Instrukce pro lektory

Instrukce pro lektory dodatek k publikaci Vstupní vzdělávání pracovníků veřejné správy pro vysokoškolsky vzdělané pracovníky

Systémy rozvoje lidských zdrojů ve veřejné správě CZ 9703 - 01- 01 - 03 - 02 - 026

Listopad 2000

Instrukce pro lektory obsažené v této příručce se týkají jednotlivých vzdělávacích modulů vstupního vzdělávání pro pracovníky veřejné správy s vysokoškolským vzděláním a jsou publikovány jako dodatek k publikaci "Vstupní vzdělávání pracovníků veřejné správy". Tato publikace byla vydána jako výstup projektu Phare: „Systémy rozvoje lidských zdrojů ve veřejné správě“ CZ 9703-01-01-03-02-026. Instrukce mají být používány lektory při prezenční formě výše uvedeného vzdělávání, a to pouze společně se základní publikací - učebnicí, samostatně je využívat nelze, neboť mají úzkou návaznost na základní text učebnice.

CZ9703-01-01-03-02-026 Systémy rozvoje lidských zdrojů ve veřejné správě NVF, listopad 2000

2

INSTRUKCE PRO LEKTORY K JEDNOTLIVÝM MODULŮM Úsek 1

modul UV 11

Právo

Úvod do studia práva Doporučujeme procvičit techniku vyhledávání pramenů práva s využitím systému LEGSYS.

modul UV 12

Tvorba právních předpisů a organizačních norem Doporučujeme výklad o zákonodárném procesu, legislativních pravidlech a legislativní technice přiblížit posluchačům na konkrétních příkladech. Posluchači by měli rovněž být na konkrétních příkladech textů obecně závazného předpisu i organizačního předpisu upozorněni na charakteristické rysy „legislativního jazyka“. Doporučujeme použít i příklady nepříliš zdařilé textace a v rámci cvičení vybídnout posluchače k tomu, aby se pokusili formulovat text srozumitelněji.

modul UV 13

Základy ústavního práva a státovědy Posluchači by měli být v rámci výkladu seznámeni s celým obsahem Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod. Výklad o ústavním soudnictví a zejména o projednávání ústavních stížností by měl být opřen o výběr aktuální judikatury.

modul UV 14

Základy správního práva V další fázi reformy veřejné správy lze očekávat, že dojde k některým legislativním změnám, týkajícím se správního trestání, správního řízení i správního soudnictví. Výklad by měl být zaměřen na konstantní právní instituty a aktualizován po přijetí nové úpravy. Při výkladu témat správního řízení a soudní kontroly doporučujeme využít v širší míře judikaturu správního soudnictví

modul UV 15

Základy hospodářského a finančního práva Přednášky nejsou orientovány na obchodní právo - vzhledem k omezené podnikatelské funkci veřejné správy - ale týkají se specifického okruhu vybraných problémů hospodářského a finančního práva. Výklad o právní úpravě hospodaření s veřejným majetkem na úrovni státu, krajů a obcí a o režimu veřejných zakázek by se však neměl omezit jen na výklad zákonných ustanovení, ale měl by obsáhnout i prováděcí předpisy a aplikační praxi.


3

modul UV 16

Civilněprávní a trestněprávní odpovědnost ve veřejné správě V civilněprávní části doporučujeme v souvislosti s výkladem institutu odpovědnosti státu věnovat zvláštní pozornost vymezení pojmu nesprávné úřední činnosti a využít aktuální judikatury. Výklad o disciplinární odpovědnosti bude nutno zpřesnit v návaznosti na definitivní znění služebního zákona a v této souvislosti je třeba podrobněji vysvětlit též úpravu kárného řízení.

