OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE PRO ÚSTECKÝ KRAJ A LIBERECKÝ KRAJ

OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE PRO ÚSTECKÝ KRAJ A LIBERECKÝ KRAJ 400 11 Ústí nad Labem, ul. SNP 2720/21 Č. j. OIP7-2016-2891

úkol č. 16.5.01

Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce za rok 2015

únor 2016

Mgr. Aleš KALVODA vedoucí inspektor

OBSAH Strana

Obsah Úvod Organizační struktura inspektorátu Personální obsazení Základní statistické údaje o kontrolní činnosti – dle úkolů Roční program kontrolních akcí 15.1.049 Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií 15.1.050 Program „Bezpečný podnik“ 15.1.066 Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti 15.1.101 Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti 15.1.103 Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců 15.1.110 Kontroly agenturního zaměstnávání 15.1.111 Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontrola dodržování ochrany osobních práv zaměstnanců na pracovišti 15.1.123 Kontroly dodržování minimální a zaručené mzdy 15.1.131 Bezpečnost práce ve stavebnictví 15.1.132 Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem 15.1.133 Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více 15.1.134 Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem 15.1.136 Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene 15.1.137 Bezpečnost práce při provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic včetně tlakových nádob 15.1.138 Bezpečnost práce při provozu chladících zařízení, kompresorových stanic a tlakových nádob Stabilních 15.1.139 Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi 15.1.140 Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb 15.1.142 Kontrola BOZP v potravinářském průmyslu 15.1.144 Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic 15.1.145 Hlavní úkol zaměřený na bezpečnost práce při těžbě a soustřeďování dříví stroji a zařízeními s lanovými systémy Ostatní dozorčí činnost Analýza stavu a vývoje pracovní úrazovosti Výchovná a osvětová činnost 15.6.01 Výchova a vzdělávání zaměstnanců systému SÚIP 15.6.04 Poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vnitřní řídící a správní činnost 15.7.05 Mezinárodní spolupráce 15.7.07 Kontrolní činnost 15.7.08 Vyřizování stížností 15.7.09 Požární ochrana v systému SÚIP a 15.7.10 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v systému SÚIP Závěr

2

2 3 3 3 4 6 6 10 12 17 20 23 26 28 29 34

37 40 42

44 49 53 55 71 75 77 80 80 84 84 89 90 90 90 93 93 93 94

Úvod Sídlo Oblastní inspektorát práce pro Ústecký a Liberecký kraj IČ: 75046962 Adresa: Telefon: Fax: e-mail: www: dat. schránka:

ul. SNP 2720/21, 400 11 Ústí nad Labem +420 950 179 711 +420 950 179 719 [email protected] http://www.suip.cz/oip07/ xy7efgi

Regionální kancelář v Liberci Adresa: nám. Dr. E. Beneše 26, 460 73 Liberec Telefon: +420 950 179 736 (sekretariát) Fax: +420 950 179 719 e-mail: [email protected]

Organizační struktura inspektorátu k 31. 12. 2015 Kancelář vedoucího inspektora 7.10 Ekonomicko-správní útvar 7.20 Právní útvar 7.30 Útvar inspekce I (BOZP) 7.41 Útvar inspekce II (BOZP) 7.42 Útvar inspekce III (PVP) 7.50 Útvar informatiky 7.60 Útvar kontroly nelegálního zaměstnávání Ústí nad Labem (KNZ)7.71 Útvar kontroly nelegálního zaměstnávání Liberec (KNZ)7.72

Personální obsazení k 31. 12. 2015 – mimo projekt OPLZZ- KNZ Orientační limit zaměstnanců Průměrný přepočtený stav Fyzický stav Vedoucí zaměstnanci Inspektoři BOZP tlaková zařízení el. zařízení zdvihací zařízení plynová zařízení stavební činnost, doprava zemědělství a potravinářství lesnictví a dřevozpracující průmysl terciární sféra

56 54,895 55 6 /vedoucí inspektor, 5 vedoucích odd. 20 1 2 2 2 2 2 2 1 1 3

průmysl, hutnictví a strojírenství Inspektoři PPV Odborní a administrativní zaměstnanci POP

5 18 11 0

Věková struktura zaměstnanců k 31. 12. 2015 Věk 21 – 30 31 – 40 41 – 50 51 – 60 61 a více

Počet inspektorů /z toho žen 2/0 4/1 12/6 10/6 10/1

Počet ostatních zaměstnanců (bez POP) 3/3 2/1 5/3 2/2 5/2

Vzdělanostní struktura zaměstnanců k 31. 12. 2015 Vzdělání Vysokoškolské Bakalářské Vyšší odborné ÚSO, ÚSV úplné střední s maturitou

Počet inspektorů 21/8 5/1 1/1 11/4

Počet ostatních zaměstnanců (bez POP) 8/3 1/1 8/7

Projekt OPLZZ- KNZ k 31. 12. 2015 – 33 zaměstnanců Zaměstnávání občanů se ZPS Se změněnou pracovní schopností zaměstnáváme 2 kmenové pracovníky.

Základní statistické údaje o kontrolní činnosti – dle úkolů Počty provedených kontrol Počet kontrol 452 333 3

Úkol 15.1.007 - Vyjádření k projektové dokumentaci 15.1.008 - Účast na závěrečné kontrolní prohlídce 15.1.009 - Bezpečnostní dokumentace 15.1.049 - Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií

19

15.1.066 - Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní

258

15.1.067 - Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti ZoZ

3

15.1.068 - Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti NLZ

149

4

15.1.069 - Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti BOZP 15.1.080 - Následné kontroly PVP 15.1.082 - Následné kontroly NLZ 15.1.083 - Následné kontroly BOZP 15.1.084 - Následné kontroly VTZ - EZ 15.1.090 - Kontrola příčin a okolností smrtelných pracovních úrazů 15.1.091 - Kontrola příčin a okolností závažných pracovních úrazů 15.1.098 - Zahájení správního řízení na základě kontroly jiného orgánu státní správy 15.1.099 - Ostatní nezařazené úkoly 15.1.101 - Kontrola plnění PP zaměstnávání OZP podle ZoZ-zaměstnavatel 15.1.103 - Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců 15.1.110 - Kontroly agenturního zaměstnávání

32 24 15 56 7 7 48 25 60 58 945 39

15.1.111 - Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontrola dodržování ochrany osobních práv na pracovišti 15.1.113 - Kontroly zastřených agentur práce 15.1.122 - Kontroly zastřených uživatelů 15.1.123 - Kontroly dodržování minimální a zaručené mzdy 15.1.131 - Bezpečnost práce ve stavebnictví 15.1.132 - Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem

50 15 1 117 34 75

15.1.133 - Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více

325

15.1.134 - Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem

44

15.1.136 - Kontrola bezpečnosti při provozu zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene

61

15.1.137 - Bezpečnost práce při provozu plynových zařízení se zaměřením na objekty využívané pro vzdělávání, ubytování a volný čas dětí a mládeže

78

15.1.138 - Bezpečnost práce při provozu chladících zařízení a kompresorových stanic a tlakových nádob stabilních 15.1.139 - Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi 15.1.142 - Kontrola BOZP v potravinářství 15.1.143 - Bezpečné provozování těžebně-dopravních prostředků při práci v lese 15.1.144 - Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic

68 15 47 2 1

15.1.145 - Bezpečnost práce při těžbě a při soustřeďování dříví stroji a zařízeními s lanovými systémy 15.1.201 - Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů, provozujících svou činnost ve velkoskladech a logistických centrech, zaměřená na oblast NLZ a základních institutů v oblasti PVP 15.1.202 - Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů, provozujících svou činnost v pekárnách a výrobnách potravin s nočním provozem 15.1.203 - Mimořádná kontrolní akce v součinnosti s Policií ČR, zaměřená na nelegální zaměstnávání v restauracích a barech Celkem Počet vydaných opatření: 2096

Počet vydaných zákazů užívání: 1 5

13 8 21 25 3 533

Roční program kontrolních akcí 15.1.049 Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Předmět kontroly Předmětem úkolu bylo vyjadřování k bezpečnostním dokumentacím nebo jejich aktualizacím, zaslaným Krajským úřadem Ústeckého kraje a Krajským úřadem Libereckého kraje, a účast na integrovaných kontrolách. Seznam dozorovaných subjektů Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se v roce 2015 celkově vyjádřil k 5 bezpečnostním dokumentacím, jak uvedeno v tabulce: Vyjadřování k bezpečnostním dokumentacím Bezpečnostní dokumentace A – bezpečnostní program B – bezpečnostní zpráva

5 0 5

Inspektorát se také účastnil 18. integrovaných kontrol organizovaných ČIŽP OI Ústí nad Labem a ČIŽP OI Liberec.

Kontrolní činnost

Celkem

18

Počet kontrol u kontrolovaných 3 osob zařazených do skupiny A Počet kontrol u kontrolovaných 15 osob zařazených do skupiny B

Kontrolní činnosti je koordinovaná s ostatními orgány státní správy a samosprávy a probíhá ve smyslu stanovených zásad a dohodnutých pravidel na základě koordinačního ujednání.

6

Nejčastěji se vyskytující závady V rámci odborného posouzení bezpečnostní dokumentace byly zjištěny nedostatky v oblasti organizace a řízení bezpečnosti práce a bezpečného provozu technických zařízení, např.:  V určitých kapitolách bezpečnostních dokumentací jsme požadovali přepracování textu a poznámek, které nebyly adresné např. u odvolávek a příloh řízené dokumentace, nelze zjistit žádný relevantní informační blok z příslušných konkrétních dokumentů, čehož výsledkem je žádná nebo nulová informace.  Dokumentace, které jsou zpracovávány na základě předmětné vyhlášky, jsou značně rozsáhlé a tím se stává zpracovávaná dokumentace z praktického hlediska nepoužitelná, a to jak ze strany provozovatele, integrovaného záchranného systému, tak i ze strany orientace ostatních státních orgánů. Máme za to, že stávající bezpečnostní dokumentace. v případě mimořádné události nemá odpovídající přínos při řešení krizové situace (což se mj. potvrzuje při řešení nehodové události.  Některé články se duplicitně uvádí v textu bezpečnostní dokumentace i v analýze rizik, např. vlastnosti používaných látek. Duplicita je spatřována např. i při jmenování statutárních orgánů apod. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti     

Závady byly zjištěny zejména v těchto oblastech: při skladování a manipulaci s nebezpečnými - chemickými látkami a přípravky (např. odpovídající popisy obalů podle sávajících právních předpisů, nedostatky na pracovišti a pracovní prostředí při manipulaci s chemickými látkami (např. použití adekvátních OOPP), neshody při revizní a kontrolní činnosti na VTZ vč. zajištění úkonů řádné údržby technických zařízení, neplnění předepsaných požadavků k zajištění bezpečnosti osob a činností v prostředí s nebezpečím výbuchu (např. nesoulad se zpracovanou DOPV), neshody ve vzhledu a umístění bezpečnostních značek podle nařízení vlády č. 11/2002 Sb. a nařízení vlády č. 406/2004 Sb. (značení potrubí v závislosti na druhu, teplotě a směru dopravy látek a označení místa vstupů do prostorů s nebezpečím výbuchu).

Mezi porušení lze objektivně řadit následné opakovaná zjištění: 1.

Porušení zásad bezpečnosti na pracovišti při skladování, manipulaci s chemickými látkami vč. nakládky/ vykládky např. nedostatečně uzemněná silniční vozidla a železniční cisterny při stáčení/plnění

2.

Závady ve vybavení a zabezpečení jednotlivých pracovišť např. ochrana osob proti pádu nebo zřícení.

3.

U provozovaných ocelových konstrukcí (na pracovištích s vlivem agresivních chemických látek) jsou shledávány neshody s normativními dokumenty – nepředložení plánu kontrol a posouzení ocelových konstrukcí.

7

4.

Ve skladech chemických látek není řádně zajišťována údržba elektro, např. přívody pro ovládání např. čerpadel jsou vedeny v poškozeném a neupevněném kabelovém žlabu; ovladače nemají řádně zajištěnou ochranu krytím; není zajištěna ochrana vodičů proti proříznutí kabelové izolace na ostrých hranách plechových žlabů; neupevněné rozvaděče a vodiče.

5.

Dokumentace o ochraně před výbuchem není aktualizována, a to např. i podle protokolů určení vnějších vlivů.

6.

Potrubní systémy pro dopravu chemických látek nejsou zřetelně označeny (značení potrubí v závislosti na druhu, teplotě a směru dopravy látek).

7.

Provozní dokumentace není aktuální, srozumitelná a konkrétní. Např. provozní řády jsou mnohdy pouze výčtem relevantních právních a normativních dokumentů, avšak bez konkrétního vztahu k provozovanému zařízení. Obsluha se tak často v těchto provozních řádech nedozví ani důležité pokyny pro bezpečné a okamžité odstavení zařízení z provozu.

8.

Nesoulad ve značení jednotlivých konkrétních pracovišť – správnou značkou výstrahy EX podle změny konkretizované a upravené v nařízení vlády č. 405/2004 Sb. (původní nejednotné značení prostorů s nebezpečím výbuchu měli být odstraněni do 31. prosince 2009.

9.

Při odstávkách sofistikovaných provozních celků a speciálních technologií se projevuje neerudovanost pracovníků externí organizací spočívajících v základních a odborných znalostech vč. zásad bezpečného chování na pracovišti.

10. Výkresy strojních a technologických celků nejsou k vždy dostupné a aktualizované. Nelze tak urychleně reagovat na případné nehodové události např. rychlé odstavení příslušného celku požárem ohrožené části zařízení. Na základě kontrolní činnosti bylo pracovním týmem OIP shledány nejčastější porušení v následujících oblastech: Poř. č.

Charakter závad

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Rizika při manipulaci a skladování s chemickými látkami Kontrolní a revizní činnost na VTZ vč. systému údržby Neshody v řízení péče o BOZP na pracovišti Ochrana proti výbuchu vč. označení vstupů Závady na vzhledu a umístění bezpečnostního značení Nedostatky v provozní a technické dokumentaci Odborná a zdravotní způsobilost obsluhy

Na základě poznatků při kontrolní činnosti se shledáváme s odlišným přístupem kontrolované osoby např. v provedení vstupní instruktáže kontrolních pracovníků v rámci integrované kontroly ve vtahu k nebezpečným látkám a nebezpečnému prostředí provozovatele. Některé instruktáže jsou pouze formálního charakteru (např. poučení na recepci nebo vrátnici).

8

Při kontrolní činnosti v rámci integrované kontroly byly naplňovány i hlavní úkoly, a to v jednotlivých oblastech bezpečnosti práce a provozu technických zařízení: 

SÚIP č. 15.1.134 - Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem.



SÚIP č. 15.1.133 - Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více.

V roce 2015 u tří zařazených subjektů byly na OIP evidovány a šetřeny následující mimořádné události v souvislosti s nedodržením zásad bezpečnosti práce.: Provedená rozhodnutí a opatření Na základě zjištěného nepříznivého stavu v rámci prevence závažných havárii bylay uplatněna sankce u jednoho subjektu. Jako příklady vydaných opatření k odstranění rizik lze uvést následující: 

Při provozování silniční a drážní dopravy bylo poukázáno na nutnost zajištění správných náležitostí v posudcích o zdravotní způsobilosti osob ve smyslu příslušných právních předpisů.



Instalovat indikátory uzemnění na stáčecím místě pro silniční a železniční cisternové vozy, které budou signalizovat správné uzemnění soupravy a tím zajištění bezpečného plnění/stáčení nebezpečných produktů.



Doplnit uzavřené smluvní ujednání o externí údržbě plynového zařízení o doklady prokazující odbornou způsobilost osob (např. prokazatelné proškolení u výrobců technologie a vyhrazených technických zařízení).



Sloučit DOPV do jednoho písemného dokumentu a řádně - graficky vyznačit rozsahy a velikosti jednotlivých zón výbuchu tak, aby byli na pracovištích jednoznačně identifikovatelné.

Doporučení V souvislosti s poznatky při práci s elektronickými daty doporučujeme v následujícím období provést tyto úpravy: 

Zavedení off-line verze pro pořízení dat v některých lokalitách s velmi slabým pokrytím operátora Vodafone (např. průmyslové lokality a nepokrytá oblast pohraničí).



Podle § 41 odst. 1 zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií (ve smyslu vyhl. č. 229/2015 Sb), dořešit předání informace zástupcům OI ČIŽP v elektronické podobě ve vhodném formátu, tak, aby tím byl umožněn snadnější přístup k zpracování závěrečné zprávy.

Závěr 9

Hlavní cíle stanovené SÚIP v úkole č. 15.1.049 byly splněny a realizovány v souladu se schváleným ročním plánu OI ČIŽP Ústí n. L. a OI ČIŽP Liberec. V návaznosti na kontrolní činnost je průběžně vyhodnocováno a zaznamenáváno plnění a realizace stanovených opatření k nápravě zjištěných nedostatků, a to ve stanovených termínech.

15.1.050 Program „Bezpečný podnik“ Předmět kontroly Vyhodnocení programu Bezpečný podnik za uplynulé období. Seznam dozorovaných subjektů 

Společnosti, které kontaktovaly v rámci poradenské činnosti OIP, za účelem získání základních informací o programu „Bezpečný podnik“ – 34 organizace.



Společnosti, u kterých OIP provedl každoroční namátkovou prověrku plnění podmínek programu „Bezpečný podnik“ – roční prověrky nebyly prováděny.

Nejčastěji se vyskytující závady Zásadní zjištěné nedostatky u jednotlivých prověrek, následně odstraněné: 

        

U tlakové nádoby ohřívače vody v kompresorovně bylo zjištěno, že u pojistného ventilu je výfukové potrubí propojeno zvláštním propojovacím potrubím s prostorem nádoby. Tlakový prostor nádoby byl s výfukovým prostorem potrubí oddělen pouze uzavřeným kulovým ventilem. Při neodborné manipulaci by mohlo dojít k otevření ventilu a propojení tlakového prostoru nádoby s výfukovým potrubím, čímž by vzniklými odpory (odfuk do protitlaku) byla ovlivněna spolehlivá funkce pojistného ventilu. V interní dokumentaci nebyly stanoveny bezpečnostní přestávky na pracovišti ABR – zkušebna výrobků, kde je práce vykonávána v expozici hluku překračující přípustný expoziční limit. Systém neřešil poskytování OOPP agenturním zaměstnancům. Ve skladu a výrobních prostorách byly zjištěny chemické látky, které nebyly uvedeny v žádném z předložených seznamů, ani ve výpisu skladových zásob. V dokumentaci o ochraně před výbuchem nebyl zanesen poslední platný stav. V oblasti bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami/směsmi bylo zjištěno, že interní dokumenty odkazují na již neplatné právní předpisy. U záznamů z vnitřních revizí nádob, nebyl popsán stav nádoby na zevní a vnitřní straně, včetně všech hrdel a výstroje tak, jak je stanoveno čl. 93 ČSN 69 0012. V laboratoři nejsou rozvody zemního plynu bezpečně zajištěny (zátkou, zdvojeným uzávěrem apod.) ve smyslu nařízení vlády č. 101/2005 Sb. příloha čl. 2.2.2. U laborantek v laboratoři nebylo doloženo školení o bezpečné manipulaci s tlakovými lahvemi na plyny (vč. vlastností plynů) ve smyslu čl. 12.5. ČSN 07 8304. Kategorizace prací výrobny Etylbenzen II není po provedených změnách názvů práce, kterou zaměstnanci vykonávají, aktualizována a zaměstnanci nejsou o případné změně kategorie, do níž je jejich práce zařazena, informováni. 10

 

Evidence zaměstnanců výrobny pracujících v riziku benzenu není po provedení změn názvy prací v tomto smyslu aktualizována. Nebyly specifikovány látky uvedené v riziku „zasažení chemickou látkou“, tak, aby mohla být stanovena adekvátní opatření k odstranění jejich působení na lidský organismus.

Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti V případech, kdy žádost podává subjekt poprvé, je provedení prověrek mnohem náročnější, než u subjektů, které již žádost podávají opakovaně. Také je to znát na množství zjištěných nedostatků. Subjekty, které žádají opakovaně, umějí i rychleji reagovat na negativní zjištění, lépe komunikují. V roce 2015 proběhly všechny prověrky bez problémů, vyjma časového presu, kdy prověrky nebylo možno provést jindy, než v období dovolených, z důvodu pozdního podání žádostí. Samozřejmě, že by bylo možné termín posunout až k dalšímu datu vydání osvědčení, ale pokud je žádost podaná např. koncem května nebo v červnu a stav u subjektu je bez větších nedostatků, byl by další termín vydání osvědčení téměř až za rok, což v podstatě ztrácí smysl. Firmy by uvítaly, kdyby v reálu při výběrových řízeních na realizaci veřejných zakázek byl způsob zajištění BOZP významným kritériem při výběru zhotovitele. Téměř všechny firmy si také myslí, že by měly za zavedení systému řízení BOZP a dosaženou úroveň v této oblasti dostávat bonusy z úrazového pojištění. Provedená opatření a rozhodnutí Zásadní vydaná doporučení u jednotlivých prověrek:       



Za účelem snížení hluku v prostorách zkušebny ABR odhlučnit místnost „testovna vstřelovacích hřebíků“. Zlepšit systém odsávání ve zkušebně ABR – na pracovišti, kde je prováděno testování nářadí do dřeva. Pro funkci „operátor ABR“ identifikovat přesně uvedenou „tuhou látku“, kterou jsou ohroženy dýchací orgány a stanovit adekvátní OOPP. Řádně zajistit dokladování odstraněných závad zjištěných při revizi elektroinstalace. Registr rizik doplnit o rizika, kterými mohou být ohroženi zaměstnanci externích firmem, kteří pracují na pracovištích kontrolovaného právního subjektu, a o opatření k odstranění identifikovaných rizik. Nahradit plastové nádoby – rozprašovače používané v laboratořích pro Izopropylalkohol nádobou označenou UN kódem (nádoby vhodné pro chem. látky). Na pracovišti Rozvodny 110 kV jsou v kompresorovně instalovány dva vzdušníky, které jsou vybaveny pojistnými ventily HEROZE bez odfukového ventilu. Při měsíční kontrole jejich průchodnosti dochází k nekontrolovanému roztřiku vzduchu s olejem, která může ohrozit obsluhu a znečit okolí. Doporučeno bylo instalovat ventily vybavené odfukovým potrubím, tak aby nebyla ohrožena obsluha. Při stanovení cílů na příští období stanovit konkrétní cíle a oblast zlepšování samostatně pro provoz Etylbenzen II.

11

Doporučení Bylo by dobré posunout říjnový termín pro předávání osvědčení. Vzhledem k tomu, že závěrečnou zprávu je třeba odevzdat cca 6 týdnů předem, připadá termín provádění prověrek zejména na červen až srpen, kdy se čerpají dovolené, a někdy je opravdu velmi obtížné sladit čas inspektorů s pracovníky kontrolovaných subjektů. Nevyžadovat, aby do sepsání závěrečné zprávy byly úplně všechny zjištěné závady odstraněny. Nechat na zvážení inspektora posouzení, zda zjištěné závady brání či nebrání vydání osvědčení. Takovými případy mohou být např. úpravy, doplnění či aktualizace interních dokumentů, kdy v časovém presu nemusí být vždy změna dobře promyšlena, nebo když je interní postup změn dokumentů příliš zdlouhavý. Často se jedná i o nedostatky, které mohou být odstraněny až při odstávce provozu. V protokolu se pak tyto nedostatky objevují spíše jako doporučení, i když ve své podstatě odstraněny být musí. Závěr Stálo by za to zvážit, zda prověrky dle programu Bezpečný podnik je třeba provádět u subjektů, které jsou držiteli certifikátu dle OHSAS 18000 a systém řízení BOZP již tedy mají zaveden a jeho zavedení mají dokonce osvědčeno certifikačním orgánem, jímž SUIP není. Systém řízení má subjekt zaveden jeden a není tedy třeba jeho zavedení potvrzovat dvakrát. Smysl by to možná mělo, kdyby byl Bezpečný podnik (jako národní program) oficiálně vyšším stupněm či nadstavbou OHSAS. Pravdou je, že inspektoři i u firem vlastnících „certifikát OHSAS“ zjišťují závady, zejména však technického, a suplují tak v podstatě (a pro kontrolovaný subjekt zcela zadarmo) činnost OZO a dalších odpovědných pracovníků, působících v subjektu, popř. zjišťují i to, co měl zjistit a nezjistil zaplacený certifikační orgán.

154.1.066 Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti Předmět kontroly Stejně, jako v předchozích letech, bylo i v roce 2015 do plánu kontrolní činnosti zahrnuto provádění kontrol dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblastí pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti. Oddělení PVP Podněty přijaté na útvar (oddělení) PVP roce 2015 počet přijatých podnětů počet šetřených podnětů oprávněné částečně oprávněné neoprávněné neprokázané

370 256 94 79 45 26 12

12 nedošetřeno počet nešetřených podnětů 81 nelze šetřit *) 40 *) neúplné (resp. nedoplněné) 12 podání objekt nenalezen 7 neshledán důvod 10 založeno k pozdějšímu využití 7 ostatní (vzato zpět, 5 anonymní,…) vyřízeno jinak 18 postoupeno 15 jinou kontrolou 2 dopisem 1 nerozhodnuto – přechází do roku 2016 15 Údaje podle stavu v REUIP (Karta OIP 7, útvary:7.50) ke dni zpracování této zprávy *) Nešetřené podněty z důvodu „nelze šetřit“ jsou podněty směřující proti subjektům, u kterých byla již stejně tematicky zaměřená kontrola provedena v nedávné době, u kterých kontrola již probíhá a je v dokončovací fázi, případně u kterých probíhá správní řízení iniciované výstupem z předchozí provedené kontroly. Zpravidla se jedná o podání dalších zaměstnanců, kteří se od podavatelů již šetřených nebo již vyšetřených podnětů, dověděli o probíhající nebo již proběhlé kontrole a chtějí se připojit rovněž se svými individuálními nároky. V menší míře se jedná rovněž o podněty upozorňující na porušování povinností ve starším období, kdy již odpovědnost zaměstnavatele objektivně zanikla. Seznam dozorovaných subjektů V informačním systému OIP je v roce 2015 zaznamenáno provedení celkem 228 kontrol na HÚ 15.1.066 a dále 52 kontrol na HÚ 14.1.066 – tedy celkem 280 kontrol na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní. Lze tedy konstatovat, že i v roce 2015 byla kontrolní činnost na základě podnětů prováděna a stejně jako v letech předchozích byla hlavní a prioritní náplní činnosti útvaru PVP. Vlastní obsah kontrolních zjištění při kontrolách prováděných na základě podnětů se v roce 2015 také nelišil od let předchozích – viz pořadí nejčastějších oblastí porušení zjištěných při prováděných kontrolách: 1. Odměňování zaměstnanců (482 nedostatků s násobností 1281), 2. Pracovní poměr a dohody … (368 nedostatků s násobností 697), 3. Pracovní doba (182 nedostatků s násobností 536), 4. Náhrady (152 nedostatků s násobností 256). Nejčastěji se vyskytující závady Obsahově se přijímané podněty v zásadě nelišily od předchozích let – opět se v drtivé většině případů jejich autoři snažili podnětem domoci se svých upřených hmotných nároků z pracovněprávních vztahů (nevyplacená mzda, odměna z dohody, příplatky ke mzdě, náhrada za nevyčerpanou dovolenou, stravné, potvrzení o zaměstnání, aj.).

13

Pro kontrolní činnost zajímavější byla druhá početnější skupina podnětů, směřujících do oblasti pracovní doby – dlouhé směny, neposkytování přestávek a odpočinků (mezi směnami a v týdnu), nezapočítané (a tudíž nezaplacené) přesčasy, apod. A jako každý rok byla zaznamenána řada podání směřujících proti skončení pracovních poměrů, ať již se jednalo o neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou, výpovědní důvody neodpovídající skutečnosti, nespravedlivá nařčení vedoucí k okamžitým zrušením, apod. Pro kontrolní činnost bylo z této oblasti zajímavých a výživných pouze několik podnětů upozorňujících na nedodržení písemné formy při zrušení pracovních poměrů. Zaměstnavatelé si dosud neuvědomují v těchto případech zdánlivost právního jednání a jeho hmotné důsledky, a jsou pak nepříjemně překvapeni kontrolním zjištěním ohledně neposkytování náhrad mezd za překážky na straně zaměstnavatele (§ 208 ZP). Rovněž byl zaznamenán obvyklý počet podání od zaměstnankyň vracejících se po několikaleté rodičovské dovolené do zaměstnání, které jsou po třech letech konfrontovány s podstatně změněnou situací zaměstnavatele (mnohdy nekontaktního, nedohledatelného, případně již neexistujícího), a které podnětem ke kontrole požadují vyřešení jejich situace (ukončení pracovního poměru a získání odstupného); stejně tak se v podnětech vyskytoval obvyklý počet bossingů, mobbingů a šikan. Pokud se týká oblastí činností, ze kterých jsou podněty podávány, situace se oproti dřívějšímu období nezměnila – jsou to především služby (obchod, stravování, ubytování, ostraha objektů, doprava) a stavebnictví. Méně podnětů přichází z oblasti výroby (vyjma agenturních zaměstnanců) a hornické činnosti. Celkově byl počet podnětů přijatých v roce 2015 oproti roku předchozímu nižší o 11,5%. K tomu je ovšem nutno poznamenat, že kromě výše uvedených podnětů zařazených do informačního systému bylo přijato dalších 142 podání, která nebyla vyhodnocena jako podnět ke kontrole podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Jednalo se o podání, upozorňující na skutečnosti mimo věcnou působnost OIP, nebo z jejichž textů nevyplývalo žádné porušení povinnosti kontrolovatelné podle zákona o inspekci práce – např.: - nepředávání dokumentů o dočasné pracovní neschopnosti na OSSZ, - nepředávání dokumentů k likvidaci pracovních úrazů příslušným pojišťovnám, - nucení k prodeji prošlého zboží; nucení k čemukoli obecně; - chování a jednání zaměstnavatelů a vedoucích zaměstnanců (přezíravé, vulgární, nelidské,…); - nekompetentní řízení; - nesprávná personální politika (obsazování pracovních míst nekvalifikovanými a závadovými osobami – zejména ve školství); - osobní vztahové a komunikační problémy mezi zaměstnanci a vedoucími (zejména řediteli a ředitelkami škol a zařízení sociální péče, a to zpravidla po nástupu nové osoby do vedoucí pozice); - dostatečné nezohlednění a neocenění bývalých zásluh (neprodloužení termínovaných pracovních poměrů, nesprávný výběr nadbytečných), - a jiné lahůdky (typické zejména pro oblast školství). Rovněž všemi těmito podáními se inspektorát důsledně zabýval a na všechny, s výjimkou anonymních podání, bylo písemně reagováno. Nejsou však zavedeny v agendě „podněty“, protože se o podněty (ve smyslu jejich definice) nejednalo. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Vymezení nejčastějších komplikací při kontrolách na základě podnětů 14

