Blanský les dětem Kolem Kletě varianta MLÁDEŽ INSTRUKCE PRO DOSPĚLÝ DOPROVOD

Další materiály zdarma stáhněte zde: http://blanskyles.ochranaprirody.cz/ informace/blansky-les-detem/

Blanský les dětem – Kolem Kletě – varianta MLÁDEŽ INSTRUKCE PRO DOSPĚLÝ DOPROVOD Pro rodiny s dětmi či organizované skupiny (1- 30 dětí/žáků), ve věku od 2. třídy Z. Š. (musí již umět číst a psát). Ve větším počtu (4 a více) doporučujeme skupinu rozdělit a zadat jim úkoly po skupinkách (ideálně je vypouštět na trasu postupně). Úkoly lze řešit postupnými návštěvami naučné stezky Kolem Kletě. U mladších doporučujeme doprovod a případnou mírnou nápovědu – pro všechny skupiny stejnou. Před cestou doma: Nechť si děti připraví masku rysa. Vhodné období: Když je Kleť bez sněhu, takže jaro až podzim. Doba zpracování: Při velkém zapálení je varianta mládež možno zpracovat v kuse, ale doporučujeme spíše materiály rozdělit na více návštěv Kletě. Pomůcky: Pro děti/ žáky vytištěné pracovní listy (pro každého nebo do skupiny), tužka/propiska, blok na poznámky během luštění, turistická mapa (KČT č. 73 – Vltava pod Vyšším Brodem a Blanský les), nůžky. Pro dospělý doprovod Instrukce a Řešení (doporučujeme sešít sešívačkou). MAPKA: Nejsnadnější přístup z parkoviště v Krásetíně je po zelené turistické značce směrem na Kleť. Úkoly doporučujeme plnit v pořadí od tabule č. 7., na kterou narazíte při příchodu po zelené značce jako první. Navíc tímto způsobem končí trasa u hospody :-), kde mohou děti doluštit či dokreslit úkoly u čaje.

Zpracovaly: A. Jírová a J. Janáková. Info, dotazy a zpětná vazba: A. Jírová: [email protected]; tel.:775651598

www.facebook.com/BlanskyLesDetem


Vystřihni si masku rysa ostrovida a obkresli na čtvrtku. Nezapomeň vystřihnout oči a dírky na gumičku (černě vybarvené). Na uši pak přidělej (lepidlem Herkules) střapečky (rodiče Ti určitě poradí, co můžeš použít a nezničit přitom třeba nové košťátko). Nakonec masku pěkně vybarvi.

Takhle zamaskován kráčej tiše a pomalu a třeba na Kleti potkáš opravdového rysa ostrovida!




Blanský les dětem – Kolem Kletě – varianta MLÁDEŽ Tabule č. 7 – Mravenci 1. Spoj čísla od 1 do 63. Zjisti na tabuli co to je a doplň dvě čárky tam, kam patří.

2. Najdi tři slova skrytá ve čtverci písmen ve všech možných osmi směrech. Co myslíš, že mají společného s obrázkem z prvního cvičení? Í

B

A

H F

R

Y

U T

N B

H F

S

D

R

D

M R

A

Z

I

V

Ý

A

E

B

E

E

S

R

K

C

V

A

D

V

C

E

W

T

Ý

V

O D E

L

R

T

P

O R

V

S

A

S

P

O R

N X

A

U K

3. Jak se jmenuje nejhojnější mravenec na Kleti? Odkud sem přišel? Kde jinde ještě žije? Myslíš, že je otužilý? 4. Podívej se na tohoto mravence na tabuli a zkus ho v okolí najít.




