OKRES CHEB ÚZEMNÍ PLÁN

(c)TERPLAN -

a.s.,

Platné ská

19,

Praha

1

SVAZEK I.

OKRES CHEB ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉHO ÚZEMNÍHO CELKU AKTUALIZACE PR VODNÍ ZPRÁVY NÁVRHU

Ing. arch. Martin

Ing.

íha

výrobní nám'stek

Stanislav Pfauser

vedoucí výrobního útvaru A

RNDr. Arnošt/Valter hlavní projektant

listopad 1994 Záv re ná úprava dokumentace byla provedena v únoru 1996.

Zakázka

íslo 94 077

OBSAH: strana SVAZEK I - Aktualizace pr-vodní zprávy návrhu A. ÚVOD .............................................

2

B. DOPRAVA .......................................... 1. Železni ní .................................... 2. Silni ní .......................................

4 5 12

3. Hrani7ní p echody C.

VODNÍ HOSPODÁ STVÍ

D. ENERGETIKA A SPOJE

...........................................................................

21

.................................................................................

25

.................................................................................

27

E.

ODPADOVÉ HOSPODÁ STVÍ

........................................................................

31

F.

REGIONÁLNÍ ÚSES

......................................................................................

38

KOLEKTIV ZPRACOVATEL : RNDr. arch.

Arnošt Valter Ing. Karel Beránek Ing.

Marie VJichsová Ing.

Karel

Jile7ek RNDr. Renata ezá7ova Ludmila Stárková Libuše Vágnerová

- 2 A. ÚVOD Územní plán velkého územního celku okresu Cheb (dále jen ÚPN VÚC) byl zpracován Terplanem Praha v r. 1991. S ohledem na rychle probíhající vnitrostátní sociálnA-ekonomické zmAny byla územnA plánovací dokumentace postupnA aktualizována. V poBadí druhá aktualizace byla a.s. Terplan dokon ena v únoru 1994. Jejím obecnA stanoveným cílem bylo "zpracovat úpravy návrhu ÚPN VÚC a vytvoBit podmínky pro schválení ÚPN VÚC ve vládA FR", aby se mohl stát "závazným podkladem pro územnA plánovací a stavebnA správní innost v rámci daného území". Zapracování nových skute ností do ÚPN VÚC bylo provedeno formou doplIku k pr-vodní zprávA, úplným pBepracováním SmArnic pro uspoBádání území a úpravou a doplnAním hlavního výkresu -komplexního urbanistického návrhu v mABítku 1 : 50 000. Hlavní pozornost byla soustBedAna na veBejnA prospAšné stavby a vymezení regionálních územních systém- ekologické stability. Na základA dohody MH FR a MŽP FR nebylo posouzení ÚPN VÚC z hlediska vlivna životní prostBedí jako koncepce (ve smyslu zákona . 244/1992 Sb.) v rámci aktualizace provádAno. Aktualizovaný ÚPN VÚC byl v pr-bAhu mAsíc- duben - kvAten 1994 projednán v úrovni okresních a centrálních orgán-. Po ukonení projednávacího procesu objednal poBizovatel - MH FR regionální pracovištA Chomutov (dopisem .j. RPCH/237/94 ze dne 6.6. 1994) technickou pomoc pro "zpracování pBipomínek z projednávání aktualizace ÚPN VÚC okresu Cheb, v okresní a resortní úrovni, v etnA úprav textové ásti (svazky I,II) i grafiky (1 : 50 000 komplexní výkres) u akceptovatelných pBipomínek". V souladu s uvedeným zadáním provedl zpracovatel ÚPN VÚC v první fázi vyhodnocení pBipomínek (písemnA zpracovaných stanovisek, doporu ení, požadavk-), a to ve formA tabulkových pBehled-. V pBehledech byl sou asnA uveden názor zpracovatele na Bešení jednotlivých pBipomínek (pBevzetí, odmítnutí, zp-sob úpravy atd.) .

- 3 -

Originální nezkrácené znAni pBipomínek a jejich tabelární a textové vyhodnocení je uloženo u poBizovatele a zpracovatele územnA plánovací dokumentace. Ve vztahu k využitelnosti pBipomínek a jejich následnému promítnutí do zpracované dokumentace ÚPN byly tyto v

zásadA

rozdAleny do dvou skupin: 1. PBipomínky akceptovatelné KromA souhlasných stanovisek jsou to pBedevším ty, které pBinášejí nové skute nosti, vedou ke zd-vodnitelným zmAnám díl ích Bešení nebo smABují ke zpBesnAní a nezbytnému doplnAní informací, aniž by byla narušena celková koncepce ÚPN, zamABení a cíle, které sleduje. 2. PBipomínky neakceptovatelné Zpracovatel odmítá na územním plánu

akceptovat ty p ipomínky,

ešení otázek,

které

které mu podle novelizovaného

zákona o územním plánování a vyhlášky 7. 8 4 / 1 9 7 6 7.3 7 7 / 1 9 9 2

Sb.)

nep ísluší,

kladených na ÚPN VÚC. (p ipomínky, argumentace

Do

stanoviska, nebo z

resp.

p ekra7ují

doporu7ení),

formulacím návrhu

na jejich stru7ný charakter nelze dále

(ve zn'ní

požadavkL

zahrnuty

vycházející v'cn'

Sb.

rámec

této kategorie byly

jednostranných,

n'které p ipomínky k

požadují

z

i

požadavky

nesprávné

nepodložených tvrzení a

"Sm'rnic",

které

s

ohledem

rozvíjet do požadovaných

podrobností. Záv're7ná úprava ÚPN VÚC, v7etn' Sm'rnic pro uspo ádání území,

byla provedena

po

schválení

této

územn'

usnesením vlády Neské republiky 7. 4 8 5 Sou7ástí

tohoto

usnesení

je

na ízení

plánovací

ze dne 3 0 . srpna vlády,

kterým

se

dokumentace 1995. vyhlašuje

závazná 7ást ÚPN VÚC. Text

tohoto

vládního

ti Sm'rnic pro uspo ádání

dokumentu

území.

je

za azen

do p ílohové

7ást-

- 4 B. DOPRAVA Sou asné období je charakterizováno poklesem mezinárodní nákladní železni ní pBepravy a naproti tomu prudkým vzr-stem mezinárodní silni ní dopravy, a to jak dálkové tranzitní, tak i regionální mezi pBíhrani ními oblastmi. ObdobnA lze zaznamenat i silný nár-st v mezinárodní pBepravA osob. ÚmArné tomu jsou problémy, které nastaly v silni ní síti, jež není zdaleka pBizp-sobena enormním kapacitním požadavk-m. Ani urychlené odstraIování závad na silni ní síti a otevírání nových hrani ních pBechod- nedokáže zvládnout nápor na objemy a smAry zátAžových proud-. PBíznivAjší obrat m-že nastat až po vybudování nových kapacitních tras (silnice 1/6, dálnice D5) . V souvislosti s tím je tBeba sledovat i možnosti pBevedení ásti objem- ze silni ní na železni ní dopravu, a to buR formou pBímého pBevodu, nebo uplatnAním kombinovaného zp-sobu dopravy zboží (rentabilita pBevozu kamion- po železnici je pBevážnA otázkou zavedení výhodnAjších tarif-). ObecnA se do koncepce dopravy v Bešeném území promítají koncep ní zmAny v evropské dopravní síti. V SRN nabývají na d-ležitosti koridory propojující oba bývalé nAmecké státy, resp. smAr na budoucí hl.mAsto Berlín, propojení severních ástí NAmecka s Polskem a východní Evropou atd.). V dalším textu je uvádAn komentáB k jednotlivým dopravním akcím (stavbám), uvedeným jmenovitA v zadání aktualizace s tím, že je sou asnA proveden výbAr tAch z nich, které je možno zaBadit mezi veBejnA prospAšné stavby a schválit je v rámci ÚPN VÚC

-

1. Ž e l e z n i 7 n í

5

-

d o p r a v a

Úvahy o dobudování

železni7ní

sít'

výstavbou nových vysokorychlostních stávající vybrané

železni7ní

vzájemn' koordinovat. materiálL (NR) ,

G

ND

sít'.

tratí

Oba

Z dosavadních,

(Koncep7ní

Modernizace vybrané

jsou vedeny dv'ma

a modernizací

zpLsoby p evážn'

studie

je však nutno jen

studijních

vysokorychlostních tratí

železni7ní

infrastruktury ve vztahu k dopravní

(VRT)

sm'ry:

sít'

ND,

Rozvoj

v NSFR

železni7ní

soustav' NSFR) vyplývají

tyto

záv'ry: a) Výstavba nových VRT by p inesla bezesporu efekty,

je však

investi7n' velmi

7asných ekonomických možností

náro7ná

NR

2000 prakticky nerealizovatelná. r.

2010)

se s výstavbou vLbec

i

nejvyšší

a

z

7asové

hlediska

resortu dopravy do

sou roku

Pokud v dalším období za7ne,

bude

podobností dána p ednost koridoru Praha

s

-

(do

nejv'tší pravd'

Berlín

(výstavba

váže na zájem SRN na tomto sm'ru a eventuelní finan7ní pod poru

s

tím

spojenou;

bez

ú7asti

cizího

zace ani v tomto prognózním období b) K horizontu r.

2000 p ichází

stávající vybrané

železni7ní

a

není

reali

reálná) .

v úvahu sít'

kapitálu

zahájení modernizace

to ve

dvou variantách

(zpLsobech realizace): - uvedení

tratí do optimalizovaného

rekonstrukce pro rychlost na - zvýšení

(normového)

-

traUové rychlosti maximáln'

PlzeV

- Cheb

sice

na

(zvýšení

krátkodobé

znamenala pro tuto tra

tratové

160 km/hod.

p edstavuje v p ípad' trati

minimálních nákladech dosažení ur7itých Druhá varianta

rychlosti

ešení,

ale

7asových na

160

umožní p i ziskL

v p eprav'.

km/hod.) by

výstavbu n'kterých nových úsekL

nep íznivým terénním podmínkám) .

t.j.

jakou byly konstruovány;

První varianta zpLsobu realizace Praha

stavu,

(vzhledem k

- 6 Vysokorychlostní tratA Návrh ÚPN VÚC z r. 1991 vycházel ze Studie SÚDOP (1990), která sledovala tBi varianty napojení na západoevropský systém, z nichž první dvA procházejí Bešeným územím: Varianta I (Praha - Žatec - K.Vary - Cheb - Norimberk) Varianta II (Praha - PlzeI - Cheb - Norimberk) Varianta III (Praha - PlzeI - Rozvadov) Trasy procházející územím okresu byly pojaty do urbanistického výkresu ÚPN VÚC z r. 1991 s tím, že jde zatím jen o orienta ní smAry a že pro vyhodnocení eventuelních dopad- do území chybí podrobnAjší technické Bešení. Dále bylo v pr-vodní zprávA ÚPN VÚC uvedeno, že "výsledné Bešení bude závislé na celé BadA vnitrostátních a mezinárodních jednání a nelze vylou it ani to, že by místo nových vysokorychlostních tratí dostal pBednost systém pBestavby stávající sítA pro zvýšené rychlosti". Tyto konstatace z-stávají i nadále v platnosti právA tak jako upozornAní, že v pBípadA rozhodnutí o variantA II b.ude zpochybnAna potBeba zdvoukolejnAní celé trasy železni ní tratA v 'úseku PlzeI - Cheb. Od doby zpracování ÚPN VÚC došlo k dalšímu posunu názoralespoI pokud se týká reálnosti výstavby VRT v uvedených smArech Varianta I vedená z Prahy pBes Žatec podkrušnohorskými pánvemi nepBichází již v-bec v úvahu (investi nA, technicky a provoznA nejnáro nAjší, stBety s ochranou pBírody a osídlením, obtížné pBekonávání terénních pBekážek apod.). Varianta II z Prahy pBes PlzeI - M. LáznA - Cheb - Pomezí je silnA zpochybnAna (soubAh se stávající rychlíkovou tratí, která se má rekonstruovat a v pozdAjším stadiu modernizovat zdvoukolejnit na rychlost do 160 km). Varianta III z Prahy pBes PlzeI a Rozvadov má relativnA nejvAtší šanci na eventuelní realizaci, ale až po stabilizaci naší ekonomiky (patrnA ne dBíve jak po r. 2010) . Z hlediska mezi-

