Přínosy kulturního dědictví na příkladu rekonstrukce Zámecké jízdárny v Lednici

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Management v kultuře

Přínosy kulturního dědictví na příkladu rekonstrukce Zámecké jízdárny v Lednici

Magisterská diplomová práce

Autor práce: Bc. Zuzana Sendlerová Vedoucí práce: Ing. František Svoboda, Ph.D.

Brno 2014

Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

V Brně .......................

...................................... Zuzana Sendlerová

2

Ráda bych poděkovala Ing. Františkovi Svobodovi, Ph.D., za odborné vedení diplomové práce, za cenné rady a připomínky. Děkuji také Ing. Evě Horsákové a Ing. Zdeňku Novákovi za velmi ochotný a vstřícný přístup. V neposlední řadě bych ráda poděkovala rodině a přátelům za podporu při psaní. 3

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................................... 7

2

Vymezení pojmů ............................................................................................................... 10 2.1

Kultura ....................................................................................................................... 10

2.1.1

Kultura a její význam .......................................................................................... 10

2.1.2

Kultura a místní rozvoj ....................................................................................... 11

2.1.3

Kultura v rámci dokumentů České republiky ..................................................... 13

2.2

Kulturní dědictví......................................................................................................... 16

2.2.1 2.3

Cestovní ruch ............................................................................................................. 21

2.3.1

3

4

Kulturní dědictví v rámci dokumentů UNESCO .................................................. 19

Vztah kultury a cestovního ruchu....................................................................... 22

2.4

Vztah ekonomiky a kultury ........................................................................................ 27

2.5

Dopady a přínosy kultury a kulturního dědictví ........................................................ 28

Lednicko-valtický areál - příklad kulturního dědictví ....................................................... 35 3.1

České památky na Seznamu světového dědictví UNESCO ........................................ 35

3.2

Lednicko – valtický areál na Seznamu světového dědictví UNESCO ......................... 35

3.3

Lednicko-valtický areál - kulturní krajina UNESCO .................................................... 36

3.4

Lednicko-valtický areál - hodnoty kulturního dědictví .............................................. 40

3.4.1

Kulturně – přírodní hodnoty .............................................................................. 40

3.4.2

Estetické hodnoty ............................................................................................... 41

3.4.3

Duchovní hodnoty .............................................................................................. 41

3.4.4

Tradice ................................................................................................................ 42

3.4.5

Vzdělávací hodnoty ............................................................................................ 43

Zámecká jízdárna v Lednici - multifunkční centrum......................................................... 45 4.1

Obnova jízdáren ......................................................................................................... 45

4.2

Zadání - expozice ....................................................................................................... 46 4

4.3

Základní charakteristika projektu .............................................................................. 49

4.3.1

Předmět a cíle..................................................................................................... 51

4.3.2

Kontext projektu................................................................................................. 52

4.3.3

Projekt a jeho vztah k udržitelnému rozvoji....................................................... 54

4.4

Vazby na jiné projekty ............................................................................................... 55

4.4.1

Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži.................................................. 55

4.4.2

Jižní Morava - rozvoj vinařství ............................................................................ 56

4.5

Zdůvodnění projektu ................................................................................................. 56

4.6

Rozpočet .................................................................................................................... 57

4.7

Harmonogram projektu ............................................................................................. 58

4.8

Marketingová analýza výchozího stavu ..................................................................... 58

4.8.1

Analýza nabídky .................................................................................................. 60

4.8.2

Zhodnocení stavu nabídky.................................................................................. 62

4.8.3

Analýza poptávky ............................................................................................... 63

4.8.4

Strategie služeb .................................................................................................. 65

4.8.5

Projekt a jeho vztah k veřejné podpoře ............................................................. 67

4.9

Finanční analýza......................................................................................................... 67

4.10

Ekonomická analýza ............................................................................................... 67

4.11

Analýza rizik............................................................................................................ 72

5

Závěr ................................................................................................................................. 74

6

Resumé ............................................................................................................................. 76

7

Summary .......................................................................................................................... 77

8

Résumé ............................................................................................................................. 78

9

Seznam použitých zdrojů ................................................................................................. 79 9.1

Literatura ................................................................................................................... 79

9.2

Internetové zdroje ..................................................................................................... 81 5

9.3

Jiné zdroje .................................................................................................................. 85

10 Přílohy............................................................................................................................... 87

6

1 Úvod „Ne vše, co se počítá, může být změřeno, a ne vše, co může být změřeno, se počítá.“ Albert Einstein

Úvodní citát Alberta Einsteina vystihuje velmi přesně hlavní myšlenku práce. Existují metody na výpočet ekonomických přínosů kultury či kulturního dědictví, nikdy ale v rámci výpočtů nebudeme schopni vyčíslit všechny aspekty, které umění a kultura nabízí. Umění odráží minulost, obohacuje přítomnost, přináší budoucnost, odkrývá jednotlivé vlivy, souvislosti a zároveň pobízí společnost k zamyšlení a diskuzi. Kultura vytváří duchovní základ společnosti, je měřítkem jejího vývoje i prvkem její identity. Je bohatstvím národa, rozvíjí jeho vzdělanost, hrdost i sebedůvěru. Má silný ekonomický aspekt, je hnací silou udržitelného rozvoje a prosperity společnosti. Kultura vždy představovala mnohoznačný pohled na svět, společnost i jedince a v průběhu vývoje byla definována v mnoha souvislostech. Kultura žije společně s námi a my žijeme s ní. Diplomová práce s názvem Přínosy kulturního dědictví na příkladu rekonstrukce Zámecké jízdárny v Lednici se od základního vymezení pojmů dostává až ke konkrétní ukázce obnovy této jedinečné památky. Teoretická část práce si klade za cíl objasnit pojmy související s kulturou, podrobně vyjádřit všechny její atributy a vztahy související s ekonomickou oblastí. Obecné požadavky na kulturu vycházejí ze Všeobecné deklarace UNESCO o kulturní diversitě. Oblast místí kultury navazuje na práci Jiřího Patočky a Evy Heřmanové s názvem Lokální a regionální kultura v České republice: kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. V rámci kultury jsou podstatné příspěvky Ladislava Kesnera v článku Kultura jako břímě - jak Česká republika pečuje o svůj kulturní kapitál a v neposlední řadě také studie vypracovaná pro Evropskou komisi - Ekonomika kultury v Evropě. Kultura je představena také prostřednictvím dokumentů České republiky sloužících při vyjednáváních na úrovni Evropské Unie. Od základního vymezení kultury se práce dále dostává k pojmu kulturní dědictví. Na něj je nahlíženo opět z více úhlů, aby bylo možné zachytit všechny jeho hodnoty a konkrétní 7

přínosy. Na otázku, co konkrétně vyjadřuje pojem kulturní dědictví a jaké jsou jeho hodnoty, není lehké odpovědět, proto práce využívá více zdrojů. Velmi úzkou vazbu nacházíme v péči o sociokulturní potenciál místa, který zahrnuje i veřejný zájem, jenž sehrává podstatnou roli jednak v podpoře, ale i v likvidaci kulturního dědictví. Otázky ohledně fenoménu sociokulturního potenciálu vychází z práce Václava Soukupa a jeho Sociální a kulturní antropologie či příspěvku Veřejný zájem o kulturní dědictví od Martina Matějů. Dále je kulturní dědictví vnímáno v rámci dokumentů UNESCO - Úmluvy o ochranně světového kulturního a přírodního dědictví a Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví, které přesně vymezují danou oblast a blíže specifikují jeho jednotlivé oblasti. V rámci rozvoje kultury v dané oblasti práce vymezuje pojem cestovní ruch a jeho návaznost na kulturu a kulturní dědictví. Podrobně se zaměřuje na tzv. kulturní cestovní ruch, jehož existence přispívá k udržitelnému rozvoji jednotlivých služeb dané lokality. Tato část práce vychází z publikace Udržitelnost cestovního ruchu od Martiny Páskové a dále čerpá z řady odborných článků. Jedním z nich je i studie City Tourism & Culture - The European Experience. World Tourism Organization and European Travel Commission, která detailně popisuje schéma rozvržení kultury pro potřeby cestovního ruchu. The International Creative Sector: Its Dimension, Dynamics, and Audience Development nebo např. The „Creative Sector“ – An Engine For Diversity, Growth and Jobs in Europe jsou názvy textů zkoumající oblast tzv. kreativního průmyslu, který v současné době představuje silné a rychle se rozvíjející odvětví kultury. Text se z velké části opírá o práci Cestovní ruch a kultura, hlavní konkurenční výhody České republiky. Autorka práce, Tereza Tichá, systematicky a věcně rozebírá kulturu z pohledu cestovního ruchu. Další část se věnuje vztahu ekonomiky a kultury. Andreas Wiesand ve studii Creative sector an Engine for Diversity, Growth and Jobs in Europe zkoumá umění a kulturu z pohledu hospodářského rozvoje měst a celých regionů, vznik jedinečných turistických destinací a ukazuje jednotlivé ekonomické a sociální přínosy. Práce vychází dále ze studie Economics and Culture (David Throsby). Následující kapitola práce již konkrétně vymezuje dopady a přínosy kultury a kulturního dědictví. Text je podložen studií Multiplikační efekty kulturních odvětví v české ekonomice

8

Terezy Raabové. Kromě samotných dopadů a přínosů práce alespoň částečně vymezuje přístupy k měření ekonomických dopadů. Diplomová práce dále uvádí Lednicko-valtický areál jako příklad jedinečné památky zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO. Vystihuje jeho kulturní, přírodní, estetické, duchovní a vzdělávací hodnoty a tradice, připomíná význam kulturní krajiny. Cílem práce je vystihnout výjimečnost tohoto příkladu kulturního dědictví. Práce popisuje historii, která výrazně ovlivnila celkový ráz areálu i okolní krajiny a dále hodnoty a tradice, jež jsou součástí kulturního dědictví. Text vznikl díky spolupráci s Ing. Zdeňkem Novákem, generálním ředitelem Národního zemědělského muzea Praha a odborníkem na oblast Lednickovaltického areálu. Právě on je hlavním iniciátorem vznikajícího multifunkčního centra. Rozhovory s ním přispěly k jedinečnému poznání Lednicko-valtického areálu. Závěrečná část práce podrobně rozebírá obnovu Zámecké jízdárny v Lednici a vznikající multifunkční centrum. Na základě analýzy projektu je uveden význam rekonstrukce a její celkové přínosy. Práce vychází z informací obsažených v jednotlivých dokumentech souvisejících se vznikem multifunkčního centra a rekonstrukcí budovy jízdárny. Čerpá ze Studie proveditelnosti projektu do Integrovaného operačního programu, Projektové dokumentace pro územní řízení, Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje, Odborného vyjádření NPÚ ke studii proveditelnosti k zámeckým konírnám NKP Lednice. Projekt byl konzultován s Ing. Evou Horsákovou, projektovou manažerkou v rámci Biosférické rezervace Dolní Morava a Ing. Zdeňkem Novákem.

9

2 Vymezení pojmů 2.1 Kultura 2.1.1 Kultura a její význam S pojmem kultura a jejím bližším vymezením se setkáváme v rámci různých oborů již od dob antiky. Pojem kultura pochází z latinského slova colere, což v původním významu znamenalo pěstovat určité plodiny či obdělávat půdu. Postupným vývojem se význam slova rozšiřuje a stále blíže směřuje k člověku. Jako metaforu zmínil pojem kultura Marcus Tullius Cicero ve smyslu péče o duši člověka. Kulturou je tedy míněno určité kultivování či vzdělávání lidí. Důležitým posunem ve vnímání významu bylo 17. a 18. století, kdy kultura je „vše, čím člověk působením na okolní svět i na svůj vlastní vývoj zlepšuje přirozený stav a čím přispívá ke zdokonalování sebe sama“ 1 . Kultura vždy představovala mnohoznačný pohled a byla definována v mnoha souvislostech. Pro naše konkrétní vymezení problematiky, je třeba široký vztah společnosti a jednotlivce definovat a zúžit na vlastní účel. Pro pochopení vztahu kultury a ekonomiky je důležité vystihnout hmotné i nehmotné parametry, dále se zaměřit na problematiku zachování hmotných památek a jejich včlenění do života současné společnosti. Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diversitě nabízí v současnosti platné vysvětlení tohoto pojmu. Uvádí, že: „Kultura musí být považována za soubor distinktivních duchovních a hmotných, intelektuálních i citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu, kultura zahrnuje vedle umění a písemnictví také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení.“2 Určitá slova či fráze slýcháme tak často a v různých souvislostech, že již přestáváme vnímat jejich zásadní význam. Právě jedním z nich je i slovo kultura. Jen málokdo vnímá kulturu v jejím nejširším pojetí, a to jako souhrn materiálních a duchovních hodnot, jež vznikaly a stále vznikají společně s vývojem lidstva. Abychom ale mohli vnímat tyto hodnoty i nadále, je zapotřebí se o jejich uchování starat. Bohužel ne každá generace se rodí jako generace 1

KLAUS, Georg a Manfred BUHR. Filozofický slovník. Praha: Svoboda, 1985. s. 331. Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diversitě [online]. 2. 11. 2001, s. 1 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: . 2

10

kulturní. Velmi často tuto úlohu přijímá teprve v průběhu svého vývoje, proto se musíme učit již od generací předchozích, navazovat na ně a přinášet něco nového. 2.1.2 Kultura a místní rozvoj Abychom mohli dané materiální i duchovní hodnoty využívat, musíme i my něco obětovat. Tím se dostáváme k ekonomické stránce věci. Péče o kulturní hodnoty a získávání financí na obnovu kulturního dědictví je nejen otázkou generačního příslibu, ale také věcí poznání, víry, odvahy a odhodlání. Kulturu bychom měli rozpoznat jakožto kapitál, jež můžeme dále a dále zhodnocovat a tím z něj prosperovat. Je také třeba věřit, že tomu tak opravdu je, protože očekávané výsledky lze jen obtížně měřit. Musíme mít odvahu a kuráž prosadit obnovu kulturního dědictví, protože právě rekonstrukce zámku či oprava galerie je často zastíněna opravou něčeho "více" důležitého. Často slýcháme, že spojení ekonomika a kultura představuje základní kámen pro 21. století, což je vize, která je jen v malém měřítku naplněna. Minulost nabízí velké množství důkazů, že kultura ve všech svých odvětvích přinesla konkrétní zisky pro společnost, ale i přesto o tom musíme své okolí neustále přesvědčovat. Neměli bychom se ale zaměřit na čistý ekonomický zisk, kulturní dědictví nabízí hodnoty, které prostý zisk značně převyšují. Práce se od pojmu kultura, kulturní dědictví a od základního vymezení těchto pojmů dostává až ke konkrétnímu příkladu obnovy kulturního dědictví. Otázky z oblasti kulturního rozvoje společnosti, celkového zachování a následného využití kulturního potenciálu jednak z oblasti živé kultury, tak samozřejmě i památkové péče a kulturního dědictví velmi blízce souvisejí s ekonomickou stránkou kultury a s konkrétním zaměřením se na zdrojový potenciál v národním hospodářství. Jde o využití kulturních zdrojů v procesu ekonomického rozvoje státu, a proto právě ekonomizace kulturního dědictví sehrává významnou roli v kulturní politice státu. Oblast kultury představuje dynamický segment ekonomiky ve světovém měřítku a to nejen pokud se zaměříme na ceny uměleckých předmětů, ale rovněž z pohledu využití kulturního potenciálu země a jeho podílu

11

na cestovním ruchu. To vše úzce souvisí se správným využitím kulturního statku v ekonomickém procesu a s potřebou správné kvalifikace v oblastech kultury. 3 Ladislav Kesner popisuje vztah kultury a ekonomiky v soudobé společnosti a uvádí, že Česká republika se pyšní bohatstvím kulturního dědictví a rozvinutou kulturní a uměleckou tradicí a vytváří prostředí, ve kterém by kultura mohla sehrávat důležitou ekonomickou roli, aby byla hnací silou ekonomického a sociálního rozvoje. 4 Úrodná půda je nachystána, bohužel její využití není v plné míře naplněno. Proč tomu tak je? Jedním z důvodů může být jistý stereotyp a přesvědčení o tom, že davy turistů zaplňující ulice měst jsou dostačující ukázkou kulturně smýšlející země. Ladislav Kesner rovněž ve svém příspěvku poukazuje na to, že daný problém je ve vnímání kultury a její ekonomické role zdejšími politickými, ekonomickými a kulturními elitami. Právě ty představují onen stereotyp, díky kterému stojíme v koutě a nemůžeme využít synergie kultury a ekonomiky, jak je tomu v řadě vyspělých zemí.5 „Kultura a inovace hrají klíčovou roli v pomoci regionům při získávání investic, tvůrčích talentů a turistiky.“ 6 Je důležité si uvědomit, že i přes veškerý pokrok, který přináší informační technologie, zůstává daná poloha a faktor socializace určujícím měřítkem v rámci ekonomického růstu. Aby města a regiony získaly zahraniční pomoc, je třeba neustále prohlubovat kvalitu života, životní styl a dbát o pestrost kulturní nabídky. Ta je tedy jedním z faktorů ovlivňující atraktivnost dané lokality. Samotná atraktivnost místa blízce souvisí s cestovním ruchem, a jak dokazují konkrétní čísla7, kultura je určujícím prvkem turistiky, v

3

PATOČKA, Jiří a Eva HEŘMANOVÁ. Lokální a regionální kultura v České republice: kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, s. 7. ISBN 978-80-7357-347-8. 4 KESNER, Ladislav. Kultura jako břímě. Jak Česká republika pečuje o svůj kulturní kapitál? In: Ladislav Kesner, ed., Ekonomika a kultura. Partnerství pro 21. století. Sborník z mezinárodní konference o rozvoji kulturních zdrojů a kulturního kapitálu. Praha-Evropské město kultury 2000, 2001. s. 10. ISBN 80-238-6831-4. 5 Tamtéž. 6 Ekonomika kultury v Evropě. Studie vypracovaná pro Evropskou komisi (Generální ředitelství pro vzdělání a kulturu) [online]. KEA European affairs, 2006, s. 9 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: ˂http://www.mkcr.cz/assets/profesionalni-umeni/Ekonomika-kultury-v-Evrope.doc˃. 7 Kultura představuje 5,5% HDP Evropské unie a Evropa v něm vlastní 55% podíl na globálním trhu. In: Ekonomika kultury v Evropě. Studie vypracovaná pro Evropskou komisi (Generální ředitelství pro vzdělání a kulturu) [online]. KEA European affairs, 2006, s. 9-10 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: ˂http://www.mkcr.cz/assets/profesionalni-umeni/Ekonomika-kultury-v-Evrope.doc˃.

12

rámci společensko-hospodářského kontextu podporuje územní soudržnost, sociální integraci, napomáhá k udržitelnému rozvoji a je celkově velkým užitkem pro společnost. 8 „Národní kulturou můžeme chápat soubor výsledků lidské fyzické a duševní práce, který odráží a pro další generace fixuje specifické odlišnosti daného národa. Tyto specifické odlišnosti se mohou projevovat jak v soustavě tradičně uznávaných sociálních hodnot a norem, tak v soustavě institucí, v uspořádání moci, v podobě jazyka, ve vztahu lidí k přírodě a krajině či v kulturních vzorcích projevujících se např. v celkovém způsobu života, ve zvláštnostech chování a v dalších specifických lidských činnostech. Významnou součástí národní kultury je pak i vědomí národní identity, tj. obraz národa v myslích současníků včetně jeho základních charakteristik (národní mentality, národní hrdosti, národních symbolů, národních tradic apod.).“9 V dnešní době se ale můžeme setkat s dvojím pojetím národa. První náhled představuje klasické pojetí národa, tedy etnicky či národnostně homogenní skupinu obyvatel, kteří obývají určité území a sdílejí společné zvyky a tradice. Druhé pojetí představuje národ v rovině státu, tedy na národ nahlížíme z pohledu politických kritérií. Vlachová a Řeháková ve své publikaci dále rozlišují národ na východní a západní, evropský a americký, německý a francouzský model.10 2.1.3 Kultura v rámci dokumentů České republiky Strategie udržitelného rozvoje, Strategie regionálního růstu či Strategie hospodářského růstu, ze kterých dále vychází Národní rozvojový plán a následně Národní strategický referenční rámec, jsou dokumenty rozebírající vztah České republiky a kultury, slouží jako podkladový materiál při vyjednáváních na úrovni EU a jsou zásadní při získávání peněz z evropských strukturálních fondů. Národní rozvojový plán obsahuje strategické cíle a oblasti týkající se podpory rozvoje kultury v ČR jako např.:

8

Tamtéž, s. 9. PATOČKA, Jiří a Eva HEŘMANOVÁ. Lokální a regionální kultura v České republice: kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, s. 126. ISBN 978-80-7357-347-8. 10 VLACHOVÁ, Klára a Blanka ŘEHÁKOVÁ. Česká národní identita po zániku Československa a před vstupem do Evropské unie. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2004, s. 11. 9

13



podpora podnikání, místní zaměstnanosti a rozvoje komunit, které kladou důraz na schopnost přitahovat osoby s vysokou kvalifikací, jmenovitě v oblasti kulturních služeb,



podpora obnovy fyzického prostředí, kde je žádoucí soustředit se i na obnovu historického a kulturního dědictví,



akce přispívající k sociální soudržnosti, včetně doporučovaných akcí zaměřených na kulturní integraci a sociální začleňování,



posilování cestovního ruchu, jehož nedílnou součástí je kulturní turistika.11

Rovněž vyzdvihuje jedinečnost českých památek, galerií, muzeí či knihoven. Podtrhuje význam celého kulturního průmyslu, vzdělávání a činností spjatých s kulturním sektorem. Strategie hospodářského růstu (SHR) prostřednictvím osmi zásad uvádí nejnovější pojetí EU v rámci zkoordinování cílů unijní regionální politiky s Lisabonskou strategií. Předmětem je „zlepšení stavu životního prostředí, obnova krajiny a regionálních tradic jednak ve smyslu požadavků dlouhodobě udržitelného rozvoje, jednak jako významného zdroje hospodářského růstu v rámci globálně dynamických hospodářských segmentů – turismus, ekonomizace kulturního dědictví, renesance výrobních tradic apod.“12 Strategie udržitelného rozvoje ČR (SUR) staví udržitelný rozvoj na pozici strategie civilizačního rozvoje. Jeho cíle a nástroje „směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích“ 13, k čemuž směřují jednotlivé strategické cíle. Jedním z indikátorů, pomocí kterých budou dané cíle naplňovány, je i dostupnost veřejných služeb kultury vyjádřená jako procento výdajů na kulturu z celkových výdajů veřejných rozpočtů.

11

Návrh národního rozvojového plánu České republiky 2007-2013 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, s. 68 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: ˂http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/e2851ddfd85f-4c35-809a-19545a7cac45/1141122325-materi-l-nrp-iii-nrp-upraveny-str_e2851ddf-d85f-4c35-809a19545a7cac45˃. 12 Strategie hospodářského růstu České republiky [online]. Praha: Úřad vlády ČR, 2005, s. 3-4 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: ˂http://www.culturenet.cz/res/data/002/000324.pdf˃. 13 Strategie udržitelného rozvoje České republiky [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2004, s. 4 [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: ˂http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje/$FILE/KMSUR_CR20100114.pdf˃.

