PŘÍRUČKA PRO LEKTORY DISTANČNÍHO STUDIA. SŠEP Spektrum Mladá Boleslav

PŘÍRUČKA PRO LEKTORY DISTANČNÍHO STUDIA SŠEP Spektrum Mladá Boleslav

Publikace byla vydána v rámci projektu OPVK: Vytváření a rozšiřování podnikatelských kompetencí (CZ.1.07/1.1.06/01.0086) Tento projekt je spolufinancován rozpočtem České republiky.

Evropským

sociálním

fondem

a státním

Autor publikace: Mgr. Marta Suchá Lektorovali: 1. vydání, 2009 Vydala Střední škola ekonomicko-podnikatelská SPEKTRUM, s.r.o. Mladá Boleslav.

2

OBSAH 1 ÚVODEM......................................................................................................5 2 DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO CÍLE........................................................6 3 VÝHODY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ...........................................................7 4 PRŮBĚH DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ...........................................................8 5 KDO SE PODÍLÍ NA DISTANČNÍM VZDĚLÁVÁNÍ?...........................................9 5.1 Žák....................................................................................................................9 5.2 Učitel...............................................................................................................10 5.3 Tutor................................................................................................................12 6 KURZY PŘEDMĚTŮ....................................................................................13 6.1 Tvorba kurzu...................................................................................................13 6.2 Testy................................................................................................................14 6.3 Úkoly...............................................................................................................15 7 ZNÁMKOVÁNÍ V DISTANČNÍM VZDĚLÁVÁNÍN.............................................16 8 TUTORIÁL..................................................................................................17 9 POLOLETNÍ ZKOUŠKY................................................................................18 10 PŘÍLOHA..................................................................................................19 10.1 Školní řád pro žáky distančního studia..........................................................19 11 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ..................................................................23

3

4

1 ÚVODEM Tato příručka je určena lektorům Střední školy ekonomicko-podnikatelské Spektrum. Předpokládáme, že naši lektoři jsou znalí všeobecných pedagogických zásad a věnujeme se především specifikům a odlišnostem distančního studia od jiných typů studia (denní, dálkové). Definujeme pozici lektora v distančním vzdělávání, určujeme jeho úkoly a povinnosti, upozorňujeme na rizika. Vycházejíce z našich zkušeností nabízíme nejoptimálnější způsob vedení distančních studentů na střední škole.

5

2 DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO CÍLE Distanční vzdělávání je řízené samostudium. K tomuto účelu využívá všechny dostupné didaktické prvky a technické prostředky, kterými lze prezentovat učivo, komunikovat se studujícími, prověřovat studijní pokroky a případně i hodnotit studijní výsledky. Právě k podpoře distanční části lze vhodně využít e-learning. Studující a vyučující jsou v distančním studiu trvale nebo převážně fyzicky odděleni. Studujícímu musí vzdělávací instituce vytvořit takové zázemí, které tento nedostatek vyrovnává. Instituce poskytuje komplexní systém podpory studia (Hrtoňová, 2006). A proč se distančním studiem zabýváme? Metodika e-learningu má velmi mnoho společného právě s metodikou distančního vzdělávání. Další významný důvod je ten, že dle vysokoškolského zákona je kombinované studium kombinací prezenční a distanční formy výuky. Přestože jistě mohou existovat čistě distanční, čistě on-line kurzy, nejefektivnější je právě kombinace prezenční a distanční výuky. Proto jsou (a podle našeho názoru a zkušenosti musí být) i v distančním studiu zařazeny prezenční prvky (např formou konzultací apod.).

