DIECÉZNÍ CHARITA LITOMĚŘICE,
DÓMSKÉ NÁM. 10, TEL./FAX: 416 731 452 TEL. 416 735 606 E-MAIL:
[email protected], INTERNET: www.dchltm.cz
ZPRÁVY C H AR I T Y 4/2008
ZPRÁVY CH ARIT Y
2
OBSAH Duchovní slovo
str.
3 -4
Informace DCH Charita Česká republika Etický kodex Setkání ředitelů FCH a OCH Jmenování nové ředitelky FCH Č.Kamenice Den charity Dobrovolníci charitního šatníku Rychlá pomoc na Slovensko Dobrovolníci Diecézní charity v Kojaticích DCH předala výtěžek Tříkrálové sbírky
str. str. str. str. str. str. str. str. str.
5 5 5 5 6 7 8 9 10
Ekonomické informace
str.
9
Co se děje v charitách OCH Most FCH Česká Lípa FCH Rumburk OCH Liberec FCH Litoměřice OCH Sobotka
str. str. str. str. str. str.
12 - 13 14 - 15 15 - 18 19 - 20 21 - 22 23 - 26
Sbírkové konto
str.
27
ZPRÁVY CH ARIT Y
3
D U CH O V N Í S L O V O Práce Stěžoval si rektor jednoho římského semináře. Dům byl přeplněn studenty teologie z celého světa. Mimo jiné tím vznikala také potíž s prací v kuchyni, sestry na ni nestačily. Bylo tedy určeno, že studenti po pobědě a po večeři, jedna skupina po druhé, vypomohou s utíráním nádobí, jak vyjde z pračky. Nebyla tu potíž, kromě u jedné skupiny z afrického kontinentu. Nikdo je k tomu nemohl přimět. Rektor to nemohl pochopit, ale potěšili ho vypravováním jedné sestry, původem z Koreje. Když se začala zajímat o obrácení ke křesťanství, zavedli ji, aby se přišla podívat do kostela na mši. Ptali se jí potom, čemu z té liturgie porozuměla. Řekla prostě: „Pochopila jsem, že tu jde o nějakou hostinu. Ale poprvé jsem viděla, že po ní jeden z mužů umýval nádobí.“ Každé prostředí má předsudky, že se nějaká práce pro někoho hodí anebo nehodí. V kastovních společnostech je to přísně vyhraněné. Neujde nám proto, že se i v prostředí prvních křesťanů, kteří pocházeli z různých společenských vrstev, často vyskytuje téma práce a že se zdůrazňuje morální povinnost pracovat. O jakou práci jde? Nejčastěji se tu myslí práce manuální, ta, která dostala nespravedlivé označení: práce nízká, služebná. Té se totiž antický svět štítil. Vyšší vrstvy společnosti, lidé svobodní, se mohli zabývat četbou, filosofií a vším tím, čemu se začalo říkat „svobodná umění“. K pracím manuálním měli otroky, sluhy, jejichž práce byla tedy služebná. Sociolog ovšem prohlásí, že má toto pochybné rozdělení základ v nespravedlivém řádu tehdejší společnosti. Ale ve skutečnosti má i hlubší kořeny psychologické. Jede tu o zásadní problém člověka a jeho činnosti. V docela zjednodušené formě to můžeme vyjádřit takto: stáváme se ponenáhlu tím, co děláme. Jak se stane kdo hudebníkem? Tím, že zpívá a hraje. Sedlákem? Tím, že pracuje na poli. Prací vzniká přerod mentality, myšlení, zájmů. Bývalí spolužáci se po letech setkali. Jak se změnili! Jeden překvapil odměřeným jednáním, které si odnesl z dlouholetí služby jako důstojník. Jiný měl naopak bohémskou nedbalost malíře. Třetí pak byl nezvykle ustaraný, udřený, mluvil o tom, kolik stojí maso a chleba a jak kde ušetří. Vypadal daleko starší než ostatní spolužáci. Pracoval jako topič ve velkém podniku. Ten příklad ukazuje názorně, že obavy antických myslitelů před tělesnou prací nebyly docela marné. Pohlcuje člověka jako každá činnost. Ale protože jde o práci hmotnou, upoutává jeho zájem k hmotným věcem. Po celodenní
ZPRÁVY CH ARIT Y
4
dřině s lopatou mysl normálně neřeší filosofické záhady bytí. I slovník, řeč, se přiblíží prostředí, ve kterém se žije. Výrazy zhrubnou, tahy obličeje ztvrdnou, ztrácí se lehkost a roztomilost. Vznešeně se říká: Práce šlechtí. Udřený dělník však nedělá ten dojem ve společnosti, která má zájmy kulturní a literární. I socialisté státy, které se chtějí ujímat dělníků, vědí, že musí mít umělci, básníci, hudebníci čas a možnost tvořit, že nesmějí své talenty utápět ve starostech o hmotné potřeby. Nelíbí se nám však a nemůžeme přijmout povýšenou nadřazenost těch, kdo provozují „svobodná umění“, nad těmi, kdo jsou odsouzeni k pracím služebným a nízkým. Právě proti tomuto nadřazování jedněch lidí nad druhé podle druhu práce horlili opravdově první křesťanští spisovatelé. Připomínají, že byl sám Ježíš dělník, že apoštolové pocházeli z dělnické třídy. Ani sv. Pavel, kterému byla svěřena misie mezi národy, se nestyděl za práci rukou a vydělával si sám na živobytí stanařským řemeslem. Křesťané tedy odmítli považovat duševní práci za zásadně vyšší a dokonalejší. Ale cítili i oni tu zásadní psychologickou potíž, o které jsme se zmínili, že totiž práce člověka přetváří a pohlcuje. Církev tento problém řešila na praktické úrovni svými předpisy o nedělním a svátečním klidu. Smysl těchto církevních nařízení byl ten, která vystihl sv. Jan Zlatoústý: Manuální, hmotné práci musíme stanovit meze, vyměřit jí čas, aby nepohltila svobodnou činnost duše. Církev své svátky rozmnožovala právě v těžkých dobách, kdy žily pracující třídy v porobě, v nevolnictví, měly tedy zvláštní sociální a psychologickou funkci: dát člověku možnost pozvednout mysl od hmotných zájmů. Kam? V této poslední otázce je zásadní rozdíl mezi pojetím přirozeným a nábožensky nadpřirozeným. Z humánních lidských důvodů přejeme všem dělníkům dostatek volného času, aby mohli číst, vzdělávat se, věnovat se alespoň částečně kultuře. Křesťanu však jde především o to, aby neudusil činnost Ducha svatého, život v Kristu, zájem o Boha a mravní hodnoty, aby pozdvihl mysl k hodnotám života věčného. Dělník v továrně, profesor literatury nebo básník, jsou si tu opravdu a v plném smyslu rovni. Všichni tři potřebují, aby se jim opakovala výzva: Vzhůru srdce! Osoba a hodnota člověka se má projevit v každé jeho činnosti tak, aby ho povznášela vzhůru. Zdroj/autor: P. Tomáš Špidlík; www.radiovaticana.cz, upraveno
ZPRÁVY CH ARIT Y
5
DIECÉZ NÍ CHARIT A - INFORMACE Charita Česká republika PRAHA - Na zasedání ředitelů všech Arcidiecézních a Diecézních charit v České republice, které se uskutečnilo před prázdninami byla oficiálně přijata Charita řeckokatolické církve do Charity Česká republika. Apoštolský exarchát Řeckokatolické církve tento návrh předložil na 71. plenárním zasedání České biskupské konference, kde tento bod byl projednán a schválen.