14

Předložené strategické listiny navazují na Národní strategický referenční rámec ČR 14 obsahující jednak charakteristiku a dané priority operačních programů, na něž Česká republika žádá dotace ze strukturálních fondů Evropské unie. Pro období 2007-2013 byla kultura, společně s cestovním ruchem a dalšími, zařazena v rámci Integrovaného operačního programu (IOP), jenž se orientuje na „řešení společných regionálních problémů v oblasti infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územního rozvoje. K hlavním směrům podpory lze zařadit rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a rozvoj systémů tvorby územních politik“15. Kromě výše zmíněných strategických dokumentů, jejichž charakter je spíše obecný, byla v roce 2001 představena Strategie účinnější státní podpory kultury (Kulturní politika) a řada dalších novějších koncepcí, jako např. Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013, Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2004 až 2010, Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu a Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví na léta 2003-2008 (Koncepce muzejnictví). Kulturní politika měla nastavit jednotlivé cíle státu v rámci kultury do roku 2005. V rámci kulturního dědictví můžeme vypíchnout alespoň to, že „preferuje ochranu kulturního dědictví a jeho adekvátní využití v kulturním životě společnosti a jeho efektivní ekonomické zhodnocení“16. Výše zmíněné dokumenty dále posloužily jako podkladový materiál ke vzniku dokumentu s názvem Státní kulturní politika na léta 2009-2014. Ta podrobně uvádí veškeré oblasti, v nichž ústřední orgán zajišťující kulturu a její služby, tedy Ministerstvo kultury, je oprávněný jednat. Listina představuje vizi kulturní politiky, jež dále umožňuje stanovit přesné cíle, které pomohou kulturu posunout o krok dál a úkoly/opatření zajišťující konkrétní plnění cílů. 17 Třetí cíl formulovaný jako Role státu, krajů a obcí při podpoře zachování a tvorby kulturních 14

Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 republiky [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007 [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: ˂http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/05324ba5-8418-42629368-ed280c94eb5e/NSRR-CJ.pdf˃. 15 Integrovaný operační program. Strukturální fondy [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2012 [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: ˂http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-20072013/Tematicke-operacni-programy/IOP˃. 16 Státní kulturní politika České republiky 2009-2014 [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2009, s. 53 [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: ˂http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf˃. 17 Státní kulturní politika České republiky 2009-2014 [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2009 [cit. 2013-0910]. s. 11. Dostupné z: ˂http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf˃.

15

hodnot obsahuje „materiální podporu zachování v minulosti vytvořených a nově vytvářených kulturních hodnot“18 a jak uvádí dokument, lze jej naplnit, pokud se dodrží politický příslib, tedy příspěvek ze státního rozpočtu 1 % na kulturu. Do této oblasti řadíme rovněž daňovou a rozpočtovou možnost využití podpůrných fondů EU (strukturální fondy/IOP, ROP a komunální fondy).19

2.2 Kulturní dědictví Kulturní dědictví odráží historický vývoj a stává se pamětí každého místa, je tedy nedílnou součástí moderní doby. Propojuje krajinu, architektonické památky, sbírkové předměty, tradice, kulturní zkušenosti či výrobní postupy. Prolnutí přírodního a kulturního prostředí přechází z minulosti do současnosti, kterou obohacuje.20 Na otázku, co konkrétně vyjadřuje pojem kulturní dědictví a jaké jsou jeho hodnoty, není lehké odpovědět. Nejen umění, ale i výraznější stopu lidské činnosti, lidského snažení, můžeme pokládat za příklad kulturního dědictví. Kulturní dědictví je definováno jako „konfigurace kulturních prvků, tj. artefaktů, sociokulturních regulativů (zejména hodnot, norem a kulturních vzorců) a idejí, jež jsou jako trvalé kolektivní vlastnictví a všeobecně sdílený výsledek materiální a duchovní činnosti členů určité kultury předávány následujícím pokolením jako specifický typ dědictví.“21 Na rozdíl od aktuální kultury, kde sehrávají významnou roli právě aktuální příslušníci daného společenství, kulturní dědictví představuje „pouze tu část sociokulturního systému, která v životě dané společnosti zakořenila, a je proto dále předávána potomkům. Transmise kultury v čase má selektivní charakter, neboť ve chvíli, kdy některé kulturní prvky přestanou v konkrétní společnosti plnit svou funkci, přestávají být součástí kulturního dědictví. Charakteristickým rysem předávání kulturního dědictví je nepřetržité vzájemné působení kulturní tradice a kulturní inovace“22.

18

Tamtéž, s. 13. Tamtéž. 20 PATOČKA, Jiří a Eva HEŘMANOVÁ. Lokální a regionální kultura v České republice: kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, s. 23. ISBN 978-80-7357-347-8. 21 SOUKUP, Václav. Sociální a kulturní antropologie. Praha: SLON, 1993, s. 92. 22 Tamtéž. 19

16

U většiny objektů označovaných v dnešní době jako kulturní či technické památky nastává v dlouhodobějším měřítku k poklesu jejich ekonomického zdůvodnění, právě díky vymizení původní užitné hodnoty. Zůstává tedy otázkou, zda objekty u kterých převládá především hodnota estetická, duchovní či historická, tvoří součást moderní společnosti, jestli uvedené hodnoty jsou či nejsou důležité, nebo snad postradatelné. Právě v souvislosti se změnami vnímání hodnotových hierarchií se rovněž nabízí otázka, zda se bude měnit i vztah společnosti ke kulturnímu dědictví, jestli bude i nadále duchovní a kulturní hodnota vnímána jako důležité měřítko rozvoje. V současných ekonomicky vyspělých zemích je kulturní dědictví, péče o něj a jeho zachování, vnímáno jako důležité a nezbytné, což se také projevuje na jeho ekonomické stránce financování projektů ochrany a obnovy. 23 Kulturní dědictví můžeme pokládat za existující, byť často velmi pomíjivé a neustále zkoumané svědectví vzniku a postupného vývoje společnosti. Jakési společenství svého druhu, tedy kulturní dědictví, směřuje do budoucna a po této složité cestě na sebe nabaluje stále více otázek, které mnohdy i dnes čekají na své zodpovězení. Dle J. Szczepánského kulturní dědictví „podléhá obyčejně idealizaci, stává se tak souborem posvátných hodnot, symbolů spojených s emocionálními představami. Avšak právě tím se stává faktorem integrace skupin, faktorem jejich stálosti i odolnosti v sociálních i jiných krizích“24. Dnešní způsob chápání vnímá kulturní dědictví prostřednictvím určitých věcí hmotné povahy, tedy prostřednictvím výtvorů z oblasti architektury či technické výroby, včetně strojů. Mimo jiné zahrnuje také umělecká díla, sociální výtvory vycházející z lidského chování, ideje či představy. Uchovává ale i to, co máme vrozené a nosíme v genech a „které možná mohou stimulovat daleko přímočařeji udržování kulturního dědictví - či spíše dědictví kultury, než jakékoliv jiné snahy o jeho opečovávání“25. Kulturní dědictví vytváříme, žijeme, předáváme, ničíme, opravujeme a konzervujeme. Je tedy živé svědectví společnosti. „Stává se něčím, co lze podle slov K. Mannheuma z jeho studie Duše a kultury nazvat mezilidským mostem.“26

23

PATOČKA, Jiří a Eva HEŘMANOVÁ. Lokální a regionální kultura v České republice: kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, s. 23-24. ISBN 978-80-7357-347-8. 24 MATĚJŮ, Martin. Veřejný zájem a kulturní dědictví. Příspěvek na konferenci „Nemovité kulturní památky pozitivní faktor nebo přítěž ekonomického rozvoje“, Kadaň, 23. - 25. května 2002, s. 80-81. 25 Tamtéž. 26 Tamtéž.

17

Je fenoménem sehrávající důležitou roli z hlediska existence měst a sídel, které představují důležitou složku z hlediska vývoje společnosti. Také kulturní dědictví nacházející se v podobě nemovitých kulturních památek zaznamenává důležitý předmět soužití obyvatel a města, představuje tedy jakýsi zdroj identity jejich vztahu. Je charakteristikou města, nechává blíže nahlédnout jeho významu a stává se svědkem jeho historického vývoje. Popření či zanedbávání kulturního dědictví znamená nejen odepření hodnoty, oslabení identity, ale rovněž celkovou likviditu konceptu vývoje měst a společnosti, která tento prostor utváří. Jak uvádí srovnávací studie Vztah státu ke kultuře, kulturní politika evropských zemí 27 realizovaná Katedrou kulturologie Univerzity Karlovy v Praze pro MK ČR a zkoumající vztah státu ke kultuře, prioritní funkcí státu se stává vazba na oblast ochrany kulturního dědictví, památkové péče a restaurování památek. Velmi úzkou vazbu nacházíme v péči o sociokulturní potenciál místa, který kloubí i veřejný zájem sehrávající podstatnou roli právě jednak v podpoře, ale i likvidaci kulturního dědictví. Sociokulturní potenciál má velký vliv na kulturní vývoj daného území a lze jej chápat jako významný rozvojový faktor. „Situování fenoménu sociokulturního potenciálu do vztahu k určitému území akcentuje rovněž úlohu konkrétního prostředí a předpokládá jeho výrazný a specifický vliv na sociokulturní jevy a procesy v podobě tzv. sociability území. Za důležité a směrodatné jsou považovány procesy na bázi kumulace kulturních hodnot a statků v území a procesy spjaté s přetvářením životního prostředí.“28 Důležitou roli v sociokulturním pojetí sehrávají samotní aktéři hodnototvorných činností. Podstatnou úlohu sehrávají osobnostní rysy populace, které se projevují nejen v životním stylu, ale právě v souvislosti s kulturním dědictvím, vztahu k tradicím, ve snaze o regulování jak životního tak přírodního prostředí, v možnostech přijímat inovace, nové kulturní hodnoty, standardy a normy. 29 „Sociokulturní potenciál v sobě implicitně obsahuje i formulaci veřejného mínění a veřejného zájmu ve vztahu ke kulturnímu dědictví. Investice do sociokulturního potenciálu jsou proto

27

Vztah státu ke kultuře, kulturní politika evropských zemí [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2004 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: ˂ http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=60˃. 28 MATĚJŮ, Martin. Veřejný zájem a kulturní dědictví. Příspěvek na konferenci „Nemovité kulturní památky pozitivní faktor nebo přítěž ekonomického rozvoje“, Kadaň, 23. - 25. května 2002, s. 80-81. 29 Tamtéž.

18

investicemi progresivními a prostřednictvím multiplikačních efektů mohou pozitivně stimulovat zájem veřejnosti o kulturu, tradice a kulturní dědictví.“30 2.2.1 Kulturní dědictví v rámci dokumentů UNESCO Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví a Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví představují základní dokumenty mezinárodní organizace UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization), které blíže specifikují ochranu kulturního dědictví. Dle výše zmíněných dokumentů můžeme hovořit o kulturním dědictví materiálním a nemateriálním. Úmluva o ochraně světového kulturního dědictví specifikuje oblast materiálního kulturního dědictví, které člení na: a) památníky – architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou hodnotu z hlediska dějin umění, umění či vědy, b) skupiny budov – skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodů své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy, c) lokality – výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska.31 Naopak Úmluva o zachování nehmotného kulturního dědictví blíže specifikuje oblast nemateriálního kulturního dědictví. „Nemateriálním kulturním dědictvím se rozumí zkušenosti, znázornění, vyjádření, znalosti, dovednosti, jakož i nástroje, předměty, artefakty a kulturní prostory s nimi související, které společenství, skupiny a v některých případech též jednotlivci považují za součást svého

30

Tamtéž. Článek 1 Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: ˂http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/umluva-o-ochrane-svetoveho-kulturniho-a-prirodniho-dedictviunesco.pdf˃. 31

19

kulturního dědictví. Toto nemateriální kulturní dědictví, předávané z pokolení na pokolení, je společenstvími a skupinami lidí neustále přetvářeno v závislosti na jejich prostředí, na jejich interakci s přírodou a na jejich historii, dává jim pocit identity a kontinuity, podporuje takto úctu ke kulturní rozmanitosti a lidské tvořivosti. Pro účely této Úmluvy se bere v úvahu pouze nemateriální kulturní dědictví slučitelné se stávajícími mezinárodními nástroji týkajícími se lidských práv, jakož i se zásadami vzájemné úcty mezi společenstvími, skupinami i jednotlivci a trvale udržitelného rozvoje.“32 Tato oblast kulturního dědictví se projevuje mimo jiné v oblasti: a) ústní tradice a vyjádření, včetně jazyka jakožto prostředku nemateriálního kulturního dědictví, b) interpretační umění, c) společenské zvyklosti, obřady a slavnostní události, d) vědomosti a zkušenosti týkající se přírody a vesmíru, e) dovednosti spojené s tradičními řemesly.33 Kulturní dědictví nám podává informace o kulturním životě celé společnosti. Prostřednictvím hmotných i nehmotných statků podává informace vypovídající o vzdělanosti a vyspělosti národa a tím se stává nenahraditelným svědkem minulosti a učitelem budoucnosti. Nutnost zachování kulturního dědictví je podepřena jednotlivými významy. Josef Beneš uvádí: a) význam kultivační, umožňující rozvoj člověka v oblasti rozumové i emocionální b) význam identifikační, reflektující specifický a nezaměnitelný ráz jednotlivých prostředí, c) význam integrační, pomáhající začleňování jedinců do pospolitostí, d) význam reprezentační prokazuje přínos dané pospolitosti globálnímu kulturnímu prostředí a zpětně se jí dostává úcty, respektu a porozumění, e) význam ekonomický, kdy je kulturní dědictví zdrojem příjmů, zejména pak v oblasti cestovního ruchu.34

32

Článek 2 Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: ˂http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf˃. 33 Tamtéž.

20

2.3 Cestovní ruch „Celý život je vlastně cesta a celý život jsme návštěvníky na této planetě. Během své návštěvy obdivujeme, využíváme i opečováváme její zdroje - jednoduše zanecháváme na ní svou (často nesmazatelnou) stopu. Měli bychom se snažit o to, aby ta stopa měla pro příští generace co nejpřijatelnější podobu: esteticky, ekologicky, ekonomicky, kulturně i sociálně. Takový druh kolektivního svědomí by měl stimulovat naše individuální chování tak, abychom jím nikterak nepřispívali k poškozování krajiny, poklesu biologické rozmanitosti, exploataci zdrojů, poklesu kulturní identity a sociální spravedlnosti.“35 Dle Mezinárodní organizace cestovního ruchu (World Tourism Organization) je cestovní ruch definován jako „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“36. Definice charakterizuje samotného účastníka cestovního ruchu a vystihuje jeho zásadní podmínky, jako je pouhá dočasnost a nevýdělečnost pobytu a zároveň vylučuje důvody cesty, které mají účel pracovní, popřípadě změny místa bydliště apod. Cestovní ruch se dotýká širokého okruhu společnosti, je složitým sociálně-ekonomickým jevem zaměřující se jednak na oblast spotřeby a zároveň na oblast podnikatelských činností. Je vázaný na určité místo, tedy cílový bod zájmu návštěvníka. Rozhodující ale není pouze přírodní či kulturně historické bohatství, které daná lokalita přináší, důležitou roli hrají také služby a jejich nabídka, která bude schopná oslovit co možná nejširší skupinu účastníků cestovního ruchu. Samozřejmě nesmíme opomíjet roční období a celou řadu dalších faktorů (počasí, politická situace dané země apod.), jež výrazným způsobem cestovní ruch ovlivňují. V rámci ekonomických přínosů dané země, místa či konkrétní stavby, je podstatný domácí cestovní ruch mající pozitivní vliv jednak na samotný rozvoj regionu, na jeho zaměstnanost či tvorbu HDP a cestovní ruch příjezdový, jenž do země přináší devizové prostředky.

34

BENEŠ, Josef. Základy muzeologie. 1. vyd. Opava: Open Education&Sciencies pro Ústav historie a muzeologie FPF SU, 1997. s. 20-21. 35 PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009, s. 12. ISBN 97880-7435-006-1. 36 PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. s. 11. ISBN 978-80-2473750-8.

21

2.3.1 Vztah kultury a cestovního ruchu Pokud budeme uvažovat o kultuře z hlediska cestovního ruchu, můžeme říci, že reprezentuje oblast tradiční, tedy kulturu a umění zaměřující se na návštěvy galerií, muzeí, koncertních síní, divadel, oblast kulturního dědictví, ale rovněž tradiční způsob života obyvatel konkrétní oblasti a zvyky pojící se k danému místu. Mezi ty řadíme místní jazyk či nářečí, kroje, tradiční kuchyni, řemeslo a místní produkty, také architekturu typickou pro danou oblast či hodnoty dané společnosti. World Tourism Organization (WTO) a European Travel Commission (ETC) vypracovaly schéma ilustrující rozvržení kultury pro potřeby cestovního ruchu. Ta je zde rozčleněná na vnitřní (inner circle) a vnější kruh (outer circle). Vnitřní kruh, tedy primární prvky kultury, prezentuje samotné jádro a základní prvky kultury. Zahrnuje jednak umění minulosti (heritage tourism) a umění současné (arts tourism), tedy kulturní produkci zahrnující jednak divadelní a hudební produkci, výtvarné umění, architekturu či literaturu. Vnější kruh neboli sekundární prvky kulturního cestovního ruchu zahrnují kreativní průmysl.37 Kreativní průmysl je v současné době silným a rychle se rozvíjejícím odvětvím kultury, který ač z pohledu kulturního cestovního ruchu nedosahuje takového významu jako např. kulturní dědictví, představuje silný potenciál pro hospodářský růst.38 Převážně na úrovni měst se tradiční kultura mísí s kreativním průmyslem a z pohledu kulturní turistiky se v mnohém doplňují a vytvářejí jeden celek. Přelom 19. a 20. století, charakteristický společensko-ekonomickým vývojem, je startovací dráhou pro rozvoj novodobého cestovního ruchu. Demografické průzkumy stále častěji potvrzují, že touha po kulturním zážitku se stává hlavním důvodem návštěvy určitého místa. Kultura sehrává významnou roli v oblasti cestovního ruchu jak na světové, tak i lokální 37

City Tourism & Culture - The European Experience. World Tourism Organization and European Travel Commission [online]. Madrid: WTO, 2005 [cit. 2013-11-15]. ISBN 92-844-0779-6. Dostupné z: ˂http://sangu.edu.ge/books/eko/17.pdf˃. 38 Mezi kreativní průmysl řadíme jednak oblasti literatury a vydavatelství, dále oblasti hudby, filmu, výtvarného umění a trhu s uměním, performačního umění, knihoven a muzeí, ale také oblasti designu, módy, reklamy, multimédií. Můžeme rovněž hovořit o celkovém životním stylu společnosti, jehož součástí je rovněž víra, tradice, zvyky, hodnoty či tradiční kuchyně. V USA do kreativního průmyslu zařazují i vývoj software. Zdroj: FRONVILLE, Claire L. The International Creative Sector: Its Dimension, Dynamics, and Audience Development. UNESCO, 2003.; WIESAND, Andreas. The „Creative Sector“ – An Engine For Diversity, Growth and Jobs in Europe. European Cultural Founation, 2005.; FLORIDA, Richard. The Rise of the Creative Class, 2002.

22

úrovni. Kultura nabízí poznání, zážitek a láká turisty, čímž cestovní ruch vyvolává. Autor článku Kultúrne dedičstvo a cestovný ruch, německý spisovatel Frieder Stadtfeld, přirovnává přírodu ke kultuře a uvádí, že stejně jako podléhá příroda cestovnímu ruchu, může mu podléhat také kultura39. Ze srovnání kultury a přírody plynou negativní přístupy k otázce cestovního ruchu a jeho vlivu na okolní prostředí. Jednotlivé příklady poukazují především na poškození kulturních památek či narušení kulturní identity. Často slýcháme názory, že cestovní ruch produkuje kýč, který reprezentuje tradice, v podobě drobných suvenýrů na stáncích obklopujících kulturní památky. Rizika pro původní kulturu přináší zahraniční cestovní ruch, který ale oproti domácímu představuje zásadní tok financí. Méně vyspělé destinace, které ve snaze dosáhnout výše, velmi často zašlapávají a tím i samozřejmě ničí kulturu a její duchovní hodnoty. I přes všechna rizika spojená s kulturou a cestovních ruchem, existuje mnoho výhod a pozitivních elementů vycházejících z tohoto vztahu. Jak již bylo jednou řečeno, kultura dodává místu atraktivitu, láká turisty, investory, napomáhá k hospodářskému růstu a zvyšuje zaměstnanost. Rovněž také cestovní ruch přispívá k udržování kulturních statků, k rozvoji kulturního dědictví, kulturně-společenského života a tím napomáhá k růstu vzdělanosti obyvatel dané lokality. Cestovní ruch stejně jako kultura zvyšuje zaměstnanost a poptávku po službách, čímž napomáhá k hospodářskému růstu. Pokud ale budeme uvažovat o kultuře jako o jednom z podnětů účasti na cestovním ruchu, tak je zřejmé, že „kultura je bezesporu důležitou hnací silou turistického průmyslu“40. Dle jednotlivých podnětů účasti na cestovním ruchu rozpoznáváme odlišné druhy cestovního ruchu: rekreační, kulturně-vzdělávací, nábožensky, společensky či zdravotně orientovaný, cestovní ruch zaměřující se na poznávání přírodního bohatství, dobrodružně či sportovně zaměřený, cestovní ruch s profesními motivy (kategorie obsahující obchodní, kongresový, veletržní a incentivní cestovní ruch) a nejrůznější jiné formy cestovního ruchu (nákupní, vojenský apod.).41

39

STADTFELD, Frieder. Kultúrne dedičstvo a cestovný ruch. In: Ekonomická revue cestovného ruchu, roč. 29, 1996, č. 1, s. 3-11. 40 TICHÁ, Tereza. Cestovní ruch a kultura, hlavní konkurenční výhody České republiky. Praha, 2006. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů. s. 22. 41 Tamtéž, s. 23.

23

Co tedy znamená kulturní neboli kulturně poznávací cestovní ruch? Řada světových organizací42 se zabývá touto oblastí a existuje mnoho definicí vysvětlující jeho podstatu. Jarmila Indrová uvádí, že: „Kulturně poznávací cestovní ruch je taková forma cestovního ruchu, která je zaměřená především na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků vlastního i jiných národů. Plní významnou výchovně vzdělávací funkci a přispívá k rozšíření kulturně společenského rozhledu obyvatelstva. Zahrnuje především návštěvy: kulturně historických památek (hradů, zámků, staveb lidové architektury a dalších kulturně historických objektů), kulturních zařízení (muzea, galerie, obrazárny, knihovny a další), kulturních akcí (divadelní představení, festivaly, folklórní a lidové slavnosti), ale i návštěvu tzv. kulturní krajiny (parky, zahrady) a další.“43 Kulturní cestovní ruch představuje rychle se rozvíjející způsob cestování. Lidé stále více vyhledávají alternativní možnosti turistiky, mají větší možnosti výběru, a to jak v rámci domácího, tak přeshraničního způsobu cestování. Poznávání nových míst či nové možnosti vzdělávání spojené s kulturou jsou čím dál častěji vyhledávány. To ovlivňuje také životní styl, díky kterému lidé cestují častěji a to i v pokročilém věku. Rovněž se zvyšuje se zájem o umění a kulturní dědictví44. Přínosy kulturního cestovního ruchu tkví v respektu k okolnímu kulturnímu i přírodnímu prostředí. Jeho existence přispívá v rámci udržitelného rozvoje k rozvoji jednotlivých služeb. Nutná je jeho kontrola, která zamezuje vzniku masového turismu, jenž má za následek narušení kulturního bohatství a často i poškození či úplné zničení památek a chráněných oblastí.

42

Definitions of Cultural Tourism: „All movements of persons might be included in the definition because they satisfy the human need for diversity, tending to raise the cultural level of the individual and giving rise to new knowledge, experience and encounters.“ Source: World Travel Organization Zdroj: City Tourism & Culture - The European Experience. World Tourism Organization and European Travel Commission [online]. Madrid: WTO, 2005 [cit. 2013-11-15]. ISBN 92-844-0779-6. Dostupné z: ˂http://sangu.edu.ge/books/eko/17.pdf˃. 43 INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch I. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2004. ISBN 80-245-0799-4. 44 V průzkumu Eurobarometru se již v roce 1997 kultura/historie se umístila na čtvrtém místě v žebříčku motivací k cestovnímu ruchu. Přibližně 32 % z dotázaných ji označilo jako důvod návštěvy určité oblasti. Na prvních místech se umístila krajina/příroda, podnebí a náklady na cestu. Zdroj: EUROBAROMETER. City Tourism & Culture - The European Experience. World Tourism Organization and European Travel Commission. Madrid: WTO, 2005. ISBN 92-844-0779-6.

