Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Percepčně únosná kapacita zámeckého parku v Lednici Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Stanislav Mokrý
Monika Kollmannová
Brno 2014
Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala Ing. Stanislavu Mokrému za pomoc při vypracovávání práce, jeho cenné rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Přemyslu Krejčiříkovi Ph.D. za poskytnuté informace a ochotu odpovídat na mé dotazy.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Percepčně únosná kapacita zámeckého parku v Lednici vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 20. května 2014
_______________________________
Abstract Kollmannová, M. Perceptual carrying capacity of the castle park in Lednice. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno. Main target of this bachelor thesis is to find limits of perceptual tourism carrying capacity in the castle park in Lednice, it needs to find opinions of specialists and public (visitors), to analyse the impact of the tourism activities in the castle park in Lednice and describes the destination management and its efforts to increase the carrying capacity. In the practical part, there is a questionnaire survey and managed dialogs. Keywords Perceptual carrying capacity, sustainable tourism, castle park in Lednice, Lednicevaltice area.
Abstrakt Kollmannová, M. Percepčně únosná capacity zámeckého parku v Lednici. Bakalářská práce. Brno: MENDELU in Brno. Hlavním zaměřením této práce je najít limity percepčně únosné capacity v zámeckém parku v Lednici. K tomu je zapotřebí zjistit postoje jak odborníků, tak veřejnosti (návštěvníků), analýza dopadů turistických aktivit v zámeckém parku, a take popsat management parku a jeho případnou snahu o zvýšení únosné capacity. Ve vlastní práci je popsáno dotazníkové šetření a řízený rozhovor. Klíčová slova Percepčně únosná kapacita, udržitelný cestovní ruch, zámecký park v Lednici, Lednicko- valtický areál.
Obsah
5
Obsah 1
2
Úvod, cíl a metodika práce 1.1
Úvod....................................................................................................................................... 10
1.2
Cíl práce................................................................................................................................ 10
1.3
Metodika práce .................................................................................................................. 11
Rešerše 2.1
13
Cestovní ruch ..................................................................................................................... 13
2.1.1
Definice cestovního ruchu .................................................................................. 13
2.1.2
Udržitelný cestovní ruch ..................................................................................... 14
2.2
Destinace ............................................................................................................................. 15
2.2.1 2.3
Destinační management ...................................................................................... 16
Koncept únosné kapacity .............................................................................................. 17
2.3.1
Dimenze únosné kapacity ................................................................................... 18
2.4
Percepčně únosná kapacita .......................................................................................... 19
2.5
Výzkum ................................................................................................................................. 20
2.5.1 3
10
Dotazování jako hlavní metoda výzkumu ..................................................... 21
Vlastní práce 3.1
23
Zámecký park v Lednici ................................................................................................. 23
3.1.1
Geografické vymezení a dopravní dostupnost............................................ 23
3.1.2
Atraktivity zámeckého parku ............................................................................ 25
3.1.3
Organizace cestovního ruchu ............................................................................ 27
3.2
Turismus v zámeckém parku v Lednici ................................................................... 27
3.3
Výzkum ................................................................................................................................. 30
3.4
Rozhovor.............................................................................................................................. 31
3.5
Dotazníkové šetření ........................................................................................................ 32
3.5.1
Informace o pobytu návštěvníka ...................................................................... 32
3.5.2
Názory návštěvníků na park .............................................................................. 33
3.5.3
Demografické charakteristiky ........................................................................... 36
Obsah
6
4
Závěr
38
5
Literatura
42
A
Mapy zámeckého parku
46
B
Dotazník pro návštěvníky lednického parku
48
C
Otevírací doba atraktivit a vstupné
55
D
Návštěvní řád
57
E
Obrazová Příloha
59
Seznam obrázků
7
Seznam obrázků Obr. 1 Aspekty ovlivňující dojmy a zážitky návštěvníků z destinace podle UNWTO
15
Obr. 2
Destinační management podle UNWTO
16
Obr. 3
Poloha obce Lednice na mapě České republiky
23
Obr. 4
Mapa Lednicko-valtického areálu
24
Obr. 5
Počet návštěvníků TIC Lednice v roce 2012
28
Obr. 6
Počet návštěvníků TIC Lednice
28
Obr. 7 Podíly návštěvníků TIC Lednice z jiné než České republiky v letech 2012 a 2013
29
Obr. 8 Poměr kladných a záporných vyjádření na dotaz o problému s jiným návštěvníkem.
33
Obr. 9 Procentuální vyjádření postojů respondentů k cyklistům v parku
34
Obr. 10 Procentuální vyjádření postojů respondentů ke znečištění parku 34 Obr. 11 Procentuální vyjádření postojů respondentů ke snížení návštěvnosti parku
35
Obr. 12 Procentuální vyjádření postojů respondentů k zavedení vstupného do parku
35
Obr. 13 Procentuální vyjádření optimálních cen vstupného podle respondentů
36
Obr. 14
Plán parku s vyznačenými atraktivitami
46
Obr. 15
Trasy vyhlídkových projížděk v kočárech
47
Obr. 16
Snímek A
50
Obr. 17
Snímek B
50
Seznam obrázků
8
Obr. 18
Sníme C
51
Obr. 19
Snímek D
51
Obr. 20
Snímek E
52
Obr. 21
Snímek F
52
Obr. 22
Snímek G
53
Obr. 23
Snímek H
53
Obr. 24
Zámek, skleník a parter
59
Obr. 25
Minaret
59
Obr. 26
Maurská vodárna
60
Obr. 27
Akvadukt
60
Seznam tabulek
9
Seznam tabulek Tab. 1
Počty návštěvníků na jednotlivých snímcích
40
Tab. 2
Otvírací doba atraktivit v jednotlivých měsících
55
Tab. 3
Ceny vstupů na prohlídky v českém jazyce
55
Tab. 4
Ceny vstupů na prohlídky v cizím jazyce
56
Úvod, cíl a metodika práce
10
1 Úvod, cíl a metodika práce 1.1
Úvod
Je nepochybné, že se cestovní ruch stává nedílnou součástí života stále více lidí. Počet účastníků cestovního ruchu za několik posledních desítek let prudce vzrostl a jeho růst můžeme s jistotou očekávat i v dalších letech. Tento neustálý rozvoj však může být spojen s negativními dopady cestovního ruchu, které je nutné regulovat, mají-li být atraktivní destinace cestovního ruchu zachovány i dalším generacím. Tahle myšlenka dala vznik několika konceptům, snažícím se rozvoj cestovního ruchu usměrnit, jedním z nich je i koncept únosné kapacity. Únosná kapacita neřeší pouze ochranou životního prostředí, jak by se na první pohled mohlo zdát, zahrnuje mimo jiné i sociokulturní nebo percepční únosnost. Problematika cestovního ruchu, destinace, destinačního managementu i únosné kapacity bude přiblížena v teoretické části této práce, společně s určením dimenzí únosné kapacity a zaměřením se na jednu z nich, a to na percepčně únosnou kapacitu. Poslední část teoretické části nabízí několik možností postupu při zkoumání únosné kapacity, určuje vhodné metody sbírání potřebných dat a také popisuje konkrétní příklady zkoumání percepčně únosné kapacity odborníky. V praktické části pak budou uplatněny tyto získané informace pro získání hodnoty percepčně únosné kapacity zámeckého parku v Lednici. Po analýze turismu v parku proběhne řízený hovor s vybraným odborníkem a také dotazníkové šetření s náhodně vybranými návštěvníky parku na předem určeném místě. Poté bude následovat analýza získaných údajů, určení hodnoty percepčně únosné kapacity a snaha o formulaci doporučení k případnému snížení hustoty návštěvníků.
1.2
Cíl práce
Hlavním cílem této bakalářské práce je seznámit čtenáře s problematikou turisticky únosné kapacity, hlavně pak jedné z jejích dimenzí – percepčně únosné kapacity a nalézt tuto hodnotu percepčně únosné kapacity pro území zámeckého parku v Lednici, v závěru pak formulovat doporučení. Dílčí cíle jsou: Analýza turismu v lednickém parku Zjištění názorů turistů na návštěvnost lednického parku Zjištění názorů vybraného odborníka na návštěvnost lednického parku Analýza zjištěných informací a formulace doporučení
Úvod, cíl a metodika práce
1.3
11
Metodika práce
První část teoretické části definuje cestovní ruch a některé pojmy s ním spojené, které budou dál využívány, dále také popisuje důležitost správného fungování cestovního ruchu z pohledu státu a jeho minulý i očekávaný vývoj. S růstem cestovního ruchu souvisí poslední vysvětlovaný pojem v této podkapitole, a to udržitelný cestovní ruch. Další část se zabývá destinací a jejím řízením. Popisuje základní komponenty destinace, destinační management, okruhy jeho činnosti a koncepty, které jsou, podle různých autorů, jeho součástí – návštěvnický management, model limitů přijatelné změny a spolupráci soukromého a veřejného sektoru. S konceptem únosné kapacity pracuje právě destinační management, proto je zde jeho popis velmi podstatný. S řízením destinace souvisí následující část rešerše, zabývající se konceptem únosné kapacity, důvody a počátky jejího vzniku a také jejím rozdělením do několika dimenzí podle předmětu zkoumání. Výzkum této práce se pak týká pouze jedné z dimenzí, a to percepčně únosné kapacity, kterou definuje čtvrtá podkapitola teoretické části. V praktické části práce je nutné analyzovat místo zkoumání únosné kapacity, nejdříve je tedy území lednického parku geograficky vymezeno, dále jsou popsány atraktivity parku a tím také určená místa, kde lze očekávat největší koncentrací návštěvníků. Následuje zjišťování a popis subjektů, které se podílí na řízení lednického parku. Po analýze místa výzkumu následovala analýza turismu, mnoho informací poskytlo Turistické informační centrum Lednice, dále byly čerpány informace z návštěvního řádu a také z osobních zkušeností autorky. Detailní informace o poskytovaných službách v lednickém parku pak poskytly webové stránky společností, které je provozují. Na základě teoretického popisu metod výzkumu v kapitole 2.5.1, kdy Pásková (2009) pro určení percepční kapacity doporučuje provést řízený rozhovor s klíčovou osobností místního turismu, byl zkontaktován autor jedné z parafrázovaných publikací o Lednicko-valtickém areálu, Ing. Přemysl Krejčiřík Ph.D. Pan Krejčiřík byl velkým přínosem pro tuto práci, mimo jiné poskytl informace o přibližné návštěvnosti parku, určení přesných míst největší koncentrace návštěvníků a podobně. Všechny tyto získané informace byly dobrým základem pro sestavení dotazníku, určení místa, kde bude dotazování probíhat. Nakonec bylo pořízeno velké množství fotografií určitého místa, konkrétně cesty k Maurské vodárně, s různou hustotou procházejících návštěvníků. Tyto snímky byly následně upraveny grafickým programem tak, aby vyhovovaly dotazníkovému šetření, postup úpravy lze zjednodušeně popsat jako vkládání různého počtu osob do prostředí na snímku. Fotografie určeného místa pořídil i upravil Ing. Stanislav Mokrý. Dotazníkové šetření tedy probíhalo osobně v několika dnech na cestě k Maurské vodárně, tedy na stejném místě, jako je na snímcích, které jsou součástí dotazníku. Dohromady bylo osloveno 107 návštěvníků, naprostá většina z nich projevila velký zájem o tuto problematiku a bez problémů spolupracovala. Pokud byla oslovena rodina či větší skupina návštěvníků, značili odpovědi do papírového
Úvod, cíl a metodika práce
12
dotazníku sami, po dokončení dotazníku se pak vyjadřovali k různým otázkám, nebo zjišťovali doplňující informace. Pokud byl osloven jen jeden návštěvník, otázky mu byly předčítány a odpovědi zaznamenával tazatel, tedy autorka práce. Nakonec byly výsledky dotazníkového šetření přepsány do programu Excel, v němž probíhal součet hodnot, jejich relativní vyjádření, počítání průměru a jiné, poté byly výsledky vyhodnoceny a slovně okomentovány. V závěru jsou pak shrnuty všechny informace sesbírané v průběhu vypracování práce, více okomentovány výsledky dotazníkového šetření, určena percepčně únosná kapacita návštěvníků a také formulovány opatření, které by bylo vhodné zavést.
