Plán péče o evropsky významnou lokalitu. Cihelenské rybníky. na období DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie

Plán péče

o evropsky významnou lokalitu

Cihelenské rybníky

na období 2011 – 2020

DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie

2010

Plán péče o evropsky významnou lokalitu Cihelenské rybníky na období 20112020

Obsah: 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ..................................................................................................... 3 1.1 Základní identifikační údaje ....................................................................................................................... 3 1.2 Údaje o lokalizaci území.............................................................................................................................. 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ............................................................. 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma .................................................................................................. 4 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími........................................................................................... 4 1.6 Kategorie IUCN ............................................................................................................................................ 4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ .............................................................................................................................. 4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ............................................................. 5 1.9 Cíl ochrany ................................................................................................................................................... 5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany.................................................... 6 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ............................................................. 6 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ....................................................................................................................................... 10 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ............................................ 11 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch......................................................... 11 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup ............................................................................................................................................... 15 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize ......................................... 15 3. Plán zásahů a opatření .................................................................................................................................... 16 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ...................................................... 16 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností............................................................................................................................................................. 21 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ..................................................................................................... 21 3.4 Návrhy potřebných administrativně‐správních opatření v území ........................................................ 21 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ........................................ 22 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ......................................................................................................... 22 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území .............................................. 22 4. Závěrečné údaje ............................................................................................................................................... 23 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ................................................................................................................................................... 23 4.2 Použité podklady a zdroje informací ....................................................................................................... 24 4.3 Seznam používaných zkratek ................................................................................................................... 25 4.4 Plán péče zpracoval: .................................................................................................................................. 26 5. Přílohy .............................................................................................................................................................. 27

2


1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Evidenční číslo ÚSOP: 2853 Kategorie ochrany: navržena přírodní památka Název území: Cihelenské rybníky Evropsky významná lokalita (EVL) Cihelenské rybníky byla zařazena do nařízení vlády 132/2005 Sb. ze dne 22.12.2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Vymezení EVL je uvedeno v příloze k tomuto nařízení. Kód EVL je CZ0513238. EVL je vymezena jako soustava Cihelenských rybníků na Stružnickém potoce v povodí Šporky poblíž letiště u Horní Libchavy.

1.2 Údaje o lokalizaci území Kraj: Liberecký (CZ0510) Okres: Česká Lípa (3501) Obec s rozšířenou působností: Česká Lípa (5101) Obec s pověřeným obecním úřadem: Česká Lípa (51011) Obec: Horní Libchava (04331) Katastrální území: Horní Libchava (643319) Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Horní Libchava (643319) Číslo Číslo parcely parcely podle PK podle nebo jiných KN evidencí 1390/2 1392 1379/4

1393 2053/1

1324/2

1327 1381 1324/1

Celkem

Druh pozemku podle KN

Způsob využití Číslo listu Výměra Výměra pozemku podle vlastnictví parcely parcely KN celková podle v ZCHÚ (m2) KN (m2) Vodní plocha Vodní nádrž 10002 25520 25520 umělá Ostatní plocha Neplodná půda 10002 792 792 Lesní 245 16498 16498 pozemek Vodní plocha Rybník 10002 11286 11286 Ostatní plocha Ostatní 10002 10828 632 komunikace (podle GIS) Vodní plocha Vodní nádrž 10002 10677 10677 umělá Ostatní plocha Neplodná půda 10002 457 457 Ostatní plocha Neplodná půda 345 6097 6097 Vodní plocha Vodní nádrž 10002 11521 11521 umělá 83480

3


Ochranné pásmo: Katastrální území: Horní Libchava (643319) Číslo Číslo parcely parcely podle PK podle nebo jiných KN evidencí 1390/1

Druh pozemku podle KN

Způsob využití Číslo listu Výměra pozemku podle vlastnictví parcely KN celková podle KN (m2) Trvalý travní 10002 7110 porost

Celkem

Výměra parcely v OP (m2) 7110 7110

Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

OP plocha v ha

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

lesní pozemky

ZCHÚ plocha v ha 1,65

vodní plochy

5,9

zamokřená plocha

rybník nebo nádrž

5,9

vodní tok

trvalé travní porosty orná půda

0

0,7

0

ostatní zemědělské 0 pozemky ostatní plochy 0,79

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

neplodná půda

0,73 1,71

0

ostatní způsoby využití

8,34

0,7

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Území se nepřekrývá se žádným chráněnými územími.

1.6 Kategorie IUCN Kategorie IUCN není určena. Navrhovaná kategorie: IV.‐ řízená rezervace

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu EVL Cihelenské rybníky byla zařazena do národního seznamu kvůli ochraně kuňky obecné (Bombina bombina), druhu z přílohy II Směrnice Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích). 4


Pro nově vyhlašovanou přírodní památku navrhujeme uvést jako předmět ochrany „mokřadní biotopy soustavy Cihelenských rybníků a druhy na ně vázané, především populace kuňky obecné Bombina bombina“.

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav B. druhy Název druhu

stupeň ohrožení

kuňka obecná SO, EN Bombina bombina

aktuální početnost popis biotopu druhu nebo vitalita populace v ZCHÚ desítky jedinců mělké osluněné vodní plochy s bohatou makrofytní vegetací

Kuňky obecné se v Libereckém kraji vyskytují pouze v bezprostředním okolí České Lípy na několika lokalitách zařazených do soustavy Natura 2000. Celková početnost druhu je relativně nízká a každá z obsazených lokalit je pro zachování druhu velmi cenná. V EVL Cihelenské rybníky v současnosti přežívá málopočetná populace ovlivněná nepříznivým stavem rybniční soustavy. Kuňky se zde vyskytují pouze v Horním Cihelenském rybníce a jeho blízkém okolí. V letech 2009 a 2010 byly opakovaně zjištěny pouze v úzkém pásu litorálních porostů podél severního břehu tohoto rybníka a v louži na polní cestě na severním břehu. V létě 2010 bylo po intenzivních srážkách zjištěno několik jedinců i v kalužích ve větší vzdálenosti od rybníka – na lesní cestě jižně od tohoto rybníka a jeden ozývající se samec v drobné kaluži na louce jižně od lesního porostu lemujícím břeh Horního Cihelenského rybníka. Tyto nálezy svědčí o dobré mobilitě kuňky obecné, nejedná se však o reprodukční místa.

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Území se nepřekrývá s žádnou další EVL ani ptačí oblastí.

1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany je zachování životaschopné rozmnožující se populace kuňky obecné a dalších mokřadních organismů vázaných na menší mělké nádrže s bohatými litorálními porosty. Pro tyto účely je nutné provést obnovu mokřadů a jejich následné dlouhodobé extenzivní obhospodařování včetně šetrného rybářského využívání.

5


2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se nachází v nivě Stružnického potoka jižně od obce Horní Libchava v nadmořské výšce 260 m.n.m. Podloží je tvořeno svrchnoturonskými pískovci, které jsou překryty čtvrtohorními organickými a písčitými sedimenty. Území patří do Ralské pahorkatiny a Českolipské kotliny. Jedná se o soustavu čtyř menších rybníků obklopených poli (severní břehy) a loukami a menším lesem (jižní břehy). Soustava je v současnosti v havarijním stavu, který negativně ovlivňuje podmínky pro společenstva mokřadních druhů i přímo kuňku obecnou. První (horní) rybník Souška má částečně protrženou hráz, která určuje výšku vodní hladiny. Druhý rybník (Horní Cihelenský) je jediný v celé soustavě s výškou vodní hladiny na normální hladině s funkční hrází a výpustním objektem. Třetí rybník (Prostřední Cihelenský) má poškozenou hráz, která nadržuje pouze malou a velmi mělkou vodní plochu. Čtvrtý rybník (Dolní Cihelenský) je zcela vypuštěný a jeho dno zarůstá křovinami. Litorální porosty jsou dobře vyvinuté u rybníku Souška, s dominantním rákosem Phragmites australis, dále jsou zastoupeny Typha latifolia, Phalaris arundinacea, Carex gracilis, Calamagrostis canescens, Scirpus sylvaticus, Lysimachia vulgaris, lok. Thalictrum lucidum, Vignea vulpina a další druhy. V přítokové zóně litorální porosty přecházejí do mokřadních luk. Horní Cihelenský rybník má litorální pásmo velmi úzké, je ale hojně zarostlý makrofytní vegetací (Potamogeton natans, Glyceria fluitans, Elodea canadensis, Batrachium sp., Myriophylum spicatum). Dno Prostředního Cihelenského rybníku je bahnité a zarostlé orobincem širokolistým Typha latifolia. Prostor mezi jednotlivými rybníky zarůstá pionýrskými dřevinami, náletové křoviny se rozrůstají také na jižních březích rybníků a způsobují zastínění části vodní hladiny rybníků. Na jižním břehu Horního Cihelenského rybníku se nachází březovo‐dubový remíz navazující na zarostlý prostor bývalého hliníku (pravděpodobně těžené k pálení cihel). Při orientačním botanickém průzkumu (bylo v roce 2010 zaznamenáno 104 druhů cévnatých rostlin (viz Příloha T3). Spolu s údaji z mapování biotopů existuje záznam o 126 druzích cévnatých rostlin s daného území. Žádný ze zaznamenaných druhů nepatří do kategorie zvláště chráněných druhů. Thalictrum lucidum je jediný ověřený druh v lokalitě z červeného seznam u rostlin ČR (Procházka 2004). Jde o druh vlhkých luk a lad, který je schopen přežívat i v okrajích lužních lesů a křovinatých porostech vrbin. Většině zarůstajících ploch dominuje chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), řidčeji orobinec širolistý (Typha latifolia) a je možné je zařadit do svazu Phragmition communis s menšími plochami Magnocaricion elatae (viz níže). Zejména ze SV svažitých polí dochází k ruderalizaci přilehlých příbřežních porostů – masivně kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Na březích i v ploše jsou hojné skupiny vrb a mesofilních křovin (Salicion 6


