Univerzita Palackého v Olomouci. Katedra Geografie. Petr ŠAJNA. Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji po roce 1989

Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra Geografie

Petr ŠAJNA

Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji po roce 1989

Diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc.

Olomouc 2008

Tímto prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci sestavil sám a uvedl jsem veškerou použitou literaturu i příslušné prameny, z nichž bylo čerpáno. V Olomouci

30.4.2008

…………………………

2

PODĚKOVÁNÍ

Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu práce Doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. za odborné vedení a pomoc při sepisování této diplomové práce.

3

Vysoká škola: Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta: Přírodovědecká

Katedra: Geografie

Školní rok: 2007/2008

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Student

Petr Šajna Obor Tělesná výchova – zeměpis Název práce:

Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji po roce 1989 Population development in Moravskoslezský region after 1989

Zásady pro vypracování:

Cílem diplomové práce je ověřit, zda republikové trendy ve vývoji obyvatelstva se projevují v regionu postiženém útlumem profilujících průmyslových odvětví.

Struktura práce: 1. Úvod zahrnující hlavní a dílčí cíle práce včetně ověřovaných hypotéz. 2. Přehled literatury zabývající se vývojem obyvatelstva v ČR. 3. Použité zdroje dat a zvolená metodika. 4. Hodnocení vývoje počtu obyvatel po roce 1869 do 1991 pomocí bazických a řetězových indexů. 5. Vývoj počtu obyvatel od roku 1991 – hodnocení příčin: porodnost, úmrtnost, stěhování (tři období, a to 1991 – 1995, 1996 – 2000 a 2001 – 2006). 6. Vývoj struktury obyvatelstva (podle pohlaví a věku, vzdělání, atd.). 7. Závěr včetně naznačení očekávaných trendů. 8. Shrnutí (v angličtině).

4

Diplomová práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách: 1. etapa – prostudování odborné literatury k řešenému tématu + rešerše v rozsahu zhruba 3 – 5 stran: 31. ledna 2008. 2. etapa – zajištění dat pro zpracování práce a jejich počáteční analýza: 30.9. 2008. 3. etapa – zpracování analýzy dlouhodobého i současného vývoje: 31. ledna 2009 4. etapa – zpracování analýzy struktury obyvatelstva: 31.3. 2009.

Rozsah grafických prací: grafy a kartogramy dokumentující vývoj a strukturu obyvatelstva Rozsah průvodní zprávy: 50 – 80 stran textu obsahujícího řadu tabulek + práce včetně všech příloh v elektronické podobě. Seznam odborné literatury: Publikace katedry demografie a geodemografie UK v Praze (Pavlík, Rychtaříková, Bartoňová a Kučera), katedry sociální geografie a regionálního rozvoje UK (Čermák, Drbohlav), katedry regionálního rozvoje a veřejné ekonomiky VŠB-TU v Ostravě (Šotkovský) a Centra pro regionální rozvoj MU v Brně (Seidenglanz) + publikace ČSÚ a články v časopisu Demografie.

Vedoucí diplomové práce: Doc.RNDr. Václav Toušek, CSc. Datum zadání diplomové práce: 30.9. 2007 Termín odevzdání diplomové práce: 28.4. 2009

vedoucí katedry

vedoucí diplomové práce 5

Obsah 1. Úvod ……………………………………………………………………………………. 8 2. Přehled literatury zabývající se vývojem počtu obyvatelstva v ČR..……............ 10 3. Zdroje dat a použité metody práce …………………………………………………. 11 3.1. Zdroje dat ……………………………………………………….................. 11 3.1.1 Data Českého statistického úřadu………………………............ 11 3.1.2 Data z publikací…………………………………………………...

12

3.1.3 Data z webových stránek……..………………………………….

12

3.2. Zvolená metodika …..……………………………………………………… 13 4. Hodnocení vývoje počtu obyvatel po roce 1869 do 1991 ………………............. 16 4.1 Vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje v letech 1869 – 1991 ..… 16 4.2 Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v letech 1869 – 1991………………………………………………………………………. 17 4.3 Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991 dle bazických indexů ………………………….……….………… 19 4.4 Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991 dle řetězových indexů …………………..………………..……... 21 4.5 Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje v letech 1869 – 1991 ……………….………………………………………….... 23 5. Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v letech 1991 – 2006 …...…..... 26 5.1 Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 …………………………………………………......… 27 5.2 Pohyb obyvatelstva v MS kraji v období let 1991 – 2006 ………............ 28 5.2.1 Porodnost v Moravskoslezském kraji….………………………… 30 5.2.2 Úmrtnost v Moravskoslezském kraji…..….……………………… 31 5.2.3 Migrační saldo v Moravskoslezském kraji ……………………… 32 5.2.4 Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji ………………….. 33 5.3 Pohyb obyvatelstva v okresech MS kraje v období let 1991- 2006 …….. 34 5.4 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 ……….……………….…….…………….……. 36 5.4.1 Porodnost ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 ………………………………………..….…… 36

6

5.4.2 Úmrtnost ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 …………………………...……………...…….. 38 5.4.3 Migrační saldo ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 …………………..……………………… 40 5.4.4 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 1995...………………… 42 5.4.5 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let 1996 – 2000 ..………………… 43 5.4.6 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let 2001 – 2006 …………………...44 5.5 Pohyb obyvatelstva v největších městech Moravskoslezského kraje v letech 1991 – 2006 ………………………………………………….…………. 46 6. Vývoj struktury obyvatelstva Moravskoslezského kraje podle pohlaví, věku a vzdělání …………………………………………………………..…………................. 49 6.1 Vývoj struktury obyvatelstva dle pohlaví …………………………………... 49 6.2 Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a ČR dle věku v letech 1991, 2001 a 2006 ……...……………………….............................................. 50 6.3 Složení obyvatelstva Moravskoslezského kraje a ČR dle úrovně vzdělání v letech 1991, 2001 a 2006……………………............................................... 52 7. Závěr ……………………………………………………………………………………. 54 8. Shrnutí (v angličtině) ……………………………………..……………...……………. 56 9. Použité zdroje ………………………………………………………………………….. 57 10. Příloha

7

1. Úvod Moravskoslezský kraj leží na severovýchodě České republiky a je jedním ze 14 krajů. Nachází se v něm 299 obcí, zahrnujících 5 statutárních měst, 35 měst, 3 městyse a 256 obcí, které tvoří 6 okresů – Bruntál, Frýdek – Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava – město. Do 31. 12. 2002 působilo v kraji 6 okresních úřadů – v Bruntále, Frýdku-Místku, Karviné, Novém Jičíně, Opavě; v okrese Ostrava-město vykonával působnost okresního úřadu Magistrát města Ostravy. Od 1. 1. 2003 v návaznosti na reformu veřejné správy v ČR bylo v kraji ustanoveno 22 nových administrativních center - obcí s rozšířenou působností, z nichž největším z hlediska počtu obyvatel je Ostrava. Moravskoslezský kraj se rozkládá na území o rozloze 5 427 km2 a je tak šestým největším krajem. Podle posledních údajů ze dne 30. 6. 2007 v něm bylo zaznamenáno 1 249 522 obyvatel, z toho 48,8% mužů a 51,2% žen. Stává se tak nejlidnatějším krajem České republiky. Moravskoslezský kraj má 16 měst s počtem obyvatel vyšším než 10 000 a 3 města nad 60 000 obyvatel, mezi která patří Ostrava, Havířov a Karviná. Hustota zalidnění v kraji je 230 osob/km2, největší je v okrese Ostrava – město – 1 466 osob/km2, nejmenší v Bruntále – 63 osob/km2. Okres Ostrava – město má největší počet obyvatel v Moravskoslezském kraji, v kterém žije více než 337 000 lidí. V kraji převažují osoby bez náboženského vyznání, kterých je 52,3%, v menšině jsou věřící, kteří čítají 40,2% a 7,5% bylo nezjištěno. Moravskoslezský kraj charakterizuje vysoká míra nezaměstnanosti, která činí 10,7%. Průměrná měsíční mzda je vypočítána na necelých 20 000 Kč.

Z hlediska přírodních a geografických podmínek je krajina Moravskoslezského kraje velmi rozmanitá. Na západě se rozpíná masiv Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem Praděd (1 492m n. m.), navštěvovaný turisty v každém ročním období, na jihovýchodě vystupují Moravskoslezské Beskydy s nejdeštivějším místem kraje Lysou horou (1 323m n. m.). Dalším geomorfologickým celkem je Opavsko – Ostravská pánev, zahrnující nejnižší bod kraje (198m n. m.), kde řeka Odra, patřící k úmoří Baltského moře, opouští území ČR, a se svými přítoky Opavou, Ostravicí, Olší je největší řekou v kraji. Tradičním dopravním spojením s ostatním územím České republiky je Moravská brána. V Moravskoslezském kraji se nachází 3 chráněné krajinné oblasti – Beskydy, Jeseníky a Poodří, 6 národních přírodních

8

památek, 10 národních přírodních rezervací, 52 přírodních památek a 57 přírodních rezervací.

Hlavním cílem mojí diplomové práce je zhodnotit vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji po roce 1989 až do konce roku 2006. Práce je doplněna komparační analýzou řady ukazatelů, vyjadřujících situaci ve vývoji obyvatelstva (porovnávanými územními jednotkami byla území Moravskoslezského kraje, okresů Moravskoslezského kraje, správních obvodů obcí s rozšířenou působností a České republiky). Zadání diplomové práce stanovilo několik dílčích cílů práce, a to následovně:

a)

analyzovat vývoj počtu obyvatel v období let 1869 – 1991 (v Moravskoslezském kraji, okresech a dvaceti největších městech kraje v letech sčítání lidu, včetně bazických a řetězových indexů),

b)

provést zhodnocení vývoje počtu obyvatel v období let 1991 – 2006 (v Moravskoslezském kraji, okresech kraje, dvaceti největších městech a správních obvodech obcí s rozšířenou působností),

c)

zhodnotit vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje dle pohlaví, věku a vzdělání,

d)

ověřit hypotézy související s klesající porodností a prodloužením střední délky života.

Pro splnění těchto cílů bylo nutné získat velké množství dat a informací o vývoji počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a České republice. Jednalo se především o data Českého statistického úřadu a publikací, zabývajícími se těmito údaji.

9

2. Přehled literatury zabývající se vývojem obyvatelstva v ČR Literatury věnující se vývoji obyvatelstva v České republice je hned několik. Většinou se jedná o publikace kateder vysokých škol anebo o literaturu vydávanou Českým statistickým úřadem. Největší zásluhu na publikaci vědecko-výzkumných prací, věnujících se vývoji obyvatelstva České republiky, v rámci vysokých škol, mají Univerzita Karlova v Praze a její katedry demografie a geodemografie, sociální geografiie a regionálního rozvoje, dále VŠB – TU v Ostravě a její katedry regionálního rozvoje a veřejné ekonomiky, a také Masarykova Univerzita v Brně a její pracoviště – Centrum pro regionální rozvoj. Katedra demografie a geodemografie UK v Praze vydala „Population Development in the Czech Republic 1990 – 2002“, na které se podíleli Z. Pavlík, M. Kučera, D. Bartoňová a kol. V této publikaci se autoři věnují změnám ve věkové struktuře, pohybu i počtu obyvatel v daném období s dodatkem, obsahujícím prognózu vývoje obyvatelstva České republiky do roku 2050. Obyvatelstvu, zejména jeho migraci se na Univerzitě Karlově v Praze věnují i Z.Čermák a D. Drbohlav, kteří působí na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje. Již zmínění autoři, tedy D. Bartoňová a M. Kučera se také podíleli na publikaci „Domácnosti ve sčítání lidu 2001“, která vystihuje mimojiné počet obyvatel v daném roce. M. Kučera ve spolupráci s L. Fialovou se podíleli na publikaci „Demografické chování obyvatelstva České republiky během přeměny společnosti po roce 1989“, která obsahuje podrobný pohled na pohyb obyvatelstva v České republice. Dalšími autory jsou I. Šotkovský, pracující na katedře regionálního rozvoje a veřejné ekonomiky VŠB-TU v Ostravě a D. Seidenglanz publikující v Centru pro regionální rozvoj MU v Brně. Velký podíl na vydaných publikacích, zabývajících se vývojem obyvatelstva České republiky, má Český statistický úřad. ČSÚ vydal mnoho publikací, statistických ročenek, bulletinů, přehledů, výročních zpráv i lexikonů, obsahujících vývoj obyvatelstva ČR. Jedním z nejobsáhlejších děl je „Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005“, na kterém se podíleli Růžková J., Škrabal F.a kol. Je v něm zaznamenáno velké množství informací o vývoji obyvatelstva v jednotlivých obcích, okresech, krajích a také České republice nejen po roce 1989, ale také v období před tímto rokem, dokonce od roku prvního moderního sčítání lidu u nás v roce 1869.

