Případová studie 2. Slovo over

Případová studie 2. Slovo over Polysémie: kategorie významů1 5

10

15

20

25

30

35

40

Je běžné, že jedno slovo má více než jen jeden význam. V některých případech nemají tyto významy nic společného, jako např. anglické bank – místo, kam si ukládáme peníze, a zem podél břehu řeky. V takových případech nemáme jedno slovo, ale dvě, která se nazývají instancemi homonymie, kde se náhodou dvě slova s naprosto různým významem stejně vyslovují. V jiných případech jsou si významy nějak blízké, často tak těsně a systematicky, že si ani na první pohled nevšimneme, že se jedná o víc než o jeden význam. Například slovo okno může odkazovat buď k otvoru ve zdi, nebo k zasklenému rámci v tomto otvoru. Nebo slovo otevřít. Otevíráme dveře a otevíráme dárky, ale přestože jsou činnosti popisované tímto slovem velmi odlišné, normálně bychom se museli důkladně zamyslet, abychom si toho rozdílu povšimli. Nebo slovo běžet. Je velký rozdíl mezi tím, když podél lesa běží Harry a když podél lesa běží cesta. Také zde se jedná o jediné sloveso, jehož významy jsou tak úzce spjaty, že se musíme velmi zamyslet, abychom si vůbec nějakého rozdílu povšimli. Tyto příklady se nazývají instancemi polysémie. Jsou to případy, kdy má jedna lexikální jednotka celou řadu příbuzných významů. Klasická teorie kategorií se s polysémií nevypořádává moc dobře. Abychom mohli mít jedinou lexikální jednotku, musíme v klasické teorii zacházet se všemi příbuznými významy tak, že mají společný nějaký abstraktní význam, který je obvykle tak abstraktní, že nedokáže rozlišit mezi jednotlivými použitími a skutečný význam v něm chybí do té míry, že ho není možné poznat jako něco, čemu by lidé říkali význam slova. A v případech, kde se vyskytuje velké množství příbuzných významů, které nesdílejí nějakou vlastnost, musí s nimi klasická teorie zacházet jako s homonymií, stejně jako s dvěma významy slova bank. Klasická teorie navíc nemá žádné prostředky pro popis situace, kde je jeden nebo více významů „centrálních“ nebo „více reprezentativních“. Fillmore (1982a) poznamenává, že adjektivum long (dlouhý) má dva významy, jeden prostorový a jeden temporální. Prostorový význam se obecně považuje za centrální nebo prototypický a temporální význam se k němu váže prostřednictvím metafory. Dalším příkladem by mohlo být slovo up (nahoře), které může znamenat šťastný ve větě „I’m feeling up today.“ (Dnes se cítím dobře [povzneseně].) nebo může mít význam prostorový ve větě „The rocket went up.“ (Raketa vyletěla vzhůru.) Prostorový význam se obvykle považuje za centrálnější. Tyto a další případy prototypických použití lexikálních jednotek je možné sjednotit s dalšími daty z výzkumu přirozené kategorizace, když budeme považovat lexikální jednotku za něco, co představuje přirozenou kategorii významů. Tak bude třeba možné, aby byly některé významy slova reprezentativnější než jiné. Významy slova si jsou více či méně příbuzné pomocí různých prostředků, jedním z nichž je pojmová metafora. Jak poznamenávají Lakoff a Johnson (1980), metaforu je možné považovat za zkušenostně založenou projekci z IKM v jedné doméně na IKM v doméně jiné. Tato projekce definuje vztah mezi idealizovanými kognitivními modely v těchto dvou doménách. Je velmi běžné, že slovo, které označuje prvek IKM ve zdrojové doméně, označuje odpovídající prvek IKM v doméně cílové. Metaforická projekce, která definuje vztah mezi IKM, definuje také vztah mezi významy slova. Nejběžnější je, že se význam slova ve zdrojové doméně považuje za základnější. Takže například u up, kde je zdrojová doména prostorová a cílová doména emoční, se prostorový význam považuje za základnější.

Polysémie založená na korespondencích uvnitř IKM 45

V jiných případech je možné, aby jediný kognitivní model tvořil základ, na němž soubor významů tvoří jedinou přirozenou kategorii, která se vyjadřuje jedinou lexikální jednotkou. Okno je pro to dobrý příklad. V našem kognitivním modelu okna je jak otvor ve zdi, tak zasklený rám, který do něj zapadá. Tato korespondence představuje motivaci pro to, aby se pro obojí použilo jedno slovo. Sám o sobě nemá otvor ve zdi moc nebo vůbec nic společného se zaskleným rámcem. Bez toho, co víme o tom, jak okna fungují, by neexistoval žádný objektivní důvod umístit tyto dvě velice odlišné entity do jedné kategorie. Zdá se, že to, že otvor ve zdi a zasklený rám do sebe fyzicky zapadají a vzájemně si

1

Lakoff zde rozlišuje mezi slovem meaning (význam) a sense (smysl). Protože však pro něj smysl je jen verze necentrálního významu, bude následující překlad používat pouze slovo význam.

Lakoff: Ženy, oheň a nebezpečné věci

strana 1 z 30

odpovídají ve stejném kognitivním modelu, z nich činí členy stejné kognitivní kategorie – a to do té míry, že ve větách, jako je ta následující, slovo okno mezi nimi nerozlišuje. Kolik oken je ve vašem obýváku? 5

Zde slovo okno neodkazuje ani na otvor, ani na zasklený rámec, ale na kombinaci obou. Abychom je od sebe oddělili, potřebujeme věty, jako je tato: • •

Tento pokoj je moc temný. Budeme muset vyříznout nové okno támhle v té zdi. Právě přivezli okna.

Okno může také označovat samotný rám nebo samotné sklo. • •

10

15

Tohle okno je shnilé, budeme tam muset dát nové. Děti si hrály s míčem a rozbily okno.

V případě okna jsou korespondence mezi prvky fyzické: sklo zapadá do rámu a rám zapadá do otvoru ve zdi. Tyto korespondence v našem modelu toho, co okno je, motivují naše použití slova okno s těmito třemi významy (otvor, rám a sklo) a zároveň nám umožňují, abychom se na ně nedívali jako na něco zvláštního, ale jako na něco, co utváří přirozenou kategorii významů. Myšlenka, že lexikální jednotky jsou přirozené kategorie významů, byla podrobně zkoumána na anglických předložkách, a na tyto výsledky se teď podíváme.

Řetězení uvnitř kategorií: případ anglického over 20

25

30

Většina zkoumání kategorizace v kognitivní psychologii se odehrávala v doméně fyzických předmětů a fyzického vnímání. Ale možná nejsilnější důkazy proti tradičním pojetím kategorizace a pro prototypový přístup pocházejí ze zkoumání slovesných částic2 a předložek. Dosud zdaleka nejpodrobnější zkoumání předložek provedly Linder (1981) a Brugman (1981). Studie Susan Linder se zabývala více než 1800 konstrukcemi se slovesnými částicemi up (nahoru, vz-, …) a out (ven, vy-, …) a tím, jak tyto částice přispívají k celkovému významu. Studie provedená Claudií Brugman je podrobným přehledem vysoce složité sítě významů anglického slova over. Pokrývá téměř sto typů jeho použití. Obě studie dospívají v podstatě ke stejnému závěru, přestože Brugman se podrobněji zabývá implikacemi pro teorii kategorizace a jako první explicitně navrhuje myšlenku, že lexikální jednotky jsou přirozenými kategoriemi významů. Tato případová studie předkládá část této analýzy a ve dvou aspektech ji rozšiřuje: za prvé tím, že ukazuje přesné vztahy mezi prostorovými významy a za druhé tím, že popisuje metaforická rozšíření prostorových významů.

Problém Abychom získali představu o daném problému, podívejme se na několik významů slova over. • • • • • • • • • • • •

35

40

•

45

The painting is over the mantle. (Obraz je nad krbovou římsou.) The plane is flying over the hill. (Letadlo letí nad kopcem.) Sam is walking over the hill. (Sam jde přes kopec.) Sam lives over the hill. (Sam bydlí za kopcem.) The wall fell over. (Zeď se překotila.) Sam turned the page over. (Sam otočil stránku.) Sam turned over. (Sam se otočil/převrátil.) She spread the tablecloth over the table. (Prostřela ubrus na stůl.) The guards were posted all over the hill. (Stráže byly rozmístěné po celém kopci.) The play is over. (Hra skončila.) Do it over, but don’t overdo it. (Udělej to znovu, ale nepřežeň to.) Look over my corrections, and don’t overlook any of them. (Podívej se na moje opravy a žádnou nepřehlédni.) You made over a hundred errors. (Udělal jsi více než sto chyb.)

2

Lakoff zde myslí to, čemu se v české tradici popisu angličtiny říká frázová nebo předložková slovesa. Používá slovo částice proto, že není jasné, jak tyto prvky zhruba funkčně ekvivalentní českým předponám kategorizovat gramaticky. Tradičně jsou popisovány jako adverbia, ale toto dělení není často zcela jednoznačné.

strana 2 z 30

Případová studie 2. Slovo over

5

I toto malé množství případů stačí, abychom si uvědomili obrovskou složitost problému. Ne veškerá tato složitost je sémantická. V těchto příkladech patří slovo over do několika gramatických kategorií, např. předložka, částice, adverbium, předpona atd. C. Brugman se ale snažila popsat všechny tyto významy a vztahy mezi nimi. Naše analýza je drobným vylepšením sémantického aspektu jejího rozboru. Začněme s tím, co Brugman určila jako centrální význam.

Význam nad-přes

10

15

20

25

30

35

40

Centrální význam slova over v sobě spojuje prvky nad i přes. V obrázku 1 chápeme letadlo jako trajektor (TR), který je v pozici vzhledem k dominantě (LM).3 TR a LM jsou zobecnění pojmů figura a místo (Langacker 1986). V tomto případě není LM specifikována. Šipka označuje TRAJEKTORII, po které se letadlo pohybuje. TRAJEKTORIE je nad LM. Tečkované čárky označují hranice LM. TRAJEKTORIE putuje přes celou LM z hranice na jedné straně k hranici na straně druhé. Přestože náčrt v obrázku 1 naznačuje, že se TR a LM nedotýkají, je tento význam k tomuto aspektu neutrální. Jak záhy uvidíme, existují případy, kde ke kontaktu dochází i pro případy bez kontaktu. V tomto ohledu není možné toto schéma nakreslit správně. Jakýkoli obraz by musel naznačovat kontakt nebo jeho absenci. Obrazové schéma je neutrální a toto je jedna z věcí, která ho činí schématickým. Máme zde tedy abstraktní schéma, které samo nemůže být správným zobrazením, ale které samo obrazy strukturuje. Níže se vrátíme k otázce, co to pro obrazové schéma znamená, když strukturuje obraz.

Obr. 1. The plane flew over. (Letadlo přeletělo [nad námi].) Schéma 1 Podívejme se teď na některé zvláštní případy schématu v obrázku 1. Jsou to případy schématu, které se vytváří přidáním informace, konkrétně tak, že dále specifikujeme povahu LM nebo to, jestli dochází ke kontaktu. Budeme se zabývat čtyřmi typy specifikace LM: (1) LM je bod, tj. entita, jejíž vnitřní struktura je irelevantní vzhledem ke schématu. (2) LM je rozprostřená, tj. má nějaký rozměr buď na přímce, nebo na ploše. (3) LM je vertikální, tj. rozprostírá se směrem nahoru (například plot nebo kopec). (4) LM je jak rozprostřená, tak vertikální. Pro každou z těchto verzí budeme uvažovat dvě další specifikace: kontakt mezi TR a LM nebo jeho absence. Každé schéma bude pojmenováno pomocí těchto zkratek: X – rozprostřený (extended), V – vertikální, C – kontakt, NC – bez kontaktu (no contact). Tudíž schéma pojmenované 1.VX.C označuje zvláštní případ schématu 1, kde LM je jak vertikální, tak rozprostřená (VX) a dochází ke kontaktu mezi LM a TR (C). Schémata v obrázcích 2-7 mohou být uvedena do vztahu diagramem v obrázku 8, kde vazby mezi schématy naznačují podobnost. Proto jsou všechna schémata sdílející kontakt spojena a stejně tak jsou spojena schémata, která sdílejí absenci kontaktu. Pak jsou také spojena schémata, která sdílejí všechno kromě kontaktu. Všechna jsou také spojena se schématem 1, jehož jsou zvláštními případy. Na schémata v obrázcích 2-7 se můžeme dívat dvěma způsoby. Vezměme si například větu jako Sam walked over the hill. (Sam šel přes kopec.) v obrázku 6. Můžeme si myslet, že over v této větě zobrazuje minimálně specifikované schéma 1 z obrázku 1 a že dodatečnou informaci přidávají sloveso a jeho předmět. Tudíž kopec je vertikální a rozprostřený (VX) a chůze vyžaduje kontakt (C) se zemí. Toto budeme nazývat interpretace minimální specifikací. Stejně tak si můžeme myslet, že minimálně specifikované over z obrázku 1 generuje všechna plně specifikovaná schémata v obrázcích 2-7. Podle této interpretace plnou specifikací si můžeme myslet, že over má v dané větě plnou specifikaci schématu 1.VX.C v obrázku 6. Sloveso walk (jít) by pak odpovídalo specifikaci kontaktu (C) a přímý 3

Jedná se o termíny zavedené Langackerem v kognitivní gramatice. LM je zkratka pro slovo landmark (dominanta, orientační bod v krajině). Toto slovo se jen obtížně překládá. Zde volíme překlad dominanta, přestože je jeho součástí význam pozadí. Většinou se tedy budeme omezovat na zkratku LM.


strana 3 z 30

předmět hill (kopec) by odpovídal specifikaci vertikálního rozprostření (VX). Rozdíl je v tom, jestli dané sloveso a přímý předmět informaci o VX a C přidávají, nebo jestli jí odpovídají.

