Instrumenty volného platebního styku

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Instrumenty volného platebního styku Bakalářská práce

Autor:

Soňa Klimešová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. PhDr. Ivo Svoboda, Ph.D.

Duben 2011

Prohlášení: „Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací“.

V Blansku, dne 29. dubna 2011

……………………………. Soňa Klimešová

Poděkování:

Děkuji panu JUDr. PhDr. Ivo Svobodovi, Ph.D. za odborné vedení, vstřícný přístup, cenné rady a připomínky při psaní této diplomové práce. Poděkování patří především mé rodině, která mně umoţnila studovat a po celou dobu studia mě podporovala.

ANOTACE Tato práce má za cíl analyzovat efektivnost nabídky pro spotřebitele u jednotlivých mnou vybraných bank, také seznámit spotřebitele s nabídkou instrumentů a s formou platebního styku v rámci České republiky. Úvodem vymezuji pojem platební styk, uvádím ty nejhlavnější právní normy, kterými se řídí. První kapitola patří formě platebního styku, jako například je hotovostní, bezhotovostní, vnitrobankovní, mezibankovní, tuzemský či zahraniční. V druhé kapitole stručnou charakteristikou popisuji ty nejznámější druhy instrumentů platebního styku, s kterými se spotřebitel (klient) můţe v praxi setkat. Ve třetí kapitole jsem se následnou analýzou zaměřila na nabídku vybraných bank a provedla analýzu efektivnosti pro spotřebitele, na základě zvolených rozhodovacích ukazatelů jako je kategorie „dostupnosti poboček a bankomatů“, které banky umoţňují svých klientům na českém trhu, specificky jsem vymezila oblast města Brna, abych mohla konkrétněji porovnat přínos pro spotřebitele. Další rozhodovací kategorií jsem zvolila „rychlost zpracování“ a nakonec v poslední kategorii jsem provedla srovnání „ceny“ za vybrané ukazatele této analýzy. Závěrem jsem provedla celkové porovnání a uvedla finální výsledek mé analýzy, která z uvedených bank je v globále pro spotřebitele tou nejefektivnější a která jen v určité rozhodovací kategorii.

ANNOTATION This work aims to analyze the effectiveness of consumer choice in my choice of banks, also to familiarize consumers with a range of instruments and form of payment in the Czech Republic. Firstly to define the concept of payment, mention the major ones legal rules which govern it. The first chapter is one form of payment, such as the cash, noncash, intrabank, interbank, domestic or foreign. In the second chapter it briefly describes the characteristics of the most popular types of payment instruments, with which the consumer (client) may encounter in practice. In the third chapter, I follow the analysis focused on the supply of selected banks and analyze the effectiveness of consumer decision-making on the basis of selected indicators as a category is "availability of branches and ATMs, the banks allow their customers on the Czech market, specifically, I define the city of Brno, I can compare the benefits specifically for consumers. Another decision I chose the category "processing speed", and then in the last category, I confronted a "prize" for the selected indicators in this analysis. Finally, I made an overall comparison and presented the final result of my analysis, which of these banks in the global consumer is the most efficient and that one with a certain category of decision-making.

OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 8 1

2

PLATEBNÍ STYK ..................................................................................................... 9 1.1

Definice pojmu platební styk .......................................................................... 10

1.2

Formy platebního styku .................................................................................. 11 1.2.1

Hotovostní platební styk .................................................................... 12

1.2.2

Bezhotovostní platební styk ............................................................... 14

1.2.3

Vnitrobankovní a mezibankovní platební styk .................................. 16

1.2.4

Tuzemský a zahraniční platební styk ................................................. 17

1.2.5

Ostatní formy platebního styku .......................................................... 18

INSTRUMENTY PLATEBNÍHO STYKU ............................................................. 19 2.1 Bankovní převod ............................................................................................. 20 2.1.1

Bankovní úhrada ................................................................................ 22

2.1.2

Bankovní inkaso ................................................................................. 24

2.2 Šeky ................................................................................................................ 25 2.3 Směnky ........................................................................................................... 28 2.4 Platební karty .................................................................................................. 32 2.4.1

Sluţby bankomatu ............................................................................. 38

2.5 Sluţby elektronického bankovnictví .............................................................. 39 3

ANALÝZA EFEKTIVNOSTI VYUŢITÍ INSTRUMENTŮ V PRAXI .................. 43 3.1 Česká spořitelna a.s. ....................................................................................... 45 3.1.1 Dostupnost poboček a bankomatů .................................................... 46 3.1.2 Rychlost a efektivita zpracování ........................................................ 49 3.1.3 Cena ................................................................................................... 50 3.2 Raiffeisenbank a.s. ......................................................................................... 51 3.2.1

Dostupnost poboček a bankomatů .................................................... 52

3.2.2

Rychlost a efektivita zpracování ........................................................ 55

3.2.3

Cena .................................................................................................... 56

3.3 Volksbank a.s. ................................................................................................. 58 3.3.1

Dostupnost poboček a bankomatů ..................................................... 59

3.3.2

Rychlost a efektivita zpracování ........................................................ 61

3.3.3

Cena .................................................................................................... 62 6

3.4 Dílčí závěr analýzy efektivnosti pro spotřebitele .......................................... 63 ZÁVĚR …………………………………………………………………………………66 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ……………………………………………………. 68 SEZNAM OBRÁZKŮ…………………………………………………………………. 72 SEZNAM TABULEK …………………………………………………………………. 73 SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………………………….. 74 PŘÍLOHY…………………………………………………………………………….… 75 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

7

ÚVOD Hlavním pilířem v oblasti obchodu je „platební styk“. Většinou při rozhodování obchodníků komu prodají své zboţí nebo naopak od koho toto zboţí nakoupí, hraje důleţitou roli především rychlost a dostupnost převodu peněţ mezi právě kupujícím a prodávajícím. S rozvojem a globalizací obchodu dochází k neustálému nárůstu nároků na účinnou formu a efektivní realizaci platebního styku. Mezi nejvýznamnější sektory v rozvinutém trţním hospodářství patří bankovnictví, které zajišťuje nepřetrţitý tok finančních prostředků mezi jednotlivými subjekty a realizace platebního styku je jedna z jejich nejzákladnějších funkcí. Cílem mé práce je analýza výhodnosti a efektivnosti pro spotřebitele (fyzickou osobu) při vyuţití určitého instrumentu, který nabízí jednotlivé vybrané banky. Dostupnost vyuţití, doba zpracování a především cena (poplatky za poskytnuté sluţby), coţ jsou mnohdy rozhodující kritéria či rozhodujícím impulzem pro spotřebitele (klienta) při volbě příslušné banky nebo při konkrétním výběru určitého instrumentu (nástroje) platebního styku pro samotnou realizaci příslušné transakce. V první kapitole popisuji nejhlavnější právní předpisy, podle kterých se řídí platební styk, poté vymezuji samotný pojem „platební styk“ a také obecně popisuji jednotlivé moţné formy jeho vyuţití. Ve druhé kapitole se soustřeďuji na konkrétní typy instrumentů platebního styku, které jsou v současné době ty nejznámější a v praxi nejvyuţívanější. Třetí kapitola je praktickou částí mojí bakalářské práce. Na základě určitých aspektů, které v této kapitole uvádím, jsem si vybrala tři známé banky, které působí na bankovním trhu jiţ delší dobu a v rámci České republiky a mají vybudovanou příslušnou prestiţ. Mým dalším cílem je provést analýzu efektivnosti pro spotřebitele. Zaměřuji se na tři analytické oblasti, a to na dostupnost poboček a bankomatů banky, na rychlost zpracování platby prostřednictvím vybraného instrumentu platebního styku a především na cenu. V závěru této kapitoly shrnuji zjištěné fakta, kterými jsem dospěla k určitému závěru, která z vybraných bank je v jaké oblasti či v globále přínosem pro spotřebitele a jak na základě příslušných předpokladů, tak především efektivitou své nabídky sluţeb. V závěru mé práce se zamýšlím nad budoucností formy vyuţívání instrumentů platebního styku. Při volbě banky mohou být tyto zjištěné informace pro spotřebitele (fyzickou osobu) přínosné a také určitým stimulem či rozhodovacím faktorem pro finální krok při naplnění jeho určitých představ a očekávání. 8

PLATEBNÍ STYK

1

Platební styk můţeme charakterizovat jako přesun finančních prostředků mezi jednotlivými subjekty a to v určitých formách. Nejhlavnější právní normy, kterými se platební styk řídí, jsou:  Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance,  Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách,  Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku,  Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi,  Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti.  Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.  Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový,  Zákon č. 285/2009 Sb., s kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku,  Vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech bank a technické postupy bank při opravném zúčtování (vyhláška o platebním styku).  Vyhláška č. 374/2009 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických

peněz,

poskytovatelů

platebních

sluţeb

malého

rozsahu

a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.  Vyhláška č. 375/2009 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, poskytovateli platebních sluţeb malého rozsahu a institucemi elektronických peněz České národní bance. K předpisům EU, které se vztahují k platebnímu styku patří: 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2560/2001 o přeshraničních platbách

v eurech. 9

1.1

Definice pojmu platební styk

Pro zpracování tohoto tématu je velmi důleţité si napřed vymezit pojem „platební styk“, který je klíčovým pojmem této práce. V odborné literatuře je „platební styk“ definován jako:„vztah mezi plátcem a příjemcem platby, při kterém dochází k uskutečnění platby, tedy k převodu peněţních aktiv mezi plátcem a příjemcem. Platební styk můţe být prováděn buď přímo mezi nimi, bez prostředníka nebo mezi nimi existuje zprostředkovatel, který bývá zpravidla finanční instituce (nejčastěji banka). Ta je v tomto vztahu pouze zprostředkovatelem příkazů klientů, vytvářejícím platební systémy ze souborů platebních nástrojů, postupů pro jejich pouţití a bankovních i mezibankovních platebních a zúčtovaných procedur pro zabezpečení platebních transakcí1“. Specificky vystihuje „platební styk“ i tato definice: „Platebním stykem rozumíme v širším slova smyslu systém organizovaný bankami a finančními institucemi, který umoţňuje hotovostní i bezhotovostní finanční přesuny mezi jednotlivými subjekty hospodářského ţivota – fyzickými i právnickými osobami2“. Shrnutím uvedených definic můţeme zjednodušeně uvést platební styk jako převod peněţních prostředků mezi plátcem a příjemcem. Charakteristickým prostředkem těchto transakcí jsou určité formy peněz. Tímto rozlišujeme platební styk jako hotovostní a bezhotovostní. U hotovostního platebního styku dochází k fyzickému předání mincí a bankovek, u bezhotovostního platebního styku dochází prostřednictvím bankovních zápisů na běţných účtech klientů – dochází k platebnímu nároku spotřebitele vůči bance či jiné finanční instituci.

1

POLOUČEK; Stanislav a kolektiv. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C.H. Beck, 2006, 141 s. MARVANOVÁ, Marie; HOUDA, Martin a kolektiv. Platební styk aneb platební a zajišťovací instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě. 1. vyd. Brno, 1993, 26 s. 2

10

1.2

Formy platebního styku

Vyuţití platebního styku můţeme posuzovat na základě různorodé formy pouţívaní platebních instrumentů, a to například podle: 

způsobu placení - např. platební styk hotovostní a platební styk bezhotovostní. V praxi můţe docházet i ke kombinaci obou forem k tzv. částečnému hotovostnímu platebnímu styku,



teritoria realizace platby - např. vnitrobankovní platební styk /interní/ a mezibankovní platební styk /externí/,



hlediska určení teritoria či místa zpracování - např. tuzemský platební styk, zahraniční platební styk a také přeshraniční platební styk3,



vstupu banky či jiné finanční instituce do příslušného závazku - např. závazkový platební styk či jen bezzávazkový platební styk,



lhůty provedení - např. platby standardní nebo platby přednostní tzv. expresní platby,



náleţitostí původních dokumentů - např. hladké platy a dokumentární platby,



způsobu předkládání platebních instrumentů a jejich nosiče - např. předkládání platebních příkazů formou „písemného příkazu“, a nebo „elektronického příkazu“,



subjektu, který zadává příkaz k platbě - např. platby z podnětu plátce, z podnětu příjemce či z podnětu třetí strany,



druhu klienta (spotřebitele) - např. „retailový“ (jedná se o platby klientů, které se vyznačují tím, ţe výše těchto jednotlivých plateb je relativně nízká a jejich počet relativně vysoký) a „wholesalový“ (jedná se zpravidla o klienty, jejichţ platby jsou obchodní povahy, u kterých je výše jednotlivých plateb zpravidla vyšší).

V následujících podkapitolách se s některými formami platebního styku seznámíme podrobněji.

3

V souladu s § 2 odst. 2 zákona o platebním styku se přeshraničním převodem rozumí převod peněţních prostředků z jednoho členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále téţ „EHP“) do jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v domácí měně kteréhokoliv členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor aţ do výše protihodnoty 50 000 eur. 11

1.2.1 Hotovostní platební styk Hotovostní platební styk se uskutečňuje hotovými penězi – bankovkami a mincemi. Definovat peníze můţeme takto: „Peníze jsou centrem obchodu, ať uţ probíhá ve vesnických krámcích nebo na mezinárodních komoditních burzách. Peníze „prostředek směny“, umoţňují prodávajícímu a kupujícímu, ţe se dohodnou a vzdají se toho, co mají, aby dostali to, co chtějí4“. Kaţdodenní úhrady standardně nízkých částek prováděné spotřebiteli jsou prioritní oblastí hotovostního placení tzn., ţe převáţná část těchto plateb probíhá mimo bankovní sféru, nebo-li: „Typická hotovostní platba má podobu placení mezi dvěma nebankovními subjekty. Probíhá v obchodech, restauracích, provozovnách sluţeb, ale i ve státních institucích – platba daní v hotovosti apod. Další variantou hotovostní platby je placení za sluţby nebo zboţí mezí podnikatelskými subjekty, které je vyvoláno nedůvěrou v platební kázeň partnera, nedůvěrou v platební systém v dané zemi nebo snahou přenést podnikatelské aktivity do oblastí šedé ekonomiky5“. Mezi formy hotovostního platebního styku můţeme zařadit i tzv. částečně hotovostní platební styk. Je charakteristický přeměnou hotovostních peněz na bezhotovostní a naopak. Hovoříme o tzv. vkladech či výběrech z bankovního účtu nebo vydání šeků, ale také například hotovostní výběr bankovek z bankomatů příslušné banky prostřednictvím platební karty, coţ je přímo specifický instrument platebního styku, o kterém budu hovořit v samostatných kapitolách této práce. O částečně hotovostním platebním styku se nijak zvláště v bankovní oblasti nehovoří. Je pro mnohé z nás automatický a mnohdy si neuvědomíme, ţe se jedná o formu platebního styku. „Ilustrací tohoto jevu mohou být např. tyto případy: -

třetí osoba vkládá hotovost na můj účet v bance,

-

platba šekem, kdy majitel šeku inkasuje hotovost v bance6“.

Převáţná část těchto transakcí probíhá mezi jednotlivými fyzickými osobami. Zprostředkování zajišťují i instituce jako např. pošty, především však budeme hovořit o bankách, které formou příjímání vkladů a výplat hotovostí z účtů jejich klientů tyto 4

TŮMOVÁ; Miroslava a kolektiv. PENÍZE. 1.vyd. Praha: Vydavatelství Fortuna Print, spol. s r.o., 1993. 20 s. 5 POLOUČEK; Stanislav a kolektiv. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C.H. Beck, 2006. 152 s. 6 ŠENKÝŘOVÁ; Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví I. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, spol. s r.o., 1997. 111 s. Učebnice. 12

sluţby nabízí. Všeobecně úloha bank v platebním styku je velmi rozsáhlá a důleţitá. Konkrétně můţeme ji specifikovat i takto: „Úloha bank v hotovostním platebním styku spočívá v tom, ţe banky:  zásobují národní hospodářství potřebnou hotovostí,  vracejí do centrální banky hotovostní peníze v daném okamţiku v národním hospodářství přebytečné7“. Fyzické osoby, podnikatelé či zástupci firem a společností ukládají své finance, podobě bankovek či mincí na své účty u bank, nebo naopak provádějí výběry hotovosti z účtů. Tyto transakce v bankovní oblasti jsou označovány jako pokladní operace a v rámci bank probíhají prostřednictvím bankovních pokladen. „Klienti banky ukládají hotové peníze na bankovní účty obvykle prostřednictvím pokladen v době, kdy má banka pro klienty otevřeno. Pokud chtějí uloţit hotovost v bance mimo pokladní hodiny, mohou vyuţít sluţeb nočního trezoru8“. Hotovostní platební styk má různé formy realizace, a to: -

sloţením hotovosti přímo na pokladnách bank a bankovních institucí,

-

šekem k výplatě hotovosti,

-

pokladní sloţenkou,

-

poukazem peněţních prostředků,

-

výběrem hotovosti, prostřednictvím bankovní platební karty,

-

výběrem hotovosti prostřednictvím výběrného lístků na pokladnách banky.

Denně se setkáváme s touto formou hotovostního placení, ale pomalu dochází k ústupu, neboť doba jde stále kupředu a hotovostní způsob placení není nějak efektivní variantou pro spotřebitele, tak i pro poskytovatele těchto sluţeb. Negativa jsou různá - uvedu ty nejzákladnější, a to: -

vyšší provozní nálady při manipulaci s hotovými penězi (při odvodech a dotacích bankovek či mincí v rámci banky),

-

riziko přijetí falešných bankovek falzifikátů (tzv. falza),

-

vţdy musí dojít k fyzickému setkání plátce a příjemce při provedení této platby,

-

není jednoduché monitorovat zdroj těchto financí (nekalé záměry pro účely tzv. praní špinavých peněz).