Blanský les dětem – Kolem Kletě – varianta MLÁDEŽ Tabule č. 6 - Fauna 1. Vybrali jsme z živočichů zmíněných na naučné tabuli 5 druhů. Každý patří do jiné skupiny živočichů. Zkuste přijít na to, které jsme vybrali. Než na ně přijdete, budeme jim říkat Adam, Bolek, Cyril, Damián a Emil. Adam není hmyz ani savec. Cyril je měkkýš. Emil je skvrnitý. Bolek musí žít v dětství ve vodě a později alespoň poblíž. Plšík pije mateřské mléko. Zemoun nosí ulitu. Zdobenec připomíná čmeláka a patří i do stejné skupiny živočichů. Damián má rád lískové oříšky. Cyril žije v humusu u skal. Bolek je puntíkatý a je nakreslen na tabuli. Adam nosí přes oči pásku a umí lézt i hlavou dolů. Bolek, Cyril ani Damián neumí létat. Která zvířata jsme vybrali? Jak se jmenují celým jménem a do které skupiny živočichů patří?

Rod

Druh

Skupina

Adam Bolek Cyril Damián Emil

2. Další živočichy vyluštěte z přesmyček (v každé je celé jméno - rod i druh): TDYROSOVSIR, SÝNOCÝRUS, LEPŠÝKESŘÝHK, KABOČIREMUTÁVKÝN, CLEVEZEJÍNES

…………………; ………………..; ………………….; …………………………….; ………………….

3. Je mezi všemi živočichy z předchozích cvičení had? Pokud ano, který z nich to je a pokud ne, jak se jmenuje had, co tu žije? Nakresli ho a popiš, jak se pozná.

4. Pořádně si prohlédní všechny živočichy, kteří jsou zobrazeni na tabuli. Zpracovaly: A. Jírová a J. Janáková. Info, dotazy a zpětná vazba: A. Jírová: [email protected]; tel.:775651598



Blanský les dětem – Kolem Kletě – varianta MLÁDEŽ PRAMEN CHLUMSKÉHO POTOKA (mezi tabulemi 5 a 6) 1. Vyjmenujte podle turistické mapy alespoň tři potoky pramenící na Kleti. Kam tyto potoky tečou? Do kterých moří nakonec dotečou?

2. Zkus na mapě najít Chlumský potok a jeho pramen.

3. Napiješ se z pramene? Jak poznáš, zda z něj můžeš pít?




Blanský les dětem – Kolem Kletě – varianta MLÁDEŽ Tabule č. 5 – Lesy 1. Poznáš podle siluet jednotlivé druhy stromů? Všechny z nich jsou zmíněny na tabuli. Kterému z nich rostou šišky nahoru jako svíčky? Který ze stromů je nyní v CHKO Blanský les nejčastější? Rozhlédni se kolem sebe a najdi nejbližší strom s turistickou značkou. Který druh to je?

2. 3. Nakresli dva typy lesa. Smrčinu, kterou nejspíš znáš z houbových výprav, a pralesovitou rezervaci, které sis možná všiml dnes. Čím se liší?

4. Máte doma ve svém okolí nějaký památný strom? Jestlipak víš co je zrovna ten váš za druh? Je to lípa, dub nebo jiný druh? Zajděte se na něj s rodiči podívat a prozkoumejte ho. Zeptej se potom sousedů, zda vědí co je to za druh stromu. Možná Tě překvapí, kolik z nich to ví a kolik ne.

Náš památný strom je:______________________________




Blanský les dětem – Kolem Kletě – varianta MLÁDEŽ Tabule č. 4 – Květena 1. Utvoř z obrázků a slov názvy rostlin a napiš je dolu místo teček.

1.…………………….………… 2…………………….……………… 3……………………………….. 4…………………….…………. 5………………….……..…………. 6……………………………….. 2. a) Co podle tabule nejvíce lahodí oku člověka? Které z rostlin z předchozího cvičení na takovém místě rostou?

………………………………………………………………………………………………………………… b) Které rostliny z prvního cvičení jsou luční a do lesa se šíří zejména podél cest?

………………………………………………………………………………………………………………… c) Které rostliny s oblibou rostou poblíž mrazových srubů?

………………………………………………………………………………………………………………… 3. Která rostlina z doplňovačky nemá se smrťákem nic společného? Co je na té rostlině ještě zajímavého? Všechny rostliny jsou na tabuli (snadno je najdete podle závorek za nimi).