Etický kodex Diecézní charity Litoměřice LITOMĚŘICE – Ve výroční den Posvěcení římské baziliky Panny Marie podepsal P. ICLic. Józef Szeliga, prezident Diecézní charity Litoměřice, Etický kodex Diecézní charity. Etický kodex je rozdělen do pěti částí: Poslání a základní hodnoty, kterými se charitní služba řídí; Specifický charakter služby; Charitní pracovníci; Uživatelé charitních služeb; Vzájemné vztahy mezi farností a Charitou a Diecézní charitou. Největší pozornost je věnována charitním pracovníkům a uživatelům služeb. Etický kodex nabyl účinnost podpisem prezidenta Diecézní charity Litoměřice dne 5. srpna 2008.
Setkání ředitelů Farních a Oblastních charit a asistentů Tříkrálové sbírky LITOMĚŘICE - Dne 2. října 2008 se uskuteční na Diecézní charitě v Litoměřicích setkání ředitelů všech Farních a Oblastních charit. Mezi hlavní body jednání patří příprava Tříkrálové sbírky a seznámení s novým Etickým kodexem Diecézní charity Litoměřice. Zasedání začíná v 9,30 hod.
Jmenování nové ředitelky Oblastní charity Česká Kamenice ČESKÁ KAMENICE/LITOMĚŘICE - Dne 1. července 2008 byla jmenována do funkce ředitelky Oblastní charity Česká Kamenice p. Štěpánka Kecková. Ve funkci tak vystřídala p. Hanu Polákovou. Diecézní charita děkuje p. Haně Polákové za její obětavost a starostlivost, se kterou vedla Oblastní charitu v České Kamenici.
ZPRÁVY CH ARIT Y
6
I. Celostátní Konference Charity ČR HRADEC KRÁLOVÉ – Ve dnech 25. – 26. září probíhá I. Celostátní konference Charity ČR pod záštitou České asociace sester o.s. Se svými příspěvky vystoupí ing. Oldřich Haičman s koncepcí rozvoje Charity ČR. Dále na konferenci zazní příspěvky MUDr. Markéty Hofmanové, Miloslavy Machovcové a dalších. Na konferenci se prezentují FCH Neratovice, DCH Hradec Králové, DCH Plzeň, CHOS Šumperk a CHOS Chomutov.
Konference „Víme o sobě“ ÚSTÍ NAD LABEM/LITOMĚŘICE - Dne 4. září 2008 proběhla I. Regionální konference s podtitulem Mimořádná událost – pomáháme sami a dokážeme to i spolu? Konferenci pořádal Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje, humanitární organizace ADRA a Ústecký kraj pod záštitou hejtmana Ústeckého kraje Ing. Jiřího Šulce. Na konferenci s prezentací o Mimořádné události vystoupila za Diecézní charitu Litoměřice ing. Martina Hrabáčová.
Den charity LITOMĚŘICE - Česká biskupská konference na svém 71. plenárním zasedání v lednu 2008 oficiálně vyhlásila den 27. září, kdy církev slaví památku sv. Vincence z Paula, jako Den charity. Den Charity není spojen s žádnou finanční sbírkou. Dne 03.10.2008 – ve 14,30 hod Diecézní charita Litoměřice, Dómské náměstí 10, Litoměřice: přednáška o zahraničních rozvojových projektech Diecézní charity Litoměřice (Mongolsko) a vystoupení dětí z Farní charity Lovosice Dne 04.10.2008 – od 10,00 do 12,30 hod prezentace projektů Diecézní charity Litoměřice v kostele Vzkříšení Páně v Terezíně v rámci Josefínských slavností Města Terezín Dne 05.10.2008 – v 17,00 hod koncert skupiny Geshem v kostele sv. Prokopa a Mikuláše v Bohušovicích nad Ohří s předáním daru z Tříkrálové sbírky Pečovatelské službě města Bohušovice nad Ohří a Pečovatelské službě města Terezín
ZPRÁVY CH ARIT Y
7
Dobrovolníci Charitního šatníku mají co bilancovat LITOMĚŘICE - Diecézní charita Litoměřice provozuje charitativní šatník, který své služby a pomoc poskytuje již více jak patnáct let. Provoz a celé zázemí zajišťují dobrovolnice, které s velkou obětavostí třídí, skládají a připravují oblečení pro všechny potřebné. Od roku 1994, kdy přijel první nákladní vůz s pomocí z partnerské Charity v Německu, do dnešních dnů, tyto obětavé dobrovolnice zpracovaly již na 70 takovýchto zásilek ošacení. Charitativní šatník na Dómském vršku v Litoměřicích vyhledávají převážně klienti z řad maminek s dětmi, ze sociálně slabých rodin, seniorů, ale nejvíce z řad bezdomovců a uprchlíků. Dobrovolnici charitativního šatníku na svém setkání nejenom bilancovali, ale dozvěděli se mnohé z činnosti Diecézní charity. Setkání doplnili zaměstnanci Charity, kteří hovořili o projektech v zahraničí, zejména v Mongolsku a ve Slovenské osadě Kojatice, ale také o jiných projektech: poradně pro zadlužené a projektu Magdala. Projekt Magdala je pomoc ženám, které se živí prostitucí, projekt poskytuje účinnou podporu těmto ženám a jejich dětem, aby mohly žít důstojným a smysluplným životem. Zmírňuje obtížnou životní situaci, přičemž respektuje jejich rozhodování. Zdroj/autor: Diecézní charita Litoměřice
ZPRÁVY CH ARIT Y
8
Rychlá pomoc na Slovensko LITOMĚŘICE - Povodně vyvolané přívalovými dešti, které se v létě přehnaly přes Slovensko, způsobily rozsáhlé škody i na území Košické Arcidiecéze. Své domovy museli opustit desítky lidí a prchnout do bezpečí svých přátel. Na východě Slovenska v okrese Prešov, pomáhali dobrovolníci Diecézní charity Litoměřice, kteří se účastnili projektu zahraniční rozvojové spolupráce v romské osadě Kojatice. Letošní záplavy na východě Slovenska nepamatují ani nejstarší z místních obyvatel. Lidé hovoří o tisícileté vodě.
