Manuál pro lektory. 1.1 Úvod

Manuál pro lektory 1.1 Úvod Tento manuál byl vytvořen jako součást vzdělávacích produktů, které jsou výstupem projektu Aktivity pro prevenci stresu (Stress Prevention Activities SPA). Aktivity pro prevenci stresu je mezinárodní evropský projekt, který vznikl díky podpoře programu Leonardo da Vinci s těmito cíli: propagovat efektivní hodnocení rizik vyplývajících ze stresu, prevenci pracovního stresu a vzdělávání, vzdělávání jehož předmětem je zvládání stresu, zvýšit povědomost o důležitosti preventivních opatření, zainteresovat všechny důležité instituce (sociální partnery, majitele firem, zaměstnance firem, odborníky) v tomto projektu a směřovat projekt a jeho výstupy na malé a středně velké evropské firmy tím, že budou vyvinuty přenositelné postupy a výstupy. Cílem tohoto manuálu je poskytnout návod pro nejlepší možné využití didaktických pomůcek a materiálů, které vznikly v rámci SPA. Je určen zejména pro vzdělávání lektorů a osob zodpovědných za organizaci vzdělávání navrhovaného projektem SPA. Manuál je vytvořen tak, aby byl pokud možno užitečným a hodnotným nástrojem pro trenéry. Vzdělávací plán projektu SPA se skládá z didaktického obsahu, metodik, materiálů a nástrojů adaptovaných specificky pro hodnocení a prevenci stresových faktorů v různých oborech.

A World Health Organization Collaborating Centre in Occupational Health Member of the European Agency for Safety and Health at Work Topic Centres

Veškeré výše zmiňované materiály a nástroje jsou detailně popsány v tomto manuálu, včetně doporučení týkajících se toho, jak je maximálně efektivně používat. Cílem je podpořit osvojování znalostí a dovedností týkajících se zvládání rizik, vyplývajících ze stresu, účastníky vzdělávání. Přestože některé z nástrojů a materiálů lze používat samostatně a autonomně, všechny se vzájemně doplňují a byly vytvořeny pro kombinované použití v rámci vzdělávacího programu a situačních workshopů. Cílem projektu SPA je podpora vzdělávacího procesu a procesu učení se, týkajícího se zvládání psychologických rizik a prevence pracovního stresu v různý

oborech.

Stres

představuje

jeden

z nejzávažnějších

problémů

v pracovním životě a má vliv na zdraví a produktivitu. Obsah projektu SPA je sestaven tak, aby poskytoval základní a užitečné informace pro efektivní hodnocení a zvládání pracovního stresu. Jeho cílem je seznámit posluchače s tím, jak:

-

Rozpoznat, co to je pracovní stres

-

pochopit jeho vliv

-

ohodnotit rizika se stresem spojená

-

zavést opatření pro prevenci pracovního stresu

-

řešit problémy související s pracovním stresem

-

činit opatření pro zvládání pracovního stresu

-

podporovat pracovní pohodu


1.2 Vzdělávací produkt SPA Investováním do prevence stresu lze učinit hodně pro kontrolu rizik souvisejících se stresem a předejít problémům, pracovním nemocem a úrazům. Vzdělávání SPA je zajišťováno formou workshopu. Celý vzdělávací program trvá 14 hodin plus 7 volitelných. Poskytovatel vzdělávání může rozhodnout, jakým způsobem bude vzdělávání zajištěno. Vzdělávací program vychází ze struktury manuálu SPA. Lektoři mohou používat dataprojektor nebo slajdy, aby podpořili vzdělávání a aby bylo zajištěno, že základní informace jsou v každém pilotním kurzu stejné. Vzdělávací program se skládá ze tří částí (tréninkových jednotek): Představení, hodnocení rizik a prevence/intervence. Každá část obsahuje přednášku, případové studie a příklady. Tréninkový modul č. 2 obsahuje hraní rolí. V programu je rovněž obsažen volitelný čtvrtý tréninkový modul týkající se hodnocení procesu zvládání rizik a intervencí, která sestává z workshopu, konaného na základě případových studií. Vzdělávacími metodami jsou přednášky, cvičení a případové studie. Přednášky účastníkům poskytují dostatečné teoretické znalosti o dané problematice. Cvičení jsou použita pro aplikaci konceptů a praktických metod, které jsou diskutovány v rámci přednášek. Cílem cvičení je navíc účastníkům pomoci pochopit a rozpoznat stresory na jejich pracovišti. Případové studie přinášejí praktické příklady a ještě hlouběji podporují proces učení. Tréninkový produkt se skládá z několika didaktických materiálů: 1. Osnovy: Osnovy představují různé pedagogické části vzdělávacího produktu. Cílem osnov je zorganizovat vzdělávací materiály tak, aby přinesly maximální efekt při získávání nových znalostí a dovedností posluchači pro rozpoznání indikátorů pracovního stresu, hodnocení rizik se stresem spojených a identifikaci


a vypořádání se se strukturálními problémy, které stres v různých pracovních situacích způsobuje. Byly vytvořeny tři druhy osnov, které se zaměřují specificky na tři oblasti: malé a střední podniky, vzdělávací firmy a firmy zabývající se lodní přepravou. Přestože osnovy byly sestaveny pro tři specifické oblasti, jsou lehce přenositelné do dalších odvětví. 2. Manuál: popisuje základní fakta o důvodech vzniku stresu a o technikách, jak stres v práci zvládat. Kapitola 2 Co to je stres, kapitola 3 vymezuje Proces hodnocení pracovních rizik souvisejících se stresem, kapitola 4 se zabývá Zvládáním rizik a hodnocením, kapitola 5 vymezuje Opatření pro prevenci pracovního stresu. Manuál poskytuje celkový náhled na problematiku pracovního stresu. V mnoha zemích pro tuto problematiku existuje příslušná legislativa a je důležité se seznámit s právními předpisy v dané zemi. Manuál lektorům a účastníkům systematicky představuje oblast pracovního stresu. Jeho cílem je rovněž podporovat proces učení účastníků. 3. Případové studie: případové studie objasňují, jak využít teorii, diskutovanou na přednáškách, v praxi a poskytuje účastníkům nápady a náměty, jak se vypořádat s problémy stresu na svých pracovištích a ve svých organizacích. Případová studie je použita proto, aby ještě více prohloubila již nabyté znalosti. Účastníkům se tak dostane informací a rad, jak ohodnotit vhodnost dříve diskutovaných metod na svých pracovištích a v organizacích. Vzdělávací materiály projektu SPA obsahují 6 případových studií, jak je definováno v osnovách. Dvě případové studie se zaměřují na vybranou malou nebo středně velkou firmu, dvě na vzdělávací centrum a dvě na loď. Cílem případových studií je, v rámci workshopů, stimulovat diskuzi a týmovou práci a podpořit pochopení teorie prezentované prostřednictvím specifických příkladů. 4. Hraní rolí: Na konci tréninkového modulu č. 2 je použito cvičení formou hraní rolí. Jeho cílem je prohloubit proces učení tím, že účastníkům umožní osobně


pozorovat faktory zahrnuté ve zvládání rizik vyplývajících z pracovního stresu. Hraní rolí je využito, aby obsah vzdělávání byl učiněn konkrétním a relevantním. Vzdělávací materiály projektu obsahují tři scénáře pro hraní rolí jak je definováno v osnovách. Scénky pro hraní rolí se zaměřují na metodiku hodnocení rizik vyplývajících z pracovního stresu ve vybrané malé nebo střední firmě, vzdělávacím centru nebo lodi. Cílem hraní rolí je podpořit osvojování nových znalostí a stimulovat týmovou práci v rámci workshopů. 5. Manuál pro lektory: Cílem tohoto manuálu je poskytnout informace, jak co nejefektivněji využít didaktických pomůcek a materiálů vytvořených v rámci projektu SPA. Je určen zejména pro vzdělávání lektorů a osob zodpovědných za organizaci vzdělávání navrhovaného projektem SPA. V manuálu pro lektory jsou uvedeny všechny vzdělávací materiály včetně doporučení, jak je nejlépe použít. Cílem je podpořit rozvoj znalostí a dovedností účastníky vzdělávání. 6. CD-ROM: CD-ROM obsahuje veškeré materiály vzniklé v rámci projektu SPA. Poskytuje všechny informace týkající se projektu a jeho výstupů ve čtyřech jazycích, angličtině, řečtině, finštině a češtině. Použití CD-ROMu umožní účastníkům vzdělávání adaptovat rovněž obsah vzdělávacího projektu do kontextu své práce a častokrát využít i nové nápady.


