OKRES
CHEB
CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR PLZE≈SKO A KARLOVARSKO
PlzeÀsko a Karlovarsko
1
OKRES CHEB
1 DolnoÏandovská pahorkatina v chebské ãásti pfiírodního parku âesk˘ les, pohled od Staré Vody.
Na pfiedcházející stranû: PR Amerika se nachází v Chebské pánvi. Pozadí vytváfií zlomov˘ svah Slavkovského lesa.
126
CH 2
Okres Cheb je nejzápadnûji leÏícím okresem âR. Hraniãí na 130 km se SRN. Vnitrostátní v˘chodní hranice okresu ve smûru S–J oddûluje okresy Sokolov a Karlovy Vary a jiÏní hranice okres Tachov. Nejsevernûj‰í bod okresu (50° 19’ 26” s. ‰.; 12° 10’ 34” v. d.) je v lese na soutoku dvou bezejmenn˘ch tokÛ, 2 km severnû od mûsta Hranice. NejjiÏnûj‰í bod (49° 53’ 31” s. ‰.; 12° 40’ 59” v. d.) se nachází v poli 0,5 km jihov˘chodnû od âerného rybníku, 3 km jiÏnû od obce Trstûnice. Nejzápadnûj‰í bod okresu a souãasnû celé âeské republiky (50° 15’ 14” s. ‰.; 12° 05’ 30” v. d.) leÏí na soutoku potokÛ, 1 km západnû od kóty Ml˘nsk˘ vrch (602,4 m n. m.). Nejv˘chodnûj‰í bod (49° 57’ 24” s. ‰.; 12° 48’ 56” v. d.) nalezneme v lese na plochém hfibetu 3 km v˘chodoseverov˘chodnû od obce Ovesné Kladruby. Rozlohou 933 km2 zaujímá okres Cheb 0,85 % území âR. Poãtem 88 770 obyvatel (k 31. 12. 2001) se podílí 0,8 % na celkovém poãtu obyvatel republiky. Hustota zalidnûní ãiní 95 obyvatel na km2.
Pátefi dopravního systému okresu tvofií silnice evropského v˘znamu s hraniãními pfiechody do Nûmecka. Patfií mezi nû zejména silnice E 48 Praha – Karlovy Vary – Cheb – Pomezí (hraniãní pfiechod) a E 49 PlzeÀ – Cheb – Vojtanov (hraniãní pfiechod). Cheb je téÏ dÛleÏit˘m Ïelezniãním uzlem na styku tratí, z nichÏ traÈ ã. 147 (Tr‰nice – Franti‰kovy Láznû – Vojtanov – Plauen – Leipzig) je tratí nadregionálního v˘znamu a traÈ ã. 812 (Cheb – Schirnding) je dÛleÏitou mezinárodní tratí. Severní ãást území okresu spoãívá na komplexu slabû metamorfovan˘ch staropaleozoick˘ch usazenin. V jiÏní ãásti tvofií horninová podloÏí metamorfity DyleÀského lesa a zasahuje sem mariánskolázeÀsk˘ bazick˘ komplex s pfiilehlou ãástí krystalinika Slavkovského lesa. Sled staropaleozoick˘ch metapelitÛ (fylitÛ, svorÛ, kvarcitÛ) nalezneme v a‰ském v˘bûÏku, v okolí LubÛ a podél jiÏního a jihozápadního okraje Chebské pánve. Metapelity jsou pÛvodními uloÏeninami mofiské pánve. Fosilie na ãeském území ve fylitech nemáme,
Okres Cheb ZVLÁ·Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P¤ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY
jsou v‰ak známy z blízkého okolí Hofu v Bavorsku, kde dokládají kambrické a ordovické stáfií metapelitÛ. Smrãiny v severozápadní ãásti okresu budují intruze smrãinské Ïuly, s jejímÏ kontaktním pÛsobením souvisejí nûkteré charakteristické nerosty Chebska (ve-
suvian, místy zvan˘ egeran). Smrãinsk˘mi Ïulami rovnûÏ proráÏí pozoruhodn˘ ãesk˘ kfiemenn˘ val (Goethova skalka). Na varisky zvrásnûn˘ a metamorfovan˘ podklad se v Chebské pánvi v prÛbûhu terciéru uloÏily jíly, jílovce, CH 3
127
PlzeÀsko a Karlovarsko KRAJINN¯ POKRYV
písky a v dílãích pánviãkách hnûdouhelné sloje, dosud netûÏené. Terciérní sedimenty uchovaly ãetné pozÛstatky rostlinstva a ÏivoãichÛ – ryb, Ïelv, chameleonÛ, aligátorÛ, ptákÛ, drobn˘ch i velk˘ch savcÛ. Na mnoha místech nalézáme neovulkanity vãetnû nejmlad‰ích, starokvartérních sopek (NPP Komorní hÛrka a Îelezná hÛrka). SloÏitá tektonická struktura Chebské pánve a dozvuky vulkanismu se projevují desítkami v˘vûrÛ minerálních pramenÛ a v˘ronÛ 128
CH 4
oxidu uhliãitého. Pánev je seismicky nejaktivnûj‰ím územím v âechách. Vzhled krajiny je velmi rozmanit˘. Stfiední ãást okresu, rovina Chebské pánve, je na jihozápadû obklopena hraniãní hornatinou âeského lesa (DyleÀsk˘ les), Podãeskoleskou pahorkatinou (Tachovská brázda). Na severov˘chodnû obklopuje Chebskou pánev hraniãní pásmo Smrãin (Chebská pahorkatina, A‰ská vrchovina, Hazlovská pahorkatina), na severu lemují pánev Kru‰né hory (pouze malá ãást Klínovecké horna-
Okres Cheb
1
tiny) a na jihov˘chodû pásmo Slavkovského lesa. Nad Mariánsk˘mi Láznûmi je kruh pohofií, kolem centrálního Chebska, uzavfien pahorkatinou a náhorní rovinou Tepelské vrchoviny. Nejvy‰‰ím bodem okresu je nejvy‰‰í vrchol Slavkovského lesa Lesn˘ (982,5 m n. m.), nejniωím bodem hladina Ohfie u Mostova (419 m n. m.). Geomorfologická pestrost území okresu Cheb ovlivÀuje místní rozdíly podnebí. Území se dûlí mezi mírnû teplou a mezi chladnou klimatickou oblast (jen malé plochy ve vrcholov˘ch partiích Slavkovského lesa a v Klínovské hornatinû). Vzhledem k relativnû velké stfiední nadmofiské v˘‰ce je zde mírnû teplá klimatická oblast zastoupena jen sv˘mi chladn˘mi a vlhk˘mi klimatick˘mi jednotkami. PrÛmûrné roãní teploty vzduchu se v niωích a stfiedních polohách pohybují mezi 6 – 7 °C, ve vy‰‰ích a horsk˘ch polohách mezi 4 – 5 °C. Absolutnû nejvy‰‰í teploty vzduchu v Chebské pánvi byly zaznamenány v ãervenci a srpnu (36 °C), nejniωí teploty klesly v únoru k –30 oC. Poãet mrazov˘ch dnÛ v roãním prÛmûru se pohybuje mezi 120 a 160, poãet letních dnÛ mezi 10 a 30.
