Podklady pro plánování péče na zemědělské půdě v pSCI Blanský les
Zpráva pro orgány ochrany přírody o výstupech projektu Blanský les in NATURA
DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie
O projektu Blanský les in NATURA a jeho potencionálním přínosu pro orgány ochrany přírody Během jara roku 2006 jsme v rámci projektu Blansky les in NATURA provedli průzkum potřeb mezi starosty a zemědělsky hospodařícími subjekty na území Blanského lesa, zařazeném na seznam navrhovaných evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Získali jsme velké množství informací, které bychom chtěli touto formou předat do rukou příslušných orgánů ochrany přírody. Jedná se o výsledky našeho průzkumu, které tematicky přímo souvisí s činností těchto orgánů (především se jedná o Správu CHKO, ale i Krajský úřad, AOPK). Kromě zpětné vazby, kdy zprostředkujeme přenos názorů starostů a zemědělců pracovníkům OOP, zařazujeme do textu také návrhy možných přístupů a opatření, které by mohly vést ke zlepšení stávajícího stavu komunikace. Do zprávy zařazujeme také výstupy z realizace internetové komunikační platformy. V rámci aktivit zacílených na komunikaci jsme se setkali s požadavky na nejrůznější informace, z nichž některé lze přenést i prostřednictvím internetových stránek. Shrnujeme naše zkušenosti s touto komunikací. Současně předkládáme výsledky a zkušenosti, které jsme získali v rámci pokusu o sestavení plánu péče o farmu. Pokusili jsme se komplexně podívat na problematiku individuálního hodnocení farem. Zaměřili jsme se na vytvoření vhodného „manuálu“ pro potřeby zemědělců, kteří se zajímají o biologickou hodnotu svých farem a jsou ochotní debatovat o způsobech hospodaření a jeho vlivech na krajinu. Ukázalo se, že o tento přístup je mezi zemědělci zájem a je možné na této úrovni s nimi spolupracovat. Naší snahou je touto zprávou pozitivně podpořit rozvoj chráněného území Blanského lesa. Projekt Blanský les in Natura je financován ze zdrojů Evropské unie – programu Transition facility, který spravuje Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS). DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie Husova 45/622, 370 05 České Budějovice tel: 385 311 019, www.daphne.cz Zprávu sestavili: Mgr. Zuzana Veverková a Ing. Jan Hájek
1
Obsah: 1. Výstupy z průzkumu potřeb
3
1.1. Cílové skupiny: zemědělci a starostové
3
1.2. Výstupy z návštěv a rozhovorů
4
1.2.1. Starostové
4
1.2.2. Zemědělci
5
2. Průběh komunikační platformy
9
3. Výstupy z pokusu o faremní plán
10
3.1. Biologické hodnocení
10
3.2. Návrh plánu péče o farmu
14
3.3. Příklad návrhu hospodaření na faremních pozemcích a reakce zemědělce
15
3.3.1. Popis, rizika a návrh hospodaření na svažité louce nad nivou potoka
15
3.3.2. Reakce zemědělce na doporučení hospodaření
16
3.4. Závěr k faremnímu plánu
18
2
1.Výstupy z průzkumu potřeb 1.1. Cílové skupiny: zemědělci a starostové Pro přímou komunikaci se zemědělsky hospodařícími subjekty a se starosty obcí na území pSCI Blanský les jsme zvolili osobní návštěvu. Nejdříve jsme si určili osoby v obou cílových skupinách. Seznam zemědělců jsme sestavili na základě vyhledávání v registru příjemců zemědělských dotací, seznam starostů jsme vytvořili na základě oficiálních internetových stránek jednotlivých obcí.