Občas se vyskytující komplikací je nesoučinnost některých kontrolovaných osob, kdy ani ukládání pokut za nesoučinnostní správní delikty většinou nevede k žádoucímu výsledku, tj. k provedení a dokončení vlastní kontroly. Přínosem je snad v případech, kdy je nesoučinnostní pokuta vůbec vymahatelná, pouze inkaso jakéhosi výpalného, kterým se subjekt „vykoupí“ z provedení kontroly. Dále lze uvést neaktuálnost podnětů, kdy řada podnětů je podávána se značným časovým zpožděním (není výjimkou, že si podavatel vzpomene na příkoří utrpěná od zaměstnavatele před dvěma i více roky, o to vehementněji se však dožaduje nápravy po kontrolním orgánu pokud možno okamžitě). Přestože lze po předmětné stránce takové podněty hodnotit jako závažné a důvodné, kontrolu již mnohdy nelze provést z důvodu nedosažitelnosti původního zaměstnavatele. Bylo zmíněno již výše v souvislosti s odloženými podněty z důvodu „nelze šetřit“. Provedená rozhodnutí a opatření Inspektorát využil v nutných případech svá zákonná oprávnění na uložení odstranění závad, resp. navržení sankcí apod. Doporučení Bude vhodné i pro další období věnovat podnětům od občanů a institucí stálou pozornost především jako důležitému informačnímu zdroji, umožňujícímu účelné a efektivní plánování kontrolní činnosti, podněty ke kontrole především k tomuto účelu využívat a nikoli je vyřizovat jako závazné a termínované zakázky a objednávky k vyřešení individuálních problémů a jejich autorů. Pokud již musíme z nějakých vyšších zájmů takto činit, lze si jen přát, aby při vyhodnocování obsahu přijatých podání bylo důsledně vycházeno z definice podnětu ke kontrole, tj. „podání, kterým jsou orgány inspekce práce upozorňovány na konkrétní porušování povinností zaměstnavatele vyplývajících z pracovněprávních předpisů a kontrolovatelných podle zákona o inspekci práce“, a neplánovat realizaci kontrol na základě hledisek etických, sociálních, účelových, zájmových, aj. Při provádění kontrolní činnosti na základě podnětů by nemělo být primárním cílem uspokojování jejich autorů. Při direktivním nařizování kontrol a jejich termínů z přijatých podnětů se pak za nanejvýš žádoucí jeví důslednější zohledňování situace ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnavateli – zda již kontrola není naplánována nebo dokonce již neprobíhá, kdy a s jakým výsledkem byla provedena kontrola poslední a zda neběží správní řízení z jejího výstupu, kolik kontrol bylo již celkem u subjektu v poslední době provedeno, apod. Jedná se o informace běžně dostupné v informačním systému. Oddělení 7.41 Seznam dozorovaných subjektů Velká část podání podnětů z oblasti BOZP se týkala zejména neuznání pracovního úrazu zaměstnavatele, a to často z důvodu nejasných okolností vzniku úrazu na straně postiženého, který včas úraz nenahlásil, a úraz proto nebyl zapsán v knize úrazů. Další předměty podnětů se týkaly poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, neprovádění prvních a periodických zdravotních prohlídek a neprovádění školení z oblasti BOZP, popřípadě formální provádění těchto školení. Menší část podnětů se týkala technických zařízení a pracovišť. U technických zařízení se podněty týkaly zabezpečovacích 15

prvků a technického vybavení stroje (omezení hlučnosti a prašnosti). Některé podněty se týkaly práce potrestaných osob ve věznicích u soukromých zaměstnavatelů a také zaměstnanců zaměstnávaných agenturním způsobem. V roce 2015 byl menší počet oprávněných podnětů a podnětů, které nebyly prokázány. Naopak převažoval počet částečně oprávněných podnětů a následně pak počet neoprávněných podnětů. Podněty stejně jako v roce 2014 z hlediska jejich obsahu byly směřovány často společně do oblasti pracovně právních vztahů a do oblasti působnosti jiných orgánů. Poměrně často se však obsahově podněty dotýkali současně a někdy i výhradně pouze porušování hygienických předpisů a stavebního zákona (že provozovna není pro danou činnost kolaudována). Podněty směřované výhradně na nedodržování BOZP byly spíše výjimkou. Počet přijatých podnětů v roce 2015 celkem – 47. Počet šetřených podnětů celkem – 44, 2 kontroly budou provedeny v 2016. Výsledek šetřených podnětů – oprávněné 7, částečně oprávněné 16, neoprávněné 14, neprokázané 7. Nejčastěji se vyskytující závady Při šetření podnětů byla vždy provedena kontrola a vyskytl se i případ, že u rozsáhlého podnětu, který byl neoprávněný, nebyla při kontrole pracoviště nebo provozu zjištěna žádná závada. Ve většině případů neoprávněných podnětů však byla zjištěna řada nejrůznějších závad, které v předmětu podnětu nebyly obsaženy. Při zjištění závad při kontrolách bylo vydáno opatření k jejich odstranění. Při zjištění většího počtu závad, nebo závad s větší závažností a souvisejících s předmětem podnětu, byla zaměstnavateli navržena pokuta. V případech zjištění většího počtu závad bylo stanoveno, že po uplynutí termínu vydaných opatření k odstranění závad bude provedena následná kontrola plnění těchto opatření. Stejně jako v roce 2014 u oprávněných a částečně oprávněných podnětů byly v důsledku vydaných opatření odstraněny nedostatky v oblasti BOZP, které nebyly předtím dlouho zaměstnavatelem řešeny. U většího počtu případů po provedené kontrole a situaci zjištěné u zaměstnavatele se některé předměty podání podnětů ukázaly jako zkreslené, nadnesené a nebo i zcela smyšlené za účelem určité msty nebo z jiných důvodů, zejména když podatel podnětu již u zaměstnavatele nepracoval. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Stejně jako v roce 2014 lze uvést, že ze strany kontrolované osoby byly vytvořeny standartní podmínky pro výkon kontroly a při předem neohlášené kontrole v nepřítomnosti jednatele byla zajištěna odpovědná osoba. Prvky neseriózního jednání v některých případech spíše vyplývaly z t podavatelů podnětu, zejména u těch podavatelů, kteří si podávají podnět opakovaně a v průběhu několika let a své podněty rozesílají na všechny dotčené i nedotčené ostatní orgány. O tom svědčí i případ, kdy byl podán podnět zástupcem odborového svazu na zaměstnavatele. Tento podavatel si již v minulosti (cca asi 10 let) podává podněty na různé zaměstnavatele. Je předsedou jednoho odborového svazu a na OIP Ústí nad Labem posílá podněty, které převážně spadají do kompetence jiných orgánů, např. KHS, ČBÚ, a stěžuje si i účelově, aby se zalíbil některým zaměstnancům, které chce převést do svého odborového 16

svazu. Při tom samém předmětu podnětu z roku 2014 bylo v roce 2015 při kontrole zjištěno, že hlavní část podnětu je opět v oblasti kompetence KHS, a ze strany OIP nebyly zjištěny žádné závady. Provedená rozhodnutí a opatření Při zjištění závad vydával inspektorát opatření k jejich odstranění. Byly také uloženy pokuty: 9 x - 242 000,- Kč, a navrženy pokuty: 9x, 213 000,- Kč. Doporučení Protože se opět opakuje situace jako v roce 2014 v tom, že velké množství předmětů podnětů směřuje do oblasti, kde kompetence má jiný státní orgán nebo instituce, navrhujeme opět ke zvážení, zda by nebylo vhodné publikovat jakoukoli formou pro veřejnost informace pro případ podání podnětu, kde kromě náležitostí a souvisejících právních aspektů budou uvedeny oblasti, které je oprávněn šetřit OIP a SUIP a to oblasti BOZP, VTZ, PVP A NLZ. Nebylo by od věci ještě vyspecifikovat kompetence jiných orgánů, zejména těch, jejichž předměty se dostávají do našich podnětů. Toto by pomohlo jistě snížit počet nepatřičných podnětů. Závěr Jako v minulých letech je nutné věnovat této oblasti stejnou pozornost i v následujících obdobích.

15.1.101 Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti Předmět kontroly Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem prováděl v roce 2015 kontroly zaměřené na plnění povinností zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (dále jen OZP) ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců, včetně povinností souvisejících dle ustanovení § 80 – 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti), a kontrolu povinností zaměstnavatelů poskytujících své výrobky, služby a zakázky dle ustanovení § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti. Seznam dozorovaných subjektů Kontroly byly zaměřeny zejména na ty zaměstnavatele, kteří v roce 2014 plnili svou povinnost formou tzv. „náhradního plnění“ (HÚ 15.1.101). V roce 2015 inspektorát neprováděl kontroly u poskytovatelů tzv. „náhradního plnění“ (HÚ 15.1.100). ÚP ČR – krajská pobočka v Ústí nad Labem ani ÚP ČR – krajská pobočka v Liberci nepředložila inspektorátu v roce 2015 jednotný seznam zaměstnavatelů, u kterých je potřeba provést namátkovou zpětnou kontrolu plnění povinného podílu (dle Normativní instrukce č. 17

5/2012 – Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením). Krajská pobočka ÚP ČR v Ústí nad Labem zaslala inspektorátu seznamy zaměstnavatelů různého formátu a kopie oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením z okresních pracovišť Ústí nad Labem, Teplice, Most, Děčín, Litoměřice, Louny. Okresní pracoviště Chomutov, zaslalo inspektorátu 6 samostatných podnětů ke kontrole, které nebyly v informačním systému inspektorátu zaevidovány jako podnět, kontroly byly provedeny v rámci úkolu 15.1.101. Krajská pobočka ÚP ČR v Liberci z okresních pracovišť zaslala inspektorátu seznamy zaměstnavatelů různého formátu. Např. Okresní pracoviště Česká Lípa zaslalo seznam všech subjektů/zaměstnavatelů, bez ohledu na porušení/neporušení, kteří mají povinnost oznámit plnění povinného podílu. Inspektorát provedl 7 kontrol u zaměstnavatelů, kteří byli vytipováni Úřadem práce ČR - KoP Chomutov ve spolupráci s Finančním úřadem v Chomutově. Tito zaměstnavatelé nepodali oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením, ačkoliv předešlé roky tuto povinnost měli, nebo podle seznamu získaného od Finančního úřadu zaměstnávali více než 25 osob. Ověřováno bylo splnění povinnosti zaměstnávat OZP v roce 2012, 2013 a 2014. Tento způsob zpracovaných informací úřadem práce se jeví jako efektivní, neboť u všech zaměstnavatelů byla zjištěna povinnost zaměstnávat OZP ve výši povinného podílu a vznikla povinnost odvodu do SR v souhrnné výši 220.000,- Kč. Tato povinnost byla po provedené kontrole zaměstnavateli splněna. Inspektorát neprovedl kontrolu u všech zaměstnavatelů uvedených v seznamu ÚP, ale do plánu činnosti zahrnul zejména kontroly u zaměstnavatelů, kteří dle informací poskytnutých ÚP ČR – krajskou pobočkou v Ústí nad Labem a krajskou pobočkou v Liberci, měli plnit povinnost zaměstnávat OZP odvodem do SR, ale odvod neprovedli ve lhůtě dle zákona o zaměstnanosti a plnili v roce 2014 povinnost zaměstnávat OZP ve výši povinného podílu na celkovém počtu zaměstnanců formou „náhradního plnění“ (tj. dle ust. § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti), neoznámili v zákonem stanovené lhůtě způsoby plnění povinného podílu. V případech nesplnění lhůt podle zákona o zaměstnanosti v souvislosti zaměstnáváním OZP nezahajoval inspektorát správní řízení bez provedení kontroly.

se

Inspektorát v roce 2015 neobdržel z jiného Oblastního inspektorátu práce požadavek na provedení kontroly v souvislosti s plněním povinného podílu zaměstnávání OZP, neobdržel od Státního úřadu inspekce práce požadavek na provedení kontroly v souvislosti s plněním povinného podílu zaměstnávání OZP ani nepožádal o spolupráci jiný Oblastní inspektorát. Inspektorát neinformoval příslušný finanční úřad o kontrolním zjištění. Nejčastěji se vyskytující závady Provedenými kontrolami byla zjištěna tato porušení: - § 81/1 ZoZ – odvod do SR neproveden vůbec – 6x, - § 81/1 ZoZ – odvod do SR proveden později před kontrolou – 12x, - § 81/1 ZoZ – odvod do SR proveden po kontrole – 3x, - § 83 – oznámení na ÚP ČR vůbec – 1x, - § 83 – oznámení na ÚP ČR později, před kontrolou – 22x, - § 83 – oznámení na ÚP ČR po kontrole – 2x. Na základě požadavku úřadu práce byly řešeny 3 případy, kdy kontrolované osoby nesplnily oznamovací povinnost dle § 83 ZoZ za více roků, byť jim tato povinnost vznikla. V těchto případech bylo stanoveno kontrolované období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2014. 18

V jednom případě o povinnosti zaměstnávání OZP vůbec nevěděli; v organizaci se roce 2008 změnilo celé vedení a povinný podíl zaměstnávání OZP byl pro zaměstnance ekonomického oddělení úplně novou informací. Příklady kontrolních zjištění v případě plnění povinnosti zaměstnávat OZP ve výši povinného podílu tzv. „náhradním plněním“ (tj. dle ust. § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti): - kontrolovaná osoba ke kontrole nepředložila Prohlášení dodavatele o uznání náhradního plnění v rámci limitu pro rok 2014. Dodavatelé na základě výzvy k součinnosti sdělili, že odběrateli (kontrolované osobě) za rok 2014 nevystavili potvrzení o odběru zboží v režimu náhradního plnění, odběratel neměl pro rok 2014 nasmlouvaný limit pro odběry v režimu náhradního plnění podle ustanovení § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, tudíž kontrolovaná osoba nemohla odběr výrobků uplatnit pro účely splnění povinnosti podle ustanovení § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti, v protokolu o kontrole konstatováno nesplnění povinnosti dle § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, po kontrole uhrazen vzniklý nedoplatek odvodu do SR ve výši 36.000,- Kč; - kontrolovaná osoba nesprávně provedla výpočet plnění povinného podílu odběrem výrobků, služeb nebo zadáváním zakázek. Kontrolou bylo zjištěno, že kontrolovaná osoba zapomněla započítat jednu fakturu. Tato skutečnost se promítla do vypočítané výše odvodu do SR, kontrolované osobě vznikl přeplatek ve výši 15 737,- Kč. O vrácení přeplatku si kontrolovaná osoba požádala úřad práce ČR. Příklady kontrolních zjištění v případě chybně vypočítaného ročního přepočteného počtu zaměstnanců zaměstnavatele, což má za následek pochybení v navazujících výpočtech: - kontrolovaná osoba provedla chybně výpočet, když do odpracované doby jednotlivých zaměstnanců započítala i neodpracované svátky, přičemž při výpočtu použila roční fond připadající na jednotlivého zaměstnance bez svátků, tím došlo ke zkreslení ročního přepočteného počtu zaměstnanců zaměstnavatele a následně k chybnému výpočtu povinného podílu; - kontrolovaná osoba do odpracovaných hodin započítala zaměstnance pracující na dohody o provedení práce; - kontrolovaná osoba provedla chybně výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, když do odpracované doby započetla hodiny za neodpracované svátky v době nemoci, tím došlo ke zvýšení ročního přepočteného počtu zaměstnanců zaměstnavatele a plnění povinnosti zaměstnáním u zaměstnavatele. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti – zaměstnavatel (HÚ 15.1.101) Inspektorát provedl v roce 2015 celkem 49 kontrol zaměřených na kontrolu plnění povinností dle ust. § 81 – 83 zákona o zaměstnanosti, včetně kontroly povinností souvisejících dle ust. § 80 písm. c) a d) zákona o zaměstnanosti. Všechny provedené kontroly byly zaměřeny na ověření splnění povinnosti zaměstnávat OZP v roce 2014, v tomto počtu bylo celkem 10 x stanoveno kontrolované období rok 2012 a 2013. Při kontrolách byl vždy zjišťován průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců v pracovním poměru s následným určením výše povinného podílu a dále průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců – OZP v pracovním poměru, přičemž u všech zaměstnanců – OZP byl ověřován status OZP. V případech, kdy zaměstnavatel plnil povinnost zaměstnávat OZP ve výši povinného podílu dle ust. § 81 odst. 2 písm. b), tj. odebíráním výrobků a služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou OZP, nebo 19

zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům, bylo při kontrolách požadováno předložení prvotních dokladů prokazujících nákup výrobků nebo služeb (tj. faktur, dodacích listů apod.) a dokladů prokazujících jejich úhradu, včetně prohlášení dodavatelů – poskytovatelů, že jsou oprávněni výrobky, služby nebo zakázky dle ust. § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti poskytovat. Potvrzení o odběru výrobků, služeb nebo zakázek v rámci limitu pro maximální objem poskytnutých dodávek výrobků, poskytnutí služeb nebo zakázek. Pokud zaměstnavateli vznikla povinnost odvodu do státního rozpočtu dle ust. § 81 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti, byla při kontrole ověřována správnost výpočtu výše tohoto odvodu a následně bylo zjišťováno, zda, v jaké výši a v jakém termínu byl odvod do státního rozpočtu proveden (dle ust. § 82 odst. 2 zákona o zaměstnanosti). Na základě provedených kontrol u zaměstnavatelů, kteří plnili svou povinnost zaměstnávat OZP „náhradním plněním“ (dle ust. § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti), nebyly zjištěny praktiky související s tzv. „přefakturací.“ Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti – poskytovatel (HÚ 15.1.100) Inspektorát neprovedl v roce 2014 kontroly zaměřené na plnění povinností dle ust. § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, včetně povinností souvisejících dle ust. § 80 písm. c) a d) zákona o zaměstnanosti. Provedená rozhodnutí a opatření Inspektorát využil v jednotlivých případech svá zákonná oprávnění. Doporučení Jak je zřejmé z výsledků kontrol, bylo by třeba v obdobně zaměřených kontrolách pokračovat i v následujícím období podle aktuální situace. Závěr Na základě výsledků kontrol lze konstatovat, že kontrolní činnost v uvedené oblasti je i nadále velmi důležitá.

15.1.103 Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Předmět kontroly Jak je obsaženo v názvu, kontrola byla zaměřena na případy nelegálního zaměstnávání. Seznam dozorovaných subjektů Kontrolované subjekty byly vybírány podle místních specifik kontrolovaného kraje. V prvním čtvrtletí byla kontrolní činnost zaměřena na rekreační zařízení, ubytovací zařízení a další provozy související se zimní sezónou na horách, neboť pro tuto oblast je typická fluktuace pracujících osob tzv. sezónních pracovníků. Ve třetím čtvrtletí byly prováděny kontroly na rekreačních zařízeních a provozech souvisejících s prázdninovými aktivitami a ve čtvrtém čtvrtletí byly prováděny kontroly v nočních provozech, kdy je vzhledem k pozdní 20

době zvýšeno riziko nelegálního zaměstnávání. V průběhu všech čtvrtletí byly prováděny kontroly u kontrolovaných osob působících v různých oblastech průmyslové a podnikatelské činnosti (automobilový průmysl, sklářský průmysl, potravinářský průmysl, hostinská a restaurační činnost, stavebnictví). Nejčastěji se vyskytující závady Kontroly většinou probíhaly standardním způsobem, zahrnujícím slušné chování, spolupráci s inspektory a potřebnou součinnost kontrolovaných osob. I když oproti předchozímu období inspektoři zaznamenali zvýšení násilného chování kontrolovaných osob a jejich nesoučinnost při kontrole. Často v těchto případech musela být požádána o spolupráci Policie ČR. Vzhledem k primárnímu zaměření kontrol na dodržování výkonu resp. umožňování výkonu nelegální práce, bylo výsledkem kontrolních zjištění právě nelegální zaměstnávání, přičemž nelegální zaměstnání bylo zjištěno především v provozech restauračních a rekreačních zařízení a při výkonu pomocných stavebních prací. Dalšími četnými zjištěními byla absence dokladů na pracovišti. Od letošního roku již bylo možné za toto porušení uložit sankci v následném správním řízení, což je velice přínosné. Mezi další časté zjištění patří nesplnění informační povinnosti (většinou malého rozsahu), chybějící údaje v dohodách konaných mimo pracovní poměr (rozsah, doba, na kterou se dohody uzavírají, sjednání odměny) a absence písemné formy u pracovní smlouvy nebo dohod konaných mimo pracovní poměr (nejvíce absencí písemné formy u dohod o provedení práce) a porušení ustanovení v oblasti odměňování zaměstnanců (nedodržení nejnižší úrovně zaručené mzdy). Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Nejčastějším problémem je dokládání dohod o provedení práce, kdy ve většině případů existuje podezření, že takto uzavřený pracovněprávní vztah byl uzavřen pouze fiktivně, neboť zaměstnavatel nemá povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění. Na dohody o provedení práce velmi často pracují uchazeči o zaměstnání, kteří jsou vedeni na úřadu práce. Dalším problémem, se kterým se inspektoři při kontrolách setkávají, je tvrzení kontrolovaných pracovníků, že vykonávají práci na zkoušku. Zákoník práce ani jiný pracovněprávní předpis nezná tento pojem a neupravuje její případné vykonávání. Pracovník tak může vykonávat práci na zkoušku v delším časovém rozsahu a tím může dojít k obcházení zákona (soustavnost jako znak závislé práce). Inspektor si tuto skutečnost nemůže nijak ověřit a musí se spoléhat pouze na vyjádření kontrolovaného pracovníka nebo kontrolované osoby. Hojně vyskytovaným porušením byl nedostatek písemné formy, kdy práce byla vykonávaná na základě ústní (nejčastěji) dohody o provedení práce, ale tato z různých důvodů nebyla sepsána písemně. Inspektor v těchto případech vždy zjišťuje, zda ústní dohoda obsahovala podstatné náležitosti dohody a zda ji strany pracovněprávního vztahu chtěly uzavřít, neboť pokud by se jednalo o opak, výsledkem zjištění by byla nelegální práce. Právě nelegální práce se někdy může v tomto porušení skrývat, ale inspektor není vždy schopen zjistit, za k ústní dohodě před zahájením kontroly došlo či nikoli. Často se též inspektoři při kontrole setkávají s „výpomocí“ v kruhu vzdálených příbuzných (strýc, teta, synovec, sestřenice,…), kdy nelze dostatečně zjistit, zda se jedná o závislou práci, neboť kontrolovaní pracovníci obvykle uvádějí, že se jedná o jejich dobrou vůli, o jednorázovou práci bez finančního ohodnocení, atd., ač opak bývá pravdou a vzdálení příbuzní byli viděni, jak kontrolované osobě vypomáhají opakovaně, zatímco jsou vedeni na 21

úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání a pobírají dávky podpory v nezaměstnanosti. Je však zřejmé, že tuto problematiku nelze obsáhnout v žádném právním předpise a každý případ se musí řešit individuálně. Provedená opatření a rozhodnutí Inspektoři podle výsledku kontroly využili svá zákonná oprávnění. Doporučení V případech velkých provozů mají inspektoři problém dostat se bezprostředně po zahájení kontroly do výrobních prostor, kde zaměstnanci vykonávají práci. Po předložení inspektorských průkazů jsou inspektoři nuceni (obvykle po dobu nejméně 20 minut) vyčkat na vrátnici. Od okamžiku zahájení kontroly, tak uplyne dlouhá doba, než jsou inspektoři skutečně vpuštěni na pracoviště a kontrolované subjekty, případně mohou ovlivnit případné kontrolní zjištění. Kontrolní činnost inspektorů dále někdy komplikuje nesoučinnost a nekontaktnost kontrolovaných osob. V roce 2015 byl zaznamenán vyšší nárůst násilného chování kontrolních osob vůči inspektorům (bouchnutí do odjíždějícího služebního auta, bránění vstupu do kontrolované provozovny) a nesoučinnost ze strany kontrolovaných osob i kontrolovaných pracovníků (tvrzení, že nemají u sebe osobní doklady, tvrzení, že jsou v budově uzamčeni a nemají klíče). Zvyšující se násilí je problematické především proto, že v rámci kontrolního týmu převažují v Libereckém kraji ženy – inspektorky, které mohou být snazším cílem násilí vedeným proti nim. Při problematických kontrolách je často povolávána Policie ČR ke spolupráci. Komplikace způsoboval především velký počet mimořádných nočních kontrol, kde nebyla dopředu možnost zajistit si součinnost ozbrojených složek. V neposlední řadě mívají inspektoři při kontrolách problém s jazykovou bariérou s příslušníky národnostních menšin (nejčastěji Vietnamci). Ve specifických provozech – např. ve stavebnictví se stává, že inspektoři nejsou schopni zjistit, pro kterou kontrolovanou osobu vykonávají fyzické osoby nelegální práci, neboť na pracovišti se vyskytuje několik subdodavatelských firem a žádná se k nelegálně pracujícím osobám nehlásí. Bylo by proto třeba zaměřit se na hledání možných způsobů eliminace problémů v případě provádění dozoru v této oblasti. Závěr Lze konstatovat, že došlo k určitým změnám a vývoji oproti předchozím obdobím. Zásadní změnou je možnost uložení sankce za absenci dokladů na pracovišti, neboť toto zjištění bývá častým závěrem kontrolních protokolů. V předchozím období sloužila absence dokladů na pracovišti jako výmluva před umožněním výkonu nelegální práce. Pokud v současnosti nelze prokázat výkon nelegální práce, absence dokladů na pracovišti je prokazatelná jednoznačně díky možnosti, ověřit si splnění povinnosti zaměstnavatele v případě pracovní smlouvy u OSSZ. Avšak v praxi se nám stává, že některé informace poskytované právě OSSZ jsou protikladné a chybné. Další změnou oproti předchozím obdobím je, jak již bylo výše uvedeno, častější hrubé chování kontrolovaných osob a jejich nesoučinnost. 22

I přes tato negativa je třeba se této oblasti i nadále věnovat zvýšenou pozornost vzhledem k důležitosti zamezení nelegálního zaměstnávání.

15.1.110 Kontroly agenturního zaměstnávání Předmět kontroly Výběr kontrolovaných subjektů, tedy agentur, zabývajících se zprostředkováním práce, a uživatelů agenturního zaměstnávání, prováděl garant HÚ ve spolupráci s vedoucím odboru inspekce PVP. Využity byly podněty občanů z předchozích období, poznatky z poradenské a kontrolní činnosti OIP, poznatky z médií a poznatky z činnosti ÚP. Podíl kontrol jen na podněty ÚP ČR činil cca 5 %. Pro výběr byl také částečně využit registr agentur práce zveřejněný na internetovém portálu MPSV a komerční internetové portály zaměřené na zprostředkování práce. Byly využity i znalosti inspektorů místního podnikatelského prostředí a informace o subjektech využívajících agenturní zaměstnání, získané při předchozí kontrolní činnosti. Převažoval výběr na základě poznatků z poradenské činnosti za využití registru agentur na portálu veřejné správy a na základě podnětů. Při plánování kontrol agentur i jejich uživatelů se osvědčilo využití monitoringu vedeného oddělením trhu práce jednotlivých poboček Úřadu práce. Seznam dozorovaných subjektů Celkem bylo provedeno 38 kontrol. Z toho: - 24 kontrol agentur práce, - 14 kontrol uživatelů agentur práce. Nejčastěji se vyskytující závady 5 nejčastěji zjištěných porušení pracovněprávních předpisů: a) Agentury práce: 1. § 308 odst.1ZP – dohoda o dočasném přidělení – forma, náležitosti, 2. § 309 odst. 5 ZP – horší pracovní a mzdové podmínky, 3. § 309 odst. 2 ZP – písemný pokyn, 4. § 14 odst. 3 písm. b) zák. č. 435/2004 Sb. – přidělování bez povolení, 5. § 141 odst. 1 ZP – splatnost mzdy; b) Uživatelé: 1. § 308 odst.1ZP – dohoda o dočasném přidělení – forma, náležitosti, 2. § 309 odst. 5 ZP – horší pracovní a mzdové podmínky, 3. § 92 ZP – nepřetržitý odpočinek v týdnu, 4. § 141 odst. 1 ZP – splatnost mzdy, 5. § 114 odst. 1 – mzda za práci přesčas. Přetrvávají nedostatky související s náležitostmi dohody o dočasném přidělení a písemného pokynu k dočasnému přidělení. Ve většině případu šlo o formální pochybení, které 23

ve skutečnosti nemělo vliv na mzdové a pracovní podmínky přidělovaného zaměstnance. Opět ve velké míře přetrvává zjištění horších mzdových a pracovních podmínek ve srovnání se srovnatelným zaměstnancem (§ 309 odst. 5 ZP). V souvislosti s výrazným zlepšením situace na trhu práce však došlo ke zmírnění závažnosti těchto porušení. V současnosti je pro agentury čím dál obtížnější získávat zaměstnance pro dočasné přidělovaní k naplnění požadavků uživatelů. Tím dochází i k zlepšování pracovních a mzdových podmínek dočasně přidělovaných zaměstnanců. Se zvýšením intenzity a kvality kontrol zaměřených na zastřené agenturní zaměstnávání výrazně narostl i počet zjištěných porušení přidělování zaměstnanců bez povolení. Se zmíněnou zlepšenou situací na trhu práce souvisí i nárůst snahy využívat zastřené agenturní zaměstnávání, kdy poskytovatel snižuje náklady své (i uživatele) např. formou výplaty odměny mimo účetnictví, přidělování na základě DPP apod. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti a) Podle struktury oblasti činností Největší počet kontrol byl proveden u subjektů z odvětví automobilového průmyslu (9). Jednalo se spíše o výrobu dílu pro automobilový průmysl. Vzhledem k velké flexibilitě potřeby práce a nepředvídatelnosti zakázek je v tomto oboru agenturní zaměstnávání využíváno v nejvyšší míře. Následuje odvětví stavebnictví (6 kontrol) – zde byly prováděny převážně kontroly zastřených agentur práce. 4 kontroly byly provedeny u bezpečnostních a hlídacích služeb. Zpravidla se jednalo o zabezpečování ostrahy průmyslových podniků. Dále byly prováděny kontroly v odvětví montážních a dokončovacích prací a ostatních odvětví v zadání úkolu neuvedených (kovozpracující, sklářský průmysl, úklid, pečovatelství). Žádná kontrola nebyla provedena v odvětvích zpracování masa a masných výrobků a v odvětví internetových a zásilkových obchodů. Při plánování kontrol je v mnoha případech obtížné odhadnout odvětví činnosti uživatelů, ke kterým kontrolovaná agentura zaměstnance přiděluje. b) Podle aktuálního zdání podnětů Na základě podnětů bylo provedeno 11 kontrol. Ve všech případech byly prověřeny skutečnosti, na které podnět upozorňoval, a dále byla provedena kontrola v souladu s předmětem kontroly v zadání úkolu. V některých případech byl využit postup, kdy byla kontrola zahájena u uživatele a následně zkontrolovány všechny agentury působící u uživatele. Případně byly zkontrolování všichni uživatelé agentury v rámci místní příslušnosti. Provedená rozhodnutí a opatření Celkem bylo navrženo 15 pokut. 5 na základě kontrol zastřených agentur práce v celkové výši 531.000 Kč a 10 na základě kontrol úkolů HÚ 15.1.110 v celkové výši 1.531.000 Kč. Dále bylo schváleno a předáno ke správnímu řízení 6 pokut v celkové výši 291.000 Kč s budoucím nabytím právní moci. Navrženo bylo také: - 12 pokut agenturám práce. Schváleno a předáno k SŘ - 4 v celkové výši 274.000Kč, 24

- 3 pokuty uživatelům. Schváleno a předáno k SŘ- 2 v celkové výši 17.000 Kč. Nejčastěji byly pokuty navrženy za porušení: 1. § 309 odst. 5 ZP – horší pracovní a mzdové podmínky, 2. § 14 odst. 3 písm. b) zák. č. 435/2004 Sb. – přidělování bez povolení, 3. § 308 odst. 1 ZP – dohoda o dočasném přidělení – forma, náležitosti. Doporučení Ve zvýšené míře byly zaznamenány případy, kdy, hlavně na nátlak uživatelů, přistupují k dočasnému přidělování zaměstnanců na základě obchodní smlouvy i agentury práce, které vlastní povolení ke zprostředkování. Účinnějšímu potírání zastřeného agenturního zaměstnávání by zásadně prospělo přijetí právní úpravy, která by umožnila postih i objednatele této služby („uživatele“). Projevuje se dlouhodobá snaha „optimalizace“ nákladů u poskytovatelů ostrahy objektů – bezpečnostních agentur. Jedná se často o situaci, kdy jeden zaměstnanec (většinou pobíratel invalidního nebo starobního důchodu) současně realizuje ostrahu jednoho objektu pro více (majetkově propojených) bezpečnostních agentur a to v kombinaci pracovního poměru, DPČ a DPP. Často smluvním dodavatelem ostrahy je ale jenom jedna ze zúčastněných bezpečnostních agentur. Myslím, že tuto situaci lze považovat za zastřené agenturní zaměstnávání. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s touto praxí dochází i k porušování ustanovení o nejnižší úrovni zaručené mzdy, rozsahu práce u dohod, nerovném zacházení, odpočincích apod. doporučuji věnovat zvýšenou pozornost tomuto odvětví. Ke sjednocení a zkvalitnění kontrol v oblasti agenturního zaměstnávání by velmi prospělo vydání jasné metodické pomůcky jak k pracovním a mzdovým podmínkám srovnatelných zaměstnanců uživatele, tak i k postupu kontroly dodržování srovnatelných podmínek (výběr kontrolovaných zaměstnanců agentury, uživatele, určení srovnatelného zaměstnance uživatele, dokumenty z nichž vznikají práva na mzdové a pracovní podmínky apod.). Se zlepšením situace na trhu práce byl, v souvislost s masovým vytvářením pracovních míst, zaznamenán výrazný nárůst poptávky uživatelů po agenturních zaměstnancích. Tato situace ale i vytváří větší prostor ke zneužívání zastřeného agenturního zaměstnávání a dalších nezákonných postupů. Závěr Po umožnění kontroly agentur se sídlem mimo působnost inspektorátu, přidělujícím zaměstnance k uživatelům na území Ústeckého a Libereckého kraje je výběr kontrolovaných agentur dostatečný. V posledním období došlo i významnému nárůstu počtu agentur přidělujících zaměstnance na území působnosti inspektorátu. Proto i v dalším období doporučujeme kontrolu agenturního zaměstnávání zachovat v rámci samostatného úkolu.