1.3 Obsah „Manuálu pro lektory“ Tento manuál je vytvořen s cílem, být jednoduchým a snadno použitelným materiálem, který uživateli umožní, aby jej mohl doplňovat a obohacovat o aktuální informace. Skládá se ze šesti částí: •

Představení, které prezentuje důvody a pozadí vzniku projektu SPA, účel vytvořených vzdělávacích materiálů a jejich různých částí.

•

Druhá

část představuje procesy a potenciál pro zvládání rizik,

vyplývajících z pracovního stresu. •

Třetí část obsahuje přínosná doporučení pro vzdělávání lektorů, kteří budou vzdělávat na základě projektu SPA. Rovněž přináší informace o vhodných zkušenostech, profilech a očekávaných dovednostech lektorů. Tyto informace mohou být užitečné při výběru budoucích lektorů.

•

Čtvrtá část představuje pedagogický scénář navrhovaný pro aplikaci projektu SPA jako vzdělávacího produktu, který může být přizpůsobován a adaptován napříč mnoha sektory.

•

Pátá část rekapituluje všechna cvičení a materiály.

•

Šestá a poslední část poskytuje užitečné odkazy a bibliografické zdroje, pokud by měl čtenář zájem zabývat se problematikou hodnocení rizik vyplývajících z pracovního stresu a zvládání stresu více do hloubky


1.4 Konsorcium sdružené v rámci projektu SPA Vzdělávací produkt byl vytvořen Konsorciem SPA, které se skládá z devíti evropských partnerských institucí:

The Masters and Mates Union of Greek Merchant Marine (PEPEN) – Řecko PEPEN (Unie kapitánů a důstojníků řeckého obchodního loďstva) sdružuje všechny řecké kapitány. Jeho cílem je organizovat, sdružovat a podporovat všechny řecké kapitány. PEPEN aktivně poskytuje vzdělávání a podporu prostřednictvím nástrojů vytvořených v posledních letech v rámci evropských projektů. V oblasti odborného poradenství týkajícího se hledání zaměstnání PEPEN disponuje kanceláří pro podporu kariéry (KOYK, integrované služby pro mobilitu), která s využitím softwarového nástroje, který páruje nabídky a poptávky po práci, pomáhá kapitánům objevit pracovní příležitosti a zároveň poskytuje podporu námořním firmám, které hledají zaměstnance. PEPEN je manažerem projektu SPA a koordinuje všechny jeho aktivity.

Association of SA and Ltd – Řecko Asociace A.S. a S.R.O. firem je silný zaměstnavatelský svaz, který má 5000 členů. Je zakladatelem Piraeus University a založila Institut pro mezinárodní ekonomické vztahy. Svaz v projektu zastupuje zaměstnavatele, s ohledem na podporu sociálního dialogu v oblasti prevence stresu a rovněž se podílí na aktivitách spojených s šířením výstupů z projektu.


Triforma OY– Finsko

Triforma je vzdělávací a poradenská firma, která se zabývá poradenstvím v oblasti organizačního rozvoje, výzkumem a vzděláváním v oblasti řízení a vedení, kvality, rozvoje lidských zdrojů, zdraví a bezpečnosti, řízení změny a organizačního výzkumu. Cílem společnosti Triforma je zvyšovat produktivitu a efektivitu jak soukromých, tak veřejných institucí a organizací prostřednictvím rozvoje a implementace vzdělávacích programů a poradenstvím směřovaného na organizační rozvoj. Triforma spolupracuje s orgány státní správy, místními úřady a firmami po celém Finsku.

IDEC SA – Řecko IDEC je vzdělávací a poradenská firma se sídlem v Piraeu. Její hlavní činnosti zahrnují poradenství v oblasti vzdělávání a managementu, tvorbu softwarových, multimediálních a internetových

aplikací,

distanční

vzdělávání,

e-business,

e-commerce,

telekomunikace a sítě. IDEC se účastnil a nadále účastní řady projektů v rámci programů jako jsou Leonardo da Vinci, DG Enterprise, TEN TELECOM.

National School of Public Health (NSPH)– Řecko NSPH (Národní škola veřejného zdraví) se zabývá pokračujícím vzděláváním vědců tak, aby byli schopni čelit problémům veřejného zdraví. Nabízí vzdělávací projekty jednoročních specializovaných postgraduálních vzdělávacích programů v oblasti veřejného zdraví a řízení zdravotních služeb. Národní škola veřejného


zdraví je díky své současné organizační struktuře a odborným znalostem v pozici, kdy musí čelit moderním problémům veřejného zdraví.

Seafarers International Research Centre (SIRC) – Velká Británie SIRC (Mezinárodní námořní výzkumné centrum) je významným centrem patřícím pod Ústav sociálních věd při Cardiff University. SIRC disponuje ojedinělou kapacitou provádět profesionální vědecký výzkum výhradně směřovaný na námořní průmysl a díky svému napojení na odvětví námořní dopravy je schopen generovat velmi užitečné informace a perspektivy, které je možné zprostředkovat všem zájemcům.

Institute of Work , Health & Organisations (I-WHO) – Velká Británie I-WHO (Institut práce, zdraví a organizací) při University of Nottingham již pátým rokem existuje jako nezávislý postgraduální výzkumný institut v oblasti aplikované psychologie. V posledních letech je Institut klíčovým hráčem v oblasti výzkumu, týkajícího se stresu a na národní, evropské a mezinárodní úrovni provedl mnoho projektů, zaměřujících se na prevenci a zvládání stresu. Institut je zakládajícím

členem

„Centra

dobrých

praktik

proti

pracovnímu

stresu“

spadajícího pod Evropskou agenturu pro zdraví a bezpečnost práce a spolupracuje se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v oblasti pracovní hygieny.


M&J Consulting – Česká republika M&J Consulting je poradenská a vzdělávací firma založená roku 1994. Od té doby se jí podařilo zorganizovat celou řadu komplexních a dlouhodobých akreditovaných vzdělávacích programů pro základní, střední a top management. Vytváří a realizuje kurzy „ušité na míru“ pro výrobní i nevýrobní organizace, banky, call centra a společnosti zabývající se poskytováním služeb. Aktivně působí i ve vzdělávání a koučování zaměstnanců formou jeden na jednoho, ve výběrových řízeních pracovníků, aplikaci assessment a development center.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) – Česká republika Českomoravská konfederace odborových svazů je dobrovolná, otevřená, nezávislá, demokratická konfederace odborových svazů a jejím cílem je chránit mzdy, pracovní a životní podmínky a práva zaměstnanců. Je důležitým sociálním partnerem v jednáních tripartity v rámci Rady hospodářské a sociální dohody České republiky. V regionech ČR pracuje prostřednictvím Regionálních rad odborových svazů (RROS) a Regionálních právních poraden (RPP) a je členem Mezinárodní konfederace svobodných odborů (International Confederation of Free Trade Unions - ICFTU), Evropské odborové konfederace (European Trade Union Confederation - ETUC) a Odborového poradního výboru při OECD (Trade Union Advisory Committee to the OECD - TUAC).