1. N_P _ S_ _ Í_ 2. V _ A_ Í

O_ O

3. O_ _R_ _I_Í_

_E_ _ E_Ý _ _ Y_ _ I_ S_ É K _E_ S _Ý

4. Bonus: HRA NA SMRŤÁKA (pravidla v řešení)




Blanský les dětem – Kolem Kletě – varianta MLÁDEŽ Tabule č. 3 – Rezervace 1. Spojte přírodní památky a rezervace s jejich charakteristikami. U které rezervace či památky nyní stojíte?

2. Utvoř z obrázků a slov názvy rostlin. Celá jména napiš do políček pod obrázky. Spoj vzniklé rostliny s rezervacemi a památkami z předchozího cvičení podle toho kde určitě rostou (viz tabule).

1____________________, 2_________________, 3_________________ 4___________________, 5___________________ 3. Rozhlédni se kolem sebe a najdi rezervaci Kleť. Jak je značena její hranice? Jak poznáš, kde je vnějšek a kde vnitřek rezervace? Nakresli hraniční strom při pohledu zvenku rezervace. Jakým druhem stromu je nejbližší hraniční strom?




Blanský les dětem – Kolem Kletě – varianta MLÁDEŽ Tabule č. 2 – Geologie 1. Zjistěte na tabuli co se stalo s kopcem na obrázku. Jak se mu teď říká?

2. Jak se jmenuje zvíře na obrázku? Nakresli, jak si myslíš, že mohl vypadat kopec z horního obrázku v době, kdy tu toto zvíře žilo.

3. Spoj slabiky v tabulce ve slova. Nápovědu hledej na tabuli. Co mají tato slova společného?

1……………………………………… 2……………………………………… 3……………………………………… 4…………………………………….. 5……………………………………..

FI

ŽE

NEC

GRA

FIT

NÁ

BO

LEZ

DA

VÁ

LÁN

RU

ER

LIT

AM

PE




Blanský les dětem – Kolem Kletě – varianta MLÁDEŽ Tabule č. 1 – Úvod 1. Popiš podle tabule, co vidíš na obrázku. Jak se jmenují zobrazené hory a jak voda mezi nimi?

2. Najdi na tabuli, k čemu patří uvedená čísla a doplň je do textu. 383; 1070; 1961; 1825; 172; 1083.2; 220. Lanovka je v provozu již od roku____ a uveze za hodinu ____osob. Kleť je vysoká ____m a její hvězdárna leží v nadmořské výšce____m. Rozhledna byla dokončena v roce____. Vysílač měří ____m. Výškový rozdíl mezi začátkem a koncem lanovky je ____m. 3. Možná se již trochu setmělo. Trefíte domů? Jak se jmenuje hvězda, podle které určíš na noční obloze sever? Nakresli celé souhvězdí, jehož je tato hvězda součástí.




Blanský les dětem – Kolem Kletě – varianta MLÁDEŽ Souhrnný list (vždy až nakonec) 1. Jak se jmenují zvířata na obrázku? Která z nich žijí na Kleti? Kde žijí ta ostatní?

2. Poskládej dva obrázky jedné rostliny, která se dostala na Kleť z Alp. Zajímavé na ní také je, že má v jižních Čechách nejsevernější lokality na světě a ačkoliv je jedovatá, používala se jako jedna ze složek šňupacího tabáku. Její jméno se složením objeví pod obrázkem. Můžeš použít nůžky.

3. Najdi tyto obrázky v pracovních listech a zjisti, k čemu se vztahují a co mají společného.

1…………………………..………………………..; 2…………………………………………..; 3………………………………………..

4. Které evropské pohoří má velký vliv na počasí, květenu a faunu hory Kleť? Dohlédnete na něj z jejího vrcholu? A dohlédnete na Krkonoše?




