UNIVERZITA OBANY V BRNĚ Fakulta ekonomiky a managementu
VEŘEJNÁ EKONOMIKA Distanční studijní opora
Téma 7 EFEKTIVNOST VEŘEJNÉHO SEKTORU A VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ II
BRNO 2014 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Téma
7
Efektivnost veřejného sektoru a veřejných výdajůII 2
OBSAH ÚVOD…………………………………………………………… ZÁKLADNÍ POJMY………………………………………….. TYPOLOGIE METOD EKONOMICKÉ ANALÝZY HISTORIE ZAVÁDĚNÍ COST-BENEFIT ANALÝZY..…… SMYSL A PODSTATA COST-BENEFIT ANALÝZY …….. POSTUP REALIZACE COST-BENEFIT ANALÝZY …….. TYPOVÝ PŘÍKLAD NA CBA V ZÁKLADNÍM NEROZŠÍŘENÉM ROZSAHU …………………………...…… SHRNUTÍ KAPITOLY………………………………………… DODATEK KE KAPITOLE 7…………………………………
5 7 8 10 12 16 17 19 21
3
VÝSTUPY Z UČENÍ Studenti budou znát: •
důvody pro aplikaci veřejného sektoru,
ekonomické analýzy v podmínkách
•
základní klasifikaci ekonomických v podmínkách veřejného sektoru,
•
základní faktory zvyšující efektivnost organizací veřejného sektoru
analýz
využitelných
Studenti budou umět: •
klasifikovat náklady a užitky plynoucí z různých typů veřejných projektů,
•
aplikovat v obecné rovině analýzu nákladů a užitků do vybraného odvětví veřejného sektoru.
Studenti budou schopni: •
v základních krocích popsat, jakým způsobem bude možné ocenit nehmotné náklady a užitky plynoucí z veřejných projektů,
•
vysvětlit překážky, které brání širšímu využití ekonomické analýzy do podmínek veřejného sektoru.
4
7 EFEKTIVNOST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ KLÍČOVÁ SLOVA
Veřejný projekt, analýza nákladů a užitků, analýza minimalizace nákladů, analýza účinnosti nákladů, analýza nákladů a užitečnosti, metody oceňování nehmotných nákladů a užitků.
DOPORUČENÝ ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 5 hodin
ÚVOD Velmi často se tvrdí, že veřejný sektor je neefektivní nebo, že se ve veřejném sektoru dosahuje celkově nižší efektivnosti. Otázkou tedy je, zda tato tvrzení jsou založena na faktech, které je možné věrohodně verifikovat nebo zda se jedná jen subjektivně zabarvené názory, které pochází od lobbistických skupin, které jsou primárně orientované na soukromý sektor. Pravdou je, že existuje celá řada příčin, které byly v přednášce dotýkající se efektivnosti veřejného sektoru vymezeny, a které skutečně mohou způsobovat nižší výkonnost organizací veřejného sektoru ve srovnání s organizacemi sektoru soukromého. Pro upevnění těchto příčin si je můžeme ještě jednou vymezit a zopakovat. Primárně se jedná o: • • • • •
neexistenci zisku, neexistenci výrazné a přirozené možnosti konkurence, velmi malou pravděpodobnost zániku organizace veřejného sektoru, nemožnost nebo velkou obtížnost vyjádření výstupů ve finančních kategoriích a také o skutečnost, že důsledky neefektivní alokace nejsou na první pohled považovány za tak závažné.
Dále silné tendence veřejného sektoru k neefektivnosti mohou být podpořeny dalšími příčinami, které ještě nebyly vymezeny. Jedná se o následující příčiny: • •
efektivnost veřejného sektoru je závislá také na politickém procesu. Vystupuje zde do popředí možná rozdílnost v postavení decizorů, nejednoznačnost kritéria, podle kterého bývají konkrétní rozhodnutí hodnocena jako úspěšná čili efektivní.
5
Všechny výše vymezené příčiny tendencí veřejného sektoru k neefektivnosti, mají převážně objektivní charakter, a jak bylo naznačeno, mohou vést k neefektivní alokaci veřejných prostředků. Základní otázkou tedy je: „Jak snížit nebezpečí objektivně nesprávných nebo i veřejností negativně hodnocených rozhodnutí směrem k disponibilním zdrojům se kterými veřejné decizní orgány mohou volně nakládat?
