OKRES
KARLOVY VARY
CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR PLZE≈SKO A KARLOVARSKO
PlzeÀsko a Karlovarsko
1
OKRES KARLOVY VARY
1 Nejrozsáhlej‰í neovulkanická stolová hora v âR, Vladafi 693,2 m n. m.
Na pfiedcházející stranû: Kru‰né hory s Klínovcem (1243,7 m n. m.) ze silnice Karlovy Vary – Ostrov.
182
KV 2
Okres Karlovy Vary hraniãí na severu se SRN a je vklínûn mezi okresy Sokolov na západû a Chomutov a Louny na v˘chodû. Na jihu sousedí s okresem Tachov a na jihov˘chodû s okresem PlzeÀ-sever. Má rozlohu 1 628 km2. Se sv˘mi 121 847 obyvatel (k 31. 12. 2001) je druh˘m nejlidnatûj‰ím okresem Západních âech, pfiestoÏe prÛmûrná hustota zalidnûní ãiní jen 75 obyvatel na km2. Nejsevernûj‰í bod okresu (50° 27’ 40” s. ‰.; 12° 49’ 10” v. d.) nalezneme na soutoku Komáfiího a Zlatého potoka, poblíÏ samoty âesk˘ Ml˘n. NejjiÏnûj‰í bod (49° 55’ 17” s. ‰.; 12° 55’ 32” v. d.) leÏí v lese na plochém hfibetu 1 km ve smûru JJV od obce Zahrádka. Nejzápadnûj‰í bod (50° 24’ 42” s. ‰.; 12° 38’ 30” v. d.) se nachází v lese na hfibetu 1 km SSV od Ploché hory (939,0 m n. m.). Nejv˘chodnûj‰í bod (50° 06’ 01” s. ‰.; 13° 18’ 07” v. d.) leÏí v lese u kóty Horka (600,5 m n. m.) 3,5 km VJV od obce Chy‰e. Mûsto Karlovy Vary, pfiirozené centrum regionu, leÏí na soutoku fiek Ohfie a Teplé. SoubûÏnû s tûmito fiekami probíhají hlavní komunikaãní trasy okresu. Údolím Ohfie smûfiují silnice a Ïeleznice ve smûru Z–V, podél Teplé vedou komunikace na jih k Plzni. Silnice I. tfií-
dy ã. 5556 (E 48) Z–V smûru spojuje Karlovy Vary s Prahou. Na severu okresu vystupují na povrch staropaleozoické krystalinické komplexy Kru‰n˘ch hor, na jihu metamorfované komplexy hornin svrchního proterozoika. Mezi tûmito komplexy leÏí tektonicky zaloÏená deprese Sokolovské pánve s terciérní v˘plní, která je na v˘chodû ohraniãená vulkanickou elevací Doupovsk˘ch hor. Jen nepatrnû zasahují na území okresu dal‰í platformní geologické jednotky (permokarbon). Krystalinick˘ komplex Kru‰n˘ch hor tvofií fylity, svory a pararuly, z velké ãásti spodnopaleozoického stáfií – pfiemûnûné pÛvodní mofiské usazeniny. Komplexem proniká rozsáhlé tûleso kru‰nohorského (karlovarského) plutonu, sloÏené zejména z hrubozrnn˘ch porfyrick˘ch Ïul. Na granitová tûlesa jsou vázána v minulosti vyuÏívaná loÏiska cínov˘ch, wolframov˘ch a olovûn˘ch rud. JiÏní ãást okresu tvofií mírnû aÏ stfiednû metamorfované horniny svrchního proterozoika (fylity, svory) a ãást mariánskolázeÀského bazického komplexu z amfibolitÛ a gaber. Z mlad‰ích jednotek na území okresu nepatrnû zasahuje ãást permokarbonu z manûtínské a Ïihelské pánve.