10

3. Použité zdroje dat a zvolená metodika 3.1 Zdroje dat

V diplomové práci jsou použita data z více zdrojů. Jsou jimi Český statistický úřad, publikace zabývající se vývojem obyvatelstva Moravskoslezského kraje a České republiky a webové stránky.

3.1.1 Data Českého statistického úřadu Data Českého statistického úřadu můžeme rozdělit do tří základních skupin. Jedná se o data ze sčítání lidu, domů a bytů, data z regionů, měst a obcí, tedy stránek krajských pracovišť a data z databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006“ ČSÚ z krajského pracoviště Ostrava, 2007. Sčítání lidu, domů a bytů, se provádí v intervalu deseti let. Poslední sčítání se uskutečnilo 1. března 2001. V diplomové práci jsou nejvíce užita data z let 1991, 2001. Předmětné sčítání organizuje a koordinuje Český statistický úřad ve spolupráci s kraji a obcemi. Pro analýzu vývoje obyvatelstva nám tyto údaje poskytují informace především o struktuře obyvatelstva dle velikostních skupin obcí, hlavních charakteristik, pohlaví, dle věku a nejvyššího ukončeného vzdělání. Tato data nám slouží k přehledu vývoje obyvatelstva, avšak nevýhodou je jejich neaktuálnost. Z regionů, měst a obcí nám data poskytují informace o Moravskoslezském kraji a jeho okresech ve vývoji počtu obyvatel dle základních výsledků sčítání lidu, domů a bytů, dle pohlaví a věku, dle nejvyššího ukončeného vzdělání od věku 15 let. Tato data jsou již vcelku objektivní a aktuální, lze z nich přesně analyzovat jakoukoliv strukturální charakteristiku obyvatelstva určenou zadáním diplomové práce. Data z databáze nám slouží k přesnému vyjádření charakteristik vývoje obyvatelstva Moravskoslezského kraje, okresů i jednotlivých obcí, z hlediska počtu obyvatel, narozených, zemřelých, migračního salda a celkového přírůstku v daném období.

11

3.1.2 Data z publikací, zabývajících se vývojem počtu obyvatel Moravskoslezského kraje a České republiky Informace, které jsem užil v diplomové práci, jsem získal z publikace katedry demografie a geodemografie Univerzity Karlovy v Praze „Vývoj obyvatelstva České republiky v letech 1990 – 2002“. Pro období předešlé, tedy 1869 – 1991, jsem použil data z Historického lexikonu obcí České republiky (1. díl), obsahující informace o České republice, krajích, okresech a obcích, až do roku 2005.

3.1.3 Data z webových stránek Data z webových stránek jsem použil především do úvodu diplomové práce pro základní charakteristiku Moravskoslezského kraje a jeho jednotlivé údaje užil v dalších kapitolách. Jedná se o internetové stránky zabývající se přímo charakteristikou Moravskoslezského kraje a jeho příslušného území.

12

3.2 Zvolená metodika

Při analýze vývoje počtu obyvatelstva v Moravskoslezském kraji jsem nejvíce používal metodu komparativní analýzy. Touto metodou bylo porovnáváno sledované území, tj. Moravskoslezský kraj, jak s územími menšími – okresy, obce a správní obvody obcí s rozšířenou působností, tak s územím větším – Česká republika. V úvodu mé práce jsem také srovnával postavení Moravskoslezského kraje v rámci České republiky s kraji ostatními a vyvodil příslušný závěr. Hlavními ukazateli vývoje obyvatelstva jsou počet obyvatel, pohyb obyvatelstva a struktura obyvatel dle věku, pohlaví a vzdělávání. Pro tyto ukazatele jsou důležité údaje o osobách narozených, zemřelých, přistěhovalých, vystěhovalých a údaje celkového přírůstku.

Pro období let 1869 – 1991 byla zvolena metoda bazických indexů z údajů pro území České republiky, Moravskoslezského kraje a okresů kraje. Metoda bazických indexů vychází z údaje prvního roku měřeného období, který je stanoven jako základní hodnota, tedy 100%. Údaje z jednotlivých let se ve vzorci dávají do čitatele, údaj z prvního roku sledovaného období (1869) do jmenovatele a celý vzorec se násobí 100, aby výsledná hodnota vyšla v procentech.

Vzorec pro výpočet bazických indexů vývoje obyvatelstva sledovaného období:

Ol Bi = ---------- x 100, kde Op Bi………………. bazický index Ol………………. počet obyvatel při libovolném sčítání Op……………… počet obyvatel při prvním sčítání v roce 1869

Další metodou, zvolenou pro analýzu vývoje, je metoda řetězových indexů, která se počítá pro území České republiky, Moravskoslezského kraje a okresů kraje. Vychází vždy z roku předešlého sčítání, který je stanoven jako základní hodnota, tedy 100%. To znamená, že do čitatele napíšeme sledovaný údaj z roku, pro který

13

zjišťujeme řetězový index, do jmenovatele vždy údaj z předešlého roku, celý vzorec vynásobíme 100, a dostaneme tak hodnotu řetězového indexu.

Vzorec pro výpočet řetězových indexů vývoje obyvatelstva sledovaného období:

Ol Ři = ---------- x 100, kde Sp Ři……………….. řetězový index Ol………………. počet obyvatel při libovolném sčítání Sp……………… počet obyvatel při sčítání předešlém

V období 1991 – 2006 jsem zvolil výše zmiňovanou metodu bazických indexů pro srovnání počtu obyvatel v roce 2006 k roku 1991. Dalším ukazatelem, který jsem použil, byla metoda relativních údajů. Vychází z údajů absolutních, které se přepočítávají na údaje relativní, a to tak, že údaj absolutní se vydělí středním stavem obyvatel daného období a následně vynásobí 1000.

Vzorec pro výpočet relativních údajů vývoje obyvatelstva sledovaného období:

AÚ RÚ = ---------- x 1000, kde SS RÚ………………...relativní údaj AÚ………………...absolutní údaj SS………………...střední stav obyvatelstva Další metodou, která byla užita v tomto období, byl index maskulinity. Ten vyjadřuje podíl počtu mužů na 1000 žen v daném období. To znamená, že počet mužů se vydělí počtem žen a celý vzorec se vynásobí 1000.

14

Vzorec pro výpočet indexu maskulinity sledovaného období:

PM Im = ---------- x 1000, kde PŽ Im……………….. index maskulinity PM……………….počet mužů PŽ………………. počet žen Poslední metodou, kterou jsem zvolil v diplomové práci, je metoda výpočtu indexu stáří. Ta vyjadřuje stárnutí či omlazení populace ve sledovaném období. Do čitatele zapíšeme počet obyvatel ve věku 65 a více, do jmenovatele počet obyvatel ve věku 0 – 14 a celý vzorec vynásobíme 100. Tak získáme hodnotu indexu stáří.

Vzorec pro výpočet indexu stáří sledovaného období:

PO 0 - 14 Is = -------------- x 100, kde PO 65+ Is……………….. index stáří PO……………... počet obyvatel

15

4. Hodnocení vývoje počtu obyvatel po roce 1869 do 1991 pomocí bazických a řetězových indexů

4.1 Vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje v letech 1869 -1991

Vývoj počtu obyvatel Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991 je charakteristický pravidelným růstem, až na výjimku mezi lety 1930 – 1950, která je specifická svým poklesem. Tento úbytek je způsoben 2. světovou válkou a také územní

ztrátou

Moravskoslezského

kraje.

Po

tomto

období

se

začal

Moravskoslezský kraj postupně rehabilitovat a počet obyvatel se opět zvyšoval, což bylo v souladu s vývojem obyvatelstva České republiky. V roce 1961 přesáhl hranici 1 milionu. V dalších letech překročil hranici 1,1 milionu a v roce 1991 žilo v Moravskoslezském kraji dokonce přes 1,2 milionu obyvatel. Lze konstatovat, že počet obyvatel Moravskoslezského kraje se od roku 1869 do roku 1991 dvojnásobně zvýšil. Obr. 1: Vývoj počtu obyvatel Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991 Moravskoslezský kraj 1400000

1200000

1000000

800000 Moravskoslezský kraj 600000

400000

200000

0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s.

16

4.2 Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991

V jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje za období let 1869 – 1991 dochází k rozdílným průběhům ve vývoji počtu obyvatel. V okrese Bruntál žilo na začátku období téměř o 50 000 obyvatel více než při sčítání v roce 1991, kdežto okres Ostrava – město se naopak rozrostl o 300 000 lidí. Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991; část 1 Roky Území 1869 1880 1890 1900 1910 1921 Bruntál 143 985 148 047 147424 141 337 140 940 133 195 Frýdek - Místek 108 404 116 709 122 589 132 765 142 115 141 857 Karviná 48 037 60 069 71 982 105 503 137 252 155 067 Nový Jičín 108 833 112 825 117 141 123 807 134 718 128 746 Opava 116 346 126 283 133 420 143 366 151 686 154 719 Ostrava - město 38 598 56 128 84 492 144 550 186 084 198 438 Moravskoslezský kraj 564 203 620 061 677 048 791 328 892 795 912 022 ČR 7 565 463 8 223 227 8 666 456 9 374 028 10 076 727 10 009 480 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s.

Pro Moravskoslezský kraj je vyznačeno všech šest okresů a jejich postupný vývoj při sčítání obyvatelstva pro období let 1869 – 1921 v tabulce 1. V roce 1869 žilo v České republice přes 7,5 milionu obyvatel, z toho více než 500 000 obyvatel v Moravskoslezském kraji. Největší podíl v Moravskoslezském kraji v tomto roce měl okres Bruntál, a to 143 985 obyvatel. V roce 1880 se počet obyvatel v ČR zvýšil přibližně o 700 000, v rámci kraje to bylo o 56 000. Největší měrou stále přispíval okres Bruntál a nejméně obyvatel žilo v okrese Ostrava – město. V roce 1890 byl nárůst počtu obyvatel poněkud menší, v České republice přesáhl hranici 8,5 milionu, z toho přibližně 680 000 žilo v Moravskoslezském kraji. Nejvíce obyvatel bylo zaznamenáno opět v okrese Bruntál. Ze sčítání z roku 1900 můžeme zjistit, že v České republice žilo přes 9,3 milionu obyvatel a v Moravskoslezském kraji 790 000. Největší měrou přispívaly okresy Ostrava – město, Opava a Bruntál. Roku 1910 bylo na území Moravskoslezského kraje zaznamenáno téměř 900 000 obyvatel a v rámci celé ČR počet obyvatel překonal hranici 1 milionu. V roce 1921 měl Moravskoslezský kraj přes 900 000 obyvatel, tudíž došlo k navýšení. V ČR se počet obyvatel snížil, a to o 67 000, přesto přesahoval 1 milion.

17

Od roku 1930 do roku 1991, což je další sledované období, můžeme shlédnout růst počtu obyvatel v daných okresech, Moravskoslezském kraji i celé ČR. Výjimkou je výkyv mezi lety 1930 – 1950, který zaznamenává vysoký úbytek obyvatel, který je zapříčiněn světovou válkou, územní ztrátou a tudíž i úbytkem obyvatelstva. Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991; část 2 Roky Území 1930 1950 1961 1970 1980 1991 Bruntál 140 874 82 837 90 283 91 894 99 836 99 870 Frýdek - Místek 161 877 160 579 183 372 201 866 220 758 227 522 Karviná 169 583 159 382 212 086 272 657 284 761 284 558 Nový Jičín 136 838 116 314 132 449 139 445 153 529 158 767 Opava 164 241 132 880 156 275 163 774 176 133 180 638 Ostrava - město 219 528 215 791 254 297 297 171 322 073 327 371 Moravskoslezský kraj 992 941 867 783 1 028 762 1 166 807 1 257 090 1 278 726 ČR 10 674 240 8 896 086 9 571 531 9 807 696 10 291 927 10 302 215 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s.

