Revitalizace a rekonstrukce parku areálu Výstaviště České Budějovice

Revitalizace a rekonstrukce parku areálu Výstaviště České Budějovice České Budějovice – Výstaviště České Budějovice obdrželo na rekonstrukci a revitalizaci zeleně dotaci 9,547 miliónů Kč ze Státního fondu životního prostředí. Výstaviště České Budějovice podalo v roce 2009 žádost o dotaci v rámci Operačního programu Životní prostředí v rámci podpory projektů na obnovu urbanizované krajiny. Celkové náklady obnovy zeleně dosáhnou výše 12,730 milióny Kč. Práce na obnově parku byly zahájeny v době vegetačního klidu,tj v zimních měsících 2012 a pokračovat budou průběžně s ohledem na vegetační období do 30.6.2013 Projekt revitalizace zeleně zpracovala krajinářská architektka ing. Miroslava Cimburková v roce 2008, tak aby parkový areál respektoval výstavářskou, krajinářskou a rekreační funkci. Práce na založení a regeneraci zeleně z celkové výměry 18 hektarů plochy výstavního areálu budou probíhat na 11, 247 hektarech. V průběhu jednoho a půl roku bude ošetřeno a vytvarováno ořezem 684 stromů, nově vysazeno 337 stromů a 709 m2 keřů. Celkem bude pokáceno 812 stromů, které již nevyhovují svým zdravotním stavem a ohrožují bezpečnost návštěvníků areálu. Výstaviště bude po celou dobu provádění sanačních prací přístupné. Prioritou bude bezpečný provoz výstavního areálu. V rámci přípravy projektu byly zaměřeny a prohlédnuty všechny stromy. Výstaviště České Budějovice a.s. je zařazeno do Integrovaného

plánu města České Budějovice „Levý břeh Vltavy“ v kategorii opatření C2 Zlepšení podmínek pro bydlení a pro trávení volného času v zóně usnesením č.862/2010. Revitalizace parku je dalším dílčím záměrem, který významně přispěje k rozvoji infrastruktury měst. Projektový záměr předpokládá, že udržitelnost výsledku projektu je dána plánovanými celkovými ročními investičními náklady na zabezpečení celoročních úprav parku. Roční náklady dosahují částky 1 500 tis.-Kč. Výstaviště České Budějovice bude dalšími návaznými projekty záměr rozvíjet. Zřetelný je rozdíl mezi Stromovkou a areálem výstaviště. Oba příměstské parky se v další budoucnosti budou významně lišit právě funkcí a stylem údržby zeleně. Stromovka se stane sportovně rekreačním centrem se sportovními atrakcemi, které lze charakterizovat jako adrenalinové sporty (lanové centrum U rampy). Areál výstaviště s vybudovanými komunikacemi a odpočivnými zákoutími a celkovým prosvětlením ploch spolu s moderní celoročně otevřenou Multifunkční výstavní halou bude zaměřen na kulturně společenskou a oddychovou funkci. Rekonstrukce a regenerace městského parku je pro VÝSTAVIŠTĚ České Budějovice dlouhodobý strategický cíl a vize, která směřuje k naplnění komplexního programového schématu výstavního areálu pro celoročního využití. Regenerace parku a otevření atraktivní krajinného biotypu v intervilánu Českých Budějovic je přínosem pro místní cestovní ruch a přispívá k rozšíření produktů cestovního ruchu Jihočeského kraje. Město České Budějovice, tak získá výrazný prostor pro realizaci širších aktivit zaměřených na propagaci regionu. Rozhodujícím poselstvím pro veřejnost je, že regenerovaný parkový areál spolu s novou výstavbou multifunkční výstavní haly se stane přirozeným centrem pro celoroční kulturní a společenské aktivity. Výrazným přínosem projektu je i zachování původního historického krajinářského odkazu „bruselské výstavy expo“ v uchování původního bruselského konceptu „výstavního zahradního města.“ Výstavní areál s parkem v Českých Budějovicích se tak stane ojedinělým přírodním krajinným exponátem. Obdobné výstavní areály v Ostravě a Plzni již mizí v nové zástavbě. V sousedním regionu v Plzni na

