2005 KRAJI

ZÁVĚREČNÁ

ZPRÁVA O PLNĚNÍ

MINIMÁLNÍCH

PREVENTIVNÍCH PROGRAMŮ VE ŠKOLÁCH

A VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH VE ŠKOLNÍM ROCE

2004/2005

V

MORAVSKOSLEZSKÉM

KRAJI

Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský úřad, Moravskoslezský kraj Prosinec 2005

OBSAH 1. ÚVOD 3 2. PREVENTIVNÍ PROGRAMY REALIZOVANÉ ŠKOLAMI A ŠKOLSKÝMI ZAŘÍZENÍMI V ROCE 2004/2005..................................................................................................................3 2.1. ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

3

2.2. SPECIALIZOVANÉ PROGRAMY UPLATNĚNÉ SMĚREM K VÝCHOVNĚ PROBLÉMOVÝM A SOCIÁLNĚ HANDICAPOVANÝM JEDINCŮM 5

A SKUPINÁM

2.3. FORMY SPOLUPRÁCE S RODIČI V OBLASTI PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ

5

2.4. VOLNOČASOVÉ AKTIVITY

6

2.5. DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ V OBLASTI SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ

7

2.6. VÝSKYT SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ U DĚTÍ A MLÁDEŽE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH

7

2.7. DOTAČNÍ SYSTÉM NA PODPORU MINIMÁLNÍCH PREVENTIVNÍCH PROGRAMŮ VE ŠKOLÁCH A VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH V OBLASTI PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ

8

3. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ A VÝSTUPY ZJIŠTĚNÝCH DAT............................................................8 4. ZÁVĚR.................................................................................................................................................11 PŘÍLOHA: VÝSKYT SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ VE ŠKOLÁCH..........................12 SEZNAM ŠKOL, KTERÉ VYHODNOCENÍ ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGII NEODEVZDALY ŘÁDNÉM V TERMÍNU........................................................................15

2

1. Úvod Základním principem prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v resortu školství je výchova ke zdravému životnímu stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a rozvoji osobnosti. Ve vztahu k prevenci ve školách a ve školských zařízeních je nutné stále zdůrazňovat základní východiska efektivní primární prevence – kontinuitu, systematičnost a komplexnost preventivního působení s ohledem na věk dítěte a jeho aktuální prožívání světa. Primární prevence je zaměřena zejména na rizikové faktory spolupodílející se na vzniku sociálně patologických jevů. Cílem preventivního působení rizikového chování ve škole jsou děti a dospívající mládež, kteří jsou odpovědni za vlastní chování, schopni konat samostatná rozhodnutí při řešení vlastních problémů, týmové spolupráce a komunikace. Do systému primární prevence ve školách a ve školských zařízeních na krajské úrovni je zapojen referent pro prevenci sociálně patologických jevů (krajský školský koordinátor prevence), zaměstnanec odboru školství, mládeže a sportu krajského úřadu. Na okresní úrovni pak okresní metodici preventivních aktivit, zaměstnanci pedagogicko psychologických poraden a na místní úrovni jsou to školní metodici prevence.

2. Preventivní programy realizované školami a školskými zařízeními v roce 2004/2005 2.1. Školní preventivní strategie Základním nástrojem prevence ve školách a ve školských zařízeních jsou tzv. školní preventivní strategie, které jsou komplexním systémovým prvkem v realizaci preventivních aktivit. Jejich realizace je pro každou školu závazná a podléhá kontrole České školní inspekce. Mezi hlavní cíle těchto aktivit v rámci školní preventivní strategie (dříve Minimálního preventivního programu) patří: •

•

• • • •

•

odpovědnost za systematické vzdělávání školních metodiků prevence a dalších pedagogických pracovníků v metodikách preventivní výchovy, v netradičních technikách pedagogické preventivní práce s dětmi a mládeží (interaktivní techniky, nácviky praktických psychologických a sociálně psychologických dovedností, techniky rozvíjení osobnosti, metody vytváření pozitivních vztahů mezi žáky apod.) a v řešení problémových situací souvisejících s výskytem sociálně patologických jevů, systémové zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu aj. oblastí preventivní výchovy do výuky jednotlivých předmětů, ve kterých ji lze uplatnit, uplatňování různých forem a metod působení na jednotlivce a skupiny dětí a mládeže zaměřené na podporu rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování, vytváření podmínek pro smysluplné využití volného času dětí a mládeže, spolupráce s rodiči a osvětová činnost pro rodiče v oblasti zdravého životního stylu a v oblasti prevence problémů ve vývoji a výchově dětí a mládeže, průběžné sledování konkrétních podmínek a situace na škole nebo ve školském zařízení - z hlediska rizik výskytu sociálně patologických jevů a uplatňování různých forem a metod umožňujících včasné zachycení ohrožených dětí a mladistvých, diferencované uplatňování preventivních aktivit a programů speciálně zaměřených na jednotlivé rizikové skupiny dětí a mládeže, 3