Obr. 2. The bird flew over the yard. (Pták přeletěl přes dvůr.) Schéma 1.X.NC

5

Obr. 3. The plane flew over the hill. Schéma 1.VX.NC

10

Obr. 4. The bird flew over the wall. (Pták přeletěl přes zeď.) Schéma 1.V.NC [Obr 2, 3, 4 / na další straně Obr 5, 6, 7]

strana 4 z 30


Obr. 5. Sam drove over the bridge. Schéma 1.X.C

5

10

15

20

25

Obr. 6. Sam walked over the hill. (Sam přešel přes kopec.) Schéma 1.VX.C

Obr. 7. Sam climbed over the wall. (Sam přelezl přes zeď.) Schéma 1.V.C Tyto dvě interpretace tvrdí něco mírně odlišného o lexikální reprezentaci slova over v těchto světech. Podle interpretace minimální specifikací existuje ve slovníku pouze schéma 1 a další schémata jsou všechna výsledkem přidání informace slovesem a přímým předmětem. Podle interpretace plnou specifikací existují lexikální reprezentace všech těchto schémat; tato další specifická schémata jsou generována schématem 1 spolu s?obecnými parametry C-NC a X-VX-V. Z toho, co jsme o těchto dvou interpretacích dosud řekli, vyplývá, že jsou si úplně ekvivalentní. Neexistuje mezi nimi žádný empirický rozdíl, a ani nemáme žádný apriorní důvod, proč si vybrat jednu z nich. Jsou ale k dispozici další doklady, které se kloní k interpretaci plnou specifikací, a na ně budeme ve zbytku této studie průběžně upozorňovat. Budeme tvrdit, že významy over vytváří řetězec, v jehož centru se nachází schéma 1. Podle interpretace plnou specifikací jsou schémata na obrázcích 2-7 součástí tohoto řetězce a některá z nich tvoří vazby k dalším významům. Existence těchto vazeb naznačuje, že interpretace plnou specifikací je správná. Podívejme se na příklad, kde se klade důraz na koncový bod trajektorie. Pro schémata s tímto důrazem budeme používat zkratku E (end-point focus). V obrázku 10 vidíme chápanou trajektorii, která se táhne přes kopec a na jejímž konci bydlí Sam. Nic ve větě do tohoto schématu koncový bod nepřidává. Ani kopec (hill), ani bydlí (lives), ani Sam. Over zde má prostě další význam, který je poněkud vzdálený od schématu 1.VX.C a k němuž je přidán E (důraz na koncový bod), což má za výsledek schéma 1.VX.C.E. Jak uvidíme níže, jsou takovéto významy s důrazem na koncový bod výsledkem obecného procesu, který platí pro mnoho anglických předložek, ale ne pro všechny.


strana 5 z 30

Obr. 8. Vazby mezi schématy

Obr. 9. Případy (instance) schématu 1

5 Obr. 10. Sam lives over the hill. (Sam bydlí za kopcem [přes kopec].) [Obr. 8, 9, 10/ na další straně 11]

10

15

20

Obr. 11. Sausalito is over the bridge. (Sausalito je na druhé straně mostu.) Schéma 1.X.C.E Důraz na koncový bod není možné volně přidávat k jakémukoli schématu z obr. 2-7. Je možné jej přidat pouze k těm s rozprostřenou LM, jako na obrázku 11. V těchto případech má over v důsledku důrazu na koncový bod význam „na druhé straně něčeho“. Obecně ale over neznamená „na druhé straně něčeho“. Například věty jako Sam lives over the wall (Sam bydlí nad zdí) a Sam is standing over the door (Sam stojí nad dveřmi), pokud se vůbec vyskytnou, nemohou znamenat, že bydlí na druhé straně zdi nebo stojí na druhé straně dveří. A věty jako Sam is sitting over the spot (Sam sedí nad tím místem) mohou znamenat pouze to, že sedí na něm, ne že sedí na druhé straně. Proto schéma 1.V.C. z obr. 7 nemá žádné korespondující schéma s důrazem na koncový bod. Za předpokladu interpretace plnou specifikací můžeme rozšířit řetězec v obr. 8 tak, aby zahrnoval schémata v obr. 10 a 11.

strana 6 z 30


5

Obr. 12. Vazby mezi schématy Doposud jsme se zabývali dvěma typy vazeb mezi schématy: instanční vazby a podobnostní vazby. Zde jsou dva příklady, kde → označuje instanční vazbu a ↔ označuje vazbu podobnostní: Instanční vazba: 1.V.C. → 1 Podobnostní vazba: 1.VX.NC ↔ 1.VX.C Vazba mezi schématem 1 a schématem 1.V.C je tedy vazbou instance, kde 1.V.C je instancí neboli případkem schématu 1. A vazba mezi schématem 1.VX.NC ↔ 1.VX.C je vazba podobnosti, kde se sdílí 1.VX.

10

15

Obr. 13. Hang the painting over the fireplace. (Pověste obraz nad krbem.) Schéma 2 Doposud jsme se dívali pouze na příklady významu nad-přes. A také jsme se dívali pouze na nejméně zajímavé vazby mezi schématy. Podívejme se tedy na další významy a zajímavější typy vazeb.

Význam nad

20

25

30

Over má také stativní význam bez TRAJEKTORIE. Tento význam je zhruba ekvivalentní významu slova above (nad). Schéma 2 neobsahuje žádná konkrétní omezení TR ani LM. Na schéma 1 se váže tím, že má TR nad LM. Liší se od něj ale ve dvou ohledech: Za prvé neobsahuje TRAJEKTORII a hranice, jinými slovy zde schází význam přes. Za druhé neumožňuje kontakt mezi TR a LM. Požadavek bezkontaktnosti je možné vidět v případech jako The helicopter is hovering over the hill (Helikoptéra se vznáší nad kopcem). Když tato helikoptéra přistane, nebude už nad (over) kopcem, ale na (on) kopci. Čas od času lingvisté tvrdí, že schéma 2 je jádrovým významem předložky over, tj. schéma 2 je přítomné ve všech použitích over jako předložky. Z toho, s čím jsme se doposud setkali, by mělo být jasné, že toto není správná interpretace. Protože schéma 2 vyžaduje absenci kontaktu, nemůže být přítomno v případech, kdy se kontakt objevuje, například ve schématu 1.X.C obsaženém ve větě Sam drove over the bridge (Sam přejel přes most). Schéma 2 se také neobjevuje v případech důrazu na koncový bod jako ve schématu 1.VX.C.E, které je obsaženo ve větě Sam lives over the hill (Sam bydlí za kopcem). V tomto případě TR není nad LM. Jednou z instancí schématu 2 je případ, kde je TR jen jednodimenzionální (který budeme zkráceně označovat 1DTR). Toto schéma je minimální variantou schématu 1.X.NC obsaženého ve větě The bird flew over the yard (Pták přeletěl přes dvůr), která je zobrazená na obrázku 2. Rozšířená trajektorie Lakoff: Ženy, oheň a nebezpečné věci

strana 7 z 30

na obr. 2 odpovídá jednodimenzionálnímu pevnému TR na obrázku 14. Tento typ vazby mezi schématy budeme nazývat transformační vazbou. Tuto konkrétní vazbu mezi rozšířenou cestou (X.P) a jednodimenzionálním trajektorem (1DTR) budeme zobrazovat takto: X.P ↔ 1DTR

5

10

15

20

Obr. 14. The power line stretches over the yard. (Elektrické vedení se táhne přes dvůr.) Schéma 2.1DTR V systému pojmenování, který používáme pro schémata, se tento konkrétní vztah přímo neodráží. Můžeme ho ale formulovat systematičtěji, když přejmenujeme některé prvky tak, aby reflektovaly dekompozice obrazových schémat. Pro subschéma above (nad) budeme používat zkratku ABV, a pro subschéma across (přes) budeme používat zkratku pro TRAJEKTORII (P). Schéma 1 se pak bude jmenovat ABV.P a schéma 1.X.NC na obrázku 2 bude přejmenováno na ABV.NC.X.P. Toto jméno bude odrážet skutečnost, že v tomto schématu se TR pohybuje nad (ABV) LM, podél trajektorie (P), s rozprostřenou dominantou (X) a nedochází ke kontaktu mezi TR a LM (NC). Schéma 2 by se pak jmenovalo ABV.NC a schéma 2.1DTR na obrázku 14 bude přejmenováno na ABV.NC.1DTR. Schéma 1.X.NC = ABV.NC.X.P Schéma 2.1DTR = ABV.NC.1DTR Tato dekompozice ukazuje vztah mezi schématy přímo. Schémata jsou vzájemnými transformáty podle transformační vazby X.P ↔ 1DTR. Je důležité mít na paměti rozdíl mezi podobnostními a transformačními vazbami. Pro podobnostní vazby se vazba definuje prostřednictvím sdílených subschémat. Ve vztahu popsaném výše jsou také sdílená subschémata: obě schémata obsahují ABV.NC, ale transformační vazba se netýká subschémat sdílených, ale příbuzných. Vazba mezi doposud popsanými schématy je zobrazena na obrázku 15.

25 Obr. 15. Vazby mezi schématy [Obr. 15 – na vrchu protější strany]

Významy pokrytí (covering) 30

Pro over také existuje skupina schémat, která se týkají pokrytí. Tato skupina se váže na mřížku/schéma v obrázku 15 dvěma způsoby. Základní schéma pokrytí je variantou schématu 2, kde TR je alespoň dvojdimenzionální a rozprostírá se přes hranice LM. Mezi schématem 2 a 3 jsou dva rozdíly. Ve schématu 2 není dimenze specifikovaná, zatímco ve schématu 3 musí mít alespoň dva rozměry. Ale zatímco schéma 2 vyžaduje absenci kontaktu, schéma 3 je vzhledem ke kontaktu neutrální, tj. umožňuje jeho absenci i přítomnost. strana 8 z 30


5

Schéma 3 má minimální variant, v němž se TR přesunul tak, že výsledkem je konfigurace schématu 3. Toto schéma se skládá ze schématu 3 spolu s trajektorií (P), která naznačuje pohyb do finální pozice. Schéma 3.P.E má vazbu na schéma 1. Sdílí pohyb TR nad a přes LM. Stejně tak sdílí absenci specifikace kontaktu. Schéma 3.P.E se od schématu 2 liší ve dvou směrech. Specifikuje dimenzi trajektoru a klade důraz na koncový bod, který naznačuje, že finální stav je stejný?jako ve schématu 3.

Obr. 16. The board is over the hole. (Deska je položená přes díru.) Schéma 3

10

15

Obr. 17. The city clouded over. (Mraky se zatáhly nad městem [přes město].) Schéma 3.P.E. Existují dvě schémata pokrytí, v nichž se over spojuje s hromadným kvantifikátorem, který kvantifikuje oblasti dominanty, např. all (celý), most (většina), a lot of (značná část), entire (úplně celý) atd. Kvantifikátor all (celý) se může spojit s over v tomto významu do celku all over (po celém, po celé ploše). První z těchto schémat má vícenásobný (MX) trajektor, tj. TR, který se sestává z mnoha jednotlivců. • • •

He has freckles over most of his body. (Má pihy na většině svého těla.) There are specks of paint all over the rug. (Po celém koberci jsou skvrny od barvy.) There is sagebrush over the entire valley floor. (Celé dno údolí je pokryté pelyňkem.)

20 Obr. 18. The goards were posted all over the hill. (Stráže byly rozmístěné po celém kopci.) Schéma 3.MX [Obr. 18 uprostřed tohoto odstavce.] 25

30

V těchto případech jednotlivci – jednotlivé pihy, skvrny od barvy a keře – nepokrývají část dominanty kvantifikovanou předložkou over úplně. Dominanta se místo toho skládá z malých oblastí, které spolu pokrývají jeho povrch (nebo jeho většinu) a v každé oblasti je alespoň jeden trajektor. Vztah mezi schématy 3 a 3.MX je vztah mezi kontinuální oblastí (nebo velkým množstvím hromadných jednotek) a vícenásobnou entitou. Takové vztahy jsou v jazyce velmi běžné. Srovnej krávy (vícenásobné) a dobytek (hromadný). Kvantifikátory jako all (celý, všechny) a most (většina) se mohou používat buď s hromadnými objekty (všechno zlato, většina vína) nebo vícenásobnými objekty (všechny kachny, většina stromů). Mezi vícenásobnými entitami a hromadnými entitami je ostatně přirozený vizuální Lakoff: Ženy, oheň a nebezpečné věci

strana 9 z 30

5

vztah. Představme si stádo krav zblízka, tak zblízka, že je možné rozeznat jednotlivé krávy. Teď si představme, že se vzdalujeme, až už není možné jednotlivé krávy rozlišit. Teď vnímáme hromadný objekt. Právě na této zkušenosti vnímání závisí vztah mezi vícenásobnými a hromadnými entitami. Obrazová transformace, která uvádí vícenásobné a hromadné entity do vztahu, charakterizuje vazbu mezi schématem 3 a schématem 3.MX. Tuto transformační vazbu je možné popsat takto: MX ↔ MS Over má ještě jedno schéma pokrytí, kde se asociuje s hromadným kvantifikátorem. Je to minimální varianta schématu 3.MX, v níž se body představující vícenásobnou entitu spojí do trajektorie (P), která „pokrývá“ LM. Příklady jsou

10

15

• • •

I walked all over the hill. (Prošel jsem kopec křížem krážem.) We’ve hiked over most of the Sierras. (Prošli jsme většinu pohoří Sierra.) I’ve hitchhiked over the entire country. (Projel jsem stopem celou zemi.)

Toto schéma můžeme znázornit obrázkem 19. Ke schématu 3.MX se váže obrazovou transformací, která vykreslí trajektorii souborem bodů. Tuto transformační vazbu popíšeme jako: MX ↔ MX.P Shéma 3.MX.P má také minimální vazbu ke schématu 3.P. Ve schématu 3.P je LM postupně pokryta, jak se TR pohybuje po trajektorii. To také platí o schématu 3.MX.P.

20

Obr. 19. I walked all over the hill. (Prošel jsem kopec křížem krážem.) Schéma 3.MX.P Schémata pokrytí mají varianty, v nichž TR nemusí být nad (tj. výše než) LM. Ve všech případech ale musí existovat chápaný úhel pohledu, z nějž TR zamezuje vizuální přístup na alespoň část LM. • •

25

30

• •

There was a veil over her face. (Na tváři měla závoj.) As the rain came down, it froze and ice spread all over the windshield. (Jak déšť padal, mrznul a led se rozprostřel po celém předním okně auta.) There were flies all over the ceiling. (Mouchy byly [rozeseté] po celém stropě.) The spider had crawled all over the ceiling. (Pavouk lezl po celém stropě.)

