Zpracování katalogu poškození stromů v zámeckém parku v Lednici

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

ZAHRADNICKÁ FAKULTA V LEDNICI NA MORAVĚ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Zpracování katalogu poškození stromů v zámeckém parku v Lednici

VEDOUCÍ PRÁCE

ŘEŠITEL

Doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D.

Lenka Krůtilová

Lednice 2007

-2-

-3-

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci na téma Zpracování katalogu poškození stromů v zámeckém parku v Lednici vypracovala samostatně a použila jen pramen, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne

……………………..

Podpis

……………………..

-4-

OBSAH TITULNÍ LIST

1

ZADÁNÍ

2

PROHLÁŠENÍ

4

OBSAH

5

1. ÚVOD A CÍL PRÁCE

6

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED

7

2. 1

Dendrologický průzkum

7

2. 2

Rozdělení jednotlivých typů poškození

13

3. METODIKA

19

4. ZJIŠTĚNÁ POŠKOZENÍ

21

4. 1

Mechanické poškození

21

4. 2

Výskyt dřevokazných hub

32

4. 3

Dutiny

41

5. STUDIE DANÉHO PROSTORU

47

6. DISKUZE

50

7. ZÁVĚR

51

8. RESUMÉ

52

9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

53

10. SEZNAM FOTEK, GRAFICKÝCH SCHÉMAT

54

11. PŘÍLOHY

55

11. 1 Tabulková část 11. 2 Mapová část 11. 3 Katalog poškození

-5-

1.

ÚVOD A CÍL PRÁCE Cílem práce je zpracovat katalog poškození stromů vycházející z již

zpracovaných projekčních podkladů (Vyhodnocení dendrologického potenciálu v zámeckém parku v Lednici na Moravě), vypracovaných na ústavu biotechniky zeleně pro Památkový ústav v Brně a vypracování obecných kritérií pro posuzování poškození stromů. Cíl práce vyžaduje porovnání jak se různí autoři dívají na problematiku dendrologického průzkumu a dále rozdělení a závažnost samotných poškození stromů. Pro stanovení obecných kritérií posuzování poškození stromů je třeba provést terénní průzkum na modelové části lednického zámeckého parku a porovnání s již vypracovanými podklady. Z důvodu náročnosti celého tématu, bylo vybráno hodnocení poškození nacházejících se na kmeni. Zjištěná poškození byla klasifikována dle svého rozsahu, jsou dokladována fotografiemi a zobecňujícími grafickými schématy. Na modelovou část parku byla dále vypracována studie předpokládaného vývoje kompozice s ohledem na výskyt stromů nejen s poškozením kmene.

-6-

2.

LITERÁRNÍ PŘEHLED

2. 1

Dendrologický průzkum Podrobnost a množství hodnocených atributů dendrologického průzkumu pro

jednotlivé dřevinné vegetační prvky (DVP) je dán účelem, pro který je tento průzkum zpracováván.

Šimek (2002) stanovuje pro hodnocení dřevitých vegetačních prvků tyto skupiny atributů: •

Základní (identifikační) atributy - identifikace jedince - pořadové číslo - taxon

•

Dendrometrické (taxační) atributy - velikostní parametry - výška stromu - výška báze koruny - šířka koruny - výčetní tloušťka kmene - tloušťka na pařezu

•

Popisné atributy – blíže popisují vegetační prvek - věkové stádium – etapa života, ve které je jedinec nachází (5 bodů) - pěstební tvar – aktuální pěstební tvar jedince (tvarovaný x netvarovaný) - objem koruny - stáří – aktuální věk jedince - období založení

•

Kvalitativní atributy - odhad perspektivy - pěstební stav – vyjadřuje nakolik se vlastnosti jedince, reálně ovlivněné pěstebním opatřením, liší od optima (3 bodová stupnice) - vitalita – celkové hodnocení vitality konkrétního jedince vychází z posouzení jednotlivých znaků. Tyto dílčí znaky nemají

-7-

kumulativní charakter a celková vitalita je posuzována podle kvalitativně nejnižšího ukazatele vitality. Dílčími znaky vitality jsou: •

olistění

•

tvarové změny větví

•

tvorba proventivních výhonů

•

prosychání koruny

•

změny listů (velikost, tvar, barevné změny)

- zdravotní stav – zdravotní stav v tomto hodnocení vyjadřuje aktuální odchylku (resp. stupeň poškození) od normálu, vztaženou k jednotlivým hodnoceným atributům nebo entitě jako celku. Dílčí charakteristiky zdravotního stavu: •

poškození kmene (mechanické poškození zasahující do kambia nebo hlubších vrstev dřeva)

•

poškození koruny

•

výskyt hnilob a dutin

•

výskyt suchých větví

•

snížení statické stability (náklon)

- sadovnická hodnota - Sadovnická hodnota vyjadřuje celkovou hodnotu jedince z pohledu zahradní a krajinářské tvorby. Úroveň hodnocení rozděluje Šimek na podrobné, standardní a rámcové. Při podrobném hodnocení se uvádí všechny atributy. Standardní hodnocení obsahuje všechny zmíněné atributy mimo taxační údaj – tloušťka na pařezu, a popisné – objem koruny, období založení a pěstební tvar. Při rámcovém hodnocení se zjišťují základní atributy, taxační atributy mimo bázi koruny a tloušťku pařezu, z popisných pouze věkové stádium a pěstební tvar a z kvalitativních atributů pouze sadovnická hodnota

Pejchal (2007) stanovuje pro jednotlivě hodnocené stromy tyto standardní veličiny: •

identifikační údaje (pořadové číslo, typ prvku)

•

taxon

•

základní dendrometrické údaje (výška, šířka, tloušťka kmenu, báze koruny, objem koruny)

•

věk nebo věková kategorie – stanovuje se odhadem -8-

•

sadovnická hodnota – vyjadřuje celkovou hodnotu jedince z pohledu zahradní a krajinářské tvorby, vyplývající z jeho biologické podstaty

•

doplňující nebo upřesňující údaje

Mezi nadstandardní veličiny řadí: •

doplňkové dendrometrické údaje

•

vývojové stádium – 6 bodová stupnice

•

vitalita – ukazatel vitality stanovují současnou odchylku struktury nebo funkce exempláře od „optimálních poměrů“ - fyziologická složka vitality má tyto ukazatele: - olistění - architektura /struktura koruny - proschnutí koruny - zdravotní stav - biomechanická složka vitality: - poranění - hniloby a dutiny - nepříznivé umístění těžiště - chybné větvení

•

zdravotní stav a/nebo stupeň poškození – vyjadřuje případný výskyt a velikost škodlivých odchylek od normálního stavu (choroby, poruchy, poranění)

•

pěstební stav – viz Šimek

•

provozní bezpečnost – stupeň hrožení okolí v důsledku mechanického selhání stromu

•

charakteristika stanoviště

•

vhodnost taxonu

•

postavení stromu v DVP

•

historická hodnota

Některé z těchto veličin stačí vyjadřovat pouze, pokud nejsou v pořádku a to např. v poznámce (zdravotní stav, charakteristika stanoviště, vhodnost taxonu).