Pomoc pro Arcidiecézní charitu Košice vyjela z Litoměřic dne 26. července 2007. Diecézní charita Litoměřice poskytla svým partnerům na Slovensku 20 vysoušečů pro lidi postižených letošními přívalovými dešti. „Pomoc jsme díky našim dobrovolníkům, kteří jsou na Slovensku, zrealizovali velmi rychle a naši přátelé v Košické charitě naši nabídku okamžitě přijali,“ říká ředitelka Diecézní charity Litoměřice Růžena Kavková. V rámci projektu zahraniční rozvojové spolupráce v Kojaticích se realizují především vzdělávací aktivity pro děti předškolního a školního věku, které se konají denně v prostorech klubovny při osadě. Zdroj/autor: Mgr. Milan Čigáš, Diecézní charita Litoměřice
ZPRÁVY CH ARIT Y
9
Dobrovolníci Diecézní charity pomáhali v romské osadě LITOMĚŘICE/SLOVENSKO - V druhé polovině měsíce července se na třítýdenní pobyt do romské osady Kojatice na Slovensku vypravila tříčlenná skupina dobrovolníků z Diecézní charity Litoměřice, která se v průběhu celého pobytu obměňovala. Na Slovensku se k českým dobrovolníkům připojili i dobrovolníci z řad slovenských středoškoláků, kteří žijí přímo v prešovském okrese. Během pobytu se dobrovolníci Diecézní charity Litoměřice zaměřili na děti staršího školního věku a zapojovali je do zábavných aktivit. Jako hlavní okruh byla tentokrát zvolena zdravověda, ve které děti nabývaly nové poznatky a zábavnou formou si mohly vyzkoušet i praktické nácviky ošetřování zranění různého typu. Velký zájem měly děti o malý kurz šití, kde se učily trpělivosti a zručnosti. Výsledkem jejich velkého snažení byla ručně ušitá a ozdobená kabelka. Pokud dovolilo počasí, využili dobrovolníci a děti nedaleké hřiště k různým pohybovým aktivitám. Jelikož rodiny v romské osadě Kojatice jsou velmi chudé a děti se mimo osadu dostanou jen zřídka, podnikli dobrovolníci s dětmi výlet do Prešova, kde si děti užily příjemné odpoledne s kopcem zmrzliny. Potěšila je také procházka kolem fontán a pohádka, na kterou společně zašli do prešovského kina. Pobyt dobrovolníků v Kojaticích se neobešel bez deštivých dnů. Velké deště způsobily v prešovském okrese lokální záplavy a tamním lidem nemalé škody. Diecézní charita Litoměřice ve spolupráci s dobrovolníky a Charitou v Košicích dovezla na Slovensko vysoušeče, které pomohly při likvidaci škod po povodních. Zdroj/autor: Diecézní charita Litoměřice
E K O N O M I C K É
I N F O R M A C E
Dne 28. září 2008 o Slavnosti sv. Václava proběhne v kostelech Litoměřické diecéze sbírka, jejíž výnos je určen na potřeby Charity v litoměřické diecézi. V září loňského roku bylo vybráno pro potřeby Charity v litoměřické diecézi 195.460,50 Kč. Všem dárcům děkujeme za jejich finanční příspěvky a tím za pomoc v rozvoji sociálních projektů Charit v litoměřické diecézi.
ZPRÁVY CH ARIT Y
10
Diecézní charita Litoměřice předala výtěžek Tříkrálové sbírky partnerům v Mongolsku LITOMĚŘICE - Během slavnosti Tří králů proběhla na území Litoměřické diecéze Tříkrálová sbírka organizovaná Diecézní charitou Litoměřice, během které skupiny dětských koledníků oslovovaly veřejnost a přijímaly finanční dary určené na pomoc lidem v nouzi. Během své pracovní cesty, v rámci realizace projektů rozvojové spolupráce, uzavřel pracovník Diecézní charity Litoměřice darovací smlouvu s partnerskou organizací Salesiáni Dona Bosca, zastoupenou jejím ředitelem P. Paulem Leungem SDB. Na základě této darovací smlouvy byl převeden výtěžek Tříkrálové sbírky ve výši USD 7.000,- na účet partnerské organizace. Tyto finanční prostředky budou použity na rekonstrukci nevyhovujících podlah a na zakoupení školního minibusu v zařízení Savio Children’s Home ve čtvrti Amgalan hlavního města Ulánbátaru.
V souvislosti se společenskou transformací mongolské společnosti v 90. letech se v zemi objevilo mnoho nových sociálních problému. Jednou z nejpalčivěji vnímaných výzev byl fenomén tzv. dětí ulice, dětí, které z nejrůznějších důvodů ztratily domov a rodinné zázemí a živořily v ulicích hlavního města Ulánbátaru.
