Platební instrumenty pro občany

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Platební instrumenty pro občany Bakalářská práce

Autor:

Miroslav Sedlák Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Marcela Soldánová

Duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze, dne 27. 4. 2010

Miroslav Sedlák

Poděkování Rád bych tímto poděkoval paní Ing. Marcele Soldánové za odborné rady, věcné připomínky, ochotu a vstřícnost při zpracování této práce. Dále také děkuji slečně Petře Dvořákové za aktivní pomoc a v neposlední řadě velmi děkuji své rodině za podporu a pochopení.

Anotace Bakalářská práce pojednává o současných produktech v bankovní a částečně i nebankovní sféře. Jasně a stručně vymezuje práva a povinnosti občana na poli platebního styku. Poukazuje na moţnosti občana v bankovní sféře a téţ srovnává výhody a nevýhody daných produktů. V poslední části je téţ moţné sledovat analýzu provedenou přes hranice státu ČR. Zde se porovnávají produkty a výhody pro občany vybraných států. Klíčová slova: bankovní účty, legislativa, platební styk, platební karty, úvěry, analýza

Annotation Bachelor thesis treat of present products in a banking and partly non-banking sphere. Brightly and shortly determine rights and duties in the field of system of payments. It advent to possibilities of citizen in a banking sphere and also compare advantages and disadvantages of existing products. In the last part it´s also possible following the analyze made by cross the borders of the Czech republic. There are compared products and advantages for Citizens of selected states. Keywords: bank accounts, legislation, system of payments, credit cards, credits, analysis

Obsah ÚVOD .............................................................................................................................. 7 1.

PRÁVNÍ ÚPRAVA PLATEBNÍHO STYKU A JEHO INSTRUMENTŮ ........ 9

1.1

ZÁKON O PLATEBNÍM STYKU ............................................................................ 9

1.1.1 Legislativní úprava hotovostního platebního styku ....................................... 9 1.1.2 Legislativní úprava bezhotovostního platebního styku ................................ 10 1.2 OBCHODNÍ ZÁKONÍK ....................................................................................... 10 1.3

ZÁKON O BANKÁCH ......................................................................................... 11

1.4

ZÁKON SMĚNEČNÝ A ŠEKOVÝ ......................................................................... 11

1.5

ZÁKON O SPOŘITELNÍCH A ÚVĚRNÍCH DRUŢSTVECH ..................................... 11

1.6

ZÁKON O OCHRANĚ OSOBNÍCH ÚDAJŮ ............................................................ 12

1.7

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY ČNB ....................................................... 12

2.

VYMEZENÍ POJMŮ NĚKTERÝCH PLATEBNÍCH INSTRUMENTŮ ...... 13

2.1

BANKOVNÍ ÚČTY .............................................................................................. 13

2.1.1 Běţné účty .................................................................................................... 13 2.1.2 Spořící účty .................................................................................................. 17 2.1.3 Termínované vklady..................................................................................... 19 2.1.4 Depozitní produkty....................................................................................... 21 2.1.5 Fond pojištění vkladů ................................................................................... 22 2.2 PLATEBNÍ STYK ............................................................................................... 22 2.2.1

HOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK ......................................................................... 22

2.2.2

BEZHOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK TUZEMSKÝ ................................................ 26

2.2.3

ZAHRANIČNÍ PLATEBNÍ STYK .......................................................................... 30

2.2.4

PŘESHRANIČNÍ PLATEBNÍ STYK ...................................................................... 37

2.3

FINANCOVÁNÍ OBČANSKÝCH POTŘEB ............................................................. 40 2.3.1 Úvěry ............................................................................................................ 40 2.3.2 Leasing ......................................................................................................... 55

3. 3.1

ANALÝZA VYBRANÝCH INSTRUMENTŮ V ČR A SR .............................. 60 ČESKÁ SPOŘITELNA ......................................................................................... 60

3.1.1 Zaměření České spořitelny ........................................................................... 60 3.1.2 Analýza běţného účtu .................................................................................. 60 3.1.3 Analýza platebních karet .............................................................................. 61 3.2 SLOVENSKÁ SPOŘITELNA ................................................................................ 62 3.2.1 Zaměření Slovenské spořitelny .................................................................... 62 ~5~

3.2.2 Analýza běţného účtu .................................................................................. 62 3.2.3 Analýza platebních karet .............................................................................. 63 3.3 KOMERČNÍ BANKA V ČESKÉ REPUBLICE ........................................................ 64 3.3.1 Zaměření Komerční banky v České republice ............................................. 64 3.3.2 Analýza běţného účtu .................................................................................. 64 3.3.3 Analýza platebních karet .............................................................................. 65 3.4 KOMERČNÍ BANKA V SLOVENSKÉ REPUBLICE................................................ 65 3.5

VOLKSBANK V ČESKÉ REPUBLICE .................................................................. 65

3.5.1. Zaměření Volksbank v České republice ................................................... 66 3.5.2. Analýza běţného účtu............................................................................... 66 3.5.3. Analýza platebních karet .......................................................................... 66 3.6 VOLKSBANK V SLOVENSKÉ REPUBLICE .......................................................... 67 3.6.1. 3.6.2. 3.6.3.

Zaměření Volksbank v Slovenské republice ............................................ 67 Analýza běţného účtu............................................................................... 67 Analýza platebních karet .......................................................................... 67

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 69 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ........................................................................ 70 INTERNETOVÉ ODKAZY ........................................................................................ 70

~6~

Úvod Historie bankovnictví sahá aţ do Babylonské říše, kdy lidé nosily své úspory ve formě zásob zlata do chrámů. Z této doby se dochovaly záznamy o prvních půjčkách, které poskytovali babylonští kněţí ve svých chrámech (r. 1861 př. Kristem). Bankovnictví se vyvíjelo od platidel, po bankovní domy a sluţby. V tehdejším Československu došlo k nejrozšířenější regulaci bankovnictví na počátku roku 1990, kdy bankovní soustava jednostupňová přešla na bankovní soustavu dvoustupňovou. Další významná změna nastala 1.1.1993 rozdělením Československa a vznikem České republiky. Ve stejný den vzniká Česká národní banka, jakoţto centrální banka českého státu, která má za úkol regulovat peněţní trh, činnost bank a další úkoly vyplývající z funkce ústředního orgánu v oblasti bankovnictví. Spolu se vznikem České republiky a České národní banky vznikají zákony, které regulují práva a povinnosti občana ČR ať jiţ obecně či v oblasti bankovnictví. Základní legislativní rámec je tvořen Ústavou České republiky, Listinou základních práv a svobod, zákonem o bankách, zákonem o ČNB a dalšími normativními akty. Počátkem jiţ zmiňovaného roku 1993 došlo ke vzniku samostatné české měny, české koruny. Legislativa bankovního sektoru prochází aţ do současnosti neustálými změnami a aktualizacemi. Reaguje tak na neustále se vyvíjející se společnost a její potřeby. Souhrnem činností, práv a povinností občana ČR v oblasti bankovnictví se zabývá platební styk. Platební styk je regulován od roku 2002 zákonem č. 124/2002 Sb., o platebním styku. Samotný zákon prošel několika změnami, které reflektují potřeby občana a standardy poskytovaných sluţeb v rámci České republiky a Evropského společenství, vzhledem ke vstupu České republiky do Evropské unie 1.5.2004. V roce 2009 byl výše zmíněný zákon o platebním styku nahrazen zákonem č. 284/2009Sb., o platebním styku. Oblast platebního styku zahrnuje instrumenty, které jsou občany vyuţívány v kaţdodenním ţivotě. Lze zde zahrnout běţné účty, platební karty, oblast úvěrů a další nepřeberné mnoţství platebních instrumentů. Je moţné tvrdit, ţe se jedná o nástroje, jimiţ občané uskutečňují své finanční potřeby prostřednictvím bank a jejich produktů. Produkty bank se od sebe vzájemně liší, a to z důvodu uspokojení potřeb občanů, klientů bank, a také v souvislosti s konkurenceschopností zmíněných bank. Produkt uvedený na trhu jednou bankou nezůstane dlouho osamocen a v dohledné době je poskytován jinou bankou se stejnými či výhodnějšími podmínkami za účelem získání ~7~

většího počtu klientů. Jedná se o velice vyrovnaný konkurenční boj o dominantní postavení na trhu bankovních produktů. Cílem práce je vytvoření kompilátu moţných a obecně dostupných sluţeb vyuţívaných nejen občany ČR ale i ostatních zemí v oblasti platebního styku s poukázáním na jejich výhody či nevýhody, postupy při zřizování produktů a jejich následného rušení. Obecně řečeno jde o souhrn moţností občana České republiky na poli platebního styku. Poslední kapitolou analyzuji výhodnost produktů vybraných bank v České republice a Slovenské republice.

~8~

1. Právní úprava platebního styku a jeho instrumentů Právní úprava platebního styku vychází z platné legislativy České republiky. Zahrnuje normy obecné, i zvláštní, vyhlášky i obecné podmínky pro úpravu vztahů odehrávajících se v platebním styku.

1.1 Zákon o platebním styku Širší legislativní pojetí problematiky platebního styku upravoval aţ donedávna zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (o platebním styku). Tento zákon, publikovaný v dubnu roku 2002, byl ,,harmonizačním“ prvkem práva České republiky spolu s členskými státy Evropské unie v dané oblasti platebního styku. Jako kaţdý zákon prošel i tento legislativním vývojem v podobě změn a novelizací. Dnem 1. listopadu 2009 přešel v účinnost zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, který nahrazuje výše zmiňovaný zákon. Nový zákon více chrání práva klienta například rychlejšími převody, blokací karty, měsíčního výpisu zdarma či zrušení účtu zdarma atd. Dále tento zákon zahrnuje dohled nad dalšími subjekty poskytující sluţby. Patří mezi ně subjekty, které poskytují mobilní platby jinou osobou, neţ je poskytovatel platebních sluţeb. Patří sem jízdenky MHD nebo vstupenky do kina.1 „Největším přínosem je jistě sjednocení trhu platebních sluţeb v Evropské unii. Cílem je, aby platební sluţby ve všech státech EU byly stejné a za stejných podmínek. K tomu se touto legislativní změnou blíţíme, novou úpravou zákona o platebním styku se zlepšují i některé podmínky spojené s vedením a uţíváním účtů pro klienty.“2

1.1.1

Legislativní úprava hotovostního platebního styku

Hotovostní platební styk je řízen zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb. ,,Tento zákon určuje, kdy jsou fyzické i právnické osoby (dále jen "osoby") povinny provést platbu bezhotovostně prostřednictvím banky nebo pobočky zahraniční banky, nebo spořitelního a úvěrního druţstva, nebo provozovatele poštovních sluţeb formou poštovního poukazu na účet

1

http://www.epravo.cz/top/clanky/novy-zakon-o-platebnim-styku-57207.html [15.7.2009] FIALOVÁ, Běla. Nový zákon o platebním styku zrychlí převody a zruší některé poplatky . [s.l.] : IDnes, 2009. Dostupný z WWW: < http://finance.idnes.cz/novy-zakon-o-platebnim-styku-zrychli-prevody-a-zrusi-nekterepoplatky-13n-/bank.asp?c=A090901_150407_bank_fib>. [2.9.2009] 2

~9~

banky (dále jen "peněţní ústav"), a upravuje kontrolu dodrţování této povinnosti.”3 Dalšími normami, které upravují hotovostní platební styk jsou zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o financování terorismu (zákon o praní špinavých peněz), Vyhláškou ČNB č. 280/2008 Sb., o směnárenské činnosti, bezhotovostních obchodech s cizí měnou a o peněţních sluţbách. Okrajově se zmiňuje o hotovosti výše zmiňovaný zákon o platebním styku a téţ u poštovních příkazů zákon 29/2002 Sb., o poštovních sluţbách a o změně některých zákonů (dále jen zákon o poštovních sluţbách).

1.1.2

Legislativní úprava bezhotovostního platebního styku

Ačkoli by se mohla laikovi zdát právní úprava bezhotovostního platebního styku ,,mladá“, své pevné základy má od roku 2002 a to hned v několika normách. Stěţejní normou je zákon 284/2009 Sb., o platebním styku. V obecnějším pojetí je tato problematika řešena obchodním a občanským zákoníkem či zákonem č. 6/1993 Sb., o ČNB, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. V této obecnější rovině jsou řešeny vztahy mezi klientem a bankou. Blíţe se s nimi seznámíme v dalších kapitolách.

1.2 Obchodní zákoník Tato právní norma je hlavním pramenem práva v oblasti vedení běţného účtu (Část III. Hlava II. § 638 – 641), kde jsou přímo uvedeny náleţitosti smlouvy o běţném účtu. Dále je zde upravována smlouva o vkladovém účtu (§ 642 – 651). Obecně Obchodní zákoník spolu s Občanským zákoníkem upravuje vztahy, práva a povinnosti stran uzavírajících smlouvy v oblasti platebního styku. Vymezuje náleţitosti zmiňovaných smluv a podílí se na ochraně práv klienta. Všechny tyto smlouvy jsou uzavírány formou písemnou. Výše zmíněné zhotovené smlouvy se všemi ustanoveními jsou plně závazné a právně vynutitelné. Smlouva o běţném účtu je součástí Obchodního zákoníku (přesně část III, Hlava II, Díl XXIV, §708-715a) a jasně stanovuje podmínky pro zřízení, vedení a zrušení běţného účtu. Dále určuje, jakou formou jsou uzavírány smlouvy o běţném účtu (písemnou), kdo je majitel účtu, osoba zmocněná či pověřená spravováním účtu ve formě dědictví v případě smrti majitele účtu. Tento dokument stanovuje podmínky vkladů, plateb,

3

Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

~ 10 ~

výplat a dalších náleţitostí zmíněné smlouvy (jako například výši nebo způsob stanovení výše úrokové sazby, období splatnosti úroků a jiné).

1.3 Zákon o bankách Zákon 21/1992 Sb., o bankách, upravuje podmínky a vztahy související se vznikem, činností a zánikem bank na území české republiky i mimo něj. Je zde jasně uveden popis subjektu banky jakoţto právnické osoby ve formě akciové společnosti, její činnosti a organizaci. Jiţ zmíněný zákon o bankách ve své VI. části pojednává o bankovním dohledu, který je vykonáván jejím nejvyšším státním dozorem a to Českou národní bankou neboli centrální bankou, a téţ o povinnosti mlčenlivosti. „Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou být poskytnuty téţ mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje proti trestné činnosti, a dále orgánům cizích států činným v trestním řízení pro plnění jejich funkce.”4 Pro jiný účel není moţné získané informace poskytovat třetím stranám, coţ vyplývá ze zákona o ochraně osobních údajů. Neméně důleţitou statí je část o platebním styku, zúčtování a s tím spojené opravné zúčtování (§20c). Je tedy logické, ţe zákon o bankách je hlavním pilířem pro činnost bank.

1.4 Zákon směnečný a šekový Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový upravuje problematiku směnek ať uţ cizích či vlastních a také šeků, jak jiţ vyplývá z názvu tohoto zákona. Jsou zde jasně stanoveny náleţitosti vystavení směnek a šeků, formy, indosament, směnečné či šekové rukojemnství, stejnopisy, postihy pro neplacení, promlčení, ztracení či zničení směnky nebo šeku. Dále řeší vztahy k zvláštním ustanovením mezinárodního práva vzhledem k jeho vzniku. Tato norma je normou navazující na uzavření tzv. Ţenevských konvencí, kterým se otevřelo i bývalé Československo. I kdyţ je tato norma dlouhodobě platná, postupně se vytrácí vyuţití těchto platebních instrumentů. Jsou často nahrazovány moderními platebními instrumenty (platební karty, elektronické platební příkazy).

1.5 Zákon o spořitelních a úvěrních druţstvech Tento zákon číslo 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrových druţstvech a o některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona české národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů upravuje vztahy související se vznikem, 4

§25a článek 6, zákon č.21/1992 Sb., o bankách

~ 11 ~

činností a zánikem spořitelních a úvěrních druţstev. Blíţe specifikuje podmínky pro zaloţení druţstevní záloţny, pojištění vkladů v druţstevních záloţnách a její dohled, který vykonává Česká národní banka jako nejvyšší státní dozor.

1.6 Zákon o ochraně osobních údajů Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů nás chrání před zasahováním do soukromí v mnoha oblastech, ale oblasti platebního styku jeho význam obzvlášť narůstá. Zneuţitím osobních údajů můţe vzniknout klientům značná škoda na majetku. Zmiňovaný zákon upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů a stanovuje podmínky pro předání osobních údajů do jiných států. Klient se s tímto zákonem setkává při podpisu kaţdé smlouvy o zřízení produktu nabízeného bankou.

1.7 Všeobecné obchodní podmínky ČNB V roce 1992 byl vydán tehdejší Státní bankou Československou dokument, který měl slouţit k úpravě vztahů mezi klientem a bankou popřípadě mezi klienty navzájem. Dokument slouţící jako pomocná ruka pro obchodní banky při vytváření vlastních obchodních podmínek není právně závazný, i přes to se obchodní banky zavázaly tento dokument dodrţovat. V tomto dokumentu jsou upraveny zejména základní podmínky při zřízení účtu, bezhotovostní a hotovostní styk, vybrané náleţitosti platebního příkazu, zprávy o zúčtování, úročení účtu, ceník sluţeb, ustanovení o bankovních platebních kartách, vzory vybraných tiskopisů a další.

~ 12 ~

2. Vymezení pojmů některých platebních instrumentů V kapitole vymezení pojmů platebních instrumentů jsou uvedeny základní informace o účtech, platebním styku a financování občanských potřeb.

2.1 Bankovní účty Bankovní účet je finanční účet vedeným v bance, slouţící k zaznamenávání finančních transakcí mezi klientem a bankou. Účty mohou mít kladný nebo záporný zůstatek. Bankovní účty otevřené k účelu vkladů jsou nazývány jako depozitní účty a účty zřízené k účelu půjček jsou označeny jako úvěrové účty.

2.1.1

Běţné účty

Běţný účet je nejčastějším produktem poskytovaný bankami. Je jedním ze základních stavebních pilířů bankovních sluţeb. V platebním styku je tento účet téměř nepostradatelným, souvisí i s poskytováním úvěrů. Například u kontokorentního úvěru, kde se neotevírá úvěrový účet, ale vše se odehrává na běţném účtu. Prostředky uloţené na účtu mohou být pouţity dle potřeb klienta bez ohledu na výpovědní lhůty. Výhodou těchto účtů je neustálá dispozice platebních prostředků a rozmanitý výběr z bank vzhledem k tomu, ţe běţný účet nabízí kaţdá z nich. Na těchto účtech bývají úrokové sazby velmi nízké, proto je dobré nechávat na účtu tolik finančních prostředků, kolik je zapotřebí a zbylé vyuţít na jiných účtech kde je vyšší zhodnocení. S účtem jsou dále spojeny sluţby jako například platební karty nebo internetové a telefonní bankovnictví. Účty jsou klientům vedeny v českých korunách nebo v zahraniční měně, např. euro, americký dolar, britská libra. Tento bankovní produkt je určen fyzickým a právnickým osobám a ve většině případů povoluje svým klientům přečerpat prostředky na účtu ve formě kontokorentního úvěru, při nedostatku finančních prostředků, jestliţe není ve smlouvě uvedeno jinak. I kdyţ jsou běţné účty zřizovány pro fyzické osoby, podnikající právnické osoby a právnické osoby, jak je výše jiţ zmíněno, se dále bakalářská práce více věnuje do hloubky převáţně fyzickým osobám a to vzhledem ke zvolenému tématu platebních instrumentů pro občany.5

5

http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/bezne-ucty/co-to-je/ [2010]

~ 13 ~

Zřízení účtu Téměř všechny banky působící na českém trhu nám poskytnou zřízení účtu zcela zdarma. Minimální vklad Minimální vklad se pohybuje kolem několika sto korun měsíčně. V případě, ţe chodí na účet měsíčně nad 15 000 Kč, jsou klientům například u eBanky některé poplatky zvýhodněny na nulu. Platby z účtu Existují dva způsoby bezhotovostního styku. První je úhradový, jsou to platby z příkazu plátce, a inkasní, týká se plateb z příkazu příjemce. Mezi další druhy příkazů počítáme: příkaz k úhradě, hromadný příkaz k úhradě, trvalý příkaz k úhradě, příkaz k inkasu, trvalý příkaz k inkasu, trvalý příkaz k platbě SIPO. Výběry Vybírat hotovost můţe klient na přepáţkách bank, u kterých je účet veden. Dále prostřednictvím bankomatů i u jiných bank, kde je ovšem větší poplatek. Další moţností je sluţba cashback. Jedná se o výběry u pokladen obchodů, které jsou s bankou smluvně vázány. Při nákupu minimálně 300 Kč si klient můţeme vybrat aţ 1500 Kč. Měsíční vedení účtu Vedení účtu závisí na výběru banky, u které je účet veden. Některé banky poskytují vedení účtu zdarma nebo za nízký poplatek do 40 Kč. Na trhu jsou účty, u kterých za vedení klient zaplatí i přes 400 Kč. Můţe to být spojeno s výhodou například většího úročení jako například u Genius gold od GE Money bank, které je 1,5% p.a. nebo odměnou 0,6% za kaţdou bezhotovostní transakci, provedenou kartou k účtu získanou na konci kalendářního měsíce. U studentských účtů bývají základní sluţby bezplatné (výběr z vlastního bankomatu, roční vedení platební karty, příchozí platba z vlastní banky). Tyto sluţby bývají lépe úročené, neţ je obvyklé u srovnatelných produktů.6 Výpis z účtu Výpis z účtu podle nabídek bank můţe klient dostávat elektronicky, poštou, nebo je moţné vyzvednou výpis na pobočce. Cena za přehled na účtu záleţí na formě zasílání, 6

http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/ucty/bezne-ucty/genius-gold [2010]