•

poskytování poradenských služeb školního metodika prevence a výchovného poradce žákům a jejich rodičům a zajišťování poradenských služeb specializovaných poradenských a preventivních zařízení pro žáky, rodiče a učitele.

Na základě metodického pokynu ministra MŠMT č.j. 14514/2000-51 jsou školní preventivní strategie pravidelně jednou ročně vyhodnocovány. Je sledována celková účinnost (do jaké míry bylo dosaženo stanovených cílů) i jejich průběh. Měřena je také efektivita jednotlivých aktivit, které byly v rámci těchto strategií realizovány. Školní preventivní strategie připravuje a koordinuje v jednotlivých školách a školských zařízeních školní metodik prevence. Podmínky pro realizaci preventivního programu a odpovědnost za něj nese ředitel školy nebo školského zařízení. Garantem jednotlivých preventivních programů a aktivit škol a školských zařízení v dané oblasti je oblastní metodik preventivních aktivit. Počet škol a školských zařízení ve školním roce 2004/2005, ve kterých byla realizována školní preventivní strategie (Minimální preventivní program), v Moravskoslezském kraji je 942. Z toho jsou: Tabulka č. 1: Počet škol a školských zařízení (zdroj OŠMS)

Školy Typ školy

Počet

Školská zařízení: Počet Typ zařízení žáků/studentů

Mateřské školy

244

Základní školy

453

119.989

Speciální a zvláštní školy

65

3.035

Střední školy

157

72.577

Celkem

919

229.282

Počet 18

33.681 Dětské domovy Diagnostický a výchovný ústav

6

23

Vyhodnocování Školních preventivních strategií probíhá pouze z dat ze základního a středního školství. V mateřských školách probíhá všeobecné systematické preventivní působení směřující ke zdravému životnímu stylu, proto nelze vykazovat data, která jsou pro účely této zprávy potřebná. Celkový počet škol, které jsou vyhodnocovány, je 598. Následná tabulka znázorňuje celkový počet vyhodnocených zapojených škol ve školním roce 2004/2005. Pro srovnání je uveden také počet vyhodnocených škol v předchozím období. Tabulka č.2.: Celkový počet škol - 1 škola = 1 závěrečná zpráva o plnění Minimálního preventivního programu (zdroj OŠMS)

Celkem škol 2004/2005

Počet žáků, studentů základní

střední

118

29.199

18.974

Opava

108

18.720

8.958

Karviná

100

27.044

15.880

Bruntál

65

10.446

5.829

Ostrava

4

122

24.447

Nový Jičín

85

13.168

6.053

Celkem

598

123.024

72.577

Frýdek-Místek

2.2. Specializované programy uplatněné směrem a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám

16.883

k výchovně

problémovým

Specializované programy jsou využívány zejména v práci s dětmi s diagnózou vývojové poruchy učení, se zdravotním postižením, s dětmi ze sociálně znevýhodněných a kulturně se odlišujících rodin a v práci s problematickými třídními kolektivy, ve kterých může díky těmto handicapům vznikat řada sociálních problémů. Z tohoto důvodu je třeba tyto jedince či skupiny zařazovat do rizikové cílové populace, vůči kterým by mělo být uplatňováno zvýšené preventivní působení. Tabulka č.3: Nejčastěji využívané specializované programy, které jsou uplatňované směrem k výchovně a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám (zdroj OŠMS)

Počet programů ve školním roce 2004/2005

Počet programů školním roce 2003/2004

přípravné třídy pro děti ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí

26

20

přímá práce pedagogických rómských asistentů na ZŠ

38

47

návštěvy pedagogických pracovníků v rodinách žáků

401

297

Název

Další programy, které jsou ve větší míře využívány: • Individuální a skupinové programy reedukační péče pro integrované žáky • Individuální plány zdravotně postiženým žákům • „Dyslektický asistent“ 2.3. Formy spolupráce s rodiči v oblasti prevence sociálně patologických jevů V určitém stupni vývoje dítěte se, stejně důležitým sociálním prostředím jako rodina, stává škola. V tomto období je pro výchovu dítěte, a tím i pro primární prevenci, velmi důležitá spolupráce mezi rodiči dítěte a školským zařízením Spolupráci nelze navázat jen prostřednictvím třídních schůzek pro rodiče, proto řada škol pořádá pro rodiče i neformální akce (viz. tabulka č. 4a., 4b.). Pro srovnání je uveden počet akcí s rodiči a pro rodiče v období 2003/2004 Tabulka č.4a: Přehled akcí pro rodiče a s rodiči 2004/2005 (zdroj OŠMS)