ZPRÁVY CH ARIT Y
11
Salesiáni Dona Bosca nabízí pomoc těmto dětem ulice od roku 2001, kdy na okraji hlavního města vznikl domov „Savio Children’s Home“, který dětem poskytuje ubytování, stravu a vzdělání. Přes velmi skromné podmínky, ve kterých se snaží Salesiáni dětem pomáhat se v posledních třech letech počet dětí bez domova rapidně snížil a velmi optimistická je i skutečnost, že děti, které dospěly v domovech Salesiánů již dnes zakládají vlastní rodiny a přes strastiplnou minulost žijí běžnými životy. V současné době žije v domově 24 chlapců a 6 dívek ve věku od 7 let. Přes tyto dobré zprávy trvá i dnes potřeba tohoto druhu pomoci a vzhledem k tomu, že toto zařízení je plně odkázáno na dobročinnost dárců byl příspěvek občanů Litoměřicka přijat s velikou radostí a všem dárcům, kteří přispěli svým darem během Tříkrálové sbírky patří veliký dík potřebných mongolských dětí. Zdroj/autor: Roman Striženec, Diecézní charita Litoměřice, Humanitární oddělení
Diecézní charita Litoměřice pomáhá v Mongolsku Diecézní charita Litoměřice se od roku 2006 v rámci partnerství s Charitou ČR podílí na realizaci dvou projektů zahraniční rozvojové spolupráce v Mongolsku, které jsou financovány ze zdrojů státního rozpočtu ČR v rámci zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. Charitní kolegové v Mongolsku:
ZPRÁVY CH ARIT Y
12
CO SE DĚJE V CHARIT ÁCH OBL AST NÍ CHARIT A MOST Přeshraniční aktivity MOST - Počátkem letošního letního období rozšířila Mostecká charita svá přeshraniční partnerství o Lidovou solidaritu Sasko se sídlem ve městě Flöha, a o Charitní svaz Diecéze Drážďany-Míšeň. V obou případech se jedná o sociálně-kulturní kontakty, které budou prospěšné veškeré klientele i zaměstnancům těchto subjektů na obou stranách hranice a zapojeni mají být i dobrovolníci. Několikerá osobní setkání na české i německé straně byla přátelská, věcná a profesionální. Oba zmínění partneři na příklad ihned podpořili Charitní šicí dílnu v Mostě zadanými zakázkami a na pozvání Lidové solidarity jela v půli srpna pětadvacetičlenná skupina dětí a rodičů z Charitního asistenčního centra pro rodinu na výlet na opačnou stranu Krušných hor do obce Leubsdorf, kde se v tamní mateřské škole a sportovní hale uskutečnily německo-české zábavné sportovní hry. Českou delegaci přivítal starosta obce a předseda Regionu Augustusburg Ralf Börner mj. slovy, že se má jednat o další úspěšný společný krok v navazování a upevňování přeshraničního přátelství, jemuž je sám velmi nakloněn. Německé děti nám na uvítanou hezky zazpívaly a společně jsme pak soutěžili a vyhrávali pěkné ceny. Přišli mezi nás i novináři a regionální televize a všichni ochotně sdělovali, že se jim den u německých kamarádů moc líbí, ocenili úsilí organizátorů a vůbec se chovali vzorně. Výlet splnil svůj účel a spokojena se s námi loučila i vedoucí Lidové solidarity Eva Beckmann se svým týmem. Zdroj/autor: Brigita Janovská, OCH Most
„Modrý den“ v Sovičce MOST - Oblastní charita Most uspořádala pro nejmenší děti z nízkoprahového zařízení Sovička „Modrý den“, kterým přivítaly prázdniny. Byl to den plný modré barvy – modré oblečení, modré hračky a paní vychovatelky také v modrém. Tento den nastalo loučení se školním rokem a vítání tolik vytoužených prázdnin. Děti dostaly diplomy a malé dárečky. Jako překvapení bylo pro ně připraveno malé občerstvení v restauraci McDonald´s. Tento den se dětem moc líbil a už se těší na další. Jaký bude? Třeba zelený. Zdroj/autor: Štiková Jana, Oblastní charita Most
ZPRÁVY CH ARIT Y
13
Prázdniny se Sovičkou MOST - Stejně jako v loňském roce nabídla Oblastní charita Most svým dětským uživatelům pestré prožití prázdninových dní. Už na konci školního roku měly pracovnice nízkoprahového zařízení Oblastní charity Most Sovička plno práce s přípravou akcí a aktivit na prázdniny. Spolu s dětmi vychovatelky vytvořily prázdninové sluníčko. Každý paprsek znázorňuje jeden den prázdnin – jednu akci, jednu aktivitu, jednu činnost. Děti měly možnost z pestrého programu vybírat to, co by chtěly během prázdnin dělat. A z čeho mohly děti vybírat? Např.: návštěva Hornického muzea v Kopistech; návštěva koupaliště Ressl v Mostě; výlet do Litvínova na Loučky – Petang; návštěva Hvězdárny na Hněvně nebo tábor Pernštejn a spoustu jiných zajímavých akcí. Na konec prázdnin byl připraven táborový pobyt v Pernštejně, kterého se účastnily také děti z nízkoprahového zařízení Pastelka v Oseku. Díky donátorům, sponzorům a spolupracovníkům mohly děti ze znevýhodněného prostředí mosteckého regionu prožít prázdniny stejně tak jako jejich vrstevníci. Náš dík patří především: sbírkovému kontu Pomozte dětem; Magistrátu města Mostu; MPSV ČR a Městské policii Most. Zdroj/autor: Jana Stiková, Oblastní charita Most
ZPRÁVY CH ARIT Y
14
FARNÍ CHARIT A ČESKÁ L ÍPA Jonáš má malého Jonáška ČESKÁ LÍPA – Farní charita Česká Lípa vybudovala a uvedla do provozu, vedle svého Azylového domu pro matky s dětmi v tísni Jonáš, malý domeček. Při svém slavnostním otevření dostal i jméno: Jonášek. „Jonášek je malý domeček pro naše nejmenší a stojí hned vedle toho velkého Jonáše. Vytváříme a mnohdy nahrazujeme, našim uživatelům služeb, domov. Malý Jonášek bude domovem pro hry – našich nejmenších,“ říká o malém Jonáškovi ředitelka Farní charity Eva Ortová. Hned vedle dřevěného domečku jsou houpačky, pískoviště a prostor pro hry. Maminky s dětmi zde mohou využít i malé posezení, z kterého na své ratolesti dobře vidí a nemusí se o své nejmenší strachovat. „Když děti po hře potřebují doplnit síly, nebo když neodkladně musí sdělit své zážitky, mají to k mámě kousek,“ popisuje spojení malého domku s bezpečím hřiště Hana Devizová.
