Piráti a Strana zelených + Změna pro Královéhradecký kraj

t

VOLEBNÍ LISTY Piráti a Strana zelených + Změna pro Královéhradecký kraj

Role kraje v podpoře malých firem musí být větší

Volte moderní, otevřený a zdravý kraj. Volte Piráty a Zelené + Změnu pro Královéhradecký kraj! Tady jsou důvody proč. Milé krajanky, milí krajané, voličky a voliči, za pár týdnů budete mít možnost ovlivnit rozvoj Vašeho kra­ je na další čtyři roky v krajských volbách. Rozhodli jsme se spojit síly, zkušenosti a kandidáty Pirátů a Strany zelených + Změny pro Královéhradecký kraj do společné koalice a ucházet se tak o Vaši důvěru a podporu. Chceme našemu kraji přinést o generaci lepší politiku a dodat novou energii. Chceme kraj moderní. Chceme krajskou politiku trochu rozpo­ hybovat, oživit a vnést do ní nové, modernější postupy fungování. Bu­ deme využívat moderních technolo­ gií ke snižování byrokracie a dáme veřejnosti větší možnosti vyřizovat komunikaci s úřadem elektronickou cestou. Samozřejmě při zachování možnosti přímé komunikace pro ty, kteří si s technologiemi příliš nero­ zumějí nebo preferují osobní jed­ nání. Chceme kraj otevřený, abychom omezili možnosti korupce. Změníme systém, jakým jsou zveřejňována us­

Na webu se dočtete podrobně o programu, o našich kandi­ dátech a můžete nás i kontaktovat na adrese [email protected]

nesení kraje. Ten je v současnosti na úrovni minulého století. Je třeba, aby občané mohli přehledně a jednoduše dohledat, o čem zastupitelstvo a rada kraje hlasovaly, a to včetně podkladů. Podkladové materiály by měly být veřejně dostupné i před jed­ náním, aby občané měli reálnou možnost zasáhnout do rozhodování kraje. Zamezíme tomu, aby vlád­ noucí koalice nadále zneužívala krajský zpravodaj a jiné informační kanály k prezentaci sebe a vlastní strany. Dáme vyvážený prostor opozičním názorům. Změníme i úřední desku kraje, aby se zde daly informace dohledat zpětně – ta současná je zcela nevyhovující a nahrává manipulacím. Zpřístupníme občanům informace, jak kraj a jeho instituce nakládají s veřejnými financemi. Toto je ele­ mentární věc k transparentní správě kraje, která nefunguje. Chceme kraj zdravý – eko­ nomicky, přírodně a s fungujícím zdravotnictvím. Chceme se také více zaměřit na investování do lidských zdrojů spíše než do velkých staveb­ ních investic. Budeme aktivně řešit nedostatek personálu ve zdravot­ nictví, aby zůstala zachována dos­ tupnost zdravotnické péče (mj. je třeba odstranit nelogické rozdíly v platech sester v nemocnicích a so­ ciálních zařízeních). Místní obyvatelé a jejich práce, firmy a spolky jsou to nejcennější, co kraj má. To je důležité si uvědomit a uzpůsobit tomu priority politiky. Budeme se snažit o to, aby byly pro život atraktivní všechny části kraje (podporou místních firem, dostupné hromadné dopravy, míst­ ních kulturních aktivit, místně dostupného vzdělávání a řadou

dalších opatření). Zaměříme se na podporu místních firem a zeměděl­ ců. V oblasti životního prostředí zač­ neme řešit zcela klíčovou potřebu zadržování vody v krajině přírodě šetrnými opatřeními bez velkých přehrad (péči o vodní zdroje, lepším hospodařením na zemědělské půdě, řešením problematiky zástavby vol­ ných ploch velkosklady aj.). Náš kraj v řadě oblastí potřebuje zoufale posunout vpřed. Máme pro náš kraj plán. Podpořte nás v naší snaze o kraj otevřený obyvatelům, transparentní ve svém fungování, kulturní, vzdělaný, přírodně krásný, ekonomicky silný, moderní a se­ bevědomý. Přijďte volit Zelené a Piráty, kterým záleží na tom, aby se v našem kraji žilo kvalitně nejen dnes, ale i za 30 a více let. Pojďte s námi poprvé v historii dostat Zelené a Piráty do krajského zastupi­ telstva. Volte pozitivní Změnu.

Mgr. Martin Hanousek lídr kandidátky Piráti a Strana zelených + Změna pro Královéhradecký kraj

Víte, že naše kupní síla je 3x nižší než Němců a 6x nižší než Švýcarů? Průměr států EU je 100 %. My jsme za rok 2015 měli kupní sílu jen 53 % průměru EU. Němci měli 157 % a Švýcaři dokonce přes 300 %. Slováci pak 57 %. To jsou čísla, která nutí k zamyšlení. Pokud vám v devadesátých letech v době privatizace bylo alespoň 15 let, určitě si pamatujete na novinové titulky, ze kterých nám představitelé státu slibovali, že za dvacet let dosáhneme ekonomické úrovně Německa. Stačí si jen pár let utáhnout opasky. Jak je vidět z těchto čísel, za dvacet let jsme se nepřiblížili ani průměru EU, natož Německu. Ano, čistá kupní síla neříká vše. V Německu jsou vyšší ceny a lidé si nenakoupí třikrát tolik zboží. Při srovnání parity kupní síly, kdy se porovnají platy a ceny v jednotlivých státech a pak se poměří, co lze doopravdy koupit, není rozdíl tak ex­ trémní. Při průměru EU 100 % si my, Češi, můžeme koupit za naše platy 85 % zboží a služeb. Němci si mohou koupit 125 % a Švýcaři 162 % zboží a služeb. I zde vychází velmi výrazný rozdíl mezi bohatstvím průměrného Čecha a Němce. Za Západní Evropou jsme jednoduše daleko.

Proč jsme stále tak dale­ ko za Německem?

Jeden z hlavních důvodů je, že velkou část našich podniků vlastní zahraniční majitelé. Při porovnání vyprodukované přidané hodnoty (toho, co se vlastně vyrobilo) ze všech podniků v ČR 42 % vytvořily firmy, které vlastní zahraniční majitelé. Další důkaz o tom, že jsme z velké části vlastněni zahraničními firmami, je i číslo 900 tisíc zaměst­ nanců, kteří v těchto firmách pracují. To je třetina všech pracujících v pod­ nikové ekonomice. A to zde nejsou započítány finanční instituce, banky a pojišťovny, které jsou co do výše tržeb vlastněny zahraničními vlast­ níky téměř stoprocentně. V důsledku toho pak každý rok odtékají z České republiky stovky miliard korun, které si zahraniční vlastníci stahují ze zisků v ČR k sobě. Již od roku 2008 je čistý odliv peněz do zahraničí pokaždé přes 200 miliard ročně. Když to sečteme, je to za posledních 7 let více než 1500 miliard. Pokud takto peníze odtékají, pak je opravdu těžké reálně

zbohatnout a dotáhnout se na Německo, kam naopak peníze ne­ jen od nás přitékají.

Co s tím lze dělat?

Na zahraniční vlastníky nelze pohlížet jen špatně, naopak. Díky nim přichází do Česka snad to nejdů­ ležitější, know­how ve formě nových technologií, výrobních a obchodních znalostí a postupů, organizace práce a řízení. Dá se chápat, že po počáteční investici si chce vlastník své investice přitáhnout zpět. Bo­ hužel v našem případě jsou odtoky peněz až tak vysoké, že už to lze považovat za škodlivé pro eko­ nomiku. Přeci jen, když jsme v odlivu peněz druzí nejhorší v celé Evropě, tak už to něco signalizuje. Co s tím? Buď snížit odliv nebo zvýšit příliv. Že je třeba snížit odliv je jasné, a to je role primárně státu. Avšak dlouhodobější efekt může mít právě zvýšení přílivu a zde již může velmi dobře pomoci kraj. Musíme více podporovat místní české firmy, které budou peníze při­ tahovat. Stát i kraj umí podporovat velké firmy o stovkách a tisících zaměstnanců, ale podpore malých fi­ rem vázne. Malé firmy do 10 zaměst­ nanců přitom zaměstnávají třetinu všech pracujících. A tyto malé firmy o pěti, deseti či třiceti zaměstnancích mohou časem vyrůst za hranice a za­ čít peníze efektivně přitahovat.

