j
Slovo šéfredaktora d vydání minulého čísla se událo mnoho významnývh věcí a je velmi težké vybrat ty nejdůležitější. Tak předně byly oznámeny výsledky maturit, a ačkoliv měli naši maturanti výbornou úspěšnost, ani jim se nevyhnuly problémy s vyšší verzí maturity z matematiky a též se svérázným hodnocením slohových prací, které způsobuje stejný poprask. Dále pak korupční kauza spojená se sedmimiliónovým úplatkem v krabici od bot, nalezené u jistého nejmenovaného politika. Ačkoliv se osobně o politiku zajimám jen velmi povrchně, tak tato „událost“ mne zaujala na tolik, že jsem sledoval i jeho parlamentní obhajobu a musím říct, že jsem se už dlouho takto nepobavil. Nesmím ovšem zapomenout na nezapomenutelný Sportovní kurz, kterého jsem se také zůčastnil. O tom všem a mnohem více se dočtete na stranách Červnového čísla časopisu Presík.
O
Za nový tým redaktorů Presíku Marek Bělohoubek
Toto číslo připravil
Obálku navrhl
Marek Bělohoubek
Daniel Vrána
Str. 2
Obsah: Vyhodnocení maturit za školní rok 2011/2012 Předávání maturitních vysvědčení na Staroměstké radnici Státní maturity – kopec ostudy, velmi málo pozitiv Připravil netradiční palačinku, vyhodily ho od maturity Soutěž studentů ZŠ v IT schopnostech – 2. Ročník Konference Netacad Excellence 2012 Netacad Games 2012 – nominační kolo Formule F1 ve školách Světový den bez tabáku Dobytí pevnosti Unicorn The Human body Úvaha - Moje výška ROZHOVOR S MATURANTY PO PADESÁTI LETECH Adrenalinové sporty Věda a technika – Úvahy František Nekovář: Nelamte si s tím hlavu Korupce – Úvahy Školství v ČR PŘEČETLI JSME ZA VÁS SPORTOVNÍ KURZ „PRVÁKŮ“ POPRASK a POHÁR PRIMÁTORA, VŠECHNA ČEST NAŠIM STUDENTŮM
Str. 3
4 6 7 12 13 14 16 17 17 18 18 19 19 21 22 30 31 34 35 37 37
VYHODNOCENÍ MATURIT ZA ŠKOLNÍ ROK 2011/2012 Ing. Radko Sáblík ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Ve středu 13. června 2012 odtajnil Cermat výsledky našich studentů z písemné části maturity z českého a anglického jazyka, čímž byly výsledky maturit zkompletovány. Celková bilance maturit za školní rok 2011/2013 je uvedena níže.
Zhodnocení maturit obecně S celkovými výsledky letošních maturit jsem jako ředitel spokojený, studenti opět prokázali svoji úroveň ve všech částech značně komplikovaného systému maturit. Což potvrzují nejen jejich výsledky, ale i předsedové maturitních komisí z jiných škol, kteří chválili naše studenty za jejich schopnost komunikace, prezentace i jejich připravenost.
Celkový systém maturit Celkově systém maturit považuji za nevhodně nastavený a za nutný změnit, což je obsahem mého dalšího podrobného komentáře.
Největší a vlastně jediný problém Nejhorší částí maturity byla písemná část z českého jazyka, kde ani naše škola nezůstala ušetřena velmi svéráznému posuzování hodnotitelů. A tak se stalo, že student, který v rámci maturitního projektu dokázal vytvořit vysoce odborný výukový materiál o cca 150 stránkách, nebo-li vlastními slovy napsaná odborná skripta, propadl ze slohu z českého jazyka, neboť jeho velmi zajímavě napsaná úvaha o vlivu počítačů na mladé lidi dle mínění hodnotitele nesplnila jakési kritérium. Jistě je též zajímavé, že tentýž student z didaktického testu i ústního zkoušení získal známku výborná, tedy propadl celkově z českého jazyka se známkami 1, 1, 5. Což mu komplikuje zápis na vysokou školu, celkem je již přijat na dvě vysoké školy. Pochybných hodnocení však bylo více, jak jsem mohl osobně posoudit a jak konstatovali i vyučující českého jazyka. Podrobnější vyjádření k tomuto problému je v mém dalším komentáři, který se zabývá touto konkrétní části maturitní zkoušky.
Vyznamenaní studenti – 23 studentů, 16,3 % studentů Celkem 23 studentů letos dosáhlo na vyznamenání u maturity, což je 16,3 % studentů, kteří maturitu skládali. Vyznamenaných mohlo být více, ale ti nejlepší studenti si vzali vyšší verzi z matematiky a byť v ní všichni uspěli, většinou jim pokazila celkový průměr. Například student Suchánek získal samé jedničky a trojku z matematiky z vyšší verze … Jejíž nastavení způsobilo první ze skandálů kolem letošních maturit, spojených s podivnou záškodnickou organizací s názvem Cermat.
Str. 4
BILANCE MATURIT PO OBORECH : K maturitě mohlo jít celkem 148 studentů, připuštěno k ní bylo 141 studentů, k maturitě tedy nebylo připuštěno 7 studentů, což je 4,7 % studentů. Maturitu složilo úspěšně celkem 127 studentů, což je 90,1 % studentů, kteří byli k maturitě připuštěni. Níže je uvedena bilance po jednotlivých oborech vzdělání.
Obor vzdělání Informační technologie Počet tříd 4
Počet studentů 123
Maturovali 116
Prospěli 105
% Prospěli 94,8
Prospěli 22
% Prospěli 88,0
Obor vzdělání Technické lyceum Počet tříd 1
Počet studentů 25
Maturovali 25
BILANCE MATURIT PO PŘEDMĚTECH : Úspěšnost studentů za celou školu u didaktických testů, opravovaných centrálně Cermatem bez vlivu lidského faktoru: Matematika Český jazyk Anglický jazyk
: 98,9 % : 100,0 % : 100,0 %
(neuspěl 1 student ze třídy 4.L)
Písemná část z českého a anglického jazyka byla vyhodnocována nezávislými Cermatem vybranými hodnotiteli, ústní část maturitní zkoušky pak vlastními vyučujícími školy, pod dohledem předsedy maturitní komise z jiné školy.
Obor vzdělání Technické lyceum : Profilová část : Obhajoba maturitního projektu Výpočetní technika Matematika
: 100,0 % : 100,0 % : 96,0 %
Společná část : Matematika didaktický test Anglický jazyk celkem Anglický jazyk ústní Anglický jazyk didaktický test Anglický jazyk písemná práce Český jazyk celkem Český jazyk ústní
: 96,0 % : 100,0 % : 100,0 % : 100,0 % : 100,0 % : 96,0 % : 100,0 %
(neuspěl 1 student) (neuspěl 1 student)
(neuspěl 1 student)
Str. 5
Český jazyk písemná práce Český jazyk didaktický test
: 96,0 % : 100,0 %
Celková úspěšnost u maturity
: 92,0 %
(neuspěli 3 studenti z 25)
Obor vzdělání Informační technologie : Profilová část : Obhajoba maturitního projektu Technické vybavení Programové vybavení
: 100,0 % : 98,3 % : 100,0 %
Společná část : Matematika didaktický test Anglický jazyk celkem Anglický jazyk ústní Anglický jazyk didaktický test Anglický jazyk písemná práce Český jazyk celkem Český jazyk ústní Český jazyk písemná práce Český jazyk didaktický test
: 100,0 % : 100,0 % : 100,0 % : 100,0 % : 100,0 % : 92,2 % : 100,0 % : 92,2 % : 100,0 %
Celková úspěšnost u maturity
: 90,5 %
(neuspěli 2 studenti)
(neuspělo celkem 9 studentů)
(neuspělo 11 studentů ze 116)
Celková úspěšnost u maturity za školu
: 90,1 %
Z toho z českého jazyka Ze všech dalších předmětů dohromady
: 92,9 % : 97,2 %
PŘEDÁVÁNÍ MATURITNÍCH VYSVĚDČENÍ NA STAROMĚSTSKÉ RADNICI Ing. Radko Sáblík ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Dovolím si tvrdit, že předání maturitních vysvědčení v nádherném historickém Brožíkově sále na Staroměstské radnici v pondělí 18. června 2012 bylo zlatou tečkou za letošními maturitními zkouškami. Je nutné poděkovat panu primátorovi Prahy panu docentu Bohuslavu Svobodovi za zapůjčení prostor Staroměstské radnice a úředníkům magistrátu za bezvadnou službu během akce. Rovněž tak ředitelce Odboru školství, mládeže a sportu magistře Lence Němcové za její účast a projev.
Str. 6
Obavy některých třídních profesorů, že se studenti nezúčastní, neboť budou potřebovat maturitní vysvědčení dříve, a poté již nebudou cítit důvod se zúčastnit slavnostního předání, se ukázaly jako neopodstatnělé. Studenti si sice v mnoha případech skutečně maturitní vysvědčení převzali již ve čtvrtek či pátek v předchozím týdnu, ale pouze si udělali ověřené kopie pro vysoké školy, a pak originál vysvědčení zase vrátili, aby si ho slavnostně převzali následující pondělí. Chybělo opravdu jen pár jednotlivců, kteří konali zkoušky na vysokých školách a nebylo v jejich silách si termín přehodit. Naopak se některým podařilo dojednat posunutí zápisu, aby na tomto slavnostním aktu mohli být. A dle mého udělali dobře, neboť akce měla společenský rozměr, byla důstojným zakončením jejich středoškolského studia, mnohdy před zraky přítomných rodinných příslušníků či přátel.
STÁTNÍ MATURITY – KOPEC OSTUDY, VELMI MÁLO POZITIV Ing. Radko Sáblík ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Vyzývám politiky všech parlamentních stran, nastavte jasná, jednoduchá a transparentní pravidla a zastavte neskutečnou ostudu kolem státních maturit, která devastuje morálku mladé generace. Pár obecných úvah Státní maturity jsou zářným příkladem, jak lze dobrou myšlenku pohřbít díky neschopným a nekompetentním lidem, kteří se jí chopí. Po čtrnáctileté přípravě byl pod dohledem pana Zeleného, pod vlivem neshod politické reprezentace, i usilovnou „tvůrčí“ prácí různých „odborníků“, vytvořen neskutečně administrativně a finančně náročný moloch, který z dobrého záměru zajistit minimální znalosti maturantů, vytvořil obludu, která teď díky skandálům požírá sama sebe. V jednoduchosti je síla. Současný systém státních maturit je taky síla, spíše se však hodí napsat opravdu silná káva. S odvoláním pana Zeleného souhlasím, bojím se však, aby tím vše neskončilo. Chyba není v jedné osobě, byť ta nesla za státní maturity osobní zodpovědnost, ale ve vytvořeném systému, který je nastavený špatně a nesmírně složitě. Chceme-li státní maturity zachránit, vrátit jim důstojnost a nepoškozovat maturanty, je třeba celý systém zeštíhlit, zjednodušit a udělat z něho obranný val, přes který by se neměli dostat studenti,
Str. 7
kteří si získání maturitního vysvědčení opravdu nezaslouží. Zároveň tím postupně budou donuceny některé školy, aby buď zlepšily výuku a zvýšily svou náročnost na studenty, anebo svou činnost na poli vzdělávání mladé generace ukončily. Pracovníci Cermatu si dělají, co chtějí, arogantně omlouvají svá kolosální selhání, blahosklonně přecházejí neskutečná pochybení. Vůbec jim nedochází, že si zahrávají s osudy mladých lidí, kterým mohou minimálně znepříjemnit či dokonce znemožnit jejich další profesní rozvoj. Navíc jejich neskutečně povýšené chování ničí morálku nové generace, která se setkává na prahu svého života s drsným příkladem projevu arogance moci, kterou nad nimi organizátoři a hodnotitelé mají. Odmítám tezi, že mladá generace je horší než ta předchozí. To je klišé, které se používá opakovaně tisíce let zpátky. Odmítám tezi, že je mladá generace nezvladatelná. Není, pouze je doposud nezkažená, ještě ji nedokázala pohltit pochybná morálka generací starší, plná ostudných kompromisů, plná přetvářky, kde „vyčůranost“ je považována za ctnost a slušnost za slabost. Z několika mediálně zajímavých excesů mladých lidí nelze hodnotit novou generaci, vždyť i v té starší jsou lidé se sklony k šikaně, narkomani, dokonce i kriminálníci. A také paušálně neodsuzujeme celou starší generaci. Mladí lidé dokáží uznat svou chybu, ale velmi těžce nesou jakýkoli projev nespravedlnosti. Prostě jsme je ještě úplně nedokázali zkazit. Mladá generace je jiná, je přemýšlivější, sebevědomější, nenechá si nic namlouvat, pokládá otázky, chce na ně jasné odpovědi. Přesně to, co musí nutně dráždit pracovníky a spolupracovníky Cermatu. Kdyby systém státních maturit poškodil jediného studenta, je to velká chyba. Když poškozuje desítky a stovky studentů, je to zločin, páchaný na mladé generaci. Je to ale jen pokračování jiného zločinu, kterým je způsob výuky v některých předmětech, prosazovaný dalšími nekompetentními „odborníky“. Ve své vlastní škole vidím, jaký obrovský rozdíl je ve způsobu výuky technických předmětů, v případě informačních technologií dvojnásob, a dalších klasických všeobecně vzdělávacích předmětů. Což ale padá především na vrub špatného systému, konkrétní vyučující s tím může udělat jen málo, neboť musí odučit to, co bude později prověřováno. Pokud by se vyučující dynamicky se rozvíjejících moderních technologií drželi pravidel nastavených v jiných předmětech snad za Rakouska Uherska, byli by všem pro smích. U všeobecně vzdělávacích předmětů se to tak nějak promíjí. Studenti na naší škole dokáží v drtivé většině dobře prezentovat, vystupovat před publikem, obhajovat svou práci, jsou schopni kultivovaně a odborně správně odpovídat na dotazy. Ale ne díky výuce v humanitních předmětech, ale díky právě různým referátům, prezentacím, seminárním a nakonec i maturitním projektům, což je oblast vycházející z předmětů odborných. Kde se učí spojovat teorii s praxí, využívat multimédia, hovořit na kameru, vystupovat s vlastní prezentací u interaktivní tabule. Tedy vše, co se jim například v českém
Str. 8
jazyce či společenských vědách obecně nedostává, díky špatně nastaveným Rámcově vzdělávacím programům. Vezměme si jen ten nešťastný český jazyk. Studenti jsou zatěžováni „blbostmi“, nebojím se použít tento silný výraz, které nikdy v reálném životě nevyužijí. Větné rozbory, a podobné pozůstatky dob minulých, zabírají čas, který by mohl být věnován na procvičování studentů ve schopnosti napsat souvislý a duchaplný projev bez gramatických chyb, ve schopnosti sebe a svou práci prezentovat, ve schopnosti utvořit si vlastní názor a ten poté kultivovaně a za použití odborných výrazů vyjádřit. Písemnou i mluvenou formou. Paměť je nutné trénovat, nechť klidně studenti recitují básně, alespoň se naučí kultivovanému projevu a práci s řečí, schopností měnit intonaci, dávat důraz na slova či věty, zaujmout posluchače. Ale přestaňme se držet jak klíště zažitých schémat. Logické myšlení se dá opravdu trénovat jinak, než větným rozborem. Což je další scestný argument obhájců starých pořádků. Při rozebírání děl autorů po větné stránce i jejich smyslu, se neshodnou ani kovaní kritici, jejichž společným znakem je většinou to, že sami nic moc velkého nevytvořili, ale živí se svéráznou interpretací práce těch úspěšnějších. Vždyť každé literární dílo nutně musí na každého působit jinak, v mnohých může vyvolat různé asociace, dané jejich vlastními prožitky, vyvolat mrazení v zádech, spojené s jejich rodinnými tragediemi a podobně. Být pro každého různě „silné“. Nebylo by mnohem lepší, kdyby student dokázal vysvětlit, jak na něho daný výtvor zapůsobil, než se babrat v tom, jaké výrazivo autor použil či co chtěl autor obecně říci? Lépe vyjádřeno, co si učené dámy a pánové myslí, že chtěl říci? Přesně toto „zvěrstvo“ ukázaly i maturitní slohové práce z českého jazyka. Nepodezírám nikoho z úmyslu vědomě poškodit studenty. Podezírám některé hodnotitele z plochého pohledu na svět. Podezírám autory hodnocení z naprosto nevhodně nastavených kritérií hodnocení. Hloubavý a přemýšlivý student dobře vyjádřil své poněkud rozpolcené názory, které si na prahu svého života správně snaží utvořit a dokonce je i zajímavě popsal. Jenže, můj ty bože, se lehce odchýlil od nějaké šablony a kýmsi nastavených pravidel. Lépe je na tom ten, kdo kostrbatě vyjádřil nějaké klišé, větami toporně sestavenými, ale dodržel jistý slohový útvar. Opravovat slohovou práci by měl jednoznačně opravdový pedagog, který navíc daného studenta zná, protože dokáže pochopit jeho myšlenkové pochody. Měl by hodnotit jeho způsob vyjadřování, jeho schopnost vytvořit rozvinuté věty, dát jim hloubku a myšlenku. A k tíži mu přičíst hrubé gramatické chyby, kterých se v textu dopustil. Ale vyhodit „jedničkáře“ proto, že se možná trochu ve svých zajímavých úvahách odchýlil od nějaké šablony? Když dokázal svým slovům vdechnout život? To udělá jen úředník s plochým myšlením, nikoli skutečný pedagog. Za naprosto špatné považuji, že se student nedozví, kde udělal chyby. Kdyby pedagog v mé škole neukázal studentům testy s vyznačenými chybami, považoval bych to za profesní selhání, a kdyby se to opakovalo, za důvod k rozvázání pracovního poměru.