V dlouhodobém prÛmûru spadne na vût‰inû území 600 – 800 mm sráÏek za rok. Ve Slavkovském lese, âeském lese a v Kru‰n˘ch horách spadne v prÛmûru 800 – 900 mm za rok. Maximální v˘‰ka snûhu dosáhne v nejvy‰‰ích polohách okresu aÏ 100 cm. Chebská pánev je hÛfie provûtrávána, ãasté jsou tu inverze. Pfievládají západní a severozápadní smûry vûtru. Zneãi‰tûní ovzdu‰í v 90. letech 20. století klesalo. Hodnoty aÏ do 35 µg⋅m– 3 jsou mûfieny pouze ve vût‰ích sídlech (Cheb, A‰) s prÛmyslem a silnou dopravní zátûÏí, popfi. v men‰ích sídlech v hÛfie provûtrávan˘ch údolích. Chebsk˘ okres patfií k hlavnímu povodí Labe. Hlavní hydrologickou osou okresu je Ohfie se sv˘mi pfiítoky. Nejv˘znamnûj‰í jsou pravostranná Odrava a levostranné Plesná a Libock˘ potok. Severní okraj okresu je odvodÀován LuÏním potokem, kter˘ se vlévá do Rokytnice a Bíl˘m Hal‰trovem. Men‰í ãást území na jihu okresu je odvodÀována Kosov˘m a Hamersk˘m potokem do MÏe. Chebsko mÛÏeme rozdûlit na oblast dosti vodnou, (aÏ 15 l⋅s–1⋅km2), kam náleÏí Slavkovsk˘ les a Kru‰né hory. Zbytek okresu je oblastí stfiednû vodnou do 10 l⋅s–1⋅km2, jen povodí
1 Îulov˘ blok s balvanitou odluãností u obce Libá.
CH 5
129
PlzeÀsko a Karlovarsko
1
1 Mofety u nauãné stezky v NPR Soos jsou turistickou atrakcí okresu Cheb.
130
CH 6
Kosového potoka na jihu okresu je málo vodné (do 6 l⋅s–1⋅km2). Retenãní schopnost území Chebska je malá. StupeÀ rozkolísanosti odtoku je stfiední aÏ siln˘. Koeficient odtoku je dosti vysok˘ (0,31– 0,45). V okrese je znaãn˘ poãet rybníkÛ a rybniãních soustav. Nejvût‰í z nich (45 ha) je chovn˘ Mûstsk˘ rybník u Franti‰kov˘ch Lázní. Mezi poãetné chovné rybníky patfií na Franti‰kolázeÀsku také rybník Ml˘nsk˘, Ploch˘ a Okouní, na MariánskolázeÀsku Velk˘ kníÏecí, Zajeãí, Senn˘ a Kravsk˘. Podhorsk˘ rybník (pfiehradní nádrÏ Podhora) na horním toku fieky Teplé slouÏí pro zásobování pitnou vodou. Na území okresu je dokumentováno 70 pramenÛ vyhlá‰en˘ch pfiírodních léãiv˘ch zdrojÛ a pfiírodních minerálních vod stolních. Nejvût‰í poãet zfiídel kyselek je ve stfiední ãásti Chebské pánve (Franti‰kovy Láznû a Soos). LázeÀství v Mariánsk˘ch Lázních, Franti‰kov˘ch Lázních a v Lázních KynÏvart zaujímá v˘znamné místo v ekonomice okresu. Témûfi cel˘ okres je chránûnou oblastí pfiírodní akumulace vod (CHOPAV) Chebské pánve – Slavkovského lesa. Je zde znaãné mnoÏství jímacích zafiízení pitné vody, nejv˘znamnûj‰í je nebanická soustava. Ochrana minerálních vod je zabezpeãena ochrann˘mi pásmy lázní ve tfiech stupních pro Franti‰kovy Láznû, Mariánské Láznû, Láznû KynÏvart, Prameny a Îandovské kyselky. Ochranná pásma na sebe navazují a pro oblasti Slavkovského lesa jsou pásma tfietího stupnû spoleãná.
