Inventarizace dřevin v zámeckém parku v Chocni

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Inventarizace dřevin v zámeckém parku v Chocni Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce

Vypracovala

Ing. Petra Štěpánková, Ph.D

Kalousová Iva

Lednice 2014 1

2

3

Prohlašuji, že jsem tuto práci: Inventarizace dřevin v zámeckém parku v Chocni vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:

............................................... podpis

4

Touto cestou bych ráda poděkovala všem, kteří přispěli ke zpracování a dokončení této bakalářské práce. Především děkuji vedoucí práce Ing. Petře Štěpánkové, Ph.D., za odborné vedení, poskytnutý čas, rady a ochotu, RNDr. Vladimíru Faltysovi za profesionální vedení při rekonstrukcích přírodních katastrof, cenné rady a za poskytnuté materiály, v neposlední řadě také Ing. Miladě Potštejnské za poskytnuté materiály a ochotu a Ing. Evě Valdmanové za revizi anglického resumé. Rovněž děkuji své rodině a přátelům za všestrannou podporu v průběhu celého studia. 5

OBSAH 1 ÚVOD ……………………………………………………………………………….8 2 CÍL PRÁCE………………………………………………………………………..10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED………………………………………………………….11 3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

Charakteristika daného území.………………………………..........................11 3.1.1

Klimatické podmínky…………………………………………………...11

3.1.2

Geologické a pedologické podmínky …………………………………..11

3.1.3

Hydrologické podmínky ……………………………………………….12

Historie ……………………………………………………………………….12 3.2.1

Historie Chocně.………………………………………………………..12

3.2.2

Historie Pelin.…………………………………………………………..13

3.2.3

Historie zámeckého parku..…………………………………………….14

Flóra a mykoflóra zámeckého parku ………………………………………....17 3.3.1

Flóra ……………………………………………………………………17

3.3.2

Mykoflóra ……………………………………………………………...18

Původní skladba dřevin ………………………………………………………18 3.4.1

Jehličnaté dřeviny.……………………………………………………...18

3.4.2

Listnaté dřeviny………………………………………………………...20

Výsadba od roku 1960………………………………………………………..22 3.5.1

Jehličnaté dřeviny……………………………………………………....22

3.5.2

Listnaté dřeviny………………………………………………………...22

Nová výsadba od roku 1992…………………………………………………. 23 3.6.1

Jehličnaté dřeviny………………………………………………………23

3.6.2

Listnaté dřeviny………………………………………………………...24

4 METODIKA PRÁCE……………………………………………………………..27 5 VÝSLEDKY A DISKUZE………………………………………………………..28 5.1

5.2

Zajímavé a staré exempláře…………………………………………………...29 5.1.1

Jehličnaté dřeviny………………………………………………………29

5.1.2

Listnaté dřeviny………………………………………………………...30

Skladba dřevin po zásahu přírodních katastrof……………………………….31 5.2.1

Vichřice v letech 1992 a 2002……………………………………….....32 5.2.1.1

Jehličnaté dřeviny……………………………………….32 6

5.2.1.2 5.2.2

Listnaté dřeviny…………………………………………32

Povodeň v roce 1997……………………………………………………33 5.2.2.1

Jehličnaté dřeviny……………………………………….33

5.2.2.2

Listnaté dřeviny……………………………………..…..33

6 ZÁVĚR…………………………………………………………………………......35 7 SOUHRN A RESUME, KLÍČOVÁ SLOVA…………………………………….36 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY……………………………………………37 9 PŘÍLOHY………………………………………………………………………….39

7

1 ÚVOD

Choceň se nachází v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Nejvyšší bod můžeme najít při cestě k Hemžím (361 m n. m.). Městem protéká řeka Tichá Orlice, která pramení nedaleko obce Králíky. Okraj města je lemován skalnatým krajinným prvkem (přírodní rezervací) Peliny, který vznikl zvětráváním písčitého slínovce, vytváří nezapomenutelnou scenérii a patří k nejvýznamnějším opukovým skalám Čech. Významnou částí města je zámek s přilehlým parkem, který je v současné době řešen v anglickém stylu. Park se nachází v centrální části města, a proto se mezi obyvateli rozšířil pojem „Město v parku – park ve městě“. Jeho dnešní úprava umožňuje relaxaci v podobě procházek, ale zároveň je zde možné provozovat i mnoho sportovních aktivit (cyklistika, jízda na kolečkových bruslích, běh i aktivity využívající U-rampu). Vstup do parku není omezen návštěvními hodinami a celý park je zcela průchozí. Cesty zdejšího parku slouží také jako hlavní spojnice mezi železniční stanicí a městem. Denně tudy projdou odhadem stovky místních obyvatel. V parku nalezneme mnoho druhů trav, vzácných i běžných bylin a dřeviny zajímavé svým habitem, stářím či vzhledem. Můžeme zde najít také vzácné druhy hub, nepřeberné množství ptactva, pro které byly vybudovány speciální budky, ale také zvířectvo menších rozměrů. V průběhu let došlo k působení přírodních sil, které značně ovlivnily současný vzhled parku. V roce 1992 při silné vichřici padlo na 118 stromů (FALTYS in litt.). Roku 1997 došlo k povodni, která v důsledku staleté vody zapříčinila silné podmáčení celého parku, následný rozvoj houbových chorob a poškození mnoha stromů. Pokud stromy nebyly v této době skáceny ani vyvráceny, došlo k jejich poškození během dalších let například opětovnou vichřicí v roce 2002 nebo urychleným stárnutím. V parku se nacházelo mnoho unikátních exemplářů, které díky těmto událostem padly. V současnosti v parku téměř chybí keřové patro. Tato bakalářská práce se zabývá vytvořením podrobnějšího přehledu skladby dřevin od založení zámeckého parku až do současné doby. Měla by také sloužit jako průvodce upozorňující na zajímavé, staré a významné exempláře, které se v parku nacházejí a zároveň dát ucelený přehled o změnách, kterým park čelil v průběhu let. 8

