Plán péče o evropsky významnou lokalitu. Stružnické rybníky. na období DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie

Plán péče

o evropsky významnou lokalitu

Stružnické rybníky

na období 2011 – 2020

DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie

2010

Plán péče o evropsky významnou lokalitu Stružnické rybníky na období 20112020

Obsah: 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ..................................................................................... 3 1.1 Základní identifikační údaje ........................................................................................................ 3 1.2 Údaje o lokalizaci území .............................................................................................................. 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ............................................. 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma .................................................................................. 6 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ........................................................................... 6 1.6 Kategorie IUCN ............................................................................................................................. 6 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ............................................................................................................... 6 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ............................................. 7 1.9 Cíl ochrany .................................................................................................................................... 7 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany.................................... 8 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ............................................. 8 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ................................................................................................... 12 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ............................ 14 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ......................................... 14 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup ................................................................................................................... 18 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize ......................... 18 3. Plán zásahů a opatření .................................................................................................................... 19 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ...................................... 19 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ............................................................................................................................. 24 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu...................................................................................... 24 3.4 Návrhy potřebných administrativně‐správních opatření v území ........................................ 24 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ........................ 25 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ......................................................................................... 25 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území .............................. 25 4. Závěrečné údaje ............................................................................................................................... 26 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ....................................................................................................................... 26 4.2 Použité podklady a zdroje informací ........................................................................................ 26 4.3 Seznam používaných zkratek .................................................................................................... 28 4.4 Plán péče zpracoval ................................................................................................................... 28 5. Přílohy............................................................................................................................................... 29

2


1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo ÚSOP: 2886 kategorie ochrany: navržena přírodní památka název území: Stružnické rybníky Evropsky významná lokalita (EVL) Stružnické rybníky byla zařazena do nařízení vlády 132/2005 Sb. ze dne 22.12.2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Vymezení EVL je uvedeno v příloze k tomuto nařízení. Kód EVL je CZ0513257. EVL je vymezena jako soustava Stružnických rybníků na pravostranném přítoku Stružnického potoka v povodí Šporky mezi Horní Libchavou a Stružnicí.

1.2 Údaje o lokalizaci území Kraj: Liberecký (CZ0510) Okres: Česká Lípa (3501) Obec s rozšířenou působností: Česká Lípa (5101) Obec s pověřeným obecním úřadem: Česká Lípa (51011) Obec: Stružnice (15732) Katastrální území: Stružnice (757322), ochranné pásmo zasahuje také do k.ú. Horní Libchava (643319) Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Stružnice (757322) Číslo Číslo parcely Druh Způsob využití Číslo listu Výměra Výměra parcely podle PK pozemku pozemku podle vlastnictví parcely parcely podle KN nebo jiných podle KN KN celková podle v ZCHÚ (m2) evidencí KN (m2) 1035/1 Orná půda 589 35978 5648 (část) 1035/2 Orná půda 313 4381 4381 1035/3 Orná půda 589 1845 1845 1035/4 Orná půda 589 1568 1568 1036 Vodní plocha rybník 530 16590 16590 Trvalý travní 530 13305 13305 1037 porost 1039 Vodní plocha rybník 530 10312 10312 Trvalý travní 530 12089 12089 1040 porost Ostatní Ostatní 530 1319 1319 1041 plocha komunikace 1042 Vodní plocha Rybník 530 21644 21644

3


Číslo Číslo parcely parcely podle PK podle KN nebo jiných evidencí 1043 (část) 1044 1045 1046 (část) 1047 1048 (část) 1051/1 (část) 1051/10 (část) 1051/13 (část) 1052

Druh pozemku podle KN

Způsob využití Číslo listu Výměra Výměra pozemku podle vlastnictví parcely parcely KN celková podle v ZCHÚ (m2) KN (m2) Ostatní 87 4579 3904 komunikace

Ostatní plocha Lesní pozemek Vodní plocha Trvalý travní porost Trvalý travní porost Ostatní plocha

92

14160

14160

23252

23252

589

10528

7750

530

12032

12032

597

3515

2713

Orná půda

597

341626

375

Orná půda

595

21565

4427

Orná půda

475

7852

180

3

1050

1050

Rybník

Ostatní komunikace

Ostatní plocha

Neplodná půda Celkem

158544

Ochranné pásmo: Katastrální území: Stružnice (757322) Číslo Číslo parcely parcely podle PK podle KN nebo jiných evidencí 1033 1034 (část) 1035/1 (část) 1038 (část) 1043 (část) 1046 (část) 1048 (část) 1049 (část) 1050/7 (část)


Způsob využití Číslo listu Výměra pozemku podle vlastnictví parcely KN celková podle KN (m2)

Výměra parcely v OP (m2)

562

166

166

87

444

154

Orná půda

589

35978

15415

Orná půda

589

9318

8778

87

4579

175

589

10528

2789

597

3515

980

597

8532

1127

589

126514

3281

Trvalý travní porost Ostatní plocha

Ostatní plocha

Ostatní komunikace

Ostatní komunikace

Trvalý travní porost Ostatní plocha Ostatní plocha Orná půda

Ostatní komunikace Ostatní komunikace

4


Číslo Číslo parcely parcely podle PK podle KN nebo jiných evidencí 1051/1 (část) 1051/4 (část) 1051/9 (část) 1051/10 (část) 1051/11 1051/13 (část)


Způsob využití Číslo listu Výměra pozemku podle vlastnictví parcely KN celková podle KN (m2)


Orná půda

597

341626

11735

Orná půda

596

136813

14448

Orná půda

595

41102

14895

Orná půda

595

21661

5638

Orná půda

596

2772

2772

Orná půda

475

7852

1931

Celkem

84272

Katastrální území: Horní Libchava (643319) Číslo parcely Číslo podle PK nebo parcely jiných podle KN evidencí 1471/2 (část) 1471/3 (část) 1653/1 (část) 1653/3 (část) 1653/4 (část) 1653/5 (část) 1653/7 (část) 1653/8 (část) 1653/10 (část) 1653/11 (část) 2073 (část) 2139/6 (část)

Číslo listu vlastnictví

Výměra parcely celková podle KN (m2)


Orná půda

234

8992

1779

Orná půda

247

3941

1464

Orná půda

10002

67138

4078

Orná půda

193

29538

9361

Orná půda

466

8201

3513

Orná půda

71

21148

2463

Orná půda

272

10698

3441

Orná půda

439

56358

17

Orná půda

247

23586

905

Orná půda

247

4047

1015

439

939

280

234

288

242


Způsob využití pozemku podle KN

Ostatní komunikace koryto vodního Vodní plocha toku umělé Celkem

Ostatní plocha

28558

Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ

5


1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

OP plocha v ha

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

lesní pozemky

ZCHÚ plocha v ha 1,42

vodní plochy

7,18

0,02

zamokřená plocha

rybník nebo nádrž

7,18

vodní tok

trvalé travní porosty orná půda

4,52

0,30

1,84

10,69

ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 0,90

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

0,27

neplodná půda

0,1 0,8

ostatní způsoby využití

15,86

11,28

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Území se nepřekrývá se žádným chráněnými územími.

1.6 Kategorie IUCN Kategorie IUCN není určena. Navrhovaná kategorie: IV.‐ řízená rezervace

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu EVL Stružnické rybníky byla zařazena do národního seznamu kvůli ochraně kuňky obecné (Bombina bombina), druhu z přílohy II Směrnice Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích). Pro nově vyhlašovanou přírodní památku navrhujeme uvést jako předmět ochrany „mokřadní biotopy soustavy Stružnických rybníků a druhy na ně vázané, především populace kuňky obecné Bombina bombina“.

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav B. druhy Název druhu

stupeň ohrožení

kuňka obecná SO, EN Bombina bombina

aktuální početnost popis biotopu druhu nebo vitalita populace v ZCHÚ stovky jedinců mělké osluněné vodní plochy s bohatou makrofytní vegetací 6


Kuňky obecné se na Liberecku vyskytují pouze v bezprostředním okolí České Lípy na několika lokalitách zařazených do soustavy Natura 2000. Celková početnost druhu je relativně nízká a každá z obsazených lokalit je pro zachování druhu velmi cenná. V EVL Stružnické rybníky se v současnosti vyskytuje populace o odhadované velikosti v řádech stovek jedinců. Kuňky se zde vyskytují zejména na Prostředním Stružnickém rybníce (druhý v pořadí) a bezejmenném třetím rybníce. V menší míře se vyskytují i v Dolním Stružnickém rybníce (spodní, čtvrtý v soustavě) a v kalužích západně od Horního Stružnického rybníka. Prostřední Stružnický rybník a bezejmenný třetí rybník měly v letech 2009 a 2010 vysokou průhlednost vody, velmi řídké litorární porosty tvořené rákosem na hluboké vodě a velké množství zatopených stromů a keřů. V přítokových částech oba rybníky přecházely do soustavy mělkých tůněk s bohatě vyvinutou makrovegetací, kde se zdržovalo nejvíce jedinců kuněk. Na Dolním Stružnickém rybníce se vyskytuje pouze velmi malá populace druhu. Důvodem jsou nevhodné podmínky a morfologie břehů po provedeném odbahnění rybníka. Přítoková část rybníka je oddělena nahrnutými deponiemi, litorální pásmo je velmi limitované. Kuňky se dále vyskytovaly v mělkých vegetací zarostlých kalužích na starých cestách západně od Horního Stružnického rybníka v prostoru odděleném od vlastního rybníka deponiemi a v kanálu podél této deponie. Po bohatě srážkovém období byli jedinci kuněk nalezeni i v periodické kaluži na přechodu Horního Stružnického rybníka a pole. Tyto výskyty svědčí o dobré migrační schopnosti druhu. Ve vlastním Horním Stružnickém rybníku nebyly kuňky obecné zaznamenány, důvodem může být i vysoká obsádka kapra obecného.