Území okresu náleÏí k regionu pfieváÏnû kysel˘ch hnûd˘ch pÛd a pÛd hydromorfních. Kyselá varieta kambizemû typické v asociacích se silnû kyselou kambizemí dystrickou leÏí ve stfiední a jiÏní ãásti A‰ského v˘bûÏku (Smrãiny), v Lubské vrchovinû (okolí mûsta Luby) a v jiÏním okrsku (sever âeského lesa, men‰í ãást Tachovské brázdy). Vyvinuly se zde na svahovinách kysel˘ch intruzív, rul, granulitÛ, svorÛ a fylitÛ. Podél niv Ohfie a Plesné (severov˘chodnû od Chebu) jsou zemûdûlsky obhospodafiovány plochy nasycené
Okres Cheb
1
kambizemû typické. Velkou rozlohu zaujímá jiÏnû i severnû od pfiehradní nádrÏe Jesenice pseudoglej typick˘ (místy kambick˘) na polygenetick˘ch hlínách s eolickou a ‰tûrkovitou pfiímûsí, místy téÏ na písãitojílovit˘ch a jílovitopísãit˘ch pfiedkvartérních sedimentech. Tvofií dominantní pÛdní typ v˘chodnû od Chebu, v okolí Franti‰kov˘ch Lázní a v celé severní ãásti Chebské pánve mezi Chebem a Luby. Hydromorfní skupinu pÛd doplÀují gleje (typick˘ a organozemní) podél ãetn˘ch tokÛ napájejících Ohfii (Slatinn˘ potok,
Plesná, Odrava) a podél dal‰ích potokÛ a rybníkÛ (Rokytnice, Pstruhov˘ potok, A‰sk˘ p., Jesenick˘ p., Kosov˘ p., Bíl˘ Hal‰trov, Mûstsk˘ rybník u Franti‰kov˘ch Lázní), kde vznikly na nevápnit˘ch deluviofluviálních sedimentech. Na území okresu se nacházejí také ostrÛvky organozemí (ra‰elin). Pfiechodn˘ druh organozemû typické (místy glejové) se vytvofiil v okolí Franti‰kov˘ch Lázní, Katefiiny (ra‰elini‰tû Soos) a ve vrcholov˘ch polohách Slavkovského lesa (mezi Kladskou, Podle-
1
Nov˘ rybník u obce Novosedly.
CH 7
131
PlzeÀsko a Karlovarsko
1
1 Pfiechodové ra‰elini‰tû se znaãnou pfiímûsí borovice blatky (Pinus rotundata) v PR Ztracen˘ rybník vzhledovû pfiipomíná trvalá sukcesní stadia pfiirozen˘ch podmáãen˘ch smrãin.
132
CH 8
sím a Prameny). V tûchto ãástech Slavkovského lesa a dále v okolí vrchu DyleÀ (940,3 m n. m.) i v severním a jihov˘chodním v˘bûÏku Smrãin se spolu s kambizemí dystrickou a gleji vyvinuly podzoly. Podzol kambizemní (ojedinûle humusov˘ a typick˘) je zde vázán na svahoviny kysel˘ch intruzív, svorÛ, fylitÛ, rul a granulitÛ. Nevápnité nivní sedimenty lemující tok Ohfie a Libockého potoka pokr˘vají fluvizemû glejové a typické. Vegetaãní kryt chebského okresu (bez CHKO Slavkovsk˘ les) odráÏí pfiedev‰ím geologické a klimatické pomûry oblasti a také nepominuteln˘ vliv lidské ãinnosti na krajinu. Pokud by pfiíroda dostala ‰anci k v˘voji bez dal‰ího ovlivÀování ãlovûkem, pokryly by povrch okresu z vût‰í ãásti buãiny a doubravy. Jejich hranici lze v chebském okresu vést zhruba v nadmofiské v˘‰ce 500 m. Pro území nad touto linií jsou pfiedpokládány podhorské, kyselé bikové buãiny (Luzulo-Fagetum), které charakterizuje ve stromovém patfie kromû dominantního buku lesního (Fagus sylvatica) také pfiímûs dubÛ (Quercus robur, Q. petraea), pfiípadnû lípy malolisté (Tilia cordata) a javoru klenu (Acer
pseudoplatanus). V bylinném patfie je diagnostick˘m druhem pfiedev‰ím bika bûlavá (Luzula luzuloides), doplnûná nûkter˘mi acidofilními druhy trav, z nichÏ zde nalezneme hlavnû metliãku kfiivolakou (Avenella flexuosa). Lesy tohoto typu mÛÏeme lokalizovat hlavnû do fytochorionÛ Hal‰trovská vrchovina, Smrãiny, âesk˘ les a ãásteãnû také do oblasti Kyn‰perské vrchoviny (podokres fytochorionu Tepelské vrchy). Na vût‰inû území okresu jsou buãiny odedávna nahrazeny kulturními lesy s pfievahou smrku, ãásteãnû byly i tyto málo v˘nosné plochy vyuÏívány zemûdûlsky. AÏ koncem 20. století lze zaznamenat snahy o obnovení pfiirozenûj‰í skladby lesních porostÛ opûtovn˘m vysazováním buku a dal‰ích listnáãÛ. Druhou velkoplo‰nû roz‰ífienou jednotkou potenciální vegetace jsou kyselé borové a bfiezové doubravy (Genisto germanicae-Quercion), situované do niωích poloh okresu. Ve fytogeografickém podokresu Chebská pánev (fytochorion Horní Poohfií) by je mûl reprezentovat pfiedev‰ím typ bikové doubravy (Luzulo-Quercetum) a typ brusinkové borové doubravy (Vaccinio vitis-ideae-Quercetum), kter˘ je mapo-
Okres Cheb POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE
ván také ve fytochorionu Tachovská brázda, jehoÏ v˘bûÏek zasahuje do jiÏní ãásti okresu. Duby (Quercus robur, Q. petraea) doplÀují nejãastûji bfiíza bûlokorá (Betula pendula), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V fiídkém kefiovém patfie roste hlavnû kru‰ina ol‰ová (Frangula alnus), vzácnûji také jalovec obecn˘ (Juniperus communis). Bylinné patro je pomûrnû pestré. Z urãujících druhÛ lze uvést lipnici hajní (Poa nemoralis), tfitinu rákosovitou (Calamagrostis arundinacea), nû-
které biky (Luzula pilosa, L. luzuloides), kefiíky kruãinek (Genista germanica, G. tinctoria), ãern˘‰ luãní (Melampyrum pratense), pryskyfiník hajní (Ranunculus nemorosus), zimostrázek alpsk˘ (Polygaloides chamaebuxus) a konvalinku vonnou (Convallaria majalis). Ve druhém typu se prosazují hlavnû acidofyty. Vedle metliãky kfiivolaké (Avenella flexuosa), prhy arniky (Arnica montana) a svízele horského (Galium saxatile) jsou to kefiíãky vfiesu obecného (Calluna vulgaris), borÛvky ãerné CH 9
