Příloha č. 7 zadávací dokumentace veřejné zakázky: „Revitalizace zámeckého parku v Oselcích“
Zakázka: „REVITALIZACE
ZÁMECKÉHO PARKU V OSELCÍCH“
Projekt bude spolufinancován v rámci Operačního programu Životní prostředí z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a Státního fondu životního prostředí ČR
REVITALIZACE ZÁMECKÉHO PARKU V OSELCÍCH
Mgr. Vladimír Ledvina Komplexní slu žby pro zahradu, park a krajinu
Tyršova 359, 34101 Horažďovice Mobil: +420 774 499 570 Email:
[email protected] Web: www.krajinotvorba.cz
1
A. Průvodní zpráva A.1. Identifikační údaje Název akce: Revitalizace zámeckého parku v Oselcích Stupeň:
Projektová dokumentace k realizaci akce (Návrh obnovy parku kompozice a celkových sadovnických úprav)
Místo:
obec Oselce
Okres:
Plzeň-Jih, Obecní úřad s rozšířenou působností: Nepomuk
Obec:
Oselce
Obecní úřad: Oselce
Objednatel:
Střední škola Oselce Oselce 1 335 01 Nepomuk
Zhotovitel:
Vypracoval:
Mgr. Vladimír Ledvina
IČ: 65575211, DIČ: CZ 7205081774
Tyršova 359
tel: +420 774 499 570
341 01 Horažďovice
email:
[email protected]
Mgr. Vladimír Ledvina
Podpis za Zhotovitele:
Datum:
16.08.2012 2
A.2. Vymezení úkolu Předložená projektová dokumentace řeší komplexní obnovu parku v obci Oselce, jihovýchodně od Nepomuka. Důležitým úkolem projektu je ošetření stávajících významných stromů a revitalizace zelených ploch v parku. Při zpracování návrhu je nutno brát v úvahu, že se nacházíme v prostředí kulturní památky a v objektu, který slouží jako areál střední školy, včetně vyučovacích, stravovacích, ubytovacích i odpočinkových prostor. Úkolem projektu je zmonitorovat současný stav zeleně v parku a navrhnout odpovídající pěstební opatření, následně návrh celkové kompozice a sadovnických úprav, časový harmonogram prací a odhad stavebních nákladů. Je nutné zvolit taková opatření, která by vyhovovala několika následujícím kritériím a požadavkům: • • • • • • • •
funkčnost, provozní bezpečnost a užitek pro místní obyvatele i návštěvníky obce zlepšení zdravotního stavu stávajících prvků zeleně zvýšení biodiverzity a ekologicky-stabilizační funkce zelených ploch v obci respektování tradic, kulturních hodnot a ekologických podmínek dané oblasti zvýšení estetické hodnoty a atraktivnosti veřejných prostranství zvýšení plochy a počtu přírodě blízkých prvků v zastavěném území obce veřejná zeleň jako prostředek ekologického vzdělávání minimální nároky na údržbu zeleně • • • • • • •
Je nutné také respektovat: prostředí kulturní památky a jeho specifika všechny doložené historické vrstvy širší územní vztahy – krajinné vazby, významné pohledy a průhledy, terciální krajinu provozní režim památky náplň, kterou má obnovený park plnit možnosti údržby další způsoby ochrany – dle zákona o ochraně přírody a krajiny, o vodách, o lesích,...
Projekt je v souladu s územně plánovací dokumentací obce Oselce i s místním a regionálním plánem ÚSES. Mapa návaznosti na místní generel ÚSES je v grafické příloze. Nezbytným předpokladem pro zpracování projektu byl terénní průzkum, který byl proveden srpen 2010 až únor 2011. Návrh jednotlivých opatření a výsadeb se opírá o studium odborné literatury (viz „Seznam literatury“) a místních ekologických podmínek (viz „Popis území“), stejně jako o zkušenosti z podobných projektů realizovaných v místním regionu. Dotčené pozemky jsou ve vlastnictví Plzeňského kraje - spravuje Střední škola Oselce a částečně ve vlastnictví obce Oselce.
3
Seznam dotčených pozemků Číslo pozemku Návrh opatření kácení, ošetření stávajících 1/1 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 1/3 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 1/4 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 1/5 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 1/6 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 1/7 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 1/8 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 3/1 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 3/6 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 3/7 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 999 stromů, výsadba dřevin 1015 odstranění náletu
Katastrální území Vlastník Oselce
Plzeňský kraj - střední škola Oselce
Oselce
Plzeňský kraj - střední škola Oselce
Oselce
Plzeňský kraj - střední škola Oselce
Oselce
Plzeňský kraj - střední škola Oselce
Oselce
Plzeňský kraj - střední škola Oselce
Oselce
Plzeňský kraj - střední škola Oselce
Oselce
Plzeňský kraj - střední škola Oselce
Oselce
Plzeňský kraj - střední škola Oselce
Oselce
Plzeňský kraj - střední škola Oselce
Oselce
Plzeňský kraj - střední škola Oselce
Oselce Oselce
Obec Oselce Plzeňský kraj - střední škola Oselce
Katastrální mapa s dotčenými pozemky (zdroj: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) je v grafické příloze.
A.3. Přínos pro biodiverzitu Přínos realizace předloženého projektu pro biologickou rozmanitost a ekologickou stabilitu v daném území lze shrnout do několika následujících bodů: − zlepšení zdravotního stavu stávajících vzrostlých stromů − zachování či zlepšení životního prostoru a podmínek pro drobné obratlovce a bezobratlé (zanecháním starého dřeva v prostoru parku) − zlepšení podmínek pro život pro potlačené druhy rostlin a živočichů (prosvětlením a odstraněním náletových dřevin v části parku) − vytvoření nových biotopů a podmínek pro život nových druhů živočichů a rostlin (výsadbou nových stromů a keřů a založením travnatých ploch a květnaté louky) Všechna tato opatření mají za cíl vytvořit podmínky pro dlouhodobé a kontinuální fungování parku jak pro rekreaci a k užitku studentů, učitelů i návštěvníků školy, místních obyvatel a návštěvníků obce, tak i pro přírodu místní krajiny, jako významný a nenahraditelný prvek z hlediska ekologické stability a biodiverzity celého regionu.
4
B. Technická zpráva B.1. Přírodní poměry B.1.1 Geomorfologie a geologie Z hlediska geomorfologického členění ČR leží řešené území v okrsku Zelenohorská pahorkatina, náležející do následujících geomorfologických jednotek: provincie: Česká vysočina subprovincie: Česko-moravská soustava oblast: Středočeská pahornatina celek: Blatenská pahorkatina podcelek: Nepomucká vrchovina okrsek: Plánická vrchovina Plánická vrchovina se nachází ve sřední části Nepomucké vrchoviny. Jedná se o členitou vrchovinu převážně v povodí Úslavy, která je charakteristická silně rozčleněným erozně denudačním reliéfem v oblasti tektonické klenby se strukturními hřbety a suky i se skalními tvary zvětrávání a odnosu. Rozkládá se na moldanubických migmatitech a nebulitech a na granitoidech středočeského plutonu okrajového typu. Nejvyšším bodem je Drkolná 729 m.n.m. Další významné body mají nadmořskou výšku mezi 600 a 720 m. V zájmovém území převládají pararuly a migmatity moldanubické oblasti a v říčním údolí v severní části parku se vyskytují nivní fluviální a deluviální písčito-hlinité až hlinitopísčité sedimenty – stáří: pleistocén, holocén, typ horniny: říční usazeniny. Horninové podloží zájmového území je vidět také na přiložené geologické mapě. Legenda : Paleozoikum až proterozoikum : erlan (ID : 1258)
rula (ID : 1297) pararula (ID : 2383)
pararula až migmatit (ID : 1323) pararula (ID : 1342)
Obrázek č. 2: Geologická mapa zájmového území (zdroj: www.geology.cz) Nadmořská výška zájmového území se pohybuje mezi 590 a 600 m n m.
5
B.1.2 Klima Zájmové území leží v mírně teplé oblasti MT 7 (viz obr. č. 3). Tato oblast je charakteristická normálním až krátkým, mírným až mírně chladným a mírně suchým létem a zároveň mírně chladnou, suchou až mírně suchou zimou s krátkou sněhovou pokrývkou (60 – 80 dnů). Jaro a podzim jsou zde mírné. Obrázek č. 3: Klima v okolí zájmového území (zdroj: Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa http://janpivec.wz.cz/pivec.htm) Průměrná teplota v červenci zde dosahuje 16 až 17°C a v lednu -2 až -3 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí 650 – 750 mm. Počet letních dnů (s maximální teplotou rovnou nebo vyšší než 25°C) je 30 – 40 a počet mrazových dnů (s minimální teplotou rovnou nebo nižší než - 0,1°C) je zde 110 – 130. B.1.3 Pedologie Geologické podloží, tvar povrchu a charakter klimatu jsou určujícími faktory pro typy a druhy půd, vyskytující se v daném území. V zájmovém území se vyskytují převážně kyselé typické kambizemě, na žulách jsou však velmi kyselé – districké. Na plošinatých úsecích (v těsné blízkosti území) s těžšími substráty jsou hojné primární pseudogleje. V parku se projevuje výrazný rozdíl mezi půdními podmínkami v jižní, vrchní části parku a v severní, spodní částí parku, kde jsou půdy spíše vlhké, místu až zamokřené. B.1.4. Hydrologie Zájmové území je odvodňováno bezejmenným potokem, kteý pramení na sever od zájmového území, pod ohradní zdí parku. Tento potok se asi po 1 km vlévá zleva do říčky Víska, která je pravostranným přítokem řeky Úslavy, jež je hodnocena jako vodohospodářsky významný tok v úseku dlouhém 66 km od ústí. Je vedena jako mimopstruhová voda po celém toku. Čistota vody je hodnocena třídou II. Vodácky využívaný úsek je od Žinkov po ústí. Úslava pramení 2 km západně od Číhaně ve výšce 695 m n m. V Plzni se vlévá do Berounky (společně s Úhlavou, Mží a Radbuzou), levého přítoku Vltavy u Modřan. Ta je přítokem Labe. Oblast tedy patří do pomoří Severního moře. B.1.5 Biogeografie Zájmové území náleží z biogeografického hlediska do Plánického bioregionu 1.41. Plánický Bioregion leží na hranici západních a jižních Čech a zabírá západní část geomorfologických celků Blatenská pahorkatina a Šumavské podhůří. Bioregion je protažen ve směru JZ - SV a jeho plocha je 561 km2. Bioregion je tvořen vyššími hřbety na krystalických břidlicích, zahrnuje ochuzenou biotu 4. (bukového) a 5. (jedlobukového) vegetačního stupně. Potenciální vegetace náleží do acidofilních doubrav s velkými ostrovy květnatých bučin na kopcích. Biota je hercynského charakteru s vyzníváním některých alpských migrantů. Bioregion dodnes tvoří významnou migrační trasu od Šumavy do Brd. Netypickou část tvoří ploché kotliny, které tvoří přechod k bioregionům Plzeňskému (1.28) a Blatenskému (1.29). Plánický bioregion zahrnuje harmonickou kulturní krajinu s kulturními smrčinami s fragmenty bučin, 6
vlhkými loukami a rybníky. Z hlediska fytogeografického členění ČR náleží Plánický bioregion k mezofytiku a do 34. fytogeografického okresu Plánický hřeben, s výjimkou menších ploch na severním a jižním okraji. Fytogeografické vegetační stupně dle Skalického zde zastoupené jsou suprakolinní až submontánní. Potenciální vegetaci tvoří v nižších polohách acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion). Ve vyšších polohách jsou zastoupeny bučiny, na bazičtějších podkladech květnaté (Festuco-Fagetum, snad i Dentario enneaphylli-Fagetum), na kyselých vzácněji i bikové (Luzulo-Fagetum), a též jedliny podsvazu Abietenion (zejména Luzulo pilosae-Abietetum). Kolem vodních toků jsou luhy (Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae, v nižších polohách možná i Stellario-Alnetum glutinosae). Primární bezlesí chybí. Přímo v zájmovém území je potenciální přirozenou vegetací Bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum), která je obklopena Bikovou a/nebo jedlovou doubravou - (Luzulo albidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum). Přirozená náhradní vegetace na vlhkých místech je tvořena vlhkými loukami svazu Calthion, řidčeji i Molinion, které místy přecházely do rašelinných luk svazu Caricion fuscae, na pramenných výronech i do vegetace svazu Caricion rostratae. Na suchých loukách a pastvinách se vyskytovaly krátkostébelné trávníky svazu Violion caninae. Lemová vegetace náleží svazu Trifolion medii. Podél větších vodních toků je charakteristická vegetace svazu Phalaridion arundinaceae. Pozoruhodná je vegetace vodní, se zastoupením svazu Nymphaeion albae, do nějž náležejí charakteristické, dnes však již vzácné asociace Potameto natantisNymphaeetum candidae a Nymphoidetum peltatae. Flóra Plánického bioregionu je dosti chudá, s převahou hercynských lesních druhů. Mezní prvky jsou řídké, exklávní prakticky chybějí. Mezi druhy středoevropského lesa jsou charakteristické věsenka nachová (Prenanthes purpurea), devětsil bílý (Petasites albus), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), zimolez černý (Lonicera nigra) a kokořík přeslenatý (Polygonatum verticillatum), které doplňují subatlantské typy, např. kostřava lesní (Festuca altissima), sítina kostrbatá (Juncus squarrosus), rozchodník pýřitý (Sedum villosum), štírovník bažinný (Lotus uliginosus), mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium), vrba plazivá (Salix repens), prha chlumní (Arnica montana), rozchodníkovec nachový (Hylotelephium purpureum), pastinák luční palčivý (Pastinaca sativa subsp. urens) a pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum). K demontánním druhům patří růže alpská (Rosa pendulina) a suchopýrek alpský (Baeothryon alpinum). K pozoruhodným druhům slatinných stanovišť patří dále kosatec sibiřský (Iris sibirica) a hořepník luční (Pneumonanthe vulgaris). Alpský migrant se projevuje pouze okrajově, dřípatka horská (Soldanella montana) a pleška stopkatá (Calycocorsus stipitatus) jsou velmi vzácné. Převažuje zde hercynská lesní fauna se západními vlivy a průnikem horských a podhorských druhů, k nimž náleží např. rejsek horský. Charakteristickou avifaunu mají rybníky a mokřadní louky (koliha velká).V bioregionu se vyskytují pouze potoky pstruhového pásma. Mezi významné druhy patří ježek západní (Erinaceus europaeus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), z obojživelníků: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata).