cinereae, Prunion spinoseae), hráze s vysazenými duby zarůstají náletem dřevin. SZ část hustě zarůstající rákosem (Phragmites australis), chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), s porosty skřípiny lesní (Scirpus sylvatica), ostřice štíhlé (Carex gracilis) a orobince širolistého (Typha latifolia) a výskytem menších ploch vegetace svazu Calthion palustris. Jižní okraj střední části lokality je tvořen lesním společenstvem, které se blíží svazu Carpinion, vyskytují se pouze v ČR běžné druhy rostlin, segment lesa je silně heterogenní a ovlivněný lokálními faktory (eutrofizace, hráze rybníka, podmáčení, cesta). Území bylo vyhlášeno jako EVL pro kuňku obecnou Bombina bombina. Kromě tohoto druhu se zde vyskytuje společenstvo mokřadních druhů rostlin a živočichů s některými vzácnějšími druhy. Většina těchto druhů je vázána na rybník Souška, který je v současnosti přírodovědně a ochranářsky nejcennější částí EVL, přestože se zde nevyskytuje kuňka obecná. Z dalších obojživelníků se zde vyskytují skokan skřehotavý Pelophylax ridibundus, skokan hnědý Rana temporaria, rosnička zelená Hyla arborea, ropucha obecná Bufo bufo a čolek obecný Lissotriton vulgaris, z plazů byli zaznamenáni užovka obojková Natrix natrix a slepýš křehký Anguis fragilis. Na území EVL bylo orientačním průzkumem zjištěno 33 druhů ptáků, většinou běžných druhů (tabulka T3). Ze vzácnějších mokřadních druhů na rybníku Souška hnízdí potápka malá Tachybaptus ruficollis, moták pochop Circus aeruginosus a chřástal vodní Rallus aquaticus. Území je potravním stanovištěm čápa černého Ciconia nigra, v remízu na jižním břehu Horního Cihelenského rybníku hnízdí strakapoud prostřední Dendrocopos medius. Při inventarizačním průzkumu vážek v roce 2010 (Waldhauser 2010) bylo zjištěno 17 druhů (tabulka T3), jedná se tedy o lokalitu druhově středně bohatou. Při pohledu na zjištěné počty jednotlivých druhů kvantitativně vynikají zejména druhy Erythromma najas, Ischnura elegans a Coenagrion puella. Poslední dva jmenované druhy jsou všeobecně velmi běžné. Šidélko rudoočko Erythromma najas vyžaduje vodní plochy s dostatkem makrofytní vegetace s natantními listy, zjištěný stav populace druhu tedy přímo odpovídá charakteru rybníků. Za velmi významný lze považovat zejména nález tyrfofilního druhu uvedených v červeném seznamu – Somatochlora flavomaculata (druh ohrožený). Jedná se o dosti vzácný druh v rámci ČR s těžištěm výskytu právě na Českolipsku. Preferuje zejména rašeliniště a slatiniště přecházející ve vlhké louky. Na lokalitě byl tento druh poměrně početný u rybníku Souška, bylo zaznamenáno i páření, je proto pravděpodobné, že se zde tento druh rozmnožuje. Ostatní druhy patří spíše mezi nevyhraněné, s širokou ekologickou valencí, některé z nich jsou běžné, široce rozšířené druhy. Žádný z nalezených druhů nepatří mezi zvláště chráněné druhy. Ani přes cílené vyhledávání nebyla na lokalitě zjištěna vážka jasnoskvrnná Leucorrhinia pectoralis, i když se zdá, že jsou stanovištní požadavky tohoto druhu splněny. Tento druh byl na této lokalitě v dřívějších letech 2003 – 2005 zjištěn v malých počtech (3x jen 1 samec, jen jednou 6 jedinců včetně tandemu) zjištěn (HONCŮ & ROZTOČIL 2004, 2006). Druhy rodu Leucorrhinia patří mezi tyrfofilní druhy (vázané na slatiniště až 7


vrchoviště), v širším regionu se vyskytují především na rašeliništích u lesních oligotrofních rybníků většinou v metapopulační dynamice. Lokality charakteru Cihelenských rybníků slouží většinou jako satelitní doplňkové lokality, které jsou kolonizovány z bohatých zdrojových lokalit – v regionu např. PR Světlík, PP Rašeliniště Černého rybníka, Mariánský rybník atd. Podle literárních údajů byly na lokalitě v minulosti zjištěny další druhy (tabulka T3) recentním průzkumem nezaznamenané, z nichž ke vzácným až velmi vzácným druhům patří Anaciaeshna isoceles, Brachytron pratense, Coenagrion pullchelum a Leucorrhinia rubicunda. Většinou byl nalezen jen jeden (nebo velmi málo) exemplář během několika let sledování lokality. Během orientačního průzkumu brouků v roce 2010 bylo determinováno celkem 32 druhů brouků ze čtyř čeledí, z toho 27 druhů čeledi Carabidae (tabulka T3). Tři druhy zastupující mezofilní složku fauny brouků jsou považovány za významné ‐ prskavec menší Brachinus explodens, střevlík zlatý Carabus aureus, drabčík Platydracus latebricola. Z motýlů byl kromě běžných druhů zaznamenán ohniváček černočárný Lycaena dispar uvedený v příloze II směrnice o stanovištích. Rovnokřídlí jsou zastoupeni také pouze běžnými druhy (tabulka T3). Přehled zvláště chráněných druhů živočichů Vzhledem ke skutečnosti, že seznam zvláště chráněných druhů uvedených ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., v platném znění, je zastaralý a neodráží skutečné priority druhové ochrany, jsou uvedeny také druhy zařazené do Červených seznamů zpracované pro příslušné skupiny. Pro rostliny je použit zdroj Procházka 2001, pro bezobratlé Farkač et al. 2005 a pro obratlovce Plesník et al. 2003. název druhu

kategorie aktuální početnost nebo podle vitalita populace v ZCHÚ vyhlášky č. 395/1992 Sb.

popis biotopu druhu, další poznámky

Druhy uvedené ve vyhlášce 395/1992 Sb. Živočichové vážka jasnoskvrnná SO, VU Leucorrhinia pectoralis

nepravidelně, do 5 jedinců, zřejmě se zde nerozmnožuje

ohniváček černočárný SO Lycaena dispar

neznámý, v roce 2010 pozorován 1 ex.

prskavec menší Brachinus explodens

O

neznámá, v padací pasti chyceni tři jedinci

střevlík zlatý Carabus auratus

KO, VU

neznámá; zaznamenán 1 ex.

8

mezotrofní nebo dystrofiní vody. Často slatinné vody, přechodová či vrchovištní rašeliniště s bohatými litorálními porosty vlhké louky, ruderály a další biotopy s výskytem šťovíků Rumex sp., živné rostliny larev. Imaga s oblibou vyhledávají vojtěšková pole. otevřená suchá až polovlhká stanoviště, zvláště v teplejších nížinných oblastech teplá, otevřená stanoviště, často kulturní stepi. Nížiny až pahorkatiny


čolek obecný Lissotriton vulgaris

SO, NT

neznámá

kuňka obecná Bombina bombina

SO, EN

neznámá

rosnička zelená Hyla arborea skokan skřehotavý Rana ridibunda

SO, NT

neznámá

KO, NT

nižší desítky jedinců

pomalu tekoucí a stojaté vody, převážně v nižších polohách. Obývá širokou škálu biotopů, často se vyskytuje ve velkých rybnících, řekách, kanálech a jezerech.

ropucha obecná Bufo bufo slepýš křehký Anguis fragilis užovka obojková Natrix natrix potápka malá Tachybaptus ruficollis kopřivka obecná Anas strepera čáp černý Ciconia nigra moták pochop Circus aeruginosus chřástal vodní Rallus aquaticus strakapoud prostřední Dendrocopos medius krkavec velký Corvus corax

O, LC

neznámá

SO, LC

neznámá

O, LC

neznámá

nejrůznější (spíše menší) vodní nádrže všudypřítomný druh, otevřená krajina i lesy okolí vod, stojatých i tekoucích

O, VU

dva páry (2010)

O, VU

v roce 2010 tři páry

spíše menší vodní plochy s velmi dobře vyvinutými porosty rákosin vodní nádrže s litorálním porostem

SO, VU O, VU

lokalita je lovištěm jednoho páru jeden hnízdící pár (2010)

mokřady, okolí vodních toků v lesích rákosiny

SO, VU

jeden volající samec (2010)

litorální porosty vodních ploch

O, VU

jeden hnízdící pár (2010)

O, VU

vodní nádrže s dobře vyvinutým litorálním pásmem, zarostlé kaluže na cestách mělké osluněné vodní plochy s bohatou makrofytní vegetací; Horní Cihelenský rybník zarostlé vodní nádrže

listnaté lesy, nejčastěji doubravy, nížin a pahorkatin území je součástí loviště páru plastický druh, všechny typy krajin hnízdícího v remízu mezi EVL od nížin do hor Cihelenské a Stružnické rybníky Druhy uvedené v Červených seznamech

