MODERNIZACE TRATĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE - PLZEŇ 2012 Varianta kolem Blovic 1.1 CHARAKTERISTIKA STÁVAJÍCÍHO STAVU Celý úsek České Budějovice – Plzeň je zařazen do kategorie celostátních drah. Není součástí dohod AGC ani AGTC. Traťový úsek není ani součástí tranzitních železničních koridorů, jak je definují původní „Zásady“. Traťový úsek je však uveden v Zásadách modernizace a optimalizace vybrané železniční sítě České republiky vydaných směrnicí GŘ 16/2005. V současné době na trati platí přechodnost D3 UIC, tj.22,5t a 7,2t/m´. Prostorová průchodnost podle dostupných podkladů odpovídá Z-GB. Traťový úsek Nemanice II – Plzeň Koterov, který je předmětem dokumentace, je 135,706km dlouhý. Jedná se o jednokolejnou trať s částečným zdvoukolejněním v délce 39km. Směrové poměry na trati jsou rozmanité a pohybují se v hodnotách, které umožňují rychlost 90-160km/h, ale stávající rychlost se pohybuje v rozpětí 80-100km/h. Sklonově je trať ve vhodných poměrech. Úsek České Budějovice – Horažďovice předměstí do 4‰, Horažďovice předměstí – Nepomuk do 14‰, Nepomuk – Plzeň Koterov do 6‰. Zvláštností je pak trochu nestandardní vedení odbočující tratě z Protivína směrem na Písek, která vede v délce zhruba 8km prakticky ve společném koridoru s tratí ČB-Plzeň ve vzájemné vzdálenosti přibližně 1km. Trať je v celé délce elektrizována systémem ≈25kV/50Hz. Elektrizace pochází z 80.let minulého století. Kromě vlastní tratě je elektrizace zavedena i do Písku a po trianglu Putim Ražice. Na trati se nachází téměř 70 úrovňových přejezdů s různým stupněm zabezpečení. V úseku se nachází celkem 19 železničních stanic a 14 zastávek. Ve stanicích není zřízena peronizace ani poloperonizace (kromě žst. Zliv) a veškerá nástupiště jsou přístupna v úrovni koleje s výškou 200mm nad TK. Nástupiště jsou s pevnou hranou typu TISCHER. V současné době se připravuje kompletní přestavba žst. Strakonice s peronizací a se všemi požadovanými parametry. Stávající zabezpečovací zařízení velice nesourodé a tomu odpovídá i značný rozptyl v době jejich uvedení do provozu. - Nemanice, Ražice ESA 11 - Hluboká n Vlt., Katovice, RZZ SSSR - Zliv , Dívčice, RZZ AŽD 71 - Čičenice RZZ AŽD 70 - Protivín, Čejetice, Strakonice, Střelské Hoštice, Horažďovice předměstí, Pačejov, Nepomuk, Žďírec u Plzně, EMZZ - Blovice, Nezvěstice, Starý Plzenec TEST B14 - Plzeň Koterov ETB Na trati se nachází železniční svršek tvaru S49 a T. Nejmladší konstrukce je z roku 2006, kdy byla provedena rekonstrukce plzeňského zhlaví žst. Hluboká n. Vltavou. Další je pak ČB zhlaví žst. Číčenice, kde byla provedena rekonstrukce v souvislosti s obnovou úrovňového přejezdu. V ostatních úsecích se nachází konstrukce povětšinou starší jak 20let. Železniční spodek nevykazuje v současné době závažnější závady, nicméně tvar železničního tělesa včetně příkopů zdaleka neodpovídá požadavkům vzorových listů. Většina mostních konstrukcí nevyhovuje především z hlediska prostorové průchodnosti. Posouzení únosnosti bude provedeno až ve vyšších stupních dokumentace. Na trati docházelo k posledním dílčím úpravám v souvislosti se zdvoukolejněním a zvyšováním propustnosti trati související s výstavbou jaderné elektrárny Temelín. Od té doby na trati nedošlo k žádným významnějším investičním počinům.
1.2 NÁVRH OPATŘENÍ Ve studii se navrhuje zpracování ve čtyřech scénářích: - Scénář 1 – odpovídá stavu bez projektu, který bude uplatněn v navazující studii proveditelnosti. V této územně technické studii bude zpracován pouze z pohledu metodiky. - Scénář 2 – představuje stav s projektem v úrovni minimální investice. Jde o minimální hladinu investice. V této územně technické studii bude zpracován pouze v úrovni potřebné pro určení investiční náročnosti případně jiných parametrů.