Co může dělat kraj? Tvo­ řit podnikatelská centra

Kraj je malým firmám daleko blíž než stát. Může je cíleněji vyhledávat, komunikovat s nimi a podporovat je. Především ve spolupráci s jednot­ livými městy a obcemi může vytvořit účinný a efektivní systém finanční i nefinanční podpory. Často jsou totiž důležitější informace a know­how než peníze. Chci na kraji na této strategii pod­ poře malých firem začít pracovat. Základní koncept máme vymyšlený z Trutnova a chceme ho převést na úroveň kraje. Je třeba vytvořit propo­ jený systém spolupráce v první fázi s okresními městy a v druhé s dalšími menšími městy. Cílem bude vytvořit síť podnikatel­ ských center, která budou mít dvě hlavní činnosti. Budou dodávat ma­ lým firmám know­how v podobě poradenství a školení. Jak efektivněji prodávat na malém městě. Jak se bránit konkurenci nadnárodního ře­ tězce. Jak vůbec založit firmu a vytvořit funkční obchodní plán. Druhou hlavní aktivitou bude role prostředníka. Mezi firmami navzájem, mezi městy a kraji. Malé firmy se dnes velmi složitě sdružují, nemají často zastání, někoho, kdo by za ně s městy či krajem mluvil a vyjednával. Při tom by kraj mohl pomoci velmi účinně. A takhle se můžeme tomu opě­ vovanému Německu začít alespoň přibližovat.

Martin Jiránek

2

VOLEBNÍ LISTY

Koalice prosazuje urychlenou dostavbu a související dopravní řešení. Více o tom na mapě priorit kraje a dalších článcích.

Fakultní nemocnice se dříve mohla pyšnit spoustou parkové zeleně, v níž nacházeli pacienti protostor pro odpočinek. Stromy však postupně ustoupily autům a velký podíl těchto ploch zabrala vyasfaltovaná parkoviště, která se stále rozšiřují.

Asi každý z nás rád navštěvuje his­ torické a architektonicky zajímavé objekty, prochází starobylá města nebo vyhledává místa spojená s dějinnými událostmi či významnými osobnostmi. Památky jsou samozřejmou součástí naší kul­ turní identity. Navzdory tomu může být i památková péče výbušným tématem, a to ve chvílích, kdy ochrana historického dědictví naráží na záměry vlastníků nemovitostí, de­ veloperských firem nebo místních politiků. Bohužel jen malá část památkově cenných objektů u nás podléhá zákonné ochraně, a tak i v našem kraji zaznamenáváme celou řadu kauz, kdy proti sobě stojí veřejný zájem ochrany památek a soukromé, ekonomické nebo politické zájmy, lhostejnost či neschopnost řešit problémy (např. špatný stav historické budovy nebo její chybějící využití) jinak, než tím nejjednodušším a nejpohodlnějším způsobem – demolicí. Z poslední doby můžeme jmenovat třeba případy „dřevěnky“ na Střelnici v Hradci Králové, Hajnišova mlýna v Třebechovicích pod Orebem nebo hradeckého modernistického hotelu Černigov. Mnohé památky, jako např. Mandlova tkalcovna a přádelna v Mostku, Vitouškova koželužna v Třebechovicích pod Orebem či So­ chorova vila ve Dvoře Králové nad Labem, neměly štěstí a už se po nich prohnaly buldozery. Kraje mají ve svých kompetencích mj. také památkovou péči. Dle naše­ ho názoru Královéhradecký kraj svých možností využívá ne­ dostatečně. Kraj by neměl být nečin­ ný v kauzách, kdy se vede boj o záchranu architektonického a his­ torického dědictví, které jsme zdědili po předcích a měli bychom ho před­ at budoucím generacím. Zároveň by měl působit dostatečně preventivně, abychom podobným sporům a ztrátám, když to jen trochu půjde, předcházeli. Budeme proto prosazovat, aby krajská politika kladla větší důraz na památkovou péči a ochranu kulturního dědictví. Vždyť především díky památkám

a zdejší nádherné přírodě je náš kraj považován za jeden z nejpři­ tažlivějších v rámci celé České re­ publiky. V této oblasti proto navrhujeme následující kroky a opatření: Orgány kraje musí poskytovat aktivní pomoc místním samos­ právám a vlastníkům při hledání možností využití památkově hodnot­ ných objektů a při hledání fi­ nančních zdrojů na jejich rekon­ strukce a opravy (např. z různých dotačních zdrojů). Je třeba provést reformu grant­ ových programů v oblasti památkové péče, vč. navýšení fi­ nancí na tyto programy. Budeme usilovat o obnovu grantového pro­ gramu na péči o památkově cenné objekty, které nejsou prohlášeny kul­ turní památkou (tento program fungoval za p. hejtmana Bradíka a následujícím vedením kraje byl zcela nepochopitelně zrušen). Orgány kraje by se měly ve spolupráci s Národním památkovým ústavem i občanskými iniciativami aktivněji podílet na ma­ pování objektů potenciálně vhod­ ných k prohlášení za kulturní památky a na jejich navrhování k památkové ochraně dle zákona. Kraj nemá negovat odůvodněné náv­ rhy k prohlášení památkové ochrany. Kraj by měl zajišťovat vzdělávání a zvyšování pově­ domí u představitelů místních samo­ správ (starostů a zastupitelů) o kulturních hodnotách ve městech a obcích, jejich významu a potřebě ochrany. Orgány kraje by měly úžeji spolupracovat s občanskými iniciativami, spolky a nezávislými odborníky v oblasti ochrany a péče o památky. Při investicích kraje (např. pro potřeby kulturních, sociálních, školských ad. institucí) je třeba pre­ ferovat využití a citlivé rekonstrukce vhodných historických objektů před novostavbami.

1 2

Problematika parkování je na papíře řešena již od roku 1969. Je s podi­ vem, že za tu dobu nebyl nikdy kladem důraz na výstavbu parko­ vacího domu, který by byl mnohem elegantnějším a efektivnějším řešením. Za 47 roků nedošlo v této oblasti k žádnému zlepšení.

Naopak, situace je dnes již velmi kritická. Na neschopnost odpověd­ ných politiků i vedoucích pracov­ níků fakultní nemocnice doplácejí denně pacienti, domáci i přespolní, kteří svádí každé ráno boj o parko­ vací stání. Odnáší to jak zeleň na nábřeží Labe, která je součástí ev­ ropsky významné lokality Natura 2000 – Orlice a Labe, tak přilehlé městské části Moravského před­ městí, Třebše, Labské kotliny I a II. Prostor mezi areálem fakultní nemocnice a tokem Labe je přitom v platném územním plánu města specifikován jako plocha parků, lesoparků a městské zeleně. Skutečnost je však zcela jiná. Všude kde je místo ­ na trávě, mezi vrostlými stromy ­ parkují vozidla. Tím dochází k obnažování a deva­ staci kořenových systémů vzrostlé zeleně. Poškození ozeleněného nábřeží se stupňuje. V současné době město Hradec Králové vypsalo v pořadí již druhé výběrové řízení na

prodej pozemků pro onen parkovací dům. Podmínky tohoto řízení však nejsou pro potencionální investory příliš motivující a bez určité míry zisku taková investice jen těžko někoho zaujme. Chyby jsou i v sa­ motných nabízených pozemcích, ne­ boť některé jsou již součástí změny křižovatky Mileta a nového napojení fakultní nemocnice. Tedy jiných, i když navazujících investic. Naší prioritou je realizování dostatečné parkovací kapacity ve formě parkovacích domů jak pro zaměstnance, tak pro pacienty FN­ HK, záchrana kvalitního nábřeží, ale i záchrana areálové zeleně. Je to náš společný závazek do budoucnosti. Planých slibů v tomto směru bylo za 47 let skutečně příliš mnoho.