Živočichové šídlo sítinovité Aeshna juncea šídlo červené Anaciaeschna isoceles

VU

VU

šídlo luční Brachytron pratense

EN

šídlatka brvnatá Lestes barbarus

VU

dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán

9

stojaté nebo pomalu tekoucí vody

mělké, prohřívané stojaté vody, často až semiterestrické biotopy


vážka temnoskvrnná EN Leucorrhinia rubicunda lesklice skvrnitá Somatochlora flavomaculata šídlatka hnědá Sympecma fusca vážka žíhaná Sympetrum striolatum labuť velká Cygnus olor skokan hnědý Rana temporaria Rostliny žluťucha lesklá Thalictrum lucidum

EN

dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán

20 ex., 3 tandemy na rybníku Souška

preferuje rašeliniště a slatiniště přecházející ve vlhké louky

VU

dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán pozorovány 2 páry

LC

neznámá

C3

v malé početnosti na jižním břehu Soušky

NT

NT

osluněné stojaté vody s bohatou vegetací euryekní druh obývající nejrůznější stanoviště s osluněnou vodou, stojaté i pomalu tekoucí s pouze řídkými porosty vegetace rybníky a nádrže

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Rybniční soustava je podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, významným krajinným prvkem. Nejsou známy žádné dosud realizované projekty ani zásahy v tomto území z důvodu ochrany přírody. Plánována je ale rekonstrukce rybníků za účelem zlepšení podmínek pro chov ryb při respektování zájmů ochrany přírody. b) lesní hospodářství Na území EVL se nachází jeden lesní pozemek o rozloze 1,65 ha na jižním břehu Horního Cihelenského rybníka. Jedná se o dubovohabrový les s velkým zastoupením břízy. Východně navazují ve sníženině souvislé stromové porosty s pionýrskými dřevinami (břízy, vrby), které se zde vytvořily sukcesí na pozemku vedeném v katastru nemovitostí jako neplodná půda. c) zemědělské hospodaření Orná půda oklopuje rybniční soustavu ze severní strany, není však součástí EVL ani ochranného pásma. Z jižní strany sousedí EVL s trvalými travními porosty, které nejsou součástí EVL, avšak malou částí u rybníku Souška zasahují do ochranného pásma. Všechny travní porosty jsou součástí půdního bloku č. 8601/1 (čtverec 720‐0970) obhospodařovaného dle veřejného registru zemědělské půdy LPIS v režimu certifikované ekologické zemědělství, uživatelem půdního bloku je Agrome s.r.o.

10


d) rybníkářství Chov ryb se dosud prováděl patrně jen extenzivně a pouze na Horním Cihelenském rybníku, který jako jediný je napouštěn na plnou hladinu. Rybník Souška má částečně protrženou hráz s nižší hladinou vody, dolní dva rybníky jsou zcela bez vody. V současném stavu tedy rybníky neposkytují dostatečně vhodné prostředí pro rozmnožování kuňky ohnivé ani dalších obojživelníků. Z dlouhodobého hlediska největší nebezpečí hrozí v důsledku možné změny biotopu v důsledku přirozených procesů – zazemňování, popř. dalšího poškození technického stavu rybníků. Je nezbytné uvést rybníky do funkčního stavu s extenzivním hospodařením. Z tohoto důvodu připravuje Rybářství Doksy, s.r.o., projekt na kompletní rekonstrukci rybniční soustavy související s převedním vlastnictví a obnovením chovu ryb. e) myslivost EVL se nalézá na území honitby Horní Libchava (kód 5101310129). Zpracovatelům plánu péče nejsou známy žádné recentní pozitivní ani negativní vlivy myslivosti na území EVL ani populaci kuňky obecné. Rizikem by bylo vypouštění uměle odchovaných kachen divokých, které by (v závislosti na počtech vypuštěných jedinců) mohly mít negativní vliv na kvalitu vody a stav litorálních porostů a tedy také na stanoviště kuňky obecné. f) rybářství EVL není součástí žádného vymezeného rybářského revíru. g) rekreace a sport Na lokalitě neprobíhají žádné rekreační ani sportovní aktivity. h) těžba nerostných surovin V území současnosti neprobíhá těžba nerostných surovin. V minulosti byl na jižním břehu Horního Cihelenského rybníku hliník, který je v současnosti zarostlý vysokým porostem dřevinného náletu. Na ploše bývalého hliníku se nacházejí zvodnělé deprese a tůně, které jsou potenciálním biotopem obojživelníků včetně kuňky obecné. V důsledku zarůstání a stínění tuto funkci nemohou vykonávat. i) jiné způsoby využívání Nejsou známy.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán obce Horní Libchava byl schválen v roce 2002, od schválení byly vydány tři změny územního plánu, poslední dne 24.7.2009. Vyhláška o závazné části územně plánovací dokumentace nabyla účinnosti 10.8.2009. Do zájmového území zasahuje LHC LS Česká Lípa (kód LHC 408000), který má zpracovaný lesní hospodářský plán na období 2004‐2013. 11


2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Do území spadá jeden pozemek o rozloze ca 1,4 ha jižně od Horního Cihelenského rybníku (dílčí plocha 3). Jedná se o listnatý porost s dominantním zastoupením břízy, dále se vyskytuje dub a osika. Na lokalitě se nachází další zapojené porosty dřevin, které mají charakter lesa (dílčí plocha 4). Tyto však nejsou v KN vedeny jako PUPFL. 5 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj

Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod

408000 LS Česká Lípa

Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

1,36 2004 - 2013 Lesy ČR LS Česká Lípa

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 5 České středohoří Soubor lesních typů (SLT) 3U

Název SLT javorová jasenina

Přirozená dřevinná skladba SLT

Výměra (ha)

Podíl (%)

1,36

100

1,36

100,00%

Sm +‐5, jd 5‐20, db 10‐40, bk +‐10, jv 10‐25, js 15‐40, jl 5‐15, lp +‐ 10

Celkem

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Jehličnany SM JD Listnáče DB BK BR JS OS JV Celkem

Název dřeviny

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

Smrk ztepilý Jedle bělokorá

0 0

0 0

0,0678 0,1356

5 10

Dub letní Buk lesní Bříza bělokorá Jasan ztepilý Topol osika Javor klen

0,27 0 0,95 0 0,136 0 1,356

20 0 70 0 10 0 100

0,339 0,1356 0 0,4746 0 0,2034 1,356

25 10 0 35 0 15 100

Příloha č. M5: Lesnická mapa typologická podle OPRL

12


2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Vodoprávní úřad poskytnul k nádržím pouze následující údaje s odvoláním na fakt, že jiné nejsou k dispozici. Název rybníka (nádrže) k.ú., parc.č. Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Povolení k nakládání s vodami Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Průtočnost – doba zdržení

Souška 1390/2 2,552 ha 0,774 ha 0,6 První (horní) Hospodaření v současnosti neprobíhá ‐ ‐ Česká republika, Pozemkový fond České republiky Rybářství Doksy, s.r.o. Průtočný

Název rybníka (nádrže) k.ú., parc.č. Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Povolení k nakládání s vodami Manipulační řád Provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Průtočnost – doba zdržení

Horní Cihelenský 1393 1,1286 ha 0,801 ha 0,1 Druhý Česká republika, Pozemkový fond České republiky Rybářství Doksy, s.r.o. Průtočný

Název rybníka (nádrže) k.ú., parc.č. Katastrální plocha Využitelná vodní plocha

Prostřední Cihelenský 1324/2 1,0677 ha 0,380 13


Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Povolení k nakládání s vodami Manipulační řád Provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Průtočnost – doba zdržení

0,2 Třetí Hospodaření v současnosti neprobíhá ‐ ‐ Česká republika, Pozemkový fond České republiky Rybářství Doksy, s.r.o. Průtočný

Název rybníka (nádrže) k.ú., parc.č. Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Povolení k nakládání s vodami Manipulační řád Provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Průtočnost – doba zdržení

Dolní Cihelenský 1324/1 1,1521 ha Rybník je zcela zazemněný Čtvrtý (spodní) Česká republika, Pozemkový fond České republiky Rybářství Doksy, s.r.o. Průtočný

Příloha: tabulka “Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2

2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Dílčí plocha 1 – rybník Souška. V současnosti se nachází v podobě mělkého mokřadu s bohatým litorálními porosty, které se zde vyvinuly v důsledku porušené hráze a nízké hladiny nadržení. V přítokové části přechází do mokřadů zarostlých křovinami (vrbami), jihozápadním směrem pozvolna přechází do vlhkých luk. Dílčí plocha 2 – Horní Cihelenský rybník. Jediný funkční rybník v soustavě. Jedná se o vodní plochu s velmi málo vyvinutými litorálními porosty, z jižní části obklopenou lesem. Severovýchodní a severozápadní části břehů jsou zarostlé křovinami. 14


Dílčí plocha 3 – lesní pozemek viz kapitola 2.4.1. Dílčí plocha 4 – sníženina vzniklá zřejmě odtěžením substrátu zarostlá pionýrskými dřevinami. Na ploše se nachází trvale zvodnělá tůň, která je však zcela stíněná dřevinami. Dílčí plocha 5 – Prostřední Cihelenský rybník. Má protrženou hráz. V důsledku nízkého nadržení se zde vyvinul mělký zabahněný mokřad zarůstající orobincem. Jižní břeh rybníka je lemovaný dřevinami stínícími hladinu rybníka. Dílčí plocha 6 – Dolní Cihelenský rybník. Zaniklý rybník zarůstající náletovými dřevinami. Jižní břeh je lemovaný dřevinami. Příloha: tabulka “Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Území je nově vyhlašované, nejsou známy žádné projekty ani ochranářská opatření zde realizované.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem ochrany přírody na lokalitě je ochrana populace kuňky obecné. Nepředpokládá se, že by mohlo dojít ke kolizi s jinými význačnými společenstvy či druhy živočichů a rostlin.