Akce pro rodiče počet akcí

Akce s rodiči počet akcí

sdružení rodičů při škole

ZŠ

2.306

1.973

569

SŠ

364

173

135

Tabulka č.4b: Přehled akcí pro rodiče a s rodiči 2003/2004 (zdroj OŠMS)

5

Akce pro rodiče počet akcí

Akce s rodiči počet akcí

sdružení rodičů při škole

ZŠ

1.838

1.720

179

SŠ

480

174

82

Do organizování těchto akcí se zapojuje stále více rodičů. Stejně jako Ve školním roce 2004/2005 je jako v minulém sledovaném období je zaznamenán nárůst, a to především na základním školství.** Mezi, již tradičně, nejčastější akce pro rodiče patří Dny otevřených dveří, Dny matek, besedy s odborníky, plesy...apod. Nejčastější činnosti, které pořádá škola společně s rodiči, jsou Dny dětí, školní výlety, sportovní soutěže, zájezdy a brigády. 2.4. Volnočasové aktivity Volnočasové aktivity, které pro své žáky organizují školy a školská zařízení v kraji, mají většinou formu práce ve školních družinách, klubech a kroužcích. V současné době pracuje ve školách a školských zařízeních v Moravskoslezském kraji 466 školních družin, 40 školních klubů a 437 školních kroužků a klubů. Nejčastěji jsou to kroužky sportovní (fotbal, florbal, volejbal, gymnastika, aerobic, bojová umění, šachy), keramické, jazykové (zaměřené především na anglický jazyk), hudební, turistické, modelářské, taneční, hudební (sborový zpěv a flétna) a kroužky zaměřené na informatiku (práce s počítačem). Tabulka č.5: Volnočasové aktivity při školách a školních zařízení (zdroj OŠMS)

Počet škol/šk. zařízení

Počet zapojených žáků

466 40 437

47.647 1.666 13.128

Školní družiny Školní kluby Školní kroužky a oddíly Graf č. 1

Počet žáků zapojených do volnočasových aktivit zbytek žáků 49%

školní kroužky a oddíly 11%

školní kluby 1%

školní družiny 39%

Z celkového počtu žáků v základních a speciálních školách (123.024) je do volnočasových aktivit nabízených školou zapojeno pouze 51 % žáků. Jedná se o výrazný pokles oproti minulému sledovanému období – o celých 25 %. Graf dále popisuje návštěvnost v jednotlivých formách nabízených volnočasových aktivit.

Kromě volnočasových aktivit probíhajících v období školního roku, pořádají některé školy také prázdninové akce. Kolik škol pořádalo tyto akce je patrné z tabulky č.6. Pro tyto účely byly sledovány jak základní, tak střední školy. Tabulka č. 6: Počet víkendových a prázdninových akcí pro děti (zdroj OŠMS)

6

Počet škol/počet akcí o víkendech

Počet škol/počet akcí o prázdninách

280/1.636 129/269 63/277 39/75 54 % základních škol pořádají aktivity o víkendech, což je o 34 % méně než ve školním roce 2003/2004, 22 % základních škol ve sledovaném roce pořádalo akce o prázdninách. 40 % středních škol pořádalo víkendové akce a 24 % těchto škol uskutečnilo akce o prázdninách. Na základním školství je zaznamenán výrazný pokles akcí a naopak u středních škol je zaznamenána stagnující tendence při srovnání s rokem 2003/2004.

