Strana zelených Královéhradecký kraj

Strana zelených Královéhradecký kraj VOLEBNÍ PROGRAM KRAJSKÉ VOLBY 2008

Obsah Obsah...............................................................................................................................................1 Krajina – pečujeme o jedinečné dědictví........................................................................................2 A)Informace - poznání území......................................................................................................3 B)Vzdělávání a osvěta.................................................................................................................3 C)Územní ochrana......................................................................................................................4 D)Druhová ochrana....................................................................................................................6 E)Politika, koncepce a plánování v ochraně ŽP.........................................................................7 Regionální rozvoj: Malý neznamená slabý. Malé obce – naše priorita.........................................9 Školství a vzdělávání: Kvalitní vzdělání něco stojí........................................................................19 Otevřeností veřejné správy proti korupci!...................................................................................21 Doprava s respektem k přírodě – víme jak na to.........................................................................28 Energetika: Šetrná energie neznamená drahá energie...............................................................30 Příloha č. 1 DOTACE PRO DOMÁCNOSTI NA EKOLOGICKÉ VYTÁPĚNÍ...........................35 Příloha č. 2 DOTACE PRO ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ..............................................36 Příloha č. 3 DOTACE NA UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ ENERGIE............................37 Příloha č.4 HŘÍCHY VĚTRNÉ ENERGETIKY...........................................................................37

36

Krajina – pečujeme o jedinečné dědictví Je naší povinností toto dědictví dobře spravovat a předat nepoškozené další generaci

Hlavní teze krajského programu z parlamentních voleb 2006 v ochraně krajiny Chceme omezit výstavbu na „zelené louce“ na minimum a posílit využívání stávajících staveb a prostor pro podnikatelské účely (zejména cenovou a daňovou politikou a formou pomoci při řešení starých ekologických zátěží) Chceme zachovat přirozený ráz krajiny – podporou údržby či obnovy drobných krajinných prvků jako hájků, zahrad, stromořadí, sadů, parků, polních cest atd. Usilujeme o institucionální ochranu významných přírodních útvarů a území, zahrnující vytipování cenných lokalit a vytvoření podmínek pro jejich registraci dle zákona na ochranu přírody (ve formě přírodních parků, významných krajinných prvků a památných stromů). Podporujeme vytváření ploch přirozeného rozlivu vod jako prevence před povodněmi. Usilujeme o·větší ochranu a obnovu břehových porostů. Podporujeme soustavnou ochranu povrchových vod a vodních toků - dobudování čistíren odpadních vod, vytváření travnatých pásů jako prevence eroze a znečištění povrchových vod ze zemědělství, s cílem "Chceme vodu ke koupání". Žádáme důslednou ochranu nejcennějších území v kraji. Nepodporujeme rekonstrukci lanové dráhy na Sněžku na trase Růžová hora-Sněžka, rychlostní silnice přes Český ráj apod. Současný stav ochrany přírody v našem kraji I přes celou řadu dílčích úspěchů bohužel stále v celém Královéhradeckém kraji pokračuje zoufalý úbytek druhové rozmanitosti a přírodní bohatosti. Současná činnost Krajského úřadu Královéhradeckého kraje skýtá významné bohužel nevyužité možnosti, jak se snažit tento stav změnit. Téma ochrany přírody a krajiny je - vedle lidských práv, otevřenosti státní správy a samosprávy, podpory občanské společnosti atd. - jedním ze základních pilířů programu Strany zelených. Lidská a odborná základna Strany zelených Královéhradeckého kraje skýtá velmi dobrý potenciál, aby se stala významným pozitivním přínosem ke zlepšení a skutečnému řešení problémů na úrovni krajského úřadu Královéhradeckého kraje prostřednictvím svých případně zvolených zástupců do krajského zastupitelstva. Doufáme, že získáme patřičnou důvěru našich voličů na podzim 2008 v krajských volbách a získáme tak možnost posunout pozitivním směrem nejen téma ochrany životního prostředí ale i další "zelená témata". K získání důvěry voličů se budeme snažit předložit jasný a kvalitní program a především důvěryhodné kandidáty, kteří budou nositeli tohoto programu. I v rámci krajské politiky je základním a určujícím dokumentem celostátní program Kvalita života. V našem krajském programu jsme se pokusili definovat základní problémy v ochraně přírody v našem kraji a navrhnout jejich řešení. V žádném případě si neděláme nárok na pokrytí všech zásadních problémů, ale pokusili jsme se popsat ty, které jsou řešitelné či významně ovlivnitelné z krajského hlediska a které by se měla právě krajská Strana zelených snažit řešit.

36

A) Informace - poznání území Znát svůj kraj a vědět kde a co chránit Velká část Královéhradeckého kraje je z biologického hlediska zcela nedostatečně odborně prozkoumána. Státní ochraně přírody tak mnohdy zcela chybí odborné podklady a nemůže tak správně rozhodovat a příroda tak je následně poškozována s posvěcením orgánů ochrany přírody. Strana zelených Královéhradeckého kraje proto bude podporovat biologickou prozkoumanost Královéhradeckého kraje, s důrazem na „bílá místa“, která nebyla mapována v rámci programu Natura 2000, nebo která nemají žádnou legislativní ochranu a zcela k nim tak chybí biologická data. Na základě dosažených výsledků mapování, stejně jako úzkou spoluprací s odbornými institucemi i specializovanými nevládními organizacemi (Agentura ochrany přírody a krajiny, Česká společnost ornitologická, Česká botanická společnost, Český svaz ochránců přírody, Hnutí Duha, Arnika a další) i na základě výsledků proběhlých mapovacích akcí zajistíme faktickou (tzn. nejen územní, ale i praktickou) ochranu nejcennějších lokalit. V prvé řadě se budeme snažit zrealizovat projekt „Česká Natura“ (viz dále kapitola C). Budeme usilovat o vytvoření centrální digitální přehledné databáze (nejlépe včetně zanesení do GISových vrstev), která bude obsahovat pokud možno všechna existující historická i recentní data přírodnin zaznamenaných na území Královéhradeckého kraje a její následné využívání při praktické ochraně přírody. Šetrný turismus Strana zelených bude podporovat environmentálně šetrné formy turistiky a zlepšování turistické infrastruktury spojené s podporou ochrany přírodních lokalit. (Příklad – budování stezek v Prachovských skalách ke snížení ničení pískovcových měst, stezky v Krkonoších k usměrnění pohybu návštěvníků apod.).

B) Vzdělávání a osvěta Odborné vzdělávání úředníků Nízká odborná úroveň pracovníků státní ochrany přírody (někdy až alarmující), zejména na obcích s rozšířenou působností nebo s pověřeným obecním úřadem, se projevuje dvěma extrémy. Buď přílišnou benevolencí, nebo naopak zbytečností přísností i tam, kde to není z hlediska skutečné ochrany přírody nutné. Strana zelených bude proto podporovat smysluplné projekty na odborné vzdělávání úředníků, kteří vykonávají státní ochranu přírody a krajiny především na obcích s rozšířenou působností a s pověřenými úřady. Odborná vzdělanost úředníků a s tím svázaná schopnost argumentace může přispět i k určitému eliminování politického nátlaku samosprávy na státní správu, který vnímáme v současné době jako významný problém, díky kterému dochází k tomu, že v některých případech úředníci nerozhodují podle odborných kritérií, ale podle vůle politiků a zastupitelů. Podpora občanské společnosti a spolupráce s neziskovými organizacemi Občanskou společnost - veřejnost a neziskové organizace - vnímáme jako pilíř demokracie. Strana zelených bude podporovat občanská sdružení i širokou veřejnost v účasti ve správních řízeních a utváření krajské politiky a to nejen životního prostředí. 36

Budeme podporovat předběžné diskuze s veřejností i odborníky o zamýšlených záměrech mající vliv (pozitivní i negativní) na ochranu přírody a krajiny, aby se předcházelo zbytečným nedorozuměním plynoucím z nedostatku informací. Nízká úroveň základních bioekologických znalostí nejširší veřejnosti Strana zelených bude podporovat smysluplné projekty na zvýšení ekologické gramotnosti široké veřejnosti za účelem získání základního bioekologického obecného podvědomí, časem i povědomí.

C) Územní ochrana Podpoříme vznik Chráněné krajinné oblasti Poorličí Krajina Poorličí (přírodního parku Orlice) je nedoceněným krásným a hodnotným koutem našeho kraje, který si zaslouží větší stupeň ochrany. Strana zelených proto podpoří vypracování studie CHKO Poorličí a bude podporovat vyhlášení této chráněné krajinné oblasti. Jako zásadní vidíme podporu propagace a diskuze o vyhlášení CHKO Poorličí s místními obyvateli. Již v současné době je většina území pod různými stupni ochrany (přírodní památka, přírodní park, evropsky významná lokalita) a vyhlášení CHKO nepřinese výraznější zpřísnění ochrany a omezení obyvatel. V současné době zde panuje jakési „bezvládí“ a chybí mu ucelená péče. Obyvatelé budou mít díky CHKO přímého partnera, se kterým budou moci jednat a který se bude o přírodní krásy místa cíleně pečovat. Protože vyhlášení CHKO Poorličí je dlouhodobou záležitostí, je nutné do doby jejího vzniku alespoň v nejdůležitějších oblastech suplovat její dosud neexistující správu. To znamená zejména: - vytipovat území patřící vhodná k začlenění do CHKO Poorličí a to včetně vymezení jejich hranic - podporovat vytváření ploch přirozeného rozlivu vod jako prevence před povodněmi i suchem - zlepšovat ochranu povrchových vod a vodních toků – tj. zejména dobudováním a vylepšením čistíren odpadních vod (např. výstavba dočišťovacích nádrží a biologických mokřadů), vytváření travnatých pásů jako prevence eroze a znečištění povrchových vod ze zemědělství, vše s cílem "Chceme vodu ke koupání" - zajistit důslednou legislativní i praktickou ochranou nejcennějších území a lokalit - zajistit větší ochranu a obnovou břehových porostů vodních toků - stimulovat zemědělce k využívání tzv. agroenvironmentálních opatření - v krajinářsky a přírodně cenných územích podporovat trvale udržitelný způsob rekreace široké veřejnosti (šetrné cyklostezky i včetně šetrných stezek pro pěší nebo jezdce na koních) - naopak bránit trvale neudržitelným způsobům rekreace Barokní krajina Kuksu jako památka UNESCO Strana zelených bude k ochraně historického dědictví a krajinného rázu podporovat záměr na vyhlášení komponované barokní krajiny Kuksu za památku UNESCO.

36

"Česká Natura" Pojmem "Česká Natura", je označován výstup projektu AOPK ČR, který měl využít mapování biotopů, které proběhlo v rámci přípravy sítě Natura 2000, aby zhodnotilo i biotopy, které nejsou z hlediska evropské Natury 2000 významné, ale jsou významné z národního hlediska. Projekt hodnotil, zda určité biotopy významné právě z národního hlediska jsou dostatečně chráněny současnými maloplošnými zvláště chráněnými územími. Na základě tohoto hodnocení, pak vzešel návrh na optimalizaci zvláště chráněných území, který bude předán krajským úřadům a bude sloužit pro přípravu vyhlášení nových zvláště chráněných území. Bohužel se jedná pouze o vysoce odborné doporučení a v rámci našeho kraje nebylo dosud pro ochranu těchto významných lokalit uděláno vůbec nic. Strana zelených bude podporovat realizaci projektu "Česká Natura" v Královéhradeckém kraji a ochranu v něm obsažených lokalit. Více k projektu "Česká Natura" a přehled lokalit pro Královéhradecký kraj najdete ZDE. Zefektivnění finančních prostředků vynakládaných na ochranu konkrétních lokalit Významným problémem ochrany krajiny jsou chybějící finanční prostředky na údržbu zvláště chráněných území, v některých případech např. i jejich neefektivní využívání. Např. na místo aby byla vhodnou péčí zajištěna další existence přírodnin, kvůli kterým byla ochrana vyhlášena, jsou tyto prostředky použity na vyhotovení cedulí nebo na pásové značení - nevadí, když už tu není co chránit, hlavně ať každý ví, že tu je (či spíše byla) rezervace. Zatímco některým lokalitám je věnována péče až zbytečná (např. finančně nákladná údržba hlavatých vrb v PR Trotina, kterou za normálních okolností provádí lidé dobrovolně za účelem získání palivového dřeva), jinde není péče prováděna po řadu let vůbec (např. PP Údolí Bystřice, PP Pamětník, PR Zámělský borek, PP Na víně aj.). Strana zelených proto bude usilovat o efektivnější využívání prostředků určených na péči o zvláště chráněná území a o navýšení finančních prostředků na takovou úroveň, aby ve zvláště chráněných územích přestalo docházet k vymírání přírodnin způsobenému nedostatečnou údržbou a péčí. Ochrana zdrojů pitné vody S projevy klimatické změny se v našem kraji začínají objevovat konflikty při zajištění zdrojů pitné vody, což lze prezentovat na vodním zdroji pro Hradec Králové, tj. vodní zdroj Litá. Strana zelených bude podporovat environmentálně šetrné projekty, které budou pečovat o vodní zdroje (např. systémy dotací podzemních vod). Evropsky významná lokalita Natury 2000: Zbytka – Litá Jedná se o asi o nejprioritnější území určené k revitalizaci, které by mělo být v Královéhradeckém kraji řešeno. Ze tří důvodů – velice unikátní území zasažené nevhodnými vodohospodářskými zásahy, problematika zdroje pitné vody pro Hradec Králové, kontroverzní záměr na stavbu vodní nádrže vs. suchého poldru – tedy prioritní území z hlediska protipovodňové ochrany. Strana zelených v návaznosti na předchozí bod podpoří projekty na řešení přírodě blízkých protipovodňových opatření v povodí Dědiny, dále zajištění ochrany vodního zdroje Litá a ochrany evropsky významné lokality Zbytka.