Str. 9
Co žádám po politicích? Vážení poslanci, bez rozdílu politické příslušnosti, ukončete tragikomedii nazývanou státní maturity a nastavte nová, jasná, jednoduchá a přehledná kritéria. Ponechejte pouze strojově vyhodnotitelné testy, u kterých budete trvat na jejich odborné a kvalitní přípravě. Tyto testy nechť jsou jednotné pro všechny studenty a neznamenají nic jiného, než jejich právo přistoupit ke konání ústních maturit, již v režii příslušné školy. Ti, kdo nedokáží těmito testy projít, prokáží svou nepřipravenost získat maturitní vysvědčení. Ti další pak spravedlivěji ohodnotí jejich pedagogové, kteří mohou vzít v úvahu jejich čtyřletou práci, jejich osobnost, jejich dovednosti, spolu s jejich jednorázovým výkonem při závěrečné zkoušce z dospělosti. Můžeme se bavit o nastavení složitosti oněch testů, kde budou jednoznačně správné odpovědi a které tím pádem budou vyhodnoceny bez vlivu lidského faktoru. Za ideální bych považoval testy z cizího jazyka, opravdu základů a praktického využití matematiky, praktického používání a chápání českého jazyka, základu společenského přehledu a základu gramotnosti v práci s informačními technologiemi. Možná by stačily pouze první tři oblasti, další by se mohly přidat později či nepřidávat vůbec. Co podporuje můj návrh? Člověk buď maturitu má, nebo nemá. Co je to vyšší a nižší úroveň? Jde o lepšího či horšího maturanta? Ale vždyť to nelze takto vůbec srovnávat. Průměrný student z naší školy odchází s maturitním vysvědčením, připraveností studovat dále na vysoké škole a několika odbornými a mezinárodně uznávanými certifikáty z různých oblastí informačních technologií. Možná nemá tak do hloubky probrané humanitní obory, při čtyřech hodinách týdně ve všech ročnících je z matematiky připraven velice solidně, což dokladuje během dalšího studia na vysoké škole. Možná neví tolik o biologii, ale umí daleko víc z jiné oblasti, i díky maturitním projektům a díky získaným certifikátům. Je na tom lépe či hůře, než průměrný student gymnázia, zaměřeného na všeobecné předměty, které má dotovány více hodinami? Nesrovnávejme nesrovnatelné. Neumožňujme pouze získání maturity těm, kteří si ji nezaslouží, neboť neprokáží ani základní obecné dovednosti a znalosti z oblastí, které musí být společné pro všechny maturanty. Tam testujme, tam třiďme „zrno od plev“, další už nechávejme na školách a jejich dobrém jménu. Jen škola špatná nebude mít nároky na své studenty a na tu nikdy dobří studenti chodit nebudou. Některé otázky a odpovědi Otázka první – jsou pro nás studenti „number one“? Za sebe odpovídám, že pro mě ano a tuto tezi razím i na své škole. Studenti tu nejsou proto, aby vedení škol a učitelé měli práci, a už vůbec ne pracovníci Cermatu a podobných institucí. Tato teze neznamená se podbízet studentům, ale dávat jim možnost rozvíjet svůj talent, připravovat pro nadané studenty nadstandardní vzdělávací programy, u nás pak možnost získání mnoha certifikací podle svého zájmu, výběr volitelného předmětu a vhodného téma celoroční maturitní práce. Dobré školy podporovat talent studentů dokáží, špatné nikoli. K tomu není potřeba státních maturit, ale dobrý management dané
Str. 10
školy. I v Cermatu by si toto někde měli vyvěsit, studenti jsou i pro ně „number one“ a oni by tak měli slevit ze své arogance a nalézt pokoru. Otázka druhá – proč státní maturity? Oficiální a správná odpověď zní, že jde o nastavení určité laťky, kterou musí dokázat přeskočit každý student, který chce získat maturitu. Tento princip státních maturit já osobně naprosto a jednoznačně podporuji. Nesprávná, ale pravdivá odpověď zní bohužel jinak. Státní a regionální moloch povolil vznik mnoha škol, mnohé školy teď zejí prázdnotou a ve snaze udržet či získat studenty, slevují ze svých požadavků a dávají maturity za nic. Jelikož politici již nedokáží školy rušit, neboť se vždy zvedne vlna nevole a nikdo nechce naštvat své voliče, volí záchrannou brzdu v podobě státních maturit. Otázka třetí – co znamená vliv lidského faktoru? Moje zkušenosti ukazují jednoznačně na fakt, že se stěží domluví vyučující stejného předmětu v jednom kabinetě na stejné váze jednotlivých okruhů hodnocení práce studenta. Jak se tedy mohou dohodnout stovky hodnotitelů? Prostě nemohou, i kdyby se snažili sebevíc. Jednoznačně odmítám, aby o úspěšnosti studenta, například u slohových prací z českého jazyka, rozhodovala náhoda, k jakému hodnotiteli bude jeho práce zařazena. Je to krajně nespravedlivé a tudíž nesprávné. Otázka čtvrtá – k čemu je vyšší verze maturit? Toto považuji za nesmysl od samého počátku. Vysoké školy tento způsob hodnocení studentů nepotřebují. Ty vysoké školy, které mají nedostatek studentů, berou všechny. Vysoké školy, které mají převis zájemců, si mohou udělat testy šité na míru pro jejich obor. Bude a je to mnohem jednodušší a efektivnější, než pochybné vyšší úrovně státních maturit, které si volí jen nepatrné procento studentů a domnívám se, že po fiasku letošní vyšší verze z matematiky, jich příští rok bude ještě méně. Jde pouze o vyhozené peníze. Otázka pátá – které školy jsou lepší a které horší? Odmítám často opakované klišé, že obecně gymnázia jsou lepší a odborné školy horší. Jsou skvělá a prestižní gymnázia, ale jsou skvělé a prestižní odborné školy. Jsou gymnázia špatná a stejně tak odborné školy. Ve statistikách pochopitelně hraje roli vstupní „materiál“, což ale ovlivňuje sama škola tím, jak se profiluje, jak se prezentuje, co může svým klientům nabídnout. Vezměme si jen, co musí zvládnout student čtvrtého ročníku na naší škole. Minimálně 100 hodin práce doma, ve většině případů daleko více, věnuje vypracování maturitního projektu, včetně závěrečné zprávy, přípravy maturitní prezentace, komunikace s odborným konzultantem a mnohdy i dalšími řešiteli. Úspěšné dokončení projektů typu vznášedla, robota, krátkého filmu, různých modelů, ale i podpůrných výukových materiálů, není zadarmo. Každý maturitní projekt na naší škole musí mít své využití, jinak jeho téma neschválím. Další desítky hodin studentovi zabere příprava na získání odborných certifikátů, další desítky na vytvoření výstupů z laboratoří v odborných předmětech. K tomu zvládne dobře český jazyk, anglický jazyk a matematiku, všichni naši studenti loni i letos uspěli s dobrými výsledky u didaktických testů z těchto předmětů. Je skutečně takový student hůře připravený pro život a další studium na vysoké škole než ze školy jiného typu?
Str. 11
PŘIPRAVIL NETRADIČNÍ PALAČINKU, VYHODILI HO OD MATURITY Ing. Radko Sáblík ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Tak jako na jiných školách, i my a naši studenti jsme se dozvěděli hodnocení z písemné části českého jazyka, po více než měsíci od napsaní slohových prací. Po tak dlouhou dobu studenti nevěděli, zda z této části maturity prospěli či nikoli! Jako na jiných školách, i u nás z této části maturity neuspělo několik studentů. Jde sice jen o procenta, je podstatně více studentů s vyznamenáním, než kolik jich nesložilo písemnou část maturity z českého jazyka. Potud bych jako ředitel školy mohl být spokojený. Jenže za touto statistikou se skrývají osudy několika jinak dobrých studentů. Předpokládal jsem, že v komentáři uvedou hodnotitelé velmi silné argumenty pro své hodnocení, kterým zamezili studentovi získat maturitu, neboť všichni postižení byli ze všech jiných částí a ze všech předmětů úspěšní. Když jsem si však komentáře přečetl, nevěřil jsem svým očím. Nem ohu jinak, než citovat doslovně věty z jednoho z komentářů. „V práci se vyskytuje řada logických pochybení (skořice a cukr jako náplň ve slaných palačinkách, doba na přípravu kompletně 10 minut, mašlovačka jako základní pomůcka pro vytvoření těsta.“ Poslední z vět zní následně. „Větná stavba je jednoduchá (opakuje se spojk“ Ne, nejde o chybu, komentář končí uprostřed věty a asi ve třetině prostoru, jemu vyhrazenému. Někdo asi nastavil špatně počet slov, které se tisknou či kopírují, a tak se student konec vyjádření ke své nedostatečné vůbec nedozví! Pokud předpokládám, že do velmi krátkého komentáře se snaží hodnotitel napsat zásadní důvody, proč studenta od maturity vyhodil, pak mi nezbývá než předpokládat, že se tak stalo i díky netradičnímu receptu na palačinku. Co by asi napsal hodnotitel studentovi pocházejícímu z Asie, pokud by do palačinky přidal trochu mletých brouků, něco housenek a drobně jiné havěti? Že nejde o náhodu, mohu dokladovat na jiné práci na stejné téma, opět hodnocené známkou nedostatečná. „Pravopisně je práce průměrná, použité lexikum je ovšem nemotivovaně chudé (Zapálíme sporák, na něj dáme pánev a do ní dáme trochu oleje) a často nevhodně zabarvené (Do této směsice přihodíme 4 vejce). Největší slabinou práce je větná s“ Ano, i zde komentář končí uprostřed věty a ve třetině kolonky na komentář určené. Tedy by se tam vešel třikrát tak dlouhý text, kdyby počet slov někdo z Cermatu neosekal. Uvedené hlavní důvody, proč tito studenti neuspěli u maturitní zkoušky z písemné části českého jazyka, asi na většině tváří čtenářů vykouzlí úsměv. Ten však záhy ztuhne všem slušným lidem, kteří si uvědomí, že tímto aktem hodnotitelé „zařízli“ dané studenty. Ti tak musí konat tuto část maturity z českého jazyka znovu a díky tomu nemohou nastoupit na vysoké školy, na které jsou ve většině případů již přijati. Výše popsané věci považuji doslova za skandální a pomalu na trestní oznámení, pokud je tedy hloupost trestně stíhatelná. Argumenty pro vyhození studentů od maturity považuji za nedostatečně průkazné a silné, nezveřejnění celého textu komentáře za neomluvitelné. Cermat a jeho spolupracovníky považuji za sdružení osob nepřátelských vůči českému vzdělávacímu systému a za sabotéry státních maturit. Jinak si totiž jejich počínání vysvětlit neumím.
Str. 12
Dle mého existuje jen jediná rozumná a přijatelná varianta, jak pokračovat. Z hlediska ekonomického i společenského zájmu. Zachovat pouze didaktické testy jedné úrovně, opravitelné bez vlivu lidského faktoru, jako testy znamenající propustku k maturitním zkouškám. Vše další pak přenést zpět na školy. A Cermat? V dávných dobách by pravděpodobně všichni s ním spojení byli zastřeleni za úsvitu pro výstrahu, v dnešní době bude stačit tuto organizaci rozprášit, zodpovědné vedoucí pracovníky nahradit a svěřit osudy mladé generace do rukou někomu více zodpovědnému a schopnému.
Soutěž studentů ZŠ v IT schopnostech – 2. Ročník Mgr. Ivona Spurná koordinátorka soutěže Dne 4. 6. 2012 se na naší škole konal druhý ročník soutěže pro žáky základních škol zaměřené na schopnost pracovat v kancelářských programech. Letos byly úkoly zaměřené na zpracování dokumentů ve Wordu, Excelu a Powerpointu. Úkoly byly různě obtížné, od snadných až po speciální. Soutěže se zúčastnilo úctyhodných 20 družstev z následujících základních škol, celkem na naši školu přišlo 61 studentů, kteří se zajímají o IT a mohou tak být v budoucnu našimi vlastními studenty. ZŠ Vybíralova ZŠ Řeporyje FZŠ Barrandov II ZŠ Pod Marjánkou ZŠ Nymburk ZŠ Zeleneč ZŠ Petřiny ZŠ Na Balabence ZŠ Ratibořická ZŠ Ohradní ZŠ Meteorologická ZŠ Glowackého ZŠ a MŠ, náměstí Svobody ZŠ Nám. Curieových ZŠ a MŠ Chaplinovo nám. ZŠ a MŠ T. G. Masaryka ZŠ Hanspaulka ZŠ s Rvj a s RvTv, Filosofská Kromě vlastní soutěže byla součástí také krátká prohlídka školy, kterou zajistili pověření studenti, kterým děkujeme. Oceněno bylo prvním pět družstev, studenti získali mimo jiné také hodnotné věcné dary a doklad umožňující bodový odpočet, pokud se k nám budou v budoucnu hlásit. Následuje pořadí vítězů: ZŠ Glowackého (Šleger, Balakovski, Štrébl) ZŠ a MŠ Chaplinovo nám. (Jeřábek, Jirásek, Suk) ZŠ Řeporyje (Veverka, Vávrová, Domin)
Str. 13
ZŠ Nymburk (Krátký, Dědek, Poláček) ZŠ Petřiny - Jih (Vyskočil, Pola, Švarc) Nejlepším žákem byl ze ZŠ Glowackého student Otto Šleger.