Cílové skupiny: zemědělci a starostové 70 60
Počet
50 40 30 20 10 0 Příjemci dotací
Osloveni
Rozhovory
Starostové
Zemědělci
Starostové
Osloveni
Rozhovory
Celkem seznam čítal 61 zemědělsky hospodařících subjektů a 24 starostů. Seznam jsme doplnili o dostupná telefonní čísla a následoval první kontakt, kdy jsme telefonicky oslovili 46 zemědělců a 8 starostů. Požádali jsme je o pomoc při realizaci našeho projektu a zaručili jsme anonymitu získaných informací. S osobní návštěvou a rozhovorem souhlasilo 37 zemědělců a všech 8 oslovených starostů. Během rozhovoru jsme se dotazovaných ptali na předem připravené otázky (viz příloha) a často rozhovor přesáhl rámec těchto otázek. U zemědělsky hospodařících osob jsme otázky zaměřili na tyto tematické celky: anamnéza, dotace, intenzita hospodaření a problematika ochrany přírody – CHKO a Natura 2000. Starostů jsme se ptali na tematické okruhy: anamnéza, informovanost, agenda obce a vztah k ochraně přírody (CHKO a Natura 2000). U žádné z otázek jsme v principu nezaznamenali problém s jejím zodpovězením. Zemědělci i starostové přistupovali k rozhovorům v naprosté většině velmi vstřícně. Ochotně se vyjadřovali ke
3
všem našim otázkám a často přímočaře vysvětlili svůj postoj. Takovéto odpovědi mají vysokou výpovědní hodnotu, dotazovaní „neučesávali“ svoje názory a uváděli je do souvislostí. Velmi často jsme se také setkávali s různými dotazy. Je tedy zřejmé, že celá skupina dotazovaných má zájem aktivně komunikovat - hovořit o své činnosti a ptát se. Formu osobního jednání jednoznačně doporučujeme. Osobní návštěva a rozhovor v rozsahu 1 – 3 hodin zaručuje navázání kontaktů na vysoké úrovni.
1.2. Výstupy z rozhovorů 1.2.1. Starostové Z odpovědí osmi navštívených starostů vyplývá, že vnímají vliv CHKO na obce ve dvojím světle. Jako negativní stránku věci zmiňovali omezené možnosti rozvoje obce především v oblasti výstavby. Na druhou stranu uváděli, že chráněné území zajišťuje vyšší hodnotu životního prostředí pro obyvatele obcí než u obcí mimo chráněné území. Slyšeli jsme také názor, že by Správa CHKO měla více uplatňovat svoje pravomoci. Tímto starostové poukazovali na rostoucí tlak „zvenčí“, jako například ze strany industriální zóny Českého Krumlova, případně zmiňovali tlak ze strany lesních hospodářů, investorů a spekulantů. Naopak by uvítali snížení restrikcí vůči „vnitřnímu“ prostoru Blanského lesa, kde podle jejich slov někdy činnost Správy CHKO směřuje k vytvoření skanzenu. Čtyři starostové ohodnotili Správu CHKO známkou, a to shodně 2 minus. Ostatní se vyjádřili jen ústně. Komentář se vždy týkal stavební činnosti, územních plánů, ve většině případů zmiňovali také řešení kácení stromů a jako problematické se ukázalo také rozšiřování 1. zóny CHKO. Většina starostů tyto záležitosti komentovala jako individuální komplikace drobné až závažné. Ostatní případy jednání se Správou CHKO považují starostové za vcelku kompromisní a na dobré úrovni. Na otázku, zda slyšeli o Natuře 2000 všichni starostové odpověděli kladně. Jako zdroj informací nejčastěji uváděli Krajský úřad a média. Konkrétní představu o tom, co soustava Natura 2000 znamená, mělo 5 starostů, tři nedokázali říct, čeho se Natura týká. Všichni starostové odpověděli, že nejsou dostatečně informováni a mají zájem především o informace, které se týkají vlivu soustavy Natura 2000 na jejich obce.
4
1.2.2. Zemědělci Pohled na fungování CHKO Zemědělsky hospodařících osob jsme se ptali, jestli mají se Správou CHKO Blanský les kontakt a jak by jej oznámkovali. Kromě možnosti jednoduchého oznámkování jsme získali podrobné komentáře. Ptali jsme se také na to, zda se vyskytl konkrétní střet se Správou CHKO.
