ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání. Základní škola Bochov, okres Karlovy Vary Okružní Bochov

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání

Základní škola Bochov, okres Karlovy Vary Okružní 367 364 71 Bochov

1

Adresa školy:

Základní škola Bochov, okres Karlovy Vary 364 71 BOCHOV, Okružní 367 tel.: 353 902 247, 736 482 056, 731 495 037 www.zsbochov.cz ; [email protected] ; IČO: 70991545 IZO: 102516987 REDIZO: 600067530

Ředitel školy:

Mgr. Václav Svoboda tel.: 353 902 247, 736 482 056 [email protected]

Zřizovatel:

Město Bochov 364 71 BOCHOV, náměstí Míru 1 tel.: 353 670 121 www.mesto-bochov.cz podatelna@město-bochov.cz

Platnost dokumentu: od 1. 9. 2007

Projednán školskou radou dne 30. 8. 2007 Vydal ředitel školy dne 31. 8. 2007 pod č. j. ZŠBo/237/11 Podpis:

Razítko školy:

2

Obsah: Charakteristika školy Charakteristika ŠVP Přiřazení průřezových témat - I. stupeň Přiřazení průřezových témat - II. stupeň Učební plán - I. stupeň Učební plán - II. stupeň Poznámky k učebnímu plánu

4 6 10 11 12 12 13

Učební osnovy - I. stupeň Český jazyk Anglický jazyk Matematika Informatika Prvouka Přírodověda Vlastivěda Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova Člověk a svět práce

14 14 29 33 39 42 53 58 66 71 76 88

Učební osnovy - II. stupeň Český jazyk Anglický jazyk Německý jazyk Matematika Informatika Dějepis Výchova k občanství Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Hudební výchova Výtvarná výchova Výchova ke zdraví Tělesná výchova

95 95 108 112 117 125 128 133 141 149 157 166 175 182 187 193 3

Člověk a svět práce Mediální výchova

205 214

Hodnocení žáků a autoevaluace školy 216 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 218 ŠVP školní družiny 227

Charakteristika školy Velikost a vybavení školy Základní škola Bochov, okres Karlovy Vary je příspěvkovou organizací zřizovanou městem Bochov. Je úplnou školou a nabízí základní vzdělání dětem z obce Bochov, z obcí Stružná a Verušičky a z části Vojenského újezdu Hradiště. V každém ročníku prvního i druhého stupně je jedna třída. Škola má ideální polohu mimo rušné komunikace a přitom v nepatrné vzdálenosti od obytných částí města a od stanice autobusů. Kolem školy je rozlehlý sportovní areál využívaný ke školní i mimoškolní činnosti. Školní budova pavilónového typu byla postavena počátkem 80. let 20. století a je velmi rozlehlá, náročná na údržbu a spotřebu energie. V letech 2003 – 2006 prošla rozsáhlou rekonstrukcí, byla zateplena, vybavena moderním regulovaným plynovým vytápěním i vnitřním zařízením (např. nastavitelnými židlemi a lavicemi, novým sociálním zařízením atd.) a velmi se zvýšila její estetická i hygienická úroveň. Modernizovaná budova odpovídá všem bezpečnostním i hygienickým předpisům. Každý ročník má k dispozici kmenovou třídu, výuce dále slouží odborná učebna informatiky, fyziky, chemie, přírodopisu, hudební výchovy, dílna na pracovní činnosti, cvičná kuchyň a dvě tělocvičny. Počítačová učebna, kabinety i sborovna mají trvalé připojení k internetu. K výuce je možné používat přenosné počítače s projektory a rozsáhlou banku výukových programů. Vybavenost školy počítačovou technikou a softwarem se dále intenzívně rozvíjí. Žáci i učitelé mohou publikovat na internetových stránkách školy www.zsbochov.cz . Žáci i učitelé mohou využívat modernizovanou školní jídelnu s bezdotykovým hygienickým zařízením pro žáky. Klasické drátěné šatny byly v roce 2004 zrušeny a každý žák má k dispozici vlastní skříňku a v prostorách bývalých šaten v prvním podlaží byla vybudována společenská místnost, která slouží ke kulturním pořadům, přednáškám, … Žáci mohou před i po vyučování využívat služeb školní družiny, která má k dispozici dvě velmi dobře vybavené herny. V budově školy má své sídlo i detašované pracoviště ZUŠ Žlutice, DDM K.Vary a ZŠP Bochov. Charakteristika žáků a pedagogického sboru

4

Bochovsko je typický venkovský region Karlovarského kraje a jeho charakteristickým znakem je velmi řídké osídlení, špatné autobusové spojení s integrovanými osadami, málo pracovních příležitostí a vysoká nezaměstnanost. Velké procento žáků dojíždí z více než 20 okolních osad, do kterých často zajíždějí jen dva autobusové spoje denně, což velmi komplikuje organizování odpoledního vyučování nebo zájmových kroužků. V tomto venkovském prostředí nemají sice děti tolik možností věnovat se sportům na vrcholové úrovni, přesto bývají fyzicky velmi zdatné, což se projevuje jejich hojnou účastí a úspěchy na mnoha sportovních soutěžích v regionu. Velký zájem je o účast ve sportovních kroužcích. Přibližně 10 % žáků má diagnostikovány vývojové poruchy učení či chování. Poměrně početná skupina žáků má slabé sociální zázemí. Velkým výchovným problémem a výzvou jsou žáci, kteří nevidí svou budoucnost v zaměstnání či podnikání, ale od počátku jsou rozhodnuti spoléhat se na sociální síť státu. Pedagogický sbor tvoří ředitel školy, jeho zástupce, učitelé na prvním, učitelé na druhém stupni a vychovatelky školní družiny. Na řádném chodu školy se dále podílejí: školník, uklízečky a pracovnice školní jídelny. Spolupráce s rodiči a dalšími subjekty V červnu 2005 vznikla školská rada, ve které působí po dvou zástupcích žáků, zřizovatele a pedagogických pracovníků. Rodiče se pravidelně scházejí s pedagogy na rodičovských schůzkách konaných dvakrát ročně. Rodiče mohou kdykoli po domluvě využívat konzultací s jednotlivými pedagogy, s výchovnou poradkyní, či s vedením školy. Důležité dokumenty a informace o škole jsou zveřejňovány na internetové adrese: www.zsbochov.cz . Pedagogové i žáci též publikují v obecním zpravodaji. Žáci vyšších ročníků vydávají školní časopis Filuta. V pedagogické práci škola úzce spolupracuje s místní knihovnou, Pedagogicko – psychologickou poradnou v Karlových Varech, pracovnicemi odboru péče o dítě MM K. Vary a Policií ČR. Vedení školy je v pravidelném kontaktu se zřizovatelem – Městem Bochov zastoupeném městským úřadem. Škole také významně pomáhají místní podnikatelé, kteří přispívají například na věcné ceny pro školní soutěže, na vitamínové nápoje nebo na akce organizované školou. Projekty a mezinárodní spolupráce Projekty jsou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Je na ně kladen jeden z hlavních důrazů ze strany pedagogického sboru s cílem získávat co největší počet žáků do jejich realizace. Projekty jsou jednak třídní, jednak celoškolní, z hlediska časového pak jednorázové (tématické, při výuce) a dlouhodobé. Nejrozšířenější formou jsou (a z hlediska zapojení žáků klíčové) jednorázové třídní projekty, vzhledem k sociálnímu zázemí našich žáků orientované k prevenci sociálně patologických jevů, k propagaci zdravého životního stylu a pozitivního přístupu k práci. Z dlouhodobějších projektů je škola zapojena do projektu Tvořivá škola (I. stupeň), Záchranný kruh a Sportovní olympiáda a Malá sportovní olympiáda AŠSK. Řada projektů je zaměřena na budování vztahu žáků ke svému regionu (Cesta z města, Naše 5

město…). Vlastním dlouhodobým projektem je cyklus přednášek a následných samostatných žákovských prací Poznáváme svět, v němž se žáci seznamují s různými zeměmi světa. Práce žáků jsou prezentovány na webových stránkách a v místním informačním centru a místním tisku. Mezinárodní spolupráce se začíná rozvíjet od okamžiku uzavření Partnerství mezi městy Bochov (zřizovatel naší školy) a Thiersheim v Bavorsku. Grundschule Thiersheim se stala naší partnerskou školou a došlo již k vzájemným návštěvám pedagogů i žáků, sportovním zápasům či korespondenci. Od partnerství si slibujeme poznání jiné kultury a způsobu života, navázání osobních kontaktů (rozvoj sociálních kompetencí). Vnějším projevem partnerství je vysazení německé jabloně u naší školy, resp. české lípy u Grundschule Thiersheim.

Charakteristika školního vzdělávacího programu Naše škola chce žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V základním vzdělávání proto usilujeme o naplňování těchto cílů: -

umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení zprostředkovávat znalosti a dovednosti dobře uplatnitelné v životě na úkor encyklopedických poznatků podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů vést žáky k všestranné a účinné komunikaci vést žáky k využívání komunikačních a informačních technologií, podporovat využívání výpočetní techniky zavádět do výuky efektivní metody výuky vedoucí k týmové práci, k vzájemné pomoci a respektu připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako samostatné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi

6

-

-

pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci věnovat srovnatelnou péči žákům nadaným i žákům s problémy v učení

Základním cílem naší školy je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je dlouhodobý a složitý proces, který působením základní školy nezačíná ani nekončí. Proto úroveň klíčových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, je pouze důležitým základem pro celoživotní učení. Veškeré učivo je v našem školním vzdělávacím programu chápáno jako prostředek k osvojení očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány: kompetence k učení na jejichž základě žák na konci základního vzdělávání: - vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení - vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě - operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy - samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti - poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich kompetence k řešení problémů na jejichž základě žák na konci základního vzdělávání: - vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností - vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému - samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy

7

- ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů - kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí kompetence komunikativní na jejichž základě žák na konci základního vzdělávání: - formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu - naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje - rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění - využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem - využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi kompetence sociální a personální na jejichž základě žák na konci základního vzdělávání: -

-

-

-

účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty

kompetence občanské na jejichž základě žák na konci základního vzdělávání: - respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí - chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu 8

- rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka - respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit - chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti kompetence pracovní na jejichž základě žák na konci základního vzdělávání: - používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky - přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot - využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření - orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení K utváření a rozvíjení klíčových kompetencí v naší škole směřuje a přispívá veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti. V úvodní charakteristice každého vzdělávacího oboru je vždy uvedeno, jak přispívá k naplnění těchto klíčových kompetencí. Z těchto přehledů vyplývá, jak se klíčové kompetence navzájem prolínají a jsou multifunkční. Každý pedagog naší školy si je vědom i toho, že klíčové kompetence mají „nadpředmětovou“ podobu a lze je získat především jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Vzdělávací obsah základního vzdělávání daný rámcovým vzdělávacím programem je v naší škole rozdělen do vzdělávacích oborů a následně vyučovacích předmětů uvedených v učebním plánu. Do těchto předmětů jsou integrovány tématické okruhy průřezových témat. Časový rozvrh učiva jednotlivých předmětů je dán tematickým plánem, který je každoročně upravován podle aktuálních vzdělávacích potřeb žáků tak, aby byly co nejlépe splněny očekávané výstupy daných předmětů. Učební osnovy jsou v ŠVP rozděleny na I. stupeň (společně pro 1. a 2. období) a na II. stupeň. Každý vzdělávací obor je uveden stručnou charakteristikou a přehledem klíčových kompetencí, které výuka daného oboru rozvíjí. Následuje tabulka vzdělávacího obsahu přehledně přiřazující učivo očekávaným výstupům. V závěru každého vzdělávacího oboru je uvedeno, jakým způsobem tento obor rozvíjí jednotlivá průřezová témata. Mnohých klíčových kompetencí žáci nabývají na kulturních, sportovních a dalších školních akcích a projektech (například projekt Den Země, projekt Záchranný kruh, výchovné 9

koncerty, divadelní představení, exkurze, sportovní turnaje, školní výlety,…). Žáci mají možnost před a po vyučování navštěvovat školní družinu. Žákům je nabídnuta možnost zdravého stravování ve školní jídelně, během přestávek jsou žákům nabízeny ovocné nápoje či mléko pro dodržení pitného režimu. Žáci mají o přestávkách možnost sportovního vyžití pod dohledem pedagogů. Žákům je ve škole umožněno třídění odpadu a jsou k němu cíleně vedeni. Během veškerých školních aktivit je systematicky věnována péče společenskému vystupování žáků. Své problémy a starosti mohou žáci konzultovat s třídními učiteli, případně s výchovnou poradkyní formou návštěvy či vzkazem do schránky důvěry. Žáci mají též možnost publikovat v žákovském časopise Filuta. Podle aktuálních možností nabízí škola žákům mimoškolní činnost v zájmových kroužcích. Naše škola dbá na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Prioritou je individuální přístup ke každému žákovi. Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a se sociálním znevýhodněním. Žáci se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním (vyšetření po domluvě s rodiči pedagogicko-psychologickou poradnou) jsou integrováni do běžné třídy a vzděláváni podle individuálního vzdělávacího plánu, ve kterém: - je upraven obsah, formy i metody výuky - jsou přizpůsobeny očekávané výstupy vzdělávacích oborů reálným možnostem žáka - je zohledněn druh, stupeň a míra znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání - jsou definovány formy spolupráce s rodiči a pedagogicko-psychologickou poradnou Žákům se sociálním znevýhodněním (pocházejícím ze socio-kulturně odlišného prostředí než majoritní populace) je věnována zvýšená péče v otázkách začlenění do kolektivu a v tvorbě příznivého společenského klimatu. Ke splnění těchto cílů je důležitá pravidelná spolupráce s rodiči těchto žáků a s jejich sociálními kurátory. Mimořádně nadaným žákům je umožněno individuální pracovní tempo, jsou jim zadávány specifické úkoly odpovídající náročnosti. Jsou zapojováni do samostatných a rozsáhlejších prací a je jim umožňována účast v předmětových olympiádách a dalších soutěžích.

Přiřazení tématických okruhů průřezových témat - I. stupeň: Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj____Tv, Čj, Aj, Nj, Prv, Čsp, Vl, Vv, Hv, M Sociální rozvoj_______Tv, Čj, Aj, Nj, Prv, Čsp, Vl, Vv Morální rozvoj_______Tv, Čj, Aj, Nj, Prv, Čsp, Př, Vl, Vv

10

Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola__Čj, Prv, Vl, M Občan, občanská společnost a stát___Tv, Čj, Prv, Vl, Hv Formy participace občanů v politickém životě__Vl Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování_Tv, Vl Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá____Čj, Prv, Př, Vv, Vl, Hv, M, Aj, Nj Objevujeme Evropu a svět__Tv, Čj, Prv, Př, Vv, Vl, Aj, Nj Jsme Evropané___________Vv, Hv, Vl, Aj, Nj Multikulturní výchova Kulturní diference_________Tv, Čj, Vv, Vl, Hv, Aj, Nj Lidské vztahy____________Tv, Čj, Vv, Vl Etnický původ____________Čj, Vv, Vl, M, Aj, Nj Multikulturalita___________Čj, Vl , Aj, Nj Princip sociálního smíru a solidarity__Vl Environmentální výchova Ekosystémy____________________Prv, Př, Vv, Základní podmínky života_________Prv, Př, Lidské aktivity a životní prostředí___Tv, Prv, Čsp, Př, Vv, Vl, Hv, M Vztah člověka k prostředí__________Čj, Prv, Čsp, Př, Vv, Vl, Tv Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení______Čj, Hv, M, Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality___Čj Stavba mediálních sdělení____________________Čj Fungování a vliv médií ve společnosti__________Tv, Čj, Vv, Hv Tvorba mediálních sdělení___________________Čj, Aj, Nj Práce v realizačním týmu____________________Čj , Př, Vl, M, Čsp, Aj, Nj

Přiřazení tématických okruhů průřezových témat - II. stupeň: Osobnostní a sociální výchova

11

Osobnostní rozvoj______Čj, Ch, Hv, Nj, Aj, Vz, Tv, Ov, Čsp Sociální rozvoj_________M, Ch, Čj, Nj, Aj, Př, Z, Ov, Pč Morální rozvoj_________Ch, Čj, Nj, Aj, Zdr, Tv, Př, Ov, Pč Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola_____________Čj, Nj, Aj, Vz, Tv, Vo Občan, občanská společnost a stát_________Čj, Nj, Aj, Z, Vo Formy participace občanů v politickém životě__Čj, Vo Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování _ Čj, Z, Vo Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá________Ch, Čj, Hv, , Tv, D, Z, Vo, Nj, Aj, I, Mv Objevujeme Evropu a svět_______Čj, Nj, Aj, D, Z, Př, Vo, I, Mv Jsme Evropané________________Čj, Ch, F, Nj, Aj, Z, D, Vo, I, Mv Multikulturní výchova Kulturní diference_____________Čj, Vo, Vv, Hv, Nj, Aj, Mv Lidské vztahy________________Ch, Čj, Nj, Aj, Hv, Vz, Tv, Z,Vo Etnický původ________________Čj, Vz, Tv, Z, Př, Vo Multikulturalita_______________Čj, Nj, Aj, D, Z, Vo, Vv, Hv, Mv, I Princip sociálního smíru a solidarity__Čj, Vz, Tv, Vo Environmentální výchova Ekosystémy__________________Př, Z, Základní podmínky života_______Ch, F, Př, Z, Tv, Vz Lidské aktivity a životní prostředí_Ch, F, Čj, Hv, Př, Z, Vo, Čsp, Tv, Vz Vztah člověka k prostředí_______Ch, F, Čj, Př, Z, Vo, Vv Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení____Čj, Ch, F, Hv, Př, Z, Vo, I, Mv Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality_Čj, Vz, Tv, Vo, Mv Stavba mediálních sdělení__________________Čj, Hv, Vo, Vv, Mv Fungování a vliv médií ve společnosti________Čj, Nj, Aj, Vo, I, Mv Tvorba mediálních sdělení_________________Čj, Nj, Aj, Vo, Mv Práce v realizačním týmu__________________Čj, Nj, Aj, M, Ch, Čsp, Vo, Mv,

12

13

Disponibilní hodiny I.stupeň: český jazyk – 8 matematika – 4 člověk a jeho svět (prvouka, přírodověda, vlastivěda) – 2 celkem: 14 II.stupeň: český jazyk – 3 druhý cizí jazyk – 6 matematika – 3 informační a komunikační technologie - 3 člověk a příroda (fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis) – 2 člověk a svět práce – 1, volitelné předměty – 6 celkem: 24

Názvy vyučovacích předmětů Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Cizí jazyk Další cizí jazyk Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační Informační a komunikační technologie technologie Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět

Člověk a společnost Člověk a příroda

Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce

Dějepis Výchova k občanství Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Hudební výchova Výtvarná výchova Výchova ke zdraví Tělesná výchova Člověk a svět práce

Vyučovací předmět Český jazyk a literatura Anglický jazyk Německý jazyk Matematika Informatika Prvouka Přírodověda Vlastivěda Dějepis Výchova k občanství Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Hudební výchova Výtvarná výchova Výchova ke zdraví Tělesná výchova Člověk a svět práce

14

volitelné předměty: mediální výchova, informatika

Učební osnovy – I. stupeň ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru

-

Vzdělávací obor Český jazyk a literatura ( dále jen VOČJL) je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a je realizován v 1. až 9. ročníku. Má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznání. Dobré osvojení mateřského jazyka( zvládnutí techniky čtení, čtení s porozuměním, schopnost vyjádřit svoje myšlenky slovně i písemně, schopnost práce s textem, schopnost komunikace s ostatními lidmi, orientace v teoretické složce jazyka …) je základní podmínkou pro osvojení obsahu ostatních vzdělávacích oborů a pro uplatnění jedince ve společnosti. Praktické užívání češtiny v mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznávat a pochopit společensko – kulturní vývoj lidské společnosti, seznamovat se s technickými a přírodními zákonitostmi při jejich vzniku a vývoji, uvědomit si svoje postavení v okolním světě. Přestože VOČJL má komplexní charakter, při výuce bývá rozdělen do tří hlavních složek – Jazyková výchova ( JV), Komunikační a slohová výchova ( KSV) a Literární výchova ( LV), jejichž vzdělávací obsah se při výuce vzájemně prolíná.

VOČJL je směřován: k vnímání a chápání různého jazykového sdělení, čtení s porozuměním, kultivovanému psaní, mluvení a rozhodování se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu, analyzování a posouzení obsahu textu - k získávání dovedností a vědomostí potřebných k osvojování spisovné podoby českého jazyka, vede žáky k přesnému a logickému myšlení a vyjadřování, třídění a pozorování - k poznávání prostřednictvím četby základních literárních druhů, vnímání znaků, záměrů autora, formulování vlastních názorů o přečteném, rozlišování fikce od skutečnosti, získávání a rozvíjení čtenářských návyků, interpretace literárního textu. -

15

Výuka českého jazyka a literatury přispívá k utváření a rozvíjení těchto klíčových kompetencí: Kompetence k učení: - vybírá a využívá pro učení vhodné způsoby, metody, plánuje a organizuje vlastní učení - vyhledává a třídí informace, efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě - operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí

Kompetence k řešení problémů: - vnímá problematické situace, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o příčinách, řeší problém na základě vlastního úsudku a zkušeností - vyhledává informace vhodné k řešení problému, využívá získané vědomosti a dovednosti k řešení různých variant, hledá konečné řešení problému, užívá logické postupy - sleduje vlastní pokrok, kriticky myslí, je schopen obhájit rozhodnutí Kompetence komunikativní: - formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu - naslouchá, porozumí a vhodně reaguje na promluvu druhých, zapojuje se do diskuse, obhájí svůj názor, vhodně argumentuje - rozumí různým typům textů a záznamů, využívá informační a komunikační prostředky - využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů a spolupráci s ostatními lidmi Kompetence sociální a personální: - účinně spolupracuje ve skupině, podílí se na vytváření pravidel práce v týmu, na utváření příjemné atmosféry – ohleduplnost a úcta - chápe potřebu spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých, respektuje je a čerpá z nich poučení - podporuje sebedůvěru, sebeuspokojení a sebeúctu Kompetence občanské: - respektuje a váží si druhých lidí - chrání a oceňuje pozitivní postoj k uměleckým dílům literárním Kompetence pracovní: - využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření

16

Předmět český jazyk je v ročnících rozdělen na hodiny Čtení, Psaní, Jazykové výchovy a Slohu. V 1. až 3. ročníku se hodina Čtení a Psaní půlí. Ve 4. a 5. ročníku prolíná psaní všemi hodinami Českého jazyka a ostatními naukovými předměty.

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Očekávané výstupy - 1. období Žák -

plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích na základně vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním píše správně tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena a slabiky, kontroluje vlastní písemný projev píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení

Očekávané výstupy – 2. období Žák -

čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku rozpozná manipulativní komunikaci v reklamě volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti

Učivo 1. ročník 17

Čtení -

hlásky, písmena, slabiky, slova, texty podle zvolené nácvikové metody čtení skládání slov a vět rozvoj techniky čtení čtení jednoduchého písemného projevu praktické čtení – pozorné, přiměřené, rychlé věcné čtení – porozumění slovům, větám hygienické návyky při čtení

Naslouchání - praktické naslouchání - věcné naslouchání - reakce na jednoduché pokyny a jednoduchá sdělení - základní komunikační pravidla – pozornost, naslouchání, role mluvčího a posluchače Mluvený projev - správná výslovnost, řečová cvičení, oprava nesprávné výslovnosti - základy mluveného projevu – dýchání, tvoření hlasu, výslovnost, přiměřené tempo - rozvoj slovní zásoby - verbální a nonverbální prostředky řeči ( mimika, gesta) - základní komunikační pravidla – role mluvčího a posluchače, zdvořilost, střídání rolí - reprodukce textu - krátké komunikační žánry – pozdrav, oslovení, prosba, omluva, vzkaz - vypravování na základě obrazového materiálu Písemný projev - správné sezení, držení psacího nástroje, hygiena zraku - technika psaní – čitelný a přehledný písemný projev, úhlednost, úprava - psaní podle jednotlivých písmen, číslic, spojování písmen a slabik, psaní slov, psaní krátkých vět - opisy, přepisy, interpunkční znaménka - psaní jednoduchých sdělení - žánry písemného projevu – vzkaz, pozvánka, zápis do notýsku

2. ročník Čtení -

praktické čtení – plynulé, pozorné, přiměřeně rychlé zdokonalování techniky čtení cvičné texty pro nácvik techniky čtení porozumění jednoduchým textům věcné čtení – čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací (klíčová slova) hygienické návyky při čtení

18

Naslouchání - reakce na jednoduché pokyny a jednoduchá sdělení - praktické naslouchání – zdvořilé, ohleduplné, vyjádření kontaktu - věcné naslouchání – pozorné, soustředěné, s aktivní reakcí, role mluvčího a posluchače - zážitkové naslouchání

Mluvený projev - jazykolamy, řečová cvičení - správná výslovnost, poznávání chyb ve výslovnosti - technika mluveného projevu - cvičení zaměřená na hospodaření s dechem a užití správného tempa řeči - vhodný výběr jazykových prostředků, mimika, gesta - základní komunikační pravidla – oslovení, zahájení a ukončení dialogu, role mluvčího a posluchače, střídání rolí, zdvořilost - komunikační žánry – pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, dialog na základě obrazového materiálu Písemný projev - správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku - technika psaní – úhledný, čitelný, přehledný písemný projev - docvičování tvarů psacího písma, málo používaná písmena malé a velké abecedy ( X, Q, W) - kontrola písemného projevu - žánry písemného projevu – adresa, blahopřání, pozdrav z prázdnin, obrázková osnova vypravování, jednoduchá osnova vypravování 3. ročník Čtení -

praktické čtení – pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché zdokonalování techniky čtení porozumění přiměřeným textům věcné čtení – čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací ( klíčová slova, věty) hygienické návyky při čtení

Naslouchání - praktické naslouchání – zdvořilé, ohleduplné, kontakt s partnerem - věcné naslouchání – pozorné, soustředěné, aktivní reakce na mluvčího - role mluvčího a posluchače, střídání rolí - zážitkové naslouchání

Mluvený projev - cvičení správné výslovnosti (slova přejatá) 19

-

oprava nesprávné a nedbalé výslovnosti technika mluveného projevu – dýchání, tvoření hlasu, tempo, plynulost, zvukové prostředky řeči – intonace, hlasitost, přízvuky základní komunikační pravidla – oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí, zdvořilé vystupování výběr jazykových prostředků mimojazykové prostředky řeči – mimika, gesta komunikační žánry – vypravování podle osnovy – podle obrazového materiálu, podle vlastních zážitků základy mluveného projevu závislého na komunikační situaci

Písemný projev - základní hygienické návyky – správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem, - technika psaní – úhledný, čitelný a přehledný písemný projev - kontrola vlastních písemných projevu - žánry písemného projevu – vypravování podle osnovy, popis zvířete, předmětu, omluvenka, blahopřání

4. ročník Čtení -

praktické čtení – pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé uvědomělé hlasité čtení – dodržování správné techniky tiché čtení – schopnost reprodukce posloupnosti děje čtení s porozuměním čtení s přednesem hygienické návyky při čtení věcné čtení – čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací (klíčová slova a věty) záznam podstatných informací literární slovník, encyklopedie

Naslouchání - praktické naslouchání – zdvořilost, ohleduplnost, kontakt s partnerem - posuzování úplnosti jednoduchého sdělení - věcné naslouchání – pozorné, soustředěné, aktivní role mluvčího a posluchače, střídání rolí - reprodukce přiměřeně složitého sdělení, reprodukce podstatných fakt, kladení otázek - záznam slyšeného projevu - zážitkové naslouchání Mluvený projev - základní komunikační pravidla – střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování, oslovení , zahájení a ukončení dialogu 20

-

komunikační žánry – dialog, telefonický rozhovor, vzkaz na záznamníku, vypravování vlastních zážitků, popis osob, zvířat, věcí reklamy základy techniky mluveného projevu – intonace, přízvuk, pauzy, plynulost, zvukové prostředky řeči vyjadřování závislé na komunikační situaci v komunikačním záměru mimojazykové prostředky řeči zdvořilé vyjadřování výběr vhodných jazykových prostředků podle komunikační situace spisovná a nespisovná výslovnost

Písemný projev - technika psaní – úhledný, přehledný, čitelný projev - kontrola vlastních textů - hygienické návyky při psaní - žánry písemného projevu – vzkaz, oznámení, zpráva, pozvánka, vypravování, popis, dopis, jednoduché tiskopisy – dotazník, přihláška - vytváření osnovy - základní části osnovy - využívání osnovy při psaní vypravování, popisu, dopisu - vypisování jednoduchých údajů ze slovníku a encyklopedie

5. ročník Čtení - praktické čtení – pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, uvědomělé hlasité čtení, tiché čtení – pozorné čtení - zdokonalování techniky čtení - znalost orientačních prvků v textu - porozumění čteným textům - čtení s přednesem - hygienické návyky při čtení - věcné čtení – čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací – rozlišení podstatných a okrajových informací - využívání slovníků a encyklopedií Naslouchání - praktické naslouchání – ohleduplné, zdvořilé, vyjadřující kontakt s partnerem - věcné naslouchání – pozorné, soustředěné, s aktivní reakcí na mluvčího, posuzování úplnosti nebo neúplnosti jednoduchého sdělení - zaznamenávání slyšeného projevu - reakce otázkami - zapamatování podstatných fakt - reprodukce obsahu slyšeného projevu - zážitkové naslouchání 21

Mluvený projev - základní komunikační pravidla – střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování - komunikační žánry – dialog, telefonický rozhovor, vzkaz na záznamníku, zpráva, oznámení, vypravování - reklamy - základy techniky mluveného projevu – vyjadřování závislé na komunikačním záměru - mimojazykové prostředky řeči - vyjadřování závislé na komunikační situaci - využívání spisovné a nespisovné výslovnosti - zdvořilé vyjadřování Písemný projev - upevňování techniky psaní – dodržování základních hygienických návyků při psaní - komunikační žánry – zpráva, oznámení, dopis, popis, inzerát, tiskopisy – dotazník, přihláška - vyprávění - vytváření osnovy - vytváření vlastního vyprávění s dodržováním časové posloupnosti

JAZYKOVÁ VÝCHOVA Očekávané výstupy – 1. období Žák -

rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky porovnává významy slov, zvláště opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená, podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost rozlišuje slovní druhy v základním tvaru užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách, ve vyjmenovaných slovech, dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě, mimo morfologický šev, velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování

Očekávané výstupy – 2. období

22

Žák -

spisovně vyslovuje česká a nejčastěji užívaná cizí slova porovnává významy slov, zvláště stejného nebo podobného významu rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách zvládá základní příklady syntaktického pravopisu

Učivo 1. ročník Zvuková stránka jazyka - sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek dlouhých a krátkých, souhlásek a souhláskových skupin, intonace vět - rozlišování zvukové a grafické podoby slova Slovní zásoba a tvoření slov - slova a pojmy - význam slov - porovnávání slov podle zobecňujícího významu - slovní zásoba Tvarosloví - poznávání správných tvarů slov - poznávání správných tvarů podstatných jmen, přídavných jmen a sloves v mluveném projevu Skladba - spojování slov do vět - stavba věty - pořádek slov ve větě - interpunkční znaménka ve větě - modulace souvislé řeči – intonace ve větách oznamovacích, tázacích, rozkazovacích Pravopis - lexikální pravopis – odlišování krátké a dlouhé samohlásky, používání tečky, čárky, otazníku, vykřičníku, správné psaní hlásek, slabik, slov a vět - velká písmena na začátku vět 23

2. ročník Zvuková stránka jazyka - slovo, hlásky, slabiky - dělení hlásek - sluchové rozlišení hlásek - modulace souvislé řeči – tempo, intonace, přízvuk, hlasitost Slovní zásoba a tvoření slov - významy slov - slova podle zobecněného významu - podstatná jména - abeceda, řazení slov podle abecedy - vyhledávání v seznamech Tvarosloví - slovní druhy – podstatná jména a slovesa v základním tvaru - správné gramatické tvary podstatných jmen a sloves v mluveném projevu

Skladba - věta, pořádek slov ve větě - řazení vět v textu - věty podle postoje mluvčího - interpunkční znaménka – tečka, vykřičník, otazník Pravopis - pravopis lexikální- i/y po měkkých a tvrdých souhláskách - ú/ů, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě – mimo morfologický šev - orientačně párové souhlásky - velká písmena na začátku vět - vlastní jména osob, zvířat, věcí 3. ročník Zvuková stránka jazyka - zvuková a grafická podoba slov - výslovnost souhláskových skupin - výslovnost krátkých a dlouhých samohlásek - spisovná a nespisovná výslovnost - modulace souvislé řeči – intonace, přízvuky, tempo, hlasitost Slovní zásoba a tvoření slov - slova a pojmy 24

-

abeceda, řazení slov podle abecedy vyhledávání v seznamech významy slov, porovnávání významů slov slova souznačná a protikladná porovnávání a třídění slov podle zobecněného významu- děj, věc, okolnost, vlastnost

Tvarosloví - slovní druhy, zařazování slov v základním tvaru ke slovním druhům - mluvnické kategorie podstatných jmen: pád, číslo, rod - mluvnické kategorie sloves: osoba, číslo, čas - skloňování a časování Skladba - věta jednoduchá, spojování vět do jednoduchých souvětí - spojky a jiné spojovací výrazy - věty podle postoje mluvčího - melodie věty Pravopis - vyjmenovaná slova - slova příbuzná - skupiny bě, pě, vě, mě (mimo morfologický šev) - vlastní jména míst – obce, řeky, hory - psaní nejčastějších přejatých slov

4. ročník Zvuková stránka jazyka - zásady spisovné výslovnosti - modulace souvislé řeči - členění souvislé řeči Slovní zásoba a tvoření slov - slovní zásoba – slova jednovýznamová a mnohovýznamová, antonyma, synonyma, homonyma - stavba slova – kořen, předpona, přípona - dělení slov na konci řádku - rozlišení přípony a koncovky při skloňování a časování Tvarosloví - slovní druhy ohebné a neohebné - skloňování podstatných jmen - mluvnické kategorie: osoba, číslo, čas - rozlišování zvratných sloves - spisovné a nespisovné tvary slov 25

-

odlišná výslovnost hlásek v nespisovných tvarech

Skladba - základní skladební dvojice - neúplná základní skladební dvojice - základ věty - pořádek slov ve větě - věta jednoduchá a souvětí - určování počtu vět v souvětí - spojky a jiné spojovací výrazy v souvětí - obměna spojek a spojovacích výrazů Pravopis - lexikální pravopis – vyjmenovaná slova a slova s nimi příbuzná, psaní předložek z, s, předpony od-, nad-, před-, pod-, roz-, bez-, vlastní jména hor, řek, států - morfologický pravopis – koncovky podstatných jmen podle vzorů sloves v přítomném čase - pravidla českého pravopisu - syntaktický pravopis – shoda přísudku s holým podmětem v jednoduchých případech

5. ročník Zvuková stránka jazyka - zásady spisovné výslovnosti - modulace souvislé řeči – tempo, intonace, přízvuk - výslovnost nejpoužívanějších cizích slov Slovní zásoba a tvoření slov - slova jednovýznamová a mnohovýznamová, antonyma, synonyma, homonyma - stavba slova – kořen, předpona, přípona, koncovka, slova příbuzná - dělení slov na konci řádku Tvarosloví - slovní druhy ohebné a neohebné - podstatná jména – mluvnické kategorie – pád, číslo, rod a vzor - přídavná jména – rozlišení přídavných jmen tvrdých a měkkých - slovesa – mluvnické kategorie – osoba, číslo, čas, způsob – oznamovací, rozkazovací - poznávání zvratných sloves - jednoduché a složené slovesné tvary - slova spisovná a nespisovná Skladba - základní skladební dvojice - podmět holý a rozvitý - přísudek holý a rozvitý 26

-

část podmětová a část přísudková v neúplných základních skladebních dvojicích věta jednoduchá a souvětí změna jednoduché věty v souvětí spojky a spojovací výrazy vnímání spojek a, i, ani, nebo, že, protože, když

Pravopis - lexikální pravopis – vyjmenovaná slova a slova s nimi příbuzná v rozšířené slovní zásobě – předpony s-, z-, vz- orientačně, vlastní jména států, národností… - morfologický pravopis – předložky s, z, koncovky podstatných jmen podle vzorů, pravopis sloves v přítomném čase - pravidla českého pravopisu - syntaktický pravopis – shoda přísudku s holým podmětem v jednoduchých případech

LITERÁRNÍ VÝCHOVA Očekávané výstupy – 1. období Žák -

čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřeného věku vyjadřuje své pocity z přečteného textu rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je

Očekávané výstupy – 2. období Žák -

vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy

Učivo 1. ročník Poslech literárních textů, zážitkové čtení a naslouchání - poslech literárních textů - zážitkové čtení a naslouchání Tvořivé činnosti s literárním textem - přednes vhodných literárních textů 27

-

volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu dramatizace vlastní výtvarný doprovod

Základní literární pojmy - literární druhy a žánry – rozpočitadlo, hádanky, říkanka, báseň, pohádka, - spisovatel, básník, kniha, čtenář, divadelní představení, herec, verš, rým, přirovnání

2. ročník Poslech literárních textů, zážitkové čtení a naslouchání - zážitky z čtení a naslouchání - vyjadřování dojmů a pocitů z četby literárních textů Tvořivé činnosti s literárním textem - vypravování čteného a slyšeného textu - přednes vhodných literárních textů - dramatizace - vlastní výtvarný doprovod k literárním textům Základní literární pojmy - literární druhy – poezie, próza - literární pojmy – básník, spisovatel, kniha, čtenář - literární žánry – básně, pohádky, vypravování, divadelní představení 3. ročník Poslech literárních textů, zážitkové čtení a naslouchání - zážitkové čtení – čerpání prožitků a dojmů z literárních textů - vyjadřování pocitů Tvořivé činnosti s literárním textem - přednes vhodných literárních textů - volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu - dramatizace - vlastní výtvarný doprovod - rozvoj čtenářství Základní literární pojmy - literární druhy – poezie, próza, drama - literární žánry – báseň, pohádka, povídka, divadelní hra, spisovatel, básník, divadelní představení, herec

28

4. ročník Poslech literárních textů, zážitkové čtení a naslouchání - zážitkové čtení a naslouchání – získávání pocitů a dojmů při poslechu i četbě literárních textů - vyjadřování zážitků slovně, písemně, kresbou, dramatizací - rozvoj čtenářství Tvořivé činnosti s literárním textem - přednes básní a prózy - dramatizace – nácvik hříčky, scénky - volná reprodukce čteného nebo slyšeného textu - vlastní tvořivé psaní - vlastní výtvarný doprovod k literárním textům Základní literární pojmy - umělecké a neumělecké texty - základní charakteristika uměleckých a neuměleckých textů – jejich rozlišnosti - základní literární pojmy – literární druhy – poezie, próza, drama, literární žánry – báseň, bajka, pohádka, povídka, spisovatel, básník,verš, rým, přirovnání, divadelní představení, herec, režisér - časopisy pro děti - film a televize 5. ročník Poslech literárních textů, zážitkové čtení a naslouchání - pocity a prožitky při poslechu a četbě - vyjadřování dojmů z četby a poslechu - výchova k čtenářství Tvořivé činnosti s literárním textem - volná reprodukce přečteného nebo slyšeného literárního textu - přednes vhodných literárních textů - literární referáty - dramatizace - nácvik hříčky, scénky - vlastní tvořivé psaní - vlastní výtvarný doprovod Základní literární pojmy - umělecké a neumělecké texty - literární druhy – poezie, próza, drama - literární žánry – báseň, pohádka, bajka, povídka, divadelní představení, spisovatel, básník, herec, režisér, verš, rým, přirovnání - časopisy pro děti a mládež - film a televize 29

-

poznávání informačních zdrojů

Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák zaměřuje se na každodenní komunikaci jako hlavní nástroj jednání v různých životních situacích, napomáhá ke zvládnutí vlastního chování a utváří základní dovednosti pro spolupráci. 2. Výchova demokratického občana Žák je veden k rozvoji a podpoře komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti. Přispívá k utváření hodnot jako spravedlnost, svoboda, tolerance a odpovědnost. Dále je veden k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností, k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu.