Finanční prostředky na pořízení domečku poskytla Nadace EURONISA. Díky štědrosti této nadace mají děti ve Farní charitě další povyražení i úkryt, prostě mají Jonáška. „Nadace EURONISA nám velmi pomohla s realizací našeho projektu. Odměnou pro nás pro všechny je dětská radost, která se nedá zfalšovat,“ dodává nakonec Eva Ortová. Zdroj/autor: Farní charita Česká Lípa
ZPRÁVY CH ARIT Y
15
Co je u nás nového? ČESKÁ LÍPA - Pracovníci nonstopu v Domě Jonáš mají neustále rušno. Aby ne. Dům je v současné době plně obsazen a dětmi se jen hemží. V době prázdnin byla jejich přítomnost znát všude. Všichni pracovníci v sociálních službách navštěvují Kurz pro pracovníky v sociálních službách, který je nezbytný pro jejich práci. Do kolektivu nonstopu přišel muž, který do sociální práce vnesl další pohled na řešení aktuálních problémů našich klientek. Novou tváří Poradny pro dlouhodobě legálně usazené cizince na území ČR je Ing. Blanka Krajníková. Charitní šatník. Od září 2008 má šatník novou otevírací dobu, a to pondělí a středu od 10.00 do 14.00 hodin. Je přístupný klientkám z Azylového domu Jonáš, klientům (cizincům) z Pobytového střediska ve Stráži pod Ralskem a sociálně slabým občanům, kteří jsou doporučeni sociálním odborem Městského úřadu Česká Lípa. Navíc je šatník přístupný každému, kdo si chce přijít vybrat potřebné věci za minimální částky. Dary lze do šatníku přinášet kdykoliv, věci však musí být nezničené, čisté a použitelné. Nonstop služba v Azylovém domě Jonáš je ochotně převezme. Další úpravy zeleně a nově natřený plot červenou barvou přispěly ke zviditelnění areálu Farní charity zvenku. Zdroj/autor: Zdeňka Čermáková, Farní charita Česká Lípa
FARNÍ CHARIT A RUMBURK Semináře pro mládež aneb ,,Kdo šetří má za tři“ RUMBURK – Farní charita Rumburk a její Občanská poradna uspořádala semináře zaměřené na problematiku zadlužování, které proběhly v rámci projektu „Dluhové poradenství“. V projektu je Farní charita aktivně zapojena a dala si za cíl působit zejména na mládež, která vyrůstá v prostředí, ve kterém je běžnou praxí zadlužování a „vytloukání dluhu dluhem“. V prostorech klubovny Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Farní charity Rumburk se konaly, na zmíněné téma, již dva semináře, kterých se celkově účastnilo 39 klientů nízkoprahového zařízení od šesti do dvacetišesti let.
ZPRÁVY CH ARIT Y
16
Obsahem obou seminářů byly hlavně informace týkající se domácího rozpočtu a následků, které nastanou, pokud dlužník nesplácí své dluhy. Přednášející lektor podrobně vysvětlil postup věřitelů, soudů a exekutorů při vymáhání pohledávek na dlužníkovi. Účastníci také dostali návod k správnému postupu v případě, že by se dostali do situace, kdy by nebyli schopni splácet své pohledávky. Jednou z důležitých informací bylo varování před strategií „mrtvého brouka“. Účastníci nejenom pozorně vnímali nové informace, které jim lektor sděloval, ale zahráli si i interaktivní hry na probíraná témata. Na závěr semináře dostali všichni přítomní dostatečný prostor na své dotazy, které se vztahovaly k dluhové problematice. Tento prostor účastníci obou seminářů jaksepatří využili. Farní charita Rumburk a její Občanská poradna připravuje na konec měsíce září další seminář, který se bude týkat dluhové problematiky. Tento, v pořadí již třetí seminář, bude otevřen široké veřejnosti, nikoliv jen mládeži nízkoprahového centra. Farní charita Rumburk bude širokou veřejnost, v dostatečném předstihu, o termínu konání informovat. Zdroj/autor: Pavla Nekudová, Farní charita Rumburk, vedoucí Občanské poradny
ZPRÁVY CH ARIT Y
17
Hodnocení kvality bylo úspěšné RUMBURK - Klub „Žijeme spolu“ získal Osvědčení o úspěšném absolvování hodnocení kvality České asociace streetwork o. s. Zařízení, kterým Farní charita Rumburk pomáhá sociálně znevýhodněným dětem a mládeži od 6 do 26 let, je v provozu již od r. 1999. Tento nízkoprahový klub úspěšně absolvoval proces hodnocení kvality sociálních služeb realizovaný Českou asociací streetwork o.s. (dále jen ČAS). Nemalý podíl na tomto výsledku má tým pracovníků zařízení, v loňském roce ještě pod vedením Aleny Čechurové, DiS. Zařízení v současné době naplňuje standardy Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež a ČAS garantuje kvalitu poskytovaných služeb. Osvědčení bylo uděleno do 29.1.2010. Zdroj/autor: Martina Škodová, ředitelka FCH Rumburk
,,Asistenční služby pro rodiny s dětmi“ RUMBURK - Asistentky této služby při Farní charitě Rumburk poskytovaly v prvním pololetí tohoto roku službu v devíti rodinách. Působnost asistenční služby je rozšířená nejen v Rumburku, ale i v okolních městech (Šluknov, Krásná Lípa, Staré Křečany). Žádný zájemce o službu nebyl odmítnut a průměrná čekací lhůta činila 43 dnů. V rodinách byla služba poskytnuta celkem 56ti osobám, z toho 22 dospělým a 34 dětem. Asistentky zajišťovaly především přímou práci s klienty v jejich přirozeném prostředí – v jejich domácnostech, kde evidují celkem 232 návštěv. Pro rodiny však připravily i sedm jednorázových akcí, které měly vliv na jejich sociální začleňování, získání dovedností a mnohé další. Na přípravě a realizaci některých těchto akcí se aktivně podíleli i samotní klienti a dobrovolníci. Největší úspěch mělo z pohledu klientů,,Zábavné odpoledne s muzikou“. V rámci služby spolupracovaly asistentky s Frauen-Euro-Zentrem Zittau, které pořádá akce pro česko-nemecko-polské trojzemí. Naše asistentky úspěšně ukončily kurz ,,Pracovník sociální péče“. Chtěli bychom poděkovat všem dobrovolným pracovníkům a sponzorům, bez kterých se naše služba neobejde. Zdroj/autor: Dáša Minaříková, FCH Rumburk
ZPRÁVY CH ARIT Y
18
Nečekaní klienti RUMBURK - Pracovníci Farní charity Rumburk jsou zvyklí pomáhat v rámci nabízených sociálních služeb všem klientům, kteří se na ně obrátí s prosbou o pomoc. Ovšem klienty, kteří 16. července navštívili naši farní charitu, jsme ještě nezažili. Paní kachna divoká, která se se svými pěti dětmi při svých průzkumných výletech zatoulala a seskočila z vysoké zídky do právě upravované ,,Zahrady snů" ve Farní charitě Rumburk a nemohla zpět. Seskok byl pro celou kachní rodinku jednoduchý, ale návrat již nikoliv. Celá rodinka v čele s matkou kachnou zmateně pobíhala po zahradě i přilehlém dvoře a hrozilo nebezpečí, že se vydají špatným směrem, a to rovnou na frekventovanou silnici podél gymnázia.
