REVITALIZACE ZÁMECKÉHO PARKU V OSELCÍCH

Příloha č. 7 zadávací dokumentace veřejné zakázky: „Revitalizace zámeckého parku v Oselcích“

Zakázka: „REVITALIZACE

ZÁMECKÉHO PARKU V OSELCÍCH“

Projekt bude spolufinancován v rámci Operačního programu Životní prostředí z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a Státního fondu životního prostředí ČR

REVITALIZACE ZÁMECKÉHO PARKU V OSELCÍCH

Mgr. Vladimír Ledvina Komplexní slu žby pro zahradu, park a krajinu

Tyršova 359, 34101 Horažďovice Mobil: +420 774 499 570 Email: [email protected] Web: www.krajinotvorba.cz

1

A. Průvodní zpráva A.1. Identifikační údaje Název akce: Revitalizace zámeckého parku v Oselcích Stupeň:

Projektová dokumentace k realizaci akce (Návrh obnovy parku kompozice a celkových sadovnických úprav)

Místo:

obec Oselce

Okres:

Plzeň-Jih, Obecní úřad s rozšířenou působností: Nepomuk

Obec:

Oselce

Obecní úřad: Oselce

Objednatel:

Střední škola Oselce Oselce 1 335 01 Nepomuk

Zhotovitel:

Vypracoval:

Mgr. Vladimír Ledvina

IČ: 65575211, DIČ: CZ 7205081774

Tyršova 359

tel: +420 774 499 570

341 01 Horažďovice

email: [email protected]

Mgr. Vladimír Ledvina

Podpis za Zhotovitele:

Datum:

16.08.2012 2

A.2. Vymezení úkolu Předložená projektová dokumentace řeší komplexní obnovu parku v obci Oselce, jihovýchodně od Nepomuka. Důležitým úkolem projektu je ošetření stávajících významných stromů a revitalizace zelených ploch v parku. Při zpracování návrhu je nutno brát v úvahu, že se nacházíme v prostředí kulturní památky a v objektu, který slouží jako areál střední školy, včetně vyučovacích, stravovacích, ubytovacích i odpočinkových prostor. Úkolem projektu je zmonitorovat současný stav zeleně v parku a navrhnout odpovídající pěstební opatření, následně návrh celkové kompozice a sadovnických úprav, časový harmonogram prací a odhad stavebních nákladů. Je nutné zvolit taková opatření, která by vyhovovala několika následujícím kritériím a požadavkům: • • • • • • • •

funkčnost, provozní bezpečnost a užitek pro místní obyvatele i návštěvníky obce zlepšení zdravotního stavu stávajících prvků zeleně zvýšení biodiverzity a ekologicky-stabilizační funkce zelených ploch v obci respektování tradic, kulturních hodnot a ekologických podmínek dané oblasti zvýšení estetické hodnoty a atraktivnosti veřejných prostranství zvýšení plochy a počtu přírodě blízkých prvků v zastavěném území obce veřejná zeleň jako prostředek ekologického vzdělávání minimální nároky na údržbu zeleně • • • • • • •

Je nutné také respektovat: prostředí kulturní památky a jeho specifika všechny doložené historické vrstvy širší územní vztahy – krajinné vazby, významné pohledy a průhledy, terciální krajinu provozní režim památky náplň, kterou má obnovený park plnit možnosti údržby další způsoby ochrany – dle zákona o ochraně přírody a krajiny, o vodách, o lesích,...

Projekt je v souladu s územně plánovací dokumentací obce Oselce i s místním a regionálním plánem ÚSES. Mapa návaznosti na místní generel ÚSES je v grafické příloze. Nezbytným předpokladem pro zpracování projektu byl terénní průzkum, který byl proveden srpen 2010 až únor 2011. Návrh jednotlivých opatření a výsadeb se opírá o studium odborné literatury (viz „Seznam literatury“) a místních ekologických podmínek (viz „Popis území“), stejně jako o zkušenosti z podobných projektů realizovaných v místním regionu. Dotčené pozemky jsou ve vlastnictví Plzeňského kraje - spravuje Střední škola Oselce a částečně ve vlastnictví obce Oselce.

3

Seznam dotčených pozemků Číslo pozemku Návrh opatření kácení, ošetření stávajících 1/1 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 1/3 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 1/4 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 1/5 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 1/6 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 1/7 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 1/8 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 3/1 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 3/6 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 3/7 stromů, výsadba dřevin kácení, ošetření stávajících 999 stromů, výsadba dřevin 1015 odstranění náletu

Katastrální území Vlastník Oselce

Plzeňský kraj - střední škola Oselce

Oselce


Oselce


Oselce


Oselce


Oselce


Oselce


Oselce


Oselce


Oselce


Oselce Oselce

Obec Oselce Plzeňský kraj - střední škola Oselce

Katastrální mapa s dotčenými pozemky (zdroj: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) je v grafické příloze.

A.3. Přínos pro biodiverzitu Přínos realizace předloženého projektu pro biologickou rozmanitost a ekologickou stabilitu v daném území lze shrnout do několika následujících bodů: − zlepšení zdravotního stavu stávajících vzrostlých stromů − zachování či zlepšení životního prostoru a podmínek pro drobné obratlovce a bezobratlé (zanecháním starého dřeva v prostoru parku) − zlepšení podmínek pro život pro potlačené druhy rostlin a živočichů (prosvětlením a odstraněním náletových dřevin v části parku) − vytvoření nových biotopů a podmínek pro život nových druhů živočichů a rostlin (výsadbou nových stromů a keřů a založením travnatých ploch a květnaté louky) Všechna tato opatření mají za cíl vytvořit podmínky pro dlouhodobé a kontinuální fungování parku jak pro rekreaci a k užitku studentů, učitelů i návštěvníků školy, místních obyvatel a návštěvníků obce, tak i pro přírodu místní krajiny, jako významný a nenahraditelný prvek z hlediska ekologické stability a biodiverzity celého regionu.

4

B. Technická zpráva B.1. Přírodní poměry B.1.1 Geomorfologie a geologie Z hlediska geomorfologického členění ČR leží řešené území v okrsku Zelenohorská pahorkatina, náležející do následujících geomorfologických jednotek: provincie: Česká vysočina subprovincie: Česko-moravská soustava oblast: Středočeská pahornatina celek: Blatenská pahorkatina podcelek: Nepomucká vrchovina okrsek: Plánická vrchovina Plánická vrchovina se nachází ve sřední části Nepomucké vrchoviny. Jedná se o členitou vrchovinu převážně v povodí Úslavy, která je charakteristická silně rozčleněným erozně denudačním reliéfem v oblasti tektonické klenby se strukturními hřbety a suky i se skalními tvary zvětrávání a odnosu. Rozkládá se na moldanubických migmatitech a nebulitech a na granitoidech středočeského plutonu okrajového typu. Nejvyšším bodem je Drkolná 729 m.n.m. Další významné body mají nadmořskou výšku mezi 600 a 720 m. V zájmovém území převládají pararuly a migmatity moldanubické oblasti a v říčním údolí v severní části parku se vyskytují nivní fluviální a deluviální písčito-hlinité až hlinitopísčité sedimenty – stáří: pleistocén, holocén, typ horniny: říční usazeniny. Horninové podloží zájmového území je vidět také na přiložené geologické mapě. Legenda : Paleozoikum až proterozoikum : erlan (ID : 1258)

rula (ID : 1297) pararula (ID : 2383)

pararula až migmatit (ID : 1323) pararula (ID : 1342)

Obrázek č. 2: Geologická mapa zájmového území (zdroj: www.geology.cz) Nadmořská výška zájmového území se pohybuje mezi 590 a 600 m n m.

5

B.1.2 Klima Zájmové území leží v mírně teplé oblasti MT 7 (viz obr. č. 3). Tato oblast je charakteristická normálním až krátkým, mírným až mírně chladným a mírně suchým létem a zároveň mírně chladnou, suchou až mírně suchou zimou s krátkou sněhovou pokrývkou (60 – 80 dnů). Jaro a podzim jsou zde mírné. Obrázek č. 3: Klima v okolí zájmového území (zdroj: Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa http://janpivec.wz.cz/pivec.htm) Průměrná teplota v červenci zde dosahuje 16 až 17°C a v lednu -2 až -3 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí 650 – 750 mm. Počet letních dnů (s maximální teplotou rovnou nebo vyšší než 25°C) je 30 – 40 a počet mrazových dnů (s minimální teplotou rovnou nebo nižší než - 0,1°C) je zde 110 – 130. B.1.3 Pedologie Geologické podloží, tvar povrchu a charakter klimatu jsou určujícími faktory pro typy a druhy půd, vyskytující se v daném území. V zájmovém území se vyskytují převážně kyselé typické kambizemě, na žulách jsou však velmi kyselé – districké. Na plošinatých úsecích (v těsné blízkosti území) s těžšími substráty jsou hojné primární pseudogleje. V parku se projevuje výrazný rozdíl mezi půdními podmínkami v jižní, vrchní části parku a v severní, spodní částí parku, kde jsou půdy spíše vlhké, místu až zamokřené. B.1.4. Hydrologie Zájmové území je odvodňováno bezejmenným potokem, kteý pramení na sever od zájmového území, pod ohradní zdí parku. Tento potok se asi po 1 km vlévá zleva do říčky Víska, která je pravostranným přítokem řeky Úslavy, jež je hodnocena jako vodohospodářsky významný tok v úseku dlouhém 66 km od ústí. Je vedena jako mimopstruhová voda po celém toku. Čistota vody je hodnocena třídou II. Vodácky využívaný úsek je od Žinkov po ústí. Úslava pramení 2 km západně od Číhaně ve výšce 695 m n m. V Plzni se vlévá do Berounky (společně s Úhlavou, Mží a Radbuzou), levého přítoku Vltavy u Modřan. Ta je přítokem Labe. Oblast tedy patří do pomoří Severního moře. B.1.5 Biogeografie Zájmové území náleží z biogeografického hlediska do Plánického bioregionu 1.41. Plánický Bioregion leží na hranici západních a jižních Čech a zabírá západní část geomorfologických celků Blatenská pahorkatina a Šumavské podhůří. Bioregion je protažen ve směru JZ - SV a jeho plocha je 561 km2. Bioregion je tvořen vyššími hřbety na krystalických břidlicích, zahrnuje ochuzenou biotu 4. (bukového) a 5. (jedlobukového) vegetačního stupně. Potenciální vegetace náleží do acidofilních doubrav s velkými ostrovy květnatých bučin na kopcích. Biota je hercynského charakteru s vyzníváním některých alpských migrantů. Bioregion dodnes tvoří významnou migrační trasu od Šumavy do Brd. Netypickou část tvoří ploché kotliny, které tvoří přechod k bioregionům Plzeňskému (1.28) a Blatenskému (1.29). Plánický bioregion zahrnuje harmonickou kulturní krajinu s kulturními smrčinami s fragmenty bučin, 6

vlhkými loukami a rybníky. Z hlediska fytogeografického členění ČR náleží Plánický bioregion k mezofytiku a do 34. fytogeografického okresu Plánický hřeben, s výjimkou menších ploch na severním a jižním okraji. Fytogeografické vegetační stupně dle Skalického zde zastoupené jsou suprakolinní až submontánní. Potenciální vegetaci tvoří v nižších polohách acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion). Ve vyšších polohách jsou zastoupeny bučiny, na bazičtějších podkladech květnaté (Festuco-Fagetum, snad i Dentario enneaphylli-Fagetum), na kyselých vzácněji i bikové (Luzulo-Fagetum), a též jedliny podsvazu Abietenion (zejména Luzulo pilosae-Abietetum). Kolem vodních toků jsou luhy (Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae, v nižších polohách možná i Stellario-Alnetum glutinosae). Primární bezlesí chybí. Přímo v zájmovém území je potenciální přirozenou vegetací Bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum), která je obklopena Bikovou a/nebo jedlovou doubravou - (Luzulo albidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum). Přirozená náhradní vegetace na vlhkých místech je tvořena vlhkými loukami svazu Calthion, řidčeji i Molinion, které místy přecházely do rašelinných luk svazu Caricion fuscae, na pramenných výronech i do vegetace svazu Caricion rostratae. Na suchých loukách a pastvinách se vyskytovaly krátkostébelné trávníky svazu Violion caninae. Lemová vegetace náleží svazu Trifolion medii. Podél větších vodních toků je charakteristická vegetace svazu Phalaridion arundinaceae. Pozoruhodná je vegetace vodní, se zastoupením svazu Nymphaeion albae, do nějž náležejí charakteristické, dnes však již vzácné asociace Potameto natantisNymphaeetum candidae a Nymphoidetum peltatae. Flóra Plánického bioregionu je dosti chudá, s převahou hercynských lesních druhů. Mezní prvky jsou řídké, exklávní prakticky chybějí. Mezi druhy středoevropského lesa jsou charakteristické věsenka nachová (Prenanthes purpurea), devětsil bílý (Petasites albus), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), zimolez černý (Lonicera nigra) a kokořík přeslenatý (Polygonatum verticillatum), které doplňují subatlantské typy, např. kostřava lesní (Festuca altissima), sítina kostrbatá (Juncus squarrosus), rozchodník pýřitý (Sedum villosum), štírovník bažinný (Lotus uliginosus), mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium), vrba plazivá (Salix repens), prha chlumní (Arnica montana), rozchodníkovec nachový (Hylotelephium purpureum), pastinák luční palčivý (Pastinaca sativa subsp. urens) a pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum). K demontánním druhům patří růže alpská (Rosa pendulina) a suchopýrek alpský (Baeothryon alpinum). K pozoruhodným druhům slatinných stanovišť patří dále kosatec sibiřský (Iris sibirica) a hořepník luční (Pneumonanthe vulgaris). Alpský migrant se projevuje pouze okrajově, dřípatka horská (Soldanella montana) a pleška stopkatá (Calycocorsus stipitatus) jsou velmi vzácné. Převažuje zde hercynská lesní fauna se západními vlivy a průnikem horských a podhorských druhů, k nimž náleží např. rejsek horský. Charakteristickou avifaunu mají rybníky a mokřadní louky (koliha velká).V bioregionu se vyskytují pouze potoky pstruhového pásma. Mezi významné druhy patří ježek západní (Erinaceus europaeus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), z obojživelníků: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata).