Jakou známku byste dal Správě CHKO? 9 8 Počet odpovědí
7 6 5 4 3 2 1 0 1
2
3
4
5
Nehodnotil
Bez kontaktu
7 zemědělců uvedlo, že nebyli dosud v kontaktu se Správou CHKO, přitom 3 z nich hospodaří mimo hranice CHKO. 7 zemědělců Správu nehodnotilo, především proto, že neměli větší povědomí o činnosti CHKO a nechtěli se takto k ní vyjadřovat. Zemědělci, kteří „známkovali“ Správu CHKO, ji nejčastěji ohodnotili dvojkou (8 zemědělců). 4 zemědělci dali Správě CHKO jedničku, tři zemědělci zvolili trojku, stejně tak tři zemědělci čtverku a pro dva zemědělce je fungování Správy CHKO za pět. Převažuje tedy vcelku kladné hodnocení, nicméně negativní hodnocení není nezanedbatelné. Dobré hodnocení volili především zemědělci, kteří více spolupracují se Správou CHKO nebo mají osobní kontakty na její pracovníky. Špatné známky dávali zemědělci, kteří se dostali se Správou do konfliktu především kvůli stavebnímu řízení, a to jak u rodinných domů tak u hospodářských budov. Jednání ze strany Správy v těchto případech označovali jako příliš direktivní a omezující. Především jim vadilo, že se často jedná o návrhy změn, které jsou pro ně těžko použitelné (rozměry vrat, oken, střech) a prodražují stavbu (návrhy jiných, dražších materiálů a nutnost znovu zaplatit architektovi za změnu ve stavebním plánu). Na vrub zemědělského hospodaření nebyly takřka žádné připomínky, naopak zemědělci pozitivně hodnotili rychlost vyřizování svých žádostí. 5
V tomto je patrný velký rozdíl ve vnímání fungování Správy CHKO – zemědělcům připadá, že hlavní činností Správy ve vztahu k obyvatelům Blanského lesa je zasahovat do stavebního řízení. Jinak mají pocit, že Správa se věnuje svým záležitostem – ochraně přírody, aniž by tato činnost nějak souvisela s životem a hospodařením místních obyvatel. O některých aktivitách Správy se zemědělci vyjadřovali s despektem, jako příklad uváděli úpravu potoka, v níž viděli mrhání peněz. Tím, že se jedná o relativně malé území, se různé fámy a špatné zkušenosti rychle mezi zemědělci šíří. Také jsme se setkali s reakcí na projednávání hospodaření v lesích. Zemědělci, kteří mají ve vlastnictví les, byli pozvání na jednání a jeho průběh pak kritizovali. Vyjadřovali nespokojenost s termínem i místem konání, jednoznačně by preferovali setkání ve večerních hodinách ve svém okolí, např zasedací místnosti obecního úřadu nebo v hospodě. Získané reakce a odpovědi zemědělců můžeme shrnout do těchto bodů: ➢ Zemědělci nemají přesnou představu o činnosti Správy CHKO. ➢ Hodnotí ji na základě dosavadních zkušeností (hlavně stavební záměr a žádost o nadstavbové tituly). ➢ Ve většině se Správou CHKO nemají větší osobní kontakt. Doporučujeme: ➢ Více osobního kontaktu. Zemědělci se rádi vybavují, mají hodně otázek a mají mnoho zajímavých podnětů, a to nejenom stížnosti ale i návrhy na šetrné hospodaření a zvýšení biodiverzity v krajině. Někdy takové jednání může být trochu komplikované, ale u většiny zemědělců to zaručí lepší vztah s pracovníky Správy CHKO. ➢ Více informovat o činnosti CHKO. Zemědělcům chybí tyto informace, což vede k všeobecnému dojmu, že se Správa jen snaží udělat z Blanského lesa skanzen a vyhazuje peníze za nepovedené akce. Takovou pověst je možné zmírnit lepším povědomím o aktivitách a především o jejich významu pro krajinu Blanského lesa.
6
Povědomí zemědělců o soustavě Natura 2000 Zemědělců jsme se také ptali na soustavu Natura 2000. Jednak zda o Natuře slyšeli, z jakých zdrojů se k nim informace dostaly a co si pod tímto termínem představují.
Slyšel jste o Natuře 2000? ne 5
Asi ne 3
Ano 24
I když většina zemědělců uvedla, že o Natuře 2000 slyšela, ukázalo se, že jen několik málo zemědělců má povědomí o tom, co to znamená.
Co to je Natura 2000? Ochrana přírody 3 Ptačí oblast 5
Šetrné hospodaření 3
Nevím 20
Krajinné celky 1
Přesněji – celkem 20 zemědělců nedokázalo vyjádřit, co si představí pod pojmem Natura 2000. Ani zemědělci, kteří se k této otázce vyjádřili, nebyli vždy přesní – jeden uvedl, že se jedná o termín pro krajinné celky, další tři zemědělci se domnívají, že Natura 2000 označuje šetrné zemědělské hospodaření. Osm zemědělců se „trefilo“ a spojovali si Naturu s ochranou přírody. Přitom pět z nich se domnívá, že se jedná o soustavu ptačích oblasti a tři zemědělci obecně Naturu 7
definovali jako ochranu přírody podle evropských měřítek. Ukázalo se, že zemědělci neznají základní termíny používané v rámci soustavy Natura 2000. Jediný termín, na který reagovali, byly ptačí oblasti. Jako zdroj informací nejčastěji uváděli média – televizi a noviny. Občas také zemědělci uváděli, že se tato problematika objevila na nějakém semináři, nicméně nezapamatovali si z něj takřka nic. Zemědělci často prohlásili, že kdyby se jich Natura 2000 týkala, přece by je již někdo osobně informoval. Takto mají pocit, že se na ně tento pojem nevztahuje, a proto ani sami nejsou aktivní ve vyhledávání informací. Výsledky našeho průzkumu svědčí o bezmála nulové znalosti soustavy Natura 2000. Takřka všichni zemědělci se domnívají, že se jich soustava Natura 2000 netýká. Proto zde hrozí riziko negativních reakcí při následných jednáních. Pokud budou zemědělci informováni až po několika letech od začátku celého procesu, budou mít pocit, že se jednalo „o nich bez nich“, bude jejich důvěra vůči Natuře 2000 velmi nízká a mohou se na základě tohoto pocitu stavět proti ní. Získané informace můžeme shrnout do těchto bodů: ➢ Zemědělci neznají základní pojmy z Natury 2000 ➢ Nevědí o zařazení Blanského lesa na seznam navrhovaných území EVL ➢ Nemají dostatečný přísun informací, hlavně chybí konkrétní informace Doporučujeme: ➢ Osobní setkání se zemědělci, kde se jim polopaticky podají informace o Natuře 2000 především v souvislostech s konkrétními vazbami na zemědělské hospodaření. ➢ Informace podávat i písemně, jenom ústní sdělení není v případě používání nových termínů dostatečné. ➢ Je zapotřebí předejít možným fámám a odporu vůči Natuře 2000, a to otevřenější debatou.