Rešerše
13
2 Rešerše 2.1
Cestovní ruch
Cestovní ruch je neodmyslitelnou součástí dnešního života, jak popisuje Tittelbachová (2011), přispívá ke kvalitě života svou poznávací, vzdělávací, regenerační a rekreační funkcí. UNWTO1(1995) uvádí jeho nezbytnost a důležitost i z pohledu fungování státu, pro který jsou důležité jeho přímé účinky na ekonomiku, společnost, kulturu, vzdělání a mezinárodní vztahy. Podle Coccossise a Mexy (2004) je turismus v mnoha Evropských zemích klíčovou ekonomickou aktivitou a nabízí spoustu příležitostí pro regionální a lokální rozvoj. Účastníkem cestovního ruchu je, podle UNWTO (2008), návštěvník a je členěn do tří kategorií - jednodenní návštěvník (označován také jako exkurzionista nebo výletník) jehož výlet nezahrnuje přespání mimo obvyklé prostředí, turista, který alespoň jednou mimo své obvyklé prostředí přenocuje a tranzitní návštěvník, který může být jednodenním návštěvníkem i turistou a danou destinací pouze projíždí, není cílem jeho cesty. 2.1.1
Definice cestovního ruchu
Problematikou cestovního ruchu se zabývá mnoho autorů, existuje tedy také mnoho definic, které jej vymezují. Swarbrooke (1999) jej například zjednodušeně popisuje jako krátkodobý přesun lidí na místa, která nejsou místy jejich trvalého pobytu, za účelem realizace pro ně příjemných činností, Malá (1999) cestovní ruch vymezuje jeho charakteristickými rysy, kterými jsou podle ní dočasná změna stálého bydliště nebo dočasný pobyt mimo něj, vyloučení spojení pobytu nebo cesty s výdělkem a vytváření vztahů mezi účastníky při jeho realizaci, Zelenka a Pásková (2012) do své definice zahrnují aktivity cestujících osob mimo jejich obvyklé prostředí, aktivity subjektů poskytujících služby spojené s cestovním ruchem, aktivity ve vztahu s ochranou a rozvojem zdrojů pro cestovní ruch, politické a veřejnosprávní aktivity a také reakce obyvatel destinace a jejího přírodního prostředí na tyto aktivity. Z neustálého nárůstu a rozšiřování cestovního ruchu, potřeby jeho zkoumání a statistického měření vyplývá nutnost jeho jednotnou definici, v roce 1991 proto UNWTO na své konferenci v Ottawě vymezila základní používané pojmy z oblasti cestovního ruchu (UNWTO, 1995). Podle UNWTO je tedy cestovní ruch „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště), a to na dobu kratší, než je stanovena (u mezinárodního cestovního ruchu tato doba činí 1 rok, u domácího 6 měsíců), přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“ (UNWTO, 1995, str. 1). UNWTO - Světová organizace cestovního ruchu (anglicky United Nations World Tourism Organisation) 1
Rešerše
14
Tato definice citována nejčastěji, vymezuje cestovní ruch místně, časově i motivačně (Zelenka, Pásková, 2012). Jak uvádí Zelenka a Pásková (2012), cestovní ruch nově od devadesátých let dvacátého století zahrnuje i služební a obchodní cesty, které mají formu jednání, výdělečná činnost se ale vylučuje. 2.1.2
Udržitelný cestovní ruch
Mezinárodní cestovní ruch se mezi lety 1975 a 2000 ztrojnásobil a jeho růst je předpokládaný i do dalších let. S tímto rozvojem narůstají i obavy o zvládání dopadů cestovního ruchu (Coccosis a Mexa, 2004). Definice udržitelného cestovního ruchu podle Závodné (2010) i Heskové (1999) se v zásadě shoduje s definicí udržitelného rozvoje podle Lednického a Pyky (2011), tedy „představuje takový rozvoj, který uspokojuje současné potřeby a nesnižuje přitom schopnost budoucích generací naplňovat jejich potřeby“ (Lednický, Pyka, 2011, str. 39). Je to typ řízení destinace (Zelenka, Pásková, 2012), který umožňuje maximalizovat pozitivní dopady turismu během odstraňování negativních (Swarbrooke, 1999). Základem konceptu udržitelnosti je myšlenka, že všechny zdroje jsou limitované a proto je nutné nalézt způsob optimálního zacházení s nimi, omezit plýtvání a postarat se o jejich možnou obnovu a udržitelnost. Udržitelný cestovní ruch je pak filosofií a přístupem k rozvoji cestovního ruchu (Palatková, 2011). Závodná (2010) vysvětluje logickou spojitost mezi cestovním ruchem a jeho udržitelným rozvojem jeho závislostí na využívání zdrojů destinace a okolí. Znaky udržitelného turismu uvádí Palatková (2011), kromě již zmíněné snahy o zachovávání zdrojů popisuje i jeho výchovný charakter, zvýhodňování rezidentů, preferování kvality před kvantitou a respektování místní kultury. Hesková (1999) pak popisuje jeho tři základní zásady: napomáhat lidem ke zdravému životu a souladu s přírodou, přispět Zemi k zachování, ochraně a obnovení ekosystému a založit výrobu i spotřebu na vzorcích trvalé udržitelnosti. Z uvedených definicí udržitelného rozvoje cestovního ruchu vyplývají jeho hlavní cíle: zvýšení kvality života rezidentů, ochrana životního prostředí a zachování kultury a tradic destinace. Palatková (2006) poukazuje na fakt, že udržitelnost nesouvisí pouze s ekologií, ale s mnoha dalšími sférami, podle Palatkové (2011) stojí na třech pilířích – ekologickém (spotřeba vody, emise, množství odpadu a podobně), ekonomickém (například podíl turismu na HDP, pracovní místa a průměrná mzda v turismu) a sociokulturním (poměr populace v destinaci v sezónně a mimo sezónu, nezaměstnanost mimo sezónu, podíl rezidentů a návštěvníků). Závodná (2010) tvrdí, že negativní dopady turismu záleží na množství a chování turistů. Lednický a Pyka (2011) také zmiňují způsob využívání destinace, vysokou časovou a místní koncentraci návštěvníků a rozvoj masové návštěvnosti, dále však dopady turismu popisují i z pohledu managementu destinace - mezi další
Rešerše
15
problémy žádající si zavedení udržitelného rozvoje řadí například propagaci image destinace a její komercializace bez ohledu na dopady. Nástroje využívané k prosazování principů udržitelnosti jsou podle Palatkové (2011) informování návštěvníků před cestou i na místě, zapojení rezidentů do plánování a řízení destinace, vhodné marketingové nástroje, kdy nebude docházek k deformující či lživé propagaci destinace a další.
2.2
Destinace
Pojem destinace je volně vykládán a používán, nemá přesné vymezení. Pro návštěvníky z dalekých zemí je destinací celý stát, popřípadě jeho region, pro návštěvníky z bližšího okolí může být destinací město, resort či jiné malé konkrétní území (Palatková, 2011). Zelenka a Pásková (2012) popisují destinaci cestovního ruchu jako místo navštívené účastníkem cestovního ruchu, cílovou oblast jeho cesty, významnou svými atraktivitami a službami. UNWTO (2007) destinaci definuje podobně, jako fyzické místo, kde návštěvník stráví minimálně jednu noc, zahrnující i produkty a služby spojené s jednodenním cestováním. Definice UNWTO (2007) dále doplňuje existenci fyzických a administrativních hranic destinace (vymezující její řízení) a image a vnímání destinace (určující její konkurenceschopnost a postavení na trhu). Palatková (2011) uvádí, že každé místo není automaticky destinací, musí tak být chápáno klientem, tedy návštěvníkem, nesmí chybět vztahy a propojení primární (atraktivity) a sekundární (infrastruktura) nabídky. Destinaci tvoří řada charakteristických prvků, které lákají turisty k návštěvě a po jejich příjezdu uspokojují jejich potřeby. UNWTO (2007) tyto prvky dělí na šest úrovní (viz obr. 1) a to na atrakce, vybavení, přístupnost, image, cena a lidské zdroje.
Obr. 1 Aspekty ovlivňující dojmy a zážitky návštěvníků z destinace podle UNWTO Zdroj: přeloženo z UNWTO, 2007
Buhalis (2013) těchto šest základních komponentů destinace nazývá 6A, podle jejich anglických názvů a kromě atrakcí (attractions), přístupnosti (accesebility) a vybavenosti (amenities), na nichž se shoduje s UNWTO (2007), mezi ně řadí i doplňkové služby (ancillary services), dostupné produktové balíčky (available packages) a aktivity (activition).
Rešerše
2.2.1
16
Destinační management
Jak uvádí Jakubíková (2012), pro rozvoj destinace cestovního ruchu je nezbytné její řízení, to se však od klasického způsobu řízení organizací liší. Királ‘ová (2003) vidí destinační management jako „soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci“ (Királ‘ová, 2003, str. 22). Podle UNWTO (2007) je destinační management řízení a propojení základních prvků tvořících destinaci (atrakce, vybavení, dostupnost, lidé, cena a image).
Obr. 2 Destinační management podle UNWTO Zdroj: A Practical Guide to Tourism Destination Management, 2007
Hesková (2006) řadí mezi základní okruhy činností destinačního managementu rozvoj destinace v souladu s trvale udržitelným životním prostředím, určování ekonomických cílů, řízení sociálně-kulturní sféry a vnitřní a vnější komunikace. Výsledkem těchto činností je, podle Zelenky a Páskové (2012), konkurenční výhoda, udržitelné produkty, vybudování silného společného loga a image, sdílený informačně – rezervační systém a sdílená politika. Nejdl (2011) určuje základní metody průběhu řízení destinace: komunikace, kooperace, koordinace a partnerství. Součástí řízení destinace je podle Királ’ové (2003) návštěvnický management a model limitů přijatelné změny, Palatková (2011) dále dodává spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Formou řízení destinace je také koncept udržitelnosti cestovního ruchu (Zelenka, 2007), který je popsán v kapitole 2.1.2. Návštěvnický management popisuje Királ’ová (2003) jako soubor technik a nástrojů používaných k usměrnění návštěvnosti a chování návštěvníků. Mezi hlavní nástroje návštěvnického managementu řadí cenovou politiku, značení a udržo-
Rešerše
17
vání tras a stezek, tvorbu environmentálně různě citlivých zón, budování turistických informačních center nebo také pořádání vzdělávacích seminářů. Zelenka a Pásková (2012) vidí jeho hlavní význam ve snižování negativních dopadů cestovního ruchu zejména na životní prostředí. Model limitů přijatelné změny (zkráceně LAC - Limits of Acceptable Change) je podle Zelenky a Páskové (2012) obecný model plánování a regulace vlivů na biosféru destinace. Hlavní metodou LAC je stanovení hranice, za kterou další rozvoj dané formy cestovního ruchu není žádoucí. (Pásková, 2009) Mezi nástroje LAC řadí Pásková (2009) například posuzování dopadu strategií a projektů na životní prostředí a dotazníková šetření rezidentů i návštěvníků, Zelenka a Pásková (2012) dále doplňují využívání indikátorů udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Public Private Partnership je formou spolupráce subjektů často využívané při řízení destinace. Jak uvádí Palatková (2011), jednotlivé destinace si navzájem konkurují, nabízejí klientům určitý produkt a uspokojují tak jejich očekávání, musí se tedy vždy snažit o dokonalý řetězec služeb. Podle UNWTO (2007) pak snaha o větší konkurenceschopnost destinace často vede ke sjednocujícím aktivitám a spolupráci soukromého a veřejného sektoru. Partnerství veřejného a soukromého sektoru je označováno zkratkou PPP (z anglického termínu Public Private Partnerships), zajišťuje potřebný rozvoj cestovního ruchu (Lednický a Pyka, 2011). Je považováno za nejdokonalejší a nejefektivnější způsob spolupráce (Nejdl, 2011). Může mít mnoho podob, od neformálního vztahu, společné příspěvkové organizace, částečné nebo úplné koordinace činnosti až po smluvní závazky. Vzniká za ekonomickými (Lednický a Pyka, 2011), environmentálními nebo sociálními účely (UNWTO 2007). Přínosy PPP jsou mimo jiné i pozitivní ohlasy rezidentů jako voličů (pro veřejný sektor), efektivní řešení omezeného rozpočtu, efektivní způsob řízení veřejného sektoru se stejnými nebo nižšími náklady, úspora času, kontrola veřejného sektoru nad projekty sektoru soukromého, rozložení nákladů a rizik mezi oba sektory a další (Palatková, 2011). Udržitelný cestovní ruch, návštěvnický management i model LAC jsou alternativou konceptu únosné kapacity (Zelenka, 2007).
