INSTRUKCE PRO DOSPĚLÝ DOPROVOD

Další materiály zdarma stáhněte zde: http://blanskyles.ochranaprirody.cz/ informace/blansky-les-detem/

Blanský les dětem - Třísov-Holubov – varianta mladší děti

INSTRUKCE PRO DOSPĚLÝ DOPROVOD Pro rodiny s dětmi či organizované skupiny (1- 30 dětí/žáků), ve věku od školky do 2. (-3) třídy Z. Š. Ve větším počtu (4 a více) doporučujeme skupinu rozdělit (možno použít kartičky na rozlosování – tisk tolikrát, kolik dětí má být v jedné skupině, max 8 skupin) a zadat jim úkoly po skupinkách. Úkoly lze řešit postupnými návštěvami naučné stezky. Tematické rozdělení na více částí: Pokud chcete řešit úkoly postupnými návštěvami, nabízí se tematické rozdělení panelů na keltské (panely č. 2a, 3, 4 a 5) a přírodní (panely č. 2b, 6, 8, 9, 10 a 12). Pozor, panel na hradě, tedy č. 10 lze použít na obou trasách! Při keltské variantě je možno řešit v pořadí 5,2a,3,4 a použít od panelu 3 po červené značce zkratku na hrad. Před cestou doma: Vyrobit si masku výra (obrázek zahrnut v materiálech). Je potřeba: nůžky, pastelky či vodovky, gumička na upevnění masky. Masku lze také použít jako odměnu na konci stezky! Vztahuje se k přírodní variantě stezky. Vhodné období: Bez sněhu, takže jaro až podzim. Doba zpracování: Při velkém zapálení je varianta mladší děti možno zpracovat v kuse, ale doporučujeme spíše materiály rozdělit na více návštěv stezky. V kuse by to asi bylo na celý den. Pomůcky: Pro děti/ žáky vytištěné pracovní listy (pro každého nebo do skupiny), tužka/propiska,nůžky, lepidlo na papír, pastelky, blok na kreslení (stačí velikost A5, ale možný též A4). Průhledné desky na uschování zpracovaných pracovních listů. Tvrdá podložka A4 na snadnější práci s pracovními listy (praktická je ta s klipem nahoře, ale použít lze cokoliv pevnějšího). Pro dospělý doprovod Instrukce a Řešení. MAPKA: Začít je možné jak v Třísově, tak v Holubově. Listy na sebe navzájem nenavazují. Na obou koncích trasy je vlaková zastávka. Celková délka trasy je 5km.

Zpracovaly: A. Jírová a J. Janáková. Info, dotazy a zpětná vazba: A. Jírová: [email protected]; tel.:775651598

www.facebook.com/BlanskyLesDetem


Vystřihněte s dětmi před cestou masku výra velkého, ať se zamaskují. Můžete ho vytisknout černobíle a domalovat ručně.





Tabule č. 2b – Významné stromy Blanského lesa 1. Prozkoumejte památný strom nedaleko tabule. Schovala si do něj Kmotra liška šunku? 2. Prohlédněte si listy památného stromu a stromu na obrázku. Který z listů vpravo je list lípy a který dubu?

3. Kde je šunka? Jak se jmenuje strom u tabule? 4. Spojte správný list s obrázkem a vybarvěte obrázek. 5. Oba listy můžete nalézt na zemi. Nalepte je lepidlem přes obrysy stejných listů na papíře. Zpracovaly: A. Jírová a J. Janáková. Info, dotazy a zpětná vazba: A. Jírová: [email protected]; tel.:775651598




Tabule č. 6 – Údolí Vltavy a Křemžského potoka Rákosníček se stěhuje k řece! Který kus Vltavy se mu nejvíce líbí? Doveď ho bludištěm do nového domova. Pomocí tabule přijděte s rodičem na to, proč si Rákosníček vybral právě tyto kytičky.

BONUS: hra INVAZE – pravidla v řešení Zpracovaly: A. Jírová a J. Janáková. Info, dotazy a zpětná vazba: A. Jírová: [email protected]; tel.:775651598




Tabule č. 8 – Přírodní rezervace Dívčí Kámen Zajděte se s dětmi podívat kousek dál podél řeky za tabuli. Najdou tam velký porost jedné z rostlin z Rákosníčkova obrázku (viz list k tabuli č. 6). Ukažte jim i fotky (BONUS hra Invaze) a ať zkusí přijít na to, která z rostlin to je a zda je naše domácí nebo zavlečená z ciziny (invazní). Na obrázku je 10 nesmyslů nebo věcí, které do naší přírody nepatří. Zkusíš je najít?

Které zvířátko z obrázku najdeš i na tabuli č. 8? Zkus ho také nakreslit.