7

ŠENKÝŘOVÁ; Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví I. 2. vyd., Praha: GRADA Publishing, spol. s r.o., 1997, 111 s. Učebnice. 8 ŠENKÝŘOVÁ; Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví I. 2. vyd., Praha: GRADA Publishing, spol. s r.o., 1997, 111 s. Učebnice. 13

1.2.2 Bezhotovostní platební styk Tato forma platebního styku v současné době zcela převaţuje způsob vyuţití bankovních sluţeb v rámci peněţního trhu. Je dosti frekventovaná a patří mezi nejrozšířenější způsob realizace plateb. Definovala bych bezhotovostní platební styk tak, ţe technicky řečeno dochází k přesunům peněz formou bankovních zápisů na platebních účtech. Nepouţívá se hotovost. Jedná se o převody peněţních prostředků mezi bankovními účty. Základní a nezbytnou podmínkou pro realizaci této formy platebního styku je tedy existence bankovního účtu. „Obsahem bezhotovostního platebního styku, který většinou zprostředkovávají banky, je uskutečňování takových transakcí, při nichţ banka na příkaz klienta provádí na vrub či ve prospěch jeho bankovních účtů různé peněţní úhrady nebo umoţňuje inkasa peněţních částek. Jinými slovy, banka zatíţí (debetuje) účet jednoho klienta a připíše příslušnou částku ve prospěch (kredituje) účtu jiného klienta téţe nebo jiné instituce. Tento druh platebních operací (debet - kredit) je vţdy iniciován příkazem klienta v elektronické nebo klasické papírově podobě. V klasické podobě jde o vztah plátce (Antl. payer) a příjemce platby (angl. payee). Pokud do vztahu vstupuje převádějící instituce, plní pouze roli zprostředkovatele vůle svých klientů. Realizace bezhotovostních plateb patří mezi elementární činnosti bank9“. Účastníky této formy plateb jsou vţdy na straně jedné příkazce (plátce), na straně druhé příjemce platby a v roli zprostředkovatele provádění bezhotovostního platebního styku zde vystupuje banka. „Banka odepisuje peněžní prostředky z běţného účtu v zásadě na základě příkazu oprávněných osob. Bez jejich příkazu můţe peněţní prostředky odepsat jen se souhlasem majitele běţného účtu, tedy pokud je to sjednáno ve smlouvě (např. úhrada cen za sluţby, debetní úroky, platby uskutečněné platební kartou a šekem). Bez souhlasu majitele účtu můţe banka odepsat peněţní prostředky z běţného účtu jen na základě zákona v případě

9

JUDr. JOPEK; David, Právní regulace platebního styku, 24. 10. 2007, http://pravniradce.idnes.cz/. 14

opravného zúčtování a v případě provádění pravomocného a vykonatelného rozhodnutí soudu nebo správního orgánu10“. Existují tři způsoby, jak spotřebitelé mohou bance předávat příkazy k bezhotovostnímu zpracování plateb, a to: 1. Písemně – jedná se o nejtradičnější způsob předání. Spotřebitelé předávají příkazy k platbám na příslušných formulářích či ve formě poţadované příslušnou bankou. V rámci České republiky je tento způsob dosti vyuţíván. 2. Na magnetických médiích – jde o nejefektivnější způsob pro realizaci většího mnoţství plateb, na základě zvláštního smluvního ujednání (sepsání smlouvy) mezi spotřebitelem a bankou. 3. Pomocí dálkového přenosu dat – realizace se provádí prostřednictvím osobního počítače a modemu, který spotřebiteli umoţní připojit se na počítačovou síť banky, ale s určitým omezeným uţivatelským přístupem. Takto je moţné komunikovat přímo s bankou z pohodlí svého domova či kanceláře. Pokud bych měla specifikovat přímo „instrumenty bezhotovostního platebního styku“, tak se jedná o určité druhy dokumentů, na základě kterých jsou prováděny platební operace v rámci bank či prostřednictvím jiných bankovních institucí. Všeobecně nabídka platebních instrumentů v rámci bezhotovostního styku je dosti široká. Mezi ty nejčastěji v praxi vyuţívané nástroje bezhotovostního platebního styku patří bankovní převody typu bankovní úhrada či bankovní inkaso, šeky k zúčtování, bankovní platební karty a pro realizaci zahraničního bezhotovostního platebního styku se vyuţívají bankovní převody formou tzv. hladkého platu.

10

HARTLOVÁ, Věra; SOLDÁNOVÁ, Marcela; SVOBODOVÁ, Jitka; ŢLEBKOVÁ, Michaela. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha 1: Nakladatelství učebnic Fortuna, 2004. 49 s. 15

1.2.3 Vnitrobankovní a mezibankovní platební styk „Banky poskytují sluţby tuzemského platebního styku svým klientům – fyzickým a právnickým osobám, hovoříme tedy o platebním styku klientském. Jestliţe jsou plátce a příjemce klienty jedné banky, provádí tato banka vnitrobankovní platební styk. Protoţe se často uskutečňují platby mezi klienty různých bank, musí být platby vypořádány také mezi bankami, a to se děje v platebním styku mezibankovním 11“. V případě, ţe probíhají mezi různými bankami, tak hovoříme o mezibankovním platebním styku. Toto je důleţité specifikum pro rozlišení, v jakém okamţiku, a kde se příslušná bezhotovostní platba nachází v rámci zpracovatelského bankovního procesu. „V rámci mezinárodního platebního styku provádějí banky bezhotovostní platební styk buď prostřednictvím mezinárodních zúčtovacích systémů, jejichţ význam se v Evropě zvýšil zejména se zavedením eura, nebo prostřednictvím vzájemných účtů. Tyto účty mohou být dvojího druhu: -

nostro12 účty jsou účty, které má daná banka u jiné banky (jde ve své podstatě běţný účet, který má tato banka otevřen u jiné banky);

-

loro13 účty jsou naopak účty, které daná banka vede pro jiné banky14“.

Pokud tedy platební transakce probíhají v rámci jedné banky, pak hovoříme o vnitrobankovním platebním styku. Dochází zúčtování závazků a případných pohledávek mezi jednotlivými účty v reálném čase, bez omezení a vţdy v rámci jedné příslušné bance.

11

HARTLOVÁ, Věra; SOLDÁNOVÁ, Marcela; SVOBODOVÁ, Jitka; ŢLEBKOVÁ, Michaela. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha 1: Nakladatelství učebnic Fortuna, 2004. 48 s. 12 Z italštiny „Nostro“ = znamená „naše“. 13 Z italštiny „Loro“ = znamená „vaše“. 14 REVENDA, Zbyněk; MANDEL, Martin; KODERA, Jan; MUSÍLEK, Petr; DVOŘÁK, Petr; BRADA, Jaroslav. PENĚŢNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ. 4. vyd. Praha: Nakladatelství Management Press, spol. s. r. o., 2008. 155 s. 16

1.2.4 Tuzemský a zahraniční platební styk Podle teritoria transakce platebního styku rozeznáváme styk tuzemský a zahraniční (mezinárodní). Bankovní instituce provádějí tuzemský platební styk mezi subjekty uvnitř jednoho státu (v rámci České republiky), a to obvykle v domácí měně (měna: CZK) ve formě hotovostních a bezhotovostních operací. Zahraniční platební styk se provádí bezhotovostní platbou mezi tuzemskými a

zahraničními

subjekty.

Tyto

transakce

probíhají

i

opačným

způsobem.

Zprostředkovatelem těchto plateb jsou tzv. korespondentské banky, coţ jsou banky, které pro bankovní instituce v rámci České republiky vedou bankovní účet právě pro zúčtování zahraničního platebního styku. Zahraniční platební styku má i podkategorii formy vyuţití tzv. přeshraniční platby. Tyto transakce jsou realizovány mezi státy Evropské unie (mezi státy Evropského hospodářského prostoru). Měna těchto plateb je Euro a je nutno vţdy mimo to dodrţet limit maximální částky převodu ve výši 50.000 EUR (uvedeno v zákoně o platebním styku, kde jsou i přímo definované parametry pro dobu realizace a účtování poplatků). V České republice platí Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech definuje vybírání poplatků u přeshraničních převodů v eurech, které musí být stejné jak u domácích platebních převodů v eurech a musí být splněn předpoklad, ţe příkaz k platbě musí obsahovat IBAN15 a SWIFT16 (neboli BIC) a uplatněn poplatek typu SHE17, pokud platební příkaz neobsahuje speciální instrukci vyţadující ruční zpracování. „V posledních letech nabývá platební styk v Evropské unii na významu, a proto je v České republice jeho regulaci věnována větší pozornost. V návaznosti na některé normy (směrnice) Evropských společenství byl v České republice přijat zákon o platebním styku, podle něhoţ se poskytuje od 1. ledna 200318“.

15

IBAN – „International Bank Account Number“ = je mezinárodní číslo bankovního účtu umoţňující provádět platby do a ze zahraničí. Je definován standardem (normou) ISO 13616. Pouţívá se ve všech zemích Evropské unie (kde je nutný pro jakékoliv zahraniční platby), ale i v několika dalších zemích. 16 SWIFT – „Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication“ = Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci - slouţí zejména k mezinárodnímu platebnímu styku. Jde o počítačově řízený systém pro dálkový přenos dat mezi bankami a dalšími finančními institucemi. V rámci SWIFT kódu má kaţdá zúčastněná banka svůj jedinečný kód, kterým se identifikuje – tzv. BIC kód. 17 SHA – jedná se o zahraniční bankovní poplatek k tíţi příjemce, neboli příkazce hradí veškeré poplatky své převádějící banky a příjemce hradí veškeré výlohy spojené s převodem platby své banky. 18 HARTLOVÁ, Věra; SOLDÁNOVÁ, Marcela; SVOBODOVÁ, Jitka; ŢLEBKOVÁ, Michaela. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha 1: Nakladatelství učebnic Fortuna, 2004. 39 s. 17

1.2.5 Ostatní formy platebního styku V předchozí kapitole „1.2 Formy platebního styku“ jsem uvedla varianty vyuţití platebního styku, coţ dle mého názoru jde o rozsáhlé mnoţství moţností, které spotřebitel můţe dle svých potřeb vyuţít. Mezi jednu specifickou formu bezhotovostního platebního styku patří i elektronický platební styk. Jedná se o platební styk, při kterém dochází ke kontaktu spotřebitele s bankou nebo jen jeho plné či částečné vyuţití sluţby nebo produktu banky elektronickou formou. Rozdílem je způsob uchování jejich peněţní hodnoty a ne, vţdy tento způsob naplňuje všechny znaky bezhotovostního platebního styku. V případě elektronických peněţních prostředků jde o přímé umístění, buďto a pevném disku počítače nebo na čipu. V praxi rozlišujeme dvě varianty elektronických platebních prostředků, a to: 

prostředek vzdáleného přístupu k peněţní hodnotě - dochází k ověřování zůstatku

bankovního účtu, kde jsou finanční prostředky uloţeny či odkud je potřeba jejich čerpání. Z pravidla dochází k vyţádání identifikace drţitele, a to na základě osobního identifikačního čísla, které přiděluje vydavatel (banka) nebo dochází k jiné identifikaci dle

stanovených

podmínek

příslušného

poskytovatele

těchto

sluţeb

(banky).

Pro vyuţívané produkty touto formou je charakteristické to, ţe nejde o nové produkty, ale jen proces jejich obsluhy či správy a vyuţívání je prováděno v elektronické podobě. V současnosti mezi nejčastější formy vyuţití patří různé druhy platebních karet nebo moţnosti distribučních kanálů typu Homebanking, Phonebanking, GSM banking a Internetbanking. Dochází k elektronickému zprostředkování sluţeb (např. zadání platebních příkazů) banky pro spotřebitele (plátce) a příjemce (třetí osobu). 

elektronický peněţní prostředky – jedná se o elektronický prostředek, který

uchovává peněţní hodnotu v elektronické podobě. Přijímán je jako platební prostředek nejen jeho vydavatelem, ale i jinými osobami. Takto uchovávaná peněţní hodnota je označována jako elektronické peníze. Nejčastěji mají podobu čipových karet, které jsou nazývány jako elektronické peněţenky (neboli i jako předplacené karty). „Elektronická peněţenka je čipová karta, která má přímo v sobě uloţen elektronický ekvivalent hotových peněz v určité výši a které lze pouţít k placení zejména drobných částek. Zaplacená částka se z karty odepíše ihned při placení19“. 19

REVENDA, Zbyněk; MANDEL, Martin; KODERA, Jan; MUSÍLEK, Petr; DVOŘÁK, Petr; BRADA, Jaroslav. PENĚŢNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ. 4. vyd. Praha: nakladatelství Management Press, s.r.o., 2008. 159 s. 18

2 INSTRUMENTY PLATEBNÍHO STYKU

Podmínkou pro zpracování tuzemského i mezinárodního platebního styku prostřednictvím bankovních instrumentů je existence účtu20 na základě smluvního vztahu s příslušnou bankou. V některých formách nabízených instrumentů hraje velkou roli i správně vyhotovený platební tiskopis obsahující povinné náleţitosti a velmi důleţité je i mít k dispozici odpovídající zůstatek finančních prostředků na bankovním účtu pro moţnost provedení zadané platby. Předkladateli platebních instrumentů mohou být:  Majitel bankovního účtu (základem pro zprostředkování platebního styku je běţný účet),  Osoba oprávněna k nakládání s prostředky na bankovním účtu (obě dvě zmíněné osoby mají vţdy v rámci banky oprávnění na základě tzv. Podpisového vzoru banky),  Třetí osoba za předpokladu, ţe to umoţní právní předpisy a obchodní podmínky banky. Pro tuto práci instrumenty platebního styku jsou klíčovým aspektem a neţ přejdeme k samotné analýze jejich efektivnosti vyuţití v praxi, tak s některými z vybraných instrumentů se prostřednictvím stručné charakteristiky seznámíme v následujících kapitolách, a to:  s bankovními převody,  s šeky,  se směnkami,  s platebními kartami (vyuţití sluţeb bankomatu), a také se specifickými instrumenty sluţeb elektronického bankovnictví. 20

Jedná se o běţné účty, které banky vedou klientům (spotřebitelů) a na nichţ jsou uloţeny peněţní prostředky na viděnou a slouţí k provádění platebního styku. Bankovních účtu je více druhů. Liší se svojí formou účelu vyuţití. Uvedla bych pro příklad tzv. vkladové účty (slouţí k ukládání peněţních prostředků na sjednanou dobu a za sjednaných podmínek úrokového výnosu pro spotřebitele). Dále existují tzv. devizové účty, které jsou vedeny v cizí měně. Vţdy však je podmínkou vytvoření smluvní dokumentace mezi bankou a klientem (spotřebitelem). Banky se přitom řídí obchodním zákoníkem, ve kterém jsou upraveny tyto smlouvy. Kaţdá banka má své tzv. Všeobecné obchodní podmínky a kompletní ceník sluţeb a produktů, které pro klienta (spotřebitele) nabízí. 19

2.1

Bankovní převody

Bankovním převodem se rozumí bezhotovostní převod finančních prostředků na základě příkazu spotřebitele (klienta banky) a za pouţití platebních instrumentů z účtu plátce ve prospěch účtu příjemce. Definice dle zákona je: „Převodem se pro účely tohoto zákona rozumí operace prováděná na základě příkazu, který dal příkazce své převádějící instituci za účelem převedení peněţních prostředků ve prospěch příjemce21“. Účastníky bankovních převodů jsou: 

plátce (je to uţivatel bankovního účtu, z kterého mu jsou odepsány finanční prostředky k realizaci platební transakce),



příjemce (je to uţivatel bankovního účtu, na který mu podle platebního příkazu jsou finanční prostředky připsány).



banka (zprostředkovatel těchto transakcí).

Plátce i příjemce platby mohou být fyzické osoby nebo právnické osoby, tuzemci i cizozemci. Podoby bankovních převodů: 1) pro mezinárodní platební styk  hladký plat. „ Hladné platy jsou nejjednodušší formou placení v zahraničním platebním styku. Hladký plat je vlastně bankovní převod modifikovaný pro potřeby placení do zahraničí. Jako „hladký“ plat se tento platební nástroj označuje proto, ţe neobsahuje ţádný závazek banky a nemá ani vazbu na předloţení dokumentů. Hladké platby jsou pouţívány pro platby obchodní i neobchodní povahy22“.

21

Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích; Část druhá; § 3 Převody. 22 ŠENKÝŘOVÁ; Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví I. 2. vyd., Praha: GRADA Publishing, spol. s r.o., 1997. 120 s. Učebnice. 20

2) pro tuzemský platební styk  příkaz k úhradě, (stručná charakteristika viz následující kapitola 2.1.1 Bankovní úhrada),  příkaz k inkasu, (stručná charakteristika viz následující kapitola 2.1.2 Bankovní inkaso). „Prostřednictvím příkazů k úhradě, mnohem menší míře i příkazů k inkasu, probíhá největší část zejména tuzemského platebního styku23“. Tyto převody finančních prostředků mohou být uskutečněny, jak ve formě bezhotovostního tuzemského, tak i zahraničního platebního styku. V rámci tuzemského platebního styku mohou být realizované nejen formou vnitrobankovního (interního) platebního styku, ale také i formou mezibankovního (externího) platebního styku, kde realizace můţe probíhat v rámci celého bankovního systému České republiky. „Bankovní spojení v mezibankovním platebním styku patří k povinným náleţitostem příkazu a je jedním z nejdůleţitějších údajů v bezhotovostním platebním styku. Formát a základní struktura bankovního spojení jsou jednotné pro všechny banky v České republice, pro jejich vzájemné platby a stanoví je Česká národní banka vyhláškou. Je to velmi důleţitý údaj, bez kterého by bezhotovostní platební styk mezi bankami nemohl fungovat (viz následující přehled)24“.

