OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE PRO ÚSTECKÝ KRAJ A LIBERECKÝ KRAJ

OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE PRO ÚSTECKÝ KRAJ A LIBERECKÝ KRAJ 400 11 Ústí nad Labem, ul. SNP 2720/21 Č. j. 872/7.10/10/13.3

úkol č. 10.5.02

Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce za rok 2009

únor 2010

Ing. Jaromír JAROŠ vedoucí inspektor

OBSAH Strana 1. Úvod 1.1 Organizační struktura inspektorátu 1.2 Personální obsazení

3 3 3

2. Základní statistické údaje

4

3. Inspekční činnost 09.1.01 Bezpečnost práce ve stavebnictví 09.1.02 Ochrana zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací 09.1.03 Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích 09.1.04 Kontrola zaměstnavatelů při organizování pracovního režimu řidičů s ohledem na dobu přestávek mezi směnami a přestávek v týdnu 09.1.05 Bezpečnost vnitrozávodové dopravy – provoz manipulačních vozíků a dopravních prostředků a zařízení 09.1.06 Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 09.1.07 Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu a údržbě plníren a stabilních čerpacích stanic na zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG, CNG) 09.1.09 Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících v maloobchodu 09.1.10 Dodržování pracovněprávních předpisů, včetně bezpečnosti práce, při zaměstnávání zaměstnanců agenturami práce 09.1.11 Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů poskytujících ubytování a stravovací služby 09.1.12 Provádění kontrol v nepřetržitých provozech zdravotnické záchranné služby a nemocniční akutní péče 09.1.19 Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií 09.1.20 Program Bezpečný podnik

6 6 12 15

44 46 50

4. Ostatní dozorčí činnost 4.1Projektová dokumentace 4.2 Kolaudace staveb 4.3 Vyšetřování pracovních úrazů 4.4 Vyšetřování havárií 4.5 Šetření stížností a podnětů

55 55 58 60 64 64

5. Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost 5.1 Poradenská činnost 5.2 Školení

71 71 75

6. Spolupráce s orgány a organizacemi

79

7. Poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb.

80

8. Závěr

80

2

17 19 24

27 34 37 40

1. Úvod Sídlo Oblastní inspektorát práce pro Ústecký a Liberecký kraj Adresa: ul. SNP 2720/21, 400 11 Ústí nad Labem Telefon: 472772842, 472774165 Fax: 472772589 e-mail: [email protected] www: suip.cz/oip07 dat. schránka: xy7efgi Regionální kancelář v Liberci Adresa: nám. Dr. E. Beneše č. p. 24, 460 01 Liberec Telefon: 485244481, 739327169 Fax: 485244485 e-mail: [email protected]

1.1 Organizační struktura inspektorátu V čele inspektorátu stojí vedoucí inspektor. Kancelář vedoucího inspektora Odbor správy a informatiky Oddělení ekonomicko-správní Oddělení informatiky Odbor inspekce I Odbor inspekce II Odbor inspekce III V čele odborů stojí vedoucí odborů a oddělení řídí vedoucí oddělení.

1.2 Personální obsazení Celkový počet pracovníků OIP k 31. 12. 2009 je 58, z toho výkonných pracovníků v oblasti BOZP je 20, v oblasti pracovních vztahů a podmínek vztahů je 17. Vedoucí inspektor Vedoucí odboru Vedoucí oddělení Právník OIP Inspektor Administrativní pracovník Pomocně-obslužný pracovník

1 4 2 3 37 10 1

(2 ženy) (2 ženy) (11 žen) (9 žen) (1 žena) 3

Členění zaměstnanců podle věku Věk do 25 30 35 40 45 50 55 60 65

Mužů 0 0 3 3 3 1 2 16 6 34

Žen 1 0 2 2 3 3 3 9 1 24

2. Základní statistické údaje

Ukazatel

2009

Počet kontrol

1 700

Počet šetřených smrtelných pracovních úrazů

14

Počet šetřených úrazů (s hospitalizací delší než 5 dnů)

26

Počet šetřených ostatních úrazů

1

Počet kontrol na základě podnětů

529

Počet závad zjištěných při kontrolách a šetřeních Počet zákazů činnosti

4 726 0

Počet uložených pokut

237

Výše uložených pokut

5 018 000,-

Stanoviska k projektovým dokumentacím

427

Účast na povolování a kolaudacích staveb

273

Poradenská činnost

1 228

4

Počty a výše udělených pokut Období od 01.01.2009 do 31.12.2009

Pokuty, které byly uloženy v zadaném období: Všechny

Související s pracovním úrazem

Pokuty Počet Výše (Kč) Udělené zaměstnanci Udělené právnímu subjektu fyzické osobě právnické osobě Blokové Pořádkové Celkem

0

Počet

Výše (Kč)

0

0

0

227 4768000

16

1275000

820000

2

10000

154 3948000

14

1265000

73

0

0

0

0

10

250000

0

0

237 5018000

16

1275000

Pokuty, které byly uloženy v zadaném období a nabyly právní moci v zadaném období:

Všechny

Související s pracovním úrazem

Pokuty Počet Výše (Kč) Udělené zaměstnanci Udělené právnímu subjektu fyzické osobě právnické osobě

0

Počet

Výše (Kč)

0

0

0

195 4288000

11

875000

780000

1

10000

132 3508000

10

865000

63

Blokové

0

0

0

0

Pořádkové

9

200000

0

0

204 4488000

11

875000

Celkem

Pokuty, které byly uloženy před zadaným obdobím a nabyly právní moci v zadaném období:

Všechny

Související s pracovním úrazem

Pokuty Počet Výše (Kč)

Počet

Výše (Kč)

Udělené zaměstnanci

0

0

0

0

Udělené právnímu subjektu

5

174000

0

0

fyzické osobě

2

130000

0

0

právnické osobě

3

44000

0

0

Blokové

0

0

0

0

Pořádkové

0

0

0

0

Celkem

5

174000

0

0 datum zpracování: 25.1.2010

5

3. Inspekční činnost HÚ 09.1.01 Bezpečnost práce ve stavebnictví Úvod Zadání úkolu znělo provést v průběhu roku 2009 kontrolu nejméně u 80 subjektů, které v rámci stavební činnosti provádějí práce ve výškách, zemní práce, dopravu na staveništi a montážní práce, a tuto kontrolu provést u malých a středních právních subjektů, kde byly dříve zjištěny závažné nedostatky, dále u právních subjektů s nadprůměrnou úrazovostí a u nově vzniklých subjektů a právních subjektů, u nichž uplynula doba minimálně 5 let od poslední kontroly.

Počet dozorovaných subjektů Do stanoveného termínu byly provedeny kontroly celkem u 83 subjektů.

Zaměření kontroly Kontroly byly zaměřeny: – – – –

– – – – – – – – – – –

na doručení oznámení o zahájení prací na OIP, určení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a povinnosti s tím související, zpracování pláni BOZP, vzájemnou informovanost jednotlivých zhotovitelů stavby při práci na jednom pracovišti o rizicích vyplývajících z jejich činnosti přijetých opatřeních k ochraně před jejich působením, školení zaměstnanců, zajištění dostatečných a přiměřených informací o BOZP, zdravotní způsobilost, poskytování OOPP na základě vyhodnocených rizik podle vlastního seznamu, zajištění staveb, pracovišť a zařízení staveniště, zajištění zaměstnanců proti pádu z výšky nebo do volné hloubky kolektivním zajištěním, bezpečnostní požadavky na technické konstrukce, požadavky na OOPP proti pádu, zajištění prostoru pod prací ve výškách, zajištění výkopových prací a stěn výkopů, bezpečnost při provozu a používání strojů a nářadí na staveništi, provádění prací zdvihacími zařízeními, systém bezpečné práce, manipulace s materiálem, provoz staveništních rozvaděčů a pohyblivých přívodů.

U kontrolovaných subjektů byla kontrola prováděna v rozsahu kontrolního seznamu. Jednotlivá porušení jsou součástí zpracování ISD. 6

Zjištěné skutečnosti A. Kontrola plnění povinností zadavatele stavby 1. V 7 případech z 83 kontrolovaných subjektů, což je 8,4 %, bylo zjištěno, že nebylo doručeno oznámení o zahájení prací zdejšímu inspektorátu anebo opožděně. Při kontrolách je v mnohých případech zjištěno, že staveništi bylo protokolárně předáno, avšak oznámení inspektorátu je zasláno se zpožděním. Ze strany zadavatele stavby nebylo doručeno oznámení, nebyl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a rovněž nebylo zajištěno vyvěšení stejnopisu oznámení u vstupu na staveniště. 2. Porušení v této oblasti bylo zjištěno ve 2 případech z 83 kontrolovaných subjektů. Plnění požadavků pro zadavatele stavby určit koordinátora se jeví zejména u samosprávy měst a obcí jako značný problém. Nejen to, že nemají v podvědomí právní předpis, který tuto povinnost stanovuje, ale i to, že neplánují navýšení rozpočtu o finanční částku na určení koordinátora. V praxi jde především o určení koordinátora při realizaci staveb, avšak není určen v rámci přípravy ve fázi zpracování projektové dokumentace. Problémy jsou i se zpracováním plánu bezpečnosti práce. 3. Ve 4 případech z 80 kontrolovaných subjektů, což je 5 %, bylo zjištěno, že nebyl na kontrolovaných staveništích zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jedná se o stavby velkého rozsahu a skutečnost, že není zpracován plán, jehož účelem má být zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na předmětných staveništích a rovněž pak eliminace rizik ohrožení zdraví a předejití vzniku mimořádných událostí, pak vede k tomu, že přesto k těmto událostem dochází. Tím, že není zpracován plán a s jeho obsahem nejsou seznámeni ostatní účastníci výstavby, má za následek nedodržování bezpečnostních předpisů a v některých případech pak i vznik úrazů. B. Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 1. Vzájemná informovanost o rizicích V 15 případech z 80 kontrolovaných subjektů, což je 18,7 %, bylo zjištěno, že na staveništi, kde současně pracuje více zhotovitelů, není vzájemná písemná informace o rizicích a přijatých opatřeních. Častým jevem při řešení otázky vzájemné informovanosti o rizicích je ústní forma mezi účastníky výstavby, avšak tuto formu nelze uplatňovat na velkých staveništích vzhledem k tomu, že zhotovitel zajišťuje součinnost s ostatními účastníky výstavby, zejména při vybavení pracoviště. Na staveništích, kde je vytvářena různá stavební činnost a kde obvykle pracují fyzické osoby, což je patrné z počtu porušených předpisů, nedochází k vzájemné informovanosti o rizicích, ale naopak zhotovitel předkládá obecné materiály nemající opodstatnění v konkrétních podmínkách stavby. 2. Školení BOZP zaměstnanců Zajištění školení zaměstnanců z předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo kontrolováno v 80 subjektech a bylo zjištěno, že ve 13 případech nejsou zaměstnanci seznamováni s těmito předpisy, což tvoří 16,2 %. Zaměstnavatel sice provádí školení, které je povinen zajistit dle právních předpisů, ale v mnoha případech již neprovádí 7

aktualizaci osnovy školení pro výkonu práce tak, aby byla v souladu s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce, natož aby neprodleně seznámil zaměstnance se změnami. Zaměstnanci tudíž nejsou s platnými předpisy k zajištění BOZP seznamováni Změna uvedena v zákoníku práce, kdy zaměstnavatel určí obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace, nebylo ze strany zaměstnavatelů v plné míře zajištěno. Nelze však jednoznačně paušalizovat neplnění, jelikož mnozí zaměstnavatelé se striktně drží předpisů a školí zaměstnance v termínech, na které byli zvyklí z předchozích let, a v některých případech i z již neplatných předpisů. V rámci 80 kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že ve 25 případech, což je 31,2 %, zaměstnavatelé neměli stanovené termíny školení. Školení prováděli dle zaběhnuté praxe z předešlých let, a to, že tato změna je uvedena v zákoníku práce a je tudíž povinnosti zaměstnavatele určit obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace, nebylo ze strany části zaměstnavatelů akceptováno. 3. Zdravotní způsobilost Bylo zjištěno, že z celkového počtu 80 kontrolovaných subjektů v 11 případech, což je 13,7 %, vykonávali zaměstnanci práce, jejichž výkon neodpovídal jejich zdravotní způsobilosti. Zaměstnavatelé, ačkoliv mají povinnost zajistit pro zaměstnance před uzavřením pracovní smlouvy lékařskou prohlídku a dále nepřipustit, aby zaměstnanci vykonávali zakázané práce a práce, jejichž náročnost neodpovídá zdravotní způsobilosti, v mnohých případech tuto povinnost neplní. Při kontrolách je to patrné zejména u prací spojených s montáží a demontáží dočasných stavebních konstrukcí, u profese zedník, kdy zaměstnanci provádějí práce ve výškách, a rovněž u profese řidič a obsluha stavebních strojů. 4. Vyhodnocení rizik zaměstnavatelem U 80 kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že ve 4 případech, což je 5 %, si zaměstnavatel neplní svou povinnost ve vyhledávání konkrétních rizik včetně jejich vyhodnocování a přijímání opatření. V mnohých případech má sice zaměstnavatel zpracovaný seznam, který obsahuje různá rizika při pracovních činnostech, avšak ten není zpracován na podmínky organizace. Z předložených dokumentací lze snadno určit, jaké materiály byly podkladem pro zpracování a od kterého subjektu, zabývajícího se vyhledáváním rizik, byly materiály použity. Zpracování dokumentace, ačkoliv je to povinností zaměstnavatele, není mnohdy řešeno samotnými zaměstnavateli, ale zadáním zpracování subjektu působícímu v oblasti bezpečnosti práce. Problematiku řeší zejména technici BP. Ve většině případů tento subjekt nezná konkrétní podmínky na stavbách a z toho plynou i pochybení při hodnocení rizik. Z kontrolní činnosti vyplývá, že zaměstnavatel sice plní svou povinnost a seznamuje zaměstnance s riziky, ale souběžně se školením, a tím dochází k situaci, že zaměstnanci nejsou seznamováni s konkrétními riziky na konkrétních stavbách a při konkrétních pracích. 5. Vyhodnocení rizik pro poskytování OOPP Zaměstnavatelé v 18 případech z 80 kontrolovaných subjektů, což je 25,5 %, nevypracovali seznam pro přidělování OOPP na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Zaměstnavatelé, přestože mají vypracované seznamy pro poskytování OOPP dle zásad stanovaných v NV č. 495/2001 Sb., neprovádějí jejich aktualizaci s ohledem na prováděné práce související se stavebními činnostmi. Tato skutečnost je 8

patrná jak u prací a stavební činnosti jako takové, vyžadující poskytování ochranných prostředků, tak i prostředků osobního zajištění, kdy zaměstnanci provádějí práce ve výškách anebo práce spojené s montáží a demontáží dočasných stavebních konstrukcí. To, že zaměstnavatel nekontroluje používání jím poskytnutých osobních ochranných prostředků, bylo i v rámci kontrol zjištěno. C. Staveniště Zajištění staveb Kontrolou na staveništích bylo zjištěno porušení předpisů k zajištění BOZP ve 4 případech z 80 kontrolovaných subjektů, což je 5 %, kdy kontrolované subjekty nedbají na dodržování požadavků na zajištění staveniště. Požadavky na zajištění staveniště: – chybějící oplocení staveniště, – u liniové stavby v zastavěném území neohrazení výkopu zábradlím, – neoznačení staveniště bezpečnostní značkou, – neoznačení výjezdů dopravním značením, – nezajištění stability konstrukce ukotvením. Výše uvedené požadavky jsou v některých případech plněny, jsou-li staveniště v centrech měst. Ale jiná skutečnost je v příměstských částech a rovněž mimo zastavěná území na okrajích obcí, kde nejsou zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob. D. Práce ve výškách Kolektivní ochrana proti pádu z výšky V 5 případech z 80 kontrolovaných subjektů, což je 6 %, bylo zjištěno, že zaměstnavatel nepřijal technická ani organizační opatření k zabránění pádu z výšky na pracovištích, kde nejsou zaměstnanci chráněni proti pádu. Požadavky na kolektivní ochranu proti pád: – chybějící průvodní dokumentace, – chybějící návod na montáž a demontáž, – chybějící zarážky u podlah lešení, – chybějící zábradlí (středová tyč) u lešení, – chybějící boční zajištění u konstrukce lešení, – chybějící technická konstrukce zabraňující pádu z výšky. Vyskytující se závady, které jsou zjišťovány u kontrolovaných subjektů, jsou v úzké vazbě na nově vznikající organizace, které se pouze zabývají montáží a demontáží lešení, kdy se v současné době ve značné míře provádí zateplování objektů, a to nejen panelových domů. Tyto organizace, které vznikly v převážné části z podnikajících fyzických osob, nemají potřebnou znalost právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a zejména samotná montáž a rovněž i dokladové části jsou opomíjeny. Následkem jsou pak nehodové události. Práce na lešení, které vykazuje závady a není předáno a převzato, může - a také se to stává – zapříčinit pád pracovníků. Výše uvedené požadavky na kolektivní zajištění proti pádu jsou vesměs porušovány. 9

Bezpečnostní požadavky na technické konstrukce Bylo zjištěno celkem 43 případů z 80 kontrolovaných subjektů. Zde je uvedeno porušení týkající se ustanovení § 4 NV č. 362/2005 Sb., jež zahrnuje požadavky jako takové, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci ve výškách a nad volnou hloubkou. Na staveništích, kde byla smontována dočasná stavební konstrukce, bylo zjištěno nejvíce porušení, týkající se požadavků na provedení odpovídající průvodní dokumentaci a návodům na montáž i demontáž konstrukcí. Vysoký počet porušení je odvislý od subjektů, které v současné době zakoupily a používají lešení při zateplení objektů, nemají osvojenou znalost a dovednost při montážích a demontážích lešení a mnohdy nejsou vybaveny ani návody výrobců. Chybí vyškolení jak zaměstnanců, tak i fyzických osob, provádějících montáže. Dalším nedostatkem je předání lešení do užívání, kdy je předložen zápis potvrzující úplné dokončení a vybavení dočasné stavební konstrukce, avšak kontrolou na stavbě je zjištěn zcela jiný stav konstrukce, mající nedostatky, a jsou tudíž v rozporu s předpisy BOZP. Pro názornost lze uvést některé nedostatky, např.: Požadavky na technické konstrukce – volné mezery mezi podlahou lešení a lícem zdiva – o předání a převzetí dočasné stavební konstrukce do užívání nebyl vyhotoven zápis – nezajištění pojezdových kol u pojízdného lešení – chybějící zarážky u podlah lešení – dřevěné dílce podlah bez zajištění – neověření únosnosti konstrukce, na které je smontováno lešení Přidělení OOPP proti pádu, určení místa ukotvení a jejich kontrola Při kontrolách u subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatelé neorganizují práci a nestanovují pracovní postupy a ani nepřijímají technická nebo organizační opatření k zabránění pádu z výšky. Zaměstnavatelé poskytují OOPP pro osobní zajištění pro práci ve výškách, které mnohdy nesplňují stanovené technické požadavky na osobní ochranné prostředky, a prostředky osobního zajištění nejsou pravidelně prohlíženy a zkoušeny. Bylo zjištěno, že ačkoliv zaměstnavatel poskytl OOPP proti pádu, zaměstnanci pro tuto činnost nebyli vyškoleni a rovněž nebyli seznámeni s návodem výrobce na jejich používání při předpokládaných činnostech, zejména pak s vyprošťovacími postupy při mimořádných událostech. Zajištění prostoru pod prací ve výškách Nelze opominout tu skutečnost, že v organizaci práce a ani v pracovních postupech nejsou stanovena technická a organizační opatření k zajištění pracovníků, pracoviště a okolí. To, že nejsou stanovena opatření, znamená hrozbu nejen pro zaměstnance, ale i pro osoby, které se zdržují či pohybují v okolí místa práce či v prostoru staveniště. Požadavky na způsob organizace práce a pracovní postupy pro jednotlivé stavební činnosti jsou zhotoviteli stavebních prací předkládány převážně v obecné formě bez ohledu na specifiku stavby a prováděné činnosti. Zpravidla jsou zpracovány pouze v teoretické úrovni a nikoliv pro dané činnosti a rovněž neřeší konkrétní požadavky na riziko pádu jak osob, tak i předmětů, zejména stavebního materiálu.

10

E. Zemní práce Zajištění výkopů a stěn výkopů a provedení bezpečných sestupů a výstupů V 1 případu z 80 kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že nejsou plněny požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při zemních pracích. Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy – zabezpečení výkopů proti pádu – zajištění výkopů ochrannou konstrukcí – zřízení bezpečných sestupů a výstupů Toto porušení se týká zejména při provádění výkopových prací v rámci výstavby RD, kde není zajištěna stabilita výkopů a tyto jsou prováděny mnohdy bez zajištění stěn výkopů pažením, ačkoliv je způsob zajištění řešen i v projektové dokumentaci. Zhotovitelé si takto svým způsobem zjednodušují práci za předpokladu, že nedojde - a z jejich pohledu ani nemůže dojít - k sesutí zeminy. F. Stroje a zařízení Bezpečný provoz a používání strojů na staveništi V 1 případě z 80 kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatel neseznámil obsluhu stavebního stroje s místními provozními a pracovními podmínkami, majícími vliv na bezpečnost práce při používání stroje. Rovněž si zaměstnavatelé neplní svou povinnost ve vyhledávání rizik včetně jejich vyhodnocování a přijímání opatření při práci se stavebními stroji pro zemní práce. Vnitřní systém řízení bezpečného provozu jeřábové dopravy Při kontrolní činnosti byla zjištěna 3 porušení u 80 kontrolovaných subjektů. Organizace nemají zpracován systém bezpečné práce pro činnost jeřábů na konkrétních stavbách. Není ustanovena osoba pověřené osoba s povinnostmi uvedenými v ČSN EN 12480-1. To má za následek, že provoz jeřábů není koordinován a je řízen živelně. Není kontrolováno, zda manipulaci s materiálem provádějí jen osoby odborně způsobilé (vazači), což ve svém důsledku může být a je zdrojem pracovních úrazů. Staveništní rozvaděče a pohyblivé přístroje V 1 případě z 80 kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatel nevytváří bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a nepřijímá opatření k předcházením rizikům tím, že u el. rozvaděčů, prodlužujících kabelů, el. ručního nářadí a elektrických spotřebičů nejsou prováděny revize. Rovněž se u elektrických zařízení vyskytují závady jako např. poškozený kryt rozvodnice, utržené tlačítko u hlavního vypínače rozvaděče a to, že u prodlužovacích přívodů není požadované krytí.

Návrhy opatření •

Vytvořit jednotnou osnovu informací o výsledcích kontrol pro všechny odborné skupiny. 11

•

Stanovit způsob zakládání či archivaci kontrolních seznamů k HÚ (součást kontrolního spisu, založení do šanonu apod.)

HÚ 09.1.02 Ochrana zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací

Úvod Cílem úkolu bylo prosazovat dodržování k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při údržbě a opravách pozemních komunikacích a tím předcházet možnému ohrožení zdraví zaměstnanců, kteří se v rámci své pracovní činnosti podílejí na údržbě a opravách pozemních komunikací. K dosažení cíle bylo využito dvou cest, a to kontrolní činnosti a poradenské činnosti. Hlavním důraz úkolu byl kladen na ochranu zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací, včetně prevence v oblasti bezpečnosti práce při činnostech na pozemních komunikacích, a tím i na snižování počtu pracovních úrazů.

Počet dozorovaných subjektů Stanovený počet kontrolovaných subjektů (20), které provádějí údržbu a opravy pozemních komunikací, byl splněn. Navíc ke kontrole byly vybrány i subjekty, které provádějí údržbu a opravy na pozemních komunikacích (např. opravy a údržba trakčního vedení trolejbusů a tramvají, opravy a údržba zastávek MHD, údržba a opravy veřejného osvětlení, čištění kanalizační sítě apod.). I v těchto případech byla kontrola zaměřena na ochranu zaměstnanců pracujících na pozemních komunikacích. Při plnění úkolu bylo třeba vzít v úvahu tu skutečnost, že např. v Ústeckém kraji působí pouze dva významné subjekty, jejichž hlavní pracovní náplní jsou údržba a opravy pozemních komunikací. Ostatní významné subjekty jsou stavební firmy, které realizují výstavbu nebo obnovu pozemních komunikací. Další skupinou subjektů, které se podílejí na údržbě a opravách pozemních komunikací, jsou regionální firmy typu „technických služeb“, které zajišťují činnosti od svozu komunálního odpadu až po zahradnické práce.

Zaměření kontroly U vybraných subjektů byla kontrolní činnost zaměřena v duchu zadání úkolu a provedena podle kontrolního seznamu v těchto oblastech: • vyhodnocení rizik a vytvoření podmínek pro bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, • opatření vyplívající z předpisů BOZP a opatření zaměstnavatele, • školení zaměstnanců a jejích seznámení s riziky, • stanovení bezpečných pracovních a technologických postupů, • poskytování OOPP, • odborná a zdravotní způsobilost zaměstnanců, • zajištění kontrol a revizí strojů, zařízení a dopravních prostředků, • evidence pracovní doby.

12

Součástí každé kontroly byla i poradenská činnost s osvětou nových nebo novelizovaných předpisů k zajištění BOZP a dále pak podle potřeb kontrolovaného subjektu.

Zjištěné skutečnosti Při ověřování systému zajištění BOZP při údržbě a opravách pozemních komunikací podle stanoveného zadání byly shledány nedostatky téměř v každé kontrolované oblasti. Nejčastěji byly shledány nedostatky v těchto oblastech: • v zdravotní způsobilosti zaměstnanců pro vykonávanou práci včetně vyšetření lékařem před zařazením na noční práci a dále pravidelně jednou ročně, • v pracovních a technologických postupech, které neřeší bezpečnost provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na zvláštnosti pracoviště popř. vliv povětrnostní situace, • ve vyhodnocení rizik, které buď nebylo provedeno, nebo bylo provedeno jednorázově, formálně, • v neprovádění prověrek BOZP nejméně jedenkrát ročně na všech pracovištích a zařízení zaměstnavatele.

Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Při výběru jednotlivých subjektů byl kladen důraz na zastoupení širokého spektra činností při údržbě a opravách pozemních komunikací. A tak se kontrolní činnost uskutečnila jednak u firem s velkou působností, dále pak u firem, které jednotlivé investiční zakázky realizují v několika krajích, a firem v rámci jednotlivých regionů. Kontrolní činnost se dále uskutečnila i u podnikajících fyzických osob, které zajišťují a provádějí instalaci a opravy svislého dopravního značení, světelné signalizace a osvětlení nebo provádějí vodorovné značení na pozemních komunikacích. Pozitivním zjištěním u všech subjektů bylo to, že jsou si vědomy za prvé – důležitosti ochrany zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací, za druhé – že odpovídající, požadovaná ochrana zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací jako taková, je záležitostí jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, ale také i účastníků silničního provozu. Zejména při údržbě a opravách na dálnicích a rychlostních komunikacích dochází k nehodám a k možnému ohrožení zaměstnanců provádějících údržbu a opravy na těchto pozemních komunikacích. Přitom právě zde jsou bezpečnostní standardy včetně dopravního značení uzavírek a dopravního omezení na dobré úrovni. Na základě získaných poznatků lze konstatovat, že bezpečnost silničního provozu je důležitým prvkem ovlivňujícím zajištění ochrany zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací. Proto v některých případech se kryjí místa výkonu práce na pozemních komunikacích tzv. ochrannými vozidly (např. těžké nákladní vozidlo) nebo se staví tzv. bezpečnostní hlídky (které sledují provoz a popř. upozorní pracující zaměstnance, že silniční vozidlo vjelo do uzavřeného pracovního úseku). Na bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích se podílejí všichni řidiči včetně řidičů vozidel údržby (zimní údržba – pluhování, solení; letní údržba – čištění komunikací, sekání travnatého porostu apod.). Proto při této příležitosti chceme upozornit na dva aspekty, ovlivňující bezpečnost, které nejsou legislativně vhodně ošetřeny nebo jsou osvětou zanedbávány: 13

únava za volantem – množí se nehody, u kterých je zřejmé, že byly způsobeny mikrospánkem (podle některých expertů je to až každá pátá nehoda). Nevyspání, těžká jídla, špatné větrání… - a řidiči se klíží oči, přehlédne konec kolony, dopravní značení, nebo s leknutím se probudí a strhne řízení… •

• telefonování za jízdy – řídit a telefonovat, byť za pomocí handsfree, je srovnatelné s jízdou v opilosti. Obě činnosti najednou podle univerzitního výzkumu překračují mentální kapacitu mozku řidiče, který je v dané chvíli schopen přijmout pouze určité množství informací. Riziko vzniku zaviněné nehody je u telefonujícího řidiče víc než 5x silnější než ničím nerušeného řidiče a je totožné s jízdou s 0,8 promile alkoholu v krvi.