7
Původní lesy byly již ve středověku převážně vyklučeny a na jejich místech jsou dnes převážně pole orné půdy a kulturní lesní monokultury smrku a borovice s příměsí dubu, modřínu, příp. buku, javoru a jedle. Pouze na vyvýšených místech nebo naopak na podmáčených stanovištích v údolí řek, a to jen na několika výjimečných lokalitách, se stávající smíšené lesy svým složením přibližují původním přírodním porostům. Nejčastějšími dřevinami stromořadí jsou: Prunus avium, Tilia cordata, Tilia platyphyllos, Acer platanoides, Juglans regia, Pyrus communis, hybridní topoly, méně Malus domestica a Prunus domestica (obojí hynou), Quercus robur, Betula pendula, Sorbus aucuparia, Robinia pseudoacacia, místy též Quercus petraea a Aesculus hippocastanum. Vhodnými druhy pro výsadbu rozptýlené zeleně v této oblasti jsou podle Neuhäuslové a kol. (1998) javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jeřáb obecný (Sorbus aucuparia), buk lesní (Fagus sylvatica), dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), habr obecný (Carpinus betulus), bříza bělokorá (Betula pendula), hloh (Crataegus sp.), růže (Rosa canina), krušina olšová (Frangula alnus), líska obecná (Corylus avellana), třešeň ptačí (Prunus avium) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Vhodné dřeviny pro soliterní výsadbu či rozptýlenou zeleň : Tilia cordata, Quercus petraea, Carpinus betulus, Prunus avium, Quercus robur, Tilia platyphyllos, Cornus sanguinea, Ligustrum vulgare, Crataegus monogyna, Crataegus laevigata, Corylus avellana, Sorbus aucuparia, Betula pendula, Rosa canina, Frangula alnus, Pinus sylvestris. Vhodné druhy trav do směsi pro zatravnění: Festuca rubra, Festuca pratensis, Dactylis glomerata, Poa pratensis, Poa trivialis, v sušších polohách Agrostis capillaris, Poa angustifolia, Festuca ovina agg., Festuca trachyphylla, Cynosurus cristatus, Phleum pratense, Lolium perenne, Trifolium repens.
Obr. 4: Nepravidelné stromořadí a porost náletových dřevin podél parkové zdi u hlavní silnice
8
B.2. Historické údaje Areál zámku Oselce náleží k památkově chráněným objektům. Objekt zahrnuje stavbu zámku a k němu přilehlé pozemky, včetně parku. Raně barokní zámek byl vystavěn v roce 1680 na místě původně středověké, renesančně přestavěné tvrze. V letech 1707 – 1737 byl zámek přestavěn. V této době vznikla i zámecká kaple, kterou zdobí nástropní freska s českými patrony. Přestavba po roce 1707 byla realizována stavitelem G.A.de Maggi. Zámek stojí na umělé terase, vyvýšené nad terénem mělkého údolí, které se táhne severně od zámku v JZ-SV směru. Naopak úroveň terénu v jižní části parku je přibližně stejná jako úroveň terasy se zámkem. Zámek bylo možné spatřit již z velké dálky a poměrně širokého okolí ze všech přístupových stran. Zámek byl tedy významnou krajinnou dominantou místního kraje.
Obr. č. 5: Historická rytina průčelí zámku z návštěvní knihy z přelomu 19. a 20. století. Je zde mírně patrná i formální úprava zeleně v bezprostřední blízkosti zámku (zdroj: Oblastní archiv v Plzni, pracoviště Klášter).
Budova zámku je dvoupatrová a její křídla obklopují obdélný dvůr. Starší původ objektu se zevně projevuje zalomením zadního křídla.
Zámek je bez architektonické výraznosti, o obdélníkovém půdorysu. Křídla vymezují nádvoří, v užších protějších stranách západní a východní se do nádvoří původně otevírala v přízemí i v 1. patře arkádami, které jsou dnes zazděny. Stěny kromě profilované korunní římsy a průběžných kordonů mezi jednotlivými podlažími jsou hladké, bez dalšího členění. Na jižní straně je v ose půlkruhem zaklenutý vjezd do nádvoří a současně i vstup do zámku v kamenném ostění s balkonem opatřeným klasickou balustrádou uprostřed lehce konvexní. Nad východní stranou je hranolová věž s hodinami a profilovanou římsou, která je nad ciferníkem paralelně zdvižená se střechou cibulovitého tvaru s lucernou. Podél nádvorní strany obíhá průběžná chodba, která je valeně klenutá v přízemí i v 1. patře, ve 2. patře je chodba plochostropá. V jihovýchodním nároží budovy je situována domácí kaple sv. Jiří, je zhruba čtvercového půdorysu. Východní stěna kaple je otevřena velkým kazulovým oknem s iluzivně malovaným barokním oltářem kolem něho. Klenbu pokrývá malba na téma „ Čeští patroni kolem Boha Otce“. Jižní stěnu kaple pokrývá ve většině její plochy rozsáhlá nástěnná barokní malba na téma „Smrt Panny Marie“ ve výrazně plastickém štukovém rámu. Protější severní stěnu pokrývá symetrická malba ve stejném slohu a nepochybně ze stejné doby a od stejného malíře na téma „Narození Panny Marie“. Nad vstupem z chodby v západní stěně kaple je oratorium či zpěvácká tribuna, která je křivkovitě dynamického konvexního půdorysu s kovanou barokní mříží. Zámek je obklopen anglickým parkem, vymezeným po obvodu kamennou ohradní zdí. V ní je na jižní straně areálu vložena vstupní branka, dnes již nepoužívaná. Hlavní vjezd je situován na západní straně při hlavní komunikaci skrze obec Oselce. Jižně od vjezdu je objekt lednice, zapojený svou západní stěnou do ohradní zdi. Na jihovýchodním okraji zámeckého
9
parku stojí rozlehlá barokní patrová sýpka. Obrázek č. 6.: První vojenské mapování (1764 – 1768) – Z tohoto mapového podkladu je čitelné to, že zahrady okolo zámecké budovy byly původně nejspíše tři. Jedna byla výrazně symetrická nebo osová s centrálním prvkem (zjevně s nějakou zdobnou kašnou nebo jiným vodním prvkem). Druhá byla nejspíše využívaná jako užitková zahrada, domnívám se tak podle osového rozmístění na stejně velké plochy (záhony). Ze třetí plochy (jihozápadně od budovy zámku) není jasně čitelné, o co se konkrétně jednalo a zda tato plocha patřila vůbec k zámeckému parku. Již na této mapě je patrná soustava rybníků v nedalekém okolí zámku.
Park okolo zámku je přírodně krajinářského stylu. Jeho podstatná část je před zámkem na trojúhelníkovém půdorysu s osovou vazbou na bránu v jižním cípu parku, ústící na pokračování osy v silnici. Terén se směrem od zámku svažuje k ohradním zdem, směrem k jihu jen velmi mírně, směrem k jihu a jihozápadu poměrně prudkým svahem. Na park navazovaly podle stabilního katastru přímé komunikace. Podél ohradní zdi je dnes nepravidelné smíšené stromořadí. To mohlo být v minulosti založeno jako pravidelné stromořadí, stejně jako aleje podél cest vedoucích z parku do okolní krajiny, jak je to patrné z historických map. V 18. století, kdy park dostal dnešní tvar a byl založen v přírodně krajinářském stylu, zde existovala rozsáhlá a důmyslná síť pěšin a cest. To je patrné na mapě císařského otisku (viz níže).
Obrázek č. 7.: Mapa Císařských otisků z r. 1837. Zde je již podrobněji naznačeno osázení samotného parku. Je zde názorně čitelná struktura výsadeb, tvarování jednotlivých ploch a také cestní síť, která byla nezbytnou součástí úprav parku tohoto stylu. Výsadby dřevin jsou soustředěny ze dvou stran okolo zámku a přilehlých budov. Není patrné, že by zde byla nějaká středová případně dominantní osa. Tyto úpravy potvrzují ústní tradici, že zde kdysi býval park založený v anglickém (volně krajinářském) stylu. Většina staveb se zachovala v pozměněné podobě do dnešní doby.
V těsné blízkosti zámku, na jeho severovýchodní straně, jsou do parku včleněny cizorodé zemědělsko - průmyslové objekty. Mimo park na budovu zámku navazuje oddělený zemědělsko - průmyslový areál. Součástí parku je příjezdová komunikace včetně zpevněného parkoviště a asfaltové hřiště v centrální části jižní poloviny parku. Park nebyl řadu let udržován a v současnosti je dosti devastován. V minulých desetiletích byla jeho spodní, severní, část 10
pronajímána místním občanům za účelem drobného hospodářského využití. Zbytky po této činnosti (straé ploty a plůtky, králíkárny a kůlny, staré ovocné stromy a keře) lze v parku ještě nalézt a většinou působí v parku značně rušivě a cizorodě. Druhé Obrázek č. 8.: vojenské mapování (1836 – 1852) – na tomto mapovém podkladu je již jasně čitelný tvar zámeckého parku, není zde ale specifikovaný bližší vzhled porostů ani cestní sítě. Je zde pouze viditelná procházející silnice po západním okraji zámeckého parku a cesta lemovaná alejí vedoucí od zámku směrem na jihovýchod.
Na jihovýchodním okraji zámeckého parku stojí rozlehlá stavba zámecké sýpky. Mohutný objekt čtyřmetrového špýcharu je obdélníkového půdorysu. Objekt má sedlovou střechu, krytou taškami. Střecha mírně přesahuje obvodové zdivo, kryje jednoduše profilovanou korunní římsu. V podélné stěně orientované do parku je v sedmi okenních osách po 3 okenních otvorech nad sebou. Okna jsou orámovaná jednoduchou profilovanou linkou vytaženou ve štuku a opatřena mříží. Ve štítech jsou dvě osy s 3 okny nad sebou stejného typu jako v bocích stavby. V závěru štítu jsou dva oválně ležaté, zřejmě zavětrovací otvory, orámované stejnou paralelní linkou jako okna obdélně ležatá. V ohradní zdi u vchodu do areálu zámku je po pravé straně brány směrem od silnice umístěna lednice. Vstupní průčelí orientované do silnice je tvořeno čtyřmi plochými nikami, které jsou půlkruhově zaklenuty. Mezi nimi byly v omítce vytaženy pilastry s rozšířenými patkami s drobným úskokem v horní části. Na počátku zaklenutí nik je každý pilastr ukončen vodorovně loženým páskem. Nad nikami probíhá v omítce vytažená kordonová římsa, nad níž je vystavěná zídka se čtyřmi sloupky, ukončenými nahoře šikmo loženou deskou. Stavba je dnes zcela nepřístupná, neboť otvory byly zazděny a je přiznána pouze ve fasádě v průčelí do ulice a terénní konfigurací na straně parku, neboť je mírně zaříznutá do terénu a přehrnutá zeminou. Sloužila na uskladnění potravin a piva z blízkého pivovaru, dnes již zrušeného.
Obr. č. 9.: Třetí vojenské mapování (1877 – 1880) – na tomto mapovém podkladu je opět zřetelně viditelný tvar zámeckého parku. Je zde viditelné rozdělení parku na dvě části. Na spodní část parku podle mapového podkladu dříve navazovala cesta/ osa, která byla lemována stromy. Ta v současné době není patrná. Další cesty 11
navazující na objekt parku byly také lemovány pravidelným stromořadím, jak hlavní silnice přes obec, tak i vedlejší cesta podél zdi v jihovýchodní části parku a polní cesta směrem na jihovýchod od zámku. Obr. č. 10: Historická mapa panství Oselce z r. 1808 (zdroj: Oblastní archiv v Plzni, pracoviště Klášter). Je zde zřetelný tvar parku a hlavní přístupová cesta k zámku na druhé straně než dnes. Výsadby v parku nejsou specifikovány, ale je jasné, že se jednalo převážně o stromy a keře v řídkém sponu - parková a užitková zeleň .
Obrázek č. 11: Historická mapa panství Oselce z r. 1833 podle tehdejšího soupisu pozemků a "katastrální mapy" (zdroj: Oblastní archiv v Plzni, pracoviště Klášter). Zde je již vyznačena cestní síť v parku vypovídající o účelně založených výsadbách a členění prostoru v přírodně krajinářském stylu s hustějšími porosty po obvodu a s rozvolněnou výsadbou s travnatou plochou uprostřed obou prostorů parku (severní i jižní části).
12
Obrázek č. 12: Historické fotografie z počátku 20. století z návštěvní knihy zámku dokládající existenci tenisového hřiště v místech dnešního asfaltového hřiště v jižní části parku.
13
C. Specifikace opatření C.1. Současný stav Obr. č. 13. – ortofoto současného stavu
Pozemek parku má přibližně tvar protáhlého pětiúhelníku. Tvar parku je vymezen silnicí ze západní strany a dále liniovými výsadbami dřevin po obvodu parku. Z východní strany k parku těsně přiléhá poměrně zemědělsko - průmyslový objekt. V severozápadní části je park ohraničen kamennou zdí od soukromých zahrad v obci Oselce. Celý park je obehnán původní kamennou ohradní zdí o výšce 1 - 2 m. V centrální části jižní poloviny parku se nachází asfaltové hřiště, které je hojně využíváno školou i občany obce. Druhá velká asfaltová plocha přiléhá těsně k budově dílen. Tato plocha sloužila ke skladování různého materiálu a dnes již toto využití nemá. Dále se v parku nachází několik konstrukčních prvků vypovídajících o využití zámku a jeho okolí v druhé polovině 20. století - staré a dnes již nepoužívané sušáky na prádlo, zbytky volejbalového hřiště a jeho příslušenství, rozbité plůtky, kolny a králíkárny. Na parkoviště za zámkem směrem k severu navazuje několik nevzhledných malých staveb, které dnes již také nemají praktické využití. V severní části leží také nevyužitý zapuštěný sklep, jehož zasypaná střecha mírně vyčnívá nad okolní terén. V severní části pod zámkem se nachází i několik zastřešených studní. Hlavní příjezdová komunikace a parkoviště, stejně jako jedna okružní cesta pro pěší v jižní části parku před zámkem jsou vyasfaltované. Zelené plochy parku pokrývají převážně smíšené porosty stromů a travnaté plochy s ruerálním porostem uprostřed a na severním okraji dolní severní části. V západním okraji severní části je také množství náletových keřů a stromů. V polovině severní části je několik starých ovocných stromů. Podrobný popis zdravotního stavu stromů je uveden v tabulce "Evidence a vyhodnocení zdravotního stavu stromů". Stromy v parku mají různé stáří. Vyskytují se zde jak původní vysazovaní jedinci, tak i mnoho náletů z různých období. Na jejich zdravotním stavu se výrazně projevuje zanedbání péče o celý objekt parku v poválečných letech 20. století. Park dnes slouží především k rekreaci a odpočinku, příp. některým výukovým aktivitám studentů a učitelů Střední školy Oselce a částečně i k rekreaci a pořádání společenských akcí občany obce Oselce. Trávníkové plochy se jeví být udržovány pouze v minimálním rozsahu.
14
C.2. Fotodokumentace
Foto č. 1: Celkový letecký pohled na prostor parku a okolí zámku - jarní aspekt.
Foto č. 2: Celkový letecký pohled na prostor parku a okolí zámku - podzimní aspekt. 15
Foto č. 3: Porost stromů mezi objektem sýpky a zámku - zimní aspekt.
Foto č. 4: Porost stromů v jižním cípu parku - pohled směrem k brance.
Foto č. 5: Stromy podél ohradní zdi jihovýchodní hranice parku.