7

Původní lesy byly již ve středověku převážně vyklučeny a na jejich místech jsou dnes převážně pole orné půdy a kulturní lesní monokultury smrku a borovice s příměsí dubu, modřínu, příp. buku, javoru a jedle. Pouze na vyvýšených místech nebo naopak na podmáčených stanovištích v údolí řek, a to jen na několika výjimečných lokalitách, se stávající smíšené lesy svým složením přibližují původním přírodním porostům. Nejčastějšími dřevinami stromořadí jsou: Prunus avium, Tilia cordata, Tilia platyphyllos, Acer platanoides, Juglans regia, Pyrus communis, hybridní topoly, méně Malus domestica a Prunus domestica (obojí hynou), Quercus robur, Betula pendula, Sorbus aucuparia, Robinia pseudoacacia, místy též Quercus petraea a Aesculus hippocastanum. Vhodnými druhy pro výsadbu rozptýlené zeleně v této oblasti jsou podle Neuhäuslové a kol. (1998) javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jeřáb obecný (Sorbus aucuparia), buk lesní (Fagus sylvatica), dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), habr obecný (Carpinus betulus), bříza bělokorá (Betula pendula), hloh (Crataegus sp.), růže (Rosa canina), krušina olšová (Frangula alnus), líska obecná (Corylus avellana), třešeň ptačí (Prunus avium) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Vhodné dřeviny pro soliterní výsadbu či rozptýlenou zeleň : Tilia cordata, Quercus petraea, Carpinus betulus, Prunus avium, Quercus robur, Tilia platyphyllos, Cornus sanguinea, Ligustrum vulgare, Crataegus monogyna, Crataegus laevigata, Corylus avellana, Sorbus aucuparia, Betula pendula, Rosa canina, Frangula alnus, Pinus sylvestris. Vhodné druhy trav do směsi pro zatravnění: Festuca rubra, Festuca pratensis, Dactylis glomerata, Poa pratensis, Poa trivialis, v sušších polohách Agrostis capillaris, Poa angustifolia, Festuca ovina agg., Festuca trachyphylla, Cynosurus cristatus, Phleum pratense, Lolium perenne, Trifolium repens.

Obr. 4: Nepravidelné stromořadí a porost náletových dřevin podél parkové zdi u hlavní silnice

8

B.2. Historické údaje Areál zámku Oselce náleží k památkově chráněným objektům. Objekt zahrnuje stavbu zámku a k němu přilehlé pozemky, včetně parku. Raně barokní zámek byl vystavěn v roce 1680 na místě původně středověké, renesančně přestavěné tvrze. V letech 1707 – 1737 byl zámek přestavěn. V této době vznikla i zámecká kaple, kterou zdobí nástropní freska s českými patrony. Přestavba po roce 1707 byla realizována stavitelem G.A.de Maggi. Zámek stojí na umělé terase, vyvýšené nad terénem mělkého údolí, které se táhne severně od zámku v JZ-SV směru. Naopak úroveň terénu v jižní části parku je přibližně stejná jako úroveň terasy se zámkem. Zámek bylo možné spatřit již z velké dálky a poměrně širokého okolí ze všech přístupových stran. Zámek byl tedy významnou krajinnou dominantou místního kraje.

Obr. č. 5: Historická rytina průčelí zámku z návštěvní knihy z přelomu 19. a 20. století. Je zde mírně patrná i formální úprava zeleně v bezprostřední blízkosti zámku (zdroj: Oblastní archiv v Plzni, pracoviště Klášter).

Budova zámku je dvoupatrová a její křídla obklopují obdélný dvůr. Starší původ objektu se zevně projevuje zalomením zadního křídla.

Zámek je bez architektonické výraznosti, o obdélníkovém půdorysu. Křídla vymezují nádvoří, v užších protějších stranách západní a východní se do nádvoří původně otevírala v přízemí i v 1. patře arkádami, které jsou dnes zazděny. Stěny kromě profilované korunní římsy a průběžných kordonů mezi jednotlivými podlažími jsou hladké, bez dalšího členění. Na jižní straně je v ose půlkruhem zaklenutý vjezd do nádvoří a současně i vstup do zámku v kamenném ostění s balkonem opatřeným klasickou balustrádou uprostřed lehce konvexní. Nad východní stranou je hranolová věž s hodinami a profilovanou římsou, která je nad ciferníkem paralelně zdvižená se střechou cibulovitého tvaru s lucernou. Podél nádvorní strany obíhá průběžná chodba, která je valeně klenutá v přízemí i v 1. patře, ve 2. patře je chodba plochostropá. V jihovýchodním nároží budovy je situována domácí kaple sv. Jiří, je zhruba čtvercového půdorysu. Východní stěna kaple je otevřena velkým kazulovým oknem s iluzivně malovaným barokním oltářem kolem něho. Klenbu pokrývá malba na téma „ Čeští patroni kolem Boha Otce“. Jižní stěnu kaple pokrývá ve většině její plochy rozsáhlá nástěnná barokní malba na téma „Smrt Panny Marie“ ve výrazně plastickém štukovém rámu. Protější severní stěnu pokrývá symetrická malba ve stejném slohu a nepochybně ze stejné doby a od stejného malíře na téma „Narození Panny Marie“. Nad vstupem z chodby v západní stěně kaple je oratorium či zpěvácká tribuna, která je křivkovitě dynamického konvexního půdorysu s kovanou barokní mříží. Zámek je obklopen anglickým parkem, vymezeným po obvodu kamennou ohradní zdí. V ní je na jižní straně areálu vložena vstupní branka, dnes již nepoužívaná. Hlavní vjezd je situován na západní straně při hlavní komunikaci skrze obec Oselce. Jižně od vjezdu je objekt lednice, zapojený svou západní stěnou do ohradní zdi. Na jihovýchodním okraji zámeckého

9

parku stojí rozlehlá barokní patrová sýpka. Obrázek č. 6.: První vojenské mapování (1764 – 1768) – Z tohoto mapového podkladu je čitelné to, že zahrady okolo zámecké budovy byly původně nejspíše tři. Jedna byla výrazně symetrická nebo osová s centrálním prvkem (zjevně s nějakou zdobnou kašnou nebo jiným vodním prvkem). Druhá byla nejspíše využívaná jako užitková zahrada, domnívám se tak podle osového rozmístění na stejně velké plochy (záhony). Ze třetí plochy (jihozápadně od budovy zámku) není jasně čitelné, o co se konkrétně jednalo a zda tato plocha patřila vůbec k zámeckému parku. Již na této mapě je patrná soustava rybníků v nedalekém okolí zámku.

Park okolo zámku je přírodně krajinářského stylu. Jeho podstatná část je před zámkem na trojúhelníkovém půdorysu s osovou vazbou na bránu v jižním cípu parku, ústící na pokračování osy v silnici. Terén se směrem od zámku svažuje k ohradním zdem, směrem k jihu jen velmi mírně, směrem k jihu a jihozápadu poměrně prudkým svahem. Na park navazovaly podle stabilního katastru přímé komunikace. Podél ohradní zdi je dnes nepravidelné smíšené stromořadí. To mohlo být v minulosti založeno jako pravidelné stromořadí, stejně jako aleje podél cest vedoucích z parku do okolní krajiny, jak je to patrné z historických map. V 18. století, kdy park dostal dnešní tvar a byl založen v přírodně krajinářském stylu, zde existovala rozsáhlá a důmyslná síť pěšin a cest. To je patrné na mapě císařského otisku (viz níže).

Obrázek č. 7.: Mapa Císařských otisků z r. 1837. Zde je již podrobněji naznačeno osázení samotného parku. Je zde názorně čitelná struktura výsadeb, tvarování jednotlivých ploch a také cestní síť, která byla nezbytnou součástí úprav parku tohoto stylu. Výsadby dřevin jsou soustředěny ze dvou stran okolo zámku a přilehlých budov. Není patrné, že by zde byla nějaká středová případně dominantní osa. Tyto úpravy potvrzují ústní tradici, že zde kdysi býval park založený v anglickém (volně krajinářském) stylu. Většina staveb se zachovala v pozměněné podobě do dnešní doby.

V těsné blízkosti zámku, na jeho severovýchodní straně, jsou do parku včleněny cizorodé zemědělsko - průmyslové objekty. Mimo park na budovu zámku navazuje oddělený zemědělsko - průmyslový areál. Součástí parku je příjezdová komunikace včetně zpevněného parkoviště a asfaltové hřiště v centrální části jižní poloviny parku. Park nebyl řadu let udržován a v současnosti je dosti devastován. V minulých desetiletích byla jeho spodní, severní, část 10

pronajímána místním občanům za účelem drobného hospodářského využití. Zbytky po této činnosti (straé ploty a plůtky, králíkárny a kůlny, staré ovocné stromy a keře) lze v parku ještě nalézt a většinou působí v parku značně rušivě a cizorodě. Druhé Obrázek č. 8.: vojenské mapování (1836 – 1852) – na tomto mapovém podkladu je již jasně čitelný tvar zámeckého parku, není zde ale specifikovaný bližší vzhled porostů ani cestní sítě. Je zde pouze viditelná procházející silnice po západním okraji zámeckého parku a cesta lemovaná alejí vedoucí od zámku směrem na jihovýchod.

Na jihovýchodním okraji zámeckého parku stojí rozlehlá stavba zámecké sýpky. Mohutný objekt čtyřmetrového špýcharu je obdélníkového půdorysu. Objekt má sedlovou střechu, krytou taškami. Střecha mírně přesahuje obvodové zdivo, kryje jednoduše profilovanou korunní římsu. V podélné stěně orientované do parku je v sedmi okenních osách po 3 okenních otvorech nad sebou. Okna jsou orámovaná jednoduchou profilovanou linkou vytaženou ve štuku a opatřena mříží. Ve štítech jsou dvě osy s 3 okny nad sebou stejného typu jako v bocích stavby. V závěru štítu jsou dva oválně ležaté, zřejmě zavětrovací otvory, orámované stejnou paralelní linkou jako okna obdélně ležatá. V ohradní zdi u vchodu do areálu zámku je po pravé straně brány směrem od silnice umístěna lednice. Vstupní průčelí orientované do silnice je tvořeno čtyřmi plochými nikami, které jsou půlkruhově zaklenuty. Mezi nimi byly v omítce vytaženy pilastry s rozšířenými patkami s drobným úskokem v horní části. Na počátku zaklenutí nik je každý pilastr ukončen vodorovně loženým páskem. Nad nikami probíhá v omítce vytažená kordonová římsa, nad níž je vystavěná zídka se čtyřmi sloupky, ukončenými nahoře šikmo loženou deskou. Stavba je dnes zcela nepřístupná, neboť otvory byly zazděny a je přiznána pouze ve fasádě v průčelí do ulice a terénní konfigurací na straně parku, neboť je mírně zaříznutá do terénu a přehrnutá zeminou. Sloužila na uskladnění potravin a piva z blízkého pivovaru, dnes již zrušeného.

Obr. č. 9.: Třetí vojenské mapování (1877 – 1880) – na tomto mapovém podkladu je opět zřetelně viditelný tvar zámeckého parku. Je zde viditelné rozdělení parku na dvě části. Na spodní část parku podle mapového podkladu dříve navazovala cesta/ osa, která byla lemována stromy. Ta v současné době není patrná. Další cesty 11

navazující na objekt parku byly také lemovány pravidelným stromořadím, jak hlavní silnice přes obec, tak i vedlejší cesta podél zdi v jihovýchodní části parku a polní cesta směrem na jihovýchod od zámku. Obr. č. 10: Historická mapa panství Oselce z r. 1808 (zdroj: Oblastní archiv v Plzni, pracoviště Klášter). Je zde zřetelný tvar parku a hlavní přístupová cesta k zámku na druhé straně než dnes. Výsadby v parku nejsou specifikovány, ale je jasné, že se jednalo převážně o stromy a keře v řídkém sponu - parková a užitková zeleň .

Obrázek č. 11: Historická mapa panství Oselce z r. 1833 podle tehdejšího soupisu pozemků a "katastrální mapy" (zdroj: Oblastní archiv v Plzni, pracoviště Klášter). Zde je již vyznačena cestní síť v parku vypovídající o účelně založených výsadbách a členění prostoru v přírodně krajinářském stylu s hustějšími porosty po obvodu a s rozvolněnou výsadbou s travnatou plochou uprostřed obou prostorů parku (severní i jižní části).

12

Obrázek č. 12: Historické fotografie z počátku 20. století z návštěvní knihy zámku dokládající existenci tenisového hřiště v místech dnešního asfaltového hřiště v jižní části parku.

13

C. Specifikace opatření C.1. Současný stav Obr. č. 13. – ortofoto současného stavu

Pozemek parku má přibližně tvar protáhlého pětiúhelníku. Tvar parku je vymezen silnicí ze západní strany a dále liniovými výsadbami dřevin po obvodu parku. Z východní strany k parku těsně přiléhá poměrně zemědělsko - průmyslový objekt. V severozápadní části je park ohraničen kamennou zdí od soukromých zahrad v obci Oselce. Celý park je obehnán původní kamennou ohradní zdí o výšce 1 - 2 m. V centrální části jižní poloviny parku se nachází asfaltové hřiště, které je hojně využíváno školou i občany obce. Druhá velká asfaltová plocha přiléhá těsně k budově dílen. Tato plocha sloužila ke skladování různého materiálu a dnes již toto využití nemá. Dále se v parku nachází několik konstrukčních prvků vypovídajících o využití zámku a jeho okolí v druhé polovině 20. století - staré a dnes již nepoužívané sušáky na prádlo, zbytky volejbalového hřiště a jeho příslušenství, rozbité plůtky, kolny a králíkárny. Na parkoviště za zámkem směrem k severu navazuje několik nevzhledných malých staveb, které dnes již také nemají praktické využití. V severní části leží také nevyužitý zapuštěný sklep, jehož zasypaná střecha mírně vyčnívá nad okolní terén. V severní části pod zámkem se nachází i několik zastřešených studní. Hlavní příjezdová komunikace a parkoviště, stejně jako jedna okružní cesta pro pěší v jižní části parku před zámkem jsou vyasfaltované. Zelené plochy parku pokrývají převážně smíšené porosty stromů a travnaté plochy s ruerálním porostem uprostřed a na severním okraji dolní severní části. V západním okraji severní části je také množství náletových keřů a stromů. V polovině severní části je několik starých ovocných stromů. Podrobný popis zdravotního stavu stromů je uveden v tabulce "Evidence a vyhodnocení zdravotního stavu stromů". Stromy v parku mají různé stáří. Vyskytují se zde jak původní vysazovaní jedinci, tak i mnoho náletů z různých období. Na jejich zdravotním stavu se výrazně projevuje zanedbání péče o celý objekt parku v poválečných letech 20. století. Park dnes slouží především k rekreaci a odpočinku, příp. některým výukovým aktivitám studentů a učitelů Střední školy Oselce a částečně i k rekreaci a pořádání společenských akcí občany obce Oselce. Trávníkové plochy se jeví být udržovány pouze v minimálním rozsahu.

14

C.2. Fotodokumentace

Foto č. 1: Celkový letecký pohled na prostor parku a okolí zámku - jarní aspekt.

Foto č. 2: Celkový letecký pohled na prostor parku a okolí zámku - podzimní aspekt. 15

Foto č. 3: Porost stromů mezi objektem sýpky a zámku - zimní aspekt.

