OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE PRO ÚSTECKÝ KRAJ A LIBERECKÝ KRAJ

OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE PRO ÚSTECKÝ KRAJ A LIBERECKÝ KRAJ 400 11 Ústí nad Labem, ul. SNP 2720/21 Č. j. 882/7.10/10/13.3

úkol č. 11.5.02

Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce za rok 2010

únor 2011

Ing. Jaromír JAROŠ vedoucí inspektor

OBSAH Strana 1. Úvod 1.1 Organizační struktura inspektorátu 1.2 Personální obsazení

3 3 3

2. Základní statistické údaje 2.1 Počty kontrolovaných subjektů 2. 2 Počty a výše udělených pokut

4 4 5

3. Inspekční činnost 10.1.01 Dodržování pracovněprávních předpisů včetně BOZP u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením 10.1.02 Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících ve stavebnictví 10.1.09 Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících v maloobchodu 10.1.10 Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání fyzických osob agenturami práce 10.1.11 Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů, poskytujících ubytovaní a stravovací služby 10.1.12 Kontroly v nepřetržitých provozech zdravotnické záchranné služby a nemocniční akutní péče 10.1.22 Šetření nerovného zacházení a diskriminace na pracovišti 10.1.31 Bezpečnost práce ve stavebnictví 10.1.32 Kontrola zaměstnavatelů v dopravě 10.1.33 Kontrola systému BOZP v malých a středních podnicích 10.1.34 Bezpečnost práce na elektrických zařízeních 10.1.35 Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu vyhrazených technických zařízení - parních a kapalinových kotlů 10.1.36 Bezpečnost práce při používání vyhrazených technických zařízení – zdvihacích zařízení a vázacích prostředků a prostředků pro zavěšení a uchopení břemen 10.1.38 Dodržování předpisů při používání chemických látek na pracovištích 10.1.39 Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby 10.1.49 Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií 10.1.50 Bezpečný podnik (Obsah informace o výsledku prověrek systému řízení BOZP v organizacích (podle programu „Bezpečný podnik“)

6 8 10 12 16 19 21 23 28 31 40 42 47 49 53 55 59

4. Ostatní dozorčí činnost 4.1Projektová dokumentace 4.2 Kolaudace staveb 4.3 Vyšetřování pracovních úrazů 4.4 Vyšetřování havárií 4.5 Šetření stížností a podnětů

62 62 66 70 73 73

5. Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost 5.1 Poradenská činnost 5.2 Školení

81 81 83

6. Spolupráce s orgány a organizacemi

87

7. Poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb.

89

8. Závěr

90

2

1. Úvod Sídlo Oblastní inspektorát práce pro Ústecký a Liberecký kraj Adresa: ul. SNP 2720/21, 400 11 Ústí nad Labem Telefon: 472706711 Fax: 472772589 e-mail: [email protected] www: suip.cz/oip07 dat. schránka: xy7efgi Regionální kancelář v Liberci Adresa: nám. Dr. E. Beneše č. p. 24, 460 01 Liberec Telefon: 472706736 Fax: 485244485 e-mail: [email protected] 1.1 Organizační struktura inspektorátu V čele inspektorátu stojí vedoucí inspektor. Kancelář vedoucího inspektora Odbor správy a informatiky Oddělení ekonomicko-správní Oddělení informatiky Odbor inspekce I Odbor inspekce II Odbor inspekce III V čele odborů stojí vedoucí odborů a oddělení řídí vedoucí oddělení. 1.2 Personální obsazení Celkový počet pracovníků OIP k 31. 12. 2010 je 58, z toho výkonných pracovníků v oblasti BOZP je 20, v oblasti pracovních vztahů a podmínek vztahů je 17. Vedoucí inspektor Vedoucí odboru Vedoucí oddělení Právník OIP Inspektor Administrativní pracovník

1 4 2 3 37 10

(2 ženy) (1 žena) (11 žen) (8 žen) 3

Pomocně-obslužný pracovník

1

(1 žena)

Členění zaměstnanců podle věku Věk do 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70

Mužů (35) 0 0 1 4 4 1 4 11 11 1

Žen (23) 1 0 1 2 2 3 3 7 3 0

2. Základní statistické údaje o kontrolní činnosti – dle úkolů 2.1 Počty kontrolovaných subjektů Ukazatel

2010

Počet kontrol

1 700

Počet šetřených smrtelných pracovních úrazů

14

Počet šetřených úrazů (s hospitalizací delší než 5 dnů)

26

Počet šetřených ostatních úrazů

1

Počet kontrol na základě podnětů

529

Počet závad zjištěných při kontrolách a šetřeních Počet zákazů činnosti

4 726 0

Počet uložených pokut

237

Výše uložených pokut

5 018 000,-

Stanoviska k projektovým dokumentacím

427

Účast na povolování a kolaudacích staveb

273

Poradenská činnost

1 228

4

2. 2 Počty a výše udělených pokut Období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010

Pokuty, které byly uloženy v zadaném období:

Související s pracovním úrazem

Všechny Pokuty Počet

Výše (Kč)

Počet

Výše (Kč)

Udělené zaměstnanci Udělené právnímu subjektu

0

0

0

0

176

4956000

21

953930

fyzické osobě

47

787000

2

45000

129

4169000

19

908930

0

0

0

0

27

582000

0

0

203

5538000

21

953930

právnické osobě Blokové Pořádkové Celkem

Pokuty, které byly uloženy v zadaném období a nabyly právní moci v zadaném období:

Související s pracovním úrazem

Všechny Pokuty Počet

Výše (Kč)

Počet

Výše (Kč)

Udělené zaměstnanci Udělené právnímu subjektu

0

0

0

0

164

4056000

20

832500

fyzické osobě

42

627000

2

45000

122

3429000

18

787500

0

0

0

0

27

582000

0

0

191

4638000

20

832500

právnické osobě Blokové Pořádkové Celkem

5

Pokuty, které byly uloženy před zadaným obdobím a nabyly právní moci v zadaném období: Související s pracovním úrazem

Všechny Pokuty Počet

Výše (Kč)

Počet

Výše (Kč)

Udělené zaměstnanci Udělené právnímu subjektu

0

0

0

0

5

490000

1

400000

fyzické osobě

3

50000

0

0

právnické osobě

2

440000

1

400000

Blokové

0

0

0

0

Pořádkové

1

50000

0

0

Celkem

6

540000

1

400000

3. Inspekční činnost HÚ 10.1.01 Dodržování pracovněprávních předpisů včetně BOZP u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením Předmět kontroly Zaměření kontrol vycházelo z kontrolního seznamu SÚIP. U všech provedených kontrol byla provedena kontrolní zjištění v rámci tohoto kontrolního seznamu. Cílem bylo působit kontrolní činností na zaměstnavatele tak, aby dodržovali pracovněprávní předpisy a nedocházelo z jejich strany ke zneužívání osob se zdravotním postižením při výkonu jejich práce. Seznam dozorovaných subjektů Oblastí inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj provedl v rámci tohoto úkolu v období od 1. 4. 2010 (tj. po úvodní instruktáži) do 31. 12. 2010 celkem 6 kontrol. Kontroly byly provedeny celkem 3 inspektory z odboru PPV a 3 inspektory z odboru BOZP. Úkol tedy nebyl co do rozsahu zainteresovaných inspektorů tak rozsáhlý, jako jiné HÚ. Minimální stanovený počet na OIP činil 5 kontrol, při sestavování plánu kontrol bylo využito spolupráce s ÚP a jejich databáze. Druhy prací sjednané v PS – šičky, strážní, dělníci kompletace a montáže a pomocné síly. 6

Nejčastěji se vyskytující závady Zjištěná pochybení dle kontrolního seznamu na úsecích: • Porušení na úseku rovného zacházení se zaměstnanci bývá méně častým zjištěním. Zjištěná porušení (ve dvou případech u dvou různých subjektů) se týkala nerovného zacházení se zaměstnanci v oblasti odměňování. Za stejnou práci byla sjednána rozdílná výše mzdy. • Porušení při vzniku, změnách a skončení pracovního poměru jsou naopak zjištěním velmi častým. Tak tomu bylo také v rámci tohoto úkolu. Porušení bylo zjištěno celkem u čtyř ze šesti kontrolovaných subjektů. Většinou se jednalo o neposkytnutí kompletních informací při vzniku pracovního poměru, resp. pozdní vydání ZL. Na základě ukládaných opatření jsou však tyto nedostatky bez větších problémů odstraňovány. • Při kontrole plnění povinností zaměstnavatele uložených v §§ 103 a 104 ZP byla zjištěna porušení u dvou kontrolovaných subjektů, která se týkala chybějící průvodní dokumentace k výrobnímu zařízení a chybějící dokumentace k vyhledávání a vyhodnocování rizik. • Na úseku pracovní doby nebyla zjištěna žádná porušení. • Úsek odměňování zaměstnanců, resp. porušování na tomto úseku, bývá také velmi častým zjištěním uváděným v protokolech z prováděných kontrol. Nejinak tomu bylo i při kontrolách v rámci HÚ. Porušení se týkala neposkytnutí doplatku do odpovídající úrovně zaručené mzdy, neposkytnutí příplatků za práci v sobotu a v neděli a neposkytnutí náhrady mzdy ve stanoveném termínu výplaty mzdy. • Na úseku ochrany osobních práv zaměstnanců nebyla zjištěna žádná porušení. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Při výběru zaměstnavatelů nevznikly žádné problémy. Při vlastním provádění kontroly se inspektoři v ojedinělém případě setkali s tzv. „ukřivděností“ kontrolovaného subjektu. (Přesto, že zaměstnává osoby zdravotně nebo jinak znevýhodněné, čímž de facto koná pro veřejnost a především tuto sortu zaměstnanců dobro, inspektoráty a jiné kontrolní orgány ho neustále kontrolují a ztěžují mu život.) K legislativním úpravám – myšlenka legislativců nebyla špatná, a jestliže dochází ke zneužívání dotací, bylo by vhodné směřovat více pozornosti již při schvalování a poskytování dotací, což ale není problematika spadající pod věcnou příslušnost IP. Provedená opatření a rozhodnutí Ke dni vypracování závěrečné zprávy byla připravena v rámci tohoto úkolu jedna sankce na výši 15 000,-- Kč. V ostatních případech bylo kontrolovaným subjektům uloženo opatření k odstranění nedostatků zjištěných kontrolou. Je potřeba podotknout, že sankce byla uložena subjektu s největším počtem zjištěných porušení, u ostatních kontrolovaných subjektů nebyla porušení tak rozsáhlá nebo závažná, aby bylo potřeba přistoupit k uložení sankce. Na základě uložených opatření byly zjištěné nedostatky odstraněny, o čemž byly dodány zprávy ze strany kontrolovaných subjektů. Z vyhodnocení závěrečných zpráv však vyplývá, že ne všechna kontrolovanými osobami přijatá opatření jsou v souladu s právním předpisem. Kontrolované subjekty také mnohdy nesouhlasí se zjištěním a na uložená opatření reagují rozporuplně. Bylo by vhodné provést následné kontroly u takovýchto subjektů.

7

Závěr Kontroly, provedené v rámci tohoto úkolu, se nevymykají obecným zjištěním při kontrolách prováděných u jiných zaměstnavatelů. Četnost i závažnost porušení nejsou ve sledovaném vzorku žádným způsobem výjimečné. Mimo rozsah kontrolního zadání byla zjištěna i porušení na úseku náhrad mzdy. Při kontrolách se inspektoři setkali se mzdou postižených zaměstnanců, krácenou vzhledem k jejich postižení, aniž by jim zaměstnavatel snížení mzdy nějakým jiným způsobem zdůvodnil. Protože však nebývá možnost srovnání se zdravými zaměstnanci, nelze tvrdit, že by byly porušeny podmínky rovnosti v odměňování. Kontrolami provedenými v rámci HÚ bylo bezpochyby dosaženo stanoveného cíle. Inspektoři, dotázaní na případné pokračování, se vyslovili pro zachování tohoto úkolu.

HÚ 10.1.02 Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících ve stavebnictví

Předmět kontroly Z analýzy výsledků kontrolní činnosti orgánů inspekce práce a podnětů v letech 2007 až 2009 bylo vyhodnoceno, že četnost porušování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících ve stavebnictví patří k nejčastějším a nejzávažnějším. Cílem úkolu bylo dosáhnout kontrolní činností, aby zaměstnavatelé dodržovali pracovněprávní předpisy, preventivně působit na zaměstnavatele, zvyšovat jejich právní vědomí, a tím snížit počet přijatých podnětů ke kontrole. Kontroly byly zaměřeny na dodržování povinností v následujících oblastech: nerovné zacházení, vznik, změna a skončení pracovního poměru (vydávání potvrzení o zaměstnání), dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, pracovní doba (přestávky v práci, odpočinek mezi směnami a v týdnu, práce přesčas, evidence pracovní doby), odměňování zaměstnanců (vyplácení mzdy, poskytování příplatků), cestovní náhrady, ochrana osobních práv zaměstnanců dle § 316 odst. 2 až 4 zákoníku práce. Předmět kontroly, který byl uveden na plánovacím listu, svým obsahem již pokrýval všechny problémové oblasti a nebylo nutno ho v průběhu provádění kontrol aktuálně upravovat. Kontroly provádělo 5 vybraných inspektorů Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj. Na základě požadavků od ÚP v Teplicích a v Mostě byly provedeny dvě koordinované kontroly společně s Cizineckou policií, Policií ČR a Okresní správou sociálního zabezpečení. Zahájení kontrol bylo plně v režii ÚP a podléhalo určitému stupni utajení, neboť hlavním předmětem bylo „nelegální zaměstnávání“. Inspektoři OIP se tak nemohli na kontroly standardně připravit (oznámit zahájení kontroly, předem požadovat doklady, atd.) V průběhu zahájení fyzické kontroly na pracovišti nebylo možné ze strany inspektorátu kontrolu řádně 8

provést, neboť nikdo z přítomných zaměstnanců u sebe neměl pracovní smlouvu, mzdový list nebo další doklady potřebné ke kontrole. Specializovaný personál pro mzdovou a personální agendu se namístě také nenacházel. Jednotliví inspektoři se proto snažili pomoci s kontrolní činností zaměstnancům ÚP a Cizinecké policie. Po domluvě s vedoucími kontrolních oddělení ÚP byl inspektorátu poskytnut seznam zjištěných subjektů a seznam zjištěných osob. Inspektorát dle svého uvážení vytipoval zaměstnavatele vhodné k provedení kontroly ve stanoveném rozsahu. Seznam dozorovaných subjektů Podle zadání plánovacího listu měl OIP provést minimálně 10 kontrol v rámci tohoto úkolu. Při výběru kontrolovaných subjektů měl inspektorát přihlížet zejména k podaným podnětům ke kontrole, k informacím z informačního systému a k poradenské činnosti. Do kontrolního seznamu subjektů byli zařazeni zaměstnavatelé především na základě osobních poznatků z poradenské činnosti inspektorů, kteří se na úkolu podíleli. Inspektorát provedl celkem 13 kontrol. Z toho byly na základě požadavků Úřadů práce v Teplicích a v Mostě provedeny dvě koordinované kontroly. Nejčastěji se vyskytující závady Nejčastěji bylo zjištěno porušení pracovněprávních předpisů na úseku pracovního poměru. Jednalo se o formální porušení ze strany zaměstnavatele: - zaměstnavatel neinformoval zaměstnance o obsahu pracovního poměru, - zaměstnavatel nevydal potvrzení o zaměstnání v souladu se zákoníkem práce. Dále bylo nejčastěji zjištěno porušení na úseku pracovní doby: - zaměstnavatel nevedl evidenci odpracované pracovní doby, jak ukládá zákoník práce. Ojediněle bylo zjištěno porušení na úseku odměňování zaměstnanců: - zaměstnavatel neposkytl příplatek za práci v sobotu a v neděli, - zaměstnavatel neposkytl přípatek nebo náhradní volno za práci přesčas, - zaměstnavatel neposkytl doplatek do nejnižší úrovně zaručené mzdy, - zaměstnavatel provedl srážky ze mzdy v rozporu se zákoníkem práce. Do kontrolního vzorku namátkově vybíraných zaměstnanců byly zařazeny profese odpovídající zadání úkolu, zejména přímo vykonávající manuální práce – zedníci, stavební dělníci, elektrikáři, truhláři, atd. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Kontroly byly provedeny v rozsahu, jak bylo uvedeno v zadání úkolů. Při předání protokolů byla zaměstnavatelům vysvětlena všechna porušení a byla s nimi zkonzultována možnost jejich odstranění. Pokud bylo cílem úkolu dodržování pracovněprávních předpisů a preventivně působit na zaměstnavatele, tak byl úkol bezezbytku splněn. Vzhledem k velkému počtu subjektů podnikajících ve stavebnictví by bylo naivní se domnívat, že počet podnětů v dané oblasti by se v budoucnu nějak dramaticky snižoval.

9

Závěr Zaměření úkolu neobsahovalo nijaká zvláštní specifika, odlišná od běžných kontrol. Kontrolní zjištění, týkající se porušování pracovněprávních předpisů, vůbec nevybočovala z obvyklých porušení. V žádném případě není nutné provádět specializované školení nebo jinak spolupracovat se SÚIP. Spolupráce s ÚP a s jinými orgány nebyla v tomto smyslu pro kontrolu prováděnou dle zákona o inspekci práce přínosem. Pokud bude v budoucnu požadováno, aby se OIP podílel na podobných kontrolách s ÚP a jinými orgány ve stejném rozsahu, navrhujeme, aby byla spolupráce postavena zejména na výměně informací mezi dotčenými úřady. Ke správnému výkonu kontroly by inspektorátu postačovaly informace o provedených kontrolách, o zjištěných subjektech a zjištěných osobách na pracovištích. Fyzická přítomnost inspektorů na koordinovaných kontrolách není vůbec nutná.

HÚ 10.1.09 Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících v maloobchodu Předmět kontroly -

Úkol byl zaměřen na kontrolu následujících oblastí: nerovné zacházení, vznik, změna a skončení pracovního poměru, pracovní doba, odměňování za práci, ochrana osobních práv zaměstnanců, pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců, zaměstnankyň, zaměstnankyň matek.

Inspektoři v rámci své práce spolupracují se všemi orgány státní správy. V letošním roce došlo k posunu v této oblasti, kdy probíhají tzv. koordinované kontroly ve spolupráci s OSSZ, ÚP, PČR-cizinecké policie. Seznam dozorovaných subjektů Kontroly probíhaly především u zaměstnavatelů v menších prodejnách s menším počtem zaměstnanců. Kontrolované profese byly následující: prodavačka, řidič, zástupce vedoucí, vedoucí provozu, skladník, vedoucí skladu, řezník, přípravářka, prodejce vozidel, obsluha čerpací stanice, prodej zboží, prodavač specialista. Nejčastěji se vyskytující závady Nadále, tak jako v předchozím roce, dochází k porušování především ustanovení § 37, kdy zaměstnavatel opomene ať už z nedbalosti či z neznalosti písemně informovat zaměstnance o povinných údajích, obsahu pracovního poměru. Důvody, které vedou k porušování uvedeného ustanovení, se oproti loňskému roku nezměnily. Kontrolované subjekty si mzdovou a personální agendu vedou většinou sami nebo s pomocí rodinných příslušníků, aby ušetřili náklady za odborné vedení účetnictví. Z tohoto přístupu pak plynou výše zmíněné nedostatky, které v převážné míře nejsou úmyslné, ale z neznalosti předpisů. 10

Odměňování zaměstnanců je, druhou nejvíce porušovanou oblastí pracovněprávních předpisů. Zaměstnavatelé v některých případech používají nevyplacenou mzdu nebo její části jako „trest“ za nějaký prohřešek, který údajně zaměstnanec provedl, případně nevykonal nařízenou práci nebo ji neodvedl v odpovídající kvalitě. Porušování předpisů při srážkách ze mzdy je v největší míře v obchodech, kde zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům stravenky a ze mzdy jim sráží část příspěvku na ně, opomene však učinit o tomto úkonu se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Další kontrolovanou oblastí je nerovné zacházení – patří mezi nejhůře prokazatelná porušení pracovněprávních předpisů. Inspektorátu jsou občany předkládány písemné podklady, nepotvrzené zaměstnavateli, případně jsou sdělovány domněnky o údajném nerovném zacházení zaměstnavatelů vůči jejich osobě – např. ve stanovení výše mzdy, kdy údajně mají v pracovní smlouvě stejnou vykonávanou funkci jako jejich kolegové, ale jejich kolegové dostávají vyšší mzdy, případně ve stanovení výše roční odměny, kdy se domnívají, že zaměstnavatel jim určil roční odměnu nižší oproti ostatním zaměstnancům na základě pouze neobjektivního hodnocení jejich nadřízeného zaměstnance. V kontrolním řízení pak je zjištěno, že písemné doklady, které občan inspektorátu předložil, jsou naprosto odlišné od dokladů, které ke kontrole předložil zaměstnavatel, a doklady zaměstnavatele jsou v souladu se všemi ostatními předkládanými doklady (např. mzdové listy, evidenci odpracované doby, výplatní listiny). Pokud se podaří prokázat nerovné zacházení, tak jen ojediněle, a většinou se jedná o zaměstnavatele, který spíše zanedbal a neprovedl současně s ostatními zaměstnanci např. změnu tarifu, než že by toto zanedbání provedl úmyslně. Pokud se týká oblasti pracovní doba (její rozvržení, přestávky v práci, odpočinky, evidence odpracované doby), došlo v letošním roce u zaměstnavatelů v maloobchodu, co se týče četnosti porušení, k mírnému zlepšení. Většinou se jednalo o nesprávné vykazování odpracované pracovní doby, ze které nebylo např. patrné, v jakém směnném režimu zaměstnanci pracují, případně chyběl příchod a odchod z pracoviště, nevedení evidence přesčasové práce, sobotní a nedělní práce atp. Ochrana osobních práv zaměstnanců - § 316 odst. 2 až ZP – v této oblasti nebylo zjištěno porušení, zaměstnavatelé využívající kamerový systém, chrání především majetek na prodejnách a ve skladech zboží. Kamery nebyly zaměřeny na zaměstnance ani nebyly umístěny v šatnách nebo podobných místech, kde se zaměstnanci scházejí např. o přestávkách. V oblasti pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců, zaměstnankyň, zaměstnankyň matek nebylo kontrolami zjištěno porušení, zřejmě i z toho důvodu, že zaměstnávání mladistvých zaměstnanců již není obvyklé a při zaměstnávání žen a matek jsou již v povědomí veřejnosti jistá zákonná pravidla – dostatečně medializovaná – která musí zaměstnavatel dodržovat. Závěr Některá porušení, která nebylo možno kontrolou prokázat (např. domněnka, že existuje dvojí evidence odpracované doby, nebo dvojí odměňování) zřejmě u některých zaměstnavatelů existují, bohužel toto nelze prokázat; je potřeba apelovat na zaměstnance, 11

např. při poskytování poradenství nebo stěžovatelům-podavatelům při podávání podnětů, aby tuto dvojí evidenci zaměstnavatelům svým jednáním neumožňovali. Většinou při osobním jednání vyjde najevo, že zaměstnanci s touto praxí souhlasili do té doby, než zaměstnavatel cosi pozměnil v jejich neprospěch. Bylo by dobré vymezit oblasti, kde docházelo k nejzávažnějším nedostatkům – oblast informování zaměstnanců o obsahu pracovního poměru, odměňování zaměstnanců, pracovní doba. – a na tuto problematiku zaměřit kontroly v následujícím období.

HÚ 10.1.10 Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání fyzických osob agenturami práce Předmět kontroly Úkol byl zaměřen na kontrolu dodržování povinností, vyplývajících z pracovněprávních předpisů, u agentur práce a jejich uživatelů. Cílem úkolu bylo prosazovat dodržování pracovněprávních předpisů agenturami práce, a to zejména pokud jde o rovné zacházení, tak, aby zaměstnanci agentur měli zajištěny stejné pracovní podmínky, jako mají zaměstnanci uživatele ve stejných pracovních pozicích. Obsahem úkolu byla kontrola, zaměřená na předmět kontroly, vymezený zadáním úkolu, tj. nerovné zacházení, vznik, změny, skončení pracovního poměru, pracovní doba, podmínky při dočasném přidělení a ochrana osobních práv zaměstnance. Předmět kontroly byl u všech kontrolovaných subjektů dodržen v souladu se zadáním úkolu. Seznam dozorovaných subjektů Výběr kontrolovaných subjektů prováděl garant HÚ ve spolupráci s vedoucím odboru inspekce PVP. Využity byly podněty občanů z předchozích období, poznatky z poradenské a kontrolní činnosti OIP, poznatky z médií a poznatky z činnosti ÚP. Při výběru byl také kladen důraz na rovnoměrné rozložení plánovaných kontrol na celé území působnosti OIP. Pro výběr byl částečně využit registr agentur práce, zveřejněný na internetovém portálu MPSV, a seznam agentur Policie ČR. Výběr byl ztížen skutečností, že mnoho agentur, působících na území OIP, nemá sídlo v místě působnosti OIP. Počet aktivních agentur se sídlem v Ústeckém a Libereckém kraji je do určité míry omezen. Byla rozvinuta velmi dobrá spolupráce s některými ÚP, kdy jsou vzájemně předávány cenné poznatky a zkušenosti, týkající se agentur práce a jejich uživatelů. Původně zpracovaný plán kontrol již nebyl následně změněn. Došlo jenom k doplnění jedné kontrolované agentury na základě podnětu, čímž byl překročen požadovaný počet kontrol. Kontroly uživatelů jsou v souladu s instruktáží plánovány samotnými inspektory, po případné konzultaci s garantem a po fyzickém provedení kontroly v místě činnosti agentury, na základě zde zjištěných poznatků. Počet uživatelů je stanoven v souladu se zadáním úkolu. Nejčastěji se vyskytující závady Agentury práce 12

K největšímu počtu zjištěných porušení u agentur práce došlo v oblasti vzniku, změn a skončení pracovněprávních vztahů. Ve většině případů se tato porušení týkala vydávání a náležitostí potvrzení o zaměstnání, náležitostí pracovních smluv a DPČ. Dále se v této oblasti vyskytla ojediněle porušení, týkající se informování o obsahu pracovního poměru a konkurenční doložky. Další oblastí v pořadí podle četnosti porušení byla oblast dodržování podmínek při dočasném přidělení zaměstnance k výkonu práce u uživatele. Jednalo se hlavně o neuvedení podstatných náležitostí v dohodě o dočasném přidělení a písemném pokynu, absence dohody se zaměstnancem o dočasném přidělení v pracovní smlouvě (DPČ) a v jednom případě nezabezpečení stejných mzdových podmínek se srovnatelným zaměstnancem uživatele. V případě náležitostí dohody o dočasném přidělení a písemného pokynu byla nejzávažnějším zjištěným porušením absence či neúplnost nebo nepravdivost informace o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance. Dále následuje oblast odměňování, kde došlo k porušením souvisejícím se splatností mzdy (odměny). Pod oblast rovného zacházení lze zařadit jeden případ nezabezpečení stejných mzdových podmínek se srovnatelným zaměstnancem uživatele (uvedeno již v oblasti podmínek dočasného přidělení). Jinak v této oblasti nebylo zjištěno žádné další porušení. V oblastech pracovní doby a ochrany osobních práv zaměstnance nebyla zjištěna žádná porušení. Hlavně v oblasti pracovní doby, odpočinku, práce přesčas a v noci se jedná o jev spíše náhodný, související s výběrem kontrolovaných agentur, kdy u vybraných subjektů docházelo k takové práci, že nebyly vytvořeny podmínky pro porušení v této oblasti – nebyla konána (prokázaná) práce přesčas, v noci, rovnoměrné rozvržení, jednosměnný režim. V porovnání s rokem 2009 je počet a obsah zjištěných porušení přibližně na stejné úrovni. Zdánlivá menší četnost je důsledkem menšího počtu kontrolovaných subjektů. Vzhledem k počtu kontrolovaných agentur lze konstatovat, že v průměru došlo k poklesu porušení § 308 a 309 zákoníku práce. Uživatelé Vzhledem k charakteru a zaměření kontroly u uživatelů byla zde zjištěna jenom porušení v oblasti vzniku, změn a skončení pracovněprávních vztahů (přibližně ve stejné skladbě jako u agentur) a v jednom případě v oblasti dodržování podmínek při dočasném přidělení zaměstnance (náležitosti dohody o dočasném přidělení). U uživatelů došlo k výraznějšímu úbytku porušení souvisejících s § 308 zákoníku práce. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Při vlastním provádění kontrol v rámci tohoto úkolů se nevyskytly žádné problémy, jak při zahájení kontroly, dostupnosti statutárních zástupců či potřebných dokladů, tak s ochotou předkládat potřebné doklady. Ze strany kontrolovaných subjektů byla poskytnuta součinnost na požadované úrovni.

13

Z technických důvodů nebylo možné současné provádění kontroly agentury i uživatele. Fyzická kontrola uživatele byla zásadně prováděná až následně po provedení fyzické kontroly u agentury práce. Současné provedení kontroly by bylo ve většině případů jak pro inspektora, tak i pro kontrolované subjekty, technicky náročné a neefektivní. Za určitých konkrétních podmínek by tento postup mohl být účelný. To však závisí na konkrétních místních podmínkách. Po provedení fyzických kontrol agentur a uživatelů byly kontroly uzavřeny. Pro závěr kontroly agentury práce byly samozřejmě využity poznatky z kontroly uživatele. Vzhledem k stanovenému předmětu kontroly (nerovné zacházení, § 309 odst. 5, odměňování – příplatky, náhrady) jiný postup ani nebyl možný a jinak by cíl a účel úkolu a jednotlivých kontrol nebyl naplněn. V jednom případě (16,5 % z celkového počtu kontrolovaných agentur) agentura práce nevyvíjela činnost a zaměstnance k uživatelům nepřidělovala. V jednom případě (16,5 %) docházelo k přidělování v minulosti, ale v době kontroly již byla činnost agentury ukončena (přerušena?). Rovné zacházení bylo kontrolováno v souladu se zadáním úkolu u všech agentur, přidělujících zaměstnance, a jejich uživatelů, a to zejména s cílem zjistit případné porušení ustanovení § 309 odst. 5 ZP, tj. nezabezpečení stejných pracovních a mzdových podmínek zaměstnanců agentury práce a srovnatelných zaměstnanců u uživatele. Fyzickou kontrolou agentury a jejich uživatelů (mzdové doklady, evidence pracovní doby, pracovní smlouvy, kolektivní smlouvy, vnitřní přepisy…) byly zjištěny pracovní a mzdové podmínky zaměstnanců agentury a srovnatelných zaměstnanců uživatelů. Ty byly následně porovnány a na základě zjištěných rozdílů v posuzovaných hlediscích bylo konstatováno případné porušení pracovněprávních předpisů v této oblasti. V této oblasti bylo zjištěno porušení u jedné agentury a byla za něj udělena pokuta. Ochrana osobních práv zaměstnance byla kontrolována v souladu se zadáním úkolu u všech agentur a jejich uživatelů v rozsahu podle § 316 ZP, a to zejména v oblasti ochrany soukromí zaměstnance a vyžadování informací nesouvisejících s výkonem práce. Kontrola byla prováděna fyzickou kontrolou na pracovišti zaměstnavatele (uživatele), kontrolou osobních spisů zaměstnanců, dotazováním podle oprávnění požadovat poskytnutí pravdivých informací. Při kontrolách v rámci tohoto úkolu nebylo v této oblasti zjištěno žádné porušení. Provedená opatření a rozhodnutí Při rozhodování, zda uložit pokutu, bylo postupováno s přihlédnutím k závažnosti a rozsahu a okolnostem porušení. Při rozhodování o výši pokuty bylo postupováno v souladu se ZIP, kdy byly zváženy majetkové poměry, závažnost správního deliktu, způsob, následky a okolnosti jeho spáchání. Pokuty byly ukládány zejména v souvislosti s porušeními souvisejícími s nevyplacením (splatností) mzdy (odměny) a s porušením § 308, 309 ZP. SÚIP byl o porušení § 308 nebo §309 ZP a uložených pokutách informován prostřednictvím vedoucího odboru pracovních vztahů a podmínek OIP a to bezprostředně po ukončení kontroly, příp. nabytí právní moci rozhodnutí (příkazu). Závěr Cíl kontrol, tak jak byl stanoven zadáním úkolu (prosazovat dodržování pracovněprávních předpisů), byl splněn. Pověření inspektoři všemi dostupnými prostředky 14

v rámci svých kompetencí prosazovali dodržování pracovněprávních předpisů agenturami práce. Účinnost jejich snažení při tomto prosazování bude prokázána dalšími poznatky, např. z následných kontrol plnění uložených opatření, z dalších kontrol potenciálních uživatelů, poradenské činnosti, podnětů apod. K přímému výkonu kontroly s jinými orgány nedošlo, ale při kontrolách byly předávány vzájemné poznatky a podněty zejména s ÚP a OSSZ. V porovnání s rokem 2009 z hlediska zjištěných porušení lze konstatovat, že celkově nedošlo k zhoršení ani zlepšení stavu. K mírnému úbytku porušení došlo v oblasti odměňování. Proti minulému roku se již nevyskytly nedostatky při poskytování příplatků ke mzdě. Vzhledem k tomu, že agentury jsou trvale, někdy i opakovaně, kontrolovány jak ze strany OIP, tak i ÚP, OSSZ atd., jsou na některé povinnosti trvale upozorňovány a tyto povinnosti (hlavně ty formální) si plní lepším způsobem. V počátcích rozsáhlejšího kontrolování agentur bylo běžné, že většina agentur neměla žádné povědomí o povinnostech jako je např. sjednání přidělení v pracovní smlouvě (DPČ), vydání písemného pokynu, náležitosti dohody o dočasném přidělení, nemožnost přidělování na DPP. V současnosti se zjištěná porušení uvedených povinností vyskytují v mnohem menší míře. V porovnání s rokem 2009 z pohledu zařazení oblasti BOZP do předmětu kontrol došlo k zjednodušení a zefektivnění průběhu kontroly. Kontrola většiny skutečností, uvedených v § 316 odst. 2 ZP (odposlech a záznam telefonických hovorů, kontrola elektronické pošty, listovních zásilek), je mechanismy, kterými OIP při kontrole disponuje, téměř nemožná. Kontrolu týkající se narušování soukromí zaměstnance značně komplikuje nejednoznačný výklad pojmu „závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele“. Výklad tohoto pojmu je ponechán na subjektivním (nejednotném) posouzení jednotlivých inspektorů. Bylo by dobré zpracovat metodiku, která by jednoznačně stanovila, jak „závažný důvod“ posuzovat, při její neexistenci tuto oblast do předmětu kontroly vůbec nezařazovat. V ostatních směrech předmět a rozsah kontroly agentur práce a uživatelů zachovat. Ze zkušeností a poznatků, získaných při samotných kontrolách, poradenské činnosti i z jiných zdrojů, je zřejmé, že prosazování dodržování pracovněprávních předpisů agenturami práce je značně komplikováno tím, že agentury práce, které se snaží vyvíjet činnost v souladu se zákony, nejsou schopné ve stávajících podmínkách konkurovat nepoctivým poskytovatelům agenturních služeb. K nejčastějším formám nepoctivého jednání těchto agentur patří: - zneužívaní nekolidujícího zaměstnání – lživé vykazování odpracované doby, vyplácení části mzdy (odměny) mimo účetnictví za současného pobírání podpory v nezaměstnanosti – ve většině případů nemožné ze strany OIP prokázat. - dodržování stejných mzdových podmínek jen zdánlivě – skutečně v hotovosti vyplacená mzda (odměna) je nižší, než mzda zúčtovaná a zaměstnancem ve výplatní listině podepsaná – ze strany OIP neprokazatelné. - vyplácení části mzdy (odměny) „na černo“ – tj., bez zdanění a povinných odvodů na zdravotní a sociální pojištění – ze strany OIP neprokazatelné. Tato praxe má mimo jiné vážné důsledky nejen pro samotného zaměstnance (důchod, podpora v nezaměstnanosti, nemocenské dávky…), ale závažně poškozuje i subjekty, ve prospěch kterých jsou prováděny exekuce, či znemožňuje plnění příslušných opatření při osobním bankrotu zaměstnance.