~ 14 ~

vyzvedávání výpisů a na frekvenci potřeby. Banky jej nabízí nejčastěji ročně, čtvrtletně, měsíčně a v ojedinělých případech je moţno dostávat výpis týdně nebo denně při pohybu na účtu. Čím častěji výpis klienti potřebují, tím více zaplatí. Většinou měsíční výpis zasílaný elektronicky je zdarma nebo poštou za mírný poplatek, ale vyzvednutí na přepáţce se můţe pohybovat kolem 100 Kč. Banky chtějí pro ušetření svých nákladů, aby klienti více pouţívali sluţby přes internet a z toho důvodu je například výpis na přepáţce finančně náročnější a samozřejmě zvyšující se s jeho četností.7 Úrokové sazby Na běţných účtech bývají úrokové sazby jedny z nejmenších. Záleţí na výběru z produktů u různých bank. Sazby jsou vyjádřeny procentuelně v p.a. Pohybují se od 0 aţ do 2,5%, jako je to u ING konta. Přímé bankovnictví Mezi

druhy

přímého

bankovnictví

řadíme

phonebanking,

internetbanking,

homebanking, GSM bankig, WAP banking. U plateb tohoto typu jsou poplatky finančně přístupnější, neţ poplatky na přepáţkách. Veškeré sluţby přímého bankovnictví banky poskytují na základě smlouvy. Při jejím podpisu klient získá veškerá hesla a přístupové kódy nezbytné pro pouţití přímého bankovnictví. Další velkou výhodou pro klienta je 24 hodinový přístup ke svým finančním prostředkům, kde si můţe kontrolovat aktuální stav na svém účtu nebo zadávat příkazy k úhradě a k inkasu. U telefonního bankovnictví jsou hovory většinou bezplatné, zvláště při telefonování z ČR prostřednictvím Zelené linky, kterou platí banka. Klient se prokazuje svým rodným číslem, popřípadě údajem IČ. Dále identifikace probíhá identifikačním číslem a PIN kódem. Komunikace probíhá dle doby hovoru s telefonním bankéřem nebo po určité hodině s hlasovým systémem. Veškeré hovory se zaznamenávají pro případné řešení nejasností či řešení sporů. Lepší verzí je automatický hlasový systém, kde je moţné získat například zůstatek na účtu nebo provádět platby a zadávat příkazy k úhradě či inkasu. Phonebanking je nejdraţší sluţbou přímého bankovnictví z hlediska poplatků. GSM banking se rozděluje na dvě sluţby. První z nich je SIM Toolking. Tato sluţba spočívá v nahrání aplikace na SIM kartu probíhající přes mobilní telefon, který je chráněn přístupovým heslem, neboli PINEM. Zde je nevýhodou, ţe sluţbu poskytuje málo operátorů. Další sluţbou je SMS banking, kterou poskytuje mnohem více telefonních poskytovatelů. Komunikace 7

http://www.penize.cz/61482-prehledne-mate-ucet-v-bance-tady-jsou-zmeny-ktere-byste-meli-znat [3.11.2009]

~ 15 ~

s bankou probíhá prostřednictvím SMS zpráv. Banka k této aplikaci vydává autentizační kalkulátor, kterým si klient vygeneruje kód. Do SMS se zadává kód a podle dané struktury předepsané bankou se zasílá na předepsané číslo. WAP banking, který je závislejší na výkonnosti telefonu fungující na technologii WAP. Platby nebo dostupné funkce se provádí pomocí autorizačního klíče. Další velmi rozšířenou sluţbou je Internet banking. Fungující pomocí počítače a internetového připojení k adrese banky, kde máme účet veden. Zde pomocí uţivatelského jména a certifikačního kódu se dostane klient na stránky banky umoţňující různé aplikace. Například posílání plateb, zadávání trvalých příkazů, či zřizování a rušení termínovaných vkladů. U některých bank lze i takto poţádat o vydání platební karty. Dále prostřednictvím této sluţby můţe uţivatel Internetového bankovnictví dostávat i výpisy z účtu. Klient má nepřetrţitý přístup do banky ze svého počítače po celý den. Další sluţbou je Homebanking poskytující podobné sluţby, jako předchozí produkt. Funguje také pomocí počítače a internetu. Jediný rozdíl spočívá v softwaru, který banka dodává na CD disku. Klient si jej nahraje do PC a prostřednictvím internetu komunikuje s bankou. Handicapem této sluţby je, ţe klient má přístup k svému účtu pouze z počítače, v kterém má nahraný software. Následující sluţba v nabídce přímého bankovnictví je PDA banking, který patří k těm nejnovějším. PDA je kapesní počítač, za jehoţ pomoci se uţivatel připojí k internetu pomocí bezdrátové sítě WI-FI, která je úzce spjata s pojmem hotspot. Důleţité pro tento přesun dat je nacházet se v oblasti poskytování bezdrátového internetu. Přihlašování do systému probíhá prostřednictvím klientského čísla a přístupového kódu, který si klient vygeneruje elektronickou kalkulačkou a další moţností je zaslání na mobilní telefon. Listování na stránkách je odlišné a je zde i nevýhodu oproti počítači, ţe kaţdé načtení stránky je zaloţeno na autentizaci stránky. To znamená, ţe při kaţdém načtení nové stránky musíme zadat vstupní údaj.8 Zrušení účtu Podle zákona o platebním styku by zrušení účtu nemělo trvat déle neţ jeden měsíc a lhůta začíná běţet ode dne podání výpovědi. Za zrušení účtu a platební karty vedené u banky déle neţ jeden rok, banky podle zákona nesmějí účtovat ţádný poplatek. V opačném případě při odstoupení od smlouvy před uplynutím jednoho roku můţe být výpověď zpoplatněna. Ve stanovené měsíční výpovědní lhůtě musí klient počítat 8

http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/prime-bankovnictvi/telebanking/ [2007] KALABIS, Zbyněk. Bankovní sluţby v praxi : Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů. 1. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1.

~ 16 ~

s odečtem poplatků spojených s vedením účtu a ponechat tak minimální zůstatek prostředků na pokrytí těchto nákladů.9

2.1.2

Spořící účty

Spořící účet je velmi rozšířeným účtem v českém systému bankovnictví. Tento produkt nabízí kaţdá banka působící v ČR. Kaţdá banka nastavuje parametry tohoto produktu dle svých podmínek. Tyto účty jsou vedeny fyzickým osobám, podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám. Někdy musejí být spojeny s běţným účtem, záleţí na instituci, kde je účet veden. Výhodou tohoto účtu je, ţe finanční prostředky jsou velmi dobře úročeny oproti běţnému účtu a přitom jsou klientovi neustále k dispozici. Úroková sazba je vyhlašována bankou v aktuální vypočítané sazbě coţ znamená, ţe oproti termínovaným účtům, můţe banka měnit během spoření úrokovou sazbu. Klientům jsou nabízeny nejen v české měně. Také finanční prostředky je moţné přenášet dle svých potřeb k dosaţení co největšího úrokového výnosu mezi běţným a spořícím účtem. Dokonce si klient můţe nastavit svůj maximální zůstatek na běţném účtu a peníze které budou přesahovat limit, budou přeposílány na spořící účet díky provázanosti účtů. Úroky se připisují na spořící účet nebo podle klienta na určený jiný účet. Přístup k nim můţe být jednoduchý za pomoci internetového nebo telefonního bankovnictví.10 Zřízení účtu Spořící účet můţeme zřídit osobně na pobočce, po telefonu, pomocí internetu nebo poštou. Výhodou uzavření smlouvy o účtu na přepáţce jsou k dispozici ihned potřebné dokumenty a spoření započne téměř ihned oproti zřízení na dálku, kde je rozdíl aţ několik dnů. U většiny účtů je dán minimální vklad a někdy je poţadováno, aby u stejné instituce měl klient i běţný účet. Například na zasílání úroků ze spořícího učtu. Aktivace spočívá vloţením prvního vkladu a většinou je zřízen zdarma.11 Minimální vklad Vklad je dán institucí, která účet zřizuje. Minimální vklady jsou značně rozdílné. Nemusí být podmínkou, ale většinou jsou vyţadovány. Někdy je stanoven v rámci sto korun aţ do výše několika tisíc.

9

http://www.penize.cz/61482-prehledne-mate-ucet-v-bance-tady-jsou-zmeny-ktere-byste-meli-znat [3.11.2009] http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/sporici-ucty/uroceni/ [2007] 11 http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/sporici-ucty/uroceni/ [2007] 10

~ 17 ~

Platby z účtu U bank, spořitelen, či druţstev jsou poplatky rozděleny do příchozích a ochozích plateb. S tím, ţe jedna z nich nebo všechny mohou být zdarma ale i zpoplatněny. Dále můţe klient

dostat

na

měsíc

několik

plateb

ochozích

nebo

příchozích

zdarma

a aţ po překročení daného limitu bude platit. Udělování těchto výhod je v kompetenci banky.12 Výběry Pro výběry z účtů je někdy podmínkou převést finanční prostředky na propojený běţný účet a vybírat hotovost je moţné například prostřednictvím platební karty, či na přepáţce. Převody mezi účty probíhají velmi rychle díky propojenosti produktů. Není tomu tak ale vţdy. Příkladem jsou druţstevní záloţny, které mohou mít vedený běţný učet u externí banky. U některých spořících účtů můţe být platební karta součástí. Její zaloţení je zpoplatněno nebo je zdarma (záleţí na produktu). Výběry z bankomatů jsou zpoplatněny dle sazebníku dané banky. Vedení účtu Účty jsou vedeny s výpovědní lhůtou nebo bez ní. Účet s výpovědní lhůtou se vyznačuje délkou spoření od několika dní či týdnů aţ do jednoho roku. Jestli-ţe spořitel vybere finance dříve, neţ uplyne doba na kterou je účet zřízen, čekají ho sankční poplatky. Účet vedený bez výpovědní lhůty má výhodu pro klienta, ţe vloţené prostředky můţe vybrat kdykoliv bez sankcí. Zde je výhodou vysoká likvidita prostředků vloţených na účtu. Dále za měsíční vedení účtu si instituce z pravidla účtují poplatky. Někdy je klient osvobozen a to z důvodu, ţe na kontě udrţuje vysoký obnos peněz. Výpis z účtu Cena je stanovena sazebním ceníkem banky, u které si klient účet zřídil. Roční výpis dostáváme většinou zdarma, ale lze jej také zasílat častěji (například měsíčně či čtvrtletně) V tomto případě je výpis zpoplatněn do částky několika sto korun. Úrokové sazby U některých produktů můţe být podmínkou pro dosaţení aktuální úrokové sazby určitý obnos peněz, který přesahuje danou minimální částku pro vyšší zhodnocení. Tato částka 12

http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/sporici-ucty/uroceni/ [2007] http://www.sporici-ucet.cz/uroceni-a-poplatky-sporiciho-uctu [2009]

~ 18 ~

není součástí minimálního vkladu, který můţe a nemusí být ve smlouvě o zřízení běţného účtu. Například udrţením částky nad stanoveným průběţným zůstatkem na účtu se klientovi úročí finanční prostředky mnohem vyšší sazbou, neţ-li v případě, ţe klient zůstatek neudrţí. Proto je důleţité pro klienta vybrat si ten správný produkt, který bude nastaven dle jeho moţností. Úroková sazba je u spořícího účtu variabilní, a můţe se proto měnit v průběhu spoření. Stanovenou úrokovou sazbou se úročí celkový zůstatek na účtu. Záleţí na podmínkách banky, spořitelny či záloţny, ale většinou se úroky počítají za kaţdý započatý den, připisují se měsíčně, ale také je moţné připisovat je čtvrtletně či ročně. Výnosy ze spořících účtů podléhají zdanění. Banka automaticky daní stanovenou částku a klientovi přijde strţena o daň z příjmu.13 Přímé bankovnictví Většinu účtů lze ovládat prostřednictvím internet bankingu nebo přes telefon. U některých účtů nelze vybírat peníze v hotovosti, pouze provázáním na běţný účet, na který si klient můţe peníze převézt elektronicky. Zrušení účtu Ve většině případů je zrušení účtu zdarma nebo za mírný poplatek. Je nutné však sledovat výši prostředků slouţících k pokrytí poplatků, které jsou odečteny ve výpovědní lhůtě.

2.1.3

Termínované vklady

Termínované vklady jsou lépe úročeny neţ-li spořící či běţný účet. Klient můţe provádět vklad českou nebo i cizí měnou Vyuţívají se na zhodnocování volných finančních prostředků klienta. Mohou být také propojeny s běţným účtem za pomoci trvalého příkazu nebo automatického převodu, čímţ je moţné volné prostředky lépe zhodnocovat. Délka vkladu je dána klientem, od jednoho týdne aţ po 5 let. Můţe být s výpovědní lhůtou či bez ní. Bez výpovědní lhůty je úroková sazba většinou stanovena fixně a u vkladů s výpovědní lhůtou můţe být sazba měněna během vkladu. Obecně platí, ţe zhodnocení stoupá úměrně výší vloţených prostředků v závislosti na zvolené době trvání (více peněz na dlouhou dobu se rovná vyšší úročení). Vklady mohou být jednorázové nebo opakovatelné, revolvingové. Po vypršení doby, na kterou byl jednorázový terminovaný vklad zaloţen, jsou finanční prostředky převedeny na běţný 13

http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/sporici-ucty/doplnek-k-beznemu-uctu/ [2007]

~ 19 ~

účet, určený klientem, či vyplacen v hotovosti. U revolvingových termínovaných vkladů, jestliţe klient nezruší účet u banky, se vklady po datu splatnosti znovu automaticky obnoví. Získané úroky je moţné přepsat na termínovaný vklad, či na klientem zvolený jiný účet. Tyto vklady jsou vedeny fyzickým, podnikajícím fyzickým a právnickým osobám.14 Zřízení a vedení účtu Zřízení a vedení účtu je většinou poskytováno zdarma. Zřízení účtu můţe být také jednoduchou záleţitostí pro klienty, kteří uţ mají aktivovanou sluţbu internetového nebo telefonního bankovnictví a tedy tuto sluţbu vyuţít ke zmiňovanému zřízení termínovaného vkladu. Vklady Vkládání peněz probíhá dle parametrů konkrétní banky. U některých produktů je moţné na účet během spoření přidávat peníze a jinde nikoli. Minimální vklad a zůstatek bývají někdy u bank ve stejné částce. Pohybují se od několika desítek tisíc aţ po několik stovek tisíc. Výběry S faktem, ţe termínovaný vklad je nejlépe úročen, jsou spojeny i nevýhody. Jednou z nich je pro klienty zpoplatnění předčasného výběru finančních prostředků smluvní pokutou. Tyto sankce se pohybují většinou kolem 1 % vybraných peněz z účtu. Samozřejmě se můţou lišit dle konkrétních podmínek banky. Novinkou jsou produkty některých bank, které nabízí předčasné vybrání finančních prostředků za nepříznivých ţivotních situací. Jsou například omezeny částkou a pro jejich vybrání můţe být podmínkou potvrzení od lékaře na dlouhodobější onemocnění, výpověď ze zaměstnání a další tíţivá ţivotní či finanční situace. Sazby Úroková sazba je stanovena bankou. Pro dosaţení většího zúročení je zapotřebí vloţit co nejvíce finančních prostředků na co nejdelší dobu.

14

http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/prime-bankovnictvi/internetbanking-homebanking/ [2007] http://www.mesec.cz/clanky/je-lepsi-terminovany-vklad-nebo-sporici-ucet/ [21.12.2004]

~ 20 ~

2.1.4

Depozitní produkty

Vkladní kníţky Dalším produktem bankovnictví k uloţení finančních prostředků je vkladní kníţka. Klientům jsou nabízeny dva druhy kníţek, které se liší formou výpovědi. S výpovědní lhůtou nebo bez ní. Nejsou určeny pro platební styk, jsou spořícím produktem. Vkladní kníţky jsou legislativně upraveny v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) a dle této úpravy jsou vkladní kníţky pouze potvrzením o vkladu, nikoli smlouvou o jejich vkladu. Disponovat s vkladem je moţné pouze po předloţení vkladní kníţky. V zápisu o vkladu je nutné zaznamenat výši původního vkladu, změny i nový stav. Vkladní kníţky jsou vedeny bankou na jméno z důvodu snadné identifikace majitele. Depozitní směnka

„Depozitní směnka je cenný papír, který je charakterizován dobou splatnosti, úrokovou sazbou a směnečnou sumou.“15 Banky jej nabízí v českých korunách i cizích měnách. Výše zmíněná směnka je bankovním produktem, slouţícím k jednorázovému zhodnocení peněţních prostředků. Splatností směnky se rozumí datum, kdy banka bude klientovi vyplácet dohodnutý úrok. Depozitní směnka je směnkou vlastní. Výstavcem směnky je banka a příjemcem osoba, na jejíţ účet bude placeno. Při ztrátě směnky, jejím znehodnocení či odcizení, banky provádějí umořovací řízení. Jsou úročeny pevnou úrokovou sazbou, která je platná dnem vystavení. Jde o produkt, kde se počítá s většími obnosy peněz. Majitel směnky platí takovou částku, u které je niţší hodnota neţ směnečná částka. Se směnkou se můţe obchodovat a je moţné ji převádět na jiného majitele pomocí rubopisu.16 Vklady přes noc Takzvané overnighty, jsou další moţností jak zhodnotit své volné finanční prostředky. Principem tohoto depozitního produktu je, ţe odpoledne se převedou volné finanční prostředky na jednu noc na nadstandardně úročené konto a druhý den ráno se převedou tyto finanční prostředky zpět na původní účet. Mezi klientem a bankou se uzavírá rámcová smlouva, kde jsou stanovena určitá pravidla. Jedním z pravidel chodu overnightu je určitý zůstatek finančních prostředků na účtu v řádu několika stovek tisíc korun aţ několika milionů. Je zde uvedeno individuelní stanovení struktury úročení. 15

Raiffeisenbank: Depozitní směnka. Dostupný z WWW: < http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovaniuspor/depozitni-smenka/>. [2008] 16 http://www.volksbank.cz/vb/jnp/cz/podnikatele/cz-podnikatele-depozitni_smenky.html [17.4.2009]

~ 21 ~

Účet můţe být veden i v cizí měně v případě, ţe splňuje dané poţadavky. Vklady jsou pojištěny ze zákona. Například Raiffeisenbank připisuje úrok na účet klienta měsíčně a částka na účtu musí přesahovat půl milionu korun. Tato banka poskytuje sluţbu Overnight service která se dá nastavit na více běţných účtů klienta, jestliţe splňují daný zůstatek.17

2.1.5

Fond pojištění vkladů

Tento fond je právnickou osobou zabývající se pojištěním vkladů na území ČR a spravuje celý pojišťovací systém. Vyplácí náhrady klientům finančních ústavů, které jsou například zaviněny bankrotem banky. Náhrada je ze zákona 100% vkladu s ekvivalentem 50 000 EUR. V případě, ţe má klient účty ve více bankách v kaţdé z nich má právo na náhradu v plné výši. Klient banky, který má více účtů u jedné instituce, nemá právo na vyšší odškodnění, neţ je uvedeno, protoţe se mu vklady sčítají. Banky jsou povinny ročně přispívat do fondu pojištění vkladů 0,1 % z průměru vkladů za předchozí rok, včetně úroků.18

2.2

Platební styk

Slouţí pro oblast bankovních operací a dále řízení likvidity pro souhrnný účet státní pokladny a pro oblast výkaznictví organizační sloţky státu. Zmíněné sluţby zabezpečuje státní pokladně Česká národní banka ve spolupráci s Ministerstvem financí.19

2.2.1

Hotovostní platební styk

Hotovostní platební styk vyuţívá bankovky a mince, nebo-li fyzické peníze, které jsou zákonnými platidly daných států. Hotovostní platební styk je jednou z forem platebního styku, provádí se mezi dvěma subjekty. Většinou je pouţíván při placení menších částek. Při pouţití hotovosti v zahraničí můţe dojít k problémům. Proto je důleţité znát právní úpravu platebního styku v zemích, kde hodlám vyuţít hotovost. Instituce, které mají výsadní právo vydávat bankovky, nebo-li emitovat, jsou centrální banky. Jedná se o jeden z jejich 17

http://www.rb.cz/firemni-finance/firmy/vklady-depozita-a-investice/overnight-service/ [2008] KALABIS, Zbyněk. Bankovní sluţby v praxi : Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů. 1. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1. 18 http://www.finance.cz/zpravy/finance/249505/ [25.1.2010] 19 http://cs.wikipedia.org/wiki/Platebn%C3%AD_styk [21.7.2008]

~ 22 ~

charakteristických rysů. V České republice má monopolní postavení na vydávání peněz Česká národní banka a rovněţ vystupuje v roli správce zásob hotových peněz. Tato centrální banka stanovuje pravidla, která jsou primární pro nakládání s hotovými penězi. Další důleţitou vlastností (úkolem) je udrţení funkčnosti a kvality peněz v oběhu. Do oběhu se peníze dostávají prostřednictvím obchodních bank, stejným způsobem se z oběhu také stahují. Toto nastává v momentě, kdy je jich přebytek, nebo jsou poškozené. Dále národní banka dohlíţí na zásoby bankovek a mincí na peněţním trhu. Zákonnými platidly jsou povaţovány platné bankovky a mince, vydané ČNB, které mají určitou nominální hodnotu u všech plateb v České republice. Můţe také nastat situace, ţe nominální hodnota bude odlišná. Týká se to však pouze mincí z drahých kovů, které také centrální banka emituje.20 Rizika spojená s hotovostí Rizika spojená s hotovostí můţou být nenávratná. Manipulace s nimi můţou být spojena se ztrátou, zpronevěrou či krádeţí. Škoda také nastává, kdyţ nevědomky přijmeme padělanou měnu například za zboţí. Zde je škoda dána tím, ţe za padělané bankovky nedostaneme ţádnou náhradu, naopak hrozí výslech a vyšetřování policií, zda-li měna byla opravdu drţena nevědomě. Další ztráta můţe být způsobena početní chybou. Taktéţ rizikem spojeným s bankovkami je jejich znehodnocení například nadměrným roztrţením, kde nejde dopočítat jejich hodnota pomocí speciální mříţky, která je pomůckou bank k dopočítání chybějících částí bankovky. Mříţka určí, kolik z bankovky nám chybí a podle toho dostane klient peníze nazpět. Jestli-ţe ¾ schází, ne vţdy je to přesné, tak je bankovka nahrazena v plné výši. Dále mezi ¾ a ½ je nahrazena polovina hodnoty a pokud schází méně, nebude dle vyhlášky bankovka vyměněna. Velkým znehodnocením bankovky je poţár, přičemţ obchodní banka stejně jako u roztrhané a z části poztrácené bankovky nemusí klientovi vyměnit takto znehodnocenou za novou. Zde to záleţí na posouzení ČNB. U poškozených bankovek roztrţením nebo vypráním, je obchodní banka povinna ze zákona bankovku vyměnit. Cizí měnu ČNB nevyměňuje, nemá zásobu peněz na výměnu bankovek a ze zákona není povinna tak učinit. Některé banky jsou schopny cizí měnu vyměnit. Pouze u bankovek mírně poškozených a za

20

Revenda, Zbyněk.: Centrální bankovnictví. Praha: Management press 1999. 741 s. ISBN 80-85943-89-1 Schlossberger, Otakar, Soldánová, Marcela. Platební styk. 3. přeprac. vyd. Praha : BIVŠ, 2007. 435 s. ISBN 978-807265-107-8.

