REVITALIZACE PARKU PETRA BEZRUČE V KLIMKOVICÍCH
SO 10 Vegetační úpravy
PROSINEC 2008
.
ZAK.Č. VA/08/07
.
OBJEDNATEL: MĚSTO KLIMKOVICE
ZHOTOVITEL: ING. ALENA VAVŘÍKOVÁ
Obsah: 1. Identifikační údaje stavby 2. Úvod 3. Současný stav 4. Ošetření dřevin 5. Celkový návrh 6. Realizace 7. Výkaz výměr
1. Identifikační údaje stavby Název stavby:
Revitalizace parku Petra Bezruče v Klimkovicích SO 10 – Vegetační úpravy
Objednatel:
Město Klimkovice
Místo stavby:
k.ú. Klimkovice, p.č. 6, 7, 10/1, 11, 12, 13, 14
Stupeň:
RDS
Vypracoval:
Ing. Alena Vavříková, autorizovaný architekt pro obor zahradní a krajinářská tvorba, číslo autorizace ČKA 1270 Hodoňovice 147, 739 01 Baška
2. Úvod Na základě požadavku města byla vypracována studie, která se zabývá hlavními problémy v parku a snaží se o stanovení hlavních cílů a směrů rekonstrukce. Na tuto studii navazují projekty, které detailněji rozpracovávají jednotlivé objekty. Park je zařazen mezi významné krajinné prvky. Prvořadým východiskem pro další postup prací bylo zjištění současného stavu dřevin a návrh opatření. V rámci studie byla proto zpracována podrobná inventarizace dřevin, v níž bylo provedeno vyhodnocení veškerých dřevin. Inventarizace tak sloužila jako podklad pro další návrhy v parku – ošetření dřevin, které to vyžadují, nebo je nutné z hlediska jejich zdravotního stavu, návrh probírek – kácení dřevin starých, nemocných, nevhodných, ošetření dřevin perspektivních. Stav dřevin, jejich perspektiva a kvalita jsou rozhodujícím kritériem pro veškeré další zásahy v parku. Inventarizace byla podrobně zpracována ve studii, navržené probírky sumarizuje objekt SO 03, objekt SO 10 sestává ze dvou částí - ošetření dřevin a návrhu dosadeb, jejichž součástí je i obnova trávníkových ploch.
3. Současný stav Současný stav dřevin je podrobně vyhodnocen ve studii. Navržené probírky jsou poměrně radikální v horní části parku, méně rozsáhlé v oblasti kolem rybníků. Trávníkové plochy jsou většinou nekvalitní, nerovné, v zastíněných plochách a na sešlapaných místech trávník vůbec neroste (nejhorší úseky jsou na svažitých plochách kolem altánu). V hojném množství se v plochách zeleně vyskytují nejrůznější kameny, pravděpodobně pozůstatek dřívějších skalek (viz obrázky z archívu NPÚ ve studii). Nedílnou součástí parkových úprav jsou i vodní plochy. Vedle rozlehlých rybníků se v parku nachází nad objektem WC malý rybníček, který je zanesený a zarostlý.
4. Ošetření dřevin Ošetření stromů je nezbytnou součástí rekonstrukce parku. Jedná se především o zdravotní a bezpečnostní řez, tj. odstranění suchých a poškozených větví, pahýlů po zlomech a špatně provedených ořezech. U stromů, které by měly v porostu ještě dlouhodobě zůstat, je zpracována tabulka "Návrh komplexního ošetření". Jedná se o ošetření starých ran, prasklin a dutin, preventivní vazby korun apod. Jde o speciální ošetření, které musí provádět odborná firma. Návrh ošetření stromů: Návrh ošetření vychází z toho, že je potřeba zajistit u všech ponechaných stromů provozní bezpečnost. Všechny by měly být udržovány v takovém stavu, aby pádem suchých větví nedošlo k ohrožení návštěvníků parku. Výjimku tvoří pouze některé staré stromy s rozsáhlými hnilobami, které rostou zcela mimo cesty nebo mají silný náklon nad rybník, a nemohou tedy v případě rozlamování bezprostředně ohrozit návštěvníky. Některé z nich jsou navrženy k ponechání. Staré stromy s mrtvým vyhnívajícím dřevem jsou významným biotopem pro mnohé druhy živočichů, často vzácné a zákonem chráněné. Jedná se především o různé bezobratlé, ale také ptáky a drobné savce. Tito jedinci výrazně zvyšují biodiverzitu v parku. U těchto stromů by bylo vhodné zachovat i část mrtvého dřeva, aby zůstaly jako biotopy pro řadu živočichů, především hmyzu a ptáků. Návrh ošetření je uveden v přiložené tabulce.