24

Na základě uvedených informací můžeme konstatovat, že je třeba kulturní cestovní ruch podporovat a dále rozvíjet, a to pomocí obnovy kulturního dědictví, tradic, řemesel, vzdělávání v rámci umění či vzniku nových produktů. S ekonomickými přínosy kulturního dědictví a zároveň s jeho obnovou úzce souvisí také potencionální návštěvník dané lokality. McKercher tohoto návštěvníka definuje jako osobu „která navštěvuje nebo plánuje navštívit atrakci kulturního cestovního ruchu (galerii, muzeum či historické místo, představení, festival apod.) kdykoli během své cesty, bez ohledu na hlavní důvod účasti k cestovnímu ruchu“ 45 . Tato definice je velmi obecná a dále nerozlišuje původní účel návštěvy. Bob McKercher dále rozlišuje kulturního turistu dle pěti charakteristik, přičemž důležitou roli hraje právě kultura a její role v rámci účelu návštěvy a hloubka prožitku. Česká označení jednotlivých typů turistů jsou převzata z práce Terezy Tiché, jež podrobněji zkoumá vztah kultury a cestovního ruchu. 

Rozhodný kulturní turista (purposeful cultural tourist) - turistika je pro něj hlavním motivem a přináší mu silný zážitek.



Prohlídkový kulturní turista (seghtseeing cultural tourist) - turistika je pro něj také hlavním motivem návštěvy, ale jeho prožitek není až tak hluboký.



Objevitelský kulturní turista (serendipitous cultural tourist) - je turista, pro něhož není kulturní zážitek primární, ale i přesto mu přináší hluboký prožitek.



Občasný kulturní turista (casual cultural tourist) - je turista, pro kterého není kulturní turistika silným motivem a také prožitek z návštěvy kulturní destinace není vysoký.



Nahodilý kulturní turista (incidental cultural tourist) - je turista, jehož cesta nemá primární kulturní účel a jeho prožitek také není vysoký. 46

Z hlediska kulturní turistiky sehrávají nejdůležitější úlohy první tři skupiny kulturních turistů. Proto by se výzkum segmentace trhu měl soustředit z hlediska ekonomických přínosů právě na tyto skupiny návštěvníků. To je samozřejmě možné v rámci kvalitativní části, bohužel

45

MCKERCHER, Bob. Towards classification of cultural tourists. In: The International Journal of Tourism Research; Jan/Feb 2002; 4, 1; ABI/INFORM Global, s. 29-38. 46 MCKERCHER, Bob & Hilary du CROS. Cultural Tourism: The Partnership Between Tourism and Cultural Heritage Management. Binghamton N. Y.: Haworth Press, 2002. ISBN 0-7890-1105-0. Český překlad dle: TICHÁ, Tereza. Cestovní ruch a kultura, hlavní konkurenční výhody České republiky. Praha, 2006. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů. s. 28-29.

25

statisticky nemůžeme změřit samotnou hloubku prožitku, a proto kvantitativní část toto rozlišení neumožňuje. Musíme si také uvědomit místo nebo oblast, ve které rozvíjíme kulturní cestovní ruch. Studie City tourism & culture - The European experience tyto vztahy specifikuje a uvádí tzv. rámec pro klasifikaci sídel a jejich kulturních produktů (framework to classify places and their cultural product)47, který rozpracovaly již výše zmíněné organizace WTO a ETC.

Tab. 1 Rámec pro klasifikaci sídel a jejich kulturních produktů Obrázek znázorňuje tzv. klastry, které propojují vertikální a horizontální osy, tedy kulturní produkt a místo. Autoři vymezili tři skupiny produktů: kulturní dědictví, dědictví a umění a dědictví, umění a kreativní průmysl. Místa uvedená v tabulce spíše obecně reprezentují velikost oblasti, jejich konkrétní vymezení není přesně uvedeno. Dále autoři přiřadili určitá města do klastrů. Praha byla zařazena do klastru 4, z čehož vyplývá, že se jedná o velkoměsto nabízející kulturní dědictví a umění. Samozřejmě je patrné, že dané schéma neodpovídá zařazení všech měst. Příkladem je např. město Hradec Králové, věhlasné především díky pořádání mezinárodního festivalu Rock for People. Existují další řady českých, ale i zahraničních měst, které ač neoplývají nabídkou kulturního dědictví, jejich atraktivita spočívá v nabídce umění či kreativního průmyslu.

47

City Tourism & Culture - The European Experience. World Tourism Organization and European Travel Commission [online]. Madrid: WTO, 2005 [cit. 2013-11-15]. ISBN 92-844-0779-6. Dostupné z: ˂http://sangu.edu.ge/books/eko/17.pdf˃.

26

2.4 Vztah ekonomiky a kultury Není třeba připomínat, že umění a kultura sehrávají podstatnou roli v hospodářském rozvoji měst, aglomerací a regionů. Creative sector - an Engine for Diversity, Growth and Jobs in Europe48 je název studie zkoumající potenciál kultury a kreativního průmyslu v Evropě. Práce popisuje proces rozvoje měst a celých regionů, tedy vznik zajímavých turistických destinací a ukazuje jednotlivé ekonomické a sociální přínosy. David Throsby podtrhuje důležitost role umění a kultury pro celkový rozvoj daných lokalit a navíc zdůrazňuje rozšiřující se zájmy badatelů i politiků a uvádí, že okruh zájmu nyní obsahuje „širší témata městské kulturní tematiky, hodnot místní komunity a návrhy na přehodnocení městského rozvoje na základě citlivých linií kultury a životního prostředí“49. Pokud budeme vnímat kulturu z pohledu revitalizace měst a celkového místního rozvoje, je třeba upřesnit jednotlivé přínosy kultury. Bylo dokázáno, že kultura přináší jednak přímé výnosy v rámci místního hospodářství. Výnosy plynou z výdajů na zboží a služby z oblasti kultury a to současně od místních spotřebitelů a kulturních turistů. Bylo také prokázáno, že kultura produkuje výnosové efekty nepřímé, tedy příjmy jiných než kulturních podniků (např. restaurací, hotelů, dopravních služeb apod.), nabízí nová pracovní místa a má pozitivní vliv na regeneraci měst, zejména v regionech poznamenaných úpadkem určitého průmyslového odvětví. 50 Pro porovnání je uveden festivalový průmysl v Edinburghu, jenž dle závěrečné studie ekonomických dopadů odhaduje, že přinese do místního hospodářství až 135 miliónů liber, zprostředkovává přibližně 2900 pracovních míst a delší ekonomické příjmy plynou také z reklamy a celkového mediálního konání po dobu festivalu.51

48

WIESAND, Andreas. The "Creative Sector" - An Engine For Diversity, Growth and Jobs in Europe [online]. European Cultural Founation, 2005 [cit. 2013-10-11]. Dostupné z: ˂http://www.culturenet.cz/res/data/002/000304.pdf˃. 49 THROSBY, David. Economics and Culture. 2nd edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. ISBN 0521 586399. 50 TICHÁ, Tereza. Cestovní ruch a kultura, hlavní konkurenční výhody České republiky. Praha, 2006. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů. s. 17. 51 Edinburgh´s year round festivals 2004-2005. Economic impact study [online]. [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: ˂http://www.efa-aef.eu/newpublic/upload/efadoc/11/festivals_exec_summary_final_%20edinburgh%200405.pdf˃.

27

Za poslední roky jsme se stali svědky soužití ekonomiky a kultury. „Především v důsledku zániku tradičních průmyslových odvětví a s ním spojených sociálních dopadů prošla řada tradičních industriálních center od 70. let minulého století procesem úpadku a rozvratu městského prostředí. Potřeba vyrovnat se s někdy až drastickými dopady těchto sociálněekonomických proměn si vynutila aktivní politiku městské regenerace: Cleveland, Milwaukee, Pittsburgh v USA, Glasgow, Liverpool, Manchester, Bilbao, Rotterdam, Düsseldorf, Frankfurt a řada dalších v Evropě jsou dnes již klasickými příklady úspěšné revitalizace a ekonomické restrukturalizace města, těžce zasaženého ekonomickou recesí. Ve všech těchto případech byla významnou součástí revitalizačních procesů stimulace kultury a cestovního ruchu a v některých z nich byla orientace na kulturu a turismus základem celé strategie.“52 Kultura pomáhá vytvářet nové image daného místa a tím přispívá k jeho regeneraci a dalšímu rozvoji. Atraktivita,

specifičnost a výjimečnost

jsou startem pro jeho

konkurenceschopnost. „Profil kosmopolitního kulturního centra, obdařeného kvalitními kulturními atraktivitami, se stává klíčovým prvkem marketingových strategií měst, snažících se uspět v globálním měřítku a obstát před svými konkurenty v soutěži o turisty, mobilní mezinárodní kapitál a kvalifikovanou pracovní sílu.“53

2.5 Dopady a přínosy kultury a kulturního dědictví Bohužel žijeme stále v zemi, kde je kulturní odvětví řazeno spíše do oblasti prodělečné, které jen vyžaduje neustálou podporu z veřejných rozpočtů či injekce od nadací ve formě dotací. Pojmy vzdělanost a kulturnost leží ve stínu. Kultura ale neznamená pouze návštěvu divadelního představení nebo prohlídku galerie, proto je třeba si její přínosy a efekty připomenout. Tereza Tichá ve své práci Cestovní ruch a kultura, hlavní konkurenční výhody České republiky velmi přehledně shrnuje hlavní přínosy kultury do těchto bodů: 

pomáhá upevňovat sociální kompaktnost, přispívá k zájmu lokálních iniciativ, podporuje integritu a sebedůvěru komunity



pomáhá redukovat kriminální činnost a další projevy násilného chování

52

TICHÁ, Tereza. Cestovní ruch a kultura, hlavní konkurenční výhody České republiky. Praha, 2006. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů. s. 18. 53 Tamtéž, s. 18-19.

28



přispívá k budování sociálního kapitálu - vytváření pocitu sebevědomí a vlastní identity, pocitu sdíleného závazku, který slouží jako zdroj regenerace a revitalizace obcí a komunit



má nezaměnitelnou funkci vzdělávací, poučnou a osvětovou, díky nimž představuje potenciál budoucího rozvoje



podporuje vztah vznikající mezi soukromým a veřejným sektorem



zajišťuje příjmy vynaložené spotřebiteli na služby a zboží související s kulturou



přináší nepřímé výnosy ze služeb a ekonomických činností spjatých s oblastí kultury, které nazýváme jako multiplikační efekty



přispívá k budování image a identity daného místa, zvyšuje atraktivitu a tím i vyšší zájem o danou lokalitu a to jak z pohledu turistů, tak investorů



podílí se na růstu zaměstnanosti54



napomáhá vytvářet lidský kapitál, participace neboli účast na kultuře je důležitým faktorem pro vzdělání a vytváření nové kvalifikované a kreativní pracovní sily, díky čemuž kultura napomáhá k růstu mnohých ekonomických oborů55

Produktivita práce kulturních neboli kreativních oborů je nesmírně vysoká a pohání růst ekonomiky z celkového pohledu. Společně s cestovním ruchem je na čtvrtém až pátém místě v rámci nejrychleji se rozvíjejícího odvětví56 a tvoří 7 % globálního HDP s meziročním růstem 10 %57. Je tedy zřejmé, že kultura nabízí konkrétní ekonomické a socioekonomické dopady a přínosy. Jejich konkrétní vyčíslení je možné pomocí tzv. studie ekonomického dopadu, které se staly běžnými převážně ve vyspělých zemích. Jedná se převážně o kulturní organizace, jejichž návštěvnost je vysoká a svým působením ovlivňují oblast cestovního ruchu. Samozřejmě

54

Tzv. kreativní sektor zaznamenal růst zaměstnanosti v letech 1995 - 2000 o 3 - 5 %. Zdroj: WIESAND, Andreas. The "Creative Sector" - An Engine For Diversity, Growth and Jobs in Europe [online]. European Cultural Founation, 2005 [cit. 2013-10-11]. Dostupné z: ˂http://www.culturenet.cz/res/data/002/000304.pdf˃. 55 TICHÁ, Tereza. Cestovní ruch a kultura, hlavní konkurenční výhody České republiky. Praha, 2006. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů. s. 15-16. 56 GHILARDI, Lia. Cultural Planning: A Sustainable Approach to Cultural Development. Prezentace ze setkání Kulturních kontaktních bodů EU (CCP Meeting) v Lucemburku, 2. června 2005. 57 SMOLÍKOVÁ, Marta. Strukturální politika a kultura. Prezentace na konferenci Kultura a strukturální fondy [online]. Praha: ProCulture, 9. 12. 2005 [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: ˂http://www.idu.cz/media/document/smolikova.pdf˃.

29

zadavatelem studie může být rovněž obec či region, protože i v rámci malého území může kulturní sféra sehrávat významnou ekonomickou úlohu. Tereza Raabová ve své práci Multiplikační efekty kulturních odvětví v české ekonomice uvádí ekonomické dopady, které mají vliv na navýšení následujících ukazatelů, jedná se o dopad: 

na celkový obrat či produkci ekonomiky,



na hrubý domácí produkt,



na výběr daní, tedy navýšení příjmů do státní, krajské či městské pokladny,



v rámci zahraničního cestovního ruchu, navýšení běžného účtu platební bilance.58

Dále studie obsahuje sociální či socioekonomické ukazatele, které kultura a kulturní cestovní ruch ovlivňuje a které můžeme statisticky měřit. Tato skupina zahrnuje: 

zaměstnanost



příjmy zaměstnanců, tedy pracovníků v dané destinaci.59

I přesto, že uvedené ukazatele jsou převážně sociálního charakteru, jejich podíl na hodnocení stavu ekonomiky je velký, proto jsou také zahrnuty mezi ukazatele ekonomické. Práce tedy níže rozebírá jak ekonomické, tak socioekonomické ukazatele. Proč je důležité měřit ekonomické dopady a přínosy? Studie ekonomických dopadů a přínosů má řadu výhod nejen pro organizaci samotnou a pro její fungování, má také obrovský význam z pohledu jejich sponzorů, dárců či poskytovatelů dotací, ale samozřejmě pro obyvatele dané lokality i širokou veřejnost. Samozřejmě ekonomická analýza nemůže být zohledněna jako jediné kritérium např. při rozhodnutí o přidělení výše dotace, je zde řada neekonomických kritérií, které je třeba brát v úvahu. Výhody přináší také zástupcům vládních organizací a místních samospráv, kteří mohou rozhodovat o udělení dotace a současně rozhodují o koncepci cestovního ruchu a kultury. Zjištěné informace (např. návštěvnost, segment návštěvníků, délka pobytu apod.) mohou sloužit jako srovnání pro podobné organizace či události a také pro potřeby obce či regionu.

58

RAABOVÁ, Tereza. Multiplikační efekty kulturních odvětví v české ekonomice. Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v ČR (DD06P03OUK002) [online]. Praha: Institut umění, 2010, s. 5 [cit. 2013-1115]. Dostupné z: ˂http://www.culturenet.cz/res/data/013/001466.pdf˃. 59 Tamtéž.

30

Ekonomické dopady můžeme dále rozčlenit do jednotlivých kategorií. Práce uvádí členění dle studie Multiplikační efekty kulturních odvětví v české ekonomice, která vychází ze zahraničních modelů60. a) Přímé efekty (direct effects) - jedná se o změny v ekonomice, které vznikají jako důsledek přímých výdajů kulturní organizace či jejich návštěvníků. b) Nepřímé efekty (indirect effects) - jedná se o změny v ekonomice, které jsou způsobené produkcí subdodavatelů následkem dalších kol návazné ekonomické aktivity ve sledovaném regionu. Situace vypadá tak, že dodavatelé poptávají služby a zboží od svých subdodavatelů a ti rovněž poptávají zboží a služby od svých subdodavatelů. Nepřímé efekty jsou často označovány jako tzv. produkční odvozené efekty. c) Odvozené efekty (induced effects) - jedná se o změny v ekonomické aktivitě, které vycházejí z výdajů zaměstnanců přímých i nepřímých dodavatelů zboží a služeb v rámci dané organizace a jejich návštěvníků. Zjednodušeně můžeme říci, že se jedná o znovu vynaložené příjmy domácností, jež se objevily na základě přímých a nepřímých efektů dané organizace. Odvozené efekty jsou často označovány jako tzv. spotřebitelské odvozené efekty.61 Z hlediska větší spolehlivosti se setkáváme pouze s dělením na přímé a nepřímé efekty. Pokud budeme blíže zkoumat jednotlivé ekonomické dopady a ekonomické přínosy kulturních institucí či jednotlivých akcí, je třeba tyto dva pojmy rozčlenit a blíže charakterizovat. Peter Whiting ve své publikaci tyto pojmy rozlišuje a uvádí, že pro ekonomické dopady není podstatou, odkud peníze jdou, předmětem zájmu jsou utracené peníze v dané oblasti. Na druhou stranu ekonomické přínosy již konkrétně zkoumají, odkud 60

Např. Australian Govermnet, Daniel Stynes, Peter Whiting, James Heilbrun and Charles M. Gray. Australian Government. Multipliers for Culture-Related Industries. Australian Government – Department of Communication, IT and the Arts, 2001. STYNES, Daniel. Economic impacts of tourism. Illinois Bureau of Tourism, Department of Commerce and Community Affairs, 1997. WHITING, Peter. Economic Impact Model for Arts and Heritage: Instruction Manual. Prepared for The Department of Canadian Heritage and The Canadian Tourism Commission, 2004. HEILBRUN, James & Charles M. GRAY. The Economics of Art and Culture. 2nd ed. New York: Cambridge University Press, 2001. ISBN 978-0-521-63712-1. 61 RAABOVÁ, Tereza. Multiplikační efekty kulturních odvětví v české ekonomice. Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v ČR (DD06P03OUK002) [online]. Praha: Institut umění, 2010, s. 8 [cit. 2013-1115]. Dostupné z: ˂http://www.culturenet.cz/res/data/013/001466.pdf˃.

31

peníze přišly, za jakým účelem a kde byly použity. Ekonomické přínosy můžeme tedy uvádět jakožto podmnožinu ekonomických dopadů. Nelze ale říci, že všechny ekonomické dopady jsou čistým přínosem pro danou oblast, protože finanční prostředky mohou být použity na služby z oblasti kultury, ale zároveň na odlišné služby či zboží ve stejné oblasti.62 Pokud zkoumáme čisté přínosy kulturní organizace v dané referenční oblasti, zahrnujeme z celkových ekonomických dopadů jen příjmy nové, které se prostřednictvím kulturních služeb dostávají do města. Nezapočítáváme výdaje od místních obyvatel a výdaje vznikající z místních příjmů prostřednictvím dotací od města či kraje. Do výpočtů ale zahrnujeme výdaje od návštěvníků z jiných referenčních oblastí, které ale vydali v oblasti námi zkoumané. Tereza Raabová uvádí, že u této skupiny návštěvníků pozorujeme, jaký vliv má daná kulturní organizace či samostatné akce na motivaci návštěvy určité oblasti a tím i část výdajů, které lez přiřadit konkrétní organizaci či akci. Dále mezi výpočty zahrnujeme výdaje samotné organizace, které pocházejí z nemístních příjmů (evropské dotace), ale byly vynaloženy v dané referenční oblasti.63 Existuje několik přístupů k měření ekonomických dopadů. Daniel Stynes ve své publikaci uvádí čtyři způsoby měření vycházející jednak z kvality, ale také z dostupnosti nezbytných dat. Měření ekonomických dopadů, které vychází z hrubých odhadů turistické aktivity, jednotlivých výdajů i multiplikátorů, představuje poměrně jednoduchý přístup, který ale dále spoléhá na expertní analýzu dat. Naopak přístupy založené na detailní přípravě vstupních informací využívají průzkumů výdajů návštěvníků a podrobné statistiky a ekonomické modely sledované oblasti.64 Tabulka, která je níže uvedena, je převzata ze studie Multiplikační efekty kulturních odvětví v české ekonomice a uvádí čtyři stupně přístupů, počet návštěvníků a multiplikátory, ze kterých vycházejí přístupy k odhadu ekonomického dopadu cestovního ruchu.65

62

WHITING, Peter. Economic Impact Model for Arts and Heritage: Instruction Manual. Prepared for The Department of Canadian Heritage and The Canadian Tourism Commission, 2004. 63 RAABOVÁ, Tereza. Multiplikační efekty kulturních odvětví v české ekonomice. Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v ČR (DD06P03OUK002) [online]. Praha: Institut umění, 2010, s. 10 [cit. 201311-15]. Dostupné z: ˂http://www.culturenet.cz/res/data/013/001466.pdf˃. 64 STYNES, Daniel. Economic impacts of tourism. Illinois Bureau of Tourism, Department of Commerce and Community Affairs, 1997. 65 RAABOVÁ, Tereza. Multiplikační efekty kulturních odvětví v české ekonomice. Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v ČR (DD06P03OUK002) [online]. Praha: Institut umění, 2010, s. 11 [cit. 201311-15]. Dostupné z: ˂http://www.culturenet.cz/res/data/013/001466.pdf˃.

32

Tab. 2 Přístupy k odhadu ekonomického dopadu cestovního ruchu Z tabulky je patrné, že pro nejpřesnější výpočet ekonomických dopadů čerpá informace z primárních dat z průzkumu návštěvníků a input-output66 model regionální ekonomiky. Input-output model je založen na soustavě tzv. input-output tabulek, které obsahují strukturu produkce země za určené časové období, nejčastěji se uvádí jeden kalendářní rok. Jsou zde zobrazeny hodnoty zboží a služeb, které dané země vyprodukovaly v jednotlivých odvětvích. Rovněž tabulky ukazují, kdo dále zboží a služby využívá, kdo jej koupil, nebo zda slouží jako vstup pro další zpracování. Input-output tabulky zobrazují souhrnné vztahy mezi jednotlivými ekonomickými sektory. Díky nim jsme schopni určit konkrétní typy vstupů, respektive zda sehrávají hlavní úlohu lidské zdroje či průmyslové výrobky. Input-output tabulku můžeme využít v případě, že chceme znát, jaké budou následky změny poptávky v určitém odvětví z pohledu ekonomiky. Nepřímý neboli multiplikační efekt vzniká tak, že výstup z určitého odvětví slouží jako vstup v odvětví jiném a naopak. Pokud tedy nastanou změny požadavků na vstupy, nastanou zároveň změny vstupů dalších odvětví národního hospodářství. 67

66

„Input-output analýza má kořeny ve 30. letech 20. století, kdy zakladatel tohoto přístupu Wassily Leontief poprvé publikoval input-output tabulky za národní hospodářství USA. Svůj metodologický přístup prezentoval ve své klasické stati Input-Output Economics (1951). Významnou inovací oproti dosavadním metodám byla možnost podrobně kvantifikovat vzájemné vazby a závislosti v produkčním systému společnosti na základě rovnovážného řešení, resp. bilance zdrojů a užití ekonomického systému.“ Zdroj: ROJÍČEK, Marek. Strukturální analýza české ekonomiky. Working Paper CES VŠEM, 2006, č. 1. s. 18. ISSN 1801-2728. 67 RAABOVÁ, Tereza. Multiplikační efekty kulturních odvětví v české ekonomice. Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v ČR (DD06P03OUK002) [online]. Praha: Institut umění, 2010, s. 12 [cit. 201311-20]. Dostupné z: ˂http://www.culturenet.cz/res/data/013/001466.pdf˃.

33

Input-output multiplikátory jsou konkrétní prostředky, kterými lze předpovídat důsledek změny poptávky po produkci daného odvětví na celkovou podobu ekonomiky. Jednoduchým a často používaným je multiplikátor produkce, dále multiplikátor hrubé přidané hodnoty, zaměstnanosti a důchodu.68 Jejich nejčastější využití je prostřednictvím již výše zmíněných studií ekonomického dopadu (economic impact studies). Studie slouží pro výpočet ekonomických dopadů dané organizace či události (např. dopady spojené s návštěvníky či turisty na organizaci). Tyto analýzy zkoumají výdaje plynoucí z turistiky v regionu a cíleně rozpoznávají modifikace tržeb, daňových příjmů, důchodů a zaměstnanosti. Analýza využívá input-output modely a multiplikátory, ekonomické modely, analýzu dat z vládních statistik a výzkumy výdajů návštěvníků.69

68 69

Tamtéž, s. 14-16. Tamtéž, s. 27.