~ 23 ~

poplatek. Ale u většího rozsahu poškození tato sluţba nebude provedena ani za poplatek.21 Funkce peněz Funkcí peněz je všeobecný prostředek směny. Peníze jsou dočasný uchovatel hodnoty, ale nejsou tím nejlepším uchovatelem. Jejich největší výhodou je, ţe se dají kdykoliv proměnit za jakýkoliv jiný statek. Tato vlastnost je nazývána jako likvidita.22

Bankovky Ze zákona jsou bankovky přijímány jako platební prostředek. Bankovky obsahují speciální prvky, které slouţí k zamezení padělání peněz, například jedním z bezpečnostních prvků jsou ochranná vlákna, z kterých jsou bankovky vyrobeny. Dalšími prvky na bankovce je vodoznak, soutisková značka, skrytý obrazec, mikrotext, ochranný okénkový prouţek, duhově proměnlivý pruh, opticky proměnlivá barva.23 Doklady pouţívané v hotovostním platebním styku V hotovostním platebním styku ve spojení s pokladnou pouţíváme příjmový pokladní doklad pro příjem hotovosti do pokladny. Vkládat hotovost na účet můţe taktéţ třetí osoba. Vypisuje se ve dvou vyhotoveních. Účetní doklad jako originální list a stvrzenka jako kopie. Výdajový pokladní doklad se pouţívá pro výdej peněz z pokladny, vyhotovuje se jen v jednom provedení, dokladem je zde výběrní lístek. Vybírat z účtu můţe majitel nebo jiná osoba, která má k výběru oprávnění dle podpisového vzoru. Úkolem banky je kontrola shody podpisu na podpisovém vzoru a na výběrním lístku. Do náleţitostí dokladů patří: označení doklad, peněţní částka (čísli a slovy), popis obsahu účetního případu, datum vyhotovení dokladu, datum uskutečnění účetního případu, podpis osoby odpovědné za zaúčtování, podpis osoby za účetní případ. Dalším pouţívaným dokladem k výběrům jsou pokladní šeky. Tyto šeky se pouţívají pro výběry hotovosti z účtů, jak v hotovostním, tak bezhotovostním platebním styku. Dále můţeme vybírat peníze z bankomatů pomocí platebních karet. O šecích dále v kapitole Zahraniční platební styk.

21

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2009/cl_09_090807.html [7.8.2009] http://cs.wikipedia.org/wiki/Pen%C3%ADze [23.3.2010] 23 KALABIS, Zbyněk. Bankovní sluţby v praxi : Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů. 1. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1. 22

~ 24 ~

Hotovostní sluţby Banky také musí udrţovat určitý stav pokladní hotovosti. Udrţují ho pouze v takovém mnoţství, jaké budou nejbliţší předpokládané potřeby na pokladnách svých poboček. Banky tento stav udrţují v českých korunách a v cizích měnách. Udrţování hotovosti musí být v takové normě, aby nedocházelo k vyšším úrokovým ztrátám, neţ je zapotřebí. Problém můţe nastat, jestliţe si klient bude potřebovat vybrat vetší hotovost, zejména u menších poboček. Banka je oprávněna poţadovat alespoň jeden den na přípravu poţadovaného obnosu peněz. V této situaci bude poţadováno od svého klienta znát určitý obnos určený k výběru. Na přepáţkách bank jsou hotovostní výběry omezeny pokladními hodinami. Tak, aby banky vycházely vstříc svým klientům mají k dispozici bankomaty. Vkládat hotovost lze na všech pobočkách bank, které provádí hotovostní operace. Vklady provádíme na pokladních přepáţkách banky, kde můţeme vloţit peníze jak v českých korunách, tak v cizí měně. Hotovost v cizích měnách je přijímána bankami dle kurzovních lístků bank. Novinkou v moţnosti jak uloţit peníze jsou bankomaty, které se postupně rozšiřují, jak bude uvedeno později. 24 Směnárenské operace

Mezi bankovní sluţby patří směnárenská činnost. Vyměňování jednotlivých měn za druhé. Menší pobočky se zaměřují převáţně na nejpouţívanější měny z toho důvodu, aby měny méně pouţívané nezabírali místa a volné zdroje poboček. Jestliţe klient vyţaduje měnu, která není na pobočce k dostání, můţe si ji objednat předem. Naskytneli se situace, ţe klient potřebuje vybrat peníze z účtu, vedeného ne v časté měně a je momentálně nedostupná, je mu banka oprávněna vydat hotovost v protihodnotě jiné měny. Pro výkup mincí jsou někdy stanoveny méně výhodné kurzy a to z důvodu, ţe banky mají s nimi ještě více práce.25 Noční trezory Dalším bankovním produktem jsou noční trezory, vyuţívající se pro klienty, kteří potřebují uloţit finanční prostředky nebo cestovní šeky po ukončení pokladních hodin banky. Nejčastěji je pouţívána obchodníky pro odvod denních trţeb. Aby klient mohl vyuţít sluţbu nočních trezorů, uzavírá se mezi bankou a klientem smlouva v písemné podobě. Je sluţbou umoţňující svým klientům odvádět kdykoliv své prostředky, bez toho, ţe by museli čekat u přepáţky nebo na otevření banky. Prostředky se ukládají do 24 25

Kolektiv autorů. Bankovnictví. 6. vyd. Praha : BIVS, 2006. 280 s. ISBN 80-7265-099-8. Kolektiv autorů. Bankovnictví. 6. vyd. Praha : BIVS, 2006. 280 s. ISBN 80-7265-099-8.

~ 25 ~

nočních trezorů, na dobře přístupných místech v bance. Postup je následovný. Nejprve si klient zaloţí v bance běţný účet a posléze zhotoví smlouvu o vyuţívání nočního trezoru. Klient banky dostane speciální magnetický klíč a kartu potřebnou k otevření schránky. Peníze nebo šeky, které jsou k zúčtování, jsou vloţeny do speciálních obalů. Tyto obaly jsou u banky zpoplatněné. Jedná se o obaly typu kazet nebo sáčků. K zajištění jednotlivých vkladů se pouţívají plomby, jsou také zpoplatněné. Sluţbu, noční trezory, nabízí několik bank. Problém je, ţe ne kaţdá pobočka banky musí tuto sluţbu poskytovat. Týká se to zejména menších poboček, kde nebývají příliš často trezory. Nalezneme je mnohem častěji ve větších městech. Banky je poskytují za mírné poplatky po uzavření smlouvy o tomto produktu.26 Bankomaty Dalším způsobem jak uloţit peněţní prostředky, vyjma nočních trezorů, jsou bankomaty. Některé bankomaty uţ nabízejí k sluţbě výběru hotovosti i sluţbu vkládat hotovost. Bankomaty jsou v nepřetrţitém provozu kaţdý den. Výhodou je, ţe klienti nemusí čekat na přepáţkách. Malou nevýhodou se můţe zdát moţnost vkládání pouze bankovek, nikoli mincí. V poslední době se tato sluţba začala rozrůstat. V roce 2006 ji poskytovali pouze dvě banky a dnes je jich o poznání více. Pro uloţení peněz přes bankomat potřebuje mít klient debetní kartu a peníze budou připsány na účet, při kterém je karta vydána.27

2.2.2

Bezhotovostní platební styk tuzemský

Probíhá prostřednictvím účetních peněz, zápisem na vrub nebo ve prospěch účtu vedeného u banky. Pro uskutečnění bezhotovostního platebního styku je nutností, aby příkazce a příjemce měli u peněţního ústavu otevřený bankovní účet. Bankovní spojení je nejdůleţitějším údajem při provádění platebního styku. Identifikuje účet klienta a dále je v něm uvedena banka, kde je účet veden. Skládá se z vlastního čísla účtu a identifikačního kódu banky. Vlastní číslo účtu má maximálně 16 číselných znaků, která se dělí na dvě skupiny čísel. Po 6 a 10 znacích. Jsou od sebe odděleny pomlčkou. Další jiţ zmíněnou částí bankovního účtu je identifikační kód banky. Tento kód je tvořen čtyřmi číselnými znaky. Kód stanovuje ČNB obchodním bankám a je 26

KALABIS, Zbyněk. Bankovní sluţby v praxi : Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů. 1. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1. 27 http://www.financninoviny.cz/tema/zpravy/prvni-bankomaty-budou-penize-i-prijimat/359729&id_seznam=16023 [2009]

~ 26 ~

rozpoznávacím znakem v jaké bance je daný účet veden, čímţ je důleţitý pro bezhotovostní platební styk. Číslo účtu a kód banky je od sebe oddělen lomítkem. 28 Zúčtovací centrum České národní banky Předávání úhrad mezi bankami na území České republiky je zabezpečováno clearingovým centrem ČNB. Které zpracovává platby mezi jednotlivými bankami. Zúčtovací centrum je provozováno platebním systémem CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system). Zajišťuje celý mezibankovní platební styk pouze v českých korunách. V rámci zúčtovacího centra je veden kaţdé bance úročený účet neboli účet mezibankovního platebního styku, který je zřízen na základě zvláštní smlouvy. Toto centrum tvoří nezbytnou součást podnikání na Českém bankovním trhu. Pouţívá se k vyrovnání mezibankovních plateb mezi bankami. ČNB z těchto účtů převádí finanční prostředky dle příkazů bank. Předávání dat mezi obchodními bankami a centrální bankou se uskutečňuje v průběhu celého dne a podléhají závazným pravidlům ČNB. Formy předávání dat můţou být uskutečňovány

komunikační

sítí

nebo

fyzickou

formou,

kterou

je

záznam

na magnetickém nosiči. Vše je předáno v elektronické podobě. Platby mezi bankami jsou v clearingovém centru zpoplatněny. Banky si nechávají od klientů, kteří dali pokyn pro převod tyto částky zaplatit ve formě poplatků. Informace o převodech předává ČNB taktéţ obchodním bankám v elektronické podobě. Poplatky stanovené ČNB jsou proměnlivé v závislosti na zvolené době transakce obchodní bankou. Tato proměnlivost poplatků je zde z důvodu optimálního rozloţení transakcí. Systém má své kapacity a mohlo by dojít k jeho zahlcení. Z tohoto důvodu chce ČNB, aby banky své data předávali co nejdříve na začátku účetního dne, kde je výhodou niţší poplatek za převod neţ na konci dne. Lhůty v mezibankovním platebním styku Zde nastávají dvě situace, které se liší v ceně poplatků a v lhůtě převodu. Výhodou převodů v rámci jedné banky je lhůta transakce, která je v rámci jednoho dne a poplatky podstatně niţší. Při převodech peněz mezi účty vedené v rozdílných bankách jsou finanční prostředky převáděny jako příkaz k úhradě nebo příkaz k inkasu.

28

Kolektiv autorů. Bankovnictví. 6. vyd. Praha : BIVS, 2006. 280 s. ISBN 80-7265-099-8.

~ 27 ~

Příkaz k úhradě je platební transakce na příkaz plátce, majitele účtu. První den je platba odepsána z účtu plátce a předána do clearingového centra. Druhý den je platba zpracována a předána bance příjemce. Třetí den je připsána bankou ve prospěch účtu příjemce. Příkaz k inkasu je platební instrument, který se liší od příkazu k úhradě, ţe nevychází z podnětu plátce, ale z podnětu příjemce platby. V dokumentu je uveden příkaz příjemce platby jeho bance, aby zprostředkovala převod finančních prostředků na vrub účtu plátce ve prospěch účtu výstavce Příkaz k zúčtování Příkaz k zúčtování je příkazem zahrnujícím jiţ zmíněný příkaz k úhradě a inkasu. Výhody a nevýhody spolu s jejich pouţitelností v bankovním sektoru jsou uvedeny níţe. Podíváme-li se na inkaso z pohledu velké společnosti, tedy příjemce platby. Je pro ně velkou výhodou, která jim můţe zabezpečit včasné platby od svých zákazníků, a tedy příjemce platby nemusí mít tolik práce s kontrolou, zda jim bylo zaplaceno či ne. Je-li klient zákazníkem jiţ zmíněné potencionální společnosti, kde platí za určité období stejnou částku je pro něj výhodou, ţe nemusíme zadávat příkazy k platbě a banka ho v tom zastoupí. Pokud klient disponuje na účtu dostatkem finančních prostředků v době platby. Tento způsob platby účtů v sobě skrývá i nevýhodu. Tím je myšleno, ţe plátce nemusí mít jistotu o správném příkazu k inkasu od příkazce. Příkaz by mohl být zadán neoprávněně a v odlišné částce neţ je stanoveno. Kvůli této hrozbě banky zavedli jistá opatření, která by těmto neoprávněným příkazům k inkasu měla zabránit. Opatření spočívá v tom, ţe banka neprovede ţádné inkaso bez oprávnění vydaného majitelem účtu, tedy plátce inkasa. Můţe se stát situace, kdy tomu tak není. Tato situace ale musí bezpodmínečně podléhat výjimkám ze zákona (můţe být provedeno v případě opravného zúčtování). Aby platba proběhla dle regulí, je zapotřebí od majitele účtu výslovný a písemný souhlas. Zde je uvedena částka a její maximální výše platby jaká můţe být provedena. Stanovené datum, od kdy bude inkaso pouţíváno a kdy bude skončeno, a v neposlední řadě číslo účtu, kam budou prostředky převáděny plátcem.

~ 28 ~

Klient banky můţe kdykoliv provést změny na svém inkasu, týkající se změny částky, období, na které bylo zřízeno nebo inkaso odvolat.29 Povinné náleţitosti příkazu k zúčtování jsou30:  označení o jaký příkaz se jedná, příkaz k úhradě nebo příkaz k inkasu  bankovní spojení plátce  bankovní spojení příjemce  částka se vyplňuje čísly, ne slovy  označení měny  podpis výstavce odpovídající podpisovému vzoru, elektronický podpis nebo jiný způsob identifikace příkazce  datum splatnosti příkazu je den, kdy jsou peněţní prostředky odepsány z účtu plátce  konstantní symbol, jsou čísly slouţící k identifikaci charakteru a způsobu platby, prováděné prostřednictvím banky, či jiné finanční instituce.  variabilní symbol slouţí k identifikaci plateb v tuzemském platebním styku. Skládá se z maximálně deseti číselných znaků. Pro identifikaci plátce fyzické osoby je pouţíván symbol ve formě například rodného čísla, který můţe být pouţit při platebním styku s obecním úřadem nebo bytovým druţstvem.  specifický symbol má podobné parametry jako variabilní symbol. Také slouţí k identifikaci plátce a obsahuje maximálně deset číselných znaků.  textový údaj slouţí pro identifikaci platby, kterou plátce vyplní a konkretizuje sám podle své potřeby. Obsahem zprávy můţe být libovolný text maximálně však v délce do 140 znaků, který je na dohodě mezi klientem a bankou. Platební příkaz k úhradě a inkasu můţe být jednorázový, kde je jeden plátce a jeden příjemce. Dále příkaz můţe být hromadný, kdy plátce zadává více příkazů na jednom formuláři a příkaz k úhradě trvalý, pro platby které se opakují. Příkladem jsou platby výţivného, ţivotního pojištění. Příkaz k inkasu pro stále se opakující měsíční operace občanů nazýváme SIPO, neboli soustředěné inkaso plateb obyvatel, které poskytuje 29

KALABIS, Zbyněk. Bankovní sluţby v praxi : Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů. 1. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1. 30 KALABIS, Zbyněk. Bankovní sluţby v praxi : Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů. 1. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1.

~ 29 ~

například Česká pošta nebo mBank, u které je moţné měnit nebo rušit příkazy k inkasu pomocí elektronického bankovnictví. Klient si můţe nastavit danou platbu (například faktura za telekomunikační sluţby) do maximálního limitu a v případě, ţe bude překročena, banka ji nestrhne a klient ji osobně zaplatí sám. SIPO se pouţívá pro platby za plyn, elektřinu, telekomunikační poplatky, vodu, komunální odpadky, atd.

2.2.3

Zahraniční platební styk

Slouţí klientům bank k platbám za zboţí či sluţby nebo k přesunům peněţních prostředků do zahraničí. Je to bezhotovostní pohyb finančních prostředků z tuzemského státu do zahraničí, nejčastěji v měně jednoho z nich. Banky provádějí převody na principu celosvětové sítě korespondenčních bank. Díky účetnímu propojení mezi jednotlivými bankami se mohou provádět veškeré druhy plateb v určité měně a to bez vyuţívání hotovostního platidla. V důsledku působení různých rizik v mezinárodním bezhotovostním platebním styku musely být vyvinuty nástroje, které těmto rizikům zamezí.

Dále

pro

funkci

tohoto

systému

museli

být

vyvinuty

technické,

technologické a právní předpoklady. Normy působící na území České republiky musí být v souladu s mezinárodními směrnicemi a zvyklostmi. Patří sem dokumenty Všeobecné dohody o clech a obchodu GATT, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), a také dokumenty Mezinárodního měnového fondu (IMF). Dále existují pravidla, která nedisponují právní sílou zákona, ale mezinárodními zvyklostmi v mezinárodních ekonomických stycích. Slouţí jako prevence a předcházení před různými právními nejistotami. Tyto předpisy jsou zveřejněny Mezinárodní obchodní komorou v Paříţi a jsou vyjádřeny v INCOTERMS, v souboru mezinárodních výkladových pravidel. Korespondenční vztahy Pro uskutečňování mezinárodního platebního styku banky musí disponovat určitými kontakty se zahraničím. Některé banky si zřizují v zemích svého zájmu vlastní pobočky nebo dceřiné banky a provozují činnost jejich prostřednictvím. Zúčtování plateb probíhá v mezinárodním platebním styku prostřednictvím vytvořených účetních spojení mezi bankami tzv. korespondenčních vztahů. Toto spojení se skládá z účtů nazývaných nostro a loro účty.

~ 30 ~

 Nostro účet je účet tuzemské obchodní banky vedený v zahraniční obchodní bance  Loro účet je účet zahraniční obchodní banky vedený v tuzemské obchodní bance SWIFT Společnost s celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikací se sídlem v Bruselu, uskutečňující mezinárodní komunikaci v rámci sítě za pomoci počítačů a poskytující členským

bankám

v systému

SWIFT

bezpečný

a

rychlý

přenos

informací

v mezinárodním bankovním obchodě. V současnosti neexistuje jiná organizace poskytující stejné sluţby v celosvětovém rozsahu.31 „Cíle společnosti SWIFT“32:  bezdokladové zpracování platebního styku  zrychlení komunikace mezi bankami prostřednictvím výměny zpráv  minimalizace rizik existujících v konvenčních postupech (ztráty, falšování apod.)  sníţení nákladů v bankách  přímý přístup k finančním institucím na celém světě Bezpečnost Operační střediska, která zpracovávají a ukládají data, jsou pro případ zhroucení systému propojena. To znamená, ţe operace zpracovávaná v jednom středisku je ukládána i ve středisku druhém, aby se předcházelo případné ztrátě dat. V případě přerušení z některých linek, umoţní sekundární spoje přístup do systému. Dále spoje SWIFT kódované v koncentrátoru, ke kterým není přístup ve vlastních operačních střediscích. Nástroje v zahraničním platebním styku: Hladké platby Platební příkaz je nejvíce rozšířeným nástrojem v mezinárodním platebním styku. Pouţívá se v zahraničním platebním styku, jako jsou oblasti pohybu kapitálových

31 32

Kolektiv autorů. Bankovnictví. 6. vyd. Praha : BIVS, 2006. 280 s. ISBN 80-7265-099-8. Kolektiv autorů. Bankovnictví. 6. vyd. Praha : BIVS, 2006. 280 s. ISBN 80-7265-099-8.