Blanský les dětem – Kolem Kletě – varianta MLÁDEŽ KLÍČ K ŘEŠENÍ Tabule č. 1 - Úvod: 1. Na obrázku je vidět jak se mraky zastaví postupně o jednotlivá pohoří a horu. Mraky plné vody jsou těžké, aby mohly stoupat nahoru, tak se vyprší, až téměř zmizí. Šumava je tedy ve srážkovém stínu Alp a Kleť zase Šumavy. Teplý vzduch stoupá vzhůru a vane nad horami. Zkuste porovnat doma teplotu u stropu a u podlahy (pozor na případné podlahové topení). Všimněte si, že když jdete nahoru po schodech, tak přijdete do pásma teplého vzduchu a ani nemusí horní chodbu oddělovat dveře. Teplo se samo drží nahoře. Proto k nám z hor proudí teplý vzduch zvaný fén (také „ föhn“), na obrázku ve formě „ducha“… Hory zleva: Alpy, Šumava, Kleť. Vodní plocha vlevo je moře, mezi Alpami a Šumavou je Dunaj. Podrobnější vysvětlení z tabule: Kleť patří podobně jako Šumava do mírně chladné klimatické oblasti, zároveň však vykazuje i některé specifické rysy. Ty jsou dány především její polohou na závětrné severovýchodní straně Šumavy a významnou roli hrají i poměrně blízké Alpy. Jejich vliv bývá patrný zejména za silnějšího jižního až jihozápadního proudění, při němž se tzv. alpský fén někdy dostává ve volné atmosféře přes údolí Dunaje i do vyšších poloh Šumavy a zde výrazně zvyšuje teplotu vzduchu. Při západním proudění, které všeobecně převládá a přináší většinu srážek, spadne jejich největší množství na návětrné straně hlavního pohraničního hřebene Šumavy, zatímco Kleť se již nachází v jeho srážkovém stínu. Důsledkem toho je zde průměrný roční úhrn srážek relativně nízký, přibližně poloviční ve srovnání se stejně vysokými polohami na pohraničním hřebeni. Srážkový stín se nejvýrazněji projevuje v zimním období, a proto je Kleť poměrně chudá na sníh. Podmínky pro lyžování zde bývají obvykle výrazně horší než v centrální Šumavě. 2. Lanovka je v provozu již od roku 1961 a uveze za hodinu 220 osob. Kleť je vysoká 1083,2 m a její hvězdárna leží v nadmořské výšce 1070 m. Rozhledna byla dokončena v roce 1825. Vysílač měří 172 m. Výškový rozdíl mezi začátkem a koncem lanovky je 383 m. 3. Sever určíme podle Severky neboli Polárky (šipka). Ta je součástí malého vozu, ale zároveň malé medvědice. Malá medvědice nemá, narozdíl od velké medvědice (dole), žádné hvězdy navíc. Jen tytéž co malý vůz. Řešením tedy je, když nakreslí malý vůz. V zadku velké medvědice můžete rozeznat ukrytý známý velký vůz.

Tabule č. 2 - Geologie: 1. Mrazový srub. Mrazové sruby, skalní hradby, věže (tory) a jiné útvary. vznikaly zejména v době ledové. Střídavé zamrzání a tání vody v puklinách zapříčinilo blokový rozpad kompaktních skal a vznik mrazových srubů a posléze kamenných polí a suťovišť. Mrazové sruby se vyskytují přímo na vrcholu Kleti; typická skalní Zpracovaly: A. Jírová a J. Janáková. Info, dotazy a zpětná vazba: A. Jírová: [email protected]; tel.:775651598



hradba se nachází cca 500 m severozápadně od vrcholu Kleti, její délka je 120 m, šířka 10 m a výška dosahuje až 15 m. 2. Mamut. Žil zde v době ledové. Kopec v té době nebyl rozpukaný nebo jen málo. 3. Vápenec, amfibolit, grafit, erlán, železná ruda. Jsou to horniny a minerály, které se vyskytují na hoře Kleť.