133
PlzeÀsko a Karlovarsko
1
1 Zimostrázek alpsk˘ (Polygaloides chamaebuxus).
134
CH 10
(Vaccinium myrtillus) a brusinky obecné (Rhodococcum vitis-idaea). Zvlá‰tností jsou nûkteré druhy rostoucí jen v západní a jihozápadní ãásti âech (alpsk˘ geoelement). Z této skupiny rostlin najdeme v borov˘ch doubravách Chebské pánve kromû jiÏ jmenovaného zimostrázku také vfiesovec pleÈov˘ (Erica herbacea). Pfiirozené doubravy, stejnû jako buãiny, z Chebska témûfi zmizely. Zachovaly se pouze více nebo ménû naru‰ené fragmenty. Vût‰ím dílem byly pfiemûnûny na zemûdûlsky vyuÏívané plochy, v ponechan˘ch lesích se pûstuje hlavnû borovice a smrk, spontánnû se vyvíjejí druhotné lesíky s pfievahou bfiízy a osiky. Dfiívûj‰í roz‰ífiení pfiirozen˘ch porostÛ tak indikují pfiedev‰ím pomûrnû odolné druhy bylinného patra, které bez vût‰ích problémÛ pfiekonávají paseková stadia a pfiecházejí do podrostu kulturních lesÛ. V˘voj dal‰ích vegetaãních typÛ je pfiedpokládán jiÏ spí‰e lokálnû. V A‰ském v˘bûÏku (fytochoriony Hal‰trovská vrchovina a ãásteãnû také Smrãiny) jsou buãiny podstatnou mûrou doplÀovány podmáãen˘mi rohozcov˘mi smrãinami (Mastigobryo-Piceetum), jejichÏ fragmenty se na nûkter˘ch místech (Pekelsk˘ a LuÏní potok, Ztracen˘ rybník) dochovaly. Smrk ztepil˘ (Picea abies) je témûfi jedinou dfievinou stromového patra, rohozec trojlaloãn˘ (Bazzania trilobata) spolu s ra‰eliníky (Sphagnum spp.) a ploníky (Polytrichum spp.) indikují zmínûnou asociaci v patfie mechovém. V bylinném patfie jsou hojnûj‰í tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borÛvka (Vaccinium myrtillus) a sedmikvítek evropsk˘ (Trientalis europaea). V pfiírodní rezervaci Ztracen˘ rybník (u obce Libá) byl nalezen také vzácn˘ bradáãek srdãit˘ (Listera cordata) a prstnatec listenat˘ (Dactylorhiza longebracteata), kter˘ v ra‰elinn˘ch smrãinách vyhledává hlavnû svûtliny. V chebském okrese roste jen málokde. V nivách vodních tokÛ se mÛÏeme pravidelnû setkat se zbytky bfiehov˘ch porostÛ, které lze zafiadit do kategorie ol‰ov˘ch luÏních lesÛ (Alnion incanae). Ty jsou v nûkolika typech vymapová-
ny v oblasti Chebské pánve a na úboãí masivu Dylenû (âesk˘ les). V Chebské pánvi je pfiedpokládán v˘voj ke stfiemchov˘m jaseninám (Pruno-Fraxinetum), stfiemchov˘m ol‰inám (spol. Alnus glutinosa-Padus avium) a mokfiadním ol‰inám (Alnion glutinosae). Charakteristickou ol‰i lepkavou (Alnus glutinosa) doplÀují ve stromovém patfie nejãastûji vrba kfiehká (Salix fragilis) a jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior). Stfiemcha obecná (Padus avium) dominuje spolu s ostruÏiníkem malinov˘m (Rubus idaeus) patru kefiovému. Skladba bylinného patra odráÏí nejlépe stupeÀ ovlivnûní lidskou ãinností. Druhovû pestré porosty s ptaãincem hajním (Stellaria nemorum), ÏluÈuchou orlíãkolistou (Thalictrum aquilegifolium), hluchavkou skvrnitou (Lamium maculatum), ‰kardou baÏinnou (Crepis paludosa) a dal‰ími druhy jsou mnohde nahrazeny monotónním podrostem ostfiice tfieslicovité (Carex brizoides) nebo chrastice rákosovité (Phalaroides arundinacea), které doplÀují odolné nitrofilní druhy, mezi které patfií br‰lice kozí noha (Aegopodium podagraria), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) a svízel pfiítula (Galium aparine). Jedním z typick˘ch druhÛ, kter˘ se v tûchto spoleãenstvech objevuje pouze na jiÏní a v˘chodní hranici okresu, je pcháã zelinn˘ (Cirsium oleraceum). BaÏinné ol‰iny se vyvíjejí v podmáãen˘ch depresích a na drobn˘ch prameni‰tích v nivách. Podrost tûmto podmínkám odpovídá. Tvofií jej obvykle rÛzné druhy ostfiic (Carex vesicaria, C. rostrata, Carex elongata), blatouch bahenní (Caltha palustris), tuÏebník jilmov˘ (Filipendula ulmaria), fiefii‰nice hofiká (Cardamine amara) a dal‰í bahenní rostliny. Potoky na v˘‰e poloÏen˘ch svazích âeského lesa lemuje ponûkud odli‰ná garnitura druhÛ, která spí‰e odpovídá smrkové ol‰inû (Piceo-Alnetum). Smrk ztepil˘ a ol‰i lepkavou mnohde doprovází o. ‰edá (A. incana), která lépe sná‰í niωí teploty. Rozli‰ující druhy najdeme hlavnû v bylinném patfie. Jsou jimi napfi. krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), mokr˘‰ stfiídavo-