Jsou chvíle, kdy řidič těžko hledá místo na zaparkování. A jsou chvíle, kdy parkuje velmi nerad. S oběma problémy se řidiči na trase Solnice ­ Rychnov nad Kněžnou potýkají několikrát denně. Když se napláno­ val rozvoj automobilky, nějak se za­ pomnělo na fakt, že během poměrně krátkého časového úseku musí z továrny odjet kolem tisíce lidí a zároveň se tam musí kolem tisíce jiných lidí dostat. A tak vzniká kolona osobních i nákladních auto­ mobilů, která chvílemi stojí, chvílemi popojíždí. Pokud spěcháte

na jednání nebo k vlaku do Rych­ nova, máte smůlu. Ano, ze Solnice a okolí se skutečně spěchá k vlaku do Rych­ nova, ač v Solnici nádraží je. Problém je, že tam už nedojíždí vlak z Rychnova jako tomu bylo posled­ ních 100 let. A tady vidím možnost výrazného zlepšení situace zoufalých řidičů – převést osobní dopravu v daném úseku zpět na koleje. Zatímco všechny snahy dosud vedly k převedení osobní dopravy na autobusy, které ovšem také stojí v kolonách, na vlak se ně­

jak pozapomnělo. Vyžadovalo by to určité náklady navíc – udělat cesto­ vání vlakem výhodnější citlivým dotačně­motivačním systémem /např. dělnické týdenní jízdné/. Ale na druhou stranu by se ušetřily dotace do autobusové, dosud pro­ težované dopravy, ušetřilo by se na opotřebení silničního tělesa, které se každoročně opravuje, a v neposlední řadě na pohonných hmotách popo­ jíždějících řidičů. A co navíc, i ovzduší by si oddechlo.

Ing. arch. František Křelina

Předseda MO PH Změna na kan­ didátce Pirátské strany

3

4 5 6

Ing. Adam Záruba Ph.D.

Soňa Klímová

3

VOLEBNÍ LISTY Rozhovor s Mgr. Janem Jiterským, ředitelem a spoluzakladatelem Základní školy Bodláka a Pampelišky ve Veliši a Robousech u Jičína. Jak člověka napadne založit si svou soukromou základní školu? Naše škola byla tak trochu truc. S manželkou (tehdy ještě přítelkyní) jsme se po vysoké rozhodli, že chceme žít a učit v malé venkovské škole. Na náš inzerát se jich ozvalo sedm, z toho tři na Jičínsku. Nejvíc se nám líbilo v Libáni, kde byl v té době výborný ředitel i jeho zástupce, fajn kolektiv a krásný obecní byt ­ prostě idylické městečko. Poté se ale obec rozhodla ředitele vyměnit, po­ lovina učitelů odešla, radikálně se zhoršily vztahy. Chtěl jsem ve školství skončit, těšil jsem se, že mě nebude nikdo kontrolovat, jestli jsem si přezul bačkory a připravil tabuli na další den. Jenže rodiče našich žáků sami přišli s nápadem založit vlastní školu a musím říct, že před­ stava klíčů, kterými si odemknu své vlastní vzdělávací zařízení, mě zlákala. To bylo v roce 2003. Vůbec jsme nevěděli, jak se něco takového dělá, hledali jsme na internetu, a mezi tím promeškali všechny ter­ míny. Nakonec jsme přece jen na za­ čátku prázdnin podali žádost o zařazení do sítě škol a od té doby jsme každý den jezdili na minister­ stvo. Čas se vlekl, nikdo nám neřekl, jak to s naší žádostí vypadá, rodiče nevěděli, jak to od září bude. Byl tam jeden ředitel odboru, který když uviděl název školy „Základní škola Bodláka a Pampelišky“, prohlásil, že to v žádném případě neprojde. Byl to pracovní název, ale od této chvíle

jsme věděli, že buď s tímhle názvem, nebo vůbec. Nakonec jsme ale oprávnění poskytovat vzdělání získali. Letos za sebou máme 13 let a v nejmenším toho nelituji. Jsme součást vzdělávací nabídky celého regionu. Jezdí k nám žáci z více než 20 obcí, zájem o studium na naší škole je na několik let dopředu. Za­ čínali jsme s minimálním roz­ počtem, dotací 60% oproti směrnicím a ve dvou lidech s Pampeliškou jsme dělali vše – od výuky, zájmových kroužků, družiny, mimoškolních aktivit, papírování. Vždycky hodně pomáhali rodiče, bez nich bychom to jistě nezvládli. Dnes máme 12 skvělých učitelů, kteří svou práci neberou jen jako zaměstnání a 108 žáků, z nichž tři jsou v zahraničí a jezdí jen na přezkoušení.

Jak je to však s podporou kultury na krajské úrovni dnes? Kraj podporuje pouze některé sféry kultury, zejména památkovou péči. Systém podpory ale opomíjí nebo dokonce nehovoří o důležitých kulturních oblastech, jako jsou například muzea, galerie, archivy, ale i kulturní akce pro veřej­ nost. Kraj finančně podporuje kulturu dvěma způsoby. Prvním je systém dotací, který však neumožňuje pod­ poru mikroprojektů, minimální výše dotace je totiž 20 000 Kč. Regionál­ ní kulturní akce s menším roz­ počtem, jako jsou třeba menší festivaly, autorská čtení a vernisáže, tak nemají šanci získat příspěvek od kraje. Podíváme­li se však na se­ znam kulturních projektů, které v roce 2015 podpořil kraj svým příspěvkem, minimální grantová částka se zde objevuje u drtivé většiny podpořených akcí. Žádáte­li kraj o podporu kulturní akce, počítejte s tím, že do doby (i po dobu) realizace nezískáte od kraje finance žádné. Pravděpodobně vám totiž přijde dotace až následně. Pod­ at žádost lze pouze v období 3 měsíců (konec října – konec ledna). Rozhodnutí o schválení žádosti dostanete až po 115 dnech po uplynutí lhůty pro její podání. Realizace akce však musí proběh­ nout ještě daný kalendářní rok. Po­ mineme­li tedy dobu, po kterou je vám finanční příspěvek doručován, tak nejdříve lze akci (bez plného uhrazení vašimi náklady) uskutečnit až začátkem června.