Úsek 2

modul UV 21

Veřejná správa

Veřejná správa v ČR Spolu s výkladem organizační struktury veřejné správy je vhodné zabývat se i implementačními problémy realizace první fáze současné reformy veřejné správy a výhledově též řešením kooperačních a koordinačních vztahů mezi ústředními, regionálními a místními orgány veřejné správy.

modul UV 22

Veřejná politika - úvod do studia 1. Bude žádoucí navázat s posluchači rychle bezprostřední kontakt. Doporučuje se proto angažovat je ve výuce účastí a podílem na zpracování výsledků aplikace jednoduché heuristické metody - například brainwritingu - na téma, které bude vázáno na tématiku modulu. Interpretaci výsledků bude možno svěřit dobrovolníkům z řad posluchačů. 2. Nebezpečí abstraktnosti a tím i obtížné srozumitelnosti podání této tématiky je možné snížit oživením výkladu konkrétními příklady jednotlivých fází konkrétní veřejné politiky. Čerpat lze mimo jiné z bohatého rejstříku veřejně politických událostí, analyzovaných v rámci výzkumu formování a realizace české veřejné politiky (například Potůček, M. - Purkrábek, M. – Háva, P. a kol. 1995, 1996) 3. Přirozenou tendencí posluchačů bude zužovat záběr veřejné politiky pouze na správní praxi orgánů veřejné správy a jí rutinně řešených úloh. Cílem výkladu bude proto nabídnout širší výklad veřejné politiky, například odkazováním na diferencovanost jejích aktérů, agend a arén. 4. Zvažte aplikaci některé z komunikačních her pro ujasnění role „úředníka“ a „politika“ při řešení vybraného problému veřejné politiky. 5. Není třeba se obávat tématických odskoků, ani práce ve více obsahových rovinách; u posluchačů to vyvolává dojem pružnosti a vcelku rádi se přizpůsobí. Rozhodně není dobré nechávat jakékoliv dotazy či reakce nezodpovězené s odkazem na „pevně daný program“; reakce na tento přístup by mohly být značně negativní; 6. Na druhou stranu je nutno neustále mít povědomí o čase a velmi přesně ho sledovat. Týká se to zvláště nebezpečí přílišné časové expozice v pojednání metod.


4

7. V procesu práce je nutno se za každou cenu vyhýbat „převahovému kázání vševědoucího lektora“. Důraz musí být kladen na interaktivní charakter práce, s občasným nenápadným zdůrazněním oboustrannosti učení, výhodné bývá vést účastníky k tomu, aby předkládali příklady a/ nebo konkrétní situace ze svých pracovišť.

Úsek 3

modul UV 31

Veřejná ekonomie a finance

Základy ekonomie veřejného sektoru Vzhledem k syntetickému charakteru této kapitoly nebylo možné vystihnout veškeré nuance vykládané látky. Lze proto výklad rozšířit o ilustrativní příklady, historický exkurz dějinami veřejné ekonomie a teorií veřejných financí či případovými studiemi z oblasti ekonomiky veřejného sektoru. Lze doporučit jednak multimediální Pedagogické materiály na CD ROMu autorek Hamerníková, B., Kubátová, K., a jednak publikaci Hamerníková, B., Kubátová, K.: Veřejné finance – cvičebnice. Eurolex Bohemia, Praha 2000.

modul UV 32

Veřejné finance Vzhledem k tomu, že jde o poměrně rozsáhlou látku doporučujeme při výkladu zvážit podíl spíše teoretické anebo spíše praktické problematiky. Jak teoretické tak i praktické problémy lze vhodně doplňovat příklady a případovými studiemi (ať už na bázi zkušeností z ČR nebo ze zahraničí). Ke samostudiu ale i k přípravě přednášek lze využít podkladové materiály z CD ROMu k učebnici Hamerníková, B., Kubátová, K.: Veřejné finance – učebnice. Eurolex Bohemia, Praha 2000 a příklady ze cvičebnice uvedených autorek (viz Hamerníková, B., Kubátová, K.: Veřejné finance – učebnice. Eurolex Bohemia, Praha 2000).

modul UV 33

Místní rozpočty Problematika místních rozpočtů předpokládá nejen znalost teoretických východisek a teze tzv. fiskálního federalismu, ale i současné trendy v oblasti veřejných financí a zejména trend k fiskální decentralizaci. Místní rozpočty jsou nedílnou součástí veřejných rozpočtů a na to je třeba pamatovat při výkladu současné situace v ČR. Vznik VÚSC vnáší nové momenty a potřeby rozšíření výkladu o aktuální legislativní změny v této oblasti. Lze uplatnit praktické úlohy jako např. simulace tvorby hypotetického místního rozpočtu.