Tato schémata budeme nazývat rotovanými (RO) schématy, aniž bychom ovšem tvrdili, že opravdu dochází k mentální rotaci stupeň od stupně. Bylo by možné tvrdit, že místo rotace z vertikální směrem k horizontální orientaci zde prostě orientace není specifikována. Pokud by tomu tak ale bylo, očekávali bychom, že by omezení kontaktu byla ve všech orientacích stejná; ona však nejsou. Rotované verzi schémat MX (3.MX a 3.MX.P) vyžadují kontakt, zatímco nerotované verze jej nevyžadují. Zde je několik typických příkladů, které tento rozdíl ilustrují: •

35 • •

Superman flew all over downtown Metropolis. [Superman létal nad celým centrem Metropolisu.] (TR nad LM, bez kontaktu) *Superman flew all over the canyon walls. [Superman létal nad celými stěnami kaňonu.] (TR ne nad LM, bez kontaktu) Harry climbed all over the canyon walls. [Harry lezl po celých stěnách kaňonu.] (TR ne nad LM, kontakt)

strana 10 z 30


5

Tudíž to, že Superman letí podél stěn kaňonu, neopravňuje použití over. RO přidáme ke jménům nerotovaných schémat pokrytí, čímž obdržíme popisky pro odpovídající rotovaná schémata. Rotovaná schémata pokrytí mají tato pojmenování: 3.RO, 3.P.RO, 3.MX.RO a 3.MX.P.RO. Obrázek 20 obsahuje diagram, který naznačuje vazby mezi schématy pokrytí a vazby k dalším schématům pro over. A obrázek 21 naznačuje celkovou strukturu vazeb mezi dosud probíranými schématy.

Obr. 20. Vazby mezi schématy pokrytí [Obr. 20 – na spodku stránky, Obr. 21 na spodku protější stránky.]

10 Obr. 21. Vazby mezi schématy 1–3

Reflexivní schémata 15

Snad nejpozoruhodnějšími z objevů Susan Lindner (1981, 1982) byl objev reflexivních trajektorů. Nejlépe lze tento pojem ilustrovat na případě slova out (ven, vy–). Nejjednodušší použití out je v případech jako Harry ran out of the room (Harry vyběhl z místnosti). Na obrázku 22 je nádoba (místnost) dominantou (LM) a trajektor (Harry) se přesune z vnitřku místnosti ven. Toto schéma ale není dostatečné pro tato použití out: Lakoff: Ženy, oheň a nebezpečné věci

strana 11 z 30

• • • • 5

10

The syrup spread out. (Sirup se rozšířil [po nějakém povrchu].) The posse spread out. (Banda se rozestoupila [a vytvořila tím víc místa].) They stretched out the taffy. (Rozváleli karamel?.) We rolled out the carpet. (Rozprostřeli jsme koberec.)

Zde jsou relevantními TR sirup, banda, karamel a koberec. Ty se ale nepohybují směrem ven vzhledem k nějakému LM. Když například nalijeme trochu sirupu na stůl, bude mít nejprve jistou vnější hranici, ale ta se bude pohybovat. Část sirupu, která byla uvnitř této původní hranice, se ocitne mimo ni. Sirup (nebo alespoň jeho část) se přesouvá „ven“ vzhledem ke své předchozí hranici. Můžeme to schematizovat pomocí obrázku 23. Sirup je zkrátka svou vlastní dominantou. TR = LM. Tento vtah mezi LM a TR se nazývá reflexivní, a protože se uvažuje pouze jedna entita, mluvíme o reflexivním trajektoru.

Obr. 22. Harry ran out of the room. (Harry vyběhl z místnosti.) [Obr. 22/Obr. 23 na spodku stejné stránky]

15

20

Obr. 23. The syrup spread out. (Sirup se rozšířil [po nějakém povrchu].) Rovnítko v „TR = LM“ neznamená striktní totožnost. Je to „totožnost“ části ohraničené hromadné entity vzhledem ke svému předchozímu ohraničení. Jak uvidíme níže, „TR = LM“ se může realizovat několika způsoby. Důležitý způsob je, když některé části jediné entity mají roli TR a jiné části hrají roli LM. Tento typ reflexivního trajektoru se objevuje právě v případě over. Například: •

Roll the log over. (Převalte kládu [na druhou stranu].)

Zde se význačná část (zhruba polovina) klády pohybuje nad a přes zbytek. Tj. polovina klády funguje jako LM a zbytek jako TR. To samé platí v případech jako •

Turn the paper over. (Obrať papír [na druhou stranu].)

25

Oba příklady jsou variace na schéma 1. Liší se pouze v tom, že LM = TR. Schéma pro tyto příklady můžeme znázornit obrázkem 24. Schéma 4 je možné považovat za transformát schématu 1, kde schémat 4 přidává podmínku TR = LM. Tuto transformační vazbu budeme znázorňovat jako NRF ↔ RF

30

kde NRF znamená nereflexivní a RF reflexivní. Kdybychom chtěli pojmenovat schéma 4 podle jeho statutu jako varianty schématu 1, pak bychom ho nazvali 1.RF.

strana 12 z 30


5

Obr. 24. Roll the log over. (Převalte kládu [na druhou stranu].) [Obr. 24 – na vrchu protější strany, přidat popisek Schéma 4] Trajektorie over ve schématu 4 opisuje polokruh nad a přes další části toho, co se přemisťuje. Budeme to nazývat reflexivní trajektorií. Existuje také varianta schématu 4, v níž se žádná část nepohybuje nad nebo přes nějakou jinou část. Místo toho reflexivní trajektorii opisuje entita jako celek: • •

10

15

The fence fell over. (Plot spadl.) Sam knocked over the lamp. (Sam převrátil lampu.)

Toto jsou případy, kde je TR původně vertikální a přesune se tak, že následuje druhou polovinu reflexivní trajektorie (RFP). Vztah mezi schématy 4 a 4.RFP (obr. 25) je možné formulovat takto: Ve schématu 4 opisuje polovina TR celou reflexivní trajektorii, zatímco ve schématu 4.RFP opisuje celý TR druhou polovinu reflexivní trajektorie. Toto schéma není pouze variantou schématu 4. Je také minimální variantou jedné z nejběžnějších instancí schématu 1, která charakterizuje over ve větě The dog jumped over the fence (Pes přeskočil plot). V tomto případě máme vertikální LM a trajektorie TR začíná i končí na zemi (G [ground]). Výsledkem je polokruhová trajektorie jako na obrázku 26. Když vezmeme reflexivní transformát tohoto schématu, tj. umožníme, aby TR = LM, dostaneme schéma 4.RFP z obrázku 25. Schéma 4.RFP má tedy úzké vazby ke dvěma dalším schématům.

20 Obr. 25. The fence fell over. (Plot spadl.) [Obr. 25 – na vrchu další strany]

Schéma nadměrnosti Když se over používá jako předpona, může označovat nadměrnost: 25

• • •

The bathtub overflowed. (Vana přetekla.) I overrate. (Jsem přeceňován.) Don’t overextend yourself. (Dej si pozor, abys neinvestoval víc, než si můžeš dovolit.)

Obr. 26: The dog jumped over the fence. (Pes přeskočil plot.) 30

Overflow (přetéct) poskytuje vazbu mezi schématem nadměrnosti obecně a schématem na obrázku 26. Aby mohlo dojít k přetečení, musíme mít tekutinu v nádobě, která má vertikální okraje. Trajektorie


strana 13 z 30

5

přetékající tekutiny vede směrem vzhůru a over (přes) okraj nádoby. Proto je over v overflow instancí obrázku 26, kde LM = stěna nádoby, TRAJEKTORIE = trajektorie toku a TR = hladina tekutiny. Ale přetékání je víc než jen tok přes okraj nádoby. Sémanticky over zahrnuje nadměrnost a syntakticky se z něj stává předpona. Podívejme se nejprve na sémantiku. Pojem přetékání předpokládá, že máme nádobu s vertikálními okraji a že jejich výška charakterizuje maximální normální množství tekutiny vzhledem k nějaké předpokládané normě. Například •

10

15

20

The river overflowed. (Řeka přetekla [vylila se z břehů].)

Zde jsou břehy řeky vertikální okraje a definují její maximální normální hladinu. Takže máme navíc výšku LM definující normální množství tekutiny. Tok přes LM znamená přesáhnutí normy. Nádoby naplňujeme tekutinou za nějakým účelem jako pití, mytí apod. naprosto běžně. To, jakou nádobu použijeme, definuje normální množství tekutiny. Přetékání je velmi častou událostí. Když k němu dojde, tekutina obsažená v nádobě se vyplýtvá a udělá nepořádek. Tato pravidelná korelace ve zkušenosti je základem metafory, na níž je schéma nadměrnosti založeno. Tato metafora není omezena na schéma nadměrnosti, ale je obecnější. V metafoře ČINNOST JE NÁDOBA pro úsilí (nebo energii), které do ní vložíme. Okraje nádoby definují normální úsilí, které je nutné pro dosažení cíle. Overdoing (přehánění nějaké činnosti) znamená, že se do nádoby vloží více než maximální normální množství úsilí, které je nutné pro dosažení cíle. To má za výsledek vyplýtvané úsilí a někdy také trapnou situaci (tj. společenský nepořádek). Schéma nadměrnosti proto není pouze obrazové schéma, ale je to obrazové schéma (1.V.NC.G jako na obr. 25) s přidanou metaforou. Budeme ho nazývat schéma 5.

Schéma opakování Jedno z nejběžnějších použití over je pro popis opakování, jako např. ve větě • 25

30

35

40

Do it over. (Předělej to. Udělej to znovu.)

Zde se over používá jako adverbium. Stejně jako v případě over pro nadměrnost používá over pro opakování složité schéma postavené na instanci schématu 1, konkrétně schéma 1.X.C. Toto schéma má rozprostřený LM a naznačuje pohyb nad a přes něj (srov. obr. 5). Schéma opakování používá 1.X.C a přidává k němu dvě metafory. Trajektorie se opět metaforicky chápe jako průběh činnosti. To se děje prostřednictvím velmi obecné metafory ČINNOST JE CESTA. Tento případ je ale specifický v tom, že se za LM metaforicky považuje dřívější ukončený výkon dané činnosti. To představuje specifické omezení uvalené na tuto obecnou metaforu, které se, pokud vím, používá pouze v tomto složitém schématu. Je to ta část schématu opakování pro over, která není motivovaná výskytem jinde v pojmovém systému. Proto se význam opakování váže na kategorii významů over méně přirozeně než významy ostatní. V tomto okamžiku jsme schopni prezentovat diagram vazeb, který toho hodně ukazuje o složitosti over. Schéma opakování se zde označuje jako schéma 6. Obrázek 27 ukazuje všechny vazby, které jsme doposud popsali. Mnoho dalších metaforických vazeb budeme probírat dále. Obrázek 27 ukazuje, co se myslí radiální strukturou. Schéma 1 zastává centrální pozici, protože je spolu se svými instancemi v sytému vazeb primárně důležité. Vazby odpovídají tomu, čemu Wittgenstein říkal „rodinné podobnosti“. Vazby se občas definují jako sdílené vlastnosti, ale často nejsou definované sdílenými vlastnostmi, ale transformáty nebo metaforami.

strana 14 z 30


Obr. 27: Vztahy mezi schématy

Některé metaforické významy 5

Metafory používají na vstupu velice často data z obrazových schémat. Značné množství metaforických modelů používá prostorovou doménu jako zdrojovou. Mezi nejběžnějšími zdrojovými doménami pro metaforické modely jsou nádoby, orientace, cesty (s trajektorií a cílem), vertikální překážky atd. V této sekci se podíváme na řadu příkladů, kde má over metaforický význam založený na obrazovém schématu popsaném výše. •

10

Toto je příklad velmi běžné metafory: OVLÁDÁNÍ JE NAHOŘE, ABSENCE OVLÁDÁNÍ JE DOLE (srov. Lakoff a Johnson 1980, s. 15). Over je v této větě rozšířením schématu 2 (obr. 14), kde je trajektor prostě nad dominantou. •

15

20

She has a strange power over me. (Má nade mnou zvláštní moc.)

Sam was passed over for promotion. (Sama přeskočili při rozdělování povýšení.)

