PRO OKRES KARLOVY VARY

mOdely sOciálních služeb prO OsOby s duševním OnemOcněním PRO OKRES KARLOVY VARY

8

slOvník a adresář

Publikace je financována z Individuálního projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje v rámci prostředků Evropského sociálního fondu Operačního programu Lidské zdroje 1 a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

2

slOvník a adresář

3

Obsah Služby pro osoby s duševním onemocněním Služby pro osoby se závislostí na návykových látkách Psychiatrické ambulance Dětská psychiatrie, psychologie Klinická psychologie, psychoterapie Poradenství pro osoby se závislostí na návykových látkách Slovník služeb poskytujících péči pro osoby s duševním onemocněním 1 Sociální služby 2 Služby resortu zdravotnictví Související pojmy používané v o blasti péče o o soby s duševním onemocněním

4

5 5 6 7 7 8 9 9 10 11

adresář vybraných služeb specializOvaných na péči O OsOby s duševním OnemOcněním, se závislOstí na návykOvých látkách: služby pro osoby s duševním onemocněním Občanské sdružení Res vitae

Blahoslavova 659/18, 360 09 Karlovy Vary MUDr. Jiří Bartoš Email:[email protected] Tel:353 566 426, 353 226 296

Krizová pomoc Odborné sociální poradenství Telefonická krizová pomoc

Tel: 353 588 080 Tel: 353 226 296 Tel: 353 588 080

Občanské sdružení Západočeský Paprsek Hnutí rodičů a příbuzných www.paprsek-zpc.eu

Mikulášská 6, Aš, 352 01 Marcela Hlisníková Tel: 720 213 329 Email: [email protected]

NEMOS PLUS s.r.o. Psychiatrické oddělení

U nemocnice 1161, 363 01 Ostrov primář - MUDr. Václav Ferus Tel: 353364111 [email protected] www.nemostrov.cz



služby pro osoby se závislostí na návykových látkách Kotec o.s. Kontaktní centra K-centrum Tachov K-centrum Cheb K-centrum Sokolov

Nádražní náměstí 299, 353 01 Mariánské Lázně Ing. Bc. Jiří Hort, Ph.D. www.kotec.cz email: [email protected] Tel: 608 656 537

Občanské sdružení Světlo Kadaň Kontaktní centra K-Centrum Karlovy Vary

Husova 1325, 432 01 Kadaň Jan Hudák www.os-svetlo.net

K. H. Borovského 1177, 347 01 Tachov Tel: 608 656 539, Email: [email protected] Kostelní nám. 188/15, 350 02 Cheb Tel: 739 570 108, Email: [email protected] Marie Majerové 1764, 356 01 Sokolov Tel: 739 570 103, [email protected]

Krále Jiřího 1018/38, 360 01 Karlovy Vary Tel:353 222 742, Email: [email protected] 5

psychiatrické ambulance: MUDr. Abiad Fadi

Tel: 776 055 486 [email protected] Jeronýmova 778, Louny, 440 01

MUDr. Bartoš Jiří

Tel: 353222879 [email protected] Bezručova 10, Karlova Vary, 360 01

MUDr. Beran Vladimír

Tel:353230878 Myslbekova 4, Karlovy Vary, 36001

MUDr. Červenková Marta

Tel: 353822501 [email protected] Hroznětínská 350, Ostrov, 363 01

MUDr. Freml Jan

Tel: 354626569 [email protected] Hlavní 263, Mariánské Lázně, 353 01

MUDr. Kalina Petr

Tel: 353235213 [email protected] Myslbekova 4, Karlovy Vary, 360 01

MUDr. Moravec Karel

Tel: 353228628 [email protected] Zítkova 3, Karlovy Vary, 360 01

MUDr. Pechová Jana

Tel: 352625138 [email protected] nábřeží Petra Bezruče 430, Sokolov, 356 01

MUDr. Solnička Pavel

Tel: 354438671 Dukelská 32, Cheb, 350 02

MUDr. Stefanovičová Blanka

Tel: 352600347 Sokolovská 1622, Sokolov, 356 05

MUDr. Storčák Vasilij

Tel: 474 447 111, 474 617 640 [email protected] poliklinika Chomutov, Edisonova 1185, 430 01