Ostatní poznatky Nad rámec zadání, ale i stávající legislativy, jeden poznatek ve věci odborné způsobilosti zaměstnanců ŘSD: dispečeři – operátoři tunelů, kteří sledují a vyhodnocují silniční provoz v tunelech na dálnici a v případě mimořádné události s dopravní policií a složkami integrovaného záchranného systému jsou prvním důležitým prvkem operativního zásahu. Přitom příprava těchto zaměstnanců se odehrává pouze v teoretické rovině a v celé ČR není výukové středisko s trenažérem, kde by si mohli prakticky vyzkoušet jednotlivé nutné úkony obsluhy zařízení tunelu a následnou reakci. Celý systém zabezpečení silničního tunelu je poměrně složitý komplex zařízení (vzduchotechnika, osvětlení, světelné signály a značení, protipožární opatření, poplachové zařízení, telefonní spojení, kamerový systém atd.), který vyžaduje nácvik jednotlivých úkolů k správnému a bezpečnému ovládání a zvládnutí mimořádné události v tunelu (nehoda, požár …). V rámci této prověrky ochrany zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací chceme ještě upozornit na jeden negativní vývoj, který ovlivňuje jak bezpečnost práce, tak bezpečnost silničního provozu. Je to alkohol za volantem, který zabíjí čím dál tím více lidí. V roce 2007 bylo evidováno 36 mrtvých kvůli alkoholu, v roce 2008 zemřelo kvůli alkoholu 80 lidí, letos do konce října je takových případů evidováno 73. Položme si otázku – jak můžeme přispět k řešení této problematiky i v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci?

Provedená rozhodnutí a opatření V rámci ukončení každé kontroly bylo vydáno oblastním inspektorátem Opatření podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb. k odstranění zjištěných nedostatků v přiměřených termínech s požadavkem předložení písemné zprávy o odstranění závad zjištěných kontrolou. V rámci poradenské činnosti byly vysvětlovány předpisové normy a jejich realizace do praxe. Tato poradenská činnost pokračuje dále na základě požadavků jednotlivých subjektů.

Návrhy opatření K poznatkům a námětům výše uvedeným navrhujeme ke zvážení navázání spolupráce SÚIP s oddělením BESIP, které je integrální součástí Ministerstva dopravy. V rámci této spolupráce by bylo možno hledat cesty v preventivní činnosti ovlivňující jak bezpečnost práce, tak bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, které se prolínají a v některých místech na sebe navazují. 14

HÚ 09.1.03 Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích

Úvod Ke kontrolám v rámci tohoto úkolu byly přednostně vybírány podnikající subjekty, u kterých nebyla ještě provedena plánovaná kontrola nebo uplynulo více jak 5 let od poslední kontroly, které měly nepříznivý vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti, pokud se u nich opakovaly podněty na neplnění povinností v oblasti BOZP nebo kde byly při předešlé kontrole zjištěny závažné nedostatky.

Počet dozorovaných subjektů V roce 2009 měl OIP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj v plánu provést kontrolu alespoň u 200 podnikajících subjektů. Tento úkol byl splněn a kontrola byla provedena u 499 podnikajících subjektů s počtem kontrol 579.

Zaměření kontroly Úkol 09.1.03 byl splněn v celém rozsahu. Jeho vyhodnocení by bylo možné dále analyzovat dle jednotlivých odvětví. Tento úkol v sobě zahrnuje nejčastěji používané technické předpisy a normy, je možné zde vysledovat stav technické úrovně v oblasti malého a středního podnikání. Tato úroveň kolísá od extrému zastaralého zařízení (naštěstí již v ustupující míře) až po technicky špičková a robotizovaná pracoviště, obsahující poslední novinky vědy a techniky.

Zjištěné skutečnosti A. Administrativní kontrola - V oblasti prevence rizik se stále objevují nedostatky ve vyhledávání a hodnocení rizik. Vzhledem k tomu, že je to oblast téměř nekončící, budeme se s tímto hodnocením neustále setkávat. Řada kontrolovaných subjektů přistupuje, i když zatím v malé míře k systému prevence rizik pomocí sledování skoronehod. Pomocí tohoto sledování, prostřednictvím check listů, dokáží tyto subjekty posoudit mnohá další rizika a stanovit opatření k jejich předcházení a eliminaci. - Péče o pracovní podmínky, školení a příprava k výkonu práce vykazuje dobrou úroveň. - Pracovní doba a její evidence včetně porušení se v kontrolních seznamech neobjevuje, vzhledem k tomu, že kontrola je prováděna namátkově a v předložených dokladech např. za vybraný namátkově běžný měsíc, nebylo shledáno porušení. - Poskytování OOPP u kontrolovaných subjektů většinou vychází z možných rizik a na základě vyhodnocení dle přílohy nař. vl. č. 495/2001 Sb. Z celkového objemu kontrol se jedná řádově o 1-2%, kdy bylo zjištěno porušení. - V pracovní úrazovosti je také nepatrné procento případů nenahlášení, nezapsání pracovního úrazu. Za období roku 2009 ve vztahu k úkolu 09.1.03 se též objevily cca 3 15

případy neuznání úrazu, jako pracovního, což je ovšem v kompetenci zaměstnavatele a je řešení pouze soudní cestou. B. Vlastní kontrola na konkrétních pracovištích - Při každé kontrole byla provedena kontrola realizace opatření stanovených na základě hodnocení rizik na pracovištích a jejich dostatečnosti vzhledem k prováděným činnostem a bezpečnost pracovních postupů. - Dále byly kontroly zaměřeny na vhodnost pracovišť s ohledem na prováděné činnosti, fyzickou vizuální kontrolou na vybraných pracovištích. Při vlastní kontrole se dotazujeme zaměstnanců na znalosti předpisů, pracovních postupů a vhodnost případně ukázku používaného nářadí a pracovních pomůcek. Zpětně se setkáváme s dotazy, které se spíše týkají zásad pracoviště v kompetenci zákona č.258/2000 Sb. - Technický stav provozovaných strojů a zařízení a stav péče o ně se podstatně zlepšil oproti minulým létům především díky tomu, že zastaralé stroje nebylo možno dát do souladu s platnými předpisy a byly vyřazeny. Je ovšem pravdou, že se v provozech objevují stroje a zařízení s označením „mimo provoz“, více než v minulém období. Je to možná pouze subjektivní pocit. Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek Na prvém místě zákoník práce, především § 101,102,103. Objevují se porušení o oblasti informovanosti, pokud plní na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů. Z § 102 je na prvním místě prevence rizik a povinnost plnit veškerá opatření, týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a z opatření zaměstnavatele, tak, aby se předcházelo rizikům. Zaměstnavatelé si uvědomují oproti minulým letům, že je především na nich vytvářet bezrizikové prostředí a že pouhé respektování předpisů mnohdy nestačí. Stává se také, že systém natolik zkomplikují, že je nutno nahlížet až do obchodních smluv, které řeší i otázky bezpečnosti práce a ochrany zdraví nad normativní rámec, a je potřeba tyto smlouvy brát v úvahu. Zde jsou další podmínky, jak zacházet s technickými zařízeními, jak se mají chovat zaměstnanci, obsluha zařízení, cizí zaměstnanci apod. Jistě stojí za zmínku i ta skutečnost, že v porušení předpisů je nutno hledat i ekonomické důvody. Informace, které se k inspektorům dostanou spíše z tzv.“druhé ruky“, znějí v tom smyslu, že je nutné mnohdy hledat úspory i za cenu obcházení bezpečnosti. To ovšem může vést i k tragickým následkům. Na druhém místě nejčastěji porušovaných předpisů je zákon. č. 309/2006 Sb., především § 4(1), kdy je zaměstnavatel povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být c) pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. Tato skutečnost je často porušována tím, že kontrolovaná osoba nemá vypracován plán kontrol, oprav, údržby a revizí elektrických zařízení, nemá vypracovány protokoly stanovující vnější vlivy a nemá stanoveny zóny s nebezpečím výbuchu. Často také není prokázáno, že dokumentace el. instalace je odpovídající skutečnému provedení. Kontrolované subjekty nestanovují v pracovním postupu zásady bezpečného chování tak, aby zaměstnanci byli chráněni proti pádu nebo zřícení. Místní provozní předpisy neodpovídají skutečnému stavu, protože neobsahují nová zařízení. Na třetím místě pomyslném žebříčku je nař. vl. č. 101/2005 Sb. s paragrafy 3. a 4.

16

Návrhy opatření Písemné zprávy o přijatých opatřeních a o odstranění závad podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb. budou kontrolované subjekty vždy zasílat na dresu uvedeného inspektora oblastního inspektorátu. Zainteresovat kontrolované subjekty na návrhu vlastního opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

HÚ 09.1.04 Kontrola zaměstnavatelů při organizování pracovního režimu řidičů s ohledem na dobu přestávek mezi směnami a přestávek v týdnu Úvod Provedenými kontrolami chce inspekce práce přispět ke snížení nehodovosti na našich silnicích a současně se připojit k „Národní strategii bezpečnosti silničního provozu“. Předmětem inspekce u právních subjektů, provozujících dopravu včetně dopravy pro vlastní potřebu, byla kontrola dodržování požadavků organizace pracovního režimu řidičů a organizace dopravy jako takové (místní provozní bezpečnostní předpis). U kontrolovaných subjektů bylo současně poskytováno i účinné poradenství.

Počet dozorovaných subjektů V rámci plánovaných kontrol dle zadání úkolu 09.1.04 bylo prověřeno 44 organizací a v rámci prověřování písemných či telefonických podnětů od řidičů, popř. na základě postoupených podnětů jednotlivými úřady práce či jinými subjekty (vykázáno pod číslem 09.1.06) 13 organizací.

Zjištěné skutečnosti Obecná prevence – rizika a odborná a zdravotní způsobilost Při prováděných kontrolách zajišťování odborné a zdravotní způsobilosti řidičů byly zjišťovány nejčastější nedostatky v tom, že docházelo k porušování:
§ 103 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve spojení s § 87 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., v platném znění – zaměstnavatel nezajistil provedení lékařské prohlídky řidičů před výkonem povolání a pravidelně dle jejich věku
§ 4 odst. 1 vyhlášky č. 277/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 253/2007 Sb. – posudek zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel není jednoznačný a neobsahuje veškeré náležitosti Několik zaměstnavatelů stále ještě předkládá ke kontrole zdravotní způsobilosti řidičů písemnosti ve formě „recept“ nebo „lékařská zpráva/nález“ či jiné „potvrzení“, které však svým provedením a obsahem neodpovídá vzoru, který je uveden v příloze vyhlášky č. 277/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 253/2007 Sb. 17

Obecná prevence – pracovní režim řidičů Při kontrole pracovního režimu řidičů byly v mnoha případech zjišťovány nejčastější nedostatky v tom, že docházelo k porušování:
§ 5 zákona č. 309/2006 Sb. ve spojení s čl. 7 nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006 a § 4 písm. a) nařízení vlády č. 168/2002 Sb. a odst. 3 Přílohy č. 1 k citovanému nařízení vlády – nejsou čerpány doby bezpečnostních přestávek a/nebo není dostatečně vedena evidence výkonu činnosti a bezpečnostních přestávek
§ 5 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. – překročení povolené maximální délky směny
§ 7 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. ve spojení s čl. 8 odst. 2. nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006 – není čerpán nepřetržitý odpočinek mezi směnami
§ 8 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. ve spojení s čl. 8 odst. 2 nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006 – není čerpán nepřetržitý odpočinek v týdnu
§ 88 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce – neposkytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech po šesti hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut
§ 9 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. – neposkytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech po šesti hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 45 minut pokud byla pracovní doba řidiče v silniční dopravě delší než 9 hodin Stejně jako v roce 2008 bylo zjišťováno, že někteří řidiči chybně ovládají záznamové zařízení (tachograf) a nedochází k přepínání tachografu dle skutečně vykonávané činnosti, čímž docházelo k tomu, že v záznamových listech z tachografu, popř. v kartě řidiče, je záznamovým zařízením zaznamenána doba řízení (pod symbolem „volant“) a doba jiných prací (pod symbolem „zkřížená kladívka“) a ve skutečnosti se ani nevyskytuje doba odpočinku (pod symbolem „postýlka“), neboť jednotliví řidiči po ukončení směny ponechávají záznamové zařízení v režimu doby jiných prací, popř. doby pohotovosti (pod symbolem „přeškrtnutý čtvereček“). Na toto téma bylo provedeno jednání v jedné organizaci (provoz tachografy), kde vedoucím provozovny bylo sděleno, že již v tomto roce bylo provedeno několik školení řidičů na téma ovládání tachografů a jsou plánovány další na rok 2010. V rámci podnětu v roce 2009 byla provedena kontrola u organizace, kde bylo zjištěno, že zaměstnavatel nerozvrhl pracovní dobu svému zaměstnanci (řidiči) tak, aby měl odpočinek mezi směnami, popř. týdenní odpočinek. Z provedené kontroly vyplynulo, že řidič měl jízdu s autobusem na turnusu odpolední směny (od 15,00 – 23,00 hod.) a následně druhý den na turnusu ranní směny (od 04,10 – 14,50 hod.), což se opakovalo v mnoha případech některých dalších řidičů. Dále bylo konstatováno, že řidič měl jízdy s autobusem na základě jednotlivých turnusů, a to od pondělí až do následujícího pátku, což se opakovalo v mnoha případech. Ke zjištění je však nutné uvést to, že v roce 2005 bylo již při kontrole konstatováno, že zaměstnavatel nezajistil dodržování minimální doby odpočinku v průběhu každých 24 hodin a neposkytl nepřetržitý odpočinek v týdnu, což bylo uvedeno v kontrolním protokolu. Na základě provedené kontroly a s přihlédnutím k opakování se zjištěných nedostatků byla zaměstnavateli uložena sankce, proti které se neodvolal a v plné výši ji zaplatil. U dalšího zaměstnavatele, který hrubě porušoval předpisy v oblasti rozvržení pracovní doby, bylo zjištěno, že řidič jezdil s autobusem tovární značky MAN na zahraničních jízdách (jízdy k moři do Chorvatska a zpět) v průběhu 6 dnů v týdnu a v den, kdy měl mít týdenní odpočinek, měl vykázané jízdy s autobusem tovární značky KAROSA na vnitrostátních

18

jízdách (školní zájezdy), což se opakovalo v několika případech. Za zjištěné hrubé porušení byla zaměstnavateli uložena sankce, proti které se neodvolal a v plné výši ji zaplatil.

Provedená rozhodnutí a opatření Některým zaměstnavatelům bylo po ukončení kontroly vydáno písemné opatření, ve kterém bylo uloženo odstranit zjištěné nedostatky ve stanovených termínech. V několika případech byly zjištěny tak závažné nedostatky, že bylo přistoupeno k uložení sankce za správní delikty v oblasti odborné a zdravotní způsobilost řidičů a dodržování pracovního režimu řidičů. Celkem bylo uloženo 11 sankcí v celkové výši 232.000,- Kč. Dále je zde podíl na sankci po provedených kontrolách na základě podnětů na zpracování příkazu, kterou vydával inspektor odboru pracovněprávních vztahů. Před zahájením jednotlivých kontrol byla podána informující písemná zpráva na jednotlivé místně příslušné Krajské úřady Ústeckého kraje a Libereckého kraje s přiloženým seznamem vybraných subjektů (dopravců) ke kontrole v roce 2009. V souladu s ustanovením § 37 odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění, byla průběžně podávána písemná zpráva o provedených kontrolách dopravců na místně příslušný Krajský úřad Ústeckého kraje a současně i na Krajský úřad Libereckého kraje s tím, že příslušný odbor dopravy krajského úřadu dle uvážení provede u vybraných dopravců kontrolu ve své působnosti.

Návrhy technických a jiných opatření Bylo by dobré provést u subjektů, které byly kontrolovány na základě podnětu, a to jak od Úřadů práce, tak i od samotných zaměstnanců, opakované kontroly odstranění zjištěných nedostatků a současně i u těch subjektů, kterým byla uložena sankce za porušení předpisů v oblasti pracovního režimu řidičů.

HÚ 09.1.05 Bezpečnost vnitrozávodové dopravy – provoz manipulačních vozíků a dopravních prostředků a zařízení

Úvod Problematice bezpečnosti vnitrozávodové dopravy se věnovala celostátní kampaň „Bezpečná vnitrozávodová doprava“, která probíhala v roce 2006. Na tuto kampaň v následujících letech navazovaly úkoly SÚIP, které si kladly a kladou za cíl novou strategii EU, aby se do roku 2012 snížil celkový počet pracovních úrazů a nemocí z povolání o 25%. Cílem úkolu 09.1.05 bylo vyvodit potřebný tlak na dodržování předpisů v dané oblasti a tím vytvořit předpoklady k postupnému snižování pracovní úrazovosti na úseku vnitrozávodové dopravy – provoz manipulačních vozíků a dopravních prostředků a zařízení.

19

Počet dozorovaných subjektů Stanovený počet kontrolovaných podnikajících subjektů byl 50, skutečný počet provedených kontrol byl 109. Převážná většina z kontrolovaných podnikajících subjektů byly subjekty, které neprovozují více než tři motorové manipulační vozíky, u většiny se však jedná o provozování pouze jednoho motorového vozíku.

Zaměření kontroly K provedení kontrol bylo stanoveno vybrat minimálně 50 podnikajících subjektů, kde je vykazována zvýšená úrazovost, nebo se předmětem kontroly měly stát ty podnikající subjekty, kde se předpokládá vysoký podíl vnitrozávodové dopravy. Protože bylo velmi obtížné při výběru podnikajících subjektů ke kontrole odhadovat počty provozovaných manipulačních vozíků, ve většině případů se jednalo o kontroly spojené s kontrolou v rámci úkolu HÚ 09.1.03. Ale i u podnikajících subjektů, kde byl předpokládán provoz většího množství manipulačních vozíků, byl provozován malý počet motorových i ručně vedených vozíků Výjimkou byly pouze kontroly u tří organizací (13, 37 a 6 vozíků). Protože v roce 2008 probíhaly kontroly v rámci úkolu HÚ 08.1.05 ve velkoskladech, bylo rozhodnuto, že u těchto podnikajících subjektů budou provedeny následné kontroly jen v těch případech, kdy při minulé kontrole byly zjištěny závažné nedostatky při provozu manipulačních prostředků. Tím došlo k omezení počtu podnikajících subjektů, kde se dal předpokládat provoz většího množství manipulačních prostředků. Kontroly v rámci úkolu HÚ 09.1.05 byly zaměřeny také na další problematiku s provozem dopravních prostředků spojenou, nejen na ty oblasti, které měly být kontrolovány podle daného kontrolního seznamu. Jednalo se zejména o vlastní technický stav provozovaných manipulačních vozíků a dopravních prostředků a provedení komunikací, jejich stav, označení a šířky. Předmět kontroly: 1. 2. 3. 4.

Odborná a zdravotní způsobilost zaměstnanců (dokumentace výrobce, určení zodpovědné osoby). Vyhodnocení rizik, seznámení s riziky, přidělení a používání vhodných OOPP. Provoz na účelových komunikacích Používání bezpečných a vhodných postupů při manipulaci s materiálem a břemeny.

Zjištěné skutečnosti Zjištěná porušení, jejich počty a zejména násobnosti porušených paragrafů nám ukazují, že je potřeba se při následujících kontrolách, zejména motorových manipulačních vozíků, zaměřit nikoliv na přidělování OOPP, na problematiku, zda je zpracován místní provozní bezpečnostní předpis pro dopravu, nebo na organizaci práce při manipulaci s materiálem, ale na zjišťování technického stavu vozíků, jejich vybavení a na prostory, kde k provozu s vozíky dochází. 20

Rozbor zjištěných nedostatků, alespoň u kontrolovaných subjektů v Ústeckém kraji a Libereckém kraji, ukazuje, že největším problémem jsou školitelé – „instruktoři řidičů motorových manipulačních vozíků“, nebo „zkušební komisaři obsluh motorových vozíků“, kteří provádějí jak základní, tak i opakovaná školení obsluh motorových manipulačních vozíků. Právě na tyto školitele se zaměstnavatelé spoléhají, že jim odborně vyškolí jejich zaměstnance, zejména když se prezentují jako certifikovaný orgán. V souvislosti se školením řidičů manipulačních vozíků byly zjištěny nedostatky v obsahu školení. Tito „instruktoři“ popř. „zkušební komisaři“ neuvádějí konkrétní typy vozíků, pro které jsou řidiči školeni (uvádění třídy a typu vozíku jako I-D, II-W1 nikomu nic neříká), osnovy školení buď neobsahují žádný konkrétní předpis, s jehož obsahem (který se týká činností řidičů) byli řidiči seznámeni, nebo naopak je přiložen seznam takového množství předpisů, že kdyby s těmito předpisy byli v celém rozsahu řidiči seznamováni, nebylo by možné školení provést během jednoho dne a v některých případech, jak se vyjádřili řidiči, v průběhu dvou až tří hodin. Problematický je také obsah školení v těch případech, kdy školení řidičů probíhá mimo objekty zaměstnavatele. V několika případech bylo na dotaz, zda řidiči byli při cestě na školení vybaveni interními dokumenty, se kterými je údajně školitel seznámil, odpovězeno, že nikoliv nebo že ani takový dokument zaměstnavatel nemá zpracován. Právě „instruktoři řidičů motorových manipulačních vozíků“, nebo „zkušební komisaři obsluh motorových vozíků“ by měli být lidé, kteří svým odborným vzděláním upozorní provozovatele manipulačních vozíků na nedostatky při vedení provozní a průvodní dokumentace a vyškolí obsluhy těchto vozíků nejen po teoretické, ale i po praktické stránce. Jak ale bylo zjištěno, mnozí z těchto školitelů buď nejsou schopní toto provést nebo to prostě neudělali. Vezmeme-li zjištěná porušení předpisů podle počtu porušených předpisů, potom je pořadí následující: 1. K provozovaným MV nemá zaměstnavatel požadovanou průvodní a provozní dokumentaci. To úzce souvisí se školením obsluh vozíků, neboť podle jakého jiného dokumentu by měli být seznámeni řidiči, popř. údržbáři, s obsluhou a údržbou vozíků, než podle návodů výrobce. 2. U provozovaných MV nejsou prováděny předepsané technické prohlídky, běžná údržba, denní kontroly a prohlídky. 3. Řidiči MV nebyli seznámeni s návody k obsluze a údržbě vozíků. 4. Komunikace, na kterých probíhá provoz MV, nejsou od ostatních ploch se stejnou úrovní barevně odlišeny. 5. Zaměstnavatel neprovedl analýzu rizik v místě předpokládaného provozu MV. 6. Stav komunikací – poškozené, zúžené profily neoznačené, hrany nakládacích a vykládacích ramp neoznačené. Pořadí zjištěných porušení podle násobnosti porušených paragrafů je obdobné, ale do popředí se dostávají nedostatky související s technickým stavem MV. Chybí výstražné a informační tabulky, zejména MV, které jsou vybaveny prodlouženými vidlicemi, nemají pro tuto změnu uzpůsoben zátěžový diagram a dostává se do popředí i další nedostatek při školení řidičů a tím je absence seznámení s vyhledanými a vyhodnocenými riziky a s opatřeními na jejich eliminaci.

21

Pokud shrneme některá jednotlivá porušení do celků, kde jsou zjištěné nedostatky obdobného charakteru, potom dojdeme k následujícímu pořadí v případě počtu porušených paragrafů: 1. Nedostatky při školení zaměstnanců včetně chybějící dokumentace o provedeném školení, není stanoven rozsah a četnost školení a zaměstnavatel neověřil zdravotní způsobilost zaměstnanců k obsluze dopravních zařízení. 2. Nejsou vyhledaná a vyhodnocená rizika pro provoz MV v místě předpokládaného použití MV, zaměstnavatelé se vzájemně písemně neinformují o rizicích, není vedena dokumentace o vyhledání a vyhodnocení rizik. 3. Zaměstnavatel nemá k dispozici průvodní a provozní dokumentaci k provozovaným MV (zejména návody výrobců). 4. Stav komunikací – poškozené, zúžené profily neoznačené, hrany nakládacích a vykládacích ramp neoznačené. 5. Chybí výstražné a informační tabulky, u MV, které jsou vybaveny prodlouženými vidlicemi, není pro tuto změnu uzpůsoben zátěžový diagram. 6. Není vedena dokumentace o provozu MV a jeho údržbě včetně chybějícího stanovení termínů kontrol, zkoušek a údržby. Když se porovná počet zjištěných závad, zejména násobnost porušených paragrafů u položek uvedených v kontrolním seznam týkajících se přidělování OOPP, zpracování místního provozního bezpečnostního předpisu pro dopravu nebo organizace práce pro ruční manipulaci, potom je výsledek kontrol následující: - Kontrolním seznamem dáno 6 položek pro kontrolu přidělování OOPP – zjištěné porušení celkem 1x. - Kontrolním seznamem dána 1 položka pro kontrolu, zda je vypracován místní provozní bezpečnostní předpis pro dopravu – zjištěné porušení celkem 1x. - Kontrolním seznamem dány 2 položky pro kontrolu manipulace s materiálem – zjištěné porušení: žádné.