8
2. Průběh komunikační platformy V rámci projektu jsme se zavázali k vytvoření internetové komunikační platformy. Zřídili jsme webovou stránku www.daphne.cz/blanskyles, na niž jsme umístili soubor informací získaných z dosavadního průběhu projektu. Jednak je zde k dispozici celá příručka „Praktický pomocník pro hospodaření v Blanském lese - území zařazeném do soustavy Natura 2000“. Navíc jsme na web umístili další zpracovaná témata, která nejsou obsažena v příručce. Na stránkách je k dispozici seznam mnoha úřadů a organizací, které se svou činností dotýkají zemědělského hospodaření. Nechybí ani přehled příslušné legislativy. Na stránkách jsme chtěli nejenom zveřejňovat informace, naší snahou bylo zapojit zemědělce a obecně obyvatele Blanského lesa do debaty – naše stránky nabízí mimo jiné prostor pro vyjadřování názorů. V současné době vidíme, že tato snaha nenašla velkou odezvu uvnitř cílové skupiny - dosud nepřišel žádný dotaz ani nikdo nezahájil diskuzi. Nicméně tuto situaci jsme predikovali již po skončení průzkumu potřeb, kde se jasně ukázalo, že především zemědělci se „raději“ neptají úřadů, s nimiž řeší nějakou otázku. Jednoznačně preferují osobní kontakt a informace, které jim jsou poskytnuty přímo – v novinách, příručce, na semináři, od kolegy zemědělce. Doporučujeme: ➢
Informace poskytovat osobám přímo – emailem, poštou, osobní návštěvou, na schůzi...
➢
Volit jednoduchou a snadno dostupnou formu předávání informací
➢
Pro odezvu volit osobní kontakt, protože zemědělci nejsou zvyklí vyjadřovat názory písemně
9
3.Výstupy z pokusu o faremní plán 3.1. Biologické hodnocení Při rozhovorech se zemědělci hospodařícími v CHKO Blanský les se ukázalo, že většina z nich je z nějakého důvodu hrdá na své pozemky, ačkoliv hlubší znalosti o jejich biologické kvalitě jsou vcelku malé. Řada zemědělců samozřejmě posuzuje kvalitu TTP i orné půdy podle úrodnosti, jejich vzdálenosti od farmy, svažitosti, kvality půdy, podmáčenosti, podle náročnosti na agrotechnické zásahy atd., takže na ekologické funkce pozemků a hodnoty biodiverzity berou zemědělci jen malý zřetel. Z této premisy jsme vycházeli, protože právě poukázání na nižší ekologickou hodnotu pozemků často způsobilo, že se o ně zemědělci začali více zajímat a vyjadřovali snahu je zlepšovat. Ze 37 dotazovaných zemědělců jich bylo asi deset ochotných poskytnout své plochy k průzkumu a z nich jsme vytipovali dva, kteří přistoupili k návrhu plánu péče o jejich farmu. Na větší počet farm planů nebyl projekt koncipován. Oba zemědělci se hospodaření věnují naplno bez dalšího zaměstnání. Při rozhovorech jsme si ověřili, že tito zemědělci mají lepší přehled o různých typech managementu, dotacích, jejich podmínkách apod. Výhodou je také fakt, že oba zemědělci hospodaří z větší části na vlastních pozemcích a nejsou omezováni v možnostech změn režimu pozemků. Také jsme předpokládali, že tyto zemědělce budou více zajímat výstupy z hodnocení jejich pozemků a hlavně jsme potřebovali zpětnou vazbu, jestli jim naše návrhy budou či nebudou vyhovovat, co by bránilo ve změně hospodaření apod. Oba zemědělci byli velmi otevřeni k diskuzi o svých pozemcích a byla u nich velmi dobře čitelná snaha dovědět se o nich a o okolí ještě více. Naše informace jsou pro ně často velmi atraktivní a zemědělci je vítají. Domníváme se, že širší znalosti o svých pozemcích (například výskyty konkrétních vzácných druhů rostlin a živočichů) u zemědělců přímo vzbuzují určitou zdravou pýchu na