36

Území přirozeného rozlivu a odsazení hrází Budeme podporovat přírodě blízká protipovodňová opatření jako např. ochranu a obnovu území v nivách řek, kde dochází během povodní k přirozeným rozlivům. Dalším vhodným protipovodňovým opatřením je odsazování hrází a revitalizace toků spojená s obnovou retenčních schopností niv. Zamezení výstavby v povodňové zóně jako prevence povodňových škod Bohužel i dnes po nedávných zkušenostech s povodněmi dochází k výstavbě v místech ohrožených povodněmi. Strana zelených nebude podporovat zástavbu v zaplavovaných oblastech, kde zvyšuje povodňové škody a bude podporovat zpřísnění ochrany území v tzv. pasivní záplavové zóně před zástavbou. Vodní nádrž Rozkoš jako přírodní relaxační zóna Budeme podporovat posílení ekologické funkce vodní nádrže Rozkoš (např. vybudováním mokřadů pro vodní ptactvo), které zajistí dodatečná kompenzační opatření jako náhradu za cenné přírodní biotopy zničené výstavbou vodního nádrže Rozkoš. Dosavadní pokusy o částečnou nápravu cenných lokalit, které byly obětovány výstavbě vodní nádrže, jsou zatím zcela nedostatečné. Jako vhodnou cestu vidíme vybudování přírodní relaxační zóny Rozkoš, kterou by byly v části nádrže vytvořeny příhodné podmínky pro ochranu ptactva. V rámci tvorby biologicky hodnotných ploch by mělo být vytvořena i turistické zázemí (pozorovatelny) pro pozorování ptactva, které by mohlo podpořit turistickou atraktivitu místa. Omezení výstavby na „zelené louce“ Strana zelených bude podporovat využívání stávajících staveb a prostor pro podnikatelské účely. Budeme podporovat využívání ploch a objektů opuštěných starých průmyslových areálů, tzv. brownfields. Zdravé lesy – přírodě blízké druhové složení lesů Lesy nejen v našem kraji jsou z hlediska jejich ekologické hodnoty ve velmi špatném stavu a většinu porostů tvoří smrkové, či borové monokultury, které jsou více neodolnými plantážemi na dřevo a pro živočichy a rostliny více pouští, nežli lesem. Budeme podporovat, aby lesní hospodaření v lesích respektovalo ekologické funkce lesa a zvyšovalo se zastoupení původních druhů dřevin a zvyšovalo se množství smíšených lesů s přírodě blízkým hospodařením.

D) Druhová ochrana Návrat lososa do povodí Orlice Strana zelených bude podporovat obnovu tahové cesty lososa do povodí Orlice. Ve spolupráci s MŽP, Českým rybářským svazem a Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky a dalšími chceme prosadit konkrétní projekt návratu lososa. I proto je Strana zelených Královéhradeckého kraje proti budování příčných překážek (např. ve formě vodních nádrží) a proti rozšiřování splavnění a regulacím řeky Labe.

36

Prostupnost vodních toků V návaznosti na předchozí bod budeme podporovat obnovu prostupnosti vodních toků. Avšak je důležité, aby prostupnost byla hodnocena nikoliv pouze z hlediska ryb, ale i dalších živočichů, jako jsou vydry, bobři atd. To znamená, že je třeba se zaměřit nejen na příčné, ale i podélné překážky. Návrat některých vyhubených a ochrana vzácných druhů Návratu vyhubených a ochranu vzácných druhů lze dosáhnout především vytvářením a obnovou vhodných biotopů. Strana zelených bude podporovat návrat některých vyhubených organismů na území Královéhradeckého kraje jako je losos, někteří ptáci (zejména lžičák pestrý, tetřívek obecný, koliha velká a břehouš černoocasý) či indikačních a vlajkových druhů (jasoň dymnivkový, otakárek ovocný, modrásek hořcový, tesařík obrovský,…). Budeme podporovat vytváření podmínek pro zastavení vymírání některých (většinou indikačních) druhů organismů a snažit se o opětovné zvyšování jejich stavů (např. bekasina otavní, oba druhy čírek, koroptev polní, ropucha zelená a krátkonohá, ohniváček modrolesklý, perleťovec maceškový, okáč bělopásný). Zlepšovat bezpečnost silnic z hlediska volně žijících živočichů Strana zelených bude usilovat o to, aby veškeré nově postavené dálnice a rychlostní komunikace byly dostatečně zajištěny z hlediska migrační prostupnosti pro živočichy a to již během výstavby těchto komunikací. Dále podpoří zajištění nejrizikovějších úseků silnic z hlediska migrací obojživelníků a to formou trvalých bariér a podchodů. Útulky pro společenská zvířata (psi, kočky...) V současné době je v Královéhradeckém kraji naprosto nedostatečná síť útulků pro psy, kočky a další společenská zvířata. Podpoříme proto rozšíření kapacity současných útulků (nebo v případě potřeby vytvoření nových) tak, aby byly vytvořeny důstojné podmínky pro zvířata v nouzi. K tomu je mj. nutná finanční podpora k úhradě provozních nákladů a podpora odborného proškolování personálu.

E) Politika, koncepce a plánování v ochraně ŽP Koncepce ochrany životního prostředí Královéhradeckého kraje Koncepce ochrany životního prostředí Královéhradeckého kraje, která by měla být zásadním dokumentem krajské politiky životního prostředí, v současné době vůbec neplní svůj účel a působí bohužel pouze jako formální obecný dokument. Jako problematické vidíme především nedodržování koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje, zejména doporučení obsažená v příloze 7 a 6. Část přílohy 6, která je věnována obratlovcům je navíc zcela špatně a neodborně zpracována. Jako problematickou dále vidíme přílišnou obecnost dokumentu a absenci jasně definovaných cílů. Strana zelených Královéhradeckého kraje proto bude usilovat o zásadní přepracování, nebo vypracování zcela nové Koncepce ochrany ŽP Královéhradeckého kraje, tak aby tato koncepce obsahovala návrh konkrétních opatření a časových termínů jejich realizace, tak aby koncepce přestala být obecným podkladem, ale stala se co možná nejkonkrétnějším plánem jak pomoci životnímu prostředí v našem kraji.

36

Plán oblasti povodí Horního a středního Labe aneb „Řeky pro život“ Jedním ze základních problémů v ochraně životního prostředí je to, že v minulosti byla uměle zastavena řada přirozených procesů, což v mnoha případech vede k tomu, že nejsou vytvářeny nové vhodné biotopy a je nutné pracně uměle udržovat zakonzervovaný stav těch stávajících. Zvláště patrné to je např. u vodních ekosystémů, kde došlo regulacemi toků k zastavení přirozené dynamiky vytváření rozmanitých biotopů (nátrží, slepých ramen apod.). Zrovna v případě vodních toků se nyní nacházíme v období, které nabízí významnou šanci na změnu. Právě totiž probíhá proces přípravy zásadního dokumentu Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe, který ovlivní správu vodních toků v našem kraji minimálně do roku 2015. A bude to příští Zastupitelstvo a Rada Královéhradeckého kraje, které tento dokument budou schvalovat. Je zcela klíčové pro naše řeky, aby tato šance byla využita ke změně správy toků a byla v maximální možné míře prosazována přírodě blízká řešení a byly eliminovány technické záměry, které by současný neutěšený stav vodních a mokřadních ekosystémů dále prohlubovaly či konzervovaly. Strana zelených Královéhradeckého kraje bude aktivně prosazovat, aby naše řeky byly „řekami pro život“... Koncepce protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje Strana zelených považuje současný návrh Koncepce protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje za nepřijatelný, jelikož opatření v něm navržená jsou hrubě technického rázu a s výraznou absencí přírodě blízkých protipovodňových opatření. Strana zelených bude prosazovat jeho přepracování v duchu moderního environmentálně citlivého přístupu k řešení povodňových rizik. Strana zelených bude prosazovat odklon od zbytečného „betonování“ a ničení našich krajských řek. Pořizovatelem koncepce je Krajský úřad Královéhradeckého kraje a koncepci schvaluje krajské zastupitelstvo. Jedná se o velice důležitý dokument, který může výrazně negativně ovlivnit stav vodních toků. Cíle koncepce: - vytvoření přehledu o problémových oblastech v rámci kraje, které je nutné řešit včetně možností řešení a to jak pro potřeby státní správy, tak i samosprávy - podklad pro vyjadřování k dotacím, které jsou poskytovány na realizaci jednotlivých protipovodňových opatření - podklad pro vyjadřování k územním plánům - podklad pro zpracování plánu dílčích povodí (krajský úřad spolupracuje se správci povodí při tvorbě plánu povodí) - podklad pro optimální využití státních prostředků na protipovodňovou ochranu Dokument lze nalézt zde: http://www.wmap.cz/kr-kralovehradecky/ppo/index.html Podpora třídění odpadů a prevence vzniku odpadů Budeme se zasazovat o podporu projektů na snížení produkce netříděného komunálního odpadu a podpoříme využívání odpadu k výrobě energie. Podpoříme zvýšení třídění a využívání bioodpadů.

36

Regionální rozvoj: Malý neznamená slabý. Malé obce – naše priorita V Královéhradeckém kraji žije 552 212 obyvatel. Přes 60%, přesně 335 973, jich žije v obcích pod 10 000 obyvatel.

Zelené téma – Venkov - transparentní rozdělování financí do regionů - propojení zájmů obcí, spolků a podnikatelské sféry - zlepšení dopravní obslužnosti a komunikací - vyvážení šetrného cestovního ruchu po celém kraji - podpora projektů snižující produkci komunálního odpadu a projektů využívající odpad k efektivnímu a šetrnému způsobu výroby energie - podpora zavádění pěstování a zpracování technických a energetických plodin využitelných v regionu - zlepšení spolupráce institucí v Královéhradeckém kraji - podpora mezinárodní spolupráce Územní působnost

36

Královéhradecký kraj svojí rozlohou zaujímá šest procent území České republiky. V roce 2005 zde žilo více než pět procent obyvatel České republiky, což představuje 9. plošně nejmenší a nejméně lidnatý kraj. Hustota zalidnění je v porovnání s celorepublikovým průměrem nižší. Vyšší než celorepublikový je průměrný věk populace kraje. Ovšem míra naděje dožití patří v Královéhradeckém kraji k nejdelším. Rozloha a počet obyvatel v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2005 Rozloha (km2) Počet obyvatel Česka republika 78 864 10 251 079 Královéhradecký kraj 4 758 548 368 Hradec Králové 875 159 502 Jičín 887 77 306 Náchod 887 77 306 Rychnov nad 998 79 245 Kněžnou Trutnov 147 120 022 Území/kraj/okres

Hustota (ob./km2) 130,0 115,2 182,2 87,1 87,1 79,4

zalidnění

104,6

Území Královéhradeckého kraje, z dřívější doby rozdělené na 5 okresů, se administrativně dělí na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 35 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Celkový počet administrativně samostatných obcí je 448, z nichž 43 má statut města. Podíl městského obyvatelstva je mírně pod republikovým průměrem. Metropolí kraje je statutární město Hradec Králové. Královéhradecký kraj spolu s krajem Pardubickým a Libereckým tvoří region Soudržnosti NUTS II Severovýchod. Sídelní struktura v kraji je nehomogenní a rozdrobená, což je způsobeno zejména přírodními a historickými podmínkami. Královéhradecký kraj ve srovnání s Českou republikou má vyšší zastoupení malých obcí do 500 obyvatel. V zázemí měst se projevují lokálně typické znaky suburbanizace. Ekonomika a cestovní ruch Ekonomika kraje je v posledních letech silně závislá na exportu zboží a služeb. Pozitivní vliv na dynamiku exportu mělo odstraňování obchodních bariér se státy EU, rozvoj obchodních vazeb tuzemských a zejména západoevropských firem, růst ekonomiky ve „starých“ členských státech EU a zvyšující se konkurenceschopnost domácího zboží a služeb z hlediska poměru cena/kvalita. Klíčovými zahraničními partnery jsou Německo, s delším odstupem pak Slovensko, Velká Británie a Francie. Od poloviny 90. let minulého století lze zaznamenat silnou orientaci podnikatelské sféry na vývoz do států Evropské unie. Podíl 25 států EU na celkovém vývozu z Královéhradeckého kraje představoval 82 %. Přibližně 15 % zaujímají státy CEFTA (střední a východní Evropa), postavení ostatních teritoriálních uskupení na vývozu kraje je méně významné (především USA, Čína a Japonsko). Z hlediska struktury zboží byla na celkovém vývozu nejsilněji zastoupena silniční vozidla s více než čtvrtinovým podílem, dále elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, textilní a kovové výrobky. Hospodářské vztahy se sousedním Polskem spočívají, kromě tradičních obchodních vztahů, v pořádání nejrůznějších setkávání podnikatelů, politiků, starostů a jiných osob.