Zde máme instanci schématu 1 (obr. 1). Uplatňují se zde dvě metaforické projekce. První je OVLÁDÁNÍ JE NAHOŘE, ABSENCE OVLÁDÁNÍ JE DOLE. Z toho vyplývá, že osoba, která přeskočila Sama, ovládá Samův status. Další běžná metafora, která se v tomto schématu uplatňuje, je VÝBĚR JE DOTEK. Ta se vyskytuje ve větách jako He was tapped for service (Byl vybrán pro službu) a The boss handpicked his successor (Šéf si vlastnoručně vybral svého nástupce). Protože toto schéma naznačuje, že nedochází ke kontaktu, vyplývá z něho, že Sam nebyl vybrán. Teď bychom měli být schopni rozlišit mezi overlook (přehlédnout) a oversee (dohlížet). Lakoff: Ženy, oheň a nebezpečné věci

strana 15 z 30

• •

5

10

15

20

Over ve slově overlook je založeno na schématu 2.1DTR (obr. 14). V tomto případě také hrají roli dvě metafory. První je metafora pro chápání zraku: VIDĚT JE DOTÝKAT SE. Ta se vyskytuje v příkladech jako I couldn’t take my eyes off her (Nemohl jsem z ní spustit oči), Her eyes picked out every detail of the pattern (Její zrak rozlišil ve vzorci každý detail), He undressed her with his eyes (Svlékal ji očima) a He fixed his gaze on the entrance (Upřel svůj zrak na vchod). Podle této metafory jde náš pohled od nás k tomu, co vidíme. Vidíme všechno, čeho se náš pohled dotkne (na co padne). Podle metaforické projekce je pohled trajektorií ve schématu 2.1DTR. Vzhledem k tomu, že 2.1DTR nezahrnuje kontakt, metaforický pohled se nedotýká dominanty. Proto se subjekt slovesa overlook nedívá na dominantu, a tudíž ji nevidí. Druhá je obecná metafora MYSL JAKO TĚLO (srov. Sweetser 1984). Relevantní aspekt této metafory je ta část, kde DÍVAT SE NA NĚCO JE BRÁT TO V POTAZ. Podle toho z věty Podívám se na to většinou vyplývá Budu o tom uvažovat. Proto přehlédnout něčí úspěchy je stejné jako je nebrat v potaz. Over v oversee je založeno na schématu 2 (obr. 13), kde je TR nad LM. Pro tento příklad jsou relevantní jedna metafora a jedna metonymie. Daná metafora je OVLÁDÁNÍ JE NAHOŘE. Tudíž člověk, který na něco dohlíží, to ovládá. Metonymie VIDĚT , JAK SE NĚCO UDĚLÁ, ZASTUPUJE ZAJISTIT , ŽE SE TO UDĚLÁ. Tato metonymie je založena na idealizovaném modelu, ve kterém něco zajistit obvykle znamená to vidět. Díky tomuto metonymickému vztahu znamená věta See that he gets his? money (Dohlédni na to, aby dostal peníze) to samé, co věta Make sure that he gets his money (Zajisti, aby dostal peníze)4. Tudíž oversee (dohlížet) znamená ovládat situaci a schopnost zajisti, že se něco udělá. Teď také můžeme srovnat overlook (přehlédnout) s look over (zběžně si prohlédnout). •

25

30

You’ve overlooked his accomplishments. (Přehlédl jsi, čeho dosáhl.) We need to find someone who can oversee this operation. (Potřebujeme najít někoho, kdo bude moci dohlížet na tuto operaci.)

Look over my corrections, but don’t overlook any of them. (Podívej se na moje opravy a žádnou nepřehlédni.)

Over v look over je založeno na schématu 3.MX.P (obr. 19) a metafoře VIDĚT JE DOTÝKAT SE. Ve výsledném složitém schématu opisuje zrak subjektu trajektorii, která „pokrývá“ přímý objekt, tj. opravy. Ve výsledném schématu se pohled nedostane do kontaktu s dominantou. Metafora MYSL JAKO TĚLO má opět za výsledek význam, kde look (dívat se) obsahuje taking into consideration (brát něco v potaz). Když se tudíž díváme na X (look over X), směřujeme svou pozornost na reprezentativní vzorek, který „pokrývá“ X, a bereme v potaz každou součást, na kterou upřeme pozornost.

Motivace 35

40

45

50

Než budeme pokračovat, stojí za to se pozastavit nad tím, co se v těchto ??vysvětluje, a co ne. Nevysvětlujeme, proč oversee, overlook a look over znamenají to, co znamenají. Jejich význam není možné předpovědět z významů over, look a see. Ale tento význam není úplně arbitrární. Vzhledem ke škále prostorových významů slova over a metaforám, které jsou součástí pojmového systému, na němž se zakládá angličtina, dává to, že tato slova mají daný význam, smysl. Zde vysvětlujeme pouze, proč to dává smysl a jaký smysl to dává. V každém z těchto příkladů existují metaforické a metonymické modely v pojmovém systému nezávisle na daném výrazu. Například vidění chápeme metaforicky prostřednictvím pohledu, který vychází z našich očí a dotýká se viděného předmětu. Toto metaforické porozumění je přítomné bez ohledu na to, jestli výrazy, které jsme právě probírali, mají daný význam. Stejně tak schémata pro over existují pro výrazy v prostorové doméně nezávisle na existenci slov oversee, overlook a look over. Když se učíme tato slova, tak se učíme, které z nezávisle existujících komponent jejich významu se konkrétně použijí. Všechny tyto výrazy jsou specializovaná „montáž“ nezávisle existujících částí. Jediná arbitrárnost, která je zde přítomna, je vědění, že taková montáž existuje. Předkládáme zde psychologické tvrzení, že je snazší se naučit, pamatovat si a používat takové montáže, které využívají existující vzorce, než slova, jejichž význam není s existujícími vzorci konzistentní. Proto zde nevysvětlujeme, proč tyto výrazy znamenají to, co znamenají, ale proč jsou dané významy pro ně přirozené. Tudíž, jestli máme mít slovo pro „nevzít něco v potaz“, je přirozenější použít overlook než nějaké existující slovo bez jakékoli vazby, třeba sew (šít), nebo 4

Ve skutečnosti je český překlad Dohlédni na to, aby dostal své peníze vhodnější i pro větu Make sure that he gets his money. Slovní spojení make sure (zajistit) se do češtiny překládá jen velmi špatně.

strana 16 z 30


5

10

složené slovo, jehož komponenty jsou s daným významem v konfliktu, jako underplan (nedoplánovat), taste at (chutnout si ??na) nebo rekick (překopnout). To, že takové výrazy nebudou použity s naším významem, dá zdravý rozum. A my se snažíme charakterizovat povahu tohoto „zdravého rozumu“. Jak jsme již poznamenali, takové vysvětlení si vyžaduje jít dále než jen k dichotomii předpověditelný-arbitrární. Vyžaduje si navíc pojem motivace. Tudíž přestože význam slova overlook není předpověditelný, je motivovaný, a to právě jedním z prostorových schémat pro over a dvěma metaforami v pojmovém systému. To samé platí pro necentrální schémata pro over v řetězci popsaném na obrázku 27, která jsou motivovaná dalšími významy a principy vazeb.

Další metaforické významy Stojí za to se zmínit ještě o některých dalších běžných metaforických významech slova over. Například get over (vzpamatovat se z něčeho, zvyknout si na něco) •

15

Toto použití over se zakládá na schématu 1.VX.C (obr. 6) a dvou metaforách. V první metafoře se překážky chápou jako vertikální LM, které mohou, ale nemusí být rozprostřené. Tento metaforický model je základem výrazů jako There is nothing standing in our way (Nic nám nestojí v cestě.) Druhý metaforický model chápe ŽIVOT jako PUTOVÁNÍ a vyskytuje se ve větách jako It’s time to get on with your life (Je čas postoupit dál v životě.) V tomto smyslu je rozvod překážkou (metaforicky rozprostřený vertikální LM) na trajektorii definované cestou života. •

20

25

He turned the question over in his mind. (Převracel si myšlenku v hlavě. – Vrtalo mu to hlavou.)

Toto je instance schématu 4 (obr. 24) s přidáním instance metafory MYSL-JAKO-TĚLO, v níž MYSLET NA NĚCO JE NĚCO PROZKOUMAT . Tento metaforický model se objevuje ve větách jako Let us now examine the question of factory chickens (Podívejme se teď na problém hromadně chovaných kuřat.) Když zkoumáme fyzický předmět, obracíme ho v ruce, abychom se na něj mohli podívat ze všech stran. Otázky a problémy mají metaforicky strany, a když je převracíme v hlavě, tak všechny tyto strany zkoumáme. •

40

The rebels overthrew the government. (Vzbouřenci svrhli vládu.)

Toto je instance schématu 4.RFP (obr. 25), což je schéma obsažené v pojmu fall over (spadnout) a metafory OVLÁDÁNÍ JE NAHOŘE. Než dojde ke svržení, je vláda u moci (metaforicky nahoře) a na konci už není u moci (metaforicky padla)5. •

35

Pete Rose is over the hill. (Pete Rose je za zenitem [dosl. kopcem]. tj. Má to nejlepší za sebou.)

Over the hill (za zenitem) používá schéma 1.VX.C.E (obr. 10) a metaforu chápající životní dráhu jako cestu přes vertikální rozprostřenou LM, jako např. kopec. V rámci tohoto metaforického modelu životní dráhy člověk začíná at the bottom (u píky), může go all the way up (propracovat se až na vrchol) a pak goes downhill (jde to s ním s kopce). Fráze over the hill tedy znamená, že člověk už dosáhl vrcholu své životní dráhy a již nikdy nebude mít tak vysoké postavení. •

30

Harry still hasn’t gotten over his divorce. (Harry se ještě nevzpamatoval z rozvodu.)

The play is over. (Hra skončila.)

Zde máme instanci schématu 1.X.C.E (obr. 11). Obecně chápeme činnosti s předepsanou strukturou jako rozprostřené LM a jejich vykonávání pak metaforicky pojímáme jako cestování podél předepsané trajektorie přes tento LM. Když se dostaneme ke konci, můžeme o činnosti říci, že je over (u konce).6 Tudíž konec her nebo politických kampaní můžeme popsat slovem over. 5

V angličtině fall over vykresluje poněkud přesnější obraz než (s)padnout v češtině, protože předpokládá, že tenký vertikální předmět spadl do horizontální polohy. Čeština je v tomto smyslu nevyhraněná, a proto umožňuje jak interpretaci anglickou, tj. vláda padla, tak interpretaci pádu z vyvýšené pozice, tj. svrhli vládu. Metafora moci, která je nahoře, zůstává, jen se používá poněkud odlišné obrazové schéma. 6 Toto schéma nemá v češtině přímý ekvivalent. Pouze předpona pře- ve významu změny stavu může mít také význam ukončení činnosti, např. přestat, přeseknout, přeložit. Je ale těžké rozhodnout, jak velkou roli zde hraje její vidová povaha.


strana 17 z 30

Obrazová schémata jako vazby mezi vnímáním a rozumem

5

10

Zrak a jazyk jsou dva z důležitých zdrojů informací. Informace můžeme získávat buď přímým pozorováním, nebo tím, že nám o něm někdo řekne. A o těchto informacích můžeme uvažovat bez ohledu na jejich zdroj. Můžeme dokonce uvažovat za použití informací z obou zdrojů zároveň, což naznačuje, že je možné, abychom zakódovali informaci z obou zdrojů v jednom formátu. Teze předložená v této knize je, že obrazová schémata představují takovýto formát. Předpokládám, že obrazová schémata hrají ústřední úlohu jak ve vnímání, tak v rozumu. Myslím si, že strukturují naše vnímání a že jejich struktura se pak používá v rozumu. Rozbor over, který zde předkládáme, je dostatečně bohatý, abychom se mohli těmito otázkami zabývat podrobněji. Začněme následující otázkou. Jsou obrazově schématické transformace, o nichž jsme mluvili, přirozené, a pokud ano, co je zdrojem jejich „přirozenosti“?

Povaha obrazově schématických transformací 15

20

Mezi obrazovými schématy existují jisté velmi přirozené vztahy, které motivují polysémii v jednom případě za druhým v celém lexikonu, a ne jen v několika málo. Přirozené obrazově schématické transformace hrají při utváření radiálních kategorií významů ústřední úlohu. Vezměme například transformaci důrazu na koncový bod. Je běžné, aby slova, která mají obrazové schéma s trajektorií, měla zároveň odpovídající obrazové schéma s důrazem na koncový bod, jak poznamenal Bennett (1975). Viděli jsme to na příkladu over ve větách jako • •

Sam walked over the hill. (trajektorie) (Sam šel přes kopec.) Sam lives over the hill. (konec trajektorie) (Sam bydlí za kopcem.)

Podobné dvojice jsou běžné.

25

30

• •

Harry walked through that doorway. (trajektorie) (Harry prošel těmi dvěřmi.) The passport office is through that doorway. (konec trajektorie) (Harry bydlí za těmi dveřmi.)

• •

Sam walked around the corner. (trajektorie) (Sam zašel za roh.) Sam lives around the corner. (konec trajektorie) (Sam bydlí za rohem.)

• •

Harriet walked across the street. (trajektorie) (Harriet přešla přes ulici.) Harriet lives across the street. (konec trajektorie) (Harriet bydlí přes ulici.)

• •

Mary walked down the road. (trajektorie) (Mary šla ulicí dolů.) Mary lives down the road. (konec trajektorie) (Mary bydlí na dolním konci ulice.)

• •

Sam walked past the post office. (trajektorie) (Sam prošel kolem pošty.) Sam lives past the post office. (konec trajektorie) (Sam bydlí hned za poštou.)

Měli bychom si ale uvědomit, že přestože jsou takové dvojice běžné, nejsou zcela produktivní. • • 35

40

45

Sam walked by the post office. (trajektorie) (Sam šel kolem pošty.) Sam lives by the post office. (= blízko ≠ konec trajektorie) (Sam bydlí u pošty.)

Zde má by schémat trajektorie, ale nemá žádné odpovídající schéma koncového bodu. • •

Sam ran from the house. (trajektorie) (Sam utekl z domu.) Sam stood three feet from the house. (konec trajektorie) (Sam stál tři stopy od domu.)

• •

Sam ran to the house. (trajektorie) (Sam vběhnul do domu.) *Sam stood (three feet) to the house. (ne konec trajektorie) (Sam stál tři stopy do domu.)

From (z/od) umožňuje jak schéma s trajektorií, tak s koncem trajektorie, zatímco to (do/na) umožňuje pouze schéma s trajektorií. Schémata s trajektorií jsou tak přirozeně příbuzná schématům s důrazem na koncový bod, že se často lidé musí důkladně zamyslet, aby si uvědomili rozdíl mezi nimi. To samé platí pro schématické transformace, které spojují vícenásobná (MX) schémata s hromadnými (MS). • • • •

All men are mortal. (MX) (Všichni muži [lidé] jsou smrtelní.) All gold is yellow. (MS) (Všechno zlato je žluté.) She bought a lot of earrings. (MX) (Koupila spoustu náušnic.) She bought a lot of jewelry. (MS) (Koupila spoustu šperků.)

strana 18 z 30


Tato schématická transformace ale samozřejmě neplatí pro všechny kvantifikátory: • •

She bought two earrings. (MX) (Koupila dvě náušnice.) *She bought two jewelry. (MS) (Koupila dva šperky.)

Existují také slovesa, která mají obě schémata: 5

• •

He poured the juice through the sieve. (MS) (Lil džus sítkem.) The fans poured through the gates. (MX) (Fanoušci se valili branami.)