své plochy, jsou na ně hrdí a to je motivuje se o pozemky příznivě starat. Mají své pozemky rádi, žijí zde celý život, takže jejich vazba na ně je dlouholetá a nikoliv pouze profesní. Záměrně byly vybrány 2 farmy s podobnými parametry: velikost přes 20 ha, naprostá převaha TTP nad ornou půdou, všechny pozemky v CHKO, hlavně ve 3. a 2. zóně CHKO (ale jedna louka i v 1.zóně), srovnatelná nadmořská výška, chov býložravců. Na začátku bylo nutné přesně zjistit, které pozemky zemědělcům patří. Nejlepším řešením bylo nechat je zakreslit všechny pozemky v jejich vlastnictví do ortofotomap. Teprve poté jsme s nimi konzultovali detailně způsoby hospodaření na jednotlivých polygonech. V rámci zjednodušení jsme se zaměřili na polygony TTP, kde jsme se ptali na následující otázky:
10
➢
Hnojíte? Jestli ano, kolik a čím.
➢
Počet sečí za rok a kdy přibližně
➢
Necháváte seno sušit nebo ho hned balíkujete?
➢
Výnos sena
➢
Způsob kosení (od kraje/od středu)
➢
Pastva – jaká zvířata na pastvině a zatížení pastviny
➢
Kosíte nedopasky? kdy?
➢
Zatravněno/původní
➢
Pokud zatravněno – před jakou dobou?
➢
Jiné způsoby agrotechniky
➢
Máte meliorace? Jsou s nimi problémy?
➢
Jak zacházíte s rozptýlenou zelení? Podporujete/nevšímáte si jí/likvidujete ji
➢
Subjektivní pohled na pozemky Tímto průzkumem jsme získali poměrně obsáhlá data nutná k dalšímu průběhu sestavování
farm planu. Nutno zdůraznit, že zemědělci byli velmi ochotní se s námi bavit do detailu o hospodaření na jednotlivých pozemcích, navzdory nedostatku času, který je neustále provází. Pravděpodobně oceňovali náš zájem o jejich plochy a snahu je „zlepšit“. Vedle zemědělských dat bylo nutné hned v návaznosti získat data biologická, tedy mapování polygonů z hlediska botanického i zoologického. Cílem mapování bylo zaznamenat stav a vlastnosti jednotlivých faremních pozemků a získat informace o celkové struktuře a stavu okolní krajiny. Data potom posloužila jako podklad pro plánování optimálního využívání území. Botanické mapování a získávání krajinných dat se týkalo jak vlastních pozemků farmy, tak i okolí - tzv. kontextové mapování, které zahrnovalo území v šířce 200 m od hranic faremních pozemků a dále lokálně významná centra biodiverzity ve vzdálenosti větší než 200 m od hranic faremních pozemků. Mapování probíhalo formou vymezování relativně homogenních polygonů a jejich následného popisu, u faremních pozemků včetně kvantifikovaného druhového soupisu. Výstupem je tedy vrstva polygonů a soubor tabulek popisujících jejich vlastnosti. Tyto údaje a příslušné tabulky obsahují informace o stanovištních poměrech polygonu, o způsobech hospodaření a obsahují také kvantifikovaný floristický seznam. U faremních pozemků byly mapovány vegetačně homogenní polygony. Do floristických seznamů byl zapisován výskyt jednotlivých druhů a jejich pokryvnosti. Každý polygon je navíc zdokumentován fotograficky. Dále jsme pořizovali bodová data, jako například kulturní prvky (křížky, zídky, kamenné snosy), solitérní stromy a jiné 11
významné objekty. Mapování kontextových polygonů mělo za cíl zmapovat část krajiny na úrovni biotopů. Podrobněji jsme mapovali polygony, u nichž jsme předpokládali přímý vliv na faremní pozemky (např. druhově bohatá louka jako zdroj diaspor). Na botanické mapování v terénu navazovala digitalizační fáze (vyznačení hranic faremních pozemků v GIS do ortofota a též dvousetmetrový kontext, do něhož jsme zahrnuli významné krajinné prvky z okolí monitorovaných pozemků).