Provedená rozhodnutí a opatření Na zjištěné závady, uvedené v jednotlivých protokolech, byla vydána opatření k odstranění závad, se stanovenými termíny k odstranění. V jednom případě byl udělen sankční postih ve výši 20 000,- Kč, který OIP uplatnil formou příkazního řízení, v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Návrhy opatření Při kontrole provedené OIP 7.0 bylo zjištěno, že pokud bude pokračováno v kontrolách týkajících se bezpečnosti vnitrozávodové dopravy, tyto kontroly by se měly zaměřit více na technický stav provozovaných manipulačních vozíků a na stav a provedení komunikací, po kterých se vozíky pohybují. V úkolovém listě ke stanovení priorit HÚ 09.1.05 je stanoveno zaměřit kontroly i na tuto problematiku, avšak v kontrolním seznamu k provedení HÚ 09.1.05 je tato problematika opomíjena. Jak vyplývá ze zjištění uvedených výše, mělo by se změnit zaměření kontrolních seznamů. 22

Technický stav jednotlivých vozíků je lepší v těch organizacích, kde je větší počet vozíků stejného výrobce, a to buď v majetku kontrolované organizace, nebo jako zapůjčená technika. V takovýchto případech se o technický stav stará servisní organizace výrobce nebo majitele. Podstatně hůře jsou na tom jednotlivé kusy vozíků v majetku menších kontrolovaných organizací. Tady je z technického stavu vozíků zřejmé, že majitel šetří náklady na údržbu, opravy a kontroly. Úkol HÚ 09.1.05 také stanovil ověření, jaká je úrazovost při provozu jednotlivých manipulačních zařízení, zejména při zaměstnávání pracovníků do 24 let věku. Při jednotlivých kontrolách bylo zjištěno, že je mizivý počet pracovníků do 24 let věku, kteří manipulační zařízení obsluhují. Konkrétní údaje o počtech provozovaných manipulačních vozíků a dopravních zařízeních jsou uvedeny v tabulkách, které byly zpracovány ke každé provedené kontrole. Školení řidičů motorových manipulačních vozíků také úzce souvisí s určením způsobu využití pozemku, na kterém dochází k provozu vozíků (Příloha k vyhl. č. 26/2007 Sb.). Jestliže provoz vozíků probíhá na místních nebo účelových komunikacích (§ 6 a § 7 zákona č. 13/1997 Sb.), musí se provozovatelé vozíků a řidiči řídit předpisy pro provoz na pozemních komunikacích (zákon č. 247/2000 Sb. a zákon č. 361/2000 Sb.). Nastává polemika mezi školiteli řidičů motorových manipulačních vozíků a kontrolními pracovníky při výkladu § 7 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., protože, cituji: „Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu“. Tuto citaci si každý vykládá po svém a zejména školitelé řidičů toto ustanovení vykládají tak, že si vlastník nebo provozovatel může sám rozhodnout, zda řidiči při jízdě po této komunikaci musí nebo nemusí dodržovat pravidla silničního provozu. Druhý, a myslím si, že závažnější, problém přináší znění první věty § 7 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., neboť zde se uvádí: „Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu“. Jestliže vlastník nebo provozovatel uzavřeného objektu jej využívá jako výrobní nebo skladový prostor, vždy bude ve většině případů využívat i pozemní komunikace v tomto objektu pro své potřeby k manipulaci s materiálem a výrobky pomocí motoricky poháněných dopravních prostředků a tím pádem komunikace slouží potřebám vlastníka nebo provozovatele objektu a proto MUSÍ všichni, tj. jak řidiči, tak i vlastník nebo provozovatel i v těchto uzavřených objektech dodržovat pravidla silničního provozu na pozemních komunikacích. K celému znění § 7 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. by bylo potřebné zaujmout jednoznačné stanovisko, které bude zveřejněno tak, aby se s ním mohli seznámit všechny osoby zajišťující provoz manipulačních vozíků.

HÚ 09.1.06 Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Úvod K úkolu HÚ 09.1.06 bylo přistupováno jako k prioritnímu úkolu v rámci kontrolní činnosti v oblasti PVP s tím, že bude představovat hlavní náplň v oblasti prováděných kontrol 23

odborem inspekce III (odbor PVP). Na realizaci tohoto úkolu se podíleli všichni inspektoři odboru a zadání těchto kontrol mělo vždy přednost před ostatními kontrolami s cílem co nejrychlejšího tzv. „vyřízení podnětu“. Vzhledem k důležitosti a závažnosti tohoto úkolu byl osobou odpovědnou za plnění úkolu HÚ 09.1.06 vedoucí odboru inspekce III (odbor PVP), který současně plnil i úlohu garanta tohoto úkolu na OIP.

Počet kontrolovaných subjektů Pro plánování a realizaci kontrolní činnosti byly výchozím zdrojem podněty ke kontrole a to: a) podněty vnější – celkem registrováno 345, z toho 317 z oblasti PVP a 28 mimo PVP, b) podněty vnitřní – celkem provedeno 266 kontrol. V rámci toho hlavního úkolu bylo v roce 2009 provedeno celkem 528 kontrol, z toho bylo 17 kontrol následných (kódováno na HÚ 09.1.06N).

Zjištěné skutečnosti Poznatky OIP při realizaci tohoto HÚ u kontrol: - agentur práce se nevymykaly poznatkům a zkušenostem z období předchozích, kdy se nevyskytovaly žádné problémy jak při zahájení kontroly, dostupnosti statutárních zástupců či potřebných dokladů, tak s ochotou předkládat potřebné doklady. Je ovšem třeba připomenout, že v rámci tohoto hlavního úkolu byly provedeny kontroly pouze u pěti agentur práce; ostatní kontroly agentur byly prováděny v rámci úkolu HÚ 09.1.10. Ovšem ani zde nebyly žádné problémy (s výjimkou jedné agentury, která ovšem v době, kdy měla být kontrola prováděna, již nebyla aktivní a kterou tudíž nebylo možné vůbec kontaktovat). Celkově se tento typ zaměstnavatelů z pohledu realizace kontrol jeví jako výrazně méně problémový než většina ostatních zaměstnavatelů, proti kterým podněty směřovaly. - podle Normativní instrukce MPSV č. 9/09 byly poněkud rozpačité, stejně jako je rozpačitá a bezzubá celá tato záležitost. Jednalo se totiž o kontrolu subjektů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením a pobírajících příspěvky podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, na základě požadavků a tipů úřadů práce, přičemž nebyla nikterak určena věcná oblast, ve které lze nějaké porušení právních povinností, spadajících do našich kontrolních kompetencí, očekávat. Příslušný úřad práce prostě pouze požádal o kontrolu subjektů, kde se domníval, že může docházet ke zneužívání příspěvků. Nebyl zde vůbec definován tzv. předmět podnětu a nebylo tedy možné takový „podnět“ ani po provedené kontrole vyhodnotit z hlediska oprávněnosti (jako oprávněný, částečně oprávněný, neoprávněný nebo neprokázáno). Je tudíž poněkud záhadou, proč byly tyto přednostně prováděné kontroly zařazovány do tohoto úkolu. Bylo provedeno celkem 11 těchto kontrol, přičemž ve všech případech byla nějaká porušení v rámci našich kompetencí zjištěna (v pěti případech uložena pokuta), avšak uvedená kontrolní zjištění neměla absolutně žádnou souvislost s cílem celé akce, tj. přispět k odhalení a postihu případů zneužívání státního příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. - ostatních v oblasti PVP opět zcela korespondovaly s poznatky a zkušenostmi z předchozích let. Struktura a četnost zjištěných porušení byla obdobná a opět se vyskytla 24

řada případů, kdy kontrolu nebylo možné zahájit, případně již zahájenou kontrolu dokončit, protože podněty směřovaly proti již zkrachovalým nebo krachujícím zaměstnavatelům. Oproti očekávání v důsledku ekonomické recese však i počet těchto případů byl s předchozími lety srovnatelný. Dopad ekonomické recese se promítl spíše do nárůstu požadavků na poskytování poradenství (ve smyslu § 5 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce) a do struktury předmětu přijímaných podnětů, kdy kromě úseku odměňování a náhrad bylo oproti dřívějšku častěji předmětem podání skončení pracovního poměru, resp. praktiky zaměstnavatelů k němu směřující (šikana, bossing, mobbing a údajná „diskriminace“). - ostatních v oblasti BOZP, která je celkově statisticky nevýznamná, byly nejčastější podněty v odvětví silniční dopravy. V rámci prověřování písemných či telefonických podnětů od řidičů, popř. podnětů postoupených jednotlivými úřady práce či jinými subjekty (vykázané pod číslem 09.1.06), bylo kontrolováno celkem 13 dopravních firem. Předmětem podání bylo např: • neprovedení lékařské prohlídky řidičů před výkonem povolání a pravidelně dle jejich věku, • nejsou čerpány doby bezpečnostních přestávek a/nebo není dostatečně vedena evidence výkonu činnosti a bezpečnostních přestávek, • překročení povolené maximální délky směny, • není čerpán nepřetržitý odpočinek mezi směnami, • není čerpán nepřetržitý odpočinek v týdnu apod. Jednotlivé případy podání byly zaznamenány v oblasti stavební výroby a vyhrazených technických zařízení plynových a elektrických a jejich zevšeobecnění je prakticky nemožné. Mezi nejpočetnější předměty podnětů v oblasti obecné BOZP patřilo dále neuznání pracovního úrazu nebo jeho nedostatečný způsob vyšetření ze strany zaměstnavatele. Další početnou oblastí bylo nepřidělování OOPP ze strany zaměstnavatele a v neposlední řadě pak špatný stav technických zařízení. Mezi oprávněnými požadavky vyplývajícími z podnětů byly často i případy, které nelze vyloučit v minulosti u zaměstnavatele, ale v době kontroly již předmětné nebyly. Spolupráce OIP při výkonu kontrol s jinými orgány státní správy Spolupráce byla realizována především s úřady práce, a to ve dvou formách: a) oboustrannou výměnou informací o kontrolovaných subjektech a výsledcích kontrol až po konkrétní návrhy a požadavky na provedení kontroly u konkrétních subjektů (zejména ve smyslu Normativní instrukce MPSV č. 9), b) přímou součinností, tj. společným prováděním kontrol, resp. jejich společným zahájením u kontrolované osoby. Na základě konkrétních návrhů a požadavků ze strany úřadů práce bylo realizováno celkem 17 kontrol, z toho v devíti případech se jednalo o „kontrolu společnou“, resp. společně zahájenou inspektory obou kontrolních orgánů. Kromě výše uvedené spolupráce s úřady práce byla provedena jedna společná kontrola s Policií ČR – SCP u zaměstnavatele zaměstnávajícího cizince. Veškeré výše uvedené kontroly byly realizovány na základě podnětu druhé strany (ÚP, PČR). OIP neshledává provádění společných kontrol účelným ani přínosným, nebrání se však spolupráci, přičemž za vhodnější považuje součinnost spočívající v provázané výměně informací při separátním provádění kontrol více orgány u téhož subjektu. 25

Zcela nulová spolupráce však byla v případě České správy sociálního zabezpečení, resp. OSSZ, a to i přesto, že Normativní instrukce MPSV č. 9/09 i těmto orgánům spolupráci ukládala. Z této strany však nebylo možné získání jakýchkoli informací ani s odvoláním na závěry společného jednání zástupců MPSV, ČSSZ a SÚIP k projednání požadavků o vzájemném poskytování údajů ze dne 18. 2.2 009.

Návrhy opatření Vzhledem k tomu, že struktura i četnost zjištěných porušení je prakticky srovnatelná s předchozími roky 2007 a 2008, nelze zde žádné zvláštní závěry vyvozovat. I když v roce 2009 došlo k jistému poklesu počtu přijatých podnětů využitelných ke kontrolám v oblasti PVP, domníváme se, že tento stav prakticky o ničem nevypovídá – snad pouze o tom, že informovanost široké veřejnosti o skutečném smyslu a účelu orgánů inspekce práce a zejména o jejich kompetencích je stále velice vágní se stále rostoucí mírou jejího průběžného zkreslování, protože celkový počet přijímaných podání je s předchozími roky téměř stejný a rok od roku stále větší podíl tvoří podání, která jako podnět ke kontrole vyhodnotit nelze. Na jedné straně nám tedy klesá počet přijímaných a registrovaných využitelných podnětů ke kontrole, na druhé straně však došlo během uplynulých tří let k vícenásobnému a opakovanému podávání podnětů proti určitému okruhu zaměstnavatelů. V roce 2009 byl tento pokles počtu využitelných podnětů vzhledem ke kapacitám odboru inspekce PVP kompenzován plošným využíváním tzv. vnitřních podnětů, zaměřených zejména na nejčetnější porušování povinností zaměstnavatelů. Z celkem 266 těchto vnitřních podnětů bylo kontrolou shledáno 213 oprávněných. Zjištěná 80% oprávněnost je zde výrazně vyšší než u přijímaných a registrovaných podnětů vnějších. Toto mimo jiné rovněž svědčí o vágním a zkresleném povědomí podavatelů podnětů jak o právních předpisech upravujících pracovněprávní vztahy, tak i o smyslu, účelu a kompetencích orgánů inspekce práce. Je to patrné z obsahu a z formy některých přijatých podání, kdy bez jakýchkoli ohledů k vlastní věcné příslušnosti OIP je tento chápán jako nějaká zakázková služba placená z daní poplatníků (= podavatelů, stěžovatelů, žadatelů, nařizovatelů kontrol apod.), jejímž úkolem je povinnost rychle, bezplatně a v jejich zájmu vyřešit jakýkoli jejich individuální problém se zaměstnavatelem, přičemž tento je v mnoha případech navíc prezentován nesprávně a velmi často i nepravdivě. Do této oblasti již od roku 2006 opakovaně (a zbytečně) navrhujeme zaměřit osvětovou činnost. V roce 2010 bude nižší počet využitelných vnějších podnětů kompenzován plošným prováděním následných kontrol u těch subjektů, u kterých bylo zjištěno porušení především v rámci HÚ 09.1.06 a HÚ 08.1.06 (obdobně ale i u jiných kontrol v rámci plánovaných úkolů). Je to kromě preventivního účinku totiž jediný způsob, jak lze ověřit efektivitu naší kontrolní činnosti. Pokud má být smyslem a cílem kontrolní činnosti náprava vadného stavu, nelze účinnost našich kontrol měřit ani počtem protokolů ani množstvím uložených pokut, ani na ni nelze usuzovat z klesajícího počtu přijímaných podnětů. Jediným kriteriem zde může být pouze absence kontrolních zjištění, a to zejména při následných kontrolách provinivších se a již případně i sankcionovaných subjektů (tj. četnost „čistých“ protokolů). OIP na základě zjištění nenavrhuje legislativní změny. Vzhledem k tomu, že tento hlavní úkol je od samého vzniku orgánů inspekce práce v roce 2005 základním, nosným, stálým, nejdůležitějším a nejsledovanějším úkolem v kontrolní činnosti v oblasti PVP, máme za to, že je již dostatečně usazen, veškerá jeho problematika 26

vyřešena a veškeré případné záludnosti vychytány, takže nějaké další návrhy a doporučení snad ani nelze mít.

09.1.07 Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu a údržbě plníren a stabilních čerpacích stanic na zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG, CNG) Úvod Cílem kontroly při provozu a údržbě plníren a stabilních čerpacích stanic na zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG) u obchodních společností a podnikajících fyzických osob bylo ověření systému vyhledávání rizik u těchto tlakových a plynových zařízení, seznamování zaměstnanců s těmito riziky a tím zvýšení úrovně bezpečnosti práce v dané oblasti, plnění opatření k minimalizaci rizik spojených s provozem tlakových a plynových zařízení a zajištění bezpečnosti provozovaných zařízení, včetně provádění kontrol a revizí zařízení, a odstranění zjištěných nedostatků. Kontrola byla zaměřena na kvalifikaci obsluhy a postupu při plnění lahví, způsob ochrany zařízení před mechanickým poškozením a korozí, ochranu zařízení proti účinkům atmosférické elektřiny, vybavení pro skladování plynů předepsanou bezpečnostní armaturou, umístění vstupů do podzemních prostor a větrání skladovacího prostoru.

Zaměření kontroly Kontrola (podle kontrolního seznamu, který nikdy nebyl k dispozici v konečné podobě) byla zaměřena na obecnou a technickou prevenci a na kontrolu na pracovišti, zejména na: • vyhodnocení rizik a přijetí opatření k jejich minimalizaci, • školení pracovníků, kvalifikace a zdravotní způsobilost osob obsluhy a údržby, ustanovení osoby odpovědné za provoz a používání OOPP, • kontrola průvodní, provozní, požární a havarijní dokumentace, • provádění kontrol, preventivní údržby a revizí a odstranění zjištěných nedostatků, • vybavení tlakových a plynových zařízení zabezpečovacími zařízeními, umístění uzávěrů plynu, přívod vzduchu pro odvětrání, • řešení odstavení tlakových a plynových zařízení z provozu v případě havárie (při krizových provozních situacích) a značení únikových cest. Součástí každé kontroly byla i poradenská činnost s osvětou nových nebo novelizovaných předpisů k zajištění BOZP a dále pak podle potřeb kontrolovaného subjektu.

Počet dozorovaných subjektů Zadání úkolu znělo provést kontrolu minimálně u 20 provozovatelů v různých podnikatelských subjektech a z tohoto počtu v cca 15 subjektech u namátkově vybraných

27

stabilních čerpacích stanic na zkapalněné uhlovodíkové plyny a cca 5 subjektech plníren a skladu lahví k dopravě plynů. Celkem bylo provedeno 35 namátkových kontrol a z toho: 30 ČS LPG, 13 plníren lahví na dopravu plynů, 1 plnící stanice CNG.

Zjištěné skutečnosti Při ověřování systému zajištění BOZP při čerpání uhlovodíkových plynů do nádrží vozidel, při plnění lahví na dopravu plynů a při manipulaci s lahvemi na dopravu plynů podle stanoveného zadání byly shledány nedostatky téměř v každé kontrolované oblasti. Nejčastěji byly shledány nedostatky v těchto oblastech: Dokumentace: Zaměstnavatel nemá vypracovanou dokumentaci o ochraně před výbuchem, zpracovanou v návaznosti na posuzování rizika výbuch. Porušeno: § 6 odst. (1), (2), (3) NV č. 406/2004 Sb. Předložená dokumentace o ochraně před výbuchem (dále DOPV), která musí být zpracována v návaznosti na posuzování rizika výbuchu, je nekonkrétní vzhledem k posuzovanému zařízení, nesplňuje níže uvedená ustanovení: dle § 4 odst. 1 písm. a) NV nejsou v DOPV určeny prostory s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a prostory s výskytem výbušné směsi nejsou rozděleny do zón uvnitř a vně technologie, dle § 3 odst. 1 písm. b) NV nejsou vytipovány možné iniciační zdroje, dle čl. 2.2 přílohy č. 2 NV neobsahuje DOPV písemné pokyny a příkazy k provedení prací, dle § 5 NV v DOPV nejsou zapracovány koordinační opatření a organizace. Porušeno: § 6 odst. (1), (2), (3) NV č. 406/2004 Sb. Havarijní plán je obecný, nejsou uvedeny všechny konkrétní údaje ( aktuální telefonní čísla, umístění hlavního vypínače el. proudu, hydrant požární vody, umístění hasících prostředků, způsob vyrozumění osob v blízkých budovách) – čl. 6.9. TPG 304 01. Porušeno: § 4 odst. 2 NV 378/2001 Sb. Provozovatel nevede provozní deník kompaktní ČS LPG dle čl. 45 ČSN 38 6405 a obsluha neprovádí zápisy o zkouškách a ostatních náležitostech dle čl. 46 ČSN 38 6405. Porušeno: § 4 odst. 2 NV 378/2001 Sb. Provozovatel zařízení nemá vypracovanou dokumentaci o určení vnějších vlivů na el. zařízení kompaktní ČS LPG dle čl. 320.N3 ČSN 332000-3 protokoly o určení vnějších vlivů. Porušeno: § 4 odst. 2) NV 378/2001 Sb. V místním provozním řádu nejsou uvedeny všechny náležitosti dle čl. 18 ČSN 38 6405 (např. lhůty kontrol prováděné obsluhou, kontroly těsnosti, vypínacího tlačítka, fyzické kontroly zařízení, náležitosti provozního deníku. Porušeno: § 4 odst. 1 NV 378/2001 Sb.

28

V předloženém Místním provozním řádu pro plnírnu a ČS LPG není uveden technologický postup pro provoz plnírny, manipulace s nádobami na plyny, způsob kontroly těsnosti dle čl. 5.4.6 ČSN 07 8304, MPŘ není aktualizován po rekonstrukci včetně technologických schémat – čl. 18 ČSN 38 6405 a čl. 11.1 ČSN 07 8304. Porušeno: § 4 odst. 2 NV 378/2001 Sb. Předložený harmonogram kontrol a revizí ČS LPG neodpovídá v plném rozsahu níže uvedenému ustanovení, harmonogram není vypracován na konkrétní zařízení, do harmonogramu provozovatel nedoplňuje aktuální údaje (např. datum poslední revize, datum následujících revizí a datum skutečného provedení revize) – čl. 33 ČSN 38 6405. Porušeno: § 4 odst. 3. vyhl. č. 85/78 Sb. Technologické schéma ČS LPG a plnírny neodpovídá skutečnému provedení dle čl. 6.4. TPG 304 01. Porušeno: § 3 odst. 4 písm. c NV č. 101/205 Sb. Předložený Místní provozní řád pro ČS a plnírnu neodpovídá skutečnosti, je vypracován pro jiné zařízení – čl. 15 ČSN 3 86405. Porušeno: §3 odst. 1 písm. p) NV 378/2001 Sb. Provozovatel nevyhledává rizika vyplývající z obsluhy a užívání vyhrazených technických zařízení, speciálně plynového zařízení čerpací stanice LPG, z obsluhy TNS ani z manipulace a skladování nádob s plyny. Porušeno: § 102 odst.3 zák. 262/2006 Sb. v platném znění Provozovatel ČS LPG nevlastní oprávnění ITI Praha k plnění nádob plyny v rozsahu: čerpací stanice LPG. Předložené oprávnění je vystaveno na předchozího provozovatele ČS. Porušeno: §6c písm. b) zák. č. 174/1968 Sb. ve znění pozdějších předpisů Provozovatel uvedl do provozu zrekonstruovanou plnírnu bez výchozí revize, což je v rozporu s § 6 odst. 1 vyhl. č. 85/78 Sb. v platném znění a čl. 30 ČSN 38 6405. Porušeno: § 4 odst. 1 písm. a) zák. 309/2006 Sb. Není vypracován samostatný pokyn pro manipulaci, dopravu a skladování lahví k dopravě plynů včetně bezpečnostních zásad dle 11.1 ČSN 078304. Porušen: §4 odst. (2) nař. vl. 378/2001 Sb. v platném znění U obsluhy tlakových nádob stabilních – zásobníky LPG - nebyl předložen zápis o opakovaném přezkoušení ve lhůtách nejméně jednou za čtyři kalendářní roky (změna 4 část. VI, čl. 224 ČSN 69 0012). Porušen: § 103 odst. (3) zák. č. 262/2006 Sb. Pracovníci, kteří vyprazdňují jednotlivé lahve k dopravě plynů nebo s nimi manipulují (doprava, skladování lahví apod.), nejsou prokazatelně poučeni v rozsahu dle čl. 11.6 ČSN 07 8304. Porušen: § 103 odst. (3) zák. č. 262/2006 Sb.

29

Revize a kontroly: Provozovatel ČS LPG a plnící stanice nepředložil záznam o ověření funkčnosti detektoru plynu a zařízení pro kontrolu zaplavení čerpadel. Porušeno: § 4 odst. 1 písm. c zák. 309/2006 Sb. Zaměstnavatel nezajistil dodržování lhůt pro provádění periodických revizí el. zařízení a uzemnění v termínech dle tab. 1 ČSN 341500. Poslední předložená zpráva o revizi je ze dne 20. 3. 2004. Porušeno: § 4 odst. 1) písm. c) zák. 309/2006 Sb. Zaměstnavatel nezajistil dodržování lhůt pro provádění provozních revizí plynového zařízení ČS LPG v termínech dle čl. 29 ČSN 38 6405 a dle § 7 odst. 1 vyhl. 85/78 Sb. v platném znění. Poslední předložená zpráva o revizi je ze dne 18. 5. 2003. Porušeno: § 4 odst. 1) písm. c) zák. 309/2006 Sb. Provozovatel neprovádí odbornou prohlídku zařízení ČS LPG v termínech 1x za 6 měsíců, jak ukládá MPŘ a čl. 8.1. TPG 304 01. Porušeno: § 4 odst. 1) písm. c) zák. 309/2006 Sb. Ve zprávě o revizi PZ není uveden způsob kontroly zaplavení čerpadla kapalnou fází LPG, není provedena kontrola těsnosti zemní části plynovodu kapalné i plynné části v úseku od úložiště PB k výdejnímu stojanu a ve výše uvedené zprávě není uvedena kontrola a revize plynovodu kapalné fáze mezi místem stáčení a úložištěm PB. Porušeno: § 8 písm. d), e) vyhl. 85/78 Sb. Ve zprávě o provozní revizi PZ ČS LPG, kterou provedl revizní technik organizace LPG TECHNIK s. r. o. Hustopeče, je na str. 2 pod bodem B uvedeno, že RT m. j. provedl kontrolu funkce sondy zaplavení čerpadla s výsledkem uvedeným pod bodem C: „Revidované plynové zařízení je z hlediska bezpečnosti bez zjevných závad“. Toto konstatování je nepravdivé a neodpovídá skutečnému stavu zařízení ČS LPG, jak vyplývá ze skutečností, uvedených ve zjištění OIP, že čerpadlo pro kapalnou fázi PB má nefunkční sondu pro kontrolu zaplavení čerpadla, jak je uvedeno v zápisech o kontrole provozu ČS LPG již ze dne 10. 1. 2008 a následně i při kontrole ze dne 26. 2. 2009. Porušeno: § 4 odst. 1. písm. c) zák. č. 309/2006 Sb. Čerpadlo pro kapalnou fázi PB má odpojenou sondu pro kontrolu zaplavení čerpadla (uříznuté kabely v průchodce v Ex provedení). Přesto je v zápisu o kontrole provozu ČS LPG ze dne 5. 1. 2009 uveden záznam o „kontrole a funkci sondy zaplavení čerpadla s výsledkem kladným. Kontrolu provedl LPG TECHNIK s. r. o. Hustopeče a zápis podepsal odborný pracovník. Tato kontrola nesplňuje v plném rozsahu požadavky ustanovení čl. 8.1 b) TPG 304 01. Porušeno: § 4 odst. 1. písm. a) zák. č. 309/2006 Sb. Provozovatel ČS LPG a plnírny neodstraňuje závady uvedené ve zprávách o revizi plynového zařízení z roku 2007, 2008 a 2009. Jedná se o opakované závady č. 1, 2, 4, 5, 6 a 8, uvedené ve zprávě o provozní revizi plynového zařízení z roku 2009. Porušeno:§ 4 odst. 1 písm. a), c) zák. 309/2006 Sb.

30

Ve zprávě o revizi PZ revizní technik uvedl, že byla provedena kontrola funkce hlídání zaplavení čerpadla s výsledkem „vyhověla“, přestože takováto ochrana čerpadel proti chodu na sucho se ve skutečnosti na revidované ČS nevyskytuje a nevyskytovala. Porušeno: § 8 písm. d), e) vyhl. 85/78 Sb. Údržba a provoz U zařízení pro detekci úniku plynu, jehož čidlo je instalováno v prostoru plnění lahví, je vadný druhý stupeň, bezpečnostní solenoidový ventil neuzavírá – čl.5.1.7 ČSN 078304. Porušeno: § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb. U čerpadla (nový čtvrtý zásobník) sloužícího k dopravě kapalné fáze LPG do plnírny, není splněna podmínka signalizace zaplavení čerpadla – čl. 4.6.3. TPG 304 01. Porušeno: § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb. Vyústění pojistných ventilů na potrubí ČS LPG a plnící stanice není vyvedeno do prostoru tak, aby nemohlo dojít k ohrožení obsluhy. Porušeno: čl. 2.2.3 dle § 4 NV 101/2005 Sb. Přestože maximální množství plnění zásobníku je 85 % , jak je uvedeno ve čl. 4.2.7 TPG 402 01 část II, bylo kontrolou zjištěno že zásobník byl ve dnech 30. 11. 08, 31.1 2. 08 a 3. 1. 09 přeplněn v rozmezí od 90 do 92 % objemu zásobníku. Porušeno: § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb. Klec na skladování a prodej lahví není propojena s uzemňovací soustavou ČS a plnící stanice, jak je uvedeno např. v čl. 4.2.10 TPG 200 00. Porušeno: § 4 odst. 1 písm. a) zák. 309/2006 Sb. V prostoru čerpadla kapalné fáze je instalován kabelový přívod, ukončený krabicí ACIDUR, která nemá označení, dokladující, že je vhodná do prostředí s nebezpečím výbuchu, což je v rozporu s čl. 10.3.2 ČSN EN 60079-14. Porušeno:§ 4 odst. 1 písm. a zák. 309/2006 Sb. Dle údajů obsluhy ČS LPG neprovádějí dodavatelé PB stáčení ze zásobovacích cisternových vozů do zásobníku z místa k tomu určeného dle projektové dokumentace a provozního řádu. Porušeno: § 3 odst. 1 písm. a) NV 378/2001 Sb. U tlakových nádob stabilních (zásobníky na LPG) není v některých místech obnoven ochranný nátěr ( jsou na povrchu pláště ojedinělé místní koroze). Není tak prováděna provozní údržba dle čl. 159, čl. 3 písm. l) přílohy ČSN 690012. Porušen: § 173 odst. 10 vyhl. č. 48/1982 Sb. v platném znění. V ovládací skříni v prostoru plnírny chybí zákryt tlačítka. To je v rozporu s čl. 131.2.1 ČSN 33 2000-1 (porušena ochrana krytím). Porušeno: § 4 odst. 1 písm. c zák. 309/2006 Sb. Potrubí kapalné fáze v úložišti ani v prostoru plnírny není propojeno s uzemňovací soustavou dle čl. 8.1.3 ČSN 38 6462. Porušeno: § 4 odst. 1 písm. c zák. 309/2006 Sb.