To bude také fungovat pro další slovesa tekutého pohybu jako spill, flow atd. • • 10

15

20

25

The wine spilled out over the table. (MS) (Víno se rozlilo po stole.) The fans spilled out over the field. (MX) (Fanoušci se rozprostřeli po poli.) (s. 441)

V jednom zvláštním případě transformace z mnohonásobného na hromadné je mnohonásobná entita posloupností bodů a hromadná entita je jednodimenzionálním trajektorem. Celá řada předložek umožňuje obě schémata. • •

There are guards posted along the road. (MX) (Stráže jsou rozestavěné podél cesty.) There is a fence along the road. (1DTR) (Plot se táhne podél cesty.)

• •

He coughed throughout the concert. (MX) (Prokašlal celý koncert.) He slept throughout the concert. (1DTR) (Prospal celý koncert.)

• •

There were stains down his tie. (MX) (Po celé kravatě měl fleky.) There were stripes down his tie. (1DTR) (Po kravatě se mu táhly pruhy.)

Nejen mezi jednodimenzionálním trajektorem a posloupností bodů, ale také mezi jednodimenzionálním trajektorem a bezdimenzionálním trajektorem, který opisuje nějakou trajektorii, existuje přirozený vztah. • •

Sam went to the top of the mountain. (0DMTR) (Sam šel na vrchol hory.) The road went to the top of the mountain. (1DTR) (Cesta vedla na vrchol hory.)

• •

Sam ran through the forest. (0DMTR) (Sam běžel lesem.) There is a road through the forest. (1DTR) (Cesta vede lesem.)

• •

Sam walked across the street. (0DMTR) (Sam přešel přes ulici.) There was a rope stretched across the street. (1DTR) (Přes ulici byl roztažený provaz.)

A nakonec existuje vztah také mezi nereflexivními a reflexivními trajektory. Zde je několik příkladů: 30

35

• •

He stood apart from the crowd. (NRF) (Stál mimo dav.) The book fell apart. (RF) (Kniha se rozpadla.)

• •

She walked up to me. (NRF) (Přišla ke mně.) Let’s cuddle up. (RF) (Pojďme se přitulit.)

• •

She poured the syrup out of the jar. (NRF) (Lila sirup ze sklenice.) The syrup spread out over the pancakes. (RF) (Sirup se rozprostřel po lívanečcích.)

Podívejme se teď na to, co je na těchto obrazově schématických transformacích přirozeného. Důraz na trajektorii ↔ důraz na koncový bod: Sledovat trajektorii pohybujícího se předmětu, dokud se nezastaví, a pak se soustředit na to, kde se nalézá, patří mezi běžné zkušenosti. Toto odpovídá transformaci s důrazem na trajektorii a transformaci s důrazem na koncový bod.

40

Mnohonásobnost ↔ hromadnost: Jak se člověk vzdaluje, stává se ze skupiny jednotlivců hromadná jednotka. Stejně tak z dálky vidíme posloupnost bodů jako nepřerušenou čáru. 0DMTR ↔ 1DTR: Když vnímáme pohybující se předmět, jsme schopni mentálně opsat jeho trajektorii. Tato schopnost se odráží v transformaci spojující bez-dimenzionální pohybující se trajektory s jedno-dimenzionálním trajektorem.

45

Tyto schématické transformace nejsou tedy rozhodně arbitrární. Jsou přímou reflexí našich zkušeností, které mohou být vizuální nebo kinestetické. Lakoff: Ženy, oheň a nebezpečné věci

strana 19 z 30

5

10

15

20

25

30

To, že jsou obrazová schémata odrazem naší sensorické a obecně prostorové zkušenosti, není příliš překvapivé, ale přesto to hraje významnou roli v teorii obrazových schémat. Tuto důležitost vidíme nejlépe, když proti sobě postavíme obrazově schématické transformace, které jsme popsali, a názvy, která jsme jim dali. Podívejme se na název „MX ↔ MS“. Jména „MX“ a „MS“ jsou arbitrární vzhledem k povaze toho, co pojmenovávají: tj. ke skupině jednotlivých entit a k hromadnosti. Transformace je přirozený vztah, ale pojmenování této transformace není nic jiného než pár arbitrárních symbolů. Tento rozdíl je důležitý kvůli jistým verzím komputační teorie myšlení. Podle jedné teorie obrazových reprezentací – tj. „propoziční teorie“ – jsou vizuální scény zobrazeny arbitrárními symboly, které jsou spolu svázány do síťových struktur. Arbitrární symboly jako X a Y pak zastupují nějaký aspekt dané scény jako například bod, hranu, povrch nebo celý předmět. Jiné symboly se používají na vyjádření vztahů mezi těmito symboly. Například „ABV(X,Y)“ a „C(X,Y)“ mohou reprezentovat vztahy, které odpovídají výrokům „X je nad Y“ a „X je v kontaktu s Y“7, ale které jsou z hlediska počítače jenom symboly. Takováto symbolizace popisuje, v jakém vzájemném vztahu jsou různé části – body, hrany, povrchy atd. Předměty ve scéně se popisují pomocí těchto symbolizací. Podle komputačního pohledu na myšlení aplikovaného na vizuální informace a mentální obraznost (Pylyshyn 1981) jsou mentálně reálné pouze takovéto propoziční reprezentace, zatímco obrazy reálné nejsou. Tento pohled je způsoben tím, že se komputační pohled na myšlení bere velmi vážně. Protože digitální počítače fungují pomocí manipulace právě takových arbitrárních symbolů, vyžaduje silná verze komputační teorie myšlení nejen, aby vizuální vnímání a mentální obraznost bylo možné charakterizovat touto „propoziční“ formou, ale také, aby byly tyto symbolické reprezentace, a pouze ony, mentálně reálné. To, jak jsme pojmenovali obrazová schémata a jejich transformace, je v souladu s takovými symbolizacemi, které by se mohly používat v komputačních studiích o vizuálním vnímání. Ale jména nejsou to samé jako pojmenovávané věci. To se ukazuje i v přirozenosti obrazově schématických transformací vzhledem k vizuální zkušenosti, v kontrastu k arbitrárnosti pojmenování těchto transformací. Zdá se mi, že obrazově schématické transformace jsou kognitivně reálné; všudypřítomnost těch typů vztahů mezi smysly a lexikálními jednotkami, které tyto transformace charakterizují, je silným indikátorem jejich kognitivní reálnosti. A přirozenost těchto transformací vzhledem k naší vizuální zkušenosti naznačuje, že obrazově schématické transformace a schémata, která dávají do souvztažnosti, nejsou svou povahou propoziční (v tom smyslu toho slova, jak se používá v komputačních studiích vizuálního vnímání). Naopak jsou svou povahou plně obrazové (imagistické).

Vjemy, bohaté obrazy a schémata 35

40

45

50

Termín obraz se neomezuje na vizuální obrazy. Máme také audiální obrazy, olfaktorické obrazy a obrazy toho, jak na nás působí různé síly. Ale jediný typ nevizuálních obrazů, o kterých lingvisté řekli něco zajímavého, jsou obrazy zvukové (Rhodes a Lawler 1981, McCune 1983) a silové (Talmy 1985b). Sweetser (1982, 1984) ukázala, že naše obrazově schématické chápání síly motivuje naše chápání modality, tj. pojmů reprezentovaných slovy jako muset, smět, moci atd. Ale výzkum se většinou soustředil na vizuální obrazy, a proto omezíme následující rozbor na ně. Je důležité, abychom hned na začátku rozlišili mentální obrazy od vjemů. Vnímání scény je bohaté na detail; všechny části vizuálního pole jsou vyplněny. A můžeme se soustředit na detaily, které jsou velice malé a spletité. Navíc se detaily, které zaostřujeme, neustále mění, protože naše oči neustále snímají části našeho vizuálního pole. Vnímáme v barvách a jsme schopni vnímat neuvěřitelně velkou škálu barevných odstínů. Ti z nás, kteří jsou schopni vnímat barvy, nemůžou barvy prostě vypnout. Dále také vnímáme bez znatelného úsilí, přestože dávat pozor a všímat si něčeho jsou činnosti, které úsilí vyžadují. Povaha mentálních obrazů je jiná. Mentální obrazy neobsahují ani zdaleka tolik detailů jako vjemy a rozhodně neumožňují celou škálu vnímaných barev. Lidé, kteří jsou schopni vnímat barvy, mohou mít černobílé mentální obrazy. Také není naplněno celé vizuální pole. A přestože při snění (s

7

V anglickém originále odkazují symboly pro vztah ke svým anglickým slovům, tj. ABV = above (nad) a C = contact (kontakt), není to ale nutné, a proto překlad do češtiny zachovává původní anglickou symboliku z důvodů kompatibility s originálem.

strana 20 z 30


otevřenýma očima)8 jsme schopni vytvářet mentální obrazy bez znatelného úsilí, zkonstruování obrazu a jeho udržení v mysli je činnost, která úsilí vyžaduje. Jsme také schopni vytvářet obrazy věcí, které nevidíme. Představme si basketbalový míč. Představme si kufr. Představme si onen míč uvnitř kufru. Naše skutečné oči nejsou schopny vidět míč skrz kufr, ale naše mentální oči toho schopné jsou. 5

10

15

20

25

Vědomá úsilná obraznost Zkoumání mentálních obrazů se v kognitivní vědě začala věnovat zasloužená pozornost až nedávno. Bylo to zejména díky úsilí Rogera Sheparda, Stevena Kosslyna a jejich spolupracovníků (srov. Shepard a Cooper, Kosslyn 1980, 1983). Shepard a jeho kolegové zkoumali rigidní transformace obrazů, např. rotace, které na rozdíl od výše zmíněných schématických transformací, zachovávají strukturu. Kosslyn a jeho spolupracovníci se zabývali studiem takových záležitostí, jako co je obsaženo v podrobném zkoumání obrazů, ve spojování částí obrazů, a dokonce i tím, jak široké je pole „mentálního zraku“. Obrazy, kterými se zabývali Shepard, Kosslyn a jiní, budeme nazývat kontextově zapuštěné specifické vědomé úsilné bohaté obrazy. Respondenti obdrží obrázky a mají si z nich vytvořit obrazy. To je činí kontextově zapuštěnými. Respondenti jsou poté požádáni, aby tyto obrazy v mysli otáčeli, prohlíželi si je nebo si o nich vytvářeli úsudky. Obrazy jsou specifické v tom, že předložené obrázky zobrazují konkrétní předměty nebo postavy. Jsou vědomé v tom, že respondenti si tyto obrazy vytvářejí vědomě a provádějí s nimi vědomé manipulace. To, že respondenti musí vynaložit jisté úsilí, aby mohli obrazy zkonstruovat a manipulovat s nimi, z nich činí úsilné obrazy. A tyto obrazy jsou také poměrně bohaté na detaily v porovnání se schématy, o nichž jsme hovořili. Jsou to takové obrazy, které obdržíme, když nám někdo ukáže podrobnou mapu pokladu, řekne nám, abychom si ji co nejlépe zapamatovali, pak ji vezme pryč a požádá nás, abychom si v mysli vytvořili obraz této mapy a prohlíželi si její různé části. To je konkrétní typ úkolu, který někteří lidé vykonávají lépe než jiní, a lidé, kteří to dovedou dobře, to dokáží velmi dobře. Ale ve schopnosti zacházet s takovou kontextově zapuštěnou, specifickou, vědomou, úsilnou a bohatou obraznosti se lidé velmi různí.

Kinestetická povaha mentální obraznosti

30

35

40

Jak jsme poznamenali, není mentální obraznost pouze vizuální. A obrazová schémata jsou svou povahou kinestetická, tj. mají co do činění s prostorovým umístěním, pohybem, tvarem atd. nezávisle na jakékoli konkrétní sensorické modalitě. Doklady pro to můžeme nalézt v experimentech prováděných s lidmi, kteří jsou od narození slepí. Pokusy, jaké provedli Shepard, Kosslyn a jejich spolupracovníci, byly úspěšně opakovány i na slepcích. Nejdůležitější experimenty popsali Marmor a Zabak (1976), Carpenter a Eisenberg (1978), Zimler a Keenan (1983) a Kerr (1983). Základní výsledek je tento: Když se pokusy v oblasti mentální obraznosti provádějí se slepými za použití doteků místo zraku, jsou výsledky prakticky totožné jako pro vidomé. Jediný rozdíl je, že vidomí lidé jsou schopni vykonávat tyto úkony rychleji. Mezi úkoly použitými v těchto experimentech patří mentální rotace a podrobné zkoumání, z nichž oba zahrnují nejen statické obrazy, ale také nepřetržitý pohyb. Zdá se mi, že z těchto experimentů je možné odvodit, že velká část mentální obraznosti je kinestetická, tj. je nezávislá na sensorické modalitě a týká se uvědomění si mnoha aspektů nacházení se v prostoru: orientace, pohybu, rovnováhy, úsudků o tvaru atd. To zahrnuje obrazová schémata, která jsou svou povahou dostatečně obecná, aby mohla být ideálními kandidáty pro kinestetickou povahu. Jestli se ukázalo, že bohatší a detailnější obrazy jsou svou povahou kinestetické, pak je možné, že schématické obrazy budou rovněž moci být kinestetické.