~ 31 ~

výnosů, pohyb kapitálu při obchodu se zboţím a sluţbami a při přesunech plateb mezi bankami. Bankami jsou platební příkazy do zahraničí nazývány jako hladké platby. Náleţitosti zahraničního platebního příkazu33:  název příkazce a číslo jeho účtu  částka určená k platbě v cizí měně  název cizí měny v kódu ISO – mezinárodní standard  příjemce úhrady (přesný název, adresa) a číslo jeho účtu, je-li uţíváno  jméno a adresa peněţního ústavu příjemce, příp. údaj o tom, přes který další peněţní ústav má být platba provedena (není však povinností plátce)  informace o tom, kdo platí bankovní výlohy  účel úhrady – platební titul (pokud tak stanoví zvláštní předpis)  podpisy klienta (dle podpisových vzorů) Pro

převody

plateb

v měnách,

které

neobsahují

bankovní

spojení

mezi

korespondenčními bankami, se uskutečňují za pomoci provedení platby třetí země. Hladké platby se dělí na dvě základní skupiny. Platby ze zahraničí jsou nazývány, jako došlo a platby do zahraničí jako vyšlo. Tyto operace jsou především prováděny za pomoci společnosti SWIFT. Názvy cizích měn v mezinárodním standardu jsou v kódu ISO. Například česká koruna – CZK. Měna zemí evropské unie – EUR nebo například USD – americký dolar. Lhůty pro zpracování platebního příkazu do zahraničí se liší podle bank. Například Česká spořitelna při platbě v EUR do Německa nabízí dvě sluţby, Urgent a Expres. Urgent sluţba musí být podána do deseti hodin dopoledne a transakce trvá 1+1 den a je zpoplatněn částkou 250 Kč. Sluţba Expres musí být také podána do deseti hodin dopoledne a je připsána ve stejný den, kdy byla podána. Poplatek je zde 500 Kč a v případě podání příkazu na pobočce je účtován ještě poplatek 200 Kč. Při pouţití internetbankingu je poplatek 750 Kč, ale příjemce částku na účet obdrţí do 4 hodin. Podmínkou je, ţe obě banky musí mít systém PRIEURO. Komerční banka garantuje lhůtu 3-5 dnů.

33

KALABIS, Zbyněk. Bankovní sluţby v praxi : Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů. 1. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1.

~ 32 ~

Platby poplatků jsou rozděleny do tří skupin a to podle toho, kdo bude platit poplatky spojené s realizací platby. Do příslušného pole platebního příkazu vyplníme jednu z následujících zkratek. Veškeré poplatky platí příkazce, zkratka OUR. Veškeré poplatky platí příjemce, zkratka BEN. Dále je zkratka SHA, která značí, ţe příkazce platí všechny poplatky převádějící banky a příjemce má předepsáno zaplatit poplatky za svoji banku. Můţe nastat situace, kdy příjemce platí i poplatky za zprostředkující banku.34 Šek Šek je cenný papír, který obsahuje bezpodmínečný příkaz výstavce šeku své bance, aby z jeho účtu uhradila majiteli šeku určitou peněţní částku.35 V tuzemském platebním styku si šek nenašel své místo, zejména díky platebním kartám. Je více uplatňován v mezinárodním platebním styku. Náleţitosti šeků jsou rozděleny do dvou skupin. Na náleţitosti podstatné a nepodstatné. Neobsahuje-li šek veškeré podstatné náleţitosti, není povaţován za šek. Schází-li náleţitost, která je brána za nepodstatou, hrozí, ţe šek bude ohroţen na kvalitě. Podstatné náleţitosti šeků36:  šek se vypisuje v jednom jazyce v písemné formě, jazyky se nesmí kombinovat,  listinu označit jako šek do vlastního textu  bezpodmínečný příkaz zaplatit danou šekovou sumu,  jméno toho kdo má platit., v tomto případě šekovník,  místo, kde má být placeno,  datum a místo vyplacení šeku,  podpis výstavce. Nepodstatné náleţitosti šeků: údaj osoby, které by šek měl být vyplacen, číslo šeku, číslo šekového účtu, druhý údaj peněţní částky napsaný například slovy i číslicí. V případě nejasností o částce uvedené na šeku, vţdy má přednost suma napsaná slovy. V případě ţe je suma vyplněna dvakrát číslicemi a liší se, tak má přednost niţší částka. 34

http://www.csob.cz/cz/Lide/Ucty-a-platby/Stranky/Zahranicni-a-tuzemsky-devizovy-platebni-styk.aspx [2010] http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ek [3.2.2010] 36 KALABIS, Zbyněk. Bankovní sluţby v praxi : Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů. 1. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1. 35

~ 33 ~

Zákon vymezuje lhůty, ve kterých má být šek předloţen k proplacení. V případě, ţe je listina vydána a splatná ve stejném státě, lhůta pro předloţení šeku je osm dnů. V rámci kontinentu do dvaceti dnů, u mezikontinentálních šeků do sedmdesáti dnů od data vystavení. Vyplacení šeku se provádí dvojím způsobem, hotově či bezhotovostně. Jestli-ţe výstavce šeku chce, aby listina byla proplacena bezhotovostní formou, napíše napříč, na lícní stranu šeku „jen k zúčtování“, tím zajistí proplacení šeku bezhotovostním formou. Zneuţití šeku neoprávněnou osobou se zabraňuje křiţováním šeku. Na líc listiny se provedou dvě rovnoběţné čáry ve tvaru kříţe. Zde můţe být forma zvláštní, v které se mezi čarami uvede peněţní ústav a šekovník můţe platit pouze danému peněţnímu ústavu. Ve formě všeobecné nemusí být mezi čarami označen peněţní ústav nebo je vše provedeno dle zvláštní formy. V případě ztráty či odcizení šeku klient vše nahlásí bance, která zastaví proplacení šeku neboli stop payment. Tím zajistí neoprávněné zneuţití šeku. Naskytne-li situace, kdy je šek předloţen v řádném termínu tedy v zákonné lhůtě k proplacení a proplacení není provedeno, lze provést tzv. protest šeku. Jedná se o úřední výkon, který provedou obecní úřady a notáři. Provede se písemný záznam neboli protestní akt, ve kterém je vše zaznamenáno a na jejímţ základě se zjišťuje, „ţe osoba šekově zavázaná nesplnila závazek ze šeku plynoucí. Protest šeku můţe být nahrazen potvrzením šekovníka.“37 Listina, tedy práva majitele na řadu šeku, lze převést na jinou osobu rubopisem neboli indosamentem a ţirem. Rubopis uskutečňujeme biankoformou, kdy je šek podepsán dle znění řadu, a práva jsou převedena na druhou osobu. Druhý způsob je vyplněným indosamentem, kde majitel šeku převádí svá práva na jinou osobu slovy „za mě na řád“ a jméno osoby budoucího majitele listiny a vše stvrzuje svým podpisem, který odpovídá řadu šeku. Rubopis a jeho význam:  převodní, veškerá práva ze šeku se převádějí na dalšího indosatáře.

37

Schlossberger, Otakar, Soldánová, Marcela. Platební styk. 3. přeprac. vyd. Praha : BIVŠ, 2007. 435 s. ISBN 97880-7265-107-8.

~ 34 ~

 garanční, je ručením indosanta, ţe kaţdému budoucímu majiteli daného šeku, bude šek zaplacen.  legitimační, slouţí k prokázání daného majitele šeku. Způsoby inkasa šeku, neţ je šek proplacen, musí být provedena kontrola veškerých šekových náleţitostí. Především kontrola mezinárodních uzancí s prověřením mezinárodní situace. Šek můţe být eskontován nebo převzat k inkasu. Eskontovaný šek je pohotově proplacen majiteli a následně poslán k šekovníkovi pohotovému honorování. V případě, ţe se šekem souvisí jakékoliv nejasnosti je listina převzata k inkasu. Zde se naskýtají dvě formy a to cash letter system, jedná o pohotový způsob proplacení. Částka je ve formě zálohy připsána ve prospěch účtu příjemce, kde je ponechána klauzule storna na sjednanou dobu. Poslední forma se nazývá after final payment. Je finančně náročnější. Proplacení se provádí v momentě obdrţení dobropisu od banky. Z hlediska, kdo je výstavce šeku se rozlišují dva hlavní způsoby platby a to bankovním šekem, kde je výstavcem banka nebo jiný peněţní ústav. Jedná se o kvalitní druh šeku vystavený na korespondenční banku. Tyto platby se provádějí například, kdyţ se nezná bankovní spojení beneficienta nebo má li platba proběhnout v třetí měně. Druhým způsobem je šek soukromý. Výstavcem je fyzická osoba, právnická osoba nebo podnikatel. Není-li ověřen u šekovníka, nelze ho promptně honorovat. Je šekem nejvíce rizikovým. Směnka Směnka je cenný papír, který musí mít vţdy listinnou podobu, je zaloţena na principu peněţní poukázky a v legislativní úpravě ČR není obsaţena definice směnky, pouze je omezena na stanovení jejích podstatných náleţitostí. Základním členěním směnek je na směnky cizí a vlastní. Cizí směnka je platebním příkazem věřitele dluţníkovi, neboli směnečníkovi, aby zaplatil v uvedený den stanovenou sumu na stanoveném místě oprávněné osobě. Směnka vlastní je slib výstavce v písemné formě, ţe zaplatí v daný den splatnosti stanovenou částku osobě uvedené na směnce. U této směnky jsou veškeré náleţitosti stejné jako u směnky cizí, liší se pouze v údaji o směnečníkovi.

~ 35 ~

Podstatné náleţitosti směnky38:  Označení směnka v textu listiny. Cenný papír musí být vyhotoven v jednotném jazyce, zejména označení směnka v textu musí být ve stejném jazyce jako celý dokument.  U směnky cizí je uveden bezpodmínečný příkaz zaplatit stanovenou sumu a u směnky vlastní jde o slib výstavce, ţe zaplatí stanovenou sumu. Stejně jako u šeku i zde má přednost částka, která je vyjádřená slovy oproti číslicím.  Stanovení termínu splatnosti směnky. Existují čtyři moţnosti určení splatnosti. Směnky na viděnou, jsou splatné v okamţiku předloţení směnečníkovi k proplacení, nazývají se vista směnky. Na určitý čas po viděné, viděná u těchto směnek znamená předloţení směnky směnečníkovi k přijetí. Na určitý čas po datu vystavení například datosměnka a na určitý den musí být datum určité. Směnky se splatností v určitý den se označují jako fixní nebo denní.  Stanovení místa zaplacení na směnce. Údaj je důleţitý pouze v momentě, kdy na listině není uvedeno místo trvalého bydliště směnečníka.  Uvedení jména osoby povaţovaného jako směnečného věřitele. Věřitel je osobou, které bude na řád placeno.  Datum a místo vystavení listiny, tyto údaje jsou nepodstatné. Chybí-li místo vystavení, je zde uvedeno u jména výstavce údaj domicilu. Domicil je konkrétním místem splatnosti směnky.  Podpis výstavce musí být vlastnoruční.  Údaj o termínu splatnosti není nezbytně nutný. Listina v tomto případě bude platit jako směnka na viděnou. Platnost směnky se liší podle směnečné oblasti. Dle ţenevské oblasti je platnost stanovena na jeden rok a v oblasti angloamerické aţ na šest let. Chybí-li na směnce některá z uvedených podstatných náleţitostí, listina není povaţována za směnku. Nepodstatné náleţitosti směnky: nejsou povinnými náleţitostmi a jsou uvedeny ve formě doloţek. Například doloţka efektivní, která zavazuje plátce, aby platil pouze v měně uvedené na směnce. Rekta doloţka, která zakazuje převádět směnku indosamentem. Úroková doloţka, která udává výši úroku mezi oběma stranami.

38

Kolektiv autorů. Bankovnictví. 6. vyd. Praha : BIVS, 2006. 280 s. ISBN 80-7265-099-8.

~ 36 ~

Domicilační doloţka stanovuje, kde má být směnka proplacena, nejčastěji se jedná o banku. Akcept cizí směnky nastává v okamţiku, kdy směnečník vyjadřuje svou vůli akceptovat listinu, která je mu předloţena k podpisu. Souhlas o akceptaci směnky musí být napsán pouze na směnce, nesmí být na jiné přiloţené listině. Nejčastěji se vyjadřuje slovy, přijal jsem a přijato. Akcept napsaný na líci směnky je stvrzen pouze podpisem. Pouze, kdyţ je napsán na rubu směnky je zde nutné dodat, ţe se jedná o akcept a poté listinu podepsat. Tímto je akceptant zavázán zaplatit stanovenou částku v stanovený den na stanoveném místě osobě, která je označená v řadu listiny. Reakceptace směnky vyjadřuje souhlas dluţníka s akceptací nové směnky v novém prodlouţeném datu splatnosti. Protest směnky se realizuje ve dvou podobách, pro neakceptaci a protest směnky o nezaplacení.

Obvykle

by

měl

být

podaný

do

dvou

pracovních

dnů

po splatnosti směnky. O protestu odmítnutí platby je sepsána právní listina, která je důkazem o vyzvání dluţníka k platbě v čas, ale on přesto platbu neproved. Převod práv plynoucích ze směnky se provádí indosamentem. Je písemným převodem prováděným na rubu směnky a prohlášením indosanta o převodu veškerých práv ze směnky na indosatáře, jiného majitele. Účinky indosamentu jsou převodní, záruční, legitimační. U převodního indosamentu se převádějí veškerá práva ze směnky na indosatáře. Záručním indosamentem ručí indosant kaţdému pozdějšímu majiteli směnky a poslední legitimační slouţí k prokázání kdo je majitelem směnky.

2.2.4

Přeshraniční platební styk

Pro platby v Evropském hospodářském prostoru české banky pouţívají standardy SEPA slouţící k platbám v měně euro v rámci EU, Norska, Lichtenštejnska, Islandu a Švýcarska. SEPA klientům bank poskytuje stejně bezpečné, rychlé a jednoduché bezhotovostní platby v eurech jako v tuzemsku. Pro převody do zahraničí jsou podmínky v rámci SEPA například měna Euro, maximální částka do 50 000 EUR a transakce musí být v rámci EHP. Převody prováděné mezi jednotlivými zeměmi, musí obsahovat

spolu

s

obvyklými

náleţitostmi

platebního

příkazu

i

jiné

specifické náleţitosti související s těmito převody. Jedná se o BIC, který je swiftovou adresou a IBAN, který je mezinárodním číslem účtu. Má závaznou strukturu – můţe ~ 37 ~

obsahovat číslice a velká písmena v maximální délce 34 znaků. Náleţitosti IBAN se skládají ze dvou znaků tvořících kód země, například CZ u České republiky. Dále ze dvou znaků kontrolních číslic, slouţících k programové kontrole čísla. Je zde z důvodu překlepu při moţnosti chybného zadání čísla účtu. Poslední náleţitostí je kód banky a číslo učtu vedeného v bance skládající se z maximálně třiceti znaků.39 Bankovní platební karty Tyto karty jsou nástrojem bezhotovostního platebního styku. Banky je vydávají fyzickým i právnickým osobám. Vydávají se například k běţnému účtu zdarma nebo jsou vystavovány za poplatek. Klient banky je pouţívá k platbám na terminálech u obchodníků, internetu nebo k výběru hotovosti například z bankomatů, kde platí stanovené poplatky bankou. Platby u obchodníků jsou z většiny případů bezplatné, na rozdíl u výběrů z bankomatů. Banky tímto způsobem chtějí omezit hotovostní platby. S platební kartou jsou spojeny i jiné funkce. Patřící mezi ně je cestovní pojištění, různé slevy nebo další sluţby. Karetní asociace vydávají své karty nejčastěji prostřednictvím obchodních bank. Mezi nejznámější karetní asociace patří VISA, MasterCard, American Express, Diners club, JCB. Vydávající banka přidělí klientovi ke kartě čtyřmístný PIN, který zde slouţí k ochraně před neoprávněným pouţitím. Karty se dělí dle způsobu úhrady na karty debetní, kreditní, charge karty a elektronickou peněţenku.  Debetní karta je vydávána k běţnému účtu. Čerpání prostředků lze do výše zůstatku na účtu. Lze jít i do povoleného debetu na účtu.  Kreditní karta je vydávána k úvěrovému účtu. V momentě placení či vybírání prostřednictvím karty klient automaticky čerpá úvěr, který je bezúročný do stanoveného období. Přičemţ i splátky se dají nejčastěji rozloţit do více období. Pro vydání takové karty je podmínkou doloţení měsíčního příjmu.  Charge karty mají podobný princip jako kreditní karty. Ovšem s tím rozdílem, ţe je nutné uhradit půjčené finanční prostředky do stanoveného termínu. Nejčastěji do měsíce od dne čerpání úvěru z karty. Jinak dluţná částka bude zatíţena sankčním úrokem. Banky tento produkt nejčastěji vydávají svým bonitním zákazníkům.  Elektronická peněţenka je určena k menším a především bezpečnějším platbám po internetu nebo za platbu různých sluţeb mimo internet, například ji můţeme 39

http://www.csob.cz/cz/Produktovy-katalog/Ucty-a-platby/Zahranicni-a-tuzemsky-devizovy-platebnistyk/Stranky/SEPA-Jednotna-oblast-pro-platby-v-eurech.aspx [2010] http://www.banky.cz/iban-mezinarodni-cislo-uctu [2010]

~ 38 ~

pouţít jako platební instrument za jízdenky u Českých drah. Elektronickou peněţenku dobíjíme podobně jako kredit do telefonu nebo jsou speciální místa, kde je moţnost dobití. Vyuţívány jsou například k platbám za dopravu. Nebo se můţeme setkat i s elektronickou peněţenkou PayPal, nebo alternativou vyuţívanou v ČR jako je PaySec. Dalším produktem jsou prestiţní karty neboli zlaté karty, které jsou vydávány bonitním klientům bank nebo klientům kteří splňují podmínky pro získání těchto karet, například určitý stanovený minimální čistý příjem. Posledními kartami jsou karty výběrové, které jsou nabízeny jen uţšímu okruhu nejlepších klientů bank. Vlastní je jen několik tisíc klientů a nejde si o ně poţádat. Je tím nejvyšším moţným komfortem v celé nabídce platebních karet. Jsou to například American express Platinum, Mastercard World Signia. Je s nimi spojena řada výhod. Od pojištění, které se můţe vztahovat i na rodinné příslušníky aţ po neomezený limit výše plateb. Karty dále členíme dle způsobu pouţití. Na karty domácí a mezinárodní.  Domácí (tuzemské) karty jsou určeny k platbám a výběrům z bankomatů na území domácího státu. Banky dávají větší přednost kartám mezinárodním a začínají od tohoto typu karet upouštět.  Mezinárodní karty jsou určeny k platbám jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Další dělení je dle způsobu provedení na karty embosované a elektronické:

 Embosované karty jeho drţiteli umoţní nakupovat v obchodech, které nejsou vybaveny elektronickým terminálem. Jsou to karty s tzv. reliéfním (plastickým) písmem. Při platbě z karty obchodník snímá údaje pomocí mechanického snímače, často nazývaného jako imprinter nebo-li ţehlička. Tento snímač odebere otisk karty, který je na ní vyraţen plastickým písmem. Celá operace je následně stvrzena podpisem drţitele karty. Obchodník pomocí dokumentu z imprinteru zúčtuje platbu. Výhodou těchto karet je, ţe se dají pouţít na více místech.  Elektronické karty slouţí k výběrům hotovosti z bankomatů a placení u obchodníků, kteří jsou vybaveni elektronickým terminálem. V dnešní době se stále více obchodníků snaţí přizpůsobit k placení prostřednictvím elektronického terminálu.

~ 39 ~

Technologie platebních karet se po dobu jejich vyuţívání na světě mění a dochází k jejímu zdokonalování. V nynější době se můţeme setkat u platebních karet s třemi druhy technologií. Jsou to karty s magnetickým prouţkem, čipem a karty hybridní.  Karta

s magnetickým

prouţkem

pracuje

na

principu

jiţ

zmíněného

magnetického prouţku, který vyuţívá jako medium pro záznam identifikačních údajů při elektronických transakcích.  Čipová karta obsahuje zabudovaný mikroprocesor, v němţ jsou bezpečně uloţené informace o klientovi, například informace potřebné k ověření osobního kódu klienta. Výhodou čipové karty je, ţe je bezpečnější neţ karta s magnetickým prouţkem. Ovšem nevýhodou je její pouţitelnost, která závisí vţdy na potřebném elektronickém terminálu.  Hybridní karta je kombinací obou zmíněných karet. Vyuţívá obě zmíněné technologie. Z hlediska vyuţitelnosti je nejpraktičtější protoţe ji lze vyuţít na obou terminálech a také je velmi bezpečná.

2.3 Financování občanských potřeb Financováním občanských potřeb se myslí okamţité uspokojení potřeby občana po věci či sluţbě. Tato kapitola pojednává zejména o situaci, kdy občan nedisponuje vlastními finančními prostředky, a tudíţ poţádá a vyuţije prostředků nabízených bankami ve formě úvěrových produktů.