6
7.1 ZÁKLADNÍ POJMY Protože oblast ekonomické analýzy v podmínkách veřejného sektoru prošla v posledním desetiletí velmi dynamickými změnami, pro lepší porozumění problému, bude vhodné vymezit základní chápání některých významných pojmů.
7.1.1 Poslání metod ekonomické analýzy • • • •
Zvýšení míry informovanosti Zkvalitnění předpokladů efektivního rozhodování Slouží jako inspirace a argument Zvyšuje šance na přijetí správného rozhodnutí
7.1.2 Cíle metod ekonomické analýzy Ekonomická analýza veřejných projektů má za cíl objasnit společensky poměřované ekonomické náklady a přínosy konkurenčních projektů majících veřejný charakter alespoň z jednoho z těchto tří důvodů: • • •
důležitá část přímého nebo nepřímého veřejného financování; zapojení jiných nástrojů hospodářské politiky k její realizaci; významné efekty externalit.
Tak je tomu rovněž u investičních programů s přímým či nepřímým příspěvkem z veřejných fondů (např. programy těžící z bonifikací úroků), u rozpočtů na fungování úřadů, stejně jako u veřejných reglementací nedělitelných ekonomických účinků (ochrany, reglementace dopravy, životního prostředí, urbanismu, sociální legislativy, pravidel konkurence, znárodňování atd.). V prvních dvou případech se jedná o omezené zdroje, spravované veřejnou mocí a je přirozené dumat o jejich využití co nejúčinnějším a co nejspravedlivějším způsobem. Ve třetím případě (veřejné reglementace) je to aspekt „externality“, který přistupuje a činí tak záležitost navýsost kolektivní, z kteréhožto pohledu je třeba i zde ohodnotit společenské náklady a výnosy. Kritéria efektivnosti a spravedlnosti budou tedy figurovat v základě každé analýzy projektu, ale někdy k nim přistoupí jiná kritéria a často konfliktním způsobem. Jedná se tak o „národní nezávislost“, „industrializaci“, konkrétně v rozvojových zemích. Metody ekonomické analýzy si kladou za hlavní cíl měřitelně prokázat, jaké jsou užitky a náklady různých variant rozhodnutí a na základě toho vybrat ty investiční projekty, které jsou schopné nejlépe přispět k růstu společenského blahobytu.
7
7.2 .2 TYPOLOGIE METOD EKONOMICKÉ ANALÝZY Během velmi dynamického období hledání forem ekonomické analýzy vhodných pro veřejnou sféru a při hledání oblastí, v nichž by ji bylo možné využít, došlo k vymezení následujících typů plnohodnotných a jedno kriteriálních metod ekonomické analýzy: • • • •
analýza minimalizace nákladů („cost analysis“analysis“ CMA) analýza účinnosti nákladů - nákladové efektivnosti („cost efectivenessanalysis“efectivenessanalysis“ CEA) analýza nákladů a užitečnosti („cost utility analysis“analysis“ CUA) analýza nákladů a užitků (výnosů, přínosů; přínosů „benefit-cost analysis“-CBA CBA; Benard 1986).
Stručné charakteristiky a odlišnosti jednotlivých metod přináší Tabulka 8 Tabulka 8 Druhy ekonomických analýz
Zdroj: OCHRANA, František.: Hodnocení veřejných zakázek a veřejných projektů, str.43
7.2.1 .2.1 Definice „analýzy nákladů a užitků Jedná se o soubor praktických metod optimální volby v oblasti upřesněné veřejné ekonomiky respektující kritérium maximální čisté společenské rentability, přičemž jsou všechny uvažované užitky a náklady vyjadřovány v penězích, ať už přímo nebo nepřímo.
7.2.2 .2.2 Klasifikace nákladů a užitků Protože jedním z atributů cost-benefit cost benefit analýzy je nalezení co největšího počtu nákladů a užitků (vytvoření souboru všech finančně vyjádřitelných i nevyjádřitelných položek vztahujících se k dané variantě řešení cíle projektu), které nám umožňuje co nejhlouběji poznat ekonomickou a finanční podstatu projektu, bylo vytvořeno několik klasifikací nákladů a užitků, které mají analytika vést při hledání všech viditelných i skrytých nákladů a užitků. Nejznámější jsou od Benárda a Musgrave. V našem případě budeme vycházet z druhého z nich.