Konvenční obrazy 45

50

Obraznost tohoto typu je skutečná a zkoumání provedená Shepardem, Kosslynem a dalšími významně přispěla k našemu porozumění těmto obrazům. Ale nejsou to v žádném případě jediné obrazy, které lidé používají. Jako kognitivního lingvistu mě hlavně zajímá aspekt kognitivního systému, který je podvědomý, automatický, nezávislý na dovednosti a na první pohled nevyžaduje žádné úsilí. Takovou povahu má jazyk i každodenní běžné uvažování. Zdá se, že také existují obrazy, které mají tyto vlastnosti – budu je nazývat konvenční bohaté obrazy. 8

Čeština nemá jednoznačný ekvivalent pro anglické daydream, které lze přeložit také jako malování vzdušných zámků. Daydream znamená v podstatě snění za bdělého stavu, neboli vysnívání si něčeho (často nerealistického).


strana 21 z 30

5

10

15

20

25

Každý člen nějaké kultury musí mít k dispozici velkou zásobu takovýchto konvenčních bohatých obrazů. Američané například většinou mají obrazy Marilyn Monroe, Richarda Nixona, limusin Cadillac a Sochy svobody. Mají také obrazy koní, koček, růží, jízdních kol, zásnubních prstenů a baseballových pálek. Jak zjistila Rosch, mají lidé často obrazy prototypických členů kategorií – typických případů, společenských stereotypů, vzorů chování apod. Tyto případy se pak většinou používají při soudech o tom, jak dobrým příkladem kategorie něco je. Tyto obrazy jsou konvenční. Zdá se, že jsou v podstatě stejné pro všechny lidi v jedné kultuře. Můj obraz hrnku se může trochu lišit od vašeho, ale ne příliš – pokud nepocházíte z nějakého místa na světě, kde se jídlo a pití velmi liší od jídla a pití v Americe. Konvenční obrazy nejsou vázané na kontext. Obraz hrnku si můžeme vytvořit teď hned, aniž by nám někdo dal nějaký hrnek nebo jeho obrázek. Obraz, který si vytvoříme, může nebo nemusí být obrazem konkrétního hrnku. Většina lidí je schopná vytvářet nespecifické obrazy. Pokud vás požádám, abyste si představili slona, a vy to uděláte, je pravděpodobné, že to nebude nějaký konkrétní slon. A představit si hrnek, auto nebo slona nevyžaduje žádné znatelné úsilí, přestože představit si slona a otočit ho o 135 stupňů nějaké úsilí pravděpodobně vyžadovat bude. Navíc se zdá, že konvenční obrazy jsou podvědomé. Zdá se, že jsme schopni ukládat obrazy koní, plachetnic a pizz na velmi dlouhou dobu bez jakéhokoli úsilí, a aniž bychom si byli vědomi, že tam jsou. Máme také konvenční obrazy typických činností, které s těmito věcmi provádíme. Například máme konvenční obraz lidí, kteří jedí pizzu – s největší pravděpodobností jedí plátek pizzy ve tvaru trojúhelníku vyříznutého z kruhové pizzy, který se do úst vkládá špičkou napřed a pravděpodobně ji neukusují čistě, ale jako obvykle s sebou táhnou nitky sýra. Naše konvenční obrazy nemusí být úplně stejné, ale stupeň jejich uniformity je pozoruhodný. Konvenční obrazy hrají velice důležitou úlohu v přirozeném jazyce. Jsou ústřední při formování nových idiomů a chápání idiomů starých. Existuje rozsáhlá třída idiomů, které budu nazývat obrazové idiomy. Jsou to idiomy, se kterými se asociují konvenční obrazy. Vezměme si třeba idiom to keep someone at arm’s length (držet si někoho od těla [dosl. držet někoho na délku ruky]). Ptal jsem se stovek lidí, jestli si s tímto idiomem spojují nějaký obraz. Téměř všichni odpověděli, že ano, a je to téměř vždycky stejný obraz.

Držet si někoho od těla (Keeping Someone at Arm’s Length) • 30

35

40

• • • • •

Samotný výraz to keep someone at arm’s length nespecifikuje žádné z těchto detailů. Vůbec se nezmiňuje o pozici ruky, jenom o vzdálenosti. Detaily, které jsme popsali, jsou součástí konvenčního obrazu, a ne významu slov. Je zajímavé, že v obrazu není specifikováno mnoho věcí, které buď úplně chybí, nebo se zásadně liší člověk od člověka. Například je paže oblečená? Má krátký nebo dlouhý rukáv? Odpovědi na tyto otázky nejsou konzistentní nebo obraz není jasný. Tudíž některé části obrazu jsou poměrně stabilní a jasné, zatímco jiné jsou nestabilní nebo vágní. Mluvčí navíc mají jisté vědomosti týkající se takových obrazů: • •

45

50

Paže je napřažená kupředu vzhledem k tělu, možná poněkud do strany. Nikdy není napřažená dozadu, nahoru nebo dolů, přestože jsou tyto směry také logicky možné. Paže je ve výši hrudníku. Ruka je obvykle otevřená (přestože někteří lidé si ji představují se zatnutou pěstí). Úhel ruky vzhledem k předpaží je přibližně 90 až 135 stupňů. Svaly na paži jsou napjaté, ne uvolněné. Osoba, která se drží od těla, je otočena tváří k respondentovi.

Účelem napřažení paže v této pozici je obrana. Pokud bychom paži spustili, osoba, kterou si držíme od těla, by se přiblížila dostatečně na to, aby mohla člověku způsobit újmu.

Podle klasické teorie idiomů neexistuje důvod, proč by se k idiomu měl vázat konvenční obraz se specifickými vědomostmi. Podle klasické teorie mají idiomy arbitrární význam: jakákoli posloupnost slov může mít úplně libovolný význam. Idiom to keep someone at arm’s length (držet si někoho od těla) má význam, který není fyzický. Znamená zabraňovat někomu, aby se choval příliš důvěrně, a tak se vyhnout společenské nebo psychologické újmě. Podle klasické teorie nejsou idiomy nic jiného než právě takové spárování slov s významem a neexistuje žádný důvod pro to, aby mluvčí k tomuto idiomu měli doprovodný konvenční obraz. Co tam ten obraz dělá? A jak se lidé naučili tuto asociaci? Podle mě není ve velmi velkém množství případů význam idiomů arbitrární. Za arbitrární byly idiomy považovány proto, že význam není předpověditelný pouze z významů jednotlivých slov, ze strana 22 z 30


5

kterých se skládá. Podle tradiční lingvistické teorie je všechno, co není předpověditelné, arbitrární. Tudíž význam idiomů musí být podle tradičních teorií také arbitrární. Ale díky teorii kognitivních modelů existuje třetí alternativa: motivace. Vztah mezi A a B je motivovaný v případě, kdy existuje taková nezávislá vazba V, že A-L-B „do sebe zapadají“. V dává smysl vztahu mezi A a B. Význam idiomu to keep someone at arm’s length je motivovaný – z velké části konvenčním obrazem popsaným výše. Tento obraz spolu se dvěma metaforami, které v našem pojmovém systému existují nezávisle, poskytují vazbu mezi idiomem a jeho významem. Tyto dvě metafory jsou: • •

10

15

Vzhledem k obrazu a k tomu, že víme, že se tento obraz vztahuje k obraně, obdržíme vazbu k významu idiomu. Držet si někoho od těla fyzicky znamená bránit mu, aby se dostal fyzicky blízko, a tím se zároveň bránit proti fyzické újmě. Metafory promítají tuto vědomost do významu idiomu, který je zabraňovat někomu, aby se choval příliš důvěrně, a tak se vyhnout společenské nebo psychologické újmě. Podrobně je to možné vysvětlit takto: • • •

20

25

30

35

40

45

DŮVĚRNOST JE FYZICKÁ BLÍZKOST . SPOLEČENSKÁ (nebo PSYCHOLOGICKÁ) ÚJMA JE FYZICKÁ ÚJMA.

•

Doslovný význam idiomu zapadá do konvenčního obrazu (přestože ho neurčuje do detailu). S obrazem se pojí jisté vědomosti. Dvě metafory promítají doslovný význam, tj. obraz, a s ním se pojící vědomosti, do významu idiomu. Pokud je A idiom a B jeho význam, pak V je konvenční obraz spolu s pojícími se vědomostmi a oběma metaforami. V tudíž spojuje A s B.

Idiom je „přirozený“ a „dává smysl“, když v pojmovém systému existují nezávislé elementy, které poskytují vazbu mezi idiomem a jeho významem. Podívejme se na další příklad, idiom spill the beans (vyslepičit něco, tj. všechno prozradit [dosl. rozsypat fazole]). Ať už má daný mluvčí s tímto idiomem spojený vědomý živý obraz, nebo ne, zdá se, že většina mluvčích, kterých jsem se neformálně ptal, je schopná odpovědět na následující otázky týkající se daného obrazu: Kde jsou fazole, než jsou rozsypány? Jak velká je nádoba? Jsou vařené nebo syrové? Je jejich rozsypání náhodné nebo záměrné? Kde jsou potom? Jsou na úhledné hromádce? Kde mají být? Když jsou rozsypané, je snadné je dát zpátky? Bylo rozsypání poměrně uspořádané, nebo chaotické? Dokonce i mluvčí, kteří tvrdí, že nemají vědomý obraz, mohou na tyto otázky odpovědět. Zdá se, že mezi obrazy existují jisté drobné odchylky. Mluvčí se liší v tom, kde fazole byly, než se rozsypaly: plechový hrnec, hliněný hrnec, taštička, sklenice. Obraz většiny mluvčích obsahuje syrové fazole, ale malé procento má fazole vařené.9 Je pozoruhodné, že přes tyto odchylky jsou obrazy stejné v tomto ohledu: Nádoba na fazole je téměř vždycky přibližně velikosti lidské hlavy; není velikosti sudu nebo sila, ani ne třeba velikosti malé skleničky od hořčice. Fazole mají zůstat v této nádobě. Rozsypání je, nebo se zdá být, náhodné. Fazole se nikdy nevysypou na úhlednou hromádku, ale do všech směrů. Nikdy není snadné je dát zpátky. Rozsypání je vždycky chaotické. Uniformita těchto odpovědí je pozoruhodná. Podle obvyklé teorie, že významy idiomů jsou arbitrární, není důvod, aby měl mluvčí vůbec nějaký obraz, natož aby většina mluvčích měla obrazy, které si jsou tak podobné. Ale podle hypotézy, že idiomy jsou motivované a že se tato motivace může skládat z vazby formátu obraz + vědomost + metafory, můžeme vysvětlit nejen, proč takové obrazy existují, ale také jak mohou vypadat a jak vypadat nemohou. V tomto případě je relevantní metafora METAFORA VEDENÍ (srov. Reddy 1979, Lakoff a Johnson 1980). Podle metafory vedení platí, že MYSL JE NÁDOBA A MYŠLENKY JSOU ENTITY a komunikace znamená vyndat myšlenky z mysli, vložit je do slov a poslat je dalším lidem.

9

Otázka je, jestli jsou tyto vlastnosti obrazu vždy stejné pro jednoho mluvčího. Další otázka je, která část obrazu tam byla při původním porozumění a která se stabilizovala dalším používáním idiomu. Tj. otázka systémovosti, a do jaké míry je ‚klasická‘ systémovost relevantní pro tento přístup a pro celou lingvistiku.


strana 23 z 30

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

METAFORA VEDENÍ funguje pro tento obraz následujícím způsobem. Fazole odpovídají informacím. Nádoba odpovídá hlavě.10 Informace se pak „rozletí všemi směry“ a tajemství je venku (není možné dát všechny fazole zpátky). Výsledek je chaotický. Tudíž obraz spolu s vědomostmi o obrazu spolu s METAFOROU VEDENÍ tvoří vazbu mezi idiomem a jeho významem. Tato vazba činí idiom motivovaným a ne arbitrárním. Je také možné, že obraz není uložen, ale generuje se v okamžiku, kdy se výzkumník jako já někoho zeptá. To ale na věci nic nemění. Což vidíme, když se budeme ptát, jak je možné, aby někdo vygeneroval takovýto obraz a proč jsou vygenerované obrazy jednotné, a ne náhodné. Podle tradiční teorie idiomů jsou slova prostě asociována přímo se svým významem, bez nějakých obrazů a metafor. Není důvod, proč by mluvčí měli být schopni generovat obrazy a mít s nimi spojeny nějaké vědomosti. A pokud je už generují, očekávali bychom podle tradiční teorie, že to bude náhodně, a ne takto strukturovaně. Pokud jsou obrazy nově vygenerované a ne uložené, pak naše teorie předpovídá, že generované obrazy budou patřit mezi konvenční obrazy dané kultury, budou spoléhat na kulturní vědomosti a v pojmovém systému se už bude nacházet jedna nebo více metafor, které spojují obraz a vědomosti s významem idiomu. Jinými slovy omezují principy, které jsme navrhli pro charakterizaci povahy motivace obrazových idiomů, to, jak tyto obrazy mohou vypadat. Pokud jsou tyto obrazy nově generované, jsou generované v souladu s těmito principy. Měli bychom také vyjasnit, co se zde netvrdí. Netvrdíme, že význam idiomů nebo jejich forma jsou předpověditelné. Tvrdíme pouze, že vztah mezi nimi není arbitrární. Místo toho je motivovaný a díky této motivaci idiom „dává smysl“. Nemůžeme tedy předpovědět, proč jsou v idiomu spill the beans (rozsypat fazole) fazole. Fazole a rozsypání ale dávají smysl, protože když se fazole rozsypou, je těžké je dát zpátky a vytvoří chaos a rozsypání je buď náhodné, nebo tak může vypadat. Vzhledem k existenci METAFORY VEDENÍ máme rozumnou vazbu mezi tím, co víme o rozsypání fazolí a významem idiomu spill the beans. Navíc má tento typ analýzy velmi důležitý důsledek: části idiomů mohou mít metaforické referenty. Tudíž fazole v idiomu spill the beans (rozsypat fazole) odkazují k informaci, která má zůstat tajná. Rozsypat odkazuje k vyzrazení této informace. To je důležité, pokud někdy chceme pochopit gramatiku idiomů. Například spill the beans je možné převést do pasíva jako The beans have been spilled (Fazole byly rozsypány/Fazole se rozsypaly). V tomto případě jsou fazole jmenná fráze, která má referent jak ve zdrojové doméně (fazole v obrazu), tak v cílové doméně METAFORY VEDENÍ (informace, která má zůstat utajená). Je možné, že přítomnost jmenné fráze s referenty jak ve zdrojové, tak v cílové doméně umožňuje, aby bylo možné tento idiom převést do pasíva. Je důležité si uvědomit, že samozřejmě netvrdíme, že všechny idiomy mohou zcela dávat smysl pro všechny mluvčí. Právě naopak. Mohou se vyskytnout i idiomy, které jsou zcela arbitrární pro všechny mluvčí. Určitě pak existují idiomy, které pro některé mluvčí smysl nedávají. Přesto se zdá, že většina rodilých mluvčích dokáže alespoň částečně vysvětlit většinu idiomů. Velká část významu je pak motivovaná, ale část může být arbitrární. Jak je možné očekávat, že všechny idiomy dávají smysl stejně pro všechny mluvčí. Nejznámější příklad je A rolling stone gathers no moss (Na valící se kámen se nepřilepí žádný mech), který nejenže se liší mluvčí od mluvčího, ale má dva primární významy, které jsou téměř opačné. Podle jedné interpretace je mech dobrá věc, např. symbol peněz a postavení, které je možné získat tím, že zůstaneme na jednom místě. Ponaučení je to, že je špatné se příliš někam stěhovat. Podle druhé interpretace je ponaučení opačné. Když se pohybujeme, nezůstaneme svázáni s jedním místem. Mech se pak chápe jako něco špatného, omezení, které je důsledkem příliš dlouhého setrvání na jednom místě, něco, co omezuje naši svobodu. Stejně tak jako jsou mezi mluvčími značné rozdíly v detailech gramatických pravidel a velmi výrazné rozdíly ve slovní zásobě, existují také rozdíly v obrazech spojených s idiomy. Zdá se, že pro většinu obrazových idiomů, kterými jsem se zabýval, existují jeden nebo dva převládající obrazy, přestože v některých případech jich může být i více než pět až deset. To ale není ani zdaleka nepřístojné množství lexikální variability. Naopak. Vzhledem k tomu, že se asociované obrazy téměř nikdy vědomě neučí, je pozoruhodné, že vůbec nějaká uniformita existuje. Motivační vazby pro idiomy – tj. případy, kde existuje vazba (V) formátu konvenční obraz + vědomosti + metafory, která vztahuje idiom k jeho významu – se tradičně nazývají lidové etymologie. 10