36

Cestovní ruch a volnočasové aktivity včetně tělovýchovy a sportu představují významnou součást života obyvatel a podílejí se na celkové kvalitě života a spokojenosti obyvatel. Cestovní ruch lze však též chápat jako hospodářské odvětví, které má své místo v ekonomice regionu. Příjmy z cestovního ruchu jsou nezanedbatelnou součástí příjmů státních i místních rozpočtů a tento sektor se podílí též na vytváření nových pracovních příležitostí. Rozvoj cestovního ruchu má však své limity a je potřeba ho podporovat nejen v souladu s místním potenciálem, ale též s ekologickou a kapacitní únosností území. Díky různorodosti krajiny je tento kraj z hlediska cestovního ruchu velmi přitažlivý. Jsou zde široké možnosti různých typů a forem rekreace. Intenzita cestovního ruchu je v některých regionech natolik vysoká (Krkonoše, částečně Orlické hory aj.), že významně ovlivňuje strukturu služeb, život obyvatel i celkový charakter obcí. V těchto oblastech však také dochází k závažným konfliktům mezi rozvojem cestovního ruchu a ochranou životního prostředí. Mezi nové formy turistiky s perspektivou dalšího rozvoje a pozitivního dopadu na region patří ekoturistika, agroturistika, ekoagroturistika a také například geoturistika (evropský geopark Český ráj, který patří mezi geoparky pod ochranou UNESCO). Zatím tyto produkty cestovního ruchu zaujímají ve struktuře nabídky v České republice jen nepatrný podíl. V souladu se silným rozvojem a zvyšující se popularitou cykloturistiky v posledních letech je značná pozornost věnována budování a vyznačování cyklotras regionálního i nadregionálního významu. V Královéhradeckém kraji je navržena páteřní síť cyklodopravy, která po svém dokončení zajistí vzájemné propojení rekreačních oblastí České republiky i okolních států. Dlouholetou tradici mají ve většině oblastí Královéhradeckého kraje také pěší turistické trasy. V Královéhradeckém kraji je také zastoupeno lázeňství, a to prostřednictvím tří fungujících lázní: Janské Lázně (léčba nervových, pohybových a kožních chorob; zároveň významné středisko zimních sportů), Lázně Bělohrad (nemoci pohybového ústrojí) a Velichovky (léčba pohybového ústrojí a pooperačních stavů). Lázně Běloves a Železnice jsou v dnešní době mimo provoz. V rámci KHK je různá míra nezaměstnanosti. Kontrastní jsou rozdíly mezi velkými městy a příhraničními oblastmi (Sudety). Ukazuje se, že kvalitní dopravní infrastruktura, dostupnost telekomunikačních služeb, cestovní ruch apod. může pomoc vyrovnávat tento nepoměr. Venkovský prostor, obce a svazky Rozdíl mezi kvalitou života ve městech a na venkově se v posledních letech zvětšuje. Charakteristickým rysem venkovských oblastí je postupné stárnutí a vyklidňování s výjimkou některých obcí v zázemí velkých měst. Většina malých sídel vykazuje vyšší zaměstnanost v primárním sektoru. Vyšší míru nezaměstnanosti ve venkovských oblastech způsobuje kromě citelného nedostatku stabilizovaných podnikatelských subjektů poskytujících pracovní příležitosti také nízká mobilita za prací zejména z důvodu nedostatečné dopravní obslužnosti. Rozvoj periferních venkovských oblastí podvazuje migrace mladých lidí, většinou lépe kvalifikovaných, do větších sídel. Z toho vyplývá také celková nižší úroveň vzdělanosti venkovských obyvatel oproti městským. Dalším problémem některých venkovských lokalit je kvalita a nízká dostupnost poskytovaných zdravotních, sociálních a dalších občanských služeb, malá podpora základního školství, zúžená nabídka kulturních a sportovních aktivit a nepříliš živá sféra spolkových činností.

36

Obce mají zpravidla starší domovní fond s horším technickým vybavením. Technická infrastruktura a napojení obcí na inženýrské sítě mnohdy nedosahují potřebné úrovně. Problematický je výskyt starých ekologických zátěží v některých lokalitách, nízký stupeň čištění odpadních vod a nedořešené střední a malé zdroje znečištění ovzduší. Také problematika regenerace a revitalizace již nevyužívaných a chátrajících zemědělských nebo průmyslových objektů a jiných areálů nabyla v poslední době na závažnosti. Jedná se o nefunkční, často rozlehlé a zdevastované, většinou i ekologicky zatížené objekty a prostory bývalých výrobních celků, vojenských areálů apod. Regenerace a revitalizace těchto areálů a objektů za účelem jejich nabídky potenciálním investorům vyžaduje nemalé finanční částky, které jsou víceméně nad finančními možnostmi jejich majitelů. Pro řešení problémů a realizaci projektů v regionech vznikla v Královéhradeckém kraji řada dobrovolných svazků obcí různého charakteru. Menší svazky obcí mají nižší počet obyvatel a také nižší počet členských obcí. Jejich činnost je buďto zaměřena na dosažení jednoho zásadního cíle, nebo se orientuje na řešení běžných úkolů v krátkodobějším časovém horizontu: předkládají malé projekty, například z Programu obnovy venkova. Dále existují větší svazky obcí, které mají ve své členské základně obvykle některé město. Díky tomu pro svou činnost mívají příznivější materiálnětechnické podmínky a především disponují kvalifikovanějšími lidskými zdroji. Rozdíly mezi regiony vyplývají z jejich odlišných přírodních a socioekonomických podmínek, lokalizace v rámci vyššího územně-správního celku, stupně využití disponibilních regionálních zdrojů, ale i obecných společensko-politických podmínek. Rozsah, četnost a míra intenzity faktorů ovlivňujících disparity mají zcela zásadní vliv na rozvoj či zaostávání jednotlivých regionů. V posledních letech, zejména v období přechodu české ekonomiky na tržní podmínky, se navíc projevily faktory, které tyto regionální disparity více zvýraznily. Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech. Do samostatné působnosti obce patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejích občanů, pokud nejsou svěřeny zákonem krajům nebo pokud nejde o výkon přenesené působnosti, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. V Královéhradeckém kraji je v současnosti 448 obcí. Malé obce do 499 obyvatel tvoří 65 % z celkového počtu, obce s počtem obyvatel od 500 do 1999 obyvatel tvoří dalších téměř 26 %. Obcí od 2 000 do 9999 obyvatel je celkem 34, obcí s počtem obyvatel od 10 000 do 49 999 je pouze 8, a jen jedna obec má více než 50 000 obyvatel. Z těchto údajů je zřejmé, jak důležitou roli sehrává kvalitní komunikace kraje s obcemi s rozšířenou působností a malými obcemi v oblasti výkonu veřejné správy. Obce mohou při výkonu své samostatné působnosti vzájemně spolupracovat ve formě uzavřených smluv ke splnění konkrétního úkolu, nebo založit právnické osoby,

36

případně vytvořit dobrovolný svazek obcí, a to na základě zákona o obcích. Hlavním cílem sdružení je společné řešení více oblastí (cestovní ruch, životní prostředí, zemědělství, infrastruktura, ekonomický rozvoj, rozvoj lidských zdrojů). Účelem dobrovolného svazku obcí (DSO) je ochrana a prosazování společných zájmů při řešení každodenních úkolů, zejména v oblastech školství, sociální péče, shromažďování a odvozu komunálních odpadů, správě komunikací, domovního a bytového fondu apod. Nezanedbatelným přínosem řady sdružení je udržení, obnova a rozvoj místních kulturních a společenských tradic, životního stylu, pospolitosti venkovského obyvatelstva a vědomí vlastní zodpovědnosti za obnovu a rozvoj obcí. V Královéhradeckém kraji jsou desítky dobrovolných svazků obcí. Počet obcí v jednotlivých sdruženích se velmi liší, a to od 2 (DSO Štědrá) do 26 (DSO Orlické hory), počet obyvatel od 573 (DSO Štědrá) do 47 601 (DSO Krkonoše) a plochy 997 ha (DSO Štědrá) do 48 997 ha (DSO Krkonoše). Dobrovolné svazky obcí (mikroregiony) se stále více stávají jedním z hlavních pilířů regionálního rozvoje, jejich vznik v daném území je velmi důležitý pro potenciální realizaci akcí nadobecního významu.

36

Prezentace svazků obcí Královéhradeckého kraje (Prezentace s nejistými nebo nepotvrzenými údaji jsou uvedeny pod čarou.) Dobrovolný svazek obcí Policka Krkonoše - svazek měst a obcí Mikroregion Novobydžovsko Mikroregion obcí Památkové zóny 1866 Mikroregion Podchlumí Mikroregion Urbanická brázda Společenství obcí Podkrkonoší Svazek obcí "ÚPA" Svazek obcí Jestřebí hory Svazek obcí Metuje Svazek obcí Východní Krkonoše Svazek obcí Žacléřsko Brada Českomeziříčsko Český Ráj Dobrovolný svazek obcí Broumovska Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Bělá Dobrovolný svazek obcí ORLICE Dobrovolný svazek obcí Poorlicko Dobrovolný svazek obcí Region Novoměstsko Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory Dobrovolný svazek obcí Stráně Dolní Bělá Lázeňský mikroregion Mikroregion Brodec Mikroregion Černilovsko Mikroregion Hustířanka Mikroregion Nechanicko Mikroregion Rozhraní Mikroregion Rychnovsko Mikroregion Třebechovicko Safari Svazek obcí 1866 Svazek obcí Cidlina Svazek obcí Horní Labe Vrchy Štědrá Aktuální problémy a ožehavá témata Pro rozvoj i život regionů je význam kraje obrovský. Nebojím se říct, že v řadě oblastí klíčový. Již dnes jde přes kraje do regionů značné množství peněz. V budoucnu úloha kraje ještě poroste s dokončením decentralizace. O to větší zodpovědnost leží na volených orgánech kraje. To co předvádí stávající představitelé kraje je arogance moci (doporučujeme povinnou četbu „Mňačko: Jak chutná moc“).

36

1.) Velké akce typu rekonstrukce „Pivovaru“ odebírají prostředky na rozvoj kraje jako celku. Stavba stála přes 1 miliardu korun. Čeká nás splácení úvěru, což je pro budoucnost kraje poměrně velká zátěž, která limituje řadu rozvojových věcí. Nejsme přesvědčeni, že tento ohromný projekt byl dostatečně zcela bez problémů. Chceme se v budoucnu zaměřit na transparentnost při nakládání s veřejnými prostředky. Další zadlužení kraje a další obdobný projekt, např. rekonstrukce Kuksu, by bezesporu omezily další rozvoj regionů v KHK. 2.) Jednání stávajícího zastupitelstva je „odzbrojovací konferencí“. Velké množství projednávaných bodů využívá stávající vedení k prohlasování řady tragických usnesení. Prostě v té záplavě si řada ze zastupitelů ani nevšimne, o čem hlasuje. Nutnost změnit systém, jasně oddělit podstatné (např. grantová pravidla) od formálních (např. darování pozemku pod silnicí v Horní Dolní). 3.) Rozvoji venkova obecně tento stát nepřeje. Legislativa jako celek nahrává „velkým a silným“. To je fakt, který na úrovni kraje nemůžeme změnit. Co však může kraj udělat a také by měl, zmírnit následky tohoto stavu. Školství – způsob financování je dán ministerstvem. Kraj však má možnosti úpravou kritérií přerozdělováním prostředků zmírnit dopady na ty nejslabší. Kraj by měl mít jasně danou síť škol (základních a mateřských), které musí udržet (dopravní nedostupnost místa atd.) a také je pomocí zvolených kritérií dofiancovat. Dopravní obslužnost – prostředků je málo, proto kraj musí jasně pojmenovat priority, co chce obslužností řešit, a co ne. Program rozvoje venkova – nepovažovat za „nutné zlo“, které zdědil kraj po Ministerstvu pro místní rozvoj. Spolek pro obnovu venkova musí být silným partnerem v této oblasti. Kritéria dotací by se neměla měnit každou chvíli. Je to silné téma pro diskuzi. V této chvíli honíme v POV mnoho zajíců najednou. POV je jedním z mála zdrojů pro obnovu venkova. Krácení vyčleněných prostředků z rozpočtu kraje je špatnou zprávou pro venkov. Grantová politika kraje – další malý zdroj financí. Zkuste pojmenovat slabá místa v životě kraje a porovnat je s vypsanými granty. Rozvojové dokumenty má kraj zpracované na slušné úrovni. Asi nic převratného se v této oblasti na nejbližší léta nedá vymyslet. Co však podle mě chybí je popularizace těchto dokumentů. Asi ne jako celku (jsou přístupné na internetu, v tištěné podobě atd.), ale místně, jak se tyto dokumenty například dotknou Jestřebích hor (pokud vůbec). Rozvoj regionu je v pojetí KHK chápán ze široka. Je to záběr od průmyslových zón, využití opuštěných objektů až po venkovskou turistiku. Pokusme se v kapitole regionálního rozvoje najít svoji nosnou oblast. Vzhledem k potenciálním voličům si myslím, že by to měl být venkov. Jeho úloha pro zdravý život obyvatel je nezastupitelná. Rezervou je i využití ekonomického potenciálu venkova (nemyslím jen zemědělství, ale i rozvoj turistiky bez rozvoje venkova je pouhou bezzubou teorií). Je to i naše centrální téma a parketa strany zelených. Venkov – zelené téma Nebudeme diskutovat, kde začíná a končí venkov. Klíčové je se zaměřit na aktivity v tomto prostoru. Buďme jiní. Následující teze jsou nástinem priorit. 1. Zvýšení soběstačnosti a dostupnosti regionů 1.1 Dostupnost a prostupnost regionů

36

Cílem je propojit regiony v rámci svých území a propojit je s okolním „světem“ s ohledem na využití stávajících cest, pěšin a stezek a maximálnímu ohledu k ŽP a krajinnému rázu. 1.1.1 1.1.2 1.1.3

budování a rekonstrukce místních a účelových komunikací včetně doprovodné infrastruktury (parkoviště atd..) budování a rekonstrukce tras pro CR (cyklotras, pěších cest, hipostezek, atd..) včetně doprovodné infrastruktury (budování a vytváření odpočinkových zón, parkovacích ploch pro turisty cyklo pěší ad.) podpora projektů napojující region na integrovanou dopravu a zvyšování dopravní obslužnosti území.