6

3 VÝHODY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 1. Přístup k materiálům odkudkoliv LMS podpora je na webu a studenti tudíž mohou studovat kdekoliv, kde je připojení k internetu. To je samozřejmě vhodné i pro žáky, žijící dlouhodobě v zahraničí či ve velké vzdálenosti od školní instituce, která vzdělání organizuje. 2. Přístup k materiálům kdykoliv Stejně tak je LMS podpora žákům přístupná kdykoliv. Toto zapojuje do studia i velmi zaměstnané lidi, či ty, kteří pracují nepravidelně a jiné formy studia jsou pro ně tudíž nevhodné. 3. Vyšší efektivnost výuky studenti si sami v rámci daných mantinelů rozhodují, kdy budou co studovat, kdy budou vykonávat úkoly a testy apod. To vede k vysoké efektivnosti jejich studia. 4. Zapamatovatelnější forma informací Krom učebnic, které mají i studenti jiných forem studia, mají k dispozici ještě rozsáhlou internetovou podporu. A jak známo, člověk si zapamatuje více informací, pokud je čte, než pokud je slyší při výkladu. studenti se samozřejmě mohou také k látce vracet. 5. Aktuálnost informací Oproti klasickým učebnicím mají materiály, zařazené do kurzů distančního vzdělávání tu výhodu, že jsou údaje v nich průběžně aktualizovány. 6. Interaktivita výuky Internetová podpora umožňuje vkládat krom klasických textových studijních materiálů, obrázků, grafů a map i např. náslechy v jazykové výuce, videosekvence, odkazy na web apod. 7. Překonání zdravotních bariér Distanční vzdělávání založeno na samostudiu ze zvoleného místa. Proto je mimořádně vhodné pro osoby s fyzickým handicapem. Žák musí fyzicky do školy jen párkrát za školní rok, kdy mu lze organizaci tutoriálů, zkoušení apod. přizpůsobit. 8. Nižší náklady na vzdělávání Při distančním vzdělávání jsou oproti jiným formám studia výrazně nižší náklady na dopravu za vzděláváním (do školy jezdí jen několikrát do roka). V některých kurzech také není třeba učebnic, pracuje se pouze s připravenou internetovou podporou. Dalšími uspořenými položkami jsou dále kancelářské potřeby, sešity, papíry apod., které jinak žák potřebuje (Centrum distančního vzdělávání UPOL, 2009). 7

4 PRŮBĚH DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Tento typ vzdělávání probíhá na dálku přes internet pomocí speciálních výukových programů – LMS (v příručce používáme oba pojmy). LMS jsou komplexní systémy, nabízející svým uživatelům rozmanité možnosti. Je důležité důsledně promyslet kriteria, na jejichž základě volíme optimální LMS pro naše účely. Skutečně stěžejními požadavky při výběru mohou být zdánlivě na okraji stojící autorské nástroje pro tvorbu studijních textů, obsah systému a náročnost prostředí pro běžného uživatele – jeho tvář. V našem případě používáme Moodle. Ten je v současné době v české kotlině nejpoužívanějším programem pro e-learning a distanční vzdělávání. Vypadá nějak takto: Moodle je softwarový balík určený pro podporu prezenční i distanční výuky prostřednictvím online kurzů dostupných na WWW. Je vyvíjen jako nástroj umožňující realizovat výukové metody navržené v souladu s principy konstruktivisticky orientované výuky. Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky. Moodle je volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Běží na Unix, Linux, Windows, Mac OS X, Netware a na jakémkoliv dalším systému, který podporuje PHP. Takto vypadá naše úvodní stránka www.skolaspektrum.cz jediného kliknutí pro vstup do systému MOODLE.

8

s možností

Za běžných okolností se studenti se svými lektori setkávají pouze třikrát během školního roku. Na začátku školního roku při zahajovacím soustředění, tzv. tutoriálu, v pololetí a na konci školního roku při pololetních zkouškách. Pokud mají studenti zájem o osobní setkání s lektorem, či potřebují konzultaci, umožňujeme jim vstup do příslušné výuky dálkového studia. Některé školy pořádají během školního roku konzultace – zpravidla dvoudenní 2× až 3× za pololetí. Připraví rozpis konzultací podle jednotlivých předmětů, podobně jako je tomu v dálkovém studiu. Najdeme ale i takové střední školy, které neposkytují distančním studentům naprosto žádnou internetovou podporu. Takto vypadá prostředí našeho LMS systému studenti jsou většinou místně značně rozptýleni (z našich zkušeností vyplývá, že tento typ studia využívají často studenti žijící dlouhodobě v zahraničí). Stejně tak mohou být místně rozptýleni i ti, kteří studium organizují a vedou. Ti si mohou domluvit určité termíny porad pomocí komunikátoru (ty jsou vhodné pro menší počet osob a řešení pouze dílčích problémů), či se mohou v případě potřeby scházet osobně (při větším počtu osob a řešení složitějších záležitostí).

9

5 KDO SE PODÍLÍ NA DISTANČNÍM VZDĚLÁVÁNÍ? 1. Student Základní uživatel systému. Vyžaduje uživatelsky vstřícné prostředí pro studium, přístup k potřebným informacím, možnost plánování studia a komunikaci s ostatními účastníky studijního procesu. 2. Lektor Pedagog, spravuje přidělené kurzy a žáky, sleduje a řídí aktivitu ve studijních procesech. 3. Tutor Prostředník a průvodce studiem, plnící rovněž funkci třídního učitele. 4. Administrátor Správce systému, distančního vzdělávání

který

vytváří

ICT

podporu

pro

všechny

účastníky

5. Ředitel školy či manažer distančního vzdělávání Řídí studium obdobně jako každou jinou formu vzdělávání.