Je otázka, jestli je nutné, aby metaforické vazby/projekce byly tak specifické. Viz. invariance hypothesis. Bylo by možné je nechat obecnější a instanciovat je až v okamžiku použití.

strana 24 z 30


5

10

15

20

25

30

35

40

Tento termín se objevil v historické lingvistice, kde šlo o to dostat se co nejblíže ke „skutečné“ etymologii, skutečným dějinám každého slova a idiomu. Pro historické jazykovědce jsou lidové etymologie něco, čemu by se měli vyhnout, a něco, před čím jsou varováni studenti. Ale protože se o skutečných dějinách idiomu jen zřídka něco ví, jsou lidové etymologie v podstatě všechno, co má historická lingvistika k dispozici. Vzhledem k tomu, že téměř žádný běžný mluvčí neví jistě skutečný původ nějakého výrazu, jsou lidové etymologie, které si lidé automaticky a podvědomě vytváří, pro ně skutečné. Ne historicky, ale psychologicky. To, že běžní nelingvisté spontánně a podvědomě vytváří lidové etymologie, je vpravdě pozoruhodný psychologický jev. Proč se to děje? V rámci názoru, že význam idiomu je vždy zcela arbitrární, pro to žádný důvod neexistuje. Ale pokud uznáme nutnost najít motivující vazby, které idiomům dávají smysl, a uznáme také, že lidé fungují efektivněji, když mají k dispozici informace, které dávají smysl jinak náhodným informacím, pak je jasné, proč se lidé pokouší najít vysvětlení idiomů tím, že se snaží nalézt co nejvíce motivujících vazeb. Motivující vazby, které lidé běžně nacházejí, aby dali smysl vztahu mezi idiomem a jeho významem, se obvykle skládají z konvenčních obrazů a metafor. V případové studii o hněvu jsme se setkali s velkým množstvím idiomů, které takto fungovaly: simmer down (zmírnit var [uklidnit se]), blow off steam (vypustit páru [ulevit si]), flip one’s lid (ustřelit víko [zbláznit se vzteky]), keep one’s anger bottled up (udržovat hněv zavřený v nádobě [na uzdě]), wrestle with one’s anger (zápolit se svým hněvem) atd. Zdá se, že existují tisíce idiomů, které jsou alespoň částečně motivovány asociovanými konvenčními obrazy. Tyto asociované obrazy mají důležitou kognitivní funkci. Dávají smysl idiomům, které je pak snazší pochopit, naučit se, pamatovat si a používat. Toto je důležité mít na paměti, když se ptáme po povaze lexikálních vědomostí. Lidské lexikony nejsou jen masivní náhodné soupisy výrazů a významů s nimi spojených. Zahrnují také motivující vazby, které dávají těmto spojením smysl. Jakékoli adekvátní psychologické vysvětlení toho, jak se lidé učí a pamatují si lexikon, bude muset vzít v potaz fenomén lidové etymologie – tj. bude muset obsahovat vysvětlení toho, proč je snazší se naučit a pamatovat si výrazy s motivujícími vazbami než náhodné dvojice.11 Konvenční obrazy nehrají pouze roli v idiomatických obrazech. Jsou také ústřední pro to, jak používáme a chápeme i ty nejjednodušší věty. Rosch si všimla, že jednoduché bázové výrazy se používají tak, že odkazují k prototypickému případu bázové kategorie, ale že je zavádějící používat takový výraz tak, že odkazuje k neprototypickému případu. Například pokud na verandě přistane vrabec, není zavádějící to popsat větou Na verandě je vrabec. Ale bylo by velmi zavádějící, kdybychom tuto větu použili v případě, že na verandě přistál orel nebo se tam po schodech dokolíbal tučňák. Stejně tak, kdyby John odpálil běžným způsobem pálkou basebalový míč, mohli bychom říci John odpálil míč. Kdyby ale odpálil plážový nafukovací míč pekáčem na pizzu nebo kdyby míč odpálil tím, že by se do něj strefil kamenem, bylo by zavádějící popsat tuto událost někomu, kdo ji neviděl, slovy John odpálil míč, přestože by striktně řečeno byl takovýto popis správný. S výrazem odpálit míč se pojí jistý konvenční obraz, který popisuje běžný případ, a bez dalších modifikací předpokládáme, že tento běžný případ platí. Konvenční obrazy se tedy používají při chápání i těch nejjednodušších a nejpřímočařejších vět, které neobsahují žádné idiomy.

Obrazová schémata

45

50

Obrazová schémata,12 jaká jsme probírali, jsou spíše jako konvenční obrazy než obrazy typu, kterým se zabývali Shepard a Kosslyn. Stejně jako konvenční obrazy nejsou ani závislé na kontextu, specifické, vědomé, ani úsilné. Od konvenčních obrazů se liší ve dvou důležitých aspektech: nejsou bohaté (tj. nejsou plně detailní) a nespojují se s nimi specifické vědomosti. Jsou to relativně abstraktní schémata, která uspořádávají, co může být vnímáno a vizualizováno, ale sama nemohou být přímo vizualizována stejným způsobem, jako je to možné u bohatých obrazů. Obrázky, které jsme předložili výše, nejsou samotná schémata, ale pouze kresby, které popisují některé z vlastností schémat a umožňují nám představit si, jak vypadají. Ale jakákoli kresba se bude nutně mnoha způsoby lišit od schémat samotných. Vezměme si například schéma, které obsahuje pohyb a opisování trajektorie, 11

Je také důležité se ptát, jaké další typy motivujících vazeb existují. Některé mohou být systémové. Samotná náhodnost může být výrazným prvkem u jiných. Taky by bylo zajímavé se dále ptát, jaký je rozdíl mezi podvědomými a vědomými vazbami a jak se z jedněch stávají ty druhé. 12 Tento výraz se někdy do češtiny překládá jako představová schémata, ale tento takový?překlad by byl v kontextu této knihy jednoznačně zavádějící.


strana 25 z 30

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

která existuje v čase. Nakreslili jsme je staticky s tečkovanou čarou označující pohyb. Kresby schémat s vertikální rozprostřenou dominantou (jako např. obr. 6) musí nevyhnutně načrtnout dominantu určitého tvaru, zatímco dané schéma je neutrální vzhledem ke specifickým detailům tvaru dominanty, pokud je tato vertikální a rozprostřená. Obrazové schéma je možné vizualizovat nebo nakreslit pouze, pokud je učiníme příliš specifické. V tomto ohledu jsou velmi podobné Kantovu „schématu“ pro trojúhelník, který si Kant představoval jako do sebe zapadající rovnostranné, rovnoramenné, ostroúhlé a tupoúhlé trojúhelníky, aniž by byly dostatečně bohaté na detail, aby je bylo možné vizualizovat jako nějaký konkrétní trojúhelník. Podívejme se teď na vztah mezi obrazovými schématy na jedné straně a vjemy a bohatými mentálními obrazy na straně druhé. Podle mé hypotézy strukturují obrazová schémata jak naše vjemy, tak naše bohaté obrazy. Zdá se, že tato hypotéza je nezbytná, pokud chceme vysvětlit jeden z nejběžnějších každodenních jevů, a to fakt, že věty se považují za výroky, které přesně popisují vizuální scény a mentální obrazy. Předpokládejme, že se buď díváme na letící letadlo, nebo si nějaké představujeme, a v krajině pod tím letadlem je kopec. Podívejme se na jednoduchou větu jako •

The plane is flying over the hill. (Letadlo letí přes kopec/nad kopcem.)

Teď jsme schopni posoudit, jestli tato věta odpovídá scéně, kterou sledujeme nebo si ji představujeme. Částí tohoto úsudku bude, jestli schéma 1.VX.NC (obr. 3) odpovídá tomu, co vnímáme nebo co si představujeme. Pokud letadlo v našem vjemu nebo v naší představě letí nízko u země u úpatí kopce, pak bychom pravděpodobně nepovažovali větu za odpovídající dané scéně nebo představě. Věta jako A plane is flying around the hill (Letadlo letí okolo kopce/oblétá kopec.) by zde jistě byla považována za vhodnější. Jediný rozdíl v těchto větách je volba mezi předložkami: over (nad, přes) oproti around (okolo). Over je vhodná volba pouze v případě, že existuje schéma pro over, které odpovídá scéně nebo obrazu. Je důležité poznamenat, že existují jasně vymezené případy, kdy dané schéma odpovídá vjemu nebo obrazu, jasné případy, kdy neodpovídá, a případy mezi těmito dvěma póly, kdy schéma odpovídá do určité míry. Předpokládejme nejdříve, že trajektorie letadla vede přímo nad (ale ne příliš vysoko) vrcholem kopce. Pak schéma 1.VX.NC odpovídá a použití over je oprávněné. Předpokládejme teď, že trajektorie letu nevede přímo nad kopcem, ale trochu do strany. Pokud trajektorie letu vede rozumně blízko vrcholu, je over stále ještě vhodné. Ale čím dále se trajektorie letu vzdaluje od pozice nad vrcholem, tím méně je použití over vhodné. A když trajektorie letu vede přímo nad údolím vedle kopce, pak není over vhodné vůbec. To, jak dobře bude schéma odpovídat scéně nebo obrazu, bude také záviset na výšce trajektorie letu. Předpokládejme, že místo toho, aby letadlo bylo poměrně nízko nad kopcem, poletí ve výšce 15 kilometrů. Pak je možné říci, že trajektorie vede over (nad) kopcem, přestože je dále od pozice přímo nad vrcholem. Schéma pro over jako 1.VX.NC tedy charakterizuje neostrou kategorii scén a obrazů. Ústřední členy této kategorie jsou scény a obrazy, které jsou jasnými případy tohoto schématu. Méně jasné případy jsou méně centrálními členy a ty případy, které jasně schématu neodpovídají, členy nejsou. Na schéma můžeme tedy pohlížet jako na generativní prototyp, v němž je schéma generátorem a vhodnost použití obecným principem definujícím stupeň členství. Podle analýzy Claudie Brugman existují dvě úrovně prototypové struktury pro over: (1) radiální struktura kategorie schémat, kde je každé schéma členem kategorie a (2) generativní struktura kategorie scén a obrazů, která je definovaná každým jednotlivým schématem. Vjemy a obrazy jsou korelovány se slovy prostřednictvím dvoustupňového modelu; např. vjem letadla letícího na kopcem je člen kategorie vjemů a bohatých obrazů, které odpovídají schématu 1.VX.NC. Toto schéma je pak členem kategorie over, která se skládá ze skupiny radiálně strukturovaných schémat. Podívejme se teď na otázku, jak je možné, aby obrazové schéma odpovídalo vjemu nebo obrazu. Předkládám zde hypotézu, že naše vjemy a mentální obrazy jsou strukturovány obrazovými schématy a že schémata asociována s lexikálními jednotkami dokáží odpovídat schématům, které strukturují naše vjemy a obrazy. Podle této hypotézy nemáme čisté nestrukturované vjemy a obrazy. Vjemy a obrazy nejsou čistě vizuální. Při vnímání a utváření obrazů uvalujeme mnoho obrazově schématické struktury. A právě tato obrazově schématická struktura nám umožňuje kategorizovat to, co vnímáme. A je to také tato obrazově schématické struktura, co nám umožňuje dát jazyk do souvislosti s našimi vjemy a bohatými obrazy. Tato hypotéza rozhodně není nekontroverzní. Například se zdá být v konfliktu s Kosslynovým obrazovkovým modelem mentální obraznosti.

strana 26 z 30


5

10

15

20

25

30

35

O počítačovém procesoru (CPU) a paměti můžeme uvažovat jako o prostředcích, které program používá k dosažení svého cíle. Stejně tak je možné interpretovat mozek jako nástroj pro vykonávání úkonů myšlení. Analogie mezi mozkem a počítačem nám také umožní si všimnout, jak se vizuální obraznost může podobat obrázkům, aniž by opravdu obrázkem byla. Obrazovka (typu CRT), která zobrazuje informace uložené na počítači, funguje tak, že překládá data zakódovaná jako bity do fyzických obrazců. Počítač dokáže interpretovat jisté uložené informace jako prostorové obrazy (ať už je opravdu promítne na stínítko obrazovky, nebo ne) přestože procesor s těmito daty zachází, jako kdyby byla uspořádána do matice; tj. tato data fungují, jako kdyby byla uspořádána v matici, kde jsou některé položky vedle sebe, jiné jsou umístěny vzájemně diagonálně atd. Přestože tedy samotný přístroj neobsahuje žádnou obrazovku, může ukládat a používat materiál, který má na funkční úrovni povahu obrázku. Náš model naznačuje, že takto funguje i mozek. (Kosslyn 1983, s. 205)

