Zákon o platebním styku

Ministerstvo financí ČR

Závěrečná zpráva RIA

Zákon o platebním styku verze pro schůzi vlády ČR 9.2.2009

DŮVOD PŘEDLOŽENÍ 1) NÁZEV Zákon o platebním styku č. …/…., který transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES

2) IDENTIFIKACE PROBLÉMU Obsah návrhu zákona o platebním styku tvoří tři specializované oblasti platebního styku, které se týkají předmětu směrnice o platebních službách, vydávání elektronických peněz a provozu platebních systémů. Hlavní změny, které transponovaná směrnice zavádí, lze shrnout takto: - zavádí se regulatorní a dohledový režim pro nebankovní poskytovatele platebních služeb (platební instituce); dosud tyto subjekty podnikaly pouze v režimu živnostenského zákona, případně na základě devizové licence při přeshraničních převodech, - rozšiřuje a upřesňuje se informační povinnost poskytovatelů platebních služeb vůči jejich uživatelům, a to jak před uzavřením smlouvy, tak během trvání smluvního vztahu, - detailně se upravují vzájemná práva a povinnosti poskytovatelů a uživatelů platebních služeb, a to včetně. Právní úprava vydávání elektronických peněz a platebních systémů s neodvolatelností zůčtování byla převzata ze stávajícího zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech a byla podrobena pouze změnám, které souvisejí s transpozicí směrnice o platebních službách, s přizpůsobením stávajícího textu požadavkům legislativní techniky, případně představují její formulační zpřesnění.

Směrnice o platebních službách na vnitřním trhu byla připravována Evropskou komisí již od roku 2000. Důvodem vzniku Směrnice byla potřeba sjednotit v rámci EU dosavadní značně rozdílné národní právní úpravy poskytování platebních služeb. Směrnice dále vychází z Akčního plánu finančních služeb (tzv. FSAP - Financial Services Action Plan) z května roku 1999.1 Směrnice má být transponována v režimu plné harmonizace. Při její transpozici do tuzemského právního řádu u institutů upravených takovou směrnicí se nemohou členské státy odchýlit od úpravy, která je obsažena ve Směrnici. Avšak vzhledem k tomu, že v mnohých případech bylo nutné respektovat zájmy členských států na udržení stávajícího regulatorního režimu nebo nebylo možné prosadit jednotně akceptovatelné řešení, Směrnice na řadě míst výslovně dává členským státům možnost přijmout v rámci určitých mantinelů odchylnou úpravu v podobě tzv. diskrecí. 1

Evropská komise si v rámci FSAP dala v zájmu zlepšení jednotného trhu finančních služeb za cíl do roku 2005 dokončit jednotný velkoobchodní trh (wholesale) finančních služeb, rozvíjet a tvořit otevřené a bezpečné trhy retailových finančních služeb, zajistit pokračující stabilitu finančních trhů EU a eliminovat daňové překážky k integraci finančních trhů.

1

Pro účely této závěrečné zprávy RIA jsou jednotlivými řešenými problémy právě diskrece, jsou v samostatných kapitolách s odděleně posuzovanými dopady. Úvodní část obsahuje popis dopadu transpozice Směrnice jako celku, jsou zde shrnuty hlavní dopady změn, které zákon o platebním styku přináší. Konzultace EK se zainteresovanými subjekty, zpracované analýzy a studie odhalily pět základních problémových oblastí na trhu plateb EU: 1) vysoké náklady platebního systému pro celou ekonomiku kvůli neefektivnímu využívání – hojně užívané platby v hotovosti jsou daleko nákladnější než bezhotovostní 2) nedostatky v platebních infrastrukturách EU a službách – technické standardy a obchodní pravidla neumožňují konkurenci jak národních, tak přeshraničních platebních systémů 3) velké rozdíly v efektivitě platebních služeb na jednotném trhu – mezi ČS existují velké rozdíly ve lhůtách platebního styku či v cenách za poskytování základních platebních služeb k běžným účtům 4) nedostatek efektivní konkurence a rovné podmínky na trhu plateb – přetrvávají bariéry vstupu do odvětví 5) fragmentovaná legislativa platebních služeb – často velmi efektivní národní platební služby a systémy nefungují přeshraničně

3) POPIS CÍLOVÉHO STAVU Cílovým stavem je transponování Směrnice. Konkrétní popis cílů tedy vychází z cílů Směrnice, jak je formulovala EK. Některé cíle budou plněny samotným přijetím zákona o platebním styku, jiné budou naplněny až po připojení ČR k EMU. EK na základě analýzy problému v dopadové studii k návrhu Směrnice2 definovala následující cíle pro své další aktivity: Vytvoření jednotného trhu plateb3, resp. vytvoření Jednotného prostoru pro platby v eurech (SEPA – Single euro payments area)4 - moderní platební infrastruktury přispívají ke konkurenceschopnosti ekonomiky EU. Pouze pokud jsou občané a podniky schopni převádět peníze rychle, spolehlivě a levně z jedné části EU do druhé, tak jako nyní u vnitrostátních plateb, mohou plně benefitovat ze základních principů volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a práce. S tím souvisí liberalizace poskytování platebních služeb nebankovními subjekty stanovení veřejnoprávní regulace platebních institucí, které budou požívat výhody jednotné evropské licence (doposud tyto subjekty potřebovaly ke svému podnikání ve většině 2

http://ec.europa.eu/governance/impact/docs/ia_2005/sec_2005_1535_en.pdf na základě článku 95 (1) Smlouvy o EU 4 SEPA je oblast, v níž spotřebitelé, podniky a další hospodářské subjekty budou moci provádět a přijímat platby v eurech uvnitř jednotlivých zemí i mezi nimi, a to za stejných podmínek, práv a povinností a bez ohledu na svou zeměpisnou polohu. SEPA umožní zákazníkům provádět bezhotovostní platby ve prospěch příjemce kdekoli v eurozóně, a to za použití jednoho bankovního účtu a jednotného souboru platebních nástrojů. Veškeré klientské platby v eurech se tedy stanou „tuzemskými“ platbami a dělení na vnitrostátní a přeshraniční platební styk v rámci eurozóny zanikne. Více informací viz http://www.ecb.eu/pub/pdf/other/sepa_brochure_2006cs.pdf 3

2

členských států EU zvláštní povolení, v některých státech byla jejich existence zcela zakázána). Zvýšení efektivnosti platebních služeb v EU - snižování nákladů na platby a transakčních nákladů pro ekonomické subjekty zlepší konkurenceschopnost ekonomiky EU a efektivnost platebních služeb v EU. Ekonomika potřebuje efektivní, uživatelsky přívětivé, nízkonákladové a bezpečné řešení plateb a zúčtování pro zajištění obchodu a hospodářského růstu. To má zvláštní význam pro zboží a služby, které jsou zajišťovány novými technologiemi.5 K dosažení těchto celkových cílů byly definovány tři strategické cíle: 1) Zvýšená konkurence mezi národními trhy otevřením trhů a zajištěním pravidel Otevření v současnosti národních trhů plateb pro již existující nebo nové poskytovatele z nových ČS zvýší konkurenci a podpoří možnost vstupu na trh. Zvýšená konkurence je předpokladem pro budoucí jednotný trh plateb. Měla by konsolidovat přebytečné platební infrastruktury, zvýšit efektivitu díky úsporám z rozsahu a podporovat inovace. Operativní cíle v této oblasti jsou: 

odstranění právních překážek vstupu na trh, nastavení obezřetnostních pravidel pro poskytovatele PS



více poskytovatelů a platebních služeb na národních trzích plateb



více přeshraničního poskytování služeb existujícími či novými poskytovateli



méně platebních infrastruktur díky konsolidaci

2) Vyšší tržní transparentnost pro poskytovatele i uživatele PS Vyšší transparentnost mezi nabídkami poskytovatelů PS a podmínkami PS zvýší standard ochrany spotřebitele a zjednoduší informované rozhodnutí. Standardizované informační povinnosti také usnadňují poskytovatelům nabízet standardizované a plně automatizované služby přeshraničně. To by mělo přispět k větší rozmanitosti služeb, vyšší konkurenci a zlepšené efektivitě. Operativní cíle: 

spotřebitelé budou mít standardizované podmínky pro platební služby nabízené na trhu



spotřebitelé budou schopni srovnávat klíčové prvky různých nabídek služeb a profitovat z větší transparentnosti cen a metod výpočtu poplatků



poskytovatelé jsou schopni nabízet PS přeshraničně za těch samých podmínek s ohledem na informační povinnosti

3) Standardizovaná práva a povinnosti poskytovatelů a uživatelů PS v EU s důrazem na vysokou ochranu spotřebitele Standardizovaná práva a povinnosti poskytovatelů a uživatelů PS napomohou překonat současné bariéry pro jednotný trh PS. Současný právní rámec národních pravidel vede k fragmentacím národních trhů, nedostatku dostupných přeshraničních služeb a standardů. V současnosti fragmentovaný právní rámec také chrání národní trhy před vnější konkurencí a je překážkou poskytování přeshraničních služeb. Jednotný základ hlavních práv a povinností dovolí poskytovatelům vyvinout platební prostředky pro celoevropské využití („EU-wide“).

5

jako např. služby a digitální obsah přenášený moderními komunikačními technologiemi

3

Uživatelé budou moci posílat peníze za stejných podmínek z jedné země EU do jiné. Operativní cíle: 

uživatelé jsou schopni spolehnout se na stejné podmínky PS kdekoliv v EU



poskytovatelé jsou schopni rozvoje PS pro celý trh EU za stejných právních podmínek

4) RIZIKA SPOJENÁ S NEČINNOSTÍ Nesplnění lhůty pro transpozici Směrnice, tj. 1. listopadu 2009, může vést dle smlouvy o ES až k žalobě EK na členskou zemi u Evropského soudního dvora pro nesplnění transpoziční povinnosti.

4

OBECNÉ DOPADY TRANSPOZICE SMĚRNICE Směrnice o platebních službách na vnitřním trhu byla připravována Evropskou komisí již od roku 2000. Důvodem vzniku Směrnice byla potřeba sjednotit v rámci EU dosavadní značně rozdílné národní právní úpravy poskytování platebních služeb. Směrnice bude transponována do české legislativy zákonem o platebním styku. Evropská komise po řadě konzultací se zástupci trhu platebních služeb, národními experty a odbornou veřejností zveřejnila 1. prosince 2005 návrh Směrnice. Po projednání v pracovních orgánech Rady EU a Evropského parlamentu a přijetí obecného přístupu Rady dne 27. března 2007, byl návrh Směrnice schválen Evropským parlamentem v prvním čtení dne 24. dubna 2007. Směrnice vstoupila v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Lhůta pro transpozici členským státům končí dne 1. listopadu 2009. Česká republika se účastnila projednávání návrhu Směrnice již v pracovních skupinách Evropské komise a aktivně se podílela na nalezení přijatelného kompromisního znění Směrnice v pracovních skupinách a výborech Rady EU. Směrnice je postavena na zásadě plné harmonizace s výjimkami, má 87 článků, 6 hlav a je strukturována následujícím způsobem: • • • • •

Předmět, obsah působnosti a definice Regulace platebních institucí Informační požadavky Práva a povinnosti PPS a UPS Závěrečná ustanovení

Směrnice vytváří jednotný trh platebních služeb bez rozdílů mezi národními a přeshraničními platbami - sjednocuje pravidla platebního styku v rámci EHP, odstraňuje legislativní překážky, umožňuje tak implementaci celoevropského systému a samoregulačních standardů pro celou EHP. Tím připravuje podmínky pro Jednotnou oblast pro platby v eurech – SEPA. Pro poskytovatele platebních služeb bude tato regulace znamenat obecně zvýšení konkurence na tomto trhu, pro uživatele zvýšení jejich ochrany a komfortu služeb. Hlavní dopady transpozice směrnice by se daly stručně charakterizovat takto: 

Vymezuje subjekty oprávněné poskytovat platební služby a rozsah působnosti

Směrnice zavádí nový typ subjektu – platební instituce – stanovuje obezřetnostní pravidla, umožňuje jim poskytovat platební služby v EHP na základě jednotného evropského pasu – přispívá tak ke zvýšení konkurence na trhu platebních služeb. 

Standardizuje práva i povinnosti pro uživatele i poskytovatele platebních služeb, posiluje postavení uživatelů

Očekávaným přínosem pro klienty je především jejich ochrana a posílení postavení vůči poskytovatelům PS, a to následujících oblastech: standardizace a zajištění informací, získání těchto informací zdarma, zkrácení některých lhůt v platebním styku, přesun odpovědnosti za zneužití elektronického platebního prostředku na poskytovatele (pro částky nad 150 € před nahlášením ztráty, plný přesun od okamžiku nahlášení ztráty), zrušení poplatků za 5

blokaci/stoplistaci elektronického platebního prostředku a okamžité vrácení finančních prostředků v případě zpochybnění některých účtovaných transakcí. U poskytovatelů PS lze očekávat implementační náklady jak jednorázové, zahrnující zejména úpravy IT systémů, interních metodik, úpravy smluvní dokumentace, proškolení zaměstnanců, seznámení klientů s novými podmínkami), tak opakované, plynoucí zejména z nových informačních povinností vůči klientům na trvanlivém médiu, zvýšeného operačního rizika u některých činností (inkasa, elektronické platební prostředky) a přenesení důkazního břemene na poskytovatele PS (zvýšené náklady na archivaci, reklamační personál, nutnost držet rezervy pro okamžité vrácení peněz a náklady na krytí rizika podvodného jednání ze strany klientů). Implementace se negativně projeví také ve výnosech poskytovatelů PS, neboť jim poklesnou příjmy z poplatků u služeb nově poskytovaných povinně zdarma (informace klientům, blokace/stoplistace elektronického platebního prostředku) a služeb čerpaných jen částečně (nová povinnost vrátit klientovi poměrnou část poplatku při ukončení smlouvy předčasně). Dále lze očekávat pokles zájmu klientů o produkty pojištění ztrát ze zneužití platební karty, analogicky tedy i pokles výnosů. Krytí uvedených implementačních nákladů lze částečně či plně očekávat ve formě zvýšení poplatků za produkty a služby. Rizikem pro poskytovatele PS je poté možný pokles zisku jako důsledku růstu nákladů či nemožnosti účtovat poplatky za některé služby. V případě přenesení nových nákladů do cen jiných produktů a služeb pak bude tyto náklady nést klient, z pohledu poskytovatele PS je pak rizikem možný pokles poptávky v důsledku růstu cen. Operační riziko vzroste zejména z důvodu limitované odpovědnosti klientů za zneužití platebního prostředku a přesunu důkazního břemene na poskytovatele PS. 

Odhady dopadů implementace Směrnice na „velkou“ banku v ČR

Pro názornost a porovnání významnosti různých typů nákladů v praxi jsou dále uvedeny odhady výše technologických a procesních dopadů implementace Směrnice, které odpovídají největším bankám v ČR. Tyto odhady vycházejí z analýz provedených několika bankami působícími na českém trhu a je tedy třeba zdůraznit, že v následujícím textu jsou prezentovány převážně názory bankovní komunity. Jednorázové náklady implementace Směrnice Nejvýznamnějším typem jednorázového nákladu je požadavek poskytování/zpřístupnění informací zdarma na trvanlivém médiu (podmínky rámcové smlouvy / sazebník, …), přičemž výše nákladů závisí na způsobu poskytnutí informací. Uvedený odhad zohledňuje náklady na poskytnutí v tištěné formě zaslané uživatelům poštou. Výše nákladů může být značně variabilní, dle počtu vytištěných stran – zde uvedená výše vychází ze zkušeností z minulých let. Odhady nákladů, které s sebou nese změna systému zpracovávání plateb z hlediska povinnosti připisovat částky neprodleně u plateb z clearingu ČNB, nejsou k dispozici. V případě požadavku okamžitého připsání banky uváděly nemožnost splnění takové povinnosti bez velmi vysokých nákladů a časově náročné změny celého zúčtovacího systému. Dalšími významnými typy nákladů, které uvádějí banky, jsou: -

projektové náklady 6

-

nutnost prodloužit on-line dostupnost transakční historie v systémech s ohledem na 13 měsíční reklamační lhůtu z hlediska důkazního břemene

-

nutnost proškolení všech prodejců, úpravy metodických/interních předpisů, jejich nastudování a uplatňování, informování klientů o změnách plynoucích z implementace Směrnice

-

náklady spočívající ve ztrátě budoucích příležitostí – zejména nemožnosti realizace jiných projektů v rámci banky vzhledem k omezeným lidským i finančním zdrojům, které budou přednostně zapojeny do implementace Směrnice; výše těchto nákladů, společně s ušlými příjmy z poklesu prodeje některých produktů (např. pojištění ztráty při zneužití platební karty – viz opakované náklady) může dosáhnout až sta milionů Kč v jedné bance; přímá započitatelnost ztráty budoucích příležitostí do nákladů implementace Směrnice je však dle zpracovatele tohoto materiálu sporná, jedná se spíše o dopad v širším slova smyslu.

Tyto jednorázové náklady implementace Směrnice uvádí souhrnně následující tabulka: Odhad nákladů (mil.Kč)

Typ jednorázového nákladu Požadavek poskytování /zpřístupnění informací zdarma na trvanlivém médiu (podmínky rámcové smlouvy / sazebník, …) Povinnost zasílat informace o zúčtovaných platebních TRN nejméně 1x měsíčně

Povinnost připisovat neprodleně u plateb z platebního systému ČNB

Projektové náklady Důkazní břemeno na straně PPS + 13 měsíční reklamační lhůta Nutnost proškolit zaměstnance a informovat klienty o změnách plynoucích z implementace PSD Zdroj: banky

330 35 údaje nejsou k dispozici po změně návrhu textu zákona v otázce lhůt z „okamžitě“ na „neprodleně“ desítky 17 7

Opakované náklady implementace Směrnice Jako nejvýznamnější typ opakovaných nákladů se jeví přenesení důkazního břemene na poskytovatele PS. To s sebou přináší nutné technologické šetření v systémech (cca 1000 Kč na jeden případ), vyhledávání ve fyzickém archivu (cca 500-1000 Kč na jeden případ) a také problém s průkazností doručení, zejména u elektronické formy. Velmi vysoké náklady přinese informování klientů o změnách smluvní dokumentace – všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky, oznámení, ceníky, atd. a také povinnost zasílání výpisů minimálně jednou měsíčně zdarma. Široká působnost Směrnice – aplikace na 1-leg transakce a „třetí“ měny - přinese zvýšené náklady zejména na šetření při reklamacích a případně soudní spory s klienty za nesprávně provedené platby. U platebních karet se tento problém objevuje jen částečně, neboť pravidla

7

asociací již dnes zaručují vrácení transakce neautorizované klientem, ovšem jen 120 dní zpětně (Směrnice požaduje až 13 měsíců zpětně)

6

Aplikace Směrnice i na mikropodnikatele přináší riziko podvodů, nevhodná definice má zásadní vliv na realizovatelnost v rámci informačních systémů, pokud parametr nebude vázán na klienta. Do operačních rizik spadají: -

riziko zneužití povinnosti okamžitého vrácení peněžních prostředků při reklamaci klienta neautorizované transakce

-

riziko zneužití limitované odpovědnosti uživatele platebních služeb pouze do 150 eur (platební karty, přímé kanály)

-

riziko zneužití možnosti odvolat bianco autorizované inkaso

-

u dvouměsíční výpovědní lhůty riziko + zvýšené náklady na vedení „neefektivního účtu“ a zejména neřešitelný technologický problém jak vést ještě 2 měsíce účet vybraným klientům s 2-měsíční výpovědí za starých podmínek (při neakceptované změně).