Okres Karlovy Vary ZVLÁ·Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P¤ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY
KV 3
183
PlzeÀsko a Karlovarsko KRAJINN¯ POKRYV
184
KV 4
Okres Karlovy Vary Tektonicky zaloÏená Sokolovská pánev je vyplnûna jezernû fiíãními a jezerními sedimenty tfietihorního stáfií. Pod nimi jsou hrubozrnné pískovce a kfiemence star‰ích tfietihor (tzv. starosedelské) obsahující subtropickou flóru. Mlad‰í tfietihory tvofií mocné sloje hnûdého uhlí, jílovce, jíly a písky o mocnosti aÏ 200 m. Tfietihorní vulkanické horniny vystupují v Doupovsk˘ch horách a v fiadû men‰ích lokalit v jejich okolí. âtvrtohorní usazeniny jsou ve vût‰ích mocnostech vyvinuty v Sokolovské pánvi, zejména v terasovém systému Ohfie. Holocenního stáfií jsou ra‰elini‰tû. Povrch okresu se vyznaãuje velk˘mi v˘‰kov˘mi rozdíly. Nejv˘‰e dosahuje v Kru‰n˘ch horách na hranici se SRN. Kru‰né hory jsou typick˘m kern˘m pohofiím se zbytky vysoko vyzdviÏené holoroviny mezi BoÏím Darem, PotÛãky a oblastí Jelení u Nov˘ch HamrÛ. Nad tento zarovnan˘ povrch ãní rozsáhl˘ vrchol Klínovce (1243,7 m n. m.) a izolované vulkanické suky BoÏídarského ·piãáku (1115,4 m n. m.), Ple‰ivce (1028,1 m n. m.) a RyÏovny (1053,7 m n. m.). Typick˘m krajinn˘m prvkem této oblasti jsou vrchovi‰tû. SníÏenina Sokolovské pánve oddûluje Kru‰né hory od Slavkovského lesa. Jsou v ní ãetné antropogenní tvary, zejména oprámy. Slavkovsk˘ les se ze Sokolovské pánve zvedá v˘razn˘m zlomov˘m svahem. Pohofií má ráz ploché vrchoviny o v˘‰ce 700 – 800 m n. m., je z vût‰í ãásti zalesnûné. V˘razn˘m stupnûm spadá na jihov˘chodû k Tepelské vrchovinû, která je niωí a jejíÏ krajinn˘ ráz vytváfií mozaika lesních porostÛ a zemûdûlsky obhospodafiovan˘ch ploch na plo‰inách, ploch˘ch hfibetech a v mûlk˘ch údolích. Do území okresu zasahují z velké ãásti rozsáhlé sopeãné Doupovské hory, oddûlující západní ãást Podkru‰nohorské podsoustavy od Mostecké pánve na v˘chodû. Tento pozÛstatek sloÏitého terciérního vulkanického útvaru je budován pfieváÏnû pyroklastiky a jen v men‰í mífie lávov˘mi proudy. Horniny odpovídají sv˘m sloÏením leucititÛm, tefritÛm aÏ ãediãÛm. Dne‰ní denudaãní mocnost je asi 1000 m.
1
Nejvy‰‰ími vrcholy pohofií jsou Hradi‰tû (933,8 m n. m.) a Pust˘ zámek (927,6 m n. m.). Dozvukem vulkanické ãinnosti jsou hojné v˘vûry minerálních vod a termálních pramenÛ. Nápadné jsou pozÛstatky izolovan˘ch lávov˘ch v˘levÛ – TfiebouÀsk˘ vrch (824,5 m n. m.), Andûlská hora (716,8 m n. m.), Vladafi (693,2 m n. m.) a Chlumská hora (650,5 m n. m.) v Tepelské vrchovinû. Do jihov˘chodního cípu okresu zasahuje západní v˘bûÏek Rakovnické pahorkatiny na permokarbonsk˘ch usazeninách. Znaãné v˘‰kové rozdíly jsou samozfiejmû pfiíãinou velk˘ch klimatick˘ch rozdílÛ. Na vzdálenosti necel˘ch 9 km klesá v˘‰ka terénu z 1243,7 m n. m. vrcholu Klínovce na 310 m nadmofiské v˘‰ky hladiny Ohfie pod obcí Boã. Území okresu se dûlí mezi mírnû teplou a chladnou klimatickou oblast (Quitt, 1971). Zatímco prÛmûrná roãní teplota vzduchu na Klínovci je pouh˘ch 2,7 °C, v údolí Ohfie pfiesahuje 7 °C
1
¤eka Ohfie.