31

V prostoru plnění v plnírně není na kontrolním manometru vyznačena ryska označující max. plnící tlak dle čl. 4.2.2.2 TPG 301 01 a čl. 5.2.1 ČSN 078304. Porušeno: § 4 odst. 1 písm. c zák. 309/2006 Sb. U TNS nejsou armatury výstroje zakryty ochranným krytem dle např. čl. 4.4.1 TPG 402 01 část. 2. Porušen: § 173 odst. 10 vyhl. č. 48/1982 Sb. v platném znění. Odváděcí potrubí od pojistných ventilů 3 ks zásobníků PB 17 m3 je třeba opatřit odvodňovacím otvorem podle čl. 6.6 ČSN 69 0010 část 5.2 ( viz též příloha A ČSN 13 4309-2 čl. A12.). Na 3ks zásobníků PB 17 m3 , výrobce VPS Rosice u Chrásti, jsou osazeny 2 ks pojistných ventilů DN 25 na každém zásobníku se společnou uzavírací armaturou na potrubí DN 25. Tato armatura není zajištěna v otevřené poloze, jak je uvedeno v čl. 4.1.4 ČSN 69 0010-5.2 a v čl. 4.7 ČSN 650205. Porušení § 3 odst. 1) písm. r) nař. vl. 378/2001 Sb. Tato rozbočovací armatura (podle předchozího bodu) otevírá nebo zavírá oba pojistné ventily (2x DN 25) najednou na společném hrdle o světlosti DN 25. Pokud jsou výpočtově nutné z hlediska výkonu oba dva pojistné ventily (viz příloha B ČSN EN 14570 pro nutné odpouštěné množství a výpočet výkonu pojistného ventilu podle ČSN 13 4309 nebo ČSN EN 4126-1), potom toto ,řešení nevyhovuje ČSN 69 0010 část 5.2 čl. 4.2.2, protože rychlost v hrdle nádoby je větší než ve vstupním otvoru pojistného ventilu (viz též příloha A ČSN 13 4309-2 čl. A6.). Porušení §3odst. 1) písm. r) nař. vl. 378/2001 Sb. Podle čl. 6.4 ČSN 69 0010 (viz též příloha A ČSN 13 4309-2 čl. A8.) musí výfuková trubka, od pojistných ventilů 3 ks zásobníků PB 17 m3 být zachycena podporami a reakce z výfukové trubky nesmějí být přenášeny na pojistný ventil a připojovací hrdlo zásobníku. Porušení §3odst. 1) písm. r) nař. vl. 378/2001 Sb. Výdejní stojan ČS není zabezpečen před čerpáním PB do vozidel bez vědomí obsluhy ČS. Tato situace nastala během kontroly, čímž bylo porušeno ustanovení čl. 7.1 TPG 304 01. Porušeno: § 3 odst. 1 písm. a) NV 378/2001 Sb. Potrubí kapalné fáze pro plnírnu není opatřeno mezi armaturou za TNS a HUP plnírny pojistným nebo přepouštěcím ventilem dle čl. 8.4.5 386462. Stejná závada se vyskytuje mezi HUP plnírny a uzávěrem v plnírně. Porušeno:§ 4 odst. 1 písm. a) zák. 309/2006 Sb. Klece s technickými plyny jsou skladovány v prostoru ČS LPG v ochranném pásmu zásobníku LPG a výdejního stojanu dle čl. tab. č. 1 a čl. 4.1.6 a 4.3.2 TPG 304 01 a čl. 5.3.6 TPG 402 01 část. 2. Porušeno: § 3 odst. 1 písm. r2) NV 378/2001 Na stáčecím místě ČS není uzemňovací bod pro autocisternu. Během kontroly byla cisterna napojena na neuzemněné oplocení areálu ČS.

32

U tlakových nádob stabilních umístěných na volném prostranství (zásobník LPG) není pojistný ventil a stavoznak, není chráněn před nepříznivými povětrnostními vlivy a poškozením, tím není splněn čl. 30 ČSN 69 0012. Porušen: § 173 odst. (10) vyhl. č. 48/1982 Sb. Ve skladu nádob na plyny, jsou skladovány prázdné lahve mimo vyznačená místa pro uložení nádob (nejsou skladovány za stejných podmínek jako plné lahve), a to v manipulační uličce, a tím není plněno ustanovení ve smyslu čl. 9.28, 9.30 ČSN 07 8304. Porušen: § 174 odst. (7) vyhl. č. 48/1982 Sb.

Zhodnocení poznatků Ve většině případů (tam kde PZ na ČS provozuje nájemce zařízení) převedli majitelé ČS LPG na nájemce (provozovatele) v mandátních smlouvách zodpovědnost za technický a bezpečný stav zařízení s tím, že jim služby (kontroly, revize, údržbu) budou provádět za úplatu, ale konečnou zodpovědnost za technický a bezpečný stav zařízení ponechali na provozovatelích. V mnoha případech revizní technici PZ ale i EZ kontrolují formálně, zřejmě zprávy opisují, a potom se stává, že revidované zařízení, popsané ve zprávě o revizi, neodpovídá skutečnému stavu. Dále revizní technici PZ neuvádějí ve zprávách, jakým způsobem kontrolují zabezpečovací zařízení a s jakým výsledkem. Někteří revizní technici PZ u složitějších zabezpečovacích zařízení sice píší, že zařízení zkontrolovali a ověřili jeho funkčnost, ale již nemají alespoň částečnou odbornou způsobilost v EZ, aby zařízení mohli ve skutečnosti odzkoušet. Někteří dodavatelé LPG při plnění zásobníků z autocisteren zásobníky přeplňují nad 85 % objemu a neuzemňují vozidla k uzemňovacím bodům. Na některých velkých ČS není technicky zajištěno, aby si nemohl po příjezdu ke stojanu šofér načerpat LPG bez vědomí obsluhy. U tlakových nádob zásobníků LPG není uveden záznam o běžné kontrole před a po každém plnění nádob. Není vypracován písemný plán revizí tlakových nádob zásobníků LPG a není u provozovatele (majitele TNS) k dispozici originál předepsané technické dokumentace (Pasport.) Systém provádění revizí byl ovlivněn značnou nepřehledností a různorodostí požadavků na provedení revizí tlakových zásobníků v řadě předpisů, konkrétně ČSN 69 0012 změna č. 3, která již byla nahrazena změnou č., a tím byla dána ČSN 69 0012 do souladu s požadavky podle ČSN EN 12817, ČSN EN 12818, ČSN EN 12819 a ČSN EN 12820, ze kterých byly vypuštěny některé matoucí české poznámky. Intervaly zkoušek jsou určeny v kapitole 4 těchto norem a pohybují se max. do 12 let, resp. 20 let. Dvacetiletý interval je příliš dlouhý, ale je třeba zdůraznit, že maximální. U zásobníků se provádí: a) běžná kontrola podle 5.1 ČSN EN 12817, ČSN EN 12818, ČSN EN 12819 a ČSN EN 12820. b) pravidelná revize podle 5.2 ČSN EN 12817, ČSN EN 12818, ČSN EN 12819 a ČSN EN 12820. c) zkouška podle 5.3 ČSN EN 12817, ČSN EN 12818, ČSN EN 12819 a ČSN EN 12820.

33

Běžná kontrola se provádí před a při každém plnění zásobníku. Běžnou kontrolu provádí osoba splňující podmínky 8.1 ČSN EN 12817, ČSN EN 12818, ČSN EN 12819 a ČSN EN 12820. O provedení běžné kontroly se vypracuje záznam. Záznam se předá provozovateli/uživateli. Pravidelná revize se provádí v intervalech ne delších než 2 kalendářní roky. Pravidelnou revizi provádí revizní technik tlakových nádob. Ve skladu nádob na plyny nejsou dodrženy manipulační uličky nejméně 1 m, ventily tlakových lahví, skladovaných v prostoru plnírny, nejsou opatřeny plynotěsnými ucpávkami, chybí označení „PRÁZDNÉ LÁHVE A PLNÉ LÁHVE“ nebo toto označení neodpovídá skutečnosti. Pracovníci pověření obsluhou ČS LPG dle předložených dokladů o přezkoušení nejsou seznamováni s místním provozním řádem, havarijním plánem a s vyhledanými riziky a pracovníci, kteří vyprazdňují jednotlivé lahve k dopravě plynů nebo s nimi manipulují (doprava, skladování lahví apod.), nejsou vždy prokazatelně seznámeni s pokyny pro manipulaci s láhvemi na plyny. V kontrolním seznamu pro tento úkol nebyly konkrétní body k technickému stavu zařízení, které by vycházely z praxe nebo z bývalých kontrol (např. HÚ ČUBP z roku 2004). Tento seznam v platné verzi nebyl v průběhu plnění daného úkolu k dispozici.

Návrhy na opatření V rámci ukončení každé kontroly bylo vydáno Oblastním inspektorátem Opatření podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb. k odstranění zjištěných nedostatků v přiměřených termínech, s požadavkem předložení písemné zprávy o odstranění závad, zjištěných kontrolou. V jednom případě byla uložena pokuta 10.000- Kč příkazem na místě a další dvě pokuty jsou v řízení. V rámci poradenské činnosti byly vysvětlovány předpisové normy a jejich realizace do praxe. Tato poradenská činnost pokračuje dále na základě požadavků jednotlivých subjektů.

HÚ 09.1.09 Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících v maloobchodu

Úvod Předmětem kontroly byly níže uvedené oblasti dodržování pracovně právních vztahů v rozsahu zadání úkolu - profese prodavačka, zástupce prodejny, vedoucí prodejny.

34

Zjištěné skutečnosti - vznik, změna a skončení pracovního poměru – dochází k porušování především ustanovení § 37, kdy zaměstnavatel opomene, ať už z nedbalosti či z neznalosti, písemně informovat zaměstnance o povinných údajích. - dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – v oblasti maloobchodu se dohody o pracích mimo PP vyskytují jen minimálně. Pokud byla uzavřena mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohoda, jednalo se o dohodu o provedení práce, např. při zástupu nemocné „stálé“ zaměstnankyně. Nebylo zde shledáno žádné porušení. - pracovní doba (přestávky v práci, odpočinek mezi směnami, odpočinek v týdnu, práce přesčas) - v této oblasti pracovního práva vidíme při kontrolách velké rezervy v informovanosti zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé vedou evidenci pracovní doby, ale nearchivují ji, vedou ji jen částečně, uvádějí např. příchod a odchod z pracoviště včetně přestávek, nevedou však evidenci přesčasové práce, sobotní a nedělní práce atp. Při kontrolách argumentují tím, že nikde není stanoveno, jak má být evidence odpracované pracovní doby vedena, jakou má mít formu, atd. Inspektoři proto uvítali soudní rozhodnutí vyjadřující názor soudu na tento správní delikt. -

odměňování za práci a srážky ze mzdy zaměstnanců - to je druhá nejvíce porušovaná oblast pracovněprávních předpisů. U zaměstnavatelů s menším počtem zaměstnanců se jedná o nevyplacenou mzdu v patřičné výši – buď zaručenou v pracovní smlouvě nebo odpovídající vykonávané práci zaměstnanců - případně vyplacení pouze části mzdy. Zaměstnavatelé se v některých případech odvolávají na současnou probíhající krizi a nedostatek zákazníků a s tím spojený nedostatečný zisk, jindy používají nevyplacenou mzdu nebo její části jako „trest“ za nějaký prohřešek, který údajně zaměstnanec provedl, případně, že zaměstnanec nevykonal nařízenou práci nebo ji neodvedl v odpovídající kvalitě. Porušování předpisů při srážkách ze mzdy je v největší míře ve velkých obchodech – řetězcích, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům stravenky a ze mzdy zaměstnancům sráží část příspěvku na stravenky, opomene však učinit o tomto úkonu se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy. - rovné zacházení – diskriminace - rovné zacházení nebo diskriminace zaměstnanců jsou zřejmě nejhůře prokazatelná porušení pracovněprávních předpisů. Občané inspektorátu předkládají své písemné podklady, nepotvrzené zaměstnavateli, případně jen sdělují své domněnky o údajné diskriminaci zaměstnavatelů vůči jejich osobě – např. ve výši mzdy, kdy údajně mají v pracovní smlouvě stejnou vykonávanou funkci jako jejich kolegové, ale jejich kolegové dostávají vyšší mzdy, případně je zaměstnavatel diskriminuje tím, že jim sníží mzdu jednostranně, bez jejich souhlasu, a žádnému jinému zaměstnanci mzdu nesníží atd., atp. Při kontrolním řízení pak je zjištěno, že písemné doklady, které občan inspektorátu předložil, jsou naprosto odlišné od dokladů, které ke kontrole předložil zaměstnavatel, a tyto doklady zaměstnavatele navazují na všechny následující doklady (např. mzdové listy, evidenci odpracované doby, výplatní listiny). Dále je při kontrolním řízení zjištěno, že zaměstnanci sice mají v pracovních smlouvách stejně stanovenou funkci, avšak ta zahrnuje mnohé práce na jedné lince. Tyto práce mají nutnou i odbornou přípravu a ostatní kolegové našeho stěžujícího si občana mají jak tuto odbornou přípravu, tak i praxi a jejich mzda je „navýšena“, na rozdíl od jeho mzdy, prémiovou nadstavbou. Kontrolou je také zjištěno, že zaměstnavatel mzdu stanovil mzdovým výměrem a že mzdovým výměrem (kdy není potřeba souhlas zaměstnance) tuto mzdu sice snížil, ale 35

v rámci zákona, tj. dodržel stanovenou výši mzdy pro stanovenou skupinu prací. Mohli bychom zde uvést mnoho dalších příkladů, kdy občané jsou, především médii, mylně ovlivněni v pohledu na rovné zacházení a diskriminaci v zaměstnání; o to horší je pak jejich prozření, když jejich pocity křivdy ze strany zaměstnavatelů nejsou prokázány a následně je jim inspektory vysvětleno i z jakého důvodu nebylo možno jejich tvrzení prokázat. - vydávání potvrzení o zaměstnání – z kontrolní činnosti našeho inspektorátu v oblasti maloobchodu za rok 2009 je možné konstatovat zlepšení při vydávání potvrzení o zaměstnání. Zaměstnavatelé jsou již většinou informováni, že zadržování „zápočtového listu“ nemá ten „správný represivní účinek“ na zaměstnance a v současné době porušení bylo zjištěno především v jeho vyplňování, kdy neuvádějí některé povinné údaje. - jiné (pokud byla kontrola rozšířena o další oblasti pracovněprávních vztahů). - porušení s největší četností - informování zaměstnanců o obsahu pracovního poměru – porušování především ustanovení § 37, kdy zaměstnavatel opomene ať už z nedbalosti či z neznalosti písemně informovat zaměstnance o povinných údajích. Zaměstnavatelé hlavně v menších prodejnách, kteří mají přibližně maximálně 10 zaměstnanců, si vedou veškerou mzdovou a personální agendu sami nebo s pomocí, v této oblasti neškolených, rodinných příslušníků, aby ušetřili náklady za odborné vedení účetnictví. Z tohoto přístupu pak plynou výše zmíněné nedostatky, které v převážné míře nejsou úmyslné, ale z neznalosti předpisů. Odměňování zaměstnanců je druhou nejvíce porušovanou oblastí pracovněprávních předpisů. Pravděpodobný důvod porušování jsme již uvedli výše. - porušení s nejmenší četností - zdravotní péče – domníváme se, že pravděpodobný důvod je obava zaměstnavatelů z následků podcenění této oblasti – pracovní úrazy, nemoci z povolání atp. - kdy nezajištění zákonem stanovených povinností by na ně mohlo mít velký negativní finanční dopad. - oblasti, kde docházelo k nejzávažnějším nedostatkům - oblast informování zaměstnanců o obsahu pracovního poměru, odměňování zaměstnanců, pracovní doba - komentář viz výše. - porušení, která nebylo možno kontrolou prokázat (např. domněnka, že existuje dvojí evidence odpracované doby, nebo dvojí odměňování) - dvojí evidence odpracované doby + dvojí odměňování zřejmě u některých zaměstnavatelů existuje, bohužel toto nelze prokázat; je potřeba apelovat na zaměstnance např. při poskytování poradenství nebo stěžovatelům-podavatelům při podávání podnětů, aby tuto dvojí evidenci zaměstnavatelům svým jednáním neumožňovali. Většinou při osobním jednání vyjde najevo, že zaměstnanci s touto praxí souhlasili do té doby, než zaměstnavatel cosi pozměnil v jejich neprospěch.

Návrhy na opatření Inspektoři v rámci své práce spolupracují se všemi orgány státní správy, ať už na bázi telefonní či písemné. Vzhledem k tomu, že zákonné požadavky na vzájemnou spolupráci jsou velmi zdlouhavé, zaměstnanci téměř všech státních institucí, např. PČR, OSSZ, ÚP, společně komunikují (v rámci právních mantinelů) a snaží se záležitosti řešit co nejrychleji ve prospěch 36

své práce i našich klientů – občanů. Jako příklad můžeme uvést situaci, kdy na inspektoráty práce přicházejí občané vybaveni informací, ať už z novin nebo z televize, že zde jim podáme právní informace. Takže není výjimkou, když požadují informace o poplatcích za popelnice, za psa, informace o poskytování důchodů, požadavek o vypsání žádosti o důchod, informace o poskytnutí hmotného zabezpečení při nezaměstnanosti, žádost zaměstnavatelů o informace jak a kde se pojistit pro případný pracovní úraz zaměstnanců; jak a kde podat žalobu na zaměstnavatele, žádost o sepsání žaloby na soud, atd., atd. Veřejnost je velmi málo informována o naší práci, o našich pravomocích, o možnostech a rozsahu našeho poradenství atd. V médiích se objevují sporadické články, případně v televizích je několik pořadů zabývajících se problémy občanů, ovšem závěry různých reportáží jsou jen velmi povrchní a odkazují občany na inspektoráty práce s tím, že inspektorát jejích problémy vyřeší a zaměstnavateli uloží sankci. Již několik roků proto na základě bezprostředního styku s občany a zaměstnavateli doporučujeme zvýšit informovanost občanů a zlepšit osvětu o práci inspektorátů práce, o jeho kompetencích a pravomocích.

HÚ 09.1.10 Dodržování pracovněprávních předpisů, včetně bezpečnosti práce, při zaměstnávání zaměstnanců agenturami práce Úvod Výběr kontrolovaných subjektů pro tento úkol prováděl garant HÚ ve spolupráci s vedoucím odboru inspekce PVP a BOZP. Využity byly podněty občanů z předchozích období, poznatky z poradenské a kontrolní činnosti OIP, poznatky z médií a poznatky z činnosti ÚP. Při výběru byl také kladen důraz na rovnoměrné rozložení plánovaných kontrol na celé území působnosti OIP. Byl pro něj částečně využit registr agentur práce zveřejněný na internetovém portálu MPSV a seznam agentur Policie ČR. Výběr byl ztížen skutečností, že mnoho agentur působících na území OIP nemá sídlo v místě působnosti inspektorátu. Počet aktivních agentur se sídlem v Ústeckém a Libereckém kraji je do určité míry omezen. Byla rozvinuta velmi dobrá spolupráce s některými ÚP (např. Chomutov, Louny, Děčín), kdy jsou vzájemně předávány cenné poznatky a zkušenosti týkající se agentur práce a jejich uživatelů. Původně zpracovaný plán kontrol byl následně v omezené míře změněn, kdy byly subjekty, které již ukončily činnost, příp. nezaměstnávající zaměstnance, ze seznamu vypuštěny, příp. nahrazeny jinými subjekty. Skutečnosti vedoucí k vyřazení ze seznamu nebyly v době zpracování seznamu známé (příp. ještě neexistovaly) a byly většinou zjištěny v období přípravy konkrétního inspektora na kontrolu (často až po oznámení o kontrole). Kontroly uživatelů byly v souladu s instruktáží plánovány samotnými inspektory, po případné konzultaci s garantem, a po fyzickém provedení kontroly v místě činnosti agentury na základě zde zjištěných poznatků. Počet uživatelů je stanoven v souladu se zadáním úkolu. V jednom případě bylo u kontroly uživatele požádáno o prolomení místní příslušnosti a kontrola byla provedena mimo území místní příslušnosti OIP.

37

Spolupráce s ÚP byla na postačující úrovni. Po konzultacích s ÚP bylo vyhodnoceno, že realizace společných kontrol by byla z časového i obsahového hlediska neefektivní a neúčelná.

Počet dozorovaných subjektů V roce 2009 bylo provedeno a ukončeno 10 kontrol agentur práce, 6 kontrol bylo provedeno společně s odborem BOZP. V návaznosti na tyto kontroly byla provedena kontrola u 7 uživatelů. U jedné agentury bylo upuštěno od kontroly uživatelů z důvodů přidělování zaměstnanců k státním organizacím (úřady práce, finanční úřady, soudy, mediační a probační služba apod.) např. v rámci programu ÚP pro podporu zaměstnávání absolventů škol. V jednom případě nebyla kontrola uživatele provedena z důvodu zrušení uživatele. V jednom případě byli zaměstnanci přidělování k uživateli se sídlem mimo ČR. V jednom případě dvě kontrolované agentury přidělovaly zaměstnance ke stejnému uživateli. Dále proběhly dvě neplánované kontroly agentur a jednoho uživatele na základě podnětů. V zájmu možnosti použít nové ustanovení § 20a) a 33a) ZIP byl termín zahájení většiny kontrol agentur práce a uživatelů stanoven na 2. a 3. čtvrtletí 2009.

Zjištěné skutečnosti Nejčastěji byla zjištěna porušení: - při vzniku pracovního poměru, související s pracovní smlouvou a informováním o obsahu pracovního poměru - nesjednání přidělování k jinému zaměstnavateli v pracovní smlouvě nebo DPČ, - související s dohodou o dočasném přidělení nebo písemným pokynem (§ 308,309 ZP) – obsah, případná neexistence, - při skončení pracovního poměru související s obsahem či nevydáním potvrzení o zaměstnání - souvisící s odměňováním – splatnost, příplatky. Nejméně nedostatků bylo zjištěno v oblasti pracovní doby a práce přesčas. V oblasti BOZP docházelo nejčastěji k porušením v oblasti OOPP na základě vyhodnocení rizik a v oblasti školení zaměstnanců. Porušení v oblasti zdravotní způsobilosti bylo zjištěno jen v jenom případě. Společné kontroly s BOZP nevyhovují – v oblasti BOZP v rozsahu, v jakém je kontrolována dosud, nejsou zjišťovány žádné závažné nedostatky. Samotný společný výkon kontroly je poměrně komplikovaný z důvodu, že inspektoři PVP i BOZP se s žádostí o informace a doklady často obracejí na stejnou osobu zastupující zaměstnavatele u kontroly, vzájemně se zdržují a překáží si. Situaci také komplikuje nutnost najít společné volné termíny pro více inspektorů k zahájení a vyhodnocení kontrol u agentur a uživatelů. Při vlastním provádění kontrol v rámci tohoto úkolů se nevyskytly žádné problémy jak při zahájení kontroly, dostupnosti statutárních zástupců či potřebných dokladů, tak s ochotou předkládat potřebné doklady. Nedošlo k žádným případům odmítnutí předložení požadovaných dokladů. 38

V jednom případě byla jedna agentura vyřazena ze seznamu z důvodu nemožnosti opakovaně doručit oznámení o kontrole a následně agenturu v sídle dohledat a proto byla nahrazena agenturou zařazenou do seznamu na základě podnětu. U většiny kontrolovaných subjektů byla zjištěna řada porušení povinností, vyplývajících z pracovněprávních předpisů. S výjimkou porušení vyplývajících z ust. § 308 a § 309 (specifických pro agenturní zaměstnávání) se jedná o identická porušení jako u ostatních zaměstnavatelů, tzn. hlavně v oblasti vzniku a skončení pracovního poměru, odměňování a pracovní doby. Vůbec se nevyskytují (u jiných HÚ časté) nedostatky související s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby – tato nebyla v zásadě u kontrolovaných subjektů uplatňována. Nelze konstatovat ani výraznější rozdíl v počtu či násobnosti zjištěných nedostatků. Stejně jako u ostatních zaměstnavatelů k větší násobnosti dochází u některých porušení z oblasti odměňování – když není placen určitý příplatek, je to zjištěno u celého kontrolního vzorku zaměstnanců (10 - 15 osob) za větší část kontrolovaného období. Následná kontrola nebyla provedena žádná. V jednom případě bylo při kontrole využito informací získaných od bývalých zaměstnanců agentury v rámci poradenské činnosti. V porovnání s rokem 2008 je počet a obsah zjištěných porušení přibližně na stejné úrovni. K mírnému úbytku došlo u porušení v oblasti odměňování a nerovného zacházení. Ze zkušeností z kontrolní a konzultační činnosti, z informací poskytovaných jinými orgány a také ze soukromých informací od zaměstnanců agentur a uživatelů (současných i bývalých) či jejich příbuzných, konkurenčních firem apod. je zřejmý posun v uvažování osob poskytujících či využívajících agenturní zaměstnávání. Ty jsou si vědomy zvýšené pozornosti ze strany kontrolních orgánů a snaží se nacházet nové způsoby nezákonného jednání, a to takového, které je ze strany inspekce práce či ÚP nezjistitelné a nepostihnutelné. Množí se např. u cizinců případy uzavíraní dohod o srážkách ze mzdy ve prospěch třetích osob za různé služby (např. ubytování apod.). Těmito srážkami je zaměstnancům „odebírána“ podstatná část mzdy (na území Ústeckého kraje byla tato činnost prověřována ÚOOZ Policie ČR – odloženo pro nedostatek důkazů, následné měnění výpovědi postižených zaměstnanců, neochotu a strach vypovídat apod.). Běžná je též praxe, kdy jsou všichni zaměstnanci agentury, kterým není možné přidělovat práci, hromadně a dlouhodobě v pracovní neschopnosti. Dále se objevuje snaha k agenturnímu zaměstnávání využívat tzv. „nekolidujícího“ zaměstnání uchazečů pobírajících podporu v nezaměstnanosti. Tyto jsou zaměstnáni a přidělení na základě DPČ. U agentury i uživatele je jim vykazována práce v rozsahu ½ stanovené týdenní pracovní doby, ačkoliv ve skutečnosti pracují na plný úvazek. Mzda je jim vykazována jenom do takové výše, aby jim nebyla odebrána podpora v nezaměstnanosti, a zbylou část mzdy v podstatě dotuje ÚP podporou. V posledním měsíci přidělení je případně mzda za hodiny, které nebyly vykázány a proplaceny v předchozím období, vyplacena formou prémií (často potom z tohoto důvodu dochází k vyřazení uchazeče z evidence ÚP a stanovení nové značně nižší podpory – což už je agentuře či uživateli jedno, protože už se nejedná o jejich zaměstnance). Tento postup má za následek jak poškození zaměstnanců, tak značné úspory pro uživatele či agenturu (zaměstnanec v podstatě pracuje na plnou pracovní dobu, ale nevznikají náklady na náhrady mzdy, dovolenou, překážky v práci, odstupné apod., pracovněprávní vztah lze bez problémů téměř okamžitě ukončit). Tento postup je při neexistenci dokladů, prokazujících skutečně odpracovanou dobu, ze strany inspekce práce prakticky nezjistitelný. 39

Návrhy a opatření V 2 případech byly ve správních řízeních uděleny pokuty v celkové výši 40.000,- Kč a jedna pokuta ve výši 30.000,- Kč byla udělena agentuře kontrolované na základě podnětu. V ostatních případech, vzhledem k závažnosti a rozsahu zjištěných porušení, k ekonomické situaci kontrolovaných osob a jejich přístupu k vytýkaným skutečnostem, bylo vyhodnoceno, že k nápravě závadového stavu postačí vydání opatření k odstranění nedostatků a následná kontrola jeho naplňování. V některých případech již agentury práce žádné zaměstnance nepřidělují (nebo jenom ve velmi omezeném rozsahu) a v podstatě bojují „o přežití“. Pokuty byly uděleny za porušení povinností stanovených §§ 308, 309 ZP a nedodržení splatnosti mzdy (odměny) a při určení jejich výše (30.000 a 10.000 Kč) bylo přihlédnuto k závažnosti a rozsahu nedostatků a k ekonomické situaci zaměstnavatele (závažné porušení, ale s malým dopadem pro zaměstnance; menší agentury s vážnými ekonomickými potížemi). Vzhledem k zjištěným skutečnostem nebyl dán podnět k odejmutí povolení na MPSV ani podnět k provedení kontroly jiným orgánem. Ve dvou případech bylo zjištěno porušení v oblasti rovného zacházení při odměňování. V jednom případě byla udělena pokuta ve výši 30.000 Kč, ve druhém případě bylo vzhledem insolvenci a likvidaci zaměstnavatele od pokuty upuštěno. V obou případech nebyly rozdíly mezi kmenovými zaměstnanci a zaměstnanci agentury veliké – jednalo se řádově o rozdíl stokorun měsíčně. Vzhledem k rozsahu zjištěných nedostatků lze konstatovat, že v této oblasti došlo k mírnému zlepšení. Taky se projevilo zlepšení v rovném zacházení při poskytování různých nepeněžních plnění agenturním zaměstnancům (stravenky, překážky s náhradou mzdy, dovolená apod.), k čemu v předchozích obdobích zásadně nedocházelo. Předmět a rozsah kontroly se jeví jako dostatečný. Považujeme za vhodné věnovat této oblasti nadále trvalou pozornost a kontroly agentur práce provádět nadále v aspoň stejném rozsahu jako v tomto období. Z hlediska opatření přijatých zaměstnavateli na základě výsledku kontrol lze konstatovat, že cíl úkolu, jak v oblasti dodržování pracovněprávních předpisů, tak v oblasti BOZP, byl splněn. Jestli je tomu skutečně tak bude prokázáno dalšími poznatky, např. z následných kontrol plnění uložených opatření, z dalších kontrol potenciálních uživatelů, poradenské činnosti apod.