Lze očekávat snížení ročních příjmů z některých produktů: -

pojištění zneužití při ztrátě platební karty – v souvislosti s omezenou odpovědností klienta do 150 EUR – viz výše,

-

blokace/stoplistace platební karet - dle Směrnice bude bez poplatku

-

poplatek za vedení produktu dle rámcové smlouvy (zejména roční poplatek za vedení platebních karet) - v souvislosti s povinností vrácení poměrné části poplatku při zrušení rámcové smlouvy před jejím uplynutím

Odhady opakovaných nákladů implementace Směrnice pro „velkou“ banku v ročním vyjádření uvádí souhrnně následující tabulka: Typ opakovaného nákladu Důkazní břemeno na straně PPS + 13 měsíční reklamační lhůta Změna smluvní dokumentace Povinnost zasílat informace o zúčtovaných platebních TRN nejméně 1x měsíčně Dopady na produkty Okamžité vrácení peněžních prostředků při reklamaci klienta neautorizované TRN - zneužití Zavedení definice účtu – zkrácení frekvence zasílání výpisů k účtům Příliš široká působnost PSD – tj. na 1-leg transakce a 3.měny Aplikace PSD i na mikropodnikatele Limitovaná odpovědnost uživatele platebních služeb pouze do 150 eur Možnost odvolat bianco autorizované inkaso 2 měsíční výpovědní lhůta Nárůst jednání o žádostech klientů Zdroj: banky

6

Odhad nákladů (mil.Kč) 120 85 60 35 25-45 desítky 13 3-17 3-17 3-17 3 3

U kartových operací se v současné době uplatňuje lhůta, která vychází ze lhůt kartových asociací (75 dní). Regule asociací členským bankám umožňují reklamovat transakci max. do 120 dní. Nejzazší lhůta je 120 dní, nicméně existují případy, kdy je potřeba lhůta o 30 dní delší, tzn. musí se reklamace zahájit 89. den od provedení transakce, aby se stihnul finální 120-denní limit (89 + 30 = 119). Umožnění 13-měsíční lhůty pro kartovou reklamaci transakce by bylo prostřednictvím systémů MC/VISA neproveditelné. Banky by prakticky nemohly reklamace procesovat, nebylo by možné ze strany banky prošetřit.

8

9

DISKRECE Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, Směrnice je v režimu plné harmonizace a při její transpozici do tuzemského právního řádu se členské státy nemohou od této úpravy odchýlit. Na řadě míst však Směrnice výslovně dává členským státům možnost přijmout v rámci určitých mantinelů odchylnou úpravu v podobě tzv. diskrecí. V následující části jsou řešeny jednotlivé diskrece dle následující struktury: 1) Stručný popis otevřené otázky s vymezením variant 2) Popis dopadů u jednotlivých variant 3) Shrnutí a výsledek konzultace 4) Návrh řešení a odůvodnění

Konkrétně se jedná o tyto diskrece: Článek 2 – Působnost právní úpravy........................................................................................ 12 Článek 3 – Výjimky z oblasti působnosti Směrnice................................................................. 18 Článek 9 – Ochrana peněžních prostředků uživatelů ............................................................... 21 Článek 26 – Omezení činností platebních institucí podnikajících na základě výjimky ze Směrnice................................................................................................................................... 26 Článek 30(2) – Aplikace hlavy III i na mikropodnikatele ....................................................... 30 Článek 33 – Důkazní břemeno týkající se požadavků na informace ....................................... 33 Článek 34(2) a 53(2) – Výjimka z požadavků na informace a z úpravy práv a povinností pro platební prostředky pro platby malých částek a pro elektronické peníze................................. 36 Článek 45(6) – Vypovězení rámcové smlouvy ........................................................................ 40 Článek 47/3 a 48/3 – Informace pro příjemce a plátce o jednotlivých platebních transakcích 44 Článek 51(3) – Aplikace některých ustanovení hlavy IV i na mikropodnikatele .................... 47 Článek 52(3) – Poplatky za použití určitého platebního prostředku ........................................ 50 Článek 53(3) – Možné vyloučení odpovědnosti vydavatele elektronických peněz ................. 53 Článek 61 – Odpovědnost plátce za neautorizované platební transakce.................................. 56 Článek 72 – Stanovení kratších lhůt pro provedení vnitrostátní platební transakce ................ 59

10

Seznam konzultovaných subjektů: ADZ APMS AMSP BBH ČBA ČP ČLFA FA Finance int. HK MPO MSp SBK SČS SOS ÚOOÚ ZPS

Asociace družstevních záložen Asociace poskytovatelů mobilních sítí Asociace malých a středních podnikatelů advokátní kancelář Brzobohatý, Brož & Honsa Česká bankovní asociace Česká pošta Česká leasingová a finanční asociace Finanční arbitr Finance International, a.s. Hospodářská komora Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo spravedlnosti Sdružení pro bankovní karty Sdružení českých spotřebitelů Sdružení obrany spotřebitelů Úřad pro ochranu osobních údajů Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku)

Seznam zkratek: Členský stát ČNB ČR EHP EK EU EMU FSAP PI PPS PS SEPA Směrnice UPS

stát EHP Česká národní banka Česká republika Evropský hospodářský prostor Evropská komise Evropská unie Evropská měnová unie Financial Services Action Plan platební instituce poskytovatel platební služby platební služba jednotná oblast pro platby v eurech (Single Euro Payments Area) směrnice o platebních službách na vnitřním trhu (Payment Services Directive PSD) uživatel platební služby

11

ČLÁNEK 2 – PŮSOBNOST PRÁVNÍ ÚPRAVY 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Soukromoprávní část Směrnice - hlavy III a IV upravující vzájemná práva a povinnosti poskytovatelů PS a jejich klientů - se podle čl. 2 odst. 2 obecně vztahuje pouze na platební transakce uskutečňované v měně některého z členských států Evropského hospodářského prostoru7 (dále jen „měna EHP“), kdy jak poskytovatel PS plátce, tak i poskytovatel PS příjemce v dané platební transakci se nacházejí na území EHP,8 tj. platební transakce „začíná“ i „končí“ na území EHP, bez ohledu na to, zda ve svém průběhu „překročila“ hranice EHP (dále jen „vnitroevropské platební transakce“).9 Pro názornost uvádíme tabulku s jednotlivými případy transakcí: PLATBA z do transakce ČR UK EUR UK ČR EUR ČR UK CHF UK ČR NOK ČR UK USD UK ČR USD ČR UK EUR UK ČR EUR ČR USA EUR EUR USA ČR EUR USA ČR EUR USA ČR EUR USA ČR

MĚNA účtu plátce CZK GBP NOK SKK CZK GBP USD JPY CZK USD GBP GBP USD

účtu příjemce GBP CZK PLN SEK GBP CZK GBP USD GBP JPY CZK USD CZK

7

Vztahují/nevztahují se na ni hlavy 3 a 4 Směrnice ANO ANO ANO ANO NE NE ANO ANO NE Pouze čl. 73 Pouze čl. 73 Pouze čl. 73 Pouze čl. 73

Britská libra, bulharský lev, dánská koruna, estonská koruna, euro, islandská koruna, česká koruna, kyperská libra, litevský litas, lotyšský lat, maďarský forint, maltská lira, norská koruna, polský zlotý, rumunské leu, slovenská koruna, švédská koruna, švýcarský frank (měna Lichtenštejnska). Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru (EHP) z roku 1994, jejíž je ČR stranou, byla působnost značné části práva ES (včetně platebního styku) vztažena i na některé státy Evropského sdružení volného obchodu (Island, Norsko, Lichtenštejnsko). V případě Směrnice o platebních službách by k tomuto vztažení mělo dojít rozhodnutím Společného výboru EHP v blízké budoucnosti (s předstihem před datem, od něhož budou aplikovány národní předpisy, které směrnici transponují). Všude, kde Směrnice o platebních službách hovoří o „EU“, je tedy třeba v souladu se směrnicí rozumět „EHP“ (ten tvoří státy EU + Island, Norsko a Lichtenštejnsko). 8 Státy Evropské unie a dále Island, Norsko a Lichtenštejnsko 9 Pouze článek 73 Směrnice (povinnost poskytovatele PS příjemce připsat došlou platbu okamžitě po jejím obdržení a k témuž dni stanovit datum její valuty ) se vztahuje i na platební transakce započaté mimo území EHP a končící na území EHP, pokud jsou uskutečňované v měně EHP. Platební transakci je nutno považovat za uskutečněnou v měně EHP, pokud je v měně některého státu EHP denominována , tj. bez ohledu na to, v jaké měně začíná (např. je v ní veden účet plátce) a končí (např. je v ní veden účet příjemce).

12

Skutečnost, že Směrnice upravuje pouze vnitroevropské platební transakce v měně EHP, však nebrání České republice stanovit – s působností na území ČR - stejná pravidla i pro platební transakce z České republiky do jiného státu, který není členem EHP (dále jen „mimoevropské zahraničí“), a obráceně, a/nebo pro platební transakce uskutečněné v mimoevropské zahraniční měně. Současná česká úprava, ve shodě se staršími evropskými předpisy, upravuje pouze hladké platby10 (úhrady) v rámci EHP denominované v měně EHP (bez ohledu na to, v jaké měně je veden účet) a dále používání elektronických platebních prostředků bez ohledu na to, na území kterého státu či v jaké měně k použití elektronických platebních prostředků dochází. Používání elektronických platebních prostředků je však s jedinou výjimkou (transakce na základě smlouvy o platebních službách uzavřené na dálku) upraveno pouze formou doporučení.11 Při implementaci Směrnice z toho vyplývají tři varianty řešení: 

varianta A: Soukromoprávní úprava se bude vztahovat pouze na vnitroevropské transakce denominované v měně EHP (neaplikovat diskreci)



varianta B: Soukromoprávní úpravu plně vztáhneme i na platby z/do mimoevropského zahraničí a na platby denominované v jiné měně než měna států EHP



varianta C: Soukromoprávní úpravu s určitými omezeními vztáhneme i na platby z/do mimoevropského zahraničí a na platby denominované v jiné měně než měna států EHP (preferované)

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) neaplikovat diskreci - soukromoprávní úprava se bude vztahovat pouze na vnitroevropské transakce a na platby denominované v měně EHP Skutečnost, že diskrece zůstane nevyužita a u některých platebních transakcí (vnitroevropské transakce denominované v jiné než měně EHP a všechny transakce mimoevropské) nebude zaručena stejná ochrana uživatele, kterou stanoví Směrnice, může mít následující dopady: PŘÍNOSY Obecné Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS Obecné

 

sníží se riziko zvýšení cen u výše uvedených transakcí (vnitroevropské, v měně EHP) nebo riziko ukončení jejich poskytování možnost nastavení vlastních pravidel u těchto transakcí na základě konkurenčního boje

NEGATIVA A NÁKLADY snížená ochrana uživatele – práva uživatelů by se nevztahovala na řadu transakcí, viz následující příklady: - v ČR běžně používané platby v jiných než EHP měnách - např. v USD - čeští podnikatelé (méně často i spotřebitelé) posílají platby do mimoevropského zahraničí, přijímají platby z mimoevropského zahraničí

10

příkaz k úhradě ze zahraničí nebo do zahraničí, případně příkaz k úhradě v rámci jednoho státu, ale v cizí měně a směřovaný mimo banku příkazce 11 Vzorové obchodní podmínky České národní banky pro vydávání a používání elektronických platebních prostředků

13

-

do mimoevropského zahraničí jsou vypláceny i důchody držitel platební karty vydané v ČR používá tuto kartu i v zemích mimo EHP ztráty způsobené zneužitím platební karty ukradené českému držiteli v zemích mimo EHP (přímo fyzicky či bez přítomnosti karty např. při platbě na internetu) - rozdílná pravidla pro „vnitroevropské“ a „mimoevropské“ transakce Pro uživatele pro uživatele PS by ve výše uvedených případech tato varianta znamenala vyšší negativa ve formě: PS - časových nákladů (delší lhůty platebního styku při odchozích platbách mimo EHP) - nákladů či nevýhod plynoucích z nižších informačních povinností poskytovatelů PS - rizika (ovšem menšího oproti var. B či C) růstu cen PS z důvodu přenesení zvýšených nákladů poskytovatele (především informační povinnosti poskytovatele, pravidla odpovědnosti za ztrátu při zneužití elektronického platebního prostředku apod.) - rizika nákladů plynoucích z absence zákonem garantovaných práv při platebních transakcích (blokace karty, omezení odpovědnosti při zneužití platebního prostředku v mimoevropském zahraničí a měně jiné než států než EHP) - menší srozumitelnosti podmínek, které by byly odlišné u plateb upravených Směrnicí a ostatních plateb - nutnost rozlišovat mezi vnitroevropskými (v měně EHP) a mimoevropskými Pro platebními transakcemi, a to z pohledu informačních povinností, práv a poskytovatele povinností uživatele, nutnosti komunikovat tyto rozdíly, příp. nastavit PS odlišně interní systémy

VARIANTA B) soukromoprávní úpravu plně vztáhneme i na platby z/do mimoevropského zahraničí a na platby denominované v jiné měně než měna států EHP Skutečnost, že u všech platebních transakcí bude zaručena stejná ochrana uživatele, kterou stanoví Směrnice, může mít následující dopady: PŘÍNOSY Obecné Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS

  

Obecné



Pro PS



uživatele



stejný režim ochrany pro všechny platební transakce bez ohledu na jejich druh, měnu či místo provedení – srozumitelná a jednotná pravidla existence jednotného režimu – není nutno nastavit dvojí pravidla v systémech, vnitřních předpisech, obchodních podmínkách, formulářích apod. možné zvýšení poptávky klientů po platbách z/do mimoevropského zahraničí a na platby denominované v jiné měně než měna států EHP NEGATIVA A NÁKLADY „nadbytečná“ regulace - Směrnice ji nepožaduje (v současnosti se tyto transakce řídí pravidly SWIFT či kartových asociací) zvýší se riziko (ve srovnání s var. A) ukončení nabídky nebo zdražení některých platebních transakcí do a z mimoevropského zahraničí v měnách mimo měny EHP12 riziko (větší než u var. A) růstu cen PS z důvodu přenesení zvýšených

12

Příkladem jsou tzv. autorizované bianco transakce platebními kartami, kdy klient autorizuje platbu bez uvedení částky - tu doplní obchodník později bez přítomnosti klienta. Tento postup využívá řada hotelů pro exante úhradu budoucích výdajů za hotelové služby.

14

Pro poskytovatele PS

   

nákladů poskytovatele (především informační povinnosti poskytovatele, pravidla odpovědnosti za ztrátu při zneužití elektronického platebního prostředku apod.) praktická nemožnost nebo vysoké náklady zajištění splnění povinností u zahraničních subdodavatelů praktická nemožnost splnění nebo vysoké náklady některých požadavků (lhůty u exotických měn a další) zvýšené náklady na úpravu IT systémů nutnost zavedení nových formulářů pro mimoevropské převody (povinnost vždy účtovat poplatky principem SHARE), možné zvýšení chybovosti

VARIANTA C) soukromoprávní úpravu vztáhneme i na platby z/do mimoevropského zahraničí a na platby denominované v jiné měně než měna států EHP, s výjimkou následujících ustanovení: - povinnost sdělit uživateli předem cenu a lhůtu platební transakce (poskytovatel by byl povinen sdělit pouze jím účtovanou cenu s tím, že konečná cena bude tvořena součtem jeho ceny a cen jeho subdodavatelů) - princip účtování poplatků SHARE - lhůty - rozdělení odpovědnosti v případě nesprávně provedené platby iniciované příjemcem Jedná se o kompromisní variantu, která by měla nastolit rovnováhu mezi sníženou ochranou „one-leg“13 transakcí a problémy s praktickou aplikací jejich příliš vysoké ochrany a také v jiných měnách než měnách EHP. V tomto případě lze očekávat následující dopady: PŘÍNOSY Obecné Pro uživatele PS



Pro poskytovatele PS



Obecné



Pro PS



uživatele



Pro poskytovatele PS

  

13

stejný režim ochrany pro všechny platební transakce bez ohledu na jejich druh, měnu či místo provedení – srozumitelná a jednotná pravidla, nicméně relativně nižší přínos ve srovnání s variantou B vzhledem k uvedeným omezením možné zvýšení poptávky klientů po platbách z/do mimoevropského zahraničí a na platby denominované v jiné měně než měna států EHP (vzhledem k omezením méně než u varianty B) NEGATIVA A NÁKLADY nadbytečná regulace - Směrnice ji nepožaduje, ani současná legislativní úprava se na tyto případy nevztahuje (transakce podle pravidel SWIFT či kartových asociací) zvýší se riziko (ve srovnání s var. A, ale vzhledem k omezením méně než u varianty B) ukončení nabídky nebo zdražení některých platebních transakcí do a z mimoevropského zahraničí v měnách mimo měny EHP riziko (větší než u var. A, ale vzhledem k omezením méně než u varianty B) růstu cen PS z důvodu přenesení zvýšených nákladů poskytovatele (především informační povinnosti poskytovatele, pravidla odpovědnosti za ztrátu při zneužití elektronického platebního prostředku apod.) různé režimy pro platby – méně srozumitelné praktická nemožnost nebo vysoké náklady zajištění splnění povinností u zahraničních subdodavatelů – do velké míry eliminováno omezeními, tj. nižší než u varianty B) zvýšené náklady na úpravu IT systémů

transakce, kdy je nejméně jeden z poskytovatelů PS z EHP

15

3) SHRNUTÍ A VÝSLEDEK KONZULTACE Z veřejné konzultace vyplynulo, že obecné vztažení české právní úpravy i na platby z/do mimoevropského zahraničí a/nebo denominované v mimoevropské měně, pokud není konkrétní důvod pro konkrétní výjimku, podporují HK, spotřebitelská sdružení, MPO, remiterská společnost Finance int., FA, ADZ, BBH. Proti se staví APMS, ČBA, a to zejména proto, že rozšíření regulace by údajně zhoršovalo postavení poskytovatelů platebních služeb z ČR v porovnání s konkurencí v EHP. S tímto argumentem nesouhlasíme, protože jednotná úprava by měla platit jen v těch oblastech, kde pro odlišnou úpravu není věcný důvod, a navíc česká právní úprava bude zavazovat i zahraniční konkurenty našich bank při jejich působení na území ČR. Dalším závažným argumentem je údajná neschopnost banky zajistit ekvivalentní chování u svých smluvních partnerů subdodavatelů. K tomu uvádíme, že banka má možnost ovlivnit obsah smluv, které uzavírá se svými subdodavateli, a dále že ustanovení, kde je nutná součinnost subdodavatele, jsou právě těmi ustanoveními, kdy je pro odlišnou právní úpravu věcný důvod. ČBA zároveň ujišťuje, že mnohá ustanovení bude aplikovat i na výše uvedené platby, otázkou je nakolik budou takto postupovat nejen respektované bankovní domy, ale i ostatní poskytovatelé platebního styku, a nakolik se uživatel bude moci na toto dobrovolné chování spolehnout. Tento argument proto považujeme spíše za argument pro jednotnou úpravu. Rovněž z hlediska přehlednosti právní úpravy pro uživatele je lepší jednotná právní úprava, než nutnost zjišťovat si, které právní instituty poskytovatel PS uplatňuje i u výše uvedených transakcí (toto detailní zjišťování uživatel zpravidla nepodstoupí).

4) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ Cílem EK14 je koordinovat členské státy, aby ve svých vnitrostátních předpisech transakce z/do mimoevropského zahraničí upravily v souladu se Směrnicí s výjimkou případů, kdy je pro rozdílnou úpravu dostatečný důvod. Tento obecný princip MF i ČNB podporují. Na základě veřejné diskuse a v souladu s doporučením EK navrhuje ČNB a MF nevztáhnout na platby z/do mimoevropského zahraničí nebo denominované v mimoevropské měně následující ustanovení (varianta C): 1) povinnost sdělit uživateli předem cenu a lhůtu platební transakce (protože se poskytovatel služby nemůže spolehnout na ekvivalentní chování svých subdodavatelů, neboť ti nejsou evropskou úpravou vázáni); aby se zabánilo neposkytování informací ze strany poskytovatele PS na území ČR, navrhujeme stanovit, že takový poskytovatel by byl povinen uživateli sdělit jím cenu s tím, že konečná cena bude tvořena součtem jeho ceny a cen jeho subdodavatelů 2) účtování poplatků principem „SHARE“ 3) lhůty 4) rozdělení odpovědnosti v případě nesprávně provedené platby iniciované příjemcem; toto rozdělení povinností je problematické a pro jeho uplatňování 14

viz Commission services’ working document - PSDTG meeting 6.2.2008, str. 14-15

16

v mimoevropském zahraničí by byla nutná součinnost všech zúčastněných, která není zajištěna. 5) rozdělení odpovědnosti v případě nesprávně provedené platby iniciované plátcem – uvedené ustanovení Směrnice je problematické a přináší nejrůznější výkladové problémy, ani zde se nelze spolehnout, že úprava bude respektována partnery z mimoevropského zahraničí 6) možnost odvolat inkasní platbu autorizovanou bianco – tato možnost připadá do úvahy pouze v případě operací s platebními prostředky, kde platí jednotná pravidla pro celý svět a měny a pro uživatele je ochrana mimořádně důležitá (ČBA konkrétní důvody proti neuvádí) MF a ČNB navrhují vyhovět ČBA, která požaduje výše uvedený seznam rozšířit o ustanovení následného regresu. následný regres - ustanovení o následném regresu vůči subdodavateli se nepoužijí, ale zákon stanoví, že poskytovatel PS nemůže uzavřením smlouvy vyloučit svoji odpovědnost za neprovedení platební transakce

17

ČLÁNEK 3 – VÝJIMKY Z OBLASTI PŮSOBNOSTI SMĚRNICE 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Z právní úpravy Směrnice jsou vyňaty některé služby, jejichž seznam je uveden v článku 3. To však nebrání České republice stanovit – s působností na území ČR – stejná pravidla i pro tyto služby. U některých z těchto služeb týkajících se použití platebních prostředků přitom vzniká otázka, zda je vhodné je z působnosti Směrnice vyjmout. Dosud platné Vzorové obchodní podmínky ČNB (které mají charakter doporučení) je upravují stejně jako ostatní použití platebních prostředků. Z našeho pohledu se konkrétně jedná o výběry hotovosti na pokladně prodejce zboží či služeb, kdy kupující platí platebním prostředkem za nákup např. v supermarketu, platí však víc, než je cena nákupu, přičemž rozdíl mezi cenou nákupu a zaplacenou částkou obdrží v hotovosti (tzv. cash back; čl. 3 písm. e) Směrnice).15 Dále je zvažována výjimka pouze pro tuto službu. Při implementaci Směrnice z toho vyplývají tři varianty řešení: 

varianta A: Nerozšiřovat působnost Směrnice na služby z ní vyňaté (neaplikovat diskreci)



varianta B: Rozšířit působnost Směrnice na službu cash back

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) neaplikovat diskreci - působnost Směrnice na cash back neaplikovat V případě, že se soukromoprávní pravidla nebudou aplikovat na cash back, lze očekávat následující dopady: Obecné



Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS



Obecné



Pro



uživatele



PŘÍNOSY vyhnutí se možným komplikacím v případě aplikace některých pravidel Směrnice na tyto případy výběrů v hotovosti – např. jiné povinné informování uživatele poskytovatelem platební služby o existenci poplatku za použití platebního prostředku, je-li takový poplatek poskytovatelem nebo třetí osobou vyžadován (článek 50 odst. 2). nižší riziko (ve srov. s var. B - aplikace) možného zvýšení cen, resp. poplatků za užití platební karty nebo „skrytě“ ve zvýšení cen balíčků služeb nejsou náklady poskytovatele PS ve srovnání s var. B (především informační povinnosti, pravidla odpovědnosti za ztrátu při zneužití elektronického platebního prostředku apod.) NEGATIVA A NÁKLADY pro tyto transakce vyňaté z působnosti Směrnice by platila jiná pravidla, zejména v oblasti poskytování informací, výpisů z účtu, reklamací neautorizovaných transakcí či odpovědnosti uživatele vyšší náklady pro spotřebitele v případech zneužití platební karty nad 150 €

15

„služby, kdy příjemce poskytuje hotovost plátci jako součást platební transakce na výslovnou žádost uživatele platebních služeb těsně před provedením platební transakce prostřednictvím platby za koupi zboží nebo služeb“

18

PS 

Pro poskytovatele PS



výběrem hotovosti u obchodníka (neplatila by omezená odpovědnost uživatele PS) absence garance poskytnutí informací o transakcích vyňatých z působnosti Směrnice v porovnání s transakcemi upravenými Směrnicí (v případě, že by poskytovatelé dobrovolně neaplikovali stejné podmínky pro všechny transakce) v případě, že by dobrovolně neaplikovali stejné podmínky pro všechny transakce, nutnost dvojího režimu – vyšší náklady

VARIANTA B) působnost Směrnice na cash back aplikovat V případě, že se soukromoprávní pravidla budou aplikovat na cash back, lze očekávat následující dopady: Obecné

 

Pro PS

uživatele



Pro poskytovatele PS



Obecné



Pro PS



uživatele

Pro poskytovatele PS



PŘÍNOSY jednotná pravidla pro všechny platební služby realizované platebními kartami služba cash back je vázána na provedení nákupu a platby za tento nákup platební kartou. Zpracování (autorizace, provedení a zaúčtování) probíhá jako neoddělitelná součást jedné společné platební transakce. Neudělení výjimky, resp. nastavení stejných pravidel regulace platby kartou a služby cash back, znamená stejný režim pro obě části (cash back + platba za nákup) jedné platební transakce a tudíž snazší přizpůsobení jejích poskytovatelů/zpracovatelů nové regulaci. právní jistota - stejná pravidla ochrany spotřebitele jako u jiných transakcí platební kartou (např. informační povinnosti poskytovatele, pravidla odpovědnosti za ztrátu při zneužití elektronického platebního prostředku apod.) možné posílení důvěry uživatelů ve službu cash back díky stejnému stupni ochrany klientů NEGATIVA A NÁKLADY aplikace některých pravidel Směrnice na tyto případy výběrů v hotovosti může být komplikovaná – např. jiné povinné informování uživatele poskytovatelem platební služby o existenci poplatku za použití platebního prostředku, je-li takový poplatek poskytovatelem nebo třetí osobou vyžadován (článek 50 odst. 2). Poskytovatel nemůže informovat uživatele o tom, že obchod nabízející tzv. cash back požaduje za tuto službu poplatek, takovou informací musí poskytnout uživateli příslušný obchod. Stejně tak nelze přenést důkazní břemeno v této věci na poskytovatele. v důsledku zvýšení nákladů větší riziko (ve srov. s var. A) možné zvýšení cen, resp. poplatků za užití platební karty nebo „skrytě“ ve zvýšení cen balíčků služeb zvýšené náklady poskytovatele PS (především informační povinnosti, pravidla odpovědnosti za ztrátu při zneužití elektronického platebního prostředku apod.)

3) SHRNUTÍ A VÝSLEDEK KONZULTACE

19

V rámci veřejné konzultace byly zvažovány pouze 2 krajní možnosti – nezařadit cash back do působnosti Směrnice (varianta A) nebo zařadit (varianta B). 

variantu A) podporují ADZ a APMS



variantu B) podporují BBH, FA, SBK a ČBA (poslední 2 jmenovaní ale připouští, že zrovna tak není důvod aplikovat)

Vypořádání: Výsledek konzultace nevyznívá jednoznačně pro žádnou z variant. Zastánci varianty B) soudí, že není důvod dávat těmto transakcím jiný režim, zastánci varianty A) v tom spatřují komplikace z praktických, bezpečnostních a ekonomických důvodů. 4) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ Obecně se jeví (a vyplynulo to i z veřejné konzultace), že uplatňování pravidel a principů Směrnice na cash back je nerealizovatelné a vedlo by k nepřiměřeným komplikacím. MF a ČNB proto navrhují na tzv. cash back službu pravidla zákona nevztáhnout.

20

ČLÁNEK 9 – OCHRANA PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ UŽIVATELŮ 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT V případě předplacených platebních služeb mohou platební instituce po určitou dobu disponovat prostředky uživatelů. Toto nastává v situaci, kdy plátci svěřují platebním institucím své peněžní prostředky předtím, než je platba provedena. V některých případech zase platební instituce nějakou dobu drží peněžní prostředky příjemce platební transakce po jejich obdržení od plátce a vyplatí je příjemci až s určitým zpožděním. Smyslem úpravy v článku 9 směrnice je předejít situacím, kdy by platební instituce při svém podnikání mimo platební služby prohospodařila nebo zneužila peněžní prostředky, které jí uživatelé svěřili. Toto riziko hrozí především v případě podnikání mimo platební oblast, tedy v případě tzv. hybridních platebních institucí - vedle poskytování platebních služeb podnikají ještě v jiné oblasti (např. mobilní operátoři). Směrnice proto požaduje, aby tyto hybridní platební instituce chránily peněžní prostředky uživatelů platebních služeb – tzv. ring-fencing - a to buď: způsobem a) -

tyto peněžní prostředky nesmějí být nikdy směšovány s peněžními prostředky jiných osob

-

pokud tyto peněžní prostředky platební instituce stále drží na konci pracovního dne následujícího po dni, kdy je přijala, má povinnost je uložit na samostatný účet vedený u úvěrové instituce (banky, družstevní záložny) nebo investovat do bezpečných, likvidních aktiv s nízkým rizikem určených příslušnými orgány

-

zároveň tyto peněžní prostředky musí být v souladu s vnitrostátním právem a v zájmu uživatelů platebních služeb chráněny před nároky jiných věřitelů platební instituce, zejména v případě platební neschopnosti.

nebo způsobem b) -

tyto peněžní prostředky musí být kryty pojištěním nebo jinou srovnatelnou zárukou vystavenou pojišťovnou nebo úvěrovou institucí, která nepatří do stejné skupiny jako samotná platební instituce, a to ve výši dle způsobu a).

Výše popsané riziko však může hrozit také v případě, kdy by platební instituce použila prostředky svých klientů na své podnikání v platební oblasti (např. z nich poskytovala úvěrové platební služby jiným svým klientům). Členský stát má proto možnost rozšířit povinnost podle článku 9 na všechny platební instituce (tedy nejen ty, které podnikají i v jiné než platební oblasti). Může ji ale také zúžit jen na peněžní prostředky jednotlivých uživatelů přesahující 600 €.16 V ČR dosud nejsou platební instituce v tomto směru regulovány, na druhou stranu však také nesmějí přijímat splatné prostředky od veřejnosti. Mohou tedy poskytovat pouze takové předplacené platební služby, kdy jsou peněžní prostředky přijaty a zároveň je určeno, jaká platba z nich bude provedena (nemohou vést platební účty s kladnými zůstatky).17 16

Jedná se o součet peněžních prostředků daného uživatele u daného poskytovatele PS. V rámci transpozice povinnosti z článku 9 Směrnice do českého právního řádu je třeba zvážit, jakým způsobem by bylo nejlépe zajištěno oddělení peněžních prostředků uživatelů. Jednou možností je stanovit, že peněžní prostředky jsou vlastnictvím plátce, dokud se nestanou vlastnictvím příjemce, a musejí být i takto 17

21

Při implementaci Směrnice z toho vyplývají čtyři varianty řešení: 

varianta A: Aplikace pravidla pouze na tzv. hybridní platební instituce bez omezení (neaplikovat diskreci)



varianta B: Rozšíření povinnosti na všechny platební instituce (tedy nejen na tzv. hybridní platební instituce)



varianta C: Zúžení povinnosti jen na peněžní prostředky jednotlivých uživatelů přesahující 600 € (povinnost se týká pouze tzv. hybridních platebních institucí)



varianta D: Rozšíření povinnosti na všechny platební instituce a zároveň zúžení povinnosti jen na peněžní prostředky jednotlivých uživatelů přesahující 600 €

Tyto varianty lze zobrazit v tabulce následujícím způsobem: pouze na tzv. hybridní platební instituce

na všechny platební instituce

bez ohledu na výši peněžních prostředků jednotlivých uživatelů

A

B

pouze na peněžní prostředky jednotlivých uživatelů přesahující 600 €

C

D

Aplikace pravidla

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) neaplikovat diskreci - aplikace pravidla pouze na tzv. hybridní platební instituce bez omezení V případě, že nebude využita diskrece, tj. povinnost chránit peněžní prostředky uživatelů bude vztažena pouze na hybridní platební instituce bez omezení, lze očekávat následující dopady: Obecné



Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS



Obecné





PŘÍNOSY prostředky uživatelů, jimž platební instituce vede platební účet s kladným zůstatkem (tzv. předplacených uživatelů), připomínají vklady v bance, které jsou však přísně regulovány a vklady v nich jsou pojištěny Fondem pojištění vkladů - smyslem ustanovení je tedy i nedávat hybridním platebním institucím neodůvodněnou konkurenční výhodu oproti bankám ( větší ochrana spotřebitele, zlepšení konkurenčního prostředí) větší ochrana prostředků uživatelů proti platební neschopnosti hybridních platebních institucí ve srovnání s variantou C hybridní platební instituce nemusí sledovat, zda peněžní prostředky uživatelů přesahují daný limit, „nehybridních“ platebních institucí se povinnost chránit peněžní prostředky uživatelů netýká NEGATIVA A NÁKLADY snížení konkurenceschopnosti českých hybridních platebních institucí oproti

účtovány. I v takovém případě však podle českého práva hrozí, že peněžní prostředky se např. stanou součástí konkursní podstaty platební instituce, pokud se o ně uživatel včas nepřihlásí. Obdobně exekutor může v určitých případech prostředky třetí osoby použít k uhrazení dluhů platební instituce. Právo ES však požaduje ochranu, která by nemohla být (např. výše uvedenými způsoby) prolomena.

22

 

Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS

 

zemím s liberální úpravou i v případě, že budou peněžní prostředky účtovány jako majetek plátce, hrozí podle českého právního řádu, že se stanou součástí konkurzní podstaty platební instituce, pokud se o ně uživatel včas nepřihlásí neaplikovatelné pro mobilní operátory - už dnes zákazníci mají předplaceny služby el. komunikací bez ohledu na to, zda se při konkursu nebo exekuci nároky uspokojují z peněžních prostředků vybraných na předplacených službách a nikdy nebyli tito zákazníci postiženi jakoukoliv exekucí ani konkursem, navíc by tu platil dvojí režim u předplacených služeb - jeden na kredit pro služby a druhý na kredit pro platební služby, přičemž dopředu není jasné na jaké služby se bude kredit čerpat zvýšené náklady promítnuté do zvýšení cen za poskytované služby u hybridních PI ochrana platebních prostředků je nákladná, prodraží platební služby poskytované hybridními PI (za pojištění či bankovní záruku je třeba zaplatit pojistné či bankovní poplatek, ukládání peněz na zvláštním účtu bývá rovněž zpoplatněno, administrativní a účetní náročnost), je zde tedy možnost nadbytečné ochrany nevýznamných částek

VARIANTA B) rozšíření povinnosti na všechny platební instituce (tedy nejen ty, které podnikají i v jiné než platební oblasti V případě, že bude povinnost chránit peněžní prostředky uživatelů rozšířena na všechny platební instituce, lze očekávat následující dopady: Obecné



Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS



Obecné







NEGATIVA A NÁKLADY snížení konkurenceschopnosti českých platebních institucí oproti zemím s liberální úpravou i v případě, že budou peněžní prostředky účtovány jako majetek plátce, hrozí podle českého právního řádu, že se stanou součástí konkurzní podstaty platební instituce, pokud se o ně uživatel včas nepřihlásí neaplikovatelné pro mobilní operátory - už dnes zákazníci mají předplaceny služby el. komunikací bez ohledu na to, zda se při konkursu nebo exekuci se nároky uspokojují z peněžních prostředků vybraných na předplacených službách a nikdy nebyly tito zákazníci postiženi jakoukoliv exekucí ani konkursem, navíc by tu platil dvojí režim u předplacených služeb - jeden na kredit pro služby a druhý na kredit pro platební služby, přičemž dopředu není jasné na jaké služby se bude kredit čerpat zvýšené náklady promítnuté do zvýšení cen za poskytované služby



ochrana platebních prostředků je nákladná, prodraží poskytované platební

 

Pro PS Pro

uživatele

PŘÍNOSY prostředky uživatelů, jimž platební instituce vede platební účet s kladným zůstatkem (tzv. předplacených uživatelů), připomínají vklady v bance, které jsou však přísně regulovány a vklady v nich jsou pojištěny Fondem pojištění vkladů - smyslem ustanovení je tedy i nedávat platebním institucím neodůvodněnou konkurenční výhodu oproti bankám větší ochrana prostředků uživatelů proti platební neschopnosti poskytovatelů ve srovnání s variantou A, C i D platební instituce nemusí sledovat, zda peněžní prostředky uživatelů přesahují daný limit

23

služby (za pojištění či bankovní záruku je třeba zaplatit pojistné či bankovní poplatek, ukládání peněz na zvláštním účtu bývá rovněž zpoplatněno, administrativní a účetní náročnost), je zde tedy možnost nadbytečné ochrany nevýznamných částek

poskytovatele PS

VARIANTA C) zúžení povinnosti jen na peněžní prostředky jednotlivých uživatelů přesahující 600 € V případě, že bude povinnost chránit peněžní prostředky uživatelů zúžena jen na peněžní prostředky jednotlivých uživatelů přesahující 600 €, lze očekávat následující dopady: Obecné



 Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS



Obecné



Pro PS



uživatele

Pro poskytovatele PS



 