15

Zneužívání těchto a podobných praktik má za následek značné snížení nákladů agentury práce a možnost nabízet uživatelům ceny, kterým není možné při poctivém postupu konkurovat. Čímž jsou nuceny i ty poctivé podobné postupy zvažovat. V případě, že nedojde k znemožnění či postihu těchto nezákonných praktik, ke skutečnému zlepšení stavu v oblasti agenturního zaměstnávání nikdy nedojde. Inspekce práce bude ve většině případů zjišťovat a postihovat méně závažné či víceméně formální porušení, ale k odstranění či postihu skutečných příčin stávajícího stavu nedojde. Vzhledem, že v některých uvedených případech se může jednat o jednání trestně postihnutelné (podvod, krácení daně a odvodů pojištění), je na zvážení větší zapojení a aktivita příslušných orgánu v rámci trestního řízení. Dosavadní (osobní nebo zprostředkované) zkušenosti v tomto směru naznačuji neochotu příslušných orgánů se obdobnými případy vůbec, či s patřičným nasazením zabývat.

HÚ 10.1.11 Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů, poskytujících ubytovaní a stravovací služby Předmět kontroly Úkol byl zaměřen na kontrolu dodržování povinností, vyplývajících z pracovněprávních předpisů, u zaměstnavatelů, poskytujících ubytování a stravovací služby. Cílem úkolu bylo prosazovat dodržování těchto pracovněprávních předpisů. Při kontrolách využívali inspektoři kontrolního seznamu, vydaného SÚIP, přičemž v některých případech byla kontrolována i dodržování ustanovení zákoníku práce, která nejsou součástí kontrolního seznamu (jednotlivé paragrafy jsou v této zprávě uvedeny pod zjištěními z kontrolního seznamu). Žádná kontrola, zařazena do jmenovaného úkolu, nebyla bez zjištění. Při kontrolách v rámci tohoto úkolu nebyla dosud formální spolupráce s jinými orgány státní správy a samosprávy realizována. Seznam dozorovaných subjektů Inspektoři Oblastního inspektorátu pro Ústecký kraj a Liberecký kraj provedli v období od 1. 1. 2010 do 1. 12 2010 celkem 36 kontrol, což představuje nárůst oproti roku 2009 o 5 kontrol. Předpokládaný počet kontrol na inspektora byly dvě kontroly, v některých případech inspektor provedl až čtyři kontroly. Jednotlivé kontrolované osoby byly vytipovávány samotnými inspektory, využity byly podněty občanů z předchozích období, poznatky z poradenské a kontrolní činnosti OIP, poznatky z médií a poznatky z činnosti ÚP. Kontrolováno bylo 135 pracovníků, z nichž 132 pracovalo v pracovním poměru a tři pracovali na dohodu o provedení práce. Problematické je vyhodnotit četnost jednotlivých profesí, neboť často dochází ke kumulaci, ovšem je třeba říct, že zdaleka nejčastějšími profesemi jsou kuchař a číšník/servírka (kolem 45 kontrolovaných zaměstnanců), ostatní profese (s výjimkou recepčních a pomocníků v kuchyni) se nevyskytovaly častěji než pětkrát. Kontrolované profese: číšník, servírka, kuchař (pomocný kuchař), uklízečka, pokojská, pomocná síla, barman, prodavačka, provozní, recepční, údržbář a manažer. 16

Nejčastěji se vyskytující závady Vznik a skončení pracovního poměru Porušení § 34 odst. 1 písm. c) – 2 zaměstnanci, § 34 odst. 3 – 2 zaměstnanci, § 35 odst. 1 – 2 zaměstnanci, § 37 odst. 1 písm. c) – 15 zaměstnanců, § 37 odst. 1 písm. d) – 17 zaměstnanců, § 37 odst. 1 písm. e) – 10 zaměstnanců, § 37 odst. 1 písm. f) – 18 zaměstnanců, § 40 odst. 1 – 5 zaměstnanců, § 48 odst. 1 – 2 zaměstnanci, § 49 odst. 2 – 2 zaměstnanec, § 313 odst. 1 – 7 zaměstnanců, § 313 odst. 1 písm. a) – 3 zaměstnanci, § 313 odst. 1 písm. b) – 7 zaměstnanců, § 313 odst. 1 písm. c) – 9 zaměstnanců, § 313 odst. 1 písm. d) – 1 zaměstnanec. Porušení § 37 a 313 ZP jsou tradiční pochybení, se kterým se inspektoři setkávají v každodenní praxi. Zkušenosti jsou pak takové, že kontroly tyto nedostatky obvykle odstraní, takže se nadále nevyskytují. Porušení ostatních zmíněných ustanovení zákoníku práce nebylo zjištěno ve více než jediném případě, ale i u nich je předpoklad, že po poučení inspektory kontrolovaná osoba zanechá závadového jednání (ostatně je k tomu vyzvána opatřením k odstranění nedostatků). Letos se poprvé objevila porušení § 34, 40 a 48, v tom však nelze spatřovat jakýkoli trend, neboť šlo o ojedinělá zjištění. Pracovní doba Porušení § 79 odst. 1 – 3 zaměstnanci, § 81 odst. 1 – 3 zaměstnanci, § 82 – 1 zaměstnanec, § 84 odst. 1 – 7 zaměstnanců, § 83 odst. 1 – 3 zaměstnanci, § 84 odst. 1 – 7 zaměstnanců, § 88 odst. 1 – 2 zaměstnanci, § 90 odst. 1 – 1 zaměstnanec, § 90 odst. 2 – 6 zaměstnanců, § 92 odst. 3 – 8 zaměstnanců, § 96 odst. 1 – 18 zaměstnanců. Problematika rozvržení pracovní doby (a k tomu komplementární téma přestávek mezi směnami a v týdnu) je mezi inspektory vnímána jako závažná, ve sledovaném úkolu bylo za některá pochybení na úseku pracovní doby v období roku 2010 uloženo několik sankcí. I zde je předpoklad nápravy závadového stavu u kontrolovaných osob, přinejmenším jsou k tomu kontrolované osoby zavazovány vydávanými opatřeními k odstranění nedostatků. Vzhledem k závažnosti těchto správních deliktů a nesnadnosti kontroly odstranění nedostatků jen ze zprávy o odstraněných nedostatcích (která rozhodně nezaručuje dodržování zákonné povinnosti do budoucna) mohou být plánovány následné kontroly. Odměňování Porušení § 109 odst. 1 – 4 zaměstnanci, § 110 odst. 1 – 1 zaměstnanec, § 112 odst. 3 – 13 zaměstnanců, § 114 odst. 1 – 7 zaměstnanců, § 115 odst. 1 a 2 – 25 zaměstnanců, § 116 – 17 zaměstnanců, § 118 – 6 zaměstnanců, § 141 odst. 1 – 65 zaměstnanců, § 146 písm. b) – 1 zaměstnanec. Správní delikty na úseku odměňování jsou považovány za vůbec nejzávažnější a v případě zjištění jsou také nejčastěji sankcionovány. Vzhledem ke specifickému určení úkolu (kontroly jsou prováděny u zaměstnavatelů, kde jsou zaměstnancům rozvrhovány směny i na noční dobu a na dny víkendu či svátků) jsou největší sankce ukládány právě za neposkytování příplatků, případně opožděné výplaty mzdy. Okrajově jsou napadány neoprávněné srážky ze mzdy. 17

Inspektoři kontrolovali i další ustanovení zákoníku práce, která nejsou součástí kontrolního seznamu. Porušení § 13 odst. 5 – 8 zaměstnanců, § 14 odst. 1 – 4 zaměstnanci, § 16 odst. 1 – 7 zaměstnanců, § 90 odst. 2 – 8 zaměstnanců, § 111 odst. 1 – 1 zaměstnanec, § 192 odst. 1 – 1 zaměstnanec, § 217 odst. 1 – 1 zaměstnanec, § 219 odst. 1 – 5 zaměstnanci, § 222 odst. 1 – 1 zaměstnanec, § 222 odst. 2 – 5 zaměstnanců, § 310 odst. 1 a 2 – 3 zaměstnanci, § 357 odst. 1 – 1 zaměstnanec. Inspektoři se při kontrolách neřídí jen kontrolním soupisem, ale v protokolu uvádějí všechna zjištěná pochybení. Šíře zjištění mimo kontrolní seznam je ještě větší než v roce 2009, přičemž za zmínku stojí zejména pochybení dle § 16 odst. 1 zákoníku práce, tedy pochybení na úseku rovného zacházení (zejména však stejné odměňování za stejnou práci). Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti V protokolech nejsou uváděna tzv. pozitivní zjištění, a to především proto, že nejsou porušením pracovněprávních předpisů. Výslovně zmíněná domněnka o dvojí evidenci pracovní doby je u restauračních zařízení neprokázána, přičemž vzhledem k výsledkům kontroly se můžeme domnívat buď to, že kontrolované osoby vedou evidenci pracovní doby správně (a občas mají problémy s placením všech zákonem stanovených složek mzdy), nebo evidenci pracovní doby nevedou. Ovšem případy, kdy předložená evidence pracovní doby zjevně neodpovídá realitě, nejsou příliš časté (byť se vyskytují), ovšem inspektoři nemají možnost jak toto zjistit, neboť kontrolní zjištění se striktně opírá o doklady, předložené zaměstnavatelem, příp. jeho písemná prohlášení či zápisy. To se ovšem týká všech oblastí kontroly, nejen kontrol na tento úkol. Dvojí odměňování (ve smyslu že by zaměstnavatelé předložili podepsané výplatnice na částky, které jsou vyšší, než je skutečně poskytnutá mzda) nebylo zaznamenáno. Nejzávažnější pochybení se týkala nejnižších úrovní zaručené mzdy a poskytování příplatků za práci v noci, méně již za práci v sobotu a v neděli. Závěr Kontroly, provedené v rámci tohoto úkolu, ukazují obecný stav dodržování ustanovení zákoníku práce u jednotlivých zaměstnavatelů tohoto specifického úseku národního hospodářství. Četnost i závažnost porušení se vyskytují v nezmenšené míře, zrušení úkolu pro rok 2011 se tedy jeví jednoznačně jako krok špatným směrem. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci především v restauračních zařízeních mají významný zisk ze spropitného, nelze předpokládat, že by se hromadně obraceli na orgány inspekce práce pro sjednání nápravy. Vzhledem k tomu, že SÚIP nezařadil tento úkol jako jeden z hlavních úkolů pro rok 2011, nedojde k očekávané kontinuitě v tlaku orgánů inspekce práce na jednotlivé zaměstnavatele, a spíše ke zjevnému rozporu v odměňování u zaměstnavatelů, kde již byly kontroly provedeny (a častými následnými kontrolami bylo zjištěno napravení závadového stavu), a těmi, kde kontrola dosud nebyla provedena a které tedy dosud fungují v blažené nevědomosti (případně záměrně setrvávají ve stavu, o kterém vědí, že není legální). Inspektoři často fungují jako poradci a současně s předáním protokolu (případně i v průběhu kontroly) jsou s nimi konzultovány problémy v oblasti dodržování 18

pracovněprávních předpisů. Tato jejich role bude zrušením úkolu rovněž přerušena, neboť zaměstnavatelé sami vyhledávají inspektory jen výjimečně, a když, tak zejména v situaci, kdy potřebují ukončit pracovněprávní vztah se zaměstnancem.

HÚ 10.1.12 Kontroly v nepřetržitých provozech zdravotnické záchranné služby a nemocniční akutní péče Předmět kontroly Předmětem kontroly byla kontrola dodržování povinností, vyplývajících z pracovněprávních předpisů, v nepřetržitých provozech zdravotnické záchranné služby a nemocniční akutní péče. Tyto kontroly provádělo pět vybraných inspektorů Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj - 3 inspektoři z Ústeckého kraje a 2 inspektoři z Libereckého kraje. Profese vybraných zaměstnanců do kontrolního vzorku byly vybírány s ohledem na zaměření úkolu, tzn. lékař, zdravotní sestra, rdg. laborantka. Seznam dozorovaných subjektů Podle zadání plánovacího listu měl OIP provést průběžně kontroly u minimálně 5 zaměstnavatelů. Při výběru kontrolovaných subjektů neměl vycházet pouze ze seznamu zaměstnavatelů, kteří podali na OIP hlášení o další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví, ale i provést samostatný výběr i z dalších zdravotnických zařízení. Vzhledem k tomu, že z oblasti zdravotnictví byl v době tvorby seznamu kontrolovaných subjektů podán jeden podnět, byly vybrány další dva subjekty ze seznamu těch zaměstnavatelů, kteří hlášení o další dohodnuté práce přesčas podali. Dále byla vybrána dvě zdravotnická zařízení, která hlášení o další dohodnuté práce přesčas nepodala. Ve zdravotnickém zařízení, které bylo zařazeno do HÚ na základě podnětu, byla provedena kontrola v rámci HÚ a zároveň byl předmět kontroly rozšířen o oblasti týkající se informací z podnětu, zaměřené na úsek odměňování zaměstnanců a pracovní dobu. Kontroly u všech pěti vytipovaných subjektů byly prováděny v plném rozsahu stanoveného kontrolního seznamu pro tento hlavní úkol. Spolupráce s vedením zdravotnických zařízení byla bezproblémová a doklady ke kontrole byly předkládány ve stanovených lhůtách. Nejčastěji se vyskytující závady Porušení povinností, vyplývajících z pracovněprávních předpisů zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), byla zjištěna u všech z pěti kontrolovaných subjektů. Na úseku pracovní doby byla zjištěna porušení v sedmi případech, kdy se jednalo o nedodržení nepřetržitého odpočinku mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny, nedodržení odpočinků v týdnu, při zkrácení nepřetržitého odpočinku v prvních sedmi po sobě 19

jdoucích dnech nedodržení nepřetržitého odpočinku v období 14 kalendářních dnů, nevedení evidence odpracované doby, práce přesčas, doby pracovní pohotovosti a další dohodnuté práce přesčas (tudíž nebylo možno vyhodnotit zákonné odpočinky, případnou práci v noci, práci přesčas), překročení průměrné týdenní pracovní doby při plánování směn a u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, překročení celkového rozsahu práce přesčas za 26 týdnů. Na úseku pracovního poměru byla zjištěna porušení ve čtyřech případech, kdy se jednalo o uzavření dohod o pracovní činnosti se stejně druhově vymezenou prací jako v pracovních smlouvách v profesích lékař a zdravotní sestra, chybný dodatek k dohodě o pracovní činnosti a chybné údaje o délce výpovědních dob v Pracovním řádu. Na úseku odměňování byla zjištěna porušení v šesti případech, kdy se jednalo o neposkytnutí příplatků za noční práci, za práci v sobotu a v neděli, za práci přesčas, nezařazení do odpovídajících platových tříd (podnět), poskytnutí příplatku za vedení v menší výši než 5 %, neposkytnutí části platového tarifu a příplatku za práci přesčas. Porušení na úseku pracovní doby byla způsobena zaměstnavateli z důvodů obecně známých, čímž je chronický nedostatek lékařů a i zdravotních sester na trhu práce. Vzhledem k tomu, že se jedná o zdravotnická zařízení sousedící se SRN, bylo nám při kontrolách sdělováno, že lékaři odcházejí do zahraničí za lepším finančním ohodnocením, kterému v žádném případě nemohou konkurovat, aby lékaře a v některých případech i zdravotní sestry v zařízení udrželi. Dále i leckterá tuzemská soukromá zdravotnická zařízení nabízejí lepší finanční ohodnocení náročné práce lékařů a ti ze státních nemocnic odcházejí za „lepším“. Z těchto důvodů se i letos opakovalo ve dvou případech porušení při uzavření dohod o pracovní činnosti se stejným druhem práce jako v pracovní smlouvě, a to u lékařů a jedné zdravotní sestry. Dle vyjádření Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje je limitujícím faktorem funkčnosti systému zajištění přednemocniční neodkladné péče nedostatek erudovaného zdravotnického personálu, především lékařů, pramenící hlavně v neatraktivnosti oboru, spočívají ve vysoké míře zodpovědnosti, vysokých požadavcích na odbornost, psychické a fyzické náročnosti činnosti versus nedostatečná právní ochrana, nedostatečné finanční ohodnocení, nízký společenský kredit, existenční nejistoty v případě nemožnosti vykonávat tuto činnost ze zdravotních důvodů. Tato personální nouze byla v kontrolovaném období řešena např. externími zaměstnanci na dohody o pracovní činnosti a přesčasovou prací kmenových zaměstnanců. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Jak již bylo zmíněno, kontroly byly provedeny v rozsahu podle zadání úkolu. Zaměstnavatelům byla inspektory vysvětlena všechna porušení při předávání protokolů, ovšem, zdali bylo dosaženo cíle úkolu, nelze hodnotit vzhledem k chronickému nedostatku kvalifikovaných zdravotnických pracovníků a lékařů v České republice. Provedená opatření a rozhodnutí Zaměstnavatelům bylo ve čtyřech případech uloženo opatření k odstranění závad. Přes zjištěná porušení nebyly uloženy pokuty s ohledem na charakter poskytované služby občanům a z důvodu dlouhodobého nedostatku finančních prostředků v těchto zařízeních. Dalším důvodem k tomuto postupu je skutečnost, že letitý chronický nedostatek zdravotních sester a lékařů se kontrolami ze strany inspektorátů práce nevyřeší, což bylo z naší strany zmiňováno.

20

Závěr Z výsledků kontrol v rámci tohoto úkolu z hlediska porušování pracovněprávních předpisů vyplývá, že problémy u těchto zaměstnavatelů jsou a zřejmě i nadále budou hlavně v oblasti pracovní doby, přesčasové práce a doby pohotovosti, v důsledku nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců.

HÚ 10.1.22 Šetření nerovného zacházení a diskriminace na pracovišti Předmět kontroly Kontrola dodržování povinností na úseku rovného zacházení byla předmětem zadání většiny plánovaných hlavních kontrolních úkolů pro rok 2010. Mimoto bylo ve druhé polovině roku 2010 Metodickým pokynem generálního inspektora SÚIP č. 2/2010 uloženo provádět samostatné monotematicky zaměřené kontroly, jejichž předmětem byla diskriminace z důvodu pohlaví – nový úkol HÚ 10.1.22. Kromě těchto plánovaných kontrol byla problematika nerovného zacházení a diskriminace sledována i při poskytování základních informací a poradenství a při vyhodnocování podnětů a následném provádění kontrol v rámci HÚ 10.1.66. Seznam dozorovaných subjektů V rámci zadání na úseku rovného zacházení bylo provedeno celkem 90 kontrol. Dále bylo Metodickým pokynem generálního inspektora uloženo, aby OIP provedl nejméně tři samostatné kontroly, jejichž předmětem bude oblast diskriminace z důvodu pohlaví. OIP provedl do konce roku celkem 10 takto zaměřených kontrol. Nejčastěji se vyskytující závady Na úseku rovného zacházení bylo v 6 případech zjištěno porušení (ve 4 případech porušení § 16 ZP, ve 2 případech porušení § 110 ZP – nerovné odměňování). Skutečnost, že u celkem 90 plánovaných kontrol byla pouze v 6 případech doložena kontrolní zjištění, svědčí mimo jiné i o tom, že tato oblast porušování povinností patří z hlediska kontroly k nejhůře kontrolovatelným a doložitelným. V oblasti diskriminace z důvodu pohlaví. pouze ve dvou případech bylo konstatováno jako kontrolní zjištění porušení § 16 odst. 1 ZP ve vazbě na § 110 odst. 1 ZP: – muži byla poskytována nižší mzda než ženě na stejné pozici, přičemž důvodem tohoto nerovného zacházení nebylo jeho pohlaví (resp. se to nepodařilo prokázat jako diskriminační důvod), – nerovné zacházení spočívalo v rozdílné mzdě mezi dvěma muži. Přestože do seznamu kontrolovaných osob v rámci tohoto úkolu byly vybírány výhradně subjekty, u kterých lze předpokládat shodné pracovní pozice vykonávané zaměstnanci obou pohlaví, nebyla diskriminace z důvodu pohlaví při těchto 10 speciálně zaměřených kontrolách zjištěna (a to přitom 9 z těchto 10 kontrol realizovaly inspektorky).

21

V rámci kontrolní činnosti, prováděné na základě přijatých podnětů dle HÚ 10.1.66, bylo porušení na úseku rovného zacházení (§ 16 ZP ve vazbě na § 110 odst. 1 ZP) zjištěno při 4 kontrolách. Přestože OIP přijal v roce 2010 celkem 12 podnětů, které směřovaly do oblasti diskriminace, bylo pouze v jednom z výše uvedených 4 případů zjištění nerovného zacházení na možnost nerovného zacházení upozorňováno samotným podnětem. V ostatních třech případech se jednalo o zjištění bez souvislosti s vlastním obsahem podnětu. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Z uvedeného vyplývá, že drtivá většina podnětů na „diskriminaci“ zaměstnanců je neoprávněná – podavatelé tímto moderním pojmem označují jakékoli jednání zaměstnavatele, které pociťují jako osobní křivdu (vytýkání nedostatků v práci, nižší odměny než má kolega, vyžadování včasných příchodů do zaměstnání, neprodloužení pracovního poměru po uplynutí sjednané doby určité, neumožnění využití vozila zaměstnavatele pro vlastní účely, odebrání služebního notebooku, neposkytnutí náhrady mzdy za práci ve svátek, rozvrhování pracovní doby na dny, kdy se jim to nehodí, zařazení kolegy s nižší kvalifikací na vedoucí pozici, zrušení nájmu služebního bytu, odmítnutí povolit výkon vedlejší činnosti podle § 304 ZP, atd.). Výše uvedených 12 podnětů, upozorňujících na údajnou diskriminaci, je pouze částí těchto podání – většina podání tohoto typu se do databáze podnětů ani nedostane, protože již z jejich obsahu při prvním čtení je zřejmé, že se nejedná o podání splňující definici podnětu ke kontrole. Závěr Skutečnost, že při našich kontrolách nebyly zjištěny žádné případy diskriminace z důvodu pohlaví a ani z ostatních diskriminačních důvodů ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon, nelze zevšeobecňovat v tom smyslu, že se tyto jevy v pracovněprávních vztazích nevyskytují. Pokud bylo kontrolou zjištěno a doloženo nerovné zacházení, vždy (až na jeden případ porušení § 14 odst. 3 ZP, což je rovněž zahrnováno pod správní delikt na úseku rovného zacházení) se jednalo o oblast odměňování (porušení § 16 odst. 1 ZP ve vazbě na § 110 odst. 1 ZP), kdy se v žádném případě nepodařilo doložit, že motivem tohoto nerovného přístupu je některý z diskriminačních důvodů uvedených v § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona. Porušování zákonných povinností zaměstnavatele v oblasti rovného zacházení patří mezi nejhůře prokazatelná a doložitelná kontrolní zjištění. Ze strany podavatelů podnětů jsou často předkládány písemné podklady nepotvrzené zaměstnavateli, případně jsou sdělovány domněnky o údajném nerovném zacházení zaměstnavatelů vůči jejich osobě – např. ve stanovení výše mzdy, kdy údajně mají v pracovní smlouvě stejnou vykonávanou funkci jako jejich kolegové, ale jejich kolegové dostávají vyšší mzdy, případně ve stanovení výše roční odměny, kdy se domnívají, že zaměstnavatel jim určil roční odměnu nižší oproti ostatním zaměstnancům na základě pouze neobjektivního hodnocení jejich nadřízeného zaměstnance. V kontrolním řízení pak je zjištěno, že písemné doklady, které občan inspektorátu předložil, jsou naprosto odlišné od dokladů, které ke kontrole předložil zaměstnavatel, a doklady zaměstnavatele jsou v souladu se všemi ostatními předkládanými doklady (např. mzdové listy, evidenci odpracované doby, výplatní listiny). Kromě toho si většina stěžovatelů jaksi neuvědomuje, že kontrola a hodnocení jejich pracovních výkonů je plně v kompetencích zaměstnavatele a OIP v žádném případě nepřísluší.

22

Pokud se výjimečně podaří prokázat nerovné zacházení v oblasti odměňování, tak jen ojediněle v případech, kdy již při vzniku pracovního poměru zaměstnavatel zaměstnancům stanoví, nebo s nimi sjedná, za stejnou práci rozdílnou výši mzdy.

HÚ 10.1.31 Bezpečnost práce ve stavebnictví

Předmět kontroly Kontroly byly zaměřeny na: – vzájemnou informovanost jednotlivých zhotovitelů stavby při práci na jednom pracovišti o rizicích, vyplývajících z jejich předmětné činnosti, a o přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, – školení zaměstnanců, zajištění dostatečných a přiměřených informací o BOZP, zdravotní způsobilost, – povinnosti při pracovních úrazech, – poskytování OOPP na základě vyhodnocených rizik podle vlastního seznamu, – zajištění staveb, pracovišť a zařízení staveniště, – zajištění zaměstnanců proti pádu z výšky nebo do volné hloubky kolektivním zajištěním, – bezpečnostní požadavky na technické konstrukce, – požadavky na OOPP proti pádu, – zajištění prostoru pod prací ve výškách, – zajištění výkopových prací a stěn výkopů, – bezpečnost při provozu a používání strojů a nářadí na staveništi, – provádění prací zdvihacími zařízeními, systém bezpečné práce, manipulace s materiálem, – provoz staveništních rozvaděčů a pohyblivých přívodů. U kontrolovaných subjektů byla kontrola prováděna v rozsahu kontrolního seznamu. Jednotlivá porušení jsou součástí zpracování ISD. Seznam dozorovaných subjektů Zadání úkolu bylo provést v průběhu roku 2010 kontrolu nejméně u 25 subjektů, které v rámci stavební činnosti provádějí práce ve výškách, zemní práce, manipulaci s materiálem na staveništi, montážní práce a činnosti související. Kontroly provést především u malých a středních právních subjektů, kde byly dříve zjištěny závažné nedostatky, dále u subjektů se zvýšenou úrazovostí, u nově vzniklých subjektů, hlavních dodavatelů a dalších významných dodavatelských subjektů velkých investičních celků a subjektů, u kterých od poslední kontroly uplynula doba minimálně 3roky. Do stanoveného termínu, tj. do 30. 11. 2010, bylo provedeno celkem 68 kontrol u 67 subjektů. Nejčastěji se vyskytující závady A. Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

23

Vzájemná informovanost o rizicích Ve 2 případech z 68 kontrolovaných subjektů, což je 2,9 %, bylo zjištěno, že na staveništích, kde současně pracuje více zhotovitelů, není vzájemná informovanost o rizicích a přijatých opatřeních. Častým jevem, pokud se týká vzájemné informovanosti, je pouze řešení dané problematiky ústní formou s účastníky výstavby, zejména pokud se jedná o fyzické osoby provozující samostatně výdělečnou činnost. Tuto skutečnost nelze aplikovat na velká staveniště, kde je zadavatelem ustanoven koordinátor a zhotovitel s koordinátorem zajišťuje součinnost potřebnou pro plnění úkolů. Povinnosti při pracovních úrazech V 1 případě z 68 kontrolovaných subjektů, což je 1,4 %, bylo zjištěno, že zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, ačkoliv má povinnost přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů, opatření nepřijal. Z pohledu inspektora, zejména z prováděné pracovní činnosti a někdy i právě z šetření pracovních úrazů, se zdá, že péče o vlastní bezpečnost a zdraví zaměstnanců jakoby nepařily k důležitým hodnotám. Školení BOZP zaměstnanců Zajištění školení zaměstnanců z předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo kontrolováno u 68 subjektů a bylo zjištěno, že ve 22 případech nejsou zaměstnanci v plné míře seznamováni s těmito předpisy, což tvoří 32,3 %. Zaměstnavatel sice provádí školení, které je povinen zajistit dle právních předpisů, ale v mnohých případech již neprovádí aktualizaci osnov školení pro výkon práce tak, aby byla v souladu s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce, natož aby neprodleně seznámil zaměstnance se změnami. Zaměstnanci tudíž nejsou seznamováni s platnými předpisy k zajištění BOZP. Nelze však jednoznačně paušalizovat neplnění, jelikož mnozí zaměstnavatelé se striktně drží předpisů a školí zaměstnance v termínech, na které byli zvyklí z předchozích let, v rozmezí 12 měsíců, v některých případech i několikrát v roce. V rámci 68 kontrolovaných subjektů, bylo také zjištěno, že v 16 případech, což je 23,5 %, zaměstnavatel neměl stanovený obsah a termín školení. Školení prováděl dle zaběhnuté praxe z předešlých let, a to, že tato změna je uvedena v zákoníku práce a je tudíž povinnosti zaměstnavatele určit obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace, nebylo ze strany části kontrolovaných subjektů akceptováno. Vyhodnocení rizik zaměstnavatelem Ve 2 případech z 68 kontrolovaných subjektů, což znamená 2,9 %, bylo zjištěno, že zaměstnavatel si neplní svou povinnost ve vyhledávání konkrétních rizik, včetně jejich vyhodnocování a přijímání opatření. Zpracování dokumentace, ačkoliv je to povinností zaměstnavatele, není mnohdy řešeno samotnými zaměstnavateli, ale zadáním zpracování subjektu, působícím v oblasti bezpečnosti práce - zejména problematiku řeší externí technici bezpečnosti práce. Ve většině případů tento subjekt nezná konkrétní podmínky na stavbách a rovněž ani strukturu firmy. Z toho plynou i pochybení při hodnocení rizik. Z kontrolní činnosti vyplývá, že zaměstnavatel sice plní svou povinnost a seznamuje zaměstnance s riziky, ale souběžně se školením, a tím dochází k tomu, že zaměstnanci nejsou seznamováni s konkrétními riziky na konkrétních stavbách a při konkrétních pracovních činnostech. V mnohých případech má sice zaměstnavatel zpracovaný seznam, který obsahuje různá rizika při pracovních činnostech, avšak tento není zpracován na podmínky organizace, ale je v obecné formě.

24

Vyhodnocení rizik pro poskytování OOPP Zaměstnavatelé v 16 případech z 68 kontrolovaných subjektů, což je 23,5 %, nevypracovali seznam pro přidělování OOPP na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Zaměstnavatelé, přestože mají vypracované seznamy pro poskytování OOPP dle zásad stanovaných v NV č. 495/2001 Sb., neprovádějí jejich aktualizaci s ohledem na prováděné práce související se stavebními činnostmi. Tato skutečnost je patrná, jak u stavebních prací jako takových, které vyžadují poskytování ochranných prostředků, tak i u prostředků osobního zajištění, kdy zaměstnanci provádějí práce ve výškách anebo práce spojené s montáží a demontáží dočasných stavebních konstrukcí. To, že zaměstnavatel nekontroluje používání jím poskytnutých osobních ochranných prostředků, bylo rovněž v rámci kontrol zjištěno. B. Staveniště Zajištění staveb Kontrolou na staveništích bylo zjištěno porušení předpisů k zajištění BOZP v 5 případech u 68 kontrolovaných subjektů, což je 7,3 %, kdy kontrolované subjekty nedbají na dodržování požadavků na zajištění staveniště. Např.: – neoznačení staveniště bezpečnostní značkou, – chybějící oplocení staveniště, – u liniové stavby v zastavěném území neohrazení výkopu zábradlím, – neoznačení výjezdů dopravním značením. Uvedené požadavky na zajištění staveniště jsou odvislé od místa umístění, a to, jsou-li v centrech měst anebo v příměstských částech a na okrajích obcí. Vesměs nejsou zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob mimo zastavěná území. C. Práce ve výškách Kolektivní ochrana proti pádu z výšky Kontrolou na staveništích bylo zjištěno porušení předpisů k zajištění BOZP v 10 případech z 68 kontrolovaných subjektů, což je 14,7 %, kdy kontrolované subjekty nepřijaly technická ani organizační opatření k zabránění pádu z výšky na pracovištích, kde nejsou zaměstnanci chráněni proti pádu. Např.: – chybějící průvodní dokumentace, – chybějící návod na montáž a demontáž, – chybějící zarážky u podlah lešení, – u lešení chybějící zábradlí, – chybějící boční zajištění u konstrukce lešení, – chybějící technická konstrukce zabraňující pádu z výšky. V současné době se provádí zateplování objektů, a to nejen panelových domů. Vyskytující se závady, které jsou zjišťovány u kontrolovaných subjektů, jsou v úzké vazbě na nově vznikající organizace, které se zabývají montáží a demontáží lešení. V praxi to znamená, že samotná montáž není prováděna pod vedením odborně způsobilé osoby a dovednost včetně znalostí zaměstnanců není vždy v souladu s předpisy. Zejména samotná montáž, a rovněž i dokladové části ve vztahu k dočasným stavebním konstrukcím, jsou opomíjeny. Výše uvedené požadavky na kolektivní zajištění proti pádu jsou vesměs porušovány.