Tabule č. 9 – Fauna a flora na Křemžském potoce Poskládejte zvířátko a pomocí písmen pod dílky zjistíte, jak se jmenuje. Můžete použít nůžky a lepidlo a obrázek nalepit do bloku.

Nakresli do rámečku, co žere toto zvířátko.





Tabule č. 10 – Hrad Dívčí Kámen Najdi, kam v obrázku patří čtverečky. Vystřihni je a nalep je tam, kam patří. Hrad potom vybarvi a zkus zavést rodiče či učitelku na místa čtverečků přímo na zřícenině.





Tabule č. 12 – Přírodní rezervace Holubovské hadce Rozmotej hady! Užovka a zmije přerostly a trochu se do sebe zamotaly. Po vybarvení je od sebe krásně poznáš. Zmiji udělej na záda pořádnou klikatici, užovku vybarvi puntíky. K hadům v přírodě se raději nepřibližuj, ale ani jim neubližuj! Jsou chránění. Který z hadů na obrázku je jedovatý? Kterého hada se bojí krtek? A na kterého si musíš dát pozor Ty?

Najdi HADEC. Je to černý kámen (na obrázku na tabuli), který se jmenuje podobně jako zvířata na obrázku. Když ho nenajdete hned, jděte 202 kroků po cestě směrem k Holubovu a zastavte se. Po pravé straně uvidíte kapradinu sleziník hadcový, jak vykukuje zpod hadce.





KLÍČ K ŘEŠENÍ – část PŘÍRODA Tabule č. 2b – Památné a významné stromy Blanského lesa: Šunku nenajdou, tady ji Kmotra liška neschovala. Horní list je dubový, spodní list je lipový. Šunka je podle obrázku schovaná v dubu, zatímco památný strom u tabule je lípa. S obrázkem by tedy měli spojit list dubu. Na obrázek lipového listu nalepí list památného stromu, Třísovské lípy. Na list dubu dubový list. ● Děti se z listu dozví rozdíl mezi tvary listů dubu a lípy. Tabule č. 6 – Údolí Vltavy a Křemžského potoka: Bludiště dovede Rákosníčka na spodní část řeky. Vybral si tuto část, protože tam rostou naše původní rostliny. Cítí se tam tedy doma. Jsou to ostřice banátská (trsy tvoří zdálky jakoby vlny), lakušník (jeho bílé květy koukají z vody) a chrastice rákosovitá. V horní části řeky rostou nepůvodní, invazní druhy rostlin. Roztahují se a ubírají místo našim původním rostlinám. Jsou to netýkavka žláznatá (vystřeluje semena), křídlatka japonská (velký porost s menšími listy) a křídlatka sachalinská (větší listy). Netýkavka k nám přišla z Himalájí, křídlatky z východní Asie. ● Děti si v listu uvědomí, že i Rákosníček má radši naše původní rostliny než cizí, které se k nám šíří a ubírají našim rostlinám místo. Dozví se tak, že invazní rostliny škodí našim původním rostlinám. Zarůstají jim jejich biotopy a je potřeba je likvidovat. Díky následující hře se naučí rozpoznat dvě velmi rozšířené invazní rostliny.

HRA INVAZE - pravidla Příprava doma: 1. Vytiskněte a nastřihejte si kartičky ke hře (jména souborů: „všech pět pohromadě“ a „invazky“). a. ROSTLINY: Na 2 děti jeden list všech pět pohromadě a jeden list invazky. Dítě tak nasbírá ve hře průměrně 8 kartiček. Při větším počtu dětí tisknout více invazek, ale nemusí být tolik „všech pět pohromadě“. b. Pokud i dospělý doprovod rád leze po stromech, nechť udělá do rohu některých kartiček křídlatek dírku a naváže na ně provázek. Jinak je bude dávat jen na zem. 2. Pro větší trvanlivost můžete kartičky po rozstřihání zalaminovat nebo oblepit průhlednou lepicí páskou. Při hře mohou přijít do styku s vodou. 3. Naučte se názvy pěti rostlin na kartičkách (lakušník, ostřice a chrastice mají na kartičkách dvojí podobu). Také musíte před hrou vědět, které jsou ty invazní (růžově kvetoucí netýkavka žláznatá a bíle kvetoucí křídlatka japonská). Děti se to naučí až při hře.




lakušník štítnatý, ostřice banátská

lakušník štítnatý, ostřice banátská

netýkavka žláznatá, chrastice rákosovitá

křídlatka japonská, chrastice rákosovitá

Minimální počet hráčů: 2 děti. Hra: 1. Během toho, co děti luští úkoly pracovního listu, může dospělý doprovod rozmístit kartičky kolem tabule č. 6. Některé křídlatky zkuste zavěsit i na stromy. Mohou být totiž dost vysoké. 2. Ukažte dětem obrázky všech rostlin ve hře, ať je zkusí přiřadit obrázkům na Rákosníčkově řece a na tabuli. 3. Příběh hry: Je 22. dubna - den Země a děti ze školky se rozhodly, že pomůžou ochranářům z likvidací invazních rostlin. 4. Každý se snaží nalézt a sesbírat co nejvíce kartiček invazních rostlin. 5. Hra končí, když dojdou kartičky. 6. Za každou správně sebranou rostlinu dostanou bod, za špatně mínus bod. 7. Když je to bavilo, můžete dát ještě jedno kolo. Uvidíte, jak jim to půjde rychleji, když už znají rostliny.