Kolařík (2005) rozděluje hlavní skupiny pro hodnocení stromů takto: •

základní charakteristika -9-

- lokalizace jedince - taxon - odhad stáří - dendrometrické údaje-průměr kmene ve výčetní výšce, výška stromu, průměr koruny •

fyziologická vitalita - defoliace - tvarové změny větví - prosychání koruny - tvorba reakčního dřeva…

•

zdravotní stav - stanovuje stupeň mechanického oslabení a poškození jedince. Hlavní symptomy, které jsou v rámci zdravotního stavu hodnoceny: - habituální defekty (přeštíhlení kmene, sekundární koruny, nevhodný tvar koruny, defektní větvení) - poškození (trhliny, dutiny, přítomnost reakčního dřeva) - symptomy oslabení kořenového systému (omezený prokořeňovací prostor, náklon kmene, houbová infekce) - další (srůst roubu s podnoží, rakovina …)

Metodiky hodnocení lednického parku (1996) pro jednotlivé stromy: • identifikační údaje - pořadové číslo - taxon • dendrometrické údaje - výška - šířka koruny - šířka kmene - báze koruny - objem koruny • postavení jedince v DVP • stáří a věkové stádium • vitalita - fyziologická složka vitality - 10 -

- olistění - fáze větvení - prosychání koruny - napadení jmelím - výmladky - biomechanická složka vitality - mechanické poškození - hniloby a dutiny - nepříznivé umístění těžiště - chybné větvení • celkové hodnocení jedince (sadovnická hodnota) Dendrologický průzkum může probíhat formou vizuálního hodnocení nebo pomocí jednoduchých nástrojů a diagnostických přístrojů. Při vizuálním hodnocení se buď stanovují výše zmiňované tributy (dle jednotlivých autorů) nebo se využívá vizuálních metodik pro hodnocení stavu stromů (VTA, SIA). Tyto metodiky se ale využívají hlavně pro stanovení provozní bezpečnosti stromů (KOLAŘÍK, 2005). Mezi jednoduché nástroje se dle Pejchala (1997) řadí: pogumované kladívko (poklepem se může zjistit rozsah dutiny), přírůstový nebozez (stanovení tloušťky zbylého dřeva, potvrzení uzavřené dutiny…) a „špice“ z jízdního kola (stanovení hloubky škvír a případných dutin). Při použití přírůstového nebozezu dochází k poškození stromu, proto by měl být používán co nejméně. Diagnostické přístroje jsou používány hlavně proto, že pouhé vizuální hodnocení často nemůže spolehlivě zhodnotit některé defekty (obsah dutin, poškození kořenového systému) a stanovit jejich vliv na statické poměry. Mezi užívané přístroje se řadí: •

endoskop (sledování hůře dostupných dutin)

•

penetrometr (měření odporu dřeva při vrtání)

•

přístroje pro měření změn elektrického odporu (určení přítomnosti hnilob a dutin)

•

přístroje měřící rychlost šíření zvukových vln ve dřevě (např. impulsní kladivo, naměřené hodnoty se srovnávají s tabulkovými)

- 11 -

•

tomografie (umožňuje zachytit změnu struktury dřeva)

Použití diagnostických přístrojů je často invazivní (navrtání otvorů pro sondy…). Dále je jejich užití náročné jak finančně tak i na vyškolený personál a interpretaci zjištěných údajů, proto se v praxi tyto přístroje příliš neužívají (PEJCHAL, 1997; KOLAŘÍK, 2005).

Shrnutí Všichni citovaní autoři se shodují na standardních veličinách, které pro jednotlivý strom hodnotí. Jsou to: pořadové číslo vegetačního prvku, taxon, výška stromu, šířka koruny, tloušťka kmene ve výčetní výšce, věkové respektive vývojové stádium respektive fyziologické stáří. Pejchal s Šimkem dále udávají jako standardní veličinu sadovnickou hodnotu, naproti tomu Kolařík klade větší důraz na hodnocení provozní bezpečnosti stromů. Vyjadřování vitality a zdravotního stavu respektive fyziologické a biomechanické složky vitality zahrnují všichni autoři do podrobnějšího stupně dendrologického průzkumu. Shodují se v hodnocení těchto bodů vitality (fyziologické složky vitality) olistění, tvarové změny větví (architektura koruny-Pejchal) a prosychání koruny. Dalším parametrům jako je tvorba výmladků, výskyt reakčního dřeva atd. přikládají jednotlivý autoři různou váhu. Srovnání pohledů jednotlivých autorů na zdravotní stav respektive biomechanickou složku vitality je podstatně obtížnější, protože každý z autorů řadí jednotlivé atributy různě a do různých skupin. Například Šimek samostatně hodnotí poškození kmene a poškození koruny, které Pejchal nazývá společným jménem poranění. Výběr atributů dendrologického průzkumu vždy podléhá účelu a cílům, pro které je dendrologický průzkum zpracováván. Toto je vidět na příkladu Metodiky hodnocení lednického zámeckého parku. Kde bylo cílem vypracování projektu regenerace, obnovy a péče dřevinných vegetačních prvků. Nejčastější způsob hodnocení je pomocí vizuálního hodnocení, při kterém se hodnotí jednotlivé atributy, tak jak je stanovují jednotlivý autoři. Užití přístrojů je náročné, proto se většinou využívá jen pro hodnocení stromů, u kterých nelze pouhým vizuálním hodnocením přesně stanovit riziko selhání a vnější okolnosti vyžadují přesné hodnocení (frekventované stanoviště). - 12 -

2. 2

Rozdělení jednotlivých typů poškození Jednotlivý výše zmiňovaní autoři využívají tato poškození pro stanovení

zdravotního stavu (Šimek, Kolařík) nebo biomechanické složky vitality (Pejchal, Metodiky hodnocení Lednického parku). Poškození vznikají působením vnějších faktorů. Při tom je narušena kompaktnost stavby stromu, jeho ochranný kryt, uzavřenost vnitřního prostředí stromu. O závažnosti rozhoduje jednak rozsah, ale také lokalizace poranění (KOLAŘÍK, 2005). Poškození jsou pro větší přehlednost rozdělena podle místa výskytu na stromě.

2. 2. 1 Poškození kořenů Kořeny jsou při běžném průzkumu těžko přístupné, a proto se jejich stav bez velkých nákladů nedá snadno posuzovat. Nepřímo nám fungování kořenového systému ukazují poruchy vyskytující se v koruně (BALDER, 2003).

POHMOŽDĚNÍ, NATRŽENÍ, ZLOMENÍ Toto poškození vzniká hlavně při výkopových pracích. Může výrazně poškodit funkčnost kořenů a snížit statickou stabilitu stromu. Poranění je vstupní bránou pro dřevokazné houby, které způsobí hnilobu a mohou tak zkrátit životnost stromu. Důsledky tohoto poškození se většinou projeví až po několika letech (SINN, 2002; BALDER, 2003).

ZHUTNĚNÍM OKOLNÍ PŮDY Ke zhutnění půdy dochází pojezdem, sešlapáním či překrytím kořenového prostoru, které, má za následek zničení půdních pórů. Čímž se zabrání správné výměně vzduchu a sníží se množství vsakované vody. Při přerušení správné výměny vzduchu dochází k nahromadění produktů metabolismu v půdě (CO2, metan), klesá pH a to způsobuje uvolnění některých pro rostliny nebezpečných iontů. Toto má vliv na snížení tvorby biomasy a projeví se na listech nedostatkem chlorofylu a výskytem chloróz a má tak za následek snížení vitality (SINN, 2002).

- 13 -

ŠKODLIVINY V PŮDĚ V důsledku stavebních prací dochází ke změně chemismu půdy, vyluhování nebezpečných látek, nebo užití posypových solí. To může způsobit snížení vitality stromu. Při úniku plynu do půdy dochází k trvalému poškození kořenového systému a brzkému odumření stromu (SINN, 2002).

ZMĚNY HLADINY SPODNÍ VODY Tento problém vzniká často v návaznosti na stavební práce. S rychlostí s jakou ke změně dojde, se strom nemůže dostatečně rychle vypořádat. Snížení hladiny spodní vody může být kompenzováno závlahou. Větší problém způsobuje zvýšení hladiny, kdy kořeny nejsou připraveny na zaplavení a dochází k jejich odumírání (SINN, 2002).

2. 2. 2 Poškození kmene Tvar kmene a struktura kůry je u stromů velice různorodá a závislá na druhu, kultivaru a věku stromu. Výraznější poškození kmene, narušení kambia nebo cévního systému se relativně rychle projeví v koruně.