25

Bezpečnostní požadavky na technické konstrukce Nedostatečné provedení technických konstrukcí, které chrání zaměstnance proti pádu z výšky, bylo zjištěno celkem ve 35 případech z 68 kontrolovaných subjektů, což představuje 51,4 %. Zde je uvedeno porušení, týkající se ustanovení § 4 NV č. 362/2005 Sb., které zahrnuje požadavky, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci ve výškách a nad volnou hloubkou. Jak je patrné z počtu porušení, práce ve výškách a nad volnou hloubkou stále představují značné riziko pro zaměstnance. Na staveništích, kde byla smontována dočasná stavební konstrukce, bylo zjištěno nejvíce porušení týkající se požadavků na provedení odpovídající průvodní dokumentaci a návodů na montáž i demontáž konstrukcí. Vysoký počet porušení je odvislý od subjektů, které v současné době zakoupily a používají lešení při zateplení objektů a nemají osvojenou znalost a dovednost při montážích a demontážích lešení a mnohdy nejsou vybaveny ani návody výrobců. Chybí vyškolení jak zaměstnanců, tak i fyzických osob provádějících montáže. Dalším nedostatkem je předání lešení do užívání, kdy je předložen zápis potvrzující úplné dokončení a vybavení dočasné stavební konstrukce, avšak kontrolou na stavbě je zjištěn zcela jiný stav konstrukce, mající nedostatky, a je tudíž v rozporu s předpisy BOZP. Lze pro názornost uvést některé nedostatky, např.: – volné mezery mezi podlahou lešení a lícem zdiva bez zajištění, – o předání a převzetí dočasné stavební konstrukce do užívání nebyl vyhotoven zápis, – chybějící zarážky u podlah lešení, – dřevěné dílce podlah bez zajištění, – neověření únosnosti konstrukce, na které je smontováno lešení, – chybějící návod na montáž a demontáž, – při použití sítí kotvení navržené pro předpokládané zatížení, – chybějící ztužující prvky. V současné době se používají všechny typy lešení, ať jsou to rámová či trubková. Ze shora uvedeného je patrné, že dočasné stavební konstrukce svým charakterem stále ohrožují bezpečnost zaměstnanců na stavbách. Přidělení OOPP proti pádu, určení místa ukotvení a jejich kontrola Ve 14 případech ze 68 kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatel nevybavil zaměstnance vhodným osobním ochranným prostředkem proti pádu. Zaměstnavatelé poskytují OOPP pro osobní zajištění pro práci ve výškách, které mnohdy nesplňují stanovené technické požadavky na osobní ochranné prostředky, a prostředky osobního zajištění nejsou pravidelně prohlíženy a zkoušeny. Bylo zjištěno, že ačkoliv zaměstnavatel poskytl OOPP proti pádu, zaměstnanci pro tuto činnost nebyli vyškoleni a rovněž nebyli seznámeni s návodem výrobce na jejich používání při předpokládaných činnostech, zejména pak s vyprošťovacími postupy při mimořádných událostech. V některých případech ani návody výrobce nejsou u zaměstnavatele nebo jsou ke kontrole předkládány návody v cizím jazyce. Ze strany zaměstnavatele jsou uvedené skutečnosti značně podceňovány. Zajištění prostoru pod prací ve výškách V 6 případech ze 68 kontrolovaných subjektů, což představuje 8,8 %, bylo zjištěno, že zaměstnavatel opomíjí organizovat práci a stanovit v pracovních postupech technická a organizační opatření k zajištění prostorů, nad kterými je prováděna stavební činnost. Požadavky na způsob organizace práce a pracovní postupy pro jednotlivé stavební činnosti jsou zhotoviteli stavebních prací stanovovány převážně ústně, a to ještě v obecné formě bez ohledu na specifiku stavby a prováděné činnosti. Nejsou tak řešeny konkrétní požadavky na riziko pádu jak osob, tak i předmětů, zejména stavebního materiálu. 26

Zpravidla nejsou, v rámci provádění prací z lešení při zateplování objektů, zajištěny vstupy do objektů stříškami nebo není zajištěn ohrožený prostor pod místem práce vhodným ohrazením či jiným adekvátním opatřením. D. Zemní práce Zajištění výkopů a stěn výkopů a provedení bezpečných sestupů a výstupů Ve 4 případech z 68 kontrolovaných subjektů, což je 5,8 %, bylo zjištěno, že nejsou plněny požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při zemních pracích, např.: – zabezpečení výkopů proti pádu, – zajištění výkopů ochrannou konstrukcí, – zřízení bezpečných sestupů a výstupů. Převážná část porušení se týká zejména provádění výkopových prací v rámci liniových staveb, kde si zhotovitel neuvědomí, že provádí výkopové práce v terénu bez zajištění stability stěn výkopu. A právě výkopové práce jsou prováděny mnohdy bez pažení. Výkopové práce se provádějí převážně strojním způsobem a při vstupu zaměstnance do výkopu je opomíjená povinnost chránit je technickou konstrukcí před sesutím stěn. Ačkoliv je způsob zajištění stěn mnohdy stanoven i v projektové dokumentaci, přesto je ochrana zaměstnanců podceňována, zaměstnavatelé si takto svým způsobem zjednodušují práci za předpokladu finanční úspory a nepočítají s tím, že nemůže dojít k sesutí zeminy a ke zranění pracovníků. E. Stroje a zařízení Bezpečný provoz a používání strojů na staveništi V 1 případě z 68 kontrolovaných subjektů, což představuje 1,4 %, bylo zjištěno, že zaměstnavatel prokazatelně neseznámil obsluhu stavebního stroje s technickou infrastrukturou, jakou jsou druhy technického vybavení, trasy a hloubky uložení, s ochrannými pásmy a podmínkami provádění zemních prací. Vnitřní systém bezpečného provozu jeřábové dopravy Při kontrolní činnosti bylo zjištěno 1 porušení u 68 kontrolovaných subjektů, což je 1,4 %. Při kontrole bylo zjištěno, že organizace provozující jeřáb nedoložila statické ověření únosnosti konstrukce jeřábu. Staveništní rozvaděče a pohyblivé přístroje V 5 případech ze 68 kontrolovaných subjektů, což je 7,30 %, bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nevytvářejí bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a nepřijímají opatření k předcházením rizikům tím, že u el. rozvaděčů, prodlužovacích kabelů, el. ručního nářadí a elektrických spotřebičů nejsou prováděny revize. Rovněž se u elektrických zařízení setkáváme se závadami jako např., že prodlužovací přívody nemají požadované krytí, na stavbě nejsou prodlužovaní kabely chráněny proti poškození apod. Provedená opatření a rozhodnutí Za zjištěná porušení předpisů bylo uděleno 6 pokut v celkové výši 65.000,-- Kč.

27

HÚ 10.1.32 Kontrola zaměstnavatelů v dopravě Předmět kontroly Cílem provedených kontrol bylo přispět ke snížení nehodovosti na našich silnicích a současně se připojit k „Národní strategii bezpečnosti silničního provozu“. Předmětem inspekce u právních subjektů, provozujících dopravu včetně dopravy pro vlastní potřebu, byla kontrola dodržování požadavků organizace pracovního režimu řidičů a organizace dopravy jako takové (místní provozní bezpečnostní předpis). V souladu s cílem úkolu byly kontroly zaměřeny na úroveň bezpečnosti práce v odvětví dopravy, a to jak při provozu autodopravy, tak i dopravy železniční (vlečky – dráhy, které slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele). U kontrolovaných subjektů bylo současně poskytováno i účinné poradenství. Seznam dozorovaných subjektů V rámci úkolu 10.1.32 byly provedeny kontrolu u 56 organizací, v rámci následné kontroly tohoto úkolu u 7 organizací, v rámci kampaně potom u 10 organizací a u dvou organizací jako následná kontrola kampaně. Nejčastěji se vyskytující závady Administrativní kontrola Seznamování zaměstnanců s pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP Zaměstnavatelé, kteří seznamují řidiče s organizačními směrnicemi (např. místní provozně bezpečnostní předpis, dopravní řád, apod.), již dlouhou dobu neprovedli revize těchto dokumentů, neboť v mnoha případech jsou stále uváděny odkazy na již neplatné předpisy či přepisy, které byly novelou změněny. Autoři jednotlivých dokumentů chybně používají citace o bezpečnostních přestávkách, kdy namísto správně 45 minut citují bezpečnostní přestávku v trvání 30 minut, přičemž řidiči vykonávají činnosti spadající do nařízení vlády č. 589/2006 Sb. v návaznosti na Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006. Obsah MPBP s ohledem na některá vybraná rizika na pracovišti Obsah místního provozně bezpečnostního předpisu, který je často vydáván jako podniková směrnice nebo dopravně provozní řád, velmi často neřeší oblast nakládky a vykládky (pomocí manipulačních vozíků, mobilní rampy, zdvihací zařízení, stáčecí zařízení, apod.) včetně zajištění výstupu a sestupu z ložné plochy dopravního prostředku nebo železničního vozu (zejména cisternového typu) Přitom na těchto úkonech se podílejí nejen zaměstnanci dopravce. Samostatným problémem je vytvoření odpovídajících podmínek pro bezpečný způsob plachtování, popř. plombování. Školení BOZP V této oblasti nebyla zjišťována hrubá porušení, nicméně v jednom případě došlo k tomu, že zaměstnavatel nebyl schopen dokladovat školení zaměstnanců, a to z důvodu, že bývalý dispečer dopravy ještě před ukončením pracovního poměru záměrně skartoval veškerou dokumentaci o školení. 28

V některých dokumentech o školení zaměstnanců jsou dosud citovány předpisy, které již byly zrušeny či změněny, a externí bezpečnostní technik neprovedl opravy v textu jednotlivých směrnic. Organizování pracovní doby podle NV č. 589/2006 Sb. V některých případech bylo zjišťováno, že jednotliví řidiči chybně přepínají tachografy vozidel, kdy namísto správně nastaveného odpočinku či přestávky mají na tachografu nastavenou jinou práci, přesto prokazatelně nevykonávali žádnou pracovní činnost. Z tohoto důvodu jim vycházela délka směny více jak 13 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. S tím souvisí i překročená délka směny při práci v noční době, kdy směna byla více jak 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. K tomuto docházelo při přejezdech nákladních vozidel do jiných krajů republiky, kde zaměstnavatel sehnal zakázku na stavbách a vozidlo tam muselo být již v ranních hodinách. V několika případech byl zjištěn nedostatek v nedostatečném odpočinku mezi dvěma směnami, kdy se řidiči vraceli zpět v nočních hodinách a již brzo ráno odjížděli na jednotlivé stavby. Pravidelné prohlídky pracoviště Jedna ze základních povinností zaměstnavatele - organizovat prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních- je naplňována různým způsobem i s různými výsledky. Jen výjimečně bylo shledáno, že v roce 2009 nebyly tyto kontroly pracovišť provedeny. Jednalo se o případy, kdy došlo k organizačním nebo personálním změnám, popř. zavedení nové výroby nebo obnovení stáčecích míst pro automobilové cisterny a železniční cisterny. Na druhé straně i tam, kde zaměstnavatel provádí kontroly pracovišť, bylo shledáno, že pracoviště nejsou bez problémů. Např. na plnící stanici železničních cisteren byl dokonce zjištěn narušený volný schůdný a manipulační prostor v důsledku nerovností na pochůzných poloroštech a jiných překážek v prostoru podél koleje. Poskytování OOPP V současnosti se v oblasti dopravy jen ojediněle zjišťuje, že by zaměstnavatel pro poskytování OOPP neměl vypracovaný vlastní seznam. Zdali tento seznam je zpracovaný na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, může být sporné, protože jsou někdy poskytovány OOPP, mycí a čistící prostředky, pouze dle uvážení – zvyklostí. To byl i příklad autodopravce (majitel z SRN), který se v ČR podílel výhradně na přepravě plochého skla a neměl vlastní seznam pro poskytování OOPP. Tato oblast má však i druhou stranu mince, kdy zaměstnanci poskytnuté OOPP nepoužívají. Například při plnění automobilové cisterny nebyla obsluha stáčení, včetně řidiče automobilové cisterny, chráněna proti pádu z lávky automobilové cisterny, jelikož nepoužila nainstalované odklápěcí zábradlí nastavené v pracovní poloze. Někteří zaměstnavatelé nemají ve vlastním seznamu OOPP jako ochranný prostředek uvedenu výstražnou vestu, kterou by poskytli zaměstnanci, který řídí motorové vozidlo. Tuto výstražnou vestu (dle sdělení) mají uloženu v motorovém vozidle a mohou ji kdykoliv použít. Tato informace je také uvedena v seznamu OOPP, s čímž jsou řidiči seznámeni. Odborná a zdravotní způsobilost zaměstnanců Zaměstnanci kategorie THP v dopravě, kteří v rámci svých náplní provádějí řídící a kontrolní činnost v noční době (například vykládka/nakládka, zimní údržba komunikací, apod.), byli vyšetřeni lékařem závodní preventivní péče, a to před zařazením na noční práci a pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně. 29

Stále se ovšem vyskytuje nedostatek v nesprávném použití tiskopisu na lékařské prohlídky řidičů, kdy praktický lékař výsledek lékařské prohlídky zaznamená na recept, popř. na výměnný poukaz, které nesplňují požadavek vyhlášky č. 277/2004 Sb., ve znění pozdějších změn. Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech V oblasti povinností zaměstnavatele při pracovních úrazech převládá nedostatek včasného sepsání záznamu o úrazu. Záznam o úrazu totiž zaměstnavatel nesepíše do 5 pracovních dnů po oznámení úrazu, a to z nejrůznějších důvodů (např. operace postiženého). Další nedostatek se týká skutečnosti, že při sepisování řádně nepostupuje podle vzoru v příloze nařízení vlády č. 494/2001 Sb., a to zejména v části D, bod 6 a 7 záznamu (tj. zdroj a příčina úrazu). Vlastní kontrola na pracovišti Značení komunikací V jednom případě bylo poukázáno na případ, kdy nebezpečný prostor pod potrubním mostem na páteřní komunikaci uvnitř areálu nebyl označen zákazovou dopravní značkou B 16, a navíc samotná šikmá lávka pro elektrické kabely na kraji pod předmětným mostem nebyla označena značkou výstrahy (riziko – nebezpečí) se značkou označující riziko střetu s překážkou. Dále bylo v této oblasti poukázáno na problematiku řádného označení přejezdů výstražným křížem (dopravní značka A 32b) v uzavřeném areálu, kde dochází ke křížení vlečky s pozemní komunikací v úrovni kolejí. Umístění bezpečnostních značek Na pracovištích se zvýšeným provozem silničních vozidel (např. plnění automobilových cisteren, přepravujících nebezpečné látky) byla pozornost zaměřena i na označení bezpečnostními značkami výstrahy. Na několika polohách byly zjištěny nedostatky v označení těchto prostor, což negativně ovlivňuje nezbytná opatření a způsob práce k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví v předmětných prostorech. Provozní deník Bez podrobnějšího komentáře. Návod k obsluze techniky Bez podrobnějšího komentáře. Stav technické základny z pohledu BOZP U kontrolovaných osob bylo vícekrát zjištěno, že řádně nedodržují lhůty pravidelných technických prohlídek silničních vozidel. V některých případech bylo sděleno, že vozidlo je kvůli poruše odstavené na dílně či odstavné ploše v areálu zaměstnavatele, s tím, že po provedené opravě bude vozidlo přistavené k technické prohlídce do STK a teprve poté bude provozováno na pozemních komunikacích. V jednom případě bylo poukázáno na nepříznivý stav manipulačních jednotek – palet pro tlakové láhve VITOGAZ (motorové palivo LPG), který spočíval v poškozených prvcích samotné konstrukce palet, neosazených zábranách a značné korozi. Tento stav negativně ovlivňuje bezpečnost při manipulaci a samotné přepravě. Nový majitel a provozovatel navíc neměl k dispozici řádnou dokumentaci k uvedeným paletám. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti – návrhy opatření

30

Prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví a Krajských úřadů (zdravotní rada) by bylo vhodné informovat jednotlivá zdravotnická zařízení o tom, že posudek o výsledku lékařské prohlídky řidičů mají praktičtí lékaři vydávat na příslušném tiskopisu, tak, jak je uvedeno v příloze č. 2 vyhlášky č. 253/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 277/2004 Sb. Při kontrolách je totiž stále zjišťováno, že praktičtí lékaři vydávají doklad o provedení lékařské prohlídky opakovaně na tiskopisu „Výměnný list / poukaz“ nebo „Recept“, popř. na volném papíře, který neobsahuje veškeré náležitosti posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, jak stanoví § 4 odst. 1, 2 vyhlášky č. 277/2004 Sb. Provedená opatření a rozhodnutí Některým zaměstnavatelům bylo po ukončení kontroly vydáno písemné opatření, ve kterém bylo uloženo odstranit zjištěné nedostatky ve stanovených termínech. V několika případech byly zjištěny tak závažné nedostatky, že bylo přistoupeno k uložení sankce za správní delikty v oblasti pracovní doby a v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Celkem bylo v rámci úkolu uloženo 9 sankcí v celkové výši 177.000,- Kč.

HÚ 10.1.33 Kontrola systému BOZP v malých a středních podnicích Předmět kontroly Předmětem kontroly bylo preventivní působení u problémových subjektů a u nově vzniklých subjektů, u nichž doposud nebyla provedena kontrola zajišťování v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Cílem bylo vyvodit potřebný tlak na dodržování bezpečnostních předpisů v daných oblastech a tím vytvořit předpoklady k postupnému snižování pracovní úrazovosti. Proto byly ke kontrolám přednostně vybírány podnikající subjekty, u kterých nebyla ještě provedena plánovaná kontrola nebo uplynulo více jak 5 let od poslední kontroly, u nichž je nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti, vyskytují se opakované podněty na neplnění povinností v oblasti BOZP nebo byly při předešlé kontrole zjištěny závažné nedostatky. Kontrola byla zaměřena na obory zemědělství a související činnosti, lesnictví, dřevoprůmysl, potravinářský průmysl, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba strojů a zařízení, tváření profilů za studena, kování, lisování, ražení, válcování, protlačování kovů, výroba ostatního kovového zboží, výroba pryžových a plastových výrobků, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, výroba a rozvod elektrické energie, vody, plynu a tepla. Seznam dozorovaných subjektů Bylo plánováno provést kontrolu u 200 organizací, provedeno bylo 429 kontrol v organizacích Ústeckého a Libereckého kraje. Nejčastěji se vyskytující závady (příklady závad BOZP v jednotlivých odvětvích) Potravinářský průmysl

31

• O vyhledávání a vyhodnocování rizika o přijatých opatřeních, týkajících se provozovaných strojů a zařízení, není vedena dokumentace. Viz předložený doklad o vyhledávání rizik a přijatých opatřeních. Porušení zákona č . 262/2006 Sb., zákoník práce, §102 odst. 4. •

Nejsou prováděny revize prodlužovacích přívodů k el. spotřebičům podle čl. 5.1 písm. c), čl. 5.3 ČSN 33 1610. Porušení nař.vl.č. 309/2006 Sb. § 4 odst. 1 písm. c) a nař. vl č. 101/2005 Sb., § 3 odst. 4 písm. b).

• V předložené dokumentaci o vyhodnocení rizik nejsou např. vyhodnocena rizika při obsluze konkrétních jednotlivý strojů, zařízení (nářezový stroj, konvektomat, krouhač zeleniny, výtah, chemické látky atd., nejsou stanovena příslušná opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Porušení §102 odst. (1), (2), (3), (4) zákona č.262/2006 Sb. • Zaměstnavatel nestanovil termíny, lhůty a rozsah kontrol, zkoušek atd. technického vybavení pracovišť a zařízení, neurčil osobu odpovědnou za dodržování stanovených termínů a lhůt atd. pro výrobní technologické zařízení. O výsledku kontrol, zkoušek, revizí, oprav atd. musí zaměstnavatel zajistit vedení záznamů. Porušení § 3 odst.(4) písm. a), b), c) nařízení vlády č.101/2005 Sb. • Zaměstnavatel nestanovil termíny, lhůty a rozsah kontrol, zkoušek, revizí, termíny údržby, oprav atd. technologického zařízení (lis HBC 80, drtič, dopravníky) s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce atd., neurčil osobu odpovědnou za dodržování stanovených termínů a lhůt. O výsledku kontrol zkoušek, revizí jak výše uvedeno musí zaměstnavatel zajistit vedení záznamů. Porušení § 101 odst. (1), §102 odst. (1), (2) zákona č.262/2006 Sb. § 3 odst. (4) písm. a), b), c) nařízení vlády č.101/2005 Sb. • V předložené dokumentaci o vyhodnocení rizik ze dne 29. 2. 2008 nejsou např. vyhodnocena rizika u jednotlivých strojů, zařízení (např. pásové pily, hydraulického lisu, soustruhu, motorových vozíků s vlastním pohonem atd.), nejsou stanovena příslušná opatření k omezení jejich působen, tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Porušení §102 odst. (1), (2), (3), (4) zákona č.262/2006 Sb. Zemědělství, lesnictví a dřevoprůmysl • Porušen § 106 odst. 4 písm. c) zákon č 262/2006 Sb., zákoník práce, tím, že při kácení stromu pracovník neponechal nedořez hlavního řezu nejméně 2 cm, který je v nař. vl. č. 28/2002 Sb. v příloze pod bodem II.7 k zajištění bezpečného pádu stromu vyžadován. • Porušen § 103 odst. 2 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, tím, že zaměstnavatel soustavně nevyžadoval a nekontroloval, aby zaměstnanci při kácení stromu ponechávali k bezpečnému pádu stromu do určeného směru nedořez hlavního řezu o průměru nejméně 2 cm, jak stanoví nař. vl. č. 28/2002 Sb. v příloze pod bodem II.7. • U provozovaných tlakových nádob stabilních, pojízdného vzdušníku kompresoru umístěného v dílně v. č. 40532, pojízdného vzdušníku kompresoru umístěného v přístřešku 91894 a nádoby pojízdného fekálu NVTF-8 v. č. 1053 neplní zaměstnavatel zákonné povinnosti při provádění vnitřní revize a tlakové zkoušky (termínech dle čl. 94 písm. a), 117 písm. a) ČSN 6990012), tím je porušen zák. č. 309/2006 Sb. § 4 odst. 1 písm. c) nař. vl. Č. 101/2005 Sb. § 3 odst. (4) písm. a), b).

• U tlakové nádoby pojízdného fekálu NVTF-8 v. č. 1053 jsou plošně rozsáhlé povrchové koroze pláště nádoby a není v rámci provozní údržby obnoven vnější ochranný nátěr (ve smyslu čl. 156 ČSN 690012), tím je porušen zák. č. 309/2006 Sb. § 4 odst. 1 písm. c). • Nebyla stanovena četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro řidiče motorového vozíku. Porušení zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 103 odst. 3. • Nebyla provedena řádná analýza rizik v místě používání manipulačního vozíku (dílna) a na základě této analýzy přijato opatření k jejich minimalizaci, jak stanoví čl. 3.3.2 písm. a) ČSN 26 8805. Porušení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, §102 odst. 3), 4). 32

• O výsledku technické kontroly motorového manipulačního vozíku nebyl vystaven protokol, včetně doporučeného data následující technické kontroly, podle čl. 4.2.4 ČSN 26 8805. Porušení zákona č. 309/2006 Sb. § 4 odst. 1 písm. c). • Není vedena dokumentace o vyhodnocení rizik a o přijatých opatřeních, týkajících se dřevoobráběcích strojů, používaných ve středisku služeb. Porušení zákona č . 262/2006 Sb., zákoník práce, § 102 odst. 4). • V předložené dokumentaci o vyhodnocení rizik z roku 2010 nejsou např. vyhodnocena rizika při provádění oprav travních sekaček s řidičem za použití zvedacího zařízení, nejsou stanovena příslušná opatření k omezení jejich působení, tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Porušení §102 odst. (1), (2), (3), (4) zákona č.262/2006 Sb. • Nebyla provedena řádná analýza rizik v místě používání manipulačních vozíků a na základě této analýzy přijato opatření k jejich minimalizaci, jak stanoví čl. 3.3.2 písm. a) ČSN 26 8805. Porušení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, §102 odst. 3), 4). Tlakové nádoby stabilní • Provozní revize u tlakových nádob nebyla provedena nejméně jednou ročně podle čl. 91 písm. b) ČSN 690012. Poslední provozní revize u tlakových nádob v. č.112425, v. č. k 111545226, v. č. 26670 a dalších tlakových nádob je z října 2008. Porušení zákona č. 309/2006 Sb. §4 odst. 1 písm. c). • Nejsou prováděny revize a zkoušky u tlakové nádoby (vzdušník kompresoru, štítek s v. č. nepřístupný), umístěné v autodílně střediska služeb, v rozsahu čl. 89 písm. b), c), d, e) ČSN 690012. Porušení zákona č. 309/2006 Sb. §4 odst. 1 písm. c). • Není zajištěna odborná způsobilost obsluhy tlakových nádob stabilních ve středisku služeb (v rozsahu čl. 6 přílohy ČSN 690012). Porušení zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 103 odst. 2. • Tlaková nádoba stabilní – vzdušník kompresoru, štítek s v. č. nepřístupný, umístěná v autodílně střediska. Služeb, není zevně čištěna podle čl. 143 ČSN 690012. Porušení nař. vl. č. 309/2006 Sb. §4 odst. 1) písm. c). • Zaměstnavatel nestanovil termíny, lhůty a rozsah kontrol, zkoušek, revizí, termíny údržby, oprav atd. technického vybavení pracovišť, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce atd. Např. u krouhače zeleniny, nářezového stroje, robotu RM, škrabky brambor atd. neurčil osobu odpovědnou za dodržování stanovených termínů a lhůt. O výsledku kontrol zkoušek, revizí jak výše uvedeno musí zaměstnavatel zajistit vedení záznamů. Porušení § 101 odst. (1), §102 odst. (1), (2) zákona č.262/2006 Sb., § 3 odst. (4) písm. a), b), c) nařízení vlády č.101/2005 Sb. Strojírenství (tváření, výroba strojů, kování, lisování, protlačování atd.) • Kontrolovaná osoba neprovádí revize a kontroly pracovních strojů v termínech, které si sama stanovila (5 let). Nejsou provedeny pravidelné el. revize pracovních strojů, např. fréza odvalovací typ FO6, v. č. 0454008 , r. v. 1956, fréza portálová typ PF16, v. č. 22120258, r. v. 1972, fréza portálová typ PF16, v. č. 32316, r. v. 1956. Uvedený stav není v souladu s § 4 odst. 1), písm. a) NV č.101/2005 Sb. Porušení § 4 odst. 1), písm. c) zákona č.309/2006 Sb.

Pásové pily • Pásová pila BOMAR STG 230GH v. č. N062, umístěná ve skladu, není vybavena ochranným zařízením nepracovní části pilového pásu. Tím nejsou zajištěny minimální požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením. Porušení nař. vlády č. 378/2001 Sb. § 3 odst. 1, písm. r), bod 4. 33

• V době kontroly pásová pila BOMAR STG 220 DG (výrobní číslo nečitelné), umístěná v montážní hale, nebyla vybavena ochranným krytem nepracovní části pilového pásu. Tím nejsou zajištěny minimální požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením, stanovené § 3 odst. 1 písm. r) bod 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Vrtačky • U stojanové vrtačky CSP1 inv. č. 12176 není v horní části zakrytý řemenový převod, chybí kryt. Tím nejsou zajištěny minimální požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením. Porušení. § 3 odst.1 písm. r) bod 4. nař. vlády č. 378/2001 Sb.
Vrtačka VS 32A výr. č. 4205 a dvoukotoučová bruska BAD výr.č. 26822, umístěné v prostoru údržby, nebyly podrobeny elektrorevizi pracovních strojů v souladu s čl. 3.1 ČSN 331500. Tím kontrolovaná osoba neplní povinnosti stanovené § 4 odst.1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. Brusky • Používané dvoukotoučové brusky BL 3A (inv. č. 74322108, inv. č. 74322144 a jedna bez označení), umístěné v hale M4, nejsou osazeny ochrannými průhlednými clonami proti odlétání částic kovu při broušení. Pro takto používané brusky nemá zaměstnavatel vyhledaná a vyhodnocená rizika a nepřijal opatření k omezení jejich působení, tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Porušení § 102 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. – ZP. • Dvoukotoučová bruska, označená ELKO 175, a dvě atypické brusky ve svařovně (bez označení) nebyly vybaveny předepsanými ochrannými kryty. Vzhledem k operacím, které jsou na těchto bruskách prováděny, nemohou být vybaveny ochrannými kryty v požadovaném rozsahu. Zaměstnavatel však nemá pro takto používané brusky vyhledaná a vyhodnocená rizika a tím ani nemá přijatá opatření k odstranění rizik, popř. k jejich minimalizaci. Tím je porušen § 102 odst. 3, 4 zákona č. 262/2006 Sb.
Dvoukotoučová bruska BAD 20, výr.č. 26822, není osazena ochrannými průhlednými clonami proti odlétání částic kovu při broušení a podpěrou. Pro takto upravenou brusku pro zvláštní použití nemá zaměstnavatel vyhledaná a vyhodnocená rizika a přijatá opatření k odstranění rizik, popř. k jejich minimalizaci, tím nesplnil povinnost stanovenou § 102 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. – ZP.
Při kontrole bylo zjištěno, že v provoze používané dvoukotoučové brusky inv. č. 403/4, inv. č. 205/28 a inv. č. 205/15 nejsou vybaveny předepsanými ochrannými kryty a opěrkami obrobku pod brusnými kotouči nebo opěrky nejsou nastaveny na vzdálenost 2 mm od brusného kotouče (EN 13218 čl. 5.2.7). Tyto brusky se používají, dle vyjádření zaměstnavatele, pouze pro určité speciální operace, ale pro toto použití nejsou označeny a pro takto upravené brusky nejsou vyhledána a vyhodnocena rizika a přijatá opatření k odstranění rizik, popř. k jejich minimalizaci. Tím kontrolovaná osoba neplní povinnosti stanovené § 102 odst. 3, 4 zákona č. 262/2006 Sb. Jeřáby • Zaměstnavatel provozuje na hale M4 sloupové otočné jeřáby, podvěsné el. kladkostroje a závěsné prostředky bez průvodní a provozní dokumentace a ani nestanovil místním provozním bezpečnostním předpisem rozsah a četnost jejich prohlídek a kontrol. Porušení:§ 4 odst.1, 2, 3 nař. vlády č. 378/2001 Sb.
Při kontrole bylo zjištěno, že jeřáb č.42 v kalírně není podrobován řádné údržbě, což je dokladováno tím, že ovládací prvky na ovládací skříňce jeřábu nejsou opatřeny symboly 34

směru pohybu. Zaměstnavatel tím nesplnil povinnost stanovenou § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb.
Při kontrole bylo zjištěno, že hlavní vypínače el. kladkostrojů Balkancar, které jsou umístěny v lisovně dílna II, nejsou vybaveny zařízením pro uzamknutí ve vypnuté poloze (čl. 2.3.1.1 ČSN 33 2550). Nejsou tak splněny minimální požadavky na bezpečný provoz a používání uvedených zdvihacích zařízení. Zaměstnavatel tím nesplnil povinnost stanovenou § 3 odst. 1 písm. f) nařízení vlády č. 378/2001 Sb. • Provozované sloupové otočné jeřáby a podvěsné kladkostroje umístěné v hale M4 nejsou podrobovány revizím a revizním zkouškám v souladu s čl. 38 ČSN 270142. Porušení § 4 odst.1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. Prostředky pro vázání, zavěšení a uchopení břemen • Zaměstnavatel nemá označeny textilní vázací prostředky pro zdvihání tak, aby bylo možné určit charakteristiky pro jejich bezpečné používání. Porušení 3 odst. 5 písm. a) příloha č. 1 čl. 6. nař. vlády č. 378/2001 Sb. Další strojní zařízení
Strojní zařízení pro speciální použití - frézka na kování (bez označení) není vybavena vhodným ochranným zařízením frézovacího nástroje, které chrání obsluhu stroje před možným poškozením zdraví způsobené zachycením nebo kontaktem s pohybujícím se nástrojem (hrozí riziko pořezání) a zároveň eliminuje riziko zasažení očí odletujícími kovovými třískami. Tím kontrolovaná osoba nesplnila povinnost stanovenou § 4 odst.2 zákona č. 309/2006 Sb. a § 3 odst.1 písm. d) nařízení vlády č. 378/2001 Sb. o Při kontrole bylo zjištěno, že průvodní dokumentace k balicímu páskovacímu stroji DBA 200 F3, rok výroby 2007, je v německém jazyce. Zaměstnavatel sice přeložil návod pro obsluhu tohoto zařízení, ale nejsou známy požadavky na bezpečný provoz a používání tohoto zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením a není stanoven rozsah a četnost kontrol tohoto zařízení. Tím kontrolovaná osoba neplní povinnosti stanovené § 4 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. a § 3 odst. 1 písm. a), § 4 odst. 1, 2 nařízení vlády č.378/2001 Sb.
Vertikální lis EL-3-S v. č. 1095, rok výr. 1971, umístěný na hlavní výrobní dílně, měl v době kontroly volně přístupné střižné místo (nezakrytý řemenový převod v horní části stroje – nad hlavou obsluhy). Kontrolovaná osoba nezajistila zakrytí nebezpečného místa vhodným ochranným zařízením a tím nesplnila povinnost stanovenou § 4 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. a § 3 odst.1 písm. r) bod 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
U strojního zařízení s interním názvem „biglovací stroj“ značky KRAUSE (výrobní štítek na stroji nenalezen), umístěného v boční části výrobní haly, neměl zaměstnavatel v době kontroly vyhledaná a vyhodnocena rizika možného ohrožení obsluhy a nepřijal opatření k omezení působení rizik, tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Jedná se např. o rizika zhmoždění prstů horních končetin při nedodržení stanovené vzdálenosti od pracovní části stroje, riziko zachycení rotujícím hnacím kolem umístěným na boku stroje, riziko vtažení nezakrytým řemenovým převodem v zadní části stroje). Kontrolovaná osoba tím nesplnila povinnosti stanovené §102 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. – ZP.
Kontrolovaná osoba neměla v době kontroly v místním provozním bezpečnostním předpise ke strojnímu zařízení vertikální lis EL-3-S, biglovací stroj KRAUSE a lepící stroj SK 11 stanoven rozsah a četnost kontroly těchto strojů, tím nesplnila povinnost stanovenou § 4 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. a § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Výroba a rozvody elektrické energie, vody, plynu a tepla 35

• Kontrolovaná osoba nezajistila provádění údržby nadzemního vedení nn č. 9998 v úseku mezi sloupy od č.p.108 k betonovému sloupu nad č.p.18 v potřebném rozsahu, což lze doložit např. tím, že část háků pro izolátory je ke sloupům přivázána drátem, část izolátorů je popraskaná a nalomená, dřevené sloupy jsou silně zpuchřelé a popraskané, hlavice sloupů (vrchy) jsou shnilé, jeden ze sloupů na svahu je značně odchýlený od svislé osy apod. Porušení § 4 odst. 1) písm. c) zákona č.309/2006 Sb.