8
Tabulka 9 Klasifikace nákladů a užitků dle Musgrave (1991)
9
7.3 HISTORIE ZAVÁDĚNÍ COST- BENEFIT ANALÝZY Bez velké nadsázky je možné tvrdit, že využívání metod ekonomické analýzy v podmínkách veřejného sektoru má v současnosti více jak stoletou historii a i tradici. V současné době veřejná správa pokud hodlá získat finanční podporu z evropských fondů, musí jako součást žádosti o tyto prostředky předložit i cost-benefit analýzu daného projektu. Velmi zajímavou skutečností, je že zavedení a rozvoj aplikace cost-benefit analýzy bylo spojeny se Spojenými státy americkými a výhradně s ozbrojenými silami. Je tedy možné, že za rozvoj této metody ve veřejné sféře vděčíme právě armádě.
7.3.1 Etapy vývoje aplikace Cost-Benefit analýzy Při zkoumání rozvoje využívání analýzy nákladů a užitků můžeme vymezit následujících sedm etap: 1. Etapa - Ranné počátky aplikace CBA 2. Etapa - CBA ve Spojených státech 3. Etapa - Moderní CBA 4. Etapa - CBA a SPPR (1965) 5. Etapa - CBA a OMB (1977) 6. Etapa - Konec 20. století 7. Etapa – Pravděpodobnostní CBA
7.3.2 Popis oblastí aplikace Cost-Benefit analýzy Rozšiřování aplikace metod cost-benefit analýzy bylo pozvolné a lze tvrdit, že její prvopočátky lze vysledovat v zemích, jako jsou Spojené státy americké a Francie, následně se pak začaly snahy o využívání ekonomické analýzy rozšiřovat do dalších zemí. Využitelnost ekonomické analýzy byla zprvu spíše omezená, ale s postupem nabývaní zkušeností se i rozšiřovalo pole jejich aplikace a dostávala se i do oblastí, které ji byly velmi dlouhou dobu rezistentní. Bylo to především zvýšeným tlakem na schopnost argumentace a vyjádření míry prospěšnosti daného konkrétního projektu, který se měl z veřejných prostředků financovat. Chronologicky lze vymezit následující oblasti aplikace a využitelnosti analýzy nákladů a užitků: 1) 2) 3) 4) 5) 6)
velké veřejné investice, projekty ve výrobě, projekty s výrazným charakterem externalit, projekty výrobního rázu v rozvojových zemích, projekty realizované ve veřejných netržních odvětvích, projekty dotýkající se reglementace, dereglementace a veřejných zásahů.
10
Obrázek 42 Oblasti aplikace Cost-Benefit Cost analýzy
Zdroj: Vlastní
11
7.4 SMYSL A PODSTATA COST- BENEFIT ANALÝZY Hodnocení veřejných projektů patří k aktuálním úkolům, ale i problémům současnosti. Cost – benefit analýza napomáhá ohodnocovat veřejné programy a projekty. Pomáhá nalézt odpovědi na řadu otázek rozhodných k řešení správné alokace veřejných zdrojů.
7.4.1 Definice Cost- Benefit analýzy Jak již bylo řečeno, jedná se o jedno kriteriální plnohodnotnou analýzu, která umožňuje vybrat optimální variantu řešení daného rozhodovacího problému, s ohledem na všechny potenciálně existující společenské a i individuální náklady a užitky spojené s realizací vybrané varianty užití veřejných zdrojů. Její plnohodnotnost spočívá v tom, že jsou posuzovány jak náklady, tak užitky, a jednokriteriálnost je dána schopností převést veškeré náklady a užitky do finančního vyjádření.
7.4.2 Podstata Cost-Benefit analýzy Někdy se nazývá též prospěchová či užitková analýza. Jedná se o metodický postup, který vyhodnocuje finanční a socioekonomické aspekty realizace rozvojového záměru s cílem posoudit celospolečenskou prospěšnost projektu a návratnost vložených investičních prostředků. Jejím účelem je vyčíslit nejen finanční náklady na realizaci projektu a výnosy, které z něj bezprostředně plynou zřizovateli, ale současně i finančně zhodnotit všechny další společenské náklady a přínosy (např. zlepšení zdravotního stavu obyvatel, oživení turistického ruchu, vliv na životní prostředí…), které projekt přinese. CBA se skládá z dvoufázové kalkulace projektu, tedy z finanční a ekonomické analýzy → hodnotí se při ní jak zisk či finanční návratnost, tak i společenský užitek projektu. Výsledkem CBA analýzy je úplný přehled přímých, nepřímých hmotných, nehmotných, soukromých a veřejných dopadů (pozitivních i negativních) negativních). CBA tak umožňuje zodpovědět otázku, zda je daný projekt smysluplný, tedy co kterým subjektům přinese a co komu naopak vezme. Hlavní otázka CBA zní: „Převažují přínosy nad ztrátami a pro který ze zainteresovaných subjektů?“ Úkolem však také je zjistit zda: • •
má význam projekt spolufinancovat, projekt potřebuje spolufinancování.