16
Foto č. 6: Severozápadní roh parku s obvodovou zdí a stromy podél ní a navazující travnatou plochou.
Foto č. 7: Zbytky ovocného sadu v severovýchodní části parku.
Foto č. 8: Pohled na svah pod zámkem a navazující travnatou plochu s výrazným solitérním javorem - strom č. 450
17
Foto č. 9: Detail koruny stromu č. 148 ilustrující velmi špatný celkový zdravotní stav stromu
Foto č. 10: Plodnice dřevokazných hub na větvích stromu č. 171 dokládající havarijní stav stromu v blízkosti pozemní komunikace.
Foto č. 11: Výrazné poškození kmene stromu č. 330.
18
C.3. Dendrologický průzkum – metodika Datum rekognoskace:
prosinec 2010 - leden 2011
Použité měřící pomůcky: obvodové a průměrovací arboristické pásmo 5m, kovová lesnická průměrka, elektrooptický výškoměr Haglöf, digitální fotoaparát Cannon SD 700 IS, laserový dálkoměr Stabila LE 100. Taxonometrie U všech evidovaných dřevin bylo provedeno zaměření a stanovení taxonometrických hodnot - taxon, varieta, průměr kmene a koruny, procentický objem koruny, výška stromu, stupeň věkovitosti. Bodovým hodnocením byly určeny další parametry dřeviny (fyziologická vitalita, biomechanická vitalita, sadovnická hodnota). Popis významu naměřených hodnot, bodové škály apod. jsou vysvětleny v Legendě k inventarizačním tabulkám řazené před tabulkou evidence a vyhodnocení stromů. Evidence stromů V mapové příloze je každý jednotlivý strom vyznačen symbolem stromu v místě kmene a evidenčním číslem, které odpovídá evidenčnímu číslu stromu v tabulkových podkladech. Evidovány byly především dřeviny vzrostlé - kosterní. Z důvodu možnosti výběru budoucích kosterních dřevin a jejich zapěstování byly evidovány i některé dřeviny náletové a mladší v tloušťkové třídě kmene cca 10-20 cm. Ostatní mladší náletové dřeviny jsou zařazeny do kategorie náletový podrost. Polohopis Mapová část – všechny hodnocené stromy jsou zakresleny do mapy v měřítku 1:1000 nebo 1:500. Měřítko je na každém výkresu viditelně vyznačeno. Poloha dřevin byla geodeticky zaměřena nebo v několika málo případech odměřena od pevných geodeticky zaměřených bodů. Na mapě je také vyznačeno barevně celkové hodnocení jednotlivých stromů a reálný průměr jejich koruny. Fotodokumentace Fotodokumentace byla pořízena na podzim roku 2010 a v zimních měsících 2010 - 2011. Všímá si jak celkových pohledů a průhledů zájmovým územím, tak jednotlivých skupin či přímo některých detailů jednotlivých stromů. Kategorizace dřevin V mapách i v tabulkách evidence dřevin jsou jednotlivé stromy rozlišeny barevně do čtyř skupin dle zdravotního stavu, kvality habitu a celkového významu pro danou lokalitu z hlediska biodiverzity, sadovnické kompozice a estetické i kulturní hodnoty. Tyto kategorie jsou: stromy velmi významné a vysoce cenné .................................................... (žlutá) perspektivní stromy v dobrém zdravotním stavu, kosterní dřeviny ............ (zelená) 19
méně významné stromy v průměrném zdravotním stavu ............................ (bílá) neperspektivní či odumřelé stromy určené ke kácení .................................. (červená)
20
C.4 Dendrologický průzkum - vyhodnocení Základní popis situace Posuzovaná zeleň se nalézá v intravilánu obce Oselce v původním zámeckém parku. Území parku je rozděleno budovou zámku a příjezdovou cestou. Horní polovina je spíše rovinatého charakteru s řadou původních dřevin, ale i s velkým množstvím pozdějších náletů či sporadických výsadeb. V této přední části je zeleň částečně udržovaná jako volná parková úprava, v dolní části pod zámkem, která má svažitý terén, se jedná o zcela neudržovanou část. Zásahy se zde omezily pouze na odstranění padlých dřevin. Zadní část ovocného sadu je velmi zanedbaná. Doplňkové výsadby z posledních cca tří desetiletí jsou spíše nahodilého rázu. Jedná se o výsadby několika jehličnatých keřů a stromů ve svahu pod zámkem. Jsou to sice introdukované druhy (smrk pichlavý a jalovec čínský), ale svým tvarem, velikostí a barvou vhodně doplňují budovu zámku, především v zimních měsících. V ostatních partiích parku dochází spíše k postupné obměně dřevin náletového charakteru (javor mléč, javor klen, jasan ztepilý). Podrobná celková situace a situace jednotlivých částí jsou uvedeny v mapových přílohách. Vizuální popis znázorňuje přiložená fotografická dokumentace. Následující text shrnuje poznatky zevrubného průzkumu a ohledání na místě a vytyčuje způsob a rozsah navrhovaných opatření. Evidence vzrostlých stromů V parku bylo evidováno celkem 455 stromů a 16 keřů. Jedná se o 9 druhů jehličnatých stromů (47 jedinců), 3 druhy jehličnatých keřů (8 jedinců) a 27 druhů listnatých stromů (408 jedinců) a 3 druhy listnatých keřů (11 jedinců). Přehled všech zastoupených taxonů uvádí tabulka "Výčet dřevinných taxonů". Jedná se tedy o poměrně pestrou druhovou skladbu, i když zastoupení jednotlivých druhů je velmi nerovnoměrné. Výrazně převažují javor mléč, javor klen a jasan ztepilý a to převážně v náletových formách. Z výjimečnějších druhů je zde zastoupen jeřáb širokolistý, jedle kalifornská, bříza papírová. Pozoruhodné jsou velmi staré a mohutné exempláře javoru babyky. V parku se nalézá řada mohutných starých stromů (jasany, lípy, modříny), které samy o sobě splňují kriteria zařazení mezi památné stromy. Z celkového hlediska je ale v parku nadprůměrné množství odumřelých, či velmi poškozených dřevin ve velmi špatném až kritickém zdravotním stavu. Mnoho dřevin je zde vysloveně provozně nebezpečných. Přehled všech evidovaných stromů a keřů spolu s údaji o zdravotním stavu a návrhem ošetření je uveden v tabulce „Evidence a vyhodnocení zdravotního stavu dřevin“. javor před budovou jehličnatých keřů
21
Tabulka: Výčet dřevinných taxonů Český název
Vědecký název
Jehličnan
Listnáč
STROMY Borovice lesní
Pinus sylvestris
5 1
Borovice vejmutovka
Pinus strobus
Bříza bělokorá
Betula pendula
6
Bříza bradavičnatá
Betula pubescens
7
Bříza papírová
Betula papyrifera
2
Buk lesní
Fagus sylvatica
2
Cypřiš vždyzelený
Cupressus sempervirens
1
Douglaska tisolistá
Pseudotsuga menziesii
4
Dub letní
Quercus robur
Habr obecný
Carpinus betulus
1
Jabloň obecná
Malus sylvestris
13
12
Jasan ztepilý
Fraxinus excelsior
47
Javor babyka
Acer campestre
6
Javor klen
Acer pseudoplatanus
37
Javor mléč
Acer platanoides
Jedle bělokorá
Abies alba
2
Jedle kalifornská
Abies bracteata
1
Jeřáb břek
Sorbus torminalis
1
Jeřáb obecný
Sorbus aucuparia
2
Jeřáb širokolistý
Sorbus latifolia
1
Jilm horský
Ulmus glabra
3
Jírovec maďal
Aesculus hippocastanum
42
Lípa srdčitá
Tilia cordata
8
Lípa velkolistá
Tilia platyphyla
Modřín opadavý
Larix decidua
Olše lepkavá
Alnus glutinosa
160
13 15 4
Ořešák královský
Juglans regia
3
Slivoň švestka
Prunus domestica
6
Smrk pichlavý
Picea pungens
Smrk ztepilý
Picea abies
Svída sporná
Cornus controversa
Topol bílý
Populus alba
3
Trnovník akát
Robinia pseudoacacia
15
Třešeň obecná
Prunus serrulata
3
Vrba bílá
Salix alba
8
Vrba jíva
Salix caprea
3 15 1
1 47
celkem stromů:
408
KEŘE Jalovec čínský
Juniperus chinensi ´Hetzii´
5
Jalovec chvojka
Juniperus sabina
2
Tis červený
Taxus baccata
1
Meruzalka alpská
Ribes alpinum
3
Šeřík obecný
Syringa vulgaris
5
Trojpuk drsný
Deutzia scabra
celkem keřů:
Celkem všech dřevin
3 8
11
55
419
22
Evidovány byly především dřeviny vzrostlé kosterní. Z důvodu možnosti výběru budoucích kosterních dřevin a jejich zapěstování byly evidovány i některé dřeviny náletové a mladší v tloušťkové třídě kmene cca 10-20 cm. Foto č. 13: Skupina starých modřínů
Keře Keřové výsadby jsou velmi sporadické a víceméně nahodilé. Mezi náletovými dřevinami se vyskytují také následující druhy keřů: bez černý, líska obecná, kalina obecná a staré ovocné keře.
Návrh arboristických opatření Na základě podrobného dendrologického průzkumu a vyhodnocení zdravotního stavu dřevin z hlediska biologického i z hlediska provozní bezpečnosti na stanovišti byly stanoveny konkrétní sanační práce pro jednotlivé stromy. Navrhujeme u 163 vybraných stromů provést ošetření detailním zdravotním a bezpečnostním řezem, tzn. odsranění většiny větví nemocných, mrtvých, nevhodně rostoucích, neperspektivních nebo patologických a odstranění všech suchých větví hrozících pádem a poraněním osob či majetku v celém objemu koruny. Redukčním řezem spolu se zdravotním a bezpečnostním řezem bude ošetřeno 6 stromů, výchovným řezem 38 stromů a samotným bezpečnostním řezem 18 stromů. Celkem se jedná o 225 jedinců určených k ošetření odborným řezem. U čtyř stromů, v situacích, kdy díky růstovým defektům či zvýšeným požadavkům na provozní bezpečnost stromu v daném místě hrozí potencionální rozlomení koruny nebo její části, je navržena instalace bezpečnostních vazeb do korun stromů (celkem 6 bezpečnostních vazeb). Foto č. 14: Borovice hedvábná (vejmutovka) a lípa srdčitá před vchodem do zámku (stromy č. 27 a 29
23
Nevhodně vysazené, či rostoucí stromy, stejně jako stromy nemocné, poškozené, odumírající a potenciálně nebezpečné navrhujeme odstranit. Je navrženo celkem 176 ks vybraných neperspektivních dřevin ke kácení, převážně ze zdravotních důvodů. Jsou to dřeviny odumírající, dále stromy ve velmi špatném zdravotním stavu, stromy nenávratně poškozené anebo nevhodné nálety. Při realizaci kácení velkých stromů počítáme s ponecháním některých velkých kmenů na vhodném místěv parku, nedaleko jejich nynějšího stanoviště, a to jak z důvodů dekoračních, tak i pro poskytnutí životního prostoru drobným živočichům a bezobratlým. Foto č. 15: Výrazné poškození kmene a koruny stromu č. 179; častý jev u hodnocených stromů v parku Některé náletové dřeviny budou odstraněny z důvodu prosvětlení celého prostoru parku a poskytnutí perspektivního protoru hodnotným a vzácným stromům a rostlinám v bylinném patře. Asanace nebezpečných a nevhodných jedinců bude u 90 stromů provedena prostým směrovým kácením (kód PK v tabulce) tak, aby nedošlo k poškození okolních perspektivních dřevin. U dřevin, kde není technicky možné provést prosté kácení, nebo kde hrozí vysoké nebezpečí z poškození zařízení či objektů, nebo kde by jistě došlo k poškození cenných okolních dřevin, bylo navrženo postupné rizikové kácení pomocí stromolezeckých technik (kód RZK, celkem 87 ks). Kácení a odstranění náletu bude provedeno včetně odstranění pařezů a likvidace dřevní hmoty tak, aby nedošlo k poškození ani jakékoli újmě perspektivných zachovaných stromů. U všech vybraných stromů se jedná o odborně poměrně náročné arboristické zásahy, které je nutno provádět také s velkou opatrností a ohledem na zařízení a provoz v okolí stromů. Je nutno brát v úvahu především častý pohyb osob, dospělých i dětí na dané lokalitě, dále výskyt pozemních komunikace se silničním provozem a také stavby v blízkém okolí stromů, domy, elektrická vedení a jiná zařízení, která nesmí utrpět újmu při provádění navrhovaných opatření. I toto hledisko bylo zohledněno při oceňování navrhovaných opatření (viz TABULKA Výpočet nákladů arboristických opatření). Tyto odborně provedené zásahy by měly zajistit dlouhodobou životnost ponechaných a nově vysazených dřevin, zlepšení jejich zdravotního stavu a provozní bezpečnosti. Tím dojde k vytvoření podmínek pro jejich dlouhodobou existenci a tedy i k zachování, resp. zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny v zájmovém území a jeho okolí. 53 stromů lze ponechat bez zásahu. Jedná se o dřeviny velmi mladé nebo zcela zdravé. U 6 jehličnatých keřů navrhujeme provést základní zdravotní řez, u tří listnatých keřů průklest a celkem 9 evidovaných keřů odstranit. Navrhujeme rovněž odstranit husté náletové keřové porosty na různých místech parku (viz. výkresy v Grafické části).
24
Legenda k inventarizační tabulce evidence dřevin Položka – kategorie
Jednotka – hodnota
Popis obsahu Číslo jedince dle mapového podkladu
Evidenční čís lo
Český nebo latinský název druhový
Taxon Obje m koruny
%
Objem zbytkové koruny v % oproti ideálnímu objemu koruny
Výš ka s tromu
m
Výška jedince od paty kmene k vrcholu terminálu
Průmě r koruny
m
Idealizovaný průměr půdorysného průmětu koruny
Průmě r kme ne
cm
průměr kmene v náměrné výšce 1,3 m
Obvod kmene
cm
obvod kmene v náměrné výšce 1,3 m
m
úroveň spodní roviny koruny nad terénem
Báze koruny
VI
přes 190 let
V
190 - 140 let
IV
140 - 80 let
III
80 - 50 let
II
50 – 30 let
I
30 – 5 let
Vitalita fyziologická
0
Organismus odumřelý
(hodnota sledující zdravotní stav jedince z hlediska fyziologické kondice)
1
Četný výskyt patogenů a defektů
2
Průměrný zdr. stav; jedinec schopný dlouhodobé vegetace
3
Vysoká vitalita a zanedbatelná poranění
Vitalita biomechanická
0
Jedinec ve stadiu statické destrukce
1
Jedinec s evidentními defekty, či silně sníženou pevností dřeva
Kate gorie vě kovitos ti s tromu
(hodnota sledující zdravotní stav jedince z hlediska statické a mechanické stability živých pletiv a jejich vlastností)
Sadovnická hodnota
Kácení
Ře z
2
Jedinec s poškozeními napravitelnými vhodným zásahem
3
Jedinec bez komplikací
5
Dřeviny velmi hodnotné, dlouhodobě perspektivní
4
Dřeviny nadprůměrně hodnotné, dlouhodobě perspektivní
3
Dřeviny průměrně hodnotné, středně až dlouhodobě persp.