Součástí bakalářské práce je také interaktivní prezentace zahrnující fotografie významných a starých exemplářů, které jsou zachyceny v různém stádiu vývoje. Pomocí fotografií jsou zároveň zaznamenány změny jednotlivých částí dřevin dané střídáním ročních období.

9

2 CÍL PRÁCE

Cílem této bakalářské práce je vypracování literární rešerše, která zmapuje změnu skladby dřevin od založení zámeckého parku až po jeho současný stav. Dále je nutné přihlédnout ke změnám, které se odehrály v důsledku působení přírodních katastrof a vytvořit soupis dřevin, které těmto katastrofám podlehly. Ve zkoumané městské části (parku) se nachází nepřeberné množství starých, významných a zajímavých exemplářů. Důležité je vytvořit jejich soupis a zaznamenat dřeviny do nákresu či mapy. V neposlední řadě je také důležité fotografické zaznamenání změn vzhledu dřevin a vytvoření prezentace těchto fotografií.

10

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Charakteristika daného území

3.1.1 Klimatické podmínky

Dle rozdělení České republiky na klimatické regiony patří území Chocně do oblasti mírně teplé, mírně suché MT11, charakterizované počtem letních dnů 40–50, 140–160 dny s teplotou alespoň 10°C, 110–130 mrazovými dny, průměrnou teplotou v lednu -2 až -3°C, průměrnou teplotou v červenci 17-18°C a srážkovým úhrnem ve vegetačním období 350-400 mm (QUITT, 1971). Makroklima je silně modifikováno většinou silnými přízemními nebo dokonce údolními inverzemi. Ty spolu se zvýšenou vlhkostí vzduchu vedou k časté tvorbě mlh, zvláště na podzim (BURIAN, 2010). Převládají slabé západní a jihozápadní větry, v zimě pak ostřejší severovýchodní vítr z Kladské kotliny (DVOŘÁK, 2000).

3.1.2 Geologické a pedologické podmínky

Krajina pod Orlickými horami je geologicky velmi rozmanitá. V celé rozloze jsou zastoupena všechna hlavní geologická období. Největší plochu okolí Chocně prostupuje křídový útvar navazující na Východočeskou křídovou tabuli se zvláštní oblastí písku v choceňské plošině. Uzávěr mohutného skalního opukového masivu s vrstvami pevných slínovců tvoří východně od Chocně v délce téměř tři kilometrů významné útvary Pelin (DVOŘÁK, 2000). Choceň leží na významném geologickém rozhraní ve vývoji usazenin středního turonu, které má západovýchodní směr. Jihovýchodně od této hranice leží sedimenty orlickožďárské oblasti s pískovci. Severozápadně od rozhraní leží usazeniny labské oblasti, kde pískovec v horních částech cyklů mizí (ŠTAFFEN, 2006).

11

Substrát tvoří naplavené mladoholocénní písčité hlíny, u podhorských řek hlinité písky. Jejich mocnost bývá 1–2 m, v podloží se nacházejí většinou do 10 m mocné štěrkopísky. V depresích delší dobu nezaplavovaných dochází k tvorbě organozemí typů slatin. Půdy bývají většinou středně těžké typické fluvizemě, v širších nivách a dál od pohoří převažují těžší glejové fluvizemě. Půdy mají světle šedohnědou barvu. V řešeném území převládají bezskeletovité, hluboké nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké, s příznivými vláhovými poměry. Okrajově se zde nachází také bezskeletovité až slabě skeletovité, hluboké až středně hluboké hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na opukách a tvrdých slínovcích. Lokálně, na místech zbořených staveb, se nachází antropogenní půdy navážek (BURIAN, 2010).

3.1.3 Hydrologické podmínky

Městem Choceň protéká řeka Tichá Orlice, která je jednou ze dvou zdrojnic řeky Orlice. Její tok měří od pramene po soutok s Divokou Orlicí 107,5 km, plocha povodí je 757,1 km2. Tichá Orlice pramení na západním svahu hory Jeřáb v Hanušovické vrchovině nad obcí Horní Orlice nedaleko města Králíky, je napájená horskými potůčky a potoky. U Ústí nad Orlicí se spojuje s Třebovkou a u Brandýsa nad Orlicí s potoky Dolenským a Loukotským (KOSINA, 1940). Za Brandýsem postupuje k severu a před Chocní k západu, z levé strany ji posiluje potok Hrádnický. Povrchové vody vznikají v horských

a

podhorských

úbočích

a

mají

malou

kolísající

průtočnost

(DVOŘÁK, 2000).