Konference Netacad Excellence 2012 Mgr. Ivona Spurna today in the role of Success Lead of our Cisco Academy Ve dnech 16. – 19. května 2012 se konala v chorvatském Splitu mezinárodní konference, které se účastnili instruktoři, vedoucí Cisco akademií a oblastní manažeři Cisco ze střední Evropy, Ruska a Společenství nezávislých států. Setkání bylo velmi podnětné, mimo jiné zde padlo i poděkování všem instruktorům Cisco akademií za to, že svým studentům poskytuji možnost vzdělat se v razantně se rozvíjejícím oboru, a tím získat vyšší cenu na trhu práce, otevírají se jim pak další možnosti a jsou-li šikovní, mohou získat zajímavou i dobře placenou práci. Naší prací je ukázat studentům cestu a možnosti… Na setkání byli oceněni vybraní instruktoři a akademie, které ve statistikách výkonnosti a úspěšnosti vyhráli nad jinými… V našem regionu je přes 1500 Cisco akademií a je pro nás tedy velkým úspěchem, že naše akademie získala ocenění v kategorii Academy Growth. Za poslední tři roky na naší akademii přibyly jak kurzy, tak i další instruktoři, a celý proces vzdělání poskytující naše akademie získal lepší provázanost a komplexnost. Děkuji všem aktivním instruktorům za jejich práci, kterou pro školu i pro akademii vykonávají, a zejména za to, že dokáží motivovat své studenty k tomu, aby překonali své neznalosti, jazykové nedokonalosti, studovali, prošli všemi testy a případně i získali Netacad certifikaci. Může to být pro ně totiž jeden z prvních impulsů, které je dovedou k vlastní výjimečnosti a posléze získají povolání, ve kterém budou dostatečně spokojeni a oceněni. Jsem také patřičně hrdá na úspěch našeho lektora Martina Koňaříka, který jako jeden z nových Cisco lektorů na naší škole získal ocenění Netacad Freshman 2012. Toto ocenění vypovídá o tom, že ač nový v Netacad programu, dokázal studenty účinným způsobem motivovat k práci a i když to mnozí na začátku nedovedou dostatečně ocenit a raději by nedělali nic, možná jim to v budoucnu pomůže v jejich kariérním rozvoji. Kdo by skutečně nechtěl být nezávislý, samostatný, v práci a nejen v ní spokojený…? Jen v Čechách existují desítky firem, které jsou pro Cisco významnými partnery, a stovky menších, ve kterých vybavení Cisco najdete. Je velmi pravděpodobné, že ti studenti, kteří budou mít co do činění s firemní sítí, přijdou do styku právě s Cisco zařízeními, a pak doufáme, že
Str. 14
upotřebí znalosti, které se jim snažíme vložit do hlav. Mnohé z principů, které se ve škole dozvědí, jsou obecně platné, a tudíž upotřebitelné v jakýchkoliv sítích. Možná si to jako studenti zatím neuvědomujete, ale využití Internetu v posledních letech významně vzrostlo. Podle mnohých průzkumů si mladí lidé nedovedou představit život bez svých mobilních zařízení, a bez Internetu. Až vtipně z průzkumů vyznívalo, že mnozí by si raději přestavili život bez svého partnera, než bez mobilního telefonu a Internetu. V tom, co se na Internetu převážně přenáší, jsou videodata a podle průzkumů se v průběhu několika let mnohonásobně jejich množství zvýší. Taktéž to vypadá na výrazně významnější využití cloudových služeb, a s tím souvisí nutnost mít sítě a zařízení v nich postavené tak, aby tato ohromná množství dat dokázala přenášet a tento provoz vydržet.
Na světovém trhu je Cisco s prodejem svých zařízení, která jsou považována za kvalitní a odolná, na špičce. Mají významný podíl na trhu se síťovými technologiemi a také se zabývají vývojem nových technologií, které reagují na požadavky doby. Co se týče uplatnění lidí, vždy bude platit, že i když jste ve škole vzděláváni, tak bez dalšího vzdělání a rozvoje zmizí vše nebo většina, co se vám studentům snažíme předat. Pamatujte si, že v IT oboru nesmíte nikdy skončit s vlastním rozvojem a sebevzděláváním, neboť technologie, prostředí a vše okolo IT se velmi rychle rozvíjí, a jestliže toto nepochopíte a pracovat na sobě nebudete, vaše cena na trhu práce v oblasti IT nejenže neporoste, ale bude velmi rychle klesat a převálcují vás ti jedinci, kteří toto pochopili.
Str. 15
Mimo jiné na konferenci také sklidilo velký úspěch video, které jsme o naší škole společně s Josefem Kočím a kolegyní Danielou Janotovou připravili. Není zřejmě běžné, aby někdo z členů takové konference dokázal vytvořit pro toto setkání v tak krátkém čase tak vypovídající a pěknou videoprezentaci. Oběma ještě jednou velmi děkuji! Díky našemu ocenění jako Cisco akademie, a také i díky jasně podané videoprezentaci naší školy, které všichni díky společnému jazyku rozuměli, jsme byli mnohdy v centru zájmu a naše metody a způsob začleňování Netacad kurzů do výuky nebo částečně do výuky je pro mnohé další školy inspirací a museli jsme poskytnout řadu rozhovorů a odpovědí na otázky, které na nás zástupci jiných akademií měli. Je velmi podnětné moci hovořit s kolegy z ostatních států o metodách a přístupech, které aplikují ve svých školách a akademiích, a s některými jsme navázali i další partnerství. Pokud se podaří získat grant na projekt Comenius – mobilita, mohou se naši studenti, kteří budou vynikat ve studiu a zejména v počítačových sítích, těšit na výměnné pobyty u našich partnerských škol a Cisco akademií na Slovensku a v Chorvatsku. Ale o tom někdy později, až se věci vyvinou… A studenti – nezapomínejte se učit angličtinu, je to skutečně světový jazyk a domluvíte se s ním v pohodě s ostatními kolegy z jiných zemí. Všem studentům přeji hodně sil a neutuchající nadšení pro studium a kolegům pro výuku!
Netacad Games 2012 – školní kolo – nominační kolo pro mezinárodní soutěž v síťařské problematice Mgr. Ivona Spurná koordinátorka soutěže Dne 15. 6. 2012 se na SSPŠ uskutečnilo školní kolo v síťařské problematice. Bylo určeno pro nadané studenty, kteří si přáli získat možnost utkat se s podobně nadanými studenty z naší partnerské střední školy v chorvatském Záhřebu. Přihlásilo se celkem 12 studentů, kteří již měli probránu potřebnou látku ve škole a kteří se cítili v této problematice dostatečně schopní, aby soutěž vyzkoušeli. Nakonec se někteří kvůli nemoci či osobním problémům neúčastnili, soutěže se zúčastnilo 8 nadaných studentů. Soutěž měla teoretickou i praktickou část, skóre bylo procentuálně hodnoceno, teoretická část byla započtena třetinovou váhou a praktická část dvoutřetinovou váhou. Těm nejrychlejším byly přičteny bonusové body za předčasné odevzdání plně zpracovaného praktického úkolu. Celkově byly úkoly časově velmi napjaté, a na časové zvýhodnění dosáhli jen dva studenti, oba se umístili ve vítězném týmu. Studenti hodnotili soutěž jako výbornou příležitost moci si vyzkoušet schopnosti s podobně nadanými osobami, zjistili, že ač jsou sami velmi schopní, není nikdy možno přestat na sobě pracovat, protože jiní schopní mohou být v lepší kondici či připravenosti. Následuje pořadí soutěžících:
Str. 16
Tomáš Volf 2.D Jan Bastl 2.A Martin Macho 3.C Jakub Moravec 3.A Martin Endršt 3.B František Flachs 3.D Tomáš Polák 3.B Jakub Kolář 2.L Prvních pět bude mít příležitost utkat se v mezinárodním kole, které bude pořádáno 26. 6. 2012. Reprezentující pětice bude oceněna i hodnotnými cenami! Všem zúčastněným děkuji za jejich odvahu utkat se s ostatními.
Formule F1 ve školách Ing. Karel Fuksa V sobotu 9. června 2012 proběhlo v plzeňské Techmánii celostátní finále středoškolské soutěže Formule F1 ve školách. Českou republiku bude v Abu Dhabi reprezentovat tým Blood Elites z průmyslové školy Kolín. Republikové kolo soutěže v Plzni bylo náročnější. Náš tým Press F1 se mnoho snažil, ale na umístění jsme nedosáhli. Přesto si myslím, že naše škola by se měla i v dalších kolech soutěže účastnit, soutěž je to skutečně pěkná, pro další růst studentů velmi užitečná. Musíme však zlepšit především prezentaci, marketing, obhajobu – některé části v angličtině. Dále musíme zlepšit dodržování a sledování průběžných pokynů organizátorů. Přeji našim studentům vše nejlepší v dalších ročnících.
Světový den bez tabáku Ing. Eva Vacková Světový den bez tabáku připadl jako každý rok na poslední k větnový den. Akce na podporu nekouření probíhaly po celém světě. Hlavním cílem kampaní pořádaných k tomuto dni je upozornit na rizika spojená s kouřením a snaha snížit počet kuřáků. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila Světový den bez tabáku poprvé v roce 1987 jako reakci na rostoucí počet úmrtí v důsledku kouření. Tento den nemá upozornit jen na přímé oběti kouření, ale věnuje se informacím o rizicích pasivního kouření a jak předcházet zbytečným úmrtím a zdravotním poškozením. Globální tabáková epidemie ohrožuje životy miliónů mužů, žen a dětí. Žádné spotřební zboží nezabije tolik lidí a tak zbytečně jako tabák.
Str. 17
Ročně je to více než pět milionů kuřáků a bývalých kuřáků, dále pak více než 600 000 nekuřáků vystavených pasivnímu kouření. Průzkum v České republice ukázal, že věk kuřáků „první cigarety“ stále klesá. Vzrůstá užívání tabákových výrobků ženami a mladými dívkami. I když mnozí dospívající s kouřením nesouhlasí, přesto neodolají společenskému tlaku svých vrstevníků a experimentují s cigaretami. Z mnohých se tak nakonec stávají závislí kuřáci. Linka pro odvykání kouření – 844 600 500 (v provozu v pracovní dny 14:00 – 17:00)
Dobytí pevnosti Unicorn Jakub Moravec, 3. A, správce Virtuální školy Jiné pocity má správce virtuální školy, který je v každodenním styku se svými spolužáky nebo se svými kolegy v kabinetě, než ten, který nemá přímý kontakt se školou. Správci, kteří jsou ve škole, slyší většinou negativa. Proto myšlenka vytvoření soutěže v prostředí virtuální školy vzešla od nás, kteří se ve škole pohybujeme denně. Chtěli jsme studenty zábavným způsobem seznámit s virtuální školou, naučit je s virtuální školou pracovat a také je trochu pobavit. Naše cíle se v průběhu soutěže trochu změnily. Přinesli jsme více poučení, méně jsme se zabývali výukou systému. Připravili jsme celkem šest kol, např. šifrování, výuku dějepisu, soutěž Kdo to byl … Účastníci získávali indicie, které je měly přivést k pomyslnému pokladu, tedy vítězství. Výherním heslem byl Střelecký ostrov. Ceny do soutěže nám věnoval majitel společnosti Unicorn Vladimír Kovář. Rádi bychom také poděkovali panu řediteli, který celou soutěž zaštítil a vyzískal finanční odměny pro vítězné studenty. Zatímco celá soutěž proběhla téměř hladce, při předávání cen nastaly komplikace. Vítězové neměli čas. Ceny jsme předali až na druhý pokus, student umístěný na prvním místě se však ani tak nedostavil. Doufáme, že se soutěž všem zúčastněným líbila a již se těší na další ročník.
The Human body Petr Pánek 1.L Dne 7.6.2012 podnikla třída 1.L exkurzi výstavy The Human Body. Spolu s námi se zúčastnila paní profesorka Čechová a paní profesorka Parkanová. Výstava byla velmi dobře zpracovaná a pro většinu z nás velmi zajímavá. Bylo zde mnoho lidských exponátů, na kterých jsme mohli vidět svalstvo, kosti, nervy a to, co k tělu neodmyslitelně patří. Nejzajímavější bylo právě, že všechny exponáty bývávaly živými lidmi. Nebylo zde k vidění pouze celé tělo a jeho části, ale i různá jeho onemocnění. Celou výstavou nás provázela studentka medicíny, která povídala o exponátech a odpovídala na naše dotazy. Pokud jste na této výstavě ještě někdo nebyl, tak Vám ji vřele doporučujeme.
Str. 18
Úvaha - Moje výška David Jelínek 2.C Někteří lidé si myslí, že má výška, asi dvoumetrová, je nevýhodná. Jiní mi ji závidí. Když bych měl popřemýšlet o kladech a záporech takovéto výšky, tak jedním z kladů bude určitě to, že se nemusím nikam natahovat, dosáhnu do nejvyšších polic, utrhnu si třešně, když chci, aniž bych lezl na strom. Za další výhodu považuji schopnost se orientovat i ve větším davu, například na Staroměstském náměstí jsem jako jediný z mých kamarádů a kamarádek viděl rozsvícení stromečku, bez toho aby mě boleli nohy a krk. Když o tom tak přemýšlím, tak pohled svrchu na dívku je taky k nezaplacení, ani nemusíte hlídat, kam se vám toulají oči. Na druhou stranu, za nevýhody bych mohl považovat situace, jako jsou ty, při kterých se nevejdu do dveří. To jsem takhle jednou, ještě na základní škole, dobíhal tramvaj a zapomněl se sklonit, byl z toho "šlic" přes celé čelo. Nebo když se vítám s kamarádkami, tak se musím sklánět hodně dolů, jen abych je mohl obejmout. U většiny lidí se nevejdu do dveří, což je taky velké mínus. A už jste někdy zkoušeli sehnat kalhoty, které by byli dostatečně dlouhé, ale zas nebyli moc velké v pase? To vám řeknu, že teprve tohle je ten správný horor. Dvě hodiny lítám po obchodě a kalhoty jsou mi buď krátké, nebo velké v pase. V tomto směru mají opravdu nízcí lidé větší výhodu, ty si mohou ty kalhoty zkrátit. Myslím si, že každá výška má své pro a proti, a proto bych zrovna tu svou neoznačil jako lepší, ale ani jako horší.