Tabulka č. 1: Přehled formátu a struktury bankovního spojení (viz příloha č. 2)

23

REVENDA, Zbyněk; MANDEL, Martin; KODERA, Jan; MUSÍLEK, Petr; DVOŘÁK, Petr; BRADA, Jaroslav. PENĚŢNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ. 4. vyd. Praha: nakladatelství Management Press, s.r.o., 2008. 155 s. 24 HARTLOVÁ, Věra; SOLDÁNOVÁ, Marcela; SVOBODOVÁ, Jitka; ŢLEBKOVÁ, Michaela. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha 1: Nakladatelství učebnic Fortuna, 2004. 54 s. 21

2.1.1 Bankovní úhrada „Bankovní úhrada je základním nástrojem tuzemského bezhotovostního placení. Tento typ platby zadává plátce příkazem k úhradě. Plátce jím přikazuje bance, aby z jeho běţného účtu převedla na účet příjemce stanovenou částku25“.

Obrázek č. 1: Schéma procesu příkazu k úhradě

Plátce

1. Banka plátce

3. Banka příjemce

4. Bankovní účet příjemce

2. Bankovní účet plátce

Zdroj: (HARTLOVÁ, Věra; SOLDÁNOVÁ, Marcela; SVOBODOVÁ, Jitka; ŢLEBKOVÁ, Michaela. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost).

Základním podnětem k provedení platby je tedy příkaz k zúčtování. Zvláštností je i to, ţe při pouţití platebních instrumentů jako jsou šeky či platební karty dochází k následnému nebo automatickému vystavení tohoto příkazu k zúčtování. Pro rychlou a snadnou realizaci patří příkaz k úhradě mezi nejpouţívanější a nejefektivnější způsoby převodu. V praxi můţe být členěn z různých hledisek: 1) podle počtu zadaných plateb v rámci jednoho platebního příkazu: -

Jednotlivé příkazy (jde o příkaz k realizaci jedné platby),

- Hromadné příkazy (jde o jeden příkaz k provedení více neţ jedné platby). 25

ŠENKÝŘOVÁ; Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví I. 2. vyd., Praha: GRADA Publishing, spol. s r.o., 1997. 118 s. Učebnice. 22

2) podle zadané frekvence provedení platby v rámci jednoho platebního příkazu: -

Jednorázový příkaz (platba je realizována pouze jedenkrát),

-

Trvalý příkaz (vyznačuje se opakujícími se platbami v pravidelných, předem stanovených intervalech, od stejného plátce nebo pro stejného příjemce).

3) podle formy zadání platby: - Písemný (podaný na předepsaném papírovém tiskopise příslušné banky), - Nepísemný (zadaný na nosiči dat či uskutečněný přes přímý přenos komunikační sítě nebo prostřednictvím dalších distribučních kanálů). Sankce při nedodrţení lhůt převodu Pokud vznikne spotřebiteli (klientovi) škoda způsobená nesprávným zúčtováním odpovídá za to příslušná banka (poskytovatel). Právním předpisem, podle kterého se tato odpovědnost řídí, je obchodní zákoník. V rámci speciální úpravy zákona o platebním styku je vţdy stanovena zvláštní sankce. „V případě opoţděného zúčtování zaplatí banka svému klientovi úrok z prodlení z převáděné částky ve výši dvojnásobku diskontní sazby České národní banky, a to za kaţdý den prodlení (současná právní úprava)26“. Náleţitosti příkazu k úhradě v české měně V zákoně o platebním styku a i ve vyhlášce č. 62/2004 Sb. nalezneme podmínky pro realizaci příkazu k úhradě. Příkazy k úhradě, které neobsahují níţe v tabulce uvedené náleţitosti nebo nesplňují příslušné bankovní podmínky, nebudou tyto platby zrealizovány a vrací se zpět příkazci jako neuskutečněné (nezrealizované). Vţdy je povinností poskytovatele (banky) informovat uţivatele o neprovedení takto zadané platby.

Tabulka č. 2: Přehled povinných náleţitostí příkazu k úhradě (viz příloha č. 3)

Tabulka č. 3: Přehled nepovinných náleţitostí příkazu k úhradě (viz příloha č. 4)

26

HARTLOVÁ, Věra; SOLDÁNOVÁ, Marcela; SVOBODOVÁ, Jitka; ŢLEBKOVÁ, Michaela. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha 1: Nakladatelství učebnic Fortuna, 2004, 56 s. 23

2.1.2 Bankovní inkaso „Bankovní inkaso je logickým protějškem bankovní úhrady. Technika provedení platby je v podstatě stejná jako u bankovní úhrady. Základní rozdíl mezi oběma formami spočívá v tom, ţe v případě bankovního inkasa zadává podnět k platbě příjemce platby – beneficient. Nutným předpokladem pro provedení inkasa je proto dohoda mezi bankou a majitelem běţného účtu, ze které vyplývá, ţe majitel povoluje inkaso ze svého běţného účtu. V této dohodě se specifikuje, kdo smí příkaz zadat a můţe zde být stanoven limit (maximální částka) inkasa. Inkasní příkaz zadává beneficient příkazem k inkasu27“. Obrázek č. 2: Schéma procesu příkazu k inkasu

1. Příjemce

5. Účet příjemce

Banka příjemce

2. Banka plátce

4.

3. Účet plátce seznam

Banka příjemce

povolených inkas


Tento způsob placení je méně obvyklý, ale pro některé druhy plateb je tato forma placení obzvlášť vhodná jako například pro platbu za takové sluţby, kde spotřebitel nemůţe odporovat stanovené ceně, kvalitě a popřípadě i mnoţství poskytnuté sluţby (např. platba za telekomunikační sluţby, elektřina, voda a plyn). V České republice je inkasní platba nejčastěji vyuţívána pro platby tzv. sdruţeného inkasa obyvatelstva (SIPO). Náleţitosti příkazu k inkasu jsou podobné jako stanovené náleţitosti k realizaci příkazu k úhradě. 27


2.2 Šeky Klasickým instrumentem jak hotovostního, tak i bezhotovostního placení jsou šeky. Definice: „Šek je cenný papír, který obsahuje bezpodmínečný příkaz výstavce šeku bance (šekovníkovi), aby vyplatila z jeho účtu oprávněnému majiteli šeku peněţitou částku uvedenou na šeku28“. Je převoditelný. V rámci České republiky se pouţívání šeků řídí podle zákona č.191/1950, směnečný a šekový zákon, který vychází ze Ţenevských úmluv o šecích a směnkách. Druhy šeků: 1)

osoby výstavce šeku:  Bankovní šek Výstavcem tohoto šeku je vţdy banka. Jedná se o kvalitní druh šeku, neboť je vţdy krytý. Je vystaven za předpokladu blokace (krytí) finančních prostředků (nebo úvěrem) spotřebitele (klienta) na jeho bankovním účtu.  Soukromý šek Výstavcem tohoto šeku je osoba, která je nebankovním subjektem a má učet v bance, na kterou je vystaven i tento šek. Dále existují tzv. zvláštní druhy soukromého šeků, a to:  Šek se záruční kartou (např. eurošek a šek Zaručeného šekového systému).

2)

toho, v čí prospěch je šek vystaven:  Šek na řad Na šeku je uvedeno přesné označení osoby, které má být šek proplacen. Pro přesné označení se uvádí doloţka „na řad“. Můţe být vystaven i na vlastní řad výstavce šeku. Převádí se tzv. indosamentem (rubopisem či ţirem) – oprávněný majitel (indosant) tímto uvede novou oprávněnou osobu (indosatáře). Vţdy tento převod musí být stvrzen majitelovým podpisem.  Šek na jméno Je opatřen doloţkou „nikoliv na řad“ nebo jinou doloţkou stejného významu. Indosamentem nesmí být převeden na jinou osobu.

28


 Šek na majitele (doručitele) Na tomto šeku není uvedena konkrétní osoba jako právoplatný majitel anebo je na šeku uvedeno konkrétní jméno, ale s doloţkou „nebo majiteli“. Ten, kdo v tu danou chvíli má v drţení tento šek, tak je jeho oprávněný majitel. Převádí se pouhým předáním.

3)

způsobu pouţití:  Šek pokladní Slouţí k výběrům hotovosti z banky (nástroj hotovostního platebního styku).  Šek zúčtovací Šekovníkem má moţnost tento šek vyrovnat pouze bezhotovostní formou. Na šeku je toto vyjádřeno pomocí tzv. doloţky „jen k zúčtování“.

Účastníci šekově právních vztahů jsou: a) Výstavce Jedná se o osobu, která svým jednáním (vystavením šeku – tzv. emitováním a podepsáním tohoto šeku) zaloţí šekově právní vztah. Tímto přikazuje bance zaplatit sumu uvedenou na šeku. b) Remitent Jedná se o prvního majitele šeku, tedy o oprávněnou osobu neboli věřitele. Můţe se tedy domáhat předloţením šeku k jeho proplacení. Nemusí být nutně uveden na šeku. c) Šekovník Jde o osobu, která je určena k tomu, aby na základě šeku provedla jeho proplacení oprávněné osobě (majiteli). Tato osoba je jen osobou na šeku pouze uvedenou, není ţádným dluţníkem ze šeku, ani hlavním a ani vedlejším dluţníkem. V praxi jako šekovník vystupuje banka, která vydává tzv. šekové kníţky. Cestovní šek Jedná se o speciální druh šeku, který není upraven zákonem směnečným a šekovým, ale obchodním zákoníkem. Mají význam náhrady hotovosti v cizí měně a tímto sniţují rizika ztráty nebo odcizení financí při cestování. Jeho proplacení nebo zajištění jeho proplacení, je povinna ta instituce, která tento šek vydala.

26

Náleţitosti šeku „Šek není v zákoně definován, ale je vymezen šekovými náleţitostmi. Podstatné náleţitosti šeku jsou takové náleţitosti, bez nichţ nemůţe být tato listina povaţována za šek29“. Podstavné formální (tzn., ţe celý šek musí být sepsán v jednom jazyce) a obsahové náleţitosti musí splňovat kaţdý šek dle zákona.

Tabulka č. 4: Přehled podstatných obsahových náleţitostí šeku

Podstatné obsahové náleţitosti šeku Označení, ţe jde o šek, pojaté do vlastního textu a vyjádřené v jazyku, v němţ je šek sepsán (neplatí v anglosaské oblasti). Bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou šekovou částku. Jméno (název) toho, kdo má platit (šekovník, tj. banka). Údaje místa, kde má být placeno. Datum a místo vystavení šeku. Podpis výstavce.


Pokud chybí v listině některá z uvedených podstatných obsahových náleţitostí, není šek platný. Existují i tzv. nepodstatné náleţitosti, které na šeku bývají uváděny např. bankovní spojení, údaj osoby, u které dojde k proplacení šeku, částka slovy anebo i číslo šeku.

29


2.3 Směnky „Směnka je převoditelným cenným papírem, který má především úvěrovou a platební funkci. Úvěrová funkce se projeví v tom, ţe místo placení peněţního závazku (např. kupní ceny) podepíše dluţník směnku, kterou na něho vystavil věřitel (např. prodávající). S úvěrovou funkcí souvisí funkce zajišťovací, jenţ spočívá v tom, ţe směnečný věřitel má usnadněné vymáhání své pohledávky zajištěné směnkou. Směnka je platebním prostředkem, neboť dluţník můţe svému věřiteli platit svůj peněţní závazek tím, ţe na něho indosuje30 směnku, kterou získal jako směnečný věřitel. S tím souvisí moţnost směnečného věřitele pouţít směnky k získání hotových peněz tím, ţe směnku eskontuje (prodá) bance, která jej financuje31“. Druhy směnek: 1)

Směnka vlastní Je specifická slibem výstavce, který zaplatí věřiteli ve stanoveném termínu uvedenou částku. Účastníky jsou: a)

Výstavce směnky = jedná se o dluţníka,

b) Majitel směnky = jedná se o věřitele. 2)

Směnka cizí (trata) Je specifická příkazem výstavce směnky třetí osobě zaplatí věřitel ve sjednaný termín vyznačenou sumu na směnce. Účastníky jsou: a)

Výstavce (trasant) = jedná se o vedlejšího dluţníka,

b) Věřitel (remitent) = jedná se o majitele směnky, c)

Směnečník (trasát) = jedná se hlavního dluţníka.

U směnky cizí se často v praxi setkáváme s dvěmi modifikacemi, a to: 1)

Směnka cizí na vlastní řad Jedná se o formu cizí směnky. Remitentem je současně výstavce směnky. Iniciativnější při vystavení je věřitel, který akceptaci směnky ţádá po samotném dluţníkovi.

30

„Indosovat“ znamená „provádět“. (zdroj: KRAUS, Jiří; Autorský kolektiv. NOVÝ AKADEMICKÝ SLOVNÍK CIZÍCH SLOV). 31 KROPÁČ, Ludvík. SMĚNKY a směnečné právo (Směnečný zákon s komentářem a úvodem do směnečného práva). 44. publikace Praha: Nakladatelství PROSPEKTRUM, spol. s r.o.,1993. 7 s. 28

Účastníky jsou:

2)

a)

Směnečník.

b)

Výstavce = Remitent.

Zastřená vlastní směnka Je u ní specifické, ţe osoba výstavce této směnky je totoţná s osobou směnečníka. Dochází k tomu, ţe výstavce si sám sobě dává příkaz zaplatit směnečnou sumu. Důvodem k pouţití této směnky je zpravidla okolnost, ţe směnky cizí jsou v obchodě více váţeny neţ vlastní směnky. Účastníky jsou: a)

Výstavce = směnečník.

Směnky se člení i podle hlediska jejich věcného obsahu: 1)

Obchodní směnky Tento typ směnky vzniká na základě prodeje zboţí. Je povaţován za kvalitní, neboť předpokladem vţdy je, ţe dluţník prodejem zboţí získá finanční prostředky, kterými bude moci honorovat směnku. Z minulosti tento typ směnky byl vyznačován doloţkou „hodnota ve zboţí“.

2)

Finanční směnky Tento typ směnky vzniká jako doklad o poskytnuté půjčce.

„Zvláštním druhem směnky, který získal samostatného označení je bianco (blanco) směnka. Je to směnka, ve které nejsou některé údaje vyplněny v okamţiku jejího vystavení (obvykle částka nebo termín splatnosti). Tyto údaje doplní majitel směnky. Bianco směnky se v praxi pouţívají pouze mezi partnery, kteří si plně důvěřují32“.

Náleţitosti směnky Směnka vţdy musí splňovat předepsané náleţitosti, které jsou stanoveny zákonem, a to jak formální (tzn. celá směnka musí být sepsána v jednom jazyce), tak obsahové náleţitosti. 32


Podstatné obsahové náleţitosti směnky: „1. Označení listiny jako "směnka", jenţ musí být zahrnuto do vlastního textu listiny (nepostačí pouze nadpis) a musí být vyjádřeno v jazyku, v němţ je listina napsána. 2. Bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžní částku (tzv. směnečná suma) v určité měně (srov. však § 41 odst. 4). Neplatná je směnka spojená s určitou podmínkou (srov. § 36 obč. z.), např. směnka, jejíţ platnost by byla závislá na dodání zboţí. 3. Jméno toho, kdo má platit (směnečník, trasát). V cizí směnce se však jako směnečník můţe uvést i sám výstavce (tzv. zastřená směnka vlastní). 4. Určení splatnosti směnky (tzv. skadence směnky) způsobem, který zákon připouští. Ve

směnce

můţe

být

splatnost

určena

pouze

jedním

z

těchto

způsobů

(§ 33): a) na viděnou (tzv. vistasměnka): směnka je splatná při předloţení, musí však být předloţena nejpozději do jednoho roku od vystavení, není-li výstavcem, popř. indosanty stanovena lhůta jiná (srov. § 34), b) na určitý čas po viděné (tzv. časová nebo lhůtová vistasměnka): splatnost směnky nastane uplynutím určené lhůty po dni přijetí směnky nebo její protestace (srov. § 35), c) na určitý čas po dni vystavení směnky (tzv. dato směnka): splatnost nastává po uplynutí určité lhůty po dni vystavení směnky (srov. § 36), d) na určitý den (tzv. fixní nebo denní směnka): splatnost je vyjádřena určitým datem ve směnce (srov. § 37). 5. Údaj místa kde má být placeno: Neuvedení tohoto místa nečiní směnku neplatnou, neboť při jeho vypuštění z textu smlouvy platí zákonná domněnka, ţe místem placení je místo uvedené u směnečníka jako sídlo nebo bydliště. 6. Jméno toho, komu nebo na jeho řad má být placeno (remitent): směnka vystavená na majitele (doručitele) je neplatná; v směnce můţe být jako remitent uveden i výstavce (tzv. směnka na vlastní řad). 7. Datum a místo vystavení směnky: není-li ve směnce uvedeno místo, platí zákonná domněnka, ţe směnka byla vystavena v místě, které je uvedeno u jména výstavce. 8. Vlastnoruční podpis výstavce (trasanta) pod textem směnky33“. Existují i tzv. nepodstatné náleţitosti, které se v praxi často objevují v jejím obsahu a zákon je nevyţaduje pro její splatnost, ale mají svůj praktický účel. Jsou to další textové údaje tzv. doloţky (fakultativní náleţitosti). 33

KROPÁČ, Ludvík. SMĚNKY a směnečné právo (Směnečný zákon s komentářem a úvodem do směnečného práva). 44. publikace Praha: Nakladatelství PROSPEKTRUM, spol. s r.o.,1993. 10 s. 30

Tabulka č. 5: Přehled nepodstatných náleţitostí tzv. doloţek směnky

Nejčastější uţívané doloţky Doloţka o domicilu. Pouţívá se, má-li být směnka splatná u někoho jiného, neţ u směnečníka (výstavce vlastní směnky), nebo na jiném místě, neţ je směnečníkovo sídlo. Doloţka kurzová. Pouţívá se v případě, ţe zaplacení směnky se připouští i v jiné měně, neţ na jakou směnka zní. Kurzová doloţka závazně stanoví kurz mezi danými měnami. Doloţka úroková. Vyjadřuje sazbu, jíţ je směnečný obnos úročen. Doloţka o podpůrné adrese. Podpůrná adresa je uvedena pro případ nesplacení směnky hlavním dluţníkem. Obsahuje jméno a adresu osoby, která není rukojmím a zaplatí směnku tzv. pro čest. Doloţka hodnotová. Označuje důvod vystavení směnky. Rektadoloţka. Zní "nikoli na řad" a označuje směnku, která není převoditelná indosamentem. Doloţka bez protestu. Zbavuje majitele směnky povinnosti učinit protest proti neplacení.