1.2 Spolupráce a soběstačnost regionu Cílem je podporovat projekty spolupráce mezi podnikateli a samosprávou, podnikateli a NNO případně podnikateli NNO a samosprávou. 1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4 1.2.5 1.2.5

podpora zavádění pěstování a zpracování technických a energetických plodin využitelných v regionu podpora zavádění alternativních zdrojů energií využívající především „místní“ zdroje a produkci podpora certifikace zemědělců s ekologickým zaměřením podpora drobných zpracovatelů zemědělských produktů (mléko, brikety) s propagací v regionu podpora projektů využívajících zchátralé objekty (brownfields) převážně k podnikatelským účelům podpora projektů snižující produkci komunálního odpadu a projektů využívající odpad k efektivnímu a šetrnému způsobu výroby energie

2. Udržení přírodní a kulturní dědictví našeho regionu 2.1 Péče o přírodní dědictví a krajinu 2.1.1 budování a obnova parků, veřejných prostranství a veřejné zeleně 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6

výsadba a údržba alejí budování a obnova vodních prvků nejen protipovodňových Podpora retenčních (zadržování vody v krajině) a protierozních opatření podpora zavádění a rozšiřování ekologicky zaměřeného hospodaření s půdou a ve významných přírodních lokalitách – např. pastevectví, sečení trávy. podpora náprav špatného hospodaření v lesích podpora citlivé péče o cenné biotopy a přírodní lokality

2.2 Zlepšení stavu kulturní a architektonické dědictví 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4

obnova a údržba sakrálních staveb a drobných památek podpora obnovy a budování turistických cílů (rozhledny, drobné stavby krajině atd.…) podpora alternativní kultury podpora aktivit posilující regionální patriotismus a komunitní život v obcích

3. Zvýšení přitažlivosti regionu 3.1 Infrastruktura – vytváření zázemí pro turistiku 3.1.1 3.1.2 3.1.3

budování a zkvalitňování malokapacitních ubytovacích zařízení rozvoj a zkvalitňování služeb ve stravování rozvoj doprovodné infrastruktury pro CR dětské koutky, půjčovna kol ad…. (hřiště bazény pouze u ubytovacích kapacit)

3.2 Infrastruktura – vytváření zázemí pro život podpora řešení technické infrastruktury v obcích (infrastruktura pro bytovou výstavbu) 3.2.1 budování zázemí pro společenské a sportovní vyžití s využitím stávajících objektů (brownfields)

36

3.2.2 3.2.3

podpora zkvalitnění a rozšiřování zařízení sloužících k celoživotnímu vzdělávání (MŠ, ZŠ, SŠ, ad…) podpora zkvalitnění a rozšiřování zařízení sloužících pro volnočasové aktivity dětí a mládeže

3.3 Propagace 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5

vytváření turistických produktů s ohledem na přírodní a kulturní bohatství a strategickou polohu regionu podpora akcí pro turisty využívající šetrného cestovního ruchu - cyklo, hippo, pěší, agro, tradice ad. podpora vzniku informačních center a bodů v regionu podpora jednotného image regionu a regionálních produktů podpora zavádění certifikace informačních center

4. Vzdělávání a osvěta 4.1 Vzdělávání ve školách 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4

zkvalitňování služeb nabízených školami a školkami – projekt otevřená škola podpora a zachování školských zařízení v současném stavu a jejich rozvoj (předškolní, základní, střední i vysokoškolské) rekonstrukce vnitřního vybavení škol nákup vybavení škol PC

4.2 Celoživotní vzdělávání, osvěta 4.2.1 4.2.2 4.2.3

prohlubování a zvyšování kvalifikace pracovní síly – celoživotní vzdělávání vzdělávání a osvěta v oblasti EVVO podpora vzdělávání vymezených cílených skupin

5. Pomoc v regionu 5.1 Servis a poradenství 5.1.1 5.1.2

administrace a metodická pomoc při získávání finančních prostředků na realizaci projektů administrace a metodická pomoc při realizaci projektů

5.2 Osvěta 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4

zvyšování povědomí o MAS a metodě LEADER v regionu podpora regionálního patriotismu podpora osvětových aktivit na podporu povědomí a zodpovědnosti za životní prostředí podpora osvěty a výchovy k občanské odpovědnosti

5.3 Místní akční skupiny jako hybatel transparentní demokracie 5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.3.5

kvalitní spolupráce obcí a MAS v rámci Královéhradeckého kraje spolupráce s partnery v zahraniční a ČR zlepšovat spolupráci stávajících firem a živností budování mezisektorového partnerství řešení regionálních problémů komplexní cestou

Prezentace místních akčních skupin Královéhradeckého kraje (Prezentace s nejistými nebo nepotvrzenými údaji jsou uvedeny pod čarou.) MAS Broumovsko+ MAS Český ráj MAS Hradecký venkov, o.p.s. MAS Království - Jestřebí hory MAS Krkonoše MAS Mezi Úpou a Metují MAS NAD ORLICÍ (o.p.s.)

36

MAS OTEVŘENÉ ZAHRADY JIČÍNSKA MAS Podchlumí MAS POHODA venkova MAS Vyhlídka MAS Brána do Českého ráje MAS SPLAV MAS Společná Cidlina Královéhradecký kraj a cestovní ruch (východiska a perspektivy) Značný význam cestovního ruchu pro kraj a vhodné předpoklady jeho dalšího rozvoje jsou opakovaně potvrzovány (naposledy ve zpracované Koncepci rozvoje CR v KHK z roku 2007). V létě 2007 schválilo krajské zastupitelstvo rajonizaci na pět turisticky významných území (Český ráj, Hradecko, Kladské pomezí, Krkonoše a Podkrkonoší, Orlické hory a Podorlicko).

Tyto území zaštiťují regionální organizace cestovního ruchu, které se opírají o podporu (členství) dotčených obcí a některé spolupracující podnikatele. Uvedené organizace se z historických, personálních a dalších logických příčin nacházejí v různých stupních vývoje a dosahovaných výsledků. Jejich působnost zahrnuje prakticky celé území kraje! Tyto organizace se věnují systematicky již několik let rozvoji veřejných služeb, které jsou nevýdělečné (budování cyklotras, úprava lyžařských běžeckých tras, koordinace turistických infocenter, propagační aktivity, provoz cyklobusů, vydávání turistických novin, apod.). Vytvářejí činnost, která se dlouhodobě osvědčila ve vyspělém zahraničí, kde se inspirují. Další atomizace vymezených území není vhodná, protože by vedla k neefektivnímu vynakládání prostředků na propagaci a turistickou infrastrukturu. Zamezení duplicity výkonu zmiňované činnosti je třeba dosáhnout jasnou dělbou práce a specializací jednotlivých potenciálních aktérů (svazky obcí, mikroregiony, 36

euroregion, místní akční skupiny, hospodářská komora, krajská sekce asociace hotelů a restaurací, Klub českých turistů, větší města v kraji, atd.) Koordinační úloha a přirozená autorita je v rukou Královéhradeckého kraje, který k tomu má v rámci svého úřadu vytvořené specializované pracoviště (oddělení). V tomto ohledu je žádoucí i úzká spolupráce s okolními kraji (Liberecký a Pardubický), na které část řečených území zasahuje. Trvalý problém přetrvává v nedostatečné finanční stabilitě a nemožnosti dlouhodobějšího plánování aktivit regionálních organizací cestovního ruchu na vymezených územích. K zajištění jejich dostatečné perspektivy je na základě ověřených zkušeností zapotřebí roční rozpočet, který dlouhodobě mírně překračuje 10 mil Kč na jedno území, resp. organizaci s odpovídající mírou profesionalizace její práce. Žádný z uvedených subjektů tohoto stavu doposud nedosáhl a někteří se mu ani neblíží. Skladba jejich rozpočtu má být více zdrojová (stát, kraj, obce, podnikatelé). Podíl kraje by z ní měl pokrývat asi 1/3, tj. cca 3 mil Kč (na všech pěti územích tedy dohromady 15 mil Kč). Současný roční krajský rozpočet na cestovní ruch je celkově asi poloviční a jednotlivá území z něho stabilně získávají každoročně necelých 300 tis Kč, tj. ani desetinu optimálního stavu‼ Cílem je zajištění odpovídající tuzemské i zahraniční konkurenceschopnosti regionálních organizací cestovního ruchu, zajišťujících jeho rozvoj na výše definovaných turisticky významných územích.

36

Školství a vzdělávání: Kvalitní vzdělání něco stojí Školství je jednou z našich priorit - jsme si vědomi, že je třeba podporovat jej nejen politicky, ale i finančně.

Reforma vzdělávání Budeme prosazovat lepší organizační a finančních podmínky pro probíhající reformu vzdělávání (např. snížení administrativy ve školství, zlepšení financování škol, kvalitní a systematické vzdělávání a kariérní růst pedagogů). Pomůžeme školám v provádění kurikulární reformy, podpoříme větší informovanost veřejnosti o proměně škol. Mateřské školy Chceme udržet kvalitu stávajících MŠ. Cestu vidíme ve spolupráci podniků s obcemi a jejich podíl na financování stávající, případně zřízení nove MŠ. Základní školy Podpoříme rozvoj komunitních otevřených škol jako instituce, která nabízí možnost celoživotního učení i širších mimoškolních aktivit veřejnosti všech věkových kategorií a reaguje na její potřeby a zájmy. Chceme takovou školu, která pracuje na principu otevřenosti, aktivním zapojováním rodičů a občanů a budování partnerství, zlepšuje sociální klima školy i komunity a efektivně využívá místních zdrojů a napomáhá místnímu rozvoji. Budeme se zasazovat o udržení škol na vesnicích, kde škola není jenom institucí poskytující vzdělání, ale plní i funkci kulturního a společenského centra obce. Podpoříme vlastní iniciativy škol při vytváření vzdělávacích programů i při zapojování do života obcí a regionu. Nebráníme se vzniku alternativních škol, pokud bude zájem rodičů „zdola“. Každý má právo vybrat pro své dítě takové vzdělávání, které odpovídá životnímu stylu rodiny (pokud není pro dítě ohrožující). Cestu vidíme zejména v co nejširším zavádění inovativních prvků a metod do vzdělávání v tzv. tradičních školách. Mimoškolní aktivity Zasadíme se o co největší dostupnost rozličného spektra mimoškolních aktivit ve městech a obcích kraje - podporou větší nabídky volnočasových aktivit v přírodě, odpočinkových, kulturních i sportovních zařízení pro děti, mládež a veřejnost, které jsou nejlepší prevencí nežádoucích sociálních jevů. Střední školství Chceme otevřené střední školy, které se budou podílet na celoživotním vzdělávání obyvatel všech věkových kategorií a v různém rozsahu. (krátkodobé kurzy k získání konkrétních dovedností – práce s informačními technologiemi, jazyky, řemeslné dovednosti apod.) i získávání dalších kvalifikací a zkoušek nutných k výkonu určitých povolání.

36

Odborné učňovské školství má v naší zemi tradici a i přes nynější nepříznivou demografickou situaci nedopustíme jeho zánik. Podpoříme aktivity vedoucí ke zkvalitnění těchto škol. Studentům nematuritních odborných škol chceme umožnit větší prostupnost mezi učebními obory při udržení jejich úrovně získáním kvalitního základu vzdělání a následně výběrem odborností i případného získání maturitní zkoušky. (Návrh MŠMT – učeň má možnost po získání výučního listu během dalších dvou let pokračovat ve studiu a získat další výuční list.) Nutnou podmínkou je partnerství středních odborných škol s místními podniky, tak aby se absolventi škol dobře uplatnili na trhu práce. Cestou k oboustranné spolupráci je možnost zaměstnavatelů spolupodílet se na rozhodování o profilaci školy i výstupní zkoušce absolventa, studentům umožnit praxi přímo na pracovištích i materiální rozvoj škol za pomoci podniků. Zachováme stávající si´t středních škol, k jejich slučování přistoupíme pouze, pokud východy (materiálně technické zázemí) převáží nad nevýhodami (dojíždění žáků, rozvoj špatného sociálního klima školy v důsledku velikosti zařízení). Připouštíme nutnost profilace některých stávajících středních škol. Krajské granty Oceňujeme současné působení kraje v oblasti grantové politiky ve školství a zasadíme se o jeho další zkvalitnění, aby bylo dostatečně transparentní a přidělené finanční prostředky byly skutečně efektivně vynaloženy. Podpoříme projekty vedoucí ke zkvalitnění výsledků vzdělávání, k lepší prostupnosti škol při udržení jejich úrovně. Budeme prosazovat kvalitní projekty, do nichž se budou školy moci zapojit, při zadávání programů budeme respektovat specifika jednotlivých zařízení – tedy metodicky pomůžeme zapojit se do projektů i MŠ, malotřídním a menším školám, které dosud mají potíže s náročnou administrací projektů. Vysokoškolské vzdělávání Podpoříme univerzitní vzdělávání – nabídneme partnerství kraj – univerzita při řešení široké škály společných problémů, problémů regionu i univerzity. Podporujeme rozšíření oborů VŠ do dalších měst kraje. Podpoříme těsnější spolupráci mateřských, základních a středních škol a Pedagogické fakulty, aby absolventi byli schopni obstát v složité době proměny školství. Škola pro udržitelný život Podporujeme vzdělávání pro udržitelný život (ekologická výchova) a pomůžeme školám s jeho naplňováním v jejich školních vzdělávacích programech. Podporujeme ekologizaci provozu škol a využití vlastních, místních a z regionu pocházejících potravin, jež posílí význam škol pro školu a místní ekonomiku. Podporujeme využití biopotravin ve školním stravování (nutné jsou nejprve legislativní úpravy). Chceme větší zapojení obcí a měst v kraji do projektů ekologické výchovy, hnutí zdravých měst, Místní agendy 21, programu obnovy venkova a dalších činností podobného zaměření. Podpoříme sít středisek ekologické výchovy a ekologických informačních a poradenských středisek pro občany a podnikatele. Poradenství bude zaměřeno např. na udržitelnou energetickou politiku (alternativní technologie, možností úspor, získání

36

kompenzací při zavádění ekonomické daňové reformy) jako základní prioritu Strany zelených. Výchova k udržitelnému životu je nutná ve všech věkových kategoriích, dospělé nevyjímaje. Neziskové organizace Podpoříme rozvoj neziskových organizací a vzdělávacích agentur různého zaměření, které pomáhají organizacím i jednotlivcům v nejrůznějších oborech lidské činnosti. Podpoříme sociální programy pro sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel.

36

Otevřeností veřejné správy proti korupci! Prosazení konkrétních opatření, která zvýší transparentnost rozhodování a hospodaření, omezí prostor pro korupční jednání.