— 7 — národních pBepravních proud- se ukazuje jako nejvhodnAjší, pBedstavuje nejkratší spojení z Prahy smArem k západu a i pro

nA-

meckou stranu je z uvedených tBí variant nejpBijatelnAjší. Uvedené argumenty smABují k závAru, že trasa VRT sm rující do západní Evropy z Prahy pBes Bavorsko se chebskému regionu s nejvAtší pravdApodobností vyhne. V opa ném pBípadA z-stává nezodpovAzena otázka, jaký význam by mAla pro chebský region. V evropském rozmAru spo ívá pBínos VRT pBedevším v tom,že usnadní zapojení jednotlivých státních útvar- do ekonomických aktivit, vytváBí pro nA relativnA rovnocenné podmínky, napomáhá ke zvyšování jejich ekonomického potenciálu a v kone ném d-sled ku iniciuje i r-st životní úrovnA. Obdobný vliv jako v makroprostoru se m-že projevit i v rámci menších region-. Podmínkou však je, aby v pBíslušném regionu byla na VRT zBízena stanice. V pBí padA, že trasa VRT bude dopravním zaBízením jen tranzitním, ne má pro chebský region kladný pBínos (snad kromA období výstavby, kdy poskytne nové pracovní pBíležitosti). Naopak by pBedstavova la ur itou územní a technickou bariéru pro rozvoj sídel a ostat ní infrastrukturu a sou asnA i dodate nou zátAž životního prostBe dí (hluk, vibrace, zábor p-d, zásah do pBirozené konfigurace te rénu a územních systém- ekologické stability území, atd.). V grafické dokumentaci 1 : 50 000 je ponechán jako ideový námAt zákres VRT - varianta Praha - PlzeI - Cheb - Norimberk. Její zapracování do ÚPN VÚC je tBeba chápat jen jako ur itý "sig nál", upozornAní na možný výhledový zásah do území, který by mAl být brán pBi jeho využívání v úvahu. Vzhledem k velmi malé pravdApodobnosti realizace (s níž nelze kromA toho v žádném pBí padA po ítat v návrhovém období) a s ohledem na celkovou neur i tost zámAru, u nAhož je navíc lokalizace trasy chebským prosto rem sporná, není možno VRT zaBadit mezi veBejnA prospAšné stavby.

Modernizace trati PlzeI - Cheb a zdvoukolejnAní trati Cheb státní hranice - Schirnding Rychlíková traU

. 170 Zdice - PlzeI - Cheb - státní hranice

(- Schirnding) vytváBí v území významný dopravní koridor, procházející d-ležitým železni ním uzlem Cheb. Technická úroveI, provozní výkonnost a vybavení stanic jsou v pr-bAhu trasy promAnné, v pBípadA uzlu Cheb jsou zcela nedostate né a je nutno urychlit jeho pBestavbu. V souladu s tehdejšími zámAry FMD pBedpokládal návrh ÚPN VÚC z r. 1991 postupné zdvoukolejnAní a elektrizaci celého tahu Zdice - PlzeI - státní hranice a pokra ování v pBestavbA železni ního uzlu Cheb. PBi tom bylo upozornAno, že realizace tAchto zámAr- je pBímo závislá na rozhodnutí o výstavbA VRT a o její zvolené trase (zejména se jednalo o zvážení výstavby druhé koleje na stávající železni ní trati . 170). Uvedené informace o dosavadním stavu i koncep ní úvahy z-stávají rámcovA v platnosti. Od doby ukon ení prací na ÚPN VÚC byly resortem dopravy zpracovány nAkteré nové materiály, na podkladA kterých lze koncepci rozvoje upBesnit a podrobnAji rozvést. Podle projednané "Dopravní politiky FR pro 90. léta" (GX FD, 1992) a "Zásad modernizace vybrané železni ní sítA eských drah" (GX FD, kvAten 1993) je trat . 170 zaBazena do vybraných prioritních smAr- (tranzitních koridor- s vazbou na evropskou železni ní sít) . Její modernizace je v první fázi uvažována formou uvedení tratA do optimalizovaného stavu. Jedná se o souhrn opatBení a úprav, s cílem dosáhnout vyšší provozní rychlosti do roku 2000 (elektrizace trati, modernizace sdAlovacích a zabezpe ovacích zaBízení, eventuelnA pro zvýšení pr-chodnosti navíc i úprava oblouk-, rozšíBení tunel-, rekonstrukce nebo. nová výstavba most-, opArných zdí atd.) . Pro ú ely optimalizace se po ítá s dosažením maximální rychlosti až do 120 km/hod. ZdvoukolejnAní není v této variantA (etapA) uvažováno.

- 9 Druhý kvalitativnA vyšší zp-sob modernizace trati (o kterém zatím nebylo rozhodnuto) by znamenal další posun rychlosti až do 160 km/hod. Pokud by pBicházel v další perspektivA v úvahu (po r. 2000) , byl by svázán s investi nA daleko náro nAjšími úpravami, neboU by vyvolal výstavbu soubAžné druhé koleje, úpravu stanic, mimoúrovIové kBížení s pozemními komunikacemi atd. ZdvoukolejnAní v dosavadním pr-bAhu stávající tratA . 170 by bylo technicky nesmírnA náro né a pro nAkteré úseky vedené v lenitAjším terénu by znamenalo najít zcela nové pr-chodnAjší trasy. Takovouto koncepcí se zabývá námAt ing. Tikmana "Modernizace trati PlzeI - Cheb - Schirnding ve vysokorychlostních parametrech 120 - 160 km/hod." (GX FD - odbor podnikové strategie a Bízení, 1992). NámAt je zpracován jen v grafickém provedení (mABítko 1 : 25 000) a byl zaslán na vAdomí všem dot eným OkÚ. V pr-vodním dopise se potvrzuje, že pro tuto traU pBichází v sou asné dobA v úvahu jen její uvedení do optimalizovaného stavu. Sou asnA se konstatuje, že se jedná o smAr, kde je zájem zvýšit výkonnost železni ní trati na kvalitativnA vyšší úroveI (po smAru Praha - DA ín je tato traU. v poBadí FR druhá nejd-ležitAjší a nejfrekventovanAjší, pBi emž není elektrifikovaná a je jednokolejná). Prezentované výhledové Bešení mají územní orgány OkÚ vzít na vAdomí s tím, že bude sloužit pro srovnání s výstavbou VRT a jako podklad pro jednání s nAmeckou stranou. Oproti návrhu ÚPN VÚC Beší námAt zdvoukolejnAní tratA ve zna nA pozmAnAné trase. Navrhované odchylky zd-vodIuje tím, že pBedevším z geomorfologických hledisek prakticky nelze zdvoukolejnAní, které by umožIovalo dosáhnout vyšších cestovních rychlostí, provést v trase sou asné. Platí to pBedevším pro úsek StBíbro - Planá - Mariánské LáznA, kde je navržena traU ve zcela nové poloze a je údajnA o 13 km kratší než stávající. Od Mariánských Lázní do Lipové je navržena druhá kolej v koridoru dnešní trati. Z Lipové do Chebu je sou asná traU již dvoukolejná KromA využití tohoto již vybudovaného dvoukolejného úseku po ítá

-10-

námAt ještA s variantním Bešením v úseku Lipová - Cheb (JZ okraj mAsta), kde vede zcela novou traU v soubAhu s uvažovaným koridorem VRT. Od JZ okraje mAsta je pak návrh na zdvoukolejnAní (kromA varianty napBímení oblouk- u Hrani né a Pomezí) veden ke státní

hranici

SRN

v

sou asné

trase.

Urbanistická

studie

prostorového uspoBádání obcí Pomezí n. OhBí a Dolní Hrani nA (Pragoprojekt a.s. Praha, stBedisko Karlovy Vary, 1992) po ítá pBi jižní stranA železni ní tratA s územní rezervou pro její pBípadné zdvoukolejnAní. Návrh ing. Tikmana z ervna 1992 lze pokládat za ideový námAt, který není oficielní, neboU nebyl schválen MD FR a není ani podložen studií proveditelnosti (trasa není ani podrobnA zdokumentována). PBes uvedené výhrady by mAla být navržená trasa po omezenou dobu (do r. 2000) územnA chránAna. Pokud bude návaznou projektovou pBípravou trasa stabilizována, je možno ji zaBadit mezi stavby veBejnA prospAšné. Nesporné je zdvoukolejnAní a elektrizace úseku

Cheb -

státní hranice (- Schirnding), které je navrženo zaBadit mezi veBejnA prospAšné stavby. OvABení možnosti obnovení železni ní trati Cheb - Slapany státní hranice - Waldsassen V návrhu ÚPN VÚC z r. 1991 byl námAt na obnovení této trati zd-vodnAn takto: "V pBípadA zdvoukolejnAní trasy Cheb - Schirnding se po dobu výstavby nabízí jako odklonová trasa možnost obnovení zrušené trati Cheb - Slapany - Waldsassen, která by mohla pozdAji sloužit jako oblastní železni ní traU. pro každodenní cesty mezi dot enou oblastí Bavorska a Chebska." Po provedených konzultacích na MD a GX FD (kvAten

1993)

lze dospAt k tAmto závAr-m: ZdvoukolejnAní trati Cheb - Schirnding je proveditelné pBi plném provozu sou asné trati. Odklon pBes Waldsassen - Slapany nebyl resortem dopravy zkoumán, právA tak jako pBes Selb - Aš.

- 11 .Obnova tratA pro regionální pBepravu by byla pBíliš nákladná a nerentabilní. GX FR s obnovou nepo ítá zejména pro nezájem nAmecké strany. Odmítavé stanovisko ke znovuzprovoznA-ní železni ního spojení Cheb - Waldsassen bylo potvrzeno v zápise z jednání delegace Feské republiky a delegace Spolkové republiky NAmecko o hrani ních pBechodech (Praha 2.-4.srpna 1993). V sou asné dobA je traUový úsek Cheb - Slapany - státní hranice v desolátním stavu. Železni ní svršek je v délce cca 500 m za krajní odbo nou výhybkou smArem na Slapany a dále od Slapan ke státní hranici snesen. Železni ní tAleso i v nAkte rých dalších úsecích zar-stá vegetací. Obdobná situace je i na nAmecké stranA, kde navíc by eventuelní obnova tratA narazila na stBety zájm- s novou investi ní výstavbou, což vylu uje vést traU plnA v p-vodním smAru. S ohledem na výše uvedené problémy a nezájem obou stran není reálné nadále po ítat s obnovou trati.Doporu uje se územnA chránit jen tu

ást tratového tAlesa, která umožní napojení nové trasy

zdvoukolejnAní trati PlzeI - Cheb (modernizace) do nádraží v Chebu. Jedná se o po áte ní úsek až k sídlu Podhrad (kBížení opuštAné trati Cheb - Slapany - Waldsassen s navrhovanou dvoukolejnou trati). PBekladištA kombinované dopravy V rámci výhledové pBestavby železni ního uzlu Cheb bude nezbytné sledovat možnosti a podmínky pro zBízení pBekladištA kombinované dopravy, které by mAlo nahradit p-vodnA prosazova nou pBedstavu zBízení kontejnerového terminálu. Reálnost pBe kladištA bude podmínAna pr-kazností o dostate né zátAži zdro jové a cílové dopravy (kombinované) a eventuálnA územní ochra nou plochy.