3.2 Historie

3.2.1 Historie Chocně

Na území dnešního města a v okolí byla hradiště a sídliště patřící do slavníkovského údělu, který přešel v 10. století pod správu českého knížete (ANDRLE, 2007). 12

První písemná zpráva o pojmenování Chocně je z roku 1227, kdy se testamentem odevzdává zdejší kraj novému držiteli a z tohoto zápisu odvozujeme také pojmenování tohoto místa na Choceň (KOSINA, 1940). Archeologické nálezy v Běstovicích, Darebnicích, Hrádníkách a na Hemžích hovoří o mnohem starším osídlení (TOMÁŠOVÁ et al., 2004). Od konce 12. století nebo na začátku století 13. patří údolí řeky s dvorcem či osadou Chocní jednomu z významných českých šlechtických rodů Hrabišiců, od poloviny 13. století zvaných pánů z Oseka či z Riesenburka (DVOŘÁK, 2000). Na počátku 14. století byla Choceň v majetku Mikuláše z Potštejna (ANDRLE, 2007). V následujících staletích Choceň přecházela z rukou králů do vlastnictví knížat, pánů, jejich synů a dcer. Posledními majiteli Chocně byli Kinští. S jejich dobou je spojen další hospodářský vzestup. Vývoji města napomohla železniční trať z Prahy do Olomouce (1845), z Chocně do Broumova (1875) a z Chocně do Litomyšle (1881). Mezi první a druhou světovou válkou a po ní patřila Choceň k prosperujícím městům se strojírenským a textilním průmyslem (TOMÁŠOVÁ et al., 2004). V roce 1850 se město stalo samostatnou a samosprávnou jednotkou, jejíž součástí byly Choceněk a Podskalí. V roce 1945 ztratila Choceň statut města, ten jí byl opět přidělen roku 1960 (ANDRLE, 2007).

3.2.2 Historie Pelin

Pelinské skály, jejich hlavice, úžlabiny, rokle, komíny a vlastní skalní stěny, spolu s vodami Tiché Orlice přímo u své paty, vegetací a živočišstvem, tvoří neobyčejně zajímavou geobiocenosu. Z botanického hlediska se zde setkávají na poměrně malé ploše tři velmi rozdílné vegetační formace, podmíněné zcela rozličnými ekologickými podmínkami. Na tuto zvláštnost upozornil už DOMIN (1943) a označil malé území choceňských Pelin jako skutečnou přírodní pozoruhodnost, hodnou nejen postupného vědeckého zpracování, ale i přísné ochrany. Horní část Pelin, tedy okraje a stěny opukových skal, jejich hlavice a malé opukové plošinky, tvoří první vegetační formaci. 13

Jsou orientovány převážně k jihu, takže jsou vystaveny po většinu dne slunečnímu záření. Jsou to nejteplejší a nejsušší místa v Pelinách a udržela se na nich původní svérázná, typicky suchomilná a teplomilná květena. V této části jsou však i fytocenosy, které jsou tvořeny okrajovými křovinami, travnatými, suššími i vlhčími paloučky při turistické pěšince. Hned za ní pak přecházejí v kulturní louku (ŠIMEK, 1966).

3.2.3 Historie zámeckého parku

Roku 1709 koupil hrabě Václav Norbert Oktavián Kinský panství choceňské. Jeho syn, kníže Štěpán Vilém Kinský založil kolem roku 1720 u choceňského zámku park francouzského typu. Panský zahradník Živsa byl údajně za tímto účelem vyslán do Francie, aby si prohlédl královské zahrady architekta Le Nótra ve Versailles (BOROVEC, 2006). Z tohoto období se v parku zachovaly především křižující se lipové aleje (ČERMÁK, 1996). Park s lipovým stromořadím zaujímal úzký pruh jižně od zámku. Nechyběly zde vodotrysky a rybník na jižním okraji areálu. Za rybníkem byla roku 1733 vysázená ve čtyřech řadách lipová alej až na vrchol Chlumu (kde stávalo městské popraviště, nazýváno také ,,Na spravedlnosti“, kde se vykonalo mnoho poprav. Do roku 1765 mělo město hrdelní právo (KOSINA, 1940)). Tuto alej tvořilo více než 800, břečťanem porostlých lip (TOMEK, 1918). Lípy nebyly solitérního vzhledu, byly vysázené jako živý plot a proto zcela pozbývají terminální větev (Obr. 1). Jižně od panského dvora vznikla štěpnice a zeleninová zahrada. Druhá, větší štěpnice se nacházela v Pelinách za knížecím pivovarem. V zeleninové zahradě byl také umístěn dům zahradníka (zrušen po roce 1840), (BOROVEC, 2006). Na mapě z roku 1811 (Obr. 2) je zachyceno panství hraběte Kinského, kde je vyobrazena původní podoba parku. Tato mapa velmi dobře koresponduje s mapou stabilního katastru pořízenou v letech 1839 (Obr. 3). Z obou map shodně vyplývá, že centrální část parku, která v dnešní době leží mezi nádražím a zámkem, byla formálně upravena. Mapa z roku 1811 poukazuje spíše na barokní pojetí, které bylo v souladu s barokním slohem zámku, přičemž mapa stabilního katastru naopak naznačuje nástup klasicismu. V obou těchto případech je společným znakem optické