Záchranná akce byla velmi náročná a z pohledu nezasvěcených asi velmi úsměvná. Šest pracovníků charity nahánělo celou kachní rodinku a snažili se ji nasměrovat správným směrem na přistavenou plošinku, která jí měla usnadnit návrat do bezpečí. Matce kačeně se to nelíbilo, syčela a bránila si svých pět pokladů. Rozhodně nemínila jít cestou, na kterou ji pracovníci chtěli nasměrovat. Nezbylo tedy nic jiného, než celou rodinku pochytat a vysadit ji na zídku, odkud by se dostala do bezpečí. Farní charita Rumburk pomáhá opravdu všem. Zdroj/autor: Pavla Nekudová, Farní charita Rumburk
ZPRÁVY CH ARIT Y
OBLASTNÍ
19
CHARIT A L IBEREC
Domov svatého Vavřince v Chrastavě CHRASTAVA/LIBEREC - Svátek našeho patrona sv. Vavřince, jemuž je zasvěcen i farní kostel v Chrastavě, jsme se rozhodli oslavit také dnem otevřených dveří. Našim cílem bylo ukázat spoluobčanům města, co je v našem domově nového, jak tu naši klienti žijí, čím se baví i co je trápí. Chtěli jsme se zájemcům také trochu pochlubit, jak se nám daří zlepšovat životní podmínky našim klientům. Šlo tedy o to, představit každému, kdo bude mít zájem, Domov pokojného stáří a jeho obyvatele. Především jsme pozvali pana Ing. Michaela Canova, starostu města Chrastavy. Informaci o konání dne otevřených dveří jsme nechali vyhlásit místním rozhlasem. A hlavně, společně s klientkami domova jsme napekli koláče! Poznamenávám, že buďto jsou naše klientky tak šikovné, nebo se tu projevil jako mocná podpora sv. Vavřinec, ale spíše obojí: Jak jsme se později dozvídali od hostů, kteří nás navštívili, i od farníků, pečivo jim zachutnalo. Návštěvníci nebyli zklamáni ani tím, co v domově uviděli. Mohli si prohlédnout nově vymalovanou jídelnu a nový nábytek v ní. Díky sponzorům a dobrovolným pomocníkům se nám podařilo získat další polohovací lůžka pro klienty. A hostům jsme ukázali, kde a jak v nejbližší době postavíme zdvižnou plošinu, která umožní našim klientům pohodlně využívat obou podlaží bez namáhavého vystupování do schodů. Město Chrastava ten den žilo velkou vavřineckou poutí s kolotoči, buřty a zmrzlinou. Byli jsme proto rádi, že i v takové konkurenci jako je městská pouť, přišli zájemci o prohlídku Domova. Vyvrcholením pak bylo, když jsme společně s klienty domova usedli do lavic farního kostela. Administrátor P. Pavel Tomáš Genrt OFM v kázání vyzdvihl mravní vlastnosti sv. Vavřince i potřebu pomoci slabým a potřebným spoluobčanům. Toto označil jako hlavní úkol pro nás, pracovníky ve službách charity. Po mši svaté pak mohli i farníci ochutnat připravené koláče, a také oni si domov se zájmem prohlédli. Věříme, že den otevřených dveří byl předznamenáním dalších změn k lepšímu jak pro domov tak i pro jeho klienty. Všem, kdo se na přípravě tohoto dne podíleli, ještě jednou veliký dík. Zdroj/autor: Květa Zedková, převzato z Obrázku libereckých farností č. 10, roč. 6.
ZPRÁVY CH ARIT Y
20
Svatba v Domově sv. Moniky LIBEREC - Jednoho sobotního dne se u nás v domově sv. Moniky konala svatba. Samozřejmě se nic nemohlo nechat náhodě, a tak přípravy začaly už od ranních hodin. Nejprve maminky vyzdobily terasu domova a poté se začaly připravovat na nácvik slavnostního obřadu, kterého se zúčastnily všechny včetně svých dětí. Obřad probíhal klasickým způsobem a nechyběly u něj všechny potřebné náležitosti jako je slavnostní řeč, výměna prstýnků a nakonec také novomanželský polibek. Po krátkém obřadu se všichni svatebčané odebrali ke slavnostnímu stolu a tím se zahájila svatební veselka. Všichni hosté se velice dobře bavili, zpívali, tancovali, hodovali a hráli hry. Také je velice důležité zmínit kdo si vlastně koho bral. Ženichem byl Matěj a nevěstou Boženka, která Matěje v domově pojala za svého právoplatného manžela. Po slavnostním obřadu novomanželé odjeli na svatební cestu na nedaleké pískoviště u nás v domově.