5

Úsek 4

modul UV 41

Úsek 5

Prostorová ekonomika

Prostorová ekonomika Úvod do problematiky prostorové ekonomiky je poměrně náročným tématem. Proto lze doporučit přiměřené samostudium, na přednášce se pak soustředit na objasnění základních přístupů a pojmů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat pochopení smyslu regionální politiky. Část přednášky o regionální politice lze dále doplnit některými příklady konkrétního řešení v jednotlivých regionech České republiky. Jednotlivé regionální teorie lze probírat spíše přehledně, podrobněji je však nutno vysvětlit teorii lokalizace, protože její praktická uplatnitelnost je nesporná. Přednášku je vhodné doplnit o nástin prostorového rozložení pólů rozvoje v České republice, včetně prezentace na odpovídající mapě. Základní informace je vhodné zpracovat na folie: a) prostorové uspořádání ekonomiky, b) změny v ekonomice regionu, c) základní faktory ovlivňující ekonomickou úroveň regionu, d) funkce pólů růstu, e) tři základní předpoklady regionální politiky, f) nástroje regionální politiky, g) legislativa regionální politiky v ČR. h)

Evropská unie

modul UV 51

Úvod do evropské problematiky Při studiu mohou posluchači využívat četby dokumentů a provádět jejich analýzu. Vhodné je i použití videa připraveného v rámci komunikační strategie vlády ČR. Textová analýza a názorné pomůcky zefektivní výuku.

modul UV 52

Ekonomické faktory evropské integrace 1. Při výkladu vnitřního trhu je třeba zdůraznit, že tvoří základ prvního ( ekonomického ) pilíře Evropské unie a že velká Část legislativy EU, kterou Česká republika musí převzít a aplikovat ,se týká právě vnitřního trhu. Z toho vyplývá význam tohoto tématu. 2. Zásadní přínos vnitřního trhu spočívá v tom, že odstranil bariéry, které oddělovaly Členské státy Unie : překážky, které bránily výrobkům jednotlivých Členských států při vstupu na trhy ostatních zemí, bariéry, které bránily pracovat a žít v jiných Členských zemích, bariéry, které bránily fungovat finančním institucím tak, aby mohly poskytovat své služby po celém území Unie a neomezenému pohybu kapitálu. Teprve na tomto základě vznikla integrovaná Evropa, s mnohem větší ekonomickou silou, s mnohem větší přitažlivostí pro občany. 3. Jednotný vnitřní trh dal větší šance nejen podnikatelům a obchodníkům, ale zajistil také sociální ochranu pracovníků přijetím minimálních standardů, zajistil patřičnou ochranu životního prostředí závaznými standardy a chrání


6

spotřebitele směrnicemi, které chrání jeho zdraví a bezpečnost. Jinými slovy : vnitřní trh nemá jen ekonomickou, ale také sociální a ekologickou dimenzi. 4. Přechod ke společné měně byl vyvolán potřebami vnitřního trhu a intenzivními obchodními vztahy mezi členskými zeměmi. Jenom při společné měně lze zajistit, aby obchodní vztahy nebyly narušovány nepředvídatelným kolísáním směnných kursů měn Členských zemí. Přechod k měnové unii posiluje Společenství. modul UV 53

Hlavní instituce EU Důležitým faktorem při výuce bude použití a textová analýza dokumentů ES. Pro názornost výuky se doporučuje použití videa o institucích ERS a rovněž názorných grafů a vyobrazení politického systému EU.