14

prodloužení hlavní kompoziční osy dlouhou lipovou alejí, která pokračuje dále do krajiny. HIEKE (1984) poukazuje na rozsáhlou a pronikavou přestavbu zámku po požáru r. 1829 architekty J. Kochem a B. Stachem. Při této přestavbě došlo zároveň k přístavbě novogotické kaple. Z této doby je před zámkem zachována socha sv. Jana Nepomuckého (z r. 1733 z okruhu Jana Pacáka) a přímo v parku nalezneme sochu sv. Václava. Ze třetí čtvrtiny 19. stol. pochází vyobrazení prostoru před zámkem, a také samotný zámek (Obr. 4). Blíže u řeky byl v první polovině 19. stol. postaven skleník, vyhřívaný skleník, fíkovna, zvěřinec a nový domek zahradníka (BOROVEC, 2006). Skleník a fíkovna jsou dochovány do dnešní doby, slouží zahradnickému podniku Panská zahrada, avšak fíkovna není dále využívaná ke svému prvotnímu účelu. Po roce 1840 Kinští francouzskou zahradu přeměnili na anglickou a rozšířili ji do dnešní podoby. Pouze jižní část areálu byla narušena v roce 1845 stavbou železniční tratě Olomouc – Praha. V prostoru za tratí byl zrušen rybník a vznikl zde malý parčík propojený s hlavním parkem (BOROVEC, 2006). Násep železnice odřízl od parku alej, která do té doby tvořila pokračování hlavní kompoziční osy parku (BURIAN, 2010). Později byly v parku zřízeny hrabětem Kinským první tenisové kurty v Českých zemích (ČERMÁK, 1996). Roku 1879, dva roky po prvním turnaji v anglickém Wimbledonu se v zámecké zahradě hrál první tenisový turnaj v naších zemích a pravděpodobně i celé střední Evropě (DUDEK, 2002). Naproti starému nádraží byl v parku vystavěn dřevěný altánek, který sloužil jako knížecí čekárna. Stavba zanikla při budování nového nádraží a rozšiřování kolejiště roku 1875. V 50. letech 19. stol, doznal změny také prostor před zámkem, kam Kinští přenesli hlavní vstup (dříve byla vstupní brána na jihu mezi panským dvorem a budovou zámku. Těsně podél zámku vedla původní cesta na Choceněk. Musela být posunuta směrem k nové budově panského hospodářského úřadu (dnešní Lesní správa). Prostor mezi silnicí a zámkem byl obehnán zdí se vstupní branou a upraven jako zahrada s kašnou uprostřed (BOROVEC, 2006).

15

TOMEK (1918) uvádí založení parku v šedesátých letech 19. stol. tehdejším majitelem přádelny rytířem ze Szablů, který na toto místo převezl četné, již vzrostlé, cizokrajné stromy. V době napsání tohoto textu se jednalo již o staré a statné exempláře. Za první republiky byl park v péči Choceňského okrašlovacího spolku a byl často využíván k různým slavnostem a tanečním veselicím (rozsáhlý parket byl zrušen až při současných úpravách, po dostavbě speciálně upravené plochy pro skateboardisty). V roce 1945 byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován majetek Kinských a od té doby slouží zámecká zahrada jako městský park (BOROVEC, 2006). Na leteckém snímku z roku 1954 (Obr. 5) se podoba parku již prakticky shoduje s dnešní podobou. V následujících letech park nebyl příliš ohleduplně udržován. Při úpravě cest v 70. letech byly např. skáceny vzrostlé tisy, do začátku 80. let bylo prakticky odstraněno celé keřové patro (ČERMÁK, 1996). Značnou část parku zabraly tehdejší Východočeské dřevařské závody pro plochy pro uložení řeziva k výrobě parket. V současnosti leží tato plocha zcela ladem. Současnou podobu parku ovlivnily dvě hlavní události. Povodeň 7. 7. 1997 zapříčinila silné zaplavení, podmáčení a následný rozvoj houbových chorob po celém parku. Po této povodni byla kolem toku Tiché Orlice v následujících letech provedena protipovodňová opatření, která zahrnovala i protipovodňový val na západním okraji parku. Díky tomuto opatření se muselo vykácet značné množství keřů, které bránily jeho zhotovení. Povodeň ničila po celé zemi vesnice, města a domy. Choceň v roce 2002 zasáhla další povodeň, která ovšem neměla takové následky. Zničující dopad však měla vichřice, která Choceň a blízké okolí zasáhla v roce 1992. Při této události padlo na 118 stromů. Tato vichřice výrazně ovlivnila současný stav parku a zapříčinila pád mnoha starých a vzácných exemplářů, které neměly obdoby. Následně, roku 2002 zapůsobila další vichřice, která neměla takový katastrofální dopad, ale poškodila několik starších dřevin. Po těchto událostech proběhla „Rekonstrukce Zámeckého parku“ a výsadba stejných druhů dřevin za ty, které vlivem povodní, či vichřice padly. Snahou je zachovat původní skladbu dřevin a zároveň ji rozšířit o nové druhy. Projekt tehdy vypracoval na podnět V. Faltyse F. Frola, pracovník tehdejšího Českého ústavu ochrany přírody a krajiny (dnešní Agentura ochrany přírody a krajiny).