Druhým způsobem podpory je fi­ nanční dar pro pravidelně konané události, které jsou zastřešeny jako Kulturní akce s trvalou záštitou Rady Královéhradeckého kraje. U honorace těchto akcí již neprobíhá klasický schvalovací proces, jako je tomu při žádosti o grant. Člověku, který není členem krajské rady (tudíž nemá přístup k materiálům a jednáním o této dotaci), se tedy jeví, že tyto peníze jsou jednoduše přiděleny organizátorům dané akce. Jediným zveřejněným důvodem pro toto zařazení je popis „významné a tradiční akce KHK kraje“. Jak by bylo možné usilovat o případné nové zařazení události, není zveřejněno. V roce 2015 byly takto rozdány ne­ celé 4 miliony korun. Celkově je těchto akcí 20, z čehož téměř polovi­ na probíhá přímo v Hradci Králové. Tomu se asi nelze divit, krajské město by mělo být centrem kultury. Proč jsou však v druhém největším okrese sponzorovány pouze 2 akce, mi zůstává záhadou (nehledě na to, že sem putuje pouhá osmina z celkové částky dotace). V krajském zastupitelstvu tedy bu­ deme usilovat o zviditelnění do­ posud opomíjených kulturních oblastí, například muzeí, archivů, knihoven pro veřejnost i knihoven vědeckých. Do systému dodací za­ řadíme i podporu pro kulturní sek­ tory nepřístupné veřejnosti, jako jsou například depozitáře, badatelské a expediční činnosti a konzervace archiválií. Budeme usilovat o pod­ poru mikrograntů (dotace pod

Kraj má ve své kompetenci pře­ devším střední školství. Za­ sahují ale jeho pravomoci i do vaší činnosti. Mohl by vám vaše fungování nějak zjednodušit, pomoci vám? Obecně si myslím, že by to mělo být na všech úrovních vzdělávací soustavy tak, že stát by dával zá­ kladní objednávku vzdělávací politiky a její realizaci by pak měla na starosti konkrétní vzdělávací in­ stituce, bez ohledu na to, kdo ji zřizuje – kraj, obec, nebo soukromý subjekt. Nyní je významný rozdíl,

jestli školu zřizuje kraj nebo třeba fyzická osoba. Když jste zřizovate­ lem školy a vaším odvolacím or­ gánem je instituce, která sama také zřizuje podobná vzdělávací zařízení, je poměrně složité věřit v nestran­ nost takových rozhodnutí. Další kapitolou je financování. Kraj je zde pouze prostředníkem, ať už se jedná o střední školy, nebo o školní kluby a družiny, kde vede základní registr a měl by usilovat o maximální spravedlnost a transpa­ rentnost. Podle mě je nejspraved­ livější a nejpřehlednější, když jsou školy financovány jednoduše podle počtu žáků. Všechny další údaje o počtu kantorů a délce jejich praxe, počtu tříd a provozních nákladech dělají systém zbytečně složitý a nahrávají různým machinacím. Ministerstvo školství nebo ČSÚ ma­ jí velmi kvalitní data, kterými je povinně zásobujeme. Vědí, kolik protopíme uhlí, spotřebujeme elektřiny, kolik žáků se narodilo v kterém měsíci, kolik jich má jaké poruchy. Není problém spočítat, ko­ lik stojí průměrně vzdělání jednoho žáka. Ten by se měl v ideálním případě na rozhodování o tom, jak se peníze do jeho vlastního vzdělání in­ vestují, spolupodílet. Měl by takový virtuální batoh naditý penězi a s rodiči a příslušnými institucemi by hledal nejlepší vzdělání, které může za své peníze dostat. Musíme respektovat potřeby žáků, nikoliv vzdělávacích institucí. Nyní to děláme obráceně. Přidáváme dětem hodiny předmětu, který jim nejde, místo toho abychom rozvíjeli doved­ nosti, které jim jdou, podporovali jejich individualitu, talent. Chceme,

20 000 Kč), které by mohly přispět regionálnímu rozvoji. Pokud kraj nebude tyto mikrogramy pod­ porovat, prosadíme alternativní řešení. Tato alternativa bude alespoň zvýhodňovat takové obce, které tyto žádosti podporují. Dále podpoříme dotační program, který bude finan­ covat kulturní události i v následném kalendářním roce od podání žádosti. Tím se zajistí včasná jistota finanční podpory a zároveň dostatečný časový prostor pro organizaci události. Budeme vyžadovat trans­ parentnost při rozdělování dotací pro kulturní akce s trvalou záštitou Rady Královéhradeckého kraje a nastavení závazných pravidel pro zařazení na tento seznam i vyřazení z něj.

Barbora Kulichová,

kandidátka č. 44 do krajského zas­ tupitelstva za Stranu zelených

aby všichni uměli totéž ve stejný okamžik a abychom to mohli kdykoli otestovat. Co byste vzkázal voličům před nadcházejícími krajskými vol­ bami? A co byste popřál našemu politickému uskupení? Lidé jsou zklamaní z toho, že čas před volbami a čas po volbách jsou dva světy, které spolu nekorespon­ dují. Nepotkávají se očekávání a výsledek. Je to podobné, jako ve škole. Pokud se nenaplní očekávání, se kterým se chce dítě vzdělávat, tak se toho moc nenaučí a chuť na vzdělávání se mění v nechuť až odpor. Lidé by se neměli nechat odradit a k volbám alespoň chodit,

Loňský rok byl nejteplejším za celou dobu, co meteorologové vedou záznamy o počasí. Dlouho trvající sucho přineslo miliardové škody. Počasí je rozbouřenější, což se projevuje vlnami veder, ob­ dobími sucha a povodněmi. To vše jsou projevy změny klimatu, které se nedějí náhodou a z ničeho nic. Co s nedostatkem vody dělat? Předně si musíme uvědomit, že problémem je to, jak málo je schopná dnešní krajina vodu zadr­ žet. I to je výsledkem lidské čin­ nosti. Krajina je narušena nevhod­ nými úpravami ­ odvodněním polí, likvidací mokřadů a remízků. To vše dopady sucha nebo záplav zhoršuje. Ve světle těchto událostí Povodí Labe začíná připravovat stavbu přehradní nádrže u Pěčína v Or­

což se jim snažím vysvětlovat jako soused „v hospodě“, i jako pedagog ve škole. Ale měli by politiku také sledovat, aby jejich očekávání nebyla nerealistická, aby byli ve svých nadějích poučení. A vám samozřejmě přeji, abyste se do krajského zastupitelstva dostali a abyste si udrželi ten důvod, proč do toho jdete. Aby vám to, pro co tam jdete, vydrželo a nemuseli jste pak prostě jen říct „byli jsme pře­ hlasováni“. Jde o to, aby ten váš názor zazněl, abyste ho uměli před­ nést a bojovat za něj.

Mgr. Jan Jiterský

lických horách. Ta má zatopit zhruba 5 kilometrů údolí Zdob­ nice. Pod vodou zmizí vzácné pů­ vodní lesy, pozemky, domy i silnice. To, že nádrž nebude možné používat pro rekreační účely, je už jen třešničkou na dortu. Řešit problém zalitím krajiny dalším betonem a vybudováním nových přehrad je asi tak koncep­ ční, jako řešit astma změnou znač­ ky cigaret. Zodpovědné řešení je navrátit do krajiny ty původní prvky, které pomáhaly přirozeně vodu udržovat. Koncepčně a s roz­ myslem. Na remízek totiž není potřeba beton a údolí zohyzděné přehradou.

Daniel Rufer

kandidát č. 49 do krajského zatupitelstva za Stranu zelených

VOLEBNÍ LISTY

Silnice ve vlastnictví kraje jsou často ty nejděravější. Jsme znepokojeni stavem silnic nižší třídy a domníváme se, že finance by měly směřovat nejen do dálnic, ale i do zlepšení stavu těchto komunikací. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům chceme dbát na odpovědné posouzení efektivity vynakládaných prostředků.

Podpoříme zvýšení regionální produkce místních produktů jednot­ livců a odbytových družstev. Chceme podporovat jejich propagaci a uplat­ nění na farmářských trzích, při prodeji „ze dvora“ a to jak pro produkty z šetrných forem zeměděl­ ství (ekozemědělství, integrovaná produkce), tak i pro konvenční zemědělství.

Podpoříme zvýšení dostupnosti péče poskytované v domácnostech. Posílíme význam terénních služeb v péči o seniory, dále pak zvýšíme kapacitu odlehčovacích služeb, v některých regionech přeměnou z lůžek pro dlouhodobě nemocné. Budeme usilovat o modernizaci způsobu poskytování pobytových služeb v zařízeních dlouhodobé péče.

Budeme podporovat realizací obchvatů obcí nejvíce zatížených tranzitní dopravou. I u realizace obchvatů je třeba posuzovat účelnost a efektivitu. Ve všech případech, ve kterých je to možné, budeme podporovat více variant trasování tak, aby mohla být nalezena ekonomicky a ekologicky nejšetrnější trasa.