Základní školství Střední školství

2.5. Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů Na území Moravskoslezského kraje působí široké spektrum organizací, které vzdělávají v problematice specifické i nespecifické primární prevence sociálně patologických jevů. V tabulce č. 7 jsou uvedeny nejžádanější organizace zajišťující vzdělávání v oblasti prevence sociálně patologických jevů a počty zúčastněných pedagogických pracovníků na vzdělávání. Do dalšího vzdělávání lze zahrnout i porady oblastních metodiků preventivních aktivit se školními metodiky prevence. Součástí porad je nejen výměna zkušeností z oblasti prevence v jednotlivých školách, ale i předávání informací o aktuálních trendech z oblasti primární prevence, o nových metodických pokynech, atd. Tabulka č 7.: Organizace zajišťující vzdělávání a počet zúčastněných pedagogů (zdroj OŠMS)

Vzdělávací instituce Střediska výchovné péče Pedagogicko psychologická poradna Krajské vzdělávací a informační centrum, Pedagogická centra, aj. Hygienické stanice PČR a Městská policie VŠ Poskytovatelé akreditovaného dlouhodobého vzdělávání v prevenci Jiné

Počet zúčastněných pedagogů 79 1.065 2.279 39 181 78 48 1019

Nadále, stejně jako v minulém školním roce, je zaznamenávána poptávka zejména po vzdělávání s prvky praktické přípravy řešení sociálně patologických jevů, které se ve škole objevují. Jednalo se zejména o témata šikany, vandalství, poruchy příjmu potravy, agresivity dětí, krádeže, dále komunikační dovednosti a interaktivní skupinová práce s dětmi, nové formy a metody práce s problematickými dětmi, atd. Významným pokrokem ve vzdělávání pedagogických pracovníků je nárůst frekventantů v dlouhodobém sebezkušenostním vzdělávání v oblasti prevence a poradenství. 2.6. Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních Důležitými daty, nejen pro účely této závěrečné zprávy, je přímý výskyt sociálně patologických jevů. Na základě jejich četnosti výskytu (poklesu, stagnace či nárůstu) můžeme posuzovat efektivitu prováděné cílené primární prevence. V tabulce č. 8. jsou uvedeny snížené stupně chování, což je vždy pedagogem sledováno jako výchovný důsledek určitého nežádoucího vybočení ze společenské normy, neomluvené hodiny, což můžeme kvalifikovat také jako záškoláctví, dále zneužívání alkoholických nápojů a návykových látek a výskyt šikany. Podrobnější rozklad tabulky č. 8 je uveden v příloze této zprávy. Tabulka č. 8: Společensky nežádoucí jevy u dětí a mládeže v MSK za školní rok 2004/2005 (zdroj OŠMS)

7

Snížená známka z chování

Počet neomluvených hodin celkem

Zneužití alkoholu

Zneužití návykových látek

Šikana

Krádeže

Žáci ZŠ

2235

79930

235

94

511

415

Žáci SŠ

2830

170921

142

147

190

182

Data z této tabulky jsou podrobněji rozpracována v Příloze tohoto dokumentu.

Mezi další nejčastější sociálně patologické jevy, které školy musely řešit, patří: kouření, rasismus, agresivita, vandalismus, záškoláctví, podvody, gambling, poruchy příjmu potravy, vztahové problémy žák  rodič, předčasná sexuální aktivita, nedostatečná spolupráce a péče rodiny, vulgarita vůči učitelům. 2.7. Dotační systém na podporu Minimálních preventivních programů ve školách a ve školských zařízeních v oblasti prevence sociálně patologických jevů Moravskoslezský kraj na podporu snižování výskytu negativních jevů ve školách a ve školských zařízeních každoročně vyhlašuje dotační programy. V roce 2005 byla oblast prevence sociálně patologických jevů ve školách a ve školských zařízeních v Moravskoslezském kraji finančně podpořena, podobně jako v roce 2004, ze dvou zdrojů: Finanční dotace ze státního rozpočtu – jednalo se o celkovou částku Kč 1.773.000,-účelově vázanou na zkvalitňování Minimálních preventivních programů ve školách a ve školských zařízeních. Podpořeno bylo 69 projektů. Finanční dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje – jednalo se o částku Kč 1.300.000,-Tyto finanční prostředky byly určeny na Preventivní programy a dále na další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů a nově také na podporu nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Podpořeno bylo 7 projektů. Tabulka č. 9.: Přehled škol žádajících o finanční dotaci v roce 2005 s akcentem na srovnání v minulých létech 2003 a 2004 (zdroj OŠMS)