TRHLINY Trhliny jsou způsobeny pnutím v kmeni, které překoná pevnost materiálu. Kde případné defekty mohou vznik trhliny urychlit. Může k tomu dojít např. při velmi rychlém růstu (např. mladé stromy na živných stanovištích) nebo výrazných teplotních rozdílech v kmeni (ROLOFF, 2004). •

Mrazová trhlina

Mrazová trhlina je způsobena extrémním pnutím, které překročilo hranici únosnosti. Toto pnutí je způsobeno rozdílem teplot hlavně v zimě, kdy je jádro kmene prohřáté a roztažené a vnější část se v důsledku nižších teplot rychle ochlazuje a smrští. Je to důkaz snížených biomechanických vlastností kmene. V extrémních případech to může způsobit rozlomení kmene (ROLOFF, 2004). •

Podélná trhlina

Podélná trhlina vzniká při naklonění stromu, kdy na jedné straně působí tlakové a na druhé tahové síly. Pokud tyto síly překročí určitou hranici, strom podélně praskne. Toto je důležitý ukazatel klesající stability stromu a snížení jeho odolnosti vůči zlomu (ROLOFF, 2002). - 14 -

•

Korní spála

Tento typ poškození vzniká, když se strom rostoucí ve stínu náhle dostane na plné slunce (přesazení, uvolnění ze zápoje), osluněná (jižní) část kmene u takového to stromu se vlivem slunečního záření přehřeje a pletiva (kůra a kambium) mohou odumřít. Kůra praská a postupně se odlupuje. Korní spála může v důsledku silného vyvětvování postihnout i staré větve. (ROLOFF, 2004) V důsledku odumření kambia zde vzniká růstová deprese a následný trhlina. (KOLAŘÍK, 2005). •

Žebra na kmeni

Toto poškození se nachází v horní části kmene. Kůra na žebrech otevřeně v pruzích puká a objevují se pruhy světlejší barvy (mladá kůra). To naznačuje zvětšení obvodu v daném místě. Může to být způsobeno snahou zlepšit mechanické spojení mezi větví a kmenem nebo nárůstem proudění asimilátů z dané větve. Pohled do koruny odhalí, o který z případů se jedná. V prvním případě, jde větvi odlehčit seřezání (ROLOFF, 2004).

RAKOVINA Rakovina je nekontrolovatelné dělení buněk, při kterém vznikají nádory. Na to mohou navazovat další problémy, jako rozvoj hniloby nebo metabolické poruchy. Impulsem k tomuto poškození může být napadení houbami, bakteriemi, jinými mikroorganismy nebo mutacemi (záleží na druhu a postiženém orgánu) (ROLOFF, 2004). Pokud rakovinný útvar zabírá více jak 1/3 obvodu kmene hrozí reálné riziko zlomení kmene (LONSDALE in KOLAŘÍK, 2005).

HNILOBY A DUTINY Dutiny vznikají jako následek rozkladu dřeva činností dřevokazných hub. Dřevokazné houby většinou vstupují do stromu přes jiná poranění (trhliny, odřeniny, rány po řezu) a jsou v napadání dřeva různě agresivní. Vliv dutiny na mechanické chování stromu se liší podle jejího rozsahu a lokalizace. Nejnebezpečnější místa výskytu dutin jsou v úžlabí větví a na bázi kmene. Důležitým faktorem je, zda se jedná o dutinu uzavřenou nebo otevřenou. Pokud mají uzavřené dutiny dostatečně silnou zbytkovou stěnu, nepředstavují velké riziko pro stabilitu stromu. Dle Roloffa je dostačující, když existuje ještě 30% nedotčeného dřevního pláště a u starých

- 15 -

„tlustých“ stromů postačí i méně zdravého dřeva. U stromů, které nemají kolem dutiny dostatečně silnou zbytkovou stěnu, hrozí jejich selhání (KOLAŘÍK, 2005). Vnitřní dutinu a výskyt hniloby na bázi kmene prozrazuje lahvovité ztloustnutí této části. Hnijící dřevo ztrácí vodivou funkci a mechanickou stabilitu, což strom kompenzuje zvýšeným růstem. K přesnému určení hniloby nebo dutiny je třeba využít diagnostických přístrojů nebo metod. Toto poškození výrazně narušuje stabilitu stromu (ROLOFF, 2004). Dalším ukazatelem výskytu hniloby a případné dutiny je vznik boulí a uzlin. Jsou důsledkem kompenzačního růst při výskytu biomechanických problémů z důvodu defektu (hniloba, dutina) uvnitř kmene (ROLOFF, 2004).

ODŘENINY Mohou být způsobeny např. lidskou činností (automobily, sekačky…). Povrchové zranění může mít vliv na fyziologické pochody ve stromě. Hluboká a velkoplošná poranění mohou mít vliv na snížení stability stromu a jsou vstupní bránou pro patogeny (SINN, 2002).

2. 2. 3 Poškození koruny Důvody statického deficitu v koruně je některým stromům vlastní špatná stavba koruny, lidské zásahy (chybný nebo přílišný řez) a vliv okolí (SINN, 2002).

CHYBNÉ VĚTVENÍ Z hlediska hodnocení je špatné větvení velmi důležitým prvkem při hodnocení provozní bezpečnosti stromů, protože zde může docházet k rozlomení. Čím je menší úhel, pod kterým se výhony větví, tím je riziko vylomení větší. Toto větvení se může vyskytovat mezi kmenem a větví nebo mezi dvěma rovnocennými výhony. Dle tvaru a úhlu větvení můžeme vidlice rozdělit na U-vidlice (tzv. tahová vidlice) a V-vidlice (tzv. tlaková vidlice). U-vidlice jsou oble tvarované a mají obvykle lepší hodnocení a jsou pro strom bezpečnější. U V–vidlice je plocha propojení obou částí menší, protože dochází k zarůstání kůry, a na kmeni pod větvením se proto vyvíjí žebro, kterým se strom snaží kompenzovat mechanické nedostatky spojení. Díky zarůstání kůry se může v těchto místech objevit hniloba respektive dutina, která dále zvyšuje riziko rozlomení. Předcházet tomuto typu

- 16 -

poškození lze včasným odstraněním větve nebo kodominantního výhonu (ROLOFF, 2004; SINN, 2002).

TRHLINY VE VĚTVÝCH Překročením mechanických vlastností dřeva např. působením silného větru nebo mrazem může dojít k tvorbě trhlin. U sklánějících se větví se tvoří podélné trhliny a to díky vnitřnímu pnutí. Takto poškozená větev se může snadno odlomit (ROLOFF, 2004).

DUTINY Nejproblematičtější je výskyt dutin v místě větvení, kde se kumuluje napětí. Tím je výrazně snížena odolnost větve vůči zlomu (KOLAŘÍK, 2005).

POLOPARAZITICKÉ ROSTLINY Mezi poloparazitické rostliny patří jmelí bílé (Viscum album). Přežití této rostlin je závislé na stromě. Lepivé plody jsou roznášeny ptáky. Plody se přichytí na větev, kde začnou klíčit, pak proniknou kůrou a tloustnoucí větev je obroste. Jmelí tzv. poloparazitem (schopný samostatné fotosyntézy), protože získává ze stromu pouze vodu s rozpuštěnými minerálními látkami. Nahodilý výskyt jmelí není pro strom příliš velkým poškozením (ROLOFF, 2004).

ZMĚNY LISTŮ Mezi poškození listů se řadí jejich barevná změna, nekrózy nebo změny tvaru. Změna barvy listu (např. chloróza, bílá barva na listech…) může být způsobena nedostatkem některých minerálních látek (např. železa, hořčíku), vysokým pH půdy, nedostatkem půdního vzduchu, suchem, únikem plynu nebo jiných škodlivých látek, napadením patogeny (padlí, viry, savý nebo minující hmyz…) nebo cévní chorobou (Erwina amylovora – u růžovitých). Nekrózy mohou být způsobeny účinkem posypové soli (hlavně lípy, javory a jírovce), nedostatkem draslíku, horkem nebo suchem. Tvarové změny (např. rolování listů) jsou způsobeny napadením hmyzem (BALDER, 2003).

- 17 -

ČAROVĚNÍKY Čarověníky jsou útvary vzniklé abnormálním větvením, které může být způsobeno houbou, bakterií nebo mutací. Patogen způsobí abnormální větvení a zvýšený výskyt pupenů a výhonů na malém prostoru. Poškození stromu je relativně malé, protože se týká pouze postižené větve (ROLOFF, 2004).

2. 2. 4 Jiná poškození

NÁKLON Pokud se v místě největšího namáhání (báze kmene) vyvíjí reakční dřevo, které způsobuje nápadně nesouměrný tvar kmene, a koruna reaguje negativně geotropním růstem, nejedná se o defektní náklon (např. u světlomilných druhů stromů). Příznakem postupného vyvracení stromu je však tvorba trhlin v půdě v okolí báze kmene, vyboulení půdy apod. (KOLŘÍK, 2005).