Je třeba podpořit drobné a méně známé památky a nesoustředit se jen na turisticky vyhlášená místa. Dobrým příkladem je obnova a oživení Valdštejnské lodžie.

Viz články na str. 2 a 8

Podporujeme dostavbu dálnice D11 k polským hranicím. Považujeme za zásadní, aby technické řešení dálnice respektovalo migrační průchodnost krajiny, ochranu vodních zdrojů, ochranu barokní krajiny Kuksu a aby realizace výstavby nezatěžovala ka­ mionovou dopravou malé obce.

Je třeba, abychom místo dotací a daňových úlev pro zahraniční firmy podporovali především naše místní podnikatele. Chceme proto zvýšit podporu pro malé firmy tím, že vytvoříme podnikatelská centra, která jim budou pomáhat a budou fungovat jako mezičlánky mezi nimi a obcemi.

Podpoříme budování dálnice D35 v úseku Hradec Králové ­ Jičín, dále pak silnice I/35 ve variantě citlivé k Českému ráji.

Jako zásadní vnímáme dostupnost středoškolského vzdělávání v daném místě a spádové oblasti, stejně jako samostatné zachování specifických škol či menšinových oborů, i když nenaplňují tabulkový počet žáků a studentů.

Po několika letech záplav a suchých roků se najednou mluví o hospodaření s vodou v krajině a nutnosti nedozírných investic, které si toto opatření vynutí. Přitom vy­ budované funkční zavodňovací soustavy, které zde byly a fungovaly po mnoho ge­ nerací a zadržovaly vodu v krajině a regu­ lovaly její průtok, se nechaly zdevastovat dílem chamtivosti sběračů kovů, ignorancí obhospodařovatelů okolních pozemků a hlavně správců zavodňovacích soustav. Stavidla jsou dnes nefunkční, zavodňovací kanály zarostlé rákosem případně za­ sypané tak, aby se přes ně dala zkrátit cesta. Vhodným příkladem obnovy za­ vodňovací soustavy je ptačí park Jose­ fovské louky.

Nebudeme podporovat výstavby spaloven ani spoluspalování komunálního odpadu v elektrárnách. Prioritou je pro nás třídění a materiálové využití směsného komunálního odpadu.

Budeme prosazovat zrychlení železničního spojení kraje s Prahou v první fázi alespoň zdvoukolejněním trati do Velkého Oseka a realizací tzv. Kanínské (Libické spojky) – výstavbou cca 2 km trati lze dosáhnout zkrácení trasy o cca 4,5 km a úspory až 7 minut.

Kvalitní zdravotnictví musí být dostupné na celém území kraje. V současné době naše zdravotnictví poskytuje velmi vysokou kvalitu, nicméně ta je vážně ohrožena postupujícím nedostatkem kvalifikovaného personálu. Podpoříme projekty řešící nedostatek pracovníků ve zdravotnických zařízeních spravovaných Krajem i zvýšení platů lékařům a zdravotním sestrám.

Budeme podporovat reali­ zaci bezpečné cyklostezky mezi krajskými městy Hradec Králové a Pardubice.

Chceme, aby Královéhradecký kraj důrazněji prosazoval přípravu a reali­ zaci důležitého severního obchvatu města Hradec Králové a obcí Blešno a Nepasice na silnici I/11. Prvním krokem musí být aktualizace Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje zahrnující zanesení této komunikace ve variantě šetrné k lidem i krajině (tzv. tyrkysová vari­ anta).

Černé stavby společnosti CTP v Hradci Králové jsou velkým varováním a ilus­ trací toho, že je nutné věnovat pozor­ nost kvalitě územního plánování a do­ držování zákonů v oblasti výstavby. Chceme zvát do kraje a podporovat jen takové firmy, které mají dobré renomé na poli dodržování zákonů ČR, jsou šetrné k lidem i k životnímu prostředí, přírodě a kulturnímu dědictví. Naopak odmítáme jakkoliv vycházet vstříc bezohledným stavebním firmám, které se u nás chovají jako na dobytém území a jejichž filozofií je pouze finanční zisk za každou cenu a „po nás potopa“.

4­5

Stav jedné z našich nejvýznamnějších barokních památek je již řadu let katastrofální a v současné době ostře kontrastuje s opraveným areálem hospitálu. Považujeme za nutné, aby Královéhradecký kraj vyvinul maximální úsilí o citlivé zrestaurování této památky a byla tak dokončena obnova celého unikátního území Kuksu.

Stejně tak je nutné klást důraz na aktualizaci a modernizaci muzeí a galerií, aby mohly co nejlépe plnit svou funkci a vzbuzovaly v návštěvnících touhu po dalším poznání. Chceme podpořit důstojnější podobu místních muzeí připomínajících významné osobnosti našeho kraje (např. bratři Čapkové, Božena Němcová apod.)

Chceme, aby Královéhradecký kraj podporoval město Jaroměř v oživení jedinečného pevnostního města Josefov. Zásadní je zejména hledání důstojného využití a možností revitalizace opuštěných armádních objektů, podpora kulturních a společenských akcí, řešení sociálních problémů atd.

Je nutné zrevidovat stávající chybnou projektovou dokumentaci ve spolupráci s kvalitním technickým dozorem a urychleně zahájit výstavbu. U příštích velkých investic je ale nutné věnovat pozornost kvalitě samotného projektu a vybírat jej formou architektonické soutěže.

Jsme proti průzkumu či dokonce případné těžbě uranu a břidlicových plynů na Broumovsku, Náchodsku a Trutnovsku a v sousedním Polsku. Preferujeme trvalou ochranu přírody, krajiny a vodních zdrojů této oblasti z důvodu převažujícího a trvalého veřejného zájmu před dočasným výnosem z těžby.

Chceme blíže prověřit možnosti obnovy zaniklých železničních spojení s Polskem (např. Náchod ­ Kudowa ­ Hronov). Obnovu železničních tratí vnímáme jako možnost propojení uměle oddělených českopolských regionů.

železniční spojení Náchoda s krajským městem není ideální vzhledem ke složitému trasování tratí a nutnosti přesedání a změny směru jízdy vlaků. Již dlouhou dobu je pro vyřešení tohoto problému plánována tzv. Vysokovská spojka s tunelem pod Vysokovem, která by výrazně zkrátila dobu jízdy vlaku z Náchoda do Hradce Králové. Chceme se zasadit o to, aby Královéhradecký kraj tlačil na urychlení přípravy a realizace této stavby a železniční doprava se na této trase stala konkurenceschopnou alternativou k dopravě automobilové.

Problémy s tím spojené a jejich řešení ­ viz. článek + foto na straně 7.

Podporujeme vybudování přeložek silnice I/11 v úsecích Častolovice­ Kostelec nad Orlicí ­ Doudleby nad Orlicí a silnice I/14 mimo Rychnov nad Kněžnou a odhlučnění obytných zón od automobilové dopravy. Hajnišův mlýn je typickým příkladem místní památky bezprostředně ohrožené plnou demolicí proti vůli místních obyvatel. Budeme prosazovat, aby Královéhradecký kraj více dbal na ochranu ohroženého kulturního dědictví ­ např. pomocí vlastníkům s hledáním využití, osvětou u místních politiků, vhodným nastavením grantových programů v oblasti památkové péče i spoluprací s Národním památkovým ústavem, nezávislými odborníky a místními spolky při ochraně památek.

Podporujeme ochranu unikátní krajiny podél řeky Orlice a zdejší bohaté přírody. Orlice je jednou z našich nejzachovalejších řek a nepochybně si zaslouží podobný stupeň ochrany jako např. Poodří nebo Litovelské Pomoraví. Budeme usilovat o to, aby Kraj inicioval a podpořil možnost vyhlášení chráněné krajinné oblasti Poorličí. Máme na paměti, že chráněná krajinná oblast je také velmi dobrou marketingovou známkou v cestovním ruchu.