2
Dřeviny podprůměrně hodnotné, krátkodobá existence
1
Dřeviny velmi málo hodnotné, neperspektivní
0
Dřeviny již odumřelé, či zásadně poškozené
0a
Prosté směrové kácení dřevorubecky
0b RV
Rizikové kácení stromolezeckou technikou
RR
Redukční řez
RB
Bezpečnostní řez
Výchovný řez
RZ
Zdravotní řez
RT
Tvarovací řez
RT-HL Tvarovací řez - pravidelný řez na hlavu RT-CP Tvarovací řez - pravidelný řez na čípek Tvarovací řez - znovuzapěstování přerostlého tvarovacího řezu RT-ZZ (se selektivním ponecháním delších výhonů nad původní úrovní tvarování) Bezpečnostní vazba v koruně BV Vázání
BV-VD Bezpečnostní vazba dynamická nepředpojatá BV-VS Bezpečnostní vazba statická předpojatá X/Y/Z KD
Arbosanace
Konzervační ošetření dutiny
PPK
konzervační ošetření plošného poškození
BZV
Odstranění výmladků na bázi
MYC
odstranění náletů – mýcení
ZD
Žlutá Zelená Kate gorie významu dře viny
Výška umístění vazby / délka popruhů a lan /počet vazeb
Zastřešení dutiny Stromy významné a cenné ve velmi dobrém zdravotním stavu Stromy v dobrém zdravotním stavu perspektivní
Dřeviny se sníženou kvalitou a významem, méně perspektivní Dřeviny nebezpečné či ve velmi špatném ZS , zcela Červená neperspektivní Bílá
25
Popis technologií navrhovaných arboristických opatření Kácení stromů Pokácení stromu s rozřezáním a odstraněním větví a kmene do vzdálenosti 20 m se složením na hromady nebo s naložením na dopravní prostředek. Je doporučené, aby kácení stromů rostoucích mimo les vždy realizovala odborná arboristická firma pomocí proškolených pracovníků. Odstranění pařezu Odstranění pařezu pokáceného stromu odfrézováním až do hloubky 500 mm. Bez zasypání jámy vzniklé frézováním. Řez stromů Řez stromů realizovaný s využitím výškové techniky (hydraulická plošina či stromolezecká technika) spolu s přemístěním odstraněných větví na vzdálenost do 20 m a složením na hromady. RV - Výchovný řez - řez mladého stromu za účelem zapěstování jeho koruny. Cílem je založení tvarově charekteristické koruny pro daný druh či kultivar a přizpůsobení funkčním požadavkům stanoviště (např. úpravou podchodné, podjezdné výšky, redukcí koruny směrem k budovám, veřejnému osvětlení či jiným překážkám.). Odstranění výhonů (osy) konkurenčních (zvláště vidlice), výhonů se zarostlou kůrou, křížících a otírajících se, poškozených a nemocných, vytvářejících přesleny. Příp. odstranění spodních větví k zajištění dostatečně vysoké báze koruny neomezující provoz na okolních pozemcích, postupně, jak strom přirůstá, při udržení poměru výšky kmene k výšce koruny přibližně 60 : 40. RZ - Zdravotní řez - řez zaměřený na řešení zdravotního stavu stromu. Odstraňují se především větve suché, vitalitně oslabené, nevhodné z hlediska architektury koruny, křížící se, infikované či napadené škůdci, rizikové z hlediska provozní bezpečnosti. To vše při zachování charakteristického habitu daného taxonu. Zdravotní řez primárně řeší cíle řezu bezpečnostního. RB - Bezpečnostní řez – odstraňování suchých větví s průměrem nad (3) 5 cm vč., (stabilizace) odlehčení větví se zřetelnými staticky významnými defekty, které bezprostředně ohrožují provozní bezpečnost. Odstraňování větví zavěšených či zlomených. Neřeší komplexní statické poměry celého stromu (možnost vývratu, zlomu kmene či velkých kosterních větvení). RR - Redukční řez – řez zmenšující objem koruny nebo zakracující větve. Nezahrnuje řez zdravotní. Zásah musí být proveden citlivě při zachování druhově charakteristického habitu ošetřovaného jedince a maximálním přizpůsobení velikosti a tvaru koruny funkčním požadavkům stanoviště. Jde o redukci koruny v rozsahu, kdy lze ještě významně uplatnit zakracování os na tažné větve. Habitus může být již významně pozměněn, avšak nedochází k jeho totální destrukci. Provádí se za účelem stabilizace stromu snížením těžiště koruny, nebo k omezení koruny směrem k překážce nebo za účelem upravy podchodné / podjezdné výšky. RT - Tvarovací řez korun stromů (účelem tohoto typu řezu je pravidelná redukce celého objemu sekundární koruny).
26
Bezpečnostní vazby Instalace bezpečnostních vazeb na staticky oslabené stromy. Úkon zahrnuje jak veškerý instalační materiál, tak i vlastní umístění vazby v koruně. VD - Instalace bezpečnostní vazby dynamické ze syntetických materiálů nepředepjaté VS - Instalace bezpečnostní vazby statické předepjaté
Tabulka: Evidence a vyhodnocení zdravotního stavu dřevin
27
Arbosanace
Řez
Pozn ám ky
Popis
Stupeň
Délka
Popis
Počet
0b
Výška
2
Vázání
1
Stupeň
Popis
2
Kácení
B od
III
B od
M
Stupeň
2
Sadovnická hodnota
cm
79
B od
Věk
cm
25
Vitalita fyziologická
Báze koruny
M
6
Vitalita biomechanická
Obvod kmene
M
12
Průměr kmene
Výška stromu
Průměr koruny
%
20
Objem koruny
Evidenční číslo
Taxon
2 Jírovec maďal
20
14
4
27
85
2
III
2
1
2
0b
Naruš ená z hlav í kosterních v ětví po prov edenýc h řezec h na hlavu, potencionálně nestabilní Naruš ená z hlav í kosterních v ětví po prov edenýc h řezec h na hlavu, potencionálně nestabilní
3 Jírovec maďal
20
14
4
28
88
6
III
3
3
2
0b
Naruš ená z hlav í kosterních v ětví po prov edenýc h řezec h na hlavu, potencionálně nestabilní
4 Jírovec maďal
20
12
4
30
94
3
III
3
2
2
0b 0b
1 Jírovec maďal
Naruš ená z hlav í kosterních v ětví po prov edenýc h řezec h na hlavu, potencionálně nestabilní Naruš ená z hlav í kosterních v ětví po prov edenýc h řezec h na hlavu, potencionálně nestabilní
5 Jírovec maďal
30
9
6
32
100
2
III
3
2
2
6 Jírovec maďal
20
16
4
16
50
2
II
3
3
2
RZ
III
7 Javor mléč
20
19
7
33
104
8
III
3
3
3
RZ
III
8 Javor mléč
20
16
7
35
110
8
III
3
3
3
RZ
III
9 Javor mléč
30
17
7
30
94
4
III
3
3
3
RZ
III
10 Javor mléč
20
20
4
30
94
2
III
3
3
3
RZ
III
11 Javor mléč
20
18
6
32
100
9
III
3
3
3
RZ
III
12 Jírovec maďal
40
10
8
30
94
2
III
3
3
3
RZ
II
13 Javor klen
40
16
2
17
53
2
I
3
3
3
0a
14 Javor mléč
20
15
4
26
82
3
II
3
3
3
0a
15 Jírovec maďal
60
15
5
36
113
2
III
3
3
3
16 Jilm horský
30
5
4
9
28
2
I
2
2
2
17 Javor mléč
30
8
3
12
38
2
I
3
3
2
18 Javor klen
20
12
3
26
82
4
III
3
3
3
RZ
19 Javor klen
40
10
4
21
66
3
III
3
3
3
RZ
I
20 Javor mléč
30
17
4
23
72
8
III
3
3
3
RZ
III
Nev hodný nálet Nev hodný nálet
RZ
II Bez ošetření
0a
Nev hodně podrůs tá
I
21 Javor klen
50
16
6
29
91
3
II
3
3
2
22 Javor mléč
40
14
3
20
63
3
III
3
3
3
RZ
II
23 Javor mléč
30
18
4
22
69
3
III
3
3
3
RZ
III
24 Javor mléč
40
16
7
31
97
4
III
3
3
3
RZ
III
25 Javor mléč
40
16
7
30
94
4
III
3
3
3
RZ
III
26 Lípa srdčitá
90
25
14
90
283
1
VI
3
3
4
RZ
V
27 Borovice vejmutovka
90
21
10
43
135
1
III
3
3
3
RZ
II
RV
II
28 Javor klen
60
6
3
11
35
1
I
3
3
3
29 Lípa srdčitá
100
11
8
28
88
1
II
4
2
4
0a
Nev hodně podrůs tá
BZV
I
0a
Nev hodný nálet
30 Javor klen
50
6
3
11
35
2
I
3
3
3
31 Jasan ztepilý
40
24
16
95
298
4
VI
3
3
3
0a RZ,RR
VI
32 Jasan ztepilý
50
26
15
74
232
2
VI
3
3
3
RZ
VI
33 Jasan ztepilý
40
39
15
94
295
3
VI
2
3
3
RZ
VI
34 Jasan ztepilý
60
36
16
120
377
8
VI
3
3
3
RZ
VI
35 Bříza bradavičnatá
80
16
3
21
66
2
I
3
3
3
RZ
I
36 Bříza bradavičnatá
90
14
4
19
60
2
I
3
3
3
RZ
I
37 Smrk ztepilý
90
7
3
12
38
0
I
3
3
3
0a
Nev hodná v ýsadba
38 Smrk ztepilý
90
6
3
13
41
0
I
3
3
3
0a
Nev hodná v ýsadba
39 Smrk ztepilý
90
7
3
14
44
0
I
3
3
3
Bez ošetření
40 Smrk ztepilý
90
6
3
12
38
0
I
3
3
3
Bez ošetření
41 Smrk ztepilý
90
6
3
14
44
0
I
3
3
3
42 Smrk ztepilý
90
5
3
14
44
0
I
3
3
3
0a
Nev hodná v ýsadba
43 Smrk ztepilý
90
5
3
11
35
0
I
3
3
3
0a
Nev hodná v ýsadba
44 Smrk ztepilý
90
6
3
11
35
0
I
3
3
3
0a
Nev hodná v ýsadba
45 Smrk ztepilý
90
5
2
12
38
0
I
3
3
3
0a
Nev hodná v ýsadba
46 Smrk ztepilý
90
6
3
11
35
0
I
3
3
3
0a
Nev hodná v ýsadba
47 Smrk ztepilý
90
6
2
8
25
0
I
3
3
3
0a
Nev hodná v ýsadba
48 Smrk ztepilý
90
2
1
5
16
0
I
3
3
3
0a
Nev hodná v ýsadba
49 Smrk ztepilý
90
2
1
5
16
0
I
3
3
3
0a
Nev hodná v ýsadba
50 Javor mléč
70
17
7
31
97
2
II
4
4
3
51 Borovice lesní
30
26
5
34
107
14
III
3
3
3
RB
II
52 Dub letní
70
27
12
89
279
1
VI
3
3
4
RZ
VI
Nev hodný nálet Redkc e a odlehčení v ětví nad parkovištěm
BZV
II
Bez ošetření
Bez ošetření
28
53 Dub letní
60
25
10
78
245
2
VI
3
3
4
RZ
V
54 Modřín opadavý
40
38
8
74
232
6
V
3
3
4
RB
IV
55 Modřín opadavý
40
32
8
70
220
3
V
3
3
3
RB
IV
56 Modřín opadavý
40
39
8
72
226
6
V
3
3
4
RB
IV
57 Modřín opadavý
40
38
9
68
214
5
V
3
3
4
RB
IV
58 Modřín opadavý
40
39
6
65
204
5
V
3
3
4
RB
IV
59 Modřín opadavý
40
37
6
68
214
5
V
3
3
4
RB
IV
60 Modřín opadavý
40
41
8
70
220
5
V
3
3
4
RB
IV
61 Javor mléč
50
19
9
44
138
3
III
4
3
4
RZ
II
62 Dub letní
60
30
15
91
286
3
VI
3
3
4
RZ
VI
63 Buk lesní
90
30
16
68
214
2
VI
4
5
5
RZ
IV
64 Borovice lesní
30
31
6
64
201
14
IV
3
3
3
RB
IV
65 Javor klen
40
28
7
48
151
6
IV
3
2
3
RZ
III
66 Borovice lesní
30
29
6
63
198
14
IV
3
3
3
RB
IV
67 Jírovec maďal
60
27
6
37
116
2
III
3
3
3
RZ
II
68 Javor mléč
60
28
8
40
126
5
III
3
3
3
RZ
III
69 Javor klen
50
7
2
8
25
2
I
3
3
3
RB
I
70 Javor klen
50
7
2
6
19
2
I
3
3
3
RB
I
71 Javor klen
50
8
2
10
31
2
I
3
3
3
RB
I
72 Javor klen
50
8
2
10
31
2
I
3
3
3
RB
I
73 Javor mléč
40
28
6
32
100
2
II
3
3
3
RZ
III
74 Javor mléč
40
28
7
39
122
3
III
3
3
3
RZ
III
75 Jedle bělokorá
90
4
2
8
25
0
I
5
5
3
76 Jírovec maďal
80
16
8
64
201
2
lll
2
1
1
77 Javor klen
50
16
3
22
69
3
I
3
3
3
78 Jasan ztepilý
50
19
7
32
100
5
II
4
4
3
79 Jasan ztepilý
50
19
8
30
94
4
II
3
3
3
80 Javor mléč
60
14
5
22
69
2
II
3
3
3
RV
I
81 Javor mléč
50
20
8
33
104
3
III
3
3
3
RZ
III
RV
II
82 Javor mléč
60
16
9
65
204
3
III
2
2
3
83 Jírovec maďal
80
16
8
31
97
2
III
3
3
3
Bez oš etření
0a
Kmen napaden dřevokaz nou houbou Bez oš etření Bez oš etření
RV
I
0b
Dv ojkmen, naruš ená báz e kmene, dožívajíc í
84 Jírovec maďal
60
16
12
53
166
2
III
3
3
3
RZ
III
85 Jilm horský
70
15
6
21