modul UV 54

Základy mezinárodního a evropského práva

modul UV 55

Strukturální politika 1. Vyhotovte si folie: a) definice uvedená v článku 130A „Jednotného evropského aktu“ z roku 1986; b) principy strukturální politiky; c) cíl 1 strukturální politiky; d) cíl 2 strukturální politiky; e) cíl 3 strukturální politiky; f) Evropský fond regionálního rozvoje; g) Evropský sociální fond; h) Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond; i) Iniciativy Společenství; j) Výdaje na strukturální politiku; k) Příprava České republiky na využívání předstrukturálních fondů. 2. Předložený text je nutno průběžně aktualizovat, zejména kapitolu o přípravě České republiky na využívání předstrukturálních fondů, PHARE a strukturálních fondů i Fondu soudržnosti. 3. Ve výkladu opakovaně zdůrazňovat základní smysl regionální a strukturální politiky Evropské unie. 4. Opatřit si a demonstrovat projekt spolufinancovaný z ISPA. 5. Pokuste se dokumentovat absorbční schopnost na regionu NUTS II. Využijte k tomu tabulek. 6. Při přednášce je třeba zdůraznit význam programových dokumentů. 7. Otázku kofinancování je vhodné důkladněji probrat v diskusi. 8. Celkový výklad o strukturální a regionální politice Evropské unie je třeba doplnit o aktuální situaci ohledně vyjednávání o vstupu do EU.


7

Úsek 6

modul UV 61 Úsek 7

modul UV 71

Ekologie

Právo životního prostředí Komunikace a management

Základy komunikace Modul "Základy komunikace" (kód UV 71) má přispět ke zvládnutí orientačního základu a raných dovedností efektivní ústní a písemné komunikace, zorientovat účastníky v zásadách předcházení a zvládání nežádoucích konfliktů spojených s činností pracovníků veřejné správy, přiblížit jim použitelné techniky z oblasti teorie asertivity a základy týmového přístupu - moderního a efektivního způsobu kooperace a spolupráce v malých výborně organizovaných a komunikujících skupinách. Je všeobecně známo, že zjišťování a odstraňování komunikačních zlozvyků a chyb, popř. korigování nevhodných komunikačních stylů je dostatečně účinné jen výcvikovými formami přípravy, experimentováním účastníků v sociálně bezpečném prostředí, poskytujícím otevřenou, ale taktní a korektní zpětnou vazbu. Vzhledem k takto postaveným učebním cílům doporučuji lektorům, kteří nejsou speciálně připraveni pro výuku dospělých a pro vedení komunikačních výcviků, využít např. publikaci: MUŽÍK, J.: Andragogická didaktika. Codex Bohemia, Praha 1998, zejm. s. 35, 44-49, 62-63, 76-78, 80-100, 108-113, 164-170, 217-218. S ohledem na metodologickou, metodickou a organizační náročnost dovednostního výcviku, který má účastníky přivést aspoň k získání raných komunikačních dovedností, doporučuji méně zkušeným lektorům absolvovat nejprve speciální vzdělávací program pro vzdělavatele. Základní informaci o takovémto programu lze získat např. z materiálu: PROKOPENKO, J., KUBR, M. aj.: Vzdělávání a rozvoj manažerů. Grada Publishing, Praha 1996, zejm. s. 603-612, 617-625.

modul UV 72

Základy managementu ve veřejné správě S ohledem na poslání vstupního vzdělávání pracovníků veřejné správy, které musí respektovat jak celý učební text, tak jeho jednotlivé moduly, nejsou primárními učebními cíli tohoto modulu cíle obvyklé v programech určených pro vzdělávání a rozvoj manažerů. Modul „Základy managementu ve veřejné správě“ (kód ÚV 72) je především přípravou pracovníků, kteří mají mít ve veřejné správě své nadřízené, mají být někým řízeni (pomocí vedoucích pracovníků na nižších stupních řízení) a někým vedeni (zejména tzv. bezprostředními či přímými nadřízenými). Ve smyslu takovéhoto pojetí daného modulu mají účastníci: - umět pojmenovat oblast veřejné správy a podat základní charakteristiku úřadu veřejné správy na kterém pracují, popř. mají pracovat (zejména s oporou zvládnutého modulu ÚV 21); - umět objasnit nejzávažnější změny, k nimž má dojít v oblasti řízení