Hradec Králové a další města a obce berou vodu z území Litá u Českého Meziříčí a částečně také z Orlice. Zdroje vody však nejsou bezedné a rovněž kvalita vody je pro bezpečnost zásobování obyvatel zásadní. Odmítáme výstavbu přehrad devastujících nejcennější přírodní a krajinné lokality našeho kraje, a proto považujeme za nezbytné věnovat pozornost zlepšování stavu současných vodních zdrojů tak, aby mohly být využívány i do budoucna. V případě Lité je to celková revitalizace tamní krajiny s cílem zadržet zde co nejvíce vody a v případě Orlice projekty na zlepšení kvality vody (výstavbou chybějících kanalizací a čistíren odpadních vod, podporou změn v zemědělském hospodaření apod.)

Jsme proti zničení údolí Zdobnice přehradou Pěčín. Podpoříme reali­ zaci opatření k zadržování vody v krajině jako prevence před povod­ němi a suchem, avšak formou přírodě blízkých protipovodňo­ vých opatření (např. vytváření ploch přirozeného rozlivu vod), naopak odmítáme přípravu a reali­ zaci tvrdých technických opatření jako přehrady Pěčín. Podpoříme převod části zemědělské držby z orné půdy na trvalé travní porosty, obnovu mezí, remízků, alejí, rozptýlené zeleně v krajině. Cílem není jen zvýšit druhovou bohatost „agrární pouště“ orné půdy, ale i omezit erozi, prašnost a podpořit zadržování vody v krajině.

VOLEBNÍ LISTY

Kandidátka do krajských voleb 2016

6

7

VOLEBNÍ LISTY Mým mottem do krajských voleb budiž vybídnutí: PTEJME SE OBČANA… protože jak jinak se dopídit toho, co občany nejvíce zajímá, ale i trápí a sužuje. Vybrala jsem následující z odpovědí, a s ohledem na citlivost zvolených témat byla dotazovaným slíbena anonymita. Žena, středoškolské vzdělání, 28 let:

„Pro mne je důležitá otázka zaměst­ nanosti. Mám sice maturitu, ale po mateřské jsem velmi obtížně hledala uplatnění, i když žijeme ve městě. Nakonec jsem zjistila, že nejvíce spolužáků pracuje dnes ve státní správě, ale normální zaměstnání pro středoškolačku zbývá jedině na po­ kladně supermarketu… A pak mne samozřejmě zajímá, jako každou mladou maminku, dostupnost lékařské péče pro děti. Jedna malá rybí kůstka z filé ve všední den v podvečer a sousedka, která nás vezla absolvovala šesti­ hodinový maraton – nekompetentní pohotovost na jednom místě, pak dětská pohotovost v oblastní nemoc­ nici, pak chirurgie v oblastní nemocnici a nakonec ORL tamtéž… to jednomu na jistotě fakt nepřidá. “

Žena , vzdělání střední odborné, 49 let:

„Jsem již v tzv. babičkovském věku a člověk by předpokládal určité ustálení jistot. Na venkově nás trápí zejména nedostatečná dopravní obslužnost. Za prací dojíždím do krajského města a jedna změna v jízdním řádu dokáže v okamžiku zatřást jistotami celé rodiny. Manžel je invalidní a můj příjem do domácnosti je tedy dost zásadní. Naštěstí se nám podařilo dát se dohromady s několika spoluces­ tujícími a dojíždíme téměř 40 km společně autem. Jsme sice závislí na jednom řidiči, ale aspoň tak… “

Muž, důchodce, vzdělání základní, 67 let:

„…už ani ta hospoda tady ne­ funguje. Někdy sednu na kolo a

jedu do sousední vesnice, tam ještě mají i prodejnu. V sezóně ještě dělám, když je potřeba. Zaplať bůh, zdraví slouží, tak i dřevo si nadělám na zimu. Plyn je dneska na jeden důchod drahota.“

Muž, vyučen, nyní bez zaměstnání, 56 let:

„Dříve byly aspoň ty veřejno­ prospěšné práce, dnes i do skladu chtějí, abych měl řidičák, že prý řidiči mají u ještěrky lepší odhad. Měl bych dělat na důchod, ale to nejde jako brigádník a na sváření už nevidím...“

Žena, starobní důchod­ kyně, 63 let:

„Jezdím pravidelně na venkov za maminkou, která je sice ještě mobil­ ní, ale i tak potřebuje naši pomoc, a tak vnímám při svých cestách i zoufalý stav našich komunikací. My například bydlíme u okresní silnice a nově upravené kanály způsobují, že když přes ně jezdí tiráci, třesou se nám hrnečky na podšálku a nad­ skakují pokličky v kredenci. Obec­ ně přibývá aut, a to nemluvím o bezohlednosti řidičů, ale povšechně se málo dělá pro pěší, chybí přechody, často je o strach s vn­ oučaty přejít silnici v obci. Jezdíme tchánovi na hrob na druhý konec okresu a silnice mezi Hlušicemi a Sekeřicemi, to už není silnice, to je tankodrom. Lituji lidi, kteří tam žijí a musí tudy dennodenně jezdit.“

Muž, vzdělání střední odborné, 36 let

„…bych chtěl vědět, komu připadá normální, že za slušným výdělkem odsud lidi jezdí i 70 kiláků. Každý den! To bych chtěl vědět…“

Žena, vš, 38 let

„Jsem velmi ráda, že v Novém By­ džově zůstalo zachované samostatné víceleté gymnázium. Naše rodina se těší tamnímu absolutoriu již ve 3 generacích, a nyní tam nově dojíždí i náš starší syn. Co postrádáme? Určitě by přišel vhod krytý bazén, zatím dojíždíme nejen soukromě, ale i školy do všech možných zařízení jinam. Sportu se zde věnuje asi dost prostředků, ale ne takovým sportům, které by pod­ porovaly součinnost celé rodiny.“

Muž, invalidní důchodce, 62 let

„Věcí, které trápí obyčejné občany je spousta, ani nevím kde začít. Zdra­ votnictví, zaměstnanost, školství, a to je jen to první, co mě napadá. Slibů od politiků bylo už tolik, že člověk by si mohl myslet, že už brzy vybudují ten vysněný ráj na zemi. Už jsem se dávno vzdal všech nadějí, že by se něco dělalo pro lidi, ale kdyby mi nějaký kouzelný dědeček nabídl, že splní mé přání, tak bych si přál třeba: abych mohl vyjet na kole beze strachu, že mě v současném, neuvěřitelně chaotickém provozu někdo převálcuje. Motoristé sborově nadávají na cyklisty, když jedou v autě, ale běda když se posadí na kolo. Vybudování nějaké cyklo­ stezky (třeba z Bydžova do Chlumce) by určitě nejenom mně umožnilo v klidu si vyjet s vnoučaty na projížďku. Hezká pohádka, že? A takhle to je se vším… To, že kolem Hradce lze po cyklo­ stezkách najezdit bezpečně až 40 kilometrů je hezká věc, i my na ob­ lasti bychom rádi – jeli bezpečně

třeba do sousední vesnice….“ A v tomto duchu jsou posbírané mé aktuální postřehy z Králové­ hradeckého kraje, zejména pak z oblasti Novobydžovska, Chlu­ mecka, Nechanicka či Hořicka. Následně respekt k pirátským tématům jako je transparentnost, prosazování poskytování informací o hospodaření a činnosti organizací, které nakládají s veřejnými prostředky a svobodu informací ­ to vše považuji za samozřejmé mé snažení o zavedení do veřejného sektoru.