Technologický postup při ošetření: řez Při řezu větví nesmí dojít k poškození dřeva kmene nebo dokonce tvořícího se kalusu. Současně by mělo být odstraněno co nejvíce dřeva odstraňované větve nebo pahýlu, aby nevznikaly tzv. "věšáčky", které komplikují hojení rány. Vzniklá rána musí být mít optimální tvar vzhledem ke tvorbě budoucího kalusu, aby došlo k co nejrychlejšímu hojení. Mrtvé dřevo se odstraňuje co nejtěsněji u okraje živého pletiva mateřské větve nebo kmene. Živé větve (pahýly) se řežou na větevní límeček. Je potřeba znát anatomii, fyziologii, fungování obranných systémů a architekturu korun jednotlivých druhů dřevin, proto by tyto práce měl provádět pouze pracovník znalý technologie řezu. Zatírání ran po řezu je vhodné provést vodou ředitelnými barvami vhodného odstínu s přídavkem 5 % Fundazolu nebo prostředky určenými k ošetřování řezných ran u ovocných stromů (Stromový balzám, Kambilan a další). období řezu Práce na ošetřování dřevin je potřeba provádět v období vegetace, kdy jsou stromy schopny okamžitě reagovat a začít hojit rány (duben – září). Navíc tak bude zajištěno, že budou odstraněny pouze suché větve, protože jsou jednoduše vizuálně zjistitelné, a to všechny. Optimální období z hlediska fyziologie stromů je duben až červen (nejrychlejší tvorba kalusu). V korunách ovšem není vhodné pracovat v době hnízdění ptactva - tj. právě od března do června. Nevhodné je také období velkých veder. Je tedy potřeba zvolit vhodný kompromis a reagovat dle aktuálních podmínek ve vymezeném období. zdravotní řez Jde o komplexní řez, jehož cílem je zabezpečení dlouhodobě vysoké funkčnosti stromu. U tohoto řezu odstraňujeme suché, mechanicky poškozené, zlomené nebo jinak provozně nebezpečné větve. Dále části odumírající, napadené chorobami a škůdci, navzájem se křížící, zahušťující korunu a nevhodně postavené. Odřezávají se také pahýly a výmladky z podnoží. Je potřeba počítat s nutností jeho opakování, zvláště u starých stromů, kde dochází k přirozenému prosychání. Obvyklý interval je co 5 – 15 let, dle aktuální potřeby. bezpečnostní řez Jedná se o minimální variantu řezu, účelově zaměřenou k splnění požadavku provozní bezpečnosti stromu. Odstraňují se při něm suché, mechanicky poškozené, nalomené či zlomené větve, které hrozí bezprostředně pádem na zem. Používá se v případech, že není efektivní investovat do nákladného zdravotního řezu. speciální řez – snížení korun Bude použit u habrů podél komunikace ve spodní části u rybníků. Větší část těchto habrů byla už v minulosti radikálně seřezána a dnešní sekundární koruny vyrůstají z vyhnívajícího dřeva. Jsou proto poměrně nestabilní a hrozí vylamování celých částí korun. Vzhledem k dobré výmladnosti habrů, je zde možno použít tento radikální řez. Jinak by musela být velká část z nich z bezpečnostních důvodů odstraněna. Seřezáním dojde k vytvoření stříhaných zelených stěn. Snížením korun se také vytvoří lepší podmínky pro novou výsadbu, která by měla postupně staré stromy nahrazovat. Habry budou seřezány shora o jednu čtvrtinu až jednu třetinu výšky, dorovnány do stěny budou i případné přesahující větve. Je potřeba počítat s tím, že takto seřezané stromy už budou vyžadovat trvalou údržbu. ošetření dutin – tj. jejich vyčištění, dezinfekce a zastřešení vyčištění Hrubé odstranění vytvářejícího se humusu, ve kterém by mohly vyklíčit náletové dřeviny. Při odstraňování nesmí být poškozeno živé dřevo a hlavně kalus (nevydlabávat ostrými předměty), aby nedošlo k proražení bariérové zóny.