Tabule č. 3 - Rezervace: 1. PP Hejdlovský potok – jižní svah – lužní lesy PP Horní luka – severní svah – bohaté louky PR Kleť – vrchol (přibližně) – pralesovitý les Stojíte na okraji přírodní rezervace Kleť. 2. Kamzičník rakouský (PP Hejdlovský potok), prstnatec májový (PP Hejdlovský potok a PP Horní luka), vemeník dvoulistý (PP Horní luka), kýchavice bílá pravá (PP Hejdlovský potok), všivec lesní (PP Horní luka). 3. Její hranice je značena červenými pruhy na stromech. Dva pruhy značí vnějšek (mnemotechnická pomůcka „nelez sem“), jeden pruh vnitřek rezervace (pomůcka „ven“). Měli by tedy nakreslit strom s dvěma pruhy. V opačném případě by to znamenalo, že jste uvnitř rezervace a musíte jít tedy „ven“. Vstup do této rezervace je mimo značené cesty zakázaný, aby nebyly narušeny přírodní procesy a les se co nejvíce v budoucnu podobal pralesu. Nejbližší hraniční strom je buk lesní. Oba hraniční stromy nejblíže k tabuli jsou buk lesní.

Tabule č. 4 - Květena: 1. Kyčelnice devítilistá, zvonek rozkladitý, štírovník růžkatý, vraní oko čtyřlisté, kapraď samec a papratka samičí. 2. a) Oku člověka nejvíce lahodí květnaté bučiny (viz tabule). Rostou zde kyčelnice devítilistá a vraní oko. b) V lese zpravidla nerostou zvonek rozkladitý a štírovník růžkatý. Jsou to luční rostliny. c) Poblíž mrazových srubů rostou obě kapradiny – kapraď samec a papratka samičí. Mohou růst i jinde, ale v blízkosti mrazových srubů jich je více a dobře se jim tam daří. 3. Se smrťákem nemá nic společného ostružiník kleťský. Stejně jako ostatní druhy ostružin je jedlý. Zajímavé je na něm jeho jméno, které je odvozeno od jména hory Kleť. Pro vědu byl popsán právě z okolí Kleťe! Možná ho uvidíte na úpatí Kletě, ale poznat ho není snadné. Tak nebuďte smutní, když se vám to nepodaří. Ani mnozí botanici, ho nepoznají. Popsali ho až nedávno botanici ze Zlaté Koruny. Krom ČR roste i v Horním Rakousku. Více zde: http://botany.cz/cs/rubus-kletensis/ Zbylé druhy v doplňovačce jsou jedovaté: náprstník červený (u nás nepůvodní), vraní oko čtyřlisté. HRA NA SMRŤÁKA: pravidla Příprava doma: 1. Vytiskněte si kartičky ke hře. Pro každé dítě stačí jedna sada tj. 8 kartiček, ale čím víc sad, tím větší zábava. 2. Pro větší trvanlivost můžete kartičky po rozstřihání zalaminovat nebo oblepit průhlednou lepicí páskou. Při hře mohou přijít do styku s vodou.