TISKOVÁ ZPRÁVA – komplexní informace

1

místě výstaviště vyrostl obchodní dům a původní rozloha výstavního parku Černá louka v Ostravě je postupně redukována novou zástavbou. Návrh výsadeb v areálu výstaviště usiluje o zachování historické kontinuity původního konceptu „člověk v přírodě.“ Architektonický návrh zdůrazňuje vstupy do areálu a respektuje vytýčené osy, které rytmizují areál výstaviště. Cílem záměru je zachovat a dotvořit osy parku. Jednotícím prvkem jsou aleje. Stromořadí budou doplněny o chybějící dřeviny a tak, aby vytvářely „zelené síně (venkovní výstavní haly).“ Celý prostor výstaviště zůstane otevřený a přehledný. Z esteticko kompozičního hlediska bude usilováno, aby byly viditelné zelené „zelené hranice,“ jež jsou vytýčeny alejemi po obvodu výstavního areálu. Regeneraci zeleně v intervilánu města lze definovat základními prvky, které budou charakterizovat specifickou funkci výstaviště jako exhibičního prostoru a jeho doplňkovou funkci jako veřejného parku, který je určen pro volný čas a příměstskou rekreaci pro obyvatele města České Budějovice a návštěvníky města. Limitem úprav je původní architektonická dispozice, která městskou zeleň již od prvopočátku výstavby areálu přizpůsobovala funkci. Park je koncipován jako „výstavní síň“ v přírodě, která je přehledná z centrální osy a zároveň pohybem po páteřní komunikaci je rytmizovaná celá plocha členěním na menší kompozičně ucelené plochy. Úpravy usilují o to, aby se pro návštěvníky parku zviditelnily orientační body a zároveň, aby vzrostlé stromy vytvořily spolu s výstavní architekturou přirozený obraz „zahradního města.“ Architektura nyní nebude již rovnocenným prvkem zeleně parku, ale bude podřízena kompozičnímu charakteru dřevin a jejich zapojení do výrazných skupin. Projektový návrh vychází z vegetačního cyklu zeleně v pátém decenniu a využívá jej k prosazení ideje „udržitelného rozvoje.“ Úpravy jsou zaměřeny především na omezení zdravotně bezpečnostních rizik, zvýraznění regionálního biotypu jihočeské krajiny a respektování tvarosloví městské zástavby. Základní kompoziční prvky 1. Vstup na výstaviště a do parku Hlavní vstup – stále bude převažovat snaha o reprezentativní uvítací parter. V lokalitě stávajícího vstupu z jižní strany bude umístěna alej – sloupovitý kultivar domácího dubu letního v řadě, tak aby půdorysně lemoval budovy s podsadbou nižších kvetoucích keřů a trvalek. Vedlejší vstupy budou zvýrazněny umístěním výrazných stromů - červenolistý javor mléč (vstup od Tesca). Tento vstup bude dále řešen stavební úpravou. Z hlediska architektonické kompozice se stane rovnocenným hlavnímu vstupu. Rozhodující je zvýraznění hranice pozemku a vlastního vchodu. Finálně bude vyřešen vstup od západní brány řadou výrazného jinanu dvoulaločného 2. Centrální kompozice dle osy Hlavní osa je zvýrazněna širokou komunikací a alejí, jež začínají platanem javorolistým, který bude doplněn, tak aby byl zvýrazněn hlavní esteticko kompoziční záměr, kterému se v areálu podřizuje, jak architektura, tak již vzrostlá zeleň. Na alej navazuje stromořadí vrby bílé, která se vine podél rybníků a aleje stromů vybraných a uvolněných ze skupin podél celé centrální osy. Ředění skupin je důsledně podřízeno architektonické


