ÚZEMNÍ PLÁN PLZE NÁVRH

jDE1W>EW>G EsZ,

KĚƽǀŽĚŶĢŶş

ϬϴͬϮϬϭϱ

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH ODģVODNċNÍ

Zpracovatel:

Útvar koncepce a rozvoje mČsta PlznČ

ěeditelka organizace:

Ing. Irena Vostracká

Vedoucí úseku dopravní a technické infrastruktury:

Ing. Petr Raška

Vedoucí úseku územního plánování:

Ing. Jitka Hánová

Vedoucí úkolu:

Ing. arch. Irena Králová

Zpracovatelský kolektiv:

Ing. Petr Bílek Libuše Bíšková Ing. JiĜí Borkovec Ing. Josef ýihák Miroslava Dlesková Ing. arch. Zuzana FroĖková RNDr. Miroslav Kopecký Ing. arch. Irena Králová Ing. arch. Irena Langová Tomáš Martinec Ing. Alena Medunová Hana MendĜecová Mgr. Miroslav Pešík Ing. Libuše Piklová Ing. Petr Raška Ing. KateĜina Routová Vladimíra Seerová Daniela Slepiþková Ing. Markéta Stuchlová Ing. Pavlína Valentová

PoĜizovatel: Vedoucí odboru:

Odbor stavebnČ správní MMP Ing. Jan Kaisler

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ

Obsah ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ - NÁVRH .......................................................................................... 7 ODģVODNċNÍ ...................................................................................................................... 7 1. Pojmy používané v územním plánu ............................................................................ 7 1. 1. Obecné pojmy ........................................................................................................ 7 1. 2. Pojmy související s umisĢováním staveb a zaĜízení v plochách s rozdílným zpĤsobem využití............................................................................................................ 9 1. 3. Pojmy související s uspoĜádáním krajiny a životním prostĜedím ............................12 1. 4. Pojmy související s dopravní infrastrukturou ..........................................................15 1. 5. Pojmy související s technickou infrastrukturou.......................................................16 2. Zkratky používané v územním plánu .........................................................................16 1. Postup pĜi poĜízení územního plánu .................................................................................19 2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územnČ plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahĤ ..........19 2. 1. Soulad s Politikou územního rozvoje ýR 2008 ......................................................20 2. 2. Soulad se Zásadami územního rozvoje PlzeĖského kraje .....................................21 2. 3. Další podklady .......................................................................................................26 2. 3. 1. ÚzemnČ plánovací podklady ..............................................................................26 2. 3. 2. Programové dokumenty.....................................................................................26 3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavČného území ...................................................................................................................................28 3. 1. Soulad s cíli územního plánování ..........................................................................28 3. 2. Soulad s úkoly územního plánování ......................................................................28 4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho provádČcích právních pĜedpisĤ ...............................................................................................................................29 5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních pĜedpisĤ - souladu se stanovisky dotþených orgánĤ podle zvláštních právních pĜedpisĤ, popĜípadČ s výsledky Ĝešení rozporĤ .............................................................................................................................................30 6. Vyhodnocení splnČní zadání ............................................................................................31 6. 1. Vyhodnocení splnČní zadání .................................................................................31 6. 2. SplnČní jednotlivých kapitol zadání ........................................................................31 A. Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje, ÚPD vydané krajem, popĜípadČ z dalších širších územních vztahĤ ..................................................................................32 B. Požadavky na Ĝešení vyplývající z územnČ analytických podkladĤ ............................32 C. Požadavky na rozvoj území obce ..............................................................................33 D. Požadavky na plošné a prostorové uspoĜádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspoĜádání krajiny) .......................................................................................35 E. Požadavky na Ĝešení veĜejné infrastruktury ...............................................................37 F. Požadavky na rozvoj a hodnoty území ......................................................................42 G. Požadavky na veĜejnČ prospČšné stavby, veĜejnČ prospČšná opatĜení asanace .......44 H. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních pĜedpisĤ (napĜíklad požadavky na ochranu veĜejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpeþnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany pĜed povodnČmi a jinými rizikovými pĜírodními jevy) ...........................................................................................44 I. Požadavky a pokyny pro Ĝešení hlavních stĜetĤ zájmĤ a problémĤ v území................46 J. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch pĜestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose 47 K. Požadavky na vymezení ploch a koridorĤ, ve kterých bude uloženo provČĜení zmČn jejich využití územní studií ...........................................................................................48 L. Požadavky na vymezení ploch a koridorĤ, pro které budou podmínky pro rozhodování o zmČnách jejich využití stanoveny regulaþním plánem ..........................48

3

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ M. Požadavky na vyhodnocení vlivĤ územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotþený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivĤ na životní prostĜedí nebo pokud nevylouþil významný vliv na evropsky významnou lokalitu þi ptaþí oblast ................................................................49 N. PĜípadný požadavek na zpracování konceptu, vþetnČ požadavku na zpracování variant .........................................................................................................................49 O. Požadavky na uspoĜádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspoĜádání obsahu jejich odĤvodnČní s ohledem na charakter území a problémy k Ĝešení vþetnČ mČĜítek výkresĤ a poþtu vyhotovení ......................................................49 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení a vybrané varianty, vþetnČ vyhodnocení pĜedpokládaných dĤsledkĤ tohoto Ĝešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ...................................................................................................................................51 7. 1. Vymezení zastavČného území ...............................................................................51 7. 2. Základní koncepce rozvoje území mČsta, ochrana a rozvoj jeho hodnot ...............52 7. 2. 1. Základní filosofie a pĜedpoklady rozvoje mČsta..................................................52 7. 2. 2. Základní koncepce rozvoje území mČsta ...........................................................53 7. 2. 3. Ochrana a rozvoj hodnot mČsta .........................................................................54 7. 3. Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch pĜestavby a systému sídelní zelenČ ................................................................................................................58 7. 3. 1. Urbanistická koncepce.......................................................................................58 7. 3. 2. Vymezení zastavitelných ploch a ploch pĜestavby a systému sídelní zelenČ .....74 7. 4. Koncepce veĜejné infrastruktury, vþetnČ podmínek pro její umísĢování .................75 7. 4. 1. Dopravní infrastruktura ......................................................................................75 7. 4. 1. 1. Komunikaþní síĢ .............................................................................................76 7. 4. 1. 2. Doprava v klidu ............................................................................................104 7. 4. 1. 3. VeĜejná doprava ..........................................................................................109 7. 4. 1. 4. Železniþní doprava ......................................................................................112 7. 4. 1. 5. PČší a cyklistická doprava............................................................................116 7. 4. 1. 6. Letecká doprava ..........................................................................................118 7. 4. 1. 7. Vymezení prvkĤ dopravní infrastruktury .......................................................119 7. 4. 2. Technická infrastruktura ..................................................................................131 7. 4. 2. 1. Zásobení vodou ...........................................................................................131 7. 4. 2. 2. Odkanalizování území .................................................................................135 7. 4. 2. 3. Koncepce zásobování elektrickou energií ....................................................141 7. 4. 2. 4. Koncepce zásobování zemním plynem........................................................144 7. 4. 2. 5. Koncepce zásobování teplem ......................................................................147 7. 4. 2. 6. Elektronické komunikace .............................................................................148 7. 4. 2. 7. Vymezené þásti ploch a koridory urþené pro technickou infrastrukturu ........150 7. 4. 4. VeĜejná prostranství ........................................................................................156 7. 4. 5. ěešení civilní ochrany, krizového Ĝízení a požární bezpeþnosti .......................156 7. 5. Koncepce uspoĜádání krajiny, vymezení ploch a stanoveni podmínek pro zmČny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatĜení, ochranu pĜed povodnČmi, rekreaci, dobývání nerostĤ apod..........................161 7. 5. 1. Ochrana pĜírody a krajiny ................................................................................162 7. 5. 1. 1. ZvláštČ chránČná území ..............................................................................162 7. 5. 1. 1. 1. PĜírodní rezervace ...................................................................................162 7. 5. 1. 1. 2. PĜírodní památka .....................................................................................163 7. 5. 1. 5. Významné krajinné prvky .............................................................................165 7. 5. 1. 6. Územní systém ekologické stability .............................................................171 7. 5. 1. 7. Krajinný ráz .................................................................................................180 7. 5. 1. 7. 1. Oblasti a místa krajinného rázu................................................................180 7. 5. 1. 7. 2. Významné vyhlídkové body .....................................................................192 7. 5. 1. 8. Prostupnost krajiny ......................................................................................194 7. 5. 2. Systém sídelní a krajinné zelenČ .....................................................................194 7. 5. 2. 1. Parky ...........................................................................................................194

4

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 5. 2. 2. VeĜejná prostranství s pĜevahou parkových ploch ........................................195 7. 5. 2. 3. Jednoznaþné plochy Generelu zelenČ .........................................................196 7. 5. 2. 4. Pietní místa .................................................................................................201 7. 5. 2. 5. Aleje a stromoĜadí .......................................................................................201 7. 5. 2. 6. PoĜíþní parky ...............................................................................................202 7. 5. 4. 2. PĜírodČ blízká protipovodĖová opatĜení .......................................................207 7. 5. 4. 3. Ochrana pĜed povodnČmi ............................................................................212 7. 5. 4. 4. Protierozní opatĜení .....................................................................................214 7. 5. 6. Dobývání nerostĤ ............................................................................................216 7. 5. 10. Hlukové zatížení ............................................................................................218 7. 5. 11. ýistota ovzduší ..............................................................................................218 7. 6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zpĤsobem využití s urþením pĜevažujícího úþelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, pĜípustného využití, nepĜípustného využití, popĜípadČ podmínČnČ pĜípustného využití tČchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspoĜádání, vþetnČ základních podmínek ochrany krajinného rázu (napĜíklad výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemkĤ v plochách).....................................................................................................................219 7. 6. 1. ýlenČní území mČsta na lokality ......................................................................219 7. 6. 2. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zpĤsobem využití – zpĤsob využití ..........................................................................................................................220 7. 6. 2. 1. Plošné uspoĜádání – základní ustanovení ...................................................220 7. 6. 2. 2. Podmínky pro využití ploch s rozdílným zpĤsobem využití ...........................222 7. 6. 3 Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zpĤsobem využití - prostorové uspoĜádání ..................................................................................................................223 7. 6. 3. 1. Prostorové uspoĜádání – základní ustanovení .............................................223 7. 6. 3. 2 Prostorové uspoĜádání – umisĢování výškových staveb ...............................223 7. 6. 3. 3 Koncepce rozvoje lokalit a ochrany a rozvoje hodnot lokalit..........................231 7. 7. Vymezení veĜejnČ prospČšných staveb, veĜejnČ prospČšných opatĜení, staveb a opatĜení k zajišĢování obrany a bezpeþnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkĤm a stavbám vyvlastnit .....................................................................232 7. 7. 1. VeĜejnČ prospČšné stavby ...............................................................................232 7. 7. 2. VeĜejnČ prospČšná opatĜení.............................................................................240 7. 7. 3. Stavby a opatĜení k zajišĢování obrany a bezpeþnosti státu.............................240 7. 7. 4. Plochy pro asanaci ..........................................................................................240 7. 8. Vymezení dalších veĜejnČ prospČšných staveb a veĜejnČ prospČšných opatĜení, pro které lze uplatnit pĜedkupní právo ................................................................................240 7. 9. Stanovení kompenzaþních opatĜení podle § 50 odst. 6 stavebního zákona .........240 7. 10. Vymezení ploch a koridorĤ, ve kterých je rozhodování o zmČnách v území podmínČno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její poĜízení a pĜimČĜené lhĤty pro a vložení dat o této studii do evidence územnČ plánovací þinnosti ....................................................................................................................................240 7. 11. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které mĤže vypracovávat architektonickou þást projektové dokumentace jen autorizovaný architekt ....................................................................................................................................241 7. 12. Údaje o poþtu listĤ návrhu územního plánu, poþtu tabulek v textové þásti a poþtu výkresĤ k nČmu pĜipojené grafické þásti ......................................................................241 8. Vyhodnocení vlivĤ na udržitelný rozvoj území spolu s informací zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivĤ na životní prostĜedí, popĜípadČ zdĤvodnČní proþ toto stanovisko nebo jeho þást nebylo respektováno ..................................................241 9. Stanovisko Krajského úĜadu PlzeĖského kraje podle § 50, odst. 5 SZ ............................241 10. Vyhodnocení úþelného využití zastavČného území a vyhodnocení potĜeby zastavitelných ploch. .................................................................................................................................242 11. Vyhodnocení pĜedpokládaných dĤsledkĤ navrhovaného Ĝešení na zemČdČlský pĤdní fond a pozemky urþené k plnČní funkce lesa ......................................................................247 11. 1. Úvod ..................................................................................................................247

5

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 11. 1. 1. ZemČdČlský pĤdní fond .................................................................................247 11. 1. 2. Pozemky urþené k plnČní funkcí lesa .............................................................267 PĜehledy dĤsledkĤ na pozemky urþené k plnČní funkcí lesa ........................................268 12. Rozhodnutí o námitkách a jejich odĤvodnČní................................................................270 13. Vyhodnocení pĜipomínek ..............................................................................................270 14. Údaje o poþtu listĤ odĤvodnČní a poþtu výkresĤ grafické þásti odĤvodnČní ..................270

6


ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ - NÁVRH ODģVODNċNÍ 1. Pojmy používané v územním plánu Pro úþely tohoto územního plánu a správních Ĝízení platí základní pojmy, definované v § 2 stavebního zákona. Dále jsou uvedeny další pojmy, používané v Územním plánu PlzeĖ. 1. 1. Obecné pojmy Pro úþely územního plánování a správních Ĝízení se v tomto územním plánu rozumí: - lokalitou plocha s rozdílným zpĤsobem využití, soubor tČchto ploch nebo þást této plochy, vymezená územním plánem na základČ pĜevažujícího charakteru a u zastavitelných lokalit zejména na základČ urbanistické struktury; lokalita je základní skladebná (plošná) jednotka územního plánu, lokality jsou vymezeny na celém správním území mČsta; lokalita je oznaþena názvem a þíselným kódem, urþujícím pĜíslušný mČstský obvod a poĜadové þíslo lokality; jednotlivé dílþí þásti lokalit, které jsou plochami zmČn, tedy plochami zastavitelnými nebo pĜestavbovými - transformaþními, jsou dále pro rozlišení oznaþeny malým písmenem a až e; - charakterem území - lokality soubor podstatných pĜírodnČ krajinných hodnot a utváĜení terénu, urbanistické struktury, kulturnČ – historické identity území, zpĤsobu jeho využití a sociálních vztahĤ; - polyfunkþním charakterem lokality soubor podstatných hodnot a daností utváĜející její mČstský charakter s vysokým podílem obþanského vybavení, þasto nadmístního charakteru s dĤrazem na zastoupení obytné funkce; - rezidenþním charakterem lokality soubor podstatných hodnot a daností urþujících ji pĜevážnČ k trvalému bydlení, s kvalitní strukturou zástavby a vysokým podílem zelenČ jak soukromé, tak veĜejnČ pĜístupné, doplnČnou obþanským vybavením zpravidla lokálního charakteru, které slouží pĜedevším pro obyvatele lokality (rezidenty); rezidenþní charakter mají þtvrti pĜevážnČ rodinných domĤ a dále velké obytné celky - sídlištČ; - produkþním charakterem lokality soubor podstatných hodnot a daností urþujících ji pĜevážnČ k využití pro výrobu a služby, se strukturou zástavby areálovou kompaktní nebo areálovou volnou, obvykle s vysokým podílem zpevnČných ploch (až 50 %), nižším podílem zelenČ (20 %) a zpravidla s vysokými nároky na obslužnou dopravu; - obchodnČ produkþním charakterem lokality soubor podstatných hodnot a daností urþujících ji k využití pĜevážnČ pro obchod, dále pro služby a výrobu, se strukturou zástavby vČtšinou areálovou kompaktní nebo areálovou volnou, obvykle s vyšším podílem zpevnČných ploch (až 50 %), nižším podílem zelenČ (20 %) a zpravidla s vysokými nároky na obslužnou dopravu. ObchodnČ produkþní charakter je typický pro pĜímČstské obchodní zóny; 7

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ - urbanistickou strukturou základní zpĤsob uspoĜádání a prostorového þlenČní území podle typu zástavby a druhu veĜejných prostranství. Na území mČsta jsou definovány následující typy urbanistické struktury: -

-

-

-

-

-

historická kompaktní bloková – pravidelná zástavba historického jádra mČsta založená uvnitĜ mČstských hradeb, pĤvodní gotická pravoúhlá síĢ ulic a námČstí rostlá mČstská – výškovČ nehomogenní zástavba mČstských domĤ a Ĝemeslnických dvorĤ v místČ pĤvodních historických pĜedmČstí, tvoĜící nepravidelné uliþní prostory a prostranství rostlá venkovská - sevĜená zástavba uzavĜených usedlostí uspoĜádaných v tČsné vzájemné vazbČ zpravidla kolem návsi jako hlavního veĜejného prostranství kompaktní bloková – vícepodlažní koncentrovaná zástavba, uspoĜádaná do uzavĜených nebo þásteþnČ otevĜených blokĤ se souvisle vymezeným veĜejným prostranstvím, typická pro zástavbu pĜedmČstí 19. a 20. století, založená uliþní osnova bloková izolovaná/volná – nízkopodlažní zástavba izolovaných domĤ drobnČjšího mČĜítka s vymezenými zahradami a pozemky uspoĜádanými do blokĤ bloková souvislá – nízkopodlažní zástavba nízkopodlažních objektĤ navzájem navazujících štítovými zdmi s vymezenými zahradami a pozemky uspoĜádanými do bloku volná sídlištní – jednotlivé stĜednČ a vícepodlažní objekty nebo soubory tvoĜící jejich skupiny doplnČné nízkopodlažními objekty obþanské vybavenosti, nejednoznaþnČ vymezující veĜejná prostranství (typická „mezidomí“) a plochy zelenČ areálová kompaktní – pĜedevším halové i další, þasto vícepodlažní objekty, vytváĜející areály þasto znaþného rozsahu s vysokou mírou využití, s velkým podílem zpevnČných ploch areálová volná – vČtšinou drobné halové objekty v menších areálech, velký podíl zpevnČných ploch, znaþná þást zĤstává nezastavČná, areály atypické formy drobná izolovaná – drobné stavby rozptýlené v zeleni, typické zahrádkáĜské osady

- mČĜítkem zástavby charakteristické hmotové uspoĜádání objektĤ typické pro urþitou obdobnČ utváĜenou þást území s jednotnou urbanistickou strukturou; mČĜítko spoluvytváĜí charakter lokality; - nízkopodlažní zástavbou pro lokality s rezidenþním charakterem zejména stavby pro bydlení s výškovou hladinou maximálnČ do 3 NP/10 m, pĜevážnČ rodinné domy rĤzného typu (napĜ. individuální domy, dvojdomy, Ĝadové domy) vþetnČ pĤvodních vesnických usedlostí; dle stávající nebo novČ navrhované urbanistické struktury bytové domy. Nízkopodlažní zástavba mĤže být jak rozvolnČná, tak kompaktní. Nízkopodlažní zástavbou se rozumí rovnČž stavby pro individuální rekreaci rĤzného typu. Nízkopodlažní zástavbou se rozumí dále pĜevážnČ stávající objekty obþanského vybavení – napĜ. základních škol, mateĜských škol a jeslí - situované ve formČ uzavĜených þi polouzavĜených areálĤ ve vnitroblocích sídlištní zástavby. - prolukou nezastavČný prostor ve stávající blokové jak souvislé, tak izolované zástavbČ vþetnČ nezastavČného nároží (rohová proluka), který je urþen k zastavČní; v zástavbČ rodinných domĤ se prolukou rozumí rovnČž nezastavČný pozemek, resp. pozemky v souvislé ĜadČ pozemkĤ stávajících rodinných domĤ vþetnČ volného pozemku v nároží ulic (rohová proluka), urþený k zástavbČ rodinným domem. ObdobnČ totéž platí i pro bytové domy. Prolukou se nerozumí dosud nezastavČné pozemky ve struktuĜe volné sídlištní a volné areálové. 8

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ - ohniskem využití potenciálu území místo, þást lokality urþená pro iniciaci jejího významového a strukturálního posílení, pro její revitalizaci nebo rozvoj; forma a zpĤsob dalšího vývoje prostoru mĤže být rĤzná a je pĜedmČtem dalšího tvĤrþího procesu; - mČstskou tĜídou obvykle hlavní kompoziþní osa ve struktuĜe mČsta pĜedevším v plochách urþených pro potvrzení a další rozvoj kompaktní zástavby, þasto s komerþním parterem orientovaným do mČstské tĜidy a veĜejným prostranstvím odpovídajícím významu mČstské tĜídy ve struktuĜe mČsta; -stabilizovaným územím z pĜevážné þásti zastavČné území zpravidla s kvalitní strukturou zástavby a stabilním zpĤsobem využití; stabilizovaným územím se rozumí i krajinné území; - pĜestavbovou - transformaþní plochou plocha s rĤznou mírou zastavČní, zpravidla

s nestabilizovanou, narušenou urbanistickou strukturou a vČtšinou s pĜedpokladem jiného budoucího zpĤsobu využití než je zpĤsob využití stávající; transformaþní (nikoli v tomto pĜípadČ pĜestavbovou) plochou se rozumí i plocha zmČny v krajinČ. 1. 2. Pojmy související s umisĢováním staveb a zaĜízení v plochách s rozdílným zpĤsobem využití Pro úþely územního plánování a správních Ĝízení se v tomto územním plánu rozumí: - zpĤsobem využití þinnosti, aktivity a funkce, které je možné konat a umisĢovat v pĜíslušné ploše; - stavbou veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zĜetele na jejich stavebnČ technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na úþel využití a dobu trvání (viz § 2 stavebního zákona);

- zaĜízením se (obecnČ a pro všechny druhy þinností) rozumí „prostorová jednotka“ sloužící výkonu urþitých þinností a prĤbČhu dČjĤ; užitým pojmem „jednotka“ se pro jeho úþely nerozumí jednotka ve smyslu ustanovení § 1159 nového obþanského zákoníku; - stavbou a zaĜízením pro individuální rekreaci zpravidla objekty pro individuální rodinnou rekreaci a zahrádkáĜské chaty, kdy: -

-

-

-

objektem pro individuální rodinnou rekreaci se rozumí stavby, které jsou urþeny výluþnČ pro individuální rekreaci, s nejvýše jedním podzemním podlažím, jedním nadzemním podlažím pĜípadnČ s využitelným podkrovím, popĜípadČ s vestavČnou garáží zahrádkáĜskou chatou se rozumí ty stavby, které jsou urþeny výluþnČ pro individuální rekreaci a provozování samozásobitelské pČstitelské þinnosti, nepĜesahuje-li jejich celková zastavČná plocha 25 m² a mají-li nejvýše jedno podzemní podlaží, jedno nadzemní podlaží, avšak bez možnosti vestavby garáže pro stavby pro individuální rodinnou rekreaci je definováno podkroví jako prostor pod sedlovou, valbovou, polovalbovou þi stanovou stĜechou, kde výška podezdívky je maximálnČ 1,5 m od podlahy pro stavby pro individuální rodinnou rekreaci je definováno podzemní podlaží jako každé podlaží, které má úroveĖ podlahy nebo její pĜevažující þásti níže než 800 mm pod nejvyšší úrovní pĜilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu.

9

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ - stavbou a zaĜízením pro hromadnou rekreaci zpravidla areály volného þasu, autokempy, pĜírodní a umČlá koupalištČ, rekreaþní pobytové louky, golfová hĜištČ atd. vþetnČ tomuto charakteru odpovídajících staveb; - stavbou a zaĜízením pro bydlení zpravidla rodinné domy rĤzného typu (individuální, dvojdomy, Ĝadové, atriové), bytové domy, stavby venkovského charakteru – zemČdČlské usedlosti a statky, dále byty integrované do staveb s jiným hlavním a pĜípustným využitím; specifickou stavbou pro bydlení jsou na území PlznČ stávající zámecké budovy v KĜimicích a Malesicích; - stavbou a zaĜízením pro ubytování zpravidla hotely, motely, motoresty, ubytovací penziony, ubytovny; - stavbou a zaĜízením pro školství zpravidla objekty škol vþetnČ souvisejícího zázemí (tČlocviþny, jídelny, prokazatelnČ související objekty pro ubytování, hĜištČ); - stavbou a zaĜízením pro sport zpravidla stadiony, sportovní haly, tČlocviþny, hĜištČ vþetnČ souvisejícího zázemí (prokazatelnČ související objekty pro ubytování, stravování); - stavbou a zaĜízením pro zdravotnictví zpravidla nemocnice, polikliniky vþetnČ souvisejícího zázemí (prokazatelnČ související objekty pro ubytování, stravování, církevní objekty), lékaĜské ordinace; - stavbou a zaĜízením pro sociální úþely zpravidla domy s peþovatelskou službou, domovy pro seniory, stacionáĜe, azylové domy vþetnČ souvisejícího zázemí; - stavbou a zaĜízením pro kulturní úþely zpravidla divadla, kina, galerie, kluby vþetnČ souvisejícího zázemí; - stavbou a zaĜízením pro církevní úþely zpravidla kostely, modlitebny, farní objekty, samostatné zvonice, kaple vþetnČ souvisejícího zázemí; - stavbou a zaĜízením pro výstavnictví zpravidla výstavní pavilony a plochy vþetnČ souvisejícího zázemí; - stavbou a zaĜízením pro obchodní úþely stavby a zaĜízení svým typem a velikostí odpovídající charakteru lokality a urbanistické struktuĜe zástavby; tČmito stavbami a zaĜízeními jsou zpravidla prodejny, obchodní domy, nákupní stĜediska, obchodní centra pĜímČstského charakteru, prodejní sklady, tržnice, tržištČ, autosalony, autobazary apod., kdy se rozumí: -

-

-

prodejnou buć samostatná stavba zpravidla o jednom nadzemním podlaží nebo souþást jiné víceúþelové stavby þi stavby s jiným hlavním úþelem (napĜ. bytový dĤm); obchodním domem objekt mČstského charakteru stojící samostatnČ nebo jako souþást blokové, popĜípadČ Ĝadové zástavby, pĜiþemž v obchodním domČ musí být minimálnČ dvČ nadzemní podlaží komerþních aktivit, a to v celé pĤdorysné ploše, plocha venkovního parkovištČ nesmí být vČtší než plocha zastavČná obchodním domem; za plochu parkovištČ se považuje úhrn ploch parkovacích stání, ploch komunikací obsluhujících parkovací stání a ploch doprovodné zelenČ v parkovišti; nákupním stĜediskem obvykle samostatná stavba nebo soubor staveb zpravidla o jednom až dvou nadzemních podlažích pĜedevším pro obchod, obvykle funkþnČ spojená s dalšími neobchodními zaĜízeními – zejména službami (supermarket); 10

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ -

-

-

-

obchodním centrem pĜímČstského charakteru obvykle samostatná stavba nebo soubor staveb zpravidla o jednom až dvou nadzemních podlažích pĜedevším pro obchod, obvykle funkþnČ spojená s dalšími neobchodními zaĜízeními – zejména službami; jedná se obvykle o rozsáhlý komplex halových objektĤ charakteru otevĜeného areálu s rozlehlými plochami parkovišĢ na terénu (hypermarket); outletem, outletovým centrem stavba nebo soubor staveb obsahující velký poþet (desítky až stovky) obchodĤ. Jednotlivé obchody jsou vČtšinou provozovány pĜímo výrobcem daného zboží, jde o prodej vČtšinou znaþkového zboží s výraznou slevou. Tato centra jsou stavČna na místech, kde se kumuluje velké množství lidí; aĢ už se jedná o dopravní uzly, strategická místa apod.; prodejním skladem zpravidla uzavĜený areál s objektem skladu nebo skladovací plocha s integrovaným prodejem a provozním zázemím, pĜiþemž skladovaný a prodávaný sortiment skladu, jako je Ĝezivo, hutní materiál, stavebniny, tuhá paliva apod., je obvykle nevhodný pro prodej v bČžné obchodní síti; tržnicí stavba obvykle halového charakteru s jednotlivými prodejními stánky a prodejními plochami; tržištČm volné nezakryté plochy s umístČním stánkĤ a prodejních ploch, zpravidla se sezónním prodejem a se stanoveným provozním režimem; autosalonem stavba pro obchodní úþely, kterou mĤže doplĖovat nezbytná servisní þinnost; souþástí autosalonu mĤže být venkovní expozice; autobazarem prodejní areál s pĜevážnČ venkovní expozicí a prodejem;

- stavbou a zaĜízením pro výrobu a služby zpravidla objekty a zaĜízení, dČlené dle charakteru výroby do 3 kategorií s tím, že: -

-

do kategorie 1 jsou zaĜazeny stavby a zaĜízení pro montáž a kompletaci výrobkĤ jako jsou napĜ. balírny potravin, montáž elektroniky, šití odČvĤ, technologická vývojová centra apod., které nepodléhají zjišĢovacímu Ĝízení a jsou podlimitní dle zákona þ. 100/2001 Sb., o posouzení vlivĤ na životní prostĜedí; do kategorie 2 jsou zaĜazeny stavby pro výrobu a montáž jako jsou truhlárny, zámeþnictví, kovovýroba, montáž nábytku apod.; do kategorie 3 jsou zaĜazeny stavby a zaĜízení pro zpracovatelský prĤmysl, jako jsou mlékárny, zpracování masa a výroby uzenin, zpracování papíru, obrábČní kovĤ, automobilky apod.

Na území mČsta je nepĜípustné umisĢování staveb a zaĜízení prvovýroby, jako jsou slévárny, hutČ, válcovny, výroby chemikálií, sklárny apod. Pokud na území mČsta existují nČkteré z výše uvedených staveb a zaĜízení, je možná pouze jejich údržba, nikoli rozvoj. Na území mČsta je zásadnČ nepĜípustné umisĢování jakýchkoli nových staveb a zaĜízení pro prvotní zpracování surovin, jako jsou celulózky, hrudkovny, cementárny, vápenky, prvotní zpracování ropy, jatka apod. - stavbou a zaĜízením pro nakládání s odpady zpravidla stavby a zaĜízení, dČlené dle charakteru þinnosti do þtyĜ kategorií s tím, že: -

do kategorie 1 jsou zaĜazeny stavby a zaĜízení pro nakládání s odpady pro shromažćování, sbČr a výkup; do kategorie 2 jsou zaĜazeny stavby a zaĜízení pro nakládání s odpady jako jsou kompostárny, skládky inertního materiálu; do kategorie 3 jsou zaĜazeny stavby a zaĜízení pro nakládání s odpady jako jsou šrotištČ a vrakovištČ, stavby a zaĜízení pro recyklaci odpadĤ, sklady nebezpeþných odpadĤ;

11


do kategorie 4 jsou zaĜazeny stavby a zaĜízení pro nakládání s odpady jako jsou spalovny. V pĜípadČ existujících staveb a zaĜízení je možná pouze jejich údržba, nikoli rozvoj.

V pĜípadČ, že souþástí zámČru na výstavbu bude technologická þást, odpovídající vyšší kategorii výroby, je rozhodující stanovisko pĜíslušného správního orgánu z hlediska vlivu výroby na životní prostĜedí. - garážemi hromadnými ty stavby, které slouží pĜevážnČ pro odstavování vozidel; jednotlivá garážová místa jsou obvykle majetkem jednotlivé fyzické þi právnické osoby nebo jsou takové osobČ vyhrazena; - parkovacím objektem ty stavby, které slouží pĜevážnČ pro parkování vozidel; jednotlivá místa nejsou obvykle jakkoli vyhrazena jednotlivé fyzické þi právnické osobČ. 1. 3. Pojmy související s uspoĜádáním krajiny a životním prostĜedím Pro úþely územního plánování a správních Ĝízení je v tomto územním plánu stanoven následující výklad: Aleje a stromoĜadí StromoĜadí pĜedstavuje lineární uspoĜádání stromĤ, které nevytváĜí vnitĜní prostor. Aleje jsou formovány dvČma a více stromoĜadími a utváĜí tak vnitĜní prostor, který umožĖuje prĤchod. Aleje a stromoĜadí tvoĜí doprovodnou zeleĖ podél vodních tokĤ a komunikací, pĜípadnČ i jiných liniových staveb (napĜ. železnice). Dobývací prostor Dobývací prostor se stanoví na základČ výsledkĤ prĤzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zĜetelem na jeho zásoby a úložní pomČry tak, aby ložisko mohlo být hospodárnČ vydobyto. PĜi stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chránČného ložiskového území a musí se pĜihlédnout i k dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání. ChránČné ložiskové území Ochrana výhradního ložiska proti znemožnČní nebo ztížení jeho dobývání se zajišĢuje stanovením chránČného ložiskového území. ChránČné ložiskové území zahrnuje území, na kterém by mohly stavby a zaĜízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. Jednoznaþné plochy Generelu zelenČ Jednoznaþné plochy Generelu zelenČ tvoĜí základní urbanistickou zeleĖ ve mČstČ. Jedná se o veĜejnČ pĜístupné plochy významných sadovnických úprav, které v zástavbČ plní funkci pĜedevším rekreaþní a estetickou a které utváĜejí nebo doplĖují dané prostĜedí. PatĜí sem i plochy návrhové, které jsou plošnČ vymezené pro doplnČní sídelní (mČstské) þi krajinné zelenČ. Jednoznaþné plochy Generelu zelenČ byly schváleny usnesením RMP þ. 784 ze dne 30. 6. 2005. Krajinné pĜedČly Dosud samostatnČ existující mČstské þásti by se v dalším vývoji nemČly spojovat. K tomu slouží mj. krajinné pĜedČly. Ty pĤsobí jako bariéry, které mají zabránit srĤstání mezi mČstskými þástmi a sousedními obcemi þi následné vytvoĜení tzv. „sídelní kaše“ (monofunkþní rozsáhlé oblasti bydlení bez potĜebné obþanské vybavenosti). Mohou to být napĜ. krajinné prvky (pĜírodní plochy) na terénních hĜbetech.

12

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Krajinný ráz Krajinný ráz, kterým je zejména pĜírodní, kulturní a historická charakteristika urþitého místa þi oblasti, je chránČn pĜed þinností snižující jeho estetickou a pĜírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisĢování a povolování staveb, mohou být provádČny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvkĤ, zvláštČ chránČných území, kulturních dominant krajiny, harmonické mČĜítko a vztahy v krajinČ. K umisĢování a povolování staveb a k jiným þinnostem, které by mohly snížit nebo zmČnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany pĜírody. Ochrana krajinného rázu se týká nejen území s jeho zvýšenými hodnotami (zvláštČ chránČná území a pĜírodní parky), ale i ostatní krajiny. Lesy hospodáĜské Jsou to lesy nezaĜazené do kategorie lesĤ ochranných a lesĤ zvláštního urþení. Lesy ochranné Jsou to vČtšinou pĤdoochranné porosty na mimoĜádnČ nepĜíznivých stanovištích (na strmých stráních Ĝíþních údolí, pĜíkrých kamenitých stráních se skalnatými výchozy a skalnatých vrcholech). Lesy zvláštního urþení Jedná se o lesy pĜímČstské a se zvýšenou funkcí rekreaþní, lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojĤ I. stupnČ, lesy v pĜírodních rezervacích a pĜírodních památkách a lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, lesy pro zachování biologické rĤznorodosti. Ložisko nerostĤ Ložiskem nerostĤ je pĜírodní nahromadČní nerostĤ, jakož i základka v hlubinném dole, opuštČný odval, výsypka nebo odkalištČ, které vznikly hornickou þinností a obsahují nerosty. Nerostné bohatství tvoĜí ložiska vyhrazených nerostĤ (výhradní ložiska). Natura 2000 Je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupnČm ochrany, která umožĖuje zachovat typy evropských stanovišĢ a stanovištČ evropsky významných druhĤ v jejich pĜirozeném areálu rozšíĜení ve stavu pĜíznivém z hlediska ochrany nebo popĜípadČ umožní tento stav obnovit. Na území ýeské republiky je Natura 2000 tvoĜena vymezenými ptaþími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami. Památný strom MimoĜádnČ významné stromy, jejich skupiny a stromoĜadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany pĜírody za památné stromy. Park Je základní veĜejnČ pĜístupná plocha využívaná pro každodenní rekreaci, k herním a sportovním aktivitám. Založení a správa parkĤ se Ĝídí principy zahradní architektury. Je to základ systému parkovČ upravených ploch v urbanistické struktuĜe mČsta. Pietní místo Jedná se o zrušené hĜbitovy, které jsou upraveny jako pietní místo pĜípadnČ jako parková plocha. PoĜíþní park KrajináĜsky upravené plochy v záplavovém území na nábĜeží Ĝek, koncipované v souladu s vodním zákonem. Návrhy jednotlivých poĜíþních parkĤ byly ovČĜeny studiemi v rámci programu REURIS (Revitalizace nábĜeží plzeĖských Ĝek) – Božkovský ostrov, Park Sv. JiĜí, atd.

13

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Prostupnost krajiny Prostupnost krajiny je zachována vytváĜením migraþních koridorĤ, územní plán respektuje migraþnČ významná území a migraþní koridory a v místech stĜetĤ s realizovanými a rozvojovými liniovými stavbami vymezuje opatĜení, která zajistí prostupnost území i do budoucna (podchody, pĜechody, úprava mostkĤ). Územní plán navrhuje rozvíjet sportovnČ rekreaþní trasy greenways a cesty v krajinČ s cílem propojení zastavitelných území a dostupnosti krajinného zázemí mČsta. Protierozní opatĜení Protierozní opatĜení vycházejí z komplexních pozemkových úprav. Pomáhají omezit pĜi pĜívalových srážkách nebezpeþí vzniku zrychleného odtoku vody. PĜedevším pozemky se svažitou ornou pĤdou jsou náchylné k erozi. Vhodné protierozní opatĜení eliminuje nejen erozní projevy, ale i vznik místních povodní v dĤsledku pĜívalových srážek. PĜírodČ blízká protipovodĖová opatĜení PĜírodČ blízká protipovodĖová opatĜení pĜispívají k povodĖové ochranČ sídla a zvyšují retenci vody v krajinČ. PĜírodní památka PĜírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický þi geomorfologický útvar, nalezištČ vzácných nerostĤ nebo ohrožených druhĤ ve fragmentech ekosystémĤ, s regionálním ekologickým, vČdeckým þi estetickým významem, a to i takový, který vedle pĜírody formoval svou þinností þlovČk, mĤže orgán ochrany pĜírody vyhlásit za pĜírodní památku; stanoví pĜitom také její bližší ochranné podmínky. PĜírodní park PĜírodní parky se vyhlašují z dĤvodu ochrany krajinného rázu. UmožĖují usmČrnit využití území, jeho vývoj a rekreaþní aktivity a zároveĖ pĜispČt k zachování pĜírodních, krajinných a estetických hodnot. PĜírodní plochy Plochy krajinné struktury s porosty dĜevinnými, keĜovými a travními. Zahrnují pĜedevším plochy pĜírodních i umČlých kultur, které jsou ve zvýšeném zájmu ochrany pĜírody a krajiny. Jejich hlavní funkce je pĜedevším ekostabilizaþní a rekreaþní. Cílovou charakteristikou je stabilizace ploch, na kterých se dlouhodobČ ochrání pĜírodní podmínky vhodné pro existenci a vývoj pĜírodních a pĜírodČ blízkých spoleþenstev. PĜírodní rezervace Menší území soustĜedČných pĜírodních hodnot se zastoupením ekosystémĤ typických a významných pro pĜíslušnou geografickou oblast mĤže orgán ochrany pĜírody vyhlásit za pĜírodní rezervace; stanoví pĜitom také jejich bližší ochranné podmínky. Rekreaþní oblasti Rekreaþní oblasti slouží k odpoþinku a rekreaci pro všechny obyvatele. Zpravidla je v nich významné zastoupení pĜírodních prvkĤ, které vyžadují zvýšenou ochranu. Platí v nich zpĜísnČný režim pro veškerou þinnost. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemnČ propojený soubor pĜirozených i pozmČnČných, avšak pĜírodČ blízkých ekosystémĤ, které udržují pĜírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. VeĜejná prostranství s pĜevahou parkových ploch VeĜejná prostranství mají charakter ploch s pĜevahou ucelených sadovnických úprav, které v zástavbČ plní funkci pĜedevším rekreaþní a estetickou a které utváĜejí nebo doplĖují dané 14

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ prostĜedí. Jsou to celomČstsky významné veĜejné plochy urbanistické zelenČ s estetickou funkcí umožĖující každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel. Ve vymezeném veĜejném prostranství, které je plochou nezastavitelnou, lze umisĢovat podle jeho charakteru pouze prvky mČstského mobiliáĜe (napĜ. laviþky, pítka, výtvarné artefakty atd.) vþetnČ stánkĤ, dále nezbytnČ nutné prvky technické a dopravní infrastruktury. Významný krajinný prvek (VKP) Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná þást krajiny utváĜí její typický vzhled nebo pĜispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliništČ, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné þásti krajiny, které zaregistruje orgán ochrany pĜírody jako významný krajinný prvek, zejména mokĜady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, nalezištČ nerostĤ a zkamenČlin, umČlé i pĜirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostĤ sídelních útvarĤ vþetnČ historických zahrad a parkĤ. Významný vyhlídkový bod Významný vyhlídkový bod je dĤležitým znakem krajinného rázu. Jedná se o veĜejnČ pĜístupné místo, jehož vyvýšené umístČní v terénu (vrchol kopce, úboþí) nebo v rámci stavby (rozhledna, vČž) umožĖuje pĜehlédnout významnou a atraktivní þást okolního území. ZemČdČlská pĤda se sezónní rekreací Jedná se o oživení a probuzení kulturní zemČdČlské krajiny a extenzivní využívání pĜírodních ploch, které vytvoĜí plynulý pĜechod z mČstské zástavby do krajiny. Pracuje se zemČdČlskými prvky, avšak nemČní se využití území, není tudíž tĜeba vynČtí pozemkĤ ze zemČdČlského pĤdního fondu. Jedná se napĜ. o pobytové louky, sady (napĜ. Plávské sady u vodní nádrže ýeské údolí). ZvláštČ chránČná území ZvláštČ chránČná þást pĜírody, je to velmi významná nebo jedineþná þást živé þi neživé pĜírody; mĤže jí být þást krajiny, geologický útvar, strom, živoþich, rostlina a nerost, vyhlášený ke zvláštní ochranČ státním orgánem. Za taková území se považují nejþastČji lokality s unikátní nebo reprezentativní biologickou rozmanitostí, a to na úrovni druhĤ, populací i spoleþenstev, dále území s jedineþnou geologickou stavbou, území reprezentující charakteristické prvky krajinného rázu kulturní krajiny a území významná z hlediska vČdeckého výzkumu. 1. 4. Pojmy související s dopravní infrastrukturou Pro úþely územního plánování a správních Ĝízení je v tomto územním plánu stanoven následující výklad: ParkovištČ Je veĜejné parkovištČ ve formČ parkovací plochy na terénu, parkovacího objektu nebo polyfunkþního objektu s navýšenou kapacitou parkovacích stání nad rámec vlastních potĜeb. Záchytné parkovištČ P+R (park and ride) Je veĜejné parkovištČ obvykle na okraji mČsta s dobrou návazností na páteĜní linky MHD, dobĜe dosažitelné z hlavních extravilánových smČrĤ. Záchytné parkovištČ P+G (park and go) Je veĜejné parkovištČ s dobrou návazností na centrum mČsta, dobĜe dosažitelné z hlavní komunikaþní sítČ. ParkovištČ K+R (kiss and ride =polib a jeć) 15

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Je parkovištČ pro krátkodobé zastavení vozidla napĜ. u železniþních stanic, pĜestupních terminálĤ apod., které slouží pro kombinovanou pĜepravu individuální automobilovou dopravou a veĜejnou dopravou. (ěidiþ pĜepravuje automobilem k místu veĜejné dopravy ještČ další osobu nebo osoby, tam jim umožní pĜestup na veĜejnou dopravu a následnČ pokraþuje vozidlem do cíle své cesty.) ParkovištČ pro významné aktivity Je parkovištČ, které slouží pĜevážnČ návštČvníkĤm celomČstsky nebo nadmČstsky významného veĜejného vybavení. ZaĜízení pro dopravu v klidu Je parkovištČ, parkovací objekt nebo polyfunkþní objekt s navýšenou kapacitou parkovacích stání.

1. 5. Pojmy související s technickou infrastrukturou Pro úþely územního plánování a správních Ĝízení je v tomto územním plánu stanoven následující výklad: Fotovoltaická elektrárna (nČkdy také solární elektrárna) Je propojený systém fotovoltaických panelĤ, které pĜemČĖují energii sluneþního záĜení na elektrickou energii (vþetnČ stĜídaþĤ, upevĖovací konstrukce, mČĜicích a jisticích prvkĤ a pĜíslušné kabeláže). Solární park Je fotovoltaická elektrárna vyššího výkonu (více než 500 kWp). Fotovoltaická elektrárna, solární park na terénu Je fotovoltaická elektrárna, jejíž konstrukce pro uchycení fotovoltaických panelĤ je umístČná na terénu. VČtrná turbína (nČkdy také vČtrný generátor) Je stroj, který pĜemČĖuje kinetickou energii vČtru na mechanickou a elektrickou energii. VČtrný park (nČkdy také vČtrná farma) Vzniká výstavbou nČkolika vČtrných turbín (generátorĤ) za úþelem získání vyššího elektrického výkonu.

2. Zkratky používané v územním plánu V územním plánu jsou používány následující zkratky: 3G – oznaþení pro mobilní sítČ nebo telefony 3. generace umožĖující vysokorychlostní pĜenos dat a nové multimediální funkce CAN – Centrální autobusové nádraží CZT – centralizované zásobování teplem ýD – ýeské dráhy ýEPS – ýeská pĜenosová soustava ýEZ – ýeské energetické závody ýOV – þistírna odpadních vod ýTÚ – ýeský telekomunikaþní úĜad 16

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ DI – dopravní infrastruktura DN – oznaþení pro dimenzi potrubí DOK – dálkové optické kabely DÚR – dokumentace k územnímu Ĝízení DVB-T – Digital Video Broadcasting - Terrestrial (oznaþení pro standard digitálního televizního vysílání pĜes pozemní vysílaþe) ELÚ III – elektrická ústĜedna (název teplárny provozované akciovou spoleþností PlzeĖská energetika v areálu bývalého závodu Škoda) EO – ekvivalentní obyvatel ETD – Elektronické továrny Doudlevce EVL – evropsky významná lokalita systému Natura 2000 FN – fakultní nemocnice GSM – pĤvodnČ Groupe Spéciale Mobile, pozdČji pĜejmenováno na Global System for Mobile Communication (oznaþení pro nejrozšíĜenČjší standard bezdrátového pĜenosu – sítČ nebo telefony 2. generace) HSPA+42 – High Speed Packet Access (oznaþení pro technologii urþenou pro vysokorychlostní internet v mobilních sítích s teoretickou rychlostí stahování dat 42 Mbit/s) HTR – hlavní transformovna (název používaný pro transformovnu situovanou v areálu bývalého závodu Škoda) IDS - integrovaný dopravní systém k. ú. – katastrální území KR – krajinný ráz kV - kilovolt LBC - lokální biocentrum územního systému ekologické stability LBK – lokální biokoridor územního systému ekologické stability LTE – Long Term Evolution (oznaþení pro technologii urþenou pro vysokorychlostní internet v mobilních sítích s teoretickou rychlostí stahování dat 100 Mbit/s) MHD – mČstská hromadná doprava MKR – místo krajinného rázu MMP – Magistrát mČsta PlznČ MO – mČstský obvod MOK – místní optické kabely MŠ – mateĜská škola MVA – megavoltampér (jednotka zdánlivého výkonu) MW e, MW t – megawatt (jednotka elektrického nebo tepelného výkonu) NET4GAS – spoleþnost, která v ýR provozuje pĜepravní soustavu vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodĤ NN – nízké napČtí NP – nadzemní podlaží NRBC - nadregionální biocentrum územního systému ekologické stability NRBK – nadregionální biokoridor územního systému ekologické stability NTL – nízkotlaký ObKR – oblast krajinného rázu OK – odlehþovací komora OŽP KÚPK - Odbor životního prostĜedí krajského úĜadu PlzeĖského kraje OŽP MMP – Odbor životního prostĜedí Magistrátu mČsta PlznČ P+G – park and go P+R – park and ride POH – plán odpadového hospodáĜství PP – pĜírodní památka PPO – protipovodĖová ochrana PR – pĜírodní rezervace 17

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ PUPFL – pozemky urþené k plnČní funkce lesa PVL – Povodí Vltavy Q 100 – povodĖový prĤtok 100-leté vody RBC – regionální biocentrum územního systému ekologické stability RBK – regionální biokoridor územního systému ekologické stability REURIS – Revitalisation of Urban River Spaces (Revitalizace vodních tokĤ v urbanizovaných oblastech) REZZO – registr emisí a zdrojĤ zneþištČní ovzduší RN – retenþní nádrž RS – regulaþní stanice (tlaku zemního plynu) RSU - Remote Subscriber Unit (zkratka pro vzdálenou jednotku pĜipojující úþastníky telefonní sítČ k telefonní ústĜednČ – také satelitní digitální ústĜedna) RWE - Rheinisch- West- fälische Elektrizitätswerke AG (zkratka názvu energetické spoleþnosti) Rz – rozvodna SOK – spojovací optické kabely SŠ – stĜední škola STL – stĜedotlaký SUK – silnČ urbanizovaná krajina TI – technická infrastruktura Tr – transformovna TS – transformaþní stanice TTP – trvalý travní porost ÚAP – územnČ analytické podklady ÚKRMP – Útvar koncepce a rozvoje mČsta PlznČ ÚP – územní plán ÚPMP – Územní plán mČsta PlznČ ÚSES – územní systém ekologické stability ÚSKP – ústĜední seznam nemovitých kulturních památek ÚV – úpravna vody VDJ – vodojem VKP – významný krajinný prvek VN – vysoké napČtí VS – vodárenský soubor VŠ – vysoká škola VTL – vysokotlaký VVN – velmi vysoké napČtí VVTL – velmi vysokotlaký ZBZMP – Zoologická a botanická zahrada mČsta PlznČ ZýU – Západoþeská univerzita ZEVO – zaĜízení na energetické využití odpadu ZMP.-. Zastupitelstvo mČsta PlznČ ZOO – Zoologická a botanická zahrada ZPF – zemČdČlský pĤdní fond ZŠ – základní škola ZÚR PK – Zásady územního rozvoje PlzeĖského kraje

18


1. Postup pĜi poĜízení územního plánu PĜedchozí Územní plán mČsta PlznČ (dále ÚPMP) byl schválen usnesením Zastupitelstva mČsta PlznČ þ. 114 dne 19. Ĝíjna 1995. Tento územní plán, jehož závazné þásti byly stanoveny Vyhláškou statutárního mČsta PlznČ þ. 9/1995, o závazných þástech Územního plánu mČsta PlznČ, v doplnČném znČní, byl koncipován na návrhové období cca 15 let. Této skuteþnosti, stejnČ tak spoleþensko-ekonomickým podmínkám a v té dobČ platné legislativČ odpovídalo i pojetí grafické a textové þásti územního plánu, návrhové parametry a bilance potĜeb. Od svého schválení byl ÚPMP pravidelnČ ve dvouletých cyklech aktualizován formou pravidelných zmČn, kromČ nich byly provedeny i jednotlivé zmČny projednávané v tzv. mimoĜádném režimu, tedy mimo období dvouletého cyklu. Od roku 1995 bylo provedeno zhruba 1100 zmČn ÚPMP. Podle zákona þíslo 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu (stavební zákon), ze 14. bĜezna 2006, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, je tĜeba postupovat v souladu s § þ. 188, odstavec 1, tedy poĜídit odpovídající platnou územnČ-plánovací dokumentaci. Vedle zákonných dĤvodĤ a návrhového období jsou pro poĜízení nového územního plánu i zásadní vČcné dĤvody, neboĢ v období, které uplynulo od zpracování a schválení územního plánu v roce 1995, se podstatným zpĤsobem zmČnily i podmínky, zejména spoleþenskoekonomické. Jejich prĤmČt do územního plánu nelze Ĝešit neustálými zmČnami územního plánu. Zastupitelstvo mČsta PlznČ proto rozhodlo na základČ výše uvedených skuteþností o poĜízení nového územního plánu.

2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územnČ plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahĤ PlzeĖ je významným hospodáĜským, kulturním a správním centrem západní þásti ýech. PlzeĖ je centrem PlzeĖského kraje a na svém území soustĜećuje nČkteré zaĜízení regionálního i nadregionálního významu. Silná spádovost do mČsta se týká obchodu, služeb, zdravotnictví, školství a kulturních zaĜízení. Územní plán potvrdil charakter mČsta jako silného regionálního centra, kde jsou umístČna významná kulturní, sportovnČ rekreaþní, školská a spoleþenská zaĜízení vþetnČ zaĜízení zdravotnických a sociálních služeb. MČsto PlzeĖ je poþtem obyvatel þtvrtým nejvČtším mČstem ýeské republiky. PlzeĖ leží v PlzeĖské kotlinČ na soutoku þtyĜ Ĝek – Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, jejichž splynutím vzniká Ĝeka Berounka. Centrum mČsta leží v nadmoĜské výšce okolo 310 m n. m. MČsto se rozkládá na ploše 137,67 km² a žije zde pĜibližnČ 167 000 obyvatel. PlzeĖ je územnČ þlenČným statutárním mČstem, které se þlení na deset mČstských obvodĤ. PlzeĖ má výhodnou polohu na evropském multimodálním koridoru TEN-T procházejícím ve smČru od Prahy pĜes PlzeĖ do Spolkové republiky NČmecko. V souþasné dobČ je tento multimodální koridor zajištČn dálnicí D5 a III. tranzitním železniþním koridorem. Ve výhledu, v oblasti železniþní dopravy, pĜevezme jeho roli plánované „Rychlé spojení“ RS 3, které ve smČru PlzeĖ – SRN bude na území mČsta Ĝešeno v nové stopČ domažlické trati. MČsto

19

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ je rovnČž dĤležitým strategickým uzlem vnitrostátní silniþní a železniþní sítČ a dĤležitou kĜižovatkou regionálních silniþních a železniþních spojení. Územní plán byl od zaþátku prací zpracováván s ohledem na širší vztahy v území. MČsto PlzeĖ pĜímo sousedí s obcemi Vochov, Vejprnice, MČsto Touškov, Zruþ – Senec, Chotíkov, Losiná, ýeminy, TĜemošná, Druztová, Chrást, Dýšina, Kyšice, Letkov, Starý Plzenec, ŠtČnovice, Útušice, DobĜany, Nová Ves a LínČ. Územní plán respektuje vazby na sousední obce a reaguje vhodným zpĤsobem na zpĤsob využití na jejich území, tedy na plochy s rozdílným zpĤsobem využití navržené v územních plánech tČchto obcí a dále koordinuje jednotlivé systémy (pĜedevším územní systém ekologické stability, komunikace a inženýrské sítČ). Zpracovaný územní plán pro mČsto PlzeĖ vychází z principĤ republikových priorit územního plánování pro zajištČní udržitelného rozvoje území a respektuje nadĜazené dokumenty: 1. Politiku územního rozvoje ýR; 2. Zásady územního rozvoje PlzeĖského kraje. 2. 1. Soulad s Politikou územního rozvoje ýR Jako závazný dokument pro poĜizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánĤ, regulaþních plánĤ a pro rozhodování v území (§ 31, odst. 4 zákona þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu (stavební zákon) schválila vláda ýR usnesením þ. 929 dne 20. 7. 2009 „Politiku územního rozvoje ýR“ (PÚR ýR). Dne 15. 4. 2015 schválila vláda ýR aktualizovaný dokument, „Aktualizaci þ. 1 PÚR“, která doplnila a upĜesnila nČkteré kapitoly, pĜedevším v þástech týkajících se rozvoje dopravní a technické infrastruktury. Územní plán PlzeĖ je zpracován v souladu s tímto aktualizovaným dokumentem. Podle „Aktualizace þ. 1 PÚR ýR“ území mČsta PlznČ nadále spadá do rozvojové oblasti OB5, dĤvody pro její vymezení zĤstávají nemČnné. MČsto PlzeĖ je také nadále souþástí rozvojové osy OS1. OB5 Rozvojová oblast PlzeĖ Území ovlivnČné rozvojovou dynamikou mČsta PlznČ. Jedná se o oblast se silnou koncentrací obyvatelstva a ekonomických þinností, z nichž znaþná þást má mezinárodní význam, rozvoj podporuje poloha na dálnici D5 a na III. tranzitním železniþním koridoru. OS1 Rozvojová osa Praha – PlzeĖ – hranice ýR (NČmecko) Území ovlivnČné dálnicí D5, železniþní tratí þ. 170 v úseku Praha – StĜíbro (III. tranzitní železniþní koridor) a spolupĤsobením center osídlení HoĜovice, Rokycany, StĜíbro a Tachov. Navazuje na rozvojovou osu v zahraniþí. Z výše uvedené Politiky územního rozvoje ýR vyplývá zpĜesnČní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os. OB5 Rozvojová oblast PlzeĖ: Požadavky: - v územním plánu vymezit dostatek zastavitelných ploch bytové výstavby a obslužných funkcí - usmČrĖovat suburbanizaþní tendence rozvoje mČsta, zejména s ohledem na infrastrukturní pĜedpoklady území, soudržnost obyvatel území (nevytváĜet funkþní a sociálnČ oddČlená satelitní sídla) 20


ěešení v územním plánu: - územní plán vymezuje dostatek ploch jak pro bytovou výstavbu, tak pro další funkce zajišĢující obsluhu/vybavenost území, viz kapitolu 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení - územní plán usmČrĖuje suburbanizaþní tendence, nenavrhuje nová rozvojová území v okrajových þástech mČsta, klade dĤraz na koncentraci zástavby v centru mČsta, vymezuje pĜestavbové – transformaþní plochy pro bydlení, viz kapitolu 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení OS1 Rozvojová osa Praha – PlzeĖ – hranice ýR (NČmecko) Požadavky: - vytváĜet podmínky pro využití rekreaþního potenciálu území pro cestovní ruch ěešení v územním plánu: - územní plán vytváĜí podmínky pro využití rekreaþního potenciálu území pro cestovní ruch návrhem ploch pro rekreaci (hromadnou) v atraktivních þástech mČsta (Rekreaþní oblast bolevecké rybníky, ýeské údolí, nivy Ĝek); - územní plán vymezuje zelené plochy, parky, lesní komplexy a vodní plochy, které mají velký význam pro rekreaci obyvatel mČsta; - územní plán definuje jako nezastavitelná území Ĝíþní údolí, která chrání pro pČší turistiku, cyklistiku a sport; - územní plán stanovuje v údolích Ĝek propojenou síĢ sportovnČ rekreaþních tras s potenciálem jejich rozvoje do širšího území PlzeĖského kraje. 2. 2. Soulad se Zásadami územního rozvoje PlzeĖského kraje Sdružení L & I, Institut regionálních informací, s.r.o., Löw & spol., s. r. o. - Ing. arch. Michal Hadlaþ, 2008. Dokument „Zásady územního rozvoje PlzeĖského kraje“, schválený usnesením Zastupitelstva PlzeĖského kraje þ. 834/08 dne 2. 9. 2008, s pĜehlednými údaji regionálního významu, byl aktualizován. Zastupitelstvo PlzeĖského kraje dne 10. 3. 2014 na svém 8. jednání vydalo usnesením þ. 437/14 „Aktualizaci þ.1 Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje“. Tato aktualizovaná územnČ plánovací dokumentace pro celé území kraje nahradila dosud platné „Zásady územního rozvoje PlzeĖského kraje“ a je závazná pro vydávání územních plánĤ, regulaþních plánĤ a pro rozhodování v území (§ 36, odst. 5 zákona þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu - stavební zákon). Požadavky: Z této dokumentace bylo nutné v Ĝešení územního plánu respektovat následující priority územního plánování kraje pro zajištČní udržitelného rozvoje území: - výstavbu ve mČstČ usmČrĖovat s cílem omezit vznik nových satelitních obytných lokalit vyvolávajících nadmČrné infrastrukturní investice; - k vymezování nových rozvojových ploch na pozemcích, které jsou souþástí ZPF, pĜistupovat až po využití vnitĜních rezerv sídel, areálĤ „brownfields“ a intenzifikaci využití stávajících podnikatelských areálĤ; - racionálním využitím území minimalizovat negativní dopady hospodáĜského rozvoje zejména na životní prostĜedí; - k ochranČ volné krajiny je nutné podporovat intenzifikaci využití zastavČných a zastavitelných ploch; - pĜi urbanistickém rozvoji a intenzifikaci využití zastavČného území minimalizovat fragmentaci krajiny a vytvoĜit podmínky ke zvyšování biodiverzity krajiny; 21


-

plochy pro výstavbu plošnČ rozsáhlých sluneþních elektráren ve volné krajinČ nebudou vymezovány. Preferovat lokalizaci tČchto elektráren pouze na vhodných objektech (prĤmyslové a logistické areály); Ĝešit protipovodĖovou ochranu územnČ plánovacími opatĜeními, zejména zlepšovat retenþní schopnost krajiny a zpomalovat odtok z povodí na úsecích vodních tokĤ pĜitékajících na území mČsta a umožnit volný odtok vody ze zastavČného území mČsta.

ěešení v územním plánu: Územní plán respektuje požadavky vyplývající ze Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje takto: - usmČrĖuje suburbanizaþní tendence, nenavrhuje nové (oproti pĤvodnímu územnímu plánu) zastavitelné plochy v okrajových þástech mČsta, klade dĤraz na koncentraci zástavby v centru mČsta; - preferuje dostavbu již vymezených zastavitelných ploch pĜed dalším záborem zemČdČlského pĤdního fondu a pĜírodních ploch tak, aby zamezil rozvoji na kvalitní zemČdČlské pĤdČ; - vytváĜí územnČ plánovací pĜedpoklady tak, aby pĜi urbanistickém rozvoji a intenzifikaci využití zastavČného území byla minimalizována fragmentace krajiny a vytváĜí podmínky ke zvyšování biodiverzity krajiny; - vymezuje transformaþní území (pĜedevším „brownfields“ s pĤvodní výrobní funkcí) vhodná k zástavbČ s novým zpĤsobem využití a strukturou, zpravidla pro úþely bydlení; - nevymezuje plochy pro výstavbu sluneþních elektráren ve volné krajinČ; - nenavrhuje plochy pro zástavbu v aktivní zónČ záplavových území, navrhuje protipovodĖovou ochranu územnČ plánovacími opatĜeními, navrhuje zachovat široké Ĝíþní nivy k možnému rozlivu; - vytváĜí pĜedpoklady pro realizaci komplexního systému protipovodĖových opatĜení na území mČsta v souladu s výsledky studie PovodĖový model PlzeĖ a v souladu s usnesením ZMP þ. 724/2005; - využití dokumentace komplexních pozemkových úprav k zabezpeþení trvalého souladu všech pĜírodních, civilizaþních a kulturních hodnot území. V dokumentaci „Aktualizace þ. 1 Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje“ je požadováno v územnČ plánovací dokumentaci obcí dále zpĜesnit a vymezit plochy a koridory mezinárodního, republikového a nadmístního významu. V dokumentaci „Aktualizace þ. 1 Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje“ jsou vymezeny navržené plochy a koridory, a to:

A. Plochy a koridory dopravy mezinárodního a republikového významu AA. Multimodální koridory - Koridor konvenþní železniþní dopravy C-E 40a (Nürnberg -) hranice ýR – Cheb – PlzeĖ – Praha, traĢ þ. 170 - modernizace úseku Rokycany - PlzeĖ, pĜeložka trati s tunely - ŽD 6 Koridor PlzeĖ – NýĜany – Stod – StaĖkov – Domažlice – ýeská Kubice – hranice ýR (– Regensburg), traĢ þ. 180 PlzeĖ - ýeská Kubice - státní hranice, PlzeĖ, SkvrĖany – pĜesmyk žel. trati a kĜížení se silnicí I/26 - ŽD 6 Koridor PlzeĖ – NýĜany – Stod – StaĖkov – Domažlice – ýeská Kubice – hranice ýR (– Regensburg), traĢ þ. 180 PlzeĖ - ýeská Kubice - státní hranice, PlzeĖ, SkvrĖany – ZbĤch, modernizace tratČ v nové trase B. Plochy a koridory dopravy nadmístního významu BA. Celostátní silniþní síĢ – silnice I. tĜídy - I/20 – (Karlovy Vary) - BezvČrov - PlzeĖ - Nepomuk – (Písek - ý. BudČjovice), PlzeĖ, prĤtah silnice

22

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ - I/20 – (Karlovy Vary) - BezvČrov - PlzeĖ - Nepomuk – (Písek - ý. BudČjovice), ýernice (mimoúrovĖová kĜižovatka s D5) - Losiná, pĜeložka - I/27 - Železná Ruda - Klatovy - PlzeĖ - Kralovice – (Most – Dubí), PlzeĖ - TĜemošná, zkapacitnČní - I/27 - Železná Ruda - Klatovy - PlzeĖ - Kralovice – (Most – Dubí), PlzeĖ, prĤtah silnice BB. Krajská silniþní síĢ – silnice II. a III. tĜídy - II/180 - Starý Plzenec - ŠtČnovice - DobĜany - NýĜany - MČsto Touškov - TĜemošná Chrást - Dýšina - St. Plzenec, Kyšice - Dýšina - Chrást, pĜeložka se západními obchvaty sídel - II/180 - Starý Plzenec - ŠtČnovice - DobĜany - NýĜany - MČsto Touškov - TĜemošná Chrást - Dýšina - St. Plzenec, TĜemošná, pĜeložka s jižním obchvatem - II/203 - PlzeĖ - NýĜany – Kladruby (TC) – Benešovice, PlzeĖ, napojení silnice I/20 na dálniþní pĜivadČþ - II/233 - PlzeĖ - Chrást - Radnice – Zvíkovec, pĜeložka Dýšina - ZábČlá BC. Železnice - traĢ þ. 183 - PlzeĖ - Klatovy, modernizace se zdvojkolejnČním a se smČrovými úpravami vþ. pĜeložky v DobĜanech - traĢ þ. 160 PlzeĖ – Žatec, v delším výhledu se pĜedpokládá zdvojkolejnČní, modernizace a smČrové úpravy tratČ do KaznČjova na vyšší a jednotnou rychlost, územní rezerva ěešení v územním plánu: - Koridor konvenþní železniþní dopravy C-E 40a (Nürnberg-) hranice ýR – Cheb – PlzeĖ – Praha, traĢ þ. 170 - modernizace úseku Rokycany - PlzeĖ, pĜeložka trati s tunely – v územním plánu není vymezeno koridorem, úsek je výstavbČ - ŽD 6 Koridor PlzeĖ–NýĜany–Stod–StaĖkov–Domažlice–ýeská Kubice–hranice ýR (–Regensburg), traĢ þ. 180 PlzeĖ - ýeská Kubice - státní hranice, PlzeĖ, SkvrĖany – pĜesmyk žel. trati a kĜížení se silnicí I/26 - v územním plánu jsou pro úpravu pĜesmyku domažlické trati vymezeny koridory DŽ-2 Uzel PlzeĖ – pĜesmyk domažlické trati a DK-36 Domažlická, úsek Na Pile – Zátiší, vþetnČ asanace okolního území a úprav komunikaþní sítČ - ŽD 6 Koridor PlzeĖ–NýĜany–Stod–StaĖkov–Domažlice–ýeská Kubice–hranice ýR (–Regensburg), traĢ þ. 180 PlzeĖ - ýeská Kubice - státní hranice, PlzeĖ, SkvrĖany – ZbĤch, modernizace tratČ v nové trase - v územním plánu jsou pro úpravu domažlické trati vymezeny koridory DŽ-6 TraĢ 180 PlzeĖ – Domažlice v trase rychlého spojení RS3 a DŽ-7 TraĢ 180 PlzeĖ – Domažlice, modernizace úseku PlzeĖ – NýĜany - I/20 – (Karlovy Vary) - BezvČrov - PlzeĖ - Nepomuk – (Písek - ý. BudČjovice), PlzeĖ, prĤtah silnice - v územním plánu jsou pro prĤtah silnice I/20 vymezeny koridory DK-6 Velenická, úsek Koterovská – Na RĤžku, prĤjezdní úsek silnice I/20, DK-7 MČstský okruh, úsek Na RĤžku – Na Roudné, prĤjezdní úsek silnice I/20 a DK-8 MČstský okruh, úsek Plaská – Na Roudné, prĤjezdní úsek silnice I/20 - I/20 – (Karlovy Vary) - BezvČrov - PlzeĖ - Nepomuk – (Písek - ý. BudČjovice), ýernice (mimoúrovĖová kĜižovatka s D5) - Losiná, pĜeložka – v územním plánu je pro pĜeložku silnice I/20 vymezen koridor DK-5 Silnice I/20, úsek dálnice D5 – hranice mČsta - I/27 - Železná Ruda - Klatovy - PlzeĖ - Kralovice – (Most – Dubí), PlzeĖ - TĜemošná, zkapacitnČní – v územním plánu je pro pĜeložku silnice I/27 vymezen koridor DK-4 Silnice I/27, úsek TĜemošenský rybník – Orlík - I/27 - Železná Ruda - Klatovy - PlzeĖ - Kralovice – (Most – Dubí), PlzeĖ, prĤtah silnice v územním plánu jsou pro prĤtah silnice I/27 vymezeny koridory DK-1 Sukova – Hálkova, prĤjezdní úsek silnice I/27 vþetnČ napojení do prodloužené ýermákovy ulice a kĜižovatky s Goldscheiderovou ulicí, DK-2 Hálkova – PĜemyslova, prĤjezdní úsek silnice I/27, DK-3 PĜemyslova – Karlovarská, prĤjezdní úsek silnice I/27 - II/180 - Starý Plzenec - ŠtČnovice - DobĜany - NýĜany - MČsto Touškov - TĜemošná Chrást - Dýšina - St. Plzenec, Kyšice - Dýšina - Chrást, pĜeložka se západními obchvaty 23


-

-

-

-

-

-

sídel - v územním plánu je pro pĜeložku silnice II/180 vymezen koridor DK-34 Silnice II/180, úsek Kyšice - Chrást a silnice II/233, úsek Újezd - hranice mČsta II/180 - Starý Plzenec - ŠtČnovice - DobĜany - NýĜany - MČsto Touškov - TĜemošná Chrást - Dýšina - St. Plzenec, TĜemošná, pĜeložka s jižním obchvatem - v územním plánu je pro pĜeložku silnice II/180 vymezen koridor DK-47 II/180 TĜemošná, pĜeložka s jižním obchvatem II/203 - PlzeĖ - NýĜany – Kladruby (TC) – Benešovice, PlzeĖ, napojení silnice I/20 na dálniþní pĜivadČþ – jedná se o západní þást mČstského okruhu, v územním plánu je pro západní þást mČstského okruhu vymezen koridor DK-13 MČstský okruh, úsek Domažlická – Studentská vþetnČ rezervy na þtyĜpruh a vþetnČ napojení Radþic a Vinic, nultá a první etapa západní þásti mČstského okruhu už byla realizována, v tomto úseku koridor DK-13 zahrnuje územní rezervu pro þtyĜpruh II/233 - PlzeĖ - Chrást - Radnice – Zvíkovec, pĜeložka Dýšina - ZábČlá - v územním plánu je pro pĜeložku silnice 233/01 vymezen koridor DK-34 Silnice II/180, úsek Kyšice - Chrást a silnice II/233, úsek Újezd - hranice mČsta TraĢ þ. 183 - PlzeĖ - Klatovy, modernizace se zdvojkolejnČním a se smČrovými úpravami vþ. pĜeložky v DobĜanech - v územním plánu je na území mČsta vymezen koridor DŽ-5 TraĢ 183 PlzeĖ – Železná Ruda, zdvojkolejnČní úseku PlzeĖ – PĜeštice TraĢ þ. 160 PlzeĖ – Žatec: v delším výhledu se pĜedpokládá zdvojkolejnČní, modernizace a smČrové úpravy tratČ do KaznČjova na vyšší a jednotnou rychlost, územní rezerva – v územním plánu je pro modernizaci trati PlzeĖ – Žatec vymezen koridor rezerva DR-3 TraĢ 160 PlzeĖ – Žatec, modernizace trati TraĢ þ. 190 PlzeĖ – Nepomuk, zdvojkolejnČní a smČrová rektifikace - v územním plánu jsou pro úpravu trati PlzeĖ – ýeské BudČjovice vymezeny koridory DŽ-1 Uzel PlzeĖ a DŽ4 TraĢ 190 PlzeĖ – ýeské BudČjovice, modernizace trati

V dokumentaci „Aktualizace þ. 1 Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje“ je požadováno v územních plánech obcí zpĜesnit a územnČ vymezit koridory dálkových cyklotras. ěešení v územním plánu: Vedení dálkových cyklotras na území mČsta je v územním plánu Ĝešeno v podobČ cest v krajinČ – greenways a je popsáno v kapitole 7. 4. 1. 5. PČší a cyklistická doprava. Vymezení cest v krajinČ – greenways je popsáno v kapitole 7. 4. 1. 7. Vymezení prvkĤ dopravní infrastruktury D. Vymezení prvkĤ pČší a cyklistické dopravy. V dokumentaci „Aktualizace þ. 1 Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje“ jsou vymezeny veĜejnČ prospČšné stavby, a to: Požadavky: - SD20/01 - PlzeĖ, prĤtah silnice - SD20/07 - ýernice (mimoúrovĖová kĜižovatka s D5) - Losiná, pĜeložka - SD27/05 - PlzeĖ - TĜemošná, zkapacitnČní - SD27/06 - PlzeĖ, prĤtah silnice - SD180/1 - Kyšice - Dýšina - Chrást, pĜeložka se západními obchvaty sídel - SD180/4 - TĜemošná, pĜeložka s jižním obchvatem - SD203/03 - PlzeĖ, napojení silnice I/20 na dálniþní pĜivadČþ - SD233/01 - pĜeložka Dýšina - ZábČlá - ZD170/03 - traĢ þ. 170 - modernizace úseku Rokycany - PlzeĖ, pĜeložka trati s tunely - ZD183/01 - traĢ þ. 183 - PlzeĖ - Klatovy, modernizace se zdvojkolejnČním a se smČrovými úpravami vþ. pĜeložky v DobĜanech - ZD180/01 - traĢ þ. 180 - PlzeĖ, SkvrĖany - pĜesmyk železniþní trati a kĜížení se silnicí I/26 - ZD180/02 - traĢ þ. 180 - úsek PlzeĖ, SkvrĖany - ZbĤch, modernizace tratČ v nové trase 24


ZD190/01 - traĢ þ. 190 úsek PlzeĖ - Nepomuk - zdvojkolejnČní a smČrová rektifikace E02 - vedení 2 x 110 kV Chrást - ýernice V01 - Vodárenský soubor Ostrá HĤrka

ěešení v územním plánu: Územní plán respektuje požadavky na zajištČní veĜejnČ prospČšných staveb navržených v „Aktualizaci þ. 1 Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje“. Tyto požadavky jsou do souboru veĜejnČ prospČšných staveb územního plánu PlzeĖ zapracovány takto: - SD20/01 - PlzeĖ, prĤtah silnice – v územním plánu jsou pro prĤtah silnice I/20 vymezeny veĜejnČ prospČšné stavby S-6 Velenická, úsek Koterovská – Na RĤžku, prĤjezdní úsek silnice I/20, S-7 MČstský okruh, úsek Na RĤžku – Na Roudné, prĤjezdní úsek silnice I/20 a S-8 MČstský okruh, úsek Plaská – Na Roudné, prĤjezdní úsek silnice I/20 - SD20/07 - ýernice (mimoúrovĖová kĜižovatka s D5) - Losiná, pĜeložka – v územním plánu je pro pĜeložku silnice I/20 vymezena veĜejnČ prospČšná stavba S-5 Silnice I/20, úsek dálnice D5 – hranice mČsta - SD27/05 - PlzeĖ - TĜemošná, zkapacitnČní – v územním plánu je pro pĜeložku silnice I/27 vymezena veĜejnČ prospČšná stavba S-4 Silnice I/27, úsek TĜemošenský rybník – Orlík - SD27/06 - PlzeĖ, prĤtah silnice - v územním plánu jsou pro prĤtah silnice I/27 vymezeny veĜejnČ prospČšné stavby S-1 Sukova – Hálkova, prĤjezdní úsek silnice I/27 vþetnČ napojení do prodloužené ýermákovy ulice a kĜižovatky s Goldscheiderovou ulicí, S-2 Hálkova – PĜemyslova, prĤjezdní úsek silnice I/27, S-3 PĜemyslova – Karlovarská, prĤjezdní úsek silnice I/27 - SD180/1 - Kyšice - Dýšina - Chrást, pĜeložka se západními obchvaty sídel v územním plánu je pro pĜeložku silnice II/180 vymezena veĜejnČ prospČšná stavba S-34 Silnice II/180, úsek Kyšice - Chrást a silnice II/233, úsek Újezd - hranice mČsta - SD180/4 - TĜemošná, pĜeložka s jižním obchvatem - v územním plánu je pro pĜeložku silnice II/180 vymezena veĜejnČ prospČšná stavba S-47 II/180 TĜemošná, pĜeložka s jižním obchvatem - SD203/03 - PlzeĖ, napojení silnice I/20 na dálniþní pĜivadČþ – jedná se o západní þást mČstského okruhu, v územním plánu je pro západní þást mČstského okruhu vymezena veĜejnČ prospČšná stavba S-13 MČstský okruh, úsek Domažlická – Studentská vþetnČ rezervy na þtyĜpruh a vþetnČ napojení Radþic a Vinic, nultá a první etapa západní þásti mČstského okruhu už byla realizována, v tomto úseku VPS S-13 zahrnuje územní rezervu pro þtyĜpruh - SD233/01 - pĜeložka Dýšina - ZábČlá - v územním plánu je pro pĜeložku silnice 233/01 vymezena veĜejnČ prospČšná stavba S-34 Silnice II/180, úsek Kyšice - Chrást a silnice II/233, úsek Újezd - hranice mČsta - ZD170/03 – traĢ þ. 170 – modernizace úseku Rokycany – PlzeĖ, pĜeložka trati s tunely – úsek je ve výstavbČ, v územním plánu pro nČj není vymezena veĜejnČ prospČšná stavba - ZD183/01 - traĢ þ. 183 - PlzeĖ - Klatovy, modernizace se zdvojkolejnČním a se smČrovými úpravami vþ. pĜeložky v DobĜanech - v územním plánu je na území mČsta vymezena veĜejnČ prospČšná stavba Ž-5 TraĢ 183 PlzeĖ – Železná Ruda, zdvojkolejnČní úseku PlzeĖ – PĜeštice - ZD180/01 - traĢ þ. 180 - PlzeĖ, SkvrĖany - pĜesmyk železniþní trati a kĜížení se silnicí I/26 - v územním plánu je pro úpravu pĜesmyku domažlické trati vymezena veĜejnČ prospČšná stavba Ž-2 Uzel PlzeĖ – pĜesmyk domažlické trati, S-36 Domažlická, úsek Na Pile – Zátiší, vþetnČ asanace okolního území a úprav komunikaþní sítČ - ZD180/02 - traĢ þ. 180 - úsek PlzeĖ, SkvrĖany - ZbĤh, modernizace tratČ v nové trase - v územním plánu je pro úpravu domažlické trati vymezena veĜejnČ prospČšná stavba Ž-6 TraĢ 180 PlzeĖ – Domažlice v trase rychlého spojení RS3 a Ž-7 TraĢ 180 PlzeĖ – Domažlice, modernizace úseku PlzeĖ – NýĜany 25


-

-

ZD190/01 - traĢ þ. 190 úsek PlzeĖ - Nepomuk - zdvojkolejnČní a smČrová rektifikace v územním plánu jsou pro úpravu trati PlzeĖ – ýeské BudČjovice vymezeny veĜejnČ prospČšné stavby Ž-1 Uzel PlzeĖ a Ž-4 TraĢ 190 PlzeĖ – ýeské BudČjovice, modernizace trati E02 - vedení 2 x 110 kV Chrást - ýernice - v územním plánu je pro vedení 2x110 kV Chrást – ýernice v úsecích na správním území mČsta PlznČ vymezena veĜejnČ prospČšná stavba E-1 Nadzemní vedení VVN 2 x 110 kV mezi transformovnami Tr ýernice a Tr Chrást V01 - Vodárenský soubor Ostrá HĤrka - v územním plánu je pro vodárenský soubor na správním území mČsta PlznČ vymezena veĜejnČ prospČšná stavba V-2 Vodárenský soubor Ostrá HĤrka

V dokumentaci „Aktualizace þ.1 Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje“ jsou vymezena veĜejnČ prospČšná opatĜení, a to: Požadavky: - nadregionální biocentrum - nadregionální biokoridor - regionální biocentrum - regionální biokoridor ěešení v územním plánu: Územní plán respektuje navržené biokoridory a biocentra v nadĜazených dokumentech tím, že je ve svém návrhu potvrzuje, navazuje na nČ dalšími plochami systému ekologické stability a popĜ. je doplĖuje.

Návrh územního plánu se též opíral o další dĤležité územnČ plánovací podklady a programové dokumenty, a to: 2. 3. Další podklady 2. 3. 1. ÚzemnČ plánovací podklady - ÚzemnČ analytické podklady (ÚAP); - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP PlzeĖ; - Rozbor udržitelného rozvoje území pro PlzeĖ a jednotlivé obce SO ORP PlzeĖ; - Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP PlzeĖ; - Plán rozvoje vodovodĤ a kanalizací PlzeĖského kraje (D Plus – projektový a inženýrský podnik, spol. s r. o. Praha, 2004). 2. 3. 2. Programové dokumenty - Aktualizace Programu rozvoje PlzeĖského kraje (RRA PK, 2008) ÚzemnČ analytické podklady (ÚAP) PoĜizovatelem ÚAP pro správní obvod obce s rozšíĜenou pĤsobností (dále jen ORP) PlzeĖ je na základČ § 6, odst. 1, písm. b) a § 27, odst. 1 zák. þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (dále jen „stavební zákon“) Odbor stavebnČ správní Magistrátu mČsta PlznČ. Ten v roce 2008 shromáždil podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP PlzeĖ a v roce 2009 zajistil zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP PlzeĖ. V roce 2010 probČhla podle § 28, odst. 2 stavebního zákona aktualizace podkladĤ.

26

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ ÚzemnČ analytické podklady PlzeĖského kraje 2010 Promítnutí územnČ analytických podkladĤ do Ĝešení: Obsahují údaje od poskytovatelĤ jednotlivých jevĤ a dále údaje z ÚAP ORP. S ohledem na ustanovení § 27, odst. 3 stavebního zákona není možné zasahovat do údajĤ, za jejichž kvalitu a pĜesnost ruþí jednotliví poskytovatelé. Proto se v ÚAP PlzeĖského kraje objevují nČkteré problémy, které musí být odstranČny v rámci aktualizace ÚAP ORP a následnČ ÚAP PlzeĖského kraje provádČné ve smyslu § 28 stavebního zákona. Problémy se vyskytly napĜ. v kvalitČ a úplnosti údajĤ týkajících se: - územního systému ekologické stability; - vodních zdrojĤ; - ochrany krajinného rázu; - vybavenosti území. Z územnČ analytických podkladĤ ORP PlzeĖ (aktualizace 2010) a doplĖujících prĤzkumĤ a rozborĤ pro Ĝešení územního plánu PlzeĖ vyplývají následující požadavky: - respektovat limity využití území - respektovat zjištČné hodnoty území – kulturní a urbanistické hodnoty, pĜírodní a civilizaþní hodnoty - provČĜit nejvýznamnČjší požadavky na provedení zmČn v území - požadavky na rozvoj území obce - respektovat závČry rozboru udržitelného rozvoje území vyplývající ze SWOT analýzy PodstatnČjší zmČny, ke kterým došlo v Územích se zvláštním zĜetelem v období 1995 – 2010: - zmČna legislativy umožĖující vymezit v územnČ plánovací dokumentaci veĜejnČ prospČšná opatĜení urþená ke snižování ohrožení území a dále k rozvoji anebo k ochranČ pĜírodního, kulturního a archeologického dČdictví (§ 2, 43, 48, 52, 101, 170 zák. þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu, § 13 a pĜíloha þ. 6 a þ. 7 Vyhlášky þ. 500/2006 Sb.); - pĜesunem vysokotlakých regulaþních stanic na okraje mČsta se dĜívČjší vnitromČstské trasy vysokotlakých plynovodĤ zmČnily na stĜedotlaké a tak se významnČ zúžila jejich bezpeþnostní pásma; - u venkovního vedení vysokého napČtí (VN) elektrické energie s ochranným pásmem 10 m na každou stranu od krajního vodiþe lze výmČnou holých vodiþĤ vedení za izolované zúžit ochranné pásmo vedení na 2 m na každou stranu od krajních vodiþĤ; - vznik povodĖového modelu, který významnČ zpĜesĖuje informace o záplavovém území; - zpĜísĖování hygienických požadavkĤ pĜedevším na obytnou zástavbu ve vztahu k hlukové zátČži vznikající z dopravního provozu na komunikacích; - revize a zpĜesnČní všech úrovní ÚSES - je pozitivní z ekologického hlediska, problémem mĤže být vlastnictví pozemkĤ a prĤmČt do územního plánu. Promítnutí územnČ analytických podkladĤ ORP PlzeĖ do Ĝešení územního plánu: Jedním z úkolĤ ÚAP je stanovení problémových jevĤ a stĜetĤ, které lze v Ĝešeném území rozdČlit do následujících skupin: - novČ zastavitelné plochy nejsou definovány na pĤdách zaĜazených do I. tĜídy ochrany; - na nových zastavitelných plochách zpravidla nejsou stĜety s limity v území; - novČ zastavitelné plochy jsou vČtšinou napojitelné na dopravní infrastrukturu a nepĜispívají k dopravním závadám; - v území nejsou definovány hygienické závady; - Ĝešené rozvojové lokality se nedotknou stanovených ochranných pásem. 27


3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavČného území 3. 1. Soulad s cíli územního plánování Územní plán je v souladu s cíli územního plánování dle § 18 zákona þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu (stavební zákon) v platném znČní: -

-

-

-

-

-

územní plán vytváĜí pĜedpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území; územní plán zajišĢuje pĜedpoklady pro udržitelný rozvoj území proporcionálním a harmonickým návrhem ploch s rozdílným zpĤsobem využití a stanovuje podmínky pro jejich využití. Stanovuje souþasnČ koncepci prostorového uspoĜádání sídla (podrobnČji viz kapitolu 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení). územní plán nastavuje základní vztahy mezi soukromými a veĜejnými zájmy; územní plán Ĝeší mČsto PlzeĖ jako významné hospodáĜské, kulturní a správní centrum PlzeĖského kraje, které na svém území soustĜećuje nČkteré zaĜízení regionálního i nadregionálního významu a vymezuje zde dostateþný rozsah ploch odpovídajících této skuteþnosti (podrobnČji viz kapitolu 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení). územní plán chrání a dále rozvíjí pĜírodní, kulturní a civilizaþní hodnoty území, vþetnČ urbanistického, architektonického a archeologického dČdictví. Jsou vymezena architektonicky a urbanisticky cenná území, pro která jsou definovány podmínky rozvoje a ochrany a rozvoje hodnot. Pro ochranu krajiny jsou vymezeny jednotlivé kategorie ploch s rozdílným zpĤsobem využití s jasnČ stanovenými podmínkami využití (podrobnČji viz kapitolu 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení). územní plán preferuje intenzivní využití již zastavČného území zahuštČním zástavby pĜed záborem zemČdČlského pĤdního fondu a pĜírodních ploch, dále vymezením transformaþních ploch a návrhem jejich nového zpĤsobu využití, omezuje rozvoj na kvalitní zemČdČlské pĤdČ s cílem maximální ochrany zemČdČlské pĤdy I. a II. tĜídy ochrany (podrobnČji viz kapitolu 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení). územní plán stanovuje podmínky pro umisĢování dopravní a technické infrastruktury v regulativech zpĤsobu využití ploch pro jednotlivé plochy s rozdílným zpĤsobem využití (podrobnČji viz kapitolu 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení). územní plán vytváĜí podmínky pro kvalitní þinnost orgánĤ územního plánování tak, aby mohly koordinovat jak veĜejné, tak i soukromé zámČry na výstavbu.

3. 2. Soulad s úkoly územního plánování Územní plán je v souladu s úkoly územního plánování dle § 19 zákona þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu (stavební zákon) v platném znČní: -

-

-

-

územní plán stanovuje koncepci ochrany a dalšího rozvoje pĜírodních, kulturních a civilizaþních hodnot (podrobnČji viz kapitolu 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení). územní plán stanovuje koncepci rozvoje území, vþetnČ urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území (podrobnČji viz kapitolu 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení). územní plán je zpracován na základČ provČĜení a posouzení potĜeb zmČn v území, na základČ provČĜení veĜejného zájmu na jejich provedení, pĜínosy, problémy a rizika (podrobnČji viz kapitolu 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení). územní plán stanovuje podmínky pro umístČní a uspoĜádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území (podrobnČji viz kapitolu 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení).

28


-

-

-

územní plán stanovuje urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspoĜádání území (podrobnČji viz kapitolu 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení). územní plán vytváĜí podmínky pro snižování ekologických a pĜírodních katastrof vymezením takových druhĤ ploch s rozdílným zpĤsobem využití a jejich podmínek, které umožĖují toto nebezpeþí nezhoršovat i omezovat, a to pĜírodČ blízkým zpĤsobem vymezením souboru opatĜení protipovodĖové ochrany a retence (podrobnČji viz kapitolu 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení). územní plán vytváĜí podmínky pro odstraĖování náhlých hospodáĜských zmČn návrhem ploch výroby a skladování a dále ploch výroby, obchodu a skladování, jejichž podmínky využívání jsou dostateþnČ flexibilní, aby tyto pĜípadné náhlé zmČny absorbovaly; územní plán stanovuje podmínky pro rozvoj a obnovu sídelní struktury vymezením ploch obytných smíšených, resp. ploch rekreace; územní plán navrhuje jednotlivé plochy s rozdílným zpĤsobem v takovém rozsahu a poloze, aby umožĖovaly hospodárné vynakládání prostĜedkĤ z veĜejných rozpoþtĤ; územní plán vytváĜí obecné podmínky pro zajištČní civilní obrany.

4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho provádČcích právních pĜedpisĤ Návrh Územního plánu PlzeĖ je zpracován plnČ v souladu pĜedevším s požadavky: -

-

-

-

zákona þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu (stavební zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; vyhlášky þ. 500/2006 Sb., o územnČ analytických podkladech, územnČ plánovací dokumentaci a zpĤsobu evidence územnČ plánovací þinnosti ve znČní vyhlášky þ. 458/2012 Sb.; vyhlášky þ. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znČní vyhlášky þ. 431/2012 Sb.; zákona þ. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; zákona þ. 266/1994 Sb., o drahách, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; zákona þ. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvČtvích a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (energetický zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; zákona þ. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veĜejnou potĜebu a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; zákona þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

Návrh územního plánu byl z hlediska zákonnosti (stavební zákon v aktuálním znČní) a souladu s pĜíslušnými vyhláškami (pĜedevším 500/2006 Sb., v aktuálním znČní a 501/2006 Sb., v aktuálním znČní) prĤbČžnČ konzultován s Ministerstvem pro místní rozvoj ýR a specifické okruhy (napĜ. otázka navážek v krajinČ, zastavČné území v krajinČ, krajinný ráz) byly dále konzultovány z právního hlediska s JUDr. J. Mareþkem.