66
1
II
4
4
4
RV
I
86 Javor mléč
60
14
5
19
60
2
I
3
3
3
87 Modřín opadavý
40
28
10
55
173
8
IV
3
3
3
RB
IV
0a
Nevhodně podrůstá
88 Modřín opadavý
40
30
10
68
214
8
IV
3
3
3
RB
IV
89 Javor mléč
60
16
7
33
104
4
III
3
3
3
RZ
II
90 Javor mléč
30
15
5
21
66
5
I
3
3
2
91 Javor mléč
50
16
5
28
88
3
II
3
3
3
92 Jírovec maďal
60
14
5
29
91
2
II
3
3
3
93 Trnovník akát
40
17
6
35
110
6
III
2
0
1
0b
94 Jírovec maďal
50
16
6
30
94
2
II
2
3
2
0a
95 Javor klen
30
18
5
34
107
8
III
3
3
3
RZ
II
RZ
III
RZ
II
96 Jírovec maďal
60
17
7
41
129
2
III
2
3
3
97 Javor mléč
50
16
4
24
75
2
II
3
3
3
98 Javor mléč
60
18
6
27
85
5
II
3
3
3
0a
Nevhodná výs adba Bez oš etření
RV
I Odumírající, vý vrat Odumírající
Bez oš etření
99 Javor mléč
40
14
3
19
60
3
I
3
3
2
RV
I
100 Jírovec maďal
80
18
8
46
144
2
III
3
3
3
RZ
II
101 Javor klen
10
8
2
28
88
5
III
1
2
1
102 Modřín opadavý
30
28
8
51
160
8
IV
3
3
3
RB
III
103 Modřín opadavý
30
28
8
49
154
8
IV
3
3
3
RB
III
104 Jasan ztepilý
60
29
10
54
170
9
IV
3
3
3
RZ
IV
105 Javor mléč
60
8
6
12
38
2
I
3
3
3
106 Javor mléč
40
14
5
19
60
6
I
4
3
3
RV
II
107 Javor mléč
40
6
3
14
44
2
I
3
3
3
108 Javor babyka
50
18
7
28
88
3
II
3
2
3
RZ
III
109 Javor mléč
50
13
6
14
44
3
I
4
4
3
110 Javor mléč
40
14
4
18
57
2
I
3
3
3
111 Javor mléč
10
10
3
14
44
3
I
3
2
2
0a
112 Jasan ztepilý
30
28
5
38
119
10
IV
2
1
1
0b
113 Jasan ztepilý
40
28
8
48
151
10
IV
3
3
3
114 Javor mléč
20
14
3
18
57
4
I
3
3
3
115 Javor mléč
30
14
3
11
35
4
I
3
3
3
0a
116 Jasan ztepilý
30
29
7
44
138
10
IV
2
2
1
0b
0b
Dv ojkmen, redukce nad s ilnic í Torz o
Bez oš etření
Bez oš etření
Bez oš etření Bez oš etření Nevhodná výs adba Odumírající
RZ,RR
V
Odlehč ení koruny nad vozov kou redukcí Bez oš etření
Odumírající
29
117 Jeřáb obecný
20
6
1
10
31
1
I
3
3
3
118 Jasan ztepilý
30
28
6
38
119
8
IV
2
2
2
119 Javor mléč
50
15
5
25
79
4
I
4
4
4
Bez oš etření
0b
Odumírající
RV
II
120 Javor mléč
40
14
3
12
38
3
I
3
3
3
121 Javor mléč
40
14
4
23
72
4
I
3
3
3
122 Javor mléč
40
16
3
26
82
3
II
2
2
2
123 Jírovec maďal
60
13
6
32
100
3
II
3
3
3
124 Javor mléč
40
12
3
12
38
2
I
4
4
3
125 Javor mléč
40
17
5
20
63
4
I
3
3
3
126 Lípa velkolistá
80
26
16
76
239
1
IV
4
5
5
127 Javor klen
50
14
3
18
57
3
I
3
3
2
0b
128 Jasan ztepilý
50
16
5
25
79
3
II
3
3
2
0b
129 Jírovec maďal
60
14
6
22
69
3
II
3
3
3
RV
I
130 Javor mléč
60
15
5
21
66
2
II
3
3
3
RV
I
131 Jírovec maďal
50
10
5
21
66
2
II
3
3
3
RV
I
132 Jírovec maďal
50
12
6
23
72
2
II
3
3
3
RV
II
133 Javor mléč
40
14
5
18
57
2
I
3
3
3
134 Jasan ztepilý
40
27
4
68
214
10
V
2
3
3
RZ
IV
135 Jírovec maďal
40
9
8
20
63
2
I
3
3
3
136 Javor mléč
30
18
8
53
166
6
III
1
2
1
0a
Odumírající
137 Trnovník akát
30
8
3
12
38
2
I
2
2
2
0a
Nevhodný nálet
138 Trnovník akát
30
9
3
11
35
2
I
2
2
2
0a
Nevhodný nálet
139 Trnovník akát
30
8
3
12
38
2
I
2
2
2
0a
Nevhodný nálet
140 Trnovník akát
30
8
3
11
35
2
I
2
2
2
0a
Nevhodný nálet
141 Topol bílý
20
18
8
56
176
2
III
1
1
1
0b
142 Javor mléč
40
22
8
49
154
4
III
4
3
4
143 Javor babyka
70
16
10
53
166
2
III
3
3
4
144 Trnovník akát
20
5
3
11
35
2
I
3
3
3
0a
Nevhodný nálet
145 Trnovník akát
40
18
5
21
66
5
II
3
3
3
0a
Nevhodný nálet
146 Jasan ztepilý
20
10
3
15
47
3
I
3
3
3
0a
147 Javor mléč
70
14
6
18
57
2
II
4
4
4
148 Topol bílý
60
20
14
76
239
2
III
1
1
1
149 Javor mléč
80
16
8
28
88
2
II
4
3
4
Bez oš etření Bez oš etření
0b
Narušený kmen
RZ
II Bez oš etření
0b
Nevhodně podrůstá
RZ
IV Nevhodně podrůstá Nevhodně podrůstá
0a
Bez oš etření
Odumírající, hroz í z řícením
RZ
III
RZ
III
Nevhodný nálet
RZ
II
RZ
II
0b
Odumírající, hroz í z řícením
150 Javor mléč
20
5
2
11
35
2
I
3
3
3
151 Javor mléč
30
5
3
8
25
3
I
3
3
3
152 Javor mléč
60
12
5
18
57
4
I
3
3
3
153 Jasan ztepilý
40
29
12
114
358
10
VI
2
3
3
154 Trnovník akát
70
8
6
34
107
2
II
3
3
3
155 Javor mléč
30
7
4
8
25
2
I
3
3
3
156 Lípa srdčitá
60
12
3
19
60
3
I
4
4
4
0a
157 Lípa srdčitá
60
8
4
12
38
2
I
4
4
2
0a
158 Lípa srdčitá
80
12
5
23
72
2
II
4
4
4
159 Javor mléč
70
22
7
32
100
3
II
3
3
3
RZ
III
160 Javor mléč
50
21
6
30
94
3
II
2
3
3
RZ
III
161 Javor mléč
50
19
5
29
91
4
II
3
3
3
RZ
III
162 Javor mléč
30
22
3
17
53
5
I
2
2
2
163 Javor mléč
70
23
10
54
170
4
V
3
3
3
RZ
IV
164 Jeřáb obecný
20
14
3
16
50
4
I
2
3
2
165 Dub letní
40
6
4
18
57
2
II
3
3
3
RV
I
RZ
III
RZ
II
166 Dub letní
40
7
4
18
57
2
II
3
2
3
167 Jeřáb břek
70
23
8
54
170
2
IV
3
3
3
168 Bříza papírová
30
24
6
35
110
8
III
1
1
1
169 Lípa srdčitá
40
20
5
34
107
3
III
2
3
2
0a
Nevhodný nálet Bez oš etření Bez oš etření
RZ
V
0a
Nevhodný nálet Bez oš etření Nevhodně podrůstá Nevhodně podrůstá
RZ
II
0a
Odumírající
0a
Nevhodně podrůstá
0a
Narušená báze kmene
0b
170 Javor klen
50
16
6
28
88
2
II
3
3
3
0b
171 Bříza papírová
40
24
8
36
113
8
III
1
1
1
0b
172 Javor mléč
30
17
6
22
69
7
II
3
3
3
Odlehč ení a redukce koruny Odumírající
Odumírající Odumírající
RV
I
173 Javor mléč
20
17
5
20
63
6
I
3
3
3
174 Javor mléč
20
17
5
20
63
6
I
3
3
3
0a
Nevhodný nálet
175 Trnovník akát
20
14
5
18
57
6
I
3
2
3
0a
Nevhodný nálet
176 Javor mléč
30
8
3
12
38
3
I
4
3
3
177 Javor mléč
30
12
3
17
53
3
I
4
3
3
178 Trnovník akát
20
16
3
27
85
8
II
3
2
2
0b
Náklon nad s ilnic í
179 Javor mléč
10
20
5
34
107
8
III
1
1
1
0b
180 Javor mléč
30
20
8
47
148
2
III
3
1
2
0b
Poškozený kmen poškozený kmen při báz i kmene, odumřelý hlavní terminál
Bez oš etření
Bez oš etření Bez oš etření
30
181 Jírovec maďal
30
21
6
35
110
3
III
3
3
3
RZ
182 Jírovec maďal
40
22
8
42
132
2
III
3
3
3
RZ
III III
183 Jírovec maďal
30
19
4
28
88
2
III
3
3
3
RZ
III
184 Jírovec maďal
30
23
5
39
122
2
III
3
3
3
RZ
III
185 Jírovec maďal
50
18
8
41
129
2
III
3
3
3
RZ
III
186 Javor mléč
30
16
6
34
107
2
III
2
1
1
0b
187 Javor mléč
40
18
8
44
138
6
III
1
1
1
0b
188 Trnovník akát
50
7
5
14
44
2
I
3
3
3
RV
189 Javor mléč
60
8
6
24
75
2
II
3
3
3
RV
I
190 Javor mléč
60
10
8
34
107
7
III
3
3
3
RZ
II
Odumírající Odumírající
I
191 Habr obecný
90
11
9
39
122
1
III
3
3
4
RZ
III
192 Jasan ztepilý
60
24
10
38
119
14
lll
4
4
4
RZ
III
193 Javor mléč
30
22
6
23
72
10
II
3
2
3
0b
194 Javor mléč
20
18
5
20
63
8
II
2
2
2
0b
195 Javor mléč
30
20
7
22
69
3
III
3
3
3
196 Javor mléč
60
17
3
19
60
2
II
3
2
3
197 Javor mléč
20
20
8
18
57
3
II
3
3
3
Nevhodně konkuruje Nevhodně konkuruje
RZ
II
RV
II
Čty řkmen
0b
náklon kmene 20°
198 Javor mléč
60
16
5
20
63
3
II
3
2
3
0b
náklon kmene 20°
199 Javor mléč
30
16
7
26
82
3
III
3
2
3
0b
náklon kmene 20°
200 Javor mléč
30
12
4
12
38
2
I
3
3
3
0a
Nevhodný nálet
201 Jedle kalifornská
30
12
3
18
57
2
I
5
5
5
202 Javor mléč
40
16
3
19
60
4
I
3
3
3
203 Javor mléč
40
16
4
28
88
4
II
3
2
3
0b
Náklon kmene
204 Javor mléč
50
16
4
24
75
4
II
3
2
3
0b
Náklon kmene
205 Javor mléč
40
15
6
31
97
3
II
3
2
3
0b
Náklon kmene
206 Javor mléč
30
16
4
27
85
3
II
3
2
3
0b
Náklon kmene
207 Javor klen
20
16
5
25
79
2
II
3
3
3
208 Javor mléč
30
15
5
37
116
3
III
1
1
1
0b
209 Trnovník akát
60
8
5
30
94
3
II
2
1
2
0b
210 Javor klen
30
20
8
41
129
4
III
3
3
3
211 Javor mléč
50
22
8
66
207
8
IV
1
1
1
212 Javor mléč
50
23
8
65
204
3
IV
3
3
213 Javor klen
30
22
8
48
151
12
III
3
214 Javor mléč
40
18
7
30
94
5
III
3
215 Jasan ztepilý
30
26
8
53
166
16
IV
3
Bez oš etření Bez oš etření
Bez oš etření Odumírající Náklon kmene
RZ,RR
V
3
RZ
V
3
3
RZ
III
3
3
RZ
II
3
3
RZ
IV
RZ
IV
RZ
III
RZ
II
RV
I
216 Jasan ztepilý
30
31
14
66
207
18
IV
4
3
3
217 Javor mléč
40
26
6
31
97
2
II
3
1
3
218 Javor mléč
30
28
8
37
116
3
III
3
3
3
219 Javor mléč
30
21
8
38
119
3
III
1
1
1
220 Javor mléč
30
27
6
35
110
3
III
3
3
3
Odlehč ení a redukc e koruny s měrem k budově
0b
Odumřelý , plodnic e dřevokazné houby
0b
Odumírající, v ýv rat
0b
Dv ojkmen, oduírající
221 Javor mléč
20
21
6
35
110
3
III
1
1
1
222 Jasan ztepilý
80
16
8
30
94
1
II
5
5
5
0b
223 Lípa velkolistá
80
34
12
68
214
2
IV
4
2
4
224 Javor mléč
60
27
10
49
154
3
III
1
1
1
0b
Odumírající
225 Jasan ztepilý
30
22
7
27
85
6
II
3
2
2
0b
Náklon kmene
226 Javor klen
30
22
6
24
75
6
II
3
2
2
0b
Nevhodný nálet
227 Javor mléč
50
22
10
35
110
6
III
3
3
3
0b
Nevhodný nálet, příliš blízko stavby sý pky
228 Javor klen
60
13
7
14
44
2
I
3
3
3
0a
229 Javor mléč
60
26
10
53
166
2
IV
3
3
3
Odumírající
RZ
VI 18
8
1 BZV
I
Ins talace bez pečnostní vazby
Nevhodný nálet, příliš blízko stavby sý pky
RZ
III
V 12
230 Javor mléč
40
26
8
48
151
2
IV
3
2
3
231 Javor klen
60
27
12
51
160
8
IV
3
2
3
0b RZ
232 Lípa velkolistá
70
38
14
88
276
2
V
4
2
3
RZ,RR
VI
233 Modřín opadavý
70
37
10
117
367
3
V
3
3
3
RZ
V
234 Jasan ztepilý
60
16
6
30
94
2
II
3
3
3
RZ
II
235 Javor mléč
60
15
6
26
82
2
II
3
3
3
RZ
I
236 Javor mléč
30
12
6
24
75
2
II
3
3
3
RZ
II
Narušená báze kmene
8
1
Ins talace bez pečnostní vazby Vý šková redukce koruny a odlehč ení, sníž ení koruny o 10m
237 Trnovník akát
30
18
7
28
88
6
II
3
3
3
RZ
III
238 Lípa srdčitá
40
17
5
31
97
2
II
3
3
3
RZ
II
239 Bříza bělokorá
20
16
4
22
69
3
II
3
2
3
0a
Náklon kmene
240 Bříza bělokorá
30
17
4
27
85
3
II
3
2
3
0a
Náklon kmene
241 Jírovec maďal
50
17
5
31
97
2
II
3
3
3
0b
Odumírající
242 Javor mléč
30
18
5
36
113
4
III
3
3
3
0b
243 Javor mléč
50
20
8
40
126
6
III
3
3
3
RZ
III
244 Javor mléč
30
21
8
38
119
9
III
3
3
3
RZ
III
Hniloba kořenový ch náběhů
31
245 Javor mléč
40
21
8
37
116
6
III
3
3
3
RZ
III
246 Dub letní
60
25
10
56
176
2
IV
3
3
3
RZ
V
247 Jírovec maďal
60
16
7
38
119
2
III
3
3
3
RZ
II
248 Lípa velkolistá
80
33
12
79
248
6
V
3
3
3
RZ,RR
VI
249 Jírovec maďal
80
17
12
40
126
2
III
3
3
3
RZ
III
250 Jírovec maďal
80
18
14
44
138
2
III
3
3
3
RZ
III
251 Javor mléč
50
18
6
36
113
2
III
3
3
3
RZ
III
252 Javor mléč
80
25
8
41
129
2
III
3
3
3
RZ
III
253 Jasan ztepilý
60
28
12
63
198
5
IV
3
3
3
RZ
V
254 Jedle bělokorá
90
17
7
29
91
1
I
4