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Území se nepřekrývá s žádnou další EVL ani ptačí oblastí.

1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany je zachování životaschopné rozmnožující se populace kuňky obecné a dalších mokřadních organismů vázaných na menší mělké nádrže s bohatými litorálními porosty. Pro tyto účely je nutné uplatňovat extenzivní obhospodařování rybníků včetně šetrného rybářského využívání.

7


2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů EVL tvoří soustava čtyř rybníků ležící na bezejmenném pravostranném přítoku Stružnického potoka mezi obcemi Stružnice a Horní Libchava. Širší okolí představuje intenzivně zemědělsky obhospodařovaná krajina, v těsném okolí soustavy je možno nalézt fragmenty podmáčených luk, porosty náletových vlhkomilných dřevin a úhory na orné půdě. Lokalita se nachází v Ralské pahorkatině, 4 km severozápadně od České Lípy v nadmořské výšce 273–280 m.n.m. Podloží je tvořeno svrchnoturonskými pískovci, které jsou překryty čtvrtohorními organickými a písčitými sedimenty. Území patří do Ralské pahorkatiny a Českolipské kotliny. Rybníky jsou mělké, hojně zarostlé makrofytní vegetací, zejména Potamogeton spp. Litorální porosty jsou rozsáhlé, kromě Dolního Stružnického rybníku, na horním rybníku tvořené zejména rákosem, na dalších třech pestrou litorální vegetací včetně rostlin mezotrofních a oligotrofních vod (např. Carex vesicaria, C. gracilis Carex paniculata, Potentilla palustris, Phalaris arundinacea atp.). Rašeliníko‐ostřicové porosty typické pro přechodová rašeliniště litorálních zón rybníků jsou zde vyvinuty pouze nepatrně, zejména v přítokové zóně Prostředního Stružnického rybníku. Okolí je zarostlé dřevinnou a keřovitou vegetací (Betula pendula, Alnus glutinosa, Salix alba, S.cinerea) a vlhkými lady. V roce 2010 bylo na lokalitě při jednorázovém záznamu zaznamenáno 112 druhů cévnatých rostlin, z nichž žádný není vyjmenován vyhláškou jako zvláště chráněný. Višnák (2003) udává z území následující druhy červeného seznamu cévnatých rostlin (Procházka 2001): svízel severní (Galium boreale, C4a), skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris, C4a), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum, C3). Vzhledem k snadnému určení a dlouhého životního cyklu v rámci sezony je velmi pravděpodobné jejich vymizení. Lokalita je obklopena zemědělskými pozemky a především její okrajové části trpí silnou eutrofizací (místy se projevuje až jako monokultura Urtica dioica). Vegetace je silně mozaikovitá a heterogenní, nikoliv však druhově bohatá. Většinu plochy tvoří kromě otevřené vodní hladiny podmáčená společenstva svazů Magnocaricion elatae, Phragmition communis, Calthion palustris a keřové formace Salicion cinereae. Odlišná jsou pouze vyvýšená tělesa čtyř hrází a rozsáhlejší lesní porost zařaditelný do svazu Carpinion. EVL byla vyhlášena pro kuňku obecnou Bombina bombina, kromě tohoto druhu se zde vyskytují druhově bohatá společenstva mokřadních druhů rostlin a živočichů s některými vzácnějšími druhy.

8


Z dalších obojživelníků se na lokalitě vyskytují čolek obecný Lissotriton vulgaris, rosnička zelená Hyla arborea, skokan skřehotavý Rana ridibunda, skokan štíhlý Rana dalmatina, skokan hnědý Rana temporaria, ropucha obecná Bufo bufo, z plazů se zde vyskytují užovka obojková Natrix natrix a slepýš křehký Anguis fragilis. Na území EVL bylo orientačním průzkumem zjištěno 38 druhů ptáků (tabulka T3). Ze vzácnějších mokřadních druhů zde hnízdí potápka malá Tachybaptus ruficollis, kopřivka obecná Anas strepera, moták pochop Circus aeruginosus a chřástal vodní Rallus aquaticus. Území je potravním stanovištěm čápa černého Ciconia nigra. Zaznamenán byl adultní jedinec orla mořského Haliaeetus albicilla, který zde nehnízdí, lokalita však může být součástí potravního teritoria páru hnízdícího v okolí. U vodouše kropenatého Tringa ochropus a jeřába popelavého Grus grus je nejasný status na lokalitě, může se jednat o hnízdiště, potravní stanoviště nebo jen o náhodné pozorování jedinců bez vazby k území. Při inventarizačním průzkumu vážek v roce 2010 bylo zjištěno 19 druhů (tabulka T3), jedná se tedy o lokalitu druhově středně bohatou (Waldhauser 2010). Při pohledu na zjištěné výsledky kvantitativně vynikají zejména druhy Erythromma najas, Ischnura elegans a Coenagrion puella. Poslední dva jmenované druhy jsou všeobecně velmi běžné. Šidélko rudoočko Erythromma najas vyžaduje vodní plochy s dostatkem makrofytní vegetace s natantními listy, zjištěný stav populace druhu tedy přímo odpovídá charakteru rybníků. Za významný lze považovat zejména nálezy tyrfofilních druhů uvedených v červeném seznamu – šídlatky tmavé Lestes dryas (druh zranitelný) a šidélka kopovitého Coenagrion hastulatum (druh téměř ohrožený). Ostatní druhy patří spíše mezi nevyhraněné, s širokou ekologickou valencí, některé z nich jsou běžné, široce rozšířené druhy. I přes cílené vyhledávání nebyla v roce 2010 na lokalitě zjištěna vážka jasnoskvrnná Leucorrhinia pectoralis, i když se zdá, že jsou stanovištní požadavky tohoto druhu splněny. Tento druh byl na této lokalitě v dřívějších letech 2003 – 2005 zjištěn v malých počtech (5x jen 1 samec, jen jednou 2 samci) zjištěn Honců & Roztočil (2004, 2006). I mezi ostatními literárními daty jsou některé druhy vzácné až velmi vzácné, které při aktuálních průzkumech nebyly zaznamenány. Jedná se zejména o Anaciaeshna isoceles, Brachytron pratense, Leucorrhinia dubia a Leucorrhinia rubicunda. Většinou byl nalezen jen jeden (nebo velmi málo) exemplář během několika let sledování lokality. Druhy rodu Leucorrhinia patří mezi tyrfofilní druhy (slatiniště až vrchoviště), v širším regionu se vyskytují především na rašeliništích u lesních oligotrofních rybníků většinou v metapopulační dynamice. Lokality charakteru Stružnických rybníků slouží většinou jako satelitní doplňkové lokality, které jsou kolonizovány z bohatých zdrojových lokalit – v regionu např. PR Světlík, PP Rašeliniště Černého rybníka, Mariánský rybník atd. Při orientačním průzkumu brouků chytaných do zemních pastí bylo determinováno celkem 24 druhů brouků (Vonička 2010, tabulka T3). S výjimkou druhu Diachromus 9


germanus a tesaříka pižmového Aromia moschata převažují obecné, široce rozšířené hygrofilní druhy střevlíků, obývající i druhotné a uměle vytvořené mokřady. Druhové spektrum je doplněno několika hojnými lučními, resp. lesními druhy. Stružnické rybníky ale mají bezpochyby značný potenciální význam pro více významných druhů hygrofilní fauny. Střevlík Diachromus germanus je v Čechách vzácný druh vyskytující se na vlhkých stanovištích bez zastínění v nížinách až podhůří: rostlinami porostlé břehy vod, louky podél vod, slaniska, dna vypuštěných rybníků (Hůrka 1996). Často osídluje zejména vypuštěné (letněné) rybníky, kde se mohou namnožit velice silné populace, které s opětovným napuštěním nádrže zanikají. Obecně rozšířené druhy byly zaznamenány u denních motýlů a rovnokřídlých (tabulka T3). Přehled zvláště chráněných druhů živočichů (výskyt zvláště chráněných druhů rostlin není evidován) Vzhledem ke skutečnosti, že seznam zvláště chráněných druhů uvedených ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., v platném znění, je zastaralý a neodráží skutečné priority druhové ochrany, jsou uvedeny také druhy zařazené do Červených seznamů zpracované pro příslušné skupiny. Pro rostliny je použit zdroj Procházka 2001, pro bezobratlé Farkač et al. 2005 a pro obratlovce Plesník et al. 2003. název druhu

kategorie aktuální početnost nebo podle vitalita populace v ZCHÚ vyhlášky č. 395/1992 Sb.

popis biotopu druhu, další poznámky

Druhy uvedené ve vyhlášce 395/1992 Sb. vážka jasnoskvrnná SO, VU Leucorrhinia pectoralis

nepravidelně 1 – 2 samci

čolek obecný Lissotriton vulgaris

SO, NT

neznámá

rosnička obecná Hyla arborea

SO, NT

stovky jedinců

kuňka obecná Bombina bombina ropucha obecná Bufo bufo

SO, EN

stovky jedinců

O, LC

neznámá

mezotrofní nebo dystrofní vody. Často slatinné vody, přechodová či vrchovištní rašeliniště s bohatými litorálními porosty vodní nádrže s dobře vyvinutým litorálním pásmem, zarostlé kaluže na cestách vlhčí světlé listnaté lesy, křoviny v okolí vod, podmáčené louky a litorální porosty rybníků mělké osluněné vodní plochy s bohatou makrofytní vegetací otevřená krajina se zahradami, loukami, okolí vodních ploch