29


5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních pĜedpisĤ - souladu se stanovisky dotþených orgánĤ podle zvláštních právních pĜedpisĤ, popĜípadČ s výsledky Ĝešení rozporĤ Návrh Územního plánu PlzeĖ je zpracován v souladu s požadavky zvláštních právních pĜedpisĤ:

Ochrana veĜejného zdraví Návrhem územního plánu nedojde ke zhoršení stavu životního prostĜedí. Plochy s rozdílným zpĤsobem využití jsou navrženy tak, aby odpovídaly charakteru území a jeho rozvojovému potenciálu, nedochází k návrhu ploch tak, aby na jejich kontaktu docházelo ke stĜetu zpĤsobu využití, který by zakládal problémy ochrany veĜejného zdraví. Jsou respektovány limity využití území.

Civilní ochrana Žádné požadavky civilní ochrany zadání nestanovuje. V odĤvodnČní, v kapitole 7. 4. Koncepce veĜejné infrastruktury jsou pĜesto podrobnČ popsány základní principy civilní ochrany na území mČsta PlznČ, a to za použití podkladĤ Odboru krizového Ĝízení Magistrátu mČsta PlznČ.

Ochrana a bezpeþnost státu Žádné speciální požadavky ochrany a bezpeþnosti státu zadání nestanovuje, je plnČ respektována stávající záložní vojenská vzletová a pĜistávací dráha v mČstské þásti Lhota, která je vymezena jako samostatná plocha s rozdílným zpĤsobem využití „plochy specifické – obrana a bezpeþnost státu“.

Ochrana ložisek nerostných surovin Územní plán návrhem ploch s rozdílným zpĤsobem využití respektuje ochranu ložisek nerostných surovin.

Ochrana pĜed povodnČmi Územní plán respektuje vyhlášená záplavová území Ĝek a potokĤ na území mČsta, upravuje možnost zástavby v již zastavČném území, které leží mimo aktivní zónu záplavového území. Územní plán nenavrhuje žádné nové zastavitelné plochy v záplavovém území. V rámci úprav návrhu ÚP PlzeĖ, po spoleþném jednání dne 29. 10. 2014, probČhlo nČkolik dohodovacích Ĝízení, zápisy z tČchto dohodovacích Ĝízení jsou k dispozici u poĜizovatele ÚP PlzeĖ (Odbor stavebnČ správní MMP). Dne 16. þervence 2015 probČhlo (na základČ dvou pĜedchozích nedohodnutých jednání s MK ýR) jednání o rozporu na MMR ýR za úþasti zástupcĤ MK ýR, poĜizovatele územního plánu (STAV MMP), zpracovatele územního plánu (ÚKRMP) a nadĜízeného orgánu (ORR KÚ PK). Toto jednání se týkalo pĜeložky silnice III/180 19a v BožkovČ. Výsledkem byla „Dohoda“, která potvrdila koncepþní Ĝešení, navržené zpracovatelem územního plánu, a to pouze s drobnou úpravou dopravního koridoru. Hranice tohoto koridoru byla mírnČ posunuta západním smČrem tak, aby nebyla narušena celistvost areálu pĤvodního statku a tím i rostlá venkovská urbanistická struktura pĤvodní vesnické zástavby (VPZ Božkov). SouþasnČ byl do podmínek pro pĜedmČtnou lokalitu doplnČn požadavek na stavebnČ technické Ĝešení koridoru. PoĜizovatel doplní stanoviska DO, výsledky dohodovacích a rozporovacích Ĝízení.

30


6. Vyhodnocení splnČní zadání 6. 1. Vyhodnocení splnČní zadání Zadání územního plánu bylo zpracováno ve smyslu § 47, odst. 1 zákona þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu (stavební zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ a v souladu s § 11 a v rozsahu pĜílohy þ. 6 vyhlášky þ. 500/2006 Sb., o územnČ analytických podkladech, územnČ plánovací dokumentaci a zpĤsobu evidence územnČ plánovací þinnosti ve znČní vyhlášky þ. 458/2012 Sb. PoĜizovatelem je mČsto PlzeĖ, zastoupené - ve smyslu ustanovení § 6 zákona þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu, v platném znČní - Odborem stavebnČ správním Magistrátu mČsta PlznČ. Zadání územního plánu bylo projednáno s dotþenými orgány a ostatními organizacemi. Zastupitelstvo mČsta PlznČ schválilo zadání územního plánu usnesením þ. 114 ze dne 21. 3. 2012. Požadavky: V zadání územního plánu byly definovány požadavky na zpracování územního plánu, a to ve smyslu podmínek platných nadĜazených dokumentací, z hlediska požadavkĤ na rozvoj území mČsta, na plošné a prostorové uspoĜádání jeho území, na demografické pĜedpoklady, na kvalitu životního prostĜedí, na Ĝešení veĜejné infrastruktury, s ohledem na ochranu a rozvoj kulturních, pĜírodních a urbanistických hodnot území. ěešení v územním plánu: Územní plán naplĖuje požadavky zadání, vychází z dostupných územnČ analytických podkladĤ, podrobných prĤzkumĤ a rozborĤ území, jeho limitĤ a souþasnČ bere v úvahu technické podmínky v území. Územní plán chrání a dále rozvíjí hodnoty mČsta, definuje prostorové vztahy a vazby v území, stanovuje optimální zpĤsob jeho využití návrhem vhodných ploch s rozdílným zpĤsobem využití, pĜiþemž vychází z širšího kontextu hospodáĜského a demografického vývoje. Územní plán klade dĤraz na rozvoj mČsta pĜi dĤsledném a harmonickém uplatĖování zásad udržitelného rozvoje, tzn. vyváženosti jeho jednotlivých pilíĜĤ - hospodáĜského rĤstu, sociální soudržnosti a vysoké kvality životního prostĜedí. Územní plán Ĝeší území mČsta tak, aby nedošlo k zásadnímu ovlivnČní a zmČnám požadavkĤ demografických, sociálních a ekonomických, které byly již dĜíve definovány a zakotveny v pĜedchozích územních plánech (podstatná zmČna velikosti mČsta, zásadní zmČna orientace jeho ekonomické základny), to znamená, že navrhuje transformaþní a rozvojové plochy v adekvátním rozsahu, proporcích a s odpovídajícím zpĤsobem využití. Územní plán vychází z daných územních a prostorových souvislostí, a to zejména: -

morfologie terénu; pĜírodních systémĤ a územních systémĤ ekologické stability; limitĤ využití území; uspoĜádání stávající zástavby mČsta; systému technické a dopravní infrastruktury; ochranných a bezpeþnostních pásem technické infrastruktury.

V zadání územního plánu nebylo požadováno zpracování konceptu ani Ĝešení ve variantách. 6. 2. SplnČní jednotlivých kapitol zadání Pro vČtší srozumitelnost jsou dále uvedeny jednotlivé kapitoly zadání územního plánu oznaþené A - O a popsán zpĤsob Ĝešení v tČchto kapitolách definovaných požadavkĤ v územním plánu. 31

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ A. Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje, ÚPD vydané krajem, popĜípadČ z dalších širších územních vztahĤ Požadavky: Jsou popsány ve schváleném zadání územního plánu. ěešení v územním plánu: ěešení v územním plánu je podrobnČ popsáno v kapitole 1. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územnČ plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahĤ. V této kapitole jsou popsány požadavky, vyplývající z Politiky územního rozvoje ýR a požadavky vyplývající z „Aktualizace þ. 1 Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje“ a zpĤsob jejich naplnČní. B. Požadavky na Ĝešení vyplývající z územnČ analytických podkladĤ Požadavky: Jsou popsány ve schváleném zadání územního plánu. Z územnČ analytických podkladĤ ORP PlzeĖ (aktualizace 2010) a doplĖujících prĤzkumĤ a rozborĤ pro Ĝešení ÚP PlzeĖ vyplývají následující požadavky: - respektovat limity využití území; - respektovat zjištČné hodnoty území – viz. kapitolu F. zadání; - provČĜit nejvýznamnČjší požadavky na provedení zmČn v území viz. kapitoly A. a C. zadání; - respektovat závČry rozboru udržitelného rozvoje území vyplývající ze SWOT analýzy. Využít pĜíležitosti: - využití ploch po tČžbČ nerostných surovin – rekreaþní plochy, zalesnČní, prvky zelenČ; - budování moderní dopravní infrastruktury, napĜ. vyvedení tranzitní dopravy mimo obydlené oblasti s cílem snížení negativních úþinkĤ dopravy (emise a hluk) na obyvatelstvo; - realizace komplexního systému protipovodĖových opatĜení jak v krajinČ, tak i na tocích, k ochranČ zastavČného území mČsta; - využití územního plánu a komplexních pozemkových úprav k zabezpeþení trvalého souladu všech pĜírodních, civilizaþních a kulturních hodnot území; - modernizace a rekonstrukce silnic vþetnČ vybudování pĜeložek a obchvatĤ, omezení rostoucí intenzity dopravy na prĤtahu mČstem, zkvalitnČní propojení na sousední regiony; - možnost realizace chybČjících vodovodních a kanalizaþních ĜadĤ; - využití alternativních a obnovitelných zdrojĤ energie; - fotovoltaické panely budou umisĢovány mimo plošnČ památkovČ chránČná území, tento požadavek bude provČĜen v návrhu územního plánu; - zabývat se nedostatkem ploch pro výstavbu domovĤ pro seniory a mateĜských školek; - pĜemČna a využití stávajících areálĤ, tzv. „brownfields“, jedná se pĜedevším o využití areálĤ bývalých kasáren, nČkterých prĤmyslových areálĤ a nevyužívaných ploch (napĜ. areál dopravních podnikĤ v Cukrovarské ulici, areál kasáren Zátiší þi areál Jateþní ulice – železnice). Potlaþit hrozby: - stĜetu tČžby se zájmy ochrany pĜírody a krajiny; - zneþištČní kvalitních zdrojĤ pitné vody; - rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí pĤdy v území s vyšším podílem sklonité orné pĤdy; 32


urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny pĜedevším umisĢováním budov; pokraþujícího záboru zemČdČlské pĤdy; rĤstu intenzity dopravy na stávajících (kapacitnČ a technicky nevyhovujících) silnicích; rizika rĤstu poþtu dopravních nehod; rĤstu intenzity dopravy na stávajících (kapacitnČ a technicky nevyhovujících) silnicích; rizika rĤstu poþtu dopravních nehod; závislosti na ÚV Homolka jako jediném zdroji pitné vody pro mČsto PlzeĖ, tedy ochránit náhradní zdroj.

Rozvíjet silné stránky území: - zpracovanou energetickou koncepcí mČsta; - zásobování vodou, odkanalizování a þištČní odpadních vod je tĜeba Ĝešit v souladu s Plánem rozvoje vodovodĤ a kanalizací PlzeĖského kraje; - zpracovaný Program ke zlepšení kvality ovzduší mČsta PlznČ; - existenci pĜírodního parku Horní Berounka; - polohu území na III.TŽK s tratí þ. 170 a jeho vČtve (traĢ þ. 180), zajišĢující napojení na evropskou železniþní síĢ; - polohu na dálnici D 5, jež je souþástí celoevropské silniþní sítČ; - polohu území na III.TŽK s tratí þ. 170 a jeho vČtve (traĢ þ. 180), zajišĢující napojení na evropskou železniþní síĢ; - polohu na dálnici D5, jež je souþástí celoevropské silniþní sítČ; - kvalitní vybavenost zdravotnickými zaĜízeními; - bohatý kulturnČ – historický potenciál pro rozvoj cestovního ruchu; - kvalitní sportovní potenciál. Odstranit nebo zmírnit slabé stránky území: - vysokou míru poddolovaných a ložiskových území, která omezují rozvoj mČsta; - velkou rizikovost v možnostech zneþištČní povrchové a podzemní vody jako nepĜijatelné z hlediska plnČní enviromentálních cílĤ (eroze, vrty); - velkou hlukovou zátČž v bezprostĜední blízkosti významných komunikací pĜesahující hygienické limity a hlukovou zátČž z jiných zdrojĤ hluku; - úbytek zemČdČlské pĤdy, pĜedevším tlak na pĤdu I. a II. tĜídy ochrany; - nedobudovanou základní dopravní infrastrukturu. ěešení v územním plánu: Územní plán splĖuje požadavky na Ĝešení vyplývající z územnČ analytických podkladĤ. Územní plán respektuje jak požadavky územnČ analytických podkladĤ ORP PlzeĖ (Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce ORP PlzeĖ, aktualizace 2012) vþetnČ závČrĤ rozboru udržitelného rozvoje území vyplývajících ze SWOT analýz jednotlivých úsekĤ, tak doplĖující prĤzkumy a rozbory (limity využití území, hodnoty území, provČĜení nejvýznamnČjších požadavkĤ na provedení zmČn v území). Územní plán vytváĜí podmínky pro posilování silných stránek, odstraĖování slabých stránek, využívání pĜíležitostí a eliminaci hrozeb vyplývajících z ÚzemnČ analytických zásad PlzeĖského kraje. Podrobný zpĤsob naplnČní požadavkĤ je popsán v kapitolách, týkajících se jednotlivých okruhĤ.

C. Požadavky na rozvoj území obce Požadavky: Jsou popsány ve schváleném zadání územního plánu. Návrh územního plánu PlznČ bude zpracován v souladu s platnou legislativou pro celé správní území mČsta PlznČ. Jedná se o území, které je vymezeno souborem následujících 33

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ katastrálních území: Bolevec, PlzeĖ, Radþice u PlznČ, KĜimice, SkvrĖany, Valcha, Litice u PlznČ, Radobyþice, ýernice, Bruþná, HradištČ u PlznČ, Doudlevce, Koterov, Božkov, Lobzy, ýervený Hrádek u PlznČ, Újezd, Bukovec, Doubravka, PlzeĖ 4, Malesice, Dolní Vlkýš a Lhota u DobĜan. ěešení v územním plánu: Územní plán splĖuje požadavky na rozvoj území mČsta, definované v zadání, viz další text. Územní plán je zpracován pro celé správní území mČsta. Hlavní zásady rozvoje mČsta: Územní plán vytváĜí podmínky pro rozvoj PlznČ jako silného hospodáĜského, správního, kulturního a spoleþenského centra západních ýech pĜi uplatĖování zásad udržitelného rozvoje, to znamená harmonizace hospodáĜského rĤstu, sociální soudržnosti a vysoké kvality životního prostĜedí. Územní plán vytváĜí podmínky pro rozvoj mČsta jako pĜíjemného místa k životu, k práci i trávení volného þasu obyvatel. PlzeĖ chce poskytovat atraktivní pĜíležitosti pro uplatnČní vysoce kvalifikovaných pracovníkĤ všech profesí. Územní plán vytváĜí podmínky pro zdravý rĤst mČsta a rozvoj základních mČstských funkcí návrhem dostateþného a odĤvodnČného množství nových dostupných ploch pro zástavbu, a to za požadavku zachování ekologické stability území a vytvoĜení pĜedpokladĤ odpovídajícího vybavení území dopravní a technickou infrastrukturou. Územní plán vytváĜí podmínky pro hospodáĜský rozvoj mČsta návrhem dostateþné nabídky ploch, a to jak zastavitelných, tak pĜestavbových – transformaþních, pro vČdu, výzkum a výrobu s vyšší pĜidanou hodnotou i jiné formy hospodáĜské þinnosti. Územní plán zcela vyluþuje rozvoj tČžkého prĤmyslu a dalších výrob, který by svými negativními vlivy narušil kvalitu životního prostĜedí, naopak vytváĜí územní pĜedpoklady návrhem ploch výroby a skladování. Územní plán vytváĜí podmínky pro rozvoj bydlení, pro rĤzné formy bytové zástavby. Tato pestrost forem je dána návrhem rĤznorodé prostorové regulace, která umožĖuje realizaci všech vhodných typĤ struktury zástavby (rodinné domy, bytové domy atd.). Dostateþná nabídka ploch pro bydlení, a to jak zastavitelných, tak pĜestavbových – transformaþních, podstatnČ omezí nežádoucí suburbanizaþní tendence. Územní plán vytváĜí podmínky pro fungování mČsta jako silného regionálního centra zajištČním územních pĜedpokladĤ pro umístČní významných kulturních, sportovnČ rekreaþních, školských a spoleþenských zaĜízení, zdravotnických a sociálních služeb. Obþanské vybavení regionálního a celomČstského významu (napĜ. Fakultní nemocnice, ZOO, ZýU, sportovní areál ve Štruncových sadech atd.) je vymezeno jako samostatná plocha s rozdílným využitím „obþanské vybavení“. Další zásady rozvoje mČsta: Územní plán navrhuje plochy s rozdílným zpĤsobem využití pokud možno vyváženČ, s ohledem na charakter území, jak v rámci celého mČsta, tak v rámci jeho jednotlivých þástí. Územní plán zachovává princip návrhu ploch s rozdílným zpĤsobem využití jako ploch polyfunkþních s pomČrnČ velkou mírou flexibility zpĤsobu využití v závislosti na charakteru jednotlivých lokalit a podmínek jejich rozvoje. 34

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Územní plán preferuje dostavbu zahuštČním zástavby již v pĜedchozím územním plánu vymezených zastavitelných ploch pĜed záborem zemČdČlského pĤdního fondu a pĜírodních ploch, omezuje rozvoj na kvalitní zemČdČlské pĤdČ, maximálnČ chrání zemČdČlskou pĤdu I. a II. tĜídy ochrany. Územní plán zajišĢuje pĜedpoklady zvyšování obytného standardu mČsta vymezením vybraných veĜejných prostranství, která jsou dĤležitá pro celkový obraz mČsta. Chrání zejména stávající vybraná veĜejná prostranství vþetnČ veĜejných prostranství s pĜevahou parkových ploch. Územní plán potvrzuje stávající plochy pro rekreaci v maximální možné míĜe pro svĤj pĤvodní úþel, tedy pro rekreaþní využití s pĜevahou nezastavitelných ploch zelenČ a nízkým prostavČním území formou objektĤ pro individuální rodinnou rekreaci a zahrádkáĜských chat. Nenavrhuje plošnou zmČnu tČchto rekreaþních ploch ve prospČch ploch pro bydlení s výjimkou v pĜedchozím územním plánu vymezených ploch „bydlení a rekreace - BR“. Hlavním dĤvodem zmČny území „BR“ na plochy smíšené obytné je skuteþnost, že v tČchto plochách jsou již realizovány (v souladu s pĜedchozím územním plánem - ÚPMP) rodinné domy a není vhodné „snižovat“ charakter plochy z hlediska zpĤsobu využití. Jednotlivé zásady rozvoje území mČsta a zpĤsob jejich Ĝešení jsou podrobnČji popsány v kapitole 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení.

D. Požadavky na plošné a prostorové uspoĜádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspoĜádání krajiny) Požadavky: Jsou popsány ve schváleném zadání územního plánu. ěešení v územním plánu: Plošné uspoĜádání území Územní plán þlení správní území mČsta podle konkrétních podmínek PlznČ na jednotlivé plochy s rozdílným zpĤsobem využití v souladu s vyhláškou þ. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znČní vyhlášky þ. 431/2012 Sb. PodrobnČji popsáno v kapitole 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení. Plochy se s pĜihlédnutím k úþelu a podrobnosti popisu a zobrazování v územním plánu vymezují zpravidla o rozloze vČtší než 2000 m² dle § 3, odst. 1 vyhlášky þ. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znČní vyhlášky þ. 431/2012 Sb. Na základČ požadavku Odboru životního prostĜedí Krajského úĜadu PlzeĖského kraje se plochy skladebných prvkĤ ÚSES v územním plánu pĜednostnČ vymezují jako plochy pĜírodní podle § 16 vyhlášky þ. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znČní vyhlášky þ. 431/2012 Sb. a jako takové jsou v rámci koncepce uspoĜádání krajiny považovány za nezastavitelné, s výjimkou možnosti umístČní nezbytných staveb a zaĜízení technické a dopravní infrastruktury a eventuálních dalších staveb dle pĜíslušných regulativĤ zpĤsobu využití. Urbanistická koncepce Územní plán stanovuje základní urbanistickou koncepci mČsta, vymezuje zastavitelné a nezastavitelné plochy, definuje plochy pĜestavbové – transformaþní. Územní plán þlení 35

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ správní území mČsta na základní skladebné plošné jednotky – lokality, a to dle jejich charakteru, v pĜípadČ zastavČného území pĜedevším dle urbanistické struktury zástavby tČchto lokalit. Z hlediska ochrany hodnot v území, pĜedevším pĜírodních, vytváĜí územní plán podmínky pro ochranu krajiny pĜed masivním nekoordinovaným rozšiĜováním zástavby, k udržení citlivé a proporcionální rovnováhy mezi zastavitelným – urbanizovaným – mČstským na stranČ jedné a nezastavitelným – neurbanizovaným - krajinným územím na stranČ druhé. Stanovuje tedy tzv. „první þáru urbanismu“. Územní plán svojí koncepcí uspoĜádání území, základními kompoziþními principy, zpĤsobem využití území, rozsahem zastavitelných (rozvojových) ploch a charakterem pĜestavbových transformaþních ploch neovlivĖuje zásadním zpĤsobem stabilizovanou urbanistickou strukturu mČsta, naopak zdĤrazĖuje její pozitivní rysy. Z hlediska širších vztahĤ a vazeb na sousední obce nedojde k žádným podstatným zmČnám, které by tyto vztahy narušily. Nedochází ke zmČnČ zpĤsobu využití území na kontaktu mČsta PlznČ a jednotlivých sousedících obcí. ZpĤsob využití je koordinován s územními plány tČchto obcí. Jsou respektovány a rozvíjeny principy jak krajinných vazeb (ÚSES), tak „liniových“ systémĤ (dopravní a technická infrastruktura). Územní plán stanovuje základní koncepci mČsta: nezastavitelnost Ĝíþních údolí, kompaktní mČsto s intenzivní kvalitní strukturou zástavby centra a navazujících ploch a postupné rozvolĖování zástavby smČrem od centra mČsta k jeho okrajĤm. Územní plán územnČ chrání historické jádro, vyhlášenou MČstskou památkovou rezervaci, respektuje a posiluje centrum mČsta dĤrazem na zvýšení jeho kompaktnosti, intenzitu využití jeho potenciálu a revitalizaci mnohdy narušené urbanistické struktury. Tato ochrana je zajištČna pĜedevším stanovenou prostorovou regulací a podmínkou ochrany a dalšího rozvoje hodnot v popisu pro konkrétní lokalitu. Územní plán zvýrazĖuje kompoziþní osy hlavních þástí PlznČ, mČstské tĜídy - pĤvodní císaĜské silnice - smČĜující radiálnČ do stĜedu mČsta a potvrzuje a zdĤrazĖuje jejich význam pro obraz mČsta. Územní plán potvrzuje svébytnost jednotlivých mČstských þástí s jádry pĤvodních vesnic (Bolevec, Božkov, Bukovec, ýervený Hrádek, Dolní Vlkýš, HradištČ, Koterov, Litice, Malesice, Radþice, Radobyþice, Újezd), které mají svébytný vývoj a historii a nČkteré z nich jsou vyhlášeny za vesnické památkové rezervace a vesnické památkové zóny. Tyto þásti mČsta jsou vnímány jako svébytné celky s charakteristickým uspoĜádáním, územní plán tuto skuteþnost zohledĖuje pĜedevším v podmínkách prostorové regulace tak, aby zĤstal zachován charakter a mČĜítko tČchto þástí.

Koncepce uspoĜádání krajiny Územním plánem se koncepce uspoĜádání krajiny zásadnČ nemČní. Základem jsou zemČdČlské plochy, lesy, vodní toky a plochy. ZemČdČlské plochy tvoĜí 36,5 % mČstského území. Zahrnují ornou pĤdu, trvalé travní porosty a pĜírodní plochy. V zemČdČlských plochách jsou na nČkterých místech zastoupeny zahrady a zahrádky s chatami a rekreaþními domky. Lesy pĜedstavují 18,7 % mČstského území. PotĜeba územního zajištČní základních prvkĤ územního systému ekologické stability a obecného zvýšení stability krajiny se v nČkolika pĜípadech projevila návrhem zalesnČní zemČdČlských pozemkĤ, pĜevážnČ orné pĤdy. 36


1_46 Bolevecké rybníky (u Boleveckého hĜbitova, u KošináĜe) 1_58 Zámeþek (nad Zámeþkem) 2_40 Božkov – Pytel (u lesní cesty do Pytle, u bývalého odkalištČ) 3_75 Nová Hospoda – krajina (bývalá výdušná jáma) 4_44 Berounka – Bukovec (po tČžbČ štČrkopísku v Bukovci) 6_12 ýertĤv les (u ýertova lesa) 6_13 Litice – krajina (u lomu Dubová hora - dvČ þásti) 7_7 Radþice – krajina (u mČstského okruhu za Sylvánským vrchem) 8_11 ýernice – krajina (pod ýervenou skálou) 10_7 Lhota – krajina (u pĜistávací dráhy - þtyĜi þásti, u kaolinového lomu - dvČ þásti) Ze stejných dĤvodĤ je do pĜírodních ploch zaĜazeno nČkolik vČtšinou existujících ploch s dĜevinnými porosty, které nebyly vymezeny v územním systému ekologické stability. Jednotlivé zásady urbanistické koncepce a koncepce uspoĜádání krajiny a zpĤsob jejich Ĝešení v územním plánu jsou podrobnČji popsány v kapitole 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení. E. Požadavky na Ĝešení veĜejné infrastruktury Požadavky: Jsou popsány ve schváleném zadání územního plánu. V územním plánu budou definovány základní prvky veĜejné infrastruktury odpovídající svým rozsahem a velikostí mČĜítku územního plánu. Jedná se o: - dopravní infrastrukturu; - technickou infrastrukturu; - obþanské vybavení; - veĜejná prostranství. Jednotlivé zásady koncepce veĜejné infrastruktury a zpĤsob jejich Ĝešení v územním plánu jsou podrobnČji popsány v kapitole 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení. Vybrané prvky veĜejné infrastruktury budou zaĜazeny mezi veĜejnČ prospČšné stavby – viz þást „G“ zadání. Dopravní infrastruktura ěešení v územním plánu: V souladu s podmínkami zadání je dopravní systém stanoven tak, aby splĖoval požadavky a potĜeby všech skupin uživatelĤ, souþasnČ je výhodný z celospoleþenského hlediska. Návrh nereaguje jen na prosté naplĖování požadavkĤ jednotlivých druhĤ dopravy, ale vytváĜí územní pĜedpoklady pro provázanost a koordinaci dopravního systému a vytváĜí tak podmínky pro usmČrĖování pomČru pĜepravní práce ve prospČch neautomobilové dopravy. Dává tak možnost vzniku efektivního dopravního systému s minimalizací negativních dopadĤ na životní prostĜedí a urbanistickou strukturu mČsta. Za tímto úþelem byl pĜi tvorbČ územního plánu ovČĜován a stanoven široký soubor opatĜení od návrhu komunikaþní sítČ pĜes záchytná parkovištČ, pĜestupní terminály, železniþní zastávky až po vytváĜení vhodných podmínek pro pČší a cyklistickou dopravu.

37

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Komunikaþní síĢ PĜi návrhu územního plánu byla vyhodnocena stávající komunikaþní síĢ jak z hlediska naplĖování dopravních požadavkĤ, tak z hlediska vlivĤ na mČstskou zástavbu. Návrh komunikaþní sítČ vytvoĜil územnČ plánovací podmínky pro snížení zátČží automobilové dopravy v centru mČsta. Jednotlivé úseky komunikaþní sítČ byly rozdČleny dle funkþních skupin (dálnice, rychlostní komunikace, sbČrné komunikace, obslužné komunikace a pČší a obytné zóny). Komunikaþní síĢ byla stanovena s odstupĖovaným dopravním komfortem, jehož kvalita klesá smČrem do stĜedu mČsta a stoupá k jeho okraji. Základním prvkem návrhu je mČstský okruh. PĜi jeho návrhu byl dle místních podmínek upĜednostĖován vysoký dopravní komfort tak, aby podmínkami pro rychlou a pohodlnou jízdu byla kompenzována nevýhoda vČtší délky okružních tras. V koordinaci s návrhem mČstského okruhu byl pro automobilovou dopravu omezen význam radiál ve prospČch mČstské veĜejné, pČší a cyklistické dopravy. Stanovením komunikaþní sítČ s odstupĖovaným dopravním komfortem byly zohlednČny požadavky ochrany ploch pro bydlení. Ve významných pĜírodních území byly komunikace Ĝešeny formou estakády tak, aby se minimalizoval kontakt komunikace s okolním územím. Dopravní funkþnost návrhu byla ovČĜena na digitálním modelu komunikaþní sítČ a byly provedeny korekce navrženého Ĝešení. PracovnČ bylo navrženo pĜevedení silnic I. tĜíd na mČstský okruh. Pracovní návrh byl konzultován s dotþenými organizacemi státní správy a krajské a mČstské samosprávy a hodnocen z koncepþního hlediska, hlediska pĜípravy investic, z hlediska vlivĤ na finanþní zajištČní rozvoje komunikaþní sítČ, z hlediska legislativních možností. Výsledek ovČĜení byl negativní. V návrhu Územního plánu PlzeĖ nebylo možné pĜevedení silnic I. tĜíd na mČstský okruh, a to z dĤvodu fixování jejich tras v Aktualizaci þ. 1 Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje. NepĜíznivČ bylo hodnoceno možné narušení investiþní pĜípravy staveb, zejména západní þásti mČstského okruhu a možné vČtší finanþní zatížení mČsta pĜi správČ a údržbČ komunikací. PĜesto navržená koncepce komunikaþní sítČ, zejména zaĜazení navrhovaných úsekĤ mČstského okruhu, v budoucnu umožĖuje pĜevedení prĤjezdních úsekĤ silnic I. tĜíd na mČstský okruh a toto Ĝešení je pro delší þasový horizont sledováno jako cílové. V návrhu územního plánu je však potvrzeno vedení odpovídající nadĜazené územnČ plánovací dokumentaci. Pro jižní þást mČstského okruhu v úsecích Na RĤžku – Zborovská a Zborovská – Sukova, které procházejí zástavbou, byly ovČĜeny možnosti technického Ĝešení komunikace. Jako alternativa ke stávajícímu stavu byl provČĜen návrh podpovrchového vedení trasy. Toto Ĝešení by zvýšilo kapacitu a dopravní kvalitu trasy a snížilo negativní vlivy dopravy na okolí. Pro návrh podpovrchových úsekĤ ve sledované trase byla s výhodou využita vyšší nadmoĜská výška zastavČných území a naopak nižší nadmoĜská výška úsekĤ, které nemají kontakt se zástavbou. Podpovrchové úseky byly Ĝešeny formou dvoupruhových tunelĤ a byly urþeny pro cesty projíždČjící daným územím. Povrchová trasa vedená v profilu stávajících komunikací byla ponechána pro lokální dopravu. Návrh ovČĜil technickou reálnost podpovrchových úsekĤ. Porovnání technické nároþnosti s modelovanou úrovní dopravních zátČží neprokázalo opodstatnČní tohoto Ĝešení. Vedení mČstského okruhu v ovČĜované tunelové alternativČ nebylo v návrhu územního plánu zohlednČno. Výsledné Ĝešení zapracované do návrhu Územního plánu PlzeĖ pĜedpokládá vedení mČstského okruhu ve stávajících povrchových trasách kromČ kĜížení se železniþní tratí PlzeĖ – Železná Ruda, kde je potvrzeno dĜíve projektovČ zpracované mimoúrovĖové kĜížení. V návrhu územního plánu byl provČĜen a zohlednČn požadavek Ministerstva dopravy ýR nevymezovat v ochranných pásmech dálnice a v ochranných pásmech silnic I. tĜíd zastavitelné - rozvojové (návrhové), pĜestavbové - transformaþní plochy ani plochy územních rezerv, které by umožĖovaly realizaci objektĤ a zaĜízení, pro které jsou stanoveny hygienické limity hluku z provozu silniþní dopravy. Tento požadavek byl zanesen do podmínek prostorového Ĝešení zástavby jednotlivých lokalit.

38

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ SouþasnČ byla provČĜena pĜipomínka neĜešit napojení pĜestavbových a zastavitelných rozvojových ploch ze silnic I. tĜíd. Tuto podmínku u prĤjezdních úsekĤ silnic I. tĜíd nebylo možné v mČĜítku územního plánu obecnČ zohlednit a její naplĖování bude pĜedmČtem konkrétního Ĝešení jednotlivých lokalit. Její naplĖování bude závislé na funkþní tĜídČ komunikace, kterou jednotlivé prĤjezdní úseky silnic I. tĜíd využívají pro vedení zastavČným územím. U komunikací funkþní tĜídy B a u komunikací funkþní tĜídy B se sníženým dopravním komfortem, kde urbanistická struktura pĜedpokládá tČsné obestavČní uliþního prostoru, není možné pĜímé dopravní napojení objektĤ vylouþit. Statická doprava Návrh Ĝešení statické dopravy naplĖuje podmínky zadání. Po vyhodnocení souþasné organizace dopravy v klidu Ĝešení navrhuje rozvíjet tento systém tak, aby se stal významným nástrojem organizace udržitelné mČstské dopravní mobility. Pro tento zámČr byly vytvoĜeny územní pĜedpoklady vymezením ploch pro záchytná parkovištČ P+R a P+G. PĜitom byla provedena celková revize systému záchytných parkovišĢ. Na základČ vyhodnocení trendĤ poptávky byly navýšeny plochy pro záchytná parkovištČ P+R, naopak poþet navrhovaných objektĤ pro parkovištČ P+G byl snížen. Pro navržená parkovištČ P+R byly zpracovány návrhy možného Ĝešení a vymezeny návrhové plochy. Pro Ĝešení záchytu pro silnici I/20 od Karlových VarĤ neposkytuje území Košutky vhodnou plochu pro záchytné parkovištČ P+R. Jeho funkci budou suplovat nejbližší záchytná parkovištČ dostupná s využitím mČstského okruhu. V územním plánu byla potvrzena stávající plocha pro parkování autobusĤ a stávající plocha záchytného parkovištČ pro nákladní dopravu a byly navrženy další plochy pro dopravu v klidu u významných zaĜízení obþanského vybavení. Pro historické jádro mČsta byly navrženy parkovací objekty mimo území mČstské památkové rezervace. MČstská veĜejná doprava PĜi návrhu územního plánu byla provedena analýza mČstské veĜejné dopravy a to i ve vazbČ na integrovaný systém veĜejné dopravy a byla provedena kvantifikace potĜeby dopravní obsluhy. Podkladem byl dokument „Rozvojová území - Požadavky na obsluhu veĜejnou dopravou“ (ÚKRMP, PMDP, 2010). Z hlediska návazností na pĜímČstskou dopravu vychází návrh z koncepþních dokumentĤ poĜízených pro veĜejnou dopravu PlzeĖským krajem, kterými jsou „PĜestupní uzly Integrované dopravy PlzeĖska (IDP) na území mČsta PlznČ (POVED, 2010)“ a „Plán dopravní obslužnosti PlzeĖského kraje (POVED, 2011)“. ěešení mČstské hromadné dopravy vychází z provázaného systému tramvajových, trolejbusových a autobusových linek. Cílem bylo vytvoĜit podmínky pro udržení, pĜípadnČ zlepšení pĜíznivého podílu veĜejné dopravy v dopravním systému. Na zatížených smČrech jsou vytváĜeny podmínky pro vhodnČjší elektrickou trakci s upĜednostnČním tramvajové dopravy. Pro tramvajovou dopravu byly vymezeny koridory umožĖující prodloužení tramvajových tratí do rozvojových lokalit Vinice – jih, Kasárna Slovany a Zelený trojúhelník – jih. Pro rozvoj trolejbusových tratí byly vymezeny plochy pro mČnírny dopravních podnikĤ. Pro vlastní obsluhu území byly stanoveny obratištČ MHD a v potĜebných pĜípadech vymezeny jejich územní nároky. Podpora elektrické trakce vytváĜí podmínky pro systém mČstské dopravy šetrný k životnímu prostĜedí. Pro technické zabezpeþení mČstské trolejbusové a autobusové dopravy byla vymezena plocha pro odstavování, servis a opravy vozidel v oblasti Karlov. SouþasnČ byly vytvoĜeny územnČ plánovací podmínky pro úpravu a rozšíĜení tramvajové vozovny Slovany a pro novou vozovnu tramvají v lokalitČ Zadní SkvrĖany. Železniþní doprava V územním plánu byla stanovena koncepce rozvoje železniþní infrastruktury zahrnující pĜestavbu železniþního uzlu PlzeĖ a do nČj zaústČné železniþní tratČ vþetnČ tratí pro „rychlá spojení“ a dále bylo stanoveno rozmístČní železniþních zastávek tak, aby se optimalizovala obsluha zastavitelného území. Návrh byl proveden na základČ ovČĜení rozsahu aktuálních investiþních zámČrĤ i výhledových zámČrĤ rozvoje železniþní sítČ. Pro zjištČný rozsah železniþní infrastruktury byly vymezeny „plochy dopravní infrastruktury – 39

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ železnice“ a pro realizaci jednotlivých zámČrĤ byly vymezeny „koridory pro železniþní infrastrukturu“. PĜi stanovení polohy jednotlivých zastávek byla v nČkterých lokalitách potvrzena stávající poloha, nČkde došlo k posunu zastávky nebo doplnČní zastávky zcela nové. Územní plán navrhuje nové uspoĜádání železniþních zastávek tak, aby železniþní doprava umožĖovala dopravní obsluhu vČtšiny zastavČného a zastavitelného území. PČší a cyklistická doprava V územním plánu je navržena základní síĢ stezek pro chodce a cyklisty systémovČ dĤležitá pro zajištČní vnČjších vazeb a pro pĜevedení dálkových mezinárodních a regionálních tras pĜes území mČsta. Pro Ĝešení této sítČ jsou využity pĜíhodné podmínky Ĝíþních údolí i pĜíhodné podmínky podél ostatních vodních tokĤ. Pro návrh tras byla využita studie „PlzeĖ, sportovnČ rekreaþní trasy v údolích Ĝek – greenways“ a navazující podrobnČjší dokumentace na jednotlivé úseky greenways. Návrh zahrnuje i další trasy podél vodních tokĤ, a to podél Vejprnického, Hrádeckého a Božkovského potoka a podél boleveckých rybníkĤ. Vedení tras je v souladu s Koncepcí cykloturistiky a cyklodopravy PlzeĖského kraje. Návaznost greenways na sousední obce byla provČĜena v územních plánech okolních obcí, v územním plánu Vejprnic, DobĜan, Útušic, Starého Plzence, Kyšic a Zruþe – Sence jsou zaneseny navazující pČší a cyklistické trasy, v ostatních obcích se jedná o stávající cesty. Outdoorové zázemí jednotlivých tras územní plán detailnČ neĜeší, ale trasy vedené v krajinném prostĜedí umožĖují jejich doplnČní dalšími sportovními aktivitami, odpoþinkovými místy atd. Letecká doprava Na území mČsta PlznČ bylo, vzhledem k navrženému rozvoji, novČ vymezeno letištČ Letkov, urþené pro sportovní úþely, vyhlídkové a kontrolní lety atd. Ve shodČ se Zásadami územního rozvoje PlzeĖského kraje byla na katastrálním území Lhota vymezena záložní a pĜistávací vojenská dráha vþetnČ souvisejících ploch. Rozsah letištČ LínČ se nemČní a na správní území mČsta PlznČ zasahují pouze jeho stávající ochranná pásma. NemČní se též poþet a lokalizace stávajících heliportĤ. Podmínky pro koordinaci dopravního systému Územní plán vytváĜí podmínky pro koordinovaný a provázaný rozvoj všech složek dopravního systému. Návrh provázanosti jednotlivých systémĤ vychází z dokumentu Zásady rozvoje dopravního systému mČsta PlznČ (ÚKRMP, 2010), který byl zpracován jako podklad územního plánu a schválen Radou mČsta PlznČ. Hlavní zásadou rozvoje dopravního systému mČsta je naplnit potĜeby všech skupin uživatelĤ dopravního systému a zároveĖ zajistit výhodnost Ĝešení z celospoleþenského hlediska. Z toho vyplývají požadavky nezvyšovat podíl individuální automobilové dopravy v dopravním systému a souþasnČ snížit tlak automobilové dopravy na centrum mČsta. Pro dosažení tČchto zámČrĤ je nutné rozvíjet dopravní systém jako provázaný celek a využít vzájemné vazby mezi jednotlivými druhy dopravy. Územní plán vytváĜí podmínky pro zajištČní základních pĜedpokladĤ rozvoje dopravního systému, mezi které patĜí: - komunikaþní síĢ s odstupĖovaným dopravním komfortem, která pĜispívá ke snížení prĤjezdné automobilové dopravy v centru; - regulace parkování v centru mČsta, která pĜispívá ke snížení cílové automobilové dopravy v centru mČsta; - preference mČstské veĜejné dopravy, která zajišĢuje snížení podílu vnitromČstské automobilové dopravy; - využití potenciálu železnice jako páteĜního prvku pĜímČstské veĜejné dopravy, které pĜispívá ke snižování pĜímČstské automobilové dopravy smČĜující do mČsta;

40


rozvíjení podmínek pro chodce a cyklisty, které pĜispívá ke zvyšování podílu neautomobilové dopravy; jednotná dopravnČ urbanistická koncepce provazující dopravní systém s urbanistickým rozvojem území.

Územní plán vytváĜí územní podmínky pro rozvoj jednotlivých druhĤ dopravy a pro jejich vzájemnou provázanost. Pro koordinaci mezi jednotlivými druhy dopravy územní plán zajišĢuje územní podmínky pro záchytná parkovištČ, která zajišĢují vazby mezi individuální pĜímČstskou automobilovou dopravou, mČstskou hromadnou dopravou a pČší dopravou v centru, a pro pĜestupní terminály a uzly, které zajišĢují pohodlné pĜestupy mezi pĜímČstskou autobusovou dopravou, železniþní dopravou a mČstskou hromadnou dopravou.

Technická infrastruktura ěešení v územním plánu: Územní plán splĖuje požadavky na Ĝešení technické infrastruktury, uvedené v zadání. V rámci podrobnosti zpracování ÚP vytváĜí podmínky pro další rozvoj dílþích infrastrukturních systémĤ vþetnČ posílení jejich spolehlivosti. ÚP dále zohledĖuje plánované investiþní akce a možnosti vzájemné koordinace liniových staveb technické a dopravní infrastruktury. U vodohospodáĜské infrastruktury byly specifikovány nejvýznamnČjší podmiĖující investice, které jsou zásadní z hlediska dalšího rozvoje zastavitelného území. V rámci jednotlivých obslužných infrastrukturních systémĤ byl pĜi zpracování ÚP posouzen potenciál stávajících zdrojĤ a pĜenosové schopnosti distribuþních cest. V rámci ÚP byly vymezeny nové a potvrzeny stávající plochy/þásti ploch pro umístČní technické infrastruktury a dále koridory/trasy pro vedení liniových staveb vþetnČ ochranných a bezpeþnostních pásem nadzemních vedení VN a VVN a VTL plynovodĤ. Návrhy Ĝešení koncepce technické infrastruktury byly prĤbČžnČ konzultovány s jednotlivými majiteli, správci a provozovateli. Jako nereálný se vzhledem k podrobnosti zpracování ÚP jeví požadavek zadání ÚP na „zvážení stanovení parametrĤ plynových zaĜízení s ohledem na stav kvality ovzduší“. Všechna provozovaná plynová zaĜízení (z formulace požadavku na zpracování ÚP se jedná pravdČpodobnČ o kotle a kotelny) musí plnit pĜedepsané emisní limity. Otázkou, kterou ÚP neĜeší, zĤstává, jak plnČní tČchto limitĤ kontrolovat. Požadavek na „neumožnČní“ výstavby fotovoltaických elektráren – solárních parkĤ v zastavČném a zastavitelném území byl akceptován pro pĜípadné zámČry výstavby tČchto komplexĤ na terénu ve volných plochách. Výstavba tČchto zaĜízení bude možná pouze na stĜechách objektĤ ve výrobních nebo logistických areálech nebo na stĜechách jiných objektĤ v pĜípadech, že budou plnit pouze funkci pokrytí vlastní spotĜeby elektrické energie.

Obþanské vybavení ěešení v územním plánu: V oblasti ekonomického a sociodemografického pilíĜe: Územní plán umožĖuje umísĢování nových objektĤ obþanského vybavení obecnČ v rĤzných plochách s rozdílným zpĤsobem využití (plochy rekreace, plochy obþanského vybavení, plochy obytné, vymezené þásti ploch s rozdílným zpĤsobem využití urþené pro obþanské vybavení), umístČní objektu obþanského vybavení je možné pouze pĜi souþasném respektování charakteru lokality a podmínek jejího rozvoje.

41

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Územní plán umožĖuje umísĢování nových objektĤ sociálních služeb pro seniory a další sociální skupiny v rĤzných plochách s rozdílným zpĤsobem využití (plochy obþanského vybavení, plochy obytné, vymezené þásti ploch s rozdílným zpĤsobem využití urþené pro obþanské vybavení), umístČní objektu sociálních služeb je možné pouze pĜi souþasném respektování charakteru lokality a podmínek jejího rozvoje. Územní plán umožĖuje umísĢování nových objektĤ mateĜských škol v rĤzných plochách s rozdílným zpĤsobem využití (plochy obþanského vybavení, plochy smíšené obytné, vymezené þásti ploch s rozdílným zpĤsobem využití urþené pro obþanské vybavení), umístČní objektu mateĜské školy je možné pouze pĜi souþasném respektování charakteru lokality a podmínek jejího rozvoje. Územní plán potvrzuje stávající rekreaþní areály – veĜejné plochy sportu a vytváĜí podmínky pro umístČní nových (napĜ. v samostatné lokalitČ 1_22 Pod Sytnou), rozmístČní areálĤ je potvrzeno „Koncepcí sportu mČsta PlznČ“. Územní plán respektuje stávající plochy sloužící pro rekreaci (chatové osady), které byly v pĜedchozím územním plánu zaĜazeny do ploch „rekreace individuální“ a zaĜazuje je do plochy s rozdílným zpĤsobem využití „Plochy rekreace“. SouþasnČ do této plochy pĜiþleĖuje vČtšinu ploch dĜíve zaĜazených do ploch „zahrady“ a „zahrádky“. Jednotlivé požadavky této kapitoly a zpĤsob jejich Ĝešení v územním plánu jsou podrobnČji popsány v kapitole 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení.

VeĜejná prostranství ěešení v územním plánu: Územní plán vymezuje vybraná veĜejná prostranství, jako plochy veĜejnČ pĜístupné. Systém ploch vybraných veĜejných prostranství udává mj. informaci o prostupnosti územím. Územní plán þlení plochy vybraných veĜejných prostranství na veĜejná prostranství a veĜejná prostranství s pĜevahou parkových ploch. VeĜejná prostranství mají charakter zejména komunikací, námČstí, ulic, chodníkĤ, nadchodĤ, podchodĤ, nábĜeží, podle režimu užívání pĜístupnosti pak i prĤchodĤ, pasáží. VeĜejná prostranství s pĜevahou parkových ploch mají charakter ucelených sadovnických úprav, které v zástavbČ plní funkci pĜedevším rekreaþní a estetickou, a které utváĜejí nebo doplĖují dané prostĜedí. Územní plán definuje plochy vybraných veĜejných prostranství jako nezastavitelné. Podle charakteru lze na veĜejném prostranství umisĢovat pouze prvky mČstského mobiliáĜe (napĜ. laviþky, pítka, restauraþní pĜedzahrádky, odpadkové koše, osvČtlení, výtvarné artefakty atd.) vþetnČ nČkterých drobných objektĤ, napĜ. stánkĤ. Na veĜejném prostranství lze dále umisĢovat nezbytnČ nutné prvky technické a dopravní infrastruktury. Jednotlivé požadavky této kapitoly a zpĤsob jejich Ĝešení v územním plánu jsou podrobnČji popsány v kapitole 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení.

F. Požadavky na rozvoj a hodnoty území ěešení v územním plánu: Územní plán návrhem vhodných ploch s rozdílným zpĤsobem využití a stanovením odpovídající prostorové regulace respektuje, chrání a rozvíjí následující hodnoty:

42

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Kulturní a urbanistické hodnoty: -

-

-

urbanisticky cenná zástavba, která se nachází v chránČném území vyhlášené MČstské památkové rezervace (historické jádro mČsta), v mČstských památkových zónách (Bezovka, soubor lochotínských vil), v památkových rezervacích lidové architektury (historická jádra pĤvodních vsí Božkov, ýernice, Koterov), v památkových zónách lidové architektury (historická jádra pĤvodních vsí Bolevec, Bukovec, ýervený Hrádek, Lobzy, KĜimice, Radþice, Újezd); nemovité národní kulturní památky (nejvýznamnČjší dominanta kostel sv. BartolomČje, Selský dvĤr v Plzni – Bolevci) a nemovité kulturní památky zapsané v ÚstĜedním seznamu nemovitých kulturních památek (ÚSKP) chránČných dle zákona þ. 20/1987 Sb., o státní památkové péþi; archeologické lokality dle Státního archeologického seznamu; další významné stavební dominanty (napĜ. Kalikovský mlýn, Hlavní nádraží ýD, TyršĤv most, Okresní soud na „Hamburku“, kostel u Ježíška, pivovarský vodojem); drobná sakrální architektura v krajinČ; historické panorama mČsta.

PĜírodní hodnoty -

-

významné krajinné prvky vyhlášené podle § 3 zákona þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny (lesy, vodní toky s nivami a rybníky); prvky registrované þi navržené k registraci podle § 6 zákona þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny (remízy, parkové úpravy atp.); územní systém ekologické stability s návazností na þásti systému v okolí mČsta; památné stromy a aleje; pĜírodní rezervace (Kamenný rybník, Petrovka, ZábČlá); pĜírodní památky (ýertova kazatelna, Doubí, Kopeckého pramen, Malesická skála); evropsky významná lokalita Natura 2000 PlzeĖ – ZábČlá (lokalita páchníka hnČdého, CZ 0323159 PlzeĖ); pĜírodní park Horní Berounka, navržené pĜírodní parky Údolí Mže a Údolí Radbuzy a Úhlavy; vyhlášené rekreaþní oblasti (Bolevecké rybníky, ýeské údolí, Dubová hora, Homolka, Chlum, Pytel, Špitálský les, Valcha, ZábČlá); vyhlídkové body (rozhledna na Chlumu, Sylvánský vrch, vyhlídka Švabiny, Mikulka, Háje – RadynČ aj.) a jejich pohledové osy, které jsou zobrazeny ve schématu B – výškové þlenČní; krajináĜské hodnoty území, zejména rybniþní soustava s navazujícími lesními plochami údolní systém Ĝek; systém mČstských a krajinných zelených ploch; zemČdČlská pĤda I. a II. tĜídy ochrany; ucelené krajinné komplexy s nejhodnotnČjšími pĤdami a s trvalou perspektivou zemČdČlského využití; pozemky urþené k plnČní funkcí lesa.

Civilizaþní hodnoty: -

civilizaþní hodnoty území, tedy hodnoty území spoþívající napĜ. v jeho vybavení veĜejnou infrastrukturou, možností pracovních pĜíležitostí, v dopravní dostupnosti þástí mČsta, v dostupnosti veĜejné dopravy apod.

43

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ ěešení v územním plánu: Jednotlivé požadavky této kapitoly a zpĤsob jejich Ĝešení v územním plánu jsou podrobnČji popsány v kapitole 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení.

G. Požadavky na veĜejnČ prospČšné stavby, veĜejnČ prospČšná opatĜení asanace ěešení v územním plánu: Územní plán umisĢuje veĜejnČ prospČšné stavby v maximální možné míĜe na pozemcích ve vlastnictví mČsta, kraje a ýeské republiky. Územní plán vymezuje pozemky a stavby, pro které lze práva vyvlastnit (§ 170 stavebního zákona), a to veĜejnČ prospČšné stavby dopravní a technické infrastruktury vþetnČ plochy nezbytné k zajištČní její výstavby a Ĝádného užívání pro stanovený úþel. Územní plán respektuje veĜejnČ prospČšné stavby z nadĜazené územnČ plánovací dokumentace. Územní plán nevymezuje žádná veĜejnČ prospČšná opatĜení ani plochy pro asanaci. Funkþní prvky ÚSES nejsou - v souladu se stanoviskem Odboru životního prostĜedí PlzeĖského kraje - zaĜazeny mezi veĜejnČ prospČšná opatĜení.

H. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních pĜedpisĤ (napĜíklad požadavky na ochranu veĜejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpeþnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany pĜed povodnČmi a jinými rizikovými pĜírodními jevy) Požadavky: Ochrana veĜejného zdraví: - v území nebudou pĜipuštČny þinnosti, které vedou nebo by mohly vést ke zhoršení kvality ovzduší, viz. zákon þ. 288/2011 Sb., kterým se mČní zákon þ. 86/2002 Sb., o ochranČ ovzduší; - další požadavky vyplývající ze zvláštních pĜedpisĤ o požadavcích na ochranu veĜejného zdraví pĜed hlukem, tj. stanovit tato území jako plochu podmínČnČ pĜípustného využití z hlediska ochrany pĜed hlukem, tak aby byly dodrženy hygienické limity hluku v chránČném venkovním prostoru a chránČném venkovním prostoru staveb ve smyslu naĜízení vlády þ. 272/2011 Sb., o ochranČ zdraví pĜed nepĜíznivými úþinky hluku a vibrací. Požární a civilní ochrana: - Ĝešení komunikací a technického vybavení bude navrženo s ohledem na platné pĜedpisy požární ochrany; - do návrhu územního plánu budou zapracovány požadavky stanovené zvláštními právními pĜedpisy, tj. § 20, písm. a) – i) vyhlášky Ministerstva vnitra ýR þ. 380/2002 Sb., k pĜípravČ a provádČní úkolĤ ochrany obyvatelstva. Ochrana a bezpeþnost státu: - respektovat veškerá ochranná a bezpeþnostní pásma všech objektĤ a zaĜízení vedených v majetku Armády ýR.

44

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Nakládání s odpady: - pĜípadnČ vzniklé odpady budou odstranČny nebo pĜedány k využití v souladu s platnou legislativou v odpadovém hospodáĜství (zákon o odpadech a jeho provádČcí vyhlášky); - v územním plánu budou podporována zaĜízení a stavby urþená ke tĜídČní, úpravČ nebo využití odpadĤ. Ochrana ložisek nerostných surovin: - respektovat poddolovaná území (Dolní Vlkýš – Malesice, Lobzy, Bolevec - Senec, Božkov, PlzeĖ – Lochotín, PlzeĖ 3 – Doudlevce, PlzeĖ - ýernice, KĜimice); - respektovat chránČná ložisková území (Dolní Vlkýš, Lhota u DobĜan); - respektovat stará dĤlní díla (PlzeĖ - Božkov, PlzeĖ – Bílá Hora 2, PlzeĖ – Bílá Hora, PlzeĖ – Lobzy); - respektovat ložiska výhradní (Bukovec - štČrkopísky, Lhota u DobĜan – tČžba dĜívČjší, jíly, Litice u PlznČ - Dubová hora – tČžba souþasná, stavební kámen, Dolní Vlkýš – tČžba dĜívČjší, jíly); - respektovat dobývací prostory (Litice – tČžený, (stavební kámen), Koterov - netČžený, Lhota u DobĜan, netČžený, Dolní Vlkýš - netČžený, Bukovec- netČžený, (štČrkopísky); - respektovat tČžené ložisko nevyhrazeného nerostu (SkvrĖany – Valcha). Ochrana vodních zdrojĤ a tokĤ: - respektovat podmínky stanovených ochranných pásem vodních zdrojĤ - na pozemcích podél vodních tokĤ respektovat vodním zákonem pĜedepsaný prostor pro výkon správy vodního toku; - v záplavových územích je tĜeba respektovat omezení daná v aktivní zónČ ust. § 67 zákona þ. 254/2001 Sb., vodní zákon a souþasnČ mimo aktivní zónu vylouþit umístČní staveb a zaĜízení, která by mohla mít negativní vliv na odtokové pomČry, jakož i staveb, jejichž provoz by mohl ohrozit jakost povrchových a podzemních vod; - ve správním území mČsta PlznČ jsou stanovena záplavová území, vþetnČ vymezení aktivních zón u vodních tokĤ: Úhlava, Úslava Radbuza, Mže, Berounka, Vejprnický potok, Božkovský potok, Malesický potok a Bolevecký potok; - v návrhu Ĝešení volné krajiny klást dĤraz na zvýšení retenþní schopnosti krajiny, navrhnout revitalizaþní opatĜení. Pozemkové úpravy: - respektovat zpracované pozemkové úpravy; - respektovat zákon þ. 237/2011 Sb., kterým jsou blokovány nČkteré pozemky pro budoucí pozemkové úpravy. Ochrana pĜírody a krajiny: - provČĜit, upĜesnit a zapracovat ÚSES. Ochrana ZPF a PUPFL: - zpracování dalších stupĖĤ územního plánu bude dĤslednČ respektovat zásady ochrany zemČdČlského pĤdního fondu stanovené v § 4 zákona o ZPF; - poĜizovatel a projektant územního plánu zpracují revizi (tj. pĜehled již vyjmutých pĤd ze ZPF a novČ potĜebných k vyjmutí pro jednotlivé plochy s rozdílným zpĤsobem využití), a to zejména s pĜihlédnutím k aktuálním resp. aktuálnČ plánovaným potĜebám rozvoje mČsta PlznČ tak, aby navrhované nároky na zábor zemČdČlské pĤdy byly co nejmenší; - respektovat lesní pozemky a jejich ochranné pásmo. Ostatní limity: - respektovat ochranné pásmo hĜbitovĤ; - respektovat radioreléové trasy a ochranné pásmo radiolokaþního zaĜízení; 45


respektovat ochranná a bezpeþnostní pásma všech inženýrských sítí; respektovat silniþní a železniþní ochranná pásma; respektovat ochranná pásma pozorovacích vrtĤ ýHMÚ.

ěešení v územním plánu: Jednotlivé požadavky této kapitoly a zpĤsob jejich Ĝešení v územním plánu jsou podrobnČji popsány v kapitole 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení. I. Požadavky a pokyny pro Ĝešení hlavních stĜetĤ zájmĤ a problémĤ v území Požadavky: Urbanistické, dopravní a hygienické problémy v území: -

-

-

-

vytvoĜit pĜedpoklady pro zkapacitnČní kanalizaþních sbČraþĤ zvláštČ ve stĜedu mČsta, zlepšení technického stavu kanalizací, modernizace ýOV; minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z provozu stávající dopravní infrastruktury; zabývat se omezením individuální dopravy mČsta spojené s realizací moderních systémĤ hromadné dopravy, budováním systémĤ „Park and ride“ a „Park and go“ a také zlepšením nabídky parkovacích stání doplnČných o telematická zaĜízení (svČtelné informaþní tabule indikující blízká parkovištČ a poþet volných míst); v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláštČ citlivČ vyhodnocovat vznik nových prĤmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíĜení kapacity stávajících velkých a zvláštČ velkých zdrojĤ zneþišĢování nebo pĜeložek komunikací, logistických center a aktivit indukujících další dopravu. Prioritou jsou hustČ osídlené oblasti mČsta PlznČ, tedy zejména mČstské obvody PlzeĖ 1, PlzeĖ 2 – Slovany, PlzeĖ 3 a PlzeĖ 4, na jejichž území jsou opakovanČ vyhlašovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší; minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z provozu stávající dopravní infrastruktury; zabývat se omezením individuální dopravy mČsta spojené s realizací moderních systémĤ hromadné dopravy, budováním systémĤ „Park and ride“ a „Park and go“ a také zlepšením nabídky parkovacích stání doplnČných o telematická zaĜízení (svČtelné informaþní tabule indikující blízká parkovištČ a poþet volných míst); budovat pČší zóny; vymezovat plochy pro bydlení pokud možno mimo oblasti s vysokým radonovým indexem; urþit vhodné využití poddolovaných území; minimalizovat negativní vliv pĜípadné další tČžby nerostných surovin na složky životního prostĜedí; posílit ochranu zdroje pitné vody a zajistit ochranu náhradního zdroje pitné vody; omezit dopady lokálních povodní, tj. omezit rizika eroze (zatravnČní, protierozní opatĜení, retence); chránit lokální zdroje pitné vody, pĜedevším pĜed prĤmyslovou a zemČdČlskou þinností; zabývat se stavem rozvoje vodovodní infrastruktury; zvažovat citlivČ pĜípadnou expanzi staveb do volné krajiny; vytvoĜit pĜedpoklady pro odstranČní bodových dopravních závad, napĜ. úrovĖových železniþních pĜejezdĤ; zabývat se budoucí funkcí dnešní plochy PG západnČ u OC Plaza; zabývat se budoucí funkcí plochy „kasáren Slovany“; upĜesnit dnešní VPS D2 pĜeložka silnice I/27 v úseku Folmavská – LF; zabývat se budoucí funkcí dnešní plochy VD v jihovýchodním sektoru kĜižovatky Doudlevecká – U Trati. 46


Problémy k Ĝešení v oblasti ekonomického a sociodemografického pilíĜe: -

-

-

-

zabývat se nedostatkem zaĜízení pro seniory a další sociálnČ slabé skupiny; zabývat se nedostatkem mateĜských škol; zabývat se umístČním chybČjících nebo nedostateþnČ kapacitních veĜejných zaĜízení, jako napĜ. mČstskou knihovnou, kulturními sály, místy pro trhy, plochou pro cirkus, aquaparkem; zabývat se koncepþním Ĝešením rekreaþních areálĤ, chatových oblastí a zahrádkáĜských kolonií s cílem minimalizovat pĜechod rekreaþních objektĤ na trvalé bydlení; stanovit regulativy zamezující další pĜemČnČ chatových lokalit na plochy bydlení; obdobnČ postupovat i u dnešní funkce ZH a BR; posoudit potĜebnost rozvojových území pro výrobu i ve vztahu k lokalitČ Litice – Radobyþice. Potvrdit nepotĜebnost tČchto ploch na území mČsta. (ZmČna ZÚR PK byla ze strany mČsta PlznČ iniciována, v aktualizovaném dokumentu byla provedena úprava). zabývat se cyklistickými a pČšími trasami ve vazbách na okolí. V pĜípadČ potĜeby iniciovat úpravu ZÚR PK.

Hlavní stĜety zámČrĤ s územními limity: - respektovat vydaná platná územní rozhodnutí; - respektovat limity v území; - nové þi upravované ÚSES pĜednostnČ umisĢovat na pozemcích ve vlastnictví mČsta, kraje a státu. ěešení v územním plánu: Jednotlivé požadavky této kapitoly a zpĤsob jejich Ĝešení v územním plánu jsou podrobnČji popsány v kapitole 7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení.

J. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch pĜestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose ěešení v územním plánu: Územní plán vymezuje hranici zastavČného území mČsta v souladu s § 58 stavebního zákona. ZpĤsob vymezení hranice zastavČného území byl konzultován mj. s JUDr. Mareþkem v rámci právní konzultace dne 1. 7. 2015. V návrhu ÚP byla aktualizována hranice k datu 31. 7. 2015. Územní plán v rámci zachování kontinuity vývoje území, jeho stability a rovnČž z hlediska dĤvČryhodnosti územního plánu, jednoho za strategických dokumentĤ mČsta, ponechává v maximální míĜe zastavitelné plochy vymezené pĜedchozím územním plánem, s výjimkou tČch, pro jejichž vyĜazení jsou závažné dĤvody, popsané v kapitole 7. 10. OdĤvodnČní. Územní plán pĜi vymezování nových zastavitelných ploch respektuje potĜebu stabilizace dlouhodobého územního rozvoje mČsta. Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány pouze v pĜedpokládaných smČrech dlouhodobého vývoje a s ohledem na míru využití zastavČného území, dále s ohledem na úþelné využití a prostorové uspoĜádání území a na hospodárné využívání veĜejné infrastruktury. DĤležitá je mj. docházková vzdálenost k MHD. Pro zábor ZPF jsou navrhovány pouze nezbytnČ nutné plochy, pĜiþemž jsou upĜednostĖovány návrhy na pĤdách horší kvality. DĤraz je kladen na proveditelnost s ohledem na majetkové vztahy a reálnou dostupnost dopravní a technické infrastruktury.

47

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Územní plán, v rámci již zastavČného území mČsta, vymezuje plochy pĜestavby, resp. transformace jako zásadní moment uspoĜádání mČsta. Jako plochy pĜestavby jsou vymezeny zejména plochy bývalých prĤmyslových, výrobních areálĤ, které jsou nevyužité nebo jejich navrhované využití neodpovídá skuteþnosti. Velmi þasto se jedná o plochy, které jsou z hlediska pĤvodního zpĤsobu využití (výroba) nevhodné, naopak je žádoucí jejich zmČna na plochy smíšené obytné (napĜ. areály SvČtovar, Cukrovarská, Papírna Slovany). Územní plán vymezuje hodnotnou þást krajiny jako nezastavitelné území. Územní plán zohlednil výsledky procesu projednávání mimoĜádných zmČn Územního plánu mČsta PlznČ takto: - ZmČna þ. 1079 (PlzeĖ – Doudlevce): proces projednávání zmČny byl ukonþen ve fázi zadání, Územní plán PlzeĖ - návrh ponechává v ploše požadované zmČny, v souladu s urbanistickou koncepcí a koncepcí uspoĜádání krajiny, plochu zemČdČlskou; - ZmČna þ. 1080 (PlzeĖ – Studentská): zmČna byla zapracována, v území zmČny je navržena plocha obchodu, služeb a výroby, která svým charakterem odpovídá zpĤsobu využití požadované zmČny; - ZmČna þ. 674: PlzeĖ – Švabiny: v Územním plánu PlzeĖ jsou zohlednČny výsledky projednávání možností zástavby v lokalitČ a stanoviska DO, menší þást území je definována jako zastavitelná, zbývající plochy zĤstávají plochou zemČdČlskou. PodrobnČji také viz. kapitolu 10 OdĤvodnČní.

K. Požadavky na vymezení ploch a koridorĤ, ve kterých bude uloženo provČĜení zmČn jejich využití územní studií ěešení v územním plánu: ZpĤsob naplnČní požadavku je pĜedmČtem kapitoly 10. Vymezení ploch a koridorĤ, ve kterých je rozhodování o zmČnách v území podmínČno zpracováním územní studie, stanovením podmínek pro její poĜízení a pĜimČĜené lhĤty pro vložení dat o této studii do evidence územnČ plánovací þinnosti (výrokové þásti). Územní plán stanovuje podmínku provČĜení zmČn v území v plochách zastavitelných a v plochách pĜestavby - transformace, oznaþených ve výkrese þ. 1 – Základní þlenČní území, formou územní studie. SouþasnČ stanovuje lhĤtu pro poĜízení územní studie a uložení dat o této studii do evidence územnČ plánovací þinnosti, a to maximálnČ do schválení „Zprávy o uplatĖování ÚP PlzeĖ“ v roce 2020. V kapitole jsou vyjmenovány všechny plochy, pro které je podmínka zpracování územní studie stanovena, souþasnČ jsou zde stanoveny základní podmínky pro budoucí využití, které budou podkladem pro zadání jednotlivých studií.

L. Požadavky na vymezení ploch a koridorĤ, pro které budou podmínky pro rozhodování o zmČnách jejich využití stanoveny regulaþním plánem ěešení v územním plánu: Územní plán nevymezuje žádné plochy a koridory, pro které budou podmínky pro rozhodování o zmČnách jejich využití stanoveny regulaþním plánem.

48

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ M. Požadavky na vyhodnocení vlivĤ územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotþený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivĤ na životní prostĜedí nebo pokud nevylouþil významný vliv na evropsky významnou lokalitu þi ptaþí oblast ěešení v územním plánu: Územní plán vychází ze základních principĤ udržitelného rozvoje území, které zaruþují vyvážený vztah územních podmínek pro pĜíznivé životní prostĜedí, pro hospodáĜský rozvoj a soudržnost spoleþenství obyvatel území. Územní plán se svým Ĝešením nedotýká evropsky významné lokality PlzeĖ – ZábČlá. Požadavek na zpracování vyhodnocení vlivĤ návrhu Územního plánu PlzeĖ z hlediska vlivĤ na životní prostĜedí nebyl ze strany dotþeného orgánu uplatnČn.

N. PĜípadný požadavek na zpracování konceptu, vþetnČ požadavku na zpracování variant ěešení v územním plánu: Požadavek na zpracování konceptu, vþetnČ zpracování variant nevyplynul z procesu projednání zadání. Byl zpracován pĜímo návrh územního plánu, bez variant.

O. Požadavky na uspoĜádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspoĜádání obsahu jejich odĤvodnČní s ohledem na charakter území a problémy k Ĝešení vþetnČ mČĜítek výkresĤ a poþtu vyhotovení ěešení v územním plánu: Koncept územního plánu nebyl zpracován. Územní plán byl zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho provádČcích vyhlášek a obsahuje: Návrh Textovou þást, která obsahuje: 1. Vymezení zastavČného území 2. Koncepci rozvoje území mČsta, ochrany a rozvoje jeho hodnot 3. Urbanistickou koncepci, vþetnČ vymezení zastavitelných ploch, ploch pĜestavby a systému sídelní zelenČ 4. Koncepci veĜejné infrastruktury, vþetnČ podmínek pro její umísĢování 5. Koncepci uspoĜádání krajiny vþetnČ vymezení ploch a stanovení podmínek pro zmČny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatĜení, ochranu pĜed povodnČmi, rekreaci, dobývání nerostĤ a podobnČ 6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zpĤsobem využití s urþením pĜevažujícího úþelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, pĜípustného využití, nepĜípustného využití, popĜípadČ podmíneþnČ pĜípustného využití tČchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspoĜádání, vþetnČ základních podmínek ochrany krajinného rázu (napĜíklad výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemkĤ v plochách) 7. Vymezení veĜejnČ prospČšných staveb, veĜejnČ prospČšných opatĜení, staveb a opatĜení k zajišĢování obrany a bezpeþnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkĤm a stavbám vyvlastnit 8. Vymezení dalších veĜejnČ prospČšných staveb a veĜejnČ prospČšných opatĜení, pro které lze uplatnit pĜedkupní právo 9. Stanovení kompenzaþních opatĜení podle § 50, odst. 6 Stavebního zákona 49

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 10. Vymezení ploch a koridorĤ, ve kterých je provČĜení zmČn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování a dále stanovení lhĤty pro poĜízení územní studie, její schválení poĜizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územnČ plánovací þinnosti 11. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které mĤže vypracovávat architektonickou þást projektové dokumentace jen autorizovaný architekt 12. Údaje o poþtu listĤ územního plánu a poþtu výkresĤ k nČmu pĜipojené grafické þásti Grafickou þást, která obsahuje následující výkresy: 1. Výkres základního þlenČní území v mČĜítku 1 : 10 000 obsahující vyznaþení hranic Ĝešeného území, zastavČného území, zastavitelných ploch, ploch pĜestavby, ploch a koridorĤ územních rezerv a ploch a koridorĤ, ve kterých bude uloženo provČĜení zmČn jejich využití územní studií 2. Hlavní výkres, plochy s rozdílným zpĤsobem využití v mČĜítku 1 : 10 000 obsahující urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch s rozdílným využitím, dále koncepci uspoĜádání krajiny vþetnČ ploch s navrženou zmČnou využití, koncepci veĜejné infrastruktury vþetnČ vymezení ploch a koridorĤ pro dopravní a technickou infrastrukturu, vymezení zastavČného území, zastavitelných ploch, ploch pĜestavby a územních rezerv 3. Urbanistická koncepce v mČĜítku 1 : 20 000 4. Koncepce uspoĜádání krajiny v mČĜítku 1 : 10 000 5. ÚSES v mČĜítku 1 : 10 000 6. Dopravní infrastruktura v mČĜítku 1 : 10 000 7, 8. Technická infrastruktura v mČĜítku 1 : 10 000 9. VeĜejnČ prospČšné stavby v mČĜítku 1 : 10 000 Výkresy grafické þásti výroku jsou zpracovány digitálnČ nad aktuální katastrální mapou. Grafická þást dále obsahuje schémata: A. Obþanské vybavení v mČĜítku 1 : 20 000 B. Preferovaný zpĤsob vytápČní v mČĜítku 1 : 20 000 C. Ochrana krajinného rázu v mČĜítku 1 : 20 000 D. Individuální rekreace – prostorová regulace v mČĜítku 1 : 20 000 OdĤvodnČní Textovou þást, která obsahuje: Jednotlivé kapitoly viz obsah OdĤvodnČní. Grafickou þást, která obsahuje následující výkresy: 1. Koordinaþní výkres v mČĜítku 1 : 10 000 2. Širší vztahy dokumentující vazby na území sousedních obcí v mČĜítku 1 : 50 000 3. Zábor zemČdČlského pĤdního fondu a pozemkĤ urþených k plnČní funkce lesa v mČĜítku 1 : 10 000 Výkresy grafické þásti odĤvodnČní jsou zpracovány digitálnČ nad aktuální katastrální mapou. Grafická þást dále obsahuje schéma: A. Výškové þlenČní v mČĜítku 1 : 20 000

50


7. Komplexní zdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení a vybrané varianty, vþetnČ vyhodnocení pĜedpokládaných dĤsledkĤ tohoto Ĝešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 7. 1. Vymezení zastavČného území Územní plán vymezuje zastavČné území k datu 31. 7. 2015, zastavČné území je vymezeno v souladu s ustanovením § 58, odst. 1, 2, 3 zákona þ. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním Ĝádu (stavební zákon) v platném znČní. Na území mČsta je vymezeno – vzhledem k jeho prostorovému uspoĜádání, které reaguje na množství vlivĤ (pĜedevším geomorfologie terénu) – mnoho oblastí samostatných uzavĜených zastavČných území. Hranice jednoho zastavČného území – tedy vČtšinou jedné oblasti - je tvoĜena þarou vedoucí po hranici parcel, jen ve výjimeþných pĜípadech ji tvoĜí spojnice lomových bodĤ stávajících hranic nebo bodĤ na tČchto hranicích. Jde o pĜípady s netypickým uspoĜádáním a velikostí jednotlivých pozemkĤ. ZastavČné území je (na rozdíl od pĜedchozího územního plánu) v omezeném rozsahu vymezeno i v krajinném, tedy principiálnČ nezastavitelném území (v plochách s rozdílným zpĤsobem využití: „Plochy zemČdČlské“ a „Plochy pĜírodní“), kde se nacházejí stávající zahradní a rekreaþní chaty rĤzné kvality a velikosti tvoĜící menší þi vČtší skupiny, nČkdy se jedná jen o jednotlivé izolované stavby. Tyto objekty mohou zĤstat zachovány, územní plán nestanovuje jejich odstranČní, je zde však – podle konkrétní polohy ve mČstČ pouze možnost údržby, pĜístavby a nástavby stávajících staveb v rozsahu odpovídajícím struktuĜe okolní zástavby – jak je stanoveno v pĜíslušném regulativu zpĤsobu využití, pĜedevším pak ve schématu D výrokové þásti. Jedná se pĜedevším o skupiny objektĤ v záplavovém území Ĝeky Mže – o krajinné lokality 1_53 Mže - Lochotínské louky, 3_74 Mže - SkvrĖanské louky, 5_10 Mže – KĜimice, 7_5 Mže – Radþice, dále v záplavovém území Ĝeky Úslavy o krajinnou lokalitu 2_50 Úslava – Božkov. Další, tentokrát pomČrnČ rozsáhlé skupiny zastavČného území, se nacházejí v rekreaþní oblasti Bolevecké rybníky, zejména v pásu rybníkĤ Šídlovský, TĜemošenský, Senecký – krajinné lokality 1_46 Bolevecké rybníky, 1_50 Lesy za Boleveckými rybníky. V obou pĜípadech se jednoznaþnČ jedná o lokality bućto se zásadní limitou zastavitelnosti (záplavové území) a souþasnČ s krajinnou hodnotou nebo o lokality krajináĜsky mimoĜádnČ cenné, kde je další rozvoj individuální rekreace z hlediska pĜírodních hodnot a veĜejného zájmu využití krajinného zázemí mČsta naprosto nevhodný. Jako zastavČné území je vymezena i þást krajinné lokality 1_52 Mže – Berounka. Jedná se o plochy, které byly v pĜedchozím územním plánu s ohledem na svoji polohu v nivČ Ĝeky a charakter definovány jako plochy pro zemČdČlskou výrobu – zahradnictví, kde mohly být umístČny i skleníky s touto þinností související. Objekty bývalých skleníkĤ už neslouží pĤvodnímu úþelu, tedy produkci kvČtin a zeleniny, postupnČ docházelo ke zmČnám v užívání a devastaci území s þernými skládkami. Území je potvrzeno v územním plánu jako nezastavitelné. Jedná se o území záplavové, kde je jak aktivní, tak pasivní záplava. Detaily zpĤsobu vymezení zastavČného území podle jeho charakteru byly v prĤbČhu zpracování opakovanČ konzultovány jak s poĜizovatelem Územního plánu PlzeĖ, tak se zástupci MMR ýR, dále byly pĜedmČtem právního posouzení územního plánu JUDr. J. Mareþkem, zpracovaného na základČ objednávky poĜizovatele územního plánu a ve fázi úpravy územního plánu po spoleþném jednání pak opakované právní konzultace s JUDr. J. Mareþkem za úþasti poĜizovatele Územního plánu PlzeĖ.

51

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 2. Základní koncepce rozvoje území mČsta, ochrana a rozvoj jeho hodnot 7. 2. 1. Základní filosofie a pĜedpoklady rozvoje mČsta Pro pochopení dĤvodĤ vedoucích ke stanovení koncepce rozvoje mČsta – tedy faktického odĤvodnČní - je tĜeba se seznámit alespoĖ krátce se základními danostmi a historickými milníky mČsta (není smyslem územního plánu ani odĤvodnČní pĜijatého Ĝešení pĜedložit komplexní historický vývoj mČsta, pouze upozornit na základní momenty vzniku a uspoĜádání mČsta). 7. 2. 1. 1. Geografická poloha mČsta Poloha mČsta PlznČ je dána soutokem Ĝek, které se setkávají v nejnižší nadmoĜské výšce PlzeĖské kotliny. Poskytuje vhodné pĜedpoklady pro lokalizaci mČsta a umožĖuje dobré dopravní spojení s dalšími mČsty. Reliéf v administrativním území klesá ve výškovém rozmezí 100 m s klesáním ke stĜedu mČsta. Okraj PlznČ je bezprostĜednČ obklopen významnými vrchy. PatĜí k nim Chlum (416 m n.m.), Sylvánský vrch (414 m n.m.), Švabiny (409 m n.m.), HĤrka (378 m n.m.) a Homolka (373 m n.m.). V nejbližším okolí vystupují do nejvyšších nadmoĜských výšek RadynČ (567 m n.m.) a Krkavec (507 m n.m.). 7. 2. 1. 2. Historie mČsta MČsto PlzeĖ bylo založeno v roce 1295; založení mČsta se stalo významným urbanistickým poþinem. MČsto na ploše zhruba 25 hektarĤ v ojedinČlé poloze na soutoku Ĝeky Mže a Radbuzy bylo rozdČleno na bloky pravoúhlou sítí 15 ulic. Šachovnicový pĤdorys s centrálním námČstím, které vzniklo vynecháním dvou blokĤ, mČl vyšší kompoziþní Ĝád diagonální: na první diagonále ležela trojice kostelĤ, na druhé pak byla situována þtveĜice mČstských bran. Na celé ploše uzavĜené hradbami bylo postaveno na 300 mČstských domĤ. Vývoj gotické PlznČ byl dokonþen ve druhé polovinČ 15. století. Výstavnost mČsta, neopakovatelný obraz v kontextu celé kotliny a dokonalost urbanistické struktury nebyly nikdy v budoucnu v Plzni pĜekonány. V polovinČ 16. století pĜijímá PlzeĖ renesanþní sloh. Nízké dĜevČné nebo hrázdČné mČšĢanské domy jsou nahrazeny novými s krásnými prĤþelími a portály. MČní se mČĜítko i silueta mČsta. Kompozice a struktura gotického pĤdorysu však zĤstává. Zásadní zmČny nepĜináší ani pomČrnČ pozdní vstup baroka na poþátku 18. století. PĜelom 18. a 19. století znamená pro PlzeĖ poþátek nejrozsáhlejších zmČn z hlediska plošného rozvoje. Jsou zboĜeny mČstské hradby i brány a na místČ pĜíkopĤ jsou založeny sady. MČsto se propojuje s okolím a získává nové stavební plochy pro svĤj rozvoj. Ten je charakterizován transformací dosavadní tradiþní ekonomické základny, kterou tvoĜí Ĝemesla a obchod, do nové – mČstské industriální struktury. Živelný rozvoj výroby a vstup železniþní dopravy do mČsta vedou k prudkému rĤstu poþtu obyvatel mČsta ve druhé polovinČ 19. století a k aktivaci stavební þinnosti. Vedle nových obytných souborĤ vzniká celá Ĝada nových škol a hotelĤ. Dochází ke stavbČ budovy hlavního nádraží, muzea, divadla, trestnice a vojenských kasáren. Ekonomické zájmy pĜivádí novou stavební þinnost i do historického jádra mČsta. Tím dochází k formování neopakovatelného fenoménu, kdy do stĜedovČké urbanistické struktury mČsta s gotickým pĤdorysem prorĤstá architektura 19. a poþátku 20. století. SpoleþnČ s okružními sady se tak vytváĜí jedineþný urbanistický prostor. Výstavba po 1. svČtové válce pĜináší mČstu pevnČjší a vyváženČjší urbanistickou strukturu s množstvím veĜejných budov, jako jsou školy, banky, nemocnice a sociální zaĜízení. Dále jsou realizovány nové þinžovní domy, rodinné domy v zahradách, vilové þtvrti a krásné parky. V období po 2. svČtové válce získává mČsto rovnČž nČkteré nové významné stavby. Jednostranná ekonomická preference tČžkého prĤmyslu však vede k další koncentraci 52

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ obyvatel ve mČstČ a potĜebČ Ĝešení jejich bydlení. PostupnČ jsou budovány nové rozsáhlé obytné soubory. Jejich podoba i urbanistická struktura odráží možnosti zprĤmyslnČného socialistického stavebnictví a filozofii centralistického pojetí zajištČní všech potĜeb a pestrého života þlovČka státem. Ve všech þástech mČsta vznikají vČtší þi menší vždy však monofunkþní a monotónní kapacitní sídlištČ, která kromČ bydlení zajišĢují jen další základní funkce (jesle, školky, základní školy a základní obchodní vybavenost). MČsto ztrácí postupnČ svoji urbanistickou pĜitažlivost, zhoršuje se kvalita životního prostĜedí, mČsto udržuje svou základní existenþní jistotu. Další rozvoj mČsta nastává v devadesátých letech 20. století v souvislosti se zmČnou spoleþenskoekonomických podmínek. Zpoþátku doznívá ještČ dostavba sídlišĢ v rámci tzv. „komplexní bytové výstavby“, postupnČ výstavba v Plzni – stejnČ jako v celé republice kopíruje výstavbu co do funkcí obdobnou v „západní“ EvropČ. PĜichází období výstavby bank, þerpacích stanic známých znaþek, postupnČ pak super a hypermarketĤ. Rozvoj zaznamenává pomČrnČ masivní výstavba rodinných a následnČ bytových domĤ. Pozadu nezĤstává ani rozvoj výroby, na rozdíl od dĜívČjší orientace PlznČ na tČžký prĤmysl se ovšem jedná o prĤmysl lehký, logistiku. Jako republikovČ vysoko hodnocený je možno jmenovat MČstský industriální park PlzeĖ Borská pole, pozornost je vČnována inovativnímu podnikání a transformaci prĤmyslových území. Kvalita architektonického Ĝešení však nevyboþuje z prĤmČru, jen málo staveb vykazuje vysokou hodnotu. 7. 2. 1. 3. Základní filosofie rozvoje mČsta Územní plán navazuje na pozitivní „rozvojová“ období mČsta a vytváĜí takové územní pĜedpoklady, aby si PlzeĖ nejen zachovala, ale i posílila svoji pozici v rámci PlzeĖského kraje. MČsto je – nejen díky sídelní struktuĜe kraje, ale i díky svému prĤbČžnému smČĜování – pĜirozeným silným centrem hospodáĜským, správním, kulturním a spoleþenským. Z výše uvedených dĤvodĤ je územní plán koncipován principiálnČ jako dokument „prorozvojový“, umožĖuje tedy jak svojí základní urbanistickou koncepcí, tak návrhem - ve svojí podstatČ polyfunkþních a pomČrnČ flexibilních - ploch s rozdílným zpĤsobem využití reagovat na požadavky umístČní jednotlivých aktivit, þinností, staveb a zaĜízení. Princip dalšího – rozumného - zahušĢování již zastavČného území a lepšího, intenzivnČjšího využití jeho potenciálu, zejména pak u pĜestavbových – transformaþních ploch spoleþnČ s vymezením dostateþných, nikoli však neúmČrných (mČstu a jeho potĜebám) zastavitelných ploch umožĖuje reagovat pružnČ na aktuální spoleþenskoekonomickou situaci. To vše pĜi zachování charakteru mČsta jako jedineþného svébytného celku i charakteru jeho jednotlivých lokalit. Tato filosofie vytváĜí pĜedpoklady pro další rozvoj základních mČstských funkcí pĜi souþasném respektování ekologické stability území a vytvoĜení pĜedpokladĤ odpovídajícího vybavení území dopravní a technickou infrastrukturou. 7. 2. 2. Základní koncepce rozvoje území mČsta Územní plán pĜi stanovení základní koncepce rozvoje mČsta vychází z jeho daností a potvrzuje jeho základní pozitivní prvky; na ty pak teprve navazuje další rozvoj. Jsou tedy chránČny a dále rozvíjeny hodnoty mČsta, a to jak urbanisticko-architektonické a pĜírodní, tak i civilizaþní. Jako pozitiva mČsta jsou vnímány pĜírodní prvky a topografie terénu, zemČdČlská krajina – niva Ĝeky Mže v blízkosti historického jádra mČsta (ale i nivy Ĝek ostatních), dále pak koncentrovaná struktura zástavby v centru mČsta i plochy aktivní (transformované) výroby v blízkosti centra mČsta.

53

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Územní plán Ĝeší území mČsta tak, aby nedošlo k zásadnímu ovlivnČní a zmČnám požadavkĤ demografických, sociálních a ekonomických, tj. k podstatné zmČnČ velikosti mČsta a k zásadní zmČnČ orientace jeho ekonomické základny. Nejsou tedy mČnČny základní principy koncepce, zásady rozložení ploch podle zpĤsobu využití, souþasnČ není podstatným zpĤsobem mČnČn obsah þinností a staveb v tČchto plochách. Územní plán potvrzuje stabilitu území mČsta, a to jak v jeho celkovém uspoĜádání, tak ve zpĤsobu jeho využití a dává jistotu jeho obyvatelĤm i investorĤm. Územní plán v souladu s požadavky, definovanými ve schváleném zadání upĜednostĖuje (jak bylo již zmínČno v pĜedcházejícím textu o filosofii rozvoje) intenzivní využití již zastavČného území mČsta zahuštČním zástavby pĜed záborem zemČdČlského pĤdního fondu a pĜírodních ploch. Toho dociluje mj. vymezením pĜestavbových - transformaþních ploch, pro které navrhuje nový zpĤsob využití (a vČtšinou i strukturu zástavby). Je tedy pokud možno omezen rozvoj na kvalitní zemČdČlské pĤdČ s cílem maximální ochrany zemČdČlské pĤdy I. a II. tĜídy ochrany. Tím jsou fakticky naplĖovány principy ochrany pĜírodního prostĜedí a zásady trvale udržitelného rozvoje. Územní plán navrhuje zastavitelné - rozvojové plochy pro návrhové období územního plánu a plochy rezerv pro dlouhodobý výhled v rozsahu principiálnČ nepĜekraþujícím rozvojové plochy definované v Územním plánu mČsta PlznČ schváleném v roce 1995 v jeho aktuální podobČ k roku 2010. Drobné navýšení v Ĝádu jednotek ha je v nČkterých pĜípadech náhradou ploch, u kterých došlo z logických dĤvodĤ k posunu z kategorie zastavitelnosti do kategorie nezastavitelnosti, v nČkterých pĜípadech se pak jedná o urþité ucelení zastavČného území a zastavitelných ploch. Další podrobné zdĤvodnČní koncepce mČsta je uvedeno v kapitole 10. Vyhodnocení úþelného využití.

7. 2. 3. Ochrana a rozvoj hodnot mČsta 7. 2. 3. 1. Kulturní a urbanistické hodnoty Územní plán respektuje, chrání a rozvíjí dále uvedené hodnoty. ZpĤsob jejich ochrany a rozvoje je podrobnČ popsán v jednotlivých kapitolách odĤvodnČní a pĜedevším v þásti odĤvodnČní pro jednotlivé lokality. Jedná se o následující hodnoty: Územní plán respektuje a chrání hodnoty a umožĖuje odpovídající další rozvoj urbanisticky cenné zástavby, která se nachází v chránČném území MČstské památkové rezervace (historické jádro mČsta), a to jasnČ stanovenými podmínkami pro tuto konkrétní lokalitu. ShodnČ s dĤrazem na ochranu hodnot jsou zpracovány podmínky pro lokality urbanisticky cenné zástavby v mČstských památkových zónách (vilové þtvrti Bezovka, Lochotín), památkových rezervacích lidové architektury (historická jádra pĤvodních vsí Božkov, ýernice, Koterov) a v památkových zónách lidové architektury (historická jádra pĤvodních vsí Bolevec, Bukovec, ýervený Hrádek, Lobzy, KĜimice, Radþice, Újezd). Ochrana a rozvoj tČchto hodnot je jedním ze zásadních principĤ zpracovaného územního plánu a je zcela v souladu s § 18, odst. 4 a s § 19, odst. 1, písm. b), d) stavebního zákona. Ustanovení tČchto paragrafĤ je nutné daleko dĤslednČji a dĤraznČji naplĖovat v praktickém používání územního plánu pĜi posuzování konkrétních zámČrĤ v území. Územní plán v podmínkách pro jednotlivé lokality chrání nemovité národní kulturní památky (kostel sv. BartolomČje, Selský dvĤr v Plzni – Bolevci) a nemovité kulturní památky zapsané 54

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ v ÚstĜedním seznamu nemovitých kulturních památek (ÚSKP) chránČných dle zákona þ. 20/1987 Sb., o státní památkové péþi. V grafické þásti odĤvodnČní územního plánu – schéma A. Výškové þlenČní jsou zakreslena místa a smČry pohledĤ na vČž kostela sv. BartolomČje a v prostorovém uspoĜádání jsou stanoveny požadavky na umístČní budov tak, aby nedošlo k pohledové disharmonii této vČže a novČ navrhovaného zámČru v panoramatu mČsta. Územní plán svými podmínkami pro jednotlivé lokality potvrzuje další významné stavební dominanty (napĜ. Kalikovský mlýn, Hlavní nádraží ýD, Okresní soud na Hamburku, kostel u Ježíška, pivovarský vodojem). Prostorová regulace v jednotlivých lokalitách, pĜedevším výškové uspoĜádání nové zástavby, je definována tak, aby bylo zohlednČno historické panorama mČsta. Jsou stanoveny jasné podmínky pro umisĢování výškových staveb, tedy v pĜípadČ PlznČ staveb vyšších než 40 metrĤ tak, aby bylo docíleno harmonie jak lokálních prostorĤ, tak jednotlivých horizontĤ mČsta. Tyto podmínky vycházejí z dĜíve zpracovaných podrobných studií, které se výškovým uspoĜádáním mČsta zabývaly. Drobná sakrální architektura v krajinČ, která je pĜirozenou souþástí krajinných lokalit, je respektována. Ochrana Ĝešeného území z hlediska zákona þ. 20/1987 Sb., o státní památkové péþi, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – celkový pĜehled. Na správním území mČsta PlznČ (území Ĝešené Územním plánem PlzeĖ) se nachází: MČstská památková rezervace (dále jen MPR) PlzeĖ, prohlášená naĜízením vlády ýSR þ. 54/1989 Sb., ze dne 19. 4. 1989 o prohlášení území historických jader mČst Kolína, PlznČ, Brna, Lipníku nad Beþvou a PĜíboru za památkové rezervace; v rejstĜíku ÚSKP ýR registrována pod þ. 1048. MČstské památkové zóny (dále jen MPZ) PlzeĖ – Bezovka (v rejstĜíku ÚSKP ýR registrována pod þ. 2420), PlzeĖ – Lochotín (v rejstĜíku ÚSKP ýR registrována pod þ. 2421), prohlášené Vyhláškou MK þ. 108/2003 Sb., ze dne 1. 4. 2003 o prohlášení území s historickým prostĜedím ve vybraných mČstech a obcích za památkové zóny a urþování podmínek pro jejich ochranu. Vesnické památkové rezervace (dále jen VPR) PlzeĖ 2 – Božkov (v rejstĜíku ÚSKP ýR registrována pod þ. 1085), PlzeĖ 2 – Koterov (v rejstĜíku ÚSKP ýR registrována pod þ. 1087), PlzeĖ 8 – ýernice (v rejstĜíku ÚSKP ýR registrována pod þ. 1086), prohlášené NaĜízením vlády ýR þ. 127/1995 Sb., ze dne 24. 5. 1995 o prohlášení území ucelených þástí vybraných mČst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace. Vesnické památkové zóny (dále jen VPZ) PlzeĖ 5 – KĜimice (v rejstĜíku ÚSKP ýR registrována pod þ. 2280), PlzeĖ 1 – Bolevec (v rejstĜíku ÚSKP ýR registrována pod þ. 2281), PlzeĖ 4 – Bukovec (v rejstĜíku ÚSKP ýR registrována pod þ. 2282), PlzeĖ 4 – Újezd (v rejstĜíku ÚSKP ýR registrována pod þ. 2283), PlzeĖ 4 – ýervený Hrádek (v rejstĜíku ÚSKP ýR registrována pod þ. 2284), PlzeĖ 4 – Lobzy (v rejstĜíku ÚSKP ýR registrována pod þ. 2285) a PlzeĖ 7 – Radþice (v rejstĜíku ÚSKP ýR registrována pod þ.2286), prohlášené Vyhláškou MK þ. 249/1995 Sb., ze dne 22. 9. 1995 o prohlášení historických jader vybraných obcí a jejich þástí za památkové zóny.