16

V roce 1985 došlo k velmi výraznému prosvětlení parku, kdy se odstranil vysoký počet dřevin a narušil se tak, do té doby typický, ráz parku s výraznými barevnými kompozicemi, což zajišťovaly pestrolisté kultivary rodu Acer L. a Fagus L. (Obr. 6). Zámek v dnešní době slouží jako Orlické muzeum, nachází se zde Základní umělecká škola, Zámecké knihkupectví, Pohřební ústav a zároveň je zde pobočka České mykologické společnosti, která každoročně pořádá mykologické výstavy. Zároveň zde můžeme najít poradnu mykologů, jichž je v Chocni vysoký počet. Dne 10. 8. 1994 registruje na podnět Agentury ochrany přírody Městský úřad Choceň – odbor výstavby Zámecký park - arboretum Choceň jako významný krajinný prvek.

3.3 Flóra a mykoflóra zámeckého parku

3.3.1 Flóra

FALTYS (2006) uvádí, že jednotlivé parcely obhospodařovali nájemci, kteří sušili seno. Kosilo se většinou ručně, teprve později se objevil kůň a za ním lehká sekačka. Zřejmě z politických důvodů bylo později pronajímání parcel zrušeno a park obhospodařovalo město, tedy Technické služby. Druhové složení se měnilo metr od metru. Od vysychavých ploch až po relativně vlhká a humózní místa. Před první sečí připomínal park rozkvetlou zahradu. Mozaikovité kosení umožňovalo úspěšný rozvoj celé řadě motýlů. Od prvních soupisů rostlin až po dnešek se vystřídalo v parku více než 300 druhů bylin. Některé zůstávají trvale, některé se objevily na narušených místech nebo na náspech v blízkosti nádraží. Po čase zmizely a zůstala po nich jen památka v herbáři. Řada druhů však nepřežila současné obhospodařování, kdy není trávník sekán, ale přímo hoblován. Posekaná hmota se kompostuje nebo vyváží na skládku. Stejně tak jsou bez milosti vyřezávány porosty křovin pod vzrostlými stromy. Přes změny shora uvedené lze však stále najít v porostech zajímavé rostliny.

17

Roku 2006 Faltys sepsal soupis bylin a plevelných dřevin, které se v parku objevily za posledních 50 let. Park sledoval již od svého dětství a postupně zaznamenával změny v druhovém složení dřevin a bylin.

3.3.2 Mykoflóra

KRAMOLIŠ et al. (2006) poukazuje na fakt, že v parku roste široké spektrum hub, které zároveň zvyšuje estetickou hodnotu areálu. Houby jsou nedílnou a nezastupitelnou složkou zdejší přírody. Některé druhy jsou zde vyhledávány a sbírány veřejností. K těm patří především hřib koloděj (Boletus luridus SCHAEFF.). Mezi dalšími sbíranými houbami je houbaři vyhledáván hřib dubový (Boletus reticulatus SCHAEFF.), hřib červený (Boletus rubellus KROMBH.), klouzek modřínový (Suillus grevillei (KLOTZSCH) SINGER) a mnoho dalších. Park také představuje důležité útočiště pro druhy hub, které z naší přírody rychle ustupují a mizí. K těm nejvzácnějším patří ouško citrónové (Otidea concinna (PERS.) SACC.), která má statut zvláště chráněného druhu podle vyhlášky č.395/1992 Sb. v kategorii druh silně ohrožený. Dalším chráněným druhem je šupinovka (límcovka) vroubkovaná (Pholiota albocrenulata (PECK) SACC.). Šupinovka vroubkovaná byla nalezena pouze jednou 19. září 1998 spolu s chorošovitou houbou lesklokorkou tmavou (Ganoderma australe (FRIES) PAT.) na živém a vitálním javoru stříbrném. Velmi zajímavý byl nález houby oktaviány hvězdovýtrusné (Octavianina asterosperma (VITTAD.) O. KUNTZE).

3.4 Původní skladba dřevin

V publikaci z roku 2006 uvádí Faltys soupis jehličnatých a listnatých dřevin, které tvořily původní i současné výsadby. Tyto dřeviny jsou níže uvedeny v abecedním pořadí dle vědeckých názvů a autoři těchto druhů jsou čerpány z publikací Encyklopedie jehličnatých stromů a keřů (HIEKE, 2008) a Encyklopedie listnatých stromů a keřů (HORÁČEK, 2007). 18

3.4.1 Jehličnaté dřeviny

Abies concolor /Gord./ Hoopes. (jedle ojíněná), Ginkgo biloba L. (jinan dvoulaločný), Chamaecyparis lawsoniana /A. Murray/ Parl. ´Alumii´ (cypřišek Lawsonůw ´Alumii´), Chamaecyparis nootkatensis (Lamb.) (cypřišek nutkajský), Larix decidua Mill. (modřín opadavý), Larix kaempferi /Lambert/ Carr. (modřín japonský), Picea abies /L./ Karst. (smrk ztepilý), Picea pungens Engelm. ´Argentea´ (smrk pichlavý ´Argentea´), Picea pungens Engelm. ´Columnaris Glauca´ (smrk pichlavý ´Columnaris Glauca´) – nejcennější kultivar jehličnanu v celém parku, Picea pungens Engelm. ´Glauca´ (smrk pichlavý), Pinus banksiana Lamb. (borovice Banksova), Pinus cembra L. (borovice limba), Pinus mugo Turra. (borovice kleč), Pinus nigra Arnold. (borovice černá), Pinus strobus L. (borovice vejmutovka), Pinus sylvestris L. (borovice lesní), Pinus uncinata Mill. ex Mirb. (borovice blatka), Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco (douglaska tisolistá), Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco ´Glauca´ (douglaska tisolistá ´Glauca´), Taxus baccata L. (tis červený), Thuja occidentalis L. (zerav západní), 19

Thuja occidentalis L. ´Lutea´ (zerav západní ´Lutea´), Tsuga canadensis /L./ Carr. (jedlovec kanadský).