Od roku 1950 mají hodnoty počtu obyvatel stoupající tendenci. V roce 1950 počet obyvatel v České republice klesl pod 9 milionů a v Moravskoslezském kraji dokonce pod 870 000. V následujícím období sčítání obyvatel se jejich počet v kraji i České republice opět zvýšil a překonal hranici 1 milionu, respektive 9,5 milionu, a byl tak zaznamenán největší růst počtu obyvatel v kraji i České republice. Roku 1970 se na počtu obyvatel Moravskoslezského kraje nejvíce podílel okres Ostrava – město, který zaznamenal zvýšení počtu obyvatel o 43 000. Dalšími okresy, nejvíce se podílejícími na vývoji počtu obyvatel, byly Karviná a Frýdek – Místek, které přesáhly hranici 200 000 obyvatel. V roce 1980 sčítání zaznamenalo další nárůst, v České republice se počet obyvatel zvýšil na 10 300 000 a v Moravskoslezském kraji na 1 250 000. Nejvyšší počet byl zaznamenán opět v okrese Ostrava – město. Roku 1991 se počet mírně zvýšil v kraji i v republice. Největším okresem byla Ostrava – město, nejmenším Bruntál, který měl jako jediný pod 100 000 obyvatel. V období let 1950 – 1991 se počet obyvatel zvýšil více než dvojnásobně jak v kraji, tak v republice. Největší podíl na počtu obyvatel v rámci kraje měl okres Ostrava – město. Z celkového vývoje počtu obyvatel okresů v Moravskoslezském kraji pro období let 1869 – 1991 můžeme usoudit, že největší nárůst obyvatelstva je v okrese Ostrava – město, nejmenší v Bruntále. Ostrava – město byla v roce 1869 18

nejmenším z okresů Moravskoslezského kraje, avšak její rapidní nárůst zvýšil populaci v okrese téměř 8 krát. Naopak k celkovému úbytku došlo v okrese Bruntál, který se snížil o 33% obyvatel. U všech okresů je v obrázku 2 znázorněn specifický pokles křivky mezi lety 1930 – 1950, který je zapříčiněn 2. světovou válkou a ztrátou území, která měla velký vliv na úbytek obyvatel. Obr. 2: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991

350000

počet obyvatel

300000 250000

Bruntál Frýdek - Místek

200000

Karviná Nový Jičín

150000

Opava Ostrava - město

100000 50000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 roky

Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s.

4.3 Vývoj obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 1991 dle bazických indexů

Klesající i rostoucí vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje, většiny okresů kraje i České republiky, má z hlediska bazických indexů podobnou tendenci. Rozdílné hodnoty však ukazují na skutečnost, že se počet obyvatel v kraji zvyšoval rychleji. Jedině okres Opava měl přibližně stejné hodnoty jako ČR a nejvíce tak charakterizoval vývojové tendence v České republice.

19

Tab. 2: Vývoj obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991 (bazické indexy, rok 1869 = 100); část 1 Roky Území 1869 1880 1890 1900 1910 1921 Bruntál 100 102,8 102,4 98,2 97,9 92,5 Frýdek - Místek 100 107,7 113,1 122,5 131,1 130,9 Karviná 100 125,0 149,8 219,6 285,7 322,8 Nový Jičín 100 103,7 107,6 113,8 123,8 118,3 Opava 100 108,5 114,7 123,2 130,4 133,0 Ostrava - město 100 145,4 218,9 374,5 482,1 514,1 Moravskoslezský kraj 100 109,9 120,0 140,3 158,2 161,6 ČR 100 108,7 114,6 123,9 133,2 132,3 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty.

V okrese Bruntál můžeme vidět klesající hodnoty od roku 1869 do roku 1921, ale například u Ostravy je zjevný nárůst při každém sčítání obyvatel. U všech okresů je charakteristický přírůstek v každém období sčítání, jen pro okres Bruntál je typický úbytek. Nejvyšší nárůst zaznamenala Ostrava – město, která dosáhla zvýšení až o 850 %. V kraji se počet obyvatel mezi lety 1869 – 1921 zvýšil o 50 % dle bazických indexů.

Tab. 2: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991 (bazické indexy, rok 1869 = 100); část 2 Roky Území 1930 1950 1961 1970 1980 1991 Bruntál 97,8 57,5 62,7 63,8 69,3 69,4 Frýdek - Místek 149,3 148,1 169,2 186,2 203,6 209,9 Karviná 353,0 331,8 441,5 567,6 592,8 592,4 Nový Jičín 125,7 106,9 121,7 128,1 141,1 145,9 Opava 141,2 114,2 134,3 140,8 151,4 155,3 Ostrava - město 568,8 559,1 658,8 769,9 834,4 848,2 Moravskoslezský kraj 176,0 153,8 182,3 206,8 222,8 226,6 ČR 141,1 117,6 126,5 129,6 136,0 136,2 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty.

Od roku 1930 do roku 1950 je patrný úbytek obyvatelstva. Největší rozdíl je v okrese Bruntál, kde tato skutečnost byla způsobena také ztrátou pohraničních oblastí, které získalo Německo. Od roku 1950 je stoupající tendence počtu obyvatel zřejmá ve všech okresech, nejvíce opět v okrese Ostrava – město, který se stal průmyslovým střediskem s množstvím pracovních příležitostí. V okrese Bruntál, který má nejmenší zastoupení, je necelých 70% obyvatelstva v porovnání s rokem 1869, kdežto v okrese Ostrava – město se počet obyvatel zvýšil přibližně 8,5 krát. V kraji došlo ke zvýšení na 227% a v České republice na 136%. 20

Pro srovnání jsem vytvořil graf počtu obyvatel dle bazických indexů pro Moravskoslezský kraj a Českou republiku. V Moravskoslezském kraji je nárůst počtu obyvatel větší než v České republice. Zvýšení počtu obyvatel v kraji je více než dvojnásobné, kdežto v republice je o necelých 50 %. Obr. 3: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a ČR v letech 1869 – 1991 (bazické indexy; rok 1869 = 100)

250

bazické indexy v %

200

150 Moravskoslezský kraj ČR 100

50

0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 roky Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty.

4.4 Vývoj obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 1991 dle řetězových indexů

Z hlediska řetězových indexů, vypočítaných pro okresy Moravskoslezského kraje, kraje samotného a České republiky, lze konstatovat, že vývojový trend všech uvedených území by byl podobný, avšak hodnotově by se České republice podobal pouze okres Opava.

21

Tab. 3: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991 (řetězové indexy, rok 1869 = 100); část 1 Roky Území 1869 1880 1890 1900 1910 1921 Bruntál 100 102,8 99,6 95,9 99,7 94,5 Frýdek - Místek 100 107,7 105,0 108,3 107,0 99,8 Karviná 100 125,0 119,8 146,6 130,1 113,0 Nový Jičín 100 103,7 103,8 105,7 108,8 95,6 Opava 100 108,5 105,7 107,5 105,8 102,0 Ostrava - město 100 145,4 150,5 171,1 128,7 106,6 Moravskoslezský kraj 100 109,9 109,2 116,9 112,8 102,2 ČR 100 108,7 105,4 108,2 107,5 99,3 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty.

Ve většině okresů Moravskoslezského kraje by křivka počtu obyvatel dle řetězových indexů kulminovala v roce 1900, poté mírně klesala. To znamená, že mezi lety 1890 – 1900 byl zaznamenán největší nárůst počtu obyvatel. U okresu Bruntál největší hodnota byla naměřena v roce 1880, která jako jediná přesahovala 100 %, avšak největší rozdíl byl mezi lety 1900 – 1910, kde se nárůst zvýšil o 4%. Hodnoty u ostatních okresů se pohybovaly ve většině případů nad 100%, kromě údajů z roku 1921 pro Nový Jičín a Frýdek – Místek.

Tab. 3: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991 (řetězové indexy, rok 1869 = 100); část 2 Roky Území 1930 1950 1961 1970 1980 1991 Bruntál 105,8 58,8 109,0 101,8 108,6 100,0 Frýdek - Místek 114,1 99,2 114,2 110,1 109,4 103,1 Karviná 109,4 94,0 133,1 128,6 104,4 99,9 Nový Jičín 106,3 85,0 113,9 105,3 110,1 103,4 Opava 106,2 80,9 117,6 104,8 107,5 102,6 Ostrava - město 110,6 98,3 117,8 116,9 108,4 101,6 Moravskoslezský kraj 108,9 87,4 118,6 113,4 107,7 101,7 ČR 106,6 83,3 107,6 102,5 104,9 100,1 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty.

Mezi lety 1930 a 1950 je zřejmý úbytek počtu obyvatel, jehož příčina je objasněna již v předešlých tabulkách a grafech. Od roku 1950 do roku 1961 se hodnoty zvyšovaly na maximum, poté klesaly až na hodnoty uvedené pro rok 1991. Největší rozdíl můžeme opět spatřit mezi lety 1950 a 1961, kde v roce 1961 byl přírůstek nejvyšší.

22

Obr. 4: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a ČR v letech 1869 – 1991 (řetězové indexy; rok 1869 = 100) 140

120

řetězové indexy v %

100

80 Moravskoslezský kraj ČR 60

40

20

0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 roky Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty.

Graf vývoje počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a České republiky, zhotovený dle řetězových indexů, znázorňuje podobnou křivku u obou sledovaných oblastí, začínajících i končících blízko hranice označující 100%. Nejvyšší hodnota Moravskoslezského kraje je v roce 1961, u České republiky v roce 1880. Největší rozdíly jsou definovány pro obě křivky v období let 1930 – 1950.

4.5 Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje v letech 1869 – 1991 Na vývoji obyvatelstva Moravskoslezského kraje se nejvíce podílela jeho největší města, především Ostrava, Havířov, Karviná, Frýdek – Místek a Opava. Samozřejmě, že při sčítání v různých letech se pořadí a podíly těchto měst měnily, pro názornost jsem vybral 20 největších měst roku 1991 a srovnal s celkovým vývojem Moravskoslezského kraje.

23

Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991; část 1 Roky Města

1869

1880

1890

1900

1910

1921

Ostrava Havířov Karviná Frýdek - Místek Opava Třinec Orlová Český Těšín Nový Jičín Krnov Kopřivnice Bohumín Bruntál Hlučín Frenštát pod Radhoštěm Studénka Frýdlant nad Ostravicí Rýmařov Příbor Bílovec Celkem Moravskoslezský kraj % Moravskoslezského kraje

38 598 5 173 8 900 13 617 27 011 7 484 3 875 5 423 13 262 10 644 3 090 4 515 6 848 4 711 6 563 3 817 3 758 9 864 6 281 6 487 189 921 564 203 33,7

56 128 5 379 11 895 14 989 32 105 9 811 6 332 7 439 15 354 14 247 3 193 5 448 7 895 5 034 6 107 3 971 4 062 9 624 6 545 6 934 232 492 620 061 37,5

84 492 5 900 16 305 17 413 35 698 11 201 7 806 8 492 16 945 17 502 3 833 6 414 8 117 5 298 5 767 4 264 4 091 9 101 6 634 7 080 282 353 677 048 41,7

144 550 7 223 24 195 20 902 42 043 13 181 15 820 10 656 17 853 18 399 5 309 13 297 8 060 5 652 5 757 4 889 4 051 8 978 7 242 7 467 385 524 791 328 48,7

186 084 10 409 29 880 22 914 47 361 14 187 21 116 13 214 20 415 20 909 6 396 19 572 8 443 5 729 6 178 5 946 4 590 9 062 8 354 7 749 468 508 892 795 52,5

198 438 11 765 35 748 22 473 49 366 16 112 23 513 14 559 19 237 21 648 7 071 23 289 8 597 6 218 5 432 6 673 4 668 8 339 7 811 6 831 497 788 912 022 54,6

Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s.

Prvním obdobím pro údaje o vývoji počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje, jejich srovnání s daty pro celý kraj a následné procentuální vyjádření těchto hodnot, jsem stanovil období let 1869 – 1921. Největšími městy tohoto období byly Ostrava, Opava, Karviná, Orlová a Bohumín. Ostrava zaznamenala největší nárůst, přibližně o 160 000 mezi lety 1869 – 1921. Nejvyšší rozdíl byl v období let 1890 – 1900, kdy se Ostrava rozrostla o 60 000 obyvatel. V této tabulce je ve sledovaném období znázorněno procentuální zastoupení největších měst na počtu obyvatel celého Moravskoslezského kraje, a jak je vidno, došlo k úměrnému zvýšení. V roce 1869 to bylo pouhých 33,7%, kdežto v roce 1921 až 54,6%, to znamená, že 20 největších měst Moravskoslezského kraje se podílelo více než polovinou na počtu obyvatel.