Toto vyčištění se provádí pouze u nálevkovitých dutin po odlomených větvích a u dutin vzniklých v rozvětvení kmenů. U centrálních dutin kmene a větví se odstraňování trouchu neprovádí. Jeho odstranění zde nemá žádný efekt a při čištění může snadno dojít k poranění živého dřeva. Navíc se v trouchu často vytvářejí sekundární kořeny, které strom časem zpevňují zevnitř. Mohou se zde také vyvíjet různé druhy vzácného hmyzu. dezinfekce Nátěr nebo vystříkaní dutiny dezinfekcí s fungicidními účinky. Možno použít Luxol , který už obsahuje fungicidní přípravky – Luxol S 1023 a S 1025. zastřešení Dutiny by měly být zakrývány tvarovanými stříškami tak, aby bylo zabráněno zatékání vody (padání sněhu) do dutiny a tím nebezpečí trhání dřeva v případě zamrznutí. Stříšky také zabrání hromadění organické hmoty, tvorbě humusu a následného uchycení náletových dřevin v prasklinách a dutinách, jejichž kořeny mohou opět způsobit trhání dřeva. Stříšky musí být instalovány tak, aby bylo zajištěno provětrávání dutiny (jinak dochází ke srážení vodní páry a vytváření ideálních podmínek pro růst dřevokazných hub). Při zakrývání dutin je třeba pamatovat i na přístup pro ptáky, netopýry a jiné drobné savce (zachování úkrytů a hnízdních možností). kapsy v rozvětvení kmenů a kosterních větví U rozvětvení kmenů a kosterních větví pod ostrým úhlem vzniká často tzv. korní hřebínek (tj. kůra v místě srůstu je při tloustnutí vytlačována směrem nahoru a vytváří hřebínkovitý útvar), který vytváří silný tlak na dřevo, a v případě, že kůra je vtlačována dovnitř, může způsobit časem až jeho rozprasknutí. V prasklinách se v zimě zadržuje a mrzne voda, začíná se ukládat organická hmota. Praskání tak postupuje a časem dojde až k úplnému rozlomení kmene. Rozdvojení, ve kterém vzniká prasklina, je potřeba vyčistit a zabezpečit proti zatékání a zadržování vody tvarovanými stříškami, které musí být instalovány tak, aby bylo zajištěno provětrávání. Důležité je v těchto případech také instalovat preventivní vazbu (nedestruktivní), která omezí rozkyv koruny a sníží tak tlak vedoucí časem k jejímu rozlomení. vazba K zabezpečení korun ohrožených rozlomením se používá nedestruktivní vazba pomocí popruhů nebo lanových systémů.
Shrnutí ošetření: Ošetření stromů musí být realizováno specializovanými pracovníky s praxí v ošetřování dřevin, kteří znají techniku řezů, jsou vybaveni potřebnými pomůckami a jsou oprávněni pracovat ve výškách. Veškeré kácení a ošetřování musí být provedeno tak, aby nedošlo k poškození okolních ponechávaných nebo dokonce ošetřovaných dřevin. Ošetření je možno provést jen velmi omezeně z žebříků a z vysokozdvižné plošiny, u části stromů bude nutno práce provádět stromolezeckou technikou pomocí lan. Při využití plošin je nutno dbát, aby při manipulaci nedocházelo k poškození ošetřovaných nebo okolních stromů. Ošetření stromů je nejvhodnější provádět v době vegetace (s výjimkou období sucha a období s vysokými teplotami), protože dochází k okamžitému hojení ran. V té době lze také nejlépe rozpoznat suché a poškozené větve od jejich živých částí. Při ošetření dutin a starých ran nesmí být poškozeno stromem vytvořené hojivé pletivo kalus! Celkem bude provedeno ošetření u 326 ks dřevin.