Foto č. 4: Porost stromů v jižním cípu parku - pohled směrem k brance.

Foto č. 5: Stromy podél ohradní zdi jihovýchodní hranice parku.

16

Foto č. 6: Severozápadní roh parku s obvodovou zdí a stromy podél ní a navazující travnatou plochou.

Foto č. 7: Zbytky ovocného sadu v severovýchodní části parku.

Foto č. 8: Pohled na svah pod zámkem a navazující travnatou plochu s výrazným solitérním javorem - strom č. 450

17

Foto č. 9: Detail koruny stromu č. 148 ilustrující velmi špatný celkový zdravotní stav stromu

Foto č. 10: Plodnice dřevokazných hub na větvích stromu č. 171 dokládající havarijní stav stromu v blízkosti pozemní komunikace.

Foto č. 11: Výrazné poškození kmene stromu č. 330.

18

C.3. Dendrologický průzkum – metodika Datum rekognoskace:

prosinec 2010 - leden 2011

Použité měřící pomůcky: obvodové a průměrovací arboristické pásmo 5m, kovová lesnická průměrka, elektrooptický výškoměr Haglöf, digitální fotoaparát Cannon SD 700 IS, laserový dálkoměr Stabila LE 100. Taxonometrie U všech evidovaných dřevin bylo provedeno zaměření a stanovení taxonometrických hodnot - taxon, varieta, průměr kmene a koruny, procentický objem koruny, výška stromu, stupeň věkovitosti. Bodovým hodnocením byly určeny další parametry dřeviny (fyziologická vitalita, biomechanická vitalita, sadovnická hodnota). Popis významu naměřených hodnot, bodové škály apod. jsou vysvětleny v Legendě k inventarizačním tabulkám řazené před tabulkou evidence a vyhodnocení stromů. Evidence stromů V mapové příloze je každý jednotlivý strom vyznačen symbolem stromu v místě kmene a evidenčním číslem, které odpovídá evidenčnímu číslu stromu v tabulkových podkladech. Evidovány byly především dřeviny vzrostlé - kosterní. Z důvodu možnosti výběru budoucích kosterních dřevin a jejich zapěstování byly evidovány i některé dřeviny náletové a mladší v tloušťkové třídě kmene cca 10-20 cm. Ostatní mladší náletové dřeviny jsou zařazeny do kategorie náletový podrost. Polohopis Mapová část – všechny hodnocené stromy jsou zakresleny do mapy v měřítku 1:1000 nebo 1:500. Měřítko je na každém výkresu viditelně vyznačeno. Poloha dřevin byla geodeticky zaměřena nebo v několika málo případech odměřena od pevných geodeticky zaměřených bodů. Na mapě je také vyznačeno barevně celkové hodnocení jednotlivých stromů a reálný průměr jejich koruny. Fotodokumentace Fotodokumentace byla pořízena na podzim roku 2010 a v zimních měsících 2010 - 2011. Všímá si jak celkových pohledů a průhledů zájmovým územím, tak jednotlivých skupin či přímo některých detailů jednotlivých stromů. Kategorizace dřevin V mapách i v tabulkách evidence dřevin jsou jednotlivé stromy rozlišeny barevně do čtyř skupin dle zdravotního stavu, kvality habitu a celkového významu pro danou lokalitu z hlediska biodiverzity, sadovnické kompozice a estetické i kulturní hodnoty. Tyto kategorie jsou: stromy velmi významné a vysoce cenné .................................................... (žlutá) perspektivní stromy v dobrém zdravotním stavu, kosterní dřeviny ............ (zelená) 19

méně významné stromy v průměrném zdravotním stavu ............................ (bílá) neperspektivní či odumřelé stromy určené ke kácení .................................. (červená)

20

C.4 Dendrologický průzkum - vyhodnocení Základní popis situace Posuzovaná zeleň se nalézá v intravilánu obce Oselce v původním zámeckém parku. Území parku je rozděleno budovou zámku a příjezdovou cestou. Horní polovina je spíše rovinatého charakteru s řadou původních dřevin, ale i s velkým množstvím pozdějších náletů či sporadických výsadeb. V této přední části je zeleň částečně udržovaná jako volná parková úprava, v dolní části pod zámkem, která má svažitý terén, se jedná o zcela neudržovanou část. Zásahy se zde omezily pouze na odstranění padlých dřevin. Zadní část ovocného sadu je velmi zanedbaná. Doplňkové výsadby z posledních cca tří desetiletí jsou spíše nahodilého rázu. Jedná se o výsadby několika jehličnatých keřů a stromů ve svahu pod zámkem. Jsou to sice introdukované druhy (smrk pichlavý a jalovec čínský), ale svým tvarem, velikostí a barvou vhodně doplňují budovu zámku, především v zimních měsících. V ostatních partiích parku dochází spíše k postupné obměně dřevin náletového charakteru (javor mléč, javor klen, jasan ztepilý). Podrobná celková situace a situace jednotlivých částí jsou uvedeny v mapových přílohách. Vizuální popis znázorňuje přiložená fotografická dokumentace. Následující text shrnuje poznatky zevrubného průzkumu a ohledání na místě a vytyčuje způsob a rozsah navrhovaných opatření. Evidence vzrostlých stromů V parku bylo evidováno celkem 455 stromů a 16 keřů. Jedná se o 9 druhů jehličnatých stromů (47 jedinců), 3 druhy jehličnatých keřů (8 jedinců) a 27 druhů listnatých stromů (408 jedinců) a 3 druhy listnatých keřů (11 jedinců). Přehled všech zastoupených taxonů uvádí tabulka "Výčet dřevinných taxonů". Jedná se tedy o poměrně pestrou druhovou skladbu, i když zastoupení jednotlivých druhů je velmi nerovnoměrné. Výrazně převažují javor mléč, javor klen a jasan ztepilý a to převážně v náletových formách. Z výjimečnějších druhů je zde zastoupen jeřáb širokolistý, jedle kalifornská, bříza papírová. Pozoruhodné jsou velmi staré a mohutné exempláře javoru babyky. V parku se nalézá řada mohutných starých stromů (jasany, lípy, modříny), které samy o sobě splňují kriteria zařazení mezi památné stromy. Z celkového hlediska je ale v parku nadprůměrné množství odumřelých, či velmi poškozených dřevin ve velmi špatném až kritickém zdravotním stavu. Mnoho dřevin je zde vysloveně provozně nebezpečných. Přehled všech evidovaných stromů a keřů spolu s údaji o zdravotním stavu a návrhem ošetření je uveden v tabulce „Evidence a vyhodnocení zdravotního stavu dřevin“. javor před budovou jehličnatých keřů

21

Tabulka: Výčet dřevinných taxonů Český název

Vědecký název

Jehličnan

Listnáč

STROMY Borovice lesní

Pinus sylvestris

5 1

Borovice vejmutovka

Pinus strobus

Bříza bělokorá

Betula pendula

6

Bříza bradavičnatá

Betula pubescens

7

Bříza papírová

Betula papyrifera

2

Buk lesní

Fagus sylvatica

2

Cypřiš vždyzelený

Cupressus sempervirens

1

Douglaska tisolistá

Pseudotsuga menziesii

4

Dub letní

Quercus robur

Habr obecný

Carpinus betulus

1

Jabloň obecná

Malus sylvestris

13

12

Jasan ztepilý

Fraxinus excelsior

47

Javor babyka

Acer campestre

6

Javor klen

Acer pseudoplatanus

37

Javor mléč

Acer platanoides

Jedle bělokorá

Abies alba

2

Jedle kalifornská

Abies bracteata

1

Jeřáb břek

Sorbus torminalis

1

Jeřáb obecný

Sorbus aucuparia

2

Jeřáb širokolistý

Sorbus latifolia

1

Jilm horský

Ulmus glabra

3

Jírovec maďal

Aesculus hippocastanum

42

Lípa srdčitá

Tilia cordata

8

Lípa velkolistá

Tilia platyphyla

Modřín opadavý

Larix decidua

Olše lepkavá

Alnus glutinosa

160

13 15 4

Ořešák královský

Juglans regia

3

Slivoň švestka

Prunus domestica

6

Smrk pichlavý

Picea pungens

Smrk ztepilý

Picea abies

Svída sporná

Cornus controversa

Topol bílý

Populus alba

3

Trnovník akát

Robinia pseudoacacia

15

Třešeň obecná

Prunus serrulata

3

Vrba bílá

Salix alba

8

Vrba jíva

Salix caprea

3 15 1

1 47

celkem stromů:

408

KEŘE Jalovec čínský

Juniperus chinensi ´Hetzii´

5

Jalovec chvojka

Juniperus sabina

2

Tis červený

Taxus baccata

1

Meruzalka alpská

Ribes alpinum

3

Šeřík obecný

Syringa vulgaris

5

Trojpuk drsný

Deutzia scabra

celkem keřů:

Celkem všech dřevin

3 8

11

55

419

22

Evidovány byly především dřeviny vzrostlé kosterní. Z důvodu možnosti výběru budoucích kosterních dřevin a jejich zapěstování byly evidovány i některé dřeviny náletové a mladší v tloušťkové třídě kmene cca 10-20 cm. Foto č. 13: Skupina starých modřínů

Keře Keřové výsadby jsou velmi sporadické a víceméně nahodilé. Mezi náletovými dřevinami se vyskytují také následující druhy keřů: bez černý, líska obecná, kalina obecná a staré ovocné keře.

Návrh arboristických opatření Na základě podrobného dendrologického průzkumu a vyhodnocení zdravotního stavu dřevin z hlediska biologického i z hlediska provozní bezpečnosti na stanovišti byly stanoveny konkrétní sanační práce pro jednotlivé stromy. Navrhujeme u 163 vybraných stromů provést ošetření detailním zdravotním a bezpečnostním řezem, tzn. odsranění většiny větví nemocných, mrtvých, nevhodně rostoucích, neperspektivních nebo patologických a odstranění všech suchých větví hrozících pádem a poraněním osob či majetku v celém objemu koruny. Redukčním řezem spolu se zdravotním a bezpečnostním řezem bude ošetřeno 6 stromů, výchovným řezem 38 stromů a samotným bezpečnostním řezem 18 stromů. Celkem se jedná o 225 jedinců určených k ošetření odborným řezem. U čtyř stromů, v situacích, kdy díky růstovým defektům či zvýšeným požadavkům na provozní bezpečnost stromu v daném místě hrozí potencionální rozlomení koruny nebo její části, je navržena instalace bezpečnostních vazeb do korun stromů (celkem 6 bezpečnostních vazeb). Foto č. 14: Borovice hedvábná (vejmutovka) a lípa srdčitá před vchodem do zámku (stromy č. 27 a 29

23

Nevhodně vysazené, či rostoucí stromy, stejně jako stromy nemocné, poškozené, odumírající a potenciálně nebezpečné navrhujeme odstranit. Je navrženo celkem 176 ks vybraných neperspektivních dřevin ke kácení, převážně ze zdravotních důvodů. Jsou to dřeviny odumírající, dále stromy ve velmi špatném zdravotním stavu, stromy nenávratně poškozené anebo nevhodné nálety. Při realizaci kácení velkých stromů počítáme s ponecháním některých velkých kmenů na vhodném místěv parku, nedaleko jejich nynějšího stanoviště, a to jak z důvodů dekoračních, tak i pro poskytnutí životního prostoru drobným živočichům a bezobratlým. Foto č. 15: Výrazné poškození kmene a koruny stromu č. 179; častý jev u hodnocených stromů v parku Některé náletové dřeviny budou odstraněny z důvodu prosvětlení celého prostoru parku a poskytnutí perspektivního protoru hodnotným a vzácným stromům a rostlinám v bylinném patře. Asanace nebezpečných a nevhodných jedinců bude u 90 stromů provedena prostým směrovým kácením (kód PK v tabulce) tak, aby nedošlo k poškození okolních perspektivních dřevin. U dřevin, kde není technicky možné provést prosté kácení, nebo kde hrozí vysoké nebezpečí z poškození zařízení či objektů, nebo kde by jistě došlo k poškození cenných okolních dřevin, bylo navrženo postupné rizikové kácení pomocí stromolezeckých technik (kód RZK, celkem 87 ks). Kácení a odstranění náletu bude provedeno včetně odstranění pařezů a likvidace dřevní hmoty tak, aby nedošlo k poškození ani jakékoli újmě perspektivných zachovaných stromů. U všech vybraných stromů se jedná o odborně poměrně náročné arboristické zásahy, které je nutno provádět také s velkou opatrností a ohledem na zařízení a provoz v okolí stromů. Je nutno brát v úvahu především častý pohyb osob, dospělých i dětí na dané lokalitě, dále výskyt pozemních komunikace se silničním provozem a také stavby v blízkém okolí stromů, domy, elektrická vedení a jiná zařízení, která nesmí utrpět újmu při provádění navrhovaných opatření. I toto hledisko bylo zohledněno při oceňování navrhovaných opatření (viz TABULKA Výpočet nákladů arboristických opatření). Tyto odborně provedené zásahy by měly zajistit dlouhodobou životnost ponechaných a nově vysazených dřevin, zlepšení jejich zdravotního stavu a provozní bezpečnosti. Tím dojde k vytvoření podmínek pro jejich dlouhodobou existenci a tedy i k zachování, resp. zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny v zájmovém území a jeho okolí. 53 stromů lze ponechat bez zásahu. Jedná se o dřeviny velmi mladé nebo zcela zdravé. U 6 jehličnatých keřů navrhujeme provést základní zdravotní řez, u tří listnatých keřů průklest a celkem 9 evidovaných keřů odstranit. Navrhujeme rovněž odstranit husté náletové keřové porosty na různých místech parku (viz. výkresy v Grafické části).

24

Legenda k inventarizační tabulce evidence dřevin Položka – kategorie

Jednotka – hodnota

Popis obsahu Číslo jedince dle mapového podkladu

Evidenční čís lo

Český nebo latinský název druhový

Taxon Obje m koruny

%

Objem zbytkové koruny v % oproti ideálnímu objemu koruny

Výš ka s tromu

m

Výška jedince od paty kmene k vrcholu terminálu

Průmě r koruny

m

Idealizovaný průměr půdorysného průmětu koruny

Průmě r kme ne

cm

průměr kmene v náměrné výšce 1,3 m

Obvod kmene

cm

obvod kmene v náměrné výšce 1,3 m

m

úroveň spodní roviny koruny nad terénem

Báze koruny

VI

přes 190 let

V

190 - 140 let

IV

140 - 80 let

III

80 - 50 let

II

50 – 30 let

I

30 – 5 let

Vitalita fyziologická

0

Organismus odumřelý

(hodnota sledující zdravotní stav jedince z hlediska fyziologické kondice)

1

Četný výskyt patogenů a defektů

2

Průměrný zdr. stav; jedinec schopný dlouhodobé vegetace

3

Vysoká vitalita a zanedbatelná poranění

Vitalita biomechanická

0

Jedinec ve stadiu statické destrukce

1

Jedinec s evidentními defekty, či silně sníženou pevností dřeva

Kate gorie vě kovitos ti s tromu

(hodnota sledující zdravotní stav jedince z hlediska statické a mechanické stability živých pletiv a jejich vlastností)

Sadovnická hodnota

Kácení

Ře z

2

Jedinec s poškozeními napravitelnými vhodným zásahem

3

Jedinec bez komplikací

5

Dřeviny velmi hodnotné, dlouhodobě perspektivní

4

Dřeviny nadprůměrně hodnotné, dlouhodobě perspektivní

3

Dřeviny průměrně hodnotné, středně až dlouhodobě persp.