3.4.2 Listnaté dřeviny Acer platanoides L. (javor mléč), Acer pseudoplatanus L. (javor klen), Acer pseudoplatanus L. ´Purpurascens Globosum´ (javor klen ´Purpurascens Globosum´) – nejcennější kultivar javoru, který není zaznamenán ze žádného parku v České republice, Acer pseudoplatanus L. ´Variegatum´ (javor klen ´Variegatum´), Acer saccharinum L. (javor stříbrný), Acer tataricum L. (javor tatarský), Betula pendula Roth (bříza bělokorá), Carpinus betulus L. (habr obecný), Cornus mas L. (svída dřín) – v 70. letech odstraněn, Cotoneaster integerrismus Medik. (skalník celokrajný), Crataegus monogyna Jacq. (hloh jednosemenný), Crataegus pedicellata Sarg. (hloh stopečkatý), Deutzia scabra Thunb. (trojpuk drsný), Fagus silvatica L. ´Atropunicea´ (buk lesní ´Atropunicea´), Fraxinus excelsior L. (jasan ztepilý), Fraxinus ornus L. (jasan manový), Gleditsia triacanthos L. (dřezovec trojtrnný), Hedera helix L. (břečťan popínavý), 20

Laburnum anagyroides Medik. (štědřenec odvislý), Ligustrum vulgare L. (ptačí zob obecný), Liriodendron tulipifera L. (liliovník tulipánokvětý), Lonicera tatarica L. (zimolez tatarský), Magnolia x soulangeana Soul. – Bod ex Thunb. (šácholán Soulangeův), Malus baccata (L.) Borkh. (jabloň bobulovitá), Morus alba L. (moruše bílá), Parthenocissus tricuspidata (Siebold & Zucc.) Planch. (loubinec trojlaločný) – před opravou porůstal zdi zámku (Obr. 7), Philadelphus coronarius L. (pustoryl obecný), Platanus x hispanica Mill. (platan javorolistý), Populus alba L. (topol bílý) – pouze výmladky po odumřelém, původním stromu, Padus avium Mill. (střemcha hroznatá), Padus serotina (Ehrh.) Borkh. (střemcha pozdní), Prunus serrulata Lindl. ´Hisakura´ (třešeň pilovitá ´Hisakura´), Quercus robur L. (dub letní), Quercus rubra L. (dub červený), Quercus velutina Lam. (dub sametový), Ribes alpinum L. (meruzalka alpínská), Sorbus aria (L.) Crantz (jeřáb muk), Sorbus aucuparia L. (jeřáb obecný), Spiraea japonica L. f. (tavolník japonský), Spiraea x vanhouttei (Briot) Carriére (tavolník van Houtteův),

21

Symphoricarpos albus (L.) S. F. Blake (pámelník bílý), Syringa vulgaris L. (šeřík obecný), Tilia cordata Mill. (lípa srdčitá), Tilia platyphyllos Scop. (lípa velkolistá), Tilia tomentosa Moench (lípa stříbrná), Tilia x euchlora K. Koch (lípa zelená), Ulmus glabra Huds. ´Pendula´ (jilm horský ´Pendula´), Ulmus minor Mill. (jilm habrolistý), Weigela florida (Bunge) A. DC. (vajgélie květnatá).

3.5 Výsadba od roku 1960

Po roce 1960 bylo v parku vysázeno mnoho nových dřevin, které obohatily původní skladbu. Jejich soupis je uveden v následujícím textu (dle FALTYSE, 2006).

3.5.1 Jehličnaté dřeviny

Chamaecyparis lawsoniana /A. Murray/ Parl. ´Alumii´ (cypřišek Lawsonůw ´Alumii´), Pinus ponderosa Dougl. ex P. et C. Laws. (borovice těžká).

3.5.2 Listnaté dřeviny

Acer negundo L. (javor jasanolistý), Fraxinus ornus L. (jasan manový),

22

Populus nigra L. ´Italica´ (topol černý ´Italica´), Populus x canadensis Moench. (topol kanadský), Prunus avium L. (třešeň ptačí), Quercus petraea (Matt.) Liebl. (dub zimní), Rhus typhina L. (škumpa ocetná), Ribes alpinum L. (meruzalka alpínská), Salix x sepulcralis Simonk. (vrba náhrobní), Syringa vulgaris L. (šeřík obecný), Tilia petiolaris DC. (lípa řapíkatá).

3.6 Nová výsadba od roku 1992

Po vichřici v roce 1992, která zničila mnoho vzácných a zajímavých exemplářů, byla v zámeckém parku provedena další výsadba, která obohatila park o dřeviny do této doby se zde nevyskytující. Soupis dřevin uvádí následující text (dle FALTYSE, 2006).