55

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 1 - Ochrana Ĝešeného území z hlediska zákona þ. 20/1987 Sb., o státní památkové péþi

sWWůǌĞŸϭͲŽůĞǀĞĐ

# sWWůǌĞŸϳͲZĂĚēŝĐĞ sWWůǌĞŸϰͲƵŬŽǀĞĐ

sWWůǌĞŸϱͲ<ƎŝŵŝĐĞ DWWůǌĞŸͲ>ŽĐŚŽƚşŶ

sWWůǌĞŸϰͲjũĞǌĚ

#

sWWůǌĞŸϰͲĞƌǀĞŶǉ,ƌĄĚĞŬ

DWZWůǌĞŸ sWWůǌĞŸϰͲ>ŽďǌǇ DWWůǌĞŸͲĞǌŽǀŬĂ

sWZWůǌĞŸϮͲŽǎŬŽǀ

sWZWůǌĞŸϮͲ<ŽƚĞƌŽǀ

sWZWůǌĞŸϴͲĞƌŶŝĐĞ

>'E ^WZsE1,ZE/D ^d W>K,zKzdE͕KE^<,KszsE1͕ s|ZKz͕^<>KsE1͕K,Kh^>h ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ

ƉůŽĐŚǇ ǌĂƐƚĂǀŝƚĞůŶĠ

ƉůŽĐŚǇ ƉƎĞƐƚĂǀďŽǀĠ

W>KaEK,ZE D ^d^<WDd
#

EZKE1dhZE1WDd<

56

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ V Ĝešeném území se dále nachází: Národní kulturní památka (dále jen NKP) Kostel sv. BartolomČje v Plzni, prohlášená NaĜízením vlády þ. 336/2002 Sb., ze dne 19. 6. 2002, kterým se mČní NaĜízení vlády þ. 262/1995 Sb., ze dne 16. 8. 1995, o prohlášení a zrušení nČkterých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znČní NaĜízení vlády þ. 171/1998 Sb., (v rejstĜíku ÚSKP ýR registrována pod þ. 199). Národní kulturní památka (dále jen NKP) Selský dvĤr v Plzni – Bolevci, venkovská usedlost, prohlášená NaĜízením vlády þ. 170/2008 Sb., ze dne 28. 4. 2008, o prohlášení nČkterých kulturních památek za národní kulturní památky; (v rejstĜíku ÚSKP ýR registrována pod þ. 329). Národní kulturní památka (dále jen NKP) Soubor gotických soch z období krásného slohu v þeských zemích, prohlášená NaĜízením vlády þ. 422/2005 Sb., ze dne 29. 9. 2005, o prohlášení nČkterých kulturních památek za národní kulturní památky; (v rejstĜíku ÚSKP ýR registrována pod þ. 302). Nemovité kulturní památky zapsané v ÚstĜedním seznamu kulturních památek ýR pod þíslem rejstĜíku. Jejich seznam viz www.npu.cz, rubrika MonumNet. PĜi stanovení podmínek pro rozvoj lokalit, zejména pĜi stanovení prostorové regulace, jsou jednou ze základních limit hodnoty památkových rezervací a zón. Celé Ĝešené území (tedy správní území PlznČ) je respektováno ve smyslu zákona þ. 20/1987 Sb., o státní památkové péþi, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ jako území s archeologickými nálezy. V dalším textu je uveden seznam území/lokalit (ve smyslu þlenČní územního plánu), na nichž se vyskytují, þi do nich zþásti zasahují archeologické lokality evidované ve Státním archeologickém seznamu a výskyt dalších archeologických nálezĤ je zde proto vysoce pravdČpodobný. Všechna území s památkovou ochranou a archeologické památky jsou zobrazeny v grafické þásti odĤvodnČní, ve výkrese þ. 1 Koordinaþní výkres. 7. 2. 3. 2. PĜírodní hodnoty Územní plán respektuje, chrání a rozvíjí dále uvedené hodnoty. ZpĤsob jejich ochrany a rozvoje je podrobnČ popsán v jednotlivých kapitolách odĤvodnČní a pĜedevším v þásti odĤvodnČní pro jednotlivé lokality. Jedná se o následující hodnoty: významné krajinné prvky vyhlášené podle § 3 zákona þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny (lesy, vodní toky s nivami a rybníky); prvky registrované þi navržené k registraci podle § 6 zákona þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny (remízy, parkové úpravy atp.); územní systém ekologické stability s návazností na þásti systému v okolí mČsta; památné stromy a aleje; pĜírodní rezervace (Kamenný rybník, Petrovka, ZábČlá); pĜírodní památky (ýertova kazatelna, Doubí, Kopeckého pramen, Malesická skála); evropsky významná lokalita Natura 2000 PlzeĖ – ZábČlá (lokalita páchníka hnČdého, CZ 0323159 PlzeĖ); pĜírodní park Horní Berounka, navržené pĜírodní parky Údolí Mže a Údolí Radbuzy a Úhlavy; 57


-

vyhlášené rekreaþní oblasti (Bolevecké rybníky, ýeské Údolí, Dubová hora, Homolka, Chlum, Pytel, Špitálský les, Valcha, ZábČlá); vyhlídkové body (rozhledna na Chlumu, Sylvánský vrch, vyhlídka Švabiny, Mikulka, Háje – RadynČ aj.) a jejich pohledové osy, které jsou zobrazeny ve schématu A – výškové þlenČní; krajináĜské hodnoty území, zejména rybniþní soustava s navazujícími lesními plochami; údolní systém Ĝek; systém mČstských a krajinných zelených ploch; zemČdČlská pĤda I. a II. tĜídy ochrany; ucelené krajinné komplexy s nejhodnotnČjšími pĤdami a s trvalou perspektivou zemČdČlského využití; pozemky urþené k plnČní funkcí lesa.

7. 2. 3. 3. Civilizaþní hodnoty Územní plán respektuje, chrání a rozvíjí dále uvedené hodnoty. ZpĤsob jejich ochrany a rozvoje je podrobnČ popsán v jednotlivých kapitolách odĤvodnČní a pĜedevším v þásti odĤvodnČní pro jednotlivé lokality . Jedná se o následující hodnoty: -

hodnoty území spoþívající napĜ. v jeho vybavení veĜejnou infrastrukturou, v možnostech pracovních pĜíležitostí, v dopravní dostupnosti jednotlivých þástí mČsta, v dostupnosti veĜejné dopravy apod.

7. 3. Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch pĜestavby a systému sídelní zelenČ 7. 3. 1. Urbanistická koncepce Základním metodickým pĜístupem k pojetí Ĝešení územního plánu je silná akcentace urbanistické struktury zástavby (spoleþnČ s charakteristickými veĜejnými prostranstvími) a þlenČní mČsta na lokality. V územním plánu se tedy objevuje zásadní dĤraz na vnímání urbanistické struktury jako zásadního pĜístupu k jeho tvorbČ a tedy k utváĜení mČsta a jeho „obrazu“. Urbanistická struktura jednotlivých þástí mČsta spoleþnČ se zpĤsobem jejich využití urþuje charakter zastavČného území a utváĜí jeho vzhled. V pĜedchozím územním plánu nebyla urbanistická struktura pĜímo pojmenována, pĜi jeho tvorbČ i výkladu však byla vždy vnímána, v zásadČ se víceménČ propsala i do dĜívČjšího þlenČní území na funkþní plochy – dnes plochy s rozdílným zpĤsobem využití. V tomto „novém“ územním plánu se však urbanistická struktura stala jeho jasnČ pojmenovanou urþující souþástí.

7. 3. 1. 1. Základní principy urbanistické koncepce A. Urbanistická struktura a kompozice mČsta – východiska Ĝešení územního plánu Urbanistická struktura mČsta a jeho kompozice je pĜedurþena jeho geografickou polohou, pĜírodními podmínkami a procesem transformace stĜedovČké PlznČ, sevĜené ve svých hradbách, do silného prĤmyslového mČsta. Zcela zásadním momentem rozvoje 58

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ mČsta a utváĜení jeho základních kompoziþních vazeb byl rozvoj dopravních systémĤ – jak silniþních, tak železniþních, který mČsto v jeho rĤstu podporoval, ale i omezoval. RadiálnČ koncentrický systém pĤvodních tereziánských silnic smČrovaných na vČž kostela sv. BartolomČje a železniþních tratí patĜí bezesporu mezi jedineþnosti urbanistické struktury mČsta. NejdĤležitČjším urbanistickým, kompoziþním a architektonickým celkem je historické jádro mČsta PlznČ, prohlášené v roce 1989 mČstskou památkovou rezervací. Tento celek je dokladem ranČ stĜedovČkého urbanismu z okruhu založených mČst. Historické jádro je souþástí tzv. centrální oblasti mČsta, která se rozvinula za bývalými mČstskými hradbami, respektive za sadovým prstencem, který byl založen na jejich místČ. Centrální oblast je vymezena na jihu železniþním tČlesem, na východČ železnicí a tokem Ĝeky Radbuzy, na severu tokem Ĝeky Mže a na západČ rozsáhlým prĤmyslovým areálem Škoda. Centrální oblast je pĜirozeným centrem nejen celého mČsta, ale i širší plzeĖské aglomerace. Na plochých terénních hĜbetech a Ĝíþních terasách oddČlených pomČrnČ mČlkými a širokými Ĝíþními údolími se pĜi pĤvodních císaĜských, radiálnČ smČrovaných silnicích rozvinula zástavba jednotlivých mČstských þástí. Tak vznikla pĜedmČstí Petrohrad, Slovany, Bory, Jižní pĜedmČstí, Doubravka. ObdobnČ ve vazbČ na radiální komunikace, ale v jiné terénní konfiguraci, jsou koncipovány i novČ vzniklé mČstské þásti, mezi které patĜí sídlištČ PĜední a Zadní SkvrĖany a zejména rozsáhlý monofunkþní obytný satelit Severního PĜedmČstí. Na okraji mČsta leží pomČrnČ pravidelný, ale pĜetržitý prstenec pĤvodních samostatných vesnic, dĜíve pĜevážnČ svébytných celkĤ, dnes na mČstČ závislých monofunkþních obytných satelitĤ, ve kterých chybí pracovní pĜíležitosti, obchod, služby, kultura. Jako problematická se þasto jeví vazba pĤvodní tzv. „staré“ venkovské zástavby a novČ realizovaných spíše zĜídka vkusných rodinných domĤ. Problémová vazba stavebních objektĤ se þasto promítá i do vztahĤ „starých“ a „nových“ obyvatel tj. však otázka sociologická, která není náplní této kapitoly. Charakteristickým kompoziþním prvkem PlznČ jsou þtyĜi Ĝeky s postupnými soutoky: Úhlava a Radbuza, Radbuza a Mže, Úslava a Berounka. Prostorotvorné jsou ovšem nejen vlastní vodní toky, ale také celé údolní nivy, které si uchovaly v pĜevážné míĜe pĜírodní charakter. V tomto pojetí jsou nivy respektovány a územním plánem mČsta chránČny. Z hlediska kompoziþního tvoĜí mimoĜádnČ významný prvek rozsáhlé vodní plochy – na severu ojedinČlá soustava boleveckých rybníkĤ, na jihu pak vodní nádrž ýeské údolí. Rozlehlé krajinné zázemí severní þásti mČsta, vyhlášená rekreaþní oblast Bolevecké rybníky, slouží jako významné území rekreace s celomČstským významem. Rekreaþní funkci plní také vodní nádrž ýeské údolí. Zásadní roli v kompozici mČsta hrají zelené aleje, a to jak ve volné krajinČ – „Kilometrovka“, Lochotínská ulice, silnice do Radþic, tak v podobČ bulvárĤ, respektive þasto již bohužel pouze jejich zbytkĤ – Francouzská tĜída, Koterovská, Klatovská tĜída. Obdobnou roli v obrazu mČsta jako aleje mají i další pĜírodní prvky jako jsou napĜíklad zelené svahy mezi Lochotínem a Radþicemi, zejména Lochotínský park, okolí „Zámeþku“ a další zelené plochy. Kompozice mČsta je kromČ výše uvedených pĜírodních akcentĤ umocnČna jednotlivými dominantními stavbami, z nichž nejvýraznČjší je chrám sv. BartolomČje, který svou hmotou ovládá námČstí a celé historické jádro a jehož vČž urþuje nezamČnitelnou siluetu mČsta.

59

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ ObecnČ lze konstatovat, že zástavba „intravilánu“ mČsta – to je v územnČ plánovací terminologii zastavČné území - je pomČrnČ kompaktní, mČsto je relativnČ hustČ prostavČno. Jsou zde samozĜejmČ dosud volná, nezastavČná území, kde je tĜeba doplnit neúplnou nebo narušenou urbanistickou strukturu. Jednotlivé zastavČné þásti jsou navzájem oddČleny plochami zelenČ, Ĝíþními údolími, parky. Z hlediska kvality života je mČsto pro své obyvatele pĜíjemné, zástavba je pomČrnČ vyvážená, bez výraznČjších problémových míst. B. Základní kompoziþní celky mČsta PlzeĖ se z hlediska urbanistického - kompoziþního þlenČní skládá z šesti základních celkĤ: Centrální oblast mČsta a Roudná Severní PĜedmČstí Doubravka Východní PĜedmČstí Jižní PĜedmČstí SkvrĖany Nedílnou souþástí kompozice, pro PlzeĖ charakteristickou, je prstenec pĤvodních vesnic. Centrální oblast mČsta a Roudná PĜirozeným kompoziþním a významovým tČžištČm mČsta je centrální oblast s historickým jádrem, vyhlášenou MČstskou památkovou rezervací. Jedná se o území s pĜevahou obslužných funkcí pro obyvatelstvo celého mČsta i regionu. Území disponuje pestrou nabídkou obchodu, služeb, administrativy, jsou zde situovány stavby církevní a kulturní. Obytná funkce je zde funkcí doplĖkovou. Snahou mČsta je posílení této funkce a využití potenciálu atraktivního místa pro kvalitní bydlení. Vlastní zástavba je pĜevážnČ historická (z období stĜedovČku) a dále z pĜelomu 19. a 20. století s menším podílem mladších, pĜevážnČ nebytových objektĤ. Souþástí tohoto celku je historický areál plzeĖských pivovarĤ, jediný významný výrobní komplex v této oblasti. K centrální oblasti mČsta logicky pĜináleží území Roudné, pĤvodního pĜedmČstí se zachovaným svébytným géniem loci. Z hlediska výškových hladin zástavby se jedná o celek s kompaktní zástavbou v pravidelné pĜevážnČ blokové zástavbČ s relativnČ vyrovnanou výškovou hladinou bez vČtších extrémĤ. Výškové dominanty jsou totožné s dominantami architektonickými – sakrálními stavbami, mezi kterými je nespornou a pro PlzeĖ charakteristickou dominantou vČž chrámu sv. BartolomČje. Severní PĜedmČstí Tento celek je poþtem obyvatel nejvČtším obytným komplexem mČsta se všemi jeho neduhy – vysokou hustotou obyvatelstva, monotónním prostĜedím panelových sídlišĢ, nedostatkem parkovacích míst, nekvalitní špatnČ udržovanou zelení, nedostatkem pracovních pĜíležitostí atd. Specifickými zónami jsou obytné þtvrti Bílá Hora, Košutka a pĤvodní vesnice Bolevec s pĜevahou rodinných domĤ dobré kvality, dále honosné vily historické þásti Lochotína. Svojí kvalitu a genius loci má þtvrĢ Roudná, která zaujímá pozici historického satelitu mČstského centra. Zónami regionálního významu je Zoologická a botanická zahrada a dále areál Fakultní nemocnice. MČstský význam pro rekreaci má soustava boleveckých rybníkĤ a rekreaþních lesĤ, stejnČ jako údolí Ĝeky Mže. Z hlediska výškových hladin zástavby lze konstatovat, že se jedná – díky masivní sídlištní výstavbČ – o celek s pomČrnČ vysokou prĤmČrnou výškovou hladinou. Sídlištní celky – napĜ. Košutka nebo Vinice jsou charakteristické kombinací obdobnČ vysokých (6, 8 NP) deskových domĤ a akcentujících vČžových nebo deskových domĤ (10, 12 NP). 60

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Okrajové þásti tvoĜí þtvrti rodinných domĤ, ve kterých je výšková hladina v prĤmČru 2 NP. Doubravka Pro celek Doubravka je charakteristické prolínání starší zástavby bytových a rodinných domĤ s novČjšími soubory panelových sídlišĢ z období 60. a 70. let 20. století. Funkþní vyváženost celku je dána pomČrnČ vysokým podílem prĤmyslových ploch pĜi Jateþní a HĜbitovní na stranČ jedné a lokalizací velkých obchodních center pĜi Rokycanské na stranČ druhé. Doubravka má velmi kvalitní krajinné zázemí pĜímČstských rekreaþních prostorĤ Chlumu a ZábČlé. Z hlediska výškových hladin zástavby se jedná o celek s rĤznorodou výškovou hladinou, ve které se odráží prolínání rĤzných typĤ zástavby. Velmi þastý je pomČrnČ znaþný výškový kontrast na kontaktu pĤvodní zástavby rodinnými domy s novČjšími domy bytovými. Sousedství objektĤ dvoupodlažních a osmipodlažních pĤsobí v nČkterých pĜípadech disharmonicky. Východní PĜedmČstí Jedná se o pĜevážnČ obytný celek se zastoupením všech typĤ obytné zástavby. Najdeme zde þinžovní domy z pĜelomu 19. a 20. století, sídlištní celky z období 50. a 60. let 20. století i þtvrti rodinných domĤ. Souþástí sektoru jsou i výrobní plochy pĜi Lobezské ulici a rozlehlé prĤmyslové území pĜi Koterovské. Tento celek, který je tvoĜen z velké þásti obytnými celky, je z hlediska výškových hladin relativnČ vyrovnaný, bez výškových anomálií. PĜirozené výškové dominanty „klasické“ zástavby tvoĜí kostely. Disharmonicky byla výšková hladina porušena v nízkopodlažní zástavbČ západnČ od Slovanské tĜídy, kde byl situován nevzhledný vysoký deskový obytný dĤm, který pĤsobí rušivČ v pohledech na tuto þást mČsta. Jižní PĜedmČstí Tento celek je tvoĜen pĜedevším bytovými domy z období 19. a 20. století. NovČjší obytný soubor z období 60. a 70. let 20. století pĜedstavuje panelové sídlištČ Bory. Zcela výjimeþnou kvalitu vykazuje urbanistický soubor oblasti Bezovky tvoĜený honosnými vilami ve velkoryse koncipovaných zahradách. Uliþní síĢ se stromovými alejemi podtrhuje výjimeþnost lokality. Souþástí celku jsou veĜejné prostory, které slouží pro rekreaci obyvatel celého mČsta. Jedná se o vodní nádrž ýeské údolí a o Borský park. Nachází se zde historicky založený prĤmyslový areál Škoda, dnes transformovaný do podoby odpovídající souþasným požadavkĤm. PrĤmyslové plochy jsou situovány rovnČž pĜi Domažlické smČrem k Nové HospodČ. Souþástí celku je také MČstský industriální park PlzeĖ Borská pole, který pĜedstavuje zdaĜilou zmČnu vojenského prostoru na moderní prĤmyslovou zónu. Význam podtrhuje areál Západoþeské univerzity a PlzeĖského vČdecko-technologického parku. Souþástí tohoto celku je i pĤvodnČ samostatná obec Lhota, která se stala k 1. lednu 2003 souþástí PlznČ a vytvoĜila samostatný mČstský obvod PlzeĖ 10 – Lhota. Jedná se o urbanisticko-architektonicky pomČrnČ zdaĜilý celek s rĤznorodými výškovými hladinami. Bloková zástavba klasické mČstské þtvrti ve vazbČ na Klatovskou tĜídu je výškovČ vyrovnaná, architektonické dominanty pĜebírají i roli dominant výškových. SídlištČ Bory patĜí mezi pĜíklady kompoziþnČ zdaĜilých a pĤsobivých celkĤ. Kombinace deskových domĤ se 14 podlažními vČžovými domy, situovanými zejména na jižním okraji obytného celku ve vazbČ na park, je zajímavá a již z dálky pĜi pĜíjezdu do PlznČ od jihu vymezuje jasnČ mČstskou zástavbu. SkvrĖany PlošnČ nejmenším obytným celkem PlznČ jsou SkvrĖany. Rozhodující poþet obyvatel žije v panelové zástavbČ z konce 60. a poþátku 70. let 20. století, pro kterou je typická vysoká 61

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ hustota, fádnost architektonického výrazu a monofunkþnost. Souþástí celku jsou i lokality rodinných domĤ ve Slovanském údolí a v pĤvodních samostatných vesnicích KĜimice a Radþice. Souþástí tohoto celku je i pĤvodnČ samostatná obec Malesice s þástí Dolní Vlkýš, která se stala k 1. lednu 2003 souþástí PlznČ a vytvoĜila samostatný obvod PlzeĖ 9 – Malesice. KompoziþnČ pomČrnČ dobĜe zvládnuté sídlištní celky jsou i výškovČ zajímavé, s pĜirozenou gradací. C. Nové námČty a podnČty k urbanistické koncepci mČsta, soutČž MČsto PlzeĖ si položilo v dobČ pĜípravy „nového“ územního plánu otázku, jak získat „nové“ názory a námČty na Ĝešení urbanistické koncepce mČsta jako základního podkladu pro „nový“ územní plán a jak nalézt nové impulsy metodické a metodologické. SouþasnČ hledalo odborného partnera pro zpracovatele územního plánu, jímž je Útvar koncepce a rozvoje mČsta PlznČ. Jako optimální forma získání odpovČdí na výše uvedené otázky byla zvolena soutČž. Zastupitelstvo mČsta PlznČ usnesením þ. 664 ze dne 8. prosince 2011 rozhodlo o vypsání veĜejné jednokolové urbanistické soutČže na zpracování ideového urbanistického Ĝešení území vnitĜní þásti mČsta PlznČ. Vypracováním soutČžních podmínek byl povČĜen Útvar koncepce a rozvoje mČsta PlznČ. SoutČž byla vyhlášena 12. prosince 2011. PĜedmČtem soutČže byla urbanistická vize mČsta PlznČ s tím, že soutČž se musí vČnovat stávajícímu obrazu mČsta jako celku s dĤrazem na jeho vnitĜní þást. Do soutČže bylo odevzdáno 20 soutČžních návrhĤ. Jeden návrh nebyl pĜipuštČn do Ĝádného posuzování v soutČži pro porušení závazných podmínek a byl posouzen mimo soutČž. Porota po svém dvoudenním zasedání ve dnech 20. a 21. bĜezna 2012 vybrala dva vítČze, a to autory soutČžního návrhu þíslo 2 - MOBA studio s. r. o. a dále soutČžního návrhu þíslo 7 - Roman Koucký architektonická kanceláĜ s. r. o. Na svém jednání dne 26. dubna 2012 vzalo Zastupitelstvo mČsta PlznČ na vČdomí výsledky soutČže, souhlasilo s promítnutím principĤ Ĝešení z vítČzných návrhĤ a jejich podrobnČjším rozpracováním do návrhu územního plánu a dále souhlasilo se spoluprací vítČzných týmĤ se zpracovatelem územního plánu, tedy Útvarem koncepce a rozvoje mČsta PlznČ. Výsledky soutČže potvrdily, v nČkterých pĜípadech pak zdĤraznily a doplnily, základní teze a požadavky zadání. Jedná se pĜedevším o následující body, které byly pĜi návrhu „nového“ územního plánu dĤslednČ uplatĖovány, a které byly rovnČž rozhodující pĜi posuzování podnČtĤ jednotlivých obþanĤ a dalších subjektĤ k tomuto územnímu plánu. Rozhodujícími byly zejména pĜi zvažování požadavkĤ na další navyšování zastavitelných ploch na zemČdČlské pĤdČ. Základní závČry, nové námČty a podnČty pro územní plán mČsta -

-

-

potvrzení pozitivních základních prvkĤ mČsta – respektování pĜírody a topografie terénu, koncentrovaná struktura zástavby, existence aktivní (transformované) výroby v blízkosti centra, zemČdČlské plochy – krajina v blízkosti historického jádra, úspČšná realizace industriálního parku na Borských polích; udržení suburbanizaþních tendencí na území mČsta v pĜijatelné míĜe; nutnost omezení budoucího rozvoje v podobČ navrhování osídlení formou „vnitĜních“ satelitĤ na správním území PlznČ; vyvážený podíl jednotlivých složek nezbytných pro zdravý chod mČsta v 21. století (bydlení, služby, kultura, výroba, zemČdČlství); 62


-

-

-

-

silná identita jednotlivých þástí – potĜeba vymezení lokalit s vlastním charakterem jako základních skladebných jednotek mČsta – zásadní podklad pro novČ koncipované strukturální pojetí územního plánu, zdĤrazĖující „obraz“ mČsta, jeho charakter a strukturu; zamezení další „periferizace“ centra mČsta a jeho významová a strukturální rehabilitace; jednoznaþný dĤraz na zahušĢování vnitĜního mČsta, posílení centra, intenzifikace zástavby, doplnČní narušené urbanistické struktury, potvrzení koncentrické podoby mČsta; nutnost Ĝešení prostoru v nivČ Mže, zejména západnČ a východnČ od Roudné, otázka spojení þi nespojení „vlastního mČsta“ na jihu a sídlišĢ na severu, nutnost ujasnČní názoru z hlediska vymezení zastavitelného a nezastavitelného území a míry a charakteru zástavby; zvýšení potenciálu v jednotlivých již zastavČných lokalitách; nalezení správných a þitelných definic struktur a funkcí a jejich vzájemných relací; dĤraz na prostorové uspoĜádání mČsta, výškové zónování; posílení úlohy veĜejného prostranství – vztah jednotlivých staveb k veĜejnému prostranství jako základnímu mČĜítku charakteru jednotlivých lokalit; principy kontrastĤ jak vnitĜních (otevĜené veĜejné prostranství x uzavĜená hmota budovy), tak vnČjších (husté mČsto x volná krajina); principiální ponechání vČtšiny dlouhodobČ stabilizovaných tras dopravní infrastruktury, realizace radiálnČ okružního systému; úprava uliþních profilĤ, tramvajových tratí, kĜižovatek a pČších ploch s dĤrazem na obnovu tradiþních mČstských funkcí, hierarchizace charakteru mČstských os; pojetí územního plánu s podstatnČ vČtším dĤrazem na „obraz“ mČsta, charakter jednotlivých lokalit, nikoli pouhé þlenČní na jednotlivé funkþní plochy.

Všechny tyto závČry, nové námČty a podnČty byly do územního plánu zapracovány. D. Hlavní zásady a principy územního plánu Výsledky architektonické soutČže na Ĝešení vnitĜní þásti mČsta v souvislosti s novým územním plánem, která probČhla v roce 2012 (viz pĜedchozí text), potvrdily nový trend v názoru na tvorbu a obraz mČsta, který klade dĤraz na intenzivní využití území centra a další posílení jeho hodnot. V souladu s tímto pĜístupem jsou stanoveny následující hlavní zásady a principy pro návrh územního plánu: -

dĤraz na urbanistickou strukturu vymezení lokalit jako základních skladebných jednotek udržení suburbanizaþních tendencí v pĜijatelné míĜe dĤraz na zahušĢování vnitĜního mČsta a zvýšení jeho potenciálu, kompaktnost posílení úlohy veĜejného prostranství dĤraz na prostorové uspoĜádání mČsta

63

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 2 - Základní kompoziþní uspoĜádání mČsta

D. 1 DĤraz na urbanistickou strukturu Struktura, resp. urbanistická struktura, nebo také struktura zástavby, je jednou z nejvýznamnČjších charakteristik území, která vznikla historicky v jednotlivých etapách vývoje mČsta, je dlouhodobČ rozvíjena a spoluvytváĜí, podporuje urbanistickou hodnotu území. Spoþívá pĜedevším v uspoĜádání, vzájemných proporcích, vlastnostech prostorĤ a staveb. PĤvodní hodnotná urbanistická struktura þasto pĜetrvává i v pĜípadČ zmČny zpĤsobu užívání v pĜestavbových plochách a iniciuje vznik struktury – þi více struktur nových. V jednotlivých þástech mČsta pĜevažuje urþitý – pro konkrétní místo charakteristický - typ struktury daný dobou vzniku zástavby, polohou místa nebo charakterem veĜejných prostranství. Toto lze vysledovat pĜedevším v centru mČsta, stejnČ tak jako v jeho okrajových þástech, pĤvodních samostatných vesnicích, ménČ pak v rozsáhlých obytných celcích z druhé poloviny 20. století. Urbanistická hodnota území tedy spoþívá napĜ. v uspoĜádání, návaznosti i vlastnostech prostorĤ a staveb, zejména pĜístupných veĜejnosti (prĤhledové osy, orientaþní, 64

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ architektonické dominanty území, þlenitost a rĤznorodost zástavby apod.). Jedná se nejen o hodnotu dlouhodobČ rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých þástí mČsta a jejich vazeb, ale i o hodnotu krajiny, vytvoĜené a kultivované dlouhodobým hospodaĜením. V území je urþen typ pĜevládající prostorové, tedy urbanistické struktury, která má svĤj vlastní charakter, mČĜítko, typické stavby a jejich soubory a v neposlední ĜadČ typická veĜejná prostranství. PrávČ ve vztahu ke struktuĜe jsou stanoveny požadavky na rozvoj jednotlivých lokalit, pĜesnČji na novou zástavbu. Je požadováno, aby „nová zástavba doplnila svým mČĜítkem stávající strukturu dané lokality a navázala na výškovou hladinu zastavČní.“ Jde tedy o to, aby nová zástavba harmonicky reagovala na stávající strukturu, doplnila ji objekty, které budou úmČrné dané zástavbČ vþetnČ její výškové hladiny.

Na území mČsta PlznČ jsou definovány následující charakteristické urbanistické struktury: 1) Historická kompaktní bloková – pravidelná zástavba historického jádra mČsta založená uvnitĜ mČstských hradeb, pĤvodní gotická pravoúhlá síĢ ulic a námČstí ŚĂƌĂŬƚĞƌŝƐƚŝĐŬǉƉƎşŬůĂĚ͗,ŝƐƚŽƌŝĐŬĠũĄĚƌŽŵĢƐƚĂ͕ǀǇŚůĄƓĞŶĄDĢƐƚƐŬĄƉĂŵĄƚŬŽǀĄƌĞǌĞƌǀĂĐĞ

2) Rostlá mČstská – výškovČ nehomogenní zástavba mČstských domĤ a Ĝemeslnických dvorĤ v místČ pĤvodních historických pĜedmČstí, tvoĜící nepravidelné uliþní prostory a veĜejná prostranství ŚĂƌĂŬƚĞƌŝƐƚŝĐŬǉƉƎşŬůĂĚ͗ZŽƵĚŶĄ

65

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 3) Rostlá venkovská - sevĜená zástavba uzavĜených usedlostí uspoĜádaných v tČsné vzájemné vazbČ zpravidla kolem návsi jako hlavního veĜejného prostranství ŚĂƌĂŬƚĞƌŝƐƚŝĐŬǉƉƎşŬůĂĚ͗<ŽƚĞƌŽǀ 4) Kompaktní bloková – vícepodlažní koncentrovaná zástavba uspoĜádaná do uzavĜených nebo þásteþnČ otevĜených blokĤ se souvisle vymezeným veĜejným prostranstvím, typická pro zástavbu pĜedmČstí 19. a 20. století, založená uliþní osnova ŚĂƌĂŬƚĞƌŝƐƚŝĐŬǉƉƎşŬůĂĚ͗dǇůŽǀĂ 5) Bloková izolovaná/volná – nízkopodlažní zástavba izolovaných domĤ drobnČjšího mČĜítka s vymezenými zahradami a pozemky uspoĜádanými do blokĤ ŚĂƌĂŬƚĞƌŝƐƚŝĐŬǉƉƎşŬůĂĚ͗ƌƵēŶĄ

66

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 6) Bloková souvislá – nízkopodlažní zástavba objektĤ navzájem navazujících štítovými zdmi s vymezenými zahradami a pozemky uspoĜádanými do blokĤ ŚĂƌĂŬƚĞƌŝƐƚŝĐŬǉƉƎşŬůĂĚ͗hĂĐŚŵĂēĞ 7) Volná sídlištní – jednotlivé stĜednČ a vícepodlažní objekty bytových domĤ nebo soubory tvoĜící jejich skupiny doplnČné nízkopodlažními objekty obþanské vybavenosti, nejednoznaþnČ vymezující veĜejná prostranství (typická „mezidomí“) a plochy zelenČ ŚĂƌĂŬƚĞƌŝƐƚŝĐŬǉƉƎşŬůĂĚ͗^şĚůŝƓƚĢ<ŽƓƵƚŬĂ 8) Areálová kompaktní – pĜedevším halové i další, þasto vícepodlažní objekty, vytváĜející areály þasto znaþného rozsahu s vysokou mírou využití, s velkým podílem zpevnČných ploch ŚĂƌĂŬƚĞƌŝƐƚŝĐŬǉƉƎşŬůĂĚ͗ŽƵĚůĞǀĐĞd

67

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 9) Areálová volná – vČtšinou drobné halové objekty v menších areálech, velký podíl zpevnČných ploch, znaþná þást zĤstává nezastavČná, areály atypické formy, þasto areály sportovní ŚĂƌĂŬƚĞƌŝƐƚŝĐŬǉƉƎşŬůĂĚ͗ƐƉŽƌƚŽǀŶşĂƌĞĄůǇʹ^ůŽǀĂŶǇ^ƉŽƌƚ 10) Drobná izolovaná – drobné stavby rozptýlené v zeleni, typické zahrádkáĜské osady ŚĂƌĂŬƚĞƌŝƐƚŝĐŬǉƉƎşŬůĂĚ͗WŽĚĞǀŽƌǇ

D. 2. Vymezení lokalit jako základních skladebných jednotek Vymezení lokalit je jedním ze základních a zásadních metodických momentĤ v „novém“ územním plánu. Lokalita je základní plošná skladebná jednotka mČsta, která je vymezena pĜedevším na základČ shodné þi obdobné urbanistické struktury – toto platí pĜedevším pĜi vymezení lokalit v zastavČném území, odvozenČ pak i pĜi vymezení lokalit, které jsou plochami zastavitelnými (tedy v tuto chvíli bez zástavby). Hranice lokality je dále vytváĜena napĜíklad na základČ územní sounáležitosti (napĜ. mezi dvČma barierami, lokální pĜináležitost) þi shodných charakterových znakĤ (napĜíklad utváĜení terénu, zpĤsob užívání). Lokality v krajinČ jsou vymezeny na základČ obdobného charakteru utváĜení krajiny. DĤvodem þlenČní mČsta na lokality je vytvoĜení logických celkĤ, ke kterým jsou pĜedevším vztaženy podmínky pro další rozvoj území, ochranu a rozvoj jeho hodnot. DĤležitý je i význam „teritoriální, domovský“, kdy vymezení lokality podporuje pocit obyvatel zde bydlících, že se jedná o „jejich“ území, ke kterému mají urþitý vztah a vnímají intenzivnČji jeho utváĜení. Lokality nejsou totožné s urbanistickými obvody/“urbany“. PodrobnČji k lokalitám v kap. 7. 6. 1. 68

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 3 - ýlenČní území mČsta na lokality

D. 3. Udržení suburbanizaþních tendencí na pĜijatelné míĜe Suburbanizaþní tendence na území mČsta, tedy „vnitĜní“ suburbanizaci, rozrĤstání se mČsta na volných plochách (tz. „zelené louce“) na jeho správním území, je nutno udržet v pĜijatelné míĜe, tedy omezit neúmČrný budoucí rozvoj bydlení tím, že nebudou navrhovány „vnitĜní“ satelity na správním území mČsta PlznČ. Docházelo by k nežádoucím jevĤm, kterými jsou pĜedevším: zábor zemČdČlské pĤdy, nároky na komunikaþní síĢ (dojížćka do zamČstnání, školy, za kulturou a dalšími aktivitami), na technickou infrastrukturu atd.

69

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 4 - PĜijatelná míra suburbanizace

D. 4. DĤraz na zahušĢování vnitĜního mČsta a zvýšení jeho potenciálu, kompaktnost Jedním ze zcela zásadních principĤ, který byl v “novém“ územním plánu promítnut, je posilování utváĜení kompaktního mČsta, tedy souvisle (samozĜejmČ s ohledem na morfologii terénu a pĜírodní hodnoty) zastavČného území mČsta s kvalitní urbanistickou strukturou. Cílem tohoto pojetí územního plánu je podpora zachování a dalšího rozvoje kvalitního a dlouhodobČ udržitelného mČstského prostĜedí. V souþasné dobČ nejsou z mnoha dĤvodĤ (demografických, krajinných) v evropském kontextu patrné potĜeby ani ambice zakládat nová mČsta extenzivním zpĤsobem. To ovšem neznamená, že není prostor pro rozvoj - vnitĜní mČsto není hotovou, definitivní strukturou, ale neustále se mČnícím organismem. Kompaktní mČsto tedy neznamená vytváĜení nových, „širších“ hranic, ale otevĜení se možnosti stavČní, intenzifikace (samozĜejmČ úmČrné, harmonické) v již postaveném.

70

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Základní principy kompaktního mČsta: - koncentrace mČstských aktivit v centru - mČstská struktura, kde fasády pĜímo definují veĜejné prostranství a parky - parkování uvnitĜ budov - veĜejnČ pĜístupný parter - kontrast vnitĜní – kontrast mezi veĜejným prostranstvím (otevĜené) a hmotou budov (uzavĜené) - kontrast vnČjší – kontrast mezi mČstem a krajinou Výše uvedené principy jsou promítnuty do územního plánu pĜedevším následujícím zpĤsobem: - návrh takových ploch s rozdílným zpĤsobem využití, které umožĖují širokou, pestrou nabídku umisĢování staveb a zaĜízení pro nejrĤznČjší aktivity (napĜ. bydlení, administrativa, obchod, služby, kultura) - vymezení vybraných veĜejných prostranství s dĤrazem na jejich diverzifikaci, potvrzení veĜejných prostranství s pĜevahou parkových ploch, požadavky na doplnČní a intenzifikaci stávající urbanistické struktury; tato struktura v centru zpravidla jasnČ vymezuje rozhraní mezi soukromým a veĜejným prostorem, mezi zástavbou a veĜejným prostranstvím – tedy tzv. „druhou þáru“ urbanismu („první þarou“ je v tomto smyslu rozhraní mezi mČstem a krajinou, zastavitelnými a nezastavitelnými plochami) NČkteré další z principĤ kompaktního mČsta (parkování uvnitĜ budov, veĜejnČ pĜístupný parter) budou pĜedmČtem navazujících územních studií, které územní plán pro vybrané lokality nebo jejich þásti pĜedepisuje. Schéma þ. 5 - Základní principy kompaktního mČsta – detail a celek

71


D. 5. Posílení úlohy veĜejného prostranství "VeĜejné mČstské prostranství se musí znovu stát místem setkávání lidí a ne pouhým dopravním prostorem." (prof. dr. Koen Reas) Tato preambule je v územním plánu fakticky promítnuta, nezĤstává pouze u proklamace. Územní plán reaguje na nutnost posílení úlohy veĜejného prostranství a podporu udržení a dalšího rozvoje kvalitního a dlouhodobČ udržitelného mČstského prostĜedí vyznaþením vybraných veĜejných prostranství. VeĜejné prostranství obecnČ by mČlo mít mČstský, architektonicky ztvárnČný charakter, nikoliv pouze utilitární a technický.

72

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Obrázek þ. 1: VeĜejná prostranství PĜíklad veĜejných prostranství v blokové kompaktní struktuĜe zástavby

PĜíklad veĜejných prostranství ve volné sídlištní struktuĜe zástavby

73

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ D. 6. DĤraz na prostorové uspoĜádání mČsta Prostorové uspoĜádání (zástavby) je jednou z významných charakteristik území, která má zcela zásadní vliv na utváĜení mČsta s estetickým, harmonickým prostorovým Ĝešením. Prostorové uspoĜádání mČsta je pĜedmČtem kap. 7. 6. 2. 3. Stanovení podmínek prostorového uspoĜádání. 7. 3. 2. Vymezení zastavitelných ploch a ploch pĜestavby a systému sídelní zelenČ 7. 3. 2. 1. ýlenČní správního území mČsta z hlediska zastavitelnosti Územní plán navrhuje zastavitelné plochy a plochy pĜestavby na základČ požadavkĤ zadání a v souladu s charakterem a specifiky PlznČ pro jednotlivé typy, okruhy zpĤsobu využití území. Plochy jsou navrženy vzhledem ke svému souþasnému i budoucímu charakteru ve vhodných polohách a v odpovídajícím rozsahu s tím, že naplĖují hlavní principy územního plánu (viz pĜedcházející text). Rozložení ploch v þlenČní na plochy zastavitelné a pĜestavbové - transformaþní je patrné pĜedevším z výkresĤ þ. 1 Základní þlenČní území (zde bez urþení plochy s rozdílným zpĤsobem využití) a þ. 2 Hlavní výkres, plochy s rozdílným zpĤsobem využití. Územní plán þlení celé správní území mČsta PlznČ z hlediska základního uspoĜádání na území: -

urbanizované - mČstské, které zahrnuje území zastavČné, tedy zastavČné území stabilizované a pĜestavbové - transformaþní plochy; neurbanizované - krajinné, kdy neurbanizovaným územím se rozumí území, které nelze zastavČt vĤbec nebo výjimeþnČ a za zvláštních podmínek; souþástí neurbanizovaného území je i území zastavČné stávajícími objekty, do budoucna však s vylouþenou zástavbou objektĤ nových. PĜípustnost umisĢování staveb a zaĜízení je stanovena v kapitole 6. Souþástí neurbanizovaného území jsou plochy zmČn v krajinČ.

Do urbanizovaného území patĜí následující plochy s rozdílným zpĤsobem využití: -

plochy rekreace; plochy obþanského vybavení; plochy smíšené obytné; plochy obchodu, služeb a výroby; plochy dopravní infrastruktury – železnice; plochy technické infrastruktury; plochy výroby a skladování; plochy specifické – obrana a bezpeþnost státu.

Do neurbanizovaného území patĜí následující plochy s rozdílným zpĤsobem využití: -

plochy vodní a vodohospodáĜské; plochy zemČdČlské; plochy lesní; plochy pĜírodní; plochy parkĤ; plochy tČžby.

Územní plán vymezuje následující pĜestavbové - transformaþní plochy: -

plochy rekreace; plochy smíšené obytné; 74


plochy obchodu, služeb a výroby; plochy výroby a skladování.

Územní plán vymezuje následující zastavitelné plochy urþené pro další rozvoj: -

plochy rekreace; plochy obþanského vybavení; plochy smíšené obytné; plochy obchodu, služeb a výroby; plochy dopravní infrastruktury – železnice; plochy výroby a skladování.

Územní plán vymezuje následující koridory pro: dopravní infrastrukturu; technickou infrastrukturu. Územní plán vymezuje následující plochy územních rezerv pro: plochy smíšené obytné; dopravní infrastrukturu technickou infrastrukturu

7. 3. 2. 2. Vymezení systému sídelní zelenČ Územní plán vymezuje systém sídelní zelenČ pĜedevším s ohledem na ochranu a další rozvoj pĜírodních hodnot (viz. kap. 7. 2.). Systém sídelní zelenČ spoluvytváĜí a podporuje hlavní kompoziþní prvky mČsta a jeho „obraz“. Územní plán vymezuje následující systém sídelní zelenČ: plochy lesní; plochy pĜírodní; plochy parkĤ. 7. 4. Koncepce veĜejné infrastruktury, vþetnČ podmínek pro její umísĢování 7. 4. 1. Dopravní infrastruktura Navržený dopravní systém pokrývá požadavky mČsta na dopravní obsluhu i požadavky vyplývající z regionálních a dálkových dopravních vztahĤ. Návrh respektuje urbanistické hodnoty území a vytváĜí pĜedpoklady pro snižování negativních vlivĤ dopravy na urbanistické, hygienické i pĜírodní kvality území. Dopravní systém je Ĝešen jako souþást urbanistické struktury mČsta, kde všechny funkce jsou ve vzájemné rovnováze. Technická nároþnost navrženého Ĝešení vychází z reálných ekonomických možností spoleþnosti s pĜedpokladem realizace v þasovém horizontu stávající generace. Dopravní systém je rozvíjen tak, aby byly pokryty potĜeby všech skupin uživatelĤ a souþasnČ byl výhodný z celospoleþenského hlediska. Návrh naplĖuje cíl „Zadání“ vytvoĜit podmínky pro usmČrĖování pomČru pĜepravní práce ve prospČch neautomobilové dopravy a snižování tlaku automobilové dopravy na centrum mČsta. Pro naplnČní tČchto cílĤ návrh vytváĜí pĜedpoklady pro rozvoj všech složek dopravy a zajišĢuje jejich provázanost tak, aby se jejich vzájemnou kooperací dosáhlo

75

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ co nejracionálnČjšího fungování celého dopravního systému. SouþasnČ jsou vytváĜeny pĜíznivé podmínky pro rozvoj neautomobilové dopravy. Za tímto úþelem: - je komunikaþní síĢ navržena s odstupĖovaným dopravním komfortem, jehož kvalita klesá smČrem do stĜedu mČsta a stoupá k jeho okraji tak, aby se snížila atraktivita prĤjezdĤ pĜes centrum mČsta; - je navržena síĢ záchytných parkovišĢ P+R a P+G jako systémový prvek umožĖující další prohlubování regulace parkování v centru mČsta; - jsou vytváĜeny podmínky pro další rozvoj a zkvalitĖování systému mČstské hromadné dopravy; - jsou vytváĜeny podmínky pro provázanost mČstské hromadné a pĜímČstské autobusové dopravy; - jsou vytváĜeny podmínky pro lepší využití potenciálu osobní železniþní dopravy; - jsou vytváĜeny podmínky pro rozvoj pČší a cyklistické dopravy. 7. 4. 1. 1. Komunikaþní síĢ 7.4.1.1.1. Komunikaþní síĢ - podklady • Zásady rozvoje dopravního systému mČsta PlznČ (ÚKRMP, 2010) • Zásady územního rozvoje PlzeĖského kraje (2008) • Aktualizace þ. 1 Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje (2014) • Výstupy z dopravního modelu Správy veĜejného statku mČsta PlznČ (SVSMP, 2015) • Uliþní prostor Sukova – Borská (územní studie s regulaþními prvky, ÚKRMP, 2012) • Aktualizace urbanistické studie PlzeĖ – Zelený trojúhelník – sever (urbanistická studie, ÚKRMP, 2007) • PlzeĖ, prĤjezdní úsek silnice I/27, úsek Sukova – Karlovarská (studie, SUDOP Praha a.s., 2008) • Silnice I/27, PlzeĖ – TĜemošenský rybník – Orlík (DÚR, SUDOP Praha a.s., 2008) • I/20, pĜeložka silnice v úseku D5 – Seþ (studie, SUDOP Praha a.s., 2009) • Silnice I/20 v Plzni úsek Jasmínová – Sušická (DÚR, Pontex s.r.o., 2006) • I/20, úsek Sládkova – CvokaĜská (studie, SUDOP Praha a.s., 2008) • I/20, úsek Sládkova – Na Roudné, severní þást (studie, SUDOP Praha a.s., 2008) • Silnice I/20 a II/231 v Plzni, Plaská – Na Roudné - Chrástecká, I. etapa, aktualizace 2008 (DÚR, SUDOP Praha a.s., 2008) • Silnice I/20 a II/231 v Plzni, Plaská – Na Roudné – Chrástecká, II. etapa, aktualizace 2006 (DÚR, SUDOP Praha a.s., 2006) • DopravnČ – urbanistická studie napojení rozvojových ploch pĜi Karlovarské tĜídČ (studie, Pragoprojekt a.s., 2001) • PáteĜní komunikace, Vinice – sever (studie, ÚKRMP, 2001) • MČstský komunikaþní okruh (DÚR, SUDOP Praha a.s., 2010) • Studie propojení Karlov – Vejprnická (studie, SHB akciová spoleþnost, 2003) • ProvČĜení napojení opravárenského závodu (DSP, BOHEMIAPLAN s.r.o., 2010) • PlzeĖ – Zelený trojúhelník – sever (urbanistická studie, ÚKRMP, 2010) • Infrastruktura Zelený trojúhelník – sever – 1. etapa (DÚR, BOHEMIAPLAN s.r.o. 2007) • MČstský okruh, úsek KĜimická (Chebská) – Karlovarská v Plzni (DSP, Pragoprojekt a.s., 2012) • Studie mČstského komunikaþního okruhu v Plzni (studie, Pragoprojekt a.s., 1996) • Prodloužená alej Svobody (studie, Pragoprojekt a.s., 2008) • Propojení Karlovarská – Kotíkovská (DÚR, Valbek, spol. s r.o., 2007) • PĜeložka silnice III/180 19, obchvat Božkova (studie, Ing. Sádecký - ZESA, 2005) • Studie komunikací Koterovská a Na RĤžku (studie, Ing. Palek, 2003) 76

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Dopravní studie prostoru HĜbitovní – Hrádecká – Rokycanská (studie, Ing. Stehlík, 2001) Koordinaþní studie technické infrastruktury a komunikace v úseku Nová Hospoda – letištČ Bory (studie, BOHEMIAPLAN s.r.o., 1998) Silniþní systém mČsta PlznČ v oblasti Roudné (DÚR, Valbek, spol. s r.o., 2013) Komunikace Pod Mikulkou (studie, ÚKRMP, 2012) Prodloužení tramvajové trati na Borská pole (DSP, MENE Industry s.r.o., 2009) Koordinaþní studie Nepomucké tĜídy v Plzni (studie, BáĖské projekty Teplice a.s., 1998) Studie okružní kĜižovatky Nepomucká – Štefánikova (studie, BOHEMIAPLAN s.r.o., 2009) Napojení Lochotínské ulice na rondel Karlovarská v Plzni (DSP, Valbek, spol s r.o., 2006) PlzeĖ – Švabiny (urbanistická studie, ÚKRMP, 2006) ŽST PlzeĖ – Valcha – PlzeĖ hlavní nádraží (studie, Ing. Kalþík, 1997) PlzeĖ – Košutka – Studentská (urbanistická studie, ÚKRMP, 2002) III/180 16 Hrádecká ulice, úsek Mohylová – Staroveská (DÚR, Ing. Stehlík, 2008) Silnice III/180 50 prĤtah – Malesice (DÚR, Pragoprojekt a.s., 2011) PlzeĖ – Malesice, Dolní Vlkýš – územní studie (urbanistická studie, ÚKRMP, 2008) Silnice III/180 52 Malesice – Dolní Vlkýš (DÚR, Zítek IP projekt, 2010) Komunikaþní propojení Valcha – Borská pole (DÚR, Ing. VondĜich, 2008) PĜeložka silnice II/180, Kyšice – Chrást (DÚR, SUDOP Praha a.s., 2008) Rekonstrukce silnice II/231, Bílá Hora (DÚR, D PPROJEKT PLZEĕ NedvČd s.r.o., 2005) Uzel PlzeĖ, 3. stavba – pĜesmyk Domažlické trati (pĜípravná dokumentace, SUDOP Praha a.s., 2013) PĜestupní uzel SkvrĖany, prodloužení tramvajové trati do KĜimic (studie, Ing. Kalþík, 2005) III/180 32, úsek TyršĤv most – Radobyþice (DSP, MDS Projekt, 2011) Propojení TyršĤv most – Výsluní (DÚR, Ing. Palek, 2010) Radobyþice – OK, III/180 32, DláždČná 2. þást, Litická (DÚR, D PROJEKT PLZEĕ NedvČd s.r.o Projekt, 2007) PlzeĖ, studie propojení KĜimice – Zadní SkvrĖany (studie, Ing. Stehlík, 2011) PlzeĖ – KĜimice, lokalita U statku (urbanistická studie, ÚKRMP, 2007) PlzeĖ – Zavadilka, studie komunikaþního propojení stávající zástavby s rozvojovými plochami pro bydlení (studie, IP Projekt, 2011) PlzeĖ – Radþice, úprava Radþické ulice, úsek Pod Zámeþkem – Pod Vinicemi (studie, D PPROJEKT PLZEĕ NedvČd s.r.o., 2009) Výstavba areálu TZ PMDP na Borských polích v Plzni (studie, CHEMOPRAG a.s. , 2005) Spojka ulice Vejprnická – KĜimická v Plzni (DÚR, Valbek spol. s r.o., 2009) PlzeĖ – Slovany – lokalita bývalých kasáren, podklad pro zmČnu ÚPMP (ÚKRMP, 2012) Rekonstrukce námČstí Milady Horákové vþetnČ navazujících komunikací (studie, SUDOP Praha a.s., 2009)

7.4.1.1.2. Komunikaþní síĢ – souþasný stav a východiska Ĝešení Komunikaþní síĢ je jednou z nejdĤležitČjších þástí návrhu dopravy v územním plánu, a to nejen pro svĤj dopravní význam, ale i z hlediska vlivu na urbanistické Ĝešení mČsta.

77

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Souþasný stav komunikaþní sítČ je charakterizován koncentrací automobilové dopravy v centru mČsta. Ta se projevuje nejen zhoršenou funkcí komunikaþní sítČ v dopravních špiþkách, ale zejména degradací zasažených þástí centra mČsta. V ulicích, do kterých byly koncentrovány hlavní dopravní vztahy, pĜevládla jejich dopravní funkce nad funkcí obslužnou, silná individuální automobilová doprava snížila kvalitu dopravy veĜejné, pČší a cyklistické dopravy, snížila se pĜíjemnost prostĜedí i atraktivita parterĤ pĜilehlé zástavby. VeĜejné prostory kolem pozemních komunikací (dále jen komunikací) ztratily atributy ulic a svým charakterem se pĜiblížily k monofunkþním dopravním koridorĤm. Koncentrace individuální automobilové dopravy v centru mČsta je nejvČtším problémem komunikaþní sítČ, který svým významem pĜevyšuje ostatní nedostatky celého dopravního systému. PĜíþinou je její radiální uspoĜádání, které nevzniklo nahodile, ale bylo podmínČno mnoha vlivy pĤsobícími na rozvoj mČsta. Velmi výrazným faktorem byla morfologie terénu, utváĜená vodními toky. RozþlenČní území údolími vodních tokĤ pĜedznamenalo koncentrický rozvoj mČsta i radiální uspoĜádání komunikaþní sítČ. Velmi výraznČ pĜedurþila vývoj mČsta paprskovitá síĢ tereziánských silnic, které se pozdČji staly osami mČstských þtvrtí. DostĜednému uspoĜádání napomáhaly i þetné bariéry v podobČ železniþních tratí nebo velkých prĤmyslových areálĤ. Rozhodující vliv na fungování dnešní komunikaþní sítČ mČla však druhá polovina 20. století. Vlna automobilizace a výstavba panelových sídlišĢ na okraji mČsta pĜinesly skokový nárĤst automobilové dopravy, na který mČsto reagovalo pĜebudováním historických mČstských tĜíd na kapacitní þtyĜpruhové komunikace. SídlištČ se stala snadno dostupná z centra mČsta a pĜes centrum mČsta i vzájemnČ propojená mezi sebou, centrum se však pĜemČnilo na kĜižovatku všech hlavních dopravních tahĤ. CílevČdomá výstavba okružních tras zaþala až v posledních dvaceti letech. Jednotlivé þásti mČstského okruhu se však dosud nepodaĜilo propojit do souvislého celku. Urbanistickému uspoĜádání mČsta a jeho komunikaþní síti odpovídají i dopravní zátČže na jednotlivých komunikacích. V jižní þásti na centrum mČsta plynule navazuje souvislá bloková zástavba s pomČrnČ hustou komunikaþní sítí. Zatížení jednotlivých úsekĤ nedosahuje extrémních hodnot, protože dopravní zátČže mají možnost rozložit se do vČtšího poþtu tras. Tato uliþní struktura je ukonþena na linii SkvrĖanská – Tyršova – U Prazdroje, která kromČ propojení Doubravka – SkvrĖany slouží též jako sbČrnice pro trasy z Jižního a Jihovýchodního pĜedmČstí. Z její polohy ve struktuĜe mČsta pak vyplývá i její výrazné dopravní zatížení. Zcela jiný charakter má komunikaþní síĢ v severní þásti mČsta. Zde je vlivem vČtšího mČĜítka urbanistické struktury a vlivem rozlehlé nivy Mže osnova komunikaþní sítČ jednodušší. TvoĜí ji jen nČkolik propojení, na které se koncentrují intenzity automobilové dopravy. Pro celou severní þást pĜedstavuje hlavní napojení na centrum mČsta Karlovarská ulice. Kumulace dopravních intenzit na této komunikaci je již pro fungování celého komunikaþního systému kritická. ZátČží pro stĜed mČsta je i stávající vedení silnic I. tĜíd, které v celku kopírují trasování císaĜských silnic z doby Marie Terezie. ýistá tranzitní doprava není v procentním vyjádĜení výrazná, ale její vlivy, zejména z tČžké nákladní dopravy, jsou pro mČsto obtČžující. Stávající komunikaþní síĢ v mČstČ Plzni je nedostaþující jak z hlediska rozsahu, tak z hlediska struktury. Z hlediska celistvosti komunikaþní sítČ chybí zejména kapacitní okružní trasy. Naopak trasy procházející stĜedem mČsta nabízejí pĜíliš snadný, pohodlný prĤjezd.

78

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 1 - Rozložení intenzit na stávající komunikaþní síti A – celek

B – výĜez centrální oblasti

79

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7.4.1.1.3. Komunikaþní síĢ – odĤvodnČní návrhu Návrh komunikaþní sítČ se skládá ze dvou základních þástí, a to z návrhu rozvoje komunikaþní sítČ a z návrhu dopravnČ urbanistických vlastností komunikaþní sítČ. Návrh rozvoje doplĖuje komunikaþní síĢ zejména o mČstský okruh a další tangenciální trasy tak, aby se vytvoĜily dostateþné alternativy k dnešním trasám procházejícím centrem mČsta. Návrh dopravnČ urbanistických vlastností komunikaþní sítČ je urþen prostory pro vedení komunikací a funkþními skupinami komunikací. Stanovením prostorĤ pro vedení komunikací jsou zajištČny vhodné vazby komunikací k okolnímu prostĜedí, stanovením funkþních skupin komunikací je zajištČno správné fungování dopravní sítČ. Návrh rozvoje komunikaþní sítČ i návrh dopravnČ urbanistických vlastností komunikaþní sítČ vytváĜí dostateþnČ rozvinutou komunikaþní síĢ s odstupĖovaným komfortem, která zajištuje dopravní potĜeby mČsta a chrání jeho centrum pĜed nadmČrnými intenzitami automobilové dopravy. 7.4.1.1.3.1. Návrh rozvoje komunikaþní sítČ NejvýznamnČjším prvkem rozvoje komunikaþní sítČ je dokompletování mČstského okruhu. Navržené úseky uzavírají okruh v jeho západní a východní þásti, v jižní þásti je doplnČn úsek s mimoúrovĖovým kĜížením železniþní trati PlzeĖ – Železná Ruda. S dokompletováním mČstského okruhu je potĜebné dobudovat i návaznosti mČstského okruhu na extravilánové úseky silnic I. tĜíd. V jihovýchodní þásti se jedná o nové pĜipojení na silnici I/20 v úseku Na RĤžku – Koterovská, na severu ve smČru na TĜemošnou je navržena úprava silnice I/27 ve stávající trase. Na mČstský okruh navazují tangenciální propojení doplĖující síĢ o nové trasy a zlepšující pĜístupnost zastavitelných území z mČstského okruhu. Jedná se zejména o prodloužení aleje Svobody smČrem k západní þásti mČstského okruhu, o prodloužení aleje Svobody smČrem k východní þásti mČstského okruhu, o propojení Lábkova – KĜimická a o propojení Sukova – Domažlická pĜes areál Škoda. Jako alternativní trasy za pĜetížená propojení smČĜující do centra mČsta jsou navrženy úseky Sukova – Borská – PĜemyslova umožĖující zklidnČní Klatovské ulice, Karlovarská – PĜemyslova snižující zátČže na Karlovarské ulici a na mostČ generála Pattona a propojení Na Roudné – RychtáĜka umožĖující zklidnČní ulice Otýlie Beníškové a Rooseveltova mostu. Ostatní navržené úseky zajišĢují nebo zlepšují dopravní obslužnost zastavČných a zastavitelných území. Dalšími významnými pĜínosy jsou vytvoĜení záložních propojení v pĜípadČ disfunkþnosti hlavních tras, vytvoĜení potĜebných koridorĤ pro linky MHD nebo odvedení dopravy z obytných lokalit. Pro novČ navržené úseky komunikací (vþetnČ úsekĤ tramvajových tratí) byly vymezeny koridory zajišĢující jejich územní ochranu.

80

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 2 - Rozvoj komunikaþní sítČ

LEGENDA W>K,z^ZK1>E|DWp^KDszh/d1 ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ

ƉůŽĐŚǇǌŵĢŶ ƉůŽĐŚǇ ǌĂƐƚĂǀŝƚĞůŶĠ


ƉůŽĐŚǇ ƷǌĞŵŶşĐŚƌĞǌĞƌǀ

W>K,zKE^<,KszsE1͕^D1aEKzdE͕ s|ZKz^<>KsE1͕K,Kh͕^>hs|ZKz EsZ,ZKsK:
^ds EsZ, jWZsE

81

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Návrh rozvoje komunikaþní sítČ obsahuje následující úseky: a) Rychlostní komunikace ZmČna vedení silnice I/20 v úseku od kĜižovatky s dálnicí D5 po jižní hranici mČsta je navržena v rámci pĜeložky silnice I/20 Ĝešící vymístČní trasy mimo zastavČné území obce Losiná. Úprava zahrnuje mimoúrovĖovou kĜižovatku se silnicí III/18021, která je v „Koncepci dopravy PlzeĖského kraje“ souþástí aglomeraþního okruhu . . RozšíĜení silnice I/27 na þtyĜpruh v úseku od kĜižovatky u zastávky Bolevec k severní hranici mČsta je navrženo pro zkapacitnČní silnice, zvýšení dopravního komfortu a zlepšení bezpeþnosti dopravního provozu. b) SbČrné komunikace – mČstský okruh a jeho napojení PĜeložka silnice I/20 v úseku Koterovská – Plaská tvoĜí východní þást mČstského okruhu a je pro fungování komunikaþní sítČ zásadním tangenciálním propojením ve východní þásti mČsta. Z hlediska dopravních vztahĤ odvádí þást dopravy, která dnes projíždí centrální stopou Nepomucká – Slovanská - Tyršova - Karlovarská, mimo centrum mČsta. Západní þást mČstského okruhu v úseku Chebská – Karlovarská tvoĜí zásadní tangenciální propojení v západní þásti mČsta, které pĜispČje k odvedení þásti prĤjezdné dopravy z centra mČsta, a sníží tak zatížení centrální stopy v ose Klatovská – Karlovarská. Územní rezerva pro rozšíĜení na þtyĜpruh v úseku Domažlická - Karlovarská je navržena pro navýšení kapacity západní þásti mČstského okruhu pĜi budoucím nárĤstu automobilové dopravy. Propojení Klatovská – Zborovská je souþástí jižní þásti mČstského okruhu. V souþasné dobČ je okruh veden Samaritskou ulicí, která má nedostateþnou kapacitu a nenabízí ani odpovídající úroveĖ dopravního komfortu (úrovĖový pĜejezd železniþní trati). Z tohoto dĤvodu je v daném úseku navrženo nové vedení mČstského okruhu tak, aby mohl plnit požadovanou funkci. Ulice Na RĤžku tvoĜí nové propojení doplĖující mČstský okruhu mezi komunikacemi Slovanská alej a pĜeložka silnice I/20. KĜižovatka na námČstí Milady Horákové je dĤležitým dopravním uzlem na mČstském okruhu. PĜestavba kĜižovatky je navržena z dĤvodu pĜetížení kĜižovatky individuální i mČstskou hromadnou dopravou, nevyhovujícím úhlĤm kĜížení komunikací, parametrĤm tramvajové trati, podmínkám pro chodce i celkovému architektonickému Ĝešení námČstí. Pro zkapacitnČní úseku ÚnČšovská – Studentská, který tvoĜí napojení mČstského okruhu na silnici I/20 (smČr Karlovy Vary), je navrženo rozšíĜení na þtyĜpruhové uspoĜádání komunikace. c) SbČrné komunikace Navržené propojení RychtáĜka – OK v ulici Na Roudné – alej Svobody slouží jako významné systémové spojení centra mČsta se Severním pĜedmČstím, které umožní þásteþné pĜevedení intenzit dopravy z pĜetížené Karlovarské a z pĜetížené ulice Otýlie Beníškové. Navržené propojení Sukova – Karlovarská ve smČru sever – jih, které zahrnuje i úpravu Korandovy a Kotkovy ulice, umožní þásteþné pĜevedení intenzit dopravy z Klatovské tĜídy a pĜetížené Karlovarské, která dosud slouží jako jediné propojení centra se Severním pĜedmČstím. Navržené napojení Radþic na mČstský okruh slouží jako nejkratší spojení mČstských þástí Radþice, Malesice a Dolní Vlkýš s mČstským okruhem. Propojení aleje Svobody na západní þást mČstského okruhu napojuje jižní þást Severního PĜedmČstí na mČstský okruh a umožĖuje obsluhu lokalit 1_38 Vinice sever, a 1_32 Sylván. Propojení snižuje zatížení Karlovarské ulice .

82

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Propojení Sukova – Domažlická pĜes areál Škoda pĜedstavuje nové tangenciální propojení, které eliminuje bariérový úþinek dnes neprostupného areálu Škoda a umožĖuje jeho lepší dopravní obsluhu. Úprava vedení ulice 28. Ĝíjna pĜi kĜižovatce s ulicí Nad Feronou zlepšuje smČrové vedení komunikace. Napojení Jateþní na východní þást mČstského okruhu zajišĢuje pĜístupnost zastavitelných území na mČstský okruh a propojuje systém silnic I. a II. tĜíd. Vyhlídková v úseku Rokycanská – K Hrádku doplĖuje tangenciální propojení v jihovýchodní þásti mČsta a napojuje návrhovou lokalitu 4_29 Švabiny. PĜeložka silnice II/233, vþetnČ napojení ýervenohrádecké, nahrazuje stávající nevyhovující vedení silnice II. tĜídy, kterou pĜekládá do nové trasy s odpovídajícími parametry. Obchvat Božkova nahrazuje nevyhovující vedení komunikace vesnickou památkovou rezervací a odklání dopravu z obytného území. Napojení Lobez na východní þást mČstského okruhu Ĝeší napojení zastavitelného území Lobez na mČstský okruh. Silnice II/180, Kyšice – Chrást na území mČsta je souþástí aglomeraþního okruhu, který v této þásti prochází správním územím mČsta PlznČ. Propojení aleje Svobody na východní þást mČstského okruhu napojuje jižní þást Severního PĜedmČstí na mČstský okruh. Propojení významnČ snižuje zatížení Karlovarské a Tyršovy ulice vþetnČ kĜižovatky Ján. PĜeložka DobĜanské je vyvolána potĜebou mimoúrovĖového kĜížení s železniþní tratí PlzeĖ – Železná Ruda. Propojení Daimlerova – lokalita Nová Valcha spojuje návrhovou lokalitu 3_25a Nová Valcha s Borskými poli. Propojení vytváĜí alternativní trasu pro oblast Valchy a Lhoty ve smČru do stĜedu mČsta. PĜeložka Domažlické je vyvolána zmČnou vedení domažlické trati a odstraĖuje stávající úrovĖový železniþní pĜejezd na silnici I/26. Prodloužení Lábkovy na KĜimickou propojuje Zadní SkvrĖany se silnicí II/605 a vytváĜí tak další tangenciální propojení umožĖující odvést þást dopravních vztahĤ mimo sídlištČ Zadní SkvrĖany. PĜeložka silnice II/180 s jižním obchvatem TĜemošné odvádí dopravu mimo obytné území TĜemošné. Návrh pĜeložky naplĖuje Aktualizaci þ. 1 Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje. d) Obslužné komunikace Komunikace Pod Mikulkou propojuje území Zavadilky s alejí Svobody a chrání tak obslužné komunikace „Mozartova“ a „Bohuslava MartinĤ“ pĜed nadmČrnou prĤjezdnou dopravou. Napojení ulice Terezie Brzkové na mČstský okruh zlepšuje napojení Zadních SkvrĖan na západní þást mČstského okruhu a to zejména pro smČr na Novou Hospodu. Rekonstrukce komunikace Na Zavadilce zlepšuje parametry stávající komunikace a umožĖuje tak její využití pro napojení rozvojové lokality 1_41b Zavadilka. Napojení Lochotínské na Karlovarskou Ĝeší pĜímé napojení lokality Karlovarská na silnici I/27. Napojení zlepšuje dostupnost ploch podél Lochotínské ulice vþetnČ parkovišĢ P+G a snižuje zatížení ulice Otýlie Beníškové. Prodloužení Univerzitní ulice na silnici I/26, prodloužení Obchodní ulice k Univerzitní a prodloužení Podnikatelské na Domažlickou doplĖují síĢ obslužných komunikací na Borských polích. Význam tČchto propojení, byĢ se jedná o obslužné komunikace, je i systémový. V souþasné dobČ je komunikaþní síĢ mČsta napojena na jižní vČtev silnice I/26 v jediné okružní kĜižovatce Domažlická – Folmavská. SoustĜedČní dopravních vztahĤ kĜižovatku pĜetČžuje a je vhodné þást intenzit rozložit do jiných koridorĤ. SouþasnČ funkþnost komunikaþní sítČ v oblasti závislá na jediné kĜižovatce þiní dopravní systém lehce zranitelný. 83

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Navržená propojení odstraĖují tuto závislost jak pĜi pĜetížení kĜižovatky, tak v pĜípadČ nepĜedvídaných událostí (dopravní nehoda apod). Propojením Podnikatelské na Dopravní vytváĜí novou trasu pro linkové vedení MHD mimo pĜetíženou kĜižovatku s využitím stávajícího obratištČ v Dopravní ulici. Propojení Rokycanská – ýervenohrádecká – HĜbitovní zajišĢuje obsluhu zastavitelných území mezi Rokycanskou a ýervenohrádeckou ulicí. Prodloužení ulice Pod Stráží zajišĢuje napojení lokality 1_41 Zavadilka na mČstský okruh. Napojení lokality 1_18 Nad Roudenskými lomy zajišĢuje napojení lokality na mČstský okruh. Propojení ulice Na Roudné se Silniþním systémem Roudná Ĝeší napojení zastavČných území na Roudné na propojení „Alej Svobody – Na Roudné – RychtáĜka“ (Silniþní systém mČsta PlznČ v oblasti Roudné). Napojení TruhláĜské ulice na propojení „alej Svobody – Na Roudné – RychtáĜka“ (Silniþní systém mČsta PlznČ v oblasti Roudné) Ĝeší napojení lokality 3_34 RychtáĜka na komunikaþní síĢ mČsta. ZmČna napojení lokality 3_37 Škoda z Domažlické ulice je vyvolaná úpravou vedení domažlické trati a pĜeložkou silnice I/26. Komunikace v soubČhu s prodlouženou tramvajovou tratí k Západoþeské univerzitČ a její napojení do OK Sukova doplĖuje obslužnou síĢ lokalit 3_64 Západoþeská univerzita a 3_69 Zelený trojúhelník - jih a umožĖuje obsluhu zastavitelných ploch. Komunikace spojující budoucí komunikaci Sukova – Borská a Folmavskou ulici doplĖuje obslužnou síĢ v lokalitách 3_4 Borská a 3_68 Zelený trojúhelník a umožĖuje obsluhu zastavitelných ploch. Prodloužení ulice Jasmínová k ulici Velenická doplĖuje obslužnou síĢ v lokalitČ 2_33 Výrobní území Skladová – Koterovská. 7.4.1.1.3.2. Návrh dopravnČ urbanistických vlastností komunikaþní sítČ a) Prostory pro vedení komunikací Prostory pro vedení komunikací stanovují požadavky na prostorové Ĝešení tras komunikací. Návrh zohledĖuje zastavitelné a nezastavitelné území. Pro zastavitelné území jsou navrženy tĜi druhy uliþních prostorĤ a prostory technického typu. Pro nezastavitelné území jsou navrženy prostory krajinného typu. Omezený vliv na okolní prostĜedí mají tunely a estakády, které se užívají v zastavitelném i nezastavitelném území. Uliþní prostory Uliþní prostory patĜí k základním prvkĤm vytváĜejícím urbanistickou strukturu mČsta. Jedná se o veĜejné liniové prostory s dopravní i obslužnou funkcí. KromČ dopravy se zde odehrávají i spoleþenské aktivity a dochází k vazbám s okolní zástavbou. Uliþní prostory jsou dČlené na uliþní prostory obslužných ulic, uliþní prostory významných komunikací a uliþní prostory mČstských tĜíd. Uliþní prostory mČstských tĜíd (obchodnČ spoleþenských ulic) Uliþní prostory mČstských tĜíd jsou v urbanistické struktuĜe mČsta významné liniové prostory nacházející se v intenzivnČ zastavČných plochách, zejména v centru mČsta. TvoĜí zpravidla osy nebo rozhraní vČtších urbanistických celkĤ. Spolu s významnými ulicemi vytváĜí základní osnovu uliþní sítČ a podílí se tak na charakteru urbanistické struktury mČsta. MČstské tĜídy vytváĜejí obchodnČ - spoleþenské reprezentativní prostory mČsta. Ve využití veĜejného prostoru se uplatĖuje dopravní, obslužná i spoleþenská funkce. ěešení uliþního prostoru umožĖuje dostavbu uliþních front dle navržené struktury zástavby. ObestavČní mČstských tĜíd je tvoĜeno koncentrovanou zástavbou se širokým spektrem aktivit s možností prolínání veĜejného a soukromého prostoru (obchodní pasáže, pĜedzahrádky, pĜedsunutý prodej atd.).

84

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Vzhledem k intenzivnímu spoleþenskému využití veĜejného prostoru jsou velkoryse dimenzovány plochy pro pČší dopravu. DĤraz je kladen na estetickou kvalitu. Uliþní aleje a mČstský mobiliáĜ podporují rozvoj pobytových funkcí. Uliþní prostory významných ulic Uliþní prostory významných ulic jsou v urbanistické struktuĜe mČsta významné liniové prostory tvoĜící osy nebo rozhraní vČtších urbanistických celkĤ. Spolu s mČstskými tĜídami vytváĜí základní osnovu uliþní sítČ a podílí se tak na vytváĜení urbanistické struktury mČsta. Ve využití veĜejného prostoru pĜevládá dopravní funkce. V pĜípadČ potĜeb okolní zástavby, zejména pĜi tČsném obestavČní uliþního prostoru, se uplatĖuje i obslužná funkce. Spoleþenské funkce se vyskytují lokálnČ. MénČ atraktivní poloha významných ulic nepĜináší dostateþný podnČt pro vČtší koncentraci zástavby nebo vČtší koncentraci aktivit. Tím se odlišují od mČstských tĜíd. ěešení uliþního prostoru musí umožnit dostavbu uliþních front dle navržené struktury zástavby. Uliþní prostory obslužných ulic Uliþní prostory obslužných ulic jsou v urbanistické struktuĜe mČsta liniové prostory dČlící zastavČné území na základní bloky nebo plochy. Jejich uspoĜádání se podílí na charakteru urbanistické struktury lokalit. Ve využití veĜejného prostoru pĜevládá obslužná funkce. Dopravní funkce slouží pro místní dopravní vztahy. Spoleþenské využití se vyskytuje jen lokálnČ. To však neplatí v centru mČsta, kde je þasto spoleþenské využití veĜejného prostoru velmi intenzivní, doprovázené Ĝadou spoleþenských a drobných komerþních aktivit. StavebnČ technické Ĝešení uliþního prostoru musí umožnit dostavbu uliþních front s velkou mírou pĜizpĤsobení komunikace objektĤm pĜilehlé zástavby. Pro zvýšení pĜíjemnosti prostĜedí se doplĖují uliþní aleje. PĜi nižší intenzitČ zástavby se prostory Ĝeší formou obytných ulic nebo komunikací se smíšeným provozem. V centrech mČst pĜi vyšších intenzitách pČší dopravy nebo intenzivním spoleþenském využití veĜejného prostoru se navrhují pČší zóny. V tomto pĜípadČ se jedná o reprezentativní prostory mČsta s dĤrazem na technickou a estetickou kvalitu a celkovou pĜíjemnost prostĜedí. Prostory technického typu Prostory technického typu jsou významné liniové prostory vedené v periferních územích se strukturou areálového typu nebo v soubČhu s jinými liniemi dopravní a technické infrastruktury. Prostory technického typu jsou monofunkþní a slouží jako dopravní cesta pro automobilovou dopravu. Jsou zcela nebo þásteþnČ oddČleny od okolního území a nemají k nČmu zpravidla žádné funkþní vazby. Z toho vyplývá vylouþení nebo potlaþení ostatních dopravních funkcí a nepĜítomnost doprovodných spoleþenských aktivit. PĜi Ĝešení prostoru se zohledĖují požadavky dopravnČ technického Ĝešení a potĜeby eliminace nepĜíznivých vlivĤ dopravy na okolní území. PĜes dopravnČ technický charakter má tento koridor charakter veĜejnČ užívaného prostoru a pĜi jeho Ĝešení se nesmí rezignovat na jeho vizuální kvalitu. Prostory krajinného typu Prostory krajinného typu jsou významné liniové prostory vedené v nezastavitelném území. Tyto prostory jsou souþástí krajiny, kterou ovlivĖují a spoluutváĜejí. Prostory krajinného typu plní dvojí funkci. Zajištují dopravní propojení v extravilánu mČsta a doplĖují krajinu o pásy zelenČ a pĜispívají tak k jejímu prostorovému uspoĜádání. StĜedový prostor, tvoĜený profilem komunikace, je urþený pro dopravu. Okrajové prostory vytváĜí v krajinČ pás zelenČ. Plochy pro ozelenČní jsou tvoĜeny silniþním tČlesem a dalšími pozemky nutnými pro souvislé ozelenČní. Je žádoucí, aby hlavní složku ozelenČní tvoĜila stromová zeleĖ.

85

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Estakády, Tunely Estakády jsou zvláštní liniové prostory pro vedení komunikací realizované na mostních konstrukcích. Jejich vliv na okolní prostĜedí je omezený. Tunely jsou zvláštní liniové prostory pro vedení komunikací realizované formou podpovrchového vedení. Jejich vliv na okolní území je zanedbatelný. ObČ formy se užívají jak v zastavitelném, tak v nezastavitelném území. DĤvodem pro tato Ĝešení je napĜíklad terénní konfigurace, nebo pĜekonávání pĜírodních a technických bariér (kĜížení s jinými druhy dopravní infrastruktury atd.). Dalším dĤvodem mĤže být pĜírodní nebo urbanistická kvalita území, které je vhodné pĜekonat bez pĜímého kontaktu komunikace s okolím.

86

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 3 - Komunikaþní síĢ – prostory pro vedení komunikací

! ! !

! !

!





W>K,zKE^<,KszsE1͕^D1aEKzdE͕ s|ZKz^<>KsE1͕K,Kh͕^>hs|ZKz WZK^dKZzWZKsE1
h>/E1WZK^dKZzD ^d^<|,d\1 h>/E1WZK^dKZzs|EDE|,h>/ WZK^dKZz/E1WZK^dKZzK^>hE|,h>/ ^d<z !

!

!

dhE>z jÊ

87

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Obrázek þ. 1: PĜíklady prostorĤ pro vedení komunikací – uliþní prostory obslužných ulic

PĜíklad obslužné ulice s umístČním místní komunikace funkþní tĜídy C – obslužná komunikace

PĜíklad obslužné ulice s umístČním místní komunikace funkþní tĜídy D1 – pČší zóna

PĜíklad obslužné ulice s umístČním místní komunikace funkþní tĜídy D1 – obytná zóna

88

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Obrázek þ. 2: PĜíklad prostoru pro vedení komunikací – uliþní prostory významných ulic

PĜíklad významné ulice s umístČním místní komunikace funkþní tĜídy B – sbČrné komunikace PotĜeby dopravní obsluhy jsou Ĝešeny tolerováním parkování za hranou obrubníku.

PĜíklad významné ulice s umístČním komunikace funkþní tĜídy B – sbČrné komunikace Nevhodná úprava ignorující potĜeby dopravní obsluhy zástavby.

PĜíklad významné ulice s umístČním komunikace funkþní tĜídy B – sbČrné komunikace Nevhodná úprava ignorující potĜeby dopravní obsluhy zástavby.

89

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Obrázek þ. 3: PĜíklad prostoru pro vedení komunikací – uliþní prostory mČstských tĜíd

PaĜíž - mČstská tĜída s kapacitní komunikací PĜíklad polyfunkþního využití uliþního prostoru s vysokým podílem spoleþenských funkcí.

New York - mČstská tĜída s kapacitní komunikací PĜíklad polyfunkþního využití uliþního prostoru s vysokým podílem spoleþenských funkcí.

Kolín nad Rýnem - mČstská tĜída s kapacitní komunikací PĜíklad polyfunkþního využití uliþního prostoru s vysokým podílem spoleþenských funkcí.

90

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Obrázek þ. 4: PĜíklad prostoru pro vedení komunikací – prostory technického typu

PlzeĖ, silnice I/26 – vstup do zastavitelného území od jihozápadu – pĜíklad prostoru technického typu

PlzeĖ, silnice I/20 – vstup do zastavitelného území od jihu – pĜíklad prostoru technického typu

PlzeĖ, silnice I/20 – vstup do zastavitelného území od jihu – pĜíklad prostoru technického typu

91

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Obrázek þ. 5: PĜíklad prostoru pro vedení komunikací – prostory krajinného typu

PlzeĖ, silnice I/27 – extravilánový úsek na jihu mČsta – vhodný pĜíklad prostoru krajinného typu

PlzeĖ, extravilánový úsek místní komunikace – silniþní aleje jsou tradiþním prvkem þeské krajiny

PlzeĖ, silnice I/27 – extravilánový úsek na jihu mČsta – nevhodný pĜíklad prostoru krajinného typu

92

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Obrázek þ. 6: PĜíklad prostoru pro vedení komunikací – estakády, tunely

Estakáda v krajinném zázemí mČsta – vliv na okolní území je omezen

Estakáda v intravilánu mČsta – pĜekonání technické bariéry kolejištČ nádraží

Dálniþní tunel v krajinném zázemí mČsta – vliv na okolní území je velmi omezen

93

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ b) Funkþní skupiny komunikací a dopravní komfort Funkþní skupiny komunikací stanovují uspoĜádání komunikaþní sítČ z hlediska dopravních parametrĤ. Návrh vychází z urbanistické koncepce a z požadavkĤ na Ĝešení dálkové, regionální i vnitromČstské dopravy a vytváĜí vhodné pĜedpoklady pro tvorbu komunikaþní sítČ s odstupĖovaným komfortem. Pro stávající úseky dálnice D5 je navržena funkþní skupina „dálnice“. Pro komunikace zprostĜedkovávající vazbu mČsta na dálnici D5 a extravilánové úseky silnic I. tĜíd je navržena funkþní skupina „rychlostní komunikace“. Základní komunikaþní kostru mČsta tvoĜí „sbČrné komunikace“ vþetnČ komunikací vytváĜejících mČstský okruh a jeho napojení. Obslužnou síĢ tvoĜí smíšená funkþní skupina „obslužné komunikace, obytné a pČší zóny“. ZatĜídČní komunikací do funkþních skupin vychází z funkþního dČlení komunikací dle ýSN 73 6110 Navrhování místních komunikací. Funkþní skupina sbČrné komunikace nabízí pomČrnČ široké spektrum možné dopravní kvality komunikací. Proto je u sbČrných komunikací upĜesnČna dopravní kvalita požadavky na dopravní komfort. Funkþní skupina dálnice Obsahuje úseky dálnice D5 procházející správním územím mČsta, zajištujícím vazbu PlznČ na evropskou dopravní síĢ. Jedná se o pozemní komunikaci s velmi vysokým dopravním komfortem zamČĜené monofunkþnČ na dopravní funkci, urþenou výhradnČ pro automobilovou dopravu. Vazby dálnice na okolní území jsou velmi omezené. DopravnČ technické Ĝešení odpovídá zejména ýSN 73 6001 Navrhování silnic a dálnic. Funkþní skupina rychlostní komunikace Rychlostní komunikace jsou místní komunikace zajištující vazbu mČsta na dálnici a síĢ rychlostních silnic. Spolu se sbČrnými komunikacemi vytváĜejí základní komunikaþní síĢ mČsta. Jedná se o pozemní komunikace s vysokým dopravním komfortem zamČĜené monofunkþnČ na dopravní funkci. Vazby rychlostních silnic na okolní území jsou omezené. Požadavky na dopravnČ technické Ĝešení vyplývají zejména z ýSN 73 6110, funkþní skupina A – rychlostní komunikace. Funkþní skupina sbČrné komunikace SbČrné komunikace jsou místní komunikace zajišĢující vnitromČstské dopravní vztahy. Spolu s rychlostními komunikacemi vytváĜí hlavní komunikaþní síĢ mČsta. Jedná se o pozemní komunikace s rĤznou úrovní dopravního komfortu, zamČĜené jak na dopravní, tak na obslužnou funkci. PomČr dopravní a obslužné funkce, úroveĖ dopravního komfortu i dopravnČ technické Ĝešení vychází ze zaþlenČní komunikací do urbanistické struktury PlznČ. Funkþní skupina sbČrné komunikace byla pro potĜeby Ĝešení komunikaþní sítČ dále rozdČlena na sbČrné komunikace se zvýšeným dopravním komfortem, na komunikace se sníženým dopravním komfortem a na komunikace s neupraveným, tedy standardním dopravním komfortem. SbČrné komunikace se stanoveným zvýšeným dopravním komfortem tvoĜí mČstský okruh a jeho napojení na rychlostní komunikace, kromČ úseku Koterovská – Klatovská, kde je v nČkterých místech tČsný styk komunikace se zástavbou a je zde ponechán dopravní komfort standardní. SbČrné komunikace se stanoveným sníženým dopravním komfortem se nacházející uvnitĜ mČstského okruhu a procházejí stĜedem mČsta. Ostatní sbČrné komunikace nestanoveným, tedy standardním dopravním komfortem se nachází vnČ mČstského okruhu nebo na tangenciálních smČrech. Požadavky na dopravnČ technické Ĝešení sbČrných komunikací vyplývají z ýSN 73 6110, funkþní skupina B – sbČrné komunikace. Požadavky na komunikace se sníženým dopravním komfortem vyplývají z technických pĜedpisĤ Ministerstva dopravy ýR TP 132 Zásady návrhu dopravního zklidĖování na místních komunikacích a TP 145 Zásady pro navrhování úprav prĤtahĤ silnic obcemi. 94

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Funkþní skupina obslužné komunikace, pČší a obytné zóny Obslužné komunikace, pČší a obytné zóny jsou místní komunikace s nízkým a velmi nízkým dopravním komfortem zamČĜené pĜedevším na pĜímou okolní obsluhu zástavby. Dopravní funkce je omezena na lokální dopravní vztahy. PĜestože uspoĜádání a charakter provozu obslužných komunikací a pČších a obytných zón jsou rozdílné, je vhodné pro úþely územního plánu jejich slouþení do jedné funkþní skupiny, neboĢ pro územní plán je významná jejich obslužná funkce, nikoliv konkrétní dopravnČ technické Ĝešení, které se mĤže v období platnosti územního plánu mČnit. Parametry komunikací se z dĤvodu efektivního využití prostoru a zpomalení dopravy navrhují v úsporných hodnotách. Požadavky na dopravnČ technické Ĝešení obslužných komunikací a pČších a obytných zón vyplývají z ýSN 73 6110, funkþní skupina C – obslužné komunikace a funkþní skupina D1 – pČší a obytné zóny a dále z technického pĜedpisu Ministerstva dopravy ýR TP 103 Navrhování obytných zón. Dopravní komfort Dopravním komfortem se rozumí souhrn podmínek ovlivĖujících rychlost a pohodlnost jízdy, zejména stavebnČ technické uspoĜádání komunikace, charakter (intenzita) dopravního provozu, stavebnČ architektonická úprava vedlejšího dopravního prostoru (uliþního parteru) atd. Dopravní komfort stanovuje nároky na soustĜedČní a celkový výkon Ĝidiþe a ovlivĖuje jeho chování v dopravním provozu. Vysoký dopravní komfort minimálnČ omezuje dopravní chování Ĝidiþe a pĜináší mu uživatelskou pohodlnost, neboĢ mu umožĖuje rychlou a plynulou jízdu a dobrou manévrovatelnost v dopravním proudu. Nízký dopravní komfort omezuje dopravní chování Ĝidiþe, neboĢ mu umožĖuje relativnČ pomalejší a ménČ plynulou jízdu a zhoršenou manévrovatelnost v dopravním proudu. Komunikace se zvýšeným dopravním komfortem se vyznaþují mimoúrovĖovými nebo velkoryse dimenzovanými úrovĖovými kĜižovatkami, komfortními hodnotami návrhových prvkĤ, omezenou obsluhou okolního území. Komunikace s nižším dopravním komfortem se vyznaþují užitím úsporných hodnot návrhových prvkĤ, vČtší þetností úrovĖových kĜižovatek, dopravní obsluhou okolního území, pĜímou dopravní obsluhou uliþního prostoru, þetnČjším užitím zklidĖovacích a bezpeþnostních prvkĤ, vyšší mírou preference veĜejné, pČší a cyklistické dopravy, ménČ pĜehledným uspoĜádáním pĜidruženého dopravního prostoru apod.