2.3.1

Úvěry

Úvěr je formou dočasného postoupení zboţí nebo peněţních prostředků (půjčka) věřitelem, realizovaným na principu návratnosti, dluţníkovi, který je ochoten za tuto půjčku po uplynutí nebo v průběhu doby splatnosti zaplatit určitý úrok ve formě peněţité prémie. O úvěr můţe poţádat osoba ţijící na území České republiky, která je starší 18 let. Ve většině případů, je moţné úvěr získat nejsnadněji v bance, v níţ je veden bankovní účet ţadatele o úvěr. Trendem dnešní doby je půjčovat si na vše a v souvislosti s tím roste i trh s nabídkami úvěrů. Dnes je bankami nabízeno podstatně více úvěrových produktů, ve srovnání s dobou předešlou a klient si tak můţe vybrat jemu více vyhovující a pro konkrétní případ výhodnější produkt. Nabízenými produkty pro občany v oblasti úvěru jsou například spotřebitelské úvěry, kontokorentní úvěry, úvěry poskytované na základě kreditních a úvěrových karet, ~ 40 ~

studentské úvěry či hypotéky. Pokud klient ţádá o poskytnutí úvěru, musí především bance poskytnout poţadované podklady pro schválení úvěru. U kaţdého úvěrového produktu se poţadavky liší. Obvykle je však pravidlem, ţe s výší poţadované částky stoupá mnoţství poţadovaných podkladů ke schválení poskytovaného produktu. Při poskytování úvěrů se banka řídí svojí úvěrovou politikou. V praxi to znamená, ţe u kaţdého klienta je provedena tzv. analýza, která má prověřit klientovu bonitu a ukázat tak, zda je klient schopen dostát svých závazků a splácet poskytnutý úvěr. I kdyţ se jedná v kaţdém případě o individualitu banka má stanovena obecná pravidla pro analyzování budoucích dluţníků. Jde tedy o jednoduché a logické zváţení, zda je vydání úvěru pro banku výhodné. Tedy zjednodušeně řečeno, návratnost (výše dosahovaného příjmu) a výnosnost (výše úrokové sazby). V první řadě jde o posouzení, zda je poskytnutí úvěru odpovídající úvěrové politice banky a zda výše úvěru je v souladu s moţnostmi banky a téţ se zákonem. Dále se hodnotí serióznost klienta spolu s jeho ochotou platit dluhy, klientova schopnost platit sjednaný úvěr i se smluveným úrokem na základě výše příjmu klienta, výše vlastního kapitálu a výši závazků. Posledním zkoumaným kritériem, je schopnost zajisti úvěr, tzn. zda je klient schopen zajistit splácení úvěru i s úroky a to i v případě, ţe klient nemá dostatek peněz ( například v podobě movitých či nemovitých věcí).40 Jak jiţ bylo výše zmíněno, banka vyţaduje od ţadatele o úvěr podklady, které mají slouţit k provedení analýzy bonity ţadatele. Kaţdá banka poţaduje jiné z následujících dokladů. a) Doklady prokazující totoţnost ţadatele Obvyklé je předloţení dvou dokladů totoţnosti (občanský průkaz, cestovní pas, rodný list, průkaz zdravotní pojišťovny, index (průkaz studenta VŠ) a další). Kaţdá banka si určuje individuálně, zda poţaduje jediný průkaz či dva. b) Doklad potvrzující výši příjmu Nejčastějším dokladem o výši přijmu je bankou předtištěný formulář, který nechá ţadatel v mzdové účtárně potvrdit. Potvrzuje se zde výše průměrného měsíčního čistého příjmu za poslední 3 měsíce. Součástí bývá i potvrzení o tom, ţe nejste ve zkušební lhůtě a ţe není s klientem vedeno řízení o ukončení pracovního poměru (odchylka je například v případě státních zaměstnanců pracujících dle sluţebního zákona

40

http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/uvery-a-pujcky/zakladni-informace/ [2010]

~ 41 ~

o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, č. 361/2003 Sb., kde se příslušníkům ukládá zkušební lhůta v délce 3 let. V tomto případě banka uzná odpracované 3 měsíce jako zkušební lhůtu).41 Další variantou doloţení výše příjmu jsou potvrzené výplatní pásky zaměstnavatelem za poslední 3 měsíce. Významnou roli zde hraje minimální mzda, která určuje, zda ţadateli bude schválen poţadovaný úvěr. c) Přiznání daní z příjmu fyzických osob není příliš obvyklým dokladem. Je vyţadováno výjimečně. d) Prokázání měsíčního příjmu na účtu banky Některé z bank stačí prokázat výši měsíčního příjmu (musí být zřetelné, ţe jde o mzdu nebo jiné vyplácené měsíční pravidelné dávky) Tímto způsobem se prokazuje výše příjmu 3 měsíce po sobě jdoucí. e) Doklad o přiznání důchodu Klient, jemuţ byl přiznán důchod, se prokáţe potvrzením (můţe se prolínat s výše uvedeným bodem, pokud je klientovi – ţadateli o úvěr posílán důchod na bankovní účet). Stejně jako banka prověřuje ţadatelovu bonitu a výhodnost poskytovaného úvěru, tak i ţadatel provede v případě zájmu jakýsi předvýběr. Klient si můţe vybrat z několika komerčních bank a dalších poskytovatelů úvěrů. Většinou je ale hlavním kritériem pro výběr úvěrového produktu úroková sazba. Obvykle se uvádějí dva druhy úrokové sazby.  Úvěr s pevnou úrokovou sazbou V tomto případě je přesně předem stanoveno procento, kterým se bude stanovená částka úročit.  Úvěr s pohyblivou úrokovou sazbou Tento způsob úrokování se skládá ze dvou sloţek. V první řadě se jedná o pevnou základní sazbu vyhlášenou centrálou a v druhé řadě je to smluvní sazba (odchylka), která je s klientem sjednána při uzavírání smlouvy. Pokud klient (ţadatel), splní všechny poţadavky, banka přistoupí k podpisu smlouvy. Smlouva je závazná a právně vynutitelná. Tato smlouva o poskytnutí úvěru obsahuje zpravidla tyto náleţitosti: Jméno a adresa dluţníka, název banky (informace o věřiteli), výše úvěru, výše úrokové sazby, způsob čerpání úvěru, termín a částky splátek

41

Zákon č. 361/2003Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

~ 42 ~

úvěru a úroků, datum splatnosti úvěru, způsob zajištění úvěru, práva a povinnosti klienta a banky (dluţníka a věřitele), datum uzavření smlouvy, podpisy obou stran. Spotřebitelské úvěry Spotřebitelské úvěry jsou poskytovány komerčními bankami v různých podobách klientům na řešení jejich nastalé finanční potřeby. Tyto úvěry jsou půjčky fyzickým osobám na financování jejich nepodnikatelských potřeb. Slouţí především k nákupu spotřebního zboţí, k financování různých sluţeb (školné, dovolená) a mohou také slouţit k financování nákupu či rekonstrukci nemovitostí. Úvěry můţeme rozdělit do široké škály kategorií dle různých hledisek. 42 a) Dle účelovosti Účelové úvěry jsou poskytovány přímo na konkrétní, předem stanovený, účel (např. nákup spotřebního zboţí, automobilu, sluţeb atd.) Účelový úvěr má zpravidla niţší úrokovou sazbu oproti bezúčelnému. Úrokové sazby u tohoto typu úvěru se pohybují zhruba od 6,30% (účelová půjčka na bydlení – Reifeisenbank) do 10,13% (osobní úvěr účelový – UniCredit Bank). Úrokové sazby jsou ovlivňovány několika faktory, jakými jsou například výše sazeb ČNB, charakter úvěru, výše nákladů banky, sazby konkurence a ekonomické podmínky (inflace). Klient zde předkládá, k jakému účelu hodlá poskytnuté finanční prostředky vyuţít. U většiny případů jsou peníze poskytnuty klientovi bezhotovostně na účet prodejci po předloţení faktury. V případě financování nemovitostí banka půjčuje klientovi na niţší úrokovou sazbu s delší dobou splatnosti.43 U bezúčelných úvěrů klient nemá povinnost sdělit a prokázat účel, ke kterému jsou finanční prostředky vydány, mohou být tedy vyuţity k libovolnému účelu. Cenou za nesdělení účelu je vyšší úroková sazba. Zde se sazby pohybují od 5,70% (Expres půjčka – GE Money Bank) aţ po 16,25% (mPůjčka – mBank). 44 b) Podle typu výplaty  hotovostní úvěry jsou poskytnuté finanční prostředky, které jsou vyplaceny klientovi v hotovosti na pokladně banky,

42

http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/spotrebitelske-uvery/co-to-je/ [2010] http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/spotrebitelske-uvery/druhy/ [2010] http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/spotrebitelske/srovnani-uveru/ [2010] 44 http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/spotrebitelske/srovnani-uveru/ [2010] 43

~ 43 ~

 bezhotovostní úvěry jsou peníze, které jsou zaslány klientovi na jeho bankovní účet. Tyto dva typy lze kombinovat tím, ţe klientovi na jeho ţádost je část schváleného úvěru vyplacena v hotovosti a část zaslána na účet (toto však lze pouţít v případě bezúčelného úvěru). c) Podle zajištění  U zajištěných úvěrů banka vyţaduje jištění věcí movitou (např. automobilem) či nemovitostí,  Nezajištěné úvěry jsou bankou poskytovány pouze svým "top" prvotřídním klientům. d) Podle doby splatnosti se dále dělí na: Krátkodobé úvěry Krátkodobé úvěry jsou zpravidla poskytovány na dobu kratší neţ jeden rok. Příkladem krátkodobého úvěru je kontokorentní úvěr (viz kapitola níţe), lombardní úvěr (úvěr, který je zajištěn zástavou movité věci nebo práva). O tento úvěr klient ţádá v případě, ţe potřebuje finanční prostředky a nechce prodat své cenné papíry. V tomto případě je poskytováno ţadateli 40 -60% trţní hodnoty cenných papírů, které jsou předmětem zástavy. Tyto transakce probíhají i na vyšší instanci (mezi komerčními a centrální bankou) a tím zajišťují likvidity obchodních bank. Dalším krátkodobým úvěrem je směnečný úvěr, který se vyznačuje vystavením směnky jako cenného papíru a ručitelský úvěr, u kterého banka přejímá zpravidla jednorázový závazek za svého klienta vůči třetí osobě.45 Střednědobé a dlouhodobé úvěry Zde je moţné poukázat na rozdělení teorií. Dělení úvěru na krátkodobé, střednědobé (1rok-5 let) a dlouhodobé (5 a vice let) vychází z kontinentální teorie a praxe. Anglosaská teorie a praxe pouţívá dělení pouze na krátkodobé (do 12 měsíců) a dlouhodobé (nad 12 měsíců). 46 Hypotéky Jak jiţ bylo předesláno, je tento typ financování klientských potřeb dlouhodobou záleţitostí. Jedná se o úvěr na vysokou částku, a proto by měl klient, který zamýšlí ţádat 45 46

http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/uvery-a-pujcky/formy-uveru/ [2010] http://www.mesec.cz/clanky/jak-ziskat-firemni-uver/ [4.1.2006]

~ 44 ~

o hypotéku, věnovat větší mnoţství času výběru správné banky i produktu, který by svými podmínkami vyhovoval právě jeho potřebám. Zpravidla se hypotéční úvěr vyuţívá k financování bydlení, ale je moţné financovat i zařízení domu či bytu a další potřeby. Tato neúčelová forma hypotéky se nazývá americká hypotéka. Je tedy zřejmé obdobné dělení hypoték jako u spotřebitelských úvěrů. Hypotéka je formou úvěru, jehoţ splácení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti v podobě zástavních listů, přičemţ zastavená nemovitost se musí nacházet na území ČR nebo jiného členského státu Evropské unie. Hypotéční úvěr můţe poskytnout kaţdá banka, která vydá hypotéční zástavní listy a výnosy z nich pouţije na financování hypotéčních úvěrů. V současnosti mají klienti moţnost výběru ze dvou forem hypotéčního úvěru. Klienti mohou volit mezi účelovým hypotéčním úvěrem a bezúčelným hypotéčním úvěrem (americká hypotéka). 47 Účelový hypotéční úvěr V tomto případě se jedná o standardní hypotéku. Klient za potřebou financování bydlení zaţádá o hypotéku, kde přesně stanoví, k jakému účelu hodlá finanční prostředky banky vyuţít. Toto se stane i předmětem smlouvy a poskytnuté finance jsou zaslány přímo na účet prodejce nemovitosti. Záměrem účelového hypotéčního úvěru můţe být i koupě nemovitosti či stavebního pozemku, výstavba nemovitosti, rekonstrukce či modernizace nemovitosti, případně získání vlastnického podílu na nemovitosti (např. vypořádání společného jmění manţelů - SMJ, vypořádání dědictví atd.). Stejně jako u účelových spotřebitelských úvěrů je zde pravidlem, ţe účelový hypotéční úvěr má lepší parametry, neţ-li bezúčelný (americká hypotéka) (doba splatnosti, fixace úrokové sazby, výše úrokové sazby, % zastavené nemovitosti). 48 Bezúčelný hypotéční úvěr (americká hypotéka)

Tento druh hypotéky je výhodnější z hlediska vyuţitelnosti. Klient nepředkládá účel, kvůli kterému o zmiňovaný úvěr ţádá. Vyuţití takovýmto způsobem dosaţených finančních prostředků je širší. Můţe tak tímto úvěrem financovat i movité věci, jako je třeba automobil, studium dětí v zahraničí nebo třeba zájezd kolem světa. Úrokové sazby se pohybují zhruba o 2 % výše neţ u hypotéky účelové, podmínkou je také zastavení nemovitosti. V některých případech je moţné ţádat o úvěr vícekrát (záleţí na poměru

47

http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/hypoteky/ [2010] http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/hypoteky/typy-uveru/ [2010]

48

~ 45 ~

celkové výše úvěru a zástavní hodnoty nemovitosti spolu se schopností splácet předešlé schválené hypotéky). 49 Hypotéky je moţné od sebe lišit i procentem z hodnoty zastavené nebo pořizované nemovitosti, kde se v případě neúčelových hypoték procento z hodnoty pohybuje okolo 60 % ceny obvyklé zastavené nemovitosti. Naproti tomu u účelových hypoték na bydlení můţe klient disponovat zhruba od 70% někdy i do 100% ceny nemovitosti. Tyto úvěry se čím dál častěji kombinují s jinými produkty banky, které mají klientovi usnadnit spláceni hypoték a bance tak dát větší jistotu ve formě naspořených peněz. Těmito produkty jsou stavební či ţivotní spoření. Pro tyto varianty platí, ţe klient splácí bance pouze úroky z neměnné jistiny hypotéky a na kombinovaném produktu ukládá peníze. Následně pak jednorázově hypotéku nebo její část splatí z peněz ze stavebního či ţivotního pojištění. 50 Hypotéku lze splácet hned několika způsoby:  Anuitní způsob splácení (po celou dobu splácení je částka stabilní).  Progresivní způsob splácení (klient nejdříve platí niţší částku, ta se ale postupem času zvyšuje).  Degresivní (klient platí zpočátku vyšší částky, které se postupem času sniţují). Proces vyřízení hypotéčního úvěru se dá rozdělit do tří etap:51 a) Období před podáním ţádosti o úvěr V této etapě většina okolností a úkonů závisí na ţadateli. Klient, který ţádá o hypotéční úvěr má prostor si sám vybrat banku, která hypotéky nabízí a v ní i daný produkt jemu vyhovující. Jde tedy většinou o rozhodovací akt ze strany klienta. V další řadě se seznamuje s informacemi poskytnutými jiţ zvolenou bankou. Důleţitou informací je zde výše úroků a délka garantované doby těchto úroků. Této garantované době říkáme doba fixace. Touto dobou se myslí bankou smluvená a garantovaná doba, po kterou se smluvené úroky nemění i kdyby se sazebník dané banky změnil. Obvyklá doba fixace se stanovuje na 1 rok, 3 léta, 5 let, případně i 10 let. U některých z bank je moţné stanovit i jinou dobu fixace. Upraví se tak, aby vyhovovala přáním klienta. Zpravidla je 49

http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/hypoteky/typy-uveru/ [2010] http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/hypoteky/typy-uveru/ [2010] 51 http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/hypoteky/vyrizeni-uveru/ [2010] 50

~ 46 ~

moţné říci, ţe čím delší fixace, tím je hypotéka výhodnější. Tento fakt se ale neguje za předpokladu, ţe v době fixace banka úroky sníţí nebo zvýší. Klient je však zavázán platit po smluvenou dobu stanovené úroky a tak se na něj výhodnější úrokové podmínky nevztahují. Nedílnou součástí této etapy je předloţení dokumentů poţadovaných bankou. U kaţdé banky se můţe mnoţství poţadovaných dokumentů lišit. Za základní dokumenty, které budou poţadovány vţdy, se povaţuje doloţení výše příjmů (daňové přiznání, potvrzení výše příjmů od zaměstnavatele), ocenění zastavované nemovitosti, výpis z katastru o zanesení zástavního práva a vinkulaci pojištění této nemovitosti ve prospěch banky (někdy i vinkulaci ţivotního či úvěrového pojištění ve prospěch banky). Pokud se jedná o investici do nemovitosti, tak v případě koupě nemovitosti ţadatel předloţí k výše zmíněným dokumentům kupní smlouvu (smlouvu o budoucí kupní smlouvě) a výpis z katastru nemovitostí a to k získání informace, zda nemovitost existuje, kdo je vlastníkem a či na ní nevázne jiné zástavní břemeno (jde tedy o konkrétní nemovitost). V dalším případě můţe jít o úvěr na výstavbu, rekonstrukci či opravy. V tomto případě klient rozšíří informace o stavební povolení, projektovou dokumentaci, rozpočet stavby, smlouvy s dodavateli a výpisu z katastru nemovitosti (zde prokazuje vlastnictví stavebního pozemku či nemovitosti). Pokud klient připravil všechny poţadované dokumenty, můţe přistoupit k samotnému podání ţádosti o hypotéční úvěr. b) Období po podání ţádosti o úvěr Při ţádání o hypotéční úvěr klient musí počítat s časovou prodlevou mezi ţádostí a moţností čerpat úvěr. Tuto dobu si banka stanovuje sama. Tento čas je nezbytně nutný ke zpracování ţádosti o úvěr a také všech dokumentů, které ţadatel předloţil v předešlé etapě. Pokud ţadatel splnil všechny poţadavky a banka úvěr schválila, je klient vyzván k podpisu úvěrové smlouvy, zástavní smlouvy a smlouvy o vedení úvěrového účtu. Klient můţe začít čerpat úvěr ve chvíli, kdy splní předepsané podmínky (např. vinkulace pojistek, zapsání zástavního práva do katastru – někdy pouze podání návrhu na zápis do katastru). V případě stavby se můţe čerpání úvěru protáhnout třeba i na rok. Po tuto dobu klient splácí pouze úroky z vyčerpané částky. c) Období po vyčerpání úvěru Po vyčerpání úvěru je klient obeznámen o ukončení čerpání a konečné výši anuitní splátky. V tuto chvíli klient započne splácení úroku a moření jistiny. Úroková sazba se

~ 47 ~

odvíjí od stanovené doby fixace, která se stanovuje při podpisu smlouvy (ve 2. období). Pokud klient uzavřel smlouvu se stanovenou fixací na 5 let, je tedy zřejmé, ţe úroková sazba se klientovi můţe změnit aţ po uplynutí těchto 5 let. Po uplynutí této doby u Amerického typu hypotéky lze kdykoli učinit mimořádnou splátku části nebo celého úvěru (dle zákona 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru). Po uplynutí doby fixace a s tím spojenou změnou úrokové sazby je klient bankou informován a má moţnost částečně nebo úplně úvěr splatit bez sankcí. Čerpání hypotéčního úvěru se provádí bezhotovostně. V případě účelového úvěru jde o formu odeslání kupní ceny na účet prodávajícího. V případě neúčelového úvěru zasláním na účet ţadatele o úvěr. Čerpání lze téţ provést jednorázově či postupným odčerpáváním částek (v případě výstavby či rekonstrukce). Pokud je čerpání postupné, jsou ve smlouvě uvedeny orientační termíny čerpání úvěru a konečný termín pro dočerpání. 52 Dle platných právních předpisů lze poskytnout příspěvek k úrokům z hypotéčního úvěru a zvýhodněný úvěr ze státního fondu rozvoje bydlení. Touto cestou lze sníţit úrok o 1%. O tuto dotaci klient ţádá přímo v bance, která mu poţadovaný úvěr poskytuje. Výše úrokové dotace se kaţdoročně stanovuje na základě průměrné úrokové sazby z poskytnutých hypotečních úvěrů s nárokem na podporu z předchozího roku. Pro uplatnění této dotace je nutno splnit řadu podmínek. Mezi tyto podmínky patří nedovršení 36 roku věku v roce podání ţádosti (ţádají-li manţelé, platí tato podmínka pro oba ţadatele), ţadatelé nesmí vlastnit byt, rodinný dům či bytový dům (to bez ohledu na to, zda je manţel či manţelka spoluţadatelem), pořizovaná nemovitost musí být alespoň dva roky stará. Na zahraniční nemovitost stát dotaci neposkytne. Tato státní podpora je limitovaná. Vypočítává se pouze v rozsahu ceny bytu do 800 tisíc a rodinného domu do 1,5milionu korun. Na převyšující částky nemovitostí není brán zřetel a nepodléhají výpočtu dotace. Další nezanedbatelnou výhodou je odečet poměrné části z úroků z daňového základu. Zákon o daních z příjmu umoţňuje fyzickým osobám, financujícím bytové potřeby prostřednictvím hypotéčního úvěru či úvěru ze stavebního spoření, si odečíst ze základu daně z příjmů fyzických osob částku aţ do výše 300 tisíc korun. Odečítá se část úroků sníţená o státní finanční příspěvek. Při placení úroků jen po část roku nesmí nezdanitelná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za kaţdý měsíc placení úroků. Odečet má právo provést účastník

52

http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/hypoteky/vyrizeni-uveru/ [2010]