34

3 Lednicko-valtický areál - příklad kulturního dědictví 3.1 České památky na Seznamu světového dědictví UNESCO České republice se podařilo úspěšně prosadit dvanáct statků na Seznam světového dědictví UNESCO. Jsou na něm města Praha, Český Krumlov, Telč, Kutná Hora, Židovské město v Třebíči a vesnice Holašovice jako příklady urbanistického uspořádání a dalších hodnot. Dále obsahuje jedinečná architektonická díla vynikajících tvůrců, kterými jsou kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, zámek Litomyšl a Vila Tugendhat v Brně. Nabízí rovněž soubor sochařských děl na největším Sloupu Nejsvětější Trojice na světě v Olomouci a unikátní zahrady Kroměříž, Průhonice a v neposlední řadě také Lednickovaltický areál.

3.2 Lednicko – valtický areál na Seznamu světového dědictví UNESCO Lednicko-valtický areál je naším nejrozsáhlejším statkem na Seznamu světového dědictví UNESCO a je také nejsložitějším z hlediska správy území. Protože jde o ohromnou krajinu, lze v ní najít prvky spojující jej s našimi ostatními památkami UNESCO: městský urbanismus ve Valticích a Lednici, renesanční architekturu na zámku Břeclav a její reminiscenci na Hraničním zámečku, barokní architekturu na kostele a zámku ve Valticích, zaniklá židovská města ve Valticích (Sobotní ulice) i v Lednici (kam se uchýlili židé po vypovězení z Rakous v roce 1670), morový sloup ve Valticích, specificky krásnou vesnici v Hlohovci, o zahradách nemluvě. Na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO byl areál zapsán dne 7. prosince 1996 pod číslem C 763 na základě kritérií i, ii, iv a tím bylo potvrzeno, že dodržuje několik z kritérií dle členění v Operačních směrnicích pro provádění Úmluvy: i.

kulturní krajina reprezentuje mistrovské dílo lidského kreativního genia,

ii.

představuje významnou výměnu lidských hodnot, v průběhu času a v rámci kulturního místa na světě, v rozvoji v architektuře a technologiích, monumentálním umění, urbanismu a krajinnému designu,

35

iv.

je výjimečným příkladem typu budov, architektonických a technologických souborů nebo krajiny, který dokládá významnou etapu v historii lidstva.70

Posuzované je rovněž kritérium autenticity a integrity a požadovaná je legislativní ochrana, podle parametrů státu. Na Seznam světového dědictví UNESCO byl Lednicko-valtický areál zapsán do kategorie kulturních památek, podkategorie kulturní krajina. Identifikace, prezentace a chápání hodnot mezi domácími obyvateli a návštěvníky je předpokladem pro jejich zachování pro další generace. I když podle nominovaných a UNESCO potvrzených kritérií jsou chráněné především kulturní hodnoty, jejich ochrana se prolíná, nebo častokrát je přímo vázána na ochranu hodnot přírodních. Identifikované hodnoty byly potvrzeny příslušnými legislativními ustanoveními. Pod záštitou UNESCO je uskutečňován mezivládní program MaB (Man and the Biosphere), na základě kterého byla v souladu se Sevillskou strategií v roce 2004 založena Biosférická rezervace Dolní Morava o. p. s.71 Hodnota krajiny je z pohledu světového měřítka unikátní, jedná se o kulturní krajinu ovlivňovanou člověkem po staletí, zhodnocenou záměrnou kompozicí krajiny provedenou v měřítku, které je ve srovnání s obdobnými díly světovými nebo evropskými jedinečné.

3.3 Lednicko-valtický areál - kulturní krajina UNESCO Na Seznamu světového dědictví UNESCO je jen několik památek srovnatelné kategorie, památek, které jsou zaměřeny na tvorbu krajiny jako tvorbu uměleckou. Mezi třiceti čtyřmi kulturními krajinami jsou s Lednicko-valtickým areálem ale srovnatelné pouze určité. Jednou z nich je západní jezero Hangzhou v Číně. Krajina Západního jezera byla doplněna řadou chrámů, paláců a zahrad a představuje klasickou čínskou zahradu, která ovlivnila

70

HORSÁKOVÁ, Eva. Rybníky LVA jako významná součást krajinné památky UNESCO [online]. Břeclav: Biosférická rezervace Dolní Morava, o. p. s. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: ˂http://www.dolnimorava.org/attachments/rybniky_lva___soucast_pamatky_unesco.pdf˃. 71 Program Člověk a Biosféra (MAB) [online]. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: ˂http://www.dolnimorava.org/index.php?lang=cs˃.

36

rozvoj zahradního umění v Číně, Koreji, Japonsku a nakonec i v Evropě, tedy zprostředkovaně i Lednicko-valtický areál.72 Dalším příkladem je zahradní říše Dessau-Wörlitz. Kulturní krajina ve Wörlitz a jeho okolí je příkladem jednoho z prvních uskutečněných vlivů anglo-čínské zahrady na evropském kontinentu. Osvícený kníže Leopold III. z Anhalt-Dessau tam po roce 1765 vytvořil park s mnoha stavbami inspirovanými anglickým příkladem a jako jediný nechal postavit umělou sopku, o níž se dočetl v knihách Williama Chamberse. Ve školkách pěstoval také severoamerické dřeviny. Založil tam rolnickou školu. Kníže Alois I. Wörlitz toto místo navštívil a jeho zahradník Josef Liefka tam poté odjel na studijní pobyt, aby se seznámil právě s kulturou zaoceánských stromů.73 Portugalsko nabízí další výjimečnou kulturní krajinu Sintra. Portugalský král Fernando II. nechal v roce 1738 v krajině Sintra popisované Lordem Byronem přestavět někdejší klášter na palác Pena, odedávna sloužící královské rodině jako sídlo. Vedle něj postavili stavebníci Francis Cook a Antonio Monteiro další paláce a parky. Jejich soubor je považován za jedno z nejromantičtějších míst na světě.74 Rovněž Španělsko nabízí oblast s názvem Aranjuez. Letní sídlo španělských králů bylo založeno podle renesančních ideálů v 16. století Filipem II. a rozvíjelo se i v dalších 300 letech, nicméně dominantní je stále geometrická organizace krajiny, patrně první příklad takového uspořádání.75 Z hlediska významu pro dějiny zahradního umění je možno srovnávat Lednicko-valtický areál s areály ve Versailles (Francie), Stowe (Velká Británie), Kew Gardens (Velká Británie), Muskau (Německo) a Průhonicích. Versailles a jeho královský zámek, zahrady, město a okolí se v 17. století staly vzorem pro budování obdobných areálů po celé Evropě. Zejména zahradní umění Le Notreovo ovlivnilo organizaci měst a krajiny.

72

West Lake Landscape in Hangzhou to Apply for World Heritage [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: ˂http://scenery.cultural-china.com/en/107Scenery10811.html˃. 73 Garden Kingdom of Dessau-Wörlitz [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: ˂http://whc.unesco.org/en/list/534˃. 74 Cultural Landscape of Sintra [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: ˂http://whc.unesco.org/en/list/723˃. 75 Aranjuez Cultural Landscape [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: ˂http://whc.unesco.org/en/list/1044˃.

37

Biskupské zahrady v Kroměříži představovaly po staletí soupeře v soutěži o nejkrásnější zahradu na Moravě, motivy Květné zahrady, které známe z lednické zahrady z první poloviny 19. století, se sem vrátily při rozšíření o pravidelnou část na konci 19. století, motivy Podzámecké zahrady se v Lednicko-valtickém areálu vyskytují na mnoha místech a v krajinném měřítku (např. Pompejská kolonáda má tvar podobný Zámečku Tří grácií, je však mnohem menší).76 Mimořádný park v Muskau (Muskauer park) je projevem reakce Hermanna Pücklera, knížete z Muskau, na anglo-čínskou zahradu. Ze své zahrady odstranil vše, co se mu v anglických zahradách nelíbilo, navázal na Humprey Reptona a položil základy moderního krajinářského zahradnictví.77 Park v Průhonicích je posledním svobodným uměleckým dílem na poli zahradního umění. Jeho tvůrce Arnošt hrabě Silva-Tarouca nebyl ničím vázán, co si představil, to realizoval, podobně jako Pückler. V Průhonicích se pokoušel vyrovnat s problémem, který Pücklera nezajímal a to, zda lze umělecky využít rozmanitých druhů a odrůd rostlin a vytvořit ze sbírky celistvé umělecké dílo? Používal přitom metod krajinářského a impresionistického malířství.78 Oproti uvedeným statkům je Lednicko-valtický areál nejen největší, ale je také nejrozmanitější. Mísí se v něm jak barokní uspořádání krajiny (Aranjuez), tak malebný okrasný statek inspirovaný čínskou (Hangzhou) a anglickou (Stowe) zahradní kulturou zprostředkovanou přes německé prostředí (Wörlitz), i romantismus (Sintra). Tyto statky představují vynikající příklady zpravidla jednorázového a tudíž jednoslohového založení. Lednicko-valtický areál je výjimečný také kontinuitou přístupu, protože jedna dynastie, Lichtenštejnové, po 700 let působila na zdejší krajinu. To jí umožnilo vstřebávat a aplikovat podněty soudobého zemědělství, lesnictví, rybníkářství a zahradního umění a přetavovat je do originálních řešení, která se stávala vzorem pro další generace (Pückler, Silva-Taroucca).

76

Květná zahrada - zámek Kroměříž [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: ˂http://www.zamekkromeriz.cz/zahrady/kvetna-zahrada/˃. 77 Muskauer Park/Park Muzakowski [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: ˂http://whc.unesco.org/en/list/1127˃. 78 Průhonický park [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: ˂http://www.parkpruhonice.cz/˃.

38

Dle slov Zdeňka Nováka „skoro se zdá, jako by se knížata z Lichtenštejnu seznámila s novým směrem v zemědělství, lesnictví, zahradnictví nebo architektuře“79. Lednicko-valtický areál se nachází v jihovýchodním cípu České republiky na pomezí Moravy, Dolního Rakouska a Slovenska. Přírodní podmínky byly staletou lidskou péčí kultivovány a daly vzniknout jedinečné kulturní krajině. Přestože patří k nejúrodnějším v České republice, nebylo území jednostranně a bezohledně zužitkováno, ale byla hledána a nalezena optimální kombinace hospodářského využití krajiny a jejího estetického působení. Při zkrášlování krajiny hrála významnou roli příroda, a tak se tady přirozeně od 17. století rodila i její ochrana. Výsledkem moudrého přístupu Lichtenštejnů je nejkrásnější a nejhodnotnější kulturní krajina na světě. Proto byla Ministerstvem kultury prohlášena v roce 1992 za památkovou zónu a Výborem pro světové dědictví UNESCO v roce 1996 za památku světového dědictví. Lednicko-valtický areál se tak zařadil mezi divy světa, jako jsou egyptské pyramidy, Velká čínská zeď nebo kaňon řeky Colorado. Mezi ostatními památkovými klenoty zařazenými do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je Lednickovaltický areál na jižní Moravě výjimečný. Na ploše 143,20 km² se rozprostírá jedinečná kulturní krajina, kde se ve vzácné jednotě snoubí přírodní podmínky s lidskými díly, aby dohromady vytvořily jeden z nejzdařilejších pokusů o uskutečnění lidského snu o Zahradě ráje. Díky vznikajícímu projektu se budeme moci seznámit s jeho krásami, s dějinami evropského a světového zemědělství a zahradního umění.80 S příchodem rodu Lichtenštejnů v polovině 13. století se začíná příběh vybrušování přírodního drahokamu – původní krajiny. I když každá generace přidala nějaké vylepšení, efektivnější ekonomické využití místních přírodních podmínek nebo novou estetickou hodnotu, jsou patrné dva inovační vrcholy a to 17. a 19. století. Nakonec se v krajině naplnil obsah věty vytesané nad vstupem do areálu valtického zámku: „Třpyt drahokamu překoná svit pochodně.“81

79

NOVÁK, Zdeněk, generální ředitel Národního zemědělského muzea Praha [ústní sdělení]. Brno, 11. 10. 2013. NOVÁK, Zdeněk. Lednický Eden knížat z Lichtenštejna [přednáška] Brno: Po stopách Lichtenštejnů o.p.s., 20. 6. 2013. 81 NOVÁK, Zdeněk, op.cit. 80

39

3.4 Lednicko-valtický areál - hodnoty kulturního dědictví 3.4.1

Kulturně – přírodní hodnoty

Lednicko-valtický areál je výjimečným dílem člověka a přírody. Přirozené přírodní prostředí bylo staletým úsilím změněno. Na místě někdejších bažin byly založeny rybníky a louky, na místě suchých písků lesy a vinohrady. Krajina je dodnes převážně zemědělsky obhospodařována. Bohatá je rovněž biologická rozmanitost území, které je tradičně předmětem zájmů přírodovědců (botanika, ornitologie, entomologie) a ochrany přírody. Lednicko-valtický areál je místem, kde byly přírodní podmínky člověkem po dlouhá staletí citlivě vnímány, respektovány a využívány takovým způsobem, který umožnil zachování rozmanitosti přírody a jejích rozvinutí do takové míry, že v některých aspektech areál dosahuje výjimečnosti překračující rámec České republiky. Tato krajina se stala vyhledávaným útočištěm mnoha vzácných druhů zvířat, ptáků a hmyzu a stanovištěm rozmanitých druhů rostlin, často vzácných. Tato skutečnost se promítla i do početných legislativních ustanovení v území, které chrání společenstva i jednotlivé druhy rostlin a živočichů. Harmonizace mezi přírodními faktory a hospodářskou činností nabyla takové unikátnosti, že již od 19. století se o zdejší krajině uvažovalo jako o tzv. Zahradě Evropy. Krajina je unikátní a ojedinělá i skutečností, že na jejím území se nachází současně významná kulturní památka a biosférická rezervace, které jsou obě zaštiťovány statutem UNESCO. Na počátku vzniku této výjimečné památky byly zvláštní a ojedinělé přírodní podmínky území v nivě řeky Dyje. Od nejstarších dob zde byly postupně kultivovány na vysoce produktivní a výnosnou krajinu. V průběhu historického vývoje se v krajině mezi Lednicí a Valticemi uplatnil neobyčejně bohatý rejstřík kultivace krajiny. Vedle lesního hospodářství a myslivosti to bylo především zemědělství s polním hospodářstvím, ovocnářstvím, proslulým vinařstvím a chovem ovcí, koní a skotu. Významnou roli hrálo rybníkářství a rybářství. Areál je jedním z posledních příkladů zanikající Shenstonovy parkové úpravy zemědělské krajiny zvané ferme ornée 82 , která ve světě téměř zmizela pod tlakem urbanizace a zástavby příměstské 82

Ferme ornée je slovní spojení užívané pro ozdobný zemědělský nebo venkovský okrasný statek, pro který je typická bohatá výsadba, přítomnost zvířat a lidská práce v krajině. Jednotlivé atributy jsou součástí vytvořené lokální scenérie a dohromady vytváří okrasný celek doplněn vodní plochou, loukou, sadem apod. Primární je okrasná funkce a na druhém místě pak funkce zemědělská. Zdroj: Ferme ornée [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: ˂http://artslexikon.cz/index.php/Ferme_orn%C3%A9e˃.

40

zemědělské krajiny nebo byla funkčně změněna na rekreační a sportovní areály. Záměrná kultivace a tvorba slohové parkové krajiny zde uchovala kultivační vrstvy od krajiny pozdně gotické až po vrcholné úpravy barokně klasicistní a romantické. Navíc se spojila s umělecky náročnou architekturou zámků, zámečků i klasicistních a romantických chrámů. Krajinné úpravy spolu s architektonickými a uměleckými díly jsou v tomto areálu dochovány v neobyčejné slohové čistotě.83 3.4.2 Estetické hodnoty Lednicko-valtický areál je místem s dochovanými estetickými hodnotami, které jsou utvářeny přírodní, technicko-ekonomickou a kulturně-historickou charakteristikou v území a dohromady tvoří společensky odpovídající hodnoty. Estetická hodnota je nejvíc posuzovaným aspektem při hodnocení krajinného rázu. Vysokou estetickou hodnotu krajinného rázu LVA utváří dlouhodobé, citlivé a moudré využívání podmínek krajiny, léty prověřované a respektované. Lednicko-valtický areál je kulturní krajinou, která byla a je utvářena cílenou činností člověka v různých historických obdobích s ohledem na stávající přírodní podmínky a hodnoty. Stopy nejstarších osídlení, urbanisticky významné celky měst a obcí, stavby, jako svědkové významných uměleckých období, v záměrně kontinuálně utvářené a hospodářsky udržované komponované krajině, přetrvávají po dlouhá období v jednotě s hodnotami, utvářenými přírodou. Krajina se vyznačuje přetrvávajícími harmonickými vztahy mezi činností člověka a jeho respektem k přírodním, kulturním a historickým hodnotám. Kompoziční principy krajinářského komplexu se staly výrazným formálním porozuměním tohoto procesu. V Lednicko-valtickém areálu platí, že estetická hodnota krajiny je zdánlivě neviditelným principem organizace a zviditelněním funkcí praktických.84 3.4.3 Duchovní hodnoty Jednotlivá historická období a umělecké slohy ovlivnily utváření krajiny, zanechaly nám svědectví své doby v zachovaných památkách, odrazily se na způsobu života lidí v krajině, na jejich kultuře. Racionalita renesance položila základ účelného využívání krajiny, barokní

83

NOVÁK, Zdeněk. Lednický Eden knížat z Lichtenštejna [přednáška] Brno: Po stopách Lichtenštejnů o.p.s., 20. 6. 2013. 84 NOVÁK, Zdeněk, op.cit.

41

velkolepost

a oduševnělost

jsou

dodnes

výraznými

aspekty

krajiny

a doklady

architektonického vkusu vládnoucího rodu Liechtensteinů. Období baroka krajinu komplexně nebo částečně přetvořilo. Barokní krajina se stává kontinuálním celkem s prvky, které jsou vzájemně propojené světskými, spirituálními nebo astrologickými liniemi. Osvícenství přináší nové myšlenky, jejichž vliv se odráží ve zdokonaleném ekonomickém využívání krajiny a přiznání nové krajinotvorné role zemědělství. Romantismus objevil krásu a malebnost zdejší přírody a povýšil jí uměleckými prostředky. I když obrovský vliv na kulturní povědomí lidu ve zdejší oblasti mělo povolání cyrilometodějské mise z východu, rozhodující stopu na utváření krajiny LVA zanechalo období baroka a jeho kultura. Po třicetileté válce se na Moravě změnilo postavení církve. Katolická církev využila svého vlivu a postupně ovládla za pomoci státu téměř celou kulturní sféru a systém vzdělávání. Rod Liechtensteinů podporoval katolickou církev, stavěl kostely a povolal řád Milosrdných bratří, který kromě víry šířil i osvětu a vzdělanost. Barokní spiritualita se projevuje i ve zdejší krajině. Zdobí ji boží muka, kaple, kostely a křížky. Katolická víra se silně promítla do životů zdejších lidí, jejich kultury a tradic, spojených s každodenním životem. Území se až do roku 1919 nacházelo na moravskorakouském pomezí, kudy přecházela zemská hranice a mnohé staré obchodní stezky. Setkávali se zde lidé ze všech koutů Evropy, mísily se nejrůznější vlivy a kultury. Místní obyvatelé se tak potkávali a prolínali s odlišnými národnostmi a byli ovlivňováni německým, židovským, chorvatským vlivem. Otevřenost, pohostinnost a zachovávání tradic jsou črty charakteristické pro zdejší obyvatelstvo. Původem německý rod Liechtensteinů, jeden z nejvýznamnějších a nejbohatších rodů v rakouské monarchii a taky v moravských a českých zemích, zval na svá panství nejlepší umělce o odborníky své doby, podporoval vědu a výzkum a nové poznání. V území se prolínala slovanská kultura, s výrazným italským, německým i francouzským vlivem.85 3.4.4 Tradice Významné místo v současném každodenním životě mají tradice, folklór a lidová kultura. Blízkost hranice se Slovenskem a fakt, že český a slovenský národ po dlouhou dobu utvářel společný stát, znamená prolínání obou národů a jejich kultur. Vlna charvatského osídlení začátkem 16. století podnítila vznik obcí Hlohovce, Charvatské Nové Vsi a také ovlivnila život 85

NOVÁK, Zdeněk, op.cit.

42

obyvatel i v nedaleké Lednici. Oblast, ve které se nachází i Lednicko-valtický areál je národopisně velmi zajímavá, neboť se zde navzájem prolínaly kulturní prvky německé, moravské a charvátské, ale také nejméně zachovalá. Odsunem Němců a novým osídlením se národní situace zkomplikovala ještě více. Novousedlíci z Hodonínska, Břeclavska, Hustopečska, Valašska, Slovenska a Čech přivezli svou vlastní kulturu, která v prostředí cizích vlivů upadala a odumírala. Poměrně nepatrné zbytky domácího obyvatelstva nemohly svou kulturu udržet živou. Celá tato oblast byla a je převážně zemědělskou. Její kulturní život byl úzce spjat se zemědělstvím a přírodou a projevoval se v různých formách kulturního života obyvatelstva. Ve slovesné kultuře se zachovaly dodnes písně, balady, pověsti, pohádky, říkanky, přísloví a projevy výtvarného umění se odrazily ve výšivkách, krojích, malbě na skle, ornamentech, řezbách apod. V tradiční architektuře se vyskytovala typická žúdra, hontové zahrádky, střechy domků byly pokryty došky. Jen v některých místech Lednicko-valtického areálu jsou dodnes udržovány tradice spojené s církevními svátky (hody), lidové obyčeje, nářečové prvky a folklorní tradice. Tradice taneční tvorby na území LVA zanikla pod vlivem výše uvedených skutečností, udržuje se však uměle, činností početných lidových souborů a těles. Jejich zásluhou se dochovaly tradiční obřadné tance svatební a fašankové, např. vrtěná, verbuňk a hodová zavádka. Jsou to však tance a projevy, charakteristické spíše pro sousední oblast Podluží a Moravské Slovácko.86 3.4.5 Vzdělávací hodnoty Lednicko-valtický areál je jedinečnou kulturní krajinou nejen v národním ale i nadnárodním měřítku. Místo poskytuje možnosti pro další výzkum, který by vedl k lepšímu porozumění krajiny, k jejímu lepšímu obhospodařování a cílenému řízení. Vinařství, ovocnářství, zahradnictví, zahradní a krajinářská architektura, lesnictví, rybníkářství a rybářství jsou obory, které mají v areálu dlouhou tradici a výborné podmínky k dalšímu rozvíjení. Kulturní krajina je místem, které svými různorodými možnostmi podnítilo a podněcuje vznik činností, které přispívají k dalšímu jejímu poznávání, uvědomování si jejich hodnot a důležitosti jejich uchovávání a ochrany. Tradice zahradnického školství navazuje na poznatky získané dlouhodobou záměrnou kultivací krajiny, která byla výkladní skříní

86

Tradice a zvykosloví - Turistický průvodce [online]. [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: ˂http://www.podluzi.cz/turistika/cs/turisticky-pruvodce˃.

43

hospodářských úspěchů svých správců, knížat z Liechtensteinu. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Lednici navazuje na činnost Vyšší ovocnicko-zahradnické školy v Lednici na Moravě, zřízené v roce 1895, Střední vinařská škola ve Valticích navazuje na tradici Rolnicko-vinařské školy ve Valticích, založené v roce 1872. Dnes v tradici pokračuje Střední odborné učiliště vinařské ve Valticích. Uznávaným centrem přírodních věd se stal řád Milosrdných bratří ve Valticích, který zde sídlil od roku 1605. Dokladem významnosti tohoto řádu pro pokrok v přírodních vědách a zahradnictví byly práce opata Norberta Adamuse Boccia, hlavně herbář z roku 1776, považovaný za nejstarší v Evropě a kniha Liber Regni Vegetabilis (Kniha království rostlin), obsahující více jak 2 700 vyobrazení původních druhů i kultivarů rostlin ve 14 svazcích, dokončená v roce 1804. V návaznosti na jeho poznatky byly ve Valticích založeny první rozsáhlé sbírky živých rostlin v tzv. Seminarium oeconomicum, které sloužily k výuce a výchově panských zahradníků a lze je považovat za počátky odborného školství v LVA. Tradiční je také výzkumná činnost, spojená především se jménem Gregora Johanna Mendela (vědecko-výzkumné pracoviště Mendeleum, první svého druhu ve střední a východní Evropě), první biologická stanice na Moravě, Národní zemědělské muzeum a množství jiných výzkumných aktivit.87 Lednicko-valtický areál, významná památka zahradního umění, ovlivňuje výchovu odborníků zahradního umění, kteří mají vliv na další památky zahradního umění u nás i za hranicemi. Absolventi škol v Lednici a Valticích zpětně svou odbornou činností působí na stav a další vývoj kulturní krajiny LVA. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, její zahradnická fakulta, se metodicky podílí na usměrňování dalšího vývoje komponované krajiny. Biosférická rezervace Dolní Morava svou činností naplňuje zásady Sevillské strategie88. Usiluje zejména o vytvoření vhodných podmínek pro udržitelný hospodářský rozvoj, s ohledem na přírodní a kulturní podmínky, podporuje a naplňuje program ekologické a kulturní spolupráce v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra (MaB), jehož cílem je podpora rozumného využívání přírodních zdrojů a zavedení vyvážených vztahů mezi člověkem a přírodou. Jednou ze základních funkcí biosférické rezervace je i podpora výchovy, vzdělávání a výzkumu souvisejícího s ochranou přírody a udržitelným rozvojem v území. 87

NOVÁK, Zdeněk. Lednický Eden knížat z Lichtenštejna [přednáška] Brno: Po stopách Lichtenštejnů o.p.s., 20. 6. 2013. 88 Sevillská strategie pro biosférické rezervace [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: ˂http://mab.kav.cas.cz/strategie.html˃.