Okres Cheb list˘ (Chrysosplenium alternifolium) a m. vstfiícnolist˘ (Ch. oppositifolium). Oproti vymapovan˘m oblastem jsou ol‰ové luhy ve skuteãnosti ãetnûj‰í, vût‰inou ale jde o spoleãenstva rÛznou mûrou degradovaná, coÏ zpÛsobuje pfiedev‰ím kontakt se zemûdûlsky vyuÏívan˘mi plochami a zneãi‰tûní povrchov˘ch i podzemních vod. Do oblasti Soosu (Chebská pánev) klade mapa potenciální pfiirozené vegetace spoleãenstva komplexu submontánních borov˘ch ra‰elini‰È (Pino rotundatae-Sphagnetum, Eriophoro vaginati-Pinetum sylvestris, Vaccinio uliginosi-Pinetum). Vegetaãní pomûry NPR Soos jsou ve skuteãnosti ponûkud sloÏitûj‰í (ra‰elini‰tû doplÀují minerální slatiny a pfiírodní slaniska). V pfiípadû porostÛ ra‰elini‰È jde zatím spí‰e o iniciální stadia uveden˘ch spoleãenstev, která se druhotnû objevují také jinde v Chebské pánvi, ve fytogeografick˘ch okrscích Hal‰trovská vrchovina, Smrãiny a âesk˘ les. Také mnohá prameni‰tû men‰ích vodních tokÛ mají ra‰elini‰tní ráz. Urãujícími druhy stromÛ jsou borovice lesní (Pinus sylvestris), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), b. p˘fiitá (B. pubescens) a smrk ztepil˘ (Picea abies). Nezbytnou souãástí je vyvinuté mechové patro s pfievahou nûkolika druhÛ ra‰eliníkÛ (Sphagnum spp.), doplnûn˘ch druhy rodu ploník (Polytrichum spp.) a dvouhrotec (Dicranum spp.). Bylinné patro je v podrostu dfievin redukované, mnohde se v‰ak objevují bezlesé plochy s bohat˘mi porosty ostfiic a dal‰ích bylin, charakteristick˘ch obvykle pro ostfiicovomechová pfiechodová ra‰elini‰tû (Sphagno recurvi-Caricion canescentis). Markantními druhy tûchto ploch jsou napfi. ostfiice (Carex rostrata, C. panicea, C. canescens, C. echinata), suchop˘ry (Eriophorum angustifolium, E. vaginatum), sítiny (Juncus filiformis, J. conglomeratus, J. articulatus), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), violka bahenní (Viola palustris) a zábûlník bahenní (Comarum palustre). Zra‰elinûlé plochy na nûkter˘ch místech unikly zúrodÀovacím zásahÛm
a tvofií nyní pfiírodnû nejzachovalej‰í a nejcennûj‰í území chebského okresu. Najdeme zde vût‰inu kriticky a silnû ohroÏen˘ch druhÛ rostlin Chebska, mj. bazanovec kytkokvût˘ (Naumburgia thyrsiflora) – v nivû Odravy pod Star˘m HrozÀatovem a v rybniãním komplexu u Franti‰kov˘ch Lázní, mûkkynû baÏinná (Hammarbya paludosa) – v PR Mechové údolí u Dolního Îandova, bublinatka bledoÏlutá (Utricularia ochroleuca) – v PR Dûvín u Soosu a PR Studna u LuÏné, hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) – v NPR Soos, PR Dûvín a PR Mechové údolí, ostfiice mokfiadní (Carex limosa) – v PR Ztracen˘ rybník a dal‰í. Mimofiádnû cenné jsou lokality rostlin na okraji jejich areálÛ. Na zra‰elinûl˘ch místech a v krátkostébeln˘ch oligotrofních trávnících roste vítod dou‰kolist˘ (Polygala serpyllifolia) s tûÏi‰tûm ve fytogeografickém okrsku Hal‰trovská vrchovina a v okolí Dylenû v âeském lese a rdest rdesnolist˘ (Potamogeton polygonifolius), kter˘ se v âeské republice objevuje zatím pouze v A‰ském v˘bûÏku. Zvlá‰tní zmínku zasluhuje je‰tû vegetace NPR Soos. Kromû rozsáhl˘ch ra‰elinn˘ch komplexÛ se v mimofiádn˘ch podmínkách mineralizovaného slatini‰tû s v˘vûry minerálních vod, mofetami a prosolen˘m loÏiskem kfiemeliny vytvofiilo (v západní ãásti âeské republiky ojedinûlé) spoleãenstvo rostlin slan˘ch baÏin (Scirpion maritimi) s nûkter˘mi prvky halofilních luk (Scorzonero-Juncion gerardii) na okrajích. Velmi poãetné jsou populace skfiípince dvoublizného (Schoenoplectus tabernaemontani) a kamy‰níku pfiímofiského (Bolboschoenus maritimus), vzácnûji se objevují dal‰í slanomilné druhy, napfi. sítina Gerardova (Juncus gerardii), sivûnka pfiímofiská (Glaux maritima), bahniãka jednoplevá (Eleocharis uniglumis) a hadí mord maloúborn˘ (Scorzonera parviflora). Z pfiedchozí charakteristiky vypl˘vá, Ïe se souãasn˘ vegetaãní kryt okresu Cheb na vût‰inû území od potenciální pfiirozené vegetace v˘raznû li‰í. Kulturní krajina souãasnosti, tvofiená hlavnû lidsk˘mi sídli‰ti, komunikacemi v‰eho druhu, kulturními lesy a ze-
1
2
1 Detail kvûtu vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata). 2 Mûkkynû baÏinná (Hammarbya paludosa).
CH 11
135
PlzeÀsko a Karlovarsko
1
2
1 Vrba plazivá (Salix repens) patfií ke vzácnûj‰ím druhÛm nízkoostfiicov˘ch porostÛ. 2 Detail kvûtu kosatce sibifiského (Iris sibirica).