Zdroj: (ŠENKÝŘOVÁ; Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví I.)

Všeobecně směnky působí jako pomocný platební prostředek v rámci platebního styku a mohou vzniknout z různých příčin. Je nástrojem obchodního úvěru a samostatně vyjadřuje výši dluhu (závazku = pohledávky).

31

2.4

Platební karty

„Platební karta je moderní platební nástroj ve formě plastikové karty odpovídající mezinárodním normám, kterou oprávněný drţitel můţe provádět bezhotovostní platby a výběr hotovostí34“. „Je-li vydávána k běţnému účtu klienta, je nástrojem disponování s peněţními prostředky na účtu; v jiných případech plní úlohu prostředku čerpání spotřebitelského úvěru 35“. Součástí smlouvy o vedení běţného účtu v rámci banky jsou i pravidla vydání a pouţívání platebních karet. Bývají obsaţeny v obchodních podmínkách banky. Platební karty patří do skupiny elektronických platebních instrumentů, proto nejsou podrobně regulovány zákonem. V podobě dílčí úpravy obsahuje zákon o platebním jejich vydání a pouţívání. Vydavatelé platebních karet jsou převáţně banky, které se řídí podmínkami mezinárodních asociací36. V současné době ty nejznámější vydavatele platebních karet můţeme rozdělit do tří skupin, a to na: 1.

finanční společnosti (tzv. nebankovní vydavatelé např. Diner Club Int., American Express…)

2.

banky a bankovní asociace (VISA, Europay/MasterCard…),

3.

obchodní domy, telekomunikační a letecké společnosti…

Drţitelem karet mohou být jak tuzemci a cizozemci, tak i fyzické osoby, podnikatelé či právnické osoby. Nejčastěji se pouţívají k hotovostním výběrům v bankomatech37 a z bezhotovostního placení.

34

ŠENKÝŘOVÁ; Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví I. 2. vyd., Praha: GRADA Publishing, spol. s r.o., 1997. 140 s. Učebnice. 35 HARTLOVÁ, Věra; SOLDÁNOVÁ, Marcela; SVOBODOVÁ, Jitka; ŢLEBKOVÁ, Michaela. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha 1: Nakladatelství učebnic Fortuna, 2004. 69 s. 36 Mezinárodní asociace zajišťují vývoj a provoz platebních karet, marketing, autorizaci a zúčtování transakcí mezinárodním měřítku (zdroj: ŠENKÝŘOVÁ; Bohuslava a kolektiv, Bankovnictví I.). 37 Bankomat (Automated Teller Machina - zkratka ATM) je samoobsluţné zařízení, které vydává drţitelům platebních karet peněţní hotovost, popřípadě poskytuje další sluţby. Většina současných bank umoţňuje svým klientům vybírat své peníze v libovolnou denní i noční dobu, z jakéhokoli bankomatu v rámci světa dle podmínek mezinárodních karetních asociací (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bankomat). 32

Bankovní platební karety lze členit z různých hledisek:

1)

podle způsobu zúčtování transakcí: a)

Debetní karta

Jde o platební kartu, která se vydává k běţnému účtu. Drţitel ji můţe vyuţít pro úhradu zboţí nebo sluţby a také ji má moţnost vyuţít pro hotovostní výběr z bankomatu. Jakmile se banka dozví o provedené transakci, dochází ihned k odepsání částky z účtu, ke kterému je karta vydána. b) Kreditní karty Jedná se o kartu úvěrového charakteru tzv. úvěrová karta. Banka jejím prostřednictví drţiteli nabízí finanční rezervu v podobě spotřebitelského úvěru. Vyuţít ji je moţné, jak pro platby za sluţby a zboţí, tak i k výběrům hotovosti z bankomatu. Je specifická tím, ţe drţitel této karty dle dohodnutých podmínek s bankou dluţnou částku nebo její část splácí v dohodnutých termínech. Opakovaně je moţné si z této karty finanční prostředky půjčovat a splácet aţ do výše zadaného úvěrového limitu. c)

Charge karta

Principem této karty jsou odloţené platby. Dochází k měsíční úhradě za sluţby a zboţí, aţ na základě vyúčtování zrealizovaných transakcí.

2)

podle záznamu dat: a)

Karta embosovaná

Reliéfní písmo, kterým jsou vyraţeny (embosovány) identifikační údaje jsou specifickým symbolem těchto karet. Prostřednictvím toho je moţné u obchodníků tyto karty mechanicky snímat přes tzv. imprintery. Platební karty, které mají jen hladký potisk (indent) slouţí pouze pro elektronické transakce a v praxi jsou nazývány elektronické platební karty. b) Karta s magnetickým záznamem Magnetický prouţek jsou zaznamenány data a umoţňuje touto kartou realizování elektronických transakcí. Jeho obsahem jsou tři záznamové stopy: 

Stopa I – pouze pro čtení (jedná se o identifikační údaje karty a drţitele karty),



Stopa II – pouze pro čtení (stejné jako u Stopy I – vyuţití k získání údajů v reţimu on-line a off-line),



Stopa III – slouţí jak pro čtení, tak i pro zápis dat (k zápisu o zrealizovaných transakcí v reţimu off-line). 33

c)

Čipová karta

Na přední straně karty je umístěn mikročip, na který se zaznamenávají data. Zpracování těchto karet je v souladu s normami ISO, které upravují vlastnosti a charakteristiky čipu, ale také stanovují i fyzikální charakteristiky karty.

Tabulka č. 6: Přehled významných výhod čipové karty Významné výhody 

vyšší stupeň bezpečnosti.



moţnost širšího vyuţití, které umoţňuje paměť čipu, kombinace více aplikací (platební funkce, identifikační, zdravotní pojištění, věrnostní karta).



moţnost lokálního ověření identifikačních údajů drţitele (např. PIN) na rozdíl od ověření on-line transakcí, které je podstatně draţší vzhledem k telekomunikačním nákladům.


Čipové karty se člení do tří základních skupin: 1. Paměťové karty Jiţ při výrobě těchto karet dochází k pevnému vloţení dat do systému čipu. Karta nedisponuje inteligencí jen pamětí, takţe se vyuţívá všude, kde není zapotřebí vysoké bezpečnosti (např. telefonní karty…). 2. Logické karty Tak jak u karet paměťových, tak i tato karta má výrobcem pevně nastaveny parametry, ale s vyšší úrovní bezpečnosti. Vţdy pevně vloţená data jsou zabezpečena na základě tajného kódu – podmínkou je ověření příslušní identifikace (např. PIN kód).

34

3. Inteligentní karty Jedná se o mikroprocesorovou kartu, která disponuje inteligencí. Vloţená data se dají dynamicky měnit, ale opět na základě identifikace příslušného kódu (např. PIN). Lze také volit úroveň jejich zabezpečení. Pouţívají se například v oblasti bankovnictví, telekomunikace, tam, kde se vyţaduje nejvyššího zabezpečení. d) Karta s laserovým záznamem Laserovou technologií jsou data vypálena do podkladové vrstvy v podobě digitálních impulzů. Vysoká kapacita záznamu. Data se dají jednoduše kopírovat (např. CD…).

3)

podle teritoria pouţití: a)

Národní a tuzemské karty (pouţívají se jen ve státě vydávající banky).

b) Mezinárodní karty Tyto karty nejsou nějak teritoriálně omezeny. V České republice dochází k značné oblibě vyuţití těchto karet a jejich součástí bývají doplňkové sluţby (např. Cestovní pojištění…).

Postup zúčtování platební transakce: 1.

„Zákazník předkládá platební kartu obchodníkovi, který ověří ochranné prvky karty.

2.

Obchodník vystaví prodejní doklad pomocí imprinteru38 nebo platebního terminálu39 předá zprávu o transakci své zúčtovací bance.

3.

Zúčtovací banka eviduje transakci v systému Card Management a odešle ji do mezibankovního clearingového a zúčtovacího centra.

4.

Clearingové a zúčtovací centrum kredituje nostro účet zúčtovací banky částkou transakce, od které odečte systémové a transakční poplatky.

5.

Zúčtovací banka převede částku transakce na účet obchodníka, po odečtení bankovní odměny (provize).

38

Imprinter – jedná se o mechanický snímač embosovaných údajů na kartě – lidově „ţehličky“; vyţadován podpis a velmi často hlasová autorizace transakce (http://cs.wikipedia.org/wiki/Platební terminál). 39 Platební terminál nebo také POS terminál (z anglického Point-of-sale) je elektronické zařízení, které umoţňuje provedení bezhotovostní transakce platební kartou. Terminály jsou opatřeny tiskárnou, aby bylo moţné vytisknout doklady o provedené transakci. Podle typu a technologie umoţňují akceptovat elektronické, embosované a čipové karty s různou mírou ověření platnosti karty. Terminál je zpravidla určen obchodníkům a podnikatelům, kteří uzavírají smlouvu s bankou, která na základě dat získaných z terminálu zprostředkuje přesun finančních prostředků z účtu drţitele karty na účet obchodníka. Banka si obvykle účtuje za správu terminálu a provedení transakce poplatek (http://cs.wikipedia.org/wiki/Platební terminál). 35

Clearingové a zúčtovací centrum odešle vydavateli karty zprávu, obsahující

6.

informaci o výši částky transakce, číslu karty apod. Nostro účet vydavatele karty je zatíţen částkou transakce a systémovými

7.

a transakčními poplatky. Současně je přičtena odměna od zúčtovací banky (slouţí k úhradě nákladů). Účet drţitele karty je zatíţen pouze částkou transakce40“.

8.

Obrázek č. 3: Schéma zúčtování platební transakce nebo výběru hotovosti prostřednictvím platební karty

Transakce

Drţitel karty

Obchodník

Vydavatel karty

Banka obchodníka

Clearingové a zúčtovací centrum platebního systému

Zdroj: (JUŘÍK, Pavel. Svět platebních karet.)

40

JUŘÍK, Pavel. Svět platebních karet. 1. vyd. Praha: RADIX, spol. s r.o., 1995. 19 s. 36

Náleţitosti a vlastnosti platební karty „Vzhled platebních karet, jejich fyzikální vlastnosti i obsahové náleţitosti jsou v mezinárodním měřítku standardizovány. Fyzikální charakteristiky včetně materiálu (PVC), konstrukce, vlastností a rozměrů musí být v souladu s mezinárodní technickou normou ISO41“. Náleţitostí platebních karet jsou i ochranné prvky, které je chrání před moţným zneuţitím. Mezi ně patří: a) Hologram (trojrozměrný obraz – pohybem pod určitým úhlem světla mění svoji barvu a tvar), b) Mikrotext (pouhým okem není viditelný), c) Speciální podtisk, d) Ultrafialový tisk (některé znaky jsou rozpoznatelné jen pod ultrafialovým světlem), e) Ochrana podpisového prouţku (jde o zvláštní typ papíru, který je citlivý na mechanické i chemické změny a jeho součástí je podtisk, který se objeví v případě zneuţití).

„K výhodám platebních karet z hlediska drţitele patří především jejich jednoduché pouţití, bezpečnost, vysoká disponibilnost prostředků na účtu, celostátní aţ mezinárodní pouţitelnost. V neposlední řadě zvyšují osobní prestiţ majitele karty. Uplatňování platebních karet má výhody i pro banku. Představuje nový zdroj výnosů (poplatek za vedení karty, poplatky za transakce prováděné kartou, úrok při čerpání úvěru, provize od obchodníků). Obchodníci oceňují, zvýšení obratu, prestiţe a rovněţ i zvýšení konkurenceschopnosti42“.

Tabulka č. 7: Přehled náleţitostí platební karty (viz příloha č. 5)

41

HARTLOVÁ, Věra; SOLDÁNOVÁ, Marcela; SVOBODOVÁ, Jitka; ŢLEBKOVÁ, Michaela. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha 1: Nakladatelství učebnic Fortuna, 2004. 70 s. 42 ŠENKÝŘOVÁ; Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví I. 2. vyd., Praha: GRADA Publishing, spol. s r.o., 1997. 147 s. Učebnice. 37

2.4.1 Sluţby bankomatu

Bankomat hraje významnou roli v oblasti výpočetní techniky a platebního styku vůbec. Jde o velmi efektivní instrument. Specifikovat lze jako samoobsluţné výplatní zařízení, které mohou obsluhovat jen drţitelé platebních karet. Nedílnou součástí je tedy platební karta, která je vydána na jméno majitele bankovního účtu a vţdy je zabezpečena ochranným PIN kódem. Tento kód zná jen drţitel karty a jen on má moţnost disponovat s tímto nástrojem platebního styku. Jednotlivé zařízení se od sebe liší nejen poskytovatelem sluţeb (bankou) a designem, ale především funkcemi (sluţbami), které pro spotřebitele nabízí. Jiţ dávno totiţ neslouţí pouze pro výběr hotovosti. Některé banky pro své klienty prostřednictvím tohoto zařízení zajistí i realizaci (zadání) platby, dobití kreditu pro vyuţití telekomunikačních sluţeb či jen poskytnutí informace o aktuálním peněţním zůstatku na bankovním účtu spotřebitele. Bankomaty se dělí na: a) vnitřní zařízení - bývají umístěny přímo na pobočkách bank či v obchodních centrech… apod., b) venkovní zařízení

- součástí budov instalovány ve volném prostranství,

na ulici… apod., c) zařízení určené k vyplácení hotovosti - výplata bankovek43 ve výši zadané finanční částky. Kaţdé zařízení je omezeno minimální výší hodnoty bankovek, které lze vyplatit nebo také nastavenými parametry platební karty pro výběr hotovosti (limity), d) vícefunkční zařízení - umoţňují spotřebiteli vyuţít více nabízených funkcí, které lze uskutečnit nezávisle na úřední dobu pobočky banky (např. vklad na účet). Funkce bankomatu: a) výběr hotovosti (pouze výběr bankovek). b) vkládání hotovosti (pouze vklad bankovek), c) nepeněţní funkce (zadání jednoduchých platebních příkazů, přehled aktuálního zůstatku na účtu spotřebitele, výpisy z účtu i změna bezpečnostního PIN kódu). 43

Bankovka neboli cenný papír s určitou peněţní částkou je bezúročný platební prostředek, vydávaný centrální bankou, ale záhy se papírové peníze staly samostatnou formou platidla. Na bankovkách se pouţívá řada technických prvků, které mají zabránit jejich padělání (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bankovka). 38

2.5

Sluţby elektronického bankovnictví

„V 90. letech 20.století a na přelomu století začaly některé banky nabízet svým klientům jako alternativu ke „klasickému platebnímu styku“ různé formy elektronického (přímého) bankovnictví. Tyto formy platebního styku si získaly oblibu zejména u firemní klientely a u mladší populace. Důleţitým faktorem pro jejich rozšíření v České republice je rozšíření internetu a přímo masivní vyuţívání mobilních telefonů. Sluţby elektronického bankovnictví v posledních letech přestaly být doménou jedné nebo několika vybraných bank a stávají se všeobecně poskytovaným standardem. Pojem elektronické bankovnictví se vytvořil v závislosti na distribučních kanálech, kterými banky umoţňují svým klientům provádění platebního styku, popř. vyuţívání jiných sluţeb nebo na způsobu pouţití daného platebního prostředku. Základní principy smluvních vztahů při vedení běţného účtu (je-li při elektronickém bankovnictví vyuţíván), obsahové náleţitosti příkazů k zúčtování a další zásady platebního styku zůstávají i pro tyto progresivní formy bankovnictví zachovány…44“.

V bankovní praxi se setkáme i s pojmem tzv. přímé bankovnictví. Mezi ty nejznámější distribuční kanály elektronického bankovnictví patří:

1.

Homebanking

Prostřednictvím datové sítě dochází k propojení počítačového systému klienta s informačním systémem banky. Důleţitou součástí je speciální software, kterým je spotřebitel vybaven od své banky a komunikace probíhá prostřednictvím modemu nebo z jakéhokoli počítače či notebooku dle nabídky banky. Uţivateli mohou být jak drobní spotřebitele,

tak

velké

společnosti

a

podnikatelé.