10


název druhu

kategorie aktuální početnost nebo podle vitalita populace v ZCHÚ


skokan skřehotavý Rana ridibunda

KO, NT

neznámá

pomalu tekoucí a stojaté vody, převážně v nižších polohách. Obývá širokou škálu biotopů, často se vyskytuje ve velkých rybnících, řekách, kanálech a jezerech.

skokan štíhlý Rana dalmatina

SO, NT

neznámá

kulturní krajina v nížinách a pahorkatinách, rozmnožuje se v menších a středních nádržích

slepýš křehký Anguis fragilis užovka obojková Natrix natrix potápka malá Tachybaptus ruficollis kopřivka obecná Anas strepera čáp černý Ciconia nigra moták pochop Circus aeruginosus orel mořský Haliaeetus albicilla křepelka polní Coturnix coturnix chřástal vodní Rallus aquaticus jeřáb popelavý Grus grus

SO, LC

neznámá

O, LC

neznámá

všudypřítomný druh, otevřená krajina i lesy okolí vod, stojatých i tekoucích

O, VU

šest párů (2010)

O, VU

v roce 2010 tři páry

spíše menší vodní plochy s velmi dobře vyvinutými porosty rákosin vodní nádrže s litorálními porosty

SO, VU

lokalita je lovištěm jednoho páru jeden hnízdící pár (2010)

mokřady, okolí vodních toků v lesích rákosiny členitá krajina s vodními plochami

SO, VU

pozorován jeden adultní jedinec (2010) jeden samec volající z úhoru v bezprostředním okolí EVL jeden volající samec (2010)

KO, CR

pozorováni 2 jedinci

vodouš kropenatý Tringa ochropus bramborníček hnědý Saxicola rubetra krkavec velký Corvus corax

SO, EN

vyhlášky č. 395/1992 Sb.

O, VU KO, CR SO, NT

O, LC O, VU

obilná pole, pícniny, méně často louky litorální porosty vodních ploch

rybníky s bažinatou vegetací a s dostatečně rozsáhlými litorálními porosty přecházejícími v pole a louky pozorován jeden jedinec rybniční soustavy obklopené (2010) lesními porosty jeden zpívající samec podhorské louky, méně často ruderální porosty území je součástí loviště páru plastický druh, všechny typy krajin hnízdícího v remízu mezi EVL od nížin do hor Cihelenské a Stružnické rybníky Druhy uvedené v Červených seznamech

labuť velká Cygnus olor skokan hnědý Rana temporaria tesařík pižmový Aromia moschata

VU

pozorovány 2 páry

LC

neznámá

NT

odchycen 1 ex.

rybníky a nádrže povodí řek a další biotopy s výskytem vrb, nejčastěji vrby jívy, živných rostlin larev

11


název druhu

kategorie aktuální početnost nebo podle vitalita populace v ZCHÚ vyhlášky č. 395/1992 Sb.

šídlo červené Anaciaeschna isoceles šídlo luční Brachytron pratense

šidélko kopovité Coenagrion hastulatum

VU

EN

NT

šídlatka brvnatá Lestes barbarus

VU

šídlatka tmavá Lestes dryas

VU

šídlatka zelená Lestes virens

VU

vážka čárkovaná Leucorrhinia dubia

VU

vážka temnoskvrnná Leucorrhinia rubicunda

šídlatka hnědá Sympecma fusca vážka žíhaná Sympetrum striolatum

EN

NT

NT

dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán

pozorovány 2 ex.

dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán hojný výskyt dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán


stojaté nebo pomalu tekoucí vody

vyžaduje dystrofní-oligotrofní vody, méně často mezotrofních, většinou s nižším pH. Preferuje rašeliniště, ale vyskytuje i ve srovnatelných biotopech s bohatými porosty makrofyt a ostřicovými litorály mělké, prohřívané stojaté vody, často až semiterestrické biotopy mělké stojaté vody, bohatě zarostlé

osluněné stojaté vody s bohatou vegetací euryekní druh obývající nejrůznější stanoviště s osluněnou vodou, stojaté i pomalu tekoucí s pouze řídkými porosty vegetace

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Rybniční soustava je podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, významným krajinným prvkem. Nejsou známy žádné projekty ani zásahy realizované v tomto území z důvodu ochrany přírody. 12


b) lesní hospodářství Na území EVL se nachází jeden lesní pozemek o rozloze 1,4 ha mezi Horním a Prostředním Stružnickým rybníkem. Jedná se o podmáčený les s převažujícím zastoupením břízy a osiky. c) zemědělské hospodaření Orná půda obklopuje EVL z více než tří čtvrtin. Do území zasahuje několika drobnými parcelami, které jsou v současnosti pokryty ruderálními společenstvy. Naopak menší část parcely vedená jako trvalý travní porost je ve skutečnosti součástí běžně obhospodařovaného pole. Ochranné pásmo bylo vymezeno na parcelách s kulturou orné půdy a částečně trvalého travníhp porostu (ve skutečnosti ale obhodpodařovaného jako orná půda). V místech ochranného pásma dochází v případě vhodných klimatických podmínek k vytváření periodických kaluží, které obsazují některé mokřadní druhy včetně migrujících kuněk obecných. Na zemědělských pozemcích v okolí EVL jsou vymezeny čtyři půdní bloky. Kultura orná půda je vedena u půdních bloků 9501 a 9605/8. První z nich je obhospodařován společností Agrome s.r.o. v režimu certifikovaného ekologického zemědělství, na druhém probíhá konvenční hospodaření (uživatel půdního bloku Jaroslav Kurtinec). Další dva půdní bloky mají uvedenu kulturu trvalý travní porost a jsou obhospodařovány v režimu ekologického zemědělství. Půdní blok 9502 (uživatel Agrome s.r.o) je klasifikován v kategorii ostatní, půdní blok 9605/6 je klasifikován jako stálá pastvina (uživatel Zelená farma s.r.o). Všechny půdní bloky leží ve čtverci 720‐ 0970. d) rybníkářství Podle stavu z let 2009 a 2010 probíhá rybářské hospodaření na extenzivní či polointenzivní úrovni a z pohledu zájmů ochrany přírody se jeví jako vyhovující. Do budoucna ale hrozí zhoršení technického stavu rybníků, který bude vyžadovat investice do údržby, a proto bude muset dojít k dohodě zástupců ochrany přírody s hospodařícím subjektem na optimalizaci způsobu hospodaření. Prokázána je přítomnost invazního druhu střevličky východní (Pseudorasbora parva). e) myslivost EVL se nalézá na území honitby Horní Libchava (kód 5101310129). Zpracovatelům plánu péče nejsou známy žádné recentní pozitivní ani negativní vlivy myslivosti na území EVL ani populaci kuňky obecné. Rizikem by bylo vypouštění uměle odchovaných kachen divokých, které by (v závislosti na počtech vypuštěných jedinců) mohly mít negativní vliv na kvalitu vody a stav litorálních porostů a tedy také na stanoviště kuňky obecné.

13


f) rybářství EVL není součástí žádného vymezeného rybářského revíru. g) rekreace a sport Na lokalitě neprobíhají žádné rekreační ani sportovní aktivity. h) těžba nerostných surovin V území neprobíhá těžba nerostných surovin. i) jiné způsoby využívání Nejsou známy.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán obce Stružnice byl schválen v roce 21.2.2002, od schválení byly vydány dvě změny územního plánu schválené dne 8.7.2004. Vyhláška o závazné části územně plánovací dokumentace nabyla účinnosti 5.8.2004. Do zájmového území zasahuje LHC LS Česká Lípa (kód LHC 408000), který má zpracovaný lesní hospodářský plán na období 2004‐2013.