136
CH 12
mûdûlsky vyuÏívan˘mi plochami (vãetnû rybníkÛ), neposkytuje pfiirozené vegetaci mnoho prostoru. Pfiesto se v ní mÛÏeme setkat se zajímav˘mi a druhovû bohat˘mi spoleãenstvy na loukách, na okrajích rybníkÛ a ve zmínûn˘ch ra‰elinn˘ch biotopech. Vegetaãnû nejzajímavûj‰í jsou stfiednû vlhké louky, v nichÏ mnohde vzájemnû prorÛstají spoleãenstva ovsíkov˘ch a smilkov˘ch luk (Arrhenatherion a Violion caninae). V pestrém spektru trav jsou nejhojnûj‰í kostfiava ãervená (Festuca rubra), ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhenatherum elatius), tfieslice prostfiední (Briza media), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) a ovsífi p˘fiit˘ (Helictotrichon pubescens). Rostou tu také nûkteré vzácnûj‰í druhy rostlin – hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus), pûtiprstka ÏeÏulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), vemeníãek zelen˘ (Coeloglossum viride), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata) a vstavaã obecn˘ (Orchis morio). Skupinu západoevropsk˘ch druhÛ, které jsou hlavním specifikem flóry okresu Cheb, zde doplÀuje zvoneãník ãern˘ (Phyteuma nigrum). Takové porosty najdeme napfi. v NPP Komorní hÛrka, v PR StráÀ u Dubiny, v PR Lipovka a na jiÏních svazích Slavkovského lesa u Tû‰ova. Na vlhãích stanovi‰tích pfiecházejí ovsíkové louky nejãastûji do rÛzn˘ch typÛ luk psárkov˘ch (Alopecurion pratensis) a kvûtnat˘ch mokr˘ch luk (Calthion). Zde jsou základními travními druhy psárka luãní (Alopecurus pratensis), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), medynûk vlnat˘ (Holcus lanatus), hojné jsou lipnice (Poa sp. div.) a psineãek v˘bûÏkat˘ (Agrostis stolonifera). DoplÀují je vût‰inou pryskyfiníky (Ranunculus sp. div.), hadí kofien vût‰í (Bistorta major), toten lékafisk˘ (Sanguisorba officinalis), kyseláã luãní (Acetosa pratensis), kohoutek luãní (Lychnis floscuculi), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), pcháã bahenní (Cirsium palustre), tuÏebník jilmov˘ (Filipendula ulmaria) a dûhel lesní (Angelica sylvestris). Vzácnûj‰í a ohroÏené druhy jsou v‰ak v˘jimeãné. Kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica) a kru‰tík bahenní (Epipactis palustris)
jsou omezeny na fytochorion Tachovské brázdy. Pfiechod smilkov˘ch luk na vlhãí stanovi‰tû má tûÏi‰tû v nízkoostfiicov˘ch porostech (Caricion fuscae). Charakterizuje je ostfiice obecná (Carex nigra), o. prosová (C. panicea) a fiada druhÛ mokr˘ch luk. Ze vzácnûj‰ích druhÛ pfieváÏnû právû zde rostou prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis) a vrba plazivá (Salix repens). Velmi pûknû jsou nízkoostfiicové louãky vyvinuty ve Smrãinách na A‰sku (NPP LuÏní potok, Pekelsk˘ potok) nebo v âeském lese (Jesenick˘ potok). Mokfiadní vegetace okrajÛ vodních ploch není pfiíli‰ diferencovaná, obvykle chybí v˘znaãné druhy, které by umoÏnily pfiesnûj‰í identifikaci. Rákosiny (Phragmitetalia) obvykle charakterizují vysoké byliny, napfi. rákos obecn˘ (Phragmites australis), chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea), skupiny orobincÛ (Typha sp. div.), kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), ‰Èovík vodní (Rumex aquaticus) a zevar vzpfiímen˘ (Sparganium erectum). V ostfiicov˘ch lemech vod pfievaÏují ostfiice ‰tíhlá (Carex gracilis), o. mûch˘fikatá (C. vesicaria), o. zobánkatá (C. rostrata), o. ostrá (C. acutiformis), zábûlník bahenní (Comarum palustre), smldník bahenní (Peucedanum palustre) a vrbina obecná. Vzácné druhy zde najdeme sporadicky. MÛÏeme mezi nû poãítat napfi. rdest alpsk˘ (Potamogeton alpinus) z rybníku Punãocha u Soosu a okolí, ptaãinec bahenní (Stellaria palustris), kter˘ je ãetn˘ aÏ hojn˘ hlavnû v soustavû rybníkÛ u Franti‰kov˘ch Lázní, a v‰ivec bahenní (Pedicularis palustris), rostoucí na okraji Nového rybníka u Novosedel na A‰sku. Do souãasné pfiirozené flóry a vegetace chebského okresu téÏ patfií mezerovitá pion˘rská spoleãenstva na mûlk˘ch, ‰tûrkovit˘ch a písãit˘ch substrátech, mnohde svaÏit˘ch a trvale erodovan˘ch. V chebském okrese rostou ve formách typick˘ch pro silikátové horniny (Hyperico perforati-Scleranthion perennis). Lze je rozeznat podle pfiítom-