HÚ 09.1.11 Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů poskytujících ubytování a stravovací služby

Úvod Jednotlivé kontrolované osoby byly vytipovávány samotnými inspektory, garant úkolu pouze koordinoval jednotlivé kontroly tak, aby nedošlo ke kontrole více inspektorů u jednoho subjektu. Využity byly podněty občanů z předchozích období, poznatky z poradenské a kontrolní činnosti OIP, poznatky z médií a poznatky z činnosti ÚP. 40

Při kontrolách využívali inspektoři kontrolního seznamu vydaného SÚIP, přičemž v některých případech bylo kontrolováno i dodržování ustanovení zákoníku práce, která nejsou součástí kontrolního seznamu. Žádná kontrola, zařazena do jmenovaného úkolu, nebyla bez zjištění. Kontrolované profese: • administrativní pracovník • číšník, servírka 41x • dělník 8x • hlídač • kuchař (pomocný kuchař) 23x • myčka a uklízečka • pokojská 11x • pomocná síla 9x • pradlena • prodavačka 2x • provozní 2x • recepční 15x • řidič 3x • správce • ředitel • skladník expedice • vedoucí Počet dozorovaných subjektů Inspektoři Oblastního inspektorátu pro Ústecký kraj a Liberecký kraj provedli v období od 1. 1. 2009 do 15. 12. 2009 celkem 31 kontrol. Předpokládaný počet kontrol na inspektora byly 2 kontroly, v některých případech inspektor provedl 3 kontroly.

Zjištěné skutečnosti Pochybení, vyskytující se v protokolech, dle kontrolního seznamu: Vznik a skončení pracovního poměru: § 37 odst. 1 písm. b) – 9 zaměstnanců § 37 odst. 1 písm. c) – 12 zaměstnanců § 37 odst. 1 písm. d) – 19 zaměstnanců § 37 odst. 1 písm. e) – 25 zaměstnanců § 37 odst. 1 písm. f) – 34 zaměstnanců § 49 odst. 2 – 1 zaměstnanec § 75 – 1 zaměstnanec § 313 odst. 1 – 2 zaměstnanci § 313 odst. 1 písm. a) – 4 zaměstnanci § 313 odst. 1 písm. b) – 7 zaměstnanců 41

§ 313 odst. 1 písm. c) – 11 zaměstnanců § 313 odst. 1 písm. d) – 1 zaměstnanec Porušení § 37 a 313 ZP jsou tradiční pochybení, se kterými se inspektoři setkávají v každodenní praxi. Zkušenosti jsou pak takové, že kontroly tyto nedostatky obvykle odstraní, takže se nadále nevyskytují. Porušení ostatních zmíněných ustanovení zákoníku práce nebylo zjištěno ve více než jediném případě, ale i tam je předpoklad, že po poučení inspektory kontrolovaná osoba zanechá závadového jednání (ostatně je k tomu vyzvána opatřením k odstranění nedostatků). Poznámka: ve dvou případech bylo zjištěno porušení § 32 odst. 3 zákona č. 65/1965 Sb. (týkalo se 4 zaměstnanců) – byla to jediná zjištění týkající se starého zákoníku práce, období roku 2006 bylo kontrolováno na základě podaných podnětů. Pracovní doba: § 79 odst. 1 – 3 zaměstnanci § 81 odst. 1 – 5 zaměstnanců § 82 – 2 zaměstnanci § 84 odst. 1 – 11 zaměstnanců § 83 odst. 1 – 5 zaměstnanců § 83 odst. 2 – 2 zaměstnanci § 88 odst. 1 – 1 zaměstnanec § 88 odst. 3 – 1 zaměstnanec § 92 odst. 1 – 1 zaměstnanec § 94 odst. 2 – 3 zaměstnanci § 96 odst. 1 – 29 zaměstnanců Problematika rozvržení pracovní doby a k tomu komplementární téma přestávek mezi směnami a v týdnu je mezi inspektory vnímána jako závažná, ve sledovaném úkolu bylo za některá pochybení na úseku pracovní doby v období roku 2009 uloženo několik sankcí. I zde je předpoklad nápravy závadového stavu u kontrolovaných osob, přinejmenším jsou k tomu kontrolované osoby zavazovány vydávanými opatřeními k odstranění nedostatků. Vzhledem k závažnosti těchto správních deliktů a nesnadnosti kontroly odstranění nedostatků jen ze zprávy o odstraněných nedostatcích (která rozhodně nezaručuje dodržování zákonné povinnosti do budoucna) jsou plánovány následné kontroly. Odměňování: § 112 odst. 3 písm. a) – 24 zaměstnanců § 113 odst. 4 – 5 zaměstnanců § 115 odst. 1 a 2 – 10 zaměstnanců § 116 – 16 zaměstnanců § 118 – 15 zaměstnanců § 141 odst. 1 – 60 zaměstnanců § 146 písm. b) – 6 zaměstnanců Správní delikty na úseku odměňování jsou považovány za vůbec nejzávažnější a v případě zjištění jsou také nejčastěji sankcionovány. Vzhledem ke specifickému určení úkolu (kontroly jsou prováděny u zaměstnavatelů, kde jsou zaměstnancům rozvrhovány směny i na noční

42

dobu a na dny víkendu či svátků) jsou největší sankce ukládány právě za neposkytování příplatků. Inspektoři kontrolovali i další ustanovení zákoníku práce, která nejsou součástí kontrolního seznamu: § 13 odst. 5 – 8 zaměstnanců § 90 odst. 2 – 8 zaměstnanců § 111 odst. 1 – 1 zaměstnanec § 213 odst. 4 – 4 zaměstnanci § 219 odst. 2 – 2 zaměstnanci § 305 odst. 2 – 1 zaměstnanec § 357 odst. 1 – 1 zaměstnanec Šíře pochybení při šetření podnětů (případně pokud je zjištěn nedostatek při běžné kontrole dle kontrolního seznamu) je značná, je na zvážení SÚIP zda rozšířit kontrolní seznam.

Návrhy a opatření K 15. 12 2009 bylo uloženo celkem 10 sankcí v souhrnné výši 194 000,-- Kč, přičemž je navržena další sankce ve výši 80 000,-- a v příštím roce bude sankce uložena ještě jednomu subjektu - zde se bude výše sankce odvíjet od způsobu, jakým kontrolovaná osoba odstraní nedostatky zjištěné kontrolou. Kontroly, provedené v rámci tohoto úkolu, ukazují obecný stav dodržování ustanovení zákoníku práce u jednotlivých zaměstnavatelů. Četnost i závažnost porušení nejsou ve sledovaném vzorku jiné, než jaké jsou zkušenosti z minulých let (dokonce ani vliv hospodářské recese nemá přehnaně vysoký vliv, což je možná způsobeno tím, že podnikání v této oblasti bylo obtížné vždy, nejen v posledním roce). Větší vliv má úpadek cestovního ruchu, ale projevuje se spíše snížením počtu zaměstnanců než např. neposkytováním mzdy (které se vyskytuje, ale ne častěji než dříve). Na správní delikty na úseku pracovního poměru a pracovní doby pak jistě nemá vliv ekonomická situace firmy. Inspektoři pak často fungují jako poradci a současně s předáním protokolu (případně i v průběhu kontroly) jsou s nimi konzultovány problémy v oblasti dodržování pracovněprávních předpisů. Porušení, která vzhledem k tomu, že je nelze kontrolou prokázat, nejsou v protokolech uvedena: Domněnka dvojí evidence pracovní doby je v některých případech aktuální, ovšem inspektoři nemají možnost jak toto zjistit, neboť kontrolní zjištění se striktně opírá o doklady, předložené zaměstnavatelem, příp. o jeho písemná prohlášení či zápisy. To se ovšem týká všech oblastí kontroly, nejen kontrol na tento úkol. Dvojí odměňování (ve smyslu že by zaměstnavatelé předložili podepsané výplatnice na částky, které jsou vyšší, než je skutečně poskytnutá mzda) nebylo zaznamenáno, naopak se vyskytují případy, kdy je zaměstnancům poskytována mzda nižší, než jejich nejnižší úroveň zaručené mzdy, přičemž je zřejmé, že dochází k poskytování peněz mimo standardní mzdu. Vzhledem k tomu, že toto jednání je správním deliktem, je inspektory vytýkáno, případně sankcionováno dle platné legislativy. 43

Spolupráce s ostatními orgány státní správy a samosprávy: Při kontrolách na úkol 09.1.11 nebyla dosud formální spolupráce s jinými orgány státní správy a samosprávy realizována.

HÚ 09.1.12 Provádění kontrol v nepřetržitých provozech zdravotnické záchranné služby a nemocniční akutní péče Úvod Kontroly u vytipovaných subjektů byly prováděny v plném rozsahu stanoveného kontrolního seznamu pro tento hlavní úkol. Současně však byl v jejich průběhu prošetřován v plném rozsahu podnět podaný v průběhu roku 2009, zaměřený úsek pracovní doby. Tvrzení uvedená v podnětu nebyla kontrolou prokázána. Tyto kontroly provádělo 5 vybraných inspektorů Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj, 3 inspektoři z Ústeckého kraje a 2 inspektoři z Libereckého kraje.

Počet dozorovaných subjektů Podle zadání plánovacího listu měl OIP provést minimálně 5 kontrol v rámci tohoto úkolu. Při výběru kontrolovaných subjektů měl OIP vycházet ze seznamu zaměstnavatelů, kteří podali na OIP hlášení o další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví, tak z došlých podnětů či poznatků z poradenství a zároveň měl zahrnout do kontrolního vzorku i zdravotnické zařízení, které hlášení o další dohodnuté práci přesčas nepodalo. Vzhledem k tomu, že z oblasti zdravotnictví jsou dotazy v poradenské činnosti v minimální míře a ani podněty v době tvorby seznamu kontrolovaných subjektů nebyly na OIP podány, byly vybrány 4 subjekty ze seznamu těch zaměstnavatelů, kteří hlášení o další dohodnuté práce přesčas podali, a dále bylo vytipováno 1 zdravotnické zařízení, které hlášení o další dohodnuté práce přesčas nepodalo. V tomto zdravotnickém zařízení byla v roce 2007 provedena kontrola s kontrolními zjištěními, takže toto zařízení bylo zařazeno do kontrolního seznamu z důvodu následné kontroly plnění uloženého opatření a zároveň provedení kontroly v rámci HÚ v plném rozsahu.

Zjištěné skutečnosti Porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), byla zjištěna u čtyř z pěti kontrolovaných subjektů. Detailní číselné a statistické údaje o kontrolních zjištěních v rámci prováděných kontrol pod HÚ 09.1.12 lze zjistit z databáze informačního systému ISD – proto nejsou předmětem této zprávy.

44

Na úseku pracovní doby byla zjištěna porušení u dvou kontrolovaných subjektů, a to porušení § 83 odst. 2 zákoníku práce – překročení maximální délky směny 12 hodin při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby (u 1 zaměstnance), § 90 odst. 2 zákoníku práce – nedodržení nepřetržitého odpočinku mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny (u 2 zaměstnanců), § 92 odst. 3 zákoníku práce – kdy zaměstnavatel nerozvrhl pracovní dobu tak, aby při zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu byl tento odpočinek za období 2 týdnů celkem alespoň 70 hodin (u 1zaměstnance), § 96 odst. 1 písm. a) bod 5. zákoníku práce – nevedení evidence odpracované doby v době pracovní pohotovosti (u 1 zaměstnance). U ostatních dvou kontrolovaných subjektů se porušení týkala úseku pracovního poměru, a to § 13 odst. 5 zákoníku práce – kdy zaměstnavatel uzavřel pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti se stejně druhově vymezenou prací – lékaře (u 4 zaměstnanců), § 136 odst. 2 zákoníku práce – zde nebylo v platovém výměru uvedeno zdůvodnění při změně složek v platovém výměru (u 5 zaměstnanců), § 93a odst. 3 zákoníku práce – kdy došlo k uzavření Dohod o další dohodnuté práci přesčas ve zdravotnictví na období 52 týdnů, ačkoliv u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, aby tato délka mohla být sjednána v kolektivní smlouvě, § 305 odst. 2 zákoníku práce – kdy ve vnitřním předpise zaměstnavatele byla nalezena ujednání ohledně poskytování náhradního volna za práci ve svátek a poskytování příplatků za práci v noci v rozporu se zákoníkem práce. Z porušení, která se týkala pracovní doby, byla tato porušení způsobena zaměstnavateli z obecně známého důvodu, kterým je chronický nedostatek lékařů na trhu práce. Zdravotnické záchranné služby poskytují přednemocniční odbornou neodkladnou péči v podmínkách urgentní medicíny a medicíny katastrof, zejména péče o postižené na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení. Dle vyjádření jedné z organizací je limitujícím faktorem funkčnosti systému zajištění přednemocniční neodkladné péče nedostatek erudovaného zdravotnického personálu, především lékařů, pramenící hlavně z neatraktivnosti oboru, spočívající ve vysoké míře zodpovědnosti, vysokých požadavcích na odbornost, v psychické a fyzické náročnosti činnosti versus nedostatečná právní ochrana, v nedostatečném finančním ohodnocení, nízkém společenském kreditu a v existenční nejistotě v případě nemožnosti vykonávat tuto činnost ze zdravotních důvodů. Tato personální nouze byla v kontrolovaném období řešena u této firmy externími zaměstnanci na dohody o pracovní činnosti a přesčasovou prací kmenových zaměstnanců. U dalšího zdravotnického zařízení, kde byla konána v rámci HÚ 09.1.12 následná kontrola plnění opatření, bylo shledáno opakované zjištění, a to porušení § 13 odst. 5 zákoníku práce, kdy se zaměstnavatel po předchozí kontrole snažil situaci napravit tak, aby neporušoval zákoník práce a zároveň zajistil neodkladnou zdravotní péči občanům. Při kontrole nám bylo ředitelem organizace předloženo doporučení ředitele právního oddělení ČLK. Vedení organizace se touto radou řídilo a v domnění, že koná v souladu se zákoníkem práce, a sjednalo se zaměstnanci – lékaři, dohody o pracovní činnosti, z kterých vyplývalo, že konají práci lékaře na hlavní pracovní poměr a i na dohodu o pracovní činnosti. Zaměstnavatel nevyužil další dohodnutou přesčasovou práci dle ustanovení § 94a zákoníku práce. Po následné kontrole, kdy bylo zaměstnavateli vytknuto stejné porušení, se rozhodlo vedení využívat pro dobu budoucí § 93a zákoníku práce.

45

Profese vybraných zaměstnanců do kontrolního vzorku byly vybírány s ohledem na zaměření úkolu, tzn. lékař, zdravotní sestra, řidič vozidel záchranné služby, sanitář. Spolupráce s vedením zdravotnických zařízení byla bezproblémová a doklady ke kontrole byly předkládány ve stanovených lhůtách. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 93a zákoníku práce je v platnosti od 1. 10. 2008 a tento hlavní úkol byl zařazen na rok 2009, nebylo možno zkontrolovat za rok 2009, jestli je dodržováno ustanovení § 93 odst. 4 zákoníku práce, jelikož ve čtyřech kontrolovaných subjektech působí odborové organizace a vyrovnávací období pro limity průměrné přesčasové práce jsou sjednána na 52 týdnů. Přes zjištěná porušení nebyly uloženy pokuty. Důvodem k tomuto postupu je skutečnost, že letitý chronický nedostatek zdravotních sester a lékařů se kontrolami ze strany inspektorátů práce nevyřeší.

Provedená rozhodnutí a opatření Jak již bylo uvedeno, kontroly byly provedeny v rozsahu podle zadání úkolu. Zaměstnavatelům byla inspektory vysvětlena všechna porušení při předávání protokolů, ovšem zdali bylo dosaženo cíle úkolu nelze jednoznačně zhodnotit vzhledem k chronickému nedostatku kvalifikovaných zdravotnických pracovníků a lékařů v České republice. Z výsledků kontrol v rámci tohoto úkolu z hlediska porušování pracovněprávních předpisů vyplývá, že problémy u těchto zaměstnavatelů jsou a zřejmě i budou nadále vyskytovat, především v oblasti pracovní doby, přesčasové práce a doby pohotovosti, právě v důsledku nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců. Nepovažujeme proto za vhodné věnovat této oblasti nadále trvalou pozornost.

HÚ 09.1.19 Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií

Úvod Státní správu na úseku prevence závažných havárií v objektech nebo zařízeních, v nichž je skladována vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, vykonávají MŽP-ČR, MV-ČR, ČBÚ, ČIŽP, krajské úřady, SÚIP, správní orgány vykonávající státní správu na úseku PO, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému a orgány krajské hygienické stanice. Společnou (integrovanou neboli koordinovanou) inspekci podle zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, provedly tyto orgány státní správy v termínech projednaných a koordinovaných ČIŽP podle § 33 odst. 1 písm. a) zák. č. 59/2006 Sb. a § 3 odst. (2) Nařízení vlády č. 254/2006 Sb.

46

Inspektorát provedl kontroly ve své působnosti podle § 3 odst. 3 zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce na základě ČIŽP stanoveného ročního plánu kontrol u konkrétních subjektů. Z provedených inspekcí zpracovali zástupci inspektorátu protokoly včetně písemných informací ve smyslu § 33 odst. (1) písm. b) zákona č. 59/2006 Sb., které doručili v požadovaném termínu ČIŽP. Kontroly OIP byly zaměřeny na činnosti uvedené v SÚIP zpracovaném a předaném kontrolním seznamu k HÚ 09.1.19 v souladu s metodickým pokynem generálního inspektora.

Počet dozorovaných subjektů Podle ročního plánu a termínů stanovených ve spolupráci s OI ČIŽP Ústí nad Labem a Liberec, podle § 31 písm. a), § 33 odst. (1) písm. a) zákona č. 59/2006 Sb. a § 3 nařízení vlády č. 254/2006 Sb. byla tato kontrola provedena u celkem 19 subjektů.

Zjištěné skutečnosti Počet a rozdělení subjektů Počet subjektů zařazených v režimu prevence závažných havárií podle zákona č. 59/2006 Sb. v roce 2009 v působnosti OIP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj.

Počet a rozdělení zařazených subjektů Celkem z toho A B

32 19 13

z toho A B

29 17 12

z toho A B

3 2 1

Ústecký kraj

Liberecký kraj

Změny v zařazení subjektů V průběhu roku 2009 došlo k následujícím změnám: Nově byl do skupiny A rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 11. 11. 2009 zařazen nový subjekt. Ve skupině A došlo dne 1. 7. 2008 k oddělení jedné společnosti od další společnosti a z té od 1. 12. 2008 vznikla nová společnost s provozy spadajícími pod PZH.

47

Ve skupině A došlo v druhé polovině roku 2009 k postupnému uvádění do zkušebního provozu výrobny jedné z organizací, která se nachází v areálu výrobního komplexu další akciové společnosti. Schvalování bezpečnostní dokumentace V roce 2009 se inspektorát vyjádřil k 10 bezpečnostním dokumentacím nebo jejich aktualizacím, zaslaným Krajským úřadem Ústeckého kraje případně Libereckého kraje.

Vyjadřování k bezpečnostním dokumentacím Bezpečnostní dokumentace A – bezpečnostní program B – bezpečnostní zpráva vnější havarijní plán

počet 7 3 0

Všechny zaslané bezpečnostní dokumentace byly posouzeny, kromě bezpečnostní zprávy jedné organizace, která provádí delaboraci stávající vojenské munice a skladuje výbušniny. OIP se k této dokumentaci nevyjádřil, jelikož uvedená organizace patří do kompetence Českého báňského úřadu podle § 40 zákona ČNR č. 61/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Při posuzování bezpečnostních dokumentací byly zjištěny nedostatky v oblasti organizace a řízení bezpečnosti práce a bezpečného provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví. Z připomínek k posuzovaným bezpečnostním dokumentacím lze například uvést: - ve vyjádření k bezpečnostnímu programu organizace OIP upozorňuje na nezpracované dokumenty analýzy rizik v Příloze č. 6 technické dokumentace – plán havarijních opatření, v příloze č. 11 technické dokumentace a dokumentace o analýze rizik – adresář nazvaný „5 - Informace o provedeném posouzení“ neobsahoval požadované údaje.

Zjištěné nedostatky Při kontrole bylo zjištěno celkem 186 závad, které se týkají především těchto oblastí: Poř. č.

Charakter závad

Počet závad

%

1. 2. 3. 4.

Ochrana proti výbuchu Nedostatky na pracovišti Kontrolní a revizní činnost na TZ Rizika v oblasti manipulace s chemickými látkami Stav elektrických zařízení Závady na bezpečnostním značení Nedostatky v provozní dokumentaci

30 24 23 21

16,1% 12,9% 12,4%

5. 6. 7.

17 17 14

Z nedostatků zjištěných při kontrole lze konkrétně uvést, například: 48

11,3% 9,1% 9,1% 7,5%

- průběhu místního šetření byla ověřována činnost blokace plnění s vazbou na uzemnění. Proto byla navozena situace, kdy autocisterna nebyla uzemněna přes testovací přístroj a kleština zemnícího kabelu byla připojena na kostru testovacího přístroje TERRAMET. Technologické zařízení pro plnění autocisteren bylo možno v tomto případě uvést do provozu bez uzemněné autocisterny. - při plnění cisterny nebylo provedeno uzemnění na zemnící bod AC, ale na maticích kola. Ze strany řidiče nebyla řádně splněna povinnost podle čl. 6.3.1 PP 3259/ 2004. - plnění a stáčení LP. Provozní předpis pro plnění a stáčení LPG na koleji nemá ve věci připevnění kolejnicového háku ke kolejnici (ovládání bezpečnostního rychlouzávěru středového ventilu železniční cisterny) stanovený postup a následné správné navedení – uložení bezpečnostního lanka kolejnicového háku a to tak, aby byly dodrženy zásady bezpečnosti, zejména pro případ úniku LPG. - v provozu stáčení hexanu na koleji je čerpadlo poháněné el. motorem. V tomto prostoru jsou zóny výbuchu 1 a 2 určené v dokumentaci o výbuchu. Zóna 2 je kolem stáčecího čerpadla a el. motoru do vzdálenosti 1,5 metru. Jedná se o čerpadlo PO100 18,5 kW. Protože motor čerpadla není označen štítkem Ex a není známo, zda splňuje požadavky nařízení vlády č. 23/2003 Sb. (94/91 EC) o možném umístění motorů do prostor s nebezpečím výbuchu, je nutné motor posoudit. V revizi elektro z 10. 6. -15. 7. 2007 je pod bodem 1 na straně 5 navíc uvedeno, že zařízení není vhodné pro daný prostor. - u čerpací stanice čpavku objekt 5712 a 5713, plnění čpavkovou vodou a skladu nadzemních nádrží nejsou označeny místa vstupu do prostoru s nebezpečím výbuchu bezpečnostními značkami výstrahy s černými písmeny EX, označující „Nebezpečí – výbušné prostředí“.

Návrhy a opatření Podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předmětů, bylo vydáno celkem 19 opatření k nápravě zjištěných nedostatků (tj. ze všech provedených kontrol). Podle § 5 odst. 1 písm. l) zákona č. 251/2005 Sb., byly z integrované kontroly ve dvou případech uloženy sankce. U dvou organizací, zařazených do systému prevence závažných havárií zákona č. 59/2006 Sb., byla šetřena mimořádná událost a byly vypracován zprávy. Správní řízení bylo vedeno samostatně. Při kontrolní činnosti se poměrně často setkáváme s porušením zásad bezpečného chování zaměstnanců kontrolovaného subjektu i externích zaměstnanců, plnících pracovní povinnosti u kontrolované osoby, např. nevhodné zajištění uzemnění autocisterny při stáčení nebo plnění nebezpečných látek ze strany řidičů autocisteren apod. Na tyto zaměstnance nemá zástupce OIP vhodné (účinné a rychlé) prostředky k docílení nápravy (např. v minulosti blokové pokuty). Nedílnou součástí působení zástupců OIP v rámci tohoto úkolu je i vyjadřování k předloženým bezpečnostním dokumentacím. Tato problematika však není zákonem 49

č. 59/2006 Sb. a ani metodicky ze strany SÚIP ošetřena. Domníváme, že by bylo v následném období vhodné upřesnit rozsah a předmět posouzení dokumentací zástupci OIP. Při koordinaci kontrol a při spolupráci s OI ČIŽP Ústí nad Labem a Liberec ani s ostatními orgány státní správy zástupci OIP neshledali nedostatky. Hlavní cíle úkolu č. 09.1.19 byly naplněny.

