mOdely sOCiálníCh služeb pRO OsOby s duŠeVním OnemOCněním pRO OkRes kaRlOVy VaRy
5
Chráněné bydlení
Publikace je financována z Individuálního projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje v rámci prostředků Evropského sociálního fondu Operačního programu Lidské zdroje 1 a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
2
ChRáněné bydlení
3
Obsah Základní popis služby 1 Vymezení dle zákona 108/2006 Sb. 1.1 Komentář k vymezení služby 2 Chráněné bydlení pro duševně nemocné 2.1 Skupinový či individuální charakter služby 2.2 Cíl služby 2.3 Sociální či zdravotnické zaměření 3 Rehabilitační (tréninkové) chráněné bydlení 4 Case management 4.1 Hlavní zásady CM 4.1.1 Zaměření na zdravé stránky klienta více než na psychopatologii 4.1.2 Podstatný je vztah klienta a case managera 4.1.3 Intervence jsou založeny na klientově rozhodnutí 4.1.4 Asertivita intervencí 4.1.5 Terapeutický optimismus 4.1.6 Komunita je zdrojem podpory 5 Využívané intervence 5.1 Základní životní dovednosti 5.2 Rodinné vztahy 5.3 Práce 5.4 Bydlení 5.5 Hospodaření 5.6 Jednání s úřady 5.7 Zdravotní stav 5.8 Medikace 5.9 Zprostředkování služeb 5.10 Poradenství 6 Shrnutí Operační manuál služby 1 Poslání organizace 2 Operační manuál 3 Tým Chráněného bydlení 3.1 Role týmu v organizaci 3.2 Složení a kompetence v týmu 3.2.1 Kompetence – role v týmu 3.2.2 Popis systému klíčových pracovníků 3.2.3 Hodnocení práce klíčového pracovníka 3.2.4 Náplně práce 3.3 Etický kodex rehabilitace 3.3.1 Etické zásady pracovníků 3.3.2 Zásady ve vztahu ke klientovi 3.3.3 Práva klientů 3.4 Pravidla předávání informací 3.5 Zástupnost v týmu 3.6 Postup výběru a přijímání nového zaměstnance 4 Profil služby 4.1 Poslání služby 4.2 Cíle služby 4.3 Cílová skupina 4
7 7 7 8 8 8 8 8 8 9 9 9 9 9 9 9 10 10 10 10 10 10 10 10 10 11 11 11 12 12 12 12 12 13 13 13 13 13 15 15 16 16 16 16 17 18 18 18 18
5 6 7 8 9
4.4 Kritéria pro vstup do služby 4.4.1 Hlavní kritéria 4.4.2 Klientova připravenost a ochota spolupracovat 4.4.3 Finanční kritéria 4.4.4 Kontraindikace 4.5 Charakter a základní principy služby 4.5.1 Charakter služby: 4.5.2 Používané metody 4.5.3 Týmová práce 4.5.4 Klientova role v průběhu poskytování služby 4.6 Hranice služby 4.6.1 Časové omezení 4.6.2 Časová dostupnost služby 4.6.3 Prostorová dostupnost služby 4.7 Kapacita programu 4.7.1 Kapacita jednoho pracovníka, kapacita celého týmu 4.7.2 Prostorová kapacita 4.7.3 Postupy při naplněné kapacitě 4.8 Pravidla služby 4.8.1 Pravidla uvedená ve smlouvě o poskytnutí služby: 4.8.2 Pravidla uvedená v Domácím řádu: 4.8.3 Pravidla pro pobyt v Chráněném bydlení (CHB) 4.8.4 Povinnosti a práva klíčového pracovníka Pracovní postupy 5.1 Pracovní postupy týkající se služby 5.1.1 Vstup klienta do služby 5.1.2 Systematická práce s klientem 5.1.3 Spolupráce Chráněného bydlení, Centra sociální rehabilitace a chráněných dílen 5.1.4 Hodnotící schůzka 5.1.5 RHB plán 5.1.6 Přestup klienta mezi jednotlivými službami 5.1.7 Nácvik dovedností, doprovod klienta 5.1.8 Hospitalizace klienta 5.1.9 Systematická práce s rodinou či sociální sítí klienta 5.1.10 Práce s krizí 5.1.11 Práce s agresí klienta 5.1.12 Intervence týkající se medikace 5.1.13 Manipulace s finančními prostředky klienta 5.1.14 Nezvěstný klient 5.1.15 Úmrtí klienta 5.1.16 Ukončení služby Pracovní postupy týkající se chodu CHB 6.1 Mimořádné události 6.1.1 Požár v CHB 6.1.2 Havárie 6.1.3 Trestný čin 6.2 Provozní povinnosti Vzdělávání personálu 7.1 Supervize jako součást vzdělávání Systém ochrany osobních údajů Vyřizování stížností a řešení konfliktů
18 18 19 19 20 20 20 20 21 21 21 21 21 21 21 21 21 22 22 22 23 24 25 25 25 25 27 27 28 28 29 29 30 31 32 32 32 33 33 34 35 35 35 35 36 36 37 37 37 37 38 5
9.1 Vyřizování stížností 9.1.1 Pro klienta 9.1.2 Pro zaměstnance 9.2 Řešení konfliktů v týmu 10 Dokumentace 10.1 Dokumentace týkající se fungování týmu: 10.1.1 Zápis pravidelné porady 10.1.2 Zápis porady s primáři lůžkového psychiatrického zařízení 10.1.3 Zápis mimořádné porady 10.2 Dokumentace týkající se práce s klienty: 10.2.1 Složka s písemnými dokumenty obsahuje: 10.2.2 Počítačová databáze obsahuje: 10.3 Technická a provozní dokumentace: Vzor smlouvy o poskytnutí služby chráněného bydlení Personální obsazení a kapacita služby 1 Personální obsazení 2 Kapacita služby Spolupráce se sociálními a zdravotními službami 1 Sociální služby 1.1 Nově zřizované služby 1.2 Obdobné služby v dalších okresech Karlovarského kraje 1.3 Sociální služby jiných zřizovatelů 2 Zdravotní služby 2.1 Ambulantní 2.2 Lůžkové 3 Další instituce 3.1 Orgány státní správy a samosprávy 3.2 Úřad práce 3.3 Okresní správa sociálního zabezpečení 3.4 Policie ČR a městská policie 4 Komunitní plánování Plán vzdělávání personálu 1 Základní vzdělávání pro všechny členy týmu 2 Pokračující vzdělávání pro všechny členy týmu 3 Specializační vzdělávání Hodnocení efektivity služby 1 Možné oblasti sledování a hodnocení 1.1 Sledování nepřímých ukazatelů 1.2 Šetření kvality života 1.3 Fyzické zdraví, symptomatika, kognitivní funkce, emoce, chování 1.4 Šetření potřeb jedince 1.5 Potřeby služeb 1.6 Potřeby akce 1.7 Spokojenost se službami 1.8 Organizační model služeb 2 Přehled sledovaných indikátorů u služby a očekávaných výsledků Provozní roční rozpočet Implementační roční rozpočet
6
38 38 38 38 38 38 38 39 39 39 39 39 39 40 44 44 44 45 45 45 45 45 45 45 46 46 46 46 46 46 46 47 47 47 47 48 48 48 48 48 49 49 49 49 49 50 50 51
Základní pOpis služby 1
Vymezení dle zákona 108/2006 sb.
§ 51 (1) Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, b) poskytnutí ubytování, c) pomoc při zajištění chodu domácnosti, d) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 1.1 Komentář k vymezení služby Samotný zákon charakter služby nijak nespecifikuje, standardy kvality však bývají interpretovány způsobem, který vyhovuje výhradně zařízením pro klientelu s trvalým nebo velmi dlouhodobým handicapem. Například bývají napadána některá kritéria pro přijetí uživatele, které zohledňují například tzv. připravenost (readiness) k rehabilitaci či odhad pravděpodobnosti, že klient bude v delším časovém horizontu schopen žít samostatně ve svém bytě. Chráněná bydlení jsou tak interpretována jako výhradně azylová zařízení k trvalému pobytu – nástupnická zařízení za ústavy sociální péče, menší, více zasazené do komunity, otevřenější a humánnější. Tomu odpovídá i způsob, financování služby cestou příspěvku na péči, což je nepochybně způsob lépe využitelný právě pro dlouhodobou péči pro lidi s trvalým (a pokud možno dobře objektivizovatelným) handicapem. Tyto charakteristiky pro duševně nemocné z valné části neplatí. Jejich znevýhodnění bývá v čase proměnlivé a také problematicky měřitelné. Někdy se zdůrazňuje, že pro přechodný pobyt s cílem rehabilitovat klienta či pomoci mu získat nebo obnovit návyky a dovednosti pro samostatný život zákon ustanovuje jiný typ služby – domy na půl cesty (§ 58). U těch ovšem zákon omezuje cílové skupiny na: • osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy • osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež • osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Duševně nemocné, kteří byli dlouhodobě hospitalizováni v psychiatrických lůžkových zařízeních (roky i desítky let), nikoli však z nařízení soudu, zákon jako cílovou skupinu nezmiňuje. Přitom termín dům na půl cesty (halfwayhouse) byl vytvořen a je užíván v anglicky mluvících zemích právě pro zařízení, která umožňují lidem po dlouhodobé psychiatrické hospitalizaci postupně se adaptovat na život v méně chráněných a strukturovaných podmínkách.
7
2
Chráněné bydlení pro duševně nemocné
Chráněné bydlení pro duševně nemocné je tedy nutno chápat nikoliv jako jeden typ služby, ale spíše spektrum služeb, kde se jednotlivé subtypy mohou lišit minimálně třemi parametry: 2.1 Skupinový či individuální charakter služby Chráněná bydlení může být účelné vytvářet pro klienty s různým typem duševního onemocnění, případně s různou závažností handicapu jako: • skupinová zařízení (10-30 obyvatel) postavená na principech terapeutické komunity • byty či malé domy obývané 2-10 klienty, kde není společný skupinový program a jde spíše o snížení nákladů na samotné bydlení i poskytovanou podporu a péči • individuální bydlení, kdy klient žije sám v bytě nebo oddělené části domu. 2.2 Cíl služby Cílem služby může být: • zajistit důstojné a bezpečné životní podmínky klientům, u nichž nelze předpokládat, že by dokázali žít v méně chráněných podmínkách • připravit klienty systematickým nácvikem „in vivo“ na život v méně chráněných podmínkách (v programech podpory samostatného bydlení či na bydlení zcela bez podpory. 2.3 Sociální či zdravotnické zaměření V chráněných bydleních mohou či nemusí být akcentovány přístupy zdravotní péče, jako například přítomnost klinicky vzdělaného personálu, farmakoterapie či (skupinová) psychoterapie.
3
Rehabilitační (tréninkové) chráněné bydlení
V dalším textu se zaměříme na jeden z možných typů chráněného bydlení – zařízení pro malý počet klientů bez skupinového programu zaměřené na individuální psychosociální rehabilitaci s omezenou dobou pobytu a cílem připravit klienty na méně chráněné podmínky. Handicap dlouhodobě duševně nemocných klientů obvykle nespočívá v chybění specifických technických dovedností (jako například uvařit si, vyprat), ale v širším postižení kognitivních funkci a vůle, jehož důsledkem může být nedostatečná motivace zmíněné technické dovednosti praktikovat. Mnohem zásadnější problém ovšem bývá ve snížené schopnosti duševně nemocných klientů zvládat sociální vztahy a obecně stres. Sociální rehabilitaci tedy nelze úzce omezit na nácvik technických dovedností, ale je potřeba poskytovat (často z více zdrojů, které je pak nutno koordinovat) pomoc a podporu ve všech oblastech, v nichž klient selhává. Organizačním modelem pro takovou komplexní a koordinovanou péči je case management (případové vedení).
4
Case management
Case management - v české literatuře někdy nahrazovaný pojmem případové vedení – se objevil v 60. letech 20. století jako metoda koordinace služeb a způsob práce s lidmi, jimž závažné duševní onemocnění způsobuje potíže v řadě oblastí života. Není snadné formulovat jednoduchou a přehlednou definici a proto bývá case management nejčastěji definován souhrnem svých hlavních znaků: 1) získání přehledu o potřebách a schopnostech klienta 2) plánování péče a podpory 3) uskutečňování plánu s využitím zdrojů klienta a jeho sociální sítě 4) monitorování dosažených výsledků 5) vyhodnocování práce a výsledků společně se všemi, kteří se na práci s klientem podílejí 8
Ačkoliv existují modely zdůrazňující klinický úhel pohledu, většina modelů využívá při práci s klientem hlavně rehabilitační přístup zaměřený na zplnomocňování klienta a posilování jeho silných stránek a dovedností. Ve většině evropských zemí jsou tyto služby pro duševně nemocné formálně součástí zdravotní péče, ačkoliv převažují intervence sociálního typu. Za charakteristickou vlastnost case managementu lze považovat také to, že je realizován multidisciplinárním týmem. Týmy bývají složeny ze sociálních pracovníků, zdravotních (psychiatrických) sester, ergoterapeutů, pracovních konzultantů, psychiatrů, psychologů, rodinných terapeutů. V řadě zemí je požadováno, aby členem týmu byl také člověk s vlastní zkušeností uživatele psychiatrických služeb. Různé modely se odlišují zejména organizačním uspořádáním, mnohem jednotnější jsou ve způsobu vlastní práce s klientem a v odborné literatuře zmiňovanými hlavní mi zásadami případového vedení. 4.1 Hlavní zásady CM 4.1.1 Zaměření na zdravé stránky klienta více než na psychopatologii Psychiatrická diagnóza může klienta stigmatizovat a nevypovídá dostatečně o jeho potížích, schopnostech a nadějích do budoucna. Existence, intenzita a frekvence symptomů jsou významné faktory, nikoli však tak významné jako schopnost klienta fungovat v sociálních vztazích. 4.1.2 Podstatný je vztah klienta a case managera Vztah je významnější než přesný plán intervencí. Ve vztahu má obvykle case manager silnější roli, alespoň zpočátku. Case manager by měl budovat vztah s vědomím, že čím více bude klient v postavení partnera a ne pasivního příjemce pomoci, tím více budou intervence odpovídat klientovým skutečným potřebám. Vztah se lépe vytváří a udržuje, pokud case manager sám přímo poskytuje některou službu (práce s rodinou, trénink dovedností, poradenství). 4.1.3 Intervence jsou založeny na klientově rozhodnutí Při práci s vážně duševně nemocným klientem nastávají situace (klient je nebezpečný sobě či okolí), kdy case manager musí činit rozhodnutí, které je sice v zájmu klienta (nebo společnosti), ale v rozporu s jeho přáním. Case manager by se měl snažit těmto situacím předejít (například vytvořit s klientem plán řešení možné krize předem) a zohledňovat klientovo přání a volbu, kdykoliv je to možné. 4.1.4 Asertivita intervencí Case manager musí mít dobrý přehled o klientově situaci. Nemůže spoléhat na to, že klient požádá o pomoc sám. To, že se klient nedostavuje na schůzky, není důvodem k ukončení práce s klientem - je třeba ho najít nabídnout mu pomoc, pokud je jí třeba. 4.1.5 Terapeutický optimismus I lidé s dlouhodobým a závažným duševním onemocněním se mohou měnit, učit, zlepšovat a je třeba je v tom podporovat. 4.1.6 Komunita je zdrojem podpory Při naplňování klientových potřeb by měly být využity v první řadě přirozené zdroje. Klient nepotřebuje „služby centra denních aktivit“, ale smysluplně vyplnit čas a rozšířit sociální kontakty. Úsilí case managera by tedy mělo směřovat k pomoci najít klientovi zaměstnání, přátele, zábavu a koníčky. Využití profesionálních služeb je na místě jen tehdy, když ostatní postupy selhávají.
9
5
Využívané intervence
5.1 Základní životní dovednosti asistence při nákupu potravin a vaření asistence při nákupu oblečení a péče o oděv asistence při používání dopravních prostředků 5.2 Rodinné vztahy krizový management, konzultace rodinným příslušníkům psychoedukace rodinných příslušníků zprostředkování služeb pro rodinné příslušníky rodinná terapie 5.3 Práce pomoc při hledání práce edukace zaměstnavatelů pracovní asistence pomoc při řešení konfliktů na pracovišti 5.4 Bydlení nalezení vhodného bydlení konzultace či asistence při uzavírání nájemní smlouvy asistence při vybavování domácnosti a opravách podpora vztahů v místě bydliště trénink dovedností potřebných k bydlení 5.5 Hospodaření plánování rozpočtu řešení finančních problémů asistence při platbě účtů zvyšování nezávislosti v zacházení s penězi 5.6 Jednání s úřady asistence při vyplňování formulářů a dokumentů doprovod na úřady konzultace a asistence v dávkové problematice 5.7 Zdravotní stav psychoedukace monitoring zdravotního stavu zajištění pravidelných návštěv u lékaře zajištění akutní zdravotnické péče sexuální a těhotenská edukace 5.8 Medikace donáška léků edukace o medikaci monitorování užívání léků monitorování vedlejších účinků léků podání léků 10
5.9 Zprostředkování služeb zdravotních služeb (péče psychiatra, praktického lékaře, nemocniční péče) sociálních služeb (pečovatelská služba, osobní asistence) právní pomoci asistence dobrovolníka 5.10
Poradenství
6
shrnutí
Z možného spektra různě organizovaných a zacílených chráněných bydlení vybíráme rehabilitační model, jehož účelem je především resocializace klientů, kteří byli dlouhodobě umístěni v institucionálních podmínkách. Resocializaci nelze redukovat na obnovu technických dovedností, musí být schopna komplexně postihnout všechny oblasti, v nichž klient selhává. Měla by tedy být postavena na multidisciplinárním přístupu a sdíleném rehabilitačním plánu.
11
OpeRační manuál služby Operační manuál je především souborem konkrétních pravidel každodenního fungování služby, pracovních postupů a řešení situací, které se v práci s duševně nemocnými klienty často objevují. Značná část jeho obsahu záleží na typu, týmu, který službu realizuje a na vnějších podmínkách služby. Následující text vychází z operačního manuálu obdobné služby realizované občanským sdružením Fokus Mladá Boleslav a měl by být vnímán spíše jako vzor, který je možno použít při vytváření vlastního operačního manuálu nově vytvářené služby.