Mapování zahrnovalo také sběr zoologických dat. Pro zoologický monitoring jsme vybrali dvě skupiny živočichů: denní motýly a ptáky. Motýli reprezentují skupinu bezobratlých s přímou vazbou všech fází životního cyklu na rostlinné porosty. Ptáci zastupují obratlovce vázané na společenstva a prvky zemědělské krajiny kvůli potravním a rozmnožovacím vazbám na obhospodařované plochy. Jedná se o skupiny s dobrou bioindikační hodnotou pro účely faremního plánu. Sběrem dat a jejich interpretací byli pověřeni dva odborníci – ornitolog a entomolog – z Biologické fakulty Jihočeské univerzity. Data o výskytu se zaznamenávala do standardních tabulek s kvantifikací četnosti výskytu jedinců každého sledovaného druhu podle lokalit a dne monitoringu. Díky soupisům druhů sledovaných skupin v Blanském lese a podle stavu lokalit může odborník vyjádřit pravděpodobnost výskytu i při monitoringu nezaznamenaných druhů. Může případně doporučit změnu managementu hospodaření tak, aby se stav dané lokality mohl cíleně změnit a stal se tak dostatečně atraktivní pro druh, který na lokalitě kvůli nějakému faktoru chybí, i když lokalita 12
jinak splňuje většinu ekologických požadavků pro výskyt daného druhu (např. chřástalová louka je nevhodně sečena, modrásková pastvina je každoročně zbavována nedopasků apod). Kromě tabulek a textů s hodnocením lokalit dodali mapovatelé botanických i zoologických dat svoje návrhy opatření, změn a managementů, která by daným pozemkům zajistila stabilní biologickou hodnotu z pohledu sledované skupiny. Tyto návrhy jsme následně společně konzultovali při několika setkáních, která vedla ke vzniku komplexního návrhu faremního plánu pro obě farmy. Pracovní tým představovalo pět botaniků, jeden ornitolog a jeden entomolog. Na zpracování dat a vytvoření textových výstupů se pak podíleli další dva pracovníci. Mapování probíhalo v průběhu června až srpna, některé detaily bylo třeba konzultovat se zemědělci ještě v září. Výsledná textová podoba návrhu určená pro farmáře má tuto formu: každý pozemek nebo jeho jednoznačně definovatelná část je vyznačena na mapě, následuje botanické a zoologické hodnocení, popis rizik jednotlivých pozemků, návrh hospodaření ve variantě ideální a ve variantě možné a nakonec popis dotačních titulů, které by navrhované managementy podpořily. V této formě byl návrh svázán a předán farmářovi při osobním setkání, na kterém jsme mu faremní plán prezentovali.
13
3.2. Návrh plánu péče o farmu Po telefonické domluvě s oběma zemědělci proběhlo samotné představení návrhu farm planu, které se uskutečnilo u nich doma. Druhý zemědělec dokonce navrhl, abychom mu představili naše návrhy přímo v terénu, na konkrétních pozemcích, což bylo velmi vhodné. Prošli jsme s ním většinu pozemků. Tým, který předal zemědělcům farm plany a podal k nim výklad, představoval v jednom případě tři a v druhém případě čtyři pracovníky. Z nich jeden vždy komentoval pozemky z pohledu botanického a jeden z pohledu zoologického. Další člověk zapisoval zemědělcovy odpovědi, reakce a postřehy. Představení biologické hodnoty farmy tedy spočívalo v postupné prezentaci našich biologických nálezů na daném pozemku, jeho celkové zhodnocení, soupis rizik a představení návrhů hospodaření. Tímto způsobem jsme u obou zemědělců prošli všechny jeho pozemky jeden za druhým a zapisovali si jeho reakce. Jak již bylo řečeno, s jedním zemědělcem jsme prošli návrh plánu péče o jeho farmu u něj doma a s druhým zemědělcem přímo na jeho pozemcích.
V obou případech měli zemědělci k dispozici vytištěný a svázaný farm plan (který si potom ponechali) a při debatě o pozemcích do něj nahlíželi, především na ortofota jednotlivých polygonů. Účelem prezentace bylo poukázat na pozitiva a hlavně negativa jednotlivých polygonů, především vysvětlit proč tomu tak je a navrhnout možnosti jejich zlepšení prostřednictvím konkrétních managementových opatření. 14
Zemědělci se utvrdili v přesvědčení, že biologická hodnota faremních pozemků jde ruku v ruce se zemědělskou činností a že právě vhodné obhospodařování ploch je příčinou jejich kvality. To je podepřeno mnoha doprovodnými důvody, např. pozemky budou hezčí, kvalitnější, s přirozenou skladbou rostlin, s větším zastoupením fauny, s možností nových dotací atp. Doufejme, že se u zemědělců vytvoří dobrý pocit z toho, že něco dělají pro krajinu a to i nad rámec jejich pozemků, že jejich hospodaření silně ovlivňuje i širší okolí farmy.