2

koncepci protínajících se komunikací. Aleje jsou doplněny podobnými druhy dřevin. V polovině hlavní osy jsou umístěny dva výrazné červenolisté buky lesní. Záměrem je rozčlenit plochu výstaviště. Návštěvník by si měl uvědomit, kde je část parku výrazně zacílená na funkci rekreačně oddychovou a funkci exhibiční. Vedlejší osy budou doplněny dřevinami stejného druhu. Hlavním orientačními body jsou Pavilon Z umístěný v kruhu a na něj navazující nový Multifunkční pavilon T. Zároveň z této kružnice vybíhají paprskovitě vedlejší komunikace, které rozčleňují zatravněnou plochu na kruhové výseče. Hlavní architektonický motiv „kruh“ je obkroužen dvěma řadami lip srdčitých. Opsaný kruh aleje lip bude v místě chybějících stromů doplněn. Motiv kruhu se opakuje ve středové části výstaviště. 3. Zelená hranice parku – výstavní sál Po obvodu celého areálu jsou navrženy dřeviny domácího původu, středně a dlouhověké. Aleje jsou výrazným krajinářským prvkem. Cílem je jejich doplnění o chybějící liniové prvky podél komunikací a vytvoření obvodového pláště kolem celého areálu. Účelem opatření je vznik komorně uzavřeného prostoru v pohledově harmonizovaném parku. Vnitroprostor parku je pak ozvláštněn cizokrajnými druhy pro jejich zajímavost a lepší snášenlivost půdních a mikroklimatických podmínek. Obvodové zdi a ploty areálu budou osázeny popínavými rostlinami, aby se zvýraznilo oddělení parku od rušných městských komunikací a zvýraznilo bezpečí místa pro návštěvníky parku. 4. Biotyp jihočeské krajiny – zvýraznění edukační funkce parku Zvláštním a specifickým prostorem výstaviště je okolí rybníčků jihozápadní části. Rybníky jsou symbolem Jižních Čech, stejně jako Země živitelka symbolem Výstaviště České Budějovice, a proto je tento prostor koncipován jako typický reprezentant biotypu jihočeské krajiny. Výsadby jsou voleny, tak aby navozovaly specifický charakter kraje. V převážné většině se jedná o dřeviny domácího původu doplněné břehovými porosty vlhkomilných trvalek v podobě vegetačních kokosových válců. Uměle vytvořený potůček bude doplněn trvalkami. Okolí rybníků bude osazeno informačními tabulkami s popisem. Cílem je doplnit exhibiční funkci parku o funkci edukativní. 5. Plochy a trávníky Veškeré ostatní plochy jsou doplněny dřevinami tak, aby se střídaly zapojené a rozvolněné skupiny se solitérními jedinci. Druhy jsou navrhované středněvěké a dlouhověké, převážně domácího původu, bodově s cizími druhy, což je pro městský park vítané neboť se zvýrazňuje jeho odlišnost od přírodních krajinných prvků. Trávník je navržen nově k založení v místech odstraněných budov a jejich okolí, v místech terénních nerovností, v místech dříve zapojených skupin stromů. Výsadbová směs bude parková. Historický vývoj parku Výstaviště České Budějovice dlouhodobě a cílevědomě usiluje o zlepšení prostředí ve výstavním areálu. Zároveň se výstavní areál otevírá pro obyvatele města České Budějovice. Součástí této politiky je celoroční otevření prostoru pro návštěvníky parku, pronajímání výstavních pavilónů pro krátkodobé akce, pořádání kulturních a společenských akcí na výstavišti a v přilehlém parku. Výstavnictví má v jihočeském regionu bohatou tradici, jejíž kořeny sahají až do poloviny minulého století. Již v roce 1848 probíhaly v Českých Budějovicích výroční trhy