2.3
Koncept únosné kapacity
Neustálý rozvoj turismu vyvíjí tlak na ekologii, kulturu, často také mění sociální a ekonomickou strukturu rezortů, měst či vesnic a jejich základní charakteristické vlastnosti, má tedy velký vliv na kvalitu života v turistických destinacích. Mnoho destinací již těmto negativním dopadům čelí, díky dalšímu očekávanému růstu turismu je tedy pravděpodobné prohloubení problémů a zvýšení tlaku na zmíněné složky destinace. Kontrolování a řízení růstu turismu a jeho dopadů spojené s odhadováním turisticky únosné kapacity se stává jedním z hlavních řešených pro-
Rešerše
18
blémů, stanovuje limity a je velmi prospěšné v souvislosti s udržitelným cestovním ruchem (Coccossis, Mexa 2004). Pojem únosná kapacita se ve vědecké literatuře objevil už v 60. letech 19. století, nejdříve pouze s důrazem na ekologii, postupem času pak i na sociokulturní a ekonomické aspekty (Coccossis a Mexa, 2004). Je tedy předmětem mnoha akademických debat a diskuzí po více než čtyřicet let, její definice se proto mohou různit. Obvykle se pojem únosná kapacita vysvětluje jako množství turistů, které je určité místo schopno ubytovat, aniž by došlo k poškození životního prostředí, domácích obyvatel, nebo snížení spokojenosti turistů (UNEP2, 2005). Pásková (2009) únosnou kapacitu popisuje jako odborně podloženou a společensky přijatelnou maximální míru zatížení destinace aktivitami souvisejícími s turistickým ruchem, jejíž překročení je častou příčinou nežádoucích změn v prostředí destinace. Koncept únosné kapacity je přínosem při tvorbě politiky i rozhodnutí o opatření pro kontrolu turismu a jeho růstu (Coccossis a Mexa, 2004). Zelenka (2007) vidí největší potenciál v její aplikaci v chráněných územích, v často navštěvovaných kulturních i přírodních atraktivitách a také ve vztahu k zachování způsobu života místních obyvatel a potencionálu destinace pro cestovní ruch obecně. Také tvrdí, že je vhodné kombinovat přístup únosné kapacity s modelem LAC, s čímž souhlasí i Pásková (2009). Úrovně únosné kapacity se mohou měnit v důsledku adaptace, zkvalitnění práce destinačního managementu nebo technických opatření (Coccossis a Mexa, 2004 a Pásková, 2009). Hodnoty únosné kapacity podle Páskové (2009) není vhodné vyjadřovat pouze číslem (počtem osob), je nutný především přesný popis kritického stavu území, tedy definování symptomů špatného vývoje turismu, určení jevů, které je nutno sledovat jakožto první projevy nežádoucích změn. 2.3.1
Dimenze únosné kapacity
Podle Páskové (2009) je v odborné literatuře nejčastěji uváděno pět základních dimenzí: fyzická, ekologická, ekonomická, psychologická a sociokulturní. Coccossis a Mexa (2004) uvádí pouze tři, v nich však shrnují všech pět úrovní popisovaných Páskovou (2009) – do environmentální zahrnují ekologické a fyzické aspekty, do sociální pak aspekty sociokulturní a psychologické, třetí základní dimenzí podle nich je ekonomická. Různé určování dimenzí různými autory je podle Zelenky (2007) běžné, dimenzí je podle něj sice mnoho, ale mnohdy více označení popisují stejný jev. K základním dimenzím, nejvíce diskutovaným v studiích, článcích a úvahách podle Páskové (2009) pak Zelenka (2007) přiřazuje šestou, organizačně únosnou kapacitu. Fyzicky únosná kapacita podle Páskové (2009) i Maiera (2012) popisuje maximální počet uživatelů, který může objekt či prostranství pojmout bez jeho fyzického poškození, je to tedy nejvyšší možná zátěž. Zelenka (2007) pro odhad fy-
2
United Nations Environment Programme, program OSN pro životní prostředí
Rešerše
19
zicky únosní kapacity nabízí jednoduchou rovnici: PCC= celková plocha území × 1/plocha využívaná jedním návštěvníkem × obrátka návštěvníků3. Ekonomicky únosná kapacita „stanovuje míru maximálního ekonomického přínosu cestovního ruchu pro destinaci při současné minimalizaci čerpání kapitálu cestovního ruchu.“ (Pásková, 2009, str. 137), tedy podle Maiera (2012) určuje kompromis mezi ekonomickou vytížeností destinace a kvalitou jejího životního prostředí. Ukazatel ekonomicky únosné kapacity je její zranitelnost, tedy přílišná závislost na jednom zdroji, například závislost na určité zdrojové oblasti (Pásková, 2009). Ekologicky únosná kapacitu popisuje Pásková (2009) i Maier (2012) jako takovou úroveň turistické zátěže, se kterou se ekosystém destinace vyrovná bez trvalých následků. Maier (2012) dále dodává, že by tato hodnota měla být brána v úvahu hlavně při tvorbě parkovišť u vstupů do řešeného území. Organizačně únosnou kapacitu označuje Pásková (2009) jako institucionární a popisuje ji jako míru administrativní připravenosti na rozvoj turismu, úroveň managementu, kooperace a koordinace samosprávy a státní správy, dále také úroveň plánování, dotační politiky a další. Určuje takové meze rozvoje cestovního ruchu, která nepřekračuje institucionální připravenost destinace. Maier (2012) tuto dimenzi označuje jako institucionární únosnou kapacitu. Socio-kulturně únosná kapacita podle Maiera (2012) udává hranici, jejíž překročení znamená v komunitě rezidentů výskyt negativní změn, například narušení klasického životního stylu, ztráta identity, změny hodnotových žebříčků rezidentů a podobně. Királ’ová (2003) tvrdí, že tyto změny jsou nevratné. Percepčně únosná kapacita bude více popsána v následující kapitole 2.4.
2.4
Percepčně únosná kapacita
Pojem percepce Pásková a Zelenka (2012) vysvětlují jako proces vnímání a zpracování různých podnětů, vnitřních i vnějších. Maier (2012) i Pásková a Zelenka (2012) poukazují na faktory, které percepci návštěvníků ovlivňují - jejich předchozí zkušenosti a tedy jejich očekávání, geografické znalosti a další. Percepčně únosná kapacita (často také označována jako psychologicky únosná kapacita) popisuje míru využití objektů a prostranství, tedy intenzitu návštěvnosti, která ještě návštěvníka neochuzuje o určitý zážitek či prožitek, který v tomto prostranství či objektu vyhledává (Pásková, Zelenka, 2012). Podle Páskové (2009) je percepční hranice, od které návštěvníci vnímají přelidněnost, značně subjektivní a po jejím překročení se začínají objevovat známky nežádoucího vývoje destinace z hlediska spokojenosti návštěvníků.
3
Obrátka návštěvníků – kolikrát za den se průměrně na území vymění návštěvníci
Rešerše
2.5
20
Výzkum
Proces určování celkové únosné kapacity podle Coccossise a Mexy (2004) má následující průběh: po shromažďování potřebných dat a analýze turismu následuje identifikace důsledků rozvoje turismu pro jednotlivé dimenze únosné kapacity a odhad dopadů. Dále je definována únosná kapacita pro každou dimenzi, jsou zpracovány alternativní možnosti rozvoje turismu (formulace cílů a podobně) a definována celková únosná kapacita pro celý systém. Po výzkumu často probíhá monitoring, tedy kontrola nových zavedených systémů. Průběh výzkumu podle Jakubíkové (2012) je velmi podobný, po určení problému a plánu výzkumu následuje sběr informací, analýza nasbíraných dat a závěrečná ustanovení a doporučení. Podle Páskové (2009) je při výzkumu nezbytné definovat profil stávajícího (popřípadě i cílového) návštěvníka - vzorce jeho chování, demografický profil, motivace k návštěvě nebo například úroveň environmentálního povědomí. Percepčně únosná kapacita zahrnuje různé úrovně přijatelného turismu, vyjádřené množstvím návštěvníků na jednotku místa a času, tedy přijatelnou hustotou návštěvníků (Coccossis, Mexa, 2004). Jak už bylo zmíněno v kapitole 2.4, každý návštěvník má jiné preference, individuální rozdílnost percepčně únosné kapacity podle Páskové a Zelenky (2012) řeší zprůměrování hodnot vnímaných jednotlivci. Dále pak Pásková a Zelenka (2012) doplňují anglické označení překročení hranice percepčně únosné kapacity, tzv. crowding4 či overcrowding.5 Podle Coccossise a Mexy (2004) ale celková únosná kapacita nemusí být vždy číslo, které vyplývá ze všech jednotlivých vypočítaných únosných kapacit pro každou složku, může se například stát, že se jen jedna z nich ukáže jako klíčový faktor a stane se tedy i celkovou únosnou kapacitou pro celý systém. V případě různorodého území destinace doporučuje Pásková (2009) za hlavní hodnotu hranice únosné kapacity považovat tu z místa s nejnižší zátěžovou tolerancí. Určování percepčně únosné kapacity předvádí na konkrétních příkladech různých autorů Zelenka (2012): „Autoři Sterl et al. (2004) provedli měření psychologicky únosné kapacity (označují ji jako sociálně únosnou kapacitu) v rakouském národním parku Danube Floodplains. Pro zjišťování využili metody rozhovorů v terénu (jehož součástí byl i výběr ze sad fotografií s různým zatížením řeky návštěvníky), pozorování návštěvníků a dlouhodobého monitorování návštěvníků s využitím videa. Psychologicky únosná kapacita byla stanovena na dvě kanoe/kilometr, resp. 6 za celou cestu (akceptovatelné bez problémů), maximální zátěž pak 12-15 za celou cestu.“ (Zelenka, 2012, str. 127). Dále Zelenka zmiňuje výzkum autorů Arnbergera, Haidera a Muhara z roku 2004, kteří zjišťovali percepčně únosnou kapacitu městského parku ve Vídni s využitím digitálních obrazů s různými parametry. Výsledek ukázal, že největší vliv na percepci má pozice pozorovatele, množství psů a to, zda psi volně pobíhají či jsou na vodítku.
4 5
Crowding – shlukování lidí Overcrowding – přelidnění
Rešerše
2.5.1
21
Dotazování jako hlavní metoda výzkumu
Jakubíková (2012) řadí mezi nejznámější a nejpoužívanější metody výzkumu dotazování, pozorování a experiment. Výběr metody je podle Kozla, Mynářové a Svobodové (2011) závislý na faktorech, jako jsou účel a cíl výzkumu, míra dostupnosti dat a také naše časové, finanční, či lidské možnosti, častým jevem je pak použití kombinace dvou nebo tří těchto metod. Nejdůležitější metoda výzkumu percepčně únosné kapacity je metoda dotazování (Zelenka, Pásková, 2012), a to ve formě pravidelného dotazníkového šetření a řízených hovorů s klíčovými osobnostmi místního turismu (Pásková 2009). Dotazování je metodou primárního výzkumu shromažďování dat (Zelenka, Pásková, 2012), při dotazování jsou informace získávány rovnou od respondentů a to buď přímým, nebo nepřímým kontaktem s respondentem. Kvůli usnadnění zpracování získaných informací a sjednocení podmínek by otázky měly být předem zpracované. Tázaní respondenti by také měli odpovídat záměrům výzkumu, jinak by šetření postrádalo smysl (Kozel, Mynářová, Svobodová, 2011). Jakubíková (2012) dělí dotazování na kvalitativní (řízený hovor) a kvantitativní (dotazníkové šetření). Při řízeném hovoru je nutný osobní kontakt tazatele a respondenta (Jakubíková, 2012). Měl by být předem naplánovaný, a to včetně rámcových odpovědí pro vysvětlení nepochopených otázek, velkou roli hrají také dobré komunikační schopnosti tazatele a jeho celkový dobrý dojem (Kozel, Mynářová a Svobodová, 2011). Podle Jakubíkové (2012) řízený hovor umožňuje získat široké spektrum informací, které kvantitativními metodami většinou získat nelze, další výhodou podle Bednaříka (2008) je možnost vyvolání zájmu o situaci a řešení složitějších otázek, riziko chybné odpovědi z důvodu špatného pochopení je podle něj u rozhovoru minimální. Rozhovor začíná vysvětlením cíle výzkumu a motivováním respondenta k ochotě spolupracovat a odpovídat pravdivě, v průběhu hovoru tazatel používá srozumitelný jazyk a správně odhaduje narůstání únavy respondenta a pokles jeho pozornosti (Kozel, Mynářová, Svobodová, 2011). Dotazník popisuje Bednarčík (2008) jako papírový nebo elektronický formulář určený k přesnému zaznamenávání odpovědí respondentů, který obsahuje sérii otázek, případně i varianty odpovědí. Pracovat s ním může tazatel i respondent, je méně časově náročný, ulehčuje zpracování dat (Kozel, Mynářová, Svobodová, 2011) a umožňuje získání informací od většího počtu respondentů, které lze zobecnit na celou cílovou skupinu (Závodná, 2010). Bednarčík (2008) i Kozel, Mynářová a Svobodová (2011) určují typy průběhů dotazníkových šetření, a to osobní, písemné, elektronické nebo telefonické. Správná konstrukce otázek do dotazníku zvyšuje jejich informační hodnotu (Jakubíková, 2008). Jak uvádí Kozel, Mynářová a Svobodová (2011), respondenti mohou být negativně ovlivnění otázkami, na které neumí odpovědět, nebo takovými, které nejsou pro daný výzkum důležité, způsobují jejich chyby. Bednarčík (2008) otázky dělí na otevřené, na něž respondent odpovídá vlastními slovy, a uzavřené, s předem danými odpověďmi. Podle Kozla, Mynářové a Svobodové
Rešerše
22
(2011) je nutné ptát se přímo a jednoduše, nepokládat zaváděcí či nepříjemné otázky a také se vyvarovat dvojsmyslů, hlavně pak dodržovat slušnost. Zelenka a Pásková (2012) kromě dotazování popisují i další, méně používanou metodu sběru dat pro určování percepčně únosné kapacity, a to pozorování návštěvníků. Podle Jakubíkové (2012) je pozorování zachycení rysů a jevů chování pozorovaných. Tato metoda, jak uvádí Kozel, Mynářová a Svobodová (2011), přináší velmi cenné informace, je však podceňována a často také nevhodně používána. Výhodné je podle nich fakt, že pozorování není závislé na ochotě respondentů a nevyžaduje s nimi přímý kontakt, pokud navíc pozorovaný neví, že je pozorován, nemůže dojít k záměrné změně jeho chování a zkreslení sledované situace.