PŘÍNOSY prostředky uživatelů, jimž platební instituce vede platební účet s kladným zůstatkem (tzv. předplacených uživatelů), připomínají vklady v bance, které jsou však přísně regulovány a vklady v nich jsou pojištěny Fondem pojištění vkladů - smyslem ustanovení je tedy i nedávat hybridním platebním institucím neodůvodněnou konkurenční výhodu oproti bankám ( větší ochrana spotřebitele, zlepšení konkurenčního prostředí) – v tomto případě pouze pro hybridní platební instituce a prostředky jednotlivých uživatelů nad 600 € (nejmenší ochrana ve srovnání s ostatními variantami) větší rozvoj bezhotovostních platebních služeb a konkurence na tomto trhu ve srovnání s variantami A, B není účelné chránit i peněžní prostředky uživatelů, které nedosahují určité výše povinnost se týká pouze hybridních platebních institucí NEGATIVA A NÁKLADY i v případě, že budou peněžní prostředky účtovány jako majetek plátce, hrozí podle českého právního řádu, že se stanou součástí konkurzní podstaty platební instituce, pokud se o ně uživatel včas nepřihlásí ochrana pouze peněžních prostředků uživatelů přesahujících 600 € a pouze u hybridních platebních institucí nutnost dvojího režimu bude méně srozumitelná pro uživatele nutnost jiného režimu pro peněžní prostředky uživatelů vyšší / nižší než 600 €

VARIANTA D) rozšíření povinnosti na všechny platební instituce a zároveň zúžení povinnosti jen na peněžní prostředky jednotlivých uživatelů přesahující 600 € V případě, že bude povinnost chránit peněžní prostředky uživatelů rozšířena na všechny platební instituce a zároveň zúžena jen na peněžní prostředky jednotlivých uživatelů přesahující 600 €, lze očekávat následující dopady: Obecné



PŘÍNOSY prostředky uživatelů, jimž platební instituce vede platební účet s kladným zůstatkem (tzv. předplacených uživatelů), připomínají vklady v bance, které jsou však přísně regulovány a vklady v nich jsou pojištěny Fondem pojištění vkladů - smyslem ustanovení je tedy i nedávat platebním institucím

24

 Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS



Obecné



Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS





 

neodůvodněnou konkurenční výhodu oproti bankám ( větší ochrana spotřebitele, zlepšení konkurenčního prostředí) – v tomto případě pro všechny platební instituce a prostředky jednotlivých uživatelů nad 600 € (nejmenší ochrana ve srovnání s ostatními variantami) větší rozvoj bezhotovostních platebních služeb a konkurence na tomto trhu ve srovnání s variantami A, B větší ochrana prostředků uživatelů proti platební neschopnosti platebních institucí ve srovnání s variantou C není účelné chránit i peněžní prostředky uživatelů, které nedosahují určité výše NEGATIVA A NÁKLADY i v případě, že budou peněžní prostředky účtovány jako majetek plátce, hrozí podle českého právního řádu, že se stanou součástí konkurzní podstaty platební instituce, pokud se o ně uživatel včas nepřihlásí ochrana pouze peněžních prostředků uživatelů přesahujících 600 € povinnost se týká všech platebních institucí nutnost jiného režimu pro peněžní prostředky uživatelů vyšší / nižší než 600 €

3) SHRNUTÍ A VÝSLEDEK KONZULTACE V rámci veřejné konzultace všechny subjekty podpořily variantu podřídit požadavku na ochranu prostředků uživatelů i tzv. nehybridní instituce. V případě limitu se však názory rozcházejí. Využití limitu podporuje APMS a společnost Finance Int. Odmítá jej především ČBA a jedno ze dvou vyjádřivších se sdružení na ochranu spotřebitele.

4) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ ČNB i MF navrhují aplikovat diskreci - varianta B). ČNB i MF se domnívají, že je třeba chránit prostředky uživatelů, bez ohledu na jejich výši. Ustanovení je jedinou zábranou provozování „černých bank“, „pyramidových her“ apod. Lze očekávat, že většina přijatých prostředků nebude limit 600 € přesahovat. ČNB i MF se domnívají, že je třeba chránit prostředky uživatelů bez ohledu na to, zda platební instituce poskytuje pouze platební nebo i jiné služby. Prostředky uživatelů lze „prohospodařit“ či „vytunelovat“ i v rámci podnikání v platební oblasti. Oddělení peněžních prostředků uživatelů bude provedeno tak, že zákon stanoví, že tyto peněžní prostředky jsou vlastnictvím plátce, dokud se nestanou vlastnictvím příjemce, a musejí být i takto účtovány. Jiné právní předpisy (insolvenční zákon, exekuční řád) budou muset být v této souvislosti novelizovány, aby bylo oddělení prostředků uživatelů zajištěno automaticky (aniž by např. uživatel musel požádat o jejich vydělení z konkurzní podstaty).

25

ČLÁNEK 26 – OMEZENÍ ČINNOSTÍ PLATEBNÍCH INSTITUCÍ PODNIKAJÍCÍCH NA ZÁKLADĚ VÝJIMKY ZE SMĚRNICE 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Členský stát může umožnit (nebo povolit příslušným orgánům, aby umožnily), aby platební služby na jeho území poskytovaly i platební instituce, které nesplňují (některé nebo všechny) požadavky hlavy II kapitoly 1 oddílu 1 až 3 Směrnice (veřejnoprávní regulace platebních institucí), pokud tyto platební instituce neprovádějí platební transakce v hodnotě více než 3 mil. € měsíčně (počítáno průměrem za 12 měsíců a včetně transakcí obchodních zástupců této platební instituce) a nemají ve svém vedení osoby odsouzené za trestné činy finanční povahy.18 Soukromoprávní pravidla Směrnice – tedy ustanovení na ochranu klientů dle Hlav III a IV – samozřejmě i takto vyňaté platební instituce dodržovat musejí. Těmito platebními institucemi mohou být kromě právnických osob i fyzické osoby - podnikatelé. Vyňaté platební instituce nebudou mít výhodu jednotné evropské licence. Smyslem výjimky je umožnit legální existenci subjektů poskytujících platební služby v menším rozsahu, které nejsou schopny splnit všechny obezřetnostní požadavky kladené na standardní platební instituce.19 Při implementaci Směrnice z toho vyplývají dvě varianty řešení: 

varianta A: Zakázat režim výjimky (omezit poskytování PS platebními institucemi na základě výjimky ze Směrnice, resp. neupustit od požadavků hlavy II kapitoly 1 oddílu 1 až 3 Směrnice)



varianta B: Povolit režim výjimky s dodatečnými omezeními



varianta C: Povolit režim výjimky bez dodatečných omezení (umožnit poskytování PS platebními institucemi na základě výjimky ze Směrnice, resp. upustit od požadavků hlavy II kapitoly 1 oddílu 1 až 3 Směrnice)

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) neaplikovat diskreci - zakázat režim výjimky (omezit poskytování PS platebními institucemi na základě výjimky ze Směrnice, resp. neupustit od požadavků hlavy II kapitoly 1 oddílu 1 až 3 Směrnice) V případě, že nebude povolen režim výjimky, lze očekávat následující dopady:

18

žádná z fyzických osob odpovědných za řízení nebo provoz podniku nebyla odsouzena za trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu nebo jiné finanční trestné činy 19 V ČR dosud není poskytování platebních služeb výrazněji regulováno, pouze devizový zákon vyžaduje licenci pro poskytování peněžních služeb (úhrady do/ze zahraničí). Výjimkou jsou platební služby předplacené, kde je důsledně aplikován zákaz přijímání splatných prostředků od veřejnosti osobami bez bankovní licence (§1 zákona o bankách; od svých členů mohou splatné prostředky přijímat i spořitelní a úvěrní družstva).

26

Obecné Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS



PŘÍNOSY jednotné podmínky pro všechny platební instituce

NEGATIVA A NÁKLADY Obecné Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS



nutnost ukončit činnost pro některé dosavadní poskytovatele, zamezení vstupu do odvětví pro subjekty neplnící všechny požadavky dle Směrnice

VARIANTA B) povolit režim výjimky s dodatečnými omezeními: 1) plně využít výjimku u úvěrových platebních služeb a 2) využít výjimku v případě předplacených platebních služeb s následujícími omezeními: povinnost chránit prostředky uživatelů tzv. ring-fencingem 20 zákaz poskytování úroků či jiného motivování k dlouhodobým úložkám povinnost informovat uživatele, že se nejedná o bankovní tj. pojištěnou či ČNB dohlíženou službu Jedná se o kompromisní variantu, která dává možnost menším poskytovatelům poskytovat platební služby jako platební instituce, nicméně s určitými omezeními z důvodu ochrany spotřebitele. Lze očekávat následující dopady: PŘÍNOSY Obecné Pro uživatele PS

 

Pro poskytovatele PS



Obecné Pro uživatele PS

 

Pro poskytovatele PS



PI operující v režimu výjimky (a tedy s nižšími náklady) by měly přispět ke zvýšení konkurence a tlaku na pokles cen pro uživatele zvýšení standardů ochrany spotřebitele u předplacených PS ve srovnání s var. C) i pro menší subjekty větší možnost poskytovat PS, subjekty nemusí plnit určité požadavky dle odd.I-III Hlavy II – nižší náklady na činnost, nicméně o uvedená omezení vyšší než u var. C) NEGATIVA A NÁKLADY větší riziko (než u var. A) vstupu neseriózních subjektů do odvětví subjekty poskytující PS v režimu výjimky budou muset dodržovat soukromoprávní pravidla Směrnice, nicméně nemusí splňovat některé (nebo všechny) požadavky veřejnoprávní regulace platebních institucí21 - nebude tedy garantována stejná ochrana peněžních prostředků uživatelů, což zvyšuje riziko pro klienty, ovšem méně než u var. C) poskytovatelé v režimu výjimky nebudou moci poskytovat služby na základě jednotného evropského pasu

20

Viz popis diskrece k článku 9 Podle čl. 26 Směrnice členský stát může umožnit (nebo povolit příslušným orgánům aby umožnily), aby platební služby na jeho území poskytovaly i platební instituce, které nesplňují (některé nebo všechny) požadavky hlavy II kapitoly 1 oddílu 1 až 3 Směrnice (veřejnoprávní regulace platebních institucí), pokud tyto platební instituce neprovádějí platební transakce v hodnotě více než 3 mil. € měsíčně (počítáno průměrem za 12 měsíců a včetně transakcí obchodních zástupců této platební instituce) a nemají ve svém vedení osoby odsouzené za trestné činy finanční povahy. 21

27

VARIANTA C) povolit režim výjimky bez dodatečných omezení (umožnit poskytování PS platebními institucemi na základě výjimky ze Směrnice, resp. upustit od požadavků hlavy II kapitoly 1 oddílu 1 až 3 Směrnice) V případě, že bude povolen režim výjimky bez dodatečných omezení, lze očekávat následující dopady: PŘÍNOSY Obecné Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS

 

Obecné Pro uživatele PS

 

Pro poskytovatele PS



PI operující v režimu výjimky (a tedy s nižšími náklady) by měly přispět ke zvýšení konkurence a tlaku na pokles cen pro uživatele i pro menší subjekty větší možnost poskytovat PS, subjekty nemusí plnit určité požadavky dle odd.I-III Hlavy II – nižší náklady na činnost NEGATIVA A NÁKLADY větší riziko vstupu do odvětví neseriózním subjektům než u var. A subjekty poskytující PS v režimu výjimky budou muset dodržovat soukromoprávní pravidla Směrnice, nicméně nemusí splňovat některé (nebo všechny) požadavky veřejnoprávní regulace platebních institucí22 - nebude tedy garantována stejná ochrana peněžních prostředků uživatelů, což zvyšuje riziko pro klienty poskytovatelé v režimu výjimky nebudou moci poskytovat služby na základě jednotného evropského pasu

3) SHRNUTÍ A VÝSLEDEK KONZULTACE Využití výjimky obecně podporují: APMS, spotřebitelská sdružení, MPO, remiterská společnost Finance int. a advokátní kancelář BBH, která ovšem navrhuje uplatnění požadavku tzv. ring-fencingu. 4) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ Zkušenosti s platebními institucemi, které dosud v ČR neregulovaně působí, nezavdávají příčinu k zavedení regulace. V případě úvěrových platebních služeb by pak regulace byla nesystémová, neboť poskytovatelé jiných úvěrových produktů rovněž nejsou v ČR regulováni. Navrhujeme proto u úvěrových platebních služeb výjimku plně využít. V případě předplacených platebních služeb navrhujeme výjimku využít, s následujícími omezeními (varianta B): -

povinnost chránit prostředky uživatelů tzv. ring-fencingem zákaz poskytování úroků či jiného motivování k dlouhodobým úložkám23

22

Podle čl. 26 Směrnice členský stát může umožnit (nebo povolit příslušným orgánům aby umožnily), aby platební služby na jeho území poskytovaly i platební instituce, které nesplňují (některé nebo všechny) požadavky hlavy II kapitoly 1 oddílu 1 až 3 Směrnice (veřejnoprávní regulace platebních institucí), pokud tyto platební instituce neprovádějí platební transakce v hodnotě více než 3 mil. € měsíčně (počítáno průměrem za 12 měsíců a včetně transakcí obchodních zástupců této platební instituce) a nemají ve svém vedení osoby odsouzené za trestné činy finanční povahy. 23 V rámci pracovní skupiny EK je konzultováno, zda tato povinnost lze PI podnikajícím v režimu výjimky uložit. Návrh zákona bude výsledek diskuse respektovat.

28

-

povinnost informovat uživatele, že se nejedná o bankovní (tj. pojištěnou) službu a tedy se na ni nevztahuje systém pojištění vkladů dle zákona upravujícího činnost bank

Udělení výjimky by v praxi mělo obnášet registraci u ČNB (bez správního řízení), přičemž pokud by ČNB registraci odmítla (shledala by nesplnění podmínek pro výjimku), rozhodovala by ve správním řízení, čímž by žadatel dostal možnost odvolání popř. soudního přezkumu. Druhou možností by bylo registraci provádět v režimu správního řízení vždy, což však považujeme (ČNB, MF i účastníci veřejné konzultace) za neodůvodněnou administrativní zátěž.

29

ČLÁNEK 30(2) – APLIKACE HLAVY III I NA MIKROPODNIKATELE24 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Směrnice obecně poskytuje při užívání platebních služeb nejvyšší stupeň ochrany spotřebitelům.25 Fyzické osoby – podnikatelé a právnické osoby jako klienti poskytovatelů PS nemají se spotřebiteli podle Směrnice rovné postavení. Spotřebitelé obvykle s poskytovateli PS o podmínkách smlouvy nevyjednávají, ale pouze akceptují podmínky uvedené ve smlouvě. Podnikatelé naproti tomu mají při sjednávání podmínek poskytování platebních služeb objektivně větší možnost dohodnout si individuální podmínky a jsou obecně připraveni nést vyšší riziko. Proto mají, co se týče informačních povinností v hlavě III, smluvní volnost dohodnout se s poskytovatelem PS na odlišných podmínkách smlouvy o platební službě, než které jsou garantovány Směrnicí pro spotřebitele.26 Směrnice však vychází z toho, že schopnost individuálního sjednání smluvních podmínek může být ve vztahu drobného podnikatele a poskytovatele PS snížena, a to prakticky až na úroveň spotřebitelů. Proto umožňuje členským státům stanovit pro mikropodnikatele stejný stupeň ochrany jako spotřebitelům. Při implementaci Směrnice z toho vyplývají tři varianty řešení: 

varianta A: Aplikace hlavy III. pouze na spotřebitele (tj. zachování současného stavu odlišného postavení mikropodnikatelů)



varianta B: Aplikace hlavy III. i na mikropodnikatele



varianta C: Omezená aplikace hlavy III na mikropodnikatele (pouze některá ustanovení)

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) neaplikovat diskreci - aplikace hlavy III. pouze na spotřebitele (tj. zachování současného stavu odlišného postavení mikropodnikatelů) Varianta A odpovídá našemu současnému systému, který poskytuje zvýšenou ochranu pouze spotřebitelům. Znamená tedy ponechání stavu platného v ČR a proto u této varianty dopady nejsou popsány.

24

V terminologii Směrnice používá termín „mikropodniky“, jímž odchylně od významu pojmu „podnik“ v českém právu rozumí mikropodnikatele jakožto osobu. Mikropodnikatelem se podle Směrnice rozumí osoba vystupující ve vztahu k poskytovateli PS v rámci svého podnikání, která v okamžiku uzavření smlouvy o platebních službách vyhovuje definici podle čl. 1 a čl. 2 odst. 1 a 3 přílohy doporučení 2003/361/ES. Tedy podnikatel, který zaměstnává méně něž 10 zaměstnanců a jehož roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy není vyšší než 2 miliony €. 25 Fyzická osoba, která při smlouvách o platebních službách, na něž se vztahuje Směrnice, jedná za účelem, který nespadá do její obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti. 26 Podle čl. 30/1 není-li uživatelem PS spotřebitel, mohou se strany dohodnout, že se hlava III nepoužije jako celek nebo zčásti.

30

VARIANTA B) aplikace hlavy III. i na mikropodnikatele V případě, že budou ustanovení Hlavy III vztažena i na mikropodnikatele, lze očekávat následující dopady: Obecné



Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS



Obecné

 



 Pro PS

uživatele

  

Pro poskytovatele PS





   

PŘÍNOSY právní jistota, rovné postavení uživatelů (spotřebitelů a mikropodnikatelů) z pohledu jejich ochrany zlepšení postavení mikropodnikatelů vůči poskytovatelům PS (nárok na informace, které musí být zdarma, přenesení důkazního břemene aj.) zvýšení důvěry, příp. loajality klientů – mikropodnikatelů v důsledku lepšího zacházení s nimi NEGATIVA A NÁKLADY nerovné postavení mikropodnikatelů vůči ostatním podnikatelům je problematické sledovat a prokazovat, zda klient je nebo již není ve skupině mikropodnikatel; nejsou stanovena pravidla, jak přistupovat k podnikateli, který se v průběhu smluvního vztahu s poskytovatelem PS přestane být mikropodnikatelem, příp. se jím stane (vliv na dříve uzavřené smlouvy a nově uzavírané smlouvy); dále je nutné ošetřit, jak postupovat, pokud klient odmítne tyto údaje sdělit (žádná legislativa zavazující klienta ke sdělení těchto údajů ani řešící případy nesdělení neexistuje). rozlišování "spotřebitel x mikropodnikatel" není v souladu se současnou segmentací klientů možné zvýšení cen dané platební služby či cen jiných v důsledku růstu nákladů poskytovatelů PS nutnost prokazovat, že uživatel patří mezi mikropodnikatele – jak pro nové klienty, tak pro stávající (nutnost komunikace s bankou) v případě změny statutu z mikropodnikatele na podnikatele pravděpodobná nutnost změny stávajících služeb (zejména účtů a z toho vyplývající změna čísla účtu) jednorázové náklady na zaškolení zaměstnanců, změnu informačních systémů, na informování klientů o změně vyplývající ze Směrnice – tyto změny budou komplikované (nutnost zavést v systémech nový klientský segment) problematické získání informací od klientů, kteří již mají založené účty (kapacitní možnosti bank, nepochopení ze strany klientů a v důsledku toho i možný negativní obchodní dopad, pravděpodobnost, že údaje nebudou zjištěny u všech relevantních klientů….) růst nákladů – možný pokles zisku v případě jejich nepromítnutí do cen negativní vliv na konkurenceschopnost (poskytovatelů) vůči státům EU, kde diskrece nebude využita, a to díky přísnějším podmínkám vedoucím k růstu nákladů a přenosu do vyšších cen banky budou muset diverzifikovat pravidla pro jednotlivé druhy klientů jiným způsobem, než doposud (marketingová segmentace), což je nákladné a nepraktické problémy s plněním některých povinností dle Směrnice (zejména účtování vkladů hotovosti na účet při využití nočních trezorů valutou D+0) – pravděpodobné omezení nabídky některých služeb mikropodnikatelům

31

VARIANTA C) omezená aplikace pouze ustanovení hlavy III na mikropodnikatele (pouze některá ustanovení) Vzhledem k tomu, že nebyla specifikována konkrétní ustanovení u této kompromisní varianty, dopady nejsou popsány. Existují navíc pochybnosti, zda by toto řešení bylo v souladu s možnostmi, které členským státům dává uvedená diskrece.