Hlavní teze krajského programu z parlamentních voleb 2006 v oblasti otevřenosti veřejné správy Zkvalitnění života občanů chceme realizovat: - podporou možností aktivního vstupu občanů do územně-plánovacích a jiných správních řízení (včetně EIA - posuzování vlivů na životní prostředí) - systematickým vyžadováním toho, aby veškerá jednání orgánů veřejné správy byla veřejná - podporou auditů na všech úřadech a institucích státní správy a samosprávy - podporou přímé účasti veřejnosti na rozhodování o využití určitého území (referendum) - spoluprací zastupitelů na všech úrovních s občanskými iniciativami a spolky při řešení různých místních problémů - lepším začleněním obcí a jiných institucí do systému čerpání evropských grantů a dotací SZ si mimo jiné klade za cíl při svém působení v krajském zastupitelstvu plnit konkrétní opatření zvyšující transparentnost rozhodování a hospodaření místních samospráv v kraji i orgánech zastupitelstva kraje. K tomu slouží informace krajského úřadu na internetu. V současné době celkem plně informativní obsah: zápisy z jednání zastupitelstva kraje vč. indexovaného audio záznamu, zápisy z jednání výborů krajského zastupitelstva. Úspěch strany zelených: zveřejnění zápisů z jednání komisí krajského zastupitelstva. Reportáž ČT24 Na popud Strany zelených Královéhradeckého kraje - pracovní skupiny pro otevřenost státní správy a samosprávy - jsme v minulých měsících vedli jednání se zástupci všech politických stran zastoupených v krajském zastupitelstvu ke zveřejňování zápisů z jednání výborů krajského zastupitelstva. V článku najdete reportáž ČT24 k tomu, že se tento návrh podařilo prosadit. Hradec Králové - Od června budou na internetu k dispozici zápisy z jednání výborů krajského zastupitelstva. Občané nyní nebudou muset podávat žádosti, budou se moci seznámit se zápisem bezprostředně po zasedání zastupitelstva připojením na webové stránky kraje. Změna jednacího řádu je reakcí na kritiku veřejnosti a především aktivisty Stanislava Pence. Když chtěl Stanislav Penc vědět, jak pracují výbory kraje, požádal o zápisy z jednání za posledních pět let. Za dva měsíce dokumenty za tři sta padesát korun dostal, ale některé z nich byly téměř celé začerněné. Za měsíc budou už tyto dokumenty volně na webu zastupitelstva. "Je to dobrý posun, jen je tristní, že to je až osm let po dvou funkčních období krajského zastupitelstva," říká předseda Strany zelených Penc. Začerňování

36

některých pasáží se však kraj podle právníka Karla Bašeho nevyhne. Mohlo by dojít porušení ustanovení zákona o ochraně osobních údajů. Zastupitelé kraje naopak odmítli požadavek, aby jednání výborů byla veřejná. "Občan, který bude mít zájem, může požádat o účast na zasedání a v devadesáti devíti procentech mu bude účast umožněna, sdělil náměstek hejtmana Rostislav Všetečka. Kvůli výkladu této problematiky se chce Penc obrátit na správní soud. Zlepšení informačního servisu městských stránek Personální audit pracovníků MÚ tvořící stránky. - podpora a náročnost výběrových řízení na tyto pracovní místa - odsouhlasení navýšení rozpočtu pro odbor či osobu, v jehož náplni je v daném místě správa sítě, prostředků výpočetní techniky (HW i SW) a internetových stránek úřadu - školení těchto pracovníků - návrh zastupitelů a radních do programu jednání ZM či rad - změny jednacích řádů, pověření radou či zastupitelstvem tajemníka či konkrétní odbor pro tvorbu webů s obsahem popsaným dále v textu Úplné a přehledné zveřejňování informací o jednání volených orgánů Zasedání zastupitelstva a veškeré informace na něm projednávané jsou veřejné, proto není žádný důvod je nezveřejňovat na internetu, samozřejmě s výjimkou ze zákona nezveřejnitelných údajů. Podstatné je, aby zveřejňované informace byly úplné a přehledně strukturované. Uživatelsky nejpřehlednější je umístění všech dokumentů ke každému zasedání zastupitelstva na jedné stránce, nikoli roztroušeně pod různými odkazy.

Občané potřebují vědět, kdy, o čem, proč a na základě čeho budou zastupitelé rozhodovat, a to v dostatečném předstihu, aby měli čas například na oslovení zastupitelů nebo na přípravu vlastní účasti na zasedání. Proto je nezbytné zveřejňovat informace a dokumenty neprodleně poté, co jsou k dispozici, nejlépe ve stanovených termínech: například datum zasedání minimálně měsíc předem a program zasedání a podklady k jednání minimálně týden předem. Samozřejmostí je zveřejňování přijatých usnesení a zápisu ze zasedání. Bohužel snad na žádném webu samosprávy nejsou mezi usneseními k nahlédnutí i nepřijatá usnesení, přičemž i ta jsou velmi důležitým zdrojem informací o rozhodování zastupitelstva. Důležité je pro občany mít k dispozici záznam z jednání, nejlépe stenografický, a případně audio či video zveřejňovaný na webu.

36

Pro občany-voliče je velice důležitým a málokde zveřejňovaným údajem o zastupitelích jmenovitý přehled všech hlasování, především k jednotlivým usnesením. Bez zajímavosti není ani přehledná prezenční listina zastupitelů z jednotlivých zasedání, vypovídající o jejich vztahu k získanému mandátu. Podstatné informace často kontroverzního charakteru obsahují interpelace zastupitelů a odpovědi na ně. Interpelace může nakonec být pro opoziční zastupitele jedinou cestou, jak upozornit na nějaký nešvar na radnici. Zastupitelé také mohou interpelovat na základě žádosti občanů, kteří pak chtějí znát jak znění interpelace, tak i odpověď. Tato rubrika by měla být obsahovat i další dotazy, podněty a stížnosti, které nemají charakter interpelace, ale byly předneseny (a zodpovězeny) na daném zasedání. Informace z výborů zastupitelstva, z rady a komisí rady Zastupitelstvo je sice jediným občany přímo voleným orgánem a má také nejdůležitější rozhodovací pravomoci, avšak naprostá většina rozhodnutí bývá předjednána ve výborech zastupitelstva, respektive v radě a jejích komisích. Při projednávání na zastupitelstvu pak může být pouze uvedeno, že rada a příslušné výbory zastupitelstva doporučují nějaké usnesení ke schválení a o obsahu usnesení se již nejedná. Rada má navíc ještě samostatné rozhodovací kompetence, nezávisle na zastupitelstvu. Proto potřebují mít občané přístup k adekvátnímu množství informací a dokumentů také z jednání výborů zastupitelstva, rady a jejích komisí. Vzhledem k ze zákona neveřejné povaze zasedání rady a komisí se může zdát, že by snad mělo stačit zveřejnit zápis a usnesení. Takový přístup však neodpovídá zaprvé důležitosti rozhodnutí, která jsou v těchto orgánech přijímána, a zadruhé standardům transparentnosti moderního úřadu. Neveřejnost v tomto pojetí neznamená nic víc, než aby radní na zasedání nebyly nikým rušeny. Proto nevidíme žádnou překážku pro zveřejňování informací z těchto orgánů stejným způsobem, jakým to má dělat zastupitelstvo:

Prostor pro diskusi a alternativní názory Zajištění prostoru pro svobodnou diskusi a kritické komentáře na webových stránkách samosprávy se opírá o argument, že samospráva je de facto sdružením místních obyvatel, a tudíž i prostorem jejich setkávání a výměny názorů. Může jít o rubriku „Tematické fórum“, které nabízí občanům možnost vyjádřit svůj názor ke konkrétní problematice, k níž je právě zřízena diskuse. V této rubrice se má jednat věcnou argumentací o problému, který je v dané samosprávě aktuální a ožehavý a jehož řešení se na úřadě připravuje. Vedení samosprávy by mělo samozřejmě k názorům, připomínkám a podnětům občanů při hledání řešení přihlížet a v rámci možností do probíhajících debat v této rubrice také přispívat. Diskusi v této rubrice musí (podle předem stanovených a zveřejněných pravidel) hlídat redakce, aby

36

se nezaplevelila nevěcnými příspěvky. Témata pro diskuse iniciativně vybírá samospráva, ale může reagovat také na požadavky občanů. Naproti tomu rubrika a názvem např. „Návštěvní kniha“ slouží jako volná diskuse, do níž může přispět kdokoli téměř čímkoli. Tato rubrika má jen velmi obecná pravidla a redakce maže pouze příspěvky, které mají rasistický, sexistický, urážlivý apod. obsah, nebo případné komerční prezentace či odkazy na jiné stránky. Témata by sice měla souviset s danou samosprávou, ale podmínka to být nemusí. Zde je možné chválit, kritizovat, diskutovat s ostatními... Informace týkající se územního plánování Na internetových stránkách mít k dispozici vždy aktuální katastrální mapy a územní plány – doplněno o informace o plánovaných či projednávaných změnách. Informace o vyhlášených výběrových řízení Na internetových stránkách by měl být k dispozici seznam vyhlášených výběrových řízení (personální obsazení, dodavatelská a zhotovitelská činnost, atd.). Informace o výb.řízení by měli obsahovat: zadání výb.řízení (datum zadání, ukončení, podmínky, další podrobnosti), složení výběrové komise, zápisy z jednání výběrových komisí, hodnocení jednotlivých nabídek včetně jejich zveřejnění, odůvodnění vítězné nabídky. Takovému zveřejnění nestojí nic v cestě. Jde o informaci, kterou má k disposici povinný subjekt v souvislosti se svou působností. Aby bylo možno ji chránit, musela by tato informace splňovat charakteristiky některého okruhu chráněných informací. Obchodní tajemství to není a autorské právo zde ustupuje veřejnému zájmu, ve smyslu § 3 písm. a) autorského zákona, pokud dokonce přímo nejde o tzv. "přípravnou úřední dokumentaci" podle tohoto ustanovení. Pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou úředním dílem, které s odkazem na ust. § 3 písm. a) z. č. 121/2000 Sb., autorského zákona ochrany podle práva autorského nepožívá a nezakládá tak důvod k omezení práva na informace. Lidsky řečeno, že kdo vejde do "kšeftu" s veřejnou správou , musí počítat s tím, že informace o tom i informace o předmětu kontraktu budou veřejné. V neposlední řadě také požadujeme zveřejňovat informace o firmách, které jsou plně i částečně zřízeny obcemi/krajem., včetně složení řídících orgánů a dozorčích rad - těch včetně výše, podle nás neopodstatněných, odměn. Podle novely zákona o svobodném přístupu k informacím mají úřady nově i povinnost zveřejňovat ty informace, o něž už někdo požádal a umožnit k nim dálkový přístup (internet). Věc k propagaci, protože je málo známá. Zápis z jednání zastupitelstva není povinnost zveřejňovat, což znamená aktivně předložit veřejnosti k možnosti se se zápisem seznámit, například na webových stránkách, na vývěsce apod. Zápis je však běžnou informací, kterou má každý právo získat na žádost. Při poskytnutí na žádost bude úřad muset rozlišit mezi dvěma skupinami žadatelů: pokud je žadatelem občan obce, bude možné uplatnit postup podle zákona o obcích: citace: § 16 (2) Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo: ...

36

e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy, Pokud by občan požadoval poskytnutí kopií, pak by se v tomto detailu podpůrně použil InfZ, podle kterého by byly poskytnuty kopie (včetně možnosti požadovat materiálové náklady za pořízení kopií), a kopie by byl v plném znění. Občan, který takto získá plné znění zápisů (mohl si také pořídit při nahlížení kopie svým vlastním zařízením, např. digitálním fotoaparátem), však nesmí plné znění, pokud obsahuje zejmna chráněné osobní údaje, zveřejnit způsobem, výrazně přesahujícím okruh obce. Mohl by ho tedy například vyvěsit na místním obchodě, ale pokud by ho chtěl zveřejnit na internetu s neomezeným přístupem, musel by v zápise tyto chráněné údaje anonymizovat (například nahradit znaky XXXX). Pokud nejde o občana obce či vlastníka nemovitosti v obci, pak úřad poskytne na žádost zápis po úpravě - odstranění zejména chráněných osobních údajů (viz výše). Takovou formu pak žadatel samozřejmě může libovolně zveřejnit. Zároveň je úřad povinen informace, které poskytl v režimu InfZ na žádost, do 15 dnů od poskytnutí sám zveřejnit na vlastní internetové stránce. Tak vzniká cesta, jak úřad, který přes žádosti občanů nehodlá (nikoli z povinnosti,ale kvůli uplatňování dobré praxe a otevřenosti) zveřejňovat (anonymizované) zápisy jednání zastupitelstva, přinutit k tomuto zveřejňování, pouze v jiné rubrice webové stránky. Jak docílit zlepšení obsahu internetových stránek měst a obcí v kraji Možným motivačním řešením je vytvoření speciálního fondu či dotačních titulů pro obce za strany krajského úřadu. Z těchto peněz by bylo možné financovat např. školení zaměstnanců jednotlivých obcí, kteří zpracovávají oficiální městské weby, spolufinancovat nové hlasovací zařízení či alespoň financovat demonstraci těchto zařízení v jednotlivých městech. Metodicky vést a spolupodílet se na tvorbě městských webů. To znamená definovat konkrétní opatření pro konkrétní městské weby – může zajistit konkrétní zaměstnanec krajského úřadu přes IT technologie. (Příklad co navrhovat na ZM v kraji: jednání ZM Vrchlabí dne 25.6.2008 – bod „Elektronický hlasovací, evidenční a řídící systém“. Návrh usnesení: ZM souhlasí se zajištěním jednoho svého jednání a s předvedením Elektronického hlasovacího, evidenčního a řídícího systému na dalším jednání ZM firmou BitEST z Kutné Hory formou služby – ZDARMA.) Pozn: firma BitEST zpracovala konkrétní kalkulace jednotlivých modulů hlasovacího zařízení pro ZM s 21 zastupiteli (např.Vrchlabí) viz http://zelenivrchlabi.rajce.idnes.cz/Nabidka_hlas.zarizeni_BitEST/#album Většina zastupitelů je proti pořízení hlasovacího zařízení, po dohodě s firmou BitEST je dalším krokem návrh usnesení pro odsouhlasení demonstrace tohoto zařízení na jednání ZM zdarma – snad toto předvedení pomůže přesvědčit ty zastupitele, kteří podle jejich slov „nemají potřebu jakéhokoliv hlasovacího zařízení“ z důvodů finančních, obecné nepotřebnosti, a veřejného konání jednání zastupitelstev-“vždyť občan sem může přijít“. Otevřenost jednání krajských orgánů Nedostatky: uzavřená jednání výborů (pouze na žádost) a komisí kraje.