ROZHOVOR S MATURANTY PO PADESÁTI LETECH V úterý 5. června 2012 se dostavilo na naši školu 24 maturantů, kteří svou zkoušku z dospělosti skládali přesně před padesáti roky, v červnu 1962. Při té příležitosti je ředitel školy a student Pokorný provedli po budově školy a odpovídali na mnoho položených otázek. Zároveň byl domluven i rozhovor pro školní časopis Presík, aby se svými názory a pohledy na svět i školu mohli seznámit i jeho čtenáře. ODPOVÍDÁ :Ing. Petr Pospíšil Jak hodnotíte své setkání po tak dlouhé době? Bylo obtížné „se svolat“, když někteří bývalí studenti třídy 4.C žijí v zahraničí? „Setkat se nebylo obtížné, scházíme se pravidelně dvakrát v roce. Komunikace mezi námi je díky internetových možností bez problémů. Já osobně jsem se dostal do skupiny spolužáků až v prosinci roku 2008. Žiji v zahraničí od roku 1969 a neměl jsem s kolegy žádný kontakt a ani nevěděl o pravidelných setkáních. Jak to bývá, neuvěřitelnou náhodou došlo k setkání s kolegou.“ Kolik vašich bývalých spolužáků nakonec chybělo?
Str. 19
„Sešlo se celkem 24 spolužáků, dva se nedostavili, dva byli na dovolené. Je nás současně ve spojení 28. Jeden ze spolužáků zústává bez kontaktu.“ Prohlédli jste si školu po padesáti letech. Ta se nutně musela změnit. Jak se vám prohlídka školy líbila, co říkáte jejímu vybavení, jejímu prostředí? „Budova jako taková se nezměnila. Při vstupu do ní jsem měl pocit transformace času o 50 let zpět – třídu 4C bych našel. Vybavení se ovšem radikálně změnilo. Místo školních lavic stoly, na nich monitory a klávesnice, kancelařské židle. Vybavení školy bych označil na velmi dobré úrovňi jak pro výuku, tak i pro volný čas studentů. Velmi mě překvapila čistota a upravenost celého prostředí.“ Uspokojili vás svým výkladem provázející? Dozvěděli jste se od nich něco, co vás zaujalo? „Provázející se nám opravdu věnovali a odpovídali na otázky bez ohledu na časový limit. Časový plán jsme dokonce tak protáhli, že ze zamluvené restaurace volali, zda přijdeme. Škola prožila quantový skok – ve změně zaměření školy a zavedení nových oborů. Orientace na moderní informační technologii je v souladu s jejím pronikáním do všech oborů a disciplin.“ Část svého života jste strávili v komunistickém režimu, který znemožňoval volný pohyb osob po světě, studium v zahraničí. Jak moc tento režim ovlivnil životy členů vaší třídy? Jak se na tuto dobu díváte s odstupem dalších dvaceti let po pádu komunistického režimu? „Tato situace byla pro mladého člověka plného iluzí a idealů opravdu nepřívětivá i deprimující. To byl také jeden z podstatných důvodů, které mě vedly k opuštění republiky v roce 1969. Zpětně se dá konstatovat, že nabyté vědomosti a znalosti byly na velmi vysoké úrovni. Byla jen škoda, že stát těchto hodnot neuměl využít a v této době i ztratil.“ Jaký obor vaše třída studovala a nakolik jste následně využili získané znalosti? Máte přehled, kolik z vás nakonec pracovalo v oboru? „Náš obor byl strojírenská technologie. Qualita a náplň výuky byla velmi hodnotná a dobrým základem pro start na vysoké škole – ČVUT.“ Kdo z vašeho třídního kolektivu dosáhl největší úspěchy či lépe řečeno se výrazněji prosadil? Kolik z vás nakonec dosáhlo i na vysokoškolský diplom? „Řekl bych Ing, Josef Vavroušek CSc – byl federálním ministrem životního prostředí – tragicky zahynul v roce 1995. Vysokoškolského vzdělání dosáhlo 16 absolventů SPŠS.“ Vzpomenete si na nějakou zajímavou historku z doby vašeho studia na střední škole? „Vypomínku na zvláštní historku(y) zrovna nemám, ale rád vzpomínám na chmelové brigády. Tam jsme zažili zajímavé dny i nějaké ty hlouposti. Hezké vzpomínky mám také na vypravu o prázdninách po řece Dunajec s gumovýmy čluny a přenocováním pod stanem.“ Měli jste během studia nějaké další nadstandardní studijní programy, jako mají například současní studenti v podobě různých odborných akademií?
Str. 20
„Během studia na SPŠS mi není známo, že by takové možnosti existovaly. Po studiu na vysoké škole jsem měl možnost postgraduálního studia.“ Co byste vzkázali současným studentům školy, vašim následovníkům? Případně co byste považovali za nutné ještě sdělit, ale nebylo to námětem položených otázek? „Ze zkušenosti mohu říci, že vědomosti jsou podstatou úspěchu. K celkovému dlouhodobému úspěchu nutno přidat ještě morální hodnoty. V dnešním globálním světě považuji znalost dvou dalších frekventovaných jazyků za nutnost. Velkou váhu přikládám bionoce – oboru který se zaměřuje na uplatňování poznatků ze studia živé přírody. Totéž platí pro biomechniku - která aplikuje zákony mechaniky na činnost a pohyb živých tvorů a jejich orgánů. S tím souvisí interdisciplinární znalosti a myšlení.“
Adrenalinové sporty Jiří Lehký 2.B Vybral jsem si úvahu na téma adrenalinové sporty, a taky abych se nad tím trochu zamyslel, jaké to můžou být sporty a proč to lidé dělají a riskují někdy i svůj život. Už před několika lety se takovéto sporty dělaly. Jeden z mnoha příkladů je Ruská ruleta, což asi každý musí znát. Je to vlastně hra o tom, že se položí na stůl revolver s jedním nábojem a ten hráč, který je na tahu tak zatočí bubínkem, přiloží si revolver k hlavě (spánku) a zmáčkne spoušť. Má-li štěstí, tak přežije. Pokud je v komoře náboj, tak zemře na prostřelení hlavy. A dělají to jen kvůli tomu, aby překonali strach toho, který sedí vedle něho. V podstatě nejde nic vyhrát, jen statečnost a odvaha, ale ztratit se dá vše. Tento hazard asi nikdy nepochopím, to už není snad ani adrenalin. Já osobně bych se toho nezúčastnil. Jde prostě jen o to, posouvat své hranice strachu dál a dál. Někteří lidé se prostě narodí s tím, že nemají strach a jdou do všeho a je jim to prostě jedno, ale pak jsou lidé, kteří se hrozně bojí a právě proto nedělají adrenalinové sporty. Doporučoval bych dělat takovéto sporty, jsou to sporty, kde vás lidé dokážou ocenit za to, co děláte a máte u nich úctu, že vůbec takovéto sporty děláte. Já, když jsem začínal jezdit na kole, tak mi to maminka nechtěla dovolovat, bála se o mě, ale teď už mi to nezakazuje a podporuje mě v tom celá rodina, ale pořád mají pochopitelně strach. A to taky dělám adrenalinové sporty, mezi ně patří jízda na BMX. Dělám to z toho důvodu, že mě to baví a je to úžasný pocit, když se můžete houpat a lítat ve vzduchu. I když vím, že stačí udělat jednu malou chybu a spadnu a může se mi něco stát, ale i přesto to prostě dělám, žijeme jen jednou, tak proč nezkoušet takový věci. Kdyby se mi mělo cokoliv někdy stát, tak nikdy nebudu litovat toho, že jsem tenhle krásný sport dělal. To by ten život potom byl hrozně nudný a o ničem nebyl. Mám kamaráda, který taky jezdil na kole, ale už nemůže. Zkoušel skoro nemožný trik a měl i helmu, ale spadl na záda a bouchl se hlavou o zem a do dnes je na vozíčku. Dalším sportem je i skákaní do vody z neuvěřitelných výšek. Jmenuje se to extrémní skoky do vody neboli HighJump. To jsou skoky ze skal s různými přemety a salty. Je to z výšky snad i 25 metrů. Což se z vody už stává skoro kámen, když špatně dopadnete. To musí být asi taky skvělý pocit se jen tak prolítnout a pak spadnout do vody, ale nedělal bych to, mně stačí, když si skočím z 5 metrů a to je taky docela výška. Kamarád taky dělal tenhle sport a pak
Str. 21
jednoho dne jel na Slapy s kamarády a skočil do vody a nevěděl, že je tam málo vody dopadl na hlavu a v nemocnici bojoval neuvěřitelně dlouho o život a dneska je už v dobrém stavu, ale také na vozíčku. Nechci tu vypisovat všechny adrenalinové sporty, to snad každý asi zná a dokáže pochopit jaký sport je dost adrenalinový a jaký ne.
Věda a technika - Úvahy Budoucnost technologií Lukáš Rosenbaum 2.L Když se podíváme, jak si budoucnost představovali naši předkové, jejich pohled byl velmi optimistický. Mysleli si třeba, že již bude možné žít na Měsíci. Proto se dnešní lidé do předpovědí technologie moc nepouštějí. Například budoucnost automobilové dopravy před několika desítkami let viděli již v létání, v autech, která by se pohybovala sama. Což se možná brzy stane pravdou, avšak je vidět že to byli příliš velcí optimisté. Před sto lety si lidé zřejmě nedokázali představit že nyní svět ovládnou počítače, tedy stroje bez kterých si lidé nedokážou představit ani zábavu ani práci. Tehdy bylo vrcholem techniky rádio. Za posledních deset let pokrok udělal pár mílových kroků. I přesto se nevyplnili odhady fanoušků sci-fi a jiných fantastů a snílků, kteří si mysleli, že budeme žít v podmořských městech a denně cestovat mezi planetami. Mezi tyto snílky patřil i například Leonardo Da Vinci. V patnáctém století předpovídal létající stroje a tanky, a toto se stalo pravdou až v devatenáctém století. Da Vinci si věda a techniknepředstavoval, že lidstvo bude na objevy, které už tenkrát zmínil ve svých studiích, čekat stovky let. Proto jsou dnešní vizionáři ve svých prognózách opatrnější a jejich návrhy mají šanci na rychlé uskutečnění. Předpovědi vycházejí ze známých dat a faktů více než ty středověké. Nikdo si už neodváží tvrdit, že za dvacet let budeme létat na dovolenou na Mars. Jsme realisté, a to i přes to že technologie šly za posledních pár let opravdu rychle dopředu. Předpovědi analytických firem se soustředí na nejbližších pět let, dál se nikdo neodvažuje hádat. Možná proto že by zkazil své jméno, kdyby za pět let někdo jeho předpověď „vytáhl“. Lidstvo je technologickým pokrokem vlastně jen unášeno a nikdo přesně neví, co budoucnost tohoto oboru přinese. Existují různá odvětví techniky a různé technologie, tisíce firem, které vyvíjejí neobvyklé věci a nikdo o tom neví. I v době internetu, který přemosťuje vzdálenosti i informační bariéry, nejsme schopni pořádně předpovídat vývoj technologií. Soustředíme se pouze na to, kdy v letošním roce přijde na trh novinka od výrobce počítačů a jiných spotřebičů. Věda a výzkum nikoho moc nezájímá, protože nemají na náš život přímý a viditelný vliv. Kdyby měl Leonardo Da Vinci takovéhle znalosti a informační základnu, jakou má současné lidstvo, myslím, že by se mu dařilo pořádně předpovídat. Leonardo byl totiž, narozdíl od dnešních analytiků, génius. Možná někdo, kdo ví co bude za sto let, existuje. Jen o něm lidstvo neví, nebo se mu jeho okolí směje. Asi si dokážeme představit, že sám Leonardo byl v době renesance terčem posměchu s jeho nápady na létací stroj. Kdo by nechtěl vědět, kam se bude vývoj ubírat. Dnešní lidstvo to má s předpověďmi nesmírně těžké, všude je spoustu novinek a informací a zdá se že vše důležité tu již bylo. Ani nevíme, jestli jsou dnešní předpovědi optimistické nebo pesimistické. Třeba Leonardo byl zřejmě optimistou, ale jsou takoví i analytici
Str. 22
co předpovídají vývoj na dalších pět let? Doufám, že i když nevíme co nás vlastně čeká, bude to stát za to.
Spalovací motory Marek Cáder 2.L Výkon, výkon a znovu výkon. Výkon je sen většiny lidí, vlastnící nějaký předmět technického rázu. Ať už je to automobil, letadlo, reproduktory nebo třeba grafická karta. Lidstvo se snaží vytvořit co nejvýkonnější motory. Ideální by bylo perpetum mobile, kde by nebyl potřeba zdroj a mělo by ideálně neomezený výkon. I když je automobilový i letecký průmysl relativně mladý, letadla (i auta) již dnes překračují rychlost zvuku. Vývoj jde dopředu příliš rychle a konkurenční boj žene vývojce dopředu. Kdyby před 100 lety, někdo veřejně pronesl, že se lze z Londýna do New Yorku City dopravit do čtyř hodin, nejspíš by ho měli ostatní za blázna. Tehdy se tato trasa jezdila měsíce lodí. Co nás asi čeká za 100 let?! Málokdo si dnes dokáže představit život bez motorů. Dostat se ze své obce do jiné by se stalo otázkou hodin, popřípadě dnů. Cesta do školy by se stala prakticky nemožnou, minimálně pro lidi z venkova. Práci by zřejmě bylo také těžké sehnat, protože většina lidí do práce dojíždí, někdy i desítky kilometrů. V dnešním světě je opravdu těžké si představit, že by člověk nikdy neviděl nápis "Made in China" nebo že by po cestě ze školy nepotkal alespoň jednoho člověka, který mluví cizím jazykem. Spalovacích motorů denně "potkáme" stovky nebo tisíce, někdy i více. To přeci musí mít následek! Všude okolo nás se spalují litry paliva starého miliony let. Lidé automobily, ale i ostatní dopravní prostředky se spalovacími motory, používají každý den, představa, že by jeden den motory nemohli používat, je děsí, a mě upřímně také. Představa, že místo v 6:20 vstávám přibližně v 5:00, odcházím do školy místo v 7:00 přibližně v 6:00 a chystám se na několika kilometrovou procházku je opravdu děsivá. A to na tom ještě nejsem nejhůř, protože spousta mých spolužáků je například z okolí Berouna. Je sice pravda, že spousta spolužáků, právě například z Berouna by spalovací motory vůbec nemusela použít. Z Berouna jezdí pravidelně vlaky, po Praze se dá relativně dobře dostat metrem. Otázkou je, zda by elektromotor mohl existovat bez spalovacích motorů. Zda by měl kdo a jak ho vyrobit a zamontovat do potřebného zařízení. Ale zpět k výkonu. Motory před přibližně 100 lety měly mnohem větší zdvihový objem, avšak mnohem nižší výkon. Například Peugeot z roku 1891 měl objem 11,7l a maximální rychlost nedosahovala ani 20 km/h. Dnes se běžný zdvihový objem u osobních automobilů pohybuje od 1l do 3l, a silniční automobily dosahují rychlostí i přes 400km/h. Výkony se pohybují v hodnotách i přes 200kW. Pokud se udělá za dalších 100 let přibližně stejný vývoj, který se stále zrychluje, znamená to, že si naše vnoučata pravděpodobně odvyknou absolutně používat svaly, a pokud půjde vývoj podobnou rychlostí i u počítačů, pak i paměť. Je dost možné, že technika, kterou člověk vymyslel pro své pohodlí, a možná i pro svou záchranu, jednou nejspíš bude jeho zkázou.