KV 5
185
PlzeÀsko a Karlovarsko
1
1 Typick˘ georeliéf Karlovarska s projevy teplotní inverze.
186
KV 6
(Karlovy Vary 7,3 °C). Absolutnû nejvy‰‰í teploty vzduchu (aÏ 35 °C) byly namûfieny v Karlov˘ch Varech v ãervenci a srpnu, na nejniωí hodnotu aÏ –27 °C klesají v únoru. Poãet mrazov˘ch dnÛ se pohybuje v prÛmûru mezi 120 a 180, poãet letních dnÛ mezi 10 a 30. Celoroãní úhrn atmosférick˘ch sráÏek ve vrcholové ãásti Kru‰n˘ch hor je v prÛmûru vy‰‰í neÏ 1100 mm, v Karlov˘ch Varech dosahuje pouh˘ch 659 mm a u Boãe je‰tû ménû. Maximální v˘‰ka snûhu v okolí Klínovce dosahuje aÏ 250 cm. V˘razn˘ sráÏkov˘ stín Kru‰n˘ch a Doupovsk˘ch hor zasahuje jihov˘chodní ãást okresu, v níÏ celkov˘ roãní úhrn sráÏek v prÛmûru nedosahuje ani 550 mm. Vût‰ina území okresu, kromû niωích poloh podél Ohfie, je dobfie odvûtrávána. Vy‰‰í frekvence teplotních inverzí je zaznamenávána v celé Sokolovské pánvi. Vlivem tvarÛ terénu pfievládá západní a severozápadní proudûní vzduchu. Zneãi‰tûní ovzdu‰í v okrese v 90. letech 20. století klesalo. Na zaãátku 21. století se roãní prÛmûrné imisní koncentrace SO2, NOX a pra‰ného aerosolu pohybovaly v rozmezí 5 aÏ 40 g⋅m– 3, pfiiãemÏ hodnoty v rozmezí 5 –10 g⋅m– 3 byly namûfieny v horsk˘ch oblastech. AÏ 40 g⋅m– 3 b˘vá mûfieno jen ve vût‰ích sídlech (napfi. v Karlov˘ch Varech a Ostrovû nad Ohfií) s prÛmyslem a silnou dopravní zátûÏí, popfi. v men‰ích sídlech situovan˘ch do hÛfie provûtrávan˘ch údolí (napfi. StráÏ nad Ohfií). Území okresu Karlovy Vary náleÏí do tfií povodí. Severní pohraniãní ãást
je odvodÀována âernou a Zlat˘m potokem do Muldy (Mulde, SRN), jihov˘chodní ãást do povodí Stfiely a jejích pfiítokÛ – Bochovského potoka, Ratibofiského potoka a Velké Trasovky. Centrální ãást okresu náleÏí do povodí Ohfie. Jejími nejvût‰ími pfiítoky jsou zprava Teplá a zleva Rolava a Jáchymovsk˘ potok. Vodnost klesá od severu k jihov˘chodu od oblasti velmi vodné (aÏ 25 l⋅s–1⋅km– 2) do oblasti nejménû vodné (do 3 l⋅s–1⋅km– 2). Retenãní schopnost území je malá aÏ velmi malá. Rozkolísanost odtoku stoupá jv. smûrem od stfiední po velmi silnou. RovnûÏ koeficient odtoku klesá jiÏním smûrem od vysokého (0,45 aÏ 0,60) po nízk˘ (0,11– 0,20). Okres Karlovy Vary fiadíme do regionu kysel˘ch a nasycen˘ch hnûd˘ch pÛd, pfiecházejících do horsk˘ch podzolÛ. Na rozsáhlém území Doupovsk˘ch hor na v˘chodû okresu (mezi Krásn˘m Lesem, Karlov˘mi Vary a Bo‰ovem) leÏí kambizem eutrofní. Vznikla tu spolu s akcesorick˘m rankerem typick˘m (místy kambick˘m) na mûlk˘ch pfiekryvech a na suÈov˘ch polích z bazick˘ch efuzív a místy se u ní projevují znaky slabého oglejení. JiÏnû a západnû od této oblasti se nacházejí okrsky kyselé (místy nasycené) variety kambizemû typické (v mírnû zamokfien˘ch lokalitách také kambizemû pseudoglejové) na svahovinách kysel˘ch a neutrálních intruzív, svorÛ a fylitÛ. Samostatn˘ celek nasycené kambizemû vznikl na uveden˘ch horninách v tûsném jiÏním okolí Karlov˘ch VarÛ a okolo Nové Role. Celou jihozápadní ãást okresu mezi Karlov˘mi Vary, Îluticemi a Teplou pokr˘vají silnû kyselé hnûdé pÛdy – kambizem dystrická v asociacích s kyselou kambizemí typickou na svahovinách kysel˘ch intruzív, svorÛ, fylitÛ a bazick˘ch metamorfik. TytéÏ pÛdy najdeme také v podkru‰nohorské ãásti okresu, kde jsou vázány na svahoviny rul a granulitÛ. V Kru‰n˘ch horách se na svahovinách uveden˘ch kysel˘ch metamorfovan˘ch hornin vytvofiily v rozsáhl˘ch souvisl˘ch oblastech podzoly kambizemní a typick˘ (místy také humusov˘). Podzoly se v tûchto mís-