HÚ 09.1.20 Program Bezpečný podnik

Úvod

Byly prováděny prověrky systému řízení BOZP v organizacích podle programu „Bezpečný podnik“. Vedoucí inspektor se zúčastňoval prověrek zejména při zahájení a při závěrečném projednání protokolu a podpisu podmínek pro vydání osvědčení. Vedoucí odboru inspekce II prováděl kontrolní činnost spolu s ostatními inspektory. Spotřeba času na prověrky systému řízení BOZP u žadatelů Spotřeba času na prověrky

HÚ 09.1.20 HÚ 09.1.20/N celkem

Spotřeba času na konzultace:

373 hodin 58 hodin 431 hodin

20

Počet dozorovaných subjektů Přehled žadatelů 1. Žadatelé, kteří plní požadavky programu „Bezpečný podnik“ před podáním žádosti o prověření systému řízení BOZP Žádný žadatel. 2. Žadatelé, kteří byli na základě neplnění stanovených podmínek vyřazeni z účasti na programu Žádná organizace v regionu nebyla z účasti na programu vyřazena. 3. Žadatelé, u kterých OIP ukončil prověrku v daném roce, s uvedením, zda doporučil nebo nedoporučil vydat jim osvědčení Jedna organizace, kde se na prověrce podílely kromě OIP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj (garant prověrky) též OIP pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, Středočeský 50

kraj, OIP pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj a OIP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj. Na základě výsledků z výše uvedených inspektorátů doporučil OIP – garant prověrky – vydat osvědčení. Druhá organizace včetně středisek, kde byla prověrka provedena pro OIP pro hl. město Prahu – souhlas s vydáním osvědčení. 4. Žadatelé, u kterých OIP provedl každoroční namátkovou prověrku žadatelem provedeného auditu Jedna organizace. 5. Žadatelé, u kterých OIP provedl prověrku v celém rozsahu programu „Bezpečný podnik“ (v tříletém intervalu) Dvě organizace, u jedné byla prověrka provedena pro OIP pro Středočeský kraj. 6. Žadatelé, u kterých OIP doporučil SUIP zrušit platnost vydaného osvědčení V roce 2009 inspektorát nedoporučoval zrušit platnost žádného vydaného osvědčení.

Zjištěné skutečnosti Nedostatky zjištěné v plnění požadavků programu, vztahující se přímo k managementu a nedostatky zjištěné při porovnávání údajů uváděných žadatelem v dokumentaci se skutečným stavem zjištěným v provozu včetně výsledků ústního ověřování znalostí zaměstnanců Nedostatky, vztahující se přímo k managementu, zjištěny nebyly. Systém řízení je pravidelně vedením firem přezkoumáván. Vztah zaměstnanců k systému řízení BOZP je však třeba neustále posilovat. Stále se ještě vyskytují zaměstnanci, kteří svou práci dělají „osvědčeným“ způsobem, bez ohledu na zavedený systém. To se projevuje zejména v nesprávném vedení záznamů o činnosti, které pak neodpovídají interním předpisům (např. evidence o vydaných OOPP nebo oznamování staveb). Počet správních řízení Byla uložena sankce v souvislosti s šetřením příčin a okolností dvou pracovních úrazů zaměstnanců subdodavatelské firmy, ke kterým došlo na stavbě. Celkové zhodnocení žadatelem dosažené úrovně systému řízení BOZP a životního prostředí (zda zjištění z provedené kontroly dokladují, že žadatel při zavedení systému řízení postupoval s jím vyhlášenou bezpečnostní politikou (koncepcí), že zavedený systém řízení je plně funkční a odpovídá i s ohledem na rozsah žadatelem prováděných činností) Zjištění z provedených kontrol v organizacích, které OIP doporučil k vydání osvědčení, dokladují, že žadatel při zavedení systému řízení bezpečnosti práce postupoval s jím

51

vyhlášenou bezpečnostní politikou (koncepcí), že zavedený systém řízení je funkční a odpovídá i s ohledem na rozsah žadatelem prováděných činností. Poznatky a zjištění vyplývající ze spolupráce OIP s organizací, která již získala osvědčení (výsledek každoroční namátkové kontroly ověření funkčnosti systému řízení bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a životního prostředí, přístup vedení a zaměstnanců žadatele k plnění podmínek programu „Bezpečný podnik“ v následujících letech po vydání osvědčení, plnění (neplnění) požadavku na každoroční provádění auditu žadatelem apod.) Spolupráce OIP s organizacemi, které získaly osvědčení, je na dobré úrovni. Pro kontrolu jsou ve firmách vytvářeny odpovídající podmínky. Management je vstřícný, komunikativní. Zjištěné nedostatky jsou ve stanovených termínech odstraňovány. V případě potřeby je poskytnuta konzultace. Příklady zjištěných porušení - Zaměstnavatelé nemívají uzavřenou písemnou dohodu ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. o koordinaci provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupů k jejich zajištění, pracují-li na jednom pracovišti zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů. - Interní předpisy nejsou včas aktualizovány v návaznosti na platnou legislativu nebo na organizační změny. - Zaměstnavatel nemá vyřešeny přestávky popř. poskytnutí přiměřené doby na oddech a jídlo v nepřetržitém provozu dispečinku, kde na nočních směnách pracuje pouze jeden pracovník – operátor dispečinku, jehož práce nemůže být z provozních důvodů přerušena. - V případech, kdy zaměstnavatel současně působí jako zadavatel stavby, byly zjištěny nedostatky v ohlášení staveb (povinnost ve smyslu zák. č. 309/2006 Sb. § 15), tzn., že oznámení o zahájení prací je zasíláno na OIP později, než je lhůta stanovená zákonem, popř. nejsou uvedeny všechny náležitosti oznámení tak, jak jsou stanoveny nařízením vlády č. 591/2006 Sb. – příloha 4, bod 12. -

Změny jsou vyznačovány v jednotlivých revidovaných dokumentech odlišně, není rozpoznatelné, zda byl změněn dokument v plném rozsahu, nebo pouze jeho část.

Úrazy vyžadující hospitalizaci zraněných více jak 5 dní Pracovní úrazy se staly v objektu zadavatele prací, kde se zpracovává směs lehkého a těžkého pyrolýzního benzinu (PyBi). Při mimořádné události došlo k popálení 4 osob, které se podílely na výměně tkaninových filtrů v odlučovači vody FA-801. Jednalo se o jednoho zaměstnance zadavatele a 3 zaměstnance dodavatele.Zaměstnavatel (dodavatel) nezajistil koordinaci a organizaci přípravných činností před vstupem do tlakové uzavřené nádoby - FA 801 v objektu. Zaměstnanci dopolední a odpolední směny nebyli vzájemně dostatečně informováni o rizicích a provedených opatření – zaslepení vstupů do nádoby ve smyslu § 101 odst. 3 a 4 a). ZP (č. 262/ 2006 Sb.) ve znění pozdějších předpisů. Porušení předpisů bylo zjištěno i ze strany zadavatele.

52

Oblast zlepšování

Indikátory zlepšování tak, jak je organizace nahlašují na OIP, jsou plněny. Problém je v tom, že mnohdy je „zlepšování“ zaměněno za plnění zákonných povinností a odstraňování závad, které jsou vlastně porušením předpisů. Firmy by měly oblast zlepšování stanovit na základě výsledku přezkoumání systému řízení a poté dle stanoveného programu požadavek realizovat. V praxi to však většinou funguje tak, že se „zlepšování“ vyhledává zpětně. Aby se prokázalo, že firma skutečně postupuje systematicky, zná své problémy a ví, jakým směrem jít a co zlepšit v rámci svých možností, měli bychom spíše požadovat, aby na začátku roku zaslala na OIP svůj program v oblasti zlepšování a na konci období pak porovnání plánu a skutečnosti. Příklady Technická zařízení a) Vybudování nové technologie nátěrů: tryskací box a lakovací hala. Bezpečnější technologie, jež zajišťuje nižší míru rizika a pracovní proces je bezpečnější a efektivnější. Zkušební provoz byl od 11/2007 prodloužen do 10/2008. b) Zakoupení MV (VZV) JUNGHEINRICH s rukou a hákem. Bezpečnější technologie, jež zajišťuje nižší míru rizika a pracovní proces je efektivnější. MV (VZV) JUNGHEINRICH s rukou a hákem byl zakoupen a protokolárně předán provozovateli - středisku strojní údržba. c) Zakoupení servisního vozidlo Citroen JUMPER pro servis VN vypínačů (mobilní dílna) Byl zakoupen a protokolárně předána provozovateli - středisku servis VN d) Obměna a doplnění vozového parku - nákup osobních a nákladních. automobilů zn. KIA CEED místo původních ŠKODA FABIA. Obměna provedena na všech střediscích organizace. e) Nákup nadstandardních el. přístrojů a nářadí. Nákup svářecího el. agregátu (Argon) ALFIN s vodním chlazením, pneum. utahovací pistole SCHNEIDER SGS ¾ “ HW 950 SYS vč. kompresoru ATMOS-PERFECT, akumulátorová pila HILTI WSR 650-A Bezpečnější technologie, jež zajišťuje nižší míru rizika a pracovní proces je efektivnější. f) Nákup a používání trojnožky z lehké slitiny AM 100 vč. příslušenství (vrcholová kladka pro vedení lanka AT 052/1, naviják s ocelovým lankem 20m + převod s brzdou AT200/120, zachycovací postroj PRO 113, vak - obal na trojnožku AK 0100 + naviják. Výrobce HAK CS s.r.o.) Bezpečnější technologie, jnž zajišťuje snížení rizika pádu z výšky a do hloubky. Pracovní proces je efektivnější a bezpečnější. OOPP Nákup nových dvou a čtyřplynových detektorů pro práce v prostorách s nebezpečím výbuchu – 10 ks. Rovněž se dokoupily jednoplynné osobní detektory na sirovodík – 20 ks, včetně masek na sirovodík – 20ks. Na D900 se koupily masky proti čpavku – 4 ks. 53

Snižování produkce škodlivin akce GSH – rekonstrukce uzlu odprášení, změna systému odlučování (textilní filtr)

zlepšení Snížení emise TZL (prach) do ovzduší (odhad o 11 t/rok)

NPK- instalace nových cyklónů na uzlu chlazení

Zvýšení účinnosti záchytu úletu prachových částic a snížení TZL o 2 t/rok

Návrhy a opatření Doporučení na úpravu (doplnění) požadavků programu „Bezpečný podnik“, Zásad stanovených příkazem (případně i tohoto obsahu Informace) Doporučujeme, aby firmy, které jsou držiteli osvědčení Bezpečný podnik, měly v rámci programu stanovenou povinnost neprodleně oznámit místně příslušnému inspektorátu smrtelné úrazy a těžké úrazy zaměstnanců jiných subjektů nebo jiných osob, ke kterým došlo v areálu držitele osvědčení, na jeho pracovištích a zařízeních, zejména pak na stavbách, kde držitel osvědčení působí jako zadavatel nebo zhotovitel stavby, a to bez ohledu na to, v jakém vztahu je se subjektem, u něhož k úrazu došlo. Rovněž by držitelé osvědčení měli uvedené úrazy, v jejichž souvislosti je zjištěno porušení předpisů z jejich strany, vykazovat ve statistikách, které zasílají na inspektorát (indikátory zlepšování). Jen tak se získá ucelený pohled na firmu v oblasti úrazovosti Je dost častým úkazem, že firma (držitel osvědčení), vyčleňuje ze své činnosti nejrizikovější činnosti, které pak zajišťuje subdodavatelsky s přesvědčením, že se tak zbavila veškeré odpovědnosti za dodržování předpisů. Protože jsou však práce často prováděné na jejím zařízení nebo na stavbách, kde působí jako hlavní zhotovitel, nemůže se zcela zbavit své odpovědnosti za dodržování bezpečnostních předpisů. Pokud firma (držitel osvědčení) provádí šetření sama (bez účasti OIP) nebo se ho alespoň zúčastňuje u zaměstnavatele zraněného, obvykle dojde k účelovému závěru, že z její strany předpisy porušeny nebyly, což ne vždy odpovídá pravdě. V takovém případě však také nemohou být provedena účinná opatření k předejití opakování úrazu. V letošním roce jsme např. šetřili smrtelný úraz (pád z výšky 10 m) podnikající fyzické osoby (subdodavatel cca 5. v řadě) na stavbě, kde hlavním zhotovitelem byla organizace pracující ve sdružení, a dva těžké úrazy (pád konstrukce bednění a zavalení betonovou směsí) zaměstnanců podnikající fyzické osoby na stavbě, jejíž dodávku na klíč provádí rovněž tato organizace. V obou případech zjistil inspektorát závažná porušení předpisů ze strany této organizace, držitele osvědčení „Bezpečný podnik“. Z pohledu organizace si však v obou případech zranění zavinili pracovníci sami. Doporučujeme rovněž ještě jednou se zamyslet nad psaním protokolů z dílčích kontrol. Letos jsme např. obdrželi od OIP pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj 40 (slovy čtyřicet) protokolů z prověrky organizace, kterou provedli ve svém regionu. Z toho bylo jen 19 protokolů z kontroly el. zařízení, které podepisoval stále stejný pracovník kontrolované společnosti - každý protokol je ve třech vyhotoveních.

54

Opodstatnění protokolu z dílčí kontroly shledáváme tam, kde se jedná o odloučené pracoviště, popř. o provozovnu v regionu mimo oblast působnosti OIP – garanta kontroly. Možná by stálo za úvahu uspořádat pracovní setkání zástupců firem – držitelů osvědčení – za účelem výměny zkušeností, vysvětlit, co se od firem v oblasti zlepšování očekává, nastínit okruh vzájemné spolupráce apod.

4. Ostatní dozorčí činnost

4.1

Projektová dokumentace

Úvod Činnost vykazovaná OIP na tomto úseku je prakticky srovnatelná s výsledky minulých let, ačkoli počet vydaných vyjádření byl celkově oproti roku 2008 nižší. Struktura posuzovaných dokumentací byla ovlivněna především obsazováním obchodních center Forum, Plaza, Globus apod. Jednalo se převážně o jednoduché projekty – vestavby a vnitřní úpravy obvykle pomocí sádrokartonových příček a jednoduché instalace OIP se snaží vyřídit všechny požadavky, které jsou vybrány podle příkazu GI, a vydat prakticky ke všem dokumentacím vyjádření, kromě těch případů, kde není OIP kompetentní provádět kontrolu, např. rodinné domky, soukromé garáže apod. Zjištěné skutečnosti Ve sledovaném roce byly zjišťovány obdobné nedostatky jako v předcházejícím roce. Většina předkládaných dokumentací nemá dostatečnou vypovídací schopnost o řešení rizik při výstavbě i budoucím provozu a až na výjimky přetrvává snaha předkládat dokumentace jen v minimálním rozsahu. Někdy není řešena oblast bezpečnosti práce vůbec, nebo částečně (nejsou řešeny konkrétní místní podmínky, např. přístup ke kontrolním místům ve výškách, zajištění osob v období bouracích prací, rozmístnění strojů atp. a nejsou zpracovávány koordinační výkresy pro vzduchotechniku, topení, el. zařízení, plynová potrubí apod.) Tento stav znamená, že montáž je prováděna jinak, než uvádí projekt. Z hlediska uplatňování požadavků právních a ostatních předpisů se v dokumentacích vyskytují i dva extrémy, a to, že řešení bezpečnosti práce a technických zařízení se pouze odvolává obecně na všechny platné předpisy nebo je v PD vložena příloha obsahující uvedení velkého množství předpisů a ČSN (např. u jedné z PD bylo uvedeno 81 předpisů a normativů). Mezi právními předpisy jsou však ve značné míře uváděny i zrušené předpisy nebo předpisy, které se nevztahují ke stavbě, a některé právní a ostatní předpisy jsou určeny výrobcům zařízení a nevztahují se na výrobky v období po uvedení na trh. Často se projektanti odvolávají na to, že podrobněji bude vše řešeno v dalším stupni dokumentace – tato dokumentace se však v mnoha případech již nezpracovává.

55

Z dalších nedostatků lze uvést zejména: Nestanovení protiskluzového povrchu schodišťových stupnic a podlah, nedostatečné řešení zábradlí a zábradelní výplně na volných okrajích plošin, kde je nebezpečí pádu osob z výšky, dále nedostatečné řešení zásobníků sypkých hmot a neřešení zabezpečovacího zařízení kotelen a ohříváků TUV. Častým nedostatkem bylo chybějící provedení klasifikace prostorů dle NV č. 406/2004 Sb. Není řádně naplňována vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 499/2006 Sb. která stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace v oblasti „Bezpečnosti při používání“, a tato kapitola technické zprávy obsahuje jen přehled bezpečnostních předpisů (někdy i neplatných). Oproti loňskému roku projektanti začínají zpracovávat více plány BOZP. Otázkou zůstává úroveň a zejména obsah zpracovaných plánů. Právní předpis podrobně obsah plánu BOZP neřeší a SUIP, který sice požadavky na obsah plánu stanovil, je zatím nezveřejnil. Posuzovaná PD nebyla v mnohých případech v souladu, z hlediska časového vypracování, s vyhláškou č. 499/2006 Sb., zejména pak s jejími přílohami. To, že má dokumentace obsahovat určité náležitosti, zejména v části „E. Zásady organizace výstavby“ stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví osob, plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona č. 309/2006 Sb., není v podvědomí zpracovatelů, ale ani zadavatelů, což je patrné z předkládaných PD, kde není již ve fázi přípravy, s ohledem na rozsah a složitost díla a jeho náročnost na koordinaci, stanoven koordinátor. Jiná věc je však při realizaci stavby, kde ustanovení uvedeného zákona je uplatňováno, nikoliv však u všech staveb, kterých se povinnost týká. Stále se opakuje stejné pochybení ze strany projektantů, kdy PD opomíjí řešit k zajištění bezpečnosti práce, která vyplývá z výše uvedené vyhlášky. Zpracované projekty mají rozdílnou úroveň a v mnohých případech nevytváří dostatečný podklad pro jejich posouzení, natož pro samotnou realizaci stavby pokud není zpracováván realizační projekt. Úroveň zpracovaných a posuzovaných projektových dokumentací v oblasti plynových zařízení je velmi nízká. Část dokumentací vyhrazených plynových zařízení byla dokonce vrácena k přepracování Tato skutečnost vyplývá z nedostatečné požadované odbornosti projektantů. Montážní pracovníci, servisní a revizní technici jsou podrobováni opakovaným školením, buď organizací státního odborného dozoru, nebo zástupci výrobců speciální techniky, projektant bohužel není dostatečně nucen k celoživotnímu vzdělávání, bodový systém ČKAIT neplní zřejmě v dané profesi dostatečně tuto úlohu. Setkají–li se na jedné stavbě nezkušený projektant s nezkušenou dodavatelskou organizací a s neerudovaným revizním technikem, je to pro investora uvedení stavby do provozu nemožnou překážkou. Aby takto neprofesionálně zhotovení plynové zařízení mohlo být vůbec zprovozněno, jsou nutné další nemalé finanční prostředky. Při zpracování PD pro odstranění staveb, popř. jejich částí, často projektant chybně uvede, že technologický postup bouracích prací zpracovává zhotovitel, a sám se zpracováním bouracích postupů nezabývá. Zhotovitel má povinnost provést průzkum a zpracovat technologický postup bouracích prací pouze u bouracích prací, pro něž se zpracování dokumentace bouracích prací dle stavebního zákona nevyžaduje (NV č. 591/2006 Sb., příloha č. 3, část XII, bod 1). V ostatních případech

56

postupuje zhotovitel dle zpracované projektové dokumentace, případné změny konzultuje s projektantem. Projektové dokumentace často neřeší konkrétní zajištění staveniště, což pak způsobuje problémy při realizaci stavby, neboť není-li způsob zajištění staveniště uveden v PD, není uveden ani v rozpočtu popř. cenových nabídkách a ve skutečnosti se pak na řádné oplocení staveniště nedostávají finanční prostředky. Častým nedostatkem v PD je neuvedení předpokládané lhůty výstavby a statistické údaje o orientační hodnotě stavby. Tyto dva údaje (jsou požadovány vyhl. č. 499/2006 Sb.) mohou pomoci zadavateli stavby při jeho hodnocení, zda stavba podléhá ohlašovací povinnosti směrem k OIP ve smyslu § 15 zákona č. 309/2006 Sb. Stavební úřady často vyžadovaly vyjádření inspektorátu k demolicím stavby, resp. ke zpracovaným technologickým postupům demoličních prací. Pokud byla posuzována PD k povolení k odstranění stavby, tato nebyla v souladu, z hlediska časového vypracování, s vyhláškou č. 499/2006 Sb., zejména pak s její přílohou č. 4. To, že má dokumentace obsahovat v částech „E. Zásady organizace bouracích prací a Technologie bouracích prací“ opatření z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví osob a technologické postupy a postupy, které by mohly mít vliv na stabilitu vlastní bourané konstrukce, není v podvědomí zpracovatelů. Zejména se jedná o technologické postupy, kdy zpracovatel PD odkazuje na zhotovitele stavby, že tuto otázku bude řešit v průběhu realizace. Někdy projektanti nemají potuchu o tom, jak a co má obsahovat z hlediska bezpečnostních předpisů technologický postup. V malé míře jsou k nám zasílány územně plánovací dokumentace a PD pro vydání územních rozhodnutí, které jsou vraceny zpět s upozorněním, že se k těmto PD zdejší úřad nevyjadřuje. Při posuzování projektových dokumentací staveb – oblast tlakových zařízení - bylo nejvíce závad zjišťováno u nízkotlakých kotelen, při technickém řešení umístění zabezpečovacího zařízení topné soustavy. Dokumentace ne vždy obsahují výpočet větrání kotelen, výpočet zabezpečovacího zařízení, řešení úpravy vody a zjišťování kvality vod v teplovodních a středotlakých parních kotelnách. Stále, i když v menší míře než v loňském roce, se vyskytují případy použití neplatných předpisů v projektové dokumentaci při určení způsobu zajištění bezpečnosti práce na stavbě včetně montáže nevyhrazených i vyhrazených tlakových zařízení. Dokumentace, předkládané k posouzení části elektro, byly velmi různorodé. U řady z nich byly součástí posouzení distribuční trafostanice. Některé dokumentace uváděly, že jsou vypracovány podle již neplatných norem a předpisů. V některých dokumentacích chyběly protokoly stanovující vnější vlivy s odkazem, že budou vypracovány v dalším stupni dokumentace (ten zpravidla není na úřad předkládán). Jiné dokumentace byly tak stručné, že odpovědně posoudit navržené technické řešení nebylo možné, proto byl vyžádán další stupeň PD k posouzení. Dokumentace vypracované autorizovanými projektanty byly, až na výjimky na dobré úrovni. K předkládaným PD ke stavebnímu řízení od stavebních úřadů, popř. od dodavatelských organizací nebo investorů, musíme znovu připomenout, že málokdy zmíněné PD obsahují zapracování technické dokumentace technologického zařízení VTZ-ZZ do celkového rámce PD-DST. Většinou předkládané PD obsahují pouze dokumentaci stavebních úprav, případně 57

stavební připravenosti pro montáž VTZ, což je pro vydání úplného stanoviska k VTZ-ZZ z hlediska BOZP nepostačující. Tato nedostatečnost může investorovi přinést komplikace při kontrolní prohlídce před kolaudací. O tom, že budou použita zdvihací zařízení (jeřáby, výtahy) je často zmínka pouze v technické zprávě a vyjádření k projektové dokumentaci je problematické. Například, častou připomínkou je, že projektová dokumentace neřeší přístupy na jeřáb a jeřábovou dráhu k provádění kontrol, revizí, údržby a oprav podle ČSN73 5130.

4.2

Kolaudace staveb

Úvod Jako dotčený orgán státní správy se zúčastňujeme kolaudačních řízení. Některé stavby byly dobře připraveny k závěrečným kontrolním prohlídkám – zjištěné drobné nedostatky byly odstraněny během řízení nebo byl s příslušným stavebním úřadem stanoven termín k odstranění. K dobré připravenosti staveb v těchto případech přispělo i to, že někteří stavebníci (navrhovatelé) si vyžádali konzultaci před vlastní závěrečnou kontrolní prohlídkou a případné závady mohli odstranit do závěrečné kontrolní prohlídky. Ovšem při kolaudačních řízeních jsou také shledávány nedostatky, a to v podstatě ve všech oblastech bezpečnosti. U staveb s větším počtem nedostatků lze usuzovat, že stavebníci počítali s naší nepřítomností při stavebním řízení a nevěnovali pozornost provedení revizí, zkoušek a kontrol technických zařízení. Pozvánky na závěrečné prohlídky stavby přicházejí často duplicitně, a to jak od stavebních úřadů, tak od stavebníků, od kterých stavební úřad požaduje předložit vyjádření OIP. V oblasti oznamování staveb vznikají také problémy u „staveb“, které jsou realizovány bez stavebního povolení a ohlášení a přesto splňují podmínky k ohlášení stavby na OIP dle § 15 odst. 1 písm. a/ nebo b/. Jedná se např. o stavební práce v rozsahu i desítek milionů korun, které jsou prováděny na technologických zařízeních uvnitř areálů firem, kdy nejsou v minimálních požadavcích plněny technické normy, a to zejména u schodišť, zábradlí, pracovišť a komunikací (zabezpečení proti pádu) aj. V současné době se setkáváme i s tím, že předmětná stavba není do doby konání kolaudačního řízení (dle zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění.) nebo vydání kolaudačního souhlasu (zákon č. 183/2006 Sb. v platném znění) stavebně ukončena anebo vykazuje závady, a jsme-li požádáni o vydání kolaudačního souhlasu, pak nastává problém. Zjištěné skutečnosti Pokud se týká zjišťovaných nedostatků, zejména nejsou provedeny všechny zkoušky a revize technických zařízení - el. zařízení, výtahů, plynových zařízení, chlazení. Rovněž není doloženo provedení odborné prohlídky nízkotlaké kotelny při uvedení kotelny do provozu. Ve většině případů není dokumentace upravována podle skutečného provedení zejména u el. zařízení a nejsou k dispozici dokumenty k rozvaděčům. V ojedinělých případech bylo zjištěno neprovedení vodivého pospojování kovových částí jako zvýšená ochrana proti úrazu elektrickým proudem u kotelny umístěné ve sklepním prostoru, kde je nebezpečí zatopení 58

kotelny Rovněž byl zjištěn případ umístění tlakoměru u nízkotlakého kotle s rozsahem stupnice pro vysokotlaké zařízení (10 MPa). V některých případech bylo zjištěno, že připomínky OIP k PD nejsou akceptovány a proto jsou znovu uváděny do vyjádření pro kolaudaci. Mezi kolaudační nedostatky patřily zejména: o chybí zábradlí, madla, o nevyznačené komunikace, snížené profily, o nedodržení manipulačních prostorů, o neoznačení regálů, ramp, schodišťových stupňů, o nebyla dokončena instalace kovového žebříku u objektu budovy, o nepředložená dokumentace ke strojům, zařízením, o provozní dokumentace nejsou v českém jazyce, o neprovedené revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, o pro el. zařízení nebyly protokolárně stanoveny vnější vlivy, o pro nízkotlakou kotelnu chybí odborná prohlídka při uvádění kotle do provozu, o nebyla doložena dokumentace o opatřeních proti škodlivým účinkům atmosférických výbojů a nebyla doložena revize zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny. Opakovaně vyskytuje např. i: o nesoulad zařízení s výkresovou dokumentací (skutečný stav provedení), o nedodělky nebo závady které se ve výchozích revizích nevyskytují (revize bez závad), o neúplné záznamy o tlakových zkouškách (použité materiály, délky), o protokoly o odzkoušení zabezpečovacích zařízení plynových spotřebičů ještě dříve, než byl ve skutečnosti vpuštěn plyn, o při spuštění zařízení dodavatelem (např. plynové kotelny) ještě před kolaudací a před předáním zařízení provozovateli vlastně oficiálně nikdo zařízení neobsluhuje, nevede potřebnou dokumentaci a neprovádí potřebné zkoušky ( ještě není zhotoven provozní řád), o na základě žádostí stavebních úřadů chodíme někdy mimo kol. řízení na opětovné kontroly zda byly zjištěné nedostatky odstraněny ( jednoduché nedostatky neumí stavební úřad sám zhodnotit , třeba nenatřenou trubku nebo cedulku). V oblasti dopravy lze kladně hodnotit spolupráci s odborem infrastruktury Ministerstva dopravy ve věci stavebních řízení na stavbě „Dálnice D8“ na území Ústeckého kraje, včetně uvádění jednotlivých úseků dálnice do zkušebního nebo trvalého provozu. Uvedený speciální stavební úřad dbá, aby požadavky OIP v Ústí n. L. byly řádně operativně splněny, nebo je zapracuje do podmínek příslušných kolaudačních rozhodnutí. V oblasti železniční dopravy je spolupráce s Drážním úřadem – sekce stavební rovněž na dobré úrovni. V případech, kdy stavba se však skládá z technického zařízení (např. pro plnění nebo stáčení železničních cisteren) uvede Drážní úřad do provozu zařízení i bez vyjádření OIP, a to s řadou „bezpečnostních nedostatků“. V rámci kolaudačních řízení se OIP setkává s nepřipravenými stavbami, které investor žádá uvést do zkušebního nebo trvalého provozu. Přitom se jedná o stavby velkého, důležitého i nebezpečného rozsahu. Při kolaudacích se často vyskytují i závady v oblasti nezajištění výchozí revize a první provozní revize tlakových nádob stabilních, stejně tak el. revize uzemňovací soustavy zařízení. Dále jsou zjišťovány případy, že není funkční a účinné větrání kotelny, není doklad, že soustava byla naplněna upravenou doplňovací vodou předepsané kvality, a jakost oběhové vody není také doložena. U plynových kotelen není často kompletní předepsané vybavení kotelny.

