UNIVERZITA OBRANY V BRNĚ Fakulta ekonomiky a managementu
VEŘEJNÁ EKONOMIKA Distanční studijní opora
Téma 13 EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA (Ekonomika kultury)
BRNO 2014
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Téma
13
Ekonomika bloku odvětví rozvoje člověka Ekonomika kultury 2
OBSAH ÚVOD…………………………………………………………… ZÁKLADNÍ POJMY………………………………………….. KULTURNÍ POLITIKA – CÍLE, MODELY, NÁSTROJE… VÝVOJ ODVĚTVÍ KULTURY…………………………………. FINANCOVÁNÍ KULTURY…………………………...…….. EKONOMICKÉ PŘÍNOSY KULTURY……………….…….. MULTIPLIKAČNÍ EFEKTY V KULTUŘE …………………. MAKROEKONOMICKÝ MODEL KULTURY……………… SHRNUTÍ KAPITOLY………………………………………… DOPLNĚK KE STUDIU………………….…………………………
5 8 12 14 15 17 19 20 22
3
VÝSTUPY Z UČENÍ Studenti budou: A) OBECNĚ VE VZTAHU KE VŠEM ODVĚVÍM • znát charakter a typ statků produkovaných jednotlivými odvětvími • umět definovat charakter a typ potřeb uspokojovaných jednotlivými statky produkovanými v jednotlivých odvětvích • umět odůvodnit výdaje do jednotlivých odvětví • schopni odpovědět na otázku, proč dochází k zásahům ze strany státu při zabezpečování jednotlivých statků • schopni analyzovat stav odvětví a úroveň efektivnosti produkce jednotlivých statků B) KONKRÉTNĚ K JEDNOTLIVÝM ODVĚTVÍM • znát rozdíly mezi modely vztahu státu ke kultuře • umět uvést klady a zápory poskytování kulturních statků tržním, polo tržním nebo netržním způsobem • schopni pomocí schématu vysvětlit ekonomický model kultury • schopni argumentovat multiplikativní efekty kulturních organizací, produkcí a zařízení.
4
13 EKONOMIKA KULTURY 1 KLÍČOVÁ SLOVA „Široké“ pojetí kultury, masová kultura, masmédia, odvětví kultury, kultura institucionální, kultura spontánní, fáze kulturního procesu, státní kultura, nestátní kultura, principy kulturní politiky, programy státu na ochranu památek, zdroje financování kultury.
DOPORUČENÝ ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 5 hodin
ÚVOD Pavel Tigrid při svém příchodu na ministerstvo kultury
13.1 ZÁKLADNÍ POJMY 13.1.1 Definice kultury Kultura musí být považována za soubor distinktivních duchovních a hmotných, intelektuálních i citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu, kultura zahrnuje vedle umění a písemnictví také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení“ (UNESCO). „Kultura je významným faktorem života občanské společnosti, který podstatnou mírou napomáhá její integraci jako celku. Přispívá k rozvoji intelektuální, emociální i morální úrovně každého občana a plní v tomto smyslu výchovně vzdělávací funkci. Propojuje Českou republiku s vnějším světem, zároveň ji však z něj i vyděluje, charakterizuje ji v porovnání s ostatními státy.“ (MK ČR)
13.1.2 Antropologické pojetí kultury • • •
definuje kulturu ve dvou rovinách: proces kulturní emancipace jedince a lidské společnosti (vše, co z nás činí bytosti specificky lidské, myslící, kritické a eticky angažované), jako specifickou sféru společenského života (probíhají zde určité procesy a činnosti, vznikají specifické produkty) – ekonomicky významnější
1
Kapitola vychází i z původních podkladů k předmětu „Veřejná ekonomika „ upravených Ing. Terezou ŠRÁMKOVOU.