Celková částka, o kterou bylo Získaná celková částka žádáno v tis. Kč v tis. Kč 2005 2004 2003 2005 2004 2003 2005 2004 2003 ZŠ 101 95 100 7.239.5 12.442.7 8.655 3.169.9 2.874.8 3.693,6 SŠ 52 50 37 3.646.6 3.916.1 3.962 1.150.4 1.106.2 932.5 celkem 153 145 138 10.886.1 16.358.8 12.668 4.320.3 3.981.0 4.676 V tabulce č 9. je znázorněn přehled počtu škol, které žádaly o dotaci na preventivní aktivity. Do údajů jsou zahrnuty nejen žádosti adresované krajskému úřadu, ale také žádosti adresované školami jiným subjektům (např. MŠMT, obcím, atd.). Pro srovnání jsou v tabulce uvedena i léta 2003 a 2004 Celkem žadatelů

3. Shrnutí výsledků a výstupy zjištěných dat A.

Specializované programy uplatněné směrem k výchovně problémovým a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám • Ve srovnání s předchozím školním rokem byl zaznamenán vyšší počet přípravných tříd pro děti ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí.Tento jev se považuje za velmi příznivý a pro tuto cílovou populaci velmi přínosný, • přímá práce pedagogických rómských asistentů na základním školství se oproti loňskému období snížila, • návštěvy pedagogických pracovníků v rodinách žáků se výrazně zvýšily, tyto návštěvy se jeví jako velmi opodstatněné, neboť také prostřednictvím těchto

8

návštěv získává škola větší důvěru u rodičů, což se následně odráží v lepší spolupráci školy a rodičů. B.

Formy spolupráce s rodiči v oblasti prevence sociálně patologických jevů • Do organizování těchto akcí se zapojuje stále více rodičů. Ve školním roce 2004/2005 byl zaznamenán oproti roku 2003/2004 na základním školství nárůst, na středním školství mírný pokles. Ve školním roce 2004/2005 začala při školách fungovat řada nových sdružení rodičů, což je velmi příznivý trend.

C.

Volnočasové aktivity • 62 % základních škol pořádaly aktivity o víkendech, což je o 26,5 % méně než ve školním roce 2003/2004, 28,5 % základních škol ve sledovaném roce pořádalo akce o prázdninách, zde je naopak zaznamenán nárůst, • 40 % středních škol pořádalo víkendové akce – přibližně stejný počet škol jako v loňském sledovaném období, 25 % těchto škol uskutečnilo akce o prázdninách, což také stejně jako u základních škol, znamená nárůst oproti školnímu roku 2003/2004.

D.

Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů • Z dat vyplývá, že mírně ustupuje poptávka po teoretické výuce drogové problematiky a naopak stoupá poptávka po znalostech o ostatních sociálně patologických jevech jako jsou gambling, vandalství, poruchy příjmu potravy, agresivita dětí, krádeže a jejich praktické postupy řešení. Stále se zvyšuje zájem o kurzy v oblastech: komunikačních dovedností a skupinové práce, o nové formy a metody práce s problematickými dětmi, atd. Velmi příznivá data jsou zaznamenána v počtu frekventantů v dlouhodobém vzdělávání pedagogických pracovníků v prevenci, což je stále jeden z hlavních cílů ve vykonávání preventivních aktivit nejen v MSK. • Z přehledu také jasně vyplývá, že se stále jen ojediněle pedagogové dále vzdělávají postgraduálně. Na nejbližších univerzitách Ostravské a Slezské stále neprobíhá žádné specializační studium pro školní metodiky prevence.

E.

Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních (rozklad v příloze) 1. Snížená známka z chování Z celkového počtu základních škol (+ ZvŠ a SpecŠ - 518) v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 68 % škol. Ve školním roce 2003/2004 se tento jev týkal 58 % škol. Jde o výrazný nárůst Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SOŠ - 157) v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 79 % škol. Ve školním roce 2003/2004 se tento jev týkal 80 % škol. Jde o mírný pokles. 2. Neomluvené hodiny Z celkového počtu základních škol (+ ZvŠ a SpecŠ) v Moravskoslezském kraji vykázalo výskyt neomluvených hodin 54,8 % škol. Ve minulém sledovaném období se tento jev týkal 58 % škol. Byl zaznamenán pokles tohoto jevu Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) v Moravskoslezském kraji vykázalo neomluvené hodiny 86 % škol. Ve školním roce 2003/2004 se tento jev týkal 88 % škol. Jde o mírný pokles tohoto jevu.