3) SHRNUTÍ A VÝSLEDEK KONZULTACE 

variantu A) podporuje ČBA



variantu B) podporují APMS, BBH, FA, HK i SČS

Vypořádání: Výsledek konzultace jednoznačně ukazuje na podporu varianty B), tedy aplikaci Hlavy III. i na mikropodnikatele.

4) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ V rámci konzultace se většina respondentů v čele s Asociací malých a středních podnikatelů a Hospodářskou komorou zásadně vyslovila pro aplikaci diskrece. Role drobných podniků je velmi významná z hlediska ekonomického prostředí v ČR. Schopnost individuálního sjednání smluvních podmínek je u mikropodnikatelů stejně nízká jako u spotřebitelů. Z tohoto důvodu je vyšší stupeň ochrany při užívání platebních služeb pro činnost mikropodnikatelů důležitý. Podle Asociace malých a středních podnikatelů navíc malé a střední podniky, natož mikropodniky, většinou nevyhledávají individuální přístup k zajištění platebních služeb. V ČR platná právní úprava poskytování platebních služeb navíc poskytuje stejný stupeň ochrany spotřebitelům i podnikatelům. Tyto argumenty převažují nad protiargumentem ČBA, která poukazuje na zvýšení nákladů poskytování PS a na nejasnost definice s ohledem na změny velikosti mikropodnikatele v průběhu smluvního vztahu. Samotné zvětšování podniku nebude důvodem k změně režimu smlouvy. Pro režim smlouvy je rozhodující splnění kritérií mikropodnikatele v okamžiku uzavření smlouvy. Dojde-li v budoucnu ke změně smlouvy, kritéria se budou hodnotit znovu až v okamžiku změny smlouvy. V této souvislosti existuje obava, že v případě dlouhodobých smluv může klient požívat výhody vyšší ochrany i poté, kdy kritéria mikropodnikatele27 již přestal splňovat. MF a ČNB proto navrhují aplikovat diskreci a poskytnout mikropodnikatelům stejný stupeň ochrany jako spotřebitelům (varianta B).

27

definici mikropodnikatele (drobného podnikatele) lze upravit obdobně jako definici malého a středního podnikatele v zákoně č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání

32

ČLÁNEK 33 – DŮKAZNÍ BŘEMENO TÝKAJÍCÍ SE POŽADAVKŮ NA INFORMACE 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Podle článku 33 Směrnice mohou členské státy stanovit, že důkazní břemeno nese poskytovatel PS, který musí prokázat, že splnil požadavky na informace stanovené v hlavě III. Směrnice zde tedy umožňuje členským státům poskytnout zvýšenou ochranu spotřebitelům. Tato zde spočívá v přesunu důkazního břemene o splnění informační povinnosti z uživatele PS na poskytovatele PS v případě, že v soudním sporu vyvstane potřeba tuto skutečnost dokázat. Důkazní břemeno by při využití této diskrece v tomto případě tížilo poskytovatele PS, který v případě sporu musí prokázat, že požadavek na poskytnutí informací podle hlavy III Směrnice splnil. Pokud se poskytovateli PS nepodaří náležitě skutečnost prokázat, bude soud mít za to, že poskytovatel PS své informační povinnosti nedostál. Při implementaci Směrnice z toho vyplývají dvě varianty řešení: 

varianta A: Důkazní břemeno v oblasti splnění informačních požadavků nese spotřebitel (tj. zachování současného stavu platného v ČR)



varianta B: Důkazní břemeno v oblasti splnění informačních požadavků nese poskytovatel PS

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) neaplikovat diskreci - důkazní břemeno v oblasti splnění informačních požadavků nese spotřebitel (tj. zachování současného stavu platného v ČR a nevyužití diskrece) Naše současná právní úprava nestanovuje povinnost poskytovatele PS prokázat, že splnil požadavky na informace. Tedy důkazní břemeno nese v současné době uživatel PS. Varianta A znamená ponechání současného stavu a proto dopady nejsou u této varianty popsány. VARIANTA B) důkazní břemeno v oblasti splnění informačních požadavků nese poskytovatel PS V případě, že důkazní břemeno v oblasti splnění informačních požadavků ponese poskytovatel PS, lze očekávat následující dopady: PŘÍNOSY Obecné Pro uživatele PS

Pro poskytovatele PS

    

jednodušší řešení stížností (spotřebitelé nemusí obstarávat důkazy) zvýšení standardu ochrany spotřebitelů nižší náklady na získávání důkazů (uživatel nemusí jít do banky, nechat si vystavit výpis, platit za něj poplatky atd.) možnost zvýšení důvěry klientů pozitivní vliv na konkurenceschopnost vůči státům EU, kde diskrece nebude využita

33



Obecné

Pro PS

uživatele

  

Pro poskytovatele PS







  

NEGATIVA A NÁKLADY poskytovatel PS nemůže vždy spolehlivě zajistit, že uživatel informace skutečně obdržel (vč. důkazu, že v obálce skutečně byly informace, které v ní být měly) -> znemožnění forem komunikace, u kterých nelze zajistit možnost prokazatelného zaznamenání předání informací (v tomto názoru není shoda mezi regulátorem a trhem) snížení rozsahu poskytovaných služeb (stagnace a pokles konkurence) možné zvýšení cen dané platební služby či cen jiných (např. příbuzných, balíčkových) produktů, služeb (např. zahrnutí nákladů na doporučené dopisy do poplatků za služby) časové zatížení uživatele PS, kdy by mu pošta nebyla doručena osobně, ale musel by ji vyzvedávat na poště (v případě předávání informací formou doporučeného dopisu) dodatečné jednorázové náklady na zaškolení zaměstnanců, změnu vnitřních systémů, náklady na ověření vnitřních mechanismů pro možnost poskytování důkazů, na informování klientů o změně vyplývající ze Směrnice, na investice do nové technologie umožňující lépe zajistit průkaznost doručení růst opakovaných nákladů - administrativní náklady (zejména náklady spojené s agendou vyřizování stížností), náklady na doručování - při zasílání informací doporučeně, vč. zvýšených nákladů na evidenci odeslané pošty na straně poskytovatele PS, růst nákladů na archivaci a uchování dat a údajů o informování uživatelů nejvíce preferovaným způsobem je informovat uživatele PS elektronicky – emailem či přes internetové bankovnictví - poskytovatel PS však nemůže prokázat obdržení emailu uživatelem PS (v tomto názoru není shoda mezi regulátorem a trhem), resp. nelze prokázat, že je uživatel PS schopen obdržené informace kopírovat v nezměněném stavu (email lze smazat) riziko výrazného navýšení podaných sporů a reklamací ze strany klientů (často zbytečných), neboť klienti již nebudou muset obstarávat důkaz snížení odpovědnosti uživatelů PS za jejich jednání (morální hazard) možnost poklesu zisku v důsledku růstu nákladů v případě jejich nepromítnutí do cen

3) SHRNUTÍ A VÝSLEDEK KONZULTACE 

variantu A) podporují ČBA, ADZ a APMS



variantu B) podporují SOS, MPO, FA a BBH

Vypořádání: Výsledek konzultace není jednoznačný.

4) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ Pro uživatele platebních služeb jako slabší stranu bude obecně obtížné prokázat, že mu poskytovatel PS neposkytl nějakou informaci. Naopak poskytovatel PS by měl obvykle mít možnost prokázat splnění povinnosti poskytnout nebo zpřístupnit informaci. Otázkou však zůstává, zdali si přenesení důkazního břemene nevyžádá příliš vysoké náklady na straně poskytovatelů PS. Podle APMS, ADZ a zejména ČBA by náklady na zajištění možnosti prokázat, že uživatel potvrdil převzetí informace, byly velmi vysoké. Podle MF však k prokázání splnění povinnosti informace poskytnout nebo zpřístupnit není zapotřebí 34

potvrzení o obdržení informace uživatelem PS. Poskytovatelé PS by tak mohli využít již současných systémů pro zaznamenávání splnění informační povinnosti, které prokazují v případě soudních sporů. Náklady spojené s přenesením důkazního břemene by nebyly tak výrazné, jak odhadují zástupci trhu. I v případě nižšího nárůstu nákladů je možné, že se v konečném důsledku odrazí v ceně služeb všem uživatelům PS. Spotřebitelské asociace, finanční arbitr a MPO i advokátní kancelář BBH se vyslovili pro přenesení důkazního břemene. MF a ČNB navrhují aplikovat diskreci a přenést důkazní břemeno splnění požadavků na informace na poskytovatele PS (varianta B).

35

ČLÁNEK 34(2) A 53(2) – VÝJIMKA Z POŽADAVKŮ NA INFORMACE A Z ÚPRAVY PRÁV A POVINNOSTÍ PRO PLATEBNÍ PROSTŘEDKY PRO PLATBY MALÝCH ČÁSTEK A PRO ELEKTRONICKÉ PENÍZE 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Odchylně od obecné úpravy informačních požadavků a úpravy práv a povinností poskytovatelů a uživatelů PS Směrnice obsahuje zvláštní úpravu zjednodušených informačních požadavků a práv a povinností poskytovatelů a uživatelů PS pro platební prostředky, které jsou určeny pro platby malých částek, a pro elektronické peníze (dále jen „prostředky pro malé platby“). Směrnice definuje prostředky pro malé platby v čl. 34 odst. 1 a 53 odst. 1 pomocí těchto alternativně stanovených limitů: a) jednotlivá platební transakce nepřekročí 30 € nebo b) výdajový limit28 maximálně 150 €, nebo maximální částka uložená na platebním prostředku je 150 €. V následujících ustanoveních těchto článků Směrnice upravuje výjimky z obecných informačních požadavků a z obecné úpravy práv a povinností poskytovatelů a uživatelů PS pro prostředky pro malé platby. Důvodem pro zjednodušení požadavků Směrnice je potřeba neohrozit nepřiměřenou regulací fungování stávajících platebních prostředků pro malé platby a podpořit rozvoj moderních bezhotovostních platebních prostředků, avšak při zachování přiměřeného stupně ochrany uživatele a respektování zásady rovných podmínek pro různé druhy platebních prostředků.29 Vzhledem k tomu, že prostředky pro malé platby existují především na národní úrovni, ponechává Směrnice členským státům u vnitrostátních platebních transakcí možnost snížit nebo zdvojnásobit částky uvedené v čl. 34 odst. 1 a 53 odst. 1, u předplacených platebních prostředků (elektronické peníze) jim dává navíc možnost zvýšit limity uvedené v čl. 34 odst. 1 a 53 odst. 1 až na 500 €. Pojem vnitrostátní platební transakce ve Směrnici není definován. Rozumí se jím platební transakce, která začíná i končí na území (v našem případě) ČR. Při implementaci Směrnice z toho vyplývají čtyři varianty řešení: 

varianta A: Ponechání limitů definujících prostředky pro malé platby stanovených Směrnicí



varianta B: Zvýšení limitů definujících prostředky pro malé platby u vnitrostátních platebních transakcí až na dvojnásobek a u předplacených platebních prostředků na 500 €

28

Jedná se o limit veškerých plateb provedených z platebního prostředku. Vzhledem k tomu, že není určeno, na jak dlouhé období se tento limit vztahuje, platebním prostředkem pro malé platby s využitím pouze této podmínky bude nedobíjitelný prostředek, z nějž bude za celou dobu jeho životnosti možné vybrat maximálně 150 € (tzn. muselo by se jednat o nedobíjitelnou „elektronickou peněženku“ s limitem do 150 €). 29 Podle čl. 87 předloží EK do 1. listopadu 2012 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Evropské centrální bance zprávu o provádění Směrnice a o jejích dopadech, i pokud jde o uplatňování článků 34 a 53 této Směrnice a případnou potřebu zrevidovat oblast působnosti Směrnice ve vztahu k prostředkům pro platby malých částek a elektronickým penězům.

36



varianta C: Snížení limitů definujících prostředky pro malé platby u vnitrostátních platebních transakcí

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) neaplikovat diskreci - odchylná úprava informačních požadavků pro prostředky pro malé platby - ponechání limitů definujících prostředky pro malé platby stanovených Směrnicí V případě, že budou ponechány limity definující malé platby stanovené Směrnicí, lze očekávat následující dopady: PŘÍNOSY Obecné Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS Obecné Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS



   



nižší náklady na zajištění informační povinnosti u prostředků pro malé platby vůči ostatním subjektům – konkurenční výhoda NEGATIVA A NÁKLADY menší znevýhodnění klasických platebních prostředků než u varianty B, D možné zvýšení cen platebních služeb v důsledku růstu nákladů poskytovatelů omezení zákazníků ve využívání předplacených služeb jednorázové náklady na změnu smluv, na změnu informačních systémů (mobilní operátory mohou změny systémů pro zajištění souladu se Směrnicí stát několik desítek až stovek milionů v případě, že by nesplňovali stanovené limity - APMS), na zaškolení zaměstnanců, náklady na informování klientů o změně vyplývající ze Směrnice nevýhodné postavení poskytovatelů, kteří vyšší požadavky splňovat musí

VARIANTA B) zvýšení limitů definujících prostředky pro malé platby u vnitrostátních platebních transakcí až na dvojnásobek a u předplacených platebních prostředků na 500 € V případě, že budou zvýšeny limity definující prostředky pro malé platby u vnitrostátních platebních transakcí až na dvojnásobek (jednotlivá platební transakce nepřekročí 60 € a výdajový limit maximálně 300 €) a u předplacených platebních prostředků na 500 €, lze očekávat následující dopady: Obecné



Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS



Obecné

 

 

PŘÍNOSY rychlejší rozvoj těchto moderních platebních prostředků díky mírnější regulaci, snaha o jejich větší rozšíření, větší zájem o ně možnost snížení cen platebních služeb v případě většího rozšíření prostředků pro malé platby, vyšší konkurence nižší náklady na zajištění informační povinnosti u prostředků pro malé platby vůči ostatním subjektům – konkurenční výhoda využívání těchto prostředků pro platby ve větších objemech NEGATIVA A NÁKLADY relativní znevýhodnění klasických platebních prostředků porušení zásady rovných podmínek pro všechny

37

Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS



snížení standardu ochrany spotřebitelů



jednorázové náklady na změnu smluv, na změnu informačních systémů (pro mobilní operátory mohou změny systémů pro zajištění souladu se Směrnicí znamenat značné náklady v případě, že by nesplňovali stanovené limity APMS), na zaškolení zaměstnanců, náklady na informování klientů o změně vyplývající ze Směrnice, na změnu výdajových limitů možnost menšího využívání ze strany spotřebitelů, neboť by se mohli obávat snížené informační povinnosti ještě výraznější nevýhodné postavení poskytovatelů, kteří vyšší požadavky splňovat musí

 

VARIANTA C) snížení limitů definujících prostředky pro malé platby u vnitrostátních platebních transakcí V případě, že budou sníženy limity definující prostředky pro malé platby u vnitrostátních platebních transakcí, lze očekávat následující dopady: PŘÍNOSY Obecné Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS

Obecné

Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS



zvýšení standardu ochrany spotřebitelů

 

zmírnění nerovného postavení poskytovatelů nižší náklady na zajištění informační povinnosti u prostředků pro malé platby vůči ostatním subjektům – konkurenční výhoda (ovšem nižší oproti ostatním variantám) NEGATIVA A NÁKLADY zhoršení přehlednosti legislativy zvýhodnění klasických platebních prostředků zpomalení rozvoje prostředků pro malé platby, jejich menší nabídka porušení zásady rovných podmínek pro všechny možné zvýšení cen platebních služeb v důsledku růstu nákladů omezení zákazníků ve využívání předplacených služeb jednorázové náklady na změnu smluv, na změnu informačních systémů, na změnu výdajových limitů (mobilní operátory mohou změny systémů pro zajištění souladu se Směrnicí stát několik desítek až stovek milionů v případě, že by nesplňovali stanovené limity - APMS), náklady na zaškolení zaměstnanců, na informování klientů o změně vyplývající ze Směrnice

      

3) SHRNUTÍ A VÝSLEDEK KONZULTACE 

variantu A) podporuje ČBA



variantu B) podporuje APMS

Vypořádání: ČBA je pro úpravu dle Směrnice, jelikož nejsou dosud velké zkušenosti s tímto typem platebních prostředků. APMS je rozhodně pro zvýšení limitů definujících platební prostředky pro platby malých částek a u předplacených platebních prostředků u vnitrostátních transakcí, přičemž považuje částku 150 € za nedostatečnou a omezující pro klienty.

38

4) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ APMS prezentovala své přesvědčení, že vzhledem k ustálené praxi a očekávání zákazníků využívajících zejména předplacených služeb mobilních operátorů v ČR, je nutné limity pro drobné platby navýšit, a to plně v souladu s ustanovením článku 34, odst. 2 Směrnice. V opačném případě by nutně docházelo k omezování zákazníků ve využívání těchto služeb, a to rovněž limitováním výše dobíjení jejich předplacených karet ve zjevně nedostatečné výši. Argumenty APMS považujeme za odůvodněné. MF a ČNB proto navrhují při transpozici směrnice aplikovat diskreci (viz varianta B).

