Studenti pro Jihomoravský kraj 2010
Sborník anotací diplomových prací o přírodě a environmentálně příznivém životním stylu v Jihomoravském kraji
1
Studenti pro Jihomoravský kraj 2010 Sborník anotací diplomových prací o přírodě a environmentálně příznivém životním stylu v Jihomoravském kraji U příležitosti studentské konference pořádané Jihomoravským krajem vydala ZO ČSOP Veronica Brno 2010 Editor: Dana Zajoncová Jazyková korektura: Jiří Turek Ilustrace: Maud Kotasová Grafická úprava: Alžběta Hanzlová ZO ČSOP Veronica, Panská 9, 602 00 Brno tel. +420 542 422 757,
[email protected] www.veronica.cz ISBN: 978-80-87308-06-6
2
OBSAH
Blažek, Jan: Ideová východiska a praxe současných okrašlovacích spolků v environmentálních souvislostech: sonda do vybraných okrašlovacích spolků na jižní Moravě
4
Dopitová, Jana: Posuzování vlivů na životní prostředí – ekologizace střední nádrže vodního díla Nové Mlýny
5
Gruberová, Eva: Analýza krajinných změn a její využití pro návrh ÚSES v okolí Dambořic
6
Hejdová, Monika: Diverzita vegetace přirozených listnatých lesů a jehličnatých kultur v Chřibech
7
Holcnerová, Eva: Ekologická síť na území města Brna
8
Holcnerová, Eva: Možnosti a limity územního systému ekologické stability na území města Brna
9
Kostková, Lucie: Compact city × high density
10
Koudelová, Kateřina: Fenomén řeky v plánování rozvoje území – krajinářská studie
11
Kubíčková, Světlana: Zelené úřadování: environmentálně příznivý provoz veřejných institucí; analýza situace na vybraném úřadě
12
Lisková, Marie: Podpora městské cyklistiky – porovnání měst Brno a Štýrský Hradec
13
Medková, Veronika: Žabovřeské a Komínské louky
14
Miklín, Jan: Analýza změny krajinného krytu v CHKO Pálava a navrhované CHKO Soutok
15 3
Ondrušová, Anna: Ekologická produkce v regionu Tišnovsko
16
Opletalová, Vendula: Žabovřeské a Komínské louky
17
Procházka, Alois: Průzkum výskytu rostlin z čeledi Orchidaceae v okolí obce Babice nad Svitavou
18
Strnadová, Danuše: Car-sharing jako trvale udržitelná forma dopravy
19
Šárka, Jan: Žabovřeské louky
20
Šikula, Jakub: Přírodní park Podkomorské lesy
21
Uzel, Václav: Uvádění lesních mateřských škol do České republiky
22
4
ÚVOD
Jihomoravský kraj ve spolupráci s Ekologickým institutem Veronica připravily již osmý ročník soutěže diplomových a bakalářských prací s tematikou životního prostředí a ekologie se vztahem k území Jihomoravského kraje. Sborník přináší anotace všech přihlášených prací, přičemž anotace šesti nejúspěšnějších, které byly odměněny pěněžními i věcnými cenami, doplňuje v textu značka. V kategorii bakalářských prací soutěžilo 6 studentů se sedmi pracemi a první tři místa obsadili: 1. Bc. et Bc. Eva Holcnerová 2. Bc. Alois Procházka, Dis. 3. Bc. Marie Lisková Z 12 autorů diplomových prací se nejlépe umístili: 1. Ing. arch. Vendula Opletalová 2. Mgr. Jan Miklín 3. Mgr. Danuše Strnadová Ceny letošním výhercům předal hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek na studentské konferenci, která se 10. listopadu 2010 uskutečnila na Krajském úřadu Jihomoravského kraje v Brně. Soutěž každoročně podporuje spolupráci vysokých škol s Jihomoravským krajem v otázkách životního prostředí. Opakovaně se tu studenti přírodovědeckých, technických i humanitních fakult nejen brněnských vysokých škol potkávají s představiteli kraje, kteří o životním prostředí rozhodují v praxi. Řada vítězů a vítězek předchozích kol na sebe právě díky soutěži upozornila, a navázala tak kontakt se svými budoucími zaměstnavateli. Snad tomu tak bude i letos. Už teď je jisté, že úspěšní mladí autoři dostanou možnost popularizovat výsledky svých bádání v příštím ročníku časopisu pro ochranu přírody a krajiny Veronica. Dana Zajoncová šéfredaktorka časopisu Veronica 5
Ideová východiska a praxe současných okrašlovacích spolků v environmentálních souvislostech: sonda do vybraných okrašlovacích spolků na jižní Moravě Jan Blažek Katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita
Cílem diplomové práce je představit fenomén okrašlovacích spolků jako svébytnou podobu naší občanské společnosti po roce 1989. Při psaní jsem vyšel z historického kontextu. Nastínil jsem společenské a ideové předpoklady formování okrašlovacích spolků v druhé polovině 19. století a sledoval osudy tohoto hnutí až do jeho nuceného zániku v roce 1951. Snažil jsem se uchopit rozmanité aspekty činnosti těchto spolků a definovat jejich odkaz dnešku. Závěr teoretické části stručně charakterizuje současný stav okrašlovacích spolků v ČR. Těžiště diplomové práce však spočívá v empirické části, v níž přecházím do přehledové studie vybraných okrašlovacích spolků působících v současnosti na území Jihomoravského a Zlínského kraje. V kvalitativním výzkumu, který jsem podnikl na podzim 2009, jsem se zajímal jednak o ideová východiska zakládání, resp. obnovování okrašlovacích spolků dnes, jednak o šíři jejich současných aktivit. Na základě studia textových dokumentů, mediálních zpráv a záznamů z terénních výzkumů jsem tematizoval čtyři základní dimenze aktivit okrašlovacích spolků – činnost okrašlovací, činnost politicko-ideovou, činnost zábavní a činnost ochrannou. K těmto čtyřem typům aktivit jsem přidal ještě jednu – činnost environmentální – a snažil se nalézt příklady, kdy aktivity zkoumaných okrašlovacích spolků vykazují také prvky této dimenze. Závěrem práce jsem se pokusil zhodnotit přínos okrašlovacích spolků pro rozvoj aktivní občanské společnosti na jižní Moravě i možnosti jejich využití v praktické ochraně přírody.