24

Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991; část 2 Roky Města 1930 1950 1961 1970 1980 1991 Ostrava 219 528 215 791 254 297 297 171 322 073 327 371 Havířov 12 782 12 898 51 103 82 068 85 946 86 297 Karviná 37 645 38 465 49 418 78 546 78 334 68 405 Frýdek - Místek 26 379 27 002 31 364 42 608 55 191 63 808 Opava 54 263 40 663 48 091 53 269 58 778 62 815 Třinec 19 466 21 610 27 660 36 154 39 750 40 309 Orlová 24 847 23 863 21 543 24 268 28 733 36 339 Český Těšín 17 620 17 036 18 462 18 549 22 155 27 721 Nový Jičín 20 396 19 647 21 905 20 481 24 405 26 460 Krnov 24 075 18 956 21 493 22 643 25 463 25 436 Kopřivnice 7 276 7 829 9 689 12 917 19 044 24 102 Bohumín 25 408 19 705 21 833 22 223 25 177 23 686 Bruntál 9 905 7 623 8 239 9 686 14 029 16 800 Hlučín 6 685 7 191 10 446 13 786 14 526 14 390 Frenštát pod Radhoštěm 5 691 6 348 7 754 8 582 9 853 11 166 Studénka 7 105 5 685 7 627 10 173 10 790 10 736 Frýdlant nad Ostravicí 5 558 5 677 6 702 8 013 9 229 9 718 Rýmařov 9 886 6 697 6 992 7 586 9 174 9 405 Příbor 7 701 6 149 7 409 8 378 9 878 8 887 Bílovec 7 422 5 404 6 380 6 615 7 215 7 552 Celkem 549 638 514 239 638 407 783 716 869 743 901 403 Moravskoslezský kraj 992 941 867 783 1 028 762 1 166 807 1 257 090 1 278 726 % Moravskoslezského kraje 55,4 59,3 62,1 67,2 69,2 70,5 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s.

Druhá část tabulky uvádí údaje o vývoji počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje, jejich srovnání s daty pro celý kraj a následné procentuální vyjádření těchto údajů mezi lety 1930 – 1991. Největšími městy v tomto období jsou Ostrava, Havířov, Karviná, Frýdek – Místek a Opava. Od roku 1930, kdy bylo 55,4% obyvatelstva soustředěno do největších měst,

pokračuje vzrůstající procentuální

podíl obyvatel největších měst k počtu obyvatel Moravskoslezského kraje až na 70,5%.

25

5. Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let 1991 – 2006 Moravskoslezský kraj je rozdělen na 6 okresů, jsou jimi Bruntál, Frýdek – Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava – město. Největšími okresy z hlediska rozlohy jsou Bruntál, který má přes 1 600 km2 a Frýdek – Místek (téměř 1 300 km2). Naopak k nejmenším řadíme Ostravu – město s 214 km2 a Karvinou s 347 km2. Ovšem z pohledu počtu obyvatel je velikost okresů zcela jiná. Obr. 5: Územní členění Moravskoslezského kraje na okresy

Pramen: http://www.risy.cz/mapy_moravskoslezsky_kraj

Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let 1991 – 2006 dle údajů ze statistického úřadu klesl přibližně o 32 000. Je zřejmé, že nejvyšší hodnoty počtu obyvatel Moravskoslezského kraje dosahovaly v roce 1994, přibližně 1 286 000, nejmenší v roce 2006 a to necelých 1 250 000. Největší úbytek obyvatel kraje je mezi 26

roky 2000 a 2001, který činil více než 100 000 obyvatel. Obr. 5: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let 1991 – 2006

1 290 000

počet obyvatel

1 280 000

1 270 000

1 260 000

MS kraj

1 250 000

1 240 000

1 230 000 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 roky Pramen: www.czso.cz

5.1 Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 V okresech Moravskoslezského kraje došlo během sledovaného období ke značným změnám ve vývoji počtu obyvatel. Zvolil jsem údaje z let 1991, 1996, 2001 a 2006. Následně jsem vypočítal bazický index let 2006 a 1991 pro porovnání vývoje počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje, kraje samotného a České republiky. Tab. 5: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 Roky Území 1991 1996 2001 2006 index 2006/1991 Bruntál 99 870 101 104 100 691 98 173 98,3 Frýdek - Místek 227 522 211 480 226 818 209 585 92,1 Karviná 284 558 286 902 279 436 275 754 96,9 Nový Jičín 158 767 154 105 159 925 151 957 95,7 Opava 180 638 178 725 181 405 176 684 97,8 Ostrava - město 327 371 320 567 316 744 337 197 103,0 MS kraj 1 278 726 1 252 883 1 265 019 1 249 350 97,7 ČR 10 302 215 10 309 137 10 230 060 10 287 189 99,9 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s. (údaje z let 1991 a 2001); Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].

27

V období let 1991 – 1996 klesl počet obyvatel v okresech Frýdek – Místek, Nový Jičín, Opava a Ostrava – město. V Bruntále a Karviné se naopak mírně zvýšil. Celkový údaj pro Moravskoslezský kraj se snížil přibližně o 26 000. Mezi lety 1996 a 2001 se počet obyvatel snížil v okresech Bruntál, Karviná a Ostrava – město. Ke zvýšení došlo v okresech Frýdek – Místek, Nový Jičín a Opava. V tomto období se zvýšil počet obyvatel i v Moravskoslezském kraji téměř o 13 000. Největší podíl na této statistice měl okres Frýdek – Místek, který zaznamenal nárůst o více než 15 000. V období let 2001 – 2006 došlo k úbytku obyvatel ve všech okresech kromě okresu Ostrava – město, kde byl nárůst o 20 000. V celkovém údaji pro kraj se počet obyvatel dostal pod hranici 1, 25 milionu. Z hlediska bazických indexů pro rok 1991 a 2006 můžeme konstatovat, že jediný okres Ostrava – město se dostal přes hranici 100%.

Nejmenší

ukazatel

je

vypočítán

pro

Frýdek

–

Místek

–

92,1%.

V Moravskoslezském kraji ukazuje bazický index hodnotu 97,7% a pro Českou republiku téměř 100%. 5.2 Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let 1991 - 2006 V kapitole pohybu obyvatelstva Moravskoslezského kraje jsem se soustředil na údaje o počtu osob narozených, zemřelých, přirozené měně, migračním saldu a celkovém přírůstku. Tab. 6: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let 1991 - 2006 (absolutní údaje) Přirozená Migrační Celkový Rok Narození Zemřelí měna saldo přírůstek 1991 17291 13883 3408 -803 2605 1992 16042 13784 2258 218 2476 1993 15874 13508 2366 -768 1598 1994 14029 13380 649 -154 495 1995 12666 13758 -1092 -26 -1118 1996 12072 13109 -1037 -562 -1599 1997 11876 13210 -1334 -129 -1463 1998 11589 12880 -1291 -719 -2010 1999 11355 12788 -1433 -1048 -1048 2000 11239 12830 -1141 -1801 -2942 2001 11292 12986 -1694 -2086 -3780 2002 11398 13066 -1668 -1584 -3252 2003 11517 13347 -1830 -511 -2341 2004 11783 13005 -1222 -1431 -2653 2005 12177 12991 -814 -1674 -2488 2006 12381 12657 -276 -1203 -1479 Celkem 204581 211182 -6601 -14281 -20882 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM]., vlastní výpočty.

28

Za 16leté období se v Moravskoslezském kraji narodilo přes 200 000 osob, nejvíce v roce 1991 – přes 17 200, nejméně naopak v roce 2000, a to přibližně 11 200. Zemřelých v tomto období bylo o 7 000 více než narozených, největší úmrtnost se zaznamenala v roce 1991, téměř 14 000, nejmenší úmrtnost byla v roce 2006, přes 12 600. V poslední době měla úmrtnost klesající tendenci. Přirozená měna je logickým vyústěním rozdílu narozených a zemřelých a v konečném výsledku vychází záporně, a to -6601. Kladných hodnot dosahovala jen v letech 1991 – 1994, pak už následovaly hodnoty záporné. Dalšími údaji pro výše uvedenou tabulku jsou hodnoty migračního salda. Tyto hodnoty jsou výsledkem rozdílu osob přistěhovalých a vystěhovalých. Jsou ve všech letech záporné, což je důkazem o převaze vystěhovalých z Moravskoslezského kraje. Za období 1991 – 2006 se vystěhovalo o 14 281 obyvatel více než přistěhovalo. Poslední hodnoty v tabulce 6 jsou údaje o celkovém přírůstku, což je rozdíl přirozené měny a migračního salda. Za 16leté období je výsledek -20 882. Kladné hodnoty jsou jen pro období 1991 – 1994, poté následují hodnoty záporné.

Tab. 7: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let 1991 - 2006 (relativní údaje) Přirozená Přirozený Roky Narození Zemřelí měna Migrační saldo přírůstek (úbytek) 1991 13,5 10,8 2,7 -0,6 2,0 1992 12,5 10,7 1,8 0,2 1,9 1993 12,4 10,5 1,8 -0,6 1,2 1994 10,9 10,4 0,5 -0,1 0,4 1995 9,9 10,7 -0,8 0,0 -0,9 1996 9,4 10,2 -0,8 -0,4 -1,2 1997 9,3 10,3 -1,0 -0,1 -1,1 1998 9,1 10,1 -1,0 -0,6 -1,6 1999 8,9 10,0 -1,1 -0,8 -1,9 2000 8,8 9,7 -0,9 -1,4 -2,3 2001 8,9 10,3 -1,3 -1,7 -3,0 2002 9,0 10,4 -1,3 -1,3 -2,6 2003 9,2 10,6 -1,5 -0,4 -1,9 2004 9,4 10,4 -1,0 -1,1 -2,1 2005 9,7 10,4 -0,7 -1,3 -2,0 2006 9,9 10,1 -0,2 -1,0 -1,2 Celkem 10,1 10,4 -0,3 -0,7 -1,0 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM]., vlastní výpočty.

Tabulka 7 vychází z hodnot tabulky předešlé, údaje jsou však relativní. Nejvyšší hodnoty narozených, zemřelých i přirozené měny nalezneme v roce 1991, nejmenší v roce 2000, akorát pro přirozenou měnu je největší rozdíl v roce 2003, -1,5%.

29

5.2.1 Porodnost v Moravskoslezském kraji

Porodnost Moravskoslezského kraje se pohybuje v nadprůměrných hodnotách ve vztahu k ostatním krajům České republiky. Například v roce 2001 se narodilo v Moravskoslezském kraji hned po kraji Středočeském nejvíce obyvatel České republiky. Obr. 6: Porodnost v Moravskoslezském kraji a ČR 16,0 14,0 12,0

°%

10,0 Porodnost v MS kraji

8,0

Porodnost v ČR

6,0 4,0 2,0

20 05

20 03

20 01

19 99

19 97

19 95

19 93

19 91

0,0

roky Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

Vývoj porodnosti Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 je obdobný v porovnání s údaji pro Českou republiku. Křivky vývoje porodnosti u MS kraje a ČR se kopírují, tudíž údaje naměřené pro Moravskoslezský kraj a pro Českou republiku jsou velice podobné. Křivky dosahují největších hodnot v roce 1991, pak klesají do roku 1996 (respektive do roku 2000), do roku 2002 mají konstantní hodnoty a pak mírně stoupají až do roku 2006.

30

5.2.2 Úmrtnost v Moravskoslezském kraji

V úmrtnostní statistice Moravskoslezský kraj dominuje. Úmrtnost se sice snižuje, avšak rovina úmrtnosti je stále vysoká. V relativních údajích se hodnoty podobají údajům pro Českou republiku, dokonce jsou nižší, což znamená, že existuje více krajů, kde úmrtnost je vyšší. Obr. 7: Úmrtnost v Moravskoslezském kraji a ČR 14,0 12,0 10,0 8,0 °%

Úmrtnost v MS kraji Úmrtnost v ČR

6,0 4,0 2,0

20 05

20 03

20 01

19 99

19 97

19 95

19 93

19 91

0,0

roky Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

V obrázku

7

jsou

znázorněny

křivky

úmrtnosti

charakteristické

pro

Moravskoslezský kraj a Českou republiku. Mají sestupnou tendenci do roku 2000, pak mají vzestupnou fázi do roku 2003 a poté opět mírně klesají. Stále však dosahují vyšších hodnot než u porodnosti. Proto je zřejmé, že přirozená měna je záporná.