12
7.4.3 Obecný příklad CBA pro pochopení její podstaty Představme si, že máme neřízenou křižovatku, která je velmi nebezpečná a často na ní dochází k závažným dopravním nehodám, které rezultují především ve ztráty na životech řidičů nebo chodců. Při hledání možného řešení tohoto kritického stavu se nám nabízejí následující možné varianty: a) zajistit přítomnost strážníka, který by ve špičce tuto křižovatku řídil, b) rekonstrukce křižovatky a opatřit ji světelným značením (tedy semafory), které by zajistilo plynulý a bezpečný průjezd křižovatkou, c) rekonstrukce křižovatky a vybudování kruhového objezdu, který by zajistil plynulost dopravy a zvýšenou bezpečnost jak řidičů, tak především chodců. Hlavním cílem analýzy výše vymezených variant ohodnocení smysluplnosti a užitečnosti, každé z nich. Dalším cílem je provést srovnání mezi jednotlivými variantami a posledním krokem je výběr té varianty, která je obdařena nejlepším poměrem mezi náklady a užitky z ní plynoucí, tj. vybrat tu variantu, která má nejlepší hodnotu. Cílem projektu je tedy zvýšit bezpečnost křižovatky jak pro chodce, tak pro řidiče a snížit jak počet nehod, tak ztráty na lidských životech, hmotné škody na vozidlech a městském mobiliáři. Pro pochopení základní mechaniky cost-benefit analýzy vybereme pouze jednu variantu, která se bude představovat vybudování semaforu na inkriminované křižovatce. V Tabulce 10 jsou přehledně uvedeny i číselným vyjádřením všechny hlavní relevantní náklady a užitky i s následným vyčíslením nehmotných užitků a vyjádřením hodnoty dané varianty.
13
Tabulka 10 Cost-Benefit analýza – příklad křižovatky Krok 1 – Stanovení cíle projektu Zvýšení bezpečnosti dopravy ve vybrané části města (nebezpečná křižovatka) Krok 2 – nalezení variant Varianta 1 Strážník Varianta 2 Světelný semafor Varianta 3 Kruhový objezd Krok 3 – Vymezení nákladů a užitků Varianta 1 Náklady Užitky Snížení počtu nehod, při Snížení z hodnoty 1,6 na kterých dochází ke ztrátě Souhrnné náklady na 1,3 % lidského života vybudování světelného 25000 USD řízení křižovatky
Stanovená hodnota lidského života
10 mil. USD
Varianta 2 Náklady Souhrnné náklady na vybudování světelného řízení křižovatky
15 000 USD
Náklady Souhrnné náklady na vybudování světelného řízení křižovatky
75 000 USD
Užitky Snížení počtu nehod, při Snížení z hodnoty 1,6 na kterých dochází ke ztrátě 1,1 % lidského života Stanovená hodnota 10 mil. USD lidského života Varianta 3 Užitky Snížení počtu nehod, při Snížení z hodnoty 1,6 na kterých dochází ke ztrátě 0,85 % lidského života Stanovená hodnota lidského života
10 mil. USD
Krok 4 – Výpočet hodnot nákladů a užitků Užitky 0,003 x 10 000 000 USD = 30 000 USD Náklady 25 000 USD Varianta 1 Rozdíl 5 000 USD Komentář Užitky (ne)převyšují náklady – Projekt je/není vhodný pro realizaci Užitky 0,005 x 10 000 000 USD = 50 000 Náklady 15 000 USD Varianta 2 Rozdíl 35 000 USD Komentář Užitky (ne)převyšují náklady – Projekt je/není vhodný pro realizaci Užitky 0,075 x 10 000 000 USD = 75 000 USD Náklady 85 000 USD Varianta 3 Rozdíl - 10 000 USD Komentář Užitky (ne)převyšují náklady – Projekt je/není vhodný pro realizaci Krok 5 – Výpočet vztahu užitků a nákladů u jednotlivých variant Varianta 1 – Vztah B/C 30 000/25 000 = 1,2 Varianta 2 – Vztah B/C 50 000/15 000 = 3,3 Varianta 3 – Vztah B/C 75 000/85 000 = 0,9 Krok 6 – Závěr a zhodnocení projektů Varianta 1 a 2 jsou varanty s kladným saldem, užitky z realizace těchto variant převyšují náklady, proto je smysluplné o nich uvažovat, Varianta 3 z pohledu ekonomického je nevhodná protože náklady jsou vyšší než dosažené užitky. Při následném porovnání Variant 1 a 2 má lepší poměr užitků a nákladů Varianta 2 a proto bude doporučena k realizaci. Zdroj: Vlastní
14
7.4.4 Silné a slabé stránky cost-benefit analýzy Za silné stránky Cost-Benefit analýzy můžeme označit následující souhrnné charakteristiky: • • •
CBA umožňuje vyjádřit názor na ekonomickou a společenskou vhodnost projektu. CBA umožňuje vytvořit prioritní pořadí projektů. CBA podporuje identifikaci ekonomických nákladů a výnosů, i když je nelze vyjádřit finančně.