9

3. Zneužití alkoholu Zneužívání alkoholických nápojů na základních školách, ve srovnání s minulým sledovaným obdobím, je ve fázi nárůstu jak u dětí a mládeže ve věku od 6-15 let, tak u středoškolské mládeže Případy zneužití alkoholických nápojů na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 20 % základních škol a 35,6 % středních škol, oproti školnímu roku 2003/2004, kdy se jev řešil na 14 % základních škol a na 26,5 % středních škol. 4. Zneužití návykových látek Výskyt zneužívání návykových látek se na základních školách zvýšil o 2 %, na středních školách se výrazně snížil – o téměř 10 %. Případy zneužití návykových látek na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 10 % základních škol a 35,6 % středních. 5. Šikana Šikana ve školách se u obou typů škol oproti minulému sledovanému období zvýšila. Případy šikany na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 43 % základních škol a 44,5 % středních škol. 6. Krádeže Nově sledovaným jevem, v minulých obdobích ve vysoké četnosti, byly krádeže. Případy krádeže bylo nuceno řešit 40 % základních škol a 42,6 % středních škol.

10

4. Závěr Preventivní programy se stále více stávají součástí vyučování i mimoškolních aktivit. Zřetelný posun se jeví v pohledu ostatních pedagogických pracovníků na význam primární prevence ve škole. Pozitivní je vzrůstající trend v chápání preventivní práce jako podpory zdravého životního stylu, většího využití školských zařízení pro volnočasové aktivity i v odpoledních hodinách, větší zájem učitelů trávit volný čas s dětmi o víkendech a o prázdninách. Zkvalitnila se také spolupráce škol s místními věcně příslušnými institucemi. Výrazným znakem školního roku 2004/2005 je zvýšená aktivita škol při získávání finančních dotací na zajištění projektů v oblasti primární prevence. Pro zkvalitnění práce školního metodika prevence nadále chybí snížená vyučovací povinnost (většinu příprav pro svou práci tak musí dělat ve svém osobním volném čase). Snížená vyučovací povinnost je ale nahrazena možností příplatku za specializační činnost, kterou má v kompetenci poskytnout ředitel školy po splnění určitých podmínek – vzdělávání minimálně 250 akreditovaných hodin v oblasti prevence. Nový školský zákon (561/2004) také, oproti předchozímu zákonu, upravuje předcházení sociálně patologických jevů - cit.: § 29, odst. 1, že školy a školská zařízení jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů – ovšem již neuvádí jakým způsobem. To se prozatím objevuje pouze v metodických pokynech MŠMT, což může být pro některé ředitele důvodem, proč se touto problematikou efektivně nezabývat. V příštím školním roce je hlavním cílem: - dotační podpora kvalitních školních preventivních strategií (Minimálních preventivních programů), - vytvoření fungujícího systému vzdělávacích institucí a jejich vzdělávacích aktivit, - další vzdělávání pedagogických pracovníků a ostatních preventivních pracovníků, - další rozvoj dobré spolupráce na úrovni MŠMT, úseku prevence, s oblastními metodiky preventivních aktivit, řediteli škol a školských zařízení a školními metodiky prevence, - přenos aktuálních problémů, které se vyskytují na místní úrovni, na úroveň centrální, jehož výsledkem by bylo zkvalitnění práce školních metodiků preventivních aktivit. Závěrečná zpráva je v současné době jediný komplexní materiál, který se zabývá sociálně patologickými jevy a primární prevencí ve školách v Moravskoslezském kraji. Informace, které z této zprávy vyplývají, jsou dále využívány jako podklady pro krajské strategické a koncepční materiály: - Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje, - Výroční zprávu o stavu školství v Moravskoslezském kraji, - Strategii prevence u dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji včetně 1. akčního plánu realizace strategie prevence, dále pro vyhlašování výběrových řízení na podporu aktivit v oblasti specifické primární prevence porady s oblastními metodiky preventivních aktivit, a v neposlední řadě informace pro veřejnost prostřednictvím internetových stánek kraje.

11

Příloha: Výskyt sociálně patologických jevů ve školách Rozklad: 1. Snížená známka z chování

Bruntál FrýdekMístek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem

ZŠ (+ ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků Počet žáků Se ve škole Počet škol sníženým celkem stupněm 10.446 171 47

Průměr (počet sn. známek na 1 žáka celkem)

0,016

SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SOŠ-denní studium) Průměr Počet (počet sn. studentů Počet Počet škol známek na 1 ve škole studentů studenta celkem celkem) 5.829 266 18 0,050