2.1 Jak ohodnotit a zvládat pracovní stres Pracovní život se v několika posledních desetiletích výrazně změnil. Nyní jsou na pracovníky kladeny vyšší nároky, než kdy předtím. Stres je považován za jeden z nejvýznamnějších

problémů

spojených

s výkonem

povolání

a

souvisí

s organizací práce v podmínkách znalostní ekonomiky. Potřeba činností pro prevenci stresu se týká všech evropských zemí a typů organizací. Tato nová situace vyžaduje nové přístupy k organizaci práce. Firmy a pracovníci se musejí přizpůsobit a zvládat mnoho různých metod, postupů, nástrojů, technik, pracovních a mezilidských vztahů atd., aby byli schopni překonat stres. Stres může ovlivnit každého. Týká se zaměstnanců, zaměstnavatelů, manažerů, vedoucích pracovníků, živnostníků, nových i zkušených pracovníků a všechny tyto osoby čelí následujícím výzvám:

Jak rozpoznat pracovní stres?

Jaký je vliv a následky pracovního stresu?

Jak hodnotíme rizika vyplývající z pracovního stresu?

Která opatření je třeba pro prevenci pracovního stresu zavést?

Jak řešit problémy vyplývající z pracovního stresu?

Jak podpořit a propagovat pracovní pohodu?

Vzdělávací plán projektu SPA je nastaven tak, aby poskytoval odpovědi na tyto otázky. Cílem tohoto projektu je propagovat efektivní hodnocení rizik, vyplývajících z pracovního stresu nebo stresu ze vzdělávání a přiblížit tuto problematiku široké škále malých a středně velkých firem z Evropy tím, že vytvoří přenositelné praktiky a výstupy. Tím, že organizace investuje do zvládání stresu, může udělat mnoho práce pro prevenci a kontrolu pracovního stresu a vyhnout se problémům, nemocem způsobeným pracovním vyčerpáním a úrazům na pracovišti.


2.2 Požadované znalosti a dovednosti pro zvládání stresu Cílem technik pro efektivní hodnocení a prevenci pracovního stresu, vyvinuté projektem SPA, je poskytnout základní znalosti a nástroje požadované zaměstnanci, zaměstnavateli, manažery, vedoucími pracovníky, živnostníky, novými i zkušenými pracovníky pro zvládání stresu. Oblast kompetence

Požadované znalosti a dovednosti Schopnost porozumět: Odlišnostem různých pracovních prostředí

Obecná představa

Co to je pracovní stres Příčiny stresu Následky stresu Schopnost: Rozpoznat důležitost prevence a zvládání stresu Získat lidi a nápady pro cíle firmy. Příznivě ovlivňovat výsledky a zviditelňovat je.

Řízení

Budovat a udržovat důvěru a oddanost členů týmu. Zajistit, aby se všichni členové zapojili do procesu rozhodování a přebírání zodpovědnosti. Schopnost kombinovat potřebné lidské, ekonomické a technické zdroje Plánování a řízení

pro usilování o dosažení předvídaných cílů při zachování maximální kvality a efektivity. Aplikovat techniky způsobů komunikace pro to, aby bylo zajištěno, že

Komunikace

členové organizace mají jasno o svých cílech. Schopnost:

Lidské zdroje

Budovat a udržovat týmového ducha. Podporovat tým v tom, aby využíval společné zdroje.


Schopnost: Vzdělávání

Identifikovat a rozvinout kompetence, znalosti a dovednosti členů týmu. Dostatečně řídit znalosti, dovednosti a kompetence jednotlivců i kolektivu v rámci organizace. Mít:

Osobní vlastnosti

Schopnost naslouchat, pochopit a analyzovat možné scénáře. Schopnost chápat a jasně formulovat požadavky kladené prací směrem k týmu.


2.3 Cílové skupiny vzdělávacího plánu SPA Cílem vzdělávacího plánu projektu SPA je zaměřit se na následující sektory: Majitele a manažery malých a středně velkých firem, vedoucí pracovníky, zaměstnance a představitele odborových svazů. Manažery, majitele, posádky a další zainteresované skupiny pracující v oblasti lodní dopravy. Personál vzdělávacích center, lektory a účastníky vzdělávání.

Aby se podařilo uspokojit potřeby cílových skupin, byly vytvořeny tři verze osnov specificky pro oblast malých a středních firem, vzdělávacích center a společností zabývajících se lodní dopravou. Přestože osnovy byly sestaveny pro tři specifické sektory, jsou jednoduše přenositelné a lze je využít i v jiných oblastech.


2.4 Způsob prezentace/instrukce SPA projekt doporučuje vzdělávací plán, který je řešen formou workshopu a který trvá 2 dny (14 hodin) plus volitelný třetí den (7 hodin). Na školící místnosti nejsou kladeny žádné speciální požadavky. Tradiční vzdělávací místnost, konferenční místnost nebo zasedací místnost jsou naprosto dostačující. Je třeba, aby byly k dispozici pomůcky, potřebné pro lektorování a práci v týmech. Pro cvičení, případové studie a simulace hraní rolí by bylo vhodné, mít oddělená pracovní místa pro jednotlivé skupiny nebo mobilní nábytkové sestavy, ze kterých se takováto místa dají sestavit. Další vybavení zahrnuje počítač, dataprojektor/zpětný projektor a flipchart. Je třeba, aby účastníci před začátkem kurzu obdrželi informace o programu na jednotlivé dny. Pokud je to možné, společně s programem kurzu obdrží účastníci i leták s pozvánkou a dalšími informacemi o organizaci školení. Uvedené dokumenty mohou být účastníkům rovněž zaslány e-mailem ve formě přílohy. Účastníci by také měli obdržet složku se studijními materiály a další potřebné vybavení. Studijní materiály jim budou distribuovány na začátku kurzu. Studijní materiály je možné účastníkům rozeslat e-mailem nebo mohou být k dispozici na intranetu organizace, která účastníky na školení vysílá.


2.5 Vzdělávací materiály a jejich obsah Cílem vzdělávacích materiálů projektu SPA je, poskytnout užitečné informace týkající se efektivního hodnocení a zvládání pracovního stresu. Pilotní trénink je rozdělen do 3 tréninkových jednotek: úvod/představení problematiky, hodnocení stresu a prevence/intervence. Obsahuje i volitelný čtvrtý tréninkový modul zaměřený na hodnocení procesu zvládání rizik vyplývajících ze stresu a intervence sestává z workshopu založeného na případových studiích. Tréninkové moduly účastníky seznámí s tím: •

Co je stres?

•

Čím je pracovní stres způsoben?

•

Vlivy/následky pracovního stresu? - na jednotlivce - na organizaci

•

Co lze se stresem dělat?

•

Způsoby hodnocení/zjišťování rizik vyplývajících ze stresu na pracovišti

•

Základní kroky zvládání rizik

•

Jak řešit problémy způsobené stresem

•

Péče o zaměstnance trpící stresem

•

Zdroje a nástroje pro zvládání pracovního stresu

•

Hodnotící techniky pro intervence pro prevenci pracovního stresu.

Každý tréninkový modul obsahuje přednášky, případové studie a příklady. Tréninkový modul č. 2 obsahuje hraní rolí. Přednášky účastníkům poskytují dostatečné teoretické znalosti o dané problematice. Cvičení jsou použita pro aplikaci konceptů a praktických metod, které jsou diskutovány v rámci přednášek a to formou specifických scénářů zaměřujících se na různá pracovní prostředí. Cílem cvičení je, účastníkům pomoci pochopit a rozpoznat stresory na jejich


pracovišti. Případové studie přinášejí praktické příklady a ještě hlouběji podporují proces učení.

Doplňkové pedagogické pomůcky Pro doplnění teoretických informací byl vyvinut manuál, případové studie, scénáře pro hraní rolí a CD-ROM. Vzdělávací program vychází ze struktury manuálu SPA. Lektoři mohou používat dataprojektor nebo slajdy, aby podpořili vzdělávání a aby bylo zajištěno, že základní informace jsou v každém pilotním kurzu stejné. Vzdělávací program se skládá ze tří částí (tréninkových jednotek): Představení, hodnocení rizik a prevence/intervence. Každá část obsahuje přednášku, případové studie a příklady. Tréninkový modul č. 2 obsahuje hraní rolí. V programu je rovněž obsažen volitelný čtvrtý tréninkový modul, týkající se hodnocení procesu zvládání rizik a intervencí, který sestává z workshopu konaného na základě případových studií. Manuál je pro účastníky podpůrným prostředkem v procesu učení. Případové situace a cvičení jsou v rámci vzdělávacího programu použity proto, aby účastníkům pomohly pochopit teoretický rámec. Scénáře pro hraní rolí jsou použity proto, aby učinily obsah vzdělávání konkrétním a relevantním. Použití CD-ROMu účastníkům vzdělávání rovněž umožní adaptovat obsah vzdělávacího projektu do kontextu své práce a často využít i nové nápady.