MUDr. Karolína Tekelíková

Tel: 774 584 694 [email protected] Sadová 528, Klášterec nad Ohří, 431 51

MUDr. Tomešová Martina

Tel: 352308327 [email protected] Objekt LPZ, Rokycanova 1756 , Sokolov, 35601

6

MUDr. Vyleťal Oldřich

Tel: 353221052 [email protected] Železniční 1, Karlovy Vary, 360 05

MUDr. Zahradníková Barbora

Tel: 604272330 [email protected] Valdštejnova 20, Cheb, 350 02

MUDr. Zindr Vladimír

Tel: 353826200 Smetanova 516, Nejdek, 362 21

dětská psychiatrie, psychologie: Mudr. Bartková Jitka Psychiatrie pro děti a dorost

Tel: 353 235 211 Bezručova 10, Karlova Vary, 360 01

MUDr. Čapek Vladimír Psychiatrie pro děti a dorost

Tel: 354422330 [email protected] Hradební 18, Cheb, 350 02

PhDr. Knetlová Marie Klinická psychologie pro děti a dorost

Tel: 354525938 [email protected] Vladivostocká, Aš, 35201

klinická psychologie, psychoterapie: Mgr. Al Haboubi Michaela Psycholog – soukromá praxe

Tel: 777 778 320 [email protected] Na Rolavě 49/10, Karlovy Vary Rybáře, 360 05

PhDr. Bauer Jiří Ordinace klinického psychologa

Tel: 353998127 bauer.j@volny Bezručova 10, Karlova Vary, 360 01

PhDr. Bauerová Eva Psychologická ordinace

Tel: 353612501 [email protected] U Nemocnice 1161, Ostrov, 363 01

PhDr. Benáková Alena Ordinace klinické psychologie

Tel: 352308259 [email protected] Rokycanova 1756, Sokolov, 35601

PhDr. Hofírková Eva Klinická psychologie

Tel: 353235208 [email protected] T. G. Masaryka 12, Karlovy Vary, 360 01

PhDr. Monika Kopárková Klinický psycholog

Tel: 353 115 851 [email protected] KKN a.s. Nemocnice Karlovy Vary 7

PhDr. Kotrčová Anna Ordinace klinického psychologa

Tel: 353223041 [email protected] Komenského 5, Karlovy Vary, 360 07

Mgr. Mašková Zdeňka Klinická psychologie

Tel: 353235210 [email protected] Bezručova 8, Karlovy Vary, 360 01

PhDr. Němcová Naděžda Ordinace klinické psychologie

Tel: 353236329 [email protected] Myslbekova 4, Karlovy Vary, 360 01

Mgr. Pastieriková Neveďal Zuzana Ordinace klinické psychologie

Tel: 602843927 [email protected] Jednoty 1931, Sokolov, 356 01

PhDr. Ján Pobežal Ambulance klinické psychologie

Tel: 354433674 [email protected] Divadelní 3, Cheb, 350 02

Mgr. Volavka Jan Ordinace klinické psychologie

Tel: 354620691 [email protected] Tyršova 31, Mariánské Lázně, 353 01

Mgr. Wenigová Barbora Ordinace klinické psychologie

Tel: 353235058, 774492626 Dr. M. Horákové 8/1313, Karlovy Vary, 360 01

poradenství pro osoby se závislostí na návykových látkách: Martina Frýbertová AT-poradna

Tel: 353 230 879, 776 145 792 [email protected] Myslbekova 1596/2, Karlovy Vary, 360 01

Božena Kalvasová Centrum substituční terapie

Tel: 776 575 741 [email protected] Myslbekova 1596/2, Karlovy Vary, 360 01

Podrobnější informace o zařízeních najdete na www.rpkk.cz. Více informací o Centru pro rozvoj péče o duševní zdraví najdete na stránkách www.cmhcd.cz. Další informace k tématům duševního onemocnění najdete na www.stopstigma.cz.