Dílčí závěr U poškození kořenů je největším problémem odumření části kořenového systému. Které může být způsobeno napadením dřevokaznými houbami a následným vývinem hniloby, nebo odumřením v důsledku nepřístupu vzduchu (zamokření, zhutnění terénu…). Takto poškozený kořenový systém nemůže vykonávat svou funkci a to se projeví na celkovém stavu stromu. S poškozeními kmene nepříliš velkých rozměrů a hloubky (odřeniny, mrazové trhliny…) je strom schopný se vyrovnat a dále dlouhodobě existovat. Ale při výrazném poškození kmene (podélná trhlina, hniloby a dutiny) může dojít až mechanickému selhání jedince. Většina v koruně lokálně se vyskytujících poškození (mimo chybný větvení) nemá zásadní význam pro život jedince. Otevřené rány však mohou být vstupní branou pro dřevokazné houby a jiné patogeny.

- 18 -

3.

METODIKA Při stanovení obecných kritérií posuzování stromů, bylo nutné prostudovat

více pohledů na téma dendrologického průzkumu. Pro dosažení cíle práce bylo dále třeba prostudovat literaturu na téma poškození stromů. Poškození byla rozdělena do skupin dle místa výskytu na stromě (kořeny, kmen, koruna). Z důvodu velkého náročnosti celého tématu bylo schváleno vedoucím práce soustředit se pouze na poškození kmene. Ve vybrané části parku, dle rozdělení ve Vyhodnocení dendrologického potenciálu v zámeckém parku v Lednici na Moravě (dále jen Vyhodnocení parku) je to úsek 3, oddělení 1 – 9 a dále usek 2, oddělení 1 – 11. Byl proveden terénní průzkum a zhodnocena ve zmíněné práci zaznamenaná poškození. Hodnoceny byly stromy se zápisem 1 – 3 ve sloupci MECH_P (mechanické poškození kůry a borky zasahující do kambia nebo přímé poškození dřeva – např. mrazová trhlina), DUTINY (výskyt dutin) nebo HOUBY (výskyt dřevokazných hub). Stromy se zápisem 0 nebyly při terénním průzkumu hodnoceny, z důvodu nemožnosti prokázat zda poškození vzniklo před nebo po zpracování Vyhodnocení parku. Stupeň poškození 1 byl zastoupen relativně dostatečně, a proto byl posouzen jen v úseku 3. Poškození stupně 2 a 3 byla posouzena v obou úsecích z důvodu malého počtu poškozených stromů.

Stupeň 0: optimální Stromy bez poškození, nebo jen s nepatrnými odchylkami od normálu, s dobrým předpokladem dlouhodobého zachování tohoto stavu.

Stupeň 1: mírné snížená Stromy mírně poškozené, respektive vykazující mírné odchylky od normálu. Biomechanické vlastnosti jsou ještě na tolik nenarušené, že dávají předpoklad i dlouhodobé existence.

Stupeň 2: středně snížená Stromy výrazně poškozené, respektive vykazující výrazné odchylky od normálu, jejich existence však není bezprostředně ohrožena. Biomechanické vlastnosti umožňují středně dobou existenci.

- 19 -

Stupeň 3: silně snížená Stromy velmi silně poškozené, respektive vykazující velmi silné odchylky od normálu, jejich existence ohrožena bezprostředně, nebo během poměrně krátkého období.

Pro stanovení rozsahu hodnocených atributů poškození kmene byl využit literární přehled na téma poškození stromů. A pro terénní průzkum byly vybrány následující atributy: •

Trhliny např. - mrazová trhlina - podélná trhlina - korní spála - žebra na kmeni

•

Rakovina, „boule“

•

Hniloby a dutiny

•

Odřeniny

Zjištěná

poškození

byla

konfrontována

s již

dříve

vypracovaným

Vyhodnocením parku a byla stanovena kritéria pro hodnocení užitá ve zmíněném průzkumu. Hodnocené stromy jsou zaznamenány v přiložených mapách (Příloha 11. 2) a popis nalezených poškození v tabulkách v Příloze 11.1 Poté byla vytvořena zobecňující grafická schémata jednotlivých poškození a nejcharakterističtější poškození byla dokladována fotografiemi (Příloha 11.3). Následně byla u hodnocené části parku zpracována grafická studie předpokládaného vývoje kompozice s ohledem na stav stromů a míru jejich poškození.

- 20 -

4.

ZJIŠTĚNÁ POŠKOZENÍ Ve vybrané části parku (úsek číslo 3) se dle podkladů Vyhodnocení parku

nachází 567 stromů. Většina z nich se nachází ve vývojovém stádiu 4

(41 %).

Z důvodu nedostatečného zastoupením stromů se zaznamenaným poškozením 2 a 3 byly hodnoceny tyto stromy i v úseku

číslo 2. V příloze 11.1 jsou v tabulkách

zaznamenána jednotlivá nalezená poškození na hodnocených stromech, příloha 11.2 je katalog fotografií charakteristických poškození nalezených na hodnocených stromech.

4. 1

Mechanická poškození Stromů, na kterých se ve Vyhodnocení parku vyskytuje mechanické

poškozením, je v této části parku nachází 311 v úseku číslo 2 a 257 v úseku číslo 3.

Počet poškozených stromů v daných úsecích Stupeň poškození

0

1

2

3

Úsek číslo 2 Úsek číslo 3

238 168

52 69

20 17

1 3

Mechanické poškození kmene je poškození zasahující kůru nebo borku. Mohou být povrchová, nebo hlubší a zasahovat tak do kambia nebo přímo poškozovat dřevo. Mohou být způsobeny lidskou činností (mechanizace, nevhodný ořez, …), přímým kontaktem s jinou dřevinou (oděr), povětrnostní vlivy. Povrchové zranění může mít vliv na fyziologické pochody ve stromě. Ale hluboká a velkoplošná poranění mohou mít vliv na snížení stability stromu a jsou vstupní bránou pro strom nebezpečné patogeny. Při hodnocení je také třeba brát v úvahu poměr velikost poškození a velikosti kmene a celého stromu.

Stupeň poškození 0

Stromy hodnocené stupněm 0 ve Vyhodnocení parku nevykazovaly v době zpracování žádné odchylky od normálu, proto nebyly při zpracování této práce posuzovány. - 21 -


Stromy se stupněm poškození 1 mají jen mírné poškozené, respektive vykazující malé odchylky od normálu. Biomechanické vlastnosti jsou ještě na tolik nenarušené, že dávají předpoklad dlouhodobé existence. Stromy, které mají v podkladech zaznamenáno stupeň mechanického poškození 1, se v úseku číslo 3 vyskytuje 27 %. Deset z těchto stromů bylo v následujících jedenácti letech od hodnocení lednického parku odstraněno. Nejčastější nalezená poškození na těchto stromech jsou: •

odřeniny, ořezy

•

trhliny

•

jiná (zaražený hřebík, skoba)

Záznamy

o

nalezených

poškozeních

se

nacházejí

v příloze

11.1.

Z vyhodnocení těchto zjištěných údajů vyplývá, že rozsah jednotlivých poškození pro stupeň poškození 1 je následující:

ODŘENINY, OŘEZY Odřeninami může být poškozena pouze borka bez poškození hlubších vrstev, nebo je strhlá kůra a tím je odhaleno kambium nebo hlubší vrstvy dřeva. Případně při odstraňování starých nebo poškozených větví je poškozena celistvost stromu. Porovnáním Vyhodnocení parku a údajů zjištěných při terénním průzkumu byla pro tento stupeň poškození a pro strom o průměru kmene cca 50 cm (většina hodnocených stromů) určena rozhodující velikost plochy pro poškození borky až 600 cm2 a při hlubším zásahu maximálně 100 cm2 s patrným vývojem kalusu na hranách poškození (výrazné u listnatých stromů) nebo přelitá pryskyřicí (typické pro jehličnany). Rozhodující velikost je také závislá na velikosti celého stromu. V tomto stupni by velikost odřenin, které zasahují do hlubších vrstev dřeva, neměla přesáhnout 10% obvodu kmene. Odřenina se nemusí na stromě vyskytnout pouze jedenkrát, avšak součet velikosti ploch jednotlivých odřenin by měl odpovídat výše stanoveným hodnotám.