95

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 4 - Komunikaþní síĢ – funkþní skupiny komunikací





W>K,zKE^<,KszsE1͕^D1aEKzdE͕ s|ZKz^<>KsE1͕K,Kh͕^>hs|ZKz &hE<E1^
>E/ Zz,>K^dE1hEE

96

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Tabulka þ. 1: Návrh dopravnČ urbanistických vlastností komunikaþní sítČ

Návrh dopravnČ urbanistických vlastností komunikaþní sítČ Funkþní skupiny komunikací urþují požadavky na dopravní parametry

Prostory pro vedení komunikací urþují požadavky na Ĝešení prostoru

Prostory pro vedení komunikací

Zastavitelné území Uliþní prostory obslužných ulic Uliþní prostory významných ulic tĜíd Uliþní prostory mČstských tĜíd Prostory technického typu

Nezastavitelné území – krajina Prostory krajinného typu – podílí se na utváĜení krajiny

Zastavitelné i nezastavitelné území Estakády – s omezeným vlivem na okolní území Tunely – s velmi omezeným vlivem na okolní území

Funkþní skupiny komunikací

funkþní skupiny

dopravní komfort

Dálnice

komunikace s velmi vysokým dopravním komfortem

Rychlostní komunikace

komunikace s vysokým dopravním komfortem

sbČrné komunikace se stanoveným zvýšeným dopravním komfortem vybrané úseky mČstského okruhu a jeho napojení na rychlostní komunikace SbČrné komunikace

sbČrné komunikace se standardním dopravním komfortem úseky vnČ mČstského okruhu a na tangenciálních smČrech sbČrné komunikace se stanoveným sníženým dopravním komfortem úseky uvnitĜ mČstského okruhu procházející stĜedem mČsta

Obslužné komunikace pČší a obytné zóny

Komunikace s nízkým a velmi nízkým dopravním komfortem

97

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 5 - Komunikaþní síĢ – dopravní komfort





W>K,zKE^<,KszsE1͕^D1aEKzdE͕ s|ZKz^<>KsE1͕K,Kh͕^>hs|ZKz KWZsE1<s>/dj^
>E/Ͳs>D/sz^K<|KWZsE1K^dE1hED/E1<|KWZsE1E

98

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7.4.1.1.3.3. Návrh komunikaþní sítČ z hlediska dálkové, regionální a vnitromČstské dopravy Úseky komunikaþní sítČ mají rĤzné pĜedpoklady pro Ĝešení dálkových, regionálních a vnitromČstských dopravních vztahĤ. Tyto pĜedpoklady jsou urþeny navrženou koncepcí komunikaþní sítČ, popsanou funkþními skupinami, požadavky na dopravní komfort a prostory pro vedení komunikací. SouþasnČ jsou tyto pĜedpoklady pĜedurþeny vazbami k navazujícím silnicím I. II. a III. tĜídy pĜecházejícím do extravilánu mČsta. Vztah jednotlivých úsekĤ k dálkové, regionální a vnitromČstské dopravČ je v navržené struktuĜe komunikaþní sítČ dobĜe þitelný. Ve vztahu k urbanistické struktuĜe mČsta mají pro dálkovou dopravu zásadní význam mČstský okruh a komunikace propojující mČstský okruh s extravilánovými úseky silnic I. tĜíd. Jedná se pĜevážnČ o rychlostní komunikace nebo o sbČrné komunikace se zvýšeným dopravním komfortem. Výjimku tvoĜí jižní þást okruhu, která je však pro dálkové vztahy suplována dálniþním obchvatem vedeným pĜi jižním okraji mČsta. Pro regionální dopravu mají nejvČtší význam komunikace vycházející od mČstského okruhu smČrem do aglomeraþního zázemí mČsta, které navazují na extravilánové úseky silnic II. a III. tĜíd. Úseky uvnitĜ mČstského okruhu a dále úseky vnČ mČstského okruhu propojující jednotlivé þásti mČsta mají prvoĜadý význam pro vnitromČstské vztahy. Struktura komunikaþní sítČ z hlediska dálkové, regionální a vnitromČstské dopravy, názornČ reprezentující koncepci uspoĜádání komunikaþní sítČ mČsta, je zobrazena ve schématu þ. 6. Návrh vedení prĤjezdních úsekĤ silnic I. tĜíd Územní plán vytváĜí jak návrhem nových úsekĤ, tak stanovením kvality stávajících i navržených úsekĤ jasné pĜedpoklady pro vedení dálkové dopravy po mČstském okruhu. Z tohoto dĤvodu byla ovČĜována i možnost zmČny stávajících zámČrĤ na trasování prĤjezdních úsekĤ silnic I. tĜíd. Cílem bylo upravit jejich vedení tak, aby bylo pĜizpĤsobeno koncepci územního plánu. OvČĜovaná zmČna vedení prĤjezdních úsekĤ silnic I. tĜíd pĜedpokládala: vedení prĤjezdního úseku silnice I/20 po východní þásti mČstského okruhu, tedy v souladu se stávajícím návrhem prĤjezdního úseku; vedení prĤjezdního úseku silnice I/27 po západní þásti mČstského okruhu od okružní kĜižovatky Sukova – Folmavská po kĜižovatku Studentská – Plaská, tedy v rozporu se stávajícím návrhem prĤjezdního úseku, který je navržen v trase Sukova – Borská, Korandova, Kotkova, PĜemyslova – Karlovarská, Lidická, Plaská; vedení silnice I/26 po mČstském okruhu v úseku Domažlická – Rokycanská v soubČhu s prĤjezdními úseky silnice I/20 a I/27, tedy v rozporu s postupnČ budovaným prĤjezdním úsekem v trase Domažlická, SkvrĖanská, PĜemyslova, U Prazdroje. Možné zmČny v koncepci vedení prĤjezdních úsekĤ silnic I/27 a I/26 byly pracovnČ konzultovány se zástupci ěeditelství silnic a dálnic ýR - Správa PlzeĖ, Správy a údržby silnic PlzeĖského kraje, Správy veĜejného statku mČsta PlznČ, Odboru strategie Ministerstva dopravy ýR a se zástupci Odboru regionálního rozvoje PlzeĖského kraje. OvČĜení možností vedení prĤjezdních úsekĤ silnic I. tĜíd Legislativní souvislosti Návrh prĤjezdních úsekĤ silnic I. tĜíd na správním území mČsta PlznČ je obsahem nadĜazené územnČ plánovací dokumentace Aktualizace þ. 1 Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje a toto vedení prĤjezdních úsekĤ je pro zpracování Územního plánu PlzeĖ závazné. Podmínkou pĜípadné zmČny je aktualizace tohoto nadĜazeného dokumentu. V souþasné dobČ ale není shoda dotþených orgánĤ na zmČnČ vedení silnic I. tĜíd, a není tedy vytvoĜen reálný pĜedpoklad pro aktualizaci Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje z hlediska vedení silnic I. tĜíd na území mČsta.

99

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Rozvojové souvislosti V souvislosti s rozvojem komunikaþní sítČ probíhá pĜíprava nČkolika investiþních akcí. Zcela zásadní jak objemem investiþních prostĜedkĤ, tak pĜínosem pro Ĝešení komunikaþního systému je II. etapa Západní þásti mČstského okruhu. Tuto stavbu v souþasné dobČ pĜipravují ve vzájemné spolupráci mČsto a kraj. V pĜípadČ, že by tato þást mČstského okruhu byla navržena jako prĤjezdní úsek silnice I. tĜídy, musel by pĜípravu a realizaci stavby pĜevzít stát a zaĜadit ji do svého seznamu investic. Projednání této zmČny by znamenalo zdržení pĜípravy stavby a celkové znejistČní její blízké realizace. Finanþní souvislosti Správou a údržbou prĤjezdních úsekĤ silnic I. tĜíd se ěeditelství silnic a dálnic ýR výraznou mírou podílí na zajišĢování fungování komunikaþní sítČ ve mČstČ Plzni. V pĜípadČ pĜeložení silnic I. tĜíd na mČstský okruh se celková délka státem udržovaných komunikaþních úsekĤ zkrátí. Naopak pro mČsto PlzeĖ se délka udržovaných úsekĤ prodlouží, což bude znamenat pro mČsto vyšší finanþní zátČž. V souþasné dobČ dále zatČžovat rozpoþet mČsta není vhodné. DopravnČ technické Ĝešení DopravnČ technické Ĝešení prĤjezdních úsekĤ, které jsou v obcích Ĝešeny jako sbČrné komunikace, je možné pĜizpĤsobit okolnímu prostĜedí. Umožnuje to jak využití dolního rozpČtí návrhových prvkĤ, které udává ýSN 71 6110 pro sbČrné komunikace, tak technický pĜedpis TP 45 Zásady pro navrhování úprav prĤtahĤ silnic obcemi, schválený MDS ýR dne 23. 1. 2001. ZávČr ovČĜení Koncepþní Ĝešení územního plánu umožĖuje v cílovém Ĝešení vést prĤjezdní úseky silnic I. tĜíd po mČstském okruhu. PĜijmout toto Ĝešení na úrovni Územního plánu PlzeĖ v souþasné dobČ není možné, neboĢ jejich vedení je fixováno v nadĜazené územnČ plánovací dokumentaci Aktualizace þ. 1 Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje. Nové vedení prĤjezdních úsekĤ silnic I. tĜíd je možné stanovit aktualizací tohoto dokumentu, a to za podmínky shody dotþených subjektĤ státní správy a krajské a mČstské samosprávy. V souþasné dobČ by však byla zmČna kontraproduktivní, neboĢ by ohrozila plánovanou realizaci II. etapy západního okruhu a zatížila by rozpoþet mČsta vyššími náklady na údržbu komunikaþní sítČ. Vedení prĤjezdních úsekĤ silnic I. tĜíd nereprezentuje koncepþní Ĝešení územního plánu (tj. napĜíklad úroveĖ dopravnČ technického Ĝešení komunikace), ale je urþující pro vztah daného správce k urþité þásti (stávající nebo navržené) komunikaþní sítČ a z toho vyplývající povinnosti správy a údržby, investiþní pĜípravy atd. Územní plán obsahuje vedení prĤjezdních úsekĤ dle Aktualizace þ. 1 Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje a zvolenými koncepþními prvky (funkþními skupinami komunikací, prostory pro vedení komunikací a požadavky na dopravní komfort) ovlivĖuje jejich dopravnČ technické Ĝešení.

100

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 6 - Komunikaþní síĢ z hlediska dálkové, regionální a vnitromČstské dopravy - cílový stav





W>K,zKE^<,KszsE1͕^D1aEKzdE͕ s|ZKz^<>KsE1͕K,Kh͕^>hs|ZKz ^dZh/^<>E1sE/dZKD ^d^<KWZsz 1>Ks|^ds

E1,KWZsE1,sd,p E

101

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 7 - Komunikaþní síĢ z hlediska dálkové, regionální a vnitromČstské dopravy - stávající stav





W>K,zKE^<,KszsE1͕^D1aEKzdE͕ s|ZKz^<>KsE1͕K,Kh͕^>hs|ZKz ^dZh/^<>E1sE/dZKD ^d^<KWZsz ^ds:11^ds

E1,KWZsE1,sd,p E

102

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 8 - Rozložení intenzit na navržené komunikaþní síti: cílový stav A – celek

B – výĜez centrální oblasti

103

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 4. 1. 2. Doprava v klidu 7.4.1.2.1. Doprava v klidu - podklady • Generel dopravy v klidu mČsta PlznČ – aktualizace 2012 (ÚKRMP, 2012) 7.4.1.2.2. Doprava v klidu - souþasný stav a východiska Ĝešení S rozvojem automobilizace se v Plzni výraznČ prohloubil problém dopravy v klidu. ZajištČní potĜeb odstavování a parkování automobilĤ je prostorovČ nároþné a dostává se do stále vČtšího rozporu s Ĝešením stávající zástavby. VČtšina objektĤ starší zástavby i novČjších panelových sídlišĢ vĤbec neobsahuje garážová stání a tak odstavování a parkování automobilĤ je nutné Ĝešit na terénu nebo v samostatných garážových a parkovacích objektech. Tomu odpovídá i vysoký tlak dopravy v klidu na zábor veĜejného prostoru. Významným faktorem je i struktura zástavby. Bloková struktura zástavby má veĜejný prostor omezený na uliþní prostory a námČstí a tak podmínky pro stání automobilĤ na terénu jsou omezené a omezené jsou i disponibilní plochy pro výstavbu parkovacích objektĤ. O nČco více možností poskytuje rozvolnČnČjší struktura modernistické zástavby, ale i zde prostorové limity výraznČ omezují naplĖování potĜeb. Problémy dopravy v klidu je nejvíce postižena centrální oblast mČsta, kde se kumulují potĜeby rezidentĤ, právnických osob, zamČstnancĤ i návštČvníkĤ. Dalšími problémovými oblastmi jsou lokality s koncentrovanou obytnou zástavbou, zejména na centrum navazující území Slovan a Bor a též panelová sídlištČ na Severním pĜedmČstí, ve SkvrĖanech a na Doubravce. ěešení statické dopravy se tak jako v obdobných evropských mČstech opírá o navyšování nabídky formou záchytných parkovišĢ a parkovacích objektĤ a o regulaci parkování v pĜetížených þástech mČsta. Organizace dopravy v klidu je Ĝešena v závislosti na vztahu jednotlivých skupin uživatelĤ ke konkrétnímu území. V obytných nebo smíšených územích jsou upĜednostĖovány potĜeby rezidentĤ. Pro zamČstnance a návštČvníky jsou urþena záchytná parkovištČ nebo parkovací objekty. Systém dopravy v klidu se rozvíjí postupnČ, a to jak z hlediska navyšování kapacit pro dopravu v klidu, tak z hlediska prohlubování organizace systému parkování. Všechny základní prvky jsou již v systému zastoupeny, jejich rozsah je však velmi rĤznorodý a celkovČ nedostateþný. V centru PlznČ je realizována zóna placeného stání, která je funkþní a pĜipravuje se její rozšiĜování. Jednotlivá stání zóny placeného stání jsou realizována v rámci uliþních prostorĤ. Ze záchytných parkovišĢ P+G je realizován parkovací objekt v TruhláĜské ulici a parkovací objekt U Ježíška, který ale slouží pĜevážnČ jako garážový objekt. Systém záchytných parkovišĢ P+R je zatím zrealizován jen náznakovČ, nepokrývá dĤležité dopravní smČry. Dopravním znaþením je jako P+R vyznaþeno jediné parkovištČ, a to pĜi kĜižovatce Rokycanská – CvokaĜská. StavebnČ však splývá s parkovací plochou obchodního zaĜízení a je pro Ĝidiþe tČžko identifikovatelné. Funkci záchytného parkovištČ P+R plní stávající parkovištČ na námČstí Emila Škody. ParkovištČ U Zahrádek je realizováno pĜi silnici I/26 u trolejbusového obratištČ. Intenzita trolejbusových spojĤ do centra mČsta ale není dostateþná, aby plnilo funkci záchytného parkovištČ P+R. Pro významné regionální a celomČstské aktivity slouží parkovištČ u Hlavního nádraží, u Prazdroje, u bazénu Slovany, u Nového divadla v PobĜežní ulici, u Techmanie, v Sadech PČtatĜicátníkĤ a u zimního stadionu na ŠtefánikovČ námČstí a v TĜebízského ulici. ParkovištČ Pod Vinicemi, které slouží návštČvníkĤm zoologické a botanické zahrady, a parkovištČ pĜi Aleji Svobody, které slouží návštČvníkĤm Fakultní nemocnice Lochotín, mají nedostateþné kapacity. Realizováno je parkovištČ pro autobusy v PallovČ ulici a záchytné parkovištČ pro nákladní dopravu pĜi Domažlické. 104

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Realizace infrastruktury pro dopravu v klidu vychází z Generelu dopravy v klidu mČsta PlznČ, jehož pravidelné aktualizace jsou schvalovány Zastupitelstvem mČsta PlznČ. 7.4.1.2.3. Doprava v klidu - odĤvodnČní návrhu Pro zajištČní systému dopravy v klidu územní plán stanovuje celomČstsky významné þásti systému, a to záchytná parkovištČ P+R, záchytná parkovištČ P+G, parkovištČ pro cíle regionálního a celomČstského významu, záchytné parkovištČ pro zájezdové autobusy a záchytné parkovištČ pro dálkovou nákladní dopravu. ParkovištČ P+R ParkovištČ P+R tvoĜí záchytný systém na okraji mČsta. Jejich úþelem je nabídnout ĜidiþĤm dojíždČjícím do mČsta možnost zaparkovat na okraji mČsta a pokraþovat v cestČ veĜejnou dopravou. Cílem je vytvoĜit funkþní soubor záchytných parkovišĢ P+R, které pĜispČjí ke snížení zatížení stĜedu mČsta parkujícími automobily a které zachytí dopravu ze všech významných smČrĤ vedoucích do mČsta. Systém parkovišĢ odpovídá silné dojížćce do mČsta a využívá potenciál kvalitní mČstské hromadné dopravy. Systém záchytných parkovišĢ na okraji mČsta je dále doplnČn nČkolika záchytnými parkovišti P+R v kontaktu s centrální oblastí, která mají dobrou vazbu na linky MHD a svou polohou jsou již mimo docházkovou vzdálenost do centra. Jedná se o parkovištČ na námČstí Emila Škody, o parkovištČ pĜi Borské ulici a o parkovištČ pĜi kĜižovatce Vejprnická – Domažlická. Vzhledem k poloze ve vnitĜním mČstČ se pĜedpokládá integrace parkovišĢ do budoucí zástavby. Navržené záchytné parkovištČ P+R Tachovská navazuje na stávající tramvajovou linku a zajišĢuje záchyt vozidel pĜi silnici I/27 ze smČru od Žatce. Navržené záchytné parkovištČ P+R Okounová navazuje na stávající tramvajovou linku a zajišĢuje záchyt vozidel pĜi silnici I/27 ze smČru od Žatce. Navržené záchytné parkovištČ P+R CvokaĜská navazuje na stávající trolejbusové linky a zajišĢuje záchyt vozidel pĜi silnici I/26 ze smČru od Prahy. Jedná se o stávající parkovací plochu na terénu. Návrh umožĖuje rozšíĜení stávající parkovací plochy, pĜípadnČ výstavbu patrového parkovištČ. Stávající záchytné parkovištČ P+R U Zahrádek navazuje na stávající trolejbusovou linku a zajišĢuje záchyt vozidel pĜi silnici I/26 ze smČru od Prahy. Pro jeho intenzivní využití je vhodné posílit trolejbusové spoje zejména ve špiþce. Navržené záchytné parkovištČ P+R na SvČtovaru navazuje na stávající tramvajovou linku a zajišĢuje záchyt vozidel pĜi silnici I/20 ze smČru od ýeských BudČjovic. Navržené záchytné parkovištČ P+R Libušínská navazuje na stávající tramvajovou linku a zajišĢuje záchyt vozidel pĜi silnici I/20 ze smČru od ýeských BudČjovic. Navržené záchytné parkovištČ P+R Mezi ěekami navazuje na prodlouženou tramvajovou linku do kasáren Slovany a zajišĢuje záchyt vozidel pĜi silnici I/20 ze smČru od ýeských BudČjovic. Do výstavby tramvajové trati bude parkovištČ a obratištČ MHD fungovat samostatnČ ve vazbČ na jinou trakci MHD. Navržené záchytné parkovištČ P+R DobĜanská navazuje na prodlouženou tramvajovou linku k Západoþeské univerzitČ a zajišĢuje záchyt vozidel pĜi silnici I/27 ze smČru od Klatov. Navržené záchytné parkovištČ P+R Domažlická navazuje na stávající trolejbusové linky a zajišĢuje záchyt vozidel pĜi silnici I/26 ze smČru od Domažlic. Navržené záchytné parkovištČ P+R Vojanova navazuje na stávající tramvajovou linku a zajišĢuje záchyt vozidel pĜi silnici II/605 ze smČru od StĜíbra. Navržené záchytné parkovištČ P+R Na Chmelnicích navazuje na prodlouženou tramvajovou linku na Vinice a zajišĢuje záchyt vozidel pĜi silnici I/20 ze smČru od Karlových VarĤ. Navržené záchytné parkovištČ P+R Borská navazuje na stávající trolejbusové linky a zajišĢuje záchyt vozidel pĜi silnici I/27 ze smČru od Klatov. Je souþástí þásti lokality 3_68b 105

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Zelený trojúhelník, na kterou je tĜeba zpracovat územní studii. Souþástí studie bude návrh potĜebné kapacity, vhodného technického Ĝešení parkovištČ P+R a jeho integrace do zástavby. Navržené záchytné parkovištČ P+R Vejprnická - Domažlická navazuje na stávající trolejbusovou a tramvajovou linku a zajišĢuje záchyt vozidel pĜi silnici I/26 ze smČru od Domažlic, II/203 ze smČru od NýĜan a II/605 ze smČru od StĜíbra. Je souþástí lokality 3_9a Domažlická, na kterou je tĜeba zpracovat územní studii. Souþástí studie bude návrh potĜebné kapacity, vhodného technického Ĝešení parkovištČ P+R a jeho integrace do zástavby. Stávající záchytné parkovištČ P+R na nám. Emila Škody navazuje na stávající trolejbusové linky a autobusové linky a zajišĢuje záchyt vozidel pĜi silnici I/26 ze smČru od Domažlic, II/203 ze smČru od NýĜan a II/605 ze smČru od StĜíbra. Je souþástí lokality 3_46 U Škodovky, na kterou je tĜeba zpracovat územní studii. Souþástí studie bude návrh potĜebné kapacity, vhodného technického Ĝešení parkovištČ P+R a jeho integrace do zástavby.

106

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 9 - Základní prvky systému dopravy v klidu

! ! ! !

!

! !

!

!

!

!

!

!

!

!

!

!

!

! !





W>K,zKE^<,KszsE1͕^D1aEKzdE͕ s|ZKz^<>KsE1͕K,Kh͕^>hs|ZKz <>E1WZs/h

>E/ ,>sE1s^dhWzKD ^dWZKWK:ED ^d^<|DK
!

,zdEWZ
!

WнZsE1K>^d1

!

,zdEWZ/EE

107

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ ParkovištČ P+G ParkovištČ P+G tvoĜí záchytný systém kolem centrální oblasti. Jejich úþelem je nabídnout ĜidiþĤm parkování v docházkové vzdálenosti do centra. Cílem je snížení zatížení centra parkujícími automobily. Navržený systém parkovišĢ P+G se skládá z parkovišĢ a parkovacích objektĤ. ParkovištČ a objekty jsou dopravnČ pĜístupné z vnitĜního okruhu a navazujících dopravnČ významných ulic. Po obvodu centrální oblasti jsou rozloženy tak, aby vyvolávanou dopravou nezatČžovaly vnitĜní komunikaþní síĢ centra a svou docházkovou vzdáleností pokrývaly celý stĜed mČsta. Stávající záchytné parkovištČ P+G U Ježíška v návrhu slouží jako alternativa parkování v zónČ placeného stání jihovýchodní þásti centrální oblasti. Parkovací objekt je provozován privátním subjektem. ProvoznČ je orientován pĜevážnČ na garážování vozidel. Jeho provázanost na organizaci parkování v centru mČsta je nízká. Jedná se o parkovací objekt, který v souþasnosti není využíván jako záchytné parkovištČ. Je tĜeba vytvoĜit podmínky pro jeho zapojení do systému P+G. Navržené záchytné parkovištČ P+G Na Belánce slouží jako alternativa parkování v zónČ placeného stání jižní þásti centrální oblasti. Je navrženo jako multifunkþní objekt s parkovacími stáními integrovanými do zástavby. Navržené záchytné parkovištČ P+G Korandova slouží jako alternativa parkování v zónČ placeného stání jihozápadní þásti centrální oblasti. Je navrženo jako multifunkþní objekt s parkovacími stáními integrovanými do zástavby. Navržené záchytné parkovištČ P+G Kotkova slouží jako alternativa parkování v zónČ placeného stání v západní þásti centrální oblasti. Je souþástí lokality 3_46 U Škodovky, na kterou je tĜeba zpracovat územní studii. Souþástí studie bude návrh potĜebné kapacity, vhodného technického Ĝešení parkovištČ P+G a jeho integrace do zástavby. Navržené záchytné parkovištČ P+G Na PoĜíþí slouží jako alternativa parkování v zónČ placeného stání severní þásti centrální oblasti. Navržené záchytné parkovištČ P+G Lochotínská slouží jako alternativa parkování v zónČ placeného stání severní þásti centrální oblasti. Je souþástí lokality 1_7a Karlovarská, na kterou je tĜeba zpracovat územní studii. Souþástí studie bude návrh potĜebné kapacity, vhodného technického Ĝešení parkovištČ P+G a jeho pĜípadné integrace do zástavby. ParkovištČ pro cíle regionálního a celomČstského významu Pro potĜeby návštČvníkĤ regionálních nebo celomČstsky významných zaĜízení je tĜeba dobudovat odpovídající kapacity pro dopravu v klidu. ParkovištČ Nad ZOO je navrženo pro potĜeby návštČvníkĤ zoologické a botanické zahrady, Domu pohádek, lochotínského pavilonu, není však vylouþeno jeho využívání obyvateli sídlištČ Vinice. Pro potĜeby Fakultní nemocnice Lochotín slouží stávající parkovištČ, které umožĖuje navýšení parkovacích kapacit výstavbou parkovacího objektu. ParkovištČ u vČznice je navrženo pro potĜeby návštČvníkĤ vČznice. Stávající parkovištČ pro zimní stadion na ŠtefánikovČ námČstí a v TĜebízského ulici nemají dostateþnou kapacitu. Na ploše stávajícího parkovištČ za zimním stadionem v TĜebízského ulici je navržen parkovací objekt pro potĜeby návštČvníkĤ zimního stadionu. Parkovací objekt na stávající parkovací ploše u bazénu Slovany je navržen pro možnost navýšení parkovacích kapacit. ParkovištČ Šumavská je navrženo pro potĜeby cestujících využívajících nový terminál Šumavská. Jeho provozování se pĜedpokládá v režimu K+R. Stávající parkovací plocha v sadech PČtatĜicátníkĤ umožĖuje realizaci multifunkþního objektu s navýšenou kapacitou parkování pro potĜeby historického jádra. Prostor mezi Americkou a ŠafaĜíkovými sady na Anglickém nábĜeží umožĖuje realizaci podzemního parkovacího nebo multifunkþního objektu s podzemním parkováním. Kapacita parkovacího objektu je pĜednostnČ urþena pro potĜeby historického jádra.

108

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 4. 1. 3. VeĜejná doprava 7.4.1.3.1. VeĜejná doprava - podklady • Rozvojová území - Požadavky na obsluhu veĜejnou dopravou (ÚKRMP, PlzeĖské mČstské dopravní podniky, a.s., 2010) • Prodloužení tramvajové trati na Borská pole (DSP, MENE Industry, s.r.o. 2009) • PlzeĖ – Slovany – lokalita bývalých kasáren, podklad pro zmČnu ÚPMP (ÚKRMP, 2012) • Technická základna PMDP v areálu Slovany (Studie, Metroprojekt a.s., 2008) • PĜestupní uzel PlzeĖ – Šumavská – autobusový terminál (DÚR, SUDOP Praha a.s., 2011) • PĜestupní uzly Integrované dopravy PlzeĖska (IDP) na území mČsta PlznČ (POVED s.r.o., 2010) • Plán dopravní obslužnosti PlzeĖského kraje (POVED s.r.o., 2011) 7.4.1.3.2. VeĜejná doprava - souþasný stav a východiska Ĝešení Popis systému veĜejné dopravy Systém veĜejné dopravy je tvoĜen mČstskou hromadnou, linkovou autobusovou a železniþní dopravou (které je vČnována samostatná kapitola). MČstská a pĜímČstská veĜejná doprava je provázána v systému Integrované dopravy PlzeĖska. Obsluhované území je rozdČleno na vnitĜní zónu (zóna 001 PlzeĖ) a satelitní zóny uspoĜádané prstencovitČ kolem jádrového území PlznČ. PĜes PlzeĖ také prochází nebo v Plzni konþí Ĝada regionálních nebo dálkových spojĤ linkové autobusové dopravy. MČstská hromadná doprava VnitĜní zóna je obsluhována mČstskou hromadnou dopravou (dále MHD), tvoĜenou tramvajovou, trolejbusovou a autobusovou trakcí. PáteĜní linky smČĜující z nejvČtších mČstských þtvrtí do centra mČsta jsou provozovány tramvajovou a trolejbusovou dopravou. Autobusová doprava zajišĢuje okružní linky a doplĖková spojení do ménČ významných þástí mČsta. Podíl jednotlivých trakcí je vyvážený, ekologické elektrické trakce zajišĢují cca dvČ tĜetiny dopravních výkonĤ. Systém linek MHD je ve mČstČ Plzni dobĜe rozvinutý a vyznaþuje se jak dostateþnou hustotou sítČ linek MHD, tak odpovídající þetností spojĤ. PĜesto vznikají další požadavky na rozvoj sítČ MHD vyplývající z postupné zástavby rozvojových ploch a z využívání rekreaþních oblastí pro trvalé bydlení. Celý systém MHD je operativnČ monitorován a organizován pomocí centrálního dispeþinku. Z hlediska technického zajištČní systému MHD v posledním období dochází ke stavebnČ technickému stárnutí tramvajových tratí a je nutné je postupnČ rekonstruovat. Nedostateþnou úroveĖ mají nČkteré trolejbusové a zejména autobusové zastávky, kterým chybí stavební úprava nástupních ploch a bezbariérový pĜístup. Upravit nebo nahradit ve vhodnČjší poloze je nutné nČkterá obratištČ a pro zlepšení napájení rozšíĜit poþet mČníren elektrické trakce. Pro údržbu a odstavování tramvají slouží stávající vozovna Slovany, která je z hlediska kapacity nedostateþná. Pro údržbu a odstavování trolejbusĤ a autobusĤ slouží stávající technická základna systému MHD Karlov. Stálou obmČnou prochází vozový park, který je na dobré úrovni jak technicky, tak podílem nízkopodlažních vozĤ. Linková autobusová doprava VeĜejná autobusová doprava zahrnuje pĜímČstskou, regionální i dálkovou dopravu vþetnČ mezinárodních spojĤ. Pro autobusovou dopravu slouží Centrální autobusové nádraží (dále CAN), kam se sjíždČjí témČĜ všechny autobusové linky. Nevýhodou systému autobusové linkové dopravy je nedostateþné provázání na mČstskou hromadnou dopravu, neboĢ chybí vazby pĜímČstských autobusových linek na významné pĜestupní uzly mČstské hromadné dopravy a souþasnČ vlivem odtržené polohy CAN od železniþního nádraží chybí pĜestupní vazba mezi autobusovou a železniþní dopravou. 109

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7.4.1.3.3. VeĜejná doprava - odĤvodnČní návrhu Pro zajištČní funkce veĜejné dopravy územní plán stanovuje vedení stávajících a navržených tramvajových tratí, technické provozy systému MHD, obratištČ MHD, mČnírny elektrické trakce systému MHD a terminály a uzly linkové autobusové dopravy. Pro stanovené prvky jsou vymezeny koridory pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ a vymezené þásti ploch urþené pro dopravní infrastrukturu. Tramvajové tratČ Stávající tramvajové tratČ jsou v návrhu doplnČny o prodloužení k Západoþeské univerzitČ, do lokality 2_9 Kasárna Slovany, na Vinice, do navrženého obratištČ Libušínská a do navržené technické základny MHD SkvrĖany. Návrhové tramvajové tratČ jsou vymezeny koridory pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ. Prodloužení tramvajové tratČ k Západoþeské univerzitČ zlepšuje obsluhu MHD zejména Západoþeské univerzity, Borských polí a Zeleného trojúhelníku – jih. Prodloužení tramvajové tratČ do lokality „Kasárna Slovany“ zlepšuje obsluhu MHD zejména pro území podél Nepomucké a zajišĢuje obsluhu pro lokalitu 2_9 Kasárna Slovany. Prodloužení tramvajové tratČ na Vinice zajišĢuje a zlepšuje obsluhu MHD pro lokality na Vinicích, na LochotínČ a na Sylvánu. Tramvajová traĢ na Vinice je vedena ve stĜedovém pásu stávající ulice Na Chmelnicích, který poskytuje dostateþné prostorové možnosti pro tramvajové tČleso, proto pro traĢ není vymezen koridor. Stávající tramvajové obratištČ na SvČtovaru má nevyhovující technické parametry a je navrženo jeho pĜeložení k Libušínské ulici, kam je tĜeba prodloužit tramvajovou traĢ. TraĢ je vedena v profilu Koterovské ulice a proto pro ni není vymezen koridor. V Zadních SkvrĖanech je navržena manipulaþní tramvajová traĢ, která spojuje stávající obratištČ s novČ navrženou technickou základnou systému MHD. ObratištČ MHD Rozvoj systému linek MHD je zajištČn navrhovanými obratišti mČstské hromadné dopravy. Stávající obratištČ jsou nutná zachovat pro fungování systému veĜejné dopravy a doplĖují se o následující novČ navržená, která zlepšují obsluhu stávající zástavby nebo umožĖují rozvíjet systém obsluhy MHD i pro novČ navrhovanou zástavbu. Malá obratištČ MHD jsou umístČna v uliþním prostoru komunikací (obratištČ v okružní kĜižovatce, objezdem bloku nebo pĜi komunikaci), plošnČ jsou v mČĜítku územního plánu obtížnČ zobrazitelná. V pĜípadČ rozlehlejších obratišĢ je pro nČ vymezena samostatná vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu. ObratištČ Dolní Vlkýš, Vlkýšská náves umožĖuje obsluhu MHD stávající a návrhové lokality 9_1, 9_1a a 9_1b Dolní Vlkýš. ObratištČ v navržené okružní kĜižovatce Chotíkovská – Vlkýšská v Malesicích je navrženo v rámci prodloužení linky MHD do Dolního Vlkýše, slouží pro obracení nČkterých spojĤ, které konþí v Malesicích a nepokraþují do Dolního Vlkýše. Tramvajové obratištČ Sylván, Na Chmelnicích slouží pro obracení tramvajových linek prodloužené tramvajové tratČ na Vinice, která zajišĢuje obsluhu MHD pro stávající a návrhové lokality 1_37 Vinice, 1_10 a 1_10a Lochotín, 1_32 a 1_32a Sylván a 1_38a Vinice sever. ObratištČ v navržené okružní kĜižovatce Ke Karlovu - U Panasoniku slouží pro obracení nČkterých spojĤ trolejbusových a autobusových linek z centra, které nepokraþují dále po Folmavské ulici. Tramvajové obratištČ U LetištČ slouží pro obracení tramvajových linek prodloužené tramvajové tratČ k Západoþeské univerzitČ. Tramvajové obratištČ KaplíĜova a DobĜanská slouží pro obracení þásti tramvajových linek prodloužené tramvajové tratČ k Západoþeské univerzitČ, které nepokraþují až do koneþné stanice U LetištČ. 110

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ ObratištČ v navržené lokalitČ 3_25a Nová Valcha slouží pro obracení linek MHD, které obsluhují navrženou lokalitu 3_25a Nová Valcha. ObratištČ pĜi ulici K Sinoru v návrhové lokalitČ 10_1d Lhota je souþástí návrhu prodloužení stávajících linek MHD, které konþí na návsi ve LhotČ nebo pokraþují ve smČru na Novou Ves, obracení linek se uskuteþĖuje objezdem bloku. ObratištČ, které se uskuteþĖuje objezdem bloku CihláĜská a K Ovþínu v návrhové lokalitČ 6_2a Litice K Dubové HoĜe, je souþástí návrhu prodloužení linky MHD ze stávajícího obratištČ v kĜižovatce Klatovská – Šlovická a slouží pro obsluhu stávající a návrhové lokality 6_2 a 6_2a Litice K Dubové HoĜe. ObratištČ v navržené okružní kĜižovatce pĜi sjezdu ze silnice I/27 na Výsluní slouží pro obracení navržených linek, které obsluhují pĜedevším stávající lokalitu 3_59 Výsluní – rekreace a návrhovou a stávající lokalitu 3_58 a 3_58a Výsluní. ObratištČ v navržené okružní kĜižovatce v ulici K PapírnČ mezi lokalitami 4_13 Chlumek a 4_34 Výrobní území Bukovec slouží jako náhrada za stávající obratištČ v lokalitČ 4_35 Výrobní území Bukovec, které je navrženo ke zrušení. ObratištČ pro trolejbusy v rámci terminálu Šumavská slouží jako manipulaþní, pĜípadnČ k ukonþení nČkterých trolejbusových linek. ObratištČ v navržené okružní kĜižovatce v lokalitČ 4_11 HĜbitovní slouží pro obsluhu lokality HĜbitovní. ObratištČ u kĜižovatky ýervenohrádecká - K Bukovci slouží pro ukonþení nČkterých spojĤ MHD, které obsluhují stávající a návrhové lokality 4_5 a 4_5a ýervený Hrádek, 4_8 a 4_8a ýervený Hrádek Vesnická a 4_36 Výrobní území ýervený Hrádek. ObratištČ Libušínská slouží pro ukonþení tramvajové linky, nahrazuje stávající obratištČ na SvČtovaru, které má nevyhovující technické parametry. ObratištČ pĜi ulici Mezi ěekami je souþástí návrhu prodloužení tramvajové tratČ do Kasáren Slovany. ObratištČ v navržené okružní kĜižovatce v ulici K Hrádku v BožkovČ slouží pro obracení nČkterých linek, které obsluhují severovýchodní þást Božkova. ObratištČ v kĜižovatce Na Hradþanech - U Mlýna v KoterovČ slouží jako náhrada za stávající obratištČ, které je realizováno objezdem bloku. ObratištČ v novČ navržené okružní kĜižovatce Nepomucká – Štefánikova nahrazuje stávající obratištČ v kĜižovatce Nepomucká – PČnkavova, které je navrženo ke zrušení. MČnírny elektrické trakce systému MHD Rozvoj systému tramvajových a trolejbusových linek MHD je zajištČn navrhovanými mČnírnami elektrické trakce. Stávající mČnírny Bolevec, Lochotín, Hydro, Bory, Zátiší, Karlov, Slovany a Letná jsou nutné pro fungování systému veĜejné dopravy a doplĖují se o novČ navržené, které jsou potĜebné pro zlepšení obsluhy stávající zástavby nebo umožĖují rozvíjet systém obsluhy MHD i pro novČ navrhovanou zástavbu. Pro návrhové mČnírny jsou navrženy vymezené þásti ploch urþené pro dopravní infrastrukturu. Nová mČnírna ýernice ve ŠtefánikovČ ulici umožní rozdČlení napájecích úsekĤ a provoz trolejbusové trati v ýernicích s menšími ztrátami. Dále bude možné rozšíĜení veĜejné trolejbusové dopravy v jihovýchodní þásti mČsta. V souþasné dobČ je trolejbusová traĢ v ýernicích napájena z mČnírny Slovany. Nová mČnírna Družba v Kotíkovské ulici je navržena jako napájecí uzel, ze kterého bude ve vybraných bodech napájeno trolejové vedení budoucí trolejbusové trati v oblasti Severního PĜedmČstí, kde je v souvislosti s oþekávaným rozvojem bydlení navržen i rozvoj trolejbusové veĜejné dopravy. Jedna z navržených tratí veĜejné trolejbusové dopravy vede na Severní PĜedmČstí pĜes Roudnou. Omezený disponibilní elektrický výkon a nevyhovující poloha stávající mČnírny Hydro na DenisovČ nábĜeží vzhledem k budoucím napájecím bodĤm jsou dĤvodem pro návrh nové mČnírny v ulici K Stráži a mČnírny v Lochotínské ulici.

111

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Nová mČnírna ZýU pĜi ulici U LetištČ je navržena jako napájecí uzel, ze kterého bude ve vybraných bodech napájeno trolejové vedení budoucí prodloužené tramvajové trati k Západoþeské univerzitČ na Borech. Technické provozy systému MHD Pro vymezení technických provozĤ systému MHD jsou navrženy vymezené þásti ploch urþené pro dopravní infrastrukturu. Pro zajištČní podmínek údržby a odstavování tramvají je navržena pĜestavba a rozšíĜení stávajícího areálu tramvajové vozovny Slovany a technická základna systému MHD SkvrĖany. Terminály linkové autobusové dopravy Stávající infrastruktura je doplnČna o novČ navržené uzly a terminály, a to o autobusový terminál Šumavská, pĜestupní uzel KaplíĜova, pĜestupní uzel námČstí Milady Horákové a pĜestupní uzel Fakultní nemocnice. Pro terminály a uzly linkové autobusové dopravy jsou navrženy vymezené þásti ploch urþené pro dopravní infrastrukturu, pĜípadnČ jsou souþástí koridorĤ pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ. Plocha Centrálního autobusového nádraží je v návrhu zredukována snížením rozsahu odstavných ploch. Autobusové nádraží je souþástí lokality 3_46 U Škodovky, na kterou je tĜeba zpracovat územní studii. Souþástí studie bude návrh vhodného uspoĜádání autobusového nádraží a využití zbytkových ploch. Navržený uzel KaplíĜova má dobrou návaznost na prodlouženou tramvajovou traĢ k Západoþeské univerzitČ. Slouží pro autobusové linky z jižního smČru (DobĜany, Útušice, Šlovice atd.). ZároveĖ je zde navrženo záchytné parkovištČ P+R. Navržený uzel na námČstí Milady Horákové má dobrou vazbu na linky MHD. Slouží pro autobusové linky z jižního smČru (ŠtČnovice, Losiná, ŠĢáhlavice, Spálené PoĜíþí atd.). Autobusový terminál Šumavská je navržen v centru mČsta jako centrální terminál. Jeho poloha je výhodná z hlediska návaznosti na Hlavní nádraží a linky MHD. KromČ dálkové dopravy slouží pro autobusové linky z východního i severního smČru (Kralovice, ManČtín, Rokycany, Karlovy Vary, Chrást, Zruþ, Senec atd). Uzel u Fakultní nemocnice na LochotínČ je navržen kvĤli své poloze u Fakultní nemocnice, kam smČĜuje mnoho cestujících z okolních obcí. Má dobrou vazbu na linky MHD smČĜující do centra mČsta. Slouží pro autobusové linky ze severního smČru (ManČtín, Horní BĜíza, Kralovice, TĜemošná, Karlovy Vary). Uzel ZábČlská má dobrou vazbu na linky MHD a je zde vybudováno zázemí pro Ĝidiþe. Slouží jako nácestná zastávka pro pĜímČstské linky. Uzel Okounová má dobrou vazbu na linky MHD smČĜující do centra a na okružní linku MHD (þ. 30). Slouží jako zastávka pro pĜímČstské linky, které smČĜují dále k Fakultní nemocnici nebo na terminál Šumavská. 7. 4. 1. 4. Železniþní doprava 7.4.1.4.1. Železniþní doprava - podklady • PrĤjezd uzlem PlzeĖ ve smČru III. TŽK (DÚR, SUDOP Praha a.s., 2008) • Uzel PlzeĖ, 1. stavba – pĜestavba pražského zhlaví (projekt stavby, SUDOP Praha, 2013) • Uzel PlzeĖ, 2. stavba – osobní nádraží – Mikulášská ulice (pĜípravná dokumentace, SUDOP Praha a.s., 2013) • Uzel PlzeĖ, 3. stavba – pĜesmyk Domažlické trati (pĜípravná dokumentace, SUDOP Praha a.s., 2013) • Aktualizace studie proveditelnosti Uzel PlzeĖ (SUDOP Praha a.s., 2013) • Uzel PlzeĖ (DÚR, SUDOP Praha a.s., 2008) • Modernizace trati Rokycany – PlzeĖ (DSP, SUDOP Praha a.s., 2011) • Modernizace trati PlzeĖ – Domažlice (studie, III. TŽK, 2004) 112

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ • •

ŽST PlzeĖ – Valcha – PlzeĖ hlavní nádraží (studie, Ing. Kalþík, 1997) Zvýšení výkonnosti trati PlzeĖ – Žatec (studie, DRS ýR a.s., 1992)

7.4.1.4.2. Železniþní doprava - souþasný stav a východiska Ĝešení Vazby na evropskou železniþní síĢ PlzeĖ leží na trase III. tranzitního železniþního koridoru, který je souþástí transevropské dopravní sítČ (TEN-T). Realizace tohoto koridoru na území mČsta PlznČ právČ probíhá. Dle aktuální koncepce MD ýR pĜevezme v budoucnu roli propojení mezi NČmeckem a Prahou v síti TEN-T Rychlé spojení RS3 Praha – PlzeĖ – Regensburg – München – Nürnberg, jehož trasa na území mČsta PlznČ využívá východním smČrem trasu III. tranzitního železniþního koridoru a smČrem západním pĜipravovanou pĜeložku domažlické trati. Poloha mČsta na významné evropské železniþní trase je pro mČsto pĜíležitostí k dalšímu rozvoji. Vnitrostátní a regionální vztahy MČsto PlzeĖ je významným železniþním uzlem regionálního i nadregionálního významu. V Plzni se stýká 6 železniþních tratí, a to traĢ PlzeĖ – Praha, PlzeĖ – ýeské BudČjovice, PlzeĖ – Železná Ruda, PlzeĖ – Domažlice, PlzeĖ – Cheb a PlzeĖ – Žatec. PlzeĖ je tak velmi dobĜe navázána na síĢ hlavních vnitrostátních železniþních tratí. PlzeĖ jako regionálnČ významné prĤmyslové mČsto se vždy vyznaþovalo velkými objemy dojížćky. RozvČtvená síĢ železniþních tratí svážela dennČ za prací tisíce lidí. Vlivem rozvoje autobusové a individuální automobilové dopravy, vlivem zastarání infrastruktury i vozového parku a v neposlední ĜadČ i zanedbáním systémového pĜístupu k Ĝešení pĜímČstské dopravy došlo v posledních desetiletí k výraznému úbytku cestujících v regionální železniþní dopravČ. ZmČna zpĤsobu dojížćky se projevila na celkovČ nepĜíznivém zatížení mČsta automobilovou dopravou. PaprskovitČ rozvinutá železniþní síĢ pokrývající plzeĖský region pĜedurþuje železniþní dopravu pro páteĜní systém pĜímČstské dopravy. Využití potenciálu rozvČtvené sítČ železniþních tratí pĜi Ĝešení dojížćky ze spádové aglomerace je pro mČsto pĜíležitostí k dalšímu rozvoji. Dostupnost železniþních zastávek Na území PlznČ se nachází železniþní stanice a zastávky PlzeĖ - hlavní nádraží, PlzeĖ – Doubravka na trati PlzeĖ – Praha, PlzeĖ – Koterov na trati PlzeĖ – ýeské BudČjovice, PlzeĖ zastávka, PlzeĖ - Doudlevce a PlzeĖ – Valcha na trati PlzeĖ – Železná Ruda, PlzeĖ – Jižní pĜedmČstí na tratích PlzeĖ – Cheb a PlzeĖ – Domažlice, PlzeĖ – SkvrĖany na trati PlzeĖ – Domažlice, PlzeĖ – Zadní SkvrĖany a PlzeĖ – KĜimice na trati PlzeĖ – Cheb, PlzeĖ – Bílá Hora, PlzeĖ – Bolevec a PlzeĖ – Orlík na trati PlzeĖ – Žatec. PĜes znaþný poþet zastávek není zastavitelné území mČsta z hlediska docházkových vzdáleností zcela optimálnČ pokryto. Pro zlepšení obslužnosti území i pro zlepšení vazeb na ostatní systémy dopravní infrastruktury je vhodná úprava polohy nebo doplnČní nových železniþních zastávek. StavebnČ technický stav železniþní infrastruktury je nevyhovující a vyžaduje postupnou modernizaci. Na úseku PlzeĖ – Cheb už probČhla optimalizace trati. Na trati PlzeĖ – Praha byla zahájena výstavba nového úseku PlzeĖ – Ejpovice. SouþasnČ probíhá postupná pĜestavba uzlu PlzeĖ. 7.4.1.4.3. Železniþní doprava - odĤvodnČní návrhu Cílem Ĝešení je vytváĜet pĜedpoklady pro využití železnice jako rychlého a pohodlného spojení PlznČ s významnými þeskými i evropskými mČsty a využít železnici jako páteĜní systém pĜímČstské dopravy ve spádové aglomeraci. SouþasnČ navržené Ĝešení sleduje lepší provázanost jednotlivých druhĤ dopravy vytváĜením vhodných pĜestupních vazeb. Pro systém železniþní dopravy byla navržena samostatná plocha s rozdílným zpĤsobem využití „Plochy dopravní infrastruktury – železnice“, pro umístČní nových staveb jsou vymezeny koridory pro železniþní infrastrukturu a je navrženo rozmístČní železniþních stanic a zastávek. Tyto návrhové prvky zajišĢují územní pĜedpoklady pro pĜestavbu železniþního

113

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ uzlu, pro rekonstrukci a modernizaci zaústČných tratí, pro realizaci rychlých spojení i pro lepší pokrytí zastavitelného území železniþní dopravou. Stavební úpravy jednotlivých tratí a pĜestavba železniþního uzlu jsou navrženy pro zlepšení dopravnČ technických parametrĤ, které umožní dosahování vyšších cestovních rychlostí, zkapacitnČní jednotlivých tratí, a následné zvýšení konkurenceschopnosti železniþní dopravy oproti jiným druhĤm dopravy. Stavební úpravy jednotlivých úsekĤ tratí jsou navrženy následující: úpravy Uzlu PlzeĖ, modernizace a úprava trati PlzeĖ – ýeské BudČjovice, zdvojkolejnČní trati PlzeĖ – Železná Ruda, nový úsek u Nové Hospody pro modernizaci tratČ PlzeĖ – Domažlice a územní rezerva pro nový úsek u Bolevce na trati PlzeĖ – Žatec. Pro zlepšení obslužnosti území i pro zlepšení vazeb na ostatní systémy dopravní infrastruktury bylo upraveno a doplnČno rozložení železniþních zastávek. Na trati PlzeĖ – ýeské BudČjovice je, z dĤvodu zajištČní obsluhy Slovan a Lobez a z dĤvodu provázanosti železnice na radiální a okružní trasy MHD (zastávka MHD ýástkova, Sušická), navržena nová zastávka PlzeĖ – Slovany. Na trati PlzeĖ – Železná Ruda je, z dĤvodu zajištČní obsluhy sídlištČ Bory a vytvoĜení lepší pĜestupní vazby na radiální a okružní trasy MHD (zastávka MHD TyršĤv most), zrušena zastávka Doudlevce a je nahrazena novou zastávkou Bory. Na trati PlzeĖ – Železná Ruda je, z dĤvodu zajištČní lepší obsluhy Valchy, navržena nová zastávka ýerný most. Na trati PlzeĖ – Železná Ruda je, z dĤvodu zajištČní dopravní obsluhy Lhoty, navržena nová zastávka PlzeĖ – Lhota, její umístČní pĜedpokládá zrušení zastávky DobĜany – zastávka. Z dĤvodu pĜeložení trati PlzeĖ – Domažlice ve Starých SkvrĖanech je navržena nová poloha zastávky PlzeĖ – SkvrĖany, stávající zastávka je spolu s pĤvodním úsekem zrušena.

114


!

^D Z d

Schéma þ. 10 - Železniþní infrastruktura

^D

^D

ZZ

E/

!

Z

,

! !

^D Z WZ ,

!

! H

!

!

,he EKs D \ , ^D Z >/Ϳ ;KD

K D >/

!

^D

Z

H

H

!

!

H ^D Z ^< h

^D ͘ Z Z h

H





W>K,zKE^<,KszsE1͕^D1aEKzdE͕ s|ZKz^<>KsE1͕K,Kh͕^>hs|ZKz >E/

>E/Ͳ^ds >E/ͲEsZ, >E/ͲdZE^&KZDEdZd >K<>E1,Ks|EDh

!

>E/E1^ds
H

>E/E1^dsE/E1^WK:E1Z^Ͳϯ

115

:K s/

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 4. 1. 5. PČší a cyklistická doprava 7.4.1.5.1. PČší a cyklistická doprava - podklady • PlzeĖ - generel pČších tras mČsta PlznČ (ÚKRMP, 2006) • PlzeĖ – sportovnČ rekreaþní trasy v údolích Ĝek, greenways (ÚKRMP, 2007) • Generel cyklistických tras mČsta PlznČ (SVSMP, 2009) 7.4.1.5.2. PČší a cyklistická doprava - souþasný stav a východiska Ĝešení Cyklistická doprava v zastavČném území využívá dílþí úseky cyklistických stezek a cyklistických pruhĤ nebo jsou cyklistické trasy vedeny po komunikacích pro motorovou dopravu. Úseky tras jsou budovány postupnČ v rámci jednotlivých investiþních akcí nebo zĜizovány opatĜeními neinvestiþní povahy (vyznaþení dopravním znaþením). SíĢ cyklistických tras je na mnohých místech nespojitá. Základním koncepþním dokumentem pro rozvoj cyklistické infrastruktury je RMP schválený Generel cyklistických tras mČsta PlznČ. PČší doprava v zastavČném území využívá uliþní síĢ, pĜípadnČ samostatné nebo smíšené stezky urþené pro pohyb chodcĤ nebo jiné veĜejné prostory. Vzhledem k þetným pĜírodním i technickým bariérám (Ĝeky, železniþní tratČ atd.) a vzhledem k výskytu stavebnČ nesrostlých území v nČkterých þástech mČsta chybí dĤležitá pČší propojení. Základním koncepþním dokumentem pro rozvoj pČší dopravy je ZMP schválený Generel pČších tras mČsta PlznČ. V krajinném prostĜedí pČší a cyklistická doprava využívá síĢ cest v krajinČ ve formČ polních cest a úþelových komunikací. Využívané jsou zejména úseky podél vodních tokĤ, a to zejména pro sportovnČ rekreaþní využití. Tyto úseky však zatím netvoĜí ucelenou, spojitou síĢ. Její postupné doplĖování probíhá dle rozvojové studie PlzeĖ – sportovnČ rekreaþní trasy v údolích Ĝek, greenways. 7.4.1.5.3. PČší a cyklistická doprava - odĤvodnČní návrhu Územní plán stanovuje pro rozvoj pČší a cyklistické dopravy cesty v krajinČ – greenways, cesty v krajinČ, propojení stavebnČ nesrostlých území a významné cyklistické trasy v zastavitelném území. Navržené úseky cest v krajinČ – greenways jsou vymezeny koridory pro cesty v krajinČ. Cesty v krajinČ - greenways tvoĜí základní síĢ tras pro pČší a cyklisty na území mČsta, pĜevážnČ prochází krajinným prostĜedím, v údolí Ĝek, ale þásteþnČ i zastavČným územím. Greenways jsou trasy pro cyklisty, pČší, in-line bruslaĜe, vozíþkáĜe a další nemotorové uživatele. Jsou Ĝešeny jako samostatné smíšené stezky pro pČší a cyklisty nebo jsou vedeny po polních nebo lesních cestách a úþelových komunikacích. Jsou doplnČny stromovou zelení, doprovodným mobiliáĜem, orientaþním znaþením, informaþními body a pĜípadnČ veĜejným osvČtlením. Vedení tras v krajinČ umožĖuje jejich doplnČní dalšími sportovními aktivitami, odpoþinkovými místy atd. Greenways jsou vedeny pĜevážnČ podél plzeĖských Ĝek. Trasy podél Ĝek jsou doplnČny trasou podél Vejprnického, Hrádeckého a Božkovského potoka a podél Boleveckých rybníkĤ (viz schéma þ. 11). SíĢ cest v krajinČ - greenways pĜevádí pĜes území mČsta významné dálkové cyklotrasy, které jsou souþástí Aktualizace þ. 1 Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje. KonkrétnČ se jedná o dálkovou cyklotrasu Praha – PlzeĖ – Regensburg, která je na území mČsta PlznČ vedena trasou greenway podél Radbuzy k soutoku se Mží, greenway podél Berounky ke Sv. JiĜí a dále greenway podél Hrádeckého potoka smČrem na Kyšice, dálkovou cyklotrasu Železná – BČlá na Radbuzou – StĜíbro - PlzeĖ, která je na území PlznČ totožná s greenway podél Mže a konþí na soutoku Mže s Radbuzou, a dálkovou cyklotrasu PlzeĖ – Klatovy – Železná Ruda, která je na území mČsta PlznČ totožná s trasou Praha – PlzeĖ – Regensburg. 116

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 11 - Vedení cest v krajinČ - greenways

SMċR TěEMOŠNÁ

<|, ZzE1
K>s

SMċR VOCHOV

> W K
> s :W

< K WKdK ZE / <,

dZ^ W K > ,

Z

<

,

KW Kd K<

z

dZ^ WK

dZ ^ ZK h

dZ ^ WK > D

>Z

WK

WK

^

> j

dZ

dZ^ WK> K
^ dZ

h

SMċR VEJPRNICE

SMċR LETKOV

d Z

^ WK > j,>sz

^>sz

SMċR ŠTċNOVICE

SMċR DOBěANY





W>K,zKE^<,KszsE1͕^D1aEKzdE͕ s|ZKz^<>KsE1͕K,Kh͕^>hs|ZKz dZ^zWZKW a1z<>/^dz

^dzs
117

SMċR KYŠICE

SMċR STARÝ PLZENEC

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Návaznost tras na okolí PlznČ je zajištČna v územních plánech okolních obcí, do kterých jsou promítnuty navrhované navazující úseky tras. Cesty v krajinČ tvoĜí síĢ ostatních polních cest a úþelových komunikací procházejících krajinným prostĜedím mČsta. Na rozdíl od cest v krajinČ – greenways nepĜedstavují cílenČ utváĜený systém a skládají se jen ze stávajících úsekĤ. Jejich posláním je i do budoucna zachovat stávající prostupnost pĜímČstské krajiny. Významné cyklistické trasy v zastavitelném území tvoĜí nadĜazenou síĢ cyklotras v zastavČném území. Jejich návrh, vycházející z Generelu cyklistických tras mČsta PlznČ, zohledĖuje potĜebu propojit okrajové þásti mČsta s centrem a dále mezi sebou formou okruhu. Okruh je veden v trase KĜimice – Radþice – Sylván – Košutka – Bolevec – Bolevecký rybník – Doubravka – Lobzy – Slovany – Bory – Borská pole – Nová Hospoda – KĜimice. V rámci uliþních a veĜejných prostorĤ, kterými jsou významné cyklistické trasy vedeny, je tĜeba zajistit podmínky pro pohyb cyklistĤ. Propojení stavebnČ nesrostlých území zajišĢují potĜebná pČší propojení mezi jádrovým mČstem a pĤvodními okolními obcemi. Jejich trasování je vedeno v soubČhu se stávajícími komunikacemi. 7. 4. 1. 6. Letecká doprava 7.4.1.6.1. Letecká doprava - podklady • 2. úplná aktualizace územnČ analytických podkladĤ SO ORP PlzeĖ – rok 2012 – výkres limitĤ I. doprava • Aktualizace þ. 1 Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje 7.4.1.6.2. Letecká doprava - souþasný stav a východiska Ĝešení Na území mČsta se nenachází žádné dopravní letištČ, ani se zde s jeho vznikem neuvažuje. Funkci veĜejného mezinárodního i vnitrostátního letištČ pro PlzeĖ zajišĢuje letištČ Václava Havla Praha. Nejblíže Plzni je však letištČ v Líních, které má statut veĜejného vnitrostátního letištČ a neveĜejného mezinárodního letištČ. Jeho souþasný provoz je omezen na nepravidelnou civilní leteckou dopravu a využívá se též pro leteckou záchranou službu. Na území mČsta PlznČ se nachází záložní vojenská vzletová a pĜistávací dráha ve LhotČ, která je v souþasnosti nevyužívaná. Nejbližší sportovní letištČ, které þásteþnČ zasahuje i na území PlznČ, je v LetkovČ. Na území PlznČ se nacházejí heliporty v areálu Fakultní nemocnice – Bory, v areálu Fakultní nemocnice – Lochotín, v areálu Hasiþského záchranného sboru na Košutce a v areálu Hasiþského záchranného sboru na Koterovské ulici. 7.4.1.6.3. Letecká doprava - odĤvodnČní návrhu Systém letecké dopravy je tvoĜen letišti a heliporty. Požadované podmínky pro leteckou dopravu jsou zajištČny stávajícím sportovním letištČm Letkov, stávajícími heliporty v areálu Fakultní nemocnice – Bory, v areálu Fakultní nemocnice – Lochotín, v areálu Hasiþského záchranného sboru na Košutce a v areálu Hasiþského záchranného sboru na Koterovské ulici. Stávající záložní vojenská vzletová a pĜistávací dráha ve LhotČ je v souþasnosti nevyužívaným zaĜízením Ministerstva obrany ýR. Ostatní služby letecké dopravy jsou zajišĢovány mimo správní území mČsta letišti v Líních a v Praze. Nové prvky pro leteckou dopravu nejsou navrženy. UspoĜádání a rozvoj prvkĤ letecké dopravy potvrzuje stávající stav s tím, že po zmČnách v areálu Fakultní nemocnice – Bory mĤže být heliport v tomto areálu zrušen. PĜi dostavbČ areálu Fakultní nemocnice – Lochotín mĤže být stávající heliport pĜenesen na stĜechu novČ dostavČného objektu.

118

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 4. 1. 7. Vymezení prvkĤ dopravní infrastruktury A. Vymezení prvkĤ komunikaþní sítČ Pro prvky komunikaþní sítČ jsou vymezeny prostory pro vedení komunikací, které se dČlí na: Uliþní prostory mČstských tĜíd Uliþní prostory významných ulic Uliþní prostory obslužných ulic Prostory technického typu Prostory krajinného typu Estakády Tunely Jednotlivé úseky nejsou v textové þásti taxativnČ vyjmenovány. Rozsah jednotlivých prostorĤ je zakreslen ve výkresu þ. 6. V místech, kde se vymezené prostory pro vedení komunikací pĜekrývají s veĜejným prostranstvím, jedná se o upĜesnČní jeho charakteru a podmínek využití. Pro umístČní staveb nových nebo rozšiĜovaných úsekĤ komunikaþní sítČ jsou vymezeny Koridory pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ. DK-1 Sukova – Hálkova, prĤjezdní úsek silnice I/27 vþetnČ napojení do prodloužené ýermákovy ulice a kĜižovatky s Goldscheiderovou ulicí Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové ulice se sbČrnou komunikací. Souþástí vymezeného koridoru je propojení uliþního prostoru do ýermákovy a Goldscheiderovy ulice, prostor pro okružní kĜižovatku s Borskou ulicí a prostor pro realizaci pĜemostČní železniþní trati. DK-2 Hálkova – PĜemyslova, prĤjezdní úsek silnice I/27 Koridor je vymezen pro umístČní stavby rozšíĜení stávající ulice pro sbČrnou komunikaci se zásahem do stávající zástavby u kĜižovatek Korandova - Tylova a Kotkova - PĜemyslova. DK-3 PĜemyslova – Karlovarská, prĤjezdní úsek silnice I/27 Koridor je vymezen pro umístČní stavby sbČrné komunikace vedené na estakádČ, vþetnČ navazujícího úseku Kalikovy ulice a vyvolané pĜeložky ulice Pod Vinicemi. DK-4 Silnice I/27, úsek TĜemošenský rybník – Orlík Koridor je vymezen pro umístČní stavby rozšíĜení silnice I/27 na þtyĜpruhové uspoĜádání v úseku TĜemošenský rybník – Orlík. DK-5 Silnice I/20, úsek dálnice D5 – hranice mČsta Koridor je vymezen pro umístČní stavby pĜeložky silnice I/20 (obchvat Losiné) ve þtyĜpruhovém uspoĜádání vþetnČ mimoúrovĖové kĜižovatky s místní komunikací. DK-6 Velenická, úsek Koterovská – Na RĤžku, prĤjezdní úsek silnice I/20 Koridor je vymezen pro umístČní stavby rozšíĜení Velenické ulice pro vedení þtyĜpruhové sbČrné komunikace. V úseku Libušínská – Na RĤžku koridor zasahuje rodinné domy urþené k demolici. DK-7 MČstský okruh, úsek Na RĤžku – Na Roudné, prĤjezdní úsek silnice I/20 Koridor je vymezen pro umístČní stavby sbČrné þtyĜpruhové komunikace s þetnými inženýrskými stavebními objekty. V oblasti Velenické ulice a ulice Na SklárnČ dochází k podpovrchovému kĜížení železniþní trati, kĜižovatky s Lobezskou a Rokycanskou ulicí jsou mimoúrovĖové, kĜižovatky s ulicí Na RĤžku, Jateþní a se spojkou do ulice Na Roudné jsou úrovĖové,

119


DK-8

DK-9

DK-10

DK-11

DK-12

DK-13

DK-14 DK-15 DK-16

mimoúrovĖové kĜížení bez propojení je s ulicemi Šumavská a Na Roudné. Údolí Berounky je pĜekonáno rozsáhlým pĜemostČním. MČstský okruh, úsek Plaská – Na Roudné, prĤjezdní úsek silnice I/20 Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové þtyĜpruhové komunikace s protihlukovým valem a úrovĖovými kĜižovatkami s ulicemi Plaská, Pod Stráží, a spojka do ulice Na Roudné. Souþástí stavby je též pČší a cyklistické propojení do ulice U Velkého rybníka s lávkou pĜes železniþní traĢ. Silnice I/20, úsek Studentská – ÚnČšovská Koridor je vymezen pro umístČní stavby úpravy silnice I/20 se silniþním tČlesem na stávajícím terénu. Napojení lokality 1_38 Vinice sever Vymezuje koridor pro umístČní stavby obslužné ulice s þásteþným záĜezem pod úroveĖ stávajícího terénu. MČstský okruh, úsek Zborovská - Klatovská Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové ulice s þetnými inženýrskými stavebními objekty. Koridor obsahuje opČrné zdi, mimoúrovĖové kĜížení s železniþní tratí, mimoúrovĖové kĜížení s ulicí E. Beneše, lávku pro pČší i nové parkovací plochy. Sukova – Domažlická pĜes areál Škoda vþetnČ napojení lokalit 3_4 a 3_4a Borská a 3_68 a 3_68a Zelený trojúhelník Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové ulice se sbČrnou komunikací procházející areálem Škoda a územím Zelený trojúhelník – sever. Obsahuje pĜemostČní železniþní vleþky Škoda, v oblasti Karlov malou okružní kĜižovatku a Ĝadu kĜižovatek s obslužnými komunikacemi. Souþástí koridoru je i vymezení obslužných ulic vytváĜejících polokruh mezi Folmavskou ulicí a propojením Sukova – Borská. MČstský okruh, úsek Domažlická – Studentská vþetnČ rezervy na þtyĜpruh a vþetnČ napojení Radþic a Vinic Koridor je vymezen pro umístČní stavby západní þásti mČstského okruhu. V úseku Domažlická – Chebská je již okruh zrealizován a vymezení je urþeno pro rozšíĜení stávající komunikace na þtyĜpruhové uspoĜádání vþetnČ doplnČní ramp mimoúrovĖových kĜižovatek. V úseku Chebská – Karlovarská je vymezený koridor urþen pro stavbu nového propojení. Vymezení obsahuje prostor pro estakádu pĜes nivu Mže, prostor pro komunikaci vedenou þásteþnČ v záĜezu s ekoduktem pro zvČĜ, mosty pro pĜevedení polních cest, prostor pro mimoúrovĖovou kĜižovatku pro napojení Vinic a prostor pro okružní kĜižovatku Studentská - Karlovarská. Souþástí koridoru je i soubČžná komunikace s ekoduktem propojující mČstský okruh s ulicí V Radþicích. Alej Svobody, propojení na západní þást mČstského okruhu Koridor je vymezen pro stavbu nové ulice se sbČrnou komunikací. Mezi ěekami, úsek Nepomucká - U SeĜadištČ Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové ulice se sbČrnou komunikací. Božkov, pĜeložka silnice III/18019 Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové komunikace vedené zþásti na násypovém tČlese a zþásti v záĜezu. Souþástí koridoru je prostor pro mostní konstrukci pro pĜevedení stávající polní cesty.

120

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ DK-17

DK-18

DK-19 DK-20

DK-21

DK-22

DK-23

DK-24

DK-25

DK-26

DK-27

DK-28

MČstský okruh, Na RĤžku, úsek Koterovská – Velenická Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové komunikace ve východní þásti vedené v mírném záĜezu. Souþástí koridoru je prĤseþná kĜižovatka se Sladovnickou ulicí. Rokycanská – ýervenohrádecká - HĜbitovní, propojení v lokalitách 4_11 a 4_11a HĜbitovní Koridor je vymezen pro umístČní stavby nových ulic zajištujících obsluhu rozvojové lokality 4_11a, v kĜížení komunikací je vymezen prostor pro okružní kĜižovatku, která je urþená též jako obratištČ MHD. Univerzitní, propojení na silnici I/26 vþetnČ napojení Obchodní Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové ulice s obslužnou komunikací. RychtáĜka - Na Roudné - alej Svobody, silniþní systém mČsta PlznČ v oblasti Roudné Koridor je vymezen pro umístČní stavby nového komunikaþního propojení obsahující nový uliþní prostor v území Na Roudné vþetnČ napojení TruhláĜské a Pallovy ulice, pĜemostČní Mže, komunikaci s protihlukovými opatĜeními v úseku Luþní – Na Roudné, okružní kĜižovatku s ulicí Na Roudné, komunikaci v záĜezu v úseku Na Roudné – alej Svobody a dále úpravu aleje Svobody vþetnČ protihlukové stČny chránící objekty Fakultní nemocnice PlzeĖ. Alej Svobody, propojení na východní þást mČstského okruhu Koridor je vymezen pro stavbu estakády pĜes nivu Berounky pro novou sbČrnou komunikaci. Pod Mikulkou, propojení na alej Svobody Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové obslužné ulice vedené z þásti na tČlese mezi opČrnými zdmi. Tramvajová traĢ Klatovská - U LetištČ vþetnČ navazujících komunikací Koridor je vymezen pro stavbu nových ulic obsahujících tramvajovou traĢ vþetnČ rozšíĜení KaplíĜovy ulice, vþetnČ okružní kĜižovatky KaplíĜova - DobĜanská a vþetnČ pĜemostČní silnice I/27. Koridor dále vymezuje prostor pro napojení do okružní kĜižovatky Sukova – Folmavská a prostor v areálu bývalých kasáren obsahující úpravu tohoto areálu. Nepomucká, úsek K Dráze - K Plzenci Koridor je vymezen pro umístČní stavby rozšíĜení uliþního prostoru Nepomucké ulice, vytváĜí podmínky pro dotvoĜení uliþního prostoru v místech, kde dosud pĜetrvává extravilánová podoba úpravy komunikace. Souþástí koridoru je i vymezený prostor pro okružní kĜižovatku Nepomucká – Štefánikova. Lochotínská, propojení na Karlovarskou Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové komunikace s protihlukovou stČnou a chodníkem, vedené zþásti na násypovém tČlese. Vyhlídková, úsek Rokycanská – K Hrádku Vymezuje koridor pro stavbu nové komunikace vþetnČ okružní kĜižovatky s upravenou ulicí K Hrádku. Silnice III/18043, mimoúrovĖové kĜížení s klatovskou tratí Koridor je vymezen pro umístČní stavby mimoúrovĖového kĜížení komunikace se železniþní tratí. Mikulášská, úsek Americká - Rubešova Koridor je vymezen pro umístČní stavby rozšíĜení Mikulášské ulice.

121

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ DK-29 DK-30

DK-31

DK-32

DK-33 DK-34

DK-35 DK-36

DK-37

DK-38

DK-39

DK-40

ÚnČšovská, propojení do okružní kĜižovatky Studentská Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové obslužné ulice. ýervenohrádecká, úsek Staroveská - pĜeložka silnice II/233 vþetnČ smíšené stezky pro pČší a cyklisty Koridor je vymezen pro umístČní stavby rozšíĜení ulice s doplnČním stezky pro chodce a cyklisty v úseku Kyšická – KĜivá. Silnice III/18050, úsek Radþice – Malesice vþetnČ smíšené stezky pro pČší a cyklisty Koridor je vymezen pro umístČní stavby rozšíĜení komunikace a doplnČní smíšené stezky pro chodce a cyklisty. Silnice III/18052, úsek Malesice – Dolní Vlkýš vþetnČ smíšené stezky pro pČší a cyklisty Koridor je vymezen pro umístČní stavby rozšíĜení komunikace a doplnČní smíšené stezky pro chodce a cyklisty. Daimlerova, propojení do lokality 3_25a Nová Valcha Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové komunikace. Silnice II/180, úsek Kyšice - Chrást a silnice II/233, úsek Újezd - hranice mČsta Koridor je vymezen pro umístČní stavby nových komunikací v extravilánové úpravČ. 28. Ĝíjna, úsek Na Roudné - Nad Priorem Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové komunikace. Domažlická, úsek Na Pile – Zátiší, vþetnČ asanace okolního území a úprav komunikaþní sítČ Koridor je vymezen pro umístČní stavby pĜeložky Domažlické ulice (souþást stavby Uzel PlzeĖ - III. stavba, pĜesmyk domažlické trati) vedené severnČ od stávající zástavby Starých SkvrĖan, související s novou trasou železniþní trati PlzeĖ – Domažlice. Souþástí vymezení je nová dvoupruhová sbČrná komunikace v úseku Na Pile – „panelárna“ vþetnČ nové okružní kĜižovatky, nová soubČžná obslužná komunikace vedená od okružní kĜižovatky do Emingerovy ulice, úprava pĤvodní Domažlické, Emingerovy, Na Pile, náhradní areál Sokol SkvrĖany, a rozsáhlá asanace okolního území vþetnČ demolic. Vymezený koridor DK-36 je úzce provázán s vymezeným železniþním koridorem DŽ-2 a tvoĜí s ním jednotný celek. Terezie Brzkové, napojení na mČstský okruh Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové ulice vþetnČ napojení na mČstský okruh. Silnice III/18032, úsek TyršĤv most - Radobyþice Koridor je vymezen pro umístČní stavby rozšíĜení komunikace a doplnČní smíšené stezky pro chodce cyklisty. Prvomájová, napojení lokality 5_4b KĜimice Prvomájová Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové obslužné komunikace. Souþástí koridoru je vymezení nové okružní kĜižovatky na ulici Prvomájová. Na Zavadilce, napojení lokality 1_41b Zavadilka Koridor je vymezen pro umístČní stavby obslužné dvoupruhové komunikace v trase stávající polní cesty.

122

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ DK-41

DK-42

DK-43

DK-44

DK-45

DK-46

DK-47

Radþická, úsek Kalikovský mlýn – pod Zámeþkem vþetnČ smíšené stezky pro pČší a cyklisty Koridor je vymezen pro umístČní stavby rozšíĜení komunikace a doplnČní smíšené stezky pro chodce a cyklisty. U Panasoniku, propojení Ke Karlovu Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové ulice vþetnČ okružní kĜižovatky s ulicí Ke Karlovu, která je urþená též jako obratištČ MHD. Lábkova, propojení na KĜimickou Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové ulice vþetnČ okružní kĜižovatky s KĜimickou ulicí. Tramvajová traĢ, úsek nám. M. Horákové - Mezi ěekami vþetnČ soubČžných komunikací Koridor je vymezen pro umístČní stavby tramvajové tratČ se soubČžnČ vedenými komunikacemi. Souþástí koridoru je úprava Nepomucké ulice, úprava Jasmínové ulice a dále nová ulice s tramvajovou tratí v úseku Jasmínová – obratištČ MHD Mezi ěekami. Podnikatelská, propojení na Dopravní Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové dvoupruhové komunikace vþetnČ pĜemostČní silnice I/26. Lobezská – Revoluþní, obchvat Lobez Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové dvoupruhové komunikace vedené na estakádČ. II/180 TĜemošná, pĜeložka s jižním obchvatem Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové dvoupruhové komunikace.

B. Vymezení prvkĤ dopravy v klidu a veĜejné dopravy Prvky dopravy v klidu a prvky veĜejné dopravy jsou vymezeny vymezenými þástmi ploch urþenými pro dopravní infrastrukturu. Vymezeny nejsou jen ty prvky veĜejné dopravy, které svou velikostí nejsou zobrazitelné v mČĜítku územního plánu nebo jsou pĜirozenou souþástí prostorĤ pro vedení komunikací. DI-1

DI-2

DI-3

Šumavská – autobusový terminál, obratištČ MHD, parkovištČ Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby autobusového terminálu, obratištČ MHD a parkovištČ. Slovanská alej – technická základna systému MHD, mČnírna elektrické trakce Slovany Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby rekonstrukce a rozšíĜení technické základny systému MHD (tramvajová vozovna Slovany) a jako územní ochrana stávající mČnírny elektrické trakce. SkvrĖany – technická základna systému MHD Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby technické základny systému MHD (doplnČní systému o tramvajovou vozovnu SkvrĖany) vþetnČ manipulaþního úseku tramvajové trati napojujícího vozovnu z obratištČ Vojanova.

123

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ DI-4

DI-5

DI-6

DI-7

DI-8

DI-9

DI-10

DI-11

DI-12

DI-13

DI-14

DI-15

DobĜanská, KaplíĜova – obratištČ MHD a IDS, záchytné parkovištČ P+R Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby kombinovaného obratištČ MHD a IDS a kapacitního záchytného parkovištČ P+R. Okounová – záchytné parkovištČ P+R Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby kapacitního záchytného parkovištČ P+R ve vazbČ na stávající tangenciální i radiální linky MHD a stávající obratištČ IDS. Libušínská – obratištČ MHD, záchytné parkovištČ P+R Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby kapacitního záchytného parkovištČ P+R kombinovaného s novým tramvajovým obratištČm. CvokaĜská – záchytné parkovištČ P+R Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího záchytného parkovištČ P+R a pro umístČní stavby rozšíĜení záchytného parkovištČ. Tachovská – obratištČ MHD, záchytné parkovištČ P+R Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího obratištČ MHD urþeného k úpravČ a pro umístČní stavby kapacitního záchytného parkovištČ P+R. Vojanova – obratištČ MHD, záchytné parkovištČ P+R Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího obratištČ MHD urþeného k úpravČ z dĤvodu napojení pĜipojení manipulaþní trati k technické základnČ MHD SkvrĖany a pro umístČní stavby záchytného parkovištČ P+R. Mezi ěekami – obratištČ MHD, záchytné parkovištČ P+R Vymezená þást plochy je vymezena pro umístČní stavby kapacitního záchytného parkovištČ P+R kombinovaného s obratištČm MHD. SvČtovar – záchytné parkovištČ P+R Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího obratištČ MHD, po jeho vymístČní pro stavbu kapacitního záchytného parkovištČ P+R. Domažlická – parkovištČ nákladních automobilĤ, záchytné parkovištČ P+R Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího parkovištČ pro nákladní automobily a pro stavbu kapacitního záchytného parkovištČ P+R. Na Chmelnicích – obratištČ MHD, záchytné parkovištČ P+R Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby obratištČ MHD a záchytného parkovištČ P+R. Na PoĜíþí – záchytné parkovištČ P+G Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby záchytného parkovištČ P+G s dĤrazem na intenzivní ozelenČní stromovou zelení (vzhledem k poloze v kontaktu s Ĝekou a vzhledem k navazujícím plochám). Lochotínská – záchytné parkovištČ P+G Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby záchytného parkovištČ P+G. PĜi zachování disponibilní

124


DI-16

DI-17

DI-18

DI-19

DI-20

DI-21

DI-22

DI-23

DI-24

DI-25

DI-26

DI-27

kapacity pro systém P+G je možné parkovištČ zaþlenit do obestavČní Karlovarské. U LetištČ – obratištČ MHD, mČnírna elektrické trakce ZýU Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby kombinovaného tramvajového a autobusového obratištČ MHD a mČnírny elektrické trakce. ýervenohrádecká – obratištČ MHD Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby obratištČ MHD. Na Roudné – mČnírna elektrické trakce K Stráži Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby mČnírny elektrické trakce. Kotíkovská – mČnírna elektrické trakce Družba Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby mČnírny elektrické trakce. Lochotínská – mČnírna elektrické trakce Lochotínská Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby mČnírny elektrické trakce. Štefánikova – mČnírna elektrické trakce ýernice Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby mČnírny elektrické trakce. Alej Svobody – parkovištČ Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího parkovištČ pro potĜeby Fakultní nemocnice, to nevyluþuje možnost navýšení kapacity umístČním stavby parkovacího objektu. Objekt jako doplĖkové aktivity mĤže obsahovat drobné jednotky obþanského vybavení (obchod, služby atd.). Nad ZOO – parkovištČ Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby parkovištČ urþeného pro okolní rekreaþní a spoleþenské aktivity (amfiteátr, lochotínský pavilon). Vejprnická - Domažlická – záchytné parkovištČ P+R Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby záchytného parkovištČ P+R. PĜi zachování disponibilní kapacity pro systém P+R je možné parkovištČ integrovat do zástavby. Kotkova – záchytné parkovištČ P+G Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby záchytného parkovištČ P+G. PĜi zachování disponibilní kapacity pro systém P+G je možné parkovištČ integrovat do zástavby, pĜípadnČ je možné kapacitu parkovištČ dále navýšit umístČním stavby parkovacího objektu. Borská – záchytné parkovištČ P+R Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby záchytného parkovištČ P+R. PĜi zachování disponibilní kapacity pro systém P+R je možné parkovištČ integrovat do zástavby. Korandova – záchytné parkovištČ P+G Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby polyfunkþního objektu s navýšením kapacity dopravy v klidu pro systém P+G. 125


DI-29

DI-30

DI-31

DI-32

DI-33

DI-34

DI-35

DI-36

DI-37

DI-38

DI-39

DI-40

Na Belánce - záchytné parkovištČ P+G, mČnírna elektrické trakce Bory Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby polyfunkþního objektu s navýšením kapacity dopravy v klidu pro systém P+G. U vČznice – parkovištČ Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby parkovištČ urþeného pro areál vČznice. Husova – autobusové nádraží Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího autobusového nádraží. Karlov – technická základna systému MHD Vymezená þást plochy je vymezena pro územní ochranu stávající technické základny systému MHD. Lobzy – parkovištČ Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího parkovištČ urþeného pro sportovní a rekreaþní aktivity v daném okolí (stĜelnice, golfové odpalištČ atd.). Nám. E. Škody – záchytné parkovištČ P+R Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího záchytného parkovištČ P+R. To nevyluþuje nástavbu nadzemního polyfunkþního objektu. Pro navýšení kapacity je možné umístit stavbu patrového parkovištČ (parkovacího objektu). TruhláĜská – záchytné parkovištČ P+G Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího parkovištČ P+G Ĝešeného formou parkovacího objektu. U Ježíška – záchytné parkovištČ P+G Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího parkovištČ P+G Ĝešeného formou parkovacího objektu. Pallova – parkovištČ autobusĤ Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího parkovištČ autobusĤ. ZábČlská – obratištČ MHD a IDS Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího obratištČ MHD a pro umístČní stavby obratištČ IDS (úprava s rozšíĜením kapacity). U Zahrádek – obratištČ MHD, záchytné parkovištČ P+R Vymezená þást plochy je vymezena pro územní ochranu stávajícího parkovištČ P+R a obratištČ MHD. Dopravní – obratištČ MHD Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího obratištČ MHD. Gerská – obratištČ MHD Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího obratištČ MHD.

126


DI-42

DI-43

DI-44

DI-47

DI-48

DI-49

DI-50

DI-51

DI-52

DI-53

DI-54

Mozartova – obratištČ MHD Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího obratištČ MHD. Není vylouþeno pĜi zachování jeho funkþnosti doplnČní parkovacích ploch ve stĜedové ploše. Vejprnická – obratištČ MHD Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího obratištČ MHD. ýeské údolí – obratištČ MHD Vymezená þást plochy je vymezena pro územní ochranu stávajícího obratištČ MHD. K Jezu – obratištČ MHD Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího obratištČ MHD. Pod Vinicemi – parkovištČ Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího parkovištČ urþeného pro potĜeby areálu Zoologické a botanické zahrady mČsta PlznČ. Štefánikovo námČstí – parkovištČ Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího parkovištČ urþeného pro potĜeby zimního stadionu. TĜebízského – parkovištČ Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího parkovištČ urþeného pro potĜeby zimního stadionu. Pro navýšení kapacity je možné realizovat stavbu patrového parkovištČ (parkovacího objektu) využívající pro napojení jednotlivých podlaží rĤznou výškovou úroveĖ TĜebízského ulice. PobĜežní – parkovištČ Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího parkovištČ realizovaného formou podzemního parkovacího objektu urþeného pro potĜeby divadla. U Hlavního nádraží – parkovištČ Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího parkovištČ urþeného pro potĜeby Hlavního nádraží. U bazénu Slovany – parkovištČ Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího parkovištČ urþeného pro potĜeby bazénu a okolních sportovních areálĤ. Pro navýšení kapacity je možné umístit stavbu patrového parkovištČ (parkovacího objektu). Borská u Techmánie – parkovištČ Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího parkovištČ urþeného pro potĜeby Techmánie a planetária. Sady PČtatĜicátníkĤ – parkovištČ Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena jako územní ochrana stávajícího parkovištČ s možností umístČní stavby parkovištČ formou podzemního parkovacího objektu urþeného pro potĜeby historického jádra. To nevyluþuje nástavbu nadzemního polyfunkþního objektu.

127


DI-56

DI-57

Anglické nábĜeží – parkovištČ Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro umístČní stavby parkovištČ formou podzemního parkovacího objektu urþeného pro potĜeby historického jádra. To nevyluþuje nástavbu nadzemního polyfunkþního objektu. Krašovská - Toužimská - obratištČ MHD Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího obratištČ MHD. U Prazdroje - parkovištČ Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího parkovištČ urþeného pro potĜeby areálu pivovarĤ.

C. Vymezení prvkĤ železniþní dopravy a) plochy dopravní infrastruktury - železnice Uzel PlzeĖ vþetnČ všech zaústČných železniþních tratí je vymezen plochou s rozdílným zpĤsobem využití Plochy dopravní infrastruktury – železnice. Pro umístČní staveb nových nebo rozšiĜovaných úsekĤ jsou vymezeny Koridory pro železniþní infrastrukturu: DŽ-1

DŽ-2

DŽ-4

DŽ-5

DŽ-6

DŽ-7

Uzel PlzeĖ Koridor je vymezen pro umístČní stavby Uzel PlzeĖ. Vymezení zahrnuje stávající i rozvojové Plochy dopravní infrastruktury – železnice a v nČkterých þástech vymezení zasahuje i do jiných ploch s rozdílným zpĤsobem využití (vymezení pro lávky, pĜístupové cesty atd.). Souþástí koridoru jsou i železniþní stanice a zastávky PlzeĖ - Hlavní nádraží, PlzeĖ – Slovany a PlzeĖ – Koterov. Uzel PlzeĖ - pĜesmyk domažlické trati Koridor je vymezen pro umístČní stavby Uzel PlzeĖ – III. stavba, pĜesmyk domažlické trati. Vymezení obsahuje novou železniþní traĢ vþetnČ pĜesunuté zastávky PlzeĖ – SkvrĖany. Vymezený koridor DŽ-2 je úzce provázán s vymezeným koridorem DK-36 a tvoĜí s ním jednotný celek. TraĢ 190 PlzeĖ – ýeské BudČjovice, modernizace trati Koridor je vymezen pro umístČní stavby modernizace a zdvojkolejnČní trati PlzeĖ – ýeské BudČjovice. TraĢ 183 PlzeĖ – Železná Ruda, zdvojkolejnČní úseku PlzeĖ – PĜeštice Koridor je vymezen pro umístČní stavby zdvojkolejnČní trati PlzeĖ - PĜeštice a kromČ dílþích rozšíĜení stávajícího tČlesa dráhy obsahuje zastávky PlzeĖ zastávka, PlzeĖ – Bory, PlzeĖ – Valcha, PlzeĖ – ýerný most, PlzeĖ – Lhota. TraĢ 180 PlzeĖ – Domažlice, v trase rychlého spojení RS 3 Koridor je vymezen pro umístČní stavby domažlické trati v trase rychlého spojení RS 3. Vymezení obsahuje nový úsek trati v oblasti Nové Hospody. Koridor DŽ-6 navazuje na koridor DŽ-7 a tvoĜí s ním jeden funkþní celek. TraĢ 180 PlzeĖ – Domažlice, modernizace úseku PlzeĖ – NýĜany Koridor je vymezen pro umístČní stavby modernizace domažlické trati. Vymezení souþasnČ obsahuje rozplet s odboþením pro novou vČtev smČĜující kolem Nové Hospody.

128

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Vymezené koridory v nČkterých pĜípadech pĜesahují plochu dopravní infrastruktury – železnice, neboĢ obsahují související stavební úpravy nebo inženýrské objekty (napĜíklad lávky), které zasahují mimo železniþní plochy. b) železniþní tunel Železniþní tunel není vymezen, neboĢ nevyžaduje zmČnu uspoĜádání ploch na terénu. c) železniþní stanice a zastávky Železniþní stanice a zastávky nejsou samostatnČ vymezeny, jsou souþástí ploch s rozdílným zpĤsobem využití Plochy dopravní infrastruktury – železnice. D. Vymezení prvkĤ pČší a cyklistické dopravy a) cesty v krajinČ – greenways Stávající úseky „cest v krajinČ – greenways“ jsou vymezeny stávajícími tČlesy polních a lesních cest, úþelových komunikací, pČších a cyklistických stezek apod. Navržené úseky cest v krajinČ - greenways jsou vymezeny Koridory cest v krajinČ – greenways: C-1 Greenway podél Berounky, úsek Luþní – Jateþní Koridor je vymezen pro umístČní stavby cesty v krajinČ – greenways obsahující cestu kolem levého bĜehu Berounky od sportovního areálu v Luþní ulici po Jateþní ulici, kde se napojuje na trasu pĜes MasarykĤv most. Koridor souþasnČ obsahuje soubČžný úsek mezi sportovním areálem a pivovarskými studnČmi v trase stávající cesty. C-2 Greenway podél Úslavy, napojení na mostek v KoterovČ Koridor je vymezen pro umístČní stavby cesty v krajinČ – greenways obsahující úsek procházející nivou vþetnČ zalomené výstupní þásti na mostek pĜes Úslavu. C-3 Greenway podél Úslavy, úprava pod mostem v BožkovČ Koridor je vymezen pro umístČní stavby cesty v krajinČ obsahující propojení cest pĜi pravém bĜehu pod mostem v BožkovČ. C-4 Greenway podél Úslavy, úsek Lobezská – Chrástecká Koridor je vymezen pro umístČní stavby cesty v krajinČ obsahující cestu pĜi pravém bĜehu od Lobezské ulice po Chrásteckou. C-5 Greenway podél Úhlavy, úsek Radobyþice – Útušice Koridor je vymezen pro umístČní stavby cesty v krajinČ obsahující zþásti úpravu stávající cesty a zþásti novou cestu s lávkou pĜes rokli na hranici správního území. C-6 Greenway podél Radbuzy, úsek MČsíþní stráĖ – Pod Bukovou horou Koridor je vymezen pro umístČní stavby cesty v krajinČ obsahující novou cestu v trase vyšlapané pČšiny. C-7 Greenway podél Radbuzy, lávka pĜes Radbuzu v Liticích Koridor je vymezen pro umístČní stavby cesty v krajinČ obsahující úsek s novou lávkou pĜes Radbuzu. C-8 Greenway podél Radbuzy, úsek podél pĜehrady, levý bĜeh Koridor je vymezen pro umístČní stavby cesty v krajinČ obsahující novou cestu pĜi levém bĜehu Litické pĜehrady. C-9 Greenway podél Radbuzy, úsek podél pĜehrady, pravý bĜeh Koridor je vymezen pro umístČní stavby cesty v krajinČ obsahující novou cestu pĜi pravém bĜehu Litické pĜehrady.