Budoucnost je technologie Michael Kureš 2.L
Str. 23
Jakým směrem se budou ubírat technologie a jejich výzkum? Můj odhad jsou holografické technologie, nesmrtelnost člověka, počítač, který bude umět sám přemýšlet a rozšíření lidstva na ostatní planety. Pokud pominu fakt, že má lidstvo tendenci k válkám a vezmu-li v úvahu, že má touhu rozšiřovat svůj okruh poznání a velikost území, které chce ovládat, je na místě, že bude chtít do budoucna zabrat i jiné planety. Tento pokrok, ale bude chtít velké zlepšení cestování. Například auta jsou již stará mnoho let a cestování jimi je přežitek. Také stroje, které dnes posíláme do vesmíru, jsou velice drahé a ve skutečnosti se finančně vůbec nevyplatí. Většinou jsou schopné nabrat pár vzorků planety, vyfotografovat její povrch a změřit hladiny chemických prvků, popřípadě zjistit nacházející se sloučeniny. Od tohoto odvozuji, že v brzké době se někdo pokusi o vyvinutí stroje, který bude samostatně myslícím a fungujícím prvkem. Představuji si to jako stroj z části založený na DNA. Samozřejmě myslím jeho myslící část. Věřím, že pokud se podaří toto, tak to bude velice malá propast mezi sňatky strojů a lidí a bude to muset být povoleno. Další mou domněnkou jsou holografické technologie. Základy těhtoto technologií jsou již dlouho. Už je to několik let zpět, kdy se pomoci laserů podařilo vymodelovat ve vzduchu 3D krychli. Několik let zpět bylo touto krychlí možno pohybovat natáčením vysvěcovaného laseru a měnit i její tvary na kouli a jiné primitivní předměty. V dnešní době se dají paprsky modelovat do jakkoliv složitých tvarů. Novinkou, která přibyla, je možnost rozpohybování tělesa pomocí doteku. Ano toto těleso je ve skutečnosti tvořenou pouze světlem, ale nově přibyli i senzory, podobné těm, které dnes používají například herní konzole. Snímají pohyby těla a dle matematiky poté dokážou vypočítat použitou sílu a promítnout do pohybu tělesa. Těleso se tedy dá pomocí rukou deformovat, rozpohybovat a udělat s ním mnohé další věci. Tato technologie by později mohla být použita k vytvoření holografu zesnulého člověka a do budoucna možná i k vytvoření člověka z tvrdého světla, který by mohl jíst, pít a chovat se jako normálně žijící. Jeho vědomosti, které měl v mozku, by mohli být nahrány na uměle vytvořenou paměť a člověk by se tímto způsobem mohl stát nesmrtelným. Je to jedna z variant nesmrtelnosti. Druhou variantou, zatím pravděpodobnější, jelikož k ní máme blíž, je pěstování nových orgánů, popřípadě jejich výroba z věcí, které tělo přijme za své a odpadají tím komplikace jako stejná krevní skupina, kostní dřeň a jiné další věci důležité k úspěšné transplantaci. Několik let zpět se podařilo vyrobit prototyp srdce, které samo pumpovalo krev celý jeden měsíc. Velice se těším, až se z jednou těchto technologií setkám na vlastní kůži a budou již jasné její nevýhody jak výhody a bude běžně používaná.
Pomáhá nám věda a technika v současné době? Tomáš Chýle 2.L Pokud se zamyslíme nad problémem vědy a techniky, může nám z části pomáhat a v některých případech i škodit. Určitě nám technika ulehčuje život a dále nám ho bude ulehčovat, ale i znepříjemňovat. Dnešní svět zatím není tolik přetechnizovaný, ale to se během pár let určitě změní. Neuvědomujeme si, že kvůli našemu pohodlí ničíme přírodu. Naše lenost a pohodlí vítězí. Toto vede také k nárůstu obezity a různých onemocnění. Raději jedeme do práce autem, než abychom jeli na kole. Vím, že Praha a další česká města nejsou uzpůsobena pro cyklisty, jak je tomu v sousedních zemích. Stačilo by, abychom jezdili
Str. 24
alespoň městskou hromadnou dopravou, ale ta by se v první řadě měla zlevnit, což by byla pro lidi vhodná motivace. Mělo by se také dbát na to, aby v dopravních prostředcích necestovali bezdomovci, kteří nám znepříjemňují cestu svým zápachem. Upřímně, jak to někdy v tramvajích a autobusech vypadá, tak bych také jezdil raději autem. Dnes máme z mého pohledu život lehčí, než to měli naši rodiče a prarodiče. Pomáhá nám rozvíjející se automobilová, letecká i železniční doprava, rozvoj počítačové techniky a telekomunikace. Jak jsem zmínil v úvodu, technika nám pomáhá, a to především ve zdravotnictví při operacích a vyšetřeních. Důležitá je také při policejním vyšetřování a pátrání a i v mnoha dalších případech. Samozřejmě, je také zneužívána při trestných činech, jako je terorismus, krádeže a další. Mezi nejpoužívanější techniku patří mobilní telefony. Dnes si asi většina z nás nedovedeme představit život bez telefonu. Je součástí našeho každodenního života. U většiny mobilních telefonů je zabudovaný internet a GPS. Je to bezvadná věc, ale my na tuto techniku velmi spoléháme. Nesnažíme se přemýšlet nad trasou, kudy pojedeme, nehledáme ji v mapě, GPS to vyřeší za nás. Také, když se dříve lidé na něčem domluvili, museli dohodu dodržet. My dnes můžeme pomocí mobilních telefonů schůzku zrušit nebo přesunout na jiný termín. Mobily nám ale také narušují soukromí, díky vyspělé technice jsme neustále sledováni. Hned po mobilních telefonech je pro nás velmi důležitý internet, díky internetu si můžeme najít vše, co nás zajímá. V dřívějších dobách si lidé museli věci hledat v encyklopediích a různých knihách a časopisech. Dnes stačí zadat do vyhledávače internetu to, co potřebujeme vědět a během chvilky máme požadované informace. Je ovšem velmi důležité si tyto informace ověřit z více zdrojů, protože vše nemusí být pravdivé. Dále jsou tu komunikační prostředky (e-mail, Facebook, ICQ, Skype, atd), díky nim můžeme být během chvilky v kontaktu s kamarády nebo třeba i s lidmi z druhého konce světa. Také ale i tyto věci mohou být nebezpečné. Je nutné dodržovat určitá pravidla. Bez techniky si v současné době nedokážeme náš život představit.
Problém moderní techniky Jan Suchomel 2.L V dnešní době, kdy je technika všudypřítomná a člověk jí využívá téměř k jakékoliv činnosti, je velice těžké si představit život bez ní. Já osobně používám moderní techniku, jako jsou mobily, počítače, tablety dosti často a uvážím-li, že by tyto věci nebyly, tak nevím co by se dělo. Domnívám se, že tyto vymoženosti mají své výhody i nevýhody. Největší výhodou je spojení s okolním světem, zábava, ulehčení práce a komunikace. Nevýhodou je, že tyto věci jsou velkými „žrouty“ času, který by člověk nejspíše využil k jiným leckdy duchaplnějším činnostem, jako je učení, pobyt na čerstvém vzduchu, sport. Domnívám se, že tyto možnosti jsou jednoduchou volbou jednotlivce, kdy bude ztrácet čas za počítačem a kdy bude buď už s přáteli venku případně, doma číst si knížku, nebo se učit. Myslím si, že dříve byly děti a mládež lepší. Podle mne je to dáno tím, že dnešní technika neexistovala anebo byla příliš drahá, aby si jí dovolili obyčejní lidé. Tudíž děti místo mobilům, počítačům a další technice se věnovali četbě, sportu, hrasní společenských her a dalších podobných činností. To dnes většina dětí přijde domů ze školy, „odhodí“ tašku do kouta, zapnou počítač a celý zbytek dne prosedí za monitorem a tak přijdou o spoustu zajímavých činností, které dělala předchozí generace.
Str. 25
Tudíž si myslím, že dnešní mládež je ochuzena o spoustu zajímavých činností, jako je například turistika, stanování, vodáctví, skauting a další činnosti tomu podobné. Dalším problémem, který se objevuje poslední dobou, jsou závislosti na počítači a počítačových hrách. Dokonce bylo zřízeno místo pro léčbu těchto závislých lidí. Velký problém dělají také počítačoví hackeři, kteří se ničeho nebojí a jsou nebezpeční svými útoky a šířením virů. Dále se začal vyskytovat nový druh šikany. Je nazývána termínem kyberšikana. Je to zneužívání výpočetní techniky, k napadení druhé osoby. Hrozí zneužití soukromých fotografií, videí, a bohužel jí často využívají osoby s psychickými poruchami. Tento druh šikany se těžko prokazuje, tudíž jsou problémy s jeho vyšetřováním. Můj úsudek je takový, že když je jedinec opatrný a obezřetně se těmto problémům snaží vyvarovat, tak pro něj má tato technika i své výhody. Hlavní příklady jsou: snadná komunikace s okolím, využití k zjednodušení práce, okamžitá informovanost, snadné získání informací, ale i zábavě.
Úvaha na téma „Věda a technika“ Tomáš Nápravník 2.L Věda a technika je nejrychleji-se rozvíjející se obor lidstva, bohužel, z největší části jen díky nejhorším vlastnostem naší společnosti. To co lidstvo žene vpřed je lenost, chtíč po moci a bohatství. Díky tomu vznikají pro lidstvo nejdůležitější objevy a vynálezy. Ovšem tím tyto nejhorší vlastnosti akorát posilují. Člověk, který je dnes líný jít do obchodu a radši si svůj nákup objedná a nechá dovést až domu, bude za pár let líný jít do práce. Snad každému kdo má nějakou moc, přestane ta jeho moc stačit a bude chtít víc. Proto vynalezne způsob jak získat větší moc, ale většinou bohužel nezvolí ten nejmírumilovnější a nejférovější způsob jak svého cíle dosáhnout. Tím mezi mocnými lidmi vznikají spory a ty se skoro vždy řešily krvavou cestou. No a nejlepším způsobem jak svého protivníka porazit je vynalézt něco, co on nezná a nebude na to připraven. Stejně jako je nejdříve nemoc a až poté lék, tak je nejprve zbraň a až poté způsob jak se bránit. To pro lidstvo představuje největší nebezpečí. Nebezpečí těchto zbraní stoupá exponenciální křivkou. Před sto lety byl člověk schopný zabít pohybem jednoho prstu možná pár jedinců, dnes mu stejnou práci dá vyhladit celé město. Za pár let bude mít lidstvo schopnost ničit celé státy, až se jednou dostane do doby, kdy se budou všichni ohrožovat destrukcí celé planety. Časem se na zbraně objeví způsob jak se bránit, otázkou ovšem je, kolikrát se mezitím stihne taková zbraň použít. Jednou by mohla přijít zbraň, kterou by stačilo použít jednou a už by ani nebyl, nikdo kdo by obranu před takovou zbraní vynalézal. Možná i kvůli tomu jednou přestane lidstvu naše planeta stačit. Můj názor je takový, aby lidstvo přežilo, bude muset relativně brzo začít osidlovat další planety. A k tomu nám pomůže na jednu stranu nebezpečná věda. Pokud by se lidstvu nepodařilo přežívat i na jiných planetách, myslím si, že do 500 let by už život na Zemi byl pouhou výjimkou. Vesmír je pro nás nepředstavitelně velký a obsahuje ohromné množství surovinových zdrojů, naopak zdroje a velikost naší Země nebude lidem za pár let stačit. Věda a technika ženou lidstvo velmi rychle kupředu, ale myslím si, že právě v tom je problém. Lidská povaha se na tak rychlou technologickou změnu špatně přizpůsobuje. To se asi nejhůře projevuje v tom, že lidé konají činy, bez toho aniž by mysleli na budoucnost dalších generací. Zatím se spoléháme na další generace, že naše problémy vyřeší a nějak si poradí. Co se
Str. 26
ale stane, pokud si tohle řeknou i příští generace? Naše problémy bychom si měli začít řešit co nejdříve, aby už na to za pár let nebylo pozdě.
Technika Jakub Novák 2.L Technika. Slovo, jež zná každý z nás. Obklopuje nás každý den. Když potřebujeme vstát, probudí nás budík. Když jdeme do práce, jedeme radši autem. Když si potřebujeme domluvit doktora, tak mu prostě a jednoduše zavoláme. Svět je plný techniky, která od svých počátků výrazně postoupila vpřed. Kam se ale požene dál? Dle mého skrovného názoru máme už tolik věcí, které nám usnadňují život. Ať už život všední nebo nevšední okamžiky života. Ku příkladu ve vojenství. Dříve se lidé zabíjeli na dlouhé vzdálenosti. Ale teď už na sebe mnohdy ani nevidí. Dřív se člověk ve válce postavil nepříteli tváří v tvář se sekerou v ruce. Viděl, co je zač. Mohl si zkusit představit, co dokáže a na co se má připravit. Teď člověk může být zabarikádovaný v domě a z ničeho nic na něj přilétne raketa země-země odněkud zpoza horizontu a celý dům je na padrť. Ten někdo se nikdy nedozví, co ho zasáhlo, pokud neměl tušení už předem. Ale teď pryč od válek. I náš každodenní život je poměrně lehký. Tedy některých lidí. Vždyť člověk ráno vstane. Kávovar mu udělá kávu a toaster pár toastů, na které si člověk namaže trochu másla a marmeládu. Pak si vezme tablet a přečte si, co je nového nebo při lepším případě se zvedne a dojde si vybrat schránku s novinami. Pak se rozhodne jet do práce. Vyčistí si zuby elektrickým kartáčkem a vyjde ven, kde jediným zmáčknutím odemkne auto, které na něj po celou dobu jízdy dohlíží, a jakmile se mu zdá, že by mohlo vjet do jiného pruhu, samo poupraví směr. Dále dojede člověk do práce. Tam se snaží alespoň pracovat, za větší či menší pomoci techniky a poté jede domů s podobnou cestou, jako jel do práce. Podle mě je to už dostatečně dobré a to to sám takto nezažívám. Ale člověk chce stále víc. Chce auto, které by ho samo řídilo. Pravda, člověk dělá chyby, ale jak se může zaručit, že technika je nebude dělat také? To by už musela být vážně moc chytrá, chytřejší než člověk. A to by se pak mohlo stát něco ve stylu filmu Já, robot. A toho bych se trochu bál, protože by to nemuselo skončit tak dobře. No nicméně si myslím, že místo dělání většího pohodlí těm, kteří už ho mají, by bylo lepší zaměřit síly na dělání pohodlí těm, co ho ještě nemají.
Věda a Technika Karel Andrášek 2.L V dnešní době si už neumíme představit život bez všech technických vymožeností. Žít jako Robinson Crusoe na pustém ostrově bychom už opravdu nedokázali. Někteří lidé říkají, že náš život je přetechnizovaný. Ráno nás budí budík, snídani ohříváme v mikrovlnce, do školy jezdíme autobusem, metrem nebo tramvají. Abychom spolu mohli komunikovat, telefonujeme si nebo píšeme sms, i když kamarád sedí blízko nás. Nejvíce náš život řídí počítače. Dříve to bylo zařízení velké jako místnost. Dnes je jeho velikost kapesní. Používáme je v lékařství, v průmyslu, v bankách, ve školách, v dopravě, v zemědělství. Prostě všude, kde si to umíme představit.