5. Celkový návrh Po provedení navržených probírek dojde k částečnému prosvětlení parku, uvolnění významnějších dřevin, uvolnění prostoru pod zámkem. Některé z ponechaných dřevin nejsou příliš kvalitní, ale zatím v prostoru parku zůstanou. Teprve po realizaci dosadeb bude možné postupně uvažovat o dalších výchovných probírkách, které by umožnily pokračování postupné obnovy parku. Cílem rekonstrukce je obnovit charakter krajinářského parku, pro nějž je charakteristické střídání volných travnatých ploch se solitérami, skupinami stromů a keřů, případně i terénními modelacemi. Z hlediska budoucího vývoje parku je žádoucí dosáhnout větší věkové různorodosti, vytvořit základ pro další generace. Charakteru parku také odpovídá druhová pestrost dřevin v parku. Navrhované dosadby vycházejí z prostorových možností a provozních potřeb. Výběr dřevin vycházel z mnoha hledisek, která byla důležitá pro daný prostor a záměr. Pro vytvoření kostry parku mají hlavní význam dřeviny kosterní, dlouhověké, které ovšem často bývají pomalu rostoucí. Pro co nejrychlejší vytvoření hmoty zeleně mají význam dřeviny rychlerostoucí, které jsou často krátkověké a postupně ustoupí dřevinám kosterním. Dalšími aspekty jsou habitus dřeviny, struktura, textura, velikostní kategorie, celoroční barevnost, celoroční stálost nebo naopak proměnlivost, kvetení, vzhled borky, atd. Neopominutelným prvkem u dřevin je jejich podzimní zbarvení. Hlavním cílem dosadeb v prostoru parku je dát základ novým budoucím dominantám a solitérám, dalším cílem některých plánovaných dosadeb je posílení funkce krycí – uzavřít nevhodné průhledy z parku. Rozhodně se ale musí zlepšit přehlednost v parku, která dodává návštěvníkům pocit bezpečí a omezuje projevy vandalismu. V horní části parku dojde po provedení probírek k uvolnění průhledů na zámek. Proto zde jsou dosadby stromů minimální - jedná se o několik zajímavých solitér (např. výrazně kvetoucí třešeň, šácholan, zajímavě olistěný dřezovec). Výraznější dosadby jsou v obvodových partiích – jednak pro optické odclonění objektu budoucího obchodního střediska Hruška a stavebních parcel pod ním, nebo poměrně mohutného objektu fary, který by nevytvářel nejvhodnější pozadí památníku obětem 1. sv.války. Obvodová clona chybí i v prostoru dětského hřiště. Ve vnitřních plochách se jedná spíš o půdopokryvné dosadby, které zakryjí některé obtížně udržovatelné svahy, omezí pohyb návštěvníků mimo komunikace, v některých místech budou sloužit jako náhrada trávníku, oživí prostor barevností. Další skupiny kvetoucích, stálezelených nebo jehličnatých dřevin dodají prostoru zajímavost, proměnlivost, barevný detail apod. Pozůstatkem po původních skalkách je velké množství kamenů. Vzhledem k náročnosti údržby nedoporučujeme skalky obnovovat, ale v některých plochách nižších dřevin a trvalek je možné tyto kameny využít a soustředit do těchto záhonů. Důstojnější prostředí je třeba vytvořit kolem památníků. Kolem opraveného pomníku obětem 1. světové války budou odstraněny přestárlé dřeviny. Nově navržené dřeviny jsou z větší části stálezelené nebo jehličnaté, doplněné kvetoucími listnatými tak, aby zde vzniklo intimnější zákoutí, celoročně zajímavé a svým vzhledem odpovídající významu objektu. Rovněž prostor kolem pomníku obětem 2. světové války, který není součástí parku, ale bezprostředně s ním souvisí, si vyžaduje vhodnější řešení – např. dosadbu nižších až středně vysokých dřevin (skalník, pěnišník, střemcha apod.). Kolem společenského prostoru se po probírkách mírně prosvětlí a otevře prostor u mola, kde by tak měly nastat vhodnější podmínky pro trávníkové plochy. Pro nové dosadby zde zatím prostor není, pouze zdevastované svahy nad altánem se zakryjí v různě velkých úsecích kokosovou rohoží a osadí půdopokryvnými dřevinami, které snáší stín. Postupně
tak celý břeh zarostou. Pokud by se nepodařilo zabránit volnému pohybu návštěvníků v těchto místech, vhodné by bylo využití mechanických zábran (oplocení apod.). Ve spodní části parku kolem rybníků navržené dosadby odpovídají prostorovým podmínkám a minimálním probírkám. Především jde o doplnění řady habrů, dále o vytvoření výraznější zelené bariéry vůči rušné ul. Čs. armády. Větší prostor pro dosadby bude na nových parcelách Pozemkového fondu, a to především v horní části, kde je nutno vytvořit optickou bariéru vůči budoucí zástavbě. Na několika místech na břehu rybníků je navržena skupina nízkých vrb, které by ještě mohly být doplněny skupinami vodních rostlin. Sortiment dřevin Navržený sortiment dřevin je zřejmý z výkazu výměr. U některých taxonů bude nutné při realizaci upřesnit použití kultivarů (např. pěnišníky, azalky, trvalky apod.), tak aby bylo z dostupných zdrojů docíleno vhodné kombinace barev. Předpokládá to proto spolupráci realizační firmy s autorem projektu. Trávníkové plochy Vzhledem k rozsahu ploch a rozdílnému charakteru jednotlivých částí parku se nové založení trávníkových ploch předpokládá především v horní části parku, dále po probírkách v prostoru poblíž mola. Po provedení probírek a realizaci nových komunikací bude v prostoru stávajících parcel Pozemkového fondu rovněž nutno založit nový trávník. Na ostatních plochách bude zatím ponechán stávající trávník, protože v současné podobě je pro provoz těchto ploch dostačující. Nesmí být ale zanedbávána jeho údržba! Pravidelným kosením, přihnojováním, vyhrabáváním se jeho kvalita zvýší. V některých místech s větším podílem stromů a tím stinnějšími podmínkami jsou navrženy stínomilné dřeviny a trvalky, které vytvoří náhradu trávníku.
