PRŮVODCE STUDIEM PŘEDMĚTU KYBERNETICKÁ KRIMINALITA (CYBERCRIME)
Mgr. Radim Vičar Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu
[email protected]
Tento předmět se zaměřuje na právní aspekty kybernetické bezpečnosti a zejména pak kybernetické kriminality. Nechybí vymezení základních pojmů, pramenů právní úpravy, které jsou zakotveny v českém právním řádu, jakož i jednotlivých právních institutů, které mají vztah ke kybernetické kriminalitě. Jelikož problematika kybernetické bezpečnosti a kybernetické kriminality má mezioborový charakter, proto i tento kurz se snaží přiblížit tuto problematiku z pohledu ústavněprávního, správněprávního (zejména pokud jde o výkon veřejné správy na úseku tzv. bezpečnostní správy), ovšem samotné jádro, jelikož jde především kriminalitu páchanou s využitím vyspělých IT technologií, resp. tyto technologie jsou předmětem trestné činnosti, spočívá v trestním právu (a to jak v trestním právu hmotném, tak procesním).
Při studiu tohoto předmětu je možno doporučit zejména následující literaturu: Základní:
JIROVSKÝ, V. Kybernetická kriminalita. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 97880-247-1561-2. MAISNER, M a kol. Základy softwarového práva. Praha: Wolters Kluwer, 2011. 339 s. ISBN 978-80-7357-638-7. KRÁL, M. Bezpečnost domácího počítače. Praha : Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1408-6.
Doporučenou:
VIČAR, R. Právo bezpečnosti a obrany ČR. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2010. ISBN 978-80-7231-765-3. 138 s. VIČAR, R. Vybrané kapitoly ke studiu práva bezpečnosti a obrany České republiky. Brno: Univerzita obrany, 2008. ISBN 978-80-7231-564-2.
Prameny právní úpravy (vybrané):
ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR. ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod. ústavní zákon č, 110/1998, o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů. zákon č.40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti; zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů.
Rozsah předmětu je 26 hodin a je pokryt těmito tématy:
T1 Úvod do studia předmětu Kybernetická kriminalita.
T2 Ochrana dat a informací v českém právním řádu.
T3 Ústavní základy kybernetické kriminality.
T4 Úloha trestního práva při boji s kybernetickou kriminalitou.
T6 Trestní sankce a kybernetická kriminalita.
T5 Vybrané skutkové podstaty trestných činů ve vztahu ke kybernetické kriminalitě.
T7 Trestní řízení a kybernetická kriminalita.
T8 Aktuální otázky kybernetické kriminality v České republice.
Závěrečné cvičení.
T1
Úvod
do
studia
předmětu
Kybernetická
kriminalita
Úvodní téma vymezuje základní pojmy z oblasti kybernetické bezpečnosti jako je pojem kybernetická kriminalita, kybernalita či kyberprostor a základní pojmy z teorie práva, které jsou nutné pro pochopení dalšího výkladu. Dále jsou vysvětleny typické útoky v kyberprostoru, jejichž charakteristika je nutná pro pochopení obtížné roli práva při regulaci kybernetické bezpečnosti a potírání kybernetické kriminality. Užitečným pramenem je zejména publikace JIROVSKÝ, V. Kybernetická kriminalita. (Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1561-2), která poskytuje mimo jiné slovník základních pojmů na úseku kybernality. V další části, vedle pojmového aparátu, je věnována pozornost tzv. Úmluvě o kybernetické kriminalitě (označovaná také jako Úmluva o počítačové kriminalitě, Convenction on Cybercrime) jako první mezinárodněprávní instrumentem, určeným speciálně pro řešení problémů spojených s mezinárodním charakterem počítačového zločinu pramenům právní úpravy a východisko pro regulaci kybernetické kriminality také v českém právním řádu, a to zejména v trestním zákoníku. Její znalost je tak v tomto ohledu klíčová. Dále jsou pak vymezeny základní prameny právní úpravy českého právního řádu relevantní problematice kybernetické bezpečnosti a kybernetické kriminality, čímž má být poukázáno nejen na potřebu multidisciplinárního přístupu ke zkoumané problematice, ale i šíři problematice a nesnadnosti jeho uceleného uchopení.
T2 Ochrana dat a informací v českém právním řádu.
Téma druhé pak už konkrétně obrací pozornost na problematiku dat a informací v českém právním řádu. Studentům poskytuje zpřehlednění problematiky ochrany dat a informací. Cílem je poukázat na význam dat a informací v současné informační společnosti 21. století a nutnost fyzické a právní ochrany dat a informací před neoprávněnými útoky jako aktů, které lze podřadit pod správní delikty či spíže
závažnější jednání, které jsou trestnými činy a spadají tudíž do roviny trestněprávní. Tato lekce poukazuje na nutnost ochrany informací důležitých pro stát (tedy ochrana utajovaných informací), ochrany dat v rámci (obchodní tajemství, know-how, nekalá soutěž), ochrany osobních dat (ochrana osobních údajů) i ochranu dat v rámci pracovněprávních vztahů. K rozšiřujícímu studiu této problematiky lze více než doporučit publikaci MAISNER, M a kol. Základy softwarového práva. Praha: Wolters Kluwer, 2011. 339 s. ISBN 978-80-7357-638-7, na základě níž byla zpracována i tato lekce.
T3 Ústavní základy kybernetické kriminality.