3. Naučte se názvy osmi rostlin na kartičkách a musíte před hrou vědět, které jsou jedovaté. Děti se to naučí až při hře. Minimální počet hráčů: 2 děti a 2 dospělí, od 4 dětí stačí 1 dospělý. Lichý počet lze řešit tím, že jedno dítě bude smrťák a dospělý hrát nebude. Smrťák se musí před hrou naučit všech 8 rostlin a vědět které jsou jedovaté!!! Hra: 1. Rozlosujte děti pomocí kartiček do dvojic či skupinek. Pokud hrají jen 2-3 děti je potřeba kromě dospělého na smrťáka ještě jeden dospělý jako doktor. 2. Kartičky dětem vezměte, promíchejte a rozházejte po lese nejlépe rubem navrch. 3. Určete pomocí batohů či bund hnízda skupinek (či jednotlivců když jsou 2-3 děti) po obvodu hrací plochy. 4. Děti musí jednotlivé kartičky nosit po jedné do hnízd. a. V nejdrsnější variantě mají ruce sepnuté za zády (jen držením, v případě náhlého pádu se mohou pustit) a sbírají kartičky ústy (kvůli tisku vhodné jen pro zalaminované či oblepené kartičky). b. Slabší varianta je, že mají pravou ruku u těla a sbírají kartičky jen levou (u leváků naopak). c. Pro nejmenší bez omezení. 5. Rodič je smrťák. Chodí v prostoru mezi hnízdy a chytá děti. Koho chytí, toho se zeptá „co to neseš?“ Chycený odpoví a ukáže smrťákovi kartičku. Když je rostlina jedovatá (vraní oko, oměj, náprstník, rulík), smrťák dítě zabije. To si dřepne na zem a smrťák začne počítat od desíti do nuly. Než čas odpočítá, může otráveného ještě rychle zachránit někdo z jeho družstva (nebo doktor když hrají jen 2 děti). Přiběhne k němu a vypumpuje mu žaludek nebo podá protijed. U starších dětí může být záchrana také odnesení do hnízda (tam je blízko nemocnice). Když ho nestihne nikdo zachránit, už nehraje. Kartičku nechá v lese. Jde mimo hrací plochu, „do země stínů“. 6. Hra končí, když dojdou kartičky v lese. 7. Každé hnízdo rozdělí své kartičky na jedlé a jedovaté. Neraďte jim, měli by použít zkušenost ze hry! Mrtví by také neměli radit. 8. Zeptejte se jich, co s posbíranými rostlinami udělají. Jedlé by měli sníst, jedovaté mohou prodat do lékárny („až budou plnoletí“). 9. Za jedlé kartičky dostanou 2 body, za jedovaté 1 bod (protože jsou při správném použití léčivé). Za špatně zařazené jedlé mínus 4 body, za špatně zařazené jedovaté mínus 10 bodů (nebezpečnější). 10. Nyní jim řekněte něco o jedovatých rostlinách (viz text níže). 11.Když je to bavilo, můžete dát ještě jedno kolo. Uvidíte, jak začnou taktizovat, když už znají pravidla Budou radši nejdříve sbírat jedlé druhy?…a na konci už se v rozřazování nespletou…? INFO O ROSTLINÁCH ZE HRY: Jedlé druhy: borůvka (brusnice borůvka), brusinka (brusnice brusinka), ostružiny (ostružiník dvojbarevný), maliny (ostružiník maliník).




K jedlým druhům snad jen dodat, že ostružin je mnoho druhů a těžko je rozezná i většina botaniků. Jen maliník pozná každý. :-) Všechny ostružiny jsou jedlé, takže je rozeznávat nepotřebujete. Na Kleti můžete vzácně na úpatí (např. v Krásetíně) potkat dokonce ostružiník kleťský, který byl z Kleťe popsán pro vědu, protože právě zde si ho místní znalci ostružiníků všimli. Na obrázku je běžný ostružiník dvojbarevný (rub listu je bílý, líc tmavě zelený; ostny odstávají kolmo). Jedovaté druhy: vraní oko čtyřlisté, rulík zlomocný, náprstník červený, oměj pestrý. Podrobnosti o rozeznání a jedovatosti Vraní oko čtyřlisté zná podle názvu snad každý, ale kdo z dětí ho již opravdu viděl? Jak ho jednou uvidí, již si ho s borůvkou jistě nespletou. Vypadá úplně jinak. Není to keřík, ale bylina. Na jedné rostlině je jen jeden plod uprostřed čtyř, ale někdy i tří až šesti listů. Kolem plodu navíc trčí 4 lístky kalichu a 4 zbytky tyčinek. Otrava: K otrávení dítěte stačí jen několik málo bobulek. Přestože je vraní oko silně jedovaté, otravy jím jsou vzácné a nekončívají smrtí, neboť účinné látky se jen obtížně vstřebávají. Otrava se léčí výplachem žaludku a podáním absorpčního uhlí. Rulík zlomocný je statná, až 180 cm vysoká vytrvalá bylina. Otravy: Je považována za nejnebezpečnější středoevropskou jedovatou rostlinu, odhaduje se, že otravy rulíkem zlomocným tvoří zhruba polovinu všech vážných otrav rostlinného původu na území České republiky. Člověk se může otrávit jednak přímou konzumací plodů, nebo přes kozí mléko či kozí maso, pokud koza tuto rostlinu sežere. Smrtelnou dávkou jsou u malého dítěte už 3 bobule (!), u dospělého asi 10.