15


3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice

Kategorie lesa Soubory lesních typů

19c

ZU

3U javorová jasenina

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin Jd +‐2, bo+‐, db +‐3, bk 5‐7, lp +‐1, br 0+‐, hb +‐ Porostní typ A Porostní typ B Br – přeměna na js/jv Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) js H, nH, dbl pH, P, vhodný tvar lesa středního. Obmýtí

Obnovní doba Obmýtí

Obnovní doba

Porostní typ C Hospodářský způsob (forma)

Obmýtí

Obnovní doba

80 20 Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Horizontálně zapojená porostní výstavba, etážově smíšené porosty s hojnými keři, charakter spíše středního lesa. Přeměna druhová va prospěch js, jv. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií předsunuté kotlíky v současných březových porostech s vnášením dřevin CDS Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu do předsunutých kotlíků vnášení cílových dřevin dle SLT Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%)

druh dřeviny

komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově

dle cílové druhové skladby

Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Zaměření na kvalitu a stabilitu porostu. Porostní výstavba – horizontální struktura mírně uvolněná, vertikální výstavba výrazně diferencovaná. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií ohrožení střední větrem, holiny buření, ochrana před zvěří Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií UKT standart, bez zvláštních nároků

16


Poznámka

b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou

Způsob letnění nebo zimování

Způsob odbahňování Způsoby hnojení Způsoby regulačního přikrmování Způsoby použití chemických látek Rybí obsádky

Souška Chov juvenilních kaprovitých ryb Polointenzivní Vypouštění betonovým požerákem, částečné snížení hladiny na 3 měsíce ve vegetační sezoně cca 1x za 5 let umožňující vyklíčení semen druhů obnaženého dna, výšku hladiny je třeba nastavit tak, aby byl dostatek mělčin ve vlastní nádrži. Pro příznivý rozvoj litorálu je nutno provést takové nastavení výšky vodní hladiny, které zajistí vzhledem k rozvoji příbřežní makrovegetace optimální hloubku vody (do 30 cm) přibližně na 10–30 % rozlohy rybníku. Zimování v případě zjištěného masivního rozvoje nežádoucích populací karase stříbřitého a střevličky východní s ohledem na likvidaci těchto druhů v celé rybniční soustavě Částečné Vyloučeno Iniciační Vyloučeno, vápnění jen v případě prokázaných veterinárních důvodů Možno jen vysazení plůdku kapra obecného pro jednohorkový cyklus nebo lína obecného pro dvouhorkový chovný cyklus, doplňkové druhy mohou být hrouzek obecný a perlín ostrobřichý, vyloučen je chov kapra obecného, amura bílého, tolstolobiků a dravých ryb, je třeba zamezit rozvoji populací invazních druhů karase stříbřitého a střevličky východní

Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou



Horní Cihelenský rybník Chov juvenilních kaprovitých ryb Polointenzivní Vypouštění betonovým požerákem. Pro příznivý rozvoj litorálu je nutno provést takové nastavení výšky vodní hladiny, které zajistí vzhledem k rozvoji příbřežní makrovegetace optimální hloubku vody (do 30 cm) přibližně na 10–30 % rozlohy rybníku. Zimování v případě zjištěného masivního rozvoje nežádoucích populací karase stříbřitého a střevličky východní s ohledem na likvidaci těchto druhů v celé rybniční soustavě Částečné Vyloučeno Iniciační Vyloučeno, vápnění jen v případě prokázaných veterinárních důvodů Možno jen vysazení plůdku kapra obecného pro jednohorkový cyklus nebo lína obecného pro dvouhorkový chovný cyklus, doplňkové druhy mohou být hrouzek obecný a perlín ostrobřichý, vyloučen je chov kapra obecného, amura bílého, 17


tolstolobiků a dravých ryb, je třeba zamezit rozvoji populací invazních druhů karase stříbřitého a střevličky východní




Prostřední Cihelenský rybník Chov lína obecného Polointenzivní Vypouštění betonovým požerákem, v průběhu března až června v prvním roce chovu držení na nízké hladině, následné napuštění. Pro příznivý rozvoj litorálu je nutno provést takové nastavení výšky vodní hladiny, které zajistí vzhledem k rozvoji příbřežní makrovegetace optimální hloubku vody (do 30 cm) přibližně na 10–30 % rozlohy rybníku. Zimování v případě zjištěného masivního rozvoje nežádoucích populací karase stříbřitého a střevličky východní s ohledem na likvidaci těchto druhů v celé rybniční soustavě Nejprve kompletní, následně částečné (po době trvání plánu péče) Vyloučeno Iniciační Vyloučeno, vápnění jen v případě prokázaných veterinárních důvodů Možno jen vysazení plůdku lína obecného pro dvouhorkový chovný cyklus, doplňkové druhy mohou být hrouzek obecný a perlín ostrobřichý, vyloučen je chov kapra obecného, amura bílého, tolstolobiků a dravých ryb, je třeba zamezit rozvoji populací invazních druhů karase stříbřitého a střevličky východní




Dolní Cihelenský rybník Chov lína obecného Polointenzivní Vypouštění rybníka v časném podzimním termínu (betonový požerák), v průběhu března až června v prvním roce chovu držení na nízké hladině, následné napuštění. Pro příznivý rozvoj litorálu je nutno provést takové nastavení výšky vodní hladiny, které zajistí vzhledem k rozvoji příbřežní makrovegetace optimální hloubku vody (do 30 cm) přibližně na 10–30 % rozlohy rybníku. Zimování v případě zjištěného masivního rozvoje nežádoucích populací karase stříbřitého a střevličky východní s ohledem na likvidaci těchto druhů v celé rybniční soustavě Nejprve kompletní, následně částečné (po době trvání plánu péče) Vyloučeno Iniciační Vyloučeno, vápnění jen v případě prokázaných veterinárních důvodů Možno jen vysazení plůdku lína obecného pro dvouhorkový chovný cyklus, doplňkové druhy mohou být hrouzek obecný a perlín ostrobřichý, vyloučen je chov kapra obecného, amura bílého, tolstolobiků a dravých ryb, je třeba zamezit rozvoji 18


populací invazních druhů karase stříbřitého a střevličky východní

V zájmu ochrany kuňky obecné a dalších vodních a amfibických živočichů na lokalitě je potřeba provádět co nejvíce extenzivní rybniční vícehorkové hospodaření s vyloučením dalších doprovodných aktivit spojených s intenzivním chovem, jako je pravidelné přikrmování ryb, opakované hnojení a vápnění. Nežádoucí druhy rybí obsádky (zejména karas stříbřitý, střevlička východní) je třeba odlovit a odstranit. Vysazování geograficky nepůvodních druhů (amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobec pestrý ad.) je vzhledem k degradaci vegetace rybníka nežádoucí. Z důvodu ochrany obojživelníků je doporučeno vyvarovat se chovu dravých ryb. V každém termínu by měly být vypuštěny maximálně dva z rybníků v soustavě. Problémem při manipulaci s vodní hladinou je v případě Cihelenských rybníků velmi slabý přítok. Vypouštění rybníků je možno provádět pouze v době, kdy existuje reálná naděje na rychlé znovunapuštění. Podzimní vypuštění by mělo proběhnout co nejdříve, dokud jsou živočichové dostatečně aktivní a schopni vyhledat náhradní stanoviště. Jarní výlovy by měly být také co nejdříve, aby v době rozmnožování kuněk již byly (alespoň částečně) napuštěny, zvláště s ohledem na velmi malý přítok do rybníků. Pro rybniční hospodaření jsou typické výskyty periodicky přítomných a v semenné bance vyčkávajících druhů rostlin. Občasné částečné snížení hladiny na 3 měsíce ve vegetační sezoně, umožní těmto druhům realizovat jejich krátký životní cyklus a obnovit zásobu semen v semenné bance. Doporučujeme proto zavést tento režim hospodaření alespoň v rybníku Souška. Na rybnících je třeba vyloučit chov vodní drůbeže včetně chovu polodivokých kachen. c) péče o nelesní pozemky Kuňka obecná i vodní makrofytní vegetace vyžadují dostatek přímého slunečního osvitu. Okolí nádrží je třeba držet osluněné, preferovány jsou tedy nezapojené (starší) dřeviny a velká plocha břehu bez keřů a stromů. Je třeba výrazně (téměř kompletně) odstranit náletové dřeviny z pláště okolo všech rybníků vyjma Horního Cihelenského, který na jihu sousedí s lesem. Týká se to zejména přítokové části, severního břehu a hráze Soušky (je možné nechat vzrostlé stromy na hrázi), severního břehu Horního Cihelenského rybníka, a všech čtyř stran třetího a čtvrtého rybníka. Dále je doporučeno výrazně prokácet prostor bývalého hliníku a obnažit zdejší deprese a vodní plošky. Pařezy odstraněných dřevin je třeba ošetřit kontaktním herbicidem (Roundup) a v následujících letech kontrolovat jejich stav. V případě obrážení pařezů je nutné zásah opakovat. d) péče o rostliny