3.6.1 Jehličnaté dřeviny

Abies grandis /Douglas ex D. Don/Lind. (jedle obrovská) – nepřežila do současné doby, Abies procera Rehder (jedle stříbrná), Cedrus atlantica /Endl./ Manetti. ´Glauca´ (cedr atlaský ´Glauca´), Chamaecyparis nootkatensis (Lamb.) Spach ´Pendula´ (cypřišek nutkajský ´Pendula´), Chamaecyparis pisifera (Siebold et Zucc.) ´Plumosa´ (cypřišek hrachonosný ´Plumosa´), Juniperus communis L. ´Hibbernica´ (jalovec obecný ´Hibbernica´), 23

Juniperus chinensis L. ´Pfitzeriana´ (jalovec čínský ´Pfitzeriana´), Juniperus sabina ´Tamariscifolia´ (jalovec chvojka ´Tamariscifolia´), Juniperus virginiana L. (jalovec virginský), Matesequoia glyptostroboides Hu et Cheng (metasekvoje čínská), Picea mariana /Mill./ B. S. P. (smrk černý) – celá skupina zanikla, Picea pungens Engelm. ´Glauca´ (smrk pichlavý ´Glauca´), Picea omorika /Pančič/ Purk. (smrk Pančičův), Pinus aristata Engelm. (borovice osinatá), Taxus baccata L. ´Erecta´ (tis červený ´Erecta´), Taxus cuspidata Sieb. et Zucc. (tis japonský), Thuja

occidentalis

L.

´Ellwangeriana

Rheingold´

´Ellwangeriana Rheingold´), Thuja occidentalis L. ´Globosa´ (zerav západní ´Globosa´).

3.6.2 Listnaté dřeviny

Acer platanoides L. (javor mléč), Acer pseudoplatanus L. (javor klen), Aesculus hippocastanum L. (jírovec maďal), Aralia spinosa L. (arálie ostnitá) - odumřela, Buxus sempervirens L. (zimostráz obecný), Castanea sativa Mill. (kaštanovník jedlý), Cercis canadensis L. (zmarlika kanadská), Cornus alba L. (svída bílá), 24

(zerav

západní

Cornus sanguinea L. ´Siberica´ (svída krvavá ´Siberica´), Cornus stolonifera Michx. ´Flaviramea´ (svída výběžkatá ´Flaviramea´), Cotinus coggygria Scop. (ruj vlasatá), Cotoneaster sp. (skalník sp.), Deutzia scabra Thunb. (trojpuk drsný), Fagus silvatica L. ´Asplenifolia´ (buk lesní ´Asplenifolia´), Fagus silvatica L. ´Laciniata´ (buk lesní ´Laciniata´), Forsythia x intermedia Zabel (zlatice prostřední), Fraxinus excelsior L. (jasan ztepilý), Ilex aquifolium L. (cesmína obecná), Koelreuteria paniculata Laxm. (svitel latnatý), Ligustrum vulgare L. (ptačí zob obecný), Liquidambar styraciflua L. (ambroň západní), Physocarpus opulifolius (L.) Maxim. (tavola kalinolistá), Potentilla fruticosa L. (mochna křovitá), Ptelea trifoliata L. (křídlatec trojlistý), Pyracantha coccinea (L.) M. Roem. (hlohyně šarlatová), Rhododendron hybridum hort. (pěnišník), Rosa rugosa L. (růže svraskalá), Sorbaria sorbifolia (L.) A. Braun (tavolníkovec jeřábolistý), Spiraea x billardii Herincq (tavolník Billardův), Spiraea x bumalda Burv. (tavolník nízký), Syringa x chinensis Willd. (šeřík čínský), 25

Ulmus pumila L. (jilm sibiřský), Viburnum lantana L. (kalina tušalaj), Viburnum rhytidophyllum Hemsl. (kalina vrásčitolistá), Weigela florida (Bunge) A. DC. (vajgélie květnatá).

26

4

METODIKA PRÁCE

Materiály použité v této bakalářské práci jsou získány převážně z Městského úřadu města Choceň (obor Životního prostředí, Ing. Potštejnská), dále ve spolupráci s Orlickým muzeem sídlícím v choceňském zámku pod vedením Mgr. Hofmana a následně s Městskou knihovnou. Součástí bakalářské práce je také prezentace obsahující fotografie, které byly pořizovány v průběhu tří let a v různých ročních obdobích digitálním fotoaparátem Nikon (COOLPIX S610). Většina těchto snímků je v rozlišení 773 x 1029 pixelů. Z fotografií byla následně zhotovena prezentace v Microsoft PowerPointu 2010, pro kterou musely být veškeré snímky zmenšeny na velikost 365 x 485 pixelů z důvodu množství a rozsáhlosti práce. Tento úkon byl proveden ve speciálním programu FastStone Photo Resizer. Ke každé fotografii byl přidělen také vodotisk se jménem autora v totožném programu, ve kterém byly zmenšovány snímky. Převážná většina těchto snímků (detaily jednotlivých částí dřevin) byla fotografována v režimu makro a následně nebyla nijak ořezána. Každá fotografie v prezentaci má stručný popis čerpaný z následujících publikací Encyklopedie jehličnatých stromů a keřů (HIEKE, 2008) a Encyklopedie listnatých stromů a keřů (HORÁČEK, 2007), dále také obsahuje datum vyhotovení.