59

Ve zprávě o výchozí revizi z průmyslového plynovodu bylo nutno doplnit zkoušky o ověření funkčnosti signalizačního vodiče, Ve zprávě o výchozí revizi plynového zařízení v závodní kuchyni nebyl uveden způsob uložení plynovodu v podlaze v kuchyni. Zajistit odbornou způsobilost obsluhy plynové NTL a STL kotelny bylo nutno řešit neprodleně, protože investor s tímto vůbec nepočítal. Dále např.: o u parního kotle jsou obtížně přístupné armatury, podobně je nutno zpřístupnit všechny přístroje a armatury vyžadující obsluhu, kontrolu a údržbu, např. pojistné ventily, hlavní uzávěr páry, měřící rampu s tlakoměry a manostaty apod.. o pro odpouštění vody a páry při profukování vodoznaků u kotle je třeba provedení tak aby výtok byl kontrolovatelný a bezpečný např. podle čl. 120 ČSN 070620, totéž platí i pro chladič vzorků kotelní vody parního kotle, kde je výtok do volna ve výši cca 180cm. o kotel nebyl doložen průvodní dokumentací podle ČSN 070008 – pasport, návrh místních provozních předpisů podle čl. 2 ČSN 070710 zpracovaný dodavatelem neodpovídá citované ČSN (např. obsahuje odvolávku na ČSN 690012) a místním podmínkám, o na napájecí nádrži v kotelně je třeba odstranit netěsnost zpětné klapky sloužící pro přivzdušnění v případě vzniku podtlaku v napájecí nádrži, atd. Zjištěné nedostatky v oblasti elektrických zařízení většinou nebyly natolik závažné, aby bylo nutné z důvodu jejich zjištění posouvat termín kolaudace. Kromě konkrétních technických závad byly nejčastěji zjištěny nedostatky v dokumentacích, které neodpovídaly skutečnosti (dokumentace skutečného provedení). U některých kolaudací nebyly předloženy výchozí el. revize, případně dokumentace na ochranu před výbuchem, dokumentace potvrzené výrobcem rozvaděče vč. výkresu apod. Závady zjištěné při kolaudaci ve strojírenském provoze: o Předložené revizní zprávy na jednotlivé pracovní stroje – napojení, od revizního technika neodpovídají skutečnosti, neboť je zde konstatováno, že zařízení je bez závad schopno bezpečného provozu. o Instalované stroje, které byly vyrobeny v Japonsku a upraveny v Německu, mají hrubou závadu a to, že nemají ochrannou svorku a ochranný vodič PE, střední vodič N a ochranný vodič PEN jsou pod jednou svorkou, která slouží zároveň jako zemnicí svorka stroje. o V předložených dokladech o strojích není doložen protokol o měření EMC v návaznosti na vládní nařízení 616/2006 Sb., přestože je v předloženém prohlášení odvolávka na Evropskou směrnici. o Předložené prohlášení o shodě na japonské stroje uvádí rok výroby 2008, na strojích je štítek s údajem roku 2007, což ze strany OIP nelze uznat jako věrohodný protokol.

4.3

Vyšetřování pracovních úrazů

Úvod Smrtelné pracovní úrazy Nahlášeno: Šetřeno:

19 14 60

Ohlášeno Šetřeno

2005 28 18

2006 15 8

2007 25 15

2008 20 16

2009 19 14

Zdroje Kód

Zdroje

Počet

I. II. III. IV V VI VII VIII IX X XI

Dopravní prostředky Zdvihadla a dopravníky Stroje Pracovní, cestovní, dopravní prostory jako zdroje pádu osob Materiál, břemena, předměty Nářadí, nástroje Průmyslové škodliviny Kotle, nádoby Elektřina Lidé, zvířata, přírodní živly Jiné zdroje

6 1 1 7 2 1 0 0 0 1 0

Celkem

19

Kód

Příčiny

Počet

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Nezjištěna Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení nebo zajištění Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště Závady v osvětlení a viditelnosti, hluk, otřesy a vadné ovzduší Nesprávná organizace práce Neobeznámenost s podmínkami BP a nedostatek potřebné kvalifikace Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení Odstranění nebo nepoužívání předepsaných a přidělených OOPP Ohrožení jinými osobami Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu Ohrožení zvířaty a přírodními živly Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko

10 0 2 0 0 0 4 0 2 0 0 0 0 0 1

Celkem

19

Příčina

61

Závažné pracovní úrazy (s hospitalizací delší než 5 dnů) Nahlášeno: Šetřeno:

103 26

Ohlášeno Šetřeno

2005 164 36

2006 136 40

2007 157 35

2008 156 47

2009 103 26

Zdroje Kód

Zdroje

Počet

I. II. III. IV V VI VII VIII IX X XI

Dopravní prostředky Zdvihadla a dopravníky Stroje Pracovní, cestovní, dopravní prostory jako zdroje pádu osob Materiál, břemena, předměty Nářadí, nástroje Průmyslové škodliviny Kotle, nádoby Elektřina Lidé, zvířata, přírodní živly Jiné zdroje

12 3 7 44 26 1 8 0 1 1 0

Celkem

103

Kód

Příčiny

Počet

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Nezjištěna Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení nebo zajištění Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště Závady v osvětlení a viditelnosti, hluk, otřesy a vadné ovzduší Nesprávná organizace práce Neobeznámenost s podmínkami BP a nedostatek potřebné kvalifikace Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení Odstranění nebo nepoužívání předepsaných a přidělených OOPP Ohrožení jinými osobami Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu

Příčina

62

3 2 5 0 0 0 3 1 12 0 3 4 0

13 14

Ohrožení zvířaty a přírodními živly Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko

0 70

Celkem

103

Ostatní pracovní úrazy Ohlášeno: 4512

Ohlášeno

2005 7919

2006 8006

2007 7264

2008 6818

2009 4512

Zjištěné skutečnosti Při šetření příčin pracovních úrazů za období roku 2009 byla nejčastěji zjišťována porušení jak ze strany zaměstnavatele, tak i současně porušení ze strany zaměstnance. V menším počtu byly zjištěny i případy kdy porušení předpisů bylo pouze ze strany postiženého nebo dalšího zaměstnance. Zaměstnavatel zejména nevytvořil podmínky pro bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, když nevyhledal rizika, nezjistil jejich příčiny a zdroje a v návaznosti na to nepřijal opatření k jejich předcházení, odstranění či minimalizaci v souvislosti s výkonem práce v pracovním zařazení. Dále není zajišťováno provádění pracovního, popř. technologického postupu, dodržování zásady bezpečného chování na pracovišti, stanovení minimálních požadavků na bezpečný provoz strojů, nářadí a technického zařízení, včetně provádění včasné údržby na tomto zařízení, zejména není dbáno na funkčnost a vybavení ochranných zařízení. Za některé zjištěné správní delikty ze strany zaměstnavatele, které byly v přímé souvislosti s příčinou úrazu, byly uloženy pokuty. U porušení předpisů ze strany zaměstnanců je zjišťováno z doznání postižených zaměstnanců, že jsou si svého porušení předpisů vědomi. Často prováděli činnosti, které byly v rozporu s vydanými směrnicemi organizace. Tito postižení pracovníci porušují i celou řadu navazujících předpisů, zákonů a vyhlášek, s kterými byli řádně seznámeni a z nich přezkoušeni, což je doloženo písemnou dokumentací s jejich podpisy. Organizace tedy provedla řádné proškolení a seznámení, ale přesto jejich zaměstnanci v řadě případů pracovali na základě zkratového jednání nebo bez rozmyslu, mnohdy i proti bezpečnému způsobu práce. Tím, že zaměstnanec použije nebezpečný postup nebo bez rozmyslu reaguje na nově vzniklou situaci, vznikají okamžitá nová nebezpečí, kde je vysoké riziko úrazu a pak při nepozornosti nebo v důsledku rychlého sledu události nelze v daném okamžiku předmětnému úrazu zabránit. Např. v oblasti stavebnictví dochází k pracovním úrazům převážně v důsledku opomíjení dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provádění stavebních prací, zejména prací ve výškách. Za porušení předpisů k zajištění BOZP byly ze strany OIP uloženy sankce.

63

Pracovním úrazům v dopravě je věnována pozornost při každé kontrolní činnosti, zejména jejich příčinám, okolnostem a přijatým opatřením. Ze samotného šetření vážných události jasně vyplývá, že příčinou vzniku pracovních úrazů je vždy několik činitelů, které ovlivní vznik mimořádné události s tím, že podstatnou část ovlivňuje lidský činitel. Při kontrole příčin a okolností pracovních úrazů šetřených u vyhrazených zdvihacích zařízení bylo zjištěno, že např. jeřábníci a vazači nedodrželi zásady nutné pro bezpečnou manipulaci s břemeny a zaměstnavatelem stanovené pracovní postupy pro vázání, manipulaci, odvazování a ukládání břemen. Ve všech případech se jednalo o pracovníky, kteří byli na pracovišti, stavbě, krátkou dobu a neměli zažité zásady bezpečného chování na pracovišti a při vykonávaných pracích. Podle našeho názoru není těmto mladým pracovníkům věnována náležitá péče. Tito pracovníci by měli být pod neustálým dohledem. Pokud si tuto skutečnost zaměstnavatelé neuvědomí, bude stoupat počet úrazů těchto pracovníků.

4.4

Vyšetřování havárií

V roce 2009 nebyla šetřena žádná havárie ve smyslu zák. č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4.5

Šetření stížností a podnětů

Kontrolní působnost inspektorátu byla v r. 2009 nadále zaměřena na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu, radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích, na úseku ochrany pracovních vztahů, pracovních podmínek, včetně povinností upravujících odměňování zaměstnanců, náhradu mzdy, platu a ostatních výdajů, dodržování kolektivních smluv a vnitřních předpisů zaměstnavatelů v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců, zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, v prevenci závažných havárií, a plnění dalších odborných úkolů ve smyslu zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. V souvislosti s tím byla přijata řada opatření i v oblasti vyřizování podnětů, peticí a ostatních podání, protože především na úseku pracovněprávních vztahů podání zůstávají i nadále základním informačním zdrojem pro zaměření kontrolní činnosti. Charakteristika podání Počet podání a) na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci V roce 2009 bylo na inspektorátu evidováno celkem 28 podání, z toho bylo 23 podnětů ke kontrole, které se týkaly porušování předpisů k zajištění bezpečnosti práce, 3 k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a 1 předpis o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení a 1 podání byly postoupeny jiným správním orgánům či vyřízeny jinak, protože jejich řešení nebylo v působnosti orgánů inspekce práce.

64

Porovnání za roky 2006 – 2009 2006

2007

2008

2009

55

80

50

28

b) na úseku pracovněprávních vztahů V hodnoceném období bylo inspektorátem evidováno celkem 317 podání, z nichž bylo 267 podnětů ke kontrole, které se týkaly porušování povinností zaměstnavatelů stanovených právními předpisy v oblasti pracovněprávních vztahů, a 39 podání nebylo ve věcné působnosti inspektorátu a tato podání byla postoupena k řešení věcně příslušnému správnímu úřadu, 56 podnětů bylo vyřízeno jiným způsobem. Porovnání za roky 2006 – 2009 2006

2007

2008

2009

345

348

312

317

Předmět podání a) na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Na základě provedené analýzy předmětů podání lze konstatovat, že rovněž v roce 2009 se podání týkala širokého spektra problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž řada podání směřovala do několika oblastí BOZP. Podněty zahrnovaly více než jeden předmět podání a ve 28 přijatých podáních bylo obsaženo 39 předmětů podání. V hodnoceném období lze vysledovat snižující se stav oproti předchozímu období v absolutních počtech podání směřujících do oblasti neplnění povinností zaměstnavatele při poskytování bezpečnostních přestávek a stanoveného odpočinku, nerozvržení pracovní doby, neplnění povinností souvisících s šetřením a hlášením pracovního úrazu, neplnění zákonných povinností při zajišťování školení zaměstnanců v oblasti BOZP, při poskytování OOPP, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků, v neplnění podmínek jak odborné tak i zdravotní způsobilosti zaměstnanců, do oblasti rizikových faktorů dle § 4 a 7 z. č. 309/2006 Sb., při seznamování zaměstnanců s pracovními riziky, dále pak spočívajících v neplnění podmínek jak odborné tak i zdravotní způsobilosti zaměstnanců s pracovními riziky. Podání, jejichž šetření nespadala do věcné působnosti inspektorátu, se týkala zejména stavebního řízení, provozování objektu bez stavební kolaudace, životního prostředí, hygieny, požární ochrany apod. b) na úseku pracovněprávních vztahů Podněty evidované v roce 2009 se týkaly široké oblasti pracovněprávních vztahů, na jejichž porušování podavatelé upozorňovali. Značná část podnětů v sobě zahrnovala více než jeden předmět podání, když ve 317 přijatých podáních bylo obsaženo 514 předmětů podání. Zcela jednoznačně převládaly podněty směřující do oblasti odměňování zaměstnanců – na 65

porušování povinností v této oblasti upozornilo 45,52 % všech přijatých podnětů. Druhou nejčetnější oblastí bylo porušování povinností na úseku pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – sem směřovalo 10 % všech podání, přičemž většinu z nich představovaly podněty na nevydání potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu) při skončení pracovního poměru.

Zařazení předmětu podání podle úseků správních deliktů zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce

počet %

Součinnost zaměstnavatele a orgánu zaměstnanců (§ 23)

2

0,36

Rovné zacházení (§ 24)

8

1,97

111

20,82

Odměňování zaměstnanců (§ 26)

233

42,36

Náhrady (§ 27)

83

11,49

Pracovní doba (§ 28)

49

8,61

Dovolená (§ 29)

7

Bezpečnost práce § 17, 30

35

Bezpečnost technických zařízení (§ 32)

3

0,53

1

0,18

1

0,18

Pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 25)

3,23 7,89

Vyhrazené technické zařízení (§ 33)

Jiné (nejedná se o správní delikty dle zákona IP)

Zjištěné skutečnosti Oprávněnost podání a) na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Z 28 podání evidovaných v roce 2009 bylo 16 řešeno kontrolou dle zákona o inspekci práce, 3 66

podněty ke kontrole byly postoupeny místně příslušnému OIP, 2 podání byla postoupena jinému věcně příslušnému správnímu úřadu, 1 podnět byl odložen bez provedení kontroly, 1 podnět vyřízen jinou kontrolou a 3 podněty byly převedeny do roku 2010. V hodnoceném období bylo dále ukončeno šetření 1 podání evidovaných v roce 2008. Z celkového počtu 28 podání řešených v roce 2009 bylo: 1 oprávněných …………………………..……...4…..z toho 1 z roku 2008 2 částečně oprávněných ………………..…….....1….z toho 0 z roku 2008 3 neoprávněných ………………………………..1….z toho 0 z roku 2008 4 neprokázány……………………………….…..3….z toho 3 z roku 2008 5 nehodnocených ...............................................15.....z toho 0 z roku 2008 6 převedených do roku 2010 ................................3....z toho 1 z roku 2008 a 1 z roku 2007 b) na úseku pracovněprávních vztahů Z 317 podání evidovaných v roce 2009 bylo 255 řešeno kontrolou podle zákona o inspekci práce, 39 podnětů ke kontrole bylo postoupeno místně příslušným inspektorátům, 13 podání bylo postoupeno jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, 56 podnětů bylo odloženo bez provedení kontroly a 58 podnětů bylo převedeno do roku 2010. V hodnoceném období bylo dále řešeno 50 podání evidovaných v roce 2008. Z celkového počtu podání řešených v hodnoceném období bylo: 1 oprávněných …………………………….…99................z toho 10 z roku 2008 2 částečně oprávněných ………………….….. 82 ..............z toho 22 z roku 2008 3 neoprávněných …………………………..…30 ...............z toho 4 z roku 2008 4 nehodnocených……………………………151…………z toho 0 z roku 2008 5 neprokázaných ..............................................16 ...............z toho 2 z roku 2008 6 převedených do roku 2010 ..........................100………z toho 1 z roku 2008 a 1 z r.200 Charakteristika zjištěných nedostatků a porušených předpisů a) na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Při šetření podnětů ke kontrole bylo v hodnoceném období zjištěno, že zaměstnavatelé porušují právní předpisy k zajištění bezpečnosti práce a k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení zejména v těchto oblastech: a) nejsou dodržována ustanovení zákoníku práce o době bezpečnostních přestávek a o době odpočinku mezi směnami a v týdnu; b) zaměstnavatelé neplní povinnosti stanovené pro prevenci rizik (§ 102 zákoníku práce); c) zaměstnanci nejsou proškolováni z bezpečnostních předpisů týkajících se práce, na kterou jsou zařazováni, nejsou seznamováni s riziky vykonávané práce a s opatřeními k prevenci těchto rizik, není vedena dokumentace o školeních a pokynech (§ 103 zákoníku práce); d) stroje, technická zařízení a nářadí nejsou provozovány a používány v souladu s platnými právními předpisy – nejsou vybaveny ochranným zařízením, není prováděna pravidelná kontrola a revize a řádná údržba (§ 4 zák. č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 378/2001 Sb.); e) pracoviště a pracovní prostředí neodpovídají příslušným předpisům BOZP – zastavěné dopravní komunikace a únikové cesty, mikroklimatické podmínky na pracovišti (větrání, teplota apod.) – § 7 zák. č. 309/2006 Sb., NV č. 101/2005 Sb.; f) zaměstnavatel porušuje povinnosti stanovené pro poskytování OOPP – nemá zpracovaný seznam pro poskytování OOPP, zaměstnancům nejsou přidělovány OOPP s ohledem na charakter vykonávané práce nebo nejsou vůbec poskytovány, nejsou poskytovány mycí a 67

čisticí prostředky (§ 104 zákoníku práce, nařízení vlády č. 495/2001 Sb.); g) neplnění povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech – zaměstnavatel nevyšetří příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, není vedena evidence o pracovních úrazech, zaměstnanci není předán záznam o úrazu, úraz není oznámen určeným orgánům (§105 zákoníku práce, nařízení vlády č. 494/2001 Sb.); h) zaměstnavatel nedodržuje právní předpisy upravující odbornou a zdravotní způsobilost zaměstnanců (vstupní a preventivní lékařské prohlídky, přezkušování řidičů z povolání); i) porušování povinností při organizaci práce a pracovních a technologických postupů na pracovištích s nebezpečím výbuchu (NV č. 406/2004 Sb.); b) na úseku pracovněprávních vztahů Při šetření podnětů ke kontrole na úseku pracovněprávních vztahů bylo v roce 2009 zjištěno, že zaměstnavatelé porušují povinnosti především v těchto oblastech: a) zaměstnancům není vyplácena mzda za vykonanou práci nebo není vyplácena v plné výši, nejsou dodržovány termíny pro výplatu mzdy nebo není vyplácena sjednaná odměna; b) zaměstnavatelé nedodržují nejnižší úroveň zaručené mzdy popř. minimální mzdu pro sjednaný druh práce; c) zaměstnancům nejsou vydávána při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), zpravidla pod záminkou nevyrovnaných závazků vůči zaměstnavateli; d) zaměstnavatelé provádějí zaměstnancům srážky z mezd bez dohody v rozporu s ustanovením § 146 písm. b) zákoníku práce; e) není vedena evidence pracovní doby; f) nejsou poskytovány příplatky za práci v sobotu a neděli; g) zaměstnavatelé neposkytují zaměstnancům při skončení pracovního poměru náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou a v případě nemoci; h) zaměstnavatelé neposkytují zaměstnancům příplatky za práci přesčas, za práci ve svátek a za noční práci; i) zaměstnavatelé neposkytují zaměstnancům odstupné v případě zákonného nároku; j) zaměstnavatelé neposkytují zaměstnancům náhrady nákladů při pracovních cestách, resp. výkon práce v jiném než sjednaném místě neposuzují jako pracovní cestu. Návrhy technických a jiných opatření, vydaná rozhodnutí a využitá sankční oprávnění a) na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci V roce 2009 byla na podání vykonána v 14 případech kontrola podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, bylo uloženo 11 opatření k odstranění zjištěných nedostatků, nebylo vydáno žádné rozhodnutí o zákazu podle § 7 odst. 1 písm. j) bod 1. zákona o inspekci práce a v 14 případech bylo vyžádáno podání písemné zprávy o přijatých opatřeních. V hodnoceném období byly uloženy 7 pokuty za zjištěný správní delikt v souvislosti se šetřením podnětu a to ve výši,- 84.181 Kč. b) na úseku pracovněprávních vztahů V průběhu roku 2009 bylo 255 podání řešeno kontrolou podle zákona o inspekci práce a uzavřeno protokolem o výsledku této kontroly, bylo uloženo 192 opatření k odstranění závad zjištěných kontrolou inspektorátu, ve 255 případech bylo vyžádáno podání zprávy o přijatých opatřeních a uloženo 111 pokut za zjištěné správní delikty v celkové výši 1.580.181,- Kč.

68

Stížnosti na postup a činnost inspektorátu V roce 2009 nebyly evidovány stížnosti na postup inspektorátu při výkonu kontrolní činnosti. Rovněž stížnosti na nevhodné chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu dle § 175 správního řádu nebyly v hodnoceném období evidovány žádné. Závěr Šetření podnětů a ostatních podání bylo v roce 2009 prováděno v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním a zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád. Jejich vyřizování se řídilo zásadami stanovenými Metodickými pokyny generálního inspektora pro vyřizování podání, podnětů a stížností v systému SÚIP a pro vyřizování petic v systému SÚIP. Nad vyřizováním došlých podání prováděl v hodnoceném období dohled vedoucí inspektor, vedoucí odborů inspekcí OIP a kancelář vedoucího inspektora OIP. Rovněž v roce 2009 se značná část podání týkala organizací a podnikajících fyzických osob, u kterých není ustavena odborová organizace ani zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP. Zaměstnanci pak nemají jinou možnost bezprostřední ochrany před porušováním pracovněprávních a bezpečnostních předpisů. Z celkového počtu podnětů řešených kontrolou bylo 90,34 % shledáno oprávněných popřípadě částečně oprávněných. I nadále se však vyskytla řada podání motivovaná zřejmou snahou stěžovatele „poslat“ na svého bývalého zaměstnavatele popř. obchodní konkurenci kontrolu. Z celkového počtu vyřízených podnětů je 9,66 % hodnocena jako neoprávněné. Kontrolou nebyly zjištěny skutečnosti uváděné v těchto podáních. V oblasti pracovněprávních vztahů bylo evidováno pouze 21 anonymních podání. Na tomto úseku je to dáno skutečností, že podatelé požadují řešit především svoje individuální problémy (výplatu mzdy a jiných náhrad výdajů, vydání zápočtového listu apod.) a anonymním podáním nemohou prakticky tohoto cíle dosáhnout. Přesto však uvedený počet anonymních podnětů naznačuje, že zaměstnanci chtějí, aby někdo jiný (kontrolní orgán, OIP) za ně vyřešil jejich individuální nároky. Na úseku BOZP byl i v roce 2009 zaznamenán vyšší podíl anonymních podání 3 což představuje 10.71%. I zde se projevuje zřejmá obava podatele z případného postihu ze strany zaměstnavatele. Problematické i nadále zůstávají podněty na pracovní úrazy. Tyto jsou často podávány se značným časovým odstupem od jejich vzniku, a protože inspektor musí vycházet ze stavu v době kontroly a z dokladů předložených zaměstnavatelem, nelze v řadě případů celou věc objektivně posoudit. Narůstá počet případů, kdy k úrazu došlo v zahraničí. Žádný právní předpis neopravňuje orgány inspekce práce nařídit zaměstnavateli, aby událost uznal za pracovní úraz, ani v případě, že se OIP podaří prokázat, že úraz vykazuje znaky úrazu pracovního.

69

SOUHRNNÝ PŘEHLED O PODÁNÍCH ZA ROK 2009

celkem na inspektorátu

Počet podání za rok 2009 z roku 2008

345

50

Z toho počet anonymních podání

Proti inspektorátu

27

0

Hodnocené podání oprávněné částečně oprávněné

neoprávněné

Nehodnocené podání postoupené odložené, vrácené aj.

103

31

12

83

14

a) z toho na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Počet podání za rok 2009 z roku 2008

28

1

Z toho počet anonymních podání

Na činnost inspektorátu

6

0

Hodnocené podání oprávněné částečně oprávněné

Nehodnocené podání neoprávněné postoupené odložené, vrácené aj.

3

1

8

1

12

70

převedené do roku 2010 3

převedené do roku 2010 102

b) z toho na úseku pracovněprávních vztahů

Počet podání za rok 2009

z roku 2008

317

49

Z toho počet anonymních podání

Na činnost inspektorátu

21

0

Hodnocené podání oprávněné částečně oprávněné

Nehodnocené podání neoprávněné postoupené odložené, vrácené aj.