31

5.2.3 Migrační saldo v Moravskoslezském kraji

Obr. 8: Migrační saldo v Moravskoslezském kraji 0,5

20 05

20 03

20 01

19 99

19 97

19 95

19 93

19 91

0,0

°%

-0,5 Migrační saldo v MS kraji -1,0

-1,5

-2,0 roky Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

Zaměřil jsem se na zhodnocení migračního salda v Moravskoslezském kraji pro období let 1991 – 2006. Tyto relativní údaje vložené do grafu mají několik po sobě následujících vzestupných a sestupných tendencí, které pouze v jednom případě, a to v roce 1992, dosahují plusových hodnot. Od roku 1992 do roku následujícího křivka klesá pod úroveň -0,5%. Poté do roku 1995 stoupá a dosahuje téměř hranice, rozdělující kladné a záporné hodnoty. Mezi roky 1995 a 1996 křivka klesá, poté opět stoupá. Od roku 1997 až do roku 2001 prudce klesá až pod hranici 1,5°%, což je minimum migra čního salda pro období 1991 – 2006. Hodnoty poté rostou až do roku 2003, kdy se křivka dostává nad hodnotu -0,5°%. V období 2003 – 2005 má křivka sestupnou tendenci a pak mírně stoupá v roce 2006, téměř na úroveň -1,0°%.

32

5.2.4 Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji Jednou z nejdůležitějších charakteristik je celkový přírůstek obyvatel, což je rozdíl přirozené měny a migračního salda. Proto jsem zhotovil graf celkového přírůstku. V něm můžeme shlédnout, jak si Moravskoslezský kraj stojí v porovnání s Českou republikou.

Obr. 9: Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji a ČR 4,0 3,0 2,0

Celkový přírůstek (úbytek) v MS kraji 20 05

20 03

20 01

19 99

19 97

19 95

-1,0

19 93

0,0 19 91

°%

1,0

Celkový přírůstek (úbytek) v ČR

-2,0 -3,0 -4,0 roky Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

Ve výše uvedeném grafu jsou znázorněny křivky charakterizující celkový přírůstek obyvatel Moravskoslezského kraje a České republiky. Obě křivky mají podobný průběh – sestupnou tendenci mezi lety 1992 – 2001 ( kromě období 1996 – 1998 pro Českou republikou, tam byla jemně stoupající ), kde vidíme jejich minimum. Poté křivka určená pro Českou republiku stoupá až do roku 2006, u Moravskoslezského kraje jen do roku 2003, pak mírně klesá do roku 2004 a v období let 2004 – 2006 má opět vzestupnou tendenci. Lze konstatovat, že rok 2006 je maximum z hlediska celkového přírůstku vztahujícího se k hodnotám pro Českou republiku, pro Moravskoslezský kraj je maximem rok 1991.

33

5.3 Pohyb obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 19912006 Abychom mohli jednoznačně určit, které území se nejvíce podílí na pohybu obyvatelstva v Moravskoslezském kraji, musíme kraj rozdělit na okresy. V nich už rozpoznáme jednotlivé rozdíly v pohybu obyvatel. Tab. 8 : Pohyb obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991 - 2006 (absolutní údaje) Přirozená Migrační Přirozený Okresy Narození Zemřelí měna saldo přírůstek Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava MS kraj

16947 34036 44262 25829 28639 54868 204581

15059 35867 47051 24619 28587 59999 211182

1888 -1831 -2789 1210 52 -5131 -6601

-2769 2496 -5467 272 -851 -7962 -14281

-881 665 -8256 1482 -799 -13093 -20882

Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

Na celkovém součtu narozených osob v Moravskoslezském kraji se za období let 1991 – 2006 nejvíce podílel okres Ostrava – město, ve kterém se narodilo téměř 55 000 lidí. Nejméně se jich narodilo v okrese Bruntál, necelých 17 000. Vzhledem k celkovému počtu obyvatel v okrese Ostrava – město je logické, že zde bylo nejvíce zemřelých, a to 60 000. Nejméně opět v okrese Bruntál. Velké rozdíly mezi okresy můžeme spatřit v údajích přirozené měny. Kladných hodnot dosahují okresy Bruntál, téměř 1 900, Nový Jičín a také Opava. Záporné hodnoty jsou naměřeny v okresech Frýdek – Místek, Karviná a Ostrava – město. Údaje migračního salda nám ukazují převážně záporné hodnoty, což znamená větší počet vystěhovalých obyvatel než přistěhovalých. Více přistěhovalých je pouze ve Frýdku – Místku a Novém Jičíně. Podobná statistika je i u celkového přírůstku, který vychází z přirozené měny, migračního salda.

34

Tab. 9: Pohyb obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991 - 2006 (relativní údaje) Přirozená Migrační Přirozený Okresy Narození Zemřelí měna saldo přírůstek) Bruntál 10,7 9,5 1,2 -1,8 -0,6 Frýdek - Místek 10,1 10,7 -0,5 0,7 0,2 Karviná 9,9 10,5 -0,6 -1,2 -1,8 Nový Jičín 10,6 10,1 0,5 0,1 0,6 Opava 10,1 10,1 0,0 -0,3 -0,3 Ostrava 9,9 10,9 -0,9 -1,4 -2,4 MS kraj 10,1 10,4 -0,3 -0,7 -1,0 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

V tabulce 9 jsou vypočítány údaje v relativních hodnotách, které vychází z hodnot tabulky 8. Vzhledem k rozdílným poměrům hodnot tabulky 8 a středním stavům jednotlivých okresů nejvyšších hodnot dosahuje okres Bruntál, nejnižších Karviná a Ostrava – Město. V kategorii zemřelých dominuje naopak Ostrava – město, nejmenší hodnoty jsou vypočítány pro okres Bruntál. Údaje přirozené měny jsou vypočítány z hodnot tabulky 8 a převažují záporné hodnoty. Výrazně kladné jsou jen u okresu Bruntál. U migračního salda a celkového přírůstku převažují záporná čísla, jen u Frýdku – Místku a Nového Jičína jsou údaje kladné.

Tab. 10: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let 1991 - 2006 (absolutní údaje) Přirozená Migrační Celkový Období Narození Zemřelí měna saldo přírůstek 1991 - 1995 75902 68313 7589 -1533 6056 1996 - 2000 58131 64817 -6686 -4259 -10945 2001 - 2006 70548 78052 -7504 -8489 -15993 Celkem 204581 211182 -6601 -14281 -20882 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

Pohyb obyvatelstva Moravskoslezského kraje za 16leté období lze rozdělit do tří období: 1991 – 1995, 1996 – 2000 a 2001 – 2006. Nejvyšší porodnost byla v období 1991 – 1995 (i přesto, že poslední období je šestileté), kdy se v kraji narodilo téměř 76 000 obyvatel. Nejnižší naopak v období let 1996 – 2000, kdy byl značný pokles až na 58 000, zapříčiněný nižší porodností. V období 2001 – 2006 bylo nejvíce zemřelých, nejméně v letech 1996 – 2000. V období 1991 – 1995 vidíme kladné hodnoty u přirozené měny a celkového přírůstku, jinak je zbytek hodnot záporných.

35

Relativní údaje už ne zcela korespondují s údaji absolutními. Vzhledem ke středním stavům obyvatelstva je nutno s touto skutečností počítat. Tab. 11: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let 1991 - 2006 (relativní údaje) Přirozená Migrační Celkový Období Narození Zemřelí měna saldo přírůstek 1991 - 1995 11,8 10,7 1,2 -0,2 0,9 1996 - 2000 9,1 10,1 -1,0 -0,7 -1,7 2001 - 2006 9,4 10,3 -1,0 -1,1 -2,1 Celkem 10,1 10,4 -0,3 -0,7 -1,0 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

Ve všech statistikách pro 16leté období má nejvyšší číselné údaje období let 1991 – 1995. Období 1996 – 2000 a 2001 – 2006 jsou hodnotově srovnatelné.

5.4

Pohyb

obyvatelstva

ve

správních

obvodech

obcí

s

rozšířenou

působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006

Moravskoslezský kraj je v rámci 6 okresů rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností ( Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek – Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov, Třinec a Vítkov ).

5.4.1

Porodnost

ve

správních

obvodech

obcí

s

rozšířenou

působností

Moravskoslezského kraje v období let 1991 - 2006

V Moravskoslezském kraji se v období let 1991 – 2006 narodilo 204 581 obyvatel, nejvíce však v prvním pětiletí, kdy jejich počet byl téměř 76 000. Největší podíl živě narozených v období 1991 – 1995 měl správní obvod obce s rozšířenou působností Ostrava, ve kterém se narodilo přibližně 20 000 osob a vzhledem ke svému počtu obyvatel se podílel nejvíce v každém období, za stanovené 16leté období dosáhl více než 25% celkově narozených v Moravskoslezském kraji. Nejnižší hodnoty byly zjištěny v obcích s rozšířenou působností Vítkov, Rýmařov a Frenštát pod Radhoštěm, kde počet živě narozených nepřesáhl ani 3 000.

36

Tab. 12: Živě narození ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (absolutní údaje) ORP 1-Bílovec 2-Bohumín 3-Bruntál 4-Český Těšín 5-Frenštát p. Radhoštěm 6-Frýdek - Místek 7-Frýdlant nad Ostravicí 8-Havířov 9-Hlučín 10-Jablunkov 11-Karviná 12-Kopřivnice 13-Kravaře 14-Krnov 15-Nový Jičín 16-Odry 17-Opava 18-Orlová 19-Ostrava 20-Rýmařov 21-Třinec 22-Vítkov MS kraj

1991 - 1995

1996 - 2000

2001 - 2006

Celkem 1991 -2006

1577 1701 2620 1621 1116 6826 1140 5718 2170 1560 4641 2697 1220 2692 2936 1198 6063 3232 19833 1117 3303 921 75902

1285 1378 1999 1322 820 5020 860 4219 1766 1199 3367 1976 961 2095 2388 893 4805 2368 15302 756 2640 712 58131

1496 1659 2301 1615 1017 6103 1127 4983 2045 1410 3943 2487 1226 2445 2840 1102 5906 2495 19566 922 2977 883 70548

4358 4738 6920 4558 2953 17949 3127 14920 5981 4169 11951 7160 3407 7232 8164 3193 16774 8095 54701 2795 8920 2516 204581

Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

V relativních hodnotách dosahují nejvyšší hodnoty za období 1991 – 2006 ORP Bruntál, Jablunkov, Bílovec a Vítkov. Naopak nejnižší hodnoty, vzhledem ke středním stavům jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností, jsou vypočítány pro ORP Frýdlant nad Ostravicí, Havířov a Hlučín.