Okres Karlovy Vary
2 1
tech prolínají s vût‰ími ãi men‰ími okrsky organozemû typické nebo glejové (BoÏídarské ra‰elini‰tû, ra‰elini‰tû v˘chodnû i západnû od ·piãáku – 1115,4 m n. m.). Men‰í toky a rybníky po celém území okresu jsou lemovány úzk˘mi pásy glejÛ typického a organozemního, které se vyvinuly na nevápnit˘ch deluviích a deluviofluviálních sedimentech. Mezi RyÏovnou a Bludnou, v severním okolí Karlov˘ch VarÛ, severozápadnû od Ostrova nad Ohfií a jiÏnû od Teplé se vytvofiily vût‰í rozlohy pseudoglejÛ typického a glejového na polygenetick˘ch hlínách s eolickou a ‰tûrkovitou pfiímûsí. Nivní polohy fiek Teplé, Rotavy, Ohfie a pfiítokÛ (PstruÏného potoka, Lomnice, Bystfiice) pokr˘vá fluvizem glejová s fluvizemí typickou na nevápnit˘ch nivních sedimentech. V Sokolovské pánvi od Chodova po Ostrov nad Ohfií se nacházejí relativnû men‰í území poznamenaná tûÏbou kaolínÛ, na kter˘ch se po rekultivaci vyvinuly rÛzné formy kyselé antrozemû typické (místy degradované). Na území okresu zasahují tfii fytogeografické oblasti. Termofytikum sem sahá od v˘chodu, zejména do Doupovské pahorkatiny a do údolí Ohfie, zhruba po StráÏ nad Ohfií. Kvûtena tohoto území, jehoÏ horninov˘ podklad tvofií tfietihorní efusiva, obsahuje vy‰‰í podíl druhÛ nelesních stanovi‰È kontinentální Evropy, ménû tu lze nalézt druhÛ submediteránních. Charakteristick˘mi druhy tohoto typu kvûteny jsou napfi. koniklec otevfien˘ (Pulsatilla patens), tfie‰eÀ kfiovitá (Cerarus fruticosa) a tfiem-
dava bílá (Dictamnus albus). Bazické ãediãové podloÏí zde umoÏÀuje pfieÏití nûkolika slabû kalcifilních druhÛ, zatímco obvyklé kalcifyty v této ãásti okresu (stejnû jako na ostatním území) chybûjí. Oreofytikum – oblast horské vegetace s chladnomiln˘mi druhy rostlin – je vyvinuto v nejvy‰‰ích polohách Kru‰n˘ch hor. PÛvodní klimaxové a podmáãené smrãiny byly nahrazeny kulturami geneticky nepÛvodních smrkÛ. V jejich podrostu lze najít ochuzenou, ale pfiesto typickou druhovou kombinaci. Pro tato spoleãenstva jsou charakteristické napfi. tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica), papratka horská (Athyricum distentifolium), dnes velmi vzácn˘ jednokvítek velekvût˘ (Moneses uniflora) a mléãivec alpsk˘ (Cicerbita alpina). Druhotnû odlesnûné plochy montánního pásma pokr˘vají horské louky a pastviny s fytocenózami trávníkÛ typick˘mi pro hercynská pohofií. V˘znaãn˘m druhem je zde koprník ‰tûtinolist˘ (Meum athamanticum). Na horsk˘ch ra‰elini‰tích – vrchovi‰tích, které jsou reliktními stanovi‰ti, a jsou mimofiádnû cenná z hlediska ochrany pfiírody, rostou napfi. bfiíza zakrslá (Betula nana), ‰icha ãerná (Empetrum nigrum) a kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Kvûtena subalpínského stupnû v Kru‰n˘ch horách v typické formû zastoupena není, flóru supramontánní nalézáme jen fragmentárnû. Jednotlivé její druhy, napfi. plavuník alpsk˘ (Diphasiastrum alpinum), podbûlice alpská (Homogyne alpina) tu rostou vzácnû, pfiedev‰ím v okolí Klínovce a BoÏího
1 PR Ostrovské rybníky leÏí v Sokolovské pánvi. 2 V˘znaãn˘m druhem horsk˘ch luk a pastvin je koprník ‰tûtinolist˘ (Meum athamanticum).
KV 7
187
PlzeÀsko a Karlovarsko POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE
188
KV 8