129

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ C-10

C-11

C-12

C-13

C-14

C-15

C-16

C-17

Greenway podél Radbuzy, úsek ýeské údolí – Škoda sport park Koridor je vymezen pro umístČní stavby cesty v krajinČ obsahující novou cestu pĜi levém bĜehu Radbuzy v trase vyšlapané pČšiny, lávku pĜes Radbuzu pro napojení Meditaþní zahrady a lávku pĜes Radbuzu s novou cestou ke Škoda sport parku. Greenway podél Radbuzy, napojení pod Malostranský most Koridor je vymezen pro umístČní stavby cesty v krajinČ obsahující novou cestu pĜi pravém bĜehu Radbuzy propojující stezku pod Malostranským mostem s KvČtnou ulicí. Greenway podél Radbuzy, úsek Cyklistická – Papírenská lávka Koridor je vymezen pro umístČní stavby cesty v krajinČ obsahující rozšíĜení stávající cesty na pravém bĜehu Radbuzy. Greenway podél Mže, úsek KĜimice - Radþice Koridor je vymezen pro umístČní stavby cesty v krajinČ obsahující rekonstruované nebo nové úseky v þásti od Vodní ulice v KĜimicích po mostek v Radþicích. Souþástí nových úsekĤ je lávka pĜes rameno Mže v KĜimicích. Greenway podél Mže, úsek SkvrĖanské louky – ZOO Koridor je vymezen pro umístČní stavby nové cesty v krajinČ obsahující cestu pĜi levém bĜehu Mže, lávku pĜes Mži a novou cestu od lávky k ZOO. Greenway podél boleveckých rybníkĤ, podchod pod vleþkou Ferona Koridor pro umístČní stavby cesty v krajinČ obsahující nový podchod pod vleþkou Ferona. Greenway podél Vejprnického potoka, úsek mČstský okruh – hranice mČsta Koridor je vymezen pro umístČní stavby cesty v krajinČ obsahující novou cestu pĜi pravém bĜehu Vejprnického potoka a lávku pĜes Vejprnický potok. Greenway podél Vejprnického potoka, propojení mezi þástmi ulice Nade Mží Koridor je vymezen pro umístČní stavby cesty v krajinČ obsahující novou cestu v místČ vyšlapané pČšiny.

b) cesty v krajinČ Cesty v krajinČ jsou vymezeny stávajícími tČlesy polních a lesních cest, úþelových komunikací, pČších a cyklistických stezek apod. Tento systém neobsahuje navrhované úseky. Cílem je zachovat stávající prostupnost krajinného zázemí mČsta. c) propojení stavebnČ nesrostlých území Propojení stavebnČ nesrostlých území jsou souþástí prostoru pro vedení komunikací. Jedná se o zajištČní podmínek bezpeþného pohybu chodcĤ a cyklistĤ. Požadavek je Ĝešený obvykle chodníkem nebo smíšenou stezkou pro chodce a cyklisty, vedenou v soubČhu s komunikací. d) významné cyklistické trasy v zastavitelném území Významné cyklistické trasy v zastavitelném území nejsou samostatnČ vymezeny. Jsou souþástí prostorĤ pro vedení komunikací nebo jiných þástí veĜejného prostranství (parky apod.).

130


E. Vymezení prvkĤ letecké dopravy a) letištČ DI-46

Letkov – sportovní letištČ Vymezená þást plochy urþená pro dopravní infrastrukturu je vymezena pro územní ochranu stávajícího sportovního letištČ. b) heliporty Heliporty nejsou vymezeny, jsou souþástí areálĤ Fakultní nemocnice PlzeĖ a areálĤ Hasiþského záchranného sboru. c) záložní vojenská vzletová a pĜistávací dráha vþetnČ souvisejících zaĜízení a ploch je vymezena plochou s rozdílným zpĤsoben využití F. Vymezení koridorĤ rezerva Koridory rezerva jsou vymezeny pro zachování potenciální možnosti propojení þtvrtí SkvrĖany – Zátiší a Slovany – Bory a pro modernizaci a výstavbu nového úseku pĜeložky trati PlzeĖ – Žatec v oblasti Bolevce. Koridory - rezerva souþasnČ procházejí územím, kde se vyskytují nezastavČné plochy (dvory, parky, zahrádky, plochy zemČdČlské atd.) nebo je zastavČní území málo intenzivní (chaty, garáže atd.). Potenciál propojení þtvrtí SkvrĖany – Zátiší a Slovany – Bory vyplývá zejména z uspoĜádání navazujících úsekĤ uliþní sítČ, kterou navržené koridory – rezerva doplĖují do souvislých propojení. Jejich cílem je zachovat možnost propojení daných þástí mČsta a území ve vymezených koridorech nezastavovat. To neznemožĖuje jeho stávající využívání. Koridor rezerva na trati PlzeĖ – Žatec je navržen pro potenciální zachování možnosti výstavby nového úseku pĜeložky trati PlzeĖ – Žatec v oblasti Bolevce.

Koridory rezerva: DR-1 Motýlí – Zborovská

DR-2

DR-3

Koridor je vymezen jako územní rezerva pro potenciální dopravní propojení. Jedná se o pás území, ve kterém není možné umisĢovat stavby nových objektĤ. Mojmírova – Domažlická Koridor je vymezen jako územní rezerva pro potenciální dopravní propojení. Jedná se o pás území, ve kterém není možné umisĢovat stavby nových objektĤ. TraĢ 160 PlzeĖ – Žatec, modernizace trati Koridor je vymezen jako územní rezerva pro potenciální pĜeložku trati PlzeĖ – Žatec. Jedná se o pás území, ve kterém není možné umisĢovat stavby nových objektĤ.

7. 4. 2. Technická infrastruktura 7. 4. 2. 1. Zásobení vodou Souþasný stav a východiska Ĝešení Zdrojem vody pro veĜejné zásobení mČsta PlznČ je Ĝeka Úhlava, která je jediným zdrojem pitné vody. Voda z Ĝeky je upravována v úpravnČ vody Homolka ÚV II s kapacitou 500 l/s a ÚV III s kapacitou 1000 l/s. ÚV I (Chabalova filtrace) byla odstavena z provozu v roce 1997. Kapacita úpravny je dostateþná, ale souþasný stav úpravny je nevyhovující ze stavebního i technologického hlediska a vyžaduje rekonstrukci. Distribuþní systém je tvoĜen sítí vodovodních ĜadĤ, vodojemĤ a þerpacích stanic. Pro vyrovnání rozdílu mezi kapacitou úpravny a špiþkovými odbČry vody a pro zajištČní 131

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ minimální rezervy v pĜípadČ podstatného zhoršení kvality vody v ÚhlavČ nebo poruchy na síti slouží akumulace ve vodojemech. Vodovodní síĢ mČsta PlznČ je rozdČlena do tĜí základních tlakových pásem, uvnitĜ kterých jsou pomocí þerpacích stanic, redukþních ventilĤ a pĜerušovacích komor vytvoĜena další dílþí tlaková pásma. Akumulace: Vodojem Homolka - kóta dna 364 m n. m. - I. tlakové pásmo, objem 12 760 m3 Vodojem Lobzy - kóta dna 363,6 m n. m. - I. tlakové pásmo, objem 20 000 m3 Vodojem Vinice - kóta dna 363,6 m n. m. - I. tlakové pásmo, objem 12 000 m3 Vodojem Bory - kóta dna 351 m n. m. - II. tlakové pásmo (þerpací st.), objem 12 000 m3 Vodojem Sylván - kóta dna 402,4 m n. m. - II. tlakové pásmo, objem 12 000 m3 Vodojem Sytná - kóta dna 437,9 m n. m. - III. tlakové pásmo, objem 12 000 m3 Vodojem Dýšina - kóta dna 414 m n. m. - III. tlakové pásmo, objem 800 m3 Tlaková pásma: I. tlakové pásmo 300 - 335 m n. m. II. tlakové pásmo 335 - 370 m n. m. III. tlakové pásmo 370 - 410 m n. m. Vodovodní síĢ zásobuje 98% obyvatel mČsta, veĜejný vodovod chybí v nČkterých okrajových þástech mČsta, v Malesicích a Dolním Vlkýši, v oblasti Výsluní a Malé Homolky. V jižní þásti mČsta je problém s kapacitou stávající sítČ a vodárenský systém je tĜeba doplnit zejména s ohledem na rozvoj mČsta. Oblasti, kde není vybudován vodovod nebo je nedostateþná kapacita stávající sítČ, jsou vyznaþeny ve schématu þ. 1.

132

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 1 – Stav vybavenosti mČsta technickou infrastrukturou - vodovod

LEGENDA jD1^KEEK^K/d>EsKKh;ZKa1\E1D^ds:11^1d Ϳ ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ

ƉůŽĐŚǇǌŵĢŶ ƉůŽĐŚǇ ƉůŽĐŚǇ ǌĂƐƚĂǀŝƚĞůŶĠ ƉƎĞƐƚĂǀďŽǀĠ


W>K,zKE^<,KszsE1͕^D1aEKzdE͕ s|ZKz^<>KsE1͕K,Kh͕^>hs|ZKz jD1E^KEEK^szZWEKh
ƉůŽĐŚǇǌŵĢŶ ƉůŽĐŚǇ ƷǌĞŵŶşĐŚƌĞǌĞƌǀ ƉůŽĐŚǇ ƉůŽĐŚǇ ǌĂƐƚĂǀŝƚĞůŶĠ ƉƎĞƐƚĂǀďŽǀĠ

jD1ÊsZEKhK^dsKhsKKsKh jD1szh:11E\EKh/Es^d// jD1^szZWEKh
jD1\aE/E/s/h>E ss/^>K^d/ED1^dE1,WKD1E<, ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ


W>K,zZ
133

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ OdĤvodnČní Navržená koncepce zásobování vodou vychází ze schváleného „Generelu zásobování mČsta PlznČ pitnou vodou“. Zásobení vodou je navrženo jak pro uživatele souþasnČ zastavČných lokalit, tak pro budoucí uživatele zastavitelných ploch. Rozvoj systému je navržen v souladu s rozvojem nových urbanistických struktur a v souladu s funkþním využitím území. Není Ĝešeno zásobení vodou zastavitelných ploch pro rekreaci, tyto plochy budou Ĝešeny individuálnČ v závislosti na místních podmínkách. Pro kvalitnČjší zásobení mČsta pitnou vodou je souþasný vodárenský systém doplnČn o následující prvky: TV-1

Havarijní zdroj vody na Ĝece Radbuze

TV-2

V souþasné dobČ je mČsto PlzeĖ zásobeno z jediného zdroje surové vody z Ĝeky Úhlavy. PĜi havárii na toku mĤže dojít k omezení nebo dokonce ohrožení zásobování mČsta pitnou vodou. Jímání bude realizováno odbČrem z Ĝeky Radbuzy, pod hrází nádrže ýeské údolí. Vodárenský soubor Ostrá HĤrka

TV-3

Vodárenský soubor zahrnuje rekonstrukci stávajícího výtlaþného Ĝadu, nový vodojem Ostrá HĤrka 2 x 4 000 m3 s þerpací stanicí (umístČný na katastrálním území Starý Plzenec), zásobní Ĝady na Slovany a do ýernic. Mimo k. ú. PlzeĖ zahrnuje dále výtlaþný Ĝad do stávajícího vodojemu ve Starém Plzenci a odpad z vodojemu. Vodárenský soubor Ĝeší zásobení jihovýchodní þásti PlznČ pitnou vodou, kde je v souþasné dobČ nevyhovující stávající systém zásobení pomocí þerpacích stanic a nelze napojovat nové objekty. VS Ostrá HĤrka je podmiĖující investicí pro rozvoj v této oblasti. DoplnČní vodárenského souboru Vinice

TV-4

VS Vinice byl již þásteþnČ realizován. Je vybudován vodojem Vinice 2 x 6 000 m3, þást výtlaþného Ĝadu do vodojemu a nČkteré zásobní Ĝady. Pro úplnou funkþnost systému je nutno dobudovat výtlaþný Ĝad v úseku Goldscheidrovka – Borská – Kalikova – Radþická a tím nahradit stávající úsek výtlaku, který je již v havarijním stavu. Dále je nutno vybudovat zásobní Ĝad do centra mČsta a další do SkvrĖan a KĜimic. Vybudováním celého vodárenského souboru dojde ke zlepšení tlakových pomČrĤ v síti I. tlakového pásma a ke zvýšení zabezpeþení dodávky vody v tomto pásmu. Vodárenský soubor Litice

TV-5

VS Litice zahrnuje výtlaþný Ĝad z úpravny vody Homolka, vodojemy Litice I, II, þerpací stanici, odpad z vodojemu, zásobní Ĝady do Litic, na Valchu a do Radobyþic. Vodojem Litice I (2 x 3 000 m3) je navržen jako zemní pro zásobení I. tlakového pásma, VDJ Litice II (2 x 1 500 m3) jako vČžový pro gravitaþní zásobení II. tlakového pásma a zásobení III. pásma pĜes þerpací stanici. Vodárenský soubor je navržen pro zabezpeþení dodávky vody do oblastí, kde je v souþasné dobČ již omezená kapacita stávajících ĜadĤ a pro zajištČní dodávky vody pro plánovanou výstavbu. Vodárenský soubor podmiĖuje rozvoj jihozápadní þásti mČsta, tj. Litic, Valchy, Lhoty a þásti Radobyþic. Vodárenský soubor Malesice a Dolní Vlkýš V Malesicích a Dolním Vlkýši není v souþasné dobČ vybudován veĜejný vodovod. Pro zásobení obyvatel pitnou vodou je nutno vybudovat nový vodojem Malesice 100 m3, pĜívodní Ĝad z vodojemu Sytná (odboþkou ze stávajícího Ĝadu do obce Chotíkov) a zásobní Ĝady. Dolní Vlkýš bude zásoben novým Ĝadem z Malesic pomocí automatické tlakové stanice.

134

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ TV-6

Vodárenský soubor Švabiny

TV-7

VS Švabiny provoznČ navazuje na stávající VS Lobzy. Zahrnuje výtlaþný Ĝad z VDJ Lobzy, vodojem Švabiny 2 x 2 000 m3, þerpací stanici a zásobní Ĝady. VS Švabiny je navržen pro gravitaþní zásobení II. tlakového pásma a umožní rozvoj v oblasti Švabin, HĜbitovní a þásti ýerveného Hrádku. Vodárenský soubor Holý vrch

TV-8

VS Holý vrch provoznČ navazuje na VS Švabiny. Zahrnuje výtlaþný Ĝad z VDJ Švabiny, vodojem Holý vrch 2 x 2 000 m3 a zásobní Ĝady. Vodárenský soubor je navržen pro gravitaþní zásobení III. tlakového pásma a umožní rozvoj výše položených území v oblasti Švabin, HĜbitovní, Rokycanské a ýerveného Hrádku. Vodovod Výsluní

TV-9

Vodovod Výsluní je navržen pro zásobení oblasti Výsluní a Malé Homolky, kde v souþasné dobČ není vybudovaná veĜejná vodovodní síĢ. Posílení vodovodu Lhota

TV-10

Posílení vodovodu je nutno vybudovat z dĤvodu vyþerpané kapacity stávajícího pĜívodního Ĝadu do Lhoty. Propojení vodovodu v ulici Na Roudné - Zavadilka

TV-11

Pro zkapacitnČní a zokruhování vodovodní sítČ I. tlakového pásma v severní þásti mČsta je navrženo vybudovat propojení ze stávajícího vodovodu v ulici Na Roudné do území Zavadilka. Nový vodovod umožní rozvoj v oblasti Zavadilky. Vodovod Koterov – vyšší tlakové pásmo

TV-12

Pro zásobení výše položeného území Koterova je navržen nový Ĝad, který bude napojen na II. tlakové pásmo VS Ostrá HĤrka. Rekonstrukce vodovodu BrĤdek – KĜimice

TV-13

Rekonstrukce je navržena z dĤvodu zkapacitnČní stávajícího Ĝadu, které zajistí dostatek vody pro zastavitelné plochy v KĜimicích. Rekonstrukce vodovodu v ulici Na Roudné Rekonstrukce je navržena z dĤvodu zkapacitnČní stávajícího Ĝadu, který umožní rozvoj v oblasti Roudné, Zavadilky a Bílé Hory.

Uvedené prvky jsou zobrazeny v grafické þásti Výroku ve výkresu þ. 7 Technická infrastruktura – vodní hospodáĜství a v grafické þásti OdĤvodnČní územního plánu ve výkresu þ. 1 Koordinaþní výkres. Rozsah navržených prvkĤ odpovídá mČĜítku územního plánu a není zpravidla totožný se zpracovanou projektovou dokumentací pĜíslušné stavby, která je podrobnČjší. Stavby podle druhu a potĜeby musí být v zastavitelných a pĜestavbových plochách napojeny na veĜejný vodovod, pokud je to technicky a kapacitnČ možné a ekonomicky pĜijatelné. DĤvodem pro tento požadavek je posílení využití stávající a plánované infrastruktury, podpora koncepþního Ĝešení zásobování vodou a ochrana podzemních vod.

7. 4. 2. 2. Odkanalizování území Souþasný stav a východiska Ĝešení Kanalizaþní síĢ mČsta PlznČ je pĜevážnČ jednotná. Na centrální ýOV se odvádí spoleþnČ vody splaškové, prĤmyslové a dešĢové s tím, že pĜi pĜívalových srážkových událostech þást ĜedČných vod pĜepadá v oddČlovacích komorách do recipientĤ. Pouze v novČ rozvíjejících 135

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ se satelitních lokalitách mČsta se v souþasné dobČ v rámci výsledkĤ generelu odvodnČní navrhuje a buduje kanalizace oddílná. DĤvodem je snaha zabránit pĜetČžování dolních úsekĤ sítČ a ýOV. Kanalizaþní systém rozdČluje mČsto z hlediska odvodnČní na dvČ výšková pásma, dolní, odvodĖující nejníže položené území pĜi Ĝece Mži až k soutoku s Radbuzou v rozloze cca 50 ha a horní, odvodĖující zbývající þást mČsta. Kanalizaþní síĢ tvoĜí systém kanalizaþních sbČraþĤ a uliþních stok budovaný již od konce 19. století. V souvislosti s rozvojem mČsta byla pak neustále rozšiĜována až do dnešní podoby. Nová ýOV II PlzeĖ byla postupnČ uvedena do provozu na pĜelomu let 1996 a 1997. Koneþným návrhem byla mechanicko-biologická þistírna s anaerobní stabilizací kalu, s biologickou nitrifikací a denitrifikací a se zvýšeným biologickým odstraĖováním dusíku a fosforu, systém R-AN-D-N. PĤvodní ýOV I byla odstavena z provozu po povodni v roce 2002. V jejím prostoru zĤstala zachována administrativní budova a novČ je vybudována dešĢová nádrž o objemu 10 000 m3. V letech 2010 – 2012 byla provedena modernizace a optimalizace biologického stupnČ ýOV tak, aby þistírna splĖovala emisní standardy dané NaĜízením vlády þ. 229/2007 Sb. a limity požadované smČrnicemi EU. Kapacita ýOV þiní 425 000 EO. Hlavní kostru kanalizaþní sítČ tvoĜí výsledný podvojný sbČraþ A – B vedený na ýOV, který se v OK20 v sadech 5. kvČtna dČlí na sbČraþ A – starý Roudenský (spodní pásmo), sbČraþ B – SkvrĖanský, Zátišský, Strojírenský, MČstský a Borský. Na sbČraþ A je napojen Radþický sbČraþ, který pomocí þerpacích stanic odvádí odpadní vody z oblasti Radþic a KĜimic. V prostoru PlzeĖského Prazdroje – za shybkami na pravém bĜehu Radbuzy, je na sbČraþ B napojen sbČraþ E – Doudlevecký, prodloužený až do prĤmyslové zóny Borská pole. V prostoru u Tyršova mostu je na Doudlevecký sbČraþ napojen Litický sbČraþ. S Doudleveckým sbČraþem se spojuje také Úhlavský sbČraþ, který odvodĖuje území ýechurova, ýernic, Radobyþic a þásti dálnice D5. Samostatným sbČraþem napojeným do ýOV je Koterovský sbČraþ. Do nČho je napojen Doubravecký sbČraþ u Chrástecké ulice, dále pokraþuje až k podjezdu železniþní tratČ PlzeĖ - Praha na Jateþní tĜídČ, kde se napojuje Letenský a Slovanský sbČraþ. Dále pokraþuje nový Úslavský sbČraþ, který je napojen pĜes þerpací stanici Rokycanská. Bolevecký sbČraþ odvádí vody z Bolevce a okolí, pĜed ýOV je do nČj zaústČn Roudenský sbČraþ, vedoucí až na Karlovarskou tĜídu. Na kĜižovatce ulic Na Roudné a U Velkého rybníka je do Boleveckého sbČraþe zaústČn sbČraþ z Bílé Hory. Základní schéma páteĜních sbČraþĤ je zobrazeno v grafické þásti Výroku ve výkresu þ. 7 Technická infrastruktura – vodní hospodáĜství a v grafické þásti OdĤvodnČní územního plánu ve výkresu þ. 1 Koordinaþní výkres. Na páteĜní kanalizaþní sbČraþe jsou pĜipojeny další kmenové sbČraþe, hlavní a uliþní stoky, které tvoĜí kanalizaþní síĢ a zajišĢují odkanalizování mČsta. Kanalizaþní systém je vČtšinou gravitaþní, nČkterá území jsou však z výškových dĤvodĤ napojena pĜes þerpací stanice. Na veĜejnou kanalizaþní síĢ je v souþasné dobČ napojeno 96% obyvatel mČsta. Nevyhovující situace je zejména v mČstských þástech Lobzy, Koterov, Malesice a Lhota, kde není kvalitní veĜejná kanalizace vybudována a odkanalizování je Ĝešeno pĜevážnČ sítí s volnými výustČmi pĜímo do vodního toku, nebo systémem bezodtokých jímek a septikĤ. Kanalizace chybí také v oblasti Výsluní a Malé Homolky. V povodí Roudenského sbČraþe je problém s jeho kapacitou. Oblasti, kde není vybudována kanalizace nebo je nedostateþná kapacita stávající sítČ, jsou vyznaþeny ve schématu þ. 2.

136

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 2 – Stav vybavenosti mČsta technickou infrastrukturou - kanalizace

LEGENDA jD1K/KsEEKK/Ksd>E;ZKa1\E1D^ds:11^1d Ϳ ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ



W>K,zKE^<,KszsE1͕^D1aEKzdE͕ s|ZKz^<>KsE1͕K,Kh͕^>hs|ZKz jD1EK/KsEEK^szZWEKh/ ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ



jD1ÊsZEKhK^dsKh/ jD1szh:11E\EKh/Es^d// jD1^szZWEKh/

jD1\aE/E/s/h>E ss/^>K^d/ED1^dE1,WKD1E<, ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ


W>K,zZ
137

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ OdĤvodnČní Navržená koncepce odkanalizování vychází ze schváleného „Generelu odvodnČní mČsta PlznČ“. Odkanalizování je navrženo jak pro uživatele souþasnČ zastavČných lokalit, tak pro budoucí uživatele zastavitelných ploch. Rozvoj systému je navržen v souladu s rozvojem nových urbanistických struktur a v souladu s funkþním využitím území. Není Ĝešeno odkanalizování zastavitelných ploch pro rekreaci, tyto plochy budou Ĝešeny individuálnČ v závislosti na místních podmínkách. Pro kvalitnČjší odkanalizování je souþasný systém doplnČn o následující prvky: TK-1

Úslavský kanalizaþní sbČraþ – 2. etapa

TK-2 TK-23

2. etapa Úslavského kanalizaþního sbČraþe je vedena z Božkova k lokalitČ Písecká. První þást z Božkova do Koterova je v realizaci, je tĜeba dobudovat zbývající þást, která bude sloužit k odkanalizování Bruþné a lokality Písecká a Nepomucká. Retenþní nádrž Vinice Rekonstrukce Roudenského sbČraþe

TK-3

Vzhledem k nedostateþné kapacitČ Roudenského sbČraþe je navržena jeho rekonstrukce v délce cca 380 m a nová retenþní nádrž Vinice, která bude zachycovat odpadní vody z oblasti Vinic pĜed napojením do Roudenského sbČraþe. ObČ stavby jsou podmiĖující investicí pro rozvoj v této oblasti. Kanalizaþní sbČraþ A´

TK-4

SbČraþ je navržen pro posílení kmenové stoky dolního pásma A, která je pĜetížená. Nový sbČraþ A´ pĜevede odpadní vody z Roudné až k þistírnČ odpadních vod. Kanalizaþní sbČraþ B

TK-5

SbČraþ je navržen pro posílení kmenové stoky horního pásma B, která je pĜetížená. Nový sbČraþ B je navržen v oblasti Štruncových sadĤ. Kanalizace Malesice a Dolní Vlkýš, þistírna odpadních vod

TK-6

V Malesicích a Dolním Vlkýši není vybudována veĜejná kanalizace. Je navržen oddílný systém. Splaškové vody budou svedeny do nové þistírny odpadních vod v Malesicích, pro dešĢovou kanalizaci bude využita stávající, která je svedena do Ĝeky Mže a bude zrekonstruována. Splaškové vody z Dolního Vlkýše budou pĜeþerpávány do stokové sítČ Malesic, dešĢové vody budou svedeny do místní vodoteþe. Kanalizace Lhota

TK-7

Ve LhotČ není vybudována veĜejná kanalizace. Je navržen oddílný systém. Splaškové vody budou pĜeþerpávány do kanalizace na Valše, dešĢové vody budou svedeny do Radbuzy. Kanalizace Výsluní

TK-8

Pro oblast Výsluní a Malé Homolky je navržena jednotná kanalizace v souvislosti s postupnou pĜemČnou pĤvodní rekreaþní oblasti na bydlení. Souþástí stavby je retenþní nádrž ID 157 a þerpací stanice k pĜevedení odpadních vod do Litického sbČraþe. V západní þásti lokality je navržena oddílná kanalizace s þerpací stanicí. Kanalizaþní stoka a retenþní nádrž Doubravka ID 27 Stavby jsou navrženy pro odkanalizování zastavitelných ploch v lokalitách HĜbitovní a Zóna Rokycanská.

138

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ TK-9 TK-10 TK-11 TK-16

Retenþní nádrž ýervený Hrádek ID 102 Retenþní nádrž ýervený Hrádek ID 112 Retenþní nádrž Újezd ID 121 Retenþní nádrž Karlovarská ID 38 Výše uvedené retenþní nádrže jsou navrženy generelem odvodnČní z dĤvodu ochrany vodního toku, do kterého vyúsĢuje dešĢová kanalizace.

TK-12 TK-13 TK-14 TK-15 TK-22

Retenþní nádrž Výsluní ID 49 Retenþní nádrž Radobyþice ID 6 Retenþní nádrž Radobyþice ID 3 Retenþní nádrž Radobyþice P-RN3 Retenþní nádrž KĜimice ID 153 Výše uvedené retenþní nádrže jsou navrženy generelem odvodnČní z dĤvodu nedostateþné kapacity kanalizace.

TK-17

Jednotná kanalizace ze Švabin do Lobez

TK-18

Kanalizace je navržena pro odvodnČní þásti lokality Švabiny pĜes území zahrádek do stávající kanalizace v ulici Pod Švabinami. DešĢová kanalizace Valcha, doplnČní splaškové kanalizace

TK-19

Splašková kanalizace je na vČtšinČ území Valchy vybudována, je navrženo doplnit zbývající jihovýchodní þást a vybudovat dešĢovou kanalizaci v celé oblasti Valchy, která bude svedena do Luþního potoka. Kanalizace Koterov

TK-20

Stav stávající kanalizace a zpĤsob likvidace dešĢových vod v KoterovČ je nevyhovující. Je nutno vybudovat oddílnou kanalizaci. Po realizaci 2. etapy Úslavského kanalizaþního sbČraþe budou splaškové vody z Koterova napojeny na sbČraþ a odvedeny na ýOV. DešĢové vody budou zaústČny do Ĝeky Úslavy. Kanalizace Lobzy

TK-24

Lobzy nemají vybudovanou splaškovou kanalizaci. Je navržena nová oddílná kanalizace. Splaškové vody budou napojeny na již vybudovanou 1. etapu Úslavského sbČraþe, dešĢové vody budou svedeny do Ĝeky. Splašková kanalizace v ulici K Hrádku

TK-25

Kanalizace je navržena pro odvedení splaškových vod ze zastavitelné plochy Zóna Rokycanská do stávající kanalizace v BožkovČ. Kanalizace Bruþná Návrh Ĝeší odkanalizování Bruþné a území v oblasti Písecké ulice. SouþasnČ je navrženo pĜepojení kanalizace a þerpací stanice Na BoĜích do Úslavského kanalizaþního sbČraþe.

Územní rezerva TIR-1 je vymezena pro Retenþní nádrž Radobyþice R-NS 158, která je navržena v „Generelu odvodnČní mČsta PlznČ“ pro potenciální rozvoj. Uvedené prvky jsou zobrazeny v grafické þásti Výroku ve výkresu þ. 7 Technická infrastruktura – vodní hospodáĜství a v þásti OdĤvodnČní ve výkresu þ. 1 Koordinaþní výkres. Rozsah navržených prvkĤ odpovídá mČĜítku územního plánu a není zpravidla totožný se zpracovanou projektovou dokumentací pĜíslušné stavby, která je podrobnČjší. Územní rezerva je zobrazena i v grafické þásti Výroku ve výkresech þ. 1 Základní þlenČní území a þ. 2 Hlavní výkres, plochy s rozdílným zpĤsobem využití.

139

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Stavby podle druhu a potĜeby (s produkcí odpadních vod) musí být v zastavitelných a pĜestavbových plochách napojeny na veĜejnou kanalizaci, pokud je to technicky a kapacitnČ možné a ekonomicky pĜijatelné. DĤvodem pro tento požadavek je posílení využití stávající a plánované infrastruktury a podpora koncepþního Ĝešení odkanalizování. V návrhu odvodnČní nových zastavitelných ploch je preferována oddílná kanalizaþní soustava a jsou navržena opatĜení na zpomalení odtoku vody z území.

Použité podklady • Generel zásobování mČsta PlznČ pitnou vodou; DHI a.s., Hydroprojekt CZ a.s.; 2005 • Aktualizace generelu odvodnČní mČsta PlznČ; DHI a.s.; 2013 • Plán rozvoje vodovodĤ a kanalizace PlzeĖského kraje; 2012 • DešĢová kanalizace a komunikace Valcha, þást ýerný most; PPAA PlzeĖ, s.r.o.; DÚR 8/2012 • DešĢová kanalizace a komunikace Valcha, þást Lašitov; SUDOP Project PlzeĖ a.s.; DÚR 7/2013 • DešĢová kanalizace a komunikace Valcha, þást Sulkovská; Arcadis Bohemiaplan PlzeĖ, s.r.o; DÚR 4/2013 • Havarijní zdroj pro mČsto PlzeĖ; Ekoeko s.r.o.; DÚR 4/2008 • Kanalizace Malesice; Sivres a.s. PlzeĖ; DÚR 4/2011 • Napojení Švabin na Úslavský kanalizaþní sbČraþ; EGY projekt s.r.o.; studie 11/2007 • Odkanalizování Lhoty; VodohospodáĜský podnik a.s.; DSP 11/2011 • Odkanalizování Koterova; VRV Praha, a.s.; DÚR 11/2014 • Kanalizace Lobzy – Rolnické námČstí; VS Chrudim, a.s.; DÚR 05/2015 • Kanalizace Bruþná; VS Chrudim, a.s.; DÚR 05/2015 • Posílení vodovodu Lhota; VodohospodáĜský podnik a.s.; DSP 2010 • Provozní (havarijní) propojení ýS Úhlavská se zásobním Ĝadem Ostrá HĤrka; VodohospodáĜský podnik a.s.; DSP 12/2010 • Rekonstrukce Roudenského sbČraþe; Ing. Jaroslav Faiferlík; DÚR 8/2010 • Retenþní nádrž Vinice; Ing. Jaroslav Faiferlík; DÚR 8/2010 • Retenþní nádrže Radobyþice - vyhledávací studie; JS Projekt s.r.o.; studie 7/2009 • Úslavský kanalizaþní sbČraþ II. etapa; SUDOP Project PlzeĖ a.s.; DSP 11/2011 • Vodárenský soubor Litice, I. etapa; Arcadis Bohemiaplan s.r.o.; DÚR 12/2010 • Vodárenský soubor Litice, II. etapa; Arcadis Bohemiaplan s.r.o.; DÚR 1/2012 • Vodárenský soubor Švabiny a Holý Vrch; Ing. Myslík; studie 9/2007 • Vodárenský soubor Vinice - III., V. etapa; VodohospodáĜský podnik a.s.; DÚR 6/2006 • Vodovod a kanalizace Výsluní; JS Projekt s.r.o.; DÚR 12/2012 • Vodovod Malesice; BartoĖ - Hajšman s.r.o.; DSP 11/2005 • Vyhledávací studie pro zásobní Ĝady z vodojemu Ostrá HĤrka do ýernic; VodohospodáĜský podnik a.s.; 8/2009 • Vyhledávací studie pro retenþní nádrž Doubravka – ID 27; Ing. ZdenČk Bláha; 10/2009 • Vyhledávací studie pro retenþní nádrž ID 102 ýervený Hrádek; Ing. Jaroslav Faiferlík; 7/2009 • Vyhledávací studie pro retenþní nádrž Karlovarská - ID 38; Roman Hladík; 7/2009 • Vyhledávací studie pro retenþní nádrž KĜimice - ID 153; Roman Hladík; 7/2009 • Vyhledávací studie pro retenþní nádrž Újezd - ID 112; Ing. ZdenČk Bláha; 7/2009 • Vyhledávací studie pro retenþní nádrž Újezd - ID 121; Ing. ZdenČk Bláha; 7/2009 • Vyhledávací studie pro retenþní nádrže Výsluní; VodohospodáĜský podnik a.s.; 7/2009 • Vyhledávací studie pro sbČraþ A´; Hydroprojekt CZ a.s.; 11/2008 140

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ • •

Vyhledávací studie pro sbČraþ B; Hydroprojekt CZ a.s.; 11/2008 Výtlaþný Ĝad ýS Úhlavská - VDJ Starý Plzenec 2. þást, II. etapa; VodohospodáĜský rozvoj a výstavba a.s.; DSP 7/2009

7. 4. 2. 3. Koncepce zásobování elektrickou energií Souþasný stav a východiska Ĝešení Zásobení mČsta elektrickou energií je zajištČno z nadĜazené pĜenosové soustavy 400 kV a 220 kV pĜes transformovny Chrást (400/110 kV) a PĜeštice (400/220/110 kV). Rozvodny 400 kV a 220 kV vþetnČ transformátorĤ VVN/VVN jsou v majetku akciové spoleþnosti ýeská energetická pĜenosová soustava (ýEPS). Rozvodná soustava VVN akciové spoleþnosti ýEZ Distribuce zaþíná rozvodnami 110 kV Chrást a PĜeštice (leží mimo území PlznČ), na které navazují pĜevážnČ dvojitá venkovní vedení 110 kV zaústČná do transformoven 110/22 kV situovaných na území mČsta. PĜehled rozvodných uzlĤ a do nich zaústČných vedení 110 kV a poþet transformátorĤ a jejich výkon je uveden v tabulce þ. 1. Tabulka þ. 1 – PĜehled rozvodných uzlĤ a distribuþních vedení 110 kV v Plzni

Rozvodný uzel distribuþní soustavy 110 kV

Transformovna PlzeĖ mČsto

Transformovna PlzeĖ sever

Transformovna KĜimice

Transformovna HTR Škoda Transformovna Škoda ELÚ III Transformovna PlzeĖ jih Transformovna ýernice Rozvodna Teplárna Rozvodna Nová Hospoda

ZaústČná venkovní vedení 110 kV - oznaþení 1209 – PlzeĖ mČsto-Chrást 1213 – PlzeĖ mČsto-KĜimice 1225 – PlzeĖ mČsto-Teplárna 1210 – PlzeĖ sever-KĜimice 1212 – PlzeĖ sever-Chrást 1226 – PlzeĖ sever-Teplárna 1206 – KĜimice-ELÚ III 1210 – KĜimice-PlzeĖ sever 1213 – KĜimice-PlzeĖ mČsto 1216 – KĜimice-Toužim 1220 – KĜimice-Kralovice 2 x kabel 110 kV z rozvodny Nová Hospoda 1202 – odboþka z vedení Chrást-PlzeĖ jih 1206 – ELÚ III-KĜimice 1202 – PlzeĖ jih-Chrást 1253 – PlzeĖ jih-ýernice 1253 – ýernice-PlzeĖ jih 1256 – ýernice-PĜeštice 1225 – Teplárna-PlzeĖ mČsto 1226 – Teplárna-PlzeĖ sever 2 x kabel 110 kV do HTR Škoda

1

Poþet transformátorĤ 110/22 kV a jejich výkon 2 x 40 MVA

2 x 40 MVA

2 x 40 MVA

2 x 40 MVA 2 x 40 MVA 2 x 40 MVA1 2 x 40 MVA -----

V transformovnČ PlzeĖ jih je umístČn i jednofázový transformátor 110/27 kV (12,5 MVA) pro napájení elektrické trakce ýeských drah.

141

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ V rozvodnČ 110 kV na Nové HospodČ je vytvoĜen pĜechod nadzemního vedení do kabelĤ 110 kV. Tyto kabely jsou zaústČny do transformovny 110/22 kV Škoda HTR situované v areálu Škoda, která slouží pro napájení vlastního areálu Škoda a oblasti industriální zóny Borská pole. Transformovna 110/22 kV ELÚ III slouží výhradnČ pro napájení odbČrĤ v areálu Škoda. Vlastní pĜipojení na systém 110 kV má v Plzni centrální teplárna prostĜednictvím transformovny 10,5/110 kV situované ve svém areálu na Doubravce a ýeské dráhy pĜes samostatný transformátor 110/27 kV, který je osazený v transformovnČ PlzeĖ jih na Borech. Z transformoven 110/22 kV je napájena distribuþní síĢ 22 kV, jejíž souþástí jsou nadzemní a podzemní vedení VN, spínací uzly s transformací VN/VN a rozsáhlá transformace VN/NN. Elektrická vedení VN na území mČsta PlznČ jsou pĜevážnČ kabelová, pouze vybraná páteĜní vedení a vedení v okrajových lokalitách jsou provedena jako venkovní s uchycením na ocelových pĜíhradových nebo betonových stožárech. DĤležitými spínacími uzly distribuþní sítČ 22 kV v Plzni jsou kromČ rozvoden, které jsou souþástí transformace VVN/VN, následující samostatné uzly VN: -

Rozvodna 22 kV Slovany s transformací 22/5,25 kV Rozvodna 22 kV Doubravka s transformací 22/5,25 kV Rozvodna 22 kV Husovo námČstí s transformací 22/10 kV

Tyto spínací uzly s transformací VN/VN budou postupnČ nahrazeny moderními spínacími stanicemi 22 kV bez další transformace na VN. Prvky sítČ VN provozované s napČĢovými hladinami 5,25 kV nebo 10 kV budou postupnČ vyĜazeny z provozu nebo pĜeizolovány na napČtí 22 kV. ýEZ Distribuce, a.s. provozuje v Plzni v souþasné dobČ více než 480 distribuþních transformaþních stanic. Dalších cca 175 transformaþních stanic provozují zákazníci s velkoodbČrem a cca 120 transformaþních stanic je ve spoleþném vlastnictví ýEZ a jiného subjektu. Provoz systémĤ VVN a VN je Ĝízen pĜíslušným dispeþinkem provozovatele distribuþní soustavy, který je jak pro mČsto PlzeĖ, tak i pro celý PlzeĖský kraj umístČn v Plzni. Z hlediska spolehlivosti je soustava VVN + VN koncipována tak, aby byla zajištČna provozuschopnost soustavy dle kritéria n-12. V ĜadČ lokalit, zejména na napČĢové hladinČ VN, je možno poþítat i s vyšším stupnČm zajištČní. Do veĜejné distribuþní sítČ VN jsou pĜipojeny i napájecí uzly elektrické veĜejné dopravy, mČnírny elektrické trakce PlzeĖských mČstských dopravních podnikĤ, kterých je v souþasné dobČ osm. Distribuþní síĢ NN na území mČsta PlznČ je provedena pĜevážnČ jako kabelová, v okrajových lokalitách se starší zástavbou je síĢ provedena jako vzdušná, pĜípadnČ smíšená. Nová zástavba se pĜipojuje témČĜ výhradnČ do kabelového vedení. Provedení sítČ NN je dáno zejména dobou jejího vzniku, její polohou a hustotou odbČrných míst. Výrobu elektrické energie zajišĢuje pĜevážnČ akciová spoleþnost ýEZ ve zdrojích mimo území mČsta. V Plzni jsou provozovány výrobny elektrické energie spoleþností PlzeĖská teplárenská, a.s. a PlzeĖská energetika, a.s. V obou pĜípadech se jedná o zdroje, které jsou souþástí procesu výroby tepla v kogeneraþním režimu, který zajišĢují tyto spoleþnosti. Celkový instalovaný elektrický výkon tČchto zdrojĤ je 240,5 MW e. Elektrický výkon až 90 MW e, který dodává PlzeĖská energetika, je vyveden do distribuþní sítČ 22 kV a elektrický výkon až 150,5 MW e, který dodává PlzeĖská teplárenská, je vyveden do distribuþní sítČ 110 kV. Spoleþnost PlzeĖská energetika má k dispozici ještČ záložní zdroj se tĜemi motorgenerátory o celkovém výkonu 21 MW e. PĜi zimním mČĜení v r. 2013 byla v Plzni zjištČna špiþková hodnota odebíraného elektrického výkonu 161,8 MW. To znamená, že teoreticky by výroba elektrické energie v teplárenských zdrojích, pracujících v pĜípadČ výpadku pĜenosové soustavy ýEPS ve veĜejném ostrovním provozu, postaþovala k plnohodnotnému zásobení PlznČ. 2

Kritérium n-1 je schopnost Elektrizaþní soustavy udržet normální parametry chodu i po výpadku libovolného prvku – napĜ. vedení, transformátoru, nebo elektrárenského bloku, pĜiþemž mĤže dojít ke krátkodobému lokálnímu omezení spotĜeby.

142

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Výroba elektrické energie v obou teplárnách je však vázána smluvními vztahy na dodávku elektĜiny pro rĤzné subjekty a na poskytování podpĤrných služeb pro spoleþnost ýEPS, a.s. Disponibilní elektrický výkon je tedy nižší, a proto je nutné vybrat a vyþlenit z distribuþní sítČ oblasti ostrovního provozu. Elektrická energie se ještČ vyrábí v dalších menších zdrojích, jako jsou malé vodní elektrárny, kogeneraþní þi trigeneraþní zdroje menších výkonĤ, fotovoltaické elektrárny atd. Instalovaný elektrický výkon tČchto zdrojĤ je u malých vodních elektráren 2,3 MW e, u fotovoltaických zdrojĤ 11,3 MW e a u malých kogeneraþních zdrojĤ 3,6 MW e. OdĤvodnČní Pro zajištČní podmínek územního rozvoje mČsta, rozvoje ekologické veĜejné dopravy a pro posílení kvality a spolehlivosti dodávky elektrické energie je navrženo doplnČní stávajícího systému zásobování elektrickou energií o následující prvky: TE-1

TE-2

TE-3

TE-4

TE-5

TE-6

Nadzemní vedení VVN 2 x 110 kV mezi transformovnami Tr ýernice a Tr Chrást Stavba, která posílí spolehlivost dodávek elektrické energie v Plzni a v regionu v pĜípadČ výpadku transformace VVN/VVN v uzlech pĜenosové soustavy Chrást nebo PĜeštice. Nadzemní vedení VVN 110 kV z údolí Vejprnického potoka do rozvodny Rz Nová Hospoda ýást systémového propojení, které posílí spolehlivost a variabilitu napájení mezi distribuþními uzly 110 kV. Souþástí návrhu je úprava zapojení stávajícího systému 110 kV pĜi Vejprnické ulici. Podzemní vedení VVN 110 kV mezi rozvodnou Rz Nová Hospoda, transformovnou HTR Škoda a Tr ELÚ III Stavba umožní zaústČní transformovny Škoda HTR do distribuþní soustavy nezbytné pro pĜipojování nových odbČrĤ v oblasti. Nadzemní vedení VN 22 kV Dolní Vlkýš Dolní Vlkýš je v souþasné dobČ zásoben z jedné distribuþní transformaþní stanice. Pro navržený rozvoj ve východní þásti území (lokalita 9_1b) chybí elektrický pĜíkon a transformace VN/NN. Elektrický pĜíkon zajistí navržené odboþné nadzemní vedení 22 kV ze stávajícího vedení 22 kV Tr KĜimice – vývod Keramika. Podzemní vedení VN 22 kV mezi distribuþními transformaþními stanicemi „Vinice T66“ a „Zahrady Sylván“ Pro SídlištČ Vinice a obytný soubor Sylván není dostateþnČ zajištČna spolehlivost dodávky elektrické energie z distribuþní sítČ VN. Nové propojení transformaþní stanice TS „Vinice T66“ s transformaþní stanicí TS „Zahrady Sylván“ kabelem 22 kV zvýší spolehlivost dodávky elektrické energie v této oblasti. Podzemní vedení VN 22 kV z ulice V Hliníku v ýernicích do lokality kasárna Slovany Vzhledem k navrženému rozsahu a hustotČ zástavby mĤže dojít k situaci, kdy již nebude možné pĜestavbovou lokalitu 2_9 Kasárna Slovany zásobovat elektrickou energií ze stávající distribuþní sítČ VN v jejím okolí. Navržené podzemní vedení 22 kV zajišĢuje posílení elektrického pĜíkonu pro tuto lokalitu z transformovny Tr 110/22 kV ýernice.

143

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ TE-7

Podzemní vedení VN 22 kV mezi distribuþními transformaþními stanicemi TS „Jižní svahy“ a TS „Na Chmelnicích“ Vzájemné propojení lokalit severnČ a jižnČ od silnice Na Chmelnicích podzemním kabelem 22 kV dále posílí spolehlivost dodávky elektrické energie z distribuþní sítČ VN v tČchto lokalitách a umožní pĜipojení nových odbČrĤ v zastavitelných plochách lokality 1_38 Vinice sever.

Uvedené prvky jsou zobrazeny v grafické þásti Výroku ve výkresu þ. 8 Technická infrastruktura – energetika a elektronické komunikace a v grafické þásti OdĤvodnČní územního plánu ve výkresu þ. 1 Koordinaþní výkres. Územní plán respektuje trasy stávajících nadzemních vedení VVN a hlavních vedení VN vþetnČ jejich ochranných pásem. Územní plán umožĖuje rozvoj elektrických sítí na celém území mČsta. Pro zajištČní zásobování mČsta PlznČ elektrickou energií ve veĜejném ostrovním provozu je nutné dosáhnout dohody mezi mČstem a spoleþnostmi, které v Plzni zajišĢují její distribuci a výrobu. Tato dohoda se musí týkat zejména stanovení oblastí ostrovního provozu vyþlenČných z distribuþní sítČ 110/22 kV v pĜípadČ výpadku pĜenosové soustavy a financování technického vybavení (frekvenþní relé, rozpadová automatika, bilanþní výkonová automatika).

7. 4. 2. 4. Koncepce zásobování zemním plynem Souþasný stav a východiska Ĝešení Zdrojem zemního plynu pro PlzeĖ jsou pĜedávací stanice na západní vČtvi tranzitního plynovodu (Rusko - západní Evropa) ve SviĖomazech a v Horním Hradišti. Od tČchto pĜedávacích stanic jsou vedeny vysokotlaké plynovody (VTL) DN 300 a DN 700, tvoĜící tzv. Severní a Jižní obchvat PlznČ. Systém VTL plynovodĤ, napojený na tyto obchvaty, tvoĜí VTL napájecí síĢ PlznČ. Koncovými body této sítČ jsou VTL regulaþní stanice. Dále je možné mČsto PlzeĖ zásobovat zemním plynem z pĜedávací stanice Strážovice umístČné na jižní vČtvi tranzitního plynovodu nebo z koncové pĜedávací stanice Kasejovice, která je umístČná na vedlejší vČtvi vnitrostátního velmi vysokotlakého plynovodu (VVTL). SíĢ tranzitních a vnitrostátních VVTL plynovodĤ provozuje spoleþnost NET4GAS, s.r.o. Distribuci zemního plynu zajišĢuje spoleþnost RWE GasNet, s.r.o. prostĜednictvím VTL, stĜedotlaké (STL) a nízkotlaké (NTL) plynovodní sítČ a systému VTL a STL regulaþních stanic. Kapacita páteĜních vysokotlakých plynovodĤ je dostateþná. Hodinový výkon všech VTL regulaþních stanic je v souþasné dobČ 72 000 m3/hod. V souþasné dobČ je na území mČsta rozvedeno témČĜ 700 km plynovodĤ, z toho je cca 9 % VTL plynovodĤ, 33 % STL plynovodĤ a pĜípojek a 58 % NTL plynovodĤ a pĜípojek. Pokrytí území mČsta PlznČ rozvody zemního plynu je 89 % (rozloha okolo 120 km2), pouze minimálnČ zastavČná území okrajových þástí mČsta nejsou zemním plynem zasíĢovaná. Možnost pĜipojení se na distribuþní síĢ zemního plynu tak má cca 99 % obyvatel mČsta PlznČ. OdĤvodnČní Pro zajištČní podmínek územního rozvoje mČsta, pĜechodu na ekologiþtČjší zpĤsob vytápČní a bezpeþnČjšího provozu plynových zaĜízení je navrženo doplnČní stávajícího systému zásobování zemním plynem o následující prvky: TP-1

Vysokotlaká regulaþní stanice „PlzeĖ pod Chlumem“ Požadavek provozovatele distribuþní soustavy (RWE GasNet, s.r.o.) na rekonstrukci stávající VTL RS Potoþní vþetnČ navýšení výkonu z 5000 144


TP-2

m3/hod. na 10 000 m3/hod. byl spojen s návrhem na vymístČní této RS z dosahu obytné zástavby. UmístČní nové VTL RS Pod Chlumem je navrženo zcela mimo zástavbu a je koordinováno s pĜipravenou modernizací III. železniþního koridoru v úseku Rokycany – PlzeĖ. Stávající VTL plynovod bude po zrušení VTL RS Potoþní provozován jako stĜedotlaký, nebo bude nahrazen novým STL plynovodem. Délka rušeného VTL plynovodu s bezpeþnostním pásmem 20 m po obou stranách plynovodu je cca 420 m. Tento návrh pĜedstavuje znaþné snížení omezení vlastnických práv k dotþeným pozemkĤm. PĜeložka VTL plynovodu DN 300 PlzeĖ – severní obchvat A na Zavadilce

TP-3

Trasa stávajícího plynovodu DN 300 je v konfliktu s pĜipravovanou stavbou pĜeložky silnice I/20 v úseku Plaská-Na Roudné-Chrástecká. PĜevzatá, novČ navržená trasa VTL plynovodu je jako vyvolaná pĜeložka souþástí této pĜípravy. PĜeložka VTL plynovodu DN 200 PlzeĖ – Pivovar ZP B na Zavadilce

TP-4

Do zastavitelných ploch lokality 1_41 Zavadilka zasahuje trasa stávajícího VTL plynovodu DN 200. PĜevzatý návrh na pĜeložení tohoto plynovodu je souþástí pĜípravy stavby pĜeložky silnice I/20 v úseku Plaská-Na Roudné-Chrástecká. PĜeložkou VTL plynovodu dojde k odstranČní ochranného a bezpeþnostního pásma v jeho stávající trase a k uvolnČní pozemkĤ zasažených tČmito pásmy pro výstavbu. Katodická ochrana Roudná

TP-5

Do zastavitelné plochy 1_41b Zavadilka zasahuje pásmo nepĜíznivého vlivu anodového uzemnČní, které je souþástí antikorozní ochrany VTL plynovodĤ. PĜemístČním této ochrany do nové polohy v inundaþním pásmu pĜi ulici Na Roudné, kde není zástavba pĜípustná, dojde k odstranČní pásma nepĜíznivého vlivu anodového uzemnČní v jeho souþasné poloze. V zastavitelné ploše 1_41b Zavadilka bude možná zástavba bez omezení z dĤvodu možného výskytu bludných proudĤ, které zvyšují nebezpeþí koroze kovových zaĜízení uložených v zemi. Vysokotlaká regulaþní stanice „Luþní nová“

TP-6

Stávající VTL RS Luþní a její pĜívodní VTL plynovod se nacházejí v dosahu obytné zástavby a sportovišĢ. UmístČní nové VTL RS je navrženo severnČ od tenisových kurtĤ v Luþní ulici mezi stávající objekt s trasovými uzávČry na VTL plynovodu a horkovodní napájeþ Sever. Souþástí návrhu je i nový STL a NTL plynovod pro pĜepojení stávající STL a NTL sítČ na Roudné. Celková délka rušeného VTL plynovodu s bezpeþnostním pásmem 20 m po obou stranách plynovodu je cca 760 m. Tento návrh pĜedstavuje znaþné snížení omezení vlastnických práv k dotþeným pozemkĤm. Vysokotlaká regulaþní stanice „Újezd-Bukovec“

TP-7

Navržená VTL regulaþní stanice „Újezd-Bukovec“ nahradí stávající VTL regulaþní stanice „Újezd“ a „Bukovec K Úvozu“, které budou zrušeny vþetnČ pĜívodních VTL plynovodĤ. Souþástí návrhu jsou i nové plynovody pro pĜepojení stávající STL sítČ v Bukovci a NTL sítČ v ÚjezdČ. Celková délka rušených VTL plynovodĤ s bezpeþnostním pásmem 15 m po obou stranách plynovodĤ je cca 680 m. Tento návrh pĜedstavuje znaþné snížení omezení vlastnických práv k dotþeným pozemkĤm. STL plynovod staré Lobzy ZastavČná lokalita 4_16 Lobzy není plynofikována. Nový STL plynovod umožní pĜechod na ekologiþtČjší a komfortnČjší tepelné zásobování stávajících objektĤ, pĜispČje ke snížení emisí a imisí látek zneþišĢujících ovzduší a umožní plynofikaci zastavitelné plochy 4_16a Lobzy.

145

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ TP-8

Propojení STL plynovodĤ v ulicích alej Svobody a Kotíkovská

TP-9

Propojením stávajícího STL plynovodu, který zásobuje sídlištČ Vinice a okolí Kotíkovské ulice se STL plynovodem, který zásobuje sídlištČ Lochotín, Bolevec a Košutka, bude v celé oblasti zabezpeþena vyšší spolehlivost dodávky zemního plynu ze STL sítČ i jeho dostateþná kapacita. STL plynovod Litice - Výsluní, Malá Homolka

TP-10

Bývalé rekreaþní lokality Výsluní a Malá Homolka, ve kterých vznikly masovČ objekty k trvalému bydlení, nejsou dostateþnČ vybaveny technickou infrastrukturou. Objekty jsou tepelnČ zásobovány z lokálních zdrojĤ na pĜevážnČ tuhá paliva. Nový STL plynovod umožní pĜechod na ekologiþtČjší a komfortnČjší tepelné zásobování objektĤ a pĜispČje ke snížení emisí a imisí látek zneþišĢujících ovzduší. Nová VTL regulaþní stanice v lokalitČ Výrobní území Litice

TP-11

Realizace nové VTL RS umožní zásobování zastavitelné plochy 6_11a Výrobní území Litice zemním plynem. PĜeložka VTL plynovodu DN 150 v jihovýchodní þásti Litic

TP-12

Do zastavitelné plochy 6_1a Litice zasahuje trasa VTL plynovodu DN 150 s bezpeþnostním pásmem 20 m po obou stranách plynovodu. Realizace navržené pĜeložky tohoto plynovodu do trasy ke stávající silnici, která propojuje dálniþní pĜivadČþ I/27 a Klatovskou ulici v Liticích, umožní daleko lépe využít území pro zástavbu. StĜedotlaký plynovod z Luþní ulice k vysokotlaké regulaþní stanici „Spartak“ Vysokotlaká regulaþní stanice „Spartak“ se dnes nachází v tČsné blízkosti tenisových kurtĤ s þastým pohybem osob. Jejím pĜepojením na navržený STL plynovod a pĜetlakováním VTL regulaþní stanice na stĜedotlakou dojde k odstranČní bezpeþnostního pásma stávajícího pĜívodního VTL plynovodu, které zasahuje do krajního kurtu. Bude tak zajištČna i vyšší bezpeþnost pĜítomných osob. Délka rušeného VTL plynovodu s bezpeþnostním pásmem 15 m po obou stranách plynovodu je cca 590 m.

Uvedené prvky jsou zobrazeny v grafické þásti Výroku ve výkresu þ. 8 Technická infrastruktura – energetika a elektronické komunikace a v grafické þásti OdĤvodnČní územního plánu ve výkresu þ. 1 Koordinaþní výkres. Územní plán respektuje trasy stávajících VTL plynovodĤ vþetnČ jejich ochranných a bezpeþnostních pásem s výjimkou tČch úsekĤ, které jsou navrženy ke zrušení v rámci vymístČní VTL regulaþních stanic mimo zastavČné/zastavitelné území. Plynofikace rozvojových území bude ze strany RWE GasNet, s.r.o. realizována pouze pĜi využití zemního plynu pro vytápČní v obytných zónách nebo pĜi využití zemního plynu pro technologii nebo vytápČní v produkþních zónách. Oþekává se trend mírného snižování spotĜeby zemního plynu z dĤvodu pĜepojování nČkterých stávajících odbČrĤ na soustavu CZT a z dĤvodu pokraþující realizace opatĜení vedoucích k úsporám tepla (zateplování budov, modernizace spalovacích technologií, regulace otopných soustav, atd.). VýraznČjší navýšení spotĜeby zemního plynu nastane pĜi pĜípadné náhradČ nČkterého z dožívajících hnČdouhelných kotlĤ v teplárenských zdrojích novým plynovým kotlem.

146

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 4. 2. 5. Koncepce zásobování teplem Souþasný stav a východiska Ĝešení Soustava centralizovaného zásobování teplem (CZT) ve mČstČ je v souþasné dobČ tvoĜena dvČma zdroji tepla, hlavními horkovodními napájeþi, primárními rozvody, pĜedávacími stanicemi, sekundárními rozvody a odbČrnými místy. Zdroje tepla jsou teplárny s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie – centrální zdroj na Doubravce, který provozuje akciová spoleþnost PlzeĖská teplárenská a teplárna ELÚ III, kterou provozuje akciová spoleþnost PlzeĖská energetika v areálu bývalého závodu Škoda. Hlavní horkovodní napájeþe, které vyvádí tepelný výkon z centrálního zdroje jsou tĜi – Sever, Jih a Východ. Napájeþ Sever zásobuje teplem oblast Severního pĜedmČstí (Roudná, Vinice, Lochotín Košutka, Bolevec), napájeþ Jih zásobuje þást VnitĜního mČsta, oblast Jižního pĜedmČstí, Bor a Doudlevec a napájeþ Východ zásobuje teplem oblast Doubravky a Lobez. Další dva významné horkovody navazují na hlavní napájeþ Jih. V PallovČ ulici odboþuje západní vČtev, ze které je teplem zásobena þást vnitĜního mČsta a sídlištČ SkvrĖany a v ulici u Radbuzy odboþuje východní vČtev, ze které je zásobena oblast Východního pĜedmČstí (Slovany a Petrohrad). Teplárna ELÚ III zásobuje kromČ areálu Škoda teplem i industriální zónu Borská pole a nČkteré odbČry v þásti Nová Hospoda a v okolí Folmavské, Domažlické a Borské ulice. Centrální zdroj akciové spoleþnosti PlzeĖská teplárenská disponuje 6 kotly (2 horkovodní, 2 parní, 1 parní kotel s fluidním topeništČm a 1 kotel na biomasu) o celkovém instalovaném výkonu 499 MW t. TĜi turbosoustrojí mají instalovaný elektrický výkon 150,5 MW e. Palivem pro vČtšinu kotlĤ je hnČdé drcené, netĜídČné uhlí. V roce 1998 bylo instalováno zaĜízení pro odsiĜování spalin ze všech kotlĤ. Teplárna akciové spoleþnosti PlzeĖská energetika má tĜi energetické bloky (vysokotlaký parní kotel + turbogenerátor) o celkovém výkonu 352 MW t. Turbosoustrojí mohou dodávat elektrický výkon až 90 MWe. Kotle spalují hnČdé prachové uhlí. Dále má teplárna špiþkovací – záložní stĜedotlaký parní kotel o výkonu 55 MWt a v roce 2010 byl do provozu uveden nový záložní zdroj elektrické energie se tĜemi dieselovými motorgenerátory o výkonu 21 MW e. Poslední ekologizace zdroje probČhla v roce 2009, kdy byla zprovoznČna nová odsiĜovací jednotka pracující na principu mokré vápencové vypírky. V oblasti využití komunálního odpadu zaþala spoleþnost PlzeĖská teplárenská s výstavbou zaĜízení na energetické využití odpadu (ZEVO) na skládce u obce Chotíkov. Vyrobené teplo o výkonu 22 MW t bude dodáváno do PlznČ novým horkovodním pĜivadČþem, který bude propojen se soustavou CZT v oblasti Košutky. Celková délka rozvodĤ teplárenské soustavy na území mČsta PlznČ dosahuje cca 440 km. Poþet odbČrných míst tepla je cca 2 370. Dostupnost tepelné energie vyrobené v centrálních zdrojích je na 31 % území mČsta, což pĜedstavuje rozlohu více než 40 km2. Rozsáhlá þást soustavy CZT je uložena v kolektorech (Severní pĜedmČstí) nebo v topných kanálech. KromČ dvou velkých teplárenských zdrojĤ jsou v Plzni provozovány další 4 zdroje tepla s výkonem nad 5 MWt, které jsou registrovány v kategorii zvláštČ velkých a velkých zdrojĤ zneþištČní ovzduší REZZO 1 a množství zdrojĤ s výkonem 0,2 – 5 MWt, které jsou registrovány v kategorii stĜedních zdrojĤ zneþištČní ovzduší REZZO 2. Mimo dosah soustavy CZT, zejména v okrajových þástech mČsta, se k tepelnému zásobování využívají individuální zdroje, pĜevážnČ na zemní plyn. V „Územní energetické koncepci mČsta PlznČ“ byly stanoveny oblasti s preferovaným zpĤsobem vytápČní. OdĤvodnČní Pro zajištČní podmínek územního rozvoje mČsta, dostateþné kapacity tepelného výkonu a pro umožnČní pĜechodu na ekologiþtČjší zpĤsob vytápČní je navrženo doplnČní stávajícího systému tepelného zásobování o následující prvky:

147

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ TH-1

Primární horkovod Vinice sever

TH-2

Realizace navrženého horkovodu umožní komfortní tepelné zásobování nové zástavby v zastavitelných plochách 1_32a Sylván a 1_38a Vinice sever ze soustavy CZT. Primární horkovod Jasmínová – Skladová

TH-3

PĜestavbová lokalita 2_9 Kasárna Slovany je navržena pro kompaktní smíšenou mČstskou zástavbu s vícepodlažními bytovými domy. V dosahu této lokality se nachází kapacitní potrubí soustavy CZT. Realizací navazujícího horkovodu v Jasmínové a Skladové ulici budou vytvoĜeny podmínky pro zahuštČní sítČ CZT novými horkovody a odbČry v této lokalitČ. Primární horkovod Mohylová - HĜbitovní - prodloužení Mohylové ulice za centrálním hĜbitovem

TH-4

Realizace navrženého horkovodu umožní komfortní tepelné zásobování nové zástavby v zastavitelných plochách 4_26a SídlištČ Doubravka a 4_11a HĜbitovní ze soustavy CZT. Umožní rovnČž pĜipojení nových odbČrĤ v zastavČném území, kterým navržená trasa vede. Primární horkovod Brojova – Slovanská alej

TH-5

Areál bývalých kasáren SvČtovar – pĜestavbové území 2_24 SvČtovar je pĜedmČtem návrhu komplexní pĜestavby. Stávající horkovod, který tímto územím prochází, je navržen k pĜeložení do nové polohy s napojením v BrojovČ ulici. Souþástí návrhu trasy je i nový úsek ve Slovanské aleji. Primární horkovod Slovanská alej - Jubilejní, Barákova Realizace navrženého horkovodu umožní pĜipojení bytových domĤ v BarákovČ ulici k soustavČ CZT.

Uvedené prvky jsou zobrazeny v grafické þásti Výroku ve výkresu þ. 8 Technická infrastruktura – energetika a elektronické komunikace a v grafické þásti OdĤvodnČní územního plánu ve výkresu þ. 1 Koordinaþní výkres. Územní plán respektuje trasy stávajících hlavních nadzemních a podzemních horkovodních napájeþĤ vþetnČ jejich ochranných pásem. U rozvodĤ soustavy CZT bude probíhat postupná výmČna starších potrubí uložených v topných kanálech za pĜedizolované potrubí kladené bezkanálovou technologií. Pro zastavitelné a pĜestavbové lokality, které se nacházejí v dosahu rozvodĤ soustavy CZT, je v souladu s platnou „Územní energetickou koncepcí mČsta PlznČ“ preferováno vytápČní z této soustavy. VytápČní ze soustavy CZT bude preferováno i pĜi rekonstrukci stávajících objektĤ s dožívajícím tepelným zdrojem na tuhá nebo plynná paliva.

7. 4. 2. 6. Elektronické komunikace Souþasný stav a východiska Ĝešení Nejrozsáhlejší telefonní síĢ v Plzni provozuje akciová spoleþnost O2 Telefónica Czech Republic. PlzeĖ je tranzitním a uzlovým telefonním obvodem. Hlavní prvky sítČ tvoĜí þtyĜi místní Ĝídící digitální ústĜedny a jedna tranzitní Ĝídící digitální ústĜedna pro PlzeĖský a Karlovarský kraj. Dále je do sítČ pĜipojeno nČkolik vzdálených úþastnických jednotek satelitních digitálních ústĜeden (RSU). PĜenosovou síĢ tvoĜí hlavní spojovací trasy mezi Ĝídícími a satelitními ústĜednami. Tyto trasy jsou tvoĜeny spojovacími optickými kabely (SOK), které jsou uloženy v hloubkových kabelovodech nebo v úložných trasách. Zákazníci jsou pĜipojeni na Ĝídící a satelitní ústĜedny pomocí pĜístupové sítČ, která je realizována pomocí klasických sdČlovacích kabelĤ s metalickými prvky nebo pomocí optické infrastruktury, místními optickými kabely (MOK). Pomocí dálkových optických kabelĤ (DOK) 148

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ jsou k tranzitní ústĜednČ pĜipojeny ostatní Ĝídící ústĜedny v PlzeĖském a Karlovarském kraji. PĜes tranzitní ústĜednu je dále vedena trasa mezinárodního DOK Praha-PlzeĖ-SRN. V pĜístupové úrovni sítČ jsou dále pĜes PlzeĖ vedeny trasy DOK, které pĜipojují RSU v okolí mČsta PlznČ (celý okres PlzeĖ-sever a þást okresu PlzeĖ-jih). V Plzni pĤsobí tĜi hlavní operátoĜi veĜejné sítČ mobilních telekomunikaþních služeb - O2 Telefónica Czech Republic, a.s., T-mobile Czech Republic, a.s. a Vodafone Czech Republic, a.s. VeĜejná síĢ mobilních telekomunikaþních služeb je plnČ propojena s veĜejnou telefonní sítí. Pokrytí území mČsta signálem zajišĢuje síĢ základnových stanic jednotlivých operátorĤ, které jsou umístČny buć v samostatných oplocených areálech, kde je umístČna pĜíslušná technologie s anténním nosiþem, nebo jako nástavby na stĜechách domĤ. Rozsáhlou kabelovou síĢ provozuje mČsto PlzeĖ prostĜednictvím pĜíspČvkové organizace Správa informaþních technologií. Metropolitní síĢ propojuje optickými kabely vČtšinu mČstských, krajských a státních institucí ve mČstČ (úĜady, školy, zdravotnická, sportovní a kulturní zaĜízení, další veĜejné instituty). Rozsáhlou kabelovou síĢ, která je soustĜedČná v lokalitách s hustou obytnou zástavbou (sídlištČ a soubory obytných domĤ) provozuje spoleþnost UPC ýeská republika, s.r.o. Spoleþnost poskytuje televizní, internetové a hlasové služby. Autonomní sítČ elektronických komunikací provozují dále napĜ. Policie ýR, Armáda ýR, ýD Telematika, ýEZ ICT Services. Další ménČ rozsáhlé bezdrátové a kabelové sítČ, které zajišĢují pĜístup zákazníkĤ k hlasovým, datovým, televizním nebo internetovým službám, provozují operátoĜi, kteĜí tuto síĢ vlastní nebo pouze zprostĜedkovávají produkty jiných operátorĤ. Digitální vysílání veĜejnoprávní televize a rozhlasu je spolu s ostatními televizními programy šíĜeno v multiplexech ve vysílacím standardu DVB-T. Tyto a další služby spojené s bezdrátovým pĜenosem zajišĢuje akciová spoleþnost ýeské radiokomunikace prostĜednictvím vysílaþĤ Krašov a Krkavec a radiokomunikaþního stĜediska na Košutce. Vysílaþe Krašov a Krkavec se nacházejí mimo katastrální území mČsta. MČstem prochází v rĤzných výškách a smČrech množství radioreleových spojĤ rĤzných operátorĤ. Výstavbu a provoz veĜejných sítí elektronických komunikací zajišĢují pĜíslušní operátoĜi. V oblasti poskytování internetových služeb lze v Plzni využít širokopásmového mobilního pĜipojení standardu 3G využívající technologii HSPA+42 a novČ i technologii LTE. OdĤvodnČní Pro zajištČní podmínek rozvoje sítí elektronických komunikací umožĖujících pĜístup ke kvalitním službám je navrženo doplnČní stávajícího systému o následující prvky: TT-1

Nová satelitní digitální ústĜedna Bruþná Hlavním pĜístupovým bodem místní telefonní sítČ v Bruþné a ýechurovČ je stávající kontejnerová satelitní digitální ústĜedna Bruþná, která je situovaná u pĜíjezdové komunikace do bývalých kasáren Slovany. Protože je dnes ústĜedna provozována na hranici kapacitních možností, je vzhledem k navrhovanému rozvoji v pĜestavbovém území 2_9 Kasárna Slovany navržen nový telekomunikaþní objekt osazený technologií s vyšší kapacitou.

Uvedené prvky jsou zobrazeny v grafické þásti Výroku ve výkresu þ. 8 Technická infrastruktura – energetika a elektronické komunikace a v grafické þásti OdĤvodnČní územního plánu ve výkresu þ. 1 Koordinaþní výkres. Územní plán respektuje polohu stávajících telefonních ústĜeden a základnových stanic sítČ GSM mobilních operátorĤ. Územní plán umožĖuje rozvoj sítí elektronických komunikací na celém území mČsta. IndividuálnČ budou posuzovány návrhy nadzemních objektĤ, jejichž výška nebo hmota 149

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ mohou ovlivnit vnímání krajinného rázu. Podporovány budou projekty, které využijí sdílení prvkĤ sítČ elektronických komunikací více operátory. V dalších letech je oþekáván rozvoj mobilního pĜipojení standardu 4G využívající technologii LTE Advanced, které umožní další zrychlení pĜenosu dat. Použité podklady • PlzeĖ, kVVN, Rz ŠNH-spoj. Domažlická, I. ETAPA; PlzeĖ, kVVN, spoj. DomažlickáELÚ III, II. ETAPA; PRING, spol. s r.o., DÚR 12/2011 • Rekonstrukce VTL RS – Potoþní; RWE Plynoprojekt, s.r.o.; studie 09/2013 • VTL plynovody PlzeĖ – Katodická ochrana, pĜemístČní SKAO PlzeĖ – Bolevec; Ing. Ladislav Turena – MIVET; 10/1996 • PlzeĖ, propoj VN k TS PM_0678 Vinice T66; ENERGON DOBěÍŠ, spol. s r.o.; DPS 02/2014 7. 4. 2. 7. Vymezené þásti ploch a koridory urþené pro technickou infrastrukturu Úþelem vymezení koridorĤ pro technickou infrastrukturu je možnost upĜesnČní technického Ĝešení stavby pĜi zpracování podrobnČjší dokumentace a tím eliminace nepĜedvídatelných okolností, které mohou nastat vlivem nedostateþných informací o této stavbČ. Pro koncepþní prvek TE-1 Nadzemní vedení VVN 2 x 110 kV mezi transformovnami Tr ýernice a Tr Chrást je s ohledem na nízký stupeĖ zpracované dokumentace a možnost korekce navržené trasy vymezen koridor o šíĜce 80 m. Jedná se navíc o stavbu s pĜesahem do jiného správního území, ve kterém musí být v rámci územního plánu dotþené obce zajištČna její návaznost. Pro koncepþní prvek TE-2 Nadzemní vedení VVN 110 kV z údolí Vejprnického potoka do rozvodny Rz Nová Hospoda je vymezen koridor o šíĜce 40 m s rozšíĜením v místČ pĜedpokládané úpravy zapojení stávajícího systému 110 kV pĜi Vejprnické ulici. Pro koncepþní prvky TE-3 Podzemní vedení VVN 110 kV mezi rozvodnou RZ Nová Hospoda, transformovnou HTR Škoda a Tr ELÚ III a TE-4 Nadzemní vedení VN 22 kV Dolní Vlkýš jsou vymezeny koridory o šíĜce 40 m. U prvku TE-3 bude nutná koordinace navržené trasy kabelu VVN s pĜipravovanou dopravní stavbou „Uzel PlzeĖ, 3. stavba – pĜesmyk domažlické trati“. Pro koncepþní prvek TE-5 Podzemní vedení VN 22 kV mezi distribuþními transformaþními stanicemi „Vinice T66“ a „Zahrady Sylván“ je vymezeno rozšíĜení koridoru v þásti trasy vedené pĜes zastavitelnou plochu 1_32a. DĤvodem je možnost upĜesnČní trasy navrhovaného podzemního elektrického vedení pĜi zpracování územní studie. Pro koncepþní prvky TV-2 Vodárenský soubor Ostrá HĤrka a TV-6 Vodárenský soubor Švabiny je vymezeno rozšíĜení koridoru v þásti trasy vedené pĜes zastavitelné plochy. DĤvodem je možnost upĜesnČní trasy navrhovaných vodovodĤ v rámci zpracování územní studie. Pro liniové prvky technické infrastruktury vedené ve veĜejných prostranstvích se koridory vymezují plochou tČchto veĜejných prostranství. DĤvodem je omezení zásahu do vlastnických práv a možnost korekce trasy v rámci celého veĜejného prostoru. Tyto koridory nejsou zakresleny z dĤvodu zachování pĜehlednosti zobrazovaných jevĤ. Pro liniové prvky technické infrastruktury vedené dopravním koridorem se koridory vymezují s ohledem na zajištČní vzájemné koordinace staveb dopravní a technické infrastruktury ve stejném rozsahu, v jakém je vymezen dopravní koridor. Tyto koridory nejsou zakresleny z dĤvodu zachování pĜehlednosti zobrazovaných jevĤ. Pro ostatní liniové prvky technické infrastruktury se koridory vymezují s ohledem na minimalizaci zásahu do vlastnických práv šíĜkou 20 m. Tato šíĜka je pro úpravu technického Ĝešení staveb vČtšinou dostateþná. Tyto koridory nejsou zakresleny z dĤvodu nekorektního zobrazení v mČĜítku vydání územního plánu.

150

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 4. 3. Obþanské vybavení 7. 4. 3. 1. Školství Souþasný stav a východiska Ĝešení MateĜské a základní školy MČsto PlzeĖ je nejvČtším zĜizovatelem a provozovatelem mateĜských a základních škol ve mČstČ. Tyto školy tvoĜí síĢ škol, pĜiþemž zaĜazení mateĜské nebo základní školy do sítČ a vyjmutí nebo slouþení škol zaĜazených v síti je podmínČno projednáním v RadČ mČsta PlznČ. MČsto je provozovatelem 41 mateĜských škol a 26 základních škol. Ve školním roce 2013/2014 navštČvovalo mateĜské školy zĜizované mČstem 5317 dČtí a do základních škol docházelo 11197 dČtí. Dalšími zĜizovateli mateĜských škol nebo zaĜízení pro péþi o dČti pĜedškolního vČku jsou privátní subjekty, které provozují 5 mateĜských škol a 18 zaĜízení péþe o dČti pĜedškolního vČku. SíĢ pĜedškolních zaĜízení dostateþnČ pokrývá plochu mČsta, nedaĜí se ale uspokojovat poptávku po umístČní dČtí do zaĜízení. V souþasné dobČ jsou již kapacity nČkterých zaĜízení navyšovány nebo vznikají nové školky, které pĜesah poptávky zmírní. Oþekává se, že poptávku budou dále snižovat i stále klesající poþty dČtí ve vČku docházky do mateĜské školy. SíĢ základních škol je stabilizovaná a pokrývá poptávku po umístČní dČtí. Oþekává se, že poþet dČtí bude do roku 2020 stoupat, maximum dČtí v základních školách oþekáváme pĜibližnČ v letech 2020 až 2025. Kapacity základních škol jsou ale pro uspokojení poptávky dostateþné. ZĜizovatelem základních škol na území mČsta je též Krajský úĜad PlzeĖského kraje, který provozuje 6 základních škol, které vČtšinou vzdČlávají dČti se speciálními vzdČlávacími potĜebami. Tento zĜizovatel provozuje i 5 základních umČleckých škol. Soukromí zĜizovatelé provozují 5 základních škol a 3 základní umČlecké školy. StĜední školy Krajský úĜad PlzeĖského kraje je zĜizovatelem pĜevážné vČtšiny gymnázií, odborných a stĜedních odborných škol na území mČsta – provozuje 21 škol, které vyuþují témČĜ 12 000 studentĤ. Dalších 8 stĜedních škol (1686 studentĤ) zĜizují soukromé subjekty. Areály stĜedních škol na území mČsta jsou stabilizované. StĜední školy dosud Ĝešily spíše dĤsledky snižujícího se poþtu dČtí ve vČku stĜedoškolského studia. Oþekává se, že se nyní pokles poþtu mládeže ve vČku 15 – 18 let stabilizuje a poté opČt mírnČ poroste až do roku 2030. Vysoké školy Vysokoškolské vzdČlání v Plzni poskytují 2 vysoké školy: Západoþeská univerzita v Plzni a LékaĜská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy v Praze. ObČ univerzity poskytují vzdČlání pĜibližnČ 17 000 studentĤ. Vysokoškolské vzdČlání dále poskytuje ve svém plzeĖském Univerzitním stĜedisku též Metropolitní univerzita Praha s. r. o. se sídlem v Praze. Západoþeská univerzita v Plzni je umístČna ve svém areálu na Borských polích. Areál je dostateþnČ kapacitní a umožĖuje univerzitČ uskuteþnit i své rozvojové zámČry. KromČ areálu probíhá výuka i v budovách umístČných ve mČstČ. LékaĜská fakulta v Plzni užívá k výuce budovy umístČné ve mČstČ nebo lékaĜská pracovištČ Fakultní nemocnice PlzeĖ. Realizována je I. etapa výstavby nového kampusu LékaĜské fakulty na LochotínČ, který poskytne moderní vybavené plochy pro výuku i výzkumné þinnosti. OdĤvodnČní Územní plán respektuje a potvrzuje stávající kampus Západoþeské univerzity v Plzni, který je samostatnou lokalitou a v areálu potvrzuje plochu pro jeho rozvoj. Další rozvoj LékaĜské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy v Praze je možný v þásti 1_6a lokality 1_6 Fakultní nemocnice. Územní plán souþasnČ potvrzuje stávající areály základních a stĜedních škol zaĜazením do vymezené þásti plochy s rozdílným zpĤsobem využití urþené pro obþanské vybavení. 151

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Územní plán umožĖuje umisĢovat zaĜízení pro školství v dalších plochách s rozdílným zpĤsobem využití, jejich umístČní je však možné pouze v souladu s pĜíslušným regulativem plochy. 7. 4. 3. 2. Sociální služby Souþasný stav a východiska Ĝešení Péþi o osoby, které jsou odkázány na pomoc druhých nebo se ocitly v obtížné sociální nebo životní situaci, zajišĢují v Plzni jak veĜejné, tak soukromé subjekty. MČsto (prostĜednictvím své pĜíspČvkové organizace), soukromí zĜizovatelé i obþanská sdružení/spolky provozují pobytové, ambulantní i terénní sociální služby. Služby sociální péþe PĜevážná þást péþe je poskytována osobám, které mají sníženou sobČstaþnost z dĤvodu vČku, chronického onemocnČní nebo zdravotního postižení. K tomu úþelu je v Plzni zĜízeno 5 domovĤ pro seniory, 4 domovy se zvláštním režimem a 1 domov pro osoby se zdravotním postižením. Týdenní a denní stacionáĜe pomáhají odlehþit peþovatelĤm o nesobČstaþného þlena rodiny alespoĖ na urþitou dobu. Osobám, které potĜebují pomoc pĜi péþi o svou osobu, je urþena peþovatelská služba, která pomáhá klientĤm s rĤznými úkony pĜímo v jejich domácnostech. Služby sociální prevence Cílem služeb je napomáhat osobám, které se ocitly v nepĜíznivé sociální situaci, aby ji vlastními silami pĜekonaly, zabránit jejich sociálnímu vylouþení a vymanit se ze sociálnČ znevýhodĖujícího prostĜedí. Toho lze dosáhnout velmi širokou škálou zpĤsobĤ a forem poskytovaných služeb, napĜíklad v domech napĤl cesty, azylových domech, noclehárnách, krizových a intervenþních centrech, sociálnČ aktivizaþními službami, v terapeutických dílnách a podobnČ. Uspokojování poptávky po sociálních službách je velmi závislé na množství využitelných finanþních prostĜedkĤ. Kapacity pobytových zaĜízení sociální péþe vČtšinou plní poptávku klientĤ, jiné formy sociálních služeb, zvl. ambulantních, musejí klienty odmítat. Zde se otevírá prostor pro vČtší úþast privátního sektoru a neziskových organizací/spolkĤ v sociální péþi, o kterou lze, vzhledem ke stárnutí obyvatel a zvyšování poþtu osob v nejvyšších vČkových skupinách, oþekávat v budoucnu zvýšený zájem. OdĤvodnČní Územní plán potvrzuje stávající plochy pro sociální služby umístČním do vymezené þásti plochy s rozdílným zpĤsobem využití urþené pro obþanské vybavení napĜ. v lokalitČ 1_29 SídlištČ Košutka. V þásti 1_10a lokality 1_10 Lochotín a v þásti 3_61a lokality 3_61 Zadní SkvrĖany vymezuje i plochy pro rozvoj obþanského vybavení. Objekty dalších sociálních zaĜízení jsou souþástí plochy s rozdílným zpĤsobem využití pĜíslušné lokality. 7. 4. 3. 3. Zdravotnictví Souþasný stav a východiska Ĝešení SíĢ zdravotnických zaĜízení v Plzni je tvoĜena státními a nestátními poskytovateli zdravotních služeb. Státním zdravotnickým zaĜízením je Fakultní nemocnice PlzeĖ, ostatní samostatné ambulantní ordinace, sdružená ambulantní zaĜízení (polikliniky) a lékárny provozují privátní subjekty. Systém zdravotní péþe doplĖuje Krajská hygienická stanice PlzeĖského kraje, Zdravotnická záchranná služba PlzeĖského kraje se dvČma výjezdními stanovišti, DČtské centrum p. o. a záchytná stanice v budovČ MČstské polikliniky na Slovanech. LékaĜskou službu první pomoci zajišĢují pracovištČ na MČstské poliklinice PlzeĖ na Slovanech, Poliklinice Denisovo nábĜeží, v Nemocnici sv. JiĜí a ve Fakultní nemocnici v Plzni na LochotínČ.

152

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Nemocniþní péþe je poskytována ve 4 nemocnicích a 1 léþebnČ dlouhodobČ nemocných, pĜednemocniþní péþe je poskytována v 5 poliklinikách a více jak 560 samostatných ambulantních zaĜízeních. V Plzni je více jak 50 lékáren a výdejen léþiv. Zdravotní péþi v rodinách klientĤ poskytuje nestátní zdravotnické zaĜízení Domácí zdravotní péþe. Vybavenost mČsta zdravotnickými službami je velmi dobrá a zdravotnickým zaĜízením se v závislosti na úhradách od zdravotních pojišĢoven daĜí uspokojovat poptávku. OdĤvodnČní Územní plán respektuje a potvrzuje stávající areály nemocnic mČstského a regionálního významu, které vymezuje jako samostatné lokality (1_6 Fakultní nemocnice, 1_9 Kotíkovská, 3_23 Nemocnice Bory) s plochou s rozdílným zpĤsobem využití „plochy obþanského vybavení“. Pro rozvoj Fakultní nemocnice na LochotínČ v lokalitČ 1_6 Fakultní nemocnice je urþena zastavitelná þást lokality 1_6a. Objekty dalších nemocnic a zdravotnických zaĜízení bez vlastního areálu jsou souþástí plochy s rozdílným zpĤsobem využití pĜíslušné lokality. 7. 4. 3. 4. Kultura Souþasný stav a východiska Ĝešení MČsto PlzeĖ je nejvČtším vlastníkem a provozovatelem kulturních zaĜízení v Plzni. V majetku mČsta jsou nejdĤležitČjší kulturní zaĜízení v Plzni, mČsto je i nejvČtším organizátorem a podporovatelem kulturních poĜadĤ. MČsto PlzeĖ vlastní a provozuje divadla, kulturní domy, knihovny, amfiteátr, galerie, kulturní a spoleþenské sály. Kulturní poĜady jsou poĜádány i na námČstí, v sadech, v proluce nebo v zahradách. V roce 2011, kdy byl zpracován poslední pĜehled informací o kulturních zaĜízeních v Plzni, bylo popsáno více jak 120 kulturních zaĜízení, využitelných pro konání široké škály kulturních poĜadĤ nebo spoleþenských akcí. V Plzni vznikla i významná nová kulturní stavba – nové divadlo o dvou divadelních sálech pro pĜibližnČ 700 divákĤ. OdĤvodnČní Územní plán potvrzuje využití lochotínského amfiteátru pro kulturu a volný þas umístČním do plochy s rozdílným zpĤsobem využití „Obþanské vybavení“. Objekty dalších kulturních zaĜízení jsou souþástí plochy s rozdílným zpĤsobem využití pĜíslušné lokality. 7. 4. 3. 5 Sport Souþasný stav a východiska Ĝešení Na území mČsta PlznČ se nachází více jak 150 sportovních zaĜízení, z toho je pĜes 90 zaĜízení provozováno sportovními organizacemi, více jak 60 sportovních ploch je ve školních areálech. VeĜejnČ pĜístupná sportovní a volnoþasová zaĜízení jsou provozovaná úĜady mČstských obvodĤ a nČkterými tČlovýchovnými jednotami. VeĜejnČ pĜístupný je i prostor novČ upraveného Relax parku ve Štruncových sadech. NejvýznamnČjší sportovní zaĜízení v majetku mČsta jsou fotbalový stadion „Doosan aréna“ s tréninkovými plochami v Luþní ulici, Atletický stadion mČsta PlznČ ve SkvrĖanech, zimní stadion „Home Monitoring Arena“ s druhou ledovou plochou a sportovní areál s bazénem a sportovními halami na Slovanech. Sportovní organizace provozují v Plzni rĤzné druhy sportovních zaĜízení urþených pro širokou škálu sportovních odvČtví, výkonnostní a vrcholový sport i pro rekreaþní formy sportování. Poþty jednotlivých sportovních zaĜízení nebo poþty sportovních ploch odpovídají oblibČ a rozšíĜení jednotlivých druhĤ sportĤ. NČkteré typy sportovních ploch (hĜištČ na tenis, volejbal a fotbal) se vyskytují pomČrnČ þasto a nacházejí se témČĜ ve všech þástech mČsta. Sportovní plochy nároþné na speciální vybavení a údržbu nebo urþené pro nČkteré speciální 153

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ sporty bývají umístČny pouze v jedné nebo nČkolika málo lokalitách ve mČstČ. Celkem se v Plzni nachází témČĜ 400 sportovních ploch provozovaných sportovními organizacemi, když za sportovní plochu považujeme upravený prostor urþený pro konkrétní druh, popĜ. druhy sportu (hĜištČ na fotbal, víceúþelové hĜištČ, posilovna, herna stolního tenisu, ledová plocha, plavecký bazén a podobnČ). PomČrnČ velký poþet sportovních zaĜízení se nachází v areálech plzeĖských škol. NovČ rekonstruovaná sportovištČ základních škol jsou bČžnČ využívána i veĜejností, sportovištČ ostatních škol pak po dohodČ s provozovatelem. Struktura školních sportovních zaĜízení z hlediska využití pro jednotlivé druhy sportĤ je ménČ pestrá, než u areálĤ provozovaných sportovními organizacemi, protože jsou urþena pĜedevším pro výuku tČlesné výchovy. Celkem se v Plzni v rámci školních sportovních zaĜízení nachází témČĜ 250 sportovních ploch. Na území mČsta PlznČ se nachází dvČ sportovní zaĜízení provozovaná mČstskými obvody, která zahrnují 12 jednotlivých sportovních ploch. Sportovní areál Škoda sport park v Malostranské ulici spravuje ÚMO PlzeĖ 2 – Slovany a sportovní volnoþasové zaĜízení v Centrálním parku na LochotínČ je ve správČ ÚMO PlzeĖ 1. Skatepark v Lochotínské ulici za Plazou a prostor Relax parku ve Štruncových sadech je ve správČ Správy veĜejného statku mČsta PlznČ, volnoþasový areál na Božkovském ostrovČ provozuje sportovní organizace. OdĤvodnČní Územní plán respektuje a potvrzuje stávající areály sportovišĢ celomČstského a nadmČstského významu a vymezuje je jako samostatné lokality. SportovištČ tČlovýchovných a tČlocviþných jednot a sportovních klubĤ potvrzuje územní plán zaĜazením do vymezené þásti plochy s rozdílným zpĤsobem využití urþené pro obþanské vybavení. Územní plán vymezuje plochy pro další rozvoj sportu a volnoþasových aktivit, napĜ. návrhem veĜejnČ pĜístupné plochy sportu v lokalitČ 1_22 Pod Sytnou (plocha s rozdílným zpĤsobem využití „Rekreace“) nebo další územní rozvoj Zoologické a botanické zahrady mČsta PlznČ v lokalitČ 1_53 Mže – Lochotínské louky. 7. 4. 3. 6. Volný þas Souþasný stav a východiska Ĝešení RozšiĜování možností pro trávení volného þasu obyvateli i návštČvníky a jejich zkvalitĖování se mČsto velmi intenzivnČ vČnuje. Peþuje o úpravy vnitĜního prostĜedí mČsta, aby bylo pĜitažlivé, zĜizuje a provozuje volnoþasové a sportovní areály a parky. Souþástí mČstských aktivit je napĜíklad i výstavba cyklostezek v údolích Ĝek a jejich spojování do ucelených tras, na které jsou napojeny volnoþasové a odpoþinkové areály a další aktivity. V Plzni je umístČn nejnavštČvovanČjší turistický cíl v PlzeĖském kraji – Zoologická a botanická zahrada mČsta PlznČ, prohlídkové trasy v pivovaru PlzeĖský Prazdroj i upravený sadový okruh historického jádra mČsta navazující na Relax park ve Štruncových sadech. Aktivnímu trávení volného þasu slouží i sportovní a volnoþasová vybavenost mČsta popsaná v pĜedešlé kapitole. OdĤvodnČní Areál Zoologické a botanické zahrady mČsta PlznČ je vymezen jako samostatná lokalita s plochou s rozdílným zpĤsobem využití „plochy obþanského vybavení“. Pro rozvoj Zoologické a botanické zahrady mČsta PlznČ je urþena vymezená þást plochy s rozdílným zpĤsobem využití urþená pro obþanské vybavení v lokalitČ 1_53 Mže – Lochotínské louky. Pro volnoþasové aktivity územní plán vymezuje plochu s rozdílným zpĤsobem využití „plochy rekreace“, do které umisĢuje též veĜejnČ pĜístupné plochy sportu. 154

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Volnoþasové aktivity jsou, v souladu s územním plánem, pĜípustné též v ploše s rozdílným zpĤsobem využití „plochy parkĤ“, v pĜimČĜeném rozsahu pak i v ostatních plochách s rozdílným zpĤsobem využití v zastavitelných mČstských lokalitách. Rozhodující je v tomto pĜípadČ charakter lokality a stanovené podmínky jejího rozvoje. 7. 4. 3. 7. Obchodní vybavenost Souþasný stav a východiska Ĝešení Obchodní vybavenost PlznČ odpovídá jejímu významu v území západních ýech. Celková prodejní plocha maloobchodu v Plzni dosahuje hodnoty pĜibližnČ 315 tis. m2 prodejní plochy, což v pĜepoþtu znamená asi 1,85 m2 prodejní plochy na 1 obyvatele. Obchodní vybavenost mČsta nevyužívá pouze 170 tis. jejích obyvatel, ale i dalších více jak 30 tis. osob, které do PlznČ dojíždČjí do zamČstnání (17 500 osob) a do škol (13 000 osob) a další nakupující z regionu. Velká obchodní zaĜízení s regionálním dosahem se nacházejí pĜevážnČ na okraji mČsta pĜi všech významných silniþních vstupech, ale i uvnitĜ mČsta. Obchodní síĢ pak doplĖují specializované velkoprodejny, menší obchodní centra v jednotlivých þtvrtích a jednotlivé supermarkety. Vybavenost uvnitĜ mČsta je soustĜedČna též na obchodních tĜídách – Americké, Klatovské, Slovanské, Koterovské, MasarykovČ a v historickém jádru. Rozsah obchodní vybavenosti mČsta je dostateþný, ve srovnání þeských mČst se PlzeĖ umisĢovala vždy na pĜedních místech. Nedostatkem je nedostateþnČ pestrá skladba sortimentu a v nČkterých pĜípadech i jeho kvalita u obchodní vybavenosti v centru mČsta. OdĤvodnČní Územní plán potvrzuje stávající plochy pro umístČní velkých obchodních zaĜízení jejich umístČním do samostatné plochy s rozdílným zpĤsobem využití „plochy obchodu, služeb a výroby“. Tato plocha, která je urþena pĜedevším pro umístČní þinností, staveb a zaĜízení pro obchodní, obslužné, výrobní a skladovací úþely, byla vymezena podle konkrétních podmínek PlznČ. Územní plán navrhuje rozvoj velkých zaĜízení obchodu a služeb v plochách bezprostĜednČ navazujících na stávající lokality (þásti lokalit 4_43a Zóna Rokycanská, 8_10a Zóna ýernice, 3_71a Zóna Zelený trojúhelník jih), vymezuje i samostatné nové lokality (1_42 Zóna Karlovarská). 7. 4. 3. 8. Ostatní obþanské vybavení OdĤvodnČní Plochy ústĜedního hĜbitova, hĜbitova U Sv. JiĜí, židovského hĜbitova pĜi Lidické, hĜbitova v KĜimicích, v Liticích, v ýernicích a v BožkovČ jsou vymezeny jako samostatné lokality nebo jejich þásti s plochou s rozdílným zpĤsobem využití „plochy obþanského vybavení“. Plochy ostatních hĜbitovĤ potvrzuje územní plán zaĜazením do vymezené þásti plochy urþené pro obþanské vybavení, vþetnČ rozvojové plochy 1_4a Bolevec Plaská. Územní plán respektuje a potvrzuje areál vČznice, který vymezuje jako plochu s rozdílným zpĤsobem využití „plochy obþanského vybavení“. 7. 4. 3 .9. Obþanské vybavení v zastavitelných plochách OdĤvodnČní Územní plán stanovuje pro další rozvoj bytové funkce jako jednu z podmínek též pĜimČĜený rozvoj obþanského vybavení, zejména mateĜských a základních škol, zdravotnických nebo sociálních zaĜízení, veĜejných prostranství a ploch zelenČ. Tyto podmínky budou uplatnČny

155

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ jako požadavek v zadání pro územní studie, které budou následnČ zpracovávány pro zastavitelné a pĜestavbové plochy, vymezené v kap. 10 územního plánu. 7. 4. 4. VeĜejná prostranství Územní plán vnímá dĤležitost veĜejných prostranství pro utváĜení obrazu mČsta a života v nČm, potvrzuje a v grafické þásti územního plánu vymezuje plochy vybraných veĜejných prostranství. Tato vybraná veĜejná prostranství mají mČstotvorný, kompoziþní a komunikaþní význam. Dle charakteru jsou tato vybraná veĜejná prostranství rozdČlena do dvou kategorií, a to: -

veĜejná prostranství; veĜejná prostranství s pĜevahou parkových ploch.