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Do území spadá jeden pozemek o rozloze ca 1,4 ha mezi Horním a Prostředním Stružnickým rybníkem (dílčí plocha 4). Součástí lesního pozemku je alej dubů na hrází Horního Stružnického rybníka. Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod

5 České středohoří 408000 LS Česká Lípa

Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

1,4 2004 ‐ 2013 Lesy ČR LS Česká Lípa

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 5 České středohoří Soubor lesních typů Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT (SLT)

Výměra (ha)

Podíl (%)

14


2K

kyselá buková doubrava

Bo 0+‐, db 5‐7, bk 0‐3, hb 0‐1, lp +‐2 br +‐1

Celkem

1,4

100

1,4

100,00%

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Jehličnany BO Listnáče DB BK HB LP BR TR VR OS Celkem

Název dřeviny

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

Borovice lesní

0

0

0,0142

1

Dub letní Buk lesní Habr obecný Lípa srdčitá Bříza bělokorá Třešeň ptačí Vrba bílá Topol osika

0,25 0 0 0 0,91 0,08 0,08 0,1 1,42

18 0 0 0 64 6 6 7 100

0,71 0,213 0,071 0,284 0,1278 0 0 0 1,42

50 15 5 20 9 0 0 0 100

Příloha č. M5: Lesnická mapa typologická podle OPRL

2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Vodoprávní úřad poskytnul k nádržím pouze následující údaje s odvoláním na fakt, že jiné nejsou k dispozici. Název rybníka (nádrže) k.ú., parc.č. Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Povolení k nakládání s vodami Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník rybníka

Horní Stružnický rybník 1046 1,0528 ha 1,007 ha Horní rybník nezjištěno nezjištěno nezjištěno ne Ing. Magdaléna Hrušková, Arbesovo náměstí 724, 150 00 Praha 5 Smíchov

15


Uživatel rybníka Průtočnost – doba zdržení

Název rybníka (nádrže) k.ú., parc.č. Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Povolení k nakládání s vodami Manipulační řád Provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Průtočnost – doba zdržení

Stružnický prostřední rybník 1042 2,1644 ha 0,116 ha Druhý v soustavě Ne Ne Ne Ne Vlastimil Pernica, Emilia Pernicová, Stružnice 145, 470 02 Stružnice

Název rybníka (nádrže) k.ú., parc.č. Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Povolení k nakládání s vodami Manipulační řád Provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Průtočnost – doba zdržení

bezejmenný rybník 1039 1,0312 ha Předposlední v soustavě ne Vlastimil Pernica, Emilia Pernicová, Stružnice 145, 470 02 Stružnice

Název rybníka (nádrže) k.ú., parc.č. Katastrální plocha

Stružnický dolní rybník 1036 1,6590

16


Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Povolení k nakládání s vodami Manipulační řád Provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Průtočnost – doba zdržení

0,797 ha Poslední v soustavě ne ne ne ne Vlastimil Pernica, Emilia Pernicová, Stružnice 145, 470 02 Stružnice

Příloha: tabulka “Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T1

2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Dílčí plocha 1 – rudealizovaný porost severozápadně od Horního Stružnického rybníka. Plocha je od rybníka oddělena valem deponie a intenzivně zarůstá náletovými dřevinami. V severní části dílčí plochy se ve vlhčím období objevují mělké kaluže na travnaté cestě, biotop kuňky obecné. Dílčí plocha 2 – Horní Stružnický rybník. V západní části má vyvinuté bohaté litorální ostřicové porosty. Severní zátoka je od zbytku rybníka oddělena valem a intenzivně zarůstá mokřadními vrbami. Dílčí plocha 3 – částečně ruderalizovaná vlhká louka zarůstající místy mokřadními křovinami. Východním směrem přechází do litorálních porostů Prostředního Stružnického rybníka, jižním směrem k poli přechází do suchých ruderalizovaných trávníků. Dílčí plocha 4 – lesní pozemek viz kapitola 2.4.1. Dílčí plocha 5 – Prostřední Stružnický rybník. V současnosti se jedná o klíčové místo kuněk obecných v EVL (spolu s třetím (bezejmenným) rybníkem). Západní břeh je lemován řídkými rákosinami doprovázenými porosty Salix cinerea vyrůstající z vody. Dílčí plocha 6 – Bezejmenný (třetí) rybník. Zazemňující se nádrž, která od západu přechází v křoviny a podmáčený les. Velmi významná lokalita kuněk obecných v EVL. 17


Dílčí plocha 7 – Lada na opuštěném poli. Dílčí plocha 8 – Dolní Stružnický rybník. V přítokové (západní) části porosty křovin. Břehová linie je v západní polovině lemována vyhrnutou deponií. Litorální pásmo je velmi špatně vyvinuto. Příloha: ‐ tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 ‐ mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Území je nově vyhlašované, nejsou známy žádné projekty ani ochranářská opatření zde realizované.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem ochrany přírody na lokalitě je ochrana populace kuňky ohnivé. Nepředpokládá se, že by mohlo dojít ke kolizi s jinými význačnými společenstvy či druhy živočichů a rostlin.

18


3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice

Kategorie lesa

Soubory lesních typů

23a ZU 2K kyselá buková doubrava Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin Bo 0+‐, db 5‐7, bk 0‐3, hb 0‐1, lp +‐2 br +‐1 Porostní typ A

db Základní rozhodnutí

Porostní typ B

Porostní typ C

br

Hospodářský způsob (forma)



p, pN, (pH) skupinovitě

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní Obmýtí doba

Obnovní doba

120 30 70 20 Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Horizontálně zapojená porostní výstavba, vertikálně středně diferencovaná, trvalá existence etáží žádoucí Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií rychlý postup obnovy s využitím dvoufázové clonné seče pro db s rychlá druhová přeměna předsunutými skupinkami. Vhodné ponechání elitních výstavků. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Umělá obnova, vnášení dřevin dle CDS

Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově db lp

předsunuté kotlíky

Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Zaměření na kvalitu a stabilitu porostu. Porostní výstavba – horizontální struktura mírně uvolněná, vertikální výstavba výrazně diferencovaná. 19


Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií ohrožení půd acidifikací, následnou půdní degradací. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií UKT standart, bez zvláštních nároků

Poznámka

b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou

Způsob letnění nebo zimování

Způsob odbahňování Způsoby hnojení Způsoby regulačního přikrmování Způsoby použití chemických látek Rybí obsádky

Horní Stružnický rybník Chov juvenilních kaprovitých ryb Polointenzivní V průběhu března až června v prvním roce chovu držení na nízké hladině, následné napuštění. Pro příznivý rozvoj litorálu je nutno provést takové nastavení výšky vodní hladiny, které zajistí vzhledem k rozvoji příbřežní makrovegetace optimální hloubku vody (do 30 cm) přibližně na 10–30 % rozlohy rybníku. Zimování v případě zjištěného masivního rozvoje nežádoucích populací karase stříbřitého a střevličky východní s ohledem na likvidaci těchto druhů v celé rybniční soustavě Částečné v případě potřeby (v době platnosti plánu péče nebude pravděpodobně nutné) Vyloučeno Iniciační Vyloučeno, vápnění jen v případě prokázaných veterinárních důvodů Možno jen vysazení plůdku kapra obecného pro jednohorkový cyklus nebo lína obecného pro dvouhorkový chovný cyklus, doplňkové druhy mohou být hrouzek obecný a perlín ostrobřichý, vyloučen je chov kapra obecného, amura bílého, tolstolobiků a dravých ryb, je třeba zamezit rozvoji populací invazních druhů karase stříbřitého a střevličky východní

Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou


Stružnický prostřední rybník Chov juvenilních kaprovitých ryb Polointenzivní Nutná rekonstrukce výpustního zařízení. V průběhu března až června v prvním roce chovu držení na nízké hladině, následné napuštění. Částečné snížení hladiny na 3 měsíce ve vegetační sezoně cca 1x za 5 let umožňující vyklíčení semen druhů obnaženého dna, výšku hladiny je třeba nastavit tak, aby byl dostatek mělčin ve vlastní nádrži. Pro příznivý rozvoj litorálu je nutno provést takové nastavení výšky vodní hladiny, které zajistí vzhledem k rozvoji příbřežní makrovegetace optimální hloubku vody (do 30 cm) přibližně na 10–30 % rozlohy rybníku. Zimování v případě zjištěného masivního rozvoje nežádoucích populací karase stříbřitého a střevličky východní s ohledem na

20



likvidaci těchto druhů v celé rybniční soustavě Částečné v případě potřeby (v době platnosti plánu péče nebude pravděpodobně nutné) Vyloučeno Iniciační Vyloučeno, vápnění jen v případě prokázaných veterinárních důvodů Možno jen vysazení plůdku kapra obecného pro jednohorkový cyklus nebo lína obecného pro dvouhorkový chovný cyklus, doplňkové druhy mohou být hrouzek obecný a perlín ostrobřichý, vyloučen je chov kapra obecného, amura bílého, tolstolobiků a dravých ryb, je třeba zamezit rozvoji populací invazních druhů karase stříbřitého a střevličky východní




bezejmenný rybník Chov juvenilních kaprovitých ryb Polointenzivní V průběhu března až června v prvním roce chovu držení na nízké hladině, následné napuštění. Pro příznivý rozvoj litorálu je nutno provést takové nastavení výšky vodní hladiny, které zajistí vzhledem k rozvoji příbřežní makrovegetace optimální hloubku vody (do 30 cm) přibližně na 10–30 % rozlohy rybníku. Zimování v případě zjištěného masivního rozvoje nežádoucích populací karase stříbřitého a střevličky východní s ohledem na likvidaci těchto druhů v celé rybniční soustavě Částečné v případě potřeby (v době platnosti plánu péče nebude pravděpodobně nutné) Vyloučeno Iniciační Vyloučeno, vápnění jen v případě prokázaných veterinárních důvodů Možno jen vysazení plůdku kapra obecného pro jednohorkový cyklus nebo lína obecného pro dvouhorkový chovný cyklus, doplňkové druhy mohou být hrouzek obecný a perlín ostrobřichý, vyloučen je chov kapra obecného, amura bílého, tolstolobiků a dravých ryb, je třeba zamezit rozvoji populací invazních druhů karase stříbřitého a střevličky východní



Stružnický dolní Chov juvenilních kaprovitých ryb Polointenzivní Nutná rekonstrukce nádrže. V průběhu března až června v prvním roce chovu držení na nízké hladině, následné napuštění. Pro příznivý rozvoj litorálu je nutno provést takové nastavení výšky vodní hladiny, které zajistí vzhledem k rozvoji příbřežní makrovegetace optimální hloubku vody (do 30 cm) přibližně na 10–30 % rozlohy rybníku. Zimování v případě zjištěného masivního rozvoje nežádoucích populací karase stříbřitého a střevličky východní s ohledem na likvidaci těchto druhů v celé rybniční soustavě 21