1
poslání organizace
Organizace poskytuje sociální služby dlouhodobě vážně duševně nemocným osobám a tvoří celek, který bývá označován jako komplexní psychiatrická rehabilitace. Cílem těchto služeb je zvýšení kvality života klientů, zvýšení jejich nezávislosti a snížení potřeby psychiatrické hospitalizace. Veškeré služby jsou poskytovány na základě dobrovolného rozhodnutí klienta.
2
Operační manuál
Operační manuál je metodika pro poskytování služeb a soubor doporučených pracovních postupů pro tým Chráněného bydlení. Do manuálu byly zapracovány i vnitřní předpisy organizace o řešení stížností uživatelů, o ochraně osobních údajů uživatelů a další. Vznikl tak komplexní dokument odpovídající nárokům stanovených zákonem 108/2006 Sb. o sociálních službách. Operační manuál je aktualizován průběžně. Operační manuál mimo jiné slouží jako studijní text pro nové pracovníky služby v období jejich zácviku. Dotazy a připomínky nových pracovníků k manuálu jsou evidovány, následně diskutovány na metodických poradách a případně zapracovány do aktuální verze operačního manuálu. Přibližně jednou ročně je prováděna důkladnější obsahová revize operačního manuálu. Drobné změny operačního manuálu jsou v kompetenci vedoucího týmu a jsou s nimi na poradách organizačního týmu seznamováni odborný ředitel organizace, ředitel organizace a vedoucí ostatních služeb. Změny operačního manuálu, které by mohly zásadním způsobem měnit způsob poskytování služeb nebo se dotýkaly práv uživatelů služby, schvaluje po poradě s vedoucími služeb odborný ředitel organizace. Kterýkoliv člen organizace je oprávněn požadovat schválení operačního manuálu nebo jeho změn valnou hromadou organizace. Vzhledem k rozsahu a odborné náročnosti textu nejsou s operačním manuálem v rámci běžného chodu služby seznamováni klienti. Operační manuál je veřejný dokument, je zveřejněn na webových stránkách organizace a na požádání bude poskytnut uživateli služby či jinému zájemci v elektronické podobě. Zájemci je také možno zapůjčit k nahlédnutí tištěnou verzi operačního manuálu. Všichni pracovníci služby jsou povinni operační manuál dodržovat. Za kontrolu dodržování operačního manuálu odpovídá vedoucí terénního týmu a odborný ředitel organizace. Případné nesrovnalosti mezi operačním manuálem a reálným poskytováním služby či jednáním pracovníka jsou týmově projednány na poradách terénního týmu, případně v rámci týmové supervize.
3
Tým Chráněného bydlení
3.1 Role týmu v organizaci Tým Chráněného bydlení je součástí „velkého“ týmu organizace. Celý tým Chráněného bydlení se pravidelně účastní celotýmových porad. Na poradách vedoucích středisek zastupuje tým Chráněného bydlení vedoucí týmu nebo jeho zástupce.
12
3.2 Složení a kompetence v týmu Širší tým Chráněného bydlení tvoří: • vedoucí rehabilitace (odborný ředitel) • vedoucí týmu Chráněného bydlení • dva klíčoví pracovníci Chráněného bydlení. 3.2.1 Kompetence – role v týmu • vedoucí rehabilitace - vede, dohlíží a spolupodílí se na rehabilitační koncepci (metody, techniky atd.) v jednotlivých službách, pomáhá při řešení konkrétních problémů, dohlíží na práci vedoucích týmů, koordinuje týmy služeb organizace, vede grantové projekty • vedoucí týmu Chráněného bydlení – vede tým Chráněného bydlení, dohlíží na práci jednotlivých klíčových pracovníků týmu, pracuje s obyvateli CHB jako klíčový pracovník, je odpovědný za koncepci služby, je odpovědný za tvorbu grantových projektů, dohlíží na rozpočet služby • klíčoví pracovníci Chráněného bydlení – pracují s obyvateli CHB, spolupracují na koncepci služby, podílejí se na tvorbě grantových projektů 3.2.2 Popis systému klíčových pracovníků Klíčový pracovník pracuje s klienty služby. Pracovník má vyčleněn okruh klientů, se kterými intenzivně spolupracuje, je jejich tzv. klíčový pracovník. Pracovník je odpovědný za kvalitu poskytovaných služeb „svým“ klientům. Klíčový pracovník kontaktuje klienta, vyjednává s klientem o vstupu do služby, připravuje klienta na vstup do služby. Při vstupu klienta do služby pracovník s klientem mapuje potřeby, sepisuje rehabilitační a protikrizový plán, provádí s klientem nácviky, kontroluje pravidelně s klientem rehabilitační plán a případně ho revidují. Klíčový pracovník udržuje dynamiku rehabilitačního procesu. Klíčový pracovník pracuje metodou case managementu. 3.2.2.1 Možnost výběru a případné změny klíčového pracovníka (klienta) Žadatel o vstup do služby je kontaktován pracovníkem Chráněného bydlení. Pokud tento žadatel do služby vstoupí, zpravidla zůstává pracovník, který s ním vyjednával o vstupu do služby klientovým klíčovým pracovníkem. Pokud klient požádá o změnu klíčového pracovníka a svůj požadavek zdůvodní, je možno k této změně přistoupit. Klient může o změnu pracovníka požádat kdykoliv, ale změna klíčového pracovníka je možná za půl roku po změně předcházející (tato půlroční doba je opatřením proti účelovým změnám klíčového pracovníka ze strany klienta). Pokud o změnu požádá klíčový pracovník, je tento požadavek projednáván na poradě týmu. Pracovník musí zdůvodnit svoji žádost. V týmu se projednává, kdo by ho mohl nahradit (záleží na volné kapacitě jednotlivých pracovníků, na osobnosti klienta, kterého se změna týká). Po dohodě v týmu se o změně vyjednává s klientem, kterého se výměna pracovníka týká. 3.2.3 Hodnocení práce klíčového pracovníka • Hodnocení klíčových pracovníků týmu Chráněného bydlení provádí vedoucí týmu. • Hodnocení je prováděno písemně a to jednou za půl roku. Hodnocení dostává klíčový pracovník k přečtení a má možnost se k němu vyjádřit. • V případě problému nebo nesouhlasu pracovníka se svým hodnocením, je přizván ke konzultaci vedoucí rehabilitace. • Práci vedoucího týmu hodnotí vedoucí rehabilitace, a to také dvakrát ročně. Hodnocení je písemné a vedoucí týmu má možnost se k hodnocení vyjádřit. 3.2.4 Náplně práce 3.2.4.1 Náplň práce vedoucího týmu CHB • Vytváří koncepci Chráněného bydlení. • Koordinuje práci týmu. 13
• Pravidelně kontroluje práci jednotlivých členů týmu. Monitoruje etiku práce jednotlivých pracovníků CHB. Jednou za půl rok vypracovává písemné hodnocení jednotlivých členů týmu. • Sleduje finanční rozpočet CHB. • Vyjednává s vedením organizace ve prospěch svého týmu, prosazuje zájmy týmu CHB. • Řídí porady týmu, zajistí (osobně nebo pověří člena týmu), aby z porad týmu byly pořizovány zápisy. • Pravidelně (nejméně 1x týdně) kontroluje správnost a úplnost vedení dokumentace (databáze) a v případě nedostatků zajistí nápravu. Je zodpovědný za pravidelné zálohování databáze. • Zajišťuje předání podkladů pro mzdové účetnictví. • Podílí se (s odborným ředitelem) na zpracování grantových projektů na financování CHB. • V otázkách rehabilitace, práce s klientem a personálních otázkách je zodpovědný odbornému řediteli organizace, v otázkách ekonomiky a provozu střediska podléhá řediteli organizace. • Personalistika: » je přítomen u výběrového řízení na nového člena týmu » ve výběrovém řízení má právo veta » dává odbornému řediteli návrhy na výpověď členům týmu » navrhuje zkrácení zkušební doby nových kolegů » navrhuje výpovědi ve zkušební době Další body jsou stejné jako v náplni klíčového pracovníka. 3.2.4.2 Náplň práce klíčového pracovníka CHB • Pokud je pracovní poměr sjednán na plný úvazek, pracuje pracovník 40 hodin týdně, pracovní doba je klouzavá. • Pokud je pracovní poměr sjednán na snížený úvazek, odpovídá počet odpracovaných hodin týdně pracovnímu úvazku, pracovní doba je klouzavá. • Místo výkonu práce je CHB nebo jinde, záleží na dohodě s klientem nebo institucí, se kterou pracovník jedná. • Pracovník zapisuje všechny pracovní úkony do databáze, pokud možno co nejdříve po provedení úkonu. • Pracovník se účastní porad týmu CHB a porad celého týmu organizace. • Pokud se pracovník nemůže zúčastnit porady, oznámí to dopředu vedoucímu týmu CHB. • Pokud se pracovník nezúčastní některé porady, přečte si co nejdříve zápis z dané porady. • Pracovník bere na vědomí úkoly, které mu byly na poradách uloženy, a plní je, pokud mu v tom nebrání závažné překážky. • Pracovník spolupracuje se svými kolegy v týmu, předává jim všechny potřebné informace, dává svým kolegům zpětnou vazbu a sám takovou zpětnou vazbu přijímá a zamýšlí se nad ní. • Pracovník si plánuje svou dovolenou s ohledem na služby poskytované klientům a tak, aby se mohl prostřídat se zastupujícím kolegou. • Pracovník si sjedná dopředu s určeným ze svých kolegů zástup v případě, že má nastoupit na dovolenou nebo je nemocen. Zastupujícího kolegu představí „svým“ klientům. • Dovolenou schvaluje vedoucí týmu CHB. • Pokud pracovník nastupuje na pracovní neschopnost, informuje (tedy pokud toho bude ze zdravotního hlediska schopen) vedoucího týmu a kolegu, který ho zastupuje a předá jim potřebné informace (jsou-li) o „svých“ klientech. • Pracovník udržuje v kanceláři pořádek a účastní se po dohodě s kolegy úklidu. • Poslední den v měsíci má pracovník vyplněnou svoji docházku na docházkovém listu, uvádí nejen své jméno, ale i své osobní číslo. • Pracovník dodržuje finanční rozpočet střediska, případné nákupy konzultuje se svým vedoucím. • Pracovník se řídí Etickým kodexem sociálních pracovníků. • Pracovník se při příjmu klienta do služby řídí předpisem „Vstup klienta do služby“, který je součástí operačního manuálu. • Pracovník za žádných okolností nepodá klientovi léky, aniž by to předem konzultoval s jeho ošetřujícím lékařem (ambulantní psychiatr, praktický lékař, ošetřující psychiatr v lůžkovém zařízení). 14
• Pracovník dodržuje vnitřní předpis o zpracovávání osobních a citlivých osobních údajů. • Pracovník se řídí zakázkou klienta, respektuje všechna omezení, která z toho vyplývají. • Pracovník respektuje soukromí klienta a jeho nárok na samostatnou svobodnou existenci. • Pracovník přijímá měřítka kvality života daného klienta, byť by se úplně neslučovaly s jeho měřítky (např. pracovník respektuje klientova měřítka „uklizeného bytu“). • Pouze v případě, že by se díky posunutým měřítkům kvality života daného klienta mohly narušit vztahy s ostatními obyvateli bydlení, vyjednává pracovník s klientem o změně postojů a s ostatními obyvateli bydlení o možné nejnižší únosné míře daného problému. • Pracovník poskytuje svým klientům tyto služby: » vstupní rozhovor – vyjednávání o vstupu do služby » příprava klienta na vstup do CHB » tvorba individuálního plánu » aktualizace individuálního plánu » vyjednávání s institucemi » kontakt a rozhovor s rodinnými příslušníky » doprovod klienta » poradenství v problematice bydlení a zvládání samostatného bydlení » socioterapie, zaměření na problematiku samostatného bydlení, zvládání samoty, zapojení do sociální sítě a komunity » návštěvy obyvatel CHB v psychiatrické léčebně (pokud jsou krátkodobě hospitalizováni). • Pracovník se řídí podle pracovních postupů a ustanovení v Operačním manuálu Chráněného bydlení a metodickými pokyny vedoucího rehabilitace. • Případy nedodržování náplně práce a operačního manuálu celkově se řeší na poradách týmu CHB popř. na poradě týmu za přítomnosti vedoucího rehabilitace. • Sankce za nedodržování náplně práce: » Pokud pracovník poruší ustanovení náplně práce, řeší se tato věc na nejbližší poradě týmu ústní výtkou (je o tom záznam v zápise z dané porady). Pokud se porušování pracovní náplně opakuje, je na to pracovník upozorňován na poradách a sankcí za toto opakované nedodržování náplně práce je snížení či úplné odejmutí finančních odměn. » V případě, že má opakované porušování náplně práce závažný charakter nebo závažné důsledky, je pracovníkovi udělena vedle snížení finančních odměn i písemná důtka. Po obdržení dvou písemných důtek, může dojít k rozvázání pracovního poměru. 3.3 Etický kodex rehabilitace 3.3.1 Etické zásady pracovníků • Pracovník respektuje jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho etnickou příslušnost, rasu, barvu pleti, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci a náboženské či politickém přesvědčení. • Pracovník respektuje právo každého klienta na seberealizaci v míře, aby nedocházelo k omezení takovéhoto práva u ostatních osob. • Služby, které pracovník poskytuje, by měly být na co nejvyšší profesionální úrovni. • Poskytovatel služeb je povinen zachovávat práva a svobody bez ohledu na okamžitý zdravotní stav klienta. • Pracovník je povinen zachovávat mlčenlivost. • Pracovník se vyvaruje případů, kde by mohl být osobně či finančně zainteresován v (soukromých) záležitostech klientů. • Pracovník se přímo nebo nepřímo nezapojí do žádné činnosti, která by mohla být vykládána jako přijetí úplatku. Pracovník vždy jasně definuje klientovi vztah: poskytovatel služeb/klient. • Pracovník je povinen dodržovat práva klientů a tato práva nesmějí být v žádném případě omezena využíváním služeb organizace.