Jednotlivé LMS mají pochopitelně odlišný přístup k výše zmíněným rolím. Dá se ovšem prohlásit, že všechny současně existující systémy obsahují dostatečně jednoznačně definované role administrátorů a žáků. Různorodá jsou potom pravomoci autorů, tutorů, manažerů, nazývaných také například tvůrci kurzů, lektory nebo pedagogy. Všechny tyto pozice se pochopitelně mohou personálně prolínat, tzn. tutor či ředitel může být zároveň lektorem určitých předmětů apod. O činnosti a úkolech zde zmíněných účastníků vzdělávacího procesu budeme psát podrobně dále. Pro přehlednost uvádíme nákres toho, jak probíhá komunikace mezi účastníky v distančním vzdělávání.

5.1 Student V distančním vzdělávání, stejně jako v každém pedagogickém procesu, jsou cílovou skupinou studenti. V tomto případě studenti, a podpory svých lektorů.

kteří

studují

samostatně,

pouze

za vedení

Připravit se v distančním vzdělávání k maturitě (či jiné závěrečné zkoušce) vyžaduje od studentů neobyčejnou dávku píle a cílevědomosti. Všichni, kteří studenty vzdělávají (lektoři a vytvářejí jim podporu (tutor), si nelehkého úkolu svých svěřenců musí být vědomi. Zároveň jim ale musí nastavovat 10

jasná pravidla studia, aby vzdělávací proces byl dostatečně efektivní a dobře připravil studenty k závěrečné zkoušce (v našem případě maturitě). 5.1.1 Pro úspěšné vzdělávání studentů je nutné: 1) studentova dobrá znalost práce s PC a internetem, 2) cílevědomost studenta, schopnost samostatného studia a překonávání dílčích neúspěchů a obtíží, 3) komunikativnost studenta ve smyslu schopnosti požádat v případě potřeby o pomoc lektora či tutora. 5.1.2 Student ocení při studiu následující možnosti: 1) Možnost přihlásit se nebo požádat o nahlédnutí do dalších kurzů, které by mu pomohly ve výuce. 2) Student má mít možnost sledovat informace o svém postupu – jak daleko se nachází ve studovaném kurzu, kolik učiva mu ještě zbývá k dokončení pololetí či školního roku. Tato skutečnost může být vyjádřena údaji v konkrétním kurzu, procentuální hodnotou nebo graficky. 3) Přehled o dosažených výsledcích a známkách. Některé LMS systémy udržuji například přehled o počtu pokusů v každém testu a nejlepším skóre, dosaženým studentem. Dále je možno využívat klasifikačního programu, do kterého mají studenti přístup on-line. 4) Kvalitní komunikace s ostatními účastníky vzdělávacího procesu. Mohou být podporovány jak synchronní (chat, komunikátor, videokonference sdílené aplikace), tak asynchronní (interní zprávy, diskusní fóra, veřejné nástěnky) formy komunikace. Minimálním požadavkem je možnost komunikace s tutorem a s lektory. Pokud probíhá dialog uvnitř studijní skupiny daného kurzu, snižuje se pocit izolovanosti studenta. 5) Pomoc studentovi v nesnázích. Je třeba mít dobře strukturované a přehledné kurzy a dále student musí vždy vědět, na koho se má obrátit v případě těžkostí (tutor, lektor kurzu apod.)

5.2 Lektor Jak již bylo výše zmíněno, lektory by měli být pedagogové s dostatečnou odbornou erudicí. Dále musí dobře zvládat práci na PC, být ochotní pomoci studentům, kteří se ocitnou v nesnázích, a kvalifikovaně a odpovědně vést studenty k závěrečné zkoušce (maturitě) v tomto náročném typu studia. Musí být ochotní pracovat i o víkendech, kdy se většinou odehrávají tutoriály a pololetní zkoušky a pracovat nárazově (při tvorbě kurzů apod.).

11

Je třeba, aby měli dobré komunikační schopnosti, byli schopni efektivně spolupracovat s kolegy, tutorem či ICT správcem. Dále je třeba, aby byli schopni i unést kritiku své činnosti, které je občas v rámci zlepšování procesu výuky vystaven každý lektor. Je nutno ještě zmínit i takovou zdánlivou samozřejmost, jakou je plnění termínů a včasné odpovídání na e-maily. 5.2.1 Materiálně-technické vybavení lektorů 1) Lektoři mohou pracovat na vzdálených pracovištích. k dispozici osobní počítač a kvalitní připojení na internet.