~ 48 ~

úvěrové smlouvy (pokud je účastníků více, má právo na celý odečet jedna osoba, a nebo všechny osoby rovným dílem). 53 Poslední a pro banku nejdůleţitější částí hypotéky je splatnost hypotéčního úvěru. Očekává se, ţe dluţník bude po celou dobu splácení v produktivním věku. Nestane se tomu tak a klient přesáhne dobu produktivního věku (vstoupí do důchodového věku) přidává se obvykle spoludluţník (niţšího věku), který je další formou zajištění (je pro banku jakousi garancí dalšího splácení). Splatnost hypoték se pohybuje obvykle od 5 do 45 let. Zpravidla je moţné uvaţovat tak, ţe čím delší je doba splatnosti, tím niţší jsou měsíční splátky. Klient však musí zváţit optimální období splácení. Optimálním poměrem mezi výší splátky a dobou splácení je časový horizont mezi 15 a 20 lety. Toto optimální období si musí klient určit sám vzhledem k tomu, kolik je schopen splácet (aby se nedostal do tíţivé finanční situace vedoucí k neschopnosti splácet úvěr). Banky obvykle akceptují násobky 5 let. Jak jiţ bylo výše zmíněno, po ukončení doby fixace je moţné splatit zbytkovou část jednorázově bez sankčních poplatků. Po uplynutí této doby (v případě mimořádné splátky) si banka zpravidla účtuje vysoké sankční poplatky za předčasné splacení. Klient si při podpisu smlouvy můţe stanovit datum splatnosti měsíčních splátek. Ten se pro něj od chvíle podepsání smlouvy o hypotéčním úvěru stává závazným. Při nedodrţení splátkového rozvrţení či v nejhorším případě neschopnosti splácet měsíční splátky banka zprvu uloţí klientovi sankce za nedodrţení termínu splatnosti, a to ve formě sankčních poplatků. Takové počínání můţe vést aţ k odebrání domu vlastníkovi bankou. Aby k tomuto mohlo dojít, jsou vystavovány jiţ výše zmíněné hypotéční zástavní listy (HZL). Tyto zástavní listy slouţí jako krytí banky. Jsou vydávány s cílem získat finanční prostředky na poskytování hypotéčních úvěrů. Jedná se tedy o formu dluhopisů. Dluhopisy tohoto typu je moţné odkoupit i v případě fyzické osoby. HZL jsou formou velice výhodné investice. Tyto listy nemají výpovědní lhůtu a lze s nimi obchodovat na Praţské burze a R-M systému kaţdý pracovní den. Nakoupené HZL mají vysokou likviditu vhledem k faktu, ţe patří mezi veřejně obchodovatelné cenné papíry. V případě potřeby hotovosti je lze tedy velice snadno prodat. Další výhodou je výnosnost. Vzhledem k tomu, ţe úrok, který majitel ZHL obdrţí, je fixní a výnos je čistý. Úrok v tomto případě nepodléhá dani z příjmu a téţ lze spekulovat s diferencí ceny při nákupu a jeho předčasném prodeji. Poslední, 53

http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/hypoteky/podpory/ [2010] http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/hypoteky/uroky-a-dane/ [2010]

~ 49 ~

avšak neméně důleţitou sloţkou je jistota této investice. Jedná se o dvojí zajištění investice. V první řadě krytí pohledávkami z hypotéčních úvěrů a pak téţ zajištění zástavním právem na existující nemovitost. V případě koupě u fyzické osoby je nutné mít s sebou občanský průkaz a výpis z majetkového účtu Střediska cenných papírů, a pokud má zájem o koupi právnická osoba, je nutné předloţit výpis z OR, popřípadě plnou moc k zastupování. 54 V současnosti se podmínky mění. Vhledem k probíhající světové finanční krizi se úroky hypotéčních úvěrů rapidně sniţují a s tím i spojené poplatky. V některých případech je dokonce moţné pořídit hypotéku bez poplatků za vyřízení a dalších. Hladina úroků se pohybuje na stejné úrovni jako v roce 2006. Nejvýhodnější podmínky dostanou klienti v případě, ţe se rozhodnou pro 1 roční fixaci. Zde se můţe pohybovat úrok od 4,44 %. Dle expertů na hypotéční úvěry bude tento trend pokračovat po dobu několika měsíců.55 Kontokorentní úvěry Kontokorentní úvěr neboli kontokorent je moţnost čerpání finančních prostředků nad rámec vlastních financí. Jde o typ úvěru, který zajistí klientovi neprodleně vyuţít finanční částku předem smluvenou s bankou. Jedná se o produkt přidruţený k běţnému účtu. Klient dostane nabídku jisté finanční rezervy (obvykle se pohybuje kolem 5000 Kč, ale můţe jít aţ do dvojnásobku čistého měsíčního příjmu klienta). I v tomto případě se posuzuje výše navrhované částky dle klientovy schopnosti splatit tento úvěr. Výhoda této finanční rezervy je jistota moţnosti čerpání i po vyčerpání vlastních finančních prostředků stanovené platby (SIPO, trvalé příkazy). Tento typ úvěru můţeme řadit k úvěrům revolvingovým (po splnění podmínek se neustále obnovuje). V případě, ţe přichází klientovi pravidelně na účet měsíční mzda, se kontokorent vyrovná a úvěr je tedy znovu k dispozici. Některé z bank nabízejí kontokorenty, které jsou splatné do 30 dnů ale obvyklou lhůtou je 1 rok. Jak jiţ bylo řečeno, pokud klientovi přichází na účet pravidelná mzda, v podstatě se nemusí o nic starat. Pravidelně se vyčerpaná částka dorovnává a klient tak můţe čerpat znovu. Klient si tam musí dát pozor na dva aspekty, které mohou přinášet problémy. Prvním je výběr správného kontokorentu vzhledem k procentu úroků nabízených bankou. Úroky se v České republice v tomto případě

54

http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/hypoteky/splatnost-a-splaceni/ [2010] http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/hypoteky/hypotecni-zastavni-listy/ [2010] 55 http://www.mesec.cz/pujcky/hypoteky/ [2010] http://www.mesec.cz/clanky/hypoteky-zlevnily-banky-snizuji-uroky-a-odpousteji-poplatky/ [6.4.2010]

~ 50 ~

pohybují mezi 12 – 19,90% p.a. Druhým z výše zmíněných aspektů je přečerpání nad stanovený limit. Takovéto přečerpání ve většině případů vede k uloţení mnohem vyšších úrokových sazeb a to do výše 25% p.a. Dále s sebou přečerpání nese u některých bank i sankční poplatky, které se mohou vyšplhat na nepříjemné částky. Uţivatel kontokorentního úvěru má za povinnost kaţdý měsíc splatit tzv. minimální výši splátky, která je určena právě výší úvěru a jeho úroku. Pokud klient není schopen tuto částku pokrýt ve stanovené lhůtě, banka si povětšinou účtuje vysoké poplatky za odeslání upomínky o úhradu minimální částky. Tyto částky se pohybují v rozmezí mezi 150 – 500 Kč. Kontokorentní úvěr dělíme na zajištěný a nezajištěný. U zajištěného úvěru je obvyklým zajištěním termínovaný vklad ve stejné výší úvěrového rámce. Nevýhodou nezajištěného kontokorentu je fakt, ţe ho neposkytuje kaţdá banka. Jako kaţdý typ úvěru má i tento úvěr své podmínky pro schválení. Obvyklé podmínky v sobě zahrnují vedení účtu u téţe banky, a to po dobu alespoň 3 měsíců, výše zmíněný příchozí měsíční příjem a v některých případech i zůstatek na účtu. Výši úvěru určuje banka pomocí sledování platební historie a platební morálky. Úroky ze schváleného úvěru se počítají pouze z vyčerpané částky do doby neţ je částka zcela splacena. Kontokorent lze v některých případech výhodně kombinovat s kreditní kartou. To vše je moţné díky bezúročným období kreditních karet, které se můţe pohybovat okolo 40 aţ 50 dní (viz kapitola níţe). 56 Kreditní a úvěrové karty O kartách se zmiňuji jiţ v předešlé kapitole, avšak je nutné podotknout, ţe předešlá kapitola řeší karty ve smyslu nástroje platebního styku, oproti níţe uvedené kapitole, která poukazuje na produktovou stránku věci. Uţ z názvu tohoto produktu je zřejmé, ţe se jedná o produkt úvěrový. Kreditní karta je tedy forma úvěru. Kaţdá kreditní karta má předem nastavený úvěrový limit, který se ale prostřednictvím banky můţe různě pohybovat. Pokud klient má zájem o kreditní kartu, musí splnit podmínky stanovené bankou, jako je to i u ostatních produktů. V první řadě banka prověří, zdali je platební historie a platební morálka klienta vyhovující (pokud vlastní účet v téţ bance či nahlédnutím do registrů), aby mohl být v dalším kroku vyzván k předloţení potřebných dokladů a podkladů pro schválení tohoto typu úvěru. V obvyklém případě banky vyţadují dosaţení 18 let věku ţadatele, občanství ČR, bankou určený měsíční příjem. Mezi další dokumenty se obvykle řadí 56

http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/kontokorenty/ [2010]

~ 51 ~

občanský průkaz spolu s druhým průkazem totoţnosti (cestovní pas, rodný list), dokumenty k ověření místa bydliště (SIPO, účet za telefon a další) a doklady k ověření příjmu. Pokud je klient vlastníkem účtu u banky, u které ţádá o přidělení kreditní karty, je vše poněkud jednodušší. V tomto případě obvykle postačí dva doklady totoţnosti. Podobně jako u kontokorentního úvěru je nastaven systém splácení úvěru z kreditní karty. Podobnost je moţné sledovat vzhledem k revolvingovému systému (druhu úvěru) ovšem značně se liší ve výši úroků a lhůtě splácení minimální měsíční splátky. U kreditní karty hraje pro klienty významnou roli tzv. bezúročné období. Tato lhůta je individuálně nastavována bankou. Jedná se o období, za které je mnoţné bezúročně splatit vyuţité finanční prostředky z kreditní karty. Obvykle ho banka stanovuje mezi 40 – 50 dny. Pokud je klient schopen splatit částku v této lhůtě půjčuje si tedy bezúročně, coţ je poněkud převratné. V případě, ţe klient není schopen splácet vypůjčené peníze v takto stanovené lhůtě, podléhá částka po překročení bezúročného období poplatkům a úrokům. Výše úroku z úvěru se pohybuje v rozmezí líbivých 0,87% - 2,46% p.m. z celkové vyčerpané sumy. Ovšem roční úrok se můţe vyšplhat aţ na hranici mezi 2026 % p.a. z celkové částky, coţ není tak optimistické jako sazba měsíční. Klientovi je při vystavení měsíčního vyúčtování stanovena měsíční minimální splátka, která se můţe pohybovat mezi 5-10% z celkové dluţné sumy. Je tedy zřejmé, ţe úrok na kreditních kartách je vyšší neţ u spotřebitelského úvěru či kontokorentu. Jak jiţ ale bylo výše zmíněno je moţné tyto produkty kombinovat. A to zejména kontokorent a kreditní kartu. Při takovémto kombinování produktů je moţné ušetřit aţ několik set korun měsíčně na úrocích a poplatcích. Pokud klient vyuţívá kreditní kartu a kontokorent je tedy vhodné finanční prostředky na kreditní kartě pouţít na splacení úvěru kontokorentu a vyčkat na uplynutí bezúročného období a následně tyto finanční prostředky opět přelít zpět. Toto můţe platit pouze v případě, ţe banka nestanovila bezúročné období pouze pro nákupy u obchodníků, nikoli pro výběry z bankomatů. V takovém případě je vhodnější vyuţít klasickou debetní kartu. Z informací výše uvedených je tedy moţné vysledovat výhody a nevýhody pořízení a následného vyuţití kreditních karet. Tak tedy jasnou výhodou se zde jeví okamţitý přísun finančních prostředků, které má klient neustále při sobě (finanční rezerva), a to i v zahraničí. Nespornou výhodou je téţ zmiňované bezúročné období. Novinou jsou různé doplňkové sluţby ve formě např. cestovního pojištění, na které se banky snaţí klienty nalákat. Oproti tomu nevýhodné jsou vysoké úroky z úvěru, nevýhodné výběry z bankomatů a v neposlední řadě dostupnost kreditní karty (banky mají vysoké nároky na vydání karty). Kreditní karty ~ 52 ~

mohou být samozřejmě vyuţívány i v zahraničí. Zde je nutno počítat s mnohem vyššími poplatky a úroky. Druhým produktem této kapitoly jsou úvěrové karty.

Tyto karty jsou nabízeny

splátkovými společnostmi a je moţné je pokládat za alternativu ke kreditním kartám. Zde je velkou výhodou snadnější dostupnost získání úvěru. Úvěrové karty vydává v ČR čím dál vyšší počet společností (Homecredit, Cetelem, T-Mobile, GE Money Multiservis, Citibank a další). V případě tohoto produktu jsou podmínky pro schválení, vyuţívání a splácení v podstatě totoţné s kreditní kartou získanou od banky. Jemné nuance spočívají v absenci bezúročného období a stanovených vyšších úrokových sazeb oproti kreditním kartám. 57 Splátkový prodej Tímto druhem financování svých potřeb se zabývá čím dál víc nebankovních společností. Přímou úměrou roste i zájem klientů (ţadatelů) o tento typ úvěru. Obrovskou výhodou tohoto produktu je dostupnost. Stačí přijít do obchodu s poţadovaným zboţím, vybrat si a poţádat o rozloţení celkové částky do několika měsíčních splátek. Po předloţení dvou dokladů totoţnosti klienta obchodník započne s procesem schvalování splátkového prodeje (úvěru). Proces schvalování úvěru by neměl přesáhnout dobu 20 minut. Tyto úvěry však neposkytují přímo prodejci, nýbrţ jiţ výše zmiňované splátkové společnosti (GE Money Multiservis, Homecredit, Cetelem, Essox ). Podobně jako u jiných úvěrových produktů by měl klient – ţadatel důkladně sledovat podmínky tohoto prodeje. Jedním z nejdůleţitějších aspektů splátkového prodeje je bezpochyby výše RPSN. Je vhodné, aby kaţdý klient řádně propočítal, kdy se mu daný nákup na dluh vyplatí a kdy uţ nikoli. Některé společnosti slibují 0% navýšení. U některých produktů je tedy moţné získat velice výhodné podmínky prodeje na splátky. Pro výpočet RPSN je moţné dosadit do známého vzorce.

57

http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/kreditni-karty/co-to-je/ [2010] http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/kreditni-karty/podminky-ziskani/ [2010] http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/kreditni-karty/splatky-uveru/ [2010] http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/kreditni-karty/vyhody-a-nevyhody/ [2010]

~ 53 ~

Kde: K je pořadové číslo půjčky téţe osoby, K´ je číslo splátky, AK je výše půjčky číslo K, A´K´ je výše splátky K´, m je číslo poslední půjčky, m´ je číslo poslední splátky tK je interval, vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů následných půjček č. 2 aţ m tK´ je interval vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů splátek nebo úhrad poplatků č. 1 aţ m´ i je hledané RPSN, které je moţno vypočítat (buď algebraicky, nebo numericky opakovanými aproximacemi na počítači), jestliţe jsou hodnoty ostatních veličin rovnice známy ze smlouvy nebo odjinud Úrokové sazby a RPSN (roční procentní sazba nákladů) se v tomto případě pohybují v rozmezí 0% aţ závratných 60%. Obecně se tedy dá tvrdit, ţe pokud RPSN nepřesáhne hranici 30%, není částka, kterou klient přeplatí, alarmující. Hranice mezi 15-20% RPSN je výhodnější, neţ většina úvěrových produktů (kontokorent, neúčelové spotřebitelské úvěry či tzv. rychlé půjčky). Některé společnosti příliš nebazírují na prověřování klientů, některé oproti tomu strachem o své peníze zákazníka aţ obtěţují dotěrnými otázkami. Klient se tedy můţe někdy divit, doklady a informace jaké po něm prověřující poţaduje. Obvyklými doklady pro schválení úvěru jsou dva doklady totoţnosti (průkaz pojištěnce, zbrojní průkaz, cestovní pas, rodný list a další) a prohlášení o výši měsíční mzdy. V některých případech se klient můţe setkat s tím, ţe obchodník vyţaduje přímo potvrzení o příjmu, avšak tento jev je ojedinělý. Mezi základní podmínky také můţeme řadit občanství České republiky, trvalé bydliště na území ČR či dosaţení minimálního věku 18 let. Věk můţe být a často i je limitován vrchní hranicí, která nesmí přesáhnout 70 let věku. Druhým důleţitým aspektem pro získání výhodného splátkového prodeje je doba splácení. Kaţdý klient si můţe určit, po jakou dobu bude sjednaný úvěr splácet. Obecně platí, ţe čím kratší dobu si klient určí, tím méně přeplatí. Existují programy splácení, které jsou nadefinovány tak aby klient nepřeplatil nic. Záleţí tedy na ţadateli jaká částka, v jakém počtu měsíců je pro konkrétní osobu vyhovující. U některých společností je moţné systém nastavit na odklad splácení (např. o tři měsíce). Klient tedy začne splácet aţ třetí měsíc po uzavření smlouvy o úvěru. Pokud je ve finančních silách, můţe téţ splátky rozloţit tak, ţe první čtyři měsíce platí poměrnou část a po uplynutí lhůty zmiňovaných čtyřech ~ 54 ~

měsíců zbývající částku doplatí jednorázově. V tomto případě se stává pravidlem, ţe klient, jak jiţ bylo zmiňováno, nepřeplatí ţádné horentní sumy. Shrneme-li splátkový prodej z výše zmíněných informací, je moţné prohlásit, ţe splátkový prodej je výhodným úvěrovým produktem, pokud klient upřednostní zdravý rozum a racionální myšlení před nezkrocenou touhou nakoupit vše co potřebuje, či chce, a v případě nevýhodné nabídky je ochoten navštívit jiného prodejce za účelem výhodnější nabídky. 58

2.3.2

Leasing

Specifikace leasingu Pro specifikování operace leasingu je příznačné slovo pronájem. Slovo leasing, pocházející z anglického jazyka, s sebou nese význam slova pronájem. Jedná se tedy o zprostředkování pronájmu, ač jiţ věci movité ale i věci nemovité. Smluvní vztah tedy dle zákona uzavírá pronajímatel a nájemce věci. Pronajímatelem se obvykle myslí speciální útvary bank, jejich dceřiné leasingové společnosti či dokonce soukromé firmy zřizující leasingové společnosti, které zajišťují odbyt jejich sortimentu. 59 ,,Leasing je forma podnikání, jehoţ podstatou je pronájem výrobků a výrobních prostředků na určité období na základě úhrady leasingových poplatků formou splátek. Uplatňuje se zejména u předmětů dlouhodobé spotřeby, ale i ve sluţbách.“

60

Prostřednictvím leasingu můţe klient pořídit například osobní automobil, nemovitost, stroje či zařízení (zemědělské stroje, vybavení provozoven, stavební stroje atd.) Tato finanční operace je z hlediska právních vztahů poněkud komplikovanější, neţ operace v předešlých kapitolách a to i vzhledem k faktu, ţe musí být jasně stanoveno, o jakou formu leasingu jde (dodání zboţí, poskytnutí sluţby - finanční leasing, operativní leasing). V případě dodání zboţí vyplývá nájemci ze smlouvy právo vlastnické, coţ v praxi znamená, ţe po řádném splacení věci přechází plné vlastnické právo na nájemce. Rozdílem v případě poskytnutí sluţby je neautomatizovaný přechod vlastnického práva věci, nicméně nájemce má oprávnění věc odkoupit. Tyto vztahy nemusí být zpravidla

58

http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/splatkovy-prodej/ [2010] http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/splatkovy-prodej/kdy-splatkovy-prodej-vyuzit/[2010] http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/splatkovy-prodej/podminky/ [2010] 59 http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/leasingovy-pruvodce/uvod/ [2010] http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/leasingovy-pruvodce/financni-operativni/ [2010] 60 www. finance.cz/úvěry a půjčky/leasing [2010]

~ 55 ~

ukotveny v leasingové smlouvě a pro tento případ se uzavírá samostatná smlouva o odkupu věci nájemcem. Dalším rozdílem je platba DPH věci. V prvním případě, díky změně zákona o DPH (1.1.2009), vyplývá povinnost platit DPH samotnému pronajímateli a to na počátku leasingové operace. Částka pokrývající DPH je nájemci účtována v celkové částce, pokud ovšem nevyuţije moţnosti odpočtu DPH. Podmínky odpočtu DPH jsou upraveny v leasingové smlouvě. Pronajímatel vystaví do 15 dnů nájemci daňový doklad, kterým se zde má plátkový kalendář. DPH v případě sluţby je nájemci rozloţeno do jednotlivých splátek, aby tak pokryla pronajímateli veškeré náklady. Daňovým dokladem je také splátkový kalendář. Duhy leasingu Leasing můţeme tedy dělit dle určitých aspektů. a) Leasing dle zůstatkové hodnoty na konci doby nájmu Leasing s plnou amortizací se vyznačuje plným krytím všech pronajímatelových nákladů (pořízení a průběh leasingu, úrok). Zůstatková hodnota je v tomto případě minimální. Leasing se zůstatkovou hodnotou se na rozdíl od výše zmíněného vyznačuje neúplným krytím pronajímatelovými náklady spojenými s pořízením a průběhem leasingu. Zůstatková hodnota je tedy na konci doby leasingu vyšší a je tedy i hrazena na konci tohoto období. b) Leasing dle určení vlastnického práva Finanční leasing uskutečňuje vztahy mezi pronajimatelem a nájemcem za účelem pořízení věci dle potřeb nájemce. Obě tyto strany uzavírají mezi sebou leasingovou smlouvu, ve které je předem jasně stanoveno předkupní právo nájemce na věc. Předkupní právo nájemce vzniká po řádném ukončení leasingové operace. Operativní leasing uskutečňuje vztahy mezi pronajímatelem, leasingovou společností a nájemcem. Doba takto uskutečněné leasingové operace je obvykle kratší, neţ-li je ţivotnost věci (zpravidla jeden rok). Obvykle si však klient – nájemce stanoví dobu pronájmu vzhledem k jeho potřebám. Po ukončení leasingové smlouvy zůstává nadále