- 12 -2 . S i l n i

n í

d o p r a v a

Severní obchvat Chebu - silnice 1/6 Silnice

. 6 Praha - Karlovy Vary - Cheb - Pomezí (Bayreuth)

je sou ástí evropského silni ního tahu E 48. Návaznost na dálni ní sít v SRN je zajištAna spolkovou silnicí . 303 a . 2180 ve smAru na dálnici A93 Mnichov - Weiden - Mitterreich(Hof- Berlín) . Pro oblast Chebska má silnice . 6 nadBazený význam, neboU ji propojuje s významnými sídelními a pr-myslovými centry západních a stBedních Fech. V mezinárodních vztazích umožIuje návaznost na hrani ní pBechody do SRN - Pomezí n.O. a zprostBedkovanA Vojtanov (silnice . 21), Svatý KBíž (silnice . 214) a Aš (silnice . 215). I když v rámci celostátní koncepce silni ní sítA je silnice . 6 zaBazena do kategorie typu "rychlostní tyBpruhová" je v Bešeném území zatím jen dvoupruhová, s celou Badou dopravních závad. To se týká pBedevším jejího pr-chodu mAstem Cheb, kde osobní i nákladní doprava je obtížnA pBevádAna po nevyhovujících pr-tazích. Po nAkolika studijních pracech, v nichž se hledal nejoptimálnAjší zp-sob obchvatu Chebu; se teprve pBed dvAma lety ustálil názor na pBevedení silnice 1/6 kolem Chebu severním smArem. ÚPN VÚC z r. 1991 již s tímto Bešením po ítal, ale definitivnA celou záležitost neuzavBel, s ohledem na varianty, které tehdy pBicházely v úvahu. V sou asné dobA je definitivní trasa obchvatu Chebu (od kBižovatky Y až ke státní hranici SRN) stabilizována Podle Studie souboru staveb (Pragoprojekt Karlovy Vary,1993) je severní obchvat mAsta Chebu silnicí 1/6 lenAn na 2 stavby. První stavba, navazující na právA budovaný obchvat nAmeckého Schirndingu,je vymezena od hrani ního pBechodu v Pomezí ke kBížení nové trasy obchvatu silnice 1/6 se silnicí 1/21. Její délka iní 8,9 km a je projektována v kat. R 24,5/100. Jedná se o úsek

- 13 od km 0,0 do 1,377 a od km 7,700 do 8,900, který bude realizován jako

tyBpruh. Mezi tAmito úseky bude realizován dvoupruh kate-

gorie 11,5/100 se zajištAním územní rezervy na budoucí doplnAní na úplný

tyBpruh v kategorii R 24,5/100. ZprovoznAní stavby je

plánováno v záBí roku 1996, dokon ení celé I. stavby v

ervenci

1997. Náro nAjší mostní objekty si vynucuje pBeklenutí vodní nádrže Skalka (v délce cca 310 m) a mimoúrovIové vykBížení trati FD (v délce 59 m) v prostoru Pomezí n.OhBí. Mimo výstavbu plánovaného obchvatu pBipravuje Generální Beditelství cel spolu se zprovoznAním I. stavby severního obchvatu Cheb pBesun sou asné celnice blíže ke státní hranici jako samostatnou stavbu. Pro umístAní odpo ívky, resp. záchytného parkovištA pro kamiony v etnA celního a pasového odbavení a doprovodných služeb, je vymezena rozsáhlá plocha mezi tratí FD Cheb - Schirnding a obchvatovou komunikací. Na této ploše budou podle dohody bývalé VFS s nAmeckou stranou odbavovány kamiony, vystupující z FR. Ostatní doprava bude odbavována na nAmecké stranA na pBipravovaných plochách v Schirndingu. Druhá stavba severního obchvatu Chebu za íná od kBížení nové trasy se silnicí 1/21 a kon í na kBižovatce Y mezi obcí Poto ištA a severním okrajem nádrže Jesenice. Osek druhé stavby v délce 7,29 km bude realizován v kateg. R 24,5/100. II.stavba severního obchvatu je ve své trase projek nA stabilizovaná. V sou asné dobA SÚDOP Praha zpracovává podklady pro stavební povolení. Dokon ení dokumentace je pBedpokládáno v r. 1994. Výstavba obchvatu mAsta Chebu silnicí 1/6 je územnA lokalizována v definitivní podobA a projek nA doBešena. Jako veBejnA prospAšná stavba je do dokumentace ÚPN VÚC pojata v celém rozsahu (první a druhá stavba o celkové délce 16,09 km), i když na první stavbu bylo již vydáno územní rozhodnutí (výstavba byla navíc zahájena) . KromA toho je jako veBejnA prospAšná stavba navrženo samostatnA pBebudování hrani ního pBechodu v Pomezí n.O. (plochy pro celní odbavení, odstavné plochy pro kamiony a navazující komer ní aktivity).

- 14 -. Silnice 1/6 -

tyBpruh v úseku Odrava - Sokolov

Silnice 1/6 má pro dopravní spojení Bešeného území s vnitrozemím a s hrani ním pBechodem do SRN klí ový význam. Její dopravní zatížení po otevBení hranic výraznA stouplo a vyžádá si kromA vybudování obchvatu mimo Cheb pBestavbu v celém pr-bAhu na tyBpruhovou rychlostní komunikaci kategorie R 24,5/100. V návaznosti na plánovaný severní obchvat mAsta Chebu byla zpracována studie pBestavby silnice v úseku Sokolov - Cheb, resp. Sokolov - Odrava (Pragoprojekt Karlovy Vary, 11/1993, Ing. Šebek). Oproti p-vodnA pBedloženým tBem variantám (vedeným v nové trase, mimo dnešní tAleso silnice 1/6) se Bešení ustálilo na variantA Nula plus, jejíž podstatou je snaha o maximální využití dnešního silni ního tAlesa všude tam, kde jeho parametry splIují požadavky kategorie R 24,5/100. Pouze v úsecích, kde jsou koncentrovány závady ve smArovém a výškovém vedení trasy, jsou navrženy pBeložky, které opouštAjí dnešní silni ní tAleso. Uvedeným zásadám odpovídá základní t.zv. " ervená varianta". Odchylky od dnešní trasy jsou navrženy v prostoru Kamenný Dv-r - Zlatá a Arnoltov - BBezová (vesmAs na území okresu Sokolov) . Okresu Cheb se týká pouze po átek úpravy pBi okresní hranici. Jde o úsek, který je ve studii Bešen odlišnA ještA v t.zv. "zelené variantA", která posunuje pBeložku jižnA od dnešní trasy (v " ervené variantA" probíhá v úseku Návrší - Zlatá severnA od dnešní trasy). Na území okresu Cheb zasahuje jen po áte ní, malá

ást

pBíslušného úseku silnice 1/6 v pBímé návaznosti na akci Severní obchvat Chebu ( v prostoru kBižovatky Ypsilon). P estavbu silnice 1/6 v úseku Odrava - Sokolov se navrhuje za adit do ve ejn' prosp'šných staveb. Navržená rekonstrukce nevyvolá žádné výrazn'jší nové územní dLsledky, jde pouze o menší, lokální odchylky od pLvodní trasy.

- 15 V aktualizovaném ÚPN jsou evidovány obA varianty, které se území okresu dotýkají. Bude nutno upBesnit trasu v další pBípravA rekonstrukce pro realizaci, v návaznosti na schválený obchvat Chebu. PBeložka silnice 1/21 v úseku Nová Hospoda - Planá - Velká Hledsebe Otázku definitivního vedení trasy obchvatu v úseku Planá Velká Hledsebe nechával ÚPN VÚC z r. 1991 otevBenou, nebot

k tomu

chybAly potBebné podklady (Studie PGP Bešící 4 varianty byla dokon ena až koncem r. 1991). Po zvážení celé Bady územnA technických problém- a stBet- byla Pragoprojektem Praha dokon ena v únoru 1993 nová studie "PBeložka silnice 1/21 Nová Hospoda -Planá Velká HleRsebe" zvažující již jen dvA varianty obchvatu. Z nich varianta

1 obchází Chodovou Planou po východní stranA,

pBiklání ,. se více k lázeIskému území a intenzivnA využívaným prostor-m pBímAstské rekreace. Až na nAkteré díl í úpravy je totožná s trasou, která byla zakotvena v ÚPN SÚ a byla rovnAž pBevzata do p-vodního návrhu ÚPN VÚC. Varianta 2 za íná stejnA jako varianta 1 na obchvatu v Plané, obchází Chodovou Planou západním smArem, kde podchází železni ní traU PlzeI - Cheb. Silnici II. tB. (pBejezd na hrani ní pBechod Broumov - SRN) kBíží úrovIovA. SevernA obce Chodová Planá se pBibližuje ke stávající silnici 1/21, kterou v dalším pr-bAhu sleduje až k TrstAnicím. Zde se odklání východním smArem od zástavby sídla, míjí objekt rozvodny ZFE a úrovIovA kBíží silnici Drmoul - Mariánské LáznA. SevernA od Drmoulu kBíží úrovIovA silnici 1/21 a západním obloukem se vyhýbá obci Velká HleSsebe; u koupalištA se pBipojuje na silnici 1/21. PBi projednáváni obou variant (leden —- bBezen 1993) vAtši-na pBipomínkujících orgán- a institucí upBednostIovala variantu 2 , a to pBedevším z hlediska pBíznivAjších dopad- na osídlení, nižších zábor- p-dy a z hlediska ekonomie výstavby. Pokud se týká zájm- ochrany pBírody a krajiny, byla stanoviska ponAkud rozporná. K vyjasnAní této otázky by mAlo

dojít

- 16 -. v rámci provádAného hodnoceni obou variant z hlediska vliv- na životní prostBedí podle zákona . 244/1992 Sb., jejich veBejnoprávního projednání a expertního posouzení. Teprve pak (patr-nA koncem r. 1994) m-že dojít k rozhodnutí o definitivní volbA výsledné varianty. Komunikace obchvatu Mariánských Lázní je navržena v kategorii S 11,5/80 se dvAma jízdními pruhy 3,5 m. Do "Programu investi ní výstavby na silni ní síti v FR na léta 1992 - 1996 s výhledem do r. 2000" (SSF FR z prosince 1991) není tato akce zaBazena. NeujasnAnost termínu realizace pBetrvává, není vyloueno, že bude posunuta až za horizont r. 2000. Z hlediska koncepce ÚPN VÚC jsou obA variantní trasy pBijatelné. Pro preferenci varianty 2 vyznívá pBedevším vztah k osídlení. Na základA zpracované hlukové studie byly provedeny

i

následné posuny trasy v prostoru Drmoulu a Chodové Plané

do

vzdálenAjších poloh od obytných území. Jediným kritickým místem (a to pro obA varianty) je zaústAní obchvatu do stávající

sil-

nice 1/21, které je v bezprostBedním kontaktu s koupalištAm Riviera ve Velké Hlecisebi (pBístup ke koupališti bude

technicky

Bešen podchodem). Preferovaná varianta má ponAkud nepBíznivé podmínky pro napojení Mariánských Lázní a silnice 1/24 na Karlovy Vary. V rámci studie Pragoprojektu byl zohlednAn již variantní návrh vedení vysokorychlostní tratA Praha - PlzeI - Cheb a modernizace stávající tratA PlzeI - Cheb, t.j. zdvoukolejnAní a úpravy pro vyšší rychlosti. Jelikož oba návrhy FD nejsou zcela ujasnAny, bude nutné v dalších stupních projektové dokumentace tuto koordinaci znovu ovABit. Z hlediska širších regionálních vazeb je podstatné, že technické Bešení trasy silnice 1/21 Planá - Velká Hledsebe provABilo pBijatelným zp-sobem napojení na silnici 11/200 v úseku Planá - Nová Hospoda, který je sou ástí dálni ního pBivadA e od dálnice D5 ve smAru na Cheb.

- 17 Na základA p-vodnA negativního stanoviska OÚ Chodová Planá (z 28.1.1993) k variantA 2, která obchází obec západním obloukem (zvýšený pBenos zplodin z dopravy

na obec vlivem pBevládajících

západních vAtr-), byla Pragoprojektem zvážena i možnost propojení obou variant v místech jejich nejvAtšího pBiblížení, t.j. severnA od Chodové Plané. PBeložka silnice 1/21 v úseku Planá - Velká HleRsebe do aktualizovaného ÚPN VÚC pBebírána podle varianty 2,

je

t.j.

ve smAru pBes TrstAnice a Drmoul. Navrhuje se její zaBazení do veBejnA prospAšných staveb. PBeložka silnice 1/21 Vojtanov Silnice . 21 pBivádAjící od Chebu a dále z vnitrozemí dálkovou dopravu k hrani nímu pBechodu Vojtanov do saské ásti SRN má nadregionální význam, emuž odpovídá i zna né zatížení, pBedevším kamionovou dopravou. Ve svém pr-bAhu Bešeným územím má celou Badu technických závad, které budou v kritických úsecích postupnA odstraIovány (obchvat Mariánských Lázní, obchvat Chebu). V místA kBížení siln. 1/21, 11/215 a železni ní tratA

.147

doporu ujeme územnA chránit plochu pro výstavbu MOK Horní Lomany, jehož výsledné Bešení je podmínAno dopracováním variantních ná vrh- a rozhodnutím o kone ném návrhu (dosud nebylo pro rozporné názory na Bešení vydáno stavební povolení) . V místA napojení Františkových Lázní na silnici 1/21 (pros tor Strážov) je sledována mimoúrovIová kBižovatka, nesporná z hle diska bezpe nosti provozu a zatížení na silnici 1/21. Projektová dokumentace je v sou asné dobA ve fázi studie zpracovávána PGP Karlovy Vary. V posledním úseku Horní Lomany - Vojtanov se pBedpokládá úprava silnice do jednotné šíBkové kategorie S 11,5/80 a západní obchvat Vojtanova. S obchvatem již p-vodní OPN VÚC po ítal, ne mohl však zohlednit návrh nového technického Bešení "PBeložka silnice 1/21 Vojtanov", které zpracoval Pragoprojekt Praha a,s. .