5
13.1.3 Tradiční klasifikace kultury • • • • • •
umění ochrana kulturních hodnot masmédia církve kulturně výchovná činnost odborný management odvětví odv
13.1.4 Obecné pojetí kultury v EU A. Kulturní odvětví •
neprůmyslová o produkují nereprodukovatelné zboží a služby, které jsou konzumovány na místě (výstavy, představení, ředstavení, muzea, knihovny, archívy)
•
průmyslová o produkují kulturní produkty určené ur ené k masové reprodukci, hromadnému šíření ení a vývozu (knihy, filmy, zvukové nahrávky, film a video, video hry)
B. Tvůrčí odvětví •
„tvůrčíí „ investice do produkce „nekulturního“ zboží, kreativita je zdrojem inovace (módní dní návrhářství, návrhář design interiérů a produktů, ů, architektura, reklama)
13.1.5 Definice kultury v EU
6
13.1.6 Funkce kultury • • • • •
integrační edukativní (výchovná a vzdělávací) sociální reprezentační hospodářská
13.1.7 Produkce statků v kultuře • •
•
Všechny druhy statků, ale nejčastěji smíšené veřejné statky lokálního významu. Díky výskytu veřejných statků v odvětví kultury a masmédií je nutné kolektivně rozhodovat o jejich produkci, zabezpečení a poskytování. Problémem je transformace individuálních preferencí do jednoho kolektivního rozhodnutí. V demokratických zemích je toto rozhodování realizováno tzv. veřejnou volbou. Kulturní statky mají v očích veřejnosti často vysokou hodnotu, ale zároveň minimální cenu.
7
13.2 KULTURNÍ POLITIKA – CÍLE, MODELY, NÁSTROJE Určitý záměr v oblasti kultury, jakási obecná představa toho, jakou roli má v kultuře plnit stát, jaké priority vymezuje v odvětví kultury. Aktuální koncepce viz Státní kulturní politika na léta 2009 - 2014 (www.mkcr.cz)
13.2.1 Cíle kulturní politiky CÍL 1 – EKONOMICKÁ A SPOLEČENSKÁ DIMENZE Využít přínosů umění a kulturního dědictví a s nimi spojené kreativity pro zvýšení konkurenceschopnosti ostatních oborů a činností. CÍL 2 – OBČANSKÁ DIMENZE - ROZVOJ OSOBNOSTI Zvýraznit roli kultury v individuálním profesním a osobnostním růstu občanů, zejména pro rozvoj tvořivosti, kultivaci demokratických hodnot a individuálních postojů a pro posilování odpovědnosti za zděděné i vytvářené hodnoty. CÍL 3 – ROLE STÁTU, KRAJŮ A OBCÍ PŘI PODPOŘE ZACHOVÁNÍ A TVORBYKULTURNÍCH HODNOT Poskytovat přímou i nepřímou podporu uchování existujících kulturních hodnot a nakládání s nimi, stejně jako tvorbě hodnot nových. CÍL 4 –ROLE STÁTU PŘI TVORBĚ PRAVIDEL Vytvářet transparentní a nediskriminační prostředí pro kulturní aktivity a jejich podporu z úrovně státu, krajů a obcí. In Kulturní politika, Praha, 2009 - 2014
13.2.2Modely vztahu státu ke kultuře Hillman-Chartrandův model: • Ulehčovatel • Patron • Architekt • Konstruktér Ulehčovatel • stát ulehčovatel nezasahuje do procesu tvorby • postavení umělců nejvíce závislé na příjmech z produkce (schopnost získat publikum) • podpora tvorby obecně • donátoři • kořeny spočívající v tržní tradici a soukromé filantropii • homogenizace kultury, malý prostor pro umělecké experimenty • např. USA
8
Patron • vytváření uměleckých rad (ArtsCouncil) • podpora jednak tvorby, ale především vysoké úrovně produkce • odstup státu od umění • stát rozhoduje o celkovém objemu finančních prostředků na kulturu, ale určení, komu a v jaké výši se prostředky rozdělí, provádí nezávislé rady • důraz na větší soběstačnost • např. VB Architekt • podpora umění skrze státní instituce (ministerstva) • podpora spíše umělecké produkce určitého typu než tvorby jako takové v souladu s cíli KP (spíše součástí sociální politiky státu) • umělci často zaměstnanci kulturních institucí • silná vazba na podporu z veřejných prostředků (hlavně dotace) • riziko umělecké stagnace, morální hazard • např. Francie Konstruktér • vláda vlastníkem všech prostředků, rozhoduje o rozsahu podpory kultury i o jednotlivých činnostech, které budou vykonány • absolutní závislost umělců • členství ve svazech umělců – vynutitelné, cenzura • cílem nemusí být umělecký prožitek, ale dosažení politického cíle • např. ČR před r. 89, totalitní režimy Obrázek 82Souhrnné charakteristiky modelů kulturních politik
Zdroj: REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Brno. Masarykova univerzita v Brně, 2004.