- 22 -

Foto 1: Mechanické poškození stupeň 1 - odřenina

Obr. 1: Mechanické poškození stupeň 1 – odřenina

- 23 -

TRHLINY Trhliny vznikají pnutím, které překoná pevnost dřeva. Může k tomu dojít např. při velmi rychlém růstu (např. mladé stromy na živných stanovištích) nebo výrazných teplotních rozdílech v kmeni, nebo v důsledku špatného větvení (V-vidlice). Svislé trhliny se objevují na různých místech kmene. V této části parku však vznikla většina trhlin prvního stupně z důvodu špatného větvení kosterních větví v koruně. Tyto hodnocené trhliny nejsou hluboké (max. 1 cm) a jejich délka je do 30 cm. Na okrajích zarůstajících trhlin se objevuje tzv. hřebínek. Pokud je důvodem vzniku trhliny špatné větvení, je důležité zhodnotit, zda se trhliny nacházejí na obou stranách kmene. Pokud se na kmeni vyskytuje více trhlin, neměl by součet jejich délek přesáhnout stanovenou hodnotu a je důležité stanovit důvod vzniku těchto trhlin (chybné větvení, teplotní rozdíly…).

Foto 2: Mechanické poškození stupeň 1 - trhlina

- 24 -

Obr. 2: Mechanické poškození stupeň 1 - trhlina

JINÉ Jako jiné poškození sem byl zařazen zaražený předmět. Šlo o hřebík a skobu, který byly do kmenu zaraženy do hloubky přibližně 5 - 7 cm. Oba jsou rezavé a postupem času nejspíše zarostou do kůry stromu. Je to bodové poškození malých rozměrů, ale výrazné hloubky, proto může být vstupní branou pro další patogeny.

Foto 3: Mechanické poškození stupeň 3 – jiné - 25 -


Stupeň 2 představuje stromy vykazující výrazné odchylky od normálu, jejich existence však není bezprostředně ohrožena. Stromů se zaznamenaným mechanickým poškozením stupně 2 se v úseku 2 nachází 20 a v úseku 3 jich je 17. Z těchto stromů bylo v následujících jedenácti letech od hodnocení lednického parku odstraněno 5 stromů. 40 % stromů se dle Vyhodnocení parku nachází ve věkovém stádiu 5 (přestárlý jedinec s příznaky chátrání) Nejčastěji se vyskytující poškození: •

odřeniny, ořezy

•

trhliny

ODŘENINY, OŘEZY V tomto stupni poškození se vyskytují odřeniny zasahující pouze do hlubších vrstev dřeva. Plocha poškození se u hodnocených stromů pohybuje v rozmezí 100 – 2000 cm2. Průměrná velikost nalezených odřenin je cca 700 cm2. Tyto odřeniny jsou již ve srovnání se stupněm poškození 1 velice rozsáhlé, a proto je jejich výskyt často doprovázen výskytem hnilob a dutin. Většinou se na kmeni vyskytuje více odřenin nebo ořezů menších rozměrů, součet jejich ploch je však ve stanoveném rozmezí. Hodnocené stromy mají většinou průměr kmene kolem 40 cm.

Obr. 3: Mechanické poškození stupeň 2 - odřenina - 26 -

TRHLINY Nejdelší nalezená trhlina na stromě hodnoceném stupněm 2 má délku cca 1 m, vychází z V-vidlice v koruně a na protější straně je doprovázena další kratší trhlinou. Z obou trhlin vytékal nevýrazný tmavý výtok. Ostatní nalezené trhliny se pohybovaly v rozmezí 40 – 70 cm, a na okrajích zarůstajících trhlin se objevoval tzv. hřebínek. Dále byly doprovázeny dalšími odřeninami nebo ořezy větví větších rozměrů. Příčinou většiny z trhlin je dle zjištění špatné větvení v koruně.

Foto 4: Mechanické poškození stupeň 2 - trhlina

- 27 -


Stromy hodnocené třetím stupněm jsou velmi silně poškozené, respektive vykazující velmi silné odchylky od normálu, jejich existence ohrožena bezprostředně, nebo během poměrně krátkého období. V celém parku je jich dle Vyhodnocení parku pouze 5. Následkem závažnosti celkového poškození stromu a vysokého vývojového stádia (4 a 5) byly již čtyři odstraněny. Protože se nedá jednoduše stanovit a potvrdit hranice pro tento stupeň vyhodnocením dříve nalezených poškození, je za poškození stupně 3 považováno poškození přesahující hranice určené ve stupni 2. Na jediném nalezeném a hodnoceném stromě byly nalezeny trhliny délky cca 3 metrů. Tyto trhliny vznikly v důsledku špatného větvení dvou kosterních větví s následným vývojem dutiny. Statická stabilita je tak snížena a hrozí rozlomení.

Foto 5: mechanické poškození stupeň 3 - trhlina - 28 -

Obr. 4: Mechanické poškození stupeň 3 - trhlina

- 29 -

Dílčí závěr


Velikost jednotlivých poškození nacházejících se na kmeni o průměru cca 50 cm je: ODŘENINY • povrchové poškození – do 600 cm2 • hlubší poškození – do 100 cm2 TRHLINY • celková délka – do 30 cm JINÁ • bodové poranění – hloubka do 7 cm Na kmeni se mohou poškození vyskytovat jednotlivě nebo v různých kombinacích. Pokud má být strom s kombinovaným poškozením hodnocen stupněm 1, měla by se velikost jednotlivých poškození pohybovat v dolní polovině stanovené velikosti a jejich počet musí být přiměřené velikosti k obvodu kmene. U odřenin by velikost poranění neměla přesáhnout 10 % obvodu kmene.


Velikost nalezených poškození na stromech hodnocených stupněm 2 je u stromu s kmenem o průměru cca 40 cm taková: ODŘENINY A OŘEZY •

celková plocha do hlubších vrstev zasahujících odřenin – 100 – 2000 cm2

TRHLINY •

celkový součet délek všech výrazných trhlin – 1 m

U tohoto stupně poškození již častěji dochází ke kumulaci jednotlivých poranění, proto musí být hodnocena celková plocha respektive délka jednotlivých defektů.

- 30 -

Pokud jde o velikost odřenin, dle zjištěných údajů by neměla přesáhnout 20 % obvodu kmene.

Stupeň poškození 3.

Protože se nedá jednoduše stanovit a potvrdit hranice pro tento stupeň vyhodnocením dříve nalezených poškození, je za poškození stupně 3 považováno poškození přesahující hranice určené ve stupni 2.

- 31 -

4. 2

Výskyt dřevokazných hub Napadení dřevokaznými houbami bylo v úseku 2 hodnoceno na 311 stromech

a v úseku 3 bylo těchto stromů 257. Počty stromů v jednotlivých stupních viz tabulka.

Počet poškozených stromů v daných úsecích Stupeň poškození Úsek číslo 2 Úsek číslo 3

0 262 165

1 21 60

2 25 29

3 3 3

Dřevokazné houby většinou vstupují do stromu přes jiná poranění (trhliny, odřeniny, rány po řezu) nebo činností člověka a zvířat. V napadání dřeva jsou houby různě agresivní. Rozsah infekce záleží na druhu dřeviny, velikosti, umístění rány a vnějších podmínkách (počasí, mechanické namáhání…). Mezi dřevokazné houby, které napadají kmen, se řadí například rezavec kmenový (Inonotus dryphillus), lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum)… Aktivita hub nemusí být pro strom nutně škodlivá, ve většině případů není však prospěšná. Nejproblematičtějšími místy, kde se může dřevokazná houba vyskytovat, je báze kmene a ve větvení kosterních větví, protože dutina vzniklá působením houby - rozkladem dřeva (hnilobou) snižuje statickou stabilitu stromu, může způsobit vyvrácení nebo rozlomení. Statickou stabilitu ohrožuje i samotná hniloba, protože zhoršuje fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva. Od doby infekce až po rozlomení může v závislosti na druhu stromu a dřevokazné druhu houby uběhnou 15 i více let. Podle toho, kterou část kmene napadají, se dřevokazné houby mohou dělit na ty, které napadají jádro kmene a ty které osidlují otevřené rány. Nejméně nebezpečné jsou saprofytické houby, které se vyskytují na kůře stromů ve formě bílých povlaků. Jako ukazatele výskytu hniloby bylo bráno mokvání, výtok z poranění a trhlin, „kostičkovitý“ rozpad dřeva (charakteristické např. pro ohňovce) nebo výskyt voštin (protáhlé dvůrky vyplněné podhoubím typické např. pro choroše) a výskyt „boulí“ a uzlin. „Boule“ a uzliny jsou totiž důsledkem kompenzačního růstu při výskytu biomechanických problémů z důvodu defektu (hniloba, dutina) uvnitř kmene nebo mohou být způsobeny houbami rodu Nectria nebe Giberella.