• Kontrolovaná osoba neprovádí pravidelné revize el. instalace v samostatném skladu provozovny v předepsané lhůtě. Uvedený stav je v rozporu s čl.3.1 ČSN 33 1500. Porušení § 4 odst. 1) písm. c) zákona č.309/2006 Sb. • Kontrolovaná osoba nemá dokumentaci el. instalace vč. vnějších vlivů na samostatný sklad provozovny, jak to požaduje čl. 13N7.2 ČSN 33 2000-1 a čl. 4.7 ČSN EN 50110-1 ed. 2. Porušení § 4 odst. 1) písm. c) zákona č.309/2006 Sb. • Kontrolovaná osoba nemá aktualizovanou a úplnou dokumentaci el. instalace, jak to požaduje čl. 13N7.2 ČSN 33 2000-1 a čl. 4.7 ČSN EN 50110-1 ed.2. Porušení § 4 odst.1) písm. c) zákona č.309/2006 Sb. • Kontrolovaná osoba nemá vypracován plán revizí a neprovádí údržbu el. instalace a el. zařízení v potřebném rozsahu, což lze doložit např. tím, že: na tiskovém stroji HP Scitex FB6700 nejsou výstrahy v češtině, u řezačky na papír POLAC je odpojen (2x) vodič pospojování a chybí kryt vrtule pro chlazení el., u rozvaděče RM1.2 nejsou přívodní a výstupní šrouby pojistkového odpojovače chráněny krytem, rozvaděč nemá deklarované krytí IP40/20 ale jen IP40/00, u kladkostroje 300kg je vytržený kabel z vývodky a jsou přístupné jednotlivé žíly, u štosovacího stroje je použité STOP tlačítko bez aretace, nejsou prováděny zkoušky proudových chráničů (obsluhou) zkušebním tlačítkem ve lhůtách. Porušení § 4 odst. (1) písm. c) zákona č.309/2006 Sb. • Kontrolovaná osoba neprovádí pravidelné revize hromosvodu na objektech v předepsané lhůtě 2 roky. Uvedený stav je v rozporu s čl. 3.1 ČSN 33 1500 a čl. 62.2 ČSN 33 2000-6. Porušení § 4 odst. 1) písm. c) zákona č.309/2006 Sb., § 3 odst. 4, písm. a) nařízení vlády č.101/2005 Sb. • Kontrolovaná osoba neustanovila osobu odpovědnou za el. zařízení, jak to požaduje čl.4.3 ČSN EN 50110-1 ed.2. Porušení § 3 odst. (4) písm. b) NV č.101/2005 Sb. • Kontrolovaná osoba nemá dokumentaci el. instalace odpovídající skutečnému provedení, jak to požaduje čl. 13N7.2 ČSN 33 2000-1 a čl. 4.7 ČSN EN 50110-1 ed.2. Porušení § 4 odst.1), písm. c) zákona č.309/2006 Sb. • Kontrolovaná osoba nemá vypracován plán údržby a oprav a neprovádí údržbu el. instalace a el. zařízení v potřebném rozsahu, což lze doložit např. tím, že není doloženo odstraňování závad uvedených v revizních zprávách, není vypracován plán údržby el. zařízení, v řezárně u ohýbačky typ NTE 3150, u nůžek ev. č. 40090 apod. není hlavní vypínač stroje označen. Porušení § 4 odst. 1), písm. c) zákona č.309/2006 Sb. • Organizace neprovádí pravidelné revize el. zabezpečovací signalizace (EZS) ve lhůtě, kterou si sama stanovila v plánu revizí – 1x ročně. Poslední doložená revize je z roku 2008. Uvedený stav je v rozporu s čl. 3.1 ČSN 33 1500. Porušení § 4 odst.1) písm. c) zákona č.309/2006 Sb. • Kontrolovaná osoba nemá vypracovanou dokumentaci na ochranu před výbuchem podle §4 odst. (1) písm. d) nařízení vlády č.406/2004 Sb. Pozn.: dokumentace lakovny a provozní řád lakovny nebyl předložen. V lakovně se používají nástřikové hmoty hořlaviny I. třídy. Porušení § 102, odst. (3) zákona č.262/2006 Sb. (zák. práce) ve znění pozdějších předpisů. • Kontrolovaná osoba neprovádí údržbu el. instalace a el. zařízení v potřebném rozsahu, což lze doložit např. tím, že: u rozvaděčů RP1-RP4 chybí výrobní štítek, u motoru čerpadla v suterénu není provedeno doplňující pospojování, není prováděna zkouška proudových 36

•




•

•

•

•

• •

•

•

chráničů zkušebním tlačítkem ve lhůtě stanovené výrobcem apod. Porušení § 4 odst.1), písm. c) zákona č.309/2006 Sb. Kontrolovaná osoba má zpracován plán revizí el. instalace, u kterého není stanovení lhůt revizí provedeno ve vazbě na protokol č.32/03 stanovující vnější vlivy, tj. např. lhůta revize objektu čp.260 je 5 let, v objektu jsou zahrnuty i vývody do prostor s vlivem AD2, tj. s roční lhůtou revize, ale dílčí roční revize nejsou prováděny. Porušení § 4 odst.1), písm. c) zákona č.309/2006 Sb. Kontrolovaná osoba u svého zaměstnance, den nástupu 2. 11. 2009, nepotvrdila platnost dosavadního osvědčení ze dne 4. 2. 2009, získaného v jiné firmě. Kontrolovaná osoba tak nepřijala opatření k prevenci rizik a připustila, aby tento zaměstnanec vykonával odborné elektrotechnické práce, aniž by byla ověřena a prokázána jeho schopnost v souladu s § 14 odst. 5 vyhl. č.50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Porušení § 103 odst. (1) písm. a) zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce. Plynovodní přípojka pro objekt „Dům s pečovatelskou službou“, která končí v pilíři u obvodové zdi objektu a kde je umístěna regulační souprava dvojitá Al regulační řada, není ukončena armaturou HUP – čl. 5.5.5 ČSN EN 1775. Porušení § 46 odst. 4 vyhl. 137/1998 Sb. a §185 odst. 1 vyhl.48/82 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Doklady o něž se kontrolní zjištění opírá: příloha č. 2. Plynovod v prostoru obchodního měření v kotelně MěÚ a pilíři měření v domě s peč. službou není vodivě propojen, zemnící objímky jsou upevněny na natřený plynovod a tím nesplňují podmínku přechodového odporu menšího než 0,1 Ω. – čl. 5.1.9 ČSN EN 1775 a čl. 6.3 TPG 93401. Porušen § 179 odst.3 vyhl. 48/1982 Sb. v platném znění. Doklady o něž se kontrolní zjištění opírá: příloha č. 3. Plynoměr umístěný v kotelně ve školce nemá vodivě propojen vstupní a výstupní plynovod a celý plynovod v kotelně není propojen se zemní soustavou (mimo odvzdušňovacího potrubí) - čl. 6.3 TPG 93401 a 7.12. ČSN 070703. Porušen § 179 odst.3 vyhl. 48/1982 Sb. v platném znění. V místnosti obchodního měření plynu pro MěÚ a kulturního zařízení byl zjištěn v průběhu kontroly čichem únik zemního plynu – čl.. 63 písm. c) ČSN 386405. Porušen § 179 odst.2 3 vyhl. č. 48/1982 Sb. v platném znění. V prostoru kotelny a před kotelnou (3 lípy) není vyznačen směr k hlavnímu uzávěru plynu kotelny – čl. 4.9.7. ČSN 070703. Porušen § 3 odst.1 písm. e) NV 378/2001 Sb. Místní provozní řády kontrolovaných plynových kotelen nejsou aktualizovány dle současného stavu zařízení a provozovatele dle čl. 14 - 18 ČSN 386405. Porušen § 10 odst.1-3 vyhl. č. 91/1993 Sb. čl. 12.3 přílohy NV 101/2005 Sb. ve znění §4 odst. 1 NV. Dveře do kotelny umístěné v půdním prostoru objektu, opatřené samozavíračem, nejdou uzavřít (zkřížený rám dveří), v době kontroly nebyly dovřeny – čl. 6.1.7 ČSN 070703. Porušen § 4 odst. 1 písm. a) zák. 309/2006 Sb. V průběhu kontroly kotelny III. kategorie v půdním prostoru objektu byl kulový uzávěr plynu na odvzdušňovacím potrubí v poloze otevřeno a z odvzdušňovacího potrubí, vyvedeného nad úroveň střechy objektu unikal nezjištěnou dobu zemní plyn. Obsluha kotelny po upozornění inspektora OIP kulový uzávěr ihned uzavřela. Porušen § 15 písm. a) vyhl. č. 91/1993 Sb.

• Provozovatel plynových kotelen nepředložil základní dokumentaci potřebnou pro provoz plynových zařízení v rozsahu čl. 12, 4 ČSN 070703 t. j. PD plynové instalace ve skutečném provedení, zprávy o výchozích revizích PZ a tlakových zkouškách, revizní knihy plynových spotřebičů s tepelným výkonem nad 50 kW, dokumentaci o spotřebičích s výkonem pod 50 kW. Porušen § 2 písm. f) a § 4 odst.2. a 3 Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynu 37

• Provozovatel nezajišťuje v rámci revize PZ nebo EZ ve VTL regulační stanici plynu měření el. odporu izolačních spojů na svorkách kontrolních objektů dle čl. 27a a 30 ČSN 038376 a dle čl. 27 ČSN 038373. Porušen § 4 odst. 1 písm. c) zák. 309/2006 Sb.

• Zaměstnavatel nevyhledal a neseznámil s riziky při obsluze plynových zařízení pracovníky obsluhující plynová zařízení (regulační stanice plynu, průmyslové plynovody, tepelná zařízení). Porušen § 102 odst. (3) ZP v platném znění. • V místním provozním řádu plynové STL kotelny, vypracovaném revizním technikem, v bodu bg) jsou uvedeny nepřesnosti popisu funkce dvoustupňového detektoru úniku zemního plynu a funkce přístroje na kontrolu výskytu oxidu uhelnatého viz čl. 7.6.1 ČSN 070703. Dále zde RT popisuje kontrolu funkčnosti detektoru „vypuštěním plynu ze zapalovače v blízkosti čidla“. Tato metoda zkoušky detektor trvale poškodí. Porušen § 10 odst.1 - 3 vyhl. č. 91/1993 Sb., čl. 12.3 přílohy NV 101/2005 Sb. ve znění §4 odst. 1 NV. • Provozovatel nemá vypracován harmonogram revizí plynových zařízení nejméně na tříleté období dle čl. 32 a 33 ČSN 386405. Předložený harmonogram je pouze na jednoleté období do roku 2011. Porušen § 4 odst. 3 vyhl. 85/1978 Sb. • V kioskové regulační stanici plynu není vyvěšeno schéma strojního zařízení dle čl. 11.2 ČSN EN 12168 a čl. 7.2 TPG 60502. Porušen § 4 odst (2) písm. c) NV 378/2001 Sb.

• V plynové kotelně není označen uzávěr plynu s nápisem „HUP kotelny“ a v kotelně není označen směr k tomuto uzávěru dle čl. 9.2.7 ČSN 070703. Porušen § 6 odst. 1 zák. 309/2006 Sb. • Zaměstnavatel nevyhledal a neseznámil s riziky při obsluze plynových zařízení pracovníky obsluhující plynová zařízení (regulační stanice plynu, průmyslové plynovody, tepelná zařízení). Porušen § 102 odst. (3) ZP v platném znění. • Nebyly předloženy doklady, prokazující zajištění odpovídající kontroly těsnosti STL a NTL průmyslového plynovodu uloženého v zemi (od HUP, měřící a filtračního zařízení k STL RS a od STL RS k HUK), ve smyslu např. čl. 13.6 ČSN EN 12007-1 a čl. 344 ČSN 38 6420. Porušen § 8 písm. a) vyhl. č. 21/ 1979 Sb. • Nebyly předloženy doklady, prokazující odbornou způsobilost obsluhy STL RS 3000/2/1416 (ve smyslu např. čl.19.1.2. TPG 605 02). Porušení § 5 odst. 1 a 2 vyhl. č. 21/ 1979 Sb. • Provozní dokumentace - do provozního řádu nejsou exaktně doplněny povinnosti obsluhy týkající např. obsluhy STL RS, zkoušky indikátorů ZP. Provozní řád kotelny není aktualizován ve smyslu nařízení vlády č. 101/ 2005 Sb. čl. 12.3, ČSN 38 6405 a ČSN EN 12170. Porušení § 4 odst. 1 a 2 nařízení vlády č. 378/ 2001 Sb., § 4 odst. 1 a 2, § 4 odst. 1 nařízení vlády č. 101/ 2005 Sb. čl. 12.3. • U provozovaných průmyslových potrubních rozvodů, které vedou z budovy kompresorovny do závodu a k vzdušníkům, bylo dne 20. 7. 2010 zjištěno, že nejsou dostatečně chráněny proti mechanickému namáhání a proti korozi, tak, jak je stanoveno v odst. 2.2.1 v příloze k nařízení vlády č.101/2005 Sb. Tím zaměstnavatel nezajistil splnění povinnosti stanovenou § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. a § 4 odst. 1 a příloha odst. 2.2.1 nařízení vlády č.101/2005 Sb. • V nízkotlaké kotelně I. kategorie bylo zjištěno, že před únikovým východem je skladován různý materiál a není zajištěno, aby únikové cesty byly trvalé volné a použitelné. Tím zaměstnavatel nezajistil splnění povinnosti stanovenou § 12 písm. c) vyhlášky č.91/ 1993 Sb. • U provozovaného kotle Slatina Typ VVK 2500 v.č. 17310, r. v. 1982 bylo zjištěno, že na stupnici tlakoměru není vyznačen max. přípustný pracovní přetlak např. červenou ryskou podle čl. 91 ČSN 07 0620. Tím zaměstnavatel nezajistil splnění povinnosti stanovenou § 4 odst. (1) písm. a) zákona č. 309/2006 Sb. a § 3 odst.1 písm. a) nařízení vlády č. 378/2001 Sb.

38

• V horkovodní středotlaké kotelně bylo zjištěno, že provedení šroubového spoje příruby a pojistných ventilů kotle, neodpovídá požadavku čl. 8.3.1 ČSN EN 13480-4. Tím zaměstnavatel nezajistil splnění povinnosti stanovenou § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. • V horkovodní středotlaké kotelně bylo zjištěno, že na obslužné plošině kotle K1 je skladován různý materiál, čímž není zabezpečen bezpečný přístup obsluhy k zařízení a dostatečný manipulační prostor tak, jak je stanoveno v § 3 odst.1 písm. b) nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Tím zaměstnavatel nezajistil splnění povinnosti stanovenou § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., § 3 odst.1 písm. b) nařízení vlády č. 378/2001 Sb. a v příloze § 4 odst. 1 Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti V dokumentaci o školení byly stále shledávány nedostatky v nekonkrétnosti uváděných předpisů, v uvádění neplatných předpisů a ve formálních zápisech o ověřování znalostí pracovníků (nebyly doloženy otázky nebo testy o přezkoušení). Některé dokumentace o školení stále neobsahují konkrétní seznámení s riziky a stanovenými či provedenými opatřeními k minimalizaci rizik, seznámení s místními bezpečnostními předpisy, technologickými postupy a návody od výrobce technického zařízení. Nejsou dodržovány termíny zkoušení obsluh tlakových nádob stabilních, nádob k dopravě plynů a nízkotlakých kotlů. V některých případech by se dalo vytknout částečně formální zdokumentování ověřování znalostí obsluhy zařízení. Ve všech odvětvích se objevují porušení předpisů související s motorovými vozíky a neúplnou dokumentací dle nař. vl. č. 378/2001 Sb. S ohledem na vyhrazená technická zařízení při kontrole pracovišť byly zjišťovány nedostatky zejména v průvodní dokumentaci technických zařízení včetně vyhrazených technických zařízení. Zejména u tlakových nádob nebyly doloženy pasporty nádob, předepsané revize a tlakové zkoušky, nesprávné osazení bezpečnostní výstroje, neprovádění předepsané zkoušení bezpečnostní výstroje. U nízkotlakých kotlů byly zjištěny nedostatky ve vypracování provozní a průvodní dokumentace, nesprávném osazení bezpečnostní výstroje, nedostatečném větrání kotelny, nedodržení termínu odborných prohlídek, neprovádění kontroly kvality oběhové vody. U středotlakých parních kotlů byly zjištěny nedostatky při úpravě napájecí a kotelní vody, neprovádění předepsaných revizí a zkoušek. Při manipulaci s nádobami k dopravě plynů nebyly u provozovatele vypracovány pokyny pro zacházení s lahvemi k dopravě plynů. V souvislosti s úkolem 10.1.35 byla převážná část vyhodnocena samostatně v tomto úkolu. Provedená opatření a rozhodnutí Celkem bylo provedeno 429 kontrol a 17 následných. Za zjištěná porušení byla uložena opatření a pokuty v celkové výši 163 145,-- Kč. Závěr Ze zjištěných závad vyplývá stálá potřeba tlaku na provozovatele, aby docházelo ke zlepšování prevence a návaznému důslednému řešení stále vznikajících závad, a to i v oblasti provozu technických a vyhrazených technických zařízení. Subjekty se stále potýkají s chybějící průvodní dokumentací, ať nového zařízení či staršího data. Kategorie velkých 39

podniků zůstává stále neošetřena. Tyto organizace mají plně fungující bezpečnostní management, ale při detailnějším pohledu se většinou jedná hlavně o bezchybně připravenou evidenční část včetně podkladové a dokladové části, ale rutinní administrativa překoná vlastní běžnou pracovní činnost, kde dochází k chybám a nesprávným tolerancím, které je nutno také odhalovat, především v rámci správných bezpečných pracovních návyků. Zaměstnavatelé jsou také povinni soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich opatření. Tuto činnost je zaměstnavatel povinen provádět neustále a proto je nutné výsledky vyhodnocení rizik aktualizovat na místní podmínky, jako např. systém bezpečné práce v souladu s čl. 4.1 ČSN – ISO 12480-1 nebo ČSN ISO 14121-1 a dalšími. Inspektoři i zde navrhují podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb. kontrolované osobě, zaměstnavateli, aby toto učinil ještě v předstihu před započetím uvedení do provozu.

HÚ 10.1.34 Bezpečnost práce na elektrických zařízeních Předmět kontroly Cílem úkolu byla kontrola plnění povinností zaměstnavatele vyhledávat, vyhodnocovat rizika a přijímat opatření jako součást prevence rizik z hlediska bezpečnosti práce i u elektrických zařízení, organizovat práci, stanovovat a zavádět pracovní postupy, seznamovat s nimi zaměstnance a kontrolovat jejich dodržování. Kontrola měla přispět k větší bezpečnosti zaměstnanců pracujících na elektrických zařízeních. Seznam dozorovaných subjektů Zkontrolovat alespoň 50 subjektů, zabývajících se vlastní nebo dodavatelskou činností na elektrických zařízeních, s výjimkou subjektů energetiky. Bylo zkontrolováno celkem 59 firem, převážně podnikajících právnických osob. Nejčastěji se vyskytující závady Prevence rizik Kontrolou bylo zjištěno, že kontrolované osoby mají dost často (13x) problém s vyhledáváním a hodnocením rizik pro obsluhu a práci na EZ. Příčinu tohoto problému spatřujeme v tom, že si firmy hodnocení rizik neumí představit a neví, jak je zpracovat. Většina firem má vypracovány předpisy, které tuto oblast více či méně řeší (např. předpis pro práci na el. zařízení bez napětí, v blízkosti nebo pod napětím, dle ČSN EN 50110-1 ed.2). Externí technici BOZP (osoby odborně způsobilé v prevenci rizik), které většině elektrofirem poskytují servis v oblasti BOZP, to, vzhledem ke své odbornosti, nezvládají. Pracovní úrazy (pokud jsou), mají řádně objasněné příčiny a okolnosti jejich vzniku. Přijímaná opatření proti opakování pracovních úrazů v souvislosti s provozem EZ probíhají formou seznámení zaměstnanců a proškolením. Seznámení s riziky a opatřeními ve vztahu k BOZP je, až na výjimky, prováděno v rámci periodických (zpravidla ročních) školení. 40

OOPP Kontrolou bylo zjištěno, že většina firem má provedené vyhodnocení rizik pro použití OOPP pro činnosti u elektrických zařízení. Firmy mají vypracovány seznamy pro poskytování OOPP. Evidence vydaných OOPP je zpravidla na kartách. Někteří zaměstnavatelé mají evidenci OOPP nepřehlednou a v době kontroly nemohly doložit poskytnutí některých OOPP svým zaměstnancům. Ve třech případech zaměstnavatelé nemohli doložit, že ve shodě s požadavkem nařízení vlády č.495/2001 Sb. seznámili své zaměstnance s používáním OOPP. Odborná způsobilost v elektrotechnice Vyhl. 50/1978 Sb. Řízením činnosti a vedením pracovníků jsou pověřováni pracovníci s odpovídající elektrotechnickou kvalifikací (§7, §8 citované vyhlášky). Většina zaměstnavatelů nezaměstnává zaměstnance poučené (§4 citované vyhlášky). Ti, kteří je zaměstnávají, mají stanoven obsah seznámení, dobu školení a lhůty ověřování znalostí. Ve dvou případech zaměstnavatel nedoložil proškolení poučených osob. U všech zaměstnavatelů (elektrofirem) bylo zjištěno, že zaměstnavatel zajišťuje přezkoušení odborné způsobilosti svých zaměstnanců ve stanovených termínech a že je toto přezkoušení provedeno v předepsaném rozsahu. V případě přezkoušení odborné způsobilosti v elektrotechnice u jiného subjektu jsou zohledněny konkrétní předpisy zaměstnavatele. V jednom případě, při změně pracovního poměru, zaměstnavatel nepotvrdil platnost dosavadního osvědčení. Zaměstnavatelé vedou evidenci vydaných osvědčení odborné způsobilosti v elektrotechnice a zajišťují zvyšování odborné úrovně pracovníků v elektrotechnice, zejména formou školení a seznamování s novými normami. Ve třech případech zaměstnavatel nedoložil provedení lékařské prohlídky u svých zaměstnanců. Všechny firmy, provádějící montáže, opravy, údržbu a revize vyhrazených EZ dodavatelským způsobem, mají předepsané oprávnění. Organizace práce, provádění činností Kontrolovaná osoba neustanovila v šesti případech osobu odpovědnou za EZ. Dále bylo kontrolou zjištěno, že v jednom případě zaměstnavatel nezajistil, aby při práci dvou a více zaměstnavatelů na jednom pracovišti se vzájemně informovali o rizicích a přijatých opatřeních před jejich působením. Namátkovou kontrolou bylo zjištěno, že zaměstnanci dodržují stanovené bezpečnostní předpisy pro činnosti na EZ. Při složitých pracovních činnostech na EZ je provedena příprava (vypsán příkaz „B“). Pozn.: většina firem práci na vn, kde se vypisuje příkaz „B“, neprovádí, neboť je tato činnost zajišťována provozovatelem zařízení (zpravidla ČEZ Distribuční služby s. r. o.). Skutečný stav provozovaných EZ lze hodnotit jako dobrý. V deseti případech bylo zjištěno, že firmy provádějí nedostatečně kontroly a revize vlastních EZ. Ve dvou případech bylo zjištěno, že revizi provedl RT bez platného osvědčení. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti V rámci prováděných kontrol bylo zjištěno celkem 120 závad (nedostatků). Nejvážnější a nejčastěji zjišťované nedostatky jsou: - nevyhledávání a nehodnocení rizik pro obsluhu a práci na el. zařízeních (13x), - neprovádění revizí el. instalace, hromosvodu a el. spotřebičů ve stanovených termínech (10x), - nedostatečná údržba el. zařízení vč. odstraňování závad z el. revizí (14x), - neprovádění kontrol žebříků v předepsaném termínu (dle návodu výrobce nebo podle interního předpisu) (10x), 41

-

není dokumentace el. instalace a hromosvodu odpovídající skutečnému provedení (4x), není ustanovena osoba, odpovědná za el. zařízení (6x), provádění el. revize bez platného osvědčení (2x), není vypracován seznam pro poskytování OOPP (2x), nedoloženo, že byly poskytnuty OOPP v rozsahu dle seznamu (1x), nedoloženo, že zaměstnanci byli seznámeni s používáním OOPP (3x), nedoložena lékařská prohlídka zaměstnanců (3x), provedení el. revizí bez platného osvědčení (2x).

Provedená opatření a rozhodnutí Při zjištění nedostatků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení bylo po ukončení kontroly zaměstnavatelům vydáno opatření, ve kterém jim bylo uloženo odstranit zjištěné nedostatky ve stanovených termínech. Následnou kontrolou bude ověřeno, zda zaměstnavatelé zjištěné nedostatky odstranili. OIP uložilo celkem pět pokut podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v celkové výši 60 000,-- Kč.

HÚ 10.1.35 Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu vyhrazených technických zařízení - parních a kapalinových kotlů Předmět kontroly Kontrola byla rozdělena do dvou oblastí – část A se týkala provozovatelů parních nebo kapalinových kotlů, část B se týkala činnosti revizních techniků. Kontrolu provedli dva inspektoři se specializací vyhrazená plynová zařízení a jeden inspektor se specializací vyhrazená tlaková zařízení. Pokud se týká části A, převážná část kontrolovaných subjektů provozovala středotlaké parní kotle, z hlediska konstrukce co do počtu převažovaly kotle ležaté válcové plamencožárotubné, vodotrubné však také nebyly výjimkou. Z hlediska topného média se převážně jednalo o plynové kotelny. V souladu s cílem úkolu v této části byly kontroly provedeny v celém předmětu kontroly s využitím kontrolního seznamu, přitom závady nebyly zjištěny pouze v oblasti "zajištění předepsaného přívodu vzduchu do kotelny pro spalování a větrání" a v oblasti "OOPP", v ostatních oblastech předmětu kontrol v rámci tohoto úkolu byly závady zjištěny. Kontroly v části B zadání úkolu byly v souladu s cílem úkolu provedeny v celém předmětu kontroly s využitím kontrolního seznamu v části B, kdy pouze v oblasti "evidence úrazů, při revizní činnosti" nebyla zjištěna závada. V ostatních oblastech předmětu kontrol v rámci tohoto úkolu byly závady zjištěny.

42

Seznam dozorovaných subjektů Ze zadání úkolu vyplývalo provedení nejméně 30 kontrol v oblasti části A úkolu, přičemž byly provedeny celkem u 56 provozovatelů parních nebo kapalinových kotlů. Kontrola v části B zadání úkolu, týkající se předmětu činnosti revizních techniků, měla být provedena u 5 revizních techniků a byla provedena u 9 revizních techniků, přičemž z toho 7 revizních techniků podniká jako OSVČ a 2 jsou zaměstnanci organizace provádějící kromě opravárenské činnosti i revizní činnost dodavatelským způsobem. Z toho 3 revizní technici byli pouze revizními techniky vyhrazených tlakových zařízení (kotlů i tlakových nádob stabilních), 2 revizní technici vyhrazených tlakových zařízení a zároveň vyhrazených plynových zařízení a 4 revizní technici pouze vyhrazených plynových zařízení. V souladu s cílem úkolu byla provedena u 5 revizních techniků provedena kontrola až na základě zjištěných nedostatků při kontrole provozovatele vyhrazených technických zařízení. U třech revizních techniků byla provedena kontrola namátkově, bez zjištění těchto nedostatků, kdy při samotné kontrole jejich revizní činnosti nebyly zjištěny závady. U jednoho revizního technika byla kontrola provedena na základě podnětu, kde za zjištěný nedostatek - jeho nepřítomnost při revizi, kdy byli přítomni pouze jeho zaměstnanci - mu byla uložena pokuta. Nejčastěji se vyskytující závady Protože při kontrole byly zjišťovány i jiné závady, které svým zaměřením zcela neodpovídají zadání úkolu, následující zhodnocení porušených předpisů (včetně násobnosti) je provedeno pouze ze závad, které mají vztah k parním a kapalinovým kotlům, vyhrazenému plynovému zařízení a tlakovým nádobám stabilním, a souvisí s provozem kotelny. V části A zadání úkolů bylo zjištěno 205 závad, přitom nejvíce porušení, a to cca 29 %, se vyskytlo v oblasti dodržování termínů provádění revizí, zkoušek a kontrol, odstraňování zjištěných nedostatků a závad, v tom, že rizika, vznikající z těchto nedostatků, nejsou co nejdříve minimalizována nebo nejsou zcela odstraněna. Asi 22 % porušení bylo v oblasti provozních předpisů a další průvodní dokumentace uvedených zařízení, s tím, že tyto dokumenty buď nebyly vypracovány, nebo nebyly k dispozici, popřípadě neměly předepsané náležitosti. Asi 15 % porušení se týkalo technických nedostatků bezpečnostní výstroje, armatur a dalšího ochranného zařízení. Necelých 11 % nedostatků se týkalo nedostatečného pracovního a manipulačního prostoru, bezpečného přístupu k zařízení a udržování pořádku. Dále pak necelých 7 % v oblasti neprovádění plánu revizi a oblasti neprovádění záznamů do provozního deníku a necelých 6 % závad se týkalo odborného školení v oblasti vyhrazených zařízení, zejména obsluhy. V části B bylo zjištěno 15 závad, přitom u 66% (10 závad) v náležitostech revizních zpráv, ze kterých vyplývá, že revizní technik nesplnil své povinností při provádění revizí a zkoušek. U 20 % bylo zjištěno, že RT nemá pro svoji revizní činnost vyhodnocena rizika a že nejsou stanovena na základě vyhodnocení rizik opatření k jejich minimalizac. Necelých 7 % pak zbývá na 1 závadu v oblasti OOPP a 1 závadu týkající se osvědčení RT. Z hlediska neplatnosti osvědčení revizního technika byl sice zjištěn ještě jeden případ, nebyl však uveden jako závada, protože nebylo prokázáno, že v krátkém období, kdy pominula platnost osvědčení, revizní technik provedl revizi nebo jinou revizní činnost. Dalším faktem v těchto případech je i stanovisko TIČR, že pokud se stihne poslat žádost o přezkoušení do doby uplynutí platnosti osvědčení, tak se do doby skutečného přezkoušení považuje staré osvědčení za platné.

43

Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti V části A: - v kotelnách není instalovaný vypínací prvek (tlačítko) pro odpojení přívodu proudu do automatiky hořáku a když už tam je, tak odpojí od přívodu el. proudu celou kotelnu, včetně čerpadel atd., - provozovatelé neověřují funkčnost detektorů úniku zemního plynu, a když jí ověřují, tak nedovoleným způsobem ( přiblíží k detektoru PB zapalovač, odpouští ZP z vzorkovacího kohoutu přímo do prostoru kotelny nebo nasadí hadici a přiblíží k detektoru), - v mnoha případech nemá provozovatel vypracovány harmonogramy revizí a neprovádí nebo nezajišťuje roční kontroly PZ, - topiči neměří a nezapisují do provozních deníků koncentraci CO, a když, tak to provádějí formálně, nemají k dispozici testovací přístroj a nebo údajně používají nasávací přístroj s detekčními trubičkami s několik, až desítek, let prošlou zárukou, - u kotle, který je vyhrazeným tlakovým zařízením - na spalování zapáchajících látek byla provedená oprava trhliny v prostoru rohových kotev zadní trubkovnice, přičemž nebyla provedena zcela v souladu s příslušnými předpisy, a to s vyhl. č. 18/1979 Sb., opravárenská firma nevyhotovila protokol o provedené opravě, včetně stavební a tlakové zkoušky, - u kotle typ BK 1,6 T80, výrobce ČKD Dukla, nebyla zadní strana kotle opatřena tepelnou izolací a oplechováním, čímž hrozilo nebezpečí úrazu pro obsluhu zařízení, - u provozovaného středotlakého parního kotle typu Oschatz bylo zjištěno, že dvířka průlezu do topeniště nejsou spolehlivě zajištěna proti otevření, aby při případné poruše nemohly z kotle vyšlehnout plameny, pára nebo horká voda, - ve dvou nezávislých případech bylo zjištěno, že při provozu středotlakého parního kotle, kdy úpravu vody zajišťuje pro provozovatele firma s chemickým zaměřením dodavatelským způsobem, byly zjištěny trvalé nedostatky v úpravě a kvalitě napájecí a kotelní vody, a při vnitřní revizi bylo zjištěno množství nánosů, čímž byl potvrzen nedostatečný způsob úpravy vody. V části B - Kontrolovaná osoba pro svoji revizní činnost při provádění revizí a zkoušek nevede dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocení rizik a o přijatých opatřeních dle § 102 zák. 262/2006 Sb. Z této závady vyplývá, že revizní technici nespolupracují s osobami odborně způsobilými v oblasti prevence rizik nejen ve vztahu k splnění své povinnosti, ale ani ve vztahu k provozovateli, kde naopak odborně způsobilá osoba v prevenci rizik (bezpečnostní technik) není odborně znalá nebezpečí v oblasti provozu a údržby vyhrazených technických zařízení. Z důvodu této nespolupráce jsou vyhodnocení rizik jak u revizních techniků, tak u provozovatelů vyhrazených technických zařízení, nekonkrétní, až formální, - ze záznamu o provedení vnitřní revize středotlakých parních kotlů, provedené revizním technikem středotlakých parních kotlů, nevyplývá, že vnitřní revize byla provedena ze strany spalin, a to před vyčištěním a po vyčištění tlakového celku ve smyslu čl. 109 a 110 ČSN 070710, a není odpovídajícím způsobem popsán zjištěný stav kotle ve smyslu čl. 132 písm. c) ČSN 070710, - v záznamech o provedení provozních a vnitřních revizí a zkoušek těsnosti není uvedeno evidenční číslo osvědčení revizního technika, ale pouze evidenční číslo oprávnění k montážím, opravám, revizím a zkouškám provozovaných vyhrazených tlakových zařízení. 44

-

-

-

-

-

Tím revizní záznamy nemají předepsané náležitosti dle čl. 132 písm. g) a není splněna povinnost revizního technika dle čl. 135 písm. d) ČSN 070710, revizní technici při revizi regulačních stanic pro středotlaké kotelny, tam, kde je na vstupním plynovodu použita katodická ochrana, nekontrolují a neměří stavy izolačních spojů, při kontrolách revizních techniků a jejich vybavení, např. detekční technikou, je situace značně rozdílná. Na jedné straně jsou technici, kteří o detekční techniku svědomitě pečují vč. výrobcem předepsané pravidelné kalibrace - ověření. Na straně druhé jsou technici, kteří nepovažují za nutnost vlastnit alespoň standardní osobní detektor. Provádění kontroly těsnosti pouhým pěnotvorným roztokem považují za dostatečnou kontrolu těsnosti, a to i přes fakt, že v TPG 913 01:2008 jsou nově definovány i úniky nadzemní sk. PI – PIII s definovanou hodnotou ppm. Zjištěný únik plynu pak revizní technik, vybavený pouhým pěnotvorným roztokem nebo pouze orientačním detektorem, nemůže kategorizovat (kategorizace uniku je nutná při nahlášení úniků plynu na pohotovostní službu dodavatele plynu z důvodu potřebné lhůty zásahu), revizní technik PZ při revizi přehlédl, že až za HUP do středotlaké kotelny je vystavena odbočka plynu pro jiné technologické zařízení, instalované ve zcela jiném objektu, revizní technici plynu při revizi PZ středotlakých kotelen v revizích uvádějí (někteří) seznam zkoušek měřících a zabezpečovacích zařízení v kotelně, ale neuvádějí, jakým způsobem zkoušky provedli a s jakým výsledkem, v předložené zprávě o provozní revizi NTL plynová kotelna RT PZ cituje již neplatnou ČSN 386420, kontrolu těsnosti průmyslového plynoměru provádí dle čl. 297 ČSN 386420, který je v době kontroly již neplatný od měsíce prosince roku 2004. Dále cituje ČSN 734210, zrušenou již 1. 12. 2002, Již v roce 2009 vstoupilo v platnost nové znění některých důležitých normativních dokumentů, např. (ČSN EN 15001 a TPG 704 01). Praxe však jednoznačně ukázala, že zavedení nových dokumentů je pomalé a někteří revizní technici a montážní pracovníci plynových zařízení dodnes o důležitých změnách nejsou informováni. Revizní technici plynových zařízení, jako investorem objednaní specialisté, řádně provozovatele neinformují o rizicích, která mohou nastat při nesprávném nebo neprovedeném servisu výrobce, např. u spotřebiče – plynového kotle, regulátoru nebo indikátoru ZP, a neprovádějí v některých případech (např. plynovody uložené v zemi) svoje služby komplexně. Ne zcela odborný provozovatel po kontrole revizním technikem nabyde dojmu spokojenosti nad provozovaným zařízením bez závad, avšak celá řada zařízení není zkontrolována a revidována.

Provedená opatření a rozhodnutí Při zjištění nedostatků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení bylo po ukončení kontroly zaměstnavatelům vydáno opatření, ve kterém jim bylo uloženo odstranit zjištěné nedostatky ve stanovených termínech. Následnou kontrolou bude ověřeno, zda zaměstnavatelé zjištěné nedostatky odstranili. V jednom případě byla reviznímu technikovi udělena pokuta za nedostatky při provádění revize ve výši 3 000,-- Kč. Závěr Zadání úkolu bylo splněno a při kontrolách byly naplněny předměty kontroly v obou částech, A i B, poznatek nezjištění závad v některých bodech byl již uplatněn při aktualizaci kontrolního seznamu na tento úkol v roce 2011. 45

Cílem kontroly bylo posoudit bezpečnost provozu uvedených kotelních zařízení s ohledem na jejich stáří i stav a zjistit, zda jsou provozovatelem vytvářeny podmínky pro minimalizaci rizik. Vzhledem k tomu, že byly ke kontrole vybrány i kotelny, ve kterých se provozují nové zahraniční kotle, vyrobené dle evropských norem, kotle starší výroby, vyrobené dle národních norem, i kotle nýtované, z 1. poloviny minulého století, zle říci, že úroveň bezpečnosti provozu je na dobré úrovni a poměrně srovnatelná. U kotlů starší výroby jsou náročnější podmínky pro provoz, obsluhu, provozní údržbu i preventivní údržbu. Je u nich náročná zejména preventivní údržba, to souvisí s tím, že je nutno, aby provozovatel měl zajištěnou revizní službu revizním technikem co nejvíce zkušeným, který je znalý v problematice právě těchto kotlů, nevybavených automatikou, kde bezpečnost závisí na specifikách, jež jsou daná konstrukcí samotného kotelního zařízení. Minimalizace rizik je plošně při provozu daná poměrně vysokou úrovní norem, provozních předpisů výrobce a místních provozních předpisů. Vysoká úroveň těchto předpisů spočívá zejména v tom, že zbývá poměrně malé procento specifických zbytkových rizik, které v těchto předpisech nejsou řešena, protože tyto předpisy byly vytvářeny na základě skutečných poruchových a havarijních událostí. Na druhé straně, jak je výše uvedeno, spolupráce mezi revizními techniky, kteří znají specifické zbytkové nebezpečí, a bezpečnostními techniky provozovatele kotelních zařízení, kteří jsou kvalifikovaní k vyhodnocení rizik na základě těchto nebezpečí, je malá, v některých případech nulová. Toto je oblast, kam je nutno nasměrovat kontrolní činnost, a tady má velký vliv právě zaměření úkolu, který zahrnuje kontrolu nejenom provozovatele, ale i revizního technika, protože tyto subjekty se při preventivní údržbě vzájemně ovlivňují, což má základní vliv na bezpečnost provozu těchto vyhrazených tlakových zařízení. Přesto, že v revizní činnosti není zanedbatelný počet zaměstnavatelů, kteří mají příslušné oprávnění k opravárenské, montážní a revizní činnosti v oblasti vyhrazených technických zařízení, a přesto, že u revizních techniků, kteří jsou OSVČ, určené povinnosti vyplývají z §12 a §13 zák. 309/2006 Sb. od 1. 1. 2007, byl úkol, zahrnující kontrolu revizních techniků, proveden v tomto rozsahu poprvé. Ukázalo se jako velmi systematické a účinné provést kontrolu a vydat opatření k dané problematice jak ze strany provozovatele, tak i revizního technika, protože mnohdy vzniklý nedostatek, neprovedení provozní a preventivní údržby, souvisí s porušením předpisů a povinností jak provozovatele, tak i revizního technika. Úroveň zvýšení kvality provedené přípravy k revizi, samotné revize a opatření na základě výsledku revize přinesl i fakt, že inspektor se účastnil namátkově v některých případech celého průběhu revize. Například při vnitřní revizi kotle se zkontroluje, zda příprava k revizi je provedena, jinak se zvyšuje riziko při samotné revizi (nedostatečné odpojení kotle od kotlů provozovaných), při vnitřní revizi se pozná, jestli byla přijata správná opatření při minulé revizi, jak je ve skutečnosti prováděna úprava vody, čištění kotle apod. Z provedených kontrol v rámci tohoto úkolu jednoznačně vyplývá, že kontrola provozovatele a současně i revizního technika vede k výraznému zlepšení úrovně preventivní údržby, a tím účinnějšímu snižování rizik při provozu vyhrazených technických zařízení. Na základě zkušeností lze doporučit rozšířit kontrolu pracovníků, provádějících revize zkoušky, na všech vyhrazených technických zařízení a to vždy ve všech úkolech, kdy se pozná při kontrole provozovatele zařízení, že preventivní údržba není v souladu s předpisy. Dále je možno rozšířit tento způsob kontroly i na servisní dodavatelské služby a další pracovníky, a to nejen u vyhrazených zařízení, a na zaměstnavatele, kteří mají ve svém

46

podnikatelském zaměření kromě kontrol, revizí a zkoušek také opravárenskou i servisní činnost, doporučuje se provést kontrolu i u těchto zaměstnavatelů.

HÚ 10.1.36 Bezpečnost práce při používání vyhrazených technických zařízení – zdvihacích zařízení a vázacích prostředků a prostředků pro zavěšení a uchopení břemen

Předmět kontroly Cílem úkolu bylo ověření, jak právnické a podnikající fyzické osoby plní stanovené povinnosti zaměstnavatele pro zajišťování bezpečnosti práce při provozu jeřábů a zdvihadel, včetně vázacích prostředků, s důrazem na zpracování, vedení a uplatňování „Systémů bezpečné práce“ na svých pracovištích. Kontrola měla přispět k větší bezpečnosti zaměstnanců při práci se zdvihacími zařízeními. Seznam dozorovaných subjektů Úkol byl prováděn pracovníky odboru dozoru II (2 pracovníci) a odboru dozoru I (3 pracovníci), kteří se plnění úkolu zúčastnili mimo jim uloženou náplň kontrolní činnosti. Stanovený počet kontrol (20 subjektů na jednoho inspektora) byl pověřenými pracovníky splněn (58 kontrol). Kontrola byla provedena celkem v 75 organizacích. Nejčastěji se vyskytující závady Systém řízení BOZP pro zdvihací zařízení Kontrolou bylo zjištěno, že u nových jeřábů provozovatel vlastní průvodní dokumentaci. U jeřábů starších, především těch, u kterých se změnil provozovatel (někde i několikrát), průvodní dokumentace často chybí zcela nebo je neúplná. Zaměstnavatelé při kontrole předkládali seznamy vyhledaných rizik včetně stanovených opatření k provozu zvedacích zařízení. Problém je v tom, že vyhledávání rizik, včetně stanovených opatření, je prováděno v mnoha případech formálně (často jsou pouze okopírována rizika podle seznamu rožnovského servisu), vyhledaná rizika nekorespondují se skutečným stavem v organizaci. Zaměstnanci bývají s riziky, týkajícími se zdvihacích zařízení, seznámeni zpravidla ve všeobecném školení zaměstnanců bezpečnostními techniky. OOPP jsou vydávány na základě vyhledaných rizik. Vypracování „Systému bezpečné práce“ v organizacích je letitý problém. Zaměstnavatelé, aby splnili svou povinnost, si většinou nechají zpracovat systém bezpečné práce externími revizními techniky ZZ a tak často dochází k tomu, že je napsán obecně a neodpovídá konkrétním provozu v organizaci. Odborná způsobilost zúčastněných zaměstnanců Kontrolou bylo zjištěno, že organizace školí jeřábníky a vazače v termínech, které si stanovil zaměstnavatel. Školení provádějí většinou externí revizní technici. Zjištěným nedostatkem školení vazačů je, že v osnově nejsou uváděny konkrétní typy prostředků pro zavěšení a uchopení břemen, používaných v organizaci.

47

Péče o používané vázací prostředky a technický stav Kontrolou bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nemají k dispozici návody výrobce k používání prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemen. (Při nákupu jim je prodejce nedá a sami si o ně neřeknou). Kontroly vázacích prostředků, kterou si provádí zaměstnavatelé prostřednictvím svých zaměstnanců, nejsou většinou na dobré úrovni. Zaměstnanci, kteří tyto kontroly provádí, nemají potřebné znalosti k těmto kontrolám. Vhodnější je zajištění kontrol u specializovaných firem, které se tím zabývají. Technický stav konstrukce ZZ, provoz, kontrola a údržba ZZ Zaměstnavatelé si zajišťují většinou kontroly, inspekce, revize, revizní zkoušky a údržbu zvedacích zařízení u externích firem nebo externích revizních techniků. Zaměstnavatelé často nemají vypracovaný plán kontrol revizí a údržby. Většinou se spoléhají na to, že jim externí firmy budou hlídat lhůty výše uvedených kontrol a tím dochází k tomu, že kontroly nejsou provedeny v předepsaných lhůtách, nebo nejsou provedeny vůbec. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti V rámci prováděných kontrol bylo zjištěno celkem 293 závad (nedostatků). Nejvážnější a nejčastější nedostatky: - není vedena provozní a průvodní dokumentace k jeřábům. - není provedeno vyhledání a vyhodnocení rizik, - jeřábníci a vazači nemají zdravotní způsobilost, - není vypracován Systém bezpečné práce, - není návod výrobce k používaným prostředkům pro vázání, zavěšení a uchopení břemen, - jsou používány prostředky pro vázání, zavěšení a uchopení břemen, ačkoliv nejsou k dispozici zápisy o prováděných kontrolách, - nejsou prováděny předepsané zkoušky prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemen, - nejsou prováděny kontroly, revize, revizní zkoušky a opravy ZZ, - nejsou prováděny kontroly ZZ 1 x ročně, - nejsou zpracovány plány kontrol, inspekcí revizí a revizních zkoušek. Provedená opatření a rozhodnutí Při zjištění nedostatků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení bylo po ukončení kontroly zaměstnavatelům vydáno opatření, ve kterém jim bylo uloženo odstranit zjištěné nedostatky ve stanovených termínech. Následnou kontrolou bude ověřeno, zda zaměstnavatelé zjištěné nedostatky odstranili. OIP uložil celkem dvě pokuty podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Pokuta ve výši 10 000,- Kč byla udělena zaměstnavateli za to, že řádně neprováděl u provozovaných jeřábů revize a revizní zkoušky ve stanovených lhůtách čl. 38 ČSN 27 0142, resp. je neprováděl vůbec. Pokuta ve výši 5 000,- Kč byla udělena zaměstnavateli za to, že neodstranil závady zjištěné revizními zkouškami elektrických zařízení u provozovaných portálových jeřábů. Jednalo se o závadu, která nastala demontáží koncových spínačů vymezujících krajní polohu pojezdové dráhy, což je v rozporu s ČSN EN 60204-1 ed. 2 čl. 10.1.4.

48

Závěr Z výše uvedeného počtu závad vyplývá nutnost provádění kontrol a tím vyvíjení tlaku na zaměstnavatele, aby plnili své povinnosti, vyplývající z předpisů pro zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení v oblasti zdvihacích zařízení.

HÚ 10.1.38 Dodržování předpisů při používání chemických látek na pracovištích Předmět kontroly Úkol 10.1.38 Dodržování předpisů při používání chemických látek na pracovištích byl zařazen do plánu činnosti našich inspektorátů v rámci evropské kampaně. Tato kampaň je organizována na evropské úrovni Výborem vrchních senior inspektorů (SLIC). Kampaň byla zaměřena na malé a střední podniky s cílem rozšířit podvědomí a dobrou praxi při hodnocení a používání chemických látek mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na pracovištích. V rámci této kampaně SLIC vytvořil letáky a plakáty s užitečnými informacemi o používání nebezpečných chemických látek v různých oborech činnosti. Tyto materiály inspektoři předávali kontrolovaným osobám. Pro inspektoráty v České republice byly vybrány dvě oblasti kontroly, a to nábytkářský průmysl a chemické čištění. Seznam dozorovaných subjektů V prvním kroku garant tohoto úkolu na inspektorátu vybral vhodné firmy k provedení kontrol. Těmto firmám byl odeslán dopis, který je informoval o provádění kampaně. Součástí dopisu byl dotazník, který umožnil bližší specifikaci firem. V prvním kole se našemu inspektorátu vrátila třetina obeslaných firem. Některé firmy jsme urgovali nebo v rámci kontrol osobně navštívili a dostali jsme se na 59% vrácených dotazníků. Abychom zahrnuli do kontrol větší oblast, bylo do této kampaně zapojeno více inspektorů odboru I, kteří se hlavně zabývají kontrolou v oblasti průmyslu a zemědělství. Specialistu na chemické látky na našem inspektorátu nemáme. Inspektoři při kontrole postupovali podle předaného kontrolního seznamu k tomuto úkolu. V oblasti chemického čištění jsme provedli kontrolu v 9 vybraných provozovnách. V osmi případech se jednalo o chemické čistírny, kde se provádělo čištění oděvů v čistících strojích pomocí chemické látky perchloethylenu. V jednom případě byla kontrola provedena v nemocniční prádelně. Provoz, kde by byl perchlorethylen nahrazen jinou látkou, jsme nenašli. V oblasti nábytkářského průmyslu byla provedena kontrola v17 provozovnách a s KHS v pěti provozovnách. Nejčastěji se vyskytující závady Chemické čištění

49

Odmašťovadlo perchlorethylen je specifikováno podle bezpečnostního listu jako zdraví škodlivá látka s nebezpečím toxicity a přípustný expoziční limit PEL je stanoven 250 mg/m3. Největšímu riziku jsou zaměstnanci vystaveni při vkládání a hlavně při vyprazdňování čistících strojů. Expoziční limity jsou hlídány KHS, která zde nařizuje jejich měření před zařazením do kategorie prací. Obsluha čistícího stroje byla ve všech provozovnách zařazena do 2. kategorie prací. Při tomto zařazení navrhuje KHS četnost měření expozičního limitu v periodě 4-5 let. Povinnost pravidelné kontroly úrovně rizikových faktorů pracovních podmínek je zaměstnavateli stanovena § 102 odst. 3 zákoníku práce. Všechny kontrolované čistící stroje byly programově řízené a nejstarší byl z roku 1997. U tohoto stroje byl při posledním měření právě při vyprazdňování zjištěn zvýšený expoziční limit. Zaměstnavatel úpravou pracovního cyklu stroje tento nedostatek odstranil. Ve všech kontrolovaných provozovnách bylo pracoviště větráno, byla instalována vzduchotechnika. V oblasti rizik byla hlavně opomenuta rizika při provádění údržby čistícího stroje a při dolévání perchloethylenu. Při této činnosti lze očekávat zvýšení expozice a pro tento případ by měl mít zaměstnavatel k dispozici vhodné OOPP. Pro ochranu dýchacích cest respirátor nebo masku s filtrem proti organickým parám a kyselím plynům. Pro ochranu rukou vhodné ochranné rukavice (viton, tlouštka vrstvy 0,7 mm, doba iniciace více jak 480 min), pro ochranu očí uzavřené brýle, které jsou zabezpečeny proti vstříknutí. Pro ochranu kůže vhodný ochranný oděv a pracovní obuv. Ve třech případech chyběl na pracovišti vhodný respirátor a ve dvou ochranné brýle. V jednom případě neměl zaměstnavatel k dispozici bezpečnostní list perchlorethylenu. Kromě perchlorethylenu, se v čistírnách používají další chemické látky. Například pro čištění skvrn se používá FIXIN B, C, R (klasifikovány jako látky dráždivé), STAIN EX 1, 2, 3, 4 (klasifikovány jako látky zdraví škodlivé). NEOCRYL RO (látka žíravá). Pouze ve dvou případech se tyto práce prováděly na stolech s odsáváním. V provozovnách, kde se provádí praní prádla, byly použity například tyto chemické prostředky: prací prostředky TAXAT STAR (látka dráždivá), OXYBRITE PERFEKTO (látka žíravá), bělící prostředky Chlornan sodný ( látka žíravá), Chlorex (látka žíravá), zesilovač pracího účinku TURBO DETERGENT PLUS (látka žíravá), TURBO BREAK (látka žíravá). Z uvedeného seznamu vyplývá, že hodně těchto prostředků je klasifikováno jako látky žíravé a pro jejich používání mají být vypracována Pravidla, které musí schválit příslušná KHS. Na vypracování pravidel navazuje seznámení zaměstnanců s těmito pravidly, kteří s žíravými látkami pracují. Tento nedostatek byl zjištěn u třech firem. Pro práci s žíravými látkami musí zaměstnavatel na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce poskytnout odpovídající OOPP. Zaměstnavatel by měl vzít v úvahu i stav, kdy může dojít k překročení limitních hodnot (např. při vylití přípravku, převrhnutí sudu), a zvýšenou expozici zaměstnance, který provádí úklid vylité látky, je potřeba výrazně omezit.

50

Podle identifikace nebezpečnosti jednotlivých přípravků je potřeba za tímto účelem poskytnout OOPP, které jsou k tomuto účelu stanoveny v bezpečnostním listě. Například v nemocniční prádelně v Jablonci n/Nisou obsluha dávkovacího zařízení u pracího stroje pracuje s přípravkem TURBO BREAK, který je klasifikován jako přípravek žíravý. Obsluha neměla k dispozici odpovídající rukavice, které mají být z nitrilové nebo butylové gumy. Vhodnost výběru OOPP, které odpovídají bezpečnostnímu listu, by měl zaměstnavatel doložit návodem výrobce, případně atestem, a např. v případě rukavic, určených pro manipulaci s žíravými látkami, je symbol použití vyznačen na rukavici. Nedostatky v dokumentaci rizik byly zjištěny ve 3 firmách. V jedné provozovně zaměstnavatel nevyhodnotil rizika při práci s žíravými látkami a nepřijal opatření pro minimalizaci rizika. V této prádelně používají alkalický zesilovač pracího účinku ZEVA P, klasifikovaný jako látka žíravá, a obsluha pracího stroje nalévala ručně do litrové dávkovací nádoby tento prostředek z 50 l sudu a na nohách měla pantofle. Vyhláška č. 48/1982 Sb. ukládá zaměstnavateli zajistit pro vyprazdňování nádob se žíravinami vhodné vyklápěcí zařízení. V dnešní době by již bylo vhodnější vybavit sud dávkovacím zařízením. Zaměstnavatel uložené opatření vyřešil tím, že přestal tuto žíravou láku používat. V jedné provozovně bylo zjištěno, že se pro běžný úklid a desinfekci povrchů používá výrobek DESAM OX, který je klasifikován jako látka žíravá. Tomuto zaměstnavateli bylo doporučeno tuto látku nahradit méně nebezpečnou látkou. Ve zprávě o odstranění nedostatků uvedl, že ji nahradil SAVEM. Dále je ještě potřeba upozornit, že všechna tato pracoviště musí být vybavena tekoucí vodou, aby v případě polití kůže nebo vstříknutí do oka mohla být rychle provedena první pomoc omytím a výplachem. Toto vybavení hlavně podléhá kontrole KHS a všechny kontrolované provozy měly odpovídající vybavení. V rámci kontroly provozoven chemického čištění náš inspektorát provedl společné kontroly s KHS ve 4 případech. Nábytkářský průmysl Ve všech kontrovaných provozech byly truhlářské práce zařazeny ve 2. kategorii prací. Na většině dílen bylo instalováno provozuschopné odsávací a větrací zařízení. Na dílnách bylo odsávání prachu a pilin od jednotlivých strojů většinou řešeno odvodem do centrálního odlučovače a následně do centrálního zásobníku. V lakovnách je přívod vzduchu řešen podtlakově, odvod vzduchu z místa nanášení barev nebo laku je odváděn přes filtrační jednotky do volného prostoru. Na dvou dílnách, kde pracují osoby samostatně výdělečně činné, které se zabývají převážně restaurováním starého nábytku, bylo větrání řešeno přirozenou cestou. Těmto osobám bylo při kontrole hlavně vysvětleno, že při nákupu nebezpečných chemických přípravků je potřeba požadovat předání bezpečnostních listů, které obsahují podrobnější informace o zakoupených přípravcích a uvádějí pokyny pro jejich bezpečné používání, včetně určených OOPP. Restaurátoři hlavně používali lihová a vodová mořidla a šelakovou polituru. Nedostatky v oblasti hodnocení rizik byly nalezeny v 7 provozovnách. Ve 3 případech nebyla dokumentace rizik vypracována a v dalších chyběla rizika při práci s chemickými látkami nebo alespoň odkaz na seznámení zaměstnanců s bezpečnostními listy.

51

OOPP zaměstnavatelé poskytují, ale často nemají vypracovaný vlastní seznam OOPP na základě rizik a konkrétních podmínek práce, tak, jak požaduje § 104 odst. 5 zákoníku práce. V lakovnách byly k dispozici respirátory, ale k těmto respirátorům chyběly návody výrobců a nešlo překontrolovat vhodnost použití, životnost, případně způsob údržby. Porušení v oblasti poskytování OOPP bylo nalezeno u 3 firem. V provozovnách se používají univerzální ředidla LZC 1026 a C 6000, která jsou zdraví škodlivá (obsahují toluen). Pro nátěry dřeva se používají laky, např. LGA 22, LGA 190, LBA 26. Tyto laky jsou zdraví škodlivé a obsahují xylen. Pro tužení laků a barev se používají přípravky LNB 42 a LNB 77, které obsahují izokyanáty. Z tužících přípravků např. výrobek LOB 5 je klasifikován jako žíravý. Barva LKR 90 obsahuje toluen. Lepidlo ICEMA R 145/12 je zdraví škodlivé a obsahuje izokyanáty. 1 K dispersní lepidlo na dřevo D4 a D3/D4 a jednosložkové dispersní lepidlo Ponal Express nejsou klasifikovány jako nebezpečné. Ani v jednom případě ze sedmi kontrolovaných firem nebyly zaměstnavateli známy účinky xylenu a izokyanátů na lidský organizmus. Zdravotním obtížím jsou vystaveni při práci s těmito látkami hlavně alergici. Proto byli zaměstnavatelé upozorněni, že je potřeba o používání těchto látek informovat smluvního lékaře. Podle informací zaměstnavatelů jsou zaměstnanci vystavování nebezpečí těchto látek nepravidelně, podle objemu zakázek a stříkání nátěrů, nebo ruční nanášení štětci provádějí zaměstnanci v profesi truhlář. S profesí lakýrník jsme se v truhlárnách nesetkali. V případě používání vodou ředitelných barev je potřeba mít k dispozici bezpečnostní listy, ze kterých, např. u barvy XA 2006/53 nebo AT 9930/BB, je možno získat informace, že dráždí oči a kůži. Při vyhodnocování rizik na pracovišti je potřeba vycházet z bezpečnostních listů, které jsou ve většině firem k dispozici, ale podle zjištěných nedostatků, se podrobně nečtou. V truhlářských firmách bylo také kontrolováno, zda zaměstnavatel posoudil ve svých provozovnách riziko výbuchu se zřetelem na pravděpodobnost výskytu výbušné atmosféry a pravděpodobnost výskytu zdrojů iniciace. Např. při použití leštícího a čistícího vosku Englisch wax, který je vysoce hořlavý a kde bezpečnostní list ukládá provést opatření proti výbojům statické elektřiny, nebo tam, kde se používají polyuretanové transparentní laky TZ 6640, TZ 4220 a ředidlo DT 1150, které jsou klasifikovány jako výbušné. Písemná dokumentace o ochraně před výbuchem v souladu s NV 406/2004 Sb. nebyla vypracována v 8 případech. Skladování chemických látek bylo většinou zajištěno na vyhrazených místech, ve dvou případech nebyly tyto prostory náležitě označeny. U tří firem byly na provoze nalezeny neoznačené plastové lahve se zbytky mořidel a s lepidly. Závady, týkající se značení, byly většinou odstraněny v průběhu kontroly. Provedená opatření a rozhodnutí Na závady, které nebyly odstraněny v průběhu kontroly, byla vydána opatření s termínem na odstranění a byla vyžádána zpráva o jejich odstranění. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Společné kontroly s KHS náš inspektorát provedl v 9 firmách. Tyto kontroly hodnotíme velmi pozitivně. V mnoha případech se kontrolní zjištění shodovala, ale formulace závady 52

musela být přizpůsobena používaným předpisům. Náš inspektorát spolupracoval s KHS Liberec a KHS Ústí nad Labem. Obě tyto instituce byly o této kampani informovány a dobře spolupracovaly. Při posledním školení dne 7. 12. 2010 k tématu Nakládání s CHL, kde přednášely zástupkyně Státního zdravotního ústavu, byla podána informace, že bezpečnostní listy sice vypracovávají osoby odborně způsobilé, ale jsou v nich chyby, někdy i nesmysly, a nikdo je neschvaluje. Při našich kontrolách nejen inspektoři OIP, ale i KHS, vycházeli právě z těchto BL a např. při kontrole OOPP se v některých případech na tyto BL odvolávají. V této oblasti je potřeba zaujmout stanovisko a upřesnit instrukce na další kontroly. Závěr Závěrem je nutno konstatovat, že počáteční obavy z této kampaně, hlavě co se týká výběru kontrolovaných oblastí, se během prvních kontrol rozplynuly a cíl kampaně, kterým bylo zvýšení podvědomí o používaných látkách na pracovištích, se splnil. Postupně přicházejí od zaměstnavatelů zprávy o odstranění závad, na které bylo uloženo opatření. Z těchto zpráv je vidět, že ve většině případů pochopili smysl kampaně a odstranili nedostatky zjištěné při kontrolách nebo realizovali naše doporučení. Při přípravě na kontroly hodně pomohly školící materiály, které byly zpracované garantem této kampaně. Zkušenosti, získané při této kampani, budou využity při dalších kontrolách.

HÚ 10.1.39 Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby

Předmět kontroly Cílem úkolu bylo provedení kontroly se zaměřením na staveniště, kde působí současně zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, dále v případě, kdy celková předpokládaná doba trvání prací a činností přesáhne dobu určenou právním předpisem (zákon č. 309/2006 Sb.), a na stavbách, kde budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví. Kontroly byly zaměřeny na: – doručení oznámení o zahájení prací zadavatelem stavby na OI, – zajištění zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví před zahájením prací na staveništi zadavatelem stavby, – určení potřebného počtu koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele. Kontrola byla prováděna v rozsahu kontrolního seznamu. Seznam dozorovaných subjektů Bylo stanoveno provést kontrolu nejméně u 10 subjektů. Do stanoveného termínu byly provedeny kontroly celkem u 26 subjektů. 53

Nejčastěji se vyskytující závady Kontrola plnění povinností zadavatele stavby: • u 26 kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že ve dvou případech, což je 7,6 %, nebylo doručeno oznámení o zahájení prací zdejšímu inspektorátu, • v rámci 26 kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že v 7 případech, což je 26,9 %, zadavatel stavby doručil na OIP oznámení o zahájení stavby, které nesplňovalo náležitosti NV č. 591/2006 Sb., stanované v příloze 4, • ve 3 případech z 26 kontrolovaných subjektů, což je 11,5 %, bylo zjištěno, že stejnopis oznámení nebyl vyvěšen u vstupu na staveniště, • porušení v oblasti, kdy je zadavatel stavby povinen určit koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi ve fázi přípravy, bylo zjištěno v 1 případě z počtu 26 kontrolovaných subjektů, což je 3,8 %, • v 5 případech z 26 kontrolovaných subjektů, což je 19,2 %, bylo zjištěno, že nebyl zadavatelem stavby určen koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi ve fázi realizace stavby, • v jednom případě z 26 kontrolovaných subjektů, což je 3,8 %, bylo zjištěno, že zadavatel stavby nezajistil zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Kontrola plnění povinností koordinátora stavby: • porušení povinností koordinátora před zadáním díla zadavateli stavby, kdy je povinen předat přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě, nebylo zjištěno, • porušení povinností koordinátora při realizaci stavby, kdy navrhuje termíny kontrolních dnů k dodržení plánu BOZP za účasti zhotovitelů, nebylo zjištěno, • porušení povinností koordinátora při realizaci stavby, kdy koordinátor neinformuje zhotovitelé stavby o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která mohou vznikat na staveništi během postupu prací, nebylo prováděnými kontrolami zjištěno, • v rámci kontrol u kontrolovaných subjektů, u kterých bylo kontrolováno plnění povinností koordinátora, zda bez zbytečného odkladu upozornil zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků BOZP na převzatém pracovišti, nebylo shledáno porušení. • neplnění povinností koordinátora oznámit zadavateli stavby nedostatky při uplatňování požadavků BOZP na staveništi a o opatřeních, která nebyla zhotovitelem přijata, nebylo shledáno. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti – – –

Bylo by třeba provést následující opatření: reagovat na provedení změn v kontrolních seznamech, které byly požadovány jednotlivými inspektoráty v rámci připomínek, vytvořit jednotnou osnovu informací o výsledcích kontrol pro všechny odborné skupiny, umístit na internetové stránky SÚIP minimální obsahové požadavky na zpracování plánu BOZP.

Provedená opatření a rozhodnutí Celkový počet zjištěných závad byl 67. Za tato porušení byly uděleny 4 pokuty v celkové výši 35 000,-- Kč. 54

Závěr Dle stanoveného úkolu v rámci prováděných kontrol zadavatelů staveb je jedním z bodů i kontrola koordinátorů při přípravě a realizaci staveb. Zadavatelé staveb jako takových, povinnost určit koordinátora ve fázi přípravy stavby v mnohých případech zcela opomíjejí. S tímto nedostatkem se setkáváme jak u zpracovaných PD, ke kterým se vyjadřujeme, tak i na stavbách. Zadavatel stavby na koordinátory plně přenáší své povinnosti, v mnoha případech si koordinátora plete s bezpečnostním technikem a úkoluje ho, v přeneseném slova smyslu, povinnostmi zaměstnavatele. Zadavatel stavby na základě smlouvy (smlouvy o dílo, mandátní aj.) stanoví koordinátora, avšak ve smlouvě je stanoven počet dnů v měsíci, kdy koordinátor bude provádět svoji činnost na staveništi. Proto se také setkáváme s tím, že koordinátoři mají vícero staveb, a to i po celém území republiky. Na té konkrétní je jmenovaný koordinátor mnohdy jeden den v měsíci. Z tohoto důvodu ani nelze práce na stavbě ve svém důsledku koordinovat a rovněž i doporučovat technická, popř. i jiná, opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V důsledku si koordinátor nemůže plnit své povinnosti dané právními předpisy. Dochází např. ke skluzu některých stavebních prací, avšak tato skutečnost není podchycena v harmonogramu prací a s časovou prodlevou v návaznosti na technická opatření, ji pak nelze, anebo jen s určitými obtížemi, realizovat. To, že není zpracován plán BOZP, jehož účelem má být zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na předmětném staveništi a pracovištích a rovněž eliminace rizik ohrožujících zdraví a předejití vzniku mimořádných událostí, a s jeho obsahem nejsou seznámeni ostatní účastníci výstavby, má za následek nedodržování bezpečnostních předpisů, v mnohých případech pak dochází k mimořádným událostem a v některých případech i ke vzniku pracovních úrazů.

HÚ 10.1.49 Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií

Předmět kontroly Integrovanou inspekci podle zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, provedl inspektorát ve spolupráci s ČIŽP OI Ústí nad Labem a ČIŽP OI Liberec v termínech projednaných a koordinovaných ČIŽP, podle § 33 odst. 1 písm. a) zák.č. 59/2006 Sb. a § 3 odst. (2) Nařízení vlády č. 254/2006 Sb. Inspektorát provedl kontroly ve své působnosti podle § 3 odst. 3 zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce na základě ČIŽP stanoveného ročního plánu kontrol u konkrétních subjektů. Z provedených inspekcí zpracovali zástupci inspektorátu protokoly, včetně písemných informací ve smyslu § 33 odst. (1) písm. b) zákona č. 59/2006 Sb., které doručili v požadovaném termínu ČIŽP.

55

Kontroly OIP byly zaměřeny na činnosti uvedené v SÚIP zpracovaném a předaném kontrolním seznamu k HÚ 10.1.49, v souladu s metodickým pokynem generálního inspektora. Seznam dozorovaných subjektů Na základě ročního plánu, který vyplynul ze svolaného koordinačního jednání ve spolupráci s ČIŽP OI Ústí nad Labem a Liberec, podle § 31 písm. a), § 33 odst. (1) písm. a) zákona č. 59/2006 Sb. a § 3 nařízení vlády č. 254/2006 Sb., bylo určeno ke kontrolní činnosti v roce 2010 celkem 25 subjektů. Počet subjektů, zařazených v režimu prevence závažných havárií podle zákona č. 59/2006 Sb. v roce 2010 v působnosti OIP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj, je uveden v následujícím přehledu. Počet a rozdělení zařazených subjektů Celkem

Ústecký kraj

Liberecký kraj

z toho A B

32 19 13

z toho A B

29 17 12

z toho A B

3 2 1

V průběhu roku 2010 byl na základě rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje vyřazen k 29. 11. 2010 jeden subjekt a v říjnu 2010 byla provedena kontrola u nového subjektu – sklad LPG. Nejčastěji se vyskytující závady Na základě kontrolní činnosti bylo pracovním týmem OIP zjištěno celkem 284 závad v těchto oblastech: Poř.č.

Charakter závad

Počet závad

%

1.

Rizika v oblasti manipulace s chemickými látkami

92

32,4%

2.

Nedostatky na pracovišti

78

27,5%

3.

Kontrolní a revizní činnost na TZ

40

14,1%

4.

Ochrana proti výbuchu

30

10,6%

5.

Nedostatky v provozní dokumentaci

26

9,2%

6.