Vlastní práce
23
3 Vlastní práce 3.1
Zámecký park v Lednici
Rozlehlý zámecký park v Lednici je jednou z nejoblíbenějších atraktivit Jižní Moravy. Cílem mnoha návštěvníků se stává díky známému Lednickému zámku i dalším stavbám v parku a také díky jedinečnému prostředí. Tvoří jej anglická zahrada, ležící v těsné blízkosti zámku, a rozlehlý francouzský park zahrnující větší pzemí. Obec Lednice a tedy i lednický park jsou součástí Lednicko-valtického areálu zařazeného do Fondu kulturního dědictví UNESCO (Obec Lednice, 2007). Celý Lednicko-valtický areál je největší parkově upravenou krajinou v Evropě, často je proto označován jako zahrada Evropy (Kudy z nudy, 2013). Zámek pochází z 16. století, stejně jako zámecký park, a společně s blízkým zámkem ve Valticích představoval centrum panství rodu Lichtenštejnů, který se zasadil o budování a rozvoj tohoto území. Mnoho staveb zámeckého parku v Lednici projektoval Josef Hardtmuth, známý Rakušan a zakladatel továrny Koh-inoor, který byl hlavním knížecím Lichtenštejnským architektem. 3.1.1
Geografické vymezení a dopravní dostupnost
Obec Lednice leží v Jihomoravském kraji, asi 55 km jižně od města Brna. V současné době nemá více než 2300 obyvatel a kromě historických atraktivit je Lednice známá také lázeňstvím. Zámecký park navazuje na severní část obce, rozkládá se na 170 hektarech a nachází se v nadmořské výšce asi 172 m.
Obr. 3
Poloha obce Lednice na mapě České republiky
Obec je součástí mikroregionu Lednicko-valtický areál, který svou rozlohou překračuje 280 m2, leží v jižní a jihovýchodní části okresu Břeclav a je tvořen městy Břeclav, Podivín, Valtice, Velké Bílovice a obcemi Bulhary, Ladná, Lednice, Hlohovec, Přítluky a Rakvice. Sousedí se západněji umístěnou Chráněnou krajinnou
Vlastní práce
24
oblastí Pálava, na jihu je mikroregion ohraničen státní hranicí mezi Českou republikou a Rakouskem. Přesné vymezení Lednicko-valtického areálu lze vidět na obrázku č. 4.
Obr. 4 Mapa Lednicko-valtického areálu Zdroj: Lednicko-valtický areál, 2010
Lednický park leží mezi rameny řeky Dyje a je obklopen poli a lesy. Podél západní a severní strany parku také vede silnice č. 422, která se dále napojuje na dálnici D2. Ze směru od Prahy je pro příjezd vhodné využít dálnici D2, EXIT 41 směr Podivín a dále jet po silnici 422 až do Lednice. Od Bratislavy je možno jet přes Břeclav a dále směrem na Valtice a Lednici, nebo opět využít dálnici D2, EXIT 41 směr Podivín a dále silnici 422 směr Lednice. Od Vídně lze do Lednice přijet přes hraniční přejezd Mikulov/Drasenhofen po silnici č. 40 směrem na Valtice, ve Valticích pak opět po silnici č. 422 až do Lednice. Parkování je možné na placeném parkovišti pro auta a autobusy asi 300m od zámku. Zámek je od autobusové zastávky vzdálen jen pár desítek metrů, od vlakového nádraží pak jen asi 750 m, je tedy snadno dostupný jak autem, tak i hromadnou dopravou. Blízký dopravní uzel, vhodný hlavně k využití autobusové dopravy do
Vlastní práce
25
Lednice, je město Břeclav, popřípadě Mikulov. V sezóně se lze do obce dostat i speciálním vlakem z Valtic. Významnou roli také hrají Lichtenštejnské cyklostezky, které propojují celý Lednicko-valtický areál a Dolní Rakousko. Tyto stezky jsou značeny Lichtenštejnským erbem a ve Valticích jsou napojeny na trasu Greenways z Prahy do Vídně. Plán lednického parku s vyznačenými důležitými body a atraktivitami je umístěn v příloze. 3.1.2
Atraktivity zámeckého parku
Na území zámeckém parku je řada historických staveb, uměle vytvořených přírodních úkazů a dalších atraktivit, které jsou zároveň místem největší koncentrace návštěvníků parku. Kromě nich je park významný i po botanické a dendrologické stránce, roste zde na 130 druhů jehličnatých a 356 druhů listnatých stromů, některé z nich patří k nejstatnějším exemplářům svého druhu u nás (Botany.cz, 2007– 2014). Lednický zámek je majestátní a honosná romantická stavba, dříve sloužící jako letní sídlo rodu Lichtenštejnů. O tom, že je opravdovou dominantou nejen Lednicko-valtického areálu svědčí i jeho návštěvnost - je druhou nejnavštěvovanější památkou ve správě NPÚ6 za rok 2012, kdy jej navštívilo 278110 lidí, i za rok 2013, ve kterém počet návštěvníků dosáhl čísla 295875 (Národní památkový ústav, 2003–2014). V návštěvní sezóně, která trvá od dubna do října, je zámek přístupný každý den kromě pondělka. Časy konání prohlídek zámku jsou uvedeny v příloze. Parter je část francouzské zahrady před průčelím zámku, jejíž geometricky pravidelné záhony tvoří ornamentální obrazce. Tento charakteristický prvek celého zámeckého parku je doplněn o kašny, kamenné vázy a různé plastiky, jako je například plastika ženy s rozvinutými plány, úhloměrem a kružítkem. V jeho blízkosti je umístěn skleník. Benátská kašna je součástí zámecké zahrady, stojí na opačném konci zahrady, než je palmový skleník a je obklopena geometrickými tvary střihu keřů. Proslulý Palmový skleník byl postaven podle vzoru londýnského zimního skleníku. Je dlouhý 92 metrů, široký 13 metrů a vysoký 10 metrů. Dnes v něm najdeme okolo 250 druhů tropických a subtropických rostlin. Otevírací doba skleníku je uvedena v příloze. Maurská vodárna bývala součástí zavlažovacího systému, ve spodní části budovy byly i parní lázně. Její čerpadla k zavlažování parku slouží dodnes. Římský akvadukt v zámeckém parku je replikou římského vodovodu. Je spojen s umělou jeskyní, tzv. Peklem, a stále jím protéká strojním zařízením poháněná voda, jež z posledního zříceného oblouku padá na hladinu rybníka jako vodopád. Vedle akvaduktu je do uměle vytvořeného kopečku vestavěna brána. Je vysoký více
6
NPÚ – Národní památkový ústav
Vlastní práce
26
než 7 metrů, nachází se na Smutném ostrově a je viditelný ze zámku i okolních cest, také od něj je krásný výhled na zámek a okolí. Jeskyně nazývaná Peklo je uměle vytvořená z velkých balvanů. Má vyvolávat pocit tajemna, skrývá například i imaginární hrob s náhrobním kamenem. Nachází spolu s akvaduktem na Smutném ostrově. Zvonkový most spojuje uměle navršené ostrůvky. Dříve byl doplněný o vázy se zvonky, které se ve větru rozezněly zvonkohrou, odtud tedy pochází jeho název. Vstupy na most lemují tmavé tisy, vytvářející dojem brány. Pavilon na Růžovém ostrově je také označován jako „čínský stan“ a slouží stále stejnému účelu jako v minulosti, tedy k odpočinku při výletech parkem. Minaretu se dříve říkalo Turecká věž, mešita, Orientální věž či Babylon a je díky své exotičnosti, nákladnosti a pracnosti nejkurióznější stavbou zámeckého parku, rovněž patří mezi nejznámější atraktivity parku. Je nejvyšší stavbou parku, jeho štíhlá věž je vysoká přes 60 metrů a dohromady i se čtyřbokou mešitou dosahuje výšky 175 metrů nad mořem. Z Minaretu je možno shlédnout celý lednický park. Do třetího, nejvyššího ochozu vede 302 spirálovitě zatočených schodů. K minaretu se návštěvník může dostat procházkou zámeckým parkem (asi 2km od zámku), koňským spřežením nebo loďkou po řece Dyji, na kterou se nalodí v přístavišti u zámku. Prohlídky Minaretu probíhají od dubna do října, časy prohlídek jsou uvedeny v příloze. Janův hrad, běžně nazývaný Janohrad, je uměle vytvořenou zříceninou hradu, stojí mezi obcemi Lednice, Podivín a Ladná uprostřed lužních lesů. Janohrad je od zámku vzdálený asi 3,5 km, návštěvníci se k němu mohou dostat i loďkou. Prohlídky Janohradu se konají od dubna do října, časy prohlídek jsou uvedeny v příloze. Obelisk, 23 metrů vysoký jehlan z pískovců, je přezdíván jako Facka, kterou údajně uštědřila svému muži jedna lichtenštejnská kněžna za to, že prohrál v kartách panství Mikulov. Také má ztělesňovat určité tajemno, nijak však nesouvisí s křesťanstvím. Lovecký zámeček stojí u cesty k mostu vedoucímu z Lednice k Janohradu. Jeho přízemí dříve sloužilo jako byt pro lovčího, v patře pak šlechta mohla sledovat loveckou podívanou. Ovčárna, velká stavba seníku, je jediná stavba na rozlehlé louce Hubertce, a proto jí jasně dominuje. Základem parku jsou dva velké rybníky se třinácti ostrůvky, a to rybník Zámecký a Růžový. Zámecký rybník je, z velké části díky Minaretu, jednou z nejznámějších vodních ploch parku, cíl jeho výstavby bylo zamezit záplavám. Ostrovy se jmenují například Ovčí, Volavčí, Růžový, Grottový, Paví, Opičí atd. Další, dnes už klasickou, atraktivitou lednického parku, jsou Letové ukázky dravců, které zde pořádá ekologická organizace Zayferus již šestnáctým rokem. Návštěvníci zámeckého parku mohou nejen z tribuny vidět 35 druhů ptáků, mezi nimi například sokoly, orly, sovy nebo jestřáby, některé dokonce i volně létající. Tato podívaná se koná od dubna do října.