3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák si uvědomuje postavení českého jazyka a kultury v evropský souvislostech, rozvíjí si základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy, rozlišuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí. 4. Multikulturní výchova Žák se učí komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, učí se přijmout druhého jedince se stejnými právy, uvědomuje si, že všechny kultury jsou rovnocenné. Snaží se utřídit hodnotový systém. 5. Environmentální výchova Žák se seznamuje s modelovými příklady jednání, která jsou žádoucí i nežádoucí z hlediska životního prostředí. Učí se hodnotit objektivnost a závažnost informací a učí se komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřuje své názory. 6. Mediální výchova Žák vnímá mluvený a psaný projev, jeho stavbu, nejrůznější typy obsahů, učí se pracovat se zdroji informací, dle svého věku vyhodnocovat, získává přehled o různých typech médií a jejich fungování, uplatňuje výrazové prostředky, osvojuje si základní pravidla veřejné komunikace a dialogu.

30

ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru Vzdělávací obory Cizí jazyk a Další cizí jazyk jsou součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a realizují se v 3. až 9., resp. 8. a 9. ročníku. Přispívají k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa. Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance. Vzdělávání v Cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A2 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky). Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání. Vyučovací předmět učí žáky komunikovat s cizincem v běžných situacích, porozumět slyšenému a čtenému textu a písemně se vyjadřovat s použitím základních pravopisných pravidel.

31

Žáci se také seznamují s reáliemi anglojazyčných zemí a poznávají zvyky, hodnoty a konvence daných oblastí. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí :

Kompetence k učení:

počítači,

Učí žáka k uvědomování si důležitosti znalosti cizího jazyka pro další vzdělávání, osvojit si učební postupy potřebné ke studiu jazyků, pracovat s cizojazyčnými texty, k samostatné práci se slovníky a vyhledávat, třídit a zpracovávat informace, realizovat vlastní nápady obohacující vyučovací hodinu a využívat znalosti jazyka v jiných

předmětech.

Kompetence komunikativní: Učí žáka k praktickému užívání jazyka v běžném životě, vést rozhovor a souvisle hovořit v nejběžnějších situacích každodenního života, číst s porozuměním a reprodukovat text, formulovat a vyjadřovat své myšlenky a obhajovat své názory, komunikovat s příslušníky jiných národů, chápat a správně interpretovat slyšené a čtené cizojazyčné texty a přiměřeně na ně reagovat, formulovat běžné typy sdělení s využitím znalostí základních tvaroslovných pravidel

Kompetence sociální: Učí žáka k dorozumívání a k respektu k lidem různých národů, k uvědomování si své jedinečnosti a k rozvíjení sebedůvěry, k pomoci slabším žákům a učí se sám přijmout pomoc, respektovat postoje a hlediska druhých, spolupracovat v týmu, pracovat a střídat role ve skupině. Kompetence občanské: Učí žáka zodpovědnému přístupu k všeobecným problémům ve své zemi s porovnáním s problémy v cizích zemích, zodpovědně přistupovat k vlastním problémům a hledat řešení, poznávat, respektovat a chránit naše i cizí kulturní dědictví, uvědomování si svých práv a povinností, uvědomování si nebezpečí rasových předsudků i jiných forem diskriminace, základním poznatkům o reáliích zemí příslušné jazykové oblasti, s jejich zvyky a konvencemi, respektovat náboženství naše i jiných kultur a respektovat přesvědčení druhých. Kompetence pracovní: Učí žáka využívat získané znalosti v zájmu vlastního rozvoje a své přípravy na budoucí povolání, plnit své povinnosti, přizpůsobovat se různým pracovním podmínkám, spolupracovat s lidmi různých národů, přesvědčení a kultur, tvůrčím způsobem přistupovat k práci.

32

Kompetence k řešení problému: Učí žáka řešit problémy a klást otázky, pracovat s texty z praktického života, asertivně myslet a obhajovat své názory, vnímat a řešit různé situace v rodině, ve škole, v naší společnosti i ve světě, k aktivnímu přístupu v plánování výuky volbou pomocných materiálů.

ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy Žák - rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně verbálně i neverbálně - zopakuje a použije slova a slovní spojení, se kterými se v průběhu výuky setkal - rozumí obsahu jednoduchého krátkého psaného textu, pokud má k dispozici vizuální oporu - rozumí obsahu jednoduchého krátkého mluveného textu, který je pronášen pomalu, zřetelně a s pečlivou výslovností, pokud má k dispozici vizuální oporu - přiřadí mluvenou a psanou podobu téhož slova či slovního spojení - píše slova a krátké věty na základě textové a vizuální předlohy POSLECH S POROZUMĚNÍM Očekávané výstupy Žák - rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností - rozumí slovům a jednoduchým větám, pokud jsou pronášeny pomalu a zřetelně a týkají se osvojovaných témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu - rozumí jednoduchému poslechovému textu, pokud je pronášen pomalu a zřetelně a má k dispozici vizuální oporu MLUVENÍ Očekávané výstupy Žák -

-

se zapojí do jednoduchých rozhovorů sdělí jednoduchým způsobem základní informace týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat odpovídá na jednoduché otázky týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat a podobné otázky pokládá 33

ČTENÍ S POROZUMĚNÍM Očekávané výstupy Žák - vyhledá potřebnou informaci v jednoduchém textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům - rozumí jednoduchým krátkým textům z běžného života, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu

PSANÍ Očekávané výstupy Žák - napíše krátký text s použitím jednoduchých vět a slovních spojení o činnostech a událostech z oblasti svých zájmů a každodenního života - vyplní osobní údaje do formuláře

sobě, rodině,

Učivo 3. ročník -

zvuková a grafická podoba jazyka – fonetické znaky (pasivně), základní výslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov slovní zásoba – žáci si osvojí a umí používat základní slovní zásobu v komunikačních situacích probíraných tematických okruhů a umí ji používat v komunikačních situacích tematické okruhy – škola, volný čas, jídlo, bydliště, dopravní prostředky, zvířata

4. ročník -

-

zvuková a grafická podoba jazyka – fonetické znaky (pasivně), základní výslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov slovní zásoba – žáci si osvojí a umí používat základní slovní zásobu v komunikačních situacích probíraných tematických okruhů a umí ji používat v komunikačních situacích, práce se slovníkem tematické okruhy – domov, rodina, škola, volný čas, lidské tělo, jídlo, oblékání, bydliště, zvířata

5. ročník

34

-

-

zvuková a grafická podoba jazyka – fonetické znaky (pasivně), základní výslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov slovní zásoba – žáci si osvojí a umí používat základní slovní zásobu v komunikačních situacích probíraných tematických okruhů a umí ji používat v komunikačních situacích, práce se slovníkem tematické okruhy – domov, rodina, škola, volný čas, povolání, lidské tělo, jídlo, oblékání, nákupy, bydliště, dopravní prostředky, kalendářní rok (svátky, roční období, měsíce, dny v týdnu, hodiny), zvířata, příroda, počasí

Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák si zdokonaluje studijní dovednosti a rozvíjí své schopnosti komunikovat v kolektivu a společnosti, učí se obhájit své, ale také přijmout názory druhých. 2. Výchova demokratického občana Žák si uvědomuje nutnost respektovat zvyky, konvence a pravidla svého národa i jiných, rozvíjí schopnost diskuse a kritické argumentace. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák se seznamuje se společnostmi evropskými i světovými a uvědomuje si nutnost vzájemné spolupráce v řešení společných problémů. 4. Multikulturní výchova Žák se učí pojmenovat zvyky, hodnoty a konvence jiných národů a seznamuje se s jejich kulturním bohatstvím a tím si obohacuje svůj kulturní rozhled. 5. Environmentální výchova Žák se učí pojmenovat ekologické hodnoty a problémy v daném jazyce a je vybízen k zamyšlení se nad jejich řešením. 6. Mediální výchova Žák se učí využívat k získávání informací tištěná a elektronická média, dokáže pracovat s cizojazyčným textem a vytvořit vlastní text v daném jazyce na určené téma.

MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru

35

Vzdělávací obor Matematika a její aplikace je součástí vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace a je realizován v 1. až 9. ročníku. Je založen především na aktivních činnostech. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě. Klade důraz na porozumění základním postupům a pojmům matematiky, žáci si postupně osvojují některé pojmy a způsoby jejich užití. -čísla a početní operace, žáci si osvojují aritmetické operace, dovednost provádět operaci, algoritmické a významové porozumění; -závislost, vztahy a práce s daty, žáci rozpoznávají typy změn a závislostí, zkoumání těchto závislostí směřuje k pochopení pojmu funkce; -geometrie v rovině a v prostoru, žáci určují a znázorňují geometrické útvary a modelují reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti útvarů; -nestandardní aplikační úlohy a problémy, při nichž je nutné uplatnit logické myšlení, žáci se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života. Řešení logických úloh posiluje vědomí žáka. Žáci se učí využívat prostředky výpočetní techniky a používat některé další pomůcky, zdokonalují se v samostatné práci se zdroji informací. Vede žáka k využívání matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech, rozvíjení paměti žáků, logického myšlení, abstraktního a exaktního myšlení, vytváření zásoby matematických nástrojů, vnímání složitosti reálného světa a jeho porozumění, provádění rozboru problému a plánu řešení, přesnému a stručnému vyjadřování, rozvíjení spolupráce při řešení problémových a aplikovaných úloh, rozvíjení důvěry ve vlastní schopnosti. Klíčové kompetence

Kompetence k učení: Kompetence k řešení problémů:

Kompetence komunikativní:

Kompetence sociální: Kompetence občanské:

Operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, propojuje je do širších celků, vytváří si pohled na matematické jevy. Učí vnímat problémové situace a naplánuje způsob řešení, využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností, využívá získané vědomosti a dovednosti, k objevování různých variant řešení, volí vhodné způsoby řešení, užívá při řešení problémů logické matematické postupy. Vede k logickému vyjadřování a argumentaci, k přehlednému sdělování postupů, učí porozumět odborným textům a získávat informace z různých zdrojů, tvořivě je využívá ke svému rozvoji. Učí účinné spolupráci se spolužáky i s učitelem, vzájemné pomoci a společnému hledání řešení problémů. Respektuje přesvědčení druhých lidí.

36

Kompetence pracovní:

Využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost.

ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE Očekávané výstupy – 1.období Žák -

používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti užívá lineární uspořádání, zobrazí číslo na číselné ose provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly řeší a tvoří slovní úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace

Očekávané výstupy – 2. období Žák -

využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel modeluje a určí část celku, používá zápis ve formě zlomku porovná, sčítá a odčítá zlomky se stejným jmenovatelem v oboru kladných čísel přečte zápis desetinného čísla a vyznačí na číselné ose desetinné číslo dané hodnoty porozumí významu znaku pro zápis celého záporného čísla a toto číslo vyznačí na číselné ose

Učivo 1.ročník - přirozená čísla 1-20 s přechodem přes desítku - využívání názorných pomůcek - zápis čísla v desítkové soustavě, a jeho znázornění – číselná osa - zapisování, porovnávání čísel 0-20

37

2.ročník - počítání do 100 s určením správného počtu, malá násobilka - zápisy a čtení celých čísel - zápis čísla v desítkové soustavě, a jeho znázornění, číselná osa, teploměr, model - využívání názorných pomůcek - čtení, psaní, porovnávání čísel do 100 - sčítání a odčítání do 100

3.ročník - sčítání a odčítání dvojciferných čísel do 100 zpaměti i písemně - určování čísel v řadě do 1000 po 10,100, jednotkách - pojmy před, za, hned aj. - porovnávání čísel v daném oboru - sčítání a odčítání zpaměti - násobení dvojciferných čísel jednociferným - písemné sčítání dvou trojciferných čísel - řešení slovních úloh se dvěma početními výkony - psaní a čtení čísel 100-1000,

4.ročník - sčítání, odčítání dvojciferných čísel do 1000 zpaměti i písemně - násobení jednociferným a dvojciferným činitelem - pamětné dělení se zbytkem - písemné dělení jednociferným dělitelem - určování čísel v řadě do 100 000 po jednotkách, 10, 100, 1000 - zaokrouhlování čísel na 10, 100, odhady - jednotky hmotnosti, délky

5.ročník - sčítání, odčítání čísel do 1 000 000 zpaměti i písemně - násobení a dělení v oboru do 100 - písemné násobení dvojciferným a trojciferným činitelem - pamětné dělení se zbytky - určování čísel v řadě do 1 000 000 - zaokrouhlování do 1 000 000 - sčítání a odčítání zpaměti - jednotky hmotnosti, délky, základní počítání a převody - práce s kalkulátorem - zlomky, určování části zlomku, používání zápisu, porovnávání, sčítání, odčítání - desetinná čísla- základní poznatky, zápis, vyznačení na číselné ose - zápis a vyznačení na číselné ose celého záporného čísla 38

ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY Očekávané výstupy – 1.období Žák -

se orientuje v čase popisuje jednoduché závislosti z praktického života doplňuje tabulky, schémata posloupnosti čísel

Očekávané výstupy – 2.období Žák -

vyhledává, sbírá a třídí data čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy

Učivo 1.ročník - orientování se v čase, využívání v praktických činnostech 2.ročník - popis závislosti z praktického života 3.ročník - jednoduché převody jednotek - doplňování tabulek 4.ročník - vyhledávání, sbírání, třídění dat, závislosti a jejich vlastnosti 5.ročník - diagramy, grafy, tabulky, jízdní řády

GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU Očekávané výstupy – 1.období

Žák -

rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá 39

-

tělesa , nachází v realitě jejich reprezentaci porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině

Očekávané výstupy – 2.období Žák -

narýsuje a znázorní základní rovinné útvary/čtverec, obdélník, trojúhelník a kružnici/, užívá jednoduché konstrukce sčítá a odčítá graficky úsečky, určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran sestrojí rovnoběžky a kolmice určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru

Učivo 1.ročník - využívání stavebnic, základní rovinné útvary, rozeznávání, pojmenování, modelování, popis

2.ročník - modelování, měření, porovnávání, délka úsečky - určování odlišností, základní rovinné útvary - používání stavebnic

3.ročník - základní rovinné útvary - měření úsečky, jednotky délky, porovnávání velikosti tvarů - přímka, úsečka, bod, průsečík, lomená čára - rozeznáván, pojmenovávání, modelování, popis jednoduchých těles a souměrných útvarů v rovině, lomená čára přímka, polopřímka, úsečka - jednotky délky

4.ročník - rýsování rovinných útvarů, čtverec, obdélník, trojúhelník, kružnice, kruh, čtyřúhelník, mnohoúhelník - kolmice - osově souměrné útvary, osa souměrnosti 40

-

sčítání a odčítání úseček graficky, obvod mnohoúhelníku rovnoběžky, různoběžky, vzájemná poloha dvou přímek v rovině

5.ročník - výpočty obvodů obrazce - výpočty obsahu pomocí čtvercové sítě, užívání základních jednotek obsahu - označení základních úvarů v prostoru-kvádr, krychle, jehlan, koule, kužel, válec

Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák využívá smyslové vnímání, pozornost, soustředění, rozvíjí své schopnosti komunikovat v kolektivu, obhájit své postoje, přijmout názor druhých. 2.Výchova demokratického občana Žák hledá logické principy v zákonných pravidlech a řádech, je veden ke kritickému myšlení. 3.Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák pozná život a dílo významných Evropanů a nachází v nich osobní vzory. 4.Multikulturní výchova Žák si uvědomuje přínos arabské kultury rozvoji matematiky. 5.Environmentální výchova Žák je veden vhodně volenými praktickými příklady k zodpovědnému přístupu k péči o životní prostředí. 6.Mediální výchova Žák obhajuje a prezentuje výsledky své práce, učí se využívat logické a kritické myšlení, učí se komunikovat a spolupracovat v realizačním týmu.

41

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Charakteristika vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Informatika a komunikační technologie je součástí vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie a realizuje se jako povinný vzdělávací obor v 5. až 7. ročníku a jako volitelný vzdělávací obor v 8. a 9. ročníku. Umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti. Jedná se o schopnost elementárně ovládat výpočetní techniku, orientovat se v prostředí informací, tvořivě pracovat s vybranou informací a následně ji využít v praktickém životě. Klíčové kompetence Kompetence k učení: Žák je schopen najít pro sebe efektivní způsob učení a řídit své vlastní učení. Dále soustřeďuje informace a podrobuje je kritické analýze. Kompetence řešení problémů: Žák je schopen na základě získaných znalostí řešit události a problémy. Vytváří si osvědčené postupy, které v budoucnosti využívá. Kompetence komunikativní:Žák je schopen formulovat a vyjadřovat své myšlenky získané v předmětu mediální výchova.

42

Kompetence sociální a personální: Žák je schopen na základě znalostí a dovedností zařadit se do společnosti a být jejím platným členem. Kompetence občanské: Žák je schopen respektovat zákony a společenské normy. Kompetence Pracovní: Své znalosti je žák schopen uplatňovat pro výběr svého budoucího povolání. Dále je schopen využívat mediální výchovu k rozvoji tohoto povolání a nést za tuto činnost plnou zodpovědnost.

Očekávané výstupy Žák − využívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie − respektuje pravidla bezpečné práce s hardware i software a postupuje poučeně v případě jejich závady − chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím − při vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty − vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích − komunikuje pomocí internetu či jiných běžných komunikačních zařízení − pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru Učivo 5. ročník − základní pojmy informační činnosti – informace, informační zdroje, informační instituce − struktura, funkce a popis počítače a přídavných zařízení − operační systémy a jejich základní funkce − seznámení s formáty souborů (doc, gif…) − multimediální využití počítače − jednoduchá údržba počítače, postupy při běžných problémech s hardware a software − zásady bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s dlouhodobým využíváním výpočetní techniky − společenský tok informací (vznik, přenos, transformace, zpracování, distribuce informací) − základní způsoby komunikace (e-mail, chat, telefonování) − metody a nástroje vyhledávání informací − formulace požadavku při vyhledávání na internetu, vyhledávací atributy − základní funkce textového a grafického editoru

43

Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák formuje své studijní dovednosti. Jeho činnost vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci. Přispívá k uvědomování si mravních rozměrů různých způsobů lidského chování. 2. Výchova demokratického občana Žák si rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti. Vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák si pomáhá překonávat stereotypy a předsudky. Upevňuje si osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost. 4. Multikulturní výchova Žák se učí komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých.

5. Enviromentální výchova Žák přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty. Podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí. 6. Mediální výchova Žák přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace. Vytváří si představu o roli médií v každodenním životě v regionu (lokalitě).

44

PRVOUKA Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Prvouka je součástí vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a realizuje se v 1. až 3. ročníku. Uvádí žáky do prostředí školy a řádu školního života a pomáhá jim překlenout náročné období, kterým je pro ně zahájení pravidelné školní docházky.Vytváří předpoklady pro formování základních pracovních i režimových návyků a dává podněty k rozvoji schopností účelně organizovat čas práce, zábavy a odpočinku podle vlastních potřeb i oprávněných nároků jiných. Vzdělávací obor především žákům předkládá nové poznatky a dovednosti z různých oblastí života. Vytváří základní představy o nejběžnějších skutečnostech a zákonitostech v přírodě i společnosti, o lidských činnostech, výtvorech a vztazích i o nejdůležitějších podmínkách života. Náměty spojuje do jednoduchého systému základních poznatků, vztahů a způsobilostí,

45

otevírá prostor pro jejich praktické ověření ve škole a pro porovnání se zkušenostmi ze života v rodině, z činností mimo školu, z předškolní výchovy. Vytváří a posiluje u žáků vnímavý vztah k jejich okolí. Pomáhá jim formovat základní vztah k životu, vlastní osobě, jiným lidem a živočichům, k lidským činnostem, k předmětům, k životnímu prostředí domova a přírody. Učí je jednat a rozhodovat se v běžných i méně obvyklých životních situacích, spoléhat na sebe, ale i na možnou pomoc jiných. Formuje základní vědomí odpovědnosti žáků za vlastní zdraví a bezpečnost, za své chování, jednání a rozhodování, za plnění zadaných úkolů, za svěřené a společné předměty, rostliny nebo zvířata. Pěstuje tak u nich základy uvědomování si vlastní individuality i vědomí sounáležitosti s lidmi, přírodou, věcmi a ději kolem nás. Svým obsahem i výchovným zaměřením otevírá Prvouka cestu k utváření základních potřebných životních postojů a hodnotových orientací žáka. Cílové zaměření PRVOUKY -

-

-

vnímavé sledování života kolem sebe, orientování se v něm, chápání ho jako určitých uspořádaných skutečností; vyjadřování vlastních názorů v přiměřených mezilidských komunikacích a respektování názorů druhých; získávání základních vědomostí o sobě, jiných lidech, živočiších a rostlinách, o škole, rodině a životě v nejbližším okolí, o činnostech a výtvorech lidí, o vztazích mezi lidmi, vztazích člověka k přírodě a ke zdraví, orientování se v potřebných souvislostech a samostatně nebo za pomoci dospělých je využívat v každodenním životě; získávání základních dovedností a návyků potřebných pro plnění vzdělávacích i jiných povinnosti a úkolů, pro snadnou a bezkonfliktní komunikaci s okolím, pro ochranu svého zdraví a bezpečnosti i pro příjemný odpočinek a naplnění volného času; chápání významu spolupráce, pomoci i odpovědnosti a dávání přednosti činnostem postavených na těchto vztazích; hledání a objevování nového, nalézání radosti a uspokojení ve všech činnostech spojených s poznáváním i ověřováním poznaného.

Klíčové kompetence: Kompetence k učení:

Kompetence k řešení problémů:

Učí žáka hledat a objevovat, vnímat a sledovat život kolem sebe a orientovat se v něm.

Učí žáka spojovat náměty do jednotlivých systémů základních poznatků.

46

Kompetence komunikativní: Učí žáka vyjadřovat vlastní názory a pocity, učí žáka naslouchat jiným.

Kompetence sociální:

Učí žáka spolupráci ve skupině a přizpůsobovat se jiným Vede žáka k plnění zadaných úkolů a odpovědnosti za svěřené předměty. Formuje základní vědomí odpovědnosti žáků za vlastní zdraví a bezpečnost.

Kompetence občanské: Učí žáka k vědomí vlastní individuality, prezentace výsledků své či skupinové práce.

Kompetence pracovní: Učí žáka poznání a osvojování pomocí her a činností. Učí žáka účelovému organizování času pro práci, zábavu a odpočinek, dává žákům řád školního života. Učí žáka vytvářet a formovat pracovní návyky.

MÍSTO, KDE ŽIJEME Očekávané výstupy Žák -

vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí začlení svou obec do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost

Učivo 1. ročník Domov - prostředí domova - orientace v místě bydliště Škola - prostředí školy - činnosti ve škole - okolí školy 47

-

bezpečná cesta do školy riziková místa a situace

Obec, místní krajina - části obce - doprava Okolní krajina - orientační body Naše vlast - domov - státní symboly

2. ročník Domov - prostředí domova - orientace v místě bydliště Škola -

prostředí školy činnosti ve škole okolí školy bezpečná cesta do školy riziková místa a situace

Obec místní krajina - její části - doprava - význačné budovy Okolní krajina - orientační body - rostlinstvo a živočichové Naše vlast - domov - krajina - státní symboly

3. ročník

48

Domov - prostředí domova - orientace v místě bydliště Škola -

prostředí školy okolí školy bezpečná cesta do školy riziková místa a situace

Obec, místní krajina - poloha v krajině - doprava - význačné budovy - minulost a současnost obce Okolní krajina - orientační body a linie - světové strany - rostlinstvo a živočichové - působení lidí na krajinu a životní prostředí Naše vlast - domov - krajina - státní symboly

LIDÉ KOLEM NÁS Očekávané výstupy Žák -

-

rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi, projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků i jiných lidí, jejich přednostem i nedostatkům odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností

Učivo 1. ročník Rodina - postavení jedince v rodině 49

-

rodinní příslušníci příbuzenské vztahy život a funkce rodiny zaměstnání

Soužití lidí - mezilidské vztahy - komunikace Chování lidí - pravidla slušného chování

2. ročník Rodina - postavení jedince v rodině - role členů rodiny - příbuzenské vztahy a mezigenerační vztahy - život a funkce rodiny - zaměstnání Soužití lidí - mezilidské vztahy - komunikace

Chování lidí - pravidla slušného chování

3. ročník Rodina - postavení jedince v rodině - rodinní příslušníci - příbuzenské vztah - život a funkce rodiny - zaměstnání Soužití lidí - mezilidské vztahy - komunikace Chování lidí - pravidla slušného chování 50

LIDÉ A ČAS Očekávané výstupy Žák -

využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost

Učivo 1. ročník Orientace v čase a časový řád - určování času - denní režim - roční období Současnost a minulost v našem životě - bydlení - předměty denní potřeby - státní svátky a významné dny

2. ročník Orientace v čase a časový řád - určování času - denní režim - roční období Současnost a minulost v našem životě - bydlení - předměty denní potřeby - průběh lidského života 51

-

státní svátky a významné dny

3. ročník Orientace v čase a časový řád - určování času - denní režim - roční období Současnost a minulost v našem životě - proměny způsobu života - bydlení - předměty denní potřeby - průběh lidského života - regionální památky, báje, pověsti - státní svátky a významné dny

ROZMANITOST PŘÍRODY Očekávané výstupy Žák -

pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích roztřídí některé přírodniny podle nápadných určující znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů

Učivo 1. ročník Látky a jejich vlastnosti - třídění a porovnávání látek Rostliny, houby, živočichové - stavba těla u některých nejznámějších druhů

Ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody - ochrana a tvorba životního prostředí 52

-

ochrana rostlin a živočichů likvidace odpadů

Rizika v přírodě - rizika spojená s ročními obdobími - mimořádné události způsobené přírodními vlivy a ochrana před nimi

2. ročník Látky a jejich vlastnosti - třídění látek - vlastnosti a porovnávání látek Rostliny, houby, živočichové - životní potřeby a projevy - stavba těla u některých nejznámějších druhů Ohleduplné chování k přírodě - ochrana a tvorba životního prostředí - ochrana rostlin a živočichů - likvidace odpadů Rizika v přírodě - rizika spojená s ročními obdobími - mimořádné události způsobené přírodními vlivy a ochrana před nimi

3. ročník

Látky a jejich vlastnosti Rostliny, houby, živočichové - znaky života - životní potřeby a projevy - průběh a způsob života - výživa - stavba těla u některých nejznámějších druhů - význam v přírodě a pro člověka Ohleduplné chování k přírodě - ochrana a tvorba životního prostředí - ochrana rostlin a živočichů - likvidace odpadů - živelné pohromy a ekologické katastrofy 53

Rizika v přírodě - rizika spojená s ročními obdobími - mimořádné události způsobené přírodními vlivy a ochrana před nimi

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Očekávané výstupy Žák -

-

-

-

uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví rozezná nebezpečí různého charakteru, využívá bezpečná místa pro hru a trávení volného času; uplatňuje základní pravidla bezpečného chování účastníka silničního provozu, jedná tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné; ovládá způsoby komunikace s operátory tísňových linek reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

Učivo 1. ročník Lidské tělo - stavba těla - životní potřeby člověka Péče o zdraví - zdravý životní styl - denní režim - správná výživa, pitný režim - prevence nemocí a úrazů - osobní hygiena Osobní bezpečí, krizové situace - vhodná a nevhodná místa pro hru - bezpečné chování v silničním provozu - dopravní značky - předcházení rizikovým situacím v dopravě Čísla tísňového volání

54

Mimořádné události a rizika ohrožení s nimi spojená - postup v případě ohrožení - integrovaný záchranný systém

2. ročník Lidské tělo - stavba těla - základní funkce a projevy - životní potřeby člověka Péče o zdraví - zdravý životní styl - denní režim - správná výživa, pitný režim - prevence nemocí a úrazů - osobní hygiena Osobní bezpečí, krizové situace - vhodná a nevhodná místa pro hru - bezpečné chování v silničním provozu - dopravní značky - předcházení rizikovým situacím v dopravě - šikana a jiné formy násilí Čísla tísňového volání Mimořádné události a rizika ohrožení s nimi spojená - postup v případě ohrožení - integrovaný záchranný systém

3. ročník Lidské tělo - stavba těla - základní funkce a projevy - životní potřeby člověka

Péče o zdraví - zdravý životní styl - denní režim - správná výživa, pitný režim - drobné úrazy a poranění, první pomoc při drobných poraněních 55

-

prevence nemocí a úrazů osobní hygiena

Návykové látky a zdraví - odmítání návykových látek - nebezpečí komunikace prostřednictvím elektronických médií

Osobní bezpečí, krizové situace - vhodná a nevhodná místa pro hru - bezpečné chování v silničním provozu - dopravní značky - předcházení rizikovým situacím v dopravě - šikana, týrání a jiné formy násilí Čísla tísňového volání - správný způsob volání Mimořádné události a rizika ohrožení s nimi spojená - postup v případě ohrožení - integrovaný záchranný systém

Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Bude naplňována prostřednictvím témat směřujících k sebepoznání, zdravému sebepojetí, seberegulaci a k udržení psychického zdraví – psychohygieně, komunikaci, mezilidským vztahům.

2.Výchova demokratického člověka Uplatňuje se v tématech prvouky, která jsou zaměřena na vztah k domovu a vlasti.

3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech V prvouce se využívají zkušenosti a poznatky žáků z běžného života i mimořádných událostí v rodině, v obci a nejbližším okolí.

4. Multikulturní výchova 56

Učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých.

5. Environmentální výchova Ve vzdělávací oblasti prvouky poskytuje průřezové téma ucelený elementární pohled na okolní přírodu i prostředí. Učí pozorovat, citlivě vnímat a hodnotit důsledky jednání lidí, přispívá k osvojování si základních dovedností a návyků aktivního odpovědného přístupu k prostředí v každodenním životě. V maximální míře využívá přímých kontaktů žáků s okolním prostředím a propojuje rozvíjení myšlení výrazným ovlivňováním emocionální stránky osobnosti jedince.

6. Mediální výchova Učí žáky využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času.

PŘÍRODOVĚDA Charakteristika a cíle předmětu Vyučovací předmět Přírodověda je realizován ve 4. a 5. ročníku v návaznosti na vyučovací předmět Prvouka v 1. -3. ročníku. Přírodověda jako syntetický předmět opírající se o vybrané poznatky z různých přírodovědných oborů je svým pojetím zaměřena na získávání takových vědomostí, dovedností a schopností, které žákům umožní aktivně poznávat přírodu, člověka a jím vytvořený svět. Výuka přírodovědy je směřována k: -

získávání základních vědomostí o Zemi, člověku a technice poznávání základních jevů a vztahů v přírodě poznávání velké rozmanitosti i proměnlivosti živé i neživé přírody naší vlasti

57

-

-

vedení k tomu, aby si žáci uvědomili, že Země a život na ní tvoří jeden nedílný celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje ve vzájemném souladu a rovnováze, kterou může člověk snadno narušit a velmi obtížně obnovovat poznávání souvislostí mezi organismy navzájem, mezi organismy a prostředím i mezi člověkem a ostatní biosférou rozvíjení schopností s pomocí učitele i samostatné poznávání, pozorování a zkoumání přírody a řešení přiměřeně náročných úkolů a problémů utváření si kladného vztahu k přírodě, ke svému zdraví a zdravému způsobu života i k ochraně životního prostředí poznávání zdraví jako stav bio-psycho-sociální rovnováhy života

-

poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich předcházení

-

poznávání a upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých, včetně chování při mimořádných událostech

-

osvojování si bezpečného chování a vzájemné pomoci v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví jedinců i celých skupin obyvatel

Výuka přírodovědy přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení:

Učí různým metodám poznávání přírodních objektů, procesů, vlastností a jevů. Pozoruje, experimentuje, porovnává. Poznává smysl a cíl učení.

Kompetence k řešení problémů: Učí přecházet od smyslového poznávání k poznávání založeném na pojmech, teoriích a modelech, chápat vzájemné souvislosti a zákonitosti. Rozvíjí schopnost objevovat a formulovat problém a hledat varianty řešení. Kompetence komunikativní: Učí formulovat a vyjadřovat své myšlenky, účinně se zapojuje do diskuse, sděluje výsledky pozorování. Získává informace z různých zdrojů (literatura, internet…).

Kompetence sociální: Kompetence občanské: Kompetence pracovní:

Učí účinné spolupráci se spolužáky i s učitelem, vzájemné pomoci a společnému hledání řešení problémů. Učí chápat základní ekologické souvislosti, respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí, na ochranu zdraví a rozvoj společnosti. Učí optimálně plánovat a provádět pozorování, pokus a vyhodnocovat získaná data. Seznamuje se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví.

58

ROZMANITOST PŘÍRODY Očekávané výstupy Žák -

-

-

objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika vzniku mimořádných událostí; v modelové situaci prokáže schopnost se účinně chránit založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu

Učivo: 4.ročník Nerosty a horniny, půda – některé hospodářsky významné horniny a nerosty, zvětrávání, vznik půdy a její význam Voda a vzduch – výskyt, vlastnosti a formy vody, oběh vody v přírodě, vlastnosti, složení, proudění vzduchu, význam pro život

Rostliny, houby, živočichové – znaky života, životní potřeby a projevy, průběh a způsob života, výživa, stavba těla u některých nejznámějších druhů, význam v přírodě a pro člověka Rovnováha v přírodě – význam, vzájemné vztahy mezi organismy, základní společenstva

59

Ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – odpovědnost lidí, ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů, živelné pohromy a ekologické katastrofy Rizika v přírodě – rizika spojená s ročními obdobími a sezónními činnostmi; mimořádné události způsobené přírodními vlivy a ochrana před nimi

5.ročník Nerosty a horniny, půda – některé hospodářsky významné horniny a nerosty, zvětrávání, vznik půdy a její význam Vesmír a Země – sluneční soustava, den a noc, roční období Rostliny, houby, živočichové – znaky života, životní potřeby a projevy, průběh a způsob života, výživa, stavba těla u některých nejznámějších druhů, význam v přírodě a pro člověka Životní podmínky – rozmanitost podmínek života na Zemi; význam ovzduší, vodstva, půd, rostlinstva a živočišstva na Zemi; podnebí a počasí Rovnováha v přírodě – význam, vzájemné vztahy mezi organismy, základní společenstva Ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – odpovědnost lidí, ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů, živelné pohromy a ekologické katastrofy Rizika v přírodě – rizika spojená s ročními obdobími a sezónními činnostmi; mimořádné události způsobené přírodními vlivy a ochrana před nimi

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Očekávané výstupy Žák -

využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob 60

-

-

uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události; vnímá dopravní situaci, správně ji vyhodnotí a vyvodí odpovídající závěry pro své chování jako chodec a cyklista předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou rozpozná život ohrožující zranění; ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc, uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku

Učivo 4.ročník Lidské tělo – stavba těla, základní funkce a projevy, životní potřeby člověka, pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou, základy lidské reprodukce, vývoj jedince Osobní bezpečí, krizové situace – vhodná a nevhodná místa pro hru, bezpečné chování v rizikovém prostředí, označování nebezpečných látek; bezpečné chování v silničním provozu, dopravní značky; předcházení rizikovým situacím v dopravě a v dopravních prostředcích (bezpečnostní prvky), šikana, týrání, sexuální a jiné zneužívání, brutalita a jiné formy násilí v médiích 5.ročník Lidské tělo – stavba těla, základní funkce a projevy, životní potřeby člověka, pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou, základy lidské reprodukce, vývoj jedince Partnerství, manželství, rodičovství, základy sexuální výchovy – rodina, vztahy v rodině, partnerské vztahy, osobní vztahy, etická stránka vztahů, etická stránka sexuality Péče o zdraví – zdravý životní styl, denní režim, správná výživa, výběr a způsoby uchovávání potravin, vhodná skladba stravy, pitný režim nemoci přenosné a nepřenosné, ochrana před infekcemi přenosnými krví (hepatitida, HIV/AIDS), drobné úrazy a poranění, prevence nemocí a úrazů, první pomoc při drobných poraněních, osobní, intimní a duševní hygiena Návykové látky a zdraví – návykové látky, hrací automaty a počítače, závislost, odmítání návykových látek, nebezpečí komunikace prostřednictvím elektronických médií Osobní bezpečí, krizové situace – vhodná a nevhodná místa pro hru, bezpečné chování v rizikovém prostředí, označování nebezpečných látek; bezpečné chování v silničním provozu, dopravní značky; předcházení rizikovým situacím v dopravě a v dopravních 61

prostředcích (bezpečnostní prvky), šikana, týrání, sexuální a jiné zneužívání, brutalita a jiné formy násilí v médiích Přivolání pomoci v případě ohrožení fyzického a duševního zdraví – služby odborné pomoci, čísla tísňového volání, správný způsob volání na tísňovou linku

Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák rozvíjí své schopnosti komunikovat v kolektivu, obhajovat své postoje a porozumět sobě samému a druhým. Cvičí smyslové vnímání, pozornost, soustředění a zapamatování. 2. Výchova demokratického občana Žák je veden k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností, je schopný asertivního jednání a kompromisu. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák objasňuje důsledky globálních vlivů na životní prostředí, ochranu tohoto prostředí především v dané lokalitě. 4. Multikulturní výchova Žák se učí komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňuje svá práva a respektuje práva druhých, chápe a toleruje odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých. 5. Environmentální výchova Žák si uvědomuje vztahy mezi člověkem a prostředím, základní přírodní zákonitosti, postavení člověka v přírodě. Přispívá k ochraně přírody a přírodních zdrojů. Učí se komunikovat o problémech životního prostředí. 6. Mediální výchova Žák se učí komunikovat a spolupracovat v realizačním týmu, skupině, obhajuje a prezentuje výsledky své práce, vnímá mluvený a psaný projev, jeho stavbu, uplatňuje výrazové prostředky.