25

15.1.111 Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontrola dodržování ochrany osobních práv na pracovišti Předmět kontroly Předmětem provedených kontrol byla kontrolní činnost na úseku diskriminace a rovného zacházení a na úseku dodržování ochrany osobních práv na pracovišti. Kontroly diskriminace a rovného zacházení V souladu se zadáním této části úkolu bylo stanoveno, že počty budou primárně naplněny z podnětů, které v daném čase dojdou na OIP, případně z poznatků, které OIP získá vlastní činností, zejm. poradenstvím. Zároveň bylo přihlédnuto k doporučené oborové struktuře kontrolovaných subjektů, jak je uvedeno v úkolovém listu. Kontroly dodržování ochrany osobních práv zaměstnanců na pracovišti V souladu se zadáním této části úkolu bylo stanoveno, že počty budou primárně naplněny z podnětů, které v daném čase dojdou na OIP, případně z poznatků, které OIP získá vlastní činností, zejména poradenstvím. Seznam dozorovaných subjektů Inspektoři Oblastního inspektorátu pro Ústecký kraj a Liberecký kraj provedli 26 kontrol, zaměřených na dodržování rovného zacházení a zákazu diskriminace, 26 kontrol, zaměřených na ochranu osobních práv zaměstnanců na pracovišti a tři kontroly byly provedeny jak na úseku kontroly diskriminace a rovného zacházení, tak na úseku ochrany práv zaměstnanců na pracovišti. Tím byl mnohonásobně překročen požadovaný počet kontrol, které měl inspektorát provést. Nejčastěji se vyskytující závady U kontrolovaných osob bylo 5x zjištěno porušení pracovněprávních předpisů na úseku rovného zacházení (§ 16 ZP). Celkem 4x nebylo zjištěno žádné porušení. Na úseku ochrany osobních práv bylo zjištěno 10x porušení § 316 odst. 2 ZP (zaměstnavatel narušil soukromí zaměstnance na pracovištích tím, že je podrobil otevřenému či skrytému sledování), 5x nebylo zjištěno porušení pracovněprávních předpisů. Všechny kontroly se týkaly primárně kamerových systémů, problematika sledování elektronické pošty či telefonních hovorů zaměstnanců nebyla zaznamenána. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Zhruba polovina kontrolovaných osob byla vybrána ke kontrole na základě podnětů od občanů, dále byly využity poznatky z poradenské a kontrolní činnosti OIP. Třetím zdrojem pak byla samostatná vyhledávací činnost inspektorů. Koordinace inspektorů z hlediska samotného provádění kontrol nebyla třeba. Při kontrolách využívali inspektoři kontrolního seznamu vydaného SÚIP, přičemž v některých případech bylo kontrolováno i dodržování ustanovení zákoníku práce, která nejsou součástí kontrolního seznamu. 26

Je evidentní, že ne vše, co je občany, konzultující pracovněprávní problematiku, event. podavateli podnětu nazýváno diskriminací a nerovným zacházením, splňuje zákonné definice dle zákoníku práce a antidiskriminačního zákona. Nicméně v kalendářním roce 2015 bylo zjištěno i několik porušení § 16 ZP, a je tedy zřejmé, že k závadovému jednání zaměstnavatelů dochází a kontroly OIP tak plní důležitou preventivní, příp. sankční roli. V řadě případů bylo na základě těchto kontrol zjištěno porušování pracovněprávních předpisů i v jiných oblastech než stanovil kontrolní seznam tohoto úkolu. Kontroly na úseku ochrany práv zaměstnanců zaznamenávají další a další případy porušení pracovněprávních předpisů na úseku porušování osobních práv zaměstnanců na pracovištích, v některých případech by bylo na místě uložení sankce, pokud by ovšem existoval relevantní správní delikt. Pozitivně je hodnocena snaha kontrolovaných osob o nápravu zjištěného závadového stavu, kdy nebyla zaznamenána žádná odmítavá reakce na vydané opatření s výzvou upravit kamerový systém tak, aby nedocházelo k porušování § 316 odst. 2 ZP. Provedená rozhodnutí a opatření Za zjištěná porušení na úseku rovného zacházení byla v jednom případě navržena sankce ve výši 10000,-- Kč. Sankce byla navržena nikoli z důvodu, že by porušení zásady rovného odměňování za práci přestavovalo tak zásadní porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, ale kontrolovaná osoba ve zprávě o odstranění nedostatků zcela opomenula odstranění zjištěných nedostatků a namísto toho s účinností od podané zprávy upravila náplň práce zaměstnance tak, aby nadále nebylo možné kvalifikovat práci kontrolovaných zaměstnanců za srovnatelnou. Za porušení na úseku ochrany osobních práv nebyla sankce navrhována. Doporučení Jako zajímavost lze uvést určité vybočení z běžné kontrolní praxe, což představuje zaznamenaná snaha zaměstnavatelů profitovat ze zaměstnávání zaměstnanců – poživatelů invalidního důchodu - a odměňovat je dle § 4 nařízení vlády č. 567/2012 Sb. sníženými sazbami nejnižších úrovní zaručené mzdy navzdory skutečnosti, že vykonávají identickou práci, jako jejich kolegové – nepoživatelé invalidního důchodu. Pokud je však doloženo, že práce je skutečně stejná (např. zaměstnanci se pravidelně střídají ve směnách) a rozdíly odměňování jednotlivých zaměstnanců jsou zdůvodňovány právě požíváním či nepožíváním invalidního důchodu, je takové jednání vyhodnoceno jako nerovné zacházení při odměňování. Bylo by proto dobré, zaměřit se při provádění kontrolní činnosti v dalším období na obdobné snahy zaměstnavatelů. Závěr Kontroly, provedené v rámci tohoto úkolu, ukazují obecný stav dodržování ustanovení zákoníku práce u jednotlivých zaměstnavatelů tohoto specifického úseku národního hospodářství. Zjištění na úseku rovného zacházení, konstatovaná v kalendářním roce 2015, znamenají výrazný nárůst oproti roku 2014 (kdy nebylo zaznamenáno porušení § 16 ZP). Zjištění, týkající se kamerových systémů, byla průběžně řešena prostřednictvím ukládaných opatření k odstranění nedostatků, a jak již bylo uvedeno, relativně úspěšně. Množství zjištěných porušení ukazuje, že kontroly zaměstnavatelů v rámci tohoto úkolu 27

stále plní především preventivní roli a přispívají k prosazování důležité zásady rovného zacházení a ke kultivaci plošně se šířících kamerových systémů v provozovnách zaměstnavatelů. Provedené kontroly rovněž přispěly k prohloubení znalostí a zkušeností inspektorů v těchto oblastech, v průběhu roku docházelo v případě potřeby jak ke konzultacím inspektorů s garantem úkolu, tak i ke konzultacím mezi garanty na jednotlivých OIP, a rovněž ke konzultaci v rámci poradenství, poskytovaného Úřadem pro ochranu osobních údajů

15. 1. 123 Kontroly dodržování minimální a zaručené mzdy Předmět kontroly Jak vyplynulo z dřívější kontrolní i poradenské činnosti orgánů inspekce práce, právní povědomí zaměstnavatelů, týkající se především institutu zaručené mzdy, je stále na nedostatečné úrovni. Protože je tato skutečnost často obsahem kontrolních zjištění, a dále s ohledem na zvýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy, ke kterému došlo od 1. ledna 2015, bylo jako cíl úkolu stanoveno provést kontroly ve vytipovaných oborech činnosti, u kterých bylo v minulosti zjištěno časté porušování předpisů, vztahujících se právě k minimální a zaručené mzdě. Seznam dozorovaných subjektů Inspektorátu bylo uloženo provést nejméně 3 kontroly v oblasti lesnictví, těžby dřeva a dřevozpracujícího průmyslu, 2 kontroly v oblasti zemědělství, 2 kontroly v oblasti masného průmyslu, 2 kontroly v oblasti kamionové dopravy, 2 kontroly v oblasti výroby pekařských a cukrářských výrobků a 2 kontroly v advokátních kancelářích a exekutorských úřadech zaměstnávajících koncipienty. V ostatních oblastech byl výběr kontrolovaných subjektů ponechán na volné úvaze inspektorátu. Všechny předepsané počty kontrol byly v průběhu roku postupně naplněny. Výběr kontrolovaných subjektů byl proveden jednotlivými inspektory nebo garantem úkolu, pouze v jednom případě (u masného průmyslu) byla kontrola na tento úkol provedena v rámci šetření podnětu. V předepsaných oblastech bylo provedeno celkem 22 kontrol: -

4 kontroly v oblasti lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu 6 kontrol v oblasti zemědělství 4 kontroly v oblasti masného průmyslu 4 kontroly v oblasti kamionové dopravy 2 kontroly v oblasti pekařské a cukrářské výroby 2 kontroly v oblasti advokátních kanceláří a exekutorských úřadů

V rámci zadaného úkolu bylo ale celkem provedeno celkem 116. Dalších 94 kontrol bylo provedeno z převážné většiny na základě vlastního výběru jednotlivých inspektorů, včetně 20 kontrol provedených v rámci šetření podnětů, směřujících do oblastí minimální nebo zaručené mzdy. Naprostá většina kontrolovaných subjektů zde byla z oblasti maloobchodu a služeb.

28

Nejčastěji se vyskytující závady Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti S ohledem na cíl úkolu lze konstatovat potvrzení původní teze o nedostatečném povědomí zaměstnavatelů o existenci institutu zaručené mzdy. Pojem minimální mzdy, a také skutečnosti, že se s účinností od 1. ledna 2015 její úroveň navýšila, je všeobecně známý, pojem zaručené mzdy již nikoliv. Vzhledem k primárnímu zaměření úkolu je pochopitelné, že nejvíce porušení bylo zjištěno v oblasti odměňování zaměstnanců, ovšem nelze pominout fakt, že neposkytnutí nejnižší úrovně zaručené mzdy bylo nejčastějším porušením. Provedená rozhodnutí a opatření Za účelem nápravy zjištěných nedostatků bylo převážně ukládáno opatření, které se týkalo 103 nedostatků z celkových 131. K 28 zjištěným nedostatkům opatření vydáváno nebylo. Na základě kontrol provedených v rámci tohoto úkolu byly také navrhovány 3 sankce za správní delikty. Návrhy pokut byly ve výši 21 tis. Kč. Celkem však byly uloženy 3 pokuty v celkové výši 22 tis. Kč. Doporučení Protože minimální mzdou je odměňováno pouze několik málo procent z celkového množství zaměstnanců, zaměření kontrol by mělo být směřováno především na dodržování nejnižších úrovní zaručené mzdy. Jedná se nejen o věcnou příslušnost úřadu a inspektorátu, stanovenou mu zákonem o IP, ale také o skutečnost, že mzda obecně, jako odměna za vykonanou práci, je primárním faktorem, který ovlivňuje motivaci zaměstnanců pracovat, a její výše je mj. mezinárodně srovnatelným ukazatelem. Závěr Ačkoliv v rámci všech kontrol provedených na tento úkol bylo zjištěno pouze jedno jediné porušení týkající se minimální mzdy, je vhodné takto tematicky zaměřený hlavní úkol neopouštět ani v dalších letech. Provádění takto zaměřených kontrol, a mj. i poradenství v této oblasti, fakticky působí na zvýšení povědomí zaměstnavatelů o institutu zaručené mzdy. Současně je přínosné při zapracování legislativních změn, týkajících se zvyšování minimální mzdy a úrovní zaručené mzdy, do praxe. Navíc tyto kontroly, prováděné především v maloobchodě a ve službách, což byly nejčastější cíle kontrol, zviditelňují činnost celého úřadu, a to nejen u zaměstnavatelů, ale i u zaměstnanců a ostatní veřejnosti.

15. 1. 131 Bezpečnost práce ve stavebnictví Předmět kontroly Cílem úkolu bylo každoroční provedení kontroly na úseku bezpečnosti práce ve stavebnictví. 29

Seznam dozorovaných subjektů Celkem byly provedeny kontroly u 32 subjektů. Počet kontrolovaných subjektů, stanovený v zadání úkolu, byl splněn. Nejčastěji se vyskytující závady Vzájemná informovanost o rizicích V případech, kdy na staveništi není určen koordinátor BOZP, je informovanost o rizicích mezi zaměstnavateli víceméně formálního charakteru, kdy jsou používány obecné registry rizik bez jakékoliv konkretizace pro příslušnou stavbu. Případně bývá použita jen obecná věta „byli informováni o rizicích na pracovišti ve smyslu § 101 odst. 3 ZP“, a to bez jakéhokoliv bližšího obsahu rizik a příslušných opatření. K těmto situacím dochází i na stavbách, kde je určen koordinátor BOZP. Chybí zde informace, že splněním ustanovení § 16 odst. zák. č. 309/2006 Sb., v platném znění, je současně naplněn i § 101 odst. 3 ZP. Vedení dokumentace o úrazech Evidenci o úrazech vedou firmy buď v písemné, nebo v elektronické podobě. Některé subjekty však dosud nezaznamenaly, že je evidenci třeba upravit (rozšířit) v rozsahu požadavků § 2 NV 201/2010 Sb. V několika případech jsme zjistili, že subjekt má založenou knihu úrazů, kniha je však ke kontrole předkládána bez jediného zápisu v období i několika let s ujištěním zaměstnavatele, že u nich nedochází ani k nejmenším úrazům. Je to sice neuvěřitelné, ale opak se prokázat nedá. V oblasti pracovních úrazů by bylo dobré upravit legislativní podmínky tak, aby úrazy OSVČ, zejména smrtelné, měl za povinnost hlásit subjekt, který si u nich práci objednal, popř. na jehož pracovišti pracovaly. Nezřídka bývá zjištěno, že při smrtelném úrazu došlo k porušení předpisů právě ze strany jiných subjektů. Poskytování OOPP na základě vlastního seznamu zpracovaném na základě vyhodnocení rizik Vyhodnocení rizik pro poskytování OOPP mají lépe provedeny subjekty s větším počtem zaměstnanců, které tuto činnost zajišťují bud vlastními zaměstnanci OZO nebo externími OZO. Firmy s malým počtem zaměstnanců obvykle poskytují OOPP dle vlastního uvážení, seznam OOPP zpracovaný na základě vyhodnocení rizik často chybí. Velmi častou nepřesností, která však může mít někdy i vážné důsledky, je stanovení OOPP při identifikovaném riziku chemickém nebo biologickém. V „tabulce“ bývá toto riziko zaškrtnuto, ale již nebývá blíže stanoveno, o jaké konkrétní látky se jedná a jaký vliv na zdraví a bezpečnost mají. Nejsou odkazy ani na bezpečnostní listy. OOPP jsou pak stanoveny také jen obecně (rukavice, respirátor, ochranný oděv), bez specifických vlastností, které by měly působení rizika odstranit nebo snížit na přijatelnou mez. Ochrana zaměstnanců proti pádu z výšky kolektivním zajištěním V této oblasti byla při kontrolách opět zjištěna závažná porušení předpisů. Z důvodu chybějící nebo chybně provedené kolektivní ochrany byly šetřeny 2 smrtelné úrazy a 2 s hospitalizací delší než 5 dní. K jednomu smrtelnému úrazu došlo propadnutím pracovníka mezi střední zábradelní tyčí a podlahou lešení. Nebyly osazeny zábradelní zarážky. Pracovník (věk 54 let) údajně pracoval vkleče, aby dosáhl na fasádě co nejníže pod úroveň podlahy lešení. Stěžoval si na bolest kolen, jedno měl již operované, hůře se tedy pohyboval. Zajímavé na této události bylo, že 30

den před úrazem potvrdil koordinátor BOZP, že je lešení bez závad, zaměstnavatel poškozeného závadu toleroval, i , jak přiznal, byl na ni pracovníkem investora upozorněn. A ke všemu PFO, která montáž lešení provedla, neměla k jeho montáži ani návod a netušila, že účelem zábradelní zarážky je nejen ochrana proti pádu předmětů, ale i ochrana proti sklouznutí osob. Při druhém smrtelném úrazu, kdy došlo k pádu pracovníka z osmého patra lešení, bylo zjištěno, že mezi pole lešení základní délky jsou vkládána přechodová - propojovací pole v délce 30 až 80 cm, přičemž podlahu v těchto polích tvořila fošna š. 32 cm volně položená přes podlahy sousedních polí. Zábradlí zde bylo pouze jednotyčové, bez zarážky u podlahy. Jako horní tyč zábradlí zde byla nainstalována zábradelní tyč dl. cca 2 m ve výšce cca 110 cm, která svou délkou přesahovala do sousedního pole, kde byla uchycena k diagonále nebo k zábradelní tyči bílou vázací kabelovou páskou. Poté, co se poškozený chytil při průchodu propojovacím polem za zábradlí, páska praskla, tyč se uvolnila a on spadl z výšky 16 m. Vzhledem k tomu, že na předmětném lešení bylo podobných míst s nebezpečím pádu cca 80, byl vydán zákaz lešení používat a následně bylo vydáno rozhodnutí o zákazu do doby odstranění závad. Po vydání zákazu bylo lešení demontováno. Další nejčastěji zjištěné nedostatky: - nejsou osazeny zábradelní zarážky, - namísto dvoutyčového zábradlí je osazeno pouze jednotyčové zábradlí, - volná mezera mezí podlahou lešení a stěnou objektu je více než 25 cm a není instalováno zábradlí na vnitřní straně ani nejsou použity OOPP proti pádu z výšky, pPři opravách balkonů bývají podlahy lešení výškově posunuty oproti podlahám balkonů, přičemž není vyřešen bezpečný vstup z lešení na balkony; obzvláště je to nebezpečné, pokud mezera mezi podlahou lešení a objektem je větší než povoluje norma. Obecně lze říci, že zrušením požadavku na odborné školitele „instruktory lešenářské techniky“, se úroveň znalostí potřebných pro montáž lešení ještě více snížila. Zejména je toto citelné u zaměstnanců zaměstnavatelů /lešenářů/ - podnikajících fyzických osob, kdy zaměstnavatelé provádějí školení sami (resp. předkládají záznamy o provedených školení) a očividně nemají pro to dostatek znalostí a zkušeností. Rovněž osoby, které předávají a přebírají lešení do užívání, neoplývají zrovna dobrými znalostmi. Důkazem toho je, že lešení jsou přebírána do užívání „bez závad“, i když mají spoustu závad, které jsou již při zběžné kontrole rozpoznatelné (viz smrtelné úrazy výše, kdy také bylo lešení předáno „bez závad“). Otázkou zůstává, jestli tyto situace vznikají z důvodu neznalosti, lajdáckosti či nemístné tolerance zaměstnavatelů a někdy i koordinátorů BOZP. Přidělení vhodných OOPP proti pádu z výšky, určení míst pro jejich ukotvení a provádění pravidelných kontrol OOPP Z důvodu nevybavení nebo nepoužití OOPP proti pádu nebyl šetřen žádný pracovní úraz. Pravdou je, že při ohlášených kontrolách se na stavbách práce za použití OOPP proti pádu většinou neprovádějí. Pokud bylo při kontrole zjištěno, že jsou tyto OOPP poskytovány, bylo kontrolováno i vedení jejich evidence a provádění kontrol. S prováděním kontrol nebo spíše s tím, kdo kontroly provádí nebo kam lze OOPP ke kontrole zaslat, však přece jen mají firmy problém. Zaměstnanci bývají seznámeni tzv. s použitím OOPP, avšak téměř vždy chybí vyškolení pro předpokládané činnosti (použití OOPP na šikmé střeše, na rovné ploše, na stožáru apod.) a pro vyprošťovací postupy. Tato oblast bývá při kontrolách často konzultována. Zabezpečení stavenišť proti vstupu nepovolaných osob 31

Porušení předpisů v této oblasti bylo zjištěno v několika případech, a to i na stavbách, kde pracuje koordinátor. V jednom případě byla koordinátorovi uložena i pokuta. Při kontrole bylo totiž zjištěno, že se staveniště nachází uprostřed sídliště, provádí se na něm demolice i výkopy, a staveniště nebylo z větší části oploceno vůbec nebo bylo oplocení provedeno z dřevěných latí (jako vratké dvoutyčové zábradlí výšky cca 80 cm), u chodníku vysoké jen cca 30 cm, a koordinátor během svých kontrol tuto závadu nikdy zhotoviteli nevytkl. Neoplocení staveniště bylo dále zjištěno pří výstavbě 17 rodinných domů v Údlicích a při výstavbě opravárenské haly s přístavkem v Rané, a to přesto, že se v obou případech jednalo dle územního plánu o zastavěnou část obce. Vzhledem k tomu, že se v územních plánech vyskytuje kromě zastavěného území též území zastavitelné, které se zpravidla nachází v okrajových částech obce, je otázka, zda by se na staveniště v zastavitelných územích vztahoval požadavek NV č. 591/2006 Sb. týkající se jeho oplocení. Technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu, propadnutí střešní krytinou nebo sklouznutí ze střechy V letošním roce byly šetřeny v oblasti stavebnictví 2 úrazy s dobou hospitalizace delší než 5 dní, jejichž příčinou bylo propadnutí poklopem ve stropní konstrukci, a pád do nezajištěného otvoru ve stropní konstrukci. V prvním případě byly na stavbě otvory ve stropní konstrukci zakrývány dřevěnými poklopy, které byly zhotovovány přímo na stavbě a jejichž únosnost nebyla nikterak posuzována. Poklopy se navíc svým provedením nápadně podobaly lešeňovým podlážkám, se kterými mohly být snadno zaměněny v případě, že by je chtěl iniciativní pracovník uklidit ze stavby. Poklopy nebyly zajištěny proti nežádoucímu nadzvednutí ani nebyly výrazně barevně označeny v souladu s ČSN 738106. Za zmínku stojí fakt, že koordinátor zde také nerozpoznal, že poklopy používané na stavbě nejsou v souladu s příslušnými ČSN a právními předpisy. Ve druhém případě se jednalo o pád do otvoru ve stropní konstrukci. Zábradlí, které bylo dle svědků i koordinátora v předešlých dnech při okrajích otvorů namontováno, bylo údajně odcizeno. Pracovník se navíc pohyboval v neosvětlené místnosti, kde nikdy předtím nebyl. Další vyskytující se závady: - zábradlí zajištující otvory bývá pouze jednotyčové, střední tyče jsou nahrazeny plastovou páskou, - zábrana je často zaměňována za zábradlí, - plastová páska bývá používána v místech, kde musí být použito k ochraně proti pádu z výšky nebo do hloubky pevnostní zábradlí, - jako poklopy, popř. i jako zábradlí, jsou používány dřevěné palety. Zajištění prostoru pod a okolo přepravovaného břemene a pod prací ve výškách Zpravidla nejsou v rámci provádění prací z lešení chráněny vstupy do objektů ochrannými stříškami nebo není zajištěn ohrožený prostor pod místem práce vhodným ohrazením či jiným adekvátním opatřením. Zajištění stěn výkopů, provedení bezpečných výstupů a sestupů Porušení předpisů byla zjištěna při provádění výkopových prací jak v rámci liniových staveb, tak i při provádění výkopů pro stavby ostatní. Inspektorát šetřil příčiny a okolnosti 2 pracovních úrazů z důvodu zasypání zeminou.

32

V jednom případě se jednalo o liniovou stavbu, kdy zaměstnavatel připustil, aby zaměstnanec pracoval v nezapaženém výkopu, ačkoliv sám v technologickém postupu stanovil povinnost pažit nebo svahovat. Ve druhém případě byly v nezapaženém výkopu použity OSB desky, údajně jako ochrana potrubí před případným sesutím zeminy. Nicméně když pracovník rovnal desku ve výkopu, došlo k sesutí části svislé nezapažené stěny výkopu, deska přitlačila pracovníka k potrubí ve výkopu a pracovník utrpěl komplikovanou zlomeninu stehenní kosti. Nezapažení výkopové jámy bylo zjištěno i při realizaci železobetonové nádrže pro ČOV. Zde zhotovitel rovněž nerespektoval požadavky projektanta ani plánu BOZP. Další zjištěné závady: - při použití mobilních pažících boxů je žebřík pro vstup do výkopu dáván do nezapažené části výkopu, vedle pažícího boxu, - nesprávné použití mobilních pažících boxů – boxy jsou oproti hloubce výkopu nízké, nad boxem zbývá ještě velká plocha nezapažené zeminy, - výkopkem je zatěžován smykový klín, - není stanovena vzdálenost od hrany výkopu pro pohyb těžké techniky. Seznámení obsluhy stavebních strojů s místními provozními a pracovními podmínkami majícími vliv na bezpečnost práce a ovládání stroje obsluhou Seznámení bývá prováděno ve většině případech pouze ústně. Povinnost písemného – prokazatelného seznámení ( NV č. 591/2006 Sb., příloha 3, část II. bod 5) není na stavbách příliš známa. Provoz staveništních rozvaděčů a pohyblivých přípojů Revize rozvaděčů jsou prováděny. Nejčastější závadou bývá to, že kabely nejsou na staveništi vyvěšeny, často vedou po zemi a nejsou chráněny proti poškození. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Jak vyplývá z výše uvedeného výčtu závad, ale především z jejich následků (úrazy), zůstává tato oblast jednou z nejdůležitějších pro soustavnou kontrolní i osvětovou činnost inspektorátu. Provedená rozhodnutí a opatření V případech, kdy byly zjištěny závady, využil inspektorát svých zákonných možností v souladu se závažností těchto porušení. Doporučení Bylo by dobré zajistit možnost vydávání opatření, resp. rozhodnutí k odstranění závad, současně s protokolem. Závěr Jak vyplývá z rozboru provedené kontroly, stavebnictví zůstává i pro následující období oblastí s velkým výskytem závad, kde je nutné provádět každoroční dozorovou a osvětovou činnost. 33

15.1.132 Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem Předmět kontroly Předmětem kontrolní činnosti byl systém obecné prevence, tzn. organizování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímání opatření k předcházení rizikům, seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce pro konkrétní pracovní pozice i pracovní činnosti prováděné bezprostředně na jejich pracovišti, dodržování pokynů výrobců vozidel uvedených v návodech k obsluze a údržbě, ověřování zdravotní způsobilosti zaměstnanců a stav techniky z pohledu BOZP, a dále pak dodržování pracovního režimu uživatelů vozidla v návaznosti na organizování pracovní doby zaměstnavatelem. Seznam dozorovaných subjektů Každý ze dvou inspektorů, zabývajících se dopravou, měl provést nejméně 20 kontrol u subjektů s vlastním vozovým parkem; ve skutečnosti bylo provedeno 72 kontrol dle zadání úkolu a 3 následné kontroly daného úkolu). Při vybírání subjektů ke kontrole byla ze strany OIP zohledněna tato stanovená kritéria výběru: o zaměstnavatel, u kterého dosud nebyla provedena inspekční činnost, o zaměstnavatel, který vykazuje nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti, o zaměstnavatel, na kterého byl podán podnět z oblasti dopravy pro porušování předpisů nároků zaměstnanců, o zaměstnavatel, kde již byla kontrola provedena. Kontrola u zaměstnavatelů s vlastním vozovým parkem byla zaměřena na tyto oblasti:  obecná prevence rizik – vyhledávání, hodnocení a minimalizování rizik z pohledu povinnosti zaměstnavatele zajistit dostatečné a přiměřené seznámení s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s opatřeními na ochranu před jejich působením,  zdravotní způsobilost – s ohledem na práci v noci,  pracovní postupy – vypracování místního provozního bezpečnostního předpisu s ohledem na vykonávané pracovní činnosti,  seznámení s návody k použití, včetně návodu k provozu dopravních prostředků, seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce pro konkrétní pracovní pozice i pracovní činnosti prováděné bezprostředně na jejich pracovišti, dodržování pokynů výrobců vozidel uvedených v návodech k obsluze a údržbě,  organizování a dodržování stanoveného pracovního režimu zaměstnanců (řidičů); tam, kde je režim řízení automaticky zaznamenáván, využít pro vyhodnocování dodržování povolených hodnost program TAGRA,  stav techniky z pohledu BOZP. Nejčastěji se vyskytující závady Na základě provedených kontrol u jednotlivých zaměstnavatelů lze konstatovat porušované právní předpisy takto:  § 94 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) v nezajištění lékařských prohlídek zaměstnanců (řidičů) před zařazením na noční práci a následně v jednoročních lhůtách,  § 96 odst. 1, písm. a) zákona č. 262/2006Sb. (zákoník práce) v nevedení evidence s vyznačením začátku a konce odpracovaných směn, práce přesčas a noční práce, 34

    

§ 103 odst. 1, písm. a) zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) v návaznosti na § 87 odst. 2 zákona č. 361/200 Sb. v tom, že zaměstnavatel připustil, aby zaměstnanec (řidič) vykonával práce bez ověření zdravotní způsobilosti (ve vztahu k řízení vozidel), § 4 a Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb. v nevedení evidence o době řízení vozidla a čerpání bezpečnostních přestávek, § 7 nařízení vlády č. 589/2009 Sb., ve znění č. 353/2008 Sb. v návaznosti na čl. 8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 v neposkytnutí nepřetržitého odpočinku mezi směnami (denní doba odpočinku), § 9 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., ve znění č. 353/2008 Sb. a § 88 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) v neposkytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech, § 4 odst. 1, písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. v neprovádění pravidelných kontrol strojů, technických zařízení a dopravních prostředků.

Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti V případě porušení § 94 odst. 2, písm. a), b) zákona č. 262/2006 Sb. lze uvést např. to, že zaměstnavatel nezajistil, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovně-lékařských služeb před zařazením na noční práci a dále pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně. Zaměstnavatelem byla při kontrole předložena písemnost, ve které není žádná zmínka o posouzení z hlediska zařazení na noční práci, ačkoliv dle zaznamenaných dat z karty řidiče vyplývá, že v konkrétních dnech zaměstnanec vykonával práci řidiče v noční době, tj. od 22:00 do 06:00 hod. V případě porušení § 96 odst. 1, písm. a) zákona č. 262/2006 Sb. lze uvést např. to, že zaměstnavatel předložil při kontrole evidenci odpracovaných směn pro jednotlivé zaměstnance, přičemž po provedeném vyhodnocení dat z karet jednotlivých řidičů (programem TAGRA.eu CONTROL) vycházejí rozdílné údaje o odpracované době, oproti údajům uvedených v této evidenci. V několika případech bylo i zjištěno, že v předložené docházce je uváděna pracovní doba výhradně od pondělí do pátku, nicméně z karet řidičů vyplývá, že jmenovaní zaměstnanci měli výkon činnosti v řízení vozidla i v sobotu, popř. i v neděli. V případě porušení § 32 a 103 odst. 1, písm. a) zákona č. 262/2006 Sb. lze uvést např. to, že zaměstnavatel sepsal se zaměstnanci pracovní smlouvy na druh práce řidič – mechanik, přičemž ani k jednomu nepředložil žádný lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel a tím připustil, aby vykonávali práci řidiče z povolání, aniž by se přesvědčil o jejich zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, ačkoliv dle § 87 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb. se má řidič podrobit vstupní lékařské prohlídce před zahájením výkonu práce a dalším pravidelným lékařským prohlídkám ve věku do 50 let jedenkrát za dva roky a ve věku nad 50 let každoročně. V případě porušení § 4 a Přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb., lze uvést např. to, že zaměstnavatel nezajistil, aby jeho zaměstnanci, kteří řídili dopravní prostředky o největší technicky přípustné/povolené hmotnosti 3 500/3 500 kg, nepřekročili maximální dobu řízení, která činí 4,5 hodiny s tím, že za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut, přičemž nejpozději po uplynutí max. doby řízení mělo být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, případně rozdělenou do dvou částí v trvání nejméně 15 minut. V případě porušení § 7 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., v platném znění lze uvést např. to, že 35

zaměstnavatel nezajistil, aby v průběhu každých 24 hodin po skončení předchozí denní nebo týdenní doby odpočinku měl jejich zaměstnanec novou denní dobu odpočinku (běžnou denní dobu odpočinku v trvání nejméně 11 hodin, nebo zkrácenou denní dobu odpočinku v trvání nejméně 9 hodin) dle čl. 8 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006, a že zaměstnavatel také nezajistil, aby mezi dvěma týdenními dobami odpočinku měl řidič nanejvýš tři zkrácené denní doby odpočinku dle čl. 8 odst. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006. V případě porušení § 9 odst. 1, 2 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., v platném znění lze uvést např. to, že zaměstnavatel neposkytl členům osádky nákladního automobilu v silniční dopravě nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce (doba řízení + jiné práce) přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 45 minut. V případě porušení § 4 odst. 1, písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. lze uvést to, že u zaměstnavatele v oblasti pravidelných technických prohlídek u kategorie vozidel S respektive Ss (pracovní stroj samojízdný) byl shledán nepříznivý stav v systému zajištění kontrol technického stavu, neboť u vydaných TECHNICKÝCH PRŮKAZŮ „zvláštního motorového vozidla“ lze konstatovat, že u Druhu vozidla: PRACOVNÍ STROJ SAMOJÍZDNÝ se úředně nevyžaduje – neprovádí Technická prohlídka (TP v části C - osvědčení o technické způsobilosti vozidla: nevyplněn/bez záznamu). V této souvislosti lze jen konstatovat, že speciální přívěsy o provozní hmotnosti 800 - 1 000 kg musí mít technickou prohlídku každé dva roky. Dalším problematickým zjištěním byly přívěsy s točnicí TCH 13, určené jako „vnitropodnikový přepravník“ do soupravy se střednětonážním nákladním automobilem, kde v návodu (výrobce: SVAN CHRUDIM) je stanoveno, že přívěs nesmí být provozován na pozemních komunikacích, ale jen na vnitropodnikových cestách, a to na rovině, protože přívěs o celkové hmotnosti 13 000 kg není vybaven provozní brzdou. Tažné vozidlo musí mít dostatečně naddimenzované brzdy, aby dokázalo bezpečně ubrzdit soupravu. To je ukázka jaké dopravně - manipulační prostředky jsou za nemalé peníze vyráběny a uváděny do provozu. Provedená opatření a rozhodnutí V souladu s § 7 odst. 1, písm. g) zákona č. 251/2005 Sb. byla v některých případech uložena zaměstnavatelům opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určeny přiměřené lhůty k jejich odstranění, včetně vyžádání podání písemné zprávy o splnění opatření. Dále byly v případech zjištěných hrubých porušení navrženy sankce za správní delikty na úseku pracovní doby a bezpečnosti práce dle ustanovení § 28 a 30 zákona č. 251/2005 Sb., a to 14 zaměstnavatelům v celkové výši 262 500, -- Kč. Závěr Úkol „Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem“ byl splněn, a to jak do stanoveného počtu kontrolovaných subjektů, tak i dle zařazení vybraných subjektů dle zadání úkolu. V případě porušení § 4 odst. 1, písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. lze konstatovat, že tento stav nepřispívá k zajištění bezpečnosti práce ani bezpečnosti silniční dopravy. Je to námět pro MD a legislativní úpravu (zákon č. 56/2001 Sb. byl už mnohokrát novelizován, což přehlednosti nepřispívá). 36

15.1.133 Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Předmět kontroly Cílem úkolu bylo preventivní působení na problémové podniky a nově vzniklé podniky, u nichž doposud nebyla provedena kontrola, zaměřená na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a potřeba vyvodit tlak na vedení kontrolovaných subjektů k dodržování bezpečnostních předpisů, a tím vytvořit předpoklady ke snižování pracovní úrazovosti. OIP měl ke kontrolám přednostně vybrat podnikající subjekty v kategoriích od 1 do 249 zaměstnanců, v objektivních případech také s počtem zaměstnanců vyšším, činné zejména v oborech: - výroba nábytku, - textilní průmysl, - výroba papíru a výrobků z papíru, - výroba chemických látek a přípravků, - výroba pryžových a plastových výrobků, - výroba skla a skleněných výrobků, - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, - výroba železa, oceli, feroslitin, plochých výrobků a tváření za tepla, - slévárenství, - strojírenský průmysl, - terciární sféra, (oproti minulým létům přidána). Ke kontrolám byly přednostně vybírány podnikající subjekty, u kterých:  nebyla ještě provedena plánovaná kontrola nebo uplynulo více jak 5 let od poslední kontroly,  je nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti,  jsou opakované podněty na neplnění povinností v oblasti BOZP,  byly při předešlé kontrole zjištěny závažné nedostatky. Kontrola byla prováděna jednak jako A) Administrativní kontrola: - prevence rizik - vyhledávání a vyhodnocení rizik, přijímání opatření k eliminaci rizik a realizace přijatých opatření, - školení a příprava k výkonu práce - seznámení zaměstnanců s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s přijatými opatřeními k jejich minimalizaci, - provozní dokumentace provozovaných strojních zařízení a technologických zařízení (návody k obsluze), - pracovní doba a její evidence, přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávku, - pracovní úrazovost, evidence, šetření příčin a vzniku PÚ, stanovení opatření proti opakování PÚ a jejich realizace, zasílání záznamů o úrazech příslušným institucím, a dále jako B) Vlastní kontrola na konkrétních pracovištích: - vhodnost pracovišť s ohledem na prováděné činnosti, - organizace práce a bezpečnost pracovních postupů, 37

- provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, - dodržování provozních podmínek stanovených výrobcem a provozovatelem, - provádění kontrol a revizí stanovených výrobcem, případně provozovatelem, - technický stav provozovaných strojů a technických zařízení se zaměřením na vybavenost, - ochranným zařízením, na bezpečné ovládání a na dodržování povinností, které jsou stanoveny v průvodní dokumentaci výrobce a v právních předpisech, - namátková kontrola používání přidělených OOPP zaměstnanci. Seznam dozorovaných subjektů Zadaný úkol stanovil provést v rámci OIP kontrolu u minimálně 300 subjektů dle vlastního výběru, kontrola byla provedena u 313 subjektů (241 právnických osob, zbytek fyzických osob), takže počet kontrol byl překročen. Nejčastěji se vyskytující závady Nejčastější porušení se týkalo předpisů: 309/2006 Sb. – 131 případů, 101/2005 Sb. – 12 případů, 168/2002 Sb. – 2 případy a 201/2010 Sb. – 1 případ. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Příklady konkrétních porušených předpisů 101/2005 Sb. Části rozvodu el. energie nejsou spolehlivě upevněné. Dopravní komunikace již nejsou výrazně odlišeny. Elektrická instalace u objektu autoservisu není pravidelně revidována. Hrana zdvižných vrat neoznačena. Chybí madlo schodiště. 309/2006 Sb. V systému BOZP není zajištěno (ev. doloženo) odstraňování závad z revizí. Bezpečnostní značení na laserovém plotru je nedostatečné. Dvou sloupové zvedáky nejsou podrobovány pravidelné kontrole, revizi. hák vázacího prostředku (řetězový), umístěný v hale svařovny není opatřen pojistkou. Zaměstnavatel tak nezajistil pravidelnou a řádnou údržbu a kontroly tohoto zařízení. jeřáb má poškozen ovládací prvek, hlavní vypínač. Zaměstnavatel tak nezajistil pravidelnou a řádnou údržbu a kontroly tohoto zařízení nesplnil stanovené povinnosti. Nejsou uspořádány lahve ve smyslu ČSN. Komunikace (označená jako úniková) vedoucí k východu byla zastavěná materiálem. Mastnota na obslužných plošinách Místní řád skladu neobsahuje např. termín kontrol skladu, pohyb osob při nakládce a vykládce atd. Místní řád skladu neobsahuje osobu odpovědnou za sklad, termín a rozsah kontrol, schématický půdorysný plán skladu atd. Na motorovém vozíku rozbité přední světlo - odstraněné během kontroly. Zaměstnavatel nedoložil, že řádně provádí revize rozvodů NN v objektu slévárny a při kontrole nebyl předložen ani plán revizí a protokol s určením vnějších vlivů, tj. dokumenty, které slouží pro určení termínu pravidelných revizí. Nedostatečný pracovní a manipulační prostor u soustruhu. Nejsou prováděny kontroly a zkoušky výstroje používané TNS ve stanovených termínech. Není komunikace pro pěší v halách. Není kontrolován PB hořák. 38

Není ochranný kryt proti dotyku živých částí. Není prováděna periodická revize el. spotřebičů. Není prováděna periodická revize el. zařízení strojů, spotřebičů. Není prováděna údržba, kontroly a revize strojního a technického zařízení. Není prováděno nulování nanometru TNS. V úkolu 15.1.133 se oddělila porušení, která se prolínají v dalších úkolech, především v rámci VTZ a jsou uváděna tam - kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem, bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene, bezpečnost práce při provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic včetně tlakových nádob, kontrola systému BOZP v zemědělství, dodržování bezpečnosti práce při manipulaci a skladování dříví a další. Nejméně závad bylo v oblasti nebezpečné látky, evidence pracovních úrazů, silová vedení, sklad a manipulace s ropnými látkami. Provedená rozhodnutí a opatření Bylo celkem zjištěno 789 nedostatků, z toho 380 bez vydaného opatření a u 409 bylo opatření k odstranění závad vydáno. U 28 nedostatků byla uložena pokuta. Byl také proveden jeden zákaz strojů/zařízení a 1 zákaz vykonávání prací nebo činnosti. Byly také uložené dvě pokuty za správní delikt ve výši 36 000,-- Kč. Závěr Neustále komplikovanější a náročnější právní agenda má i vliv na přípravu a důkaznost jednotlivých kontrol prováděných inspektory. Přesto dochází ke snížení hlavních ukazatelů celkového počtu pracovních úrazů i porušených předpisů. Lze předpokládat, že tento trend je výsledkem neustálého tlaku na kvalitu bezpečnostní úrovně u zaměstnavatelů ze strany OIP a setkáváme se i s případy, kdy se zaměstnavatelé chtějí se svou přípravou k otázkám BOZP tzv. “pochlubit“. Na druhé straně nastává situace, která je ze strany zaměstnavatelů podceňována a inspektoráty se nedozví o nebezpečné situaci v oblasti BOZP. Příkladem jsou havárie nebo poruchy na technických celcích, kdy může dojít k poměrně značným finančním ztrátám pro zaměstnavatele, ale nedojde k poškození zdraví osob nebo zaměstnanců. K tomuto se nevztahuje integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Těmito technickými haváriemi se zaměstnavatelé samozřejmě nepochlubí a ty mnohdy zůstávají bez kontrol inspektorátů, vzhledem k právní absenci povinnosti toto nahlásit. Pokud nedojde k úrazu, nastalou skutečnost se dozvíme buď náhodně, nebo z medií. Je také dobré připomenout, že na velice dobré úrovni vzájemné spoluprácei zůstává v našem kraji kontakt s KHS se sídlem v Ústí nad Labem a KHS se sídlem v Liberci.

39

15.1.134 Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Předmět kontroly Úkol byl zaměřen na kontrolu plnění povinností zaměstnavatele vyhledávat a vyhodnocovat rizika a přijímat opatření jako součást prevence rizik z hlediska bezpečnosti práce u elektrických zařízení, organizovat práci, stanovovat a zavádět pracovní postupy, seznamovat s nimi zaměstnance a kontrolovat jejich dodržování. Cílem bylo ověřit u zaměstnavatelů, zda a jakým způsobem jsou řešena bezpečnostní opatření, pracovní postupy pro činnosti na elektrických zařízeních. Toto zadání umožňovalo jednak široký výběr kontrolovaných subjektů a dále umožnilo i průřezově ověřit, jak si jednotliví zaměstnavatelé plní své povinnosti v oblasti BOZP. Seznam dozorovaných subjektů Každý OIP měl provést nejméně 20 kontrol u subjektů, které se zabývají provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi elektrických zařízení, celkem bylo naším inspektorátem provedeno 34 kontrol. Při stanovení subjektů ke kontrole byla stanovená kritéria výběru: organizace, zabývající se provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi elektrických zařízení. Kontrola u zaměstnavatelů byla zaměřena na tyto oblasti: o systém obecné prevence rizik, o seznámení s předpisy k zajištění BOZP, o poskytování OOPP, o pracovní a technologické postupy, včetně návodů k obsluze a údržbě, o organizování a dodržování pracovního režimu, o stav technického zařízení a prostředků z pohledu BOZP. Mimo hlavní úkol se inspektoři se zaměřením elektro podíleli na HÚ 15.1.050 „Program Bezpečný podnik“ u čtyř firem, na posuzování dokumentací, účasti na kolaudacích apod. Nejčastěji se vyskytující závady Na základě provedených kontrol lze konstatovat nejčastější porušované právní předpisy: o zákon č. 262/2006Sb. - § 102 bezpečné a zdraví neohrožující prostředí a podmínky, § 104 poskytování OOPP, o nařízení vlády č. 101/2005 Sb. - § 4 závady v elektroinstalaci, o zákon č. 309/2006 Sb. - § 4 provádění kontrol a oprav, o vyhláška č. 48/1982 Sb., - § 194 závady v elektroinstalaci, § 199 závady v elektroinstalaci. Nejčastější zjištěné nedostatky se týkaly těchto objektů: o 4250 – silová elektrická vedení, o 3010 – řízení péče a bezpečnost práce v organizacích, o 3100 – odborná způsobilost pracovníků v elektrotechnice, 40

o 0100- výrobní a provozní budovy. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Nedostatky v objektech kontrolovaných osob byly ve většině případů zjištěny v provádění nedostatečné běžné údržby elektroinstalace, jako jsou např. rozbitá zářivková tělesa, zaprášené rozvaděče, neupevněná elektroinstalace, neutěsněné vývodky v rozváděčích, chybějící kryty v rozvaděčích, chybějící a neoznačené hlavní vypínače, chybějící revize a dokumentace elektrické instalace (skutečné provedení), chybějící nebo neúplné protokoly stanovující vnější vlivy. Při provádění kontrol v souvislosti s vydáváním rozhodnutí o kolaudaci zjišťujeme mírně klesající trend v kvalitě odváděných pracích, jedná se pravděpodobně o důsledek zaměstnávání nekvalifikovaných pracovníků. Při kolaudacích bývají inspektoři, provádějící kontrolu úkolu 15.1.008, ze strany zadavatelem stavby často upozorňování na ztrátu evropských dotací. Provedená rozhodnutí a opatření V souladu s příslušným ustanovením zákona č. 251/2005 Sb., ukládali inspektoři kontrolované osobě v případě zjištěných nedostatků opatření k jejich odstranění v přiměřených lhůtách a vyžadovali podání písemné zprávy o plnění opatření. Ve dvaceti případech byla navržena potřebná technická nebo jiná opatření k odstranění rizik. Doporučení Poznatky z kontrol ukázaly, že je vhodné a potřebné v předmětném tématu úkolu pokračovat i v dalším kontrolním období, tedy v r. 2016. Obdobně jako v r. 2014 část kontrol z HÚ 15.1.134 plnili inspektoři pro všeobecnou bezpečnost. Tito inspektoři by měli, podle našeho názoru, případné zjištěné nedostatky v oblasti EZ vykazovat v rámci plnění svého úkolu. Z praktického použití software REUIP se ukazuje, že je třeba doladit některé oblasti v systému. Dalším doporučením je zvážit rozšíření stávajících šablon pro stavební řízení (doplnit např. šablonu pro zkušební provoz) a stanovisko k projektovým dokumentacím. Závěr Základní cíl úkolu – průřezově ověřit, jak si jednotliví zaměstnavatelé plní své povinnosti v oblasti BOZP a jak se vypořádali s touto problematikou ve svém podnikání, byl splněn. Zjištěné poznatky ukázaly zaměstnavatelům, kde musí přijmout opatření vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci při provozování, oprav a kontrol elektrického zařízení. Při plnění úkolu probíhala osvěta důležitosti zajištění bezpečnosti práce, ochrany zdraví při práci, vytváření vhodného pracovního prostředí a pracovních podmínek, včetně poradenství a konzultací jak předcházet rizikům možného ohrožení života a zdraví při výkonu práce.

41

15.1.136 Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene Předmět kontrol Cílem úkolu bylo ověření, jak právnické a podnikající fyzické osoby plní stanovené povinnosti zaměstnavatele pro zajišťování bezpečnosti práce při provozu ZZ včetně prostředků pro zavěšení a uchopení břemene, a také, jak zaměstnavatelé vytvářejí podmínky pro minimalizaci rizik. Seznam dozorovaných subjektů V rámci úkolu inspektorát vybral celkem 25 objektů na jednoho inspektora a byla provedena v 52 subjektech, což je o 2 více, než bylo stanoveno. Kontrola byla zaměřena na objekty, kde ještě nebyla provedena kontrola v oblasti ZZ, na objekty kde byla vykázána zvýšená úrazovost v oblasti ZZ a kde v minulosti bylo zjištěno pochybení v oblasti zdvihacích zařízení, a to v oblastech:  teoretická a praktická příprava k výkonu pracovní činnosti včetně ověření zdravotní a odborné způsobilosti k výkonu pracovní činnosti a seznámení s návodem výrobce u tzv. „nevyhrazených „ ZZ“,  prevence rizik, vyhledávání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění,  místní provozní bezpečnostní předpis – rozsah systému bezpečné práce ve vztahu k používání ZZ a k manipulaci s konkrétními břemeny,  používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno a v souladu s provozní dokumentací tzn. kontroly provozu technických zařízení,  volba, označení a kontroly skladování a vedení dokumentace u prostředků pro zavěšení a uchopení břemene, které podléhají evidenci a pravidelným kontrolám technického stavu. Nejčastěji se vyskytující závady Nejčastěji byl kontrolovanými subjekty porušován: - zákon číslo 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek BOZP, v platném znění - § 4 odst. 1 písm. c), - zákon číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, - nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se určují bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení přístrojů a nářadí. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Celkem bylo při 50 kontrolách zjištěno 125 nedostatků. Hodnocení výsledků kontrol podle oblasti zadání úkolu Teoretická a praktická příprava k výkonu pracovní činnosti včetně ověření zdravotní a odborné způsobilosti k výkonu pracovní činnosti Zaměstnavatel školí jeřábníky a vazače v termínech, které si stanovili a to většinou jedenkrát za rok. Školení provádí většinou externí revizní technici ZZ. Zjištěným nedostatkem školení vazačů je, že v osnově nejsou uváděny konkrétní typy prostředků pro zavěšení a uchopení břemen, používaných v organizaci. 42

Zdravotní způsobilost k činnosti jeřábníka a vazače byla u kontrolovaných zaměstnavatelů až na dva případy zaměstnavatelem zajišťována. Zaměstnavatelé byli upozorněni na skutečnost, že od března loňského roku je platná vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovně-lékařských službách a některých druzích posudkové péče, která upravuje nově lhůty ke zjištění zdravotní způsobilosti i pro činnosti jeřábníka a vazače. Prevence rizik, vyhledávání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění Zaměstnavatelé při kontrole předkládali seznamy vyhledaných rizik včetně stanovených opatření k provozu zvedacích zařízení. Problém je v tom, že vyhledávání rizik, včetně stanovených opatření je prováděno v častých případech formálně (často jsou pouze okopírovány rizika podle seznamu rožnovského servisu), vyhledaná rizika nekorespondují se skutečným stavem v organizaci. Zaměstnanci bývají s riziky týkajících se zvedacích zařízení seznámeni zpravidla ve všeobecném školení zaměstnanců, bezpečnostními techniky. Místní provozní bezpečnostní předpis – rozsah systému bezpečné práce ve vztahu k používání ZZ a k manipulaci s konkrétními břemeny Vypracovávání „Systému bezpečné práce“ v organizacích je letitý problém. Zaměstnavatelé, aby splnili svou povinnost, si většinou nechávají zpracovat systém bezpečné práce externími revizními techniky ZZ. Předložené SBP z tohoto důvodu neměly požadovaný rozsah vzhledem k jeřábům provozovaných v organizacích a činnostem s nimi prováděnými. Používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno a v souladu s provozní dokumentací tzn. Kontroly provozu technických zařízení, kontroly přístupů včetně jeřábových drah, dále na údržbu a revize ZZ Zaměstnavatelé si zajišťují většinou kontroly, inspekce, revize, revizní zkoušky a údržbu zvedacích zařízení u externích firem nebo externích revizních techniků. Zaměstnavatelé často nemají vypracovaný plán kontrol revizí a údržby. Většinou se spoléhají na to, že jim externí firmy budou hlídat lhůty výše uvedených kontrol a tím dochází k tomu, že kontroly nejsou provedeny v předepsaných lhůtách, nebo nejsou provedeny vůbec. Zaměstnavatelé mají většinou zpracovány roční plány kontrol a revizí. Zaměstnavatel tím má ztížený přehled, jaký typ kontroly má provést, jestli inspekci, revizi nebo revizní zkoušku. Z toho vyplývá, že nejsou pak dodržovány lhůty mezi jednotlivými typy kontrol. Zaměstnavateli, který má zpracovaný pouze roční plán, se doporučuje, aby si zpracoval plán kontrol, revizí a zkoušek v rozsahu od revizní zkoušky k revizní zkoušce a tím se postihl celý cyklus kontrol. Zaměstnavatel, tak bude mít přehled jaká kontrola nebo zkouška se má provést. Označení, volba, skladování a vedení dokumentace u prostředků pro zavěšení a uchopení břemene Kontrolou bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nemají k dispozici návody výrobce k používání prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemen. (Při nákupu jim je prodejce nedá a sami si o ně neřeknou.) Kontroly vázacích prostředků, které si provádí zaměstnavatelé prostřednictvím svých zaměstnanců, nejsou většinou na dobré úrovni. Zaměstnanci, kteří tyto kontroly provádí, nemají potřebné znalosti k těmto kontrolám. Vhodnější je zajištění kontrol u specializovaných firem, které se tím zabývají. Provedená rozhodnutí a opatření Bylo vydáno 7 technicko-organizačních opatření. Za zjištěné nedostatky inspektorát udělil sankce ve smyslu zákona 251/2005 Sb., o inspekci práce - bylo navrženo 5 pokut v celkové výši 110 000,-- Kč. 43

Doporučení Vzhledem k výsledkům kontroly příčin a okolností dvou smrtelných a tří závažných pracovních úrazů v loňském roce, ke kterým došlo v souvislosti s provozováním, opravami a údržbou zdvihacích zařízení, společně se zjištěnými nedostatky v organizacích OIP v oblasti zdvihacích zařízení, dávají podnět k tomu, aby se v provádění kontrol, zaměřených na provozování a činnosti kolem zdvihacích zařízení, dále pokračovalo. Závěr Úkol byl splněn v plném rozsahu. Je zřejmé, že důsledné kontroly přispívají k bezpečnějšímu provozování zdvihacích zařízení, ale také jsou, především u provozovatelů s malým počtem zdvihacích zařízení nebo málo používanými zdvihacími zařízeními, i částečnou osvětou.

15.1.137 Bezpečnost práce při provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic včetně tlakových nádob Předmět kontroly Cílem úkolu bylo prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu plynových zařízení. Vzhledem k tomu, že již při kolaudačních řízení jsou v některých případech zjišťovány nedostatky, bylo důležité ověřit, jak je zajištěno ze strany provozovatelů následné bezpečné provozování plynových a souvisejících zařízení s ohledem na zajištění bezpečného provozu. Vzhledem k tomu, že posledních letech byly také provedeny kontroly bezpečnosti práce při provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic a v některých oblastech, a to především ve školství (školky, školy, školní jídelny, menzy, internáty, koleje, dětské domovy atd.) se ukázalo, že existuje nižší úroveň péče o vyhrazená plynová zařízení, bylo také doporučeno zaměřit se na tuto oblast a přispět tak ke zvýšení úrovně bezpečnosti provozu technických zařízení i u těchto provozovatelů plynového zařízení, protože závady mohou být zdrojem nebo příčinou ohrožení života a zdraví dětí, mládeže i zaměstnanců a návštěvníků kontrolovaného subjektu, ale mohou vést i ke značným materiálním škodám.

Seznam dozorovaných subjektů Zadáním bylo vybrat ke kontrole minimálně 20 subjektů na jednoho inspektora se specializací plynová zařízení. Kontrolou byly pověření celkem dva inspektoři s cílem provést celkem 40 kontrol. Celkem bylo v rámci plnění tohoto úkolu v roce 2015 provedeno celkem 74 kontrol a to u 72 subjektů (69 právnických osob, 3 fyzických osob). Předmětem kontroly bylo zaměření především: - zda je provedeno vyhledání a vyhodnocení rizik při provozu plynových zařízení, - zda je zajištěna odborná a zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou zařízení, - zda je vedena provozní dokumentace, 44

- zda jsou stanovena opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí spojených s provozem plynových zařízení, - zda kontrolovaný subjekt zajišťuje bezpečný stav provozovaného plynového zařízení pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem, - zda mají doklady z kontrol a revizí předepsané náležitosti a odpovídající odbornou úroveň, - zda je zajištěn bezpečný přístup pro pracovníky provádějící kontroly, revize, zkoušky, obsluhu a údržbu zařízení, - zda je zařízení dostatečně chráněno proti vnějším vlivům, - zda je zabezpečen dostatečný přívod spalovacího a větracího vzduchu, - zda je přívodní potrubí plynu vybaveno předepsanými armaturami, není-li používáno pro jiné účely, než pro které je určeno, zda je provedena dostatečná protikorozní ochrana, značení protékajícího média, zda jsou označeny uzávěry plynu a je k nim zajištěn bezpečný přístup.

Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Nejčastěji byl kontrolovanými subjekty porušován zákon č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí a o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále pak nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a Vyhláška ČUBP č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení a dále zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - v oblasti prevence rizik § 102 a Vyhláška ČUBP č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

Porušené předpisy v % vyjádření 4% 4%

Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění p. p.

2%

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb.

6%

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb.

6% 45%

Vyhláška č. 85/1978 Sb. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.

7%

Vyhláška č. 21/1979 Sb., ve znění p. p.

9% 17%

Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Vyhláška č. 91/1993 Sb. Ostatní předpisy

45

Graf č. 2 - Přehled počtu porušení u kontrolních objektů 120 100 80 60 40 20 0

Počet nedostatků

Z tabulky je zřejmé, že nejčastějším nedostatkem jsou závady z oblasti rozvodů plynových zařízení. Pokud pomineme různé provozní závady zjišťované běžně při kontrolních prohlídkách např. koroze, sesvorkování s jinými rozvody, vodivé pospojení – uzemnění, nepřípustné zatížení, opotřebení, nefunkčnost, krátké šrouby na přírubách apod. (některé byly převážně odstraňovány již v průběhu kontroly) jsou to zejména závady v oblasti provozní dokumentace – nebyly vypracovány harmonogramy revizí a kontrol PZ a nebyly prováděny zápisy do provozních deníků dle MPŘ, které byly převažující. Velmi často u provozovatelů chyběly zápisy o kontrolách PZ nebo nebyl zřejmý ze zápisu rozsah kontroly PZ (např. neuvedeny rozvody plynu). Dále se objevily i nedostatky v neprovedeném jmenování osoby odpovědné za bezpečný provoz PZ. V mnoha případech provozovatelé nedodrželi termín provozní revize PZ, jako jeden z důvodů je absence vypracování harmonogramů revizí a kontrol PZ. U velké části provozovatelů byly zjištěny též závady na pronajatém nebo smluvně poskytnutém zařízení např. vyhrazených tlakových a plynových zařízení, odpařovacích stanic zkapalněných technických plynů, které nejsou v majetku provozovatele, ale jsou jím provozovány (např. chybějící MPŘ, školení obsluhy, termíny revizí apod.). Druhou velkou skupinu tvoří nedostatky v kotelnách. Jedná se převážně o provozní závady na zařízení např. u výstroje kotlů, nefunkční teploměry, závady na výfukovém potrubí, pojistných ventilech, nevhodně umístěné manometry, zašpiněné a nechráněné vodoznaky, neoznačení nejvyššího pracovního přetlaku na manometru apod. Ve velké míře se nedostatky týkaly též provozní dokumentace a souvisejících dokladů kotelen, zápisů v provozních denících, dokladů z kontrol a revizí, odborných prohlídek, záznamů o činnosti obsluhy dle MPŘ, kalibrace detektorů, ověřování funkčnosti stop tlačítek apod.. Často byly zjištěny závady související s účinným větráním prostoru kotelen a přívodu dostatečného množství vzduchu do kotelen pro bezpečný provoz kotlů a dokonalé spalování, dále nekontrolované a neudržované komíny a nezakryté kontrolní otvory v komínech. Další velkou skupinou nedostatků tvoří závady v řízení péče a bezpečnost práce v organizacích. Zde se jednalo zejména závady při zpracování a vyhodnocení rizik při provozování zařízení. Seznam vyhledaných rizik je obvykle jen formální dokument, často zpracován na nekonkrétního provozovatele a mnohdy zařízení uvedená v dokladech ve skutečnosti ani u provozovatele nejsou. Konkrétně u plynových zařízení byly častou závadou příliš obecné a nekonkrétní plány revizí bez určení specifik provozovaného zařízení. 46

Při kontrolách revizních techniků PZ, zejména revizních zpráv PZ a zpráv o kontrole PZ, bylo zjištěno, že velká část revizních techniků nevhodně kontroluje plynovody uložené v zemi. Často nejsou vybaveni vhodným zařízením pro kontrolu těsnosti plynovodů uložených v zemi a z jejich revizních zpráv není jasné, jak vlastně plynovod kontrolovali. Někteří uvádějí jako způsob ověření těsnosti zemních částí plynovodu jako pochůzkovou činnost po trase plynovodu (někdy nedoloženo skutečné provedení – schéma rozvodů), provádění vpichů do země (podotýkám, že některé úseky jsou vedeny pod betónovým povrchem) a vyhotovené protokoly o tlakové zkoušce (nedostatečný tlak, není zřejmý materiál plynovodu apod.) U velké části kontrolovaných subjektů zejména ve školách, školkách bylo zjištěno, že provádí revize PZ, ale neprovádí kontroly plynových zařízení nejméně jednou za rok, nebo tyto kontroly neprokazují písemnými doklady. V předložených zápisech o kontrolách PZ byly často zjišťovány nepřesné údaje o kontrolovaném zařízení, zejména technická specifikace plynových spotřebičů (např. název, typ, výkon, provedení, výrobní číslo apod.). V mnoha případech servisní organizace při servisu plynových spotřebičů vyhotovila servisní list s informací, že jde i o kontrolu PZ. Na vyhotovených dokladech nebyla uvedena kontrola v rozsahu vyhlášky č. 85/1979 Sb. (někdy chyběla přesná tech. specifikace plyn. spotřebiče apod.) a subjekty z těchto důvodů neprováděli kontroly rozvodů plynu pro nevědomost. U menší části provozovatelů, byly ojediněle zjištěny závady v oblasti tlakových nádob k dopravě plynů. Byly zjištěny závady typu provozování láhví s prošlou periodickou zkouškou, značně zkorodované nádoby a nádoby s poškozeným obalem. Dále se vyskytly i závady ve výstroji (např. poškozené manometry u redukčních ventilů, zpuchřelé hadice, nezajištěné proti pádu apod.). Někdy byly tlakové láhve nevhodně skladovány a chybělo bezpečnostní značení (např. plné/prázdné láhve, množství, název plynu, zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm), dále klece pro umístění tlakových láhví neměli ochranu proti účinkům atmosférické elektřiny.     

      

Nejčastější nedostatky zjištěné při provozu vyhrazených plynových zařízení: není vypracován harmonogram revizí a kontrol plynových zařízení na 3-leté období, provozovatel neustanovil osobu odpovědnou za provoz plynovodu, provozovatel neprovádí kontroly plynových zařízení 1x za rok provozovatel nedodržuje 3-leté lhůty pro provedení provozních revizí plynových zařízení, provozovatel nezajišťuje řádné provedení revizí na plynovém zařízení (např. nezahrnuje do revizí zemní části plynovodu, není zřejmý způsob exaktně prokazující těsnost zemní části, nejsou uvedeny všechny náležitosti na revizi PZ – druh revize, druh zařízení, předmět revize – odkud je provedena, …začíná plynovod vnitřní apod., chybějící návrhy termínů pro odstranění závad, neuvedeny ostatní revize na provedeném zařízení, v jednom případě revize provedena bez platného osvědčení RT apod.) plynovod není chráněn proti korozi např. ochranným nátěrem, na přírubách provedení šroubového spoje neodpovídá normě a chybějící vodivé propojení, plynovod je sesvorkován s ostatním vedením (např. rozvody vody, tlakového vzduchu, apod.) plynovod je mechanicky zatěžován (např. zavěšením či zastavěn různým materiálem, apod.) nepoužívaná část plynovodu není zaslepena (popř. demontována), není označen hlavní uzávěr plynu pro objekt, prostup průmyslového plynovodu zdí chráničkou není utěsněn, nejsou prováděny zápisy do provozních deníku v rozsahu stanoveném místními provozními předpisy PZ (např. kotelny, regulační stanice, průmyslové plyn. pece apod.),

47

 

v zařízení regulační stanici plynu není umístěn místní provozní řád, místopis polohy vnějších armatur, provozní deník, chybějící tabulky s údaji o nastavených přetlacích provozních a zabezpečovacích armatur, výstražné tabulky, na svářecích soupravách zpuchřelé hadice, chybějící svorky, nefunkční redukční ventily – prasklá sklíčka, absence záznamů o kontrolách hadic apod..