15
3.3.2 Zásady ve vztahu ke klientovi • Pracovník vede klienty k vědomí odpovědnosti sama za sebe. Posiluje klientovo vědomí, že je nezávislý na poskytovaných službách a na pracovnících, kteří mu služby poskytují. • Pracovník je povinen zapojovat klienty do procesu řešení jejich problémů. • Pracovník zaručuje, že bude respektovat samostatnost klienta, bude podporovat vyjádření klientova svobodného názoru a svobodu výběru. • Pracovník by měl uznávat práva rizika při rozhodnutí klienta dle jeho svobodné vůle, bez ohledu na jeho okamžitý stav. Klient může učinit rozhodnutí, které se pracovníkovi zdá rizikové. Pracovník na svůj postoj může klienta upozornit, ale rozhodnutí klienta musí plně respektovat. • Pracovník nezneužívá svojí moci vůči klientovi. Pracovník nepoužívá vůči klientovi nátlaku a manipulace. • Pracovník dbá na to, aby klientovi byly nabídnuty všechny dosažitelné služby a sociální dávky. • Pracovník chrání klientovo právo na soukromí a důvěrnost sdělení. Data a informace požaduje po klientovi s ohledem na potřebnost při poskytování služeb a informuje klienta o jejich potřebnosti a použití. Žádnou informaci o klientovi neposkytne bez jeho písemného souhlasu. V případě klientova požádání mu umožňuje nahlížení do „spisů“, které jsou o klientovi vedeny. Jedná se i o zajištění počítačově zpracovávaných informací (tento bod vychází ze zákona o ochraně osobních údajů). 3.3.3 Práva klientů • Klient má právo na samostatnost a nezávislý způsob života. • Klient má právo na to, aby zadával zakázku (jaké chce využívat služby), sám si zvolit tempo a posloupnost při zpracovávání zakázky. • Klient má právo, aby jeho zakázka byla zpracována písemně (písemný rehabilitační plán, kontrakt zakázky). V písemném zpracování musí být zakázka jasně formulována, stejně jako odpovědnost (klienta i pracovníka) při práci na zakázce. • Klient má právo získat od pracovníka všechny informace, které se týkají jeho rehabilitace (zakázky). • Pokud existuje více alternativních postupů, které by se daly využít při práci na klientově rehabilitaci (zakázce), klient má právo o nich vědět. • Klient má právo znát jména osob, které s ním spolupracují, a které budou, s jeho souhlasem nahlížet do jeho „spisu“. Klient má právo znát proces, pokud si chce stěžovat (komu, jaký bude další postup). • Klient má právo na individuální přístup. • Klient má právo odmítnout nabízené služby nebo pracovníka, který s ním pracuje na zakázce. • Klient má právo znát svá práva a povinnosti vyplývající ze členství v organizaci. • Klient má právo na kvalitně zpracovaný krizový plán. 3.4 Pravidla předávání informací Informace uvnitř týmu Chráněného bydlení jsou předávány: • na pravidelných poradách týmu (jedenkrát týdně) • informace, které je třeba předat aktuálně (ihned) – předávají se kolegům při prvním osobním kontaktu. Pokud je informace natolik závažná, předává se kolegům telefonicky Informace uvnitř organizace jsou předávány na pravidelných poradách (jedenkrát za 14 dní) vedoucích středisek, kteří informace získané na poradě dál předávají ve svých týmech. Přibližně jedenkrát za měsíc a půl je celotýmová porada celé organizace. Na těchto poradách se projednávají záležitosti týkající se dalšího rozvoje a směřování celé organizace, např. plánování priorit na příští rok, zásadní změny dotýkající se celé organizace atd. Informace mezi jednotlivými středisky, respektive pracovníky se předávají na osobních schůzkách, telefonicky nebo e-mailem. 3.5 Zástupnost v týmu Zástupnost v týmu se používá: • v případě onemocnění člena týmu – neplánovaná nepřítomnost • v době dovolených nebo za nepřítomnosti pracovníka (např. účastní-li vzdělávání) – dopředu plánovaná nepřítomnost • v případě odchází-li klíčový pracovník z týmu – dopředu plánovaná nepřítomnost 16
V případě onemocnění, tzn. neplánové nepřítomnosti, je dopředu dohodnutý scénář zástupnosti - tzn., že v týmu je dohoda, že klíčového pracovníka „A“ zastupuje v době jeho nemoci klíčový pracovník „B“. Tato informace je klientovi předána bezprostředně po této domluvě. Klientovi je sděleno, že kdyby jeho klíčový pracovník onemocněl, zastupuje ho pracovník „B“. Tento scénář je domluven i na nepřítomnost z důvodů dovolené nebo vzdělávání. Klientovi je tento fakt sdělen. Pokud klient nesouhlasí se zastupujícím klíčovým pracovníkem, je možno o tomto vyjednávat. Vzhledem k tomu, že se zástupnosti plánují dopředu, je možno vyjednávat o změně zastupujícího pracovníka. Tohoto vyjednávání se účastní klient, jeho klíčový pracovník, vedoucí týmu. Pokud klient zdůvodní svoji žádost o změnu zastupujícího klíčového pracovníka a pracovník, který by přicházel v úvahu na zástup má volnou kapacitu, je možno zastupujícího pracovníka změnit. 3.6 Postup výběru a přijímání nového zaměstnance Výběru nových zaměstnanců se účastní vedoucí rehabilitace, vedoucí týmu Chráněného bydlení a jeden ze členů týmu. Výběr nového zaměstnance probíhá v několika fázích: • Oznámení o volném místě – oznámení se dává formou inzerátu do regionálního tisku a rádia, vyvěsí se na webové stránky organizace, oznámí se celému týmu organizace (v případě, kdyby někdo věděl o někom, kdo má zájem pracovat na obsazovaném místě). Inzerát obsahuje základní informace o vypisovaném pracovním místě, požadavek poslání životopisu a kontakt na vedoucího rehabilitace nebo vedoucího týmu Chráněného bydlení. Požadavky organizace jsou: zdravotnické vzdělání nebo vzdělání v oboru sociální práce, komunikační dovednosti, samostatnost. • První výběr a kontaktování zájemců, kteří postoupili do druhé kola výběru. Na základě došlých profesních životopisů vedoucí rehabilitace provede první selekci uchazečů. Při výběru do dalšího kola se hledí na vzdělání a předchozí zaměstnání. Uchazeče, kteří postoupili do dalšího kola vedoucí rehabilitace nebo vedoucí týmu obvolají a sdělí jim termín druhého kola výběrového řízení, které je osobní. • Druhé kolo výběrového řízení – na určitý den jsou po půl hodině nebo po hodině (záleží na počtu uchazečů) pozváni ti, kteří prošli prvním výběrem. Při výběrovém řízení jsou přítomni minimálně tři lidé z organizace, a to vedoucí rehabilitace, vedoucí týmu Chráněného bydlení a jeden ze členů týmu (případně další pracovník). Výběrové řízení se řídí podle předem připraveného „scénáře“ a uchazeči jsou bodováni členy výběrové komise v jednotlivých oblastech: Kvalifikace
Vzdělání, ŘP, kurzy, výcviky, předchozí praxe, vlastnosti a dovednosti Včasný příchod na pohovor, termín nástupu do práce – kdy je žadatel ochoten, snaha Motivace uchazeče dovědět se co nejvíce o obsazované pozici. Komunikace Komunikační schopnosti a dovednosti, neverbální komunikace. Jeden ze členů výběrové komise „hraje“ klienta s určitým problémem, žadatel hraje Role playing pracovníka poskytujícího intervenci. Hodnotí se přístup ke klientovi, komunikace s klientem, nápaditost atd. Projektivní technika Bývá zařazen „Test lidské postavy“ nebo „Baumtest“ Celkový dojem Bodové ohodnocení – hodnotí se celkový dojem z uchazeče. Maximální počet bodů v jednotlivých oblastech je 10 bodů, celkově je tedy možno získat 60 bodů. Body se vyplňují do připravených formulářů, jež má každý člen výběrové komise. Ze získaných bodů od všech členů výběrové komise se vypočítá aritmetický průměr. Po skončení výběrového řízení se vyhodnotí tři nejlepší uchazeči (podle dosažených bodů). Členové výběrové komise diskutují, kterého z nich oslovit (v úvahu se berou oblasti, které nejsou postižitelné body, např. sympatie, pocit z uchazeče atd.). Vybraný uchazeč je osloven vedoucím rehabilitace nebo vedoucím týmu Chráněného bydlení, který mu oznámí, že byl na vypsanou pozici vybrán. Ostatním zájemcům je oznámeno, že ve výběrovém řízení neuspěli.
17
4
profil služby
4.1 Poslání služby Posláním služby je podpora duševně nemocných lidí, kteří ztratili nebo nikdy neměli, a chtějí získat, dovednosti vedoucí k plnohodnotnému životu podle vlastních představ a možností, žít samostatně mimo zdravotnická a ústavní zařízení. 4.2 Cíle služby • pomoci získat dovednosti potřebné k samostatnému bydlení • umožnit sociální integraci dlouhodobě duševně nemocných do komunity • snížení počtu dlouhodobých hospitalizací • možnost volby mezi ústavní a komunitní formou péče • v tréninkovém programu Chráněného bydlení připravit dlouhodobě duševně nemocné na samostatnou existenci v komunitě • ve spolupráci s veřejnou správou zajistit klientům, kteří absolvovali tréninkový program, samostatné bydlení v malometrážních bytech • zapojit služby chráněného a podporovaného bydlení trvale do regionálního systému sociálních a zdravotních služeb pro duševně nemocné • naplnění kapacity služby minimálně na 80 % měřitelné cíle: • počet klientů, kteří získají vlastní byt • počet klientů, kteří po odchodu z CHB bydlí samostatně nebo s podporou v bydlení (min. 2 roky) • zmenšení počtu dlouhodobých hospitalizací • naplnění kapacity minimálně na 80 % 4.3 Cílová skupina Duševně nemocní (a to především z regionu), starší 18-ti let, kteří mají diagnózu1 schizofrenie, schizoafektivní porucha, těžká porucha osobnosti, těžká neuróza, lehčí forma mentálního postižení s neurotickou komplikací, a potřebují pomoc a podporu v oblasti bydlení, protože neovládají dovednosti k tomu potřebné. Dlouhodobě (déle než jeden rok, často i více než deset let) nebo opakovaně hospitalizovaní klienti, kteří jsou v psychiatrickém lůžkovém zařízení zejména z důvodů ztráty určitých sociálních dovedností či jiných sociálních důvodů (nemají vlastní byt). Jejich zdravotní stav je stabilizovaný a jejich případné propuštění z psychiatrické léčebny při postupném získávání a upevňování sociálních dovedností může ve většině případů vést ke klientově samostatnosti. Dlouhodobě duševně nemocní, kteří nejsou dlouhodobě hospitalizovaní, ale žijí trvale v péči příbuzných (většinou rodičů), kde nemají dostatek příležitostí vytvořit si dovednosti pro samostatné bydlení. A bez těchto dovedností jsou v dlouhodobém výhledu odkázáni na azylovou péči. 4.4 Kritéria pro vstup do služby 4.4.1 Hlavní kritéria • žadatel musí mít zájem o služby Chráněného bydlení – tzn., že cíle klienta by se měly shodovat s cíli služby chráněného bydlení, přičemž hlavní cíl je získat schopnosti nutné k samostatnému bydlení • žadatel o službu musí patřit do cílové skupiny, pro niž je služba zřízena • cíle žadatele se musí shodovat s náplní služby • žadatel patří do cílové skupiny • dlouhodobá nebo opakovaná hospitalizace v psychiatrické léčebně ze sociálních důvodů (v tomto případě to S ociální služby (alespoň dle některých výkladů zákona 108/2006 Sb.) nepracují s diagnostickým vymezením. Sociální služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním (tuto cílovou skupinu zákon explicitně uvádí) nemohou s klienty pracovat účelně a efektivně, aniž by braly v úvahu (a tedy mimo jiné adekvátně pojmenovávaly a vymezovaly) příčinu problémů v sociálním fungování klientů, kterou je nemoc.
1
18
znamená ztrátu dovedností potřebných k samostatnému bydlení) - tato podmínka (dlouhodobosti) platí jen pro klienty, kteří jsou hospitalizováni • zájem zopakovat si nebo naučit se dovednosti potřebné k samostatnému bydlení – tzn., že některé dovednosti chybějí nebo je třeba si je zopakovat • potvrzení od ošetřujícího lékaře o podpoře klientova rozhodnutí využít služeb Chráněného bydlení - klientovo rozhodnutí vyjednávat o vstupu do služby CHB bude konzultováno i s jeho ošetřujícím lékařem • ochota spolupracovat na přípravě vstupu do služby - tzn. účast na domluvených schůzkách s pracovníkem CHB, spolupracovat s pracovníkem na mapování klientových potřeb atd. • dostatečný finanční příjem – vzhledem k tomu, že obyvatelé Chráněného bydlení musí hradit nájemné, spolupodílet se na úhradách energií atd., je tedy třeba, aby zájemce měl dostatečný finanční příjem • spolupráce klienta s jeho ambulantním psychiatrem – míní se spolupráce v případě, že se klient dostane do Chráněného bydlení • připravenost na vyjednávání o získání vlastního bytu (pokud ho klient již nemá) – Tento bod upozorňuje na to, že s každým klientem, který při nástupu do služby nebude mít bydlení, kam se může vrátit a samostatně bydlet, tak jedno z prvních plánování se bude dotýkat toho, jak toto získat. Tzn. jednání na městském úřadě, podání žádosti atd. 4.4.2 Klientova připravenost a ochota spolupracovat • motivační pohovory s pracovníkem CHB (více setkání) • kontaktování žadatele o službu pracovníkem týmu. Spolu si domlouvají další setkání. Setkání by měla probíhat nejméně dvakrát za měsíc (možno i vícekrát) – záleží na individuální dohodě žadatel – pracovník. Náplní setkávání by mělo být mapování žadatelovy „potřebnosti“a vhodnosti umístění do služby a zároveň mapování klientových potřeb (souvisejících se službou Chráněného bydlení) • vyplnění vstupního dotazníku (ve spolupráci s pracovníkem CHB) Dotazník je součástí vstupních pohovorů a má pomoci při mapování žadatelových potřeb a vhodnosti nástupu do Chráněného bydlení. • poskytnutí souhlasu ke zpracovávání osobních a citlivých osobních údajů Součástí vyjednávání o vstupu je klientův souhlas ke zpracovávání osobních a citlivých osobních údajů, které opravňují pracovníka služby tyto údaje o klientovi shromažďovat. • návštěva Chráněného bydlení a seznámení s ostatními obyvateli Návštěva Chráněného bydlení je součástí vyjednávání o vstupu do služby. Žadatel by se měl seznámit s prostředím a ostatními obyvateli CHB. • schůzka s pracovníkem CHB • případné vyjednávání s příbuznými klienta o spolupráci (s klientovým souhlasem) Pokud má klient zájem, zprostředkovává pracovník chráněného bydlení jednání o spolupráci s rodinou Jak se pozná klientova připravenost a ochota spolupracovat • žadatel se pravidelně účastní dohodnutých schůzek, pokud se nemůže dostavit, včas se omluví • žadatel je na schůzkách s pracovníkem Chráněného bydlení aktivní, tzn. spolupracuje na mapování potřeb • žadatel po celou dobu vyjednávání o vstupu do služby má o tuto službu zájem • žadatel je ochoten a schopen (nebo se to učí) hovořit o svých potřebách, obavách, které má v souvislosti se vstupem do služby atd. 4.4.3 Finanční kritéria V chráněném bydlení je stanoveno nájemné (přibližně ve výši nejnižší ceny, za niž je v regionu možné získat bydlení na ubytovně). Klient musí mít dostatek finančních prostředků k úhradě nájemného a svých dalších základních potřeb.
19
4.4.4 Kontraindikace • tělesné postižení Jedná se o tělesné postižení takového rozsahu, které neumožňuje pohyb po bariérových prostorech (např. vozíčkáři). Chráněné bydlení není bezbariérové, a proto tělesné postižení takovéhoto rozsahu je kontraindikací. • nedostatek financí V zhledem k tomu, že v Chráněném bydlení si každý obyvatel hradí nájemné a energie a služby související s bydlením, obyvatel musí mít nějaký příjem, ze kterého je schopen uhradit tyto výdaje a zůstane mu přiměřené množství peněz, které použije pro svou potřebu (potraviny, oblečení, zábava atd.). Podle předpokladu, který vychází z výše poplatků souvisejících s bydlením, je minimální příjem, který by měl klient mít, stanoven na 7.000,- Kč. • žadatel o službu nepatří do cílové skupiny P okud žadatel o službu nepatří do cílové skupiny, jsou mu sděleny důvody, proč nemůže žádat o vstup do služby a jsou mu předány informace a kontakty na organizace, které poskytují služby cílové skupině, ke které žadatel náleží. • závislost na alkoholu nebo na nealkoholových návykových látkách Aktuální závislost na alkoholu nebo nealkoholových návykových látkách je překážkou pro vstup do služby. • agresivní chování Agresivní chování v anamnese není kontraindikací, kontraindikací se stává, když agresivní klient, který žádá o vstup do služby, odmítá se svojí agresivitou pracovat. • plně využitá kapacita služby Jestliže je kapacita chráněného bydlení plně využita, nelze z nedostatku ubytovacích prostor přijmout nového žadatele okamžitě. • požadavky žadatele se neshodují se službami CHB Žadatel nemůže být přijat, pokud se jeho představa služeb neslučuje s poskytovanými službami CHB. 4.5 Charakter a základní principy služby 4.5.1 Charakter služby: • je dobrovolná • zaměřená na klienta - Charakter, tempo a délku poskytování služeb určuje klient v závislosti na zakázce (kontraktu). • klient je považován za spojence při společné práci na naplnění zakázky, nikoliv za problém - Pokud se klient stává „přítěží“ pracovníka, pak vyjednává (pracovník) v týmu o převzetí klienta kolegou. • spolupráce probíhá v Chráněném bydlení, nebo v jiném prostředí (po dohodě s klientem) • klient může kdykoliv spolupráci přerušit a to i bez udání důvodu a ze služby odejít • organizace může spolupráci s klientem přerušit jen z jasně stanovených důvodů, které jsou formulovány v kontraktu (smlouvě o poskytnutí služby) • vyjednává se i o nereálné zakázce – Hledá se, jaké přání a potřeby se maskují pod nereálnou zakázkou. • pracovníci Chráněného bydlení suplují služby Terénního týmu (case managementového), koordinují všechny služby klienta nejenom v oblasti bydlení - terénní tým pouze informují na společných poradách. • pracovník nerespektuje přání klienta - Pouze v případě, že je klient nebezpečný sobě (tj. očividně dává najevo snahu si ublížit) či okolí (očividná agrese vůči okolí), pracovník může po konzultaci (pokud je možná) s vedoucím CHB nebo vedoucím rehabilitace jednat bez souhlasu klienta. 4.5.2 Používané metody • depistáž • přístup orientovaný na úkoly • kognitivně – behaviorální techniky • sociální poradenství • krizová intervence • rehabilitační plán + protikrizový plán 20