62

VLASTIVĚDA Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Vlastivěda je součástí vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a je realizován ve 4. a 5. ročníku v návaznosti na Prvouku v 1. až 3. ročníku. Vlastivěda přináší žákům základní poznatky o významných přírodních, hospodářských, společenských, kulturních a historických okolnostech života lidí a o výsledcích jejich činnosti. Seznamuje žáky s důležitými událostmi a významnými osobnostmi regionálních a národních dějin. Integruje poznatky, dovednosti a zkušenosti z vyučování a osobního života žáků s dalšími informacemi z tisku, rozhlasu a televize a ze zájmových oblastí, tyto podněty přístupně vysvětluje, uvádí do souvislostí a v potřebné míře zobecňuje. Výuka vlastivědy je specificky směřována : -

-

k poznávání různých druhů lidské práce, chápání jejich souvislosti s přírodními podmínkami, rozpoznávání, jak se činnosti lidí odrážejí v tvářnosti krajiny, v charakteru staveb a v rozmanitých památkách; k poznávání místní krajiny a místní oblasti, vytváření počáteční ucelené představy o České republice i o jejích jednotlivých oblastech; k utváření počáteční ucelené představy o přírodě, kultuře, historii a o životě lidí i o výsledcích jejich činnosti na různě velkých územích naší vlasti; k utváření základní představy o způsobu života našich předků v různých historických obdobích i o způsobu života lidí v sousedství vlasti; k učení orientace v terénu, práce s mapami, používání získaných vědomostí v praktických situacích; k rozvíjení schopnosti pozorovat, analyzovat, srovnávat, výstižně pojmenovávat věci, jevy a děje, souvisle o nich vyprávět; k získávání odpovědného vztahu ke kulturnímu bohatství vlasti, k jejímu přírodnímu prostředí, kulturnímu dědictví a historickým památkám; k orientaci v problematice peněz a cen k odpovědnému spravování osobního rozpočtu, seznamuje žáka se světem financí

Výuka vlastivědy přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení:

Učí různým metodám poznávání přírodních objektů.Učí vyhledávat a třídit informace.Učí užívat termíny, znaky a symboly. Uvádí věci do souvislosti. Učí pozorovat a experimentovat. Učí poznávat smysl a cíl učení.

Kompetence k řešení problémů: Učí vnímat problémové situace a přemýšlet o nesrovnalostech, při řešení problému využívat vlastního úsudku. Učí poznatky zobecňovat a aplikovat v životě 63

Kompetence komunikativní:

Kompetence sociální:

Kompetence občanské:

Kompetence pracovní:

Učí logicky formulovat a vyjadřovat své myšlenky. Učí naslouchat promluvám druhých lidí a obhajovat svůj názor. Učí porozumět odborným textům a získávat informace z různých zdrojů (literatura, internet …). Učí účinné spolupráci se spolužáky i s učitelem, vzájemné pomoci a společnému hledání řešení problémů.

Učí respektovat přesvědčení druhých lidí, vážit si vnitřních hodnot. Učí chápat základní zákony a společenské normy. Učí chránit, oceňovat a respektovat naše tradice a chápat základní ekologické souvislosti.

Učí optimálně plánovat a provádět pozorování a vyhodnocovat získaná data. Seznamuje se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví.

MÍSTO, KDE ŽIJEME Očekávané výstupy Žák - určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu - určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě - rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map, vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí - vyhledává typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického - zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích - rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam

Učivo 4. ročník

64

Obec, místní krajina - její části - poloha v krajině - minulost a současnost obce - význačné budovy - dopravní síť Okolní krajina - místní oblast,region - zemský povrch a jeho tvary - vodstvo na pevnině - půda, rostlinstvo, živočichové - vliv krajiny na život lidí - působení lidí na krajinu - životní prostředí - orientační body a linie - světové strany Regiony ČR - Praha - kraje ČR - surovinové zdroje, výroba, služby a obchod Naše vlast - domov, krajina, národ - základy státního zřízení a politického systému ČR - státní správa a samospráva - státní symboly - ČR – povrch, vodstvo - sousedé ČR Mapy obecně zeměpisné a tematické - světové strany - barvy – grafika - vysvětlivky - mapa ČR - druhy map 5. ročník Okolní krajina - orientační body a linie - působení lidí na krajinu a životní prostředí - světové strany – orientace Regiony ČR 65

- Karlovarský kraj - surovinové zdroje, výroba, služby a obchod - kraje ČR Naše vlast - pohoří, řeky, nížiny, chráněná území - sousedé ČR - státní symboly - armáda ČR - instituce demokratického státu – prezident, parlament, vláda, zákony, soudy, policie Evropa a svět - kontinenty - oceány - Evropa – povrch, vodstvo - evropské státy - EU - symboly - cestování Mapy obecně zeměpisné a tematické - polokoule - mapa Světa - mapa Evropy – zeměpisná, politická

LIDÉ KOLEM NÁS Očekávané výstupy Žák - vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě) - rozlišuje základní rozdíly mezi lidmi, obhájí a odůvodní své názory, připustí svůj omyl a dohodne se na společném postupu řešení - rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy - orientuje se v základních formách vlastnictví, používá peníze v běžných situacích, odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze, na příkladu ukáže nemožnost realizace všech chtěných výdajů, vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy - poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce

Učivo 4. ročník 66

Soužití lidí - mezilidské vztahy - komunikace - pravidla soužití : třídní, školní, společenská - obchod, firmy, zájmová sdružení a spolky Chování lidí - vlastnosti lidí - pravidla slušného chování - ohleduplnost - etické zásady Právo a spravedlnost - základní lidská práva - práva dítěte - práva a povinnosti žáků školy - protiprávní chování - dodržování pravidel silničního provozu Vlastnictví - soukromé, veřejné, osobní, společné - hmotný a nehmotný majetek - rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti Kultura - podoby a projevy kultury - kulturní instituce Základní globální problémy - významné sociální problémy - problémy konzumní společnosti

5. ročník Soužití lidí - pravidla soužití: třídní, školní, společenská - pomoc nemocným a sociálně slabším - principy demokracie Chování lidí - pravidla slušného chování - zvládání vlastní emocionality - rizikové situace - rizikové chování 67

- přecházení konfliktům Právo a spravedlnost - protiprávní chování - korupce - právní ochrana občanů a majetku včetně nároku na reklamaci - práce městské a státní policie Vlastnictví - hotovostní a bezhotovostní forma peněz - způsoby placení - banka jako správce peněz - úspory, půjčky Kultura - kulturní instituce - doprava a cestování - vzájemně propojený svět - masová kultura

Základní globální problémy - nesnášenlivost mezi lidmi - globální problémy přírodního prostředí

LIDÉ A ČAS Očekávané výstupy Žák - pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy - využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti, zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek - rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik - srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik - objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů

Učivo 4. ročník 68

Orientace v čase a časový řád - určování času - čas jako fyzikální veličina - kalendář - denní režim - roční období Současnost a minulost v našem životě - proměny způsobu života, bydlení - předměty denní potřeby - průběh lidského života - významné události našich dějin - významné dny a státní svátky Regionální památky - péče o památky - lidé a obory zkoumající minulost Báje, mýty, pověsti - minulost v našem životě - minulost obce, domova, kraje - svědectví našich předků

5. ročník Orientace v čase a časový řád - čas jako fyzikální veličina - letopočet - generace - rok, století, tisíciletí - dějiny jako časový sled událostí Současnost a minulost v našem životě - proměny způsobu života, bydlení - předměty denní potřeby - průběh lidského života - významné události našich dějin - významné svátky - významné dny - státní svátky v EU Regionální památky - péče o památky - UNESCO 69

- kulturní instituce - média - multikulturní společnost Báje, mýty, pověsti - minulost kraje - minulost naší vlasti - nejvýznamnější osobnosti a události v našich dějinách - regionální zajímavosti Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák si zdokonaluje smyslové vnímání, pozornost a soustředění, seberegulaci a sebeorganizaci; rozvíjí své schopnosti komunikovat; učí se odpovědnosti, spolehlivosti, spravedlnosti 2. Výchova demokratického občana Žák si utváří a rozvíjí demokratické vědomosti, dovednosti a postoje v životě demokratické společnosti; zapojuje se do žákovské samosprávy; seznamuje se s základními právy a povinnostmi občana demokratické společnosti; poznává a seznamuje se se samosprávou obce, stát, společenské organizace a hnutí 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák si rozvíjí základní vědomosti o Evropě a světě; seznamuje se s odlišnostmi mezi národy; prohlubuje své vědomosti o globálních a lokálních problémech; objevuje státní a evropské symboly a seznamuje se s životem Evropanů 4. Multikulturní výchova Žák získává základní znalosti o etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti; učí se přijmout druhého jedince; rozvíjí dovednost poznávat a tolerovat odlišnost skupin; učí se vnímat sebe sama jako občana 5. Environmentální výchova Žák se učí komunikovat o problémech životního prostředí; ukazuje příklady jednání z hlediska životního prostředí; seznamuje se s lidskými aktivitami souvisejícími s problémy životního prostředí a zapojuje se do nich 6. Mediální výchova Žák se učí komunikovat a spolupracovat v realizačním týmu, skupině, vnímá mluvený a psaný projev, jeho stavbu, nejrůznější typy obsahů, obhajuje a prezentuje výsledky své práce. 70

HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Hudební výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura a realizuje se v 1. až 9. ročníku. Dává žákům příležitost , aby projevovali svou potřebu setkávat se s hudbou. Tuto potřebu předmět podněcuje, rozvíjí v hudebně výchovných činnostech. Obohacuje jejich estetické vnímání. Výuka hudební výchovy je směřována k rozvíjení v oblasti hudebního sluchu , zpěvního hlasu, smyslu pro rytmus , melodického a harmonického cítění , hudební paměti , představivosti a fantazii. Rozvíjí schopnosti a dovednosti aktivitami vokálními, instrumentálními, poslechovými a hudebně pohybovými. 71

Vede k porozumění jednotlivých uměleckých epoch a k orientaci v hudební kultuře českých i jiných národů. Výuka hudební výchovy přisívá k utváření a rozvíjení těchto klíčových kompetencí: Kompetence k učení:

Nabízí žákům řadu aktivačních metod , které jim přiblíží dějiny hudební kultury.

Kompetence k řešení problémů :

Využívá získané vědomosti a dovednosti např. při hudebních soutěžích.

Kompetence komunikativní :

Učí získávat informace z různých zdrojů (literatura,internet…). Rozumí

různým typům textů a záznamů, běžně užívaných gest, zvuků, přemýšlí o nich a tvořivě je využívá ke svému rozvoji.

Kompetence sociální : Kompetence občanské : Kompetence pracovní :

Učí účinné spolupráci se spolužáky i s učitelem, vzájemné pomoci, ovlivňuje kvalitu společné práce. Respektuje, chrání a oceňuje naše kulturní tradice, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům. Využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech.

Očekávané výstupy - 1.období Žák -

zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně jednohlase rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci jednodušších hudebních forem využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie rozlišuje jednotlivé kvality tón ,rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální

Očekávané výstupy – 2.období Žák -

-

zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností /zpěvem,hrou,tance, 72

-

-

doprovodnou hrou /jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché popřípadě složitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické , tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny ztvárňuje hudbu pohybem s využití tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace

Učivo 1.ročník Vokální činnosti - správné dýchání,zřetelná výslovnost - rytmizace jednoduchých slovních spojení říkadel - poznávání vysokých , hlubokých, dlouhých, krátkých tónů - získává správné pěvecké návyky ,osvojuje si dětské popěvky - pozná píseň podle rytmického úryvku - učí se nové písně Instrumentální činnosti - reprodukce motivů pomocí hudebních nástrojů - doprovází píseň - hudební hry - učí se nové písně Hudebně pohybové činnosti - správné držení těla, jednoduché taneční hry, hry se zpěvem - pohybový doprovod,chůze, pochod - vyjádření hudby – pantomima Poslechové činnosti - rozpozná v hudbě některé hudební nástroje - rozliší zvuk, tón, mluvený hlas - rozpoznává tempové a dynamické změny v hudbě 2.ročník Vokální činnosti - hospodárné dýchání,zřetelná výslovnost, dodržování rytmu - lidová a umělá píseň - rytmizace jednoduchých textů 73

-

melodizace říkadel učí se nové písně

Instrumentální činnosti - doprovází písně na jednoduché hudební nástroje - hudební hry – ozvěna,otázka – odpověď - hudební improvizace - hudební hry Hudebně pohybové činnosti - procvičování již osvojené pohybové činnosti - osvojení poskoku - pohybové vyjádření hudby a reakce na změny v hudbě Poslechové činnosti - poznávání dalších hudebních nástrojů - poslechové skladby dle výběru vyučujícího - rozlišování zvuku kolem nás - určí charakter písně 3.ročník Vokální činnosti - pokračování v osvojených činnostech,melodizace říkadel,nové písně - populární píseň pro děti - pěvecký projev, nasazení a tvorba tónů, - hlasová hygiena ,rozšiřování hlasového rozsahu

Instrumentální činnosti - zdokonalování doprovodu na rytmické nástroje - rytmizace ,melodizace ,tvorba předeher Hudebně pohybové činnosti - taktování,pohybový doprovod- dvoudobý - vyjádření hudební nálady,reakce na znějící hudbu - hudebně pohybové a taneční hry Poslechové činnosti - sluchová analýza skladby - rozpoznávání hudebních nástrojů - odlišení hudby vokální od instrumentální - hudební styly a žánry 4.ročník

74

Vokální činnosti - pokračování v osvojených činnostech - hudební rytmus – písně ve 2/4, 3/4 , 4/4 taktu - dvojhlas a vícehlas - intonace ,vokální improvizace,hudební hry - zápis rytmu písně , učí se nové písně Instrumentální činnosti - zdokonalování doprovodu na rytmické nástroje,hra na tělo - reprodukce motivů - grafický záznam melodie - vytváření předehry, mezihry a dohry Hudebně pohybové činnosti - vyjádření hudební nálady,pohybový doprovod,reakce na změny - taktování- třídobý a čtyřdobý - jednoduché lidové tance Poslechové činnosti - kratší skladby skladatelů - kvalita tónů – délka, síla, barva, výška - vztahy mezi tóny – souzvuk, akord - hudební výrazové prostředky a hudební prvky

5.ročník Vokální činnosti - záznam vokální hudby – zachycení melodie, notový zápis - rozšiřování hlasového rozsahu - učí se nové písně Instrumentální činnosti - rozpoznávání dalších hudebních nástrojů , hra na hudební nástroje - rytmizace , melodizace, stylizace,hudební improvizace - záznam melodie Hudebně pohybové činnosti - improvizace pohybem - taktování,pohybový doprovod - vyjádření hudby,reakce na změny - orientace v prostoru – pohybová paměť,reprodukce pohybů Poslechové činnosti - hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální - hudební styly a žánry – taneční, pochodová, ukolébavka aj. 75

- hudební formy – malá a velká písňová forma, rondo , variace - interpretace hudby – slovní vyjádření Průřezová témata 1.Osobnostní a sociální výchova Žák správně posoudí zaměření na rozvoj smyslového vnímání, utváření estetična. 2.Výchova demokratického občana Žák je veden k respektování kulturních odlišností jednotlivců. 3.Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák si utváří pozitivní postoje ke kulturním hodnotám jiných národů. 4.Multikulturní výchova Žák je veden k poznání vlastního kulturního zakotvení. 5.Environmentální výchova Žák rozvíjí vnímavý a citlivý přístup ke kulturnímu dědictví. 6.Mediální výchova Žák využívá k získávání informací média, rozvíjí komunikační schopnosti.

76

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Výtvarná výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura a realizuje se v 1. až 9. ročníku. Umožňuje žákům poznávat okolní svět i svůj vnitřní svět prostřednictvím výtvarných činností a postupně se formujícího výtvarného myšlení. Všemi složkami svého působení výtvarná výchova usiluje zejména o : - získávání praktických i teoretických poznatků o malbě, kresbě, grafických technikách, užitém umění, o práce s různými materiály, o modelování a prostorové vytváření - praktické i teoretické seznámení s různými výtvarnými technikami a prostředky - rozvíjení a prohlubování vztahu k výtvarnému umění a celé oblasti výtvarné kultury - získávání představ o historickém vývoji výtvarného umění, včetně umění užitého, lidového a architektury - nalézání a vnímání krásy a estetické hodnoty v přírodě a ve světě vytvořeném lidmi, uvědomování si jejich významu pro plnohodnotný život člověka - získávání schopnosti poznatků a dovedností využít ve svém životě.

-

Obsahovými doménami výtvarné výchovy jsou: Rozvíjení smyslové citlivosti Uplatňování subjektivity Ověřování komunikačních účinků

Obsahem Rozvíjení smyslové citlivosti jsou činnosti, které umožňují žákovi rozvíjet schopnost rozeznávat podíl jednotlivých smyslů na vnímání reality a uvědomovat si vliv této zkušenosti na výběr a uplatnění vhodných prostředků pro její vyjádření. Obsahem Uplatňování subjektivity jsou činnosti, které vedou žáka k uvědomování si a uplatňování vlastních zkušeností při tvorbě, vnímání a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření. Obsahem Ověřování komunikačních účinků jsou činnosti, které umožňují žákovi utváření obsahu vizuálně obrazných vyjádření v procesu komunikace a hledání nových i neobvyklých možností pro uplatnění výsledků vlastní tvorby, děl výtvarného umění i děl dalších obrazových médií.

Výuka výtvarné výchovy přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí:

Kompetence 77

k učení:

Kompetence k řešení problémů:

Kompetence komunikativní:

Kompetence sociální: Kompetence občanské:

Kompetence pracovní:

Učí poznávat okolní svět a svůj vnitřní svět prostřednictvím výtvarných činností, formuje výtvarné myšlení. Učí získávat praktické i teoretické poznatky ve výtvarné výchově. Učí nacházet shodné, podobné a odlišné znaky v různých kulturách. Učí sledovat vlastní pokrok, kriticky myslet a obhájit svá rozhodnutí zhodnotit své výsledky.

Formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory, tvořivě využívá informačních a komunikačních prostředků, obhajuje svůj názor. Učí získávat informace z různých zdrojů (literatura, internet, výstavy,….).

Učí účinné spolupráci se spolužáky i s učitelem, vzájemné pomoci.Čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají. Vede k respektování našich tradic a k ochraně kulturního i historického dědictví, k pozitivnímu postoji k uměleckým dílům, ke smyslu pro kulturu a tvořivost, k aktivnímu zapojení do kulturního dění. Učí používat bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržovat vymezená pravidla, zásady bezpečnosti a ochrany zdra

Očekávané výstupy – 1. období Žák - rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření(linie, tvary, objemy, barvy, objekty), porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ - v tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti, uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace - vyjadřuje rozdíly při vnímání událostí různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky - interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření, odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností - na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil

78

Očekávané výstupy – 2. období Žák - při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření, porovnává je na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy a jiné) - užívá a kombinuješ prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku, v plošném vyjádření linie a barevné plochy, v objemovém vyjádření modelování a skulpturální postup, v prostorovém vyjádření uspořádání prvků ve vztahu k vlastnímu tělu i jako nezávislý model - při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení vlastních životních zkušeností i na tvorbu vyjádření, která mají komunikační účinky pro jeho nejbližší sociální vztahy - nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly, uplatňuje je v plošném, objemovém i prostorové tvorbě - osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření, pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění) - porovnává různé interpretce vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace - nalézá a do komunikace v sociálních vztazích zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil

Učivo 1. ročník -

barevný svět kolem nás, barvy, které známe barvy, které patří k sobě, stejné a podobné barvy a odstíny malujeme jednou, dvěma, všemi barvami setkávání a mísení příbuzných a odlišných barev linie, plochy, tvary kolem nás, objemy zážitky z každodenního života s využitím všech prostředků vizuálního vyjadřování (cesta do školy, výlet …) - malba štětcem, houbou, prsty …, kresba dřívkem, tužkou, rozličnými materiály a nástroji zanechávající různou stopu - veselé a smutné tvary, barvy a linie, veselé a smutné tváře a postavy, veselý a smutný den… 2. ročník - rytmické řazení různých prvků 79

-

rozvíjíme svůj smysl pro krásu a vkus v umění, kultuře bydlení a odívání co je nejtmavší, nejsvětlejší, nejbarevnější kolem nás, ve škole, doma, v přírodě najdi, ukaž, namaluj, nakresli vytvoř čáru, čtverec, trojúhelník, kouli… uspořádání objektů do celku uspořádání na základě jejich výraznosti, velikosti a vzájemného postavení ve statickém a dynamickém vyjádření vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru akční tvar malby a kresby příběhy známých postaviček, kolektivní instalace nebo koláž moje oblíbené pohádkové knížky, večerníčky, animované filmy

3. ročník - malujeme, kreslíme, modelujeme, tvoříme objekty a instalace a tím vyprávíme o světě kolem nás a o sobě v něm - sbírky a instalace z drobných předmětů, přírodnin a materiálů, tvůrčí zpracování a reflexe těchto předmětů - najdi, ukaž, namaluj, nakresli (vytvoř) čáru, čtverec, trojúhelník, kouli … - namaluj, nakresli, vymodeluj – vizuální vyjádření vjemu ostatních smyslů - moje nejmilejší místo, kam si přivedu kamarády - veselá, klidná a smutná místa okolo nás - vyjádření nálad - denní a roční doby, proměny počasí a nálad vyjádřené všemi dostupnými prostředky - vyprávíme obrazem – všední i nevšední situace, příhody a události

4. ročník - malba na rozličná témata s využitím nejširší škály barev a odstínů, nástrojů a formátů - individuální i skupinová práce - naše obec: společná trojrozměrná práce, volná parafráze prostorových a objemových vjemů a představ ve vazbě na známé prostředí - uspořádání objektů do celků – uspořádání na základě jejich výraznosti, velikosti a vzájemného postavení ve statickém a dynamickém vyjádření - místo kde žiji, můj dům, pokoj - návštěva galerie, výstav, ateliérů, architektonických děl a jejich tvůrčí reflexe - vyjádření osobních zážitků a zkušeností běžných i neobvyklých: doma, ve škole, ve městě, v přírodě… - já a moji blízcí: práce na téma vztahů mezi lidmi - tady vládnu já: výrazová proměna okolí - galerie ve třídě – co se mi líbí: hodnocení a úsudky o dílech vlastních i cizích

5. ročník 80

-

jak vidíme svět kolem nás: osobité vyjadřování na zadaná témata malba, kresba všemi dostupnými materiály a nástroji jednoduché grafické techniky, plastické a skulptivní techniky tvorba a instalace objektů práce individuální, ve dvojici, ve skupině namaluj svoji písničku různé způsoby záznamu pohybu – skupinová práce experimenty s vyjadřováním ostatních vjemů: zvuk, tvar, povrch, chuť, pohyb, vzájemné vztahy a změny polohy v prostoru záznamy a obrazy stavů a proměn svého okolí v přírodním a člověkem vytvořeném prostředí vyprávíme obrazem: ilustrace, cyklus, komiksový příběh, obrázkové písmo jaká díla nás obklopují: rozhovory o konkrétních obrazech, sochách, stavbách z vlastního okolí můj oblíbený ilustrátor, hrdina, autor – Proč se mi líbí? kolektivní práce s ilustracemi, hračkami, postavami: koláž, obraz, socha: vlastní tvůrčí vyjádření prožitku z díla

Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák rozvíjí smyslové vnímání, kreativitu, vnímání a utváření mimouměleckého estetična-estetika chování a mezilidských vztahů a chápání umění jako prostředku komunikace a osvojování si světa; cvičí sebekontrolu, sebeovládání, reguluje vlastní jednání i prožívání, vůli, organizaci vlastního času, plánování 2. Výchova demokratického občana Žák si uvědomuje nutnost dodržovat pravidla chování, rozvíjí schopnost aktivního naslouchání a diskuse 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák si uvědomuje kulturní odlišnosti mezi národy, nachází společné znaky a odlišnosti, seznamuje se s díly významných Evropanů, seznamuje se s životem dětí v jiných zemích, seznamuje ostatní se svými zážitky a zkušenostmi z Evropy a světa. Poznává státní a evropské symboly 4. Multikulturní výchova Žák se seznamuje s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami, spolupracuje 81

s jinými lidmi bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou, zájmovou příslušnost – vztahy mezi kulturami

5. Environmentální výchova Žák se zamýšlí nad vztahy člověka a prostředí, vnímá estetickou kvalitu prostředí Téma: Ekosystémy – les, pole, moře, tropický deštný les, vesnice, rybník Lidské aktivity a problémy životního prostředí - doprava a její druhy, vliv průmyslu, odpady a příroda, ochrana přírody a kulturních památek Vztah člověka k prostředí - příroda a kultura obce, náš životní styl 6. Mediální výchova Žák vnímá znakový kód řeči, jež užívají média a její kombinaci s obrazem a zvukem; učí se vnímat a hodnotit umělecké i běžné mediální produkce; učí se využívat média jako zdroj informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času. Téma : Fungování a vliv médií ve společnosti – vliv médií na kulturu (role filmu,televize)

TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Tělesná výchova je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a je realizována v 1. – 9. ročníku. Na I.stupni je úzce spjat s prvoukou. K nejdůležitějším cílům patří vedení žáků k pohybu pro zdraví a vývoj organismu žáka. Má velký preventivní význam zdravotně zaměřenými činnostmi. Žáci se učí základní pojmy spojené s osvojovanými činnostmi, prostory a vybavením, základní zásady bezpečného pohybu a chování při TV a sportu i mimo školu. Důležitá je také první pomoc při poranění a přivolání pomoci. Výuka TV je směřována na : - vytváření vhodného pohybu pro zdraví, aktivní cvičení 2 hodiny denně - získávání základních pravidel chování při TV a sportu - vytváření správných reakcí na základní pokyny a signály, gesta učitele - získávání dovedností samostatně se převléci do cvičebního úboru a umýt se, umět ošetřit drobná poranění a přivolat první pomoc

82

Výuka TV přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení :

Třídí informace spojené s osvojovanými činnostmi, cvičebními prostory a vybavením. Pozná smluvené signály, povely, znamení a gesta. Pozná smysl a cíl první pomoci při poraněních, přivolání pomoci, škodlivého vlivu kouření, pití alkoholu a používání drog na zdraví a pohybovou výkonnost. Vyhledává a třídí informace o TV a sportu.

Kompetence k řešení problémů: Vnímá nejrůznější problémové situace při pohybových aktivitách ve škole i mimo ni, pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách. Vyhledá vhodné řešení problému a využívá získané vědomosti a dovednosti z TV a řeší problémy podle zásad fair play. Kompetence komunikativní: Naslouchá druhým a porozumí jim, vhodně reaguje. Rozumí základním pojmům spojených s pohybovými činnostmi. Kompetence sociální: Spolupracuje ve skupině při hře, podílí se na vytváření pravidel práce v týmu. Podílí se utváření příjemné atmosféry v týmu na základě ohleduplnosti a úcty při hře. Přispívá k diskusi ve skupině a tím ke spolupráci. Podporuje sebedůvěru a samostatný rozvoj. Kompetence občanské :

Kompetence pracovní :

Chápe základní principy fair play a rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne podle svých možností pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích.

Používá bezpečně a účinně vybavení v hod. TV, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti. Přistupuje k výsledkům TV i z hlediska ochrany zdraví svého i druhých. Využívá své zkušenosti pro svůj další rozvoj a přípravu na budoucnost.

Očekávané výstupy – 1. období Žák -

spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti

83

-

zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci

Učivo 1.ročník Činnosti ovlivňující zdraví -

význam pohybu pro zdraví – pohybový režim žáků, délka a intenzita pohybu

-

příprava organismu – příprava před pohybovou činností, uklidnění po zátěži, napínací a protahovací cvičení

-

zdravotně zaměřené činnosti – správné držení těla, správné zvedání zátěže; průpravná, kompenzační, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení a jejich praktické využití

-

rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu

-

hygiena při TV – hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obutí pro pohybové aktivity

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností -

pohybové hry – s různým zaměřením; netradiční pohybové hry a aktivity; využití hraček a netradičního náčiní při cvičení; pohybová tvořivost

-

základy gymnastiky – průpravná cvičení, akrobacie, cvičení s náčiním a na nářadí odpovídající velikosti a hmotnosti rytmické a kondiční formy cvičení pro děti – kondiční cvičení s hudbou nebo rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu, vyjádření melodie a rytmu pohybem, jednoduché tance

-

-

základy atletiky – rychlý běh, motivovaný vytrvalý běh, skok do dálky nebo do výšky, hod míčkem

84

-

základy sportovních her – manipulace s míčem, pálkou či jiným herním náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti, herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře, průpravné hry, utkání podle zjednodušených pravidel mini sportů

-

turistika a pobyt v přírodě – přesun do terénu a chování v dopravních prostředcích při přesunu, chůze v terénu, táboření, ochrana přírody

Činnosti podporující pohybové učení -

komunikace v TV – základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely, signály

-

organizace při TV – základní organizace prostoru a činností ve známém (běžném) prostředí

-

pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností – her, závodů, soutěží

2.ročník Činnosti ovlivňující zdraví -

význam pohybu pro zdraví – pohybový režim žáků, délka a intenzita pohybu

-

příprava organismu – příprava před pohybovou činností, uklidnění po zátěži, napínací a protahovací cvičení

-

zdravotně zaměřené činnosti – správné držení těla, správné zvedání zátěže; průpravná, kompenzační, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení a jejich praktické využití

-

rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu

-

hygiena při TV – hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obutí pro pohybové aktivity

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností -

pohybové hry – s různým zaměřením; netradiční pohybové hry a aktivity; využití hraček a netradičního náčiní při cvičení; pohybová tvořivost

85

-

základy gymnastiky – průpravná cvičení, akrobacie, cvičení s náčiním a na nářadí odpovídající velikosti a hmotnosti

-

rytmické a kondiční formy cvičení pro děti – kondiční cvičení s hudbou nebo rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu, vyjádření melodie a rytmu pohybem, jednoduché tance

-

základy atletiky – rychlý běh, motivovaný vytrvalý běh, skok do dálky nebo do výšky, hod míčkem

-

základy sportovních her – manipulace s míčem, pálkou či jiným herním náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti, herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře, průpravné hry, utkání podle zjednodušených pravidel mini sportů

-

turistika a pobyt v přírodě – přesun do terénu a chování v dopravních prostředcích při přesunu, chůze v terénu, táboření, ochrana přírody

-

další pohybové činnosti (podle podmínek školy a zájmu žáků)

Činnosti podporující pohybové učení -

komunikace v TV – základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely, signály

-

organizace při TV – základní organizace prostoru a činností ve známém (běžném) prostředí

-

pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností – her, závodů, soutěží

3.ročník Činnosti ovlivňující zdraví -

význam pohybu pro zdraví – pohybový režim žáků, délka a intenzita pohybu

-

příprava organismu – příprava před pohybovou činností, uklidnění po zátěži, napínací a protahovací cvičení

-

zdravotně zaměřené činnosti – správné držení těla, správné zvedání zátěže; průpravná, kompenzační, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení a jejich praktické využití

86

-

rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu

-

hygiena při TV – hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obutí pro pohybové aktivity

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností -

pohybové hry – s různým zaměřením; netradiční pohybové hry a aktivity; využití hraček a netradičního náčiní při cvičení; pohybová tvořivost

-

základy gymnastiky – průpravná cvičení, akrobacie, cvičení s náčiním a na nářadí odpovídající velikosti a hmotnosti

-

rytmické a kondiční formy cvičení pro děti – kondiční cvičení s hudbou nebo rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu, vyjádření melodie a rytmu pohybem, jednoduché tance

-

základy atletiky – rychlý běh, motivovaný vytrvalý běh, skok do dálky nebo do výšky, hod míčkem

-

základy sportovních her – manipulace s míčem, pálkou či jiným herním náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti, herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře, průpravné hry, utkání podle zjednodušených pravidel mini sportů

-

turistika a pobyt v přírodě – přesun do terénu a chování v dopravních prostředcích při přesunu, chůze v terénu, táboření, ochrana přírody

-

plavání – (základní plavecká výuka) hygiena plavání, adaptace na vodní prostředí, základní plavecké dovednosti, jeden plavecký způsob (plavecká technika), prvky sebezáchrany a dopomoci tonoucímu

-

další pohybové činnosti (podle podmínek školy a zájmu žáků)

Činnosti podporující pohybové učení -

komunikace v TV – základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely, signály

-

organizace při TV – základní organizace prostoru a činností ve známém (běžném) prostředí

-

pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností – her, závodů, soutěží

87

Očekávané výstupy – 2. období Žák -

-

podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; projevuje přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení úrovně své zdatnosti zařazuje do pohybového režimu korektivní cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěží nebo vlastním svalovým oslabením zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti; vytváří varianty osvojených pohybových her uplatňuje pravidla hygieny a bezpečného chování v běžném sportovním prostředí; adekvátně reaguje v situaci úrazu spolužáka jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spolužáka a reaguje na pokyny k vlastnímu provedení pohybové činnosti jedná v duchu fair play: dodržuje pravidla her a soutěží, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje; respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví užívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví; cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu cvičení zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěže na úrovni třídy změří základní pohybové výkony a porovná je s předchozími výsledky orientuje se v informačních zdrojích o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště; samostatně získá potřebné informace

Učivo 4.ročník Činnosti ovlivňující zdraví -

význam pohybu pro zdraví – pohybový režim žáků, délka a intenzita pohybu

-

příprava organismu – příprava před pohybovou činností, uklidnění po zátěži, napínací a protahovací cvičení

-

zdravotně zaměřené činnosti – správné držení těla, správné zvedání zátěže; průpravná, kompenzační, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení a jejich praktické využití

-

rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu

-

hygiena při TV – hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obutí pro pohybové aktivity

88

-

bezpečnost při pohybových činnostech – organizace a bezpečnost cvičebního prostoru, bezpečnost v šatnách a umyvárnách, bezpečná příprava a ukládání nářadí, náčiní a pomůcek, první pomoc v podmínkách TV

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností -

pohybové hry – s různým zaměřením; netradiční pohybové hry a aktivity; využití hraček a netradičního náčiní při cvičení; pohybová tvořivost

-

základy gymnastiky – průpravná cvičení, akrobacie, cvičení s náčiním a na nářadí odpovídající velikosti a hmotnosti

-

rytmické a kondiční formy cvičení pro děti – kondiční cvičení s hudbou nebo rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu, vyjádření melodie a rytmu pohybem, jednoduché tance

-

základy atletiky – rychlý běh, motivovaný vytrvalý běh, skok do dálky nebo do výšky, hod míčkem

-

základy sportovních her – manipulace s míčem, pálkou či jiným herním náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti, herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře, průpravné hry, utkání podle zjednodušených pravidel mini sportů

-

turistika a pobyt v přírodě – přesun do terénu a chování v dopravních prostředcích při přesunu, chůze v terénu, táboření, ochrana přírody

-

plavání – (základní plavecká výuka) hygiena plavání, adaptace na vodní prostředí, základní plavecké dovednosti, jeden plavecký způsob (plavecká technika), prvky sebezáchrany a dopomoci tonoucímu

-

další pohybové činnosti (podle podmínek školy a zájmu žáků)

Činnosti podporující pohybové učení -

komunikace v TV – základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely, signály

-

organizace při TV – základní organizace prostoru a činností ve známém (běžném) prostředí

-

zásady jednání a chování – fair play, olympijské ideály a symboly

-

pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností – her, závodů, soutěží 89

-

měření a posuzování pohybových dovedností – měření výkonů, základní pohybové testy

5.ročník Činnosti ovlivňující zdraví -

význam pohybu pro zdraví – pohybový režim žáků, délka a intenzita pohybu

-

příprava organismu – příprava před pohybovou činností, uklidnění po zátěži, napínací a protahovací cvičení zdravotně zaměřené činnosti – správné držení těla, správné zvedání zátěže; průpravná, kompenzační, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení a jejich praktické využití

-

rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu

-

hygiena při TV – hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obutí pro pohybové aktivity

-

bezpečnost při pohybových činnostech – organizace a bezpečnost cvičebního prostoru, bezpečnost v šatnách a umyvárnách, bezpečná příprava a ukládání nářadí, náčiní a pomůcek, první pomoc v podmínkách TV

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností -

pohybové hry – s různým zaměřením; netradiční pohybové hry a aktivity; využití hraček a netradičního náčiní při cvičení; pohybová tvořivost

-

základy gymnastiky – průpravná cvičení, akrobacie, cvičení s náčiním a na nářadí odpovídající velikosti a hmotnosti

-

rytmické a kondiční formy cvičení pro děti – kondiční cvičení s hudbou nebo rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu, vyjádření melodie a rytmu pohybem, jednoduché tance

-

základy atletiky – rychlý běh, motivovaný vytrvalý běh, skok do dálky nebo do výšky, hod míčkem

-

průpravné úpoly – přetahy a přetlaky

90

-

základy sportovních her – manipulace s míčem, pálkou či jiným herním náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti, herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře, průpravné hry, utkání podle zjednodušených pravidel mini sportů

-

turistika a pobyt v přírodě – přesun do terénu a chování v dopravních prostředcích při přesunu, chůze v terénu, táboření, ochrana přírody

-

další pohybové činnosti (podle podmínek školy a zájmu žáků)

Činnosti podporující pohybové učení -

komunikace v TV – základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely, signály

-

organizace při TV – základní organizace prostoru a činností ve známém (běžném) prostředí

-

pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností – her, závodů, soutěží

-

zásady jednání a chování – fair play, olympijské ideály a symboly

-

měření a posuzování pohybových dovedností – měření výkonů, základní pohybové testy

-

zdroje informací o pohybových činnostech

ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Očekávané výstupy-1. období Žák -

uplatňuje správné způsoby držení těla v různých polohách a pracovních činnostech; zaujímá správné základní cvičební polohy zvládá jednoduchá speciální cvičení související s vlastním oslabením

Učivo 1.ročník Činnosti a informace podporující korekce zdravotního oslabení

91

-

zdravotní oslabení – konkrétní zdravotní oslabení žáka, prevence, pohybový režim, vhodné oblečení a obutí pro ZdrTV, zásady správného držení těla, dechová cvičení, vnímání pocitů při cvičení, nevhodná cvičení a činnosti (kontraindikace zdravotních oslabení)

Speciální cvičení -

základy speciálních cvičení – základní cvičební polohy, základní technika cvičení, soubor speciálních cvičení pro samostatné cvičení

Všeobecné rozvíjející pohybové činnosti -

pohybové činnosti v návaznosti na obsah TV – s přihlédnutím ke konkrétnímu druhu a stupni oslabení 2.ročník Činnosti a informace podporující korekce zdravotního oslabení -

zdravotní oslabení – konkrétní zdravotní oslabení žáka, prevence, pohybový režim, vhodné oblečení a obutí pro ZdrTV, zásady správného držení těla, dechová cvičení, vnímání pocitů při cvičení, nevhodná cvičení a činnosti (kontraindikace zdravotních oslabení) Speciální cvičení -

základy speciálních cvičení – základní cvičební polohy, základní technika cvičení, soubor speciálních cvičení pro samostatné cvičení

Všeobecné rozvíjející pohybové činnosti -

pohybové činnosti v návaznosti na obsah TV – s přihlédnutím ke konkrétnímu druhu a stupni oslabení

3.ročník Činnosti a informace podporující korekce zdravotního oslabení -

zdravotní oslabení – konkrétní zdravotní oslabení žáka, prevence, pohybový režim, vhodné oblečení a obutí pro ZdrTV, zásady správného držení těla, dechová cvičení, vnímání pocitů při cvičení, nevhodná cvičení a činnosti (kontraindikace zdravotních oslabení)

Speciální cvičení

92

-

základy speciálních cvičení – základní cvičební polohy, základní technika cvičení, soubor speciálních cvičení pro samostatné cvičení