9
13.2.3Nástroje kulturní politiky • • • • •
legislativní ekonomické institucionální řídící metodické
Legislativní nástroje KP legislativní; podle čl. 2, odstavce 2, Listiny základních práv a svobod lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem a to způsobem, který zákon stanoví. Proto je nutno v právním řádu definovat veřejné služby státu v oblasti kultury jako zákonné zmocnění (a stanovení povinnosti) státu zabezpečovat kulturní služby jako služby veřejně prospěšné; žádoucí je nadále podporovat uplatnění odstavce 3 uvedeného článku tvorbou právních norem zejména pro neziskový sektor v kultuře; Ekonomické nástroje KP ekonomické; ekonomická podpora kultury státem je realizována nepřímo (daňovými úlevami, podporou ekonomické soběstačnosti neziskových subjektů) a přímo dotacemi ze státního rozpočtu; žádoucí je posílit fondové financování kulturních aktivit bez ingerence orgánů státní správy a rozpočtově zajistit rozhodování orgánů státní správy zejména o dotacích, jež mají povahu náhrady za nucené omezování vlastnických práv vlastní kůkulturního dědictví ve smyslu článku 11, odstavce 4, Listiny základních práv a svobod;
Institucionální nástroje KP institucionální; státní kulturní instituce a jejich systém zůstanou i nadále důležitým článkem systému kultury zejména v oblasti přístupu k informacím a v systému péče o kulturní dědictví; Řídící nástroje KP řídící; je žádoucí posilovat konzistentní postoj orgánů státní správy v kultuře jako jeden ze základních předpokladů pro zachování rovného přístupu občanů ke kulturnímu bohatství;
10
Metodické nástroje KP metodické; metodickým a osvětovým působením lze motivovat kulturní chování subjektů nezávislých na orgánech státní správy (krajů, obcí, církví, neziskových kulturních organizací).
13.2.4Faktory ovlivňující kulturní politiku • •
Vnitřní x vnější Krátkodobé x dlouhodobé
11
13.3 VÝVOJ ODVĚTVÍ KULTURY 13.3.1 Vývoj odvětví kultury v ČR - před rokem 1989 •
• •
efektivní rozvoj v duchu primárních cílů a funkcí oblasti kultury byl znemožněn převahou státního monopolu vlastnického, kompetenčního a rozhodovacího, neexistencí pluralitních forem kulturní produkce a uspokojování kulturních potřeb obyvatelstva, upřednostňoval se ideologický a politický význam uspokojování kulturních potřeb, odvětví kultury bylo zařazeno do tzv. nevýrobní sféry, kulturní instituce nebyly motivovány k efektivnějšímu chování
13.3.2 Vývoj odvětví kultury v ČR – po roce 1989 •
•
• •
•
• •
• •
bývalé ekonomické systémy působící v kultuře byly neadaptabilní na změny ekonomického prostředí, objevil se pokles výkonnosti, v horším případě úplné zhroucení některých kulturních institucí, v důsledku cenové liberalizace vzrostly neinvestiční výdaje - zvýšení cen nájemného, energie a paliv, nedostatek peněz na obnovy a rekonstrukce kulturních objektů, zvýšil se nedostatek finančních prostředků v kultuře bývalé ekonomické systémy působící v kultuře byly neadaptabilní na změny ekonomického prostředí, objevil se pokles výkonnosti, v horším případě úplné zhroucení některých kulturních institucí, v důsledku cenové liberalizace vzrostly neinvestiční výdaje - zvýšení cen nájemného, energie a paliv, nedostatek peněz na obnovy a rekonstrukce kulturních objektů, zvýšil se nedostatek finančních prostředků v kultuře Umění po roce 1989 prošlo vývojem transformace celé společnosti provázeným odstátňováním, privatizací, transformací, rušením uměleckých organizací a v podstatě spontánním utvářením nové infrastruktury. Poč. 90. let prioritou kulturní dědictví, zejména záchrana zdevastovaného památkového fondu. Zrušení federálních a národních tvůrčích svazů.