~ 56 ~

věc ve vlastnictví pronajímatele. V tomto případě se nemusí uskutečnit koupě předmětu leasingu. U všech těchto druhů jsou stanoveny měsíční splátky, jeţ pokrývají amortizaci předmětu leasingu, finanční sluţby poskytované společností, pojištění předmětu a případné servisní a provozní náklady. Pokud klient – ţadatel vyţaduje pro jeho osobu výhodné podmínky, musí počítat s vynaloţením sil na prozkoumání trhu s leasingovými společnostmi (jak je společnost zajištěná, tradice). Je téţ nutné porovnat celou škálu nabídek společností, které uskutečňují leasingové operace, neţ dojde k pro jeho osobu nejvíce výhodnou nabídku. Jedním z nejdůleţitějších ukazatelů výhodnosti je leasingový koeficient a stejně tak i celkové náklady na pořízení. Jde tedy o ekonomické optimum mezi pěti aspekty. Pořizovací cena: Měla by být doloţena faktura s vyčíslenou pořizovací cenou z důvodu zprůhlednění pořizovacích nákladů pronajímatele. Do této částky však můţe být zahrnuto i jiných poplatků. Interval splácení: Intervaly se mohou vyskytovat ve formě měsíčních, kvartálních, pololetních nebo ročních splátek. S rostoucím intervalem splácením roste pronajímateli riziko vzniku dluhu (neplatiči), a proto je logické konstatovat, ţe nejvýhodnější a především nejniţší splátky jsou u intervalu měsíčního. Navýšení první splátky: standardně se uvaţuje o 20 – 30 % pořizovací ceny. Niţší navýšení je nutné projednat a závisí na kvalitě obchodního případu. Toto navýšení se neúročí. Délka leasingové smlouvy: je dána odpisovou skupinou předmětu leasingu Úroková sazba se odvíjí od měny, ve které jsou vedeny leasingové splátky a dále od doby trvání splácení. 61 Obdobně jako u jiných druhů úvěrů je nutné, a pronajímatel v tomto případě bude vyţadovat ke schválení, dodrţení podmínek předloţení dokumentů. Obvyklými dokumenty jsou dva průkazy totoţnosti a jejich kopie, potvrzení o výši čistého příjmu spolu s vyčíslením všech závazků, počet vyţivovaných osob, souhlas manţela či manţelky s uzavřením leasingové smlouvy a v případě, ţe o leasingovou operaci ţádá cizinec, bude budoucí pronajímatel poţadovat povolení k pobytu na území ČR a jeho 61

http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/leasingovy-pruvodce/pred-podpisem-smlouvy/ [2010]

~ 57 ~

kopii. Po doloţení všech dokumentů a splnění podmínek je leasing schválen a nájemce podepisuje leasingovou smlouvu. Jako kaţdá jiná smlouva o úvěru má i tato své náleţitosti. Bliţší informace o náleţitostech smlouvy o leasingu je moţné zjistit v obchodním zákoníku. Obecně musí smlouva o leasingu obsahovat identifikační informace obou stran (pronajímatel i nájemce), popis předmětu, cena, resp. vstupní cena předmětu, výše leasingové splátky a údaj o výši kupní ceny při řádném ukončení leasingové smlouvy, identifikace první zvýšené splátky či zálohy na nájemné, zálohy na kupní cenu, datum platnosti a datum účinnosti smlouvy, den předání předmětu leasingu ve stavu způsobilém obvyklého uţívání, datum ukončení nájemního vztahu, termíny předepsaných leasingových splátek, tj. splátkový kalendář, způsob placení pojistného, opravy a technické zhodnocení, uţívání předmětu, vlastnická práva, údrţba a ošetřování předmětu a v neposlední řadě penále z prodlení a smluvní pokuty za porušení podmínek. Mimo tento výčet základních náleţitostí smlouvy můţe dojít i k doplnění smlouvy o jiné údaje neţ bylo uvedeno. Zásadní je domluva s klientem a výnosnost pro pronajímatele. V situaci, kdy obě strany podepsaly právně závazný dokument, se můţe přejít k předání samotné věci, která je předmětem smlouvy. O předání se provádí z pravidla zápis či předávací protokol. Dalším bodem zásadním pro leasingovou smlouvu je její ukončení. K ukončení leasingové smlouvy můţe dojít hned několika způsoby, a to uplynutím doby, dohodou obou stran, porušením smluvních podmínek jednou stranou, trvalým vyloučením předmětu leasingu z činnosti (a zaplacení všech splátek) či dalším pronájmem. Je nutné si ale uvědomit, ţe ukončením smlouvy se nájemce neoprostí od povinností, ke kterým se zavázal smlouvou a to hlavně z hlediska povinnosti uhradit pronajímateli všechny dosud neuhrazené splátky po dobu, na kterou byla smlouva uzavřena, a to i včetně úroků z prodlení a dalších výdajů pronajímatele spojených s předčasným ukončením smlouvy.62 Dozajista zajímavou nabídkou na trhu s leasingem je tzv. zpětný leasing. Jedná se o obdobu ,,obyčejného“ leasingu. Po ukončení smluvního vztahu mezi pronajímatelem a nájemcem odkoupením věci se můţe nájemce rozhodnout nabídnout leasingové společnosti zpětný odkup věci. Cena je určována soudním znaleckým posudkem.

62

http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/leasingovy-pruvodce/pred-podpisem-smlouvy/ http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/leasingovy-pruvodce/ukonceni-smlouvy/ [2010]

~ 58 ~

[2010]

Výhody a nevýhody leasingu Jako kaţdý z předešlých typů úvěru má i tento svoje výhody a nevýhody. Jasnou výhodou leasingu například oproti spotřebitelskému úvěru můţe být fakt, ţe vyřízení formalit bývá obvykle rychlejší. Pro klienta je téţ výhodnější leasing z pohledu rizika inflace, které nese leasingová společnost, nikoli nájemce. Při pořizování předmětu leasingu není nutný kapitál. Nespornou výhodou je schopnost předmětu leasingu vydělávat na splácení sama sebe (automobil, uţitkové stroje) nebo, ţe leasingové splátky mohou být upraveny dle skutečných výkonnostních parametrů (splácí se tolik, kolik předmět produkuje). A téţ neméně důleţitou výhodou je moţnost domluvy s leasingovou společností na nepravidelných splátkách (v případě sezónního vyuţívání předmětu). Oproti tomu nevýhodou leasingu můţe být fakt, ţe nájemce musí zaplatit úrok leasingové společnosti, coţ můţe vést ke značnému prodraţení vůči spotřebitelskému úvěru. Jednou z nejvýraznějších nevýhod se vyznačuje omezení vlastnických práv nájemce po celou dobu (po celou dobu pronájmu má vlastnická práva pronajímatel a nájemce nesmí provádět jakékoli změny bez jeho souhlasu). Je nutno podotknout, ţe nájemce přebírá část vlastnických práv, ale to pouze v případě, ţe dojde k totálnímu zničení předmětu nebo odcizení. V tom případě nájemce dorovnává cenu spolu s pojišťovnou, pokud ovšem pojišťovna nepokryje celou částku předmětu. Vzhledem k velice obtíţnému procesu výpovědi ze smlouvy na dobu určitou nájemce v podstatě nemá šanci vypovědět smlouvu bez rizika velmi vysokého penále. Další velice nepříjemnou nevýhodou je situace, kdy se pronajímatel ocitne ve špatné finanční situaci či bankrotu. V této situaci je nájemce povinen předmět leasingové smlouvy vrátit pronajímateli a jednat s ním o vyrovnání. 63 Je tedy na snadě konstatovat, ţe úvěry spolu s leasingovými operacemi mohou být za určitých podmínek velice výhodné, ovšem zásadním aspektem v pořizování čehokoli na úvěr musí být vedení racionálním ekonomickým úsudkem spolu s přiznáním finanční situace ţadatele. Mnoho obyvatel České republiky přecení své schopnosti splácet, coţ můţe vést k nenávratným následkům.

63

http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/leasingovy-pruvodce/vyhody-nevyhody-rizika/ [2010] http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/leasingovy-pruvodce/zpetny-leasing/ [2010]

~ 59 ~

3. Analýza vybraných instrumentů v ČR a SR Srovnávanými institucemi v obou zemích jsou Česká spořitelna a Slovenská sporiťelna s Komerční bankou a Volksbank v České a Slovenské republice. V analýze jednotlivých bank jsou uvedeny platební instrumenty typu běţných účtů a platebních karet.

3.1 Česká spořitelna Česká spořitelna svým počtem klientů, který činí více jak 5,3 milionu a na českém trhu zaujímá prvenství mezi bankami působícími v ČR. Podle počtu klientů se také odvíjí síť poboček a bankomatů. V současnosti spořitelna disponuje 1 195 bankomaty a 655 pobočkami. Po několika úspěšných oceněních banky roku v České republice i za rok 2009, Česká spořitelna je ohodnocena prestiţním oceněním Fincentrum Banka roku. Dále získala ocenění nejdůvěryhodnější banky za rok 2009. V roce 2000 do České spořitelny vstoupil nový majoritní vlastník a spořitelna se stala členem silné evropské finanční skupiny Erste Group.64

3.1.1

Zaměření České spořitelny

Orientace České spořitelny je spíše na drobné klienty, malé a střední firmy. Spořitelna má své produkty rozčleněny do několika kategorií podle cílových skupin a její nabídka produktů je velmi široká. Své specializované sluţby nabízí klientele, kterou tvoří běţní klienti, studenti a děti, dále podnikatelé a malé firmy nebo firmy s obratem nad 30 milionů Kč. Dalšími potencionálními klienty specializovaných sluţeb jsou finanční instituce, bytová druţstva, klienti se svobodným podnikáním a klienti z veřejného a neziskového sektoru.65

3.1.2

Analýza běţného účtu

Pod názvem osobní účet České spořitelny se skrývá běţný účet pro fyzické osoby, více v příloze 1. Je nabízen následovně ve více variantách pod názvy Standard, Plus a Speciál. Zřízení účtu je bezplatné a za vedení základního účtu je měsíční poplatek 29 Kč. Podle zvolených sluţeb se částka můţe pohybovat aţ okolo 389 Kč. Cena nemusí být konečná, je-li klient aktivním klientem, získává slevu 10 % a pohybuje-li se jeho bilanční suma a kreditní obrat v určitých hodnotách můţe mít slevu aţ 100 %. Výběry 64

http://www.pujcky.cz/ceska-sporitelna/ [2009] http://www.bankaroku.cz/archiv-novinek.html/84_147-fincentrum-banka-roku-2009-zna?-svas-va?ta?ze:/1 [21.10.2009] 65 http://www.pujcky.cz/ceska-sporitelna/ [2009]

~ 60 ~

na pokladně jsou zpoplatněny a částka se odvíjí od výše výběru. Klienti starší 65 let mají vţdy niţší a jednotný poplatek neţ ostatní, ale kaţdý klient je zatíţen 8 Kč poloţkou. Příchozí platby a výběry z bankomatů české spořitelny jsou zdarma. Výběry z cizích bankomatů jsou zpoplatněny částkou 25 Kč + 0,5% z vybrané částky. V zahraničí je poplatek za výběr z cizího bankomatu 100 Kč + 0,5% z výběru, ale výběr prostřednictvím bankomatů skupiny Erste Bank Group je zpoplatněn 6 Kč. Zrušení a zřízení účtu elektronicky je bezplatné v jiném případě je zatíţen 30 Kč poplatkem. Součástí produktu je i sporoţirový účet, který je poskytován zdarma. Měsíční výpisy z účtu jsou poskytovány bezplatně v elektronické formě nebo za poplatek v papírové formě66

3.1.3

Analýza platebních karet

Pro oblast platebních karet má Česká spořitelna v nabídce 7 typů platebních karet, rozbor jedné z nich je uveden v příloze 2. Odlišným produktem od ostatních peněţních ústavů je Chytrá karta České spořitelny. Odlišnost této karty od kreditních karet konkurence spočívá v garanci nejniţších cen. Garance nejniţší ceny spočívá ve vrácení rozdílu ceny za zboţí, které je v jiném obchodě levnější a klient banky na něj nenarazí. Zjistí li tento rozdíl do 10 dnů má moţnost na vrácení rozdílu cen za zakoupený produkt. Garance nejniţší ceny se nevztahuje na nákupy zboţí po internetu, ve slevách nebo v aukcích. Dále s Chytrou kartou je spojena ochrana nákupu proti krádeţi a zničení. Nakoupí-li klient spořitelny touto kartou na území ČR v cenovém rozmezí od 500 aţ do 30 000 Kč vztahuje se na zakoupený produkt pojištění proti krádeţi, poškození či zničení produktu ve výši pořízené věci a to do 10 dnů od nákupu. Klient tuto pojistku můţe uplatnit třikrát za rok a na danou zakoupenou věc pouze jednou. Dále je spojena s volitelnými sluţbami, které nabízí svým klientům například prodlouţená záruka u bíle a černé techniky v délce o jeden rok, neţ stanovuje zákonná lhůta, kdy pojišťovna pokrývá jednu pojistnou událost do hodnoty 20 000 Kč se spoluúčastí klienta 500 Kč. Toto lze uplatnit třikrát do roka na vybrané produkty a to jednou na jednu věc. Jediné co klient musí udělat je zaregistrovat zakoupené zboţí do 30 dnů od data nákupu u pojišťovny spolupracující s Českou spořitelnou. Další volitelnou sluţbou je pouţívání karty zdarma, která je ohraničena stanoveným ročním obratem na transakci. U základní karty je roční obrat minimální pro vedení zdarma 66

http://www.csas.cz/banka/menu/cs/lide/nav00000_lide_nds_5_prod_1393#10 [2010] http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav00080_sk_vkladove_produkty#toc_N10056 [20.10.2009] http://chytrakarta.csas.cz/vyhody [2008]

~ 61 ~

36 000 Kč a nejvyšší obrat pro vedení karty zdarma je u zlaté karty v hodnotě přes 150 000 Kč. Klienti však při vydání karty zaplatí jednorázový poplatek 199 Kč. Zajímavou sluţbou v široké nabídce je slevový program Sphere Card. Tento slevový program je spojen s nákupy zboţí a sluţeb na 7 500 místech v České a Slovenské republice. Sleva na produkty a sluţby se pohybuje v rozmezí 5 aţ 30%. Karta nabízí veliké mnoţství sluţeb, které se dokáţe přizpůsobit široké klientele.67

3.2 Slovenská spořitelna V lednu roku 2001 byla podepsána důleţitá smlouva o prodeji majoritního balíku akcií mezi Ministerstvem financí Slovenské republiky a Erste Bank. Tímto se spořitelna stala členem finanční skupiny Erste Bank der öesterreichischen Sparkassen AG. V současné době je největší komerční bankou Slovenska s největším podílem vkladů. Síť obchodních míst zaujímá dominantním postavením ve vydávání platebních karet. V současné době disponuje s 281 pobočkami a 667 bankomaty. Důkazem její stability je také poskytování komplexních bankovních sluţeb více neţ dvěma milionům klientů.68

3.2.1

Zaměření Slovenské spořitelny

Spořitelna je v prvé řadě zaměřena na retailovou klientelu. Dále její zaměření sahá aţ na malé a velké firmy, kde se do budoucna plánuje zlepšení sluţeb v rámci firemní klientely. V budoucnu spořitelna chce zaujímat významné postavení na slovenském bankovním trhu v poskytování sluţeb drobným klientů, firemní klientele či veřejnému nebo neziskovému sektoru.69

3.2.2

Analýza běţného účtu

Slovenská spořitelna nabízí širokou škálu produktů pro fyzické osoby. K běţnému účtu si klienti mohou vybrat jednotlivé balíčky podle svých potřeb. Nabízenými baličky jsou extra, extra plus a exclusiv. Zřízení standardního běţného účtu je zde také bezplatné a za vedení účtu je účtován měsíční poplatek 2,06 EUR. Záleţí na majiteli účtu jaké dodatkové sluţby, které je moţné si k účtu připlatit vyuţije. Za poplatek 1 EUR měsíčně 67

http://chytrakarta.csas.cz/vyhody/zakladni/garance-ceny [2008] http://chytrakarta.csas.cz/vyhody/zakladni/pojisteni-nakupu [2008] 68 http://www.slsp.sk/downloads/sk_profil.pdf [2010] http://www.slsp.sk/index.cfm?module=Contact&page=ContactMapList&SetWorkTime=yes&SearchText=&DistrictI D=&CountyID=&BranchType=84 [2010] http://www.slsp.sk/index.cfm?module=Contact&page=ContactMapList&SetWorkTime=yes&SearchText=&DistrictI D=&CountyID=&BranchType=62 [2010] 69 http://www.slsp.sk/downloads/sk_profil.pdf [2010]

~ 62 ~

je klientovi nabídnut balík elektronických sluţeb na mobilní telefon ve formě Mobilbanking a SMSbanking. Ve stejné hodnotě poplatku je nabízen také Internetbanking a například Telephonebanking je zde zdarma. Jednotlivé transakce typu plateb prostřednictvím karty za poloţku nebo připsání bezhotovostního vkladu na účet je zpoplatněn částkou 0,13 EUR za transakci. K účtu je poskytnuta jedna platební karta za roční poplatek 6,64 EUR. Klient má na výběr celou řadu platebních karet. V nabídce jsou zlaté karty za roční poplatek 116,18 EUR. Karta obsahuje například cestovní pojištění od Kooperativy nebo členství v určitých klubech. Výběry z bankomatů Slovenské spořitelny nebo výběry z bankomatů skupiny Erste bank v zahraničí jsou zpoplatněny 0,13 EUR. Za výběry na Slovensku u bankomatů jiných bank je účtován poplatek 1,26 EUR a v zahraničí poplatek činní 2% z transakce při minimální hodnotě poplatku 5,31 EUR do hodnoty 19,92 EUR. Měsíční výpis účtu je zasílán bezplatně a to poštou nebo prostřednictvím sluţby Mailbanking. Je zde i moţnost osobního převzetí na poţádání.70 Rozbor osobního účtu obsahuje příloha 1.

3.2.3

Analýza platebních karet

Slovenská spořitelna nabízí 10 typů platebních karet. V nabídce jsou karty elektronické, embosované či revolvingové. Odlišnou kartou v nabídce spořitelny je karta iXtra. Mezinárodní karta určená klientele od 10 do 18 let. Peníze se na kartu ukládají prostřednictvím dobíjením a to bezhotovostním nebo zpoplatněným hotovostním převodem na přepáţce. Poplatky za platby a výběry v SR nebo v zahraničí na obchodních místech Erste bank jsou zdarma. Výběry z bankomatů u jiné banky v SR nebo v zahraničí jsou stejně zpoplatněné jako u jiných karet v nabídce. Doplňkové sluţby, které jsou poskytovány prostřednictvím karet VISA Gold a Visa Classic umoţňují prostřednictvím věrnostního programu slevy 5 aţ 30 % u vybraných obchodníků v SR a ČR.71 Podrobnější informace o kartě VISA Classic uvedeny v příloze 2.

70

http://www.slsp.sk/downloads/sadzobnik_poplatkov/sadzobnik_obyvatelstvo_022010.pdf [1.2.2010] http://www.slsp.sk/osobny-ucet.htm [2010] 71 http://www.slsp.sk/downloads/sadzobnik_poplatkov/sadzobnik_obyvatelstvo_022010.pdf [1.2.2010] http://www.slsp.sk/people/comfortablePay/platobne_karty_22/os_pk_debetne_karty/xtra_karta/karta-ixtra.html [2010]

~ 63 ~

3.3 Komerční banka v České republice Komerční banka je od října roku 2001 součástí skupiny Société Générale. Skupina Société Générale je jednou z největších finančních skupin v eurozóně. Své sluţby Komerční banka poskytuje téměř 1,63 milionů zákazníků prostřednictvím 394 poboček a 673 bankomaty v celé České republice. Pro rozšíření pobočkové sítě banka vybudovala 20 specializovaných business center určených pro střední podniky a municipality a dále 4 centra pro velké podniky. Dále ke skupině patří Modrá pyramida stavební spořitelny s počtem klientů kolem 747 tisíc a Penzijní fond KB, který registroval

kolem

492

tisíc

účastníků

penzijního

pojištění.