VeĜejná prostranství (s výjimkou nejvýznamnČjších parkĤ) jsou souþástí ploch s rozdílným zpĤsobem využití, z tohoto dĤvodu pro nČ tedy není definována samostatná plocha s rozdílným zpĤsobem využití; jsou zobrazena jako pĜekryvná vrstva. Výjimkou jsou dĤležitá veĜejná prostranství s pĜevahou parkových ploch, která jsou vymezena jako samostatné lokality a jsou samostatnou plochou s rozdílným zpĤsobem využití - park s vlastním regulativem zpĤsobu využití. VeĜejná prostranství jsou, už ze své podstaty, nezastavitelnou plochou – prostranstvím, kde je možné umisĢovat podle jejich charakteru pouze prvky mČstského mobiliáĜe (napĜ. laviþky, pítka, výtvarné artefakty atd.) vþetnČ stánkĤ, dále nezbytnČ nutné prvky technické a dopravní infrastruktury. VeĜejná prostranství v zastavitelných plochách budou vymezena následnČ na základČ zpracovaných územních studií (viz kap. 7. 10.). VeĜejná prostranství viz také kap. 7.3. 7. 4. 5. ěešení civilní ochrany, krizového Ĝízení a požární bezpeþnosti 7. 4. 5 .1. Souþasný stav a zpĤsob Ĝešení Na základČ koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 schválené usnesením vlády þ. 165 ze dne 25. února 2008 je tĜeba z hlediska ochrany obyvatelstva respektovat požadavky k územnímu plánu podle vyhlášky þ. 380/2002 Sb., k pĜípravČ a provádČní úkolĤ ochrany obyvatelstva, kde § 20 definuje následující požadavky civilní ochrany, které je tĜeba zapracovat do územního plánu obce. Jedná se o požadavky: a) ochrany území pĜed prĤchodem prĤlomové vlny vzniklé zvláštní povodní b) zóny havarijního plánování c) ukrytí obyvatelstva v dĤsledku mimoĜádné události, d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, f) vyvezení a uskladnČní nebezpeþných látek mimo souþasnČ zastavČná území a zastavitelná území obce, g) záchranných, likvidaþních a obnovovacích prací pro odstranČní nebo snížení škodlivých úþinkĤ kontaminace, vzniklých pĜi mimoĜádné události h) ochrany pĜed vlivy nebezpeþných látek skladovaných v území, i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. 156

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ K jednotlivým požadavkĤm z hlediska: a) ochrany území pĜed prĤchodem prĤlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Území mČsta PlznČ je ohroženo zvláštní povodní z pĜehradní nádrže Hracholusky, pĜehradní nádrže Nýrsko a rybníku Velký Bolevecký rybník. Zvláštní povodeĖ z vodního díla ýeské údolí by neohrozila prĤlomovou vlnou území mČsta PlznČ. Území mČsta PlznČ je ohroženo prĤlomovou a záplavovou vlnou zvláštní povodnČ zejména z vodního díla Hracholusky a Nýrsko. Tuto problematiku Ĝeší „Plán ochrany území PlzeĖského kraje pod vodním dílem Hracholusky a vodním dílem Nýrsko pĜed zvláštní povodní“, který je souþástí Krizového plánu ORP PlzeĖ. Souþástí Krizového plánu je i „Plán ochrany území PlzeĖského kraje pod vodním dílem Velký Bolevecký rybník pĜed zvláštní povodní“. Tyto plány Ĝeší: - varování a informování obyvatelstva; - pĜehled záchranných prací pĜi vzniku a prĤbČhu zvláštní povodnČ; - plán evakuace z území ohroženého zvláštní povodní; - nouzové pĜežití obyvatelstva postiženého úþinky zvláštní povodnČ. Rozvojové plochy územního plánu musí být zahrnuty do „Plánu ochrany pod vodními díly Hracholusky, Nýrsko a Velký Bolevecký rybník“ a tím i do „Krizového plánu ORP PlzeĖ“. b) zóny havarijního plánování Zónou havarijního plánování je území v okolí objektu nebo zaĜízení, v nČmž krajský úĜad, v jehož pĤsobnosti se nachází objekt nebo zaĜízení, uplatĖuje požadavky havarijního plánování formou vnČjšího havarijního plánu. V souþasné dobČ se jedná o spoleþnost ýEPRO a. s. stĜedisko 2 JIH – sklad TĜemošná 1057, která zasahuje zónou havarijního plánování na území mČsta PlznČ. c) ukrytí obyvatelstva v dĤsledku mimoĜádné události Tato problematika je rozpracována detailnČ ve Výpisu z „Havarijního plánu PlzeĖského kraje“ v þásti Plánu ukrytí obyvatelstva. MČsto PlzeĖ dále vede, dle §15 zákona 239/2000 Sb., evidenci staveb civilní ochrany v obci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany. Konkrétní místa a druhy staveb civilní ochrany ve mČstČ Plzni jsou pak aktualizovány na http://gis.plzen.eu/uzemnisprava/ - stálé úkryty (SÚ) CO. ýást stálých úkrytĤ má ve vlastnictví i mČsto PlzeĖ, nebo organizace s majetkovou úþastí mČsta. Ukrytím se rozumí využití úkrytĤ civilní ochrany a jiných vhodných prostorĤ, které se stavebními a jinými doplĖkovými úpravami pĜizpĤsobují k ochranČ obyvatelstva. K tomuto úþelu se využívají stálé úkryty CO a úkryty dodateþnČ budované - improvizované úkryty. Stálé úkryty se postupnČ vyĜazují z evidence staveb CO v obci a stávají se z nich improvizované úkryty. Stálé úkryty se využívají v pĜípadČ ohrožení státu a váleþného stavu. Doba pobytu ukrývaných osob ve SÚ je do 72 hodin. S využitím stálých úkrytĤ civilní ochrany, které byly vybudovány a jsou pĜedurþeny primárnČ k ochranČ obyvatelstva pĜed úþinky zbraní hromadného niþení (vojenské ohrožení), nelze 157

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ pĜi mimoĜádných událostech a krizových situacích nevojenského charakteru poþítat s ohledem na dobu potĜebnou k jejich zhotovení a nerovnomČrnému rozmístČní. Improvizované úkryty (dále jen „IÚ“) se navrhují v dobČ míru v souladu s plánem ukrytí v dosažitelných vzdálenostech k zabezpeþení ukrytí obyvatelstva, jemuž nelze poskytnout stálé úkryty. Budují se v pĜípadČ vyhlášení stavu ohrožení státu a váleþného stavu v místech, kde nejsou SÚ. IÚ se navrhují také v rámci stavebního Ĝízení a územního plánování, jež se dotýká rozvoje obytných zón pro obyvatelstvo. NejvhodnČjší prostory pro zbudování IÚ jsou suterénní nebo sklepní prostory budov ve stĜedním traktu s železobetonovými stropy a silnými obvodovými zdmi s co nejmenší plochou okenních otvorĤ. PĜi výbČru IÚ je nutno dodržet dobČhovou vzdálenost max. 800 m a bezpeþnostní vzdálenost minimálnČ 50 m od provozĤ a skladĤ s nebezpeþím výbuchu a od skladĤ s lehce zápalnými látkami a minimálnČ 100 m od rezervoáru s nebezpeþnými látkami nebo tČžkými plyny v pĜípadČ, že porušení tČchto rezervoárĤ mĤže ohrozit bezpeþnost ukrývaných. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Problematika evakuace se obecnČ provádí dle zásad stanovených v § 12 a 13 vyhlášky Ministerstva vnitra ýR þ. 380/2002 Sb., k pĜípravČ a provádČní úkolĤ ochrany obyvatelstva. Na základČ druhu mimoĜádné události se pak urþuje ve mČstČ Plzni konkrétní rozsah, místo a zpĤsob evakuace a ubytování. Podle charakteru ohrožení se evakuace uskuteþĖuje dodateþnými zásadami, kdy pĜi vzniku živelních pohrom se v prvním poĜadí evakuují osoby chĤze neschopné nebo jinak postižené. Ve druhém poĜadí, podle vývoje situace, se provádí evakuace ostatního obyvatelstva. PĜi vzniku technologických havárií spojených s únikem toxických látek se v prvním poĜadí provádí evakuace obyvatelstva z nebezpeþné zóny. Ve druhém poĜadí evakuace z vnČjší zóny v sektoru pĜevládajícího smČru vČtru. VýzvČ oprávnČných orgánĤ k evakuaci je fyzická osoba povinna se podrobit. Povinnost mĤže odmítnout, pokud by tím ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob. Evakuace obyvatelstva ve mČstČ Plzni je podrobnČ Ĝešena ve „Výpisu z havarijního plánu PlzeĖského kraje“. Dlouhodobá evakuace se v plném rozsahu evakuaþních opatĜení plánuje pro ohrožené prostory pod vodními díly I. a II. kategorie (viz. Výpis z havarijního plánu). Na území obce s rozšíĜenou pĤsobností PlzeĖ to jsou: Vodní dílo (VD) Nýrsko, VD Hracholusky, VD Klabava, VD Bolevecký rybník. Na základČ vyhlášky þ. 380/2002 Sb., k pĜípravČ a provádČní úkolĤ ochrany obyvatelstva má Statutární mČsto PlzeĖ pro potĜeby evakuace zĜízena zaĜízení civilní ochrany ve správním území mČsta PlznČ: MČstský obvod PlzeĖ 1 - zaĜízení CO - budova 17. ZŠ, Malická 1, PlzeĖ MČstský obvod PlzeĖ 5 - zaĜízení CO - objekt StĜední prĤmyslové školy dopravní KĜimice, PrĤkopníkĤ 290, PlzeĖ MČstský obvod PlzeĖ 9 - zaĜízení CO - budova ÚĜadu mČstského obvodu Malesice, Chotíkovská 14, PlzeĖ MČstský obvod PlzeĖ 7 - zaĜízení CO - budova sokolovny – Na HĤrkách 2/200, PlzeĖ Radþice

158

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ ZaĜízení budou využívána v pĜípadČ evakuace osob spojené s riziky vzniku pĜirozené a zvláštní povodnČ na Ĝece Mži, rozsáhlých požárĤ, živelných katastrof apod. Pro pĜípad krátkodobé evakuace pĜi mimoĜádných událostech je možno využít i ubytovací kapacity skladu na Roudné, nebo prostory pĜedurþené 31 ZŠ. na LochotínČ. e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V pĜípadČ mimoĜádné události, živelní pohromy, nebo jiné nenadálé události má Odbor krizového Ĝízení mČsta PlznČ k dispozici materiál humanitární pomoci, který je uložen ve skladech na Roudné a ve ŠĢáhlavicích. K dispozici je i materiál a vybavení jednotek sboru dobrovolných hasiþĤ ve mČstČ Plzni. f) vyvezení a uskladnČní nebezpeþných látek mimo souþasnČ zastavČná území a zastavitelná území obce UmisĢování ohrožujících objektĤ na území mČsta PlznČ v rámci navržených ploch pro výrobu a skladování eventuálnČ pro technickou infrastrukturu se Ĝídí platnými právními pĜedpisy pro danou problematiku. Vyvezení a uskladnČní nebezpeþných látek mimo souþasnČ zastavČná a zastavitelná území obce Ĝeší plán odstranČní odpadĤ, který je souþástí havarijního plánu mČsta PlznČ. g) záchranných, likvidaþních a obnovovacích prací pro odstranČní nebo snížení škodlivých úþinkĤ kontaminace, vzniklých pĜi mimoĜádné události Vhodné vytipované plochy k pĜechodnému (krátkodobému) uskladnČní povodĖových odpadĤ, které by vznikly na území správního obvodu obce s rozšíĜenou pĤsobností v pĜípadČ „Zvláštní povodnČ VD Hracholusky, Nýrsko a Klabava“ : Obvod

Ulice místo

Telefon

PlzeĖ 1

Bolevecká

není telefon

PlzeĖ 1

Kotíkovská

není telefon

PlzeĖ 1

Rabštejnská

není telefon

PlzeĖ 1

K Prokopávce

není telefon

PlzeĖ 1

K SokolovnČ

není telefon

PlzeĖ 1

Studentská

není telefon

PlzeĖ 2

Nepomucká

není telefon

PlzeĖ 2

U SeĜadištČ

není telefon

PlzeĖ 2

Na Hradþanech

není telefon

PlzeĖ 2

Malostransk á

739 005 699

SouĜadni ce X * 822384,4 4 824326,4 2 822854,3 5 821040,3 8 819788,4 4 823175,4 6 820547,8 2 819972,1 1 818277,3 8 821814,0 5

SouĜadni Poznámka ce Y * 1068151,2 Pozemek FN PlzeĖ 1 - Bývalý statek "Košutka", vhodné i pro PlzeĖ 7 1066829,7 Radþice 1065733,5 2 1066122,6 3 1066755,8 6 1066527,4 8 1073307,5 1 1074171,8 8 1073983,4 7 1072316,8 4

159

ParkovištČ "StĜelnice Košutka"

ParkovištČ "Prokopávka"

Bílá Hora - plocha pĜed sokolovnou

ParkovištČ "Baumax"

APB BĜezina

Železniþní rampa Koterov

Lom Koterov

ParkovištČ Summit drive, s.r.o. - Škoda sport park

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ PlzeĖ 2

PlzeĖská cesta

PlzeĖ 2

Koterovská 158

377 924 5 11

PlzeĖ 2

Libušínská 78

není telefon

PlzeĖ 3

Zelená

není telefon

PlzeĖ 3

Podhájí

není telefon

PlzeĖ 3

Edvarda Beneše

není telefon

PlzeĖ 3

Preslova

není telefon

PlzeĖ 3

Valcha

PlzeĖ 4

TČšínská

není telefon

PlzeĖ 4

Hrádecká

není telefon

PlzeĖ 4

Hrádecká

není telefon

PlzeĖ 4

Republikáns ká 2

není telefon

PlzeĖ 4

Bukovec

není telefon

Zem. námČstí

není telefon

PlzeĖská

není telefon

PlzeĖ 4 PlzeĖ 5– KĜimic e PlzeĖ 6Litice ** PlzeĖ 7– Radþic e PlzeĖ 8– ýernic e PlzeĖ 9– Malesi ce PlzeĖ 10 Lhota **

není telefon

377 331 217

821493,2 820183,8 8 819651,1 5 822051,1 8 821543,7 2 822695,7 822123,2 5 828238,7 1 819929,0 6 817972,9 6 818713,3 1 820320,6 9 818848,7 5 817485,7

1073946,2 9 1072429,2 5 1072385,6 5 1071907,6 2 1075968,5 9 1072123,3 3 1070708,7 1 1073264,7 3

Plocha pĜed fotbalovým hĜištČm AZS 98 (bývalé "Prádelny a þistírny mČsta PlznČ")

Plocha nad montážní halou

Bývalá zahrádkáĜská osada KĜižovatka ulic V Podhájí x K ýernicím

PlzeĖské služby a.s.

KĜižovatka ulic Presslova x U Radbuzy

AZS 98 - prĤmyslová zóna Valcha 1

- PlzeĖská teplárenská a.s. - areál bývalé výtopny 1069742,3 Letná 1069399,0 6 1069205,9 1 1070177,7 9 1067147,8 1

ZD ýervený Hrádek

PlzeĖská teplárenská a.s. - výtopna Doubravka

Metal PRODEX, s.r.o. Bukovec - koneþná autobusu þ. 28

-1067731 Bukovec - odpad uložit do kontejnerĤ

Kontejnery

826225,9 1076167,0 V pĜípadČ potĜeby lze využít skládku Vysoká 6 9

Lom Litice

377 462 047

Košutecká

není telefon

825532,9 1067484,5 Plocha pĜed sokolovnou. 5 9

Nepomucká

není telefon

819899,3 1076214,9 Plocha za bývalou cihelnou 6 4

Chotíkovská

není telefon

-827292

V pĜípadČ potĜeby lze využít skládku Chotíkov 1065643,9

37733121 7

V pĜípadČ potĜeby lze využít plochu AZS 98 prĤmyslová zóna Valcha 1 nebo skládku Vysoká

160

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ h) ochrany pĜed vlivy nebezpeþných látek skladovaných v území Systém prevence závažných havárií pro objekty a zaĜízení, v nichž je umístČna vybraná nebezpeþná chemická látka nebo chemický pĜípravek s cílem snížit pravdČpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodáĜská zvíĜata, životní prostĜedí a majetek v objektech a zaĜízeních a v jejich okolí ukládá zákon þ. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií zpĤsobených vybranými nebezpeþnými chemickými látkami nebo chemickými pĜípravky v platném znČní. Každá právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem, správcem nebo uživatelem provozĤ s nebezpeþnými látkami má povinnost podílet se na pĜípravČ opatĜení záchranných a likvidaþních prací pro pĜípad chemické havárie podle § 24, odst. 1 písm. a) zákona þ. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zmČnČ nČkterých pĜedpisĤ. BezprostĜední varování obyvatel pĜed následky závažné chemické havárie je zabezpeþeno koncovými prvky varování na území mČsta PlznČ, které jsou uvedeny v plánu varování, který je souþástí havarijního plánu mČsta PlznČ. Havarijní plán mČsta PlznČ rovnČž obsahuje plán monitorování a plán individuální ochrany obyvatelstva. i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Problematika nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou a elektrickou energií je Ĝešena v „Postupech Ĝešení krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení ORP“, které jsou souþástí „Plánu pĜipravenosti MMP na Ĝešení mimoĜádných událostí a krizových stavĤ“ a v typovém plánu pro krizovou situaci „Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu“ a „Narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu“, které jsou souþástí Krizového plánu ORP PlzeĖ. MČsto PlzeĖ je zásobováno elektrickou energií ze dvou rozvoden 440/110 kV Chrást a PĜeštice. Dojde-li k pĜerušení jednoho z vedení, je možné mČsto zásobovat z druhého vedení pĜes propojené rozvodny Chrást a PĜeštice Do systémových služeb jsou zapojeny také dva nejvČtší zdroje elektrické energie na území mČsta PlznČ - PlzeĖská teplárenská, a.s. a PlzeĖská energetika, a.s. Dojde-li ke kolapsu nadĜazené distribuþní soustavy má mČsto PlzeĖ výjimeþnČ pĜíznivé podmínky pro zajištČní zásobování mČsta elektrickou energií nastolením tzv. ostrovního provozu. Znamená to zásobování mČsta (po jeho odpojení od celostátní sítČ) z místních výroben elektrické energie PlzeĖská teplárenská, a.s., a PlzeĖská energetika, a.s. Uvedenému Ĝešení napovídá blízká bilance výroby a spotĜeby elektrické energie uvnitĜ uvažovaného ostrova, schopnost PlzeĖské energetiky, a.s. „startovat ze tmy“ a budované propojení 110kV mezi obČma uvedenými výrobci. 7. 4. 5 .2. OdĤvodnČní Problematika civilní ochrany a krizového Ĝízení je ošetĜena vyþerpávajícím zpĤsobem a není tĜeba ji podrobnČji Ĝešit v územním plánu. Jako podklady k Ĝešení byly použity pĜíslušné zákony a vyhlášky. 7. 5. Koncepce uspoĜádání krajiny, vymezení ploch a stanoveni podmínek pro zmČny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatĜení, ochranu pĜed povodnČmi, rekreaci, dobývání nerostĤ apod.

161

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 5. 1. Ochrana pĜírody a krajiny Územní plán respektuje, chrání a rozvíjí dále uvedené hodnoty. ZpĤsob jejich ochrany a rozvoje je podrobnČ popsán v jednotlivých kapitolách odĤvodnČní a pĜedevším v þásti odĤvodnČní pro jednotlivé lokality. -

-

významné krajinné prvky vyhlášené podle § 3 zákona þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny (lesy, vodní toky s nivami a rybníky); prvky registrované þi navržené k registraci podle § 6 zákona þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny (remízy, parkové úpravy atp.); územní systém ekologické stability s návazností na þásti systému v okolí mČsta; památné stromy a aleje; pĜírodní rezervace (Kamenný rybník, Petrovka, ZábČlá); pĜírodní památky (ýertova kazatelna, Doubí, Kopeckého pramen, Malesická skála); evropsky významná lokalita Natura 2000 PlzeĖ – ZábČlá (lokalita páchníka hnČdého, CZ 0323159 PlzeĖ); pĜírodní park Horní Berounka, navržené pĜírodní parky Údolí Mže a Údolí Radbuzy a Úhlavy; vyhlášené rekreaþní oblasti (Bolevecké rybníky, ýeské údolí, Dubová hora, Homolka, Chlum, Pytel, Špitálský les, Valcha, ZábČlá); vyhlídkové body (rozhledna na Chlumu, Sylvánský vrch, vyhlídka Švabiny, Mikulka, Háje – RadynČ aj.) a jejich pohledové osy, které jsou zobrazeny ve schématu A – výškové þlenČní; krajináĜské hodnoty území, zejména rybniþní soustava s navazujícími lesními plochami údolní systém Ĝek; systém mČstských a krajinných zelených ploch; zemČdČlská pĤda I. a II. tĜídy ochrany; ucelené krajinné komplexy s nejhodnotnČjšími pĤdami a s trvalou perspektivou zemČdČlského využití; pozemky urþené k plnČní funkcí lesa.

7. 5. 1. 1. ZvláštČ chránČná území Jedná se o þást krajiny, geologický útvar, strom, živoþich, rostlina a nerost, vyhlášený ke zvláštní ochranČ státním orgánem. Za taková území se považují nejþastČji lokality s unikátní nebo reprezentativní biologickou rozmanitostí, a to na úrovni druhĤ, populací i spoleþenstev, dále území s jedineþnou geologickou stavbou, území reprezentující charakteristické prvky krajinného rázu kulturní krajiny a území významná z hlediska vČdeckého výzkumu. ZvláštČ chránČná území jsou pĜevážnČ souþástí lesních komplexĤ. PR Petrovka zasahuje i na sousední k. ú. Chotíkov, PR ZábČlá na sousední k. ú. Chrást u PlznČ. V k. ú. Chrást u PlznČ leží také vČtší þást plochy evropsky významné lokality Natura 2000 EVL PlzeĖ – ZábČlá (lokalita páchníka hnČdého), která pĜechází na mČstské území (k.ú. Bukovec). Kopeckého pramen je souþástí veĜejného prostranství s pĜevahou parkových ploch Park Horní Lochotín. Je navrženo jeho rozšíĜení v rámci ochranného pásma chránČného území. 7. 5. 1. 1. 1. PĜírodní rezervace Územní plán potvrzuje vyhlášené pĜírodní rezervace, kterými jsou menší území soustĜedČných pĜírodních hodnot se zastoupením ekosystémĤ typických a významných pro pĜíslušnou geografickou oblast. Jedná se o následující území: - Kamenný rybník - Petrovka 162

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ - ZábČlá 7. 5. 1. 1. 2. PĜírodní památka Územní plán potvrzuje vyhlášené pĜírodní památky, kterými jsou pĜírodní útvary menší rozlohy, zejména geologické þi geomorfologické útvary, nalezištČ vzácných nerostĤ nebo ohrožených druhĤ ve fragmentech ekosystémĤ, s regionálním ekologickým, vČdeckým þi estetickým významem. Jedná se o následující plochy: - ýertova kazatelna - Doubí - Kopeckého pramen - Malesická skála 7. 5. 1. 2. PĜírodní park Územní plán potvrzuje vyhlášený pĜírodní park Horní Berounka, kterým je území vyhlášené z dĤvodu ochrany krajinného rázu, umožĖující usmČrnit využití území, jeho vývoj a rekreaþní aktivity a zároveĖ pĜispČt k zachování pĜírodních, krajinných a estetických hodnot. SouþasnČ navrhuje dva parky nové. Stávající pĜírodní park je doplnČn o novČ navržené: - Údolí Mže (návrh) - Údolí Radbuzy a Úhlavy (návrh) 7. 5. 1. 3. Natura 2000 Územní plán potvrzuje plochu Natura 2000, která je souþástí chránČných území evropského významu. Smyslem soustavy Natura 2000 je ochrana þástí pĜírody významných z hlediska celé Evropy. Soustava má pĜispČt k uchování biologické rozmanitosti v zemích Evropské unie. Natura 2000 umožĖuje zachovat, popĜípadČ obnovit, oba typy chránČných území, a to ptaþí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Jedná se o následující plochu: - EVL PlzeĖ - ZábČlá (CZ 0323159 PlzeĖ) 7. 5. 1. 4. Památný strom Územní plán potvrzuje vyhlášené památné stromy, kterými jsou mimoĜádnČ významné stromy, jejich skupiny a stromoĜadí. Jedná se o následující stromy a stromoĜadí: - Borovice u KošináĜe - Duby u Velkého rybníka - KörnerĤv dub - Koterovská lípa - Lípy u Mže - Smrk – Troják v Lánech - Alej Kilometrovka Jednotlivé jevy ochrany pĜírody a krajiny jsou uvedeny v následujícím schématu þ. 1.

163

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 1 – Ochrana pĜírody a krajiny

#

#

## #

# #

#

LEGENDA ^WZsE1,ZE/D ^dW>E

W>K,z^ZK1>E|DWp^KDszh/d1 ƉůŽĐŚǇ ƉůŽĐŚǇ ƉůŽĐŚǇ ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ ǌĂƐƚĂǀŝƚĞůŶĠ ƉƎĞƐƚĂǀďŽǀĠ ƷǌĞŵŶşĐŚƌĞǌĞƌǀ

W>K,z^D1aEKzdE͖KE^<,KszsE1͖Zhs|ZKz͖s|ZKz^<>KsE1

K,ZEW\1ZKzWDd
ŶĄǀƌŚ

s>ad ,ZE EjD1 K,ZEEW^DKs>ad ,ZE E|,jD1 EdhZϮϬϬϬsZKW^K<>/d W\1ZKE1WZ< #

WDdE|^dZKD

164

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 5. 1. 5. Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné þásti krajiny, které utváĜí její typický vzhled a pĜispívají k udržení její stability. ýasto jsou také souþástí ÚSES. Z významných krajinných prvkĤ podle § 3 zák. þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny jsou na území mČsta lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Podle § 6 zákona byly v Plzni navrženy k registraci orgánem ochrany pĜírody remízy, meze, a cenné plochy porostĤ sídelních útvarĤ vþetnČ historických zahrad a parkĤ hned od doby platnosti zákona. Soubor tČchto prvkĤ byl sestaven již koncem 80. let 20. stol. Registrace témČĜ všech prvkĤ byla provedena. ObČ skupiny VKP byly graficky vymezeny již v ÚPMP z roku 1995. Tato skuteþnost je kladnČ hodnocena, protože zajišĢuje vyšší úroveĖ ochrany pĜírodnČ hodnotnČjších biotopĤ. ěeky a navazující pozemky jsou pro své funkce v plzeĖské krajinČ významnými krajinnými prvky a podstatnými souþástmi nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability. Význam jejich hodnot roste na území sídel, kde se s velikostí sídla civilizaþní zásahy stupĖují, zatímco ochrana pĜírody a rekreaþní možnosti obyvatel bývají mnohdy podceĖovány. Proto je ve mČstČ ochrana Ĝek a navazujících pozemkĤ tak dĤležitá. Souþasné trendy revitalizace vodních systémĤ a nábĜeží naznaþují uvČdomování si jejich významu. Jedná se o následující plochy VKP: a) -

vyhlášené dle § 3 zák. þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, v platném znČní: 0211 Horní Kyjovský les 0212 Malesický potok s rybníky 0311 Lesík na Kamení 0312 Lesík na Pulavnici 0313 Mže 0314 Radþický potok 0315 Dolní Kyjovský les 0411 Rybník v KĜimicích 0511 Lesíky ve Slovanském údolí 0512 Vejprnický potok 0611 Lesní komplex Hradþín 0612 Les Lažíkov 0613 Luþní potok 0614 Vodní nádrž ýeské údolí 0711 ýertĤv les 0712 Les nad Radbuzou 0713 Les na Dubové hoĜe 0714 Radbuza k pĜehradČ 0715 Lesy Na Chalupách 0716 Potok ve LhotČ - sever s rybníky 0717 PrameništČ na potoce ve LhotČ - sever 0718 PrameništČ nad návsí 1111 Les nad Komberkem 1211 Les Mezi jámou 1212 Les pod Komberkem 165


1213 1214 1411 1511 1512 1711 1712 1713 1714 6311 6411 6412 6511 6512 7311 7312 7313 7314 7411 7412 7413 7511 7512 7513 7611 7612 7613 7614 7615 7711 7712 7713 7811 7812 7813 8211 8212 8213 8214 8215 8216 8217 8218 8219 8220 8221 8222 8223

Vlkýšský potok ýemínský potok Les v DolovČ Les u Nové Hospody Lesíky na BrĤdku Les U Anny Les MokĜiny Potok od Nové Vsi s rybníkem Potok Na dolíkách Lesy nad ZábČlou Hrádecký potok Les na ýerné myti Les na Švabinách a Holém vrchu Les Pytel Les na stráni pod Bílou Horou Les v meandru u Bukovce Les pod Chlumkem Berounka od soutoku s Úslavou Les na Chlumu Les na Pecihrádku Špitálský les Lesík na Letné Les pod odkalištČm u Božkova Božkovský potok Les Christinentál Les na stráni pod Bukovou Lesy na Hájích Les Mešnice Úslava Les na BradavČ Lesíky na stráních proti Koterovu ýernický potok Les Ouhele Lesní komplex RadynČ (þást) Lesík na Dolejším ýernicku Lesy nad Seneckým rybníkem Lesy nad Kamenným rybníkem Lesy na Lánech Lesy Na Petrovských Les u Nováþku Les na Šídlovském vrchu Lesíky nad sídlištČm Košutka Kamenný rybník Šídlovský rybník Rybník Nováþek TĜemošenský rybník Senecký rybník Rybník Vydymáþek 166

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ b) -

8224 8225 8311 8312 8313 8314 8315 8316 8317 8411 8511 8512 8611 8612 8613 8711 8713 8714 8715 8716 8811 8812 8813 8814 9311 9312 9611 9612 9613 9614 9711 9712

Rybník Rozkopaný PĜítok Boleveckého potoka s rybníky Lesy nad Velkým rybníkem Les na Bílé HoĜe Lesík na Mikulce Bolevecký potok Velký Bolevecký rybník Malý Bolevecký rybník (Záliv Velkého rybníka) Rybník KošináĜ Berounka po soutok s Úslavou Radbuza od soutoku s Úhlavou Rybník v Lobzích Les na stráni u HradištČ Lesík na stráni pĜi PlzeĖské cestČ Lesíky proti Velké Homolce Les na stráni nad Úhlavou Les v ýernicích Les pod Bártovým vrchem Les na stráni pod Radobyþicemi Úhlava Lesy na Valu Lesy V akátech Les v Lahošti Lesík ve VítovČ jámČ Radþický les Les u Zámeþku Lesy v ýeském údolí Lesy nad pĜehradou Lesy na HĤrce u Litic Radbuza od pĜehrady k soutoku s Úhlavou Les na stráni u hradu v Liticích Les Kotlík

registrované dle § 6 zák. þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, v platném znČní: 0301 Radþická cihelna 0302 Terasy nad Radþicemi 0303 Zámecký park v KĜimicích 0304 Radþický hĜbitov 0305 Starý úvoz 0306 Zámecký park v Malesicích 0401 Dolov 0402 MokĜad U Ovþína 0501 SkvrĖanský hĜbitov 0701 Litický hĜbitov 0702 Hrad v Liticích 1301 KĜimický hĜbitov 1401 Parþík u Lobkowiczké hrobky 167


1701 6401 6402 7301 7302 7401 7402 7403 7404 7501 7502 7503 7504 7602 7701 7702 7801 8301 8302 8304 8401 8402 8403 8501 8502 8503 8504 8505 8506 8601 8602 8603 8604 8701 8702 8703 8705 8801 8802 9301 9303 9304 9305 9306 9401 9402 9403 9404

Remíz ve LhotČ Hrádecká Homolka Remíz u Újezda StráĖ západnČ od Chlumu Alej k papírnČ Park Potoþní HĜbitov U Sv. JiĜí Park V Homolkách Park Habrmannovo námČstí Zaklesnutý meandr u Lobez Na Vyhlídce ÚstĜední hĜbitov Židovský hĜbitov StráĖ V Závrtku MokĜad na ýernickém potoce - S þást MokĜad na ýernickém potoce - J þást Koridor na dolejším ýernicku Bolevecký hĜbitov Roudenské lomy Bývalý Židovský hĜbitov Park u nové Fakultní nemocnice Prameny v Pramenní ulici U Všech svatých Mikulášský hĜbitov Park na Mikulášském námČstí Papírenský park Lobezský park Park na JiráskovČ námČstí Chvojkovy lomy Velká Homolka Park a stráĖ nad Úhlavou HradištČ Meditaþní zahrada StráĖ u ýernického mlýna (vþetnČ býv. 8712 Les pod ýechurovem) Alej Ke Kaþí louži Mez severnČ od Radobyþic Terasy u ýernického hĜbitova ýernický hĜbitov MokĜad v Haþkách Park u jezírka Košutka Park Horní Lochotín Strž u Zámeþku Malé Košutecké jezírko Centrální park Lochotín Bývalá Klotzova zahrada Zoologická a botanická zahrada Lochotínský park Viniþné terasy 168

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ c) -

9405 9501 9502 9503 9504 9601 9602 9603 9604

Park KĜimická Parkové úpravy na MasarykovČ námČstí Park na námČstí ýeských bratĜí Parkové úpravy na námČstí Míru Alej v KaplíĜovČ ulici Borský park TyršĤv sad Doudlevecký hĜbitov Luftova zahrada

navržené k registraci dle § 6 zák. þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, v platném znČní: 0201 Malesický hĜbitov 0202 Remíz u Stráže 0203 Strž pod Stráží 0213 PrameništČ na Strážci 0502 StráĖ ve Slovanském údolí 0703 Mez pod Dubovou horou 0704 StráĖ nad Radbuzou 0705 Náves ve LhotČ 0706 U ýertova lesa 0801 Remíz u šlovické HĤrky 1201 Remízy u Malesic 1202 U Vlkýšského lomu 1203 Sad u Malesic 1204 Remíz k Touškovu 1205 Svah nad ýemínským potokem 1402 Remíz v západním DolovČ 1501 DĜevce 7303 Alej a svahy k Hlavní ulici 7304 Svahy na Beranovce 7405 Svah Nad Ovþínem (dĜíve 7414 – Les Nad Ovþínem - registrace zrušena) 7505 StráĖ nad Božkovským potokem 7601 Chlumek u Božkova 8303 Alej Svobody 8305 Lesopark Ostende 8404 Sadový okruh historického jádra 8507 Park u ETD a lesopark u Radbuzy 8605 StráĖ u Zborovské 8704 StráĖ v Jankovsku 9302 Remíz pod Sylvánem 9701 Remíz u Malé Homolky 9702 Remíz jižnČ od Litic

Jednotlivé významné krajinné prvky jsou uvedeny v následujícím schématu þ. 2.

169

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 2 – Významné krajinné prvky

LEGENDA ^WZsE1,ZE/D ^dW>E W>K,z^D1aEKzdE͖KE^<,KszsE1͖ K,Kh͕^>hs|ZKz͖s|ZKz^<>KsE1 ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ



s|EDE

s<WĚůĞΑϲǌĄŬ͘ē͘ϭϭϰͬϵϮ^ď͘ͲZ'/^dZKsE s<WĚůĞΑϲǌĄŬ͘ē͘ϭϭϰͬϵϮ^ď͘ͲEsZE
sKE1dKK,z ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ

sKE1W>K,z WKsZ,KssKE1dK
170

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 5. 1. 6. Územní systém ekologické stability Do územního plánu byl pĜevzat nadregionální a regionální ÚSES podle ZÚR PK, místní (lokální) podle revize zadané OŽP MMP. Dílþí upĜesnČní byla konzultována s OŽP KÚ PK a OŽP MMP. ÚSES byl graficky vyjádĜen formou pĜírodních ploch. VČtšina skladebných þástí je funkþní, nefunkþní þásti jsou vyjádĜeny jako navržené zmČny v krajinČ (napĜ. z orné pĤdy na pĜírodní plochy). Jako rezervy ÚSES po rekultivaci jsou vymezeny plochy složištČ popílku u Božkova, štČrkopískovna u Bukovce a kamenolom u Litic. Komplexní informace o ÚSES jsou v samostatném výkresu. V popisu lokalit územního plánu jsou orientaþní zmínky o zastoupení a úrovni ÚSES (nadregionální, regionální, místní). ÚSES je vymezen pĜevážnČ v krajinČ mimo zastavČné þásti. V þlenitém území mČsta výjimeþnČ prochází i zastavČným územím. V tČchto pĜípadech tvoĜí nezastavitelnou þást zastavČného území, která je zmínČna v popisu dané lokality územního plánu. Kódy jednotlivých prvkĤ ÚSES obsahující „???“ se nacházejí na hranici mČsta (propojující biokoridory) a budou upĜesnČny v budoucnu dle revize systému ÚSES sousedních obcí. Územní ochrana vymezených skladebných þástí ÚSES je velmi dĤležitá, protože ÚSES je i základem systému zelených ploch mČsta, propojuje lesní komplexy, provází Ĝeky a potoky a nČkdy má i rekreaþní význam. Vymezení odpovídá mČĜítku územního plánu, ke zpĜesnČní zejména nefunkþních þástí dochází zejména v komplexních pozemkových úpravách. Nedostatek pozemkĤ ve vlastnictví státu, kraje nebo mČsta pro smČnu za pozemky nezbytné pro realizaci ÚSES a dalších krajinotvorných opatĜení a nedoĜešené dotaþní a motivaþní nástroje oddalují vlastní realizaci. Jedná se o následující prvky: a)

Funkþní nadregionální biokoridor: − 1079-K50/132 hygrofilní a mezofilní biotop − 1436-K50/146 hygrofilní a mezofilní biotop − 1453-K64/026A mezofilní biotop − 1453-K64/026B mezofilní biotop − 1453-K64/029 mezofilní biotop − K50/101-K50/102 mezofilní biotop − K50/101-K50/109 mezofilní biotop − K50/106-K50/107 mezofilní biotop − K50/106-K50/113 mezofilní biotop − K50/107-K50/108 mezofilní biotop − K50/109-K50/110 mezofilní biotop − K50/111-K50/112 mezofilní biotop − K50/114-K50/115 mezofilní biotop − K50/115-K50/116 mezofilní biotop − K50/116-K50/117 mezofilní biotop − K50/117-K50/118 mezofilní biotop − K50/118-K50/119 mezofilní biotop − K50/119-K50/147 mezofilní biotop − K50/121-K50/122 mezofilní biotop − K50/122-K50/114 mezofilní biotop − K50/125-K50/126 mezofilní biotop − K50/130-K50/131 hygrofilní biotop 171

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − −

K50/131-1079 K50/132-K50/133 K50/133-K50/134 K50/134-K50/135 K50/135-K50/136 K50/136-K50/137 K50/137-K50/138 K50/138-K50/139 K50/139-K50/140 K50/140-K50/141 K50/143-K50/144 K50/144-K50/145 K50/146-K50/148 K50/148-K50/149 K50/149-1435 K64/010-K64/011A K64/011-K64/018B K64/012-K64/013 K64/013-K64/014 K64/015-K64/016 K64/016-3005 K64/018-K64/019 K64/019-1453 K64/021-K64/022 K64/021-K64/029 K64/025-1435 K64/026-K64/027 K64/027-K64/028 K64/028-K64/021

hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop

b)

Funkþní regionální biokoridor: − 1075/01-1075/02 mezofilní biotop − 1075/02-1075/08 mezofilní biotop − 1075/04-1075/05 mezofilní biotop − 1075/06-1078 mezofilní biotop − 1075/08-1078 mezofilní biotop − 1078-2015/01 mezofilní biotop − 1437-2008/01 hygrofilní biotop − 2008/01-2008/02 hygrofilní biotop − 2008/02-2008/03 hygrofilní biotop − 2008/03-K50/140 hygrofilní biotop − 2010/01-2010/02 hygrofilní a mezofilní biotop − 2010/02-2010/03 hygrofilní a mezofilní biotop − 2010/03-2010/04 hygrofilní a mezofilní biotop − 2010/04-2010/05 hygrofilní a mezofilní biotop 172

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − c)

2010/05-2010/06 2010/06-1436 2013/08-888 205/05-888 238/01-238/02 238/02-1075/03 238/02-1075/06 238/02-238/03 238/03-1075/05 238/03-1437 239/01-239/02 239/02-239/03 239/03-239/04 239/04-1437 239/04-239/05 239/05-1437 3005-2010/01 887-239/01 888-1075/01 888-238/01A K50/141-K50/142 K50/142-1436

hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop

Funkþní lokální biokoridor: − 1075/08-PM017 hygrofilní biotop − 1078-PM050 mezofilní biotop − 1079-K50/132 hygrofilní biotop − 1079-PM044 hygrofilní biotop − 1435-PM026 mezofilní biotop − 1436-PM026 mezofilní biotop − 1436-PM028 hygrofilní a mezofilní biotop − 1437-PM038 mezofilní biotop − 1438-PM054 hygrofilní biotop − 1453-K64/021 hygrofilní biotop − 2010/05-PM037 mezofilní biotop − 239/01-PM039 mezofilní biotop − 239/03-PM040 hygrofilní a mezofilní biotop − 887-K64/013 mezofilní biotop − 888-PM043 mezofilní biotop − K50/106-K50/111 hygrofilní a mezofilní biotop − K50/106-NÝ??? hygrofilní biotop − K50/106-PM044 hygrofilní biotop − K50/107-PM022 mezofilní biotop − K50/108-PM022 mezofilní biotop − K50/115-PM053 hygrofilní biotop − K50/117-PM056 hygrofilní biotop 173

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − d)

K50/119-PM055 K50/123-K50/115 K50/126-NÝ??? K50/145-K50/139 K64/018-1453 K64/028-K64/021 K64/028-PM028 NÝ???-1075/08 NÝ???-1438 NÝ???-K50/102 NÝ???-K50/131 NÝ060-PM045 PM017-238/02 PM022-PM023 PM023-PM024 PM024-PM025 PM025-PM060 PM025-PM061 PM026-PM027 PM028-K64/023 PM037-K64/026 PM042-887 PM042-PM043 PM045-PM046 PM045-PM065 PM048-K50/135 PM049-K50/137 PM050-PM051 PM051-PM052 PM052-K50/137 PM054-K50/117 PM054-PM055 PM055-1436 PM058-1436 PM058-PM059 PM059-PM060 PM061-PM062 PM062-K50/108 ST044-1075/08 ST045-ST044

mezofilní biotop hygrofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop

Funkþní regionální biocentrum: − 1078 Sulkov mezofilní biotop − 1079 Niva Mže hygrofilní a mezofilní biotop − 1435 Háj hygrofilní a mezofilní biotop − 1436 Svatý JiĜí hygrofilní a mezofilní biotop 174

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ − − − − − − e)

1437 1438 1453 3005 887 888

Doudlevce Sytná V Pytli Koterov Val Dubová hora

hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop

Funkþní lokální biocentrum: − 1075/01 ýertĤv les − 1075/02 Lažíkov − 1075/03 Na HĤrce − 1075/04 TyršĤv sad − 1075/05 Výsluní I − 1075/06 Valcha − 1075/08 U Valchy − 2008/01 Na Roháþi − 2008/02 U Papírny − 2008/03 U Ježíška − 2010/01 Pod Bruþnou − 2010/02 U Koterovské lávky − 2010/03 Božkov − 2010/04 Pod Vyšehradem − 2010/05 U Lobezského parku − 2010/06 Na LopatárnČ − 2013/08 HĤrka − 205/05 Pod Strážnou − 238/01 Pod Dubovou horou − 238/02 ýeské údolí − 238/03 Pod Výsluním − 239/01 Radobyþice − 239/02 Pod KováĜskou strání − 239/03 ýechurov − 239/04 HradištČ − 239/05 V ýešníkách − K50/101 Komberský hrad − K50/102 Nad ýemínským potokem − K50/103 Vlkýšský potok − K50/104 V Rybníku − K50/105 Malesice − K50/106 Horní Kyjov − K50/107 Dolní Kyjov − K50/108 Na Sytné − K50/109 Dlouhý les − K50/110 Rezerva − K50/111 Mezi jámou − K50/113 U Kyjova 175

mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − −

K50/114 K50/115 K50/116 K50/117 K50/118 K50/119 K50/122 K50/126 K50/132 K50/133 K50/135 K50/137 K50/138 K50/139 K50/140 K50/141 K50/142 K50/143 K50/144 K50/145 K50/146 K50/147 K50/148 K50/149 K64/011 K64/012 K64/013 K64/014 K64/016 K64/018 K64/019 K64/020 K64/021 K64/022 K64/023 K64/025 K64/026 K64/027 K64/028 PM017 PM022 PM023 PM024 PM025 PM026

Lány V Rigidách V Lipách Doubí V KoutČ Roudná Pod Krkavcem K Orlíku Úpaly Radþice Pod Zámeþkem Ústí Vejprnického potoka Kalikovský mlýn U Pekla U Spartaku Na Roudné Zadní Roudná-niva Louky u ZOO Lochotínské louky U HanákĤ Bukovec Na Bílé HoĜe V PaĜezích U ýertova mlýna Háje Na HoĜejším ýernicku U Cihelen MČstský les Pod Olympií Na Hájích AlžbČtino údolí Chlumek Holý vrch Za Doubím U Homolky ýerná myĢ U Hrádecké hospody Myslivna Hrádecká ýervený Hrádek MokĜady na Valše KalištČ Zámeþek Lüftnerka Lochotínský park Chlum 176

mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − f) -

PM028 PM037 PM038 PM039 PM041 PM043 PM044 PM046 PM047 PM050 PM051 PM052 PM053 PM054 PM055 PM056 PM057 PM058 PM059 PM060 PM061 PM062 PM065 ST044

Hrádecký potok StĜelnice Lobzy Homolka Vítova jáma V Horních dílech Kotlík Malesický rybník Dolov Na Spaskách Pod Novou Hospodou Slovanské údolí Na Stráních Kamenný rybník Senecký rybník Chobot Drahotín Bílá Hora Zadní Roudná-stĜelnice Americká zahrada (Mikulka) Lochotín - U nemocnice Park Na Chmelnicích Sylvánský vrch Na Chrastech U Anny

Nefunkþní nadregionální biokoridor: 1079-K50/132 K50/101-K50/109 K50/102-K50/103 K50/103-K50/104 K50/104-K50/105 K50/105-K50/106 K50/106-K50/107 K50/107-K50/108 K50/108-1438 K50/110-K50/111 K50/111-K50/112 K50/112-K50/106 K50/131-1079 K50/132-K50/133 K50/133-K50/134 K50/134-K50/135 K50/135-K50/136 K50/136-K50/137 K50/136-K50/143 K50/137-K50/138 K50/138-K50/139 177

hygrofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop hygrofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop hygrofilní a mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop mezofilní biotop

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ g)

K50/140-K50/141 K50/149-1435 K64/010-K64/011A K64/010-K64/011B K64/011-K64/018A K64/011-K64/018B K64/019-1453 K64/019-K64/020 K64/020-1453 K64/021-K64/022 K64/022-K64/023 K64/023-K64/024 K64/024-K64/025

-

Nefunkþní regionální biokoridor: 1075/03-1075/07 1075/04-1075/05 1075/04-1075/07 2013/08-888 239/05-1437 888-1075/01 888-238/01B K50/141-K50/142

-

Nefunkþní lokální biokoridor: 1075/03-PM041 1079-K50/132 1079-PM044 1435-1435 1435-PM026 1436-PM026 1436-PM028 1438-PM054 1453-2010/04 239/01-PM039 239/03-PM040 887-? 888-PM043 K50/107-PM022 K50/132-PM047 K64/018-1453 K64/024-K64/025 K64/025-1435 K64/028-PM028 NÝ???-1435 NÝ???-K50/131 NÝ058-1079 NÝ058-PM045 NÝ060-PM045

h)

178

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ i)

PM017-238/02 PM023-PM024 PM024-PM025 PM025-PM060 PM025-PM061 PM026-PM027 PM027-K64/024 PM028-K64/023 PM037-K64/026 PM039-K64/013 PM040-PM041 PM040-PM042 PM042-887 PM042-PM043 PM042-Pě040 PM045-PM046 PM045-PM065 PM046-PM047 PM047-PM048 PM048-PM049 PM049-K50/137 PM051-PM052 PM052-K50/137 PM054-PM055 PM055-1436 PM058-PM059 PM061-PM062 PM062-K50/108 ST080-Pě040

Nefunkþní regionální biocentrum: - 1079 Niva Mže - 1453 V Pytli - 3005 Koterov

j) -

Nefunkþní lokální biocentrum: 1075/03 Na HĤrce 1075/07 Výsluní II 2008/03 U Ježíška 239/05 V ýešníkách K50/104 V rybníku K50/105 Malesice K50/113 U Kyjova K50/131 Hlavy K50/132 Úpaly K50/133 Radþice K50/134 PĜední louky K50/136 Pod Vinicemi K50/138 Kalikovský mlýn 179


K50/140 U Spartaku K50/141 Na Roudné K50/143 Louky u zoo K50/145 U HanákĤ K64/020 Chlumek K64/022 Za doubím K64/023 U Homolky K64/024 Za stodolami K64/025 ýerná myĢ K64/028 ýervený Hrádek PM026 Chlum PM027 Újezd PM028 Hrádecký potok PM039 Vítova jáma PM040 V rybníþkách PM042 Na jezeĜe PM044 Malesický rybník PM045 Na rovinách PM046 Dolov PM048 Pod rybníkem PM049 PĜední SkvrĖany PM052 Na stráních PM058 Zadní Roudná-stĜelnice PM061 Park Na Chmelnicích

7. 5. 1. 7. Krajinný ráz Krajinný ráz, kterým je zejména pĜírodní, kulturní a historická charakteristika urþitého místa þi oblasti, je chránČn pĜed þinností snižující jeho estetickou a pĜírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisĢování a povolování staveb, mohou být provádČny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvkĤ, zvláštČ chránČných území, vizuálních dominant krajiny, harmonického mČĜítka a vztahĤ v krajinČ. K umisĢování a povolování staveb a k jiným þinnostem, které by mohly snížit nebo zmČnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany pĜírody. Ochrana krajinného rázu se týká nejen území s jeho zvýšenými hodnotami (zvláštČ chránČná území a pĜírodní parky), ale i ostatní krajiny. K efektivní ochranČ krajinného rázu bylo území rozþlenČno do 14 oblastí a 72 míst krajinného rázu, pro které platí specifické ochranné podmínky. 7. 5. 1. 7. 1. Oblasti a místa krajinného rázu Oblasti a místa krajinného rázu (ObKR a MKR): - ObKR A, MKR A Plošina vnitĜního mČsta - ObKR B, MKR B Borská plošina - ObKR C, MKR C1-C11 Slovanská plošina - ObKR D, MKR D1-D14 Rokycanská pahorkatina - ObKR E, MKR E1-E6 RadyĖská vrchovina - ObKR F, MKR F1-F3 Plošina Valcha - ObKR G, MKR G1-G4 KĜimická plošina - ObKR H, MKR H1-H5 Malesická plošina - ObKR I, MKR I1-I9 HornobĜízská pahorkatina - ObKR a, MKR a1-a5 Koridor Radbuzy - ObKR b, MKR b1-b2 Koridor Úhlavy 180


ObKR c, MKR c1-c5 ObKR d, MKR d1-d3 ObKR e, MKR e1-e3

Koridor Úslavy Koridor Mže Koridor Berounky

Jednotlivé oblasti a místa krajinného rázu jsou uvedeny v následujících schématech þ. 3 a 4.

181

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 3 – Oblasti krajinného rázu

H I e

d G

D

A

B

F

C

a b E


ƉůŽĐŚǇ ƉůŽĐŚǇ ƉůŽĐŚǇ ǌĂƐƚĂǀŝƚĞůŶĠ ƉƎĞƐƚĂǀďŽǀĠ ƷǌĞŵŶşĐŚƌĞǌĞƌǀ

K,ZE^d/
Ă<ŽƌŝĚŽƌZĂĚďƵǌǇ

ŽƌƐŬĄƉůŽƓŝŶĂ

ď<ŽƌŝĚŽƌjŚůĂǀǇ

^ůŽǀĂŶƐŬĄƉůŽƓŝŶĂ

Đ<ŽƌŝĚŽƌjƐůĂǀǇ

ZŽŬǇĐĂŶƐŬĄƉĂŚŽƌŬĂƚŝŶĂ

Ě<ŽƌŝĚŽƌDǎĞ

ZĂĚǇŸƐŬĄǀƌĐŚŽǀŝŶĂ

Ğ<ŽƌŝĚŽƌĞƌŽƵŶŬǇ

&WůŽƓŝŶĂsĂůĐŚĂ '<ƎŝŵŝĐŬĄƉůŽƓŝŶĂ ,DĂůĞƐŝĐŬĄƉůŽƓŝŶĂ /,ŽƌŶŽďƎşǌƐŬĄƉĂŚŽƌŬĂƚŝŶĂ

182

c

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 4 – Místa krajinného rázu

I9 H1

I8 H2 H3

I7 H5 H4

e2

I2

d1

D14

I6

I1 I4

G2

I3

D13

e1

d3

d2

G1

e3

I5

G3

D12

D11

D10 C1 D6

D9 D7

C2

G4

D4

c1

A

B

D8

D5

C3

c2

a1 C4

D3

c3

F1 a3

C5

a2

D1 c4

a4 E1

F2

b1

c5

F3

C6 a5 E6

b2

E2

E5

C7 E3 E4

C8

C9

LEGENDA

C10 C11

^WZsE1,ZE/D ^dW>E

K,ZE
Ă<ŽƌŝĚŽƌZĂĚďƵǌǇ;D
ŽƌƐŬĄƉůŽƓŝŶĂ;D
ď<ŽƌŝĚŽƌjŚůĂǀǇ;D
^ůŽǀĂŶƐŬĄƉůŽƓŝŶĂ;D
Đ<ŽƌŝĚŽƌjƐůĂǀǇ;D
ZŽŬǇĐĂŶƐŬĄƉĂŚŽƌŬĂƚŝŶĂ;D
Ě<ŽƌŝĚŽƌDǎĞ;D
ZĂĚǇŸƐŬĄǀƌĐŚŽǀŝŶĂ;D
Ğ<ŽƌŝĚŽƌĞƌŽƵŶŬǇ;D
&WůŽƓŝŶĂsĂůĐŚĂ;D
183

D2

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Z hlediska krajinného rázu pĜedstavuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. V Bukovci, ÚjezdČ, ýernicích a Malesicích jsou navrženy krajinné pĜedČly pĜírodních ploch s vazbou na ÚSES, které zamezí nežádoucímu propojování okrajových mČstských þástí a zajistí migraþní koridory volné krajiny pro zvČĜ. Dlouhodobá územní ochrana tČchto nezastavitelných prvkĤ je nutná i v budoucích územních plánech, problematika realizace je stejná jako u ÚSES. Ochrana krajinného rázu se v zásadČ promítá do zaĜazení þástí mČsta do lokalit se svébytným charakterem a stanovenými podmínkami vývoje a rozvoje. Celé území mČsta je rozþlenČno celkem do þtyĜ pásem odstupĖované ochrany – Pásmo I, Pásmo II, Pásmo III a SilnČ urbanizovaná krajina. RozdČlení území do pásem odstupĖované ochrany zobrazuje schéma C – Ochrana krajinného rázu. Následující tabulka obsahuje výþet obecných ochranných podmínek krajinného rázu pro jednotlivá pásma ochrany: Ochranné podmínky jednotlivých pásem odstupĖované ochrany Spoleþné ochranné podmínky •

Omezena je pĜípustnost silného zásahu do pozitivního znaku nČkteré z charakteristik krajinného rázu, který by svým vizuálním významem pĜesahoval hranice pásma. Pokud by takový – hranice pásma pĜesahující – zásah silným vlivem snižoval hodnotu krajinného rázu tkvící v estetické hodnotČ, harmonickém mČĜítku, harmonických vztazích þi jedineþnosti panoramatu mČsta, je nepĜípustný.

•

DlouhodobČ plánované koncepþní zámČry celomČstského nebo nadmČstského významu nemusí plnČ podléhat ochranným podmínkám stanoveným pro pásma odstupĖované ochrany s tím, že jejich výsledná podoba musí být realizována v souladu s ochranou krajinného rázu v nejvyšší možné míĜe.

•

Respektovat výhledy z významných vyhlídkových bodĤ.

•

Je nutno maximálnČ zachovávat rozlohu a charakter zemČdČlské krajiny tvoĜící pĜechod urbanizovaného území do volné krajiny.

Další spoleþné ochranné podmínky pro Ĝíþní koridory •

Chránit nezastavČnost údolních niv a umožnit nápravu ve smyslu uvolnČní niv od nevhodného využití.

•

Chránit existující strukturu lesní i nelesní zelenČ a rozvíjet zejména prvky a struktury rozptýlené a doprovodné zelenČ dotváĜející pĜírodní a estetické hodnoty, harmonické mČĜítko a harmonické vztahy v prostorech Ĝíþních koridorĤ.

•

Chránit nezastavČnost svahĤ Ĝíþních údolí, omezit a v pohledovČ exponovaných polohách vylouþit zahušĢování existující zástavby jakož i transformaci chatové zástavby na zástavbu trvalou.

•

Zachovat a rozvíjet podíl zelenČ na svazích a terénních hranách Ĝíþních údolí jako zásadních pĜírodních atributĤ mČstské krajiny.

•

Vylouþit možnost umisĢování hmotovČ dominantních objektĤ na vizuálnČ exponovaných svazích, na terénních hranách a v jejich blízkosti.

•

Nesnižovat pĤsobivost vizuálního uplatnČní dochované urbanistické struktury pĤvodních venkovských sídel v krajinných scenériích Ĝíþních koridorĤ.

•

Zachovat prvky a struktury tradiþního obrazu Ĝíþních koridorĤ.

Pásmo „I“ – území s vysokým stupnČm ochrany krajinného rázu •

V pásmu „I“ nelze pĜipustit silný zásah do více než jednoho z pozitivních znakĤ jednotlivých charakteristik krajinného rázu, zejména do tzv. „zákonných kritérií ochrany krajinného rázu“, tj. pĜírodních a estetických hodnot, ZCHÚ, VKP, kulturních dominant, harmonického mČĜítka a vztahĤ, pĜiþemž dotþený znak nesmí být klasifikován jako jedineþný v rámci regionu nebo státu.

• V pásmu „I“ lze pĜipustit pouze takové zásahy, které jsou v souhrnu z hlediska míry zásahu do hodnot krajinného rázu pĜijatelné (únosné). Vylouþeny jsou zásahy na hranici pĜijatelnosti (únosnosti).

Pásmo „II“ – území se zvýšeným stupnČm ochrany krajinného rázu •

V pásmu „II“ lze pĜipustit i silný zásah do nČkterého z pozitivních znakĤ jednotlivých charakteristik krajinného rázu, a to i tehdy, pokud se jedná o znak jedineþného významu.

184

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ •

Nelze pĜipustit více souþasnČ pĤsobících silných zásahĤ do tzv. „zákonných kritérií krajinného rázu“, tj. do pĜírodních a estetických hodnot, VKP, ZCHÚ, kulturních dominant, harmonického mČĜítka a vztahĤ.

•

V pásmu „II“ lze pĜipustit i takové zásahy, které jsou z hlediska míry zásahu do znakĤ krajinného rázu na hranici pĜijatelnosti nebo které by mohly být pĜijatelné pouze za splnČní urþitých podmínek.

Pásmo „III“ – území s bČžným stupnČm ochrany krajinného rázu •

V pásmu „III“ lze pĜipustit i takový vliv navrhovaného zámČru, který zasahuje silnČ do nČkolika znakĤ krajinného rázu souþasnČ. Nemohou být však takto souþasnČ ovlivnČny dva znaky nebo více znakĤ jedineþného významu.

• V pásmu „III“ lze pĜipustit i takové zásahy, které jsou z hlediska míry zásahu do znakĤ krajinného rázu na hranici pĜijatelnosti nebo které by mohly být pĜijatelné pouze za splnČní urþitých podmínek.

SilnČ urbanizovaná krajina (SUK) •

Je tĜeba posoudit takové zámČry, které svou rozlohou, objemem nebo výškou mohou snížit hodnoty krajinného rázu jiných oblastí a míst krajinného rázu (ObKR a MKR), zejména ve znacích, které byly klasifikovány z hlediska cennosti jako „význaþné“ nebo „jedineþné“.

• Každý zámČr výstavby nebo zmČnu ve využití území je nutno provČĜit z hlediska vizuálního dosahu. Pokud by zámČr nebo vliv zmČny ve využití území vizuálnČ pĜesahoval hranice „SUK“ a zejména pokud by snižoval hodnotu krajinného rázu tkvící ve výraznosti pĜírodních atributĤ mČstské krajiny, v estetické hodnotČ, harmonickém mČĜítku, harmonických vztazích þi jedineþnosti panoramatu mČsta, bude nutno provČĜit jeho pĜípustnost formou pĜípadového hodnocení.

Další podmínky ochrany krajinného rázu byly sestaveny v souladu s rozdČlením území na oblasti a místa krajinného rázu (ObKR a MKR), které je vyobrazeno ve dvou schématech zaĜazených na konci této kapitoly. Následující tabulka obsahuje seznam konkrétních ochranných podmínek: VysvČtlivky: C1/OP2 C1 – oznaþení MKR OP2 – þíslo ochranné podmínky v pĜíslušném MKR

Ochranné podmínky pro jednotlivá MKR A/OP1 A/OP2 A/OP3 B/OP1 B/OP2

3

4 5

Okraje zástavby vĤþi prostorĤm koridorĤ vodních tokĤ dotváĜet formou arondace a prostorového sjednocení s funkþním využitím reagujícím na kvalitu území koridorĤ vodních tokĤ. DotváĜet urbanistickou strukturu mČsta s ohledem na zachování vizuálního významu 3 emblematických znakĤ krajiny PlzeĖské kotliny (prostorový význam a vzájemná konfigurace architektonických a terénních dominant) v krajinných panoramatech. 4

Chránit dochované a nezamČnitelné veduty historického mČsta.

Okraje zástavby vĤþi prostorĤm koridorĤ vodních tokĤ dotváĜet s ohledem krajinná panoramata, ϱ vnímaná z tČchto koridorĤ. DotváĜet výškovou strukturu území s ohledem na zachování vizuálního významu emblematických znakĤ krajiny PlzeĖské kotliny (prostorový význam a vzájemná konfigurace architektonických a terénních dominant) v krajinných panoramatech.

B/OP3

NerozšiĜovat okraje zástavby vĤþi ohraniþujícím lesním porostĤm.

C1/OP1

StriktnČ chránit úzké koridory Radbuzy a Úslavy pĜed vlivy zástavby okrajĤ výrobního území.

C1/OP2

V okrajových polohách výrobního území v kontaktu s okrajem údolní nivy Mže a Berounky omezit možnosti soustĜedČní zástavby a regulovat objemy a výšky staveb.

Emblematickými (pro urþité místo jedineþnými, nezamČnitelnými a unikátními) znaky jsou prostorové významy kulturních dominant historického jádra a nČkterých terénních dominant a krajinných pĜedČlĤ, projevující se v panoramatech a vedutách mČsta – tj. jejich dominance, jejich specifická forma (tvar, výšky, objem) a jejich vzájemná poloha – konfigurace. Jedná se zejména o „severní vedutu“ PlznČ z okrajĤ Lochotínských svahĤ a z nivy Mže. Cílem ochrany je zachování a dotvoĜení pĜírodního rámce (lesnaté svahy, lesnaté horizonty) vymezujícího koridor vodního toku a dotvoĜení panoramat okrajĤ ObKR „B“ s ohledem na urbanistickou a krajináĜskou kompozici.

185


C2/OP1

Chránit nezastavČnost ploch koridoru Úslavy, doprovodnou zeleĖ Ĝeky a zachovat prĤchodnost koridoru pro pČší.

C2/OP2

Zachovat vizuálnČ se uplatĖující zeleĖ ve svahu pod železniþní tratí.

C3/OP1

Chránit vizuální uplatnČní budovy Hlavního nádraží v dílþích panoramatech mČsta.

C4/OP1

Zachovat dominanci významných staveb kompaktní zástavby v krajinných panoramatech.

C4/OP2

Zachovat výraznost zelené terénní dominanty Velké Homolky nad soutokem Radbuzy a Úhlavy. ϲ

C4/OP3 C5/OP1 C6/OP1 C7/OP1 C8/OP1 C8/OP2 C8/OP3 C9/OP1

Regulovat výšky a charakter zástavby na exponovaných svazích koridorĤ Radbuzy a Úslavy. Vylouþit umístČní hmotovČ a výškovČ dominantních staveb v tČchto polohách. VýškovČ omezit možnosti zástavby pĜi západním okraji území bývalých kasáren z hlediska pohledĤ pĜes údolí Úhlavy. Chránit pohledovČ exponovaný západní svah na okraji zástavby Bruþné pĜed umisĢováním staveb, objemovČ a výškovČ se vymykajícím z charakteru existující zástavby. Omezit výškovou hladinu zástavby tak, aby nedošlo ke snížení významu pĜírodních prvkĤ Ostré HĤrky a masivu MČstského lesa v krajinných panoramatech. Chránit exponovanou náhorní polohu okolí hĜbitova pĜed výškovČ a mČĜítkovČ neúmČrnou výstavbou, snižující vizuální význam terénní dominanty v krajinných panoramatech. Zachovat pohledovČ exponovaný západní okraj ýernic se zajímavou polohou návesní vsi, regulovat výšky a objemy dostaveb a pĜestaveb v této lokalitČ. V zastavitelných plochách a v plochách pĜestavby vylouþit možnost výstavby objektĤ, mČĜítkovČ a rozmČrovČ se vymykajících z mČĜítka stávající zástavby. V zastavitelných plochách zástavby 2 rodinných domĤ upĜednostĖovat výstavbu na pozemcích o velikosti 800 – 1200 m . Ochránit nezastavČnost fragmentu zemČdČlské krajiny jižnČ od ýernic a dominanci lesnatého masivu Valu v krajinných panoramatech. ϳ

C9/OP2

Omezit možnosti zvýraznČní zástavby v dolní þásti západního svahu Valu.

C10/OP1

Zachovat dominanci lesnatého svahu MČstského lesa v krajinných panoramatech vnímaných ze západu.

C10/OP2

Omezit možnosti zvýraznČní zástavby v dolní þásti západního svahu RadynČ.

C11/OP1

Zachovat otevĜenost a nezastavČnost segmentu zemČdČlské krajiny na úpatí MČstského lesa a masivu RadynČ.

D1/OP1

Zachovat otevĜený a nezastavČný charakter krajiny s možnostmi výhledĤ do prostoru mČsta.

D1/OP2

Zachovat harmonické prostĜedí údolí Malé Bukové bez rozvoje zástavby.

D1/OP3

Respektovat fragmenty dochovanosti historické struktury krajiny (rozložení lesĤ, polí a cest).

D2/OP1

Zachovat charakter souvislého a nenarušeného lesního porostu.

D3/OP1

Zachovat Novy židovsky hĜbitov v blízkosti terénního horizontu.

D3/OP2

Zachovat výraznost zeleného horizontu Švabin.

D3/OP3

Zachovat možnost pohledových vazeb na historické jádro mČsta a na dominantu katedrály sv. BartolomČje.

D3/OP4

Regulovat hmoty a výšky zástavby ve svahu východního okraje Božkova (lokalita U památníku).

D4/OP1 D5/OP1 D6/OP1 D6/OP2

ϴ

Respektovat polohu MKR v blízkosti významného terénního horizontu a regulovat výšku zástavby pro dostavbu nebo pĜestavbu v území. ϵ Chránit vizuální význam ÚstĜedního hĜbitova a jeho architektonických cenností ve scenériích ulice Rokycanské a v krajinných panoramatech ze severu. Chránit cenné partie dolního toku Hrádeckého potoka a pĜechodu od okraje zástavby k úpatí Chlumu. Chránit pravobĜežní svah a terénní hranu údolí Úslavy v prostoru Letné vþetnČ okrajĤ zástavby a východní okraj zástavby Letné v pohledovČ exponovaném svahu pĜed rušivým využitím a dimenzemi nebo mČĜítkem se vymykajícími stavbami.

6

Regulace se týká funkþního využití, výšek a charakteru zástavby západnČ od ulice Slovanská a Pod Homolkou NapĜ. transformací chatové a zahrádkáĜské zástavby na funkci trvalého bydlení s pĜestavbou a zvČtšením jednotlivých objektĤ. 8 NapĜ. transformací chatové zástavby na funkci trvalého bydlení s pĜestavbou a zvČtšením jednotlivých objektĤ. 9 kostel sv. Václava, krematorium, hĜbitovní zeć s arkádami 7

186

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ ϭϬ

D7/OP1

Chránit nezastavČnost území jako þásti prostorové cézury mezi lokalitami zástavby.

D7/OP2

Respektovat fragmenty dochovanosti historické struktury krajiny mezi Doubravkou, ýerveným Hrádkem a ÚstĜedním hĜbitovem (rozložení lesĤ, polí a cest).

D8/OP1

Zachovat charakter souvislého a nenarušeného lesního porostu.

D9/OP1

Respektovat fragmenty dochovaného historického jádra obce ýervený Hrádek a rázovitosti zástavby stĜedu obce s návsí.

D9/OP2

Omezit další plošné rozrĤstání obce a zabránit nadmČrné hustotČ nové zástavby nebo dostavby.

D9/OP3

V zastavitelných plochách a v plochách pĜestavby vylouþit možnost výstavby objektĤ, mČĜítkovČ a rozmČrovČ se vymykajících z mČĜítka stávající zástavby. V zastavitelných plochách zástavby 2 rodinných domĤ upĜednostĖovat výstavbu na pozemcích o velikosti 800 – 1200 m .

D10/OP1

Chránit koridor Hrádeckého potoka s bĜehovou a doprovodnou vegetací a úzkou travnatou nivou.

D10/OP2

D10/OP3

V zastavitelných plochách vytváĜet harmonický pĜechod zástavby do navazující zemČdČlské krajiny vytvoĜením pĜechodu mezi zástavbou a zemČdČlskými plochami nezastavČnými þástmi pozemkĤ a omezením možnosti vytvoĜení hranice mezi zástavbou a zemČdČlskými plochami motorovou komunikací. Respektovat fragmenty dochovanosti historické struktury krajiny (rozložení lesĤ, polí a cest). V zastavitelných plochách a v plochách pĜestavby vylouþit možnost výstavby objektĤ, mČĜítkovČ a rozmČrovČ se vymykajících z mČĜítka stávající zástavby. V zastavitelných plochách zástavby 2 rodinných domĤ upĜednostĖovat výstavbu na pozemcích o velikosti 800 – 1200 m . ϭϭ

D11/OP1

Chránit nezastavČnost území jako þásti prostorové cézury mezi lokalitami zástavby.

D11/OP2

Respektovat fragmenty dochovanosti historické struktury krajiny (rozložení lesĤ, polí a cest) mezi Újezdem, ýerveným Hrádkem a ZábČlou.

D11/OP3

Zachovat možnosti panoramatických výhledĤ do prostoru mČsta.

D12/OP1

Respektovat jedineþné pĜírodní a kulturní hodnoty masivu ZábČlá s ostrohem Holého vrchu a chránit jejich vizuální uplatnČní v krajinné scénČ.

D12/OP2

Chránit charakter rekreaþního zázemí PlznČ.

D12/OP3

Chránit dochované stavby v krajinném rámci ZábČlé a eventuální dostavby a pĜestavby regulovat ϭϮ z hlediska dimenzí, mČĜítka a objemu.

D13/OP1

Chránit vizuální význam terénní a kulturní dominanty Chlumu jakožto emblematické scenérie PlznČ.

D13/OP2

Chránit siluetu a nezastavČnost svahĤ i úpatí Chlumu. Zabránit transformaci odlouþených lokalit chatové zástavby na trvalé bydlení.

D14/OP1

Respektovat fragmenty dochovanosti historické struktury krajiny.

D14/OP2

Zajistit zachování charakteru zástavby lokality Chlumek v jedineþném krajinném rámci bez možnosti plošného rozvoje.

D14/OP3

Vylouþit možnosti zmČny využití ploch na úpatí masivu Chlumu a nad papírnou.

E1/OP1

Zachovat význam zelenČ zahrad chatové zástavby ve scenériích ýeského údolí.

E1/OP2 E2/OP1 E2/OP2 E2/OP3 E3/OP1 E3/OP2

10 11 12 13 14

ϭϯ

ϭϰ

Vylouþit možnost výstavby objektĤ, mČĜítkovČ a rozmČrovČ se vymykajících z mČĜítka stávající zástavby. PĜi transformaci na zástavbu rodinných domĤ upĜednostĖovat výstavbu na pozemcích o 2 velikosti 800 – 1200 m . Chránit nezastavČnost území zemČdČlské pĜímČstské krajiny s harmonickým zapojením zástavby Radobyþic do krajinného rámce. Respektovat fragmenty dochovanosti historické struktury krajiny (rozložení lesĤ, polí a cest) v okolí Radobyþic. Zachovat možnosti panoramatických výhledĤ na panorama masivu RadynČ. Respektovat þásteþnČ dochovanou urbanistickou strukturu Radobyþické návsi s ohledem na vizuální uplatnČní historicky cenných objektĤ. V zastavitelných plochách vytváĜet harmonický pĜechod zástavby do navazující zemČdČlské krajiny vytvoĜením pĜechodu mezi zástavbou a zemČdČlskými plochami nezastavČnými þástmi pozemkĤ a omezením možnosti vytvoĜení hranice mezi zástavbou a zemČdČlskými plochami motorovou

Cílem je zachovat rozþlenČní – artikulaci – zástavby a zabránit plošnému srĤstání Cílem je zachovat rozþlenČní – artikulaci – zástavby a zabránit plošnému srĤstání. Tyto parametry zástavby budou pĜedevším zakotveny v prostorové regulaci výšky a charakteru zástavby. Mezi spodním okrajem lesního prostoru a hranou údolí Berounky. To se týká zejména transformace rekreaþního využití objektĤ na trvalé bydlení.

187

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ komunikací. E3/OP3 E4/OP1 E4/OP2


E4/OP3

Zachovat vizuální význam lesa a výšiny Kotlík v krajinných panoramatech.

E5/OP1

Respektovat historickou strukturu obce Litice.

E5/OP2

Chránit vizuální uplatnČní výšiny Litického hradu a kostela sv. Petra a Pavla.

E5/OP3

Zachovat výrazný rys krajiny, kterým je vizuální projev terénních výšin Litických pahorkĤ.

E5/OP4

E5/OP5

V zastavitelných plochách vytváĜet harmonický pĜechod zástavby do navazující zemČdČlské krajiny vytvoĜením pĜechodu mezi zástavbou a zemČdČlskými plochami nezastavČnými þástmi pozemkĤ a omezením možnosti vytvoĜení hranice mezi zástavbou a zemČdČlskými plochami motorovou. V zastavitelných plochách a v plochách pĜestavby vylouþit možnost výstavby objektĤ, mČĜítkovČ a rozmČrovČ se vymykajících z mČĜítka stávající zástavby. V zastavitelných plochách zástavby 2 rodinných domĤ upĜednostĖovat výstavbu na pozemcích o velikosti 800 – 1200 m .

E6/OP1

Chránit vizuální význam prostorového pĜedČlu hĜebene Dubové hory.

E6/OP2

Chránit nenarušenost lesního porostu v pohledovČ exponovaném svahu s výhledy do údolí Radbuzy na západním svahu Dubové hory.

E6/OP3


F1/OP1

Chránit okraje lesního prostoru pĜed vlivem zástavby, zachovat louky a þlenitý okraj lesa v prostoru Valchy.

F1/OP2

NeumisĢovat do lesního porostu výškovČ se uplatĖující stavby a zaĜízení.

F1/OP3 F2/OP1

Umožnit využití pozĤstatkĤ tČžby pro rekreaþní a poznávací funkci (bez trvalých staveb, zaĜízení a motorových komunikací). Respektovat mČĜítko zástavby a jejího krajinného rámce pĜi využití území a vylouþit umístČní ϭϱ mČĜítkovČ se vymykajících rozmČrných staveb.

F3/OP1

Zachovat charakter souvislého lesního komplexu.

G1/OP1

Chránit nezastavČnost území zemČdČlské pĜímČstské krajiny s harmonickým zapojením zástavby historického jádra KĜimic do krajinného rámce.

G1/OP2


G1/OP3

Zachovat možnosti panoramatických výhledĤ na panorama PlznČ.

G2/OP1 G3/OP1 G4/OP1 G4/OP2 H1/OP1 H1/OP2 H1/OP3 H1/OP4

15

V zastavitelných plochách a v plochách pĜestavby vylouþit možnost výstavby objektĤ, mČĜítkovČ a rozmČrovČ se vymykajících z mČĜítka stávající zástavby. V zastavitelných plochách zástavby 2 rodinných domĤ upĜednostĖovat výstavbu na pozemcích o velikosti 800 – 1200 m . Chránit nezastavČnost území zemČdČlské pĜímČstské krajiny s možnostmi výhledĤ na jižní okraj zástavby PlznČ a na dominantu kostela sv. Petra a Pavla v Liticích.

Chránit charakter þásteþnČ dochované struktury historického jádra obce KĜimice s ohledem na vizuální uplatnČní historicky cenných objektĤ v areálu zámku a zámeckého parku. Omezit možnost výstavby výškovČ nebo objemovČ nápadných objektĤ a zaĜízení na rozhraní KĜimické plošiny a nivy Mže. Chránit koridor Vejprnického potoka pĜed snížením vizuálního významu jeho pĜírodČ blízkých scenérií. Omezit možnosti výstavby na svazích koridoru Vejprnického potoka s cílem zachování charakteru krajinného pĜedČlu. Chránit vegetaþní prvky (liniové prvky, solitérní prvky a skupiny nelesní zelenČ) dotváĜející prostorovou strukturu krajiny (remízky, bĜehové a doprovodné porosty v údolních nivách vodních tokĤ i obþasných vodoteþí, v úpadech, na mezích, doprovodná zeleĖ podél cest). Chránit dochované fragmenty zástavby historické návesní vsi Dolní Vlkýš. Chránit nezastavČnost segmentu zemČdČlské krajiny v pohledovČ exponovaném svahu nad severozápadním okrajem Malesic. V zastavitelných plochách vylouþit možnost výstavby objektĤ mČĜítkovČ a rozmČrovČ se vymykajících z mČĜítka stávající zástavby. V zastavitelných plochách zástavby rodinných domĤ 2 upĜednostĖovat výstavbu na pozemcích o velikosti 800 – 1200 m .

V rozvoji území Valchy je nutno používat nízkopodlažní zástavbu.

188


H2/OP1

Chránit koridor Malesického (Chotíkovského) potoka pĜed snížením vizuálního významu jeho pĜírodČ blízkých scenérií s dĤrazem na uplatnČní Malesické skály.

H2/OP2


H2/OP3

Chránit partie krajiny v lokalitČ U Panenky Marie pĜed vizuálními zásahy zmČn ve využití území.

H3/OP1 H3/OP2 H3/OP3 H3/OP4 H4/OP1 H4/OP2 H4/OP3 H5/OP1

Chránit charakter þásteþnČ dochované struktury historického jádra obce Malesice s ohledem na vizuální uplatnČní historicky cenných objektĤ. Respektovat fragmenty dochovanosti historické struktury krajiny (rozložení lesĤ, polí a cest) a plochy zámeckého parku v Malesicích. Zachovat pohledové vazby zástavby a krajinného rámce se zelenými horizonty, pĜedstavující cenný rys charakteru zástavby. 2

UpĜednostĖovat výstavbu na pozemcích o velikosti 800 – 1200 m . Respektovat tok Mže jako krajinný koridor vþetnČ doprovodné vegetace na levém bĜehu pĜi hranici MKR. Chránit charakter þásteþnČ dochované struktury historického jádra obce Radþice a rázovitost zástavby stĜedu obce s návsí. Zachovat pohledové vazby zástavby a krajinného rámce s lesnatými svahy, pĜedstavující cenný rys 2 charakteru zástavby, upĜednostĖovat výstavbu na pozemcích o velikosti 800 – 1200 m . Chránit vizuální význam koridoru Radþického potoka a jeho krajináĜsko-estetických hodnot a harmonických vztahĤ.

H5/OP2


H5/OP3

Zachovat výrazný rys krajiny, kterým je kontrast nezastavČných a vizuálnČ otevĜených ploch nad pravým bĜehem Radþického potoka a rozþlenČných lesnatých svahĤ lokality V jámách.

I1/OP1

Chránit charakter zelených svahĤ ohraniþujících nivu Mže v krajinných panoramatech.

I1/OP2

Chránit Lochotínský park s návazností na Kilometrovku.

I1/OP3

Chránit cenné scenérie skalního defilé ýertovy Kazatelny.

I1/OP4

Chránit harmonický výraz svahu VKP Viniþné terasy v krajinné scénČ.

I1/OP5

Chránit pĜed zástavbou jižní pohledovČ exponovaný svah Sylvánského vrchu.

I1/OP6

Zachovat možnosti panoramatických výhledĤ na severní vedutu PlznČ.

I2/OP1

Chránit atraktivní dílþí scenérie PP Kopeckého pramen a okrajĤ Radþického lesa.

I2/OP2

Chránit pohledovČ exponované svahy Sylvánského vrchu pĜed zástavbou.

I2/OP3

Zachování možností výhledĤ na prostor mČsta.

I3/OP1 I3/OP2

Chránit charakter ozelenČných svahĤ ohraniþujících nivu Mže, zejména s ohledem na východní þást nezastavČných svahĤ s lesním porostem a skalními partiemi. Chránit a obnovit vizuální projev kostela Všech Svatých v krajinných panoramatech svahĤ nad severním okrajem údolní nivy Mže.

I3/OP3

Chránit fragment cenné tradiþní zástavby Roudné ve svahu pod kostelem.

I4/OP1

Chránit zelený horizont Mikulky jakožto krajinný pĜedČl oddČlující prostor Boleveckých rybníkĤ.

I4/OP2 I4/OP3 I5/OP1 I6/OP1 I6/OP2 I7/OP1 I7/OP2

Zachovat ozelenČné pohledovČ exponované svahy Mikulky s vylouþením vizuálnČ nápadných, mČĜítkovČ a rozmČrovČ vyboþujících staveb. Zachovat možnosti výhledĤ na prostor mČsta a zejména na panorama historického mČsta (severní veduta). Respektovat citlivý vztah okraje soustĜedČné zástavby vĤþi prostoru Boleveckých rybníkĤ a jejich krajinného rámce. Chránit charakter cenné polohy severovýchodního svahu Mikulky, vymezující prostor Boleveckých rybníkĤ, pĜed intenzivní zástavbou. V zastavitelných plochách vylouþit možnost výstavby objektĤ, mČĜítkovČ a rozmČrovČ se vymykajících z mČĜítka stávající zástavby. V zastavitelných plochách zástavby rodinných domĤ 2 upĜednostĖovat výstavbu na pozemcích o velikosti 800 – 1200 m . Chránit jedineþné scenérie pĜírodČ blízkých lokalit bĜehových partií rybníkĤ a okolních lesních porostĤ. Respektovat soustavu Boleveckých rybníkĤ jako historickou krajináĜskou úpravu s významnými krajináĜsko-estetickými hodnotami.

189


I7/OP3 I7/OP4 I8/OP1

Respektovat cenné pĜírodní a krajináĜsko-estetické hodnoty v koridoru Boleveckého potoka.

I8/OP3

Vylouþit možnost umístČní výškovČ nebo objemovČ nápadných objektĤ do místa krajinného rázu.

a1/OP1 a1/OP2 a1/OP3 a1/OP4 a2/OP1 a2/OP2 a2/OP3

Vylouþit možnost umístČní objemovČ nebo výškovČ nápadných objektĤ, které by se projevily v krajinném panoramatu s lesnatým horizontem Orlíku. Chránit doprovodné porosty údolní nivy i svahĤ a vytváĜet pĜedpoklady pro revitalizaci vodního ϭϲ toku. Omezit možnosti výstavby objemovČ a výškovČ výrazných objektĤ v okrajových polohách urbanizovaných a industrializovaných území s výjimkou význaþných spoleþenských staveb. Respektovat pohledovČ exponovanou polohu okrajĤ obytné zástavby pĜi dostavbách a pĜestavbách s cílem udržení a vytváĜení harmonického souladu zástavby a krajinného rámce koridoru Ĝeky. VČnovat pozornost dotváĜení okrajĤ zástavby v pohledovČ exponovaných svazích a na terénních hranách západnČ od ulice Mikulášská a východnČ od ulice Doudlevecká. Chránit plochy parku Homolka a chránit Velkou Homolku jako zelenou krajinnou dominantu nad soutokem Radbuzy a Úhlavy a na ose ýeského údolí. Chránit pĜírodČ blízké partie pĜi soutoku Radbuzy a Úhlavy a pohledovČ exponovaný levobĜežní svah Úhlavy mezi soutokem a Vokounovou lávkou. Respektovat pohledovČ exponovanou polohu okrajĤ obytné zástavby pĜi dostavbách a pĜestavbách s cílem udržení a vytváĜení harmonického souladu zástavby a krajinného rámce koridoru Ĝeky.

a3/OP1

Chránit plochy zelenČ v návaznosti lesních porostĤ na svazích a parkové zelenČ Borského parku.

a3/OP2

Chránit harmonické scenérie a krajináĜsko-estetické hodnoty koridoru toku Radbuzy v prostoru ýeského údolí.

a3/OP3

Chránit charakter pohledovČ exponovaných a krajináĜsky významných svahĤ ýeského údolí.

a4/OP1

Chránit zĜetelné vymezení prostoru vodní nádrže ýeské údolí lesnatými svahy a zelenými ϭϳ horizonty, vylouþit možnost výstavby na terénních hranách a. Chránit zejména pohledovČ exponované svahy nad levým bĜehem nádrže od hráze po lávku a nad pravým bĜehem od lávky po zĜíceninu hradu Litice.

a4/OP2

Omezit intenzitu zástavby a regulovat transformaci chatové zástavby na zástavbu obytnou.

a5/OP1

Chránit vizuální význam koridoru Radbuzy s meandrujícím tokem.

a5/OP2


a5/OP3

V zastavitelných plochách vylouþit možnost výstavby objektĤ, mČĜítkovČ a rozmČrovČ se vymykajících z mČĜítka rodinné zástavby a upĜednostĖovat výstavbu na pozemcích o velikosti 800 – 2 1200 m .

b1/OP1

Chránit krajináĜsky cenné partie meandrĤ Úhlavy pod strmými levobĜežními srázy.

b1/OP2

Chránit charakter pohledovČ exponovaného svahu nad levým bĜehem Úhlavy.

b1/OP3 b2/OP1 b2/OP2 c1/OP1 c1/OP2 c1/OP3

17

Chránit celé území pĜed vizuálním zneþištČním drobnými stavbami a zaĜízeními rekreaþní infrastruktury. Chránit celistvost a nenarušenost lesního masivu s cennými pĜírodními, kulturnČ-historickými a krajináĜsko-estetickými hodnotami.