Všeobecné rozvíjející pohybové činnosti -

pohybové činnosti v návaznosti na obsah TV – s přihlédnutím ke konkrétnímu druhu a stupni oslabení

Očekávané výstupy – 2. období Žák -

zařazuje pravidelně do svého pohybového režimu speciální vyrovnávací cvičení související s vlastním oslabením v optimálním počtu opakování zvládá základní techniku speciálních cvičení; koriguje techniku cvičení podle obrazu v zrcadle, podle pokynů učitele upozorní samostatně na činnosti (prostředí), které jsou v rozporu s jeho oslabením

Učivo 4.ročník Činnosti a informace podporující korekce zdravotního oslabení - zdravotní oslabení – konkrétní zdravotní oslabení žáka, prevence, pohybový režim, vhodné oblečení a obutí pro ZdrTV, zásady správného držení těla, dechová cvičení, vnímání pocitů při cvičení, nevhodná cvičení a činnosti (kontraindikace zdravotních oslabení) Speciální cvičení -

základy speciálních cvičení – základní cvičební polohy, základní technika cvičení, soubor speciálních cvičení pro samostatné cvičení

Všeobecné rozvíjející pohybové činnosti -

pohybové činnosti v návaznosti na obsah TV – s přihlédnutím ke konkrétnímu druhu a stupni oslabení

5.ročník 93

Činnosti a informace podporující korekce zdravotního oslabení -

zdravotní oslabení – konkrétní zdravotní oslabení žáka, prevence, pohybový režim, vhodné oblečení a obutí pro ZdrTV, zásady správného držení těla, dechová cvičení, vnímání pocitů při cvičení, nevhodná cvičení a činnosti (kontraindikace zdravotních oslabení)

Speciální cvičení -

základy speciálních cvičení – základní cvičební polohy, základní technika cvičení, soubor speciálních cvičení pro samostatné cvičení

Všeobecné rozvíjející pohybové činnosti -

pohybové činnosti v návaznosti na obsah TV – s přihlédnutím ke konkrétnímu druhu a stupni oslabení

Ve všech ročnících Využívání speciálních cvičení potřeby a zdravotního oslabení. -

oslabení podpůrně pohybového systému (A) – poruchy funkce svalových skupin (A1); poruchy páteře – odchylky předozadního zakřivení (A2) a vybočení páteře do stran (A3); poruchy stavby dolních končetin (A4): lokální a celková relaxace; správné držení hlavy, pletence ramenního, pánve, kolen; protažení prsních a bederních svalů, zadní strany stehen a ohybačů kyčle; posilování šíjového, mezilopatkového, břišního, hýžďového, stehenního a lýtkového svalstva, vzpřimovačů trupu; zvýšení kloubní pohyblivosti a rozsahu pohybu; uvolňování páteře; rotační cvičení; správný dýchací stereotyp

-

oslabení vnitřních orgánů (B) – oslabení oběhového a dýchacího systému (B1); oslabení endokrinního systému (B2); obezita (B3); ostatní oslabení vnitřních orgánů (B4): (kromě cvičení ze skupiny A) rozvoj hlavních a pomocných dýchacích svalů; hrudní a brániční dýchání při zvýšené zátěži; adaptace na zvýšenou zátěž; cvičení koordinace a rovnováhy

-

oslabení smyslových a nervových funkcí (C) – oslabení zraku (C1); oslabení sluchu (C2); neuropsychická oslabení (C3): (kromě cvičení ze skupiny A) adaptace srdečněcévního a dýchacího systému; koordinace pohybu; rovnovážné polohy; rozvoj sluchového, zrakového a taktilního vnímání rytmu; cvičení s hudebním doprovodem; orientace v prostoru; zraková lokalizace, rychlost zrakového vnímání

94

Průřezová témata

1. Osobnostní a sociální výchova Žák napomáhá ke zvládání vlastního chování, analyzuje vlastní i cizí projevy v chování spolužáků, získává základní sociální dovednosti pro řešení konfliktů, přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě – spolupracuje a pomáhá 2. Výchova demokratického občana Žák si rozvíjí komunikační schopnosti a dovednosti při kolektivní hře, rozvíjí si disciplinovanost a sebekritiku, učí se sebeúctě, sebedůvěře, motivuje se k ohleduplnosti a ochotě pomáhat slabším, chápe význam řádu a pravidel 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák poznává významné Evropany, zajímá se o osobnostní vzory sportovců

4. Multikulturní výchova Žák komunikuje a žije ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, toleruje a chápe odlišné názory a schopnosti druhých při hrách 5. Environmentální výchova Žák přispívá k utváření zdravého životního stylu 6. Mediální výchova Žák analyzuje mediální obsahy, využívá je jako zdroje informací, kvalitní zábavy a naplnění volného času, seznamuje se s přehledem sportů a sportovců

ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru

Vzdělávací obor Člověk a svět práce je součástí vzdělávací oblasti Člověk a svět práce a je realizován v 1. až 9. ročníku. Svými formami výuky a vymezeným obsahem učiva, využíváním znalostí získaných v jiných oblastech vzdělávání i zkušeností nabytých v běžném životě umožňuje žákům získat nezbytný soubor vědomostí, pracovních dovedností a návyků potřebných v běžném životě a formuje jejich osobnost rozvíjením některých vlastností, motorických i tvořivých schopností a dovedností. 95

Cílové zaměření PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ Vyučovací proces prostřednictvím pracovních praktických činností směřuje k tomu, aby žáci - získali základní a praktické pracovní dovednosti a návyky z různých oblastí, zejména při ručním opracování dostupných a vhodných materiálů, elektrotechnických pracích, pěstitelských činnostech, základních činnostech v domácnosti apod.; - poznali vybrané materiály a jejich užité vlastnosti, suroviny, plodiny, naučili se volit a používat při práci vhodné nástroje, nářadí s dostupnou technikou, včetně techniky výpočetní (a to na základní uživatelské úrovni) a osvojili si jednoduché pracovní postupy potřebné pro běžný život; - si osvojili zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce, základy organizace a technologické kázně; - si vytvářeli aktivní vztah k ochraně a tvorbě životního prostředí a pozitivní postoj k řešení ekologických problémů; - získali orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce; - si vytvářeli pozitivní vztah k práci a racionální, odpovědný a tvořivý postoj k vlastní činnosti a její kvalitě; - získali prvotní poznatky a dovednosti významné pro jejich další životní a profesní orientaci. Klíčové kompetence

Kompetence k učení: Učí žáka vyhledávat spolehlivé informační zdroje, třídit je, správně je pochopit a efektivně použít. Učí žáka posoudit vlastní pokrok a reálně zhodnotit výsledky svého učení. Kompetence k řešení problémů: Učí žáka vnímat nejrůznější problémové situace, najít vhodné způsoby jejich řešení, činit uvážlivá rozhodnutí a obhájit si je. Učí žáky zodpovědnosti za svá rozhodnutí a své činy. Kompetence komunikativní: Učí žáka při diskusích formulovat a vyjadřovat své myšlenky. Učí žáka vyslechnout názory druhých a vhodně na ně reagovat

Kompetence sociální:

Učí žáka účinně spolupracovat ve skupině a ovlivňovat kvalitu společné práce. Učí žáka přispívat k upevňování mezilidských vztahů a vytvářet příjemnou 96

atmosféru v týmu.

Kompetence občanské: Učí žáka k toleranci respektování druhých lidí, k odmítání fyzického i psychického násilí. Učí žáka rozvíjet chápání základních principů zákonů a společenských norem a chování se podle nich. Učí žáka chránit naše tradice a kulturní a historické dědictví. Učí žáka přispět k pochopení základních ekologických souvislostí.

Kompetence pracovní: Učí žáka k využití znalostí a zkušeností z jednotlivých vzdělávacích oblastí v zájmu vlastního rozvoje a přípravy na budoucnost.

PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM Očekávané výstupy – 1. období Žák -

vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů pracuje podle slovního návodu a předlohy

Očekávané výstupy – 2. období Žák -

vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu

Učivo 1. ročník Vlastnosti materiálu (přírodniny, modelovací hmota, papír a karton, textil, drát, fólie aj.). Pracovní pomůcky a nástroje - funkce a užití. Jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce.

97

Lidové zvyky, tradice. 2. ročník Vlastnosti materiálu (přírodniny, modelovací hmota, papír a karton, textil, drát, fólie aj.). Pracovní pomůcky a nástroje - funkce a užití. Jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce. Lidové zvyky, tradice. 3. ročník Vlastnosti materiálu (přírodniny, modelovací hmota, papír a karton, textil, drát, fólie aj.). Pracovní pomůcky a nástroje - funkce a užití. Jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce. Lidové zvyky, tradice, řemesla. 4. ročník Vlastnosti materiálu (přírodniny, modelovací hmota, papír a karton, textil, drát, fólie aj.). Pracovní pomůcky a nástroje - funkce a užití. Jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce. Lidové zvyky, tradice, řemesla. 5. ročník Vlastnosti materiálu (přírodniny, modelovací hmota, papír a karton, textil, drát, fólie aj.). Pracovní pomůcky a nástroje - funkce a užití. Jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce. Lidové zvyky, tradice, řemesla.

98

KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI

Očekávané výstupy – 1. období Žák -

zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi

Očekávané výstupy – 2. období Žák -

provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu

Učivo 1. ročník Stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční), sestavování modelů.

2. ročník Stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční), sestavování modelů.

3. ročník Stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční), sestavování modelů.

4. ročník Stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční), sestavování modelů. Práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem.

5. ročník Stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční), sestavování modelů. Práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem.

99

PĚSTITELSKÉ PRÁCE

Očekávané výstupy – 1. období Žák - provádí pozorování přírody, zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování - pečuje o nenáročné rostliny Očekávané výstupy – 2. období Žák -

provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu

Učivo 1. ročník Základní podmínky pro pěstování rostlin. Pěstování pokojových rostlin. 2. ročník Základní podmínky pro pěstování rostlin. Pěstování pokojových rostlin. 3. ročník Základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování, výživa rostlin, osivo. Pěstování pokojových rostlin. 4. ročník Základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování, výživa rostlin, osivo.

100

Pěstování rostlin ze semen v místnosti ( okrasné rostliny, léčivky, koření, zelenina aj.) Pěstování pokojových rostlin. 5. ročník Základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování, výživa rostlin, osivo. Pěstování rostlin ze semen v místnosti ( okrasné rostliny, léčivky, koření, zelenina aj.) Pěstování pokojových rostlin. Rostliny jedovaté, rostliny jako drogy, alergie.

PŘÍPRAVA POKRMŮ Očekávané výstupy – 1. období Žák -

připraví tabuli pro jednoduché stolování chová se vhodně při stolování

Očekávané výstupy – 2. období Žák -

orientuje se v základním vybavení kuchyně připraví samostatně jednoduchý pokrm dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni

Učivo 1. ročník Jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování. 2. ročník Jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování. 3. ročník Jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování. 101

4. ročník Základní vybavení kuchyně. Výběr, nákup a skladování potravin. Pravidla správného stolování. Technika v kuchyni – historie a význam.

5. ročník Základní vybavení kuchyně. Výběr, nákup a skladování potravin. Pravidla správného stolování. Technika v kuchyni – historie a význam

Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Přispívá k realizaci vzdělávací oblasti pracovních činností, zejména zdokonalováním dovedností týkajících se spolupráce a komunikace v týmu a v různých pracovních situacích.

2. Výchova demokratického člověka Rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační a prezentační schopnosti a dovednosti.

3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti.

4. Multikulturní výchova

102

Poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti.

5. Environmentální výchova Propojení tématu se vzdělávací oblastí prvouky se realizuje prostřednictvím konkrétních pracovních aktivit ve prospěch životního prostředí. Umožňuje poznávat význam a role různých profesí ve vztahu k životnímu prostředí.

6. Mediální výchova Přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci. Přispívá také ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu.

Učební osnovy - II. stupeň ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru -

Vzdělávací obor Český jazyk a literatura (dále jen VOČJL) je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a je realizován v 1. až 9. ročníku. Má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznání. Dobré osvojení mateřského jazyka zvládnutí techniky čtení, čtení s porozuměním, schopnost vyjádřit svoje myšlenky slovně i písemně, schopnost práce s textem, schopnost komunikace s ostatními lidmi, orientace v teoretické složce jazyka) je základní podmínkou pro osvojení obsahu ostatních vzdělávacích oborů a pro uplatnění jedince ve společnosti. Praktické užívání češtiny v mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznávat a pochopit společensko – kulturní vývoj lidské společnosti, seznamovat se s technickými a přírodními zákonitostmi při jejich vzniku a vývoji, uvědomit si svoje postavení v okolním světě. Přestože VOČJL má komplexní charakter, při výuce je rozdělen do tří hlavních složek – Jazyková výchova (JV), Komunikační a slohová výchova (KSV) a Literární výchova (LV), jejichž vzdělávací obsah se při výuce vzájemně prolíná.

Cílové zaměření VOČJL a) -

souhrnně chápat jazyk jako historický a kulturní odkaz českého národa, jako sjednocující činitel národní společnosti chápat jazyk jako prostředek celoživotního vzdělávání a tím i prosazení sebe sama 103

-

zvládnutí běžné komunikace v každodenních situacích, schopnost vystupovat na veřejnosti a obhajovat svoje názory schopnost získávat informace z různých zdrojů a jejich aplikace a využití v praxi schopnost individuálního prožitku uměleckého díla, pozitivního přístupu k různým formám slovesného umění schopnost písemné komunikace v osobním i úředním kontaktu uvědomělé rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku jako základnímu projevu své existence

b)

v jednotlivých složkách

ba)

jazyková výchova snaha získat základní vědomosti a dovednosti potřebné pro osvojování spisovné podoby českého jazyka učit se poznávat a rozlišovat jeho další formy snaha o jasné a srozumitelné vyjadřování (ústní i písemné) v souladu se získávanými teoretickými vědomostmi využívání nabytých teoretických i praktických vědomostí a schopností k rozvoji vlastní osobnosti (využití ke vzdělávání v dalších oborech)

-

bb) -

bc) -

komunikační a slohová výchova snaha vnímat a chápat různá jazyková sdělení snaha číst s porozuměním snaha analyzovat, posoudit a aplikovat přečtený či slyšený text v různých situacích snaha o kultivované vyjadřování ve spisovné formě jazyka

literární výchova poznávání základních literárních druhů podle jejich specifických znaků snaha postihnout autorův umělecký záměr snaha o formulování vlastního názoru na přečtený či slyšený text pochopení rozdílu mezi uměleckou fikcí a skutečností získávání a rozvíjení čtenářských návyků, pozitivního postoje k četbě, vytváření schopnosti interpretace textu

Výuka českého jazyka a literatury by měla ve všech svých složkách směřovat k utváření, upevňování a rozvíjení následujících klíčových kompetencí: Kompetence k učení:

Učí žáka vyhledávat a třídit informace, zobecňovat je a využívat v praxi, učí žáka operovat s obecně užívanými termíny, vytvářet si jazykové a stylistické základy pro další vzdělávání a sebevzdělávání, učí žáka plánovat si svoji činnost.

Kompetence 104

k řešení problémů:

Učí žáka formulovat problém, diskutovat o něm a formulovat návrh řešení, učí žáka hledat informace a podklady k řešení problémů, vyhodnocovat je.

Kompetence komunikativní: Učí žáka formulovat a vyjadřovat svoje názory a postoje, logicky je řadit a nenásilně obhajovat, učí žáka přijímat názory jiných a polemizovat s nimi, učí žáka pracovat s psaným, mluveným i jiným projevem – vyhodnocovat jej a přejímat z něj využitelné informace, učí žáka komunikovat se svým okolím. Mezi kompetencemi má z hlediska dalšího vzdělávání a začlenění žáka do společnosti klíčový význam. Kompetence sociální:

Učí žáka spolupracovat v týmu, spolupracovat s učiteli, respektovat cizí názor, učí žáka diskutovat, posiluje v žákovi sebevědomí schopností vyjádřit a prosadit svůj názor, zároveň učí žáka vnímat citové prožitky (zejména z uměleckých děl).

Kompetence občanské: Učí žáka hrdosti na národní jazyk, literaturu, na národní tradice a významné osobnosti, učí žáka projevovat kladný postoj ke kultuře a uměleckým dílům, učí žáka vyjadřovat se ke společenskému a politickému životu země a připravuje jej na zapojení se do něj.

Kompetence pracovní: Učí žáka plánovat a organizovat si svoje studijní činnosti, učí žáka využívat jazykových a stylizačních dovedností ke studiu dalších oborů (práce s textem, psaní poznámek, formulace projevu atd.). Jednotlivé kompetence se vzájemně doplňují a prolínají a prostupují všemi vzdělávacími obory. Tvoří základ, na nějž navazují ostatní vzdělávací obory.

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Očekávané výstupy Žák -

odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta porovnáváním s dostupnými informačními zdroji rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru rozpoznává manipulativní komunikaci v médiích a zaujímá k ní kritický postoj v mluveném projevu užívá nejen verbálních, ale i nonverbálních a paralingválních prostředků řeči

105

-

-

snaží se dorozumívat kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci odlišuje spisovný a nespisovný projev a snaží se vhodně užívat spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru zapojuje se do diskuse, pokouší se ji řídit a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu využívá základy studijního čtení – vyhledává klíčová slova, pokouší se formulovat hlavní myšlenky textu, vytvářet otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytváří souvislý text s dodržováním pravidel mezivětného navazování využívá poznatků o jazyce a stylu k co nejvíce gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a pokouší se o tvořivou práci s textem nebo i o vlastní tvořivé psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů

Učivo 6. ročník Vypravování - spontánní vypravování, časová posloupnost - sestavování osnovy (hesla, věty) - obohacování (přímá řeč, přítomný čas, práce s hlasem, mimikou …) Popis -

zásady názornosti, výstižnosti, posloupnosti typy popisu popis osoby (zevnějšek) popis předmětu, krajiny …

Zpráva, oznámení - rozlišení rozdílu - sestavování praktických příkladů - vyhledávání v tisku Výpisky a výtah - rozlišení rozdílu s výtahem - zpracování z jednoduchého textu (větami, v heslech, citace zdroje) Dopis - soukromý, úřední (vhodná oslovení, formulace) - hlavičkový papír, nadepisování obálek Tiskopisy - podací lístek 106

-

poštovní poukázky

Objednávka Inzerát SMS, vzkaz 7. ročník Vypravování - vypravování scén z filmu, úryvků z literárních děl - dramatizace - vlastní zážitek Popis - popis uměleckého díla - jednoduchý popis pracovního postupu (návod, recept, vlastní výrobek …) Výtah - rozlišení rozdílu od výpisků - výběr zásadních údajů - bibliografická citace Charakteristika - charakteristika blízkých osob - charakteristika osobností - charakteristika literárních, divadelních a filmových postav Líčení - využití básnických příměrů v popisu Životopis - sestavování vlastního životopisu (strukturovaný životopis) - životopis významných osobností (vyhledávání, práce s ním) Žádost - formulování ústní i písemné žádosti 8. ročník Vypravování - vypravování scén z filmu, úryvků z knih - sestavování vlastních literárních pokusů - práce s textem, vlastní stylizace

107

Popis - vlastní dům, pokoj … (realita, představa) - popis obce, její části Charakteristika - rozlišení charakteristiky vnější a vnitřní, přímé a nepřímé - charakteristika sebe sama - charakteristika literárních a filmových postav (pozitivní vzory, záporné postavy – hodnocení) Líčení - básnické příměry, fantazie, vlastní ideál - práce s různými typy textu - zpracování výpisků pro další potřebu Výklad - mluvený a psaný - vyhledávání v literatuře - uspořádání informací Úvaha - základní seznámení - formulace vlastních postojů Výtah - práce s textem

9. ročník Výklad - znaky - praktické využití - pokus o vlastní zpracování Popis - složitější pracovní postup - umělecké dílo - subjektivně zabarvený popis Charakteristika - hodnocení - sebecharakteristika Proslov - zpracování osnovy - různé typy proslovů (námětově, podle složení posluchačů …) 108

Fejeton - aktuálnost, námětová pestrost - pokus o vlastní tvorbu Referát - příprava podkladů - písemná osnova – mluvený projev Recenze - vlastní názor na umělecké dílo, zhodnocení Úvaha - myšlenková mapa - formulace vlastního názoru a jeho obhajoba Vypravování Diskuse - řízení diskuse - formulace vlastních postojů

Ve všech ročnících Využívání všech stylů (hovorový, umělecký, publicistický, administrativní, odborný, řečnický) při práci s textem, médii… - využívat individuálního zájmu žáka. Důraz klást na samostatný projev žáka (písemný, ale zejména mluvený – co nejvíce mluvit, vyjadřovat se ve větách, souvisle). Čtení – praktické (pozorné, přiměřeně rychlé, orientace v textu), věcné (studijní – zdroj informací), kritické (analýza a hodnocení textu), prožitkové (umělecké styly) Naslouchání – praktické (empatie, podněty), věcné (soustředění, aktivita), kritické (subjektivní a objektivní sdělení, manipulativní působení, mimojazykové prostředky), prožitkové (umělecké styly) Mluvený projev – zásady dorozumívání (normy komunikace), zásady kultivovaného projevu (technika, prostředky nonverbální a paralingvální), připravený a nepřipravený projev (improvizace) Písemný projev – vlastní tvořivé psaní při dodržování gramatických, tvaroslovných, skladebních, stylistických a dalších pravidel

JAZYKOVÁ VÝCHOVA Očekávané výstupy Žák 109

-

-

spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování a dovede je využívat samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími jazykovými příručkami správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci se snaží využívat znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí v písemném projevu v podstatě zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití

Učivo 6. ročník Úvod o jazyce - historie, zařazení do evropských jazyků-slovanské jazyky - spisovný jazyk - obecná čeština - nespisovný jazyk (nářečí, slang …) - práce s jazykovými příručkami Zvuková stránka jazyka - rozdělení hlásek - výslovnost (zdvojené souhlásky, dvojhlásky, spisovná a nespisovná, přízvuk, tempo, pauzy, důraz) Tvarosloví - slovní druhy - podstatná jména (abstraktní, konkrétní, pomnožná, hromadná, látková, obecná, vlastní) - přídavná jména (rozdělení, stupňování, tvary přídavných jmen přivlastňovacích) - zájmena (správné tvary frekventovaných zájmen – osobní, přivlastňovací, ukazovací, neurčitá) - číslovky - slovesa a jejich kategorie (s výjimkou rodu a vidu) Pravopis - koncovky podstatných a přídavných jmen - psaní velkých písmen ve vlastních jménech Skladba 110

-

-

základní větné členy, shoda, různé způsoby vyjádření (podmět vyjádřený a nevyjádřený, všeobecný, holý, rozvitý, mnohonásobný, přísudek slovesný, jmenný a slovesně jmenný, vyjádření přísudku jinými slovními druhy) rozvíjející větné členy (rozlišení) věta jednoduchá a souvětí věta hlavní a vedlejší, interpunkce

7. ročník Význam slov - slovo a jeho významy (mluvnický, věcný, práce s jazykovými příručkami), sousloví - slova jednoznačná a mnohoznačná - synonyma, antonyma, homonyma - odborné názvy - slova slohově neutrální a slohově příznaková (domácká, hanlivá, zdrobněliny) - rčení, přísloví, pranostiky Tvoření slov - slovní zásoba a způsoby jejího obohacování - vývoj slovní zásoby (archaismy, neologismy, přejímání slov) - tvoření slov (odvozování – předpony, přípony, koncovky, slovní základ, kořen, skládání, zkracování – zkratky, slova zkratková) - odvozování jednotlivých slovních druhů (podstatná jména, přídavná jména, slovesa, příslovce) Tvarosloví - slovesa (slovesný rod a vid, slovesný způsob) - příslovce (tvoření, spřežky, stupňování) - předložky, spojky, částice, citoslovce (využití v jazykových projevech) Pravopis - psaní i,y ve vyjmenovaných slovech - psaní i,y v koncovkách podstatných a přídavných jmen - psaní i,y ve shodě přísudku s podmětem - psaní velkých písmen ve vlastních jménech a názvech Skladba - základní větné členy, shoda, různé způsoby vyjádření (podmět vyjádřený a nevyjádřený, všeobecný, holý, rozvitý, mnohonásobný, přísudek slovesný, jmenný a slovesně jmenný, vyjádření přísudku jinými slovními druhy) - rozvíjející větné členy (rozlišení) - věta jednoduchá a souvětí - věta bezpodmětná, větný ekvivalent, věta dvojčlenná - druhy vět podle postoje mluvčího - nahrazování větných členů vedlejšími větami a naopak - druhy vedlejších vět 111

-

doplněk přístavek

8. ročník Obecně o jazyce - vývoj jazyka (práce se starými texty) - indoevropské jazyky, praslovanština, staroslověnština - slovenština a další slovanské jazyky - jazykověda a její disciplíny - jazyková kultura (zejména jazyk mluvený) - hovorový a nespisovný jazyk (slang, argot, nářečí) Obohacování slovní zásoby - nauka o tvoření slov (odvozování, skládání, zkracování) - přenášení slovního významu - sousloví - přejímání slov z cizích jazyků (jejich výslovnost, pravopis, česká synonyma) - aktivní a pasivní slovní zásoba Tvarosloví - skloňování přejatých slov (obecných, vlastních) - slovesný vid (upevnění, vidové dvojice) Pravopis - psaní i,y v koncovkách - psaní předpon a předložek s, z, vz - psaní skupin bje, bě, pě, vje, vě Skladba - věta jednoduchá a souvětí - souvětí podřadné, druhy vedlejších vět (transformace větný člen – věta vedlejší) - souvětí souřadné, významové poměry (spojovací výrazy) - interpunkce - složitá souvětí, jejich stavba 9. ročník Obecně o jazyce - projev mluvený a psaný - řeč, jazyk Obohacování slovní zásoby - významy slov (věcný, mluvnický) - slovo nadřazené, podřazené, souřadné - jádro slovní zásoby a jeho rozvoj 112

-

synonyma, antonyma, homonyma odborné názvy druhy slovníků a práce s nimi nauka o tvoření slov (morfémy – části slov, obohacování slovní zásoby – způsoby)

Tvarosloví - slovní druhy ohebné - slovní druhy neohebné Pravopis - východisko a jádro výpovědi - všestranný pravopisný výcvik Skladba - věty podle postoje mluvčího (interpunkce) - věty jednočlenné, dvojčlenné, větné ekvivalenty (transformace) - skladební dvojice a vztahy (řízenost, přimykání, shoda) - větné členy - druhy vedlejších vět - složitá souvětí - samostatný větný člen, vsuvka, oslovení, věta neúplná - přímá a nepřímá řeč (pravopis, transformace) - pořádek slov ve větě Zvuková stránka jazyka - větný přízvuk - větná melodie - hlásky - spodoba znělosti Ve všech ročnících: Procvičování pravopisu, větné rozbory zaměřené na správné používání tvarů slov, sestavování slovních spojení i větných celků, vyžadování souvislých jazykových projevů. Práce s jazykovými příručkami, texty z denního tisku, časopisů, encyklopedií atd. Zvuková stránka jazyka – zásady spisovné výslovnosti, modulace souvislé řeči (přízvuk), intonace, členění (pauzy, frázování) Slovní zásoba a tvoření slov – slohové rozvrstvení slovní zásoby, jednotky slovní zásoby, význam slova, způsoby tvoření slov a obohacování slovní zásoby Tvarosloví – slovní druhy, mluvnické významy slov, správné tvary slov Skladba – větná výpověď, stavba věty, pořádek slov, stavba textu, přímá řeč Pravopis – lexikální, morfologický, syntaktický Obecné poučení o jazyce – čeština jako jazyk mateřský, národní (postavení mezi ostatními jazyky, kulturní a národní dědictví, jazyková kultura)

113

LITERÁRNÍ VÝCHOVA Očekávané výstupy Žák -

uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloží argumenty rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře porovnává různá ztvárnění téhož námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích

Učivo 6. ročník -

kniha a její vznik (autor, ilustrace, nakladatelství …) literatura (fikce) a skutečnost literatura psaná a lidová slovesnost próza, poezie, drama základní prozaické žánry (povídka, román) základní poučení o divadle, významní dramatici lyrika a epika básnické prostředky (personifikace, metafora, alegorie, přirovnání, satira …) verš a rým

7. ročník -

pohádka (klasická – kouzelná, moderní, pohádkáři) báje a pověsti (regionální pověsti) bajky legendy a kroniky balady (klasické, sociální) zábavná a vzdělávací literatura filmová a televizní tvorba 114

-

regionální literatura

8. ročník -

druhy lyriky a epiky výstavba básně poetické žánry a formy (sonet, pásmo, epigram, elegie …) prozaické žánry a formy (povídka, román, romaneto, novela, cestopis, autobiografie …) hlavní vývojové etapy evropské literatury, významní evropští spisovatelé vývoj české literatury, významní představitelé jednotlivých období a směrů hlavní literární směry a jejich charakteristika

9. ročník -

divadelní žánry (činohra, opera, opereta, muzikál), historie divadla filmová a televizní adaptace literárních děl regionální literatura literatura konzumní, bulvár a jejich kritické přijímání bibliografické údaje o knize hlavní vývojové etapy evropské literatury, významní evropští spisovatelé vývoj české literatury, významní představitelé jednotlivých období a směrů hlavní literární směry a jejich charakteristika samizdat, exilová literatura

Ve všech ročnících - tvořivé činnosti s literárním textem - přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům - způsoby interpretace literárních a jiných děl - základy literární teorie a historie - struktura literárního díla (námět a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus; volný verš), literatura umělecká a věcná (populárně-naučná, literatura faktu, publicistické žánry) - literární druhy a žánry - poezie, próza, drama, žánry lyrické, epické, dramatickév proměnách času (hlavní vývojová období národní a světové literatury, typické žánry a jejich představitelé) - vlastní literární pokusy - individuální četba a její výběr - návštěvy knihovny (orientace v knihovně, katalogy, besedy a diskuse o četbě) - práce s odbornou literaturou, s časopisy, denním tiskem - návštěva kulturních pořadů (divadlo, literární pásma) - sledování kulturního dění 115

- podíl na tvorbě školního časopisu - příspěvky do místního tisku

Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák rozvíjí své schopnosti komunikovat, formulovat a obhajovat svoje postoje, polemizovat s názory druhých a případně je přijímat. Získává základní sociální dovednosti pro řešení problémových situací. Vytváří si a zdokonaluje základní studijní dovednosti využitelné v ostatních vzdělávacích oblastech. Učí se respektovat názory druhých, umění dialogu. 2. Výchova demokratického občana Žák je veden k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod, rozvíjí schopnost diskuse a argumentace, schopnost aktivně naslouchat a posuzovat. Zároveň dokáže o společenských jevech uvažovat v širších souvislostech a kriticky je hodnotit. Rozvíjí schopnost sebekritiky, respektování práv druhých. Vytváří si úctu k národní kultuře, ale současně toleranci ke kultuře jiných etnik a národů. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák si uvědomuje postavení českého jazyka a kultury v evropských souvislostech, buduje si hrdost na přínos národní kultury a národních osobností na vývoj evropské vzdělanosti. Současně si utváří pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám a respektuje kulturní odlišnosti. 4. Multikulturní výchova Žák se snaží porozumět a získat základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách v naší zemi i v Evropě a přebírat od nich pozitivní zkušenosti. Odsuzuje projevy diskriminace, intolerance, rasismu, xenofobie. Hledá společné znaky, které nás sjednocují v rámci evropské společnosti. Respektuje nárok na individuální přístup k chápání vlastního jazyka, kultury. Pomáhá žákům z jiných etnik zapojit se do našeho sociokulturního prostředí. Zvládnutím mateřského jazyka si vytváří předpoklady pro aktivní užívání cizího jazyka jako nástroje pro další osobnostní rozvoj a uplatnění. 5. Environmentální výchova Žák se zamýšlí nad vztahem člověka k životnímu prostředí a snaží se jej formulovat, hodnotit, zaujímat k němu stanoviska. V literatuře hledá řešení problematiky, modelové příklady. Přírodní prostředí chápe jako zdroj inspirace pro umělecké ztvárnění, pro vytváření kulturních a uměleckých hodnot, např. v poezii, krásné literatuře apod. Dokáže pracovat s odborným textem, který se problémem životního prostředí zabývá a uvědomuje si, že životní prostředí je klíčovým pro další existenci jednotlivce i společnosti. 116

6.Mediální výchova Žák se učí pracovat se zdroji informací, učí se informace vyhodnocovat a rozlišovat seriózní (vědecké) od populárních a bulvárních. Dokáže sám formulovat a přednést text, a to ve formě písemné i mluvené. Učí se zaujímat kritický postoj ke komerčně zaměřeným projevům médií a vybírat si texty, pořady a projevy umělecky i odborně hodnotné, které mu přinášejí poučení i rozvoj osobnosti. Získává základní přehled o různých typech médií a jejich fungování, uspořádání a zaměření. Učí se kriticky hodnotit kulturnost projevů jednotlivých médií i osob a osobností v nich prezentovaných. Uvědomuje si vliv médií na úroveň kultury a společenského dění. Pokouší se o vlastní zapojení do mediálního projevu (školní časopis, regionální tisk).

ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru Vzdělávací obory Cizí jazyk a Další cizí jazyk jsou součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a jsou realizovány v 3. až 9., resp. 8. a 9. ročníku. Přispívají k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa. Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance. Vzdělávání v Cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A2 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky). Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání. Vyučovací předmět učí žáky komunikovat s cizincem v běžných situacích, porozumět slyšenému a čtenému textu a písemně se vyjadřovat s použitím základních pravopisných pravidel. Žáci se také seznamují s reáliemi anglojazyčných zemí a poznávají zvyky, hodnoty a konvence daných oblastí. 117

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí :

Kompetence k učení:

počítači,

Učí žáka k uvědomování si důležitosti znalosti cizího jazyka pro další vzdělávání, osvojit si učební postupy potřebné ke studiu jazyků, pracovat s cizojazyčnými texty, k samostatné práci se slovníky a vyhledávat, třídit a zpracovávat informace, realizovat vlastní nápady obohacující vyučovací hodinu a využívat znalosti jazyka v jiných

předmětech.

Kompetence komunikativní: Učí žáka k praktickému užívání jazyka v běžném životě, vést rozhovor a souvisle hovořit v nejběžnějších situacích každodenního života, číst s porozuměním a reprodukovat text, formulovat a vyjadřovat své myšlenky a obhajovat své názory, komunikovat s příslušníky jiných národů, chápat a správně interpretovat slyšené a čtené cizojazyčné texty a přiměřeně na ně reagovat, formulovat běžné typy sdělení s využitím znalostí základních tvaroslovných pravidel

Kompetence sociální: Učí žáka k dorozumívání a k respektu k lidem různých národů, k uvědomování si své jedinečnosti a k rozvíjení sebedůvěry, k pomoci slabším žákům a učí se sám přijmout pomoc, respektovat postoje a hlediska druhých, spolupracovat v týmu, pracovat a střídat role ve skupině. Kompetence občanské: Učí žáka zodpovědnému přístupu k všeobecným problémům ve své zemi s porovnáním s problémy v cizích zemích, zodpovědně přistupovat k vlastním problémům a hledat řešení, poznávat, respektovat a chránit naše i cizí kulturní dědictví, uvědomování si svých práv a povinností, uvědomování si nebezpečí rasových předsudků i jiných forem diskriminace, základním poznatkům o reáliích zemí příslušné jazykové oblasti, s jejich zvyky a konvencemi, respektovat náboženství naše i jiných kultur a respektovat přesvědčení druhých. Kompetence pracovní: Učí žáka využívat získané znalosti v zájmu vlastního rozvoje a své přípravy na budoucí povolání, plnit své povinnosti, přizpůsobovat se různým pracovním podmínkám, spolupracovat s lidmi různých národů, přesvědčení a kultur, tvůrčím způsobem přistupovat k práci.

Kompetence k řešení 118

problému:

Učí žáka řešit problémy a klást otázky, pracovat s texty z praktického života, asertivně myslet a obhajovat své názory, vnímat a řešit různé situace v rodině, ve škole, v naší společnosti i ve světě, k aktivnímu přístupu v plánování výuky volbou pomocných materiálů.

POSLECH S POROZUMĚNÍM Očekávané výstupy Žák - rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou-li pronášeny pomalu a zřetelně - rozumí obsahu jednoduché a zřetelně vyslovované promluvy či konverzace, který se týká

osvojovaných témat MLUVENÍ Očekávané výstupy Žák - se zeptá na základní informace a adekvátně reaguje v běžných formálních i neformálních situacích - mluví o své rodině, kamarádech, škole, volném čase a dalších osvojovaných tématech - vypráví jednoduchý příběh či událost; popíše osoby, místa a věci ze svého každodenního života

ČTENÍ S POROZUMĚNÍM Očekávané výstupy Žák - vyhledá požadované informace v jednoduchých každodenních autentických materiálech - rozumí krátkým a jednoduchým textům, vyhledá v nich požadované informace PSANÍ

Očekávané výstupy Žák - vyplní základní údaje o sobě ve formuláři - napíše jednoduché texty týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat

- reaguje na jednoduché písemné sdělení

Učivo 6. ročník

119

-

zvuková a grafická podoba jazyka – rozvíjení dostatečně srozumitelné výslovnosti a schopnosti rozlišovat sluchem prvky fonologického systému jazyka, slovní a větný přízvuk, intonace, ovládání pravopisu slov osvojené slovní zásoby slovní zásoba – rozvíjení dostačující slovní zásoby k ústní i písemné komunikaci vztahující se k probíraným tematickým okruhům a komunikačním situacím; práce se slovníkem tematické okruhy – domov, rodina, bydlení, škola, volný čas, počasí, příroda a město, nákupy a móda, cestování, reálie zemí příslušných jazykových oblastí (Velká Británie) mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění)

7. ročník -

zvuková a grafická podoba jazyka – rozvíjení dostatečně srozumitelné výslovnosti a schopnosti rozlišovat sluchem prvky fonologického systému jazyka, slovní a větný přízvuk, intonace, ovládání pravopisu slov osvojené slovní zásoby slovní zásoba – rozvíjení dostačující slovní zásoby k ústní i písemné komunikaci vztahující se k probíraným tematickým okruhům a komunikačním situacím; práce se slovníkem tematické okruhy – domov, rodina, bydlení, škola, péče o zdraví, volný čas, kultura, sport, stravovací návyky, počasí, příroda a město, nákupy a móda, cestování, reálie zemí příslušných jazykových oblastí (Britské ostrovy) mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění)

8. ročník -

zvuková a grafická podoba jazyka – rozvíjení dostatečně srozumitelné výslovnosti a schopnosti rozlišovat sluchem prvky fonologického systému jazyka, slovní a větný přízvuk, intonace, ovládání pravopisu slov osvojené slovní zásoby slovní zásoba – rozvíjení dostačující slovní zásoby k ústní i písemné komunikaci vztahující se k probíraným tematickým okruhům a komunikačním situacím; práce se slovníkem tematické okruhy – domov, rodina, bydlení, škola, volný čas, kultura, sport, péče o zdraví, počasí, příroda a město, společnost a její problémy, cestování, reálie zemí příslušných jazykových oblastí mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění)

9. ročník -

-

zvuková a grafická podoba jazyka – rozvíjení dostatečně srozumitelné výslovnosti a schopnosti rozlišovat sluchem prvky fonologického systému jazyka, slovní a větný přízvuk, intonace, ovládání pravopisu slov osvojené slovní zásoby slovní zásoba – rozvíjení dostačující slovní zásoby k ústní i písemné komunikaci vztahující se k probíraným tematickým okruhům a komunikačním situacím; práce se slovníkem tematické okruhy – domov, rodina, bydlení, škola, volný čas, kultura, sport, péče o zdraví, pocity a nálady, stravovací návyky, počasí, příroda a město, nákupy a móda, společnost a její problémy, volba povolání, moderní technologie a média, cestování, reálie zemí příslušných jazykových oblastí (anglicky mluvící země) mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění)

Průřezová témata

120

1. Osobnostní a sociální výchova Žák si zdokonaluje studijní dovednosti a rozvíjí své schopnosti komunikovat v kolektivu a společnosti, učí se obhájit své, ale také přijmout názory druhých. 2. Výchova demokratického občana Žák si uvědomuje nutnost respektovat zvyky, konvence a pravidla svého národa i jiných, rozvíjí schopnost diskuse a kritické argumentace. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák se seznamuje se společnostmi evropskými i světovými a uvědomuje si nutnost vzájemné spolupráce v řešení společných problémů. 4. Multikulturní výchova Žák se učí pojmenovat zvyky, hodnoty a konvence jiných národů a seznamuje se s jejich kulturním bohatstvím a tím si obohacuje svůj kulturní rozhled. 5. Environmentální výchova Žák se učí pojmenovat ekologické hodnoty a problémy v daném jazyce a je vybízen k zamyšlení se nad jejich řešením. 6. Mediální výchova Žák se učí využívat k získávání informací tištěná a elektronická média, dokáže pracovat s cizojazyčným textem a vytvořit vlastní text v daném jazyce na určené téma.