[email protected]
6
Posuzování vlivů na životní prostředí – ekologizace střední nádrže vodního díla Nové Mlýny
Jana Dopitová Ústav biotechniky zeleně, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Na začátku diplomové práce pojednávám o teoretických východiscích procedury EIA. Problematiku vodního díla Nové Mlýny (VDNM) uvádím charakteristikou přírodních poměrů a chronologickým přehledem vývoje situace kolem novomlýnských nádrží. Jako zájmovou lokalitu jsem vybrala střední nádrž (PR Věstonická nádrž), přes kterou prochází osa biokoridoru nadregionálního významu. Shrnuji hlavní výstupy studií, které se již problematikou ekologizace a obnovy biokoridoru zabývaly. Hlavním cílem práce byla postprojektová analýza záměru ekologizace střední nádrže VDNM. Za tím účelem jsem provedla terénní průzkum z motorového člunu, analyzovala nejnovější letecké snímky a realizovala řadu odborných konzultací se znalci problematiky VDNM. Z postprojektové analýzy vyplynulo, že všechny cíle ekologizace střední nádrže VDNM nebyly naplněny v požadované míře, a nemůžeme ji proto vyhodnotit jako úspěšnou. Identifikuji a popisuji jednotlivé funkce VDNM a mezi nimi vznikající střety zájmů. Klíčový střet zájmů nastává mezi funkcemi vyžadujícími co možná největší objem vody v nádrži a funkcemi s požadavkem opačným – přetrvává spor o výšku hladiny v nádrži. Práce ústí do návrhu variant dalšího projektu ekologizace střední nádrže VDNM. Jako optimální jsem vybrala řešení, které počítá s výškou hladiny stálého nadržení na 169,50 m n.m. V případě potřeby by s ní mělo být krátkodobě manipulováno v rozmezí 169,20 až 169,80 m n.m., v hnízdním období by byla udržována výška stabilní. Úpravou sedimentů by byl vytvořen biokoridor a mimo jeho hlavní osu vybudovány nové hnízdní ostrovy. Charakter ostrovů by vycházel z požadavků jednotlivých skupin fauny.
[email protected] 7
Analýza krajinných změn a její využití pro návrh ÚSES v okolí Dambořic
Eva Gruberová Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Diplomová práce se zabývá historickou analýzou a hodnocením změn v katastrálním území obce Dambořice v Jihomoravském kraji – zemědělské krajině s vinařskou tradicí. Staré mapy z pěti časových období – 1836–1852, 1876–1878, z 50. a 90. let 20. stol. a období kolem roku 2006 – jsem analyzovala v prostředí ArcGIS. Ve zkoumané krajině došlo k velkým změnám, které jsou důsledkem hospodářské poválečné krize, kdy byl nedostatek půdy. Další výrazné změny proběhly v období socialismu. Jako nejstabilnější byly zjištěny plochy v kategorii les a orná půda. Navazuji na svoji bakalářskou práci z roku 2007, v níž vymezuji skupiny typů geobiocénu a kostru ekologické stability – 18 biocenter, 12 biokoridorů a 14 interakčních prvků. Nenavrhuji novou krajinu, ale naopak vycházím z paměti krajiny, která byla dost výrazně narušena lidskými zásahy. Krajina 19. stol. byla ekologicky stabilnější. Vedly jí biokoridory podél vodních toků, které již naprosto vymizely. Návrh ÚSES se snaží tento významný prvek obnovit vymezením biokoridorů v celé šířce potočních niv. Zvýšení ekologické stability vodních toků je však podmíněno nejen navržením biokoridoru, ale celou revitalizací toků. Pro ekologickou stabilitu jsou stěžejní lesy Ždánického lesa zasahující na území ze severu. Realizace ÚSES v daném katastrálním území je možná v rámci komplexních pozemkových úprav (KPÚ), které řeší optimalizaci uspořádání pozemků v krajině i vlastnické vztahy. ÚSES je nezbytný podklad k těmto pozemkovým úpravám a je součástí společných zařízení, která jsou ve veřejném zájmu. Je třeba se zaměřit na realizaci KPÚ s kvalitním plánem ÚSES, který bude zároveň plnit další potřebné funkce v krajině, jako je protierozní ochrana a zadržování vody v krajině.