Vlastní práce
3.1.3
27
Organizace cestovního ruchu
Na řízení cestovního ruchu obce Lednice a tedy i Lednického zámeckého parku se podílí několik organizací. Na Krajském úřadě Jihomoravského kraje se turismem v celém Jihomoravském kraji (dále jen JMK) zabývá Oddělení cestovního ruchu. Do jeho kompetencí spadá řada činností, mezi které patří například podpora a propagace cestovního ruchu v JMK, poradenská činnost pro orgány cestovního ruchu, vytváření zdrojů pro financování projektů cestovního ruchu v JMK a mnoho dalších. Mimo jiné spolupracuje s agenturou Czechtourism, Ministerstvem pro místní rozvoj, destinačními organizacemi turistických oblastí (hlavně pak s Centrálou cestovního ruchu Jižní Morava) a turistickými informačními centry (Petříčková, 2012). Centrála cestovního ruchu Jižní Morava (CCRJM) je zájmovým sdružením právnických osob založeným v prosinci roku 2005. Členy CCRJM jsou Jihomoravský kraj, Statutární město Brno a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Řídí rozvoj cestovního ruchu a snaží se o maximální využití turistického potenciálu na Jižní Moravě. Jedním z jejích cílů je zajištění služeb návštěvníkům a prosperity podnikům (Centrála cestovního ruchu, 2008). Mikroregion Lednicko-valtický areál je subjektem skládajícím se z deseti obcí. Podle strategie mikroregionu patří mezi jeho hlavní úlohy prosazovat zájmy spojené s rozvojem mikroregionu, ochraňovat životní prostředí, nebo například koordinace významných investičních akcí (Petříčková, 2012). Ani v Lednici nechybí turistické informační centrum, poskytující návštěvníkům v první řadě informace o okolí, prodej suvenýrů, popřípadě i tisk a podobně. Památky lednického parku spravuje Národní památkový ústav, organizace státní památkové péče s celostátní působností. Správcem samotného parku i zámku v Lednici, jak je uvedeno i v řízeném rozhovoru v kapitole 3.4, je kastelánka, paní Ivana Holásková.
3.2
Turismus v zámeckém parku v Lednici
Zámecký park je návštěvníkům zpřístupněn celoročně, návštěvní doba, uvedená v Návštěvním řádu, je od dubna do října od 6:00 do 22:00 hod. a od listopadu do března od 7:00 do 19:00 hod. Cestovní ruch v lednickém parku je však sezónní, přičemž sezónou jsou myšleny měsíce duben až říjen. Sezónní výkyvy návštěvnosti lze vidět na množství návštěvníků TIC Lednice v jednotlivých měsících roku 2012 a 2013 (graficky znázorněny na obrázku 5 a obrázku 6), informace o návštěvnosti poskytlo TIC Lednice. V roce 2012 navštívilo nejvíce turistů TIC Lednice v prázdninových měsících, tedy v červenci a srpnu, kdy jejich počet překročil sedm tisíc. V sezónních měsících (duben – říjen) jsou počty návštěvníků vyšší než v mimosezónních. Celkem TIC v roce 2012 navštívilo 35928 turistů.
Vlastní práce
28
Obr. 5 Počet návštěvníků TIC Lednice v roce 2012 zdroj: TIC Lednice
V roce 2013 nejvíce návštěvníků TIC Lednice zaznamenalo v květnu a září, v jednotlivých mimosezónních měsících byl počet návštěvníků vždy menší, než v měsících sezónních, celkový počet návštěvníků byl 24850.
Obr. 6 Počet návštěvníků TIC Lednice Zdroj: TIC Lednice
Vlastní práce
29
Část návštěvníků TIC Lednice tvoří i cizinci. V roce 2012 byl podíl návštěvníků z jiné země než České republiky 14,57% (celkem 2322 návštěvníků), v roce 2013 pak tento podíl vzrostl na 19, 25% (celkem 2636 návštěvníků). Mimo sezónu jsou návštěvníky parku převážně obyvatele z Jihomoravského kraje.
14,57%
19,25% 85,43%
80,75%
Obr. 7 Podíly návštěvníků TIC Lednice z jiné než České republiky v letech 2012 a 2013 Zdroj: TIC Lednice
Podle kapitoly 2.5 je při výzkumu nezbytné definovat profil návštěvníka, proto bude v následujícím textu popsán jeho profil, motivace a částečně i jeho chování, dále pak v řízeném rozhovoru bude zjištěno, jaké jsou nejčastěji navštěvovaná místa a nejčastěji využívané trasy. Návštěvníci zámeckého parku jsou lidé všech věkových kategorií. Je častým cílem jednotlivců procházejících se pouze se psem, skupin přátel, rodinných, ale také školních výletů. Hlavní motivací k návštěvě lednického parku jsou jeho historické stavby, pobyt v jedinečném přírodním prostředí, pěší turistika, cykloturistika a dendrologie7. Jeden z prohlídkových okruhů zámku a skleník umožňují bezbariérový přístup (Oficiální stránky Zámku Lednice, 2014). Nejnavštěvovanější místa a nejčastější trasy návštěvníků budou popsány v řízeném rozhovoru (kapitola 3.4). Pohyb návštěvníků ani jejich vstup do parku není nijak kontrolován, omezení existují pouze v podobě nařízení návštěvního řádu. Ten například zakazuje jakékoliv formy znečištění parku a vandalismu, vjezd dopravních prostředků (tedy i jízdu na kole), volné pobíhání psů, vstupování mimo vyznačené trasy, nebo také rušení nevhodným chováním ostatní návštěvníky (celý návštěvní řád parku je uveden v příloze). Neomezený vstup do bez jakékoliv kontroly je ale příčinnou porušování těchto pravidel, například jízda na kole je zakázána v návštěvním řádu, na mnoha cedulích rozmístěných po parku, i na webových stránkách zámku Lednice, kde je tato informace napsaná na úvodní straně výrazným červeným písmem, dále se ná7
Dendrologie – nauka o stromech a dřevinách
Vlastní práce
30
vštěvník stránek v sekci „informace pro cyklisty“ dozví, že v přísný zákaz jízdy na kole platí v celém areálu, platil vždy a platit i bude, také se mu zde dostane informace o existenci stojanů na kola u pokladen a úschovny kol v obci (Oficiální stránky Zámku Lednice, 2014). Cyklisté projíždějící parkem jsou ale i přes tato opatření častým problémem. V interiérech návštěvníci musí také dodržovat návštěvní řády, to znamená, že nesmí opouštět trasu prohlídky, musí se řídit pokyny průvodce, nesmí se dotýkat jak vystavovaných exponátů, tak například tapet apod. Fotografování a pořizování videozáznamu je, kromě parku a skleníku, povoleno za poplatek, například v interiérech zámku za 100 Kč. Zvířata mají vstup do interiérů zakázán (Oficiální stránky Zámku Lednice, 2014). Pro zpestření návštěvy parku nebo zkrácení cesty mezi vzdálenějšími atraktivitami lze využít různých nabízených služeb. Plavby zámeckým parkem po ramenech řeky Dyje probíhá na dvou trasách, od zámku k Minaretu (pořádány každých 30 minut) a od Minaretu k Janohradu (pořádány každou celou hodinu). Společnost 1. Plavební s.r.o., která plavby provozuje, dále pořádá i skupinové plavby a plavby pro školy. Přístavy a trasy plaveb jsou vyznačeny na plánu parku v příloze. Nalodit se může návštěvník i s jízdním kolem (Zámek Lednice, 2007). Společnost Hippoclub Lednice s.r.o. nabízí vyhlídkové projížďky parkem v kočárech tažených koňmi. Trasy jízd jsou vyznačeny v příloze. Hippoclub Lednice s.r.o. také na objednávku provozuje jízdy lednickým parkem pro zájezdy, skupiny návštěvníků či svatby. Jízda trvá asi 25 minut. V měsíci dubnu, září a říjnu jsou kočáry k dispozici pouze o víkendech, v květnu každý den mimo pondělí, v červenci a srpnu pak každý den (Hippoclub Lednice s.r.o., 2014). V červenci a srpnu (každý den v 14:00 a 15:00 hod.) se návštěvníci mohou zúčastnit prohlídky parku s výkladem zahradního architekta, který návštěvníky seznamuje s historií, vývojem parku, nejzajímavějšími rostlinami a dalšími zajímavostmi parku, o kterých se v žádných publikacích dočíst nelze. Prohlídka trvá asi 50 minut.
3.3
Výzkum
Po analýze prostředí lednického zámeckého parku a turismu v něm následuje zjišťování primárních informací. To bude probíhat metodou dotazování, a to formou dotazníkového šetření na místě výzkumu přímým kontaktem tazatele s respondentem a formou řízeného rozhovoru. Otázky pro dotazníkové šetření byly předem připravené, vždy je možné vybrat pouze jednu odpověď, u některých otázek je pak možné doplnit svou vlastní odpověď podle svého uvážení. Řízený rozhovor byl také předem naplánovaný včetně rámcových odpovědí pro případ špatného pochopení otázky. Cílem řízeného rozhovoru je získat zásadnější informace, které kvantitativním sběrem získat nelze. Nasbíraná data budou dále analyzována a vyhodnocována, bude definována percepční kapacita lednického zámeckého parku. Nakonec budou určena stanovena závěrečná ustanovení a doporučení pro případné snížení hustoty návštěvníků.
Vlastní práce
3.4
31
Rozhovor
Jak bylo uvedeno v kapitole 2.5.2, důležitý pro výzkum únosné kapacity je i rozhovor s klíčovou osobností cestovního ruchu. Na otázky týkající se návštěvnosti parku odpovídal vybraný odborník Ing. Přemysl Krejčiřík Ph.D, mimo jiné také autor publikací o Lednicko-valtickém areálu a zámeckém parku v Lednici. Pan Krejčiřík je také výše zmíněný architekt, se kterým se návštěvníci mohou zúčastnit prohlídky parku s odborným výkladem. Rozhovor začal seznámením s problematikou a vysvětlením cíle výzkumu, dále byly kladeny otázky týkající se osoby tázaného, správy parku, návštěvnosti parku a názoru na zavedení vstupného. 1. Jaká je Vaše funkce v zámeckém parku v Lednici a kdo je jeho správcem? Jsem krajinářským architektem v lednickém parku v Lednici, mimo to také vyučuji na Zahradnické fakultě Mendelovy Univerzity v Lednici. Zámek a tedy i o celý park spadá pod správu kastelánky, paní Ivany Holáskové, ta má pak k dispozici několik zahradníků. Počítá se nějak návštěvnost v parku? Návštěvnost se nepočítá. Protože se do parku neplatí vstupné, není možné získat počet návštěvníků jako například v ZOO. Existuje alespoň nějaký odhad návštěvnosti? Návštěvnost parku se odhaduje na 1 000 000 lidí ročně. Toto číslo vychází z návštěvnosti Zámku Lednice a předpokladu, že každý třetí návštěvník zámku navštíví i park. Jaká jsou nejnavštěvovanější místa v parku? Nejvíce návštěvníků je kolem parteru v zámecké zahradě, dalšími nejnavštěvovanějšími místy je Maurská vodárna a samozřejmě Minaret. Jaké jsou nejčastější trasy návštěvníků? Návštěvníci začínají vždy u Parteru, část jich v zámecké zahradě svou návštěvu i končí, další ¼ návštěvníků jde od Parteru přes Jízdárny až k Maurské vodárně a zase zpět. ¼ návštěvníků pak jde od Parteru přes Maurskou vodárnu až k Minaretu. Je cyklisté v parku řešeni i jinak než zákazem v řádu či na cedulích? Ano, při vstupech je značka zákaz vjezdu - měli by přijít o body za porušení pravidel silničního provozu. Existují nějaké další problémy s návštěvníky parku? Ano, kradou rostliny a poškozují park, hlavně pak před dušičkami a Vánocemi, kdy řežou větvičky na zimu. Jaký máte názor na zavedení vstupného do zámeckého parku? Jaká by, podle Vašeho názoru, byla optimální výše vstupného? Zavedení vstupného do parku je, podle mého názoru, jen otázkou času. Optimální by bylo 20- 40 Kč, ale je to o nabídce služeb. Pokud by do vstupného byly zařazeny další služby nebo program, mohlo by to byt i více. V Anglických parcích je vstupné 5-10 liber, v Itálii a Francii je to podobně, 5-10 euro. Bohaté Německo vstupné nemá.