Musí

mít

ovšem

2) Musí mít přístup do klasifikačního programu, aby mohli zapisovat známky (buď on-line spojením nebo fyzicky ve škole). 3) Pro použití komunikátoru je dále třeba mít alespoň mikrofon a sluchátka či reproduktory, event. webovou kameru. Zatím nejvíce se nám osvědčil Skypekomunikátor od firmy Polycom. 4) Potřebují veškeré učebnice, které mají ke studiu doporučeny studenti, aby mohli organizovat výuku svého předmětu. 5.2.2 Povinnosti lektorů 1) Vytvořit kurz svého předmětu podle vzdělávacího programu dané školy. 2) Připravit pro studenty úkoly a testy, vycházející z učiva konkrétního kurzu (viz dále v kapitolách Testy a Úkoly). 3) .Rozhodnout se, jakým způsobem budou úkoly a testy hodnoceny a určit, jakou má která známka „váhu“ ve výsledném pololetním hodnocení (viz dále kapitolu Známkování). 4) Nastavit postupné otevírání a uzavírání domácích úkolů a testů. 5) Být pravidelně k dispozici studentům na smluveném komunikačním systému. To platí zejména pro lektory cizích jazyků, kteří by se svými studenty měli. K dispozici musí být každý měsíc nejméně tolik hodin, kolik odpovídá měsíčnímu úvazku daného předmětu. Konkrétní hodiny, kdy bude k dispozici, sdělí tutorovi a ten je zařadí do rozpisu konzultací, který obdrží studenti. Časy konzultací je vhodné volit v různých časech dne, ponejvíce však v podvečerních až večerních hodinách všedních dnů, kdy pracuje nejvíce studentů.pravidelně komunikovat v daném jazyce, aby studenti slyšeli správou výslovnost a přízvuk. 6) Spolupracovat s tutorem při tutoriálech a pololetních zkouškách.

12

7) Včas reagovat na maily studentů i svých kolegů (osvědčilo se nám, že je třeba odpovídat do 3 dnů či dotaz předat dále (tutorovi, řediteli školy apod.), pokud odpověď neznají či nemají k danému úkonu oprávnění). 8) Včas opravovat úkoly a testy a nejpozději do 7 dnů od jejich ukončení zapsat známky do klasifikačního programu. 9) Pokud lektor odjíždí na více než dva dny (či pokud je nemocný a nemůže pracovat apod.), je nutno, aby do automatické odpovědi na mailu i do komunikátoru vložil, do kdy nebude k dispozici. Zároveň je vhodné i uvést, na koho se mají studenti či kolegové v případě nutnosti obracet (např. na tutora).

5.3 Tutor Tutor je slovo latinského původu. Ve starém Římě se tímto slovem označoval opatrovník dětí (Wikipedie, 2009). V současné době se v českém prostředí slovo tutor užívá pro vzdělavatele v distančním vzdělávání, zejména v e-learningu. Tutor v našem pojetí je nejbližší spolupracovník studujícího, vyškolený pracovník pověřený vzdělávací institucí. Pomáhá studentům při studijních obtížích a provádí je studiem – nikoli po obsahové, ale po „technické“ stránce studia. Tutor v on-line kurzu plní čtyři základní role: roli řídicí, roli pedagogickou, roli sociální a roli technickou. Sám je monitorován a hodnocen manažerem kurzu, kterému indikuje případné nedostatky. Stává se tak jakými prostředníkem mezi jednotlivými složkami vzdělávacího procesu, kdy předává informace (např. od ředitele školy či správce LMS serveru ostatním lektorům či studentům, od studentů konkrétním lektorům – pokud mají např. problémy se studiem, náročností či zadáním úkolů apod.) Zároveň pravidelně monitoruje stav výukového programu a pokud odhalí nedostatky, zajistí jejich nápravu.

13

6 KURZY PŘEDMĚTŮ Jejich obsah se musí shodovat se vzdělávacím programem dané školy. Kurz musí obsahovat veškeré informace o předmětu (pro které ročníky nebo skupiny je určen, co je jeho obsahem, kdo jej učí, jak je koncipován, které učebnice jsou případně potřeba při jeho studiu tohoto předmětu, jaké jsou požadavky lektora k pololetním zkouškám apod. Obsah kurzů musí být přehledně rozdělen na jednotlivé ročníky studia, v nich je třeba vyznačit jednotlivá pololetí ročníku. Případně je možno kurzy dělit podle ročníků, tzn. že jeden kurz je pouze pro jediný ročník. Toto dělení má smysl, pokud jde o obsáhlejší předměty s velkým množstvím vloženého učiva, úkolů i testů. V případě, že se kurz odkazuje k učebnici, kterou studenti mají doporučenou coby studijní materiál od lektora, musí být u každého učiva přesně určeno, kde se v dané učebnici nachází.