3. Kompetenční kritéria kladená na lektory Vzdělávací plán SPA je nastaven jako workshop, který bude řízen jedním lektorem. Lektoři v jakémkoli vzdělávacím programu hrají důležitou roli, a proto je třeba je velice pečlivě vybrat. Lektor musí mít dostatek znalostí a zkušeností z oboru, mít praktické zkušenosti, vynikající sociální dovednosti a být schopen dobře spolupracovat s lidmi s nejrůznějšími životními zkušenostmi, styly učení se a vzděláním. Především se doporučuje, aby lektor měl dobré znalosti teorie týkající se pracovního stresu a zvládání psychologických rizik i odpovídající znalosti legislativy týkající se zdraví a bezpečnosti práce. Teoretické a praktické zkušenosti z rozvíjejících se organizací jsou výhodou. Vhodné je vysokoškolské vzdělání z oboru behaviorálních věd, jako je psychologie, pedagogika apod. Navíc se doporučuje, aby lektor měl osobnostní vlastnosti, které mu umožní dobře svou roli zvládnout. Osobnostní vlastnosti:

Schopnost stimulovat, podporovat a řídit práci v týmech, vystupovat jako prostředník.

Schopnost pozorně sledovat dění a být otevřený experimentování a zkoušení nových věcí.

Kreativita a flexibilita, schopnost propagovat využití různých nástrojů a materiálů, které jsou k dispozici.

Schopnost směrovat proces vzdělávání, účastníky postupně provázet odlišnými tréninkovými moduly a rozhodnout, jak cvičení řídit tak, aby vzdělávací materiály přinesly maximální efekt

Prostřednictvím vhodně kladených dotazů pomáhat účastníkům stimulovat jejich schopnost myšlení, reflexe a kritiky

Schopnost pochopit logiku a dynamiky týmu, stimulovat a moderovat debaty. A World Health Organization Collaborating Centre in Occupational Health Member of the European Agency for Safety and Health at Work Topic Centres

Schopnost překlenout mezeru mezi teorií a praxí.

Schopnost dávat otevřenou a relevantní zpětnou vazbu a monitorovat dění.

Schopnost budovat týmového ducha na základě důvěry a vzájemného respektu, podporovat zvědavost a zájem o nové informace.

Schopnost ohodnotit potřeby účastníků, využívat dostupné zdroje a identifikovat případné zdroje další.

Technické dovednosti:

Ve vzdělávacím programu by měl lektor být praktický a brát v úvahu specifické potřeby cílové skupiny.

Vzdělávání by mělo být vedeno tak, aby zohledňovalo možnou různorodost znalostí a dovedností účastníků.

Metodické dovednosti:

Využití metod pro analýzu potřeb, řešení problémů a vytváření akčních plánů.

Pedagogické dovednosti:

Schopnost představit tématiku a vést tématické workshopy, individuální a kolektivní pedagogické simulace, synchronní i nesynchronní

Schopnost připravit účastníky na sebevzdělávání

Schopnost vést účastníky procesem učení za využití interních a externích vzdělávacích zdrojů (materiálních nebo lidských)

Schopnost hodnotit výsledky a přizpůsobovat zdroje (koncepci, organizaci, dostupnost, pokrok, pedagogiku)

Před začátkem vzdělávání se lektor musí seznámit s problematikou a vytvořenými vzdělávacími materiály (manuálem, cvičeními a případovými


studiemi). Pokud je to možné, lektor by se měl rovněž seznámit s účastníky, jejich firmami a předmětem činnosti. Přesto praktické dovednosti nemusí být dostačující. Dobře trénovaný lektor by měl rovněž dobře znát teoretický základ problematiky. Proto by se měl seznámit s literaturou a doporučenými materiály. Potřebné informace lze nalézt v manuálu a doporučené literatuře uvedené v části 6, tohoto manuálu pro trenéry. Přesněji definováno jsou funkce lektora následující:

Prezentovat vzdělávací plán, vysvětlovat cíle, obsah, činnosti, časový rozvrh a hodnocení.

Strukturovat a řídit proces vzdělávání.

Navrhovat cvičení, testy, praktické příklady, případové studie, které účastníkům napomohou pochopit a přijmout obsah vzdělávání.

Vést, odpovídat na dotazy, řešit problémy, řídit a stimulovat činnosti.

Navrhovat cvičení vhodná pro danou skupinu.

Stimulovat proces vzdělávání a podporovat aktivní zapojení účastníků v diskuzích a debatách.

Sledovat jednotlivé účastníky a monitorovat pokroky, které učinili.

Hodnotit výsledky dosažené každým z posluchačů.


4.1 Obecný úvod do problematiky pracovního stresu Pracovní život se v několika posledních desetiletích výrazně změnil. Nyní jsou na pracovníky kladeny vyšší nároky než kdy předtím. Stres je považován za jeden z nejvýznamnějších problémů spojených s výkonem povolání, který souvisí s organizací práce v podmínkách znalostní ekonomiky. Potřeba činností pro prevenci stresu se týká všech evropských zemí a typů organizací, včetně malých a středních firem, vzdělávacích organizací a společností zaměřujících se na lodní dopravu. Cílem tohoto vzdělávacího kurzu je poskytnout znalosti a dovednosti potřebné

pro rozpoznávání

pracovního

stresu,

provést

hodnocení

rizik

vyplývajících z pracovního stresu a pracovní stres na pracovišti zvládat. Je mnoho projevů a forem pracovního stresu, které lze u zaměstnanců pozorovat. Mohou to být např. proměnlivost nálady, změny chování, snížená výkonnost a produktivita práce, pocit nespokojenosti, neschopnost se soustředit, zvýšené kouření, větší konzumace alkoholu, léků a zdravotní problémy. Nekontrolovaný stres může vést k pracovnímu vyčerpání. Pracovní vyčerpání je reakcí lidí na příliš vysoké požadavky na ně kladené. Postižený trpí velkou únavou a vyčerpáním a čas pro spánek a odpočinek, který za normálních okolností dané osobě stačí k regeneraci sil, je nyní nedostatečný. Pracovní vyčerpání se může projevovat například sníženou důvěrou v sebe sama a pocitem, že práci nejste schopni zvládnout. Pracovní stres ovlivňuje organizace na všech úrovních. Nekontrolovaný stres může mít negativní vliv na služby poskytované zákazníkům, kvalitu, produktivitu a výkonnost. Mimo tyto problémy je možné sledovat i vyšší absence v zaměstnání (zvýšená nemocnost nebo jiné důvody) a z nich vyplývající ekonomické dopady.


Reakce na stres je u každého člověka jiná. Někteří lidé jsou jím ovlivněni více než druzí. Když jsou pracovním stresem postiženi jednotliví zaměstnanci, má to vždy vliv na celou organizaci. Stres může být způsoben řadou faktorů, ale velmi často je výsledkem kombinace toho, že pracovník nepochopil nebo mu nebyly jasně definovány povinnosti a úkoly, má příliš mnoho nebo málo práce nebo zodpovědnosti a nebo malý prostor pro svůj rozvoj na pracovišti. Poslední studie naznačují, že dobré pracovní pohody lze lépe dosáhnout tak, že jsou organizacím poskytnuty nástroje pro hodnocení a zvládání rizik způsobených pracovním stresem. Cílem tohoto kurzu je rozvinout znalosti a dovednosti posluchačů zaměřené na rozpoznávání příznaků indikujících pracovní stres, na hodnocení možných rizik vyplývajících ze stresu a rozpoznávání a zvládání zásadních problémů, které mohou stres na pracovišti způsobit. Investováním do prevence stresu je možné zvýšit pracovní pohodu a produktivitu a dosáhnout pozitivního efektu, pokud jde o absence a pracovní úrazy.