Okres Karlovy Vary Daru. Vegetace oblasti mezofytika je roz‰ífiena na vût‰inû rozlohy okresu, pfiedev‰ím v Sokolovské pánvi, v Doupovsk˘ch horách a na Tepelské vrchovinû, pfiiãemÏ na mnoha místech dodnes zÛstala zachována druhovû bohatá, polopfiirozená spoleãenstva pfiedev‰ím vlhk˘ch stanovi‰È. Mezi v˘znaãné druhy tûchto lokalit na Karlovarsku patfií napfi. hofieãek drsn˘ SturmÛv (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica) a kakost luãní (Geranium pratense). Pomûrnû siln˘ vliv atlantického klimatu svûdãí subatlantsk˘m druhÛm, napfi. nahoprutce píseãné (Guepinia nudicaulis). Nûkteré druhy s jádrem v˘skytu v Alpách zde dosahují severní areálové hranice. K nim patfií vfiesovec pleÈov˘ (Erica herbacea) a zimostrázek alpsk˘ (Polygaloides chamaebuxus). V pánevní oblasti okresu, na v˘sypkách a odvalech kaolinov˘ch a hnûdouheln˘ch dolÛ a lomÛ se dafií ruderální a synantropní vegetaci. Pro faunu okresu Karlovy Vary je charakteristické mí‰ení druhÛ stfiedoevropského listnatého lesa s druhy horsk˘ch poloh, jeÏ najdeme hlavnû v Kru‰n˘ch horách a Slavkovském lese, ménû v Doupovsk˘ch horách. Listnaté, pfieváÏnû bukové lesy zÛstaly dodnes zachovány hlavnû na strm˘ch svazích údolí Ohfie a v Doupovsk˘ch horách. Díky terénu si dodnes zachovaly svÛj pfiirozen˘ charakter a jsou ob˘vány pÛvodní, druhovû bohatou faunou. Îijí zde mj. plch velk˘ (Glis glis), ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), lejsek mal˘ (Ficedula parva), mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra) a mnoho dal‰ích. Fauna varisk˘ch pohofií s nûkolika reliktními druhy alpinsk˘mi a boreálními Ïije pfiedev‰ím ve vy‰‰ích polohách Kru‰n˘ch hor, v horsk˘ch jehliãnat˘ch lesích, na vrchovi‰tích a druhotn˘ch horsk˘ch loukách. Patfií k ní mj. kos horsk˘ (Turdus torquatus), s˘c rousn˘ (Aegolius funereus), stfievlík Carabus menetriesi a vfietenec horsk˘ (Pseudofusulus varians). Teplomilné a suchomilné druhy stfiedoãesk˘ch níÏin a pahorkatin pronikají od v˘chodu pfiedev‰ím do niωích poloh Doupovsk˘ch hor a do údolí
2
1
Ohfie. Zde byla zji‰tûna uÏovka stromová (Elaphe longissima), ojedinûle v cel˘ch âechách, pûnice vla‰ská (Sylvia nisoria), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius) a slavík obecn˘ (Luscinia megarhynchos). Pro oblast Sokolovské pánve je typické prolínání fauny pÛvodních, mnohde mokfiadních stanovi‰È s faunou, jeÏ osídluje novû vzniklá stanovi‰tû víceménû stepního charakteru na v˘sypkách. K první skupinû patfií skokan skfiehotav˘ (Rana ridibunda), hnûdásek chrastavcov˘ (Euphydryas aurinia) a lindu‰ka luãní (Anthus pratensis), ke druhé skupinû napfi. ropucha zelená (Bufo viridis) a bûlofiit ‰ed˘ (Oenanthe oenanthe). Typick˘m biotopem Sokolovské pánve, ale také okolí Teplé a Bochova, jsou rybníky s pfiilehl˘mi podmáãen˘mi loukami. RovnûÏ ty jsou ob˘vány charakteristickou faunou, hlavnû hmyzem, obojÏivelníky a ptáky. V dobû jarního a podzimního tahu jsou zdej‰í vodní plochy vyhledávanou zastávkou mnoha druhÛ ptákÛ ze severu Evropy. Lesy okresu Karlovy Vary jsou souãástí pfiírodních lesních oblastí Kru‰né hory, Chebská a Sokolovská pánev, Karlovarská vrchovina, Doupovské hory, Západoãeská pahorkatina a Rakovnicko-Kladenská pahorkatina. Lesnatost okresu Karlovy Vary je 40,1 %, tedy pomûrnû vysoká. Také zde do‰lo v 19. století ke zmûnû druhové skladby. PÛvodní lesní porosty s pomûrnû velk˘m podílem listnáãÛ byly postupnû nahrazeny porosty jehliãnat˘mi. Dnes mají jehliãnaté dfieviny v okrese podíl 81 %, z toho smrk 68 %, borovice 9 %, modfiín 4 %. Jen 19 % tvofií listnaté dfieviny – buk 4 %,
1 ÎluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium) u Oldfiichovského potoka. 2 Mezi nehojné horské druhy v západní ãásti âR patfií nosatec Plinthus findeli.