Všem dětem i maminkám se tato akce velice líbila. Děti mohly poznat, jak jednou bude vypadat jejich velký den až budou dospělé a maminky se pomalu připravovat na budoucí roli tchýně. Zdroj/autor: Oblastní charita Liberec
ZPRÁVY CH ARIT Y
21
FARNÍ CHARIT A L IT OMĚŘICE „Nejsilnějším lékem na stáří je Láska“ LITOMĚŘICE - Domov pro seniory, který v Litoměřicích provozuje Farní charita, je opravdovým domovem pro lidi, kteří potřebují sociální péči a bez pomoci jiné osoby nemohou žít samostatně ve své domácnosti. Jedním z jeho obyvatel je i pan Vopálenský. Je to velmi usměvavý pán, který si moc rád povídá, často vzpomíná na své mládí. Vzhledem k tomu, že celý život strávil v Litoměřicích a blízkém okolí, zná tady každou uličku a ke každé z nich se váže nějaká jeho historka. Životní příběh pana Vopálenského, se začal psát dne 23. listopadu roku 1923. Právě v tento den se v malém domku ve Velké Václavské ulici v Litoměřicích narodilo první dítě v rodině železničáře a pracovnice v tiskárně. Dlouhých devatenáct let, tento chlapec, vyrůstal jako jedináček než se mu narodila mladší sestra. Vzhledem k tomu, že v Litoměřicích žilo asi 25.000 obyvatel, z toho více jak 60% Němců, mluvila celá rodina jak českým tak i německým jazykem. I školství bylo rozděleno na české a německé školy. Díky bourání starých budov a obsazování objektů německými jednotkami vystřídal pan Vopálenský, během svého dětství, opravdu hodně škol. Po dokončení studia nemohl sehnat práci v oboru. Každý byl vděčný za jakoukoli práci, která se naskytla. „Ponejprv jsem pracoval jako řadový dělník na stavbě silnice v Bohušovicích nad Ohří,“ vzpomíná na své pracovní začátky pan Vopálenský. Štěstí se však na něj usmálo a brzy nastoupil do Koželužny v Želeticích, „stal se ze mě úředník v personálním oddělení, ale asi hlavně proto, že jsem uměl dobře německy, a tak jsem tam zůstal až do roku 1945,“ vypráví dál. Jedinou přestávkou byla povinná vojenská služba. „No jo, na vojnu jsem narukoval opět do Litoměřic. Poslali mě na učiliště ženijního vojska, tehdy to byla škola pro důstojníky, ale dneska tam je Okresního ředitelství Policie a Základní škola Boženy Němcové. Tam jsem strávil celé dva roky vojny,“ dodává při svých vzpomínkách. Po příchodu Židů do Terezína, byla celá rodina vystěhována do Hněvic. V Hněvicích získala rodina byt od dráhy, přímo v hlavní budově nádraží. „Osud tomu tak chtěl,“ a usměje se. Ve vedlejší nádražní budově totiž bydlela další rodina železničáře s mladou dcerkou. Tak začala velká životní láska. Po asi pětiletém vztahu jeli kolem Štětí a pana Vopálenského napadlo: „Co kdybychom se zeptali pana faráře, jak to vlastně chodí, kdybychom se chtěli vzít?“. A tak šli, jenže podle vlastních slov pana Vopálenského to místní pan farář vzal hned navážno
ZPRÁVY CH ARIT Y
22
a okamžitě provedl ohlášky. A tak to šlo ráz na ráz. Jeho otec objížděl na kole vesnice a na lístky sháněl mouku, cukr, vejce, zkrátka vše, co bylo potřeba. Dne 18. října 1947 se konala svatba. Z Hněvic odvezl svatebčany přívoz přes řeku do štětského kostela, kde byli oddáni, poté pokračovali do Roudnice nad Labem k panu Bartoníčkovi, který pořídil svatební fotografie. V životě pana Vopálenského se od té doby mnoho změnilo, nyní je otcem dvou dcer, dědečkem dvou vnoučat a pradědečkem tří pravnoučat. Když jsem se ho zeptala, čeho se celý život držel, odpověděl mi: „Celý život jsem sportoval, já jsem nikdy nechodil do hospody, to tehdy nebylo moderní.“ Tato jeho upřímná slova mě jen utvrdila v tom, že od té doby se změnilo opravdu hodně a ne jen v jeho životě. Přes svůj věk je stále velmi aktivní, „na cvičení docházím pravidelně, snažím se cvičit poctivě,“ a při tom se šibalsky usměje. Zároveň je to člověk, který má pořádnou odvahu. Když jednou přinesla pracovnice Domova, v rámci zooterapie, dvoumetrového hada, neváhal a nechal se s ním vyfotit. Okamžitě se šel pochlubit vnoučatům. Ty ale koukali.
„Farní charita Litoměřice vytváří podmínky pro důstojný život klientů, aby mohli být sami sebou, mohli uplatňovat vlastní vůli a mohli jednat na základě vlastního rozhodnutí,“ popisuje nový domov pana Vopálenského ředitelka Farní charity Zdenka Broumská. Zdroj/autor: Mirka Brychnáčová, Farní charita Litoměřice
ZPRÁVY CH ARIT Y
23
OBL AST NÍ CHARIT A SOBOT KA Svatební den v Domově pokojného stáří LIBOŠOVICE - Byl pátek a třináctého. Pro někoho možná smolný den. Nikoliv, pro naše dva svatební hrdiny: paní Janu a pana Boba. Dva krásní lidé, kteří se snad znají už celou věčnost, a právě tento den se stal jejich svatebním! Pro náš Domov pokojného stáří v Libošovicích, Oblastní charity v Sobotce to byl nefalšovaný velký Den „D“. „Přece jen se tu lidé neberou každý den,“ konstatuje paní ředitelka a druhým dechem dodává: „popravdě řečeno… stalo se to poprvé“. Svatba v našem domově, to je věc.! Paní Jana je naše kolegyňka a pracuje v Domově jako zdravotní sestra. Ona sama říká: „Domov Oblastní charity Sobotka, to je moje druhá rodina a mým velkým přáním bylo, oslavit svatební den – u nás doma“. Všichni v Libošovicích bez váhání souhlasí a to jak babičky, tak i zaměstnanci i paní ředitelka Libuše Kollová. Svatebnímu dni, pro nás všechny tak výjimečnému, předcházela spousta práce a příprav. Týden před svatbou všichni přidávají na obrátkách. Kdo má ruce a nohy pomáhá. Babičky, po dohodě se sociální pracovnicí paní Luckou, vybírají svatební dar a nakonec u všech vyhrává broušená váza. Naše jídelna se změnila k nepoznání, nádherná květinová výzdoba, úhledně prostřený svatební stůl a z kuchyně se linuly báječné vůně připravovaného svatebního menu. Byl to hezký pohled, jak naše babičky a dědečkové, svátečně vystrojení, očekávají před domovem příjezd „svých“ svatebčanů. Konečně se dočkali, přijíždí kolona aut a vystupují naši oslavenci. Paní Janička i Pan Bohoušek září štěstím. Po gratulacích a přípitku přichází na řadu rozbití talíře a nechybí ani další tradiční svatební zvyky. Babičky a dědečkové, našeho domova, předávají novomanželům své velké gratulace a svatební dar. Hostina může začít. Po slavnostním přípitku si hosté pochutnali na šunkové rolce, polévce s játrovými knedlíčky, kuřecím plátku s broskví, sýrem a hranolky. Mnozí ze svatebních hostí byli velmi příjemně překvapeni. Společnost je totiž mezinárodní. Byli mezi nimi Američané, Němci i Švýcaři. Po odpolední kávě a svatebním dortu se vydávají novomanželé za „svými doma“, do jejich pokojíčků. Nejdou ovšem s prázdnou, všichni dostanou zákusky a dobré svatební víno. Naši novomanželé byli vystaveni zvídavým dotazům, hlavně obyvatelek našeho domova. Odpovídají rádi, s chutí a trpělivostí. Počasí nám všem přálo, sluníčko svítilo a mnozí využívali i naší rozkvetlé zahrady k příjemnému posezení.