V pořadí třetí lekce se zabývá ústavněprávními hledisky, která jsou důležité pro právní regulaci kybernetické kriminality, zejména pak nastiňuje význam ochrany základních práv a svobod před kybernetickými útoky, ale i střetem a možností omezování těchto práv a svobod při regulaci vztahů na úseku kybernetické bezpečnosti. Cílem této lekce je také poukázat na vnímání ústavního práva jako základu, ze kterého vychází regulace správněprávní a trestněprávní. Vymezuje tak základní principy, které je nutno dodržet i při vyšetřování a trestání kybernetické kriminality. Studenti tak absolvováním této lekce získají orientaci v ústavním pořádku, zejména pak v Listině základních práv a svobod, a také znalosti o relevantních ustanoveních ve vztahu k regulaci kybernetické kriminality v rámci trestního práva. Užitečným pramenem, který lze doporučit při studiu této lekce je zejména Ústava, Listina základních práv a svobod a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Pro lepší pochopení vzájemných souvislostí lze použít i připojený rozšiřující text k této problematice.
T4 Úloha trestního práva při boji s kybernetickou kriminalitou.
Lekce číslo 4 – 7, tedy samotné jádro kurzu, se zaměřuje na trestněprávní aspekty kriminality s důrazem na kriminalitu kybernetickou. Lekce 4 je lekcí úvodní do trestněprávních aspektů regulace a vybavuje studenty obecnějšími znalostmi v oblasti trestního práva. Její správné pochopení je tak základem pro správné pochopení i lekcí 5 -7.
Vhodným pramenem by měla být připojená prezentace, která uvozuje studenty do studia trestního práva, jeho předmětu regulace, systému a základních pramenů právní úpravy. K prohloubení znalostí z této oblasti byla vybrána a připojena relevantní ustanovení trestního zákoníku, které je možno využít i k získání dovedností při práci s právními normami.
T5 Trestní sankce a kybernetická kriminalita.
Absolvováním lekce č. 5 by student měl získat základní znalosti týkající se významu trestu v trestním právu, systému trestů, které lze ukládat a principů při jejich ukládání. Zvládnutí této lekce je předpokladem pro hlubší orientaci v konkrétních skutkových podstatách trestných činů, pod které lze podřadit nezákonné jednání pachatelů kybernetické kriminality. Prostřednictvím trestů plní trestní právo nejen funkci represivní, ale i výchovnou. Ke zvládnutí této problematiky slouží připojená prezentace a vybraná ustanovení trestního zákoníku.
T6 Vybrané skutkové podstaty trestných činů ve vztahu ke kybernetické kriminalitě.
Pochopení této problematiky je tak do jisté míry klíčové pro pochopení právní regulace boje proti kybernetické kriminalitě, nelehkého úkolu při jejím potírání, objasňování a trestání. Navazuje na trestněprávní aspekty, které byly vymezeny v lekci č. 2. Kybernetická kriminalita je poměrně nový druh páchání trestné činnosti, která je páchána jednotlivci ale také organizovanou formou pro získání finančních výhod, tedy naděj na vysoké peněžní zisky. Kybernetickou a zejména pak počítačovou kriminalitu je třeba chápat jako specifickou trestnou činnost, kterou je možné spáchat pouze s pomocí výpočetní techniky, a kde je výpočetní technika předmětem trestného činu nebo pachatelovým nástrojem ke spáchání trestného činu. Tato kriminalita se řadí mezi majetkovou kriminalitu. Je charakteristická vysokou latencí, složité a obtížné je její dokumentování, včetně dokazování. Způsob páchání těchto deliktů a kriminologický profil pachatelů je velmi specifický. Mezi materiály, které slouží k pochopení této lekce, opět patří připojená prezentace doplněná o vybrané skutkové podstaty trestných činů spolu s komentářem a dále i důvodová zpráva, která vysvětluje základní východiska a cíle při regulaci tohoto druhu kriminality.
T7 Trestní řízení a kybernetická kriminalita.
Lekce v pořadí sedmá doplňuje výklad o procesní stránku, měla by poskytnout studentům představu o postupu orgánů činných v trestním řízení při trestání pachatelů v rámci trestního řízení. Poukazuje na postavení a činnost soudů, státního zástupce a obviněného v rámci tzv. trestního řízení, přičemž klade důraz rozhodovací stádium, které vede k vydání rozsudku a uplatnění opravných prostředků. Ke zpřehlednění této rozsáhlé problematiky má sloužit připojená prezentace, k rozšíření vědomostí pak připojený trestní řád.
T8 Aktuální otázky kybernetické kriminality v České republice.
Cílem této lekce je poukázat na aktuální otázky kybernetické kriminality v České republice a dále na konkrétní kroky vlády a orgánů veřejné správy při boji s kybernetickou kriminalitou. Nastiňuje dále problémy, kterým zejména Policie ČR čelí při boji s kybernetickou kriminalitou a zaměřuje se na úkoly, které byly stanoveny Strategií pro oblast kybernetické bezpečnosti ČR na období 2011 – 2015 a jejichž splnění je klíčové pro zajišťování kybernetické bezpečnosti. Výklad je doplněn i o hrozbu kyberterorismu, která může být jedním z největších nebezpečí 21. století. Prezentaci doplňuje rozšiřující text a náměty pro cvičení.
T9 Závěrečné cvičení