3.3. Příklad návrhu hospodaření na faremních pozemcích a reakce zemědělce Uveďme pro ilustraci návrhy hospodaření a zhodnocení jednoho konkrétního pozemku včetně reakcí zemědělce. 3.3.1. Popis, rizika a návrh hospodaření na svažité louce nad nivou potoka Jde o produktivní mezickou louku na mírném svahu nad nivou Vltavy, kde jsou dominantní různé druhy trav (Festuca pratensis, Arrhenatherum elatius, Cynosurus cristatus, Trisetum flavescens, Dactylis glomerata, Alopecurus pratensis). Z širokolistých bylin je hojnější pouze Trifolium pratense, vtroušeno je několik málo dalších druhů (např. Saxifraga granulata). V době prvního průzkumu (polovina června) byl porost asi 1,5 m vysoký a silně zapojený. Ze zoologického hlediska lze předpokládat bramborníčka černohlavého i hnědého (oba patří mezi ohrožené druhy a mají rádi vyšší a vlhčí porost v blízkosti vody a křoviny v okolí). Dále by se tu mohl objevit i silně ohrožený slavík modráček. Louka by mohla přilákat i chřástala, který potřebuje ještě pozdější seč, nejdříve na začátku července. Pro motýly je louka málo atraktivní. Bylo tu zaznamenáno pouze 7 druhů a to těch nejběžnějších (bělásci, okáč, babočka, žluťásek). Jednak je tu málo druhů bylin a na převládajících travách nemohou motýli žít. Navíc celoplošná seč způsobuje, že se zničí většina housenek a kukel. Současně dospělí motýli ztratí živné rostliny a chcípnou hlady. Porost jeví některé známky nadměrného hnojení – dominuje zde několik málo produktivních druhů (trávy), které konkurenčně vytlačují nižší, slabší druhy. V důsledku toho je porost druhově chudý, s malým zastoupením dvouděložných lučních bylin. Vhodnou úpravou managementu (přechodné zvýšení počtu sečí a vyloučení či alespoň snížení hnojení) lze omezit dominanci trav a podpořit tím výskyt dalších lučních druhů. V okolí popisovaného polygonu se nachází několik druhově bohatších porostů, takže lze očekávat i obohacení společenstva o další druhy. Celoplošná seč ničí všechna ptačí hnízda, kukly a housenky motýlů.
15
Obecným cílem navrženého managementu je postupné zvyšování biodiverzity porostu či alespoň udržení současného stavu. Dále vytvoření ostrůvků vegetace pro dokončení vývoje motýlů a hmyzu. Podrobnější podoba navrhovaných opatření je následující:
➢
seč 2x ročně se sušením sena na místě, v prvních 1 - 2 letech i 3x ročně
➢
ponechat každý rok část plochy (cca 5 - 10%) neposečenou, umístění neposečených částí každoročně měnit (kvůli vývoji bezobratlých živočichů)
➢
vyloučit hnojení, nanejvýše hnojení velmi mírné (aby se zvýšil výskyt dvouděložných)
➢
omezit pojezdy
➢
neprovádět obnovu porostu
➢
posunout seč na 2. polovinu června (kvůli hnízdícím ptákům)
3.3.2. Reakce zemědělce na doporučení hospodaření Pro zjednodušení a zachování výpovědní hodnoty uvedeme zemědělcovy reakce formou rozhovoru (alespoň zčásti), tedy tak, jak se dialog reálně odehrál. Nelze se však vyhnout určitým jazykovým i významovým zkreslením. Text nebyl zachycen v celé šíři, ale přesto podává nejlepší obraz, jak se zemědělec postavil k navrženým změnám. D: Louka je moc úživná, tráva dost vysoká a je jí moc... Z: Hnojíme jen jednou za několik let, hnojem, moučku ne. Dřív to patřilo JZD, tak je možná půda ještě plná živin. JZD mají pozemek nad námi, hodně hnojí a mají tam jen jednu trávu. My máme víc druhů. Letos byla velká úroda trávy, normálně sklízíme 150 balíků, letos 300. Zrovna na tomto pozemku bývá tak 30 balíků, letos 60. Obvykle pozemky hnojíme 1x za 2 roky. Klidně bychom šli i do opatření, kde by se nehnojilo vůbec, ale měli bychom pak zajistit, co s hnojem. V malém to od nás kompostárna nekoupí. Když byl u nás Krtouš, tak se divil, že s takovou výměrou uživíme to