- 18 stBedisko Karlovy Vary, až v Bíjnu 1992. Ú elem pBeložky silnice

. 21 Vojtanov - státní

hranice

SRN v délce 1,2 km v kategorii S 11,5/80 je vybudování obchvatové komunikace kolem obce a následnA i její prodloužení na území SRN, kde se u Schónbergu plánuje vybudování nového objektu spole ných služeb pasové a celní kontroly orgán- FR SRN a parkovištA pro cca 150 kamion-.

a

Projektové Bešení plánovaného obchvatu po ítá s úpravou v místA kBížení trasy se silnicí 11/213 (Skalná - Hazlov) a s rekonstrukcí gravita ního vodovodu z prameništA Schónberg (stávající vodovodní Bad JS 100), který slouží pro zásobování obce Vojtanov. Pro pBeklenutí ekologicky významné údolní nivy hrani ního potoka Sázek (biokoridor regionálního významu) je navrhován mostní objekt v délce pBes 90 m. Podle SIÚ v Plzni se s výstavbou

má za ít v r. 1995,

zprovoznAní obchvatu se o ekává v r. 1997. Výstavba obchvatu je zaBazena mezi veBejnA prospAšné stavby. Její realizací se odstraní nepBíznivé dopady pr-jezdné kamionové dopravy na životní prostBedí obyvatel obce. Sou asnA dojde ke zvýšení dopravní výkonnosti komunikace a urychlí

se

celní odbavování na d-ležitém dopravním koridoru FR - SRN. Obchvat mAsta Aše OtevBením hrani ního pBechodu Aš - Selb, který zprostBedkovává pr-jezd již kolem 2 mil. vozidel ro nA, vzrostly mnohonásobnA nároky na tranzitní pBepravu Aši. P-vodní Bešení, odvedení dopravy pr-tahem (obvodovou komunikací), se již v r. 1991 prokazovalo jako nedostate né. Na tuto situaci reagoval ÚPN VÚC (Terplan 1391) tím, že doporu oval urychlenA doBešit a následnA realizovat obchvat, který by odleh il mimoBádnA pBetížené centrum mAsta od dopravy smABující k hrani nímu pBechodu Aš - Selb a výhledovA i ke zvažovaným pBechod-m ve smAru Hranice a Doubrava. V návrhu ÚPN VÚC nebyl obchvat lokalizován, bylo však doporu eno vést jej ve vzdálenAjší poloze od mAsta, s dBívAjším odpojením od dnešní silnice . 215.

- 19 Výše uvedeným požadavk-m plnA vyhovuje návrh obchvatu promítnutý do ÚPN SÚ Aše (novA upravený koncept, jehož autorem je ing. arch. Jelínek, AIA Stavoprojekt s.r.o. Karlovy Vary,1993). Obchvat v délce cca 6,5 km za íná jižnA od sídla MokBiny, u osady Nový Ždár kBíží železni ní trat . 148 (Cheb - Aš - Hranice v Fechách). Ve svém dalším pr-bAhu (generelnA mezi tratí .148 a státní hranicí SRN) pBekonává traU FD . 723 Aš - státní hranice - Selb a dopravnA velmi frekventovanou silni ní pBístupovou komunikaci k hrani nímu pBechodu Aš - Selb (MUK). V prostoru SZ okraje Aše a obce Krásné pBekra uje obchvatová komunikace již podruhé trat FD . 14 8 a oblouky pBekonává technicky náro ný svažitý terén východnA od Krásné do údolí Ašského potoka, kde se napojuje na dnešní silnici . 216. Podkladem pro lokalizaci obchvatové komunikace je "Studie obchvatu Aše" (Silnice s.p. PlzeI, 6/1992) zpracovaná v nAkolika variantách. Podle této "Studie" je první úsek v délce cca 4 km (odklon z komunikace 11/215 u MokBin až k MUK se Selbskou ulicí v Aši) navržen v kategorii S 9,5/70; druhý úsek v délce cca 2,5 km uzavírající obchvat mAsta na SZ a ústící na silnici 11/216 je navržen v kategorii S 7,5/60. SIÚ PlzeI i SSF Praha s návrhem dopravního Bešení souhlasí. Podle SSF je vybudování prvního úseku zahrnuto do plánu investi ní výstavby silni ní sítA na léta 1997 - 2000 s pBedpokládaným zahájením v r. 1997. Druhý úsek obchvatu (od silnice III/O2115 až k silnici 11/216) je SSF považován za trasu výhledovou. Vybudování druhého úseku obchvatu mAsta Aše je nezbytnou podmínkou pro ev. pBevedení dopravy ze smAr- Hranice a Bad Elster -Doubrava - Aš Selb po silnici 11/216 mimo mAsto a tím i podmínkou pro ev. otevBení hrani ních pBechod- v Hranici a DoubravA pro silni ní dopravu. Realizace obchvatu v této odsunuté poloze zakládá zmAny v koncepci rozvoje mAsta Aše. Jedná se pBedevším o využití novA vymezených výrobnA skladovacích ploch podél obchvatové komunikace (námAt na založení "pr-myslového parku", s kterým ÚPN VÚC z r. 1991 ani p-vodní ÚPN SÚ nepo ítal).

- 20 ZaBazení této akce do veBejnA prospAšných staveb s ohledem na stoupající význam dopravního koridoru Selb - Aš - Cheb

je

plnA zd-vodnAno. Výstavbou obchvatu budou odstranAny nepBíznivé dopady pr-jezdné dopravy Aši, umožní se bezkolizní napojení silnice

. 215 a 216 na frekventovaný hrani ní

pBechod do SRN

(Aš - Selb). Výhodná územní dispozice obchvatu s navazujícími novými plochami (které budou zvlášU atraktivní pro umístAní ekonomických a obslužných aktivit) mohou znamenat pro mAsto Aš zna ný rozvojový impuls. Obchvat Hranice (silnice

. 217)

Dnešní pr-tah silnice

. 217 obcí Hranice je dopravnA a

vlivem na životní prostBedí zcela nevyhovující. Vzhledem k tomu, že silnice smABuje k hrani nímu pBechodu, byla v období od r. 1991

využívána

(ilegálnA)

pro

regionální

dopravu (zejména

pro pBepravu stavebních materiál-). K 1.12.94 se pBipravovalo otevBení hrani ního pBechodu pro pAší a cyklisty- . RozšíBení i pro automobilovou dopravu by si vyžádalo provedení nákladných technických opatBení (obchvat mAsta Hranice a odvedení odpadních a deštových vod za ú elem ochrany území výskytu perlorodky) a není v dohledné dobA aktuální. Jako podklad pro pBíslušná mezinárodní jednání byla SSF Praha zpracována studie obchvatu mAsta ve dvou variantách, západnA a východnA od mAsta, za ú elem ovABení jeho technické proveditelnosti. Navazuje na obdobnou studii pokra ování trasy na nAmeckém území (s mírnou korekturou napojení). Z obou variant je za reálnou a technicky realizovatelnou pokládána západní varianta, která probíhá v pBíznivAjších terénních podmínkách. Doporu uje se evidovat západní obchvat mAsta jako výhledové možné Bešení (pokud by se ukázala v nových podmínkách nutnost její realizace). Vzhledem k tomu, že jde pouze o námAt Bešení pro dlouhodobý výhled, nezaBazovat akci mezi veBejnA prospAšné stavby.

-. 21 -3 . H r a n i

n í

p B e c h o d y

V sou asné dobA jsou na území okresu v provozu tyto hrani ní pBechody: a) Silni ní Pomezí n. OhBí - Schirnding (silnice

.6,nadregionální význam)

U tohoto velmi frekventovaného hrani ního pBechodu došlo již k rozšíBení pBíjezdové komunikace k hranici SRN. Dopravní situace v Pomezí bude definitivnA vyBešena až po vybudování obchvatu silnice . 6 severnA od Chebu. PBevážná ást sou asné dopravní zátAže, pBedevším kamionová doprava, bude odvedena SV smArem ještA pBed zastavAnou ástí obce Pomezí a mostem pBejde pBes vodní nádrž Skalka. Sou ástí tohoto Bešení bude i záchytné parkovištA pro kamiony, v etnA celního a pasového odbavení a doprovodných služeb. Podle dohody bývalé VFS s nAmeckou stranou zde budou odbavovány kamiony vystupující z FR. Ostatní doprava bude odbavována na nAmecké stranA na pBipravovaných plochách v Schirndingu. Svatý KBíž - Waldsassen (silnice

. 214, regionální význam)

Hrani ní pBechod otevBen k 1.7.1990, pro osobní automobily a regionální nákladní dopravu zprovoznAn od 1.11.1990. VýhledovA je nutno dobudovat propojení silnice U/214 se silnicí 1/6 po tzv "pr-myslovém polookruhu" v etnA výhledového napojení do nové trasy tyBpruhu R6. Aš - Selb (regionální význam) Hrani ní pBechod pro osobní vozidla a regionální provoz autobus- byl od 1.9.1993 rozšíBen o veškerý provoz autobus- a regionální nákladní dopravu. VýhledovA dojde k odvedení tranzitní dopravy po západním obchvatu mAsta Aše, který je navržen v ÚPN VÚC v prostoru mezi železni ní tratí a státní hranicí a k vybudování definitivního hrani ního pBechodu. PBevedení tranzitní dopravy od hrani ního pBechodu bude sloužit nejen ve smAru do vnitrozemí (silnice . U/215 Aš - Františkovy LáznA), ale i k výhledovA uvažovaným hrani ním pBechod-m v Hranicích a v DoubravA. DBíve uvažovaný hrani ní pBechod Aš - Rehau, který mAl na obchvat Aše rovnAž navazovat, otevBen nebude (pro spojení obou mAst bude využíván blízký pBechod na Selb).

- 22 Vojtanov - Schonberg - Bad Brambach

(silnice

. 21, nadregio-

nální význam) Existující dopravní problémy budou vyBešeny západním obchvatem Vojtanova, výstavbou hrani ního mostu a nového spole ného odbavovacího zaBízení v Schónbergu. Hranice - Ebmath (silnice

. 217, lokální význam)

Je veden jako stávající, neboU již od r. 1991 byl áste nA využíván pBedevším pro regionální pBepravu stavebních materiál-. Od 1.1.1994 je omezen provoz na této komunikaci pouze pro pAší a cyklisty. V další etapA je uvažováno rozšíBení o motocykly a osobní vozidla, které je podmínAno realizací zásadních staveb (výstavba zaBízení hrani ního pBechodu, obchvat mAsta Hranice, II. etapa obchvatu Aše a odvedení odpadních a dešUových vod) . b) Železni ní Cheb - Schirnding (trat

. 170, nadregionální význam)

Železni ní pBechod je otevBen pro všechny druhy pBeprav jak v nákladní, tak v osobní dopravA. Pohrani ní stanicí FD s celní a pasovou službou je žst. Cheb, pohrani ní a výmAnnou stanicí DB pro tento pBechod je žst. Schirnding. Výhledovým zámArem FD je dokon ení rekonstrukce žst. Cheb podle schválené dokumentace a modernizace tratí PlzeI - Cheb a Chomutov - Cheb. Elektrizace a zdvoukolejnAni úseku trati Cheb - Schirnding (13,1 km) je zahrnuto do výhledových koncepcí resortu dopravy. Vojtanov - Plesná - Bad Brambach (trat význam)

. 147,

nadregionální

Železni ní pBechod ve VojtanovA zajisUuje na elektrizova-né, jednokolejné trati nákladní i osobní pBepravu. VýhledovA je nutná pBestavba a rozšíBení pBechodové stanice FD ve VojtanovA, pBípadnA postupné zdvoukolejnAni celého úseku Tršnice - Vojtanov.

- 23 Aš - Selb (traU

. 723, regionální význam)

Železni ní pohrani ní pBechod Aš - Selb je otevBen pro nákladní dopravu. Jednokolejná neelektrifikovaná traU je souástí bývalé Bavorské státní dráhy Cheb - Aš - Plossberg Hof. Kapacity pBechodové stanice Aš odpovídají sou asným požadavk-m. VýhledovA je navrhována (uvažována) eskou nebo nAmeckou stranou celá Bada dalších hrani ních pBechod-, pBevážnA turistických, pro pAší a cyklisty. Z nich pro silni ní (automobilovou) dopravu pBicházejí (podle "Programu" OkÚ Cheb) v úvahu: Doubrava - Bad Elster (podmínAno úpravou silnice v úseku Doubrava - Aš a II. etapou obchvatu Aše) Luby - Marktneukirchen /Wernitzgrún/ (podmínAno odvedením vod z komunikace mimo PHO vodního zdroje) Mýtina - Neualbenreuth (podmínAno výstavbou komunikace) Plesná - Bad Brambach (pouze pro pAší a malé motocykly) Provozování stávajících a zBizování nových hrani ních pBechod- si vyžádá potBebné úpravy pBístupových komunikací a výstavbu potBebných objekt- pBímo na pBechodech (pro hrani ní policii, orgány celní služby a pro cestující veBejnost). Ostatní v "Programu" OkÚ navrhované pBechody jsou uvažovány jen jako turistické (pro pAší a turistický provoz) , velká ást z nich je nepBijatelná z hlediska požadavk- ochrany pBírody, event. vodních zdroj-.