Závady na bezpečnostním značení

18

6,3%

56

Neshody podle charakteru závad 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

92

78

40

30

26

18

Rizika v oblasti manipulace s chemickými látkami

Nedostatky na pracovišti

Kontrolní a revizní činnost na TZ

Ochrana proti výbuchu

Nedostatky v provozní dokumentaci

Závady na bezpečnostním značení

Z nedostatků zjištěných při kontrole lze dále například uvést tato zjištění: 

Nové zpracovaný předložený dokument, Protokol s určením vnějších vlivů č. 1/2007 ze dne 25. 02. 2007, nezohledňuje správnou teplotní třídu sirouhlíku (CS2), který je podle platné dle ČSN IEC 79-20 zařazen do teplotní třídy T6. Kontrolovaná osoba tím řádně nezajistila stanovenou povinnost. Porušení § 7 odst. 1) nařízení vlády č. 406/2004 Sb., příloha 2 část B, čl. 1.



Z předložené dokumentace o ochraně před výbuchem není zřejmé, jakým způsobem kontrolovaná osoba přijímá a pravidelně přehodnocuje (v určených intervalech) technická a organizační opatření. Protiexplozivní klapky nejsou uvedeny v dokumentaci o ochraně před výbuchem. Není vyhodnocen rozsah předpokládaných účinků výbuchu. Porušení § 6 odst. 2 nařízení vlády č. 406/ 2004 Sb.



Stáčecí stanoviště pro stáčení lihu z železničních cisteren, kdy byla stáčena železniční cisterna se syntetickým lihem, bylo k připojení stáčecího ramene na hlavní uzávěr cisterny obsluhou použito pouze 50% šroubových spojů (2/4), což není v souladu s pracovní instrukcí V-55504, s účinnosti od 11. 11. 2009, čl. 4.6. Kontrolovaná osoba tím řádně nezajistila povinnost stanovenou § odst. (4) písm. c), d) zákona č. 262/2006 Sb.



Stáčecí stanoviště pro stáčení propan-butanu z železničních cisteren – pro ovládání rychlouzavíracího podlahového ventilu železničních cisteren se zkapalněnými uhlovodíky není k dispozici kolejnicový hák do prostředí s nebezpečím výbuchu. Na stávajícím zařízení není odpovídající značení a v dokumentaci o ochraně před výbuchem (PS č. 794, účinnost od 26. 01. 2009) není prokázána bezpečnost v daném prostředí. Kontrolovaná osoba tím nesplnila povinnost stanovenou § 6 odst. (1) písm. d) nařízení vlády č. 406/2004 Sb., příloha 2 čl. 3.4.



Zařízení roztokárny – pro uzemnění jednotlivých obalů před čerpáním suroviny není k dispozici uzemňovací kabel s kleštěmi nebo svorkou, což není v souladu s pracovní instrukcí V-555 06, s účinností od 13. 04. 2010, kapitola VI, čl. 1.1. Kontrolovaná osoba tím nesplnila povinnost stanovenou § 199 písm. d) vyhlášky č. 48/1982 Sb. 57



Kovové svařované potrubí ze stáčecího stanoviště lihu do dvou skladovacích zásobníků není řádně uloženo na kotvících patkách (podloženo prknem nebo volně) po provedených přípravných prací chystané výstavby nových zásobníků. Předmětné potrubí není řádně označeno příslušnými bezpečnostními značkami. Kontrolovaná osoba tím nesplnila povinnost stanovenou § 4 odst. (1) nařízení vlády č. 101/2005 Sb., příloha čl. 2.2.1, čl. 2.2.4.



Spodní stáčení primárního benzínu ze železničních cisteren – přístup k dómu cisterny je vybaven lávkou se sklopným schodištěm a ochranným košem. Každé sklopné schodiště má z lávky tři vstupy - nebyla doložena vhodnost použití sklopných schodů typu E0264, včetně pojezdu do daného prostředí. Tím není splněna podmínka, kdy se musí učinit opatření, které učiní zdroje iniciace neškodné nebo se musí snížit pravděpodobnost vzniku účinných zdrojů iniciace, (např. správným návrhem a konstrukcí zařízení), jak to ukládá např. čl. 6.4.1. ČSN EN 1127-1, Došlo tím k porušení § 2 odst. 1) písm. (b) nařízení vlády č. 406/2004 Sb.



Spodní stáčení ze železničních cisteren primárního benzínu - nejsou označena místa vstupu do prostoru s nebezpečím výbuchu bezpečnostními značkami výstrahy s černými písmeny EX označujícími „Nebezpečí – výbušné prostředí“. Tím není splněna povinnost dle § 4 odst. 1) písm. (c) nařízení vlády č. 406/2004 Sb.

 Spodní stáčení primárního benzínu ze železničních cisteren – zaměstnavatel nevypracoval písemnou dokumentaci o ochraně před výbuchem, a to před zahájením vlastního výkonu práce. Byla předložena dokumentace o ochraně před výbuchem pro provoz „Plnění a stáčení produktů do ŽC a AC“, revize č. 2 ze dne 28. 2. 2007, která však neobsahuje stáčení primárního benzínu na předmětné koleji, a přitom je zařízení provozováno (stáčení dne 21. září 2010 v dopoledních hodinách). Kontrolovaná osoba předložila kolaudační souhlas Drážního úřadu Praha 2, ze dne 14. září 2009, kolaudační souhlas příslušného MěÚ ze dne 11. srpna 2009. Tím zaměstnavatel nesplnil povinnost danou § 6 odst. 2) nařízení vlády č. 406/2004 Sb.  Venkovní pracoviště pro opravy (a odstraňování závad) na nástavbách vodíkových návěsů a cisteren pro kapalné plyny za stavbou 1745 nesplňuje základní bezpečnostní podmínky: - zajištění proti vstupu nepovolaným osobám, - zpevněný rovný a odvodněný povrch, - ochrana před nepříznivou povětrnostní situací, - opatření proti nebezpečným účinkům elektrostatických nábojů. Tím není řádně splněna povinnost § 4 odst. (1) nařízení vlády č. 101/2005 Sb., příloha čl. 9.1, 9.2, 9.4 § 199 písm. d) vyhláška č. 48/1982 Sb.  Při kontrole provozu a předložených dokladů bylo zjištěno, že v areálu jedné společnosti. se nachází další společnost. Kontrolovaná osoba neprovedla písemně vzájemnou informovanost o rizicích a přijatých opatření k ochraně před jejich působením a neplní tím povinnost stanovenou § 101 odst (3) zákona č. 262/2006 Sb. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti – návrhy opatření Při kontrolní činnosti se stále setkáváme s porušením zásad bezpečného chování zaměstnanců kontrolovaného subjektu i externích zaměstnanců, plnících pracovní povinnosti u kontrolované osoby, např. nevhodné zajištění uzemnění autocisterny při stáčení nebo plnění 58

nebezpečných látek ze strany řidičů autocisteren apod. Na tyto zaměstnance nemá zástupce OIP vhodné (účinné a rychlé) prostředky k docílení nápravy (např. uložení blokové pokuty). Na základě poznatků při kontrolní činnosti se shledáváme s odlišným přístupem kontrolované osoby: a/ k zpracování dokumentace o ochraně před výbuchem, která patrně plyne z nedostatečného právního rámce - některé předložené zpracované dokumentace jsou velmi stručné (např. pouze odkazující se na ostatní vnitřní směrnice). Jiné dokumentace jsou naopak příliš obsáhlé, přitom bez konkrétní návaznosti na místní podmínky provozovatele. b/ k provedení vstupní instruktáže kontrolních pracovníků v rámci integrované kontroly ve vtahu k nebezpečným látkám a nebezpečnému prostředí provozovatele - některé instruktáže jsou pouze formálního charakteru (např. poučení na recepci nebo vrátnici). Provedená opatření a rozhodnutí U všech kontrolovaných osob (25) bylo vydáno opatření k nápravě zjištěných nedostatků. U jedné organizace, zařazené do systému prevence závažných havárií dle zákona č. 59/2006 Sb., byla ve správním řízení uložena sankce na základě šetřené mimořádné události (iniciace hořlavých a výbušných plynů - explozivní hoření uvnitř nádoby filtru). Dále podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb. bylo kontrolovaným osobám doporučeno 28 technických – organizačních doporučení ke snížení rizik v dané oblasti na základě místních podmínek. Závěr Hlavní cíle úkolu č. 10.1.49 byly naplněny a realizovány podle schváleného ročního plánu ČIŽP. Současně s úkolem „Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií“, byly naplňovány i hlavní úkoly dané SÚIP, a to v jednotlivých oblastech bezpečnosti práce a provozu technických zařízení.

HÚ 10.1.50 Bezpečný podnik Obsah informace o výsledku prověrek systému řízení BOZP v organizacích (podle programu „Bezpečný podnik“) Přehled žadatelů 1. Žadatelé, kteří plní požadavky programu „Bezpečný podnik“ před podáním žádosti o prověření systému řízení BOZP - žádný žadatel. 2. Žadatelé, kteří byli na základě neplnění stanovených podmínek vyřazeni z účasti na programu: - žádná organizace v regionu nebyla z účasti na programu vyřazena.

59

3. Žadatelé (noví), u kterých OIP ukončil prověrku v daném roce, s uvedením, zda doporučil nebo nedoporučil vydat jim osvědčení – jedna organizace – kontrola byla provedena pro OIP 10. 4. Žadatelé, u kterých OIP provedl prověrku v celém rozsahu programu „Bezpečný podnik“ (v tříletém intervalu) – dvě organizace, z toho druhá ve čtyřech organizačních jednotkách. Na základě výsledků kontrolované oblasti doporučil OIP vydat osvědčení. všem uvedeným žadatelům. 5. Žadatelé, u kterých OIP provedl každoroční namátkovou prověrku žadatelem provedeného auditu – jedna organizace. 6. Žadatelé, u kterých OIP doporučil SUIP zrušit platnost vydaného osvědčení - nebyl podán žádný návrh na zrušení platnosti vydaného osvědčení.

Spotřeba času na prověrky systému řízení BOZP u žadatelů (zvlášť se uvede spotřeba času na vlastní prověrku, t. j. včetně namátkové kontroly, a zvlášť na poradenství, kdy inspektor řeší daný problém na místě u žadatele, v době předcházející prověrce zavedeného systému řízení BOZP

Spotřeba času na prověrky: HÚ 10.1.50 - 471 hodin, HÚ 10.1.50/N - 60 hodin, celkem 531 hodin. Spotřeba času na konzultace: 23 hodin. Nedostatky zjištěné v plnění požadavků programu, vztahující se přímo k managementu, a nedostatky zjištěné při porovnávání údajů uváděných žadatelem v dokumentaci se skutečným stavem, zjištěným v provozu, včetně výsledků ústního ověřování znalostí zaměstnanců V jedné organizaci vrcholové vedení nejmenovalo zástupce (představitele) vedení, kterému by stanovilo úkoly, odpovědnosti a pravomoci k zajištění správné implementace systému řízení BOZP ve shodě s požadavky programu „Bezpečný podnik“; zástupce byl jmenován pouze pro zavedení systému dle OHSAS 18000. Naskýtá se otázka, zda podporovat dvojí certifikaci sytému řízení BOZP. Počet správních řízení Správní řízení za účelem udělení sankce bylo v r. 2010 vedeno s jednou organizací. za spáchání správního deliktu na úseku bezpečnosti práce - § 30 odst. 1 písm. s) zák. č. 251/2005 Sb. (smrtelný pracovní úraz z 25.8.2009 - při výpadku rozvoden vlastní spotřeby, který byl způsoben zkratem po vytažení oblouku na odpojovači, zasáhl vytažený oblouk postiženého, na kterém chytl pracovní oděv). Celkové zhodnocení žadatelem dosažené úrovně systému řízení BOZP a životního prostředí (zda zjištění z provedené kontroly dokladují, že žadatel při zavedení systému řízení postupoval s jím vyhlášenou bezpečnostní politikou (koncepcí), že zavedený 60

systém řízení je plně funkční a odpovídá i s ohledem na rozsah žadatelem prováděných činností Zjištění z provedených kontrol v organizacích, které OIP doporučil k vydání osvědčení, dokladují, že žadatel při zavedení systému řízení bezpečnosti práce postupoval v souladu se svou vyhlášenou bezpečnostní politikou (koncepcí), že zavedený systém řízení je funkční a odpovídá i s ohledem na rozsah žadatelem prováděných činností. Účast vedoucích pracovníků OIP na prověrce Vedoucí inspektor se zúčastňoval prověrek zejména při zahájení a při závěrečném projednání protokolu a podpisu podmínek pro vydání osvědčení. Vedoucí odborů inspekce prováděli kontrolní činnost spolu s ostatními inspektory. Poznatky a zjištění vyplývající ze spolupráce OIP s organizací, která již získala osvědčení (výsledek každoroční namátkové kontroly ověření funkčnosti systému řízení bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a životního prostředí, přístup vedení a zaměstnanců žadatele k plnění podmínek programu „Bezpečný podnik“ v následujících letech po vydání osvědčení, plnění (neplnění) požadavku na každoroční provádění auditu žadatelem apod.) V oblasti plnění všeobecných prvků systému řízení byly zjištěny nedostatky, které spočívaly v nestanovení požadavků na odbornou způsobilost a výcvik auditorů, v nestanovení pravomoci auditorů, v nestanovení postupu a odpovědnosti a pravomoci pro zastavení práce. Kontrolou bylo zjištěno, že právní subjekty, které zadávají zakázky, popř. pronajímají své prostory v areálu jiným subjektům, tyto subjekty pokutují za nedodržování předpisů k zajištění BOZP (např. nepoužívání OOPP), a to ne zrovna malými částkami. OIP očekává od držitelů osvědčení, že budou svými znalostmi a zkušenostmi v oblasti BOZP působit na své méně zkušené partnery a pomohou jim zvýšit úroveň BOZP, a nikoliv to, že budou zneužívat svého dominantního postavení a profitovat tam, kde by měli působit především výchovně. Úrazy vyžadující hospitalizaci zraněných více jak 5 dní V Ústeckém kraji došlo u organizací, prověřovaných v rámci úkolu, celkem ke 4 úrazům, vyžadujícím hospitalizaci zraněného déle jak 5 dní, z toho se v jednom případě jednalo o autonehodu. U jedné organizace se stal závažný úraz., když při výměně pojistkové skříně došlo k pádu pracovníka ze žebříku cca z výšky 1m. Kontrolu příčin a okolností PÚ inspektorát v tomto případě neprováděl. U další organizace došlo v r. 2010 v Ústeckém kraji ke 2 závažným úrazům. V jednom (OIP nešetřeném) případu došlo při zprovozňování ucpané trasy dopravy energosádrovce z první výsypky k jeho výronu do obličeje postiženého a následně k zasažení obou jeho očí. Ke druhému (inspektorátem šetřenému) úrazu došlo při práci v rozvodně 0,4 kV. Během zajišťovacích prací při vysouvání vozíku do revizní polohy nastal zkrat mezi konektorem ovládacího napětí a silovou pojistkou a došlo ke vzniku el. oblouku, kterým byl postižený zasažen. Inspektorát nezjistil porušení předpisů ze strany zaměstnavatele. 61

Doporučení - na úpravu (doplnění) požadavků programu „Bezpečný podnik“, Zásad stanovených příkazem (případně i tohoto obsahu Informace) Neřešit „indikátory zlepšování „ samostatně. Ponechat přílohu č. 4 příručky Bezpečný podnik pouze skutečně jako návod, do kterých oblastí může firma zaměřit své cíle a programy k jejich splnění. Zlepšování musí probíhat cíleně, nikoliv „zpětným vyhledáváním“, tak, jak tomu v mnoha případech je. Aby se prokázalo, že firma skutečně postupuje systematicky, zná své problémy a ví, jakým směrem jít a co zlepšit v rámci svých možností, měli bychom více pozornosti věnovat právě stanoveným cílům, jejich plnění a zejména, zda podkladem pro určení cíle zlepšení je skutečně provedená identifikace rizik, roční audit, závěry z přezkoumání auditu. Firmy zpětně vyhledávají a dokladují plnění „indikátorů“, které však často nemají zahrnuty do svých cílů. Mnohdy je „zlepšování“ (zejména v technické oblasti) zaměňováno za plnění zákonných povinností a odstraňování závad. Je proto navrhováno z podmínek pro vydání osvědčení vypustit bod 5 (poskytovat OIP přehled indikátorů). Vyžadování samostatné informace o zlepšování je považováno za duplicitní, program má dostatek prostoru na to, jak zlepšování prokázat. Oblast zlepšování Indikátory zlepšování, tak, jak je organizace nahlašují na OIP, jsou plněny. Vzhledem k tomu, že plnění je nahlašováno OIP zpětně, firmy nahlašují jen věci, které byly skutečně realizovány a proto ani nemůže být při kontrole OIP zjištěno jinak. Příklady - EO - Náhrada vibračního žlabu za šnekový dopravník na zásobníku LV1 - snížení rizika, přenos vibrací na konstrukci zásobníku a snížení hluku. - KD - Stáčení čpavku – na kouli „B“ po revizi instalováno 32 snímačů defektů místo původních 18 – snížení rizika havárie. - OE – VH - havarijní čidla na únik znečišťujících látek do vod – snížení rizika havárie.

- V souvislosti s mimořádnou událostí – zahoření při výměně nylonových sít na FA 801 – hydrogenace pyrolýzního benzinu - byly kontroly modifikovány (zvýšena jejich četnost a zaměření zejména do oblasti kontrol povolení na práci, pro kontrolní činnost byla jmenována zvláštní komise) s cílem zajistit důslednost zaměstnanců při kontrolách přebíraných povolení na práci od zákazníka a tím zvýšit úroveň bezpečnosti práce. V souvislosti s touto mimořádnou událostí byla jednatelem vyhlášena i kladná motivace k zabránění skoronehod vlivem nedokonalé kontroly údajů uváděných v povolení na práci.

4. Ostatní dozorčí činnost 4.1 Projektová dokumentace Situace je prakticky srovnatelná s výsledky minulých let. OIP se snaží vyřídit všechny požadavky, které jsou vybrány podle příkazu GI, a vydat prakticky ke všem dokumentacím vyjádření, kromě těch případů, kde není OIP kompetentní provádět kontrolu, např. rodinné domky, soukromé garáže apod. 62

Slabým místem ve zpracování projektových dokumentací pro stavební řízení, jejichž obsah je stanoven vyhláškou č. 499/2006 Sb. – příloha č. 1, je zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi ve smyslu § 15 zák. č. 309/2006 Sb. (část E. Zásady organizace výstavby, bod 1. písm. h). Plán BOZP musí být tedy zpracován projektantem v rámci zpracovávané PD pro stavební povolení v případech, kdy je zadavatel stavby povinen oznámit doručení oznámení o zahájení prací ve smyslu § 15 odst. (1) citovaného zákona a v případech, kdy budou na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, které jsou stanoveny v příloze č. 5 NV č. 591/2006 Sb. V časovém rozporu s vyhl. č. 499/2006 Sb. může být odst. 2 § 15 zákona č. 309/2006 Sb., neboť v tomto zákonném ustanovení je stanovena povinnost zajistit zpracování plánu BOZP zadavateli stavby, a to před zahájením prací na staveništi, vzhledem k tomu, že od doby zpracování projektové dokumentace ke skutečnému zahájení prací může uplynout i několik let, tedy doba, kdy má zadavatel čas (zákonnou lhůtu) pro zajištění zpracování plánu BOZP. V úvahu je třeba vzít i ustanovení § 7 odst. c) NV č. 591/2006 Sb., které ukládá koordinátorovi BOZP (nikoliv projektantovi) během přípravy stavby zabezpečit, aby plán obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. Přesto, že období přípravy stavby není zákonem dáno, lze logicky dovodit, že období přípravy stavby končí zahájením prací, resp. předáním staveniště zhotoviteli. O začátku tohoto období, a tedy i době, kdy by měl být ustanoven koordinátor BOZP, lze však polemizovat. Nicméně, povinnost zadavatele určit potřebný počet koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je vázána (§ 14 odst. 1 zák. č. 309/2006 Sb.) na fakt, zda budou na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby. Vzhledem k tomu, že zhotovitel je většinou vybírán až těsně před uvažovanou realizací díla, zadavatel stavby ve většině případů určí koordinátora BOZP až v této době. Na vysvětlení uvádí, že předpokládal, že stavbu bude realizovat pouze jeden zhotovitel, a proto koordinátora dříve neurčil. Z uvedených důvodů v praxi tak dochází velmi zřídka ke spolupráci projektanta a koordinátora BOZP na tvorbě plánu BOZP, což se pak značně odráží na úrovni a obsahu zpracovaných plánů. Posuzovaná PD nebyla v mnohých případech v souladu, z hlediska časového vypracování, s vyhláškou č. 499/2006 Sb., zejména pak s jejími přílohami. To, že má dokumentace obsahovat náležitosti zejména v části „E. Zásady organizace výstavby“ stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví osob, plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona č. 309/2006 Sb., není mnohých případech v podvědomí zpracovatelů, ale ani zadavatelů. Rovněž vázne spolupráce zadavatele stavby v rámci přípravy, což je patrné z předkládaných PD. To, že projektant nespolupracuje se zadavatelem, který má povinnost určit v rámci přípravy koordinátora či koordinátory, je patrné z vypracovaných PD, kde nejsou zohledněny požadavky z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Setkáváme se s tím, že v PD není pro staveniště zpracován plán BOZP, vzniká-li povinnost.

63

Jiná věc je však při realizaci stavby, kde ustanovení uvedeného zákona je uplatňováno, nikoliv však u všech staveb, kterých se povinnost týká. Stále se opakuje stejné pochybení ze strany projektantů, kdy PD opomíjí řešit k zajištění bezpečnosti práce, která vyplývá z výše uvedené vyhlášky. Zpracované projekty mají rozdílnou úroveň a v mnohých případech nevytváří dostatečný podklad pro jejich posouzení, natož pro samotnou realizaci stavby pokud není zpracováván realizační projekt. Pokud jsou k nám zasílány územně plánovací dokumentace a PD pro vydání územních rozhodnutí, tyto jsou vraceny zpět s upozorněním, že se k těmto PD zdejší úřad nevyjadřuje. Úroveň zpracovaných a posuzovaných projektových dokumentací plynových zařízení je velmi nízká. Pravděpodobně je ovlivněna nutnou nedostatečnou požadovanou odborností projektantů. Montážní pracovníci, servisní a revizní technici jsou podrobováni opakovaným školením buď organizací státního odborného dozoru, nebo zástupci výrobců speciální techniky. Projektant není dostatečně nucen k celoživotnímu vzdělávání. PD bylo nutné připomínkovat popř. nesouhlasit a požadovat dopracování PD. Projektanti nezaregistrovali změnu právních předpisů ani změny v normativních dokumentech. Setkají–li se na jedné stavbě nezkušený projektant s nezkušenou dodavatelskou organizací a s neerudovaným revizním technikem, je pro investora uvedení stavby do provozu nemožnou překážkou. Aby takto neprofesionálně zhotovení plynové zařízení mohlo být vůbec zprovozněno, jsou nutné další nemalé finanční prostředky. V roce 2010 byly v rámci PZH stávající bezpečnostní dokumentace především aktualizovány. Při posuzování nebyly shledány závažnější neshody. Projektové dokumentace tlakových zřízení byly předloženy a zpracovány v různých stupních. Nejčastější forma byla „pro získání stavebního povolení“, v kterých obvykle zcela chyběly odkazy na platnou legislativu pro tlaková zařízení. V projektových dokumentacích jsme se snažili zaměřit na posouzení vyhrazených i nevyhrazených tlakových zařízení, kotelen, tepelných soustav, výměníkových stanic, souvisejících rozvodů tlakového vzduchu, tepla a chladu a dokumentaci zabezpečovacích a pojistných zařízení. Úroveň zpracovaných a posuzovaných projektových dokumentací byla různorodá. Bude to ovlivněno odborností a zkušenostmi projektantů. Nejčastěji chyběly v PD citace, odkazy a provázanost na zákony, vyhlášky a normy pro tlaková zařízení. PD bylo tedy nutné připomínkovat popř. nesouhlasit a požadovat dopracování PD v dalším stupni zpracování. Při posuzování PD nebyly shledány závažnější neshody Při posuzování projektových dokumentací staveb, bylo nejvíce závad zjišťováno u nízkotlakých kotelen, při technickém řešení umístění zabezpečovacího zařízení topné soustavy. Dokumentace ne vždy obsahují výpočet větrání kotelen, výpočet zabezpečovacího zařízení, řešení úpravy vody a zjišťování kvality vod v teplovodních a středotlakých parních kotelnách. Stále, i když v menší míře než v loňském roce, se vyskytují případy použití neplatných předpisů v projektové dokumentaci při určení způsobu zajištění bezpečnosti práce na stavbě včetně montáže nevyhrazených i vyhrazených tlakových zařízení. Při posuzování rozsáhlých dokumentací v energetice byly zjištěny např. následující závady a neúplnosti“): • projekt neřeší tlaková zařízení v souladu s nař. vlády č. 26/2003 Sb. - tlaková zařízení(PED), které platí v daném rozsahu na potrubí, tlakové nádoby, sestavy TZ, tlakovou výstroj a bezpečnostní výstroj; 64

• z hlediska aplikace ustanovení ČSN 12952 část 3 je nutno věnovat pozornost výpočtu zkušebních tlaků u jednotlivých částí kotle popř. potrubí(dle ČSN EN 13480 a nař. vlády č 26/2003Sb); z hlediska budoucího provozu je důležité stanovení zkušebního přetlaku pro opakované tlakové zkoušky podle § 7 vyhl. č. 18/1979 Sb a ČSN 070710 a tlakové zkoušky po opravách a rekonstrukcích; • bude nutno vyjmenovat bezpečnostní systémy – bezpečnostní výstroj a tlakovou výstroj doporučujeme zpracovat její přehledný seznam se všemi údaji nutnými pro snadnou orientaci a kontrolu, viz též ČSN 12952 část 11; • reakce sil, vznikající při odfukování pojistných ventilů, nebude přenášena na jejich připojovací hrdla podle čl. 3.2.1.12 ČSN 1304309. Projektová dokumentace tlakových zařízení chemických provozů měla následující nedostatky: • není zpracována výkresová dokumentace technologické části v pohledech v izometrii ;podle skutečného provedení musí být do doby kolaudace; • PD neřeší, že tlaková zařízení nově dodaná, např. pojistné ventily, potrubí odpařovače dusíku atd., musí odpovídat nař. vl. č. 26/2003 Sb., resp. PED – Směrnice Rady ES č. 97/23/ES; • PD neřeší,že stávající tlaková zařízení tlakové nádoby stabilní budou podrobeny revizím a zkouškám podle ČSN 69 0012 v návaznosti na ustanovení vyhl. č. 18/1979 Sb. Rozsah některých dokumentací elektrických zařízení byl dost zjednodušený (chyběly výkresy, podrobné popisy), s tím, že je to dokumentace pro vydání stavebního povolení. U některých dokumentací nebyly stanoveny protokolem vnější vlivy s odkazem to, že budou předloženy v dalším stupni dokumentace (pozn.: který ale zpravidla předložen již nebyl). Dokumentace, předkládané k posouzení části elektro byly velmi různorodé. Velké množství el. dokumentací bylo v roce 2010 na fotovoltaické elektrárny (FVE). Některé dokumentace nebo jejich části byly vypracovány podle již neplatných norem a předpisů. U některých dokumentací byl problém posoudit technické řešení vzhledem k jejich stručnosti (pozn.: počet těchto dokumentací se snižuje). Dokumentace vypracované autorizovanými projektanty byly na dobré úrovni. V převážné míře u kontrolovaných PD nebyl přiložen protokol s určením vnějších vlivů, zpracovaný dle ČSN 33 2000-3. Další chybou v projektech (cca 50%) bývají odkazy na zrušené normy a s příchodem nové vyhlášky č. 73/2010 Sb., i odkaz na neplatnou vyhlášku č. 20/1979 Sb. Chyba vzniká pravděpodobně neustálým přepisováním starých vzorů, bez provedení aktualizací. Další věcí, kterou zpracovatelé PD části elektro podceňují je řešení uzemňovací soustavy, kde detailní řešení přesouvají až na zhotovitele stavby. V předkládané projektové dokumentaci v částech, řešících vyhrazené zdvihací zařízení, je přetrvávajícím problémem z minulých let šetření investora. PD je zpracovávána většinou pro stavební povolení. O zdvihacích zařízeních (jeřáby, výtahy) je často pouze v technické zprávě a vyjádření k bezpečnosti provozu a bezpečnosti technických zařízení je v tomto případě problematické. Za odbor I lze celkově konstatovat, že projektové organizace zlepšily svůj přístup k BOZP a v projektových dokumentacích staveb je již větší počet projektových organizací, které uvádějí platné předpisy a stanovují podmínky pro bezpečné provádění stavby. U staveb většího rozsahu jsou stále více řešeny i povinnosti dle zákona č. 309/2006 Sb., jako např. plán BOZP, řešení koordinátora, vzájemné informování o rizicích mezi jednotlivými dodavateli apod. Nedostatky v této oblasti zůstávají zjištěny hlavně u projektantů, kterým jsme dosud

65

naše vyjádření nedávali, a jsou i případy, kdy se neplatné právní předpisy a normativy vyskytují u téže projektové organizace opakovaně. V některých dokumentacích není v plném rozsahu stanoven způsob zajištění bezpečnosti při práci pro výstavbu i budoucí provoz. Nedostatkem bylo, že projektové dokumentace neobsahovaly technologické části a neřešily rozmístnění strojů a zařízení. Ze závad, opakovaných z minulých let, sem patří nestanovení protiskluzového povrchu na vnitřních komunikacích, nesprávné umístění dveří, nedostatečné řešení zábradlí. U staveb, jako jsou obchodní centra, na každou prodejnu bylo vedeno samostatné stavební řízení včetně projektové připravenosti i když kolaudace probíhaly zpravidla již společně pro celé obchodní domy. 4.2 Kolaudace staveb Pozvánky na závěrečné prohlídky stavby přicházejí často duplicitně, a to jak od stavebních úřadů, tak od stavebníků, od kterých stavební úřad požaduje předložit vyjádření OIP. Pozvánka od stavebníka přichází s předstihem a stává se, že přijde-li OIP na závěrečnou kontrolní prohlídku stavby na základě pozvánky stavebníka, nemá stavebník ještě všechny doklady potřebné ke kolaudaci k dispozici (např. revize), některé práce nejsou dokončeny, protože do termínu kolaudace zbývá třeba pár dní nebo týdnů. Vzhledem k tomu, že stavební úřad vydá kolaudační rozhodnutí jen v případě, je-li vyjádření dotčených orgánů bez podmínek, vyvolává tato situace další kontrolu inspektora, což je časově náročné. Tento duplicitní způsob (námi neovlivnitelný) zasílání žádostí o závěrečnou prohlídku stavby je náročný i na sledování a rozdělování došlé pošty. Stavební profese - jako dotčený orgán státní správy se zúčastňujeme kolaudačních řízení. Při kolaudačních řízení jsou mnohdy shledávány nedostatky, kdy nejsou v minimálních požadavcích plněny technické normy, a to zejména u schodišť, zábradlí, pracovišť a komunikací aj. V současné době se setkáváme i s tím, že předmětná stavba není do doby konání kolaudačního řízení (dle zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění.) nebo vydání kolaudačního souhlasu (zákon č. 183/2006 Sb. v platném znění) stavebně ukončena anebo vykazuje závady, a jsme-li požádáni o vydání kolaudačního souhlasu, pak nastává problém. Je-li vydáváno kolaudační rozhodnutí, lze uplatnit případné podmínky do citace rozhodnutí s uvedením termínu odstranění závad. Avšak jiná situace nastává, ve smyslu našeho vyjádření, vyjádření, zjistíme-li závady při kontrolní prohlídce nebo při závazném stanovisku jako dotčený orgán státní správy pro vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby. Stavební úřad na základě kontrolní prohlídky, jsou-li zjištěny závady anebo rozpor se závaznými stanovisky, kolaudační souhlas vydat nemůže a rozhodnutím užívání stavby zakáže. Po odstranění nedostatků ze strany stavebníka vydá kolaudační souhlas, avšak uplatňujeme-li splnění požadavků z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požaduje doklad o tom, že závady byly odstraněny. To znamená v některých případech i další prohlídku stavby, byly-li závady odstraněny. Při kolaudaci administrativní budovy bylo např. zjištěno, že provedení ocelových konstrukcí balkonů není řešeno v PD a nebyla ani staticky posouzena jejich únosnost. Podlahy balkonů byly z děrovaného plechu (což nezabrání propadu drobných předmětů a nánosů z bot do nižších pater), a zábradelní lišty tvořil plech o síle 0,6 mm, který by mohl být potenciálním zdrojem úrazu pořezáním v případě pohybu nebo pádu pracovníka

66

na balkonu. Byl proto vznesen požadavek na odstranění závad před vstupem pracovníků na balkony. Další častou závadou je, že chybí výchozí revizní zpráva na elektrické napájení posunu vstupních dveří nebo vjezdových vrat. Pokud se týká plynových zařízení, kolaudační řízení a uvádění technologií do zkušebních provozů je možná cesta k zajištění nápravy nedostatečného stavu v oblasti budoucí výrobní činnosti a bezpečnosti práce. Setkali jsme se s několika případy nutného okamžitého zásahu např. u povolení skladu hořlavých kapalin III. a IV. třídy (zajistit ve skladu nepropustnou podlahu, chemicky odolnou proti skladovaným látkám (tj. obnova stávajícího speciálního nátěru) vč. zajištění těsnosti jímek; k umělému osvětlení skladu smí být použito pouze pevně umístěné svítidlo v nevýbušném provedení; označený vypínač musí být umístěn vně skladu; označit sklad značkou zákazu vstupu nepovolaným osobám a zákazu výskytu otevřeného ohně, ve skladu zajistit dostatečné přirozené větrání; ve skladu se nesmějí skladovat jiné látky a výrobky, které přímo nesouvisejí se skladovanými hořlavými kapalinami (při fyzické kontrole byly ve skladu skladovány nevyčištěné formy od separátoru); provést vyznačení dopravní komunikace ve skladu a na příjezdové komunikaci (viz. schematický plán MPŘ). -