stádo ovcí co máme. D: Navrhli jsme jim možnost ponechání neposečených pásů na louce (a každoročně je střídat) a také omezit pojezdy. Z: Omezit pojezdy už nejde, jsem na pozemku 2x za rok. Co je nechat kousíček neposečený? D: lze nechat 5% bez sankcí Pásy se hned zalíbily manželce zemědělce. Ten se ptal na výši platby, která mu nejdřív přišla malá a že by museli víc přidat. Dále že nebude běhat po louce s metrem na vyměření pásů. Uvažoval by o tom, pokud by to mohl udělat např. vynecháním na 3 pojezdy sekačky a pásy pak posekat příští rok. Nakonec se mu platba zdála dostačující. 16
D: Když se plocha poseče naráz, tak je to fatální pro motýly a další zvířata. Pro motýli by bylo ideální po týdnu sekat jednotlivé bloky. Z: Ale to bychom museli sušit celé léto, taky si chceme někdy odpočinout a dělat něco jiného. Navíc mám už venku připravené stroje. Takže ideální jsou pro nás i pro vás ty pásy. Sušíme dle počasí obvykle na přelomu června a července. Kdyby byla podmínka jen posekat 2 x ročně a nebylo řečeno kdy přesně, tak by se to určitě přirozeně rozčlenilo. Takhle jsou zemědělci nucení to dělat přibližně ve stejnou dobu. Taky by se nám líbilo, kdyby nebyly stanoveny VDJ jako v Rakousku a nemuseli jsme to pořád počítat. Z: To se taky určitě v tom pásu budou rýpat prasata... D: To je zase problém s myslivci. V zákoně je to řečené dost obecně. Z: Právo střílet by měli mít majitelé pozemků a místní lidi a ne aby jim ještě myslivci říkali, co by bylo dobré kde pěstovat. D: Máte problém s netýkavkou dole u řeky. Je to nepokosené, ale chtělo by to sekat, aby se nešířila. Z: To přišlo po řece. Tam jsme obnovovali melioraci a museli jsme počkat, až trochu sedne. Příští rok už budeme opět sekat až dolů. Měli jsme to v zahrádce a víme, že se snadno šíří. D: Je to i výhodné, protože na zimu netýkavka odumře, pak je břeh holý a náchylný k erozi. Při probírání dalších pozemků se některá témata opakovala. Pokaždé když jsme řekli, co by bylo na pozemku vhodné, sdělili jsme i podrobně důvody proč tomu tak je. Zemědělcovu ženu to velice zajímalo. Bylo velmi pozitivní, že nás zemědělec nešetřil a rovnou řekl, co a proč nejde realizovat. Shodli jsme se například na bodech: ➢
sečení v pásech
➢
Roundup aplikovat na šťovík bodově
➢
vysázet duby nebo lípy na suchou stráňku
➢
sekat pravidelně netýkavku u řeky Některé návrhy byly pro zemědělce nevhodné, např. sekání šťovíku před vytvořením semen,
sekání bloků postupně po týdnu, sázení rozptýlené zeleně na pronajaté pozemky a některé další opatření.
17
3.4. Závěr k faremnímu plánu Informace od nás zemědělci získali v ústní i písemné formě a k tomu jsme jim dodali ortofota pozemků. Naše návrhy přijali příznivě, protože často odpovídaly jejich osobním názorům a plánům. Debata s nimi byla velmi široká a přínosná pro obě strany. U každého návrhu nám řekli, zda jsou pro ně z hlediska hospodaření přijatelné, a pokud nebyly, řekli nám otevřeně proč. Důvodem byl většinou nedostatek financí a času, ale také složitost provedení a podobně. V jednání se zemědělci nám velmi pomohla nestranná pozice. Pozitivně také působí, když sami poukážeme na nedostatky v programech, pokud o nich víme. Zemědělci pak ví, do čeho jdou a co mohou očekávat. Také to podstatně zvýší jejich důvěru. Osvědčil se osobní, přímý způsob spolupráce spojený s opakovanými návštěvami na farmě. Úspěšnost našich doporučení se těžko hodnotí. Ve většině případů (u většiny polygonů) zemědělci uznali ekologický přínos navržených opatření na základě podrobného uvedení důvodů. Asi u poloviny navržených opatření vyjádřili zemědělci souhlas k jejich provedení, avšak co skutečně bude nakonec realizováno, nelze v současnosti predikovat.
18