Počet

klientů

spotřebitelského financování ESSOX se zvýšil na 226 tisíc klientů.72

3.3.1

Zaměření Komerční banky v České republice

KB patří mezi univerzální banky se širokou nabídkou produktů v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Společnosti patřící k finanční skupině Komerční banky nabízejí specializované sluţby, ke kterým patří penzijní připojištění, stavební spoření, spotřebitelské úvěry, pojištění a faktoring. 73

3.3.2

Analýza běţného účtu

Komerční banka poskytuje velké mnoţství účtů, které má odstupňovány od nejjednodušších aţ po účty s různými balíčky produktů. Prvním produktem je Ideal konto,rozbor produktu uveden v příloze 1. Účet sloţí k běţným finančním transakcím a klient zdarma získá platební kartu, například VISA Electron. Prostřednictvím tohoto účtu můţe klient jít do mínusu vzhledem ke svým příjmům aţ do 10 000 Kč. Lepším produktem je zde Perfect konto, které svým klientům nabízí jít také do mínusu 10 000 Kč a měsíčně jsou zde zdarma 2 výběry z bankomatu zdarma. Dostupná je zde Expresní linka KB pro zprávu financí. K dispozici je také internetové bankovnictví Mojebanka. Dále je zde Premium konto, které nabízí navíc od předchozího zlatou kartu a druhou platební kartu, cestovní pojištění, telefonní, mobilní a internetové bankovnictví. Dále je k dispozici virtuální platební karta. Účet v top nabídce KB je nadstandardně úročen a je doprovázen nadstandardními sluţbami. Posledním účtem v nabídce je konto G2 určené studentské klientele do 30 let. Měsíční vedení základního účtu G2 je zde zdarma. Verze s větším počtem sluţeb je za měsíční poplatek 20 Kč. Za vedení základního účtu 72 73

http://www.kb.cz/cs/com/profile/index.shtml [2006] http://www.kb.cz/cs/com/profile/index.shtml [2006]

~ 64 ~

klienti zaplatí 22 Kč. Podle zvolených sluţeb se částka dostane k hodnotě 490 Kč za měsíc. Výběry z bankomatů KB u většiny produktů jsou zdarma nebo jsou zatíţeny poplatkem 5 Kč za transakci. Výběry v tuzemsku u cizích bankomatů jsou zatíţeny poplatkem 35 Kč. V zahraničí je poplatek 1% minimálně 100 Kč. Měsíční výpisy z účtu jsou poskytovány zdarma.74

3.3.3

Analýza platebních karet

Nabídka platebních karet KB je tvořena 6 typy platebních karet, které jsou rozčleněny do několika skupin podle pouţití. První karta v nabídce je určena pro výběry hotovosti na pokladně neboli Cashback. Při minimálním platbě 300 Kč u obchodníka si klient můţe vybrat při nákupu aţ 1 500 Kč Podrobnější rozbor karty VISA Electron uveden v příloze 2. Další kartou je tzv. Moje karta, která se vydává buď jako kreditní nebo debetní karta. Produkt nazvaný jako Bankokarta je spojením obou předešlých karet. Dalším produktem v nabídce je karta obsahující pojištění uzavírané vţdy na jeden rok a moţnost provádění veškerých transakcí kdekoli na světě. Jedna se o embosovanou kartu, která obsahuje nadále veškeré funkce předešlých karet. Roční poplatek za kartu je aţ 980 jedná li se o kartu výběrovou je poplatek aţ 7 000 Kč, ale k některým účtům jsou poskytovány zdarma75

3.4 Komerční banka v Slovenské republice Stejně jako česká tak i slovenská Komerční banka je od října roku 2001 členem skupiny Societe Générale, ale přesto se liší z jednoho podstatného hlediska. KB je bankou s nabídkou poskytování produktů výhradně korporátní klientele. Nezaměřuje se na účty pro fyzické osoby. Dále nabízí svým klientům mimo klasické úvěry i leasing a dalším produktem na který se zaměřuje je financování vozového parku pomocí FleetLease.76

3.5 Volksbank v České republice Volksbank působící v české republice je univerzální obchodní bankou. Disponuje širokou nabídkou produktů a sluţeb drobného aţ podnikového bankovnictví. Po dobu působení na českém trhu si banka vybudovala velmi dobré postavení na trhu77

74

http://www.sazebnik-kb.cz/file/cms/cs/sazebniky/kb-sazebnik-1.pdf?20100422 [1.4.2010] http://www.sazebnik-kb.cz/file/cms/cs/sazebniky/kb-sazebnik-1.pdf?20100422 [1.4.2010] http://www.kb.cz/index.shtml [2006] 76 http://www.koba.sk/sk/com/profile/index.shtml [2006] 77 http://www.volksbank.cz/vb/jnp/cz/o_bance/index.html [3.8.2009] 75

~ 65 ~

3.5.1. Zaměření Volksbank v České republice Obchodní strategie banky je zaměřena především na klienty a jejich individuální potřeby spojené s poţadavky. Snaţí se klientům nabízet produkty, které jim budou nejvíce vyhovovat spojené s individuálním přístupem, coţ umoţní bance budovat s klienty velmi dobré vztahy.78

3.5.2. Analýza běţného účtu Základním produktem je Běţný účet, který klientům umoţní provádět veškeré běţné finanční transakce a dále s ním jsou spojeny navazující sluţby a produkty Podrobnější rozbor Běţného účtu je uveden v příloze 1. Tento účet je určen fyzickým osobám a klienti si jej mohou otevřít jak v korunách tak i v cizí měně. Například EUR, USD a další. Výpis z účtu je na ţádost klienta vystavován elektronicky, poštou nebo prostřednictvím elektronického archivu. Účty Volksbank poskytují veškeré standardní bankovní operace, například ukládání a vybírání hotovosti, peněţní převody, atd. Výše úrokové sazby na běţném účtu je závislá na zůstatku účtu. Úroky z běţného účtu jsou připisovány na konci čtvrtletí.79

3.5.3. Analýza platebních karet Platebními kartami banky za zvýhodněné podmínky lze vybírat ve více jak 700 bankomatech po celé ČR. Při pouţívání platební karty v zahraničí například u obchodníků je utrácená částka přepočítávána podle zvýhodněného devizového kurzu na české koruny. Banka poskytuje ke dvěma účtům jednu kartu, pro kaţdou platební kartu je moţné mít nastaveny aţ dva účty současně. Při přímé platbě kartou klientům nejsou účtovány ţádné poplatky.80 Rozbor platební karty VISA Classic je uveden v příloze 2.

78

http://www.volksbank.cz/vb/jnp/cz/o_bance/index.html [3.8.2009] http://www.volksbank.cz/vb/jnp/cz/obcane/bezne_ucty/cz-obcane-bezne_ucty-uctybezne_ucty_pro_fyzicke_osoby.html [14.1.2010] 80 http://www.volksbank.cz/vb/jnp/cz/obcane/platebni_karty/index.html [2010] 79

~ 66 ~

3.6 Volksbank v Slovenské republice Volksbank Slovensko, a.s., působí na slovenském bankovním trhu od roku 1991. Hlavním akcionářem je Volksbank International AG, která je vlastněna majoritním akcionářem Österreichische Volksbanken-AG s podílem 51%.81

3.6.1. Zaměření Volksbank v Slovenské republice Filozofie banky se odvíjíí v poskytování kvalitních sluţeb a v efektivních obchodech. Banka nabízí svým klientům široký rozsah bankovních sluţeb. Snaţí se uspokojit potřeby všech svých klientů jak nabídkou běţných účtů fyzickým osobám tak nabídkou produktů středním a velkým společnostem.82

3.6.2. Analýza běţného účtu Účet Element je základním bankovním produktem pro klienty, více informací o účtu je uvedeno v příloze 1. Prostřednictvím tohoto účtu mají klienti k dispozici základní sluţby. Jsou orientovány spíše pro klienty, kteří preferují osobní návštěvy banky, ale za příplatek lze tak k účtu připlatit sluţbu internetbanking. Rozšířenějším programem o bankovní sluţby a produkty v nabídce je účet Active. Jeho součástí jsou programy, které umoţňují spojení s bankou elektronicky. Nejnáročnější klientele slouţí účet neboli program Complete. Zhodnocení na účtu probíhá prostřednictvím speciálního spořícího účtu s moţností získat kontokorentní úvěr do maximální výše 3 319,39 EUR. Součástí účtu jsou také dvě mezinárodní platební karty.83

3.6.3. Analýza platebních karet Volksbank má v nabídce platebních karet širokou nabídku. Nabízí několik typů debetních karet s technologií Paypass. Debetní čipová platební karta umoţňuje klientům čerpání prostřednictvím svého denního limitu. Technologie PayPass od MasterCard pracuje na základě přiloţení karty ke čtečce, která je schopna bezdotykově přečíst data. 81

http://www.volksbank.sk/servlet/vbsk?MT=/Apps/WEB/main.nsf/vw_ByID/ID_7FCC11EFEB1A5ECDC1257520 004BF32E_SK&TG=BlankMaster&URL=/Apps/WEB/main.nsf/vw_ByID/ID_4FF40C71E036F6EAC12575440036 C75C_SK&OpenDocument=Y&LANG=SK&VM=10-1050&SC=90 [22.9.2009] 82 http://www.volksbank.sk/servlet/vbsk?MT=/Apps/WEB/main.nsf/vw_ByID/ID_7FCC11EFEB1A5ECDC1257520 004BF32E_SK&TG=BlankMaster&URL=/Apps/WEB/main.nsf/vw_ByID/ID_4FF40C71E036F6EAC12575440036 C75C_SK&OpenDocument=Y&LANG=SK&VM=10-1050&SC=90 [22.9.2009] 83 http://www.volksbank.sk/servlet/vbsk?MT=/Apps/WEB/main.nsf/vw_ByID/ID_FD7B991A8FA1C7B8C12575180 04F1A4E_SK&TG=BlankMaster&URL=/Apps/WEB/main.nsf/vw_ByID/ID_C826D749AB4F4A8BC125751C0044 BAE0_SK&OpenDocument=Y&LANG=SK&AL=Element&SUB=Y&VM=10-1010&SC=10&AL=Element [2009]

~ 67 ~

Výhodou je, ţe drţitelé karet nemusí zadávat PIN, ale ulehčení placení je spojeno i s nevýhodou plateb do hodnoty 20 EUR. Dále je v nabídce embosovaná charge karta (Diners Club Classic) s platností na 3 roky s měsíčním limitem od 4000 EUR do 30 000 EUR. Týdenní limit spojený s výběrem hotovosti je 1 000 EUR. Dalším produktem je kreditní karta od společnosti MasterCard Standard a VISA Electron (viz. příloha 1) s bezúročným obdobím 40 dní.

3.7 Závěr analýzy Podstatnou výhodou České a Slovenské spořitelny je, ţe jsou členy skupiny Erste bank. Díky tomu mohou nabídnout svým klientů mnohem rychlejší převody v rámci zahraničního platebního styku a také poskytnout výhodnější výběry z bankomatů v zahraničí neţ jiné konkurenční instituce a díky rozsáhlým sítím poboček a bankomatů ve své domácí zemi jsou pro klienty velmi výhodné. Nabídka běţných účtu je mezi nimi velmi podobná. Jediný rozdíl je u České spořitelny (ČS), která kromě standardních karet nabízí tzv. Chytrou kartu. Komerční banka (KB) v České republice jednoznačně svými produkty a zázemím převyšuje Komerční banku Slovenska. V ČR KB poskytuje produkty pro občany, které jsou srovnatelné s ČS, bohuţel nedokáţe nabídnout levnější výběry z bankomatů v cizině a lhůty v zahraničním platebním styku jsou delší neţ u ČS. Volksbank v České i Slovenské republice disponuje s pestrou nabídkou svých produktů a to zejména fyzickým osobám. Ceny produktů této banky jsou v obou zemích velmi podobné a nabídka sluţeb je rozčleněna v obou bankách na širokou klientelu. V tomto bodě tykajících se pestrosti produktů nejvíce ztrácí Komerční banka na Slovensku, která nemá ţádný produkt ve své nabídce pro fyzické osoby.

~ 68 ~

Závěr Informace, které tato práce obsahuje, byly získány z dostupné odborné literatury a souvisejících internetových odkazů. V této práci byly shrnuty načerpané poznatky z výše zmíněných zdrojů a v obecné rovině uvedeny všechny moţné a dostupné platební instrumenty v souvislosti s bankovními produkty. Práce jasně vypovídá o faktu, ţe banky mají tendence přizpůsobovat produkty potřebám klientů. Obdobnou formu nese i trend cen produktů. Finanční instituce tak reflektují trh s produkty a snaţí se o prvenství na trhu. Oblast platebního styku prošla podstatnou reformou a je moţné uvaţovat o dalších změnách, a to v souvislosti s moţnou změnou měny v ČR. Předpokládaný přechod na EURO můţe způsobit lehké komplikace v této oblasti. Klientům by se mohli produkty jevit draţší z poznatků získaných v poslední kapitole „Analýza vybraných instrumentů pouţívaných v ČR a SR vyplývá, ţe Česká republika nabízí svým klientům širší škálu produktů oproti Slovenské republice. Také z hlediska cen je moţné označit produkty ČR za výhodnější, a to zejména v oblasti běţných účtů. Z pohledu přehlednosti materiálů nabízených vybranými finančními institucemi se také lze přiklonit na stranu České republiky. Obecně lze Český bankovní systém povaţovat za velice propracovaný a relativně stabilní. Dalším faktorem zvýhodňujícím v souvislosti s cenou produktů můţe být vzniklá světová finanční krize, která postihla občany ČR. Trend klientů nespočívá ve spoření a banky ve snaze přinutit klienty přinést své finance do vlastních bank sniţují cenu produktů. Na straně druhé je viditelné zneuţívání krize bankou. Klienti nemají potřebné finance na uspokojení svých potřeb a banky je zneuţívají ve formě poskytovaných úvěrů, které svým klientům nabízí a tím dlouhodobě prohlubují finanční nedostatek klientů. Krize se téţ výrazně podepsala na hypotečních úvěrech. Ceny úrokových sazeb klesly na hranici kolem roku 2006. Dle historických faktů je moţné odhadnout další vývoj cen produktů a úvěrových sluţeb. S odeznívající krizí by mohli ceny produktů mírně stoupat.

~ 69 ~

Seznam pouţité literatury 1. KALABIS, Zbyněk. Bankovní sluţby v praxi : Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů. 1. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80251-0882-1. 2. Kolektiv autorů. Bankovnictví. 6. vyd. Praha : BIVS, 2006. 280 s. ISBN 80-7265099-8. 3. Revenda, Zbyněk.: Centrální bankovnictví. Praha: Management press 1999. 741 s. ISBN 80-85943-89-1 4. Schlossberger, Otakar, Soldánová, Marcela. Platební styk. 3. přeprac. vyd. Praha : BIVŠ, 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8. 5. FIALOVÁ, Běla. Nový zákon o platebním styku zrychlí převody a zruší některé poplatky . [s.l.] : IDnes, 2009. Dostupný z WWW: < http://finance.idnes.cz/novyzakon-o-platebnim-styku-zrychli-prevody-a-zrusi-nektere-poplatky-13n/bank.asp?c=A090901_150407_bank_fib>. [2.9.2009] 6. Raiffeisenbank: Depozitní směnka. Dostupný z WWW: < http://www.rb.cz/osobnifinance/zhodnocovani-uspor/depozitni-smenka/>. [2008] 7. Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 8. §25a článek 6, zákon č.21/1992 Sb., o bankách 9. Zákon č. 361/2003Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

Internetové odkazy 1. www.finance.cz 2. www.finance.sk 3. www.epravo.cz 4. www.finance.idnes.cz 5. www.gemoney.cz 6. www.penize.cz 7. www.sfinance.cz 8. www.sporici-ucet.cz 9. www.mesec.cz/ 10. www.volksbank.cz 11. www.volksbank.sk 12. www.rb.cz 13. www.wikipedia.org 14. www.cnb.cz

~ 70 ~

15. www.financninoviny.cz 16. www.csob.cz 17. www.banky.cz 18. www.pujcky.cz 19. www.bankaroku.cz 20. www.csas.cz 21. www.chytrakarta.cz 22. www.slsp.sk 23. www.kb.cz 24. www.sazebnik-kb.cz 25. www.koba.sk

~ 71 ~

Seznam příloh PŘÍLOHA 1 ...................................................................................................................... 73 PŘÍLOHA 2 ...................................................................................................................... 75

~ 72 ~

Příloha 1

Běţné účty analyzovaných bank CSAS:

SLSP: Osobní

KB v ČR: Ideal

Osobní účet

účet

konto

zdarma

zdarma

zdarma

KB v SR:

Volksbank v ČR

Volksbank v

B ěţný účet

SR Element

zdarma

zdarma

běţné účty Zřízení účtu

fyzickým osobám neposkytuje

Minimální počáteční

100 Kč

0 EUR

300 Kč

Není stanoven

Není stanoven

Minimální zůstatek

100 Kč

0 EUR

0 Kč

Není stanoven

6,64 EUR

Měsíční vedení účtu

29 Kč

4,90 EUR

22 Kč

35 Kč

1,99 EUR

5 Kč

zdarma

5 Kč

zdarma

zdarma

zdarma

7 Kč

6 Kč

zdarma

0,13 EUR

4 Kč

zdarma

0,13 EUR

0,13 EUR

6 Kč

3 Kč

1,99 EUR

zdarma

zdarma

vklad

Příchozí platby v rámci banky Příchozí platby z jiné banky Příkaz k úhradě v rámci bank (internet) Příkaz k úhradě do jiné banky (internet) Zřízení trvalého příkazu k úhradě

5 Kč + 2 Kč clearingové centrum ČNB 2 Kč 2 Kč + 2 Kč clearingové centrum ČNB zdarma

zdarma

Internet zdarma / přepáţka 30 Kč

30 Kč /

Internet Změna trvalého příkazu

zdarma /

k úhradě

přepáţka 30

0,50 EUR

Internet zdarma / přepáţka 30 Kč

Kč

Zrušení trvalého

zdarma / přepáţka 30

příkazu v rámci banky

elektronicky

phonebanking

zdarma

30 Kč / 0,50 EUR

Internet zdarma / přepáţka 30 Kč

Kč Provedení trvalého

0,66 EUR /

nebo zdarma

internet příkazu k úhradě

elektronicky

elektronicky nebo phonebanking

1 EUR / 0,17 elektronicky

zdarma 0,79 EUR /

5 Kč

0,13 EUR

4,50 Kč

3 Kč

0,13 EUR elektronicky

~ 73 ~

Běţné účty analyzovaných bank SLSP: Osobní

KB v ČR:

účet

Ideal konto

0,13 EUR

8 Kč

3 Kč

8 Kč

0,13 EUR

zdarma

10 Kč

0,50 EUR

Výběry na přepáţce v měně účtu

23 Kč

1,65 EUR

60 Kč

30 Kč

1,33 EUR

Výběry z vlastních ATM

zdarma

0,13 EUR

3 Kč

0,13 EUR

CSAS: Osobní účet Provedení trvalého příkazu do jiné banky Vklad na přepáţce v měně účtu

Výběry z cizích ATM Výběry v zahraniční z ATM

Vydání karty

Roční poplatek za kartu

KB v SR:

Volksbank v ČR

Volksbank v

B ěţný účet

SR Element

5 Kč + 2 Kč clearingové centrum ČNB

1 výběr zdarma, další 5 Kč

0,13 EUR elektronicky

6 Kč 25 Kč + 0,5 %

1,26 EUR

35 Kč

ČSOB/P oštovní

1,13 EUR

Spořitelna; 30 Kč

100 Kč + 0,5 %

P odle pásem (počtu navolených sluţeb)

P odle pásem (počtu navolených sluţeb)

2 % + 5,31-

1 % min. 100

ostatní bankomaty 29 Kč Holiday

3,32 EUR - 24

19,92 EUR

Kč

karta; 75 Kč + 0,5 %

EUR

6,64 EUR

zdarma

pouze za poplatek dle sazebníku

20 EUR

banky

6,64 EUR

200 Kč

240 Kč

4,98 EUR

zdarma

zdarma

Výpis z účtu elektronicky měsíčně

zdarma

zdarma

zdarma

Úrokové sazby

0,10%

0,10%

0,01%

Vedení přímého bankovnictví měsíčně

100 Kč

1 EUR

39 Kč

0,05 - 0,2% podle zůstatku

30 Kč

0,05%

1,99 EUR

84

84

Osobní účet České spořitelny. Dostupný z: http://www.finance.cz/bankovnictvi/ucty/pro-fyzicke-osoby/du4850-3ceska-sporitelna-osobni-ucet-ceske-sporitelny/# [15.3.2010] http://www.finance.cz/bankovnictvi/ucty/pro-fyzicke-osoby/du4850-25-komercni-banka-ideal-konto/ [12.3.2010] http://www.koba.sk/file/sk/inf/sadzobnik_poplatkov_01112009.pdf [1.11.2009] http://www.finance.sk/bankovnictvo/bezne-ucty/balik-fo/du717-42-sl-sporitelna-osobny-ucet/ [1.2.2010] http://www.finance.cz/bankovnictvi/ucty/pro-fyzicke-osoby/du4850-39-volksbank-bezny-ucet/ [19.3.2010] http://www.volksbank.cz/vb/jnp/cz/sazebniky/obcane/index.html?url=bezne-ucty-a-depozita#bezne-ucty [5.2.2010] http://www.slsp.sk/downloads/sadzobnik_poplatkov/sadzobnik_obyvatelstvo_022010.pdf [1.2.2010] http://www.volksbank.sk/Apps/WEB/main.nsf/vw_ByID/ID_6075DFCD5FA9899BC125751300529706_SK/$File/S adzobnik_poplatkov.pdf [1.3.2010]

~ 74 ~

Příloha 2

Vybrané platební karty a analyzovaných bank C SAS

Typ karty Platnost Maximální úvěrový limit Bezúročné období Úroková sazba

SLSP

MasterCard VISA Classic

3 roky

3 roky

500 000 Kč 17 000 EUR

55 dní

45 dní

1,65 % p.m. 19,5 % p.m.

KB v Č R VISA Electron

KB v SR

Volksbank v ČR

Volksbank v SR Visa Electron

neposkytuje VISA Classic

3 roky

5 let

3 roky

60 000 Kč

100 000 Kč

1659,70 EUR

45 dní

45 dní

40 dní

1,83 % pm

1,59 % p.m.

17,2 % p.a.

Vydání platební karty

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

20 EUR

Roční poplatek za kartu

199 Kč

23,24 EUR

0 Kč

199 Kč

4,98 EUR

Minimální měsíční splátka

3,2 % / pevná úhrada

4,9 EUR

1/20 z částky + úroky

5 %, min. 200 Kč

5%z celkové částky

Cashback

4 Kč

0,1 EUR

30 Kč

neposkytuje

neposkytuj e

Výběr hotovosti z ATM, vlastní banka

4 Kč

2 %, min. 4,98 EUR

1 %, min. 30 Kč

0,25 %, min. 15 Kč

0,13 EUR

Výběr hotovosti z 20 Kč + 0,5 2 %, min. % 6,64 EUR ATM, cizí banka

Výběr hotovosti z ATM, zahraničí

100 Kč + 0,5 %

5,31 EUR, min. 2 %

1%, min.50 Kč

1 %, min. 100 Kč

0,5 %, min. 30 Kč z ATM ČSOB 1,13 EUR 1,5 % ,min. 90 Kč do 500 1,75 %, min. EUR 8,3 120 Kč EUR

85

85

http://www.finance.cz/bankovnictvi/karty/kreditni/du1740-6-ceska-sporitelna-chytra-karta/ [18.9.2009] http://www.finance.cz/bankovnictvi/karty/kreditni/du1740-28-komercni-banka-visa-electron/ [18.9.2009]

http://www.slsp.sk/downloads/sadzobnik_poplatkov/sadzobnik_obyvatelstvo_022010.pdf [1.2.2010]

~ 75 ~