KV 9
189
PlzeÀsko a Karlovarsko
1
1 Vegetace kolem zfiíceniny hradu na Andûlské hofie má charakter termofytika. PodloÏí tvofií tfietihorní efusiva.
190
KV 10
dub 2 %, javor 3 %, jasan 2 %, bfiíza 4 %, ol‰e 2 %, ostatní listnáãe 2 %. Plocha lesních porostÛ v okrese Karlovy Vary ãiní 130 510 ha, stfiední vûk 60 let. V pfiírodní lesní oblasti Kru‰né hory mají nejvût‰í podíl jedlobukov˘, smrkobukov˘ a bukosmrkov˘ lesní vegetaãní stupeÀ. V oblasti Chebská a Sokolovská pánev pfievaÏuje bukodubov˘ a dubobukov˘ stupeÀ, v oblasti Karlovarská vrchovina pfievládá jedlobukov˘, v oblasti Doupovské hory pfievaÏují bukov˘ a jedlobukov˘ a v pfiírodní lesní oblasti Západoãeská pahorkatina a Rakovnicko-Kladenská pahorkatina dubobukov˘ stupeÀ. Pfievládá kategorie lesÛ zvlá‰tního urãení – hlavním dÛvodem je ochrana pá-
sem zdrojÛ léãiv˘ch a minerálních vod (Karlovy Vary, Jáchymov, Ho‰tec, Kyselka, Korunní) a CHKO Slavkovsk˘ les. Kategorie lesa ochranného je tvofiena porosty na nepfiízniv˘ch stanovi‰tích a vysokohorsk˘mi lesy (zejména v pfiírodní lesní oblasti Kru‰né Hory v okolí Klínovce). Rozsáhlé území v okrese Karlovy Vary, pfiedev‰ím v pfiírodní lesní oblasti Doupovské hory zaujímají lesy vojenské – vojensk˘ v˘cvikov˘ prostor Hradi‰tû je popsán na následující stranû. Poãetnûj‰í osídlení se rozvíjí aÏ s pfiíchodem SlovanÛ. Karlovarsko se stává centrem kmene SedliãanÛ (Ta‰ovice, Staré Sedlo, Velichov) a po vzniku ãeského státu jádrem Loketského kra-
Okres Karlovy Vary je. V období pfiemyslovského státu byl kraj kolonizován pfiedev‰ím novû se rodící ‰lechtou. Panská sídla vznikla v Beãovû, Andûlské Hofie a v Nejdku. Jih dne‰ního okresu byl kolonizován pfieváÏnû tepelsk˘m klá‰terem, zaloÏen˘m roku 1197. Samotné Karlovy Vary (Teplé Láznû) byly zaloÏeny Karlem IV. kolem roku 1350. Nejv˘raznûj‰í zásahy do pfiírody ve stfiedovûku i pozdûji zpÛsobilo hornictví. V oblasti Kru‰n˘ch hor se od poãátku 16. století zaãalo ve velkém dolovat stfiíbro, zejména na panství rodu ·likÛ. Díky tomu byly natrvalo osídleny i vy‰‰í polohy kraje (Jáchymov, BoÏí Dar). Stejnû jako témûfi celé âechy byla také tato oblast devastována husitsk˘mi válkami a pfiedev‰ím tfiicetiletou válkou. Od 18. století se na Karlovarsku rozvíjel prÛmysl. V roce 1716 vznikla báÀská a hutní ‰kola v Jáchymovû. Poãalo vzkvétat skláfiství, v˘roba keramiky, textilu a porcelánu. ZároveÀ s prÛmyslov˘m rozvojem zaãíná postupná a stále sílící devastace okolního Ïivotního prostfiedí, charakteristická pro celé severozápadní âechy. Velkou zátûÏ pro pfiírodu Karlovarska znamená jeho pfiímé sousedství se Sokolovskou uhelnou pánví. I pfiesto, Ïe se od devadesát˘ch let 20. století situace pozvolna stabilizuje, budou neuváÏené zásahy ãlovûka do pfiírody, napfi. v oblasti Kru‰n˘ch hor, je‰tû dlouho patrné. Stejnû jako na pfiírodu, tak na v˘voj osídlení Karlovarska mûly zásadní vliv klíãové události 20. století, pfiedev‰ím druhá svûtová válka. V dÛsledku odsunu nûmeckého obyvatelstva zanikl velk˘ poãet sídel. Znaãn˘ vliv na krajinu mûl v 50. letech vznik dodnes funkãního vojenského prostoru v rozsáhlém území Doupovsk˘ch hor; celá oblast byla vysídlena. Dodnes je velmi málo pfiírodovûdecky prozkoumána. Vojensk˘ v˘cvikov˘ prostor Hradi‰tû Vojensk˘ v˘cvikov˘ prostor byl zfiízen v roce 1953 na základû zákona ã. 169/49 Sb. o vojensk˘ch újezdech pro v˘cvik pozemních vojsk a zejména k v˘cviku protivzdu‰né obrany a letectva i s pouÏitím ostré munice. Svou rozlohou (více jak 33 000 ha) je nej-