Jednoduchým,

bezpečným

a spolehlivým ovládáním je moţné takto manipulovat s vlastními účty v bance anebo přímo disponovat s peněţními prostředky. Výhodou je vysoká bezpečnost, ochrana přenosu dat a přístup 24 hodin denně (on-line propojení s bankou). Vysoké náklady a nízká mobilita vyuţití této sluţby se řadí mezi nevýhody (bankovní aplikace je vázaná na konkrétní počítač). 44


2.

Telefonní bankovnictví

Nedílnou součástí vyuţití této sluţby je telefonní síť. Přes ni dochází k přenosu datových zpráv. Prostředkem vyuţití je tedy telefon ve výjimečných případech fax. Telefonní bankovnictví existuje ve dvou podobách: a) Telefonní bankéř (spojení prostřednictvím telefonu s ţivým operátorem banky), b) Hlasový informační systém (jde o spojení s automatickou hlasovou sluţbou, kdy pomocí klávesnice telefonu automat reaguje na zadané příkazy). Výhodou je rychlost, úspora času a především velká bezpečnost v podobě prvotního identifikování oprávněného uţivatele (ověření identifikace, vyţádání přístupového hesla). U všech bank dochází i k nahrávání těchto hovorů a ty jsou archivovány. Nevýhodou je široká nabídka sluţeb a také obavy spotřebitelů ze zneuţití v rámci příslušného telefonu. K operacím platebního styku je moţné vyuţít i mobilní telefon. Specifickou sluţbou přes toto telefonní zařízení je moţno vyuţívat: GSM banking – banka prostřednictvím navázané spolupráce s mobilními operátory nabízí spotřebiteli s ní komunikovat přes mobilní telefon, ve kterém má nahranou bankovní aplikaci (na bázi technologie SIM Toolkit) má moţnost ovládat své bankovní sluţby (SMS zprávy jsou šifrované).

3.

Internetové bankovnictví

„Je dalším rychle se rozvíjejícím elektronickým prostředkem platebního styku, a to v těsné návaznosti na vyuţívání internetu v České republice. Tato sluţba umoţňuje komunikaci klienta s bankou prostřednictvím kteréhokoliv počítače připojeného na internet45“. Není potřeba zvláštního software či speciální aplikace. Nejdůleţitější je existence počítače napojeného na internetový prohlíţeč a internetovou síť (přes pevnou linku, LAN…). Nedílnou součástí jsou přístupové kódy na webové stránky banky (kaţdý uţivatel má své bezpečností přístupové hesla), kde vyuţívá své bankovní sluţby a takto má moţnost je ovládat. Výhodou je vysoký komfort, dostupnost 24 hodin denně, on-line a neomezené moţnosti vyuţití sluţeb dle smluvených podmínek s bankou.

45


Mezi nástroje elektronického bankovnictví patří i tzv. samoobsluţné terminály. Jde o technické zařízení s dotykovou obrazovkou, umístěné v prostorách banky, které slouţí k samoobsluţnému ovládání. Spotřebitel (klient banky) má moţnost takto provést zadání bankovních operací či je získat aktuální informace o novinkách a podmínkách banky. Obvykle na tomto zařízení běţí aplikace Internetbanking (on-line přístup k vlastnímu účtu klienta).

Tabulka č. 8: Přehled výhod elektronických forem komunikace

Výhody elektronických forem komunikace: pro klienta:



pro banku:

Klient nemusí při vykonávání bankovních operací fyzicky navštívit banku.





Klient není omezován pracovní

pracovník banky a přepáţce,

dobou poboček banky,

coţ pro banku znamená, ţe

elektronické kanály fungují

příslušné transakce realizuje

prakticky 24 hodin denně,

s niţšími náklady.

7 dní v týdnu. 

Klienta nemusí obsluhovat

Klient nemusí komunikovat s bankou jen z jednoho místa.

Zdroj: (ŠENKÝŘOVÁ; Bohuslava a kolektiv, Bankovnictví I.)

41

Tabulka č. 9: Přehled nevýhody elektronických forem komunikace

Nevýhody elektronických forem komunikace: pro klienta:

pro banku:



Náklady na obstarání a provoz příslušného elektronického bankovního





Nutnost mít k dispozici

systému, které jsou vysoké

příslušné technické

zejména v počátečních

vybavení.

fázích.

Nutnost ovládat práci



s daným technickým

Nutnost jednoznačné identifikace klienta bez osobního kontaktu.

vybavením. 

Vysoké nároky na bezpečnost komunikace na všech úrovních.

Zdroj: (ŠENKÝŘOVÁ; Bohuslava a kolektiv, Bankovnictví I.)

42

3 ANALÝZA EFEKTIVNOSTI VYUŢITÍ INSTRUMENTŮ V PRAXI Kaţdý z nás je originál a má jiné poţadavky pro volbu příslušné banky či vyuţívání určitého instrumentu platebního styku. Pro někoho je důleţitá cena za poskytnuté sluţby, pro někoho rychlost zpracování poţadovaných sluţeb, pro dalšího zas je důleţitý osobní kontakt s bankovními úředníky, moţnost vyuţití obsluhy přímo na pobočce v místě bydliště či jen vyuţití bankomatů pro výběry hotovosti prostřednictvím platební karty, kterou

jim

jejich

banka

nabízí

jako

jeden

z instrumentů

platebního

styku.

U kaţdé banky mohou být varianty řešení či samotné nabídky sluţeb konkrétních vybraných instrumentů různé a liší se stanovenými rozhodovacími faktory spotřebitele. Také je důleţité pro jaké účely spotřebitel tyto sluţby bude vyuţívat. Jaké své potřeby bude chtít jimi uspokojit, zdali se bude jednat o nabídku pro osobní účely: 

hovoříme o osobních financích (bankovnictví) = nabídka sluţeb a produktů pro tzv. fyzické osoby (např. studenti, občané, důchodci …),

Anebo pro účely firemní: 

hovoříme o firemních financích (bankovnictví) = nabídka sluţeb a produktů pro tzv. fyzické osoby-podnikatele a právnické osoby (např. osoby samostatně výdělečně činné neboli podnikatelé, firmy, obchodní společnosti…).

V rámci České republiky kaţdá banka disponuje s rozmanitou, obsáhlou a určitou nabídkou sluţeb a produktů pro jednotlivé účely. Můţe docházet i k tzv. konkurenčnímu boji mezi bankami. Spotřebitel má moţnost si sám stanovit kritéria pro výběr určitého instrumentu a dle určitého rozhodovacího faktoru si vybrat prioritně i banku, která bude pro něho hlavní bankou a především bude naplňovat jeho potřeby a také splní jeho očekávání pro realizaci platebního styku. Banky či bankovní instituce mají své know-how46 a strategii směřující k obchodním úspěchům, svoji nabídku sluţeb a produktů, kterou chce oslovit a především uspokojit potřeby svých stávajících či potenciálních spotřebitelů (tzv. klientů).

46

Know-how [nou-hau] = jde o souhrn výrobních a obchodních znalostí. (Zdroj: KRAUS, Jiří; Autorský kolektiv. NOVÝ AKADEMICKÝ SLOVNÍK CIZÍCH SLOV). 43

Pro praktickou představu vyuţití instrumentů a forem platebního styku jsem provedla analýzu u těchto vybraných bank, a to:  Českou spořitelnu a.s.,  Raiffeisenbank a.s.,  Volksbank a.s. Jedná se o tři známé, ale svojí nabídkou sluţeb a produktů rozdílné banky, které jiţ delší dobu působí na bankovním trhu v rámci České republiky. Česká spořitelna a.s. je dominantní bankou s tradicí, dlouhodobě působí na českém trhu, je tzv. gigantem bankovního odvětví. Volksbank a.s., tak jako Česká spořitelna a.s. je bankou s tradicí, ale má problém se prosadit tzv. přešlapuje na místě. Má minorické postavení na českém trhu. Raiffeisenbank a.s. je někde mezi nimi. V minulosti vstoupila do podvědomí z malé v České

republice

neznámé

banky

a

stále

rozvíjí

své

obchodní

sítě

a svoji dynamickou nabídkou sluţeb a produktů se dere kupředu. V současné době se o ní mediálně říká, ţe je „leaderem v budování a snaţí se prosadit“. Její snahou je, ţe „chce být Affluentní bankou na českém trhu“ a masivně expandovat, ovládnout bankovní trh v rámci České republiky. V následující praktické části této práce jsem provedla analýzu efektivnosti pro spotřebitele a analyzovala jsem tři nejhlavnější aspekty, které u spotřebitele jsou většinou rozhodující právě pro výběr příslušné banky a především i pro vyuţití určitého nástroje či formy platebního styku, a to: 1.

Dostupnost poboček a bankomatů vybraných bank pro osobní servis. Zaměřila jsem se jak na celkový počet poboček a bankomatů, tak i na jejich specializaci a sluţby, které spotřebiteli nabízí. Poté jsem analyzovala tyto sluţby jen pro spotřebitele ţijící v Brně, coţ je jedno z větších měst Jihomoravského kraje v České republice (počet, funkce, rozdělení nabídky).

2.

Rychlost a efektivita zpracování platebního styku. Zaměřila jsem se na nabízené varianty platebních forem a nástrojů vybraných bank pro realizaci jednorázového platebního příkazu k úhradě (jednorázové platby). Analyzovala jsem moţnosti uskutečnění, jak v rámci vnitrobankovního, tak i mezibankovního platebního styku.

3.

Cena za vybrané formy a nástroje platebního styku. Zaměřila jsem se na cenu při realizaci jednorázového platebního příkazu k úhradě.

Moje analýza bude vycházet z nabídky instrumentů tuzemského bezhotovostního platebního styku pro osobní účely spotřebitelů (fyzických osob – klientů). 44

3.1

Česká spořitelna a.s.

Jedná se o banku s dlouholetou tradicí, která svoji činnost zahájila v roce 1825 jako Spořitelna česká, coţ je její nejstarší právní předchůdce. Na bankovním trhu jako Česká spořitelna akciová společnost navázala tradici českého a později československého spořitelnictví v roce 1992. V současnosti má cca 5,3 milionů klientů a je gigantem mezi bankami. Má silné postavení na českém trhu. Je moderní bankou, která je orientovaná na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. V roce 2000 se stala členem Erste Group, coţ je jeden z nejvýznamnějších poskytovatelů finančních sluţeb v rámci střední a východní Evropy. V polovině roku 2001 dokončila svoji transformaci, kterou se zaměřila na zlepšení všech klíčových oblastí banky. I v současné době kontinuálně stále pokračuje ve zkvalitňování svých sluţeb a produktů a také na stále zefektivňování pracovních procesů. Také je nezastupitelnou v oblasti financování velkých korporací a v oblasti finančních trhů. V rámci České republiky je nedílnou součástí kapitálového trhu a patří mezi významné obchodníky s cennými papíry. Česká spořitelna v roce 2010 obhájila titul47 „Banka roku“, posedmé v řadě se stala „Nejdůvěryhodnější bankou roku“ a získala titul „Banka bez bariér 2010“. Základními údaji o společnosti: Česká spořitelna, a.s. sídlo: Praha 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00 IČ: 45244782 SWIFT (BIC): GIBACZPX Internetové schránky banky: http://www.csas.cz Kontaktní bezplatná linka: +420 800 207 207 Zapsána v obchodním rejstříku Městským soudem v Praze, oddíl B, vloţka 1171. Kód banky pro účely platebního styku: 0800. Stručný profil banky je: dlouholetá tradice, silné partnerství, řešení všech finančních potřeb klientů, jistota a důvěra. 47

Kaţdoročně je pořádáno pod záštitou Ministra financí České republiky ocenění Fincentrum Banka roku. Cílem tohoto ocenění je ocenění sluţeb a produktů finančních institucí působících v ČR 45

3.1.1 Dostupnost poboček a bankomatů

V současné době Česká spořitelna disponuje sítí celkem 664 poboček a provozuje více neţ 1276 bankomatů, coţ svědčí o tom, ţe má jiţ dlouholetou tradici a je gigantem mezi českými bankami. Všechny své pobočky rozděluje podle určitého zaměření a nabídky speciálních sluţeb, které na těchto pobočkách svých klientům můţe nabídnout. Dokonce má některé své pobočky viditelně označené, ţe se jedná o pobočky s bezbariérovým přístupem, coţ naši handicapovaní spoluobčané jistě ocení. Na svých internetových stránkách má zřetelně zobrazeny a přehledně zobrazenou mapku české republiky, která je rozdělena na kraje a uţivatel si můţe dle potřeby vybrat poţadovaný kraj a vyhledat si město, ve kterém by chtěl navštívit pobočku banky. Stejným způsobem lze i vyhledat bankomaty.

Tabulka č. 10: Přehled typů poboček České spořitelny

Typ pobočky

Typ pobočky se speciální sluţbou

Pobočky

Bezbariérový přístup

Hypoteční centra

Zařízení pro sluchově postiţené

Komerční centra Víkendový provoz

(malé a střední firmy) Obchodní místa centrály

Bankomat v budově

Developer48 centrum

Samoobsluţná zóna

Zdroj: (http://www.csas.cz.) 48

Developer = tzn. vývojový projektant, výhledové zástavby. (Zdroj: KRAUS, Jiří; Autorský kolektiv. NOVÝ AKADEMICKÝ SLOVNÍK CIZÍCH SLOV). 46

Funkce vyuţití bankomatů Česká spořitelny jsou rozsáhlé. Nabízí desítky funkcí. Dokonce i poskytují sjednání či navýšení kontokorentního úvěru49, a to přes více neţ 800 bankomatů v rámci republiky. Ojedinělou sluţbou, kterou banka nabízí je „Platbomat50“ jedná se o komfortní sluţbu České spořitelny, také „Mobilní bankomaty51“ České spořitelny sklízejí úspěchy. Stejným způsobem jako pobočky, tak má tato banka rozdělené i bankomaty. Ty mohou klienti vyuţít, buďto v rámci jiţ zmíněných poboček banky anebo je toto zařízení umístěno v prostoru obchodních center nebo jen volného prostranství (např. nádraţní hala…). Kaţdé z těchto zařízení je specifické určitým servisem, který uţivateli umoţňuje.

Tabulka č. 11: Přehled typů bankomatů České spořitelny

Typ bankomatu

Typ bankomatu se speciální sluţbou

Výběrový bankomat

Bankomaty pro nevidomé

Vkladový bankomat Bankomaty vybavené čtečkou Platbomat

Zdroj: (http://www.csas.cz.)

49

Kontokorentní úvěr - slouţí k pokrytí krátkodobých finančních potřeb klienta, zejména pro financování jeho provozních potřeb. Kontokorentní úvěr je veden na běţném účtu. V úvěrové smlouvě je sjednán úvěrový rámec, který umoţňuje průběţné čerpání a splácení. Smlouva se uzavírá na dobu maximálně 1 roku s moţností obnovení (zdroj: http://www.csas.cz). 50 Platbomat - tento stroj se do jisté míry podobá bankomatům, ale neobsahuje ţádnou hotovost a umoţňuje klientovi (spotřebiteli) zadat rychle a levně příkazy k úhradě. Jeho pouţití je cenově výhodnější neţ vyuţití sběrného boxu. Podmínkou pouţití platbomatu je vlastnictví platební karty České spořitelny. Platbomaty umoţňují skenovat pouze standardní příkazy k úhradě České spořitelny a sloţenky. Klient však můţe detaily platebního příkazu také zadat přímo přes klávesnici. Číslo svého účtu klient zadávat nemusí, automaticky se totiţ vyplní číslo účtu vázané k platební kartě, kterou se klient identifikuje Od 1. září 2010 zaplatí klient České spořitelny za jednu poloţku platebního styku (příkaz k úhradě nebo sloţenka) podanou přes platbomat jen 6 Kč (zdroj: http://www.csas.cz). 51 Mobilní bankomat - jde o přenosný bankomat, který lze umístit všude tam, kde se na přechodnou dobu očekává koncentrace většího počtu lidí, kteří by o vyuţití bankomatu mohli mít zájem. Česká spořitelna jej prvně představila letos v červenci na tuzemských letních hudebních festivalech Rock for People a Colours of Ostrava, v srpnu během putovního festivalu „České hrady.cz“ na hradě Bezděz, jejichţ je generálním partnerem (zdroj: http://www.csas.cz). 47

Analýza počtu poboček a bankomatů České spořitelny ve městě Brně: Pobočky Na internetových stránkách banky, kdyţ jsem do vyhledávače zadala Jihomoravský kraj, tak se mi ukázal celý seznam všech poboček v rámci tohoto kraje, klikla jsem přímo na město Brno a zobrazilo se mi rozdělení jednotlivých poboček. Výsledek mé analýzy je: 

POBOČKY - celkem 23 poboček je moţno navštívit v rámci Brna,



HYPOTEČNÍ CENTRA - celkem 1 hypoteční centrum je klientům k dispozici v rámci Brna.

Bankomaty Na internetových stránkách banky jsem si vyhledala poţadovanou oblast město Brno. V zápětí se mi zobrazila tabulka (seznam) všech nabízených bankomatů banky. Velice přehledná a dokonce mě překvapilo, ţe kaţdý z uvedených bankomatů byl i číselně označen pro evidenci zařízení. Výsledek této analýzy: 

BANKOMATY – celkem 52 bankomatů mají klienti k dispozici vyuţít v rámci Brna.

Česká spořitelna nabízí rozmanitou nabídku sluţeb, ale je i dosti gigantickou bankou v působnosti na území České republiky. Má velký počet poboček a bankomatů, s různými funkcemi a zaměřením. Pokud tedy spotřebitel bude se nacházet v Brně a bude mít potřebu vyuţít sluţeb bankomatů či osobní návštěvy na pobočce dle mého zjištění jistě bude příjemně překvapen.

48

3.1.2 Rychlost a efektivita zpracování Tato kategorie velice důleţitá pro mnoho zásadních soukromých i obchodních transakcí. Podle doby realizace zadané platby se odvíjí mnoho situací, které jsou důleţité pro spotřebitele (např. splnění data splatnosti úhrady v závazkových vztazích). V této analýze jsem se zaměřila na provedení jednorázové platby, kdy příjemce můţe být klientem stejné banky, jako je banka odesílatele (vnitrobankovní platební styk), tak i klientem jiné banky (mezibankovní platební styk). Také je důleţitá forma předání platebního příkazu, buďto formou písemných příkazu podaných klientem přes sběrný box52 banky, tak přes obchodní místo (na přepáţce banky), ale i stálou modernizací nástrojů platebního styku je moţné pro pohodlné realizace vyuţít distribučních kanálů v rámci přímého bankovnictví (Internetbanking, MultiCash53, GSM banking či sluţby Telefonního bankéře). Nadstandardní sluţbou realizace bývá i doba provedení platby, pokud to situace spotřebitele ţádá, je moţné v praxi vyuţít i expresních plateb, coţ bývá rychlejší neţ platby zrealizované podle standardních podmínek. Analýza rychlosti zpracování jednorázového příkazu k úhradě (zprostředkovatel je Česká spořitelna a.s.) Tabulka č. 12: Lhůty zúčtování jednorázové platby (viz příloha č. 6)

Vysvětlivky k tabulkové analýze (viz tabulka č.12): 

D (znamená označení dne = jeden den).



D + 1 (znamená den podání + k tomu jeden den navíc).

Česká spořitelna dle mé analýzy nabízí spotřebitelům širokou nabídku moţností pro realizaci příkazu k úhradě a i formu expresní platby, coţ je jistě efektivní.

52

Sběrný box je box na pobočce banky, který slouţí pro příjem papírových tiskopisů, které mohou vyplnit klienti a tímto si zaţádat o provedení určitých peněţních úhrad (např. Jednorázový příkaz k úhradě, hromadný příkaz k úhradě …) 53 MultiCash je jedna ze sluţeb přímého (elektronického) bankovnictví banky, která prostřednictvím klientské aplikace umoţňuje klientům obsluhu běţných účtů a sběrných účtů v reţimu nepřetrţitého provozu (zdroj: http://www.csas.cz) 49

3.1.3 Cena

Za kaţdou sluţbu či zboţí se v dnešní době platí, takţe není překvapením, ţe i v rámci banky jsou určité úkony, sluţby či jen servisní náleţitosti zpoplatněné. Spotřebitel má právo volby pro jakou nabídku určité banky se rozhodne, jakým způsobem potřebnou platbu zrealizuje. Analýza ceny za zpracování jednorázového příkazu k úhradě (zprostředkovatel je Česká spořitelna a.s.) Česká spořitelna poplatky za provedené bezhotovostní platby u jednorázového příkazu nijak nerozlišuje. Poplatky jsou pro všechny typy standardních účtů stejné. Mohou se lišt jen v rámci tzv. bankovních balíčků, kde by realizace platebního příkazu mohla být zvýhodněná anebo jiţ zahrnuta do měsíčního poplatku za správu všech sluţeb v tomto balíčku. Dle aktuálního sazebníku banky jsou poplatky rozděleny (viz tabulka č. 13). Tabulka č. 13: Přehled cen za provedené bezhotovostní platby (viz příloha č. 7)

Vysvětlivky k tabulkové analýze (viz tabulka č.13): 

Cena Kč 15,- Kč za převzetí platebního příkazu formou sběrného boxu a přes přepáţku je na základě pouţití standardních formulářů.



Cena Kč 40,- Kč za převzetí platebního příkazu formou sběrného boxu a přes přepáţku je na základě pouţití nestandardních formulářů.

Konkrétnější informace o jaké typy tiskopisů se jedná, získá spotřebitel přímo na pobočkách banky nebo na internetových stránkách České spořitelny a.s.

Poplatek Kč 2,- za převzetí platby z/do jiné banky je pro mě negativně překvapivý a i poplatek za vyuţití expresního zpracování je dosti vysoký. Nejvýhodněji cenově vychází realizace plateb přes platbomaty.

50

3.2

Raiffeisenbank a.s.

Raiffeisenbank je jednou z největších a nejvýznamnějších bank. Na českém trhu působí jiţ od roku 1993. Samotné jméno Raiffeisen však ve světě má uţ více neţ 140 letou tradici. Od roku 2006 začala společnou fúzi s eBankou a tento integrační proces byl finálně dokončen v létě roku 2008. Svoji obchodní síť více neţ 100 poboček, klientských a hypotečních center a také řadu osobních i podnikatelských center má stále snahu rozvíjet. Patří mezi lídry v oblasti podpory nebankovních aktivit. Podle svých aktiv patří k 5. největší bance působící v rámci České republiky. Dynamicky se rozvíjí a stále rozšiřuje nabídku svých sluţeb pro soukromé i podnikové spotřebitele (klienty). Celou řadou ocenění potvrzuje svůj rozvíjející dynamický růst. Raiffeisenbank a.s. obhájila i řadu ocenění jako například „Nejdynamičtější banka roku“. „Nejlepším účtem roku“ bylo vyhlášeno E-konto, coţ získala v nejprestiţnější domácí anketě MasterCard Banka roku. Zúčastnila se soutěţe „Zlatá koruna“, kde v kategorii přímé bankovnictví, podnikatelský účet a hypotéky obhájila prvenství. V roce 2010 zvítězila v hlavní kategorii „Banka roku“. Základní údaje o společnosti: Raiffeisenbank, a.s. sídlo: Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78 Praha 4 IČ: 49240901 SWIFT (BIC): RZBCCZPP Internetové stránky banky: http: //www.rb.cz. Kontaktní bezplatná linka: +420 800 900 900. Zapsána v obchodním rejstříku Městským soudem v Praze, oddíl B, vloţka 2051 Kód banky pro účely platebního styku: 5500. Dvě zkříţené koňské hlavy (v německém jazyce se jim říká „Giebelkreuz“) skupina Raiffeisen pouţívá jako svůj eblém a tradiční ochrannou známku. V Evropě jiţ po staletí tento znak zdobí řadu domů a budov je totiţ symbolem ochrany rodin shromáţděných po jednou střechou před ţivotními pohromami a zlem. Snahou Raiffeisenbank je tedy představovat pro své klienty jistotu a stabilitu, ale stále moderním tempem. 51

3.2.1

Dostupnost poboček a bankomatů

V současné době Raiffeisenbank a.s. disponuje sítí celkem 116 poboček a provozuje více neţ 120 bankomatů, coţ v porovnání s Českou spořitelnou nejsou srovnatelná čísla.

Tabulka č. 14: Přehled specializace poboček Raiffeisenbank a.s.

Typ poboček Osobní finance Hypotéky Podnikatelé a malé firmy Firmy Velké podniky

Zdroj: (http://www.rb.cz)

Funkce vyuţití bankomatů Raiffeisenbank nejsou nějak specifické. Spotřebiteli nabízí jen hotovostní výběr a získat informace o svém aktuálním zůstatku na běţném účtu Jedná se tedy o tzv. výběrové bankomaty s informační sluţbou. Bankomaty bývají převáţné součástí pobočky. Jen v menším měřítku jsou umístěny mimo pobočkový prostor (v rámci obchodních center).

52

Analýza počtu poboček a bankomatů Raiffeisenbank ve městě Brně

Pobočky Na internetových stránkách banky, kdyţ jsem do vyhledávače zadala Jihomoravský kraj, tak mi bylo ještě nabídnuto si vybrat přímo bankovní oblast (specializaci), která mě zajímá a jako spotřebiteli mi bude moci v této oblasti banka nabídnout přímo specializované pracoviště. Mohla jsem si vybrat z uvedených specializací, a to:  Osobní finance,  Hypotéky,  Podnikatelé a malé firmy,  Firmy,  Velké podniky. Jakmile jsem zvolila určitou specializaci, tak se mi zobrazil seznam všech poboček v rámci Jihomoravského kraje, do kterého patří i město Brno.

Výsledek mé analýzy je: 

POBOČKY - celkem 9 poboček je moţno navštívit v rámci Brna.



SPECIALIZACE: 

Osobní finance - celkem 9 poboček je klientům k dispozici v Brně.



Hypotéky - celkem 1 pobočka je klientům k dispozici v Brně.



Podnikatelé a malé firmy - celkem 9 pobočka je k dispozici v Brně.



Firmy - celkem 2 pobočky jsou klientům k dispozici v Brně.



Velké podniky - ţádná pobočka se v Brně nespecializuje na tuto oblast.

Na všech pobočkách banky mají klienti k dispozici samoobsluţné terminály, přes které mohou vyuţít přihlášení na internetové stránky Raiffeisenbank a především sluţeb Internetbanking.

53

Bankomaty Na internetových stránkách banky jsem si vyhledala poţadovanou oblast město Brno. V zápětí se mi zobrazil seznam všech nabízených bankomatů Raiffeisenbank. V rámci Brna jsou všechny bankomaty umístěny jako součástí pobočky banky (tzn. z venku pobočky jako součást výlohy, ale dotace bankovek a správa tohoto zařízení se provádí ze vnitř pobočky). Jen dvou bankomatů se toto netýká. Jeden je k dispozici v obchodním centru jako samostatné mobilní zařízení před pobočkou. Je umístěn ve volném prostranství a další bankomat zůstal zabudován ve výloze na místě, kde dříve byla pobočka Raiffeisenbank, ale v současné době jiţ je přemístěna do nových prostor mimo střed Brna.

Výsledek mé analýzy: 

BANKOMATY – celkem 10 bankomatů mají klienti k dispozici v rámci Brna.

Raiffeisenbank se stále rozrůstá. Jen tento rok opět připravuje výstavbu dalším nových poboček. Obzvlášť bankomaty nejen v rámci Brna by však měla posílit, tam trochu pokulhává. Spotřebitelé (klienti banky) prahnou po pohodlí a s tím souvisí i sluţby bankomatů, neboli mít moţnost 24 hodin disponovat s hotovostí. .

54

3.2.2

Rychlost a efektivita zpracování

V této analýze jsem se zaměřila taktéţ na provedení jednorázové platby, kdy příjemce můţe být klientem stejné banky, jako je banka odesílatele (vnitrobankovní platební styk), tak i klientem jiné banky (mezibankovní platební styk), ale dle podmínek nabízených Raiffeisenbank. Analýza rychlosti zpracování jednorázového příkazu k úhradě (zprostředkovatel je Raiffeisenbank a.s.)

Tabulka č. 15: Lhůty zpracování jednorázové platby (viz příloha č. 8)

Vysvětlivky k tabulkové analýze (viz tabulka č.15):  D (znamená označení dne = jeden den).  D + 1 (znamená den podání + k tomu jeden den navíc).  Papírový nosič - jde o tiskopis banky - formulář, který je důleţité vyplnit a vyplněný teprve podat např. příkaz k úhradě.  Přímé bankovnictví - jde o vyuţití sluţeb Internetového, Telefonního a GSM bankovnictví.

Na realizaci standardních plateb nabízí efektivnější dobu, oproti tomu u expresní platby je jiţ tato doba kratší neţ třeba nabízí Česká spořitelna. Chybí jí vyuţití transakčních bankomatů a platbomatů. Klienti jsou odkázáni na papírovou a elektronickou formu (distribuční kanály přímého bankovnictví) podání.

55

3.2.3 Cena I v rámci Raiffeisenbank jsou jednotlivé sluţby zpoplatněny. Osobní návštěvou na pobočce této banky jsem byla bankéřkou informována o aktuálních změnách v rámci nového „Sazebníku poplatků za poskytnuté sluţby a produkty banky“, který se připravuje a bude k 1. dubnu tohoto roku vydán. V této analýze tedy vycházím z nejaktuálnějších informací o ceně za zpracování příkazu k úhradě v Raiffeisenbank. Analýza ceny za zpracování jednorázového příkazu k úhradě (zprostředkovatel je Raiffeisenbank a.s.) Raiffeisenbank je bankou, která je výjimečná v nulových poplatcích za příchozí platby z jiné banky a i v rámci banky (jen u soukromých osob).

Tabulka č. 16: Přehled cen za provedený převod ve prospěch Raiffeisenbank (viz příloha č. 9) Tabulka č. 17: Přehled cen za provedený převod ve prospěch jiné banky (viz příloha č. 10)

Vysvětlivky k tabulkové analýze (viz tabulka č. 16, 17 a 18): 

* / *) / *)) znamená papírový příkaz Raifeisenbank a.s. (tiskopis – formulář).



** / **) / **)) znamená jiný papírový příkaz neţ je tiskopis Raifeisenbank a.s. Například tiskopis jiné banky, jiné bankovní instituce, pošty nebo vlastí, který si vystavil sám příkazce.



eKonto – jde o osobní běţný účet nabízený Raiffeisenbank (balíček sluţeb).



Student – jde o nabídku studentského běţného konta (věkové omezení a podmínka doloţení „potvrzení o studiu“).

56

Tabulka č. 18: Přehled cen za provedení Expresního příkazu

Samostatné běţné

Expresní platba

eKonto

Student

Internetbanking

29,- Kč

31,- Kč

40,- Kč

Phonebanking

39,- Kč

41,- Kč

40,- Kč

účty

210,- Kč *))

Sběrný box (papírový příkaz)

69,- Kč

71,- Kč 240,- Kč **))


Poplatek Kč 4,- za realizaci příkazu k úhradě přes distribuční kanály přímého bankovnictví není nějak příliš vysoký, pokud ale spotřebitel nebude mít moţnost vyuţít Internetbanking či sluţeb Telefonního bankéře je cena za papírové zpracování dosti vysoká a obzvlášť při platbách z tzv. samostatných účtu Raiffeisenbank. Cenově efektivní je překvapivě varianta vyuţití tzv. Expresní platby prostřednictvím sluţby Internetbanking v rámci bankovního účtu E-konto.

U starších občanů je však zřejmé, ţe papírové nosiče (tiskopisy příkaz k úhradě) jsou pro ně snazší variantou zadání příkazu k úhradě, neţ manipulace s technikou jako je počítač (internet) či mobil.

57

3.3

Volksbank a.s.

Na českém trhu tato banka získala pevné místo v oblasti středních a menších bankovních domů (poboček). Je universální obchodní bankou a má široké spektrum sluţeb a produktů, které nabízí pro oblast drobného i podnikového bankovnictví. Od roku 1993 začala působit na českém trhu. Dceřinou společností Volksbank je Volksbank AG, která byla v roce 1992 zaloţena jako společenství úvěrových institucí. Patří do mezinárodní skupiny Volksbank, která má zastoupení jiţ v 9 zemích po celé Evropě. Akcionářem banky je Volksbank International AG. Orientuje se především na klienta a na jeho individuální potřeby a poţadavky. Tímto individuálním přístupem jim umoţňuje budovat vzájemné vztahy se svojí klientelou a navazovat důvěru. Cílovými skupinami při banku jsou fyzické osoby, privátní klienti, malé a střední firmy, obce a města. Motto banky:„Důvěra spojuje“. Oceněním pro banku je štítek TEST, který získala na základě nezávislého a objektivního hodnocení spořicích účtů v anketě, která byla vyhlášena v lednovém vydání časopisu TEST.

Základní údaje o společnosti: Volksbank CZ, a.s. sídlo: Praha 4, Na Pankráci 1724/129, PSČ 140 00. IČ: 25083325. SWIFT: VBOECZ2X. Internetové stránky banky: http://www.volksbank.cz. Kontaktní bezplatná linka: +420 800 133 444. Zapsána v obchodním rejstříku Městským soudem v Praze, oddíl B, vloţka 4353. Kód banky pro účely platebního styku: 6800.

Slogan banky je: „Jsme rychlá, cenově výhodná a fér banka. Jsme Volksbank!54“

54

(Zdroj: http://www.volksbank.cz) 58

3.3.1

Dostupnost poboček a bankomatů

V současné době Volskbank a.s. disponuje sítí celkem 25 poboček a provozuje jen 27 bankomatů, coţ v porovnání s Českou spořitelnou a.s. a Raiffeisenbank a.s. není mnoho. Svědčí to o minoritském postavení na českém bankovním trhu.

Tabulka č. 19: Přehled specializace poboček Volksbank a.s.

Rozdělení poboček Pobočky Firemní centra

Zdroj: (http://www.volskbank.cz)

Firemní centra jsou součástí poboček. Většinou jde o specializovaného firemního poradce, který má na starosti přímo celý region.

Analýza počtu poboček a bankomatů Raiffeisenbank ve městě Brně

Pobočky Na internetových stránkách banky jsem si zadala do vyhledávače klíčové slovo „pobočky“ a zobrazil se mi seznam všech poboček Volskbank v rámci České republiky. Banka nijak nerozděluje výběr poboček podle odborné specializace či regionu. Mezi prvními obchodními místy banky byly zobrazeny pobočky v městě Brně. Po kliknutí na

59

řádek s uvedeným městem a oblastí (například: Brno – Vaňkovka) se mi zobrazily podrobné informace o vybrané pobočce (např. kontaktní adresa, otevírací doba). Výsledek mé analýzy je: 

POBOČKY - celkem 5 poboček je moţno navštívit v rámci Brna.