- Scénář 3 – představuje stav s projektem, kdy rozsah stavebních úprav (především rozsah zdvoukolejnění) je koordinován s rozsahem výhledové dopravy. Jde o střední hladinu investice. V této územně technické studii bude zpracován v plném rozsahu běžném pro tento stupeň dokumentace. - Scénář 4 - představuje stav s projektem, kdy se navrhuje zdvoukolejnění v celé délce. Jde o vysokou hladinu investice. V této územně technické studii bude zpracován v plném rozsahu běžném pro tento stupeň dokumentace.
1.2.1 Zásady přístupu k technickému řešení pro scénář 2 až 4 Traťový úsek České Budějovice – Plzeň je uveden v Zásadách modernizace a optimalizace vybrané železniční sítě České republiky vydaných směrnicí GŘ 16/2005. Podle tohoto dokumentu je trať České Budějovice – Plzeň zařazena do evropského železničního systému. Jako taková musí splňovat požadavky na interoperabilitu. Rovněž platí, že na tratě evropského železničního systému se vztahují podmínky „Zásad“.
1.2.1.1 Hlavní zásady technického řešení - dosažení traťové třídy zatížení D4 UIC pro úroveň traťové rychlosti 120 km/h včetně (tj. 22,5 t/nápravu a zároveň 8 t/běžný metr délky vozidla), - zavedení prostorové průchodnosti pro ložnou míru UIC GC a širší vozidla podle ČSN 73 6320, tj. základní průřez Z-GC s vlivem širších vozidel, - zajištění požadované kapacity dráhy při současném stanovení optimalizovaného rozsahu železniční infrastruktury, - vybavení tratě takovým technologickým zařízením, které zajišťuje plnou bezpečnost provozu při traťové rychlosti do160 km/h, - vybavení železničních stanic nástupišti v souladu s vyhláškami č. 177/1995 Sb. a 369/2001 Sb. - dosažení dostatečné užitečné délky dopravních kolejí v železničních stanicích: - pokud užitečná délka dopravních kolejí (alespoň jedna předjízdná kolej) dosahuje min. 650 m, nebude stanice prodlužována, - v případě neúměrně vysokých investičních nákladů na prodloužení stanice se ve výjimečných případech připouští ponechání užitečné délky menší než 650 m každý takový případ musí být samostatně posouzen na základě řešení stanic v uceleném traťovém úseku, - zlepšení stavu úrovňových křížení tratí s pozemními komunikacemi: - u přejezdů na tratích s traťovou rychlostí nad 120 km/h přednostně navrhovat jejich náhradu mimoúrovňovým křížením, zejména u přejezdů silně frekventovaných, silnic I. třídy a přejezdů se zvýšenou nehodovostí, - v rámci veřejnoprávních řízení prosazovat zrušení málo frekventovaných přejezdů nebo jejich převedení na přechody, - ponechaná stávající úrovňová křížení je potřeba zabezpečit pro zavedení traťové rychlosti do 160 km/h, přibližovací úseky je nutno prodloužit na maximálně povolenou traťovou rychlost (včetně uvažování rychlosti pro jednotky s naklápěcími skříněmi), - je nutno zajistit rozhledové poměry na úrovňových přejezdech podle ČSN 73 6380 pro případ poruchy PZS, - nové úrovňové přejezdy v rámci modernizace a optimalizace tratí zásadně nezřizovat (pozn.: tato podmínka se netýká přechodů pro pěší a posunů stávajících úrovňových přejezdů do nové polohy).
1.2.1.2 Vybrané profese Kolejové stavby Podle směrnice GŘ č.28/2005 se v hlavních kolejích navrhuje nový železniční svršek UIC60 s upevněním W14. Do předjízdných kolejí se navrhuje použití výzisku kolejových polí se svrškem S49 na betonových pražcích. Zabezpečovací zařízení Ve všech stanicích je zřízeno zabezpečovací zařízení 3. kategorie s dálkovým ovládáním ve všech hladinách technického řešení. Cílem je nejen odstranit technicky nevyhovující zařízení, ale prostřednictvím dispečerského řízení optimalizovat provoz na trati tak, aby bylo zajištěno maximální využití (a tím i kapacita) při minimálním rozsahu kolejového vybavení tratě. Dalším aspektem je minimalizace živé pracovní síly ve stanicích. Energie Navrhuje se obnova technologického vybavení napájecích zařízení tak, aby splňovala veškeré normy a požadavky z pohledu bezpečnosti a spolehlivosti provozu a ochrany životního prostředí. Koncepce zařízení bude počítat s možností rozšíření kapacit napájení až do výše intenzit cílového stavu.