Co služba CHB nemůže poskytovat • Chráněné bydlení není azylovým bydlením, tzn., že neřeší situace, kdy klient má dovednosti potřebné k samostatnému bydlení, ale nemá kde bydlet. Na tuto službu nemá Chráněné bydlení dostatečnou kapacitu. • Služba neřeší krátkodobé krize, které by se daly „zvládnout“ v prostředí, kde klient trvale žije a tím pádem bez hospitalizace. Na tuto službu nemá Chráněné bydlení dostatečnou kapacitu. • V rámci služby není poskytována psychoterapie. • Pracovníci služby neprovádějí sociální kontrolu » nekontrolují proto užívání léků » nekontrolují pořádek v bytech (pokud případné problémy neomezují ostatní obyvatele bydlení) 4.5.3 Týmová práce 4.5.3.1 Výhody: Výhody týmové spolupráce spočívají ve větší multifunkčnosti týmu, v možnosti zástupnosti v případě nemoci nebo dovolených, ve větším počtu „úhlů pohledu“ na problémy. 4.5.3.2 Nevýhody: Větší náročnost při koordinování týmu poskytujícího službu. Při nejasném definování pravomocí a činnosti jednotlivých členů týmu – zmatek, který může být přenesen na klienta. 4.5.4 Klientova role v průběhu poskytování služby Při poskytování služeb je klient ten, který definuje zakázku, zaměření na problémy. Klient volí rychlost „krokování“ postupu poskytování služeb. Asistent by měl sledovat formu rehabilitace a případně držet její dynamiku. 4.6 Hranice služby 4.6.1 Časové omezení Program Chráněného bydlení je koncipovaný jako tréninkové bydlení, z toho důvodů zajišťuje bydlení jen po dobu nezbytně nutnou k získání dovedností a zkušeností nutných k samostatnému bydlení (zhruba se počítá s nájemní smlouvou na 1 – 2 roky – podle individuálního plánu každého konkrétního obyvatele). Smlouvu je možné, po dohodě mezi obyvatelem a pracovníkem Chráněného bydlení, prodloužit. Prodlužování smlouvy je však možné vždy jen o půl roku (max. do hranice tří let pobytu) a s každým prodloužením (nad hranici dvou let) se zvyšuje i nájemné, které obyvatel platil po dobu prvních dvou let. 4.6.2 Časová dostupnost služby Chráněné bydlení nezajišťuje čtyřiadvacetihodinovou přítomnost pracovníků týmu v bydlení. Dostupnost služby během dne je závislá a řídí se individuálními domluvami mezi klíčovými pracovníky a obyvateli CHB. Podle těchto individuálních domluv je možné si naplánovat schůzku či program v od rána do cca 20:00 hodin. Přítomnost pracovníka v sobotu, neděli a o svátcích je možná. Je však možná pouze ve výjimečných případech, a po předchozí domluvě, kdy obě strany vyjednávají o přítomnosti pracovníka. 4.6.3 Prostorová dostupnost služby Žadatelé o službu mohou být z celé České republiky, ale přednost mají žadatelé z regionu. 4.7 Kapacita programu 4.7.1 Kapacita jednoho pracovníka, kapacita celého týmu Kapacita jednoho pracovníka jsou 3 – 4 obyvatelé Chráněného bydlení. Celkový počet členů týmu jsou tři pracovníci, v přepočtu 3 celé úvazky. Celková kapacita týmu je tedy cca 10 obyvatel. 4.7.2 Prostorová kapacita Popis využívaných prostor Situační plánek s uvedenými rozměry místností a označením jednotlivých bytů 21
4.7.3
Postupy při naplněné kapacitě Pokud je kapacita programu naplněna: a) s klientem se vyjednává o tom, zda chce být zapsán do pořadníku na službu. Pořadník: • předpokladem pro „fungující“ pořadník je přibližná znalost plánovaných odchodů současných obyvatel CHB • klienti jsou zapisováni podle pořadí, v jakém kontaktovali pracovníky služby • seznam je aktualizován – tzn., že s žadateli jsou pracovníci v kontaktu (nejméně jednou za měsíc) a ověřují si, zda trvá zájem žadatele o službu. Pokud tento zájem již není, je žadatel ze seznamu vyškrtnut. • případné upřednostňování klientů, kteří jsou zapsáni v pořadníku na nižších pozicích, je možné pouze za souhlasu celého týmu b) s klientem se vyjednává o vstupu do jiné služby, a to buď v rámci organizace, nebo se klientovi předají kontakty na jiné poskytovatele služeb, kteří by přicházeli v úvahu, vzhledem ke klientovým potřebám a přáním 4.8 Pravidla služby Pravidla služby jsou určena: • smlouvou o poskytnutí služby • vnitřním řádem domu (Domovní řád) • pravidly pro pobyt v CHB 4.8.1 Pravidla uvedená ve smlouvě o poskytnutí služby: • Příjemci služby se poskytuje ubytování v malometrážním bytě. • Příjemce služby může způsobem obvyklým užívat společně s nájemníkem sousedních bytů také tyto prostory: » Společenská místnost s kuchyní » Sprchy • Ubytování zahrnuje také topení, teplou a studenou vodu, elektrický proud. • Poskytovatel je povinen udržovat prostory k ubytování a k užívání ve stavu způsobilém pro řádné ubytování a užívání a zajistit nerušený výkon práv příjemce služby spojených s užíváním těchto prostor. • Příjemce služby je povinen užívat prostory vyhrazené jí k ubytování a k užívání řádně, v prostorách nesmí bez souhlasu Poskytovatele provádět žádné stavební úpravy ani podstatné změny. • Příjemce služby nese zodpovědnost za zařízení bytu a seznam předmětů, které jsou mu svěřeny k užívání a sepsány v Předávacím protokolu. • Příjemce služby odpovídá za způsobenou škodu na bytu a jeho zařízení vzniklou jeho zaviněním. Tyto škody má povinnost odstranit na vlastní náklady. Pokud tak neučiní ve lhůtě s Poskytovatelem dohodnuté, odstraní škody Poskytovatel na svůj náklad, avšak je oprávněn náhradu takto vynaložených nákladů požadovat na Příjemci služby. • Příjemce služby není oprávněn poskytovat v bytě ubytování jiným osobám. • Příjemce služby není bez písemného souhlasu Poskytovatele oprávněn uvádět místo poskytování služby jako své trvalé bydliště či si zde trvalý pobyt přihlásit. • Klíče od bytu přebírá Příjemce služby při podpisu této smlouvy. Příjemce služby není oprávněn zhotovovat duplikáty klíčů. Půjčovat klíče od bytu dalším osobám a měnit zámky ve dveřích lze pouze se souhlasem Poskytovatele. • Po zániku smlouvy o poskytnutí služby se Příjemce služby zavazuje byt vyklidit a vyklizený Poskytovateli předat ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k běžnému opotřebení a to ke dni skončení platnosti této smlouvy, nedohodnou-li se strany jinak. O odevzdání bytu se vyhotoví zápis, v němž se uvedou skutečnosti rozhodné k vyúčtování. Příjemce služby bere na vědomí, že pokud byt nevyklidí a nepředá, je Poskytovatel oprávněn byt vyklidit a věci ve vlastnictví Příjemce služby uskladnit vhodným způsobem. Současně je oprávněn vyměnit příslušné zámky u dveří bytu. • Příjemce služby se zavazuje umožnit Poskytovateli přístup do prostor, ve kterých se poskytuje ubytování. • Po uplynutí stanovené výpovědní lhůty nebo doby platnosti této smlouvy zanikne Příjemci služby právo užívat výše uvedený byt a to bez nároku na náhradní byt nebo náhradní ubytování. 22
» Poskytovatel se zavazuje poskytovat Příjemci služby, tyto základní činnosti: » pomoc při zajištění chodu domácnosti » výchovné, vzdělávací a aktivizační služby » zprostředkování kontaktu se společenským prostředím » sociálně terapeutické činnosti » pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí • Poskytovatel se zavazuje poskytnout Příjemci služby následující fakultativní činnosti nad rámec základních činností » Dopravu osoby a jejích věcí do a/nebo z místa, v rámci území Středočeského kraje • Služba se poskytuje v chráněném bytě v Chráněném bydlení nebo v místě bydliště příjemce služby. • Služba se poskytuje po dobu platnosti smlouvy v tomto časovém rozsahu: » ubytování: 24 hodin denně » úkony péče: v pracovní dny od 800 – 1600 v rozsahu dle individuální dohody s asistentem bydlení • Příjemce služby je povinen zaplatit úhradu, přičemž úhrada se skládá z: » režijní náklady (nájemné) » náklady za poskytované služby dle ceníku, který je přílohou smlouvy • Příjemce služby je povinen zaplatit za poskytování péče podle zákona č. 108/2006 Sb. na základě měsíčního vyúčtování poskytnutých služeb. Maximální výše úhrady za kalendářní měsíc je částka ve výši přiznaného příspěvku na péči. • Jestliže Příjemci služby není přiznán příspěvek na péči, je Příjemce služby povinen zaplatit za úkony péče částku 1,- Kč měsíčně. • Činnosti sjednané jako fakultativní se poskytují za úhradu nákladů těchto činností. Doprava osob nebo osobních věcí je účtována ve výši určené zákonem o cestovních náhradách. • Poskytovatel je povinen předložit Příjemci služby nebo opatrovníkovi vyúčtování úhrady za kalendářní měsíc, a to nejpozději do patnáctého dne následujícího měsíce. • Příjemce služby se zavazuje platit úhrady za veškeré služby zpětně, a to do čtrnácti dnů od předložení vyúčtování Poskytovatelem. • Příjemce služby se zavazuje platit úhradu v hotovosti v pokladně Poskytovatele nebo na účet Poskytovatele. • Příjemce služby může Smlouvu vypovědět bez udání důvodu. Výpovědní lhůta pro výpověď Příjemcem služby činí dvacet dní. • Poskytovatel může Smlouvu vypovědět pouze z těchto důvodů: » jestliže Příjemce služby hrubě porušuje své povinnosti vyplývající ze Smlouvy. Za hrubé porušení Smlouvy se považuje zejména: * nezaplacení úhrady, byl-li Příjemce služby povinen platit úhradu podle čl. VII. Smlouvy. * jestliže Příjemce služby i po opětovném napomenutí hrubě poruší povinnosti, které mu vyplývají z Pravidel pro pobyt v chráněném bydlení a Domovního řádu. » ukončení nájemní smlouvy objektu ze strany vlastníka objektu » v případě zániku organizace. • Výpovědní lhůta pro výpověď danou Poskytovatelem z těchto důvodů činí dvacet dní a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla tato výpověď Příjemci služby doručena. • Smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem jejího podpisu oběma smluvními stranami. • Doba platnosti a účinnosti smlouvy je uzavírána na dobu určitou. • Příjemce služby nemůže práva z této Smlouvy postoupit na jiného. 4.8.2 Pravidla uvedená v Domácím řádu: • Při ukončení pobytu v CHB vrátit v původním stavu pokoj, ložní prádlo, ručníky, klíče atd., které uživatel dostává při nastěhování do CHB oproti podpisu. • Při ztrátě nebo poškození věci do 30 dnů příslušnou věc koupit nebo opravit, případně uhradit způsobenou škodu. • Šetřit s energiemi v domě (vypínat elektrické spotřebiče, neplýtvat vodou…) 23
• Nepůjčovat nikomu klíč od domu ani nevyrábět kopie bez souhlasu provozovatele. • Při odchodu z domu (a zvláště, když někdo odchází poslední) zkontrolovat, zda jsou zavřená okna a dveře společných prostor. • Udržovat ve všech prostorách čistotu (pravidelné služby na úklid, ale i obyčejné dbaní na pořádek). • Nepouštět do domu nežádoucí osoby. • Neprojevovat slovní ani fyzickou agresi vůči lidem a věcem. • Nerušit se navzájem i během dne hlukem, kouřem, nepořádkem… • Nevstupovat do cizího pokoje bez svolení. • Nekrást a nepoškozovat cizí věci. • Včas nahlásit pobyt mimo CHB (př. návštěva u příbuzných, dovolená apod.) • Návštěvy: » Musí respektovat ostatní obyvatele a musí dodržovat pravidla domu stanovená smlouvou a řádem domu. » Návštěvy nocující v CHB musí být předem odsouhlaseny ostatními obyvateli domu a musí být informován klíčový pracovník klienta, jehož návštěva bude v domě nocovat. • Obyvatelé jsou povinni užívat dům v souladu s dobrými mravy tak, aby neobtěžovali ostatní nájemce. • V době od 22 do 6 hodin jsou obyvatelé povinni dodržovat noční klid. • Obyvatelé odpovídají za pořádek a čistotu ve všech prostorách (pravidelné služby dle rozpisu, ale i běžné dbaní na pořádek). • Obyvatel je povinen účastnit se dvakrát ročně velkého úklidu (mytí oken, dveří, praní záclon atd.) • Držení zvířat v domě je možno jen se souhlasem všech obyvatel a s vědomím pracovníků CHB. • Majitel domácího zvířete za něj nese plnou odpovědnost. Současně je povinen dbát, aby nedocházelo k porušování práv ostatních obyvatel domu a byla dodržována čistota v domě a v přilehlém okolí. • V CHB nelze vyrábět, přechovávat ani užívat drogy. Případné užívání drog nebo alkoholu, znemožňující komunikaci a spolupráci obyvatele, může být důvodem k ukončení služby. • Kouření ve společných prostorech CHB není povoleno. 4.8.3 Pravidla pro pobyt v Chráněném bydlení (CHB) 4.8.3.1 Povinnosti a práva obyvatele CHB Povinnosti • Obyvatel je povinen pravidelně hradit nájemné, příspěvek na energie a náklady za poskytované služby dle ceníku, který je přílohou smlouvy o poskytnutí služby. • Při pobytu v CHB delším než 2 roky, se každý půl rok pobytu zvyšuje nájemné o 500,- Kč. • Obyvatel CHB odpovídá za užívané prostory a vybavení. • Obyvatel CHB je povinen respektovat ostatní obyvatele domu (soukromí, vztahy, majetek). • Zákaz výroby, přechovávání a užívání drog. • Konzumace alkoholu pouze příležitostně. • Obyvatel CHB je povinen účastnit se společných schůzek obyvatel (1krát týdně). • Obyvatel CHB je povinen spolupracovat s klíčovým pracovníkem při rehabilitaci. • Obyvatel CHB je povinen spolupracovat s ambulantním psychiatrem. • Obyvatel CHB je povinen mít aktivity (pravidelné) mimo Chráněné bydlení. • Obyvatel CHB je povinen pravidelně uklízet společné prostory (dle harmonogramu). • Obyvatel CHB je povinen udržovat přiměřený pořádek ve svém bytě, tzn., aby případný nepořádek neobtěžoval jiné obyvatele domu (např. zápach, apod.). • Obyvatel CHB je povinen dodržovat Domovní řád. • Obyvatel CHB si může pořídit menší zvířátko (viz. Domovní řád) za těchto podmínek: » souhlas všech obyvatel CHB » souhlas klíčového pracovníka a alespoň jednoho dalšího pracovníka CHB (přihlédnutí k daným okolnostem obyvatele – dostatek financí, předpokládané stěhování na ubytovnu apod.) Práva • Obyvatel má právo na pravidelnou podporu týmu pracovníků. • Obyvatel má právo užívat zařízení a vybavení CHB. 24
• Obyvatel má právo spolurozhodovat o chodu CHB. • Obyvatel má právo mít své soukromí. Pracovník může do bytu vstoupit mimo dohodnutou schůzku, jen ve výjimečných případech (zhoršení zdravotního stavu, porušení pravidel CHB, havárie), ale i tehdy respektuje plně obyvatelovo soukromí. • Obyvatel má právo, aby pracovník respektoval jeho rozhodnutí, zároveň má právo být pracovníkem seznámen s důsledky tohoto rozhodnutí. • Obyvatel má právo znát obsah složky svých osobních materiálů. • Obyvatel má právo na utajení informací poskytnutých pracovníkovi CHB před třetí osobou. • Obyvatel má právo změnit klíčového pracovníka. • Obyvatel má právo podávat stížnosti. • Obyvatel má právo na odstoupení od dohody o poskytování služeb v rámci programu bez udání důvodu. • Obyvatel má právo na rezervaci místa v případě krátkodobé hospitalizace (cca 2 měsíce). 4.8.4 Povinnosti a práva klíčového pracovníka Povinnosti • Pracovník CHB má povinnost poskytovat podporu a pomoc – dle dohody s obyvatelem. • Pracovník CHB bude brát ohled na rozhodnutí obyvatele. • Pracovník CHB nebude zasahovat do osobních záležitostí obyvatele bez jeho vědomí a souhlasu, pokud by se nejednalo o výjimečnou situaci (viz. II. Práva 2b) nebo pokud se nejedná o záležitost dotýkající se i ostatních obyvatel. • Pracovník CHB bude poskytovat informace o obyvateli pouze s jeho souhlasem. • Pracovník CHB bude jednat s rodinou a dalšími lidmi pouze s vědomím a souhlasem obyvatele. • Pracovník CHB umožní účastníkovi programu nahlížet do složky s materiály týkající se jeho osoby. • Pracovník CHB vyslechne případné výhrady obyvatele a zaujme k nim stanovisko. • Pracovník CHB má povinnost určit svého zástupce po dobu své nepřítomnosti a seznámit ho s obyvatelem. Práva • Pracovník CHB má právo vyžadovat od obyvatele plnění jeho povinností vyplývající z těchto pravidel. • Pracovník CHB má právo vstoupit do bytu bez přítomnosti obyvatele bez předchozí domluvy pouze v případě zhoršení zdravotního stavu obyvatele, při porušení pravidel CHB obyvatelem, nebo v případě havárie. • Pracovník CHB má právo chránit ostatní obyvatele, zařízení CHB a sebe odpovídajícím způsobem (např. v případě nutnosti zavoláním pohotovostní služby). • Pracovník CHB má právo konzultovat otázky týkající se obyvatelova procesu rehabilitace s týmem Chráněného bydlení, odborným ředitelem a supervizorem.