Str. 27
Bez internetu, mobilu a dalších elektronických zařízení už dnes nedokážeme žít. V obchodech platíme kreditní kartou a nakupujeme přes internetové obchody. Během několika minut se můžeme spojit s celým světem. Telefonovat do Austrálie nebo do Ameriky. Věda a technika jsou jako spojené nádoby. Aby se něco vynalezlo, je k tomu zapotřebí technické zařízení. Smutné je, že největší rozmach vědy a techniky byl využitý pro válečné účely. Lidé si na jedné straně ulehčují život a na druhé se o něj připravují. Věda a technika nám život nejen ulehčuje, ale i ztěžuje. Nesmíme zapomenout na jednu velice důležitou věc. Vědecký pokrok a technické vynálezy by neměly zničit planetu, na které žijeme. Nemáme se kam přestěhovat.
Věda a technika Michal Šesťák 2.L Věda a technika ovlivnila a ovlivňuje celý náš svět. Ač si spousta lidí stěžuje, žijeme si dnes jako „prasata v žitě.“ Ovšem má to své stinné stránky. Začnu otázkou: „Když se dnes rozhlédnete, myslíte, že by šlo žít bez dnešních vymožeností?“ Dle mého ano, ale stálo by to spoustu lidských životů. Dost lidí by to asi nevydrželo a zabili by se. Osobně jsem zvědav, co se stane, až dojde ropa (zda – li se toho dožiji). Bude následovat hluboký propad zpět např. k věku páry, nebo už budeme mít nové technologie, které nebudou závislé na fosilních palivech? Dnes člověk neustále ze všech stran slyší, jak jde všechno do „šrotu“, ale přijde mi, že se nikdo neodváží říci, co bude, až k tomu dojde. Anebo nejsem jenom dostatečně sečtělý. Na drouhou stranu se zase ozývá, jak zítřky budou světlější, atd. Řekl bych, že to tedy říkají firmy hlavně pro svou reklamu. Myslím si, že když lidé začnou šetřit a chovat se celkově zodpovědněji, budoucnost by nemusela být tak černá. Avšak hlavní je ta zodpovědnost vůči přírodě i vůči sobě, stačí např. nejezdit autem, ale hromadnou dopravou. Člověk je na sebe hrdý, vždyť dnes žijeme v nebývalém pohodlí. Ale je na sebe hrdý právem? V průběhu věků byli osvícení lidé, vědci, učenci pronásledováni, vybíjeni a vykořisťováni. Také k dalším živočišným druhům jsme se nechovali zrovna dobře. Řekl bych, že zde je to tak půl na půl a to protože někteří lidé i přes genocidu dokážou jít za svým cílem, dokážou myslet samostatně a ne jako „hloupá masa.“ Tou druhá půlka „proti“ jsem kvůli těm zvířatům. Vše by mohlo být lepší, kdyby neexistovali ty známé lidské vlastnosti jako závist, pýcha, chamtivost atd. Nebyly by války, vraždy… A možná že by člověk stále honil nějaké dnešní ekvivalenty mamutů. Toť otázka. Nejlepší by bylo, kdybychom se duševně více vyvinuly, tak abychom tu zodpovědnost měli v sobě. Ostatně dnes vidíme, jak nám dnešní rozum podkopává zem pod nohami. Nyní se dostávám k dalšímu tématu, které je zapeklité. Podívejme se na třicátníka dnešního a třeba předbělohorského. Dnešní sedí v kanceláři, má vyhlídku ještě tak na 50 let života. Jeho pohyblivost se blíží nule (pokud nesportuje) a může vlastnit alergie. Také častěji stoná, jelikož díky dnešní medicíně přežije skoro každý (tedy i ti „slabší jedinci“), na rozdíl od minulosti. Navíc díky pokroku ví, že bůh neexistuje (beru ho jako Čecha), takže z nedostatku víry může mít deprese atd. Třicátník z doby pobělohorské pravděpodobně pracuje až do strhání, pohodlí nulové. Ale zase více vydrží a žije s vyhlídkou na nebeský ráj, do kterého se za pár let dostane. Podle mě dnes lidem chybí víra a nemyslím tím nedostatek křesťanů. Myslím tím, že jelikož lidé
Str. 28
si myslí, že po smrti nic není, tak tu vyvádějí, propadají těm už zmiňovaným depresím (u nichž neví proč je mají), snaží si jenom užívat atd. Nechci tu zase říkat, že dnešní svět je zkažený a užívání si že je špatné, ale stačí se podívat na politiky jak kradou. A podle nich se řídí dost lidí v ČR. Dle mého názoru by bylo dobré trošku zpomalit náš život, začít věřit v sami v sebe, v morální hodnoty. Věda a technika nám mnoho dala, ale ukázala nám, že je potřeba mít dosti zodpovědnosti a vůle, abychom věděli jak s nimi nakládat a jak je nezneužívat. Myslím si, že člověk si nesmí říct: „Když to dělají ostatní, tak proč ne já.“
Věda a technika Vojtěch Langmajer 2.L Od dávných časů technika měla lidem především pomáhat, usnadnit práci, resp. často i zabíjení. Problém veškeré techniky vidím v tom, že jí člověk zneužívá. Počínaje kuchyňským nožem či strunou a konče atomovými zbraněmi, vždy se jednalo o technické prvky, které lidem usnadňovali práci či jim umožnily další výzkum a objevy. Technika všem lidem usnadňuje i znepříjemňuje každým den jejich práci, plány i uskutečnění jejich snů. Řada lidí už by dnes nedokázala zahájit den bez návštěvy Facebooku, uvaření si kávy, bez teplé vody či bez auta. Všechny výrobky či prostředky k usnadnění práce postupně nahrazují vylepšené verze, což je způsobeno neustálým vývojem, automatizací výroby a zkoumání materiálů. Jak jsem zmínil v úvody, hlavním problémem je dle mého názoru neustále zneužívání moderních prostředků k trestným činům. Pokud se zamyslíme nad programem Google Earth, tak lze snad jen říct, že se jedná o skvělou přínosnou věc, opravdu pro všechny. Právě zmíněný program sloužil k několika teroristickým útokům, především v Indii. Z druhého pohledu je zase nutné zmínit případy, kdy se člověk ztracený v horách dokáže orientovat díky svému mobilnímu telefonu s vestavěnou GPS a dostat se do bezpečí, nebo inteligentní systémy dnešních automobilů pomáhající řidičům v případě smyku, mikrospánku či prudkého brždění. Nutno však zmínit, že většina technických inovací byla krom armádního odvětví vyvinuta za účel usnadnění života lidstva a k jeho prospěchu. Opět je nutné zmínit třeba neustále připomínané globální oteplování, které se připisuje na účet především „ neekologickým automobilovým“ a dalším zařízením. Z tohoto hlediska si však myslím, že problematika je v lidském chování, v lenosti a neřešení nutných problémů. Mohu poukazovat v roli ekologa např. na počet lidí, kteří zbytečně jezdí v Pražských uličkách autem, kde by mohli využít MHD. Z části souhlasím, jízda po Praze je neekologická, neekonomická, ale nutno podotknout podstatně pohodlnější (krom parkování) je podstatně pohodlnější. Já, v roli studenta preferuji v městském prostředí jízdu na horském kole, která je mnohem rychlejší, mě příjemnější, ale zase nutno uznat nebezpečnější a v ČR nejsou města dostatečně připravená pro jízdu na kole. Být v roli člověka, který má na provoz auta finance, přiznávám se, jezdil bych také. Jezdit MHD by mě přesvědčilo vyčištění dopravních prostředků od zapáchajících bezdomovců, feťáků a jedinců pod vlivem návykových látek. Kuřáky bych toleroval, nebo se snažil o zavedení elektronických cigaret. Závěrem bych rád podotknul základní myšlenku o tom, jaké máme dnes v porovnání s minulostí až neskutečné možnosti, kolik máme možností čerpat informace především díky internetu, jaké můžeme hrát počítačové hry, jak si můžeme na modelu nějakého výrobku dle
Str. 29
materiálu vyzkoušet jeho pružnost či výdržnost a jak je smutné, hloupé zavrhovat techniku a technické „perličky“ kvůli několika jedincům kteří zneužijí techniku ke spáchání trestné činnosti.
Věda a technika Tomáš Chytil 2.L Věda a technika se rozvíjí už po celá tisíciletí a v určitých ohledech je to určitě velký přínos pro člověka. Kladu si otázku kde bychom byli, kdyby se věda a technika nerozvíjela tak jako se rozvíjí. Nedovedu si představit život bez elektřiny, či bez motorů pohánějící naše automobily. Vše začalo vynálezem kladiva či kopí v pravěku a končí to dnešním fyzikálním nebo chemickým výzkumem různých elektronů, protonů, neutronů až po DNA. Na jednu stranu je určitě dobře, že člověk posouvá hranici svých poznatků vpřed, takže víme věci, o kterých bychom si mohli před pár desítkami let nechat jen zdát. Na druhou stranu je otázka kam až může tento výzkum dojít a jestli třeba člověk nepřijde na něco, co by bylo lepší, kdyby se nikdy nedozvěděl. Výzkum vpřed je určitě dobrá myšlenka ale bral bych toto vše s mírou. Nemám představu, co by se například mohlo stát ale určitě je na zváženou, jestli něco takového riskovat. Další otázkou je možné zneužití vyzkoumaných informací a technických vymožeností. Například kvůli teroristům. Určitě vědci nevynalézají nové věci účelně k tomu, aby byly zneužity, ale představa že se tento materiál dostane do rukou někomu, kdo by neměl je určitě velice vážná. Například vynález nějaké jaderné zbraně, která se dostane do rukou člověku, kterému není určena může vést až k celkovému vyhlazení lidstva. Ovšem dost pesimizmu. Posouvání hranic v odvětví informačních technologií je určitě užitečné a není tedy za potřebí ho nějak kritizovat. Kdo by si nechtěl ušetřit práci? A právě k tomu zajisté vedou dokonalejší a dokonalejší počítače, které chrlí výrobní linky po celém světě. Na konec tedy otázka jestli jsem PRO vývoj vědy a techniky či PROTI. Odpověď zní pro ale jen do určitého stádia, kdy by se tento vývoj mohl lidstvu vymstít.
František Nekovář: Nelamte si s tím hlavu Roli tazatele sehrál s laskavým svolením Michal Červenka, student žurnalistiky. František „Hroch“ Nekovář studuje už třetím rokem na naší škole a ve svém volném čase pomáhá s vedením skautského oddílu, mezi jeho zájmy patří černý humor, koně, nářadí a až vyroste, chtěl by být řídícím letového provozu. Letos se ujal organizování skautského stánku na pražské Bambiriádě. Františku, mnoho lidí Vás zná jako Hrocha. Jak jste k tomuto pseoudonymu přišel? „Kdysi dávno jsem měl vedoucího, co si zrovna procházel jistým životním obdobím, kdy mu všichni lidé připomínali tlustokožce a ani já jsem neunikl jeho humoru.“ A nepřinesla Vám tato přezdívka nějaké potíže? A nebo snad i výhody? „Setkal jsem se se spoustou reakcí, ale nějaký dopad to nemělo. Je to jedna z těch normálních.“ Jak jste se dosatal k organizování takové akce jako Bambiriáda? „To víte, už několik let jsem byl v přípravném týmu a když se řešilo, kdo ji bude vést
Str. 30
letos, tak nějak to na mě spadlo. Ale to neznamená, že mi to spadlo všechno, měl sem dost lidí co s tím pomohli.“ Mohl byste mi vysvětlit, co to vlastně Bambiriáda je? „Jedná se o akci, kde se každý rok před veřejností prezentují různé organizace, které pracují s dětmi. Kromě skautů zde mají stánek například pionýři, různé domy dětí a mládeže nebo Klub správných kamarádů.“ Klub správných kamarádů? Co to je za organizaci? „Tato organizace se specializuje na veřejné akce, jelikož jejich členská základna není z největších. Přesto se každým rokem pilně na Bambiriádě propagují.“ A váš názor? „(smích) Skupina padesátiletých svobodných mládenců, kteří prošvihli věk, kdy si měli udělat děti, lepší? Máme je rádi.“ Zpět ke skautům. Jak vypadal Váš stánek? „Bohužel jsme dostali poloviční prostor, než jsme očekávali a museli jsme se dělit o jeden stan s dobrovolnými hasiči. Mělo to však výhodu, mohli jsme si hrát s hadicí a skautky byly stále mokré.“ No dobře, ale měli jste tam nějaké aktivity pro děti? „Hlavní atrakcí byl stolní fotbálek naživo, po kterém zůstaly nesmazatelné stopy na trávníku VŠCHT, co místní pozemky na kulaťáku vlastní. Dále mohli děti tahat příšerky ze škrobového slizu, zatlouct si hřebík, vyzkoušet si bungee-running, přejít přes slackline...“ Co je to ten bungee-running? „No, ke stromu je přivázána pořádná guma, v našem případě bungee-lano, dítě se k ní připne a snaží se dojít co nejdál, nejlíp pro nějakou odměnu. Guma se mu v tom ale snaží zabránit.“ A není to nebezpečné? „Pochopitelně musíme dítě jistit, aby jej guma nemrštila o strom. (smích)“ Od koho jste na to dostali peníze? „Pro celou Bambiriádu je rozpočet daný Českou radou dětí a mládeže, v překladu daně a sponzoři, který ale byl oproti minulému roku tuším poloviční. Z toho vyplýval i poloviční prostor, jak jsem už dříve říkal. Pro náš stánek jsme dostali peníze od Junáka.“ Junáka? „To je synonymum pro skauty, nelamte si s tím hlavu.“
Korupce – Úvahy Korupce Václav Doubravský 2.C Korupce, toto slovo dnes slyšíme z každé strany. Média, učitelé, spolužáci, všichni. Všichni o ní mluví, všichni o ní ví, ale kdo se s ní snaží opravdu něco udělat? Kdo z nás by nevzal úplatek, kdyby nám byl nabídnut? Kdo by prokázal tak silný charakter, aby odmítl 7 milionů korun schované v krabici od vína? Já tedy ne. Jak odpověděl T. G. Masaryk na dopis spisovateli Karlu Čapkovi „ Vláda je složena z lidí, kteří tvoří procenta lidí a ukazuje tak celkové mínění lidí“. Nechci T. G. Masarykovi vkládat do úst slova, která nikdy nepronesl, a proto jsem z předchozího textu neudělal citát – shrnul jsem obsah svými slovy.