Provedená opatření a rozhodnutí Z celkového počtu 176 zjištěných nedostatků bylo inspektory OIP v 105 případech uloženo, podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce, opatření k odstranění zjištěných nedostatků. U 62 zjištěných nedostatků nebylo opatření vydáno, protože nedostatky byly odstraněny již v průběhu kontroly a 9 kontrol bylo bez kontrolního zjištění. Ani v jednom případě nebylo nařízeno vyřazení strojů nebo zařízení z provozu. U jednoho provozovatele bylo vzhledem ke stáří provozovaného zařízení vyřazení pouze doporučeno. V rámci provedených kontrol bylo vydáno také celkem 114 technicko-organizačních opatření. Doporučení byla prováděna zejména s ohledem na mimořádné události a pracovní úrazy v minulosti, sledovala především preventivní účel. Nejvíce doporučení se týkalo provedení dodatečných technicko-organizačních opatření u provozovaných zařízení s cílem minimalizovat a předcházet rizikovým situacím vyplývajících z konkrétních výrobních provozů. Dále byly doporučeny úpravy evidence a plánů revizí a kontrol vyhrazených technických zařízení, náležitostí MPŘ, rozsahu záznamů do provozních deníků apod. U menší části provozovatelů bylo zjištěno větší množství nedostatků a bylo nutno v rámci tohoto úkolu navrhnout pokuty cca ve výši 18 tis. Kč. Doporučení Vzhledem ke zjištění, že některé subjekty, zejména ve školství, nevyužívají nebo nemají zajištěny služby např. externích techniků BOZP, které by přispěly také ke zlepšení celé situace a zorientování se v platných legislativních předpisech, a vše je zastřešeno v některých případech statutárními zástupci – řediteli, kteří nemají dostatečnou odbornou způsobilost, což se ukázalo ve výsledku kontrol, kdy mezi nejzávažnější porušení patří nedostatečná údržba zařízení, nedodržování termínu revizí a kontrol a závady v dokladové části tj. nedostatečné zápisy do provozních deníků, a vzhledem k problému u části provozovatelů, kde byly zjištěny závady na pronajatém nebo smluvně poskytnutém zařízení, např. vyhrazených plynových a tlakových zařízení, odpařovacích stanicích zkapalněných technických plynů, které nejsou v majetku provozovatele, ale jsou jím provozovány, apod., je nutné zaměřit se v dalším období především na tyto nedostatky a jejich možná řešení. Závěr V souladu se zadáním úkolu byla kontrola provedena v celém rozsahu provozovaných zařízení a v širokém spektru oborů tak, aby byl prověřen stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu vyhrazených plynových a souvisejících zařízení, např. tlakových. Kontrolou bylo ověřeno, že u velké části provozovatelů je zajištěno bezpečné provozování plynových, tlakových a souvisejících zařízení, ovšem, jako v minulosti, bylo 48

zjištěno, že zejména v nevýrobní sféře např. školství, zdravotnictví, existuje poněkud nižší úroveň péče o vyhrazená technická zařízení. Proto je třeba i nadále věnovat této problematice trvalou pozornost, provádět další plánované kontroly včetně následných kontrol, které by přispěly jednak ke zvýšení bezpečnosti provozování všech druhů vyhrazených technických zařízení a hlavně k osvětě v dané problematice např. i formou technicko–organizačních opatření.

15.1.138 Bezpečnost práce při provozu chladících zařízení, kompresorových stanic a tlakových nádob stabilních Předmět kontroly Cílem úkolu bylo prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu strojoven chlazení, jejich zabezpečovacích zařízení a jejich provedení a vybavení, tlakových zařízení ve strojovnách chlazení a v souvisejících technologiích výroby podnikatelského subjektu, včetně chlazených prostor a místností; ověřit, jak je zajištěno ze strany provozovatelů bezpečné provozování tlakových a souvisejících technických zařízení s ohledem na bezpečnost provozu, vzhledem k tomu, že provoz chladících zařízení je oblastí se zvýšeným rizikem ohrožení života a zdraví jak obsluhy, tak veřejnosti, především s ohledem na používané medium jako je čpavek a v mnoha případech s ohledem i na stáří zařízení. Řada provozovaných zařízení je umístěna v blízkosti míst, kde má přístup veřejnost (zimní stadiony) nebo v blízkosti obytných objektů. Kromě objektů zimních stadionů vzniklo mnoho nových potravinářských podniků, výroben nápojů a pivovarů, kde je též používáno chladící zařízení. Při výrobě piva je součástí technologie i velký počet technologických tlakových nádob stabilních, které zvyšují rizikovost těchto provozů. Seznam dozorovaných subjektů Zadáním bylo vybrat ke kontrole minimálně 20 subjektů na jednoho inspektora se specializací tlakových zařízení z oblasti zimních stadionů, potravinářských provozů, výroby piva a dalších činností využívajících strojoven chlazení pro svoji výrobu a celkem bylo uloženo provést 40 kontrol. Celkem bylo v rámci plnění tohoto úkolu v roce 2015 provedeno celkem 65 kontrol, a to u 64 subjektů, z toho byla provedena 1 následná kontrola. Bylo zkontrolováno 62 právnických a 2 fyzické osoby. Kontroly byly zaměřeny především: v oblasti Systém obecné a technické prevence: - zda je provedeno vyhledání a vyhodnocení rizik při provozu tlakových zařízení a strojoven chlazení, a to nejen z hlediska samotného provozu, ale i z hlediska provádění preventivní a provozní údržby, ať je prováděna vlastními pracovníky, nebo dodavatelskými, - zda je zajištěna odborná a zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou zařízení, - zda je vedena provozní dokumentace např. provozní řády a provozní předpisy, provozní záznamy, zápisy o zkouškách bezpečnostní výstroje, předepsaná průvodní dokumentace, popř. pasporty vyhrazených tlakových nádob stabilních, 49

- zda jsou stanovena opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí spojených s provozem strojoven chlazení a tlakových zařízení, - zda kontrolovaný subjekt zajišťuje bezpečný stav provozovaného tlakového zařízení pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem, zda má zpracované plány revizí, zda jsou jmenovány odpovědné osoby za provoz a údržbu, - zda mají doklady z kontrol a revizí předepsané náležitosti a odpovídající odbornou úroveň. v oblasti Kontrola na pracovišti: - u chlazení čpavkem zkontrolovat, jestli nejsou používány armatury a součásti ze slitin barevných kovů (mosaz, apod.), - bezpečný přístup pro obsluhu, údržbu zařízení a pro provádění kontrol a revizí, - vybavení tlakových a chladících zařízení zabezpečovacími zařízeními a jejich funkčnost, - ochrana zařízení proti korozi, - funkčnost veškeré signalizace a havarijního větrání, - jak je řešeno odstavení chladícího zařízení z provozu v případě havárie, - vybavení strojoven chlazení a kompresorových stanic funkčními OOPP, - provedení chlazených místností, podlah a odolnost proti poškození, - zajištění možnosti opuštění chladícího prostoru a značení únikových cest, - zajištění přívodu vzduchu pro větrání, - odstraňování závad zjištěných předchozí revizí nebo zkouškou. V rámci tohoto úkolu bylo portfolio kontrolovaných subjektů následující: Potravinářství a pivovary – 25 kontrol Zimní stadiony – 15 kontrol Kompresorovny – 12 kontrol Ostatní tlakové nádoby – 10 kontrol Nejčastěji se vyskytující závady Nejčastěji byl kontrolovanými subjekty porušován Zákon č. 309/2006 Sb. a Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, dále NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí a o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - v oblasti prevence rizik § 102. Přehled nejčastěji porušovaných předpisů je procentuálně uveden v následující tabulce: Nejčastějším porušením §4 odst. 1 písm. c) zákona č.309/2006 Sb. jsou nedostatky takového druhu, že zaměstnavatel nedodržoval požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí a nezajistil, aby byly pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. Jedná se o nadpoloviční většinu všech zjištěných nedostatků. Nedostatky lze zobecnit jako nedostatečná péče o zařízení a nedostatky v její údržbě, včetně nesprávně provedených revizí. Nedostatky v provozní dokumentaci nádob, v plánech revizí, školeních obsluh a zápisech v provozních denících, které byly shledány u velké většiny provozovatelů.

50

Porušené předpisy v % vyjádření 5% 3% Zákon č. 309/2006 Sb. Nařízení vlády č. 378/2006 Sb.

14%

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. 21%

57%

Zákon č. 262/2006 Sb. Ostatní

Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Je zřejmé, že nejčastějším nedostatkem jsou závady v oblasti tlakových nádob stabilních. Pokud pomineme různé provozní závady zjišťované běžně při kontrolních prohlídkách např. poškození různých částí, koroze, nefunkčnost výstroje atd., bylo nejvíce závad u pojistných ventilů. Malá péče osob odpovědných za provoz tlakových zařízení, nedostatečné znalosti obsluhy zařízení a nedůslednost revizních techniků vedou k tomu, že některé nádoby jsou provozovány s nekontrolovanými pojistnými ventily, mnohdy nefunkčními, což může vést k nebezpečným úrazům obsluhy při destrukci nádob. Zejména u malých pivovarů dochází k nebezpečným situacím, kdy jsou ležácké tanky často používané jako přetlačné, bez existence vhodné výstroje. U velké části provozovatelů byly zjištěny též závady na pronajatém nebo smluvně poskytnutém zařízení, např. vyhrazených tlakových a plynových zařízení odpařovacích stanic zkapalněných technických plynů, které nejsou v majetku provozovatele, ale jsou jím provozovány. Druhou velkou skupinu tvoří nedostatky v oblasti chladících zařízení. V oblasti chladících zařízení se dají zjištěné nedostatky zobecnit takto: Zimní stadiony Technické zařízení. Nejvíce opakovanými závadami byly: nefunkční a nekontrolovaná výstroj nádob a kompresorů, (např. manometry, teploměry, pojistné ventily), odstraněná izolace ze zařízení mající za následek tvorbu nežádoucích námraz, chybějící kryty ventilátorů, nezabezpečený bezpečný přístup obsluhy k zařízení a bezpečnostní výstroji, koroze nosných částí zařízení. Nejzávažnější závadou bylo neprovádění kontrol průchodnosti pojistných ventilů na vyhrazených tlakových nádobách chlazení a nedostatky u OOPP. (Nevhodné OOPP nebo prošlé filtry u masek) Na druhé straně bylo jen málo závad v oblasti vlastního čpavkového zařízení a na žádném kontrolovaném zařízení nedošlo v poslední době k úniku. Budovy, jejich vybavení a nosné konstrukce. Velmi častými závadami byly např. nedostatečná péče o nátěry nosné konstrukce střechy i obslužných plošin zimních stadionů, chybějící kryty zářivek a výbojek (dokonce v hledištích i nad ledovou plochou) Narušené kotvení pilířů (odpadlá část betonové vrstvy), neutěsněné průchodky potrubí ve strojovnách. Dokumentace. Nevypracované nebo neaktuální MPŘ a nedostatky ve vedení provozních deníků strojoven chlazení. Nevypracovaná dokumentace o ochraně před výbuchem. Nevhodně vyhodnocená rizika. Potravinářství a pivovary 51

Technické zařízení. Nejvíce opakovanými závadami u strojoven chlazení v potravinářství a pivovarů byly závady v oblasti výstroje tlakových nádob, zejména chybějící pojistné ventily u přetlačných tanků v pivovarech, nevhodné umístění, nečitelné diferenční manometry u nádob na kapalné plyny. Nejzávažnější závadou bylo provozování přetlačných tanků bez funkčních pojistných ventilů porušení: písm. c) čl. 26 ČSN 69 0012. (bylo odstraněno v průběhu kontroly. Dokumentace. Nevypracované místní provozní předpisy pro obsluhu chladícího zařízení ve smyslu instrukční příručky a provozní deník podle čl. 6.4.3.2 a čl. 6.4.3.5 ČSN EN 378-2 + A2: 2012. Nevypracované MPŘ odpařovacích stanic CO2 a dusíku. Závady v zápisech o kontrole výstroje TNS. Ochrana obsluhy zařízení. Nedostatky v proškolení osob obsluhujících chladicí zařízení – seznámení s návodem k obsluze a nevhodné OOPP pro ochranu dýchacích orgánů obsluhy dýchací přístroje vhodné pro daný typ chladiva podle přílohy A k ČSN EN 378-3 + A1: 2012. Provedená rozhodnutí a opatření Z celkového počtu 153 zjištěných nedostatků bylo inspektory OIP v 106 případech uloženo, podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce, opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Dále bylo navrženo celkem 6 sankcí. U 47 zjištěných nedostatků nebylo opatření vydáno, protože nedostatky byly odstraněny již v průběhu kontroly. Ani v jednom případě nebylo nařízeno vyřazení strojů nebo zařízení z provozu, pouze u jednoho zimního stadionu byla doporučena celková rekonstrukce strojovny chlazení a to zejména vzhledem k stáří strojního zařízení. V rámci tohoto úkolu bylo také vydáno celkem 35 doporučení k minimalizaci rizik. Doporučení byla prováděna zejména s ohledem na mimořádné události a pracovní úrazy v minulosti, sledovala především preventivní účel. Nejvíce doporučení se týkalo provedení dodatečných technických opatření u provozovaných zařízení s cílem minimalizovat rizikové situace při provozu, dále úpravy a aktualizace provozní dokumentace. Doporučení Během provádění kontrol bylo zjištěno, že úroveň péče o chladící zařízení je velmi různorodá. Zejména závisí na provozovateli, jak přistupuje k péči o zařízení. Velká většina zimních stadionů je vlastněna městy a zde je vidět poměrně častý nedostatek finančních prostředků pro provozování a údržbu. Některé zimní stadiony prošly rekonstrukcí a jsou zmodernizovány tak, že byla podstatně snížena jejich nebezpečnost, neboť chlazení bylo zmodernizováno na nepřímé a zmenšen podíl čpavku jako chladícího média. Bohužel toto neproběhlo u všech zimních stadionů a existuje ještě celá řada, která na rekonstrukci čeká a může být pro své okolí potencionálně nebezpečná. V rámci kontrol byly zjištěny dva takové to zimní stadiony. U jednoho bylo doporučeno provést modernizaci a u druhého byl ukončen provoz a v současné době probíhají výběrová řízení a na jeho modernizaci. Proto je třeba dále provádět kontrolu v této oblasti. U chladících zařízení v potravinářství je potencionálně nebezpečná situace zejména v souvislosti s hromadným vznikem malých pivovarů. Je zřejmé, že nejčastějším zjištěnými nedostatky jsou závady v oblasti tlakových nádob stabilních. Malé pivovary obvykle provozují osoby bez jakýchkoliv zkušeností s provozem TNS, jako ležácké tanky se používají nevhodné netlakové nádoby bez výstroje a nedostatečné znalosti obsluhy zařízení mohou vést k nebezpečným úrazům obsluhy a destrukci nádob. Bylo by proto dobré v rámci tvorby úkolů pro příští období zaměřit se i na toto specifické odvětví. 52

Závěr V souladu se zadáním úkolu, byla kontrola provedena v celém rozsahu provozovaných zařízení a v širokém spektru oborů tak, aby byl prověřen stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu chladících a tlakových zařízení. Kontrolou bylo ověřeno, že u velké části provozovatelů je zajištěno bezpečné provozování chladících, tlakových a souvisejících zařízení. U menší části spektra bylo zjištěno poměrně dost nedostatků a bylo nutno v rámci tohoto úkolu navrhnout i sankce. Je proto třeba i nadále se věnovat oblasti PZ s tím, že by bylo dobré zaměřit se více na oblast chladícího zařízení malých pivovarů a další oblasti, kde se vyskytly závažnější nedostatky.

15.1.139 Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Předmět kontroly Jak vyplývá z názvu, cílem úkolu bylo prověřit, zda zadavatelé stavby a koordinátoři BOZP plní své úkoly v předmětných oblastech. Seznam dozorovaných subjektů Celkem byly provedeny kontroly u 15 subjektů; počet kontrolovaných subjektů, stanovený v zadání úkolu, byl splněn. Nejčastěji se vyskytující závady Kontrola plnění povinností zadavatele stavby zda zadavatel stavby doručil oznámení o zahájení prací na OIP, zda oznámení splňuje náležitosti přílohy č. 4 k NV č. 591/2006 Sb., a zda je zajištěno jeho vyvěšení na staveništi: Na OIP bylo v roce 2015 doručeno cca 880 oznámení o zahájení stavebních prací. Nejčastějším nedostatkem v této oblasti je doručení oznámení po zákonem stanoveném termínu. Neoznámení zahájení prací bylo zjištěno v 1 případě, kdy zadavatelem stavby 17 rodinných domů byla fyzická osoba. Oznámení už většinou obsahují všechny náležitosti dle přílohy č. 4 k NV č. 591/2006 Sb., problémem zůstává neuvádění identifikačních čísel subjektů (IČ), což ztěžuje evidenci oznámení na OIP. Nebývají uváděni všichni zhotovitelé, neboť někteří nejsou v době podání oznámení známi. Nevyvěšení oznámení bylo zjištěno zřídka, zadavatelé tuto povinnost někdy zaměňují s povinností vyvěsit ceduli stavebního úřadu „stavba povolena“. V reálu bývá povinnost vyvěsit oznámení přesouvána zadavateli stavby na určeného koordinátora BOZP. zda zadavatel stavby zajistil, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví: Plány BOZP bývají před zahájením prací zpracovány, i když jejich úroveň je různá, přesněji nízká. pravidla se jedná jen o opis obecných požadavků předpisů. Nezpracování plánu BOZP bylo zjištěno ve 2 případech. 53

zda na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, zadavatel určil potřebný počet koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb.: Vzhledem k velikosti realizovaných staveb byl na staveništích určován většinou jen jeden koordinátor. Neručení koordinátora BOZP bylo zjištěno ve 2 případech. Problémy v této oblasti zůstávají v podstatě stejného charakteru jako v loňském roce. Zadavatelé staveb i nadále převádějí smluvně povinnost zajistit koordinátora na zhotovitele stavby. Ten činnost koordinátora pak buď vykonává vlastním zaměstnancem, nebo ho zajistí externím odborně způsobilým pracovníkem. Koordinátor, který na stavbě hájí zájmy zhotovitele, pro kterého pracuje, je pak jen stěží objektivní. zda zadavatel zavazuje zhotovitele k součinnosti s koordinátorem BOZP: Obvykle zadavatel zavazuje k součinnosti s koordinátorem BOZP pouze zhotovitele, se kterým má uzavřenou smlouvu. O ostatních zhotovitelích (subdodavatelích) se ani nedozví, pokud si tuto podmínku nestanoví ve smlouvě se zhotovitelem. Kontrola plnění povinností koordinátora BOZP na staveništi Při kontrolách byly zjištěny v souvislosti s šetřením příčin a okolností pracovních úrazů závažné nedostatky v činnosti koordinátorů. Jednalo se o neupozornění na zcela zjevné závady, které, kdyby byly včas odstraněny, nemusely být zdrojem pracovního úrazu. Je otázkou, zda šlo v uvedených případech ze strany koordinátora o neznalost nebo spíše o toleranci závad. V jednom případě se jednalo o zjevnou toleranci absence zábradelních zarážek na lešení (smrtelný úraz propadnutím mezi střední tyčí a podlahou lešení), ve druhém případě koordinátora nezajímal způsob provedení a neoznačení poklopů zajišťujících otvory ve stropní konstrukci (vážné zranění pracovníka v důsledku propadnutí spolu s poklopem do nižšího patra). Příklady dalších zjištěných nedostatků: - koordinátor nezapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly jím zjištěné nedostatky odstraněny, - koordinátor důsledně nesleduje, zda jsou dodržovány požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, popř. závady toleruje (závady v oplocení staveniště, neoplocení staveniště, nepažení svislých stěn výkopů), - na kontrolní dny zve pouze hlavního zhotovitele, - plnění svých povinností přesouvá na stavbyvedoucí hlavního zhotovitele. Podstatou toho je, že je koordinátor na stavbě třeba jen 1x za týden nebo dokonce 1x za 14 dnů. Současně vykonává činnost koordinátora BOZP na několika staveništích současně, a to i v rámci celé ČR. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Z výčtu vyskytujících se závad je jasné, že inspektorát musí věnovat předmětné oblasti zvýšenou pozornost.

54

Provedená opatření a rozhodnutí V případě kontrol, provedených v uvedených oblastech, využil inspektorát své zákonné oprávnění např. k uložení opatření k odstranění zjištěných závad apod. Doporučení Bylo by dobré zjednodušit evidenci oznámení staveb. Na veřejné internetové stránky SUIP dát interaktivní formulář „Oznámení staveb“, který bude zadavatel rovnou vyplňovat a odesílat na příslušný OIP, kde se bude vést pouze v elektronické podobě. Závěr Jak již bylo konstatováno, je velmi důležité věnovat této oblasti při kontrolní činnosti pozornost i v dalších obdobích, i vzhledem k počtu úrazů, ke kterým porušením předpisů ve sledovaném období došlo a k jejichž vzniku by mohlo i nadále docházet.

15.1.140 Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb Předmět kontroly Tento úkol byl rozdělen na dvě části. Zaprvé na kontrolu projektových dokumentací, kde bylo cílem zaměřit se na vybrané projektové dokumentace a hlavní činností inspektora bylo posoudit a následně upozornit předkladatele na nedostatky v naplňování právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení ve fázi projektování. Zadruhé na účast na řízeních k povolení užívání staveb, což se týká účasti na řízeních k povolení užívání staveb, a to celků budov nebo jen částí, včetně strojní technologie nebo jen samotných strojů nebo jiných zařízení; posouzení k povolení se provádí na základě oznámení příslušných stavebních úřadů, nebo investorů do zkušebního užívání nebo trvalého provozu. Účelem těchto účastí je podchytit a upozornit na nedostatky vzniklé výstavbou, odchýlením od projektové dokumentace nebo dodatečným požadavkem investora na úpravu stavby, čímž mohou vznikat závady, které mohou mít vliv na pozdější vznik mimořádných událostí, při kterých může dojít k ohrožení zdraví osob, zvířat, nebo hmotným škodám. Cílem bylo prověřit plnění podmínek, vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, již ve fázi přípravy staveb a během řízení k povolení užívání staveb, jejich technického vybavení a instalované technologie. V této fázi je kontrola preventivní nezastupitelným způsobem a velmi efektivní, především se předejde následným úpravám např. stavebního řešení, pracovního prostředí a technologie z hlediska požadavků na bezpečnost práce a technických zařízení. V opačném případě potom zjišťujeme při kontrole v provozu třeba po několika letech následně nedostatky, které mají původ v projektování či provádění stavby.

55

Seznam dozorovaných subjektů Projektové dokumentace V roce 2015 bylo provedeno posouzení 703 projektových dokumentací staveb. Dokumentace byla posuzována z hlediska způsobu zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu a budoucí provoz. Při posuzování projektové dokumentace staveb se prověřovalo, zda jsou vyloučena nebo na nejnižší dosažitelnou míru snížena rizika možného ohrožení zdraví a života osob, tj. zda tato řešení splňují bezpečnostní požadavky, které se vztahují na danou stavbu, zvláště pak: - zda projektová dokumentace obsahuje náležitosti dané vyhl. č. 499/2006 Sb., pro oblast zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zásady BOZP při práci na staveništi (plán BOZP byl z citované vyhlášky vypuštěn), - zda projektová dokumentace obsahuje i řešení k zajištění BOZP při údržbě objektů, - zda projektové dokumentace obsahují informace ohledně instalovaných zařízení (elektrických, plynových, zdvihacích, tlakových, apod.) a informace ohledně instalovaných výrobních zařízení a výrobní technologie vč. jejich řešení z hlediska BOZP. Řízení k vydání kolaudačního souhlasu V roce 2015 bylo provedeno a vydáno 445 vyjádření k uvedení staveb do provozu, ať ke zkušebnímu či trvalému. Při řízení k vydání kolaudačního souhlasu byly uplatňovány požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, a to zejména zda: - byly odstraněny nedostatky zjištěné při posouzení projektové dokumentace stavby, - byly odstraněny nedostatky vyplývající ze změn realizovaných v průběhu výstavby, - stavba je provedena podle schváleného projektu a případné změny jsou vyznačeny v původní projektové dokumentaci, - provedení stavby odpovídá požadavkům právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, - umístění a prostorové uspořádání strojů (zařízení), popř. jejich souborů, včetně dopravních a manipulačních ploch a ploch pro obsluhu a údržbu odpovídá požadavkům právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, - jsou realizována opatření k zajištění bezpečnosti práce stanovené na základě zhodnocení všech předvídatelných rizik možného ohrožení zaměstnanců, popř. jiných osob či majetku, - jsou realizována konstrukční řešení, popř. opatření umožňující bezpečnou obsluhu, údržbu nebo opravu stavby (její části) po dobu jejího užívání. Nejčastěji se vyskytující závady Vzhledem k provádění kontrol odbornými skupinami, jsou uvedeny nejčastěji porušované předpisy v rámci oddílu zhodnocení poznatků vždy u jednotlivé odborné skupiny a oblasti provedené kontroly. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Oblast - projektové dokumentace V rámci inspektorské činnosti bylo provedeno posouzení projektové dokumentace z hlediska k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení dle části A a B zadání úkolu u vybraných staveb: - určených pro výrobu a skladování, ve kterých bude zaměstnáno více než 20 osob, - určených pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace, 56

určených pro shromažďování více než 200 osob a dále u staveb, ve kterých se nachází takový prostor, - určených k shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšují mezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným účelům (ve smyslu § 3 písm. b) vyhlášky MMR č. 268/2009 Sb.), - určených pro výrobu a skladování nebezpečných chemických látek (§ 2 odst. 2 zákona č. 356/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů) s výjimkou skladů a výroben výbušnin, - hromadných garáží - vícepodlažních (ČSN 73 6058 Třídění, odst. 4 Podle stavebního - dispozičního řešení, písm. b) a podzemních garáží ČSN 73 6058 Třídění, odst. 5 Podle vztahu podlahy nejnižšího podlaží k úrovni přilehlého terénu), - jaderných elektráren, - kotelen I. a II. kategorie (vyhl. č. 91/1993 Sb.) a dále kotelen s parními a kapalinovými kotli (vyhrazeným tlakovým zařízením) ve smyslu § 2 odst.1 písm. a) vyhl. č. 18/1979 Sb.,v platném znění, - čerpacích stanic LPG/CNG, - bioplynových stanic. OIP se snaží vyřídit všechny požadavky, které jsou vybrány podle metodického pokynu GI, a vydat prakticky ke všem dokumentacím vyjádření, kromě těch nevyjmenovaných případů, a tam, kde není OIP kompetentní provádět kontrolu, např. rodinné domky, soukromé garáže apod. -

U projektových dokumentací staveb dle přidělených čísel v systému REUIP se jednalo o projekty výstavby nových provozů, změny a zavádění nových moderních technologií, přístaveb atd. Některé PD byly předávány elektronickou cestou, přes tzv. úložiště nebo na elektronických nosičích. Tento nový způsob zasílání dokumentace má výhody pro zpracovatele dokumentace, ale při posuzování bylo nutné dokumentaci, zejména výkresy, z důvodu čitelnosti stejně upravit, zvětšit a vytisknout. Nehledě na nekompatibilitu některých zasílaných souborů, které bylo nutno převádět do kompatibilních souborů. Tyto všechny kroky měly za následek delší průběžnou dobu posuzování dokumentace. V dokumentacích byly převážně stále opakující se závady, vyskytující se již v předchozích obdobích. Některé subjekty, zejména u menších staveb, zasílají PD bez základních požadavků na BP a TZ. PD i u větších staveb neobsahuje rozmístění strojů a pracovišť, posouzení pracovních činností a vyplývajících rizik. Stále se vyskytují případy použití neplatných předpisů v projektové dokumentaci při určení způsobu zajištění bezpečnosti práce na stavbě včetně montáže nevyhrazených i vyhrazených tlakových zařízení. Nedostatky v této oblasti byly zjištěny hlavně u projektantů, kterým jsme dosud naše vyjádření nedávali, ale jsou i případy, kdy se neplatné právní předpisy a normativy vyskytují u téže projektové organizace stále, i když v různých případech staveb. Z dalších nedostatků lze uvést zejména nestanovení protiskluzového povrchu schodišťových stupnic a podlah, šířka vnitřních komunikací, nejsou řešeny konkrétní místní podmínky jako např. výměna osvětlovacích těles, přístup ke kontrolním místům ve výškách, zajištění osob v období bouracích prací a při provádění úprav nebo rekonstrukcí při provozu. U PD nízkotlakých kotelen, jsou nedostatky při technickém řešení umístění zabezpečovacího zařízení otopné soustavy a chybí výpočet větrání kotelny, zabezpečovacího zařízení, řešení úpravy vody a zjišťování kvality oběhové vody, stanovení způsobu obsluhy kotelny. Odborná skupina stavebnictví Nad rámec metodiky SÚIP se vyjadřujeme i k předloženým projektovým dokumentacím pro demolice stavebních objektů (vysokých komínů, mostů, výrobních hal apod.). 57

Nejčastěji zjišťované nedostatky jsou: - na situaci nebývají vyznačena ochranná a bezpečnostní pásma, - chybí statické posouzení (statický, popř. dynamický výpočet k posouzení stability konstrukce v jednotlivých etapách bouracích prací, případně pro navržení dočasných podpěrných konstrukcí, ověření statické závislosti stávajících objektů na objektech bouraných, - chybí popis technologického postupu bouracích prací – ačkoliv je vyžadován vyhláškou o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů – odkazují projektanti většinou na zhotovitele. Pokud dle § 128 odst. (1) zák. č. 183/2005 Sb. musí být k ohlášení odstranění stavby předložena dokumentace bouracích prací, jejíž náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 4 vyhl. 499/2006 Sb., nelze povinnosti uložené přílohou této vyhlášky zpracovateli projektové dokumentace splnit odkazem na to, že požadované zajistí zhotovitel (např. stavební průzkum, zjištění ochranných a bezpečnostních pásem, stanovení podmínek pro provádění prací z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci atd.), tak, jak je často v předkládaných PD uváděno s odůvodněním, že zhotovitel není v době zpracování PD znám. Zhotovitel má povinnost provést průzkum a zpracovat technologický postup bouracích prací pouze u bouracích prací, pro něž se zpracování dokumentace bouracích prací dle stavebního zákona nevyžaduje (NV č. 591/2006 Sb., příloha č. 3, část XII, bod 1). K takto zpracovanému TP se inspektoráty samostatně nevyjadřují, nejde o projektovou dokumentaci. Tyto TP jsou případně kontrolovány v rámci kontrol prováděných přímo u zhotovitelů. V ostatních případech postupuje zhotovitel dle zpracované projektové dokumentace, případné změny je povinen konzultovat s projektantem. Velmi často nelze z předložené PD posoudit, zda schodiště, zábradlí a pevně zabudované žebříky budou provedeny v souladu s příslušnými technickými normami (obvykle další – podrobnější dokumentace není zpracovávána a vše se řeší s projektantem na místě ze dne na den, nebo příslušná dokumentace nám není předkládána). Předkládaná dokumentace k posouzení nebyla v mnohých případech v souladu, s vyhláškou č. 499/2006 Sb., zejména pak s jejími přílohami. To, že má dokumentace obsahovat náležitosti zejména v části „E. Zásady organizace výstavby“ stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví osob. Rovněž spolupráce zadavatele stavby v rámci přípravy, což je patrné z předkládaných PD. Samotný fakt, že zadavatelé neznají zákon, je patrný z předkládaných PD, kde není ve fázi přípravy s ohledem na rozsah a složitost díla a jeho náročnost na koordinaci stanoven koordinátor. To, že projektant nespolupracuje se zadavatelem, který má povinnost určit v rámci přípravy koordinátora, je patrné z vypracovaných PD, kde nejsou zohledněny požadavky z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Setkáváme se s tím, že v PD není pro staveniště zpracován plán BOZP, vzniká-li povinnost (v současné době již podle vyhlášky č. 499/2006 Sb v PD být nemusí). Stále se opakuje stejné pochybení ze strany projektantů, kdy PD opomíjí řešit k zajištění bezpečnosti práce, která vyplývá z výše uvedené vyhlášky. Zpracované projekty mají rozdílnou úroveň a v mnohých případech nevytváří dostatečný podklad pro jejich posouzení, natož pro samotnou realizaci stavby pokud není zpracováván realizační projekt. Pokud jsou k nám zasílány územně plánovací dokumentace a PD pro vydání územních rozhodnutí, tyto jsou vraceny zpět s upozorněním, že se k těmto PD zdejší úřad nevyjadřuje v souladu s metodickým pokynem GI. Lze uvést, že stále přetrvává fakt, kdy zadavatelé neznají zákon č. 309/2006 Sb., což je patrné z předkládaných PD, kde stále není ve fázi přípravy s ohledem na rozsah a složitost díla a jeho náročnost ke koordinaci stanoven koordinátor. Tento stav se pozvolna zlepšuje. Bezpečnost práce je uváděna okrajově v části „E. Zásady organizace výstavby“, zejména pak jen soupis 58

právních předpisů, které se mají v rámci stavby dodržovat. Rovněž spolupráce zadavatele stavby v rámci přípravy není na patřičné úrovni, což je patrné z předkládaných PD. To, že projektant nespolupracuje se zadavatelem, který má povinnost určit v rámci přípravy koordinátora či koordinátory, je patrné z vypracovaných PD, kde nejsou zohledněny požadavky z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zpracované projekty mají rozdílnou úroveň a v mnohých případech nevytvářejí dostatečný podklad pro jejich posouzení, natož pro samotnou realizaci stavby, pokud není zpracován realizační projekt. Odborná skupina zpracovatelského průmyslu, chemického průmyslu, strojírenství hutní výroby a energetiky U projektových dokumentací, bylo zjištěno, že při charakteru výroby, při použití určitých látek, může vznikat prostředí s rizikem nebezpečí výbuchu podle NV č. 406/2004 Sb. Požadujeme proto již od projektantů, aby tuto problematikou řešili již při zpracování projektové dokumentace, přestože povinnost zhodnocení podle NV č. 406/2004Sb. má provozovatel. Je možnost upravit projektovou dokumentaci tak, aby zhodnotila požadavky z hlediska daného prostředí na inženýrské sítě včetně a byly vytvořeny takové podmínky pro zajištění ochrany a zdraví zaměstnanců s co nejmenším počátečním stupněm rizika. V opačném případě pak při dodatečném zhodnocení po zrealizování výstavby objektu a jeho dodatečné úpravě přináší větší finanční zatížení pro investora, což může vést z důvodů vyčerpání finančních prostředků na stavbu, že uvedená rizika nebudou včas minimalizována. Zpracované projekty mají rozdílnou úroveň a v mnohých případech nevytváří dostatečný podklad pro jejich posouzení, natož pro samotnou realizaci stavby pokud není zpracováván realizační projekt. U projektových dokumentací, z hlediska všeobecné bezpečnosti, se opakují stále obdobné závady z minulých let. Jsou špatně uvedené odkazy na předpisy, normy, které jsou již neplatné. Ostatní závady (převažující), které jsou zjištěny, se týkají převážně částí, které spadají do oblasti vyhrazených zařízení. Jsou projektové dokumentace, ve kterých chybí i některé důležité části, jako je třeba připojení inženýrských sítí, nebo žadatelé dodají jen základní dokumentaci - Průvodní zprávu s představou, že to dostačuje. Odborná skupina zemědělství, potravinářství, terciální sféra, lesnictví a těžba a zpracování dřeva Je zřejmé, že chyby v dokumentacích se nacházejí i důsledku toho, že se na projektových dokumentacích šetří a neobsahují předepsané náležitosti. Výjimkou jsou dokumentace, které jsou pro stavbu, které jsou financovány ze státního rozpočtu (školy, domovy pro seniory), kde jsou ty dokumentace výrazně obsáhlejší a dokumenty, které má obsahovat souhrnná zpráva jsou podrobně rozepsány. Z konkrétních závad lze uvést např.: - dokumentace neobsahovaly požadavky pro zajištění bezpečnosti práce při realizaci stavby a při budoucím provozu, - v zásadách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi v souhrnné technické zprávě bylo uváděno mimo jiných předpisů NV č. 27/2002 Sb., které se týká organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat. Tento předpis se netýká práce na staveništi, - dokumentace neřešily, jak bude splněn požadavek § 63 odst. 9 vyhl. č. 48/1982 Sb. požadující na stacionárních strojích instalaci odsávacího zařízení nebo mechanického odstraňování odpadu, 59

- stále se opakující uvádění již neplatných předpisů a norem, lze doplnit o neuvádění předpisů vůbec zejména v části BOZP a nebo je pouze uvedeno budou dodržovány platné „ČSN a ostatní předpisy“, zřejmě z toho důvodu aby se projektant vyhnul konfrontaci s vyjádřením OIP, že předmětnou problematiku zakotvit do stávajících platných předpisů. Odborná skupina pro plynová zařízení Posuzování projektových dokumentací- závady: -

uváděny neplatné legislativní předpisy, neuvádí se odborná způsobilost montážních organizací, odborná způsobilost svářečů plastů, svářečů ocelových plynovodů apod., nepřesné informace o tlakových zkouškách pevnosti a těsnosti v návaznosti na provozní tlak, z PD a technických výkresů nejsou zřejmé v případě nově realizovaných rozvodů plynu délky vnějších a vnitřních částí, provozní tlaky popř. materiál, není soulad mezi údaji uvedenými v PD a uvedenými v technických výkresech, nedostatečně řešeno připojení spotřebičů pomocí flexi potrubí tj. ohebné hadice - trubky musí splňovat zpřísněné zásady dle TPG (životnost a požární odolnost), neuvádí v případě signalizačního vodiče, že jeho funkce musí být před předáním stavby ověřena a o výsledku kontroly se pořídí zápis, který je pak součástí dokumentace.