4.2 Pracovní stres v malých a středních podnicích, vzdělávacích organizacích a firmách zabývajících se lodní dopravou: V těchto třech sektorech existuje několik častých důvodů pro pracovní stres. Mezi důvody způsobující pracovní stres patří například dlouhá pracovní doba s omezeným kontaktem s jinými lidmi, nedostatečné vzdělání v rámci práce, nedostatečné zapojení a nekvalitní komunikace mezi kolegy, nejistota práce, fyzické a zdravotní problémy. Dalšími důvody pro stres na pracovišti jsou:

-

nedostatek zdrojů

-

nedostatek kvalifikovaného personálu

-

nedostatečný přístup k informacím A World Health Organization Collaborating Centre in Occupational Health Member of the European Agency for Safety and Health at Work Topic Centres

-

časová náročnost

-

finanční náklady za vzdělávání

-

monotónnost práce

Většina firem se soustředí zejména na otázku svého ekonomického přežití a mnoho z nich se problematikou zdraví a bezpečnosti při práci příliš nezabývá. Faktem je to, že u malých firem je nebezpečí smrtelného nebo vážného úrazu o 50% vyšší. Přestože mnoho firem se v rámci své politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci snaží podnikat kroky pro snížení stresu na pracovišti, praxe ukazuje, že takovéto kroky častokrát nejsou brány vážně a často jsou prováděny pouze tak, aby povinnosti bylo učiněno zadost. Pracovní stres má vliv na produktivitu. Stresovaní pracovníci mají větší sklon k nemocnosti, ztrátě motivace, menší produktivitě a jsou při práci méně opatrní.

4.3 Jak používat didaktické materiály Jak bylo uvedeno výše, celý kurz je v délce 14 hodin (2 dny) plus 7 volitelných hodin. Kurz může být realizován různými způsoby (např. 2-3 školící dny každý po 7 hodinách školení nebo 4-6 tréninkových modulů v odpoledních/večerních hodinách, z nichž každý bude trvat 3,5 hodiny). Poskytovatel tréninku může rozhodnout, jakým způsobem bude program realizován. Byly vyvinuty tři osnovy, jedny pro malé a střední podniky, jedny pro vzdělávací organizace a jedny pro lodní dopravce. Pro každou cílovou skupinu je třeba použít příslušné osnovy, tj. při workshopu pro živnostníky je třeba použít osnovy určené pro malé a střední podniky. Manuál obsahuje všechny informace, se kterými budou účastníci v průběhu vzdělávání seznámeni. Manuál bude podporovat proces učení účastníků a je pro všechny sektory stejný. Přesto je


třeba pro specifické cílové skupiny používat odpovídající případové studie a scénáře pro hraní rolí. Vzdělávání by mělo probíhat dle následující struktury:

Tréninkový modul č. 1: Úvod/Představení problematiky 4 hodiny Cílem prvního modulu je zorientovat účastníky v cílech a obsahu kurzu. Lektor představí obsah, tréninkové metody a tréninkové materiály za využití informací z manuálu. V rámci představení se účastníci naučí rozpoznat pracovní stres. Vysvětlí si, co to pracovní stres je a čím může být způsoben, dozvědí se, jak ovlivňuje jednotlivce a celou organizaci. Metodami vzdělávání jsou přednášky, cvičení a případové studie. Přednášky účastníkům poskytnou dostatek teoretických znalostí o této problematice. Pro aplikaci diskutovaných teoretických témat a dovedností naučených v průběhu přednášek na konkrétní podmínky účastníků jsou používána cvičení. Navíc, cílem cvičení je pomoci účastníkům pochopit a rozpoznat stresory na jejich pracovišti. Případová studie ilustruje praktické příklady a ještě více umocňuje učící proces. Obsah: •

Představení

obsahu,

vzdělávacích

metod

vzdělávacích materiálů KAPITOLA 2: MANUÁL

•

Co je to stres?

•

Co způsobuje pracovní stres?

•

Jaké jsou vlivy a následky pracovního stresu - na jednotlivce - na organizace

Cvičení: Stresové faktory. Jak rozpoznat stresové faktory?


a

Případová studie: dle sektoru

Tréninkový modul č. 2: Hodnocení stresu

6 hodin

Cílem druhého modulu je vysvětlit a podat celkový obraz o zvládání rizik souvisejících s pracovním stresem. Účastníci se seznámí s různými metodami hodnocení rizik, získají znalosti o jednotlivých krocích procesu zvládání rizik a budou jim představeny metody, jak aplikovat získané znalosti do své práce. Modul začíná přednáškou, která vysvětluje a využívá praktických příkladů, jak rozpoznat rizika. Případová studie objasňuje, jak převést teorii diskutovanou na přednášce do praxe a poskytuje účastníkům nápady, jak čelit problémům souvisejícím se stresem na svých pracovištích a ve svých organizacích. Na konec modulu je zařazeno cvičení s hraním rolí, pro prohloubení vzdělávacího efektu. Toto cvičení umožňuje účastníkům osobně sledovat faktory, nezbytné ke zvládání stresu. Obsah: KAPITOLA 3:

•

Co lze se stresem dělat?

MANUÁL

•

Hodnocení/zjišťování rizik vyplývajících z pracovního stresu

•

Základní kroky procesu zvládání pracovního stresu

Případová studie: dle sektoru Scénář pro hraní rolí: dle sektoru


Tréninkový modul č 3: Prevence/Intervence

4 hodiny

Cílem třetího modulu je poskytnout účastníkům informace a nechat je osvojit si dovednosti pro zvládání problémů, vyplývajících z pracovního stresu. V průběhu modulu budou diskutovány různé metody zvládání problémů a hodnocení efektivity použití těchto metod v praxi. Účastníci se dozvědí, jak pečovat o pracovníky svých organizací a pochopí důležitost organizační kultury pro řešení a zvládání stresu na pracovišti. Rovněž se naučí rozpoznat a identifikovat zdroje a nástroje, které mají k dispozici a pochopit roli vůdcovského přístupu pro zvládání stresu na pracovišti. Na konci modulu budou účastníci vědět, kde hledat další informace a jaký druh organizací tyto informace poskytuje (např. WHO, EASHW, ILO, NIOSH). Modul začíná přednáškou, která mimo jiné poukazuje na to, kde získávat další potřebné teoretické znalosti. Pro další posílení již získaných znalostí je použita případová studie a účastníci jsou vyzváni a vedeni k tomu, aby zhodnotili přínos dříve diskutovaných metod pro své pracoviště a své organizace.

Obsah:

KAPITOLY 4&5: MANUÁL

•

Řešení problémů vyplývajících ze stresu

•

Péče o zaměstnance trpící stresem

•

Organizační kultura

•

Zdroje pro zvládání pracovního stresu

•

Další publikace a informace

Případová studie: dle sektoru


Tréninkový modul č. 4: Nepovinné hodnotící setkání Cílem této části je naučit se, jak hodnotit setkání a intervence pro zvládání stresu. Obsah •

Případová studie: hodnotící techniky

•

Případová studie: intervence

4.4 Didaktická doporučení: Manuál obsahuje všechny informace potřebné pro školení. Je třeba, aby lektor znal témata a strukturu manuálu předtím než trénink začne. Rovněž je vhodné, aby se v rámci přípravy seznámil s dalšími relevantními zdroji informací. Také se doporučuje, aby si připravil příklady odpovídající cílové skupině. Lektor by rovněž měl být flexibilní, především, když adaptuje témata a zdroje, které má k dispozici. Lektor je osobou, jejímž úkolem je vést a řídit proces učení účastníků, podporovat komunikaci a výměnu informací a přizpůsobení úkolů a cvičení profilu každého z účastníků. Tréninkový plán projektu SPA používá skupinových technik, protože tyto se ukázaly jako velmi užitečné pro budování důvěry a atmosféru spolupráce v rámci týmu účastníků. Tyto techniky mohou být velmi užitečné při organizaci a rozvoji skupinových aktivit simulujících reálné situace. Některá doporučení pro používání skupinových technik: 1. Tyto techniky nejsou používány jako cíl, ale měly by být spíše používány jako nástroje pro podporu úspěšnosti tréninku. 2. Před použitím některé z technik by si měl lektor být vědom její struktury, dynamiky, možnostmi a riziky. 3. V každém případě by měl být zachován postup specifický pro každou techniku.