39

ČLÁNEK 45(6) – VYPOVĚZENÍ RÁMCOVÉ SMLOUVY 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Podle článku 45 odst. 6 Směrnice mohou členské státy stanovit pro uživatele PS příznivější podmínky pro vypovězení smlouvy, než jim dává čl. 45, který tento institut upravuje. Při implementaci Směrnice z toho vyplývají dvě varianty řešení: 

varianta A: Neaplikovat diskreci - Stanovení podmínek pro vypovězení smlouvy dle čl. 45 (stanovení max. výpovědní lhůty ze strany uživatele na 1 měsíc; vypovězení bez poplatků v příp. uzavření smlouvy na déle než 12 měsíců nebo dobu neurčitou s tím, že již uplynulo 12 měsíců; výpovědní lhůta u smlouvy na dobu neurčitou ze strany poskytovatele min. 2 měsíce; platba poměrné části pravidelných poplatků za služby do okamžiku vypovězení smlouvy uživatelem)



varianta B: Aplikovat diskreci – Stanovení příznivějších podmínek pro vypovězení smlouvy pro uživatele PS (zkrácení max. výpovědní lhůty ze strany uživatele na méně než měsíc, rozšíření osvobození od poplatků za vypovězení ze strany uživatele i na smlouvy uzavřené na kratší dobu než 12 měsíců či od jejichž uzavření ještě neuplynulo 12 měsíců, prodloužení min. výpovědní lhůty ze strany poskytovatele PS na více než 2 měsíce)

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) neaplikovat diskreci - stanovení max. výpovědní lhůty ze strany uživatele dle čl. 45: stanovení max. výpovědní lhůty ze strany uživatele na 1 měsíc vypovězení bez poplatků v příp. uzavření smlouvy na déle než 12 měsíců nebo dobu neurčitou s tím, že již uplynulo 12 měsíců výpovědní lhůta u smlouvy na dobu neurčitou ze strany poskytovatele min. 2 měsíce platba poměrné části pravidelných poplatků za služby do okamžiku vypovězení smlouvy uživatelem V případě, že budou stanoveny podmínky pro vypovězení smlouvy dle článku 45 Směrnice, lze očekávat následující dopady: PŘÍNOSY Obecné Pro uživatele PS

    

Pro



usnadnění mobility klientů mezi platebními institucemi posílení postavení klientů vůči poskytovatelům díky možnosti přejít k jiné instituci s nižšími náklady nutnost zkvalitnit služby z důvodu udržení si uživatelů, kteří mají zjednodušen přechod k jiné instituci – možnost snižování cen v důsledku důraznějšího pocítění vyššího vlivu konkurence možné snížení cen platebních služeb jako potřeby udržet si klienty poměrné snížení nákladů na pravidelně účtované poplatky k okamžiku vypovězení smlouvy zlepšení konkurenčního prostředí v důsledku růstu mobility (možnost změny

40

poskytovatele PS Obecné Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS

          

instituce) pozitivní vliv na konkurenceschopnost vůči státům EU, kde diskrece nebude využita NEGATIVA A NÁKLADY zvýšená fluktuace klientů mezi jednotlivými poskytovateli PS možné zvýšení cen platebních služeb či ostatních služeb poskytovaných platebními institucemi zvýšení nákladů na založení/zrušení účtu (ČBA) jednorázové náklady - školení zaměstnanců, změna informačních systémů, náklady na informování klientů o změně vyplývající ze Směrnice opakované náklady - růst administrativních nákladů v důsledku častějšího rušení smluv ze strany uživatelů znevýhodnění poskytovatelů vůči klientům – stanovení přísnějších podmínek, nemožnost okamžitého jednání v případě podvodného jednání klientů nutnost snižování cen z důvodu zachování si klientů a tedy pokles zisku (i v důsledku vyšších nákladů) pokles výnosů z poplatků v důsledku nemožnosti účtovat poplatek za zrušení smlouvy pokles výnosů v důsledku nutnosti účtování poplatků spojených s vedením rámcové smlouvy jen do okamžiku jejího vypovězení negativní vliv na konkurenceschopnost v EU v důsledku zvýšení cen (důsledek růstu nákladů)

VARIANTA B) aplikovat diskreci – stanovení příznivějších podmínek pro vypovězení smlouvy pro uživatele PS: zkrácení max. výpovědní lhůty ze strany uživatele na méně než měsíc rozšíření osvobození od poplatků za vypovězení ze strany uživatele i na smlouvy uzavřené na kratší dobu než 12 měsíců či od jejichž uzavření ještě neuplynulo 12 měsíců prodlužení min. výpovědní lhůty ze strany poskytovatele PS na více než 2 měsíce V případě, že dojde ke stanovení příznivějších podmínek pro vypovězení smlouvy ze strany uživatele PS, lze očekávat následující dopady: PŘÍNOSY Obecné Pro uživatele PS

    

Pro poskytovatele PS

 

usnadnění mobility klientů mezi platebními institucemi (větší ve srovnání s variantou A) posílení postavení klientů vůči poskytovatelům díky možnosti přejít k jiné instituci s nižšími náklady (silnější efekt ve srovnání s variantou A) nutnost zkvalitnit služby z důvodu udržení si uživatelů, kteří mají zjednodušen přechod k jiné instituci – možnost snižování cen v důsledku důraznějšího pocítění konkurence možné snížení cen platebních služeb jako potřeby udržet si klienty poměrné snížení nákladů na pravidelně účtované poplatky k okamžiku vypovězení smlouvy zlepšení konkurenčního prostředí v důsledku růstu mobility (možnost změny instituce) pozitivní vliv na konkurenceschopnost vůči státům EU, kde diskrece nebude využita

41



Obecné

  

Pro PS

uživatele

  

Pro poskytovatele PS

          

NEGATIVA A NÁKLADY podpora netransparentní poplatkové politiky jako výsledku přenášení nákladů do cen zvýšená fluktuace klientů mezi jednotlivými poskytovateli PS diskontinuita platebního účtu z důvodu změn čísel účtů a chybovost (ČBA) zavedení odlišných podmínek pro vypovězení smlouvy u platební služby v porovnání s hlavní službou (telekomunikační služba) u mobilních operátorů může vést netransparentnosti a složitosti pro zákazníka a následně k menšímu využívání platebních služeb u mobilních operátorů (APMS) zvýšení nákladů na založení/zrušení účtu (ČBA) možné zvýšení cen platebních služeb či ostatních služeb poskytovaných platebními institucemi snížení srozumitelnosti a růst administrativní zátěže u služeb mobilních operátorů zrušení konkurenční výhody v podobě kratších výpovědních lhůt jednorázové náklady na zaškolení zaměstnanců, změnu informačních systémů, na informování klientů o změně vyplývající ze Směrnice opakované náklady - růst administrativních nákladů v důsledku častějšího rušení smluv ze strany uživatelů znevýhodnění poskytovatelů PS vůči klientům – stanovení přísnějších podmínek, nemožnost okamžitého jednání v případě podvodného jednání klientů nutnost snižování cen z důvodu zachování si klientů a tedy pokles zisku (i v důsledku vyšších nákladů) možné snížení loajality klientů, kteří by byli více lákáni ostatními institucemi možné zneužívání výhodnějšího postavení spotřebitelů, kteří by si otevřeli účet pouze za účelem využití jisté dočasně poskytované výhody a poté ho zrušili pokles výnosů z poplatků v důsledku nemožnosti účtovat poplatek za zrušení smlouvy v porovnání s variantou A větší pokles výnosů v důsledku nutnosti účtování poplatků spojených s vedením rámcové smlouvy jen do okamžiku jejího vypovězení negativní vliv na konkurenceschopnost v EU v důsledku zvýšení cen (důsledek růstu nákladů) možné zneužívání klienty (např. požadavky na vydávání platebních prostředků) (ČBA)

3) SHRNUTÍ A VÝSLEDEK KONZULTACE 

variantu A) podporují ČBA, APMS i SOS



variantu B) podporuje HK

Vypořádání: Výsledek konzultace jednoznačně ukazuje na podporu varianty A). Úprava vypovězení smlouvy ve Směrnici představuje vyvážený kompromis mezi argumentem požadujícím zajištěním flexibility rozhodování klientů a argumentem upozorňujícím na nevhodnost jednostranné úpravy výpovědi v neprospěch poskytovatele PS s ohledem na náklady spojené se vznikem a zánikem smluvního vztahu s klientem.

42

4) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ Úprava vypovězení smlouvy ve Směrnici znamená významný posun oproti současné dispozitivní úpravě v ČR směrem k vyšší ochraně uživatelů PS, není překážkou mobilitě klientů a i podle hodnocení drtivé většiny respondentů30 včetně spotřebitelských asociací byla v konzultaci označena za vyváženou. Stanovení výhodnějších podmínek pro uživatele PS by mohlo vést k zpomalení vývoje nových platebních produktů (pokud bychom prodloužili výpovědní lhůtu poskytovatele PS), ke zvýšení nákladů těchto poskytovatelů (pokud bychom zkrátili výpovědní lhůtu uživatele), k částečnému omezení konkurenčního soupeření u podmínek tohoto institutu nabídky a mohlo by znamenat podporu netransparentní poplatkové politiky (vyšší náklady by se odrazily ve vyšší ceně jiných služeb). MF a ČNB proto navrhují při transpozici Směrnice neaplikovat diskreci (varianta A).

30

Při veřejné konzultaci podpořila variantu B podpořila Hospodářská komora ČR s tím, že vypovězení smlouvy by mělo být co nejflexibilnější. Nevypořádala se však s argumenty hovořícími proti stanovení výhodnějších podmínek.

43

ČLÁNEK 47/3 A 48/3 – INFORMACE PRO PŘÍJEMCE A PLÁTCE O JEDNOTLIVÝCH PLATEBNÍCH TRANSAKCÍCH 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Směrnice v článcích 47 a 48 upravuje informační povinnosti poskytovatele PS vůči plátci nebo příjemci peněz o jednotlivých platebních transakcích.31 Směrnice obecně rozlišuje dva způsoby, jakými by poskytovatel PS měl uživateli PS informace předávat: 1. informace by měly být poskytnuty, tj. poskytovatel PS by měl informace aktivně sdělit, a to na papíře nebo jiném trvanlivém32 médiu, bez dalšího upomínání ze strany uživatele PS, vždy však jasně a srozumitelně pomocí snadno pochopitelných slov v úředním jazyce členského státu, ve kterém je platební služba nabízena, nebo v jiném jazyce, na kterém se strany dohodnou nebo 2. poskytovatel PS by měl informace uživateli PS zpřístupnit, tj. uživatel PS by měl učinit určité aktivní kroky, aby informaci získal. V případě poskytování informací podle článku 47 a 48 Směrnice je při plnění informačních povinností poskytovatel PS33 povinen použít 1. způsob a stanovený seznam informací poskytnout plátci nebo příjemci bez zbytečného odkladu po odepsání částky jednotlivé platební transakce z účtu plátce (v případě plátce s platebním účtem), nebo po obdržení platebního příkazu (v případě, že plátce nevyužívá platební účet) anebo po provedení jednotlivé platební transakce (v případě příjemce). V rámcové smlouvě se však poskytovatel a uživatel PS mohou dohodnout na jiném termínu (nejméně jednou měsíčně) a způsobu poskytnutí nebo zpřístupnění informací o jednotlivých platebních transakcích, který však musí uživateli umožňovat dané informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu. Směrnice navíc umožňuje členským státům stanovit poskytovateli PS povinnost jednou měsíčně poskytovat informace na papíře bezplatně. Při implementaci Směrnice z toho vyplývají dvě varianty řešení: 

varianta A: neaplikovat diskreci (poskytování informací podle čl. 47 a 48 jednou měsíčně na papíře bude na žádost a placené)



varianta B: poskytování informací podle článků 47 a 48 na papíře jednou měsíčně bezplatně

31

Způsobem stanoveným v čl. 41 odst. 1 např. výpisy vytištěné z terminálu pro tisk výpisů z účtu, diskety, CD-ROM, DVD a pevné disky osobních počítačů, na nichž lze ukládat elektronickou poštu, a internetové stránky, jsou-li tyto stránky přístupné pro budoucí využití a po dobu přiměřenou účelu informací a umožňují-li kopírování uložených informací v nezměněném stavu 33 Dle čl. 32 odst.1 nesmí poskytovatel PS účtovat žádné poplatky za poskytování informací podle hlavy III. 32

44

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) neaplikovat diskreci (poskytování informací podle čl. 47 a 48 jednou měsíčně na papíře bude na žádost a placené) Poskytování informací podle čl. 47 a 48 jednou měsíčně na papíře bude možné dohodnout v rámcové smlouvě, ale bude placené. Nevyužití diskrece bude mít následující dopady: Obecné

  

Pro PS

uživatele





Pro poskytovatele PS

  

Obecné

 

Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS

  



PŘÍNOSY poskytování informací na papíře bude ponecháno dohodě smluvních stran, tedy bude předmětem konkurenční nabídky, zlepšení konkurenčního prostředí nebude ohrožena poplatková transparentnost nepoužívání papíru jako drahého nosiče relativně nepovede k zatížení životního prostředí možnost pravidelné kontroly použití platebních prostředků zlepšení postavení uživatelů – rozsáhlejší informovanost, pravidelnější (ne všichni mají přístup k elektronickému bankovnictví) možné zvýšení důvěry klientů v důsledku pravidelného informování úhrada zvýšených nákladů přímo klienty poskytovatelé nebudou povinni poskytovat informace na drahém nosiči, místo toho na základě uvážení nejméně jednou měsíčně poskytnou nebo zpřístupní informace (např. formou SMS či terminálů na pobočkách) NEGATIVA A NÁKLADY nebude možné domluvit delší frekvenci zasílání informací na papíře omezení smluvní volnosti nutnost platit poplatek za zaslání výpisu, v případě, že ho bude uživatel vyžadovat na papíře jednorázové náklady na změnu IT systémů (nutnost nastavení systémů na měsíční frekvenci, zrušení ostatních frekvencí) a na informování klientů o změně vyplývající ze Směrnice opakované náklady - náklady na zasílání výpisů, ostatní administrativní náklady zatížení poskytovatelů možná nadbytečnou povinností (velké rozšíření elektronického bankovnictví – nejsou nutné měsíční papírové výpisy) – z toho vyplývá plýtvání finančními, materiálními i kapacitními zdroji, navíc mnozí klienti o tuto službu nejeví zájem

VARIANTA B) poskytování informací podle článků 47 a 48 na papíře jednou měsíčně bezplatně Poskytování informací podle článků 47 a 48 na papíře jednou měsíčně bezplatně bude mít následující dopady: PŘÍNOSY Obecné Pro uživatele PS

Pro

   

zlepšení postavení uživatelů – rozsáhlejší informovanost, pravidelnější (ne všichni mají přístup k elektronickému bankovnictví) možnost pravidelné kontroly použití platebních prostředků zvýšení transparentnosti platebních transakcí možné zvýšení důvěry klientů v důsledku pravidelného informování

45

poskytovatele PS



Obecné

   

Pro PS

uživatele

Pro poskytovatele PS

    

 



pozitivní vliv na konkurenceschopnost vůči státům EU, kde diskrece nebude využita NEGATIVA A NÁKLADY použití papíru jako drahého nosiče informací vede k zatížení životního prostředí nebude možné domluvit delší frekvenci zasílání na papíře omezení smluvní volnosti poskytování informací na papíře jde proti tendenci elektronizace platebního styku riziko přenesení zvýšených nákladů do cen služeb možné zvýšení cen dané platební služby či cen jiných (např. příbuzných, balíčkových) produktů, služeb jednorázové náklady na změnu IT systémů – nutnost nastavení systémů na měsíční frekvenci, zrušení ostatních – ochrana osobních údajů, dále na informování klientů o změně vyplývající ze Směrnice opakované náklady - náklady na zasílání výpisů, ostatní administrativní náklady zatížení poskytovatelů možná nadbytečnou povinností (velké rozšíření elektronického bankovnictví – nejsou nutné papírové a měsíční výpisy) – z toho vyplývá plýtvání finančními, materiálními i kapacitními zdroji, navíc mnozí klienti o tuto službu nejeví zájem zvýšené nároky na dopravu, doručování, určité technické limity existují i pro změnu frekvence výpisů na vyžádání (ČBA) pokles zisku v důsledku růstu nákladů v případě jejich nepromítnutí do cen negativní vliv na konkurenceschopnost v důsledku zvýšení cen (důsledek růstu nákladů)

3) SHRNUTÍ A VÝSLEDEK KONZULTACE 

variantu A) podporují ČBA, APMS, Finanční arbitr, ADZ, BBH, SOS i SČS



variantu B) podporuje Hospodářská komora, a to v zájmu vyšší transparentnosti

Vypořádání: Výsledek konzultace jednoznačně ukazuje na podporu varianty A). K argumentu HK uvádíme, že varianta B) naopak podporuje poplatkovou netransparentnost, informační transparentnost a náležitá frekvence je již zajištěna závaznými pravidly obsaženými ve Směrnici. 4) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ Pokud by tato možnost diskrece byla využita (var. B), vzrostly by náklady poskytovatelů PS, které by se pravděpodobně odrazily v ceně produktu. Řada uživatelů přitom nemá o informace na papíře zájem, u některých platebních produktů (např. m-platby) je tento způsob informování vysloveně nepraktický. Využití možnosti přináší na druhou stranu spotřebitelům (a popř. mikropodnikatelům) vyšší uživatelský komfort, nicméně ani oslovené spotřebitelské asociace jej nepodporují.34 MF a ČNB proto navrhují při transpozici Směrnice neaplikovat diskreci (varianta A). 34

Při veřejné konzultaci variantu B podpořila Hospodářská komora ČR s nelogickým odůvodněním, že by došlo k zpřehlednění cen.

46

ČLÁNEK 51(3) – APLIKACE NĚKTERÝCH USTANOVENÍ HLAVY IV I NA MIKROPODNIKATELE 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Není-li uživatel PS spotřebitelem, mohou se strany dohodnout, že je ochrana poskytnutá dle -

čl. 52 odst. 1 Směrnice (své informační povinnosti plynoucí ze Směrnice a nápravná a preventivní opatření plní poskytovatel PS bezplatně, není-li v příslušném ustanovení výslovně uveden opak – v takovém případě musejí být poplatky přiměřené a odpovídat skutečným nákladům poskytovatele PS),

-

čl. 59 Směrnice (skutečnost, že platební transakce byla ověřena, přesně zaznamenána, zanesena do účetnictví a že nebyla ovlivněna selháním techniky nebo jinou chybou, dokazuje poskytovatel PS; fyzické použití platebního prostředku není samo o sobě důkazem, že transakce byla autorizována nebo že uživatel jednal hrubě nedbale),

-

čl. 61 Směrnice (odpovědnosti plátce a příjemce za částku odčerpanou podvodně zneužitým, odcizeným nebo ztraceným platebním prostředkem),

-

čl. 62 a 63 Směrnice (možnost plátce požadovat zpět nečekaně vysokou platbu, kterou autorizoval tzv. bianco, tedy aniž by znal její výši),

-

čl. 66 Směrnice (pravidla, do kdy lze příkaz k platbě odvolat),

-

čl. 75 Směrnice (pravidla pro odškodnění chybně provedené či neprovedené transakce)

a lhůty stanovené čl. 58 Směrnice pouze dispozitivní. Směrnice dává členským státům možnost garantovat při užívání platební služby mikropodnikatelům stejný stupeň ochrany jako spotřebitelům, a to s ohledem na nižší možnost prosazování jejich práv. Při implementaci Směrnice z toho vyplývají tři varianty řešení: 

varianta A: Aplikace daných ustanovení hlavy IV. pouze na spotřebitele (tj. zachování současného stavu odlišného postavení mikropodnikatelů a nevyužití diskrece)



varianta B: Aplikace daných ustanovení hlavy IV. i na mikropodnikatele



varianta C: Omezená aplikace hlavy IV na mikropodnikatele (pouze některá ustanovení)

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) neaplikovat diskreci - aplikace daných ustanovení hlavy IV. pouze na spotřebitele (tj. zachování současného stavu odlišného postavení mikropodnikatelů) Varianta A odpovídá našemu současnému systému, který poskytuje zvýšenou ochranu pouze spotřebitelům. Znamená tedy ponechání stavu platnému v ČR a proto u této varianty dopady nejsou popsány.