27

5 VÝSLEDKY A DISKUZE

Během let 2012 až 2014 byla provedena inventarizace dřevin zámeckého parku v Chocni. Ze vzniklého soupisu dřevin plyne, že se v současné době v parku nachází 12 rodů, 35 druhů a 4 kultivary jehličnatých dřevin, z listnatých dřevin je v parku 57 rodů, 93 druhů a 10 kultivarů. Nejpočetnější skupinou dřevin v parku je rod Tilia L., jejíž druhy nalezneme převážně v aleji, dále rod Fagus L. a Acer L.. Z jehličnatých dřevin je nejvíce zastoupena skupina rodu Tsuga Carr., Picea A. Dietr a Pinus L.. Z historického hlediska bylo v parku zaznamenáno 138 druhů a kultivarů dřevin. V rámci působení času, průběhu přírodních katastrof, různého zdravotního stavu a vitality dřevin, v dnešní době nenajdeme některé rody a druhy, které v parku dříve figurovaly. Jmenovitě se jedná o Acer pseudoplatanus L. (javor klen) – roku 2013 odstraněn z důvodu rozšířenosti houbových chorob a výrazné dutině v kmeni, Acer saccharinum L. (javor stříbrný) – roku 2014 odstraněn, odumřel z důvodu houbové infekce, Fagus silvatica L. ´Atropunicea´ (buk lesní ´Atropunicea´) – většina těchto exemplářů odumírá v důsledku houbových infekcí a pádu sousedních stromů, Gleditsia triacanthos L. (dřezovec trojtrnný) – ukázkový exemplář, který padl při vichřici v roce 1992, Quercus velutina Lam. (dub sametový) – zanikl po povodni roku 1997. HIEKE (1984) uvádí některé druhy dřevin, které se v současnosti již v parku nevyskytují. Jmenovitě se jedná o Picea pungens Engelm. ´Columnaris´ (smrk pichlavý ´Columnaris´). Z listnatých dřevin, které autor uvádí, v parku nenalezneme Acer platanoides L. ´Schwedleri´ (javor mléč ´Schwedleri´) – odumřel po povodni a Ulmus glabra Huds. ´Pendula´ (jilm horský ´Pendula´) – zničen grafiózou jilmu. Při výsadbě v roce 1992 byly vysázené dendrologicky méně významné druhy dřevin (Juniperus L., Taxus L. a jejich kultivary). V současné době je zaznamenána snaha o rozšíření druhové rozmanitosti. Jsou vysazovány druhy, které obohacují o nové pohledy a měly by dát parku dendrologickou významnost. Jmenovitě například Castanea sativa Mill. (kaštanovník setý), Cercis canadensis L. (zmarlika kanadská), Koelreuteria japonica Laxm. (svitel latnatý), Morus alba L. (moruše bílá), Sorbus aria (L.) Crantz (jeřáb muk).

28

Po tříletém mapování exemplářů dřevin zámeckého parku se podařilo vytvořit interaktivní prezentaci s fotografiemi 58 listnatých stromů, 8 listnatých keřů, 20 jehličnatých stromů a 1 jehličnatého keře. Prezentace obsahuje úvodní snímek se zjednodušeným plánem zámeckého parku, na kterém jsou ikony s čísly znázorňujícími jednotlivé, vyfotografované druhy, umístěné na přibližně stejných místech jak jsou tyto dřeviny vysázené v parku. Po stlačení jakékoliv ikony jsme následně přesměrováni na další snímek, který obsahuje galerii se zmenšenými fotografiemi jednotlivých částí dřeviny, které je po stisknutí možné zvětšit do požadované velikosti. Každý snímek obsahuje interaktivní ikony (šipky, galerie, mapa), které jsou aktivní díky funkci „Akce“ a jsou určeny k navracení, pohodlnému a jednoduchému procházení. Prezentace obsahuje snímky 58 druhů listnatých stromů, 20 jehličnatých stromů, 8 listnatých keřů a 1 jehličnatého keře. Celkový počet všech fotografií je zhruba 650. Po odborné konzultaci s Faltysem bylo vybráno 5 nejzajímavějších jehličnatých a 10 nejzajímavějších listnatých dřevin, které se v parku nacházejí a které utvářejí celkový ráz parku. Ukázky zpracování těchto zajímavých exemplářů z interaktivní prezentace jsou uvedeny v přílohách. V následujícím

odstavci

můžeme

nalézt

celkový

soupis

a nejdůležitějších dřevin parku, které park charakterizují.

5.1 Zajímavé a staré exempláře

5.1.1 Jehličnaté dřeviny

Abies concolor /Gord./ Hoopes (jedle ojíněná) – (Obr. 10), Abies procera Rehder (jedle stříbrná), Cedrus atlantica /Endl./ Manetti. ´Glauca´ (cedr atlaský ´Glauca´), Chamaecyparis lawsoniana /A. Murray/ Parl. (cypřišek Lawsonůw),

29

nejzajímavějších

Chamaecyparis nootkatensis (Lamb.) Spach ´Pendula´ (cypřišek nutkajský ´Pendula´) – (Obr. 11), Larix kaempferi /Lambert/ Carr. (modřín japonský) – (Obr. 12), Metasequoia glyptostroboides Hu et Cheng (metasekvoje čínská) – (Obr. 13), Picea omorika /Pančič/ Purk. (smrk Pančičův), Pinus aristata Engelm. (borovice osinatá), Pinus ponderosa Dougl. ex P. et C. Laws. (borovice těžká), Taxus baccata L. (tis červený), