2.
Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty.
FINANČNÍ SYSTÉM systém finančních trhů, který umožňuje
přemísťovat finanční prostředky od přebytkových subjektů k deficitním subjektům pomocí finančních instrumentů
Dvousektorový model ekonomiky tok příjmů za zboží a služby
TRHY ZBOŽÍ A SLUŽEB
zboží a služby
tok výdajů za zboží a služby
zboží a služby
PRODUKČNÍ JEDNOTKY (PODNIKY)
DOMÁCNOSTI
výrobní faktory tok výdajů za výrobní faktory
TRHY VÝROBNÍCH FAKTORŮ
výrobní faktory tok příjmů za výrobní faktory
Evoluční dvousektorový model tok příjmů za zboží a služby
TRHY ZBOŽÍ A SLUŽEB
zboží a služby
zboží a služby
toky úspor
PRODUKČNÍ JEDNOTKY (PODNIKY)
tok výdajů za zboží a služby
toky úspor
DOMÁCNOSTI
FINANČNÍ TRHY toky příjmů a finančních nároků
výrobní faktory
tok výdajů za výrobní faktory
toky příjmů a finančních nároků
TRHY VÝROBNÍCH FAKTORŮ
výrobní faktory
tok příjmů za výrobní faktory
FINANČNÍ TRH = systém setkávání a střetávání nabídky dočasně volných peněžních fondů a poptávky po nich. = systém institucí a instrumentů zajišťujících pohyb peněz a kapitálu ve všech formách mezi různými ekonomickými subjekty na základě nabídky a poptávky. Instituce = finanční zprostředkovatelé Instrumenty = nástroje na finančním trhu (běžný účet, termínové vklady, CP, zlato, nemovitosti,…)
FINANČNÍ TRH Finanční trh je založen na existenci dvou jednotek:
deficitní – nedostatek kapitálu, přebytkové – kapitál dočasně nepotřebují, vzdají se ho za účelem budoucího výnosu.
Tyto dvě jednotky se setkávají a vzniká alokace (umístění) instrumentů trhu.
ÚČASTNÍCI FINANČNÍHO TRHU
Ve většině rozvinutých trzích se vyskytují tři hlavní účastníci finančního trhu:
koncoví uživatelé, finanční zprostředkovatelé, tvůrci trhu
1. KONCOVÍ UŽIVATELÉ primární věřitelé (spořitelé)
domácnosti, podnikatelské firmy, vládní instituce, instituce místní správy a další
koncoví dlužníci (zapůjčovatelé)
prakticky stejné typy viz primární věřitelé.
Propojení mezi těmito skupinami účastníků probíhá jako financování přímé nebo nepřímé (zprostředkované).
2. FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVATELÉ Druhy finančních zprostředkovatelů:
banky nebankovní finanční zprostředkovatelé (pojišťovny, penzijní fondy, leasingové společnosti,…)
Funkce finančních zprostředkovatelů:
transformace peněz a kapitálu: kvantitativní, časová, teritoriální, obchodovatelnosti, úvěrového rizika, měnová redukce transakčních nákladů monitorování bonity dlužníků racionalizace platebních systémů
Finanční zprostředkovatelé – činnosti: shromažďují a rozšiřují informace o zdrojích volných
peněžních fondů, slaďují zájmy investorů se zájmy uživatelů investovaných zdrojů, zprostředkovávají prodeje a nákupy volných peněžních prostředků, provádějí obchody na účet klientů nebo na svůj vlastní účet, působí jako poradci a správci finančních aktiv klientů, transakční náklady rozprostírají na velké počty a objemy transakcí mezi velké počty uživatelů, ...
3. TVŮRCI TRHU
Vystupují jako komitenti, nakupující
a prodávající na svůj vlastní účet
25.2.2015
Schéma finančního trhu přímé financování DLUŽNÍCI
VĚŘITELÉ
nepřímé financování FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVATELÉ
Členění finančních trhů 1. dle doby splatnosti obchodů peněžní trh kapitálový trh
Členění finančních trhů 2. jedná se o nové emise či nikoli primární trh sekundární trh 3. dle způsobu organizace trhu organizovaný trh (burzy cenných papírů) volný trh – OTC (over the counter)
Členění finančních trhů 4. dle doby mezi sjednáním a realizací
obchodu spotové (promptní) trhy termínové trhy 5. dle pohybu kapitálu národní finanční trhy mezinárodní finanční trhy zahraniční trhy Eurotrhy
Členění finančních trhů 6. dle předmětu obchodování
trhy dluhopisů trhy akciové trhy komoditní trhy devizové
Funkce finančního trhu 1. funkce depozitní a úvěrová depozitní úvěrová 2. funkce platební 3. funkce likviditní
4. funkce zajištění bohatství 5. funkce ochrany proti rizikům 6. funkce politická
Finanční zprostředkovatelé – hlavní skupiny 1. depozitní a úvěrové instituce: obchodní banky spořitelní a úvěrová sdružení 2. finanční instituce nebankovního
charakteru: pojišťovací společnosti smluvní spořitelní instituce:
penzijní fondy instituce kolektivního investování (investiční a podílové fondy)
Finanční zprostředkovatelé – hlavní skupiny 3. ostatní finanční (investiční)
zprostředkovatelé: obchodníci s cennými papíry ostatní finanční zprostředkovatelé