8

slOvník služeb pOskytujících péči prO OsOby s duševním OnemOcněním 1

sociální služby

Sociální poradenství pro osoby s duševním onemocněním Sociální poradenství poskytuje osobám, které se vlivem duševního onemocnění dostaly do nepříznivé sociální situace, potřebné informace přispívající k řešení jejich situace. Základní sociální poradenství je součástí všech druhů sociálních služeb. Služba obsahuje poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Sociální rehabilitace osob s duševním onemocněním Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb. Tato služba poskytovaná formou terénních nebo ambulantních služeb může obsahovat řadu činností. Mezi základní činnosti patří nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. U pobytových služeb také poskytnutí ubytování a stravy. Sociálně terapeutická dílna pro osoby s duševním onemocněním Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie. Klientům umožňují mimo jiné nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění a podporu vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností. Vymezení zákonem 108/2006 Sb. charakterizuje zejména zařízení zřizované pro osoby s mentální retardací. U sociálně terapeutických dílen pro duševně nemocné je třeba vzít v úvahu kolísání zdravotního stavu a tedy odpovídajícím způsobem relativizovat formulace „dlouhodobá a pravidelná podpora“ či „neumístitelnost na otevřeném či chráněném trhu práce.“ Chráněné bydlení pro osoby s duševním onemocněním Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu závažného nebo chronického duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového1, popřípadě individuálního bydlení. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Některá chráněná bydlení mají charakter tréninkového bydlení (Dříve byl používán termín dům na půl cesty odvozovaný z anglických zařízení „halfwayhouse“ zřizovaných pro klienty propouštěné po dlouhodobé psychiatrické hospitalizaci a sloužící k obnově návyků a dovedností potřebných k samostatnému bydlení. Zákon 108/2006 Sb. však definuje dům na půl cesty jako službu určenou výhradně pro osoby opouštějící dětské domovy.) V takových službách může být omezena doba pobytu a součástí indikačních kritérií k přijetí může být odhad schopnosti zvládnout samostatné bydlení a také materiální podmínky umožňující uživateli samostatné bydlení získat. Někdy bývá používán termín komunitní chráněné bydlení odvozovaný od terapeutické komunity, která je součástí služby.

1

9

Podpora samostatného bydlení osob s duševním onemocněním Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu závažného nebo chronického duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba je zaměřená na podporu a trénink dovedností potřebných pro samostatné bydlení, poskytovaná u klienta doma (může se jednat i o prostředí ubytovny apod.). Obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

2

služby resortu zdravotnictví

Krizová psychiatrická centra Krizové psychiatrické centrum poskytuje neodkladnou, bezbariérovou psychiatrickou péči formou krizové intervence, neodkladného psychiatrického vyšetření, emergentní psychoterapie, krátkodobé systematické individuální, rodinné a skupinové psychoterapie, farmakoterapie, a také krátkodobého pobytu na lůžku. Krizové centrum pracuje nepřetržitě, 24 hodin denně 7 dní v týdnu, potřebná je nepřetržitá dostupnost psychiatra. Centra zahrnují trvalou možnost telefonického kontaktu. Mobilní krizové týmy Mobilní krizový tým může být kombinován s činnostmi krizového centra nebo může být zřízen jako samostatná služba. Odborný tým (psychiatr, klinický psycholog, psychiatrická sestra) poskytuje krizovou intervenci, neodkladné psychiatrické a psychologické vyšetření, farmakoterapii a emergentní psychoterapii přímo v místě rozvoje krizové situace. Denní stacionáře (sanatoria) Denní stacionář slouží pro denní léčbu psychiatrických klientů. Funkcí denních stacionářů je buď alternativa či pokračování hospitalizace, nebo alternativa či rozšíření ambulantní léčby (v indikovaných případech, kdy nepostačuje ambulantní léčba), či dlouhodobá rehabilitace a resocializace pro dlouhodobě duševně nemocné. Programy denního stacionáře se využívají i jako příprava na zařazení do programů psychiatrické rehabilitace. Základním prvkem péče je psychoterapeutický program, který je obvykle kombinován s dalšími odbornými vyšetřeními, léčbou a rehabilitací dle povahy duševní poruchy. Program realizuje tým, který je sestaven z lékařů nebo klinických psychologů a zdravotních sester. Psychoterapeutický program může mít buď formu denní (trvá alespoň 6 hodin v jednom dni a je určen klienty, kteří docházejí do denního stacionáře každý všední den) nebo frakcionovanou (jednou či vícekrát týdně a trvá alespoň 3 hodiny v jednom dni nebo 4 hodiny v jednom týdnu). Komunitní psychiatrické sestry Komunitní psychiatrické sestry působí v přirozeném prostředí klientů. Mezi jejich činnosti patří: případové vedení, individuální rehabilitace, krizová intervence, posouzení stavu klienta v jeho přirozeném prostředí, zpracování rehabilitačního a krizového plánu, týmové konzultace případu, podpora užívání perorální medikace, postupy na zvládání stresu nebo krize, trénink komunikačních dovedností, techniky zaměřené na zvládání běžných situací, péče o somatický stav klienta, psychoedukace klienta i jeho blízkých, koordinace dalších potřebných služeb. Je nutná indikace péče psychiatrem a úzká spolupráce s ním. Ambulantní péče o osoby s duševním onemocněním Ambulantní péče zahrnuje ambulantní specializovanou péči psychiatra, dětského psychiatra a klinického psychologa. Akutní lůžková péče o osoby s duševním onemocněním Akutní lůžková péče na psychiatrických odděleních všeobecných nemocnic je určena k léčbě akutních psychických stavů, které nelze zvládnout v ambulantních podmínkách. Doba pobytu je obvykle několik týdnů. 10