6.1 Tvorba kurzu Každý kurz musí obsahovat následující položky, které umožňují dobrou orientaci v kurzu. 6.1.1 Globální údaje o kurzu Většina autorských nástrojů umožňuje zadat některé globální údaje o kurzu. Mezi takové patří například autor dokumentu, autor elektronické podoby, kategorie kurzu, úvodní slovo a pokyny pro studenta, cíle kurzu, literatura apod. 6.1.2 Základní prvky kurzu Učivo v kurzu je obvykle rozděleno dle ročníků, pololetí a do kapitol.Kapitola je dále dělena do stránek, jejichž obsahem mohou být studijní texty, odkazy na webové stránky, úkoly, cvičení, testy atd. Více viz níže. 6.1.3 Testy a úkoly Samostatnou část kurzu tvoří testy a úkoly. Testy jsou tvořeny otázkami. Otázky bývají následujících typů: ano/ne, výběr jedné možnosti z mnoha, výběr více možnosti z mnoha, přiřazení, určení pořadí, volná odpověď. Některé systémy umožňují například nastavit časový limit pro zvládnut testu, počet povolených pokusů, náhodný výběr otázek a vyžadovanou úspěšnost. 6.1.4 Jak vložit kurz do systému Je pochopitelně důležité mít možnost nahrát vytvořený kurz do systému. V některých systémech se tvoří kurzy přímo v LMS programu, jiné autorské nástroje umožňují následné nahraní, další potom komprimují vytvořený kurz do souboru, následně nahrávaného samotným uživatelem v prostředí manažera nebo posílaném administrátorům systému.

14

Ukázka jazykového kurzu s výkladem, úkoly, testy i náslechy. Kurz je určen jedinému oboru v konkrétním ročníku.

15

6.2 Testy A takto je možno kombinovat učivo v jediném kurzu pro různé ročníky a třídy. Testy slouží v distančním vzdělávání k průběžnému prověřování znalosti učiva. Při jejich tvorbě je třeba dbát osnov (vzdělávacího programu). Měly by v nich být otázky všech typů, tzn. přiřazovací, i se vpisovanou krátkou či dlouhou odpovědí. U vpisované odpovědi je vhodné, aby bylo uvedeno, v jakém tvaru má být odpověď. Program totiž neuzná odpovědi v jiném pádu apod. (Např. Napište, ze kterého panovnického rodu pocházel Přemysl Otakar II? – odpověď se nabízí: „Z Přemyslovců.“ nebo „Přemyslovci.“ Právě v tomto případě je vhodné za otázku připsat: „Odpověď uveďte v 1. pádu množného čísla.“). V kurzu musí být jasně uvedeno, zdali bude test vycházet z učebnice, učiva ve vzdělávacím programu nebo z obojího. Test by měl mít jasný název, aby bylo jasné, kterého předmětu, třídy a látky se týká (např. CJL 1 Starověká literatura). Ve výukovém programu lze také zpravidla zvolit čas, určený na vykonání testu. lektor se při jeho učení musí řádně zamyslet, kolik času je reálně třeba k vyplnění úloh. Při krátkém časovém limitu hrozí, že studentův výkon nebudeme moci dobře zhodnotit, protože test nestihne. Pokud se ovšem časový limit nastaví příliš dlouhý, student odpovědi vyhledá na internetu či v učebnici. Při určování časového limitu je třeba brát ohled na to, jsou-li odpovědi z větší části přiřazovacího rázu (potřebují méně času), či jsou-li vpisované krátké (více) či dlouhé (nejvíce času). Osvědčilo se nám nechat několika osobám test zkušebně vykonat a pozorovat je při vyplňování a podle nich určit časový limit. U testu (stejně jako u úkolů) ve výukovém programu lze nastavit termín otevření nebo uzavření testu. Osvědčilo se nechat všechny otevřené od začátku školního roku (či začátku 2. pololetí) a nastavit postupné uzavírání podle toho, jak mají studenti postupovat ve studiu. Toto studenty donutí studovat postupně a pravidelně – oproti modelu, kdy se nechávají testy otevřené po celé pololetí a končí pak všechny najednou před koncem pololetí. Toto vytváří velký tlak na studenty, kteří si vše nechali na poslední chvíli, a především na učitela, kteří musí v krátkém časovém období vyhodnotit velké množství testů a zapsat jejich známky do klasifikačního programu.

16

Ukázka testu s jednoduchým výběrem jediné či více možností.

Pozdější odevzdávání testů umožňuje lektor či zprostředkovává tutor po svolení učitela příslušného předmětu. Děje se tak ve zcela výjimečných případech.