Náprstník červený si v době květu nespletete. Když ale nekvete, je dost podobný brutnáku lékařskému, jehož listy jsou jedlé. V ČR je zřejmě nepůvodní, nicméně šíří se zde od 19. století. Otravy: Smrtelnou dávkou pro člověka mohou být pouhé dva snědené listy náprstníku nutno však dodat, že pro jejich odporně hořkou chuť je velmi obtížné je sníst.

Oměj pestrý je udáván jako nejjedovatější rostlina ČR. V době květu ho poznáte snadno podle jeho přilbovitých modrých nebo vzácněji bílých květů. Ty by mohly lákat děti hrát si s nimi na vojáčky, ale to ať nezkoušejí. Lépe na tuto rostlinu radši ani nesahat. Otravy: Prognóza otravy omějí je vážná, i těžké otravy lze, však přežít podaří-li se udržet činnost srdce a dechu. První pomoc spočívá ve vyvolání zvracení, nezbytné je však okamžitě přivolat lékařskou pomoc! U dětí se údajně vyskytly otravy i po vysávání sladkého nektaru z květů.




Tabule č. 5 - Lesy:

1. Jsou to stromy zmíněné na tabuli v odstavci „Lesy v CHKO Blanský les“, a to zleva: jedle bělokorá, smrk ztepilý, buk lesní, borovice lesní. Jedle není na rozdíl od smrku tak špičatá. Má na vršku tzv. „čapí hnízdo“. Šišky nahoru má jedle. Její šišky můžete jen velmi vzácně nalézt na zemi a to jedině zelené shozené ulomením celé větve např. větrem. Za normálních okolností šišky dozrávají na stromě a dolů padají jen šupiny. Turistická značka kousek od tabule je namalovaná na buku. 2. Obrázek smrčiny by měl být plný smrků (nejlépe v řádcích), zatímco v pralesovitém lese by měly být různé druhy stromů, občas nějaký zlomený, přírodní nepořádek. Příklad zde:

3. Pokud nevíte o nejbližším památném stromu sami, můžete ho zkusit najít zde: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame Vyplňte kraj a obec a dejte vyhledat. Kdyby u vaší obce nebyl žádný, zkuste obce v sousedství. Potom stačí kliknout na globus vpravo a ukáže se Vám strom v mapě. Nebo klikněte na stromeček a ukážou se informace o stromu. Tyto informace dítěti neukazujte, ale zapište si je a zkuste tyto hodnoty odhadnout (stáří, výška) a změřit (obvod kmene) s dětmi přímo u stromu. Zjištěné údaje pak můžete porovnat se zapsanými. PRAMEN CHLUMSKÉHO POTOKA (mezi tabulemi 5 a 6) 1. Na severních svazích Kletě pramení Krásetínský a Chlumský potok. Západní svahy odvodňuje

potok Lhotecký a Hejdlovský. Jižní svahy jsou odvodňovány Zámeckým potokem, Křenovským potokem a Hučnicí. Na východních svazích pramení potok Kokotínský. V celém masívu se vyskytuje řada pramenů - suťových nebo puklinových - o různé vydatnosti. Některé z významnějších jsou v oblasti Krásetína nebo v severozápadní části hory. Z hlediska chemismu jsou podzemní vody z Kletě slabě mineralizované (asi 100 mg/l). Z těchto pramenů jsou zásobovány pitnou vodou převážně obce v Podkletí.