12
13.3.3Bílá kniha ministra Pavla Tigrida (1996) • •
•
• •
Výše dotací ze státního rozpočtu na kulturu by se v ČR měla pohybovat kolem 1 %. Základní orientace kulturní politiky by měla směřovat k liberálnímu, případně smíšenému typu (jako je tomu ve Švédsku, ve Velké Británii, v Dánsku nebo v Maďarsku). Prioritou kulturní politiky by měly být i nadále památková péče, národní kulturní instituce, knihovny, při zachování kulturní identity, decentralizace a podpory místních iniciativ. Zaměření kulturní politiky by mělo být „převážně doporučující“, které se opírá o realizaci jednotlivých programů. Doporučuje model „patron“.
13.3.4Koncepce účinnější podpory umění 2007 – 2013 • • • • •
posílení prezentace českého umění v zahraničí a mezinárodní spolupráce, zachování a rozvoj umělecké různorodosti s důrazem na podporu kreativity a s ohledem na vyvažování vlivů konzumní společnosti, zajištění dostupnosti umění pro občana (rovný přístup), posilování infrastruktury včetně investiční podpory kulturních institucí, pracuje se SWOT analýzou.
13
13.4 FINANCOVÁNÍ KULTURY 13.4.1 .4.1 Zdroje přímé veřejné podpory • • • • • • • • •
dotace z veřejných řejných rozpočtů, rozpo daně a poplatky, příjmy z vlastní činnosti, innosti, které závisí na konkrétní právní formě form kulturních institucí, nadace a nadační ční fondy, jiné fondy (státní, EU apod.), komunální obligace, dary a sponzorství, loterie a sázky, veřejné sbírky.
13.4.2Zdroje Zdroje nepřímé veřejné podpory • • •
různé zné sociální podpory, vč. v podpory v nezaměstnanosti stnanosti poskytované umělcům, daňové ové úlevy pro umělce umě a umělecké instituce, daňové ové úlevy a zproštění zproště daní u charitativních dárců a příjemců říjemců darů.
Tabulka 19 Výdaje veřejných rozpočtů na kulturu celkem
Zdroj:
14
13.4.3 Státní fond kultury ČR • • • • • •
zřízen zákonem ČNR č. č 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České Č republiky účelem elem je podpora všech oblastí kultury mimo kinematografie je samostatnou PO fond spravuje Ministerstvo kultury ČR, v jeho čele ele je ministr kultury poprvé rozděloval ěloval své finanční finan ní zdroje až po 10 letech od svého svéh založení, tedy v roce 2002 zákon nezajišťuje ťuje dostatečné dostate a pravidelné zdroje pro plnění ění jeho poslání. poslání
13.4.4 Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie • •
•
zřízen zákonem ČNR č. č 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie účelem vytvoření ření institucionálního základu pro tvorbu zdrojů, zdrojů, z nichž lze financovat vybrané projekty v oblasti české eské kinematografie (tvorbu, výrobu, distribuci, propagaci a technický rozvoj kin) je samostatnou PO zapsanou do obchodního obchodníh rejstříku, íku, správu vykonává MK ČR
Tabulka 20 Výdaje z kulturních fondů
Zdroj:
15
13.5 EKONOMICKÉ PŘÍNOSY KULTURY 13.5.1 Vliv na obrat • • •
Odvětví dosáhlo v roce 2003 obratu přesahujícího 654 miliard eur. Obrat průmyslu výroby automobilů činil v roce 2001 271 miliard eur obrat výrobců ICT dosáhl v roce 2003 541 miliard eur (EU-15).