8

správních úřadů a veřejnosprávních činností v ČR; - umět popsat specifiku podmínek a reformních tlaků, v nichž pracuje současný management veřejné správy v ČR; - umět vysvětlit podstatu tzv. manažerské kompetentnosti a její místo mezi faktory, ovlivňujícími výkon pracovníků veřejné správy; - umět objasnit význam a podstatu problematiky vedení lidí ve veřejné správě; - prokázat orientovanost v obvyklých problémech začínajících vedoucích pracovníků české veřejné správy a svoji připravenost k cílevědomému a účinnému zvládnutí problémů tohoto typu. MUŽÍK, J.: Andragogická didaktika. Codex Bohemia, Praha 1998, zejm. s. 11-12, 26-29, 35, 44-45, 62-63, 76-78, 80-113, 154-188. Pokud má být tohoto modulu využito i v programu vzdělávání a rozvoje manažerů působících ve veřejné správě, doporučuji - vedle výše uvedeného zorientování se v doporučeních andragogické didaktiky - seznámit se a zohlednit při vzdělávání manažerů materiál: PROKOPENKO, J., KUBR, M. aj.: Vzdělávání a rozvoj manažerů. Grada Publishing, Praha 1996, zejm. s. 394-401 (přehledná tabulka metod aplikovatelných v manažerském vzdělávání a rozvoji), 453-478 (zvláštnosti vzdělávání na nižších stupních řízení), 505-522 (zvláštnosti přípravy žen pro manažerské funkce), 523-529 (zvláštnosti vzdělávání manažerů působících ve veřejné správě), 573-598 (sebevzdělávání vzdělavatelů manažerů), a dále materiál: MUŽÍK, J.: Management ve vzdělávání dospělých. Eurolex Bohemia, Praha 2000, zejm. s. 39-49. modul UV 73

Organizace časového vytížení Modul „Organizace časového vytížení“ má přispět ke zvládnutí orientačního poznatkového základu time managementu, použitelného jak v reformním dění, kterým veřejná správa prochází, tak v jejím poreformním období. Nejzávažnější jev práce s časem - časový deficit, by měl být objasněn jako záležitost, které je lépe předcházet než ji nechat přerůst do podoby razantního stresoru. Potřebná pozornost by měla být věnována subjektivnímu prožívání časového deficitu jako jednomu z nejznámějších stresorů. V této souvislosti doporučuji, při přímé pedagogické práci s účastníky vzdělávání, exkurz do problematiky psychické zátěže - se zvláštním zaměřením na poznávání a ovlivňování stresu vyvolávaného reálnou či pomyslnou časovou tísní. Dobře použitelným pramenem informací v uvedeném smyslu může být např. publikace: KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres. Grada Avicenum, Praha 1994, a dále starší průkopnická publikace: MIKŠÍK, O.: Člověk a svízelné situace. Naše vojsko, Praha 1969, s. 286302. Vzdělávací modul by nabyl na pedagogické účinnosti, pokud by byla jeho praktická použitelnost podtržena skupinovou prací se zaváděným osobním plánovacím systémem „šitým na míru“ konkrétnímu úřadu.