Regulace a dohled nad finančními trhy v EU relativně striktní regulace ve většině zemí:
v USA SEC (Securities and Exchange Commission) + NASD (National Association of Security Dealers)
v EU 2 direktivy: požadavky na kótování na burze + požadavky na prospekt emitenta v Británii FSA (Financial Services Authority)
harmonizace regulace pro oblast kap. trhu
není dokončena Směrnice Evropského parlamentu a Rady ES 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů
Regulace a dohled nad finančními trhy v ČR od 1. dubna 1998 zřízena Komise pro cenné papíry
(KCP) jako správní úřad pro oblast kap. trhu 1. dubna 2006 – integrace dohledu nad fin. trhem v ČR agendu KCP přebírá Česká národní banka ČNB jako jediná instituce v ČR provádí dohled nad:
bankovním sektorem kapitálovým trhem pojišťovnictvím penzijním připojištěním družstevními záložnami institucemi elektronických peněz devizový dohled
Struktura finančního sektoru v ČR
FINANČNÍ ORGANIZACE Ministerstvo financí Úřady – Finanční úřad, Celní úřad Centrální banka – Česká národní banka Banky Stavební spořitelny
Spořitelní a úvěrová družstva
(družstevní záložny, kampeličky) Směnárny Poskytovatelé nebankovních úvěrů 23
FINANČNÍ ORGANIZACE Asociace platebních karet Nebankovní platební systémy Burza cenných papírů a obchodníci s CP Investiční společnosti a investiční fondy Obchodníci se zlatem a jinými komoditami
Penzijní fondy a penzijní společnosti Pojišťovny Leasingové a faktoringové společnosti
Úvěrové registry 24
Finanční instituce Depozitní finanční instituce
Nedepozitní finanční instituce
Obchodní banky, Spořitelní a úvěrní družstva, Pojišťovny, Instituce kolektivního investování, Burzy, Organizované mimoburzovní trhy. Platební instituce, … Mezinárodní finanční instituce.
Typy bank v ČR centrální (státní) banka – ČNB státní specializované banky Česká exportní banka Českomoravská záruční a rozvojová banka obchodní (komerční) banky univerzální banky
speciální banky
(stavební spořitelny, hypoteční banky, spořitelní a úvěrová družsva,…)
FAKTORY ZMĚN NA FINANČNÍM TRHU tržní konkurence nárůst volatility informační technologie
TRENDY NA SVĚTOVÝCH FINANČNÍCH TRZÍCH Restruktualizace Sekuritizace Finanční inovace Internacionalizace Integrace, globalizace Intelektualizace Reforma burzovních systémů
MAGICKÝ TROJÚHELNÍK Na investování mají vliv 3 základní prvky:
výnosnost riziko likvidita
Ideální investiční instrument by vykazoval nejvyšší
výnosnost, nejnižší riziko a nejvyšší likviditu ve vztahu k alternativním investičním instrumentům. Na normálně fungujících finančních trzích však existuje výměna mezi očekávaným výnosem, rizikem a likviditou
VÝNOSNOST
historický výnos je výnos, který byl dosažen v minulosti. očekávaný výnos je výnos, který investor očekává
v budoucnosti. běžný výnos (důchod) z investičního instrumentu. kapitálový zisk (ztráta) z investičního instrumentu. celkový výnos je součtem důchodů a kapitálového zisku.
RIZIKO riziko je nebezpečí že investor nedosáhne
předpokládaného výnosu. úrokové riziko pramení z kolísání úrokových sazeb. tržní riziko charakterizuje riziko pro trh jako celek. inflační riziko působí tím, že ovlivňuje reálnou výnosovou míru reálnou úrokovou sazbu. podnikatelské riziko je specifické riziko firmy, případně nějakého odvětví. jedinečné riziko vyplývá ze specifické situace jednotlivé firmy. systematické riziko vyplývá z celkového vývoje ekonomiky. měření rizika lze pomocí matematicko-statistických metod.
LIKVIDITA likvidita je schopnost přeměny finančního instrumentu
na disponibilní finanční prostředky (peníze). možnost jak dosáhnout vyšší likvidity (tudíž i ceny) akcií nebo dluhopisů jsou následující: Veřejná nabídka akcií společnosti volba vhodné formy akcií rozšiřování informací o společnosti snižování nominální hodnoty finančních instrumentů kotace na organizovaných trzích
INVESTIČNÍ INSTRUMENTY Představují takové nástroje, které nám umožňují zhodnotit své vložené prostředky: finanční investiční instrumenty
zejména cenné papíry, finanční deriváty a prostředky uložené u profesionálních správců (smlouvy o penzijním připojištění, o svěřenecké správě aktiv atd.)
reálné (hmotné) investiční instrumenty
hmotná aktiva – nemovitosti, drahé kovy, umělecké předměty a nerostné suroviny. Zvýšená pozornost se jím věnuje především v období značné hospodářské a politické nejistoty, kdy může investor jen těžko odhadovat budoucí vývoj finančních trhů a vlastně celé ekonomiky.