4
4
255 Jírovec maďal
80
9
5
18
57
2
I
3
3
3
RV
I V
v ýšková redukce koruna a odlehčení, snížení koruny o 10m
BZV
III Bez oš etření
256 Javor mléč
40
32
10
68
214
6
IV
3
3
3
RZ
257 Svída sporná
60
8
6
15
47
2
II
4
3
3
RV
I
258 Dub letní
70
33
14
66
207
7
IV
3
3
3
RZ
VI
259 Javor mléč
40
12
6
22
69
3
I
3
3
3
RZ
II
260 Douglaska tisolistá
70
16
5
19
60
1
I
4
3
3
RV
I
261 Lípa velkolistá
80
15
5
25
79
2
I
3
2
3
RV
III
262 Javor klen
20
12
2
14
44
4
I
3
2
2
263 Javor klen
40
13
4
16
50
2
I
3
3
3
RV
II
BZV
I
0a
Nevhodně konkuruje
264 Javor klen
20
13
3
15
47
2
I
3
2
2
0a
Nevhodně konkuruje
265 Vrba bílá
30
14
5
21
66
2
I
3
3
3
0b
Nevhodný nálet
266 Vrba bílá
40
14
5
17
53
2
I
3
3
3
0b
Nevhodný nálet
267 Bříza bělokorá
50
16
5
19
60
3
I
3
3
3
0b
268 Dub letní
60
14
3
15
47
2
I
3
3
3
269 Vrba bílá
50
15
5
19
60
2
I
3
2
3
270 Buk lesní
30
13
4
18
57
2
I
3
3
3
271 Vrba bílá
40
13
3
17
53
2
I
2
2
2
272 Douglaska tisolistá
70
16
4
18
57
1
I
3
3
3
273 Vrba bílá
40
15
3
14
44
2
I
2
2
2
0a
Nevhodný nálet
274 Bříza bělokorá
30
7
2
18
57
2
I
2
2
2
0a
Nevhodný nálet, odumírá
275 Vrba bílá
50
15
4
15
47
2
I
2
2
2
0a
276 Lípa velkolistá
60
36
16
133
418
3
VI
3
2
3
RZ
VI
K
Nevhodný nálet Vý šková redukce koruny o 7 m, mec hanická úprava pahý lu po kmeni + zastřešení dutiny š indelovou s tříškou
277 Lípa velkolistá
60
37
8
89
279
2
VI
3
3
3
RZ
VI
BZV
I
278 Lípa velkolistá
70
35
10
77
242
3
VI
3
2
3
RZ
VI 10
1 BZV
II
poškoz ený kmen ve vý šce 4 m
RV
I
RV
I
0b
Nevhodný nálet
0a
Nevhodný nálet Bez oš etření
7
IV
279 Lípa velkolistá
70
31
15
120
377
5
VI
2
2
3
RZ
VI
280 Javor klen
80
22
16
70
220
3
VI
3
3
4
RZ
V
281 Jasan ztepilý
40
20
8
31
97
4
II
4
4
3
RZ
II
BZV
I
282 Jasan ztepilý
40
20
7
32
100
4
II
4
4
3
RZ
II
BZV
I
283 Lípa srdčitá
70
27
12
74
232
2
VI
3
3
3
RZ
VI
284 Javor mléč
50
25
7
62
195
4
V
3
2
2
0b
285 Javor klen
30
26
6
52
163
3
III
3
2
2
0b
286 Jírovec maďal
40
22
8
51
160
3
IV
3
3
3
RZ
287 Javor klen
40
23
6
34
107
5
III
3
3
3
RZ
III
288 Jírovec maďal
50
26
10
53
166
3
IV
3
3
3
RZ
VI
Instalace bez peč nostní v az by Redukce odumírajícího terminálu, boč ní redukce a odlehč ení koruny
Koliduje s e zdí Koliduje s e zdí
III
289 Jírovec maďal
50
21
8
38
119
2
III
4
3
3
RZ
II
290 Jasan ztepilý
30
27
8
39
122
2
III
4
3
3
RZ
III
291 Javor klen
60
19
7
29
91
2
II
3
3
3
RZ
II
292 Javor klen
30
21
7
40
126
2
III
3
2
2
293 Javor babyka
20
18
5
26
82
3
III
3
3
3
294 Javor babyka
40
18
6
36
113
2
III
3
3
3
295 Javor klen
40
20
6
37
116
2
III
3
2
3
0b
296 Jírovec maďal
40
6
4
20
63
2
I
2
3
3
0a
297 Jasan ztepilý
60
23
7
31
97
3
II
4
4
3
0b
Koliduje s e zdí Bez oš etření
RZ
III Koliduje s e zdí Narušený kmen
RZ
II IV
298 Jeřáb širokolistý
30
23
10
63
198
8
IV
2
3
3
RZ
299 Javor mléč
50
16
6
24
75
2
II
3
3
3
RZ
II
300 Javor klen
30
24
8
38
119
9
III
3
3
3
RZ
III
301 Javor mléč
30
20
6
28
88
3
II
3
3
3
RZ
III
302 Jírovec maďal
70
20
6
27
85
2
II
3
3
3
RZ
II
303 Javor klen
60
16
7
41
129
2
IV
3
2
3
0b
304 Javor mléč
30
12
4
28
88
2
II
2
2
1
0a
305 Jasan ztepilý
70
22
16
75
236
8
IV
3
3
3
306 Javor babyka
50
19
6
60
188
2
IV
2
2
2
307 Jasan ztepilý
40
24
8
66
207
3
IV
3
3
3
Koliduje s e zdí Odumírající
RZ
V
RZ
V
0b
Narušený kmen
32
308 Javor mléč
30
20
5
25
79
2
II
3
2
3
0b
309 Douglaska tisolistá
40
22
5
32
100
8
II
3
3
3
0b
310 Dub letní
30
23
6
35
110
4
II
3
3
3
Nev hodný nálet Nev hodná v ýsadba
RZ
III
RZ
III
311 Dub letní
30
23
7
57
179
3
III
1
3
3
312 Javor mléč
30
19
6
34
107
5
II
2
3
3
0b
313 Dub letní
60
26
12
74
232
2
IV
3
3
4
RZ
VI
314 Jasan ztepilý
60
28
14
73
229
8
V
2
3
2
RZ
V
315 Douglaska tisolistá
30
21
7
33
104
9
II
3
2
3
0a
Nev hodná v ýsadba
316 Javor mléč
30
17
4
18
57
2
I
3
3
3
0a
Nev hodný nálet
317 Javor mléč
30
17
4
18
57
2
I
3
3
3
0a
Nev hodný nálet
318 Javor mléč
30
17
4
17
53
2
I
3
3
3
0a
Nev hodný nálet
319 Javor klen
30
6
5
24
75
2
II
3
2
3
0b
320 Jasan ztepilý
60
24
12
68
214
4
IV
3
3
3
321 Javor mléč
50
16
6
40
126
4
III
3
2
3
322 Javor mléč
60
22
8
51
160
3
III
3
3
3
323 Jírovec maďal
40
15
5
31
97
2
II
3
3
3
0b
Nev hodný nálet
324 Jírovec maďal
40
15
5
27
85
2
II
3
3
3
0b
Nev hodný nálet
325 Javor mléč
30
12
3
12
38
3
I
3
2
3
0a
Nev hodný nálet
326 Javor mléč
30
12
3
12
38
3
I
3
2
3
0a
327 Jírovec maďal
60
12
6
31
97
2
III
3
3
3
328 Javor mléč
30
16
4
32
100
5
III
2
2
2
0b
Odumírající
329 Javor mléč
30
12
5
33
104
5
III
1
1
1
0b
Odumírající
330 Javor mléč
20
15
6
33
104
5
III
1
1
1
0b
Odstraněn na jaře 2012
331 Javor mléč
30
17
3
20
63
2
III
2
1
2
0b
Odumírající
332 Javor mléč
30
16
5
29
91
6
III
3
3
3
333 Javor mléč
30
16
5
26
82
4
III
3
3
3
334 Javor mléč
30
16
5
31
97
6
III
3
1
2
0b
335 Javor mléč
40
15
5
28
88
3
III
3
3
3
0b
336 Javor mléč
40
15
6
33
104
6
III
3
2
3
337 Javor mléč
20
18
3
24
75
5
III
1
1
1
0b
Odumírající
338 Javor mléč
30
17
4
33
104
5
III
2
1
2
0b
Náklon kmene
339 Javor mléč
30
14
4
18
57
3
II
3
3
3
340 Javor mléč
20
18
2
12
38
3
I
3
3
3
341 Javor mléč
20
19
4
23
72
3
II
3
3
3
342 Javor mléč
50
17
6
31
97
5
III
3
3
3
343 Javor mléč
30
18
6
30
94
5
III
3
2
2
0b
344 Javor mléč
30
18
5
31
97
6
III
3
2
2
0b
345 Lípa velkolistá
50
22
8
42
132
10
III
3
3
3
V ývrat
Koliduje s e zdí
RZ
V
RZ
IV
0b
Koliduje s e zdí
Nev hodný nálet
RZ
III
odlehčení a redukce koruny nad voz ov kou
Bez ošetření Bez ošetření Narušená báz e kmene Narušená báz e kmene
RZ
III
Bez ošetření
0a
Poš koz ený kmen Bez ošetření
RZ
III Náklon kmene, narušená báze Náklon kmene
RZ
III IV
346 Modřín opadavý
30
25
8
46
144
3
III
3
3
3
RZ
347 Javor mléč
70
16
9
35
110
3
III
4
4
4
RZ
II
348 Lípa velkolistá
90
27
14
50
157
2
IV
4
4
4
RZ
IV
349 Smrk pichlavý
100
8
7
22
69
0
I
4
4
4
350 Modřín opadavý
60
27
10
64
201
3
IV
3
3
3
RZ
IV
351 Javor mléč
40
14
4
23
72
2
II
3
3
3
352 Jasan ztepilý
30
16
4
32
100
2
III
3
3
3
353 Javor mléč
30
13
5
23
72
2
II
3
2
3
354 Javor mléč
60
14
5
30
94
2
II
3
3
3
Bez ošetření
355 Javor mléč
40
16
5
28
88
3
II
3
3
3
Bez ošetření
356 Javor mléč
30
16
3
27
85
3
II
3
3
3
Bez ošetření
357 Javor mléč
30
16
4
28
88
3
II
3
3
3
358 Bříza bělokorá
30
17
7
36
113
8
III
3
2
3
359 Javor mléč
40
17
3
30
94
4
II
3
3
3
360 Javor mléč
30
16
4
20
63
2
II
3
3
3
361 Borovice lesní
20
26
7
53
166
15
IV
3
3
3
Bez ošetření
Bez ošetření Bez ošetření
0a
Bez ošetření
0b
Koliduje s e zdí Bez ošetření Bez ošetření
RZ
III
RZ
III
RZ
II
362 Borovice lesní
20
25
7
49
154
14
IV
3
3
3
363 Trnovník akát
40
25
5
32
100
4
III
3
3
3
364 Javor mléč
30
14
5
26
82
4
II
3
3
3
365 Javor klen
20
21
8
37
116
6
III
1
2
1
0b
Odumírající, náklon trojkmene
366 Bříza bělokorá
20
23
8
38
119
10
III
1
1
1
0b
Odumírající
367 Javor mléč
30
15
4
16
50
3
I
3
3
3
368 Javor mléč
20
15
4
18
57
3
I
3
3
3
369 Olše lepkavá
80
25
10
53
166
2
III
3
3
3
370 Jasan ztepilý
80
25
15
65
204
5
IV
3
4
3
RZ
III
371 Jírovec maďal
90
16
9
42
132
2
III
3
3
3
RZ
III
0a
Bez ošetření Bez ošetření
RZ
III
33
372 Olše lepkavá
90
21
5
38
119
2
II
4
3
3
373 Trnovník akát
30
18
5
26
82
5
II
2
1
1
0b
RZ
III
374 Jasan ztepilý
50
19
6
40
126
3
III
3
1
2
0b
375 Lípa velkolistá
80
33
14
147
462
3
VI
3
3
4
376 Javor mléč
40
16
3
27
85
3
II
1
1
1
0b
377 Javor mléč
40
16
3
27
85
4
II
1
1
1
0b
378 Javor mléč
30
20
5
31
97
6
III
3
3
3
379 Javor mléč
20
20
5
32
100
3
III
3
3
3
RZ
II
380 Javor mléč
30
16
4
30
94
3
III
3
3
3
RZ
II
Nevhodný nálet Koliduje s e zdí
RZ
VII
BZV
III Odumírající Odumírající
RZ
II
381 Olše lepkavá
30
19
5
29
91
3
III
3
3
3
RZ
II
382 Javor mléč
70
17
8
65
204
3
IV
2
3
3
RZ
IV
383 Javor klen
80
20
8
53
166
2
IV
3
3
3
RZ
III
384 Javor mléč
60
22
10
55
173
8
IV
3
3
3
RZ
III
385 Jírovec maďal
40
17
4
62
195
2
IV
1
2
1
386 Jírovec maďal
40
20
6
63
198
3
IV
2
3
3
RZ
III
387 Jasan ztepilý
70
27
12
88
276
6
VI
4
4
4
RZ
V
388 Javor mléč
80
22
10
65
204
2
IV
5
4
4
RZ
III
389 Olše lepkavá
90
24
9
38
119
4
III
5
4
4
RZ
III
390 Jasan ztepilý
90
25
15
70
220
1
IV
4
4
4
RZ
IV
0a
Dv ojkmen
BZV
II
Odumírající
391 Topol bílý
70
23
8
72
226
3
IV
3
3
3
392 Javor mléč
60
22
8
30
94
4
II
3
3
3
RZ
II
393 Javor mléč
80
21
6
44
138
2
III
3
3
3
RZ
III
394 Javor mléč
80
21
8
45
141
2
III
3
3
3
RZ
III
395 Jasan ztepilý
80
6
6
18
57
2
I
4
4
4
RV
I
396 Jabloň obecná
70
5
5
20
63
2
II
3
3
3
0a
397 Jabloň obecná
50
3
3
16
50
2
II
1
1
1
0a
398 Jabloň obecná
80
8
8
31
97
2
III
3
3
3
0a
399 Slivoň švestka
30
8
5
37
116
4
III
1
1
1
0a
Odumírající
400 Slivoň švestka
30
7
5
37
116
4
III
1
1
1
0a
Odumírající
401 Slivoň švestka
30
7
7
18
57
3
II
2
2
2
0a
Odumírající
402 Vrba bílá
40
8
8
30
94
2
II
2
1
2
0a
Náklon kmene
403 Jasan ztepilý 404 Jasan ztepilý
20 30
10 14
5 5
21 24
66 75
5 5
I II
3 3
3 3
3 3
0b
405 Topol osika
30
14
5
21
66
5
I
3
3
3
406 Vrba bílá
30
10
7
21
66
5
I
2
2
2
0a
407 Jasan ztepilý
30
14
10
31
97
6
II
3
3
3
0b
408 Ořešák královský
30
13
19
40
126
4
III
2
1
1
0a
409 Jasan ztepilý
40
28
20
116
364
5
VI
3
3
3
RZ
V
410 Jasan ztepilý
60
31
8
120
377
5
VI
3
3
3
RZ
V
411 Jilm horský
30
20
10
54
170
8
IV
3
3
3
RZ
III
412 Jabloň obecná
70
6
7
20
63
2
II
3
3
3
RV
I
413 Jabloň obecná
90
7
7
32
100
2
III
3
3
3
RV
III
RV
II
414 Jabloň obecná
0a
Odumírající
Poškoz ený kmen
Bez oš etření Nevhodný nálet, čty řkmen z pařez ový ch v ýmladků Bez oš etření Nevhodný nálet, ztrouchnivělý v nitřek kmene Nevhodný nálet, napaden podkorním dřevokaz ný m hmyzem Náklon kmene
30
5
5
36
113
1
III
1
1
1
100
9
8
20
63
1
I
4
4
4
416 Slivoň švestka
30
6
3
20
63
2
II
1
1
1
0a
Odumírající
417 Bříza bradavičnatá
50
8
3
12
38
1
I
3
3
3
0a
Poškoz ený kmen
418 Bříza bradavičnatá
80
12
4
18
57
2
I
3
3
3
419 Bříza bradavičnatá
80
12
4
18
57
2
I
3
3
3
420 Bříza bradavičnatá
80
10
4
18
57
2
I
3
3
3
0a
421 Bříza bradavičnatá
80
8
3
11
35
1
I
2
3
2
0a
422 Slivoň švestka