5
pracovní postupy
5.1 Pracovní postupy týkající se služby 5.1.1 Vstup klienta do služby První kontakt pracovníka CHB se zájemcem o službu probíhá ve spolupráci s case managerem. Zájemce o službu CHB vyhledává jak tým Case managementu, tak tým Chráněného bydlení. Termín a místo schůzky domlouvá case manager po dohodě s pracovníkem CHB a klientem, případně sám pracovník CHB. Místo setkání je libovolné a záleží na dohodě. Při prvním kontaktu si pracovník CHB s klientem vyjednává způsob oslovování (vykání, tykání, používání příjmení, křestního jména). Po té pracovník zájemce o službu informuje o programu CHB: • Co služba nabízí • Jaké jsou podmínky pro vyjednávání o vstupu do služby • Jaká jsou práva a povinnosti uživatele služby • Co služba nedělá 25
Na konci schůzky dá pracovník CHB na sebe zájemci kontakt, případně si domluví termín další schůzky. Pravidla související s vyjednáváním o vstupu do služby: • pravidelná účast na schůzkách s pracovníkem CHB • včas se omluvit, pokud na schůzku s pracovníkem CHB nemohu dorazit • souhlas se zpracováváním osobních údajů • spolupráce při mapování potřeb – společně s pracovníkem CHB • spolupráce s ošetřujícím lékařem Jak probíhá mapování situace klienta Pracovník s klientem na dalších schůzkách pracují na přípravě vstupu klienta do služby. Součástí této přípravy je mapování současné situace klienta. Při mapování se zaměřujeme především na oblasti: • Finance • Zdravotní stav • Rodina a rodinné vztahy • Bydlení • Zájmy a záliby Mapování neprobíhá během jedné schůzky, ale je rozloženo do více setkání. Záleží na dohodě s klientem, který volí tempo. Jak se mapuje • Šetření pomocí dotazníku – pracovníci mají k dispozici dotazník „pomocné otázky k mapování“, který mohou používat. Není nutné ho projít s každým klientem, ale je vhodný pro kontrolu, zda jsme nějakou oblast neopomněli. • Šetření „rozhovorem“ – prostě se ptáme - je dobré mít na mysli schéma, podle kterého postupuji (aby nešlo jenom o „povídání“) • Šetření pozorováním – u některých dovedností je dobré prostě klienta vidět v akci a pak s ním reflektovat – např. klient uvádí, že je naprosto nemožný při nakupování na místě se zjistí, že problém je v oslovení prodavačky atd. Příprava na službu Příprava na službu by měla probíhat min. dva měsíce, s frekvencí schůzek – jedenkrát za 14 dní. Místo setkání je libovolné – záleží na domluvě. Mimo rámec pravidelných schůzek pracovníka s klientem minimálně dvakrát navštíví Chráněné bydlení. Při návštěvě domu pracovník seznámí zájemce o službu s obyvateli CHB. Při schůzkách probíhá mapování klientovy situace, jeho potřeb. Seznamování s právy a povinnostmi uživatele služby. S pravidly CHB (domácí řád). Vyjednávání, o vstupu klienta do služby v týmu CHB Při vyjednávání o vstupu nového klienta bere tým v potaz: • Patří-li klient do cílové skupiny • Je-li CHB vhodná služba • Má-li CHB volnou kapacitu Zájemce se stává klientem okamžikem podepsání smlouvy o poskytnutí služby (viz. příloha). Před podepsáním smlouvy je zájemcem o službu, se kterým se vyjednává, je-li služba CHB pro něj vhodná a je na vstup do služby připravován. Smlouva o poskytování služeb Klient je se smlouvou seznamován v okamžiku, kdy nastupuje do Chráněného bydlení. Smlouva je vyhotovena ve dvou originálech. Jeden obdrží klient, druhý originál je založen do jeho dokumentace. Pracovník s klientem prochází smlouvu bod po bodu. V případě nejasností pracovník klientovi vysvětluje nejasné body smlouvy. Poté oba smlouvy podepíší. 26
5.1.2
Systematická práce s klientem Obecné zásady • Pracovníci CHB uplatňují při své práci s klienty metody a postupy psychosociální rehabilitace. • Pracovník musí počítat s tím, že rehabilitace je dlouhodobý proces, což může být zdrojem frustrace a měl by si vědomě pěstovat dovednost vidět a rozpoznat úspěch. • Staví se na zdravých a silných stránkách klientovy osobnosti, počítá se s limity danými onemocněním. • Jednou z důležitých charakteristik rehabilitace je systematičnost – tzn., že pracovník umí rozpoznat, v jaké fázi procesu klient zrovna je, ví, proč s klientem pracuje a jakého cíle chtějí dosáhnout. Za výsledek rehabilitačního procesu je ovšem zodpovědný jak pracovník, tak klient. • Case management není individuální terapie (i když může být jednou ze součástí rehabilitačního plánu). Pracovník zapojuje do rehabilitačního plánu osoby z klientova prostředí a profesionálně poskytované služby. Lidé, kteří se na rehabilitačním plánu podílejí, by měli spolupracovat, znát role a cíle ostatních, v optimálním případě by se měli pravidelně setkávat, vyhodnocovat výsledky a aktualizovat rehabilitační plán. Jednotlivé fáze procesu psychosociální rehabilitace • fáze navazování vztahu • fáze mapování potřeb • fáze stanovování cílů • fáze plánování • fáze naplňování cíle • fáze hodnocení Čeho se vyvarovat • Klientovo přání není přijato – riziko neefektivní intervence a ztráty klientovy motivace – cítí se přehlížen. • Klientovo přání je sice formálně přijato, ale už se mu nevěnuje dostatečná pozornost. • Klientovo přání je sice přijato, ale neptáme se po smyslu splnění přání a často tak přehlédneme něco důležitého nebo „přání za přáním“ – např. „potřebuji práci“ – může, mimo jiné, znamenat, že potřebuji být důležitý, potřebuji někam patřit, chci být víc nezávislý na rodičích, chci se naučit něco nového. • Je důležité věnovat dostatečnou pozornost míře podpory – neustále reflektovat co „je málo a co už je moc“ – někdy klient sám obtížně formuluje potřebnou míry podpory – přeceňuje se, podceňuje se, syndrom naučené bezmocnosti, role nemocného. • Soustředíme se pouze na handicap, problém a jeho odstranění a zapomeneme na schopnosti a dovednosti a naopak neakceptujeme omezení – jde o rovnováhu. • Přehlížíme přirozené zdroje – rodina, přátelé – pokud klient není proti, je dobré se pokusit zapojit je a dát jim najevo, jak jsou důležití. • Nemoc, porucha, handicap je považována za definitivní a nepřekonatelnou překážku v rehabilitaci – nezapomenout na to, ale nepoužívat to jako výmluvu k přerušení spolupráce s klientem. Zabránění „vypadnutí“ klienta ze sítě poskytovatelů služeb „Vypadnutí“ klienta ze sítě poskytovatelů služeb zabraňuje systém case managementu používaný v organizaci. Tým case managerů provází každého klienta, který vstoupí do jakékoliv služby v organizaci. Každý klient má svého case managera, se kterým vyjednává o vstupu do služby (služeb), o přechodu ze služby do služby, o ukončení spolupráce. Každý klient v konkrétní službě, kterou využívá, má svého klíčového pracovníka a ten je ve spojení s case managerem. Jakákoliv změna většího rozsahu (např. přestup ze služby do služby, ukončení atd.) je projednávána ne schůzkách, kde jsou přítomni: klient, klíčový pracovník za službu a case manager. Tento systém využívá i Chráněné bydlení. Klíčový pracovník chráněného bydlení supluje práci case managera. 5.1.3 Spolupráce Chráněného bydlení, Centra sociální rehabilitace a chráněných dílen Společné schůzky • Vstupní rozhovor • Schůzka po prvním měsíci klienta v dílně 27
• Schůzky o rehabilitačním plánu klienta • Schůzka k zajištění souhlasu s vedením osobních údajů • Schůzka před odchodem klienta z dílny Schéma schůzky po prvním měsíci klienta v dílně • Schůzku svolává klíčový pracovník daného střediska. • Předem je třeba dohodnout strategie a přibližný obsah schůzky. • Odehrává se v dílně. • Schůzku moderuje Klíčový pracovník CHB a uvede: » Proč se schůzka koná. » Kdo je přítomen a proč » Co má být obsahem schůzky » Na konci schůzky se dohodne, jestli je třeba se znovu scházet. Schéma schůzky při odchodu klienta z dílny • svolává ji klíčový pracovník z daného střediska • přítomni jsou: klient, klíčový pracovník z dílny a klíčový pracovník CHB. • moderátor: Klíčový pracovník CHB • postup: » shrnutí proč se schůzka koná, proč klient odchází z dílny » rekapitulace pobytu v dílně – řídí klíčový pracovník z dílny » cílem je říci si, co bylo pro klienta dobré, co se mu líbilo a co naopak ne » dále je dobré zrekapitulovat, zda byl splněn klientův cíl (nebo nebyl) a proč » je dobré v rozhovoru vždy začínat od neutrálních témat ke konkrétním věcem » moderátor může vyzývat klienta i klíčového pracovníka ke vzájemným zpětným vazbám (klíčový pracovník centra denních služeb by měl zdůraznit, v čem se klient zlepšil; vždy je lepší nejdříve chválit a pak teprve kritizovat). • závěr – celkové shrnutí – moderátor musí hlídat, zda bylo řečeno vše potřebné » je dobré zopakovat, kam klient odchází » zdůraznit možnost návratu za předem daných podmínek 5.1.4 Hodnotící schůzka • Slouží k hodnocení průběhu rehabilitace. • Dle dohody se jí účastní klíčoví pracovníci z jednotlivých služeb, které klient čerpá a sám klient. • Obsah » Dosažené výsledky » Pozitivní » Negativní » Co je třeba změnit » Dodržení časových termínů » Plán na další období a termín pro hodnocení další etapy • Je dobré zdůrazňovat klientovy schopnosti a úspěchy a zejména poskytnout klientovi co nejvíce prostoru k tomu, aby hodnotil sám. 5.1.5 RHB plán Schůzky nad rehabilitačním plánem se účastní klient, klíčový pracovník a popř. další osoby podle dohody pracovníka s klientem. Pracovník s klientem mapují problémové oblasti. Klient (je možné s podporou pracovníka) z nich stanoví dvě až tři oblasti, které jsou pro něho nejzávažnější a na kterých chce pracovat (které chce zlepšit /změnit). RHB plán je vypracován v písemné podobě (viz příloha).
28
Struktura rehabilitačního plánu: Cíle • Kroky vedoucí k dosažení cíle • Prostředky k dosažení cíle • Zdroje vedoucí k dosažení cíle • Časový rámec • Kdo – odpovědnost jednotlivých účastníků rehabilitačního plánu • Jak se pozná, že cíle je dosaženo Hodnotící schůzka nad rehabilitačním plánem probíhá jednou měsíčně. Na těchto schůzkách se plán hodnotí a lze ho upravovat. Hodnotících schůzek se účastní osoby, které se podílely na tvorbě RHB plánu (klient, klíčový pracovník, popř. další osoby) písemné. 5.1.6 Přestup klienta mezi jednotlivými službami Přestup klienta mezi jednotlivými službami zajišťuje klíčový pracovník CHB. Vyjednává a svolává schůzky s pracovníky, kam klient přestupuje: • Podmínky při přestupu – klientovo dodržování povinností a pravidel spolupráce. • Přestupu klienta předchází hodnotící schůzka ve službě, z které klient odchází a schůzka ve službě, kam klient nastupuje. • Informace jsou předávány pracovníkům služby, kam klient přestupuje pouze s jeho souhlasem. Jedná se o informace, které jsou relevantní (vzhledem ke službě, kam klient přestupuje) – např. jiné informace budou pro program podporovaného zaměstnávání, a jiné informace pro program podporovaného bydlení. 5.1.7
Nácvik dovedností, doprovod klienta
Nácvik dovedností Klíčový pracovníci provádějí s klienty nácviky dovedností. Může se jednat o individuální nácviky – klíčový pracovník provádí nácviky se „svými“ klienty nebo o nácviky skupinové – tým CHB se dohodne, který z pracovníků bude nácvik provádět, nebo se jednotliví pracovníci střídají. Domácí práce: vaření – individuální nebo skupinové Pracovník se dohodne s klientem (klienty), jak často budou společně vařit a čas, kdy to bude probíhat. Např. třikrát týdně (po, St, Pá) v 17:00. Pracovník si s klientem domlouvá, co má být cílem – např. umět vařit polévky z pytlíku a konzervy, nebo být schopen uvařit si za surovin apod. Pracovník a klient(i) se dopředu dohodnou, co budou vařit, jaké musí klient(i) nakoupit suroviny. Při samotném vaření klient provádí činnosti, které zvládá, ostatní dělají společně s pracovníkem. Uklízení – individuální Pracovník s klientem dohaduje, které konkrétní činnosti klientovi dělají problémy, nebo které nezvládá. Dohadují se na formě nácviku a co je cílem nácviku – zvládání jakých činností. Nákupy – individuální Pracovník s klientem dohaduje, co konkrétně činí klientovi problém (znalost cen, orientace v obchodě, placení, počítání peněz, množství lidí v obchodě atd.). Podle činnosti, která klientovi dělá potíže, se dohaduje forma a intenzita nácviku. Praní a žehlení – individuální nebo skupinové Pracovník s klientem dohaduje, co konkrétně klient nezvládá – třídění prádla, obsluhu pračky, věšení prádla, žehlení, a jaké úrovně dovedností je třeba dosáhnout (např. je zbytečné učit klienta žehlit košile, pokud to nepotřebuje). 29
Hospodaření s penězi Pracovník s klientem dohaduje, jak by podle klienta mělo vypadat jeho hospodaření s penězi, jaké jsou oblasti, kterým dává přednost, které položky musí nezbytně platit, které by šly případně omezit, apod.. Pracovník se dohodne s klientem na formě spolupráce - společně budou/nebudou vypracovávat rozpočet na příští měsíc, budou/nebudou společně kontrolovat klientovy výdaje. Strukturování volného času Pracovník pomáhá klientovi se strukturováním a naplňováním klientova volného času. Pokud je to klientova zakázka – společně plánují klientův volný čas, vyhledávají zdroje naplnění volného času. Jednání s institucemi Pracovník s klientem dohadují, co klientovi při jednání s úřady nejde (neví, kde které instituce sídlí, kontakt s úředníky, nevyzná se v úředních formulářích atd.). Pracovník s klientem naplánují formu nácviku – např. „obejdou“ spolu instituce, které bude patrně klient potřebovat, zkusí si na nečisto vyplnit formuláře, se kterými může klient přijít do styku atd. Pracovník (souhlasí-li klient) doprovází na jednání na úřadech (předem si domlouvají „pozici“ pracovníka – vyjednává za klienta, nevyjednává za klienta – je jen doprovod, začíná vyjednávání – potom to přebírá klient atd.) „Cestování“ – např. schopnost pohybovat se MHD Pracovník s klientem vyjednává co je problém při cestování – neznalost sítě MHD, vyhledávání v jízdním řadu, množství lidí v autobusech, atd.. Pracovník se s klientem dohaduje na formě nácviku (podle oblasti, kterou klient neovládá) – např. hledají spolu v jízdním řádu, pracovník doprovází klienta v autobuse atd. Doprovod klienta Klient musí s doprovodem souhlasit (výjimkou je asistence při nedobrovolné hospitalizaci). Pokud klient si klient doprovod nepřeje, case manager to respektuje. Case manager není povinen poskytnout klientovi doprovod, pokud nesouhlasí s účelem akce nebo pokud je pravděpodobné, že klient může akci podniknout sám. Předem je třeba vyjasnit časové možnosti case managera i klienta. Během doprovodu má case manager za úkol podporovat v co největší možné míře samostatné fungování klienta – např. dávat mu možnost výběru (např. cesty, strany ulice, denní doby, kdy doprovod proběhne atd.). 5.1.8 Hospitalizace klienta 5.1.8.1 Dobrovolná hospitalizace Při dobrovolné hospitalizaci pracovník CHB funguje jako prostředník, který hospitalizaci zprostředkovává. Záleží na dohodě mezi pracovníkem a klientem, v jakém rozsahu se pracovník zapojuje v zařizování hospitalizace. Může jít o poradenství, jak si hospitalizaci zařídit (co vše je k tomu potřeba, koho kontaktovat, atd.) nebo se pracovník může aktivně zapojit při zařizování potřebných formalit pro přijetí do psychiatrické léčebny. Jedná se o: • Doporučení od ambulantního psychiatra – Pracovník může případně domluvit schůzku - pracovník CHB, klient, ambulantní psychiatr. • Kontaktovat příjmové odd. Dále může pracovník klientovi zajistit převoz do lůžkového zařízení (služebním autem), pomoci mu sbalit věci, asistovat při jeho příjmu v (souhlasí-li příjmový lékař). Při domluvě hospitalizace se pracovník a klient domlouvají na provozu domácnosti – např. pracovník může vstupovat do klientova bytu a zalévat mu květiny. Pracovník CHB informuje klíčové pracovníky v jednotlivých službách, které klient využívá, a rodinu (s klientovým souhlasem) o hospitalizaci.