Když jsem byl dítě, bylo složité si pořídit auto. Nestačilo jen mít peníze. Pamatuji si, že na auta se dělaly záznamy, čekací doba na škodovku byla i víc než rok. A kdo měl dobré známé, snažil se sehnat škodovku z Kvasin, ne z Mladé Boleslavi. Šla taková pověst, že ty kvasinské jsou kvalitnější, v mé rodné Jihlavě se tomu věřilo. Později jsem se přiženil na Hradecko a poznal zdejší pracovité a podnikavé lidi. Kraj je na třetím místě v počtu drobných živnostníků a i díky tomu má nízkou nezaměst­ nanost. Stát znovu ovládá esté­ bácké myšlení a hází aktivním lidem klacky pod nohy, seč může. Malé obce se vylidňují, velkoměsta a korporace rostou. Nedopusťme to. I na krajské úrovni se dá tomuto zhoubnému trendu čelit. Sjezdil jsem celý kraj, abych na­ fotil obrázky pro tyto noviny, a mám s čím srovnávat. Obyvatelé hradeckého kraje mají být na co hrdí. Jinde mají horší silnice, horší dostupnost všeho možného i horší životní prostředí. To však nezna­ mená, že není co zlepšovat. Stačí být v kontaktu s lidmi a snažit se jim naslouchat. Na Hradecku je to o to snazší, že se lidé nebojí na nedostatky poukazovat.

Mgr. Zdeňka Rudolfová

Ing. Roman Kučera

z 15.století a celá léta voda tekla tak, jak má a tam, kde má. Před několika lety byl břeh nad Kvasi­ nami v délce asi 100m opraven Povodím Labe, aby se nevyvalil. Brzy poté se objevily průsaky, menší i větší a voda crčí ze stráně do zahrad. Povodí Labe chce tento problém vyřešit zatrubením 150 m toku, místo aby se pokusilo břeh skutečně opravit. Trubami zničí historické funkční dílo,

krásný kout přírody a ohrozí bio­ top dnes již vzácných rybek – vranek a mihulí. Podle mého názoru nejsme tak bohatí, aby­ chom si to mohli dovolit. A náš kraj není ani tak chudý, aby se Povodí Labe nemohlo naučit něco z výrobních postupů našich předků a aplikovat je. Protože jim to fungovalo.

psycholog a speciální pedagog, nyní důchodce, 63 let

spoluautor Volebních listů Pirát

Co je horší, než nedostatek zakázek? Nedostatek lidí. Uveďme výkřik z názvu na pravou míru – ani jedno není pro firmy dobré. V situaci, kdy přežijí něko­ likaletý útlum způsobený světovou krizí a začnou dostávat dost zakázek na to, aby se konečně zotavily a za­ čaly růst, ale přišla nová pohroma. Řada firem nemá zakázky s kým zpracovávat. Nejsou lidi. Na Rych­ novsku je to realita. Jak je to možné? Expanze Škodovky v Kvasinách a růst zahraničních subdodavatel­ ských továren kolem ní způsobil odsátí téměř veškeré pracovní síly z menších i větších českých firem

v regionu. A protože se jen málokdo dokáže vyrovnat platovým pod­ mínkám Škodovky, hrozí řadě firem postupná likvidace. Vážně jsme to tak chtěli? Počítalo se s těmito dalekosáhlými důsledky při plánování? Dostávají Škoda auto a satelitní firmy daňové a jiné výhody od státu? Pokud ano, měl by stát a kraj zasáhnout a podmínky podnikání v rychnovském regionu vyrovnat tak, aby byly pro všechny stejné.

Soňa Klímová

Je to dávná historie a vypráví o neobyčejném umu a technické vyspělosti našich předků. Dlouhá strouha, která v Kvasinách vy­ bočuje z řeky Bělé a korytem vytesaným ve skále, stoupá sva­ hem nahoru nad Kvasiny, kde se rozděluje. Jedna větev zásobuje velký rybník v sousední vsi Černíkovice a druhá poměrně vzdálený cukrovar v Českém Meziříčí. Zmínka o ní pochází už

Soňa Klímová

8

VOLEBNÍ LISTY TYPICKÝ PŘÍKLAD ŠPATNÉ PŘÍPRAVY STAVEB Náchodská nemocnice (která patří pod Zdravotnický Holding Královéhradeckého kraje) potřebuje zásadní modernizaci a přestavbu. Měla být hotová už spoustu let. Pří­ prava se místo toho neuvěřitelným způsobem vleče. Poslední zdržení způsobené tím, že muselo být zrušeno již třetí výběrové řízení na zhotovitele stavby kvůli obrovskému množství zásadních chyb v pro­ jektové dokumentaci, vzbudilo hluboké pochybnosti nejen o tom, zda se někdy vůbec začne stavět. Mnohem hlubší a podstatnější jsou pochyby o tom, jak bude tato více než miliardová investice funkční, zda je projekt navržen skutečně tak, aby co nejlépe odpovídal potřebám velkého a moderního zdravotnického zařízení. Nedůvěra je o to větší, že ani před­ chozí rozsáhlejší modernizace, která probíhala před necelými 15 lety, se zrovna nepovedla. Pavilonové řešení

bylo už v té době výrazně zastaralé a energeticky nevýhodné, okrouhlý tvar stavbu i zařízení prodražil, o ne­ funkčním heliportu nemluvě. Část z dřívější výstavby nyní dokonce čeká demolice. Co s tím? Stávající projekt je nepochybně nutné urychleně dokončit. I přes pochybnosti o jeho kvalitě by úplně nový začátek zna­ menal zdržení mnoha let, přičemž situace některých oddělení či budov je již nyní kritická. Je však nutné okamžitě zapojit kvalitní technický dozor, který ještě před vyhlášením čtvrtého výběrového řízení celý pro­ jekt zreviduje a bude sledovat průběh veškerých oprav. Doufejme, že se do nového výběru zhotovitele nepustí ještě stávající krajské vedení, které svou naprostou nekompetentnost prokázalo již dostatečně. Stejně tak je ale nutné podobným blamážím napříště předejít. Jak toho docílit? Kroků k tomu je celá řada.

STOP!

Řepková mánie pokračuje. Na vině je dotační politika EU podporující výrobu biopaliv. Výkupní ceny řepky jsou díky tomu vysoké a pěstovat tuhle plodinu je výhodné. Nej­ větším příjemcem státních podpor biopaliv ovšem nejsou samotní zemědělci, ale zpracovatelé a výrobci biopaliv, na­ příklad firmy ve vlastnictví současného ministra financí.

Prosazujeme zásadu, že při hos­ podářském využití rostlin je vždy na prvním místě potravinářské využití. Až po něm následuje využití mate­ riálové a jako poslední přichází na řadu využití energetického poten­ ciálu. Tato pravidla je třeba prosadit do legislativy jako obecně závazná. Masové rozšíření pěstování konopí by přitom nutně vedlo ke zlevnění konopných produktů. Mohly by pak i svojí cenou konku­ rovat výrobkům z ropy. Jedním z pirátských cílů proto je reforma evropských dotací a nahrazení žlutých pouští zeleným mořem. Proč tedy konopí místo řepky?

1

Konopí je tradiční plodi­ na s melioračními účinky, která půdu zároveň čistí od těžkých kovů a provzdušňuje ji svými bo­ hatým kořenovým vlášením.

5

Všechny produkty z konopí jsou zdravotně nezávadné a biologicky rozložitelné.

6

Papír vyrobený z konopí je vysoce kvalitní, trvanlivý a recyklovatelný.

7 8 9

někteří úředníci a radní města. Tento fenomén je nejen přek­ vapením ve srovnání s jinými většími a bohatšími městy, ale pře­ devším proto, že se zde nejedná o tradiční a komerční využití, ale pod­ porovatelé si vzali za své i pojmy jako je alternativa, současné umění a kulturní komunita.