44

4 Zámecká jízdárna v Lednici - multifunkční centrum 4.1 Obnova jízdáren Zámek ořů - tímto poetickým názvem označil komplex lednických jízdáren a koníren v roce 1976 významný rakouský kunsthistorik Hans Sedlmayr. Dvěma slovy tak vyjádřil skutečnost, že i stavba chléva se stala v barokní době reprezentační záležitostí. Záměrná kombinace účelovosti a krásy se stala základním mottem péče o krajinu Lednicko-valtického areálu. Zde začíná symbolicky příběh, který končí, opět symbolicky, stavbou kravína v podobě antického chrámu. Vychází to z postoje knížete Karla Eusebia, který v 17. století napsal: „Odteď musí být všechny naše stavby okrášleny architekturou.“89 Stavba lednického Zámku ořů je výsledkem dlouhodobé přípravy. Už v roce 1634 poslal kníže architekta Jakoba Tencallu na panství Albrechta z Valdštejna naskicovat tamní konírny. Kníže sám pak navštívil hřebčinec hraběte Tiefenbacha v Suchých Krutách a olomoucký hřebčinec biskupa Františka kardinála z Ditrichštejna a následně nechal postavit hřebčín pro 112 koní na úsovském panství. Hřebčín stojí za budovou zámku Nové Zámky u Litovle, jeho podobu však určuje přestavba z počátku 19. století a pozdější účelové změny.90 V Lednici existovala už před polovinou 17. století stáj v místě dnešní velké a malé konírny a naproti kočárovně přes louku se nacházela ohromná budova panského dvora o dvou nádvořích. Kníže chtěl při příjezdu od hlavního zemského města Brna vytvořit monumentální vstup do areálu zámku, podobně jako jej vybudoval ve Valticích stavbou rovnoběžných koníren, rámujících příchod k vlastní zámecké bráně. Zda byla mimořádná výška této stavby určena právě uvedeným záměrem, se už nikdy nedovíme, protože protilehlý dvůr byl z 90 % zbourán a zbytek radikálně přestavěn při úpravách předpolí zámku na konci 19. století. Světově známý architekt Jan Bernard Fischer z Erlachu vyprojektoval v roce 1687 čtyřkřídlou budovu o hraně dlouhé téměř 100 metrů se čtyřmi stájemi pro 100 koní a doprovodnými prostorami jízdáren. Jak dokládají rozbory znalců, respektoval přitom praktické pokyny knížete, ale i jeho výtvarné názory. Po roce 1691 pokračoval ve vedení stavby architekt Domenico Martinelli. Dílo se záhy po dokončení stalo vzorem pro podobné stavby po celé Evropě. Na Moravě se stavěly reprezentační konírny ve Slavkově, Buchlovicích, Miloticích 89 90

NOVÁK, Zdeněk, generální ředitel Národního zemědělského muzea Praha [ústní sdělení]. Brno, 11. 10. 2013. NOVÁK, Zdeněk, op.cit.

45

nebo Židlochovicích. Z císařských staveb jsou rozměry srovnatelné pouze hřebčín v Kladrubech nad Labem (zejména dvůr Josefov) a v Kopčanech na Slovensku, délkou překonává lednické konírny konírna zámku Zákupy, ovšem architektonické ztvárnění je nesrovnatelné.91 Už před více než 50 lety se zrodila myšlenka vybudovat v tomto skvostném komplexu kulturní sál, společenský sál, restaurační zařízení, knihovnu a studovnu, zkrátka vše, co si Lednice jako ideové centrum Lednicko-valtického areálu, sídlo vysoké zahradnické školy, lázeňské středisko a živé turistické a kulturní centrum zaslouží. V roce 2010 byly pro záchranu světově cenné architektonické památky a pro její odpovídající využití konečně vytvořeny podmínky. Zodpovědnost za záchranu Zámku ořů na sebe vzalo Multifunkční centrum zámek Lednice, zájmové sdružení právnických osob, tedy Jihomoravského kraje, obce Lednice, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a Centrály cestovního ruchu - jižní Morava, které vzniklo už v roce 2007. Sdružení podalo žádost o poskytnutí dotace z Integrovaného operačního programu Ministerstvu kultury Vracíme památky do života. Ministr kultury Václav Riedlbauch podepsal 1. dubna 2010 na zámku Lednice rozhodnutí o poskytnutí dotace na záchranu Zámku ořů ve výši 496 989.300,- Kč. Před zahájením stavby probíhaly náročné archeologické, restaurátorské a stavebně historické průzkumy, které rozšířily poznání o dějinách tohoto místa. Stavební práce provedlo Sdružení pro výstavbu Jízdárny Lednice v letech 2012-2013, podle projektu Arch.Design s.r.o., vycházejícího z návrhu Ing. arch. Antonína Nováka. Stálou expozici Krajinou zahrad navrhl Atelier zahradní a krajinářské architektury v Brně ve spolupráci s Ing. Zdeňkem Novákem, Ing. arch. Radko Květem a Ing. arch. Richardem Mátlem.92

4.2 Zadání - expozice „Východiskem naší reakce na mimořádně složité zadání v mimořádně složitých podmínkách, zejména časových, byla primární diskuse, kterým směrem se při tvorbě stálé expozice dát. Byli jsme si samozřejmě vědomi účelu a smyslu celého projektu, cílových skupin návštěvníků,

91

Lednice [online]. [cit. 2013-12-11]. Dostupné z: ˂http://www.lednice.cz/cs/historie/˃. HORSÁKOVÁ, Eva, projektový manažer - Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s. [sdělení prostřednictví elektronické pošty]. 20. 4. 2013. 92

46

jejich počtu, ale v neposlední řadě také genia loci unikátního prostředí stálé expozice, tedy Zámku ořů, velkolepé stavby Jana Bernarda Fischera z Erlachu a jeho následovníků.“93 Velkolepá barokní architektura koníren, jedinečného exponátu vývoje stavitelského umění, vybízela k osazení prostoru několika málo exponáty s působivým nasvětlením. Tím by zřejmě bylo dosaženo "nejumělečtějšího" zážitku. Zámecké konírny a jízdárny byly dle původního plánu navrženy jako čtyřkřídlá budova, avšak mezi lety 1687-1699 byly zrealizovány jako trojkřídlá. Stavba, reprezentující raně barokní styl, představuje nejstarší část celého zámeckého komplexu v Lednici.94 „Zadání ale bylo jiné. Měli jsme vysvětlit návštěvníkovi expozice na příkladu Lednickovaltického areálu dějiny nakládání s krajinou. Toto zadání nás vedlo k "faktografické" výstavě s nejširším možným záběrem. V dnešní době trochu nevděčný úkol. Navíc nevděčný z povahy věci. V krajině se odehrává celá historie lidského rodu, jak nepsaná, tak psaná, a zanechává v ní své stopy. Dějiny jednotlivých oborů navíc probíhají různými rychlostmi. Zatímco např. móda se od 17. století mění podle sezóny, rybníkářství zůstává od 16. až do 20. století stále stejné. Zatímco k dějinám umění a architektury existuje nespočetně prací, k dějinám nakládání s půdou jich zdaleka není tolik. Zatímco termín barokní architektura je obecně užívaný, termín barokní orba je nesmyslný a tudíž nesrozumitelný.“95 Otázka zněla: „Jak tedy na základě stanoveného zadání vytvořit v Zámku ořů expozici "návštěvnicky"

vlídnou,

poutavou

a

krásnou,

a

přitom

srozumitelnou

a

zapamatovatelnou?“ 96 Cílem je, aby se návštěvník stal "poučenějším" návštěvníkem Lednicko-valtického areálu, který bude lépe chápat jeho unikátní hodnoty a důvody, proč byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO a bude si ho proto více vážit. „Následovala kategorizace, systemizace a posléze eliminace jednotlivých méně důležitých faktů. K takto vybranému materiálu bylo třeba přimíchat špetku "populáru", trošku pastvy pro oči, trošku pastvy pro uši. Cílem našeho snažení byla vícevrstevná expozice, tedy desetiminutové upoutání pro ty, kteří nečtou nic, až po ty, kteří budou ochotni prohlížet a číst

93

SENDLER, Zdeněk, zahradní architekt - Atelier zahradní a krajinářské architektury [ústní sdělení]. Brno, 13. 5. 2013. 94 NOVÁK, Zdeněk, generální ředitel Národního zemědělského muzea Praha [ústní sdělení]. Brno, 13. 5. 2013. 95 NOVÁK, Zdeněk, op.cit. 96 NOVÁK, Zdeněk, op.cit.

47

hodiny. Pro ještě hlubší zájemce poslouží informační zdroje v badatelnách a vzdělávací programy.“97 Návštěvník, který bude ohromen samotným vzhledem obnovené architektury Zámku ořů, vstoupí do kočárovny, kde bude seznámen s dějinami této jedinečné stavby a s příběhem její záchrany a obnovy z prostředků Integrovaného operačního programu. Po zakoupení vstupenky se usadí do malého kinosálu skrytého za zpodobněním zlatého kočáru knížete Josefa Václava z Lichtenštejna. Tam mu bude promítnut pohádkově laděný film, který jej seznámí s atmosférou Lednicko-valtického areálu. Po vstupu do Velké konírny jej upoutá kůň ve stáji a architektura interiéru konírny, která je velmi blízká architektuře chrámového trojlodí. Pak se seznámí s přírodními podmínkami areálu, lidským potenciálem, který rozvoj předmětné krajiny po staletí řídil, a jeho ekonomickými podmínkami. „Poté si projde vlastní expozicí, kde bude moci posoudit, zda za stanovených přírodních podmínek a dostupných ekonomických zdrojů vytvořil lidský faktor NĚCO, co Výboru pro světové dědictví UNESCO připadalo tak vzácné a významné, že TO zapsal na prestižní seznam vedle takových divů světa, jako jsou pyramidy nebo Velká čínská zeď.“98 Stálá expozice návštěvníka provede obecnými dějinami zemědělství, lesnictví, rybníkářství, architektury a zejména zahradnictví a zahradního umění, protože areál byl na Seznam světového dědictví zapsán nikoli pro své hodnoty zemědělské a lesnické, ale právě pro hodnoty zahradnické a způsob, jakým zde byly principy zahradní architektury aplikovány na ekonomicky výkonnou krajinu. Expozice doloží, že tvůrčí postupy použité v areálu byly aplikovány současně s tvorbou ve známějších centrech zahradního umění a někdy je i předcházely. Mezi takové náleží např. ochranný postoj k přírodním hodnotám, který se v areálu vyvíjel od 17. století. Právě jemu bude patřit závěr stálé expozice a navazující prezentace aktivit Biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s. Stálá expozice neopomene ani tradici zahradnického vzdělávání a výzkumu. V patře nad konírnami vznikne prostor pro badatelny, krátkodobé výstavy a vzdělávací programy pro větší i menší skupiny.99

97

SENDLER, Zdenek, op.cit. SENDLER, Zdenek, op.cit. 99 NOVÁK, Zdeněk, op.cit. 98

48

4.3 Základní charakteristika projektu Hlavním subjektem vstupujícím do realizační i následné provozní fáze projektu a příjemcem dotace je Multifunkční centrum zámek Lednice, zájmové sdružení právnických osob, jehož jednotlivé složky úzce spolupracují a zabezpečují organizační chod projektu. Členové sdružení jsou Jihomoravský kraj a Obec Lednice působící jako samosprávné v místě realizace projektu, Masarykova univerzita, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita přispívající v oblasti vzdělávání a výzkumu a Centrála cestovního ruchu jižní Moravy, jejíž pozice zajišťuje převážně publicitu projektu. V rámci projektu je také významné partnerství s Biosférickou rezervací Dolní Morava, o.p.s. a Fakultou architektury VUT v Brně, kteří nesou významný podíl na realizační fázi projektu, koncepční fázi budování expozic, rovněž přinášejí jedinečné podněty a specifické know-how z oblasti krajinných památek a historie stavebních technik. Realizační fázi projektu zabezpečuje vytvořený projektový tým zabezpečující strategickou i operativní úroveň projektu. Celkovou řídící strukturu realizační fáze a její jednotlivé části nebude tato práce detailně rozebírat, jelikož není z hlediska obsahu práce podstatná. V rámci provozní fáze musí vzniklé Multifunkční centrum plně zabezpečit provoz celého areálu a to včetně technické správy budov, tak funkčního využití. Konkrétní programovou část již budou zajišťovat a koordinovat členové centra. Během celého projektu bude navázána blízká kooperace s Národním památkovým ústavem, jakožto nositelem projektů v Kroměříži a ve Veltrusech, které mají úzkou vazbu na vznikající projekt. 100 Následující tabulka přehledně rozebírá činnosti jednotlivých členů Multifunkčního centra. Instituce

Funkce v projektu

Multifunkční centrum zámek Lednice, z.s.p.o.

Nositel projektu a příjemce dotace, odpovědnost za realizaci a konečné vyúčtování Technická správa projektu, údržba areálu, zajištění funkčního využití areálu Zajištění expozic a jejich náplně Zajištění expozic a jejich náplně Garant finanční udržitelnosti záměru Reprezentativní a kulturně-společenské využití

Jihomoravský kraj Obec Lednice 100

HORSÁKOVÁ, Eva, op.cit.

49

Masarykova univerzita Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava

areálu Spolupráce z hlediska technického provozu Vzdělávací a kulturně-společenské účely Vzdělávací a kulturně-společenské účely Publicita projektu

Tab. 3 Role jednotlivých institucí v projektu (upraveno autorkou) 101 V příloze 1, která je součástí práce, je patrné funkční využití přízemí a prvního podlaží a příloha 2 představuje schéma využití objektu jízdáren po celkové realizaci. Funkční využití

Umístění

Vzdělávací centrum komponované krajiny

Východní křídlo 1. patro nad Konírnou 1 (rozloha 628 m2)

Výuková expozice o Lednicko-valtickém areálu Výuková expozice o hospodaření v krajině

Východní křídlo, Konírna 1 (rozloha 317 m2)

Výuková expozice o LVA zaměřená na děti a mládež

Východní křídlo, část Konírny 2 (rozloha 136 m2)

Informační centrum

Východní křídlo, 1. patro nad Konírnou 2 (rozloha 439 m2)

Informační centrum

Jižní křídlo, Kočárovna (rozloha 306 m2)

Multifunkční sál

Jižní křídlo, Jízdárna (rozloha 909 m2)

101

Předpokládaná charakteristika činností

Východní křídlo, Konírna 2 (rozloha 317 m2)

HORSÁKOVÁ, Eva, op.cit.

50

Vzdělávací aktivity ve vazbě na kulturní krajinu, její management, tvorbu a ochranu přírodních a kulturních hodnot krajiny se zaměřením na LVA Jednání, školení, semináře Výuková expozice o LVA zaměřená na prezentaci jedinečného krajinářského komplexu, vysvětlení vazeb a hodnot areálu Výuková expozice o historii vzniku a vývoje kulturní krajiny, popis změn v krajině a jejich dopadů, ukázky metod hospodaření, péče o krajinu atd. Expozice o LVA převážně pro děti a mládež, osvojování si hodnot krajiny Modifikace a alternativa k odborně zaměřeným expozicím Prezentace poslání a aktivit mezinárodních programů UNESCO s příklady z ČR, EU a světa (WHS - světové kulturní dědictví, MaB/Člověk a biosféra - biosférické rezervace) Informace o aktivitách multifunkčního centra, recepce Zázemí pro návštěvníky centra Informace o průběhu realizace projektu IOP, propagace výsledků projektu Přednášky pro větší skupinu osob, odborné konference, semináře, slavnostní akce a události, kulturní akce atd., vazba na vzdělávací centrum

Prostor pro krátkodobé expozice Prostory kanceláře Sitemanagera LVA Kanceláře managementu objektu

Východní křídlo, část Konírny 1 (rozloha 254 m2) Východní křídlo, 1. patro traktu (rozloha 51 m2) Východní křídlo, 1. patro nad Konírnou 2 (rozloha 67 m2)

Odhadovaný počet událostí za rok:  Přednášky (20-25)  Konference, semináře (10-20)  Slavnostní akce (5-10)  Kulturní akce obce (4-5)  Kulturní představení (20) Krátkodobé výstavy a expozice (fotografie, výtvarné umění) Variabilní prvek nabídky centra Činnost site-managera ve vazbě na zachování hodnot z pohledu UNESCO, možnost konzultací rozvojových aktivit LVA Řídící a administrativní zázemí multifunkčního centra

Tab. 4 Přehled navrhovaného funkčního využití areálu (upraveno autorkou)102 Rekonstruované prostory jízdáren budou sloužit návštěvníkům jako jeden celek, který bude nabízet konkrétní funkční části. Výukové expozice budou instalovány tak, aby z prostorového hlediska nabízely ideální prezentaci a současně ctily památkovou podstatu historických objektů. 4.3.1 Předmět a cíle Hlavním cílem projektu je vzorová obnova barokních jízdáren Státního zámku Lednice a jejich využití pro vybudování kulturního a vzdělávacího centra se zaměřením na komponované kulturní krajiny, které bude poskytovat vzdělávací a veřejné kulturní služby103. Rekonstruovaný prostor bude nejen díky své lokalizaci v LVA, ale také díky svým jedinečným historickým a krajinným souvislostem poskytovat možnosti vzdělávání a informování zájemců jak laické či odborné veřejnosti v oborech krajinných profesí a především v jejich vzájemných vazbách. Programová nabídka multifunkčního centra bude využívat pestré nabídky terénních modelových ukázek, které okolí hojně nabízí. 102

HORSÁKOVÁ, Eva, op.cit. Veřejné kulturní služby ve smyslu Zákona 203/2006 Sb. - „Veřejnými kulturními službami jsou služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti.“ Zdroj: Cesty k metodice efektivního vynaložení veřejných prostředků v oblasti kultury [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: ˂http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2012/11/NAKI-NIPOS.pdf˃. 103

51

Základním předmětem projektu je rekonstrukce barokních částí zámku Lednice, tedy objektu původních jízdáren a koníren, na prostory multifunkčního vzdělávacího a kulturního centra. V rámci celého projektu bude provedena rekonstrukce jižního a východního křídla komplexu barokních jízdáren, přilehlé infrastruktury, dále proběhne realizace úpravy nádvoří a konečně bude zajištěno vybavení pro vzdělávací a prezentační aktivity. Základní cíle projektu soustředící se převážně na rekonstrukci, obnovu a znovu naplnění prostoru barokních jízdáren doplňují i cíle druhotné. Mezi ty vedlejší cíle patří především myšlenka přispět k prezentaci památky na Seznam světového dědictví UNESCO a zároveň nabídnout široké veřejnosti odborné a duchovní hodnoty této jedinečné krajinné památky. Vzdělávací aktivity multifunkčního centra budou mít za úkol posilovat vztah člověka k udržitelnému využívání zdrojů a ochraně přírodních a kulturních hodnot, jakožto základních myšlenek světové sítě biosférických rezervací UNESCO. Již samotná oprava komplexu jízdáren nabídne široké možnosti na podporu společenských aktivit a spolkové činnosti v rámci celé obce Lednice, což bude mít kladný vliv na vztah místních obyvatel nejen k památce samotné, ale i celé památkové zóně LVA. 4.3.2 Kontext projektu Původní barokní část zámku sloužila jako hospodářské zázemí komplexu a současné době byla využívána jen jako prostor bývalých koníren a především letní turistická sezóna nabízela dočasné komerční výstavy104. Větší část prostoru ale nebyla nikterak využívána, přízemní místnosti sloužily mimo jiné i jako sklady materiálu. Prostory nacházející se nad částí koníren, bývalé studentské koleje a jídelna Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, byly převážně prázdné nebo příležitostně sloužily jako ubytovací prostory pro pracovníky firem v obdobích realizace zámku. Ve východním křídle budovy se nacházel byt zaměstnanců NPÚ105 a dále technické zázemí.106 Samotný technický stav objektu je různý, ovšem převážná část se nachází ve velmi špatném stavu, a proto je projekt náročný z hlediska technických oprav a finanční stránky.

104

V poslední době se jednalo např. o expozici Akvárium Malawi a Tajemná Indonésie. Národní památkový ústav, dále bude v textu užíváno zkratky NPÚ 106 HORSÁKOVÁ, Eva, op.cit. 105

52

Jak uvádí projektová dokumentace pro územní řízení „nosné konstrukce stavby jsou ve stavu morálního a fyzického opotřebení, odpovídajícím stáří objektu, případně působením přirozené zemní vlhkosti na kamenné a cihelné zdivo. Byly zjištěny lokální poruchy stropních trámů v místech, kde v průběhu předchozích let docházelo k zatékání srážkových a tavných vod do objektu“107. Stav objektu před zahájením rekonstrukce dokumentují fotografie, které jsou součástí obrazového vyobrazení uvedeného ke konci práce (viz. Příloha 3, 4). Soulad projektu s principy péče o kulturní dědictví, s principy kraje a regionu Koordinací projektů a plánů v rámci území LVA se věnuje Meziresortní pracovní skupina k problematice udržitelného rozvoje území Lednicko-valtického areálu zřízená ministrem životního prostředí na základě Usnesení vlády ČR č. 769 ze dne 17. srpna 2004.108 Jak uvádí studie, záměr obnovy barokních jízdáren je uveden v Management plánu Lednickovaltického areálu, strategického dokumentu ochrany a rozvoje památky UNESCO. Záměr obnovy je uveden jako hlavní činnost, ve spojitosti s utvořením vzdělávacího centra kulturní krajiny na modelovém příkladu komponované kulturní krajiny LVA.109 Projekt je rovněž v souladu se zájmy Jihomoravského kraje, o čemž svědčí jeho přímé členství v právnické osobě žadatele/nositele projektu. Celková revitalizace, obnova a užívání památek v rámci Jihomoravského kraje se nachází ve strategických dokumentech kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010-2013.110 Nejen historie LVA, ale zvláště proměny kulturní krajiny, jsou vzácným zdrojem informací v současné době, kdy se neustále snažíme nalézt a skloubit hodnotu památek a přírodní 107

Projektová dokumentace pro územní řízení: Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum, Architekti D.R.N.H., s.r.o., 2008. 108 Mezi členy této skupiny patří zástupci ministerstev MŽP, MK, MMR, MZe, MO, MF) a dalších institucí (Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Národní památkový ústav, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Městský úřad Břeclav, Mikroregion LVA, Lesy ČR - Lesí závod Židlochovice, Český svaz ochránců přírody, Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s.). O rekonstrukci barokních jízdáren rozhodla skupina na svém zasedání 28. 11. 2007 (usnesení 2007/20). Zdroj: Zámecká jízdárna v Lednici - Multifunkční centrum. Studie proveditelnosti projektu do Integrovaného operačního programu, oblast podpory 5.1.b., 2009. s. 8. 109 Management plán Lednicko-valtického areálu [online]. [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: ˂http://www.dolnimorava.org/index.php?option=com_content&view=article&id=30%3Amanagement-planlednicko-valtickeho-arealu&catid=29%3Acz&Itemid=30&lang=cs˃. 110 Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010-2013 [online]. 2010 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: ˂http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=118768&TypeID=2˃.