I8/OP2

I9/OP1

16

Respektovat harmonický vztah zástavby Malého Bolevce a Velkého Boleveckého rybníka.

Chránit harmonický vztah fragmentĤ tradiþní vesnické zástavby a krajinného rámce a atraktivní 2 scenérie této zástavby a upĜednostĖovat výstavbu na pozemcích o velikosti 800 – 1200 m . Chránit krajináĜsky cenné partie meandrujícího toku Úhlavy a okraje pravobĜežních pohledovČ exponovaných svahĤ. Respektovat a nenarušovat harmonické zapojení cenné zástavby do krajinného rámce a chránit dochované mČĜítkové vztahy zástavby a pĜírodního prostĜedí (ýernice). Chránit vizuální význam vodního toku v kontaktu s urbanizovaným a industriálním územím. Chránit a rozvíjet vazbu koridoru Ĝeky na pĜiléhající plochy krajinné zelenČ, na parkové plochy a na sportovištČ. Chránit harmonickou vazbu historické zástavby Lobez na koridor Úslavy a upĜednostĖovat výstavbu 2 na pozemcích o velikosti 800 – 1200 m .

Revitalizace vodního toku v MKR a1 musí reagovat na vysokou intenzitu využití pro každodenní rekreaci v prostoru mezi mostem Milénia a Doudlevci. Jedná se nejenom o prudké lesnaté svahy na západním a severním ohraniþení prostoru, ale také o Litické výšiny, tvoĜící þásteþnČ zastavČný horizont s lesoparkovČ upravenou výšinou Chlum.

190


c1/OP4 c2/OP1

Chránit charakter pohledovČ exponovaných svahĤ pod okrajem zástavby Letné a Lobez a na levém bĜehu Úslavy pod železnicí. Chránit nezastavČnost vnitĜní þásti meandru a vizuální kontrast údolní nivy a strmých zelených svahĤ.

c2/OP2

Chránit nezastavČnost pohledovČ exponovaných strmých zelených svahĤ a terénní hrany meandru.

c3/OP3

Chránit pohledovČ exponovanou polohu Vyšehradu pĜed hmotovČ a výškovČ dominantními stavbami.

c3/OP1

Chránit harmonický vztah historického jádra Božkova ke krajinnému rámci.

c3/OP2

Chránit krajináĜsky pĤsobivé partie údolní nivy Úslavy (Božkovský ostrov) s bĜehovými a doprovodnými porosty pod strmým lesnatým pravobĜežním svahem.

c3/OP3

Chránit vizuálnČ exponovaný pravobĜežní svah a terénní horizont pĜed zástavbou.

c3/OP4

V zastavitelných plochách a v plochách pĜestavby vylouþit možnost výstavby objektĤ, mČĜítkovČ a rozmČrovČ se vymykajících z mČĜítka stávající zástavby. V zastavitelných plochách zástavby 2 rodinných domĤ upĜednostĖovat výstavbu na pozemcích o velikosti 800 – 1200 m .

c4/OP1

Respektovat cenné scenérie meandrujícího toku Úslavy pod skalními partiemi.

c4/OP2

Chránit charakter þásteþnČ dochované struktury krajiny údolní nivy Úslavy.

c5/OP3

Zachovat charakter pohledovČ exponovaných pravobĜežních svahĤ.

c5/OP1

Respektovat harmonické mČĜítko a vztahy zástavby historického jádra Koterova a krajinného rámce.

c5/OP2

Chránit nenarušenost hlubokého údolí Úslavy pod Koterovskou skálou a sevĜenou údolní nivu s bĜehovými a doprovodnými porosty a loukami a upĜednostĖovat výstavbu na pozemcích o velikosti 2 800 – 1200 m .

d1/OP1

Chránit nezastavČnost otevĜené krajiny prostorového pĜedČlu.

d1/OP2

Chránit vegetaþní prvky (liniové prvky, solitérní prvky a skupiny nelesní zelenČ) dotváĜející prostorovou strukturu krajiny, zejména bĜehové a doprovodné porosty vodních tokĤ.

d1/OP3

Chránit krajináĜsko-estetické hodnoty pĜírodČ blízkých partií toku Mže.

d1/OP4

Respektovat fragmenty dochovanosti historické struktury krajiny.

d1/OP5

Zachovat možnosti panoramatických výhledĤ na historické jádro PlznČ z volné krajiny.

d2/OP1

Chránit nezastavČnost otevĜené krajiny prostorového pĜedČlu.

d2/OP2

Chránit vegetaþní prvky (liniové prvky, solitérní prvky a skupiny nelesní zelenČ) dotváĜející prostorovou strukturu krajiny (Kilometrovka), zejména bĜehové a doprovodné porosty vodních tokĤ.

d2/OP3

Chránit krajináĜsko-estetické hodnoty pĜírodČ blízkých partií toku Mže.

d2/OP4

Respektovat fragmenty dochovanosti historické struktury krajiny (vþ. Kilometrovky).

d2/OP5

Zachovat možnosti panoramatických výhledĤ na historické jádro PlznČ z volné krajiny.

d3/OP1

DotváĜet pravobĜežní ohraniþení údolní nivy vĤþi výrobnímu areálu a ohraniþení areálu ýOV v oblasti soutoku.

d3/OP2

Respektovat fragmenty dochovanosti historické struktury krajiny kolem Roudné.

d3/OP3

Chránit prĤhledy na dominantu kostela Všech Svatých a na historické dominanty centra.

e1/OP1

Chránit krajináĜsko-estetické hodnoty prostoru soutoku vþetnČ bĜehových a doprovodných porostĤ, chránit další prvky struktury nelesní zelenČ v údolní nivČ.

e1/OP2

Chránit jedineþnou scenérii kostela Sv. JiĜí se hĜbitovem.

e1/OP3

Chránit charakter prĤhledĤ na vizuálnČ exponovaný svah a hranu Pecihrádku.

e2/OP1

Chránit charakter pohledovČ exponovaného svahu a terénní hrany Bílé Hory a úpatí Chlumu.

e2/OP2

Chránit nezastavČnost pravobĜežních poloh meandru Berounky.

e2/OP3

Chránit pĜírodní a krajináĜsko-estetické hodnoty údolní nivy Berounky.

191


e3/OP1

Chránit jedineþné pĜírodní a krajináĜsko-estetické hodnoty údolní nivy Berounky pod plošinou Háje a pod masivem Holého vrchu a ZábČlé.

e3/OP2

Chránit charakter pohledovČ významných pravobĜežních svahĤ Berounky.

e3/OP3

Chránit harmonický vztah fragmentĤ cenné zástavby Bukovce.

e3/OP4

Chránit harmonické zapojení Chlumku do krajinného rámce.

e3/OP5

Respektovat dominantní polohu místa Holý vrch s kulturním významem a loukami a upĜednostĖovat 2 výstavbu na pozemcích o velikosti 800 – 1200 m .

7. 5. 1. 7. 2. Významné vyhlídkové body Územní plán respektuje významné vyhlídkové body, jako dĤležité znaky krajinného rázu. Jedná se o veĜejnČ pĜístupná místa, jejichž vyvýšené umístČní v terénu (vrchol kopce, úboþí) nebo v rámci stavby (rozhledna, vČž) umožĖuje pĜehlédnout významnou a atraktivní þást okolního území. -

Bílá Hora – Velký rybník Dubová hora - RadynČ Háje Háje - RadynČ HradištČ HradištČ - Bukovec Chlumek Kozí bouda - Chlum Mikulka Mikulka - Velký rybník Ostende – Mikulka Ostrá HĤrka Ostroh proti stĜelnici Pecihrádek - Sv. JiĜí Rogalové stanovištČ Rokycanská - Chlum Rozhledna na Chlumu Sylvánský vrch Švabiny - Božkov U Památníku J. Krsa U SídlištČ Bory Újezd - západ Vyhlídka Švabiny

Jednotlivé významné vyhlídkové body jsou uvedeny v následujícím schématu þ. 5.

192

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 5 – Významné vyhlídkové body

k k

k k

k

k k

k

k

k kk k k k

k k

k

k k k

k

k


W>K,z^ZK1>E|DWp^KDszh/d1 ƉůŽĐŚǇ ƉůŽĐŚǇ ƉůŽĐŚǇ ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ ǌĂƐƚĂǀŝƚĞůŶĠ ƉƎĞƐƚĂǀďŽǀĠ ƷǌĞŵŶşĐŚƌĞǌĞƌǀ

W>K,z^D1aEKzdE͖KE^<,KszsE1͖Zhs|ZKz͖s|ZKz^<>KsE1

k

VÝZNAMNÉ VYHLÍDKOVÉ BODY POHLEDY

193

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 5. 1. 8. Prostupnost krajiny Propojení zastavitelných území a dostupnost krajinného zázemí mČsta založené na rozvoji greenways a cest v krajinČ jsou Ĝešeny v úseku vČnovaném dopravČ. 7. 5. 2. Systém sídelní a krajinné zelenČ 7. 5. 2. 1. Parky NejvýznamnČjšími zelenými plochami ve mČstČ jsou parky, které z estetického a relaxaþního hlediska umožĖují nejvČtší využití všem skupinám obyvatel. NejdĤležitČjší parky pĜedstavují samostatné lokality územního plánu. Zvláštní význam má sadový okruh historického jádra, který je specifickým veĜejným prostranstvím jak mČstského, tak nadmČstského významu pro svĤj reprezentaþní charakter. Územní plán vymezuje park jako základní veĜejnČ pĜístupnou plochu využívanou pro každodenní rekreaci, k herním a sportovním aktivitám. Založení a správa parkĤ se Ĝídí principy zahradní architektury. Parky tvoĜí základ systému sídelní zelenČ v urbanistické struktuĜe mČsta. NejvýznamnČjší parky tvoĜí samostatné, nezastavitelné lokality parkĤ. Ostatní vymezené parky tvoĜí rovnČž nezastavitelné plochy. V nezastavČném území jsou vymezeny jako plochy parkĤ, v zastavČném území jsou souþástí systému veĜejných prostranství s pĜevahou parkových ploch. Stávající plochy parkĤ tvoĜí: - Borský park - HusĤv park - HusĤv sad - Chvojkovy lomy - Lesopark Homolka - Lobezský park - Lochotínský park - Luftova zahrada - Papírenský park - Park KĜimice - Park Malesice - Park na pĜání Zemník Žlutická - Park Potoþní - Park u ETD - Park u jezírka Košutka - Park U Ježíška - Park v Homolkách - Plovární park - Špitálský les Stávající plochy parkĤ jsou doplnČné o následující navržené plochy þi þásti ploch: - ýervený Hrádek - K Sytné - KlotzĤv park - Na Mikulce - Park Na Chmelnicích - Park na Švabinách 194


Park U Ježíška Park Vinice Pod Sylvánem Špitálský les Ve Slovanském údolí

7. 5. 2. 2. VeĜejná prostranství s pĜevahou parkových ploch Další významné parkové úpravy jsou v zastavitelných lokalitách územního plánu Ĝazeny jako veĜejná prostranství s pĜevahou parkových ploch. Územní plán vymezuje veĜejná prostranství s pĜevahou parkových ploch jako nezastavitelné veĜejnČ pĜístupné plochy s pĜevahou ucelených sadovnických úprav, které v zástavbČ plní funkci pĜedevším rekreaþní a estetickou, a které utváĜejí nebo doplĖují dané prostĜedí. Podle charakteru lze na veĜejném prostranství umisĢovat pouze prvky mČstského mobiliáĜe, které veĜejné prostranství doplní, zhodnotí a umožní jeho plnohodnotnou funkþnost (napĜ. laviþky, pítka, restauraþní pĜedzahrádky, odpadkové koše, osvČtlení, výtvarné artefakty atd.). Je možné zde umístit i nČkteré drobné objekty, napĜ. stánky. Ve vybraných místech je možné umístit i menší kavárnu (napĜ. v sadovém okruhu pod Divadlem Josefa Kajetána Tyla). Tyto objekty lze ve veĜejném prostranství umístit pouze na základČ projednané podrobné dokumentace. Vymezené plochy veĜejných prostranství s pĜevahou parkových ploch tvoĜí: – Bolevecká náves – Božkovská náves – BrnČnská – Budilovo námČstí – Bukovec - náves – Bývalý Židovský hĜbitov – Centrální park Bolevec – ýervený Hrádek - náves – Dolní Vlkýš - náves – Habrmannovo námČstí – HĜbitov U Všech svatých – Husovo námČstí – HvČzda – Chodské námČstí – Jiráskovo námČstí – Koterovská náves – KĜimické námČstí – Lhota Náves – Lyra – Malé Košutecké jezírko – Malesice - náves – Meditaþní zahrada – Mikulášské námČstí – Mikulášský hĜbitov – Na PoĜíþí – Na Rybníþku – Na Trávníku 195

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

NámČstí ýeských bratĜí NámČstí Františka Brožíka NámČstí Milady Horákové NámČstí Míru NámČstí T. G. Masaryka NámČstí u Francouzské ulice Nová Hospoda - náves Park Horní Lochotín Park U Bazénu Park V Pramení Pod Sylvánem Pod Vrchem Pod Všemi svatými Radþice - náves Radobyþice - náves Sadový okruh Selská náves Štruncovy sady U Sv. JiĜí Újezd - náves Zahrada Miroslava Horníþka Zámecké námČstí

Stávající plochy veĜejných prostranství s pĜevahou parkových jsou doplnČné o následující navržené plochy þi þásti ploch: - BrnČnská 7. 5. 2. 3. Jednoznaþné plochy Generelu zelenČ Územní plán respektuje vymezené Jednoznaþné plochy „Generelu zelenČ“, které tvoĜí základní urbanistickou zeleĖ ve mČstČ. Jedná se o veĜejnČ pĜístupné plochy významných sadovnických úprav, které v zástavbČ plní funkci pĜedevším rekreaþní a estetickou, a které utváĜejí nebo doplĖují dané prostĜedí. PatĜí sem i plochy návrhové, které jsou plošnČ vymezené pro doplnČní sídelní (mČstské) þi krajinné zelenČ. Rozvoj Jednoznaþných ploch „Generelu zelenČ“ se pĜedpokládá v zastavitelných a pĜestavbových plochách. Jednoznaþnými plochami Generelu zelenČ jsou: - 1.01 park Na PĜání - 1.02 ul. Toužimská - 1 - 1.03 ul. Toužimská - 2 - 1.04 ul. Krašovská - 1.05 park U Remusu - 1.06 ul. Žlutická - 1.07 ul. Kralovická - u školy - 1.08 ul. Kralovická - 1.09 park Košutka - sever - 1 - 1.10 park Košutka - sever - 2 - 1.11 vnitroblok Rabštejnská - 1.12 ul. ManČtínská - 1 - 1.13 ul. ManČtínská - 2 196


1.14 1.15 1.16 1.17 1.18 1.19 1.20 1.21 1.22 1.23 1.24 1.25 1.26 1.27 1.28 1.29 1.30 1.31 1.32 1.33 1.34 1.35 1.36 1.37 1.39 1.40 1.41 1.42 1.43 1.44 1.45 1.46 1.47 1.50 1.51 1.52 1.53 1.54 1.55 1.57 1.58 2.01 2.02 2.03 2.04 2.05 2.06 2.07

vnitroblok ManČtínská ul. Pálenická ul. Kotíkovská ul. Tachovská - 1 ul. Tachovská - 2 ul. Tachovská - 3 park u 1. ZŠ U Jam vnitroblok NýĜanská ul. Gerská - KaznČjovská Bolevecká náves ul. Sokolovská ul. Studentská ul. Majakovského ul. Lidická ul. Sokolovská - 1 ul. Sokolovská - 2 ul. Sokolovská - 3 ul. Sokolovská - 4 ul. Sokolovská - 5 ul. Sokolovská - 6 ul. Sokolovská - 7 ul. Sokolovská - 8 ul. Sokolovská - 9 ul. Komenského - 1 ul. Elišky Krásnohorské ul. Elišky Krásnohorské - Komenského ul. Komenského - 2 ul. Alej Svobody - 1 ul. Alej Svobody - 2 ul. Žofie Podlipské ul. Lidická - 1 u lékaĜské fakulty ul. Lidická - vodoteþ ul. Mozartova Klotzova zahrada - Bolevecká ul. Záhorsko Pramenní pod Mikulkou park Na PoĜíþí ul. Malická - námČstí vnitroblok Rubešova - Guldenerova vnitroblok Sladkovského - Guldenerova parþík Sušická vnitroblok Kostelní - Jablonského vnitroblok Koterovská - Táborská Jiráskovo nám. ul. Úslavská - Habrmannova 197


2.08 2.09 2.10 2.11 2.12 2.13 2.14 2.15 2.16 2.17 2.18 2.19 2.20 2.21 2.22 2.23 2.24 2.25 2.26 2.27 2.28 2.29 2.30 2.31 2.32 2.33 2.34 2.35 2.36 2.37 2.38 2.39 2.40 2.41 2.42 2.43 2.44 2.45 2.46 3.01 3.02 3.03 3.04 3.05 3.06 3.07 3.08 3.09

plavecký bazén Slovany vČžáky ýástkova ul. Koterovská -1 ul. Koterovská - 2 vnitroblok Habrmannova - Koterovská vnitroblok Kyjevská vnitroblok Suvorovova - Lužická ul. KvČtná - Habrová ul. Liliová - Motýlí ul. Jetelová - Motýlí ul. Zahradní - Motýlí vnitroblok Sudova ul. Koterovská - ýástkova vnitroblok Neumannova - Francouzská vnitroblok Zahradní - Olšová stránČ Na Skalce ul. Malostranská vnitrobloky Blatenská ul. Koterovská - Blatenská ul. Krejþíkova - Spojovací ul. Brojova ul. Koterovská - Brojova - 1 ul. Koterovská - Brojova - 2 vnitroblok Francouzská vnitroblok RychtaĜíkova parþík Francouzská ZŠ Slovanská alej Francouzská tĜída - Brojova vnitroblok Nepomucká - U Školky vnitroblok Topolová ul. ŠeĜíková ul. Nepomucká - Chválenická ul. Nepomucká - Zelenohorská PlzeĖská cesta nám. Františka Brožíka Božkovská náves svah Od Zámostí k V Olších HradištČ - náves Koterovská náves ul. Vojanova ul. Terezie Brzkové - 1 ul. Terezie Brzkové - 2 vnitroblok Karla Steinera ul. Lábkova Terezie Brzkové - 3 ul. Karla Steinera - 1 ul. Karla Steinera - 2 ul. Karla Steinera - 3 198


3.10 3.11 3.12 3.13 3.14 3.15 3.16 3.17 3.18 3.19 3.20 3.21 3.22 3.23 3.24 3.25 3.26 3.27 3.28 3.29 3.30 3.31 3.32 3.33 3.34 3.35 3.36 3.37 3.38 3.39 3.40 3.41 3.42 3.43 3.44 3.45 3.46 3.47 3.48 4.01 4.02 4.03 4.04 4.05 4.06 4.07 4.08 4.09

ul. Waltrova ul. Terezie Brzkové - Vejprnická ul. Na Okraji park ul. KĜimická vnitrobloky Vejprnická ul. KĜimická - Jakuba Škardy ul. Nade Mží Nová Hospoda - náves ul. Krajní ul. ChotČšovská kolonie Zátiší Husovo nám. vnitroblok Korandova - Plachého Chodské nám. ul. Schwarzova vnitroblok Schwarzova Na HvČzdČ Malá HvČzda vnitroblok Stehlíkova vnitroblok ýechova vnitroblok Arbesova parþík u FN parþík Sukova vnitrobloky Sukova vnitroblok Boettingerova vnitroblok Baarova ul. Ed. Beneše - Adélova vnitroblok Adélova - Heyrovského vnitroblok Skupova - Heyrovského vnitroblok Majerova - Raisova VŠ koleje Raisova ul. Skupova ul. Heyrovského - Mandlová - 1 ul. Heyrovského - Mandlová - 2 ul. PrĤmyslová - Zborovská Radobyþická náves ul. DláždČná V Podhájí vnitroblok Lukavická - TČlocviþná Bukovec - náves ul. Ke Sv. JiĜí vnitrobloky ZábČlská ul. ZábČlská kĜižovatka MAT vnitroblok Masarykova - Na KovárnČ vnitrobloky Staniþní - ŽelezniþáĜská vnitroblok Popelnicová vnitroblok TČšínská 199


4.10 4.11 4.12 4.13 4.14 4.15 4.16 4.18 4.19 4.20 4.21 4.22 4.23 4.24 4.25 4.26 4.27 4.28 4.29 4.30 5.01 5.02 5.04 5.04 5.04 5.06 5.07 6.01 6.02 7.01 7.02 7.03 7.04 7.05 8.01 8.02 9.01 9.02 10.01

vnitroblok Partyzánská - Sousedská vnitroblok DítČtova - Spolková ul. Rokycanská - JitĜní parková plocha za Centrem vnitrobloky Na Dlouhých - Mohylová ul. Popelnicová - Mohylová náves - Újezd náves - ýervený Hrádek bĜeh Úslavy - Rokycanská vnitroblok Revoluþní - Rokycanská vnitroblok Rodinná - Republikánská vnitroblok Nad Úslavou - Sokolská vnitroblok Nad Úslavou - Revoluþní vnitrobloky Dlouhá - Revoluþní ýína ul. Pod Vrchem ul. Pod Švabinami Revoluþní - Pod Vrchem ul. SoubČžná vnitrobloky Nad Dalmatinkou KĜimická náves ul. Na ŠtČpánce ul. Žitná - 2a ul. Žitná - 2c ul. Žitná - 2b ul. Prvomájová Horniþka - Lobkowiczká hrobka Na Trávníku Budilovo nám. u Dolního Kyjovského lesa ul. V Radþicích ul. Na Jívách ul. Jilmová Kleþkoland Selská náves ul. Studniþní náves - Dolní Vlkýš náves – Malesice náves - Lhota

Navrženými jednoznaþnými plochami Generelu zelenČ jsou: - 1.48 za boleveckým hĜbitovem - 1.49 zelený pás I/20 - 1.56 park Na Roudné - 1.59 ul. BrnČnská - Hodonínská - 4.17 Hrádecká - ýervenohrádecká - 5.03 ul. Žitná - 5.05 U trati 200

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ - 5.08 - 7.06

park u Dolova u radþického lesa

7. 5. 2. 4. Pietní místa Územní plán respektuje pietní místa. Jedná se o pĤvodní hĜbitovy, které jsou sadovnicky upraveny. Pietními místy jsou: - Mikulášský hĜbitov - bývalý židovský hĜbitov (v lokalitČ 1_57 Za ýerveným vrchem) - U Všech svatých 7. 5. 2. 5. Aleje a stromoĜadí StromoĜadí pĜedstavuje lineární uspoĜádání stromĤ, které nevytváĜí vnitĜní prostor. Aleje jsou formovány dvČma a více stromoĜadími a utváĜí tak vnitĜní prostor, který umožĖuje prĤchod. Aleje a stromoĜadí tvoĜí doprovodnou zeleĖ podél vodních tokĤ a komunikací, pĜípadnČ i jiných liniových staveb (napĜ. železnice). Významnými stávajícími liniovými prvky jsou: -

BĜehový porost Radbuzy pod kostelem sv. Mikuláše BĜehový porost Úslavy BĜehový porost Úslavy od Rokycanské ýervený Hrádek - Bukovec Doubravecká Hlavní Hrádecká Hranice kat. ú. Litice a Radobyþice Hráz Velkého rybníka Javory stĜíbrné u Úslavy K PapírnČ Koterovská náves KĜimice - Prvomájová KĜimice - Radþice KĜimice - Vejprnice Lhota - Nová Ves Litice - Radobyþice Lochotínská Malesice - MČsto Touškov Na Roudné Od Tyršova mostu do Radobyþic PlzeĖská Pokraþování ŠtČpánovy aleje Prvomájová PĜi cestČ k Letkovské Radþická ŠtČpánova alej Štruncovy sady - podél Mže a Radbuzy 201

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ - Ulice Ke Sv. JiĜí - ZápadnČ od KaplíĜovy ulice Významnými liniovými prvky navrženými k obnovČ jsou: - Letkovská - Litice - Útušice - PĜi cestČ na Háje - Radþická - Z Radobyþic do Útušic 7. 5. 2. 6. PoĜíþní parky V pĜírodních plochách, které vČtšinou provázejí vodní toky a mají ekostabilizaþní význam, jsou tradiþnČ oblíbená místa využívaná k procházkám a nenároþným pobytĤm. Územní plán vymezuje poĜíþní parky jako krajináĜsky upravené plochy v záplavovém území na nábĜeží Ĝek, koncipované v souladu s vodním zákonem. Návrhy jednotlivých poĜíþních parkĤ byly ovČĜeny studiemi v rámci programu REURIS (Revitalizace nábĜeží plzeĖských Ĝek). Stávající poĜíþní parky tvoĜí: - Božkovský ostrov - HradištČ u jezu - Malesické koupalištČ - OstrĤvek - Park za Plazou - U Bažáku - 1. þást - U Bažáku - 2. þást - Vodní plochy Lobezská louka Stávající poĜíþní parky jsou doplnČné o následující navržené plochy: - Bukovec - Chrástecká - Malostranské jezírko - Nádrž v KĜimicích - Park Sv. JiĜí - Relax park - U Lochotínské ulice - V Luþní ulici Jednotlivé plochy systému sídelní zelenČ jsou uvedeny v následujícím schématu þ. 6.

202

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 6 – Systém sídelní zelenČ

!R

!R

!R !R

!R ! R

!R

!R

!R !R

!R


W>K,z^ZK1>E|DWp^KDszh/d1 ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ


W>K,z^D1aEKzdE͖KE^<,KszsE1͖Zhs|ZKz͖s|ZKz^<>KsE1 W>K,z>E ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ

ŶĄǀƌŚ

ǌŵĢŶǇ ǀŬƌĂũŝŶĢ

WZ< WK\1E1WZ<

!R

:EKEEW>K,z'EZ>h>E s\:EWZK^dZE^ds1^W\s,KhWZK,

203

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 5. 3. Rekreace a krajinné zázemí V krajinČ jsou významné lesy, které jsou tradiþnČ využívány k rekreaci a mČstská lesní správa je k tomu úþelu zámČrnČ upravuje. Výjimku tvoĜí hĤĜe pĜístupné ochranné lesy s pĤdo-ochrannou funkcí na strmých svazích Ĝíþních údolí. 7. 5. 3. 1. Lesy a jejich kategorizace Územní plán respektuje kategorizaci lesĤ dle lesního hospodáĜského plánu, který stanovuje pĜedepsaný zpĤsob hospodaĜení. Kategorizace lesĤ se provádí pro pozemky urþené k plnČní funkce lesa (PUPFL). Lesy na území mČsta PlznČ jsou zaĜazeny do následujících kategorií: 7. 5. 3. 1. 1. Lesy ochranné Jsou to vČtšinou pĤdo-ochranné porosty na mimoĜádnČ nepĜíznivých stanovištích (na strmých stráních Ĝíþních údolí, pĜíkrých kamenitých stráních se skalnatými výchozy a skalnatých vrcholech). 7. 5. 3. 1. 2. Lesy zvláštního urþení Jedná se o lesy pĜímČstské a se zvýšenou funkcí rekreaþní, lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojĤ I. stupnČ, lesy v pĜírodních rezervacích a pĜírodních památkách a lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, lesy pro zachování biologické rĤznorodosti. 7. 5. 3. 1. 3. Lesy hospodáĜské Lesy nezaĜazené do kategorie lesĤ ochranných a lesĤ zvláštního urþení jsou lesy hospodáĜské. 7. 5. 3. 2. Rekreaþní oblasti Územní plán vymezuje rekreaþní oblasti, které slouží k odpoþinku a rekreaci pro všechny obyvatele. Zpravidla je v nich významné zastoupení pĜírodních prvkĤ, které vyžadují zvýšenou ochranu. Platí v nich zpĜísnČný režim pro veškerou þinnost. Rekreaþní oblasti mČsta pĜedstavují rozsáhlejší území, kam se soustĜećují prostĜedky na úpravy podporující veĜejnou rekreaci obyvatel v krajinném prostĜedí. Vymezenými rekreaþními oblastmi jsou: - Bolevecké rybníky - ýeské údolí - Dubová hora - Homolka - Chlum - Košutecké jezírko - Pytel - Špitálský les - Valcha - ZábČlá Možnosti umístČní objektĤ pro individuální rekreaci vþetnČ velikosti maximální zastavČné plochy jsou stanoveny v závazném schématu D. Individuální rekreace – Prostorová regulace. UmístČní konkrétní þinnosti, stavby a zaĜízení musí být v souladu s koncepcí rozvoje lokality a ochrany a rozvoje hodnot lokality. V záplavovém území Ĝek a v rekreaþní oblasti Bolevecké rybníky nelze dále rozvíjet ani zvyšovat objem objektĤ z dĤvodĤ záplavového území a preference veĜejné rekreace v nejvýznamnČjší rekreaþní oblasti mČsta.

204

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 5. 3. 3. ZemČdČlská pĤda se sezónní rekreací Územní plán vymezuje plochy zemČdČlské pĤdy se sezónní rekreací. Jedná se o oživení a probuzení kulturní zemČdČlské krajiny a extenzivní využívání pĜírodních ploch, které vytvoĜí plynulý pĜechod z mČstské zástavby do krajiny. Pracuje se zemČdČlskými prvky, avšak nemČní se využití území. Tudíž není tĜeba vynČtí pozemkĤ ze zemČdČlského pĤdního fondu. Mohou to být napĜ. pobytové louky þi sady. Tato forma vyžaduje dohody mČstské správy s vlastníky pozemkĤ, na druhé stranČ neodjímá zemČdČlskou pĤdu jejímu hlavnímu poslání a nevyžaduje nároþné vybavení. Navrženými plochami jsou: - Lochotínské louky - Plávské sady - Roudná 7. 5. 3. 4. PĜírodní plochy Územní plán vymezuje pĜírodní plochy jako plochy krajinné struktury s porosty dĜevinnými, keĜovými a travními. Zahrnují pĜedevším plochy pĜírodních i umČlých kultur, které jsou ve zvýšeném zájmu ochrany pĜírody a krajiny. Jejich hlavní funkce je pĜedevším ekostabilizaþní a rekreaþní. Cílovou charakteristikou je stabilizace ploch, na kterých se dlouhodobČ ochrání pĜírodní podmínky vhodné pro existenci a vývoj pĜírodních a pĜírodČ blízkých spoleþenstev. PĜírodní plochy zahrnují skladebné þásti územního systému ekologické stability a krajinné pĜedČly, zobrazeny jsou ve výkresu þ. 2 Hlavní výkres, plochy s rozdílným zpĤsobem využití a þ. 4 Koncepce uspoĜádání krajiny. Vybrané prvky a plochy jsou uvedeny v následujícím schématu þ. 7.

205


Schéma þ. 7 – Plochy rekreace a krajinného zázemí


W>K,z^ZK1>E|DWp^KDszh/d1 ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ


W>K,z^D1aEKzdE͖KE^<,KszsE1͖ K,Kh͕^>hs|ZKz͖s|ZKz^<>KsE1

Z
ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ

ǌŵĢŶǇ ǀŬƌĂũŝŶĢ

Z
>^

Z^d/

>^zs>adE1,KhZE1;W\1D ^d^<ZÊ/<|s|^zK,ZEE ZEMċDċLSKÁ PģDA SE SEZÓNNÍ REKREACÍ

206


7. 5. 4. Revitalizace nábĜeží plzeĖských Ĝek Koncepþní pĜístup k problematice Ĝek ve mČstČ pĜinesla úþast v mezinárodním projektu REURIS (Revitalizace Ĝíþních nábĜeží) v letech 2007 – 2012. NČkteré principy se odrážejí i v územním plánu. Budoucnost dále pĜinese rozvoj pĜírodČ blízkých úprav tokĤ, které vČtšinou využijí vymezené koridory pĜírodních ploch podél Ĝek. DocenČní významu Ĝek a Ĝíþních údolí i z kompoziþního hlediska vedou k požadavkĤm reagovat pĜi návrzích zástavby pohledovČ exponované smČrem od Ĝek na tuto skuteþnost a volit Ĝešení dotváĜející, nikoliv degradující krajinný ráz. Již existující pĜírodní park Horní Berounka doplĖují i nadále návrhy pĜírodních parkĤ Údolí Mže a Údolí Radbuzy a Úhlavy. ZvláštČ údolí Mže se širší nivou prostupující samotným centrem PlznČ má mimoĜádný význam. Spojuje a zároveĖ oddČluje centrum a jižní þásti mČsta od Severního PĜedmČstí. Již dĜíve uvažované rekreaþní využití je modifikováno do formy poĜíþního parku s navazujícími zemČdČlskými plochami s možností nenároþné sezónní rekreace (pobytové louky a sady, agroturistika), se zázemím v pásu pĜilehlém k ulici Na Roudné. 7. 5. 4. 1. ěíþní lokality s jezy a malými vodními elektrárnami (MVE) Nová vodní díla pĜedstavují v podstatČ nevratný zásah do krajiny, který mČní její ekologicko stabilizaþní i estetické funkce a omezuje veĜejné rekreaþní využití. Malé vodní elektrárny pĜedstavují výrazné a trvalé omezení veĜejných zájmĤ. Na plzeĖských Ĝekách je 17 jezĤ a hráz vodní nádrže celkem s 16 malými vodními elektrárnami. Tento poþet vodních dČl a vodních elektráren je koneþný a nelze ho z uvedených dĤvodĤ dále zvyšovat. Stávající jezy na plzeĖských Ĝekách jsou: 1_45 Berounka – Bílá Hora 1_52 Mže – Berounka 1_53 Mže – Lochotínské louky 2_51 Úhlava – HradištČ 2_52 Úslava – Božkov 2_53 Úslava – Koterov 3_76 Radbuza – centrum 3_77 Radbuza - ýeské údolí 3_78 Radbuza – jih 3_85 Úhlava – Radobyþice 4_44 Berounka – Bukovec 4_44 Berounka – Bukovec 5_10 Mže – KĜimice 6_15 Radbuza pĜehrada (Litice) 7_5 Mže – Radþice 8_12 Úhlava – ýernice 9_10 Mže – Malesice 9_10 Mže – Malesice 10_8 Radbuza – Lhota

½ jezu u bývalé papírny Bukovec jez u Štruncových sadĤ Kalikovský jez jez u sokolovny, náhon pod bývalým hamrem jez u Božkovského ostrova jez u mlýna jez u PMDP hráz vodní nádrže jez Doudlevce jez u mlýna ½ jezu u bývalé papírny Bukovec, náhon jez v Bukovci Záhorského jez jez pod Liticemi jez u bývalého mlýna jez u mlýna jez u mlýna jez Lobkowicz jez u bývalého mlýna

MVE MVE MVE MVE MVE MVE MVE MVE MVE MVE

MVE MVE MVE 2 MVE MVE

7. 5. 4. 2. PĜírodČ blízká protipovodĖová opatĜení Územní plán zobrazuje pĜírodČ blízká protipovodĖová opatĜení, která pĜispívají k povodĖové ochranČ sídla a zvyšují retenci vody v krajinČ. Jako pĜírodČ blízká protipovodĖová opatĜení s podružnou rekreaþní funkcí budou sloužit jezírka a tĤnČ v poĜíþních parcích. V budoucnu se více uplatní i pĜírodČ blízké úpravy tokĤ, které vČtšinou využijí vymezené koridory pĜírodních ploch podél Ĝek.

207

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Stávající pĜírodČ blízká protipovodĖová opatĜení s podružnou rekreaþní funkcí (jezírka, tĤnČ apod.): - Vodní plochy Lobezská louka - ProtipovodĖový prĤleh na Božkovském ostrovČ V poĜíþních parcích jsou navržena pĜírodČ blízká protipovodĖová opatĜení s podružnou rekreaþní funkcí (jezírka, tĤnČ apod.): - Malostranské jezírko PĜehled Ĝešených území v projektu Revitalizace nábĜeží plzeĖských Ĝek a pĜírodČ blízká protipovodĖová opatĜení jsou uvedeny v následujícím schématu þ. 8. Údaje o retenþní vodní kapacitČ pĤd na území mČsta PlznČ zobrazuje schéma þ. 9. Potencionální plochy vhodné pro výstavbu vodních nádrží zobrazuje schéma þ. 10.

208

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 8 – Revitalizace nábĜeží plzeĖských Ĝek




Zs/d>/E\1W>G^<|,\< ͲƉƌŽũĞŬƚŽǀĠĚŽŬƵŵĞŶƚĂĐĞǌƉƌĂĐŽǀĂŶĠǀƌĄŵĐŝƉƌŽũĞŬƚƵZhZ/^ ;ZǀŝƚĂůŝƐĂƚŝŽŶŽĨhƌďĂŶZ/ǀĞƌ^ƉĂĐĞƐͿ


,ZE/\aE,KjD1 \aE1D/'ZE1WZK^dhWEK^d/EW>G^<|,\<,

sKE1dKK,z ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ

W\1ZK >1<WZKd/WKsKGKsKWd\E1 ǌŵĢŶǇǀŬƌĂũŝŶĢ

sKE1W>K,z

EsZE

WKsZ,KssKE1dK
^ds:11

WKDE1sKE1dK
209

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 9 – Retenþní vodní kapacita pĤd


MAPOVÝ PODKLAD©VÚMOP, 2015

RETENýNÍ VODNÍ KAPACITA VYSOKÁ VYŠŠÍ STěEDNÍ STěEDNÍ NIŽŠÍ STěEDNÍ NÍZKÁ

Rozmezí hodnot (l.m-2) > 320 220 - 320 160 - 220 100 - 160 < 100

Slovní oznaþení vysoká vyšší stĜední stĜední nižší stĜední nízká

210

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 10 – Potencionální plochy vhodné pro výstavbu vodních nádrží

LEGENDA ^WZsE1,ZE/D ^dW>E W>K,z^ZK1>E|DWp^KDszh/d1 ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ


W>K,z^D1aEKzdE͖KE^<,KszsE1͖Zhs|ZKz͖s|ZKz^<>KsE1 MAPOVÝ PODKLAD©VÚMOP, 2015

PLOCHY VHODNÉ PRO VÝSTAVBU NÁDRŽÍ W>K,zs,KEWZKs|^dshEZ1 W>K,zs>D/s,KEWZKs|^dshEZ1

211

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 5. 4. 3. Ochrana pĜed povodnČmi VČjíĜovité sbíhání tokĤ v Plzni pĜedstavuje pro mČsto zesílené povodĖové ohrožení. Stanovená záplavová území Q100 zasahují do zastavČného území. K jeho ochranČ je nezbytné realizovat komplexní systém protipovodĖových opatĜení u vodních tokĤ a v krajinČ (protierozní opatĜení). V souladu se studiemi protipovodĖové ochrany jsou navrženy ochranné hráze: − ochrana lokality 1_5 ýistírna odpadních vod (podél areálu ýOV proti 1_45 Berounka – Bílá Hora) − ochrana lokalit 1_7 Karlovarská, 1_12 Luþní – Na Roudné, 1_27 a 1_27a Roudná, 1_43 ZOO, 1_53 Mže – Lochotínské louky (proti 1_52 Mže - Berounka, 1_53 Mže – Lochotínské louky) − ochrana lokality 2_12 Koterovská náves (proti 2_53 Úslava - Koterov) − ochrana Anglického a Denisova nábĜeží v lokalitách 3_2 Americká - Sirkova a 3_48 U Zimního stadionu (proti 3_74 Mže – SkvrĖanské louky) − ochrana lokality 3_10 Doudlevce (na Roháþi a k mostu proti 3_76 Radbuza centrum) − ochrana lokality 4_14 Jateþní (proti 4_53 Úslava - Chrástecká) − ochrana lokality 9_2 Malesice (proti 9_10 Mže - Malesice) ProtipovodĖová opatĜení jsou vyznaþena v následujícím schématu þ. 11. Ochrana pĜed povodnČmi je jedním ze zásadních úkolĤ pro územní plány, který je stanoven v Politice územního rozvoje ýR, resp. v její platné „Aktualizaci þ. 1“. Tento požadavek se dále promítá i do Zásad územního rozvoje. V Územním plánu PlzeĖ je tedy v souladu s konkrétní platnou nadĜazenou dokumentací, tedy s „Aktualizací þ. 1 Zásad územního rozvoje PlzeĖského kraje“ vymezena územní rezerva pro Ĝízenou inundaci. Územní rezerva pro Ĝízenou inundaci je jeden ze zpĤsobĤ umožĖujících retenci vody, a to vedle takových opatĜení, jakými jsou napĜ. opatĜení ke zlepšení retenþních vlastností krajiny, návrhy malých vodních nádrží úmČrných mČĜítkem struktuĜe krajiny, návrhy ochranných hrází, ale také zpĜesnČní ÚSES. Na území mČsta PlznČ je vymezena výše uvedená územní rezerva, zpĜesnČná dle konkrétních podmínek v území, ve 3 lokalitách, a to pĜi Ĝekách Mže, Radbuza a Úslava.

212


Schéma þ. 11 – ProtipovodĖová opatĜení

LEGENDA ^WZsE1,ZE/D ^dW>E W>K,z^ZK1>E|DWp^KDszh/d1 ƉůŽĐŚǇ ƉůŽĐŚǇ ƉůŽĐŚǇ ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ ǌĂƐƚĂǀŝƚĞůŶĠ ƉƎĞƐƚĂǀďŽǀĠ ƷǌĞŵŶşĐŚƌĞǌĞƌǀ

W>K,z^D1aEKzdE͖KE^<,KszsE1͖Zhs|ZKz͖s|ZKz^<>KsE1 W>sKsjD1 W>sKsjD1ͲsKsjD1ͲYϭϬϬ sKE1dKK,z

WZKd/WKsKGKsKWd\E1



ŶĄǀƌŚ

sKE1W>K,z

W\1ZK >1<WZKd/WKsKGKsKWd\E1

WKsZ,KssKE1dK
K,ZEE,Z

WKDE1sKE1dK
KEKsdK
213

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 5. 4. 4. Protierozní opatĜení Na území mČsta se nachází pĜes 140 ha ploch se svažitou ornou pĤdou nad 7°. Toto množství þiní 3,6 % veškeré orné pĤdy na území obce. Jako prevenci nebezpeþí vzniku zrychleného odtoku vody pĜi pĜívalových srážkách a vzniku místních povodní je tĜeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout v následných komplexních pozemkových úpravách potĜebná opatĜení. Potenciální ohroženost pĤd vČtrnou erozí je vyznaþena v následujícím schématu þ. 12.

214

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 12 – Potenciální ohroženost pĤdy vČtrnou erozí

LEGENDA ^WZsE1,ZE/D ^dW>E MAPOVÝ PODKLAD©VÚMOP, 2015

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PģDY VċTRNOU EROZÍ 1 3 4

Kód 1 2 3 4 5 6

Koeficient ohrožení <4 4,1 – 7 7,1 – 11 11,1 – 17 17,1 – 23 > 23,1

StupeĖ ohrožení bez ohrožení pĤdy nepatrnČ ohrožené pĤdy mírnČ ohrožené pĤdy ohrožené pĤdy silnČ ohrožené pĤdy nejohroženČjší

215

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 5. 6. Dobývání nerostĤ Území mČsta PlznČ leží na rozhraní dvou regionálnČ-geologických jednotek. SlabČ metamorfované krystalinické a vyvĜelé horniny neoproterozoika stĜedoþeské oblasti vystupují zejména v jihovýchodní þásti mČsta PlznČ a tvoĜí je pĜevážnČ fylitické bĜidlice, droby, bazalty (spility) a tufy. Tyto horniny tvoĜí také podloží sedimentĤm mladšího paleozoika plzeĖské pánve v severozápadní þásti mČsta. Tektonické pásmo oddČlující obČ jednotky probíhá jihojihozápadním smČrem pĜibližnČ podél toku Ĝeky Radbuzy. Sedimenty plzeĖské pánve dosahují na území mČsta mocností nČkolika stovek metrĤ a dČlí se do þtyĜ souvrství. TvoĜí je zejména arkózovité pískovce, slepence, jílovité prachovce, uhelné sloje a jílovce s polohami tufĤ a vápencĤ. Terciérní sedimenty Ĝíþních náplavĤ vytváĜejí nepravidelné, plošnČ rozsáhlé akumulace pískĤ a štČrkĤ zejména v jižní þásti mČsta, kde dosahují mocnosti až nČkolika desítek metrĤ. Znaþná þást území mČsta je pokryta jen nČkolik metrĤ mocnou vrstvou Ĝíþních náplavĤ uložených v rĤzných etapách vývoje údolí Ĝeky Berounky bČhem kvartéru. Souþasné aktivní záplavové území pĜedstavuje pĜes kilometr široká údolní niva podél toku Ĝeky Mže. Spraše a sprašové hlíny tvoĜí nepravidelné, plošnČ velmi omezené a jen nČkolik metrĤ mocné výskyty þasto pĜekryté navážkami, které pokrývají znaþnou þást plochy v centrální þásti mČsta. Na správním území mČsta PlznČ se nachází stará dĤlní díla (PlzeĖ – Božkov, PlzeĖ – Bílá Hora, PlzeĖ – Bílá Hora 2, PlzeĖ – Lobzy), kde se v minulosti tČžil pyrit, železné rudy, jíly, ale hlavnČ þerné uhlí. Územní plán respektuje ochranu ložisek nerostných surovin (Bukovec, Dolní Vlkýš, Lhota u DobĜan, Litice u PlznČ – Dubová Hora). Stanovené dobývací prostory Koterov - netČžený (2_46 Koterov – krajina), Bukovec – netČžený (4_47 Chlum – ZábČlá), Litice – tČžený (6_9 Lom Dubová hora), Lhota u DobĜan – netČžený (10_7 Lhota – krajina), Dolní Vlkýš netČžený (9_8 Dolní Vlkýš – krajina) jsou graficky vyjádĜeny transformací na budoucí plochu (návrat do lesních pozemkĤ a pĜírodních ploch s možným podílem rekreace bez zvláštního vybavení), pĜestože tČžba a následná rekultivace bude probíhat mnohdy ještČ desítky let. ZároveĖ pĜedstavují rezervu ÚSES. Územní plán dále respektuje poddolovaná území (Dolní Vlkýš – Malesice, Lobzy, Bolevec Senec, Božkov, PlzeĖ – Lochotín, PlzeĖ 3 – Doudlevce, PlzeĖ - ýernice, KĜimice), chránČná ložisková území (Dolní Vlkýš, Lhota u DobĜan) a tČžené ložisko nevyhrazeného nerostu (SkvrĖany – Valcha). Hranice dobývacích prostorĤ, chránČných ložiskových území a ložisek nerostných surovin s plošným zákresem jsou uvedeny ve výkrese þ. 1 OdĤvodnČní - Koordinaþní výkres, kde jsou i území s nebezpeþím vlivĤ z poddolování.

216

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 13 – Plochy tČžby

LEGENDA ^WZsE1,ZE/D ^dW>E W>K,z^ZK1>E|DWp^KDszh/d1 ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ


W>K,z^D1aEKzdE͖KE^<,KszsE1͖Zhs|ZKz͖s|ZKz^<>KsE1 K|sE1EZK^dp ƉůŽĐŚǇ ƐƚĂďŝůŝǌŽǀĂŶĠ

K|s1WZK^dKZͲd E| K|s1WZK^dKZͲEd E| ,ZE E>K/^K/^KaE|DKsEjD1

217

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 5. 10. Hlukové zatížení Podle Strategické hlukové mapy silnic a železnic a podle aktuální studie „PoĜízení hlukové mapy mČsta PlznČ pro úþely zpracování nového územního plánu“ (EKOLA group, spol. s r. o., 4/2013) jsou zátČži zdraví škodlivým hlukem v Plzni vystaveny tisíce obyvatel žijící v blízkosti významných komunikací a železniþních tratí. Ke zmírnČní této zátČže pĜispČje snižování intenzit dopravy, realizace tichých povrchĤ na komunikacích, regulace nejvyšší dovolené rychlosti, zlepšování plynulosti dopravního proudu nebo snižování emisních parametrĤ vozidel. Ke snižování hlukové zátČže ze železnice pĜispívá postupná rekonstrukce a modernizace tratí, instalace protihlukových prvkĤ, lepší údržba tratí a snižování emisních parametrĤ vozĤ. Budování technických protihlukových opatĜení uvnitĜ mČsta je vČtšinou nevhodné, protihlukové stČny se realizují mimo úseky s tČsným obestavČním. UvnitĜ mČsta se uplatĖují bariérové domy, zmČny dispozice bytĤ, speciální okna atd. Obytné stavby, stavby pro zdravotnictví a školství není vhodné umisĢovat podél hlukovČ zatížených úsekĤ komunikací. Územní plán vytváĜí pĜedpoklady pro eliminaci škodlivých úþinkĤ hluku na obyvatelstvo vhodným rozmístČním ploch s rozdílným zpĤsobem využití, u automobilové dopravy pak rozvojem komunikaþní sítČ tak, aby došlo ke snížení intenzit na komunikacích v tČch þástech mČsta, kde je hluk z dopravy nejvíce obtČžující. Navržené úseky komunikaþní sítČ, zejména mČstského okruhu, umožĖují rozložení dopravy do více tras. Návrh charakterĤ komunikaþní sítČ dopravnČ zvýhodĖuje tangenciální trasy a znevýhodĖuje trasy procházející stĜedem mČsta. Návrh komunikaþní sítČ tak vytváĜí pĜedpoklady pro snížení dopravních zátČží v intenzivnČ zastavČných lokalitách a také tam, kde sevĜený uliþní prostor neumožĖuje chránit stávající bytové objekty dodateþnými protihlukovými stČnami. 7. 5. 11. ýistota ovzduší Na imisní zátČži mČsta PlznČ se zásadním zpĤsobem podílejí rostoucí emise z dopravy. KromČ dopravy a plošných zdrojĤ (lokální topeništČ) se uplatĖují velké a zvláštČ velké stacionární prĤmyslové, energetické a technologické zdroje. Mezi nejvýznamnČjší zdroje zneþišĢování ovzduší patĜí organizace PlzeĖská teplárenská, a.s. a PlzeĖská energetika a.s. Hlavními dopravními zdroji je dálnice D5 a intravilánové komunikace v Plzni (I/20, I/26, I/27). Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovnČž aktuální meteorologické podmínky. Je vymezena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitĤm pro ochranu zdraví (cílový imisní limit pro benzo(a)pyren). „Program ke zlepšení kvality ovzduší mČsta PlznČ“ stanoví okruh opatĜení, z nichž nČkterá mají vazbu na územní plán, zejména Ĝešení dopravy a energetiky. Územní plán vytváĜí pĜedpoklady pro zlepšení stavu ovzduší v nejvíce zasažených oblastech mČsta rozvojem komunikaþní sítČ. Navržené úseky komunikaþní sítČ, zejména mČstského okruhu, umožĖují rozvedení þásti dopravních zátČží mimo centrum mČsta. SouþasnČ stanovením charakterĤ jednotlivých úsekĤ návrh dopravnČ zvýhodĖuje tangenciální trasy oproti radiálním trasám procházejícím stĜedem mČsta. Tím jsou vytvoĜeny pĜedpoklady k poklesu emisí z automobilové dopravy tam, kde imisní zatížení mČsta dosahuje nejvyšších hodnot. Rozvoj komunikaþní sítČ návrhem mČstského okruhu a dalších tangenciálních tras vytváĜí alternativní propojení k dnešním komunikacím, které prochází centrem mČsta. Nabídkou 218

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ objízdných tras se vytváĜí podmínky pro realizaci nízkoemisních zón a dalších regulaþních opatĜení zamČĜených na zlepšení ovzduší v nejvíce zasaženém centru mČsta. Použité podklady • Nový mČstský park „U Ježíška“ v Plzni, (DÚR, Ing. Turba, Ing. arch. Lehmann, 2008) • Obnova Lochotínského parku (DÚR, AS Hysek, 2007) • Obnova Lochotínského parku – I. etapa (DSP, AS Hysek, 2008) • Odpoþinkové místo v návaznosti na sportovnČ – rekreaþní trasu podél Mže v KĜimicích (Ing. Doležel, 2011) • Odpoþinkové místo v návaznosti na sportovnČ – rekreaþní trasu podél Mže v Malesicích (Ing. Doležel, 2011) • Odpoþinkové místo v návaznosti na sportovnČ – rekreaþní trasu podél Mže v Radþicích (Ing. Doležel, 2011) • Park Sv. JiĜí (Ing. Janþurová, Ph.D., 2010) • Park ve Slovanském údolí v Plzni - I. etapa, (DÚR, GeoVision 2006) • Park Vinice, þást A - Vinice (Ing. Doležel, 2006) • Park Vinice, þást B - Na Chmelnicích (Ing. Vízková, Ing. arch. ýervený, 2006) • PlzeĖ Bolevec – Velký rybník – rekreace hromadná v jihozápadní þásti, (ÚS, AS Hysek, 2010) • PlzeĖ lesopark Ostende, DÚR (GeoVision, 2007) • PlzeĖ – Lobzy: PovodĖový park (ATELIER FONTES, 2011) • Rozvoj rekreaþní oblasti Bolevecké rybníky, (studie proveditelnosti, AS Hysek, 2006) • Revitalizace nábĜeží Berounky – Bukovec (Ing. Kohlová, 2011) • Revitalizace nábĜeží plzeĖských Ĝek – I. Úslava (ÚKRMP – Ing. ýervená, 2008) • Revitalizace nábĜeží plzeĖských Ĝek – II. Mže (ÚKRMP – Ing. ýervená, 2009) • Revitalizace nábĜeží plzeĖských Ĝek – III. Úhlava (ÚKRMP – Ing. ýervená, 2010) • Revitalizace nábĜeží plzeĖských Ĝek – IV. Radbuza (ÚKRMP – Ing. Valentová, 2011) • Revitalizace nábĜeží plzeĖských Ĝek – V. Berounka (ÚKRMP - Ing. Valentová, 2012) • Revitalizace nábĜeží Radbuzy – ýeské údolí (Ing. arch. Zábran, Ing. Houška, Ing. arch. Nová, 2011) • Revitalizace nábĜeží Radbuzy – Malostranské jezírko (Ing. arch. Kubalík, 2012) • SportovnČ rekreaþní centrum Štruncovy sady – pivovar – Roudná - I. etapa (DÚR, Ing. arch. NČmeþek CSc., Ing. arch. NČmeþek, 2008; Valbek, 2011) • SportovnČ rekreaþní centrum Štruncovy sady – pivovar – Roudná - II. etapa (DÚR, Ing. arch. NČmeþek, 2009) • Studie rekreaþní oblasti Pytel v Plzni (Ing. Kohlová, 2011) • Studie Ĝešení odpoþinkového místa v návaznosti na sportovnČ – rekreaþní trasu podél Ĝeky Úslavy - Božkovský ostrov (AS Hysek, 2009) 7. 6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zpĤsobem využití s urþením pĜevažujícího úþelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, pĜípustného využití, nepĜípustného využití, popĜípadČ podmínČnČ pĜípustného využití tČchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspoĜádání, vþetnČ základních podmínek ochrany krajinného rázu (napĜíklad výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemkĤ v plochách) 7. 6. 1. ýlenČní území mČsta na lokality Z akcentace a jasného pojmenování urbanistické struktury vychází územní plán zejména pĜi þlenČní mČsta na lokality (týká se logicky zastavČného území a odvozenČ zastavitelných ploch, þlenČní na lokality krajinné vychází ze struktury a charakteru krajiny). Tento princip rozdČlení na logické urbanisticko - architektonické celky není v Plzni rozhodnČ úplnou 219

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ novinkou. Už pĜi tvorbČ pĜedchozího územního plánu bylo území PlznČ þlenČno z hlediska urbanistické koncepce (samozĜejmČ, že i zde byla jedním z urþujících momentĤ urbanistická struktura zástavby, nebylo to však zdaleka kriterium jediné, rozhodující) na jednotlivé mČstské sektory. Ty byly ale podstatnČ rozsáhlejší a na rozdíl od lokalit, s nimiž pracuje „nový“ územní plán, nemČly v podstatČ jednotnou urbanistickou strukturu, nýbrž se skládaly z více rĤznorodých þástí, tedy z území s odlišnou strukturou. Lokalita se tedy nyní stává základní skladebnou jednotkou nového územního plánu (Územního plánu PlzeĖ), která je vymezena na základČ stejné nebo podobné struktury zastavČní a krajinné morfologie s pĜihlédnutím k pĜevažujícím þinnostem, zpĤsobu využití (dĜíve funkþnímu využití) v území. Hranice lokalit jsou vedeny pĜedevším (ne však vždy, záleží na konkrétní poloze) v osách významných komunikací a dále jsou tvoĜeny zpravidla významnými liniovými bariérami nebo výraznými liniovými prvky (Ĝeka, svah apod.). V odĤvodnČných pĜípadech naopak komunikace se spoleþenskou funkcí tvoĜí urbanistické osy lokalit. ObdobnČ v krajinném zázemí mČsta silnice lokalitami þasto prochází aniž by je dČlily, neboĢ vymezení lokalit vychází z krajinného charakteru území. Typickou þástí mČsta, kde jsou hranice lokalit vedeny v osách významných komunikací, je Severní PĜedmČstí (rozhraní mezi lokalitou 1_29 SídlištČ Košutka a lokalitou 1_28 SídlištČ Bolevec, lokalitou 1_28 SídlištČ Bolevec a lokalitou 1_30 SídlištČ Lochotín). PĜíkladem, kdy komunikace s významnou spoleþenskou funkcí tvoĜí osu lokality (tedy naopak nikoli hranici), je Americká ulice, tvoĜící osu lokality 3_1 Americká, byĢ to není osa ve stĜedu lokality. Lokality jsou vymezeny na celém správním území mČsta a zahrnují dva základní typy: zastavitelné – mČstské a nezastavitelné – krajinné. Lokalitou (zastavitelnou) mČstskou se rozumí logický urbanisticko-architektonický celek se shodnou nebo obdobnou strukturou zástavby, kulturnČ-historickou identitou, typickou morfologií terénu, obdobným zpĤsobem využití a mírou stability. Lokalitou (nezastavitelnou) krajinnou se rozumí logický krajinný celek s obdobným pĜevažujícím krajinným charakterem. Lokality jsou provČĜeny z hlediska jejich charakteru, významu, struktury zástavby nebo krajiny, napojení na dopravní a technickou infrastrukturu a z hlediska rozsahu veĜejného vybavení. Územním plánem se stanovují požadavky na rozvoj lokalit a ochranu a rozvoj jejich hodnot. Lokality jsou uspoĜádány v rámci jednotlivých obvodĤ podle abecedy, nejprve jsou Ĝazeny lokality zastavitelné ve všech obvodech, následnČ krajinné ve všech obvodech. Zastavitelné, resp. pĜestavbové – transformaþní plochy v „mateþních“ lokalitách jsou znaþeny malými písmeny a až e (napĜ. 1_38a, b, c, d Vinice sever), v nČkterých pĜípadech tvoĜí samostatnou lokalitu jen zastavitelná plocha (napĜ. 1_42 Zóna Karlovarská), pĜípadnČ plocha pĜestavbová – transformaþní (napĜ. 2_9 Slovany). 7. 6. 2. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zpĤsobem využití – zpĤsob využití 7. 6. 2. 1. Plošné uspoĜádání – základní ustanovení Územní plán þlení celé správní území mČsta PlznČ v souladu s potĜebami mČsta a v souladu s ustanoveními § 43 Stavebního zákona a s ustanoveními § 3 a 4 vyhlášky þ. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, na jednotlivé plochy s rozdílným zpĤsobem využití (dále jen „plochy“). Plochy jsou vymezeny s ohledem na jejich specifický charakter za úþelem stanovení podmínek urbanistického nebo krajináĜského uspoĜádání a zpĤsobu využití tak, aby byly naplnČny cíle a úkoly územního plánování (§ 18 a 19 stavebního zákona).

220

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Plochy s rozdílným zpĤsobem využití jsou vymezeny podle stávajícího nebo požadovaného zpĤsobu využití ke stanovení územních podmínek, zejména pro vzájemnČ se doplĖující, podmiĖující nebo nekolidující þinnosti, pro stanovení ochrany veĜejných zájmĤ v tČchto plochách, jakými jsou pĜedevším ochrana pĜírodního a kulturního dČdictví, civilizaþních, architektonických a urbanistických hodnot. Pro jednotlivé plochy jsou stanoveny podmínky využití území. Plochy jsou vymezeny s pĜihlédnutím k úþelu, podrobnosti popisu a þitelnosti zobrazení zpravidla o rozloze vČtší než 2000 m2 dle § 3, odst. 1 vyhlášky þ. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znČní vyhlášky þ. 431/2012 Sb. Územní plán je metodicky Ĝešen tak, aby – vzhledem k velikosti statutárního mČsta PlznČ, které je þtvrtým nejvČtším mČstem ýeské republiky - byla zachována pĜedevším pĜehlednost a srozumitelnost jeho koncepþního Ĝešení. To je také jeden z dĤvodĤ, proþ je použito k þlenČní a popisu mČsta podle zpĤsobu využití celkem 14 ploch s rozdílným zpĤsobem využití. Tento poþet ploch, který postihuje charakter mČsta, jeho uspoĜádání a zpĤsob využití (dĜíve funkce, funkþní využití) je odpovídající a umožĖuje dostateþnou diverzifikaci území pĜi zachování jasného koncepþního Ĝešení. Z hlediska zastavitelnosti lze tyto plochy rozdČlit do 2 základních skupin: 1. Do zastavitelného území patĜí následující plochy s rozdílným zpĤsobem využití: -

plochy rekreace; plochy obþanského vybavení; plochy smíšené obytné; plochy obchodu, služeb a výroby; plochy dopravní infrastruktury – železnice; plochy technické infrastruktury – vodárna, þistírna odpadních vod; plochy výroby a skladování plochy specifické – obrana a bezpeþnost státu.

Ve skupinČ 1 jsou použity plochy s rozdílným zpĤsobem využití odpovídající § 5, § 6, § 8, § 9, §10 a § 11 vyhlášky þ. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znČní vyhlášky þ. 431/2012 Sb.; dále je zde definována v souladu s § 3, odst. 4 výše uvedené vyhlášky další plocha s rozdílným zpĤsobem využití, a to „Plochy obchodu, služeb a výroby“. DĤvodem pro stanovení této další plochy je specifický zpĤsob využití a charakter území zejména pĜi kapacitních komunikacích na okraji mČsta, kde jsou situována velká obchodní centra, služby a lze zde situovat i nČkteré výrobní objekty; jedná se zpravidla o typické pĜímČstské obchodní zóny. V závislosti na situaci na realitním trhu zde dochází rovnČž ke zmČnČ využití objektu z obchodu na výrobu a naopak bez negativního vlivu na území. 2. Do nezastavitelného území patĜí následující plochy s rozdílným zpĤsobem využití: -

plochy vodní a vodohospodáĜské; plochy zemČdČlské; plochy lesní; plochy pĜírodní; plochy tČžby; plochy parkĤ.

Ve skupinČ 2 jsou použity plochy s rozdílným zpĤsobem využití odpovídající § 13, § 14, § 15, § 16 a § 18 vyhlášky þ. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znČní 221

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ vyhlášky þ. 431/2012 Sb.; dále je zde stanovena v souladu s § 3, odst. 4 výše uvedené vyhlášky další plocha s rozdílným zpĤsobem využití, a to „Plochy parkĤ“. DĤvodem pro stanovení této další plochy je dostateþná ochrana zásadních parkĤ na území mČsta, které jsou vymezeny jako samostatné lokality. Tyto parky nejsou vzhledem ke svojí dĤležitosti zobrazeny jako pĜekryvná vrstva veĜejných prostranství, pĜesnČji jako veĜejné prostranství s pĜevahou parkových ploch. V souladu § 19 vyhlášky þ. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znČní vyhlášky þ. 431/2012 Sb. je dále vymezena plocha s rozdílným zpĤsobem využití „Plochy specifické – obrana a bezpeþnost státu“. 7. 6. 2. 2. Podmínky pro využití ploch s rozdílným zpĤsobem využití Územní plán stanovuje v souladu s platnou legislativou pro jednotlivé plochy s rozdílným zpĤsobem využití hlavní, pĜípustné a nepĜípustné využití, kdy platí: 1. hlavní využití - þinnosti, stavby a zaĜízení urþují pĜevažující (hlavní) zpĤsob využití plochy a spoluvytváĜejí její charakter. 2. pĜípustné využití - þinnosti, stavby a zaĜízení doplĖují hlavní zpĤsob využití plochy, pĜispívají k její pokud možno optimální skladbČ a spoleþnČ s hlavním využitím spoluvytváĜejí její charakter, nejsou plošnČ a významovČ rozhodující. 3. nepĜípustné využití - þinnosti, stavby a zaĜízení neodpovídají hlavnímu ani pĜípustnému využití plochy a jsou v rozporu s jejím charakterem. Pro plochy s rozdílným zpĤsobem využití jsou v regulativech zpĤsobu využití uvedeny nČkteré typické - charakteristické pĜíklady hlavního, pĜípustného a nepĜípustného využití, precizace a výklad jednotlivých staveb a zaĜízení je uvedeno ve „Vymezení pojmĤ“ (viz požadavek Zadání, kap. D). Pojmy jsou precizovány pro konkrétní podmínky PlznČ, je využito více než 15 let zkušeností s pĜedcházejícím územním plánem, souþasnČ je reagováno na souþasné trendy v územním plánování a fungování spoleþnosti obecnČ. PĜípadné další þinnosti, stavby a zaĜízení, které neodpovídají žádnému zpĤsobu využití v konkrétní ploše s rozdílným zpĤsobem využití, je tĜeba vždy porovnat s hlavním využitím této plochy a posoudit jejich sluþitelnost s ním. PĜi tvorbČ regulativĤ zpĤsobu využití byla peþlivČ a podrobnČ zvážena pĜípustnost nČkterých „nových“ a „problémových“ staveb a zaĜízení (viz požadavek Zadání, kap. D), napĜ. hĜbitovĤ pro drobné zvíĜectvo, chovu koní, fotovoltaických elektráren. Regulativy zpĤsobu využití pro jednotlivé plochy s rozdílným zpĤsobem využití stanovují pĜípustnost/nepĜípustnost tČchto položek. Pokud se týká „nového“ využití „hĜbitovu pro drobné zvíĜectvo“, je jeho umístČní možné v rámci stávajícího areálu „Útulku zvíĜat“ v lesním masivu vedle Borských polí – vymezená samostatná plocha s rozdílným zpĤsobem využití „obþanské vybavení“. UmístČní reklam je mimo mČĜítko územního plánu mČsta velikosti PlznČ, územní plán je tedy neĜeší. UmístČní konkrétní þinnosti, stavby a zaĜízení musí být vždy v souladu s koncepcí rozvoje lokality a ochrany a rozvoje hodnot lokality.

222

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 6. 3 Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zpĤsobem využití prostorové uspoĜádání 7. 6. 3. 1. Prostorové uspoĜádání – základní ustanovení DĤvodem je stanovení podmínek v mČĜítku územního plánu pro rozhodování o využití v území. 7. 6. 3. 2 Prostorové uspoĜádání – umisĢování výškových staveb Podkladem pro prostorové uspoĜádání, resp. pro výškové Ĝešení nové zástavby, které je stanoveno v podmínkách pro další rozvoj jednotlivých lokalit, jsou výškové hladiny zástavby na území mČsta. Území mČsta je þlenČno podle výškových hladin do ploch s obdobnou výškovou hladinou. Výšková hladina platí pro pĜevážnou vČtšinu objektĤ v území; v jedné ploše se shodnou výškovou hladinou tedy mohou existovat jednotlivé objekty, jejichž výšky se pomČrnČ podstatnČ liší! Pozor, tyto plochy se shodnou výškovou hladinou nejsou totožné s lokalitami! Rozhodující pro stanovení výšky nové zástavby je vždy mČĜítko a harmonický kontext území. Do ploch se shodnou výškovou hladinou je þlenČno pouze urbanizované – mČstské – zastavČné území. DĤraz v þlenČní na jednotlivé výškové hladiny je položen na souvislé kompaktní území s pĜedevším obytnou a smíšenou zástavbou, ve kterém je možno definovat jednotlivé plochy s obdobnou pĜevažující výškovou hladinou. Konkrétní þlenČní území podle výškových hladin není zpracováno pro území výškovČ nejednotná, nestabilizovaná. Jedná se pĜedevším o výrobní, prĤmyslové a dále sportovní areály a obdobná území. Z hlediska úmČrného detailu þlenČní území, v souladu se smyslem a zákonnými požadavky na územní plán, nejsou vyznaþeny jednotlivé objekty, pĜípadnČ skupiny objektĤ, které definovanou výškovou hladinu pĜekraþují. Toto se týká napĜ. kostelĤ a dalších výškových dominant. V následující tabulce jsou definovány jednotlivé výškové hladiny, které jsou zobrazeny v grafické þásti OdĤvodnČní, ve Schématu A – Výškové þlenČní. Tabulka þ. 1 – výškové hladiny poþet NP do 3

výška absolutní (v metrech) 0 – 10,0

poznámka konstrukþní výška (k. v.) obvyklá pro rodinné domy, obytné stavby – cca 3 m

do 6

10,1 – 22,0

konstrukþní výška (k. v.) obvyklá pro obytné stavby – cca 3 m, ve starší zástavbČ vyšší – cca 3,30 m, vyšší k. v. parteru

223

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ do 8

22,1– 27,0

konstrukþní výška (k. v.) obvyklá pro obytné stavby – cca 3 m, progrese pro administrativu

do 12

27,1 – 40,0

konstrukþní výška (k. v.) vyšší – více než 3 m

pĜes 12

nad 40,0

konstrukþní výška (k. v.) vyšší – více než 3 m

Výškové dominanty Na území mČsta se nacházejí výškové a architektonické dominanty, které ovlivĖují podmínky prostorové regulace, zejména výškové Ĝešení nové zástavby. Jejich spolupĤsobení musí být vnímáno pĜi posuzování konkrétních zámČrĤ a podle jejich typu musí být respektovány. Dominanty je možné þlenit do nČkolika následujících kategorií: Ɣ Ɣ Ɣ Ɣ Ɣ Ɣ

Architektonické výškové dominanty (AVD) Architektonické dominanty (AD) Administrativní a bytové domy (ABD) PrĤmyslové vČže a komíny (PVK) Telekomunikaþní a radioreléové vysílaþe (TRV) Rozhledny

Za nejdĤležitČjší a zároveĖ nejvýznamnČjší architektonicko-urbanistickou výškovou dominantu mČsta PlznČ je nutno jednoznaþnČ považovat chrám sv. BartolomČje na námČstí Republiky, na jehož vČž je orientována síĢ pĤvodních tereziánských silnic, která tvoĜí dnes významné komunikaþní radiály. Tato sakrální stavba je viditelná ze všech výrazných vyhlídkových bodĤ a proto je nutné ji pohledovČ upĜednostĖovat. Tabulka þ. 2 - Stávající výškové a architektonické dominanty výška stavby

þíslo

kategorie

1 2

ABD AVD

3

AVD

4

AVD

5

AVD

kostel Církve þeskoslovenské husitské - sbor Karla Farského kostel Církve þeskoslovenské husitské - mistra Jana Husa

6

AVD

kostel sv. Jana Nepomuckého

63 m

7

AVD

57 m

8 9

AVD AVD

kostel Panny Marie RĤžencové kostel sv. Martina a Prokopa v Lobzích kostel sv. Petra a Pavla v Liticích rozhledna Chlum u PlznČ vodárenská vČž v areálu pivovaru

25 m 50 m

10 11

AVD AVD

název stavby

BCB – development, Anglické nábĜeží Židovská Synagoga - Klatovská ul. chrám sv. BartolomČje

224

60 m 62 m 102,6 m

nadmoĜská umístČní (GPS) výška

352 m.n.m.

49°44'45.7"; 13°22'59.17" 49°44'48.08";13°22'22.16" 49°44'50.665",13°22'38.1 94" 49°44'41.884", 13°22'20.421" 49°44'22.835", 13°21'59.124" 49° 44' 18.00", 13° 22' 17.00" 49°44'10.19"; 13°23'34.26" 49°44'27.49"; 13°24'33.42 49°41'42.8"; 13°21'11.22"

416 m.n.m.

49°46'2.71"; 13°25'50.07" 49°45'5.33"; 13°23'27.97"


12

AVD

13

AD

kostel sv. Anny - Bezruþova

14

AD

kostel sv. JiĜí v Doubravce

15 16

AD AD

kostel Nanebevzetí Panny Marie kostel sv. Mikuláše

17

AD

18

AD

kostel sv. JiĜí v Malesicích farní sbor þeskobratrské církve evangelické - KorandĤv sbor

19

AD

evangelická církev Metodistická

20

AD

zámek v Malesicích

21

AD

zámek v KĜimicích

22

AD

„zámeþek“ u Radþic

23

AD

bývalý pivovar Prior na Bílé HoĜe

24 25

AD AD

bývalý pivovar v KĜimicích základní škola v Liticích

26

AD

Lobkowiczká hrobka

27

AD

Západoþeské muzeum

28

AD

29

AD

Divadlo J. K. Tyla Okresní soud PlzeĖ mČsto, Šumavská ul.

30

AD

Hlavní nádraží ýD

31

AD

vČznice na Borech

32

PVK

kostel Všech Svatých

komín Škoda PlzeĖ

33

PVK

34

PVK

35

PVK

36

TRV

komín Teplárna PlzeĖ komín v areálu papírny na Slovanech osvČtlení fotbalového stadionu, Štruncovy sady kontrolní mČĜící vČž ýTÚ u TESCA, Rokycanská

37 38

TRV TRV

vysílaþ v ýernicích Sylvánský vysílaþ

39

TRV

175 m

vysílaþ - Studentská

40

TRV

vysílaþ - Rokycanská

41

TRV

vysílaþ - Valík

42

TRV

vysílaþ - Litice - Dvorská

12 m

225

49°45'30.52"; 13°22'46.37" 49°44'43.76"; 13°22'32.99" 49°45'48.86", 13°24'48.92" 49°44'44.02"; 13°22'43.98" 49°44'21.14"; 13°23'7.62" 49°46'17.195", 13°18'7.359" 49°44'43.461", 13°22'53.788" 49°44'43.95"; 13°22'13.26" 49°46'15.221", 13°18'9.653" 49°45'30.717", 13°18'23.303" 49°45'30.102", 13°20'21.866" 49°46'7.535", 13°24'23.893" 49°45'29.17", 13°18'35.979" 49°42'0.473",13°21'8.132" 49°44'58.79",13°17'55.77 9" 49°44'41.919",13°22'44.8 32" 49°44'43.774",13°22'24.6 81" 49°44'42.013",13°23'15.9 36" 49°44'36.093",13°23'18.7 05" 49°43'23.244",13°21'33.3 52" 49°44'22.32"; 13°20'39.29" 49°45'15.91"; 13°23'55.75" 49°44'7.128", 13°23'8.249" 49°45'0.28"; 13°23'7.49" 49°44'42.511", 13°26'6.823" 49°41'23.382", 13°25'37.88" 49°46'10.6"; 13°20'51.58" 49°46'28.762", 13°21'8.314" 49°44'46.554", 13°26'39.487" 49°41'1.279", 13°24'58.591" 49°42'18.68", 13°20'13.254"


43

TRV

44

TRV

vysílaþ – Litice - u pĜehrady vysílaþ Vodafone - Bory, pĜi Folmavské

45

TRV

vysílaþ Bílá Hora - ul. 28. Ĝíjna

35 m

49°42'39.25"; 13°21'45.61" 49°43'47.79"; 13°19'32.49" 49°46'50.634", 13°24'36.107"

Obrázek þ.2: PĜíklad umístČní administrativní výškové budovy v centrální oblasti mČsta

226

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 1 - Výškové dominanty

#

*

* * #

# #

* #

*

#

# *

##

* *

# *

#

*

>'E ^WZsE1,ZE/D ^d ƉůŽĐŚǇ ǌĂƐƚĂǀŝƚĞůŶĠ


W>K,zKzdE͕KE^<,KszsE1͕ s|ZKz͕^<>KsE1͕K,Kh^>h jD1WKD1EE s,KEWZKs|a
#* *

Kϯ͘EW;ϬͲϭϬDͿ Kϲ͘EW;ϭϬ͕ϭͲϮϮDͿ Kϴ͘EW;ϮϮ͕ϭͲϮϳDͿ KϭϮ͘EW;Ϯϳ͕ϭͲϰϬDͿ W\^ϭϮ͘EW;хϰϬDͿ s|a/EE:EKdE

227

s|a
ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Ve schématu A. Výškové þlenČní v grafické þásti OdĤvodnČní jsou vyznaþena místa a smČry dĤležitých pohledĤ vþetnČ panoramatických a místa rozhledĤ. Z tČchto míst je tĜeba provČĜit konkrétní zámČry, které svojí výškou pĜekroþí výškovou hladinu zóny, ve které mají být realizovány. Tabulka þ. 3 - panoramatické pohledy þíslo

název vyhlídky

nadmoĜská výška

1

Sylvánský vrch

402 m n. m.

2

Mikulka

378 m n. m.

3

Nad Roudenskými lomy

4

Chlum

5

Vyhlídka Švabiny

6

U þernického hĜbitova

7

Litice

8 9

Kotíkovská ulice Nad Koterovem (paraglidingová plošina)

10

Nad Božkovem

402 m n. m.

charakter pohledu pohled na panorama celého mČsta od severu pohled na podstatnou þást panoramatu mČsta od severovýchodu dílþí pohled na panorama mČsta od severovýchodu panoramatický výhled na území mČsta a do krajiny/z rozhledny pohled na podstatnou þást panoramatu mČsta od východu pohled na þást panoramatu mČsta od jihovýchodu pohled na þást panoramatu mČsta od jihu dílþí pohled na panorama mČsta, významný pohled na katedrálu sv. BartolomČje pohled na panorama mČsta od JV Vyhlídka, pohled na þást panoramatu mČsta od JV

Obrázek þ. 1: PĜíklady dĤležitých panoramatických pohledĤ

Panoramatický pohled z pohledového místa – Sylvánský vrch

Panoramatický pohled z pohledového místa – Vyhlídka Švabiny

228

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Schéma þ. 2 – Výškové stavby, místa dĤležitých pohledĤ

!

(

! !

!

!

!

( (

! ! !

! !

!

(

!

! !

!

! !

(

( !

! ! !

! !

!

! !

!

!

>'E ^WZsE1,ZE/D ^d ƉůŽĐŚǇ ǌĂƐƚĂǀŝƚĞůŶĠ


W>K,zKzdE͕KE^<,KszsE1͕ s|ZKz͕^<>KsE1͕K,Kh^>h jD1WKD1EE s,KEWZKs|a
Kϯ͘EW;ϬͲϭϬDͿ Kϲ͘EW;ϭϬ͕ϭͲϮϮDͿ

WK,>Ks KD/EEdE1WZs< !

! (

Kϴ͘EW;ϮϮ͕ϭͲϮϳDͿ

D1^dKp>/d,KWK,>h^D Z WK,>h D1^dKp>/d,KWEKZDd/<,KWK,>h

KϭϮ͘EW;Ϯϳ͕ϭͲϰϬDͿ W\^ϭϮ͘EW;хϰϬDͿ

D1^dKZK,>h

s|a/EE:EKdE

229

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ UmisĢování výškových staveb Z hlediska prostorového uspoĜádání mČsta a kompozice je dĤležité umisĢování výškových staveb. Pro jejich umisĢování byly na základČ podrobných prĤzkumĤ definovány specificky pro území mČsta PlznČ následující pojmy: výšková stavba – je taková stavba, jejíž celková výška od úrovnČ pĜilehlého terénu pĜesáhne 40 m. Poþet nadzemních podlaží není rozhodující. výšková hladina zástavby – výška zástavby od úrovnČ pĜilehlého terénu ke hĜebeni stavby u staveb se sedlovou, valbovou a polovalbovou stĜešní konstrukcí, k atice u staveb s plochou stĜechou, u vČžových þi komínových objektĤ k nejvyššímu bodu. stabilizované územní celky – logicky vymezené souvislé území s uceleným charakterem zástavby pĜedevším obytné a smíšené, kde je možno definovat stabilizovanou obdobnou výškovou hladinu. nestabilizované územní celky – jedná se o území s rĤznorodou až chaotickou zástavbou, výškovČ nejednotná, kde nelze urþit obdobnou výškovou hladinu. nízkopodlažní zástavba venkovského a pĜímČstského charakteru – území se zástavbou pĜevážnČ rodinnými domy a venkovskými usedlostmi. území vyhlášené mČstské památkové rezervace (MPR) MČstská památková rezervace PlzeĖ území vyhlášené mČstské památkové zóny (MPZ) MČstská památková zóna Bezovka, Lochotín území vyhlášené vesnické památkové rezervace (VPR) Vesnická památková rezervace Božkov, ýernice, Koterov území vyhlášené vesnické památkové zóny (VPZ) Vesnická památková zóna Lobzy, Bolevec, Bukovec, ýervený Hrádek, KĜimice, Radþice, Újezd

PĜípustnost umisĢování výškových budov V územním plánu je stanoveno, kde je výstavba výškových staveb nepĜípustná pĜedevším z dĤvodĤ urbanisticko-architektonických a dále z dĤvodu památkové ochrany území. Jedná se jednoznaþnČ o území vyhlášené MČstské památkové rezervace, mČstských památkových zón, vesnických památkových rezervací a vesnických památkových zón. Jakákoli zmČna výškového charakteru budovy nebo zmČna tvaru stĜešní roviny v tČchto územích podléhá individuálnímu posouzení OPP MMP. UmisĢovat výškové stavby je dále nepĜípustné v území se stávající a navrhovanou nízkopodlažní zástavbou, pĜevážnČ rodinnými domy - viz þást 6. 3. 1. Koncepce rozvoje lokalit a ochrany a rozvoje jejich hodnot. V územním plánu je dále vymezeno území, kde je za splnČní urþitých podmínek výstavba výškových staveb pĜípustná. Jedná se o území, které není vymezeno jako oblasti, ve kterých jsou výškové stavby nepĜípustné. UmístČní výškových staveb je zde podmíneþnČ pĜípustné se zvýšeným dĤrazem na provČĜení pĜípustnosti.

230

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ PĜípustnost výškových staveb v tomto území musí být odĤvodnČna na základČ splnČní následujících kritérií: a) posouzení výškové stavby z hlediska urbanistické koncepce území a struktury zástavby dĤvodem je, aby stavba/soubor staveb byla vhodnČ zapojena do stávající struktury zástavby a urbanistické koncepce lokality; dĤvodem je, aby stavba/soubor staveb nenarušovala stabilizované územní celky a nevytváĜela disharmonii v území. b) posouzení výškové stavby z hlediska širších vztahĤ ve mČstČ dĤvodem je, aby stavba/soubor staveb prokázala zákresem do vybraných panoramatických fotografií vhodnost mČĜítka a estetické pĤsobení navrhované stavby (podle lokalizace jak vnitĜní, tak vnČjší panorama); dĤvodem je, aby stavba/soubor staveb prokázala zákresem do vybraných fotografií, že nejsou porušeny významné mČstotvorné pohledy (pĜedevším do centra mČsta, na vČž kostela sv. BartolomČje, na dĤležité mČstské architektonické dominanty – Hlavní nádraží, Divadlo J. K. Tyla, kostely apod.). Pozn.: Zákresy budou specifikovány pro jednotlivé stavby individuálnČ podle jejich charakteru a polohy. c) posouzení výškové stavby ve 3D modelu dĤvodem je, aby výstupem posouzení stavby/souboru staveb ve 3D modelu byla vhodnost umístČní navrhovaného objektu do stávající zástavby a pohledy z jednotlivých pĜedem daných stanovišĢ. Pozn.: Zvýšená pozornost a nároky na posuzování výškových staveb budou kladeny na území centrální oblasti v polohách navazujících na historické jádro.

UmístČní výškových staveb v ostatních (výše nevyjmenovaných) územích je principiálnČ v zásadČ pĜípustné pouze pĜi dodržení podmínek stanovených pro novou zástavbu v jednotlivých lokalitách. Zcela zásadní dĤraz bude kladen na všechna území, sousedící s MPZ, VPR, VPZ. 7. 6. 3. 3 Koncepce rozvoje lokalit a ochrany a rozvoje hodnot lokalit OdĤvodnČní je obsaženo v samostatné složce 7.6.3.3 Koncepce rozvoje lokalit a ochrany a rozvoje hodnot lokalit.

231

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 7. Vymezení veĜejnČ prospČšných staveb, veĜejnČ prospČšných opatĜení, staveb a opatĜení k zajišĢování obrany a bezpeþnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkĤm a stavbám vyvlastnit 7. 7. 1. VeĜejnČ prospČšné stavby V souladu s § 43, odst. 1 Stavebního zákona územní plán vymezuje plochy a koridory veĜejnČ prospČšných staveb, pro které lze práva k pozemkĤm a stavbám vyvlastnit v souladu s § 170 Stavebního zákona. Podkladem pro vyvlastnČní je územní rozhodnutí, ve kterém jsou upĜesnČny dotþené pozemky, pĜípadnČ jejich þásti. Podle § 4, odst. 1 a 2 zákona þ. 184/2006 Sb., o vyvlastnČní, lze vyvlastnČní provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení úþelu vyvlastnČní, a veĜejný zájem musí být prokázán ve vyvlastĖovacím Ĝízení. Územní plán umisĢuje veĜejnČ prospČšné stavby pĜednostnČ na pozemky ve vlastnictví mČsta, kraje a ýR, eliminuje v maximální možné míĜe zásah do vlastnických práv fyzických osob. Na tČchto pozemcích jsou veĜejnČ prospČšné stavby se zásadním systémovým charakterem umisĢovány jen v pĜípadech, kdy jiné pozemky nejsou v místČ k dispozici. Dalším dĤvodem, kdy jsou veĜejnČ prospČšné stavby umisĢovány na soukromé pozemky, jsou požadavky technického rázu (napĜ. výškové kóty v pĜípadČ vodojemu). 7. 7. 1. 1. VeĜejnČ prospČšné stavby dopravní infrastruktury Územní plán vymezuje jako veĜejnČ prospČšné stavby dopravní infrastruktury: a) koridory pozemních komunikací a tramvajových tratí S-1 Sukova – Hálkova, prĤjezdní úsek silnice I/27 vþetnČ napojení do prodloužené ýermákovy ulice a kĜižovatky s Goldscheiderovou ulicí VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeb snížit dopravní zatížení Klatovské pĜerozdČlením intenzit do více tras a zajistit sbČrnou komunikaci pro napojení obslužné sítČ v oblasti Zeleného trojúhelníku. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-1. S-2 Hálkova – PĜemyslova, prĤjezdní úsek silnice I/27 VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeby snížit dopravní zatížení Klatovské pĜerozdČlením intenzit do více tras. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-2. S-3 PĜemyslova – Karlovarská, prĤjezdní úsek silnice I/27 VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeby snížit dopravní zatížení Karlovarská pĜerozdČlením intenzit do více tras. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-3. S-4 Silnice I/27, úsek TĜemošenský rybník – Orlík VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeby zajištČní vhodných parametrĤ pro zatížený úsek silnice I/27. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-4. S-5 Silnice I/20, úsek dálnice D5 – hranice mČsta VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeby zajištČní vhodných parametrĤ pro zatížený úsek silnice I/20

232


S-6

S-7

S-8

S-9

S-10

S-11

S-12

S-13

S-14

a vytvoĜení pĜedpokladĤ pro obchvat Losiné. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-5. Velenická, úsek Koterovská – Na RĤžku, prĤjezdní úsek silnice I/20 VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeby vymístČní hlavních dopravních tahĤ mimo stĜed mČsta. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-6. MČstský okruh, úsek Na RĤžku – Na Roudné, prĤjezdní úsek silnice I/20 VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeby dokompletování mČstského okruhu. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-7. MČstský okruh, úsek Plaská – Na Roudné, prĤjezdní úsek silnice I/20 VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeby dokompletování mČstského okruhu. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-8. Silnice I/20, úsek Studentská – ÚnČšovská VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeby dobudování uliþního prostoru významné ulice. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-9. Napojení lokality 1_38 Vinice sever VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby napojení rozvojové lokality 1_38 z prodloužené aleje Svobody. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-10. MČstský okruh, úsek Zborovská - Klatovská VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeby zkvalitnČní mČstského okruhu a odstranČní úrovĖového železniþního pĜejezdu. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-11. Sukova – Domažlická pĜes areál Škoda vþetnČ napojení lokalit 3_4 a 3_4a Borská a 3_68 a 3_68a Zelený trojúhelník VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeby vytvoĜení dalšího napojení Bor mimo centrum mČsta a z potĜeby napojení okolních ploch na komunikaþní síĢ. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-12. MČstský okruh, úsek Domažlická – Studentská vþetnČ rezervy na þtyĜpruh a vþetnČ napojení Radþic a Vinic VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeby dokompletování a postupného zkvalitĖování mČstského okruhu. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-13. Alej Svobody, propojení na západní þást mČstského okruhu VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeby napojení jižní þásti Severního PĜedmČstí na západní þást mČstského okruhu. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-14.

233

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ S-15

S-16

S-17

S-18

S-19

S-20

S-21

S-22

S-23

S-24

Mezi ěekami, úsek Nepomucká - U SeĜadištČ VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta a zajištČní dopravní obsluhy lokality 2_9 Kasárna Slovany. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-15. Božkov, pĜeložka silnice III/18019 VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta a z potĜeby vymístit prĤjezdnou dopravu z vesnické památkové rezervace Božkov . Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-16. MČstský okruh, Na RĤžku, úsek Koterovská - Velenická VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeby dokompletování mČstského okruhu. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-17. Rokycanská – ýervenohrádecká - HĜbitovní, propojení v lokalitách 4_11 a 4_11a HĜbitovní VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta a zajištČní dopravní obsluhy lokality 4_11a HĜbitovní. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-18. Univerzitní, propojení na silnici I/26 vþetnČ napojení Obchodní VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-19. RychtáĜka - Na Roudné - alej Svobody, silniþní systém mČsta PlznČ v oblasti Roudné VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-20. Alej Svobody, propojení na východní þást mČstského okruhu VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, a to zejména z potĜeby zajištČní vhodného napojení Severního PĜedmČstí na východní þást mČstského okruhu. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-21. Pod Mikulkou, propojení na alej Svobody VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta a zajištČní dopravní obsluhy pro lokalitu 1_41b Zavadilka. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-22. Tramvajová traĢ Klatovská - U LetištČ vþetnČ navazujících komunikací VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje systému MHD, a to zejména z potĜeby na hlavních tazích zajistit ekologicky vhodný zpĤsob MHD s dostateþnou preferencí v dopravním provozu. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-23. Nepomucká, úsek K Dráze - K Plzenci VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby zajistit dostateþný prostor pro úpravu komunikace vþetnČ podmínek pro obsluhu území, a podmínek pro pČší a cyklistickou dopravu. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-24.