Celé území Kletě náleží k povodí Vltavy. V kleťském masívu pramení řada drobných toků, odtékajících do Křemžského potoka, Chvalšinského potoka nebo přímo do Vltavy. Vltava teče do Labe a to do Severního moře. 2. Pramen naleznete na hranici rezervace Kleť, kde se právě nacházíte. V mapě je vyznačen „modrým pulcem“. Chlumský potok teče do Chlumu, což je část obce Křemže. Pak teče do Vltavy. 3. Přímo u pramene je voda v tocích nejčistší. Prameny s hrníčkem a zastavením bývají pitné. Ale přítomnost hrníčku nezaručuje, že někdo vodu otestoval. My vodu s pramenů s hrníčkem pijeme, je na Vás jak se k tomu postavíte vy. NAOPAK pití z potoka nelze bez rozmyslu doporučit! Především pokud jsou kolem potoka pastviny nebo obydlí, nepijte z něj. Z výkalů živočichů i člověka se do vody dostávají zdraví škodlivé látky a někdy i parazité. Po převaření by ale měla být voda z potoků opět pitná. Zpracovaly: A. Jírová a J. Janáková. Info, dotazy a zpětná vazba: A. Jírová: [email protected]; tel.:775651598



Tabule č. 6 - Fauna: 1. Adam – brhlík lesní, pták; Bolek – čolek horský, obojživelník; Cyril – zemoun skalní, měkkýš; Damián - plšík lískový, savec; Emil – zdobenec skvrnitý, hmyz. 2. Rys ostrovid, sýc rousný, slepýš křehký, martináček bukový, jezevec lesní. 3. Není mezi nimi had, slepýš je ještěr. Žije tu vzácně zmije obecná (viz tabule). 4. Podoba živočichů z tabule se jim bude hodit na konci stezky při zpracování souhrnného listu.

Tabule č. 7 - Mravenci: 1. Boreální; je to druhové jméno nejhojnějšího mravence jižních svahů Kleti. 2. Severní, mrazivý, ledový. Mrazivý a ledový jsou slova stejného významu (synonyma), severní je spojeno se světovými stranami. Jelikož je na severu také zima, tak všechna tato slova jsou ve slovníku cizích slov u slova boreální. Lze to odvodit z textu o mravenci. (Pozn.: Vhodněji než severní by slovo boreální ale vystihlo slovo severský). Í

B

H

F

R

Y

U

T

A

N

B

H

F

S

D

R

D

M

R

A

Z

I

V

Ý

A

E

B

E

E

S

R

K

C

V

A

D

V

C

E

W

T

Ý

V

O

D

E

L

R

T

P

O

R

V

A

S

A

S

P

O

R

N

X

U

K

3. Mravenec boreální. Přišel z Alp a žije v ČR ještě v Novohradských horách, jinak až v Alpách nebo až ve Skotsku a severní Evropě. Tento druh mravence je glaciálním reliktem (zůstal u nás z doby ledové),

který je přizpůsoben životu v horských podmínkách (nižší průměrné teploty, delší zima, přizpůsobivost životu na strmých svazích apod.). Takže je to otužilec. 4. Dle odhadů je až 90 % mravenců na Kleti právě mravenec boreální nebo jeho kříženci. Na jižních svazích Kleti se nachází obrovská kolonie mravence boreálnícho, jedna z největších kolonií "lesních mravenců" u nás, obsahující více než 2000 hnízd. Nejbližší mraveniště od tabule je pouhých 13 kroků severozápadním směrem (tj dále ve směru k tabuli č. 6 a to po pravé straně u cesty).

Souhrnný list: 1. Na Kleti žijí brhlík lesní, rys ostrovid a čolek horský. Mamut je vyhynulým druhem z doby ledové a kamzík horský (použitý z obrázku kamzičníku) žije nejblíže v Alpách. 2. Kýchavice bílá pravá. 3. Fén, kýchavice bílá pravá a mravenec boreální. Všichni „přišli“ na Kleť z Alp. 4. Alpy. Za slunečného počasí na ně můžete z vrcholu hory Kleť dohlédnout. Na Krkonoše dohlédnout

nelze, jsou velmi daleko. Je tedy zajímavé si uvědomit, jak jsou Alpy blízko a proto mají na Kleť větší vliv než česká pohoří ze severu.



Blanský les dětem Kolem Kletě varianta MLÁDEŽ INSTRUKCE PRO DOSPĚLÝ DOPROVOD

Recommend Documents