37

Tab. 13: Živě narození ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (relativní údaje) Celkem 1991 ORP 1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2006 2006 1-Bílovec 12,3 10,0 9,6 10,7 2-Bohumín 11,1 9,0 9,2 9,7 3-Bruntál 13,3 10,0 9,8 11,0 4-Český Těšín 11,4 9,4 9,9 10,0 5-Frenštát p. Radhoštěm 12,0 8,7 9,0 9,9 6-Frýdek - Místek 12,5 9,2 9,3 10,2 7-Frýdlant nad Ostravicí 10,4 7,8 8,4 9,0 8-Havířov 11,3 8,3 8,4 9,2 9-Hlučín 10,9 8,9 8,6 9,4 10-Jablunkov 13,4 10,2 10,0 11,2 11-Karviná 12,0 8,9 8,8 9,7 12-Kopřivnice 12,7 9,3 9,9 10,6 13-Kravaře 11,9 9,2 9,8 10,4 14-Krnov 12,5 9,6 9,5 10,5 15-Nový Jičín 12,3 9,8 9,8 10,7 16-Odry 12,7 9,9 10,4 10,6 17-Opava 11,7 9,3 9,6 10,1 18-Orlová 13,1 9,6 8,8 10,2 19-Ostrava 11,3 8,8 9,6 9,7 20-Rýmařov 12,6 8,7 9,0 9,9 21-Třinec 11,6 9,3 8,9 9,8 22-Vítkov 12,7 9,8 10,4 10,8 MS kraj 11,8 9,1 9,4 10,1 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

5.4.2

Úmrtnost

ve

správních

obvodech

obcí

s

rozšířenou

působností

Moravskoslezského kraje v období let 1991 - 2006

V období let 1991 – 2006 zemřelo v Moravskoslezském kraji více než 211 000 obyvatel. Je zřejmé, že přirozená měna dosahuje záporných hodnot, neboť za dané období je zemřelých osob o téměř 7 000 více. Počty zemřelých se poměrně stejným dílem rozdělily do tří etap 16letého období. Mezi lety 1991 – 1995 zemřelo v Moravskoslezském kraji přes 68 000 obyvatel. Nejvíce v ORP (19 819), pak ve Frýdku – Místku a Opavě (u všech přes 5000), nejméně v ORP Vítkov, Odry

38

a Rýmařov (vše pod 1 000). V období let 1996 – 2000 bylo sečteno celkem 64 817 zemřelých. U nejvyšších i nejnižších vypočítaných hodnot se objevují ORP shodné s ORP období předešlého. Mezi lety 2001 – 2006 zemřelo nejvíce obyvatel v rámci všech tří období, přičemž je nutno vzít v úvahu, že toto období je šestileté. Celkem se jednalo o 78 000 obyvatel. Nejvíce obyvatel zemřelo v ORP Ostrava, přes 21 000, nejméně v Rýmařově – 915. Tab. 14: Zemřelí ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (absolutní údaje) Celkem 1991 ORP 1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2006 - 2006 1-Bílovec 1383 1283 1600 4266 2-Bohumín 1890 1742 2243 5875 3-Bruntál 1822 1610 2178 5610 4-Český Těšín 1399 1300 1572 4271 5-Frenštát pod Radhoštěm 1074 1115 1266 3455 6-Frýdek - Místek 5786 5491 6228 17505 7-Frýdlant nad Ostravicí 1527 1433 1688 4648 8-Havířov 4681 4559 5641 14881 9-Hlučín 1819 1816 2460 6095 10-Jablunkov 1288 1218 1528 4034 11-Karviná 4648 4149 4905 13702 12-Kopřivnice 1879 1794 2182 5855 13-Kravaře 1023 1033 1179 3235 14-Krnov 2078 2064 2676 6845 15-Nový Jičín 2604 2605 2862 8071 16-Odry 999 950 1014 2963 17-Opava 5435 5157 6295 16887 18-Orlová 2683 2604 3035 8322 19-Ostrava 19819 18346 21861 60026 20-Rýmařov 764 725 915 2404 21-Třinec 3055 3007 3786 9848 22-Vítkov 657 816 938 2411 MS kraj 68313 64817 78052 211182 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

Při součtu hodnot ze všech tří období zjistíme, že na 211 000 zemřelých Moravskoslezského kraje se největší měrou podílely ORP Ostrava, Frýdek – Místek, Opava, Karviná, nejméně zemřelo v ORP Rýmařov, Vítkov, Odry a Kravaře. Vypočítané relativní hodnoty zemřelých ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností můžeme srovnat s relativními hodnotami Moravskoslezského kraje. Zjistíme, že například ORP Karviná, Nový Jičín, Ostrava, Třinec, výrazně převyšují hodnoty kraje, naopak ORP Bruntál, Kopřivnice, Rýmařov a Vítkov jsou daleko nižší.

39

Téměř shodné hodnoty s Moravskoslezským krajem nalezneme u ORP Bílovec, kde v každém období se liší minimálně.

Tab. 15: : Zemřelí ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (relativní údaje) ORP 1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2006 Celkem 1991 - 2006 1-Bílovec 10,8 10,0 10,3 10,4 2-Bohumín 12,4 11,4 12,5 12,0 3-Bruntál 9,2 8,1 9,2 8,9 4-Český Těšín 9,8 9,3 9,6 9,4 5-Frenštát p. Radhoštěm 11,5 11,8 11,2 11,6 6-Frýdek - Místek 10,6 10,0 9,5 10,0 7-Frýdlant nad Ostravicí 14,0 13,0 12,6 13,3 8-Havířov 9,3 9,0 9,5 9,2 9-Hlučín 9,2 9,1 10,3 9,6 10-Jablunkov 11,1 10,3 10,8 10,8 11-Karviná 12,0 10,9 10,9 11,1 12-Kopřivnice 8,9 8,4 8,7 8,6 13-Kravaře 9,9 9,9 9,4 9,8 14-Krnov 9,6 9,5 10,4 9,9 15-Nový Jičín 10,9 10,7 9,9 10,6 16-Odry 10,6 10,5 9,6 9,8 17-Opava 10,5 10,0 10,2 10,2 18-Orlová 10,8 10,5 10,7 10,5 19-Ostrava 11,2 10,5 10,7 10,6 20-Rýmařov 8,6 8,4 9,0 8,5 21-Třinec 10,7 10,6 11,3 10,8 22-Vítkov 9,0 11,2 11,0 10,4 MS kraj 10,7 10,1 10,3 10,4 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

5.4.3 Migrační saldo ve správních obvodech obcí s

rozšířenou působností

Moravskoslezského kraje v období let 1991 - 2006 Rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých osob, tedy migrační saldo, je další z charakteristik Moravskoslezského kraje a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které se věnuji v této kapitole. Ze statistických údajů vyplývá, že migrační salda Moravskoslezského kraje za 16leté období, i za období dílčí, jsou záporná. Je to samozřejmě způsobeno i mírou nezaměstnanosti, a tedy odstěhováním se za pracovní příležitostí. Míra nezaměstnanosti se pohybovala kolem 16% ve většině okresů, což je velmi závažná skutečnost. Největší nezaměstnanost byla v obcích Karviná, Doubrava, Petřvald a Horní Suchá, kde byly vypočítány hodnoty vyšší než 40

20%. Moravskoslezský kraj má v evidenci 20% nezaměstnaných v celé České republice a okres Karviná přispívá 33% hodnotám MS kraje. Je to jedna z hlavních příčin vystěhování obyvatel z kraje. Existují však ORP, ve kterých je vypočteno kladné migrační saldo ve všech obdobích, například v ORP Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí či Bohumín. Naopak nejmenší hodnoty jsou u ORP Ostrava, Český Těšín, Rýmařov a Orlová. Tab. 16: Migrační saldo ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (absolutní údaje) ORP 1-Bílovec 2-Bohumín 3-Bruntál 4-Český Těšín 5-Frenštát p. Radhoštěm 6-Frýdek - Místek 7-Frýdlant nad Ostravicí 8-Havířov 9-Hlučín 10-Jablunkov 11-Karviná 12-Kopřivnice 13-Kravaře 14-Krnov 15-Nový Jičín 16-Odry 17-Opava 18-Orlová 19-Ostrava 20-Rýmařov 21-Třinec 22-Vítkov MS kraj

1991 - 1995

1996 - 2000

2001 - 2006

Celkem 1991 - 2006

-130 551 203 -646 574 -229 780 999 -20 189 -1048 -223 149 284 713 -45 -44 -239 -2496 -413 -252 -190 -1533

47 73 -537 -348 347 -354 675 -710 194 134 -981 -209 204 -14 96 -31 -585 -354 -1544 -369 -36 43 -4259

-16 310 -820 -650 285 503 1078 -733 344 93 -420 -529 239 -499 -318 -282 -1011 -1271 -4207 -604 173 -154 -8489

-99 934 -1154 -1644 1206 -80 2533 -444 518 416 -2449 -961 592 -229 491 -358 -1640 -1864 -8247 -1386 -115 -301 -14281

Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

Z relativních údajů vyčteme nejvyšší hodnoty u Frenštátu pod Radhoštěm, Frýdlantu nad Ostravicí, naopak nejnižším migračním saldem v relativních číslech dominuje Rýmařov a Český Těšín. Nejbližší hodnoty k údajům pro Moravskoslezský kraj za období 1991 – 2006 najdeme u Bílovce a Havířova, avšak v dílčích obdobích se zmíněné ORP hodnotám kraje neblíží.

41

Tab. 17: Migrační saldo ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (relativní údaje) Celkem 1991 ORP 1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2006 2006 1-Bílovec -1,0 0,4 -0,1 -0,8 2-Bohumín 3,6 0,5 1,7 5,8 3-Bruntál 1,0 -2,7 -3,5 -5,1 4-Český Těšín -4,5 -2,5 -4,0 -11,0 5-Frenštát p. Radhoštěm 6,2 3,7 2,5 12,4 6-Frýdek - Místek -0,4 -0,6 0,8 -0,3 7-Frýdlant nad Ostravicí 7,1 6,1 8,1 21,3 8-Havířov 2,0 -1,4 -1,2 -0,6 9-Hlučín -0,1 1,0 1,4 2,3 10-Jablunkov 1,6 1,1 0,7 3,4 11-Karviná -2,7 -2,6 -0,9 -6,2 12-Kopřivnice -1,1 -1,0 -2,1 -4,1 13-Kravaře 1,4 2,0 1,9 5,3 14-Krnov 1,3 -0,1 -1,9 -0,7 15-Nový Jičín 3,0 0,4 -1,1 2,3 16-Odry -0,5 -0,3 -2,7 -3,5 17-Opava -0,1 -1,1 -1,6 -2,9 18-Orlová -1,0 -1,4 -4,5 -6,9 19-Ostrava -1,4 -0,9 -2,1 -4,4 20-Rýmařov -4,7 -4,2 -5,9 -14,8 21-Třinec -0,9 -0,1 0,5 -0,5 22-Vítkov -2,6 0,6 -1,8 -3,8 Ms kraj -0,2 -0,7 -1,1 -0,7 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

5.4.4 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 1995 V letech 1991 – 1995 přirozená měna Moravskoslezského kraje dosahovala kladných hodnot, což je příznivé zjištění, protože to deklaruje fakt, že se v kraji narodilo více obyvatel než zemřelo. Ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností se vyskytly záporné hodnoty pouze u ORP Bohumín, Karviná a Frýdlant nad Ostravicí. Nejvyšší přirozená měna byla v ORP Frýdek – Místek a Havířov (vše přes 1 000). Celková přirozená měna pětiletého období je vyčíslena na 7589. Migrační saldo kraje a jednotlivých ORP už nebylo tak příznivé, mezi lety 1991 – 1995 totiž převládali vystěhovalí nad přistěhovalými. Rozdíl v kraji byl -1533. Nejvíce vystěhovalých bylo v ORP Ostrava a Karviná. Převažující přistěhovalí byli zjištěni

42

například u ORP Havířov, kde bylo migrační saldo 999. Celkový přírůstek odpovídá rozdílu těchto hodnot a lze konstatovat, že údaj pro Moravskoslezský kraj byl vypočítán přes 6 000. Tab. 18: Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 1995 (absolutní údaje) ORP přirozená měna migrační saldo celkový přírůstek 1-Bílovec 194 -130 64 2-Bohumín -189 551 362 3-Bruntál 798 203 1001 4-Český Těšín 222 -646 -424 5-Frenštát pod Radhoštěm 42 574 616 6-Frýdek – Místek 1140 -229 911 7-Frýdlant nad Ostravicí -398 780 382 8-Havířov 1071 999 2070 9-Hlučín 351 -20 331 10-Jablunkov 287 189 476 11-Karviná -7 -1048 -1055 12-Kopřivnice 818 -223 595 13-Kravaře 197 149 346 14-Krnov 550 284 834 15-Nový Jičín 332 713 1045 16-Odry 199 -45 154 17-Opava 618 -44 574 18-Orlová 549 -239 310 19-Ostrava 67 -2496 -2429 20-Rýmařov 353 -413 -60 21-Třinec 248 -252 -4 22-Vítkov 147 -190 -43 MS kraj 7589 -1533 6056 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

5.4.5 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1996 - 2000

Údaje z let 1996 – 2001, tedy migrační saldo, přirozená měna i celkový přírůstek, už nebyly tak příznivé jako u období předešlého. V těchto letech převažovali jednoznačně zemřelí nad narozenými, a to skoro o 7 000 v kraji, vystěhovalí nad přistěhovalými o 4 200 a celkový přírůstek, z toho vyplývající, byl téměř -11 000. Příčinou této skutečnosti byly špatné životní podmínky, ať už zdravotní klima či nedostatek pracovních míst.