DALŠÍ CIZÍ JAZYK (NĚMECKÝ) Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Další cizí jazyk (německý) je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a je realizován v 8. a 9. ročníku. Přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytuje živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa. Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance.

121

Vzdělávání v Dalším cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A1 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky). Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání. Předmět se vyučuje jako povinný v 8. a 9. ročníku. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí: Kompetence k učení:

Kompetence k řešení problémů:

Kompetence komunikativní:

Žák vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě. Operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na společenské a kulturní jevy, pochopí důležitost komunikovat německy pro další studium i praktický život, propojuje probraná témata a jazykové jevy.

Učí žáka informativním metodám – audiovizuální přednáška, myšlenková mapa, pracovat s písemnými materiály (časopisy, knihy, kartičky), se zvukovými médii (CD, kazety), s audiovizuálními médii (video, interaktivní DVD) s novými médii (internet, výpočetní technika, interaktivní tabule). Žák se učí tvořit projekty, řešit jednoduché problémové situace v cizojazyčném prostředí, nebojí se mluvit německy s cizím člověkem. Vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému

Žák využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem, využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatním lidmi. Pracuje v malých skupinách, porozumí jednoduchému sdělení v německém jazyce, umí zformulovat jednoduché myšlenky německy, rozumí promluvě i přiměřenému textu v německém jazyce, dokáže využívat dovednosti osvojené v německém jazyce k navázání kontaktu či vztahu. 122

Kompetence sociální a personální:

Kompetence občanské:

Kompetence pracovní:

Žák účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá, spolupracuje v německy mluvící skupině na jednoduchém úkolu, dodržuje v německy mluvícím prostředí zásady slušného chování.

Žák získá představu o zvycích v německy mluvících zemích a porovnávat je se zvyky našimi, umí využívat německého jazyka k získávání informací z různých oblastí. Respektuje, chrání a ocení naše i cizí tradice a kulturní i historické dědictví. Rozhoduje se zodpovědně podle dané situace.

Učí žáka plánovat a organizovat si svoje studijní činnosti, učí žáka využívat jazykových a stylizačních dovedností ke studiu dalších oborů (práce s textem, psaní poznámek, formulace projevu atd.).

POSLECH S POROZUMĚNÍM Očekávané výstupy Žák -

rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou pronášeny pomalu a s pečlivou výslovností a reaguje na ně rozumí slovům a jednoduchým větám, které jsou pronášeny pomalu a zřetelně a týkají se osvojovaných témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu rozumí základním informacím v krátkých poslechových textech týkajících se každodenních témat

MLUVENÍ Očekávané výstupy Žák -

sdělí jednoduchým způsobem základní informace týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat

123

-

odpovídá na jednoduché otázky týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a podobné otázky pokládá se zapojuje do jednoduchých rozhovorů

ČTENÍ S POROZUMĚNÍM Očekávané výstupy Žák -

rozumí jednoduchým informačním nápisům a orientačním pokynům rozumí slovům a jednoduchým větám, které se vztahují k běžným tématům rozumí krátkému jednoduchému textu zejména, pokud má k dispozici vizuální oporu, a vyhledá v něm požadovanou informaci

PSANÍ Očekávané výstupy Žák -

vyplní základní údaje o sobě ve formuláři napíše jednoduché texty týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat stručně reaguje na jednoduché písemné sdělení

Učivo 8. ročník -

zvuková a grafická podoba jazyka – fonetické znaky (pasivně), základní výslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov slovní zásoba – žáci si osvojí slovní zásobu a umí ji používat v komunikačních situacích probíraných tematických okruhů, práce se slovníkem tematické okruhy - domov, rodina, škola, volný čas, povolání, lidské tělo, zdraví, jídlo, oblékání, nákupy, obec, dopravní prostředky mluvnice – základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění)

9. ročník -

zvuková a grafická podoba jazyka – fonetické znaky (aktivně), vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov 124

-

kalendářní rok (svátky, roční období, měsíce, dny v týdnu, hodiny), zvířata, příroda, počasí, reálie zemí příslušných jazykových oblastí (německy mluvící země) slovní zásoba – žáci si osvojí slovní zásobu a umí ji používat v komunikačních situacích probíraných tematických okruhů, práce se slovníkem mluvnice – základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění)

Průřezová témata

1. Osobnostní a sociální výchova Žák přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci si formuje studijní dovednosti

2. Výchova demokratického občana Žák rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení si uvědomuje nutnost respektovat zvyky, konvence a pravidla svého i dalších národů se vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy se seznamuje se společnostmi evropskými i světovými utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost 4. Multikulturní výchova Žák se učí pojmenovat zvyky, hodnoty a konvence jiných národů a seznamuje se s jejich kulturním bohatstvím a tím si obohacuje svůj kulturní rozhled učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, 125

náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin 5. Environmentální výchova Žák se učí pojmenovat ekologické hodnoty a problémy v daném jazyce a je vybízen k zamyšlení se nad jejich řešením

6. Mediální výchova Žák se učí využívat k získávání informací tištěná a elektronická média, dokáže pracovat s cizojazyčným textem a vytvořit vlastní text v daném jazyce na určené téma rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu

126

MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Matematika a její aplikace je součástí vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace a je realizován v 1. až 9. ročníku. Je v základním vzdělávání založen především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě, a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli prolíná celým základním vzděláváním a vytváří předpoklady pro další úspěšné studium. Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tematické okruhy. V tematickém okruhu Čísla a početní operace na prvním stupni, na který navazuje a dále ho prohlubuje na druhém stupni tematický okruh Číslo a proměnná, si žáci osvojují aritmetické operace v jejich třech složkách: dovednost provádět operaci, algoritmické porozumění (proč je operace prováděna předloženým postupem) a významové porozumění (umět operaci propojit s reálnou situací). Učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a zaokrouhlováním. Seznamují se s pojmem proměnná a s její rolí při matematizaci reálných situací. V dalším tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty žáci rozpoznávají určité typy změn a závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa, a seznamují se s jejich reprezentacemi. Uvědomují si změny a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že změnou může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu. Tyto změny a závislosti žáci analyzují z tabulek, diagramů a grafů, v jednoduchých případech je konstruují a vyjadřují matematickým předpisem nebo je podle možností modelují s využitím vhodného počítačového software nebo grafických kalkulátorů. Zkoumání těchto závislostí směřuje k pochopení pojmu funkce. V tematickém okruhu Geometrie v rovině a v prostoru žáci určují a znázorňují geometrické útvary a geometricky modelují reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás, uvědomují si vzájemné polohy objektů v rovině (resp. v prostoru), učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, velikost úhlu, obvod a obsah (resp. povrch a objem), zdokonalovat svůj grafický projev. Zkoumání tvaru a prostoru vede žáky k řešení polohových a metrických úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních situací. Důležitou součástí matematického vzdělávání jsou Nestandardní aplikační úlohy a problémy, jejichž řešení může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské matematiky, ale při němž je nutné uplatnit logické myšlení. Tyto úlohy by měly prolínat všemi tematickými okruhy v průběhu celého základního vzdělávání. Žáci se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky, provádět situační náčrty, řešit optimalizační úlohy. Řešení logických úloh, jejichž 127

obtížnost je závislá na míře rozumové vyspělosti žáků, posiluje vědomí žáka ve vlastní schopnosti logického uvažování a může podchytit i ty žáky, kteří jsou v matematice méně úspěšní. Žáci se učí využívat prostředky výpočetní techniky (především kalkulátory, vhodný počítačový software, určité typy výukových programů) a používat některé další pomůcky, což umožňuje přístup k matematice i žákům, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a v rýsovacích technikách. Zdokonalují se rovněž v samostatné a kritické práci se zdroji informací. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: -využívání matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech – odhady, měření a porovnávání velikostí a vzdáleností, orientace -rozvíjení paměti žáků prostřednictvím numerických výpočtů a osvojováním si nezbytných matematických vzorců a algoritmů -rozvíjení kombinatorického a logického myšlení, ke kritickému usuzování a srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů -rozvíjení abstraktního a exaktního myšlení osvojováním si a využíváním základních matematických pojmů a vztahů, k poznávání jejich charakteristických vlastností a na základě těchto vlastností k určování a zařazování pojmů -vytváření zásoby matematických nástrojů (početních operací, algoritmů, metod řešení úloh) a k efektivnímu využívání osvojeného matematického aparátu -vnímání složitosti reálného světa a jeho porozumění; k rozvíjení zkušenosti s matematickým modelováním (matematizací reálných situací), k vyhodnocování matematického modelu a hranic jeho použití; k poznání, že realita je složitější než její matematický model, že daný model může být vhodný pro různorodé situace a jedna situace může být vyjádřena různými modely -provádění rozboru problému a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného postupu k vyřešení problému a vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k podmínkám úlohy nebo problému -přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky, prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a ke zdokonalování grafického projevu -rozvíjení spolupráce při řešení problémových a aplikovaných úloh vyjadřujících situace z běžného života a následně k využití získaného řešení v praxi; k poznávání možností matematiky a skutečnosti, že k výsledku lze dospět různými způsoby -rozvíjení důvěry ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k soustavné sebekontrole při každém kroku postupu řešení, k rozvíjení systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti, k vytváření dovednosti vyslovovat hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu a k jejich ověřování nebo vyvracení pomocí protipříkladů

128

Klíčové kompetence Kompetence k učení:

Operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, propojuje je do širších celků, vytváří si pohled na matematické jevy.

Kompetence k řešení problémů: Učí vnímat problémové situace a naplánuje způsob řešení, využívá k k tomu vlastního úsudku a zkušeností, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, volí vhodné způsoby řešení, užívá při řešení problémů logické matematické postupy. Kompetence komunikativní: Vede k logickému vyjadřování a argumentaci, k přehlednému sdělování postupů, učí porozumět odborným textům a získávat informace z různých zdrojů, tvořivě je využívá ke svému rozvoji. Kompetence sociální: Učí účinné spolupráci se spolužáky i s učitelem, vzájemné pomoci a společnému hledání řešení problémů. Kompetence občanské: Respektuje přesvědčení druhých lidí. Kompetence pracovní:

Využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost.

Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. ČÍSLO A PROMĚNNÁ Očekávané výstupy Žák -provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel; užívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu -zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor -modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel -užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem) -řeší modelováním a výpočtem situace vyjádřené poměrem; pracuje s měřítky map a plánů -řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, že procentová část je větší než celek) -matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných; určí hodnotu výrazu, sčítá a násobí mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkáním -formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav 129

-

analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel

Učivo 6. ročník Shrnutí a opakování výstupů I. stupně Desetinné číslo Dělitelnost přirozených čísel – prvočíslo, číslo složené, násobek, dělitel, nejmenší společný násobek, největší společný dělitel, kritéria dělitelnosti 7. ročník Celá čísla -čísla navzájem opačná, číselná osa Zlomky smíšené číslo, složený zlomek

rozvinutý zápis čísla v desítkové soustavě; převrácené číslo,

Poměr - měřítko, úměra, trojčlenka Procenta - procento, promile, základ, procentová část, počet procent, jednoduché úrokování 8. ročník Mocniny a odmocniny -druhá mocnina a odmocnina Výrazy -číselný výraz a jeho hodnota; proměnná, výrazy s proměnnými, mnohočleny Rovnice -lineární rovnice 130

9. ročník Rovnice -soustava dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY Očekávané výstupy Žák -vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data -porovnává soubory dat -určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti -vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem -matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funkčních vztahů Učivo 7. ročník Pravoúhlá soustava souřadnic Přímá úměrnost -příklady závislostí z praktického života, grafy, tabulky Nepřímá úměrnost -příklady závislostí z praktického života, grafy, tabulky 9. ročník Závislosti a data -příklady závislostí z praktického života a jejich vlastnosti, nákresy, schémata, diagramy, grafy, tabulky; četnost znaku, aritmetický průměr Funkce -pravoúhlá soustava souřadnic, přímá a nepřímá úměrnost, lineární funkce GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU Očekávané výstupy

131

Žák -zdůvodňuje a využívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů; využívá potřebnou matematickou symboliku -charakterizuje a třídí základní rovinné útvary -určuje velikost úhlu měřením a výpočtem -odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarů -využívá pojem množina všech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvaru a k řešení polohových a nepolohových konstrukčních úloh -načrtne a sestrojí rovinné útvary -užívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků -načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové a osové souměrnosti, určí osově a středově souměrný útvar -určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti -odhaduje a vypočítá objem a povrch těles -načrtne a sestrojí sítě základních těles -načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině - analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu Učivo 6.ročník Rovinné útvary -přímka, polopřímka, úsečka, úhel, trojúhelník, vzájemná poloha přímek v rovině (typy úhlů) Metrické vlastnosti v rovině -druhy úhlů, trojúhelníková nerovnost Prostorové útvary -kvádr, krychle Konstrukční úlohy -trojúhelník, úhel 7. ročník Rovinné útvary -trojúhelník, čtyřúhelníky, kružnice, kruh, shodnost trojúhelníků Prostorové útvary -kolmý hranol Konstrukční úlohy 132

8. ročník Rovinné útvary -kruh, kružnice, přímka (vzájemná poloha) Metrické vlastnosti v rovině -Pythagorova věta Prostorové útvary -válec Konstrukční úlohy -množiny všech bodů dané vlastnosti (osa úsečky, osa úhlu, Thaletova kružnice), osová souměrnost, středová souměrnost 9. ročník Rovinné útvary -podobnost Prostorové útvary -jehlan, rotační kužel, koule

NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY Očekávané výstupy Žák -užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací - řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí Učivo 9. ročník Číselné a logické řady Číselné a obrázkové analogie Logické a netradiční geometrické úlohy

133

Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák si zdokonaluje studijní dovednosti, rozvíjí své schopnosti komunikovat v kolektivu, obhájit své postoje, případně přijmout názory druhých. 2. Výchova demokratického občana Žák hledá a nachází logické principy v zákonných pravidlech a řádech, snaží se uvažovat o problémech v širších souvislostech, je veden ke kritickému myšlení. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák poznává život a dílo významných Evropanů a nachází v nich osobnostní vzory. 4. Multikulturní výchova Žák si uvědomuje přínos arabské kultury pro rozvoj matematiky. 5. Environmentální výchova Žák je veden vhodně volenými praktickými příklady k zodpovědnému přístupu k péči o životní prostředí, racionálně formuluje a obhajuje svá stanoviska a názory. 6. Mediální výchova Žák obhajuje a prezentuje výsledky své práce, učí se využívat logické a kritické myšlení při analýze mediálních sdělení.

134

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Informační a komunikační technologie je součástí vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie a je realizován v 5. až 7. ročníku jako povinný vzdělávací obor a v 8. a 9. ročníku jako volitelný vzdělávací obor. Umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti. Jedná se o schopnost elementárně ovládat výpočetní techniku, orientovat se v prostředí informací, tvořivě pracovat s vybranou informací a následně ji využít v praktickém životě. Klíčové kompetence

135

Kompetence k učení: Žák je schopen najít pro sebe efektivní způsob učení a řídit své vlastní učení. Dále soustřeďuje informace a podrobuje je kritické analýze. Kompetence řešení problémů: Žák je schopen na základě získaných znalostí řešit události a problémy. Vytváří si osvědčené postupy, které v budoucnosti využívá. Kompetence komunikativní:Žák je schopen formulovat a vyjadřovat své myšlenky získané v předmětu mediální výchova. Kompetence sociální a personální: Žák je schopen na základě znalostí a dovedností zařadit se do společnosti a být jejím platným členem. Kompetence občanské: Žák je schopen respektovat zákony a společenské normy. Kompetence pracovní: Své znalosti je žák schopen uplatňovat pro výběr svého budoucího povolání. Dále je schopen využívat mediální výchovu k rozvoji tohoto povolání a nést za tuto činnost plnou zodpovědnost.

Očekávané výstupy Žák − ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závažnost a vzájemnou návaznost − ovládá práci s textovými a grafickými editory i tabulkovými editory a využívá vhodných aplikací − uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem − pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví − používá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji − zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě Učivo 6.ročník

136

− pokročilé funkce textového editoru − hodnota a relevance informací a informačních zdrojů, metody a nástroje jejich ověřování − vývojové trendy informačních technologií − internet 7.ročník − pokročilé funkce textového editoru − pokročilé funkce grafického editoru, rastrová a vektorová grafika 8.ročník − − − −

tabulkový editor, vytváření tabulek jednoduché vzorce porovnávání dat internet

9. ročník − − − − −

prezentační programy webové stránky multimédia ochrana práv k duševnímu vlastnictví, copyright informační etika

Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák formuje své studijní dovednosti. Jeho činnost vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci. Přispívá k uvědomování si mravních rozměrů různých způsobů lidského chování. 2. Výchova demokratického občana Žák si rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti. Vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod.

3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák si pomáhá překonávat stereotypy a předsudky. Upevňuje si osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost. 4. Multikulturní výchova 137

Žák se učí komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých. 5. Enviromentální výchova Žák přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty. Podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí. 6. Mediální výchova Žák přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace. Vytváří si představu o roli médií v každodenním životě v regionu (lokalitě).

DĚJEPIS

138

Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru Vzdělávací obor dějepis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost a realizuje se v 6. až 9. ročníku. Přináší základní poznatky o činnosti člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace člověka v oblasti historického vědomí a schopnosti vyvozovat z tohoto vědomí historickou odpovědnost pro současnost a budoucnost. Žáci jsou vedeni k poznání, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale paměť lidstva, ze které každý z nás čerpá pro život v současnosti. Klíčové kompetence: Kompetence k učení: Žák je schopen najít pro sebe efektivní způsob učení a řídit své vlastní učení. Dále soustřeďuje informace a podrobuje je kritické analýze. Kompetence řešení problémů: Žák je schopen na základě získaných znalostí řešit události a problémy. Vytváří si osvědčené postupy, které v budoucnosti využívá. Kompetence komunikativní:Žák je schopen formulovat a vyjadřovat své myšlenky získané v předmětu mediální výchova. Kompetence sociální a personální: Žák je schopen na základě znalostí a dovedností zařadit se do společnosti a být jejím platným členem. Kompetence občanské: Žák je schopen respektovat zákony a společenské normy. Kompetence pracovní: Své znalosti je žák schopen uplatňovat pro výběr svého budoucího povolání. Dále je schopen využívat mediální výchovu k rozvoji tohoto povolání a nést za tuto činnost plnou zodpovědnost.

Očekávané výstupy Žák − uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků − uvede příklady zdrojů informací o minulosti; pojmenuje instituce, kde jsou tyto zdroje shromažďovány

139

− orientuje se na časové ose a v historické mapě, řadí hlavní historické epochy v chronologickém sledu − charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu − objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost − uvede příklady archeologických kultur na našem území − rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací − uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví − demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismem − porovná formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie − popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států − porovná základní rysy západoevropské, byzantsko-slovanské a islámské kulturní oblasti − objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech − vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám − ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, uvede příklady románské a gotické kultury − vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky žádající reformu církve včetně reakce církve na tyto požadavky − vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život − popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky − objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských a náboženských center a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie − objasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky − na příkladech evropských dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchie, parlamentarismus − rozpozná základní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvede jejich představitele a příklady významných kulturních památek − vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti − objasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé − porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů − charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin; uvede požadavky formulované ve vybraných evropských revolucích − na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy − vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla; charakterizuje soupeření mezi velmocemi a vymezí význam kolonií 140

− na příkladech demonstruje zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledky − rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů − charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, příčiny jejich nastolení v širších ekonomických a politických souvislostech a důsledky jejich existence pro svět; rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu − na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv − zhodnotí postavení Československa v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí − vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa; uvede příklady střetávání obou bloků − vysvětlí a na příkladech doloží mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce − posoudí postavení rozvojových zemí − prokáže základní orientaci v problémech současného světa

Učivo 6.ročník − − − − − −

význam zkoumání dějin, získávání informací o dějinách; historické prameny historický čas a prostor člověk a lidská společnost v pravěku nejstarší starověké civilizace a jejich kulturní odkaz antické Řecko a Řím střední Evropa a její styky s antickým Středomořím

7.ročník − nový etnický obraz Evropy − utváření států ve východoevropském a západoevropském kulturním okruhu a jejich specifický vývoj − islám a islámské říše ovlivňující Evropu (Arabové, Turci) − Velká Morava a český stát, jejich vnitřní vývoj a postavení v Evropě − křesťanství, papežství, císařství, křížové výpravy − struktura středověké společnosti, funkce jednotlivých vrstev − kultura středověké společnosti – románské a gotické umění a vzdělanost − renesance, humanismus, husitství, reformace a jejich šíření Evropou − zámořské objevy a počátky dobývání světa − český stát a velmoci v 15. – 17. Století 8.ročník − barokní kultura a osvícenství

141

− Velká francouzská revoluce a napoleonské období, jejich vliv na Evropu a svět; vznik USA − industrializace a její důsledky pro společnost; sociální otázka − národní hnutí velkých a malých národů; utváření novodobého českého národa − revoluce 19. století jako prostředek řešení politických, sociálních a národnostních problémů − politické proudy (konzervativizmus, liberalismus, demokratismus, socialismus), ústava, politické strany, občanská práva − kulturní rozrůzněnost doby − konflikty mezi velmocemi, kolonialismus 9.ročník − první světová válka a její politické, sociální a kulturní důsledky − nové politické uspořádání Evropy a úloha USA ve světě; vznik Československa, jeho hospodářsko-politický vývoj, sociální a národnostní problémy − mezinárodně politická a hospodářská situace ve 20. a 30. letech; totalitní systémy – komunismus, fašismus, nacismus – důsledky pro Československo a svět − druhá světová válka, holocaust; situace v našich zemích, domácí a zahraniční odboj; politické, mocenské a ekonomické důsledky války − studená válka, rozdělení světa do vojenských bloků reprezentovaných supervelmocemi; politické, hospodářské, sociální a ideologické soupeření − vnitřní situace v zemích východního bloku (na vybraných příkladech srovnání s charakteristikou západních zemí) − vývoj Československa od roku 1945, od únorového převratu do roku 1989, vznik České republiky − rozpad koloniálního systému, mimoevropský svět − problémy současnosti − věda, technika a vzdělání jako faktory vývoje; sport a zábava

Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák formuje své studijní dovednosti. Jeho činnost vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci. Přispívá k uvědomování si mravních rozměrů různých způsobů lidského chování. 2. Výchova demokratického občana Žák si rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti. Vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák 142

si pomáhá překonávat stereotypy a předsudky. Upevňuje si osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost. 4. Multikulturní výchova Žák se učí komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých.

5. Enviromentální výchova Žák přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty. Podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí. 6. Mediální výchova Žák přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace. Vytváří si představu o roli médií v každodenním životě v regionu (lokalitě).

143

VÝCHOVA K OBČANSTVÍ Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru − Vzdělávací obor Výchova k občanství (dále jen VOVO) je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost a je realizován v 6. až 9. ročníku. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali sociální a kulturně historické aspekty života lidí v jejich rozmanitosti, proměnlivosti a ve vzájemných souvislostech. Seznamuje žáky s vývojem společnosti a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají do každodenního života a mají vliv na utváření společenského klimatu. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná demokratická Evropa budována, včetně kolektivní obrany. Důležitou součástí vzdělávání je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen a výchova k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot. Přispívá také k rozvoji finanční gramotnosti a k osvojení pravidel chování při běžných rizikových situacích i při mimořádných událostech. − VOVO obsahuje pět samostatných okruhů: Člověk ve společnosti; Člověk jako jedinec; Člověk, stát a hospodářství; Člověk, stát a právo; Mezinárodní vztahy, globální svět. Cílové zaměření VOVO − vytváření kvalit, které souvisejí s orientací žáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských vztahů a vazeb − otevírání cesty k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k pochopení vlastního jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací

144

− seznámení žáka se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem a rozvíjí jejich orientaci ve světě financí. − přiblížit žákům úkoly důležitých politických institucí a orgánů, včetně činností armády, a ukázat možné způsoby zapojení jednotlivců do občanského života. − učit žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. − rozvíjet občanské a právní vědomí žáků, posilovat smysl jednotlivců pro osobní i občanskou odpovědnost a motivovat žáky k aktivní účasti na životě demokratické společnosti. Výuka občanské výchovy by měla směřovat k utváření, upevňování a rozvíjení následujících klíčových kompetencí: Kompetence k učení:

Kompetence k řešení problémů: informace,

Učí žáka vybírat a využívat vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojovat získané poznatky do širších celků, nalézat souvislosti. Učí žáka získané poznatky hodnotit, třídit a vyvozovat z nich závěry.

Učí žáka tvořivě přistupovat k řešení problému, vyhledávat vhodné pracovat s nimi a nalézat řešení, učí žáka kriticky myslet a hájit svá rozhodnutí.

Kompetence komunikativní: Učí žáka formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory souvisle a kultivovaně, naslouchat promluvám druhých lidí, vhodně na ně reagovat, komunikovat na odpovídající úrovni. Učí žáka využívat ke komunikaci vhodné technologie. Kompetence sociální:

Kompetence občanské: charakterové Kompetence pracovní:

Učí žáka spolupracovat v týmu, vzájemně si naslouchat a pomáhat, upevňovat dobré mezilidské vztahy, hodnotit svoji práci i práci ostatních.

Učí žáka orientovat se v legislativě a obecných morálních zákonech a dodržovat je, respektovat názory ostatních, formovat volní a rysy. Učí žáka zodpovědně se rozhodovat podle dané situace.

Učí žáka efektivně organizovat vlastní práci.

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI 145

Očekávané výstupy Žák − objasní účel důležitých symbolů našeho státu a způsoby jejich používání − − − − −

− − − −

rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování a aktivně proti němu vystupuje zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně z nich vybírá akce, které ho zajímají kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejném mínění a chování lidí zhodnotí a na příkladech doloží význam vzájemné solidarity mezi lidmi, vyjádří své možnosti, jak může v případě potřeby pomáhat lidem v nouzi a jak pomoci v situacích ohrožení a obrany státu uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti posoudí a na příkladech přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci

Učivo 6. ročník Naše škola – život ve škole, práva a povinnosti žáků, význam a činnost žákovské samosprávy, společná pravidla a normy; vklad vzdělání pro život Naše obec, region, kraj – důležité instituce, zajímavá a památná místa, významní rodáci, místní tradice; ochrana kulturních památek, přírodních objektů a majetku Naše vlast – pojem vlasti a vlastenectví; zajímavá a památná místa, co nás proslavilo, významné osobnosti; státní symboly, státní svátky, významné dny Vztahy mezi lidmi – osobní a neosobní vztahy, mezilidská komunikace; konflikty v mezilidských vztazích, problémy lidské nesnášenlivosti 7. ročník Kulturní život – rozmanitost kulturních projevů, kulturní hodnoty, kulturní tradice; kulturní instituce; masová kultura, prostředky masové komunikace, masmédia Lidská setkání – přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi, rovnost a nerovnost, rovné postavení mužů a žen; lidská solidarita, pomoc lidem v nouzi, potřební lidé ve společnost Vztahy mezi lidmi – osobní a neosobní vztahy, mezilidská komunikace; konflikty v mezilidských vztazích, problémy lidské nesnášenlivosti Zásady lidského soužití – morálka a mravnost, svoboda a vzájemná závislost, pravidla chování; dělba práce a činností, výhody spolupráce lidí

146

ČLOVĚK JAKO JEDINEC Očekávané výstupy Žák − objasní, jak může realističtější poznání a hodnocení vlastní osobnosti a potenciálu pozitivně ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s druhými lidmi i kvalitu života − posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů, objasní význam vůle při dosahování cílů a překonávání překážek − rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání − popíše, jak lze usměrňovat a kultivovat charakterové a volní vlastnosti, rozvíjet osobní přednosti, překonávat osobní nedostatky a pěstovat zdravou sebedůvěru Učivo 8. ročník Podobnost a odlišnost lidí – projevy chování, rozdíly v prožívání, myšlení a jednání; osobní vlastnosti, dovednosti a schopnosti, charakter; vrozené předpoklady, osobní potenciál Vnitřní svět člověka – vnímání, prožívání, poznávání a posuzování skutečnosti, sebe i druhých lidí, systém osobních hodnot, sebehodnocení; stereotypy v posuzování druhých lidí Osobní rozvoj – životní cíle a plány, životní perspektiva, adaptace na životní změny, sebezměna; význam motivace, aktivity, vůle a osobní kázně při seberozvoji ČLOVĚK, STÁT A HOSPODÁŘSTVÍ Očekávané výstupy Žák − rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, včetně duševního vlastnictví, a způsoby jejich ochrany, uvede příklady − sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a výdaje, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváží nezbytnost jednotlivých výdajů v hospodaření domácnosti, objasní princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu domácnosti, dodržuje zásady hospodárnosti a vyhýbá se rizikům při hospodařená s penězi − na příkladech ukáže vhodné využití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení, uvede příklady použití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení − vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí, vysvětlí význam úroku placeného a přijatého, uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy je využít

147

− uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky a způsoby krytí deficitu − na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu, objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny, na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH, popíše vliv inflace na hodnotu peněz − rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směruje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané − rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti

Učivo 6. ročník Hospodaření – rozpočet domácnosti 7. ročník Majetek, vlastnictví – formy vlastnictví; hmotné a duševní vlastnictví, jejich ochrana; hospodaření s penězi, majetkem a různými formami vlastnictví Hospodaření – rozpočet domácnosti 8. ročník Peníze – funkce a podoby peněz, formy placení Výroba, obchod, služby – jejich funkce a návaznost Principy tržního hospodářství – nabídka, poptávka, trh; tvorba ceny, inflace; podstata fungování trhu; nejčastější právní formy podnikání 9. ročník Hospodaření – rozpočet domácnosti, úspory, investice, úvěry, splátkový prodej, leasing; rozpočet státu, typy rozpočtu a jejich odlišnosti; význam daní Banky a jejich služby – aktivní a pasivní operace, úročení, pojištění, produkty finančního trhu pro investování a pro získávání prostředků ČLOVĚK, STÁT A PRÁVO Očekávané výstupy Žák − rozlišuje nejčastější typy a formy států a na příkladech porovná jejich znaky

148

− rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu − objasní výhody demokratického způsobu řízení státu pro každodenní život občanů − vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat každodenní život občanů − přiměřeně uplatňuje svá práva včetně práv spotřebitele a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod, rozumí povinnostem občana při zajišťováni obrany státu − objasní význam právní úpravy důležitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manželství − provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahy – osobní přeprava; koupě, oprava či pronájem věci − dodržuje právní ustanovení, která se na něj vztahují, a uvědomuje si rizika jejich porušování − rozlišuje a porovnává úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede příklady jejich činnosti a spolupráce při postihování trestných činů −rozpozná protiprávní jednání, rozliší přestupek a trestný čin, uvede jejich příklady − diskutuje o příčinách a důsledcích korupčního jednání Učivo 7. ročník Právní základy státu – znaky státu, typy a formy státu Principy demokracie – znaky demokratického způsobu rozhodování a řízení státu; politický pluralismus, sociální dialog a jejich význam; význam a formy voleb do zastupitelstev Lidská práva – základní lidská práva, práva dítěte, jejich ochrana; úprava lidských práv a práv dětí v dokumentech; poškozování lidských práv, šikana, diskriminace 8. ročník Právní základy státu – Ústava ČR; složky státní moci, jejich orgány a instituce, obrana státu Státní správa a samospráva – orgány a instituce státní správy a samosprávy, jejich úkoly Právní řád České republiky – význam a funkce právního řádu, orgány právní ochrany občanů, soustava soudů; právní norma, předpis, publikování právních předpisů Právo v každodenním životě – význam právních vztahů; důležité právní vztahy a závazky z nich vyplývající; základní práva spotřebitele; styk s úřady 9. ročník Právní základy státu – státní občanství ČR Protiprávní jednání – druhy a postihy protiprávního jednání včetně korupce, trestní postižitelnost; porušování předpisů v silničním provozu, porušování práv k duševnímu vlastnictví 149

MEZINÁRODNÍ VZTAHY A GLOBÁLNÍ SVĚT Očekávané výstupy Žák − popíše vliv začlenění ČR do EU na každodenní život občanů, uvede příklady práv občanů ČR v rámci EU i možných způsobů jejich uplatňování − uvede některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimž má vztah ČR, posoudí jejich význam ve světovém dění a popíše výhody spolupráce mezi státy, včetně zajišťování obrany státu a účasti v zahraničních misích − uvede příklady některých projevů globalizace, porovná jejich klady a zápory − uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i možné důsledky pro život lidstva − objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady možných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni – v obci, regionu − uvede příklady mezinárodního terorismu a zaujme vlastní postoj ke způsobům jeho potírání, objasní roli ozbrojených sil ČR při zajišťování obrany státu a při řešení krizí nevojenského charakteru Učivo 7. ročník Evropská integrace – podstata, význam, výhody; Evropská unie a ČR Mezinárodní spolupráce – ekonomická, politická a bezpečnostní spolupráce mezi státy, její výhody; významné mezinárodní organizace (Rada Evropy, NATO, OSN aj.) 9. ročník Globalizace – projevy, klady a zápory; významné globální problémy včetně válek a terorismu, možnosti jejich řešení Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák se učí zvládat vlastní chování, utvářet dobré mezilidské vztahy ve třídě i mimo ni, rozvíjet základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti, utvářet a rozvíjet základní dovednosti pro spolupráci. Získává základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např. konfliktů). Upevňuje si dovednosti a vědomosti týkající se duševní hygieny. Utváří si pozitivní (nezraňující) postoje k sobě samému a k druhým, uvědomuje si hodnoty spolupráce a pomoci, hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů. Uvědomuje si mravní rozměry různých způsobů lidského chování. Má povědomí o primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování.

150

2. Výchova demokratického občana Žák je veden k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod, k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti. Rozvíjí své komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti. U sebe prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování. Je veden k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení. Učí se sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti. Utváří si hodnoty jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost. Je motivován k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším. Posuzuje a hodnotí společenské jevy, procesy, události a problémy z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze). Respektuje kulturní, etnické a jiné odlišnosti. Je veden k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu.

3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák získává základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy. Porozumí vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik a řešení globálních problémů v jejich vzájemných souvislostech. Prohlubuje své základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí mezinárodních a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv. Rozvíjí svou schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech. Je veden k pochopení významu společných politik a institucí Evropské unie; seznamuje s dopadem jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich zpětného ovlivňování a využívání. Snaží se překonávat stereotypy a předsudky. Obohacuje pohledy na sebe sama z hlediska otevřených životních perspektiv rozšířených o možnosti volby v evropské a mezinárodní dimenzi. Utváří si pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti.

4. Multikulturní výchova Žák získává základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti. Rozvíjí svou dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturních kontaktů k obohacení sebe i druhých. Učí se komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých. Učí se přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné. Rozvíjí svou schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin. Rozvíjí svou dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie. Učí se uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání. Poznává některé základní pojmy multikulturní terminologie: 151

kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj. Uvědomuje si vlastní identitu, je sám sebou, reflektuje vlastní sociokulturní zázemí. Uvědomuje si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života v demokratické společnosti. 5. Enviromentální výchova Žák rozvíjí své porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí, poznává a chápe souvislosti mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa, chápe souvislost mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí, uvědomuje si důležitost spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni, projevuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí. Utváří si zdravý životní styl a vnímá estetické hodnoty prostředí. Je veden k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí. Je veden k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví.

6. Mediální výchova Žák rozvíjí svou schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich, učí se využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času, chápe cíle a strategie vybraných mediálních obsahů, získává představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec (včetně právního kontextu), vytváří si představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě), je citlivý vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení. Uvědomuje si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace.

152

FYZIKA Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Fyzika je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda, který zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody, a je realizován v 6. až 9. ročníku. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě. V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav i člověka, včetně možných ohrožení plynoucích z přírodních procesů, z lidské činnosti a zásahů člověka do přírody. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování. Vzdělávací obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Zvláště významné je, že při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování. Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka, utváří – spolu s fyzikálním, chemickým a přírodopisným vzděláváním – také vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí i jejich společenství v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě. Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního vzdělávání, a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace, 153

Člověk a společnost, Člověk a zdraví a Člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími oblastmi.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Člověk a příroda Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: -zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování -potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, které mají vliv i na ochranu zdraví, životů, životního prostředí a majetku, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi -způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby -posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů -zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí -porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí -uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy -utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí

klíčové kompetence: Kompetence k učení:

Operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, propojuje je do širších celků, vytváří si pohled na fyzikální jevy.

Kompetence k řešení problémů: Učí vnímat problémové situace a naplánuje způsob řešení, využívá k k tomu vlastního úsudku a zkušeností, aplikuje získané vědomosti a dovednosti k řešení fyzikálních problémů, využívá matematické postupy. Kompetence komunikativní: Vede k logickému vyjadřování a argumentaci, k přehlednému sdělování postupů, učí porozumět odborným textům a získávat informace z různých zdrojů, tvořivě je využívá ke svému rozvoji. Kompetence

154

sociální: Kompetence občanské:

Kompetence pracovní:

Učí účinné spolupráci se spolužáky i s učitelem, vzájemné pomoci a společnému hledání řešení problémů, například v laboratorních úlohách. Učí se argumentovat a zdůvodňovat své názory, přitom respektuje názory a přesvědčení druhých lidí.

Využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost.

Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání.