36

Cíl: změna jednacích řádů krajských orgánů pro zlepšení otevřenosti. Možnost občanů účastnit se jednání komisí je podle jednoho výkladu zcela na vůli zastupitelstva, jak upraví v jednacím řádu veřejnost či neveřejnost těchto jednání. Podle druhého výkladu je to tak, že na pozadí obecného principu publicity (otevřenosti) veřejné správy, a na pozadí toho, že omezit práva občanů lze jen na základě zákonného zmocnění, je třeba vyložit fakt, že v zákoně o obcích neexistuje žádné výslovné zmocnění konat tato jednání neveřejně. V kombinaci s tím, že podrobnosti si nepochybně upravuje zastupitelstvo či rada v jednacím řádu, pak pokud má být jednání neveřejné, je to možné jen na základě přesného vymezení důvodů a procesu pro neveřejné jednání (například při projednávání citlivých osobních údajů, v případě rušení pořádku přítomnou veřejností, které musí být předem definováno v jednacím řádu). Měla by to být pouze výjimka z obvyklého stavu, kterým má být veřejné jednání. Pořizování záznamu jednání zastupitelstva Několik rad z http://www.otevrete.cz/forum/viewtopic.php?t=606: O.Kužílek: Je zcela nepochybné, že máte právo pořídit si zvukový záznam z jednání zastupitelstva. Právním důvodem je tento komplex argumentů: Povinnosti lze ukládat jen zákonem. Každý smí činit, co není zákonem zakázáno (čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Žádný předpis neukládá ani neumožňuje zákaz pořizovat si na jednání zastupitelstva zvukový záznam. Jednací řád zavazuje jen ZASTUPITELSTVO, nikoli občany (míněno ve smyslu pořizování záznamu, samozřejmě zavazuje občany například tak, že nemohou vstupovat do jednání bez udělení slova atd.) Zároveň nutno poukázat na čl. 17 Listiny základních práv a svobod, který neumožňuje žádným způsobem, a to ani zákonem, omezit přijímání informací. Okolnost, zda si přijímající takovou informaci pouze zapamatovává, anebo používá jakýkoliv technický prostředek pro podporu jejího "zapamatování" či zaznamenání (poznámkový blok, stenozáznam, kresby, magnetofon) je interní součástí tohoto "přijímání informace". K praktickému postupu: Doporučujeme - je-li to možno - předem sdělit předsedajícímu (starostovi), že budete činit záznam, a seznámit ho s výše uvedenou právní argumentací. Poté bez ohledu na jakýkoliv jeho názor pořizovat záznam. V případě, že již při jednání dojde k novým výzvám k ukončení záznamu, opět vysvětlit právní situaci a trvat na nahrávání. Záleží pak na obci a jejích představitelích, zda se odhodlají k fyzickému zákroku, např. i včetně zákroku městské policie. I v takovém případě je třeba seznámit zakročující strážníky či policisty s uvedenou právní situací. Pokud přesto dojde k fyzickému zákroku, je nutné strážníkům či policistům neklást žádný odpor, ale v ukončení záznamu ani nenapomáhat, resp. ukončit záznam například až v okamžiku, kdy by strážník či policista zjevně sám nahrávání ukončil (vypnul, odebral), tedy až pod jejich výslovným přímým tlakem. Takto zadokumentované jednání pak bude třeba napadnout správní žalobou proti jinému zásahu veřejné moci. Proto je třeba celou situaci monitorovat anebo alepoň svědecky doložit.

36

Výsledkem takové žaloby za daných popsaných okolností bude téměř s naprostou jistotou prohra obce (starosty). Soud pak zakáže opakování takového postupu obce /starosty. V případě, že by při zákroku došlo k jakékoliv škodě, bude ji muset uhradit ten, kdo zákrok vyvolal a provedl. Pokud by došlo k nějakým urážkám vůči občanovi pořizujícímu záznam, bude možno se dovolat ochrany osobnosti a požadovat i omluvu a také finanční odškodnění. Konečně je vhodné na celou situaci upozornit dozorový orgán krajského úřadu a požádat o výkon dozoru nad porušováním zákonů ze strany obce. Pasáž Občanského zákoníku týkající se ochrany osobnosti, zejména soukromí, je promítnutím ústavní záruky, že každý má právo na ochranu před NEOPRÁVNĚNÝM zasahováním do ochrany osobnosti a soukromí (Listina, čl. 10). Pokud ale jde o situaci jednání zastupitelstva, pak je zcela evidentní, že všechny osoby zde vystupují záměrně, vědomě a cíleně VEŘEJNĚ. Není tedy pojmově možné na tuto situaci uvažovat o jakékoliv ochraně soukromí. Stejně tak není možné uvažovat o NEOPRÁVNĚNÉM zásahu do ochrany osobnosti, když by takto vystupující byl zaznamenáván. Chce-li někdo něco VEŘEJNĚ ovlivnit, nemůže tak učiniti jinak, než když akceptuje tuto veřejnost svého vystoupení. Záznam takového vystoupení tedy není možno považovat za NEOPRÁVNĚNÝ zásah. Takový "zásah" je naopak oprávněný tím, že takové veřejné vystoupení se stává předmětem veřejné debaty, veřejného posuzování, a tedy je zcela nutné a potřebné mít možnost vystoupení přesně dokladovat, dokumentovat. Jedinými oblastmi ochrany v tomto smyslu (dle Občanského zákoníku) by tedy byly případy, kdy by někdo: a) snímal osoby, které sice jsou přítomny v sále, ale jen jako pozorovatelé, kteří nevystupují (např. natočit v rohu sedícího klimbajícího stařečka by takto bylo nepřípustné) b) snímal vystupující osoby včetně veřejných představitelů a poté záznam využil ke zvláštním technickým úpravám, jako je střih, časosběrné snímání po dlouhou dobu apod., a výsledek upravil s jednoznačně zesměšňujícím, urážlivým a obdobným vyzněním, a to navíc jen tehdy, pokud by takováto forma kritiky osoby či veřejného funkcionáře byla výrazně nepřiměřená jeho činnosti. Žádné ustanovení jednacího řádu nemá vliv na právo kohokoliv činit si záznam ve výše uvedeném smyslu. Jelikož je vyloučena oblast ochrany osobnosti a soukromí (viz výše), jde pouze o oblast přijímání informací, kterou nemůže omezit dokonce ani zákon, jak uvádí v čl. 17 Listina základních práv a svobod. Ustanovení jednacího řádu nemá sílu tuto oblast upravit. Jednací řád může upravovat pouze podrobnosti o jednání zastupitelstva obce (§ 96 zákona o obcích) tak, aby při něm nedocházelo k narušování průběhu zasedání. Před zahájením zasedání zastupitelstva obce člen zastupitelstva obce pověřený řízením zasedání může vyzvat občany ke sdělení, zda někdo hodlá pořizovat zvukový záznam průběhu zasedání a zároveň oznámit, zda zvukový záznam bude pořizovat sama obec. Je pojmově nemyslitelné, že by pokojné pořizování záznamu narušovalo průběh zasedání. To by ho ve stejném smyslu narušovali i přítomní hledící a poslouchající občané. Předsedající ani nikdo další nemá sebemenší právo vyzývat, natož nařizovat někomu, aby nepořizoval záznam veřejného jednání. Pokud tak učiní, nebo dokonce pokud k

36

prosazení toho použije veřejnou moc (např. obecní policii), jednoznačně se stane pachatelem trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele (to dopadá i na případné protiprávně zakročující policisty). Zároveň se stane pachatelem trestného činu maření úkolu veřejného činitele, když povinností obce je poskytovat občanům zejména na jednání zastupitelstva informace o činnosti obce. Nerušit pokojné pořizování záznamu těchto informací je nepochybně součástí pojmu "poskytovat informace". Tento rozbor se vztahuje na videozáznam stejně jako na audiozáznam. SZ by měla podporovat aktivity spolků a sdružení, které jsou aktivní v oblasti otevřenosti veřejné správy, např. spolupráce s "Otevřete", především v oblasti propagace indexu hodnocení webových stránek a městských zpravodajů z hlediska jejich informační hodnoty a obsahu i těch sdělení, která nejsou v souladu se stanovisky radnic. „Zlatý erb“ - soutěž o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí. Cílem soutěže je podpořit modernizaci místní a regionální veřejné správy prostřednictvím rozvoje informačních služeb poskytovaných občanům i specifickým skupinám uživatelů s využitím internetu a ostatních elektronických médií, a přispět tak k rozvoji kvality života ve městech, obcích a krajích České republiky. Bezbariérovost úřadů K tématu otevřenosti veřejné správy patří i bezbariérový přístup k úřadům pro handicapované občany. To znamená výtah/zařízení pro tělesně postižené občany. Signalizační „mluvící“ majáčky pro nevidomé občany apod. U nových staveb jsou tyto prvky bezbariérovosti podmínkou, některé starší stavby jsou pro tyto občany takřka nedostupné. Na konkrétní opatření jsou pro různé postižení občanů normativní předpisy a pravidla pro umístění a podobu těchto kompenzačních zařízení. Krajské orgány mohou v tomto obcím pomoci skrze vyhlášené dotační tituly či podporou organizací v této sociální oblasti.

36

Doprava s respektem k přírodě – víme jak na to Jsme přesvědčeni, že zvyšování mobility nemusí být nutně na úkor životního prostředí.

Nejen dálnice jsou cesty, kam mají směřovat finance Jsme znepokojeni stavem silnic nižší třídy a domníváme se, že finance by měly směřovat nejen do dálnic, ale i do zlepšení stavu těchto komunikací. Usměrněme kamiony Řada obcí je po zavedení mýtného nadměrně zatěžována kamiony, které se snaží cestou po silnicích nižší třídy vyhnout jeho placení. Strana zelených bude proto v Královéhradeckém kraji podporovat vymezení kamionových koridorů, tj. tras, kterými budou kamiony mít povolen průjezd a omezení jízdy kamionů na silnicích nižší třídy. Nechceme, aby se Královéhradecký kraj stal křižovatkou Evropy Strana zelených má obavu, že dostavbou dálnice D11 nesmyslně předimenzované kapacitě 4 pruhů až k polským hranicím dojde k vytvoření transevropského dopravního koridoru, který propojí sever a jih Evropy (Štětín-jižní Evropa) a současně západ a východ Evropy (Paříž – Moskva), tj. by ve svém důsledku došlo k „dobrovolnému“ přivádění kamionové dopravy do Královéhradeckého kraje. Domníváme se, že dálnice D11 má sloužit především našim občanům a nikoliv jako transitní cesta Evropou pro nákladní dopravu. A proto Strana zelených Královéhradeckého kraje souhlasí s dostavbou dálnice D11 jako čtyřproudové do Jaroměře. V trase Jaroměř – Trutnov podporujeme výstavbu dvouproudové silnice s územní rezervou pro další dva pruhy, která se vyhne obcím a nepoškodí barokní krajinu Kuksu. Dvouproudová varianta při výrazně nižších dopadech na životní prostředí a výrazně nižší ekonomické náročnosti je s výraznou rezervou plně kapacitně dostačující i při převedení nákladní dopravy z Náchodska. Český ráj – jako národní poklad, nikoliv dopravní koridor Krajinné, přírodní a kulturní hodnoty Českého ráje považujeme za součást neopakovatelného mezinárodního kulturního a přírodního dědictví a za na tolik hodnotné, že zcela odmítáme jakékoliv návrhy realizace R35, které by je poškozovaly. Zcela odmítáme variantu R35, která by procházela středem Českého ráje. Český ráj jako hodnotný turistický region je třeba chránit před poškozením. Budeme dbát o to, aby trasování dálnice R35 bylo hledáno a otevřeně projednáno za účasti místních občanů na spolurozhodování. Podpora nákladní železniční dopravě Strana zelených bude podporovat využívání nákladní železniční dopravy a zlepšování infrastruktury a atraktivní nabídky pro její využívání. Budeme podporovat rekonstrukci železniční trati do Vrchlabí a případně zavedení nákladního železničního expresu Mladá Boleslav – Vrchlabí.

36

Obnova železnice jako spojení s polskými přáteli Strana zelených bude prosazovat obnovu zaniklých železničních spojení s Polskem. Jako zásadní vidíme obnovu a rekonstrukci železniční trati Broumov – Otovice – Scinawka Srednia, která pomůže obnovit osobní dopravu mezi Polskem a Českou republikou a bude mít pozitivní vliv na životní prostředí tím, že zamezí přepravě štěrku z nedalekého lomu po silnici a tuto přepravu převede na železnici (v množství cca 1 000 000 tun/ročně!). Obnova této trati propojí dva významné turistické regiony a propojí uměle oddělené česko-polské regiony. Podporujeme obnovu trati Náchod – Kudowa Zdroj. Podpora konkurenceschopnosti hromadné dopravy Strana zelených Královéhradeckého je znepokojena nedostatečným řešením konkurenceschopnosti hromadné dopravy především železniční. Místo hledání řešení a podpory jsou tratě rušeny. Dostáváme se tak do stavu, kdy jsou stavěny kvalitnější silniční komunikace a při tom nejsou zlepšovány železniční tratě, což přirozeně vede ke snižování jejich ekonomické efektivity až zániku tratí. Dále tak dochází k podpoře a zvyšování individuální dopravy. Strana zelených bude podporovat kvalitní železniční spojení a všechny racionální a životnímu prostředí významně neškodící projekty podporující železnici. Jako příklad uvádíme: - - zdvoukolejnění trati Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř - - zlepšení spojení Náchod – Jaroměř – Hradec Králové – Jaroměř, tj. tunel Vysokov - - zrychlení spojení (HK -) Jaroměř – Trutnov – Svoboda n. Úpou (elektrifikace a rekonstrukce trati), které je již v tuto chvíli naprosto nekonkurenceschopné silniční dopravě. - - podporu spojení s turisticky atraktivními místy (Trutnov – Adršpach; podpora spojení Hradec Králové – Český ráj /Jičínsko/) Zlepšení železničního spojení do Prahy V první fází realizací tzv. Libické spojky – výstavbou cca 2,5 km trati lze dosáhnout zkrácení trasy o cca 4,5 km a úspory cca 5 minut. Cyklostezky ANO, ale pro cyklisty, ne pro Tatrovky Strana zelených bude výrazně podporovat rozvoj cyklistiky jako „ekologického“ způsobu dopravy. Strana zelených je však znepokojena realizací asfaltových cyklostezek podél řek, které hrubě poškozují krajinu, kterou zpřístupňují. Problémem těchto cyklostezek je způsob realizace, který je nešetrný ke krajině, nikoliv sama idea cyklotras. NE Splavňování Labe Strana zelených se staví proti snahám o splavňování Labe do Pardubic a to především vzhledem k jeho ekonomické nehospodárnosti a zásadním devastačním dopadům na životní prostředí (poškozování toku regulací, bagrováním, navigačními stavbami, vířením sedimentů, ničením vodních rostlin atd.). Vzhledem ke klimatickým změnám a předpokládaným významným poklesům průtoků se rozšiřování vodní dopravy jeví jako ekonomicky nehospodárné.