Zatížení silni ních hrani ních pBechod- pr-jezdy vozidel hrani ní pBechod druh vozidla Pomezí OA BUS TIR Celkem

1988

1989

1990

139 565 4 424 85 118

238 868 5 414 98 889

1

229 107

343 171

1

Svatý KBíž OA BUS TIR Celkem Aš - Selb OA BUS TIR Celkem

1991

1992

l 170 815 30 498 202 700

1

1 404 013

1

97 256

1 847 798 2. 691 0

2

97 256

1 850 489

2

7 8 624

1 317 810 3 513 16 997

1

634 16 159 810

550 525 14 5 2 20

78 624

1 338 320

1

610 198 25 547 255 818 891 563

424 686 8 9 382 383 442 451 908 4 21 934

485 166 679 330

Vojtanov OA BUS TIR

553 679 13 525 77 337

403 677 10 764 89 648

613 437 2 992 71 012

1 128 817 3 702 124 827

1

803 780 9 038 189 456

Celkem

644 541

504 089

687 441

1 257 346

2

002 274

Okres Cheb OA BUS TIR

693 244 17 949 162 455

642 545 16 178 188 537

2

423 867 19 517 230 157

5 465 240 40 404 344 524

7

747 149 47 133 476 336

Celkem

873 648

847 260

2

673 541

5 850 168

8

270 618

- 25 C. VODNÍ HOSPODÁXSTVÍ Na formulaci výchozích podmínek a rámcové koncepci vodního hospodáBství, tak jak byly uvedeny v p-vodní dokumentaci ÚPN VÚC, není potBeba zásadnA nic mAnit. K díl ím zmAnám m-že dojít pokud se týká orienta ních termín- realizace vodohospodáBských akcí, pBípadnA rozšíBení zásobovacích systém- do dalších obcí a sídel. "Program hospodáBského a sociálního rozvoje okresu Cheb" (OkÚ 1993) uvádí v soupisu akcí okresního významu jako rozestavAné: kanalizaci Františkovy LáznA s napojením na FOV Cheb, vlastní FOV v Chebu (rozšíBení a rekonstrukce), spole né napojení KBižovatky a Velkého Luhu na pBivadA vody Antonínova Výšina - Skalná, propojení vodojemu Skalka - Vojtanov - Skalná, rozšíBení úpravny vody Nebanice a rozšíBení úpravny vody Mariánské LáznA. Z pBipravovaných akcí, které sledují rozšíBení zásobovacího systému pitnou vodou, jde o propojení Plesná - Luby a Aš - Podhradí - Kopaniny - Doubrava. Na úseku odvádAní a istAní odpadních vod mají nadlokální význam ty, které se týkají dvou i více obcí: Valy - Mariánské LáznA, Velká HleRsebe - Mariánské LáznA a Doubrava - Kopaniny - Podhradí - Aš. VesmAs jde o akce, které jsou již územnA zabezpe eny, vyprojektovány, pBípadnA jejich realizace již probíhá. Vzhledem k vyslovenému požadavku "Zadání" (a stanovisku OkÚ) se navrhuje k zaBazení mezi veBejnA prospAšné stavby pBedevším propojení úpravny vody Nebanice s úpravnou Mariánské LáznA. Dále je to kanalizace Františkovy LáznA, v etnA napojení hlavního sbAra e na FOV Cheb a rozšíBení a rekonstrukce této FOV. Akce má klí ový význam pro zlepšení životního prostBedí a hygienických podmínek v lázeIském mAstA Františkovy LáznA. SbAra navazuje jako II. stavba na realizovaný nový kanaliza ní systém mAsta (I.stavba). Budou na nAj napojeny nové stoky lázeIského centra a prostBednictvím nové pBe erpací stanice i stávající kanaliza ní systém Slatinného vrchu.

- 26 Hlavní

ástí II. stavby je kanaliza ní sbAra

z Františko-

vých Lázní, zaústAný do stávající FOV Cheb, o celkové délce 3920 m, profilu DN 900 a jednotném sklonu 0,5 %. Jeho vybudování umožní zrušit v sou asné dobA povolené provizorní vypouštAní splaškových vod bez ištAní do Slatinného potoka a v souvislosti s prodloužením kmenové stoky a pochycením stávajících kanaliza ních sbAra - (jako sou ásti II.stavby) i odstavení COV Horní Lomany.

ii

1 1

- 27 D. ENERGETIKA A SPOJE

Zásobování elektrickou energií Výstavba nových distribu ních uzl- 110/22 kV se v návrhovém období nepBedpokládá. NicménA dobrá funkce stávajících vysokonapAUových zaBízení v Bešeném území vyžaduje jednak výstavbu posilovacích vedení 110 kV pro provozované transformace a jednak rekonstrukci, resp. rozšíBení napájecích bod-. Jedná se o následující akce: VEDENÍ 110 kV 1. Dvojité vedení 110 kV KaceBov - Aš (realizace cca 1996-1997) . Tot posilovací vedení pro rozvodnu v Aši bude zasmy kováno na stávají cí trasu 110 kV JindBichov - Rotava severnA od obce KaceBov, le žící na východním okraji (vnA) okresní hranice. 2. Posilovací dvojité vedení 110 kV pro uzel Drmoul bude pBivedeno z nadBazeného uzlu 220/110 kV Vítkov (realizace po roce 1998). Trasa vedení je navržena ve dvou variantách, západní a východní. Západní varianta navrhovaná v trase Drmoul - Stará Voda - Dolní Žandov - Milíkov - MokBina - atd. má v úseku Drmoul - Stará Voda alternativní Bešení, a to bud ve smAru Drmoúl — TBi Sekery, nebo Drmoul - Velká HleRsebe. Východní varianta je trasována Drmoul - jižní okraj Mariánských Lázní - Zádub - Rájov - Mnichov, kde se pBimyká k sou asné trase vedení 220 kV PBeštice - Vítkov; je tBeba podotknout, že jižnA od Mariánských Lázní je navrhovaná trasa vedena v soubAhu s dnešním vedením 110 kV pro rozvodnu Drmoul. Z hlediska možné tendence ke sdružování technických liniových staveb do koridor- se východní varianta jeví jako výhodnAjší. ROZVODNY. 110/2 2 kV 3. RozšíBení rozvodny 110/22 kV Aš (realizace cca v letech 1996-97) 4. Rekonstrukce rozvodny 110/22 kV Drmoul (realizace v období 19951998) . 5. Rekonstrukce rozvodny JindBichov (po roce 1998).

- 28 Zásobování plynem Skute nost, že v Bešeném území se spaluje pBevážnA svítiplyn (dodávaný z plynárny ve VBesové), je - z hlediska kapacity vysokotlakých plynovod- - zna nou brzdou rozvoje plynofikace okresu; pBitom je okres Cheb zaBazen mezi oblasti vyžadující zvláštní ochranu ovzduší (vyhláška MŽP FR . 41/1992 Sb.). PBechodem ze svítiplynu na zemní plyn se kapacity plynovodzhruba zdvojnásobí, a proto uskute nAní zámAny plynu je velmi naléhavé . V sou asné dobA pBecházejí na spalování zemního plynu mAsta Aš, Cheb a Františkovy LáznA; v letech 1996 až 1997 pak LáznA Kynžvart a Skalná. Na MariánskolázeIsko byl zemní plyn pBiveden v roce 1992 (odbo kou z tranzitního plynovodu od SviIomaz) a pBevod na zemní plyn zde probíhá od roku 1993. Úvahy o možných dodávkách plynu ze SRN byly již prezentovány v ÚPN VÚC z r.1991. Hlavní pBekážkou pro využití dodávek plynu z NAmecka je jeho cena,která by toto médium inila na našem trhu zna nA nedostupným. Mimo to zámAna plynu na Chebsku zna nA posílí šance na rozvoj plošné gazifikace okresu z národních zdroj-. Lokality, v nichž plynofikace probíhá, nebo se po ítá s její realizací Skalná - první etapa plynofikace probAhla v roce 1992; pokra ování plynofikace je závislé na získání finan ních prostBedk-. LáznA Kynžvart - plynofikace byla zahájena v roce 1992 a mAla by dále pokra ovat dle gazifika ního generelu, který po ítá s výstavbou stBedotlaké sítA na celém území sídla. Horní Ves - TBebeI - Doubí - Tršnice - v roce 1994 bude zahájena výstavba vtl. plynovodu, který bude napojen z Františkových Lázní. Nebanice - jsou uvažovány k plynofikaci kolem roku 1996,- pBipojená na plynovod zemního plynu u obce Loužek. Krásná - pBedpokládá se pBivedení zemního plynu od Aše (po zámAnA plynu) cca v roce 1995. Prameny

-

je

vypracován

projekt

na

pBipojení

sídla

cca

5

km

dlouhým plynovodem (napojeným na magistrální plynovod DN 700 VBe-sova - KvAtnov) z prostoru Nové Vsi (okres Sokolov) . Zah jení výstavby v roce 1994.

- 29 Zádub - Závišín - zatím byla realizována 1. etapa plynofikace, v níž by mAlo být dále pokra ováno. Drmoul - má vypracován generel plynofikace, s jehož realizací lze po ítat až po zámAnA plynu, t.j. cca v roce 1997. Velká HleRsebe - má zaveden plyn pro nAkteré služby, resp. výroby: v roce 1994 má být zahájena plošná plynofikace obce. Stará Voda - je vypracován generel plynofikace, avšak se zahájením stavby nelze po ítat pBed rokem 1995 až 1996. Dolní Žandov - obec má zájem o plynofikaci, ale tato je kromA jiného podmínAna pBivedením vtl. plynovodu do Staré Vody, Zna nA nevyjasnAná plynofikace je u lokalit: Hranice, Plesná, Luby, Hazlov, Mnichov, Rájov, TrstAnice a jiných. Z rozvojových zámAr- na úseku energetiky jsou do staveb veBejnA prospAšných zahrnuty tyto akce nadlokálniho významu: - dvojité vedení 110 kV KaceBov - Aš - dvojité vedení 110 kV Drmoul - Vítkov - vysokotlaký plynovod Aš - Hranice - vysokotlaký plynovod Skalná - Plesná - Luby. - vysokotlaký plynovod Stará Voda - Dolní Žandov Dálkové kabely, sou asný stav V sou asné dobA jsou v Bešeném území provozovány následující dálkové sdAlovací kabely (provozovatel: SPT Telecom, Provoz pBenosové techniky, PlzeI): 1. Karlovy Vary - Hranice a pBípojné kabely do sídel: Františkovy LáznA Hazlov Luby Nový Kostel Aš Cheb 2. Hazlov - Vojtanov 3. Cheb - Pomezí 4. Karlovy Vary - SRN (pBes Cheb)

- 30 5. Mariánské LáznA - Cheb a pBípojné kabely do sídel: Klimentov TBi Sekery Nebanice

Dolní Žandov DyleI Kynžvart

Lipová

6. Bor - Mariánské LáznA 7. Karlovy Vary - Mariánské LáznA, v etnA pBípojného kabelu do Mnichova. 8. Žlutice - Toužim - Mariánské LáznA a pBípojné kabely do sídel: Ovesné Kladruby Mnichov (Závišín) Trasy shora uvedených dálkových sdAlovacích kabel- jsou zakresleny v grafické dokumentaci 1 : 50 000. Je tBeba upozornit, že vzhledem k použitému mABítku jsou trasy pouze orienta ní.