Za slabé stránky Cost-Benefit analýzy můžeme označit následující souhrnné charakteristiky: • • •
CBA neuvažuje redistribuční efekty (zde je vhodná multikriteriální analýza). CBA neuvažuje vliv na ekonomickou návratnost nákladů a výnosů, jež nelze vyjádřit finančně. CBA někdy využívá pro finanční vyjádření nákladů a výnosů, pro něž neexistuje trh, kritéria podle logického úsudku.
15
7.5 POSTUP REALIZACE COST-BENEFIT ANALÝZY Můžeme uvažovat o dvou základních postupech realizace Cost – Benefit analýzy. První z nich je pouze teoretický a spíše informační, který můžeme využít pro školské potřeby, kdy se snažíme pochopit podstatu problému a nahlížet na řešený problém z různých úhlů pohledu (jde především o rozvíjení analytického myšlení). Druhý postup je shodný s tím, který se s většími či menšími obměnami používá jak v České republice, tak i v ostatních zemích a k rozdílům dochází spíše v terminologii než v samotném algoritmu realizace ekonomické analýzy – cost-benefit analýzy.
7.5.1 Algoritmus CBA – Zjednodušený a) b) c) d)
stanovení cílů nalezení možných alternativ formulace předpokladů stanovení nákladů (zařazení nákladů dle typologie + návrh možného ocenění nehmotných nákladů) e) stanovení užitků (zařazení užitků dle typologie + návrh možného ocenění nehmotných užitků) f) porovnání nákladů a užitků a výběr nejvhodnější alternativy
7.5.2 4.2 Algoritmus CBA – Plný a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l)
definice podstaty projektu; vymezení struktury beneficientů; popis rozdílu mezi investiční a nulovou variantou; určení a kvantifikace všech relevantní nákladů a přínosů; vyčlenění doplňkových neocenitelných nákladů a přínosů a jejich slovní popis; převedení ocenitelných nákladů a přínosů na hotovostní toky; stanovení diskontní sazby; výpočet kriteriálních ukazatelů; provedení citlivostní analýzy; posouzení projektu na základě vypočtených kriteriálních ukazatelů, neocenitelných efektů a citlivostní analýzy; rozhodnutí o přijatelnosti projektu.
16
7.6 .6 TYPOVÝ PŘÍKLAD NEROZŠÍŘENÉM ROZSAHU
NA
CBA
V ZÁKLADNÍM
7.6.1 .6.1 Zpracování CBA (Struktura seminární práce) Obrázek 43 Struktura semestrální práce
Zdroj: Vlastní
7.6.2 .6.2 Jak oceňovat užitky a náklady Obrázek 44 Možné způsoby ocenění nehmotných nákladů a užitků
Zdroj: Vlastní
17
7.6.3 Případová studie „Přesun brněnského vlakového nádraží“ (viz Dodatek ke Kapitole 7) 7.6.3.1 Vymezení cíle a variant 7.6.3.2 Vymezení nákladů souvisejících s hodnocenou variantou 7.6.3.3 Vymezení užitků souvisejících s hodnocenou variantou 7.6.3.4 Příklady možného ocenění nehmotných nákladů a užitků 7.6.3.5 Závěr
18
SHRNUTÍ KAPITOLY Analýza užitků a nákladů (Cost – Benefit Analysis) má dlouhou tradici. Její využívání je spojováno předně s realizací projektů, u kterých byl předpokládán významný dopad na společnost jako celek nebo komunitu. Nejdříve byla využívána u projektů, které z pohledu vyjádřitelnosti nákladů a užitků byly méně kontroverzní, následně pronikla i do oblastí s nehmotným charakterem posuzovaných dopadů. Průkopníky této metody byli Američané a Francouzi.