17

Ukázka testu s rozmanitějšími typy otázek: s krátkou tvořenou odpovědí, s vybíráním pravdivé varianty a s výběrem více možností.

18

6.3 Úkoly Úkoly slouží v distančním vzdělávání především k procvičování a upevňování znalostí. Lektoři se mohou rozhodnout, zdali je budou či nebudou hodnotit známkou, případně jakou váhu budou mít při tvorbě pololetní a závěrečné klasifikace. Úkoly mohou mít mnoho podob. Musí ovšem vycházet z již probraného učiva. Zároveň by měly splňovat podmínku, že jejich řešení by se nemělo dát snadno vyhledat na internetu. Toto se týká především humanitních oborů. Např. místo „Zpracujte životopis Karla IV. a Václava IV.“, který nalezne každý student během pár vteřin a pouze ho překopíruje bez jakéhokoliv užitku a poučení, je vhodnější zadávat úkoly typu: „Porovnejte vládnutí krále Karla IV. A Václava IV. z hlediska rozvoje země, umění a obchodu.“. Takovýto typ úkolu v sobě zahrnuje jak vyhledávací a rešeršní činnost, tak i samostatnou práci se získanými fakty. Stejně tak je možno coby úkol zadávat komplexnější projekty na celé pololetí, které budeme průběžně hodnotit, a studenti z nich získají dílčí známky. Pololetní zkoušky v tomto případě mohou sloužit coby obhajoba konkrétního projektu. Úkoly je vhodné vkládat přímo do výukového systému. Posílání mailem je totiž nepřehledné a neprokazatelné a také vede studenty k pozdnímu odevzdávání (výukový systém jim umožní odevzdávat po určitou dobu a dále již ne). Pozdější odevzdávání úkolů umožňuje lektor či zprostředkovává tutor po svolení lektora příslušného předmětu. Děje se tak ve zcela výjimečných případech.

19

Ukázka úkolu z německého jazyka.

20

7 ZNÁMKOVÁNÍ V DISTANČNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Oproti jiným typům distančního studia (vysokoškolské, celoživotní vzdělávání), které zpravidla dávají za jeden semestr (pololetí) jedinou známku ze zkoušky či kolokvia, pracuje středoškolské studium s větším množstvím známek za pololetí, ze kterých se tvoří výsledná známka. Tento způsob hodnocení je pro distanční vzdělávání mimořádně vhodný, protože v sobě zahrnuje jednak motivaci k průběžnému studiu a jednak možnost nápravy, pokud student některý úkol či test nezvládne. Lektor se musí již před spuštěním svého kurzu rozhodnout, jakým způsobem budou úkoly, testy a pololetní zkoušky hodnoceny a určit, jakou má která známka „váhu“ ve výsledném pololetním hodnocení. Toto zaznamenat do klasifikačního programu či to do kurzu vepsat (tzn. pokud má lektor nastavené za pololetí 2 testy a 1 úkol + zkoušení při pololetních zkouškách, rozhodne se například, že: testy se budou na celkovém prospěchu podílet každý 20 %, úkol 10 % a zkoušení při pololetních zkouškách bude tvořit 50 % celkové známky za pololetí).

21

8 TUTORIÁL Tutoriál v našem pojetí je setkání všech účastníků vzdělávacího na počátku školního roku. Jde o setkání jednak seznamovací (studenti se s lektory, tutorem i mezi sebou), jednak je potřeba na počátku studia mnoho záležitostí a osobní kontakt je k tomuto účelu nejvhodnější. Tutoriál všem studentům, zúčastnit by se ho měli především studenti, kteří se začínají.

22

procesu seznámí vysvětlit je určen studiem

9 POLOLETNÍ ZKOUŠKY Pololetní zkoušky se konají dvakrát do roka, tj. na konci prvního pololetí a na konci školního roku. Jejich účelem je prověřit znalosti studentů prezenční formou, ne přes pouze internet (viz následující kapitol Úskalí a obtíže distančního vzdělávání). Organizuje je tutor, který zároveň rozesílá i pozvánky, harmonogramy zkoušení apod. Termín pololetních zkoušek by studenti měli znát nejméně dva měsíce napřed, přesný rozpis zkoušení stačí rozeslat cca měsíc předem. Zároveň je vhodné termín i rozpis vyvěsit do sekce Informace o studiu a na „nástěnku“ v LMS systému, aby je studenti měli stále k dispozici. Organizace zkoušek se bude lišit podle počtu studentů. V každém případě je třeba napřed zjistit, který z lektorů bude požadovat ústní zkoušení a komu stačí testování. U obého je také potřeba znát délku. Podle toho již lze sestavit harmonogram zkoušení. Osvědčilo se nám začít úvodním setkáním, pokračovat testováním dle rozpisu, který jsme měli napřed. Během testování se studenti sami zapisovali k termínům (časům) ústního zkoušení – stejně jako na vysoké škole. Nabízí se také možnost vytvoření počítačového programu, díky němuž by se studenti ke zkouškám zapisovali přes internet. Zároveň je možno využít toho, že během pololetních zkoušek jsou všichni studenti shromážděni na jednom místě. Je tedy možno jim v počítačové učebně ukázat např. novinky v systému, probrat s nimi nejčastější problémy a chyby, které dělají, či s nimi konzultovat a řešit jejich individuální studijní obtíže. Pololetní zkoušky je vhodné pořádat buď v budově školy, nebo je možno pronajmout si některý hotel či penzion s konferenčními sály, a uspořádat zkoušky tam.