4. Při použití skupinové techniky by lektor měl mít jasné a dobře definované cíle. 5. Tyto techniky vyžadují neformální a demokratickou atmosféru – účelem je, podporovat zapojení účastníků a překážky nejsou přípustné. 6. Lektor by měl podporovat aktivní účast všech účastníků a pro tento použít jakékoliv prostředky. Typy skupinových technik:

Techniky pro úvod:

Použití těchto technik napomáhá „prolomit ledy“ a začít budovat základy skupiny. Jsou poměrně jednoduché a umožňují první přiblížení a kontakt mezi členy týmu. V podstatě spočívají v seznámení se se základními osobními údaji (jménem, profesí, místem původu atd.) Příklad č. 1: Klasifikované inzeráty Účastníci jsou vyzváni k tomu, aby napsali krátký inzerát o sobě, jako kdyby byli na prodej. Pak nechají inzeráty kolovat, dokud si každý nepřečte inzerát všech ostatních. Příklad č. 2: Zápalka Účastníci zažehnou zápalku a hovoří o sobě tak dlouho, dokud nedohoří.

Techniky pro podporu důvěry a zapojení se:

Budování důvěry v týmu vyžaduje nejdříve nastolení příjemného prostředí, kde znalosti ustoupí pocitu shody a atmosféře spolupráce. Příklad č. 1: Phillips 6/6 Účastníci vytvoří menší skupiny o 6ti účastnících, které pak odděleně 6 minut diskutují nad otázkou zadanou lektorem, problémem nebo případem s cílem zodpovědět/vyřešit problém. Jedná se o produktivní techniku pro rychlé zapojení účastníků, získání mnoha názorů v krátkém časovém prostoru nebo pro kreativní vyřešení problému. Skupinky se rozdělí do dvou místností a každý z účastníků


po dobu jedné minuty hovoří. Mluvčí zapisuje názory členů týmu a pak jsou různé názory shrnuty do jednoho společného názoru. Následně se setkají všichni účastníci na stejném místě a každý z mluvčích prezentuje názor své skupiny. Názory jsou pak lektorem shrnuty, sjednoceny a napsány na flipchart. Příklad č. 2: Nominální skupinová technika Lektor popíše problém. Pak účastníci po několik minut v klidu zapisují své názory. Následně každý z účastníků jeden po druhém, prezentuje jeden ze svých návrhů skupině, dokud nejsou všechny názory napsány lektorem na flipchart. Účastníci pak debatují pro vyjasnění a/nebo modifikaci navrhovaných konceptů. Pak opět v klidu, každý z účastníků sepíše na papír své pořadí návrhů podle důležitosti a o pořadí názorů se hlasuje. O konečném pořadí návrhů je pak ještě jednou hlasováno. Moderátor následně shromáždí a sečte váhy přidělené každé položce.

Plánovací techniky:

Tyto techniky týmu pomáhají organizovat, uspořádat a plánovat jeho práci při vykonávání různých činností. Příklad: Model ideálního řešení Každý z účastníků napíše odpověď na otázku zadanou lektorem. Účastníci následně vytvoří skupinky dle shodujících se odpovědí a sloučí je v jeden názor. Mluvčí z každé skupinky na flipchart napíší ideální řešení. Pak si všichni účastníci zvolí jedno z řešení, z pohledu pravděpodobnosti, že bude možné jej aplikovat v praxi a nebo proto, že obsahuje více kvalit než řešení ostatní. Pak je jejich úkolem definovat nejpalčivější potřeby a možné úkoly a sestavit plán, který bude podrobně uvádět, které další činnosti by pro dosažení ideálního řešení měly být vykonány.


4.5 Hodnocení vzdělávacího plánu Proces hodnocení umožní shromažďování a analýzu relevantních informací, které budou použity pro hodnocení vzdělávacího plánu. Na základě získaných informací lze zavést opatření pro zlepšení plánu tam, kde je to možné. Hodnocení je chápáno jako neustálý proces, jehož plánování obsahuje odpovědi na následující otázky: Proč hodnotit?

Aby bylo možné zjistit, zda bylo dosaženo cílů stanovených vzdělávacím plánem.

Pro sestavení závěrů a zlepšení určitých aspektů v následujících vydáních vzdělávacího plánu.

Co hodnotit? Cílem vzdělávacího plánu projektu SPA je provést kompletní a vyčerpávající hodnocení. Aby se toto podařilo, bude třeba hodnotit jednotlivé části procesu vzdělávání, i tento proces jako celek. To zahrnuje hodnocení následujících faktorů:

Zapojení účastníků do procesu učení: je nezbytné hodnotit zapojení účastníků a ověřit si, zda účastníci dosáhli určité úrovně znalostí (sebehodnocení

účastníků)

a

zda

tedy

dosáhli

cílů

vytýčených

vzdělávacím plánem

Cíle: to obsahuje ověření úrovně a kvality dosažených výsledků, zda byly vhodným způsobem zahrnuty do procesu vzdělávání a zda byly jasně stanoveny na začátku vzdělávacího plánu apod.

Obsah: ověření toho, zda obsah je vhodný a dostatečně jasný pro to, aby bylo možné dosáhnout očekávaných cílů.

Činnosti: hodnocení, zda jsou efektivní a vhodné pro proces vzdělávání, jejich načasování atd.

Dokumentace a materiály: hodnocení jejich struktury a vhodnosti


Výkon lektora: hodnocení jeho znalosti problematiky, schopnosti motivovat, jak často a otevřeně dává zpětnou vazbu, schopnosti poskytovat vysvětlení.

Kdy a jak hodnotit?

Hodnocení vzdělávacích materiálů a workshopů se bude konat na konci vzdělávacího kurzu formou dotazníku. Pro hodnocení je možné použít originál následujícího dotazníku nebo je možné jej přizpůsobit tak, aby lépe odpovídal požadavkům dané organizace.


HODNOTÍCÍ dotazník Souhrnné hodnocení vzdělávacího plánu projektu SPA Zhodnoťte laskavě následující položky (1 nejnižší počet bodů – 5 nejvyšší počet bodů) dle Vašich zkušeností s workshopem provedeným v rámci vzdělávacího plánu SPA. A. CÍLE Cíle vzdělávacího plánu: 1

2

3

4

5

Jak byly cíle relevantní pro Vaši práci Do jaké míry jsou cíle praktické a použitelné Do jaké míry jsou cíle jasné Množství obdržených informací, týkajících se: HODNĚ

DOSTATEČNÉ MNOŽSTVÍ

NEDOSTATEČNÉ MNOŽSTVÍ

ŽÁDNÉ

Časového plánu Cílů vzdělávání Obsahu vzdělávání Pracovních metod Metod hodnocení B. LEKTOR Váš názor na schopnosti a vlastnosti lektora: (1 naprosto nekompetentní – 5 vysoce kompetentní) 1 Schopnost dávat jasné instrukce Schopnost motivovat Znalost a použití didaktických metod Znalost problematiky Schopnost poskytnout zpětnou vazbu (nastavit zrcadlo)


2

3

4

5

Schopnost udržovat osobní vztah Schopnost podporovat týmovou spolupráci Schopnost být prostředníkem a řešit konfliktní situace C. OBSAH VZDĚLÁCÍHO PLÁNU Zhodnoťte, prosím, kvalitu a obsahu kurzu dle následujících faktorů: 1