ÚKOLY K SAMOSTUDIU – REVIZE KAPITOLY
1) Vysvětlete chápaní pojmu „veřejný projekt“. Uveďte příklad „veřejného projektu“, o jehož uskutečnění se v poslední době jednalo v České republice, resp. vašem městě či obci. Jak probíhalo rozhodování? Byla veřejnost přímo zapojena do rozhodování, resp. byla alespoň úplně informována o nákladech, důsledcích programů a existujících variantách? 2) Vysvětlete nakolik je možné a potřebné i v podmínkách veřejného sektoru využívat ekonomickou analýzu. Uveďte případnou typologii a konkrétní příklady. 3) Popište možná úskalí hodnocení a oceňování „veřejných projektů“. Uveďte příklady 4) Vymezte možná pozitiva a negativa jednotlivých jednokriteriálních metod. Uveďte příklady. 5) Na konkrétních příkladech ilustrujte možná ocenění nehmotných nákladů a užitků (mimo oceňování hodnoty lidského života). 6) V poslední době otázka významu lidského života nabývá na důležitosti a aktuálnosti. Lidský život je brán v ekonomické analýze jako nehmotný položka. Jakým způsobem se přistupuje k oceňování lidského života v ekonomické praxi a teorii? Jak byste ocenili hodnotu lidského života vy? 7) Pomocí Analýzy nákladů a užitků (CBA) zhodnoťte konkrétní veřejný projekt (1). 8) Pomocí Analýzy nákladů a užitků (CBA) zhodnoťte konkrétní veřejný projekt (2). 9) Pomocí Analýzy nákladů a užitků (CBA) zhodnoťte konkrétní veřejný projekt (3).
19
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
STRECKOVÁ, Yvonne., MALÝ, Ivan. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. s.115-121; STIGLITZ, Joseph. E. Ekonomie veřejného sektoru. s. 305-331; OCHRANA, František. Veřejný sektor a efektivní rozhodování. Praha: Management Press, 2001. 244 s. ISBN 80-7261-018-X OCHRANA, František. Hodnocení veřejných zakázek a veřejných projektů. s. 43-56. HAMERNÍKOVÁ, Bojka., Kubátová, Květa. Veřejné finance. s.100-107;
DALŠÍ ZDROJE
BÉNARD, J. Veřejnáekonomika. Praha: Ekonomickýústav ČSAV, 1989. 430 s. GRUBER, J. Public Finance a Public Policy. New York: Worth Publisher, 2007. s. 1-25. ISBN 978-0-71676631-5 TRESCH, R. W. Public Sector Economics. Virginia: PalgraveMacmillan, January 2008. s. 1-5. ISBN 978-0230-52223-7 MURRAY, R. For a New Liberty, The Libertarian Manifesto. London: Collier Macmillan Publisher, 2002. 330 s. ISBN 0-02-074690-3
20
Dodatek Kapitola
7
„Přesun brněnského vlakového nádraží“ 21
DODATEK PŘÍKLAD ŘÍKLAD COST COST-BENEFIT BENEFIT BRNĚNSKÉHO NSKÉHO NÁDRAŽÍ
ANALÝZY
–
PŘESUN
A. ZADÁNÍ CÍLE PROJEKTU A VYBRANÁ POSUZOVANÁ VARIANTA
22
B. VYMEZENÍ JEDNOTLIVÝCH NÁKLADŮ DLE KLASIFIKACE MUSGRAVE SOUVISEJÍCÍCH S HODNOCENOU VARIANTOU ŘEŠENÍ
23
24
25
C. VYMEZENÍ JEDNOTLIVÝCH UŽITKŮ DLE KLASIFIKACE SOUVISEJÍCÍCH S HODNOCENOU VARIANTOU ŘEŠENÍ
MUSGRAVE
26
27
28
D. VYMEZENÍ MOŽNÉHO OCENĚNÍ NÁKLADŮ A UŽITKŮ SOUVISEJÍCÍCH S HODNOCENOU VARIANTOU ŘEŠENÍ
29