53

krajiny a současně utvářet vhodné podmínky pro jejich patřičné využití a pro udržitelný rozvoj území. Také fakt, že je areál součástí území Biosférické rezervace Dolní Morava, napomáhá k tomu, že LVA je součástí území, které představuje modelovou oblast zaměřenou na rovnovážný vztah ochrany hodnot a udržitelného rozvoje území. V rámci celého areálu nejsou k dispozici vhodné prostory, které by mohly nabídnout ucelený obraz vývoje krajiny. Charakter památky je dán proměnou krajiny a v ní umístěnými objekty, a proto je třeba nahlížet na památku jako na celek, vnímat všechny souvislosti, historický ráz i současné možnosti využití. Expozice vzdělávacího centra jsou tedy možností jak zpřístupnit, objasnit, nabídnout hodnoty a podílet se na poslání obou institutů UNESCO. Projekt je rovněž v souladu s územním plánem Obce Lednice, kde jsou rekonstruované objekty specifikovány jako „objekty pro kulturní a rekreační využití v rámci funkčního využití v kategorii smíšené“111. Kladný ohlas je také ze strany obce, která již delší dobu podporuje myšlenku revitalizace a následné využití areálu barokních koníren pro volnočasové aktivity (divadelní, taneční, hudební seskupení, zájmové skupiny, kroužky) či kulturní záležitosti (koncerty, představení ochotnických divadel). 4.3.3 Projekt a jeho vztah k udržitelnému rozvoji Pokud se zaměříme na vliv či působení projektu na životní prostředí, tak díky celkové koncepci a zaměření projektu nelze očekávat negativní dopady. V průběhu provozní i realizační fáze nebyly využity žádné technologie, které by vykazovaly špatný vliv na životní prostředí a také samotná provozní fáze je zaměřena tak, aby naopak návštěvníky a účastníky vzdělávacích programů naučila více vnímat a lépe se chovat k okolnímu prostředí.112 Jak uvádí průvodní studie, projekt následuje environmentální aspekty, které přispívají k trvale udržitelnému rozvoji. „Restaurátorskou obnovou s použitím environmentálně šetrných technologií a technik předchází emisím trvale toxických znečišťujících látek především ze starých degradujících maleb a nátěrů; projekt přispívá k rozšiřování znalostí o nejlepších

111

Zámecká jízdárna v Lednici - Multifunkční centrum. Studie proveditelnosti projektu do Integrovaného operačního programu, oblast podpory 5.1.b., 2009. s. 9. 112 Odborné vyjádření NPÚ ke studii proveditelnosti k zámeckým konírnám NKP Lednice, 18. 6. 2008.

54

dostupných technikách při restaurování a konzervaci památek s ohledem na životní prostředí.“113 V rámci ekonomického pojetí je udržitelnost podložena dlouhodobým zastoupením žadatele, a jelikož projekt není založen na vytváření zisku, jeho vliv na ekonomickou stránku je neutrální.114 Projekt respektuje místo, kde vzniká, respektuje tradice, vztah k historii a ke krajině. Nabízí nové možnosti místním obyvatelům, přispívá k jejich sociální soudržnosti a prostřednictvím jednotlivých programů bude veřejnosti nabízet možnost uvědomit si důležitost kulturního dědictví, kontinuity místa a času. Projekt se stává příkladem obnovy kulturního dědictví a nabízí vodítko při plánování a realizaci budoucích projektů.

4.4 Vazby na jiné projekty Následující část se zaměřuje na projekty a akce související s programovým zaměřením projektu rekonstrukce jízdáren v Lednici. I v tomto ohledu se projekt stává zajímavým příkladem jak využít potenciál, který kulturní památka nabízí. 4.4.1 Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Město Kroměříž je příkladem kulturní památky, která využívá svého jedinečného potencionálu k vytvoření metodického centra zahradní kultury. Projekt navrhnutý NPÚ ÚOP Kroměříž do IOP využívá tradice zahradní kultury, jakožto součásti kulturního dědictví. Prostřednictvím odborného a vzdělávacího centra tyto tradice dále nabízí ve vztahu k člověku a přírodě obecně. Plán zahrnuje také přímou vazbu na Květnou a Podzámeckou zahradu v Kroměříži. Jejich vzorová obnova a následná péče nabízí dobrý příklad péče o krajinné kulturní dědictví.115 Mezi oběma projekty je navázaná spolupráce propojující metodické centrum v Kroměříži a vznikající vzdělávací centrum v Lednicko-valtickém areálu. 113

Projektová dokumentace pro územní řízení: Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum, Architekti D.R.N.H., s.r.o., 2008. 114 Odborné vyjádření NPÚ ke studii proveditelnosti k zámeckým konírnám NKP Lednice, 18. 6. 2008. 115 Květná zahrada - zámek Kroměříž [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: ˂http://www.zamekkromeriz.cz/zahrady/kvetna-zahrada/˃.

55

Součástí centra zahradní kultury jsou: 

Metodické centrum představuje odborné centrum vytvářející návody pro revitalizaci a péči o historické zahrady a parky České republiky a rovněž slouží jako garant a poradce v dané tematice.



Odborné centrum se věnuje studiu historických sbírek a současně spravuje místní zámeckou knihovnu. Rovněž vytváří stálou expozici o zámeckých zahradách a krátkodobé výstavy prezentující zahradní kulturu u nás. Kromě toho se věnuje též publikování knih a katalogů výstav a připravuje odborné konference či besedy.



Vzdělávací centrum oslovuje nejen odbornou, ale i laickou veřejnost a nabízí možnosti vzdělávání a rozšiřování informací na téma zahradní kultury.



Centrum správy a údržby společně s výše uvedenými centry pomáhá realizovat a udržovat Květnou a Podzámeckou zahradu.116

4.4.2 Jižní Morava - rozvoj vinařství Součástí projektu Jižní Morava - rozvoj vinařství bylo vybudováno v letech 1998-2000 Národní vinařské centrum ve sklepení Státního zámku ve Valticích. Projekt vznikl za podpory Evropské unie - programu Phare CBC a Ministerstva zemědělství ČR. Dosavadní úspěšné fungování potvrzuje, že spolupráce různých subjektů a využití.117

4.5 Zdůvodnění projektu Jak již bylo několikrát zmíněno, hlavním důvodem pro realizaci projektu, je snaha o zajištění systémového využití historicky významného objektu v rámci vzorové obnovy národní kulturní památky. Lednicko-valtický areál, zapsaný v roce 1996 na Seznam světového dědictví UNESCO, přináší informace z vývoje kulturní krajiny propojené s dobovými souvislostmi a tím zprostředkovává zkušenosti pro udržitelnost krajiny. Směřování projektu odpovídá také poslání Management plánu LVA, jehož cílem je nastavení udržitelného modelu založeném na vzájemné spolupráci a respektu zúčastněných subjektů, který pomůže uchovávat hodnoty kulturní krajiny. 116

Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: ˂http://www.nczk.cz/˃. 117 Národní vinařské centrum [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: ˂http://www.vinarskecentrum.cz/o-nasaktivity-nvc/˃.

56

Významnou úlohu sehrává také skutečnost plynoucí ze vztahu státu vůči památkám zařazených na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Základním posláním je povinnost zavazujícího se státu zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím. Náplň multifunkčního centra si klade za cíl zdůraznit a podtrhnout charakter památky UNESCO. I přes důležitost prostředí a poměrně velký zájem veřejnosti o danou oblast, není v současné době význam unikátní krajiny dostatečně prezentován. Proto si multifunkční centrum klade za cíl především prezentovat celek s vysvětlením souvislostí a vzájemných vazeb mezi jejími prvky, vysvětlením možných rizik (např. narušení pohledových os, zánik alejí), důsledků změn krajiny a způsobů hospodaření, nevhodně umístěné výstavby atd. Své poslání posiluje centrum vhodnými podmínkami pro vzdělávání krajinných profesí, pro prezentaci historie a vývoje krajiny jako podkladu pro rozhodovací procesy v současnosti, pro formování vize celé oblasti a její citlivé naplňování. Cílem aktivit centra je podporovat aktivity, které respektují unikátní komponovanou krajinu se všemi potřebnými souvislostmi (ochrana přírody a památek, hospodaření, dopravní řešení atd.), a které ji současně vnímají jako krajinu, kde žili a žijí lidé. Rozsáhlé prostory barokních jízdáren odpovídají realizaci zmíněných plánů, protože nabízejí ideální možnosti pro expozice a přednášky, kde jsou zapotřebí prostory pro větší počet návštěvníků. Jak už bylo zmíněno výše ve výčtu výstupů projektu, je třeba zajistit místo pro site-managera, který působí jako koordinátor aktivit území.118

4.6 Rozpočet Detailně rozpracovaný rozpočet celého projektu je obsažen v přílohách textu (viz. Příloha 5). Zpracovaná fáze rozpočtu vychází ze stavební projektové dokumentace, z průzkumu vycházejícího z NPÚ a ze zaměření objektu. Důležitým bodem bylo rozhodnutí o předělení dotace, díky níž byl realizován další stupeň projektové dokumentace. Rozpočet vychází z podmínky IOP, tedy uskutečnit vzorovou rekonstrukci památky. Veškeré práce jsou tudíž uskutečňovány s ohledem na význam památky. Jak uvádí dokumentace: „Krov se musí například rekonstruovat tradičními tesařskými metodami bez užívání ocelových profilů, vedení jakýchkoliv instalací ve zdech musí být prováděno s ohledem na maximální zachování původní hmoty objektu, tedy nejlépe v místech nějaké již předchozí instalace. Zásahy do 118

HORSÁKOVÁ, Eva, op.cit.

57

stávajících podlah sebou nesou nutnost archeologického průzkumu. Vápno pro omítky musí být použito tradiční, řádně hašené a odsáté.“119 Rozsah restaurátorských prací historických prvků bude upřesněn až následující dokumentací a průzkumy. Velkou neznámou je stav stropních trámů, přičemž je ale nutno počítat s jejich velmi špatným stavebním stavem, vzhledem k výskytu dřevokazných hub, které objevily předchozí průzkumy a jejichž výskyt podpořila i zvýšená vlhkost v objektu.120 Je třeba si uvědomit, že všechny výše naznačené komplikace, které jsou spojené se stářím objektu, se velkou měrou odrážejí na výši rozpočtových prací. Specifické postupy, které projekt z hlediska památkové péče vyžaduje, ovlivnily i výběr architektonické kanceláře, která byla vybrána na základě zkušeností v tomto segmentu. Dodavatelem projektové dokumentace pro územní řízení se stal Atelier DRNH, který od roku 1991 funguje pod vedením autorizovaných architektů Antonínem Novákem a Petrem Valentou. Jejich práce i v minulosti vnášela prvky soudobé architektury do historického či krajinného prostředí a odhalovalo rovnováhu tohoto konceptu.121

4.7 Harmonogram projektu Harmonogram projektu obsahující stručný přehled nejdůležitějších termínů je součástí příloh práce (viz. Příloha 6) a podrobněji v práci není rozebrán. Souvisí s ním ale analýza rizik, která je uvedena níže.

4.8 Marketingová analýza výchozího stavu I přes skutečnost, že je objekt barokních jízdáren součástí lednického zámku, jeho užívání a současný význam neodpovídá kulturní hodnotě památky samotné. Na současné situaci se podepsala jednak nedostatečná finanční podpora, ale také nevhodné zacházení s prostorem v uplynulých padesáti letech, kdy byly prostory využívány jako studentské koleje, menza či sklad. Část západního křídla, která je i dnes využívána k bydlení, do projektu zahrnuta není. 119

Projektová dokumentace pro územní řízení: Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum, Architekti D.R.N.H., s.r.o., 2008. 120 Tamtéž. 121 Mezi jejich nejznámější rekonstrukce patří např. barokní objekt bývalé pošty v Drnholci, barokní palác Schrattenbach v Brně pro potřeby Knihovny J. Mahena, barokní divadlo Reduta (nejstarší divadelní budova ve střední Evropě), objekt Strojírny a Administrativy v bývalém areálu Vaňkovka v Brně. Zdroj: DRNH [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: ˂http://www.drnh.cz/˃.

58

Přízemí východní části sloužilo donedávna pro komerční expozice a jižní křídlo, tedy hlavní část jízdárny, bylo využíváno jen ojediněle. Z pohledu marketingové analýzy je třeba rozlišovat prostory barokních jízdáren a zámku jako celku. Komerční expozice ve východním křídle objektu situované do bývalých koníren využívají četné návštěvnosti lednického zámku a to i přesto, že expozice nemá spojitost k městu a Lednicko-valtickému areálu a cílové skupiny se neshodují s cílovými skupinami projektu. Proto je třeba brát využití prostoru spíše jen jako komerční záležitost či turistickou atrakci. Teprve vznikající projekt má za úkol vnést změnu a propojit možnosti vzdělávání s kulturní památkou. Akvárium Malawi - panská konírna Prostory koníren ještě před zahájením rekonstrukce naplňovala expozice Akvárium Malawi (viz. Příloha 7), která zde byla k vidění od roku 1993. Na rozloze 360m 2 bylo možné shlédnout expozici sladkovodních i mořských živočichů. Expozice svou náplní nikterak nenaplňovala charakter daného místa a lokality a provoz, zvláště vysoká vlhkost z provozu akvárií, nebyl pro budovu příznivý. Nájemní smlouva uzavřená mezi provozovatelem výstavy a NPÚ v roce 2009 nebyla rovněž z důvodu špatných technických podmínek prodloužena. Ani propagace či marketing místa nebyl provázán a závisel pouze na provozovateli expozice.122 Tajemná Indonésie - hospodářská konírna Prostory hospodářské konírny nabízely návštěvníkům možnost shlédnout poutní výstavu Tajemná Indonésie (viz. Příloha 8), na které se podílel dobrodruh a cestovatel R. Švaříček, M. Stigl a dvojice M. Hanzelka - M. Zikmund. Od roku 2002 byla instalace představena v řadě měst a do roku 2009 naplnila i prostory Lednice. Stejně jako Akvárium Malawi, propagace a marketing byly pouze v rukou provozovatele.123 Hlavní sál jízdárny Hlavní sál jízdárny zaujímá nejrozsáhlejší prostor, disponoval jak podiem, tak příslušnou technikou, ale z důvodu horšího stavu nebyl vhodný pro pravidelné využití. S tím souvisela i 122

Akvárium Malawi [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: ˂http://www.portalbreclav.cz/akvarium-malawi/˃. Tajemná Indonésie [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: ˂http://www.livingstone.cz/vystavy-apromitani/vystavy/tajemna-indonesie-lednice/galerie/2/velky/˃. 123

59

finanční stránka, marketing a propagace a vše bylo řešeno konkrétní dohodou s NPÚ. Také prostory jízdáren byly v minulosti propůjčeny výstavám. Jednou z nich byla výstava s názvem České dědictví UNESCO, která byla zpřístupněna v roce 2007 za příležitosti oslav zapsání LVA na Seznam světového dědictví. Ve stejné době probíhala i soutěžní výstava kreseb dětí ze základních škol Lednicko-valtického areálu pod názvem LVA očima dětí a také výstava Lednicko-valtický areál očima fotografa od Jana Haladyho.124 4.8.1 Analýza nabídky Nabídka Multifunkčního centra si klade za cíl doplnit stávající nabídku zámku, Lednickovaltického areálu, tak i celé obce. Práce uvádí výčet a níže podrobnější vysvětlení stěžejních služeb z pohledu nabídky vznikajícího centra: 

Vzdělávací centrum komponované krajiny



Výuková expozice o hospodaření v krajině zaměřená na způsoby a dopady hospodaření na proměny krajiny od historických dob až po současnost



Výuková expozice zaměřená na děti a mládež



Informační centrum LVA UNESCO, kancelář Site-managera pro LVA, Informační centrum objektu se zázemím pro účastníky akcí



Krátkodobé expozice - kulturní centrum125

Koncepce Multifunkčního centra neodpovídá dosavadnímu využití prostoru, ale naopak klade důraz na stálé výukové expozice odrážející vztah člověka a krajiny v přímé spojitosti s areálem. Z dochovaných zdrojů víme, že zámek již dříve prezentoval oblast zahradnictví či vztah k životnímu prostředí, vždy bylo důležitější upřednostnit expozice přímo spjaté s podobou zámku a zároveň nabídnout náhled na způsob života tehdejší společnosti.126

124

HORSÁKOVÁ, Eva, op.cit. HORSÁKOVÁ, Eva, op.cit. 126 V rámci novogotické části zámku byla v roce 1955 zpřístupněna první expozice a názvem Vývoj lovu od pravěku po současnost, která byla tehdy součástí Státního výukového muzea pro myslivost, později začleněného do Československého zemědělského muzea v Praze (dnes Národní zemědělské muzeum). V roce 1962 byla expozice transformována na Expozici myslivosti. Důležitým mezníkem byl rok 1967, kdy vzniklo 125

60

Vzdělávací centrum komponované krajiny, které se zaměřuje na krajinné profese ve svém konceptu, představuje vzdělávací pracoviště pro MZLU - Zahradnické fakulty v Lednici, která se o problematiku krajinářství LVA již určitou dobu zajímá. Centrum nabídne prostory pro teoretickou práci a studium poskytující prezentační multimediální vybavení a současně možnosti studia přímo v terénu. Multifunkční sál nabídne prostor až pro 320 osob a bude sloužit jako aula pro pořádání odborných akcí a konferencí vztahujících se k LVA a okolí či k památkové péči. Vzdělávací centrum využije projektu předkládaného NPÚ ÚOP v Kroměříži realizující projekt IOP v oblasti podpory 5.1.a, jehož hlavní náplní je zformování metodického centra zkoumajícího prostředí zahradní kultury jakožto části kulturního dědictví. Cílem je obnovit téma zahradní kultury ke vztahu člověka a přírody prostřednictvím odborné metodiky. Současně bude centrum působit jako garant či odborný poradce pro témata obnovy a péče o historické zahrady a parky. Součástí plánu jsou i školení. V rámci vzdělávacího centra bude fungovat multifunkční sál nabízející kromě vzdělávání i kulturně společenské aktivity.127 Připravovaná náplň výukové expozice o LVA blízce souvisí a doplňuje vzdělávací aktivity. Prostřednictvím expozice bude moci návštěvník načerpat informace o historii, významných osobnostech, kulturní krajině, specifikách a utváření území či obecné informace o kulturních a přírodních hodnotách. Souhrnná interpretace místa bude založena na široké nabídce informací o celém LVA. Výuková expozice o hospodaření v krajině je koncipována jako doplňující výuková expozice zkoumající způsoby a vlivy hospodaření na krajinu v kontextu historického vývoje s vazbou na archeologická místa a tradiční vinařství jižní Moravy. Tematicky podobné výstavy, avšak bez přímého vlivu na vzdělávací aktivity, mohou návštěvníci zhlédnout ve Valticích, v Muzeu vinařství, zahradnictví a životního prostředí. Zde je přístupná stálá expozice Historické vinařské lisy a nářadí, Ptáci Lednicko-valtického přírodního komplexu či Historie parků a

zahradnické oddělení muzea, s čímž souvisela i témata jednotlivých expozic. V roce 1971 byla otevřena výstava Vývoj zahrad a parků na území Čech a Moravy, po pár letech následovala výstava Vývoj ovocnictví a Vývoj zelinářství. V roce 1988 pak expozice nahradila instalace Vývoj životního prostředí, která přetrvala od roku 1991 až do roku 2000, kdy na zámku končí činnost Národního zemědělského muzea a zámek přechází pod křídla Národního památkového ústavu Brno. Od roku 2002 byly prostory znovu otevřeny a nabízely pohled na zámeckou instalaci. Jejím cílem bylo nabídnout pohled na původní podobu šlechtických interiérů. Zdroj: NOVÁK, Zdeněk. Lednický Eden knížat z Lichtenštejna [přednáška] Brno: Po stopách Lichtenštejnů o.p.s., 20. 6. 2013. 127 NOVÁK, Zdeněk, generální ředitel Národního zemědělského muzea Praha [ústní sdělení]. Brno, 13. 5. 2013.

61

zahrad. Dále muzeum nabízí program pro školy s názvem Co žije pod hladinou, Hlodavci a Ptáci lednicko-valtického areálu.128 Výuková expozice pro děti a mládež pomocí interaktivních prvků přiblíží památku UNESCO vnímání dětí. Srovnatelná nabídka služeb se v regionu jižní Morava nevyskytuje, proto je tento projekt zajímavou příležitostí. Informační centrum LVA UNESCO a kancelář Site-managera pro LVA bude nabízet specializované služby z oblasti kultury orientované na LVA v kontextu sítě UNESCO a řetězce biosférických rezervací. Pozice site-managera je koncipována jakožto odborná, studijní a badatelská činnost navazující na vzdělávací centrum. Informační centrum je navržené jako informační zázemí o objektu a multifunkčního centra, jeho součástí bude i realizace publicity projektu (dokumentace historie projektu). Návštěvníkům objektu bude přístupné hygienické zázemí, recepce a zázemí pro menší občerstvení. Informační centrum ale nenahrazuje turistické informační centrum, které se nachází na náměstí zámku v Lednici.129 Krátkodobé expozice - kulturní centrum je situováno do východního křídla části konírny a bude sloužit pro krátkodobé instalace výtvarného umění a dále bude navazovat na prostory informačního centra. Tyto prostory, současně s hlavním sálem jízdárny, budou sloužit pro potřeby obce, které v dnešní době chybí adekvátní reprezentativní místo, dále NPÚ či partnerům projektu. 4.8.2 Zhodnocení stavu nabídky Dle jednotlivé charakteristiky vyplývá, že multifunkční centrum nabízí prostor pro vzdělávání a odbornou činnost z hlediska kulturní krajiny, současně zastupuje činnosti informačního centra se zaměřením na oblast péče v rámci programů UNESCO. Projekt je unikátní jak na

128

Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí [online]. [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: ˂http://www.nzm.cz/valtice/˃. 129 Projektová dokumentace pro územní řízení: Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum, Architekti D.R.N.H., s.r.o., 2008.

62

území LVA, tak v rámci celé České republiky a projekty v Kroměříži a Veltrusech130 budou svojí činností na toto centrum navazovat a v mnohém se doplňovat. Z pohledu jednotlivých služeb multifunkčního centra vyplývá, že: 

Chybí prostory pro prezentaci LVA jako památky UNESCO



Vzdělávací centrum je specializované na kulturní krajinu LVA a vzdělávání

4.8.3 Analýza poptávky Dle programové nabídky vyplývá hned několik skupin návštěvníků multifunkčního centra: 

CS1 - účastníci akcí Vzdělávacího centra - odborná veřejnost a specialisté zaměřující se na krajinné profese v rámci programů terciálního vzdělávání



CS2 - účastníci programů výukových skupin



CS3 - návštěvníci kulturních a společenských akcí



CS4 - obyvatelé města Lednice131

Účastníky akcí Vzdělávacího centra můžeme dále rozčlenit na účastníky vzdělávání, realizovaném MZLU a účastníky v rámci již zmíněných projektů v Kroměříži a Veltrusech. Dle vypracované studie měla Zahradnická fakulta 1252 studentů a ve své činnosti je aktivní na mezinárodním poli a úzce navazuje na kulturní krajinu LVA, proto je vzájemná spolupráce významná z hlediska předkládaného projektu. Pro stanovení kvantifikace této cílové skupiny je přibližný počet účastníků odhadovaný na 450 ročně, který dále doplní účastníci konferencí, tedy konečné číslo by mohlo dosahovat k hodnotě 7700. Spolupráce vzdělávacího centra v Kroměříži a státního zámku ve Veltrusech dle studie odhaduje účast přibližně 300 návštěvníků ročně.132 Čísla jsou ale předběžná, jde o pouhé odhady, které vycházejí ze statistik návštěvnosti Lednicko-valtického zámku, zámku ve Veltrusech, Kroměříži a celkové turistiky v kraji a okolí.