Ve své pozici se často potkávám s příběhy nadšených a šikovných lidí, kteří se ve svých městech pokoušejí realizovat projekty v chátrajících budovách, snaží se jim vrátit život a smysl, ale nejsou

Konopný květ představuje obrovský zdroj léčivých látek.

10

Konopné pazdeří se dá vy­ užít k výrobě konopného betonu pro stavebnictví; konopná stavební izolace má zdravotní a eko­ logické přednosti.

11

3

12

Konopný textil příznivě působí na zdraví naší kůže, neob­ sahuje toxické látky, nezpů­ sobuje alergie.

Před 5 lety jsem začal působit ve Valdštejnské lodžie v pozici kastelána. Přestěhoval jsem se do pozapomenuté a chátrající barokní památky na okraji Jičína ze 100 tisí­ cového Liberce, kde jsem žil od svého narození a přes 10 let jsem se snažil oživovat toto sudetské město alternativní kulturou. Během svého působení v sever­ ních Čechách jsem nabyl dojmu, že pro politiky je kultura vždy na okraji zájmu, že občanská aktivita je nezvaným hostem města a že slovo „alternativa“ je téměř sprosté slovo. S velkými obavami jsem tedy ve městě, které má asi 15.000 obyvatel začal realizovat své kulturní vize a téměř utopickou vizi přeměnit neekonomickou ruinu na celoročně fungující kulturní centrum. Je až neuvěřitelné, co se za tu dobu po­ dařilo vytvořit. Nemluvím teď ale jen o samotné opravě objektu, která sice trvá delší dobu, než by si všichni přáli, ale je až vzácně pod­ porována vedením města. Snažím se zaměřit na samotný fakt, že projekt kulturní imaginárium si vzali za své nejen fanoušci akcí v Lodžii, ale i

Konopný olej má vysokou výživnou hodnotu a léčivé účinky.

2

4

přistoupí k zadání projektu formou architektonické soutěže. Ke kvalitní přípravě je třeba dostatek času, proto je nutné připra­ vit plán krajských investic s podrob­ ným a realistickým harmonogramem (termíny, které uváděli a uvádějí do médií krajští představitelé právě v souvislosti s náchodskou nemoc­ nicí, působí i s mírným časovým odstupem dosti groteskně). Jeho pří­ pravu bude koordinovat právě krajský architekt, avšak bezpod­ mínečně nutně je třeba zapojit veřej­ nost formou debat, workshopů i vzdělávacích seminářů. Zapojování veřejnosti je sice posledním, ale základním bodem. Debaty a setkání musejí probíhat průběžně během celého volebního období, aby si občané našeho kraje zvykli, že na jejich hlase záleží. Že jejich političtí představitelé se

Konopné semeno se využívá jako krmivo, potravina i pro technické aplikace.

Konopí nevyžaduje masové nasazení herbicidů, protože dorůstá do výšky 4 až 6 m a s plevelem si samo poradí. Konopná vlákna mohou nahradit problematickou ba­ vlnu, jejíž pěstování je spojeno s vysokou spotřebou vody, použitím pesticidů a s otrockou prací.

Zde jsou některé z těch, které bu­ deme prosazovat: Zásadní je především způsob, jakým se vybírá autor projektu. Je ab­ surdní, aby služba, na jejíž kvalitě závisí investice v řádu milionů nebo v našem případě i miliard, byla vy­ brána jen proto, že je nejlevnější. Právě tak ale byl vybrán zhotovitel projektu stávající rekonstrukce a je tomu tak i v drtivé většině dalších veřejných investic v našem kraji. Přitom existuje spolehlivý, staletími osvědčený a i v současném zákoně dostatečně popsaný lepší způsob: ar­ chitektonická soutěž. Odborná porota zde vybírá z množství konkrétních návrhů, jak danou stavbu řešit. Dlouhodobou přípravu krajských investic by měl mít na starost krajský architekt. Ten se jimi bude zabývat dlouhodobě a na základě hluboké znalosti a důkladné přípravy teprve

Konopné bioplasty mohou v automobilovém průmyslu nahradit fosilní suroviny. Zbytky vznikající při zpra­ cování konopí lze využít v energetice.

Ochrana přírodního bohatství našeho kraje je pro nás zásadním tématem. Role kraje je při ní celkem klíčová. Kraj totiž mimo jiné financuje péči o chráněná území, které se dnes již bez adekvátní péče nedokáží obejít. Bo­ hužel i v této oblasti náš kraj trochu podřimuje na místě. A to chceme změnit! Zelení a Piráti budou prosazovat zavedení moderních forem péče o krajinu ­ o přírodně cenné lokality.

Mezi nejcennější a zároveň nej­ ohroženější stanoviště patří napřík­ lad (polo)přirozené louky a stepi, které se často udržují pomocí nák­ ladného sečení nebo přepásání domácími zvířaty. Naší snahou bude to, aby se do našeho kraje a krajiny vrátili velcí kopytníci ­ divocí koně, zubři či zpětně šlechtění pratuři. Tyto druhy tisíce let utvářely naši krajinu ­ v dobách, kdy do ní člověk nezasahoval. Dokážou proto řadu

skutečně snaží jej slyšet. To je ale konec konců téma, které je základ­ ním stavebním kamenem celého po­ jetí politiky tak, jak jej představuje naše volební uskupení.

Michal Kudrnáč

(s využitím materiálů České komory architektů pro krajské volby)

vedením měst podporováni a naopak jsou jim kladeny velké překážky. Přál bych si, aby na městech i kra­ jích seděli lidé, kteří pochopí vý­ znam těchto nadšenců a společně dokáží vrátit život do mnohdy krás­ ných, ale ohrožených objektů. Jsem přesvědčen, že tyto projekty budou dlouhodobě významnější než pouhé naplňování potřeb komerční zábavy, protože i edukace diváka může posouvat úroveň kultury v re­ gionech. Finanční situace naší organizace není ideální, ale vážím si možnosti s městem spolupracovat na vývoji celého projektu a zvelebování areálu s přihlédnutím na potřeby, které naše aktivity vyžadují. Samozřejmě bych podobnou pod­ poru čekal i od Kraje, který by vy­ užití historického objektu netradičním kulturním projektem mohl považovat za inspiraci pro další ohrožené prostory a budovy v regionu.

Jiří Vydra

Kastelán Valdštejnské lodžie a ředitel Valdštejnského imaginária, o.p.s.

vhodných lokalit udržovat nejen přirozenějším způsobem, ale dokonce i levněji, jak se ukazuje na příkladu bývalého vojenského prostoru Milovice ­ Mladá, kam byli vloni navráceni. Naše krajina již dnes pochopitelně neumožňuje, aby se zde volně potulovala stáda velkých kopytníků. Dostatečně velké přírodně cenné plochy vhodné pro umístění těchto zvířat a následnou podporu šetrného turistického ruchu máme i v našem kraji. Byla by škoda této šance nevyužít. Již nyní úzce spolupracujeme se společností Česká krajina, která se spolu s odborníky z Akademie věd ČR a dalšími organizacemi zabývá návratem velkých kopytníků a tuto spolupráci bychom rádi využili i ve prospěch našeho kraje.

David Číp

kandidát do krajského zastupitelstva a vedoucí záchranné stanice pro handicapované živočichy v Jaroměři

Volební listy vydává koalice Piráti a Strana zelených + Změna pro Královéhradecký kraj. Obrázek „Exmoorští pony v Přírodní rezervaci Milovice“ je dílem uživatele Wikipedie Atillak a je pod licencí CC­BY­SA. Mapa kraje byla vytvořena s použitím OpenStreetMap © OpenStreetMap contributors. Více o licencích na https://www.openstreetmap.org/copyright. Většinu obrázků reálií vyfotografoval a noviny ve svobodném programu Scribus vysázel Ing. Roman Kučera.