Následná lůžková péče o osoby s duševním onemocněním Následná lůžková péče je určena pro klienty, jimž zdravotní stav i po vyčerpání všech možností komunitní ambulantní, rehabilitační či komunitně-rezidenční péče a podpory neumožňuje existenci v běžných životních podmínkách. Doba setrvání jsou měsíce až roky. Vedle toho existují diferencovaná nebo specializovaná oddělení lůžkové péče: oddělení pro léčbu závislosti, oddělení pro léčbu psychických poruch u dětí a dorostu, oddělení sexuologická, gerontopsychiatrická a další.

sOuvisející pOjmy pOužívané v Oblasti péče O OsOby s duševním OnemOcněním Pracovní rehabilitace Sociální rehabilitace zahrnuje i pracovní rehabilitaci osob znevýhodněných v důsledku duševního onemocnění na trhu práce. Služby spadající pod pracovní rehabilitaci ovšem nepatří mezi sociální služby, ale spadají pod úřady práce. Pracovní rehabilitace je realizována v podmínkách, které vymezuje zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Tato služba zahrnuje: • Podporované zaměstnávání nabízí podporu lidem s duševním onemocněním, kteří si chtějí vybrat, získat a udržet placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Spočívá v placené práci v integrovaném prostředí se zajištěním dlouhodobé podpory pro člověka s postižením na otevřeném trhu práce. Pod pojmem placená práce se rozumí, že člověk dostává za stejnou práci stejnou mzdu jako zaměstnanec bez postižení. • Přechodné zaměstnávání je časově limitovaný pracovně rehabilitační program umožňující lidem, kteří pro svůj handicap nejsou dočasně schopni obstát v běžném zaměstnání bez cizí pomoci, nácvik sociálních dovedností potřebných k získání zaměstnání a udržení se v něm, a to v prostředí primárního trhu práce a za pomoci socioterapeuta. Rehabilitované osoby jsou zařazovány na vybraná pracovní místa v běžných pracovních podmínkách mimo vlastní organizaci na časově omezenou dobu (obvykle šesti měsíců) na zkrácený úvazek. Rehabilitace probíhá za individuální podpory sociálních pracovníků či sociálních terapeutů. Jedinec je za práci finančně odměňován (obvykle podle počtu odpracovaných hodin). Může absolvovat následně i více přechodných pracovních míst. Při výpadku či selhávání klienta je nahrazen jiným nemocným nebo dočasně i pracovním terapeutem nebo sociálním pracovníkem. • Chráněná pracovní dílna představuje specifické pracoviště pro osoby, které mají ztíženou možnost, případně se vůbec nemohou, uplatnit na trhu práce. Chráněná dílna může poskytovat přípravu na pracovní uplatnění, adaptaci před nástupem do zaměstnání po hospitalizaci, diagnostiku pracovních (a sociálních) dovedností, bazální pracovní a společenské uplatnění (dlouhodobé a i s výdělkem) či dlouhodobé rehabilitační aktivity stabilizující zdravotní a sociální stav. Klienti mohou být placeni mzdou (pak je to většinou chráněná dílna dle §76 92 Zákona o zaměstnanosti), jinými způsoby odměňování, nebo zde může probíhat pouze neplacená pracovní rehabilitace (dle §75 Zákona o zaměstnanosti). Chráněnou pracovní dílnu může vytvořit zaměstnavatel na základě dohody s úřadem práce, což jej opravňuje žádat o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Postupně se vytvářejí další podoby pracovní rehabilitace a chráněné práce, které však zatím nemají pevné vymezení v české či evropské legislativě. • Sociální firmy jsou místa zaměstnávání lidí znevýhodněných na trhu práce. Působí v běžném konkurenčním prostředí (podnikají), poskytují svým zaměstnancům podporu pro adaptaci, zaučení i pro to, aby zvládli své pracovní povinnosti. Sociální firmy samy neposkytují svým zaměstnancům psychosociální podporu, tu zprostředkovávají od sociálních a zdravotních služeb. Zaměstnanci se znevýhodněním mají mzdu odpovídající dané profesi a regionu. Sociální firmy mají nejméně 50 % nákladů hrazeno výnosy/příjmy ze svého podnikání. V definici sociálních firem bývá zdůrazňován také etický rozměr podnikání a zásadní podíl zaměstnanců se zdravotním postižením na řízení sociální firmy. 11