[email protected]
8
Diverzita vegetace přirozených listnatých lesů a jehličnatých kultur v Chřibech
Monika Hejdová Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
V diplomové práci porovnávám druhové složení, druhovou bohatost, zastoupení nepůvodních druhů a strukturu bylinného patra listnatých lesů a jehličnatých kultur v Chřibech pomocí stratifikovaného sběru dat zohledňujícího rozdíly v abiotických vlastnostech stanovišť. Zkoumám také vliv stáří stromového patra na druhovou bohatost podrostu a vliv smrku ztepilého (Picea abies) na okyselování půdy. Jeho důsledkem by mohlo být nahrazování původních druhů podrostu druhy acidotolerantními. Celkem jsem zaznamenala 161 fytocenologických snímků. Rozdělila jsem je do tří skupin podle typu lesa (bučiny, dubohabřiny a smrčiny). Ze srovnání jednotlivých typů lesa vyplynulo, že oproti bučinám byla ve smrčinách vyšší celková druhová bohatost i počet druhů v bylinném patře. Půdní pH ve smrčinách bylo nižší než v listnatých lesích a hloubka opadu naopak vyšší. Rovněž jsem testovala vliv jednotlivých faktorů na druhovou bohatost a složení podrostu. Ukázalo se, že pro podrost byl nejdůležitější dostatek světla. Proto se ve smrkových kulturách i přes nízké pH půdy vyskytoval větší počet druhů než v bučinách a jejich druhové složení se lišilo od ostatních listnatých lesů. Druhová bohatost podrostu dále rostla se stářím stromového patra. Vliv smrkových monokultur na skladbu a druhovou bohatost bylinného patra je tedy zřejmý. Tématu je však potřeba se věnovat z širší perspektivy, zahrnout také lesní management, vliv spárkaté zvěře a další faktory.
[email protected] 9
Ekologická síť na území města Brna
1
Eva Holcnerová
Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně
V Brně zůstalo zachováno relativně velké množství přírodě blízkých segmentů, které vytvářejí ekologickou síť. Cílem bakalářské práce je popis a hodnocení současného stavu a vývoje ekologické sítě na území města Brna, zpracování mapy ekologicky významných segmentů krajiny a jejich fotodokumentace. Nejprve představuji koncept ekologických sítí a přírodu města Brna. V praktické části vycházím z vlastního terénního průzkumu, který probíhal od jara 2009 do jara 2010, a z diplomové práce Natálie Chrastilové Vývoj, stav a perspektivy ekologické sítě na území města Brna z roku 1999. Do ekologické sítě je zahrnuto 249 ekologicky významných segmentů krajiny. Převládají lokality s lesními společenstvy, ale poměrně vyrovnaně jsou zastoupena i lada, mokřadní společenstva, ostatní zeleň a reliéf. Segmenty ekologické sítě jsou rozčleněny i podle stupně přirozenosti, kterou zde nalezneme v celé škále od společenstev přírodních až k přírodě vzdáleným. Nejvíce jsou zastoupena společenstva přírodě blízká. V současnosti je většina segmentů v optimálním (45 %) nebo vyhovujícím (43 %) stavu. Nejlépe lze hodnotit společenstva reliéfní a lesní, v nejhorším stavu jsou naopak společenstva mokřadní. Za posledních deset let došlo k mírnému zhoršení. U většiny segmentů (64 %) se stav nezměnil, zlepšení nastalo u 11 % a zhoršení u 13 % segmentů. Stav se zhoršil zejména u mokřadních společenstev, nejmenší změny se projevily u společenstev lesních. Tabulkové hodnocení ekologické sítě, fotodokumentace, přehledové mapy a mapa ekologické sítě na území města Brna jsou obsaženy v přílohách práce.
[email protected]
10
Možnosti a limity územního systému ekologické stability na území města Brna Eva Holcnerová Katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita
V první části bakalářské práce představuji koncept ÚSES. Pozornost věnuji i jeho funkci ve městě (kromě zajišťování ekologické stability by v urbanizovaném prostředí měl být kladen důraz také na další ekologické a sociální funkce zeleně). Nově navrhované segmenty jsou přidávány ke kostře ÚSES tak, aby ji vhodně doplňovaly. Jedná se většinou o výsadbu stanovištně odpovídajících druhů stromů a keřů, která je spojena s vhodnými terénními úpravami. V praktické části se věnuji realizaci nově navrhovaných segmentů ÚSES na území města Brna. Do konce roku 2009 byly realizovány pouze tři nové prvky: biocentrum Na loukách, biokoridor v Medlánkách a biokoridor v Tuřanech. Dále zkoumám průběh realizace biocenter Cacovický ostrov, Soutok a Žabovřeské louky, o jejichž vzniku se dlouhou dobu uvažuje, ale z různých důvodů zatím nebyla vytvořena. Informace o průběhu realizace jednotlivých prvků ÚSES jsem získala z rozhovorů se zástupci místních samospráv, s projektanty a iniciátory realizace. Ukázalo se, že vznik nových skladebných částí ÚSES komplikuje zejména nedostatek financí a jejich realizace na soukromých pozemcích. Naopak napomáhá zapojení veřejnosti a občanských sdružení. Realizaci nových biocenter a biokoridorů i následné péči o ně by mohla výrazně napomoci existence určitého správního subjektu, který by měl ÚSES na starosti.