- 32 -


Na takto hodnocených stromech se dle Vyhodnocení parku nenacházelo žádné napadení dřevokaznými houbami, proto nebyly při vypracování této práce posuzovány.


Stupněm poškození 1 mají jen stromy mírně poškozené, respektive vykazující malé odchylky od normálu. Biomechanické vlastnosti jsou ještě na tolik nenarušené, že dávají předpoklad dlouhodobé existence. Stromů se stupně poškození 1 se v úseku číslo 3 nachází 60. V době od zpracování Vyhodnocení parku do současnosti jich bylo odstraněno 6. Většina (35 %) byla hodnocena sadovnickou hodnotou 3 (dřeviny průměrně hodnotné). 36 % se nachází ve vývojovém stádiu 4 (dospělý jedinec s charakteristickými znaky taxonu).

Příznaky napadení dřevokaznými houbami jsou: •

výtok z trhlin nebo z obnažených ploch dřeva

•

bílý houbový povlak na kůře nebo obnaženém dřevě

•

lahvovitě ztloustlá báze kmene

•

viditelný rozklad dřeva

U většiny hodnocených stromů se vyskytuje tmavý výtok z trhlin nebo jiných poranění (odřenina. ořez). Výtok není příliš rozsáhlý. U několika stromů se vyskytl bílý povlak na kůře nebo na obnaženém dřevě ran. Bílý povlak na kůře dosahoval max. rozměrů kolem 70 x 10 cm a vyskytoval se pouze na jedné straně kmene. Houbový povlak vyskytující se na obnaženém dřevě starých ran byl doprovázen slabým výtokem. Z velké části byl také na nezavalených ranách viditelný rozklad dřeva a to nejčastěji ve formě odpadajících drobných kostiček nebo prášku. Většinou nebyl viditelný žádný otvor do případné dutiny. U jednoho stromu byla identifikována lahvovitá báze kmene, která ukazuje na vnitřní hnilobu respektive možný výskyt dutiny.

- 33 -

Foto 6: Dřevokazné houby stupeň 1 – houbový povlak

Obr. 5: poškození dřevokaznou houbou stupeň 1 - výtok - 34 -

Foto 7: Dřevokazné houby stupeň poškození 1 – lahvovitá báze kmene

Obr. 6: poškození dřevokaznou houbou stupeň 1 – lahvovitá báze kmene - 35 -


Stupeň 2 představuje stromy vykazující výrazné odchylky od normálu, jejich existence však není bezprostředně ohrožena. Celkově bylo v úsecích číslo 2 a 3 hodnoceno 2. stupněm poškození dřevokaznými houbami 54 stromů (25, 29). Z toho 2 stromy v úseku číslo 2 a 6 stromů v úseku číslo 3 bylo již odstraněny. Zbývající stromy se většinou nachází ve vývojovém stádiu 5 (přestárlý jedinec se zřetelnými znaky chátrání) a mají sadovnickou hodnotu 4 (podprůměrně hodnotné stromy, pravděpodobná doba existence 20 – 25 let). Nalezené příznaky napadení dřevokaznou houbou jsou podobné 1. stupni. Přibývá však odlupování kůry v důsledku rozvoje hniloby. Viditelně větší napadení a rozklad dřeva v otevřených ranách s výskytem různě velkých otvorů do vyvíjející se dutiny. Případný výskyt „boulí“ na různých částech kmene. Tmavý vodnatý výtok z prasklin se vyskytuje na více místech kmene nebo je doprovázen i jinými příznaky napadení dřevokaznou houbou. Nebo viditelný rozklad dřeva se objevuje na celé ploše otevřeného poranění a většinou jsou zasažena všechna otevřená poranění na kmeni. Často se objevují otvory do dutin vyvíjejících se v kmeni. Tyto dutiny mohou mít hloubku od několika cm do několika dm a mohou být spojeny do jedné velké kmenové dutiny. Dále pokud se vyskytuje hniloba v namáhaných částech kmene (pata, větvení). Výskyt boulí značí výskyt hnilob či dutin v kmeni nebo napadení houbami např. rodu Nectria. U stromů s tímto poškozením, byly nalezeny 4, nepřesahovala velikost „boulí“ ¼ obvodu kmene daného stromu. Výjimečně byly u některých stromů nalezeny zbyty starých plodnic dřevokazných hub. Což může znamenat akutní nebezpečí rozlomení nebo vyvrácení stromu, pro troudnatce kopinatého je to již za 3 – 5 let od objevení prvních plodnic naproti tomu lesklokorka ploská způsobí rozlomení až po 10 – 15 letech od prvního objevení plodnic (KOLŘÍK).

- 36 -

Foto 8: dřevokazné houby stupeň poškození 2 – „kostečkovitý“ rozpad dřeva

Obr. 7: poškození dřevokaznou houbou stupeň 2 – „boule“ - 37 -


Stromy hodnocené třetím stupněm jsou velmi silně poškozené, respektive vykazující velmi silné odchylky od normálu, jejich existence ohrožena bezprostředně, nebo během poměrně krátkého období. 3. stupněm poškození dřevokaznými houbami bylo v celém parku hodnoceno 8 stromů, z toho více jak polovina už byla odstraněna. Zbylé tři stromy se nacházejí ve vývojovém stádiu 5 jejich sadovnická hodnota je 4, tedy neperspektivní jedinci se sníženou vitalitou s očekávanou dobou působení v kompozici 20 – 25 let (v době zpracování Vyhodnocení parku). Na všech byla nalezena otevřená dutina. Otvor do dutiny byl velkých rozměrů (i několika metrů). Viditelný rozklad dřeva postihoval většinu vnitřku kmene, tento stav se projevoval i v koruně. Statická stabilita je snížena. Tilia platyphyllos z úseku 3 má zaznamenáno poškození i v oblasti dutin a mechanických poškození. Proto tomuto stromu hrozí akutní rozlomení. Juglans nigra v úseku 2 je postižen několik metru velkou otevřenou dutinou s viditelnými známkami rozkladu dřeva. Nachází se ve vývojovém

stádiu

5

(přestárlý

jedinec

se

zřetelnými

příznaky

chátrání)

s předpokládanou krátkodobou existencí (sadovnická hodnota 4). U Quercus robur se vyskytuje otevřená dutina v patě kmene větších rozměrů.

- 38 -

Foto 9: dřevokazné houby stupeň poškození 3

Obr. 8: poškození dřevokaznou houbou stupeň 3 - 39 -

Dílčí závěr Stupeň poškození 1 Pro tento stupeň jsou charakteristické tyto symptomy: •

nepříliš výrazný výtok

•

bílý houbový povlak na kůře nebo obnaženém dřevě

•

viditelný rozpad dřeva na poraněních (kostičky, prášek …)

•

lahvovitá báze kmene

Tyto symptomy malého rozsahu se často kumulují.

Stupeň poškození 2 K symptomům ze stupně 1 přibývají navíc: •

výskyt „boulí“ velikosti do ¼ obvodu kmene

•

rozsáhlejší rozpad dřeva na otevřených ranách a vznik otevřených dutin v kmeni

•

výskyt hniloby v namáhaných částech kmene (větvení, báze kmene)

•

výskyt plodnice dřevokazných hub

U tohoto stupně se ve většině případů ještě přidružuje výskyt dutin.

Stupeň poškození 3 Charakteristické projevy takto velkého poškození jsou: •

rozsáhlá kmenová dutina

•

velká plocha otvoru do kmenové dutiny (několika otvorů)

Tento stupeň poškození ve většině případů přináší snížení statické stability

- 40 -

4. 3

Dutiny Dutinami bylo dle Vyhodnocení parku poškozeno (hodnoceno 1 – 3) 19

stromů v úseku číslo 2 a 43 stromů v úseku číslo 3. Z přiložené tabulky je vidět, rozložení počtu v jednotlivých stupních poškození.