43

Tab. 19: Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1996 – 2000 (absolutní údaje) ORP přirozená měna migrační saldo celkový přírůstek 1-Bílovec -1 47 46 2-Bohumín -364 73 -291 3-Bruntál 389 -537 -148 4-Český Těšín 22 -348 -326 5-Frenštát pod Radhoštěm -295 347 52 6-Frýdek - Místek -471 -354 -825 7-Frýdlant nad Ostravicí -570 675 105 8-Havířov -340 -710 -1050 9-Hlučín -50 194 144 10-Jablunkov -11 134 123 11-Karviná -782 -981 -1763 12-Kopřivnice 182 -209 -27 13-Kravaře -72 204 132 14-Krnov -33 -14 -47 15-Nový Jičín -227 96 -131 16-Odry -135 -31 -166 17-Opava -336 -585 -921 18-Orlová -236 -354 -590 19-Ostrava -2919 -1544 -4463 20-Rýmařov 31 -369 -338 21-Třinec -367 -36 -403 22-Vítkov -101 43 -58 MS kraj -6686 -4259 -10945 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

5.4.6 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 2001 - 2006 Posledním dílčím obdobím je rozmezí let 2001 – 2006, v této době došlo k ještě většímu navýšení záporných hodnot. V přirozené měně až takový rozdíl nebyl, vzhledem k tomu, že se jedná o šestileté období, ale v migračním saldu, které bylo téměř dvojnásobné od období let 1996 – 2000, a v celkovém přírůstku ano. Ve všech těchto statistických údajích dominovala Ostrava, kde jak je známo, životní podmínky i prostředí nejsou příliš dobré.

44

Tab. 20: Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 2001 – 2006 (absolutní údaje) ORP přirozená měna migrační saldo celkový přírůstek 1-Bílovec -108 -16 -124 2-Bohumín -584 310 -274 3-Bruntál 123 -820 -697 4-Český Těšín 43 -650 -607 5-Frenštát pod Radhoštěm -249 285 36 6-Frýdek - Místek -125 503 378 7-Frýdlant nad Ostravicí -546 1078 532 8-Havířov -658 -733 -1391 9-Hlučín -415 344 -71 10-Jablunkov -102 93 -9 11-Karviná -962 -420 -1382 12-Kopřivnice 305 -529 -224 13-Kravaře 47 239 286 14-Krnov -314 -499 -813 15-Nový Jičín -45 -318 -363 16-Odry -25 -282 -307 17-Opava -386 -1011 -1397 18-Orlová -540 -1271 -1811 19-Ostrava -2106 -4207 -6313 20-Rýmařov 7 -604 -597 21-Třinec -809 173 -636 22-Vítkov -55 -154 -209 MS kraj -7504 -8489 -15993 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

45

Tab. 21: Webová typologie pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 - 2006 ORP 1991-1995 1996-200 2001-2006 1-Bílovec A D F 2-Bohumín D E E 3-Bruntál B H H 4-Český Těšín H H H 5-Frenštát pod Radhoštěm C D D 6-Frýdek - Místek A F D 7-Frýdlant nad Ostravicí D D D 8-Havířov B G G 9-Hlučín A D E 10-Jablunkov B D E 11-Karviná G G F 12-Kopřivnice A H H 13-Kravaře B D C 14-Krnov B F G 15-Nový Jičín C E G 16-Odry A F G 17-Opava A G G 18-Orlová A G G 19-Ostrava H F G 20-Rýmařov H H H 21-Třinec H F E 22-Vítkov H E G %A 31,8 0,0 0,0 %B 22,7 0,0 0,0 %C 9,1 0,0 4,5 %D 9,1 27,3 13,6 %E 0,0 13,6 18,2 %F 0,0 22,7 9,1 %G 4,5 18,2 36,4 %H 22,7 18,2 18,2 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM], vlastní výpočty.

5.5 Pohyb obyvatelstva v největších městech Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006

Na pohybu obyvatelstva se největší měrou podílelo 20 nejlidnatějších měst Moravskoslezského kraje. Ostrava dosahovala nejvyšších hodnot ve všech statistikách. Nejzajímavější statistikou je však procentuální podíl dvaceti největších měst na hodnotách uvedených pro Moravskoslezský kraj. V největších městech se narodilo i zemřelo téměř 145 000 obyvatel, což je přibližně 70 % kraje. Přirozená

46

měna je však 10%. Největší nárůst je spatřen v migračním saldu a celkovém přírůstku, kdy hodnoty jsou přibližně dvojnásobné.

Tab. 22: Pohyb obyvatelstva v největších městech Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (absolutní údaje) Celkový Přirozená Migrační přírůstek v Města Narození Zemřelí měna saldo MS kraji Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek - Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Karviná Kopřivnice Krnov Nový Jičín Opava Orlová Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Celkem MS kraj % z MS kraje

1514 3833 3181 4483 1863 10742 1443 12888 2336 10654 4302 4172 4755 9992 6285 51054 1403 1526 1753 6405 144584 204581 70,7

1467 4520 2294 4179 2086 9210 2354 12455 2208 12006 2553 4049 4731 9646 4707 55307 1609 1297 1618 6939 145235 211182 68,8

47 -687 887 304 -223 1532 -911 433 128 -1352 1749 123 24 346 1578 -4253 -206 229 135 -534 -651 -6601 9,9

1 230 167 -1765 425 -6110 852 -1903 -34 -4414 -2047 -141 -521 -4888 -3873 -10558 296 -760 -478 -1609 -37130 -14281 260,0

48 -457 1054 -1461 202 -4578 -59 -1470 94 -5766 -298 -18 -497 -4542 -2295 -14811 90 -531 -343 -2143 -37781 -20882 180,9

Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM].

V tabulce 22 jsou uvedeny údaje relativní, které vycházejí z tabulky předchozí. Součet hodnot 20 měst je obdobný údajům pro Moravskoslezský kraj. Opět markantních rozdílů dosahují údaje o procentuálním zastoupení měst v kraji pro migrační saldo a celkový přírůstek.

47

Tab. 23: Pohyb obyvatelstva v největších městech Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (relativní údaje) Celkový Přirozená Migrační přírůstek v Města Narození Zemřelí měna saldo MS kraji Bílovec 11,3 10,9 0,3 0,0 0,4 Bohumín 10,3 12,1 -1,8 0,6 -1,2 Bruntál 11,3 8,1 3,2 0,6 3,7 Český Těšín 10,3 9,6 0,7 -4,1 -3,4 Frenštát pod Radhoštěm 10,4 11,7 -1,3 2,4 1,1 Frýdek - Místek 10,8 9,3 1,5 -6,1 -4,6 Frýdlant nad Ostravicí 9,3 15,2 -5,9 5,5 -0,4 Havířov 9,4 9,1 0,3 -1,4 -1,1 Hlučín 9,4 8,9 0,5 -0,1 0,4 Karviná 10,1 11,4 -1,3 -4,2 -5,5 Kopřivnice 11,4 6,7 4,6 -5,4 -0,8 Krnov 10,3 10,0 0,3 -0,3 0,0 Nový Jičín 10,8 10,7 0,1 -1,2 -1,1 Opava 10,2 9,8 0,4 -5,0 -4,6 Orlová 11,3 8,5 2,8 -7,0 -4,1 Ostrava 10,0 10,9 -0,8 -2,1 -2,9 Příbor 9,6 11,0 -1,4 2,0 0,6 Rýmařov 10,5 8,9 1,6 -5,2 -3,6 Studénka 10,5 9,6 0,8 -2,9 -2,0 Třinec 9,6 10,5 -0,8 -2,4 -3,2 Celkem 10,2 10,2 -0,1 -2,6 -2,7 MS kraj 10,1 10,4 -0,3 -0,7 -1,0 % z MS kraje 100,7 98,0 30,6 370,4 257,7 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM]., vlastní výpočty.

48

6. Vývoj struktury obyvatelstva Moravskoslezského kraje podle pohlaví, věku a vzdělání 6.1 Vývoj struktury obyvatelstva dle pohlaví Pro charakteristiku vývoje obyvatelstva Moravskoslezského kraje dle pohlaví jsem stanovil roky 1991, 2001 a 2006. V roce 1991 žilo v kraji téměř 1, 300 000 obyvatel, z toho 628 000 mužů a 656 000 žen. Mužů bylo tedy méně, necelých 49%, žen přes 51%, což odpovídá i celorepublikovému trendu. V České republice žilo 10 300 000 obyvatel a z toho jen 5 000 000 mužů, takže procentuální část odpovídá 48,5%. Podíl mužů v Moravskoslezském kraji se v průběhu 16 let výrazně nezměnil, rozdíly byly až na setinná místa. V České republice už to tak nebylo, v roce 2001 se podíl mužů zvýšil na 48,7% a v roce 2006 už to bylo 48,8%. Stále však převyšuje podíl žen na populaci ČR. Index maskulinity, tedy poměr mužů a žen, počítaný na 1000 žen, se v Moravskoslezském kraji také příliš neměnil. V roce 1991 ukazoval hodnotu 957,1, roku 2001 954,9 a roku 2006 dosahoval údaje 957,6. V České republice se index maskulinity postupně zvyšoval. Za 16leté období to bylo o 10 mužů – z 943 na 953.

Tab. 24: Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a ČR dle pohlaví v letech 1991, 2001 a 2006 Roky 1991 - % muži 1991 - index maskulinity 2001 - % muži 2001 - index maskulinity 2006 - % muži 2006 - index maskulinity

MS kraj

ČR

48,9

48,5

957,1

943,0

48,9

48,7

954,9

949,3

48,9

48,8

957,6

953,2

Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM]., vlastní výpočty.

Když se podíváme na podíl mužů za jednotlivé okresy, zjistíme, že maximální rozdíl je 1%. Největší zastoupení mužů v roce 1991 měl okres Bruntál, a to 49,4%, ale například okresy Opava a Ostrava – město se pohybovaly pod úrovní Moravskoslezského kraje. V roce 2001 se trend nezměnil, stále největší procento mužů žilo v okrese Bruntál a nejmenší v Ostravě – město, přesněji 48,3%. Roku 2006 se žádné změny neudály, a tak hodnoty na destinná místa byly shodné s rokem 2001.

49

Tab. 25: Muži v okresech Moravskoslezského kraje dle pohlaví v letech 1991, 2001 a 2006 Okresy

1991

2001

2006

Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový jičín Opava Ostrava - město MS kraj

49,4 49,1 49,1 49,1 48,8 48,4 48,9

49,2 49,0 49,1 49,0 48,8 48,3 48,8

49,2 49,0 49,1 49,0 48,8 48,3 48,8

Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM]., vlastní výpočty.

6.2 Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a ČR dle věku v letech 1991, 2001 a 2006 Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji dle věkové struktury se během období 1991 – 2006 výrazně změnil. V roce 1991 připadalo na věkovou skupinu 0 – 14 let 21,5% obyvatel, o deset let později se tento údaj snížil na 16,8% a v roce 2006 klesl dokonce na 14,7%. Střední věková skupina, která je ve věku 15 – 64, měla v roce 1991 dvoutřetinové zastoupení, deset let poté už jich bylo přes 70% a v roce 2006 přesně 71,6%. Lidí, kterých bylo starších 64 let bylo 11% v roce 1991, roku 2001 12,4% a v posledním období 13,7%. Tyto hodnoty korespondují s údaji České republiky. Lze říci, že populace, jak v Moravskoslezském kraji, tak v České republice, stárne.

Tab. 26: Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a ČR dle věku v letech 1991, 2001 a 2006 (relativní údaje) Roky (věk) 1991 – (0-14) 1991 – (15-64) 1991 – (65+) 1991 – index stáří 2001 – (0-14) 2001 – (15-64) 2001 – (65+) 2001 – index stáří 2006 – (0-14) 2006 – (15-64) 2006 – (65+) 2006 - index stáří

MS kraj

ČR

21,5 67,5 10,9 50,9 16,8 70,8 12,4 74,3 14,7 71,6 13,7 93,5

21,0 66,3 12,6 60,2 16,2 70,0 13,8 85,2 14,4 71,2 14,4 100,2

Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM]., vlastní výpočty.