6. Realizace Po provedení navržených probírek a terénních úprav je možno provádět dílčí výsadby v těch částech parku, kde nedojde ke kolizi se stavebními pracemi. Jinde je v prvé řadě třeba provést stavební úpravy (komunikace a zpevněné plochy, rozvody sítí apod.) a ohumusování ploch po odstraněných zpevněných plochách. Při realizaci parku je nutno počítat s tím, že požadované kvalitě upravené parkové plochy bude nutné přizpůsobit i kvalitu údržby. Bez ní by jakékoliv provedené práce neměly smysl. Předpokládá to nejen pravidelné kosení trávníkových ploch, ale i další péči o zeleň. Samozřejmostí by dnes již mělo být při zajišťování údržby odplevelení okolo stromů, zálivka a v prvních letech i přihnojení. Dalším opatřením, ne již tak zcela samozřejmým, je další odborná péče spočívající v kontrole vývoje koruny stromů, její výchovný a zdravotní řez. To má několik etap - péče po výsadbě, do 5 let po výsadbě, do 20 let po výsadbě a dále. U keřových skupin je vedle přihnojování nutno provádět pravidelné zmlazování atd. Také trávníkové plochy vyžadují pravidelné přihnojování, podzimní shrabání listí, jarní vyhrabání trávníku, občasné provzdušnění apod. Při provádění prací je třeba respektovat příslušné platné oborové normy. Jsou to především: ČSN 83 9011 Práce s půdou ČSN 83 9021 Výsadby rostlin ČSN 83 9031 Zakládání trávníků ČSN 83 9041 Technologicko - biologická zabezpečovací opatření
ČSN 83 9051 Rozvojová a udržovací péče o rostliny ČSN 83 9061 Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při staveb. Rozvržení výsadeb je zřejmé z grafické přílohy. Pro výsadbu je nutno použít kvalitní školkařské výpěstky (ČSN 46 4902 Výpěstky okrasných dřevin). Na kvalitě použitých výpěstků závisí jejich schopnost dalšího zdárného vývoje. Na velikosti závisí i doporučený spon pro výsadbu. Realizaci musí provést odborná firma. Pro výsadbu budou použity dřeviny se zemním balem. Navržené velikostní kategorie – alejový strom obvod kmene v rozmezí 12-18 cm, solitérní pyramida výška 200350 cm, jehličnaté stromy výška 175-300 cm. Výsadba stromů bude provedena do jamek s 50 % výměnou půdy. Jamky je třeba hloubit v šířce, která odpovídá 1,5 násobku průměru zemního balu, hloubka minimálně 0,8 m. Stromy budou ukotveny 3 kůly (pouze Thuja a Betula jedním), přihnojeny tabletovým hnojivem v množství 8 ks tablet/1 strom (např. typ Silvamix), kmen alejových stromů bude na ochranu kmene proti výparu obalen jutovou tkaninou nebo rákosovou rohoží. Kolem solitérních stromů bude vytvořena mísa o průměru cca 1m, která bude zamulčována drcenou kůrou v tl. do 15cm. Výsadba stromů je možná jen ve vhodném vegetačním období, tj. říjen – duben, pouze při použití kontejnerovaných výpěstků je možno provádět výsadbu i mimo toto období (závisí na dostupnosti navržených taxonů). Před zahájením výsadby keřů a trvalek je nutno provést důkladné chemické odplevelení celé plochy určené pro výsadbu. Pro výsadbu standardních keřů budou použity výpěstky velikostní kategorie 20 - 60 cm (v závislosti na druhu), u solitérních keřů je doporučená velikost 100 – 120 cm. Výsadba kontejnerovaných keřů bude provedena do jamek o objemu 0,02 – 0,125 m3 s 50% výměnou půdy. Při výsadbě trvalek bude do záhonu dodán výsadbový substrát