Komunikace Vzhledem k tomu, že součástí akce je odstranění celé řady úrovňových přejezdů, neobejde se drážní investice bez realizace řady silničních komunikací sdružujících funkci několika přejezdů do mimoúrovňového křížení. Tento přístup vyžaduje součinnost s územními plány a vyvolá i jejich případné změny. Pozemní stavby Pozemní stavby se budou týkat především objektů pro technologická zařízení tratě, Jedná se především o objekty pro zabezpečovací zařízení a napájení. Lokalizace napájecích stanic se předpokládá zachovat a bude se navrhovat jejich rekonstrukce nebo případné rozšíření. Pro umístění technologie zabezpečovacího zařízení bude dávána přednost adaptaci některých objektů tak, aby ve výsledku celý objekt sloužil pro tento účel. Další možnosti v pořadí jsou umístění technologie do vybraných prostor větších objektů (výpravní budovy) a teprve potom realizace nových samostatných objektů. Životní prostředí Na problematiku životního prostředí (krajina, vody, ÚSES, biokoridory, NATURA,….) se zpracovatel zaměří zejména v lokalitách se zdvoukolejněním. Další kategorie ochrany, to je ochrana životního prostředí před negativními účinky hluku, bude orientačně zpracována pro celý úsek a všechny hladiny technického řešení.
Studie tratě České Budějovice - Plzeň Blovice realizace kolem r. 2012
Tato varianta přejezdu nad silem počítá s mimoúrovňovou křižovatkou (vlevo směrem na Vlčice). Silnice vpravo povede na kruhový objezd (u bývalého ČSAD). Směr Kotousov
MAPA 1a
Současný přejezd nad silem
Směr k Poplužáku-na Hradiště
Směr Blovice-Dubí
Tato varianta počítá s nadjezdem od sila přes trať. Směr na Kotousov.
MAPA 1b
Směr Kotousov
Nadjezd u sila
Přímo v Blovicích to může vypadat např. takto:
Nádraží MAPA 2a Dubí Současný přejezd Husova třída bude zrušen a vytvořen pouze podchod pro pěší na Dubí.
Kruhový objezd u bývalého ČSAD-směr Komorno-Hradiště-Dubí
Husova třída
Nová komunikace od Dubí k viaduktu pro příjezd do Blovic z Dubí a od Komorna(Kotousova)
A nebo třeba takto. Bez kruhového objezdu směr Komorno(horší varianta pro směr Dubí-Hradiště). Bude třeba projet celé Blovice přes viadukt. MAPA 2b
Přejezd Husova třída zrušen, pouze ve výjimečném případě bude zachován. Nelze udělat nadjez ani podjezd. Velice nebezpečné místo pro přejezd kamionů (vlak bude jezdit až 160km/h)
Dubí
Směr Komorno bez kruhového objezdu .
Husova třída
Bude vybudována zcela nová dvouproudová komunikace podél trati až k viaduktu(panelka k Pressolu)
To je již příjezd od Seče do Blovic. Kruhový objezd, moderní řešení zpomalení vjezdu do města. MAPA 3a
Směr Seč
Pressol Směr Rohatá(polní cesta)
Směr DubíKomorno.U mapy 1a i směr Hradiště)
Moderní dvouproudový podjezd pro veškeré vozy. Hlavní vjezd do města.
Setecká
II. varianta. Vhodnější pro odbočování vozidel od Komorna a Dubí do města. Něco jako u Olympie v Plzni. Směr Seč
MAPA 3b
Směr SečSměr Rohatá(polní cesta)
Přímé odbočení bez nutnosti objíždět kruhový objezd.
Moderní dvouproudový podjezd pro veškeré vozy. Hlavní vjezd do města.
Směr Komorno a Dubí. U mapy 1a i směr Hradiště.
Setecká
POPIS JEDNOTLIVÝCH VARIANT