50
8
3
22
69
2
II
3
3
3
RV
I
415 Vrba jíva
0a
Torzo
Bez oš etření Bez oš etření Nevhodně konkuruje jav oru Poškoz ený kmen i koruna
423 Jabloň obecná
60
4
4
20
63
1
III
3
3
3
RV
I
424 Jabloň obecná
70
6
4
20
63
2
III
3
3
3
RV
I
425 Jabloň obecná
70
6
4
18
57
2
I
3
3
3
426 Jabloň obecná
50
6
5
30
94
2
III
3
3
3
RV
I
427 Jabloň obecná
50
7
5
30
94
2
III
3
3
3
RV
I
428 Jabloň obecná
50
6
5
22
69
2
III
3
3
3
429 Jabloň obecná
50
7
5
22
69
2
III
3
3
3
RV
I
430 Slivoň švestka
50
6
5
25
79
2
III
3
3
3
0a
0a
0a
431 Ořešák královský
80
7
5
14
44
2
I
4
4
4
RV
I
432 Ořešák královský
80
7
5
18
57
2
I
4
4
4
RV
I
433 Jasan ztepilý
70
7
4
14
44
2
I
4
4
4
0a
434 Trnovník akát
30
12
6
24
75
4
II
2
3
3
0b
435 Javor mléč
80
18
15
68
214
3
IV
3
3
3
Nevhodný nálet Nevhodný nálet
RZ
IV
34
436 Jasan ztepilý
40
18
8
31
97
3
II
3
3
3
437 Javor mléč
60
20
10
40
126
2
III
2
3
3
438 Jasan ztepilý
40
18
6
38
119
3
II
3
3
3
0b
439 Jasan ztepilý
40
18
6
32
100
3
II
3
3
3
0b
440 Javor babyka
80
22
16
108
339
2
VI
3
3
3
441 Jasan ztepilý
50
14
6
62
195
3
II
2
2
2
0a
Četnokmen, nov hodný nálet
442 Javor mléč
50
14
6
67
210
3
II
2
2
2
0a
Četnokmen, nov hodný nálet
443 Třešeň obecná
80
8
7
33
104
2
III
3
3
3
0a
Odumírajíc í
444 Třešeň obecná
30
6
3
22
69
3
III
1
1
1
0a
Odumírajíc í
445 Třešeň obecná
80
8
8
33
104
2
III
3
3
3
0a
446 Lípa velkolistá
90
35
16
121
380
1
VI
3
2
3
447 Javor klen
40
18
8
36
113
2
III
2
3
3
448 Javor mléč
30
12
9
31
97
3
III
2
2
2
449 Modřín opadavý
80
37
10
52
163
3
IV
3
3
3
450 Javor mléč
80
19
20
120
377
3
V
3
2
4
451 Smrk pichlavý
100
7
3
18
57
1
I
4
4
4
0b
Koliduje se z dí
RZ
III Koliduje se z dí Koliduje se z dí
RZ
V
Odumírajíc í
RZ
VI 12 16 3 BZV
RZ
II
RZ
IV
I
Ins tala ce bezpečnostní vazby trojúhelníkov é
III
obvodová redukc e koruny o 30%, odle hč ení, mec hanická konzervace dutiny v báz i, vyč ištění dutiny
0a
RZ,RR VI
K
Bez ošetření
452 Cypřiš vždyzelený
100
7
3
16
50
1
I
4
4
4
453 Smrk pichlavý
100
9
5
22
69
1
I
4
4
4
0a
454 Smrk ztepilý
90
6
3
12
38
1
I
4
2
2
0a
Nevhodná výs adba
455 Smrk ztepilý
80
6
3
13
41
1
I
3
2
2
0a
Nevhodná výs adba
Bez ošetření
STÁVAJÍCÍ KEŘE e.č. Taxon 1 Ribíz alpský
výška
šířka
1
1
poznámka, návrh opatření odstranit 3ks, nahradit vhodnými keři
2 Trojpuk
2
1
průklest na jaře
3 Šeřík obecný
3
2
špatný zdravotní stav,nevhodné umístění - odstranit 2ks
2 3 2 1 2 2 2 2 2
4 2 1 1,5 5 5 5 5 5
špatný zdravotní stav,nevhodné umístění - odstranit špatný zdravotní stav,nevhodné umístění - odstranit 3ks průklest na jaře ponechat, základní zdravotní řez ponechat, základní zdravotní řez ponechat, základní zdravotní řez ponechat, základní zdravotní řez ponechat, základní zdravotní řez ponechat, základní zdravotní řez
4 5 6 7 8 9 10 11 12
Tis červený Šeřík obecný Trojpuk Jalovec chvojka Jalovec čínský 'Hetzii' Jalovec čínský 'Hetzii' Jalovec čínský 'Hetzii' Jalovec čínský 'Hetzii' Jalovec čínský 'Hetzii'
Cena odstranění jednotlivých keřů je zahrnuta do položky "Odstranění náletu do 10 cm průměru kmene..." v souhrnném rozpočtu. Cena odstranění 3 stromů o průměru kmene do 10 cm je zahrnuta do položky "Odstranění náletu do 10 cm průměru kmene..." v souhrnném rozpočtu. Cena průklestu / zmlazovacího řezu keřů je zahrnuta do položky "Odstranění náletu do 10 cm průměru kmene..." v souhrnném rozpočtu. Všechny navrhované bezpečnostní vazby v koruně jsou vazby dynamické nepředpojaté ze syntetických materiálů.
Kácení dle kategorie - Revitalizace zámeckého parku v obci Oselce Průměr kmene na řezné ploše pařezu 0 - 10 cm 11 - 20 cm 21 - 30 cm 31 - 40 cm 41 - 50 cm 51 - 60 cm 61 - 70 cm 71 - 80 cm Celkem stromů ke kácení
177
C elkem s tromů k oš etření
225
C elkem s tromů bez z ás ahu C elkem s táv ajíc ích s tromů
53 455
3 65 43 46 6 5 7 2
35
C.5 Celková koncepce Cílem celého projektu je podrobně zmonitorovat a posoudit současný stav všech porostů v parku a celkový stav parku z hlediska krajinářského, historického a kulturně estetického a dále navrhnout a uskutečnit taková opatření, která zajistí zlepšení stávajícího stavu, dlouhodobé fungování parku a návrat jeho původní krajinářské, kulturní i ekologické hodnoty alespoň v nejlepší dosažitelné míře, dané současnými socioekonomickými podmínkami. Majitel (Plzeňský kraj) i uživatel (Střední škola Oselce) parku neplánují park využívat k intenzivní rekreaci návštěvníků. Park by měl i nadále sloužit především studentům a zaměstnancům školy a místním obyvatelům, při minimálních nárocích na údržbu. To je další hledisko, které jsme brali v úvahu při navrhování pěstebních opatření. Cílem navrhovaných pěstebních opatření je tedy hlavně zlepšení zdravotního stavu stávajících stromů, zvýšení druhové rozmanitosti odpovídající místním ekologickým podmínkám a začlenění stávajících i nových prvků zeleně do celkově komponovaného řešení celého prostoru parku v přírodně – krajinářském (anglickém) stylu. Přitom je brán ohled jak na přírodní ekosystémy dané oblasti tak i na kulturní, historické a estetické charakteristiky zájmového území. Navrhovaná opatření spočívají v provedení arboristických opatření na stávajících stromech doporučených na základě podrobného dendrologického průzkumu a ve výsadbě nových keřů a stromů, resp. skupin keřů a stromů, převážně listnatých, vhodných do místních podmínek, spolu se založením několika travnatých ploch s různou druhovou skladbou a nároky na údržbu (trávník, květnatá louka). V rámci projektu budou také zlikvidovány mnohé nevhodné zbytkové prvky po minulých uživatelích parku - plůtky, sloupky, kůlny, králíkárny, sušáky prádla. Terénní úpravy nebude nutné dělat ve větším rozsahu, pouze doporučujeme vyrovnat některé nerovné otevřené plochy a obnovit na nich trávník. V rámci kompozice parku budeme dbát na zachování a zvýraznění několika málo zajímavých výhledů a průhledů do okolní krajiny z různých míst v parku a naopak průhledy z okolních komunikací a přístupových cest do parku. Zajímavé jsou především pohledy z vyvýšené terasy u paty zámecké budovy na horizonty okolních kopců a vrchů, přes údolí do obce Oselce a na branku v jižním cípu parku a dále ven do otevřené krajiny. Zpětně pohled na průčelí zámku z různých stran nebo průhledy skrze kmeny stromů podél silnice na budovu zámku jsou významnou hodnotou zájmového území, které plánujeme zachovat a zvýraznit. V dlouhodobé perspektivě se počítá i s obnovou cestní sítě, pořízením doplňujícího mobiliáře a přeměnou asfaltových povrchů k méně rušivé variantě těchto intenzivně využívaných ploch, např. na pískové plochy nebo intenzivní trávník. Nově vymezené pěšiny navazují na vzor cestní sítě z císařského otisku z r. 1837 a jsou vyznačeny na výkrese "Celková koncepce". Nové výsadby budou založeny tak, aby se tyto cesty daly založit kdykoli v budoucnu. Cesty v severní části parku by měly být pouze vysekávané pěšiny v trávníku. V průběhu několika let se rovněž počítá s odstraněním několika nevhodných a dnes již 36
nevyužívaných menších staveb přiléhajících k severní straně zámku a zpevněné cestě okolo zámku.
37
C.6 Návrh výsadeb Podél hradební zdi budou doplněny stávající perspektivní stromy (a nahrazeny odstraněné nevhodné a poškozené stromy) tak, že zde vznikne dvojité, mírně nepravidelné a smíšené stromořadí velkých stromů (připomínka historicky doložených stromořadí podél cest a na okraji parku). Dále budou zvýrazněny a obnoveny travnaté plochy jak v severní tak v jižní části parku a na vhodných místech budou doplněny nebo zvýrazněny skupiny stromů či solitérní stromy. V severní spodní části parku bude po odstranění nevhodných náletových porostů odpovídajícím způsobem doplněn ovocný sad a v celé východní polovině severní části parku bude založena květnatá louka s menšími nároky na údržbu. V těsné blízkosti budovy zámku budou stávající nepříliš vitální záhonové růže nahrazeny po obou stranách vchodu půdopokryvnými růžemi. Navrhované druhy byly zvoleny s ohledem na místní ekologické a kulturně-historické podmínky. Jednotlivé ukázky použitých druhů stromů a keřů a porostů mohou sloužit i jako vhodný materiál pro ekologickou výchovu a vzdělávání. Nové stromy a keře budou vysázeny tak, aby doplnili chybějící prvky a zvýraznily přírodně krajinářský styl parku a estetickou hodnotu celého prostoru. Pro navrhované výsadby jsou navrženy převážně taxony domácích druhů dřevin, které se běžně vyskytují v přírodních ekosystémech v daných geografických podmínkách, případně kultivary těchto domácích dřevin a druhy u nás běžné, druhy ze skupin u nás běžných rodů a kultivary těchto dřevin. Namátkou lze jmenovat buk lesní, dub letní, lípu srdčitou a velkolistou, jírovec, lísku obecnou, kalinu obecnou, brslen evropský, růže, jedli bělokorou, borovici lesní a tis červený. Výběr jednotlivých druhů byl také učiněn s ohledem na potřeby zpěvného ptactva, hmyzu a drobných savců, tzn. že založením uvedených výsadeb by mělo dojít v daném prostoru ke zvýšení druhové rozmanitosti nejen rostlinstva, ale také ostatních druhů živých organismů. Některé odumírající stromy budou pouze zkráceny a ponechány na místě ve formě stojících kmenů. Rovněž některé pokácené kmeny starých stromů budou ponechány v parku jako biotop pro brouky a drobné organismy. Keře budou sázeny zásadně do ucelených skupin, které budou oddělené od trávníku obrytím pro jednoduchost údržby keřů i okolních travnatých ploch a také kvůli zvýraznění jejich efektu v dané lokalitě. Keřové skupiny budou sloužit pouze na doplnění u cest a laviček a k nasměrování návštěvníkových kroků a pohledů při pohybu parkem. Umístění jednotlivých dřevin, stávajících i navrhovaných, je upřesněno v grafické části projektu.