Částečné v případě potřeby (v době platnosti plánu péče nebude pravděpodobně nutné) Vyloučeno Iniciační Vyloučeno, vápnění jen v případě prokázaných veterinárních důvodů Možno jen vysazení plůdku kapra obecného pro jednohorkový cyklus nebo lína obecného pro dvouhorkový chovný cyklus, doplňkové druhy mohou být hrouzek obecný a perlín ostrobřichý, vyloučen je chov kapra obecného, amura bílého, tolstolobiků a dravých ryb, je třeba zamezit rozvoji populací invazních druhů karase stříbřitého a střevličky východní

V zájmu ochrany kuňky obecné a dalších vodních a amfibických živočichů na lokalitě je potřeba provádět co nejvíce extenzivní rybniční vícehorkové hospodaření s vyloučením dalších doprovodných aktivit spojených s intenzivním chovem, jako je pravidelné přikrmování ryb, opakované hnojení a vápnění. Nežádoucí druhy rybí obsádky (zejména karas stříbřitý, střevlička východní) je třeba odlovit a odstranit. Vysazování geograficky nepůvodních druhů (amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobec pestrý ad.) je vzhledem k degradaci vegetace rybníka nežádoucí. Z důvodu ochrany obojživelníků je doporučeno vyvarovat se chovu dravých ryb. V každém termínu by měly být vypuštěny maximálně dva z rybníků v soustavě. Problémem při manipulaci s vodní hladinou je v případě Stružnických rybníků extrémně slabý přítok. Vypouštění rybníků je možno provádět pouze v době, kdy existuje reálná naděje na rychlé znovunapuštění. Podzimní vypuštění by mělo proběhnout co nejdříve, dokud jsou živočichové dostatečně aktivní a schopni vyhledat náhradní stanoviště. Jarní výlovy by měly být také co nejdříve, aby v době rozmnožování kuněk již byly (alespoň částečně) napuštěny, zvláště s ohledem na velmi malý přítok do rybníků. Pro rybniční hospodaření jsou typické výskyty periodicky přítomných a v semenné bance vyčkávajících druhů rostlin. Občasné částečné snížení hladiny na 3 měsíce ve vegetační sezoně, umožní těmto druhům realizovat jejich krátký životní cyklus a obnovit zásobu semen v semenné bance. Doporučujeme proto zavést tento režim hospodaření alespoň v Stružnickém prostředním rybníku. Litorální společenstva je vhodné ponechávat z části (cca 20%) nedotčená i při manipulaci s rybničním sedimentem při vyhrnování rybníků. Při odstranění sedimentu je třeba materiál deponovat mimo plochu litorálu a mokřadů, ideálně rozvézt (v případě jejich nezávadnosti z hlediska ochrany životního prostředí) na okolní pole. c) péče o nelesní pozemky Kuňka obecná i vodní makrofytní vegetace vyžadují dostatek přímého slunečního osvitu. Okolí nádrží je třeba držet osluněné, preferovány jsou tedy nezapojené (starší) dřeviny a dostatečná plocha břehu bez keřů a stromů. Na Stružnických rybnících se jako

22


zásadní jeví prokácení pláště keřů mezi jižní hranicí bezejmenného rybníka a navazujícím polem. Dále doporučujeme prokácet náletové dřeviny v ruderální vegetaci v severozápadní části EVL a vyhloubit zde mělké tůně (cca 20 m 2). Vhodná by byla speciální seč louky mezi horním a prostředním rybníkem, která ale musí probíhat velmi extenzivně. Doporučujeme kosit v cyklu, a to vždy jen polovinu, druhou polovinu až následující rok a třetí rok kosení vynechat. d) péče o rostliny Z pohledu managementu je důležité bránit postupující eutrofizaci. Na lokalitě nebyly nalezeny žádné vzácnější druhy rostlin či jejich společenstev, které by vyžadovaly specifický management. e) péče o živočichy Péče o území je primárně nastavena s ohledem na zájmy živočichů, především pak kuňky obecné, která je hlavním předmětem ochrany. Zásady péče jsou uvedeny výše v částech péče o rybníky (nádrže) a vodní toky a péče o nelesní pozemky. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Lesy nejsou předmětem ochrany navrhované přírodní památky, v důsledku arondace byl do lokality začleněn jeden pozemek o rozloze ca 1,4 ha. Při péči o tento lesní pozemek je doporučeno aplikovat směrnici uvedenou v části 3.1.1. Konkrétní návrhy pro porostní skupiny jsou uvedeny v Příloze č. T1. b) rybníky (nádrže) V některých částech, např. v přítokové zóně Stružnického prostředního rybníku, je žádoucí vytvořit soustavu tůní, které by nebyly v přímém kontaktu s rybníky. Tůně obecně plní funkci refugia pro vodní organismy např. v době, kdy je vlastní rybník vypuštěn nebo na něm panují nepříznivé ekologické poměry. Z důvodu zachování vhodných ekologických poměrů je třeba udržovat tyto plochy bez ryb. Dále navrhujeme odstranit deponii okolo západního břehu čtvrtého rybníku a znovu vymodelovat litorální pásmo (sklon břehů) tak, aby umožnil rozvoj litorální vegetace a zlepšili se zde podmínky pro existenci kuňky obecné. Příloha: výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 c) nelesní pozemky Viz kapitola 3.1.1. 23


Příloha: výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo nebylo vymezeno, dle ustanovení zákona je jím pás o šíři 50 m vně hranice navrhované PP. OP tvoří především orná půda. Na západním okraji Horního Stružnického rybníka se v ochranném pásmu ve vlhčím období vytvářejí kaluže, osídlované kuňkou obecnou. Doporučeným managementem je ponechat tato místa bez zásahů v době vegetace a nezajíždět sem těžkou technikou ani v případě, že to klimatické podmínky umožňují. Na celé ploše ochranného pásma by mělo být vyloučeno používání jakýchkoli chemických prostředků.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Jedná se o nově vzniklé ZCHÚ. Hranice území jsou vedeny převážně po hranicích parcel. V místech, kde hranice nevede po prvcích, jež jsou v terénu jednoznačně identifikovatelné je nutné hranice geodeticky zaměřit, stabilizovat hraničníky v lomových bodech. Hranici je třeba v souladu vyhláškou č. 60/2008 Sb. po celém obvodu vymezit pruhovým značením a tabulemi s malým státním znakem ČR a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území. V průběhu platnosti plánu péče je nutné sledovat stav tabulí a pruhového značení a podle potřeby je obnovovat. Návrh na umístění tabulí je uveden v příloze M3.

3.4 Návrhy potřebných administrativněsprávních opatření v území Tento plán péče je podkladem pro vyhlášení zvláště chráněného území v kategorii přírodní památka v jednoznačně (parcelně) vymezeném rozsahu. Navrhované vedení hranice PP je znázorněno na mapě v příloze M2. Pro nově vyhlášené území navrhujeme v souladu s §§ 36 a 44 zákona č. 114/92 Sb., vymezení bližších ochranných podmínek (činností vázaných na souhlas orgánu ochrany přírody a krajiny) takto: Jen se souhlasem místně příslušného orgánu ochrany přírody lze v území: 1) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití, 2) zřizovat skládky, a to i přechodné, jakýchkoli materiálů, 3) umísťovat v památce nová zařízení k přikrmování zvěře, 4) zřizovat chov vodních ptáků, 5) provádět hnojení, používání biocidů, 6) uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, Komentáře k bližším ochranným podmínkám Bod 1 – převod pozemků na stavební parcely či jiné využití, které by bylo v rozporu se zájmy předmětů ochrany. Bod 2 – jakékoliv skládky by měly být zcela zakázány. Bod 3 – je nutné posuzovat podle umístění a dopadu na biotu v rámci PP. Bod 4 – v PP by měl být chov vodních ptáků vyloučen. 24


Bod 5 – hnojení by nevhodně zvyšovalo trofii území; používání biocidů v mokřadním prostředí by mohlo ohrozit předměty ochrany území. Realizace navržených managementových opatření si vyžádá povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les. Při podávání žádosti je třeba postupovat v souladu s ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Potřebné rozhodnutí o povolení kácení vydává věcně a místně příslušný úřad, kterým je Městský úřad Česká Lípa.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území navrhované přírodní památky není využíváno k rekreaci ani ke sportu a změna tohoto stavu není pravděpodobná. Koupání nemá na ochranu předmětu ochrany negativní vliv. Z tohoto důvodu není navrhováno žádné regulační opatření aktivit tohoto typu.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V území se v současné době nenacházejí žádné naučné panely pro veřejnost, jejich výroba a instalace by však byla vhodná. Tabule formátu A3 – A2 se stručným textem o hodnotách chráněného území, doplněné obrázky nebo fotografiemi, by měly být umístěny v místech uvedených v příloze M3.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Doporučujeme monitorovat vliv péče prováděné podle plánu péče na populaci kuňky obecné. Vhodný interval monitoringu jsou 3 roky. Všechny zásahy provedené podle plánu péče je nutné odborně zdokumentovat a evidovat v rezervační knize ZCHÚ a v Ústředním seznamu ochrany přírody. Evidence managementových opatření je nezbytným podkladem pro vyhodnocování účinnosti provedených zásahů a jejich případné úpravě. Při přípravě plánu péče byl proveden orientační entomologický, batrachologický a ornitologický průzkum. Doporučujeme provést standardní inventarizační průzkumy: botanický, malakologický, arachnologický, lepidopterologický a koleopterologický. Z hlediska nastavění ochranných podmínek ve vodních plochách bude nezbytné každých 5 let ověřit stav rybího společenstva během výlovů zejména s ohledem na kontrolu stavu populací invazních druhů ryb. U rybníků, jež nebudou slovovány je doporučen ichtyologický průzkum v litorálním pásmu (za použití zátahových sítí a elektrického agregátu), a to až v podzimním období (optimálně v září), kdy nebudou poškozeni raně juvenilní jedinci kuněk a kdy už bude možné zaznamenat tohoroční jedince přítomných druhů ryb před jejich zimováním.