Vlastní práce
3.5
32
Dotazníkové šetření
Pro výzkum percepční únosné kapacity je kromě názorů a znalostí odborníka nutné znát i názory turistů, jichž se tato problematika týká. Ke zjištění postojů návštěvníků zámeckého parku v Lednici byla použita metoda dotazníkového šetření. To probíhalo osobně ve dnech 7. 5. a 15. 5. 2014 v blízkosti Maurské vodárny. Dotazník měl papírovou formu, v případě většího počtu odlovených respondentů najednou s dotazníkem pracovali sami respondenti a prostor pro diskuzi byl až po dokončení dotazníku, pokud byl osloven jeden či dva návštěvníci, s dotazníkem pracoval tazatel, otázky byly respondentům předčítány, měli tak možnost se hned vyjádřit a prodiskutovat nejasnosti a také lépe vyjádřit své postoje u otevřených otázek, tedy tam, kde mohli sami doplnit odpověď. Dotazník zahrnoval i výběr ze sady osmi fotografií upravených grafickým programem tak, aby zobrazovaly různé hustoty procházejících návštěvníků na 22m dlouhé a 3m široké cestě k Maurské vodárně (viz příloha). Respondent vždy vybral ten snímek, na kterém již množství turistů překračuje určitou hranici a jeho zážitek z návštěvy se snižuje, tato otázka je stěžejním bodem výzkumu percepční kapacity v lednickém zámeckém parku. Cesta na snímku Bylo zodpovězeno a následně analyzováno 107 dotazníků, ve kterých respondenti odpovídali celkem na 16 otázek, z toho 14 uzavřených, 2 s volitelnými odpověďmi a prostorem na vlastní odpověď. U čtyř otázek odpovídali respondenti pomocí Likertovy škály, tedy od absolutního souhlasu po absolutní nesouhlas. 3.5.1
Informace o pobytu návštěvníka
První část dotazníku zjišťuje informace o pobytu návštěvníka, pokolikáté park navštívil, jeho motivace k příjezdu, zdroje informací o parku, délku pobytu v okolí a postoje k budoucímu navštívení. Otázka číslo 1: Jste v lednickém parku poprvé? Poprvé v parku bylo 33 dotazovaných (31%), 64 návštěvníků (60%) zde byli více než jednou, ale méně než čtyřikrát, zbylých 10 návštěvníků (9%) uvedlo, že park navštěvují často, tito návštěvníci vždy uvedli, že jsou z Jihomoravského kraje. Otázka číslo 2: Jaká byla Vaše hlavní motivace k návštěvě parku? 60 návštěvníků (56%) nejvíce motivovaly historické památky parku, dále se 35 respondentů (33%) rozhodlo k návštěvě kvůli přírodě a prostředí parku, 11 (10%) kvůli pěší turistice nebo cykloturistice a 1 kvůli dendrologii (1%). Otázka číslo 3: Z jakého zdroje jste získal/a informace o lednickém parku? Informace o lednickém parku většina návštěvníků, konkrétně 48 (45%), získala od svých známých či příbuzných, 25 tázaných (23%) se o parku dozvědělo v nějakém TIC (mnohokrát bylo zmíněno TIC ve Valticích a také v Pasohlávkách či v kempu ATC Merkur u Pasohlávek), z turistických informačních portálů čerpalo 14 respondentů (13%), z propagačních materiálů 6 respondentů (6%) a z tisku 5 respondentů (5%). Odpověď „jiné“ zvolilo 9 respondentů (8%), jako důvod vždy uvedli, že žijí přímo v Lednici nebo v blízkém okolí.
Vlastní práce
33
Otázka číslo 4: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? 71 respondentů (66%) tvořili pouze jednodenní návštěvníci, 27 (25%) zůstávalo v okolí jednu až tři noci, 9 z nich (9%) pak zůstávalo 3–7 nocí. Nikdo z respondentů nezvolil možnost „déle než týden“. Otázka číslo 5: Uvažujete o opakované návštěvě lednického parku? O opakované návštěvě parku uvažuje celkem 87 dotazovaných (82%), 10 respondentů (9%) naopak odpovědělo záporně, tito návštěvníci byli většinou ze vzdálenějších krajů (Liberecký, Praha), dalších 10 (9%) zatím není rozhodnutých. 3.5.2
Názory návštěvníků na park
Druhá část dotazníku se zabývá názory návštěvníků na park samotný, jejich případnými špatnými zážitky z návštěvy, názory na návštěvnost a podobně. Otázka číslo 6: Měl/a jste někdy problém s jiným návštěvníkem parku? Pokud ano, uveďte, prosím, jaký. Problém s návštěvníkem parku mělo pouhých 7 respondentů (6,5%), a to například se skupinou mladých lidí, kteří svým chováním kazili dojem a zážitek dvou z respondentů, více příkladů problémů je uvedeno v závěru.
Obr. 8
Poměr kladných a záporných vyjádření na dotaz o problému s jiným návštěvníkem.
U otázek číslo 6 až 9 respondenti popisovali svůj postoj ke tvrzení v pěti úrovních odpovědí podle Likertovy škály, které jsou: určitě souhlasím, souhlasím, ani souhlas, ani nesouhlas, nesouhlasím, určitě nesouhlasím. Otázka číslo 7: Cyklisté projíždějící parkem mi vadí/kazí mi zážitek z jeho návštěvy. Absolutní souhlas s tímto tvrzením vyjádřilo 16 návštěvníků (15%),
Vlastní práce
34
dále souhlasilo 35 návštěvníků (33%), nesouhlasilo 34 (32%). Určitě nesouhlasil žádný z návštěvníků, 22 z nich (20%) nevyjádřilo ani souhlas, ani nesouhlas.
Obr. 9
Procentuální vyjádření postojů respondentů k cyklistům v parku
Otázka číslo 8: V parku se povalují odpadky. S tvrzením, že se v parku povalují odpadky, nikdo nevyjádřil absolutní souhlas, určitě nesouhlasilo 17 respondentů (16%), nesouhlasilo 61 (57%) a souhlasili jen 2 (2%). 27 z nich (25%) nevyjádřilo ani souhlas, ani nesouhlas
Obr. 10
Procentuální vyjádření postojů respondentů ke znečištění parku
Vlastní práce
35
Otázka číslo 9: Přál/a bych si, aby se návštěvnost lednického parku snížila. S přáním, aby se návštěvnost lednického parku snížila, určitě souhlasili 3 respondenti (3%), souhlasilo 26 (24%), nesouhlasilo 26 (24%) a určitě nesouhlasilo 8 (8%). 44 z nich (41%) nevyjádřilo ani souhlas, ani nesouhlas.
Obr. 11
Procentuální vyjádření postojů respondentů ke snížení návštěvnosti parku
Otázka číslo 10: Jsem pro zavedení vstupného do parku. Se zavedením vstupného do parku absolutní souhlas nevyjádřil nikdo z respondentů, souhlasilo 6 (5%), nesouhlasilo 30 (28%) a určitě nesouhlasilo 51 (46%). 20 z nich (19%) nevyjádřilo ani souhlas, ani nesouhlas.
Obr. 12
Procentuální vyjádření postojů respondentů k zavedení vstupného do parku
Vlastní práce
36
Otázka číslo 11: Jaká by měla být, podle Vašeho názoru, optimální výše vstupného do parku? Většina respondentů volila nižší ceny, 53 z nich (50%) vidí jako optimální cenu maximálně 20 Kč, 28 z nich (26%) pak 21–30Kč, 23 respondentů (21%) bylo pro 31–40 Kč a 3 respondenti (3%) pro 41–50 Kč. Možnost „více než 50 Kč“ nezvolil nikdo.
Obr. 13
Procentuální vyjádření optimálních cen vstupného podle respondentů
Otázka číslo 12: Na obrázku vidíte cestu k Maurské Vodárně. Na jakém snímku podle Vás už množství návštěvníků kazí Váš zážitek z návštěvy Lednického parku? Po zodpovězení těchto otázek bylo dotazovaným předloženo 8 fotografií cesty k Maurské vodárně s různým množstvím turistů. Respondenti vybírali právě ten snímek, na kterém už množství návštěvníků kazí jejich zážitek z návštěvy parku. 64 respondentů (60%) volilo možnost s nejvyšším zatížením (viz příloha – Obr. /h), 29 respondentům (27%) snižovala zážitek z návštěvy již hustota návštěvníků na obr. /g (viz příloha), 10 respondentů (11%) zvolilo obr. /f (viz příloha) a 4 respondenti (4%) zvolili obr. /e (viz příloha). 3.5.3
Demografické charakteristiky
V poslední části dotazník zjišťuje pohlaví, věk, bydliště a vzdělání. Podíl žen mezi respondenty je asi 65%, odpovídalo tedy celkem 69 žen a 38 mužů. Nejvíce respondentů (celkem 28, tedy 26%) mělo 35 – 45 let, 26 respondentů mělo 26 – 35 let, 23 respondentů se nacházelo mezi 46 – 55 lety, 22 respondentů mezi 18 – 25 lety, v kategorii 56 a více let bylo pouhých 6 respondentů (5,5%) a nejméně pak bylo v kategorii 17 a méně, kam se řadili jen dva respondenti. Předpokládáme-li, že střed každého intervalu je jeho průměrem, průměrný věk je pak asi 35,9 let. Nejvyšší dosažené vzdělání je u většiny respondentů středoškolské s maturitou, odpo-
Vlastní práce
37
vědělo tak 45 z nich (42%), 27 respondentů dosáhlo středoškolského vzdělání bez maturity (25%), 22 respondentů bakalářského titulu nebo vyššího odborného vzdělání (21%), 9 respondentů vysokoškolského magisterského (9%), 3 respondenti (2%) absolvovali pouze základní školu a jen 1 respondent (1%) dosáhl vysokoškolského doktorandského vzdělání. Jak bylo předpokládáno, nejvíce se na dotazníkovém šetření podíleli respondenti z Jihomoravského kraje, a to asi 73% (78 respondentů), menší podíl pak měli respondenti ze Zlínského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje a respondenti z Hlavního města Prahy.
Závěr
38
4 Závěr V první části rešerše byl čtenář seznámen s pojmy, jako jsou cestovní ruch, destinace a destinační management. Další část rešerše se zabývala únosnou kapacitou a dále pak jen jednou její konkrétní dimenzí, percepčně únosnou kapacitou, které se týká hlavní cíl této práce, tato část také popsala možnosti výzkumu jak únosné kapacity, tak percepčně únosné kapacity, včetně konkrétních příkladů a metod sběru informací. Ve vlastní práci dochází k analýze prostředí zámeckého parku v Lednici, geografickému vymezení polohy parku, jeho dopravní dostupnosti a popisu jednotlivých atraktivit na území parku. Také byla popsána struktura organizací podílejících se na cestovním ruchu v parku. Dále byl analyzován cestovní ruch v lednickém parku, byla popsána sezónnost návštěvnosti, porovnány návštěvnosti TIC Lednice v jednotlivých měsících i letech, popsány typy návštěvníků, jejich motivace, a také nařízení návštěvního řádu a práva a povinnosti návštěvníků z něj vycházející. Již zde je upozorňováno na některé problémy, které se v parku vyskytují a podle kterých následně budou tvořeny otázky do dotazníku. Následně byly vyjmenovávány služby, kterých je možno v parku využít, místa výskytu těchto služeb byla pro lepší představivost popsána i vyznačena na plánku. Po analýze následovala výzkumná část. Nejdříve proběhla kvalitativní část, tedy řízený rozhovor, při kterém byla zjištěna místa s největší koncentrací návštěvníků v parku, nejčastěji volené trasy, informace o počtu návštěvníků za rok a podobně. Analýza prostředí i turismu parku v kombinaci s informacemi získanými z řízeného hovoru poskytla dostatek informací k sestavení dotazníku, poté tedy proběhl výzkum kvantitativní, tedy dotazníkové šetření, při němž byly zjišťovány názory návštěvníků na cestovní ruch v lednickém parku. Dotazování probíhalo osobně na cestě k Maurské vodárně. V dotazníku celkem 107 respondentů odpovídalo na 16 otázek včetně vybírání ze sady fotografií s různými hustotami návštěvníků na cestě k Maurské vodárně. Otázky se týkaly například problematiky cyklistů, názorů na znečištění parku, problémy s jinými návštěvníky, také potencionálního vstupného do parku atd. První část dotazníku zjišťovala informace o pobytu návštěvníka. 28 dotazovaných (26%) odpovědělo, že bylo v parku poprvé. Tento podíl se s přicházející sezónou zvyšuje, nyní je relativně nízký z důvodu načasování výzkumu, který probíhal na začátku sezóny, tedy v květnu. Z otázky zaměřené na motivaci návštěvníků lze vidět, že více než polovina (70 návštěvníků, 65%) jich park navštívila hlavně kvůli historickým atraktivitám. Počet 11 respondentů (9%), kteří byli motivováni turistikou nebo cykloturistikou, se také s přicházející sezónou zvyšuje, hlavně pak podíl cyklistů – tato problematika bude rozebrána níže. O opakované návštěvě parku neuvažuje pouze 10 respondentů (9%), důvod však většinou nebyl negativní zážitek z návštěvy, ale umístění parku daleko od trvalého bydliště nebo málo příležitostí k cestám do okolí parku.