130

Jedná se o projekt revitalizace areálu zámku Veltrusy a obnova kulturní krajiny Dolního Povltaví. Zdroj: Terra didactica [online] 2008 [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: ˂http://www.zamekveltrusy.cz/e_download.php?file=data/editor/52cs_1.pdf˃. 131 Zámecká jízdárna v Lednici - Multifunkční centrum. Studie proveditelnosti projektu do Integrovaného operačního programu, oblast podpory 5.1.b., 2009. s. 37. 132 Tamtéž.

63

Kvantifikace druhé cílové skupiny - účastníci programů výukových expozic, je zaměřena na okruh návštěvníků konkrétních výukových expozic. První část této skupiny je složená z žáků a studentů všech stupňů škol, kteří budou volit z široké nabídky výukových programů dle konkrétního zaměření vzdělávacího programu. Zde je odhadovaný počet návštěvníků stanoven na 20 650 osob ročně.133 Pro plné využití nabídky programů je podstatná motivace škol ze strany Jihomoravského kraje. Nabízená jim bude interaktivní expozice určená především pro mateřské školy, první stupeň škol základních, dále výstava o hospodaření v krajině pro starší žáky základních a středních škol a také expozice přímo mapující LVA, která bude určená převážně žákům středních škol. Tyto výukové programy jsou připravovány ve spolupráci s odborníky na didaktiku. Expozice zaměřující se na výuku a vzdělávání budou samozřejmě volně přístupné i mimo školní programy a individuálním zájemcům. Předpokládaný počet zájemců se odhaduje na 39 000 osob ročně.134 Do třetí cílové skupiny, návštěvníků kulturních a společenských akcí, řadíme převážně obyvatelstvo obce či mikroregionu. Prostory nabízí širokou škálu využití. Obce mikroregionu LVA sčítají přibližnou hodnotu 41 tis. obyvatel a studie uvádí, že zhruba 1/3 obyvatel má zájem o kulturně společenské akce, které budou v nabídce multifunkčního centra. Po vyčlenění obyvatel Lednice získáváme zhruba 13 tis. možných návštěvníků. Cílová skupina se zaměřuje pouze na určitou oblast, a proto bude mít daná nabídka lokální zaměření.135 Poslední cílovou skupinou jsou obyvatelé obce Lednice, kteří budou mít možnost využívat prostory kulturního centra, účastnit se společenských akcí pořádaných obcí apod. Dále sem řadíme členy místních sdružení. Studie předpokládá, že minimálně 10 %, tedy 233 obyvatel, z celkového počtu bude aktivně prostory využívat.136

133

Počet návštěvníků je odvozen dle tabulky - přehledu struktury organizovaných účastníků programů výukových expozic, která vychází z údajů ČSÚ. Zdroj: Školy a školská zařízení v ČR ve školním roce 2008/2009 [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: ˂http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3301-09˃. 134 Zámecká jízdárna v Lednici - Multifunkční centrum. Studie proveditelnosti projektu do Integrovaného operačního programu, oblast podpory 5.1.b., 2009. s. 40. 135 Tamtéž. 136 Tamtéž, s. 40-41.

64

Po konečném sečtení zvolených cílových skupin získáváme zhruba 80 tis. možných návštěvníků v rámci akcí multifunkčního centra.137 Toto číslo je ale pouze předběžným ukazatelem. Projekt a jeho konkurenceschopnost v rámci trhu Pokud budeme na projekt nahlížet z pohledu konkurenceschopnosti na trhu, je nutné se zaměřit jednak na samotný objekt zámeckých jízdáren a současně na služby, který tento objekt nabízí. Výhodou je známost Lednicko-valtického areálu spadajícího pod kategorii krajinné památky, čímž se zásadně odlišuje od ostatních památek UNESCO. Realizovaný projekt se cíleně zaměřuje na využití prostoru barokních jízdáren pro vzdělávací aktivity, které respektují krajinný ráz památky a navíc otevírají spolupráci s projekty IOP v rámci příslušného pracoviště NPÚ (Metodické centrum péče a obnovy historických zahrad a parků v Kroměříži, Terra didactica státního zámku Veltrusy). Projektu také přispívá veřejný zájem o ekologii či vztah člověka a krajiny. Výhodu také představuje úzká spolupráce Mendelovy univerzity a převážně Zahradnické fakulty, která se nachází v Lednici. Na závěr je třeba ještě zmínit široké využití prostoru. 4.8.4 Strategie služeb Projekt a jeho nabídka služeb nabízí nový kvalitní rozměr v rámci poskytování služeb jednak z pohledu zámku v Lednici a také celého LVA areálu. Nabídka služeb podporuje přirozené rozšiřování znalostí, sdružuje odbornou veřejnost a zároveň přirozenou formou doplňuje učivo základních a středních škol. Eva Horsáková uvádí, že „zvolený marketingový přístup nabízených služeb se odvíjí od charakteru poskytování služeb. Programy podporující oblast vzdělávání jsou v rukou jednotlivých partnerů, kteří tyto akce zabezpečují a to včetně marketingu. V tomto případě jde o studijní programy, odborný tisk či neformální sítě. Organizaci výukových expozic a jejich návštěvníky, převážně účastníky školních programů, bude mít na starosti Středisko služeb školám, které funguje jako příspěvková organizace Jihomoravského kraje. Očekává se rovněž

137

Tamtéž, s. 41.

65

začlenění nových částí do orientačního systému LVA, což by přineslo propagaci v tištěných i elektronických médiích“138. Následující část propojuje nabízené okruhy služeb přímo s cílovými skupinami, které byly konkretizovány v předešlé části práce. Z analýzy vyplývá, že služby Vzdělávacího centra budou nabízené cílové skupině 1, která se přímo zaměřuje na odbornou veřejnost a specialisty působící v oboru, dále pro cílovou skupinu 3, návštěvníky kulturních a společenských akcí a skupinu 4, tedy obyvatele Lednice. Výukové expozice jsou nastavené pro cílovou skupinu 1 a 2, účastníky akcí Vzdělávacího centra a účastníky programů výukových expozic. Jedná se o skupiny návštěvníků, kteří cíleně využijí nabízené expozice za účelem prohloubení znalostí z daného oboru. Informační centrum LVA UNESCO je koncipované tak, aby podávalo návštěvníkům doplňující informace na téma kulturní krajiny, jejího vývoje a propojení s daným územím, rovněž ale shrnuje informace k historii, významným osobnostem a zajímavostem Lednicko-valtického areálu. Proto projekt počítá převážně s cílovou skupinou 1 - účastníky akcí Vzdělávacího centra, skupinou 2 - účastníky programů výukových expozic a skupinou 3 - návštěvníky kulturních a společenských akcí. Informační centrum objektu na rozdíl od specializovaného informačního centra LVA UNESCO, bude sloužit jako recepce multifunkčního centra a bude nabízet zázemí pro všechny návštěvníky. Proto k této kategorii nabízených služeb přiřazujeme všechny cílové skupiny. Vznikající Kulturní centrum bude v rámci objektu nabízet služby spíše pro potřeby obce a mikroregionu, popřípadě pro využití sdružení, dále bude své prostory využívat pro krátkodobé expozice výtvarného umění s pojítkem na LVA. Služby tedy řadíme k cílové skupině 3 a 4, která odpovídá návštěvníkům kulturních a společenských akcí a obyvatelům Lednice.

138

HORSÁKOVÁ, Eva, op.cit.

66

4.8.5 Projekt a jeho vztah k veřejné podpoře Na základě daných podmínek oblasti podpory IOP mohou být uznány pouze projekty, které dle svých vlastností nezakládají tzv. veřejnou podporu. Projekty, které veřejnou podporu zakládají, musí splňovat všechny čtyři znaky charakterizující tuto skutečnost. 

Projekt je realizován z veřejných prostředků - ano. Tento znak je i z hlediska projektu splněn, jelikož dotace IOP je dotací z veřejných rozpočtů.



Realizací projektu dojde ke zvýhodnění podnikání či odvětví výroby - ne.



Projekt narušuje nebo hrozí narušením hospodářské soutěže - ne.



Projekt ovlivňuje obchod mezi členskými státy EU - ne. 139

Na základě vyvrácení většiny znaků, je zřejmé, že projekt nezakládá veřejnou podporu.

4.9 Finanční analýza Na základě dostupných informací a dle informací finanční analýzy projektu můžeme konstatovat, že projekt prokazuje plnou udržitelnost a na základě veřejnoprávního charakteru generuje provozní ztrátu zhruba 3 mil Kč ročně, jež bude doplácena z peněz Jihomoravského kraje. Samotná realizace ovšem vychází a je tedy závislá na investiční dotaci z prostředků IOP.140

4.10 Ekonomická analýza Ke každé stavbě, ať už se jedná o historicky významnou památkově chráněnou budovu či nikoliv, neodmyslitelně přirůstá také okolní prostředí. Vznikající projekt má k danému území neobvykle silný vztah, a proto je třeba neustále tento vztah zkoumat a prohlubovat. Při konkretizování tohoto území, které bude projekt ovlivňovat, je třeba od sebe oddělit dvě základní části. V první části je vymezeno území, které je bezprostředně spojené s projektem. Jedná se o území, ve kterém můžeme sledovat přímé dopady realizace projektu (zvýšení zaměstnanosti, vliv na životní prostředí apod.). Část druhá vymezuje širší území dopadu, tedy prostor, který je realizací ovlivněn nepřímo (např. nabídka možnosti návštěvy kulturní akce).

139

Zámecká jízdárna v Lednici - Multifunkční centrum. Studie proveditelnosti projektu do Integrovaného operačního programu, oblast podpory 5.1.b., 2009. s. 48. 140 Tamtéž, s. 86.

67

Pokud budeme hovořit o bezprostředním území dopadu, zaměříme se na obec Lednice a blízké okolí, do kterého budeme zahrnovat také Valtice, Hlohovec, Sedlec, Bulhary, Podivín a případně Břeclav a Mikulov, kde již vliv není zcela jistý a bude záležet konkrétně na události. Území, které je od realizovaného projektu vzdálenější, zkoumá oblast, kde budou mít obyvatelé možnost pravidelně využívat služeb centra a to především v podobě nabízených vzdělávacích programů. Na příkladu širšího územního dopadu lze pozorovat vliv na určené cílové skupiny. Zvláště, pokud se zaměříme na cílovou skupinu organizovaných návštěvníků jednotlivých výukových expozic, které budou nabízené školám v rámci jejich vzdělávacích programů. Do části širšího územního členění dále můžeme zahrnovat i celé území Jihomoravského kraje a jeho přesahy do kraje Vysočina, kraje Zlínského a Olomouckého. Identifikace beneficientů celého projektu vyplývá z analýzy poptávky, služeb a cílových skupin a dále vychází z dílčích subjektů nacházejících se v zájmovém území projektu, které je zasažené a ovlivněné realizací.141 Následující tabulka přehledně shrnuje a uvádí jednotlivé skupiny, které jsou dotčeny projektem. Skupina CS1 - účastníci vzdělávacích akcí CS2 - účastníci programů výukových expozic CS3 - návštěvníci kulturních a společenských akcí CS4 - obyvatelé Lednice Obec Region Stát, státní organizace

Zájmy Kvalitní vzdělávací prostory s odpovídajícím zázemím Kvalitní vzdělávací prostory s odpovídajícím zázemím Atraktivní kulturní a vzdělávací program v důstojném prostředí Rozvoj zaměstnanosti, zvýšení blahobytu Rozvoj hospodářské aktivity Trvale udržitelný rozvoj regionu Záchrana kulturního dědictví

Dopad

Priorita

pozitivní

vysoká

pozitivní

Vysoká

pozitivní

střední

pozitivní

střední

pozitivní pozitivní pozitivní

vysoká střední střední

Tab. 5 Analýza dotčených skupin projektu142

141

Identifikace neboli analýza těchto subjektů je uskutečněna většinou prostřednictvím tzv. stakeholder (analýza zainteresovaných skupin). Jednotlivci či celé skupiny osob, firmy a organizace ovlivněné projektem, jsou označeny jako tzv. stakeholders (zainteresované skupiny). Jedná se tedy o soubor osob, na které daný projekt a jeho aktivity nejvíce působí. Analýza těchto skupin se provádí v rámci vymezeného zájmového území. Zdroj: Analýza zainteresovaných skupin [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: ˂http://eagri.cz/public/web/file/37607/_0_Prilohy.pdf˃. 142 Zámecká jízdárna v Lednici - Multifunkční centrum. Studie proveditelnosti projektu do Integrovaného operačního programu, oblast podpory 5.1.b., 2009. s. 88.

68

Ekonomická analýza kromě přínosů definuje rovněž negativní vlivy, které může daný projekt způsobovat. Pokud se zaměříme na rekonstrukci jízdáren a její další využití, tak z vlastního charakteru projektu téměř žádný negativní vliv neplyne. Pokud se zaměříme na realizační fázi projektu, tak je zřejmé, že přináší určitá omezení v rámci stavebních prací. Mezi negativní vlivy můžeme počítat např. hluk spojený s rekonstrukcí objektu, ovšem jelikož se jedná o poměrně málo zastavěnou oblast, jsou tyto vlivy jen nepatrné a samozřejmě představují pouze dočasnou záležitost. Současně s určením souvisejících subjektů byla provedena identifikace jejich dopadů zapříčiněných realizací projektu. Jsou tedy stanoveny náklady a výnosy související s rekonstrukcí, přičemž byla zcela dodržována přírůstková metoda a bylo provedeno očištění od vlivu vnějších faktorů (tzv. shift-share analýza).143 Skupina (nositelé výsledků projektu)

Odhadovaný počet osob

Předpokládané vlivy a dopady

CS1 - účastníci vzdělávacích akcí

8 tis. osob ročně

CS2 - účastníci programů výukových expozic

60 tis. osob ročně

CS3 - návštěvníci kulturních a společenských akcí CS4 - obyvatelé Lednice

13 tis. osob ročně

Obec

Obec Lednice

Region

JMK

Stát, státní organizace

NPÚ ČR

Zlepšení infrastruktury pro kulturněvzdělávací akce, míra zlepšení současného stavu 100% Zlepšení infrastruktury pro kulturněvzdělávací akce, míra zlepšení současného stavu 100% Zlepšení infrastruktury pro kulturněvzdělávací akce, míra zlepšení současného stavu 100% Zlepšení stavu infrastruktury pro kulturu, vznik 12 nových pracovních míst, rozvoj hospodářské aktivity Rozvoj hospodářské aktivity, zachování kulturní památky a národního dědictví Rozvoj hospodářské aktivity, zachování kulturní památky a národního dědictví Zachování kulturní památky a národního dědictví, vznik nových pracovních míst

2 tis. osob ročně

Tab. 6 Přehled dopadů na jednotlivé beneficienty

143

Shift-share analýza je technika, která se používá v oblasti regionální ekonomie a makroekonomie. Vychází ze sledování dvou základních situací. První situace vychází ze stavu, kdy program není realizován a druhá naopak ze situace, kdy je program realizován. Rozdíl těchto dvou dimenzí pak tvoří čistý efekt dopadu programu. Zdroj: Zámecká jízdárna v Lednici - Multifunkční centrum. Studie proveditelnosti projektu do Integrovaného operačního programu, oblast podpory 5.1.b., 2009. s. 89.

69

Ekonomické přínosy či újmy jsou důležité také z celospolečenského dopadu. Není snadné je vyčíslit, ale můžeme se je snažit alespoň definovat. V našem případě se nejedná pouze o opravu zchátralého objektu. Prioritou projektu je navrácení života do celého objektu a propojení prostorů barokních jízdáren zámku Lednice s celým Lednicko-valtickým areálem. Obnova objektu je podřízena podmínkám památkové ochrany a současně ctí unikátnost památky UNESCO. Výukové expozice tuto jedinečnost LVA jakožto památky UNESCO i jako součást Biosférické rezervace Dolní Morava podtrhují a nabízejí dál. Nad prostorem koníren bude veřejnosti zpřístupněna rovněž studovna a další místnosti pro potřeby Vzdělávacího centra a informačního centra. Prostory budou nabízeny také pro kulturně-společenské události. Nově vznikající plochy mají co nabídnout a záleží na nás samotných, zda nabízené služby využijeme či nikoliv. Projekt přináší nové možnosti školám, rodinám, kamarádům či obci, kraji, jednotlivým firmám a organizacím. Dle zpracovaných podkladů Multifunkčního centra je možné dále rozebrat analýzu ekonomické neboli celospolečenské návratnosti projektu. V rámci této analýzy bylo uskutečněno shrnutí a ocenění dílčích socioekonomických dopadů projektu a získaná data byla použita při vyhodnocení jeho základních parametrů. Pod tyto jednotlivé socioekonomické dopady, tedy náklady a výnosy, řadíme vliv projektu na ekonomické, kulturní a společenské prostředí v regionu, rovněž vliv projektu na životní prostředí v dané lokalitě nebo např. zda záměr ovlivní další ekonomický rozvoj oblasti. Pro vypracování CBA144 u veřejně prospěšných projektů je hlavním úskalím stanovení výše přímých a nepřímých nákladů a výnosů a jejich celková kvantifikace. Je proto využito srovnání stavu, kdy projekt není realizován a stavu, kdy realizace proběhla. Z pozice nositele projektu byly hledány přímé i nepřímé náklady a výnosy, které by nevznikly bez samotné realizace.145 Kalkulace socioekonomického přínosu vychází z ocenění jednotlivých dopadů, které bylo provedeno na základě aplikace tzv. kontingentní oceňovací techniky146 na předpokládané 144

CBA (Cost-Benefit Analysis) je metodický postup, který zodpovídá v průběhu otázku: „Co komu realizace investičního projektu přináší a co komu bere?“ Zdroj: SIEBER, Patrik. Analýza nákladů a přínosů [online]. Společný regionální operační program, 2004 [cit. 2013-06-12]. Dostupné z: ˂ http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/3a86fbee-beab-48cb-8ad1aa9ed89af9bc/1136372212-zpracov-n-anal-zy-n-klad-a-p-nos˃. 145 Zámecká jízdárna v Lednici - Multifunkční centrum. Studie proveditelnosti projektu do Integrovaného operačního programu, oblast podpory 5.1.b., 2009. s. 90. 146 Kontingentní oceňovací metoda je zaměřena na preference jednotlivců ve vztahu k veřejným nebo smíšeným privátně-veřejným statkům (či k jejich ztrátě). Spotřebitelé vyjadřují své hodnocení přímo, nikoliv

70

dopady s tímto projektem. Z důvodu náročnosti projektu bylo k těmto účelům využito dat shromážděných společností eCBA s.r.o. v prosinci 2008, které byly pořízeny z důvodu ocenění

socioekonomických

dopadů

v

rámci

implementace

ROP

Jihovýchod,

Moravskoslezsko a Střední Morava. Tato společnost využila formu dotazníků s volnými otázkami. Akce byla zajištěna studenty 4. a 5. ročníku Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity z oboru Regionální ekonomie a správa. Referenční skupinu tvořilo 468 respondentů za prosinec 2007 a 211 respondentů za prosinec 2008. Dále byly získané hodnoty testovány na reálných datech získaných v rámci implementace ROP Jihovýchod a na prostřednictvím toho byly určeny jednotkové ceny vybraných dopadů.147 Zde je uvedena tabulka, která uvádí vlastnosti referenční skupiny, ze které následně projekt vychází.

Čas dotazování

Počet respondentů

Pohlaví muži/ženy

Věk

Průměrný příjem

12/2007

468

41%/59%

18-60, 100%

20.740,- Kč

12/2008

211

44%/56%

18-60, 96%

21.680,- Kč

Tab. 7 Vlastnosti referenční skupiny148

však v reálné situaci. Prostřednictvím sociologického průzkumu, tedy za využití dotazníku, interview apod., vyjadřují jakože "ochotu platit" za určité konkrétní zvýšení užitku. Stejně tak se vyjadřují, jak rozsáhlou náhradu by vyžadovali za utrpěnou škodu. Tímto způsobem je vytvořen simulovaný trh, který nahrazuje chování spotřebitelů na tom skutečném. Tento způsob ocenění je subjektivní a má přímou vazbu na rozpočtové omezení jednotlivce či domácnosti. Aby byl výzkum objektivní je zapotřebí poměrně široká metodologická příprava, u níž je velmi důležité mít k dispozici určitý reprezentativní vzorek populace, musí být jasný předmět hodnocení apod. Součástí tohoto scénáře je také stanovený mechanismus placení (např. platba do zvláštního fondu, zvýšení daňového zatížení, nárůst daně z příjmu apod.). Zdroj: TOŠOVSKÁ, Eva. Přístup členských zemí EU k pojetí a rozsahu škod na životním prostředí a k jejich kvantifikaci [online]. Praha: Karlova univerzita, 1998. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: ˂http://www.mzp.cz/ris/ais-ris-infocopy.nsf/6d13b004071d0140c12569e700154acb/997ab6585bb357d5c1256b0200361f08?OpenDocument˃. 147 Zámecká jízdárna v Lednici - Multifunkční centrum. Studie proveditelnosti projektu do Integrovaného operačního programu, oblast podpory 5.1.b., 2009. s. 91. 148 Tamtéž.

71

Následující tabulka ukazuje výsledky průzkumu aplikovaného na daném projektu. +/-

Druh dopadu

+

Technické zhodnocení památek Zlepšení stavu infrastruktury pro kulturu Zlepšení stavu infrastruktury pro vzdělání Rozvoj zaměstnanosti v regionu

Míra zlepšení 100% současného stavu Míra zlepšení 100% současného stavu Míra zlepšení 100% současného stavu Počet nových pracovních míst z realizace projektu

Zachování kulturního dědictví

Odhadovaná kulturní hodnota areálu 850 42,5 mil. Kč mil.Kč, max. životnost areálu bez zásahu 20 let (tj. roční záchrana cca 5% hodnoty) Celkový přínos 49,4 mil.Kč

+

+

+

+

Míra dopadu

Jednotka

Počet uživatelů za rok

Jednotková cena

60.000

50,- Kč

3,0 mil.Kč

13.000

46,- Kč

0,6 mil.Kč

8.000

60 Kč

0,5 mil.Kč

12 nových 232.320 pracovních míst

Přínos za rok

2,8 mil. Kč

Tab. 8 Přehled kvantifikace vybraných dopadů149 V souladu s analýzami, které byly v rámci projektu vytvořeny, můžeme konstatovat, že přínos projektu je kladný a výrazně převažují pozitivní vlivy a dopady nad negativními. Těžiště projektu je ukotveno v zachování kulturní dědictví v regionech a ve zvýšení atraktivity celého areálu. Provedené socioekonomické analýzy zřetelně ukazují potřebu realizace, jakožto jasného přínosu z pohledu veřejného zájmu a celospolečenského dopadu.

4.11 Analýza rizik S realizací a další životností projektu rovněž souvisí prvky, které by mohly jednotlivé fáze narušit. Aby bylo možné těmto rizikům předejít, je zapotřebí provést pečlivé vypracování přípravné a projektové dokumentace, zpracování různých variant řešení, dále je zapotřebí

149

Zámecká jízdárna v Lednici - Multifunkční centrum. Studie proveditelnosti projektu do Integrovaného operačního programu, oblast podpory 5.1.b., 2009. s. 91-92.

72

prezentace projektu, aby bylo možné získat pro realizaci veřejné mínění a kvalitní management. Analýza rizik v rámci této práce nebude podrobně rozebrána. Závěrečná část práce se zaměří pouze na její výsledky, které jsou podstatné pro celkové hodnocení projektu. Z analýzy vyplývá, že pro daný projekt existují dvě výrazná rizika, se kterými je třeba počítat a snažit se o jejich eliminaci. Prvním závažným rizikem je možnost nedodržení dotace, která představuje velké riziko u všech projektů, druhým rizikem jsou stabilizované vlastnické vztahy vzhledem k dlouhodobé udržitelnosti projektu. Díky obtížnosti projektu by neobdržení dotace znamenalo zamítnutí jeho realizace. Proto je třeba již od počátku zodpovědná příprava projektu. Druhé riziko představují dlouhodobé vlastnické vztahy. Pozemky související s realizací jsou ve vlastnictví České republiky pod správou Národního památkového ústavu. Majetek byl na dobu 8 let svěřen Multifunkčnímu centru. Doba pokrývá minimální povinnou dobu udržitelnosti výsledků projektu, která je nutná z hlediska podmínek programu IOP. Po uplynutí tohoto období bude důraz kladen na prodloužení.