3

organizované čtyřikrát ročně. Současná činnost akciové společnosti VÝSTAVIŠTĚ České Budějovice a.s. navazuje na akce pořádané od roku 1960 jako regionální zemědělské výstavy. Od roku 1972 byl změněn název na Celostátní zemědělská výstava Země živitelka České Budějovice. V roce 1981 přešel výstavní areál pod správu Ministerstva zemědělství a výživy ČR. Koncept výstaviště byl zaměřen na prezentaci nejvýznamnější výstavy“Země živitelka.“ Jedná se o dlouhodobě nejnavštěvovanější výstavu v České republice, která se věnuje převážně prezentaci zemědělské produkce a mechanizace. Její součástí je mnoho doprovodných programů, čímž je atraktivní i pro drobné pěstitele. Historicky se jedná o výstavu, jejímž cílem byla propagace úspěchů socialistického zemědělství. Způsob organizace a koncepce přehlídky úspěchů zemědělství vycházela z nejmodernějších výstavářských trendů 60. let, které navazovaly na úspěchy českých designerů na výstavách Expo v Bruselu 1958. Výstavní areál v českých Budějovicích byl architektonicky koncipován v souladu s ústředním heslem Světové výstavy v Bruselu „Svět pro svět lidštější.“ Výstavní areál kopíruje základní koncept belgického Heyselského parku. Středová osa kolmo přetínaná s dominantou Atomia je v Českých Budějovicích ukončena výrazným kruhem. Samotná výstava v Belgii byla vítězstvím přiznaných stavebních konstrukcí jednotlivých pavilónů. Tento styl typu „sádrové město“ se promítnul do koncepce výstaviště v Českých Budějovicích jako přírodního parku s množstvím výstavních expozic, jež jsou situované v malých pavilonech. Dalším významným konceptem, který ovládnul jihočeské výstaviště byla Světová výstava Montreal 1967, jejímž ústředním heslem bylo „Člověk a jeho svět“ (Terre des Hommes, A.d.SaintExupéry). Charakteristickým rysem pro obě světové výstavy bylo spojení architektury a přírody, stanovení lidského měřítka pro všechny prvky a spojení vědění se zábavou spolu s výraznou podporou výchovně estetické funkce prostředí. Ideovým dědictvím světových výstav byla myšlenka vybudování výstaviště ve spojení s přírodou do jediného konceptu. Základní architektonická dispozice Výstaviště české Budějovice je patrná především centrální komunikaci, která vede v hlavní ose pozemku s geometrickém rozvržení cest, které v jižní části výstaviště kolmo protínají a v severní se paprskovitě rozvětvují. Rozhodujícími požadavky pro nový koncept řešení území výstaviště v Českých Budějovicích je harmonizace rozvojového plánu s vizí rozvoje města. Rozvoj území je dán Strategickým plánem města České Budějovice 2008-2013, který navazuje na předchozí studie. Základem strategického plánu byl Profil města České Budějovice, jež by zpracován v roce 1999 jako podklad pro členy Komise pro strategický rozvoj, kteří připravovali plán strategického rozvoje. Výstavnictví je v samostatné kapitole 10. cestovní ruch a výstavnictví. Zpracovatelé studie konstatují, že výstavnictví zaujímá významné místo v životě města svými aktivitami i hospodářskými výsledky. Strategický plán města byl prověřován dotazníkovým šetřením mezi návštěvníky města v roce 2007. Výstaviště České Budějovice v témže roce 2007 evidovalo počty návštěvníků v úhrnné výši 238 820 návštěvníků na akcích pořádaných v areálu výstaviště. Historický vývoj areálu výstaviště je dán vlastnickou strukturou pozemků, kdy vývoj výstaviště a města probíhá paralelně. Projektový záměr rozvoje výstaviště je po 50 letech prvním významným koncepčním plánem, který se přibližuje k vývoji městské aglomerace. Areál výstaviště lze z architektonického a funkčně provozního rozdělit do dvou části: komplex centra výstaviště s velkou koncentrací výstavních pavilónů, který je na konci páteřní osy v severní části ukončen kruhem, jež je opsán kolem pavilónu Z a na něj navazuje moderní multifunkční pavilon T.. Jižní část s nynějším hlavním vstupem je prostorově otevřenější a zejména jihozápadní část je koncipována jako anglický park. Historická hodnota výstaviště