19


Pro rozvoj vegetace lučních druhů je vhodné zajistit občasné kosení ploch bývalých vlhkých luk. Podmínkou existence vodních makrofyt je nízká trofie vody. Pokud bude udržena, je pravděpodobné postupné osídlení soustavy nádrží poměrně snadno pohyblivými druhy vodních makrofyt. Další zásady péče jsou uvedeny výše v částech péče o rybníky (nádrže) a vodní toky a péče o nelesní pozemky. e) péče o živočichy Péče o území je primárně nastavena s ohledem na zájmy živočichů, především pak kuňky obecné, která je hlavním předmětem ochrany. Zásady péče jsou uvedeny výše v částech péče o rybníky (nádrže) a vodní toky a péče o nelesní pozemky. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) rybníky (nádrže) Stav Cihelenských rybníků vyžaduje zásadní rekonstrukci. Souška má zásadně porušenou hráz u výpustního zařízení, kterou bude nutné zrekonstruovat včetně vybudování bezpečnostního přelivu (jedná se o průtočnou nádrž). Aktuální charakter mokřadu je vytvořen právě díky nízké vodní hladině a rozsáhlým litorálním porostům. Tento biotop patrně vyhovuje jinak dosti vzácnému druhu vážky, lesklici skvrnité Somatochlora flavomaculata, lze zde předpokládat i další cenné druhy vážek včetně druhů rodu Leucorrhinia. V zájmu zachování populací těchto druhů by bylo žádoucí zachovat rybník při případné opravě v podobném charakteru, např. stabilizovat hráz, ale zachovat stejnou výšku vodní hladiny jako v současnosti. Byla by takto zachována nabídka diverzifikovaných mokřadních společenstev. V případě, že bude investor trvat na významném zvýšení provozní hladiny, bude v přítokové zóně rybníku Souška žádoucí vyhloubení tůní, které nebudou v přímém kontaktu s rybníky. Tůně obecně plní funkci refugia pro vodní organismy např. v době, kdy je vlastní rybník vypuštěn nebo na něm panují nepříznivé ekologické poměry. Z důvodu zachování vhodných ekologických poměrů je třeba udržovat tuto plochu bez ryb. V rybníku navrhujeme provést v rámci rekonstrukce pouze částečné odbahnění sedimentu. Také Horní Cihelenský rybník vyžaduje rekonstrukci výpusti a vybudování bezpečnostního přelivu. Doporučeno je jen místní obahnění, které ale nesmí omezit rozlohu mělké litorální zóny, tato by měla být naopak v průběhu zemních prací rozšířena. Prostřední i Dolní Cihelenský rybník vyžadují kompletní rekonstrukci protržených hrází a vybudování bezpečnostních přelivů. Zde je možné kompletní odbahnění vedoucí k optimálnímu namodelování profilu dna rybníků. Ve všech vodních nádržích musí při odbahnění zůstat část litorálu mělká s plynulým přechodem do lučních porostů a porostů rákosin. To zajistí vhodné podmínky z hlediska hloubky vody pro celou řadu organismů a zároveň umožní diasporám přítomných rostlin přestát zásahy a snadněji potom kolonizovat vytvořená stanoviště. 20


Příloha: výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 b) nelesní pozemky Viz kapitola 3.1.1. Příloha: výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je vymezeno na trvalém travním porostu na jižním břehu přítokové části rybníka Souška, kde navazuje na vlhké louky sousedící s litorálními porosty rybníka. Travní porost je dle informací LPIS obhospodařován v režimu ekologického zemědělství. Základním režimem by zde měla být postupná seč travního porostu na dvou přibližných polovinách s odstupem alespoň jeden měsíc. Toto opatření přispěje ke snížení mortality obojživelníků v suchozemské fázi života a umožní dokončení vývoje entomofauny vázané na tento biotop.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Jedná se o nově vzniklé ZCHÚ. Hranice území jsou vedeny převážně po hranicích parcel. V místech, kde hranice nevede po prvcích, jež jsou v terénu jednoznačně identifikovatelné je nutné hranice geodeticky zaměřit, stabilizovat hraničníky v lomových bodech. Hranici je třeba v souladu vyhláškou č. 60/2008 Sb. po celém obvodu vymezit pruhovým značením a tabulemi s malým státním znakem ČR a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území. V průběhu platnosti plánu péče je nutné sledovat stav tabulí a pruhového značení a podle potřeby je obnovovat. Návrh na umístění tabulí je uveden v příloze M3.

3.4 Návrhy potřebných administrativněsprávních opatření v území Tento plán péče je podkladem pro vyhlášení zvláště chráněného území v kategorii přírodní památka v jednoznačně (parcelně) vymezeném rozsahu. Navrhované vedení hranice PP je znázorněno na mapě v příloze M2. Pro nově vyhlášené území navrhujeme v souladu s §§ 36 a 44 zákona č. 114/92 Sb., vymezení bližších ochranných podmínek (činností vázaných na souhlas orgánu ochrany přírody a krajiny) takto: Jen se souhlasem místně příslušného orgánu ochrany přírody lze v území: 1) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití, 2) zřizovat skládky, a to i přechodné, jakýchkoli materiálů, 3) umísťovat v památce nová zařízení k přikrmování zvěře, 4) zřizovat chov vodních ptáků, 5) provádět hnojení, používání biocidů, 6) uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, 21


Komentáře k bližším ochranným podmínkám Bod 1 – převod pozemků na stavební parcely či jiné využití, které by bylo v rozporu se zájmy předmětů ochrany. Bod 2 – jakékoliv skládky by měly být zcela zakázány. Bod 3 – je nutné posuzovat podle umístění a dopadu na biotu v rámci PP. Bod 4 – v PP by měl být chov vodních ptáků vyloučen. Bod 5 – hnojení by nevhodně zvyšovalo trofii území; používání biocidů v mokřadním prostředí by mohlo ohrozit předměty ochrany území. Realizace navržených managementových opatření si vyžádá povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les. Při podávání žádosti je třeba postupovat v souladu s ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Potřebné rozhodnutí o povolení kácení vydává věcně a místně příslušný úřad, kterým je Městský úřad Česká Lípa.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území navrhované přírodní památky není využíváno k rekreaci ani ke sportu a změna tohoto stavu není pravděpodobná. Koupání nemá na ochranu předmětu ochrany negativní vliv. Z tohoto důvodu není navrhováno žádné regulační opatření aktivit tohoto typu.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V území se v současné době nenacházejí žádné naučné panely pro veřejnost, jejich výroba a instalace by však byla vhodná. Tabule formátu A3 – A2 se stručným textem o hodnotách chráněného území, doplněné obrázky nebo fotografiemi, by měly být umístěny v místě uvedenýchém v příloze M3.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Doporučujeme monitorovat vliv péče prováděné podle plánu péče na populaci kuňky obecné. Vhodný interval monitoringu jsou 3 roky. Všechny zásahy provedené podle plánu péče je nutné odborně zdokumentovat a evidovat v rezervační knize ZCHÚ a v Ústředním seznamu ochrany přírody. Evidence managementových opatření je nezbytným podkladem pro vyhodnocování účinnosti provedených zásahů a jejich případné úpravě. Při přípravě plánu péče byl proveden orientační entomologický, batrachologický a ornitologický průzkum. Doporučujeme provést standardní inventarizační průzkumy: botanický, malakologický, arachnologický, lepidopterologický a koleopterologický. Z hlediska nastavění ochranných podmínek ve vodních plochách bude nezbytné každých 5 let ověřit stav rybího společenstva během výlovů zejména s ohledem na kontrolu stavu populací invazních druhů ryb.

22


4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady Orientační náklady za za rok (Kč) období platnosti plánu péče (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy Zaměření ZCHÚ a vyhotovení záznamu podrobného měření změn Pruhové značení hranic Označení území tabulemi se státním znakem (4 ks) Instalace informační tabule (1ks) Inventarizační průzkum cévnatých rostlin Zoologické inventarizační průzkumy Vyřezávání dřevin1 Rekonstrukce a odbahnění všech rybníků 2 Zpracování nového plánu péče Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ----------

220 000,3 000,8 000,10 000,15 000, 48 000, 30 000,15 000,349 000,-

Opakované zásahy Monitoring kuňky obecné Opakované zásahy celkem (Kč)

5 000,-

15 000,15 000,-

N á k l a d y

----------

364 000,-

c e l k e m (Kč)

1

částka je pouze orientační, její výše je ovlivněna skutečným rozsahem opatření, uvažováno je provedení zásahu na 1 ha 2 částka bude stanovena samostatným projektem, hradit ji bude pravděpodobně investor (Rybářství Doksy) za využití dotačních prostředků rezortu životního prostředí