Stávající trend nízké úrovně zpracované - posuzované projektové dokumentace stále pokračuje. V oblasti plynových zařízení vidíme příčinu především v přístupu a osnovách ČKAIT. Situaci by velmi napomohla obdobná praxe, jako u montážních pracovníků a revizních techniků, kteří jsou legislativně nuceni k pravidelným přezkušováním po pěti letech. Lektorská činnost potvrzuje zkušenost z velmi nízké účasti projektantů na vzdělávacích odborných akcích. V současné době, pracuje-li např. montážní pracovník s moderními materiály a systémy (např. vícevrstvé trubky), musí mít účast na seminářích a osvědčení výrobce systému. U projektantů je to záležitost pouze dobrovolná a tím v praxi často opomíjená. Projektant není dostatečně nucen k odpovídajícímu celoživotnímu vzdělávání. PD bylo nutné, ze strany OIP často připomínkovat popř. nesouhlasit a požadovat dopracování PD. Někteří projektanti nezaregistrovali nejen nové změny právních předpisů ani změny v normativních dokumentů např. zrušení ČSN 38 6420 – Průmyslové plynovody. Odborná skupina pro zdvihací zařízení Rok 2015 v podstatě kopíroval rok 2014, opět jsme se nejvíce vyjadřovali k projektovým dokumentacím, které se týkaly výměny (modernizace) výtahů v obytných domech. Výtahářské firmy si většinou nechávají zpracovávat projektové dokumentace u stejných projektantů a tak dokumentace byly většinou bez připomínek. Projektové dokumentace se z valné většiny zpracovávají pro stavební povolení, a tak u mostových jeřábů se opakoval stále stejný nedostatek; tam, kde nejsou projektovány revizní plošiny a průchozí lávky, není v projektové dokumentaci stanoven bezpečný přístup na ně k provádění kontrol, revizí údržby a oprav. U průchozích lávek na jeřábových drahách nebyl splněn požadavek bodu 3.3.5 Přílohy k nař. vlády č. 101/2005 Sb. zajistit bezpečnost osob, které se na ní pohybují jiným způsobem (např. záchytným systémem), protože na okraji průchozí lávky nelze zřídit z technických důvodů zábradlí.

60

Odborná skupina pro tlaková zařízení Projektové dokumentace byly předloženy a rozpracovány v různých stupních. Nejčastější forma byla „Pro získání stavebního povolení“ a v případě velkých investičních celků jsme posuzovali projektovou dokumentaci prováděcí u vybraných dodavatelských technologických celků. Velké investiční celky, např. elektrárny a kotelny nad 100 MW, dálnice, liniové stavby, povoluje a kolauduje přímo stavební úřad MPO. V projektových dokumentacích jsme se snažili zaměřit na posouzení vyhrazených i nevyhrazených tlakových zařízení, kotelen, tepelných soustav, výměníkových stanic, souvisejících rozvodů tlakového vzduchu, tepla a chladu a dokumentaci zabezpečovacích a pojistných zařízení. Úroveň zpracovaných a posuzovaných projektových dokumentací byla opět různorodá. Podle našeho názoru je to ovlivněno odborností a zkušenostmi projektantů. Nejčastěji chyběly v PD citace, odkazy a provázanost na zákony, vyhlášky a normy pro tlaková zařízení. PD bylo tedy nutné připomínkovat a požadovat dopracování, v dalším stupni zpracování. Některé PD byly předávány elektronickou cestou, přes tzv. úložiště. Stále připomínáme, že hlavním předpisem pro uvádění tlakových zařízení na trh a do provozu je nařízení vlády č.26/2003Sb (PED) a do přehledu zařízení je třeba doplnit sestavy tlakových zařízení a to včetně tlakové a bezpečnostní výstroje, zahrnující elektrické a elektronické systémy související s bezpečností tlakových zařízení. V prováděcí dokumentaci pro provozní soubor kotelna a strojovna je zpracována ANALYZA RIZIKA – SIL podle ČSN EN 61508 Funkční bezpečnost elektrických / elektronických / programovatelných elektronických systémů, souvisejících s bezpečností, a Studie nebezpečí a provozuschopnosti (studie HAZOP) podle ČSN IEC 61882:2002. Na základě těchto studií a analýz je třeba určit sestavy tlakových zařízení pro kotel, hořáky, turbínu apod. Vymezení sestav - včetně bezpečnostní výstroje- budou předmětem posouzení shody podle nař. vlády č. 26/2003Sb(PED). V projektové dokumentaci bylo např. zjištěno: 1/ V technické zprávě 1. Provozní zařízení kotelny je uvedeno, že kotelna nebude po většinu roku provozována a je předpoklad provozu 4 týdny za rok. Dále je uvedeno, že pára z cizího zdroje umožní temperování kotelny a udržování vody v kotlích a napájecí nádrži blízko provozní teploty pro urychlení najetí kotelny. V PD není dále specifikováno, na jakou teplotu bude voda v kotlích udržována, zda bude v kotlích nad hladinou vody pára, o jakém přetlaku a zda toto opatření bude plnit funkci konzervaci kotle parou po celý rok nepřetržitě a jakým způsobem bude prováděna kontrola této konzervace kotlů jako ochrana proti korozi. Vzhledem k energetické náročnosti tohoto druhu konzervace kotlů není v PD uvedeno, zda tento druh konzervace je stanoven jako jediný možný nebo bude prováděn jiný způsob ochrany proti korozi tlakového celku kotlů (ze strany vody a páry), energeticky méně náročný při odstavení kotlů. V případě, že by byl použit jiný druh konzervace kotlů, je nutno do PD včetně výkresové dokumentace doplnit podrobný postup konzervace kotlů a případné technické řešení technického zařízení nutného pro tuto konzervaci. 2/ V uvedené technické zprávě 1. Provozní zařízení kotelny je uvedeno, že" napájecí a doplňovací voda musí splňovat minimálně požadavky směrnice BOO2 BOSCH". K tomu vádíme, že u parních kotlů je kromě napájecí vody nutno kontrolovat i vodu kotelní (doplňovací voda je pro kotle horkovodní nikoli parní). Požadavky kvality dle směrnice výrobce jsou limitní zejména pro záruční podmínky výrobce kotlů. Pro určení při provozu, zda se jedná, nebo nejedná, o provoz za mimořádných podmínek dle čl. 72 ČSN 07 0710, jsou limitní hodnoty kvality napájecí a kotelní vody dle ČSN 07 7401. tedy národního normativů pro provoz (po uvedení výrobku na trh). Vzhledem k tomu, že kotle budou po převážnou dobu roku odstaveny z provozu, je nutné stanovit podmínky kvality a kontroly dodržení této 61

kvality kotelní vody pokud budou kotle naplněny vodou při této odstávce (nejedná se o provoz kotlů), aby tlakový celek kotle byl chráněn proti korozi ze strany vody a páry. 3/ Uvedená technická zpráva 1. Provozní zařízení kotelny je příliš strohá a nerespektuje podmínky bezpečného provozu kotelního zařízení a zařízení pro úpravu vody a dalšího technického zařízení kotelny. Neřeší zejména technické , podmínky najetí a odstavení kotle a ochrany kotle při odstávce, které jednoznačně neurčuje a nespecifikuje , provozní předpis výrobce a jsou dané technickou výjimečností tohoto projektu. 4/ V technické zprávě není uvedeno, že zařízení z hlediska provozu je především vyhrazené tlakové zařízení a vyhrazené plynové zařízení podle vyhlášek č.18/1979Sb a č.21/1979Sb. Rovněž, obdobně jako v předešlém bodě, není zmíněn ani základní předpis pro stanovené výrobky – tlakové zařízení ,kotle .tlakové nádoby a sestavy včetně bezpečnostní výstroje a elektrických a elektronických systémů souvisejících s bezpečností před uvedením na trh a do provozu – vládní nařízení č. 26/2003Sb v platném znění(tzv. PED). 5) Výstroj kotle musí být v souladu s ČSN EN 12953-6- požadavky na výstroj válcových kotlů. Pro všechny omezovače musí být dodržena ČSN EN 12953-9- Požadavky na omezovací zařízení pro kotle a příslušenství. Jedná se o volbu spolehlivosti přístrojů, jejich počet a umístění a vyzkoušení. Tyto omezovače jsou součástí sestav tlakových zařízení a musí být podrobeny režimu posouzení shody jako tlakové zařízení. 6/ Všechny omezovače a jejich připojení musí být v souladu s ČSN EN 12953-9. Ochranné systémy musí být v souladu s ČSN EN 50156-1. Konstrukce a provedení elektrického bezpečnostního okruhu, jakož i elektrická zařízení a řídicí přístroje pro přívod tepla a jeho přídavné zařízení musí být v souladu s ČSN EN 50156-1. Analýza nebezpečí se musí provádět pro každou funkci omezovače a pro požadované úrovně funkční bezpečnosti. Požadavky bezpečnostní úrovně integrity (Safety Integrity Level – SIL) na ochranné systémy kotle nejsou menší než SIL 2. 7/ Výstroj válcových, plamenco-žárotrubných kotlů musí vyhovovat ČSN 12953-6požadavky na výstroj kotle. Kotle musí být vybaveny pojistnými ventily jak na výparníku, tak na výstupu z přehřívače ve výkonovém rozdělení podle uvedených norem. Použitý typ pojistných ventilů a jejich dimenze bude doložen výpočtem výkonnosti podle ČSN EN ISO 4126-1 popř. ČSN 134309. Kotle bez trvalé obsluhy se vybavují a provozují podle ČSN EN 12953-6. 8/ Pro válcové kotle ČSN 12953 -Část 9: Požadavky na omezovací zařízení pro kotle a příslušenství bude navrženo a hlavně vyzkoušeno omezovací zařízení kotlů. Návrh softwaru a hardwaru musí vycházet z funkčního rozboru omezovačů. Software musí být navržen podle ČSN EN 61508-3 pro úroveň SIL (Safety Integrity Level) stanovenou na základě rozboru podle ČSN EN 50156-1. 9/ Podobně jako v předchozím bodě požadujeme doložení typu a výkonnosti pojistných ventilů na napájecí nádrži. Výkonnost pojistných ventilů podle ČSN EN ISO 4126-1 popř. ČSN 134309 s tím , že bude doložen i potřebný jištěný parní výkon a parametry páry. 10/ )V technické zprávě PD je třeba uvést jednoznačné hodnoty parametrů cizí páry, protože na P&ID arch číslo -V 3785 je uveden tlak cizí páry 5 bar. Je třeba vysvětlit funkci a parametry podružného rozdělovače 0,5-1,7 MPa. 62

11/ V technické zprávě nejsou uvedeny parametry napájecí nádrže a na str. 5 jsou uvedena pojistná a najížděcí potrubí kotlů. Termín pojistná potrubí se u parních kotlů nepoužívá; zřejmě se jedná o výfuková potrubí od pojistných ventilů. 12/ S parními kotly a tlakovými nádobami bude dodána průvodní dokumentace, v rozsahu pasportů podle ČSN 070008 a ČSN 690010 - 7.2., a provozní předpisy výrobce podle ČSN 070623. 13/ Pevné ocelové žebříky musí být provedeny podle ČSN 746382 a ČSN EN ISO 14122-4 konkrétně musí být od délky větví 3000mm vybaveny ochranným zařízením např. ochranným košem a výstupní místa samouzavírací brankou. Odborná skupina pro elektrická zařízení Dokumentace, které jsou předkládány k posouzení části elektro, jsou velmi různorodé. V některých dokumentacích jsou uváděny neplatné právní předpisy a neplatné normy. V jiných dokumentacích chybí protokoly stanovující vnější vlivy s odkazem, že budou vypracovány v dalším stupni dokumentace (který ale zpravidla není na úřad předkládán). Předloženy byly i dokumentace ve kterých projektant neuvedl krytí navržených el. zařízení a el. instalace, takže dle projektu nebylo možné akci realizovat (v praxi to provedla firma, která získala zakázku). Jiné dokumentace byly tak stručné, že odpovědně posoudit navržené technické řešení z hlediska BOZP a VTZ nebylo možné, proto byl vyžádán další stupeň PD k posouzení. Část dokumentací není autorizovaná, nebo je autorizovaná jinou než elektrotechnickou specializací. Jako problémová je u řady dokumentací, v rozporu s platnými ČSN a Věstníkem normalizace č.1/2013, řešena ochrana staveb před bleskem pomocí aktivního hromosvodu. Oblast - poznatky při závěrečných kontrolních prohlidkách k vydání kolaudačního souhlasu Kolaudace staveb nebyly systémově preferovanou činností SÚIP, ale právě kolaudační řízení a uvádění technologií do zkušebního provozu je možná cesta k zajištění nápravy nedostatečného stavu v oblasti budoucí výrobní činnosti a bezpečnosti práce. Jsou stavby, kdy jsme investorem zváni již před termínem závěrečné kontrolní prohlídky, tak aby nebyly již neodstraněné závady pro vyjádření ke kolaudačnímu souhlasu, a paradoxně zde nejsou žádné nedostatky nebo na rozsah stavby je jen velmi málo zjištěných závad. U subjektů na druhé straně, kde ani při kontrolní prohlídce nemají připraveny potřebné doklady a stavba je evidentně nedokončená apod., je zjišťováno nejvíce nedostatků. Nelze mnohdy dopředu předpovědět, jaký čas si kolaudace vyžádá; hodně záleží na přípravě kontrolní prohlídky ze strany stavby a investora stavby a je třeba i uvážit skutečnost, že kolaudační řízení se týká více inspektorských profesí. Při kolaudacích se často vyskytují závady v oblasti nezajištění revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, u teplovodních kotelen se stále nacházejí nedostatky ve správném osazení bezpečnostní výstroje kotlů a ohřívačů otopné a teplé vody, není doklad o tom, že soustava byla naplněna upravenou doplňovací vodou předepsané kvality a jakost oběhové vody není také doložena. U plynových kotelen není kompletní předepsané vybavení kotelny. Při kolaudačním řízení bylo také v některých případech zjišťováno, že investor nepředložil veškeré požadované doklady, zejména v oblastí předepsaných revizí, a v některých případech je viditelná snaha kolaudovat stavby před jejich úplným dokončením s četnými nedodělky. 63

Bylo též zjištěno, že připomínky k PD ze strany OIP, nejsou plně respektovány, a proto jsou znovu uváděny do vyjádření. V některých případech pak bylo vydáno nesouhlasné stanovisko ke kolaudaci stavby. V dalších případech byl vydán souhlas s kolaudací stavby, když závady nebyly zásadního charakteru a s ohledem kvalitu a rozsah stavby šlo spíše o ojedinělé a okrajové nedostatky. V těchto případech byl souhlas vydán s určením lhůty odstranění uvedeného nedostatku. Odborná skupina zpracovatelského průmyslu, chemické průmyslu, strojírenství hutní výroby a energetiky Při místním šetření při posuzování staveb z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dochází k situacím, kdy se inspektor dostaví na posuzovaný objekt a zjistí, že stavba není dokončena, vykazuje celou řadu nedodělků včetně nedokončené stavby, chybějících revizí a dokonce i nevyskytující se technologie. Při posuzování technologie dochází v některých případech, že jim chybí průvodní dokumentace – návody, nebo jsou v jiném jazyce, včetně prohlášení shody dle zákona č. 22/1997 Sb., což bývá u dovezené technologie staršího data výroby včetně toho, že u instalované technologie nemá výrobní štítek. Jedná se převážně o závady: - chybějící bezpečnostní značení upozorňující na rizika poškození zdraví – bezpečnostní značení pádu osob, snížených profilů, - chybějící značení komunikačních cest včetně skladových prostor, - označení skleněných dveří nebo stěn ve výšce 1,1 až 1,6 m, - označení spodních hran u sekčních nebo rolovacích vrat, - označení technologického potrubí, - označení okrajů ramp jejich hrany, - označení prvního nástupního a posledního schodu na schodišti, - chybějící madla na schodištích, nebo zábradlí u komunikačních cest ve výškách, - chybějící plošina alespoň o délce 0,9 m mezi dveřmi a schodištěm, - nejsou zajistitelná křídla vrat proti samo volnému uzavření, - zúžené vjezdy a výjezdy z vrat určených pro provoz a pěší nejsou opatřeny značkami viditelnými při otevřených vratech, - pro sklad není vypracovaný „Místní řád skladu“, - označení ovládacích prvků na strojním zařízení není v českém jazyce,. - není protokol o funkční zkoušce nouzového osvětlení. V roce 2015 došlo také k posouzení nových technologií jako např. Hala kovoobrábění a pozinkování, výstavba nového závodu na obrábění kovů v průmyslové zóně Triangle nebo výstavba dialyzačního centra. Současně také dochází v důsledku zlepšení ekonomických situací k rozšiřování výroby o nové technologie, např. rekonstrukce přípravny vzorků a mechanické zkušebny, stavební úpravy a změna užívání objektu atd. Odborná skupina zemědělství, potravinářství, terciální sféra, lesnictví a těžba a zpracování dřeva Některé nedostatky vyplývají i z urychlování stavby po dodržení stanovených termínů pro stavbu. Do těchto chyb patří nezabezpečené montážní otvory v podlahách a zdech, a to včetně těch pro elektroinstalaci. Dále sem patří i to, že často nejsou instalovány výrobní technologie, proto není možné posoudit vhodnost jejich rozmístění s ohledem na bezpečnost práce zaměstnanců. V této věci pak nelze například posoudit značení komunikací, osazení pracoviště značkami a signály. Dále je potřeba zmínit vhodnost prostor pro umístění daných 64

technologií a provedení stavby pro procesní manipulaci. Obecně vzato, lépe jsou na tom v tomto ohledu stavby nové, kde jsou stroje umístěny „v řadě“, není potřeba náročné manipulace a vyskytuje se zde minimum potencionálně nebezpečných míst. Přesným opakem jsou stavby, kde jsou výrobní prostory získány rekonstrukcí a změnou užívání z prostor, které byly původně projektovány na jiné využití a hlavně v jiné době. Zde jsou prostory stísněné, je nutno manipulovat jeřáby a výtahy materiál, není možnost bezpečné jízdy VZV v hale. Některá konkrétní zjištění: Truhlárny: - elektrický přívod k tloušťkovačce kladený na podlaze nebyl zajištěn proti mechanickému poškození, - stroje nebyly vybaveny provozní dokumentací, - nebylo zajištěno odsávání u pásové brusky. Prodejny potravin: - nerovnosti komunikace uvnitř budovy, - volná strana u rampy není opatřena snímatelným zábradlím, - u strojovny chlazení nebyly dokončeny stavební úpravy, - prosklené dveře nebyly ve výšce 1.1 m až 1,6 m nad podlahou výrazně označeny, - přístupová schodiště nebyla opatřena zábradlím. Výrobna lahůdek: - nebyla zajištěna výchozí revize k el. zařízení objektu, - stroje a zařízení nebyly osazeny v souladu s projektovou dokumentací. Ostatní stavby: - označit potrubní rozvody ve podle druhu média vč. směrů toku podle ČSN 13 0072, - výstupní šroubení za ventily u rozvodů dovybavit záslepkami, - přemístit úpravnu vody ve VS tak aby nebránila obsluze armatur ve VS, - hadice z přepadů úpravny vody a přepadu z kondenzátní nádrže zavést do kanalizace, tak aby nedocházelo k výtoku vody na podlahu, - doplnit dokumentaci skutečného stavu se zakreslením změn, - zajistit bezpečný přístup k patkám osvětlení fotbalové plochy, patky zabezpečit proti pádu osob, zajistit bezpečný přístup k výstupním kovovým žebříkům osvětlovacích sloupů, - u svislé plošiny pro dopravu osob s omezenou pohyblivostí typ VVU 225, doplnit mechanické blokovací zařízení v prostoru pod plošinou, - není zajištěna bezpečná manipulace se střešními okny v 3 NP budovy (zasedací místnost), - zábradlí na podestách, únikového schodiště není u podlahy opatřeno ochrannou lištou o výšce nejméně 0,1m. V oblasti dopravy inspektorát při povolování staveb zajišťoval účast a uplatňování požadavků právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Povolování staveb se uskutečňuje převážně na základě žádosti o závěrečnou kontrolní prohlídku stavby. Zejména u velkých a náročných staveb dochází k prohlídkám v předstihu před samotným kolaudačním řízením. Dodavatel stavby a stavebník tak získá od inspektorátu přehled jednotlivých závad, respektive požadavků právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, které je nutno realizovat. Stavební úřady totiž vyžadují, na základě stávající právní úpravy, aby souhlas se zkušebním provozem nebo kolaudační souhlas neobsahoval žádné závady a požadavky. Stavební řízení vedená Drážním úřadem, sekce stavební, oblast Praha, jsou odlišná, korektní a požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení uplatněna 65

inspektorátem jsou vždy zapracována do souhlasu se zkušebním provozem a realizována před vydáním kolaudačního souhlasu. Odborná skupina stavebnictví Nedostatky zjišťované při povolování zkušebního provozu: - sklopné poklopy šachet nelze zajistit v otevřené poloze (např. vstup do ČS, odběrná místa), - dokumentace provedení el. instalace neodpovídá skutečnému provedení (bývá přepsán pouze název dokumentace určené k realizaci), - nejsou doloženy vlastnosti pochozích krytů (únosnost, vhodnost pro prostředí, protiskluznost) – např. nad přítokovým kanálem ke strojním česlím. Jako dotčený orgán státní správy se zúčastňujeme kolaudačních řízení, resp. prohlídky stavby pro vydání kolaudačního souhlasu. Při kolaudačních řízeních, ale i při prohlídkách stavby pro vydání kolaudačního souhlasu, jsou shledávány nedostatky, kdy nejsou v minimálních požadavcích plněny jak technické normy, tak i právní předpisy týkající se bezpečnosti stavby. Pokud bylo vydáváno kolaudační rozhodnutí lze uplatnit případné podmínky pro užívání stavby do citace rozhodnutí s uvedením termínu odstranění závad. Avšak jiná situace nastává a tím máme na mysli naše vyjádření, zjistíme-li závady při kontrolní prohlídce nebo při závazném stanovisku jako dotčeného orgánu státní správy pro vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby (zákon č. 183/2006 Sb. v platném znění). Stavební úřad na základě kontrolní prohlídky, jsou-li zjištěny závady anebo rozpor se závaznými stanovisky, kolaudační souhlas vydat nemůže a rozhodnutí nevydá. Po odstranění nedostatků ze strany stavebníky vydá kolaudační souhlas, avšak uplatňujeme-li splnění požadavků z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požaduje stavební úřad nové vyjádření s tím, že závady byly odstraněny. Stavební úřad namítá, že není schopen překontrolovat stav, zejména u vyhrazených technických zařízení. To znamená v některých případech i další prohlídku stavby se zjištěním, že byly závady odstraněny. Odborná skupina pro plynová zařízení Poměrně značně rozsáhlé připomínkové řízení bylo vedeno u zkušebních provozů BPS. Řada připomínek byla směrována k bezpečnostnímu značení, k výstražným nápisům v českém jazyce, zjištění vodivého propojení strojních zařízeních. Při zhotovení plynových zařízeních byly často shledávány neshody při tlakových zkouškách plynoucí z nesprávné aplikace normativních dokumentů na průmyslové plynovody a plynovody v budovách. Zajímavé a ojedinělé stavby v rámci stavebních řízení v roce 2015 byly obnova a rozvoj některých elektráren. Stabilní hasicí zařízení jsou sestavena ze zdroje např. svazky tlakových lahví s obsahem plynu, který slouží jako hasivo (dusík, oxid uhličitý, argonit apod.) a potrubí, kterým plyn na základě daného impulsu proudí za účelem trvalého a výrazného zvýšení požární bezpečnosti velkých staveb elektráren. Výše uvedená zařízení jsou považována za vyhrazená technická zařízení dle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v platném znění, nejsou-li stanovená k posuzování shody podle zvláštního zákona, a zároveň za vyhrazená plynová zařízení - tlakové stanice - dle § 2 písm. c) včetně f) zařízení pro rozvod plynu dle vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb., vyhláška, kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, v platném znění. Přičemž 66

tlakové stanice jsou souhrnné funkční celky, sloužící k odběru plynů ze tří a více kovových tlakových lahví k dopravě plynů. Součástí tlakové stanice jsou rovněž armatury, propojovací potrubí, zařízení pro úpravu tlaku, měřicí a zabezpečovací zařízení, apod. V praxi je běžná kombinace jednoho druhu vyhrazeného technického zařízení s druhým, jako např. plynové a tlakové (viz plynové kotle teplovodní, parní apod.) a platná legislativa umožňuje i tuto kombinaci u stabilních hasicích zařízení. Tímto nejsou dotčeny ani právní, ani technické předpisy pro hasicí zařízení zejména vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru, ve znění pozdějších předpisů a ČSN EN 15 004-1. V případě, že autorizovaná osoba vydává na stabilní hasicí zařízení výrobci, dovozci nebo sdružení výrobců nebo dovozců stavební technické osvědčení dle Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů, je nutno dodržet ustanovení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. V něm se uvádí, že pakliže se na výrobek (systém, dílec, komponent nebo konstrukční prvek) vztahují jiné směrnice, nařízení či rozhodnutí, musí být současně splněny u stavebních výrobků i tyto požadavky (např. zákon 174/1968 Sb. v platném znění a jeho prováděcí vyhlášky). Výrobci dnes vyrábějí, montují, zkoušejí a opravují stabilní hasicí zařízení dle ČSN EN 15 004-1 (389250) Stabilní hasicí zařízení – Část 1: Návrh instalace a údržba. Prováděné pneumatické zkoušky potrubního rozvodu dle čl. 8.2.3.12 předmětné normy se zkušebním tlakem 3 bary (0,3 MPa) jsou nedostatečné, neboť provozní tlak plynu u hubice dosahuje běžně až 50 barů (5 MPa) a navíc jsou takto nízkým tlakem zkoušeny i úseky potrubí mezi lahvemi a prvními uzávěry kde může být tlak ještě vyšší prakticky stejný jako v bateriích lahví např. u ARGONITU 300bar a instalované fitinky mají max. dovolený tlak PS 25 bar. Konstatujeme, že z výše uvedeného důvodu takto zkoušené zařízení není pro provoz bezpečné.

-

-

Další nedostatky při posuzování plynových zařízení při kolaudacích: v předložených revizních zprávách - výchozích (není přesně označen objekt, kde se zařízení bude provozovat tzn. je umístěné – informace přebírány z jiných dokumentů např. PD a neodpovídají, dále obecně uveden typ zařízení – bez jednoznačné identifikace např. uvedením S/N, nejsou uvedeny ostatní revize zařízení související s provozovaným zařízením, dále chybí název a oprávnění montážní organizace, svářečské průkazy apod.), chybí značení potrubních rozvodů (dle druhu a směru dopravovaných látek, nezakryté otvory v podlahách, ostré hrany zařízení nebo vzpěry v manipulačním prostoru obsluhy neoznačeny (např. bezpečnostním šrafováním), u manometrů zjištěno – poškození vadné sklíčko, nefunkční, nedostatečný rozsah, neoznačena max. hodnota - pracovní přetlak, který je nejvýše přípustný z hlediska bezpečnosti provozu nádoby, nepřístupný obsluze, neosazen, u šroubů na přírubách – utopeny, není min. přesah závitu dle normy, chybí návody (instrukce) pro obsluhu zařízení (např. u plnících míst CNG – samoobslužný provoz apod.), chybí stanoviska TIČR ve stanovených případech, odfuky z pojistných ventilů nejsou svedeny do místa, aby nebyla ohrožena obsluha, zařízení není ukotveno (např. TNS), není zajištěn dostatečný přístup k zařízení (např. k pojistným ventilům), 67

-

uzavírací zařízení mezi nádobami a pojistnými ventily nebylo zaplombováno nebo jinak spolehlivě zajištěno – pro následné provozování, chybějící označení bezpečnostními značkami.