2

3

4

5

Jasnost Možnost praktického využití Přesnost Struktura D. METODIKA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU Zhodnoťte, prosím, úkoly nebo aktivity, které byly v rámci vzdělávání použity: 1

2

3

4

5

4

5

Přizpůsobení úkolů cílům Jasnost vysvětlení úkolů Vztah mezi vzděláváním a komplexností úkolů Dostupnost materiálů a pomůcek pro provedení úkolů Jak složité bylo obdržet osobní pomoc v průběhu úkolů E. ZAPOJENÍ ÚČASTNÍKŮ Vyznačte prosím, do jaké míry souhlasíte s následujícími tvrzeními na základě Vaší interakce s ostatními účastníky vzdělávání: 1 Účastníci se dobře zapojili do vzdělávání Účastníci věděli, co se od nich očekává Účastníci měli možnost se zapojit, když chtěli V rámci skupiny panovala atmosféra spolupráce Konflikty byly vyřešeny pozitivním způsobem


2

3

F. ZDROJE A MATERIÁLY Zhodnoťte, prosím, vzdělávací materiály, které jste v rámci vzdělávání obdrželi. 1 Důležitost, pokud jde o obsah materiálů Jasnost koncepce Úroveň praktického použití


2

3

4

5

5. Součásti vzdělávacích materiálů projektu SPA Vzdělávací produkt sestává z několika didaktických materiálů: 1. Osnovy: Osnovy představují různé pedagogické části vzdělávacího produktu. Cílem osnov je zorganizovat vzdělávací materiály tak, aby přinesly maximální efekt při získávání nových znalostí a dovedností posluchači pro rozpoznání indikátorů pracovního stresu, hodnocení rizik se stresem spojených a identifikaci a vypořádání se se strukturálními problémy, které stres v různých pracovních situacích způsobují. Byly vytvořeny tři druhy osnov, které se zaměřují specificky na tři oblasti: malé a střední podniky, vzdělávací firmy a firmy zabývající se lodní přepravou. Přestože osnovy byly sestaveny pro tři specifické oblasti, jsou lehce přenositelné do odvětví dalších. Každá z osnov obsahuje následující části: a) Obecný úvod do problematiky pracovního stresu b) Pracovní stres v (dle specifické dané oblasti) - malých a středně velkých firmách - vzdělávacích organizacích - lodní dopravě c) Cílová skupina d) Délka trvání e) Vzdělávací metody f) Struktura pilotního kurzu g) Kompetenční kritéria pro lektory (požadavky na lektory) h) Potřebné vybavení i) Materiály pro účastníky

2. Manuál: popisuje základní fakta o důvodech vzniku stresu a technikách, jak stres v práci zvládat. Manuál obsahuje všechny informace, se kterými budou


účastníci v průběhu vzdělávání seznámeni. Manuál bude podporovat proces učení účastníků a je pro všechny sektory stejný: Kapitola č. 1 v krátkosti představuje důvody vzniku a strukturu manuálu Kapitola č. 2 objasňuje: -

Co to je stres?

-

Příčiny vzniku stresu

-

Vliv a následky stresu na jednotlivce a organizace

-

Jak rozpoznat stres a stresové faktory?

Rovněž obsahuje dotazník pro hodnocení stresu a cvičení, jehož účelem je zapojit účastníky a pomoci uvědomit si informace prezentované v této kapitole Kapitola č. 3 se zabývá hodnocením/rozpoznáním rizik vyplývajících z pracovního stresu a obsahuje: -

Klíčové principy hodnocení stresu

-

Výhody hodnocení stresu

-

6 kroků hodnocení rizik vyplývajících ze stresu

Rovněž obsahuje dotazník pro hodnocení rizik spojených se stresem v organizaci a cvičení, jehož účelem je zapojit účastníky a pomoci uvědomit si informace prezentované v této kapitole Kapitola č. 4 se zaměřuje na zvládání a hodnocení rizik vyplývajících ze stresu a představuje: -

Cyklus zvládání rizik vyplývajících ze stresu

-

Model hodnocení

Rovněž obsahuje cvičení, jehož účelem je zapojit účastníky a pomoci uvědomit si informace prezentované v této kapitole. Kapitola č. 5 diskutuje opatření pro prevenci pracovního stresu. Postihuje tyto oblasti: -

Řešení problémů způsobených pracovním stresem

-

Péči o zaměstnance trpící stresem

-

Zdroje a nástroje pro zvládání pracovního stresu A World Health Organization Collaborating Centre in Occupational Health Member of the European Agency for Safety and Health at Work Topic Centres

-

Dobře organizovanou práci, organizační kulturu

Manuál poskytuje celkový náhled na problematiku pracovního stresu. V mnoha zemích pro tuto problematiku existuje příslušná legislativa a je důležité se seznámit s právními předpisy v dané zemi.

3. Případové studie: případové studie objasňují, jak využít teorii diskutovanou na přednáškách v praxi a poskytují účastníkům nápady a náměty, jak se vypořádat s problémy stresu na svých pracovištích a ve svých organizacích. Případová studie je použita proto, aby ještě více prohloubila již nabyté znalosti a účastníkům se dostane informací a rad, jak ohodnotit vhodnost dříve diskutovaných metod na svých pracovištích a organizacích. Cílem případových studií je, v rámci workshopů, stimulovat diskuzi a týmovou práci a podpořit pochopení teorie prezentované prostřednictvím specifických příkladů. Vzdělávací materiály projektu SPA obsahují 6 případových studií, jak je definováno v osnovách. Dvě případové studie se zaměřují na vybranou malou nebo středně velkou firmu, dvě na vzdělávací centrum a dvě na loď. Konkrétně se jedná o případové studie týkajících se následujících společností: •

Zvládání rizik vyplývajících ze stresu ve vzdělávacích organizacích:

1. EDUCACONSULT 2. VZDĚLÁVACÍ CENTRUM KEK INA •

Zvládání rizik vyplývajících ze stresu v malých a středních firmách:

1. COMPUSMART 2. UNIC-SERVICES •

Zvládání rizik vyplývajících ze stresu v lodní dopravě:

1. REES SHIPPING 2. SKY BULK CARRIERS MANAGEMENT


4. Hraní rolí: Na konci tréninkového modulu č. 2 je použito cvičení formou hraní rolí. Jeho cílem je prohloubit proces učení tím, že účastníkům umožní osobně pozorovat faktory zahrnuté ve zvládání rizik vyplývajících z pracovního stresu. Hraní rolí je využito, aby byl obsah vzdělávání učiněn konkrétním a relevantním. Vzdělávací materiály projektu SPA obsahují tři scénáře pro hraní rolí, jak je definováno v osnovách. Scénky pro hraní rolí se zaměřují na metodiku hodnocení rizik vyplývajících z pracovního stresu ve vybrané malé nebo střední firmě, vzdělávacím centru nebo lodi. Cílem hraní rolí je podpořit osvojování nových znalostí a stimulovat týmovou práci v rámci workshopů.

5. Manuál pro lektory: cílem tohoto manuálu je poskytnout informace, jak co nejefektivněji využít didaktických pomůcek a materiálů vytvořených v rámci projektu SPA. Je určen zejména pro vzdělávání lektorů a osob zodpovědných za organizaci vzdělávání navrhovaného projektem SPA. V manuálu pro lektory jsou uvedeny všechny vzdělávací materiály včetně doporučení, jak je nejlépe použít. Cílem je podpořit rozvoj znalostí a dovedností účastníky vzdělávání, stejně jako zlepšit jejich schopnost zhodnotit a zvládat rizika vyplývající ze stresu.

6. CD-ROM: CD-ROM obsahuje veškeré materiály vzniklé v rámci projektu SPA. Poskytuje veškeré informace týkající se projektu a jeho výstupů ve čtyřech jazycích, angličtině, řečtině, finštině a češtině. Použití CD-ROMu účastníkům vzdělávání rovněž umožní adaptovat obsah vzdělávacího projektu do kontextu své práce a častokrát využít i nové nápady.