[email protected] 11
Compact city × high density
Lucie Kostková Ateliér Karla Havliše, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně
V první části diplomové práce řeším město Brno v širších souvislostech – od přírodních podmínek přes historický vývoj po současnou problematiku města. V teoretické části se zabývám stavěním ve městě všeobecně – vycházím zejména z tradičního uspořádání města a krajiny, jež se vyvíjelo tisíce let, a zdůrazňuji díla urbanistů 20. století, kteří z této přirozenosti vycházejí. Historické kontinuum vývoje velmi úzce navazuje na aktuální moderní pojmy trvale udržitelného rozvoje, ekonomičnosti stavění a bydlení, ekologie životního prostředí, spojenými s nároky lidského pokolení na prostor, krajinu a přírodní zdroje. V druhé, návrhové části práce zpracovávám konkrétní modelový projekt vycházející z výše uvedené teorie. Řeším blok domů v sousedství Cejlu a brněnské teplárny v areálu BMT Technology, který je v podstatě nevyužitý. Do stávajícího chaotického prostředí se snažím vnést potřebnou chybějící městskost. Tou je myšleno bezpečí, komunikace a reprezentativnost prostředí ve městě. Pomocí archetypální hmoty bloku a jeho využití jasně vymezuji soukromé a veřejné prostory. Práce se nesoustřeďuje na plytké hledání nových forem v architektuře, ale jde v ní o znovunalezení potřeby bydlení ve městě jako samozřejmého východiska trvale udržitelného rozvoje i ve smyslu funkčnosti sociálních vazeb. Taktéž poukazuji na nesmyslné politicko-populistické plýtvání pojmem městská zeleň, a odmítám tak oficiální regulační plán území, protože jej považuji za neživotný. Celkovým výsledkem práce je návrh jednoduše příjemného a přitažlivého místa pro život ve městě – tudíž ekonomického, ekologického a trvale udržitelného.
[email protected]
12
Fenomén řeky v plánování rozvoje území – krajinářská studie Kateřina Koudelová Ústav plánování krajiny, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Diplomová práce se zabývá koncepcí rozvoje nivy Svratky na území katastrů Tišnov a Předklášteří a navazující krajinářskou studií nivy pod Tišnovem. V posledních deseti letech v území nevznikají významné pozitivní hodnoty, naopak dochází k jejich narušování. Tato tendence vede ke stírání jedinečnosti krajiny Tišnovska, která spočívá v kombinaci přírodních krás a tradičního způsobu obhospodařování. Připravovaný územní plán počítá s významným rozšířením výrobních a komerčních ploch v nivě. Navržené záměry jsou v rozporu s územními limity a přispěly by k prohlubování jevů, které negativně ovlivňují obraz města. Základní idea navrhovaného řešení spočívá ve využití přírodních limitů území pro posílení jeho rozvoje v nových směrech. V nezastavěném území jsou prioritou komplexní revitalizační opatření, která zlepšují vodní režim krajiny, plní roli protipovodňové ochrany a zároveň umožňují rekreační využití (převod orné půdy na trvalé travní porosty, založení lužního lesa či výstavba polosuchého poldru). V souladu s celkovou koncepcí v nivě pod Tišnovem (115 ha) vymezuji nezastavitelné území a funkční rozdělení ploch. Krajinářská studie předkládá řešení prostorového uspořádání, nemotorové dopravy a programové náplně. V pevném kompozičním rámci na základě vlastností stanoviště navrhuji soubor biotechnických a technických opatření. Současné tendence živelné urbanizace a výhradně bodové ochrany památek přispívají ke vzniku anonymní krajiny, čemuž se snažím zabránit využitím platných legislativních postupů a tvůrčích prostředků krajinářské architektury. Výstupy poskytují rámec pro práci jednotlivých specialistů a jsou využitelné pro zapracování do územně plánovací dokumentace a pro návrh plánu společných zařízení komplexních pozemkových úprav.
[email protected] 13
Zelené úřadování: environmentálně příznivý provoz veřejných institucí; analýza situace na vybraném úřadě Světlana Kubíčková Katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita
V bakalářské práci se zabývám environmentálně příznivým provozem veřejných institucí, tzv. zeleným úřadováním. Posuzuji ho z hlediska nástrojů environmentální politiky. Pro legislativní ukotvení tohoto konceptu představuji důležité právní akty s tím spojené a některé strategické rámce. Zabývám se historií jeho vývoje v České republice i zahraničí. V teoretické části se věnuji mimo jiné i typologii Lutze Preusse (2009), který shrnul opatření místních samospráv v Anglii podporující rozvoj místních ekonomik dle principů trvale udržitelného rozvoje. Tato opatření srovnávám s výsledky svého výzkumu i s jinými zahraničními zprávami a docházím k závěru, že se v mnohém neliší. Snažím se také poukázat na možnosti environmentálně šetrného provozu veřejných institucí v České republice, a to na příkladu zeleného úřadování Ministerstva životního prostředí po vydání příkazu ministra životního prostředí z roku 2002 o ekologizaci úředního provozu. Ve výzkumné části pomocí metody kvalitativního výzkumu zjišťuji, jaké jsou faktory, které ovlivňují proces zavádění environmentálně šetrného provozu ve vybraných veřejných institucích. Od sedmi vybraných úřadů jsem získala značné množství informací o zkušenostech se zaváděním zeleného úřadování. Zaměřila jsem se na překážky, které bránily zavádění některých environmentálně šetrnějších opatření. Získané informace pro přehlednost shrnuji v přílohách, kde jsou umístěny i celé přepsané rozhovory, ze kterých je možné získat představu nejen o faktorech ovlivňující proces zavádění environmentálně šetrného provozu, ale také o přístupech respondentů k environmentálním otázkám. V závěru navrhuji možné směřování budoucích studií v oblasti zeleného úřadování.
[email protected]
14
Podpora městské cyklistiky – porovnání měst Brno a Štýrský Hradec 3
Marie Lisková
Katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita
V bakalářské práci se zabývám městskou cyklistikou s cílem zjistit míru podpory městské cyklistiky v České republice a prostřednictvím srovnání s městem Štýrský Hradec popsat současnou situaci v Brně. Nejprve představuji cyklistiku jako environmentálně příznivý způsob dopravy pro město, který zasazuji do vize „města pro lidi“ dánského architekta Jana Gehla. Ukazuji výhody i omezení použití jízdního kola ve městě a pomocí zahraničních zkušeností popisuji základní postupy podpory cyklistické dopravy. V dalších částech stručně popisuji situaci na úrovni České republiky, konkrétně mapuji cyklistickou dopravu v Brně. Na základě analýzy příslušných dokumentů, politické situace a občanských iniciativ poukazuji na současný stav a největší bariéry jejího rozvoje. Provedla jsem polostrukturované rozhovory s náměstkem pro dopravu a vedoucím odboru dopravy i osobami aktivními v občanských iniciativách, vycházím také z vlastních zkušeností. Ze srovnání s rakouským městem Štýrský Hradec, kde je již cyklistika běžnou součástí dopravního systému, vyplývá, že Štýrský Hradec má 5- až 6krát rozvinutější cyklistickou infrastrukturu a úměrně tomu 5- až 6krát více lidí využívá kolo jako dopravní prostředek. Tímto dokazuji pravdivost rovnice „čím více cyklotras, tím více cyklistů“. Rozdílný stav je částečně dán časově – kvůli předešlému politickému režimu se v Brně oproti Štýrskému Hradci začalo s podporou cyklodopravy o deset let později. Během porevolučních dvaceti let však podpora městské cyklistiky jako způsobu dopravy (ne rekreace) v Brně zůstala pouhou součástí strategií a dokumentů. Současné dění ukazuje na změnu tohoto trendu a možnost zavedení některých opatření do praxe.
[email protected] 15
Žabovřeské a Komínské louky
Veronika Medková Ústav navrhování 6, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně
Cílem diplomové práce bylo vytvořit architektonicko-urbanistickou studii řešení, která by nefunkční území v centru Brna začlenila do urbanizované části, rozšířila a zpřístupnila nabídku sportovních aktivit a relaxace a v neposlední řadě vytvořila platformu poznání alternativní neboli tradiční medicíny. To vše v souladu s platným územním plánem a protipovodňovým opatřením. Důraz jsem kladla na vytvoření přírodního Biocentra lužních luk a Biokoridoru podél řeky Svratky, návrh flóry respektuje požadavek na biodiverzitu území. Propojením důležitých pěších tahů, které jsou optimálně kráceny na nejmenší průchodovou vzdálenost skrz území (z hlediska budoucího využívání pěší tranzitní dopravy), vzniká v území centrální shromažďovací oblast neboli náměstí. Nabízí další možnosti využití území formou psychických aktivit, jako je hraní šachů nebo návštěva galerie či kaple. Na náměstí navazují sportovní aktivity v podobě centra míčových sportů (tenis, volejbal, basketbal, squash), fotbalové hřiště a hřiště pro cvičné odpaly v golfu. Kvůli lepší dostupnosti jsou tyto aktivity nejblíže obytnému území. Do severní části území umísťuji Centrum alternativní medicíny s intenzivním využitím bylinných polí. Skládá se z fyziozóny, poraden, objektu relaxačních lázní, kulinářské školy a hotelu a v neposlední řadě zázemí pro celý park. V projektu zpracovávám pouze část objektů. Objekt navrhuji jako ekologický s použitím přírodních materiálů na konstrukce i finální úpravy stavby. Hlavním architektonickým prvkem je střešní členitá (vlnící se) struktura, která sjednocuje jednotlivé funkční celky. Jsou řešeny samostatným tvaroslovím dle účelu využití. Nosný systém je dřevěný s místním použitím dusané hlíny pro objekt lázní.
[email protected]
16
Analýza změny krajinného krytu v CHKO Pálava a navrhované CHKO Soutok 2
Jan Miklín
Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě
V diplomové práci se zabývám změnou krajinného krytu v CHKO Pálava a navrhované CHKO Soutok. Podkladová data jsem získal z map 2. a 3. vojenského mapování (roky 1841 a 1876), černobílých leteckých snímků z roku 1938 a ortofotomapy z roku 2006. Hlavními trendy v obou sledovaných územích byl výrazný úbytek plochy trvalých travních porostů, nárůst lesních ploch, změna lesního hospodaření na velkých plochách z řídkého nízkého a středního lesa na zapojený les vysoký, téměř úplné zastoupení zemědělské půdy v roce 1938 jako mozaiky velmi drobných ploch a obrovský nárůst liniové zeleně v roce 2006. Pro CHKO Pálava je typické zarůstání travních porostů (stepí) křovinami a lesem a nárůst plochy urbanizovaných areálů. Podařilo se zachytit také vysušení a znovuobnovení rybníků a neexistenci velkoplošných vinohradů v roce 1938. V navrhované CHKO Soutok výrazné změny způsobily regulace a úpravy vodních toků, nárůst plochy orné půdy a změna lesního hospodaření s velkým zintenzivněním těžby dřeva. Analýza věkové struktury lesa ukazuje na neudržitelnost současného tempa těžby, což znamená vážné ohrožení pro mnohé chráněné organismy. Získané výsledky ukazují značnou proměnu přírodních i kulturních struktur krajiny v zájmové oblasti a mohou posloužit jako podklad pro management zvláště chráněných území.
[email protected] 17
Ekologická produkce v regionu Tišnovsko
Anna Ondrušová Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
V bakalářské práci hodnotím, jak funguje český trh s domácími biopotravinami a nakolik je rozvinut v regionu Tišnovsko. Z údajů v teoretické části vyplývá, že ekologické zemědělství a trh s biopotravinami se velmi rychle rozvíjí. Zvětšuje se rozloha ekologicky obhospodařované půdy, rozšiřuje se sortiment biopotravin a roste po nich poptávka. České biopotraviny se na domácím trhu vyskytují méně než zahraniční produkty. Spotřebitelé si přitom často neuvědomují hlavní účel biopotravin – hospodařit šetrně k přírodě a krajině. Existují proto různé způsoby podpory domácí produkce biopotravin, mezi nimi faremní zpracování, propagace prodeje ze dvora, bedýnkový systém a propagace domácí produkce např. značkami KLASA nebo Czech Made. V experimentální části jsem vycházela ze seznamu ekologických zemědělců ministerstva zemědělství z roku 2009 i z údajů přímo od farmářů. Vlastním šetřením jsem zjistila, že v regionu Tišnovsko působí devět ekologických zemědělců a dalších jedenáct ekologických zemědělců a soukromých místních producentů se zapojuje do prodeje na tišnovských trzích. Zemědělci používají různý způsob prodeje svého zboží, nejčastěji je to však prodej přímo z farmy. Identifikuji také možnosti nákupu obyvatel Tišnova v místních prodejnách. Pro zemědělce je Tišnov dobré místo odbytu, zvláště kvůli zvyšující se poptávce po biopotravinách a místních produktech, ale i díky podpoře různých sdružení a podílu mladých rodin ve městě.
[email protected]
18
Žabovřeské a Komínské louky
1
Vendula Opletalová
Ústav navrhování 6, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně
K nejvýraznějším hodnotám Brna patří jeho krásný přírodní rámec. Okolní zeleň zasahuje různě velkými klíny do středu města. Žabovřeské a Komínské louky jsou situovány mezi Wilsonovým lesem a významným JV-SV pásem zeleně, který obepíná širší centrum města, ideálně tedy dotvářejí síť zeleně v rámci celého města. Aktivity a vůbec charakter parku situovaného do prostoru luk je dán naprostou absencí rekreačně-sportovního parku v Brně. Louky jsou pro daný typ parku ideálně situovány v bezprostřední návaznosti na centrum města, jsou dobře dostupné MHD a jsou součástí Svrateckého údolí, které chce město proměnit v centrum volnočasových aktivit. Program parku je zároveň v souladu se Strategií pro Brno a snaží se respektovat i požadavky občanů městských částí Žabovřesky a Komín a platný územní plán města Brna. Program dále nijak nenarušuje nutný rozliv při povodních a snaží se respektovat řeku jako přirozený biokoridor. Žabovřeské a Komínské louky jsou dle názvů rozděleny, ale v reálné krajině jde o jeden souvislý prostor rozšířeného říčního údolí. Prostor, jehož linie a charakter vytvářela po staletí řeka, jsem se snažila nechat i nadále s řekou plynout. Veškerá důležitá členění prostoru se odehrávají souběžně s řekou, která sama člení louky na užší, intimnější pravý břeh a prostornější, klidnější levý břeh. Řeka určila liniový, průchozí charakter parku a zároveň vytyčila prostory – kruhy, ve kterých se lidé zdrží. Plocha území řešeného v této diplomové práci činí 140,1 ha.
[email protected] 19
Průzkum výskytu rostlin z čeledi Orchidaceae v okolí obce Babice nad Svitavou 2
Alois Procházka
Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Cílem bakalářské práce je hodnocení současného výskytu rostlinných druhů čeledi Orchidaceae poblíž obce Babice nad Svitavou. Zkoumané území se rozkládá převážně v lesních ekosystémech květnatých bučin a doubrav na rozloze 8,52 km2, lokalita se nachází na území Školního lesního podniku Křtiny a CHKO Moravský kras. V roce 2008 byl z literárních pramenů zjištěn historický výskyt vstavačovitých na zkoumaném území, od podzimu 2008 do jara 2010 následoval terénní fytocenologický průzkum. Výsledkem bylo sestavení rastrových map s měřítkem 1 : 15 000 v programu ArcGis 9.3 pro jednotlivé druhy vstavačovitých, posouzení vitality a sociability jednotlivých nalezených taxonů, provedení floristického soupisu cévnatých rostlin a posouzení širších přírodních poměrů na mapovaném území. U jednotlivých taxonů čeledi jsem pomocí GPS Trimble Juno St s programem ArcPad 8.0 zaznamenal přesnou polohu. Pro zpracování digitálních map výskytu vstavačovitých jsem využil základní rastrové mapy ČR zapůjčené katastrálním úřadem. Při výzkumu na lokalitě jsem pořídil fotodokumentaci území, fotografie rostlin a především detailní snímky vstavačovitých. Při botanickém průzkumu jsem nalezl 13 druhů rostlin čeledi Orchidaceae v počtu 2 599 ks na 1 121 místech. Ze vstavačovitých se nejčastěji vyskytoval druh Neottia nidus-avis o 800 ks a druh Cephalanthera damasonium se 767 ks. Naopak nízký počet jedinců eviduji u kriticky ohroženého druhu Epipactis greuteri se 4 exempláři a u ohroženého Epipactis purpurata se 3 ks. Na lokalitě jsem zjistil celkem 356 druhů cévnatých rostlin, z nichž 14 druhů je zařazeno ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. (v seznamu chráněných rostlin) a 44 druhů náleží do černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR.
[email protected]
20
Car-sharing jako trvale udržitelná forma dopravy
3
Danuše Strnadová
Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
V diplomové práci se zabývám systémem sdílení aut, tzv. car-sharingem, jako nástrojem ke snižování objemu individuální automobilové dopravy ve městech. Představuji způsob fungování tohoto systému, včetně jeho výhod a omezení. Krátce se věnuji pozici car-sharingu v evropské dopravní politice a souladu s jejími cíli. Přináším také přehled o rozšíření této služby v zahraničí i o situaci v České republice, kde car-sharing prozatím není příliš známý. Stěžejní část práce se zaměřuje na možnosti uplatnění car-sharingu v Brně s ohledem na dopravní chování a zájem ze strany potenciálních uživatelů. Jelikož nejsou dostupná data o využívání osobních automobilů v Brně, je tato část práce založena na výsledcích dotazníkového šetření, které jsem provedla v březnu a dubnu 2010 mezi 412 obyvateli Brna a jeho blízkého okolí. Průzkum přinesl odpovědi na některé otázky, které by mohly být důležité při plánování služby sdílení aut v Brně. Zjišťovala jsem, jak intenzivně a jakým způsobem obyvatelé Brna osobní automobily využívají, jak velké je povědomí o car-sharingu a potenciální zájem o tuto službu, jaké jsou případné důvody nezájmu a jaké je optimální nastavení parametrů car-sharingu z pohledu potenciálních uživatelů. Na základě odpovědí respondentů jsem sestavila interaktivní mapu problémových míst z hlediska parkování v Brně, na které je zřetelná velká koncentrace problémových lokalit zejména v městské části Brno-střed. Jedním z důležitých závěrů, které z průzkumu vyplynuly, je skutečnost, že většina lidí využívá osobní automobily způsobem, kdy by se jim z ekonomického hlediska spíše vyplatilo vstoupit do car-sharingu než auto vlastnit. Jako klíčové aspekty pro rozvoj car-sharingu v Brně se jeví nastavení poplatků za hodinu a kilometr a zajištění stanovišť vozidel v přeplněném centru města.
[email protected] 21
Žabovřeské louky
Jan Šárka Ústav navrhování 6, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně
V návrhu území Žabovřeských luk v Brně kombinuji výhody dvou protichůdných přístupů. Na jedné straně odvěké a přirozené využívání zaplavovaných lokalit kolem řek pro jejich úrodnost, na straně druhé velmi sofistikované technické řešení nezávislé na přírodních vlivech. Tím je vertikální farma, která kromě produkce potravin pomáhá navracet zemědělskou krajinu zpátky přírodě a tím zvyšovat biokapacitu ČR. Vertikální farma v sobě integruje prostory pro pěstování a zpracování ovoce a zeleniny, pro chov zvířat, ale i restaurace, obchody, sklady a výstavní prostor. Na tržiště obklopující farmu jsou loděmi přiváženy produkty z okolních farem. Kromě vztahu lidí k jídlu a problému zásobování měst propojuje celý projekt i snaha změnit pohled lidí na soužití s řekou. Z pohromy v podobě povodně se stává vítaný jev umožňující vytvoření vodní krajiny měnící se v čase i prostoru. Důraz kladu na recyklovatelné materiály a nové technologie (hydroponické, akvaponické a aeroponické pěstování, umělé maso, evapotranspirace). Kruhový půdorys umožňuje optimální oslunění a organizaci provozu. Přesto je nezbytné i osvětlení umělé. Obrovské energetické nároky jsou uspokojovány pomocí fotovoltaického skla, větrné turbíny, spalování vypěstované biomasy a blízké čističky odpadních vod. Vertikální farma by měla být ekonomicky realizovatelným a trvale udržitelným projektem. Klíčová je energetická soběstačnost. Kromě přímých zisků z celoročního nepřetržitého pěstování zeleniny mohou finanční bilanci vylepšit i zisky nepřímé, především obnova životního prostředí a využití brownfields. Velké počáteční investice by se v budoucnu pozitivně promítly do řady oborů včetně výzkumu vesmíru. Bez schopnosti pěstovat rostliny v umělém prostředí jsou dlouhodobé lety do vesmíru či kolonizace jiných planet neuskutečnitelné.
[email protected]
22
Přírodní park Podkomorské lesy
Jakub Šikula Ústav aplikované a krajinné ekologie, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Přírodní park Podkomorské lesy (3 406,33 ha) z větší části leží na území města Brna, malá část zasahuje na území okresu Brno-venkov. Území je tvořeno rozsáhlou členitou zalesněnou náhorní plošinou rozdělenou hlubokým zářezem řeky Svratky, který je dnes zatopen vzdutím Brněnské přehrady. V diplomové práci popisuji současný stav, historii a vývoj a vymezuji místní přírodně nejcennější lokality a plochy přírodního parku. Identifikuji současné problémy, které se přímo či nepřímo dotýkají zájmového území. Jedná se o nejrozsáhlejší lesní komplex na území města Brna. Zdejší lesy jsou oblíbeným výletním místem pro obyvatele Brna a přilehlých obcí. Téměř celé území přírodního parku je tvořeno souvislými lesními porosty bez osídlení. Jedná se o lesy, které byly v minulosti pozměněny výsadbou jehličnanů. Porosty přírodě blízkého charakteru jsou dochovány hlavně na prudších či skalnatých svazích. V území mají přesto vysoké zastoupení, najdeme zde několik lesních zvláště chráněných území (přírodní rezervace Jelení žlíbek, Krnovec a Břenčák a přírodní památky Na skalách a Kůlny). Víceméně souvislý komplex unikátních lesů se dodnes nachází na celé zalesněné části levého břehu řeky Svratky.