Podle Kosslyna jsou tedy obrazy v mysli uložené podobně jako v matrici, stejně jako v počítači. Ta předchozí věta není moc srozumitelná. Počítačová mysl ví, které buňky matice obsahují černé body a které obsahují bílé body. Může proto například spočítat, jestli černé body utvořily diagonální čáru napříč polem bílých bodů, aniž by promítl jakýkoli obrázek na obrazovku. Kosslynova teorie je v rozporu s naší hypotézou, že vjemy a obrazy jsou strukturovány obrazovými schématy. Jeden z důvodů je, že obrazová schémata se ve skutečnosti nemusí v obrazech objevit. Vezměme si obrazová schémata naznačující pohyb. Pohyb by nebyl znázorněn nějakým jedním bodově maticovým obrazem; je to vlastnost posloupnosti takových obrazů, ale nevyskytuje se ani v jednom z nich. Navíc schémata s důrazem na koncový bod, která ale neobsahují samotný pohyb jako například 1.VX.C.E (obr. 10) „Sam lives over the hill.“ (Sam bydlí za kopcem.), jsou chápána tak, že obsahují trajektorii, která například vede přes kopec. Takové chápání schématu může být součástí toho, co se vnímá nebo představuje, ale není to bodově maticové zobrazení, o jaké jde Kosslynovi. Bodově maticová zobrazení jsou prostě příliš strukturálně chudá, aby mohla stačit na úkol definovaný otázkou: jak můžeme reprezentovat významy slov, abychom ukázali, jak jazyk může odpovídat vjemům a bohatým obrazům, a abychom zároveň také ukázali, v jakém vzájemném vztahu se nacházejí jednotlivé významy polysémních slov? Tyto otázky ale Kosslyn a jeho spolupracovníci nepovažovali za tak důležité jako lingvisti jako Talmy, Langacker, Lindner, Janda a Brugman. Důraz na takové otázky může přinést velmi odlišné odpovědi než ty, které předkládají Kosslyn a jeho spolupracovníci. Nejdůležitější z nich je otázka položená Rudolfem Arnheimem v knize Visual Thinking (Vizuální myšlení) (Arnheim 1974): Uvažujeme obrazově? V rámci bodově maticového pohledu na jazyk by odpověď musela znít ne. Tento pohled neobsahuje dostatečné množství struktury, aby mohl popsat uvažování, a i ta struktura, která tam je, není strukturou toho správného typu. Ale v rámci obrazově schématického pohledu by tato odpověď zněla ano.

Používají se obrazová schémata při rozumovém uvažování?

40

45

50

Zdá se, že obrazová schémata mají stejný typ struktury, který je možné použít při uvažování. Podívejme se na velmi jednoduchý příklad. Edward Keenan a Aryeh Faltz (Keenan a Faltz, 1987) tvrdí, že jsou části angličtiny, kde se při uvažování používá booleovská logika tříd. Toto není v rozporu s tvrzením, že skutečné lidské kategorie daleko přesahují booleovské třídy, jak jsme zde popsali. To, co Keenan a Faltz tvrdí, by se dalo v naší terminologii vyjádřit tak, že existují kognitivní modely, které obsahují booleovskou logiku tříd; a jiné typy modelů také nejsou vyloučené. To je v souladu s pojetím, které předložila Rosch (1981). Keenan si také povšiml (osobní rozhovor), že takové booleovské uvažování je možné chápat jako něco založeného na metaforickém chápání tříd jako nádob. V naší terminologii jsou booleovské třídy, které používáme, ve skutečnosti metaforickými projekcemi jistého druhu obrazového schématu, schématu nádoby, které se používá jako součást jednoho ze schémat typu venku (obr. 28). Je to jednoduché schéma s vnitřkem, hranicí a vnějškem. Abychom mohli rozpracovat Keenanův návrh, budeme také potřebovat schéma část-celek, které dává do souvislosti části s celkem (neexistuje žádný obrázek, který by toto popsal intuitivně). Pomocí metaforických schémat, schémat typu část celek a metaforických projekcí můžeme sestrojit schémata, která odpovídají strukturám, které jsou pro charakterizaci booleovské logiky tříd nezbytné. Tyto struktury budou intuitivně odpovídat Vennovým diagramům.


strana 27 z 30

Obr. 28. Schéma nádoby Zde je náčrt možné implementace. Podívejme se na tyto projekce z obrazových schémat do tříd: 5

• • • •

Schémata nádoby jsou promítnutá na třídy. Schémata část-celek, kde jak části, tak celky schématu nádoby jsou promítnuté do vztahů podtříd. Entity uvnitř schématu nádoby jsou promítnuté do členů třídy korespondující s tímto schématem. Vnějšek schématu nádoby se promítá do komplementu odpovídající třídy.

10

Pokud je tedy A schéma nádoby, A' (výsledek projekce) je třída. A pokud jsou A a B schémata nádoby a B je část A, pak je B' pravou podtřídou A'. Pokud je E vnějšek schématu nádoby A, pak je E' komplementem A'. A pokud je X uvnitř schématu nádoby A, pak je X' prvkem třídy A'. Sjednocení a průnik se definují takto:

15

obr. 29: Překrývající se schémata nádoby • •

20

25

30

Nechť jsou schémata nádoby B a C jediné části schématu nádoby A; A' je sjednocením B' a C'. Nechť je schéma nádoby D největší schéma nádoby, které je jak částí B, tak částí C. D' je průnik B' a C'.

Podle těchto definic budou obvyklé teorémy booleovské logiky tříd pravdivé. Tato charakterizace logiky tříd se navíc vyhne Russellovu paradoxu. Je to proto, že třídy se definují metaforicky pomocí projekce ze schématu nádoby do tříd. Vzhledem k povaze nádob není možné, aby dané schéma nádoby obsahovalo samo sebe. Tudíž v rámci metaforické projekce definované výše není možné, aby nějaká třída byla členem sebe samé. Z pohledu teorie kognitivních modelů se třídy chápou metaforicky prostřednictvím obrazových schémat právě tímto způsobem. Uvažování pomocí takových struktur je možné považovat za obrazově schématické uvažování. Jako další příklad si vezměme schémata trajektorií. Pokud je trajektor v daném bodě na trajektorii, vyplývá z toho, že byl i ve všech jejích předchozích bodech. Dalším příkladem obrazově schématického uvažování je skalární uvažování. Podívejme se na rozprostřenou dominantu, jaká je zobrazena na obrázku 11. Rozprostřená dominanta je posloupností bodů. Každý bod je možné chápat metaforicky jako hodnotu skalární vlastnosti P a dominantu jako celek jako škála definující P. Pokud je X na daném bodě na této škále, pak X je více P než Y, pokud je Y níže na této škále a je méně P, pokud je výše. Langacker (1982) dokonce navrhl, jak je možné provést vázání proměnných a kvantifikaci pomocí složitých obrazových schémat. Vázání proměnných je možné strana 28 z 30


5

10

15

20

považovat za metonymickou vazbu, v níž typický příklad kategorie zastupuje kategorii jako celek. Rozdíly mezi každý, většina, některý a žádný se mohou reprezentovat body na škále, kde je žádný nejníže a každý nejvýše. Langacker (1986) také podrobně popsal, jak je možné pomocí obrazových schémat charakterizovat sémantiku času a vidu. Sweetser (1984) navrhla, jak je možné modální uvažování pomocí metaforických projekcí obrazu síly. Z perspektivy Fauconnierova (1985) rozboru takových klasických problémů sémantiky, jako jsou referenční nejasnost a presupozice pomocí mentálních prostorů, se zdá, že je možné charakterizovat značnou část uvažování pomocí kognitivních mechanismů, které nejsou tradičně svou povahou propoziční. V tomto okamžiku toho o použití obrazových schémat v uvažování mnoho nevíme. Máme jisté ponětí o tom, jak provádět některé typy uvažování pomocí tříd, některých kvantifikátorů, časů, vidů, modalit, škál, referenční nejasnosti a presupozic. Ale žádný z těchto jevů ještě ani zdaleka nechápeme do všech jeho detailů. Máme ještě hodně daleko do okamžiku, kdy budeme chápat, jaké typy obrazových schémat se používají v kognitivním systému a jaké typy uvažování je s nimi možné provádět. A to, že uvažování pomocí obrazových schémat možné je, nedokazuje, že tak opravdu probíhá. Přesto skutečnost, že je pomocí obrazových schémat možné charakterizovat různé mody uvažování, je velice zajímavá. Je možné, že stejné kognitivní modely, které strukturují vnímání a obrazy, se také používají v rozumovém uvažování. Pokud tomu tak je, dostali bychom vysvětlení, jak spolu mohou vědomosti získané vjemy a vědomosti získané jazykemfungovat při uvažování . To je obzvláště důležité, protože se obvykle považuje za samozřejmé, že se při uvažování využívají pouze propoziční struktury a že cokoli svou povahou obrazového při uvažování použito není. Dokonce i tak silný zastánce mentální obraznosti jako Kosslyn je ochoten připustit, že rozum je čistě propoziční. Podívejme se na nejzákladnější logické operace, jako jsou negace, kvantifikace, disjunkce atd. Jak bychom mohli takové věci zobrazit pouze pomocí obrazů? … a co třídy předmětů? … Jak rozlišíme kvantifikaci od sčítání a odčítání? Natož pak dosah kvantifikace? Disjunkce není o nic snazší… . Co uděláme s časy? … Předpokládám, že při vynaložení velkého množství potu a slzí a s mnoha opotřebovanými gumami na tužkách bude možné nějaký typ obrazové logiky splácat dohromady. Ale ve srovnání se standardním predikátovým počtem by byl nějaký obrazový počet neuvěřitelně neobratný a nepraktický. (Kosslyn 1980, s. 454-55)

25

30

35

Kosslyn samozřejmě bere v potaz pouze bohaté obrazy, ne obrazová schémata. Jak jsme viděli výše, jeho teorie obraznosti neumožňuje ve své podstatě obrazová schémata. Kosslyn také bere za samozřejmé, že predikátový počet dokáže vysvětlit veškeré lidské uvažování. Jenže to tak není, predikátový počet se k tomuto cíli ani zdaleka nepřibližuje. Ale přestože je Kosslyn příliš optimistický v tom, čeho je schopná klasická logika, na jeho výzvy je nutné odpovědět. Výzkum logických vlastností obrazových schémat sotva začal a my vlastně vůbec nevíme, jak velké množství lidského uvažování je možné jejich pomocí vysvětlit.

Závěry a literatura

40

45

50

Podrobný výzkum obrazových schémat se odehrál zejména na poli lingvistiky. Můj vlastní zájem o ně probudil rozbor Benjamina Lee Whorfa (1956) - role obrazových schémat ve skládání kmene slov v jazyce Shawnee. Během posledních deseti až patnácti let byl nejvlivnějším průkopníkem tohoto typu výzkumu Leonard Talmy (1972, 1975, 1978a, 1981). Zásadní proklamativní studie Ronalda Langackera (1986) poskytla nesmírně důležité teoretické základy pro veškerý současný výzkum obrazových schémat. Nejpodrobnější popis obrazových schémat v neindoeveropském jazyce je možné najít v práci Eugene Casada (1982) o jazyce Cora, jejíž část se objevila i v práci Casad a Langacker (1985). Obrazově schématická struktura jazyka Cora je nápadně odlišná od angličtiny, přestože mnoho prvků a principů kompozice obrazů je podobných. Keith McCure (1983) ukázal, že indonézština má rozšířený systém pro ni specifických zvukových symbolismů, který je strukturován pomocí obrazových schémat a metafor. A v rámci antropologie provedla podrobný rozbor role obrazových schémat v úvahách o manželství Naomi Quinn (1987). Over není jediný jazykový výraz, která byl podrobně rozebrán pomocí obrazově schématické analýzy. Susan Linder (1981, 1982) rozebrala alespoň stejně podrobně anglické slovesné částice up (nahoru, vz-, …) a out (ven, vy-, …). Laura Janda (1984)13 provedla podobně podrobnou analýzu ruských slovesných předpon za-, pere-, do- a ot-. A Brygida Rudzka-Ostyn (1983) provedla 13

Od stejné autorky pochází i pozdější rozbor českého dativu (1993) a souborný popis českých pádů (internet 2001).


strana 29 z 30

srovnávací analýzu polského vy a holandského uit. Bruce Hawkins (1984) sestavil přehled anglických předložek a srovnal obrazově schématický přístup s jinými. A Clause Vandeloise (1984) předložil podrobnou obrazově schématickou analýzu některých francouzských předložek. Všichni tito vědci dospěli v podstatě ke stejným závěrům jako Brugman: 5

• • •

10

15

20

•

Zkoumané výrazy (up, over, za- atd.) jsou všechny polysémní; není možné je reprezentovat jediným jádrovým významem, který vysvětlí všechny různé významy, a ne jiné. Obrazová schémata a metaforické modely jsou nezbytné, aby bylo možné reprezentovat význam těchto výrazů. Významy každého z těchto výrazů tvoří radiálně strukturovanou kategorii, která má centrální člen a vazby definované obrazově schématickými transformacemi a metaforami. Necentrální významy nemohou být předpovězeny z centrálních, ale přesto nejsou arbitrární. Naopak jsou motivované méně centrálními případy, obrazově schématickými transformacemi a metaforickými modely.

Rozbor over, který provedla Brugman, stejně jako studie S. Lindner a L. Janda ukazují, že v lexikonu je mnohem méně arbitrárnosti, než se dříve myslelo. To, že fonologická posloupnost /over/ má jako jeden ze svých významů schéma 1 může být arbitrární. Ale to, že stejná fonologická posloupnost označuje desítky dalších schémat, nenásobí množství arbitrárnosti, protože další schémata jsou motivovaná. Spárování /over/ s centrálním schématem (tj. schématem 1) je arbitrární korespondence mezi formou a významem. Spárování /over/ s dalšími schématy jsou korespondence motivované. Radiální kategorie významů v rámci lexikonu tedy fungují tak, že významně redukují arbitrárnost korespondencí mezi formou a významem.

strana 30 z 30


Případová studie 2. Slovo over

Recommend Documents