Str. 31
Jak jsem již řekl, já bych nezvládl odmítnout úplatek. Ale proč by mi ho někdo nabízel? Proč člověk musí čelit takto těžkému pokušení? Pojďme se podívat na to, jak dnešní svět funguje a možná vše pochopíme. Člověk, který chce v dnešní době začít podnikat si nejprve musí zařídit veškeré náležitosti na úřadech – A tady nám začíná první problém – Buď si poctivě počká tři měsíce během nichž přežívá pouze na podpoře, a nebo vsune nějaký drobný peníz do správné kapsy a všechno se náhle vyřeší o mnoho dříve. Dobrá, už jsme si ukázali první úplatek, neboli stali jsme se účastníky korupce a to jsme teprve na začátku cesty. V cestě vzhůru, budeme nuceni nabídnout několik úplatků, které budou zprvu schovávány pod jinými pojmy jako například PROVIZE, BONUS a další. K čemu jsme se tedy dostali? Co jsme zjistili? Když se podíváme na dnešní svět, zjistíme, že v podstatě celý systém stojí a padá na korupci – v případě, že bychom zrušili korupci, museli bychom zároveň zrušit svět, tak jak ho dnes známe. Lidé se tedy setkávají s úplatky denodenně . Jaký je rozdíl, když se jedná o korupci v politice? ANO, mnozí z nás odpoví Jasně, že jde jen o velikost sumy, ale to je jen část pravdy. Hlavní problém je v tom, že se jedná o naše peníze, o peníze z daní, o peníze státu, ty ale byly získány úplatky. Tak v čem je problém?
Korupce Martin Gorner 3.A Korupce nás provází již od dob starověku. Dnes se u nás projevu hlavně v politice, kde o ní slyšíme dnes a denně. Je to dnes velmi probíraným tématem, hlavně v poslední době např. kauza ohledně našeho Ministra MUDr. Davida Ratha, který byl obviněn z obohacování se ze státních úspor a podávání úplatků. Dnes je kvůli svým činům vyšetřován a jeho maximální trest za jeho činy je 10 let. Nebo nedávno odhalená kauza Gorila na Slovensku, kde slovenští politici obohacovali z majetku státu, při předraženém prodeji státního majetku. A je zde mnoho i jiných případů i mimo naší vládu. Myslím si, že například v naší vládě je korupce již velmi rozšířená. Využívá jí zde bohužel většina složení naší vlády, od ministrů až poslance či členy politické strany. Zvykli si zde již na své možnosti řízení peněz v našem státě a využívat tento systém k obohacování se ze státních peněz. Využívají různé možnosti, např. přeceněné statní zakázky, prodej státního majetku za přemrštěné ceny, svým známým firmám. Kde si peníze dělí se svými společníky. A aby se jejich jednání neprozradila tak podplácí např. Policii ČR, různé úřady, kde je potřeba domluvit prodej majetku a vše schválit. Takže každý se na tomto jednom prodeji obohatí a všichni si jdou tímto na ruku. Takže je to pro všechny výhodné. S korupcí se určitě nesetkáváme jenom ve vládě a v takhle velkých hodnotách. Ale jsou tu i menší případy korupce můžeme se s ní setkat třeba i v menších městech. Kde tuto možnost se obohatit na státě, využívají např. starostové měst. Kdy si od státu nechají vyžádat přemrštěné sumy na např. opravu silnic v městě, na postavení nových dětských hřišť, na zkulturnění a opravu městských památek atd. A z této částky pak skončí pouze menší část, někdy vůbec, na projektu, na které byly vyžádány. A část peněz též na příslušných úřadech, které schvalují tytu stavby a opravy. Určitě se s korupcí setkáme také u drobných případů, např. případů Policie ČR a též MPČR, kde se korupce vyskytuje opravdu velmi často, ale pohybuje se v menších částkách. Jedná se zde většinou o dopravní přestupky, kdy řidič vozidla nechce přijít o body na svém řidičském průkazu a chce tedy vyřešit pokuty na místě nějakou dohodou, takže policistovi
Str. 32
nabídne nějakou částku, kterou si policista vezme do své kapsy a řidič díky tomu nepřijde o své body a třeba i nepřijde o řidičský průkaz, pokud mám již málo bodů. Tento druh korupce je u nás velmi častý a využívá ho většina policistů k zvětšení svého platu, kdy se jedná o opravdu velké částky, které si na úplatkách získají. Např. si berou noční směny a stopují takhle lidi na vytypovaných místech, kde jezdí častěji lidé pod vlivem alkoholu, kde u těchto případů je většinou nějaká domluva na úplatku snadná, vzhledem k výši trestu za přestupek. Boj z korupcí je v našem státě, ale bohužel složitý. V naší vládě o to nikdo nemá zájem, protože každý tuto možnost rád využívá a nehodlají se o tyto příjmy ochudit. Jako občané můžeme těžko s korupcí ve vládě bojovat a policie, která by tyto případy měla zkoumat, je skoro vždy též podplacená a o případ se tedy nestará. Jedinou možností jak zabránit korupcí v naší vládě by bylo zpřístupnit výpisy všech státních zakázek, prodejů a manipulací ze státními penězi všem občanům ČR např. na webových stránkách, kde by je každý mohl vidět. Poté by už nedocházelo k takovýmto případům.
Korupce Miloslav Bím 3. D Korupce a uplácení. Myslím, že v poslední době je toto téma více než aktuální. Víte i člověk jako já, který se o politiku moc nezajímá, zapne rádio a slyší o opilém lobbistovi, nahlédne do novin a vidí na šedém novinovém papíře sedmimiliónový obnos v krabici od vína. Co se tady děje? Člověka to nutí přemýšlet o věcech kolem, o věcech na které běžně nemyslí. Přemýšlím, co je to vlastně korupce? Já bych to nazval jako nějaký neoficiální a nečestný obchodní vztah mezi právnickými či fyzickými osobami. Tyto osoby za peněžní či jinou odměnu poskytují druhé skupině nějakou neoprávněnou výhodu. Proč vlastně korupce vzniká? Je to jednoduché. Pravá lidská podstata, když jeden člověk něco potřebuje, něco nečestného požádá druhého člověka o pomoc s onou věcí. Druhý člověk může vyhovět žádosti člověka prvního, leč je to nečestné, zaslepen několika svazky modrobílých bankovek s panem Masarykem, který kdyby to viděl, tak by se otáčel v hrobě, udělá, co se po něm chce. Obě strany mají výhodu. My ostatní nemusíme o ničem vědět. Co je jim do etiky? Samozřejmě pro nás jako pro společnost by bylo nejlepší, kdyby korupce nebyla. Jelikož korupce má spoustu špatných dopadů, nejen pro stát ale i pro nás jako jeho obyvatele. Ničí to naši důvěry v náš právní řád, ohrožuje stabilitu státu, úpadky kvalitních firem a odchodu schopných lidí ze zaměstnání, napomáhá trestné činnosti a tak dále. Jak vidíte, důsledků by se dalo jmenovat ještě mnohem více, ale já doufám, že si je nyní dokážete barvitě představit. Není to zrovna růžová představa že? Právě proto je tu otázka boje proti korupci, kterou se snaží vyřešit i vládní autority. Vláda udělala několik opatření a pořád se snaží, existují i některé organizace zabývající se ničením korupce. Dotaz ale zní: Stačí to? Nerad to říkám, ale bojím se, že idea o zničení korupce je tak trochu boj s větrnými mlýny. Je dobré, že se postupně stíhají lidé, kteří se takto nečestně chovají. Avšak vždy tu budou tací, kteří za otázkou soukromého prospěchu překročí hranici čestného jednání. I otázka cti je v porovnání s dobami minulými trochu jinde. V horším slova smyslu bohužel. Mrzí mě, že o ni musím slýchat, že o ní musím číst. Ten svět kolem nás mi pak připadá více hořký. Podle mě by lidé měli mít stejné šance a práva bez ohledu na majetek či něco jiného. Problém je, že korupci je těžké odhalit. Třeba nějaká probíhá zrovna nyní a my nic netušící občané, sedíme v klidu svého domova.
Str. 33
Korupce, MUDr. David Rath Kateřina Pilná 2.A Korupce. Co je to korupce? První co se nám vybaví, při přemýšlení nad slovem korupce je podplacení, zneužití moci pro svůj vlastní blahobyt, tudíž cosi nelegálního. Něco, při čem dotyční, zapleteni do korupce porušují zákony. Největším paradoxem je, že se korupce hlavně týká lidí, kteří tyto zákony vymýšlí. Lidí, kteří hlásají, jak jsou to oni, kteří bojují proti korupci. Neprávem se vydávají za bílé rytíře, ale ve skutečnosti jsou to právě oni, kteří tu korupci udržují při životě. Pokud se podíváme na nynější kauzu, která se odehrává okolo doktora Davida Ratha, tak se snad můžeme jen smát. Veškeré jeho předvolební kampaně založené na boji proti korupci nebyli o snaze zlepšit zdejší situaci, ale on to snad bral jako výsměch. Nikoho nezajímali důvody, proč se o korupci tolik zajímá a teď už je to snad všem jasné. Na druhou stranu, to pan poslanec opravdu mohl myslet vážně a upřímně, ale nejspíše nebyl dostatečně silný a odolný nástrahám, které okolí korupce přináší. Jak to bylo doopravdy, ví snad pouze pan Rath samotný a není moc dobře jasné, jestli se veřejnost někdy dozví pravdu. Můj vlastní názor na danou situaci je prostý. Do politiky se nedostávají lidé náhodou. Většinou to mají přes známého či jinak, ale málokdy svou vlastní zásluhou. A jak to celé probíhá? Když nebudeš hrát špinavou hru s námi, jdeš s kola ven, a ještě se na tebe hodí všechny špinavosti. Celá tato kauza by se dala shrnout jedním krásným pořekadlem. A to: „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.“
Školství v ČR Martin Gorner 3.A Pod pojmem moderní školství si představuji např. využívání moderních pomůcek ve třídách jako například interaktivních tabulí, projektorů ve třídách, využívání prezentací pro výuku, notebooků na zapisování poznámek, tabletů nebo zakreslování obrázku pomocí tabletů. Využívání internetu pro zveřejňování učiva např. na školních stránkách. Zvýšení otázek na žáka ve třídě. Vetší spolupráce při výuce ve třídě. Myslím si, že nemůžeme srovnávat různé typy škol. Každá škola je zaměřená na jiný obor a vyučují se zde jiné odborné předměty. Tudíž též obtížnost obecných předmětů je jiná, například výuka matematiky na gymnáziu a výuka na odborné škole bude určitě probírat jednu látku více podrobně a delší dobu, zatímco na gymnáziu probírají za jeden ročník látek mnohem více. Proto se tedy myslím, že například státní maturity určitě v tomto ohledu nebyli domyšlené a není nejlepší volba, aby byli jedny maturity pro všechny střední školy, když na každé škole probíhá výuka v jiném rozsahu. Myslím si, že úrovně maturit zatím postrádají nějaký smysl a dnes tedy nevidím důvod brát si maturitu těžší, když mám riziko, že maturitní zkoušku nesložím a z případného složení těžší zkoušky nemám žádné výhody. Proto dnes opravdu postrádám smysl tohoto rozdělení.
Str. 34
Pokud se nezmění nějaké výhody u těžší státní zkoušky, tak si myslím, že je zbytečné zkoušky dělit. Myslím, že určitě v dohledné době nás nečeká tak velký nárůst obyvatelstva s maturitou. Určitě u nás žije hodně obyvatel, kteří studovali např. výuční obory bez maturity a nejspíše nehodlají skládat nové maturitní zkoušky, např. když pracují jako zedníci, automechanici, dělníci, elektrikáři, malíři, protože v jejich povolání jím maturitní zkouška zaměstnání nezlepší. A těchto lidí je pořád v Čechách hodně. O bakalářském vzdělání si myslím, že určitě hodně lidí se dnes snaží získat nějaké vyšší vzdělání a určitě jich hodně dokáže. Ale myslím si, že šedesáti procent nedosáhne v této době a myslím si, že pokud bude zavedeno placené školství, počet zápisů na vysoké školy se určitě zmenší a nebude stoupat počet lidí s vysokoškolským vzděláním. Na vysokých školách by tedy mohla nastat situace, o které se již trochu mluví, že se dnes zjednodušují zkoušky pro přijímání na školy a tím by tedy mohl zvýšit počet přijatých studentů. A pravděpodobně by stoupl počet úspěšných studentů s vysokoškolským vzděláním.
PŘEČETLI JSME ZA VÁS Ing. Radko Sáblík ředitel Smíchovské střední průmyslové školy ZAJÍMAVOSTI Z EKONOMIKY EVROPY MF Dnes, 2. června 2012 Dluhy států v celém mezibankovním systému Target2 : Španělsko - 290 miliard eur Itálie - 266 miliard eur Řecko - 120 miliard eur Portugalsko - 71 miliard eur Pohledávky ve stejném systému : Německo - 657 miliard eur Nizozemsko - 155 miliard eur Co asi také stojí za zmínku : Za posledních deset let vzrostla ve Španělsku produktivita práce o 5 % a platy o 38 %. Za posledních deset let vzrostla v Německu produktivita práce o 13 % a platy o 14 %. Míra nezaměstnanosti v Německu je 5,4% a ve Španělsku 24,3%, mezi mladými dokonce 51,5%. Jde o čísla náhodná? Spíše asi ne.
HÁDKY V KANCELÁŘÍCH – MUŽŮM JE HORKO, ŽENY ŽÁDAJÍ TOPENÍ MF Dnes, 2. června 2012 Důvod neshody mužů a žen o stanovení teploty v kancelářích je vědecky dokázán. Ženy jsou zimomřivější. Při stupních, při kterých je mužům příjemně, ženám drkotají zuby. Muži se více potí, a tak touží po chladu, za hodinu vypotí až 250 mililitrů, ženy pouze 180 mililitrů. Problémem se dokonce zabývá i vláda a chystá předpis, ve kterém by byl tento problém řešen.
Str. 35
JAK NAJÍT PRÁCI – volba správného oboru, rekvalifikace MF Dnes, 31. května 2012 V Česku je 0,5 milionu lidí bez práce, přitom si zaměstnavatelé stěžují, že nemohou najít kvalifikované pracovníky. Na školách se učí obory, které zaměstnavatelé nepotřebují a ty, o které by stály, se zavírají. Problém má řešit projekt Národní soustavy kvalifikací, na kterém se podílí již na 1.600 lidí a zaměstnavatelé definují, co by měl pracovník znát a ovládat pro výkon určité pracovní pozice. Zkoušky konají převážně školy, které mají v řadách svých učitelů vhodné odborníky. Důvody neutěšeného současného stavu podle Bohumila Mrázka ze Svazu průmyslu a dopravy ČR : „Strašně málo lidí chce jít na odborná učiliště. Žáci základních škol míří na gymnázia nebo střední školy, protože neexistují přijímací řízení. Všichni chtějí být vysokoškolsky vzdělaní, nejlépe v humanitních oborech, a není, kdo by pracoval na nižších pozicích v technických profesích. Svou roli hraje i dosavadní systém financování, kde se nezohledňuje finanční náročnost typů škol a oborů.“ A jak je specifikován problém pražského regionu? Značná část žáků nastupuje do netechnických oborů v domnění, že průběh studia a závěrečné zkoušky budou lehčí. Neřeší možnost uplatnění po škole. Hlavní město se nemůže donekonečna spoléhat na to, že sem budou z jiných regionů přicházet odborníci z profesí, které zde chybějí. Je třeba větší osvěta ve školách.