2

Dřeviny podprůměrně hodnotné, krátkodobá existence

1

Dřeviny velmi málo hodnotné, neperspektivní

0

Dřeviny již odumřelé, či zásadně poškozené

0a

Prosté směrové kácení dřevorubecky

0b RV

Rizikové kácení stromolezeckou technikou

RR

Redukční řez

RB

Bezpečnostní řez

Výchovný řez

RZ

Zdravotní řez

RT

Tvarovací řez

RT-HL Tvarovací řez - pravidelný řez na hlavu RT-CP Tvarovací řez - pravidelný řez na čípek Tvarovací řez - znovuzapěstování přerostlého tvarovacího řezu RT-ZZ (se selektivním ponecháním delších výhonů nad původní úrovní tvarování) Bezpečnostní vazba v koruně BV Vázání

BV-VD Bezpečnostní vazba dynamická nepředpojatá BV-VS Bezpečnostní vazba statická předpojatá X/Y/Z KD

Arbosanace

Konzervační ošetření dutiny

PPK

konzervační ošetření plošného poškození

BZV

Odstranění výmladků na bázi

MYC

odstranění náletů – mýcení

ZD

Žlutá Zelená Kate gorie významu dře viny

Výška umístění vazby / délka popruhů a lan /počet vazeb

Zastřešení dutiny Stromy významné a cenné ve velmi dobrém zdravotním stavu Stromy v dobrém zdravotním stavu perspektivní

Dřeviny se sníženou kvalitou a významem, méně perspektivní Dřeviny nebezpečné či ve velmi špatném ZS , zcela Červená neperspektivní Bílá

25

Popis technologií navrhovaných arboristických opatření Kácení stromů Pokácení stromu s rozřezáním a odstraněním větví a kmene do vzdálenosti 20 m se složením na hromady nebo s naložením na dopravní prostředek. Je doporučené, aby kácení stromů rostoucích mimo les vždy realizovala odborná arboristická firma pomocí proškolených pracovníků. Odstranění pařezu Odstranění pařezu pokáceného stromu odfrézováním až do hloubky 500 mm. Bez zasypání jámy vzniklé frézováním. Řez stromů Řez stromů realizovaný s využitím výškové techniky (hydraulická plošina či stromolezecká technika) spolu s přemístěním odstraněných větví na vzdálenost do 20 m a složením na hromady. RV - Výchovný řez - řez mladého stromu za účelem zapěstování jeho koruny. Cílem je založení tvarově charekteristické koruny pro daný druh či kultivar a přizpůsobení funkčním požadavkům stanoviště (např. úpravou podchodné, podjezdné výšky, redukcí koruny směrem k budovám, veřejnému osvětlení či jiným překážkám.). Odstranění výhonů (osy) konkurenčních (zvláště vidlice), výhonů se zarostlou kůrou, křížících a otírajících se, poškozených a nemocných, vytvářejících přesleny. Příp. odstranění spodních větví k zajištění dostatečně vysoké báze koruny neomezující provoz na okolních pozemcích, postupně, jak strom přirůstá, při udržení poměru výšky kmene k výšce koruny přibližně 60 : 40. RZ - Zdravotní řez - řez zaměřený na řešení zdravotního stavu stromu. Odstraňují se především větve suché, vitalitně oslabené, nevhodné z hlediska architektury koruny, křížící se, infikované či napadené škůdci, rizikové z hlediska provozní bezpečnosti. To vše při zachování charakteristického habitu daného taxonu. Zdravotní řez primárně řeší cíle řezu bezpečnostního. RB - Bezpečnostní řez – odstraňování suchých větví s průměrem nad (3) 5 cm vč., (stabilizace) odlehčení větví se zřetelnými staticky významnými defekty, které bezprostředně ohrožují provozní bezpečnost. Odstraňování větví zavěšených či zlomených. Neřeší komplexní statické poměry celého stromu (možnost vývratu, zlomu kmene či velkých kosterních větvení). RR - Redukční řez – řez zmenšující objem koruny nebo zakracující větve. Nezahrnuje řez zdravotní. Zásah musí být proveden citlivě při zachování druhově charakteristického habitu ošetřovaného jedince a maximálním přizpůsobení velikosti a tvaru koruny funkčním požadavkům stanoviště. Jde o redukci koruny v rozsahu, kdy lze ještě významně uplatnit zakracování os na tažné větve. Habitus může být již významně pozměněn, avšak nedochází k jeho totální destrukci. Provádí se za účelem stabilizace stromu snížením těžiště koruny, nebo k omezení koruny směrem k překážce nebo za účelem upravy podchodné / podjezdné výšky. RT - Tvarovací řez korun stromů (účelem tohoto typu řezu je pravidelná redukce celého objemu sekundární koruny).

26

Bezpečnostní vazby Instalace bezpečnostních vazeb na staticky oslabené stromy. Úkon zahrnuje jak veškerý instalační materiál, tak i vlastní umístění vazby v koruně. VD - Instalace bezpečnostní vazby dynamické ze syntetických materiálů nepředepjaté VS - Instalace bezpečnostní vazby statické předepjaté

Tabulka: Evidence a vyhodnocení zdravotního stavu dřevin

27

Arbosanace

Řez

Pozn ám ky

Popis

Stupeň

Délka

Popis

Počet

0b

Výška

2

Vázání

1

Stupeň

Popis

2

Kácení

B od

III

B od

M

Stupeň

2

Sadovnická hodnota

cm

79

B od

Věk

cm

25

Vitalita fyziologická

Báze koruny

M

6

Vitalita biomechanická

Obvod kmene

M

12

Průměr kmene

Výška stromu

Průměr koruny

%

20

Objem koruny

Evidenční číslo

Taxon

2 Jírovec maďal

20

14

4

27

85

2

III

2

1

2

0b

Naruš ená z hlav í kosterních v ětví po prov edenýc h řezec h na hlavu, potencionálně nestabilní Naruš ená z hlav í kosterních v ětví po prov edenýc h řezec h na hlavu, potencionálně nestabilní

3 Jírovec maďal

20

14

4

28

88

6

III

3

3

2

0b

Naruš ená z hlav í kosterních v ětví po prov edenýc h řezec h na hlavu, potencionálně nestabilní

4 Jírovec maďal

20

12

4

30

94

3

III

3

2

2

0b 0b

1 Jírovec maďal

Naruš ená z hlav í kosterních v ětví po prov edenýc h řezec h na hlavu, potencionálně nestabilní Naruš ená z hlav í kosterních v ětví po prov edenýc h řezec h na hlavu, potencionálně nestabilní