Dálkové kabely, výhledové Bešení Dle sdAlení útvaru rozvoje JTS v Praze budou do roku 2000 realizovány v Bešeném území následující trasy vacích kabel- SPT Telecom a.s.:

dálkových sdAlo-

1995: 1. Cheb - Lipová - Dolní Žandov - LáznA Kynžvart - Mariánské LáznA 2. Cheb - Kynšperk n.OhBí 1996: 3. Mariánské LáznA - Chodová Planá - Planá 4. Aš - Hazlov - Františkovy LáznA - Cheb 5. Hazlov - Skalná - Plesná - Luby - Nový Kostel do r.2000: 6. Luby - Kraslice 7. Nový Kostel - Krajková - Habartov - Sokolov K uvedenému pBehledu dodáváme: - Propojení sídel dálkovými sdAlovacími kabely je vAtšinou prová dAno podél dopravních tras. - Územní pr-mAt tras citovaných dálkových kabel- je zobrazen v mABítku 1 : 200 000. Tuto prezentaci pokládáme za vyhovující z toho d-vodu, že zcela definitivní pr-bAh tras není v sou asné dobA k disposici a dále proto, že také mABítko ÚP VÚC (1 : 50 00( je v podstatA pouze orienta ní a jakýkoliv detail není schopno pBesnAji vyjádBit, takže vždy - v pBípadA reálné potBeby - bude nutno sáhnout k mABítku podstatnA vAtšímu.

- 31 - . E. ODPADOVÉ HOSPODÁXSTVÍ Základní koncep ní pBístup k hospodaBení s odpady vychází ze zákona FS FSFR . 238/1991 Sb. o odpadech a ze zákona FNR . 311/1991 Sb. o státní správA v odpadovém hospodáBství. Podle nich je základní povinností p-vodc- odpadu pBispAt k jeho minimalizaci, vzniklý odpad využívat i umožnit jeho využití, nevyužitelný odpad nezávadnA zneškodIovat. Provozovatel zaBízení ke zneškodIování odpad- je povinen shromažRovat odpady utBídAné dle druh-, vést a uchovávat evidenci druh- a množství odpad-, jejich uskladnAní, využití nebo zneškodnAní. Zvláštními ustanoveními jsou pBedepsány povinnosti pBi sbAru, výkupu, ukládání, úpravA a transportu odpad-. Dovoz odpad- na území FR za ú elem jejich zneškodnAní je (kromA splnAní taxativnA stanovených podmínek) zakázán. Rozsáhlá pravomoc ve vAcech odpadového hospodáBství pBísluší MŽP FR a ostatním orgán-m státní správy (okresním úBad-m, orgán-m obcí). Na základA vyhlášky MŽP FR . 401/1991 Sb. ze dne 16.8. 1991 zpracovala fa GEKON PlzeI s.r.o. "Program odpadového hospodáBství okresu Cheb na léta 1992 - 1997", který po projednání se zainteresovanými orgány byl OkÚ v Chebu schválen a od 1. dubna 1993 vešel v platnost jako oficielní dokument pro nakládání s odpady a jejich zneškodIování. S ohledem na jeho význam a aktuálnost byl v souladu s požadavkem poBizovatele využit ke korekci údaj- a informací týkajících se navrhované koncepce odpadového hospodáBství v rámci aktualizace ÚPN VÚC. Sou asnou situaci v okrese Cheb (r. 1992) charakterizují tyto údaje:. - Celková produkce odpad- iní 295 927 t. Z nich nejvAtší za stoupení mají kategorie zvláštních (29 %) a nebezpe ných od pad- (24 %) . Tuhých komunálních odpad- je produkováno nece lých 40 tisíc t, t.j. 13,5 % z celkového množství. - Pro zhruba 1/3 odpad- se najdou r-zné zp-soby druhotného vyu žití (v etnA recyklace a regenerace) . Zbývající 2/3 se likvi dují r-znými metodami ( skládkování,spalování, biologické a chemické metody).

- 32 - PBevažující zp-sob zneškodIování nevyužitých odpad- v okre se je jejich ukládání na skládkách. Z celkové produkce odpa d- 295 927 t se v r. 1992 uložilo

na skládkách

160 620 t,

t.j. 54,3 %, u nevyužitelného odpadu se tento zp-sob zneškod Iování zvyšuje dokonce na 81,6 %. - Organizovaným svozem tuhého komunálního odpadu se zabývá cel kem 8 organizací: Technické služby - Cheb - Františkovy LáznA - Aš - Mariánské LáznA MAstské úBady - Luby - Plesná - Skalná - Hranice Ty operují v celkem 8 svozových oblastech, pBi emž organizovaným svozem není bezezbytku pokryto celé území okresu,

nAkde je svoz

pouze pBíležitostný. - Separovaným sbArem (kontejnery) se zabývá firma RESUR Karlovy Vary. Zatím jej provádí v tAchto mAstech: Cheb, Mariánské LáznA, Františkovy LáznA,Luby (papír a sklo),v Aši navíc zkušebnA i bioodpad. Ve Velké HleRsebi provádí separovaný sbAr firma Ekosepar NýBany. SbArny odpad- a recykla ní zaBízení existují ve výše uve dených mAstech (SbArné suroviny) a navíc Kovošrot Cheb. PodrobnAjší údaje o kategoriích odpad- a zp-sobu jejich následného využití a zneškodIování vyplývají z pBehledu uvedeného na následující stranA. Jsou pBevzaty z "Programu odpadového hospodáBství okresu Cheb". PBi porovnání s podklady, které má Terplan k dispozici z pBedchozích let, se zdá být objem celkové produkce odpad- nadhodnocený. Ke zkreslení mohlo dojít: - nesprávným zaBazením odpad- do základních skupin dle Kategori zace a katalogu odpad-, - mechanickým pBebíráním nadhodnocených údaj- technických služeb, které bilancují množství odpad- podle po tu sbArných nádob bez

- 33 ohledu, zda jsou zcela zaplnAny - dalšími vlivy a nepBesnostmi.

i nikoliv,

Ze zaBízení sloužících ke zneškodIování odpad- je na území okresu evidováno: - 9 provozovaných legalizovaných skládek (z toho 6 lokalit provozovaných Technickými službami nebo obcemi pro tuhý ko munální odpad (TKO) a jemu podobný odpad a 3 lokality prmyslových skládek). Jejich pBehled se základními údaji je uveden v tabulce (viz dále). Na tyto skládky jsou v závis losti na jejich kategorii ukládány odpady r-zných druh-. Ostatní staré skládky jsou v území ukon eny a likvidovány. - 2 kompostárny Františkovy LáznA (provozovatel Technické služby Frant.LáznA) Cheb (provozovatel Vodovody a kanalizace Cheb) - 2 spalovny zdravotnického odpadu Nemocnice s poliklinikou v Chebu MAstská nemocnice v Aši - 1 zpracovatelský závod na živo išný odpad v TrstAnicích (provozovatel ZD TrstAnice) Problematiku zneškodIování odpad- v Bešeném území lze považovat za kritickou. PBevažujícím zp-sobem zneškodIování odpadnadále z-stává v Bešeném území jejich ukládání na skládkách, a koliv má skládkování specielnA v této oblasti jen omezené možnosti . Z 9 provozovaných skládek má jen malá

ást rezervní úložní

kapacity, které by mohly zabezpe it jejich dlouhodobou životnost a které by byly zajištAny ve smyslu zákona o odpadech a návazných pBedpis- (vhodná lokalizace a technické Bešení minimalizace vlivna životní prostBedí, zejména na podzemní vody). ÚPN VÚC z roku 19 91 pokládal za dlouhodobA perspektivní tyto lokality: Horka, Hamrníky, VernéBov. V sou asné dobA (1994) je možno za perspektivní pokládat skládku Chocovice pro zneškodIování TKO a pr-myslových odpad- kategorie "0" (ostatní) a "Z"

- 34 (zvláštní) . NAkteré z ostatních lokalit budou po roce 1996 využívány pouze pro skládkování odpad- kategorie "0". Pro další provozování skládky Hranice nebylo vydáno povolení, skládkování zde bylo ukon eno v roce 1993, bude provedena její sanace a rekultivace. Se skládkami Horka, ev. Hamrníky se uvažuje po roce 1996 eventuelnA pouze pro odpady kategorie "0" . PBi výbAru nových lokalit skládek je tBeba pBihlížet k tomu, že Bešené území nemá pro skládkování pBíliš vhodné geologické a hydrogeologické podmínky (absence hornin splIujících funkci izolátor- ve velké ásti území), a pokud ano (napB. v Chebské pánvi), je zde tBeba respektovat rozsáhlá území v pásmech hygienické ochrany vodních zdroj- (prostých podzemních, minerálních, povrchových) , území cenná a nenahraditelná z hlediska ochrany pBírody a pBihlédnout k celé BadA dalších nezbytných funkcí území. PBi formulování východisek budoucí koncepce je tBeba pBihlédnout i k dalším zjištAným problém-m, ke kterým patBí zejména: - 52,3 % z celkové produkce nebezpe ných odpad-, t.j. konkrétnA 37 656 tun je dosud (dle Programu odpadového hospodáBství) ukládáno na technicky nezabezpe ených skládkách, - separovaný sbAr je teprve v za átcích, je potBeba jej rozší Bit na další obce a rozšíBit i sortiment sbAru (napB. nebez pe né odpady: baterie, záBivky) a zvýšit tak celkové zhodno cení využitelných látek. Na rozdíl od pBedpoklad- z roku 1992, kdy byl zpracován Program odpadového hospodáBství okresu Cheb (Gekon PlzeI),došlo k nAkterým zmAnám: Existoval zámAr na rozšíBení skládky TKG Aš - VernéBov. MAsto Aš se však v sou asné dobA pBipojilo ke sdružení obcí pro výstavbu skládky TKO v Chocovicích. Lokality skládky VernéBov bude eventuelnA využito po roce 199 6 pro ukládání odpad- kategorie "0" (ostatní).

- 35 Oproti pBedpoklad-m z roku 1992 se zmAnily též alternativy dalšího využití skládek pro tzv. inertní odpady (lépe: odpady kategorie "0" - ostatní). PBedpokládá se eventuelní využití skládek: Horka, Aš - VernéBov a novA je pBipravována skládka Stará Voda u Mariánských Lázní. (Skládka Hamrníky bude pravdApodobnA i pro tyto ú ely nevyhovující.) Pro skládku Stará Voda se provádí v sou asné dobA pr-zkum. P-vodním pBedpokladem bylo využití této lokality pro ukládání TKO z MariánskolázeIska. MAsto Mariánské LáznA se však rozhodlo pBipojit ke sdružení obcí pro skládku Chocovice a sv-j TKO dovážet ke zneškodIování na tuto skládku. Skládka Stará Voda by mAla být využita pro tzv. inertní odpady - odpady kategorie "O" (ostatní), pBípadnA jen pro zeminy a hlušiny. Výhledová kapacita je odhadována na 250 tis. m3.

- 3.6 P EHLED PROVOZOVANÝCH LEGALIZOVANÝCH SKLÁDEK V OKRESE CHEB

(Údaje z Programu odpadového hospodá ství. podle stavu k 10/1994.) Lokalita skládky

Provozovatel

Typ

Eozloha (m2 )

- 1992 byly

Zastoupení odpadL:

upraveny

Poznámky

I II III IV V

Chocovice

TS Cheb

Cheb-Podhrad TS Cheb

TKO+ TPO

120 000

inert

7 500

x

x

x

x

býv.pískovna - nová skl. dlouhodobA perspektivní rokle JJZ od Podhradu

Cheb-FD

FD

inert

Aš-VernéBov

TS Aš

TKO+ TPO

Aš-ŽRár

Tosta Aš

TPO

.

x

72 000

x

8 000

x

x x

x

r. 1996 pro inert

PO

x

opuštAný lom, JE od ŽRáru

Aš-Tosta Frant.LáznA

Tosta Aš TS F.L.

Hamrníky (Mar.LáznA)

MÚ M.L.

Horka MÚ Luby (Nový Kostel) u Chebu

Vysv$tlivky

I II III IV V

!

k

TPO

15 000

TKO

30 000

TKO

TKO

zastoupení odpad&:

x x

x

JZ-kraj obce vytAžené hliništA

70 000

x

x

x

PO r.1996 spíše neperspektiv. i pro inert

2 000

x

x

x

po r.1996 perspekt. pro inert

Zeminy a hlušiny Ostatní odpad mimo zeminy a hlušiny Tuhé komunální odpady Zvláštní odpady mimo nebezpe né a TKO Nebezpe né odpady

- 37 Pro výhledové období bude stAžejní akcí pro odpadové hospodáBství celého okresu vybudování nové zabezpe ené a legislativnA odpovídající skládky Chocovice, která bude umístAna v sousedství lokality stávající. Výhodou lokality je jílo-vité podloží. Nová skládka bude mít kubaturu 882 tis.m3. Bylo již zpracováno zadání stavby, projekt je v pBípravA. Vyvolanou investicí bude pBeložka potoka. Sou ástí skládkového areálu má být i do asné úložištA pro nebezpe né odpady a kompostárna, na které by byl zpracováván organický odpad získaný separovaným sbArem. Skládka Chocovice zabezpe í velkou svozovou oblast (celý okres Cheb) úložným skládkovým prostorem pro zneškodIování odpad- kategorie "0" (ostatní) a "Z" (zvláštní). PBipravuje se vypracování svozové studie pro celý okres, která by mAla na podkladA ekonomického zhodnocení pBípadnA navrhnout pBekládací stanice aj. A koliv se zdá být situace se zajištAním racionálního odpadového hospodáBství v okrese Cheb do budoucna vhodným zp-sobem Bešena, nelze opomenout možnosti nabízející se v sousedních okresech (Tachov a Sokolov), které by eventuelnA (bude vždy záležet na cenových nabídkách a možnostech zajištAní svozu) alespoI pro pBilehlá území okresu Cheb pBicházely v úvahu: - v okrese Tachov: centrální velkokapacitní skládka Fernošín, - v okrese Sokolov: zámAr na výstavbu skládky poblíž Sokolova.