ZNÁMÉ CHYBNÉ PŘEDPOVĚDI Ing. Radko Sáblík ředitel Smíchovské střední průmyslové školy „Co může být absurdnější než představa, že by lokomotivy mohly ujíždět dvakrát rychleji než poštovní dostavníky?“ Quarterly Rewiew, 1825 „Do 25 let budou motorová vozidla zapomenuta.“ Sir Philips Gibbs, 1928 „Létající stroje těžší než vzduch jsou čirým nesmyslem.“ Lord Kelvin, fyzik, 1895 „Televize se neprosadí, protože lidi by brzy unavilo zírat každý večer na dřevěnou bedýnku. Dávám jí šest měsíců slávy.“ Darryl Zanuck, producent filmové společnosti 20th Century Fox, 1946 „Je úplně jedno, co dělá. Stejně nikdy ničeho nedosáhne.“ sdělení učitele otci Alberta Einsteina.
SPORTOVNÍ KURZ „PRVÁKŮ“ Mgr. Liboslav Matoušek
Str. 36
Sportovní kurz se konal opět v květnu v době maturitních zkoušek. Opět se zamířilo na Machův mlýn. Opět se ho zúčastnily všechny třídy prvního ročníku. Opět to byl souboj na ostří nože. Opět v duchu fair-play. A opět se vydařil a doufám, že všechny potěšil. Co se podařilo? Tak především počasí. Díky němu a díky ukázněnosti studentů byly odehrány všechny zápasy, dokončeny všechny turnaje. Proběhly všechny naplánované aktivity. Povedlo se sportovat tak, aby nedošlo ke zranění. Po dlouhé době jsme nemuseli navštívit rakovnickou nemocnici a zdravotník řešil pouze drobné neduhy. Vše probíhalo v přátelské atmosféře, ani jednou nemusela zasedat disciplinárn komise, nevznikly žádné konflikty, neřešila se žádná stížnost. Skoro všechny třídy si pořídily nádherné, originální dresy. Věřím, že se s nimi pochlubí na Smíchovské míli. Tradičně se sešla skvělá parta instruktorů, které tato práce baví. Studenti je ocenili bouřlivým potleskem. Vydařil se exhibiční zápas ve volejbale, který ovládli profesoři. Co nevyšlo? Nepodařilo se přesvědčit všechny studenty k účasti na kurzu. Výmluvy některých z nich byly doslova směšné. Do programu nemohly být zařazeny další tradiční aktivity, jako softball, nohejbal, střelba, lana, zdravověda atd.. Chyběl nám čas. Nepovedlo se přežít kurz bez zlomené židle. Nepodařilo se zvítězit třídě 1.B, čehož litoval především vedoucí kurzu. Nevydařil se exhibiční zápas v kopané, který neovládli profesoři (díky dvěma tělocvikářům – jeden spálil, co se dalo, druhý pustil, co na něj šlo) Klady převážily zápory a o to nám všem šlo. Díky! Sláva vítězům, čest poraženým
POPRASK a POHÁR PRIMÁTORA … VŠECHNA ČEST NAŠIM STUDENTŮM Mgr. Liboslav Matoušek Květen a červen byl velice hektický. Nejen, že vrcholilo čtyřleté úsilí našich „maturantů“, aby dotáhli svůj boj do zdárného konce, ale také vrcholil boj o Primátorský pohár. Vše dopadlo na výbornou. Naprostá většina čtvrťáků získala vysněný glejt, někteří stačili při tom ještě reprezentovat školu a přivézt další poháry A naše Smíchovská průmyslovka obhájila prvenství v Poháru primátora.
HOKEJBAL Hokejbalový tým splnil to, co jsme od něj očekávali. Nepatřil k favoritům, ale nově utvořená parta vsadila na bojovnost a soudružnost. K dobrému výkonu a pohodě jim pomohl hned první zápas, který otočili ve svůj prospěch v poslední minutě. Pak už si došli v klidu pro
Str. 37
postup. V semifinálovém kole jsme čekali stopku, ale naši bojovníci opět překvapili. Sice jsme vše nevyhráli, ale finále nás neminulo. Proti minulým rokům to byl nečekaný krok navíc. Finálová desítka už byla nad naše síly, i když bez bodu jsme neskončili. Celkové sedmé místo hodnotil trenér Kašpar jako úspěch, za což mu šéftrenér Matoušek i celá sekce tělesné výchovy poděkovali. Družstvo je to mladé, je na čem stavět. Když přijde pár posil, můžeme se za rok dočkat útoku na medaile. ORIENTAČNÍ BĚH Tento sport není olympijský, na pražských školách se prakticky nezařazuje do výuky, na kurzech na něj není moc času, ale i přesto se třetím rokem konají závody žákovských i mládežnických kategorií, jako soutěž mezi školami. I naše škola umí dát dohromady konkurence schopnou reprezentaci. Školní tým může tvořit až pět závodníků a závodnic, nejlepší dva se započítávají. Terén a lokalitu vybírá pořadatel (letos se mělo běžet nově v Suchdole, na poslední chvíli byl však závod přeložen, vrácen, do Hvězdy). Pro znalce uvádím něco z propozic. Mapa: Hvězda 2010 , měřítko 1:7500, ekvidistance 2,5m, stav jaro 2010. Terén: Příměstský les s hustou sítí komunikací a proměnlivou průběžností porostů Ražení : mechanické do startovních průkazů Naše reprezentace byla sestavena z mladých, nadějných závodníků (Kolář, Kuklík, Šesták – 2,L, Výravský – 2.A), kterým „šéfoval“ a šel příkladem Jirka Stráněl ze 4.A. Zvláště před ním skláním pomyslný klobouk. Ráno se dostavil do školy ve společenském obleku s velkou taškou sportovních věcí. Zvládl slavnostní nástup své třídy před zahájením maturitních zkoušek, aby následně zasedl jako první na „potítko“ a připravil se na obhajobu svého maturitního projektu. Následovala prezentace před maturitní komisí, kterou zvládl s noblesou. Ihned poté přesun o patro výš, aby se mohl převléknout v kabinetě TEV do sportovního, protože na něj netrpělivě čekal celý tým u prezentace v oboře Hvězda. Pak si jen tak mimochodem odběhl závod v orientačním běhu (skončil na krásném 11. místě -nejlepší z našeho družstva) a na trati stačil pomoc dalším našim závodníkům. Co si myslíte, že následovalo po závodě? Oslava? Odpočinek? Ne, ne. Přesun zpět do školy, opět do společenského a podpora svých spolužáků u maturitních obhajob. A ještě jedno převlékání do sportovního a odchod na svůj oficiální trénink. Dobrá práce reprezentanta školy, který měl právo se plně soustředit na ukončení středoškolského studia. A to ještě přijede závodit (již ve svém volnu) na dračích lodích. Posádku neopustí, byť ten den odjíždí do Brna plnit své klubové povinnosti. V závodech jsme nakonec obsadili 5. místo v kategorii hochů, když bodoval Jirka Stráněl a Jakub Kolář. Ve smíšené kategorii jsme díky absenci dívek skončili devátí. BEACHVOLEJBAL Další příklad, že studenti zvládnou reprezentovat školu a připravovat se k maturitě. A že nechodí po dobu studia reprezentovat školu pouze proto, aby se „ulili“ z výuky. Duo beachvolejbalistů Lukáš Ther (4.L) A Dominik Šlahař (4.C) museli skloubit maturitní přípravu s turnajem, ve kterém se chtěli se školou rozloučit co nejlepším výsledkem. Lukáš to měl na oko jednodušší, maturitu měl již v kapse, ale musel oželet pozkouškové oslavy. Dan se šel rozptýlit během svého svatého týdne (měsíce). Kluci hráli opravdu výborný plážový volejbal. Ve skupině smetli tým G. M. Horákové 25:13 a ještě přesvědčivěji G. J.G. Jarkovského 25:7.
Str. 38
Ve čtvrtfinále narazili na našeho konkurenta, na G. Arabská. Byl to koncert našich maturantů a drtivá prohra Arabské v poměru 6:25. Pravá bitva nastala v semifinále. Boj o každý míč, vynikající výměny, super výkon obou dvojic. Nakonec byli o trochu šťastnější naši borci a zaslouženě se probojovali do finále. Smíchovská SPŠ – G.Českolipská 27:25. Finále už bylo poměrně jednoznačnou záležitostí družstva G. U Libeňského zámečku. I když jsme nic nevzdali, neodflákli, soupeř byl prostě lepší a zvítězil v poměru 25:20. I tak musíme klukům moc a moc poděkovat za vzornou reprezentaci školy (Lukáš po celou dobu svého studia) a příklad pro mladší studenty. NOHEJBAL Do třetice obětavost našeho studenta, opět maturanta, který během „svaťáku“ vzorně reprezentoval školu. Tentokráte Vašek Oppelt (4.C) společně s Lukášem Mrňkou, Jakubem Spoustou (2.D) a Jirkou Lehkým (2.B) se zúčastnili turnaje v nehejbale trojic. A nevedli si špatně. Ze skupiny postoupili z prvního místa, když jednou remizovali (na školních turnajích jsou i nerozhodné výsledky, oficiálně ne) a jednou zvítězili. Ve čtvrtfinále pak lehce vyprovodili z antukového kurtu tým OA Dušní, v semifinále však narazili na pozdějšího vítěze SOU U Krbu. Prohra 2:0 a boj o 4. – 6. místo. Tam jsme porazili G. J.Nerudy 2:0 a prohráli s G.Truhlářská 1:2. Konečné 5. místo a získané body do Poháru primátora zaslouží poděkování. SOFTBALL S cílem odčinit loňský výpadek se sešlo družstvo softbalistů v areálu Sokola Krč. Naše základní skupina byla tříčlenná a pouze vítěz postupoval do finálové čtyřky. Ostatní družstva skončila a dál již nepostupovala. Hrálo se také o dvě místa na Republikové finále. Pravidla školních turnajů jsou lehce upravena. Především se hraje na 45. min. času + dohrávka, při dosažení 6 bodů v jednom kterém půlinningu dochází ke střídání družstev v obraně a útoku (na pálce), zápas je ukončen při rozdílu 12 bodů po dohrávce jakéhokoliv inningu. Byly zakázány kovové spiky. Nadhazovalo se ze vzdálenosti 13,10 m. Zápasy v základní skupině jsme zvládli rychle a bez větších nervů (o tom, co prováděl Janek Nevyjel v začátcích utkání, nemá cenu psát, jelikož jeho výkon pak šel nahoru a svoje „minelky“ několikráte napravil). Gymnáziu Ústavní jsme oplatili loňskou porážku a zvítězili 8 : 3. Utkání s KG Kozinova skončilo před limitem v poměru 14 : 0. Finále již kaučoval profesor Petrášek, a tak bližší podrobnosti neznám. Vím jen, že jsme ani tentokráte nestačili na Postupickou, s Heyrovským jsme remizovali a Vítěznou pláň porazili. Po celý finálový den jsme se museli obejít bez našeho nejlepšího hráče, catchera Mikuláše Klase, který odcestoval s reprezentací ČR na turnaj v Holandsku. Třetí místo bylo zasloužené, ale na Republiku to nestačilo. Jak se však později ukázalo, tak stačilo. Družstvo z Postupické se účasti vzdalo a přenechalo nám svoje místo. Bohužel se tak stalo na poslední chvíli a to ještě v době sportovního kurzu a studentských praxí. Přes velkou snahu některých hráčů (za což jim děkuji), se nepodařilo tento zájezd do Ostravy uskutečnit, což mne mrzí. Ale opravdu to nešlo. Tak snad příští rok postoupíme přímo a ne na úkor někoho jiného. SPORTOVNÍ LEZENÍ Poslední disciplína v rámci POPRASKu, která se započítává do celoroční soutěže o Pohár primátora, se konala v lezeckém centru Ruzyně. Šlo o závody ve sportovním lezení na umělé stěně.
Str. 39
Leze se stylem flash (tzn. že cestu nejdřív vyleze předlezec za přímé účasti všech závodníků a po celou dobu vlastního závodu jsou všichni pod stěnou a sledují soutěž, tj. nikdo není v izolaci). Každý závodník leze 2 cesty s odlišnou obtížností. Za družstvo nastoupí maximálně 4 závodníci, 3 nejlepší se počítají do celkového výsledku. Nehodnotí se rychlost, ale nejvyšší dosažený chyt. Boduje se dle pravidel Českého poháru v lezení. Náš tým tvořili dva zkušení závodníci a dvě naděje (+jedna naděje mimo soutěž). Opakuji se počtvrté, ale opět své volno ve prospěch školní reprezentace, tentokráte daroval Ondra Hruška z bývalé 4.D. K němu Martin Fiala (3.L), Jiří Rohlíček a Lukáš Lojka (1.L) a Matěj Lubenský (1.A). První cesta byla snadná, a tak se ani nikdo nedivil, že ji zdolali všichni lezci. Rozhodovalo se na druhé, samozřejmě obtížnější, trase. Tam se nám už tolik nedařilo. Kromě Martina, který se dostal těsně pod vrchol, ostatní popadali těsně nad zemí. I tento výkon nám stačil na zisk bronzového pohárku. Pěkné ukončení POPRASKového roku.
XII. ROČNÍK POHÁRU PRIMÁTORA ( http://www.ddmpraha.cz/index.php?kod=&id_pobocka=269&id=2423 ) V kategorii středních škol je bodování celke počet následující: Soutěže jsou rozlišeny podle m Poř. škola bodů účastí celkového počtu účastníků. Do 12 startujících družstev se boduje vítězství 13 1 18 Smíchovská SPŠ 235,5 body, druhý v pořadí 11. Další v pořadí má 2 15 G. Na Vit. pláni 167 vždy o 1 bod méně. Při účasti 13 a více 3 15 G. Arabská 152,8 družstev vítězné družstvo získá N+1 bodů 4 14 SPŠS J. Gočára 129,5 (N je počet družstev), další v pořadí N-1 5 10 G. Postupická 117 bodů. Maximálně do počtu 24 účastníků. Při 6 8 G. J. Keplera 109,5 vyšším počtu startujících družstev budu 7 8 G Botičská 97,5 takto ohodnoceno prvních 24 týmů. V případě shodného umístění, či nemožnosti 8 7 G. Opatov 93 určit konečné poradí, získají družstva body 9 8 OA Heroldovy sady 87 za umístění odpovídající průměru více 10 10 SPŠE Ječná 83,75 umístěných družstev (např. 10.-14. místo získá body za celkové 12. místo). Každý účastník soutěže ke svému bodovému zisku za umístění získává 1 bod za účast. Účast „černých hráčů“ znamená vyloučení školy ze soutěže o Pohár primátora pro školní rok. Slavnostní vyhlášení proběhne v budovách Magistrátu hl. m. Prahy na Staroměstském náměstí. Zveřejněná tabulka je sice ještě nekompletní, neoficiální (bez hokejbalu), ale je z ní jasné, že vítězství obhájila naše škola. V konkurenci více jak 100 středních škol je to úspěch mimořádný. Zasloužilo se o to mnoho studentů, kteří vzorně a úspěšně školu reprezentovali. Všichni tělocvikáři jsou nesmírně rádi, že mohou spolupracovat s tak charakterově vynikajícími jedinci. Všem ještě jednou moc děkujeme a blahopřejeme.
Str. 40