Počet poškozených stromů v daných úsecích Stupeň poškození Úsek číslo 2

0 291

1 5

2 13

3 1

Úsek číslo 3

215

25

14

4

Dutinu vytváří řada dřevokazných hub v pokročilém stádiu infekce. Pokud je dutina uzavřená a není výrazně narušena běl (u uzavřených dutin postačí dle některých autorů pouze 30 % zdravého dřevního pláště), kořeny nebo báze kmene, nemusí přítomnost dutiny ve kmeni znamenat významný statický problém. Důležitý je druh houby a rozsah poškození. Při hodnocení statické stability je dále třeba zohlednit tvar koruny a výšku kmene. K přesné identifikaci velikosti a tvaru uzavřené dutiny je třeba využít diagnostických přístrojů (viz. Literární přehled). Dutiny mhou být otevřené nebo uzavřené. Na výskyt uzavřené dutiny ve kmeni mohou upozorňovat „boule“ nebo lahvovité rozšíření báze kmene. Její velikost a rozsah nelze jednoduše stanovit. Otevřená dutina tvoří pro strom větší statický problém. Velikost této dutiny se dá stanovit zasunutím např. „špice“ od kola do takovéhoto otvoru a tím zjisti přibližnou hloubku a rozsah.


Stromy se zaznamenaným poškozením 0. stupně v době vypracování Vyhodnocení parku nevykazovaly žádné symptomy výskytu dutin, proto nebyly při současném terénním průzkumu sledovány.

- 41 -


Stromů se stupněm poškození 1 se v úseku číslo 2 vyskytuje dle Vyhodnocení parku 5 a v úseku číslo 3 stromů celkem 25. Ve skutečnosti jsou tyto stromy v počtu 3 a 20. Nejčastější sadovnická hodnota je 4. Ve většině případů se vyskytuje otevřená dutina. Velikost otvoru je od několika cm2 po několik desítek cm2. Na těchto otevřených poraněních (odřeniny, ořezy) je viditelné působení dřevokazných hub (výtok, rozklad dřeva). Hloubka takto vzniklých dutin je přibližně do 10 cm hloubky kmene nebo do 20 cm do výšky, kdy průměrná tloušťka takto postižených stromů je cca 50 cm.

Foto 10: poškození dutinou stupeň 1

- 42 -

Obr. 9: poškození dutinou stupeň 1


Poškození stromů stupně 2 má v databázi zaznamenáno celkem 13 stromů z úseku 2 a 14 stromů z úseku číslo 3. Hodnocených stromů bylo 20 stromů, protože 6 stromů bylo již odstraněno a jeden se nachází za plotem v rodinné zahradě. Nejčastější sadovnická hodnota u takto poškozených stromů je 4. U většiny se vyskytuje otevřená dutina spolu s projevy hniloby (výrazný výtok, rozpad dřeva). Vstupní branou pro dřevokazné houby byla mechanická poškození (odřeniny, ořez), činností těchto hub vzniká dutina a v místě vstupu se objevuje otvor. Velikost otvoru otevřených dutin u stupně poškození 2 průměru byla většinou průměru okolo 15 cm. Hloubka takovéto dutiny byla velmi různorodá od několika cm do cca 50 cm. Maximální hloubka dutiny však nepřesahovala ½ tloušťky kmene. Dutiny se také často nacházely na pro strom důležitých místech (pata kmene, u velkých větví). Dutiny nacházející se v patě kmene hodnocené stupněm 2 byly menších rozměrů – hloubka do 20 cm.

- 43 -

Foto 11: poškození dutinou stupeň 2


- 44 -


Tento stupeň poškození se podle databáze Vyhodnocení parku v úseku číslo 2 a 3 vyskytuje u 5 stromů. Do současné doby se zachovaly pouze 3 stromy s tímto hodnocením. U většiny stromů z těchto stromů je zaznamenáno i významné poškození ze skupiny mechanických poškození, napadení dřevokaznou houbou nebo je nakloněn. Dle sadovnické hodnoty jsou to všechno stromy s krátkodobou perspektivou (sadovnická hodnota 4). U všech zmiňovaných stromů se nachází velká otevřená dutina postihující velkou část kmene jak do hloubky, tak i do šířky. Díky výskytu dutin a dalších významných poškození hrozí ve většině případů jejich rozlomení. Kritéria pro stanovení stupně poškození dutinou číslo 3 vzniknou překročením hranic stanovených ve stupni poškození 2.

Foto 12: poškození dutinou stupeň 3 - 45 -


Dílčí závěr Stupeň poškození 1 Parametry pro tento stupeň poškození jsou: •

otevřená dutina nevelkých rozměrů (hloubka do 5 % šířky kmene)

•

viditelné působení dřevokazných hub (výtok, rozklad dřeva)

Stupeň poškození 2 Charakteristiky pro 2. stupeň poškození: •

výskyt otevřené dutiny s otvorem průměru cca 15 cm

•

hloubka dutina maximálně ½ tloušťky kmene

•

výskyt dutin menších rozměrů na bázi kmene

•

výskyt dutin poblíž větvení

Stupeň poškození 3 •

kmenová dutina postihující velkou část kmene jak do hloubky tak do výšky

U tohoto stupně velmi často hrozí rozlomení. - 46 -

5.

STUDIE DANÉHO PROSTORU Pro studii vlivu poškozených stromů na kompozici parku bylo zvoleno

panorama vyfotografované ze středu louky nacházející se v úseku číslo 3. Toto panorama bylo rozděleno na dva snímky. První z panoramat ukazuje pohled, jak vypadá daná oblast v současnosti. Na druhém panoramatu jsou vyznačeny stromy, které jsou ve Vyhodnocení parku označeny sadovnickou hodnotou 4 (dřeviny podprůměrně hodnotné – v důsledku stáří, chorob a škůdců nebo poškození podstatně snížená vitalita, pravděpodobná je krátkodobá existence v přijatelném stavu a to přibližně 20 až 25 let). Zeleně jsou vyznačeny stromy, u kterých se vyskytuje alespoň 2 stupeň některého hodnoceného poškození. Oranžově označené stromy mají stanovenu sadovnickou hodnotu 4 a to z jiných důvodů než jsou hodnocená poškození. Na třetím panoramatu je zaznačeno, jak by se kompozice změnila, kdyby byly vyznačené stromy odstraněny. V 11.2 Mapové příloze je na mapě 1:1500 vidět panoramaticky ztvárněná oblast s vyznačenými stromy.

Zelená – stromy se sadovnickou hodnotou 4 a s poškozením kmene Oranžová – stromy se sadovnickou hodnotou 4 a bez výrazného poškození kmene

- 47 -

Pravá část

Foto 13, 14, 15: Pravá část panoramatu - 48 -

Levá část

Foto 16, 17, 18: Levá část panoramatu

- 49 -

6.

DISKUZE Některá poškození kmene zmiňovaná v literárním přehledu nebyla na

hodnocených strome nalezena (podélná trhlina – vzniká u nakloněných stromů, mrazová trhlina – způsobena rychlými změnami teploty, korní spála – přehřátí pletiv a jejich možné odumření). To je dáno podmínkami, ve kterých tyto stromy rostou, například se zde vyskytují rozsáhlé porosty keřů, které chrání kmeny před přílišným působením slunečního záření. Ve stupni poškození 1 a 2 se vždy nachází alespoň dva stromy s poškozeními vymykající se rozsahem danému stupni poškození. Mohou to být stromy, u nichž bylo například mechanické poškození malých rozměrů, které bylo v průběhu času zaceleno (u stupně mechanického poškození 1), nebo rozsah jejich poškození v současné době odpovídá svou velikostí spíše vyššímu stupni poškození (charakteristické hlavně pro výskyt dutin). U mechanických poškození je možné, že poškození větších rozměrů vzniklo později, než když byl park hodnocen při zpracování Vyhodnocení parku. Například u hub to mohlo způsobit snížení vitality a tím rychlejší pronikání a působení dřevokazné houby. U dutin je pak tento výskyt také podmíněn agresivitou dřevokazné houby a případným otevřením dutiny vnějšímu prostředí. Tyto stromy proto byly z hodnocení daného stupně vyloučeny, aby nezkreslovali výsledky. Je pravděpodobné, že stanovené hranice pro jednotlivé stupně poškození mohou být, hlavně u výskytu hub a dutin, málo přísné. Toto je hlavně dáno skutečností, že mezi zpracováním vstupních podkladů (Vyhodnocení parku) a současným terénním průzkumem uběhlo jedenáct let, a rozsah poškození se pravděpodobně v průběhu času zvětšil (houby, dutiny).