Okres Cheb nosti matefiídou‰ky vejãité (Thymus pulegioides), pavince modrého (Jasione montana), mochny stfiíbrné (Potentilla argentea) a m. jarní (P. tabernaemontani), chlupáãku obecného (Pilosella officinarum), hvozdíku kropenatého (Dianthus deltoides), rozchodníku ostrého (Sedum acre), lipnice smáãknuté (Poa compressa), bûlolistu rolního (Logfia arvensis), smolniãky obecné (Steris viscaria) a mnoha dal‰ích. Na lokalitû u Milíkova byl v tûchto porostech registrován také bûlolist nejmen‰í (Logfia minima). Z lesních ÏivoãichÛ stojí za zmínku pravidelnû se vyskytující kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium passerinum) a s˘c rousn˘ (Aegolius funereus). V 70. letech 20. století se objevil také ãáp ãern˘ (Ciconia nigra). Zato zcela zmizel tetfiev hlu‰ec (Tetrao urogallus), dlouho jiÏ nebyl pozorován ani jefiábek lesní (Bonasa bonasia), kriticky ohroÏen˘ je tetfiívek obecn˘ (Tetrao tetrix). Znaãnû ubylo sluky lesní (Scolopax rusticola), naopak se roz‰ífiil krkavec velk˘ (Corvus corax). Vzhledem k tomu, Ïe se zachovaly pouze fragmenty buãin, je v okrese vzácn˘ holub doupÀák (Columba oenas) a lejsek mal˘ (Ficedula parva). Od devadesát˘ch let se opût nepravidelnû objevuje rys ostrovid (Lynx lynx). Otevfiená krajina okresu je silnû pfiemûnûna zemûdûlstvím, ale pfiesto se zachovaly ojedinûlé lokality stepního charakteru. Na jedné z nich byl v roce 1995 nalezen kfiiÏák pruhovan˘ (Argiope bruennichi), znám˘ donedávna jen z jiÏního Slovenska a Moravy. U ptákÛ do‰lo k velkému poklesu stavÛ s˘ãka obecného (Athene noctua) a sovy pálené (Tyto alba). K urãitému zlep‰ení stavÛ do‰lo naopak u koroptve polní (Perdix perdix) a kfiepelky polní (Coturnix coturnix). Také se zase objevuje chfiástal polní (Crex crex). Novû hnízdícím druhem je od roku 1990 také luÀák ãerven˘ (Milvus milvus). V 80. letech naopak zmizel chocholou‰ obecn˘ (Galerida cristata). Vzácnû a jen v teplej‰ích ãástech okresu hnízdí pûnice vla‰ská (Sylvia nisoria). Na Chebsku leÏí pomûrnû hodnû vodních ploch a mokfiadÛ. K nejvût‰ím pozoruhodnostem zde patfií pfieÏívající
2
1
populace perlorodky fiíãní (Margaritifera margaritifera) v hraniãních tocích ve Smrãinách na A‰sku, jedna z nejvût‰ích ve Stfiední Evropû. Ze vzácnûj‰ích druhÛ váÏek je tfieba uvést páskovce krouÏkovaného (Cordulegaster boltoni) a váÏku podhorní (Sympetrum pedemontanum), na ra‰elini‰tích lesklici horskou (Somatochlora alpestris) a l. severní (S. arctica). Objevuje se tu také pravidelnû ÏluÈásek borÛvkov˘ (Colias palaeno). Z obojÏivelníkÛ je pomûrnû hojná ropucha krátkonohá (Bufo calamita), rosniãka zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) a skokan ostronos˘ (Rana arvalis). Jen ojedinûle se naopak vyskytuje ropucha zelená (Bufo viridis) a mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra). Na hranici okresÛ Cheb a Sokolov byl nalezen velmi vzácn˘ ãolek hranat˘ (Triturus helveticus), kter˘ zde má v˘chodní hranici svého areálu. U vod nalezneme bohaté druhové spektrum ptactva. Od roku 1992 zde hnízdí jefiáb popelav˘ (Grus grus). Po âeskolipsku je Chebsko druh˘m místem, kde v âeské republice tento druh hnízdí. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ hnízdí pouze na jedné lokalitû vodou‰ rudonoh˘ (Tringa totanus) a nepravidelnû v. kropenat˘ (T. ochropus). Novûji se objevil napfi. moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus) a také slavík modráãek (Luscinia svecica). Pfiehradní nádrÏe Jesenice a Skalka a fieka Ohfie hrají dÛleÏitou roli pfii prÛtahu a zimování
1
Vylíhnutí ‰ídla z larvy.
2
Nosatec Rhynchaenus calceatus je znám v âR jen z nûkolika málo lokalit, mj. i z NPR Soos.
CH 13
137
PlzeÀsko a Karlovarsko vodního ptactva. V 80. letech vzniklo u pfiehradní nádrÏe Jesenice nové zimovi‰tû seversk˘ch hus – husy polní (Anser fabalis) a h. bûloãelé (A. albifrons). Ojedinûle se vyskytuje vydra fiíãní (Lutra lutra) a bobr evropsk˘ (Castor fiber), kter˘ se pfiistûhoval ze sousedního Bavorska. Lesy okresu Cheb jsou souãástí pfiírodních lesních oblastí Kru‰né hory, Chebská a Sokolovská pánev, Karlovarská vrchovina, Západoãeská pahorkatina a âesk˘ les. Pokr˘vají 38,9 % plochy okresu (celokrajsk˘ prÛmûr ãiní 39,7 %, prÛmûr celé âR 32,7 %). V 19. století zmûnilo hospodafiení zásadním zpÛsobem skladbu lesních dfievin. PÛvodní porosty s pomûrnû velk˘m podílem listnáãÛ byly postupnû nahrazeny porosty jehliãnat˘mi. Dnes zaujímají jehliãnany v okrese 89 %, z toho smrk 72 %, borovice 15 % a modfiín 2 %. Listnaté dfieviny zaujímají 11 %, z toho buk 1 %, dub 1 % javor 1 %, bfiíza 4 %, ol‰e 2 %, ostatní listnaté 2 %. Plocha