50

Dokazuje to i průměrný věk v okresech Moravskoslezského kraje, kdy se během 16 let zvýšil o několik procent. Největší rozdíl mezi rokem 1991 a 2006 byl v okrese Bruntál a činil 5,4%. Nejvyšší věkový průměr ve všech měřených letech byl v Ostravě, v roce 2006 překročil 40 let. Tab. 27: Průměrný věk okresech Moravskoslezského kraje v letech 1991, 2001 a 2006 Okresy

1991

2001

2006

Bruntál

33,7

37,2

39,1

Frýdek - Místek

35,3

38,2

39,6

Karviná

35,1

38,1

39,7

Nový Jičín

34,6

37,4

39,0

Opava

35,0

38,2

39,6

Ostrava - město

36,0

38,8

40,1

MS kraj

34,9

38,0

39,5

Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM]., vlastní výpočty.

Index stáří je dalším ukazatelem stárnutí populace, je to poměr nejstarší věkové skupiny, tedy 65+ a věkové skupiny 0 – 14 vyjádřený v procentech. Vybral jsem pro informaci rok 2001 s věkovou strukturou obyvatel. Index stáří ve všech okresech dosahuje hodnot přes 80%, nejmenší hodnota je v okrese Bruntál – 80,4% a největší v Ostravě – město – 99,8%. Tab. 28: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje dle věku Okresy Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město MS kraj

0-14

15-64

65+

index stáří

14 963 31 266 39 552 23 445 26 056 48 104 183 386

71 179 149 230 198 676 108 809 125 378 241 088 894 360

12 031 29 089 37 526 19 703 25 190 48 005 171 544

80,4 93,0 94,9 84,0 96,7 99,8 93,5

Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CDROM]., vlastní výpočty.

51

6.3 Složení obyvatelstva Moravskoslezského kraje a ČR dle úrovně vzdělání v letech 1991, 2001 a 2006

Složení obyvatelstva dle úrovně vzdělání se rozděluje na základní vzdělání, střední bez maturity, střední s maturitou a vysokoškolské. Úroveň vzdělání se v Moravskoslezském kraji i v České republice zvyšuje, což je příznivá informace. Od roku 1991 ubyl podíl obyvatel se základním vzděláním z 37% na 21% (2006). V ostatních úrovních vzdělání se podíl zvyšoval, nejvíce je to zřejmé ve středním vzdělání s maturitou, kde během 16 let se podíl zvýšil o 9%. Vysokoškoláků také přibylo a vysokoškolského vzdělání v roce 2006 mělo 9,1% obyvatel. V České republice byly údaje obdobné, snad jen kromě základního vzdělání v roce 1991, kde byl podstatně nižší podíl.

Tab. 29: Složení obyvatelstva Moravskoslezského kraje a ČR dle úrovně vzdělání v letech 1991, 2001 a 2006 Roky 1991

2001

2006

Úroveň vzdělání Základní vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské Základní vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské Základní vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské

MS kraj 37,0 35,9 21,0 6,1 27,1 38,7 26,4 7,8 21,3 39,5 30,1 9,1

ČR 26,1 43,2 21,4 9,4 24,4 36,2 30,7 8,7 19,4 37,2 32,6 10,9

Pramen: www.czso.cz

Když srovnáme údaje pro Moravskoslezský kraj a jednotlivé okresy v roce 2001, zjistíme, že rozdíly ve složení obyvatelstva dle úrovně vzdělání v daných okresech se až tak neliší. Hodnoty pro základní vzdělání se pohybují kolem 25%, střední bez maturity okolo 40%, střední s maturitou 25% a vysokoškolské 7%. Nejvyšší podíl na vysokoškolském vzdělání má okres Ostrava – město, a to přes 10%.

52

Tab. 30: Složení obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v roce 2001 Okresy Úroveň vzdělání Bruntál Základní vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské Frýdek - Místek Základní vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské Karviná Základní vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské Nový Jičín Základní vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské Opava Základní vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské Ostrava - město Základní vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské MS kraj Základní vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské

% 29,9 39,8 24,9 5,4 25,3 38,8 28,1 7,8 29,2 39,3 25,2 6,4 25,7 40,8 26,6 6,9 27,3 40,4 25,2 7,0 26,2 35,9 27,4 10,5 27,1 38,7 26,4 7,8

Pramen: www.czso.cz

53

7. Závěr Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení situace vývoje obyvatelstva v Moravskoslezském kraji po roce 1989. Tento cíl byl splněn v předchozích kapitolách. Mezi dílčí cíle patří analýza vývoje počtu obyvatelstva v období let 1869 – 1991, zhodnocení vývoje počtu obyvatel v letech 1991 – 2006, a také naznačení očekávaného vývoje obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v nejbližším období. V období let 1869 – 1991 došlo k dvojnásobnému navýšení počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji. Od prvního sčítání v tomto období až po rok 1991 se počet obyvatel postupně zvyšoval, až na období let 1930 – 1950, kde vlivem 2. světové války, ztráty území i obyvatel se počet obyvatel výrazně snížil. Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let 1991 – 2006 dle údajů ze statistického úřadu klesl přibližně o 32 000. V roce 1991 dosahoval počet obyvatel Moravskoslezského kraje přes 1 270 000. V roce 2006 to bylo necelých 1 250 000 obyvatel. Došlo tedy ke snížení počtu obyvatel v období let 1991 – 2006. Největším městem Moravskoslezského kraje se stala Ostrava, ve které v roce 2006 žilo přes 337 000 obyvatel. Důležitým faktorem, zvyšujícím úroveň Moravskoslezského kraje, je zvýšení vzdělání. Od roku 1991 do roku 2006 se zvýšily hodnoty podílu vysokoškolského vzdělání a také středního vzdělání s maturitou, což ukazuje na zvýšení úrovně vzdělání v Moravskoslezském kraji. Dalším cílem této práce bylo ověřit hypotézy klesající porodnosti a prodloužení střední délky života. Porodnost Moravskoslezského kraje v období 1991 – 2006 opravdu klesla, ikdyž v období let 2002 – 2006 zaznamenala menší nárůst, přesto nedosahuje tak vysokých hodnot, jako na začátku období. Nejdůležitějším faktorem byl odklad rodičovské funkce do pozdějšího věku, proto se tato skutečnost tolik projevila na klesající porodnosti. Hypotéza

prodloužení

střední

délky

života

v Moravskoslezském kraji byla potvrzena a za nejvýznamnější faktor je považováno zkvalitnění léků a lékařských přístrojů, tedy oblast zdravotnictví. Stárnutí populace je charakteristický jev nejen pro Moravskoslezský kraj, ale i Českou republiku. Z tohoto důvodu, bude muset stát uvolnit více rozpočtu pro zvýšení kapacity zařízení sociální péče. Dílčí cíl diplomové práce byl také naznačit prognózu vývoje počtu obyvatel pro následující období. Prognózy, které byly publikovány pro období let 2003 – 2007,

54

byly

pesimistického

rázu,

protože

předpovídaly

větší

úbytek

obyvatelstva

Moravskoslezského kraje, než ve skutečnosti byl. Například v roce 2003 byla prognóza počtu živě narozených stanovena na hodnotu 11 295, kdežto ve skutečnosti se v tomto roce živě narodilo 11 552 lidí, což je o 257 více, než stanovila prognóza, V každém následujícím roce se ve skutečnosti narodilo více obyvatel než předpovídaly prognózy, v roce 2007 se živě narodilo o 1 720 obyvatel více, než stanovila prognóza pro tento rok. Jenom za období let 2003 – 2007 se narodilo o 3 763 obyvatel více než stanovila prognóza pro toto období. Proto usuzuji, že předpověď pro rok 2050, která uvádí., že v Moravskoslezském kraji bude méně než 1 milion obyvatel, je pesimistická. Jsem přesvědčen, že v roce 2050 i vzhledem ke vzrůstající porodnosti bude v Moravskoslezském kraji minimálně 1 100 000 obyvatel. Je zřejmé, že Moravskoslezský kraj má záporný celkový přírůstek, tudíž počet obyvatel v kraji do roku 2050 klesne, ale myslím si, že tento pokles nebude tak značný. Pozitivní vliv na vývoj obyvatelstva v kraji má především příliv zahraničních investorů, a to zejména do průmyslových zón, postupně vznikajících. Většina těchto zón ještě není maximálně využita, a proto se v blízké budoucnosti dá očekávat příchod dalších investorů a s tím spojený nárůst počtu pracovních míst. Například v průmyslové zóně Nové Pole, v okrese Karviná, byla zahájena výstavba nové haly jihokorejské firmy Sejong. V této továrně se budou vyrábět výfuky pro automobilku Hyundai v Nošovicích a měla by zaměstnávat až 250 lidí. Dva důležité faktory je potřeba zlepšit, aby se počet přistěhovalých osob trvale zvýšil. Jsou jimi nedostatek pracovních míst a nízký počet vysokých škol.

55

8. Shrnutí (Sumarry) The aim of this diploma thesis is to valorize population development in Moravskoslezský region after 1989. The development of the amount of population in Moravskoslezský region was compared with the development of the Czech Republic. I made analysis of the population development within region, ïndividual districts, the biggest cities and administrative areas ORP. The work deals with changes in amount, movement and also structure of inhabitants due to age groups, sex and obtained education. This thesis is focused on a period after 1989 but it’s also supplied with a data from the period 1869 to 1989. Partial goal of this work is expected prediction of the population development. Keywords: Moravskoslezský region, population development, amount of inhabitants, population movement, population structure.

56

9. Použité zdroje

1. RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s.

2. PAVLÍK Z., KUČERA M. (eds. ) Populační vývoj České republiky 1990-2002. Praha: Katedra demografie a geodemografie přírodovědecké fakulty UK, 2002.

3. Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]. 4. PAVLÍK, Z., KUČERA M.: Populační vývoj na přelomu 20. a 21. století. Praha: Karolinum, 1999

5. PAVLÍK Z., KUČERA, M. (eds.): Populační vývoj České republiky - 1994-2001. Praha: Katedra demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, 1995-2001.

6. KUČERA, M., ŠIMEK, M.: Vývoj obyvatelstva České republiky v roce (1996-1999). Demografie č. 3(4) ročníků 1997-2000.

7. Věk a vzdělání populace v Moravskoslezském kraji [online]. Poslední revize 23. 4 2008

[cit.2007-07-31]

Dostupné

z:

<

http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/2100288FF4/$File/310307020.xls>

8. Věk a vzdělání populace v České republice [online]. Poslední revize 13.8. 2007 [cit.2007-07-31] Dostupné z:

9. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007 [online]. Poslední revize [cit.2007-07-26] Dostupné z:

57

10. Statistická ročenka České republiky 2007 [online]. Poslední revize 29.2. 2008 [cit.2008-03-01]

Dostupné

z:



11. Složení obyvatelstva podle pohlaví a jednotek věku v roce 2006 [online]. Poslední

revize

8.8.

2007

[cit.2007-07-26]

Dostupné

z:

<

http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/FE003FE2E4/$File/0001070402.xls>

12. Věk a vzdělání populace [online]. Poslední revize 13.8. 2007 [cit.2007-07-31] Dostupné

z:



13. Oficiální stránky Moravskoslezského kraje [online]. Poslední revize neuvedena. Dostupné z: < http://www.kr-moravskoslezsky.cz/fakta.html>

14.

[online].

Poslední

revize

neuvedena.

Dostupné

z:



15. [online]. Poslední revize neuvedena. Dostupné z: 16. [online]. Poslední

revize

24.4.

2008

[cit.2008-04-24]

Dostupné

z:

17. Vývoj obyvatelstva v roce 2006 [online]. Poslední revize 8.8. 2007 [cit.2007-0726] Dostupné z:

18. Demografická ročenka okresů České republiky 1991 až 2006 [online]. Poslední revize

6.12.

2007

[cit.2007-12-19]

Dostupné

z:

<

http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/4034-07-1991_az_2006-130> 19.. Věk a vzdělání populace v ČR [online]. Poslední revize 23. 4 2008 [cit.2007-0731]

Dostupné

z:


58

PŘÍLOHY

59

SEZNAM PŘÍLOH 1. Počet narozených v Moravskoslezském kraji v období let 2001 – 2006 (relativní údaje) 2. Počet zemřelých v Moravskoslezském kraji v období let 2001 – 2006 (relativní údaje) 3. Migrační saldo v Moravskoslezském kraji v období let 2001 – 2006 (relativní údaje)

60

Příloha 1

61

Příloha 2

62

Příloha 3

63