LÁTKY A TĚLESA Očekávané výstupy Žák -změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa -uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí -předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty - využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů

Učivo 6. ročník Měřené veličiny – délka, objem, hmotnost, teplota a její změna, čas Skupenství látek – souvislost skupenství látek s jejich částicovou stavbou; difúze

POHYB TĚLES SÍLY

155

Očekávané výstupy Žák -rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu -využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles -změří velikost působící síly -určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici -využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích - aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů Učivo 6. ročník Gravitační pole a gravitační síla – přímá úměrnost mezi gravitační silou a hmotností tělesa 7. ročník Pohyby těles – Tlaková síla a tlak –

pohyb rovnoměrný a nerovnoměrný; pohyb přímočarý a křivočarý vztah mezi tlakovou silou, tlakem a obsahem plochy, na niž síla působí

Třecí síla – smykové tření, ovlivňování velikosti třecí síly v praxi Výslednice dvou sil stejných a opačných směrů Newtonovy zákony – první, druhý (kvalitativně), třetí Rovnováha na páce a pevné kladce MECHANICKÉ VLASTNOSTI TEKUTIN Očekávané výstupy Žák -využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů - předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní 156

Učivo 7. ročník Pascalův zákon – hydraulická zařízení Hydrostatický a atmosférický tlak - souvislost mezi hydrostatickým tlakem, hloubkou a hustotou kapaliny; souvislost atmosférického tlaku s některými procesy v atmosféře Archimédův zákon – vztlaková síla; potápění, vznášení se a plování těles v klidných tekutinách

ENERGIE Očekávané výstupy Žák -určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa -využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem -využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh -určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem - zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí Učivo 8. ročník Formy energie - pohybová a polohová energie, vnitřní energie, elektrická energie a výkon Přeměny skupenství - tání a tuhnutí, skupenské teplo tání, vypařování a kapalnění; hlavní faktory ovlivňující vypařování a teplotu varu kapaliny 9. ročník

157

Formy energie -výroba a přenos elektrické energie, jaderná energie, štěpná reakce, jaderný reaktor, jaderná elektrárna, ochrana lidí před radioaktivním zářením Obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie ZVUKOVÉ DĚJE Očekávané výstupy Žák -rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku - posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí

Učivo 8. ročník Vlastnosti zvuku -látkové prostředí jako podmínka vzniku šíření zvuku, rychlost šíření zvuku v různých prostředích; odraz zvuku na překážce, ozvěna; pohlcování zvuku; výška zvukového tónu ELEKTROMAGNETICKÉ A SVĚTELNÉ DĚJE Očekávané výstupy Žák -sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu -rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí -rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností -využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů -využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní 158

-zapojí správně polovodičovou diodu -využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh - rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami Učivo 6. ročník Elektrický obvod – zdroj napětí, spotřebič, spínač Elektrické a magnetické pole – elektrická a magnetická síla, elektrický náboj, tepelné účinky elektrického proudu, bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji a zařízeními 7. ročník Vlastnosti světla –

zdroje světla, rychlost světla ve vakuu a v různých prostředích, stín, zatmění Slunce a Měsíce, zobrazení odrazem na rovinném, dutém a vypuklém zrcadle , zobrazení lomem tenkou spojkou a rozptylkou (kvalitativně), rozklad bílého světla hranolem

8. ročník Elektrický obvod Elektrické a magnetické pole -elektrický odpor 9. ročník Elektrické a magnetické pole -stejnosměrný elektromotor, transformátor, bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji a zařízeními Vlastnosti světla -zdroje světla; rychlost světla ve vakuu a v různých prostředích, stín, zatmění Slunce a Měsíce, zobrazení odrazem na rovinném, dutém a vypuklém zrcadle (kvalitativně), zobrazení lomem tenkou spojkou a rozptylkou (kvalitativně)

VESMÍR Očekávané výstupy Žák

159

-objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet - odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností Učivo 7.ročník Sluneční soustava –

měsíční fáze

9. ročník Sluneční soustava – Hvězdy –

její hlavní složky, měsíční fáze jejich složení

Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák si zdokonaluje studijní dovednosti, rozvíjí své schopnosti komunikovat v kolektivu, obhájit své postoje, případně přijmout názory druhých. Učí se pokládat otázky a hledat na ně odpovědi. 2. Výchova demokratického občana Žák hledá a nachází logické principy v zákonných pravidlech a řádech, snaží se uvažovat o problémech v širších souvislostech, je veden ke kritickému myšlení. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák poznává život a dílo významných fyziků své doby celého světa a nachází v nich osobnostní vzory. 4. Multikulturní výchova Žák si uvědomuje mezinárodní pestrost fyziky v jejích průkopnících a propagátorech. 5. Environmentální výchova Žák je veden vhodně volenými praktickými příklady k zodpovědnému přístupu k péči o životní prostředí, racionálně formuluje a obhajuje svá stanoviska a názory.

160

6. Mediální výchova Žák obhajuje a prezentuje výsledky své práce, učí se využívat logické a kritické myšlení při analýze mediálních sdělení.

CHEMIE Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Chemie je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda, který zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody a realizuje se v 8. a 9. ročníku. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě. V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav i člověka, včetně možných ohrožení plynoucích z přírodních procesů, z lidské činnosti a zásahů člověka do přírody. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování. 161

Vzdělávací obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Zvláště významné je, že při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování. Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka, utváří – spolu s fyzikálním, chemickým a přírodopisným vzděláváním – také vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí i jejich společenství v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě. Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního vzdělávání, a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a zdraví a Člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími oblastmi.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Člověk a příroda Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: -zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování -potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, které mají vliv i na ochranu zdraví, životů, životního prostředí a majetku, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi -způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby

162

-posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů -zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí -porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí -uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy -utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí

Klíčové kompetence Kompetence k učení:

Učí různým metodám poznávání přírodních objektů, procesů, vlastností a jevů. Učí zpracovávat informace z hlediska důležitosti a objektivity využívat je k dalšímu učení.

a Kompetence k řešení problémů:Učí přecházet od smyslového poznávání k poznávání založenému na pojmech, teoriích a modelech, chápat vzájemné souvislosti a zákonitosti. Učí poznatky zobecňovat a aplikovat v životě. Učí logicky vyvozovat a předvídat specifické závěry z přírodních zákonů. Rozvíjí schopnost objevovat a formulovat problém a hledat varianty řešení. Kompetence komunikativní: Vede k logickému vyjadřování a argumentaci, k přehlednému sdělování postupů a výsledků pozorování. Učí porozumět odborným textům a získávat informace z různých zdrojů (literatura, internet…) Kompetence sociální: Učí účinné spolupráci se spolužáky i s učitelem, vzájemné pomoci a společnému hledání řešení problémů. Kompetence občanské: Vede k poznání možnosti rozvoje i zneužití chemie a k odpovědnosti za zachování životního prostředí.

Kompetence pracovní:

Učí optimálně plánovat a provádět pozorování a pokus a vyhodnocovat získaná data. Seznamuje se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví.

Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání.

163

POZOROVÁNÍ, POKUS A BEZPEČNOST PRÁCE Očekávané výstupy Žák

-určí společné a rozdílné vlastnosti látek -pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými látkami a hodnotí jejich rizikovost; posoudí nebezpečnost vybraných dostupných látek, se kterými zatím pracovat nesmí - objasní nejefektivnější jednání v modelových příkladech havárie s únikem nebezpečných látek Učivo 8. ročník Vlastnosti látek -hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav látek Zásady bezpečné práce – ve školní pracovně (laboratoři) i v běžném životě Nebezpečné látky a přípravky – R-věty, S-věty, varovné značky a jejich význam Mimořádné události – havárie chemických provozů, úniky nebezpečných látek SMĚSI Očekávané výstupy

Žák -rozlišuje směsi a chemické látky -vypočítá složení roztoků, připraví prakticky roztok daného složení -vysvětlí základní faktory ovlivňující rozpouštění pevných látek -navrhne postupy a prakticky provede oddělování složek směsí o známém složení; uvede příklady oddělování složek v praxi -rozliší různé druhy vody a uvede příklady jejich výskytu a použití

164

- uvede příklady znečišťování vody a vzduchu v pracovním prostředí a domácnosti, navrhne nejvhodnější preventivní opatření a způsoby likvidace znečištění Učivo 8. ročník Směsi –

různorodé, stejnorodé roztoky, hmotnostní zlomek a koncentrace roztoku, koncentrovanější, zředěnější, nasycený a nenasycený roztok, vliv teploty, míchání a plošného obsahu pevné složky na rychlost jejího rozpouštění do roztoku, oddělování složek směsí (usazování, filtrace, destilace, krystalizace, sublimace)

Voda – Vzduch –

destilovaná, pitná, odpadní, výroba pitné vody, čistota vody složení, čistota ovzduší, ozonová vrstva

ČÁSTICOVÉ SLOŽENÍ LÁTEK A CHEMICKÉ PRVKY Očekávané výstupy Žák -používá pojmy atom a molekula ve správných souvislostech -rozlišuje chemické prvky a chemické sloučeniny a pojmy užívá ve správných souvislostech - orientuje se v periodické soustavě chemických prvků, rozpozná vybrané kovy a nekovy a usuzuje na jejich možné vlastnosti Učivo 8. ročník Částicové složení látek -molekuly, atomy, atomové jádro, protony, neutrony, elektronový obal a jeho změny v chemických reakcích, elektrony Prvky 165

–

názvy, značky, vlastnosti a použití vybraných prvků, skupiny a periody v periodické soustavě chemických prvků; protonové číslo

Chemické sloučeniny – chemická vazba, názvosloví jednoduchých anorganických a organických sloučenin CHEMICKÉ REAKCE Očekávané výstupy Žák -rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí, uvede příklady prakticky důležitých chemických reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich využívání -přečte chemické rovnice a s užitím zákona zachování hmotnosti vypočítá hmotnost výchozí látky nebo produktu - aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chemických reakcí v praxi a při předcházení jejich nebezpečnému průběhu Učivo 8. ročník Chemické reakce – zákon zachování hmotnosti, chemické rovnice, látkové množství, molární hmotnost Klasifikace chemických reakcí – slučování, neutralizace, reakce exotermní a endotermní Faktory ovlivňující rychlost chemických reakcí – teplota, plošný obsah povrchu výchozích látek, katalýza Chemie a elektřina – výroba elektrického proudu chemickou cestou ANORGANICKÉ SLOUČENINY Očekávané výstupy Žák

166

-porovná vlastnosti a použití vybraných prakticky významných oxidů, kyselin, hydroxidů a solí a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na životní prostředí -vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na životní prostředí a uvede opatření, kterými jim lze předcházet - orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem a uvede příklady uplatňování neutralizace v praxi Učivo 8. ročník Oxidy – názvosloví, vlastnosti a použití vybraných prakticky významných oxidů Kyseliny a hydroxidy – kyselost a zásaditost roztoků; vlastnosti, vzorce, názvy a použití vybraných prakticky významných kyselin a hydroxidů Soli kyslíkaté a nekyslíkaté – vlastnosti, použití vybraných solí, oxidační číslo, názvosloví, vlastnosti a použití vybraných prakticky významných halogenidů

ORGANICKÉ SLOUČENINY Očekávané výstupy Žák -rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití -zhodnotí užívání fosilních paliv a vyráběných paliv jako zdrojů energie a uvede příklady produktů průmyslového zpracování ropy -rozliší vybrané deriváty uhlovodíků, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití -orientuje se ve výchozích látkách a produktech fotosyntézy a koncových produktů biochemického zpracování, především bílkovin, tuků, sacharidů. -určí podmínky postačující pro aktivní fotosyntézu - uvede příklady zdrojů bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů Učivo 9. ročník Uhlovodíky

167

– příklady v praxi významných alkanů, uhlovodíků s vícenásobnými vazbami a aromatických uhlovodíků Paliva – ropa, uhlí, zemní plyn, průmyslově vyráběná paliva deriváty uhlovodíků – příklady v praxi významných alkoholů a karboxylových kyselin Přírodní látky – zdroje, vlastnosti a příklady funkcí bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů v lidském těle

CHEMIE A SPOLEČNOST Očekávané výstupy Žák -zhodnotí využívání prvotních a druhotných surovin z hlediska trvale udržitelného rozvoje na Zemi -aplikuje znalosti o principech hašení požárů na řešení modelových situací z praxe -orientuje se v přípravě a využívání různých látek v praxi a jejich vlivech na životní prostředí a zdraví člověka Učivo 9. ročník Chemický průmysl v ČR – výrobky, rizika v souvislosti s životním prostředím, recyklace surovin, koroze průmyslová hnojiva Tepelně zpracovávané materiály – cement, vápno, sádra, keramika Plasty a syntetická vlákna – vlastnosti, použití, likvidace detergenty, pesticidy a insekticidy Hořlaviny – význam tříd nebezpečnosti -léčiva a návykové látky Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák si zdokonaluje studijní dovednosti, rozvíjí své schopnosti komunikovat v kolektivu, obhájit své postoje, případně přijmout názory druhých. správně posoudí pozitivní použití a zneužití chemických látek; svými postoji brání zneužívání chemických látek. 2. Výchova demokratického občana 168

Žák si uvědomuje nutnost dodržovat předem domluvená pravidla při práci s chemickými látkami, kriticky hodnotí používání chemických látek, rozvíjí schopnost diskuse a kritické argumentace, osvojuje si zákonitosti bezpečnosti práce. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák si uvědomuje globální důsledky těžby a používání chemických surovin, nerovnoměrné rozložení spotřeby chemických látek a energií na úkor chudých oblastí světa; poznává vysokou úroveň zákonodárství EU v oblasti nakládání s chemickými látkami a ochrany životního prostředí. 4. Multikulturní výchova Žák se v kapitole o drogách seznamuje s kulturní tolerancí k některým drogám u různých etnik; hodnotí masové zneužívání drog některými sociálními skupinami a diskutuje možnosti nápravy; hodnotí možnosti návratu k přírodnímu způsobu života uprostřed většinové průmyslové společnosti. 5. Environmentální výchova Celý vzdělávací obor chemie je koncipován z hlediska péče o životní prostředí. V očekávaných výstupech jednotlivých kapitol jsou uvedeny i výstupy tohoto průřezového tématu. 6. Mediální výchova Žák využívá k získávání informací tištěná i elektronická média; na základě svých znalostí rozlišuje seriózní (vědecké) a populární (bulvární) informace o chemických látkách či objevech; dokáže zpracovat a veřejně (před třídním kolektivem) prezentovat odborné informace z oblasti chemie.

169

PŘÍRODOPIS Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru

-

Vzdělávací obor Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda a je realizován v 6. až 9. ročníku. Zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě. V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav i člověka, včetně možných ohrožení plynoucích z přírodních procesů, z lidské činnosti a zásahů člověka do přírody. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování. Vzdělávací obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Zvláště významné je, že při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování. Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na 170

lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka, utváří – spolu s fyzikálním, chemickým a přírodopisným vzděláváním – také vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí i jejich společenství v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Zeměpis, který má přírodovědný i společenskovědní charakter, je, v zájmu zachování celistvosti oboru, umístěn celý v této vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního vzdělávání, a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a zdraví a Člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími oblastmi.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

-

-

-

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, které mají vliv i na ochranu zdraví, životů, životního prostředí a majetku, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí

Klíčové kompetence

171

-

Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Úroveň klíčových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, nelze ještě považovat za ukončenou, ale získané klíčové kompetence tvoří neopomenutelný základ žáka pro celoživotní učení, vstup do života a do pracovního procesu. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nad předmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní.

Kompetence k učení: Na konci základního vzdělávání žák: vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení, vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě, operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy, samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich.

Kompetence k řešení

172

problémů:

Na konci základního vzdělávání žák: Vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností, vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému, samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy, ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů, kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí.

Kompetence komunikativní: Na konci základního vzdělávání žák: formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu, naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje, rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění, využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem, využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi.

Kompetence sociální a personální: Na konci základního vzdělávání žák: účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá, přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají, vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty.

173

Kompetence občanské: Na konci základního vzdělávání žák: respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí, chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu, rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka, respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit, chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti.

Kompetence pracovní: Na konci základního vzdělávání žák: používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky, přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot, využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření, orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení. OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA Očekávané výstupy: Žák -rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů -popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel -rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů -třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek

174

-vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti -uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů - uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka

BIOLOGIE HUB Očekávané výstupy: Žák -rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků -vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích - objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků

BIOLOGIE ROSTLIN Očekávané výstupy: Žák -odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům -porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku -vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin -rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů - odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Očekávané výstupy: Žák -porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů

175

-rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin -odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí - zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy

BIOLOGIE ČLOVĚKA Očekávané výstupy: Žák -určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy -orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka -objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří -rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby, objasní význam zdravého způsobu života - aplikuje první pomoc při poranění a jiném poškození těla

NEŽIVÁ PŘÍRODA Očekávané výstupy: Žák -objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života -rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek -rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody -porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě -rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků -uvede význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj různých ekosystémů a charakterizuje mimořádné události způsobené výkyvy počasí a dalšími přírodními jevy, jejich doprovodné jevy a možné dopady i ochranu před nimi ZÁKLADY EKOLOGIE Očekávané výstupy: 176

Žák -uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi -rozlišuje a uvede příklady systémů organismů – populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému -vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam -uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY Očekávané výstupy: Žák -aplikuje praktické metody poznávání přírody -dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody

Učivo 6. ročník -vznik, vývoj, rozmanitost, projevy života a jeho význam – výživa, dýchání, růst, rozmnožování, vývin, reakce na podněty; názory na vznik života -základní struktura života – buňky, pletiva, tkáně, orgány, orgánové soustavy, organismy jednobuněčné a mnohobuněčné -význam a zásady třídění organismů -viry a bakterie – výskyt, význam a praktické využití -houby bez plodnic – základní charakteristika, pozitivní a negativní vliv na člověka a živé organismy -houby s plodnicemi – stavba, výskyt, význam, zásady sběru, konzumace a první pomoc při otravě houbami -lišejníky – stavba, symbióza, výskyt a význam -organismy a prostředí – vzájemné vztahy mezi organismy, mezi organismy a prostředím; populace, společenstva, přirozené a umělé ekosystémy, potravní řetězce, rovnováha v ekosystému -ochrana přírody a životního prostředí – globální problémy a jejich řešení, chráněná území

177

7. ročník -anatomie a morfologie rostlin – stavba a význam jednotlivých částí těla vyšších rostlin (kořen, stonek, list, květ, semeno, plod) -fyziologie rostlin – základní principy fotosyntézy, dýchání, růstu, rozmnožování -systém rostlin – poznávání a zařazování daných zástupců běžných druhů řas, mechorostů, kapraďorostů (plavuně, přesličky, kapradiny), nahosemenných a krytosemenných rostlin (jednoděložných a dvouděložných); jejich vývoj a využití hospodářsky významných zástupců -význam rostlin a jejich ochrana -stavba těla, stavba a funkce jednotlivých částí těla – živočišná buňka, tkáně, orgány, orgánové soustavy, organismy jednobuněčné a mnohobuněčné, rozmnožování -vývoj, vývin a systém živočichů – významní zástupci jednotlivých skupin živočichů – prvoci, bezobratlí (žahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, členovci), strunatci (paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci) -rozšíření, význam a ochrana živočichů – hospodářsky a epidemiologicky významné druhy, péče o vybrané domácí živočichy, chov domestikovaných živočichů, živočišná společenstva -projevy chování živočichů -praktické metody poznávání přírody – pozorování lupou a mikroskopem (případně dalekohledem), zjednodušené určovací klíče a atlasy, založení herbáře a sbírek, ukázky odchytu některých živočichů, jednoduché rozčleňování rostlin a živočichů -významní biologové a jejich objevy 8. ročník -dědičnost a proměnlivost organismů – podstata dědičnosti a přenos dědičných informací, gen, křížení -fylogeneze a ontogeneze člověka – rozmnožování člověka -anatomie a fyziologie – stavba a funkce jednotlivých částí lidského těla, orgány, orgánové soustavy (opěrná, pohybová, oběhová, dýchací, trávicí, vylučovací a rozmnožovací, řídící), vyšší nervová činnost, hygiena duševní činnosti -nemoci, úrazy a prevence – příčiny, příznaky, praktické zásady a postupy při léčení běžných nemocí; závažná poranění a život ohrožující stavy, epidemie -životní styl – pozitivní a negativní dopad prostředí a životního stylu na zdraví člověka 9. ročník -Země – vznik a stavba Země -nerosty a horniny – vznik, vlastnosti, kvalitativní třídění, praktický význam a využití zástupců, určování jejich vzorků; principy krystalografie -vnější a vnitřní geologické procesy – příčiny a důsledky -půdy – složení, vlastnosti a význam půdy pro výživu rostlin, její hospodářský význam pro společnost, nebezpečí a příklady její devastace, možnosti a příklady rekultivace 178

-vývoj zemské kůry a organismů na Zemi – geologické změny, vznik života, výskyt typických organismů a jejich přizpůsobování prostředí -geologický vývoj a stavba území ČR – Český masiv, Karpaty -podnebí a počasí ve vztahu k životu – význam vody a teploty prostředí pro život, ochrana a využití přírodních zdrojů, význam jednotlivých vrstev ovzduší pro život, vlivy znečištěného ovzduší a klimatických změn na živé organismy a na člověka -mimořádné události způsobené přírodními vlivy – příčiny vzniku mimořádných událostí, přírodní světové katastrofy, nejčastější mimořádné přírodní události v ČR (povodně, větrné bouře, sněhové kalamity, laviny, náledí) a ochrana před nimi Průřezová témata 1.Osobnostní a sociální výchova Žák rozvíjí schopnost sebepoznání seberegulace, sebeorganizace, kreativitu, poznává lidi, mezilidské vztahy, komunikuje, kooperuje, řeší problémy a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, empaticky hledí na svět očima druhého. 2.Výchova demokratického občana Žák aktivně obhajuje a dodržuje lidská práva, respektuje kulturní, etnické a jiné odlišnosti, hovoří o občanské společnosti a státu, o formách participace občanů v této oblasti. 3.Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák rozšiřuje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociální a kulturní odlišnosti mezi národy. 4.Multikulturní výchova Žák sleduje jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti, člověk, jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika, vnímá odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudky vůči etnickým skupinám. 5.Enviromentální výchova Žák uvědomuje si podmínky života a možnosti jeho ohrožování, hovořím o ekosystémech, problémech životního prostředí, o vztahu člověka k prostředí, napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostřední na místní úrovni, přispívá k vnímání života, jako nejvyšší hodnoty, utváří zdravý životní styl. 6.Mediální výchova Žák přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace, k využívání vlastních schopností v týmové práci. 179

ZEMĚPIS Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru

-

Vzdělávací obor Zeměpis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda, jež zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody, a je realizován v 6. až 9. ročníku. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě. V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav i člověka, včetně možných ohrožení plynoucích z přírodních procesů, z lidské činnosti a zásahů člověka do přírody. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování. Vzdělávací obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Zvláště významné je, že při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování. Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka, utváří – spolu s fyzikálním, chemickým a přírodopisným vzděláváním – také vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí i jejich společenství v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Zeměpis, který má přírodovědný i společenskovědní charakter, je, v zájmu zachování celistvosti 180

oboru, umístěn celý v této vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního vzdělávání, a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a zdraví a Člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími oblastmi.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

-

-

-

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, které mají vliv i na ochranu zdraví, životů, životního prostředí a majetku, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí

Klíčové kompetence -

Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Úroveň klíčových

181

kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, nelze ještě považovat za ukončenou, ale získané klíčové kompetence tvoří neopomenutelný základ žáka pro celoživotní učení, vstup do života a do pracovního procesu. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nad předmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní. Kompetence k učení: Na konci základního vzdělávání žák: vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení, vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě, operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy, samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich.

Kompetence k řešení problémů:

Na konci základního vzdělávání žák: Vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností, vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému, samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy, ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání 182

problémů, kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí.

Kompetence komunikativní: Na konci základního vzdělávání žák: formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu, naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje, rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění, využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem, využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi.

Kompetence sociální a personální: Na konci základního vzdělávání žák: účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá, přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají, vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty.

Kompetence občanské: Na konci základního vzdělávání žák: respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí, chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu, rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka, respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění 183

a sportovních aktivit, chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti.

Kompetence pracovní: Na konci základního vzdělávání žák: používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky, přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot, využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření, orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení. GEOGRAFICKÉ INFORMACE, ZDROJE DAT, KARTOGRAFIE A TOPOGRAFIE Očekávané výstupy Žák organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině vytváří a využívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu

PŘÍRODNÍ OBRAZ ZEMĚ Očekávané výstupy Žák

184

zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy prokáže na konkrétních příkladech tvar planety Země, zhodnotí důsledky pohybů Země na život lidí a organismů rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost

REGIONY SVĚTA Očekávané výstupy Žák rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich

SPOLEČENSKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy Žák posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů, zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků

185

lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy Žák porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných složek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů) uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí

ČESKÁ REPUBLIKA Očekávané výstupy Žák vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, možnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidský a hospodářský potenciál České republiky v evropském a světovém kontextu lokalizuje na mapách jednotlivé kraje České republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodářských aktivit -uvádí příklady účasti a působnosti České republiky ve světových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích států TERÉNNÍ GEOGRAFICKÁ VÝUKA, PRAXE A APLIKACE Očekávané výstupy Žák ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny

186

uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech Učivo 6. ročník -komunikační geografický a kartografický jazyk – vybrané obecně používané geografické, topografické a kartografické pojmy; základní topografické útvary: důležité body, výrazné liniové (čárové) útvary, plošné útvary a jejich kombinace: sítě, povrchy, ohniska – uzly; hlavní kartografické produkty: plán, mapa; jazyk mapy: symboly, smluvené značky, vysvětlivky; statistická data a jejich grafické vyjádření, tabulky; základní informační geografická média a zdroje dat -geografická kartografie a topografie – glóbus, měřítko glóbusu, zeměpisná síť, poledníky a rovnoběžky, zeměpisné souřadnice, určování zeměpisné polohy v zeměpisné síti; měřítko a obsah plánů a map, orientace plánů a map vzhledem ke světovým stranám; praktická cvičení a aplikace s dostupnými kartografickými produkty v tištěné i elektronické podobě -Země jako vesmírné těleso – tvar, velikost a pohyby Země, střídání dne a noci, střídání ročních období, světový čas, časová pásma, pásmový čas, datová hranice, smluvený čas -krajinná sféra – přírodní sféra, společenská a hospodářská sféra, složky a prvky přírodní sféry -systém přírodní sféry na planetární úrovni – geografické pásy, geografická (šířková) pásma, výškové stupně systém přírodní sféry na regionální úrovni – přírodní oblasti -cvičení a pozorování v terénu místní krajiny, geografické exkurze – orientační body, jevy, pomůcky a přístroje; stanoviště, určování hlavních a vedlejších světových stran, pohyb podle mapy a azimutu, odhad vzdáleností a výšek objektů v terénu; jednoduché panoramatické náčrtky krajiny, situační plány, schematické náčrtky pochodové osy, hodnocení přírodních jevů a ukazatelů -ochrana člověka při ohrožení zdraví a života – živelní pohromy; opatření, chování a jednání při nebezpečí živelních pohrom v modelových situacích -oceány – určující a porovnávací kritéria; jejich přiměřená charakteristika 7. ročník -světadíly, makroregiony světa – určující a porovnávací kritéria; jejich přiměřená charakteristika z hlediska přírodních a socioekonomických poměrů s důrazem na vazby a souvislosti (přírodní oblasti, podnebné oblasti, sídelní oblasti, jazykové oblasti, náboženské oblasti, kulturní oblasti) 8. ročník

187

-krajina – chráněná území přírody -místní region – zeměpisná poloha, kritéria pro vymezení místního regionu, vztahy k okolním regionům, základní přírodní a socioekonomické charakteristiky s důrazem na specifika regionu důležitá pro jeho další rozvoj (potenciál x bariéry) -Česká republika – zeměpisná poloha, rozloha, členitost, přírodní poměry a zdroje; obyvatelstvo: základní geografické, demografické a hospodářské charakteristiky, sídelní poměry; rozmístění hospodářských aktivit, sektorová a odvětvová struktura hospodářství; transformační společenské, politické a hospodářské procesy a jejich územní projevy a dopady; hospodářské a politické postavení České republiky v Evropě a ve světě, zapojení do mezinárodní dělby práce a obchodu -regiony České republiky – územní jednotky státní správy a samosprávy, krajské členění, kraj místního regionu, přeshraniční spolupráce se sousedními státy v euroregionech 9. ročník -obyvatelstvo světa – základní kvantitativní a kvalitativní geografické, demografické hospodářské a kulturní charakteristiky -globalizační společenské, politické a hospodářské procesy – aktuální společenské, sídelní, politické a hospodářské poměry současného světa, sídelní systémy, urbanizace, suburbanizace -světové hospodářství – sektorová a odvětvová struktura, územní dělba práce, ukazatelé hospodářského rozvoje a životní úrovně -regionální společenské, politické a hospodářské útvary – porovnávací kritéria: národní a mnohonárodnostní státy, části států, správní oblasti, kraje, města, aglomerace; hlavní a periferní hospodářské oblasti světa; politická, bezpečnostní a hospodářská seskupení (integrace) států; geopolitické procesy, hlavní světová konfliktní ohniska -krajina – přírodní a společenské prostředí, typy krajin -vztah příroda a společnost – trvale udržitelný život a rozvoj, principy a zásady ochrany přírody a životního prostředí, chráněná území přírody, globální ekologické a environmentální problémy lidstva

Průřezová témata 1.Osobnostní a sociální výchova Žák utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci, rozvíjí schopnosti poznávání, seberegulace, sebeorganizaci, kreativitu, poznává lidi, mezilidské vztahy, komunikuje, řeší problémy a rozhodovací dovednosti, hodnotí. 2.Výchova demokratického občana Žák

188

uvažuje o problémech v širších souvislostech, snaží se kriticky myslet, hovoří o občanské společnosti a státu, seznamuje se s formami participace občanů v praktickém životě, hodnotí principy demokracie. 3.Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák objevuje Evropu a svět, rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálních a kulturních odlišností mezi národy. 4.Multikulturní výchova Žák seznamuje se se základní znalostí o různých etnických a kulturních skupinách žijící v české a evropské společnosti, řeší lidské vztahy, multikulturalitu, principy solidarity. 5.Enviromentální výchova Žák snaží se porozumět souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí, hodnotí základní podmínky života a možnosti jejich ohrožování, pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí. 6.Mediální výchova Žák uvědomuje si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace, tvoří mediální sdělení, pracuje v realizačním týmu.

HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Hudební výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura a realizuje se v 1. až 9. ročníku. Vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání 189

hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě základního vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe obsahovými doménami hudební výchovy. Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se propojující, ovlivňující a doplňující rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost žáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti – jeho hudebních schopností, jež se následně projevují individuálními hudebními dovednostmi – sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými. Prostřednictvím těchto činností žák může uplatnit svůj individuální hlasový potenciál při sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, své pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby a v neposlední řadě je mu dána příležitost „interpretovat“ hudbu podle svého individuálního zájmu a zaměření. Obsahem Vokálních činností je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých návyků. Obsahem Instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební reprodukci i produkci. Obsahem Hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest. Obsahem Poslechových činností je aktivní vnímání (percepce) znějící hudby, při níž žák poznává hudbu ve všech jejích žánrových, stylových i funkčních podobách, učí se hudbu analyzovat a interpretovat. Výuka hudební výchovy přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí: Kompetence k učení: Učí žáky vyhledávat dostatek informačních zdrojů, které jim umožní poznání hudebních dějin vlastního národa a jednotlivých států. Kompetence k řešení problémů: Učí žáky kriticky myslet, činit uvážlivá rozhodnutí a schopnosti svá rozhodnutí obhájit. Kompetence komunikativní: Učí žáky při diskuzích na daná témata formulovat a vyjadřovat své myšlenky. Nabízí žákům dostatek možností v řízené diskuzi naslouchat promluvám druhých, vhodně na ně reagovat.

Kompetence sociální: Vede žáky k spolupráci ve skupině a umožňuje žákům podílet se na utváření příjemné atmosféry, na základě ohleduplnosti.

190

Kompetence občanské: Učí žáky respektovat, chránit a ocenit naše tradice a hudební dědictví. Vede žáky k zapojování se do kulturního dění, do hudebních soutěží. Kompetence pracovní: Vede žáky k využití znalostí v zájmu vlastního rozvoje.

Očekávané výstupy Žák - využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách - uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běžném životě; zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i vícehlase, dokáže ocenit kvalitní vokální projev druhého - reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb, vytváří a volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace - realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností písně a skladby různých stylů a žánrů - rozpozná některé z tanců různých stylových období, zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků k poslouchané hudbě a na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu - orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá užité hudebně výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky, chápe jejich význam v hudbě a na základě toho přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku - zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou hudbu do stylového období a porovnává ji z hlediska její slohové a stylové příslušnosti s dalšími skladbami - vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění

Učivo 6.ročník Vokální činnosti - pěvecký a mluvní projev – rozšiřování hlasového rozsahu, hlasová hygiena, hlasová nedostatečnost a některé způsoby její nápravy, mutace, jednohlasý zpěv intonace a vokální improvizace, improvizace jednoduchých hudebních forem orientace v notovém záznamu vokální skladby – notový zápis jako opora při realizaci písně či složitější vokální nebo vokálně instrumentální skladby

191

-

-

rozvoj hudebního sluchu a hudební představivosti – převádění melodií z nezpěvné do zpěvné polohy, zachycování rytmu zpívané (hrané) písně pomocí grafického záznamu reflexe vokálního projevu – vlastní vokální projev a vokální projev ostatních, hledání možností nápravy hlasové nedostatečnosti (transpozice melodie, využití jiné hudební činnosti

Instrumentální činnosti hra a tvorba doprovodů s využitím nástrojů Orffova instrumentáře, nástrojová improvizace (jednoduché hudební formy) záznam hudby – noty vyjadřování hudebních i nehudebních představ a myšlenek pomocí hudebního nástroje – představy rytmické, melodické, tempové, dynamické, formální Hudebně pohybové činnosti pohybový doprovod znějící hudby – taktování, taneční kroky, vlastní pohybové ztvárnění pohybové vyjádření hudby v návaznosti na sémantiku hudebního díla – pantomima, improvizace Poslechové činnosti hudební dílo a její autor – hudební skladba v kontextu s jinými hudebními i nehudebními díly, dobou vzniku, životem autora, vlastními zkušenostmi (inspirace, epigonství, kýč, módnost a modernost, stylová provázanost) interpretace znějící hudby – slovní charakterizování hudebního díla (slohové a stylové zařazení apod.), vytváření vlastní soudů a preferencí 7. ročník Vokální činnosti - pěvecký a mluvní projev – rozšiřování hlasového rozsahu, hlasová hygiena, hlasová nedostatečnost a některé způsoby její nápravy, mutace, jednohlasý zpěv intonace a vokální improvizace, improvizace jednoduchých hudebních forem orientace v notovém záznamu vokální skladby – notový zápis jako opora při realizaci písně či složitější vokální nebo vokálně instrumentální skladby - rozvoj hudebního sluchu a hudební představivosti – převádění melodií z nezpěvné do zpěvné polohy, zachycování rytmu zpívané (hrané) písně pomocí grafického záznamu reflexe vokálního projevu – vlastní vokální projev a vokální projev ostatních, hledání možností nápravy hlasové nedostatečnosti (transpozice melodie, využití jiné hudební činnosti Instrumentální činnosti 192

-

-

hra a tvorba doprovodů s využitím nástrojů Orffova instrumentáře, nástrojová improvizace (jednoduché hudební formy) záznam hudby – noty vyjadřování hudebních i nehudebních představ a myšlenek pomocí hudebního nástroje – představy rytmické, melodické, tempové, dynamické, formální

Hudebně pohybové činnosti pohybový doprovod znějící hudby – taktování, taneční kroky, vlastní pohybové ztvárnění pohybové vyjádření hudby v návaznosti na sémantiku hudebního díla – pantomima, improvizace orientace v prostoru – rozvoj pohybové pamětí, reprodukce pohybů prováděných při tanci či pohybových hrách Poslechové činnosti hudební dílo a její autor – hudební skladba v kontextu s jinými hudebními i nehudebními díly, dobou vzniku, životem autora, vlastními zkušenostmi (inspirace, epigonství, kýč, módnost a modernost, stylová provázanost) hudební styly a žánry – chápání jejich funkcí vzhledem k životu jedince i společnosti, kulturním tradicím a zvykům interpretace znějící hudby – slovní charakterizování hudebního díla (slohové a stylové zařazení apod.), vytváření vlastní soudů a preferencí 8. ročník Vokální činnosti -

-

-

-

-

pěvecký a mluvní projev – rozšiřování hlasového rozsahu, hlasová hygiena, hlasová nedostatečnost a některé způsoby její nápravy, mutace, vícehlasý a jednohlasý zpěv, deklamace, jejich individuální využití při zpěvu i při společných vokálně instrumentálních aktivitách intonace a vokální improvizace – diatonické postupy v durových a mollových tóninách, improvizace jednoduchých hudebních forem hudební rytmus – odhalování vzájemných souvislostí rytmu řeči a hudby, využívání rytmických zákonitostí při vokálním projevu orientace v notovém záznamu vokální skladby – notový zápis jako opora při realizaci písně či složitější vokální nebo vokálně instrumentální skladby rozvoj hudebního sluchu a hudební představivosti – reprodukce tónů, převádění melodií z nezpěvné do zpěvné polohy, zachycování rytmu popřípadě i melodie zpívané (hrané) písně pomocí grafického (notového) záznamu

Instrumentální činnosti hra na hudební nástroje – nástrojová reprodukce melodií (motivků, témat, písní, jednoduchých skladeb), hra a tvorba doprovodů s využitím nástrojů Orffova

193

-

-

-

instrumentáře, keyboardů a počítače, nástrojová improvizace (jednoduché hudební formy) záznam hudby – noty, notační programy (např. Capella, Finale, Sibelius) a další způsoby záznamu hudby vyjadřování hudebních i nehudebních představ a myšlenek pomocí hudebního nástroje – představy rytmické, melodické, tempové, dynamické, formální tvorba doprovodů pro hudebně dramatické projevy

Hudebně pohybové činnosti pohybový doprovod znějící hudby – taktování, taneční kroky, vlastní pohybové ztvárnění pohybové vyjádření hudby v návaznosti na sémantiku hudebního díla – pantomima, improvizace pohybové reakce na změny v proudu znějící hudby – tempové, dynamické, rytmickometrické, harmonické orientace v prostoru – rozvoj pohybové pamětí, reprodukce pohybů prováděných při tanci či pohybových hrách Poslechové činnosti orientace v hudebním prostoru a analýza hudební skladby – postihování hudebně výrazových prostředků, významné sémantické prvky užité ve skladbě (zvukomalba, dušemalba, pohyb melodie, pravidelnost a nepravidelnost hudební formy) a jejich význam pro pochopení hudebního díla hudební dílo a její autor – hudební skladba v kontextu s jinými hudebními i nehudebními díly, dobou vzniku, životem autora, vlastními zkušenostmi (inspirace, epigonství, kýč, módnost a modernost, stylová provázanost) hudební styly a žánry – chápání jejich funkcí vzhledem k životu jedince i společnosti, kulturním tradicím a zvykům interpretace znějící hudby – slovní charakterizování hudebního díla (slohové a stylové zařazení apod.), vytváření vlastní soudů a preferencí 9. ročník Vokální činnosti -

-

pěvecký a mluvní projev – rozšiřování hlasového rozsahu, hlasová hygiena, hlasová nedostatečnost a některé způsoby její nápravy, mutace, vícehlasý a jednohlasý zpěv, deklamace, techniky vokálního projevu (scat, falzet apod.), jejich individuální využití při zpěvu i při společných vokálně instrumentálních aktivitách intonace a vokální improvizace – diatonické postupy v durových a mollových tóninách, improvizace jednoduchých hudebních forem hudební rytmus – odhalování vzájemných souvislostí rytmu řeči a hudby, využívání rytmických zákonitostí při vokálním projevu 194

-

-

-

orientace v notovém záznamu vokální skladby – notový zápis jako opora při realizaci písně či složitější vokální nebo vokálně instrumentální skladby rozvoj hudebního sluchu a hudební představivosti – reprodukce tónů, převádění melodií z nezpěvné do zpěvné polohy, zachycování rytmu popřípadě i melodie zpívané (hrané) písně pomocí grafického (notového) záznamu reflexe vokálního projevu – vlastní vokální projev a vokální projev ostatních, hledání možností nápravy hlasové nedostatečnosti (transpozice melodie, využití jiné hudební činnosti)

Instrumentální činnosti hra na hudební nástroje – nástrojová reprodukce melodií (motivků, témat, písní, jednoduchých skladeb), hra a tvorba doprovodů s využitím nástrojů Orffova instrumentáře, keyboardů a počítače, nástrojová improvizace (jednoduché hudební formy) záznam hudby – noty, notační programy (např. Capella, Finale, Sibelius) a další způsoby záznamu hudby vyjadřování hudebních i nehudebních představ a myšlenek pomocí hudebního nástroje – představy rytmické, melodické, tempové, dynamické, formální tvorba doprovodů pro hudebně dramatické projevy Hudebně pohybové činnosti - pohybový doprovod znějící hudby – taktování, taneční kroky, vlastní pohybové ztvárnění - pohybové vyjádření hudby v návaznosti na sémantiku hudebního díla – pantomima, improvizace - pohybové reakce na změny v proudu znějící hudby – tempové, dynamické, rytmickometrické, harmonické - orientace v prostoru – rozvoj pohybové pamětí, reprodukce pohybů prováděných při tanci či pohybových hrách Poslechové činnosti orientace v hudebním prostoru a analýza hudební skladby – postihování hudebně výrazových prostředků, významné sémantické prvky užité ve skladbě (zvukomalba, dušemalba, pohyb melodie, pravidelnost a nepravidelnost hudební formy) a jejich význam pro pochopení hudebního díla hudební dílo a její autor – hudební skladba v kontextu s jinými hudebními i nehudebními díly, dobou vzniku, životem autora, vlastními zkušenostmi (inspirace, epigonství, kýč, módnost a modernost, stylová provázanost) hudební styly a žánry – chápání jejich funkcí vzhledem k životu jedince i společnosti, kulturním tradicím a zvykům interpretace znějící hudby – slovní charakterizování hudebního díla (slohové a stylové zařazení apod.), vytváření vlastní soudů a preferencí

195

Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák si prostřednictvím instrumentálních i poslechových činností cvičí pozornost a soustředění, dovednost zapamatování si a rozvíjí dovednosti pro pozitivní naladění mysli. 2. Výchova demokratického občana Žák je veden k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností, k uvědomění si nutnosti respektovat zvyky, konvence a pravidla svého i dalších národů. 3. Multikulturní výchova Žák se snaží chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory druhých. Seznamuje se s kulturním bohatstvím naší i jiných zemí světa, obohacuje si tím svůj kulturní rozhled. Všechny etnické skupiny a kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazená jiné. 4. Environmentální výchova Žák je informován o škodlivosti hluku i v souvislosti s životním prostředím. 5. Mediální výchova Žák využívá potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času. Vytváří představu o roli médií v každodenním životě jednotlivce, o vlivu médií na kulturu. Rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování. 6. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák se seznamuje s lidovou slovesností národů Evropy, s jejich zvyky a tradicemi. Hodnotí hudební žánry jiných zemí. Seznamuje se se společnostmi evropskými i světovými. Utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti.