porostÛ v okresu je 72 512 ha, jejich stfiední vûk je 62 let. V jednotliv˘ch pfiírodních lesních oblastech pfievládá lesní vegetaãní stupeÀ jedlobukov˘ (Kru‰né hory, Karlovarská vrchovina), bukodubov˘ a dubobukov˘ (Chebská a Sokolovská pánev) a jedlobukov˘ a smrkov˘ (âesk˘ les). Pfievládá kategorie lesÛ zvlá‰tního urãení – dÛvodem je ochrana zdrojÛ léãiv˘ch a minerálních vod (Franti‰kovy Láznû, Mariánské Láznû, Láznû KynÏvart, Îandovské kyselky, M˘tina, Sítiny, Prameny, Luãní kyselka a ochrana prvních zón CHKO Slavkovsk˘ les (Karlovarská vrchovina) a hojn˘ch prvních pásem hygienické ochrany vod (PHO I). Men‰í plochy zaujímají lesy zvlá‰tního urãení v maloplo‰n˘ch zvlá‰tû chránûn˘ch územích, lázeÀsk˘ch (Franti‰kovy Láznû, Mariánské Láznû), pfiímûstsk˘ch a rekreaãních oblastí a lesy genov˘ch základen (Karlovarská vrchovina), samostatné baÏantnice (LuÏná) a vojenské stfielnice (Dolní Îandov). Kategorie lesa ochranného je tvofiena pouze porosty na nepfiízniv˘ch stanovi‰tích, pfieváÏnû ra‰elin (Karlovarská vrchovina, âesk˘ les) a slatin (Soos – Chebská a Sokolovská pánev). 138
CH 14
Zatímco poãátky osídlení Chebské kotliny jsou doloÏeny jen ojedinûl˘mi nálezy ze stfiedního paleolitu a z konce mlad‰ího paleolitu (Dfienice), její osídlení ve stfiední dobû kamenné bylo podle ãetn˘ch nalezi‰È pomûrnû husté. V neolitu se na území Západních âech dostali první zemûdûlci, na ménû úrodném Chebsku se jich v‰ak mnoho neusadilo. Ve stfiední dobû bronzové je opût doloÏeno jen fiídké osídlení. V mlad‰í a pozdní dobû bronzové je na Chebsku dostatek dokladÛ o osídlení lidem popelnicov˘ch polí, Ïivících se
Okres Cheb
1
pfieváÏnû zemûdûlstvím – tato kultura souvisí s osídlením saského Vogtlandu. Mezi nejv˘znaãnûj‰í lokality z této doby patfií mohylové pohfiebi‰tû v Îírovicích u Franti‰kov˘ch Lázní. Osídlení v dobû Ïelezné nebylo jiÏ tak husté a rovnûÏ jen nemnoho nálezÛ dokladuje pozdûj‰í osídlení oblasti Kelty. V˘raznûj‰í kolonizace oblasti probíhá aÏ od 8. stol. n. l., kdy se zde usazují Slované (hradi‰tû v Chebu). Po roce 1100 se Chebska zmocnil rod hrabat z Vohburgu, ktefií si zde postavili hrad, a péãí nového klá‰tera ve
Valdsasích (Waldsassen, SRN) zde zaãala nûmecká kolonizace. Od roku 1167 patfiilo Chebsko fiímskému císafii. Ten vybudoval manskou soustavu, pfiedstavovanou tzv. ministeriály, s nûkolika v˘znamn˘mi hrady (Ostroh, Skalná). Chebsk˘ hrad byl pfiestavûn na honosnou císafiskou falc. Od roku 1322 Chebsko pfiipadlo âeskému státu, ov‰em se specifick˘m postavením fií‰ského léna, z nûhoÏ plynuly mnohé v˘hody, a samostatnost získalo natrvalo rozhodnutím císafie Karla IV. v roce 1358. Mûsto Cheb postupnû bojovalo
1 V historickém centru Chebu je patrn˘ vliv nûmecké kolonizace.
CH 15
139
PlzeÀsko a Karlovarsko
1
2
1 Kolonáda ve Franti‰kov˘ch Lázních. 2 Dvorana Glauberov˘ch pramenÛ ve Franti‰kov˘ch Lázních.
140
CH 16
s okolní drobnou ‰lechtou, dokud nezískalo na celém území dne‰ního okresu pfievahu (královsk˘m mûstem v bûÏném smyslu se Cheb stává aÏ na poãátku 18. stol.). Mûlo velk˘ strategick˘ v˘znam. Bûhem tfiicetileté války bylo nûkolikrát znepfiátelen˘mi stranami dobyto a okolní kraj byl nemilosrdnû pusto‰en. JiÏ od poãátku 18. století se na Chebsku zaãíná postupnû rozvíjet industrializace, pfiedev‰ím textilní manufaktury. Postupnû se Chebsko stává (po PlzeÀ-
sku) druhou nejvût‰í prÛmyslovou zónou v Západních âechách – s negativními vlivy na pfiírodu. Díky velkému poãtu kvalitních pramenÛ se rychle zaãalo rozvíjet lázeÀství. Franti‰kovy Láznû a Mariánské Láznû dosáhly evropského a svûtového vûhlasu. Ve 20. století poznamenaly Chebsko následky svûtov˘ch válek. Vysídlení nûmeckého obyvatelstva po skonãení druhé svûtové války naru‰ilo kontinuální osídlení oblasti. Po roce 1948 se Chebsko stává pohraniãním územím, coÏ vedlo k útlumu osídlení v pohraniãním pásmu, nejv˘raznûji v A‰ském v˘bûÏku. Proto aÏ po roce 1989 dochází k postupnému hospodáfiskému oÏivení, za v˘razné pomoci nûmeck˘ch sousedÛ. V roce 1974 byla zfiízena CHKO Slavkovsk˘ les, která svou plochou (640 km2) zasahuje na území okresÛ Cheb, Karlovy Vary, Sokolov a Tachov. V˘mûra CHKO v chebském okrese ãiní asi 185 km2. Na území okresu (mimo území CHKO) bylo vyhlá‰eno 19 maloplo‰n˘ch zvlá‰tû chránûn˘ch území, ãtyfii pfiechodnû chránûná území, 20 památn˘ch stromÛ nebo jejich skupin o celkovém poãtu 270 a pût pfiírodních parkÛ.