- 50 -

7.

ZÁVĚR V první části literárního přehledu byly porovnány různé pohledy a volba

hodnocených atributů od jednotlivých autorů na téma dendrologický průzkum – vizuální hodnocení. Složení základních atributů je téměř pro všechny autory společné (viz. kapitola 2.1). Další atributy jsou si velmi podobné, jen jim různí autoři kladou různou váhu a jinak je pojmenovávají. Ostatní metody hodnocení stromů (metody SIA a VTA, užití diagnostických přístrojů) jsou zmiňovány pouze okrajově, protože se jich využívá hlavně ke stanovení přesnému rozsahu poškození, které nelze jednoznačně určit pouhým vizuálním hodnocením. Dále je v literárním přehledu souhrn možných poškození jednotlivých částí stromu tak, jak se na ně dívají jednotliví autoři. Poškození jsou rozdělena podle místa výskytu na stromě. Terénní průzkum, při kterém byla zaznamenávána jednotlivá poškození, vychází z již zpracovaných podkladů o lednickém zámeckém parku (Vyhodnocení dendrologického potenciálu v zámeckém parku v Lednici na Moravě). Hodnocenými atributy byly: Mechanické poškození, Dutiny, Houby. Stromy se stupněm poškození 0 v daných skupinách nebyly hodnoceny, protože v době zpracování Vyhodnocení parku byly poškození. Zpracováním výsledků terénního průzkumu byly stanoveny hranice

a

pro

jednotlivé

stupně

poškození.

Každý stupeň

byl

doplněn

charakteristickou fotkou a grafickým schématem daného poškození. Přiložený katalog fotografií ukazuje škálu tvarů a variant jednotlivých stupňů poškození. Kapitola 6 Studie daného prostoru ukazuje, jak se modelové území změní pokud z něj budou z důvodu špatného stavu odstraněny nejvíce poškozené stromy. Změna je znázorněna na fotografiích. V kapitole 7 Diskuze jsou zmiňována poškození kmene, která nebyla na stromech v hodnocených úsecích nalezena. Dále pak bylo zjištěno, že se ve většině stupňů vyskytuje vždy několik stromů, které rozsahem svých poškození odpovídají spíše vyššímu stupni poškození.

- 51 -

8.

ABSTRAKT Target of this Bachelor work is create tree damage catalogue for Lednice

manor park by using already elaborated data – Vyhodnocení dendrologického potenciálu v zámeckem parku v Lednici na Moravě. This target require study technical literature which covering themes regarding dendrology study and than confront this themes by more different authors perspective. Alone problem of tree damage is than mentioned in second part of literary overview. Because of wide range of this theme was agreed with work supervisor to focus only to damage of tree trunk. Than was by field survey write down any damage of tree trunk in selected parts and following this data was created scale for classification this damages into each group. (mechanical damage occurrence, wood destroying fungus occurrence, cavity occurrence). Also was created generalize schemes for each damage and made pictures of real damage to document spectrum of damage types and size. Model part of park (part 3) was also used to document development forecast for composition regarding incidence of damages.

- 52 -

9.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

BALDER, H., REUTER, A., SEMMLER, R.: Handbuch zur Baumkontrolle. Berlin – Hannover : Patzer Verlag. 2003. s.: 134. ISBN 3-87617-106-7 KOLAŘÍK, J. a kol. Péče o dřeviny rostoucí mimo les 1. díl. Vlašim : ČSOP, 2003. s.: 261. Metodika Českého svazu ochránců přírody. ISBN 80-86327-36-1 KOLAŘÍK, J. a kol. Péče o dřeviny rostoucí mimo les 2. díl. Vlašim : ČSOP, 2005. s.: 720. Metodika Českého svazu ochránců přírody. ISBN 80-86327-44-2 PEJCHAL, M. Posuzování biomechanických vlastností stromů jako součást péče o ně. In Zahrada -Park-Krajina. Praha : SZKT, 1997. č.1, s. 6-9, č.2, s.4-6. PEJCHAL, M. Dendrologie – doplňkové materiály k přednáškám. ZF v Lednici. 2005 PEJCHAL, M. Inventarizace a klasifikace dřevinných vegetačních prvků – teze přednášky, ZF v Lednici. 2007 PEJCHAL, M. ŠIMEK, P.: Dendrologický potenciál. In: Potenciál v zahradní a krajinářské tvorbě - sborník přednášek: Luhačovice, Praha : SZKT, 2001. s. 16-19. RICHTER,

M.:

Zhodnocení

dendrologického

potenciálu

zámeckého

parku

v Kravařích ve Slezsku. Lednice na Moravě, 2006, s.: 161, Diplomová práce na Zahradnické fakultě MZLU v Brně, vedoucí práce M. Pejchal ROLOFF, A.: Bäume. Phänomene der Anpassung und Optimierung. Landsberg am Lech : Ecomed. 2004. s.: 276. ISBN 3-609-16262-7 SINN, G.: Baumstatik. Braunschweig : Thalacker Medien, 2003. s.: 184. ISBN 387815-200-0 ŠIMEK, P. : Hodnocení dřevin a jejich porostů pro pěstební účely v zahradní tvorbě, Lednice na Moravě, 2001, s.: 159, Disertační práce na Zahradnické fakultě MZLU v Brně, školitel M. Pejchal ŠIMEK, P.: Hodnocení dřevin a jejich porostů pro pěstební účely v zahradní tvorbě. In: Zahrada – park – krajina, Praha : SZKT, 2002, č.1, s. 22-27. Vyhodnocení dendrologického potenciálu zámeckého parku v Lednici na Moravě. Zahradnická fakulta MZLU v Brně, Ústav biotechniky zeleně, 1996

- 53 -

10. SEZNAM GRAFICKÝCH SCHÉMAT, FOTOGRAFIÍ GRAFICKÁ SCHÉMATA Obr. 1: Mechanické poškození stupeň 1 – odřenina Obr. 2: Mechanické poškození stupeň 1 - trhlina Obr. 3: Mechanické poškození stupeň 2 - odřenina Obr. 4: Mechanické poškození stupeň 3 - trhlina Obr. 5: poškození dřevokaznou houbou stupeň 1 - výtok Obr. 6: poškození dřevokaznou houbou stupeň 1 – lahvovitá báze kmene Obr. 7: poškození dřevokaznou houbou stupeň 2 – „boule“ Obr. 8: poškození dřevokaznou houbou stupeň 3 Obr. 9: poškození dutinou stupeň 1 Obr. 10: poškození dutinou stupeň 2 Obr. 11: poškození dutinou stupeň 3

FOTOGRAFIE Foto 1: Mechanické poškození stupeň 1 - odřenina Foto 2: Mechanické poškození stupeň 1 - trhlina Foto 3: Mechanické poškození stupeň 3 – jiné Foto 4: Mechanické poškození stupeň 2 - trhlina Foto 5: mechanické poškození stupeň 3 - trhlina Foto 6: Dřevokazné houby stupeň 1 – houbový povlak Foto 7: Dřevokazné houby stupeň poškození 1 – lahvovitá báze kmene Foto 8: dřevokazné houby stupeň poškození 2 – „kostečkovitý“ rozpad dřeva Foto 9: dřevokazné houby stupeň poškození 3 Foto 10: poškození dutinou stupeň 1 Foto 11: poškození dutinou stupeň 2 Foto 12: poškození dutinou stupeň 3 Foto 13, 14, 15: Pravá část panoramatu Foto 16, 17, 18: Levá část panoramatu

- 54 -

11. PŘÍLOHY 11. 1 TABULKOVÁ ČÁST 11. 2 MAPOVÁ ČÁST (přiloženo) - Mapa 1: 1000 úsek číslo 2 - Mapa 1: 500 úsek číslo 3 - Mapa 1:1500 úsek číslo 3 11. 3 FOTOGRAFICKÝ KATALOG

- 55 -

Zpracování katalogu poškození stromů v zámeckém parku v Lednici

Recommend Documents