Foto č. 16 (na předchozí stánce): Pohled směrem k zámku z cesty od asfaltového hřiště)
Foto č. 17: Významná skupina starých lip (stromy č. 276 - 279) 38
39
Jehličnaté stromy s balem Abies alba Abies nordmaniana Pinus sylvestris
Jedle bělokorá Jedle kavkazská Borovice lesní
Jehličnaté stromy celkem Ovocné stromy s balem Juglans regia Malus domestica Prunus cerasus Prunus domestica Pyrus communis
17 Ořešák královský Jabloň (tradiční odrůdy) Třešeň (tradiční odrůdy) Slivoň domácí Hrušeň obecná
Ovocné stromy celkem
C.7
12 1 4
1 5 3 4 3
16
Výkaz výměr
Celkový počet stávajících stromů k ošetření (ks)
225
Celkový počet stávajících keřů k ošetření (ks)
9
Celkový počet nově vysazených stromů (ks)
128
Celkový počet nově vysazených keřů (ks)
400
Celková plocha revitalizované zeleně (ha)
2,3
40
C.8 Zásady realizace a údržby Doporučený technologický postup je následující: 1. Provedení arboristických opatření a kácení dřevin a odstranění náletových porostů včetně odstranění pařezů. 2. Chemické odplevelení ploch pro výsadby keřů a nových travnatých ploch postřikem roztoku totálního herbicidu – 3 % roztok. Likviduje se i vytrvalý plevel. Postřik se musí nechat působit cca 14 dní. 3. Vytýčení ploch pro skupiny keřů a umístění stromů. 4. Výsadba alejových listnatých stromů s balem o obvodu kmene 12 – 14 cm (viz obr. 1). Průměr balů u alejových stromů (obvod kmene 12-14 cm) bývá 50 – 60 cm. Velikost výsadbové jámy je 1,2 x 1,2 m s hloubkou 1 m. Stromy se sází přibližně do stejné hloubky, tak, jak byly pěstovány ve školce. V severní části parku mohou být podle potřeby stromy sázeny na mírně (do 20cm výšky) navršený "kopeček", kvůli vysoké hladině spodní vody a častému zamokření. Na dno jámy se dosype a sešlape původní země promísená v poměru 1 : 1 se zahradnickým substrátem (pokud není dostatečně kvalitní stávající zemina) tak, abychom dostali potřebnou výsadbovou hloubku. Po usazení stromu v jámě bal obsypeme obdobným materiálem a v horní třetině balu přidáme 20 ks desetigramových tablet NPK hnojiva s pozvolným uvolňováním. Na jaře provedeme povýsadbovou redukci koruny. Na kmen instalujeme jutovou bandáž (15cm šíře – 5m / 1strom) proti odpařování vody a proti mechanickému a mrazovému poškození. Strom ukotvíme třemi dřevěnými kůly o délce 2,5 m a průměru 7 - 10 cm s doplněním třemi dřevěnými příčkami a úvazkovou páskou (3bm/1 strom). Objemy jamek pro alejové stromy budou 1,0 – 1,5 m3. Výsadby budou prováděny s 50% výměnou zeminy v jamce (přidání substrátu a náhrada za odstraněný drn, kameny a jílovitou zem). 5. Výsadba jehličnatých stromů s balem (viz obr. 2). Postup je obdobný jako u listnatého stromu, jen se neprovádí řez nadzemní ani kořenové části stromu ani bandážování kmene a stačí použít jen jeden kůl zasazený šikmo. Počet tablet NPK hnojiva s pozvolným uvolňováním bude 10 ks do jámy na 1 strom. Objemy jamek pro jehličnaté stromy s balem budou 0,4 m3. Velikost sazenic jehličnatých stromů bude 80 120 cm.
6. Výsadba ovocných stromů s balem: Budou použity sazenice typu vysokokmen s balem, tradiční krajové odrůdy ovocných dřevin dle aktuální nabídky. Průměr balů u ovocných stromů bývá 30–50 cm. Velikost výsadbové jámy je přibližně 0,6 x 0,6 m s hloubkou 0,5 m. Objemy jamek pro ovocné stromy budou 0,125 až 0,4 m3. Výsadby budou prováděny s 50% výměnou zeminy v jamce (přidání substrátu a náhrada za odstraněný drn, kameny a jílovitou zem). Po usazení stromu v jámě bal obsypeme zeminou. Stromy se sází přibližně do stejné hloubky, tak jak byly pěstovány ve školce. Roub musí být minimálně 10 cm nad úrovní povrchu po výsadbě. Strom ukotvíme třemi dřevěnými kůly o délce 2 m a průměru 5 - 10 cm s doplněním třemi dřevěnými příčkami a úvazkovou páskou (3bm/1 strom). Na kmen instalujeme jutovou bandáž (5cm šíře – 5 m / 1 strom) proti odpařování vody a proti mechanickému a mrazovému poškození. Ihned po výsadbě provedeme povýsadbovou redukci koruny a výchovný řez. 7. Výsadba keřů (viz obr. 3). Jsou navrženy listnaté, příp. jehličnaté keře kontejnerované o velikosti sazenic 20 – 60 cm. Průměr kontejnerů u keřů bývá 20 – 30 cm. Sázíme tak, 41
že horní okraj balu je v úrovni okolního terénu. U všech rostlin důkladně utužíme zeminu v jejich okolí. Ke všem vysazovaným keřům přidáme 4 tablety NPK hnojiva s pozvolným uvolňováním do jamky. Objemy jamek pro keře o průměru balu 20 - 30 cm budou 0,05 - 0,125 m3. Výsadby budou prováděny s 50% výměnou zeminy v jamce (přidání substrátu či rašeliny a náhrada za odstraněný drn, kameny a jílovitou zem, 0,01m3 sub.). 8. Položení jutové mulčovací textilie proti růstu plevelů a pro udržení vlhkosti v půdě. Částečně bude tato textilie z přírodního materiálu plnit i přihnojovací funkci při svém dlouhodobém rozpadu a nezanechá v půdě žádné škodlivé látky. Folie bude položena v celé ploše keřových skupin a v ploše přibližně 1m2 okolo kmene nově vysázených stromů. 9. Důkladné zavlažení rostlin - 50 l vody na jeden strom a 20 l na jeden keř. 10. Namulčování povrchu v keřových skupinách a v okolí stromů (1m2 u stromu) 10 cm vrstvou drcené borky. 11. Založení trávníku. Na místech založení trávníku se odplevelený terén nakypří rotavátorem, doplní jemnou ornicí kde bude potřeba k dorovnání a jemně se domodeluje hráběmi. Do takto připravené plochy se zapraví osivo (2 - 3 kg / 100 m2 travní směsi) a pomalurozpustné hnojivo (přibližně 3 kg / 100 m2) a celý povrch se uválí. Po vyklíčení a mírném zahuštění nového trávníku se dle potřeby a možnosti údržby provádí pravidelné kosení. 12. Založení trávníku - květnaté louky. Odplevelený terén se naruší a nakypří rotavátorem. Poté se doplní ornice v místech prohlubní a terén se jemně domodeluje hráběmi. Do takto připravené plochy se zapraví osivo (2 g / 1 m2 směsi mezofilní krajinářská květnatá louka) a celý povrch se uválí. Nechá se vyklíčit a poté se seká první vegetační sezonu přibližně jednou za 3 týdny na výšku porostu asi 6 cm. V následujících sezonách se květnatá louka seká jen 2x až 3x ročně, obvykle po odkvětu žádoucích květin a pokosená tráva se nikdy nenechává ležet na místě. První rok po výsevu kvete velmi málo. Všechny sazenice a osiva budou dodány v kvalitě odpovídající českým technickým normám: ČSN 46 4901 Osivo a sadba ČSN 46 4902 Výpěstky okrasných dřevin. Výsadbové práce budou prováděny v souladu s následujícími normami: ČSN DIN 18 915 Sadovnictví a krajinářství – Práce s půdou ČSN DIN 18 916 Sadovnictví a krajinářství – Výsadby rostlin ČSN DIN 18 917 Sadovnictví a krajinářství – Zakládání trávníků ČSN DIN 18 918 Sadovnictví a krajinářství – Technicko-biologická zabezpečovací opatření Umístění jednotlivých stromů a keřů i travnatých ploch je upřesněno v Grafické části projektu. Následná péče o výsadby spočívá v několika jednoduchých činnostech, které pokud jsou prováděny ve správnou dobu, pravidelně a odborně správně, tak nejsou náročné ani časově ani finančně. Pokud se však zanedbají, pak může dojít k poškození rostlin a celého prostoru z nedbalosti tak, že náprava takového stavu může znamenat zásah do rozpočtu investora. Proto doporučujeme provádět pravidelnou údržbu nových výsadeb dle rozepsaného harmonogramu a s odborným dozorem. Základní péčí o nově vysazené stromy je provádění zálivky v suchých obdobích a to 50l na 1 strom. Keře je vhodné při dlouhodobě trvajícím suchu také zalít – 20l na 1 keř, ale pro 42
jejich přežití není nutné je zavlažovat pravidelně. Dále je nutné udržovat nově vzniklé záhony keřů v bezplevelného stavu. To znamená, že v prvních třech letech po výsadbě je potřeba 2x – 3x ročně provést kontrolu a mechanické ruční vytrhání a vyrytí plevele. To se provádí většinou v průběhu vegetačního období. Pokud se provede výsadba správně, nemělo by zaplevelení nových záhonů představovat větší problém. V případě zvýšeného růstu vytrvalých plevelů je potřeba nasadit chemické prostředky na jejich likvidaci. Přibližně za 3 až 5 let by měly keře dorůst do takové velikosti, která zajistí zakrytí přístupu světla k půdě, a tedy podmínky pro růst nových plevelů budou značně ztíženy. Po zapojení keřů je nutné výsadby kontrolovat pouze 2x ročně a provést odplevelení jen v případě potřeby. Pokud se však odplevelení ploch zanedbá při výsadbě nebo v prvních letech, bude pak následné odplevelení představovat poměrně náročnou operaci, odborně, časově i finančně. Další důležitou součástí péče je pravidelný odborný řez. U nově vysazených listnatých stromů je to výchovný řez po dobu 2 – 5 let po výsadbě, dle potřeby jednou ročně ve vhodnou dobu (v předjaří nebo v červenci až srpnu). Listnaté keře navržené k výsadbám zde není třeba pravidelně řezat. Jednou za 5 let doporučujeme provést kontrolu a případný průklest listnatých keřů. Péče o trávníky spočívá především v jejich pravidelném kosení. Květnatá louka se má kosit dvakrát až třikrát ročně, po odkvětu žádoucích květin. Podle stavu rostlin je nutné posoudit, zda je čas na jejich přihnojení. Vhodná jsou pomalurozpustná hnojiva. Všechny práce se provádí v rovině.
43
C.9 Agrotechnické lhůty Odborný řez stromů lze provádět v zimě i v létě, úměrně k potřebám jednotlivých druhů (např. jedinci druhů Acer, Prunus a Juglans by se neměly řezat v předjaří, ale až po odkvětu nebo v létě). Kácení stromů je nutno provést v době vegetačního klidu (listopad až březen), mimo hnízdní období ptáků. Výsadby alejových listnatých stromů s balem a jehličnatých stromů s balem se provádějí buď v jarním období před olistěním (III. až IV. - v závislosti na průběhu zimy) nebo na podzim po opadu listí před zámrzem (X. až XII.). Kontejnerované keře, listnaté i jehličnaté je možno sázet celoročně, pokud je zajištěna zálivka. Zakládání a obnovení trávníků se provede v březnu až dubnu nebo v srpnu až září. Řez na jaře kvetoucích listnatých keřů se provádí po odkvětu a řez listnatých keřů kvetoucích v létě se provádí v předjaří nebo po odkvětu.
C.10 Škody na porostech - ochrana porostů Budou - li v blízkosti perspektivních stávajících stromů nebo v blízkosti nově vysázených stromů v průběhu realizace projektu nebo v budoucnosti prováděny jakékoli stavební či bourací práce a terénní úpravy, pak tyto stromy budou ochráněny před poškozením koruny, kmene a kořenového systému v souladu s českou technickou normou ČSN DIN 18 920 Sadovnictví a krajinářství – Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech. Pokud dojde v budoucnu k poškození nově založených výsadeb stromů, keřů a travnatých ploch lidskou činností a ne na základě přírodních a povětrnostních podmínek, pak celou vzniklou škodu na porostech v hodnotě odpovídající stavu v době poškozeí plně nahradí ten, kdo tuto škodu způsobil.
D. Seznam literatury a použitých pramenů: Culek M. a kol., 1996, Biogeografické členění ČR, ENIGMA Praha Demek J a kol., 1987, Hory a nížiny – Zeměpisný lexikon ČSR, ACADEMIA Praha Dostál J., 1989, Nová květena ČSSR, ACADEMIA Praha Hejný S., Slavík B. a kol., 1988, Květena ČSR, ACADEMIA Praha Chytrý M., Kučera T., Kočí M. a kol., 2001, Katalog biotopů ČR, AOPK ČR, Praha Neuhäuslová Z. a kol., 1998, Mapa potenciální přirozené vegetace ČR, ACADEMIA Praha Quitt E.,1971, Klimatické oblasti Československa, Stud.geogr.fasc.16,Geografický ústav ČSAV Brno Vejnar Z. a kol., 1987, Geologická mapa 1: 50 000 s vysvětlivkami, ÚÚG, ČÚGaK Praha Vlček V. a kol., 1984, Vodní toky a nádrže-Zeměpisný lexikon ČSR, ACADEMIA Praha Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně, 73 s. Interakční mapa na serveru www.nahlizenidokn.cuzk.cz Portál veřejné správy CENIA: http://geoportal.cenia.cz Česká geologická služba, www.geology.cz Oblastní archiv v Plzni - pracoviště Klášter, historické mapy a kroniky, záznamy o pozemcích Národní památkový ústav http://monumnet.npu.cz/monumnet.php Seznam technologií při ošetřování stromů dle doporučení Sekce péče o dřeviny ISA, SZKT, 2010, (http://www.arboristika.cz/novy-seznam-technologii/index.php) Kolařík, J. a kol. (2003): Péče o dřeviny rostoucí mimo les – I. Metodika ČSOP č. 5 Kolařík, J. a kol. (2005): Péče o dřeviny rostoucí mimo les – II. Metodika ČSOP č. 6 Řez listnatých stromů na trvalém stanovišti - metodický plakát SZKT 44
E.Grafická část Mapa umístění zájmového území Mapa vymezení zájmového území a dotčených pozemků Mapa současného stavu – dendrologický průzkum - celkový přehled – 1:1000 Vyhodnocení dendrologického průzkumu - celkový přehled - 1: 1000 Vyhodnocení dendrologického průzkumu - 1:600, List A a List B Mapa starého katastru a perspektivní stávající stromy - 1:1000 Celková koncepce – Pohledy a pěšiny - 1:1000 Celková koncepce – Návrh výsadeb - 1:1000 Návrh výsadeb – Travnaté plochy - 1:1000 Návrh výsadeb - Osazovací plán - 1:600, List A a List B
45
Revitalizace zámeckého parku v Oselcích
F. NÁKLADOVÁ ČÁST 1. Položkový rozpočet - výkaz výměr
57
Revitalizace zámeckého parku v Oselcích
58
Revitalizace zámeckého parku v Oselcích
59
Revitalizace zámeckého parku v Oselcích
60
Revitalizace zámeckého parku v Oselcích
61
Revitalizace zámeckého parku v Oselcích
62