Komunitní2 péče Komunitní péče je široký soubor služeb, programů a zařízení, jehož cílem je pomoci lidem s duševním onemocněním žít co nejvíce v podmínkách běžného života, subjektivně co nejuspokojivějším způsobem tak, aby mohly být co nejvíce naplněny jejich zdravotní, psychologické a sociální potřeby. Mezi postupy komunitní péče patří kromě léčby i podpora sociálních rolí, zejména v oblasti práce, bydlení a sociálních kontaktů, a podpora vztahů s rodinou přáteli a dalšími lidmi. Cílovou skupinou komunitní péče jsou jak klienti s duševním onemocněním, tak i další členové komunity, kteří jsou podporováni, aby pomoc mohli poskytovat. Komunitní péče v oblasti zdravotních služeb zahrnuje všechny články péče, včetně péče lůžkové, určuje jí však pozměněnou roli. Komunitní péče je od poloviny 20. století dominantním trendem v řadě vyspělých zemí a je spojena s tzv. deinstitucionalizací, sledující redukci velkých lůžkových psychiatrických zařízení a jejich alespoň částečnou přeměnu ve služby komunitní. Prostředkem těchto změn je vytváření komunitních týmů duševního zdraví s určenou geografickou oblastí, ve které působí. V novějším konceptu tzv. vyvážené péče (balanced care) jde o integrativní pojetí, ve kterém jsou do systému péče zapojeni: • praktičtí lékaři • specializované ambulantní psychiatrické služby a týmy • psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic • krizové služby a denní stacionáře • rezidenční péče v komunitě • služby psychiatrické rehabilitace Principy komunitní péče: • mobilita služeb • propojenost služeb • péče ve vlastním prostředí klientů • orientace na lidská práva a potřeby klientů Intermediární péče3 Intermediární služby pracují na pomezí mezi lůžkovou a ambulantní péčí (denní stacionáře, krizová centra, krizové mobilní týmy, komunitní psychiatrické sestry) a spadají do resortu zdravotnictví. Krizové služby Jako krizové služby jsou zde označovány buď krizová centra, nebo mobilní krizové týmy. Krizová centra poskytují neodkladnou, bezbariérovou a nestigmatizující psychiatrickou péči. Péči poskytují formou krizové intervence, neodkladného psychiatrického vyšetření, emergentní psychoterapie, krátkodobé systematické individuální, rodinné a skupinové psychoterapie, farmakoterapie a též krátkodobého pobytu na lůžku. Jednotlivé činnosti jsou v závislosti na povaze krizové situace a zdravotního stavu klienta kombinovány v komplexní léčebný program, který je realizován týmem krizového centra (psychiatr, psycholog, zdravotní sestra). Případové vedení (case management) Případový vedoucí jednak koordinuje péči o klienta mezi několika potřebnými poskytovateli podle jeho individuálních potřeb, jednak poskytuje i přímou podporu klientovi, zejména v jeho vlastním prostředí. Zásadní spolupráce se rozvíjí mezi případovým vedoucím a ambulantním psychiatrem. Do služeb případového vedení jsou zapojeni zejména sociální pracovníci a psychiatrické sestry. Do této kategorie zahrnujeme i další formy individuální asistence a asertivní komunitní léčbu. Asertivní komunitní léčbu (assertive community treatment - ACT) charakterizují tyto prvky: multiprofesní tým včetně psychiatra, péče o klienta je sdílena celým týmem, přímé poskytování služeb členy týmu, vysoká četnost kontaktů s klientem, méně klientů na jeden tým, asertivní „vyhledávání“ klienta v jeho prostředí a nepřetržitá služba. T ermín komunitní u těchto služeb vyjadřuje, že služby jsou integrovány do běžné komunity, nikoliv skupinový charakter programů. Termín zavedený Koncepcí oboru psychiatrie. Do značné míry se překrývá s pojmem komunitní péče, který však Česká psychiatrická společnost odmítla jako kulturně cizí.