30
5.1.8.2 Nedobrovolná hospitalizace Nedobrovolná hospitalizace by měla nastat v případě, klient ohrožuje sebe, ostatní obyvatele CHB nebo pracovníky CHB. Pracovník zajišťuje hospitalizaci přivoláním sanitky, je-li potřeba i policií. Pracovník by měl kontaktovat ambulantního psychiatra. 5.1.9 Systematická práce s rodinou či sociální sítí klienta • Cílem je zapojení rodiny nebo jiných blízkých osob do plánu klienta. • Hlavním prostředkem systematické práce jsou pravidelné schůzky klíčového pracovníka a rodiny či osoby ze sociální sítě klienta. • Klíčový pracovník dané osoby informuje o pokračování plánu, naslouchá jejich problémům a pomáhá je řešit. • Pokud se problémy týkají soužití s klientem, snaží se klíčový pracovník zmírnit konflikt » Funguje jako prostředník tam, kde je přímá komunikace mezi členy rodiny nefunkční nebo emočně přetížená » Pokouší se dohodnout s klientem i dalšími osobami změny chování » Nabídne klientovi možnosti naplnění volného času tak, aby z rodiny na chvíli odešel a oni si mohli odpočinout • Součástí práce s rodinnými příslušníky zpravidla bývá edukace v problematice onemocnění klienta. • Klíčový pracovník by měl rodinným příslušníkům co nejpřesněji vysvětlit možnosti a hranice služby, aby se vyhnul nereálným očekáváním. • Většinou jsou rodinní příslušníci ochotní klientovi pomoci a daří se korigovat jejich „antirehabilitační“ požadavky a slaďovat potřeby rodiny s potřebami klienta. • Spolupráce s rodinou klienta může váznout z důvodů » osobní antipatie klíčového pracovníka » nízká motivace rodinných příslušníků » značná patologie rodinného prostředí • V takových případech je třeba přistoupit k náhradním řešením » Rozdělení role klíčového pracovníka (jeden pracovník pracuje s klientem, druhý s rodinnými příslušníky) » Omezení práce s rodinou na udržení kontaktu a monitorování situace Rodina či sociální prostředí klienta ohrožuje Informace o možném ohrožení pochází od klienta • Klíčový pracovník zjistí od klienta, v čem ohrožování spočívá. • Klíčový pracovník vyjednává s klientem o možnostech pomoci. • Platí zásady: » Nejednat bez vědomí klienta a bez dohody s ním » Ptát se klienta na jeho řešení situace » Aktivně nabízet pomoc » Pokud klient pomoc odmítne, klíčový pracovník situaci nadále monitoruje a je připraven reagovat, pokud si klient o pomoc řekne • Na část takových situací se může vztahovat ohlašovací povinnosti (spáchaný nebo hrozící závažný trestný čin), v tom případě klíčový pracovník neprodleně kontaktuje vedoucího týmu a odborného ředitele, může být účelné i vyžádat si konzultaci právníka. Informaci získal pracovník jinak • Byl sám svědkem události. • Informaci sdělil někdo další. • Podle naléhavosti. • Klíčový pracovník naplánuje další postup společně s týmem na nejbližší poradě týmu. • Klíčový pracovník okamžitě informuje vedoucího týmu a odborného ředitele organizace a společně naplánují řešení. 31
5.1.10 Práce s krizí Protikrizový plán • Protikrizové plány jsou součástí RHB plánů. Vytváří je klient a jeho klíčový pracovník (popř. další osoby dle dohody). Protikrizový plán je vyhotoven písemně. • Protikrizové plány jsou revidovány nejméně jednou za půl rok a po každé krizi. Struktura protikrizového plánu: Jak klient vidí krizi: » co ho přivádí do krize (zda vůbec o krizi ví) » jak vypadá klientova krize (popis) » jak pozná krizi klient » jak poznají krizi ostatní Co klientovi v krizi pomáhá: » jak a čím si klient v krizi může pomoci sám » existuje někdo, kdo mu v krizi může pomoci a jakým způsobem Jaké kroky mají být podniknuty k zvládnutí krize: » co bude dělat klient » co mají dělat ostatní » co má dělat klíčový pracovník a tým CHB » jsou nějaké kroky, které si zásadně nepřeje, aby byly podniknuty Pracovník musí klientovi jasně sdělit, kdy nemůže respektovat jeho přání, a popsat: » jak situace bude vypadat » jak ji bude pracovník řešit 5.1.11 Práce s agresí klienta Pokud je klient agresivní – klíčový pracovník s ním vyjednává o skutečnosti, že agresivní chování je proti pravidlům pobytu v CHB, a je třeba situaci řešit. Pokud klient nehodlá o své agresivitě hovořit, či ji řešit, je upozorněn klíčovým pracovníkem, že jeho chování může vést k odstoupení od smlouvy ze strany poskytovatele služeb. Klient hodlá situaci řešit (s agresivitou pracovat) – zaneseno do rehabilitačního plánu: • co agresi vyvolává (ví-li to klient – popis klienta, popř. neví-li to popis situace pracovníkem, který jí byl přítomen) • co může dělat klient • co mohou dělat ostatní • co může dělat klíčový pracovník 5.1.12 Intervence týkající se medikace Aplikace depotních neuroleptik (intramuskulární injekce) • Aplikaci může provádět pouze klíčový pracovník s příslušnou kvalifikací (zdravotní sestra, lékař) a výhradně na žádost ošetřujícího lékaře. • Aplikovat injekci je možno výhradně se souhlasem klienta. Pokud klient nesouhlasí, je třeba informovat ošetřujícího lékaře. Manipulace s léky Součástí služby může být • vyzvednutí receptu u ošetřujícího lékaře • vyzvednutí léků v lékárně • doručení léků či receptů klientovi • lékový management (příprava léků do dávkovače) • podávání léků 32
5.1.13 Manipulace s finančními prostředky klienta • V rámci služby pomoci při finančním hospodaření může mít klient s klíčovým pracovníkem dohodu o uložení svých finančních prostředků (peněžní hotovosti a bankovních karet) v kanceláři CHB. • Důvodem takové dohody může být » Klient není schopen samostatně hospodařit se svými financemi a souhlasil s tím, že mu case manager pomůže hospodaření plánovat » Klient je aktuálně hospitalizován a součástí dohody s klíčovým pracovníkem je zajištění nákupů nebo důležitých plateb. • Pravidla » klíčový pracovník má za svěřené prostředky hmotnou odpovědnost » Finanční hotovost i bankovní karty jsou ukládány výhradně v trezoru CHB » Existuje písemná dohoda s klientem (na časově omezené období), kde jsou uvedeny konkrétní formy spolupráce při hospodaření s klientovými finančními prostředky » klíčový pracovník vede přesnou písemnou dokumentaci o všech manipulacích s finančními prostředky klienta. Dokumentace má podobu formuláře a týká se vždy jen jednoho klienta. Každá manipulace s prostředky obsahuje: * Datum * Částku * Účel výběru či vložení finančních prostředků * Podpis pracovníka, který ji provedl * Podpis klienta 5.1.14 Nezvěstný klient Klient je nezvěstný v okamžiku, kdy není 24 hodin přítomen v domě bez předchozího oznámení jeho nepřítomnosti. Klíčový pracovník klienta vyhodnotí situaci podle informací a znalostí, které o klientovi má. Pokud je mu známo, že klient „rád cestuje“ kontaktuje po 3 dnech jeho nepřítomnosti: • Rodinné příslušníky – není-li klient u nich • Psychiatrickou léčebnu – nebyl-li klient hospitalizován • Ambulantního psychiatra – nenavštívil-li ho klient v uplynulých 24 hodinách Pokud klíčový pracovník nezjistí žádné podstatné informace, které by vysvětlovaly klientovu nepřítomnost, ohlásí po pěti dnech klientovy nepřítomnosti Policii ČR klienta jako nezvěstnou osobu. Pokud pracovník ví, že klient „necestuje“ nebo že má suicidální sklony, klientův klíčový pracovník kontaktuje co nejdříve a pokud nezjistí, kde klient je, ohlásí ho jako nezvěstného Policii ČR. To, že je klient nezvěstný sdělí pracovník vedoucímu CHB a odbornému řediteli. Klient se vrací do CHB – Klíčový pracovník mapuje důvody klientovy nepřítomnosti (zdravotní důvody, sociální důvody, jiné). Mapuje se, zda důvody přetrvávají, lze-li jim předcházet. Postup objeví-li se opět. Klient zůstává nezvěstný – klíčový pracovník je ve spojení s rodinou a Policií ČR, pravidelně informuje vedoucího týmu a odborného ředitele organizace. Pokud se klient nenajde do 30-ti dnů ode dne, kdy opustil CHB, je klientovi ukončen pobyt v CHB. Klíčový pracovník klienta vyklidí klientův byt. Do bytu vstupuje s vedoucím CHB a jedním svědkem, je sepsán přesný soupis klientových věcí. Soupis podepisují: klíčový pracovník, vedoucí CHB,svědek. Klientovi věci jsou předány rodinným příslušníkům. Pokud je klient bez rodinných příslušníků nebo jeho věci nechtějí, klientovy věci jsou uloženy v organizaci, a to min. po dobu jednoho roku.
33
5.1.15 Úmrtí klienta 5.1.15.1 Pracovník se dozví o smrti klienta • Pracovník zjistí od zdroje informace (ambulantní psychiatr, PL, policie atd.) zda byla informována rodina. V případě, že ne, vyjedná, kdo bude rodinné příslušníky informovat. • Nejpozději do jednoho měsíce je třeba rodinným příslušníkům předat osobní dokumenty, věci, či peníze, které měl klient uloženy v trezoru. Dokumentace klienta zůstává v majetku organizace. • Pravidla o ochraně osobních údajů se týkají i klienta, který zemřel. • Pokud je to třeba, může pracovník pomoci rodině se zajištěním pohřbu. • Organizace může být obstaravatelem pohřbu, pokud klient nemá rodinu či blízkou osobu. Koho informovat o úmrtí klienta • Rodinu nebo nejbližší osoby • Ošetřujícího psychiatra • Obvodního lékaře • Obecní úřad či Magistrát • Ošetřujícího lékaře v lůžkovém zařízení (pokud byl nedávno propuštěn) 5.1.15.2 Pracovník má podezření, že je klient mrtvý Pracovník má podezření, že nezvěstný klient mohl zemřít ve svém bytě. V tom případě • neprodleně informuje vedoucího týmu a odborného ředitele organizace a domluví se na společném postupu a rozdělení úkolů Pravidla: • Pracovník nepracuje sám. • Informaci o možném úmrtí klienta podává pracovník výhradně osobám, kterých se bezprostředně týká a které se podílejí na jejím řešení. • Pracovník informuje rodinu o svém podezření a domluví, zda příbuzní otevřou byt sami, či je potřeba asistence členů týmu PBS. • Otevření bytu (násilím, klíči zapůjčenými od třetí osoby bez její fyzické přítomnosti) má proběhnout za asistence policie. Přijatelnou alternativou je, že byt zapůjčenými klíči otevře pracovník v přítomnosti nejméně dvou dalších osob (pracovníků organizace). • Při podezření, že je v bytě puštěný plyn, je třeba zabránit výbuchu (nezvonit, nekouřit přede dveřmi atd.). • Není-li možné získat klíče, požádá pracovník o otevření bytu policii ČR. 5.1.15.3 Sebevražda klienta • Sebevražda klienta představuje velkou zátěž pro pracovníka i celý tým. Pracovník má v takovém případě právo na podporu a pomoc spolupracovníků, odborného ředitele a supervizora. • Případná obvinění pracovníka ze zavinění smrti klienta řeší odborný ředitel organizace. Pokud pracovník nezanedbal své povinnosti (vymezené operačním manuálem a relevantními právními normami), hájí odborný ředitel jeho zájmy. • Pracovníkovi a všem ostatním členům týmu se nedoporučuje podávat jakékoliv informace médiím a nezúčastněným osobám. • Na týmové poradě je nutno událost reflektovat včetně kritického zhodnocení postupu pracovníka, případně dalších zúčastněných osob. Naopak kriticky komentovat postup pracovníka či dalších zúčastněných profesionálů na veřejnosti je eticky sporné. • Další povinnosti pracovníka, případně dalších pracovníků, mohou vyplývat ze zákona (povinnost spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení, svědectví u soudu atd.) 5.1.15.4 Obstarání pohřbu • Pracovník obstarává pohřeb pouze v případě, že to nemůže udělat rodina nebo jiná blízká osoba klienta Postup • Pohřeb je potřeba obstarat co nejdříve, jakmile dá policie nebo nemocnice souhlas k převozu těla a pohřbu. • Pohřební služba zařizuje převoz i vystavení úmrtního listu. 34
• Po obdržení úmrtního listu může obstaravatel pohřbu žádat na magistrátu města či u pověřeného obecního úřadu o výplatu pohřebného. Potřebuje k tomu svůj občanský průkaz, úmrtní list, účet vystavený pohřební službou. • Výši pohřebného je třeba zjistit na obecním úřadě předem a přizpůsobit tomu výdaje. 5.1.16 Ukončení služby Podle dohody (plánu) – oboustranný akt – pokud dojde k oboustrannému ukončení služby dle dohody. Při tomto ukončení jsou možné dvě alternativy: • cíle bylo dosaženo • cíle nebylo dosaženo Při ukončení služby podle rehabilitačního plánu jde o dlouhodobý proces, který je součástí rehabilitačního procesu. Pracovník s klientem ukončení služby plánují, plánují další klientův postup po ukončení služby. Při procesu ukončování služby se s klientem vyjednává o dalších možných službách (např. podporované bydlení) nebo o celkovém ukončení spolupráce s organizací, případně využití jiných poskytovatelů služeb. Ze strany poskytovatele: • pro porušení pravidel • pro zrušení nájemní smlouvy ze strany vlastníka objektu • pro zánik organizace poskytující služby • ve zkušební době (s udáním důvodu) Ze strany uživatele služby: • ve zkušební době (bez udání důvodu) • po uplynutí zkušební doby Při každém ukončení služby by mělo proběhnout zhodnocení služby. Pracovník CHB s klientem hodnotí, co klientovi služba přinesla, co vzala, návrhy na změny. Hodnocení probíhá ústně. Z rozhovoru je pořízen zápis (pokud klient souhlasí), kde jsou zaznamenány nejdůležitější body rozhovoru. Při vyjednávání o ukončení služby (z jakéhokoliv důvodu) je přítomen klientův case manager, který by měl zajišťovat, aby klient „nevypadl“ ze sítě poskytovatelů služeb. Po ukončení služby má klient nárok na svou dokumentaci a tato informace je mu sdělena. Dokumentace je klientovi předána při odchodu, nebo si je může vyzvednout do 30-ti dnů ode dne odchodu z CHB. Pokud si klient dokumentaci do stanoveného dne nevyzvedne, je skartována. V elektronické databázi je anonymizována.
6
pracovní postupy týkající se chodu Chb
6.1
Mimořádné události
6.1.1
Požár v CHB Povinnosti obyvatel CHB: • počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru • seznámit se s hasicími prostředky v budově a umět je v případě požáru použít • znát umístění a způsob uzavření hlavního uzávěru vody a vypnutí elektrického proudu pro celý dům • zúčastnit se základního školení o požární ochraně, kterou organizuje tým Chráněného bydlení • oznámit neprodleně všechny požární závady (např. poškozený kabel elektrického vedení, „vyhořelý“ elektrický spotřebič, atd.) zjištěné v domě pracovníkovi chráněného bydlení • dbát na bezpečný provoz a užívání elektrických a jiných spotřebičů ve svém bytě (pokoji), spotřebiče nenechat bez dozoru v době jejich provozu • zachovat opatrnost při zacházení s hořlavými látkami vznikne-li požár: 35
• uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření • ohlásit na určeném místě zjištěný požár (popř. zabezpečit jeho ohlášení) • řídit se pokyny osoby odpovědné za požární ochranu a velitele zásahu Obyvatelům Chráněného bydlení je zakázáno: • provádět jakékoliv zásahy do elektrické instalace, včetně oprav pojistek a jističů instalace prozatímních elektrických vedení • umisťovat a skladovat v CHB hořlavý materiál • zneužívat nebo poškozovat zařízení a prostředky sloužící požární ochraně • skladovat a používat v CHB stlačené hořlavé plyny nebo výbušniny všeho druhu, pokud by to nebylo v souladu s příslušnými předpisy 6.1.2 Havárie Povinnosti obyvatel CHB: • počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku jakékoliv havárie • znát umístění a způsob uzavření hlavního uzávěru vody, plynu a vypnutí elektrického proudu pro celý dům • podrobit se základnímu školení o řešení situace v případě havárie, kterou organizuje tým chráněného bydlení • oznámit neprodleně všechny závady zjištěné v CHB pracovníkovi Chráněného bydlení dbát na bezpečný provoz a užívání elektrických a jiných spotřebičů ve svém bytě (pokoji), spotřebiče nenechat bez dozoru v době jejich provozu Obyvatelům CHB je zakázáno: • provádět jakékoliv zásahy do veškerých spotřebičů, elektrické instalace, vodoinstalace apod. • zneužívat nebo poškozovat zařízení a prostředky sloužící k zajištění bezpečného chodu CHB Povinnosti obyvatel při vzniku havárie: • Každý, kdo v budově zpozoruje havárii, je povinen okamžitě informovat pracovníka CHB o vzniklé situaci a ohlásit havárii na příslušné tel. číslo (telefonní čísla jsou na nástěnce ve společných prostorech, vytištěné je dostane každý obyvatel při svém vstupu do CHB. 6.1.3 Trestný čin V podmínkách CHB připadá v úvahu zejména krádež. 6.1.3.1 V CHB Incident bude nejdříve řešen interně v CHB spoluprací obyvatel s týmem Chráněného bydlení. Obyvatel se tím dopustil porušení Smlouvy o poskytnutí služby a budou z něj vyvozeny sankce podle závažnosti: • písemné upozornění na porušení Smlouvy o poskytnutí služby • písemná výpověď smlouvy V případě, že se incident nepodaří uspokojivě vyřešit, trvá-li na tom poškozený, a nebo je-li způsobená škoda vysoká, je přivolána Policie ČR. 6.1.3.2 Mimo CHB Trestný čin spáchaný mimo CHB řeší Policie ČR. Pracovníci CHB pouze poskytují pomoc (klientům) při práci s policií, úřady, apod.. 6.1.4. Oznamovací povinnost pracovníka CHB Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, spáchal trestný čin. (zákon č. 140/1961 Sb. Trestní zákon) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin a tuto skutečnost neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo spáchání nebo dokončení tohoto činu nepřekazí, spáchal trestný čin. (zákon č. 140/1961 Sb. Trestní zákon)
36
6.2
Provozní povinnosti K prvnímu pracovnímu dni v měsíci: • zapsat stav energií (elektřina, voda, plyn) • předat účetní přehled úhrad nájemného klientů CHB a docházku pracovníků • vyúčtovat řediteli organizace provozní zálohu
7
Vzdělávání personálu
Vzdělávání se řídí vnitřním předpisem organizace. 7.1 Supervize jako součást vzdělávání Supervize týmová (zaměřená na práci týmu s klienty, vztahy v týmu, vztahy týmu a okolí) a individuální (zaměřená na individuální práci s klientem nebo řešení osobních konfliktů se vztahem k práci) je povinnou součástí kontinuálního vzdělávání všech pracovníků organizace, kteří pracují s klienty. Dlouhodobé (viz dále) nevyužívání supervize je považováno za snížení kvalifikace pracovníka. Organizace je povinna zajistit supervizi všem pracovníkům v intervalech přibližně 1 měsíc. Účast v týmové supervizi je povinná pro všechny členy týmu. Pokud není pracovník v pracovní neschopnosti, je povinen svou případnou neúčast v týmové supervizi oznámit vedoucímu týmu. Opakovaná neúčast v týmové supervizi (delší interval než 3 měsíce) je považován za snížení kvalifikace pracovníka. Individuální supervizi k řešení osobních konfliktů využívá pracovník podle potřeby. Individuální supervizi zaměřenou na práci s klientem by měl pracovník využívat pravidelně. Delší interval než 6 měsíců je považován za snížení kvalifikace. Za kontrolu účasti v supervizi odpovídají vedoucí středisek a odborný ředitel. Pracovník má právo žádat o změnu supervizora ze závažných osobních důvodů. Požadavek na změnu supervizora musí být projednán v celém týmu, se kterým supervizor pracuje. Pokud v týmu není shoda, dohodne se tým s odborným vedoucím na způsobu řešení situace. K řešení otázek týkajících se spolupráce či vztahů mezi jednotlivými týmy může být využito společné supervidované setkání dvou nebo více týmů. Společnou supervizi více týmů mohou vedoucí středisek odmítnout a zvolit jiné řešení problému. Pokud je společná supervize odsouhlasena vedoucími středisek, jichž se týká, platí pro účast na ní stejná pravidla, jako pro týmovou supervizi.
8
systém ochrany osobních údajů
V organizaci existuje pro všechny závazný předpis o ochraně osobních údajů (viz příloha). Tento předpis vychází ze Zákona č. 101/2000 Sb. v platném znění, o ochraně osobních údajů. Tento předpis zaznamenává účel, k němuž mají být osobní údaje klientů zpracovávány, druh osobních a citlivých osobních údajů, které organizace shromažďuje, a osoby, které mají k těmto údajům přístup. Povinností člena týmu je, aby byl seznámen s obsahem zákona o ochraně osobních údajů a znal vnitřní předpis o ochraně osobních údajů.