73

5 Závěr Diplomová práce s názvem Přínosy kulturního dědictví na příkladu rekonstrukce Zámecké jízdárny v Lednici se od základního vymezení pojmů kultura, kulturní dědictví či cestovní ruch dostává až ke konkrétní ukázce obnovy této jedinečné památky. Teoretická část práce si kladla za cíl objasnit stanovené pojmy a zasadit je do oblasti ekonomiky, která se zvolenou tematikou úzce souvisí. Text vychází z řady publikací a odborných článků, díky nimž tato část umožňuje komplexní pohled na danou problematiku. Práce dále uvádí Lednicko-valtický areál jako příklad jedinečné památky zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO. Vystihuje jeho kulturní, přírodní, estetické, duchovní a vzdělávací hodnoty a tradice, připomíná význam kulturní krajiny. Zahájený projekt Zámecká jízdárna v Lednici - multifunkční centrum plní myšlenku znovu oživit větší část historického objektu barokních jízdáren zámku v Lednici a propojit vzdělávací a veřejné kulturně-společenské aktivity, dát objektu novou funkci, která bude těžit z jedinečnosti této lokality. Výchozí stav památky, který byl odrazem dlouholetého investičního dluhu, znamenal opatření dostatečného množství finančních zdrojů na její záchranu. Zařazení projektu do Integrovaného operačního systému představuje unikátní příležitost. Splnění všech podmínek a samotné získání dotace znamená realizaci projektu v poměrně krátkém časovém rozhraní. Hlavním přínosem není pouze myšlenka záchrany kulturního dědictví a obohacení celého areálu kolem zámku, myšlenka je především v nové možnosti funkčního využití, které má přímou spojitost s ochranou památky. Náplň jednotlivých programů připravovaných v rámci projektu je koncipována tak, aby jednak obecně seznámila návštěvníky s danými tématy a uvedla je do problematiky a dále je cíleně směřována na prostředí Lednicko-valtického areálu z pohledu kulturního dědictví a významné kulturní krajiny. Záměr je výjimečný také z pohledu spolupráce s projektem IOP Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži. To se věnuje tematice historických zahrad a parků a jedním z výstupů je ustanovení metodických pokynů k jejich obnově. Nově vznikající vzdělávací centrum v Lednici následně tyto metodiky zpřístupní veřejnosti v rámci školení. 74

Velkolepost projektu tkví převážně v nutnosti respektovat památkový charakter historické stavby, jejíž rekonstrukce vyžaduje adekvátní metody, které ale zvyšují finanční stránku a tudíž je rozpočet celého projektu téměř 500 mil. Kč. Dostupné studie ale dokazují, že se jedná o jedinou možnost, jak objekt uvést do provozu a současně zachovat architektonický ráz významné kulturní památky. Požadavek udržitelnosti projektu, jedné z podmínek Integrovaného operačního systému, je spojený se zájmovým sdružením právnických osob, Multifunkční centrum zámek Lednice, které je odhodláno poskytovat případné dokrytí provozních výdajů potřebných k zaopatření udržitelnosti, která nesmí vycházet z veřejné podpory. Drobné nedostatky související s časovým harmonogramem byly laděny v průběhu celé realizace. Časový harmonogram projektu je upravený na minimální dobu, z důvodu zajištění doby vyžadované udržitelnosti, která je součástí výpůjční smlouvy s Národním památkovým ústavem. Úpravy související s průběhem celé akce nemají větší vliv na hlavní cíle projektu a jeho finanční stránku. V průběhu veškerých prací je podstatná fungující kooperace všech zúčastněných, tedy žadatelem projektu a vlastníkem objektu. Přínosy kulturního dědictví vycházejí z přínosu pro památku, projekt přispívá k oživení místa a k jeho opětovnému začlenění do chodu Lednicko-valtického areálu. Dále se opírají o tematiku projektu a její komplexní řešení. Přínosem je už samotná záchrana památkově chráněného objektu zapsaného na Seznam světového dědictví UNESCO. Jednotlivé přínosy kulturního dědictví jsou patrné také z pohledu obce a kraje a v rámci turismu i z pohledu celého území České republiky.

75

6 Resumé Diplomová práce s názvem Přínosy kulturního dědictví na příkladu rekonstrukce Zámecké jízdárny v Lednici se od základního vymezení pojmů kultura či kulturní dědictví dostává až ke konkrétní ukázce obnovy této jedinečné památky. Kultura vždy představovala mnohoznačný pohled na svět, společnost i jedince a v průběhu vývoje byla definována v mnoha souvislostech. Teoretická část práce zkoumá kulturu a vysvětluje její význam ve vztahu ke společnosti, nahlíží na ni jako na kapitál, jenž může dále zhodnocovat a přináší prosperitu. V rámci rozvoje kultury v dané oblasti práce vymezuje pojem cestovní ruch a jeho návaznost na kulturu a kulturní dědictví. Zkoumá tzv. kulturní cestovní ruch, jehož existence přispívá k udržitelnému rozvoji jednotlivých služeb dané lokality. Na základě vymezení jednotlivých pojmů a jejich souvislostí jsou dále rozebrány jednotlivé dopady a přínosy kultury a kulturního dědictví. Diplomová práce dále uvádí Lednicko-valtický areál jako příklad jedinečné památky zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO. Vystihuje jeho kulturní, přírodní, estetické, duchovní a vzdělávací hodnoty a tradice, připomíná význam kulturní krajiny. Závěrečná část práce podrobně rozebírá obnovu Zámecké jízdárny v Lednici a vznikající multifunkční centrum. Na základě analýzy projektu je uveden význam rekonstrukce a její celkové přínosy.

76

7 Summary Master Thesis named “The Contributions of Cultural Heritage as Shown on an Example of Reconstruction of Castle’s Riding-school in Lednice” evolves from basic definitions of terms such as culture or cultural heritage to a concrete illustration of restoration of this unique landmark. Culture always represented many-sided view of the world, society and an individual and during its evolution culture was defined in many circumstances. The theoretical part of the thesis investigates culture and explains the meaning of its relationship with society. It looks at culture as an asset that can further appreciate in value and can bring prosperity. In terms of development of culture in a given area the thesis defines the term tourism and its connection to culture and cultural heritage. The thesis explores so called cultural tourism which existence contributes to sustainable development of particular services in given location. Individual influences and contributions of culture and cultural heritage are further examined on the basis of explanation of basic terms and their relationships. The master thesis states the grounds of Lednice-Valtice as an example of unique landmark registered at the UNESCO World Heritage Site. It grasps the grounds’ cultural, natural, esthetic, spiritual and educational values and traditions. It recalls the meaning of cultural landscape. The concluding part of the thesis analyzes in detail the restoration of castle’s riding-school in Lednice and nascent multifunction center. The meaning of the reconstruction and its total contribution is given on the basis of the analysis of the project.

77

8 Résumé Le mémoire intitulé Les avantages du patrimoine culturel sur l'exemple de la reconstruction de manège de chateau à Lednice commence par une explication des définitions essentiels de la culture et du patrimoine culturel pour arriver à analyser un exemple concrèt d‘une reconstruction du monument unique. La culture a toujours représenté une vue ambiguë du monde, la société et l'individu, et pendant développement a été défini dans nombreux contextes. La partie théorique du mémoire examine la culture et explique son importance par rapport à la société. La culture est considéré comme un capital, qui peut encore augmenter la valeur et qui apporte la prospérité. Dans le cadre du développement culturel dans le domaine du travail définit le tourisme et sa relation avec la culture et le patrimoine culturel. Nous examinons le tourisme culturel, dont l'existence contribue au développement durable des services du site. Sur la base des définitions des termes, nous examinons des répercussions et les avantages de la culture et du patrimoine. Le mémoire présente également le complexe de Lednice-Valtice comme un exemple des monuments uniques inscrits sur le site du patrimoine mondial de l'UNESCO. Il reflète ses valeurs et traditions naturelles, esthétiques, spirituelles, culturelles et éducatives. Le mémoire nous rappelle l'importance du paysage culturel. La dernière partie détaille la restauration de la manège du château de Lednice et centre polyvalent. Sur la base de l'analyse du projet, l'importance de la reconstruction et de ses avantages globaux sont présentées.

78

9 Seznam použitých zdrojů 9.1 Literatura Australian Government. Multipliers for Culture-Related Industries. Australian Government – Department of Communication, IT and the Arts, 2001. BENEŠ, Josef. Základy muzeologie. 1. vyd. Opava: Open Education&Sciencies pro Ústav historie a muzeologie FPF SU, 1997. Eurobarometer. City Tourism & Culture - The European Experience. World Tourism Organization and European Travel Commission. Madrid: WTO, 2005. ISBN 92-844-0779-6. FLORIDA, Richard. The Rise of the Creative Class. 2002. FRONVILLE, Claire L. The International Creative Sector: Its Dimension, Dynamics, and Audience Development. UNESCO, 2003. GHILARDI, Lia. Cultural Planning: A Sustainable Approach to Cultural Development. Prezentace ze setkání Kulturních kontaktních bodů EU (CCP Meeting) v Lucemburku, 2. června 2005. HEILBRUN, James & Charles M. GRAY. The Economics of Art and Culture. 2nd ed. New York: Cambridge University Press, 2001. ISBN 978-0-521-63712-1. INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch I. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2004. ISBN 80-2450799-4. KESNER, Ladislav. Kultura jako břímě. Jak Česká republika pečuje o svůj kulturní kapitál? In: Ladislav Kesner, ed., Ekonomika a kultura. Partnerství pro 21. století. Sborník z mezinárodní konference o rozvoji kulturních zdrojů a kulturního kapitálu. Praha-Evropské město kultury 2000, 2001. ISBN 80-238-6831-4. KLAUS, Georg a Manfred BUHR. Filozofický slovník. Praha: Svoboda, 1985. MATĚJŮ, Martin. Veřejný zájem a kulturní dědictví. Příspěvek na konferenci „Nemovité kulturní památky - pozitivní faktor nebo přítěž ekonomického rozvoje“, Kadaň, 23. - 25. května 2002. 79

MCKERCHER, Bob & Hilary du CROS. Cultural Tourism: The Partnership Between Tourism and Cultural Heritage Management. Binghamton N. Y.: Haworth Press, 2002. ISBN 0-7890-11050. MCKERCHER, Bob. Towards classification of cultural tourists. In: The International Journal of Tourism Research; Jan/Feb 2002; 4, 1; ABI/INFORM Global. PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3750-8. PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009, ISBN 978-80-7435-006-1. PATOČKA, Jiří a Eva HEŘMANOVÁ. Lokální a regionální kultura v České republice: kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008. ISBN 978-80-7357347-8. ROJÍČEK, Marek. Strukturální analýza české ekonomiky. Working Paper CES VŠEM, 2006, č. 1. ISSN 1801-2728. SOUKUP, Václav. Sociální a kulturní antropologie. Praha: SLON, 1993. STADTFELD, Frieder. Kultúrne dedičstvo a cestovný ruch. In: Ekonomická revue cestovného ruchu, roč. 29, 1996, č. 1. STYNES, Daniel. Economic impacts of tourism. Illinois Bureau of Tourism, Department of Commerce and Community Affairs, 1997. THROSBY, David. Economics and Culture. 2nd edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. ISBN 0521 586399. TICHÁ, Tereza. Cestovní ruch a kultura, hlavní konkurenční výhody České republiky. Praha, 2006. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů. VLACHOVÁ, Klára a Blanka ŘEHÁKOVÁ. Česká národní identita po zániku Československa a před vstupem do Evropské unie. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2004.

80

WHITING, Peter. Economic Impact Model for Arts and Heritage: Instruction Manual. Prepared for The Department of Canadian Heritage and The Canadian Tourism Commission, 2004. WIESAND, Andreas. The „Creative Sector“ – An Engine For Diversity, Growth and Jobs in Europe. European Cultural Founation, 2005. ŽÁK, J. Kulturní služby. Pokus o vymezení. Místní kultura 3/92.

9.2 Internetové zdroje Akvárium Malawi [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: ˂http://www.portalbreclav.cz/akvarium-malawi/˃. Analýza zainteresovaných skupin [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: ˂http://eagri.cz/public/web/file/37607/_0_Prilohy.pdf˃. Aranjuez Cultural Landscape [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: ˂http://whc.unesco.org/en/list/1044˃. Cesty k metodice efektivního vynaložení veřejných prostředků v oblasti kultury [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: ˂http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2012/11/NAKINIPOS.pdf˃. City Tourism & Culture - The European Experience. World Tourism Organization and European Travel Commission [online]. Madrid: WTO, 2005 [cit. 2013-11-15]. ISBN 92-8440779-6. Dostupné z: ˂ http://sangu.edu.ge/books/eko/17.pdf˃. Cultural Landscape of Sintra [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: ˂http://whc.unesco.org/en/list/723˃. Článek 1 Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví [online]. [cit. 2013-0509]. Dostupné z: ˂http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/umluva-o-ochranesvetoveho-kulturniho-a-prirodniho-dedictvi-unesco.pdf˃. Článek 2 Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: ˂http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf˃. 81

Dokončení stavební obnovy zámecké jízdárny v Lednici [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: ˂http://i3.cn.cz/1380618513_1.10.arch2.jpg˃. DRNH [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: ˂http://www.drnh.cz/˃. Edinburgh´s year round festivals 2004-2005. Economic impact study [online]. [cit. 2013-1110]. Dostupné z: ˂http://www.efaaef.eu/newpublic/upload/efadoc/11/festivals_exec_summary_final_%20edinburgh%200405.pdf˃. Ekonomika kultury v Evropě. Studie vypracovaná pro Evropskou komisi (Generální ředitelství pro vzdělání a kulturu) [online]. KEA European affairs, 2006 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: ˂http://www.mkcr.cz/assets/profesionalni-umeni/Ekonomika-kultury-v-Evrope.doc˃. Ferme ornée [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: ˂http://artslexikon.cz/index.php/Ferme_orn%C3%A9e˃. Garden Kingdom of Dessau-Wörlitz [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: ˂http://whc.unesco.org/en/list/534˃. HORSÁKOVÁ, Iva. Rybníky LVA jako významná součást krajinné památky UNESCO [online]. Břeclav: Biosférická rezervace Dolní Morava, o. p. s. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: ˂http://www.dolnimorava.org/attachments/rybniky_lva___soucast_pamatky_unesco.pdf˃. Integrovaný operační program. Strukturální fondy [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2012 [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: ˂http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy/IOP˃. Lednice [online]. [cit. 2013-12-11]. Dostupné z: ˂http://www.lednice.cz/cs/historie/˃. Koncepce zachování a obnovy památek Jihomoravského kraje [online]. 2006 [cit. 2013-1005]. Dostupné z: ˂http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=18555&TypeID=2˃. Květná zahrada - zámek Kroměříž [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: ˂http://www.zamek-kromeriz.cz/zahrady/kvetna-zahrada/˃.

82

Management plán Lednicko-valtického areálu [online]. [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: ˂http://www.dolnimorava.org/index.php?option=com_content&view=article&id=30%3Ama

nagement-plan-lednicko-valtickeho-arealu&catid=29%3Acz&Itemid=30&lang=cs˃. Multifunkční centrum zámek Lednice [online]. [cit. 2013-10-11]. Dostupné z: ˂http://www.mczl.cz/˃. Muskauer Park/Park Muzakowski [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: ˂http://whc.unesco.org/en/list/1127˃. Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí [online]. [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: ˂http://www.nzm.cz/valtice/˃. Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: ˂http://www.nczk.cz/˃. Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 republiky [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007 [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: ˂http://www.strukturalnifondy.cz/getmedia/05324ba5-8418-4262-9368-ed280c94eb5e/NSRR-CJ.pdf˃. Národní vinařské centrum [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: ˂http://www.vinarskecentrum.cz/o-nas-aktivity-nvc/˃. Návrh národního rozvojového plánu České republiky 2007-2013 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: ˂http://www.strukturalnifondy.cz/getmedia/e2851ddf-d85f-4c35-809a-19545a7cac45/1141122325-materi-l-nrp-iiinrp-upraveny-str_e2851ddf-d85f-4c35-809a-19545a7cac45˃. Průhonický park [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: ˂http://www.parkpruhonice.cz/˃. Program Člověk a Biosféra (MAB) [online]. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: ˂http://www.dolnimorava.org/index.php?lang=cs˃. Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010-2013 [online]. 2010 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: ˂http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=118768&TypeID=2˃.

RAABOVÁ, Tereza. Multiplikační efekty kulturních odvětví v české ekonomice. Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v ČR (DD06P03OUK002) [online]. Praha: Institut 83

umění, 2010 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: ˂http://www.culturenet.cz/res/data/013/001466.pdf˃. Sevillská strategie pro biosférické rezervace [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: ˂http://mab.kav.cas.cz/strategie.html˃. Schéma využití objektu jízdáren po realizaci projektu [online]. [cit. 2013-10-11]. Dostupné z: ˂http://www.archiweb.cz/news.php?type=&action=show&id=12040˃. SIEBER, Patrik. Analýza nákladů a přínosů [online]. Společný regionální operační program, 2004 [cit. 2013-06-12]. Dostupné z: ˂ http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/3a86fbeebeab-48cb-8ad1-aa9ed89af9bc/1136372212-zpracov-n-anal-zy-n-klad-a-p-nos˃. SMOLÍKOVÁ, Marta. Strukturální politika a kultura. Prezentace na konferenci Kultura a strukturální fondy [online]. Praha: ProCulture, 9. 12. 2005 [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: ˂http://www.idu.cz/media/document/smolikova.pdf˃. Státní kulturní politika České republiky 2009-2014 [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2009 [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: ˂http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturnipolitika-fresh.pdf˃. Strategie hospodářského růstu České republiky [online]. Praha: Úřad vlády ČR, 2005 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: ˂http://www.culturenet.cz/res/data/002/000324.pdf˃. Strategie udržitelného rozvoje České republiky [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2004 [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: ˂http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje/$FILE/KMSUR_CR20100114.pdf˃. Školy a školská zařízení v ČR ve školním roce 2008/2009 [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: ˂http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3301-09˃. Tajemná Indonésie [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: ˂http://www.livingstone.cz/vystavy-a-promitani/vystavy/tajemna-indonesielednice/galerie/2/velky/˃.

84

Tradice a zvykosloví - Turistický průvodce [online]. [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: ˂http://www.podluzi.cz/turistika/cs/turisticky-pruvodce˃. Terra didactica [online] 2008 [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: ˂http://www.zamekveltrusy.cz/e_download.php?file=data/editor/52cs_1.pdf˃. Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diversitě [online]. 2. 11. 2001 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: . Vztah státu ke kultuře, kulturní politika evropských zemí [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2004 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: ˂http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=60˃. West Lake Landscape in Hangzhou to Apply for World Heritage [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: ˂http://scenery.cultural-china.com/en/107Scenery10811.html˃. WIESAND, Andreas . The "Creative Sector" - An Engine For Diversity, Growth and Jobs in Europe [online]. European Cultural Founation, 2005 [cit. 2013-10-11]. Dostupné z: ˂http://www.culturenet.cz/res/data/002/000304.pdf˃.

9.3 Jiné zdroje HORSÁKOVÁ, Eva, projektový manažer - Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s. [ústní sdělení, sdělení prostřednictví elektronické pošty]. 20. 4. 2013. NOVÁK, Zdeněk, generální ředitel Národního zemědělského muzea Praha [ústní sdělení]. Praha, 11. 10. 2013. NOVÁK, Zdeněk. Lednický Eden knížat z Lichtenštejna [přednáška] Brno: Po stopách Lichtenštejnů o.p.s., 20. 6. 2013. Odborné vyjádření NPÚ ke studii proveditelnosti k zámeckým konírnám NKP Lednice, 18. 6. 2008.

85

Projektová dokumentace pro územní řízení: Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum, Architekti D.R.N.H., s.r.o., 2008. SENDLER, Zdeněk, zahradní architekt - Atelier zahradní a krajinářské architektury [ústní sdělení]. Brno, 13. 5. 2013. Zámecká jízdárna v Lednici - Multifunkční centrum. Studie proveditelnosti projektu do Integrovaného operačního programu, oblast podpory 5.1. b., 2009.

86

10 Přílohy Příloha 1: Schéma využití objektu jízdáren po realizaci projektu

Zdroj: Schéma využití objektu jízdáren po realizaci projektu [online]. [cit. 2013-10-11]. Dostupné z: ˂http://www.archiweb.cz/news.php?type=&action=show&id=12040˃.

Příloha 2: Vymezení projektu na objektu barokní jízdárny

Zdroj: Multifunkční centrum zámek Lednice [online]. [cit. 2013-10-11]. Dostupné z: ˂http://www.mczl.cz/˃. 87

Příloha 3: Jižní křídlo - kočárovna z nádvoří - stav před rekonstrukcí

Zdroj: archiv autorky

Příloha 4: Jižní průčelí hlavního vchodu - stav před rekonstrukcí

Zdroj: archiv autorky

88

Příloha 5: Souhrnný rozpočet realizace Projektová část Stavební proj. části Průzkumné práce Z toho neinvestiční výdaje Příprava stavební projektové dokumentace Z toho neinvestiční výdaje Realizace stavebních prací Z toho neinvestiční výdaje Inženýrská činnost Z toho neinvestiční výdaje Realizace vnitřního vybavení a expozic Z toho neinvestiční výdaje Povinná publicita (tabule, pamětní desky) Z toho neinvestiční výdaje Programové proj. části Příprava programové náplně Z toho neinvestiční výdaje Příprava projektové žádosti Z toho neinvestiční výdaje Management, administrativa a režie Z toho neinvestiční výdaje Povinná publicita (konference, apod.) Z toho neinvestiční výdaje Celkem Z toho neinvestiční výdaje

09 způsobilé výdaje celkem

10 nezpůsobilé výdaje celkem

11 celkové výdaje projektu

483 463 680 3 808 000 0 20 825 000

0 0 0 0

483 463 680 3 808 000 0 20 825 000

0 413 824 880 0 6 426 000 0 38 318 000 0 261 800 0 13 525 620 1 428 000 0 188 020 0 10 719 600 10 719 600 1 190 000 1 190 000 496 989 300 11 909 600

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 413 824 880 0 6 426 000 0 38 318 000 0 261 800 0 13 525 620 1 428 000 0 188 020 0 10 719 600 10 719 600 1 190 000 1 190 000 496 989 300 11 909 600

Zdroj: Zámecká jízdárna v Lednici - Multifunkční centrum. Studie proveditelnosti projektu do Integrovaného operačního programu, oblast podpory 5.1. b, 2009. s. 21.

89

Příloha 6: Harmonogram projektu Č.

Název projektové části

Datum zahájení

Datum ukončení

1. 2.

Management projektu Zpracování metodiky a dokumentace vzorového projektu Průzkumné práce Příprava stavební projektové dokumentace Realizace stavebních prací Publicita projektu - závěrečná konference Vybavení informačního centra Příprava a realizace výukové expozice LVA Příprava a realizace výukové expozice o hospodaření v krajině Zařízení vzdělávacího a prezentačního centra Příprava a realizace výukové expozice pro děti a mládež Vybudování prostor kanceláře Site managera WHS LVA

11/2007 12/2009

10/2013 10/2013

06/2008 06/2008 04/2011 10/2013 02/2013 12/2009 12/2009

10/2012 10/2010 09/2013 10/2013 09/2013 09/2013 09/2013

02/2013 12/2009

09/2013 09/2013

02/2013

09/2013

3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Zdroj: Zámecká jízdárna v Lednici - Multifunkční centrum. Studie proveditelnosti projektu do Integrovaného operačního programu, oblast podpory 5.1. b, 2009. s. 25.

Příloha 7: Prostory expozice Akvária Malawi v panské konírně

Zdroj: Akvárium Malawi [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: ˂http://www.portalbreclav.cz/akvarium-malawi/˃.

90

Příloha 8: Prostory expozice Tajemná Indonésie

Zdroj: Tajemná Indonésie [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: ˂http://www.livingstone.cz/vystavy-a-promitani/vystavy/tajemna-indonesielednice/galerie/2/velky/˃.

Příloha 9: Stav po dokončení stavební obnovy zámecké jízdárny

Zdroj: Dokončení stavební obnovy zámecké jízdárny v Lednici [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: ˂http://i3.cn.cz/1380618513_1.10.arch2.jpg˃.

91