24.447

296

45

0,012

16.883

513

17

0,030

27.044 13.168 18.720 29.199 123.024

703 279 216 570 2.235

56 44 89 74 355

0,026 0,021 0,011 0,019 0,018

15.880 6.053 8.958 18.974 72.577

808 180 422 641 2.830

25 14 21 40 135

0,050 0,029 0,047 0,033 0,039

Interpretace: ZŠ (+ ZvŠ, SpecŠ) V Moravskoslezském kraji bylo ve sledovaném období 123 024 žáků, kteří byli zapojeni do školních preventivních strategií dané školy. Z tabulky Snížená známka z chování je možné vyhodnotit průměrný počet žáků se sníženým stupněm z chování na celkový počet žáků v dané oblasti. Největší počet je zaznamenán na školách v oblasti bývalého okresu Karviná – 2,6 % a v novojičínské oblasti 2,1 %. V ostravských školách se vyskytla snížená známka z chování v 1,9 %, v oblasti Frýdecko-Místecka 1,2 % a s nejnižším průměrným počtem žáků se sníženým stupněm z chování byly školy v oblasti Opavska - 1,1 %. Ve srovnání s předchozím školním rokem 2003/2004 došlo k mírnému poklesu v celkovém výskytu sníženého stupně z chování o 0,2 %. Přestože došlo k mírnému poklesu výskytu sníženého stupně z chování u jednotlivých žáků, jev se vyskytl na více zařízeních. Z celkového počtu základních škol (+ ZvŠ a SpecŠ) 518 v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 68 % škol – tedy o 10 % více než v minulém sledovaném období. SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SOŠ) Studentů nebo učňů zapojených do školních preventivních strategií dané školy je v kraji 72 577. Na středních školách jsou výsledná data tato: průměrný počet studentů, učňů se sníženým stupněm z chování na celkový počet studentů v dané oblasti: největší počet je zaznamenán na bruntálských a karvinských školách - 5 %, dále pak následují opavské školy – 4,7 %, ostravské školy – 3,3 %, frýdecko-místecké školy 3,0 % a nejnižší počet snížených stupňů z chování bylo vykázáno v novojičínských školách – 3,2 %. V celkovém výskytu snížených stupňů z chování došlo oproti předchozímu sledovanému období ke snížení o 0,4 %. Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SOŠ) 157 v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 79 % škol, tedy o 1 % měně než v loňském školním období.

12

2. Neomluvené hodiny ZŠ (+ ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků ve škole celkem

SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SOŠ) Počet Průměr Počet Průměr (počet studentů Počet neoml. Počet (počet neoml. hod ve škole studentů jevu na 1 hod. škol na 1 žáka celkem žáka) celkem celkem)

Počet žáků

Počet neoml. hod. Celkem

Počet škol

291

5.323

30

0,51

5.829

584

11.590

18

1,99

532

6.223

45

0,25

16.883

986

23.512

19

1,40

619 190 221

20.717 7.495 14.233

61 38 36

0,77 0,57 0,76

2.003 548 729

68.239 8.001 18.149

27 16 15

4,3 1,3 2,0

1.235

25.939

74

0,89

3088

79.930

284

0,65

15.880 6.053 8.958 18.974 72.577

Bruntál 10.446 Frýdek24.447 Místek Karviná 27.044 Nový Jičín 13.168 Opava 18.720 Ostrava 29.199 Celkem 123.024

1.986

41.430

40

2,18

6836

170.921

135

2,35

Interpretace: ZŠ (+ ZvŠ, SpecŠ) Dalším sledovaným jevem byly neomluvené hodiny žáků. Z tabulky je patrný průměrný počet neomluvených hodin na celkový počet žáků v dané oblasti. Největší počet je zaznamenán na ostravských školách – 0,89 neomluvených hodin na každého žáka, dále pak na karvinských školách 0,77 neomluvených hodin na žáka, na opavských školách – 0,76 neomluvených hodin na 1 žáka, na Novojičínsku 0,57 neomluvených hodin na žáka, na Bruntálsku 0,51. Nejnižší výskyt neomluvených hodin na jednoho žáka vykazuje Frýdek-Místek – 0,25. Neomluvené hodiny měla na základních školách 2,4 % žáků, ve srovnání se školním rokem 2003/2004 se jev snížil o 0,2 %. Z celkového počtu základních škol (+ ZvŠ a SpecŠ) 518 v Moravskoslezském kraji vykázalo výskyt neomluvených hodin 54,8 % škol, což je o 3,2 % méně než v minulém sledovaném období . SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SOŠ) U studentů nebo učňů středních škol bylo zjištěno následující: Nejvyšší počet neomluvených hodin na jednoho studenta či učně byl zjištěn v Karviné – 4,3 neomluvených hodiny na 1 studenta, dále pak v Ostravě – 2,18 hodin, v Opavě – 2,0 neomluvených hodin na 1 studenta, v Bruntále – 1,99 neomluvených hodin na 1 studenta, ve Frýdku-Místku – 1, 4 neomluvených hodin na 1 studenta. Nejnižší počet neomluvených hodin na studenta je v Novém Jičíně - 1,3. Z celkového počtu studentů středních škol mělo neomluvené hodiny 9,4 % studentů, což je méně o 16 % než v loňském školním roce. Z celkového počtu 157 středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SOŠ) v Moravskoslezském kraji vykázalo neomluvené hodiny 86 % škol. V loňském roce bylo vykázáno o 2 % více.