196

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Výtvarná výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura a je realizován v 1. až 9. ročníku. Na druhém stupni vede žáka k poznávání hodnot okolního světa i svého vlastního prostřednictvím výtvarných činností, postupně formuje jeho výtvarné myšlení, k získávání praktických i teoretických poznatků o malbě, kresbě, grafických technikách, užitém umění, k práci s různými materiály, k modelování a prostorovém vyjádření. Žák se učí chápat výtvarnou kulturu jako nedílnou součást svého života i společnosti. Žák se učí citlivě vnímat, prožívat a objevovat estetické hodnoty. Předmět je zaměřen na rozvoj tvůrčích činností, dovedností a praktických zkušeností žáka. Vede žáka k rozvoji duchovního a emocionálního života a rozvíjí jeho fantazii. Důraz je kladen na tvořivý přístup a originalitu ve vlastní tvorbě, na dovednost používat různé výtvarné techniky. Nedílnou součástí hodin Výtvarné výchovy je následný rozbor prací. Velmi důležitý je pocit uspokojení ze své vlastní práce. V hodinách Výtvarné výchovy jsou žáci zapojováni do projektových činností, pamatováno je i na mezipředmětové vztahy. Žáci se zapojují do výtvarných soutěží a podílejí se na výzdobě školy.

Klíčové kompetence Kompetence k učení:

Učí žáka samostatně promýšlet potřebné postupy k řešení úkolu, realizovat vlastní nápady a obohacovat výuku, propojovat získané znalosti a dovednosti z ostatních předmětů, vyhledávat, třídit a zpracovávat informace, seznamovat se s různými metodami práce a uplatňovat je.

197

Kompetence k řešení problému:

.

Učí žáka řešit problémy vzniklé při práci, kriticky hodnotit svoji práci i práci druhých, dokázat správně ohodnotit úroveň vlastních schopností a respektovat schopnosti druhých, hledat různé varianty řešení, využívat různé metody učení: četba, návštěva galerie.

Kompetence komunikativní: Učí žáka sebevyjádření prostřednictvím vlastního díla či výrobku, rozvíjet schopnost vnímat a chápat okolní svět, porozumět a respektovat rozdílnost kultur a jejich hodnot, komunikovat prostřednictvím vlastního díla či výrobku s okolním světem, vyjadřovat a obohacovat svůj emocionální svět, vnímat kulturní odkaz našich předků. Kompetence sociální:

Kompetence občanské:

Kompetence pracovní:

Učí žáka dokázat vyjadřovat, vnímat a respektovat svět druhých, pracovat v týmu nebo ve skupině a přijmout tam svoji úlohu, přijímat cizí vzory, prezentovat a obhajovat svoje dílo, udržovat své pracovní prostředí.

Učí žáka zodpovědně posoudit význam vlastního i jiného díla, vážit si kulturních hodnot svého i ostatních národů, pochopit motivy vedoucí ke vzniku díla, vysvětlit rozdíly mezi jednotlivými díly z hlediska tradic a konvencí, vést k zodpovědnému přístupu k všeobecným i vlastním problémům.

Učí žáka rozvíjet manuální i duševní dovednosti, rozvíjet jemnou motoriku, osvojovat si různé výtvarné a pracovní techniky, osvojovat si manipulaci s různými pracovními nástroji, rozvíjet kladné charakterové vlastnosti, využívat získané znalosti v zájmu vlastního rozvoje, učinit pozdější rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření.

Očekávané výstupy Žák -

-

vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů: uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků: variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků užívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie užívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích: k tvorbě užívá 198

-

-

-

některé metody uplatňované v současném výtvarném umění a digitálních médiích – počítačová grafika, fotografie, video, animace vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření: porovnává a hodnotí jeho účinky s účinky již existujících i běžně užívaných vizuálně obrazných vyjádření rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku a v rovině sociálně utvářeného i symbolického obsahu interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti: vychází přitom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a prožitků porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření: vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených vizuálně obrazných vyjádření v sociálních vztazích: nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci

Učivo 6. ročník -

teplé a studené barvy, barevné spektrum - nauka o barvě, její vzájemné vztahy, podobnost, kontrast zobrazení děje vyprávěného, čteného či prožitého, představy, fantazie, racionální zobrazení barevné vztahy objektu a pozadí, rozvíjení smyslové citlivosti, kresba i malba plastická a prostorová tvorba, využívání přírodnin a odpadového materiálu, vyjádření fantastických představ prvopočátek – románská kultura, významná díla, osobnosti proporce lidské postavy, umístění postav na plochu (Řecko, Řím, Egypt) práce s www.stránkami, digitální fotografie kresba stavby přírodnin, detail, polodetail, celek – kámen, kůra, ulita ilustrace textu, písmo, užitá grafika jiných kultur dekorativní řešení plochy, symetrické nebo volné a vyvážené rozložení návrhy na desing budov, škol, zastávek kresba a malba v plenéru návštěva galerie

7. ročník -

alternativní řešení a vyjádření vlastního prožitku kresebné etudy, obj. tvar, linie, šrafování, stínování přenášení prostoru na plochu, záznam emocí, myšlenek barevné kompozice pomocí nejrůznějších technik, vlastní tvorba a interpretace, odstín,sytost, tón, harmonie, kontrast 199

-

práce s www stránkami, poznání regionálních památek, kresba lidská figura, pohyb těla v prostoru dekorativní řešení plochy ve spojení motivu a písma, motivu a barvy práce s papírem textilem, plastem práce s modelovací hmotou kombinace neobvyklých materiálů, prostorové objekty dle vlastního výběru kresba a malba v plenéru návštěva galerie

8.ročník -

studie přírodnin, přírodních objektů, detail, polodetail,celek příroda kolem nás, využití různých výtvarných technik dekorativní řešení plochy, písmo, reklama, plakát experimentální tvorba, vyjádření pocitů, emocí, nálad desing, volná tvorba tělo ve výtvarném umění, postava v pohybu počítačová technika, jednoduché grafické techniky prostorové vytváření dekorativních předmětů z papíru poznávání jiných národů a kultur barva a lidová tvořivost, jednoduché techniky abstraktní malba, symbolika modelace předmětů denní potřeby kresba a malba v plenéru návštěva galerie

9. ročník -

kresba reálného objektu, stínování, šrafování, dynamická kresba malba barvy, symbolika barev, působení barev tělo ve výtvarném umění, hlava, prvky obličeje příroda, fauna a flóra, různé výtvarné techniky lidová tvořivost práce s počítačem, využívání technických prostředků k vlastní tvorbě dekorativní řešení prostoru, výtvarná geometrie písmo, reklama, propagační prostředky práce s modelovací hmotou, hlínou poznávání jiných národů a kultur originální dokončení děje, situace desing, volná tvorba prostorové práce, vytváření objektů z odpadového materiálu rozvíjení představivosti na základě fantazie dekorativní práce s papírem, textilem, plastem 200

-

kresba a malba v plenéru návštěva galerie

Součástí učiva jsou teoretické poznatky o jednotlivých obdobích ve výtvarném umění současnosti i minulosti 6. ročník - prvopočátek – románská kultura 7. ročník - románský sloh - gotika - renesance - baroko - umění 19. století, Národní divadlo 8. ročník - impresionismus - secese - české umění 2. poloviny 19. století 9. ročník - kubismus - surrealismus

Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák rozvíjí smyslové vnímání, kreativitu, vnímání a utváření mimouměleckého estetična – estetika chování a mezilidských vztahů a chápání umění jako prostředku komunikace a osvojování si světa, cvičí sebekontrolu, sebeovládání, reguluje vlastní jednání a prožívání, vůli, organizaci vlastního času, plánování 2. Výchova demokratického občana Žák si uvědomuje nutnost dodržovat pravidla chování, rozvíjí schopnost aktivního naslouchání a diskuse 201

3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák si uvědomuje kulturní odlišnosti mezi národy, nachází společné znaky, seznamuje se s díly významných Evropanů, seznamuje se s životem lidí v jiných zemích, seznamuje ostatní se svými zážitky a zkušenostmi z Evropy a světa. Poznává státní a evropské symboly 4. Multikulturní výchova Žák se seznamuje s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami, spolupracuje s jinými lidmi bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou, zájmovou příslušnost – vztahy mezi kulturami 5. Environmentální výchova Žák se zamýšlí nad vztahy člověka a prostředí, vnímá estetickou kvalitu prostředí Téma: Ekosystémy - les, pole, moře, tropický deštný prales, vesnice, rybník Lidské aktivity a problémy životního prostředí - doprava a její druhy, vliv průmyslu, odpady a příroda, třídění odpadu, ochrana přírody a kulturních památek Vztah člověka k prostředí - příroda a kultura obce, náš životní styl

6. Mediální výchova Žák vnímá znakový kód řeči, jež užívají média a její kombinaci s obrazem a zvukem, učí se vnímat a hodnotit umělecké i běžné mediální produkce, učí se využívat média jako zdroj informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času Téma: Fungování a vliv médií ve společnosti – vliv médií na kulturu (role filmu, televize)

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru − Vzdělávací obor Výchova ke zdraví je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a je realizován v 6. a 7. ročníku v návaznosti a v úzké spolupráci se vzdělávacím oborem Tělesná výchova. K nejdůležitějším cílům oboru patří vedení žáků k ochraně zdraví, být za ně odpovědný, k upevňování hygienických, stravovacích, pracovních i jiných zdravotně preventivních návyků. Žáci se učí dovednostem odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v každodenních i mimořádných 202

situacích. Žáci si rozšiřují a prohlubují poznatky o rodině, škole a vrstevnících, o přírodě, člověku i vztazích mezi lidmi. Učí se dívat se na vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a životních perspektiv dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví. Cílové zaměření výchovy ke zdraví poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody poznávání člověka jako biologického jedince získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co zdraví ohrožuje a poškozuje − využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu − získávání a upevňování dovednosti poskytnout první pomoc. − − − −

Výuka výchovy ke zdraví by měla směřovat k utváření, upevňování a rozvíjení následujících klíčových kompetencí: Kompetence k učení :

Učí zpracovávat informace z hlediska důležitosti a využívat je k dalšímu učení.

Kompetence k řešení problémů : Učí vnímat nejrůznější problémové situace v rodině a ve škole, hledat různé varianty řešení. Učí kriticky myslet a činit uvážlivá rozhodnutí. Kompetence komunikativní :

Kompetence sociální :

Kompetence občanské :

Kompetence pracovní :

Učí naslouchat druhým lidem a porozumět jim, zapojovat se do diskuse, obhajovat svůj názor a vhodně argumentovat.

Učí vytvářet pozitivní představu o sobě samém, učí účinné spolupráci se spolužáky a učiteli a společnému hledání řešení problémů.

Učí k zodpovědnému rozhodování se podle dané situace, poskytnutí účinné pomoci v situacích ohrožujících život a zdraví člověka.

Učí dodržovat vymezená pravidla, učí přistupovat k výsledkům pracovní činnosti z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých.

Očekávané výstupy Žák

203

- respektuje přijatá pravidla soužití mezi spolužáky i jinými vrstevníky a přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v komunitě - vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy, spolku) a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na kvalitu sociálního klimatu (vrstevnická komunita, rodinné prostředí) z hlediska prospěšnosti zdraví - vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím; vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví - posoudí různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví - usiluje v rámci svých možností a zkušeností o aktivní podporu zdraví - vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků, rodiny i v nejbližším okolí - dává do souvislostí složení stravy a způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí a v rámci svých možností uplatňuje zdravé stravovací návyky - uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s běžnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami; svěří se se zdravotním problémem a v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc - projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu; dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci školy a obce - samostatně využívá osvojené kompenzační a relaxační techniky a sociální dovednosti k regeneraci organismu, překonávání únavy a předcházení stresovým situacím - respektuje změny v období dospívání, vhodně na ně reaguje; kultivovaně se chová k opačnému pohlaví - respektuje význam sexuality v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a pozitivními životními cíli; chápe význam zdrženlivosti v dospívání a odpovědného sexuálního chování - uvádí do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek a životní perspektivu mladého člověka; uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni; v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě nebo druhým - vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností možný manipulativní vliv vrstevníků, médií, sekt; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi - projevuje odpovědné chování v rizikových situacích silniční a železniční dopravy; aktivně předchází situacím ohrožení zdraví a osobního bezpečí; v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc - uplatňuje adekvátní způsoby chování a ochrany v modelových situacích ohrožení, nebezpečí i mimořádných událostí Učivo

204

VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ 6. ročník Vztahy ve dvojici – kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství a rodičovství Vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity – rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE 6. ročník Dětství, puberta, dospívání – tělesné, duševní a společenské změny 7. ročník Sexuální dospívání a reprodukční zdraví – zdraví reprodukční soustavy, sexualita jako součást formování osobnosti, zdrženlivost, předčasná sexuální zkušenost, promiskuita; problémy těhotenství a rodičovství mladistvých; poruchy pohlavní identity ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ 6. ročník Výživa a zdraví – zásady zdravého stravování, pitný režim, vliv životních podmínek a způsobu stravování na zdraví Tělesná a duševní hygiena, denní režim – zásady osobní, intimní a duševní hygieny, otužování, denní režim, vyváženost pracovních a odpočinkových aktivit, význam pohybu pro zdraví, pohybový režim 7. ročník Výživa a zdraví – poruchy příjmu potravy Vlivy vnějšího a vnitřního prostředí na zdraví – kvalita ovzduší a vody, hluk, osvětlení, teplota Ochrana před přenosnými chorobami - základní cesty přenosu nákaz a jejich prevence, nákazy respirační, přenosné potravou, získané v přírodě, přenosné krví a sexuálním kontaktem, přenosné bodnutím hmyzu a stykem se zvířaty

205

Ochrana před chronickými nepřenosnými chorobami a před úrazy – prevence kardiovaskulárních a metabolických onemocnění; preventivní a léčebná péče; odpovědné chování v situacích úrazu a život ohrožujících stavů (úrazy v domácnosti, při sportu, na pracovišti, v dopravě), základy první pomoci RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE 6. ročník Stres a jeho vztah ke zdraví – kompenzační, relaxační a regenerační techniky k překonávání únavy, stresových reakcí a k posilování duševní odolnosti Auto-destruktivní závislosti - psychická onemocnění, násilí mířené proti sobě samému, rizikové chování (alkohol, aktivní a pasivní kouření, zbraně, nebezpečné látky a předměty, nebezpečný internet), násilné chování, těžké životní situace a jejich zvládání, trestná činnost, dopink ve sportu Manipulativní reklama a informace – reklamní vlivy, působení sekt 7. ročník Skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání, sexuální kriminalita – šikana a jiné projevy násilí; formy sexuálního zneužívání dětí; kriminalita mládeže; komunikace se službami odborné pomoci Bezpečné chování a komunikace – komunikace s vrstevníky a neznámými lidmi, bezpečný pohyb v rizikovém prostředí, nebezpečí komunikace prostřednictvím elektronických médií, sebeochrana a vzájemná pomoc v rizikových situacích a v situacích ohrožení Dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví – bezpečné prostředí ve škole, ochrana zdraví při různých činnostech, bezpečnost v dopravě, rizika silniční a železniční dopravy, vztahy mezi účastníky silničního provozu vč. zvládání agresivity, postup v případě dopravní nehody (tísňové volání, zajištění bezpečnosti) Ochrana člověka za mimořádných událostí – klasifikace mimořádných událostí, varovný signál a jiné způsoby varování, základní úkoly ochrany obyvatelstva, evakuace, činnost po mimořádné události, prevence vzniku mimořádných událostí HODNOTA A PODPORA ZDRAVÍ 7. ročník Celostní pojetí člověka ve zdraví a nemoci – složky zdraví a jejich interakce, základní lidské potřeby a jejich hierarchie 206

Podpora zdraví a její formy – prevence a intervence, působení na změnu kvality prostředí a chování jedince, odpovědnost jedince za zdraví, podpora zdravého životního stylu, programy podpory zdraví OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ ROZVOJ 7. ročník Sebepoznání a sebepojetí – vztah k sobě samému, vztah k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí, utváření vědomí vlastní identity Seberegulace a sebeorganizace činností a chování – cvičení sebereflexe, sebekontroly, sebeovládání a zvládání problémových situací; stanovení osobních cílů a postupných kroků k jejich dosažení; zaujímání hodnotových postojů a rozhodovacích dovedností pro řešení problémů v mezilidských vztazích; pomáhající a prosociální chování Psychohygiena v sociální dovednosti pro předcházení a zvládání stresu, hledání pomoci při problémech Mezilidské vztahy, komunikace a kooperace – respektování sebe sama i druhých, přijímání názoru druhého, empatie; chování podporující dobré vztahy, aktivní naslouchání, dialog, efektivní a asertivní komunikace a kooperace v různých situacích, dopad vlastního jednání a chování Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák rozvíjí své schopnosti porozumět sobě samému a druhým, komunikovat v kolektivu, utvářet mezilidské vztahy, přijímat názory druhých, svými postoji brání zneužívání návykových látek a přispívá k řešení konfliktů. 2. Výchova demokratického občana Žák si uvědomuje nutnost dodržovat pravidla chování, rozvíjí schopnost aktivního naslouchání a diskuse. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák si uvědomuje globální nebezpečí civilizačních chorob, návykových látek, živelných pohrom a terorismu, prohlubuje si vědomosti nezbytné pro pochopení globálních a lokálních problémů v oblasti humanitární, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv. 4. Multikulturní výchova

207

Žák získává vědomosti o různých etnických skupinách, učí se komunikovat a žít s příslušníky těchto skupin, učí se respektovat jejich práva a názory, učí se tolerovat odlišné názory, zájmy a schopnosti druhých, rozvíjí si dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie. 5. Enviromentální výchova Žák si uvědomuje vliv prostředí na vlastní zdraví i na zdraví ostatních. 6. Mediální výchova Žák rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu mediálních sdělení, uvědomuje si nebezpečí manipulace a závislosti.

208

TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Tělesná výchova je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a je realizován v 1. až 9. ročníku v úzké spolupráci se vzdělávacím oborem Výchova ke zdraví. K nejdůležitějším cílům oboru patří vedení žáků k poznávání vlastních pohybových možností a zájmů, poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Žáci se učí osvojovat nové pohybové dovednosti, ovládat a využívat různá sportovní náčiní a nářadí. Seznamují se s návody pro pohybovou prevenci či korekci jednostranného zatížení nebo zdravotního oslabení, pro zdravý rozvoj tělesné zdatnosti a výkonnosti. Učí se uplatňovat osvojené pohybové dovednosti v různém prostředí a s různými účinky. Výuka tělesné výchovy je specificky směřována k : - podchycení a rozvíjení zájmu o zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty - pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody - poznávání vlastních pohybových možností a předností, ale i zdravotních a pohybových omezení, rozumět jim a respektovat je u sebe i u jiných - správnému držení těla - podchycení a rozvíjení zájmu o pohybové aktivity (vhodný výběr sportu) - vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých vztahů - získávání a upevňování dovedností poskytnout první pomoc při úrazech při pohybových činnostech - získávání a upevňování dovedností provádět pohybové činnosti podle pravidel bezpečnosti - aktivnímu zapojování se do pohybových činností ve škole i v obci. Výuka tělesné výchovy přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení:

Učí různým pohybovým dovednostem, používat různá sportovní nářadí a 209

náčiní a využívat informace z hlediska důležitosti a objektivity k dalšímu učení. Kompetence k řešení problémů: Učí vnímat a hodnotit své pohybové možnosti v porovnání s ostatními žáky. Rozvíjí schopnost objevovat problém a hledat varianty řešení.

Kompetence komunikativní:

Kompetence sociální:

Kompetence občanské:

Kompetence pracovní:

Vede k logickému vyjadřování o úspěchu i neúspěchu v pohybových činnostech a diskutovat o nich. Učí porozumět odborným textům a získávat o nich informace z různých zdrojů.

Učí účinné spolupráci se spolužáky a s učitelem, vzájemné pomoci a toleranci. Učí utvářet příjemnou atmosféru v týmu a přispívat k upevňování dobrých mezilidských vztahů.

Učí vcítit se do situací druhých a respektovat je.Učí zodpovědně rozhodovat v zájmu podpory a ochrany zdraví.

Učí bezpečně a účinně používat k pohybovým činnostem náčiní a nářadí. Seznamuje se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví.

ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Očekávané výstupy Žák -

aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti; z nabídky zvolí vhodný rozvojový program samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činností – zatěžovanými svaly odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etikou a zdravím; upraví pohybovou aktivitu vzhledem k údajům o znečištění ovzduší uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu; předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost

Učivo 6. ročník 210

Význam pohybu pro zdraví - rekreační a výkonnostní sport - sport dívek a chlapců Zdravotně orientovaná zdatnost - rozvoj ZOZ - kondiční programy - manipulace se zatížením Prevence a korekce jednostranného zatížení a svalových dysbalancí - průpravná cvičení - kompenzační cvičení - vyrovnávací cvičení - relaxační cvičení - jiná zdravotně zaměřená cvičení Hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech - v nestandartním prostředí - první pomoc při TV a sportu v různém prostředí a klimatických podmínkách - improvizované ošetření poranění - odsun raněného 7. ročník Význam pohybu pro zdraví - rekreační a výkonnostní sport - sport dívek a chlapců

Zdravotně orientovaná zdatnost - rozvoj ZOZ - kondiční programy - manipulace se zatížením Prevence a korekce jednostranného zatížení a svalových dysbalancí - průpravná cvičení - kompenzační cvičení - vyrovnávací cvičení - relaxační cvičení - jiná zdravotně zaměřená cvičení Hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech - v nestandartním prostředí - první pomoc při TV a sportu v různém prostředí a klimatických podmínkách - improvizované ošetření poranění - odsun raněného 211

8. ročník Význam pohybu pro zdraví - rekreační a výkonnostní sport - sport dívek a chlapců Zdravotně orientovaná zdatnost - rozvoj ZOZ - kondiční programy - manipulace se zatížením Prevence a korekce jednostranného zatížení a svalových dysbalancí - průpravná cvičení - kompenzační cvičení - vyrovnávací cvičení - relaxační cvičení - jiná zdravotně zaměřená cvičení Hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech - v nestandartním prostředí - první pomoc při TV a sportu v různém prostředí a klimatických podmínkách - improvizované ošetření poranění - odsun raněného 9. ročník Význam pohybu pro zdraví - rekreační a výkonnostní sport - sport dívek a chlapců Zdravotně orientovaná zdatnost - rozvoj ZOZ - kondiční programy - manipulace se zatížením Prevence a korekce jednostranného zatížení a svalových dysbalancí - průpravná cvičení - kompenzační cvičení - vyrovnávací cvičení - relaxační cvičení - jiná zdravotně zaměřená cvičení Hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech - v nestandartním prostředí - první pomoc při TV a sportu v různém prostředí a klimatických podmínkách 212

-

improvizované ošetření poranění odsun raněného

ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ Očekávané výstupy Žák -

zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěži, při rekreačních činnostech posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich možné příčiny

Učivo 6. ročník Pohybové hry - s různým zaměřením - netradiční pohybové hry a aktivity Gymnastika - akrobacie (kotoul vpřed a vzad, rovnovážné polohy v postojích, skoky na místě a z místa) - přeskoky (skoky odrazem z trampolínky, roznožka přes kozu) - kladina (chůze, rovnovážné polohy, seskoky, sestavy) Estetické a kondiční formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem - základy rytmické gymnastiky - cvičení s náčiním Atletika - rychlý běh - vytrvalý běh na dráze a v terénu - štafetový běh - skok do dálky - skok do výšky - hod míčkem - vrh koulí Sportovní hry - kopaná, házená, košíková, odbíjená, florbal - herní činnosti jednotlivce - herní kombinace - herní systémy 213

-

utkání podle pravidel žákovské kategorie

Turistika a pobyt v přírodě - příprava turistické akce - přesun do terénu - uplatňování pravidel bezpečnosti silničního provozu v roli chodce a cyklisty - chůze se zátěží i v mírně náročném terénu - táboření - ochrana přírody

7. ročník Pohybové hry - s různým zaměřením - netradiční pohybové hry a aktivity Gymnastika - akrobacie (kotoul vpřed a vzad, kotoul letmo, rovnovážné polohy v postojích, skoky na místě a z místa) - přeskoky (skoky odrazem z trampolínky, roznožka přes kozu, skrčka přes kozu) - kladina (chůze, rovnovážné polohy, poskoky, seskoky, sestavy) Estetické a kondiční formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem - základy rytmické gymnastiky - cvičení s náčiním - kondiční formy cvičení - tance Atletika - rychlý běh - vytrvalý běh na dráze a v terénu - štafetový běh - skok do dálky - skok do výšky - hod míčkem - vrh koulí Sportovní hry - kopaná, házená, košíková, odbíjená, florbal - herní činnosti jednotlivce - herní kombinace - herní systémy - utkání podle pravidel žákovské kategorie Turistika a pobyt v přírodě 214

-

příprava turistické akce přesun do terénu uplatňování pravidel bezpečnosti silničního provozu v roli chodce a cyklisty chůze se zátěží i v mírně náročném terénu táboření ochrana přírody

8. ročník Pohybové hry - s různým zaměřením - netradiční pohybové hry a aktivity Gymnastika - akrobacie (kotoul vpřed a vzad, kotoul letmo, stoj na rukou, přemet stranou, rovnovážné polohy v postojích, skoky na místě a z místa) - přeskoky (roznožka přes kozu nebo bednu, skrčka přes kozu nebo bednu) - kladina (chůze, rovnovážné polohy, poskoky, klus, náskoky, seskoky, sestavy) - hrazda (náskok do vzporu, výmyk, podmet) Úpoly - základy sebeobrany Atletika - rychlý běh - vytrvalý běh na dráze a v terénu - štafetový běh - skok do dálky - skok do výšky - hod granátem - vrh koulí Sportovní hry - kopaná, házená, košíková, odbíjená, florbal - herní činnosti jednotlivce - herní kombinace - herní systémy - utkání podle pravidel žákovské kategorie Turistika a pobyt v přírodě - příprava turistické akce - přesun do terénu - uplatňování pravidel bezpečnosti silničního provozu v roli chodce a cyklisty - chůze se zátěží i v mírně náročném terénu - táboření 215

-

ochrana přírody základy orientačního běhu dokumentace z turistické akce

9. ročník Pohybové hry - s různým zaměřením - netradiční pohybové hry a aktivity Gymnastika - akrobacie (kotoul vpřed a vzad, kotoul letmo, stoj na rukou, přemet stranou, rovnovážné polohy v postojích, skoky na místě a z místa) - přeskoky (roznožka přes kozu nebo bednu, skrčka přes kozu nebo bednu) - kladina (chůze, rovnovážné polohy, poskoky, klus, náskoky, seskoky, sestavy) - hrazda (náskok do vzporu, výmyk, podmet) Úpoly - základy sebeobrany Atletika - rychlý běh - vytrvalý běh na dráze a v terénu - štafetový běh - skok do dálky - skok do výšky - hod granátem - vrh koulí Sportovní hry - kopaná, házená, košíková, odbíjená, florbal - herní činnosti jednotlivce - herní kombinace - herní systémy - utkání podle pravidel žákovské kategorie Turistika a pobyt v přírodě - příprava turistické akce - přesun do terénu - uplatňování pravidel bezpečnosti silničního provozu v roli chodce a cyklisty - chůze se zátěží i v mírně náročném terénu - táboření - ochrana přírody - základy orientačního běhu - dokumentace z turistické akce 216

ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ Očekávané výstupy Žák -

užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisů, uživatele internetu naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky – čestné soupeření, pomoc handicapovaným, respekt k opačnému pohlaví, ochranu přírody při sportu dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva a dodržuje ji rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka, organizátora sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje, závody, turistické akce na úrovni školy; spolurozhoduje osvojované hry a soutěže zpracuje naměřená data a informace o pohybových aktivitách a podílí se na jejich prezentaci

Učivo 6. ročník Komunikace v TV - tělocvičné názvosloví osvojovaných činností - smluvené povely, signály, gesta, značky - vzájemná komunikace a spolupráce při osvojovaných pohybových činnostech Organizace prostoru a pohybových činností - v nestandardních podmínkách - sportovní výstroj a výzbroj – výběr - ošetřování Historie a současnost sportu - významné soutěže a sportovci - olympismus – olympijská charta Pravidla osvojovaných pohybových činností - pravidla her - pravidla závodů - pravidla soutěží Zásady jednání a chování v různém prostředí a při různých činnostech 217

Měření výkonů a posuzování pohybových dovedností - měření - evidence - vyhodnocování 7. ročník Komunikace v TV - tělocvičné názvosloví osvojovaných činností - smluvené povely, signály, gesta, značky - vzájemná komunikace a spolupráce při osvojovaných pohybových činnostech Organizace prostoru a pohybových činností - v nestandardních podmínkách - sportovní výstroj a výzbroj – výběr - ošetřování Historie a současnost sportu - významné soutěže a sportovci - olympismus – olympijská charta Pravidla osvojovaných pohybových činností - pravidla her - pravidla závodů - pravidla soutěží Zásady jednání a chování v různém prostředí a při různých činnostech Měření výkonů a posuzování pohybových dovedností - měření - evidence - vyhodnocování

8. ročník Komunikace v TV - tělocvičné názvosloví osvojovaných činností - smluvené povely, signály, gesta, značky - základy grafického zápisu pohybu - vzájemná komunikace a spolupráce při osvojovaných pohybových činnostech Organizace prostoru a pohybových činností - v nestandardních podmínkách - sportovní výstroj a výzbroj – výběr 218

-

ošetřování

Historie a současnost sportu - významné soutěže a sportovci - olympismus – olympijská charta Pravidla osvojovaných pohybových činností - pravidla her - pravidla závodů - pravidla soutěží Zásady jednání a chování v různém prostředí a při různých činnostech Měření výkonů a posuzování pohybových dovedností - měření - evidence - vyhodnocování 9. ročník Komunikace v TV - tělocvičné názvosloví osvojovaných činností - smluvené povely, signály, gesta, značky - základy grafického zápisu pohybu - vzájemná komunikace a spolupráce při osvojovaných pohybových činnostech Organizace prostoru a pohybových činností - v nestandardních podmínkách - sportovní výstroj a výzbroj – výběr - ošetřování Historie a současnost sportu - významné soutěže a sportovci - olympismus – olympijská charta Pravidla osvojovaných pohybových činností - pravidla her - pravidla závodů - pravidla soutěží Zásady jednání a chování v různém prostředí a při různých činnostech Měření výkonů a posuzování pohybových dovedností - měření - evidence - vyhodnocování 219

ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Očekávané výstupy Žák – – –

uplatňuje odpovídající vytrvalost a cílevědomost při korekci zdravotních oslabení zařazuje pravidelně a samostatně do svého pohybového režimu speciální vyrovnávací cvičení související s vlastním oslabením, usiluje o jejich optimální provedení aktivně se vyhýbá činnostem, které jsou kontraindikací zdravotního oslabení

Učivo 6. až 9. ročník Činnosti a informace podporující korekce zdravotních oslabení - základní druhy oslabení, jejich příčiny a možné důsledky Speciální cvičení - oslabení podpůrně pohybového systému - oslabení vnitřních orgánů - oslabení smyslových a nervových funkcí Všestranné rozvíjející pohybové činnosti - pohybové činnosti v návaznosti na vzdělávací obsah TV – s přihlédnutím ke konkrétnímu druhu a stupni oslabení

Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák rozvíjí své schopnosti porozumět sobě samému a druhým, komunikovat v kolektivu, utvářet mezilidské vztahy, přijímat názory druhých 2. Výchova demokratického občana Žák si uvědomuje nutnost dodržovat pravidla chování, rozvíjí schopnost aktivního naslouchání a diskuse 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák

220

si uvědomuje globální nebezpečí civilizačních chorob, návykových látek, živelných pohrom a terorismu, prohlubuje si vědomosti nezbytné pro pochopení globálních a lokálních problémů v oblasti humanitární, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv 4. Multikulturní výchova Žák získává vědomosti o různých etnických skupinách, učí se komunikovat a žít s příslušníky těchto skupin, učí se respektovat jejich práva a názory, učí se tolerovat odlišné názory, zájmy a schopnosti druhých, rozvíjí si dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie

5. Environmentální výchova Žák se zamýšlí nad vztahem člověka k životnímu prostředí a snaží se jej formulovat, hodnotit, zaujímat k němu stanoviska, respektuje pravidla pohybu ve volné přírodě

6.Mediální výchova Žák Využívá k získávání informací tištěná a elektronická média, na základě svých zkušeností a znalostí rozlišuje pravdivé a nepravdivé informace, rozvíjí komunikační schopnost při veřejném vystupování (před spolužáky a vyučujícím)

221

ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Charakteristika a cíle vzdělávacího oboru -

Vzdělávací obor Člověk a svět práce je součástí vzdělávací oblasti Člověk a svět práce a je realizován v 1. až 9. ročníku. Na druhém stupni integruje jednotlivé části vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, jež postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků. Koncepce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých podobách a širších souvislostech. Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů, které jsou pro školu povinné. Na 2. stupni je rozdělen na osm tematických okruhů Práce s technickými materiály, Design a konstruování, Pěstitelské práce a chovatelství, Provoz a údržba domácnosti, Příprava pokrmů, Práce s laboratorní technikou, Využití digitálních technologií, Svět práce. Tematické okruhy na 2. stupni tvoří nabídku, z níž tematický okruh Svět práce je povinný, a z ostatních školy vybírají podle svých podmínek a pedagogických záměrů minimálně jeden další okruh. Vybrané tematické okruhy je nutné realizovat v plném rozsahu. Tematický okruh Svět práce je povinný pro všechny žáky v plném rozsahu a vzhledem k jeho zaměření na výběr budoucího povolání je vhodné jej řadit do nejvyšších ročníků 2. stupně. Vzdělávací obsah je realizován na 1. i 2. stupni vzdělávání a je určen všem žákům (tedy chlapcům i dívkám bez rozdílu). Žáci se učí pracovat s různými materiály 222

a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. V závislosti na věku žáků se postupně buduje systém, který žákům poskytuje důležité informace ze sféry výkonu práce a pomáhá jim při odpovědném rozhodování o dalším profesním zaměření. Proto je vhodné zařazovat do vzdělávání žáků co největší počet tematických okruhů. Cílové zaměření vzdělávací oblasti

-

-

-

Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků tím, že vede žáky k: pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí, k organizaci a plánování práce a k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci i v běžném životě vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena s pracovní činností člověka autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře, k novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu prostředí chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení podnikatelského myšlení orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění, pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci

Klíčové kompetence -

Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Úroveň klíčových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, nelze ještě

223

považovat za ukončenou, ale získané klíčové kompetence tvoří neopomenutelný základ žáka pro celoživotní učení, vstup do života a do pracovního procesu. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nad předmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní. Kompetence k učení: Na konci základního vzdělávání žák: vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení, vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě, operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy, samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich.

Kompetence k řešení problémů:

Na konci základního vzdělávání žák: Vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností, vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému, samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy, ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání

224

problémů, kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí.