SPECIALIZACE: 

Firemní centra - celkem 5 poboček v Brně, má k dispozici poradce, kteří jsou odborně specializovaní pro firemní klientelu.

Na internetových stránkách je uveden seznam telefonních kontaktů na firemní specialisty, kteří jsou rozděleny na určité regiony (např. Firemní klientela pro Jiţní Morava). Na všech pobočkách mají klienti banky k dispozici Infoterminál55, který jim můţe zajistit tisk výpisů či jen poskytnout základní informace bez čekání na přepáţce.

Bankomaty Na internetových stránkách banky jsem si vyhledala poţadovanou oblast město Brno. V zápětí se mi zobrazil seznam všech bankomatů poskytovaných Volksbank. Banka nijak nerozčleňuje své bankomaty. Jediné specifikum je snad uvedení provozní doby zařízení. Převáţná část bankomatů Volskbank je součástí pobočky.

Výsledek mé analýzy: 

BANKOMATY – celkem 6 bankomatů mají klienti k dispozici v rámci Brna.

Z pohledu spotřebitele je počet poboček a bankomatů Volksbank pro oblast Brno či celé republiky dost nízký a i toto dosti můţe negativně ovlivnit klienta (spotřebitele) při jeho rozhodování výběru banky.

55

Infoterminál je zařízení, které je umístěno ve všech pobočkách Volksbank a prodejních místech Volksbank SHOP. Cílem této sluţby je umoţnit klientům rychlý přístup k informacím o běţných, termínovaných a úvěrových účtech bez nutnosti čekání na přepáţce. Pro aktivaci sluţby postačí Vaše osobní platební karta nebo infokarta Volksbank, kterou obdrţíte na přepáţce. Sluţba můţe být zdarma aktivována pro všechny drţitele platebních karet vedených k jejich soukromým běţným účtům (zdroj: http://www.volskbank.cz). 60

3.3.2

Rychlost a efektivita zpracování

Opětnou analýzou jsem mohla posoudit i u Volskbank efektivnost rychlosti zpracování jednorázové platby. I tato banka nabízí spotřebiteli volbu mezi standardním a expresním provedením (platby) a vyuţívá instrumentů elektronického bankovnictví.

Analýza rychlosti zpracování jednorázového příkazu k úhradě (zprostředkovatel je Volksbank a.s.)

Tabulka č. 20: Přehled doby zúčtování příkazu k úhradě ve Volksbank (viz příloha č.11 )

Vysvětlivky k tabulkové analýze (viz tabulka č. 20):  D (znamená označení dne = jeden den).  D + 1 (znamená den podání + k tomu jeden den navíc).  X – není nijak bankou specifikováno jakou formou, takţe platí pro všechny.  Papírový nosič - jde o tiskopis banky - formulář, který je důleţité vyplnit a vyplněný teprve podat jako příkaz k úhradě (písemný příkaz).

U této banky je zpracování expresní platby dosti limitováno. Doba „do 10hod.“ je dobou stanovenou pro podání a je zatím nejkratší dobou, které vybrané banky v mé analýze uvádí. V případě zpracování papírového příkazu uvedená doba podání také není příliš optimální, pokud klient bude časově zaneprázdněn a bude potřebovat zadat platbu tak, aby se zrealizovala v ten den, tak nejdelší časový prostor má jen prostřednictvím sluţeb přímého bankovnictví.

61

3.3.3 Cena

Cena u jednotlivých vyuţívaných instrumentů platebního styku i v této bance je rozdílná a nebude tomu jinak i v případě poplatku za provedení příkazu k úhradě. V současné době převládá vyuţití elektronického bankovnictví, které je pro spotřebitele efektivní nejen cenou, ale i on-line přístupem 24 hodin denně. Svědčí o tom i fakt, ţe všechny banky se snaţí stále tento nástroj platebního styku modernizovat a pomalu míří k ústupu od papírových nosičů (tiskopisů). Analýza ceny za zpracování jednorázového příkazu k úhradě (zprostředkovatel je Volksbank a.s.) Tak jako Raiffeisenbank i Volksbank se liší od mnohých ostatních bank svými nulovými poplatky za příchozí platby z jiné banky a i v rámci banky (soukromé osoby). Vysvětlivky k tabulkové analýze (viz tabulka č. 21 a 22): 

Vyšlá platba – takto je označena „odešlá platba“ v rámci sazebníku Volksbank a.s.

Tabulka č. 21: Přehled poplatků za expresní provedení příkazu k úhradě

Operace

Poplatek

Příplatek za spěšnou (prioritní) platbu

200,- Kč

Zdroj: (http://www.volskbank.cz) Tabulka č. 22: Přehled poplatků Volskbank za provedení příkazu k úhradě (viz příloha č. 12) U Volksbank je příjemně překvapivé a pro spotřebitele jistě efektivní, ţe za platby v rámci banky neúčtuje poplatky a jsou zdarma i při zpracování papírového příkazu. Poplatek 4,- Kč za platbu mimo banky je ve stejném poměru s nabídkou Raiffeisenbank. Za to poplatek za zpracování expresní platby je dosti vysoký. 62

3.4

Dílčí závěr analýzy efektivnosti pro spotřebitele

Spotřebitel (klient) je pro kaţdou banku ten nejdůleţitější nebo by to tak mělo být, a proto kaţdá banka či bankovní instituce se snaţí svojí nabídkou sluţeb co nejvíce oslovit nových klientů anebo je co nejefektivněji zaujmout, udrţet si je. Na základě mé důkladné analýzy jsem získala potřebné informace, které mi pomohly k výsledku mé práce, proto nyní mohu srovnáním těchto důleţitých získaných aspektů odpověď na mnou zvolené analytické otázky, a to: 1. Která z vybraných bank je pro spotřebitele nejefektivnější svojí dostupností poboček a bankomatů? Odpověď zní jednoznačně – Česká spořitelna a.s. – na základě mého zjištění je svojí dostupností pro spotřebitele gigantickou bankou v rámci České republiky. Na bankovním trhu nabízí ojedinělou a komfortní sluţbu pro spotřebitele, a to zařízení „Platbomat“, které mu urychlí zadání plateb při návštěvě banky. I svojí obsáhlou specializací poboček (např. bezbariérové pracoviště či pobočky se zařízením pro hluchoněmé občany) a rozsáhlou nabídkou funkcí bankomatů (např. bankomaty pro nevidomé) jsou sluţby České spořitelny v této kategorii pro spotřebitele jistě ty nejefektivnější. 2. Která z vybraných bank je pro spotřebitele žijícího v Brně nejefektivnější svojí dostupností poboček a bankomatů? Ano, i pro spotřebitele ţijícího v Brně, pro kterého je rozhodujícím faktorem „dostupnost poboček a bankomatů“ bych opět na základě mé analýzy doporučila Českou spořitelnu. V této kategorii se na prvním místě umístila z důvodu, ţe i v Brně má tato banka k dispozici dostatek bankomatů (celkem 52) a poboček (24), coţ je nejvíce oproti ostatním vybraným bankám. Na druhém místě se umístila Raiffeisenbank a na místě třetím Volksbank. 3. Která z vybraných bank je pro spotřebitele nejefektivnější svojí rychlostí zpracování jednorázového příkazu k úhradě (standardní platba)? V této kategorii jsem se zaměřila i na počet moţností podání platby. Kaţdá z vybraných bank nabízí elektronické bankovnictví mezi ně patří distribuční kanály přímého bankovnictví jako např. Internetbanking, GSM banking…, ale uţ omezenější nabídka

63

je v oblasti papírových nosičů (podání příkazu na papírovém tiskopisu) uplatněných na obchodních místech banky. Dle mé analýzy Česká spořitelna umoţňuje spotřebiteli větší moţnosti (formy) podání příkazu k úhradě (např. před platbomaty, přímé bankovnictví, obchodní místo=písemnou formou, sběrný box…) a tím i moţnost rychlejšího zpracování. Co se operativnosti a efektivity pro mnohé spotřebitele týká, tak bych určitě vyzvedla i Raiffeisenbank. Klienti banky mohou 24hod. denně zrealizovat platbu přes Internetbanking, ale jen v ten den je platba připsána na účet příjemce, pokud jde o realizaci v rámci stejné banky. Těsně po České spořitelně se tedy umístila Raiffeisenbank, a poté Volksbank. 4. Která z vybraných bank je pro spotřebitele nejefektivnější svojí rychlostí zpracování jednorázového příkazu k úhradě (expresní platba)? V této oblasti vítězství je vyrovnané u České spořitelny a Raiffeisenbank. Obě banky nabízí spotřebiteli efektivní variantu zpracování expresní platby prostřednictvím přímého bankovnictví. Doba podání příkazu u obou bank je stejná (do 11:30 hod.), avšak Česká spořitelna prostřednictvím sluţby MultiCash má trumf v rukávu. Touto formou umoţňuje spotřebiteli nejpozději do 12:30hod. podat příkaz k úhradě jako expresní (prioritní) platbu. 5. Která z vybraných bank je pro spotřebitele nejefektivnější v oblasti ceny za standardní provedení jednorázového příkazu k úhradě? Pro spotřebitele, pro kterého je rozhodující faktorem cena za realizaci jednorázového příkazu (platba mimo banku) vítězem je Raiffeisenbank (cena Kč 4,-), která toto umoţní formou přímého bankovnictví stejně jako Volksbank. Pokud by se jednalo o platby v rámci banky, tak překvapivě vítězí Volksbank, která pro své klienty nabízí platby v rámci této banky zdarma. Česká spořitelna si mimo poplatek za realizaci platby účtuje navíc ještě poplatek za převzetí 2,- Kč (celkem tedy spotřebitel zaplatí 8,- Kč), coţ není příliš efektivní. 6. Která z vybraných bank je pro spotřebitele nejefektivnější v oblasti ceny za expresní provedení jednorázového příkazu k úhradě? Je důleţité, pro jakou formu realizace se spotřebitel rozhodne. Nejlevněji a nejefektivněji vychází cena u Raiffeisenbank, která pře sluţbu Internetbanking zrealizuje expresní platbu jen za 29,- Kč (pokud tato platba je uskutečněna z účtu eKonto). Oproti 64

Volksbank, která si účtuje 200,- Kč jako příplatek za prioritní platbu a také oproti České spořitelny, která nabízí expresní platbu za Kč 125,- je tato nabídka výjimečná a dost levná. 7. Která z analyzovaných bank je pro spotřebitele nejefektivnější ve větší míře analyzovaných kategorií? Pokud bych se měla zamyslet jako spotřebitel a rozhodnout se pro volbu banky, která by splňovala mé očekávání a odpovídala by mým představám, tak by to jednoznačně byla Raiffeisenbank, protoţe pro mě je rozhodující cena za poskytnuté sluţby a v tom mě Raiffeisenbank přesvědčila, ţe je ojedinělá oproti ostatním analyzovaným bankám. Pokud se ale podívám na celou tuto analýzu, tak v převáţné míře vítězí v jednotlivých zvolených rozhodovacích kategoriích Česká spořitelna. Tímto se potvrdilo specifikum mého výběru, které jsem jiţ zmiňovala v úvodu této kapitoly, a to ţe Česká spořitelna je gigantem na bankovním trhu, Volksbank stále přešlapuje na místě má spíše minorické postavení a Raiffeisenbank se dere stále kupředu a chce masivně expandovat, ovládnout bankovní trh v rámci České republiky.

65

ZÁVĚR Záměrem této práce bylo se seznámit s příslušnými instrumenty a formou platebního styku a především zjistit jejich efektivní vyuţití v praxi. Na základě získaných podkladů jsem byla schopna hlouběji proniknout do této bankovní oblasti. Vytvořila jsem si obrázek o nabídkách sluţeb vybraných bank a o jejich konkurence schopném chování. Zaměřením se na hlavní rozhodovací faktory, které mohou být pro spotřebitele prioritní při výběru určitého nástroje platebního styku, nebo při výběru banky jsem dospěla k určitým závěrům, které jsou pro spotřebitele (klienta) přínosem. V první kapitole jsem se definicí platebního styku přiblíţila k této tématice a následně stručnou charakteristikou forem platebního styku si potvrdila, ţe se jde o rozsáhlé varianty vyuţití. Ve druhé kapitole jsem se specifikací jednotlivých v praxi nejznámějších instrumentů platebního styku utvrdila v tom, ţe kaţdý z nás má právo volby a má z čeho vybírat. Třetí kapitolou jsem se přenesla do praktické části této práce a pustila jsem se do obsáhlé analýzy efektivnosti pro spotřebitele ve vybraných bankách, pro kterého rozhodovacím faktorem můţe být dostupnost poboček a bankomatů banky. Zaměřila jsem se jak, na kompletní obchodní místa a zařízení banky v rámci České republiky, tak i na konkrétní oblast města Brna. Pracovně v tomto městě působím, takţe to bylo v rámci této analýzy pro mě jako samotného spotřebitele velmi zajímavé zjištění. Dalšími rozhodovacími faktory, které jsem analyzovala v této práci byly rychlost zpracování jednorázového platebního příkazu a samotná cena za realizaci této bankovní operace, která je pro nás spotřebitele velmi důleţitým aspekt. V dílčím závěru této praktické části jsem si poloţila analytické otázky, na které jsem odpověděla na základě zjištěných údajů. Výsledkem mé analýzy je zjištění, ţe v rámci bankovního sektoru je gigantem Česká spořitelna, která má největší počet poboček a bankomatů i v rámci města Brna. Jako dravcem, který má snahu expandovat se mojí analýzou ukázala banka Raiffeisenbank a mě jako spotřebitele dosti zaujala v oblasti ceny za poskytnuté sluţby. Za to Volksbank potvrdila tvrzení, ţe „přešlapuje na místě“ a má minorické postavení v rámci České republiky. Při zamyšlení nad budoucností forem vyuţívání instrumentů platebního styku vidím jako zásadní technický pokrok, který neustálou modernizací dnešní doby jde kupředu. Mnohé 66

banky pokud chtějí uspět a udrţet se na konkurenci schopném bankovním trhu musí jít s dobou a nepřetrţitě aktualizovat svoji nabídku sluţeb a produktů, kterou si obhájí prioritní působení v rámci České republiky. Pro zpracování mé bakalářské práce jsem si prostudovala dostupné materiály, které se vztahují k tomuto tématu a zmíněné problematice a z nich jsem vycházela. Pouţila jsem jak odbornou literaturu, tak i dostupné informační materiály jednotlivých bank (Všeobecné podmínky banky, broţury…). I osobní návštěva v jednotlivých bankovních ústavech mě pomohla vytvořit si kompletní představu, jak v praxi vše funguje. Internetové portály bank a jiných poskytovatelů zabývající se peněţním a platebním trhem mě byli pro vypracování mé práce, taktéţ velkým přínosem. Celkově jsem pro vypracování této práce vycházela z analyticko – deskriptivního pohledu na dané téma.

67

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Odborná literatura [1] GROSJEAN; René Klaus. Jednání v bance. 1. vyd. Praha 3: MANAGEMENT PRESS, Ringier ČR, a. s., 1994. 269 s. ISBN 80-85603-66-7. [2] HARTLOVÁ, Věra; SOLDÁNOVÁ, Marcela; SVOBODOVÁ, Jitka; ŢLEBKOVÁ, Michaela. BANKOVNICTVÍ pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha 1: Nakladatelství učebnic Fortuna, 2004. 200 s. ISBN 80-7168-900-9. [3] JUŘÍK, Pavel. Svět platebních karet. 1. vyd. Praha: RADIX, spol. s r.o., 1995. 144 s. ISBN 80-901853-1-2. [4] KRAUS, Jiří; Autorský kolektiv. NOVÝ AKADEMICKÝ SLOVNÍK CIZÍCH SLOV. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Academia, 2005. 879 s. ISBN 978-80-200-1415-3. [5] KROPÁČ, Ludvík. SMĚNKY a směnečné právo (Směnečný zákon s komentářem a úvodem do směnečného práva). 44. publikace Praha: Nakladatelství PROSPEKTRUM, spol. s r.o.,1993. 144 s. ISBN 80-85431-43-2. [6] MARTÍNKOVÁ, Eva. (NE)MÁTE PENÍZE. Co s tím? 1. vyd. Havlíčkův Brod: Nakladatelství Fragment, 2003. 151 s. ISBN 80-7200-482-4. [7] MARVANOVÁ, Marie; HOUDA, Martin. Platební styk: platební a zajišťovací instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě. 2. rozšířené vyd. Brno: Econ, 1994. 256 s. ISBN 80-901627-0-3. [8] POLOUČEK; Stanislav a kolektiv. Bankovnictví 1. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2006. 716 s. ISBN 80-7179-462-7.

68

[9] REVENDA, Zbyněk; MANDEL, Martin; KODERA, Jan; MUSÍLEK, Petr; DVOŘÁK, Petr; BRADA, Jaroslav. PENĚŢNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ. 4.

vyd.

Praha:

Nakladatelství

Management

Press

s.r.o.,

2008.

627

s.

ISBN 978-80-7261-132-4. [10] ŠENKÝŘOVÁ; Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví I. 2.vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1997. 264 s. 2. aktualizované vydání učebnice. ISBN 80-7169859-8. [11] ŠENKÝŘOVÁ; Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví II. 1. vyd. Praha 7: Grada Publishing, spol. s r.o., 1998. 304 s. Učebnice. ISBN 80-7169-663-3. [12] TŮMOVÁ; Miroslava a kolektiv. PENÍZE. 1. vyd. Praha: Vydavatelství Fortuna Print, spol. s r.o., 1993. 20 s. (ISBN – v knize neuvedeno).