5 Jírovec maďal

30

9

6

32

100

2

III

3

2

2

6 Jírovec maďal

20

16

4

16

50

2

II

3

3

2

RZ

III

7 Javor mléč

20

19

7

33

104

8

III

3

3

3

RZ

III

8 Javor mléč

20

16

7

35

110

8

III

3

3

3

RZ

III

9 Javor mléč

30

17

7

30

94

4

III

3

3

3

RZ

III

10 Javor mléč

20

20

4

30

94

2

III

3

3

3

RZ

III

11 Javor mléč

20

18

6

32

100

9

III

3

3

3

RZ

III

12 Jírovec maďal

40

10

8

30

94

2

III

3

3

3

RZ

II

13 Javor klen

40

16

2

17

53

2

I

3

3

3

0a

14 Javor mléč

20

15

4

26

82

3

II

3

3

3

0a

15 Jírovec maďal

60

15

5

36

113

2

III

3

3

3

16 Jilm horský

30

5

4

9

28

2

I

2

2

2

17 Javor mléč

30

8

3

12

38

2

I

3

3

2

18 Javor klen

20

12

3

26

82

4

III

3

3

3

RZ

19 Javor klen

40

10

4

21

66

3

III

3

3

3

RZ

I

20 Javor mléč

30

17

4

23

72

8

III

3

3

3

RZ

III

Nev hodný nálet Nev hodný nálet

RZ

II Bez ošetření

0a

Nev hodně podrůs tá

I

21 Javor klen

50

16

6

29

91

3

II

3

3

2

22 Javor mléč

40

14

3

20

63

3

III

3

3

3

RZ

II

23 Javor mléč

30

18

4

22

69

3

III

3

3

3

RZ

III

24 Javor mléč

40

16

7

31

97

4

III

3

3

3

RZ

III

25 Javor mléč

40

16

7

30

94

4

III

3

3

3

RZ

III

26 Lípa srdčitá

90

25

14

90

283

1

VI

3

3

4

RZ

V

27 Borovice vejmutovka

90

21

10

43

135

1

III

3

3

3

RZ

II

RV

II

28 Javor klen

60

6

3

11

35

1

I

3

3

3

29 Lípa srdčitá

100

11

8

28

88

1

II

4

2

4

0a

Nev hodně podrůs tá

BZV

I

0a

Nev hodný nálet

30 Javor klen

50

6

3

11

35

2

I

3

3

3

31 Jasan ztepilý

40

24

16

95

298

4

VI

3

3

3

0a RZ,RR

VI

32 Jasan ztepilý

50

26

15

74

232

2

VI

3

3

3

RZ

VI

33 Jasan ztepilý

40

39

15

94

295

3

VI

2

3

3

RZ

VI

34 Jasan ztepilý

60

36

16

120

377

8

VI

3

3

3

RZ

VI

35 Bříza bradavičnatá

80

16

3

21

66

2

I

3

3

3

RZ

I


90

14

4

19

60

2

I

3

3

3

RZ

I

37 Smrk ztepilý

90

7

3

12

38

0

I

3

3

3

0a

Nev hodná v ýsadba

38 Smrk ztepilý

90

6

3

13

41

0

I

3

3

3

0a


39 Smrk ztepilý

90

7

3

14

44

0

I

3

3

3

Bez ošetření

40 Smrk ztepilý

90

6

3

12

38

0

I

3

3

3

Bez ošetření

41 Smrk ztepilý

90

6

3

14

44

0

I

3

3

3

42 Smrk ztepilý

90

5

3

14

44

0

I

3

3

3

0a


43 Smrk ztepilý

90

5

3

11

35

0

I

3

3

3

0a


44 Smrk ztepilý

90

6

3

11

35

0

I

3

3

3

0a


45 Smrk ztepilý

90

5

2

12

38

0

I

3

3

3

0a


46 Smrk ztepilý

90

6

3

11

35

0

I

3

3

3

0a


47 Smrk ztepilý

90

6

2

8

25

0

I

3

3

3

0a


48 Smrk ztepilý

90

2

1

5

16

0

I

3

3

3

0a


49 Smrk ztepilý

90

2

1

5

16

0

I

3

3

3

0a


50 Javor mléč

70

17

7

31

97

2

II

4

4

3

51 Borovice lesní

30

26

5

34

107

14

III

3

3

3

RB

II

52 Dub letní

70

27

12

89

279

1

VI

3

3

4

RZ

VI

Nev hodný nálet Redkc e a odlehčení v ětví nad parkovištěm

BZV

II

Bez ošetření

Bez ošetření

28

53 Dub letní

60

25

10

78

245

2

VI

3

3

4

RZ

V

54 Modřín opadavý

40

38

8

74

232

6

V

3

3

4

RB

IV


40

32

8

70

220

3

V

3

3

3

RB

IV


40

39

8

72

226

6

V

3

3

4

RB

IV


40

38

9

68

214

5

V

3

3

4

RB

IV


40

39

6

65

204

5

V

3

3

4

RB

IV


40

37

6

68

214

5

V

3

3

4

RB

IV


40

41

8

70

220

5

V

3

3

4

RB

IV

61 Javor mléč

50

19

9

44

138

3

III

4

3

4

RZ

II

62 Dub letní

60

30

15

91

286

3

VI

3

3

4

RZ

VI

63 Buk lesní

90

30

16

68

214

2

VI

4

5

5

RZ

IV

64 Borovice lesní

30

31

6

64

201

14

IV

3

3

3

RB

IV

65 Javor klen

40

28

7

48

151

6

IV

3

2

3

RZ

III

66 Borovice lesní

30

29

6

63

198

14

IV

3

3

3

RB

IV

67 Jírovec maďal

60

27

6

37

116

2

III

3

3

3

RZ

II

68 Javor mléč

60

28

8

40

126

5

III

3

3

3

RZ

III

69 Javor klen

50

7

2

8

25

2

I

3

3

3

RB

I

70 Javor klen

50

7

2

6

19

2

I

3

3

3

RB

I

71 Javor klen

50

8

2

10

31

2

I

3

3

3

RB

I

72 Javor klen

50

8

2

10

31

2

I

3

3

3

RB

I

73 Javor mléč

40

28

6

32

100

2

II

3

3

3

RZ

III

74 Javor mléč

40

28

7

39

122

3

III

3

3

3

RZ

III

75 Jedle bělokorá

90

4

2

8

25

0

I

5

5

3

76 Jírovec maďal

80

16

8

64

201

2

lll

2

1

1

77 Javor klen

50

16

3

22

69

3

I

3

3

3

78 Jasan ztepilý

50

19

7

32

100

5

II

4

4

3

79 Jasan ztepilý

50

19

8

30

94

4

II

3

3

3

80 Javor mléč

60

14

5

22

69

2

II

3

3

3

RV

I

81 Javor mléč

50

20

8

33

104

3

III

3

3

3

RZ

III

RV

II

82 Javor mléč

60

16

9

65

204

3

III

2

2

3

83 Jírovec maďal

80

16

8

31

97

2

III

3

3

3

Bez oš etření

0a

Kmen napaden dřevokaz nou houbou Bez oš etření Bez oš etření

RV

I

0b

Dv ojkmen, naruš ená báz e kmene, dožívajíc í

84 Jírovec maďal

60

16

12

53

166

2

III

3

3

3

RZ

III

85 Jilm horský

70

15

6

21

66

1

II

4

4

4

RV

I

86 Javor mléč

60

14

5

19

60

2

I

3

3

3


40

28

10

55

173

8

IV

3

3

3

RB

IV

0a

Nevhodně podrůstá


40

30

10

68

214

8

IV

3

3

3

RB

IV

89 Javor mléč

60

16

7

33

104

4

III

3

3

3

RZ

II

90 Javor mléč

30

15

5

21

66

5

I

3

3

2

91 Javor mléč

50

16

5

28

88

3

II

3

3

3

92 Jírovec maďal

60

14

5

29

91

2

II

3

3

3

93 Trnovník akát

40

17

6

35

110

6

III

2

0

1

0b

94 Jírovec maďal

50

16

6

30

94

2

II

2

3

2

0a

95 Javor klen

30

18

5

34

107

8

III

3

3

3

RZ

II

RZ

III

RZ

II

96 Jírovec maďal

60

17

7

41

129

2

III

2

3

3

97 Javor mléč

50

16

4

24

75

2

II

3

3

3

98 Javor mléč

60

18

6

27

85

5

II

3

3

3

0a

Nevhodná výs adba Bez oš etření

RV

I Odumírající, vý vrat Odumírající

Bez oš etření

99 Javor mléč

40

14

3

19

60

3

I

3

3

2

RV

I

100 Jírovec maďal

80

18

8

46

144

2

III

3

3

3

RZ

II

101 Javor klen

10

8

2

28

88

5

III

1

2

1


30

28

8

51

160

8

IV

3

3

3

RB

III


30

28

8

49

154

8

IV

3

3

3

RB

III

104 Jasan ztepilý

60

29

10

54

170

9

IV

3

3

3

RZ

IV

105 Javor mléč

60

8

6

12

38

2

I

3

3

3

106 Javor mléč

40

14

5

19

60

6

I

4

3

3

RV

II

107 Javor mléč

40

6

3

14

44

2

I

3

3

3

108 Javor babyka

50

18

7

28

88

3

II

3

2

3

RZ

III

109 Javor mléč

50

13

6

14

44

3

I

4

4

3

110 Javor mléč

40

14

4

18

57

2

I

3

3

3

111 Javor mléč

10

10

3

14

44

3

I

3

2

2

0a

112 Jasan ztepilý

30

28

5

38

119

10

IV

2

1

1

0b

113 Jasan ztepilý

40

28

8

48

151

10

IV

3

3

3

114 Javor mléč

20

14

3

18

57

4

I

3

3

3

115 Javor mléč

30

14

3

11

35

4

I

3

3

3

0a

116 Jasan ztepilý

30

29

7

44

138

10

IV

2

2

1

0b

0b

Dv ojkmen, redukce nad s ilnic í Torz o

Bez oš etření

Bez oš etření

Bez oš etření Bez oš etření Nevhodná výs adba Odumírající

RZ,RR

V

Odlehč ení koruny nad vozov kou redukcí Bez oš etření

Odumírající

29

117 Jeřáb obecný

20

6

1

10

31

1

I

3

3

3

118 Jasan ztepilý

30

28

6

38

119

8

IV

2

2

2

119 Javor mléč

50

15

5

25

79

4

I

4

4

4

Bez oš etření

0b

Odumírající

RV

II

120 Javor mléč

40

14

3

12

38

3

I

3

3

3

121 Javor mléč

40

14

4

23

72

4

I

3

3

3

122 Javor mléč

40

16

3

26

82

3

II

2

2

2

123 Jírovec maďal

60

13

6

32

100

3

II

3

3

3

124 Javor mléč

40

12

3

12

38

2

I

4

4

3

125 Javor mléč

40

17

5

20

63

4

I

3

3

3

126 Lípa velkolistá

80

26

16

76

239

1

IV

4

5

5

127 Javor klen

50

14

3

18

57

3

I

3

3

2

0b

128 Jasan ztepilý

50

16

5

25

79

3

II

3

3

2

0b

129 Jírovec maďal

60

14

6

22

69

3

II

3

3

3

RV

I

130 Javor mléč

60

15

5

21

66

2

II

3

3

3

RV

I

131 Jírovec maďal

50

10

5

21

66

2

II

3

3

3

RV

I

132 Jírovec maďal

50

12

6

23

72

2

II

3

3

3

RV

II

133 Javor mléč

40

14

5

18

57

2

I

3

3

3

134 Jasan ztepilý

40

27

4

68

214

10

V

2

3

3

RZ

IV

135 Jírovec maďal

40

9

8

20

63

2

I

3

3

3

136 Javor mléč

30

18

8

53

166

6

III

1

2

1

0a

Odumírající

137 Trnovník akát

30

8

3

12

38

2

I

2

2

2

0a

Nevhodný nálet

138 Trnovník akát

30

9

3

11

35

2

I

2

2

2

0a

Nevhodný nálet

139 Trnovník akát

30

8

3

12

38

2

I

2

2

2

0a

Nevhodný nálet

140 Trnovník akát

30

8

3

11

35

2

I

2

2

2

0a

Nevhodný nálet

141 Topol bílý

20

18

8

56

176

2

III

1

1

1

0b

142 Javor mléč

40

22

8

49

154

4

III

4

3

4

143 Javor babyka

70

16

10

53

166

2

III

3

3

4

144 Trnovník akát

20

5

3

11

35

2

I

3

3

3

0a

Nevhodný nálet

145 Trnovník akát

40

18

5

21

66

5

II

3

3

3

0a

Nevhodný nálet

146 Jasan ztepilý

20

10

3

15

47

3

I

3

3

3

0a

147 Javor mléč

70

14

6

18

57

2

II

4

4

4

148 Topol bílý

60

20

14

76

239

2

III

1

1

1

149 Javor mléč

80

16

8

28

88

2

II

4

3

4

Bez oš etření Bez oš etření

0b

Narušený kmen

RZ

II Bez oš etření

0b


RZ

IV Nevhodně podrůstá Nevhodně podrůstá

0a

Bez oš etření

Odumírající, hroz í z řícením

RZ

III

RZ

III

Nevhodný nálet

RZ

II

RZ

II

0b

Odumírající, hroz í z řícením

150 Javor mléč

20

5

2

11

35

2

I

3

3

3

151 Javor mléč

30

5

3

8

25

3

I

3

3

3

152 Javor mléč

60

12

5

18

57

4

I

3

3

3

153 Jasan ztepilý

40

29

12

114

358

10

VI

2

3

3

154 Trnovník akát

70

8

6

34

107

2

II

3

3

3

155 Javor mléč

30

7

4

8

25

2

I

3

3

3

156 Lípa srdčitá

60

12

3

19

60

3

I

4

4

4

0a

157 Lípa srdčitá

60

8

4

12

38

2

I

4

4

2

0a

158 Lípa srdčitá

80

12

5

23

72

2

II

4

4

4

159 Javor mléč

70

22

7

32

100

3

II

3

3

3

RZ

III

160 Javor mléč

50

21

6

30

94

3

II

2

3

3

RZ

III

161 Javor mléč

50

19

5

29

91

4

II

3

3

3

RZ

III

162 Javor mléč

30

22

3

17

53

5

I

2

2

2

163 Javor mléč

70

23

10

54

170

4

V

3

3

3

RZ

IV

164 Jeřáb obecný

20

14

3

16

50

4

I

2

3

2

165 Dub letní

40

6

4

18

57

2

II

3

3

3

RV

I

RZ

III

RZ

II

166 Dub letní

40

7

4

18

57

2

II

3

2

3

167 Jeřáb břek

70

23

8

54

170

2

IV

3

3

3

168 Bříza papírová

30

24

6

35

110

8

III

1

1

1

169 Lípa srdčitá

40

20

5

34

107

3

III

2

3

2

0a

Nevhodný nálet Bez oš etření Bez oš etření

RZ

V

0a

Nevhodný nálet Bez oš etření Nevhodně podrůstá Nevhodně podrůstá

RZ

II

0a

Odumírající

0a


0a

Narušená báze kmene

0b

170 Javor klen

50

16

6

28

88

2

II

3

3

3

0b

171 Bříza papírová

40

24

8

36

113

8

III

1

1

1

0b

172 Javor mléč

30

17

6

22

69

7

II

3

3

3

Odlehč ení a redukce koruny Odumírající

Odumírající Odumírající

RV

I

173 Javor mléč

20

17

5

20

63

6

I

3

3

3

174 Javor mléč

20

17

5

20

63

6

I

3

3

3

0a

Nevhodný nálet

175 Trnovník akát

20

14

5

18

57

6

I

3

2

3

0a

Nevhodný nálet

176 Javor mléč

30

8

3

12

38

3

I

4

3

3

177 Javor mléč

30

12

3

17

53

3

I

4

3

3

178 Trnovník akát

20

16

3

27

85

8

II

3

2

2

0b

Náklon nad s ilnic í

179 Javor mléč

10

20

5

34

107

8

III

1

1

1

0b

180 Javor mléč

30

20

8

47

148

2

III

3

1

2

0b

Poškozený kmen poškozený kmen při báz i kmene, odumřelý hlavní terminál

Bez oš etření


30

181 Jírovec maďal

30

21

6

35

110

3

III

3

3

3

RZ

182 Jírovec maďal

40

22

8

42

132

2

III

3

3

3

RZ

III III

183 Jírovec maďal

30

19

4

28

88

2

III

3

3

3

RZ

III

184 Jírovec maďal

30

23

5

39

122

2

III

3

3

3

RZ

III

185 Jírovec maďal

50

18

8

41

129

2

III

3

3

3

RZ

III

186 Javor mléč

30

16

6

34

107

2

III

2

1

1

0b

187 Javor mléč

40

18

8

44

138

6

III

1

1

1

0b

188 Trnovník akát

50

7

5

14

44

2

I

3

3

3

RV

189 Javor mléč

60

8

6

24

75

2

II

3

3

3

RV

I

190 Javor mléč

60

10

8

34

107

7

III

3

3

3

RZ

II

Odumírající Odumírající

I

191 Habr obecný

90

11

9

39

122

1

III

3

3

4

RZ

III

192 Jasan ztepilý

60

24

10

38

119

14

lll

4

4

4

RZ

III

193 Javor mléč

30

22

6

23

72

10

II

3

2

3

0b

194 Javor mléč

20

18

5

20

63

8

II

2

2

2

0b

195 Javor mléč

30

20

7

22

69

3

III

3

3

3

196 Javor mléč

60

17

3

19

60

2

II

3

2

3

197 Javor mléč

20

20

8

18

57

3

II

3

3

3

Nevhodně konkuruje Nevhodně konkuruje

RZ

II

RV

II

Čty řkmen

0b

náklon kmene 20°

198 Javor mléč

60

16

5

20

63

3

II

3

2

3

0b

náklon kmene 20°

199 Javor mléč

30

16

7

26

82

3

III

3

2

3

0b

náklon kmene 20°

200 Javor mléč

30

12

4

12

38

2

I

3

3

3

0a

Nevhodný nálet

201 Jedle kalifornská

30

12

3

18

57

2

I

5

5

5

202 Javor mléč

40

16

3

19

60

4

I

3

3

3

203 Javor mléč

40

16

4

28

88

4

II

3

2

3

0b

Náklon kmene

204 Javor mléč

50

16

4

24

75

4

II

3

2

3

0b

Náklon kmene

205 Javor mléč

40

15

6

31

97

3

II

3

2

3

0b

Náklon kmene

206 Javor mléč

30

16

4

27

85

3

II

3

2

3

0b

Náklon kmene

207 Javor klen

20

16

5

25

79

2

II

3

3

3

208 Javor mléč

30

15

5

37

116

3

III

1

1

1

0b

209 Trnovník akát

60

8

5

30

94

3

II

2

1

2

0b

210 Javor klen

30

20

8

41

129

4

III

3

3

3

211 Javor mléč

50

22

8

66

207

8

IV

1

1

1

212 Javor mléč

50

23

8

65

204

3

IV

3

3

213 Javor klen

30

22

8

48

151

12

III

3

214 Javor mléč

40

18

7

30

94

5

III

3

215 Jasan ztepilý

30

26

8

53

166

16

IV

3


Bez oš etření Odumírající Náklon kmene

RZ,RR

V

3

RZ

V

3

3

RZ

III

3

3

RZ

II

3

3

RZ

IV

RZ

IV

RZ

III

RZ

II

RV

I

216 Jasan ztepilý

30

31

14

66

207

18

IV

4

3

3

217 Javor mléč

40

26

6

31

97

2

II

3

1

3

218 Javor mléč

30

28

8

37

116

3

III

3

3

3

219 Javor mléč

30

21

8

38

119

3

III

1

1

1

220 Javor mléč

30

27

6

35

110

3

III

3

3

3

Odlehč ení a redukc e koruny s měrem k budově

0b

Odumřelý , plodnic e dřevokazné houby

0b

Odumírající, v ýv rat

0b

Dv ojkmen, oduírající

221 Javor mléč

20

21

6

35

110

3

III

1

1

1

222 Jasan ztepilý

80

16

8

30

94

1

II

5

5

5

0b


80

34

12

68

214

2

IV

4

2

4

224 Javor mléč

60

27

10

49

154

3

III

1

1

1

0b

Odumírající

225 Jasan ztepilý

30

22

7

27

85

6

II

3

2

2

0b

Náklon kmene

226 Javor klen

30

22

6

24

75

6

II

3

2

2

0b

Nevhodný nálet

227 Javor mléč

50

22

10

35

110

6

III

3

3

3

0b

Nevhodný nálet, příliš blízko stavby sý pky

228 Javor klen

60

13

7

14

44

2

I

3

3

3

0a

229 Javor mléč

60

26

10

53

166

2

IV

3

3

3

Odumírající

RZ

VI 18

8

1 BZV

I

Ins talace bez pečnostní vazby

Nevhodný nálet, příliš blízko stavby sý pky

RZ

III

V 12

230 Javor mléč

40

26

8

48

151

2

IV

3

2

3

231 Javor klen

60

27

12

51

160

8

IV

3

2

3

0b RZ


70

38

14

88

276

2

V

4

2

3

RZ,RR

VI


70

37

10

117

367

3

V

3

3

3

RZ

V

234 Jasan ztepilý

60

16

6

30

94

2

II

3

3

3

RZ

II

235 Javor mléč

60

15

6

26

82

2

II

3

3

3

RZ

I

236 Javor mléč

30

12

6

24

75

2

II

3

3

3

RZ

II

Narušená báze kmene

8

1

Ins talace bez pečnostní vazby Vý šková redukce koruny a odlehč ení, sníž ení koruny o 10m