Závěr
39
Informace o lednickém parku většina návštěvníků, konkrétně 48 (45%), získala od svých známých či příbuzných, 25 tázaných (23%) se pak o parku dozvědělo v TIC, překvapující zde byl fakt, že respondenti často zmiňovali TIC v autokempu Merkur v Pasohlávkách, dále pak očekávané TIC ve Valticích a Lednici. Odpověď „jiné“ zvolilo 9 respondentů (8%), a to z důvodu, že žijí přímo v Lednici nebo v blízkém okolí. Druhá část dotazníku zjišťovala názory návštěvníků na dojem z lednického parku a jejich případné špatné zážitky z návštěvy, také názory na návštěvnost a podobně. Problém s návštěvníkem parku mělo 7 respondentů (6,5%). Dva z těchto respondentů tento problém měli se skupinou mladých lidí, kteří svým hlasitým a neslušným chováním kazili jejich zážitek. Další respondent svůj konflikt popsal jako ničení vzácného stromu na něj šplhajícími dětmi, které nevhodně reagovaly na respondentovo upozornění. Zbylí čtyři respondenti uvedli, že při každé návštěvě parku mají problém s projíždějícími cyklisty, podle jejich slov si nemohou plně vychutnat přírodu v jejich okolí, když musí neustále dávat pozor, aby nedošlo ke srážce. Další otázka reagovala na problém cyklistů projíždějících parkem i přes přísný zákaz. Respondenti vyjadřovali svůj postoj ke tvrzení „Cyklisté projíždějící parkem mi vadí/kazí mi zážitek z jeho návštěvy.“ Jízda na kole je sice v celém areálu parku zakázána, kromě návštěvního řádu je toto upozornění vyvěšeno na určitých místech i odděleně od jiných zákazů, nicméně mnoho návštěvníků tyto nařízení přehlíží a zkracuje si cestu k některým vzdálenějším památkám na kole (například k Minaretu, vzdáleném od zámku asi 2 km, nebo k Janohradu, vzdáleném od zámku asi 3,5 km). Respondenti odpovídali v pěti úrovních odpovědí dle Likertovy škály. Absolutní souhlas s tímto tvrzením vyjádřilo 15% návštěvníků, dále souhlasilo 33% návštěvníků, kladně tedy odpověděla skoro polovina návštěvníků (48%). Pro lepší představu lze tato čísla transformovat do tvrzení, že skoro každému druhému návštěvníkovi vadí projíždějící cyklisté. Mnoho respondentů tuto otázku komentovalo svými zážitky, tvrdili například, že zážitek z návštěvy je menší, když se musí cyklistům vyhýbat, dále musí neustále upozorňovat a hlídat své děti a dávat větší pozor na psy. Atraktivity jsou propojeny sítí stezek a vjezd motorových vozidel je zakázán, lidé tedy nemusí chodit po levé straně, jako jsou zvyklí na komunikacích, aby se projíždějícím vyhnuli, často tak dochází k nepříjemnému vyhýbání se cyklistům na poslední chvíli a může dojít i ke kolizi. Mezi respondenty byli i dva cyklisté, na upozornění o zákazu odpověděli tak, že o něm ví, nikdo jej prý ale nedodržuje a památky jsou ale daleko od sebe. S tvrzením, že se v parku povalují odpadky, nikdo nevyjádřil absolutní souhlas, určitě nesouhlasilo 17 respondentů (16%), nesouhlasilo 61 (57%) a souhlasili jen 2 (2%). 27 z nich (25%) nevyjádřilo ani souhlas, ani nesouhlas. Tuhle otázku většina respondentů komentovala tak, že jim park připadá čistý a velmi hezky upravený, odpovědi byli spíše záporné, což je žádoucí - s odpadky by tedy v lednickém neměl být žádný vážný problém.
Závěr
40
S přáním, aby se návštěvnost lednického parku snížila, určitě souhlasilo 18 respondentů (17%), souhlasilo 32 (30%), 47% odpovědí je tedy kladných, což je relativně vysoké číslo. S následujícím tvrzením, i po vysvětlení, že by zavedení vstupu návštěvnost snížilo, ale už tak velké procento respondentů nesouhlasilo. Se zavedením vstupného do parku souhlasilo pouhých 6 (6%), nesouhlasilo 20 (18%) a určitě nesouhlasilo 51 (46%), tedy 64% odpovědí bylo záporných, což bylo ale očekávané. Otázka týkající se zavedení vstupného do parku většinu dotazovaných nemile překvapila. Téma vstupného vždy začalo delší diskuzi. Pro návštěvníky, hlavně pak pro ty časté, je zavedení vstupného tam, kde to doposud bylo zdarma, téměř nepředstavitelné. Následovala otázka na výši vstupného, které by bylo podle návštěvníků optimální. Většina respondentů volila nižší ceny, 53 z nich (49,5 %) vidí jako optimální 20 Kč, 45 z nich (42%) pak 30 Kč, 7respondentů (6,5%) bylo pro 40 Kč a 2 respondenti pro 50 Kč. Možnost „více než 50 Kč“ nezvolil nikdo. Po zodpovězení těchto otázek bylo dotazovaným předloženo 8 fotografií cesty k Maurské vodárně s různým množstvím turistů. Počty lidí na jednotlivých snímcích lze najít v tabulce 1. Cesta zachycená na snímku měří 22×3 metry, můžeme tedy určit počet turistů na 66 m2, který negativně ovlivňuje zážitek návštěvníka. Tab. 1
snímek Počet lidí
Počty návštěvníků na jednotlivých snímcích
A
B
C
D
E
F
G
H
0
1
3
6
6
9
13
22
Respondenti vybírali právě ten snímek, na kterém už množství návštěvníků kazí jejich zážitek z návštěvy parku. 64 respondentů (60%) volilo možnost s nejvyšším zatížením, tedy snímek H, 29 respondentům (27%) snižovala zážitek z návštěvy již hustota návštěvníků na snímku G, 10 respondentů (11%) zvolilo obr. F a 4 respondenti (4%) zvolili snímek E. Průměrná hustota návštěvníků, která již negativně ovlivňuje na zážitek z návštěvy, je tedy dle váženého průměru 18 lidí na 66 m2. Podle zjištěných postojů návštěvníků k cyklistům lze říci, že jejich tolerovaný počet na 66m2 by byl značně nižší. V poslední části dotazník zjišťuje především demografické charakteristiky, tedy pohlaví, věk, bydliště, vzdělání návštěvníka a délku pobytu v okolí lednického parku. Podíl žen mezi respondenty je majoritní, odpovídalo asi 65%, tedy celkem 69 žen a 38 mužů (35%). Největší podíl ve věkové kategorii (40 respondentů, tedy 37%) měli návštěvníci mezi 26 – 35 lety, nejméně respondentů, pouhých 6 (5,5%) pak bylo v kategorii 56 a více let. Za předpokladu, že střed intervalu je jeho průměr, je průměrný věk respondentů asi 35,9 let. Nejvyšší dosažené vzdělání je u většiny respondentů středoškolské s maturitou, odpovědělo tak 45 z nich (%), 27 respondentů dosáhlo středoškolského vzdělání bez maturity, 22 respondentů bakalářského titulu nebo vyššího odborného vzdělání, 9 respondentů vysokoškol-
Závěr
41
ského magisterského, 3 respondenti absolvovali pouze základní školu a jen 1 respondent dosáhl vysokoškolského doktorandského vzdělání. Jak bylo předpokládáno, nejvíce se na dotazníkovém šetření podíleli respondenti z Jihomoravského kraje, a to asi 73% (78 respondentů), menší podíl pak měli respondenti ze Zlínského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje a respondenti z Hlavního města Prahy. Důvod tak vysokého podílu návštěvníků z Jihomoravského kraje je zvolená doba výzkumu, který probíhal na začátku sezóny, navíc v pracovní den, s přicházející sezónou, popřípadě o víkendech nebo státních svátcích, se tento podíl zmenšuje. Se zavedením vstupného do parku je spojeno mnoho přínosů. Návštěvníci by byli více kontrolováni, bylo by tedy možno omezit počet cyklistů v parku - osobní forma sdělení zákazu má větší váhu než zákaz napsaný na ceduli, také by mohlo být zakázáno i vedení kola v parku, problematika cyklistů by se tak vyřešila úplně, tato možnost je ale hůře realizovatelná, pojí se se zařizováním dostatečně velkých prostorů na úschovu kol a podobně. Dále by se předešlo například návštěvníkům s volně pobíhajícími psy. Množství turistů by bylo s prodejem vstupenek počítáno, to umožňuje uvádět na webových stránkách Zámku Lednice či lednického parku aktuální počet návštěvníků, hrubá představa o hustotě návštěvníků v parku může ovlivnit jeh rozhodnutí o návštěvě nebo zpřesnit jeho očekávání, což může vést jednak k eliminaci přelidnění v parku a také k posunutí hranice percepčně únosné kapacity, která je (mimo jiné) založená právě na očekávání návštěvníka. Podobný přínos by měla i vhodně umístěna webkamera, jejíž živý přenos by byl přístupný na stránkách Zámku Lednice nebo lednického parku. Ta by mohla zabírat například okolí parteru, okolí Maurské vodárny nebo prostor před Minaretem, popřípadě by mohla být na více místech. Zavádění podobných opatření je pak závislé na finančních, organizačních a technických možností managementu lednického parku. Kromě celkového zvýšení informovanosti návštěvníka a umožnění některých regulací je také nesporný finanční přínos plynoucí ze vstupného do parku.
Literatura
42
5 Literatura BEDNARČÍK, Zdeněk. Marketingový výzkum. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2008, 176 s. ISBN 978-807248-489-8. BOTANY.CZ [online]. 2007-2013 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU [online]. 2008 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.ccrjm.cz/ COCCOSSIS, Harry a Alexandra MEXA. The Challenge of Tourism Carrying Capacity Assessment: Theory and Practice. Hempshire, England: Ashgate, 2004. ISBN 0754635694. ČTYŘI PÉ [online]. [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.ctyripe.cz/o-nas/ HLAVNÍ NÁVŠTĚVNICKÁ SEZÓNA 2013 V PAMÁTKÁCH VE SPRÁVĚ NPÚ KONČÍ. Národní památkový ústav [online]. 2003-2014 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.npu.cz/hradozamecka-noc/2013/news/13065-hlavninavstevnicka-sezona-2013-na-pamatkach-ve-sprave-npu-konci HESKOVÁ, Marie. Základní problémy cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999, 142 s. ISBN 80-7079-047-4. HIPPOCLUB LEDNICE S.R.O. [online]. 2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: www.hippoclub.penzion.com/ ITRAS: to nejlepsší z české krajiny [online]. 2009-2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://itras.cz/ JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. ISBN 978-80247-4209-0. KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 173 s. ISBN 80-86119-56-4. KOZEL, Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80247-3527-6. KUDY Z NUDY, 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/ LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL [online]. 2010 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.lednicko-valticky-areal.cz/ LEDNICKÝ, Václav a Jacek PYKA. Management turistické destinace. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2011, 103 s. ISBN 978-80-7248-637-3. MAIER, Karel. Udržitelný rozvoj území. Praha: Grada, 2012. ISBN 8024777282.
Literatura
43
MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch: (vybrané kapitoly). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999, 83 s. ISBN 80-7079-443-7. MUSIL, Martin. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu: (metody, postupy, přístupy, teoretické aspekty) : sborník příspěvků z kulatého stolu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010, 47 s. ISBN 978-80-245-1689-9. NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV [online]. 2003–2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.npu.cz/ NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8. OBEC LEDNICE [online]. 2007 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.lednice.cz/cs/ OFICIÁLNÍ STRÁNKY ZÁMKU LEDNICE [online]. 2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: www.zamek-lednice.cz PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2. PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 341 s. ISBN 80-2471014-5. PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009, 298 s. ISBN 978-80-7435-006-1. PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upr. vyd., (V nakl. CzechTourism 1.). Praha: CzechTourism, 2012, 125 s. ISBN 978-8087560-01-3. PLAVBY ZÁMECKÝM AREÁLEM V LEDNICI NA MORAVĚ [online]. [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.1plavebni.cz/ SWARBROOKE, John. Sustainable Tourism Management. London, UK: CABI, 1999. ISBN 0851993141. TITTELBACHOVÁ, ŠÁRKA. Turismus a veřejná správa: průniky, dysfunkce, problémy, šance: státní politika turismu České republiky: systémový přístup k řešení problémů. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3842-0. UKÁZKY DRAVCŮ V LEDNICKÉM PARKU [online]. 2012 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.zayferus.cz/ukazky-dravcu-pro-skoly-a-verejnost/9ukazky-dravcu-v-lednickem-parku/ UNITED NATIONS ENVIRONMENT PROGRAMME. Making tourism more sustainable: A guide for policy makers. UNEP and WTO, 2005. ISBN 928072507. UNWTO. Collection of tourism expenditure statistics: Technical manual. 1995. Dostupné z:
Literatura
44
http://pub.unwto.org/WebRoot/Store/Shops/Infoshop/Products/1034/103 4-1.pdf UNWTO. Understanding tourism basic glosary. World tourism organization WTO [online]. 2008 [cit. 2014-05-20]. Dostupné z: http://media.unwto.org/content/understanding-tourism-basic-glossary ZÁVODNÁ, L. Faktory rozvoje udržitelného cestovního ruchu. In: Udržitelný rozvoj cestovního ruchu : (metody, postupy, přístupy, teoretické aspekty) : sborník příspěvků z kulatého stolu. Praha: Oeconomica, 2010, s. 42-47. ZELENKA, Josef. Únosná kapacita v cestovním ruchu. Hradec Králové, 2012. Dostupné z: www.czechjournaloftourism.cz/cislo/cz/55/022012/?clanek=1369830922.pdf. Univerzita Hradec Králové. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201880-2.