Tabule č. 8 – Přírodní rezervace Dívčí Kámen: Kousek po proudu řeky je velký porost křídlatky japonské. Jeho poloha dokonce odpovídá poloze na Rákosníčkově obrázku řeky (viz list k tabuli č. 6). Samy děti uvidí, proč v takové džungli Rákosníček bydlet nechce. -

Hledání 10 věcí, co nepatří na obrázek

Nesmysly: komín na stromě, výr s brýlemi, rybařící myš. Zpracovaly: A. Jírová a J. Janáková. Info, dotazy a zpětná vazba: A. Jírová: [email protected]; tel.:775651598



Do naší přírody nepatří: žirafa, kokosová palma. Nepořádek: plechovka, pet lahev, pneumatika, křeslo, lahev. -

Na tabuli i na obrázku je výr velký. Jeho masku děti nosí během stezky.

● Děti si v listu uvědomí, co do naší přírody patří a co ne. Mělo by vyplynout, že nemají házet odpadky do přírody, aby zůstala pěkná. Tabule č. 9 – Fauna a flora na Křemežském potoce: Ledňáček. Živí se zejména menšími rybami do velikosti 12 cm, které v jeho potravě zaujímají přibližně dvě třetiny. Nejčastěji jsou zde zastoupeny vranky, pstruzi, štiky, tloušti a jiní zástupci čeledi kaprovitých. Vyjma ryb požírá i obojživelníky, hmyz a korýše. Ledňáček ztrácí rychlým létáním hodně energie, denně proto musí spořádat takové množství potravy, které se vyrovná celým 60 % jeho celkové hmotnosti. ● Děti se v listu dozví, jak vypadá ledňáček a s nápovědou i přijdou na to, co žere. Tabule č. 10 – Hrad Dívčí Kámen: Věžička byla v místě vyhlídky (nejvýchodnější cíp hradu, č. 1), druhý obrázek je kousek pod tím (č. 2), třetí obrázek je dnešní stánek s lístky na hrad (č. 3).

● Děti si pomocí listu spojí, jak vypadal dříve hrad a jak vypadá změna v zříceninu. Tabule č. 12 – Přírodní rezervace Holubovské hadce: Jedovatá je zmije. Krtek se s hady téměř nikdy nepotká. Žije pod zemí, a když už někdy vyleze, tak spíše v noci. V noci zase nevylézají hadi, protože by jim byla zima. Kdyby se krtek s hady přece jen potkal, užovka by mu neublížila, je na ní moc velký. Zmije by krtka zabít mohla, ale také spíše náhodou. Na svém jídelníčku krtka nemá. Krtek by se hadům spíše divil, než že by se jich bál. Navíc je slepý, tak by je ani neviděl. Stejně jako krtka, nemají hadi na jídelníčku ani nás. Kdybychom ale hadovi ubližovali, kousl by nás. Kousnutí užovky je pro nás neškodné, často ani neprokousne kůži. Zmije má ale duté zuby s jedem. Na tu si musíme dávat pozor. Na žádné hady proto nesahejte a ani na ně nešlapejte. Když potkáte zmiji, běžte Zpracovaly: A. Jírová a J. Janáková. Info, dotazy a zpětná vazba: A. Jírová: [email protected]; tel.:775651598



od ní potichu pryč. Ráda se vyhřívá na teplých místech. Někdy bývá schovaná v hromadách kamení nebo větví. Je to náš jediný jedovatý had. Jak poznat zmiji? Její klikatice na zádech je celou dobu propojená. Některé užovky hladké mohou svou kresbou klikatici připomínat, ale nemají ji propojenou. Je přerušovaná. Kdybyste koukli hadovi do očí, což raději nedělejte, užovka má kulatou zornici, zmije má čárkovitou. Mají také jiný tvar čumáku.

● Děti se v listu dozví jak od sebe poznat jedovatou zmiji a neškodnou užovku. Uvědomí si, že nemají žádné hady trápit, ale mají před všemi být raději na pozoru.



INSTRUKCE PRO DOSPĚLÝ DOPROVOD

Recommend Documents