237 Trnovník akát

30

18

7

28

88

6

II

3

3

3

RZ

III

238 Lípa srdčitá

40

17

5

31

97

2

II

3

3

3

RZ

II

239 Bříza bělokorá

20

16

4

22

69

3

II

3

2

3

0a

Náklon kmene


30

17

4

27

85

3

II

3

2

3

0a

Náklon kmene

241 Jírovec maďal

50

17

5

31

97

2

II

3

3

3

0b

Odumírající

242 Javor mléč

30

18

5

36

113

4

III

3

3

3

0b

243 Javor mléč

50

20

8

40

126

6

III

3

3

3

RZ

III

244 Javor mléč

30

21

8

38

119

9

III

3

3

3

RZ

III

Hniloba kořenový ch náběhů

31

245 Javor mléč

40

21

8

37

116

6

III

3

3

3

RZ

III

246 Dub letní

60

25

10

56

176

2

IV

3

3

3

RZ

V

247 Jírovec maďal

60

16

7

38

119

2

III

3

3

3

RZ

II


80

33

12

79

248

6

V

3

3

3

RZ,RR

VI

249 Jírovec maďal

80

17

12

40

126

2

III

3

3

3

RZ

III

250 Jírovec maďal

80

18

14

44

138

2

III

3

3

3

RZ

III

251 Javor mléč

50

18

6

36

113

2

III

3

3

3

RZ

III

252 Javor mléč

80

25

8

41

129

2

III

3

3

3

RZ

III

253 Jasan ztepilý

60

28

12

63

198

5

IV

3

3

3

RZ

V

254 Jedle bělokorá

90

17

7

29

91

1

I

4

4

4

255 Jírovec maďal

80

9

5

18

57

2

I

3

3

3

RV

I V

v ýšková redukce koruna a odlehčení, snížení koruny o 10m

BZV

III Bez oš etření

256 Javor mléč

40

32

10

68

214

6

IV

3

3

3

RZ

257 Svída sporná

60

8

6

15

47

2

II

4

3

3

RV

I

258 Dub letní

70

33

14

66

207

7

IV

3

3

3

RZ

VI

259 Javor mléč

40

12

6

22

69

3

I

3

3

3

RZ

II

260 Douglaska tisolistá

70

16

5

19

60

1

I

4

3

3

RV

I


80

15

5

25

79

2

I

3

2

3

RV

III

262 Javor klen

20

12

2

14

44

4

I

3

2

2

263 Javor klen

40

13

4

16

50

2

I

3

3

3

RV

II

BZV

I

0a

Nevhodně konkuruje

264 Javor klen

20

13

3

15

47

2

I

3

2

2

0a

Nevhodně konkuruje

265 Vrba bílá

30

14

5

21

66

2

I

3

3

3

0b

Nevhodný nálet

266 Vrba bílá

40

14

5

17

53

2

I

3

3

3

0b

Nevhodný nálet


50

16

5

19

60

3

I

3

3

3

0b

268 Dub letní

60

14

3

15

47

2

I

3

3

3

269 Vrba bílá

50

15

5

19

60

2

I

3

2

3

270 Buk lesní

30

13

4

18

57

2

I

3

3

3

271 Vrba bílá

40

13

3

17

53

2

I

2

2

2


70

16

4

18

57

1

I

3

3

3

273 Vrba bílá

40

15

3

14

44

2

I

2

2

2

0a

Nevhodný nálet


30

7

2

18

57

2

I

2

2

2

0a

Nevhodný nálet, odumírá

275 Vrba bílá

50

15

4

15

47

2

I

2

2

2

0a


60

36

16

133

418

3

VI

3

2

3

RZ

VI

K

Nevhodný nálet Vý šková redukce koruny o 7 m, mec hanická úprava pahý lu po kmeni + zastřešení dutiny š indelovou s tříškou


60

37

8

89

279

2

VI

3

3

3

RZ

VI

BZV

I


70

35

10

77

242

3

VI

3

2

3

RZ

VI 10

1 BZV

II

poškoz ený kmen ve vý šce 4 m

RV

I

RV

I

0b

Nevhodný nálet

0a

Nevhodný nálet Bez oš etření

7

IV


70

31

15

120

377

5

VI

2

2

3

RZ

VI

280 Javor klen

80

22

16

70

220

3

VI

3

3

4

RZ

V

281 Jasan ztepilý

40

20

8

31

97

4

II

4

4

3

RZ

II

BZV

I

282 Jasan ztepilý

40

20

7

32

100

4

II

4

4

3

RZ

II

BZV

I

283 Lípa srdčitá

70

27

12

74

232

2

VI

3

3

3

RZ

VI

284 Javor mléč

50

25

7

62

195

4

V

3

2

2

0b

285 Javor klen

30

26

6

52

163

3

III

3

2

2

0b

286 Jírovec maďal

40

22

8

51

160

3

IV

3

3

3

RZ

287 Javor klen

40

23

6

34

107

5

III

3

3

3

RZ

III

288 Jírovec maďal

50

26

10

53

166

3

IV

3

3

3

RZ

VI

Instalace bez peč nostní v az by Redukce odumírajícího terminálu, boč ní redukce a odlehč ení koruny

Koliduje s e zdí Koliduje s e zdí

III

289 Jírovec maďal

50

21

8

38

119

2

III

4

3

3

RZ

II

290 Jasan ztepilý

30

27

8

39

122

2

III

4

3

3

RZ

III

291 Javor klen

60

19

7

29

91

2

II

3

3

3

RZ

II

292 Javor klen

30

21

7

40

126

2

III

3

2

2

293 Javor babyka

20

18

5

26

82

3

III

3

3

3

294 Javor babyka

40

18

6

36

113

2

III

3

3

3

295 Javor klen

40

20

6

37

116

2

III

3

2

3

0b

296 Jírovec maďal

40

6

4

20

63

2

I

2

3

3

0a

297 Jasan ztepilý

60

23

7

31

97

3

II

4

4

3

0b

Koliduje s e zdí Bez oš etření

RZ

III Koliduje s e zdí Narušený kmen

RZ

II IV

298 Jeřáb širokolistý

30

23

10

63

198

8

IV

2

3

3

RZ

299 Javor mléč

50

16

6

24

75

2

II

3

3

3

RZ

II

300 Javor klen

30

24

8

38

119

9

III

3

3

3

RZ

III

301 Javor mléč

30

20

6

28

88

3

II

3

3

3

RZ

III

302 Jírovec maďal

70

20

6

27

85

2

II

3

3

3

RZ

II

303 Javor klen

60

16

7

41

129

2

IV

3

2

3

0b

304 Javor mléč

30

12

4

28

88

2

II

2

2

1

0a

305 Jasan ztepilý

70

22

16

75

236

8

IV

3

3

3

306 Javor babyka

50

19

6

60

188

2

IV

2

2

2

307 Jasan ztepilý

40

24

8

66

207

3

IV

3

3

3

Koliduje s e zdí Odumírající

RZ

V

RZ

V

0b

Narušený kmen

32

308 Javor mléč

30

20

5

25

79

2

II

3

2

3

0b


40

22

5

32

100

8

II

3

3

3

0b

310 Dub letní

30

23

6

35

110

4

II

3

3

3

Nev hodný nálet Nev hodná v ýsadba

RZ

III

RZ

III

311 Dub letní

30

23

7

57

179

3

III

1

3

3

312 Javor mléč

30

19

6

34

107

5

II

2

3

3

0b

313 Dub letní

60

26

12

74

232

2

IV

3

3

4

RZ

VI

314 Jasan ztepilý

60

28

14

73

229

8

V

2

3

2

RZ

V


30

21

7

33

104

9

II

3

2

3

0a


316 Javor mléč

30

17

4

18

57

2

I

3

3

3

0a

Nev hodný nálet

317 Javor mléč

30

17

4

18

57

2

I

3

3

3

0a

Nev hodný nálet

318 Javor mléč

30

17

4

17

53

2

I

3

3

3

0a

Nev hodný nálet

319 Javor klen

30

6

5

24

75

2

II

3

2

3

0b

320 Jasan ztepilý

60

24

12

68

214

4

IV

3

3

3

321 Javor mléč

50

16

6

40

126

4

III

3

2

3

322 Javor mléč

60

22

8

51

160

3

III

3

3

3

323 Jírovec maďal

40

15

5

31

97

2

II

3

3

3

0b

Nev hodný nálet

324 Jírovec maďal

40

15

5

27

85

2

II

3

3

3

0b

Nev hodný nálet

325 Javor mléč

30

12

3

12

38

3

I

3

2

3

0a

Nev hodný nálet

326 Javor mléč

30

12

3

12

38

3

I

3

2

3

0a

327 Jírovec maďal

60

12

6

31

97

2

III

3

3

3

328 Javor mléč

30

16

4

32

100

5

III

2

2

2

0b

Odumírající

329 Javor mléč

30

12

5

33

104

5

III

1

1

1

0b

Odumírající

330 Javor mléč

20

15

6

33

104

5

III

1

1

1

0b

Odstraněn na jaře 2012

331 Javor mléč

30

17

3

20

63

2

III

2

1

2

0b

Odumírající

332 Javor mléč

30

16

5

29

91

6

III

3

3

3

333 Javor mléč

30

16

5

26

82

4

III

3

3

3

334 Javor mléč

30

16

5

31

97

6

III

3

1

2

0b

335 Javor mléč

40

15

5

28

88

3

III

3

3

3

0b

336 Javor mléč

40

15

6

33

104

6

III

3

2

3

337 Javor mléč

20

18

3

24

75

5

III

1

1

1

0b

Odumírající

338 Javor mléč

30

17

4

33

104

5

III

2

1

2

0b

Náklon kmene

339 Javor mléč

30

14

4

18

57

3

II

3

3

3

340 Javor mléč

20

18

2

12

38

3

I

3

3

3

341 Javor mléč

20

19

4

23

72

3

II

3

3

3

342 Javor mléč

50

17

6

31

97

5

III

3

3

3

343 Javor mléč

30

18

6

30

94

5

III

3

2

2

0b

344 Javor mléč

30

18

5

31

97

6

III

3

2

2

0b


50

22

8

42

132

10

III

3

3

3

V ývrat

Koliduje s e zdí

RZ

V

RZ

IV

0b

Koliduje s e zdí

Nev hodný nálet

RZ

III

odlehčení a redukce koruny nad voz ov kou

Bez ošetření Bez ošetření Narušená báz e kmene Narušená báz e kmene

RZ

III

Bez ošetření

0a

Poš koz ený kmen Bez ošetření

RZ

III Náklon kmene, narušená báze Náklon kmene

RZ

III IV


30

25

8

46

144

3

III

3

3

3

RZ

347 Javor mléč

70

16

9

35

110

3

III

4

4

4

RZ

II


90

27

14

50

157

2

IV

4

4

4

RZ

IV

349 Smrk pichlavý

100

8

7

22

69

0

I

4

4

4


60

27

10

64

201

3

IV

3

3

3

RZ

IV

351 Javor mléč

40

14

4

23

72

2

II

3

3

3

352 Jasan ztepilý

30

16

4

32

100

2

III

3

3

3

353 Javor mléč

30

13

5

23

72

2

II

3

2

3

354 Javor mléč

60

14

5

30

94

2

II

3

3

3

Bez ošetření

355 Javor mléč

40

16

5

28

88

3

II

3

3

3

Bez ošetření

356 Javor mléč

30

16

3

27

85

3

II

3

3

3

Bez ošetření

357 Javor mléč

30

16

4

28

88

3

II

3

3

3


30

17

7

36

113

8

III

3

2

3

359 Javor mléč

40

17

3

30

94

4

II

3

3

3

360 Javor mléč

30

16

4

20

63

2

II

3

3

3

361 Borovice lesní

20

26

7

53

166

15

IV

3

3

3

Bez ošetření

Bez ošetření Bez ošetření

0a

Bez ošetření

0b

Koliduje s e zdí Bez ošetření Bez ošetření

RZ

III

RZ

III

RZ

II

362 Borovice lesní

20

25

7

49

154

14

IV

3

3

3

363 Trnovník akát

40

25

5

32

100

4

III

3

3

3

364 Javor mléč

30

14

5

26

82

4

II

3

3

3

365 Javor klen

20

21

8

37

116

6

III

1

2

1

0b

Odumírající, náklon trojkmene


20

23

8

38

119

10

III

1

1

1

0b

Odumírající

367 Javor mléč

30

15

4

16

50

3

I

3

3

3

368 Javor mléč

20

15

4

18

57

3

I

3

3

3

369 Olše lepkavá

80

25

10

53

166

2

III

3

3

3

370 Jasan ztepilý

80

25

15

65

204

5

IV

3

4

3

RZ

III

371 Jírovec maďal

90

16

9

42

132

2

III

3

3

3

RZ

III

0a

Bez ošetření Bez ošetření

RZ

III

33

372 Olše lepkavá

90

21

5

38

119

2

II

4

3

3

373 Trnovník akát

30

18

5

26

82

5

II

2

1

1

0b

RZ

III

374 Jasan ztepilý

50

19

6

40

126

3

III

3

1

2

0b


80

33

14

147

462

3

VI

3

3

4

376 Javor mléč

40

16

3

27

85

3

II

1

1

1

0b

377 Javor mléč

40

16

3

27

85

4

II

1

1

1

0b

378 Javor mléč

30

20

5

31

97

6

III

3

3

3

379 Javor mléč

20

20

5

32

100

3

III

3

3

3

RZ

II

380 Javor mléč

30

16

4

30

94

3

III

3

3

3

RZ

II

Nevhodný nálet Koliduje s e zdí

RZ

VII

BZV

III Odumírající Odumírající

RZ

II

381 Olše lepkavá

30

19

5

29

91

3

III

3

3

3

RZ

II

382 Javor mléč

70

17

8

65

204

3

IV

2

3

3

RZ

IV

383 Javor klen

80

20

8

53

166

2

IV

3

3

3

RZ

III

384 Javor mléč

60

22

10

55

173

8

IV

3

3

3

RZ

III

385 Jírovec maďal

40

17

4

62

195

2

IV

1

2

1

386 Jírovec maďal

40

20

6

63

198

3

IV

2

3

3

RZ

III

387 Jasan ztepilý

70

27

12

88

276

6

VI

4

4

4

RZ

V

388 Javor mléč

80

22

10

65

204

2

IV

5

4

4

RZ

III

389 Olše lepkavá

90

24

9

38

119

4

III

5

4

4

RZ

III

390 Jasan ztepilý

90

25

15

70

220

1

IV

4

4

4

RZ

IV

0a

Dv ojkmen

BZV

II

Odumírající

391 Topol bílý

70

23

8

72

226

3

IV

3

3

3

392 Javor mléč

60

22

8

30

94

4

II

3

3

3

RZ

II

393 Javor mléč

80

21

6

44

138

2

III

3

3

3

RZ

III

394 Javor mléč

80

21

8

45

141

2

III

3

3

3

RZ

III

395 Jasan ztepilý

80

6

6

18

57

2

I

4

4

4

RV

I

396 Jabloň obecná

70

5

5

20

63

2

II

3

3

3

0a

397 Jabloň obecná

50

3

3

16

50

2

II

1

1

1

0a

398 Jabloň obecná

80

8

8

31

97

2

III

3

3

3

0a

399 Slivoň švestka

30

8

5

37

116

4

III

1

1

1

0a

Odumírající


30

7

5

37

116

4

III

1

1

1

0a

Odumírající


30

7

7

18

57

3

II

2

2

2

0a

Odumírající

402 Vrba bílá

40

8

8

30

94

2

II

2

1

2

0a

Náklon kmene

403 Jasan ztepilý 404 Jasan ztepilý

20 30

10 14

5 5

21 24

66 75

5 5

I II

3 3

3 3

3 3

0b

405 Topol osika

30

14

5

21

66

5

I

3

3

3

406 Vrba bílá

30

10

7

21

66

5

I

2

2

2

0a

407 Jasan ztepilý

30

14

10

31

97

6

II

3

3

3

0b

408 Ořešák královský

30

13

19

40

126

4

III

2

1

1

0a

409 Jasan ztepilý

40

28

20

116

364

5

VI

3

3

3

RZ

V

410 Jasan ztepilý

60

31

8

120

377

5

VI

3

3

3

RZ

V

411 Jilm horský

30

20

10

54

170

8

IV

3

3

3

RZ

III

412 Jabloň obecná

70

6

7

20

63

2

II

3

3

3

RV

I

413 Jabloň obecná

90

7

7

32

100

2

III

3

3

3

RV

III

RV

II

414 Jabloň obecná

0a

Odumírající

Poškoz ený kmen

Bez oš etření Nevhodný nálet, čty řkmen z pařez ový ch v ýmladků Bez oš etření Nevhodný nálet, ztrouchnivělý v nitřek kmene Nevhodný nálet, napaden podkorním dřevokaz ný m hmyzem Náklon kmene