23


4.2 Použité podklady a zdroje informací AOPK ČR (2005): Pokyny pro stanovování způsobu rybářského obhospodařování nádrží budovaných a obnovovaných z Programu revitalizace říčních systémů a Státního fondu životního prostředí. Ms, Praha. Brych, P. & Formanová, J. 2011: Cihelenské rybníky. Podklad pro zpracování plánu péče. Depon. in DAPHNE ČR. Dolný A., Bárta D., Waldhauser M., Holuša O. & Hanel L. et al. 2007: Vážky České republiky: Ekologie, ochrana a rozšíření/The Dragonflies of the Czech Republic: Ecology, conservation and distribution. Vlašim, ČSOP Vlašim. Farkač J., Král D. & Škorpík M. (2005): Červený seznam bezobratlých. AOPK ČR, Praha. Honců M. & Pulpán J. 1974: Střevlíkovití (Coleoptera, Carabidae) Českolipska. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, Liberec, 6: 93–149. Honců M. & Roztočil O. 2004: Výsledky monitorování vážek rodu Leucorrhinia (Odonata: Libellulidae) na Českolipsku v letech 2003‐2004. Vážky 2004 (sborník referátů VII. celostátního semináře odonátologů v Krušných horách), ZO ČSOP Vlašim, 22‐34. Honců M. & Roztočil O. 2006: Významné druhy vážek (Odonata) na Českolipsku z let 2003‐2005. (Important species of dragonflies (Odonata) in the region of Česká Lípa (Northern Bohemia, Czech Republic) in 2003‐2005). Vážky 2005. Sborník referátů VIII. celostátního semináře odonatologů ve Žďárských vrších. Český svaz ochránců přírody, Vlašim, pp 49‐63 (in Czech, English summary). Honců M. & Vonička P. 1997: Střevlíkovití (Carabidae) bývalého VVP Ralsko. Bezděz, Česká Lípa, 5: 295–357. Hůrka K. 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics – Carabidae České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 565 pp. Chytrý, M., Kučera T. & Kočí M. (2001): Katalog biotopů ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,Praha. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. et Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. Moravec P. & Vonička P. 2003: Příspěvek k fauně střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) nivy Šporky na Českolipsku. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, Liberec, 23: 117–126. 24


Vonička P. 2010: Vyhodnocení orientačního průzkumu fauny brouků (Coleoptera) v některých evropsky významných lokalitách na území Libereckého kraje v roce 2010. Ms., depon in Liberec. Waldhauser M. 2010: Inventarizační průzkum vážek (Odonata) v EVL CZ0513238 ‐ Cihelenské rybníky. Ms., depon in Daphne ČR – Institut aplikované ekologie. Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Edice Planeta 8/2004. Zavadil V. & Moravec J. 2003: Červený seznam obojživelníků a plazů České republiky. Přiroda, Praha, 22: 83–93. Mapový server AOPK ČR: http://mapy.nature.cz Nahlížení do katastru nemovitostí ČÚZK: http://nahlizenidokn.cuzk.cz Mapové služby Portálu veřejné správy: http://geoportal.cenia.cz Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP): http://drusop.nature.cz Veřejný registr zemědělské půdy LPIS: http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/ Vlastní terénní šetření v letech 2009 a 2010

4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, C3 - kategorie ohrožení podle Červeného seznamu ohrožených druhů cévnatých rostlin: ohrožený taxon CENIA – Česká informační agentura životního prostředí EN, VU, NT – kategorie ohrožení podle Červeného seznamu ohrožených druhů obratlovců a bezobratlých: ohrožený, zranitelný, téměř ohrožený EVL – evropsky významná lokalita IUCN – Mezinárodní svaz ochrany přírody KN – katastr nemovitostí KO, SO, O – kategorie zvláště chráněných druhů podle Vyhlášky č. 395/1992 Sb.: kriticky ohrožený, silně ohrožený a ohrožený LPIS – registr zemědělské půdy NDOP – nálezová databáze ochrany přírody OP – ochranné pásmo PO – ptačí oblast PP – přírodní památka ÚSOP – Ústřední seznam ochrany přírody 25


ZCHÚ – zvlášť chráněné území

4.4 Plán péče zpracoval: Mgr. Jan Dušek, Mgr. Pavel Marhoul, Mgr. Záboj Hrázský a Ing. Jiří Mejsnar – Daphne ČR – Institut aplikované ekologie Spolupracovali: Ing. Jiří Mejsnar, Mgr. Jiří Reif, Ph.D., Ing. Jan Bercha, Mgr. Jakub Čejka, Ing. Jiří Pokorný, Ing. Juliana Vondrušková, RNDr. Pavel Vonička

26


5. Přílohy Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy MAPY: Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem EVL a ochranného pásma navrhované přírodní památky Příloha M3 – Mapa dílčích ploch a značení EVL Příloha M4 – Porovnání historického a současného stavu území Příloha M5 – Mapa lesních typů podle OPRL a mapa stupně přirozenosti lesních porostů TABULKY: Příloha T1 – Popis dílčích ploch na lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T2 – Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T3 – Seznam zjištěných druhů rostlin a živočichů zjištěných při orientačních inventarizačních průzkumech v letech 2009 a 2010 FOTODOKUMENTACE: Příloha F1: Fotodokumentace lokality 27


Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území

28


Příloha M2 ‐ Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Červeně – hranice ZCHÚ, zeleně – hranice ochranného pásma, měřítko 1:2880, zdroj: ČZÚK

29


Příloha M3 – Mapa dílčích ploch a značení ZCHÚ Červeně – hranice CHÚ, zeleně – hranice ochranného pásma, žlutě – plochy dílčího členění, bílé body – navrhované umístění cedulí se státním znakem, světle modrý bod – navrhované umístění informační tabule, měřítko 1:2880 Zdroj podkladové mapy: CENIA

30


Příloha M4 – Porovnání historického a současného stavu území M4a: hranice území (červená linie) a ochranné pásmo (modrá linie), stav k roku 1953 Zdroj podkladové mapy: CENIA

M4b: hranice území (červená linie) a ochranné pásmo (modrá linie), současný stav Zdroj podkladové mapy: CENIA

31


Příloha M5 – Mapa lesních typů podle OPRL a mapa stupně přirozenosti lesních porostů Mapa typologická

mapa „Stupně přirozenosti lesních porostů“

32


Legendaa Les původní Les přírodní Les přírodě blízký Les přírodě vzdálený Les nepůvodní Holina

Mapa „Stupně přirozenosti lesních porostů” znázorňuje rozdělení porostů do stupňů přirozenosti podle následující tabulky:

Stupně přirozenosti lesních porostů

1. Les původní

Druhová skladba dřevin přítomnost přítomnost stanovištně a všech geograficky hlavních nepůvodních stanovištně a dřevin geograficky (%) původních dřevin*) 0-5 +

Přípustné způsoby ovlivnění lesních porostů

Barva v mapě

1. mýtní těžba jednotlivých stromů (toulavá t.) před více než 100 lety, 2. odvoz odumřelého dříví před více než 50 lety, 3. pastva domácích zvířat nebo chov spárkaté zvěře v minulosti, přičemž tyto vlivy na druhovou skladbu, strukturu a texturu dřevinné složky jsou v současnosti zanedbatelné

zelená

2. Les přírodní

0-5

+

1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na méně než 1/4 plochy (v současnosti ne), mýtní těžba s následnou sekundární sukcesí lesa v minulosti, 2. zásahy sledující cíle ochrany přírody v minulosti (v současnosti ne), 3. odvoz odumřelého dříví v posl. 50-ti letech (v současnosti ne)

hnědá

3. Les přírodě blízký

0-10

+

1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na více než 1/4 plochy (v současnosti ne), 2. v současnosti pouze zásahy sledující cíle ochrany přírody (zásahy managementové), 3. nahodilá těžba živých stromů nalétnutých kalamitními druhy hmyzu a odvoz tohoto dříví v současnosti

žlutá

4. Les přírodě vzdálený

0-50

-

-

modrá

51-100

-

-

červená

-

-

-

bílá

5. Les nepůvodní 6. Holina

*) přítomnost všech hlavních geograficky a stanovištně původních druhů dřevin, tj. druhů s předpokládaným původním zastoupením více než 20%, se zastoupením reprodukce schopných jedinců Výchozí podklad: Vrška T., Hort L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení “přirozenosti” lesních porostů. - AOPK ČR, Brno.(www.pralesy.cz) 33


B

a

5a

1,43 1,36 3U1

19c

437

B

a

5a

1,43 1,36 3U1

Navržené opatření

437

Zastoupení

19c

3 části, převážně mírný S svah; v S.č.bioc.ÚSES, +JR

Dřevina

1,43 1,36 3U1

Zakmenění

Plocha porostní skupiny

5a

Věk

Porostní skupina

a

Obmýtí/obnovní doba

Porost

B

Popis porostní skupiny

Dílec

437

Lesní typ

Oddělení

19c

Plocha porostní skupiny v EVL

Hospodářský soubor

Příloha T1 – Popis dílčích ploch na lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich

80/20

52

8

BR

70

80/20

52

8

DB

20 podpora cílových dřevin (db) dle HS,

80/20

52

8

OS

10

34


Příloha T2 – Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu

výměra (ha)

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

doporučený zásah

termín provedení

interval provádění

1

Zimní období

Jednorázově

2

Zimní období

Jednorázově

3*

Zimní období

Jednorázově

1

Zimní období

Jednorázově

2

Zimní období

Jednorázově

2

Zimní období

Jednorázově

1

Zimní období

Jednorázově

2

Listopad-únor

Jednorázově **

Rekonstrukce hráze

1

Listopad-únor

Jednorázově

Odbahnění

1

Listopad-únor

Jednorázově

Odstranění křovin na jižním břehu

1

Listopad-únor

Jednorázově

Rekonstrukce hráze

1

Listopad-únor

Jednorázově

Odbahnění

1

Listopad-únor

Jednorázově

Odstranění křovin na jižním břehu

1

Listopad-únor

Jednorázově

Rekonstrukce (stabilizace) hráze

1

2,6

Částečné odbahnění Rybník Souška. Stabilizovat vodní hladinu na výši, která umožní rozvoj mokřadní vegetace, ale nepovede ke Vyhloubení tůní v přítokové zóně zrychlenému zazemňování a zániku rybníka. Odstranění křovin na severním břehu a křovin lemujících přítokovou zónu

naléhavost

Rekonstrukce (stabilizace) hráze 2

1,2

Horní Cihelenský rybník. Stabilizovat hráz, částečným odbahněním a odstraněním křovin rozšířit litorální pásmo.