Kolaudace staveb nejsou systémově preferovanou činností SÚIP, ale právě však kolaudační řízení a uvádění technologií do zkušebních provozů je možná cesta k zajištění nápravy nedostatečného stavu v oblasti budoucí výrobní činnosti a bezpečnosti práce. Zejména u staveb velkých průmyslových objektů se speciální technikou např. v průmyslových zónách je velmi často ze strany OIP poukazováno na nesprávnou aplikaci normativních dokumentů např. průmyslový plynovod z PE byl v době kolaudace ukončen nad zemí v místnosti regulačního zařízení. Např. je nutno Doložit provozní dokumentaci pro plynové zařízení (mj. výchozí revize, tlakové zkoušky, školení obsluh, výkresy skutečného provedení, návrhy provozních řádů, zápisy o funkčních zkouškách, zápis o topné zkoušce apod.). Doložit způsob a postup bezpečné práce při pravidelném ověřování provozuschopnosti indikátorů ZP ve VTL RS. Doložit vhodnost použití kladkostrojů a kamery do prostředí EX - zóny 2 ve VTL RS. Plynové potrubí a objekt VTL RS označit bezpečnostními značkami (EX, směr proudění, média, čísla kotlů apod.). Doložit způsob a postup bezpečné práce při manipulaci ve výšce s uzávěry 2x DN 350 PN 40 za filtrací. Na strojní části zabezpečovacího zařízení u plynové turbíny doložit způsob bezpečné manipulace s lahvemi s CO2 např. při jejich výměně. Případně dopracovat požadavky související s provozem vyhrazeného plynového zařízení. Doložit vhodnost zakončení odfukového potrubí v souvislosti s případným zamrznutím dešťové vody uvnitř potrubí a tím znemožnění bezpečné aktivace pojistných zařízení. Doložit způsob zajištění výměníků tepla proti nežádoucímu vstupu plynu do topné soustavy – u filtrace před budovou. Odborná skupina pro tlaková zařízení Při kolaudacích jsme se v mnohých případech setkávali s některými elementárními nedostatky v oblasti bezpečnosti provozu TZ. To je zapříčiněno nízkou odbornou úrovní některých výrobců a dodavatelů, montážních firem, ale i některých revizních techniků. Účast inspektora tlakových zařízení na kolaudačních řízeních, uvádění technologií do zkušebních a trvalých provozů je významná cesta k zajištění nápravy nedostatečného stavu v oblasti budoucího provozu a bezpečnosti TZ, neboť nedostatky nezjištěné při kolaudaci, jsou pak zjišťovány až za poměrně dlouhou dobu provozování, a to při kontrolách inspektory OIP kromě velkých investičních akcí jsme posuzovali i drobnější. Připomínáme, že hlavním předpisem je nařízení vlády č. 26/2003 Sb. (PED) a do přehledu zařízení v prováděcí dokumentaci je třeba doplnit sestavy tlakových zařízení, a to včetně tlakové a bezpečnostní výstroje, zahrnující elektrické a elektronické systémy související s bezpečností tlakových zařízení. U funkčních zkoušek sestav tlakových zařízení by měla být autorizovaná osoba podle PED a potvrdit jejich úspěšnost. Předepsaným způsobem musí mít měřicí přístroje označení – především teploměry a manometry- max. provozními hodnotami na stupnici. Výfukové potrubí pojistných ventilů resp. jeho zakončení viz též předchozí bod 7) části I) není v souladu s ČSN 69 0010-5.2-čl.6.6 a ČSN 13 4309 –příloha A čl.13. 68

Odborná skupina pro elektrická zařízení Jednou z nejčastějších závad u kolaudací, z pohledu elektro, je to, že není vyhotovena dokumentace skutečného provedení. U některých kolaudací nejsou předloženy výchozí el. revize, případně dokumentace na ochranu před výbuchem, dokumentace potvrzené výrobcem rozvaděče vč. výkresu apod.. Z konkrétních závad jsou to dále: - chybějící štítky na rozváděčích, - neutěsněné kabelové vývodky na rozváděčích, - chybějící doklad o kusové zkoušce rozváděče, - před rozváděči není zajištěn volný prostor pro obsluhu práci, - výstrahy a upozornění na pracovních strojích nejsou českém jazyce, - ucpávek Intumex chybí štítek (proškolení, kdo provedl), - chybějící dokumentace v české jazyce u pracovních strojů apod. Kolaudace byla prováděna převážně v týmu. Obecně lze konstatovat, že v kontrolovaných stavbách pokud se týká EZ se jednalo o závady v nedodělkách kolaudované instalace, jako např. chybějící označení skříní a rozvoden, neupevněná kabeláž apod. Kvalita provedené práce byla určena především kvalitou najatých dodavatelů elektro. V předložených výchozích revizních zprávách nebyly zjištěny závažné závady. Paroplynový zdroj 880 MWe v elektrárně - jeden z velkých projektů, kde jsme prováděli kontrolní prohlídky na úseku VTZ, bylo např. zjištěno, že u elektrických zařízení je třeba: -

zajistit výstrahy na zařízení v českém jazyce, v prostoru kabelové stoupačkyv místnosti zajistit ochranu proti pádu (okopové lišty, dvoutyčové zábradlí, příp. kotevní body a celotělové postroje), nutno řešit i v nižších patrech kabelové trasy, upevnit volné kabely- odlehčení od tahu je třeba zajisti, rozvaděč v prostoru spalování je nepřístupný, platí i pro druhý stroj, označit výstražným šrafováním vystupující kovové části do chodby v prostoru kabelového kanálu a akumulátorovny, v místnosti s rozvaděčem, kde je zároveň i vodoměr, je nutno zajistit ochranu rozvaděče před případným zatopením, v objektu - Kabelový kanál vyvedení výkonu, ve větvi doplnit bezpečnostní šrafování na kabelové lávce; v dalším prostoru kabelového kanálu odstranit zbytky provizorní kabeláže, v SO Dozorny a rozvodny, místnosti -doplnit bezpečnostní šrafování, v provozním předpisu pro akumulátorovnu doplnit údaje o používání ochranných pomůcek, pokyny pro pracovní postupy,. uvést pokyny pro výměnu roztoků na výplach očí.

Odborná skupina pro zdvihací zařízení V letošním roce se opět kolaudovaly většinou výtahy. Zjištěné nedostatky se stále opakují a tak byly uplatňovány nejvíce tyto požadavky: − není zprovozněna komunikace do místa stálé obsluhy, − nosníky ve strojovnách a šachtách výtahů používaných pro manipulaci s břemeny nejsou označeny nejvyšší povolenou nosnost, − u hydraulických výtahů nejsou ve strojovnách výtahu návody pro případ poruchy výtahu při použití zařízení pro nouzovou jízdu, − dveře strojoven nejsou opatřeny zámkem, který se dá otevřít zevnitř bez použití klíče. U kolaudovaných mostových jeřábů se nejčastěji uplatňoval požadavky: 69

−

zajistit bezpečnost osob pohybujících se na průchozích lávkách jeřábových drah.

Provedená opatření a rozhodnutí I v případě kontrol, provedených v uvedených oblastech, využil inspektorát své zákonné oprávnění např. k uložení opatření k odstranění zjištěných závad apod. Doporučení Místní šetření u investorů provádí OIP na základě jejich požadavků nebo se provádí účast na základě výzvy příslušného stavebního úřadu, v jehož působnosti se stavba uvádí do provozu. Novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. došlo k podstatné změně při účasti inspektorů na šetření při uvedení stavby nebo technologie do provozu, ať zkušebního, změny užívání nebo závěrečné kontrolní prohlídky. Před účinností tohoto zákona jsme prováděli výběr a účast na stavebních řízeních na základě vlastního výběru v souladu s metodickým pokynem GI a případná neúčast byla brána ze stavebního úřadu, jako neuplatnění požadavků ze strany inspektorátu. Po vzniku výše uvedeného zákona podmiňuje souhlas povolení staveb včetně technologie předložením stanovisek dotčených orgánů již při řízení, to znamená, že inspektoři provádějí posouzení staveb na základě žádostí investorů i v případech, kdy by stavba za okolností před novým stavebním zákonem nebyla vybrána. Stále také, jako v předcházejícím roce, nedošlo k zásadním změnám při posuzování staveb z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, kdy občas dochází k situacím, že stavba, která se má z hlediska bezpečnosti posoudit, není dokončena, vykazuje celou řadu nedodělků včetně nedokončené stavby, chybějících revizí a dokonce i nevyskytující technologie. Při posuzování umístěné technologie nedokáže investor doložit průvodní dokumentaci – návody, nebo jsou v jiném jazyce, včetně prohlášení shody dle zákona č. 22/1997 Sb., což bývá u dovezené technologie staršího data výroby včetně toho, že instalované technologie nemají výrobní štítek. V poslední době však dochází ve většině případů k montáži nové technologie. Další závady běžně se vyskytující se týkají závad, jež nemají zásadní charakter s ohledem na rozsah stavby. V těchto případech byl souhlas vydán s určením lhůty odstranění uvedeného nedostatku. Jedná se převážně o závady týkající se: Je pozitivní, že posuzování projektových dokumentaci a účast na kolaudačních řízeních je zařazen do hlavních úkolů, protože je tím pro inspektora vytvořen časový prostor pro řešení této formy prevence v oblasti BOZP a VTZ. Dále již několik let byl prováděn výběr staveb dle metodického pokynu SUIP, u menších staveb se omezil počet účastí na kolaudačním řízení jen na případy, kdy stavební úřady požadovaly stanovisko OIP. V roce 2015 bylo rovněž patrné, že některé stavební úřady v důsledku odmítnutí účasti na závěrečné kontrolní prohlídce tuto účast OIP požadovaly přesto, že byly uvedené přesné hranice výběru, a dále zvou OIP jen opravdu na velké stavby a naopak nezvou z neznámých důvodů k řízení na některé střední stavby, i na ty, které jsou nad vymezenou hranicí výběru. Jsou obce s rozšířenou působností, kde jsme nebyli jako účastnící řízení při uvádění do provozu více jak 3 roky na žádné stavbě. V tomto je možno vidět jistý negativní vliv uvedeného výběru staveb na celkovou prevenci protože, přesto že se jedná o malé stavby, jde o početnější skupinu staveb, kde se pak složitěji napravují neprovedené preventivní úkony, a to složitější formou a s větším časovým odstupem (možnost vzniku úrazu v tomto nastalém období) – tedy formou kontrol a vydávání opatření vůči provozovatelským subjektům. Špičkových technologií v posledním roce výrazně přibylo ve všech odvětvích a to nejen v průmyslu ale i zemědělství a terciální sféře. Problém je, že inspektor při schvalování dokumentace a uvádění do provozu tuto technologii vidí poprvé a musí se během neúměrně krátké doby odborně vyjádřit k této moderní stavbě a technologii vybavené moderní 70

elektronikou. Tak aby jeho preventivní působení mělo význam a bylo účelné a systém SUIP si udržel svůj odborný kredit, jsou na inspektora kladeny někdy těžko splnitelné požadavky. V systému SUIP vzdělávání má na programu seznamování inspektory s novou legislativou ale není zde vytvořen systém seznamování inspektorů v s novými trendy v technologických zařízeních v daném oboru. Toto by částečně mohli řešit při školeních exkurze jednotlivých oborů BOZP a VTZ ale museli by být speciálně za tímto účelem vybírány a zaměřeny na exkurze charakteru instruktáže zaměřené na bezpečnostní prvky zařízení. To však jistě nebude stačit. Vzhledem k trendu vývoje vědy a techniky by toto instruktážní seznamování inspektorů s některými významnými novými technologickými celky v daném oboru typickými se mělo ještě organizovat jako rovnocenná součást systému vzdělávání inspektorů systému SUIP. Seznamovat se zařízením až při uvádění stavby do provozu je velmi obtížné ve vztahu k tomu co mají inspektoři při kolaudaci za úkol provést. Tuto skutečnost je třeba řešit pokud možno systémově, přičemž jednou z cest jsou zmíněné exkurze a školení. Ze zkušenosti víme, že je výhodné se seznámit s již provozovaným zařízením u jiného provozovatele stejného či podobného investičního celku. Tyto návštěvy jsou pro dotčené orgány DOSS běžně organizovány prostřednictvím investora. Přes všechna výše uvedená negativa a problémy má ovšem stále účast inspektorů, při schvalování projektové dokumentace a při povolování staveb velký vliv na celkovou prevenci v oblasti BOZP, včetně VTZ. Je to nejúčinnější nástroj, který vítají investoři a provozovatelé, protože se odstraní velké množství nedostatků v oblasti bezpečnosti práce a technických zařízení většinou na náklady dodavatele. Dodavatel se donutí provádět stavby kvalitněji, tak aby byly bezpečnější. Odstranění zjištěných závad má většinou efekt násobnosti odstraňování závad, protože si dodavatel již málokdy dovolí opakovat závady zjištěné při kolaudačních řízeních. Závěr Jak uvedeno výše, stejně jako v minulých obdobích nelze zpochybnit velký vliv účasti inspektorů při schvalování projektové dokumentace a při povolování staveb v rámci závěrečných kontrolních prohlídek za účelem vydání kolaudačního souhlasu na celkovou prevenci v oblasti BOZP včetně VTZ je nepopiratelný a nezpochybnitelný. Je to nejúčinnější nástroj na odstranění velkého množství nedostatků v oblasti bezpečnosti práce a technických zařízení a toto odstranění zjištěných závad má vliv i na další výskyt závad v budoucnu, proto je třeba pokračovat v provádění kontrol v uvedených oblastech a hledat řešení stávajících problém, nastíněné v návrzích na opatření.

15.1.142 Kontrola BOZP v potravinářském průmyslu Předmět kontroly Předmětem kontroly byly subjekty, zabývající se výrobou piva a zpracováním masa. Kontrola byla zaměřena na kontrolu dokumentace – vyhodnocení rizik, zpracování technologických postupů, školení apod., a na fyzickou kontrolu pracovišť – doprava, manipulační prostory, skladování apod.

71

Seznam dozorovaných subjektů Kontroly byly provedeny celkem u 44 subjektů, z toho výroba piva 9 kontrol (pouze právnické osoby) a zpracování masa 35 kontrol (20 právnické a 15 fyzické osoby). Nejčastěji se vyskytující závady A. Kontrola dokumentace a) Vyhodnocování rizik při práci, obsluze, údržbě a opravách technologických zařízení, seznámení zaměstnanců s těmito riziky a s opatřeními na ochranu před jejich působením Kontrolou bylo zjištěno, že zaměstnavatelé o vyhledávání a hodnocení rizik, která není možné odstranit, a o přijatých opatřeních k omezení jejich působení nevedli dokumentaci podle § 102 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. Jednalo se o dokumentaci k vyhledávání a hodnocení rizik a přijatých opatření např. při obsluze, údržbě a opravách strojů a zařízení v provozu zpracovávání masa (kutr, míchačka, pila na kosti), při bourání a vykosťování masa, při údržbě varny v minipivovaru atp. Hodnocení rizik nezahrnovala všechny používané stroje a zařízení. Např. nebyla vyhodnocena rizika při obsluze konvektomatu, při práci u nářezových strojů atp. Porušen §102 odst. 3, 4 zákon č. 262/2006 Sb., ZP. Rovněž nebyla vedena dokumentace o zajištění informací a pokynů formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik. Porušen § 103 odst. 1 věta poslední zákon č. 262/2006 Sb., ZP. b) Zpracování pracovních a technologických postupů V uvedené oblasti nebyly zjištěny závady. Zaměstnavatelé v předkládaných dokumentacích měli řešeny pracovní a technologické postupy. Obsahem dokumentací byly způsoby zacházení s chemikáliemi, používání OOPP, sanitace prostor a výrobního zařízení atp. c) Seznámení s bezpečnostními listy nebezpečných látek používaných při sanitaci technologií a výrobních prostor v návaznosti na požadavky dané chemickým zákonem Kontrolou bylo zjištěno, že zaměstnavatelé vedli k látkám používaných při sanitaci bezpečnostní listy a vedli dokumentaci o seznámení zaměstnanců s těmito bezpečnostními listy, o seznámení se se zde uvedenými riziky a požadavky na jejich bezpečné užívání. Zejména informovanost zaměstnanců, zabývajících se výrobou piva (sládků), v této oblasti byla shledána na dobré úrovni. d) Vzájemná informovanost zaměstnanců cizích subjektů o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením Kontrolou nebyli na pracovišti kontrolovaných subjektů zjištěni zaměstnanci jiného zaměstnavatele.

72

e) Provádění kontrol a revizí ve stanovených lhůtách Bylo zjištěno např.: − nebyly prováděny provozní revize u tlakových nádob stabilních (pivní tanky, vyvíječ páry v minipivovaru, vzdušníky kompresorů), − nebyly dodrženy termíny pravidelných revizí elektrické instalace provozovaných objektů, − nebyla provedena následná revize elektrického zařízení pojízdného čerpadla používaného v minipivovaru, − nebyly zajištěny pravidelné revize elektrických spotřebičů, − nebyly prováděny provozní revize plynového zařízení (zjištěno v provozech zpracovávající maso). Zaměstnavatelé porušili ustanovení § 4 odst. 1 písm. c), odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. B. Fyzická kontrola pracovišť a) Kontrola používání OOPP, které byly přiděleny dle seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce Kontrolou nebyly zjištěny závady v používání přidělených OOPP zaměstnancům. Ve třech případech byla zjištěna závada v nevypracování seznamu pro poskytování OOPP. Přes tento chybějící seznam byly zaměstnancům OOPP poskytovány v rozsahu odpovídajícím rizikům vykonávané práce. b) Kontrola stavu ochranných zařízení a jejich funkčnosti V uvedené oblasti nebyly zjištěny nedostatky. Nebyly zjištěny závady v zabezpečení nebezpečných míst u strojů a zařízení. Rovněž nebylo zjištěno, že by nebyly funkční zabezpečovací a blokovací systémy (např. u kutrů, řezaček). Rovněž nebylo shledáno, že by chyběla zařízení, která zajišťují, aby se ruka obsluhy nedostala do nebezpečného pracovního místa, jako jsou například přítlačná zařízení u mlýnků na maso. c) Kontrola nakládacích a vykládacích prostor V prostorách sloužících pro nakládání a vykládání surovin a výrobků bylo zjištěno např.: − volný okraj nakládací a vykládací rampy není trvale označen značkami označujícími nebezpečnou hranu a upozorňující na nebezpečí pádu osob, − rampa, která slouží také pro pěší, není podél volného okraje vybavena vhodným ochranným zařízením proti pádu. Bylo porušeno ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., § 4 odst. 1 příloha bod přílohy 6.1, 6.2 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. d) Doprava a manipulace se surovinami a materiály Doprava a manipulace se surovinami a materiály byla prováděna ručními paletovými vozíky, plošinovými vozíky a rudly. Nedostatky technického stavu z hlediska zajištění BOZP nebyly u těchto zařízení zjištěny. Nedostatky nebyly zjištěny ani při jejich obsluze a při manipulaci zaměstnanců s břemeny (ručním zvedání surovin a materiálů). Rozvoz hotových výrobků z malých pivovarů (pivo v pivních KEG sudech a pivních lahvích) dalším 73

odběratelům nebyl zaznamenán. Malé pivovary svou produkci spotřebovávaly v navazujících restauračních zařízeních. Obdobný stav byl i u subjektů zaměřených na zpracování masa, které své výrobky dodávaly především do svých prodejen. U případného rozvozu hotových výrobků nedostatky nebyly zjištěny. e) Skladování surovin, meziproduktů a výrobků V prostorách, kde byly skladovány suroviny, meziprodukty a výrobky bylo zjištěno např.: − regály nejsou trvale označeny štítky s uvedením největší nosnosti buňky a nejvyššího počtu buněk ve sloupci. Bylo porušeno ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., § 4 odst. 1 příloha bod přílohy 10.2 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. Ostatní zjištění Nad rámec stanoveného programu kontroly bylo dále zjištěno např.: − tlakové nádoby stabilní (pivní tanky) nejsou vybaveny provozní dokumentací, − stroje a zařízení pro zpracování masa nejsou vybaveny provozní dokumentací (nářezový stroj, varný kotel atd.), − kryt, zakrývající vpusť u podlahy ve stáčírně minipivovaru, není zapuštěn do stejné úrovně s okolní podlahou, − schodišťové rameno do prostoru hlavního kvašení v minipivovaru není vybaveno madlem alespoň po jedné straně, − volná strana schodů u schodišťového ramene není opatřena ochranným zařízením, − podlaha před vstupem do chladírny masa není rovná. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Jak ukazuje zjištěný počet nedostatků, nejvíce závad, a to jak při výrobě piva, tak při zpracování masa, byl v oblasti vyhodnocení rizik, seznamování s těmito riziky a opatřeními na ochranu před jejich působením a v oblasti provádění kontrol a revizí. V prostorách, kde probíhalo nakládání a vykládání, byly zjištěny nedostatky u ramp, u kterých nebylo provedeno dostatečné opatření proti pádu. Relativně malý počet nedostatků byl zjištěn při skladování surovin, meziproduktů a výrobků u subjektů, které zpracovávají maso. Nejvíce těchto výše uvedených nedostatků bylo shledáno u zaměstnavatelů, u kterých byla konána první kontrola. Pozitivně lze hodnotit, že nebyly zjištěny nedostatky bezprostředně ohrožující život a zdraví zaměstnanců. Stav strojů a zařízení z hlediska stavu ochranných zařízení a jejich funkčnosti lze považovat za uspokojivý. Bezproblémová byla oblast zpracování pracovních a technologických postupů a seznamování s bezpečnostními listy nebezpečných látek používaných při sanitaci. Rovněž bez podstatných nedostatků byla doprava a manipulace se surovinami. Závady nebyly zjištěny při používání přidělených OOPP. Provedená rozhodnutí a opatření Za zjištěná porušení nebyly uděleny žádné pokuty.

74

Doporučení Ke zlepšení situace v kontrolovaných oblastech se navrhují následující opatření: Provést opětovnou kontrolu při výrobě piva v malých pivovarech a při zpracování masa se zaměřením na nejčastěji zjišťované závady tj. na oblast vyhodnocování rizik a seznamování s těmito riziky a na oblast provádění kontrol a revizí. Kontroly upřednostňovat u nově vzniklých subjektů a subjektů, kde kontrola nebyla dosud provedena. Závěr Jak již bylo uvedeno, je třeba kontroly i nadále provádět, především se zaměřením na oblasti, kde dochází k největšímu porušování.

15.1.144 Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic Předmět kontroly Podle „Ročního programu kontrolních akcí“ SÚIP na rok 2015 byl pro oblast elektrických a plynových zařízení vymezen úkol „Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic“, se zaměřením na nové druhy podnikání v zemědělství, a to v oblasti energetiky. V rámci úkolu byl proveden celkový monitoring bioplynových stanic (dále jen „BPS“) na území působnosti OIP. Současně byl upřesněn celkový počet provozovaných BPS vč. kontaktních údajů na současné provozovatele. V rámci hlavního úkolu byl prověřen technický stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu BPS zejména se zaměřením na vyhrazená plynová a elektrická zařízení a kontrola úrovně stavu bezpečné údržby ze strany provozovatelů. Kontrolu provedli společně inspektoři s odborností PZ, EZ, TZ. Seznam dozorovaných subjektů Inspektorátem byl na základě monitoringu v terénu, účasti na kolaudačních řízeních a podkladů ze strany SÚIP a TIČR a dále na základě již provedených kontrol na BPS v minulých letech pro kontrolu vybrán pouze jeden zbývající subjekt. Ostatní BPS byly kontrolovány již v průběhu minulého roku. Umístění a provoz jiných BPS v územní působnosti OIP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj nebylo zjištěno. Teprve v přípravě je další projekt a stavba BPS, kde nám bylo stavebním úřadem hlášeno prodloužení stavebního řízení. Kontrolované subjekty v roce 2015 – 1 subjekt Účast na kolaudačních řízeních - u provozovatelů – 2 subjekty

75

Nejčastěji se vyskytující závady Při stavebních řízeních byly zástupci OIP uplatněny požadavky k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti technických zařízení. Na základě kontrolní činnosti byly pracovním týmem OIP zjištěny závady zejména v těchto oblastech:  Nedostatky při realizaci kontrolní a revizní činnost na VTZ.  Nedostatky na pracovišti a pracovní prostředí (zajištění bezpečného pohybu obsluhy, skladování materiálu, nezakryté - nezabezpečené rotující části technologie). Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti K významným porušením lze také řadit následné zjištění: V prostoru skladu u rozvaděče NN není provedeno zajištění bez použití nástrojů proti neoprávněnému otevření a vniknutí osob bez elektrotechnického vzdělání, schází zámek zavíracího mechanismu. Zaměstnavatel tím neplní ustanovení § 199 písm. a) vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů. Při kontrole odborné způsobilosti v elektrotechnice bylo předloženo osvědčení pracovníka, který pracuje jako údržbář - elektrikář. Z předložených dokladů vyplývá, že dotyčný pozbyl odbornou způsobilost dle vyhlášky č. 50/1978 Sb. Zaměstnavatel předložil nový termín přezkoušení až za určitou dobu. Tím nesplnil § 102 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů Provedená rozhodnutí a opatření Při plnění úkolu probíhaly také odborné konzultace, týkající se mj. zajištění bezpečnosti práce, ochrany zdraví při práci, vytváření vhodného pracovního prostředí a pracovních podmínek, včetně poradenství a konzultací jak předcházet rizikům možného ohrožení života a zdraví při provozu vyhrazených technických zařízení. Doporučení V příštím roce v rámci opakovaného úkolu Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic a čistíren odpadních vod budeme realizovat u účelově vybraných provozovatelů BPS následné kontroly tak, aby se preventivní kontrolní činností dosáhlo alespoň základního stupně úrovně bezpečného provozu BPS. Závěr Základní cíle úkolu – prověřit technický stav zbývajících BPS v regiónu byl splněn. Zjištěné poznatky ukázaly provozovatelům BPS, kde musí být přijata opatření vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Potvrzuje se, že pro zemědělství je provoz sofistikovaného technického zařízení, mezi které se BPS řadí, zcela novou a velmi specifickou záležitostí.

76

15.1.145 Hlavní úkol zaměřený na bezpečnost práce při těžbě a soustřeďování dříví stroji a zařízeními s lanovými systémy Předmět kontroly Tento úkol se věnoval bezpečnosti práce při těžbě a při soustřeďování lanovými systémy, kdy hlavní zaměření kontrolní činnosti mělo být směřováno právě na lanové systémy, tzv. lesní lanovky, dále pak byl úkol zaměřen i na těžbu. Měl za cíl vyvinout potřebný tlak na vedení kontrolovaných subjektů s cílem na zlepšení dodržování právních předpisů z oblasti BOZP při práci v lese, a tím minimalizovat riziko vzniku pracovních úrazů při práci s těmito zařízeními. Inspektorát působí ve dvou krajích, kdy Ústecký kraj má lesnatost 30% a Liberecký kraj 40%. Lesy jsou situovány do hraničních pohoří od Krušných hor až po Krkonoše. Vnitrozemí těchto krajů jsou spíše zemědělské oblasti, kde je lesů velmi pomálu a jedná se spíše o menší celky (Louny, Česká Lípa, Litoměřice), typicky menší ostrůvky lesa v zemědělské půdě nebo ostré svahy místních stálých vodotečí, oproti výše uvedeným pohořím. Jakousi výjimku v tomto tvoří severní část Českého středohoří, tzv. Ústecko-Děčínská část, kde je lesnatost poměrně vysoká. Na území působnosti OIP 7 se nachází i 2 národní parky, kde je lesnická činnost omezena na změnu porostů směrem k přirozené skladbě lesa a bezzásahovosti (u NP České Švýcarsko se počítá s min 80% plochy), na místě těžby se zde ponechává i poměrně značná část hmoty. Z výše uvedeného vyplývá, že by zde měla být ideální půda pro provoz lanových systémů, je však nutno si uvědomit, že soustřeďování dříví těmito systémy díky své nízké efektivnosti a vysokým nákladům nepatří mezi frekventovaný způsob. Navíc takových systémů je v ČR málo a často pracují na opačném konci republiky, než z kterého pocházejí Situaci v kontrole lanových systémů velmi znesnadnilo i to, že inspektorům OIP není znám žádný držitel tohoto zařízení v územní působnosti inspektorátu, neexistuje ani jejich databáze, což se, bohužel, týká i ostatních pracovníků a strojů v oblasti lesnictví. Seznam dozorovaných subjektů OIP provedl celkem 17 kontrol v oblasti lesnictví a subjektů, kde probíhají práce s řetězovou motorovou pilou. Neproběhla kontrola žádného lanového systému, inspektorům se nepodařilo zjistit, kdy a kde se tyto stroje nacházejí. Byly kontrolovány subjekty, které provádějí pouze činnosti, které se týkají správy lesa pro jeho vlastníky, a také subjekty, které vykonávají přímo práce v lese nebo na pracovištích podobného charakteru. Nejčastěji se vyskytující závady Při 17 kontrolách bylo celkem zjištěno 12 závad, jejichž rozdělení je zobrazeno na grafu.

77

Závady z oblasti lesnictví

Řízení a péče o BOZP

Těžba dříví ŘMP

Práce ŘMP mimo les

Ostatní

Do kolonky řízení a péče o BOPZ a Ostatní se vešly závady, které souvisí s chybami v dokumentaci BOZP, popřípadě o nevedení provozní dokumentace ke strojům, převážně k ŘMP. Dále se pak jedná často o absenci MPBP pro práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. Tyto závady tvořily 42% zjištěných závad. Další závady se týkaly provozu strojů a zařízení a závad zjištěných na těchto zařízeních ať při práci v lese na mimo les, např. vedení provozní dokumentace ke strojům a zařízením, která se používají pro údržbu praků, zahrad nebo u komunikací, což se týká převážně kontroly provedené u obcí. Přímo závady při těžbě nebo provozu strojů jako nevyhovující technický stav nebo špatné způsoby manipulace zjištěny kontrolou nebyly. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti OSVČ Z kontrolní činnost vyplývá, že OSVČ často podceňují dokladovou část BOZP, nebo, což je ještě horší, nemají tušení, že by nějaké doklady, vyjma návodu k obsluze, měly mít. Častým jevem je, že jim není známo, že by si na tuto část BOZP mohli objednat službu, byť třeba jednorázovou, u odborně způsobilé osoby. Velmi často se vyskytuje i nevedení dokumentace, kterou si mohou vést sami, např. provozního deníku. Samozřejmě podceňují i „přímou“ bezpečnost na pracovišti v podobě údržby stroje nebo používání předepsaných OOPP, kdy si na kontrolu vezmou zcela evidentně nové, nikdy nepoužité OOPP. Výjimkou v této oblasti je dnes přilba se štítem a ochranou sluchu. Stále jsou zde rezervy v používání vhodné obuvi a protiprořezových kalhot. Faktem v této oblasti zůstává stále ne příliš dobrá ergonomie těchto OOPP, obzvláště co se týká použití pro pohyb v náročném terénu nebo v horších klimatických podmínkách při práci venku, ovšem jejich absence mívá dost často za následky vážné poškození zdraví.

78

Právnické osoby U právnických osob nejsou chyby v oblasti dokumentace BOZP u práce v lese tak častým jevem. Pokud se vyskytnou, je to převážně způsobeno neznalostí osob odborně způsobilých v prevenci rizik, které nejsou na tuto oblast specializovány; nejčastěji jsou to tací, kteří např. z oblasti strojírenství náhodou přišli k subjektu, který se zabývá prací v lese. Častým jevem pak bývá využití softwaru pro vyhodnocení rizik bez jakékoliv úpravy výstupu a z toho vznikají chyby, kdy dokumentace neodpovídá realitě. Chyby při vedení provozní dokumentace strojů se zde samozřejmě také vyskytují, zde se jedná nejčastěji o kombinaci pochybení v systému vedení dokumentace a nedůsledností osob, které jsou za tyto oblasti zodpovědné. Závady v oblasti práce v lese se zde vyskytují, minimalizován je problém s nepoužívání OOPP, kdy jsou zaměstnanci k jejich použití donuceni kontrolami jejich používání. Přímé chyby ve výrobě jsou minimalizovány školením, pokud se vyskytnou, často se jedná o jejich cílené ignorování za účelem zvýšení pracovního výkonu. Ostatní poznatky Velkým problémem pro práci v lese je systém veřejných zakázek u státního podniku LČR a výběr dodavatelů prací i u jiných organizací. Tlačení cen dolů pomocí výběrových řízení má za následek, že náklady na práci jsou minimalizovány a vzniká tak obrovský tlak na zvýšení pracovního výkonu, tedy zrychlení práce, a s tím výrazně vzrůstá riziko vzniku havárií a úrazových dějů. Zde je nutné zmínit velmi negativní vliv přeprodávání zakázek, kdy vybraná firma přeprodává v rámci subdodávek práci dále a nastává tak situace, která je zmíněná výše, kdy ten, kdo onu vysoutěženou práci přímo dělá, má minimální zisk. Pokud je posledním článkem v tomto řetězci OSVČ, je tato situace dnes velmi viditelná na stavu a stáří mechanizačních prostředků, které jsou velmi často zastaralé, neodborným způsobem opravované a udržované všemi dostupnými prostředky v provozuschopném stavu. Tyto prostředky pak velmi často nevyhovují dnešním standardům bezpečnosti práce. Součinnost se subjekty Velkým problémem se v rámci územní působnosti OIP ukázala být součinnost s různými subjekty, aby se inspektoři dozvěděli o tom, kdo kde jakou práci dělá. To souvisí např. s přeprodáváním zakázek, kdy LČR ví, kdo danou jednotku vysoutěžil, kde a v jakém časovém rámci provádí práce v lese, ale neví konkrétně kdo. Problémem je i sdělování informací, kdo danou jednotku vysoutěžil; některé lesní správy tyto informace neposkytují s odkazem na obchodní tajemství, jiné jednotky tyto informace poskytnou. Bezproblémová je zde spolupráce s městskými lesy a s NP České Švýcarsko. Obzvláště přístup NP je v této oblasti naprosto výjimečný, spolupráce s nimi je výborná. Provedená rozhodnutí a opatření V případech zjištění závažných porušení použil inspektorát svých zákonných oprávnění.