4

jako parku spočívá v kontinuálním vývoji celého prostoru jako výkladní skříně českého moderního zemědělství. V jihozápadní části, proto vznikla soustava rybníků i s rybářskou baštou, aby byla zvýrazněna symbolika regionu Jihočeského kraje. Popis stavu biotypu Současná podoba parkového areálu je díky nekoncepční výsadbě stromů a změnou architektonické dispozice málo srozumitelná. Chybí krajinářské průhledy, solitérní skupiny stromů, které jsou vždy dominantním orientačním a estetizujícím prvkem krajiny. Vstupní brána s přiléhajícími budovami v jižní části výstaviště, půdorysně kopírující velmi pozvolný oblouk nabízí velkoryse řešený parter – volná trávníková plocha je doplněna převážně druhově nevhodnými dřevinami – Picea abies. Smrky jsou pro krajinu jižních Čech zcela netypické a jejich zdravotní stav zde je špatný. Vstupní brána otevírá pohled na centrální osu, která je tvořenou širokou komunikací, doplněnou alejemi a porosty dřevin směrující ke „kruhu“, v jehož centru je pavilon Z. Na tuto hlavní osu pak navazuje další – směřující k vedlejší Západní bráně. Třetí brána v severní části (u Tesca) je vybudována nově a těsně navazuje na nový Multifunkční pavilón T. Jednotlivé výstavní budovy, další technické stavby včetně zpevněných ploch jsou velmi různorodé a charakterizují dobu svého vzniku v průřezu minulých desetiletí. Přírodně - krajinářská část parku tvoří různorodé skupiny dřevin, v různém stadiu vývoje. Nacházejí se zde dřeviny krátkověké až dlouhověké. Problémem je věková nestejnorodost dřevin, kdy se některé nacházejí ve vegetační zralosti a jiné odumírají. Park byl založen před 50 lety spolu s výstavištěm jako krajinný a výstavářský koncept. Vzhledem k tomu, že dále již nebyl tento koncept architektonicky a arboristicky řešen, tak došlo k degradaci celého záměru. Původní esteticko kompoziční pohledy byly v lidském měřítku, kdy bylinné patro nepřevyšovalo a výrazně nepřekrývalo architektonické prvky. Zeleň i architektura tvořily rytmizovaný řád. Nynějším charakteristickým prvkem zeleně jsou vzrostlé stromy, které jsou více či méně zapojené do skupin. Vlastní zapojené skupiny stromů jsou velmi husté. Původní koncept ztratil uměřenost lidského měřítka. Je znát, že v celém areálu chybí razantnější probírka. Typickým znakem pro jednotlivé dřeviny je, že v kumulovaném zapojení mají korunu a tím celé těžiště velmi vysoko položené. Temné shluky prorostlých zelených korun vzrostlých stromů vytvářejí depresivně laděné prostory, které zvláště v temných dnech vyvolávají negativní emoční reakce. Esteticko kompoziční záměr průhledů v parku je diskontinuální, což výrazně snižuje orientaci návštěvníků výstaviště. Osová souměrnost a přehlednost není v souladu se vzrostlou zelení. Konkrétní zdravotní stav jednotlivých dřevin je určující pro nový koncept parku. Výsadby novějšího data jsou převážně z vhodných druhů na odpovídajících stanovištích. Dalším problémem je přehuštěnost výsadeb, jejichž výsledným efektem je zastíněnost, neprůhlednost až nepřehlednost prostoru v novějších částech parku. Okolí výstavních pavilónů i volné výsadby v okolí trávníkových ploch pavilonů je opět velmi přehuštěné vinou nekoncepčního založení nebo nedůsledné údržby, protože včas neprobíhalo odstraňování nadbytečných dřevin. Prorůstající dřeviny si vzájemně konkurují a vzájemně se poškozují. Kumulované prostorové uspořádání vegetace ignoruje prostorové nároky jednotlivých dřevin. Mnoho dřevin se navzájem prorůstá takovým způsobem, že dochází k poruchám tektoniky stromů. Stromy s vysoko umístěnými korunami jsou málo stabilní. Jejich koruny se vyklánějí ze zahuštěné skupiny za světlem až je narušena jejich statika.


5

Aleje byly z valné části původně tvarovány hlavovým řezem, který byl následně opuštěn, což mělo za následek vytvoření problematických kotlovitých korun (tlakové vidlice, riziko vylomení větví, vznik dutin, vnikání chorob a škůdců), což vedlo k celkovému snížení životnosti vysazených stromů. Převážnou část tvoří Populus x canadensis, jenž byl pravděpodobně vysázen po celém obvodu areálu jako rychle rostoucí dřevina. V současné době je přestárlý mnohdy ve špatném zdravotním stavu. Zejména pro velký pohyb návštěvníku v areálu parku je tato výsadba nevhodná protože může ohrozit jejich bezpečnost. Z hlediska kompozice je tento druh neadekvátní, protože do jihočeské krajiny nepatří – zejména svou pro svou atypickou výšku. Keřových skupin není v celém areálu mnoho a ani nejsou žádoucí zejména z hlediska zachování volného průhledu do prostoru, jehož primární funkcí je podporovat kulturně společenský program výstav. Cíle projektu 1. Odstranění dřevin, které ohrožují zdraví a životy návštěvníků parku. 2. Obnova rekreačně oddychové funkce parku – prosvětlení prostor. 3. Ošetření a konzervace hodnotných dřevin. 4. Sanace přestárlých stromů a odstranění náletových dřevin. 5. Probírky kompozičně nežádoucích dřevin a optických clon 6. Vybudování krajinářských průhledů a logických kompozic zeleně. 7. Výsadba nových druhů dřevin a doplnění alejí. 8. Arbotistické zásahy - řezy stromů: zakládací, udržovací a speciální 9. Zakládání trávníků ve volných plochách 10. Výchovné a redukční řezy 11.Odstranění pařezů 12. Výsadba stromů respektujících biotyp jihočeské krajiny (vrby, duby, olše, borovice)


6

Revitalizace a rekonstrukce parku areálu Výstaviště České Budějovice

Recommend Documents