vût‰ím v˘cvikov˘m prostorem v âeské republice. Uvedená oblast byla osídlena témûfi v˘luãnû nûmeck˘mi starousedlíky. V roce 1930 zde Ïilo 14 688 obyvatel a z tohoto poãtu se pouze 145 (1,0 %) osob hlásilo k ãeské (ãeskoslovenské) národnosti. Po zabrání Sudet fa‰istick˘m Nûmeckem v roce 1938 byli âe‰i vyhnáni. V letech 1945 a 1946 bylo naopak úplnû odsunuto nûmecké obyvatelstvo a území dosídleno zejména z vnitrozemí âech. Se vznikem VVP Hradi‰tû v‰ak byly odsunuti i tito obyvatelé. V souãasné dobû je zachováno k trvalému bydlení pouze ‰est sídel (Albefiice, BraÏec, Bukovina, Dolní Lomnice, Luãina a Svatobor). Hospodafií zde Vojenské lesy a statky (VLS) âR, s. p., divize Velichov; tfii lesní správy (Dlouhá Lomnice, Klá‰terec nad Ohfií a Valeã v âechách) a Zemûdûlská správa BraÏec zamûfiená pfiedev‰ím na extenzivní chov herefordského skotu. Nejrozsáhlej‰ími lesními komplexy Doupovsk˘ch hor a VVP byly kvûtnaté buãiny. Byly roz‰ífieny od v˘‰ky 500 m n. m. aÏ na samotné vrcholy (Pust˘ zámek 927,6 m n. m.). Nyní jsou kvalitní kvûtnaté buãiny (místy i pralesního charakteru) zachovány napfi. na úboãí Pustého Zámku (v souãasné dobû zasaÏeny intenzivní tûÏbou), na hfibetu âíhané (mezi Valãí a Bukovinou) a jinde. Niωí polohy zabírají dubohabfiiny, které jsou v souãasné dobû nejvíce poru‰eny (jen ve zlomcích v okolí Valãe aÏ po Ma‰Èov). Nepatrné zbytky ol‰in zÛstaly kolem nûkter˘ch potokÛ (napfi. PstruÏného potoka a Lochotínského potoka). V souãasné dobû tyto typy porostÛ nahrazují monokultury smrku ztepilého (Picea abies). Bezlesí je charakterizováno zejména nejvût‰í souvislou „kfiovinatou lesostepí“ v âR, která se zde vyvinula na neobhospodafiovan˘ch loukách, pastvinách a polích. Kefiové patro tvofií zejména rÛzné druhy rÛÏí (Rosa spp.) a hlohÛ (Crataegus spp.). Kfioviny vût‰inou tvofií mozaiku se such˘mi trávníky nebo pÛvodními luãními porosty. Mokfiadní vrbiny se postupnû vytvofiily v terénních sníÏeninách (pfiirozen˘ch i antropogenních, po tûÏké vojenské technice) s pod-
1
1 Hofieãek drsn˘ SturmÛv (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana).
KV 11
191
PlzeÀsko a Karlovarsko
1
2
3
1 Jírovské stráÏi‰tû a údolí PstruÏného potoka z Hradi‰tû. 2 Vemeníãek zelen˘ (Coeloglossum viride). 3 Zárazovka nachová (Phelipanche purpurea).
192
KV 12
zemní vodou dlouhodobû stagnující u povrchu pÛdy nebo nad ním, dále na opu‰tûn˘ch vlhk˘ch loukách. Suché trávníky rostou na slunn˘ch svazích o rÛzném sklonu, zpravidla orientovan˘ch k jihu, na pÛdách mûlk˘ch aÏ hlubok˘ch. Vût‰inou tvofií mozaiku s ovsíkov˘mi loukami na pÛdách stfiednû vlhk˘ch a minerálnû bohat˘ch. Pomûrnû hojné jsou pcháãové louky, pfiípadnû tuÏebníková lada, neboÈ uvedená oblast díky vlastnímu VVP byla minimálnû postiÏena odvodÀováním a melioracemi. Na oglejen˘ch pÛdách se silnû kolísající hladinou podzemní vody vznikly bezkolencové louky. Selektivním spásáním rostlin se
mnohde vyvinuly poháÀkové pastviny. V nejvy‰‰ích polohách, vût‰inou na odlesnûn˘ch vrcholcích, se na ãediãích utvofiila vrstva vylouÏené pÛdy. Zde byly roz‰ífieny pastviny se smilkov˘mi porosty. Dnes se tyto zbytky nacházejí zejména v okolí BraÏce. Také nûkteré rostliny rostou v Doupovsk˘ch horách v neobvykl˘ch v˘‰kách. Napfi. blatûnka vodní (Limosella aquatica) je bûÏná na cestách u Hradi‰tû (920 m n. m.), pcháã bezlodyÏn˘ (Cirsium acaule) a ãernohlávek obecn˘ (Prunella vulgaris) na vrcholu Hradi‰tû (933,8 m n. m.), záraza bílá pravá (Orobanche alba subsp. alba) pod vrcholem Vysoké hory (840 m n. m.) a hvozdík py‰n˘ prav˘ (Dianthus superbus subsp. superbus) na luãních porostech pod Hradi‰tûm a u Îelezné hory (880 aÏ 920 m n. m.). Správa vojenského újezdu Hradi‰tû si je vûdoma v˘znamu území a ochrana pfiírody je souãástí územních plánÛ oblasti. Zásahy do pfiírodních ekosystémÛ jsou vnímány a posuzovány také z hlediska míry naru‰ení ekologické, kulturní a estetické hodnoty krajiny. OdvodÀování pÛdy je omezeno na nut-