v množství 5 kg/ m2. Při výsadbě budou keře kromě vřesovištních a trvalky přihnojeny tabletovým hnojivem v množství 2 ks tablet/1 keř, resp. 1 ks/1 trvalku (např. typ Silvamix). Pro vřesovištní dřeviny (Rhododendron hybr., mollis) je nutno připravit záhon z rašeliny do hloubky 0,25 m. Plochy záhonů budou zamulčovány drcenou kůrou v tloušťce do 15 cm. Tím se do doby zapojení usnadní následující údržba a omezí prorůstání vytrvalých plevelů. Výsadbu kontejnerovaných keřů je možno provést i mimo hlavní vegetační období. Po výsadbě bude provedena zálivka v množství 100 l/1 strom, resp. 20 l/1 m2. Trávníkové plochy budou založeny standardním způsobem. Pokud to umožní realizační lhůty, po případném ohumusování a urovnání terénu je vhodné nechat vzklíčit plevelné rostliny a následně je totálním herbicidem chemicky zlikvidovat, čímž se omezí jejich následné prorůstání do nově založených travnatých ploch. Plochu pro založení trávníku je třeba před výsevem pečlivě zkypřit (šetrně je ale nutno pracovat v kořenových zónách ponechaných stromů, nesmí dojít k poškození kořenové soustavy). Odpady, kameny o průměru větším než 5 cm a části rostlin, které se obtížně rozkládají, je nutno odstranit. Jemné urovnání je třeba provést do požadované roviny, která se nemá na měřeném úseku dlouhém 4 m odchylovat v případě parkového trávníku o více než 3 cm. Napojení na obrubníky, kryty ploch apod. mají být plynulá a smí se odchylovat nejvýše o 2 cm směrem dolů. Vegetační vrstva bude vylepšena kvalitním kompostem v tloušťce cca 2 cm, provedeno bude přihnojení minerálním hnojivem v množství 30 g/m2 a osetí parkovou směsí v množství 30 g/m2, uválení. Výsev se může provádět pouze na dobře ulehlých nebo utužených plochách. Nejvhodnější období pro založení trávníku je zpravidla květen až začátek září (trávník musí být do začátku zimy alespoň 1x pokosen). Dokončovací péče Součástí realizace je dle ČSN 83 9021 a 83 9031 i dokončovací péče, kterou realizační firma zajišťuje až do stavu způsobilého k přejímce. U výsadeb dřevin lze úspěšné ujmutí rozpoznat od poslední třetiny měsíce června podle růstu letorostů, u
trávníku je způsobilosti k přejímce dosaženo, když v pokoseném stavu dosahuje pokryvnost půdy asi ze 75% rostlinami osevní směsi. Poslední seč smí být provedena nejpozději jeden týden před přejímkou. Navržená dokončovací péče zahrnuje tyto úkony: Keřové skupiny, stromy – 2x ročně ošetření (odplevelení, 1x přihnojení v množství 30 g minerálního hnojiva na 1 m2, odstranění suchých větví, oprava úvazků u stromů apod.), 5x zálivka 100 l/1 strom a 20 l/1 m2 (bude prováděna dle potřeby v závislosti na klimatických podmínkách). Trávníkové plochy – 5x ročně pokosení, 2x chemické ošetření selektivním herbicidem (např. typu Lontrel, Starane) proti plevelům a po prvním pokosení přihnojení 5 g dusíku/m2 (např. ledek). Po přejímce je nezbytné provádět pravidelnou rozvojovou a udržovací péči o vegetační plochy, aby bylo zajištěno dosažení a udržení jejich funkčního stavu.
7. Výkaz výměr Celkový počet ošetřovaných dřevin Plocha výsadeb dřevin a trvalek Počet nově vysazovaných dřevin Počet nově vysazovaných trvalek Předpokládaný rozsah nově zakládaných trávníkových ploch
326 ks 2160 m2 4596 ks 490 ks 9500 m2