36

Podpora CNG jako alternativy benzínu a nafty Podpoříme využívání stlačeného zemního plynu (CNG) jako cenově výhodné a k životnímu prostředí výrazně šetrnější alternativy ropným palivům. Budeme prosazovat a podporovat využití CNG ve veřejné a především v individuální dopravě. K tomu je třeba rozšířit síť plnících (čerpacích) stanic v Královéhradeckém kraji.

36

Energetika: Šetrná energie neznamená drahá energie Chceme podporovat takové využívání energie, které bude skutečně a dlouhodobě ekonomické.

Energetický výbor: současný stav V současné době má Královéhradecký kraj zpracovaný dokument nazvaný Územní energetická koncepce královéhradeckého kraje. Tento dokument sice velmi pečlivě zmapoval aktuální energetickou situaci v kraji, byť k datu vzniku tj. rok 2002, avšak co se týče konkrétních návrhů na zlepšení dané situace, tak dokument hovoří velmi obecně o navrhovaných opatřeních a v poměrně dlouhodobém časovém horizontu, tj. že tyto obecné věci jako úspora energie, instalace obnovitelných zdrojů energie, modernizace stávajících zařízení by měly být prováděny průběžně do roku 2022. Dokument tak neřeší zásadní věci jako je návrh konkrétních projektů, které by měl Královéhradecký kraj podporovat, nalezení vhodných lokalit pro instalování obnovitelných zdrojů energie, včetně vytipování konkrétních stávajících zařízení, která by zasluhovala modernizaci, aby se zvýšila jejich účinnost. Také horizont roku 2022 se vzhledem k naléhavosti dané problematiky zdá jako velmi daleký a cítíme potřebu alespoň některé věci začít realizovat v mnohem rychlejších termínech. Považujeme tedy za vhodné tento dokument doplnit o rozdělení navrhovaných opatření do jednotlivých časových etap tak, aby bylo zřejmé, co je v tuto chvíli prioritní a co, lidově řečeno, tak nehoří. To do jaké míry krajský úřad podceňuje danou oblast, charakterizuje skutečnost, že na rozdíl od jiných úřadů nebyl v tomto volebním období na krajském úřadě zřízen výbor pro energetiku případně Krajská energetická agentura, tak jak je tomu běžné v jiných krajích. Přitom tímto krokem by krajský úřad získal velmi efektivní nástroj pro odstranění výše zmíněných nedostatků (samozřejmě za předpokladu, že by v takovém orgánu seděli skuteční odborníci znalí dané problematiky) a nemusel by se spoléhat na doporučení soukromých firem. Energetický výbor: co chceme změnit Jako prvotní úkol vidíme založení energetického výboru na krajském úřadu, který by měl především tyto úkoly: a) zkonkretizovat a upřesnit dokument územní energetické koncepce s ohledem na současnou potřebu královéhradeckého kraje b) fungovat jako důležitý poradní orgán pro rozhodování krajských úředníků v důležitých strategických rozhodnutích v oblasti energetiky c) fungovat i jako poradní orgán pro občany, obce, města a malé a střední podnikatele v případě realizace konkrétních projektů (od vhodnosti vlastního návrhu až po financování tj. jaké jsou možné dotace ze státních a evropských fondů, případně možnou spoluúčast královéhradeckého kraje) d) vyznačit vhodné lokality pro stavbu zařízení na výrobu tepla a energie z obnovitelných zdrojů (slunce, vítr, voda, tepelná čerpadla a další) e) pravidelně informovat občany o dotačních titulech v oblasti energetiky, které mohou využívat

36

Dotace: Současný stav V současné době existuje hned několik dotací. Jejich plné znění (viz přílohy 1-3). Jako SZ musíme podobné dotační programy podporovat, jelikož je to výborný ekonomický nástroj, jak přimět běžné lidi uvažovat o ekologických zdrojích vytápění a energie. Dotace sice není nároková, avšak při splnění všech kritérií, které jsou pro dotaci nutné, mi není znám případ, že by někdo dotaci nedostal. Navíc podle rozhodnutí vlády, půjde veškerý zisk z prodeje povolenek na emise právě do těchto fondů, takže se jejich finanční možnosti ještě rozrostou. I toto je velmi pozitivní faktor. Dotace: co chceme změnit Přestože s celkovým pohledem na danou věc musíme být spokojeni, přesto se najdou pasáže, které bychom rádi změnili. Asi nejzávažnější, se kterou se v praxi potýkáme, je fakt, že dotaci na výměnu kotlů je možné dostat pouze, nejedná-li se o novostavbu. S tím má mnoho našich voličů problém, jelikož při stavbě nových domů, které již jsou většinou zatepleny a stavěny z materiálů, které jsou energeticky méně náročné, si sice mohou dát nainstalovat i plně ekologický kotel avšak bez nároku na dotaci. Někteří to tak obcházejí, že si nechají nainstalovat starý nevyhovující kotel a po čase si teprve kotel vymění a žádají o dotaci. Myslíme si, že kdyby dotace umožňovala dotovat i instalování kotlů do novostaveb (byť třeba s přísnějšími kritérii než tomu je u staveb stávajících) byl by to posun kupředu a nemuseli bychom si hrát na Kocourkov. Větrné elektrárny: současný stav V současné době je na území královéhradeckého kraje instalována jediná větrná elektrárna, a to v lokalitě Nový Hrádek. Zde je instalováno 1,6 MW, ale v současné době jsou z technických důvodů mimo provoz. Plánuje se, že se budou stožáry demontovat, aby se místo nich postavili vyšší, výkonnější. A to je ten problém, které v našem regionu větrné elektrárny trápí. Jak můžeme na obrázku větrné mapy vidět, vhodné oblasti jsou víceméně jen v oblasti Krkonošského národního parku a částečně v Orlických horách. Podotýkáme, že vhodná oblast pro větrné elektrárny je oblast s průměrným větrem 5 m za sekundu. Obě oblasti jsou však pro elektrárny nedostupné z hlediska krajinářského a ochranného. Bohužel v současné době se rozpoutal boj investorů s malými podhorskými obcemi, kde za nemalý příspěvek obci chtějí investoři stavět větrné elektrárny v katastru příslušných obcí a to i v oblastech, které jsou z hlediska větrného nevhodné. Důvody jsou především ty, že od státu mají garantované vysoké výkupní ceny a možné jsou i dotace na samotnou stavbu, takže investorům se vyplatí stavět i v oblastech, které nejsou ekonomicky návratné. Bohužel tímto dochází k nevratnému poškození krajiny a to už nemluvě o dalších faktorech jakými jsou infrazvuk atd. Velmi výstižný je v této souvislosti článek, který se snaží vystihnout hříchy větrné energetiky (příloha 4).

36

Větrné elektrárny: Co chceme změnit Zabránit výstavbě větrných elektráren tam, kde jsou nevhodné z hlediska krajinářského, vlivu na zdraví obyvatel a v neposlední řadě také neekonomické. Rádi bychom vypracovali podrobnější větrnou mapu, která by lépe zachycovala i malé lokality vhodné pro výstavbu větrných elektráren a pokud by tyto nebyly v konfliktu se zájmy ochrany přírody, nabídnout je investorům k výstavbě. Zároveň se nebráníme instalaci větrných elektráren v místech, jakými jsou průmyslové zóny, hlavní komunikační tahy apod. (tak jak je tomu i v zemích západní Evropy). CNG doprava: současný stav Současným aktuálním problémem nejen krajským, ale i republikovým a světovým, jsou stále rostoucí ceny ropy a tím i pohonných hmot. Je proto tedy potřeba mít alternativu za tradiční pohonné hmoty a jednou z takových je i pohon na CNG, který je již v našem kraji vidět, bohužel ne však v takové míře, v jaké bychom si to asi všichni přáli. Hlavním důvodem je především nedostatek plnících stanic. V tuto chvíli je plně fungující jen v Hradci Králové a v plánu je v Trutnově. V celé republice je jich celkem 18. To je strašně málo (viz mapka).

36

Velmi často je zpochybňována bezpečnost těchto vozidel. Tyto obavy jsou ale liché. Drtivá většina případů, které jsou pak velmi medializovány, je zapříčiněna špatnou instalací nádrží u těchto vozidel od neautorizovaných firem. Ve skutečnosti jsou vozidla na CNG bezpečnější než vozidla používající benzín, naftu nebo LPG. Vyplývá to z fyzikálních vlastností zemního plynu i ze zkušeností z provozu. Zemní plyn je oproti kapalným palivům lehčí než vzduch, zápalná teplota zemního plynu je oproti benzínu dvojnásobná. Silnostěnné plynové tlakové nádoby vyráběné z oceli, hliníku nebo kompozitních materiálů jsou bezpečnější než tenkostěnné nádrže pro kapalné pohonné hmoty, navíc procházejí oproti nim i řadou mnohem přísnějších zkoušek. Hlavně se zkouší odolnost proti nárazu, požáru a zvýšení tlaku. Ve vozidle jsou nádoby navíc vybaveny řadou pojistek, aby nedošlo k jejich významnějšímu poškození v případě autohavárie a podobně. Navíc je předepsána i řada periodických kontrol a revizí plynového zařízení. CNG doprava: co chceme změnit Jak již bylo výše zmíněno, hlavní potřebou je zvýšení počtu čerpacích stanic. Krajský úřad by tedy mohl vytvořit pro soukromou sféru takové podmínky, které by mohly rozhýbat tuto oblast, aby se stala nejen lákadlem z hlediska ekologického, ale i ekonomického. Jako potřebné vidíme mít takovou stanici ve všech větších městech královéhradeckého kraje tj. Hradec Králové, Trutnov, Náchod, Jičín, Dvůr Králové n. L., Vrchlabí, Rychnov n. Kn. a klíčových tranzitních uzlech, tj. kromě již výše zmíněných ještě Jaroměř, Nová Paka, Dobruška, Týniště nad Orlicí, Hořice, Chlumec nad Cidlinou, Nový Bydžov, Lomnice nad Popelkou a dalších. Takto pokrytá síť stanic by měla být dostatečnou pro rozvoj CNG dopravy v královéhradeckém kraji. Energetické štítky: současný stav Určitě jednou z věcí, na kterou budeme při volební kampani dotazováni, budou energetické štítky budov. O co jde? Zjednodušeně se dá říci, že se jedná o jakousi legitimaci budovy, která hovoří o tom jak z hlediska energetického je budova úsporná či nikoliv. Zavádí jej novelizovaná ČSN 730540-2/2002 z listopadu 2002. Kromě něj existuje ještě tzv. energetický průkaz budovy a jde vlastně o obdobné dokumenty, avšak energetický štítek je grafickým a tím i přehlednějším vyjádřením. A čeho vlastně? Oba dokumenty slouží pro hodnocení budovy z hlediska její energetické náročnosti, tedy její potřeby energií (v současnosti myšleno především energie k vytápění). Energetický průkaz a energetický štítek se zpracovává pro obytné budovy i pro budovy v sektoru služeb,

36

výroby a zemědělství. Grafická podoba štítku je velmi přehledná a srozumitelná i pro laika, přesto se s těmito štítky zatím příliš často nesetkáváme, neboť jejich zpracování a užívání není zatím ze zákona povinné (s výjimkou projektové dokumentace pro stavební povolení). Vzhledem k neustálému zdražování energií a možnému nedostatku fosilních paliv v budoucnosti se však postupem času zřejmě význam a rozšíření tohoto dokumentu zvýší. Energetický štítek totiž může sloužit pro potenciální kupce či nájemce budovy jako vodítko, nepřímo prokazující kvality stavby i použitých materiálů a zároveň naznačující finanční náročnost jejího provozu. Umožňuje také přehledné srovnání více různých budov z hlediska jejich energetických potřeb. Pro stávající uživatele naopak může být zase ukazatelem, jak provoz budovy vylepšit. Co tedy energetický štítek vlastně ukazuje? Vypadá podobně jako obdobný štítek u elektrických spotřebičů (např. ono známé A+, B aj. na ledničkách) a klasifikuje budovy do sedmi kategorií A – G od mimořádně úsporných (A) až po mimořádně nevyhovující (G). Za energeticky úsporné a vyhovující jsou považovány budovy v kategoriích A – D, tj. se stupněm energetické náročnosti do 100%. K energetickému štítku se dále vypracovává Protokol o energetickém štítku, který popisuje tepelné parametry budovy, výpočet bilance tepelné ztráty prostupem domu, a vyhodnocení STN (stupeň tepelné náročnosti).

Energetické štítky: co chceme změnit Zdá se na první pohled, že se tedy jedná o věc chvályhodnou. Jako u všeho tak i zde lze nalézt porodní bolesti. Nám jako členům krajské pracovní energetické skupiny se nelíbí, že pro jednotlivé typy budov jsou rozdílné hodnoty pro uspokojivý či neuspokojivý stav (viz tabulka níže). Proč by měly být jiná kritéria pro administrativní budovu a jiná pro školu. Podle nás se jedná o stejný typ budovy, ale holt úředníci mohou plýtvat více nežli školáci. Chceme více sjednotit jednotlivé typy budov a hodnoty, při kterých jsou jednotlivé typy zařazeny do jednotlivých kategorií. Druh budovy

36

A

B

C

D

E

F

G

Rodinný dům

<51 51 - 97

98 142

143 191

192 240

241 286

>286

Bytový dům

<43 43 - 82

83 120

121 162

163 205

206 245

>245

Hotel a restaurace

<102

102 200

201 294

295 389

390 488

489 590

>590

Administrativní budova

<62

62 123

124 179

180 236

237 293

294 345

>345

Nemocnice

<109

109 - 2 211 - 3 311 - 4 416 - 5 521 - 6 >625 10 10 15 20 25

Budova pro vzdělávání

<47 47 - 89

Sportovní zařízení

<53

53 102

103 - 1 146 45 194

195 245

246 297

>297

Budova pro velkoobchod a maloobchod

<67

67 121

122-18 184 3 241

242 300

301 362

>362

90 - 13 131 - 1 175 - 2 221 - 2 >265 0 74 20 65

Tab. 1 - Klasifikační třídy EN hodnocení energetické náročnosti budovy podle vyhlášky č. 148/2007 Sb., hodnoty jsou uvedeny v kWh/m2 Dále jsou i určité pochybnosti z hlediska kompatibilnosti štítku a normy ČSN. Jak je vidět na horním obrázku energetického štítku, tak jsou hodnoty uvedeny v SEN (stupeň energetické náročnosti). Avšak norma ČSN, podle které by se mělo vše hodnotit, hovoří pouze o klasifikačním ukazateli CI.