- 38 F.

REGIONÁLNÍ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Podle zákona . 114/1992 Sb. je ochrana pBírody a krajiny zajišUována m.j. i prostBednictvím vymezených územních systémekologické stability (ÚSES). Ve vztahu k územnímu plánování pBedstavuje pak nedílnou sou ást komplexního uspoBádání území. ÚSES je ve výše uvedeném zákonA definován jako "vzájemnA propojený soubor pBirozených i pozmAnAných, avšak pBírodA blízkých ekosystém-, které udržují pBírodní rovnováhu". Pro bližší pochopení tohoto pojmu lze základní definici doplnit o následující charakteristiky: - ÚSES je vybraná soustava ekologicky stabilnAjších

ástí kra

jiny, které jsou ú elnA rozmístAny na základA ekologických, funk ních a prostorových kritérií. - Základ ÚSES tvoBí prostorovA vymezená jádra - biocentra schop ná dlouhodobA zachovat spontánní biotu (flóru a faunu). - Biocentra jsou navzájem propojena "komunika ními tahy" - bio koridory, jejichž hlavním posláním je umožnit migraci (bezba riérové šíBení) organism-. Z uvedeného vyplývá, že hlavním cílem ÚSES je pBispAt k záchran genofondu rostlin, živo ich- i celých pBírodních systém- vyskytujících se v Bešeném území, k biodiverzitA a ekologické stabilitA kraj ÚSES je postupnA (pro celé území FR) navrhován na

tBech

vzájemnA provázaných hierarchických úrovních: nadregionální, regionální a lokální. DAlítkem mezi nimi je biogeografický význam skladebních prvk- pojatých do jednotlivých systém-. Z vyhlášky

. 377/1992 Sb., navazující na novelizovaný zákon o

územním plánování a stavebním Bádu . 262/1992 Sb., vyplývá pro ÚPN VÚC povinnost zakomponovat do územnA plánovací dokumentace ÚSES v regionální úrovni (RÚSES). Podle výše citované vyhlášky se z Bešení ÚPN VÚC jako jeden ze závazných regulativ-

- 39 schvaluje mimo jiné i "vymezení regionálních územních systémekologické stability" a v rámci grafické

ásti ÚPD je

pro

RÚSES pBedepsán samostatný výkres. Regionální ÚSES zahrnuje i všechny skladební prvky ÚSES nadregionálního významu (NÚSES) a stává se nezbytným východiskem (fixováním územních rámc-) projektování navazujících ÚSES lokálních. Teprve realizace lokálních ÚSES završuje podmínky pro funk ní zp-sobilost celého systému, neboU podrobnA vymezuje podmínky pro krajináBskou úpravu a využití tAchto ploch. Vymezení ÚSES stanoví a jeho hodnocení provádAjí podle § 4 zákona . 114/1992 Sb. orgány územního plánování a ochrany pBírody ve spolupráci s dalšími orgány státní správy (vodohospodáBskými, ochrany ZPF a lesního hospodáBství) . Podrobnosti vymezení a hodnocení a podrobnosti plán-, projekt- a opatBení v procesu vytváBení SES stanoví MŽP FR obecnA závazným právním pBedpisem (vyhláška . 395/1992 Sb.) . Jako výkonné orgány ochrany pBírody, které hodnotí a vymezují ÚSES, jsou v zákonA uvedeny povABené obecní úBady (pro místní ÚSES) a ministerstvo životního prostBedí (pro nadregionální ÚSES) , garant za regionální ÚSES není v zákonA pBímo uveden. V p-sobnosti okresních úBad- je pouze uvedeno (§ 77), že "zpracovávají koncepci ochrany pBírody a krajiny v okrese a vykonávají státní správu v ochranA pBírody ve svém územním obvodu, není-li pBíslušný jiný orgán ochrany pBírody a nejde-li o území národního parku nebo CHKO". NepBímo z toho vyplývá, že hodnocení a vymezování regionálních ÚSES zBejmA pBipadá na okresní úBady. Podle § 2 vyhlášky . 395/1992 Sb., kterou se provádAjí ustanovení zákona . 114/1992 Sb., stanoví vymezení místních, regionálních a nadregionálních ÚSES orgány ochrany pBírody v "plánu systému ekologické stability", který je podkladem pro "projekty systému ekologické stability, provádAní pozemkových úprav, pro zpracování územnA plánovací dokumentace, pro lesní hospodáBské plány a pro vodohospodáBské a jiné dokumenty

.-.40 ochrany a obnovy krajiny". Pr-bAžné hodnocení ÚSES z hlediska jeho stabiliza ní funkce provádí orgán ochrany pBírody (§ 3). Projekty k vytváBení SES (soubor pBírodovAdné, technické, ekonomické, organiza ní a majetkoprávní dokumentace) jsou podkladem zejména k provádAní pozemkových úprav. Podkladem pro zpracování projektu je podle § 4 schválená územnA plánovací dokumentace nebo plán systému ekologické stability. Z hlediska ú asti územního plánování je rozhodující ustanovení § 5, podle nAhož "plán systému ekologické stability a projekt SES schvalují pBíslušné orgány územního plánování v územnA plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí" . Uvedení procedurálních postup- a kompeten ních otázek není samoú elné. Vyplývá z toho, že sou asná legislativa neBeší uspokojivA problematiku schvalování a závaznosti ÚSES a pro zakomponování RÚSES do ÚPN VÚC je prakticky jedinou možností prosadit tento systém do procesu územního Bízení. V souladu s požadavkem poBizovatele byl pro vymezení RÚSES v okrese Cheb využit nejnovAji zpracovaný podklad "Generel , RÚSES v západo eské oblasti" (fy Invence Brno s.r.o., 12/1993). PBíslušná ást "Generelu" spadající do Bešeného území, byla pBed zapracováním do ÚPN VÚC provABena a doplnAna orgány život ního prostBedí, kterými v daném pBípadA jsou: Správa CHKO Slavkovský Les a pro zbývající území okresu OkÚ Cheb. Tímto postupem byl pro aktualizaci ÚPN VÚC získán podklad autorizo vaný orgánem životního prostBedí (jako garantem systému), kte rý odpovídá v podstatA plánu ÚSES ve smyslu § 4 a § 77 zákona . 114/1992 Sb. a vyhlášky . 395/1992 Sb., § 2. V rámci zapracování do ÚPN VÚC nebylo vymezení jednotlivých prvk- ÚSES (biocentra, biokoridory) upravováno (upBesIováno), i když je nesporné, že Generelem navržená biocentra a zejména biokoridory zahrnují vesmAs širší území, než je ve skute nosti nutné a jejich konkrétní vymezení by mAlo být upBesnAno s ohledem na podrobnAjší znalosti území (terénní pr-zkumy) a na

- 41 vymezení lokálních ÚSES (tyto však pro pBevážnou

ást

území

zatím nejsou zpracovány). Generelem prezentované širší vymezení biocenter a biokoridor- je výrazem nejistot v lokalizaci, které je možno

vy-

jádBit tBemi stupni: 1. umístAní je jednozna né; 2. umístAní biocentra i biokoridoru nelze jednozna nA vyme zit, ale podmínky k vymezení jsou vytvoBeny (existence vý znamných pBirozených spole enstev je pr-kazná); 3. biocentrum nebo biokoridor je žádoucí novA založit, i když v daném prostoru se nevyskytují významnAjší pBirozená spo le enstva. Pro celý okres Cheb byl "Generelem" aplikován zp-sob vymezení podle stupnA 2. PBi pBedpokládaném následném zpBesIování by mAlo dojít ke zna né redukci šíBek biokoridor- (RBK i NBK) i zmenšení ploch biocenter regionálního významu (redukované cílové výmAry v ha jsou v souladu s metodikou pro vymezování ÚSES uvedeny v následujících tabelárních pBehledech) . Vzhledem k tomu, že po doplnAní oblastního Generelu pBíslušnými orgány ochrany pBírody byl Terplanu pBedán autorizovaný podklad, byly zpracovatelem aktualizace ÚPN VÚC provedeny jen nezbytné zásahy do vAcného obsahu (doplnAní chybAjících údaj- o ochranA pBírody, úprava cílové rozlohy NBC Soos z 10 ha na 221 ha a nAkteré další, vyplývající z transformace informací do území okresu). Pokud nebudou biocentra a biokoridory jednozna nA vymezeny (což lze provést až v rámci Bešení lokálních systém-),nelze serióznA posoudit, do jaké míry m-že dojít k stBet-m ÚSES s dalšími funkcemi území.

- 42 Ze stejných d-vod- nelze pro uživatele území doporu it konkrétnAjší realiza ní interpretaci. Lze jen konstatovat, že pro nejbližší pBechodné období (do doby zpracování projektÚSES v lokální úrovni) bude nezbytné územnA i hospodáBsky chránit vymezená území RÚSES pBed vznikem prostorových, pBírodou nepBekro itelných barier nebo poškozujícími zásahy. Zejména je nutno zamezit takovým zásah-m, které by závažnAji mohly narušit ekologickou stabiliza ní funkci tAchto ploch. Na území okresu je evidováno 25 biocenter (z toho 3. nadregionálního významu) a 40 biokoridor- (z toho 14 nadregionálního významu). Zákresy biocenter a biokoridor- jsou zachyceny v samostatné grafické pBíloze v mABítku 1 : 50 000. Tisk je proveden do podkladových map zobrazujících v jednobarevném provedení aktualizovaný komplexní urbanistický návrh. Základní informa ní údaje vztahující se k jednotlivým prvk-m RÚSES jsou obsaženy v tabelárním pBehledu. Kategorie sou asné ochrany v nAm uvedená zachycuje informaci o výskytu již vyhlášených zvlášt chránAných území pBírody a pBírodních park-, které do vymezených koridornebo biocenter zcela nebo z ásti zasahují.Informace z titulu jiné ochrany (vodohospodáBské, lesnické, ložiskové apod.) uvedeny nejsou.

- 43. VysvAtlivky symbol- uvedených v tabelárním pBehledu biocenter a biokoridor- nadregionálního a regionálního významu v okrese Cheb kategorie prvk- ÚSES: NEC - biocentrum nadregionálního významu RBC - biocentrum regionálního významu NBK - biokoridor nadregionálního významu RBK biokoridor regionálního významu vegeta ní typ (stav): L

- lesní + hlavní dBevina zkratkou SM - smrk BK - buk BO - borovice

P - lu ní A - polní (agrocenózy) B - bBehové porosty kolem tekoucích vod V stojaté vody a bBehové porosty kolem nich D lada s dBevinami M - mokBady T - rašeliništA S - skály H - travinno-bylinná spole enstva s halofyty Z - zastavAní, urbanizované plochy kategorie sou asné ochrany: CHKO - chránAná krajinná oblast PPa - pBírodní park NPR - národní pBírodní rezervace PR

- pBírodní rezervace

NPP - národní pBírodní památka PP - pBírodní památka

PBehled biocenter a biokoridor- nadregionálního- a regionálního významu v okrese Cheb (upraveno z podklad- fy Invence Brno s.r.o.,okú Cheb a Správy CHKO Slavkovský Les) Tabulka Físlo Katev mapA gorie prvku ÚSES

Katastrální území

Název

Veget. typ stávávající

. 1

Kategorie sou asné ochrany

Cílová List výmAra mapy ha/km 1:50000

1.

RBC

U Kozára

Kopanina, Doubrava

M

PPa Halštrov

25 ha

11-11

2.

RBC

Lužní potok

Pastviny u Studánky, Štítary u Krásné, Újezd u Krásné

L-SM P

NPP PPa Smr iny

25 ha

11-11

3.

RBK

Lužní potok - státní hranice

Pastviny u Studánky, Trojmezí

P,B

4.

RBK

Lužní potok - RBK .18

5.