6. Odkazy a bibliografické zdroje ZDROJE V ČESKÉ REPUBLICE: Brian Clegg, Č.J. (2005). Stress management, CP Books, a.s. Brno Jaro Křivohlavý, Č.J. (1994). Jak zvládat stres, Grada Avicenum, Praha Lia Hubáčková, Č.J. (2003). 33 postupů Jak překonat stres při obchodování, Computer Press, Brno Janette Rainwater, Č.J. (1993). Vezměte život do vlastních rukou, Grada Praha Libor Míček, Č.J. (1984). Duševní hygiena, SPN, Praha Libor Míček, Č.J. (1976). Sebevýchova a duševní zdraví, SPN, Praha Bohumil Geist, Č.J. (1992). Vzdorujeme stresu, ROAD Praha M.Mihulová, M. Svoboda, Č.J. (1994). Proti únavě a stresu, SANTAL Liberec Karel Vojáček, Č.J. (1988). Autogenní trénink, AVICENUM, Praha Stanislav Kratochvíl, Č.J. (1987). Psychoterapie. AVICENUM, Praha Daniel Bartko, Č.J. (1990), Moderná psychohygiena. Obzor, Bratislava Ferdinand Knobloch, Jiřina Knoblochová, Č.J. (1993), Integrovaná psychoterapie. GRADA, AVICENUM, Praha Ján Praško, Hana Prašková, Č.J. (1996). Asertivitou proti stresu. Grada, Praha Ceisselhart, R. R.; Hofmann-Burkart, Ch., Č.J. (2005). Zvítězte na stresem. Grada Publishing, Praha Friedel John, Gabriele Peters-Kühlinger,. Č.J. (2005). Jak úspěšně zvládnout tlak a stres v práci. Grada Publishing, Praha Jan Payne, Č.J. (2005). Kvalita života a zdraví. Praha : Triton, Praha Jacqueline Renaudová, Č.J. (1993). Stres zhoubou moderní civilizace. Práce, Praha Stavros Mentzos, Č.J. (2000). Dynamika duševní nemoci. Portál, Praha Stavros Mentzos, Č.J. (2000). Rozumíme sami sobě? Lidové noviny, Praha A World Health Organization Collaborating Centre in Occupational Health Member of the European Agency for Safety and Health at Work Topic Centres

ZDROJE V ZAHRANIČÍ: Cox, T. & Griffiths, A.J. (1995a). The assessment of psychosocial hazards at work. In M.J. Shabracq, J.A.M. Winnubst and C.L. Cooper (Eds.) Handbook of Work and Health Psychology. Chichester: John Wiley and Sons. Cox, T. & Griffiths, A.J. (1995b). The nature and measurement of work stress: theory and practice. In J. Wilson and N. Corlett (Eds.) The Evaluation of Human Work: A Practical Ergonomics Methodology. London: Taylor and Francis. Cox, T., Griffiths, A. J., Barlow, C. A., Randall, R. J., Thomson, L. E., & RialGonzalez, E. (2000). Organisational interventions for work stress. Sudbury, United Kingdom: HSE Books. Cox, T., Griffiths, A., & Leka, S. (2005). Work organisation and work-related stress. In: K. Gardiner & J.M. Harrington (Eds.), Occupational Hygiene (3rd Edition). London: Blackwell Science. Cox, T., Griffiths, A. J., & Rial-Gonzalez, E. (2000). Research on Work-related Stress. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. Cox, T., Leka, S., Ivanov, I. & Kortum, E. (2004). Work, employment and mental health in Europe. Work & Stress, 18 (2), 1-7. Health and Safety Executive (1995). Stress at Work: A Guide for Employers. Sudbury: HSE Books. International Labour Office (1986). Psychosocial Factors at Work: Recognition and Control. Occupational Safety and Health Series no: 56, Geneva: International Labour Office. Kompier, M.A.J., Geurts, S.A.E., Grundemann, R.W.M., Vink, P., & Smulders, P.G.W. (1998). Cases in stress prevention: the success of a participative and stepwise approach. Stress Medicine, 14, 155-168. Kompier, M.A.J., & Kristensen, T.S. (2000). Organizational work stress interventions in a theoretical, methodological and practical context. In. J. Dunham (ed) Stress in Occupations: Past, Present and Future. London: Whurr Publishers. Leka, S. (2004). Psychosocial hazards and seafarer health. International Maritime Health, 55 (1/4), 137-154. Leka, S., Cox, T., & Griffths, A. (2005). Work stress: The risk management paradigm. In: A.S. Antoniou & C.L. Cooper (Eds.), A Research Companion to A World Health Organization Collaborating Centre in Occupational Health Member of the European Agency for Safety and Health at Work Topic Centres

Organisational Health Psychology. Cheltenham: Edward Elgar. Leka, S., Griffiths, A., & Cox, T. (2004). Work organisation and stress. Geneva: World Health Organization. ISBN 92 4 159047 5. Levi, L. (1981). Preventing Work Stress. Reading, Mass: Addision-Wesley. Levi, L. (1984). Stress in Industry: Causes, Effects and Prevention. Occupational Safety and Health Series No. 51. Geneva: International Labour Office. Sparks, K., Faragher, B., & Cooper, C. (2001). Well-being and occupational health in the 21st century workplace. Journal of Occupational and Organizational Psychology, 74, 489-509.

Užitečné webové stránky: internetové knihkupectví odborné psychol. Literatury: http://www.portal.cz Pod heslem stress, stress na pracovišti apod. odkazy na články o stresu v časopisech http://www.seznam.cz Canadian Centre for Occupational Health and Safety (CCOHS): http://www.ccohs.ca/ Directorate-General for Employment and Social Affairs: http://europa.eu.int/comm/dgs/employment_social/index_en.htm Employment and Social Affairs Thematic website: http://europa.eu.int/comm/employment_social/index_en.htm European Agency for Safety and Health at Work (EU-OSHA): http://agency.osha.eu.int/ European Agency for Safety and Health at Work (EU-OSHA) – Discussion Fora: http://europe.osha.eu.int/discussion/ European Agency for Safety and Health at Work (EU-OSHA) - Good Practice: http://europe.osha.eu.int/good_practice/


European Agency for Safety and Health at Work (EU-OSHA) – Legislation and standards: http://europe.osha.eu.int/legislation/ European Agency for Safety and Health at Work (EU-OSHA) – OSH Research: http://europe.osha.eu.int/research/ European Agency for Safety and Health at Work (EU-OSHA) – Publications: http://europe.osha.eu.int/publications/ European Agency for Safety and Health at Work (EU-OSHA) – Statistics: http://europe.osha.eu.int/statistics/ European Agency for Safety and Health at Work (EU-OSHA) – Systems: http://europe.osha.eu.int/systems/ European Agency for Safety and Health at Work (EU-OSHA) – Topics: http://europe.osha.eu.int/topics/ European Agency for Safety and Health at Work (EU-OSHA) – Training: http://europe.osha.eu.int/training/ ILO International Occupational Safety and Health Information Centre (CIS): http://www.ilo.org/public/english/protection/safework/cis/index.htm International Labour Organisation (ILO): http://www.ilo.org/ National Occupational Health and Safety Commission (NOHSC; Australia): http://www.nohsc.gov.au/default.asp National Institute of Occupational Health (NIOSH – USA) http://www.cdc.gov/niosh/stresswk.html World Health Organisation (WHO): http://www.who.int/occupational_health Work-related stress. A short guide (2001). Aimed at smaller firms. http://www.hse.gov.uk/pubns/indg281.pdf How to Deal with Stress http://www.businesslink.gov.uk/bdotg/action/layer?r.l2=1074409641&r.l1=1073858 799&r.s=tl&topicId=1074427025 Work-related stress in the UK: A new Management Standards approach. Part 1 Background http://www.hse.gov.uk/stress/techpart1.pdf Note: also published in Work & Stress, Vol. 18.


Work-related stress in the UK: A new Management Standards approach. Part 2 Practical developments http://www.hse.gov.uk/stress/techpart2.pdf


Manuál pro lektory. 1.1 Úvod

Recommend Documents