Příloha č. 1 DOTACE PRO DOMÁCNOSTI NA EKOLOGICKÉ VYTÁPĚNÍ 1. Kdo může žádat o dotaci Dotace jsou určené pouze fyzickým osobám. Žadatelem může být vlastník bytu/rodinného domu, ve kterém je instalován obnovitelný zdroj a dále pak nájemník pokud má souhlas vlastníka bytu/rodinného domu. Dotaci získá každý, kdo splní určené podmínky pro dotaci a žádost podá ve stanoveném termínu. Žádost pro podporu lze podat od 25.3. do 31. 12. 2008. To platí do vyčerpání prostředků z fondu (100 mil. Kč). Dotaci mohou získat i Ti, kteří výměnu provedli před vyhlášením programu. Podporu totiž lze poskytnout jen na ukončené projekty (tj. na již instalovaná zařízení) a to maximálně do 18 měsíců po uvedení do provozu. Realizace a financování akce musí být zahájeno až po 1. 1. 2005. 2. Jaká je výše podpory Kotle na biomasu – poskytuje se příspěvek až do výše 50% investičních nákladů, max. 50 000 Kč Solární systémy na teplou vodu – poskytuje se příspěvek až do výše 50% investičních nákladů, max. 50 000 Kč Solární systémy na přitápění a teplou vodu – poskytuje se příspěvek až do výše 50% investičních nákladů, max. 60 000 Kč

36

Tepelná čerpadla – poskytuje se příspěvek až do výše 30% investičních nákladů, max. 60 000 Kč 3. Jak podat žádost Podrobné informace o tom jaké doklady potřebujete, které formuláře vyplnit naleznete na webových stránkách www.sfzp.cz. 4. Co se podporuje Kotle na biomasu – podporu lze získat výhradně na lokální systémy, které využívají biomasy a zajišťují dodávky tepla nebo teplé vody pro fyzické osoby. Fond nepodporuje instalaci takových kamen, která podle výrobce umožňují spalování jak biomasy, tak i fosilních paliv. Podporuje se tedy pouze instalace kotle, který je výhradně na biomasu. Solární systémy – podporu lze získat na systémy určené pro přitápění a celoroční ohřev teplé vody a to i při instalaci v novostavbách. V případě, že je solární systém využíván i pro ohřev vody v bazénu, žadatel doloží odborným posudkem, že systém je zapojen takovým způsobem, aby byl systém přednostně využíván pro ohřev teplé vody a vytápění. Tepelné čerpadlo – předmětem podpory je pouze tepelné čerpadlo včetně příslušenství, které nahrazuje současný kotel na fosilní paliva. Předmětem podpory jsou nejen vlastní tepelná čerpadla, ale i jeho instalace včetně provedení vrtů a položení zemních kolektorů. Objekt, v němž bylo tepelné čerpadlo instalováno, musí navíc splňovat platné standardy tepelné ochrany budov (laicky řečeno musí být zateplená).

Příloha č. 2 DOTACE PRO ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ 1. Kdo může žádat o dotaci O dotaci mohou zažádat především obce a města, příspěvkové organizace obcí a měst, státní organizace, organizace a subjekty vlastněné obcemi, neziskové organizace a podnikatelské subjekty. 2. Jaká je výše podpory Dotace do výše 90% z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu, přičemž minimální způsobilé výdaje na projekt jsou stanoveny ve výši 500 000 Kč. Celkem bude rozděleno 634 mil. EUR, z toho 45% půjde na omezování emisí a 55% na zlepšení kvality ovzduší. 3. Typy podporovaných projektů a) zlepšení kvality ovzduší - pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje - nově budované rozvody tepla včetně centrálního zdroje - rozšíření stávajících středotlakých plynovodů - výsadba a regenerace izolační zeleně oddělující obytnou zástavbu od průmyslových staveb či dopravních koridorů b) omezování emisí

36

-

rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW pro snížení emisí dusíku a prachových částic instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí oxidů dusíku a prachových částic opatření vedoucí ke snížení emisí čpavku a těkavých organických látek do ovzduší

4. Jak podat žádost Podrobné informace o tom jaké doklady potřebujete, které formuláře vyplnit naleznete na webových stránkách www.opzp.cz.

36

Příloha č. 3 DOTACE NA UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ ENERGIE 1. Kdo může žádat o dotaci O dotaci mohou žádat především obce, města, kraje, příspěvkové organizace, vysoké školy, neziskové organizace a obchodní společnosti vlastněné obcemi. 2. Jaká je výše podpory Dotace do výše 90% z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu, přičemž minimální způsobilé výdaje na projekt jsou stanoveny ve výši 500 000 Kč. Celkem bude rozděleno 673 mil. EUR. 3. Typy podporovaných projektů a) výroba tepla - výstavba a rekonstrukce lokálních i centrálních zdrojů tepla využívajících obnovitelné zdroje energie pro vytápění, chlazení a ohřev teplé vody b) výroba elektřiny - instalace fotovoltaických systémů - výstavba a rekonstrukce větrných a malých vodních elektráren - výstavba geotermálních a biomasu spalujících elektráren c) kombinovaná výroba elektrické energie a tepla - instalace kogeneračních zařízení spalujících bioplyn, skládkový a kalový plyn, bioplynové stanice - instalace kogeneračních zařízení využívajících pevnou biomasu - kogenerace z geotermální energie d) realizace úspor energie - snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických obvodových konstrukcí budov - implementace měřící a regulační techniky v systémech vytápění a chlazení - aplikace technologií na využití odpadního tepla 4. Jak o dotaci žádat Podrobné informace o tom jaké doklady potřebujete, které formuláře vyplnit naleznete na webových stránkách www.opzp.cz.

Příloha č.4 HŘÍCHY VĚTRNÉ ENERGETIKY 1. Malá využitelnost Prvním problémem větrných elektráren je využitelnost instalovaného výkonu. I na těch nejlepších lokalitách z hlediska větru jakými jsou Krušné hory, Jeseníky, Vysočina, nepřesahuje podle dosavadních zkušeností 15%. Mnohem realističtější jsou hodnoty pod 10%. Maximálního výkonu dosahují VE při rychlostech větru 13-16 m/s, avšak takové větry vanou v ČR jen velmi zřídka a pravděpodobnost jejího výskytu je okolo 5%. Nejčastější jsou větry v rozmezí 3-8 m/s avšak to jsou rychlosti pro značnou část VE pouze náběhové. Při 3 m/s se většina VE pouze točí naprázdno aniž by vyráběla elektřinu. Výsledkem je pak katastrofálně nízká výtěžnost. Navíc komplikací není jenom častý nedostatek větru. Když je ho přespříliš, pak VE také neběží, jelikož by

36

hrozilo jejich poškození a to nejen silou větru, ale i jeho nárazy. Stejně tak vyřazuje z bezpečnostních důvodů VE z provozu i námraza v zimních měsících. Jinými slovy k nahrazení 1 MW konvenčního zdroje je třeba desetinásobku instalovaného výkonu VE. 2. Regulace cen Dalším problémem jsou stanovené výkupní ceny elektřiny vyrobené z VE, stanovené energetickým regulačním úřadem. Dnes se pohybují v intervalu 2,50 až 3 Kč/h. Jedná se o cenu za silovou elektřinu třikrát až čtyřikrát vyšší než je v současné době cena silové elektřiny na trhu. Jenomže současná tržní cena je cena za silovou elektřinu spolehlivě dodanou, což není v žádném případě případ VE – u nich je obtížné stanovit i hustotu předpokládané dodávky, natož pak něco co by připomínalo odběrový diagram. Tržní cena elektřiny z VE by pak díky své nejistotě a nestabilitě byla ještě mnohem nižší, než je současná tržní cena. Regulované výkupní ceně se však distributoři nemohou vyhnout a dodatečné náklady jsou jim nahrazovány v poplatcích za distribuci. Jinými slovy, vysoké výkupní ceny elektřiny z VE platí všichni spotřebitelé ve vyšších cenách za veškerou elektřinu. Doposud se jedná o bagatelní položky, ale při instalovaném výkonu kolem 800 MW (přičemž jeden stožár má zhruba 1,2 MW) se bude jednat o miliardy korun ročně. Zároveň platí, že regulované ceny mají garantovat investorům 15-letou návratnost jejich investovaných prostředků. Tomu je pak tedy vlastně úplně jedno, jestli využitelnost VE je 30% (tak jak je tomu běžné v Dánsku či Německu, kde jsou mnohem příznivější větrné podmínky) nebo 10%. Stejně své prostředky dostane nazpět, a když bude mít štěstí, tak možná i něco vydělá. 3. Nespolehlivost Obecně platí čí, že elektrizační soustava je velmi křehký mechanismus. V každém okamžiku musí být do soustavy dodáno přesně tolik elektřiny, kolik je z ní odebráno. Pokud by došlo k diskrepanci mezi těmito dvěma veličinami, může to dojít až k totálnímu výpadku elektřiny tak, jak se tomu již nejednou v USA a v západní Evropě stalo. Jelikož však není možné předem přesně určit, kolik elektřiny se bude v daném okamžiku spotřebovávat, je nutné držet v pohotovosti určité záložní zdroje pro případ vyššího odběru, než se předpokládalo. Dalším důvodem proč mít tyto záložní zdroje je možná nestabilita dodávek elektřiny. Může se stát, že bude odstaven např. jeden blok Temelína a za tento zdroj musí naskočit zálohy. U konvenčních zdrojů to však není problém, jelikož dodávky jsou stabilní a odstávky jsou většinou dlouhodobě plánované. U VE je to však opačně. Stabilní dodávka je víceméně mimořádnou událostí a výkyvy v dodávce se střídají velmi nepravidelně. Z hlediska soustavy jako celku se jedná o naprosto destabilizující prvek. Soustava současných českých záloh je schopna současnou nepatrnou produkci z větrných elektráren bez větších problémů zvládnout, otázkou však zůstává, jak bude schopna řešit existenci několika TW (terawatt) instalovaných VE (to je plán pro ČR). 4. Neekologičnost Environmentalisté často namítají, že je potřeba v tomto směru upřednostnit hledisko ekologické před ekonomickým. Při masové výstavbě VE se ale ukazuje, že ani s tímto argumentem to není úplně v pořádku. Aby mohl dodatečný konvenční (u nás nejčastěji uhelný) záložní zdroj dobře fungovat je třeba ho neustále držet nahřátý a připravený k přifázování do sítě nebo musí běžet v nestandardním režimu a často

36

mění výkon, což samozřejmě výrazně snižuje i jeho účinnost. Přeloženo do češtiny i při existenci větrných elektráren se stejně musí pálit uhlí. Studie ukazují, že se spálí kolem 40= uhlí jako při běžném provozu. Pokud by záložní zdroje tvořili například plynové turbíny, pak se situace změní jen málo, jelikož i ty musí být nahřáté a k jejich nahřívání se opět používá uhlí. Stručně shrnuto, VE jsou oproti jiným obnovitelným zdrojům energie kupodivu nejméně ekologické. 5. Právní výjimečnost a neujasněnost postavení Zajímavým problémem je fakt, že za výkup elektřiny z VE jsou odpovědné distribuční společnosti, tedy ty subjekty, které mají licenci na distribuci. Ale pozor tyto subjekty v souladu s politikou unbundlingu (tj. oddělení síťových aktivit od ostatních) nemohou s elektřinou obchodovat a byly nejpozději k 1. 1. 2007 právně odděleny od subjektů s licencí na obchod a výrobu. Prozatím tedy distributoři elektřinu vykoupenou z VE využívají pro pokrytí vlastních ztrát, ale až bude VE více, pak může nastat hypotetická situace, že dodávka elektřiny z VE bude větší než bude činit potřeba. Co pak s touto elektřinou? Prodat? Ale jak když distributor vlastně nesmí s elektřinou obchodovat. Dále nejsou VE jako jediný subjekt v elektrizační soustavě odpovědné za odchylky dodávek, jelikož ji fakticky nemohou předvídat a ovlivnit. Což je ale zvýhodňuje oproti jiným zdrojům a přenáší to náklady na distributory a tím i ostatní subjekty, spotřebitele. 6. Co říci závěrem? Pomineme-li hledisko krajinářské (někomu se líbí někomu ne), zdravotní (jedna studie ukazuje hlukovou závadnost, druhá ji vyvrací), má pouhá existence VE vliv na silovou cenu elektřinu, na cenu distribuce, na cenu systémových služeb, na cenu za přenos a hlavně na pojetí a vnímání trhu v energetice. To vše bez podstatného vlivu na životní prostředí a s rozpornými estetickými efekty. Jedinými subjekty, které na celé mánii kolem VE vydělávají, jsou poskytovatelé služeb, dodavatelé investičních celků v energetice a pak sami investoři. A u nich jedna perlička na závěr. Za společností Proventi a Virtual Utility, kteří jsou investorem jedné z největších větrných farem v ČR – větrný park Chomutov o celkovém instalovaném výkonu 325 MW – nestojí nikdo jiný než firma BAE Systems, tedy společnosti, která je subdodavatelem stíhacích letounů Gripen, které si nedávno pronajala česká armáda. A tento obrovský projekt bude zčásti sloužit jako součást tzv. off-setových programů, které mají kompenzovat pronájem zahraničních strojů domácí ekonomice. Přeloženo do češtiny, čeští daňoví poplatníci a spotřebitelé zaplatí britsko-švédskému konsorciu bohatě nejenom stíhačky, ale i jejich investici, která má jejich nákup kompenzovat.

36