234


S-26

S-27

S-28

S-29

S-30

S-31

S-32

S-33

S-34

Lochotínská, propojení na Karlovarskou VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta a zajištČní dopravní obsluhy pro lokalitu 1_7a Karlovarská. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-25. Vyhlídková, úsek Rokycanská – K Hrádku VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-26. Silnice III/18043, mimoúrovĖové kĜížení s klatovskou tratí VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta a zajištČní podmínek bezpeþnosti automobilové a železniþní dopravy. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-27. Mikulášská, úsek Americká - Rubešova VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeby vedení tramvajových linek na samostatném tČlese, tedy nezávisle na automobilové dopravČ. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-28. ÚnČšovská, propojení do okružní kĜižovatky Studentská VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta a zajištČní dopravní obsluhy pro lokalitu 1_40a a 1_40b Výrobní území Košutka. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-29. ýervenohrádecká, úsek Staroveská - pĜeložka silnice II/233 vþetnČ smíšené stezky pro pČší a cyklisty VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta a z potĜeb zajištČní podmínek bezpeþnosti pro chodce a cyklisty. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-30. Silnice III/18050, úsek Radþice – Malesice vþetnČ smíšené stezky pro pČší a cyklisty VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta a z potĜeb zajištČní podmínek bezpeþnosti pro chodce a cyklisty. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-31. Silnice III/18052, úsek Malesice – Dolní Vlkýš vþetnČ smíšené stezky pro pČší a cyklisty VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta a z potĜeb zajištČní podmínek pro vedení MHD a podmínek bezpeþnosti pro chodce a cyklisty. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-31. Daimlerova, propojení do lokality 3_25a Nová Valcha VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby zajištČní vhodné dopravní obsluhy pro lokalitu 3_25a Nová Valcha. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-33. Silnice II/180, úsek Kyšice - Chrást a silnice II/233, úsek Újezd - hranice mČsta VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména kvalitního napojení na aglomeraþní okruh (silnice II/180). Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-34.

235


S-36

S-37

S-38

S-39

S-40

S-41

S-42

S-43

S-44

28. Ĝíjna, úsek Na Roudné - Nad Priorem VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeby zajištČní standardních smČrových parametrĤ silnice II/231. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-35. Domažlická, úsek Na Pile – Zátiší, vþetnČ asanace okolního území a úprav komunikaþní sítČ VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta a rozvoj železniþní dopravy, zejména z potĜeby odstranČní úrovĖového pĜejezdu na prĤjezdním úseku silnice I. tĜídy. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-36. Terezie Brzkové, napojení na mČstský okruh VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeby zkvalitnČní napojení Zadních SkvrĖan na mČstský okruh. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-37. Silnice III/18032, úsek TyršĤv most - Radobyþice VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta a z potĜeb zajištČní podmínek bezpeþnosti pro chodce a cyklisty. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-38. Prvomájová, napojení lokality 5_4b KĜimice Prvomájová VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby zajištČní dopravní obsluhy pro lokalitu 5_4b KĜimice Prvomájová. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-39. Na Zavadilce, napojení lokality 1_41b Zavadilka VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby zajištČní dopravní obsluhy pro lokalitu 1_41b Zavadilka. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a-tramvajové tratČ DK-40. Radþická, úsek Kalikovský mlýn – pod Zámeþkem vþetnČ smíšené stezky pro pČší a cyklisty VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta a z potĜeb zajištČní podmínek bezpeþnosti pro chodce a cyklisty. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-41. U Panasoniku, propojení Ke Karlovu VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeb zlepšení napojení ulice Ke Karlovu na Folmavskou a z dĤvodu rozvoje MHD. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-42. Lábkova, propojení na KĜimickou VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeb zlepšení napojení sídlištČ Zadní SkvrĖany na KĜimickou. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-43. Tramvajová traĢ, úsek nám. M. Horákové - Mezi ěekami vþetnČ soubČžných komunikací VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje systému MHD, zejména z potĜeby obsluhy lokality Kasárna Slovany MHD. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-44. 236


S-46

S-47

Podnikatelská, propojení na Dopravní VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta, zejména z potĜeby þásteþného rozložení dopravních intenzit v oblasti, vytvoĜení záložního dopravního propojení a vytvoĜení nové trasy pro MHD a to vše z dĤvodu rizika pĜetížení a rizika krizových stavĤ v OK Domažlická. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-45. Lobezská – Revoluþní, obchvat Lobez VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje základní komunikaþní sítČ mČsta a také z potĜeby ochrany lokality 4_16 Lobzy pĜed nadmČrnými intenzitami dopravy. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-46. II/180 TĜemošná, pĜeložka s jižním obchvatem VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje sítČ silnic II. tĜíd. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru pro pozemní komunikace a tramvajové tratČ DK-47.

b) koridory železniþní infrastruktury Ž-1 Uzel PlzeĖ

Ž-6

VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby úprav železniþního uzlu pro jeho zapojení do evropské železniþní sítČ. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru železniþní infrastruktury DŽ-1. Uzel PlzeĖ – pĜesmyk domažlické trati VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby modernizace domažlické trati a jejího využití pro trasu „Rychlého spojení RS 3“. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru železniþní infrastruktury DŽ-2. TraĢ 190 PlzeĖ – ýeské BudČjovice, modernizace trati VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby zdvojkolejnČní a modernizace této celostátnČ významné železniþní trati. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru železniþní infrastruktury DŽ-4. TraĢ 183 PlzeĖ – Železná Ruda, zdvojkolejnČní úseku PlzeĖ – PĜeštice VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby zdvojkolejnČní a modernizace této celostátnČ významné železniþní trati. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru železniþní infrastruktury DŽ-5. TraĢ 180 PlzeĖ –Domažlice, v trase „Rychlého spojení RS 3“

Ž-7

VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby modernizace domažlické trati a jejího využití pro trasu „Rychlého spojení RS 3“. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru železniþní infrastruktury DŽ-6. TraĢ 180 PlzeĖ – Domažlice, modernizace úseku PlzeĖ – NýĜany

Ž-2

Ž-4

Ž-5

VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby modernizace železniþní trati. Rozsah vyplývá z vymezení koridoru železniþní infrastruktury DŽ-7. c) plochy pro veĜejnou dopravu a dopravu v klidu D-1 Šumavská – autobusový terminál, obratištČ MHD, parkovištČ VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje systému veĜejné dopravy a z potĜeby provázanosti autobusové, železniþní a mČstské hromadné dopravy. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-3.

237

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ D-2

D-3

D-4

D-5

D-6

D-7

D-8

D-9

D-10

D-11

D-12

Slovanská alej – technická základna systému MHD, mČnírna elektrické trakce Slovany VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje systému MHD. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-3. SkvrĖany – technická základna systému MHD VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje systému MHD. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-3. DobĜanská, KaplíĜova – obratištČ MHD a IDS, záchytné parkovištČ P+R VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje systému MHD a IDS a z významu záchytných parkovišĢ P+R pro celomČstský systém dopravy v klidu. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-4. Okounová – záchytné parkovištČ P+R VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z významu záchytných parkovišĢ P+R pro celomČstský systém dopravy v klidu. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-5. Libušínská – obratištČ MHD, záchytné parkovištČ P+R VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z významu záchytných parkovišĢ P+R pro celomČstský systém dopravy v klidu a z potĜeby zajistit pro tramvajovou linku þ. 2 obratištČ se standardními technickými parametry. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-6. CvokaĜská – záchytné parkovištČ P+R VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z významu záchytných parkovišĢ P+R pro celomČstský systém dopravy v klidu. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-7. Tachovská – obratištČ MHD, záchytné parkovištČ P+R VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z významu záchytných parkovišĢ P+R pro celomČstský systém dopravy v klidu. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-8. Vojanova – obratištČ MHD, záchytné parkovištČ P+R VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje systému MHD a z významu záchytných parkovišĢ P+R pro celomČstský systém dopravy v klidu. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-9. Mezi ěekami – obratištČ MHD, záchytné parkovištČ P+R VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje systému MHD, a to zajištČní dopravní obsluhy MHD pro lokalitu 2-9 Kasárna Slovany, a z významu záchytných parkovišĢ pro celomČstský systém dopravy v klidu. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-10. SvČtovar – záchytné parkovištČ P+R VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z významu záchytných parkovišĢ P+R pro celomČstský systém dopravy v klidu. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-11. Domažlická – záchytné parkovištČ P+R VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z významu záchytných parkovišĢ P+R pro celomČstský systém dopravy v klidu. Rozsah vyplývá z rozlohy navrženého záchytného parkovištČ P+R ve vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-12. 238

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ D-13

D-14

D-15

D-16

D-17

D-18

D-19

D-20

D-21

Na Chmelnicích – obratištČ MHD, záchytné parkovištČ P+R VeĜejná prospČšnost vyplývá z potĜeby rozvoje systému MHD a z významu záchytných parkovišĢ P+R pro celomČstský systém dopravy v klidu. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-13. Na PoĜíþí – záchytné parkovištČ P+G VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z významu záchytných parkovišĢ P+G pro celomČstský systém dopravy v klidu. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-14. Lochotínská – záchytné parkovištČ P+G VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z významu záchytných parkovišĢ P+G pro celomČstský systém dopravy v klidu. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-15. U LetištČ – obratištČ MHD, mČnírna elektrické trakce ZýU VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje systému MHD. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-16. ýervenohrádecká – obratištČ MHD VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje systému MHD. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-17. Na Roudné – mČnírna elektrické trakce K Stráži VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje systému MHD. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-18. Kotíkovská – mČnírna elektrické trakce Družba VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje systému MHD. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-19. Lochotínská – mČnírna elektrické trakce Lochotínská VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje systému MHD. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-20. Štefánikova – mČnírna elektrické trakce ýernice VeĜejná prospČšnost stavby vyplývá z potĜeby rozvoje systému MHD. Rozsah vyplývá z vymezené þásti plochy pro dopravní infrastrukturu DI-21.

7. 7. 1. 2. VeĜejnČ prospČšné stavby technické infrastruktury Územní plán vymezuje jako veĜejnČ prospČšné stavby technické infrastruktury: - zásobení vodou - odkanalizování - protipovodĖová ochrana - nádrže a vodní toky - elektrická energie - zemní plyn - teplo Plochy a koridory pro umístČní veĜejnČ prospČšných staveb jsou vymezeny vþetnČ ploch nezbytných pro zajištČní jejich výstavby a Ĝádného užívání pro stanovený úþel a ploch nezbytnČ souvisejících staveb a zaĜízení.

239

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 7. 7. 2. VeĜejnČ prospČšná opatĜení Územní plán nevymezuje žádná veĜejnČ prospČšná opatĜení, pro které lze práva k pozemkĤm a stavbám vyvlastnit v souladu s § 170 stavebního zákona. 7. 7. 3. Stavby a opatĜení k zajišĢování obrany a bezpeþnosti státu Územní plán potvrzuje a vymezuje jako samostatnou plochu s rozdílným zpĤsobem využití stávající vojenskou záložní vzletovou a pĜistávací dráhu v mČstské þásti PlzeĖ 10 – Lhota. 7. 7. 4. Plochy pro asanaci Územní plán nevymezuje žádné plochy pro asanaci.

7. 8. Vymezení dalších veĜejnČ prospČšných staveb a veĜejnČ prospČšných opatĜení, pro které lze uplatnit pĜedkupní právo Územní plán nevymezuje žádné veĜejnČ prospČšné stavby a veĜejnČ prospČšná opatĜení, pro které lze uplatnit pĜedkupní právo. 7. 9. Stanovení kompenzaþních opatĜení podle § 50 odst. 6 stavebního zákona Územní plán nestanovuje žádná kompenzaþní opatĜení podle § 50 odst. 6 stavebního zákona. 7. 10. Vymezení ploch a koridorĤ, ve kterých je rozhodování o zmČnách v území podmínČno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její poĜízení a pĜimČĜené lhĤty pro a vložení dat o této studii do evidence územnČ plánovací þinnosti Územní studie je dle § 25 stavebního zákona spoleþnČ s územnČ analytickými podklady jedním ze dvou druhĤ územnČ plánovacích podkladĤ. Úþelem studie je ovČĜení rĤzných Ĝešení zmČn v území jako podkladu pro poĜizování závazných nástrojĤ územního plánování, jejich aktualizaci a zmČny a dále jako podklad pro rozhodování v území. Zákon poĜízení studie neukládá. Územní studie dle § 30, odst. 1 stavebního zákona navrhuje, provČĜuje a posuzuje možná Ĝešení vybraných problémĤ, pĜípadnČ úprav nebo rozvoj nČkterých funkþních systémĤ v území, napĜíklad veĜejné infrastruktury, územního systému ekologické stability. Územní plán jako koncepþní dokument nemĤže vzhledem ke svojí podrobnosti postihnout potĜebné detaily podmínek rozvoje mČsta, zejména pak v územích pĜestavbových transformaþních a zastavitelných. Z tohoto dĤvodu se v územním plánu vymezují v souladu s § 43, odst. 2 stavebního zákona vybrané plochy a koridory pro provČĜení zmČn jejich využití územními studiemi. Výstavba v takto vymezených plochách je možná až poté, kdy je zpracována územní studie a tato vložena poĜizovatelem územnČ plánovací dokumentace. Pro výstavbu v území je vložená územní studie neopominutelným podkladem a pĜi rozvoji území je nutno vycházet ze základních koncepþních principĤ, které tato studie stanovila. V pĜípadČ zámČru lišícího se od této studie je tĜeba prokázat, že toto nové odlišné Ĝešení je vhodnČjší nebo minimálnČ srovnatelné z hlediska cílĤ a úkolĤ územního plánování. Územní plán stanovuje maximální lhĤtu pro poĜízení územní studie a uložení dat o této studii do evidence územnČ plánovací þinnosti max. do doby schválení „Zprávy o uplatĖování územního plánu“ v roce 2020. Po marném uplynutí této doby podmínka pozbývá platnosti. 240

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ DĤvodem tohoto þasového omezení je snaha o to, aby rozvoj území vymezených pro provČĜení zmČn nebyl dlouhodobČ blokován. 7. 11. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které mĤže vypracovávat architektonickou þást projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Územní plán z dĤvodu zaruþení zvýšené odborné úrovnČ projektĤ v exponovaných místech mČsta PlznČ stanovuje požadavek, aby architektonickou þást projektové dokumentace vypracovával jen autorizovaný architekt ve smyslu § 17, písm. d) a § 18, písm. a) zákona þ. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektĤ a o výkonu povoláni autorizovaných inženýrĤ a technikĤ þinných ve výstavbČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a v souladu s Autorizaþním Ĝádem ýeské komory architektĤ. VýbČr lokalit, pro které je tato podmínka, týkající se staveb a veĜejných prostranství, stanovena je v souladu s § 18, odst. 4 stavebního zákona: cílem územního plánování je „chránit a rozvíjet kulturní a civilizaþní hodnoty území“ a dále v souladu s § 19, odst. 1, písm. D stavebního zákona: úkolem územního plánování je „stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspoĜádání území“. Jedná se jednoznaþnČ nikoli o podmínku diskriminaþní, nýbrž o podmínku vedoucí k maximální profesní, oborové kvalitČ. 7. 12. Údaje o poþtu listĤ návrhu územního plánu, poþtu tabulek v textové þásti a poþtu výkresĤ k nČmu pĜipojené grafické þásti Územní plán je zpracován v souladu s požadavky zadání, viz kapitolu NaplnČní požadavkĤ zadání a v souladu s PĜílohou 7 Vyhlášky þ. 500/2006 Sb. v platném znČní. Obsahuje 43 listĤ (87 stran), 9 výkresĤ grafické þásti, 4 schémata. Samostatnou nedílnou souþástí textové þásti výroku je kapitola 6. 3. 3. Koncepce rozvoje lokalit a ochrany a rozvoje lokalit.

8. Vyhodnocení vlivĤ na udržitelný rozvoj území spolu s informací zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivĤ na životní prostĜedí, popĜípadČ zdĤvodnČní proþ toto stanovisko nebo jeho þást nebylo respektováno Krajský úĜad PlzeĖského kraje, odbor životního prostĜedí, jako orgán ochrany pĜírody, pĜíslušný podle odpovídajících ustanovení zákona þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, nepožadoval po posouzení „Zadání Územního plánu PlzeĖ“ vyhodnocení vlivĤ návrhu územního plánu z hlediska vlivĤ na životní prostĜedí a konstatoval, že Územní plán PlzeĖ nemĤže mít významný vliv na evropsky významné lokality ani ptaþí oblasti. Požadavek nebyl uplatnČn mj. z dĤvodu, že na území mČsta nedošlo za období platnosti pĜedchozího územního plánu ke kumulaci zámČrĤ, které by generovaly negativní dopad na území mČsta, pĜedevším z hlediska dopravních nárokĤ, nárokĤ na energie. Nedošlo tedy k synergickému negativnímu efektu. Tato skuteþnost vychází z vhodného rozložení jednotlivých ploch na území mČsta. Vyhodnocení na základČ výše uvedeného nebylo zpracováno.

9. Stanovisko Krajského úĜadu PlzeĖského kraje podle § 50, odst. 5 SZ Doplní poĜizovatel

241


10. Vyhodnocení úþelného využití zastavČného území a vyhodnocení potĜeby zastavitelných ploch. Územní plán pĜi stanovení základní koncepce rozvoje mČsta vychází z jeho daností a potvrzuje jeho základní pozitivní prvky; na ty pak teprve navazuje další rozvoj. Jako pozitiva jsou vnímány pĜírodní prvky a topografie terénu, zemČdČlská krajina – niva Ĝeky Mže - v blízkosti historického jádra mČsta, dále pak koncentrovaná struktura zástavby v centru mČsta i plochy aktivní (transformované) výroby v blízkosti centra mČsta. Územní plán Ĝeší území mČsta tak, aby nedošlo k zásadnímu ovlivnČní a zmČnám požadavkĤ demografických, sociálních a ekonomických, tj. k podstatné zmČnČ velikosti mČsta a k zásadní zmČnČ orientace jeho ekonomické základny. Nejsou tedy mČnČny základní principy koncepce, rozložení ploch podle zpĤsobu využití, souþasnČ není podstatným zpĤsobem mČnČn obsah þinností a staveb v tČchto plochách. Územní plán potvrzuje stabilitu území mČsta a dává jistotu jeho obyvatelĤm i investorĤm. Územní plán v souladu s požadavky, definovanými ve schváleném zadání upĜednostĖuje jak bylo již zmínČno v pĜedcházejícím textu o filosofii rozvoje - intenzivní využití již zastavČného území zahuštČním zástavby pĜed záborem zemČdČlského pĤdního fondu a pĜírodních ploch vymezením transformaþních ploch a navrhuje pro nČ nový zpĤsob využití. Je tedy omezen rozvoj na kvalitní zemČdČlské pĤdČ s cílem maximální ochrany zemČdČlské pĤdy I. a II. tĜídy ochrany. Územní plán navrhuje rozvojové plochy, tedy plochy zastavitelné, pro návrhové období územního plánu a plochy územních rezerv pro dlouhodobý výhled v rozsahu výraznČji se neodlišujícím od rozsahu tČchto ploch definovaných v Územním plánu mČsta PlznČ schváleném v roce 1995 v jeho aktuální podobČ k roku 2010. Bez posunu do kategorie územní rezerva územní plán redukuje, tedy vrací zpČt do nezastavitelných ploch 3 menší plochy urþené v ÚPMP pro bydlení: malou plochu mezi Bukovcem a Újezdem, nad budoucím železniþním tunelem, dále plochu nad terénní hranou severozápadnČ od stĜelnice Lobzy a jako tĜetí menší plochu v Malesicích. V prvém pĜípadČ se jedná o koncepþnČ nevhodnou plochu (srĤstání pĤvodních obcí Bukovec a Újezd), ve druhém pĜípadČ pak o plochu, která leží v hlukové izofonČ stĜelnice, takže je zde vylouþeno umístČní bydlení. Vzhledem ke kontextu krajiny a okolní zástavby je tato plocha vhodná strukturálnČ pro drobnČjší zástavbu rodinnými domy, která zde je z dĤvodu zatížení hlukem nemožná. Jiné využití plochy, kterému nevadí hluková zátČž, je zde strukturálnČ nevhodné. Poslední plocha v Malesicích, severnČ od lokality 9_6 Výrobní území Malesice, je pro bydlení koncepþnČ nevhodná zejména vzhledem k charakteru lokality. Všechny uvedené plochy jsou tedy definovány v územním plánu jako nezastavitelné. Další plocha (resp. þást plochy), která se mČní ze zastavitelné na nezastavitelnou, je þást výrobního území v BožkovČ, kdy lokalita 2_31a Výrobní území Božkov je smČrem k Ĝece ÚslavČ zmenšena oproti pĤvodnímu rozsahu rozvojové plochy a vrácena zpČt do nezastavitelné krajinné lokality 2_41 Božkov U Dráhy. Do této krajinné lokality je vrácena zpČt i menší þást území, lokality 2_32 Výrobní území Božkov U Dráhy, které bylo redukováno na základČ úprav rozsahu dráhy. Ze zastavitelných ploch byla vyjmuta i menší plocha rekreace (5_7a) v lokalitČ Na BrĤdku, která sice v ÚPMP byla (jen o trochu menší), nicménČ Ministerstvo životního prostĜedí ýR, odbor výkonu státní správy III PlzeĖ s ní nesouhlasí. Všechny výše uvedené plochy splĖují podmínku § 102, to znamená, že jsou v územním plánu vymezeny více než 5 let. 242

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Územní plán navrhuje rozvojové plochy pĜednostnČ ve vazbČ na zastavČné území a to, pokud možno tak, aby nevznikaly nároþné dopravní vztahy, pĜednostnČ v polohách, které mají zajištČnou nebo výhledovČ pĜedurþenou vysokou kvalitu obsluhy mČstskou hromadnou dopravou. Územní plán navrhuje plochy pro umístČní þinností nároþných na dopravní obsluhu v okrajových polohách mČsta s vazbou na okružní komunikace schopné dobĜe pĜenášet požadované dopravní zátČže – jedná se pĜedevším o plochy pro výrobu a skladování a dále o plochy obchodních zón. PĜíkladem výrobních ploch jsou napĜ. lokality 4_11a HĜbitovní, 2_19a Písecká, 6_11a Výrobní území Litice, 8_3a ýernice Cihelna. PĜíkladem obchodních zón jsou napĜ. lokality 1_42 Zóna Karlovarská, 4_43a Zóna Rokycanská. Územní plán navrhuje jednotlivé plochy s rozdílným zpĤsobem využití vyváženČ jak v rámci celého mČsta, tak v rámci jeho jednotlivých þástí, definuje tyto plochy jako polyfunkþní. Územní plán vytváĜí dostateþnou nabídku ploch pro bydlení rĤzných forem (rodinné domy, bytové domy) a tím omezuje nežádoucí suburbanizaþní tendence. Územní plán vytváĜí pĜedpoklady pro další rozvoj vČdy, výzkumu a výroby s vyšší pĜidanou hodnotou dostateþnou nabídkou ploch pĜestavbových a zastavitelných, naopak vyluþuje rozvoj tČžkého prĤmyslu a dalších výrob a þinností s negativními vlivy na životní prostĜedí a s vysokými dopravními nároky. Územní plán vytváĜí dostateþnou nabídku ploch pro umístČní významných kulturních, sportovnČ rekreaþních, školských a spoleþenských zaĜízení, zdravotnických a sociálních služeb, navrhuje a chrání plochy pro umístČní obþanského vybavení. Územní plán potvrzuje stávající plochy pro rekreaci v maximální možné míĜe pro pĤvodní úþel, tedy rekreaþní využití s pĜevahou nezastavitelných ploch zelenČ a nízkým prostavČním. Zastavitelné plochy jsou navrženy reálnČ ve vazbČ na potĜeby mČsta, pohybují se cca do 15 %, tedy ve „zdravé“ proporci. PĜednostnČ jsou navrženy k využití plochy pĜestavby – transformace. Pro stanovení potĜeby poþtu nových bytĤ a odpovídajících rozvojových ploch pro bydlení v novém Územním plánu PlzeĖ v období zhruba do roku 2025 byla v pĜevážné míĜe využita metodika urbanistické kalkulaþky „Urbanka“ (nástroje pro optimalizace rozsahu rozvojových ploch pro bydlení v územních plánech obcí), zpracované na Institutu regionálních informaci, s.r.o., v BrnČ v roce 2010 (autoĜi RNDr. Milan Polednik, Ing. Milada Kadlecová, Ing. arch. Michal Hadlaþ). Tato metodika byla upravena a doplnČna na základČ dat, údajĤ a analýz provádČných Útvarem koncepce a rozvoje mČsta PlznČ v minulých letech tak, aby lépe vyhovovala specifickým podmínkám mČsta. Metodika „Urbanky“ vychází zejména z následujících faktorĤ: náhrady za odpad bytĤ, snížení prĤmČrné velikosti bytových domácností, zmČny poþtu obyvatel (prognózy vývoje) a pĜiblížení se reálným procesĤm v systému bydlení (druhé bydlení, vznik nových bytĤ i mimo plochy vymezené v územních plánech, potĜeby rezerv). PĜi stanovení odhadu potĜeby ploch pro bydlení v územním plánu se vycházelo ze statistických údajĤ o vývoji poþtu obyvatel, bytĤ a velikosti bytové domácnosti, které posloužily ke stanovení dat pro výchozí rok zpracovávané bilance (2011). ZjištČní pĜibližného poþtu trvale obydlených bytĤ ve výchozím roce bylo provedeno na základČ pĜírĤstku bytĤ po roce 2001 (cca 4500, odhad s využitím dat o poþtu dokonþených bytĤ) a odpadu bytového fondu (cca -1400, intenzita odpadu bytĤ pĜevzatá z „Urbanky“). Jako variantní zpĤsob výpoþtu byl zvolen odhad na základČ vývoje celkového poþtu všech bytĤ a nárĤstu podílu 243

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ neobydlených bytĤ v Plzni (v letech 2001 až 2011 zvýšení ze 7,8 % pĜibližnČ na 9 %). Poþet trvale obydlených bytĤ v Plzni byl k výchozímu roku odhadován na 71 000 (resp. 70 300 ve druhé variantČ výpoþtu) pĜi obydlenosti bytĤ 2,38 (resp. 2,40) osob/byt a poþtu obyvatel 168 808 (k 1. 1. 2011). Odhad potĜeby bytĤ k výhledovému roku 2025 vycházel z následujících pĜedpokladĤ: -

zpomalení intenzity úbytku trvale obydlených bytĤ (celkem -1400 bytĤ do roku 2025); poklesu zalidnČnosti stávajících bytĤ na 2,30 osob/byt; zalidnČnosti novČ postavených bytĤ v prĤmČru 2,00 osob/byt; poþtu obyvatel mČsta k roku 2025 podle demografické prognózy – stĜední varianty; (168 800 obyvatel) nebo vysoké varianty (179 600 obyvatel).

Ve stávajících bytech by mČlo v roce 2025 žít 160 100 obyvatel (resp. 158 500 obyvatel). Za pĜedpokladu vývoje poþtu obyvatel mČsta podle stĜední varianty demografické prognózy (pĜibližná stagnace souþasného poþtu obyvatel mČsta) by v novČ postavených bytech mČlo bydlet 8 600 obyvatel (resp. 10 200 obyvatel), což odpovídá potĜebČ 4 330 (resp. 5 120) nových bytĤ. PĜi vývoji poþtu obyvatel mČsta podle vysoké varianty demografické prognózy (nárĤst poþtu obyvatel mČsta na 179 600) by v novČ postavených bytech mČlo žít 19 500 obyvatel (resp. 21 200 obyvatel), což odpovídá potĜebČ 9 800 (resp. 10 600) nových bytĤ. Vzhledem k tomu, že vČtšinu parametrĤ pro výpoþet budoucí potĜeby nových bytĤ bylo možno stanovit jen na základČ odborných odhadĤ a pĜedpokladĤ a odhad potĜebného poþtu bytĤ byl nejvýraznČji ovlivnČn budoucím poþtem obyvatelstva podle jednotlivých variant prognózy, pro další výpoþty byl potĜebný poþet bytĤ zaokrouhlen na 5 000 bytĤ (v pĜípadČ stĜední varianty demografické prognózy) nebo 10 000 bytĤ (v pĜípadČ vysoké varianty prognózy). PĜevod potĜebného poþtu bytĤ na plochy bylo možno provést pouze v návaznosti na úvahu o oþekávaném (resp. optimálním nebo vhodném) pomČru poþtu bytĤ novČ stavČných v rodinných a bytových domech, neboĢ intenzita zástavby a tím i nároky na plochu se podle druhu budovy výraznČ liší. Ve mČstČ Plzni pĜipadá obvykle 10 až 15 bytĤ/1 ha pĜi nové výstavbČ rodinných domĤ a 80 až 120 bytĤ/1 ha v pĜípadČ bytových domĤ. Vývoj výstavby bytĤ podle druhu budovy v období po roce 1995 ve srovnání se strukturou všech bytĤ v Plzni ukazuje následující tabulka:

PomČr zastoupení bytĤ v rodinných a bytových domech MČsto PlzeĖ Trvale obydlené byty (SLDB 2001) Dokonþené byty v období: 1995 až 2009 2001 až 2009 2005 až 2009

Podíl bytĤ podle druhu budovy v % rodinné domy bytové domy 17 83 43 35 30

57 65 70

Z uvedených údajĤ je zĜejmé, že výstavba bytĤ v bytových domech v posledních zhruba 15 letech probíhala v Plzni pomaleji než by odpovídalo jejich zastoupení ve mČstČ. Po pĜechodném útlumu výstavby v devadesátých letech však došlo k jejímu opČtovnému oživení a byty v bytových domech v posledních letech tvoĜily 70 % všech novČ dokonþených bytĤ v Plzni.

244

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ PĜevod poþtu nových bytĤ na plochy rozvojových území v územním plánu byl proveden ve dvou variantách – pro 75 % nebo 70 % zastoupení nových bytĤ v bytových domech, pĜiþemž i mírné zvýšení podílu bytĤ v rodinných vyvolává vysoké nároky na nové rozvojové plochy. V rámci nového územního plánu by mČl být kladen dĤraz zejména na uspokojení poptávky po rozvojových plochách urþených pro výstavbu bytových domĤ – tj. výstavby ekonomicky výhodnČjší z hlediska nižšího záboru ploch a nižších nákladĤ na výstavbu a zabezpeþení provozu (doprava a ostatní technická a obþanská vybavenost) obytných celkĤ. Rozsah ploch potĜebných pro výstavbu bytĤ odpovídající stĜední a vysoké variantČ prognózy obyvatelstva je uveden v následujících tabulkách, ménČ rozvojových ploch by dostaþovalo za pĜedpokladu, že by v bytových domech vzniklo více než 75 % z potĜeby nových bytĤ.

Odhad potĜeby rozvojových ploch pro bydlení v bytových domech (BD) a rodinných domech (RD) v Plzni (stĜední varianta prognózy obyvatelstva – 168 697 obyvatel k roku 2025, cca 5 000 nových bytĤ) Podíl bytĤ v RD 25 %, v BD 75 % Intenzita zástavby, RD Intenzita zástavby, BD 10 b./ha 15 b./ha 80 b./ha 120 b./ha Poþet bytĤ celkem 5 000 1 250 1 250 3 750 3 750 85 - 125 Plocha v ha RD 125 85 30 - 45 Plocha v ha BD 45 30 115 - 170 Plocha v ha celkem 125 85 45 30 Podíl bytĤ v RD 30 %, v BD 70 % Poþet bytĤ celkem 5 000 100 – 150 Plocha v ha RD 30 - 45 Plocha v ha BD 130 - 195 Plocha v ha celkem

1 500 150 150

1 500 100 100

3 500 45 45

3 500 30 30

Odhad potĜeby rozvojových ploch pro bydlení v bytových domech (BD) a rodinných domech (RD) v Plzni (vysoká varianta prognózy obyvatelstva – 17 9617 obyvatel k roku 2025, cca 10 000 nových bytĤ) Podíl bytĤ v RD 25 %, v BD 75 % Intenzita zástavby, RD Intenzita zástavby, BD 10 b./ha 15 b./ha 80 b./ha 120 b./ha Poþet bytĤ celkem 10 000 2 500 2 500 7 500 7 500 170 - 250 Plocha v ha RD 250 170 65 - 95 Plocha v ha BD 95 65 235 - 345 Plocha v ha celkem Podíl bytĤ v RD 30 %, v BD 70 % Poþet bytĤ celkem 10 000 200 – 300 Plocha v ha RD 60 – 90 Plocha v ha BD 260 - 390 Plocha v ha celkem

3 000 300 300

245

3 000 200 200

7 000 90 90

7 000 60 60

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Rozvojová území (RÚ) pro bydlení v územním plánu mČsta (ÚPMP) z r. 1995 v aktuální podobČ z r. 2010 ve svém celkovém plošném rozsahu dostaþují k uspokojení výstavby potĜebného poþtu bytĤ do roku 2025, a to i pĜi nárĤstu poþtu obyvatel podle vysoké varianty prognózy (viz následující tabulky):

Rozvojová území s možností výstavby bytĤ v Plzni (dle ÚPMP 2010) RÚ pro bydlení RÚ smíšená mČstská RÚ ostatní (þást) Celkem (zaokrouhleno)

Disponibilní plocha (ha) 442,5 111,1 41,7 595

Možno postavit bytĤ od do 7 575 10 655 1 770 3 100 160 580 9 500 14 300

Rozvojová území pro bydlení v Plzni (dle ÚPMP 2010) PĜipravenost k realizaci kategorie I. kategorie II. kategorie III. Celkem

Disponibilní plocha (ha) 80,9 16,7 316,2 442,5

Možno postavit bytĤ od do 1460 1850 270 350 3300 3700 7575 10655

Porovnáním celkové rozlohy disponibilních rozvojových ploch pro bydlení v ÚPMP 2010 (cca 440 ha) s horní hranicí odhadované potĜeby tČchto ploch v období do roku 2025 (390 ha) byla zjištČna rezerva ve výši cca 12 %. SouþasnČ však je nutno vnímat skuteþnost, že þást ploch vymezených k zástavbČ nebude moci být ve výhledovém období zastavČna z rĤzných dĤvodĤ (napĜ. nerentabilita komerþních projektĤ bydlení v dané lokalitČ, technická a územní nepĜipravenost, složité vlastnické vztahy k pozemkĤm a neochota vlastníkĤ k prodeji pozemkĤ urþených k zástavbČ) a jiných dĤvodĤ, neznámých v dobČ zpracování územního plánu. Ve studii „Urbanka“ je uvedeno, že v plochy vymezené pro novou výstavbu bČžnČ pĜesahují o 50 až 100 % potĜeby ploch pro bytovou výstavbu v dobČ pĜedpokládané platnosti územních plánĤ, souþasnČ je však tržní nabídka stavebních pozemkĤ v mnoha územích reálnČ omezena a vysoké ceny pozemkĤ ve mČstech podporují suburbanizaþní procesy s mnoha negativními dopady. Z rozvojových území pro bydlení v Plzni je nyní pĜipraveno k realizaci výstavby zhruba 80 ha (tj. necelých 20 %) a pĜevážná þást dalších ploch bude moci být využita teprve po výstavbČ nutné, mnohdy nákladné technické infrastruktury. PotĜebný poþet bytĤ bude moci vznikat za pĜedpokladu postupného rozvoje dopravní sítČ a technické infrastruktury zabezpeþující obsluhu dosud nevyužitelných rozvojových ploch. V pĜípadČ nedostupnosti ploch pĜipravených k výstavbČ bude sílit tlak na výstavbu bytĤ mimo rozvojové plochy – zástavbou proluk, jednotlivých volných pozemkĤ, formou nástaveb nebo pĜístaveb, výstavbou v rekreaþních územích nebo v lokalitách ménČ vhodných. Podíl bytĤ vznikajících tímto zpĤsobem lze obtížnČ odhadovat a do bilance zahrnout. Výsledky výpoþtu potĜeby poþtu nových bytĤ a odpovídajících rozvojových ploch pro bydlení v novém Územním plánu PlzeĖ lze shrnout do následujících bodĤ: -

rozvojové plochy pro bydlení vymezené v ÚPMP 2010 jsou svým celkovým rozsahem zhruba ve shodČ s potĜebami rozvoje mČsta do roku 2025. potĜeba pĜibližnČ 10 000 nových bytĤ a 260 až 390 ha rozvojových ploch pro bydlení. odpovídá vývoji obyvatelstva mČsta do roku 2025 podle vysoké varianty prognózy (horní hranice odhadu).

246


-

V Územním plánu PlzeĖ je vymezen v rámci ploch smíšených obytných dostatek ploch vhodných pro výstavbu bytových domĤ, které se rozhodujícím zpĤsobem podílí na uspokojení potĜeby nových bytĤ. PotĜeba tČchto ploch je odhadována na 65 až 95 ha (horní hranice odhadu vývoje obyvatelstva, bez územní rezervy). vymezení dalších nových ploch pro bydlení v územním plánu lze zvažovat následnČ pouze tam, kde by byla obytná funkce v souladu s urbanistickou koncepcí mČsta a zároveĖ zaruþovala uskuteþnČní výstavby dĜíve a za výhodnČjších podmínek, než na stávajících plochách.

11. Vyhodnocení pĜedpokládaných dĤsledkĤ navrhovaného zemČdČlský pĤdní fond a pozemky urþené k plnČní funkce lesa

Ĝešení

na

11. 1. Úvod Podle evidence nemovitostí (k þervnu 2014) pĜedstavují zemČdČlský pĤdní fond 43,3% a pozemky urþené k plnČní funkcí lesa 18,7% celkové rozlohy správního území mČsta. ObČ kategorie jsou trvalou souþástí mČstského území soustĜedČnou hlavnČ v okrajových þástech. Urbanistické Ĝešení tuto skuteþnost respektovalo. Navržená rozvojová území a plochy dotváĜejí intravilán sídelních þástí a zajišĢují potĜebné možnosti rĤstu všech mČstských funkcí. Územní plán PlzeĖ pĜedstavuje výsledek komplikovaného procesu spolupráce Ĝady oborĤ, pĜi kterém bylo nutno respektovat a vzájemnČ koordinovat mnoho omezení, rozvojových cílĤ a strategií. V tomto procesu byly pĜirozenČ váženy rĤzné alternativy doložené pracovními studiemi, podklady a dokumenty. Zábor zemČdČlského pĤdního fondu je nezbytný pro potĜebný rozvoj mČstských funkcí a technické infrastruktury. Zábor pozemkĤ urþených k plnČní funkcí lesa byl minimalizován na nezbytné zásahy související s rozvojem dopravního systému mČsta a systémĤ technické infrastruktury. 11. 1. 1. ZemČdČlský pĤdní fond Rozsáhlé souvislé komplexy zemČdČlských pozemkĤ jsou zejména západnČ od SkvrĖan, v pásu zasahujícím od západu podél Mže až do centra mČsta, na jihu mezi Liticemi a Radobyþicemi, na východČ podél Úslavy a v prostoru Újezd - ýervený Hrádek. NejvČtší plochu zaujímají orné pĤdy (72% z rozlohy zemČdČlské pĤdy). VýznamnČ jsou zastoupeny zahrady a ovocné sady (16,3%), což souvisí s þetnými zahrádkáĜskými a chatovými osadami. Jako zahrady jsou též evidovány pozemky v ĜadČ vnitroblokĤ þinžovní blokové zástavby, které obvykle plní rekreaþní a jiné funkce. Trvalé travní porosty pĜedstavují 10,9% rozlohy zemČdČlské pĤdy. Tyto proti minulosti redukované louky a pastviny jsou lokalizovány zejména v nivách plzeĖských Ĝek. NejhodnotnČjší pĤdy jsou zejména v okolí Radobyþic, ýernic, KĜimic a Radþic, dále v údolních nivách a na úpatích svahĤ v okolí Božkova a ýerveného Hrádku. UplatĖuje se zejména pČstování obilovin, luštČnin, v údolních nivách specializované zelináĜství a zahradnictví. Živoþišná výroba není ve vČtším rozsahu na území mČsta perspektivní z hygienických dĤvodĤ. ZĤstává zachována pouze ve stávajících areálech v ýerveném Hrádku, KoterovČ a Liticích. Urbanistické Ĝešení rozvoje mČsta jednak využívá možností v zastavČném území, jednak pĜi plnČní rozvojových cílĤ nutnČ pĜekraþuje jeho hranice. PĜi tom byla respektována zásada ochrany pozemkĤ urþených k plnČní funkcí lesa, jejichž souþasné zastoupení už nelze dále snižovat. Navrhované Ĝešení tedy zasahuje zemČdČlské pozemky. Ucelené komplexy s nejhodnotnČjšími pĤdami a s trvalou perspektivou zemČdČlského využití však zĤstávají zachovány a tvoĜily jeden z hlavních limitĤ, které prĤbČh celého Ĝešení ovlivĖovaly. 247

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 11. 1. 1. 1. Principy hodnocení dĤsledkĤ na zemČdČlský pĤdní fond Územní plán PlzeĖ byl z hlediska zásahu do zemČdČlského pĤdního fondu zhodnocen po jednotlivých lokalitách ve smyslu zákona þ. 334/1992 Sb., ve znČní zákonĤ þ. 10/1993 Sb. až þ. 402/2010 Sb., a vyhlášky þ. 13/1994 Sb., o ochranČ zemČdČlského pĤdního fondu. Zhodnocení je dokumentováno kromČ textu tabulkovou þástí a výkresem þ. 3 v mČĜítku 1:10 000. Byly využity údaje o druzích pozemkĤ získané od katastrálního úĜadu. Lokality navrhovaných zásahĤ do zemČdČlského pĤdního fondu vznikly protínáním tČchto dat s návrhovými plochami Územního plánu PlzeĖ. Protínány byly kultury „orná“, „trvalé travní porosty“. Od hodnocení zásahu do „zahrad“ bylo upuštČno. V zastavČném území byly vyhodnoceny zábory zemČdČlského pĤdního fondu záborĤ u vČtších než 0,02 ha. Údaje o tĜídách ochrany odvozených ze zaĜazení zemČdČlské pĤdy do bonitovaných pĤdnČ ekologických jednotek (BPEJ) byly pĜevzaty z podkladĤ Výzkumného ústavu meliorací a ochrany pĤdy. Návrhy pozemkových úprav probíhají ve vzájemné koordinaci s územnČ plánovací dokumentací. PotĜeba územního zajištČní základních þástí územního systému ekologické stability (biocentra, biokoridory) a obecného zvýšení stability krajiny vedla kromČ využití všech existujících stabilizaþních þástí k návrhu zmČny kultur z orné pĤdy na travní porosty zejména podél Mže a v navržených biocentrech v k. ú. KĜimice, ýervený Hrádek, ýernice, Radobyþice, Litice. Navržené prvky územního systému ekologické stability, navržených parkĤ ani pĜírodních ploch nebyly pĜedmČtem hodnocení. Do zastavČného území byly zahrnuty pozemky v intravilánu, s výjimkou pozemkĤ zemČdČlské pĤdy urþených pro zajišĢování speciální zemČdČlské výroby (zahradnictví) nebo pozemkĤ pĜiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné pĤdy nebo do lesních pozemkĤ (viz katastrální zákon), a dále pozemky vnČ intravilánu, a to: zastavČné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich þásti, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavČného území, ostatní veĜejná prostranství a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavČného území, s výjimkou pozemkĤ zahradnictví. Uživatelské vztahy nebyly detailnČ zjišĢovány. Na území mČsta pĤsobí dle údajĤ Pozemkového úĜadu ZD TĜemošná, ZD ýervený Hrádek, ZD Koterov, ZD Útušice, Agrofarma Litice, Lobkowicz s. r. o. a nČkteĜí soukromníci. Oznaþení lokalit navrhovaných zásahĤ do zemČdČlského pĤdního fondu odpovídá oznaþení rozvojových území a veĜejnČ prospČšných staveb. Ve výkresech územního plánu þ. 1. Základní þlenČní území a þ. 2. Hlavní výkres, plochy s rozdílným zpĤsobem využití jsou zobrazena území rezerv, která naznaþují pĜedpokládaný urbanistický vývoj mČsta. Tyto lokality nebyly pĜedmČtem hodnocení. 11. 1. 1. 2. PĜehledy dĤsledkĤ na zemČdČlský pĤdní fond Zásahy do ZPF jsou vyhodnoceny v následujících tabulkách jednak souhrnnČ, jednak pro jednotlivé lokality rozvojových zámČrĤ v rámci konkrétních katastrálních území. Lokality jsou rozdČleny podle zpĤsobu využití. Tab. 1 - PlzeĖ - celkový souhrn zásahĤ do ZPF

ZpĤsob využití

ZPF celkem (ha)

Jednotlivé kultury (ha)

TĜídy ochrany (ha)

orná pĤda

sady

TTP

I

II

III

IV

V

Plochy obytné

411,49

385,19

0,46

14,13

40,21

41,43

101,11

142,06

86,68

Obþanské vybavení

11,25

10,45

0,00

0,80

0,00

0,13

0,00

9,10

2,02

248


Rekreace

22,48

22,15

0,00

0,00

0,00

0,00

5,30

2,19

14,99

Obchod, služby a výroba

54,83

54,10

0,00

0,73

2,25

29,91

19,47

3,20

0,00

Výroba a skladování

90,66

75,81

3,54

5,52

17,47

27,69

17,03

19,50

8,97

Rozvojová území a další plochy celkem

590,71

547,70

4,00

21,18

59,93

99,16 142,91 176,05 112,66

Doprava

113,36

105,15

1,42

6,38

28,29

15,62

30,24

31,58

7,63

5,77

4,24

0,04

0,50

2,16

0,27

2,15

1,14

0,05

119,13

109,39

1,46

6,88

30,45

15,89

32,39

32,72

7,68

Technická vybavenost

VeĜejnČ prospČšné stavby a další plochy celkem Zábor ZPF celkem

679,13

Použité zkratky: TTP - trvalé travní porosty Pozn.: nČkteré VPS zasahují i do rozvojových území

Tab. 2 - PlzeĖ - lokality rozvojových zámČrĤ na ZPF pro plochy obytné MO ýíslo


Plocha ZPF (ha)

orná pĤda

Bílá Hora

2,75

2,75

Název

sady

TĜídy ochrany (ha) TTP

I

II

III

IV

V

2,47

0,28

katastrální území BOLEVEC 1

2c

1

4a

Bolevec - Plaská

0,60

0,60

1

13a

Malý Bolevec

1,46

1,46

1

13a

Malý Bolevec

0,78

1

13b

Malý Bolevec

3,89

3,89

1

41a

Zavadilka

5,37

5,37

1

41b

Zavadilka

6,95

6,95

celkem

21,80

21,02

3,31

0,60 1,46 0,78

0,78 2,35 4,62

0,00

0,78

4,62

1,54

0,75

0,00

1,05

5,41

0,49

4,15

11,66

1,37

2,28

1,03

katastrální území BOŽKOV 2

2a

Božkov K Hrádku

3,31

2

2a

Božkov K Hrádku

0,04

2

3a

Božkov Letkovská

0,70

0,70

celkem

4,05

4,01

0,04

0,00

0,04

0,04

0,00

0,29

0,41

0,29

0,41

2,28

3,49

0,15

1,07

katastrální území BRUýNÁ 2

5a

Bruþná

3,64

3,64

2

5b

Bruþná

1,62

1,62

2

15

Nepomucká

11,59

11,59

celkem

16,85

16,85

6,22

1,62

0,00

0,00

0,00

2,83

6,40

0,04

2,32

2,83

9,89

1,81

2,32

katastrální území BUKOVEC 4

2a

Bukovec

6,22

4

2a

Bukovec

0,03

4

3a

Bukovec k Úvozu

4,05

4

3a

Bukovec k Úvozu

0,39

4

3a

Bukovec k Úvozu

0,04

6,22 0,03

4,05

0,03 4,05

0,39

0,39 0,04

249

0,04


4

3b

Bukovec Pod Kruhovkou

0,65

0,65

celkem

11,38

10,92

15,11

0,01 0,39

0,07

0,00

0,64

4,49

0,00

3,91

11,20

0,00

6,89

katastrální území ýERNICE 2

15a

Nepomucká

15,11

2

15a

Nepomucká

0,42

8

2a

ýernice

1,45

1,45

1,45

8

2c

ýernice

1,99

1,99

1,40

0,59

celkem

18,97

18,55

0,59

0,42

0,00

0,42

0,42

0,00

3,91

11,62

2,85

katastrální území ýERVENÝ HRÁDEK U PLZNċ 4

5a

ýervený Hrádek

5,70

5,70

2,26

2,62

0,82

4

6a

ýervený Hrádek K FoĜtovnČ

1,93

1,93

0,03

1,88

0,02

4

7a

ýervený Hrádek V Hájku

2,01

2,01

2,01

4

8a

ýervený Hrádek Vesnická

5,64

5,64

4,79

4

30

U Hrádecké Homolky

3,12

celkem

18,40

15,28

3,12 0,00

3,12

0,00

2,29

0,85 2,75

0,37

11,30

4,44

0,37

katastrální území DOLNÍ VLKÝŠ 9

1a

Dolní Vlkýš

13,11

13,11

1,55

11,56

9

1b

Dolní Vlkýš

3,52

3,52

2,72

0,80

9

1c

Dolní Vlkýš

1,34

1,34

1,23

0,11

17,97

17,97

5,50

12,47

SídlištČ Doubravka

3,45

3,45

celkem

3,45

3,45

Zborovská

2,46

2,46

celkem

2,46

2,46

0,10

celkem

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

katastrální území DOUBRAVKA 4

26a

3,45 0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3,45

0,00

katastrální území DOUDLEVCE 3

67

2,46 0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2,46

katastrální území KOTEROV 2

10a

Koterov

0,10

2

10a

Koterov

0,40

celkem

0,50

0,10

0,10 0,40 0,00

0,40

0,40 0,00

0,00

0,00

0,50

0,00

2,56

0,07

2,56

1,38

katastrální území KěIMICE 3

63a

Zadní SkvrĖany

3,76

3,76

1,13

5

3a

KĜimice PlzeĖská

1,22

1,22

1,22

5

4a

KĜimice Prvomájová

8,88

8,88

4,94

5

4a


0,02

5

4b


11,30

11,30

celkem

25,18

25,16

0,02

0,00

katastrální území LHOTA U DOBěAN

250

0,02

0,02

7,29

0,00

0,00

6,39

4,91

11,53

6,36

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 10

1a

Lhota

4,02

4,02

2,21

1,81

10

1b

Lhota

5,50

5,50

4,22

1,28

10

1c

Lhota

10,45

10,45

0,26

10

1d

Lhota

12,16

12,16

0,44

11,72

10

1d

Lhota

0,14

0,14

0,13

0,01

10

2a

Lhota Lesanka

13,58

13,58

celkem

45,85

45,85

0,14

0,00

0,14

0,83

1,75

0,00

8,44

13,31

0,27

0,00

21,49

23,53

15,43

2,20

5,10

katastrální území LITICE U PLZNċ 3

58a

Výsluní

22,73

22,73

6

1a

Litice

12,59

12,59

6

2a

Litice K Dubové hoĜe

5,28

5,28

6

5a

Litice Na Vršku

9,15

9,15

celkem

49,75

49,75

Švabiny

13,74

13,74

celkem

13,74

13,74

8,60

7,59 2,88

0,00

0,00

2,88

5,00 2,39

7,59

0,01 6,84

2,31

17,82

9,05

12,41

1,91

8,43

3,40

1,91

8,43

3,40

8,46

0,14

katastrální území LOBZY 4

28

0,00

0,00

0,00

0,00

katastrální území MALESICE 9

2a

Malesice

8,60

9

2a

Malesice

3,33

9

4a

Malesice Ke Sv. Josefu

0,68

0,68

9

5

Malesice Za parkem

18,44

18,44

celkem

31,05

27,72

3,33

0,46

2,87 0,68

3,91 0,00

3,33

3,91

0,00

5,29

9,24

14,21

9,38

3,55

katastrální území PLZEĕ 1

10a

Lochotín

1,52

0,82

1,52

1

18


2,84

3,01

2,84

1

32a

Sylván

9,00

7,73

8,59

0,41

1

38a

Vinice sever

22,65

19,37

1,57

18,58

1

38a

Vinice sever

0,02

1

38a

Vinice sever

1,57

3

68

Zelený trojúhelník

11,00

3,14

2,38

3

68a

Zelený trojúhelník jih

3,51

3,51

3,51

3

68b


10,36

11,55

4,64

5,72

celkem

62,47

48,31

10,53

18,72

2,50 0,02

0,02 1,47

0,02

2,29

0,02

2,52

1,55 8,62

22,08

8,62

katastrální území RADýICE U PLZNċ 7

1a

Radþice

9,79

9,79

7

1a

Radþice

0,05

celkem

9,84

9,79

6,42

6,42

9,79 0,05 0,05

0,05 0,00

0,00

0,00

0,00

9,84

0,00

1,70

1,36

1,25

2,11

katastrální území RADOBYýICE 3

22a

Malá Homolka

251

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ 3

30a

Radobyþice

3,35

3,35

3,35

3

30b

Radobyþice

4,96

4,96

4,96

3

30c

Radobyþice

1,48

1,48

1,36

31a

Radobyþice DláždČná

6,49

6,49

3,23

3,21

0,05

celkem

22,70

22,70

12,90

4,91

1,53

3

0,00

0,00

0,12

1,25

2,11

katastrální území SKVRĕANY 3

21a

KĜimická

1,63

1,63

3

29a

PĜední SkvrĖany

2,98

2,98

3

63a

Zadní SkvrĖany

6,49

6,49

celkem

11,10

9,47

0,01

1,62

1,19

1,79

4,95 0,00

1,63

4,95

1,20

0,00

0,31

0,14

0,65

1,52

0,02

4,93

0,02

katastrální území ÚJEZD 4

6b


1,10

1,10

4

7a


1,12

1,12

1,09

0,03

4

32a

Újezd Hrádecká

4,95

4,95

1,07

3,88

4

32a

Újezd Hrádecká

1,79

1,17

0,62

4

33a

Újezd ZábČlská

1,75

1,75

1,75

4

33b

Újezd ZábČlská

1,50

1,50

1,50

celkem

12,21

10,42

3,98

4,53

0,00

11,67

0,07

0,01

11,59

0,08

0,02

1,79

0,00

1,79

0,31

3,39

katastrální území VALCHA 3

51a

V lukách

11,67

3

51a

V lukách

0,10

celkem

11,77

11,67

0,00

0,10

0,00

0,00

0,07

0,09

11,61

Obytné celkem

411,49

385,19

0,46

14,13

40,21

41,43

101,11

142,06

86,68

0,10

Použité zkratky: TTP - trvalé travní porosty

Tab. 3 - PlzeĖ - lokality rozvojových zámČrĤ na ZPF pro obþanské vybavení MO ýíslo

Název


Plocha ZPF (ha)

orná pĤda

3,34

sady


I

II

III

IV

V


6a

Fakultní nemocnice

3,34

1

6a

Fakultní nemocnice

0,80

1

6b

Fakultní nemocnice

2,39

2,39

3

64a

Západoþeská univerzita

4,72

4,72

celkem

11,25

10,45

0,00

0,80

0,00

0,13

0,00

9,10

2,02

Obþanské vybavení celkem

11,25

10,45

0,00

0,80

0,00

0,13

0,00

9,10

2,02

3,34 0,80

0,80 0,37 0,13

4,59


Tab. 4 - PlzeĖ - lokality rozvojových zámČrĤ na ZPF pro rekreaci MO ýíslo

Název

Plocha


252

2,02


ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ ZPF (ha)

orná pĤda

sady

TTP

I

II

III

IV

0,01

V


25a

Pode Dvory

0,83

0,82

0,82

1

34a

U jachtklubu

4,48

4,48

4,48

5,31

5,30

1,98

1,98

1,98

1,98

15,19

14,87

celkem

15,19

14,87

0,00

0,00

0,00

0,00

Rekreace celkem

22,48

22,15

0,00

0,00

0,00

0,00

celkem

0,00

0,00

0,00

0,00

5,30

0,01

0,00

1,86

0,12

1,86

0,12

0,32

14,87

0,00

0,32

14,87

5,30

2,19

14,99

katastrální území DOUDLEVCE 3

42a

U Doudleveckého hĜbitova celkem

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


4a

Litice K Valše


Tab. 5 - PlzeĖ - lokality rozvojových zámČrĤ na ZPF pro obchod, služby a výrobu MO ýíslo

Název


Plocha ZPF (ha)

orná pĤda

7,13

7,13

7,13

7,13

1,63

1,63

1,63

1,63

sady


I

II

III

IV

V

7,13

0,00

0,00

0,00

0,79

0,84

0,00

0,79

0,84

0,00

0,00

2,25

0,05

10,23

0,96

4,98

10,23

0,96

10,11

8,40

2,24

10,11

8,40

2,24

0,00


10a

Zóna ýernice celkem

7,13 0,00

0,00

0,00


43b

Zóna Rokycanská celkem

0,00

0,00


42

Zóna Karlovarská

13,49

13,49

3

71a

Zóna Zelený trojúhelník - jih

4,93

4,93

18,42

18,42

celkem

4,93 0,00

0,00

2,25

0,00


42

Zóna Karlovarská celkem

20,75

20,75

20,75

20,75

6,17

0,00

0,00

0,00


43a

Zóna Rokycanská

6,17

4

43a

Zóna Rokycanská

0,73

6,17 0,73

0,73

celkem

6,90

6,17

0,00

0,73

0,00

6,90

0,00

0,00

0,00

Obchod, služby a výroba celkem

54,83

54,10

0,00

0,73

2,25

29,91

19,47

3,20

0,00

253

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – NÁVRH/ODģVODNċNÍ Tab. 6 - PlzeĖ - lokality rozvojových zámČrĤ na ZPF pro výrobu a skladování MO ýíslo

Název


Plocha ZPF (ha)

orná pĤda

sady


I

II

III

IV

V

0,00

0,00


40a

Výrobní území Košutka

2,40

2,40

2,40

1

40b


2,77

2,77

2,77

5,17

5,17

3,19

celkem

0,00

0,00

0,00

0,00

5,17

katastrální území BOŽKOV 2

31a

Výrobní území Božkov

3,19

2

31a


0,04

2

31a


1,17

celkem

3,19 0,04

0,04 1,17

4,40

3,19

5,86

5,86

5,86

5,86

0,04

1,17

1,17 0,00

0,00

0,00

4,40

0,00

0,78

4,75

0,78

4,75

katastrální území BRUýNÁ 2

19a

Písecká celkem

0,33 0,00

0,00

0,00

0,33

0,00


19a

Písecká

1,25

1,25

1,25

8

3a

ýernice Cihelna

3,67

3,67

1,20

8

3b

ýernice Cihelna

1,40

1,40

1,40

8

3c

ýernice Cihelna

0,59

0,59

0,59

6,91

6,91

5,76

celkem

0,00

0,00

0,00

4,44

2,47

0,00

2,47

2,58

3,18

0,37

0,79

0,82

0,69

3,77

4,66

0,00


11a

HĜbitovní

5,76

4

11a

HĜbitovní

1,16

4

11a

HĜbitovní

1,51

celkem

0,37 1,51

8,43

5,76

0,37

1,51

0,00

0,00

0,00

katastrální území KěIMICE 3

63b

Zadní SkvrĖany

6,80

2,11

4,69

2,11

5

8a

Výrobní území KĜimice

1,93

1,93

1,87

0,06

8,73

4,04

celkem

0,00

0,00

6,56

0,00

0,00

2,17

0,00

0,56

1,89

katastrální území LHOTA U DOBěAN 10

5a

Lhota U Nové Vsi

2,45

10

5a

Lhota U Nové Vsi

0,03

celkem

2,45 0,03

2,48

2,45

12,13

0,00

0,03

0,03 0,00

0,00

0,00

0,56

1,92

0,87

4,46

0,01


11a

Výrobní území Litice

12,13

6

11a

Výrobní území Litice

2,45

celkem

14,58

12,13

6,79

0,00

katastrální území MALESICE

254

2,29

0,16

2,29

6,95

2,29 0,00

0,87

4,46

2,30


9

7

Výrobní území Malesice - farma celkem

1,17

1,17

1,17

1,17

4,32

4,32

4,32

4,32

1,17 0,00

0,00

1,17

0,00

0,00

0,00

0,00

2,43

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


4a

Borská celkem

1,89 0,00

0,00

2,43

1,89

0,00

0,90

0,11

0,90

0,11


8b

Výrobní území KĜimice celkem

1,01

0,90

1,01

0,90

3,45

0,00

0,00


57a

Výrobní území Nová Hospoda

3,45

3

57b


3,17

celkem

3,45 3,13

6,62

3,45

20,46

3,13

0,00

0,00

3,13

0,04

3,13

3,49

19,42

1,04

0,26

0,26


11a

HĜbitovní

20,46

4

11a

HĜbitovní

0,52

0,52

celkem

20,98

20,46

0,00

0,52

0,00

19,68

1,30

0,00

0,00

Výroba a skladování celkem

90,66

75,81

3,54

5,52

17,47

27,69

17,03

19,50

8,97


255

Název

4

4

40

40

40

41

41

41

46

48

48

48

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

S-13

S-29



K Mikulce - sever

K Mikulce - sever

K Mikulce - sever

Bolevecké rybníky

Zavadilka

Zavadilka

2

2

40

2

2

2

Božkov - Pytel

Božkov K Hrádku

Božkov K Hrádku

0,62 1,51 0,03 0,01 0,75 6,46 0,05

MČstský okruh, úsek Na RĤžku – Na Roudné, prĤjezdní úsek silnice I/20

MČstský okruh, úsek Plaská – Na Roudné, prĤjezdní úsek silnice I/20

Na Zavadilce, napojení lokality 1_41b Zavadilka





S-16

S-16

S-16

Božkov, pĜeložka silnice III/18019



1,11

0,01

0,09

11,37

0,62

0,09

ÚnČšovská, propojení do okružní kĜižovatky Studentská

MČstský okruh, úsek Domažlická – Studentská vþetnČ rezerv

0,03

0,08


Silnice I/20, úsek Studentská – ÚnČšovská

0,27


1,11

0,09

11,24

6,46

0,75

0,01

0,03

1,51

0,62

0,62

0,09

0,03

0,27

0,85

0,01

0,00

sady

Jednotlivé kultury (ha) orná pĤda

256

Plocha ZPF (ha)

0,85

Název VPS

Okounová – záchytné parkovištČ P+R

celkem

S-8

S-8

S-7

S-8

S-40

S-8

S-7

S-9


Zavadilka

S-8

S-8

D-5

ýíslo VPS

Bolevec Plaská

Bolevec Plaská

Bolevec Plaská

katastrální území BOŽKOV

4

1

katastrální území BOLEVEC

MO ýíslo

Tab. 7 - PlzeĖ - lokality rozvojových zámČrĤ na ZPF pro dopravu

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – ODģVODNċNÍ

0,13

0,05

0,08

TTP

1,91

0,34

1,36

0,21

I

0,00

II

8,38

6,12

0,75

0,15

0,62

0,62

0,09

0,03

III

1,11

0,09

1,08

0,05

0,01

0,03

0,08

0,06

0,85

IV


0,01

0,00

V

52

2

Úslava - Božkov

Božkov - Pytel

15

2

Nepomucká

Bruþná

47

4

Chlum - ZábČlá

Chlum - ZábČlá

7

11

11

8

8

8


Vyhlídková, úsek Rokycanská - K Hrádku

Nepomucká, úsek K Dráze - K Plzenci


0,03

Silnice II/180, úsek Kyšice - Chrást a silnice II/233, úsek Újezd

S-5

S-5

S-5

Pod ýervenou skálou

ýernice - krajina

ýernice - krajina

12,93 0,14

Silnice I/20, úsek dálnice D5 - hranice mČsta


8

46

46

52

4

4

4

4

S-34

ýervený Hrádek krajina

0,53

ýervenohrádecká, úsek Staroveská pĜeložka silnice II/233

8,36

7,22

0,56

0,05




celkem

S-30

S-30


Újezd - krajina

S-30

ýervený Hrádek Vesnická

13,47

0,01

0,39



celkem

S-24

Nepomucká

0,78

0,75

0,27

0,23

0,04

3,63

0,95

1,47


celkem

S-34

S-34

celkem

S-24

S-24

celkem

S-16

S-26

katastrální území ýERVENÝ HRÁDEK U PLZNċ

15

2

katastrální území ýERNICE

47

4

katastrální území BUKOVEC

5

2

katastrální území BRUýNÁ

40

2

257

7,83

7,22

0,56

0,05

13,33

12,93

0,01

0,39

0,75

0,75

0,27

0,23

0,04

3,62

0,95

1,47

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01


0,53

0,53

0,14

0,14

0,03

0,03

0,00

0,00

0,28

0,28

0,00

0,00

0,00

0,95

0,95

4,41

3,94

0,47

0,39

0,05

0,34

0,72

0,72

0,00

0,00

1,89

0,25

1,50

0,09

0,05

4,71

4,32

0,39

0,00

0,27

0,23

0,04

0,82

0,82

1,78

1,78

8,27

0,01

8,25

0,01

0,06

0,03

0,03

0,00

1,85

0,65

0,00

0,10

0,08

0,02

0,00

0,00

0,01

8

Dolní Vlkýš - krajina

11

4

HĜbitovní

HĜbitovní

67

73

3

3

Doudlevce - krajina

Zborovská

Výsluní

47

Koterov - U dráhy

63

63

9

9

9

9

3

3

5

5

5

5

KĜimice - krajina

KĜimice - krajina

KĜimice - krajina

KĜimice - krajina

Zadní SkvrĖany

Zadní SkvrĖany

katastrální území KěIMICE

2

katastrální území KOTEROV

58

3

katastrální území DOUDLEVCE

11

4

katastrální území DOUBRAVKA

9

katastrální území DOLNÍ VLKÝŠ

Silnice III/18052, úsek Malesice - Dolní Vlkýš

0,07

Rokycanská – ýervenohrádecká HĜbitovní

0,13 0,19

Silnice III/18032, úsek TyršĤv most Radobyþice


Uzel PlzeĖ

S-39

S-39

S-37

S-13

S-37

D-3

0,89 0,40


Terezie Brzkové, napojení na mČstský okruh

0,04

0,01

0,01


Prvomájová, napojení lokality 5_4b KĜimice Prvomájová Prvomájová, napojení lokality 5_4b KĜimice Prvomájová

5,63

0,10

0,10

SkvrĖany – technická základna systému MHD

celkem

Ž-1

0,35

0,03


celkem

S-38

S-38

S-38

0,46

0,39

0,03

0,03


celkem

S-18

S-18

celkem

S-32

258

0,01

0,40

0,89

0,01

5,63

0,10

0,10

0,35

0,19

0,13

0,03

0,39

0,39

0,03

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00


0,04

0,00

0,00

0,07

0,07

0,00

0,40

0,59

0,01

4,81

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,29

0,07

0,22

0,02

0,02

0,28

0,82

0,00

0,00

0,17

0,17

0,01

0,01

0,04

0,01

0,02

0,10

0,10

0,35

0,19

0,13

0,03

0,00

0,00

10

8

5

7

S-31

Radþice Pod Kyjovem

52

4

Úslava - Lobzy

Švabiny - krajina

5

9

9

9

10

9

9

9

9

9

Mže - Malesice

Malesice - krajina

Malesice - krajina

Malesice - krajina

Malesice Za parkem

Malesice Ke Sv. Josefu

6

12

1

1

Luþní - Na Roudné

Fakultní nemocnice

katastrální území PLZEĕ

4

9


51

4

Lobezská - Revoluþní, obchvat Lobez

Vyhlídková, úsek Rokycanská - K Hrádku

0,44 0,07 0,02 0,01 0,05

Silnice III/ 18050, úsek Radþice Malesice





S-20

S-20

0,96

0,15

RychtáĜka - Na Roudné - alej Svobody, silniþní systém mČsta PlznČ v oblasti Roudné


0,67

0,08

0,44

0,11

0,33


celkem

S-31

S-32

S-32

S-31

S-31

S-32

celkem

S-46

S-26

9,91

0,05

0,88



2,00


celkem

S-13

S-13

Mže - KĜimice

Mže - KĜimice

katastrální území LOBZY

10

5

259

0,15

0,96

0,66

0,05

0,02

0,07

0,44

0,08

0,33

0,33

8,99

0,05

2,00

0,00

0,00

0,00


0,01

0,01

0,11

0,11

0,92

0,88

0,15

0,53

0,05

0,07

0,41

0,11

0,11

8,36

0,57

1,98

0,00

0,00

0,00

0,00

0,02

0,02

0,00

0,23

0,05

0,02

0,03

0,05

0,05

1,15

0,05

0,73

0,09

0,01

0,08

0,26

0,26

0,40

0,31

0,02

12

18

32

32

38

38

41

42

42

47

48

48

49

49

49

52

52

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

S-13

S-14

K Sylvánskému vrchu


Mže - Berounka

S-20

S-7

S-13


Mže - Berounka

S-8

S-7

S-20

S-13

S-9

S-20

S-14

S-10

S-13

K Mikulce - sever

K Mikulce - sever

K Mikulce - jih

Zóna Karlovarská

Zóna Karlovarská

Zavadilka

Vinice sever

Vinice sever

Sylván

D-13

S-7


Sylván

S-20

Luþní - Na Roudné

0,01

0,44 2,69

0,87

2,07 1,59







0,36 0,12

3,98



1,13

Alej Svobody, propojení na západní þást mČstského okruhu


5,96

3,06


0,38

1,34


Alej Svobody, propojení na západní þást mČstského okruhu

0,06

Na Chmelnicích – obratištČ MHD, záchytné parkovištČ P+R

Napojení lokality 1_38 Vinice sever

0,01

0,10



260

3,98

0,12

0,36

5,96

1,59

2,07

0,87

2,69

0,44

0,01

3,06

0,38

1,34

0,06

0,01

1,13


0,10

3,98

0,10

0,25

0,04

0,10

0,31

1,27

1,56

1,81

2,21

0,44

0,60

1,31

0,06

0,01

0,05

1,13

4,44

0,23

2,46

0,34

0,03

0,02

0,25

0,03

0,26

0,87

0,01

52

52

53

53

53

53

54

54

4

41

64

68

68

69

1

1

1

1

1

1

2

2

3

3

3

3

3

3

S-3

S-41

S-41

Mže - Lochotínské louky



S-23


52

Úslava - Lobzy


0,04

0,04

40,36

1,21

0,62

Sukova – Domažlická pĜes areál Škoda

Tramvajová traĢ Klatovská - U LetištČ

3,80

Sukova - Hálkova, prĤjezdní úsek silnice I/27 vþetnČ napojení

0,11

Sukova - Hálkova, prĤjezdní úsek silnice I/27 vþetnČ napojení 2,01

0,70

Sukova – Domažlická pĜes areál Škoda

Tramvajová traĢ Klatovská - U LetištČ

0,04

0,63


Lobezská - Revoluþní, obchvat Lobez

0,01

0,66

0,60

Radþická, úsek Kalikovský mlýn – pod Zámeþkem

Radþická, úsek Kalikovský mlýn – pod Zámeþkem

PĜemyslova – Karlovarská, prĤjezdní úsek silnice I/27

celkem

S-7

katastrální území RADýICE U PLZNċ

4

0,03

Alej Svobody, propojení na východní þást mČstského okruhu 1,20

3,26

Alej Svobody, propojení na východní þást mČstského okruhu

PĜemyslova – Karlovarská, prĤjezdní úsek silnice I/27

0,20


celkem

S-12


S-1

S-23

Západoþeská univerzita


S-1

S-12

S-46

Tomanova

Borská

Úslava - Vyšehrad

S-7

S-3


Úslava - Vyšehrad

S-21

S-21

S-20

Mže - Berounka

Mže - Berounka

Mže - Berounka


52

1

261

0,00

37,62

1,21

0,62

3,80

2,01

0,11

0,70

0,66

1,20

3,26

0,00

1,13


0,04

0,04

1,61

0,04

0,63

0,01

0,60

0,03

0,20

0,04

0,04

11,25

0,04

0,63

0,01

0,66

0,60

1,20

0,03

3,26

0,20

0,00

3,29

0,08

0,62

1,65

0,13

0,11

0,70

0,00

11,73

2,15

0,00

8,91

0,00

5,18

1,13

1,88

5

5

7

7

7

7

7

7

7

7

Radþice - krajina

Radþice - krajina

Radþice - krajina

Mže - Radþice

Mže - Radþice

Zóna Karlovarská

28

30

73

80

80

80

3

3

3

3

3

3

S-38

Pod Malou Homolkou

Radobyþice - krajina



Doudlevce - krajina

5

21

38

57

3

3

3

3

S-42

D-12


S-43

S-19

Škoda - jižní terasy

KĜimická

Borská pole

0,31 0,03 0,61 0,07 0,03






Domažlická – parkovištČ nákladních automobilĤ, záchytné parkovištČ

U Panasoniku, propojení Ke Karlovu

Lábkova, propojení na KĜimickou

Univerzitní, propojení na silnici I/26 vþetnČ napojení Obchodní

0,20

0,02

0,79

0,43

1,17

0,05

0,07



celkem

S-38

S-38

S-38

S-38

S-38

S-38

Radobyþice

0,36

MČstský okruh, úsek Domažlická – Studentská vþetnČ rezerv 9,40

0,62

3,98

0,01

3,64

0,79


MČstský okruh, úsek Domažlická – Studentská vþetnČ rezerv Radþická, úsek Kalikovský mlýn – pod Zámeþkem MČstský okruh, úsek Domažlická – Studentská vþetnČ rezerv


celkem

S-13

S-13

S-13

S-41

S-13

S-9

Malá Homolka

katastrální území SKRVĕANY

22

3

katastrální území RADOBYýICE

42

1

262

0,20

0,02

1,07

0,61

0,03

0,31

0,05

0,07

8,41

3,98

3,64

0,79

0,07

0,07

0,21

0,21


0,79

0,43

0,03

0,03

0,37

0,36

0,01

0,51

0,20

0,31

3,65

0,01

3,64

0,04

0,02

0,01

0,03

0,21

0,03

0,02

0,16

0,04

0,04

0,16

0,21

0,05

0,16

0,73

0,73

0,78

0,40

0,20

0,09

0,05

0,06

3,88

0,11

0,21

3,54

0,02

0,04

0,03

0,01

1,10

0,25

0,41

0,44

57

63

63

70

70

70

74

75

83

83

9

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

5

Ž-7

S-36

Ž-2

Nová Hospoda krajina

Údolí Vejprnického potoka


6

11

11

32

32

34

4

4

4

4

4

4

ÚstĜední hĜbitov

Újezd Hrádecká

Újezd Hrádecká

HĜbitovní

HĜbitovní


0,24 0,26 0,30




0,06


S-18

S-30

S-30

S-18

S-18

S-30

0,16 1,60 0,01 0,31 0,06 0,06







5,07

0,12

0,12

0,75

0,02

Uzel PlzeĖ - pĜesmyk domažlické trati

Domažlická, úsek Na Pile - Zátiší

TraĢ 180 PlzeĖ - Domažlice, modernizace úseku PlzeĖ - NýĜany

Lábkova, propojení na KĜimickou

0,90

0,39

SkvrĖany – technická základna systému

Podnikatelská, propojení na Dopravní

0,44

0,03

Podnikatelská, propojení na Dopravní


celkem

S-37

S-43

KĜimice - krajina

S-45

Mže - SkvrĖanské louky

S-19

S-19

S-37

Zóna Nová Hospoda

Zóna Nová Hospoda

Zóna Nová Hospoda

Zadní SkvrĖany

D-3

S-45


Zadní SkvrĖany

S-13


katastrální území ÚJEZD

57

3

263

0,06

0,31

1,60

0,16

3,31

0,06

0,75

0,02

0,90

0,26

0,24

0,39

0,44

0,03

0,00


0,06

0,01

1,76

0,12

0,12

0,30

0,01

0,69

0,06

0,24

0,39

0,06

0,05

1,52

0,03

1,70

0,90

0,26

0,44

0,01

0,08

0,12

0,82

0,63

0,03

0,06

0,26

1,86

0,12

0,12

0,12

0,02

0,30

0,00

52

52

52

52

4

4

4

4

Újezd - krajina

Újezd - krajina

Újezd - krajina

Újezd - krajina

Zóna Rokycanská

Název

47

4

Chlum - ZábČlá

Újezd - krajina

77

Radbuza - ýeské údolí

13

58

6

3

Výsluní

Litice - krajina

katastrální území LITICE U PLZNċ

3

katastrální území DOUDLEVCE

52

4

katastrální území DOUBRAVKA

MO ýíslo

2,97 0,56

Silnice II/180, úsek Kyšice - Chrást a silnice II/233

Silnice II/180, úsek Kyšice - Chrást a silnice II/233

113,36

0,30


Doprava celkem

0,87


7,48

0,58


celkem

S-34

S-34

S-30

S-18

S-18

celkem

TK-12

TV-4

Retenþní nádrž Výsluní ID 49

Vodárenský soubor Litice

Kanalizace Výsluní

celkem

TK-7

1,31

0,32

0,99

0,13

0,13

0,29

0,02

Vysokotlaká regulaþní stanice „PlzeĖ pod Chlumem“

1,42

0,00

0,32

0,32

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

sady

Jednotlivé kultury (ha) orná pĤda

264

Plocha ZPF (ha)

0,27

Název VPS

Kanalizaþní stoka a retenþní nádrž Doubravka ID 27

celkem

TP-1

TK-8

ýíslo VPS

105,15

6,85

2,97

0,30

0,87

0,58

6,38

0,63

0,56

0,00

0,13

0,13

0,29

0,02

0,27

TTP

Tab. 8 - PlzeĖ - lokality rozvojových zámČrĤ na ZPF pro technickou vybavenost


43

4


0,00

0,00

0,00

I

28,29

0,01

30,24

0,35

0,14

31,58

2,26

0,03

1,35

0,56

0,00

0,00

0,00

II

0,32

0,32

0,00

0,27

0,27

III

0,99

0,99

0,13

0,13

0,02

0,02

IV


15,62

4,86

0,53

1,62

0,30

0,17

0,58

0,00

0,00

0,00

V

7,63

0,00

1

celkem

Lhota

10

9

Mže - Malesice

Malesice - krajina

52

Mže - Berounka

80

80

80

3

3

3





7

52

52

52

52

4

4

4

4

4

0,30

Kanalizace Malesice a Dolní Vlkýš, þistírna odpadních vod

5,77

0,02

Technická vybavenost celkem

0,31

0,08

Retenþní nádrž ýervený Hrádek ID 112

Vysokotlaká regulaþní stanice „Újezd-Bukovec“

0,67


Retenþní nádrž Újezd ID 121

0,03

2,56

0,18

1,46

0,04


Retenþní nádrž Radobyþice P-RN3

Retenþní nádrž Radobyþice ID 3


0,88

0,02

0,02

1,11

VP-6

TK-11

TK-10

TK-10

TK-10

celkem

TK-15

TK-14

TK-13

TK-13


Vysokotlaká regulaþní stanice „Luþní nová“

celkem

TP-5

0,33

0,03

0,02

0,02

Vodárenský soubor Malesice a Dolní Vlkýš

Kanalizace Lhota

celkem

TK-5

TV-5

TK-6

celkem

Újezd - krajina

Újezd - krajina

Újezd - krajina

Újezd - krajina


katastrální území ÚJEZD

80

3

katastrální území RADOBYýICE

1

katastrální území PLZEĕ

9

9


10

katastrální území LHOTA U DOBěAN

265

4,24

1,03

0,02

0,31

0,67

0,03

2,52

0,18

1,46

0,88

0,02

0,02

0,33

0,30

0,03

0,02

0,02

0,04

0,00

0,04

0,04

0,00

0,00

0,00


0,50

0,08

0,08

0,00

0,00

0,00

0,00

2,16

0,28

0,28

1,56

0,18

1,38

0,02

0,02

0,30

0,30

0,00

0,27

0,05

0,02

0,03

0,22

0,22

0,00

0,00

0,00

2,15

0,78

0,08

0,67

0,03

0,78

0,08

0,04

0,66

0,00

0,00

0,00

1,14

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,03

0,03

0,02

0,02


266


ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – ODģVODNċNÍ 11. 1. 2. Pozemky urþené k plnČní funkcí lesa Byly využity údaje o druzích pozemkĤ Katastrálního úĜadu. Lokality navrhovaných zásahĤ do pozemkĤ urþených k plnČní funkcí lesa vznikly protínáním tČchto dat s návrhovými plochami Územního plánu PlzeĖ. V úvahu byly vzaty pouze plochy vČtší než 0,01 ha. Pozemky urþené k plnČní funkcí lesa zaujímají 18,7% celkové rozlohy mČstského území. Tento podíl je nutno považovat za minimální a proto jsou plochy lesĤ v zásadČ trvale stabilizované. Ucelené komplexy jsou v prostorech Valcha - Nová Hospoda, severnČ od Bolevce a Bílé Hory, v ZábČlé, jižnČ od ýernic a na Dubové hoĜe u Litic. PĜibližnČ 29% z rozlohy porostní pĤdy bylo prohlášeno za lesy zvláštního urþení s pĜevažujícími rekreaþními funkcemi. Zvýšená frekvence návštČvníkĤ v nČkterých rekreaþních oblastech vyvolává potĜebu intenzivnČjších úprav a vybavení. Kategorie ochranných lesĤ zahrnuje asi 1,4% porostní pĤdy. Jsou to vČtšinou pĤdoochranné porosty na strmých stráních Ĝíþních údolí. Lesy v zájmu státní ochrany pĜírody jsou zastoupeny v pĜírodní rezervaci Kamenný rybník, pĜírodní rezervaci ZábČlá a pĜírodní památce Doubí. Významným pĜínosem je zpĜístupnČní porostĤ v sousedství borského letištČ, které byly od druhé svČtové války uzavĜené. V ostatních porostech pĜevažuje hospodáĜská funkce. V mČstských lesích se uplatĖuje hospodáĜský zpĤsob paseþný (forma podrostní maloplošná). Specifickým zaĜízením je arboretum Sofronka severnČ od Seneckého rybníka, kde se ovČĜují rĤzné provenience borovice lesní a další druhy borovic pro použití v rĤzných podmínkách lesního provozu. ZároveĖ poskytuje informace a programy o lesích a pĜírodČ pro veĜejnost (lesní pedagogika). Vlastníkem vČtšiny lesních pozemkĤ na území mČsta je mČsto PlzeĖ. MČstské lesy na území mČsta mají rozlohu cca 2 028 ha. Enklávy cizích majetkĤ se þásteþnČ nacházejí v oblastech, kde má mČsto zájem o rozvoj rekreaþních a jiných celospoleþenských funkcí lesa. Zájmy všech majitelĤ a jejich sladČní bude nutno Ĝešit s ohledem na komplexnČ zdĤvodnČnou kategorizaci lesĤ. Urbanistické Ĝešení rozvoje mČsta pozemky, urþené k plnČní funkcí lesa kromČ technicky nezbytných výjimek, plnČ zachovává pro jejich stabilizaþní, rekreaþní a krajinotvorný význam. 11. 1. 2. 1. Principy hodnocení dĤsledkĤ na pozemky urþené k plnČní funkcí lesa Územní plán PlzeĖ byl z hlediska zásahu do pozemkĤ urþených k plnČní funkcí lesa zhodnocen po jednotlivých lokalitách ve smyslu zákona þ. 289/1995 Sb., o lesích a o zmČnČ a doplnČní nČkterých zákonĤ (lesní zákon), ve znČní zákonĤ þ. 238/1999 Sb. až þ. 281/2009 Sb., a vyhlášky þ. 77/1996 Sb. o náležitostech žádosti o odnČtí nebo omezení a podrobnostech o ochranČ pozemkĤ urþených k plnČní funkcí lesa. Zhodnocení je dokumentováno kromČ textu tabulkovou þástí a výkresem v mČĜítku 1 : 10000 (výkres þ. 3). PotĜeba územního zajištČní základních prvkĤ územního systému ekologické stability a obecného zvýšení stability krajiny se v nČkolika lokalitách projevila návrhem zalesnČní zemČdČlských pozemkĤ, pĜevážnČ orné pĤdy. 1_46 Bolevecké rybníky (u boleveckého hĜbitova, u KošináĜe) 1_58 Zámeþek (nad Zámeþkem) 2_40 Božkov – Pytel (u lesní cesty do Pytle, u bývalého odkalištČ) 3_75 Nová Hospoda – krajina (bývalá výdušná jáma) 4_44 Berounka – Bukovec (po tČžbČ štČrkopísku v Bukovci) 6_12 ýertĤv les (u ýertova lesa) 6_13 Litice – krajina (u lomu Dubová hora - dvČ þásti) 7_7 Radþice – krajina (u mČstského okruhu za Sylvánským vrchem) 8_11 ýernice – krajina (pod ýervenou skálou) 10_7 Lhota – krajina (u pĜistávací dráhy - þtyĜi þásti, u kaolinového lomu - dvČ þásti)

267

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – ODģVODNċNÍ Prvky územního systému ekologické stability byly navrženy také v ekologicky hodnotnČjších þástech existujících lesních porostĤ podle podkladĤ plzeĖské poboþky Ústavu pro hospodáĜskou úpravu lesĤ, Generelu regionálního ÚSES na území PlzeĖského kraje a Revize územního systému ekologické stability na území mČsta PlznČ (Geo Vision 2005, 2009, 2013). U nČkterých v minulosti zalesnČných pozemkĤ, které zĤstaly zaĜazeny jako "ostatní plochy", je navržena zmČna kultury na "lesní pozemky" (západnČ od Bílé Hory). Omezené užívání pozemkĤ urþených k plnČní funkcí lesa se pĜedpokládá v souvislosti s realizací nových úsekĤ sítí technické infrastruktury. PĜehledy dĤsledkĤ na pozemky urþené k plnČní funkcí lesa Zásahy jsou pĜehlednČ vyhodnoceny v následujících tabulkách. Celkový navržený trvalý zábor þiní 23,34 ha. Tab. 9 - PlzeĖ - celkový souhrn zásahĤ do PUPFL

HospodáĜská kategorie (ha)

ZPF celkem (ha)

ZpĤsob využití

HL

LZU

OL

0,06

0,02

0,04

0,00

0,06

0,02

0,04

0,00

Doprava

22,60

11,68

10,92

0,00

Technická vybavenost

0,68

0,35

0,33

0,00

23,28

12,03

11,25

0,00

Plochy obytné

Rozvojová území a další plochy celkem

VeĜejnČ prospČšné stavby a další plochy celkem Zábor PUPFL celkem

23,34

Použité zkratky: HL - hospodáĜský les, LZU - les zvláštního urþení, OL -ochranný les

Tab. 10 - PlzeĖ - lokality rozvojových zámČrĤ na PUPFL pro plochy obytné MO ýíslo

Plocha ZPF (ha)

Název

HospodáĜské kategorie (ha) HL

LZU

OL

katastrální území BUKOVEC 4

2a

Bukovec

0,04 celkem

0,04

0,04

0,00

0,04

0,00

0,02

0,02

celkem

0,02

0,02

0,00

0,00

Obytné celkem

0,06

0,02

0,04

0,00

katastrální území VALCHA 3

25a

Nová Valcha

Použité zkratky: HL - hospodáĜský les, LZU - les zvláštního urþení, OL - ochranný les

Tab. 11 - PlzeĖ - lokality rozvojových zámČrĤ na PUPFL pro dopravu MO ýíslo

Název

ýíslo VPS

Název VPS

katastrální území BOLEVEC

268

Plocha ZPF (ha)


LZU

OL


1

46

Bolevecké rybníky

S-4

Silnice I/27, úsek TĜemošenský rybník - Orlík

0,90

1

46

Bolevecké rybníky

S-35

28.Ĝíjna, úsek Na Roudné - Nad Priorem

0,68

1

50

Lesy za Boleveckými rybníky

S-4

Silnice I/27, úsek TĜemošenský rybník - Orlík

5,36

1

50

Lesy za Boleveckými rybníky

S-47

II/180 TĜemošná, pĜeložka s jižním obchvatem

1,28

0,08

1,20

8,22

0,13

8,09

0,00

0,45

0,45

0,45

0,45

0,00

0,00

2,35

celkem

0,90 0,05

0,63 5,36


11

ýernice - krajina

S-5


celkem katastrální území PLZEĕ 1

58

Zámeþek

S-13


2,35

3

87

Valcha - krajina

S-27

Silnice III/18043, mimoúrovĖové kĜížení s klatovskou tratí

0,04

0,04

3

87

Valcha - krajina

Ž-5

TraĢ 183 PlzeĖ - Železná Ruda, zdvojkolejnČní úseku PlzeĖ - PĜeštice

0,04

0,04

celkem

2,43

2,35

2,05

2,05

2,05

2,05

0,08

0,00

0,00

0,00


7

Radþice - krajina

S-13


celkem katastrální území SKVRĕANY 3

56

VTP

S-33

Daimlerova, propojení do lokality 3_25a Nová Valcha

0,09

0,09

3

70

Zóna Nová Hospoda

S-19


0,03

0,03

3

75


Ž-6

TraĢ 180 PlzeĖ - Domažlice, v trase rychlého spojení RS3

5,71

5,71

3

75


Ž-7

TraĢ 180 PlzeĖ - Domažlice, modernizace úseku PlzeĖ - NýĜany

0,92

0,92

3

83


S-13


0,05

0,05

3

87

Valcha - krajina

S-33


0,82

0,82

3

87

Valcha - krajina

Ž-5


0,08

0,08

celkem

7,70

6,68

1,02

0,00


87

Valcha - krajina

S-27

Silnice III/18043, mimoúrovĖové kĜížení s klatovskou tratí

0,10

3

87

Valcha - krajina

S-33


0,91

3

87

Valcha - krajina

Ž-5


0,74

0,10 0,02

0,89 0,74

celkem

1,75

0,02

1,73

0,00

Doprava celkem

22,60

11,68

10,92

0,00


269

ÚZEMNÍ PLÁN PLZEĕ – ODģVODNċNÍ Tab. 12 - PlzeĖ - lokality rozvojových zámČrĤ na PUPFL pro technickou vybavenost MO ýíslo

Název

ýíslo VPS

Název VPS

Plocha ZPF (ha)


LZU

OL

katastrální území ýERVENÝ HRÁDEK U PLZNċ 4

46


TV-6

Vodárenský soubor Švabiny

0,33

0,33

4

46


TV-7

Vodárenský soubor Holý Vrch

0,36

0,36

celkem

0,33

0,00

0,33

0,00

0,35

0,35

celkem

0,35

0,35

0,00

0,00

Technická vybavenost celkem

0,68

0,35

0,33

0,00


7

Radþice - krajina

TK-16

Retenþní nádrž Karlovarská ID 38


12. Rozhodnutí o námitkách a jejich odĤvodnČní Bude doplnČno na základČ projednání poĜizovatelem

13. Vyhodnocení pĜipomínek Bude doplnČno na základČ projednání poĜizovatelem

14. Údaje o poþtu listĤ odĤvodnČní a poþtu výkresĤ grafické þásti odĤvodnČní OdĤvodnČní územního plánu obsahuje: Textová þást 136 listĤ textové þásti (271 stran vþ. titulní strany) Grafická þást Výkresy: þ. 1. Koordinaþní výkres v mČĜ. 1 : 10 000/4 samostatné listy þ. 2. Širší vztahy v mČĜ. 1 : 50 000/1 samostatný list þ. 3. Zábor zemČdČlského pĤdního fondu a pozemkĤ urþených k plnČní funkce lesa v mČĜ. 1 : 10 000/4 samostatné listy Schéma A – Výškové þlenČní v mČĜ. 1 : 20 000/1 samostatný list

270

ÚZEMNÍ PLÁN PLZE NÁVRH

Recommend Documents