3

1,6

Lesní pozemek

4

0,6

Bývalý hliník s tůněmi zarostlý náletovými dřevinami. Odstraněním dřevin obnovit atraktivitu tůní pro obojživelníky.

5

6

1

1,3

Prostřední Cihelenský rybník. Rekonstruovat hráz a odbahněním rybníka vytvořit biotop atraktivní pro kuňku obecnou.

Dolní Cihelenský rybník. Rekonstruovat rybník a vytvořit atraktivní rybník pro kuňku obecnou.

Částečné odbahnění Odstranění křovin na severním břehu a křovin lemujících přítokovou zónu Viz. tab. T1 Odstranit dřeviny na většině dílčí plochy, zejména pak v okolí tůní. Pařezy ošetřit kontaktním herbicidem. V dalších letech kontrolovat obrážení pařezů a likvidovat je.

35


* viz 3.1.2 ** opakovaně v případě obrážení pařezů naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.

36


Příloha T3: Seznam zjištěných druhů živočichů při inventarizačních průzkumech Část 1 – Vážky

DRUH

Aeshna cyanea

šídlo modré

Aeshna grandis

šídlo velké

Aeshna juncea Aeshna mixta Anaciaeschna isoceles

šídlo sítinovité šídlo pestré šídlo červené

Anax imperator

šídlo královské

Brachytron pratense Calopteryx splendens Calopteryx virgo

šídlo luční motýlice lesklá motýlice obecná

Coenagrion puella

šidélko páskované

Coenagrion pulchellum Cordulia aenea

šidélko široskvrnné lesklice měděná

Enallagma cyathigerum

šidélko kroužkované

Erythromma najas

šidélko rudoočko

Waldhauser 2010 DATUM počet ex. 26.8.2010 11 ‐ 100 26.8.2010, 11 ‐ 100 24.10.2009 26.8.2010 11 ‐ 100 13.6.2010, 10 3.7.2010, 26.8.2010 13.6.2010 1 23.4.2010, 13.6.2010, 101 ‐ 1000 3.7.2010, 24.10.2009 13.6.2010 10 13.6.2010, 11 ‐ 100 3.7.2010, 26.8.2010 23.4.2010, 13.6.2010, 101 ‐ 1000 3.7.2010, 24.10.2009

Literární údaje* X

37

Ochrana

Poznámka

X

X X X

VU VU

X

X X

EN

X

X X

X

X


Waldhauser 2010

Erythromma viridulum

šidélko znamenané

Ischnura elegans

šidélko větší

Lestes barbarus

šídlatka brvnatá

Lestes sponsa

šídlatka páskovaná

Lestes viridis Leucorrhinia pectoralis Leucorrhinia rubicunda

šídlatka velká vážka jasnoskvrnná vážka temnoskvrnná

Libellula depressa

vážka ploská

Libellula quadrimaculata

vážka čtyřskvrnná

Orthetrum cancellatum

vážka černořitná

Platycnemis pennipes Pyrrhosoma nymphula

šidélko brvonohé šidélko ruměné

13.6.2010, 3.7.2010, 26.8.2010 23.4.2010, 13.6.2010, 3.7.2010 13.6.2010, 3.7.2010 13.6.2010, 3.7.2010 13.6.2010

Somatochlora flavomaculata

lesklice skvrnitá

Somatochlora metallica Sympecma fusca Sympetrum danae Sympetrum flaveolum

lesklice zelenavá šídlatka hnědá vážka tmavá vážka žlutavá

Sympetrum sanguineum

vážka rudá

Sympetrum striolatum Sympetrum vulgatum

vážka žíhaná vážka obecná

23.4.2010, 101 ‐ 1000 24.10.2009

Literární údaje* X

Ochrana

Poznámka

X

X

VU

11 ‐ 100

X

X X X

SO, VU EN

11 ‐ 100

X

11 ‐ 100

X

11 ‐ 100

X

5

X

3.7.2010

20

EN

3.7.2010, 26.8.2010

X X X X

vzácný druh v rámci ČR s těžištěm výskytu na Českolipsku, preferuje rašeliniště a slatiniště přecházející ve vlhké louky

11 ‐ 100

X X

38

NT

NT

méně běžný druh vážek, obývá mělké, prohřívané stojaté vody, často až semiterestrické biotopy


* Honců & Roztočil 2004, 2006, NDOP AOPK ČR

Část 2 – ostatní bezobratlí vlastní data, determinace brouků Vonička 2010 Čeleď Latinský název Lepidoptera motýli Anthocharis cardamines Celastrina argiolus Coenonympha pamphilus Lycaena dispar Inachis io Coleoptera brouci Carabidae Abax carinatus Carabidae Abax parallelepipedus Carabidae Abax parallelus Carabidae Agonum muelleri Carabidae Agonum sexpunctatum Carabidae Amara aenea Carabidae Amara convexior Carabidae Amara plebeja Carabidae Amara similata Carabidae Anchomenus dorsalis Carabidae Anisodactylus binotatus Carabidae Anisodactylus signatus

Carabidae

Brachinus explodens

Český název

Ochrana

bělásek řeřichový modrásek krušinový okáč poháňkový ohniváček černočárný babočka paví oko čtvercoštítník černý čtvercoštítník rovnoběžný střevlíček šestitečný kvapník kovový kvapník široký střevlíček ošlejchový

prskavec menší

SO

Poznámka 1 ex.

V období 8.6.‐13.7.2010 zjištěno 9 jedinců. Hojný druh na suchých až polovlhkých stanovištích bez zastínění: stepi, pole; nížiny až hory (Hůrka 1996). Druh zařazený mezi zvláště chráněné v kategorii ohrožený, ve skutečnosti ale ohrožený není, zvláště v teplejších nížinných oblastech (okolí Prahy, České středohoří apod.) je velmi hojný i na antropologicky značně ovlivněných biotopech (pole, ruderály apod.). Faunisticky významný druh pro Českolipsko. Honců & Pulpán (1974) uvádějí kromě několika

O

39


Čeleď

Latinský název

Český název

Carabidae

Calathus fuscipes

Carabidae

Carabus auratus

střevlík zlatý

Carabidae Carabidae Carabidae Carabidae Carabidae Carabidae Carabidae Carabidae Carabidae Carabidae Carabidae Elateridae Geotrupidae Staphylinidae

Carabus hortensis Carabus nemoralis Harpalus affinis Harpalus distinguendus Harpalus latus Harpalus rubripes Poecilus cupreus Poecilus versicolor Pterostichus melanarius Pterostichus niger Pterostichus oblongopunctatus Agriotes obscurus Anoplotrupes stercorosus Philonthus addendus

střevlík zahradní střevlík hajní kvapník modrý střevlíček měděný střevlíček černý chrobák lesní

Staphylinidae Platydracus latebricola

Ochrana

KO, VU

40

Poznámka starých a jednoho novějšího literárního údaje (Břehyně) jen lokalitu Úštěk, která se však nachází mimo Českolipsko. Honců & Vonička (1997) konstatují, že tento druh nebyl na území bývalého VVP Ralsko po dobu 30 let nalezen. Výskyt na Českolipsku v současné době publikovali Moravec & Vonička (2003), a to právě z nivy Šporky (Horní Libchava). Nález v zemní pasti na území EVL Cihelenské rybníky je dalším potvrzením výskytu tohoto druhu na Českolipsku V období 8.6.‐13.7.2010 zjištěn 1 jedinec. Západoevropský druh s denní aktivitou (heliofil) zasahující do sz. Čech. Velmi vzácně na teplých, otevřených stanovištích, často v kulturní stepi; nížiny až pahorkatiny (Hůrka 1996). V Českém středohoří a na Českolipsku lokálně na nečetných, plošně omezených lokalitách (vlhké louky, okraje extenzivních pastvin, polí apod.) dosud dosti hojný V období 8.6.‐13.7.2010 zjištěni 4 jedinci. Dosti vzácný drabčík přírodně zachovalých prosvětlených lesů nebo lesostepi, který byl před několika desítkami let považován za velkou vzácnost (Smetana 1958). Ze severních Čech je známý z více lokalit původního charakteru, vzhledem k dobrým letovým schopnostem se však může ojediněle vyskytnout také na antropogenně ovlivněných stanovištích


Čeleď Latinský název Staphylinidae Tasgius melanarius Orthoptera rovnokřídlí Tetrix subulata Chorthippus parallelus Metrioptera roeselii Tettigonia viridissima Chrysochraon dispar

Český název

Ochrana

marše saranče kobylka kobylka zelená saranče

Poznámka

Část 3 – Obratlovci vlastní data

Latinský název

Český název

Ochrana

Poznámka

Aves

Acrocephalus palustris

rákosník zpěvný

Aves

Acrocephalus scirpaceus

rákosník obecný

Aves Aves

Acrocephalus schoenobaenus Anas strepera

rákosník proužkovaný kopřivka obecná

Aves

Anthus trivialis

linduška lesní

Aves Aves Aves

Ardea cinerea Ciconia nigra Circus aeruginosus

volavka popelavá čáp černý moták pochop

Aves Aves

Columba palumbus Corvus corax

holub hřivnáč krkavec velký

O, VU

území je součástí loviště páru hnízdícího v remízu mezi EVL Cihelenské a Stružnické rybníky