ZPRÁVY CH ARIT Y
24
Celá svatební oslava se nesla v tomto rodinném a přátelském duchu. Našim babičkám přinesla příjemné zpestření, jednoho ještě jarního dne, a nám všem ostatním? - Poznání, že nic není nemožné. Zdroj/autor: Oblastní charita Sobotka, Kupcová Ivana
Oslava 15. výročí od založení Domova pokojného stáří SOBOTKA/LIBOŠOVICE - V pátek 29. srpna 2008 bylo v Domově pokojného stáří v Libošovicích rušno. Tento den se totiž oslavovalo 15. výročí založení Domova. Přesné datum založení DPS, jak jistě někteří pamatují, bylo dne 10. srpna 1993. Neoddělitelnou součástí oslav bylo duchovní slovo místního duchovního správce, který provází Domov už od jeho zrodu. Spolu se zakladatelkou zřizující organice - Oblastní Charity Sobotka, paní ředitelkou Libuší Kollovou, budovali Domov doslova vlastníma rukama. Pan děkan Maryška hovořil o tom, že charitativní činnost je od počátku církve její nedílnou součástí. Křesťané odedávna následovali Kristova příkladu a pomáhali chudým a trpícím bližním, tato pomoc se nazývá milosrdná láska. Dále připomněl historii Domova, kdy budova ve které se Domov nachází sloužila původně jako fara, avšak v době komunismu zde byla traktorová stanice.
ZPRÁVY CH ARIT Y
25
Po navrácení budovy zpět církvi v roce 1992 bylo několik návrhů na její využití, mezi nimi i komerční. Nakonec díky potřebnosti sociální služby byl zvolen Penzion Charity, který v průběhu let změnil status na Domov pokojného stáří.
Na závěr pan děkan i paní ředitelka poděkovali všem zaměstnancům díky jejichž trpělivosti a lásce k této profesi Domov slouží oněch krásných 15 let. Abychom činnost našeho Domova přiblížili veřejnosti rozhodli jsem se, že v tento slavnostní pátek postavíme náš prodejní stánek a v prostoru před Domovem se pokusíme prodat výrobky našich klientů, ale i dobrovolníků, a tím si trochu přilepšit do kasičky Domova. Velmi aktivně, a za to jí patří velký dík, se zapojila klientka Ludmila Macounová. Tato naše 88-letá obyvatelka je velmi šikovná v ručních pracích, dominuje především jehlicemi a háčkem. A to už pomalu začíná očekávaný den. Právě stánek s výrobky byl instalován a vyzdoben již v brzkých dopoledních hodinách, kdy babičky i dědečkové odpočívali po snídani a těšili se na vydatný oběd, po kterém následovala zábava. Za provoz stánku patří velký dík dobrovolnici paní Ačaiové a sociální pracovnici Lucii Křelinové. Ohledně počasí to nebyl den příliš vydařený, ale na všem musíme hledat to dobré, můžeme tedy říct, že v tento den jsme se spálení od sluníčka, či úžehu bát nemuseli. Naopak jsme starostlivě hlídali oblaka na obloze a přáli si, aby ten déšť přišel později, ještě o hodinky, nebo radši o dvě déle, když to vydrželo až doteď.
ZPRÁVY CH ARIT Y
26
A naše přání se splnilo, déšť nás stihnul v okamžiku konzumace již opečených klobás. Ale nepředbíhejme. Sestřičky se postarali o to, aby to babičkám slušelo Po slavnostním obědě si šla většina z nich odpočinout, ale v klidu je nenechala skupina Superstarci. Již něco málo po jedné hodině naladili své nástroje, procvičili hlas a začala muzika. Mohli jsme si poslechnout známé lidové písně, stejně tak jako klasickou dechovku. Většina našich obyvatel si s kapelou zazpívala a v duchu se vrátila do let, kdy na zábavy chodili tančit. K odpolední muzice se podávali koláče. Koláče z lásky od našich milých a usměvavých kuchařek, chudinky, ty si dali, vždyť jich upekly na pětset. Ke koláčům kávička, či pivo, jak komu chutná. A po druhé hodině nás navštívili tanečníci České besedy z Obce Baráčnické pro Březno a okolí. Hlavní náplní tohoto spolku se stalo oživování starých ušlechtilých tradic a zvyků, popularizace lidových krojů, písní a tanců, zvláště České besedy. Členové se scházejí na rychtě k jednání a pod spolkovými prapory a májkami se účastní svých akcí, jubilejních slavností a sjezdů. Při těchto příležitostech oblékají staré české kroje nebo kroj spolkový. Klienti zavzpomínali spolu s nimi, vždyť pro většinu z nich byla tato, dnes již rarita, v dobách jejich mládí plnohodnotnou součástí tehdejšího života. Zdroj/autor: Oblastní charita Sobotka
Na závěr trocha gratulace: Drazí chariťáci – puberťáci. Užijte si super narozeniny! ☺ Dobře zapařte a buďte v pohodě, jako rybka ve vodě. Puberta je těžká věc, však to znáte nakonec. Žijete tu mladí, staří, tak ať se Vám všechno daří. Ať Vás chrání boží dlaně, vzpomeňte si vždycky na ně, že Vás drží v náručí, když to někdy zafrčí. Vaše důchodkyně z Rabakova
ZPRÁVY CH ARIT Y
Sbírkové konto DCH Litoměřice Komerční banka Litoměřice, 174441471/0100
27
č.účtu:
Variabilní symboly: Domácí péče Pomoc lidem bez domova Domovy pokojného stáří Charitní poradny Pomoc uprchlíkům Humanitární pomoc do zahraničí Dětská komunitní centra Domov pro matky s dětmi Pomoc zdravotně postiženým Pomoc těžce nemocným Živelné katastrofy Ostatní střediska pomoci
01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12
Děkujeme všem, kteří nám svými příspěvky a svou prací pomohli a stále pomáhají sloužit našim potřebným.
ZPRÁVY CH ARIT Y
28
www.vejnar.com
DIECÉZNÍ CHARITA LITOMĚŘICE PŘEJE VŠEM KOLEGŮM, DOBROVOLNÍKŮM, KLIENTŮM, DÁRCŮM A SPONZORŮM PŘÍJEMNÉ PROŽITÍ BAREVNÉHO PODZIMNÍHO ČASU. --------------------------------------------------------------------------------Vydává Diecézní charita Litoměřice pro vnitřní potřebu Rozšiřování zdarma - neprodejné Zapsáno do evidence periodického tisku pod evidenčním tiskem MK ČR E 1292