69

Internetové zdroje [13] Url: http://www.cnb.cz (oficiální server České národní banky) [14] Url: http://www.csas.cz (oficiální server České spořitelny a.s.) [15] Url: http://www.google.cz (oficiální server České spořitelny a.s.) [16] Url: http://www.rb.cz (oficiální server Raiffeisenbank a.s.) [17] Url: http://www.pravniradce.idnes.cz [18] Url: http://www.volksbank.cz (oficiální server Volksbank a.s.) [19] Url: http://www.wikipedia.cz [20] Url: http://www.finarbitr.cz (oficiální server finančního arbitra ČR) [21] Url: http://www.mfcr.cz (oficiální server Ministerstva financí České republiky) [22] Url: http://www.czech-ba.cz (oficiální server České bankovní asociace)

70

Právní předpisy

[23] Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. [24] Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. [25] Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. [26] Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi. [27] Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. [28] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. [29] Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový. [30] Zákon č. 285/2009 Sb., s kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku. [31] Vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech bank a technické postupy bank při opravném zúčtování (vyhláška o platebním styku). [32] Vyhláška č. 374/2009 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických

peněz,

poskytovatelů

platebních

sluţeb

malého

rozsahu

a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. [33] Vyhláška č. 375/2009 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, poskytovateli platebních sluţeb malého rozsahu a institucemi elektronických peněz České národní bance.

71

SEZNAM OBRÁZKŮ 

Obrázek č. 1: Schéma procesu příkazu k úhradě.



Obrázek č. 2: Schéma procesu příkazu k inkasu.



Obrázek č. 3: Schéma zúčtování platební transakce nebo výběru hotovosti prostřednictvím platební karty.

72

SEZNAM TABULEK 

Tabulka č. 1: Přehled formátu a struktury bankovního spojení.



Tabulka č. 2: Přehled povinných náleţitostí příkazu k úhradě.



Tabulka č. 3: Přehled nepovinných náleţitostí příkazu k úhradě.



Tabulka č. 4: Přehled podstatných obsahových náleţitostí šeku.



Tabulka č. 5: Přehled nepodstatných náleţitostí tzv. doloţek směnky.



Tabulka č. 6: Přehled významných výhod čipové karty.



Tabulka č. 7: Přehled náleţitostí platební karty.



Tabulka č. 8: Přehled výhod elektronických forem komunikace.



Tabulka č. 9: Přehled nevýhody elektronických forem komunikace.



Tabulka č. 10: Přehled typů poboček České spořitelny.



Tabulka č. 11: Přehled typů bankomatů České spořitelny.



Tabulka č. 12: Lhůty zúčtování jednorázové platby.



Tabulka č. 13: Přehled cen za provedené bezhotovostní platby.



Tabulka č. 14: Přehled specializace poboček Raiffeisenbank a.s.



Tabulka č. 15: Lhůty zúčtování jednorázové platby



Tabulka č. 16: Přehled cen za provedený převod ve prospěch Raiffeisenbank



Tabulka č. 17: Přehled cen za provedený převod ve prospěch jiné banky



Tabulka č. 18: Přehled cen za provedení Expresního příkazu



Tabulka č. 19: Přehled specializace poboček Volksbank a.s.



Tabulka č. 20: Přehled doby zúčtování příkazu k úhradě ve Volksbank



Tabulka č. 21: Přehled poplatků za expresní provedení příkazu k úhradě



Tabulka č. 22: Přehled poplatků Volskbank za provedení příkazu k úhradě

73

SEZNAM PŘÍLOH 

Příloha č. 1: Číselník účastníků platebního styku v České republice (CPS)



Příloha č. 2: Přehled formátu a struktury bankovního spojení



Příloha č. 3: Přehled povinných náleţitostí příkazu k úhradě



Příloha č. 4: Přehled nepovinných náleţitostí příkazu k úhradě



Příloha č. 5: Přehled náleţitostí platební karty



Příloha č. 6: Lhůty zúčtování jednorázové platby



Příloha č. 7: Přehled cen za provedené bezhotovostní platby



Příloha č. 8: Lhůty zpracování jednorázové platby



Příloha č. 9: Přehled cen za provedený převod ve prospěch Raiffeisenbank



Příloha č. 10: Přehled cen za provedený převod ve prospěch jiné banky



Příloha č. 11: Přehled doby zúčtování příkazu k úhradě ve Volksbank



Příloha č. 12: Přehled poplatků Volskbank za provedení příkazu k úhradě



Příloha č. 13: Obchodní logo banky Česká spořitelna a. s. Obchodní logo banky Raiffeisenbank a. s. Obchodní logo banky Volksbank a. s.



Příloha č. 14: Vzory tiskopisů České spořitelny a.s.



Příloha č. 15: Návod na vyplnění příkazu k úhradě v Raiffeisenbank a.s.



Příloha č.16: Vzor tiskopisu Volksbank a.s.



Příloha č. 17: Platbomat České spořitelny a.s.



Příloha č. 18: Zařízení bankomatu

74

Příloha č. 1

75

Zdroj: (http://www.cnb.cz)

76

Příloha č. 2 Tabulka č. 1: Přehled formátu a struktury bankovního spojení

Formát a struktura bankovního spojení Číslo účtu /

Identifikační kód banky

UUUUUK

UUUUUUUUUK/

BBBB

Přečíslí

Základní část čísla účtu /


Vysvětlivky max. 16 číselných znaků

Číslo účtu Číslo účtu se člení na dvě části:

max. 6 číselných znaků Předčíslí

předčíslí nemusí být obsaţeno max. 10 číselných znaků

Základní část čísla účtu

Obě části jsou v písemné podobě zřetelně odděleny (pomlčkou, mezerou) a jsou samostatně zajišťovány kontrolní číslicí (K). Princip výpočtu kontrolní číslice, pomocí níţ je v bankách automaticky zajišťována kontrola existence čísla účtu, stanoví vyhláška České národní banky. 4 číselné znaky


Od čísla účtu je oddělen lomítkem. Kódy bank56 stanoví Česká národní banka ve zvláštním číselníku. Bez kódu banky nemůţe být ţádná mezibankovní platba zúčtována, kód plní funkci adresy dané banky.

Zdroj: (HARTLOVÁ, Věra; SOLDÁNOVÁ, Marcela; SVOBODOVÁ, Jitka; ŢLEBKOVÁ, Michaela. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost.)

56

Číselník České národní banky všech kódů bank působících v rámci České republiky viz Příloha č.1. 77

Příloha č. 3 Tabulka č. 2: Přehled povinných náleţitostí příkazu k úhradě

Povinné náleţitosti Bankovní spojení plátce Bankovní spojení

 formát a základní struktura bankovního spojení je dána standardem české národní banky (viz dále)

příjemce  částka se uvádí pouze v české měně; musí být Částka

vyplněna zřetelně a přesně, pouze číslicemi  slouţí ke kontrole oprávněnosti k disponování peněţními prostředky na účtu; je to nejdůleţitější bezpečnostní prvek příkazu; podpis můţe být

Podpis, elektronický

vlastnoruční nebo je nahrazen elektronickým

podpis nebo jiný kód

kódem, anebo je příkaz opatřen elektronickým

zajišťující identifikaci

podpisem v souladu se zákonem o elektronickém

příkazce

podpisu; banka velmi pečlivě zkoumá souhlasnost podpisu na papírovém příkazu s podpisovým vzorem. Správnost kódu nebo elektronického podpisu je zajištěna softwarově

Konstantní symbol (K-symbol)

 vyjadřuje účel, charakter platby; je to numerický údaj v rozsahu maximálně deseti míst, běţně má čtyři znaky; na příkazu musí být uveden,

Povinný pouze ve

jestliţe to stanoví zvláštní právní předpis

stanovených případech

(statistické účely), nebo jedná-li se o platby do

(viz text)

a ze státního rozpočtu včetně plateb daní

Zdroj: (HARTLOVÁ, Věra; SOLDÁNOVÁ, Marcela; SVOBODOVÁ, Jitka; ŢLEBKOVÁ, Michaela. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost.) 78

Příloha č. 4 Tabulka č. 3: Přehled nepovinných náleţitostí příkazu k úhradě Nepovinné náleţitosti  Datum splatnosti

den, kdy mají být peněţní prostředky odepsány z účtu plátce



slouţí k identifikaci platby, zejména příjemci platby; je to numerický údaj

Variabilní symbol

v rozsahu maximálně deseti znaků

(V-symbol)

(uvádí se např. rodné číslo, IČO, číslo faktury)



identifikační údaj; u plateb šekem banky závazně uvádějí číslo šeku, ze strany

Specifický symbol

klientů

můţe

být

vyuţit

k identifikaci platby; do tohoto údaje

(S-symbol)

se u plateb klientů České spořitelny uváděno do dubna roku 2004 číslo sporoţirového účtu



identifikační údaj; můţe obsahovat libovolný text v rozsahu dohodnutém

Textová zpráva

mezi klientem a bankou (maximálně 140 znaků)

Datum vystavení příkazu



slouţí pro kontrolu, nemá význam pro vlastní zúčtování

Zdroj: (HARTLOVÁ, Věra; SOLDÁNOVÁ, Marcela; SVOBODOVÁ, Jitka; ŢLEBKOVÁ, Michaela. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost.) 79

Příloha č. 5 Tabulka č. 7: Přehled náleţitostí platební karty Náleţitosti platebních karty  název a logo příslušné banky, za vydavatele Označení vydavatele

povaţujeme vţdy banku, i kdyţ se jedná o kartu mezinárodní karetní asociace, protoţe banka má smluvní vztah s klientem  délka je maximálně 16 aţ 19 numerických znaků,

Číslo platební karty

první dva označují druh platební karty, dalších pět znaků je identifikací vydávající banky, zbývající čísla identifikují drţitele  první 4 znaky čísla BIN (Bank Identification Number), coţ je jedinečné číslo přidělené karetní

Část čísla BIN

asociací dané bance. Z čísla BIN a dvou prvních znaků čísla platební karty lze jednoznačně určit vydávající banku

Platnost platební karty

Jméno drţitele

 uvádí se na témţ řádku jako BIN, ve tvaru začátku a konce platnosti nebo jen konce platnosti (MM/RR)  maximální počet znaků je 27 u sluţební karty navíc název podniku  (signature panel) je určen pro vzor podpisu drţitele

Podpisový prouţek

karty, bývá zpravidla umístěn na zadní (rubové) straně banky

Záznam dat

 jednotlivé druhy záznamů dat jsou blíţe popsány v další části (viz ochranné prvky)

Zdroj: (ŠENKÝŘOVÁ; Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví I.) 80

Příloha č. 6 Tabulka č. 12: Lhůty zúčtování jednorázové platby

Typ platebního

Provozní doba pro

Lhůty příjemce -

příkazu

zpracování platebního

bankovní účet vedený v:

a způsob předání

příkazu v den "D"

Bance

(soukromá klientela)

České

jiné bance

spořitelně

v ČR

a) Jednorázový platební příkaz (Standardní platba): Obchodní místo banky (pobočka) Sběrný box Transakční ATM a Platbomat Přímé bankovnictví

do 12 hod.

D

D+1

do 12 hod.

D

D+1

do 20 hod.

D

D+1

do 20 hod.

D

D+1

D

D

D

D

b) Jednorázový platební příkaz (Expres platba): Obchodní místo banky (pobočka) Přímé bankovnictví

do 12:30hod. do 11:30 hod. (servis 2457) do 12:30 hod. (MultiCash)

Zdroj: (http://www.csas.cz)

57

„Servis 24“ jedná se o sluţbu přímého bankovnictví České spořitelny. 81

Příloha č. 7 Tabulka č. 13: Přehled cen za provedené bezhotovostní platby

Typ

Přímé

transakce bankovnictví

Phonebanking

Bankomat

- sluţby

a platbomat

Sběrný

telefonního

České

box

bankéře

spořitelny

Převzetí platebního

2,- Kč *58

15,- Kč

Přepáţka

15,- Kč

15,- Kč

40,- Kč

40,- Kč

6,- Kč

příkazu Provedení expresní

X

125,- Kč

X

X

125,- Kč

X

X

X

X

55,- Kč

platby Převzetí a okamţité zpracování platebního příkazu


58

* jde o příplatek „za platbu z/do jiné banky“ a jinak pokud to je pro Internetové spoření České spořitelny, tak převzetí jednoho jednorázového platebního příkazu přes přímé bankovnictví prostřednictvím SERVIS 24 - Internetbanking měsíčně zdarma, kaţdý další příkaz v měsíci zpoplatněn za 65,- Kč. (zdroj: http://www.csas.cz.) 82

Příloha č. 8 Tabulka č. 15: Lhůty zpracování jednorázové platby

Typ platebního

Provozní doba pro

Lhůty příjemce - bankovní

příkazu

zpracování platebního

účet vedený v:

a způsob předání

příkazu v den "D"

Bance

(soukromá klientela)

Raiffeisenbank

jiné bance v ČR

a) Jednorázový platební příkaz (Standardní platba): Obchodní místo banky (pobočka) –

do 15 hod.

D

D+1

D

D+1

D

D+1

do 11hod.

D

D

do 11:30 hod.

D

D

papírový nosič Sběrný box

Přímé bankovnictví

do zavírací doby Obchodního místa do 24 hod.

b) Jednorázový platební příkaz (Expres platba): Obchodní místo banky (pobočka) – papírový nosič Přímé bankovnictví


83

Příloha č. 9 Tabulka č. 16: Přehled cen za provedený převod ve prospěch Raiffeisenbank

Převod ve prospěch Raiffeisenbank a. s.

Student

4,- Kč

4,- Kč

4,- Kč

14,- Kč

14,- Kč

14,- Kč

- forma podání příkazu: Přímé bankovnictví (GSM banking, Internetové bankovnictví) Přímé bankovnictví (Telefonní bankovnictví)

Samostatné

eKonto

běţné účty

44,- Kč *

Sběrný box

44,- Kč

(papírový příkaz)

44,- Kč 74,- Kč **

Obchodní místo banky (papírový příkaz se splatností následující den)

48,- Kč * 44,- Kč

44,- Kč 78,- Kč ** 80,- Kč *

Obchodní místo banky (papírový příkaz se splatností v den podání

44,- Kč

44,- Kč

nebo s neuvedenou splatností)

110,- Kč **


84

Příloha č. 10 Tabulka č. 17: Přehled cen za provedený převod ve prospěch jiné banky

Převod ve prospěch jiné banky v ČR - forma podání příkazu:

Přímé bankovnictví (GSM banking, Internetové bankovnictví) Přímé bankovnictví (Telefonní bankovnictví)

Samostatné

eKonto

Student

4,- Kč

6,- Kč

6,- Kč

14,- Kč

16,- Kč

16,- Kč

běţné účty

44,- Kč *)

Sběrný box

44,- Kč

(papírový příkaz)

46,- Kč 74,- Kč

**)

50,- Kč *)

Obchodní místo banky (papírový

44,- Kč

příkaz se splatností následující den)

46,- Kč 80,- Kč **) 80,- Kč *)

Obchodní místo banky (papírový 44,- Kč

příkaz se splatností v den podání

46,- Kč 110,- Kč **)

nebo s neuvedenou splatností)


85

Příloha č. 11 Tabulka č. 20: Přehled doby zúčtování příkazu k úhradě ve Volksbank

Provozní doba pro

Lhůty příjemce -

zpracování

bankovní účet vedený

Typ platebního příkazu

platebního příkazu

a způsob předání Bance

v den "D" (soukromá

Volksbank

Jiná banka

klientela)

v ČR

a) Jednorázový platební příkaz (Standardní platba) Přímé bankovnictví (Internet banking, Phonebanking,

do 17 hod.

D

D+1

do 15 hod.

D

D+1

Homebanking, MultiCash) Papírový nosič

b) Jednorázový platební příkaz (Expres platba) X

do 10 hod.


86

D

D

Příloha č. 12 Tabulka č. 22: Přehled poplatků Volskbank za provedení příkazu k úhradě

Operace Vyšlá platba pořízená

Poloţka

Poplatek

v rámci banky

zdarma

mimo banku

4,- Kč

v rámci banky

6,- Kč

mimo banku

6,- Kč

v rámci banky

zdarma

mimo banku

50,- Kč

mimo banku

75,- Kč

prostřednictvím elektronického bankovnictví Vyšlá platba pořízená prostřednictvím telefonického bankovnictví Vyšlá platba na papírovém příkazu (poloţka na standardním i nestandardním papírovém platebním příkazu) Vyšlá platba na papírovém příkazu (poloţka na standardním papírovém platebním příkazu Volksbank) Vyšlá platba na papírovém příkazu (poloţka na nestandardním papírovém platebním příkazu)


87

Příloha č. 13

Obchodní logo banky Česká spořitelna a.s.

Obchodní logo banky Raiffeisenbank a.s.

Obchodní logo banky Volskbank a.s.

Zdroj: (http://www.google.cz)

88

Příloha č. 14

Vzory tiskopisů České spořitelny a.s.


89

Příloha č. 15

Návod na vyplnění příkazu k úhradě v Raiffeisenbank a.s.


90

Příloha č. 16

Vzor tiskopisu Volskbank a.s.

Zdroj: (http://www.volksbank.cz)

91

Příloha č. 17

Platbomat České spořitelny a.s.


92

Příloha č. 18

Zařízení bankomatu

Zdroj: (http://www.google.cz)

93

Instrumenty volného platebního styku

Recommend Documents