37
9
Vyřizování stížností a řešení konfliktů
9.1 Vyřizování stížností Organizace má zpracován Vnitřní předpis o řešení stížnosti (viz příloha), kterým se řídí postup vyšetření a řešení stížnosti. Organizace má zpracován Etický kodex (viz příloha). 9.1.1 Pro klienta • Klient má právo podat na pracovníka týmu stížnost. • Postup při podávání stížnosti: » Klient může stížnost podat ústně či písemně. » Pro písemnou formu může klient použít formulář (viz přílohy – strana), který obdrží při sepisování osobních údajů. » Pracovník, který stížnost obdržel, ji předá odbornému řediteli organizace » Odborný ředitel organizace svolá v nejbližším možném termínu komisi pro stížnosti, kde stížnost projedná. • U každé stížnosti se sleduje: » Etická závažnost » Provinění proti náplni práce » Provinění proti pravidlům slušného chování » Nedodržení dohody s klientem. » Míra zavinění ze strany pracovníka • O řešení rozhoduje odborný ředitel organizace společně s komisí pro řešení stížností. • Stížnost je dobré projednat i na společné schůzce s klientem a dohodnout pravidla – pokud k tomu bude klient ochotný. • Pokud už se nechce klient setkat s pracovníkem, na kterého si stěžoval, bude mu osobně či telefonicky sdělen výsledek stížnosti. To provede vedoucí týmu nebo odborný ředitel organizace. • Stížnost klienta může být důvodem k úpravě operačního manuálu týmu nebo etického kodexu organizace. 9.1.2 Pro zaměstnance • Zaměstnanec podává stížnost buď vedoucímu rehabilitace, nebo vedoucímu střediska, kde daný kolega, na kterého si chce stěžovat, pracuje. • Pokud pracovník nesouhlasí s tím, jak je s jeho stížností nakládáno, nebo si chce stěžovat na odborného ředitele, přednese toto na poradě. • Pracovník může v krajním případě požádat komisi pro řešení stížností o svolání mimořádné valné hromady organizace. 9.2 Řešení konfliktů v týmu Interpersonální konflikty členů v týmu by měly být řešeny uvnitř týmu na pravidelných poradách, nebo s využitím týmové supervize. Jiné způsoby řešení by měly být využity teprve při selhávání způsobů výše uvedených.
10
dokumentace
10.1 Dokumentace týkající se fungování týmu: Zápisy z porad, vnitřní předpisy organizace a nařízení odborného a ekonomického ředitele (Zápisy z porad se ukládají v počítači, vnitřní předpisy jsou součástí operačního manuálu). 10.1.1 Zápis pravidelné porady • kdo je přítomen • provozní věci • potenciální klienti, výsledky týmové dohody 38
• aktivní klienti: základní informace, změny a plánování • zápis mají k dispozici všichni členové CHB 10.1.2 Zápis porady s primáři lůžkového psychiatrického zařízení • označení oddělení • kdo je přítomen • potenciální klienti • klienti, jejich stav, případné propuštění či změny • záznamy o dohodách u jednotlivých klientů • zápis mají k dispozici všichni členové CHB, TT, e-mailem se posílá odbornému řediteli a do centra denních služeb 10.1.3 Zápis mimořádné porady • kdo je přítomen • o čem porada je • vyjádření všech členů týmu • týmová dohoda (pokud nějaká je) 10.2 Dokumentace týkající se práce s klienty: Každý klíčový pracovník vede dokumentaci o klientech. Tato dokumentace obsahuje: • složku s písemnými dokumenty • počítačovou databázi 10.2.1 Složka s písemnými dokumenty obsahuje: • dokumenty, které klient chce uchovat v kanceláři týmu • smlouvu o poskytnutí služby • kopie dopisů a dalších dokumentů, zaslaných klientům či na úřady v rámci plnění zakázky klienta • kopie dokumentů, které klíčový pracovník vypisuje pro klienta v rámci služby „administrativa“ • formuláře s osobními údaji • další formuláře a dokumenty týkající se psychosociální rehabilitace (žádost o vstup do CHB, vstupní dotazník, písemný kontrakt o rehabilitačním plánu, písemný kontrakt o krizovém plánu atd.) • plné moci, např. ke vstupu do bytu apod. • doklady o hospodaření s finančními prostředky klienta 10.2.2 Počítačová databáze obsahuje: • kartu klienta • záznamy intervencí • záznamy o manipulaci s finančními prostředky klienta • statistické přehledy poskytování služeb Klíčový pracovník zapisuje každou intervenci a každý telefonát, i když se to netýká jeho klienta. 10.3 Technická a provozní dokumentace: • Požární deník • Deník úrazů
39
VZOR smlOuVy O pOskyTnuTí služby ChRáněnéhO bydlení Pan/paní: Jméno: Rodné číslo: / Číslo OP: dále jen „Příjemce služby“ V případě, že je příjemce služby omezen ve způsobilosti k právním úkonům Opatrovník: Jméno: Rodné číslo: IČO: Číslo OP: Adresa:
/
a Poskytovatel:
Název adresa IČO Zastoupený
dále jen „Poskytovatel“ uzavřeli v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách tuto Smlouvu o poskytnutí služby Chráněné bydlení podle § 51 I. Rozsah poskytování sociální služby (1) Poskytovatel se zavazuje poskytovat Příjemci služby službu chráněné bydlení v tomto rozsahu a) ubytování b) pomoc při zajištění stravy c) úkony péče uvedené v článku III. této smlouvy II. Ubytování (1) Příjemci služby se poskytuje ubytování v bytě … adresa a přesné určení bytu. (2) Předávací protokol je přílohou č 2. této smlouvy (3) Příjemce služby může způsobem obvyklým užívat společně s nájemníky sousedních bytů také tyto prostory … vymezení společných prostor. (4) Ubytování zahrnuje také topení, teplou a studenou vodu, elektrický proud. (5) Poskytovatel je povinen udržovat prostory k ubytování a k užívání ve stavu způsobilém pro řádné ubytování a užívání a zajistit nerušený výkon práv příjemce služby spojených s užíváním těchto prostor. (6) Příjemce služby je povinen užívat prostory vyhrazené k ubytování a k užívání řádně, v prostorách nesmí bez souhlasu Poskytovatele provádět žádné stavební úpravy ani podstatné změny. (7) Příjemce služby nese zodpovědnost za zařízení bytu a seznam předmětů, které jsou mu svěřeny k užívání a sepsány v Předávacím protokolu. 40
(8) Příjemce služby odpovídá za způsobenou škodu na bytě a jeho zařízení vzniklou jeho zaviněním. Tyto škody má povinnost odstranit na vlastní náklady. Pokud tak neučiní ve lhůtě s Poskytovatelem dohodnuté, odstraní škody Poskytovatel na svůj náklad, avšak je oprávněn náhradu takto vynaložených nákladů požadovat na Příjemci služby. (9) Příjemce služby není oprávněn poskytovat v bytě ubytování jiným osobám. (10) Příjemce služby není bez písemného souhlasu Poskytovatele oprávněn uvádět místo poskytování služby jako své trvalé bydliště, či si zde trvalý pobyt přihlásit. (11) Klíče od bytu přebírá Příjemce služby při podpisu této smlouvy. Příjemce služby není oprávněn zhotovovat duplikáty klíčů. Půjčovat klíče od bytu dalším osobám a měnit zámky ve dveřích lze pouze se souhlasem Poskytovatele. (12) Po zániku této smlouvy se Příjemce služby zavazuje byt vyklidit a vyklizený Poskytovateli předat ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k běžnému opotřebení a to ke dni skončení platnosti této smlouvy, nedohodnou-li se strany jinak. O odevzdání bytu se vyhotoví zápis, v němž se uvedou skutečnosti rozhodné k vyúčtování. Příjemce služby bere na vědomí, že pokud byt nevyklidí a nepředá, je Poskytovatel oprávněn byt vyklidit a věci ve vlastnictví Příjemce služby uskladnit vhodným způsobem. Současně je oprávněn vyměnit příslušné zámky u dveří bytu. (13) Příjemce služby se zavazuje umožnit Poskytovateli přístup do prostor, ve kterých se poskytuje ubytování. (14) Po uplynutí stanovené výpovědní lhůty nebo doby platnosti této smlouvy zanikne Příjemci služby právo užívat výše uvedený byt a to bez nároku na náhradní byt nebo náhradní ubytování. III. Úkony péče (1) Poskytovatel se zavazuje poskytovat Příjemci služby, tyto základní činnosti: pomoc při zajištění chodu domácnosti výchovné, vzdělávací a aktivizační služby zprostředkování kontaktu se společenským prostředím sociálně terapeutické činnosti pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí IV. Fakultativní činnosti (1) Poskytovatel se zavazuje poskytnout Příjemci služby následující fakultativní činnosti nad rámec základních činností uvedených v čl. II a III: Dopravu osoby a jejích věcí do a/nebo z místa, v rámci …regionu. V. Místo a čas poskytování sociální služby (1) Služba sjednaná v čl. I. Smlouvy se poskytuje v chráněném bytě v Chráněném bydlení… adresa… nebo na dalších dohodnutých místech. (2) Služba sjednaná v čl. I. Smlouvy se poskytuje po dobu platnosti smlouvy v tomto časovém rozsahu: ubytování: 24 hodin denně úkony péče: v pracovní dny od 800 do 1600 v rozsahu dle individuální dohody s asistentem bydlení VII. Výše úhrady a způsob jejího placení (1) Příjemce služby je povinen zaplatit úhradu, přičemž úhrada se skládá z: režijní náklady (nájemné): ve výši .................... Kč náklady za poskytované služby dle ceníku, který je přílohou smlouvy (2) Příjemce služby je povinen zaplatit za poskytování péče podle zákona č. 108/2006 Sb. na základě měsíčního vyúčtování poskytnutých služeb. Maximální výše úhrady za kalendářní měsíc je částka ve výši přiznaného příspěvku na péči. 41
Jestliže Příjemci služby není přiznán příspěvek na péči, je Příjemce služby povinen zaplatit za úkony péče částku 1,- Kč měsíčně. (3) Činnosti sjednané v čl. IV. jako fakultativní se poskytují za úhradu nákladů těchto činností. Doprava osob nebo osobních věcí je účtována ve výši určené zákonem o cestovních náhradách. (4) Poskytovatel je povinen předložit Příjemci služby nebo opatrovníkovi vyúčtování úhrady podle odstavců 1 až 3 za kalendářní měsíc, a to nejpozději do patnáctého dne následujícího měsíce. (5) Příjemce služby se zavazuje platit úhrady za veškeré služby zpětně, a to do čtrnácti dnů od předložení vyúčtování Poskytovatelem. (6) Příjemce služby se zavazuje platit úhradu podle tohoto článku v hotovosti v pokladně Poskytovatele nebo na účet Poskytovatele č. ....................., vedený u ..................... VIII. Ujednání o dodržování pravidel stanovených Poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb (1) Příjemce služby prohlašuje, že byl seznámen s Pravidly pro pobyt v chráněném bydlení, v němž se poskytuje sociální služba podle této Smlouvy a s Domovním řádem. Příjemce služby prohlašuje, že Pravidla pro pobyt v chráněném bydlení a Domovní řád mu byly předány v písemné podobě, že tyto dokumenty přečetl a že jim plně porozuměl. Příjemce služby se zavazuje Pravidla pro pobyt v chráněném bydlení a Domovní řád dodržovat. IX. Výpovědní důvody a výpovědní lhůty (1) Příjemce služby může Smlouvu vypovědět bez udání důvodu. Výpovědní lhůta pro výpověď Příjemcem služby činí dvacet dní. (2) Poskytovatel může Smlouvu vypovědět pouze z těchto důvodů: a) jestliže Příjemce služby hrubě porušuje své povinnosti vyplývající ze Smlouvy. Za hrubé porušení Smlouvy se považuje zejména: - nezaplacení úhrady, byl-li Příjemce služby povinen platit úhradu podle čl. VII. Smlouvy. - jestliže Příjemce služby i po opětovném napomenutí hrubě poruší povinnosti, které mu vyplývají z Pravidel pro pobyt v chráněném bydlení a Domovního řádu. b) ukončení nájemní smlouvy objektu ze strany vlastníka objektu. c) v případě zániku Poskytovatele. (3) Výpovědní lhůta pro výpověď danou Poskytovatelem z důvodů uvedených v odst. 2 písm. a) až c) tohoto článku činí dvacet dní a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla tato výpověď Příjemci služby doručena. X. Doba platnosti smlouvy (1) Smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem jejího podpisu oběma smluvními stranami. (2) Doba platnosti a účinnosti smlouvy je uzavírána na dobu určitou do dne . XI. Další ujednání (1) Příjemce služby nemůže práva z této Smlouvy postoupit na jiného. (2) Smlouva je vyhotovena ve dvou exemplářích s platností originálu. Každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení. (3) Nedílnou součástí této smlouvy jsou přílohy č. 1až 6. (4) Smlouva může být měněna nebo zrušena pouze písemně. (5) Smluvní strany prohlašují, že Smlouva vyjadřuje jejich pravou a svobodnou vůli a že Smlouvu neuzavřely v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. (6) Smluvní strany prohlašují, že smlouvu přečetly, jejímu obsahu rozumí a s jejím obsahem úplně a bezvýhradně souhlasí, což stvrzují svými vlastnoručními podpisy. 42
Příloha 1: Ceník poskytovaných služeb Příloha 2: Předávací protokol (vybavení chráněného bytu a klíčů) Příloha 3: Pravidla pro pobyt v chráněném bydlení Příloha 4: Domovní řád Příloha 5: Kvalifikovaný souhlas se zpracováním osobních údajů Příloha 6: Formulář pro podání stížnosti
V ............................... dne ...............................
.............................................................. (podpis příjemce služby
.............................................................. (podpis poskytovatele)
.............................................................. (podpis opatrovníka)
43
peRsOnální ObsaZení a kapaCiTa služby 1
personální obsazení
2,0 úvazku – sociální pracovníci 1,0 úvazku - psychiatrická sestra
2
kapacita služby
Okamžitá kapacita Roční kapacita Roční počet intervencí Celková délka intervencí za rok
12 klientů 18 klientů 30002 2000 hodin
Intervence - každý dokumentovaný kontakt s klientem, od několikahodinového nácviku dovedností po dvouminutový telefonický hovor.
2
44
spOlupRáCe se sOCiálními a ZdRaVOTními službami Služba vždy využívá case management a tedy jednou z hlavních zásad metody práce je individuální rehabilitační plán vytvářený společně s klientem a sdílený se všemi relevantními formálními i neformálními poskytovateli služeb či podpory. Kontaktům a konzultacím se zdravotními a sociálními službami a neformálními poskytovateli podpory (například rodinnými příslušníky) bývá věnováno obvykle 30 % pracovní doby pracovníků. Spolupráci s ostatními službami a koordinaci služeb dle individuálního plánu si pak služba zajišťuje sama (pokud je de facto funkcí týmu případového vedení) nebo prostřednictvím týmu případového vedení (pokud je samostatná). Následující výčet spolupracujících služeb a institucí nelze chápat jako definitivní, pro každého klienta by měla vzniknout účelná síť služeb, odpovídající jeho individuální situaci a problémům, které je třeba řešit.
1
sociální služby
1.1 Nově zřizované služby V rámci projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje vznikají v Karlových Varech služby pro dlouhodobě duševně nemocné: • Terénní sociální rehabilitace (case management) • Ambulantní sociální rehabilitace (denní docházkový program a volnočasové aktivity) • Sociálně terapeutická dílna (program základní pracovní rehabilitace) Program terénní sociální rehabilitace bude mít v komplexu těchto služeb koordinační roli, většina klientů bude přicházet do dalších služeb právě přes program terénní sociální rehabilitace s již vytvořeným rehabilitačním plánem, definujícím rehabilitační zakázky vůči ostatním službám. V dalším rozvoji regionálního systému péče o duševně nemocné by měly vznikat další služby: • Pracovně rehabilitační programy (podporované či přechodné zaměstnávání, chráněná dílna či sociální firma) I u těchto služeb bude program terénní sociální rehabilitace plnit obdobnou koordinační roli. 1.2 Obdobné služby v dalších okresech Karlovarského kraje V dalších dvou okresech Karlovarského kraje by měly postupně vznikat vlastní regionální systémy služeb pro duševně nemocné. Týmy terénní sociální rehabilitace by měly být úzce komunikačně propojené. Měly by být schopné se vzájemně zastupovat zejména v krizových intervencích, v ideálním případě se profesně a dovednostně diversifikovat a pracovat jako krajská služba terénní sociální rehabilitace s regionálními subtýmy. 1.3 Sociální služby jiných zřizovatelů Tým terénní sociální rehabilitace by měl komunikovat se všemi sociálními službami v regionu zabývajícími se cílovou skupinou dlouhodobě duševně nemocných alespoň okrajově či příležitostně nebo schopnými své služby na tuto cílovou skupinu rozšířit. Především se jedná o: • Pečovatelské služby • Domovy se zvláštním režimem a další rezidenční služby • Azylové domy • Služby pro závislé
2
Zdravotní služby
2.1 Ambulantní Tým bude komunikovat se všemi ambulantními lékaři v regionu, s nimiž bude sdílet klienty. Především s • Ambulantními psychiatry • Klinickými psychology • Psychiatrickým denním stacionářem • Psychoterapeuty • Praktickými lékaři 45
V případě potřeby bude zajišťovat svým klientům i služby lékařů specialistů a stomatologů. Minimálně s jednou psychiatrickou ambulancí by měla být navázána úzká systematická spolupráce a ambulantní psychiatr by měl být dostupný týmu k odborným konzultacím a také případně převzít alespoň dočasně léčbu u klientů, kteří nemají svého psychiatra a naléhavě potřebují psychiatrickou péči. 2.2 Lůžkové Systematická spolupráce se předpokládá s psychiatrickým oddělením Nemocnice Ostrov. Bude vytvořen systém pravidelných setkání s týmem oddělení a návštěv právě hospitalizovaných klientů. Systém vzájemného informování by měl být vytvořen i se spádovou Psychiatrickou léčebnou Dobřany. Intenzivnější spolupráce by byla žádoucí, nicméně ji komplikuje vzdálenost a dopravní dostupnost spádové léčebny.
3
další instituce
Tým terénní sociální rehabilitace bude spolupracovat se všemi institucemi významnými pro klienty. 3.1 Orgány státní správy a samosprávy • Krajský úřad • Magistrát města Karlovy Vary • Obecní úřady Významné jsou zejména sociální odbory, orgány sociálně-právní ochrany dětí , terénní sociální pracovníci, dávkoví specialisté. 3.2 Úřad práce Oddělení zaměstnávání zdravotně postižených, posudková služba 3.3 Okresní správa sociálního zabezpečení Posudková služba, dávkoví specialisté. 3.4
Policie ČR a městská policie
4
komunitní plánování
Služba se aktivně zapojí do procesu komunitního plánování v regionu, což je kromě jiného další cesta k udržování a rozšiřování kontaktů a spolupráce se sociálními službami v regionu.