30

5

5

36

113

1

III

1

1

1

100

9

8

20

63

1

I

4

4

4


30

6

3

20

63

2

II

1

1

1

0a

Odumírající


50

8

3

12

38

1

I

3

3

3

0a

Poškoz ený kmen


80

12

4

18

57

2

I

3

3

3


80

12

4

18

57

2

I

3

3

3


80

10

4

18

57

2

I

3

3

3

0a


80

8

3

11

35

1

I

2

3

2

0a


50

8

3

22

69

2

II

3

3

3

RV

I

415 Vrba jíva

0a

Torzo

Bez oš etření Bez oš etření Nevhodně konkuruje jav oru Poškoz ený kmen i koruna

423 Jabloň obecná

60

4

4

20

63

1

III

3

3

3

RV

I

424 Jabloň obecná

70

6

4

20

63

2

III

3

3

3

RV

I

425 Jabloň obecná

70

6

4

18

57

2

I

3

3

3

426 Jabloň obecná

50

6

5

30

94

2

III

3

3

3

RV

I

427 Jabloň obecná

50

7

5

30

94

2

III

3

3

3

RV

I

428 Jabloň obecná

50

6

5

22

69

2

III

3

3

3

429 Jabloň obecná

50

7

5

22

69

2

III

3

3

3

RV

I


50

6

5

25

79

2

III

3

3

3

0a

0a

0a


80

7

5

14

44

2

I

4

4

4

RV

I


80

7

5

18

57

2

I

4

4

4

RV

I

433 Jasan ztepilý

70

7

4

14

44

2

I

4

4

4

0a

434 Trnovník akát

30

12

6

24

75

4

II

2

3

3

0b

435 Javor mléč

80

18

15

68

214

3

IV

3

3

3

Nevhodný nálet Nevhodný nálet

RZ

IV

34

436 Jasan ztepilý

40

18

8

31

97

3

II

3

3

3

437 Javor mléč

60

20

10

40

126

2

III

2

3

3

438 Jasan ztepilý

40

18

6

38

119

3

II

3

3

3

0b

439 Jasan ztepilý

40

18

6

32

100

3

II

3

3

3

0b

440 Javor babyka

80

22

16

108

339

2

VI

3

3

3

441 Jasan ztepilý

50

14

6

62

195

3

II

2

2

2

0a

Četnokmen, nov hodný nálet

442 Javor mléč

50

14

6

67

210

3

II

2

2

2

0a

Četnokmen, nov hodný nálet

443 Třešeň obecná

80

8

7

33

104

2

III

3

3

3

0a

Odumírajíc í


30

6

3

22

69

3

III

1

1

1

0a

Odumírajíc í


80

8

8

33

104

2

III

3

3

3

0a


90

35

16

121

380

1

VI

3

2

3

447 Javor klen

40

18

8

36

113

2

III

2

3

3

448 Javor mléč

30

12

9

31

97

3

III

2

2

2


80

37

10

52

163

3

IV

3

3

3

450 Javor mléč

80

19

20

120

377

3

V

3

2

4

451 Smrk pichlavý

100

7

3

18

57

1

I

4

4

4

0b

Koliduje se z dí

RZ

III Koliduje se z dí Koliduje se z dí

RZ

V

Odumírajíc í

RZ

VI 12 16 3 BZV

RZ

II

RZ

IV

I

Ins tala ce bezpečnostní vazby trojúhelníkov é

III

obvodová redukc e koruny o 30%, odle hč ení, mec hanická konzervace dutiny v báz i, vyč ištění dutiny

0a

RZ,RR VI

K

Bez ošetření

452 Cypřiš vždyzelený

100

7

3

16

50

1

I

4

4

4

453 Smrk pichlavý

100

9

5

22

69

1

I

4

4

4

0a

454 Smrk ztepilý

90

6

3

12

38

1

I

4

2

2

0a

Nevhodná výs adba

455 Smrk ztepilý

80

6

3

13

41

1

I

3

2

2

0a

Nevhodná výs adba

Bez ošetření

STÁVAJÍCÍ KEŘE e.č. Taxon 1 Ribíz alpský

výška

šířka

1

1

poznámka, návrh opatření odstranit 3ks, nahradit vhodnými keři

2 Trojpuk

2

1

průklest na jaře

3 Šeřík obecný

3

2

špatný zdravotní stav,nevhodné umístění - odstranit 2ks

2 3 2 1 2 2 2 2 2

4 2 1 1,5 5 5 5 5 5

špatný zdravotní stav,nevhodné umístění - odstranit špatný zdravotní stav,nevhodné umístění - odstranit 3ks průklest na jaře ponechat, základní zdravotní řez ponechat, základní zdravotní řez ponechat, základní zdravotní řez ponechat, základní zdravotní řez ponechat, základní zdravotní řez ponechat, základní zdravotní řez

4 5 6 7 8 9 10 11 12

Tis červený Šeřík obecný Trojpuk Jalovec chvojka Jalovec čínský 'Hetzii' Jalovec čínský 'Hetzii' Jalovec čínský 'Hetzii' Jalovec čínský 'Hetzii' Jalovec čínský 'Hetzii'

Cena odstranění jednotlivých keřů je zahrnuta do položky "Odstranění náletu do 10 cm průměru kmene..." v souhrnném rozpočtu. Cena odstranění 3 stromů o průměru kmene do 10 cm je zahrnuta do položky "Odstranění náletu do 10 cm průměru kmene..." v souhrnném rozpočtu. Cena průklestu / zmlazovacího řezu keřů je zahrnuta do položky "Odstranění náletu do 10 cm průměru kmene..." v souhrnném rozpočtu. Všechny navrhované bezpečnostní vazby v koruně jsou vazby dynamické nepředpojaté ze syntetických materiálů.

Kácení dle kategorie - Revitalizace zámeckého parku v obci Oselce Průměr kmene na řezné ploše pařezu 0 - 10 cm 11 - 20 cm 21 - 30 cm 31 - 40 cm 41 - 50 cm 51 - 60 cm 61 - 70 cm 71 - 80 cm Celkem stromů ke kácení

177

C elkem s tromů k oš etření

225

C elkem s tromů bez z ás ahu C elkem s táv ajíc ích s tromů

53 455

3 65 43 46 6 5 7 2

35

C.5 Celková koncepce Cílem celého projektu je podrobně zmonitorovat a posoudit současný stav všech porostů v parku a celkový stav parku z hlediska krajinářského, historického a kulturně estetického a dále navrhnout a uskutečnit taková opatření, která zajistí zlepšení stávajícího stavu, dlouhodobé fungování parku a návrat jeho původní krajinářské, kulturní i ekologické hodnoty alespoň v nejlepší dosažitelné míře, dané současnými socioekonomickými podmínkami. Majitel (Plzeňský kraj) i uživatel (Střední škola Oselce) parku neplánují park využívat k intenzivní rekreaci návštěvníků. Park by měl i nadále sloužit především studentům a zaměstnancům školy a místním obyvatelům, při minimálních nárocích na údržbu. To je další hledisko, které jsme brali v úvahu při navrhování pěstebních opatření. Cílem navrhovaných pěstebních opatření je tedy hlavně zlepšení zdravotního stavu stávajících stromů, zvýšení druhové rozmanitosti odpovídající místním ekologickým podmínkám a začlenění stávajících i nových prvků zeleně do celkově komponovaného řešení celého prostoru parku v přírodně – krajinářském (anglickém) stylu. Přitom je brán ohled jak na přírodní ekosystémy dané oblasti tak i na kulturní, historické a estetické charakteristiky zájmového území. Navrhovaná opatření spočívají v provedení arboristických opatření na stávajících stromech doporučených na základě podrobného dendrologického průzkumu a ve výsadbě nových keřů a stromů, resp. skupin keřů a stromů, převážně listnatých, vhodných do místních podmínek, spolu se založením několika travnatých ploch s různou druhovou skladbou a nároky na údržbu (trávník, květnatá louka). V rámci projektu budou také zlikvidovány mnohé nevhodné zbytkové prvky po minulých uživatelích parku - plůtky, sloupky, kůlny, králíkárny, sušáky prádla. Terénní úpravy nebude nutné dělat ve větším rozsahu, pouze doporučujeme vyrovnat některé nerovné otevřené plochy a obnovit na nich trávník. V rámci kompozice parku budeme dbát na zachování a zvýraznění několika málo zajímavých výhledů a průhledů do okolní krajiny z různých míst v parku a naopak průhledy z okolních komunikací a přístupových cest do parku. Zajímavé jsou především pohledy z vyvýšené terasy u paty zámecké budovy na horizonty okolních kopců a vrchů, přes údolí do obce Oselce a na branku v jižním cípu parku a dále ven do otevřené krajiny. Zpětně pohled na průčelí zámku z různých stran nebo průhledy skrze kmeny stromů podél silnice na budovu zámku jsou významnou hodnotou zájmového území, které plánujeme zachovat a zvýraznit. V dlouhodobé perspektivě se počítá i s obnovou cestní sítě, pořízením doplňujícího mobiliáře a přeměnou asfaltových povrchů k méně rušivé variantě těchto intenzivně využívaných ploch, např. na pískové plochy nebo intenzivní trávník. Nově vymezené pěšiny navazují na vzor cestní sítě z císařského otisku z r. 1837 a jsou vyznačeny na výkrese "Celková koncepce". Nové výsadby budou založeny tak, aby se tyto cesty daly založit kdykoli v budoucnu. Cesty v severní části parku by měly být pouze vysekávané pěšiny v trávníku. V průběhu několika let se rovněž počítá s odstraněním několika nevhodných a dnes již 36

nevyužívaných menších staveb přiléhajících k severní straně zámku a zpevněné cestě okolo zámku.

37

C.6 Návrh výsadeb Podél hradební zdi budou doplněny stávající perspektivní stromy (a nahrazeny odstraněné nevhodné a poškozené stromy) tak, že zde vznikne dvojité, mírně nepravidelné a smíšené stromořadí velkých stromů (připomínka historicky doložených stromořadí podél cest a na okraji parku). Dále budou zvýrazněny a obnoveny travnaté plochy jak v severní tak v jižní části parku a na vhodných místech budou doplněny nebo zvýrazněny skupiny stromů či solitérní stromy. V severní spodní části parku bude po odstranění nevhodných náletových porostů odpovídajícím způsobem doplněn ovocný sad a v celé východní polovině severní části parku bude založena květnatá louka s menšími nároky na údržbu. V těsné blízkosti budovy zámku budou stávající nepříliš vitální záhonové růže nahrazeny po obou stranách vchodu půdopokryvnými růžemi. Navrhované druhy byly zvoleny s ohledem na místní ekologické a kulturně-historické podmínky. Jednotlivé ukázky použitých druhů stromů a keřů a porostů mohou sloužit i jako vhodný materiál pro ekologickou výchovu a vzdělávání. Nové stromy a keře budou vysázeny tak, aby doplnili chybějící prvky a zvýraznily přírodně krajinářský styl parku a estetickou hodnotu celého prostoru. Pro navrhované výsadby jsou navrženy převážně taxony domácích druhů dřevin, které se běžně vyskytují v přírodních ekosystémech v daných geografických podmínkách, případně kultivary těchto domácích dřevin a druhy u nás běžné, druhy ze skupin u nás běžných rodů a kultivary těchto dřevin. Namátkou lze jmenovat buk lesní, dub letní, lípu srdčitou a velkolistou, jírovec, lísku obecnou, kalinu obecnou, brslen evropský, růže, jedli bělokorou, borovici lesní a tis červený. Výběr jednotlivých druhů byl také učiněn s ohledem na potřeby zpěvného ptactva, hmyzu a drobných savců, tzn. že založením uvedených výsadeb by mělo dojít v daném prostoru ke zvýšení druhové rozmanitosti nejen rostlinstva, ale také ostatních druhů živých organismů. Některé odumírající stromy budou pouze zkráceny a ponechány na místě ve formě stojících kmenů. Rovněž některé pokácené kmeny starých stromů budou ponechány v parku jako biotop pro brouky a drobné organismy. Keře budou sázeny zásadně do ucelených skupin, které budou oddělené od trávníku obrytím pro jednoduchost údržby keřů i okolních travnatých ploch a také kvůli zvýraznění jejich efektu v dané lokalitě. Keřové skupiny budou sloužit pouze na doplnění u cest a laviček a k nasměrování návštěvníkových kroků a pohledů při pohybu parkem. Umístění jednotlivých dřevin, stávajících i navrhovaných, je upřesněno v grafické části projektu.