Okres Karlovy Vary né pfiípady. V˘znamné lokality jsou chránûny pfied náletem dfievin, nûkteré jsou pravidelnû seãeny a pfiepásány. Mezi velmi cenná místa patfií Humnick˘ vrch a Havran s teplomilnou a suchomilnou vegetací bohatou na koniklec luãní (Pulsatilla pratensis) a k. otevfien˘ (P. patens), mokfiadní louky v Doupovském Mezilesí a navazující louky kolem vodních nádrÏí Horní a Dolní Ti‰ina s kosatcem sibifisk˘m (Iris sibirica), ostfiicí pfiíbuznou (Carex appropinquata), o. trsnatou (C. cespitosa), o. dvoumuÏnou (C. diandra), o. dvoufiadou (C. disticha), o. Hartmanovou (C. hartmanii) a dnes jiÏ ojedinûl˘m hoficem hofiepníkem (Gentiana pneumonanthe). Kolem BraÏce rostou ohroÏené druhy: hofieãek drsn˘ SturmÛv (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), zárazovka nachová (Phelipanche purpurea), vemeníãek zelen˘ (Coeloglossum viride), v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica), starãek potoãní (Tephroseris crispa), bazanovec kytkokvût˘ (Naumburgia thysiflora), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus), vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria), prha arnika (Arnica montana), prsnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis), zábûlník bahenní (Comarum palustre), kociánek dvoudom˘ (Antennaria dioica) a jiné. Na lokalitách kolem Jesenû aÏ k Mûtikalovu a ¤ednici roste ze vzácn˘ch rostlin zejména hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica), zvoneãník hlavat˘ (Phyteuma orbiculare), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis) a hvozdík py‰n˘ (Dianthus superbus subsp. superbus), kru‰tík bahenní (Epipactis palustris), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata), jetel ka‰tanov˘ (Trifolium spadiceum), starãek potoãní (Tephroseris crispa), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zárazovka nachová (Phelipanche purpurea) a vrba rozmar˘nolistá (Salix rosmarinifolia). Na loukách a bezlesí kolem Lochotína rostou hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), starãek potoãní (Tephroseris crispa), upolín evropsk˘ (Trollius altis-
simus), pu‰kvorec obecn˘ (Acorus calamus), zárazovka nachová (Phelipanche purpurea), hofiec brvit˘ (Gentianopsis ciliata) a jalovec obecn˘ (Juniperus communis). St˘ká se zde horská fauna provincie varisk˘ch pohofií (Kru‰né hory a Slavkovsk˘ les) a fauna níÏin a tepl˘ch pahorkatin (Mostecká pánev). Nejv˘znamnûj‰ími biotopy této oblasti jsou pfiirozené listnaté lesy, pfiecházející v roztrou‰ené porosty kefiÛ a stromÛ tvofiící vhodné Ïivotní podmínky pro dnes jiÏ velmi vzácné druhy ptákÛ a savcÛ. Îijí tu napfi. vzácné druhy plch zahradní (Eliomys quercinus), luÀák ãerven˘ (Milvus milvus), bûlozubka bûlobfiichá (Crocidura leucodon), rejsec ãern˘ (Neomys anomalus), netop˘r fiasnat˘ (Myotis nattereri), n. velk˘ (M. myotis), ostfiíÏ lesní (Falco subbuteo) a bramborníãek ãernohlav˘ (Saxicola torquata). Fauna Doupovsk˘ch hor je pomûrnû bohat‰í neÏ fauna v Kru‰n˘ch horách a Slavkovském lese. V obou horsk˘ch komplexech v podstatû chybûjí druhy kulturních stepí a listnat˘ch lesÛ, níÏin a pahorkatin, napfi. je‰tûrka zelená (Lacerta viridis), uÏovka stromová (Elaphe longissima), uÏovka podplanatá (Natrix tessellata), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), slavík obecn˘ (Luscinia megarhynchos), tchofi svûtl˘ (Mustela eversmanni), kfieãek polní (Cricetus cricetus). Naopak Mostecká pánev je ochuzena o druhy horsk˘ch lesÛ k nimÏ patfií s˘c rousn˘ (Aegolius funereus), kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium passerinum), ofie‰ník kropenat˘ (Nucifraga caryocatactes), a také zde chybûjí druhy podmáãen˘ch luk a ra‰elini‰È jako tetfiívek obecn˘ (Tetrao tetrix). PodloÏí Doupovsk˘ch hor a geomorfologické pomûry zapfiíãiÀují u nûkter˘ch obojÏivelníkÛ a plazÛ vertikální posun o nûkolik desítek aÏ stovek metrÛ v˘‰e. Napfi. u skokana krátkonohého (Rana lessonae), s. skfiehotavého (R. ridibunda), s. ostronosého (R. arvalis), kuÀky obecné (Bombina bombina) a ãolka velkého (Triturus cristatus) zde byly zaznamenány nejv˘‰e poloÏené lokality v âR.
1
2
1 Pfiástevník angre‰tov˘ (Rhyparia purpurata). 2 Pfiástevník jitrocelov˘ (Parasemia plantaginis).
KV 13
193