RBK

U Kozára - státní hranice

Štítary u Krásné, Krásná, Nový ŽRár Doubrava u Aše

L-SM M M,B

NPP 6 km PPa Smr iny PPa 10,3 km Smr iny PPa 2 km Halštrov

6.

RBK

U Kozára - MokBiny

Podhradí, Kopaniny, Dol.Paseky, VernéBov, Nebesa

M,B,L

PPa Halštrov

7.

RBK

U Kozára - Lužní potok - RBK .3

Trojmezí, Studánka, Podhradí

L-SM P,B

PPa Smr iny

8.

RBC

MokBiny

Výhledy, Nebesa, VernéBov

L-SM M,B

PPa Halštrov

25 ha

11-13

9.

RBC

Libský les

Libá, Polná

L-SM B

PPa Smr iny

25 ha

11-13

10.

RBC

Blatná

Libá

L-SM

PPa Smr iny

25 ha

11-13

11-11 11-11 11-13 11-11

10,8 kir 11-11 11-13 8,5 kir 11-11

Tabulka c. 4

Físlo Katev mapA gorie prvku ÚSES

Katastrální území

Název

Veget. typ stavávaj ící

Kategorie sou asné ochrany

11.

RBC

Lužná - Amerika

Krapice, Ostrov, Luzná, Františkovy LáznA

L-SM PP M,V,B, P

12.

RBK

MokBiny -státní hranice

VernéBov, Horní Paseky

L-SM M

13.

RBK

MokBiny Soos

Výhledy, Otov, Vojtanov, Velký Rybník, Skalná, Starý Rybník, Vonšov, Nová Ves

14.

RBK

Lužná - Amerika státní hranice

15.

RBK

16.

Cílová List výmAra mapy ha/km 1:50000 10 ha

11-13 11-14

PPa Halštrov

1 km

11-13

L-SM B,A,Z

PPa Halštrov

11,3 km

11-13 11-14

Lužná, BBíza,Pomezná, Pomezí, RybáBe

M,B

PR

4,3 km

11-13

Blatná NBK 14

RybáBe, Dubina, Libá

L-SM B,P

PPa Smr iny

2 km

11-13

RBK

Blatná - Libský les

Libá

L-SM

PPa Smr iny

2,3 km

11-13

17.

RBK

Libský les státní hranice

Libá

L-SM

PPa Smr iny

0,4 km

11-13

18.

RBK

Libský les MokBiny

Polná, N. ŽRár, Skalka, Výhledy, Nebesa

L-SM T-M

PPa Smr iny PPa Halštrov

6,8 km

11-13

19.

RBC

StBíška

ValtéBov, Luby 2, pBesah do SRN

L-SM B,K

25 ha

11-12

20.

RBC

Plesná

Plesná, pBesah do SRN

L-SM B

25 ha

11-12

Tabulka c. 3

Físlo Katev mapA gorie prvku OSES

Název

Katastrální území

Veget. typ stává— vající

Kategorie sou asné ochrany

Cílová List výmAra mapy ha/km 1:50000

Horka StBíška Plesná

L-SM Kopanina, Smr í, Krajková, KvAtná, Leopol- B0,VK dovy Hamry,Markvarec, Horní L-SM Fástkov,pBesahuje do BK;B,M okr.SO Luby 2, Horní Luby, Výspa, Smr ina

11-12 11-14 11-12

Plesná Velký Luh

Plesná, Šneky

L-SM P

10 4 5 kmkm

11-12 11-14

21.

RBC

22 23.

RBK RBK

24.

RBK

Plesná Meandry OhBe

Plesná, Lomnická, Hrzín, Mlýnek, Bor, Milhostov, Vackovec, Hartoušov, Nebanice

L-SM P,B

16,5 km

11-12 11-14

25.

RBC

Meandry OhBe

Loužek, Vokov, Chvoje ná, Chocovice

B,P,M

20 ha

11-14

26.

NBC

Soos

Vonšov, Dvorek

T,H, M,P

221 ha

11-14

27.

RBC

Velký Luh

Šneky, Skalná, V.Luh

L-SM V

25 ha

11-14

28.

RBC

KaceBovský les

KaceBov, Lítov, Dol. Fástkov pBesahuje do okresu EO

20 ha

11-14

29.

RBC

Trpeš

20 ha

11-14

30.

RBC

Lažanský

Obilná, Odrava, Jesenice, Mostov, Lipoltov, TuBany II. a D.Lažany,Žírnice, Okrouhlá, Salajna

20 ha

11-14 11-32

les

25 ha

NPR

M,P

L-SM BO

PPa Feský Les

Físlo Katev mapA gorie prvku ÚSES

Název

Katastrální území

Veget. typ stavávající

31.

RBK

Lažanský les Trpeš

32.

NBK

33.

RBK

Meandry OhBe Dol.Pochlovice, ) Graser-v Mlýn (okr.SO Kynšperk n.OhBí,Liboc Chotíkov, Dobroše, Mostov, Odrava,Obilná Nebanice, Loužek, Vrbová pBesahuje do okr. SO Kopanina, Horka, H.a Horka D.Fástkov,Hluboká KaceBovský les pBesahuje do okr.SO

34.

NBK

Soos RBK 3 2

35.

NBK

Meandry OhBe Lužná, Amerika

36.

RBK

Velký Luh RBK 13

Velký Rybník

L-SM P

37.

NBK

Trpeš -Ferný Rybník

TuBany, MokBina, TAšov, Úval, Malá, Milíkov, Dol.Žandov, Obo í

B,A,Z

Okrouhlá, DBenice, Jesenice, Obilná, Lipoltov

Kategorie sou asné ochrany

B,P,V

B,M,

r P,Z

PP

B,P,A

Dvorek, Povodí,Lesina , B,A HnAvín, Vrbová Vokov, Chocovice, B,P, Doubí, Tršnice, M,Z JindBichov, Cheb, Dlouhé Mosty, Frant. LáznA, StBížov, Slatina

CHKO Slavkovský Les

Cílová List výmAra mapy ha/km 1:50000 3 km

11-14

7 km

11-14

5 km

11-14

4 km

11-14

7,5 km

11-14

2 km

11-14

6 km

11-14 11-32

Tabulka 7.

Físlo Katev mapA gorie prvku ÚSES

Název

Katastrální území

Veget. typ stavávající

Kategorie sou asné ochrany

Cílová výmAra ha/km 4 km

5

List mapy 1:50000

38.

RBK

Trpeš RBK %.54

MokBina, TuBany, ŠtAdrá u Kynšperka n. 0., Zlatá pBesahuje do okr.SO

L-SM A

CHKO Slavkovský Les

39.

NBC

Kladská

Mariánské LáznA, LáznA Kynžvart, Prameny, Rájov,Stíny, Mnichov, Vranov, pBesahuje do okr.SO

L-SM T,P, B,V L-BO

CHKO 1000 ha Slavkovský Les NPR,NPP,PR

11-32 11-23 11-41

40.

RBC

Ferný rybník

Dolní Žandov, Úbo í

T,V

10 ha

11-32

41.

RBC

Zámecký park Kynžvart

LáznA Kynžvart

L,P

CHKO Slavkovský Les CHKO Slavkovský Les

10 ha

11-32

42.

RBC

KameništA

Krásné, Jedlová

L-SM S

PPa Feský Les

25 ha

11-32

43.

NBC

DyleI

Vysoká, Háj, Nové Mohelno

L-SM BK, S

44.

RBC

Údolí Tiché

Chodovská Hut

L-SM P,M

PPa Feský Les PPa Feský Les

45.

NBK

46.

NBK

Zámecký park Kynžvari LáznA Kynžvart,Stará - Hamrníky Voda, Valy,TBi Sekery, Klimentov, Velká HleRsebe, Úšovice KameništA Kladská

Valy, Stará Voda, Malá HleRsebe, Krásné, LáznA Kynžvart

B,V,A, CHKO Z,D Slavkovský Les PPa L-SM

Feský Les CHKO Slavkov.Les

11-14

1000 ha

11-32

153 ha

11-32

5,5 km

11-32 11-41

7,5 km

11-32 11-41

KateFíslo gorie v mapA prvku OSES 47.

NBK

48.

NBK

49.

RBK

Veget. Název KameništA DyleI Ferný Rybník Zámecký park Kynžvart Lažanský les DyleI

50.

RBK

Údolí Tiché Anenské rybníky

51.

RBK

Zámecký park Kynžvart Kladská

52.

NBK

DyleI Na VýšinA

53.

NBK

Kladská Krásenské rašeliny

RBK

Kladská Graser-v Mlýn

54.

Katastrální území Krásné, Slatina

typ

stavávající L-SM M

Kategorie sou asné ochrany

Cílová

PPa

6 km

11-32

Feský Les CHKO Slavkovský

3 , 5 km

11-32

výmAra ha/km

List mapy 1:50000

Dolní Žandov, Úbo i, LáznA Kynžvart

B,A

Horní Lažany, Salajna, Vysoká, OldBichov

L-BO SM M,P L-SM P

PPa Feský Les

6 km

11-32

PPa Feský Les

6 km

11-32 11-41

M,P

CHKO Slavkovský

2 km

11-32

10 km

11-32

6 km

11-32

Les

Chodovská HuU,Broumov, Chodský Újezd pBesahuje do okr.TC LáznA Kynžvart

Les

Nové Mohelno, Slatina, Tachovská Hut, Plánská HuU, Chodovská Hut, Broumov, Ždár pBesahuje do okr.TC

L-SM BK T

PPa Feský Les PR

Prameny,Fistá u Rovné, Nová Ves u Sokolova pBesahuje do okr.SO Kynšperk n.0.,Šabina, Libavské Údolí, Zlatá, Arnoltov,Kostelní BBíza,BystBina,Krásná Lípa Rovná,Vranov,L.Kynžvart Lazy,Žitná,Ostrov,Smrkovec, Studánka pBesahuje do okr.SO

B,M

CHKO Slavkovský

L-SM BO,BK

CHKO 11,5 km Slavkovský

Les

r i

P

Les

11-32 11-14 11-23

Físlo Katev mapA gorie prvku ÚSES

Ná ze v

Katastrální území

Veget. typ stavávaj ící

Kategorie sou asné ochrany

Cílová výmAra ha /k m

List mapy 1:50000

55. NBK

Kl ad sk á Pluh-v Bor

Mnichov, P rameny, Louka pBes ahuje d o okr.SO

L-BO T,P

CHKO Slavkovský Les

1,5 km

11-23

56. NBK

Pluh-v Bor Ka Io n T ep lé

Louka, Mnichov, Bo hu sl a v pB esahuj e do okr.So

L-BO B,S

CHKO Slavkovský Les

2,5 km

11-23

57. RBC

Ha mr ní k y

Drmoul,Velká HleRsebe, Úš ov ic e

L-SM P,V,T

58. RBC

Ry bn ík y v Záme ku

TrstAnice

L-SM B,P,T

PP

59 . RBC

Podhorní vrch Podhora

Mrázov, Horní Kramolín, Ovesné Kr al up y pBesah uje do okr.SO

60. RBC

PrameništA Teplé

61. NBK

10 ha

11-41

10 ha

11-41

L-SM V,B,P T,M

PP 75 ha CHKO Slavkovský Les

11-41

Rájov u M.Lázní, Závišín

L-SM

CHKO 50 ha Slavkovský Les PR

11-41

H a m r n í k y - Niv a Ko šo vé h o po to ka

Úšovice,StanovištA, Ch ot An o v pB esahuj e do okr.TC

B,A

CHKO Slavkovský Les

4,6 km

11-41

62. NBK

Ry bn ík y v Z ám e k u Ni va K o šo vé ho p o t ok a

L-SM

CHKO Slavkovský Les

1,5 km

11-41

63. RBK

Kladská PrameništA Teplé

ChotAnov, TrstAnice, Ho lu bí n p B e s a h u j e d o okr.TC Rájov u M.Lázní, Závišín

L-SM B

CHKO Slavkovský Les

1,5 km

11-41

KateFíslo gorie v mapA prvku ÚSES RBK 64.

65.

RBK

Název

Katastrální území

PrameništA Teplé -

Rájov u M.Lázní,

Podhorní vrch Podhora

Závišín, Ovesné Kladruby, Služetín u Poutnova pBesahuje do okr.SO Ovesné Kladruby, Vyso any, Martinov, Pístov, Výškovice pBesahuje do okr.TC

Podhorní vrch Podhora Lazurový

Veget. typ stavávaj ící B,M

Kategorie sou asné ochrany

Cílová List výmAra mapy ha/km 1:50000

CHKO

3 km

11-41

6 km

11-41

Slavkovský Les L-SM B,P,A

CHKO Slavkovský Les