25


4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady Orientační náklady za za rok (Kč) období platnosti plánu péče (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy Zaměření ZCHÚ a vyhotovení záznamu podrobného měření změn Pruhové značení hranic Označení území tabulemi se státním znakem (4 ks) Instalace informační tabule (1ks) Inventarizační průzkum cévnatých rostlin Zoologické inventarizační průzkumy Vyřezávání dřevin1 Vyhloubení tůní 2 Zpracování nového plánu péče Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ----------

3 000,8 000,10 000,15 000, 48 000, 60 000,20 000,15 000,399 000,-

Opakované zásahy Monitoring kuňky obecné Kosení luk (dílčí plochy 1, 3 a 7) Opakované zásahy celkem (Kč)

5 000,30 000,-

15 000,300 000,315 000,-

N á k l a d y

----------

714 000,-

c e l k e m (Kč)

220 000,-

1

částka je pouze orientační, její výše je ovlivněna skutečným rozsahem opatření, uvažováno je provedení zásahu na 2 ha 2 Částku nelze stanovit, její vyčíslení musí být předmětem samostatného projektu. Výše se bude odvíjet od skutečného počtu a velikosti tůní, které budou realizovány. Je uveden příklad částky odpovídající vybudování soustavy tůní o celkové rozloze 100 m2 a průměrné hloubce 0,5 m.

4.2 Použité podklady a zdroje informací AOPK ČR (2005): Pokyny pro stanovování způsobu rybářského obhospodařování nádrží budovaných a obnovovaných z Programu revitalizace říčních systémů a Státního fondu životního prostředí. Ms, Praha. Brych, P. & Formanová, J. 2011: Stružnické rybníky. Podklad pro zpracování plánu péče. Depon. in DAPHNE ČR.

26


Dolný A., Bárta D., Waldhauser M., Holuša O. & Hanel L. et al. 2007: Vážky České republiky: Ekologie, ochrana a rozšíření/The Dragonflies of the Czech Republic: Ecology, conservation and distribution. Vlašim, ČSOP Vlašim. Farkač J., Král D. & Škorpík M. (2005): Červený seznam bezobratlých. AOPK ČR, Praha. Honců M. & Roztočil O. 2004: Výsledky monitorování vážek rodu Leucorrhinia (Odonata: Libellulidae) na Českolipsku v letech 2003‐2004. Vážky 2004 (sborník referátů VII. celostátního semináře odonátologů v Krušných horách), ZO ČSOP Vlašim, 22‐34. Honců M. & Roztočil O. 2006: Významné druhy vážek (Odonata) na Českolipsku z let 2003‐2005. (Important species of dragonflies (Odonata) in the region of Česká Lípa (Northern Bohemia, Czech Republic) in 2003‐2005). Vážky 2005. Sborník referátů VIII. celostátního semináře odonatologů ve Žďárských vrších. Český svaz ochránců přírody, Vlašim, pp 49‐63 (in Czech, English summary). Húrka K. 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics – Carabidae České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 565 pp. Chytrý, M., Kučera T. & Kočí M. (2001): Katalog biotopů ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,Praha. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000) – Příroda, Praha, 18: 1‐166 Višnák, R., (2003). Zpráva z mapování biotopů. Dílo L0127. AOPK ČR Vonička P. 2010: Vyhodnocení orientačního průzkumu fauny brouků (Coleoptera) v některých evropsky významných lokalitách na území Libereckého kraje v roce 2010. Ms., depon in Liberec. Waldhauser M. 2010: Inventarizační průzkum vážek (Odonata) v EVL CZ0513257 ‐ Stružnické rybníky. Ms., depon in Liberec. Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Edice Planeta 8/2004. Zavadil V. & Moravec J. 2003: Červený seznam obojživelníků a plazů České republiky. Přiroda, Praha, 22: 83–93. Mapový server AOPK ČR: http://mapy.nature.cz Nahlížení do katastru nemovitostí ČÚZK: http://nahlizenidokn.cuzk.cz 27


Mapové služby Portálu veřejné správy: http://geoportal.cenia.cz Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP): http://drusop.nature.cz Veřejný registr zemědělské půdy LPIS: http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/ Vlastní terénní šetření v roce 2010

4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, CENIA – Česká informační agentura životního prostředí CR, EN, VU, NT, LC – kategorie ohrožení podle Červeného seznamu ohrožených druhů obratlovců a bezobratlých: kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný, téměř ohrožený a málo dotčený EVL – evropsky významná lokalita IUCN – Mezinárodní svaz ochrany přírody KN – katastr nemovitostí KO, SO, O – kategorie zvláště chráněných druhů podle Vyhlášky č. 395/1992 Sb.: kriticky ohrožený, silně ohrožený a ohrožený LPIS – registr zemědělské půdy NDOP – nálezová databáze ochrany přírody OP – ochranné pásmo PO – ptačí oblast PP – přírodní památka ÚSOP – Ústřední seznam ochrany přírody ZCHÚ – zvlášť chráněné území

4.4 Plán péče zpracoval Mgr. Jan Dušek, Mgr. Pavel Marhoul, Mgr. Záboj Hrázský a Ing. Jiří Mejsnar – Daphne ČR – Institut aplikované ekologie Spolupracovali: Ing. Jiří Mejsnar, Mgr. Jiří Reif, Ph.D., Ing. Jan Bercha, Mgr. Jakub Čejka, Ing. Jiří Pokorný, Ing. Juliana Vondrušková, RNDr. Pavel Vonička

28


5. Přílohy Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy MAPY: Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem EVL a ochranného pásma navrhované přírodní památky Příloha M3 – Mapa dílčích ploch a značení EVL Příloha M4 – Historický stav území Příloha M5 – Mapa lesních typů podle OPRL a mapa stupně přirozenosti lesních porostů TABULKY: Příloha T1 – Popis dílčích ploch na lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T2 – Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T3 – Seznam zjištěných druhů rostlin a živočichů zjištěných při orientačních inventarizačních průzkumech v letech 2009 a 2010 FOTODOKUMENTACE: Příloha F1: Fotodokumentace lokality 29


Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území

30

Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem EVL a ochranného pásma navrhované přírodní památky zdroj: ČZÚK


Příloha M3 – Mapa dílčích ploch a značení ZCHÚ Červeně – hranice CHÚ, zeleně – hranice ochranného pásma, žlutě – plochy dílčího členění, bílé body – navrhované umístění cedulí se státním znakem, světle modrý bod – navrhované umístění informační tabule, měřítko 1:2880 Zdroj podkladové mapy: CENIA

32

Příloha M4 – Porovnání historického a současného stavu území M4a: hranice území (červená linie) a ochranné pásmo (modrá linie), stav k roku 1953 Zdroj podkladové mapy: CENIA

M4b: hranice území (červená linie) a ochranné pásmo (modrá linie), současný stav Zdroj podkladové mapy: CENIA


Příloha M5 – Mapa lesních typů podle OPRL a mapa stupně přirozenosti lesních porostů Mapa lesnická obrysová

Mapa typologická

34


mapa „Stupně přirozenosti lesních porostů“

Legenda Les původní Les přírodní Les přírodě blízký Les přírodě vzdálený Les nepůvodní Holina

Mapa „Stupně přirozenosti lesních porostů” znázorňuje rozdělení porostů do stupňů přirozenosti podle následující tabulky:

Stupně přirozenosti lesních porostů

1. Les původní

Druhová skladba dřevin přítomnost přítomnost stanovištně a všech geograficky hlavních nepůvodních stanovištně a dřevin geograficky (%) původních dřevin*) 0-5 +

Přípustné způsoby ovlivnění lesních porostů

1. mýtní těžba jednotlivých stromů (toulavá t.) před více než 100 lety, 2. odvoz odumřelého dříví před více než 50 lety, 3. pastva domácích zvířat nebo chov spárkaté zvěře v minulosti, přičemž tyto vlivy na druhovou skladbu, strukturu a texturu dřevinné složky jsou v současnosti zanedbatelné

Barva v mapě

zelená

35


2. Les přírodní

0-5

+

1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na méně než 1/4 plochy (v současnosti ne), mýtní těžba s následnou sekundární sukcesí lesa v minulosti, 2. zásahy sledující cíle ochrany přírody v minulosti (v současnosti ne), 3. odvoz odumřelého dříví v posl. 50-ti letech (v současnosti ne)

hnědá

3. Les přírodě blízký

0-10

+

1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na více než 1/4 plochy (v současnosti ne), 2. v současnosti pouze zásahy sledující cíle ochrany přírody (zásahy managementové), 3. nahodilá těžba živých stromů nalétnutých kalamitními druhy hmyzu a odvoz tohoto dříví v současnosti