100

30

82

17

38

převedené do roku 2010 99

5. Poradenská, výchovná a vzdělávací

5.1

Poradenská činnost

Projektové dokumentace Častá byla poradenská činnost k projektovým dokumentacím při uplatňování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a konzultace zejména při dokončování staveb a přípravám k závěrečným kontrolním prohlídkám. Kromě vykázaných konzultací, kdy bylo nutno navštívit místo konzultace nebo konzultací provedených na OIP, je největší počet konzultací a poradenských činností prováděn v průběhu kontrolní činnosti u podnikajících subjektů. Velký počet konzultací byl proveden i telefonicky. Poradenská činnost byla prováděna například k následujícím tématům: o problematika analýzy rizik (častá oblast poradenské činnosti prováděná přímo ve firmách). o práce na bruskách, vibrace, prašnost. o jak často se má provádět školení BOZP. o problematika v oblasti pracovního úrazu, který nebyl zaměstnavatelem uznán jako úraz pracovní. o jaké jsou typy zdravotních prohlídek, včetně rozsahu zdravotní prohlídky, co musí obsahovat. o jaká je délka platnosti odborného osvědčení podle zákona č.309/2006 Sb.. o jaké jsou podmínky pro určení zón výbušného prostředí a pro posouzení dle 406/2004 Sb.. 71

o zda musí zaměstnavatel zabezpečit vypracování písemné dokumentace o ochraně před výbuchem tak, aby odpovídal skutečnosti.( § 4 odst. 1 písm. d ) nař. vl. č. 406/2004 Sb.), o co má zaměstnanec dělat při zadržování svářečského průkazu,, o existuje předpis, který zakazuje práce v zimě, o kvalifikace obsluhy samochodné zemědělské techniky, o obsahová stránka školení zaměstnanců jednotlivých profesí (např. obsluha řetězové pily, dřevoobráběcích strojů, manipulace se zvířaty), o rozsah dokumentace od výrobce nebo dodavatele, o obsahová stránka zajištění bezpečnosti práce v PD, o byly poskytnuty informace související s předpisy týkající se např. školení (řidiči manipulačních vozíků), o dotaz ohledně náhrady škody v souvislosti s úrazem v obchodním domě, o problematika používání kamerového systému ve společných prostorách zaměstnavatele, o problematika zajišťování chybějících dokumentací k technickým zařízením, o náležitosti místního bezpečnostního předpisu, o například řešení odsávacího zařízení u dřevoobráběcích strojů, o rozmístění strojů, o nutnosti instalace nouzového osvětlení, o úpravy ochranných opatření u starých strojů, o zajištění přístupu na zvýšená pracoviště. Doprava Při každé činnosti inspektora se odehrává konzultace (tj. při kontrole, šetření PÚ, kolaudaci). Na vyžádání organizací se však řeší v poradenství složitější případy při zajištění BOZP. Při těchto záležitostech OIP v Ústí n. L. poskytl rady z pohledu příslušných předpisů a možných rizik, resp. opatřeních pro jejich minimalizaci. V rámci poradenské činnosti jsou realizovány konzultace často i s místním šetřením při řešení konkrétních problémů přímo u provozovatele. V oblasti dopravy se jedná zejména o způsoby zabezpečení při plnění a stáčení nebezpečných látek, stanovení zásad bezpečnosti práce na pracovišti včetně zajištění zaměstnanců proti nežádoucímu pádu (například manipulace, vzorkování na železničních cisternách), zpracování místních provozních bezpečnostních předpisů a záležitostí spojených s provozem manipulační techniky. Elektrická zařízení Konzultace byly prováděny na základě dotazů a požadavků firem (kontrolovaných i nekontrolovaných) a to telefonicky, emailem a osobně. Telefonické a emailové konzultace nejsou evidovány. Předmětem konzultací byly otázky BOZP související s činností firmy. Vzhledem k zaměření to byly dotazy a konzultace návrhů a dílčích technických řešení v oblasti el. zařízení. Jedním z nejčastěji konzultovaných dotazů bylo, kdo smí provádět revize el. spotřebičů a el. ručního nářadí. Dalším dotazem jsou vnější vlivy a jejich význam, tj. plán revizí, lhůty revizí a provedení el. zařízení. Poslední velkou oblastí konzultací jsou diskuse nad technickými řešeními, která mají odstranit zjištěné nedostatky nebo dosáhnout dílčího zlepšení stavu el. zařízení. Dotazy se vztahovaly i na možnosti uznání odborného vzdělání v oboru elektro i pro 72

absolventy jiných škol a tím získání alespoň § 5 dle vyhlášky 50/1978 Sb. Dále to byl dotaz na uznání kvalifikace elektro pro pracovníka z Polska Počet konzultací proti r. 2008 mírně poklesl. Stavebnictví Poradenskou činnost provádíme zejména u organizací, které žádají o vydání osvědčení Bezpečný podnik. Poradenství se týká zejména systému řízení BOZP v organizaci, jak naplnit požadavky programu. Někteří zaměstnavatelé využívají i přítomnosti inspektora, který provádí kontrolu v jejich organizaci, k zodpovězení dotazům, týkajících se zejména současné legislativy (nejvíce na zákon č. 309/2006 Sb. – funkce koordinátora na stavbě a způsob poskytování součinnosti ). Tlaková a plynová zařízení Poradenství bylo prováděno nejčastěji při kontrolách v rámci jednotlivých úkolů a týkalo se různých problematik, vyplývající z provozu vyhrazených tlakových technických zařízení, např. způsob odstranění závad, možnost opravy středotlakých parních kotlů, tlakových nádob, výměny zabezpečovacích zařízení, posuzování sestav tlakových zařízení v návaznosti na uplatnění nových evropských norem. Tyto některé poradenské činnosti byly prováděny i za účasti revizních techniků v provozu i přímo při opravách a rekonstrukcích těchto zařízení. Další poradenství u středotlakých parních kotlů se zařízením BOSB bylo prováděno k problematice bezpečnosti provozu a stanovení občasné kontroly. Některé konzultace k projektové přípravě staveb se uskutečnily k vhodnosti volby tlakového zařízení pro danou technologii s ohledem na bezpečnost provozu a zkušenosti z havárií těchto zařízení. Pracovněprávní vztahy Bezúplatné poskytování základních informací a poradenství týkajících se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek zaměstnavatelům a zaměstnancům dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen „poradenství PVP“) se od počátku existence OIP v roce 2005 stalo velmi vyhledávanou a využívanou službou. V rozporu s původním záměrem zákonodárce poskytovat tuto službu zaměstnavatelům jako jistou formu prevence, která by jim měla umožnit vyvarovat se možného porušování právními předpisy uložených povinností a následných sankcí, je tato služba využívána převážně, tj. z více než 93 %, zaměstnanci (resp. bývalými zaměstnanci, případně jejich rodinnými příslušníky), kteří od ní mnohdy očekávají vyřešení nejrůznějších problémů, mnohdy ani přímo nesouvisících s pracovněprávní problematikou. Poskytování této služby, byť má zcela nepochybně příznivý dopad na pokles počtu podávaných podnětů, poměrně značně zatěžuje inspektory tzv. neproduktivní činností, tj. činností, kterou nelze vyjádřit žádným ze žádoucích ukazatelů v příslušných tabulkách (ani počtem protokolů, ani počtem a výší uložených pokut). Do konce roku 2008 tato neproduktivní zátěž představovala průměrně 1,5 pracovního dne inspektora každý týden. Poradenství PVP je poskytováno třemi formami – osobními konzultacemi, písemně (klasickou i elektronickou poštou) a telefonicky, přičemž počet požadavků na poskytnutí poradenství je rok od roku vyšší. Vzhledem k tomuto trendu a s předpokladem jeho další možné gradace v důsledku ekonomické recese na straně jedné a k potřebě zajistit větší výkonnost při vlastní

73

kontrolní činnosti na straně druhé byla v roce 2009 pozměněna organizace poskytování této služby: - přímé poradenství (formou osobních konzultací) bylo kromě vlastních pracovišť OIP v Ústí nad Labem a v Liberci, kde je poradenství poskytováno dva dny v týdnu od 8 do 17 hodin, dále poskytováno jednou týdně na celkem 9 kontaktních místech v bývalých okresních městech obou krajů (na 6 pracovištích úřadů práce a na 3 pracovištích OSSZ). Od června 2009 bylo další kontaktní místo pro poskytování poradenství otevřeno na detašovaném pracovišti Úřadu práce Děčín v Rumburku. - od února 2009 byli z celkem čtyř detašovaných kontaktních míst uvolněni inspektoři a poradenství bylo nadále poskytováno právníkem pravidelně dojíždějícím na tato pracoviště. - od 4. čtvrtletí pak bylo zrušeno poskytování poradenství na OIP v Ústí nad Labem střídavě osmi inspektory odboru a nadále je zajišťováno jednou inspektorkou přednostně se věnující této činnosti. Uvedená opatření umožnila: - zvýšení kvality poskytovaného poradenství a bezproblémové pokrytí jeho nárůstu, který se promítnul do nižšího počtu přijatých podnětů ke kontrole oproti roku 2008, - uvolnění potenciálu inspektorů a zvýšení produktivity odboru inspekce III (PVP) v oblasti vlastní kontrolní činnosti vyjádřený nárůstem počtu provedených kontrol o téměř 60% oproti roku 2008. V roce 2010 došlo v souladu s předpoklady v oblasti poskytování poradenství PVP k určitému posunu nejčastějších témat. Na rozdíl od předchozích období, kdy zcela nejčastějším tématem bylo neposkytnutí něčeho zaměstnavatelem (mzdy, náhrady mzdy, zápočtového listu, cestovních náhrad, aj.), se v roce 2010 navíc a častěji vyskytovala témata související se zhoršením ekonomických podmínek zaměstnavatelů – ukončování pracovních poměrů a aktivity zaměstnavatelů k nim směřující - a dále tzv. nouzové pracovní režimy (zkracování pracovní doby, částečná nezaměstnanost, různá neplacená volna z nedostatku práce, aj.). V souvislosti touto problematikou došlo k nárůstu počtu dotazů nejen od zaměstnanců (kteří se zpravidla dotazovali, zda má zaměstnavatel na zaváděná opatření vůbec právo a co se stane, když oni s nimi nebudou souhlasit) ale i od zaměstnavatelů, kterým šlo o to, aby svá opatření zavedli správně, v souladu s právními předpisy a bez rizika postihu od inspektorátu, což je možno považovat za pozitivní trend. Kromě výše uvedených tří forem individuálního poradenství lze do této oblasti zařadit i poradenství poskytované formou osvětových akcí. V roce 2009 se jednalo o akci pořádanou ve spolupráci úřady práce Libereckého kraje, OSSZ Libereckého kraje a OIP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj, zaměřenou na zaměstnavatele Libereckého kraje. Cílem akce bylo seznámit zaměstnavatele jednak s kompetencemi jednotlivých kontrolních orgánů a dále zejména poskytnout aktuální informace a poradenství v souvislosti s aktuálními problémy doby (postupy při ukončování pracovních poměrů, zkracování pracovní doby, částečná nezaměstnanost, podpůrné programy MPSV, nové povinnosti v souvislosti s poskytováním náhrady mzdy v době prvních 14 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti, aj.). V rámci této akce proběhlo v dubnu 2009 celkem 6 seminářů pro zaměstnavatele v různých městech Libereckého kraje. Negativně lze hodnotit přetrvávání problémů, které se v oblasti poradenství PVP vyskytují opakovaně od počátku: - žadatelé se velmi často obraceli na OIP s dotazy a problémy nespadajícími do naší věcné působnosti (od nepřihlášení zaměstnance k sociálnímu a zdravotnímu pojištění a 74

nevydávání ELDP přes problémy s insolvenčním řízením až po stížnosti na hospodaření zaměstnavatele s vlastními nemovitostmi či majetková vypořádání po rozvodu), - žadatelé očekávali v rámci poradenství poskytování kompletního právního servisu (tak jak byli zvyklí z minulosti na některých úřadech práce) a velmi často se dožadovali zcela konkrétních návodů, postupů a rad, jak mají svůj konkrétní problém se zaměstnavatelem řešit. Zde lze bohužel připustit, že přes opakovaná upozornění ne vždy jsou někteří inspektoři schopni odolat pokušení a udržet poradenství v mezích daných v úvodu citovaným ustanovením zákona. Pozitivně lze hodnotit zejména vliv poradenství na snižování počtu písemně podávaných podnětů ke kontrole zaměstnavatelů. Tento určitý výpadek našich kontrolních cílů byl kompenzován větším počtem tzv. vnitřních podnětů, tj. poznatků a informací, které inspektoři při poskytování poradenské činnosti získali a které byly využity při kontrolní činnosti v rámci preventivní kontrolní kampaně. Na základě těchto informací bylo v roce 2009 provedeno celkem 266 kontrol, z nichž bylo v téměř 80% případů skutečně zjištěno porušení povinností zaměstnavatele, přičemž oprávněnost „vyřizovaných“ písemně podávaných podnětů je v tomto srovnání méně než poloviční. Tuto skutečnost lze rovněž hodnotit jako pozitivní přínos poradenství.

5.2

Školení

Vzdělávání inspektorů dle odborností je zajišťováno na OIP interní i externí formou. Odborné semináře jsou tematicky zaměřeny v rámci úzké specializace. Zde se promítají legislativní změny v oborech a zároveň zaměření hlavních kontrolních úkolů vždy pro daný rok. Hodnocení výchovných a vzdělávacích akcí z pohledů účastníků školení je zpracováváno ihned po jeho skončení přímo jednotlivými inspektory. Hodnocení inspektorů – čekatelů se provádí písemnou formou také v rámci závěrečných zkoušek. Pro inspektory je pořádání odborných seminářů velmi důležité z důvodu získání nových informací v daných oblastech a je přínosné nadále pokračovat v tomto prohlubování odborností při vyměňování si zkušeností ve způsobu provádění kontrolní činnosti, ve zpracování výsledků z kontrol. Školení pořádaná IVBP Brno V rámci tohoto školení byly pořádány odborné semináře týkající se profesí BOZP a VTZ: Bezpečný podnik, Doprava, Tlaková zařízení, Manipulace s materiálem, Elektrotechnika, Prevence havárií, Zdvihací zařízení, Plynová zařízení, Stavebnictví. Seminář Komunikační dovednosti, asertivita, jemné dovednosti byl určen k proškolení inspektorů-čekatelů před vykonáním závěrečných zkoušek odborného inspektorského kurzu. Kromě profesí BOZP a VTZ pořádal IVBP odborný seminář Seznámení se soudobými trendy v informatice, který byl určen pro informatiky a IT specialisty, sloužící k přípravě elektronických úkonů e-podatelny, datových schránek, konverze apod. Odborný inspektorský kurz Zahájení kurzu pro inspektory-čekatele proběhlo v roce 2008, kurz pokračoval do 1. pololetí roku 2009. Inspektorské zkoušky složil jeden inspektor oboru elektrická zařízení. Další kurz 75

byl otevřen 7. září 2009, do kterého jsme přihlásili jednoho inspektora BOZP pro tlaková zařízení. Jelikož tento pracovník nastoupil 1. 10. 2009 do pracovního poměru, mohl zahájit výuku až 3. zácvikovým týdnem, a to 5. 10. 2009. Byla mu dána možnost doplnění si samostudiem výuku za předchozí 2 zácvikové týdny, kterých se neúčastnil. Školení pořádaná SÚIP Opava a externími organizacemi V této skupině objevují semináře jak pro pracovníky BOZP, PVP, tak i pro ostatní obslužný personál. - Semináře pro pracovníky BOZP - Rožnovský vzdělávací servis pro pracovníky BOZP, Tlak 2009, GAS 2009, Prevence závažných havárií, Seminář pracovníků oboru tlakových zařízení - Semináře pořádané VÚBP - Pracovní úraz a odškodňování, Interní auditor, Manipulace s materiálem - skladování, Bezpečná práce ve výškách - Semináře pro pracovníky PPV – Náhrada mzdy v pracovní neschopnosti, Úprava pracovní doby v dopravě, Agenturní zaměstnávání, Ochrana osobních práv - Kurzy Institutu státní správy – Problémová jednání – střední management, Úprava dokumentů dle normy - Semináře pro ostatní pracovníky – MS 107 Microsoft Word, Soudní judikatura, Inventarizace majetku, ISPROFIN - Semináře pro pracovníky v informatice - Linux Server admin., Linux Advanced Admin, MOC 6424, MOC 6425, MOC 2810 Jazykové vzdělávání probíhá v celkovém počtu 10 zaměstnanců, a to 5 v anglickém jazyce a 5 v německém jazyce. OIP Ústí n. L. má uzavřenou smlouvu s jazykovou školou KINLEY. Hodnocení zúčastněných je velmi dobré. Pro celkový přehled odborných vzdělávacích akcí je přiložena tabulka. Školení IVBP 2009 Odborný seminář inspektorů-čekatelů Komunikační dovednosti Odborný seminář Seznámení se soudobými trendy v informatice, Jeseníky Odborný seminář Bezpečný podnik Jeseníky Odborný seminář Dopravci Milotice Odborný seminář Tlaková zařízení Blatnice Odborný seminář Manipulace s materiálelm Vítkov

11. – 13. 3.

1 pracovník

19. – 21. 5.

3 pracovníci

11. – 13. 5.

1 pracovník

12. – 14. 5.

2 pracovníci

25. – 27. 5.

2 pracovníci

3. – 5. 6.

1 pracovník

76

Odborný seminář Elektrotechnika Horní Huť Odborný seminář Prevence havárií Litomyšl Odborný seminář Zdvihací zařízení Vítkov Odborný seminář Plynová zařízení Písek Odborný seminář Stavebnictví Jeseníky

8. 6. – 10. 6.

2 pracovníci

31. 8. – 2. 9.

2 pracovníci

2. – 4. 9.

2 pracovníci

13. – 15. 10.

2 pracovníci

13. – 15. 10.

3 pracovníci

Školení mimo IVBP 2009

seminář – Náhrada mzdy v prac. neschopnosti SSZ Praha 7. zácvikový týden IVBP Brno 14. ročník semináře pro pracovníky BOZP ROVS Dům kultury ÚL seminář ISS problémová jednání-střední management – ISS Praha kurz ISS Úprava dokumentů dle normy e-learning kurz ISS Úprava dokumentů dle normy e-learning Tlak 2009 Praha CDMS-Krystal odborný seminář Bezpečný podnik OIP Brno seminář Pracovní úraz, odškodňování VÚBP Praha

22. 1.

7 pracovníků

2. – 6. 2.

1 pracovník

4. 2.

2 pracovníci

30. - 31. 3.

1 pracovník

9. 3. – 3. 4.

3 pracovníci

4.5. – 29.5.

4 pracovníci

17. – 18. 2.

2 pracovníci

20. – 22. 4.

1 pracovník

2. 4.

4 pracovníci

77

seminář interní auditor VÚBP Praha Manipulace s mater. skladování Manipulační vozíky Tech. zařízení, údržba a oprava VÚBP Praha seminář – MS 107 Microsoft Word 2 Praha – EIITE Seminář – Úprava pracovní doby v dopravě SSZ Praha semináře – EIITE Praha Linux Server Admin. Linux Advanced Admin MOC 6424 MOC 6425 MOC 2810 školení SÚIP ISPROFIN Křešice u Prahy školení SÚIP program – majetek OIP 4 - Ve Smečkách Asociace AKV Soudní judikatura Praha seminář Agenturní zaměstnávání OIP Středočechy seminář GAS 2009 Hradec Králové Černigov seminář Prevence závažných havárií Opava seminář VÚBP Bezp. práce ve výškách VÚBP Praha seminář VÚBP Novinky BOZP VÚBP Praha seminář PVP-Ochrana osobních práv,kontrol. činnost OIP Ve Smečkách

16. 4.

6 pracovníků

7. 5. 20. 5. 18. 6.

1 pracovník 1 pracovník 1 pracovník

15. – 16. 6.

2 pracovníci

30. 6.

5 pracovníků

27. – 29. 5. 9. – 11. 9. 8. – 10. 6. 19. – 23. 10. 5. – 8. 10.

1 pracovník 1 pracovník „ „ „

31. 8. – 1. 9.

3 pracovníci

17. 9.

2 pracovníci

22. 9.

2 pracovníci

7. 10.

3 pracovníci

3. – 4. 10.

1 pracovník

12. – 13. 10.

1 pracovník

29. 10.

2 pracovníci

19. 11.

4 pracovníci

5. 11.

2 pracovníci

78

seminář pracovníků oboru tlakových zařízení Dům techniky Ústí n. L. školení SÚIP inventarizace majetku OIP 4 Praha 3. zácvikový týden SÚIP Opava 4. zácvikový týden 5. zácvikový týden 6. zácvikový týden seminář předpisy při agenturním zaměstnávání Opava SÚIP

12. 11.

2 pracovníci

11. 11.

2 pracovníci

5. – 9. 10.

1 pracovník

19. – 23. 10. 2. – 6. 11.

1 pracovník 1 pracovník

30. 11. - 4. 12.

1 pracovník

15. 12.

1 pracovník

6. Spolupráce s orgány a organizacemi Při kolaudačním řízení je častá spolupráce se stavebními úřady a ostatními orgány a organizacemi, zúčastněnými na tomto řízení, především s Krajskou hygienickou stanicí. Při řešení problematických staveb byla spolupráce se stavebním úřadem hlubší a zaměřená na řešení konkrétních úkonů v rámci předmětných odborností. Spolupráci se stavebními úřady lze považovat za dobrou. V případě nejasností jak při vydávání stavebních povolení či povolení k odstranění stavby anebo kolaudačních rozhodnutí na základě předchozího projednání dohodne postup při řízení. Při kontrole příčin a okolností pracovních úrazů se často vzájemně spolupracuje s Policií ČR ku prospěchu oboustranného zvýšení kvality a efektivnosti šetření. Tato spolupráce je ze strany policie velmi dobrá. Bez problémů poskytnou OIP na základě vyžádání dokumentaci z jejich šetření, a to jak písemnou, tak i fotodokumentaci z místa úrazu. Vzhledem k tomu, že je inspektor vyslán prošetřit úraz o několik dnů později než policie, je poskytnutí podkladů, zejména fotodokumentace z místa úrazu a protokolu o ohledání místa úrazu, pro další šetření OIP velmi důležité, někdy i nezbytné. Z dalších dílčích spoluprací v roce 2009 je nutno zmínit spolupráci se Sdružením podnikatelů, Hospodářskou komorou, regionálním pracovištěm Ministerstva zemědělství, Báňským úřadem, Severočeskou energetickou inspekcí, Českou obchodní inspekcí i Českou inspekcí životního prostředí v Ústeckém i Libereckém kraji. Při spolupráci s orgány státní správy nebyly shledány rozpory či nesrovnalosti ani v oblasti prevence velkých havárií. Např. spolupráce s ČIŽP Ústí n. L. a Liberec, správními orgány vykonávající státní správu na úseku PO, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému a orgány krajské hygienické stanice. V roce 2009 byly vyjasněny kompetence OBÚ a OIP týkající se organizací zařazení pod systém PZH. Pouze ojediněle se uskutečňuje spolupráce s Agrární komorou, a to formou konzultací. Dále byla v rámci spolupráce zajištěna přednáška a diskuse v oblasti bezpečnosti práce při jednání krajské rady odborového svazu pracovníků školství a s odborovými orgány pracovníky KOVO. 79

Můžeme rovněž velice kladně hodnotit spolupráci s referátem dopravy Krajského úřadu Ústeckého kraje a Krajského úřadu Libereckého kraje, kdy po provedených kontrolách byly v některých případech dohodnuty konečné postupy při správním řízení s kontrolovanou osobou (dopravce) tak, aby nebyla uložena sankce za stejné závady zjištěné jak referátem dopravy, tak Oblastním inspektorátem práce v Ústí nad Labem. Dále v rámci regionálního pracoviště Liberec proběhlo vzájemné předávání zkušenosti, týkající se kontrolní a poradenské činnosti, s odbornými pracovníky ČBÚ Liberec, SEI Libereckého kraje a ČIŽP Liberec, jejichž pracovní kontrolní činnost se týká vyhrazených tlakových zařízení.

7. Poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb. Charakteristika, počet podání a způsob jejich vyřízení a) na úseku PPV, b) na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: V roce 2009 nebyla na Oblastním inspektorátu pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem evidována ani na jednom z výše uvedených úseků žádná žádost o podání informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen „zákon“). Vzhledem k této skutečnosti nevydal zdejší inspektorát v hodnoceném období žádné rozhodnutí podle § 15 zákona a ani neevidoval žádnou stížnost na postup inspektorátu ve smyslu § 16a zákona.

8. Závěr Máme-li hodnotit výsledky činnosti OIP za loňský rok, musíme konstatovat, že se situace oproti předchozímu období výrazně nezměnila. Pokud se týká porušování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a k zajištění provozu technických zařízení, můžeme konstatovat, že problém spočívá stále především v určitém podcenění důležitosti této oblasti, což je vidět např. při oznamování zahájení prací či předávání staveniště, kdy informace nejsou inspektorátu zasílány vůbec nebo se zpožděním, při zjišťování špatné vzájemné informovanosti o rizicích a přijatých opatřeních v případě více zhotovitelů na stavbách, při školeních zaměstnanců, kdy zaměstnavatel toto školení sice provádí, ale často formálně, bez aktualizace jeho osnovy, v termínech, které již neodpovídají, mnohdy z již neplatných předpisů apod. Na druhé straně si zaměstnavatelé více uvědomují oproti minulým letům, že je především na nich vytvářet bezrizikové prostředí a že pouhé respektování předpisů mnohdy nestačí. Stává se potom, že ve snaze předejít problémům celý systém BOZP příliš zkomplikují nebo naopak spoléhají pouze na externí školitele bez znalosti místních podmínek, že odborně vyškolí jejich zaměstnance.

80

Zajímavý je pokles počtu hlášení závažných i ostatních pracovních úrazů. Zdali se tato skutečnost stane trvalým trendem pracovní úrazovosti, bude patrné až ve srovnání s počty hlášení v následujících letech. Poznatky v oblasti pracovněprávních vztahů opět zcela korespondovaly s poznatky a zkušenostmi z předchozích let. Struktura a četnost zjištěných porušení byla obdobná a opět se vyskytla řada případů, kdy kontrolu nebylo možné zahájit, případně již zahájenou kontrolu dokončit, protože podněty směřovaly proti již zkrachovalým nebo krachujícím zaměstnavatelům. Oproti očekávání v důsledku ekonomické recese však i počet těchto případů byl s předchozími lety srovnatelný. Dopad ekonomické recese se promítl spíše do nárůstu požadavků na poskytování poradenství a do struktury předmětu přijímaných podnětů, kdy kromě úseku odměňování a náhrad bylo oproti dřívějšku častěji předmětem podání skončení pracovního poměru, resp. praktiky zaměstnavatelů k němu směřující. V souvislosti touto problematikou došlo k nárůstu počtu dotazů nejen od zaměstnanců, ale i od zaměstnavatelů, kterým šlo o to, aby svá opatření zavedli správně a v souladu s právními předpisy, což je možno považovat za pozitivní trend. Velmi kladně lze hodnotit spolupráci s orgány a organizacemi jak při kontrole příčin a okolností pracovních úrazů, během kolaudačních řízení či v oblasti prevence velkých havárií, tak i při provádění kontrol, koordinaci společného postupu a předávání vzájemných zkušeností. Proto na základě výše uvedených skutečností i nadále vyplývá potřeba neustále naléhat z pozice orgánu státního odborného dozoru na organizace a přesvědčovat je, aby si uvědomily důležitost vyhledávání konkrétních rizik při konkrétních pracích, provádění jejich vyhodnocení a hledání optimálních opatření k jejich zamezení jako nutné prevence k předcházení vzniku pracovních úrazů a zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců. Je nutné hledat nové formy a postupy, i ve spolupráci s dalšími orgány a organizacemi, jak upozornit na závažnost celé problematiky a zabránit opomíjení této oblasti i v nelehkém období hospodářské recese, kdy může snadno dojít ke snaze omluvit ekonomickými hledisky opatření, prováděná na úkor bezpečnosti práce a pracovních podmínek, což by se mohlo stát velkým hazardem se životy a zdraví zaměstnanců a nebezpečným trendem i do budoucna.

81