3. Zneužití alkoholu ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků Počet žáků ve nebo řešených škole celkem případů Bruntál FrýdekMístek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem

SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SOŠ) Počet škol

Počet studentů Počet studentů ve škole celkem nebo řešených případů

Počet škol

10.446

27

7

5.829

55

5

24.447

69

13

16.883

10

4

27.044 13.168 18.720 29.199 123.024

13 15 49

9 7 7

15.880 6.053 8.958 18.974 72.577

24 13 15

8 7 7

25

25

142

56

62

62

235

105

Zneužívání alkoholických nápojů na základních školách, ve srovnání s minulým sledovaným obdobím, je ve fázi nárůstu jak u dětí a mládeže ve věku od 6 - 15 let, tak u středoškolské mládeže. Případy zneužití alkoholických nápojů na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 20 % základních škol a 35,6 % středních škol.

13

4. Zneužití návykových látek ZŠ (+ ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků Počet žáků ve nebo řešených škole celkem případů Bruntál FrýdekMístek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem

SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SOŠ) Počet škol

Počet studentů Počet studentů ve škole celkem nebo řešených případů

Počet škol

10.446

13

5

5.829

16

7

24.447

28

11

16.883

12

6

27.044 13.168 18.720 29.199 123.024

16 1 14

10 1 5

33 4 7

9 3 4

22

22

75

40

94

54

15.880 6.053 8.958 18.974 72.577

147

69

Výskyt zneužívání návykových látek se na základních školách zvýšil o 2 %, na středních školách se výrazně snížil – o téměř 10 %. Případy zneužití návykových látek na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 10 % základních škol a 35,6 % středních škol.

5. Šikana ZŠ (+ ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků Počet žáků ve nebo řešených škole celkem případů

Počet škol

SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SOŠ) Počet studentů Počet studentů nebo řešených ve škole celkem Počet škol případů

51 20 14 6 Bruntál 10.446 5.829 Frýdek30 37 9 4 24.447 16.883 Místek 56 41 37 9 Karviná 27.044 15.880 10 30 26 5 Nový Jičín 13.168 6.053 8 23 38 6 Opava 18.720 8.958 Ostrava 162 74 72 40 29.199 18.974 317 225 196 70 Celkem 123.024 72.577 Šikana ve školách se u obou typů škol oproti minulému sledovanému období zvýšila. Případy šikany na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 43 % základních škol a 44,5 % středních škol.

6. Krádeže ZŠ (+ ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků Počet žáků ve nebo řešených škole celkem případů

Počet škol

SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SOŠ) Počet studentů Počet studentů nebo řešených ve škole celkem Počet škol případů

44 16 50 12 Bruntál 10.446 5.829 Frýdek56 28 9 5 24.447 16.883 Místek 109 38 37 11 Karviná 27.044 15.880 58 26 26 9 Nový Jičín 13.168 6.053 70 29 38 11 Opava 18.720 8.958 Ostrava 89 74 59 19 29.199 18.974 415 211 219 67 Celkem 123.024 72.577 Krádeže ve školách jsou letos hodnoceny poprvé. Případy krádeže bylo nuceno řešit 40 % základních škol a 42,6 % středních škol.

14

Seznam škol, které vyhodnocení školní preventivní strategii neodevzdaly řádném v termínu Frýdek-Místek ZŠ Krmelín ZŠ Milíkov Karviná SOŠ OOM, Svornosti 1, Karviná - Darkov ZvŠ, Mánesova 1, Havířov – Město Nový Jičín ZŠ Bartošovice ZŠ Tyršova, Nový jičín ZŠ Ženklava ZŠ Tísek ZŠ Stará Ves ZŠ Zbyslavice ZŠ Závišice

SŠ SPŠ elektrotechnická, Křižíkova, Frenštát