[email protected] 23
Uvádění lesních mateřských škol do České republiky
Václav Uzel Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
V bakalářské práci si kladu za cíl seznámit s principy lesních mateřských škol v zahraničí a zaznamenat příchod konceptu do České republiky. Základním principem je co nejčastější pobyt venku v přímé interakci s přírodním prostředím, a to za každého počasí. Jeho přínosy na základě studia zahraniční literatury dělím na přímé (pro dítě a pro rodiče) a přínosy pro širší společenské prostředí. Bezesporné jsou přínosy pro zdraví dítěte, ať už jeho tělesnou či duševní podstatu. Velký vliv na rozvoj představivosti a jiných mentálních funkcí má všestranný a pestrý svět přírodních jevů. Zajímavá je i malá ekonomická náročnost, a to zejména ve srovnání s klasickým provozem mateřské školy v budově. Ruku v ruce s ekonomikou jde i snížení ekologické stopy předškolního vzdělávání touto formou. Příbuzným tématem je pak environmentální výchova, která může být ve volné přírodě naplňována přirozeně a volně. Práce obsahuje soupis prvních lesních mateřských škol v České republice. Jednotlivé občanské iniciativy začaly lesní mateřské školy provozovat nezávisle na státních dotacích, které klasická mateřská škola pobírá. V empirické části přináším poznatky o fungování konkrétní iniciativy v Jihomoravském kraji. Dílčí výzkum klade důraz na motivy pro založení a participaci rodičů na fungování lesní mateřské školy. Od září letošního roku by měly vzniknout minimálně tři další lesní mateřské školy, a již druhá v Jihomoravském kraji. Patrně budou vznikat i bez podpory samospráv, ale možná spolupráce by právě i místní samosprávě mohla značně pomoci při zajišťování předškolního vzdělávání.
[email protected]
24
Ekologický institut Veronica
Ekologický institut Veronica je profesionální pracoviště Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica. Svou expertní činnost zaměřuje na ověřování aktuálních vědeckých poznatků v environmentální oblasti a jejich uvádění do praxe. Působí v Brně a v Hostětíně, zabývá se jak urbánním, tak rurálním prostředím. Aktivity rozvíjí v širokém záběru od místního detailu po mezinárodní souvislosti „z Hostětína po Evropu“. Veronica vybudovala Centrum Veronica Hostětín, kde ověřuje teoretické poznatky na modelových projektech udržitelného rozvoje. Vydává od roku 1986 stejnojmenný environmentálně kulturní časopis, založila a rozvíjí ekologické poradenství v České republice. Odborná a vzdělávací činnost je určena pro stakeholdery, vzdělávací instituce, jiné nevládní organizace, učitele a studenty středních i vysokých škol, malé a střední podniky, ale i pro nejširší veřejnost. Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám. Věnujeme se výzkumu a vzdělávání v tématech • ochrana klimatu, úspory energie a obnovitelné zdroje • udržitelná spotřeba – zelená domácnost, zelený úřad a firma • participace veřejnosti v plánovacích a rozhodovacích procesech • udržitelný regionální rozvoj • ochrana přírody a krajiny Poskytujeme • expertní analýzy a oponentury strategií, koncepcí, legislativy • zprostředkování mezioborových diskusí • koordinaci expertních pracovních skupin k aktuálním environmentálním kauzám • environmentální poradenství • vzdělávání odborné a laické veřejnosti – přednášky, semináře, exkurze, konference, panelové diskuse, kulaté stoly, besedy • exkurze modelovými projekty v Hostětíně: kořenová čistírna, obecní 25
•
výtopna na biomasu, moštárna a sušírna ovoce, příklady ekologického stavitelství, pasivní dům, solární panely, šetrné veřejné osvětlení pobyty v pasivní budově Centra Veronica Hostětín
Pořádáme • odborné konference Venkovská krajina, Letní školu v Hostětíně, oslavu Světového dne pasivních domů, Evropskou noc pro netopýry a osvětové akce jako Jablečnou slavnost v Hostětíně, Den Země, Hodinu Země, Biojarmark v Brně, Brněnský strom roku aj. • dny otevřených dveří v prvním českém veřejně přístupném pasivním domě Centru Veronica Hostětín, diskuse k územnímu plánu Brna, soutěž diplomových prací, vzdělávací cyklus přírodní zahrady, prodej vánočních jedliček a jejich jarní výsadbu v lesích u Brna aj. • environmentálně-osvětová divadelní představení, výstavy obrazů a fotografií přírody a krajiny Nabízíme • studijní pobyty a stáže, možnost dobrovolnické práce • vedení a konzultace diplomových prací • prodej odborné literatury i přes internet • environmentálně zaměřenou knihovnu a videotéku, studovnu s wifi připojením • předplatné časopisu Veronica • ubytování v pasivním domě s certifikátem Ekologicky šetrná služba • členství v ZO ČSOP Veronica Zakládali jsme tato občanská sdružení a podílíme se na jejich činnosti • Občanské sdružení Tradice Bílých Karpat • Síť ekologických poraden (STEP) • Unie pro řeku Moravu Jsme členy mezinárodních organizací a sítí • WWF • ECE • Countdown 2010 26
ZO ČSOP Veronica Panská 9, 602 00 Brno tel. +420 542 422 750 fax +420 542 422 752
[email protected] www.veronica.cz
Centrum Veronica Hostětín Hostětín 86, 687 71 Bojkovice tel. +420 572 630 670
[email protected] www.hostetin.veronica.cz
27
www.veronica.cz
28