2 3

12

Ústavní rezidenční služby Ústavní rezidenční služby jsou určeny pro klienty, jimž stupeň jejich postižení i po vyčerpání všech možností komunitní ambulantní, rehabilitační či komunitně rezidenční péče a podpory neumožňuje existenci v běžných životních podmínkách. Doba setrvání jsou roky. Zahrnuje oddělení psychiatrických léčeben určených pro dlouhodobou hospitalizaci a pobytová zařízení sociálních služeb, kterými jsou domovy se zvláštním režimem, případně soukromé nebo státní penziony s pečovatelskou a ošetřovatelskou službou. Rezidenční komunitní služby4 Rezidenční komunitní služby poskytují klientům domov, který se v závislosti na závažnosti psychické poruchy co nejvíce přibližuje běžným podmínkám bydlení v komunitě. Rehabilitační programy se zaměřují jak na posílení a trénink dovedností, samostatnosti a schopnosti zvládat zátěžové situace, tak na práci s okolní komunitou a prostředím, kde hledají potřebné zdroje a podporu. Míra podpory a doba setrvání je individuální. Psychoterapeutické programy Psychoterapeutické programy zde zahrnují širokou škálu psychoterapeutických forem a postupů (od individuálních forem až po psychoterapii rodinnou a skupinovou) s využitím přístupů psychodynamických, kognitivně behaviorálních a dalších. Psychoterapeutické programy nepředstavují samostatný typ zařízení. Jde spíš o převažující odborné zaměření určitého pracoviště. Nejvíce psychoterapeutické péče se odehrává v denních stacionářích s psychoterapeutickou péčí, dále pak v ambulancích psychiatrů nebo klinických psychologů, které jsou tímto způsobem orientovány. Jako zvláštní formy psychoterapeutických programů je možno uvádět programy rodinné intervence a psychoedukace. Svépomocné a aktivizační programy5 Pod pojem svépomocné a aktivizační programy patří kluby organizované samotnými uživateli, dále informační centra uživatelů a uživateli řízená centra denních aktivit. Informační centra slouží k poskytování informací uživatelům psychiatrických služeb a lidem v kontaktu s duševní nemocí o službách pro osoby s duševním onemocněním, svépomocných aktivitách, volnočasových aktivitách, pracovních příležitostech atd. Centra denních aktivit poskytují klientům příležitost pro setkávání a vytváření sociálních kontaktů, emoční podporu, pomoc s řešením problémů a aktivizační a tréninkové programy. Rekreační pobyty Rekreační pobyty jsou vícedenní výjezdové akce klientů s terapeuty. Existují pobyty s volně rekreační náplní až po pobyty s více strukturovaným programem.

V terminologii sociálních služeb především chráněné bydlení. Svépomocné programy a aktivity jsou v ČR financovány formou grantů pro nestátní poskytovatele služeb. Většinou nenaplňují striktně kritéria pro sociální službu stanovená zákonem 108/2006 Sb. (například kvalifikační předpoklady personálu) a jsou ze systému financování sociálních služeb vyřazovány, ačkoliv jde o důležitou a mimo jiné také velmi ekonomicky efektivní součást systému péče.