žlutá

4. Les přírodě vzdálený

0-50

-

-

modrá

51-100

-

-

červená

-

-

-

bílá

5. Les nepůvodní 6. Holina

*) přítomnost všech hlavních geograficky a stanovištně původních druhů dřevin, tj. druhů s předpokládaným původním zastoupením více než 20%, se zastoupením reprodukce schopných jedinců Výchozí podklad: Vrška T., Hort L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení “přirozenosti” lesních porostů. - AOPK ČR, Brno.(www.pralesy.cz)

36


5

1

1

2K1

23a 437 A

a

5

1

1

2K1

23a 437 A

a

8

0,4 0,4 2K1

23a 437 A

a

8

23a 437 A

a

8

vtroušený db

porost na hrázi 0,4 0,4 2K1 rybníka,vtroušený jr, os 0,4 0,4 2K1

70/20

52

8 OS

120/30

82

DB

60

120/30

82

TR

20

120/30

82

VR

20

Navržené opatření

8 BR

Zastoupení

52

Dřevina

70/20

Zakmenění

Věk

a

Obmýtí/obnovní doba

23a 437 A

Popis porostní skupiny

Lesní typ

Plocha porostní skupiny Plocha porostní skupiny v EVL

Porostní skupina

Porost

Dílec

Oddělení

Hospodářský soubor

Příloha T1 – Popis dílčích ploch na lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich

90 začátek druhové přeměny, umělá obnova ve prospěch CDS 10 dle SLT při umístění těžby počítat s ponecháním db výstavků.

37


Příloha T2 – Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu

1

2

výměra (ha)

0,7

3,5

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

doporučený zásah

Odstranění náletu dřevin Ruderalizovaný porost zarůstající náletovými křovinami. Místy mělké kaluže s výskytem kuňky obecné. Cílem je Vybudování mělkých tůní (ca 20 m2) zabránit vzniku porostů souvislých dřevin a vybudování mělkých tůní. Kosení plochy Horní Stružnický rybník. Snížením intenzity hospodaření umožnit výskyt kuňce obecné.

Snížení intenzity hospodaření

naléhavost

termín provedení

interval provádění

1

Listopad-únor

Jednorázově

1

Zimní období

Jednorázově

1

Srpen-září

Každoročně-1x2 roky

1

Odstranění většiny křovin

každoročně Listopad-únor

Jednorázově

1

Kdykoli od červnasrpna

Jednou za rok, třetí rok bez zásahu

2

Listopad-únor

Jednorázově

3

Kdykoli od červnasrpna

Každoročně

1

Listopad-únor

1

Listopad-únor

1 Extenzivní kosení (polovina plochy) 3

1,5

Ruderalizovaná vlhká louka zarůstající křovinami. Vybudování tůné směrem k litorálu Prostředního Stružnického rybníka

4 5 6

1,0 2,2 2,3

Lesní pozemek Prostřední Stružnický rybník. Bezejmenný (třetí) rybník.

7

3,0

Lada vzniklá na opuštěném poli

1,0

Odstranění deponie Dolní Stružnický rybník. Odstranit nahrnutou deponii na západní polovině břehu a vymodelovat zde mělké Odstranění křovin litorální pásmo. Odstranit křoviny v přítokové zóně.

8

Viz. tab. T1 Bez zásahu Bez zásahu Kosení poloviny plochy

Jednorázově Jednorázově

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.

38


Příloha T3: Seznam druhů rostlin a živočichů zjištěných při inventarizačních průzkumech

Část 1 – Vážky Aeshna cyanea

DRUH šídlo modré

Waldhauser 2010

Literární údaje*

Ochrana

Poznámka

počet ex. do 10

X

Aeshna grandis

šídlo velké

do 10

X

Aeshna mixta

šídlo pestré

11 ‐ 100

X

Anaciaeschna isoceles

šídlo červené

X

VU

Anax imperator

šídlo královské

10

X

Brachytron pratense

šídlo luční

X

EN

Calopteryx splendens

motýlice lesklá

11 ‐ 100

X

Coenagrion hastulatum

šidélko kopovité

2

NT

Coenagrion puella

šidélko páskované

101 ‐ 1000

x X

Cordulia aenea

lesklice měděná

10

X

Enallagma cyathigerum

šidélko kroužkované

11 ‐ 100

X

Erythromma najas

šidélko rudoočko

101 ‐ 1000

X

Ischnura elegans

šidélko větší

101 ‐ 1000

X

Lestes barbarus

šídlatka brvnatá

X

VU

Lestes dryas

šídlatka tmavá

11 100

Lestes sponsa

šídlatka páskovaná

11 ‐ 100

X

Lestes virens

šídlatka zelená

X

VU

Lestes viridis

šídlatka velká

X

Leucorrhinia dubia

vážka čárkovaná

X

VU

VU

méně běžný druh vážek, obývá mělké, prohřívané stojaté vody, často až semiterestrické biotopy

39


Waldhauser 2010

Literární údaje*

Ochrana

Poznámka

Leucorrhinia pectoralis

vážka jasnoskvrnná

X

SO, VU

Leucorrhinia rubicunda

vážka temnoskvrnná

X

EN

Libellula depressa

vážka ploská

3

X

Libellula quadrimaculata Orthetrum cancellatum

vážka čtyřskvrnná vážka černořitná

50 11 ‐ 100

X X

Platycnemis pennipes

šidélko brvonohé

X

Somatochlora metallica

lesklice zelenavá

X

Sympecma fusca

šídlatka hnědá

1

X

Sympetrum danae

vážka tmavá

X

Sympetrum flaveolum

vážka žlutavá

X

Sympetrum sanguineum

vážka rudá

11 ‐ 100

X

Sympetrum striolatum

vážka žíhaná

X

Sympetrum vulgatum

vážka obecná

11 ‐ 100

X

NT

NT

* Honců & Roztočil 2004, 2006, NDOP AOPK ČR Část 2 – ostatní bezobratlí vlastní data, determinace brouků Vonička 2010 Čeleď

Latinský název

Český název

Ochrana

Poznámka

Lepidoptera motýli

Anthocharis cardamines

bělásek řeřichový

Aphantopus hyperanthus

okáč prosíčkový

Araschnia levana

babočka síťkovaná

Celastrina argiolus

modrásek krušinový

Gonepteryx rhamni

žluťásek řešetlákový

Inachis io

babočka paví oko

40


Čeleď

Latinský název

Český název

Ochrana

Poznámka

Maniola jurtina

okáč luční

Melanargia galathea

okáč bojínkový

Parargea aegeria

okáč pýrový

Pieris napi

bělásek řepkový

Pieris rapae

bělásek řepový

Polygonia calbum

babočka bílé c

Coleoptera brouci Carabidae

Abax carinatus

Carabidae

Abax parallelepipedus

čtvercoštítník černý

Carabidae

Abax parallelus

čtvercoštítník rovnoběžný

Carabidae

Agonum afrum

Carabidae

Agonum sexpunctatum

střevlíček šestitečný

Carabidae

Agonum thoreyi

Carabidae

Agonum versutum

Carabidae

Amara plebeja

Carabidae

Anisodactylus binotatus

Carabidae

Carabus granulatus

střevlík zrnitý

Carabidae

Carabus nemoralis

střevlík hajní

Carabidae

Diachromus germanus

Carabidae

Elaphrus cupreus

V Čechách vzácný druh střevlíka na vlhkých stanovištích bez zastínění v nížinách až podhůří: rostlinami porostlé břehy vod, louky podél vod, slaniska, dna vypuštěných rybníků (Hůrka 1996). Často osídluje zejména vypuštěné (letněné) rybníky, kde se mohou namnožit velice silné populace, které s opětovným napuštěním nádrže zanikají.