13.5.2 Příspěvek k přidané hodnotě • •
V roce 2003 toto odvětví přispělo k HDP EU 2,6%. Ve stejném roce: o Obchod s nemovitostmi se podílel 2,1% na HDP EU. o Odvětví spojené s potravinami a nápoji se podílelo na HDP EU 1,9%. o Oděvní průmysl se podílel na HDP EU 0,5%. o Průmysl spojený s chemikáliemi, kaučukem a umělými hmotami se podílel na HDP EU 2,3%.
13.5.3 Podíl na růstu • •
Celkový růst přidané hodnoty tohoto odvětví činil za období 1999-2003 19,7%. Růst odvětví v letech 1999-2003 byl o 12,3% vyšší než celkový růst hospodářství.
13.5.4 Podpora zaměstnanosti • •
V roce 2004 v odvětví pracovalo 5,8 milionů lidí, což odpovídá 3,1% celkového množství zaměstnaných osob v EU25. Zatímco celková zaměstnanost v EU se v letech 2002-2004 snížila, zaměstnanost v tomto odvětví vzrostla (+1,85%). o 46,8 % pracovníků má nejméně univerzitní diplom (oproti 25,7% z celkové zaměstnanosti). o Podíl svobodných povolání je ve srovnání s celkovou zaměstnaností více než dvojnásobný (28,8% oproti 14,1%). o Odvětví vykazuje 17% pracovníků na dobu určitou (13,3% v celkové zaměstnanosti) o Podíl pracovníků na částečný úvazek je vyšší (jeden pracovník ze čtyř, oproti 17,6% celkové zaměstnanosti
16
13.6 MULTIPLIKAČNÍ EFEKTY V KULTUŘE – PŘÍKLAD DIVADLA 13.6.1Efekty ekonomické • • • •
• •
studie těchto efektů u nás prokazují, že investice 1 Kč do divadelní činnosti generuje 2 Kč (Švýcarsko uvádí 1:3) Divadelní subjekty vynakládají významnou část výdajů na služby a zboží produkované v jiných odvětvích a tím zajišťují odbyt další produkce. Z veřejných zdrojů vložených do divadla se 1/3 formou přímých i nepřímých odvodů poplatků vrací do veřejných rozpočtů Divadlo produkuje statky a zboží kulturní povahy převážně z domácích zdrojů, využívá především domácí pracovní sílu, obvykle vysoce kvalifikovanou, kreativní. Divadelní aktivity přímo ovlivňují kulturní turistiku. Divadlo je jedním z rozhodujících ekonomických nástrojů rozvoje městských aglomerací.
13.6.2 Efekty sociální • • • • •
Divadlo je významným prvkem sociální koheze, je významným urbanizačním prvkem, přirozeným centrem obce a občanů. Účast veřejných rozpočtů umožňuje divadlu jeho demokratičnost, otevřenost a přístupnost pro většinu občanů. Divadlo přímo souvisí s kvalitou života, přispívá ke kultivaci i vzdělanosti občanů. Místo tzv. pozitivní deviace - je instrumentem vůči kriminalitě, sociální deprivaci, drogové závislosti atd. V procesu globalizace je místem národní a regionální identity, identifikace s vlastním kulturním dědictvím včetně jazyka.
13.6.3Efekty estetické • • • • •
interpretace, uchování a rozvoj kulturního dědictví, prostor nové tvorby, místo experimentu, inovace a kreativity, místo živé komunikace a současně prostor sebereflexe občanů prostřednictvím umění, přesahy k jiným druhům, žánrům a médiím a přímý vliv na filmové a audiovizuální umění, prostor alternativy vůči komerci.