79

Doporučení Bylo by dobré navrhnout a zkusit začít vytvářet databázi firem a lidí, kteří opravdu v lese pracují a neposkytují jen poradenské služby. Tuto databázi plnit kontrolovanými subjekty i informacemi, které se inspektoři dozvědí při kontrole. Do systému zapracovat i data o tom, kdo má jaký stroj k dispozici a jaká je zhruba jeho územní působnost. Zkusit rozšířit okruh osob, které budou poskytovat součinnost v rámci informovanosti OIP o tom, kde a kdo vykonává jaké práce v lese. Zajistit, aby inspektoři zapisovali závady do číselníku stejně a bylo tak minimalizováno to, že jeden druh závady bude pod různým číslem u různých inspektorů. Na tuto záležitost zpracovat pro potřeby OIP metodiku podle jednotlivých závad, které se vyskytovali v letech minulých. Závěr Jak vyplývá z výsledků kontrol, je třeba zařadit kontrolní činnost na tomto úseku do plánu inspektorátu i na další období.

Ostatní dozorčí činnost - Analýza stavu a vývoje pracovní úrazovosti Smrtelné pracovní úrazy Nahlášeno: Šetřeno:

Ohlášeno Šetřeno

22 9 2011 11 11

2012 13 11

2013 9 4

2014 13 8

2015 22 9

Zdroj úrazu 0 - Žádný zdroj nebo žádné informace o zdroji 2000 - Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (uvnitř i vně) 10000 - Stroje a zařízení stabilní 12000 - Pozemní vozidla - nespecifikováno 13000 - Ostatní dopravní prostředky - nespecifikováno 15000 - Nebezpečné látky a přípravky, radioaktivní látky, biologické látky 20000 - Fyzikální jevy a přírodní živly Celkem

Počet úrazů 4 3 2 10 1 1 1 22

Příčina úrazu 0 - Nezjištěno 2 - Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění

Počet úrazů 3 1

80

8 - Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bezp oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru. 14 - Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko Celkem

4 14 22

Závažné pracovní úrazy (s hospitalizací delší než 5 dnů) Nahlášeno: 129 Šetřeno: 50

Ohlášeno Šetřeno

2011 192 39

2012 194 54

2013 159 48

2014 160 49

2015 129 50 Počet úrazů 10

Zdroj úrazu 0 - Žádný zdroj nebo žádné informace o zdroji 1000 - Budovy, stavební konstrukce, povrchy – v úrovni země (uvnitř i vně, pevné či mobilní, dočasné nebo trvalé) 2000 - Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (uvnitř i vně) 3000 - Budovy, stavební konstrukce, povrchy – pod úrovní země (uvnitř i vně) 6000 - Ruční nářadí, nepoháněné 7000 - V ruce držené či ručně vedené mechanické nářadí 9000 - Stroje a zařízení přenosné nebo mobilní 10000 - Stroje a zařízení stabilní 11000 - Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování 12000 - Pozemní vozidla - nespecifikováno 13000 - Ostatní dopravní prostředky - nespecifikováno 14000 - Materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel, úlomky,prach 15000 - Nebezpečné látky a přípravky, radioaktivní látky, biologické látky 18000 - Živé organismy a lidské bytosti 20000 - Fyzikální jevy a přírodní živly Celkem

Příčina úrazu 0 - Nezjištěno 1 - Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoliv pracoviště) 2 - Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 4 - Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště popř. komunikace 8 - Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bezp oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru. 11 - Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob 81

18 22 2 3 1 2 7 6 15 4 25 8 3 3 129 Počet úrazů 3 7 1 1 12 1

14 - Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko Celkem

104 129

Ostatní pracovní úrazy Ohlášeno: 4362

Ohlášeno

2011 4376

2012 4250

2013 4279

2014 4860

2015 4680

Zdroj úrazu 0 - Žádný zdroj nebo žádné informace o zdroji

Počet úrazů 143

1000 - Budovy, stavební konstrukce, povrchy – v úrovni země (uvnitř i vně, pevné či mobilní, dočasné nebo trvalé) 2000 - Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (uvnitř i vně) 3000 - Budovy, stavební konstrukce, povrchy – pod úrovní země (uvnitř i vně) 5000 - Motory, systémy pro přenos a skladování energie 6000 - Ruční nářadí, nepoháněné 7000 - V ruce držené či ručně vedené mechanické nářadí 8000 - Ruční nářadí – bez rozlišení zdroje energie 9000 - Stroje a zařízení přenosné nebo mobilní 10000 - Stroje a zařízení stabilní 11000 - Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování 12000 - Pozemní vozidla - nespecifikováno 13000 - Ostatní dopravní prostředky - nespecifikováno 14000 - Materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel, úlomky, prach 15000 - Nebezpečné látky a přípravky, radioaktivní látky, biologické látky

970 347 2 1 373 82 4 302 316 81 135 18 1 575 127

17000 - Kancelářské zařízení, osobní potřeby, sportovní potřeby, zbraně, potřeby pro domácnost 18000 - Živé organismy a lidské bytosti 19000 - Hromadný odpad 20000 - Fyzikální jevy a přírodní živly 99000 - Ostatní zdroje neuvedené v tomto třídníku Celkem

30 162 3 5 4 4 680

Příčina úrazu 0 - Nezjištěno 1 - Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoliv pracoviště) 2 - Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 3 - Chybějící (nepřidělené), nedostatečné nebo nevhodné OOPP 4 - Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště popř. komunikace

Počet úrazů 38 111 4 5 4

82

8 - Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bezp oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru. 10 - Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a předělených OOPP (přístrojů)

163 7

11 - Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob 14 - Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko Celkem

4 0348 4 680

Zjištěné skutečnosti Inspektorát je na základě hlášených pracovních úrazů provádí u smrtelných a vybraných závažných úrazů kontrolu příčin a okolností jejich vzniku. Vyhodnocení příčin úrazů často slouží pro plánování rozsahu a zaměření kontrol v dalším období. Za zjištěné správní delikty ze strany zaměstnavatele, které byly v přímé souvislosti s příčinou úrazů, byly uloženy sankce. Vyšetřování havárií V roce 2015 jsme vyšetřovali mimořádnou událost ze 13. srpna – havárii v chemické továrně, kdy došlo k vibracím tří kusů pojistných ventilů a následně k poruše jednoho z nich. Vibrace pojistných armatur způsobily následné rozvibrování potrubí a došlo k porušení integrity přírubového spoje pojistného ventilu. Celou událost způsobil výpadek chladící vody kondenzátorů polypropylenového okruhu. Následně došlo k výbuchu a poté k požáru propylenu a vyhoření celé nádrže propylenové kolony. Po výbuchu operátoři etylenové jednotky provedli její havarijní odstavení; tím došlo k porušení vlásenek pyrolyzních pecí a k požáru, který trval několik dní. Ke smrtelnému ani závažnému úrazu při této události nedošlo, pouze k několika ostatním úrazům, způsobeným tlakovou vlnou při výbuchu. Vyšetřování příčin vzniku této události stále probíhá. K obdobné události došlo také již 1. května v jiné organizaci, kdy též došlo k úniku polypropylenu, ale ne k jeho zahoření, takže následky havárie nebyly tak velké jako ve druhém případě. V souvislosti s touto mimořádnou událostí došlo k jednomu závažnému úrazu, který byl inspektorátem šetřen. Dne 4. 12. 2015 byla OIP nahlášena havárie, kdy se jednalo o explozi, následný požár a zřícení budovy v objektu sídla firmy, kde se nacházela přípravna aerosolových čističů. Tragickým následkem této havárie byly dva smrtelné a dva závažné úrazy, kdy došlo k udušení a popálení osob z důvodu použití nebezpečného postupu při práci.

83

Výchovná a osvětová činnost 15.6.01 Výchova a vzdělávání zaměstnanců systému SÚIP Školení SÚIP, VÚBP, ISS - 2015 Inspektorský kurz pro inspektory čekatele 1 pracovník ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Seminář Kontrola rovného zacházení a zákazu 21. – 22. 1. 1 pracovník diskriminace na pracovišti SÚIP Opava Seminář Kontrolní řád 19. 2. 4 pracovníci VÚBP Praha Seminář Kontrolní řád 27. 2. 7 pracovníků VÚBP Praha Seminář - Průvodní dokumentace ke strojům a zaříz. vč. právních předpisů 16. 3. 4 pracovníci VÚBP Praha Seminář Pracovní úrazy – teorie a praxe 2. 4. 5 pracovníků Seminář Manipulační technika a skladový provoz VÚBP Praha Školení Protikorupční strategie OIP 3 Praha Seminář Měkké dovednosti SÚIP Opava Seminář Manipulační technika a skladový provoz VÚBP Praha Seminář manipulace s materiálem a skladování SÚIP Opava Seminář Zvládání prac. stresu – inspektoři VUBP Praha Seminář Zvládání prac. stresu – ved. zaměstnanci VÚBP Praha Seminář

20. 4.

5 pracovníků

30. – 31. 3. 13. – 14. 4.

8 pracovníků

16. – 17. 4.

3 pracovníci

20. 4.

5 pracovníků

14. – 15. 5.

2 pracovníci

4.6.

3 pracovníci

11. 6.

3 pracovníci

84

specializace agenturní zaměstnávání 18. 6. 2 pracovníci SÚIP Opava Seminář výkon činnosti dítěte 8. 9. 1 pracovník MPSV Praha ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Seminář Prokrastinace 21. 9. 4 pracovníci VÚBP Praha ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Seminář specializace Elektrická zařízení 6. – 8. 10. 2 pracovníci Výzkumná stanice Mutěnice ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Seminář specializace Zemědělství a potravinářství 6. – 8. 10. 1 pracovník Loucký klášter Znojmo ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Seminář specializace Plynová zařízení 8. – 9. 10. 1 pracovník SÚIP Opava ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Seminář specializace Zpracovatelský průmysl 15. – 16. 10 1 pracovník SÚIP Opava ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Kulatý stůl MV Obchod s lidmi Boj proti pracovnímu vykořisťování 15. 10. 12 pracovníků OIP 7 Ústí n. L. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Veřejný ochránce práv Zásady správního trestání 11. 11. 2 pracovníci Kancelář VOP Brno ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Seminář 22. – 23. 10. Měkké dovednosti 12. – 13. 11. 4 pracovníci SÚIP Opava ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Seminář specializace Hutnictví a strojírenství 29. – 30. 10 2 pracovníci SÚIP Opava ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Seminář specializace zaměstnávání zahraničních pracovníků 11. 11. 2 pracovníci OIP 4 Středočechy ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Vybrané aspekty správního trestání orgány inspekce práce v praxi 11. 11. 2 pracovníci VOP Brno ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Seminář VÚBP 85

Kontrolní řád 23. 11. 4 pracovníci VÚBP Praha ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Seminář specializace Doprava 19. – 20. 11. 2 pracovníci SÚIP Opava ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Seminář specializace Stavebnictví 3. – 4. 11. 2 pracovníci SÚIP Opava ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Seminář specializace Zdvihací zařízení 1. – 2. 12 2 pracovníci SÚIP Opava ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Seminář specializace Osoby se zdravotním postižením 30. 11 2 pracovníci OIP 4 – Středočechy ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Seminář specializace Bezpečný podnik a prev. závaž.havárií 8. – 9. 12. 2 pracovníci SÚIP Opava ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Seminář Školství v oblasti PVP 9. 12. 3 pracovníci VÚBP Praha ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Školení mimo SÚIP, ISS a VÚBP 2015 Školení výrobců,provozovatelů tlak.z. Tlak 2015 CMDS – Krystal Praha Školení hostů = Přechod práv a povinností Pracovní doba

17. – 18. 2.

1 pracovník

19. 2.

42 účastníků z OIP 7 + 12 ÚP ÚL 2 OIP 3 – 6, OIP 6 – 2 OIP8 - 2

GAS 2015 Školení pracovníků oboru plyn. Zaříz. 31. 3 – 1. 4. 2 pracovníci Hotel Černigov H. Králové Kulatý stůl Průběh kontrol prováděných inspekcí práce a problematika pracovních úrazů 22. 4. 2 pracovníci PB Centrum Ústí n. L. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Seminář Tlakové nádoby stabilní 13. 5. 1 pracovník ATZ Medim, Poděbrady zámek 86

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Workshop EURES World Café Zahraniční zaměstnanost a 17. 9. 1 pracovník problematika migrujících pracovníků Hotel Vladimír ústí n. L. Školení 2015 - Lektoři Seminář Zásady PPV Agentura Hofmann Seminář ROVS 2015 pro pracovníky BOZP Ústí n. L. TLAK 2015 fórum výrobců a provoz. tlak.zařízení Hotel Černigov Hradec Králové Seminář Agenturní zaměstnávání-cizinců Školící středisko Říčany Seminář PPV 2015 OHK Chomutov Agentura ENS Školení reviz.techniků tlak.nádob Ústí nad Labem Agentura ENS Školení reviz, techniků plyn. zařízení Ústí n. L. Seminář Inspekce práce Klub personalistů Chomutov Seminář změny v PPV předpisech Krafton Teplice Přednáška problematika pracovních úrazů Svaz průmyslu ÚL Přednáška Bezpečnost práce? ČMKOS Seminář pro montážní pracovníky plynových zařízení Intelli Ústí n. L. Seminář Tlakové nádoby stabilní ATZ – Poděbrady zámek Školení pro OS KOVO

22. 1. 2015

1 pracovník

4. 2.

6 pracovníků

17. – 19. 2

2 pracovníci

23. 1.

1 pracovník

26. 2.

1 pracovník

5. 3.

1 pracovník

10. 3.

1 pracovník

12. 3.

1 pracovník

17. 3.

1 pracovník

22. 4.

2 pracovníci

27.4.

1 pracovník

20. 4.

1 pracovník

13. 5.

2 pracoévníci

87

BOZP 11. 6. 1 pracovník Pracoviště OS KOVO UL Školící středisko HOPI Pracovní doba 16.6. 1 pracovník Praha Říčany ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------ATZ Medim Seminář pracovníků tlak. zařízení 2. 6. 1 pracovník SOU elektrotechnické Plzeň Školící středisko HOPI Pracovní doba 23.6. 1 pracovník Prostějov Magna Pracovní doba 29. 6. 1 pracovník Chomutov Intelli odb. kurz pro pracovníky plyn.zaříz 13. 7. 2015 1 pracovník Ústí n. L. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Parole pracovní doba 3., 7. 9. 1 pracovník Klášterec n. O. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------Domov soc. služeb Cestovní náhrady, překážky, PD 8. 9. 1 pracovník Háj u Duchcova -------------------------------------------------------------------------------------------------------------Vzděl. středisko HOPI Agenturní zaměstnávání 22. 9. 1 pracovník Praha ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hofmann Agenturní zaměstnávání 2., 27. 10. 1 pracovník Liberec, Chomutov --------------------------------------------------------------------------------------------------------------Klub personalistů pracovně lékařské služby 8. 10. 9. 15 1 pracovník Chomutov ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Agentura Semančík Novela ZP a ZoZ 13. 10. 9. 15 1 pracovník Teplice ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Holandia Pracovní doba 15. 10. 9. 15 1 pracovník Karlovy Vary ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Adecco Agenturní zaměstnávání 20. 10. 9. 15 1 pracovník Praha 88

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------Agentura ENS Spolehlivý provoz plynových zařízení 22. 10. 1 pracovník Ústí n. Labem ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------ATZ, Medim Seminář pracovníků tlak. zařízení 8. 10. 1 pracovník SPŠ Hradec Králové ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Školení pro OS KOVO Prac. úrazy, vyšetřování PÚ 12. 10. 1 pracovník Hotel Racek Úštěk ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Kulatý stůl Svazu průmyslu Agenturní zaměstnávání 14. 10. 2 pracovníci OIP 7 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------APPS Srovnatelné podmínky 24. 11. 2 pracovníci Praha ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Holandia Pracovní doba 7. 12. 1 pracovník Krásné Údolí ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Martia ÚL Pracovní úrazy v objektech ČEZ 9. 12. 1 pracovník Teplárna Trmice -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

15.6.04 Poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím V souladu s ustanoveními § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zveřejňujeme zprávu o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj v oblasti poskytování informací za předcházející kalendářní rok: a) počet podaných žádostí o informace – 18, počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti – 13; b) počet podaných odvolání proti rozhodnutí – 1; c) opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace – 0, přehled všech výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními – 0; d) výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence – 0; e) počet stížností podaných podle § 16a (stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace) – 1; 89

f) další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona: Informace dle ustanovení § 5 zákona č. 106/1999 Sb. jsou zveřejňovány v elektronické podobě na internetových stránkách www.suip.cz/oip07 (rubrika „O nás – Povinně zveřejňované informace“) a v tištěné podobě na úřední desce u vchodu do budovy sídla OIP (SNP 2720/21, Ústí nad Labem). Informace týkající se zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, včetně přehledu předpisů, podle nichž OIP jedná a rozhoduje a které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace, lze v listinné podobě získat v kanceláři č. 95 v sídle inspektorátu na výše uvedené adrese. Dotazy občanů, institucí a novinářů na informace jsou zodpovídány v průběhu celého kalendářního roku. Tyto požadavky se vyřizují v rámci bezplatného poskytování základního poradenství, spolupráce s orgány státní a veřejné správy či spolupráce s jinými institucemi, v rámci propagace činnosti inspekce práce či osvěty v oblasti pracovního práva a v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nejsou zařazovány do evidence žádostí o informace podle výše zmiňovaného zákona.

Vnitřní řídící a správní činnost 15.7.05 Mezinárodní spolupráce Inspektorát se v loňském roce aktivně podílel na mezinárodní spolupráci v rámci předmětu své činnosti. Spolupráce s německou celní správou na realizaci Ujednání mezi MPSV ČR a Spolkovým ministerstvem financí Spolkové republiky Německo o spolupráci při boji proti nelegálnímu zaměstnávání, neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání přeshraničních pracovníků a s tím souvisejícímu přeshraničnímu zneužívání sociálních dávek a neodvádění pojistného“ se v letošním roce nijak dále nevyvíjela. Seminář za účelem výměny zkušeností s německou (saskou) stranou v oblasti bezpečnosti práce a pracovněprávních vztahů se v loňském roce neuskutečnil. Vedoucí inspektor se účastnil dne 26. 11. 2015 jednání se zástupci německých odborových organizací DGB obvod Sasko, MEROR Labe-Nisa, pořádaných CMKOS. Zástupci německé strany se zajímali především o otázky z oblasti bezpečnosti práce

15.7.07 Kontrolní činnost 1. Vnitřní kontrolní činnost Vnitřní kontrolní činnost je průběžně prováděna vedoucími zaměstnanci inspektorátu, vychází z vlastního programu kontrolní činnosti inspektorátu a je koordinována vedoucím inspektorem. Základním cílem kontrol bylo zjistit, zda prověřované činnosti jsou v souladu s obecně závaznými právními předpisy a interními řídícími akty úřadu a inspektorátu. 90

Výsledky kontrol jsou prakticky využívány, slouží ke zvyšování efektivnosti řídící práce a k upevňování pracovní kázně. Kontrola vedoucích zaměstnanců inspektorátu byla v roce 2015 zaměřena zejména na tyto činnosti: 1.1 Oblast inspekčních činností OIP Kontrola v oblasti inspekčních činností, prováděná vedoucím inspektorem a vedoucími oddělení jednotlivých inspekcí, byla v hodnoceném období roku 2015 zaměřena, v návaznosti na praktické poznatky z minulých let, především na:  plnění hlavních úkolů vyplývajících z programu činnosti úřadu a inspektorátu,  dodržování zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), a ostatních právních předpisů upravujících kontrolních činnost inspektorát na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, všechny právní normy v platném znění,  dodržování Instrukce GI SÚIP č. 1/2005, kterou byla pro zajištění jednotné činnosti v systému SÚIP vydána Metodika základních úkonů na úseku kontrolní a rozhodovací činnosti inspekce práce,  dodržování Metodického pokynu GI SÚIP č. 3/2010 ze dne 3. 12. 2010 – Kontrola příčin a okolností pracovních úrazů, popřípadě účast při šetření na místě úrazového děje,  dodržování Metodického pokynu GI SÚIP č. 3/2007 – provádění kontrol podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů,  dodržování Metodického pokynu GI SÚIP č. 2/2008 k postupu inspektora při provádění kontrol některých ustanovení zákoníku práce, které upravují požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dodržování ostatních interních předpisů systému SÚIP upravujících inspekční činnost,  dodržování zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je postupováno v řízeních o přestupcích, správních deliktech a v řízeních o vydáních zákazu, včetně aplikace zásad při ukládání pokut, dle vydaného Metodického pokynu GI SÚIP č. 2/2007 ze dne 12. 4. 2007 – Zásady pro ukládání pokut v systému SÚIP,  kvalitu, obsahovou správnost a přesvědčivost při zpracování protokolů, příkazů, rozhodnutí a ostatních písemností vyhotovených při výkonu kontrolní a správní činnosti inspektorů a právníků,  předávání výstupů z kontroly a kontrolních zjištění do informačního systému,  organizaci, obsahovost, operativnost a zaměření pracovních porad jednotlivých oddělení inspekce OIP a oddělení kontroly nelegálního zaměstnávání,  práci s podněty ke kontrole, provádění analýzy podnětů i ostatních podání a jejich další využívání pro zaměření kontrolní činnosti inspektorů a dodržování Metodického pokynu GI SÚIP č. 1/2006, kterým bylo upraveno vyřizování podání, podnětů a stížností v systému SÚIP včetně Dodatku č. 1, č. j. 1011/1.50/09 ze dne 26. 5. 2009,  úroveň a kvalitu odborného poradenství poskytovaného v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Vnitřní kontroly, prováděné vedoucím inspektorem a vedoucími jednotlivých oddělení inspektorátu v souladu s Příkazem generálního inspektora SÚIP č. 6/2014, byly i v roce 2015 zaměřeny na monitoring a ověřování kontrolních mechanismů omezujících korupci. V roce 2015 bylo zaznamenáno jedno podezření na případ korupce, které bylo oznámeno SÚIP a předáno k šetření orgánům činným v trestním řízení. V rámci provedeného šetření se však 91

korupci nepodařilo prokázat. V současné byl v této věci inspektorátem podán podnět Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem k výkonu dohledu. 1.2 Ekonomický úsek Základním cílem interní kontroly bylo ověřit oprávněnost, účelnost, efektivnost a hospodárnost vynakládání finančních a hmotných prostředků přidělených zdejšímu inspektorátu. Z těchto důvodů byla proto kontrola a činnost v roce 2015 zaměřena na následující oblasti:  dodržování povinností stanovených zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, a vyhláškou č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, obě právní normy v platném znění,  hospodaření s přidělenými rozpočtovými prostředky, správnost a úplnost vedení účetnictví a ostatní příslušející finanční a ekonomické agendy,  dodržování zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a prováděcí vyhlášky č. 410/2009 Sb., ze dne 11. 11. 2009, která nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2010, obě právní normy v platném znění,  realizaci Příkazu GI SÚIP č. 20/2012 ze dne 20. 8. 2012, č. j.: 2635/1.10/12, obsahující „Pokyny pro přípravu, realizaci a evidenci úkonů spojených s vynakládáním finančních prostředků ze státního rozpočtu v systému SÚIP a zásady pro oběh a přezkušování účetních dokladů a evidenci majetku v systému SÚIP, vnitřní kontrolní systém“,  uplatňování zásad pro provoz autodopravy a používání služebních a jiných silničních motorových vozidel ke služebním účelům, vydaných Příkazem GI SÚIP č. 7/2008,  dodržování Příkazu GI SÚIP č. 1/2015, č. j.: 66/1.10/15 (Stanovení sazeb stravného, cestovních náhrad a způsob dopravy při tuzemské pracovní cestě, když Příloha č. 2 obsahuje Dohodu o úhradě náhrad poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce bezhotovostním převodem na bankovní účet a Příloha č. 3 obsahuje Dohodu o úhradě náhrad (elektronické kupony městské hromadné dopravy) poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce bezhotovostním převodem na bankovní účet). Čerpání rozpočtových prostředků je sledováno vedoucí ekonomického odboru. Rozpočtové prostředky byly v období roku 2015 čerpány v rámci stanovených limitů. Rovněž na ostatních kontrolovaných úsecích hospodaření s finančními a hmotnými prostředky inspektorátu nebyly zjištěny závady. Určení hmotně odpovědní pracovníci inspektorátu se při hospodaření s majetkem státu a s finančními a hmotnými prostředky řídí platnými právními a interními předpisy systému SÚIP, které danou oblast upravují. Vnitřní kontrolou nebyly v hodnoceném období zjištěny žádné případy porušování hospodářské a finanční kázně. Dne 12. 1. 2016 nabyl účinnosti Příkaz GI SÚIP č. 1/2016, č. j.: 251/1.10/16 včetně Přílohy č. 1 Stanovení sazeb stravného, cestovních náhrad a způsob dopravy při tuzemské pracovní cestě a Přílohy č. 2 Dohoda o úhradě náhrad poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce bezhotovostním převodem na bankovní účet. 1.3 Oblast personální Vnitřní kontrola na tomto úseku byla zaměřena na zjištění stavu úrovně a kvality vedení personální agendy, dodržování pracovněprávních předpisů, Pracovního řádu (Příkaz GI SÚIP č. 6/2007 ze dne 21. 6. 2007 ve znění dodatku č. 1 z 6. 6. 2008, Dodatku č. 2 z 20. 12. 2011, Dodatku č. 3 z 26. 9. 20012, Dodatku č. 4 z 24. 5. 2013 a Dodatku č. 5 ze 17. 7. 2013 a 92

pravidel pro zařazování zaměstnanců do platových tříd. Na tomto kontrolovaném úseku nebyly zjištěny žádné závady. V roce 2015 byla vedoucími zaměstnanci inspektorátu (vedoucím inspektorem a vedoucími jednotlivých oddělení) prováděna kontrola dodržování a využívání pracovní doby. V rámci této kontroly nebyl zjištěn žádný případ porušení. 1.4 Ostatní kontrolované úseky Dalšími úseky kontrolovanými v hodnoceném období vedoucími nebo určenými pracovníky inspektorátu byly především tyto:  vyřizování podnětů ke kontrole a ostatních podání právnických a fyzických osob.  bezpečnost a ochrana zdraví při práci.  požární ochrana. Průběžný dohled nad vyřizováním podnětů ke kontrole, peticí a ostatních podání prováděli v hodnoceném období roku 2015 vedoucí inspektor a všichni vedoucí pracovníci. Namátková kontrola byla zaměřena na vedení agendy, včetně kontroly dodržování termínů, věcné správnosti vyřízení podání a dodržování právních předpisů a interních pokynů – bez závad. Veřejná prověrka BOZP a PO byla i v roce 2015 provedena na pracovištích inspektorátu v Ústí nad Labem a v Liberci (regionální kancelář) dle předepsané osnovy pro zápis – viz samostatné úkoly 15.7.09 a 15.7.10. 2. Vnější kontrolní činnost Žádné vnější kontroly nebyly v roce 2015 na inspektorátu provedeny.

15.7.08 Vyřizování stížností U Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj byly v roce 2015 podány 3 stížnosti podle § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Ad. 1. Stížnost na způsob vyřízení podnětu ke kontrole byla podaná dne 23. 3. 2015. Stěžovatel svou stížností napadá postup OIP při vyřizování jeho podnětu ze dne 29. 1. 2015, že OIP na základě podnětu stěžovatele nezahájil kontrolu u předmětného subjektu. Stížnost byla OIP vyhodnocena jako nedůvodná. Vyřízení stížnosti bylo stěžovateli zasláno do datové schránky dne 15. 5. 2015 a v tento den mu bylo zároveň doručeno. Ad. 2. Stížnost byla podána e-mailem dne 23. 4. 2015 a směřovala proti nevhodnému chování inspektora OIP. Šetřením OIP bylo zjištěno, že stížnost je nedůvodná. Vyřízení stížnosti bylo stěžovateli prostřednictvím provozovatele poštovních služeb zasláno dne 19. 6. 2015, ale nepodařilo se mu doručit s tím, že na doručovací adrese nemá schránku. Následně bylo vyřízení stížnosti dne 14. 7. 2015 zasláno na e-mailovou adresu stěžovatele. Dne 14. 7. 2015 byl zároveň SÚIP informován o vyřízení stížnosti. Ad. 3. Stížnost byla podána prostřednictvím datové zprávy dne 8. 6. 2015 a byla shledána jako nedůvodná. Stížnost směřovala proti postupu OIP v rámci kontroly provedené u 93

stěžovatelky, kdy po ukončení kontroly OIP z úřední povinnosti nařídil došetření kontrolních zjištění a následně vyhotovil dodatek k protokolu o kontrole, do kterého promítl nové kontrolní zjištění. Tento postup stěžovatelka napadá. Vyřízení stížnosti bylo zasláno do datové schránky stěžovatelky dne 10. 8. 2015. Stěžovatelka dne 22. 12. 2015 podala stížnost ve výše uvedené věci také u SÚIP. SÚIP shledal tuto stížnost jako důvodnou.

15.7.09 Požární ochrana v systému SÚIP a 15.7.10 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v systému SÚIP Dalšími úseky kontrolovanými v hodnoceném období vedoucími nebo určenými pracovníky inspektorátu byly také bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana. Prověrky na úseku požární ochrany a BOZP se provádějí v pravidelných lhůtách a v určeném rozsahu. Jsou prováděny samostatně na pracovištích v Ústí nad Labem a v Liberci (regionální kancelář). Pracoviště OIP v Ústí nad Labem - prověrka PO a BOZP byla provedena ve dnech 15. a 16. 4. 2015. Pracoviště OIP v Liberci (regionální kancelář) - prověrka PO a BOZP byla provedena 21. 4. 2015 s příslušným zápisem. Prověrka byla zaměřena na technickou úroveň a vybavenost pracoviště, na úroveň a vybavení sociálního zázemí, hygienická a zdravotní opatření, na osobní ochranné pracovní prostředky, na organizační, vzdělávací a výchovná opatření a na stav zabezpečování požární ochrany s příslušným zápisem. Zároveň byla v loňském roce i provedena aktualizace požární dokumentace, 2. 10. 2015 revize přenosných hasicích přístrojů a hydrantů požární vody, zajištěno 5 vstupních školení nových zaměstnanců a 4. 11. 2015 školení zaměstnanců k BOZP s ověřováním jejich znalostí na tomto úseku. Otázky, související s BOZP, jsou pravidelně projednávány se zaměstnavatelem – v loňském roce to bylo provedeno 12x.

Závěr Hodnotíme-li plynulý rok, můžeme konstatovat, že byl rokem úspěšným. Průběžně se odstraňovaly problémy, souvisící s nasazením nového informačního systému, přesto, co se týká provádění kontrolní činnosti, byly stanovené počty kontrol v jednotlivých úkolech nejen plněny, ale (v některých případech i významně) překračovány. Funkci inspektorátu nenarušily ani personální a organizační změny – např. ukončení projektu NLZ a jeho transformace do oddělení, tak, aby činnost na tomto úseku mohla plynule navazovat od ledna 2016, s tím souvisící přesuny, resp. ukončení pracovního poměru, některých inspektorů a v neposlední řadě uzpůsobení struktury inspektorátu požadavkům služebního zákona - ani větší investiční akce (rekonstrukce rozvodu elektřiny a výměníkové stanice), prováděné za plného chodu organizace.

94

Všem hlavním činnostem inspektorátu – v oblasti pracovněprávní, bezpečnosti práce a zaměstnanosti, nelegálního zaměstnávání, vyšetřování pracovních úrazů nebo mimořádných kontrolních akcí atd. – byla věnována náležitá pozornost stejně jako v minulých letech. To je zřejmé z počtu zjištěných nedostatků a navazujících opatření, ať již nařízení odstranění závad nebo uložení sankcí, ale i z preventivní, tedy konzultační a poradenské, činnosti, kterou inspektorát prováděl ve velké míře. Můžeme proto konstatovat, že trend vysoké kvality a rozsahu práce s důrazem na schopnost podchytit měnící se podmínky a vznikající nové požadavky ve všech kontrolovaných oblastech si inspektorát i v roce 2015 udržel.

95