47

VARIANTA B) aplikace daných ustanovení hlavy IV. i na mikropodnikatele Pokud budou aplikována ustanovení Hlavy IV i na mikropodnikatele, lze očekávat následující dopady: Obecné



Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS



Obecné



 

 Pro PS

uživatele

 

 Pro poskytovatele PS

    

PŘÍNOSY právní jistota, rovné postavení uživatelů (spotřebitelů a mikropodnikatelů) z pohledu jejich ochrany zlepšení postavení mikropodnikatelů vůči poskytovatelům PS (nárok na informace, které musí být zdarma, přenesení důkazního břemene aj.) zvýšení důvěry, příp. loajality klientů – mikropodnikatelů v důsledku lepšího zacházení s nimi NEGATIVA A NÁKLADY nerovné postavení mikropodnikatelů vůči ostatním podnikatelům je problematické sledovat a prokazovat, zda klient je nebo již není ve skupině mikropodnikatel; nejsou stanovena pravidla, jak přistupovat k podnikateli, který se v průběhu smluvního vztahu s poskytovatelem PS přestane být mikropodnikatelem, příp. se jím stane (vliv na dříve uzavřené smlouvy a nově uzavírané smlouvy); dále je nutné ošetřit, jak postupovat, pokud klient odmítne tyto údaje sdělit (žádná legislativa zavazující klienta ke sdělení těchto údajů ani řešící případy nesdělení neexistuje). rozlišování "spotřebitel x mikropodnikatel" není v souladu se současnou segmentací klientů možné zvýšení cen dané platební služby či cen jiných (např. příbuzných, balíčkových) produktů, služeb podnikatelé budou muset prokazovat, že patří mezi mikropodnikatele, což se nemusí u nich setkat s pozitivní odezvou, pokud si otvírají pouze účet. Problematické by bylo získat tyto informace od klientů, kteří již mají založené účty (kapacitní možnosti bank, nepochopení ze strany klientů a v důsledku toho i možný negativní obchodní dopad, pravděpodobnost, že údaje nebudou zjištěny u všech relevantních klientů….) v případě změny statutu z mikropodnikatele na podnikatele budou všechny stávající účty zrušeny a klient přijde o svá čísla účtů jednorázové náklady na zaškolení zaměstnanců, změnu informačních systémů, na informování klientů o změně vyplývající ze Směrnice opakované náklady - administrativní náklady, vyšší náklady v důsledku zákazu účtovat poplatky za poskytování informací výrazný růst nákladů – možný pokles zisku v případě jejich nepromítnutí do cen negativní vliv na konkurenceschopnost (poskytovatelů) vůči státům EU, kde diskrece nebude využita, a to díky přísnějším podmínkám vedoucím k růstu nákladů a přenosu do vyšších cen banky budou muset diverzifikovat pravidla pro jednotlivé druhy klientů jiným způsobem, než doposud (marketingová segmentace), což je nákladné a nepraktické

48

VARIANTA C) omezení aplikace hlavy IV na mikropodnikatele (pouze některá ustanovení) Vzhledem k tomu, že nebyla specifikována konkrétní ustanovení u této kompromisní varianty, dopady nejsou popsány. Existují navíc pochybnosti, zda by toto řešení bylo v souladu s možnostmi, které členským státům dává uvedená diskrece. 3) SHRNUTÍ A VÝSLEDEK KONZULTACE 

variantu A) podporuje APMS



variantu B) podporují MPO, BBH a SOS

Vypořádání: Výsledek konzultace ukazuje na podporu varianty B). ČBA by tuto problematiku ponechala na obchodní politice jednotlivých poskytovatelů PS. 4) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ V rámci konzultace se pro aplikaci diskrece zásadně vyslovila sdružení hájící zájmy podnikatelů (Asociace malých a středních podnikatelů, Hospodářská komora) s poukazem na skutečnost, že malé a střední podniky, natož mikropodniky, většinou nevyhledávají individuální přístup k zajištění platebních služeb. Vyšší stupeň ochrany při užívání platebních služeb u pravidel odpovědnosti, refundace a lhůt je přitom pro činnost mikropodnikatelů zvláště důležitý s ohledem na to, že schopnost individuálního sjednání smluvních podmínek je u mikropodnikatelů stejně nízká jako u spotřebitelů. V ČR platná právní úprava poskytování platebních služeb navíc poskytuje stejný stupeň ochrany spotřebitelům i podnikatelům. Role drobných podniků je velmi významná z hlediska ekonomického prostředí v ČR. Zájem na ochraně drobných podnikatelů převažuje nad protiargumentem poskytovatelů PS, podle kterých by poskytnutí ochrany drobným podnikatelům vedlo k zvýšeným nákladům poskytování PS. K tomu lze podotknout to, že v mnoha ohledech již podnikatelům, resp. drobným podnikatelům již v současnosti je poskytován srovnatelný stupeň ochrany jako spotřebitelům. MF a ČNB proto navrhují aplikovat diskreci a poskytnout mikropodnikatelům stejný stupeň ochrany jako spotřebitelům (varianta B).

49

ČLÁNEK 52(3) – POPLATKY ZA POUŽITÍ URČITÉHO PLATEBNÍHO PROSTŘEDKU 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Směrnice v článku 52 upravuje účtování poplatků podle hlavy IV. Dle odstavce 3 tohoto ustanovení poskytovatel PS nesmí příjemci (tzn. obchodníkovi, u kterého zákazník – plátce – platí za zboží či služby platebním prostředkem) bránit v tom, aby od plátce požadoval poplatek, nebo poskytl plátci slevu za použití daného platebního prostředku (tzv. „pravidlo nediskriminace“, které zakazuje obchodníkům, aby na své zákazníky přenášeli své náklady spojené s platebními službami). Směrnice stanoví, že členské státy mohou příjemcům požadování poplatku zakázat nebo je v tomto omezit. Směrnice členským státům umožňuje zakázat jen samotný poplatek, nikoliv slevu, což vytváří prostor pro zahrnutí poplatku do ceny samotné služby nebo zboží u obchodníka a následnému poskytování slev při využití konkrétního platebního prostředku, a tím k praktickému umožnění účtovat poplatky. Při implementaci Směrnice z toho vyplývají dvě varianty řešení: 

varianta A: Ponechání možnosti příjemce požadovat od plátce poplatek či poskytnout slevu v případě použití určitého platebního prostředku (tj. nevyužití diskrece)



varianta B: Zákaz či omezení požadování poplatku ze strany příjemců v případě použití určitého platebního prostředku

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) neaplikovat diskreci - ponechání možnosti příjemce požadovat od plátce poplatek či poskytnout slevu v případě použití určitého platebního prostředku Pokud bude ponechána možnost příjemce požadovat od plátce poplatek či poskytnout slevu v případě použití určitého platebního prostředku, lze očekávat následující dopady (za předpokladu, že obchodníci využijí možnosti diferencovaných cen: Obecné

 

Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS



PŘÍNOSY reálné promítnutí nákladů obchodníků do cen pro zákazníky („spravedlivé ceny“) možnost motivovat zákazníky k placení tou cestou, která je pro obchodníka nejvýhodnější nepřenášení nákladů na dražší způsob placení do všech cen

NEGATIVA A NÁKLADY

50

Obecné

 

možná změna cen35 zboží a služeb v důsledku umožnění diversifikace dle způsobu placení - nepřehlednost cen - matoucí pro klienty odrazení řady spotřebitelů od užívání efektivnějších platebních metod – platebních karet (v případě, kdy by bylo placení kartou nákladnější)

Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS

VARIANTA B) zákaz či omezení požadování poplatku ze strany příjemců v případě použití určitého platebního prostředku Vzhledem k tomu, že Varianta B obsahuje pouze zákaz požadování poplatků a nikoliv už poskytování slev, lze předpokládat, že by tato neměla výrazně odlišný dopad od Varianty A, neboť obchodníkům by byla nadále ponechána možnost diversifikace dle způsobu placení. Pokud tedy bude zakázáno nebo omezeno požadování poplatku ze strany příjemců v případě použití určitého platebního prostředku, lze očekávat následující dopady: Obecné

  

Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS



Obecné

  

PŘÍNOSY reálné promítnutí nákladů obchodníků do cen pro zákazníky („spravedlivé ceny“) – oproti variantě A pouze formou slev poskytnutí slevy působí obecně „přijatelněji“ než účtování přirážky či poplatku – příznivější vnímání zákazníky možnost motivovat zákazníky k placení tou cestou, která je pro obchodníka nejvýhodnější nepřenášení nákladů na dražší způsob placení do všech cen

NEGATIVA A NÁKLADY možná změna cen36 zboží a služeb v důsledku umožnění diversifikace dle způsobu placení - nepřehlednost cen - matoucí pro klienty odrazení řady spotřebitelů od užívání efektivnějších platebních metod – platebních karet (v případě, kdy by bylo placení kartou nákladnější) zásah do svobodného rozhodování obchodníků, zda využít formu poplatku či slevy

Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS

35

Celkový dopad na ceny platebních prostředků by závisel na výhodnosti způsobu placení pro příslušného obchodníka s tím, že by došlo ke zdražení způsobu, který je pro daného obchodníka méně výhodný (u malých obchodníků by to s největší pravděpodobností byly platby platebními kartami a u větších řetězců poté spíše hotovostní platby). 36 Celkový dopad na ceny platebních prostředků by závisel na výhodnosti způsobu placení pro příslušného obchodníka s tím, že by došlo ke zdražení způsobu, který je pro daného obchodníka méně výhodný (u malých obchodníků by to s největší pravděpodobností byly platby platebními kartami a u větších řetězců poté spíše hotovostní platby).

51

3) SHRNUTÍ A VÝSLEDEK KONZULTACE 

variantu A) podporují ČBA, APMS, MPO a SBK

Vypořádání: Výsledek konzultace jednoznačně ukazuje na podporu varianty A). 4) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ Právní řád ČR otázku těchto poplatků neupravuje. Nejvyšší správní soud navíc judikoval, že poplatky vyžadované v souvislosti s použitím konkrétního platebního prostředku nejsou diskriminační. Argumenty podporující zákaz možnosti požadování poplatku (nepříznivé dopady na používání bezhotovostních platebních prostředků ve vztahu k hotovosti, bezpečnější bezhotovostní platební styk s ohledem na praní špinavých peněz), které zazněly ze strany Hospodářské komory, finančního arbitra a MPO, nejsou dostatečně silné, aby bylo nutné měnit stávající stav v ČR. Jimi tvrzený efekt pravidla nediskriminace navíc v praxi nenastává. V ČR v roce 2006 došlo k zrušení tohoto pravidla u asociace Mastercard, k zavedení poplatků za použití karet u obchodníků však přesto nedochází. Nevyužití diskrece umožní obchodníkům volné určení cenové politiky s ohledem na náklady spojené s různými platebními prostředky a povede k podpoře levnějších platebních prostředků či forem. Navíc zákaz možnosti požadování poplatku je možné obejít nabídnutím slevy za levnější platební prostředek. MF a ČNB proto navrhují při transpozici Směrnice neaplikovat diskreci (varianta A).

52

ČLÁNEK 53(3) – MOŽNÉ VYLOUČENÍ ODPOVĚDNOSTI VYDAVATELE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Požadavky článků 60 37 a 61 38 se nevztahují na elektronické peníze v těch případech, kdy poskytovatel platebních služeb plátce není schopen zmrazit platební účet nebo platební prostředek, na kterém jsou elektronické peníze uchovávány. Členské státy mohou tuto odchylku omezit na platební účty nebo platební prostředky, na nichž lze uchovat elektronické peníze jen do určité hodnoty. Jinou situaci však představují neautorizované transakce s elektronickými penězi, kdy nedošlo ke ztrátě, odcizení či zneužití platebního prostředku. Tyto transakce nemají souvislost se „zmrazitelností“ ztracených/odcizených elektronických peněz. Jedná se o transakce, k jejichž provedení nebyl vůbec dán souhlas (ani držitelem ani jinou osobou, která souhlas dala zneužitím např. ukradeného platebního prostředku). Dosavadní česká i evropská úprava činí vydavatele zodpovědným za ztracenou část elektronických peněz, pokud byla ztráta způsobena selháním prostředku, přístroje, terminálu či jiného zařízení a toto selhání nebylo způsobeno držitelem. Podle nové Směrnice by však v těchto případech vydavatel „nezmrazitelných“ elektronických peněz odpovídal pouze za chybné provedení transakce, pokud by však chyba nastala v úseku mezi „poskytovatelem PS příjemce a příjemcem“ odpovídal by poskytovatel PS příjemce (čl. 75 Směrnice). Při implementaci Směrnice z toho vyplývají dvě varianty řešení: 

varianta A: Články 60 a 61 se nebudou vztahovat na elektronické peníze (platební účet, platební prostředek), které nelze zmrazit (tj. nevyužití diskrece)



varianta B: Vztažení čl. 60 (odpovědnost vydavatele za neautorizované platební transakce) a čl. 61 (odpovědnost vydavatele za ztrátu plynoucí ze zneužití ztraceného či odcizeného platebního prostředku) na elektronické peníze (platební účet, platební prostředek), které nelze po nahlášení „zmrazit“, a to do určité hodnoty

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) neaplikovat diskreci - články 60 a 61 se nebudou vztahovat na elektronické peníze (platební účet, platební prostředek), které nelze zmrazit Naše současná právní úprava nestanovuje pro vydavatele elektronických peněz odpovědnost za neautorizované transakce, ani transakce ztracenými či odcizenými elektronickými penězi

37

Tento článek upravuje odpovědnost vydavatele za neautorizované platební transakce, tedy transakce, k jejichž provedení nedal držitel platebního prostředku souhlas způsobem dohodnutým mezi ním a vydavatelem platebního prostředku 38 Tento článek upravuje odpovědnost vydavatele za ztrátu plynoucí ze zneužití ztraceného či odcizeného platebního prostředku nebo zneužití platebního prostředku, které jeho držitel umožnil tím, že nedodržel své povinnosti. Před tím, než držitel nahlásí ztrátu/krádež odpovídá vydavatel za škodu nad 150 €, po tomto nahlášení za jakoukoliv škodu – určitou výjimku představují případy držitelovy hrubé nedbalosti či podvodného jednání.

53

(Varianta A tedy nebude znamenat žádnou změnu oproti současnému stavu a dopady u ní nejsou uvedeny). VARIANTA B) vztažení čl. 60 (odpovědnost vydavatele za neautorizované platební transakce) a čl. 61 (odpovědnost vydavatele za ztrátu plynoucí ze zneužití ztraceného či odcizeného platebního prostředku) na elektronické peníze (platební účet, platební prostředek), které nelze po nahlášení „zmrazit“, a to do určité hodnoty V případě, že bude odpovědnost vydavatele za neautorizované platební transakce a za ztrátu plynoucí ze zneužití ztraceného či odcizeného platebního prostředku vztažena na elektronické peníze, které nelze po nahlášení „zmrazit“, lze očekávat následující dopady: PŘÍNOSY Obecné Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS

  

Obecné



Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS

  

   

zvýšení standardu ochrany spotřebitele - snížená odpovědnost za transakce dle č. 60 a 61 možná vyšší důvěra klientů v elektronické peníze a prostředky pro malé platby  možnost jejich širšího využívání pozitivní vliv na konkurenceschopnost vůči státům EU, kde diskrece nebude využita NEGATIVA A NÁKLADY neadekvátní ochrana – „nezmrazitelné“ elektronické peníze, např. v podobě předplacené karty, může zloděj nalézt a ihned použít (stejně jako hotovost) možné zvýšení cen dané platební služby či cen jiných (např. příbuzných, balíčkových) produktů, služeb jednorázové náklady na vyškolení zaměstnanců, změnu informačních systémů a vnitřních systémů, náklady vyplývající ze snahy převést nástroje na „zmrazitelné“ vznik nákladů vyplývajících ze zvýšené odpovědnosti v příp. „nezmrazitelných“ nástrojů (poskytovatelé ponesou odpovědnost za ztracené či odcizené prostředky ve výši nad 150 €, v případě neautorizované platební transakce má poskytovatel povinnost prostředky vrátit zpět uživateli včetně případných stržených poplatků) opakované náklady - administrativní náklady spojené s nárůstem odpovědnosti menší snaha o ochranu elektronických peněz a prostředků pro malé platby ze strany klientů, kteří budou spoléhat na to, že ztrátu jim uhradí poskytovatel (morální hazard) možný pokles zisku v důsledku růstu nákladů v případě, že nedojde k růstu cen negativní vliv na konkurenceschopnost v důsledku zvýšení cen (důsledek růstu nákladů)

3) SHRNUTÍ A VÝSLEDEK KONZULTACE 

variantu A) podporují ČBA, SBK, APMS, FA



variantu B) podporují, byť s určitými omezeními, BBH, MPO a SOS

Vypořádání: Výsledek konzultace nevyznívá jednoznačně. ČBA chce ponechat úpravu danou Směrnicí, jelikož nejsou příliš velké zkušenosti s různými platebními prostředky. Dle zastánců varianty B) by měl být určitý stupeň odpovědnosti. 54

4) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ Dosavadní právní úprava ve výše uvedených případech žádnou odpovědnost vydavateli elektronických peněz neukládá. Vychází se z podobnosti mezi elektronickými penězi a hotovostí. Ztracené či odcizené elektronické peníze může jejich nálezce nebo zloděj použít, stejně jako by použil nalezené či ukradené bankovky a mince, aniž by to vydavatel mohl jakkoliv ovlivnit. Pokud by Česká republika diskreci využila, dalo by se očekávat, že by se trh od „nezmrazitelných“ (anonymních) elektronických peněz odvrátil k elektronickým penězům „zmrazitelným“, tedy bezpečnějším, ale také dražším a původní idea elektronických peněz jakožto levného a pružného platebního prostředku pro platby malých částek by se vytratila. Také dotázaní respondenti (především ČBA, SBK, APMS, FA) se obecně vyjádřili pro ponechání úpravy dle Směrnice s tím, že pro rozšiřování limitování odpovědnosti uživatele neshledávají důvody. Podle názoru SBK by to vedlo jen ke zvyšování nákladů a jejich promítnutí do cen služeb. Možnost stanovení limitu elektronických peněz připustili SOS a BBH, avšak bez konkrétní argumentace. MF a ČNB proto navrhují při transpozici směrnice diskreci nevyužít (varianta A).