4 5

13

14

centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví (crpdz) • Jsme nestátní nezisková organizace, která vznikla v roce 1995 s cílem zlepšovat péči o osoby s duševním onemocněním v České republice. • Naše základní ideje jsou zcela v souladu s principy ochrany osob s duševními potížemi, které byly přijaty Valným shromážděním OSN z roku 1992, a strategickými dokumenty Světové zdravotnické organizace z roku 2005. • Úkolem naší práce je poskytovat informace a prostor pro správné pojmenování a zejména řešení aktuálních problémů v rámci péče o duševní zdraví. • Za dobu své existence nasbírala naše organizace velké množství dat, zkušeností, vědomostí z celé České republiky, a proto je často zvána ke spolupráci na koncepčních a vzdělávacích projektech. • Všechny aktivity se obracejí jak na poskytovatele a uživatele péče, tak na pracovníky veřejné správy na všech úrovních (ministerské, krajské, místní), zdravotní pojišťovny a veřejnost.

svoji činnost realizujeme v následujících oblastech: • koncepční a metodická práce • pilotní projekty – vytváření modelů péče • vzdělávací a výzkumné projekty • právo a podpora uživatelských hnutí • boj s předsudky (destigmatizace)

www.cmhcd.cz

centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví je hlavním dodavatelem projektu rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území karlovarského kraje. Řešiteli projektu jsou: Ředitelka:

Mgr. Barbora Wenigová

Vedoucí expertních týmů:

MUDr. Zuzana Foitová MUDr. Ondřej Pěč PhDr. Václava Probstová, CSc. MUDr. Jan Stuchlík

Manažerka projektu:

Mgr. Zuzana Barešová

15

víte, že: • téměř třetina dospělých evropanů trpí alespoň jednou v průběhu svého života některou z duševních poruch? • každý rok zemře v evropě více lidí v důsledku sebevraždy než při dopravních nehodách? • deprese je jednou z nejčastějších a pro společnost nejdražších onemocnění? • mentální postižení není totéž co duševní onemocnění? mentální postižení znamená snížené intelektové schopnosti. jestliže mají lidé mentální postižení, pak je mají od narození až do smrti, je to „celoživotní stav“. lidé s duševní poruchou trpí úzkostí, nespavostí, nebo nemohou dostatečně komunikovat s druhými lidmi. jejich intelekt přitom většinou není vůbec postižen. duševní poruchy propukají až v průběhu života, například v důsledku velkých nároků ve škole, úmrtí blízkého člověka nebo ztráty zaměstnání, ale i bez takové příčiny. • duševní poruchy jsou obvykle léčeny kombinací medikace, psychoterapie a sociální pomoci? i když je někdy vhodná hospitalizace, je třeba, aby doba léčby v nemocnici byla co nejkratší. • řadě duševních poruch se dá předcházet a většinu lze účinně a úspěšně léčit? • světovým trendem v péči o osoby s duševním onemocněním ve vyspělých zemích je komunitní péče, tedy kvalitní služby v přirozeném prostředí klienta? takové služby jsou například podporované či chráněné bydlení, podporované zaměstnávání nebo terénní služby. • v karlovarském kraji bylo v roce 2008 cca 8400 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů? • v hlavním městě praha bylo v roce 2008 cca 97 700 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů? • v celé české republice bylo v roce 2008 cca 466 400 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů? • duševní nemoci jsou opředeny mnoha předsudky? nejvíce stigmatizováni jsou lidé se schizofrenií, o kterých se mylně mluví jako o nebezpečných, nepředvídatelných nebo nevyléčitelných. - pravdou je, že se lidé se schizofrenií nepodílejí na počtu násilných činů větší měrou než populace jako celek! - pravdou je, že mají-li lidé se schizofrenií příhodné podmínky, zhruba dvě třetiny z nich se v průběhu života zotaví a zapojí se do normálního života!

Dodavatel projektu

centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Řehořova 992/10, 130 00 Praha 3 tel./fax: +420 222 515 305 e-mail: [email protected] 16

www.rpkk.cz