23

24

10 PŘÍLOHA 10.1 Školní řád pro žáky distančního studia (na vyžádání je přílohou Smlouvy o podmínkách studia v soukromé školy)

I. A) Práva studentů Žáci mají právo a) na vzdělání a školské služby b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání c) aby byli posuzováni jako rovnoprávní účastníci pedagogického procesu. Žádný pracovník školy se nesmí nad žáky povyšovat, zneužívat svého postavení a neoprávněně trestat. Dále viz § 21 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). I. B) Práva zákonných zástupců Práva uvedená v odstavci I.A) bod b) mají také zákonní zástupci nezletilých žáků, v případě zletilých žáků také jejich rodiče, popřípadě osoby plnící vyživovací povinnost.

II. Povinnosti žáků, případně jejich zákonných zástupců Žáci jsou povinni: a) samostatně se řádně vzdělávat a absolvovat předepsané praxe apod. b) dodržovat školní řád, vnitřní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni. c) zúčastňovat se tutoriálu, který se odehrává na počátku každého školního roku a pololetních zkoušek na konci prvního a druhého pololetí, případně konzultací vyhlášených školou. d) pravidelně sledovat výukový program Moodle - navštívit ho nejméně 2 x týdně. e) dle pokynů lektorů vykonávat všechny úkoly a testy z předmětů, které má žák v daném roce zapsané. f) komunikovat s lektory a tutorem, včas odpovídat na jejich e-maily, chatové zprávy a telefonáty. g) nalogovat se do komunikátoru Skype a být na něm dostupný (on-line) nejméně 2x za týden. h) udržovat aktuální svůj profil ve výukovém systému. Jakékoli změny v osobních datech (změna adresy, telefonu, mailové adresy, nicku v komunikátoru) nahlásit neprodleně tutorovi. i) plnit pokyny pracovníků školy.

25

Zákonní zástupci nebo zletilí žáci jsou dále povinni informovat školu o změně zdravotní způsobilosti nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání žáka.

III. Zacházení s majetkem školy Jakékoliv poškození majetku školy nebo zařízení jsou žáci povinni hlásit pracovníkům školy. Za každé úmyslné poškození zařízení nebo za poškození způsobené nekázní žáka, bude vyžadována náhrada škody ve výši odpovídající způsobené škodě. Tu je žák nebo jeho zákonný zástupce povinen uhradit.

IV. Povinnosti lektorů distančního vzdělávání Lektoři jsou povinni: a) vytvořit kurz svého předmětu podle vzdělávacího programu školy. b) připravit pro žáky úkoly a testy, vycházející z učiva konkrétního předmětu. c) rozhodnout, jakým způsobem budou úkoly a testy hodnoceny a určit, jakou má která známka „váhu“ ve výsledném pololetním hodnocení. Toto hned na začátku každého pololetí pomocí bodové hodnoty zaznamenat do programu Bakaláři. d) nastavit postupné otevírání/uzavírání domácích úkolů a testů. e) být každý měsíc k dispozici studentům na komunikátoru Skype., a to nejméně tolik hodin, kolik odpovídá polovině měsíčního úvazku každého předmětu. f) spolupracovat s tutorem při tutoriálech a pololetních zkouškách. g) včas reagovat na maily, chatové zprávy i telefonáty žáků i svých kolegů. Každý dotaz je třeba zodpovědět do 3 dnů či jej neprodleně předat dále (tutorovi, řediteli školy apod.), pokud lektor odpověď nezná či nemá k danému úkonu oprávnění. h) včas opravovat úkoly a testy a nejpozději do 7 dnů od jejich ukončení zapsat známky do programu Bakaláři i) pokud lektor odjíždí na více než dva dny či pokud z nějakého důvodu nemůže pracovat, je nutno, aby do automatické odpovědi na e-mailu i do komunikátoru vložil, do kdy nebude k dispozici. Zároveň uvede, na koho se mají studenti či kolegové v případě nutnosti obracet. j) pečovat o majetek školy, jenž je mu svěřen do užívání. Jakékoli jeho poškození neprodleně nahlásit řediteli školy. k) zúčastňovat se podle potřeby pedagogických porad a být osobně přítomen na pololetních zkouškách žáků distančního studia. V. Různé Platba za administraci při přijetí žáka ke studiu je stanovena částkou 1 000,- Kč. Školné je stanoveno částkou 24 000,- Kč ročně. 26