-

-

-

-

-

Při kolaudačních řízeních se také opakovaně vyskytuje: nesoulad zařízení s výkresovou dokumentací (skutečný stav provedení); nedodělky nebo závady které se ve výchozích revizích nevyskytují (revize bez závad); neúplné záznamy o tlakových zkouškách (použité materiály, délky); protokoly o odzkoušení zabezpečovacích zařízení plynových spotřebičů ještě dříve, než byl ve skutečnosti vpuštěn plyn; při spuštění zařízení dodavatelem (např. plynové kotelny) ještě před kolaudací a před předáním zařízení provozovateli vlastně oficiálně nikdo zařízení neobsluhuje, nevede potřebnou dokumentaci a neprovádí potřebné zkoušky (ještě není zhotoven provozní řád); na základě žádostí stavebních úřadů chodíme někdy mimo kolaudačního řízení na opětovné kontroly, zda byly zjištěné nedostatky odstraněny (jednoduché nedostatky neumí stavební úřad sám zhodnotit, třeba nenatřenou trubku nebo cedulku); v kotelnách není vyznačen směr k HUP plynu; provozovatelé neověřují funkčnost detektorů úniku zemního plynu, a když jí ověřují, tak nedovoleným způsobem (přiblíží k detektoru PB zapalovač, odpouští ZP z vzorkovacího kohoutu přímo do prostoru kotelny nebo nasadí hadici a přiblíží k detektoru); v kotelnách není instalovaný vypínací prvek (tlačítko) pro odpojení přívodu proudu do automatiky hořáku, a když už tam je, tak odpojí od přívodu el. proudu celou kotelnu, včetně čerpadel atd.; topiči neměří a nezapisují do provozních deníků koncentraci CO, a když, tak to provádějí formálně, nemají k dispozici testovací přístroj a nebo údajně používají nasávací přístroj s detekčními trubičkami s několik až desítek let prošlou zárukou; provozovatel v mnoha případech neprovádí nebo nezajišťuje roční kontroly PZ v kotelnách; v mnoha případech nemá provozovatel vypracovány harmonogramy revizí PZ; revizní technici při revizi regulačních stanic pro STL kotelny, tam, kde je na vstupním plynovodu použita katodická ochrana, nekontrolují a neměří stavy izolačních spojů, nevědí že něco takového existuje (jedná se o RTE Z i PZ); revizní technik PZ při revizi přehlédne, že až za HUP do STL kotelny je vystavena odbočka plynu pro jiné technologické zařízení ve instalované ve zcela jiném objektu; 67

- revizní technici plynu při revizi PZ STL kotelen v revizích uvádějí (někteří) seznam zkoušek měřících a zabezpečovacích zařízení v kotelně, ale neuvádějí, jakým způsobem zkoušky provedli a s jakým výsledkem; - revize celkově všech VTZ v STL v kotelnách jsou nedostatečné - je provedena revize PZ, je provedena revize TNS a kotlů; revizní technik elektro v závěru revize pouze uvede, zda je zařízení bezpečné před úrazem el. Proudem, ale funkčnost el. zařízení nehodnotí, včetně detektorů mezních stavů (manostaty tlaku, havarijní termostaty atd.); servisní technici plynových hořáků zkontrolují a změří veškeré parametry a zabezpečení vlastního hořáku, ale MaR kompletně v celé kotelně (např. blokace nuceného větrání, detektory zaplavení) nikdo pravidelně neprovádí, pouze jedině zpravidla při spouštění nové kotelny; - stejné nedostatky v revizích, pokud jsou vůbec provedeny, se vyskytují např. u chladících sklářských pecí; - revizní technici PZ např nemají přehled o platných a neplatných předpisech, provádějí revize tak zvaně od stolu, opisují předešlé zprávy a ani nezaznamenají změny na revidovaných zařízeních; v mnoha případech provádějí kontroly těsnosti pouze formálně (např. zemní plynovody), formálně provádějí i kontroly zabezpečovacích prvků plynových spotřebičů ( ve zprávách neuvedou způsob kontroly ani výsledek kontroly; v některých případech provádějí revize na zařízení na která nemají odpovídající rozsah oprávnění (RT PZ např. výrobu plynů, skládkové plyny atd. a u RT EZ převážně nemají v prostředích ZONA XX oprávnění do výbuchu tzv. béčkaři); - po přezkoušení na TIČRu kdy RT získají nové osvědčení, stále používají kulaté razítko se starým ev. číslem osvědčení; - Ve zprávě o výchozí revizi z průmyslového plynovodu bylo nutno doplnit zkoušky o ověření funkčnosti signalizačního vodiče; - ve zprávě o výchozí revizi plynového zařízení v závodní kuchyni nebyl uveden způsob uložení plynovodu v podlaze v kuchyni; - bylo nutno dodatečně zrevidovat plynovou kotelnu II. v rozsahu ČSN 070703; - v kotelně v administrativní budově nebyl detektor výskytu plynu ve znění TPG 938 01. (jeden z detektorů instalován cca 30 cm nad podlahou kotelny); - chyběl zápis o odzkoušení zabezpečovacích prvku MaR výše uvedené kotelny; - bylo třeba doplnit MPŘ parní kotelny o způsob a četnost kontrol detekčního zařízení na únik plynu, bezpečnostní vypínání kotelny, schéma rozvodu plynu v kotelně a MPŘ upravit dle skutečného provedení kotelny a zajistit odbornou způsobilost obsluhy plynové NTL a STL kotelny - bylo nutno řešit neprodleně, protože investor tímto vůbec nepočítal Zjištěné nedostatky v oblasti elektrických zařízení nebyly natolik závažné, aby bylo nutné z důvodu jejich zjištění posouvat termín kolaudace. Kromě konkrétních technických závad byly nejčastěji zjištěny nedostatky v dokumentacích, které neodpovídaly skutečnosti (dokumentace skutečného provedení). U některých kolaudací nebyly předloženy výchozí el. revize, případně dokumentace na ochranu před výbuchem, dokumentace potvrzené výrobcem rozvaděče vč. výkresu apod. Nejčastěji zjišťované závady byly např.: - elektro dokumentace není aktualizovaná na stav odpovídající skutečnému provedení, - chybí popisy kabelů na obou koncích, - snížené podchozí výšky nejsou označeny výstražným šrafováním, - chybí dokumentace k zařízením v čs. Jazyce, - není vypracován provozní řád FVE, - přístupové žebříky na střechu objektů nejsou doplněné ochrannými koši, - u zařízení nejsou výstrahy v čs. jazyce, - vstupy na stanoviště transformátorů nejsou označeny červenobílým svislým šrafováním aj. 68

Kolaudace jen čistě elektro zařízení byly řádově v jednotkách, ve většině případů se jednalo spíše o kontrolu objektů, zajišťovanou více inspektory. Největší kolaudací svým rozsahem v letošním roce byla rekonstrukce elektrárny. Jako nejhorší, z hlediska provedení elektro, se jevila stavba modernizace haly pro odchov kuřic (nedodržení norem, neodborně provedené práce apod.). Práci prováděla firma ze Slovenska. Obecně lze konstatovat, že v kontrolovaných stavbách se jednalo o závady v nedodělcích v kolaudované instalaci, jako např. chybějící označení skříní a rozvoden, neupevněná kabeláž apod. V předložených výchozích revizních zprávách nebyly zjištěny závažné závady. U kolaudovaných výtahů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení jsou nejčastějšími uplatňovanými tyto požadavky: - není zprovozněno oboustranné komunikační do místa stálé obsluhy, - nosníky ve strojovnách a šachtách výtahů používaných pro manipulaci s břemeny nejsou označeny nejvyšší povolenou nosnost, - u hydraulických výtahů nejsou ve strojovnách výtahu návody pro případ poruch výtahu zvláště pak o použití zařízení pro nouzovou jízdu, - dveře strojoven nejsou opatřeny zámkem, který se dá otevřít zevnitř bez použití klíče. U jeřábů nejsou zajištěny přístupy na jeřáb a jeřábovou dráhu a v rámci úspor provozovatelů se neprojektují průchozí lávky a revizní plošiny. Upřednostňuje se použití pracovních plošin nebo lešení. Problém nastává, když se nainstaluje technologie, stroje. Pracovní plošina tam nezajede, lešení nelze postavit. V tomto stavu provádět kontroly, údržbu a opravy se stává obtížným a zvyšuje se nebezpečí pracovního úrazu. Ve sledovaném období roku 2010 byl prováděn výběr staveb dle metodického pokynu SUIP a u menších staveb se omezil počet účastí na kolaudačním řízení jen na případy, kdy stavební úřady požadovaly stanovisko OIP. U některých staveb byl zjištěn větší počet zjištěných závad, jakoby stavebníci počítali s naší nepřítomností při kolaudačním řízení, protože žádost o vydání kolaudačního souhlasu byla požadována i u nedokončených staveb. U jedné stavby bylo pracovníky OIP zjištěno až 22 nedostatků, a to včetně neprovedení revizí, zkoušek a kontrol technických zařízení. V případě neprovedení všech předepsaných revizí a nedokončenosti stavby nebyl vydán souhlas s uvedením stavby do užívání, který byl vydán až po odstranění nedostatků se zpožděním cca 1 měsíc. Z nejčastějších závad lze obdobně jako v minulých letech uvést například: - schodišťová ramena nejsou vybavena madlem alespoň po jedné straně, - není označení skleněných dveří, - není předepsané vyznačení dopravních cest, - nedostatečné označení nouzových východů, - nebyla předložena průvodní dokumentace ke strojům a technickým zařízením, - nezakryté výpusti ve strojovnách v suterénu, nejsou doplněny krycí rošty, volný okraj jámy u stroje není opatřen zábradlím, - u obslužné plošiny výrobní linky vyčnívají v komunikaci úchytné části, - rampa pro osoby se sníženou schopností pohybu nebyla na volných okrajích zajištěna tak, aby bylo vyloučeno při použití vozíčků jejich náhodné sjetí z rampy , - nedostatky u nakládacích ramp, - není provedeno označení hrany zdvižných vrat, - neoznačení skladovacích regálů a neoznačení komunikací ve skladech, - není platná revize el. zařízení, - el. instalace nejsou dokončeny a přesto jsou již vydány kladné revizní zprávy, - nebyly provedeny výchozí a první provozní revize tlakových nádob stabilních, 69

- nebyly provedeny odborné prohlídka nízkotlaké kotelny, - v provozech s nebezpečím výbuchu nebyla posouzena rizika v souladu s NV č. 406/2004 Sb., - u chlazených místností pod bod mrazu nebyly splněny požadavky § 178 vyhl. č. 48/1982 Sb. v platném znění. Na druhé straně byly stavby, kdy byl vydán kolaudační souhlas při závěrečné kontrolní prohlídce bez závad. Příkladem řádného dokončení a dobré připravenosti ke kolaudaci byl objekt obchodního areálu, kde dodavatelem stavby byla společnost, která v roce 2010 získala oprávnění užívat označení "Bezpečný podnik". Kromě běžných kolaudací byly prováděny i postupné kolaudace větších a náročnějších staveb, jako jsou elektrárny, zkušební provozy chemických továren apod., v součinnosti s dalšími inspektory s různými odbornostmi zejména vyhrazených technických zařízení. Tato posouzení si mnohdy vyžádala delší časový interval než 2 dny.

4.3 Vyšetřování pracovních úrazů Úvod Smrtelné pracovní úrazy Nahlášeno: Šetřeno:

17 13

Ohlášeno Šetřeno

2006 15 8

2007 25 15

2008 20 16

2009 19 14

2010 17 13

Zdroje Kód

Zdroje

Počet

I. II. III. IV V VI VII VIII IX X XI

Dopravní prostředky Zdvihadla a dopravníky Stroje Pracovní, cestovní, dopravní prostory jako zdroje pádu osob Materiál, břemena, předměty Nářadí, nástroje Průmyslové škodliviny Kotle, nádoby Elektřina Lidé, zvířata, přírodní živly Jiné zdroje

9 1 0 1 4 0 1 0 1 0 0

Celkem

17

70

Příčina Kód

Příčiny

Počet

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Nezjištěna Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení nebo zajištění Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště Závady v osvětlení a viditelnosti, hluk, otřesy a vadné ovzduší Nesprávná organizace práce Neobeznámenost s podmínkami BP a nedostatek potřebné kvalifikace Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení Odstranění nebo nepoužívání předepsaných a přidělených OOPP Ohrožení jinými osobami Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu Ohrožení zvířaty a přírodními živly Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko

6 0 0 0 0 0 3 0 4 0 0 0 1 0 3

Celkem

17

Závažné pracovní úrazy (s hospitalizací delší než 5 dnů) Nahlášeno: Šetřeno:

137 28

Ohlášeno Šetřeno

2006 136 40

2007 157 35

2008 156 47

2009 103 26

2010 137 28

Zdroje Kód

Zdroje

Počet

I. II. III. IV V VI VII VIII IX

Dopravní prostředky Zdvihadla a dopravníky Stroje Pracovní, cestovní, dopravní prostory jako zdroje pádu osob Materiál, břemena, předměty Nářadí, nástroje Průmyslové škodliviny Kotle, nádoby Elektřina

71

22 1 20 53 27 0 8 0 2

X XI

Lidé, zvířata, přírodní živly Jiné zdroje

4 0

Celkem

137

Kód

Příčiny

Počet

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Nezjištěna Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení nebo zajištění Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště Závady v osvětlení a viditelnosti, hluk, otřesy a vadné ovzduší Nesprávná organizace práce Neobeznámenost s podmínkami BP a nedostatek potřebné kvalifikace Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení Odstranění nebo nepoužívání předepsaných a přidělených OOPP Ohrožení jinými osobami Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu Ohrožení zvířaty a přírodními živly Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko

15 8 3 0 0 0 4 1 12 1 2 10 1 1 79

Celkem

137

Příčina

Ostatní pracovní úrazy Ohlášeno: 4654

Ohlášeno

2006 8006

2007 7264

2008 6818

2009 4512

2010 4654

Zjištěné skutečnosti K pracovním úrazům na stavbách dochází převážně v důsledku opomíjení dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provádění stavebních prací, zejména při provádění zemních prací a rovněž i prací ve výškách. Za porušení předpisů k zajištění BOZP byly anebo budou ze strany OIP uloženy sankce. U pracovních úrazů elektrickým proudem byly v roce 2010 šetřeny 2 případy. Také jsme v loňském roce šetřili pět pracovních úrazů, souvisících s provozem VZZ. Pracovním úrazům v dopravě je věnována pozornost při každé kontrolní činnosti, zejména jejich příčinám, okolnostem a přijatým opatřením. Ze samotného šetření vážných 72

události jasně vyplývá, že příčinou vzniku pracovních úrazů je vždy několik činitelů, které ovlivní vznik mimořádné události s tím, že podstatnou část ovlivňuje lidský činitel. Oproti minulému období se změnil poměr z kdysi převážné části porušení předpisů ze strany zaměstnanců na vyrovnání k přibližně stejné míře zavinění mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V řadě případů chybí základní bezpečnostní návyky při dodržování pracovních postupů. Tyto návyky nejsou vyžadovány tak, jak jsou uvedeny ve vyhodnocených rizicích. Podíl na úrazech má i malá praxe postižených ve vykonávané činnosti. Nedostatky jsou i ve znalosti předpisů na straně zaměstnavatele. Pokud na druhé straně jsou vyhodnocena rizika a stanovena opatření, není prováděna ze strany zaměstnavatele taková kontrola, aby opatření ze strany zaměstnanců byly dodržovány. Stále dochází k tomu, že zaměstnanec použije nebezpečný postup nebo bez rozmyslu reaguje na nově vzniklou situaci, tím náhle vznikají okamžitá nová nebezpečí, kde je vysoké riziko úrazu, a pak při nedostatečné funkci a vybavení ochranných zařízení, nepozornosti nebo v důsledku rychlého sledu události nelze v daném okamžiku předmětnému úrazu zabránit.

4.4 Vyšetřování havárií V roce 2010 nebyla šetřena žádná havárie ve smyslu zák. č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4.5 Šetření stížností a podnětů K šetření stížností a podnětů bylo přistupováno jako k prioritnímu úkolu v rámci kontrolní činnosti, především v oblasti PVP. Kontrolní působnost inspektorátu byla v roce 2010 nadále zaměřena na dodržování povinností, vyplývajících z pracovněprávních předpisů, včetně povinností upravujících odměňování zaměstnanců, náhradu mzdy, platu a ostatních výdajů a dodržování kolektivních smluv a vnitřních předpisů zaměstnavatelů v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců. V souvislosti s tím byla přijata řada opatření i v oblasti vyřizování podnětů, peticí a ostatních podání, protože především na úseku pracovněprávních vztahů podání zůstávala základním informačním zdrojem pro zaměření kontrolní činnosti. Zadání těchto kontrol mělo vždy přednost před ostatními kontrolami s cílem co nejrychlejšího tzv. „vyřízení podnětu“. Šetření podnětů a ostatních podání bylo v roce 2010 prováděno v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním a zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád. Jejich vyřizování se řídilo zásadami stanovenými Metodickými pokyny generálního inspektora pro vyřizování podání, podnětů a stížností v systému SÚIP a č. pro vyřizování petic v systému SÚIP. Cílem tohoto úkolu bylo kontrolní činností aktivně působit na zaměstnavatele, aby odstranili kontrolou zjištěné nedostatky a zvýšili své právní vědomí, jak v oblasti BOZP, tak i v oblasti pracovních vztahů a podmínek. Cílem rovněž bylo prošetřit co největší počet podnětů ke kontrole a získat tak objektivní podklady, které orgány inspekce práce využijí pro svou kontrolní činnost v následujícím období. Seznam dozorovaných subjektů 73

Na úseku PVP byly výchozím zdrojem podněty ke kontrole a to: a) podněty vnější – celkem registrováno 396, z toho 347 z oblasti PVP a 49 mimo PVP, b) podněty vnitřní – celkem ke kontrole 25 podnětů. Ve spolupráci s úřady práce bylo kontrolováno 7 subjektů. V rámci tohoto hlavního úkolu bylo v roce 2010 provedeno celkem 266 kontrol a dále 132 kontrol následných (kódováno na HÚ 10.1.89N). Spolupráce byla realizována především s úřady práce, a to ve dvou formách: a) oboustrannou výměnou informací o kontrolovaných subjektech a výsledcích kontrol až po konkrétní návrhy a požadavky na provedení kontroly u konkrétních subjektů, b) přímou součinností, tj. společným prováděním kontrol, resp. jejich společným zahájením u kontrolované osoby. V měsíci březnu nabyla účinnost Normativní instrukce MPSV č. 4/2010, z níž vyplynul pro orgány inspekce práce kvalitativně nový úkol – při kontrole „prokazovat (zastřený) výkon závislé práce“, a to na základě postupovaných podnětů z úřadů práce, pokud tyto při svých kontrolách nelegální práce pojmou podezření na znaky práce závislé. V rámci tohoto režimu byly realizovány pouze 3 kontroly. Na základě konkrétních návrhů a požadavků ze strany úřadů práce bylo celkem realizováno 6 kontrol, z toho pouze v jednom případě se jednalo o „kontrolu společnou“, resp. společně zahájenou inspektory obou kontrolních orgánů (OIP a ÚP v Děčíně). Další „kontrola společná“, která byla provedena s Úřadem práce v Chomutově a Policií České republiky u jednoho subjektu, byla realizována jako zvláštní akce na základě požadavku MPSV. V tomto jediném případě byl iniciátorem i koordinátorem SÚIP (OIP). Byly provedeny ještě dvě další „společné kontroly“ na staveništích společně s ÚP v Teplicích a ÚP v Mostě (společně s Cizineckou policií, Policií ČR a OSSZ) v rámci zadání plánovaného úkolu HÚ 10.1.02, zaměřeného na dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících ve stavebnictví. Veškeré uvedené kontroly (vyjma jeden subjekt) byly realizovány na základě podnětu druhé strany (ÚP). Od září roku 2010, kdy bylo z příkazu ministra práce a sociálních věcí spuštěno provádění tzv. „koordinovaných kontrol“ všech kontrolních orgánů resortu, zaměřených především na nelegální zaměstnávání. Do konce roku bylo v rámci této kampaně provedeno 19 koordinovaných kontrol (s různou formou koordinace). Jedná se o zvláštní HÚ 10.1.70 Na úseku BOZP bylo evidováno celkem 47 podání, z toho bylo 41 podnětů ke kontrole, které se týkaly porušování předpisů k zajištění bezpečnosti práce, 1 podnět k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení a 3 podání byla postoupena jiným správním orgánům či vyřízena jinak, protože jejich řešení nebylo v působnosti orgánů inspekce práce. V rámci úkolu pak bylo společně s odborem BOZP provedeno celkem 16 kontrol na základě podnětů, které směřovaly do obou oblastí. Nejvíce těchto kontrol bylo provedeno u zaměstnavatelů podnikajících v dopravě – v oboru dopravy se spolupráce mezi BOZP a PVP stala již standardní běžnou rutinou. V ostatních oborech šlo o ojedinělé akce.

74

Nejčastěji se vyskytující závady Oblast chráněných dílen a zaměstnavatelů pobírajících příspěvek z ÚP na zaměstnávání osob se ZP Kontroly zaměstnavatelů, zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením, nebyly v roce 2010 prováděny v rámci tohoto HÚ, nýbrž v rámci plánovaného úkolu HÚ 10.1.01. Přijaté podněty, které směřovaly proti tomuto typu zaměstnavatelů, byly využity jako podklad pro zařazení zaměstnavatele do specializovaného úkolu HÚ 10.1.01 a šetřeny v rámci těchto kontrol. Jednalo se celkem o 2 podněty z úřadů práce a o jeden vnitřní podnět na základě obdrženého dotazu v rámci poskytování základních informací a poradenství podle § 5 odst. 1 písm. k) ZIP. Další kontroly u zaměstnavatelů, pobírajících příspěvek z ÚP na zaměstnávání osob se ZP, byly prováděny v závěru roku 2010 v rámci tzv. koordinovaných kontrol v režimu zvláštního úkolu HÚ 10.1.70. Oblast diskriminace z důvodu pohlaví OIP v roce 2010 nebyl podán žádný podnět směřující do této oblasti. Na základě Metodického pokynu GI č. 2/2010 bylo sice provedeno 10 kontrol, zaměřených na tuto oblast, které byly realizovány v rámci speciálního úkolu HÚ 10.1.22 na základě vlastního výběru OIP. Oblast rovného zacházení v oblasti odměňování V rámci kontrolní činnosti, prováděné na základě přijatých podnětů dle HÚ 10.1.66 ,bylo porušení na úseku rovného zacházení (§ 16 ZP ve vazbě na § 110 odst. 1 ZP) zjištěno při 4 kontrolách. Ačkoli OIP přijal v roce 2010 celkem 12 podnětů, které směřovaly do oblasti diskriminace, bylo pouze v jednom z výše uvedených 4 případů zjištění nerovného zacházení na toto porušení upozorňováno samotným podnětem. V ostatních 3 případech se jednalo o zjištění bez souvislosti s vlastním obsahem podnětu. Porušení zákonných povinností zaměstnavatele v této oblasti patří mezi nejhůře prokazatelná a doložitelná kontrolní zjištění. Ze strany podavatelů podnětů jsou často předkládány písemné podklady nepotvrzené zaměstnavateli, případně jsou sdělovány domněnky o údajném nerovném zacházení zaměstnavatelů vůči jejich osobě – např. ve stanovení výše mzdy, kdy údajně mají v pracovní smlouvě stejnou vykonávanou funkci jako jejich kolegové, ale jejich kolegové dostávají vyšší mzdy, případně ve stanovení výše roční odměny, kdy se domnívají, že zaměstnavatel jim určil roční odměnu nižší oproti ostatním zaměstnancům na základě pouze neobjektivního hodnocení jejich nadřízeného zaměstnance. V kontrolním řízení pak je zjištěno, že písemné doklady, které občan inspektorátu předložil, jsou naprosto odlišné od dokladů, které ke kontrole předložil zaměstnavatel, a doklady zaměstnavatele jsou v souladu se všemi ostatními předkládanými doklady (např. mzdové listy, evidenci odpracované doby, výplatní listiny). Kromě toho si většina stěžovatelů neuvědomuje, že kontrola a hodnocení jejich pracovních výkonů je plně v kompetencích zaměstnavatele a OIP v žádném případě nepřísluší. Pokud se výjimečně podaří prokázat nerovné zacházení v oblasti odměňování, tak jen ojediněle v případech, kdy již při vzniku pracovního poměru zaměstnavatel zaměstnancům stanoví nebo s nimi sjedná za stejnou práci rozdílnou výši mzdy. 75

Oblast dodržování stanovených podmínek upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dětmi OIP v roce 2010 nebyl podán žádný podnět směřující do této oblasti – žádná kontrola v této oblasti tedy nebyla prováděna. Oblast ochrany osobních práv zaměstnance Do oblasti ochrany osobních práv zaměstnance směřovalo 7 podnětů, přijatých v roce 2010. Z toho byly zahájeny kontroly ve 4 případech a 3 podněty, přijaté v závěru roku, budou využity při kontrolách v rámci plánovaného hlavního úkolu HÚ 11.1.04 v roce 2011. Z uvedených 4 kontrol byly 3 kontroly dokončeny bez kontrolního zjištění – jednalo se o podněty neoprávněné, neboť inspektor nezjistil a nedoložil porušení § 316 odst. 2 ZP (resp. nevyhodnotil důvody uváděné kontrolovanou osobou jako dostatečně závažné a spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele). Poslední, čtvrtá, kontrola dosud dokončena není, nicméně lze i zde očekávat stejný výsledek. Při kontrolách „ochrany osobních práv zaměstnance“, resp. dodržování povinností vyplývajících z § 316 ZP, je stále otevřeným problémem skutečnost, že za současné situace se ani tak nejedná o kontrolu, jako spíše o arbitráž, kdy inspektor pouze na základě svého úsudku určuje a rozhoduje, zda jsou důvody, které zaměstnavatel pro použití kamerového systému uvede, dostatečně závažné, a zda povaha činnosti zaměstnavatele, v nichž tyto důvody spočívají, je dostatečně zvláštní. Ostatní závady v oblasti PVP Poznatky OIP opět zcela korespondovaly s poznatky a zkušenostmi z předchozích let. Struktura a četnost zjištěných porušení byla obdobná a opět se vyskytla řada případů, kdy kontrolu nebylo možné zahájit, případně již zahájenou kontrolu dokončit, protože podněty směřovaly proti již zkrachovalým nebo krachujícím zaměstnavatelům. Jako každý rok i v roce 2010 u řady podnětů, u nichž bylo rozhodnuto o provedení kontroly, nebylo technicky možné kontrolu provést – buď ji vůbec zahájit, nebo již zahájenou kontrolu dokončit. Tento počet je poměrně vysoký a u plánovaných kontrol v rámci ostatních úkolů je tento jev zcela neobvyklý. Důvodem je specifická povaha tohoto úkolu, kdy se nejedná o plánování kontrolní činnosti na základě přímého vlastního výběru kontrolovaných osob, ale kdy jsou kontroly do „plánu“ zařazovány průběžně tak, jak přicházejí podněty od podavatelů na OIP. Podněty ovšem často směřují vůči tzv. problémovým zaměstnavatelům: 1) kteří buď právě krachují, nebo již zkrachovali, a jako zaměstnavatelé nadále již nepůsobí. Sami podavatelé podávají mnohdy podnět o řadu měsíců později, než mělo dojít k popisovanému porušení. S takovými subjekty je velice obtížné a mnohdy zcela nemožné navázat jakýkoli kontakt, případně i zahájenou kontrolu dokončit. 2) pochybného až tzv. desperátního typu, kteří buď neznají, nebo záměrně neuznávají jakákoli pravidla a zákonné úpravy v oblasti pracovních vztahů s výjimkou vlastních, mnohdy diktátorských představ. Tyto subjekty neposkytují nutnou součinnost, komplikují, zdržují a protahují vlastní kontrolu a nezřídka se záměrně brání provedení kontroly. U prvního typu zaměstnavatelů prostě kontrolu provést nelze a v mnoha případech by to ani vzhledem k tomu, že jejím cílem je náprava závadového stavu, vlastně ani nemělo smysl. Než ale inspektor tuto skutečnost zjistí a ověří, stojí ho to spoustu času a zbytečné práce, jejímž jediným efektem je návrh na odložení podnětu nebo na zastavení kontroly (a odložení 76

podnětu). Bohužel tyto „jalové výkony“ se negativně promítnou do hodnocení výkonů inspektora, neboť pouze provedené kontroly (počty protokolů) a uložené pokuty se v systému počítají a hodnotí. U druhého typu zaměstnavatelů může inspektor použít jako donucovací prostředek uložení pořádkové pokuty podle § 42 zákona o inspekci práce, ovšem ne vždy to má nějaký efekt na vlastní průběh kontroly. Z hlediska dopadu do hodnocení výkonů inspektora, potažmo odboru a inspektorátu, má vyřizování podnětů u tohoto typu zaměstnavatelů prakticky stejný dopad jako v případě předchozím. Ostatní závady v oblasti BOZP Podání se týkala širšího spektra problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž řada podání směřovala do několika oblastí BOZP. Časté byly podněty v odvětví silniční dopravy. Ve 47 podáních bylo obsaženo 64 předmětů podání. Pro poměrně malý počet případů nelze zodpovědněji vyvozovat obecnější závěry. Podněty směřující do oblasti silniční dopravy představují stabilně ¼ celkového nápadu po linii BOZP. Ostatní podněty směřovaly především do oblasti neplnění povinností zaměstnavatele v oblasti rizikových faktorů dle § 7 z. č. 309/2006 Sb. Nedostatky byly dále v seznamování zaměstnanců s pracovními riziky, při zajišťování školení zaměstnanců z předpisů BOZP, při zajišťování odborné a zdravotní způsobilosti zaměstnanců, při poskytování OOPP a bezpečnostních přestávek dále pak v neplnění podmínek jak odborné tak i zdravotní způsobilosti zaměstnanců. Jednotlivé případy podání byly zaznamenány v oblasti stavební výroby a vyhrazených technických zařízení plynových a elektrických a jejich zevšeobecnění je prakticky nemožné. Mezi nejpočetnější předměty podnětů v oblasti obecné BOZP patřilo dále neuznání pracovního úrazu nebo jeho nedostatečný způsob vyšetření ze strany zaměstnavatele. Tyto podněty jsou často podávány se značným časovým odstupem od jejich vzniku, a protože inspektor musí vycházet ze stavu v době kontroly a z dokladů předložených zaměstnavatelem, nelze v řadě případů celou věc objektivně posoudit. Objevují se i případy, kdy k úrazu došlo v zahraničí. Žádný právní předpis neopravňuje orgány inspekce práce nařídit zaměstnavateli, aby událost uznal za pracovní úraz ani v případě, že se OIP podaří prokázat, že úraz vykazuje znaky úrazu pracovního. Ze strany zaměstnanců se opakovaně objevují snahy domáhat se provedení kontroly se záměrem využít takových podkladů pro pozdější uplatňování svých škod u soudů. Další početnou oblastí bylo nepřidělování OOPP ze strany zaměstnavatele a v neposlední řadě pak špatný stav technických zařízení. Mezi oprávněnými požadavky vyplývající z podnětů byly často i případy, které nelze vyloučit v minulosti u zaměstnavatele, ale v době kontroly již předmětné nebyly.