Foto č. 16 (na předchozí stánce): Pohled směrem k zámku z cesty od asfaltového hřiště)

Foto č. 17: Významná skupina starých lip (stromy č. 276 - 279) 38

39

Jehličnaté stromy s balem Abies alba Abies nordmaniana Pinus sylvestris

Jedle bělokorá Jedle kavkazská Borovice lesní

Jehličnaté stromy celkem Ovocné stromy s balem Juglans regia Malus domestica Prunus cerasus Prunus domestica Pyrus communis

17 Ořešák královský Jabloň (tradiční odrůdy) Třešeň (tradiční odrůdy) Slivoň domácí Hrušeň obecná

Ovocné stromy celkem

C.7

12 1 4

1 5 3 4 3

16

Výkaz výměr

Celkový počet stávajících stromů k ošetření (ks)

225

Celkový počet stávajících keřů k ošetření (ks)

9

Celkový počet nově vysazených stromů (ks)

128

Celkový počet nově vysazených keřů (ks)

400

Celková plocha revitalizované zeleně (ha)

2,3

40

C.8 Zásady realizace a údržby Doporučený technologický postup je následující: 1. Provedení arboristických opatření a kácení dřevin a odstranění náletových porostů včetně odstranění pařezů. 2. Chemické odplevelení ploch pro výsadby keřů a nových travnatých ploch postřikem roztoku totálního herbicidu – 3 % roztok. Likviduje se i vytrvalý plevel. Postřik se musí nechat působit cca 14 dní. 3. Vytýčení ploch pro skupiny keřů a umístění stromů. 4. Výsadba alejových listnatých stromů s balem o obvodu kmene 12 – 14 cm (viz obr. 1). Průměr balů u alejových stromů (obvod kmene 12-14 cm) bývá 50 – 60 cm. Velikost výsadbové jámy je 1,2 x 1,2 m s hloubkou 1 m. Stromy se sází přibližně do stejné hloubky, tak, jak byly pěstovány ve školce. V severní části parku mohou být podle potřeby stromy sázeny na mírně (do 20cm výšky) navršený "kopeček", kvůli vysoké hladině spodní vody a častému zamokření. Na dno jámy se dosype a sešlape původní země promísená v poměru 1 : 1 se zahradnickým substrátem (pokud není dostatečně kvalitní stávající zemina) tak, abychom dostali potřebnou výsadbovou hloubku. Po usazení stromu v jámě bal obsypeme obdobným materiálem a v horní třetině balu přidáme 20 ks desetigramových tablet NPK hnojiva s pozvolným uvolňováním. Na jaře provedeme povýsadbovou redukci koruny. Na kmen instalujeme jutovou bandáž (15cm šíře – 5m / 1strom) proti odpařování vody a proti mechanickému a mrazovému poškození. Strom ukotvíme třemi dřevěnými kůly o délce 2,5 m a průměru 7 - 10 cm s doplněním třemi dřevěnými příčkami a úvazkovou páskou (3bm/1 strom). Objemy jamek pro alejové stromy budou 1,0 – 1,5 m3. Výsadby budou prováděny s 50% výměnou zeminy v jamce (přidání substrátu a náhrada za odstraněný drn, kameny a jílovitou zem). 5. Výsadba jehličnatých stromů s balem (viz obr. 2). Postup je obdobný jako u listnatého stromu, jen se neprovádí řez nadzemní ani kořenové části stromu ani bandážování kmene a stačí použít jen jeden kůl zasazený šikmo. Počet tablet NPK hnojiva s pozvolným uvolňováním bude 10 ks do jámy na 1 strom. Objemy jamek pro jehličnaté stromy s balem budou 0,4 m3. Velikost sazenic jehličnatých stromů bude 80 120 cm.

6. Výsadba ovocných stromů s balem: Budou použity sazenice typu vysokokmen s balem, tradiční krajové odrůdy ovocných dřevin dle aktuální nabídky. Průměr balů u ovocných stromů bývá 30–50 cm. Velikost výsadbové jámy je přibližně 0,6 x 0,6 m s hloubkou 0,5 m. Objemy jamek pro ovocné stromy budou 0,125 až 0,4 m3. Výsadby budou prováděny s 50% výměnou zeminy v jamce (přidání substrátu a náhrada za odstraněný drn, kameny a jílovitou zem). Po usazení stromu v jámě bal obsypeme zeminou. Stromy se sází přibližně do stejné hloubky, tak jak byly pěstovány ve školce. Roub musí být minimálně 10 cm nad úrovní povrchu po výsadbě. Strom ukotvíme třemi dřevěnými kůly o délce 2 m a průměru 5 - 10 cm s doplněním třemi dřevěnými příčkami a úvazkovou páskou (3bm/1 strom). Na kmen instalujeme jutovou bandáž (5cm šíře – 5 m / 1 strom) proti odpařování vody a proti mechanickému a mrazovému poškození. Ihned po výsadbě provedeme povýsadbovou redukci koruny a výchovný řez. 7. Výsadba keřů (viz obr. 3). Jsou navrženy listnaté, příp. jehličnaté keře kontejnerované o velikosti sazenic 20 – 60 cm. Průměr kontejnerů u keřů bývá 20 – 30 cm. Sázíme tak, 41

že horní okraj balu je v úrovni okolního terénu. U všech rostlin důkladně utužíme zeminu v jejich okolí. Ke všem vysazovaným keřům přidáme 4 tablety NPK hnojiva s pozvolným uvolňováním do jamky. Objemy jamek pro keře o průměru balu 20 - 30 cm budou 0,05 - 0,125 m3. Výsadby budou prováděny s 50% výměnou zeminy v jamce (přidání substrátu či rašeliny a náhrada za odstraněný drn, kameny a jílovitou zem, 0,01m3 sub.). 8. Položení jutové mulčovací textilie proti růstu plevelů a pro udržení vlhkosti v půdě. Částečně bude tato textilie z přírodního materiálu plnit i přihnojovací funkci při svém dlouhodobém rozpadu a nezanechá v půdě žádné škodlivé látky. Folie bude položena v celé ploše keřových skupin a v ploše přibližně 1m2 okolo kmene nově vysázených stromů. 9. Důkladné zavlažení rostlin - 50 l vody na jeden strom a 20 l na jeden keř. 10. Namulčování povrchu v keřových skupinách a v okolí stromů (1m2 u stromu) 10 cm vrstvou drcené borky. 11. Založení trávníku. Na místech založení trávníku se odplevelený terén nakypří rotavátorem, doplní jemnou ornicí kde bude potřeba k dorovnání a jemně se domodeluje hráběmi. Do takto připravené plochy se zapraví osivo (2 - 3 kg / 100 m2 travní směsi) a pomalurozpustné hnojivo (přibližně 3 kg / 100 m2) a celý povrch se uválí. Po vyklíčení a mírném zahuštění nového trávníku se dle potřeby a možnosti údržby provádí pravidelné kosení. 12. Založení trávníku - květnaté louky. Odplevelený terén se naruší a nakypří rotavátorem. Poté se doplní ornice v místech prohlubní a terén se jemně domodeluje hráběmi. Do takto připravené plochy se zapraví osivo (2 g / 1 m2 směsi mezofilní krajinářská květnatá louka) a celý povrch se uválí. Nechá se vyklíčit a poté se seká první vegetační sezonu přibližně jednou za 3 týdny na výšku porostu asi 6 cm. V následujících sezonách se květnatá louka seká jen 2x až 3x ročně, obvykle po odkvětu žádoucích květin a pokosená tráva se nikdy nenechává ležet na místě. První rok po výsevu kvete velmi málo. Všechny sazenice a osiva budou dodány v kvalitě odpovídající českým technickým normám: ČSN 46 4901 Osivo a sadba ČSN 46 4902 Výpěstky okrasných dřevin. Výsadbové práce budou prováděny v souladu s následujícími normami: ČSN DIN 18 915 Sadovnictví a krajinářství – Práce s půdou ČSN DIN 18 916 Sadovnictví a krajinářství – Výsadby rostlin ČSN DIN 18 917 Sadovnictví a krajinářství – Zakládání trávníků ČSN DIN 18 918 Sadovnictví a krajinářství – Technicko-biologická zabezpečovací opatření Umístění jednotlivých stromů a keřů i travnatých ploch je upřesněno v Grafické části projektu. Následná péče o výsadby spočívá v několika jednoduchých činnostech, které pokud jsou prováděny ve správnou dobu, pravidelně a odborně správně, tak nejsou náročné ani časově ani finančně. Pokud se však zanedbají, pak může dojít k poškození rostlin a celého prostoru z nedbalosti tak, že náprava takového stavu může znamenat zásah do rozpočtu investora. Proto doporučujeme provádět pravidelnou údržbu nových výsadeb dle rozepsaného harmonogramu a s odborným dozorem. Základní péčí o nově vysazené stromy je provádění zálivky v suchých obdobích a to 50l na 1 strom. Keře je vhodné při dlouhodobě trvajícím suchu také zalít – 20l na 1 keř, ale pro 42

jejich přežití není nutné je zavlažovat pravidelně. Dále je nutné udržovat nově vzniklé záhony keřů v bezplevelného stavu. To znamená, že v prvních třech letech po výsadbě je potřeba 2x – 3x ročně provést kontrolu a mechanické ruční vytrhání a vyrytí plevele. To se provádí většinou v průběhu vegetačního období. Pokud se provede výsadba správně, nemělo by zaplevelení nových záhonů představovat větší problém. V případě zvýšeného růstu vytrvalých plevelů je potřeba nasadit chemické prostředky na jejich likvidaci. Přibližně za 3 až 5 let by měly keře dorůst do takové velikosti, která zajistí zakrytí přístupu světla k půdě, a tedy podmínky pro růst nových plevelů budou značně ztíženy. Po zapojení keřů je nutné výsadby kontrolovat pouze 2x ročně a provést odplevelení jen v případě potřeby. Pokud se však odplevelení ploch zanedbá při výsadbě nebo v prvních letech, bude pak následné odplevelení představovat poměrně náročnou operaci, odborně, časově i finančně. Další důležitou součástí péče je pravidelný odborný řez. U nově vysazených listnatých stromů je to výchovný řez po dobu 2 – 5 let po výsadbě, dle potřeby jednou ročně ve vhodnou dobu (v předjaří nebo v červenci až srpnu). Listnaté keře navržené k výsadbám zde není třeba pravidelně řezat. Jednou za 5 let doporučujeme provést kontrolu a případný průklest listnatých keřů. Péče o trávníky spočívá především v jejich pravidelném kosení. Květnatá louka se má kosit dvakrát až třikrát ročně, po odkvětu žádoucích květin. Podle stavu rostlin je nutné posoudit, zda je čas na jejich přihnojení. Vhodná jsou pomalurozpustná hnojiva. Všechny práce se provádí v rovině.

43

C.9 Agrotechnické lhůty Odborný řez stromů lze provádět v zimě i v létě, úměrně k potřebám jednotlivých druhů (např. jedinci druhů Acer, Prunus a Juglans by se neměly řezat v předjaří, ale až po odkvětu nebo v létě). Kácení stromů je nutno provést v době vegetačního klidu (listopad až březen), mimo hnízdní období ptáků. Výsadby alejových listnatých stromů s balem a jehličnatých stromů s balem se provádějí buď v jarním období před olistěním (III. až IV. - v závislosti na průběhu zimy) nebo na podzim po opadu listí před zámrzem (X. až XII.). Kontejnerované keře, listnaté i jehličnaté je možno sázet celoročně, pokud je zajištěna zálivka. Zakládání a obnovení trávníků se provede v březnu až dubnu nebo v srpnu až září. Řez na jaře kvetoucích listnatých keřů se provádí po odkvětu a řez listnatých keřů kvetoucích v létě se provádí v předjaří nebo po odkvětu.

C.10 Škody na porostech - ochrana porostů Budou - li v blízkosti perspektivních stávajících stromů nebo v blízkosti nově vysázených stromů v průběhu realizace projektu nebo v budoucnosti prováděny jakékoli stavební či bourací práce a terénní úpravy, pak tyto stromy budou ochráněny před poškozením koruny, kmene a kořenového systému v souladu s českou technickou normou ČSN DIN 18 920 Sadovnictví a krajinářství – Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech. Pokud dojde v budoucnu k poškození nově založených výsadeb stromů, keřů a travnatých ploch lidskou činností a ne na základě přírodních a povětrnostních podmínek, pak celou vzniklou škodu na porostech v hodnotě odpovídající stavu v době poškozeí plně nahradí ten, kdo tuto škodu způsobil.

D. Seznam literatury a použitých pramenů: Culek M. a kol., 1996, Biogeografické členění ČR, ENIGMA Praha Demek J a kol., 1987, Hory a nížiny – Zeměpisný lexikon ČSR, ACADEMIA Praha Dostál J., 1989, Nová květena ČSSR, ACADEMIA Praha Hejný S., Slavík B. a kol., 1988, Květena ČSR, ACADEMIA Praha Chytrý M., Kučera T., Kočí M. a kol., 2001, Katalog biotopů ČR, AOPK ČR, Praha Neuhäuslová Z. a kol., 1998, Mapa potenciální přirozené vegetace ČR, ACADEMIA Praha Quitt E.,1971, Klimatické oblasti Československa, Stud.geogr.fasc.16,Geografický ústav ČSAV Brno Vejnar Z. a kol., 1987, Geologická mapa 1: 50 000 s vysvětlivkami, ÚÚG, ČÚGaK Praha Vlček V. a kol., 1984, Vodní toky a nádrže-Zeměpisný lexikon ČSR, ACADEMIA Praha Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně, 73 s. Interakční mapa na serveru www.nahlizenidokn.cuzk.cz Portál veřejné správy CENIA: http://geoportal.cenia.cz Česká geologická služba, www.geology.cz Oblastní archiv v Plzni - pracoviště Klášter, historické mapy a kroniky, záznamy o pozemcích Národní památkový ústav http://monumnet.npu.cz/monumnet.php Seznam technologií při ošetřování stromů dle doporučení Sekce péče o dřeviny ISA, SZKT, 2010, (http://www.arboristika.cz/novy-seznam-technologii/index.php) Kolařík, J. a kol. (2003): Péče o dřeviny rostoucí mimo les – I. Metodika ČSOP č. 5 Kolařík, J. a kol. (2005): Péče o dřeviny rostoucí mimo les – II. Metodika ČSOP č. 6 Řez listnatých stromů na trvalém stanovišti - metodický plakát SZKT 44

E.Grafická část Mapa umístění zájmového území Mapa vymezení zájmového území a dotčených pozemků Mapa současného stavu – dendrologický průzkum - celkový přehled – 1:1000 Vyhodnocení dendrologického průzkumu - celkový přehled - 1: 1000 Vyhodnocení dendrologického průzkumu - 1:600, List A a List B Mapa starého katastru a perspektivní stávající stromy - 1:1000 Celková koncepce – Pohledy a pěšiny - 1:1000 Celková koncepce – Návrh výsadeb - 1:1000 Návrh výsadeb – Travnaté plochy - 1:1000 Návrh výsadeb - Osazovací plán - 1:600, List A a List B

45

Revitalizace zámeckého parku v Oselcích

F. NÁKLADOVÁ ČÁST 1. Položkový rozpočet - výkaz výměr

57


58


59


60


61


62

REVITALIZACE ZÁMECKÉHO PARKU V OSELCÍCH

Recommend Documents