Kompetence komunikativní: Na konci základního vzdělávání žák: formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu, naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje, rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění, využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem, využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi.

Kompetence sociální a personální: Na konci základního vzdělávání žák: účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá, přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají, vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty.

Kompetence občanské: Na konci základního vzdělávání žák: respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí, chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu, rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka, respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění 225

a sportovních aktivit, chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti.

Kompetence pracovní: Na konci základního vzdělávání žák: používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky, přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot, využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření, orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení. PRÁCE S TECHNICKÝMI MATERIÁLY Očekávané výstupy Žák -provádí jednoduché práce s technickými materiály a dodržuje technologickou kázeň -řeší jednoduché technické úkoly s vhodným výběrem materiálů, pracovních nástrojů a nářadí -organizuje a plánuje svoji pracovní činnost -užívá technickou dokumentaci, připraví si vlastní jednoduchý náčrt výrobku - dodržuje obecné zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti a ochrany při práci s nástroji a nářadím; poskytne první pomoc při úrazu PĚSTITELSKÉ PRÁCE, CHOVATELSTVÍ Očekávané výstupy Žák -volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin -pěstuje a využívá květiny pro výzdobu -používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu -prokáže základní znalost chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty 226

- dodržuje technologickou kázeň, zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu, včetně úrazu způsobeného zvířaty PŘÍPRAVA POKRMŮ Očekávané výstupy Žák -používá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče -připraví jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy -dodržuje základní principy stolování, společenského chování a obsluhy u stolu ve společnosti - dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazech v kuchyni SVĚT PRÁCE (závazný pro 8. a 9. ročník s možností realizace od 7. ročníku) Očekávané výstupy Žák -orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí -posoudí své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy -využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání - prokáže v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu na trh práce

Učivo 6. ročník Práce s technickými materiály -vlastnosti materiálu, užití v praxi (dřevo) -pracovní pomůcky, nářadí a nástroje pro ruční opracování -jednoduché pracovní operace a postupy -organizace práce 227

-technické náčrty a výkresy, technické informace, návody -úloha techniky v životě člověka, tradice a řemesla Pěstitelské práce, chovatelství -základní podmínky pro pěstování – půda a její zpracování, výživa rostlin -zelenina – osivo, sadba, výpěstky, podmínky a zásady pěstování -okrasné rostliny – základy ošetřování pokojových květin -ovocné rostliny – druhy ovocných rostlin -léčivé rostliny, koření – pěstování vybrané rostliny -chovatelství – chov zvířat v domácnosti

Příprava pokrmů -kuchyně – základní vybavení, udržování pořádku a čistoty, bezpečnost a hygiena provozu -potraviny – výběr, nákup, skladování, skupiny potravin, sestavování jídelníčku -příprava pokrmů – úprava pokrmů za studena, základní způsoby tepelné úpravy, základní postupy při přípravě pokrmů a nápojů -úprava stolu a stolování – jednoduché prostírání, obsluha a chování u stolu, slavnostní stolování v rodině, zdobné prvky a květiny na stole

7. ročník Práce s technickými materiály -vlastnosti materiálu, užití v praxi (dřevo, kov) -pracovní pomůcky, nářadí a nástroje pro ruční opracování -jednoduché pracovní operace a postupy -organizace práce, důležité technologické postupy -zneužití techniky -tradice a řemesla

Pěstitelské práce, chovatelství -základní podmínky pro pěstování – ochrana rostlin a půdy -zelenina – pěstování vybraných druhů zeleniny -okrasné rostliny – pěstování vybraných okrasných dřevin a květin -ovocné rostliny – způsob pěstování -léčivé rostliny - koření –rostliny a zdraví člověka -chovatelství – podmínky chovu

Příprava pokrmů -kuchyně – základní vybavení, udržování pořádku a čistoty, bezpečnost a hygiena provozu -potraviny – výběr, nákup, skladování, skupiny potravin, sestavování jídelníčku -příprava pokrmů – úprava pokrmů za studena, základní způsoby tepelné úpravy, základní postupy při přípravě pokrmů a nápojů -úprava stolu a stolování – jednoduché prostírání, obsluha a chování u stolu, slavnostní stolování v rodině, zdobné prvky a květiny na stole

8. ročník 228

Práce s technickými materiály -vlastnosti materiálu, užití v praxi (dřevo, kov, plasty) -pracovní pomůcky, nářadí a nástroje pro ruční opracování -jednoduché pracovní operace a postupy -organizace práce, důležité technologické postupy -technické náčrty a výkresy -technika a životní prostředí -tradice a řemesla

Pěstitelské práce, chovatelství -okrasné rostliny – květina v exteriéru a interiéru (hydroponie, bonsaje), řez -ovocné rostliny – uskladnění -léčivé rostliny, koření – léčivé účinky rostlin, rostliny jedovaté -chovatelství – hygiena a bezpečnost chovu

Příprava pokrmů -kuchyně – základní vybavení, udržování pořádku a čistoty, bezpečnost a hygiena provozu -potraviny – výběr, nákup, skladování, skupiny potravin, sestavování jídelníčku -příprava pokrmů – úprava pokrmů za studena, základní způsoby tepelné úpravy, základní postupy při přípravě pokrmů a nápojů -úprava stolu a stolování – jednoduché prostírání, obsluha a chování u stolu, slavnostní stolování v rodině, zdobné prvky a květiny na stole

Svět práce -trh práce – povolání lidí, druhy pracovišť, pracovních prostředků, pracovních objektů, charakter a druhy pracovních činností; požadavky kvalifikační, zdravotní a osobnostní; rovnost příležitostí na trhu práce -volba profesní orientace – základní principy; sebepoznávání: osobní zájmy a cíle, tělesný a zdravotní stav, osobní vlastnosti a schopnosti, sebehodnocení, vlivy na volbu profesní orientace -podnikání – druhy a struktura organizací, nejčastější formy podnikání, drobné a soukromé podnikání

9. ročník Práce s technickými materiály -vlastnosti materiálu, užití v praxi (dřevo, kov, plasty, kompozity) -pracovní pomůcky, nářadí a nástroje pro ruční opracování -jednoduché pracovní operace a postupy -organizace práce, důležité technologické postupy -technické náčrty a výkresy, technické informace, návody -technika a volný čas -tradice a řemesla

229

Pěstitelské práce, chovatelství -okrasné rostliny – jednoduchá vazba, úprava květin -ovocné rostliny – zpracování -léčivé rostliny, koření – rostliny jako drogy a jejich zneužívání; alergie -chovatelství – kontakt se známými a neznámými zvířaty

Příprava pokrmů -kuchyně – základní vybavení, udržování pořádku a čistoty, bezpečnost a hygiena provozu -potraviny – výběr, nákup, skladování, skupiny potravin, sestavování jídelníčku -příprava pokrmů – úprava pokrmů za studena, základní způsoby tepelné úpravy, základní postupy při přípravě pokrmů a nápojů -úprava stolu a stolování – jednoduché prostírání, obsluha a chování u stolu, slavnostní stolování v rodině, zdobné prvky a květiny na stole

Svět práce -informační základna pro volbu povolání, práce s profesními informacemi a využívání poradenských služeb -možnosti vzdělávání – náplň učebních a studijních oborů, přijímací řízení, informace a poradenské služby -zaměstnání – pracovní příležitosti v obci (regionu), způsoby hledání zaměstnání, psaní životopisu, pohovor u zaměstnavatele, problémy nezaměstnanosti, úřady práce; práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů

Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova žák si zdokonaluje studijní dovednosti, zdokonaluje svoje manuální dovednosti, učí se spolupráci a práci v kolektivu, chrání životní prostředí. 2. Výchova demokratického občana žák dodržuje technologické postupy, váží si práce jiných lidí, neničí společný majetek, vidí smysl manuální práce 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech žák si uvědomuje nerovnoměrnou těžbu přírodních materiálů na úkor málo vyspělých zemí, velikou spotřebu materiálů a energií na úkor životního prostředí, poznává smysl zákonů EU pro ochranu zdraví občanů. 4. Multikulturní výchova žák

230

hodnotí životní styl ve vyspělých a zaostalých zemích, poznává, jaký vliv na znečišťování živ. prostředí má nekontrolovatelná těžba dřeva a nerostných surovin. 5. Environmentální výchova žák chápe, že celé učivo pracovních činností je o získání dobrých pracovních návyků a dovedností,poznává nutnost ochrany životního prostředí a šetření přírodních zdrojů. 6.Mediální výchova žák dovede získávat a využívat informace z literatury, televize a internetu, sleduje novinky průmyslové produkce, umí zpracovat získané vědomosti a dovednosti pro svoji potřebu.

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika vzdělávacího oboru

231

Vzdělávací obor Mediální výchova je realizován jako volitelný vzdělávací obor na II. stupni. Slouží k poznání základních médií ve společnosti. Jednotlivá média budou představena tak, aby se žák seznámil s jejich přípravou, fungováním a obsahem. Maximální důraz bude kladen na schopnost kritického pohledu na jednotlivé mediální výstupy. Schopnost orientace a vytvoření si vlastního názoru na věc je součástí tohoto pohledu.

Klíčové kompetence Kompetence k učení: Žák je schopen najít pro sebe efektivní způsob učení a řídit své vlastní učení. Dále soustřeďuje informace a podrobuje je kritické analýze. Kompetence řešení problémů: Žák je schopen na základě získaných znalostí řešit události a problémy. Vytváří si osvědčené postupy, které v budoucnosti využívá. Kompetence komunikativní: Žák je schopen formulovat a vyjadřovat své myšlenky získané v předmětu mediální výchova. Kompetence sociální a personální: Žák je schopen na základě znalostí a dovedností zařadit se do společnosti a být jejím platným členem. Kompetence občanské: Žák je schopen respektovat zákony a společenské normy. Kompetence Pracovní: Své znalosti je žák schopen uplatňovat pro výběr svého budoucího povolání. Dále je schopen využívat mediální výchovu k rozvoji tohoto povolání a nést za tuto činnost plnou zodpovědnost. Očekávané výstupy Žák − − − −

bude seznámen s problematikou předmětu mediální výchova rozpozná základní strukturu a přípravu jednotlivých medií je schopen kritického pohledu na jednotlivá média dle obsahu se účastní samostatné nebo týmové práce na výrobě jednotlivých médií

232

Učivo − vymezení oblasti médií v současném světě − popis struktury základních médií, jejich fungování a výroby − praktická činnost na výrobě média Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Žák formuje své studijní dovednosti. Jeho činnost vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci. Přispívá k uvědomování si mravních rozměrů různých způsobů lidského chování. 2. Výchova demokratického občana Žák si rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti. Vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žák si pomáhá překonávat stereotypy a předsudky. Upevňuje si osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost. 4. Multikulturní výchova Žák se učí komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých. 5. Enviromentální výchova Žák přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty. Podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí. 6. Mediální výchova Žák přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace. Vytváří si představu o roli médií v každodenním životě v regionu (lokalitě).

233

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků je běžnou činností učitele. Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, díky níž získává informace o tom, jak danou problematiku zvládá, jak dovede zacházet s tím, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje. Nedílnou součástí hodnocení má být i konkrétní návod, jak má žák postupovat, aby přetrvávající nedostatky odstranil. Hodnocení nemá být primárně zaměřeno na srovnávání žáka s jeho spolužáky, mělo by se soustředit na individuální pokrok každého žáka. Nedílnou součástí hodnocení žáka ve škole je též hodnocení jeho chování a projevů. Jedním z hlavním cílů hodnocení má být posilování vnitřní motivace žáka, stanovení jasného očekávání a navozování vzdělávacích potřeb žáka. Hodnocení se má vztahovat k dosahování očekávaných výstupů v jednotlivých vyučovacích předmětech a k utváření klíčových kompetencí, které jsou hlavní výstupní kvalitou školní práce.

Autoevaluace školy Hlavním cílem autoevaluace je zhodnocení stavu – tj. zjištění přinášející informace o tom, jak funguje školní vzdělávací program, škola, jaké je prostředí školy, v němž se realizuje výuka. Tyto informace slouží jako zpětná vazba, prostřednictvím níž jsou vyvozovány kroky vedoucí k zefektivnění procesu výuky a zkvalitnění školního vzdělávacího programu. Některé aspekty školy budou vyhodnocovány na základě prostého posouzení pracovníky školy. Například při řízených rozhovorech pracovníků s vedením školy, či skupinových poradách. Jiné aspekty hodnocení školy budou sledovány na základě shromažďování žákovských prací, dotazníků atd.

Autoevaluace je prováděna v následujících krocích: 1. Definování oblasti činností důležitých pro školu 2. Stanovení očekávání v cílech školy 3. Vytipování efektivních kritérií a sledovaných jevů 4. Vypracování evaluační zprávy 5. Stanovení úkolů a opatření Autoevaluační činnost probíhá v následujících oblastech:

234

Oblast Nabídka školy

Výsledky vzdělávání

Průběh výuky Přístup k žákům Klima školy

Zdroje a podmínky

Sledované jevy a využité nástroje Soulad ŠVP s RVP Naplňování cílů ŠVP Sledování zájmu veřejnosti o školu Rozvíjení kontaktů s rodiči žáků Přehled klasifikace a hodnocení žáků Srovnávací testy žáků 5. a 9. Ročníků Hospitační činnost Sledování forem osvojování klíčových kompetencí Systém osobního růstu v rámci DVPP Péče o žáky se specifickými vzdělávacími potřebami Zohledňování individuálních potřeb žáků Vztah učitelů k žákům Vzájemný vztah učitelů Bezpečnost ve škole Materiální (zodpovědné čerpání rozpočtu; BOZP) Personální (kvalifikovanost zaměstnanců; soustavné vzdělávání pedagogických pracovníků) Hygienické (dodržování hygienických legislativních norem)

235

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Hodnocení je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu školy. Při hodnocení škola vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základní, středním vzdělávání (školský zákon) a vyhlášky č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání, obojí v platném znění. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty ŠVP, je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné, respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a případné doporučení školského poradenského zařízení. -

-

každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení; hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně, nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady; u žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce; I.Zásady a způsob hodnocení, získávání podkladů pro hodnocení

a) zásady a způsob hodnocení Pedagogický pracovník, který provádí hodnocení, uplatňuje přiměřenou náročnost, přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka a ke všem okolnostem, které mohou mít na výkon žáka vliv (zdravotní indispozice, osobní problémy…). Žák musí být z předmětu hodnocen prokazatelným způsobem (známka je žákovi sdělena, popř. zapsána do přehledu známek – např. do žákovské knížky), minimálně dvakrát za každé čtvrtletí. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických

236

činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci prvního a druhého pololetí se hodnotí kvalita práce a učebních výsledků, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Každé pololetí se hodnotí samostatně, nezávisle na sobě. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru jednotlivých známek za příslušné období. Učitel posuzuje výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu, zohledňuje zejména snahu žáka po zlepšení, jeho zájem o předmět, aktivitu, plnění zadaných úkolů. Písemné práce většího rozsahu (delší než polovina vyučovací hodiny) oznámí učitel žákovi s dostatečným předstihem (nikoliv ze dne na den) a konzultuje termín s ostatními učiteli, aby nedošlo k tomu, že žák by psal práce podobného rozsahu dvě či více denně. Je pedagogicky zcela nepřijatelné promítat do hodnocení prospěchu žáka jeho chování. To je předmětem samostatného hodnocení. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do klasifikačních archů, případně připraví návrh na opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu. Za stanovený stupeň hodnocení zodpovídá učitel příslušného předmětu. Prospěch žáka se projednává v pedagogické radě. Na konci pololetí zapíší hodnocení třídní učitelé do evidence spojené s matrikou školy. b) získávání podkladů pro hodnocení Učitel při získávání podkladů pro hodnocení žáka využívá následujících metod: a) soustavné diagnostické pozorování žáka; b) soustavné sledování výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování; c) různé druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové); d) kontrolní písemné práce; e) analýza výsledků činnosti žáka s ohledem na zlepšení (zhoršení); f) konzultace s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky školských poradenských zařízení g) sebehodnocení žáka a hodnocení žáka spolužáky II.Zásady a způsoby pro sebehodnocení žáků Sebehodnocení je přirozenou součástí hodnocení žáka. Je to i jedna z důležitých výchovných metod. Sebehodnocení zpravidla předchází hodnocení žáka spolužáky a učitelem. Žák má právo dělat chyby, má však i právo na to být na tyto chyby vhodným způsobem upozorněn. Učitel dá vždy žákovi prostor k zhodnocení vlastního výkonu. Toto hodnocení je následně konfrontováno s hodnocením ostatními žáky. Konečné hodnocení žákova výkonu provede učitel s uvedením argumentů, proč právě takto žáka hodnotí. Sebehodnocení je vhodné zejména u mluvených projevů žáka. Učitel vede hodnotitele k objektivitě a vhodnému vyjadřování. Sebehodnocení žáka nemá nahradit hodnocení učitelem, ale má rozvíjet u žáka schopnost posuzovat svůj výkon i výkon druhých, podporovat jeho aktivitu. Žák má na sebehodnocení právo. Škola nabízí žákovi možnosti vnějšího srovnání formou objektivizovaných testů (např. společnosti SCIO apod.) 237

Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen: aplikovat získané kompetence v praxi, umět se orientovat v problémech na základě svých dovedností a vědomostí, pochopit své postavení v kolektivu a dokázat se v něm realizovat, umět využívat mezipředmětových souvislostí, dokázat rozlišit podstatné od méně podstatného, pochopit rovnováhu mezi právy a povinnostmi, samostatně prezentovat svoje vědomosti, znalosti, dovednosti. III.Kritéria pro hodnocení a)hodnocení prospěchu a chování v případě klasifikace Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 – nedostatečný

Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 – neuspokojivé Na prvním stupni se použije pro zápis stupně hodnocení na vysvědčení arabská číslice, na druhém stupni se použije pro zápis stupně hodnocení na vysvědčení slov výborný – nedostatečný. Celkový prospěch žáka je hodnocen v 1.- 9. ročníku: prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl

Žák prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném povinné předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré. Žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný. Žák neprospěl, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci 2. pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených RVP a předmětů, z nichž byl uvolněn.

238

Do vyššího ročníku postoupí i žák 1. stupně ZŠ, který již v rámci 1. stupně opakoval ročník a žák 2. stupně ZŠ, který již v rámci 2. stupně ZŠ opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Hodnocení v přípravné třídě Učitel přípravné třídy vypracuje na konci 2. pololetí školního roku zprávu o průběhu předškolní přípravy dítěte, která bude obsahovat vyjádření o vzdělávacích potřebách žáků, schopnostech a nadání, doporučení pro přípravu individuálního vzdělávacího plánu. Odložení hodnocení Nelze – li pro závažné objektivní příčiny hodnotit žáka na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení mohlo být provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není – li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, je za první pololetí nehodnocen. Nelze – li žáka hodnotit z výše uvedených důvodů na konci druhého pololetí, určí ředitel pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení mohlo být provedeno do konce září následujícího školního roku. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který není hodnocen ani v náhradním termínu, opakuje ročník, pokud již ročník na daném stupni školy neopakoval.

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření (jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty) Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy,definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

239

Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí podstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomocí učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků či dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky hodnocení a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemných projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 ( nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a plně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů zákonitosti nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitelů. Neprojevuje se samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev má vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření (hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova, občanská výchova, výchova ke zdraví, mediální výchova, pracovní činnosti) Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně se rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák 240

tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoje jeho schopností a jeho projevu jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu. Stupeň 5 ( nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci. Při hodnocení zejména v tělesné, hudební a výtvarné výchově se přihlíží k žákově předpokladům, nadání, fyzickým schopnostem a zdatnosti a na jejich základě k projevované snaze. Klasifikace chování Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a školního řádu. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. Škola hodnotí chování žáka pouze ve škole a na akcích pořádaných školou. Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a režim daný školním řádem. Má kladný vztah ke spolužákům, pedagogickým pracovníkům školy. Přispívá k utváření a upevňování dobrých pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Stupeň 2 (uspokojivé) Žák se dopustí závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Nepřispívá k utváření a upevňování pracovních podmínek pro vyučování.Je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 3 (neuspokojivé)

241

Chování žáka ve škole je zásadně v rozporu s pravidly chování a ustanoveními režimu školy pro žáka. Dopouští se závažných přestupků i přes výchovná opatření k posílení kázně. Ohrožuje výchovu ostatních žáků, narušuje pracovní podmínky pro vyučování. Kritéria pro hodnocení chování druhým či třetím stupněm: 2. stupeň – žák i po udělení důtky ředitelem školy pokračuje v chování, za něž mu byla udělena, porušení zákazu užívat návykové látky ve škole (alkohol, drogy, cigarety), verbální urážení zaměstnanců školy, hrubé fyzické či psychické útoky na spolužáky (šikana), krádeže majetku školy, zaměstnanců nebo žáků, záškoláctví ve větším rozsahu (opakovaně) 3. stupeň – žák opakovaně porušuje zákaz užívat ve škole návykové látky, záškoláctví ve velkém rozsahu (řešené odborem péče o dítě), fyzické napadení zaměstnance školy, zvlášť hrubé fyzické či psychické útoky na spolužáky (šikana) Výchovná opatření Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné osoby po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu za mimořádný projev lidskosti nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin, nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětů ostatních pedagogů žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy a úspěšnou práci. Za porušování povinností stanovených školním řádem může být žákovi uděleno: Napomenutí třídního učitele – žák se dopouští velmi drobných a nepodstatných provinění, ale opakovaně (ruší vyučování, nenosí školní pomůcky, nevypracovává úkoly ukládané učitelem) Důtka třídního učitele – žák se dopouští závažnějších přestupků (úmyslná nekázeň v hodinách, narušování práce spolužáků, hrubé vyjadřování, opakované pozdní příchody na vyučování, ničení majetku školy, přepisování známek, lhaní) Důtka ředitele školy – žák se dopouští opakovaně závažných anebo jednorázově velmi závažných přestupků (nevhodné vyjadřování vůči učitelům, fyzické útoky na spolužáky, nerespektování příkazů učitelů, záškoláctví v menším rozsahu (jednorázově), předchozí udělení kázeňského opatření třídním učitelem se minulo účinkem. Důtku uděluje ředitel po projednání v pedagogické radě. Kritéria hodnotí třídní učitel v průběhu čtvrtletí, udělí nebo navrhne příslušná výchovná opatření, o udělení napomenutí nebo důtky neprodleně informuje ředitele školy. Výchovná opatření zapíše do dokumentace žáka a oznámí důvody udělení výchovného opatření prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka do tří dnů od jejich udělení b)Zásady a pravidla pro používání slovního hodnocení Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených ŠVP a chování žáka jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v osnovách jednotlivých předmětů ŠVP a předpokladům žáka. Slovní hodnocení obsahuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje rovněž 242

zdůvodnění hodnocení a doporučení k dalšímu zlepšení, doporučení, jak předcházet neúspěchům žáka a jak je překonávat. Při slovním hodnocení se uvádí, jak žák ovládá předepsané učivo. Stupně hodnocení: - ovládá bezpečně (1) - ovládá (2) - v podstatě ovládá (3) - ovládá se značnými mezerami (4) - neovládá (5) Jako podklad pro slovní hodnocení slouží: a) úroveň myšlení - pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti - uvažuje celkem samostatně - menší samostatnost myšlení - nesamostatné myšlení - odpovídá nesprávně i na návodné otázky b) úroveň vyjadřování - výstižné, poměrně přesné - celkem výstižné - nedostatečně přesné - vyjadřuje se o obtížemi - nesprávné i na návodné otázky c) úroveň aplikace vědomostí - spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností - dovede používat vědomostí a dovedností, dopouští se drobných chyb - s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele d) píle a zájem o učení - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem - učí se svědomitě - k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů - malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty - pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte. Výsledky vzdělávání na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Při hodnocení chování se použije formulace u jednotlivých stupňů hodnocení chování klasifikačními stupni. Celkové hodnocení na vysvědčení se v případě slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a hodnocení klasifikačními stupni převede do stupnice - žák prospěl s vyznamenáním, žák prospěl, žák neprospěl . 243

Výchovná opatření jsou stejná. c) Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - zdravotní postižení – mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus, vývojové poruchy učení nebo chování, zdravotní znevýhodnění – zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, sociální znevýhodnění, klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl, může mu dát známku i o několik stupňů lepší, než by odpovídalo běžným nárokům, zohledňuje žákův přístup, snahu, aktivitu a především jeho mentální a fyzické předpoklady. I žák s vývojovou poruchou smí psát písemné práce, jejich zadání a hodnocení však musí zohledňovat jeho handicap. Na základě žádosti zákonného zástupce doložené doporučením školského poradenského zařízení vypracuje škola takovému žákovi individuální vzdělávací program. Na žádost zákonného zástupce lze provést hodnocení výsledků vzdělávání slovním hodnocením. d) Komisionální a opravné zkoušky Komisionální přezkoušení Má – li zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může nejpozději do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Je – li vyučujícím daného předmětu ředitel, žádá zákonný zástupce krajský úřad. Komisionální přezkoušení ( tříčlennou komisi jmenuje ředitel školy, resp. krajský úřad) proběhne bez zbytečných odkladů, nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti. Výsledek stanoví komise hlasováním, není již napadnutelný. V případě změny hodnocení se žákovi vydá nové vysvědčení. U předmětů výchovného zaměření může hodnocení přezkoumat, popř. změnit sám ředitel školy. O komisionálním přezkoušení se pořídí protokol, který podepíší všichni členové zkušební komise a stane se součástí dokumentace školy. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. Opravná zkouška Žák, který dosud neopakoval na daném stupni ročník a který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou předmětů, s výjimkou předmětů výchovného zaměření, má právo vykonat opravnou zkoušky. Zkoušku vykoná v termínu stanoveném ředitelem školy tak, aby k ní došlo nejpozději do konce školního roku (zpravidla v posledním prázdninovém týdnu). Pokud se žák nemůže z objektivních, zejména zdravotních, důvodů zkoušky zúčastnit, stanoví mu ředitel náhradní termín nejpozději do 15. září. Do té doby žák podmíněně navštěvuje nejbližší vyšší ročník. Žák, který se ke zkoušce bez řádné omluvy nedostaví, je hodnocen v předmětu, z něhož měl zkoušku vykonat stupněm nedostatečný. Opravné zkoušky jsou komisionální, komisi (zpravidla tříčlennou) jmenuje ředitel školy. Je – li žák i po vykonání opravné zkoušky hodnocen v předmětu nedostatečnou, opakuje ročník. V jednom dni může žák konat jen jednu opravnou zkoušku.

244

O opravné zkoušce se pořídí protokol, který podepíší všichni členové zkušební komise a stane se součástí dokumentace školy. e) Hodnocení žáka, který plní PŠD mimo území ČR, resp. v zahraniční škole na území ČR Žák, který plní PŠD podle § 38 školského zákona v platném znění je hodnocen v souladu s § 18 - 20 vyhlášky č.48/2005 Sb.v platném znění. f) Kurz pro získání základního vzdělání Průběh kurzu, obsah vzdělávání a obsah zkoušek a hodnocení žáků kurzu se uskutečňuje v souladu s § 12 a 13 vyhlášky č. 48/2005 Sb. v platném znění. IV. Informování zákonných zástupců žáka o výsledcích vzdělávání a) učitelé jednotlivých předmětů informují obvyklým způsobem (např. v žákovské knížce); třídní učitelé 1 x týdně kontrolují ŽK, zda zákonný zástupce podpisem potvrdil převzetí informace o hodnocení žáka b) učitelé jednotlivých předmětů informují zákonné zástupce na třídních schůzkách nebo osobních jednáních (pořídí jednoduchý zápis, na třídních schůzkách nechává třídní učitel podepsat prezenční listinu) c) třídní učitel v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem písemně vyrozumí zákonného zástupce, v případě potřeby požádá ředitele o předvolání zákonného zástupce k osobnímu jednání.

V.Závěrečná ustanovení Tato pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou nedílnou součástí Školního řádu ZŠ Bochov. Byla projednána společně se školním řádem pedagogickou radou 27.6.2005 a schválena školskou radou dne 23.6.2005. Účinnosti nabyla 1.9.2005 Dílčí části mohou být pozměňovány v návaznosti na novely právních předpisů, které stanovují obsah tohoto dokumentu (školský zákon, vyhláška o základním vzdělávání). K poslední úpravě došlo k 1.9.2012, projednáno PR dne 31.8.2012 a schváleno ŠR dne 27.9.2012.

245

Základní škola Bochov, okres Karlovy Vary

ŠVP – Školní družina

246

Adresa školy :

Základní škola Bochov, okres Karlovy Vary 364 71 Bochov, Okružní 367 tel.: 353 902 247, 736 482 056, 731 495 037 www.zsbochov.cz ; [email protected]

Zřizovatel:

Město Bochov 364 71 Bochov, náměstí Míru 1 tel.: 353 670 121 www.mesto-bochov.cz; [email protected]

Ředitel školy:

Mgr. Václav Svoboda tel.: 353 902 247, 736 482 056 [email protected]

Vedoucí vychovatelka: Jaroslava Nezvalová, [email protected] Vychovatelka: Iveta Mikešová, [email protected] tel.: 731 495 037

Platnost dokumentu: od 1.9.2008 Podpis:

Razítko školy:

247

Charakteristika školní družiny Materiální podmínky Školní družina při ZŠ Bochov je součástí příspěvkové organizace zřizované městem Bochov. Nachází se v suterénu budovy školy. Jsou zde dvě herny, které mohou navštěvovat žáci prvního stupně. Školní družina prošla rozsáhlou rekonstrukcí a je zařízena moderním vybavením ( nový nábytek, židle, stoly, plastová okna, nové sociální zařízení …). Školní družina má k dispozici dvě tělocvičny, počítačovou učebnu a sportovní areál u budovy školy.

Personální podmínky Do školní družiny může být přijato 50 žáků ( viz vnitřní řád ŠD ).Velké procento tvoří dojíždějící žáci ze spádových vesnic, kteří jsou odkázáni na autobusové spoje.O činnost ve školní družině se starají dvě vychovatelky. Obě vychovatelky nezapomínají ani na zvyšování kvalifikace, pravidelně navštěvují semináře v rámci DVPP, kde mimo jiné získávají další náměty pro práci s dětmi ve volném čase.

Cíle výchovně – vzdělávací práce ve školní družině Zájmové vzdělávání ve školní družině naplňuje svými specifickými prostředky obecné cíle vzdělávání dané školským zákonem. Jde zejména o rozvoj žáka, jeho učení a poznání, osvojování základů hodnot, na nichž je založena naše společnost, získávání osobní samostatnosti a schopnosti se projevovat jako samostatná osobnost působící na své okolí. Školní družina umožňuje odpočinkové činnosti ( aktivní i klidové ). Činnost školní družiny by měla ústit v získávání klíčových kompetencí.Ve školní družině podněcujeme žáky ke vzdělávání pouze na základě zájmu.Jednotlivé vzdělávací cíle jsou slučovány do rozvíjených kompetencí, které vybavují žáky činnostně zaměřenými a prakticky využitelnými dovednostmi.Prostřednictvím volnočasových aktivit jsou posilovány a rozvíjeny: kompetence k učení kompetence k řešení problémů

248

kompetence komunikativní kompetence sociální a interpersonální kompetence občanské kompetence k trávení volného času

Časový plán vzdělávání Časový plán ŠVP je sestaven na dobu jednoho vzdělávacího cyklu; obsahuje možné činnosti, z kterých může vychovatelka volit podle aktuálního složení žáků v oddělení. Toto umožňuje tvořivě reagovat na změny.Pro jednotlivé náměty se počítá s průběžným působením vychovatelky, s činnostmi vyplývajícími z pravidelné skladby zaměstnání i s příležitostnými akcemi.

Formy vzdělávání Školní družina a školní klub jsou základem řízení výchovy mimo vyučování. ŠD, proto není volným pokračováním školního vyučování a ani ho nikterak nenahrazuje. Hlavním úkolem i cílem se stává zabezpečení zájmové činnosti, odpočinku a rekreace žáků v době po vyučování. Klade si i za cíl, mimo výchovně vzdělávací činnosti, plnit i funkci sociální ( tzn. dohled nad žáky po určitou dobu před a po skončení vyučování). Školní družina pracuje i v kontextu dalších subjektů nabízejících aktivitu mimo vyučování ( zájmové kroužky – fotbal, aerobic, časopis, doučování v hlavních vyučovacích předmětech, náprava řečových vad, náprava SPUCH, stolní tenis a ZUŠ). Žáci jsou vedeni k uvědomělé organizaci svého volného času. Činnosti školní družiny Svou funkci mimo školní vyučování naplňuje ŠD činnostmi řazenými do následujících skupin, aniž mezi nimi lze vést přesnou hranici: Činnosti odpočinkové Jejich cílem je odstranit únavu žáků, plní psychohygienické poslání. Do denního režimu bývají vřazeny většinou ráno, především pro žáky, kteří brzy vstávají, a dále kdykoliv během dne – dle potřeby. Vždy jsou ale uplatněny po obědě. Tuto funkci přináší i klidové hry, či jiné zájmové činnosti, poslechové činnosti, dětská videotéka apod. Činnosti rekreační Kladou si za cíl relaxaci po soustředění ve vyučování a regeneraci sil. Převažuje v nich odpočinek aktivní s náročnějšími pohybovými prvky. Zařazeny mohou být hry řízené i spontánní. Většinou se jedná o sezónní hry ( sáňkování, hry v přírodě, pohybové hry v tělocvičně) nebo o plnění úkolů dopravní výchovy, pohybových chvilek atd. Činnosti zájmové Navazují na výchovně – vzdělávací program školy, jsou uplatňovány formou hry a odpočinku. Snaží se rozvíjet osobnost žáka po stránce estetické, pohybové ( včetně jemné motoriky), společenské a ekologické. Umožňují plnit seberealizaci jedince. Řazeny mohou být jako činnosti kolektivní nebo individuální. 249

• • • • • •

Pracovně zájmové činnosti ( práce s přírodninami, s textilem, práce s netradičními materiály, konstruktivní činnosti, základy šití a pletení,…) Výtvarně zájmové činnosti ( kresba, malba, modelování, práce s keramickou hlínou, koláže, netradiční výtvarné techniky, výzdoba prostoru ŠD,…) Přírodovědné zájmové činnosti ( pozorování ročních období a změn v přírodě, ochrana životního prostředí – praktické činnosti, botanické pokusy, sběr kaštanů, žaludů,…) Hudebně zájmové činnosti ( poslech hudby i její reprodukce, hudebně pohybové činnosti, volný tanec, instrumentální činnosti, zpěv s kytarou,…) Sportovní zájmové činnosti ( sportovní hry – v tělocvičně, na hřišti, v přírodě,…) Společenskovědní zájmové činnosti ( osvojování základních společenských pravidel, debaty k významným výročím a událostem, prohlížení a četba naučné literatury, práce s internetem,…)

Příležitostné činnosti – zpravidla přesahují rámec jednoho oddělení a nejsou zahrnuty do standardní skladby činnosti. Jsou to např. besídky, návštěva knihovny, turnaje, atd. Příprava na vyučování Zahrnuje okruh činností související s plněním školních povinností. Mívá většinou tyto formy: • Vypracování domácích úkolů ( pouze se souhlasem rodičů v souladu s křivkou výkonnosti žáka) • Zábavné procvičování učiva formou didaktických her, upevňování školních poznatků v praxi při vycházkách a dalších činnostech • Další aktivity spojené s přípravou na vyučování ( doučování žáků z méně podnětných prostředí či u žáků integrovaných – vede vyučující v rámci svého úvazku) Školní družina pro dojíždějící žáky Školní družina pro dojíždějící žáky z vyšších ročníků je zřízena v prostorách jedné učebny, která je zároveň součástí školní družiny. Umožňuje tak žákům trávit smysluplně a aktivně svůj volný čas. Žáci si zde mohou číst, pracovat s počítačem, vypracovávat domácí úkoly, hrát stolní a didaktické hry, malovat, vyrábět, povídat si, apod.

Obsah vzdělávání Roční období Náměty pro všechna roční období: - besedujeme o ročních obdobích, sledujeme změny v přírodě, život zvířat, vztahy mezi zvířaty - čteme si o přírodě a jejích proměnách - učíme se písničky a básničky k danému ročnímu období

250

- v hudebních chvilkách zpíváme známé písničky o zvířatech a rostlinách. Nacvičujeme jednoduchý pohybový doprovod - dramatizujeme jednoduché pohádky - malujeme změny v přírodě - na vycházkách pozorujeme změny v přírodě, poznáváme živočichy, rostliny. Své vědomosti si procvičujeme při didaktických hrách - vyrábíme dárečky k danému období

Příležitostné činnosti: září , říjen : sběr plodů pro zvěř, spolupráce s myslivci turnaj ve stolním tenise, II.odd. turnaj v Pexesu, I. odd. listopad: Hallowen, diskotéka strašidel Drakiáda, pouštění draků na školním hřišti prosinec: vánoční besídka, zpíváme koledy, nadílka nových her, hraček… leden : poznávací vycházka do města, návštěva pošty, městského úřadu únor : maškarní rej, vyhodnocení masek březen : výchovná beseda v Městské knihovně duben : Naše planeta má svátek, úklid v okolí školy květen : turnaj v Dámě, I. + II.odd. červen : Den dětí, soutěže o ceny

Podmínky přijímání uchazečů Přihlašování žáků k docházce do ŠD se provádí v prvním týdnu školního roku na předepsaný tiskopis – zápisní list. Ten podepisuje jeden z rodičů ( zákonný zástupce ).Po přihlášení je docházka do ŠD povinná. Žáka je možné odhlásit pouze písemně. Počet žáků jednoho oddělení je maximálně 25. Za dodržení tohoto počtu zodpovídá vedoucí vychovatelka, která přijímá přihlášky. Při zařazování žáků do ŠD se přihlíží k následujícím kritériím: - žák je žákem 1. ročníku - žák dojíždí - žák má zaměstnané oba rodiče

Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami V případě přihlášení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami jsme připraveny s tímto žákem individuálně pracovat dle možností provozu školní družiny. Podle stupně a charakteru jejich znevýhodnění jim budeme napomáhat při jejich začleňování do volnočasových aktivit a bude jim věnována průběžná zvláštní pozornost.

Popis ekonomických podmínek

251

Možnost vybírat poplatek za umístění žáka do ŠD je dána Vyhláškou MŠMT č.74/2005Sb. o zájmovém vzdělávání, § 11 a 14. Poplatek je příjmem školy a je používán na činnost školní družiny – neinvestiční náklady. Poplatek je splatný vždy do 15. dne v měsíci. O zaplacení poplatku vydá vedoucí vychovatelka plátci příjmový doklad školy.Poplatek se stanovuje na celý školní rok, ke změně může dojít vždy jen k 1.9. nového školního roku. Pokud se tak nestane, platí výše poplatku automaticky pro další školní rok.

Popis podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví Žáci jsou vždy na začátku školního roku seznámeni s vnitřním řádem ŠD, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti.Zejména dbají na dodržování hygienických pravidel, šetrné zacházení s pomůckami, hračkami apod. Šetří veškeré vybavení ŠD. Žák hlásí vychovatelce veškeré úrazy nebo ztráty osobních věcí, a to neprodleně. Při pobytu na školním hřišti nebo tělocvičně je žák povinen se přezouvat, případně převlékat do sportovního oblečení.

252