17
13.6.4Multiplikativní Multiplikativní efekt divadla ři analýze multiplikačních multiplika efektů na příkladu íkladu divadla Obrázek 83 Toky při
18
13.7 MAKROEKONOMICKÝ MODEL KULTURY Obrázek X Makroekonomický model kultury – globální schéma
Zdroj: Vlastní, analogie s „Makroekonomický model sportu“ In Novotný, Antonín. Ekonomika sportu. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. ISBN 80-7986-7781-X
19
SHRNUTÍ KAPITOLY Kultura jako odvětví byla chápána spíše jako oblast, která nemá svůj ekonomický potenciál. V současné době ekonomický pohled na kulturu, který by nebyl vnímán jako negativum, začíná převládat a ekonomicko-hospodářská funkce kultury je akcentována, při zachování a vnímání její specifické povahy.
ÚKOLY K SAMOSTUDIU – REVIZE KAPITOLY
1. Pokuste se vyjádřit svými slovy, co znamená pojem „kultura“ (užší a širší pojetí, definice dle EU). Co si představujete pod označením „lokální kultura“? Čím je tato lokání kultura ovlivňována a formována? 2. Pojednejte o vztahu hodnota a cena kultury v očích veřejnosti laické i odborné. V čem je kulturní produkce a statky odlišná a specifická od ostatních odvětví národního hospodářství? 2. Aplikujte faktory a podmínky efektivnosti na oblast kultury. 3. Měl by stát podporovat kulturu? Jakou roli zastával, jakou zastává a jakou by měl zastávat? 4. Měl by stát podporovat filmovou produkci? Jak ji v současnosti podporuje. 5. Pokuste se vysvětlit a následně ukázat multiplikační ekonomický potenciál kultury jak na národní, tak regionální i místní úrovni. 6. V České republice církve a náboženské společnosti spadají kompetenčně pod Ministerstvo kultury ČR. Vysvětlete svůj názor na tuto skutečnost a poukažte na další sporné oblasti, které vyvolaly nebo vyvolávají vášnivou veřejnou diskusi (restituce církevního majetku, snižování výdajů na živou kulturu, financování divadel dle výkonového konceptu (tzv. dotace na vstupenku – Praha, radní Richter), financování památkové péče).
20
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
STRECKOVÁ, Yvonne., MALÝ, Ivan. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. s.115-121; STIGLITZ, Joseph. E. Ekonomie veřejného sektoru. s. 305-331; OCHRANA, František. Veřejný sektor a efektivní rozhodování. Praha: Management Press, 2001. 244 s. ISBN 80-7261-018-X OCHRANA, František. Hodnocení veřejných zakázek a veřejných projektů. s. 43-56. HAMERNÍKOVÁ, Bojka., Kubátová, Květa. Veřejné finance. s.100-107;
DALŠÍ ZDROJE
BÉNARD, J. Veřejnáekonomika. Praha: Ekonomickýústav ČSAV, 1989. 430 s. GRUBER, J. Public Finance a Public Policy. New York: Worth Publisher, 2007. s. 1-25. ISBN 978-0-71676631-5 TRESCH, R. W. Public SectorEconomics. Virginia: PalgraveMacmillan, January 2008. s. 1-5. ISBN 978-0230-52223-7 MURRAY, R. For a New Liberty, The Libertarian Manifesto. London: Collier Macmillan Publisher, 2002. 330 s. ISBN 0-02-074690-3
21
DOPLNĚK KE STUDIU
ROZŠIŘUJÍCÍ STUDIUM – FUNKCE KULTURY Obrázek X Památky UNESCO ČR
ZÁKLADNÍ FUNKCE KULTURY 2 • • • • •
integrační edukativní (výchovná a vzdělávací) sociální reprezentační hospodářská
2
Viz Rektořík, Jaroslav a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 1997, 2004. 245 s. ISBN 80-7986-3541-7
22
Kultura a související odvětví na ní napojená (dle tzv. Evropského modelu kultury) naplňují jednotlivé výše vymezené funkce prostřednictvím následujících aktivit:
23
Vztah kultury a cestovního ruchu
24
25