46
plán VZděláVání peRsOnálu Plán vzdělávání je zcela identický s plánem vzdělávání pro týmy případového vedení, protože využívá shodné spektrum intervencí.
1
Základní vzdělávání pro všechny členy týmu
Psychosociální rehabilitace duševně nemocných (cca 40 hodin) Psychiatrické minimum, práva duševně nemocných a etika práce s klientem (cca 20 hodin) Základy krizové intervence (cca 20 hodin) Case management Právní minimum pro pomáhající profese / sociálně právní minimum První pomoc (nezdravotničtí pracovníci) (Noví zaměstnanci by měli toto vzdělávání absolvovat v průběhu 12-18 měsíců po nástupu.)
2
pokračující vzdělávání pro všechny členy týmu
Základní kurz telefonické krizové intervence (40 hodin) Komplexní krizová intervence (100 hodin) Práce s rodinami duševně nemocných (20 hodin) Způsoby zvládání obtížných situací při práci s klientem (20 hodin) Práce s klienty s hraniční poruchou osobnosti (20 hodin) Krizové plánování (20 hodin)
3
specializační vzdělávání
(dle zaměření a role v týmu) Sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik (500 hodin) Výcvik v rodinné terapii (500 hodin) Pracovní rehabilitace (40 hodin) Základy adiktologie, duální diagnózy (100 hodin) Vedení týmu Standardy sociálních služeb
47
hOdnOCení efekTiViTy služby 1
možné oblasti sledování a hodnocení
Zajímá nás především efektivita intervencí v rámci služeb komunitní péče, která se odráží v tom, jak je služba schopna změnit a ovlivnit následující ukazatele: a) životní spokojenost (well-being) jednotlivce b) jeho kognitivní funkce/emoce c) chování d) zdraví (symptomatologie) e) interpersonální fungování (sociální fungování a role - sociální integrace, fungování obecně například pracovní integrace) f) společenské ukazatele (např. ekonomické ukazatele) g) zatížení rodiny (pečovatelů) h) spokojenost se službami i) organizační model služby 1.1 Sledování nepřímých ukazatelů Nepřímé ukazatele se používají k šetření změn v oblasti celkové závažnosti stavu (symptomatiky, kognice, emocí). Tyto nepřímé ukazatele mohou být však výrazně ovlivněny i dalšími faktory (např. lůžková obložnost), které jsou od ostatních jen obtížně diferencovatelné. Příklady nepřímých ukazatelů: a) Počet hospitalizací v daném období (například během poskytování služby) a ve srovnání s jiným obdobím (např. v období bez poskytované služby) – tzv. prae-post hodnocení, četnost recidivy (opět v různých variantách sledování) b) Celková délka pobytu v nemocnici (dny, měsíce) c) Množství léků (pro naši cílovou klientelu připadá v úvahu sledování množství předepisovaných neuroleptik přepočítávané na haloperidolový ekvivalent) d) Sebevražednost 1.2 Šetření kvality života Nástrojem hodnotícím sociální kvalitu života je Dotazník sociální integrace SIS (Social Integration Survey – Self-Report Version 1.0 © 2001 Piedmont Research Institute, Inc.), který se zaměřuje na kvalitu mezilidských vztahů respondenta a míru jeho zapojení do společenského života. Dotazník je nástrojem subjektivního hodnocení kvality života, obsahuje 57 položek a lze jej lze využít i pro měření sociálního fungování, sociálních rolí. 1.3 Fyzické zdraví, symptomatika, kognitivní funkce, emoce, chování Psychiatrické škály (symptomatologie) - v češtině existuje řada dostupných škál. Vzhledem k typu klientely našich služeb připadají v úvahu zejména škály zaměřené na symtomatologii schizofrenie. Méně vhodné jsou škály depresivní symptomatologie. Moderní psychiatrie pracující v rámci komunitního přístupu používá rutinně škály, které měří nejen symptomatologii či obecněji zdravotní ukazatele, nýbrž i ukazatele sociální. Pro naše účely se jeví, jako vhodný HoNOS (Health Of the Nation Outcome Scales- HoNOS © The Royal College of Psychiatrists, 1996), což je 12 položkový nástroj hodnotící oblasti zdravotního a sociálního fungování u osob se závažným duševním onemocněním (dospělí jedinci). Hodnoceny jsou oblasti (položky) jako: nadměrná aktivita, agresivita, rušivé či agitované chování, záměrné sebepoškození, problémy s drogami, alkoholem, kognitivní problémy, fyzické zdraví a zneschopnění, problémy spojené s halucinacemi a bludy, depresivní náladou, jiné problémy v duševní oblasti či v chování, problémy se vztahy, aktivitami každodenního života, životními podmínkami, problémy spojené se zaměstnáním a prací. Každá položka je hodnocena od 0 (není problém) po 4 (závažný až velmi závažný problém), získáno je celkové skóre. Škála umožňuje opakované skórování a posuzování změn. Je administrována poskytovatelem služeb (profesionálem) a je vyplňována na základě úsudku hodnotitele, tedy nikoliv uživatele. 48
1.4 Šetření potřeb jedince Metodou, která se snaží o zachycení potřeb a problémů se zvládáním sociálních rolí u lidí se závažným duševním onemocněním, je Camberwellský formulář pro hodnocení potřeb (CAN), který byl poprvé publikován Phellanem a kol. (1995), příručka vyšla v roce 1999 (CAN:Camberwell Assessment of Need. A comprehensive needs assessement tool for people with severe mental illness © The Royal College of Psychiatrists, 1999). CAN byl od té doby přeložen a adaptován v řadě zemí. CAN zahrnuje zdravotní a sociální potřeby, přičemž potřeby upozorňují na oblast, ve které může péče, terapie, pomoci. Potřeby tedy nejsou totožné s přáním, ale je to „schopnost mít nějaký prospěch ze zdravotní a sociální péče“ (CAN, 1999). Účelem šetření je tedy zjistit, ve kterých oblastech by pacient, klient, potřeboval nějakou pomoc, ve kterých oblastech se mu jí dostalo a ve kterých oblastech žádnou pomoc nepotřebuje. Dotazník pokrývá 22 oblastí (ubytování, strava, péče o domácnost, péče o sebe, denní činnosti, tělesné zdraví, psychotické symptomy, informace, psychické potíže, nebezpečnost sobě či jiným, sexualita, doprava, peníze), ve kterých může mít respondent (osoba s duševní poruchou) potíže, problém. Existuje krátká verze CANSAS, verze klinická (CAN-C) a výzkumná verze (CAN-R). 1.5 Potřeby služeb Instrumenty této kategorie se snaží zachytit především dostupnost psychiatrických služeb, velmi často jsou to kombinace metod, které slouží zejména k popsání potřeb lidí s dlouhodobým duševním onemocněním. Vycházejí z myšlenky, že nenaplněné potřeby mohou ukazovat na problém v dostupnosti služeb. 1.6 Potřeby akce Tato kategorie se snaží mapovat potřeby pro změnu, akci, a používají se zejména pro účely plánování postupu při rozvoji a transformaci služeb. 1.7 Spokojenost se službami Spokojenost s péčí (službami, zdravotníky, léčením a zařízením) je nejčastěji spojována s nástrojem VSSS-54, Veronská škála spokojenosti se službami (Verona Service Satisfaction Scale, Ruggeri,M., Dall´Agnola,R., 1993). Dotazník je sebeposuzovací, obsahuje 54 položek, které jsou rozděleny do 3 částí. V první respondent hodnotí na škále od 1 (špatný) do 5 (výborný) svou spokojenost se službami. Druhá část obsahuje otázky na typy intervencí. 1.8 Organizační model služeb Pro některé typy služeb je v zahraničí určitý konkrétní model přijímán jako standard. Například PACT (Psychiatric Assertive Community Treatment) model Steina a Testové slouží jako standard pro služby poskytující case management. Podobně se někdy používá model použitý ve Fountain House v New Yorku jako standard pro služby typu „clubhouse“ (komplex centra denních aktivit a podporovaného zaměstnávání řízený samotnými uživateli za podpory profesionálů). Pro některé z těchto služeb existují poměrně široce používané metody srovnávající věrnost konkrétní služby původnímu organizačnímu modelu. Příkladem může být PACT Fidelity Scale (PACT-FS). Dotazník obsahuje dvanáct otázek na aspekty organizačního uspořádání služby s možnou pětistupňovou škálou odpovědí.
49
2
přehled sledovaných indikátorů u služby a očekávaných výsledků
Indikátor Zaměření na cílovou skupinu dlouhodobě vážně duševně nemocných
Zdroj dat / nástroj Databáze klientů
Dlouhodobé (déle než 1 rok) nebo opakované psychiatrické hospitalizace v anamnese. Střední skóre nenaplněných potřeb u přijímaných klientů (2-5)
CAN-C
Účinnost rehabilitace
Kapacita služby Etika služeb
Očekávané výsledky F20 - nejméně 70% klientů
Nenaplněná potřeba v oblasti bydlení (doména 1) Individuální rehabilitační Pravidelné hodnocení, naplňování cílů plány Detailní vyhodnocení (formou týmové supervize nebo „case conference krizových situací CAN - C Snižování skóre nenaplněných potřeb, zvyšování skóre naplněných potřeb Katamnestická data Více než 50% klientů, kteří po odchodu z chráněného bydlení žijí ve vlastním bytě déle než jeden rok (lze sledovat od 4. Roku fungování služby) Databáze klientů Využití kapacity (obsazení bytů) alespoň 80% v „klientodnech“ ročně Veronský dotazník Spokojenost se službou nejméně 85% (adaptace) Stížnosti uživatelů Systém sběru, hodnocení a řešení stížností.
provozní roční rozpočet Nákladová položka
z toho:
z toho:
z toho:
1. Provozní náklady celkem 1.1. Materiálové náklady celkem - potraviny - kancelářské potřeby - vybavení (DDHM) - pohonné hmoty - ostatní materiálové náklady 1.2. Nemateriálové náklady celkem 1.2.1 Energie - elektřina - plyn - vodné, stočné - zboží 1.2.2 Opravy a udržování - opravy a udržování budov - opravy a udržování aut - ostatní
50
Náklady 894 500 111 500 0 6 500 20 000 30 000 55 000 658 000 180 000 60 000 80 000 40 000 0 60 000 40 000 0 20 000
Poznámka
Nákladová položka
Náklady
Poznámka
Cestovné 27 000 - cestovné zaměstnanců 27 000 - cestovné klientů 0 Pozn.: DDHM - drobný dlouhodobý hmotný majetek do 40 000,-Kč 1.2.4 Ostatní služby 391 000 - telefony 30 000 - poštovné 5 000 - internet 12 000 - nájemné 288 000 2000 na ubytovací místo měsíčně - právní a ekonomické služby 12 000 - školení a vzdělávání 24 000 - pořízení DDNM do Kč 60 tis. 20 000 software - jiné ostatní služby 0 1.3 Jiné provozní náklady - konkretizujte 125 000 - daně a poplatky 10 000 - pojištění 15 000 - odpady, odpisy 100 000 z toho:
z toho:
z toho:
1.2.3
2. Osobní náklady celkem 2.1. Mzdové náklady
Úhrady uživatelů služby
1 556 500 1 140 000 3,0 úvazku + podíl nákladů na 1 080 000 managementu organizace 5% 0 60 000 0 399 000 17 500 2 451 000 60.000 úhrady za služby, 288.000 nájemné, 528 000 180.000 energie
Celkové skutečné náklady na realizaci služby (rozdíl celkových nákladů a úhrad uživatelů)
1 923 000
z toho:
- hrubé mzdy - OON na DPČ - OON na DPP - ostatní mzdové náklady 2.2. Odvody sociální a zdravotní pojištění 2.3. Ostatní sociální náklady Celkové náklady na realizaci služby
implementační roční rozpočet náklady
1. Provozní náklady celkem 1.1. Materiálové náklady celkem - potraviny - kancelářské potřeby - vybavení (DDHM) - pohonné hmoty - ostatní materiálové náklady
2 185 500 1 346 500 0 6 500 110 000 3x NTB, telefony, tiskárna, kopírka 30 000
z toho:
nákladová položka
poznámka
1 200 000 nábytek - 12 bytů
51
z toho:
z toho:
z toho:
z toho:
z toho:
nákladová položka náklady poznámka 1.2. Nemateriálové náklady celkem 714 000 1.2.1 Energie 180 000 - elektřina 60 000 - plyn 80 000 - vodné, stočné 40 000 - zboží 0 1.2.2 Opravy a udržování 20 000 - opravy a udržování budov 0 - opravy a udržování aut 0 - ostatní 20 000 1.2.3 Cestovné 27 000 - cestovné zaměstnanců 27 000 - cestovné klientů 0 Pozn.: DDHM - drobný dlouhodobý hmotný majetek do 40 000,-Kč 1.2.4 Ostatní služby 487 000 - telefony 30 000 - poštovné 5 000 - internet 36 000 - nájemné 288 000 2000 na ubytovací místo měsíčně - právní a ekonomické služby 12 000 - školení a vzdělávání 36 000 - pořízení DDNM do Kč 60 tis. 80 000 software - jiné ostatní služby 0 1.3 Jiné provozní náklady - konkretizujte 125 000 - daně a poplatky 10 000 - pojištění 15 000 - odpady, odpisy 100 000 2. Osobní náklady celkem 2.1. Mzdové náklady z toho:
- hrubé mzdy - OON na DPČ - OON na DPP - ostatní mzdové náklady 2.2. Odvody sociální a zdravotní pojištění 2.3. Ostatní sociální náklady
1 556 500 1 140 000 3,0 úvazku + podíl nákladů na 1 080 000 managementu organizace 5% 0 60 000 0 399 000 17 500
3. Investiční náklady
18 000 000 1 500 000 na ubytovací místo
Celkové náklady na realizaci služby
21 742 000 60.000 úhrady za služby, 288.000 nájemné, 528 000 180.000 energie
Úhrady uživatelů služby Celkové skutečné náklady na realizaci služby (rozdíl celkových nákladů a úhrad uživatelů)
52
21 214 000
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví (CRpdZ) • Jsme nestátní nezisková organizace, která vznikla v roce 1995 s cílem zlepšovat péči o osoby s duševním onemocněním v České republice. • Naše základní ideje jsou zcela v souladu s principy ochrany osob s duševními potížemi, které byly přijaty Valným shromážděním OSN z roku 1992, a strategickými dokumenty Světové zdravotnické organizace z roku 2005. • Úkolem naší práce je poskytovat informace a prostor pro správné pojmenování a zejména řešení aktuálních problémů v rámci péče o duševní zdraví. • Za dobu své existence nasbírala naše organizace velké množství dat, zkušeností, vědomostí z celé České republiky, a proto je často zvána ke spolupráci na koncepčních a vzdělávacích projektech. • Všechny aktivity se obracejí jak na poskytovatele a uživatele péče, tak na pracovníky veřejné správy na všech úrovních (ministerské, krajské, místní), zdravotní pojišťovny a veřejnost.
svoji činnost realizujeme v následujících oblastech: • koncepční a metodická práce • pilotní projekty – vytváření modelů péče • vzdělávací a výzkumné projekty • právo a podpora uživatelských hnutí • boj s předsudky (destigmatizace)
www.cmhcd.cz
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví je hlavním dodavatelem projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území karlovarského kraje. Řešiteli projektu jsou: Ředitelka:
Mgr. Barbora Wenigová
Vedoucí expertních týmů:
MUDr. Zuzana Foitová MUDr. Ondřej Pěč PhDr. Václava Probstová, CSc. MUDr. Jan Stuchlík
Manažerka projektu:
Mgr. Zuzana Barešová
53
VíTe, že: • téměř třetina dospělých evropanů trpí alespoň jednou v průběhu svého života některou z duševních poruch? • každý rok zemře v evropě více lidí v důsledku sebevraždy než při dopravních nehodách? • deprese je jednou z nejčastějších a pro společnost nejdražších onemocnění? • mentální postižení není totéž co duševní onemocnění? mentální postižení znamená snížené intelektové schopnosti. Jestliže mají lidé mentální postižení, pak je mají od narození až do smrti, je to „celoživotní stav“. lidé s duševní poruchou trpí úzkostí, nespavostí, nebo nemohou dostatečně komunikovat s druhými lidmi. Jejich intelekt přitom většinou není vůbec postižen. duševní poruchy propukají až v průběhu života, například v důsledku velkých nároků ve škole, úmrtí blízkého člověka nebo ztráty zaměstnání, ale i bez takové příčiny. • duševní poruchy jsou obvykle léčeny kombinací medikace, psychoterapie a sociální pomoci? i když je někdy vhodná hospitalizace, je třeba, aby doba léčby v nemocnici byla co nejkratší. • řadě duševních poruch se dá předcházet a většinu lze účinně a úspěšně léčit? • světovým trendem v péči o osoby s duševním onemocněním ve vyspělých zemích je komunitní péče, tedy kvalitní služby v přirozeném prostředí klienta? Takové služby jsou například podporované či chráněné bydlení, podporované zaměstnávání nebo terénní služby. • v karlovarském kraji bylo v roce 2008 cca 8400 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů? • v hlavním městě praha bylo v roce 2008 cca 97 700 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů? • v celé české republice bylo v roce 2008 cca 466 400 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů? • duševní nemoci jsou opředeny mnoha předsudky? nejvíce stigmatizováni jsou lidé se schizofrenií, o kterých se mylně mluví jako o nebezpečných, nepředvídatelných nebo nevyléčitelných. - pravdou je, že se lidé se schizofrenií nepodílejí na počtu násilných činů větší měrou než populace jako celek! - pravdou je, že mají-li lidé se schizofrenií příhodné podmínky, zhruba dvě třetiny z nich se v průběhu života zotaví a zapojí se do normálního života!
Dodavatel projektu
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Řehořova 992/10, 130 00 Praha 3 tel./fax: +420 222 515 305 e-mail:
[email protected] 54
www.rpkk.cz