Aves Aves

Cygnus olor Dendrocopos medius

labuť velká strakapoud prostřední

VU O, VU

jeden hnízdící pár (2010), les jižně od Horního Cihelenského rybníku

Aves

Emberiza citrinella

strnad obecný

Aves

Emberiza schoeniclus

strnad rákosní

Aves

Erithacus rubecula

červenka obecná

Aves

Fringilla coelebs

pěnkava obecná

O, VU

rybník Souška, v roce 2010 tři páry

SO, VU lokalita je lovištěm jednoho páru O, VU jeden hnízdící pár (2010) na rybníku Souška

41


Latinský název

Český název

Ochrana

Poznámka

Aves

Fulica atra

lyska černá

Aves

Parus caeruleus

sýkora modřinka

Aves

Parus major

sýkora koňadra

Aves

Phasianus colchicus

bažant obecný

Aves

Phylloscopus collybita

budníček menší

Aves

Phylloscopus sibilatrix

budníček lesní

Aves

Phylloscopus trochilus

budníček větší

Aves

Poecile montanus

sýkora lužní

Aves Aves

Prunella modularis Rallus aquaticus

pěvuška modrá chřástal vodní

Aves

Sitta europaea

brhlík lesní

Aves

Sturnus vulgaris

špaček obecný

Aves Aves

Sylvia atricapilla Tachybaptus ruficollis

pěnice černohlavá potápka malá

Aves

Turdus merula

kos černý

Aves

Turdus philomelos

drozd zpěvný

Aves

Turdus pilaris

drozd kvíčala

Amphibia Lissotriton vulgaris

čolek obecný

SO, LC

Amphibia Bombina bombina

kuňka obecná

SO, EN

Amphibia Hyla arborea

rosnička zelená

SO, NT

Amphibia Rana ridibunda

skokan skřehotavý

KO, NT

Amphibia Rana temporaria

skokan hnědý

Amphibia Bufo bufo Reptilia Reptilia

SO, VU jeden volající samec (2010), rybník Souška

O, VU

dva páry (2010), rybník Souška

LC

ropucha obecná

O, LC

Anguis fragilis

slepýš křehký

SO, LC

Natrix natrix

užovka obojková

O, LC

42


Část 4 – Cévnaté rostliny vlastní data Druh latinsky Acer platanoides Aegopodium podagraria Achillea millefolium Achillea ptarmica Alnus glutinosa Alopecurus aequalis Alopecurus pratensis Anthriscus sylvestris Arctium lappa Artemisia vulgaris Avenella flexuosa Betula pendula Calamagrostis canescens Calamagrostis epigejos Caltha palustris Campanula patula Cardamine amara Carex acuta Carex hirta Carex vesicaria Carex vulpina Cerastium arvense Cirsium arvense Cirsium oleraceum Cirsium heterophyllum Colchicum autumnale Convolvulus arvensis Crataegus sp.

Druh česky javor mléč bršlice kozí noha řebříček obecný řebříček bertrám olše lepkavá psárka plavá psárka luční kerblík lesní lopuch větší pelyněk černobýl metlička křivolaká bříza bělokorá třtina šedavá třtina křovištní blatouch bahenní zvonek rozkladitý řeřišnice hořká ostřice štíhlá ostřice srstnatá ostřice měchýřkatá ostřice liščí rožec rolní pcháč oset pcháč zelinný pcháč různolistý ocún jesenní svlačec rolní hloh

Ochrana

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

X X

12

13

X

X X

X X

X X

X X

X

X

X

X X

X X X

X! X

X X X

X X

X X

X

X

X

X X

X X X

X

X

X X X X

X

X X

X X

X X X

X X 43

X

X


Druh latinsky Dactylis glomerata Dryopteris filix-mas Elodea canadensis Epilobium angustifolium Equisetum arvense Equisetum fluviatile Equisetum sylvaticum Eupatorium cannabinum Euphorbia cyparissias Festuca pratensis agg. Filipendula ulmaria Fragaria vesca Frangula alnus Fraxinus excelsior Galeopsis tetrahit Galium album Galium aparine Galium mollugo Galium odoratum Geum urbanum Glechoma hederacea Glyceria fluitans Glyceria maxima Hieracium murorum Humulus lupulus Hylotelephium maximum Hypericum perforatum Impatiens parviflora Iris pseudacorus Juncus effusus

Druh česky srha říznačka kapraď samec vodní mor kanadský vrbovka úzkolistá přeslička rolní přeslička poříční přeslička lesní sadec konopáč pryšec chvojka kostřava luční tužebník jilmový jahodník obecný krušina olšová jasan ztepilý konopice polní svízel bílý svízel přítula svízel povázka mařinka vonná kuklík městský popenec břečťanolistý zblochan vzplývavý zblochan vodní jestřábník zední chmel otáčivý rozchodník velký třezalka tečkovaná netýkavka malokvětá kosatec žlutý sítina rozkladitá

Ochrana

1

2

X

X

3

4

5

6

7

X X

X X

8

X

9

10

11

12

13

X X

X

X

X X

X

X X X X X!

X X

X

X

X

X

X

X X X

X X X

X X

X

X X

X

X

X

X X

X

X

X X X

X

X X X

X X X

X

X X

X

X X

X! 44

X


Druh latinsky Lathyrus pratensis Lathyrus sp. Lemna minor Lychnis flos-cuculi Lycopus europaeus Lysimachia nummularia Lysimachia vulgaris Lythrum salicaria Maianthemum bifolium Melica nutans Mentha sp. Myriophyllum spicatum Myosotis palustris Oenanthe aquatica Oxalis acetosella Persicaria amphibia Petasites hybridus Phalaris arundinacea Phragmites australis Plantago media Poa nemoralis Poa pratensis Populus tremula Potamogeton natans Prunus spinosa Pyrus sp. Quercus robur Ranunculus acris Ranunculus repens Rosa canina agg.

Druh česky

Ochrana

1

2

hrachor luční hrachor okřehek menší kohoutek luční karbinec evropský vrbina penízková vrbina obecná kyprej vrbice pstroček dvoulistý strdivka nící máta stolístek klasnatý pomněnka bahenní halucha vodní šťavel kyselý rdesno obojživelné devětsil lékařský chrastice rákosovitá rákos obecný jitrocel prostřední lipnice hajní lipnice luční topol osika rdest vzplývavý slivoň trnka hrušeň dub letní pryskyřník prudký pryskyřník plazivý růže šípková

3

4

5

6

7

8

9

10

X

11

12

13

X X

X

X

X X

X X X

X! X

X X X X

X X

X X X X

X X

X X

X X X X

X

X

X X X

X X

X!

X! X! X X

X X X X

X X

X

X!

X X

X X

X

X

X X X

X

X X X

X X X

45

X X X

X X


Druh latinsky Rubus fruticosus agg. Rubus idaeus Rumex hydrolapathum Salix caprea Salix cinerea Salix fragilis Salix sp. Salix viminalis Sambucus nigra Sanguisorba officinalis Scirpus sylvaticus Senecio ovatus Solanum dulcamara Sorbus aucuparia Spirodela polyrhiza Stellaria holostea Symphytum officinale Tanacetum vulgare Taraxacum sp. Thalictrum lucidum Tilia cordata Typha latifolia Urtica dioica Vaccinium myrtillus Veronica beccabunga Veronica chamaedrys Vicia sepium Viola sp.

Druh česky ostružiník ostružiník maliník šťovík koňský vrba jíva vrba popelavá vrba křehká vrba vrba košíkářská bez černý krvavec toten skřípina lesní starček Fuchsův lilek potměchuť jeřáb ptačí závitka mnohokořenná ptačinec velkokvětý kostival lékařský vratič obecný smetánka žluťucha lesklá lípa srdčitá orobinec širolistý kopřiva dvoudomá brusnice borůvka rozrazil potoční rozrazil rezekvítek vikev plotní violka

Ochrana

1

2

3

X

X X

4

5

6 X X X

X!

7

8

10

11

X X X X

X

9

X X

X

X X X X X X

X

13

X X

X X

X X

X X X

12

X X X!

X X X X

X X

X X

X

X

X X X

X X X X

C3 X X!

X!

X X!

X

X X X

X X

X! X

X X

X X X

X X

46

X


Členění území do sedmi typů podle charakteru vegetace provedené pro potřeby botanického průzkumu (viz tabulka výše).

47


Příloha F1: Fotodokumentace lokality Rybník Souška, pohled z hráze.

Protržená hráz rybníka Souška.

48


Podmáčená louka navazující na litorální pásmo rybníku Souška

Louže na polní cestě na severním okraji Horního Cihel. Rybníka,výskyt kuňky obecné

Zazemněný Prostřední Cihelenský rybník s orobincovými porosty 49


Protržená hráz prostředního Cihel. rybníka

Zazemněný a zarůstající Dolní Cihelenský rybník 50


Trvale zvodnělá tůň v zarostlém prostoru bývalé cihelny.

51

Plán péče o evropsky významnou lokalitu. Cihelenské rybníky. na období DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie

Recommend Documents