9

Úsek 8

modul UV 81

Etika

Etika veřejné služby a) Úvod do etiky je složitým tématem. Doporučuji začít samostudiem některé z doporučené literatury. Po samostudiu zařadit diskusi směřující k ověření pochopení literatury. Samostudium i diskuse by měly směřovat k pochopení podstaty morální regulace lidského jednání, charakteru a zdůvodnění morálních norem. b) Problém etiky ve veřejné správě je tématicky jednodušší. Je však komplikován skutečností, že téměř neexistuje původní česká literatura a většina zdrojů pochází ze zahraničí. c) Předložený text musí být průběžně doplňován a rozšiřován o aktuální stav práce na služebním zákoně a případně i etickém kodexu v české veřejné správě. d) Základ probírání etiky veřejné správy je v etickém kodexu, čili v principech a normách, které jednání úředníků upravují. Dostatečná pozornost musí být věnována diskusi o aplikaci jednotlivých principů. e) V diskusi o korupci je vhodné věnovat dostatečnou pozornost metodám předcházení situací, které umožňují korupční jednání. Pozornost musí být věnována i tzv. hraničním situací, kdy není zcela zřetelné, zda již jde o korupci a ne pouze o vyjádření vděčnosti za ochotu. f) Ve výkladu a diskusi zdůrazňovat pozitivní stránku věci, výzvu k pozitivnímu jednání a ne pouze negativní vymezení. Etika veřejné správy by měla zejména poukazovat na dosahování určitých hodnot a ideálů, nemá být pouze seznamem zákazů. g) Ve výše uvedeném smyslu je třeba zdůraznit, že hlavní morální povinností úředníka je dobře pracovat. h) Opakovaně zdůrazňovat potřebu hospodárnosti při veškerém jednání úředníků (zacházejí se svěřenými prostředky daňových poplatníků). K tomu patří i nepoužívání např. služebních telefonů k soukromým účelům, které je v naší společnosti tolik zažito.

Úsek 9

moduly UV 91 a UV 92

Informatika

Získání základní počítačové gramotnosti Práce s Internetem Vzhledem k tomu, že se jedná o standardní školení v počítačových dovednostech, nejsou podrobné instrukce pro lektora uvedeny. Důraz je třeba hlavně klást na samostatnou práci účastníků kurzu s počítačem a individuální přístup při objasňování postupů, se kterými si jednotliví účastníci nebudou schopni poradit. Lektor by měl obzvláště upozornit na možnosti programů, které nejsou snadno přístupné v nabídkách a které mohou výrazně ulehčit práci se sofwrarovými produkty.


10

Úsek 10

moduly UV 101, UV 102 a UV 103 (instrukce společné pro všechny tři moduly)

Úsek 11

Zaměstnávání ve veřejné správě

Pracovněprávní vztahy ve veřejné správě Vzdělávání, rozvoj a výkonnost pracovníků ve veřejné správě Odměňování pracovníků ve veřejné správě Výuka by měla probíhat s aktivním zapojením účastníků co nejvíce formou dialogu mezi lektorem a účastníky. Lektor by si měl trvale ověřovat, zda účastníci chápou jeho výklad, podle potřeby se ke klíčovým otázkám vracet, připomínat je, dokládat příklady, aby je posluchači již při školení nejen správně pochopili, ale aby si je i zapamatovali. Po zahájení výuky a krátkém úvodu lektor požádá všechny přítomné, aby • sdělili svou zkušenost s uplatňováním pracovně právních předpisů, jak je pociťují "na vlastní kůži". • Účastníci by měli rovněž uvést praktické příklady kde se domnívají, že právní předpisy nejsou dostatečně respektovány, případně kde jejich nerespektování způsobilo újmu jim osobně nebo spoluzaměstnancům. • Měli by také říci, které otázky je nejvíce zajímají, a na které by potřebovali odpověď. Sdělení účastníků lektor zapíše na flipchart, aby se k nim mohl vracet, reagovat na ně tak, aby na žádný problém nezapomněl. Poté přistoupí k výkladu jednotlivých částí tématu s tím, že po každém uzavřeném celku položí kontrolní otázky, nejlépe formou jednoduchého problému, na který posluchači hledají správné řešení. V případě nejednotného názoru bude podněcovat diskusi a výměnu názorů. Podle potřebu bude diskusi usměrňovat a po nalezení správného řešení diskusi uzavře jejím shrnutím, při kterém znovu zdůrazní správný přístup. Na závěr výuky lektor shrne celou látku, znovu připomene klíčové body, vrátí se stručně k otázkám, které v úvodu výuky kladli posluchači (zkontroluje, zda na všechny problémy byly probrány a prodiskutovány) a požádá posluchače o jejich zhodnocení.

Jazyková příprava instrukce pro lektora nejsou uvedeny, jedná se standardní jazykovou výuku.


11

Instrukce pro lektory

Recommend Documents