55

ČLÁNEK 61 – ODPOVĚDNOST PLÁTCE ZA NEAUTORIZOVANÉ PLATEBNÍ TRANSAKCE 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Směrnice v článku 61 stanoví odpovědnost plátce (klienta poskytovatele PS) za neautorizované platební transakce. Podle tohoto ustanovení nese plátce odpovědnost za škodu, která mu vznikla z neautorizovaných platebních transakcí v důsledku použití ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku nebo ze zneužití platebního prostředku v případě, že nezajistil ochranu jeho osobních bezpečnostních prvků před zneužitím (popis opatření, která musí uživatel platebních služeb přijmout za účelem zabezpečení platebního prostředku, je obsahem předsmluvních informací), ale 1. pouze do doby, než oznámí39 poskytovateli PS nebo subjektu jím určenému ztrátu, odcizení, zneužití, nebo nepovolené použití platebního prostředku, a 2. maximálně do výše 150 €. Odpovědnost za škodu způsobenou neautorizovanými platebními transakcemi učiněnými od momentu oznámení nebo za škodu převyšující 150 € nese poskytovatel platební služby. Omezení odpovědnosti plátce do částky 150 € se však nepoužije v případě, že ztráty vznikly v důsledku podvodného jednání plátce nebo v důsledku jeho úmyslného nebo hrubě nedbalostního porušení povinností podle článku 56 Směrnice.40 Článek 61 v odstavci 3 dává navíc členským státům, s přihlédnutím k povaze osobních bezpečnostních prvků platebního prostředku (např. autorizace užitím podpisu, který je snadno napodobitelný) a k okolnostem, za nichž k jeho ztrátě, odcizení nebo zneužití došlo (např. platební transakce uskutečněná přes internet), možnost snížit tuto odpovědnost pro plátce v případě, že nejednal podvodně, nebo s úmyslem nesplnit své povinnosti. Při implementaci Směrnice z toho vyplývají dvě varianty řešení: 

varianta A: Nevyužití diskrece (tedy stanovení max. odpovědnosti plátce za ztrátu vyplývající z použití ztraceného či odcizeného platebního prostředku na 150 € s výjimkou případu podvodného jednání, odpovědnost za vyšší částku nese poskytovatel)



varianta B: Snížení odpovědnosti plátce na částku nižší než 150 €

39

Poskytovatel PS má podle čl. 57 odst. 1 písm. c) povinnost zajistit dostupnost vhodných prostředků umožňujících uživateli platebních služeb učinit kdykoliv příslušné oznámení. 40 Tj. nepoužívá platební prostředek v souladu s podmínkami pro jeho vydávání a používání, neoznámí ztrátu, zcizení nebo zneužití neprodleně po zjištění nebo neučinil veškerá přiměřená opatření na ochranu personalizovaných bezpečnostních prvků.

56

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) - neaplikovat diskreci - stanovení max. odpovědnosti plátce za ztrátu vyplývající z použití ztraceného či odcizeného platebního prostředku na 150 € s výjimkou případu podvodného jednání, odpovědnost za vyšší částku nese poskytovatel V případě, že bude stanovena max. odpovědnost plátce za ztrátu vyplývající z použití ztraceného či odcizeného platebního prostředku na 150 € (s výjimkou případu podvodného jednání, odpovědnost za vyšší částku nese poskytovatel), lze očekávat následující dopady: Obecné



PŘÍNOSY bezpečnější platební prostředky v důsledku snahy poskytovatelů o aplikaci kvalitnějších bezpečnostních opatření nižší odpovědnost spotřebitelů v případě ztráty platebních nástrojů, menší strach z jejich využívání a tedy větší rozšíření těchto platebních nástrojů růst standardu ochrany spotřebitelů



zvýšená důvěra uživatelů PS v platební prostředky

 

Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS

NEGATIVA A NÁKLADY Obecné Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS

       

možný růst poplatků a ostatních cen v důsledku růstu nákladů na straně poskytovatele PS jednorázové náklady na vyškolení zaměstnanců, změnu vnitřních a informačních systémů, změnu smluv a obchodních podmínek výrazný růst nákladů vyplývající ze zvýšené odpovědnosti za ztracené, odcizené plat. nástroje – růst operačního rizika pro banky růst nákladů na krytí rizika úhrady ztráty při zneužití ztraceného platebního prostředku klienta (nižší než u varianty B) možné zvýšené náklady na vývoj a zavádění nových bezpečnostních opatření morální hazard uživatelů PS  nedostatečná snaha o ochranu platebních prostředků možný pokles zisku v důsledku růstu nákladů v případě, že tyto nebudou promítnuty do cen pokles zisku z důvodu poklesu zájmu o pojistné produkty k platebním kartám (kryjícím právě riziko zneužití platební karty)

VARIANTA B) snížení odpovědnosti plátce na částku nižší než 150 € V případě, že bude odpovědnost plátce snížena na částku nižší než 150 €, lze očekávat následující dopady: Obecné



PŘÍNOSY bezpečnější platební prostředky v důsledku snahy poskytovatelů o aplikaci kvalitnějších bezpečnostních opatření nižší až nulová odpovědnost v případě ztráty platebních nástrojů a tudíž menší strach o jejich využívání růst standardu ochrany spotřebitelů (výraznější oproti variantě A)



zvýšená důvěra uživatelů PS v platební prostředky

 

Pro PS Pro

uživatele

57

poskytovatele PS Obecné Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS



pozitivní vliv na konkurenceschopnost vůči státům EU, kde diskrece nebude využita (negováno vyššími náklady či cenami) NEGATIVA A NÁKLADY



ještě výraznější růst poplatků a ostatních cen služeb v důsledku růstu nákladů jednorázové náklady na vyškolení zaměstnanců, změnu vnitřních a informačních systémů, změnu smluv a obchodních podmínek výrazný růst nákladů vyplývající ze zvýšené odpovědnosti za ztracené, odcizené plat. nástroje – růst operačního rizika pro banky růst nákladů na krytí rizika úhrady ztráty při zneužití ztraceného platebního prostředku klienta (vyšší než u varianty A) možné zvýšené náklady na vývoj a zavádění nových bezpečnostních opatření morální hazard uživatelů PS  nedostatečná snaha o ochranu platebních prostředků možný pokles zisku v důsledku růstu nákladů v případě, že tyto nebudou promítnuty do cen pokles zisku z důvodu poklesu zájmu o pojistné produkty k platebním kartám (kryjícím právě riziko zneužití platební karty)

      

3) SHRNUTÍ A VÝSLEDEK KONZULTACE 

variantu A) podporují ČBA, APMS, BBH a SBK



variantu B) podporuje pouze SOS

Vypořádání: Výsledek konzultace jednoznačně ukazuje na podporu varianty A). Pouze SOS vidí pozitiva ve snížení hranice pod 150 €, dle FA by výše limitu měla být věcí každého poskytovatele. 4) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ Stávající omezení odpovědnosti plátce ve směrnici představuje významné vylepšení postavení uživatele PS oproti současnému stavu v ČR, kde úprava omezení odpovědnosti plátce je pouze doporučujícího charakteru. Využití diskrece by vedlo ke zvýšení rizika morálního hazardu uživatelů PS, kteří by při vysoké ochraně nebyli motivováni k obezřetnému zacházení s platebním prostředkem. Navíc vysoké náklady spojené s vyšší odpovědností poskytovatelů PS by se odrazily v ceně poskytovaných služeb. Již směrnicí daný přesun odpovědnosti směrem k poskytovateli PS se jeví být dostačujícím pro motivaci poskytovatelů PS k preferování bezpečnějších platebních prostředků (resp. identifikačních a verifikačních procesů). Pro využití diskrece se v rámci konzultace vyslovilo jen SOS s obecným argumentem zlepšení postavení spotřebitelů. MF a ČNB proto navrhují při transpozici Směrnice neaplikovat diskreci (varianta A).

58

ČLÁNEK 72 – STANOVENÍ KRATŠÍCH LHŮT PRO PROVEDENÍ VNITROSTÁTNÍ PLATEBNÍ TRANSAKCE 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Čl. 72 dává členským státům možnost stanovit kratší maximální lhůty pro provedení vnitrostátních platebních transakcí, než které stanoví Směrnice. Směrnice upravuje lhůty pro provedení platebních transakcí,41 které začínají a končí na území Společenství, resp. EHP,42 a to ve vymezeném rozsahu: 1) Nejkratší lhůty jsou stanoveny pro a)

vnitrostátní i přeshraniční platební transakce v eurech (bez jakékoliv směny měny),

b)

vnitrostátní platební transakce v měně daného členského státu mimo eurozónu (bez jakékoliv směny měny),

c)

platební transakce popsané pod písmeny a + b, pokud zahrnují jednu směnu měny mezi eurem a měnou členského státu mimo eurozónu, přičemž tato směna se odehrává na území daného členského státu mimo eurozónu, o jehož měnu se jedná.

Konkrétní lhůty k provedení platební transakce upravuje závazně článek 69, který stanoví lhůtu jednoho pracovního dne následujícího po okamžiku přijetí platebního příkazu poskytovatelem PS plátce do dne připsání částky platební transakce na účet poskytovatele PS příjemce s tím, že a)

umožňuje po přechodnou dobu (do začátku roku 2012) dohodou mezi poskytovatelem PS a plátcem tuto lhůtu prodloužit až na 3 pracovní dny po okamžiku přijetí platebního příkazu,

b)

byl-li předán příkaz na papíře, mohou být lhůty zde uvedené prodlouženy dohodou mezi poskytovatelem PS a plátcem o 1 pracovní den.

U plateb iniciovaných příjemcem (např. inkaso, transakce vzniklé použitím platebního prostředku) je poskytovatel PS příjemce povinen zajistit připsání částky v den dohodnutý s příjemcem s tím, že musí vycházet ze lhůty, kterou má na provedení své části transakce poskytovatel PS plátce. Pro složení hotovosti na účet v měně účtu platí pro poskytovatele PS povinnost zajistit, aby částka byla k dispozici a) neprodleně po přijetí peněžních prostředků, skládá-li hotovost spotřebitel nebo mikropodnikatel, 41

Kromě plně bezhotovostních transakcí se ustanovení Směrnice o lhůtách vztahuje i na převody bez existence účtu, v tomto případě nedochází k odepsání částky z účtu plátce a/nebo k jejímu připsání na účet příjemce, ale částka je plátcem složena u jeho PPS a/ nebo je příjemci k dispozici u jeho PPS. 42 Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru (EHP) z roku 1994, jejíž je ČR stranou, byla působnost značné části práva ES (včetně platebního styku) vztažena i na některé státy Evropského sdružení volného obchodu (Island, Norsko, Lichtenštejnsko). V případě Směrnice o platebních službách by k tomuto vztažení mělo dojít rozhodnutím Společného výboru EHP v blízké budoucnosti (s předstihem před datem, od něhož budou aplikovány národní předpisy, které směrnici transponují). Všude, kde Směrnice o platebních službách hovoří o „EU“, je tedy třeba v souladu se směrnicí rozumět „EHP“ (ten tvoří státy EU + Island, Norsko a Lichtenštejnsko).

59

b) nejpozději následující pracovní den po jejím obdržení, není-li vkladatel spotřebitelem nebo mikropodnikatelem. 2) Pro ostatní platební transakce v rámci EHP (tedy jiné než výše uvedené platební transakce, na které se obligatorně vztahují nejkratší lhůty), které jsou denominovány v měně členského státu EHP (na platební transakce v měnách nečlenských států EHP se Směrnice nevztahuje vůbec), jsou ustanovení o lhůtách dispozitivní, to znamená, že se použijí jen tehdy, není-li mezi uživatelem a poskytovatelem PS dohodnuto jinak, maximálně však smí lhůta činit 4 pracovní dny od okamžiku přijetí platebního příkazu do připsání částky platební transakce na účet poskytovatele PS příjemce. 3) U všech platebních transakcí denominovaných v měně členského státu EHP, které končí v EHP, bez ohledu na to, kde začínají (tj. včetně plateb např. z USA do ČR) poskytovatel PS příjemce musí částku platební transakce připsat příjemci nebo umožnit, aby ji měl k dispozici okamžitě poté, co mu byla připsána na účet. Porovnáme-li zákonné lhůty u platební transakce z podnětu plátce (úhrady) v § 8 zákona o platebním styku, pak zjistíme, že v následujících případech platí v současnosti v ČR kratší lhůty, než jaké stanoví Směrnice: a) lhůta pro provedení transakce od poskytovatele PS plátce k poskytovateli PS příjemce dosahuje již nyní pro platby vyjádřené v české měně v ČR standardu, který Směrnice stanovuje až od roku 2012; b) lhůta pro provedení transakce od poskytovatele PS plátce k poskytovateli PS příjemce v případě transakcí, které jsou sice vyjádřeny v české měně, ale začínají a/nebo končí na účtu v jiné měně než CZK, popřípadě začínají a končí na účtu v EUR, je v ČR o 3 dny kratší než stanovuje Směrnice jako maximální lhůtu (česká lhůta však nezahrnuje směnu měn); c) lhůty pro provedení transakce vyjádřené v české měně v rámci jedné instituce (jednoho poskytovatele PS) jsou v ČR, s výjimkou složení hotovosti na účet, kratší o 1 den (do roku 2012 o 3 dny); v případě, že dochází ke směně měn jiné než je jedna směna CZK/EUR, pak jsou o 3 dny kratší (česká lhůta však nezahrnuje směnu měn); d) lhůta pro provedení transakce od poskytovatele PS plátce k poskytovateli PS příjemce je v případě příkazů podaných na papíře ještě o další 1 den kratší, než stanovuje Směrnice. Přitom je však nutné si na druhou stranu uvědomit, že české předpisy a) neomezují stanovení okamžiku přijetí příkazu, zatímco Směrnice umožňuje toto jen ke konci pracovního dne; b) v případě inkasních plateb se vztahují jen na platby prováděné bankami43 (nikoliv družstevními záložnami, vydavateli úvěrových karet apod.). c) česká lhůta nezahrnuje směnu měn Varianty řešení: 

varianta A: Nevyužití diskrece – stanovení lhůt dle Směrnice

43

Vyhláška č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování.

60



varianta B: Stanovení kratších lhůt pro vnitrostátní platební transakce – zachování současných lhůt



varianta C: Stanovení kratších lhůt pro vnitrostátní platební transakce – zkrácení současných lhůt

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) - neaplikovat diskreci – stanovení lhůt dle Směrnice Při stanovení lhůt dle Směrnice lze očekávat následující dopady: PŘÍNOSY Obecné Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS Obecné Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS

       

růst výnosů vyplývající z prodloužení lhůt (možnost s prostředky déle disponovat, investovat je atd.) nižší požadavky na poskytovatele, lhůty předmětem konkurenčního boje NEGATIVA A NÁKLADY zhoršení přehlednosti legislativy narušení současného stavu kvůli prodloužení současných lhůt snížení standardu ochrany spotřebitele v případě prodloužení lhůt pozdější disponování s prostředky v případě prodloužení lhůt jednorázové náklady na vyškolení zaměstnanců, změnu vnitřních systémů, náklady na informování klientů o změně vyplývající ze Směrnice snížení důvěry klientů v platební instituce

VARIANTA B) - stanovení kratších lhůt pro vnitrostátní platební transakce – zachování současných lhůt Tato varianta znamená zachování současného stavu, dopady proto nejsou popsány. VARIANTA C) - stanovení kratších lhůt pro vnitrostátní platební transakce – zkrácení současných lhůt Při zkrácení současných lhůt lze očekávat následující dopady: PŘÍNOSY Obecné Pro uživatele PS Pro poskytovatele PS Obecné Pro PS

uživatele



dřívější disponování s prostředky v případě zkrácení lhůt



zvýšení důvěry klientů v platební instituce

  

NEGATIVA A NÁKLADY zhoršení přehlednosti legislativy nutnost změn na straně bank z důvodu zásahu do současného stavu případný růst cen platebních služeb či cen jiných (např. příbuzných či balíčkových) produktů/služeb (v případě přenesení nákladů do cen poskytovatele)

61

Pro poskytovatele PS

 

jednorázové náklady na vyškolení zaměstnanců, změnu vnitřních systémů, náklady na informování klientů o změně vyplývající ze Směrnice pokles výnosů vyplývající ze zkrácení lhůt (možnost s prostředky déle disponovat, investovat je atd.)

3) SHRNUTÍ A VÝSLEDEK KONZULTACE Oslovení respondenti (FA, HK, SOS, APMS, AK) většinou přiklánějí k zachování současné národní právní úpravy, a to přestože tím dojde v některých segmentech ke zpřísnění. Dvě důležité asociace (ČBA, ADZ) se vyslovily pro stanovení lhůt dle Směrnice bez využití diskrece. Jako důvod uvádějí nadbytečnost takové úpravy v zákoně a naopak žádají ponechat tuto oblast na obchodní strategii a konkurenci poskytovatelů platebních služeb (banky zároveň potvrzují schopnost a ochotu dodržovat zmíněné kratší lhůty dobrovolně, na smluvní bázi). ADZ navíc namítá ztížení rozvoje poskytovatelů PS přijetím přísnějšího režimu (pozn. – již dnes se ZPS na družstevní záložny vztahuje).

4) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ Zachování dosaženého standardu lhůt v platebním styku a dokonce jeho zpřísnění má velký význam pro uživatele platebních služeb. Je třeba rovněž vzít v úvahu, že pro běžné transakce (bez konverze)44 stanoví Směrnice tytéž lhůty jako zákon o platebním styku až od roku 2012. Nevyužití diskrece ve vnitrostátním platebním styku v české měně by znamenalo úpravu zrušit a teprve po 3 letech se k původně dosaženému standardu opět navrátit. MF a ČNB proto navrhují, aby byly kratší lhůty pro provedení vnitrostátních transakcí stejné jako platí podle současného ZPS, tj. aby byla diskrece využita (varianta B).

44

Podle názoru ČNB nebude mít zahrnutí konverze dopad na případné zkrácení lhůt, neboť konverze je technicky a softwarově nenáročná.

62

Implementace a vynucování Implementace pravidel zavedených směrnicí bude provedena přijetím nového zákona o platebním styku (včetně nových prováděcích právních předpisů k němu), který nahradí stávající právní úpravu v této oblasti. Stejně jako dosud bude v zákoně o platebním styku vedle právní úpravy vyplývající ze směrnice o platebních službách obsažena také právní úprava vydávání elektronických peněz a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování. Vynucování takto stanovených pravidel bude probíhat buď v rámci řešení individuálních sporů mezi poskytovateli a uživateli služeb (v soudním řízení, v rozhodčím řízení, nebo v řízení před finančním arbitrem), nebo v rámci dohledu vykonávanému Českou národní bankou. V rámci výkonu dohledu má Česká národní banka možnost ukládat za porušení zákona opatření k nápravě nebo sankce, případně využít dalších nástrojů dohledu.

Přezkum účinnosti Mechanismus přezkumu účinnosti je zakotven přímo ve směrnici. Do 1. listopadu 2012 předloží Evropská komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Evropské centrální bance zprávu o provádění této směrnice a o jejích dopadech. V návaznosti na to proběhne v České republice také přezkum účinnosti ohledně zvolených variant u jednotlivých národních diskrecí.

Kontakty a prohlášení schválení hodnocení dopadů Kontaktní osoby: JUDr. Jiří Beran, vedoucí oddělení Bankovnictví a úvěry, odbor Legislativa finančního trhu, Ministerstvo financí, e-mail: [email protected] , tel. +420 257 043 110 Ing. Dušan Hradil, vedoucí oddělení Ochrana spotřebitele, odbor Analýzy a rozvoj finančního trhu, Ministerstvo financí, e-mail: [email protected] , tel: +420 257 042 572 Ing. Dalibor Strnadel, oddělení Bankovnictví a úvěry, odbor Legislativa finančního trhu, Ministerstvo financí, e-mail: [email protected] , tel: +420 257 043 429 Ing. Pavel Švec, oddělení Ochrana spotřebitele, odbor Analýzy a rozvoj finančního trhu, Ministerstvo financí, e-mail: [email protected] , tel: +420 257 043 135

63