Oprávněnost podání a)

na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

77

Ze 47 podání evidovaných v roce 2010 bylo 36 řešeno kontrolou dle zákona o inspekci práce, 2 podněty ke kontrole byly postoupeny místně příslušnému OIP, 2 podněty byly odloženy bez provedení kontroly a 7 podnětů bylo převedeno do roku 2011. V hodnoceném období bylo dále ukončeno šetření 3 podání evidovaných v roce 2009 kontrolou podle zákona o inspekci práce. Tedy z celkového počtu 50 podání řešených v roce 2010 bylo: • oprávněných 15 20 (z.toho 3 z roku 2009) • částečně oprávněných • neoprávněných 6 • neprokázány 2 • nehodnocených 0 • převedených do roku 2011 7 b) na úseku pracovněprávních vztahů Z podání evidovaných v roce 2010 bylo 232 řešeno kontrolou podle zákona o inspekci práce, 13 podnětů ke kontrole bylo postoupeno místně příslušným inspektorátům, 0 podání bylo postoupeno jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, 53 podnětů bylo odloženo bez provedení kontroly a 89 podnětů bylo převedeno do roku 2011. V hodnoceném období bylo dále řešeno 99 podání evidovaných v roce 2009, z nichž 45 podnětů bylo ukončeno kontrolou dle zákona o inspekci práce. Z celkového počtu 331 podání řešených v hodnoceném období bylo: • oprávněných 62 (z toho 16 z roku 2009) 66 (z toho 14 z roku 2009) • částečně oprávněných • neoprávněných. 40 (z toho 15 z roku 2009) • nehodnocených 0 • neprokázaných 9 89 • převedených do roku 2011 Následné kontroly V 55 případech z provedených 132 následných kontrol nebylo zjištěno žádné porušení kontrolovaných povinností zaměstnavatele, v 77 případech sice bylo v protokolech kontrolní zjištění konstatováno, avšak pouze u 14 kontrolovaných zaměstnavatelů se jednalo o zjištění porušení stejných povinností, které bylo konstatováno již při prvotní kontrole. U zbývajících kontrolovaných osob se jednalo o jiná porušení, která nebyla v původních protokolech konstatována (nová zjištění). Ve všech případech, kdy byly zjištěny opakované stejné závady, byly za opakovaná zjištění a tedy neodstraněná porušení sledovaných povinností uloženy zaměstnavatelům pokuty. Z pohledu sledovaných porušení bylo tedy jejich opakované porušování zjištěno v cca 10,6 % případů. Lze tedy tento výsledek z prováděných následných kontrol ve vztahu k sledovaným porušením interpretovat rovněž tak, že v necelých 90 % sledovaných případů byl splněn hlavní cíl a účel kontrolní činnosti, neboť zde došlo k odstranění zjištěného protiprávního jednání zaměstnavatelů. S tím souvisí i problematika odstranění zjištěných nedostatků, protože pouze provedením následných kontrol podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona o inspekci práce lze ověřovat, zda kontrolovaný subjekt odstranil zjištěné nedostatky nebo zda u něj protiprávní stav nadále trvá, neboť do svých písemných zpráv o přijatých opatřeních zaměstnavatelé mohou napsat cokoli. 78

Provedená opatření a rozhodnutí a) na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci V roce 2010 byla na podání vykonána v 36 případech kontrola podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, bylo uloženo 31 opatření k odstranění zjištěných nedostatků, nebylo vydáno žádné rozhodnutí o zákazu podle § 7 odst. 1 písm. j) bod 1. zákona o inspekci práce a v 28 případech bylo vyžádáno podání písemné zprávy o přijatých opatřeních. V hodnoceném období bylo uloženo 7 pokut za zjištěný správní delikt v souvislosti s šetřením podnětu a to ve výši,- 72.855 Kč. V roce 2010 byla inspektorátem provedena následující opatření: • protokoly 41 • rozhodnutí podle § 5 odst. 1 písm. l) bod 1 7 • rozhodnutí podle § 7 odst. 1 písm. j) bod 1. 0 • opatření podle § 7 odst. 1 písm. k) 31 • zpráva dle § 7 odst. 1 písm. k) 28 b) na úseku pracovněprávních vztahů V průběhu roku 2010 bylo 331 podání řešeno kontrolou podle zákona o inspekci práce a uzavřeno protokolem o výsledku této kontroly, bylo uloženo 111 opatření k odstranění závad, zjištěných kontrolou inspektorátu, v 176 případech bylo vyžádáno podání zprávy o přijatých opatřeních a uloženo 48 pokut za zjištěné správní delikty v celkové výši 1.247.000,- Kč. V roce 20010 byla na hodnoceném úseku přijata následující opatření: • protokoly 214 • rozhodnutí podle § 5 odst. 1 písm. l) bod 1. 48 • rozhodnutí podle § 7 odst. 1 písm. j) bod 1. 0 • opatření podle § 7 odst. 1 písm. K) 111 • zpráva dle § 7 odst. 1 písm. k) 176 Pokud se týká četnosti porušování jednotlivých povinností, ani rok 2010 se nijak nevymykal ze schématu let předchozích. Opět bylo nejčastějším porušením na úseku pracovního poměru neposkytování písemných informací o obsahu pracovního poměru (§ 37 odst. 1 ZP) a nevydání potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru (§ 313 odst. 1 ZP), na úseku odměňování bylo tradičně nejčastějším porušením nevyplacení mzdy, respektive neposkytnutí mzdy ve stanoveném termínu (§ 141 odst. 1 ZP) a neposkytování příplatků za práci v sobotu a v neděli podle § 118 ZP a doplatků ke mzdě podle § 111 odst. 3 ZP a § 112 odst. 3 ZP (z důvodu zajištění možnosti ukládání pokut byla toto porušení kvalifikována jako neposkytnutí složky mzdy, na kterou vzniklo zaměstnanci právo, ve stanoveném termínu – § 141 odst. 1 ZP), na úseku pracovní doby bylo nejčastějším porušením jednoznačně nevedení její evidence (§ 96 ZP). Naopak nejméně četné byly případy porušení na úseku rovného zacházení, zcela výjimečně byly zjištěny případy porušení na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců a porušení na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance. Nejčetnějším správním deliktem, za který byly pokuty ukládány nejčastěji, byl správní delikt na úseku odměňování zaměstnanců podle § 26 odst. 1 písm. c) ZIP, ať již se jednalo o nedodržení splatnosti (neposkytnutí) mzdy jako takové, její části, nebo některých jejich složek (nejčastěji příplatků za práci v sobotu a neděli dle § 118 ZP a doplatků do nejnižší úrovně 79

zaručené mzdy dle § 112 odst. 3 ZP). Pokuty za tento správní delikt byly ukládány nejčastěji ve výši 10 000,-- až 40 000,-- Kč. Dalším často sankcionovaným deliktem bylo nevedení evidence pracovní doby – opět postihováno nejčastěji v rozsahu 10 000,- až 40 000,-- Kč. Nejčetnější a bez pokut byl správní delikt na úseku pracovního poměru spočívající v porušení § 37 odst. 1 ZP – neposkytnutí písemných informací o obsahu pracovního poměru. Celkem bylo v roce 2010 uloženo 26 pořádkových pokut v celkové výši 575 000,-- Kč. Ve všech případech, kdy byly zjištěny opakované stejné závady, byly za opakovaná zjištění, a tedy neodstraněná porušení sledovaných povinností, uloženy zaměstnavatelům pokuty. Stížnosti na postup a činnost inspektorátu V roce 2010 byly evidovány 2 stížnosti na postup inspektorátu při výkonu kontrolní činnosti. Všechny vyřízené stížnosti (z toho jedna z předchozího roku) byly klasifikovány jako neoprávněné. Stížnosti na nevhodné chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu dle § 175 správního řádu nebyly evidovány v hodnoceném období žádné. Podavatel zaslal stížnost k vyřízení stížnosti a podnětu k prověření činnosti zaměstnavatele ze dne 16. 11. 2009. Domáhal se řešení sporu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Podavateli bylo sděleno, že upozornění zaměstnavatele na možnost výpovědi není právním úkonem a je zcela v kompetenci zaměstnavatele v rámci kontroly a hodnocení zaměstnanců takový úkon učinit. Vzhledem k tomu, že podavatel ve své stížnosti upozorňoval na možná porušení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, neboť nebyl včas proškolen zejména z Pracovního řádu pro zaměstnance škol stanoveného vyhláškou 263/2007 Sb., byl dále vyrozuměn o tom, že předmětný subjekt, tedy jeho zaměstnavatel, byl zařazen do plánu kontrol na další čtvrtletí s tím, že o výsledku bude informován. Druhá stížnost byla podána podavatelem, který jako zplnomocněný zástupce kontrolované právnické osoby podal stížnost na chování inspektora OIP. Oblastní inspektorát uznal, že dotyčný inspektor se dopustil pochybení, když namísto hodnocení pouze věcné stránky zjištěných nedostatků a jejich právní kvalifikaci přidal hodnocení postojů kontrolované osoby a jejího chování. Podavatel byl vyrozuměn, že stížnosti podavatele byla věnována náležitá pozornost, bylo i vysloveno ze strany vedoucího inspektora přesvědčení, že dotyčný inspektor sledoval pouze cíl odstranění nedostatků u kontrolované právnické osoby. Vedoucí inspektor sdělil podavateli, že inspektor byl poučen a písemně upozorněn na nepřípustnost takového svého jednání. Vyjádřil přesvědčení, že obdobná situace se již nebude opakovat. Podavateli byly tyto skutečnosti sděleny 11. 10. 2010. Další poznatky Rovněž v roce 2010 se značná část podání týkala organizací a podnikajících fyzických osob, u kterých není ustavena odborová organizace ani zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP. Zaměstnanci pak nemají jinou možnost bezprostřední ochrany před porušováním pracovněprávních a bezpečnostních předpisů. V oblasti pracovněprávních vztahů bylo evidováno pouze 39 anonymních podání. Na tomto úseku je to dáno skutečností, že podavatelé požadují řešit především svoje individuální problémy (výplatu mzdy a jiných náhrad výdajů, poskytnutí zápočtového listu apod.) a anonymním podáním nemohou prakticky tohoto cíle dosáhnout. Přesto však uvedený počet 80

anonymních podnětů naznačuje, že zaměstnanci chtějí, aby někdo jiný (kontrolní orgán,OIP) za ně vyřešil jejich individuální nároky. Oproti tomu na úseku BOZP byl v roce 2010 zaznamenán podíl anonymních podání velmi nízký – l, což je 2,13 %. To je zřejmě reagencí i na skutečnost, že anonymní podněty po linii BOZP bývají odkládány bez dalších opatření návazně na obsah podnětu samého.

5. Poradenská, výchovná a vzdělávací 5.1 Poradenská činnost Na úseku BOZP Poradenskou činnost provádíme zejména u organizací, které žádají o vydání osvědčení Bezpečný podnik. Poradenství se týká zejména systému řízení BOZP v organizaci, jak naplnit požadavky programu. Někteří zaměstnavatelé využívají i přítomnosti inspektora, který provádí kontrolu v jejich organizaci, k zodpovězení dotazů týkajících se zejména nejasností v právních předpisech. Stále nejvíce dotazů je na použití zákona č. 309/2006 Sb., zejména § 14 a 15. Konzultace v dopravě Při každé činnosti inspektora se odehrává konzultace (tj. při kontrole, šetření PÚ, kolaudaci). Na vyžádání organizací se však řeší v poradenství složitější případy při zajištění BOZP. Při těchto záležitostech OIP v Ústí n. L. poskytl rady z pohledu příslušných předpisů a možných rizik, resp. opatřeních pro jejich minimalizaci. V rámci poradenské činnosti jsou realizovány konzultace často i s místním šetřením při řešení konkrétních problémů přímo u provozovatele; v oblasti dopravy se jedná zejména o způsoby zabezpečení při plnění a stáčení nebezpečných látek, stanovení zásad bezpečnosti práce na pracovišti včetně zajištění zaměstnanců proti nežádoucímu pádu (například manipulace, vzorkování na železničních cisternách), zpracování místních provozních bezpečnostních předpisů a záležitostí spojených s provozem manipulační techniky. Konzultace v oblasti elektro Poradenská činnost (konzultace) v roce 2010 byla prováděna na základě požadavků firem (kontrolovaných i nekontrolovaných), a to telefonicky, emailem i osobně. Telefonické a emailové konzultace nejsou evidovány. Předmětem konzultací byly otázky BOZP, souvisící s činností firmy. Byly to např. dotazy a konzultace návrhů a dílčích technických řešení v oblasti el. zařízení. Jedním z nejčastěji konzultovaných dotazů bylo, kdo smí provádět revize el. spotřebičů a el. ručního nářadí. Dalším dotazem bylo, kdo smí být ve firmě jmenován osobou odpovědnou za elektrické zařízení a jak problém řešit, když není ve firmě technik elektrikář. Často konzultovaným dotazem jsou el. revize a kontroly pracovních strojů, vnější vlivy a návaznosti s nimi související tj. plán revizí, lhůty revizí a provedení el. zařízení. Poslední velkou oblastí konzultací jsou diskuse nad technickými řešeními, která mají odstranit zjištěné nedostatky nebo dosáhnout dílčího zlepšení stavu el. zařízení. Z řady dotazů je 81

zřejmé, že konzultace je vyvolána možnou více variantností technického řešení, příliš velkou obecností normy (více významů, různé výklady) nebo právního předpisu. Konzultace splnily svůj účel a svým způsobem přispěly k vážnosti úřadu i inspektora. Konzultace ve stavebnictví Někteří zaměstnavatelé využívají přítomnosti inspektora, který provádí kontrolu v jejich organizaci, k zodpovězení dotazů, týkajících se zejména současné legislativy (nejvíce na zákon č. 309/2006 Sb. – funkce koordinátora na stavbě a způsob poskytování součinnosti). Konzultace u tlakových a plynových zařízení Poradenskou činnost lze rozdělit do několika oblastí. Hlavní oblastí bylo poradenství pro menší a střední firmy, kde nejvíce dotazů a nejasností směřovalo do oblasti platné legislativy. Jako kdyby zaměstnavatelé šetřili náklady na proškolení vlastních nezkušených zaměstnanců a aktuální poznatky o legislativě raději čerpali od externistů. Dalšími oblastmi byly malé firmy a podnikatelé OSVČ; zde bylo více dotazů na uvádění do provozu a vlastní provoz TZ. V této oblasti lze poukázat na neexistenci legislativy aplikovatelné pro samostatné podnikatele, kdy v současné době pro ně platí stejné zákonitosti jako pro velké firmy a z toho často pramení řada nejasností a obtížně vysvětlitelných dotazů. Samostatnou kapitolou jsou revizní technici; zde, ačkoliv se jedná o velmi zkušené odborníky, řada z nich nemá aktuální přehled, patrně se neúčastní pravidelných školení. Také velká část jejich dotazů směřovala k dokumentaci TZ nových a znovu uváděných do provozu. Konzultace při provádění staveb Poradenská činnost byla prováděna např. při provádění kontrol, protože zaměstnavatelé chtěli konzultovat nejvhodnější řešení odstraňování závad, zjištěných při kontrole a chtěli také poradenství z hlediska komunikací, rozmístění pracovních strojů, vyhrazených technických zařízení, revizí a zkoušek. Další okruh poradenské činnosti se týkal projektových dokumentací – například řešení odsávacího zařízení u dřevoobráběcích strojů, rozmístění strojů a nutnosti instalace nouzového osvětlení, dále úpravy ochranných opatření u starých strojů, zajištění přístupu na zvýšená pracoviště. Další okruh poradenství byl, které předpisy se týkají jejich činnosti – například při konzultaci byla řešena problematika poskytování vhodných OOPP při praktickém vyučování zednických prací v odborné škole – zhodnocení rizik a NV č. 495/2001 Sb. V rámci poradenské činnosti byla patrná i snaha organizací řešit problémy související s uváděním staveb do užívání a to zejména u instalovaných souborů strojů a zařízení a stanovení pracovních postupů souvisejících s požadavky NV č. 378/2001 Sb. Jiný okruh konzultací se týkal zaměstnavatelů, kteří zahajovali činnost - v tomto případě jim byly vysvětleny základní požadavky vyplývající ze ZP, zák. č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády, která se vztahují k činnosti obecně, nebo specifické požadavky. Poradenství si vyžádaly i firmy, které poskytují služby v oblasti BOZP, kde předmětem konzultací byla např. přijatá opatření, která jejich firmám byla uložena na základě kontrol a následně vydaných opatření. 82

Dále byly poskytnuty informace, související s předpisy týkajícími se např. školení (řidiči manipulačních vozíků) Některé dotazy, týkající se BOZP, byly také zodpovězeny telefonicky a některé emailem; jednalo se hlavně o dotazy, týkající postupu při pracovním úrazu, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak postiženého. Někdy je požadavek na výklad předpisů (ZP, nové NV 201/2010 Sb.) Poradenskou činnost jsme prováděli formou konzultací zejména v oblasti zemědělské prvovýroby na základě požadavků jednotlivých společností či podnikatelů. Jednalo se především o manipulaci se zvířaty (včetně dopravy) a celkový systém BOZP. Dále pak pro OSVČ v zemědělství předmětem konzultací byla problematika v oblasti vyhodnocování rizik, vedení záznamů o výsledku kontrol technického vybavení pracovišť, odborná způsobilost obsluhy samochodných zemědělských strojů, zařízení, změny podle NV č.201/2010 Sb. Inspektoři se rovněž zúčastnili jako lektoři na "semináři pro pracovníky BOZP v Ústeckém a Libereckém kraji", pořádaném Rožnovským vzdělávacím servisem s.r.o. a na požádání odborového svazu pracovníků v kovoprůmyslu. Dále náš inspektor přispěl svým článkem do „Zpravodaje“ v rámci systému SUIP. Na úseku PVP Poskytování základních informací a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek ve smyslu § 5 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce (dále jen „poradenství“) bylo realizováno různými formami: telefonicky, písemně elektronickou poštou i klasickou poštou, formou osobních konzultací Telefonické poradenství Telefonicky je poradenství poskytováno na obou pracovištích OIP, tj. v Ústí nad Labem a v Liberci, pravidelně každé pondělí a středu k tomu určenými inspektory. Kromě toho je telefonické poradenství poskytováno v určené dny i z dislokovaných kontaktních pracovišť na úřadech práce nebo na OSSZ. Bohužel nezřídka se stávalo, že se občané dožadovali telefonicky poskytnutí poradenství i mimo určené dny, kdy buď volali přímo na služební mobilní telefony jednotlivých inspektorů, nebo byli k inspektorům i mimo poradenské termíny dokonce přepojováni ústřednou. Vzhledem k četnosti telefonických hovorů se jedná o činnost časově náročnou, a pokud je realizována mimo určené dny i výrazně obtěžující. Písemné poradenství Zde převládá poradenství prostřednictvím elektronické pošty. Klasická pošta je v současné době spíše výjimkou. Konzultace Formou přímých konzultací bylo poradenství poskytováno dva dny v týdnu (pondělí a středy) na hlavních pracovištích OIP v Ústí nad Labem a v Liberci a jeden den v týdnu na každém dislokovaném kontaktním místě na úřadech práce nebo na OSSZ. Termíny i místa konzultační činnosti jsou zveřejněny na webových stránkách SÚIP.

83

Obsah poradenství Přestože je věcná oblast poskytovaného poradenství vymezena příslušným právním předpisem, velice často obsah dotazů tazatelů tento rámec výrazně překračuje, a to ve dvou směrech: - dotazy, které do kompetencí inspekce práce naprosto nespadají (nároky na podpory, nemocenské dávky, odvody pojistného, daňové problémy, aj.). V těchto případech jsou tazatelé odkazováni na věcně příslušné orgány - dotazy a požadavky na konkrétní rady, návody a postupy, jak mají zaměstnanci řešit svoje konkrétní pracovněprávní problémy. V těchto případech je poskytnuta základní (obecná) informace rozebírající danou situaci, avšak ve věci konkrétních postupů a návodů jsou tazatelé odkazováni na právní poradny - doporučení vyhledat odbornou právní pomoc, neboť její poskytování kontrolnímu orgánu nepřísluší.

5.2 Školení Vzdělávání inspektorů dle odborností je zajišťováno na OIP interní i externí formou. Odborné semináře jsou tematicky zaměřeny v rámci úzké specializace. Zde se promítají legislativní změny v oborech a zároveň zaměření hlavních kontrolních úkolů vždy pro daný rok. Hodnocení výchovných a vzdělávacích akcí z pohledů účastníků školení je zpracováváno ihned po jeho skončení přímo jednotlivými inspektory. Hodnocení inspektorů – čekatelů se provádí písemnou formou také v rámci závěrečných zkoušek. Pro inspektory je pořádání odborných seminářů velmi důležité z důvodu získávání nových informací v daných oblastech a je přínosné nadále pokračovat v tomto prohlubování odborností při vyměňování si zkušeností ve způsobu provádění kontrolní činnosti i ve zpracování výsledků z kontrol. Školení pořádaná SÚIP Opava, VÚBP Praha V rámci toho školení byly pořádány odborné semináře, týkající se profesí BOZP, VTZ a PVP, ale i v oblasti ekonomiky, práva, informačních technologií. Tyto semináře se týkají jednotlivých odborných skupin, pro něž je toto vzdělávání nezbytnou součástí k výkonu jejich povolání. Odborný inspektorský kurz Jeden inspektor úspěšně absolvoval odborný inspektorský kurz závěrečnými zkouškami a do zářiového kurzu pro letošní rok jsme přihlašovali 1 inspektorku-čekatelku, která bude opět absolvovat v dubnu 2011. Školení pořádaná externími organizacemi V této skupině objevují semináře jak pro pracovníky BOZP, PVP, tak i pro ostatní obslužný personál. - Semináře pro pracovníky BOZP - Rožnovský vzdělávací servis pro pracovníky BOZP, Tlak 2010, GAS 2010, Seminář – navrhování solárních soustav a tepelných čerpadel – Společnost pro techniku prostředí, Seminář pracovníků oboru tlakových zařízení pořádané Domem techniky ČSVTS; 84

- Semináře pro ostatní pracovníky – Mezinárodní konference BOZP 2010, pořádaná Fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB Ostrava; - Semináře pro pracovníky v informatice – Konverze dokumentů v úřední praxi – pořádané firmou Aktuální paragrafy JUDr. Pavel Chládek; Seminář - Tvorba informačních systémů Lednice. Lektorská činnost v rámci resortu V rámci resortu jsou někteří zaměstnanci delegováni jako lektoři k odborným seminářům: Seminář Rožnovského vzdělávacího servisu. Každoročně máme zástupce na Odborném školení výrobců provozovatelů tlakových a energetických zařízení Tlak 2010. Také se účastníme semináře pracovníků oboru tlakových zařízení pořádané Domem techniky ČSVTS. V rámci zástupců SÚIP a OIP proběhlo společné zasedání v oblasti provozování motorových manipulačních vozíků Českou společností pro manipulaci s materiálem a logistiku. Jazykové vzdělávání probíhá v celkovém počtu 10 zaměstnanců, a to 5 v anglickém jazyce a 5 v německém jazyce. OIP Ústí n. L. má uzavřenou smlouvu s jazykovou školou KINLEY. Hodnocení zúčastněných je velmi dobré. Školení a semináře 2010

seminář Motorové vozíky VÚBP Praha instruktáž k HÚ 10.1.02 Dodržování PVP předpisů ve stavebnictví 7. zácvik týden 8. zácvik týden Komunikační dovednosti, asertivita, jemné dovednosti SÚIP Opava školení program DEHNsupport Opava seminář Sypké hmoty VÚBP Praha Tlak 2010 CDMS Krystal Praha

20. 1. 2010

2 pracovníci

18. 2.

2 pracovníci

11. - 15. 1. 8. – 12. 2.

1 pracovník 1 pracovník

25. -27. 1.

1 pracovník

1. 2.

2 pracovníci

18. 2.

4 pracovníci

16. – 18. 2

2 pracovníci

85

seminář Ruční manipulace s břemeny VÚBP Praha instruktáž k HÚ 10.1.01 dodržování PVP předpisů -zdravotní postižení Seminář TAGRA kontrola režimu řidičů Brno Česmad Seminář Pracovní úrazy VÚBP Praha Mezinárodní konference BOZP 2010 VŠB – TU Ostrava Výškovice Seminář Plynová zařízení Pohoda – Plzeň Seminář Elektrotechnika Bedřichovka – Rychnov n.Kněžnou Seminář Cestovní náhrady Odborconsult Ústí n. L. Seminář Doprava Pod Bílou horou – Kopřivnice Seminář zemědělství a potravinářství SÚIP Opava Seminář Manipulace se zvířaty VÚBP Praha Seminář (SLIC) Hodnocení rizik při používání chem. látek na pracovištích SÚIP Opava Seminář Zákoník práce SÚIP Opava Seminář evidence majetku OIP pro Středočeský kraj

30. 3.

2 pracovníci

8. 3.

2 pracovníci

2. 3.

1 pracovník

27. 4.

7 pracovníků

11. - 12. 5.

1 pracovník

4. – 6. 5.

3 pracovníci

11. – 13. 5.

2 pracovníci

15. 5.

2 pracovníci

17. – 19. 5.

2 pracovníci

19. – 20. 5.

2 pracovníci

27. 5.

1 pracovník

2. – 4. 6.

2 pracovníci

8. 6.

3 pracovníci

18. 6. 24. 9.

1 pracovník 1 pracovník

86

Seminář informatiků tvorba informačních systémů Lednice Seminář agenturní zaměstnávání SUIP Opava Seminář – evidence a hlášení úrazů VÚBP Praha Seminář ASPI SÚIP Praha Seminář Manipulace a skladování SÚIP Opava Seminář VTZ Jeřáby VÚBP Praha Seminář Zdvihací zařízení SÚIP Opava Seminář Konverze, převod aj. Praha, Hotel Duo GAS 2010 Hradec Králové – Černigov Seminář k výzkumu a vývoji realizovaném ve VÚBP MPSV Praha Seminář – navrhování solárních soustav a tep. čerpadel Společnost pro techniku Prostředí Pha Seminář pracovníků oboru tlakových zařízení Dům techniky ÚL

21. – 23. 6.

3 pracovníci

30. 9.

1 pracovník

20. 9.

3 pracovníci

6. 10.

1 pracovník 1 pracovník

25. – 27. 10.

1 pracovník

1. 11. 2010

1 pracovník

2. – 4. 11.

1 pracovník

4. 11. 2010

1 pracovník

2. – 3. 11.

1 pracovník

2. 11.

1 pracovník

8. 11.

1 pracovník

11. 11.

1 pracovník

6. Spolupráce s orgány a organizacemi S Policií ČR byla uzavřena dohoda o spolupráci a součinnosti orgánů, jak inspekce práce, tak i policejních orgánů při vyšetřování příčin a okolností vzniku pracovních úrazů aj. Kladně lze hodnotit vzájemnou spolupráci při vyšetřování závažných a smrtelných úrazů 87

s inspektory Policie České republiky. Podklady, zpracované Policií ČR, a to zejména právě při kontrole v důsledku vzniku pracovního úrazu, kdy Policie je na místě úrazu hned po oznámení např. záchranné služby, v rámci integrovaného systému, jsou bez jakýchkoliv problémů poskytovány inspektorům. Policie jako první provede ohledání a rovněž i fotodokumentaci a ta je nám zapůjčena anebo je vyhotovena další kopie, popř. CD. Tato fotodokumentace je mnohdy z našeho hlediska nezbytná pro posouzení a stanovení porušení předpisů, jelikož než se na místo úrazu dostaví inspektor (tj. i za týden někdy i delší dobu), místo úrazu není ponecháno v původním stavu a tudíž v mnohých případech nelze bez dokladů od Policie zjistit, jak bylo např. místo práce zajištěno. Spolupráci se stavebními úřady lze považovat za dobrou. V případě nejasností, jak při vydávání stavebních povolení, tak povolení k odstranění stavby anebo kolaudačních rozhodnutí či kolaudačního souhlasu, je na základě předchozího projednání dohodnut postup při řízení. Tato spolupráce byla tradičně dobrá zejména v souvislosti s kolaudacemi staveb. Výjimečně také byly konzultovány názory na zařízení a stavby, u kterých nebyla zajištěna účast OIP. V rámci spolupráce s Úřady práce byla při společných kontrolních akcích provedena společná kontrola v rámci zjišťování nelegálního zaměstnávání u dvou zaměstnavatelů společně s ÚP Děčín. Pravidelně jsme se účastnili poradních sborů na ÚP v jednotlivých okresech, kde se řešila hlavně problematika, souvisící se vzrůstající nezaměstnaností a spolu s tím vznikajícími problémy, a programy na jejich zmírňování. V roce 2010 byla vzájemně prospěšná spolupráce s KHS v obou našich krajích. Na základě úkolu 10.1.38 „Dodržování předpisů při používání chemických látek na pracovišti“ bylo provedeno několik společných kontrol. Spolupráce byla velice dobrá a v mnoha případech se naše kontrolní zjištění shodovala. Jenom formulace závady musela být přizpůsobena používaným předpisům obou úřadů. V rámci integrované kontroly úkolu prevence závažných havárií byla tradičně velmi dobrá spolupráce s ČIŽP v obou krajích. Nebyly shledány nedostatky při koordinaci kontrol a při spolupráci s ČIŽP OI Ústí nad Labem a OI Liberec ani s ostatními orgány státní správy. V místních podmínkách byla i vzájemná spolupráce s RDS Litoměřice a se Sdružením podnikatelů Litoměřicka. U jednoho smrtelného PÚ byla spolupráce s Hasičským záchranným sborem Ústeckého kraje, územní pracoviště Žatec. Za rok 2010 můžeme rovněž velice kladně hodnotit spolupráci s referátem dopravy Krajského úřadu Ústeckého kraje a Krajského úřadu Libereckého kraje, kdy po provedených kontrolách byly v některých případech dohodnuty konečné postupy při správním řízení s kontrolovanou osobou (dopravce) tak, aby nebyla uložena sankce za stejné závady, zjištěné jak referátem dopravy, tak Oblastním inspektorátem práce v Ústí nad Labem. Mezinárodní spolupráce Obdobně jako v předchozím roce, kdy inspektorát působil jako vnitřní organizační složka SÚIP, na úseku mezinárodní spolupráce vlastní aktivity nevyvíjel. Dosud však trvá výměna

88

zkušeností a poznatků, zejména v oblasti shodných kampaní pořádaných EU s inspektorátem v Malmö. Dále se uskutečnila dvě pracovní setkání s inspektory ze Slovenské republiky, a to pracovní - setkání zástupců Národního inspektorátu práce a Státního úřadu inspekce práce, kde se za OIP 07 zúčastnil jeden pracovník, které probíhalo na Slovensku v Košicích a v rekreačním středisku NIP v Malé Lučině, druhé - pracovní setkání zástupců Národního inspektorátu práce a Státního úřadu inspekce práce, které probíhalo na OIP pro Ústecký a Liberecký kraj, v regionální kanceláři v Liberci a ve vybraných organizacích. Za SÚIP se účastnili dva pracovníci OIP 07. Pracovní setkání byla svým průběhem a obsahem velmi zajímavá a podnětná pro obě strany, v neposlední řadě byla účastníky kladně hodnocena i společenská úroveň a přátelská atmosféra setkání a především výměna zkušeností. Obě strany projevily zájem na opakování podobných setkání i v budoucnu.

7. Poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění Charakteristika podání Počet podání a způsob jejich vyřízení na úseku PPV V roce 2010 byly na Oblastním inspektorátu pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem (dále také „inspektorát“ nebo „OIP“) evidovány na tomto úseku dvě žádosti o podání informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“): 1. Přidělené č. j. 7432/7.10/10/7.4, žádost ze dne 11. 11. 2010 o podání informace, jakým způsobem byl vyřešen žadatelův podnět vedený u zdejšího inspektorátu pod č. .j. 2281/1.10/10. Žádost byla vyřízena dne 15. 11. 2010 pod shora uvedeným č. j., žadatel si zásilku po uložení ve stanovené lhůtě na doručovací poště nevyzvedl. Inspektorát proto zaslal opakovaně žadateli předmětný dopis s informací o vyřízení a zároveň požádal doručovací poštu, aby po uplynutí doby pro vyzvednutí nebyla nevyzvednutá zásilka vrácena zpět OIP, ale vložena do poštovní schránky žadatele. Zásilka byla tímto způsobem doručena dne 30. 12. 2010. Stejná osoba podala také stížnost, adresovanou MPSV (na SÚIP následně doručena dne 17. 12. 2010), na postup OIP při kontrole zaměstnavatele, majícího původní sídlo na adrese v Chomutově a od 8. 11. 2010 na nové adrese v Karlových Varech. Dle požadavku SÚIP č. j. 3205/1.10/10 ze dne 20. 12. 2010, v rámci prošetření stížnosti .se zdejší inspektorát k případu vyjádřil dopisem č. j. 8205/7.III/10/7.4-2 ze dne 3. 1. 2011, doplněným v příloze o podnětový spis zn. 5652/7.III/10 (PV-242) a kontrolní spis zn. 5873/7.III/10. Dále byla v příloze zaslána i následná korespondence s podavatelem podnětu, který se dožadoval informací o postihu zaměstnavatele podle zákona č. 106/1999 Sb. Kompletní složka tohoto případu byla postoupena na SÚIP do Opavy dne 4. 1. 2011. 89

2. Přidělené č. j.: 7554/7.10/10/7.4, žádost ze dne 18. 11. 2010 o poskytnutí následujících informací za období od 1. 1. 2008 do 1. 10. 2010 za zdejší inspektorát: a) informace o počtu podnětů týkající se rovného zacházení (č. j., datum přijetí podnětu, datum oznámení o zahájení kontroly, časový údaj o tom, kdy byl podnět vyhodnocen tak, že neodůvodňuje provedení kontroly), b) informace o počtu všech podnětů, které byly podány nebo postoupeny inspektorátu (č. j., datum přijetí podnětu, datum oznámení o zahájení kontroly, časový údaj o tom, kdy byl podnět vyhodnocen tak, že neodůvodňuje provedení kontroly), c) informace o počtu vedených správních řízení o správních deliktech právnických osob na úseku rovného zacházení (č. j., datum zahájení řízení, datum nabytí právní moci rozhodnutí, druh správního deliktu dle § 24 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, výše sankce, popř. jiný pravomocný výrok rozhodnutí), d) informace o počtu vedených správních řízení o správních deliktech právnických osob (č. j., datum zahájení řízení, datum nabytí právní moci rozhodnutí, druh správního deliktu dle příslušného ustanovení zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, výše sankce, popř. jiný pravomocný výrok rozhodnutí). Žádost byla vyřízena a odeslána doporučeně dne 14. 12. 2010 pod shora uvedeným č. j., žadatelem převzata dne 15. 12. 2010. Informace jsou uloženy na nosiči CD, úhrada poplatku za poskytnutí informací byla žadatelem řádně uhrazena a žadateli bylo v průvodním dopise poskytnuto patřičné vysvětlení. Žadatel následně žádné připomínky ke způsobu vyřízení nevznesl, OIP tímto považuje tuto záležitost za uzavřenou. na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci V roce 2010 nebyla na Oblastním inspektorátu pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem evidována žádná žádost o podání informace dle zákona. Vzhledem k této skutečnosti nevydal zdejší inspektorát v hodnoceném období žádné rozhodnutí podle § 15 zákona a ani neevidoval žádnou stížnost na postup inspektorátu ve smyslu § 16a zákona.

8. Závěr Při hodnocení výsledků činnosti OIP za loňský rok musíme opět konstatovat, že situace se oproti předchozímu období nijak výrazně nezměnila. Hlavní cíle všech úkolů, tedy kontrolní činností aktivně působit na zaměstnavatele, aby odstranili kontrolou zjištěné nedostatky a zvýšili své právní vědomí, jak v oblasti BOZP, tak i v oblasti pracovních vztahů a podmínek, byly naplněny a realizovány podle schváleného ročního plánu a výsledky provedených kontrol ukazují na obecný stav dodržování ustanovení těchto předpisů. Při zjištění nedostatků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení v oblasti BOZP bylo po ukončení kontroly zaměstnavatelům vydáno opatření, ve kterém jim bylo uloženo odstranit zjištěné nedostatky ve stanovených termínech. Následnou kontrolou pak 90

bylo ověřováno, zda zaměstnavatelé zjištěné nedostatky odstranili. Za závažná porušení byly ukládány pokuty. Ze zjištěného počtu závad vyplývá i nadále nutnost provádění kontrol ve všech odvětvích, především tam, kde situace není zcela uspokojivá, a vyvíjení tlaku na zaměstnavatele, aby plnili své povinnosti, vyplývající z předpisů pro zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. To znamená, aby soustavně vyhledávali nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovali jejich příčiny a zdroje a na základě tohoto zjištění vyhledávali a hodnotili rizika a přijímali opatření k jejich zamezení, a docházelo tak ke zlepšování prevence a návaznému důslednému řešení stále vznikajících závad, a to především na úseku průvodní dokumentace, přidělování OOPP a stavu technických zařízení. Bylo by také dobré rozšířit kontroly i na servisní a opravárenské dodavatelské služby. Pokud se týká oblasti šetření podnětů a ostatních podání bylo v roce 2010 k tomuto šetření přistupováno jako k prioritnímu úkolu v rámci kontrolní činnosti. Kontrolní působnost inspektorátu byla zaměřena na dodržování povinností, vyplývajících z pracovněprávních předpisů, včetně povinností upravujících odměňování zaměstnanců, náhradu mzdy, platu a ostatních výdajů a dodržování kolektivních smluv a vnitřních předpisů zaměstnavatelů v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců. Mezi nejpočetnější předměty podnětů patřilo např. neuznání pracovního úrazu nebo jeho nedostatečný způsob vyšetření ze strany zaměstnavatele, dále v oblasti pracovní doby, přesčasové práce, informování zaměstnanců o obsahu pracovního poměru a odměňování zaměstnanců. V souvislosti s tím byla přijata řada opatření i v oblasti vyřizování podnětů, peticí a ostatních podání, protože především na úseku pracovněprávních vztahů podání zůstávala základním informačním zdrojem pro zaměření kontrolní činnosti. Zadání těchto kontrol mělo vždy přednost před ostatními kontrolami s cílem co nejrychlejšího prošetření co největšího počtu podnětů. Byly tak získány objektivní podklady, které orgány inspekce práce využijí pro svou kontrolní činnost v následujícím období, kdy bude kontrolní činnost inspektorátů práce zaměřena na znemožnění či postihu nezákonných praktik, především nelegálního zaměstnávání. Kontrolní činnost právě na úseku nelegálního zaměstnání bude v roce 2011 velmi výrazně zvýšena, jak sjednocením a personálním posílením, tak zvýšením výše udělovaných pokut. Cílem bude snížit rozsah nelegální práce na co nejnižší míru, protože celospolečenské dopady - daňové, na důchodový a zdravotní systém - jsou velmi významné. Nesmíme také opomenout poradenskou a konzultační činnost, poskytovanou bezplatně jak firmám, tak občanům, působící jako prevence i aktuální pomoc. Z těchto skutečností je patrné, jak důležité místo systém inspekce práce, a tedy i náš inspektorát práce, zaujímá a jak nezastupitelnou funkci v rámci společnosti vykonává. Zatím se naplnit toto poslání v rámci možností daří a věříme, že i nové úkoly, které nás čekají, se podaří splnit se ctí.

91