Ve školném nejsou zahrnuty platby za učebnice (s výjimkou učebnic, počítačových programů a pomůcek, které jsou k dispozici ve škole) ani platby za kurzy apod. Žák nebo jeho zákonný zástupce platí roční školné ve splátkách takto: a) první splátku (ve výši 50%) hotově při podpisu smlouvy o podmínkách studia nebo nejpozději do 14 dnů od podpisu smlouvy na účet školy; b) druhou a další splátky (ve výši 50%) na účet školy nejpozději do 15. ledna příslušného školního roku. V následujících letech studia pak vždy do 15. června a druhou do 15. ledna příslušného roku; c) v případě prodlení zaplatí navíc poplatek ve výši 0,1% dlužné částky za každý den prodlení – viz „Smlouva o podmínkách studia…“ d) žák může požádat o jiný splátkový kalendář nebo o úlevu na školném z důvodu prokázaného zdravotního postižení. Každá žádost musí být doručena písemně v dostatečném předstihu; e) žák má právo na slevu na školném ve výši 1 000,- Kč/rok v případě, že dosáhne ve dvou po sobě jdoucích obdobích – tedy v obou pololetích jednoho šk. roku, vynikajícího výsledku (tj. prospěl/a s vyznamenáním). Pokud má školné řádně zaplacené, bude mu uvedená částka vyplacena spolu s předáním ročníkového vysvědčení (jako odměna). Pokud školné zaplacené nemá, nebo byl se splátkou v prodlení, odměna vyplacena nebude. Vnitřní řád školy je možné měnit a doplňovat vždy k 1. 9. příslušného školního roku nebo kdykoli, kdy si to vyžádá změna situace. Návrhy na změnu může podat každý žák i pracovník školy ředitelce školy, která rozhodne o jeho případném zařazení.

Mgr. Alexandra Varclová v.r. ředitelka školy

V Josefově Dole dne 1. září 2009

Příloha: Sazebník plateb za mimořádné služby školy žákům

27

Sazebník plateb za mimořádné služby školy žákům

● za opětovné vystavení studijního průkazu (při ztrátě nebo zničení).......50,- Kč ● za ztrátu hesla (přihlašovacích práv) ve školní počítačové síti................50,- Kč ● za stejnopis (nově vystavené vysvědčení).............................................200,- Kč ● za potvrzení údajů o prospěchu (např. na přihlášce ke studiu na VŠ, VOŠ apod.): - za první..............................................................................................50,- Kč - za každou další přihlášku...................................................................25,- Kč ● za kopii a ověření výučního listu nebo vysvědčení z jiné školy (kopie pouze pro účely školy Spektrum)................................................25,- Kč ● za zkoušky v mimořádných termínech: - rozdílová zkouška (při přestupu z jiné školy).....................100,- Kč/předmět - klasifikační zkouška (pokud byl student nehodnocen), nebo pokud nevyužil práva přezkoušení v řádném termínu..................................400,- Kč/předmět - komisionální zkouška (nevyužil práva svého přezkoušení v termínu, který byl stanoven ředitelkou školy).............................................600,- Kč/předmět

28

11 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Střední škola ekonomicko-podnikatelská Spektrum. Webové stránky školy [online]. [cit. 25. 4. 2009]. . Hrtoňová, N. Distanční vzdělávání [online]. c2006, poslední revize 18. 12. 2006 [cit. 25. 4. 2009]. . Centrum distančního vzdělávání UPOL. Distanční vzdělávání [online]. [cit. 25. 4. 2009]. . Wikipedie. Tutor [online]. [cit. 25. 4. 2009]. . Moodle. Český portál věnovaný online vzdělávacímu prostředí Moodle [online]. [cit. 25. 4. 2009]. .

29

Mgr. Marta Suchá Příručka pro lektory distančního studia Obálka a grafická úprava Libor Ševců Vydala Střední škola ekonomicko-podnikatelská SPEKTRUM, s.r.o. Mladá Boleslav v roce 2009 Pilotní verze. Neprošlo jazykovou a grafickou korekturou. 1. vydání

30