Přílohy
45
Přílohy
Mapy zámeckého parku
A Mapy zámeckého parku
Obr. 14 Plán parku s vyznačenými atraktivitami Zdroj: Oficiální stránky Zámku Lednice, 2014 – upraveno autorkou
46
Mapy zámeckého parku
Obr. 15 Trasy vyhlídkových projížděk v kočárech Zdroj: Hippoclub Lednice s.r.o., 2014
47
Dotazník pro návštěvníky lednického parku
B Dotazník pro návštěvníky lednického parku 1. Jste v lednickém parku poprvé? ano, jsem tu poprvé ne, byl/a jsem tu jednou až třikrát park navštěvuji často 2. Jaká byla Vaše hlavní motivace k návštěvě parku? památky, architektura atp. pobyt v přírodě pěší turistika nebo cykloturistika zájem o dendrologii (nauka o stromech) jiné: __________________________________ 3. Z jakého zdroje jste získal/a informace o lednickém parku? turistická informační centra cestovní kanceláře a agentury propagační materiály (brožury, prospekty atp.) tisk (noviny, časopisy atp.) turistické informační portály (Kudy z nudy atp.) doporučení příbuzných nebo známých jiné 4. Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? jednodenní (bez noclehu) jedna až dvě noci tři až sedm nocí více než sedm nocí 5. Uvažujete o opakované návštěvě lednického parku? ano ne nevím, nedokážu říci
48
Dotazník pro návštěvníky lednického parku
49
6. Měl/a jste někdy problém s jiným návštěvníkem parku? Pokud ano, uveďte, prosím, jaký. ne ano: _______________ 7. Cyklisté projíždějící parkem mi vadí/kazí mi zážitek z jeho návštěvy. určitě souhlasím souhlasím ani souhlas, ani nesouhlas nesouhlasím určitě nesouhlasím 8. V parku se povalují odpadky. určitě souhlasím souhlasím ani souhlas, ani nesouhlas nesouhlasím určitě nesouhlasím 9. Přál/a bych si, aby se návštěvnost lednického parku snížila. určitě souhlasím souhlasím ani souhlas, ani nesouhlas nesouhlasím určitě nesouhlasím 10. Jsem pro zavedení vstupného do parku. určitě souhlasím souhlasím ani souhlas, ani nesouhlas nesouhlasím určitě nesouhlasím 11. Jaká by měla podle Vás být optimální výše vstupného do parku? Méně než 20 Kč 21Kč – 30 Kč 31Kč – 40 Kč 41Kč – 50 Kč Více než 50 Kč 12. Na obrázku vidíte cestu k Maurské Vodárně. Na jakém snímku podle Vás už množství návštěvníků kazí Váš zážitek z návštěvy Lednického parku? Předkládané fotografie byly následující:
Dotazník pro návštěvníky lednického parku
Obr. 16
Snímek A
Obr. 17
Snímek B
50
Dotazník pro návštěvníky lednického parku
Obr. 18
Sníme C
Obr. 19
Snímek D
51
Dotazník pro návštěvníky lednického parku
Obr. 20
Snímek E
Obr. 21
Snímek F
52
Dotazník pro návštěvníky lednického parku
Obr. 22
Snímek G
Obr. 23
Snímek H
53
Dotazník pro návštěvníky lednického parku
Demografické charakteristiky: Pohlaví: muž žena Věková kategorie: méně než 18 let 19 – 25 let 26 – 35 let 36 – 45 let 46 – 55 56 a více let Dosažené vzdělání: Základní středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vysokoškolské bakalářské a vyšší odborné vysokoškolské magisterské vysokoškolské doktorandské Kraj trvalého bydliště: Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj
54
Otevírací doba atraktivit a vstupné
55
C Otevírací doba atraktivit a vstupné Tab. 2
Otvírací doba atraktivit v jednotlivých měsících
Květen až srpen SO – NE ÚT – NE 9:00- 16:00 9:00–17:00 ÚT – NE ÚT – NE 9:00–16:00 9:00–17:00 ÚT – NE ÚT – NE 9:00–16:00 9:00–17:00 SO – NE ÚT – NE 9:00- 16:15 9:00–16:15 Duben
Zámek Skleník Minaret Janohrad
Září
Říjen
ÚT – NE 9:00–16:00 ÚT – NE 9:00–17:00 ÚT – NE 9:00–17:00 ÚT – NE 9:00–16:15
Listopad až březen
SO – NE 9:00- 16:00 ÚT – NE SO – NE 9:00–16:00 9:00- 16:00 ÚT – NE 9:00–16:00 SO – NE 9:00- 16:15
Zdroj: Oficiální stránky Zámku Lednice, 2014 Tab. 3
Ceny vstupů na prohlídky v českém jazyce
Prohlídková trasa
Výklad v českém jazyce Plné Snížené Rodinné
I. Reprezentační sály
150 Kč 100 Kč
400 Kč
II. Soukromé apartmány
150 Kč 100 Kč
400 Kč
Při návštěvě I.+II.okruhu
260 Kč 160 Kč
680 Kč
III. Dětské pokoje a Muzeum loutek Milana Knížáka
150 Kč 100 Kč
/
IV. Grotta
50 Kč
25 Kč
/
Galerie
50 Kč
30 Kč
/
Skleník
60 Kč
40 Kč
/
Průvodce parkem
100 Kč
/
300 Kč
Minaret
50 Kč
30 Kč
/
Janohrad
60 Kč
40 Kč
160 Kč
Apollonův chrám
25 Kč
25 Kč
/
Otevírací doba atraktivit a vstupné
56
Zdroj: Oficiální stránky Zámku Lednice, 2014 Tab. 4
Ceny vstupů na prohlídky v cizím jazyce
Prohlídková trasa
Cizojazyčný výklad Plné
Snížené Rodinné
I. Reprezentační sály
200 Kč 150 Kč
550 Kč
II. Soukromé apartmány
200 Kč 150 Kč
550 Kč
Při návštěvě I.+II.okruhu
360 Kč 260 Kč
980 Kč
III. Dětské pokoje a Muzeum loutek Milana Knížáka
200 Kč 150 Kč
/
Zdroj: Oficiální stránky Zámku Lednice, 2014
Další informace (Oficiální stránky Zámku Lednice, 2014): Za možnost focení v interiérech se účtuje poplatek 100,- Kč. Snížené vstupné - děti 6-15 let, studenti do 26 let, senioři nad 65 let. Rodinné vstupné - 2 dospělí + max. 3 děti do 15-ti let. Děti do 6 let mají vstup zdarma. Platby jsou přijímány v CZK v hotovosti, popř. platební kartou.
Nárok na slevu ze vstupného mají držitelé karty mládeže EURO, držitelé karty ISIC nebo obdobného dokladu prokazujícího, že jeho držitel je frekventantem řádného denního studia (index apod., max. do 26 let věku), dále držitelé průkazu Fondu ohrožených dětí, držitelé průkazu ZTP a senioři nad 65 let (na základě předložení průkazu totožnosti). Ke vstupu zdarma jsou oprávnění držitelé karty NPÚ, karty ICOMOS, karty ICOM, karty Asociace muzeí a galerií ČR, průvodce držitele průkazu ZTP/P, průkazu České centrály cestovního ruchu CzechTourism a novináři předem ohlášení správě objektu, za účelem pracovní návštěvy. Vstup mimo otevírací dobu + 100%.
Návštěvní řád
57
D Návštěvní řád Návštěvní řád zámeckého parku je k nalezení jak na místě, tak na Oficiálních stránkách Zámku Lednice v sekci „návštěvní řády“. Článek 1 NÁVŠTĚVNÍ DOBA 1. Návštěvní doba parku je v období od dubna do října od 6.00 do 22.00 hod. a v období od listopadu do března od 7.00 do 19.00 hod. 2. Za nepříznivého počasí (déšť, silný vítr, námraza atp.) je park z bezpečnostních důvodů uzavřen. 3. Jestliže je park nebo jeho část pronajata, mění se ustanovení odst.1 o volném vstupu a odst.2 o návštěvní době parku v souladu s příslušnou nájemní smlouvou. 4. Osobám do 15ti let je vstup do parku povolen pouze v doprovodu jejich zákonných zástupců. 5. Vstup do parku je bezplatný. Článek 2 OCHRANA KULTURNÍ PAMÁTKY 1. Park je součástí areálu státního zámku Lednice (dále jen „zámek“), který je národní kulturní památkou. S ohledem na tuto skutečnost platí v parku následující omezení: a) Návštěvníci jsou povinni se řídit tímto návštěvním řádem a pokyny zaměstnanců zámku. b) Je zakázáno jakkoliv znečišťovat, poškozovat nebo ohrožovat park a objekty v něm se nacházející. c) Je zakázán vstup osobám důvodně podezřelým z opilosti nebo z požití omamných látek. d) Je zakázáno vstupovat mimo vyznačené cesty, jakýmkoliv způsobem zvyšovat požární nebezpečí, přenášet lavičky, trhat či sbírat květy nebo plody, lámat větve, lézt po stromech a zdech, tábořit, střílet a lovit zvěř nebo ptactvo. e) Platí zákaz vjezdu všech vozidel (výjimkou jsou pouze invalidní vozíky a kočárky). Ke vjezdu automobilem je potřeba zvláštní písemné povolení správy zámku. Jízdní kola je možné pouze vodit. f) Je zakázáno rušit hlukem či jinými nevhodnými či nedůstojnými projevy či chováním ostatní návštěvníky parku. g) Je zakázán volný pohyb domácích zvířat. 2. Jestliže návštěvník hrubě porušuje tento návštěvní řád, je povinen na výzvu zaměstnance zámku předložit občanský průkaz, či jiný platný průkaz totožnosti k nahlédnutí. V takovém případě je navíc zaměstnanec zámku oprávněn vykázat návštěvníka z parku případně zajistit jeho předání příslušným správním orgánům. 3. Škody způsobené návštěvníky parku porušením jednotlivých ustanovení tohoto návštěvního řádu či jiným konáním, jež má za důsledek vznik škody v areálu zámku nebo v parku budou vymáhány v souladu s platným právním řádem České republiky.
Návštěvní řád
58
Článek 3 POŘIZOVÁNÍ DOKUMENTACE Pořizování filmové, fotografické či jiné dokumentace parku pro publikační účely musí být povoleno správou zámku. Článek 4 SPOLEČNÁ A ZÁVĚŘEČNÁ USTANOVENÍ 1. Přístup do uzavřených objektů a částí parku povoluje pouze ve výjimečných případech vedoucí správy zámku, který v provozním zájmu může měnit a vykládat ustanovení tohoto návštěvního řádu. 2. Národní památkový ústav nepřebírá žádnou právní zodpovědnost za bezpečnost návštěvníků parku a případná poškození nebo ztráty jejich osobního majetku. 3. Návštěvník má možnost obrátit se ústně, písemně či telefonicky na orgán, který objekt spravuje tj. na Správu státního zámku Lednice, Zámek 1, 691 44 Lednice. Tento návštěvní řád nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010
Obrazová Příloha
E Obrazová Příloha
Obr. 24 Zámek, skleník a parter Zdroj: iTras, 2009 – 2014
Obr. 25 Minaret Zdroj: iTras, 2009 – 2014
59
Obrazová Příloha
60
¨ Obr. 26 Maurská vodárna Zdroj: Čtyři Pé
Obr. 27 Akvadukt Zdroj: Čtyři Pé