Carabidae

Harpalus affinis

kvapník modrý

Carabidae

Loricera pilicornis

Carabidae

Oodes helopioides

Carabidae

Platynus assimilis

41


Čeleď

Latinský název

Český název

Ochrana

Poznámka

Carabidae

Poecilus cupreus

střevlíček měděný

Carabidae

Pterostichus anthracinus

Carabidae

Pterostichus minor

Carabidae

Pterostichus niger

střevlíček černý

Carabidae

Pterostichus nigrita

Carabidae

Pterostichus oblongopunctatus

NT

Cerambycidae Aromia moschata

tesařík pižmový

Orthoptera rovnokřídlí

Tetrix subulata

marše

Chorthippus parallelus

saranče

Metrioptera roeselii

kobylka

Chrysochraon dispar

saranče

Omocestus viridulus

saranče

Conocephalus dorsalis

kobylka

Část 3 – Obratlovci vlastní data

Latinský název

Český název

Ochrana

Poznámka

Aves

Acrocephalus palustris

rákosník zpěvný

Aves

Acrocephalus schoenobaenus

rákosník proužkovaný

Aves

Anas platyrhynchos

kachna divoká

Aves

Anas strepera

kopřivka obecná

Aves

Ardea cinerea

volavka popelavá

Aves

Aythya fuligula

polák chocholačka

Aves

Buteo buteo

káně lesní

Aves

Casmerodius albus

volavka bílá

O, VU

42


Latinský název

Český název

Ochrana

Poznámka

Aves

Ciconia nigra

čáp černý

SO, VU

Aves

Circus aeruginosus

moták pochop

O, VU

Aves

Columba palumbus

holub hřivnáč

Aves

Corvus corax

krkavec velký

O, VU

Aves

Corvus corone

vrána obecná

NT

Aves

Coturnix coturnix

křepelka polní

SO, NT

Aves

Cuculus canorus

kukačka obecná

Aves

Cygnus olor

labuť velká

VU

Aves

Dendrocopos major

strakapoud velký

Aves

Emberiza citrinella

strnad obecný

Aves

Emberiza schoeniclus

strnad rákosní

Aves

Erithacus rubecula

červenka obecná

Aves

Fringilla coelebs

pěnkava obecná

Aves

Fulica atra

lyska černá

Aves

Grus grus

jeřáb popelavý

KO, CR

Aves

Haliaeetus albicilla

orel mořský

KO, CR

Aves

Locustella naevia

cvrčilka zelená

Aves

Motacilla alba

konipas bílý

Aves

Phasianus colchicus

bažant obecný

Aves

Phylloscopus collybita

budníček menší

Aves

Phylloscopus trochilus

budníček větší

Aves

Rallus aquaticus

chřástal vodní

SO, VU

Aves

Saxicola rubetra

bramborníček hnědý

Aves

Sturnus vulgaris

špaček obecný

Aves

Sylvia atricapilla

pěnice černohlavá

Aves

Sylvia communis

pěnice hnědokřídlá

43


Latinský název

Český název

Ochrana

Poznámka

Aves

Tachybaptus ruficollis

potápka malá

O, VU

Aves

Tringa ochropus

vodouš kropenatý

SO, EN

Aves

Turdus merula

kos černý

Aves

Turdus philomelos

drozd zpěvný

Aves

Turdus pilaris

drozd kvíčala

Amphibia Lissotriton vulgaris

čolek obecný

SO, LC

Amphibia Bombina bombina

kuňka obecná

SO, EN

Amphibia Hyla arborea

rosnička zelená

SO, NT

Amphibia Rana ridibunda

skokan skřehotavý

KO, NT

Amphibia Rana dalmatina

skokan štíhlý

SO, NT

Amphibia Rana temporaria

skokan hnědý

LC

Amphibia Bufo bufo

ropucha obecná

O, LC

Reptilia

Anguis fragilis

slepýš křehký

SO, LC

Reptilia

Natrix natrix

užovka obojková

O, LC

Část 4 – Cévnaté rostliny vlastní data Druh latinsky Acer pseudoplatanus Achillea ptarmica Alchemilla vulgaris agg. Alisma plantago-aquatica Alnus glutinosa Alopecurus aequalis Alopecurus pratensis Anthriscus sylvestris

Druh česky javor mléč řebříček bertrám kontryhel obecný žabník jitrocelový olše lepkavá psárka plavá psárka luční kerblík lesní

Ochrana

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

X X X X X

X

X X

X! X 44


Druh latinsky Arctium lappa Artemisia vulgaris Avenella flexuosa Betula pendula Bidens frondosus Calamagrostis canescens Calamagrostis epigejos Campanula patula Cardamine amara Carduus sp. Carex acutiformis Carex acuta Carex hirta Carex sp. (acutiformis?) Carex sylvatica Carex vesicaria Carex vulpina Cirsium arvense Convallaria majalis Cornus sanguinea Crataegus sp. Dactylis glomerata Daucus carota Dryopteris filix-mas Echinochloa crus-galli Elodea canadensis Elymus repens Epilobium hirsutum Epilobium sp. Equisetum arvense

Druh česky lopuch velký pelyněk černobýl metlička křivolaká bříza bělokorá dvouzubec černoplodý třtina šedavá třtina křovištní zvonek rozkladitý řeřišnice hořká bodlák ostřice ostrá ostřice štíhlá ostřice srstnatá ostřice ostřice lesní ostřice měchýřkatá ostřice liščí pcháč rolní konvalinka vonná svída krvavá hloh srha říznačka mrkev obecná kapraď samec ježatka muří noha vodní mor kanadský pýr plazivý vrbovka chlupatá vrbovka přeslička rolní

Ochrana

1

2

3

4

5

6

7

8

9

X X

10

11

12

X

X

X! X X X X

X! X

X X

X

X X X X

X

X

X

X

X X X X X

X

X X

X X X

X X X X X

X

X X

X X X X

X

X

X X X X X 45


Druh latinsky Eupatorium cannabinum Festuca pratensis agg. Festuca rubra Fragaria vesca Frangula alnus Fraxinus excelsior Galium aparine Galium odoratum Geum urbanum Glyceria fluitans Hieracium murorum Holcus lanatus Hypericum perforatum Chenopodium sp. Impatiens noli-tangere Impatiens parviflora Juncus conglomeratus Juncus effusus Lemna minor Linaria vulgaris Lotus corniculatus Luzula pilosa Lychnis flos-cuculi Lycopus europaeus Lysimachia vulgaris Lythrum salicaria Malus domestica Melica nutans Melilotus officinalis Molinia arundinacea

Druh česky sadec konopáč kostřava luční kostřava červená jahodník obecný krušina olšová jasan ztepilý svízel přítula mařinka vonná kuklík městský zblochan vzplývavý jestřábník zední medyněk vlnatý třezalka tečkovaná merlík netýkavka nedůtklivá netýkavka malokvětá sítina klubkatá sítina rozkladitá okřehek menší lnice květel štírovník růžkatý bika chlupatá kohoutek luční karbinec evropský vrbina obecná kyprej vrbice jabloň domácí strdivka nící komonice lékařská bezkolenec rákosovitý

Ochrana

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

X X X

X

X

X

X X X

X

X

X X X X X X X

X

X X X

X X X X

X

X

X

X

X X X X X

X

X X X

X X

X X X

X

X X

X

X

X X X X 46


Druh latinsky Molinia caerulea Myosotis arvensis Odontites serotina subs. serotina Persicaria amphibia Phalaris arundinacea Phragmites australis Poa nemoralis Poa pratensis Polygonatum multiflorum Populus tremula Potamogeton natans Potentilla anserina Potentilla erecta Potentilla supina Prunella vulgaris Prunus avium Prunus domestica Prunus spinosa Quercus robur Ranunculus acris Ranunculus flammula Ranunculus repens Ribes uva-crispa Rosa canina agg. Rubus fruticosus agg. Rubus idaeus Salix alba Salix caprea Salix cinerea Sambucus nigra

Druh česky bezkolenec modrý pomněnka rolní zdravínek jarní podzimní rdesno obojživelné chrastice rákosovitá rákos obecný lipnice hajní lipnice luční kokořík mnohokvětý topol osika rdest vzplývavý mochna husí mochna nátržník mochna nízká černohlávek obecný třešeň ptačí slivoň švestka slivoň trnka dub letní pryskyřník prudký pryskyřník plamének pryskyřník plazivý srstka obecná růže šípková ostružiník ostružiník maliník vrba bílá vrba jíva vrba popelavá bez černý

Ochrana

1

2

3

4

5

6

X X X

X!

7

8

9

10

11

12

X X X

X

X X

X

X X

X X X X

X!

X!

X

X X

X

X X X X X X X X

X X

X X

X X

X X

X

X X X X

X

X X X X

X X

X X X X X X! X

X

X X

X

X

X X

X X 47


Druh latinsky Sanguisorba officinalis Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa Senecio ovatus Solanum dulcamara Solidago canadensis Sorbus aucuparia Succisa pratensis Tussilago farfara Typha latifolia Urtica dioica Valeriana officinalis Veronica chamaedrys Viburnum opulus Vicia sp.

Druh česky krvavec toten skřípina lesní krtičník hlíznatý starček Fuchsův lilek potměchuť zlatobýl kanadský jeřáb ptačí čertkus luční podběl lékařský orobinec širolistý kopřiva dvoudomá kozlík lékařský rozrazil lékařský kalina obecná vikev

Ochrana

1

2

3

4

5

6

7

X X X

X X X

8

9

10

11

X

12 X

X X X

X X

X X

X

X X X X

X X

X

X X

X X! X X X

X

X

X! X X

48


Členění území do sedmi typů podle charakteru vegetace provedené pro potřeby botanického průzkumu (viz tabulka výše).

49


Příloha F1: Fotodokumentace lokality Mělké kaluže na travnaté cestě v severozápadní části EVL, místo výskytu desítek kuněk obecných

Tůň podél deponie vyhrnuté z Horního Stružnického rybníka

50


Mokřina na okraji pole sousedící se západní částí Horního Stružnického rybníka, při déletrvajícím vlhkém období s výskytem kuněk obecných

Litorální pásmo, hladina a hráz Horního Stružnického rybníka

51


Zarůstající vlhká louka mezi Horním a Prostředním Stružnickým rybníkem..

Prostřední Stružnický rybník s početnou populací kuněk obecných..

52


Řídké rákosové porosty v litorálu Prostředního Str. rybníka hostí silnou populaci kuněk.

V západní části bezejmenného (třetího) rybníku se vyvinuly mělké mokřady s velmi početnou populací kuněk.

53


Bezejmenný (třetí) rybník zarůstá mokřadními křovinami.

Volná hladina třetího (bezejmenného) rybníku

54


Západní (přítoková) část Dolního Stružnického rybníku, místo výskytu málopočetné populace kuněk.

Deponie na břehu Dolního Stružnického rybníku.

55


Deponie vyhrnutá z Dolního Stružnického rybníku neumožňuje vytvoření mělkého litorálního pásma, vhodného biotopu pro kuňku obecnou.

56

Plán péče o evropsky významnou lokalitu. Stružnické rybníky. na období DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie

Recommend Documents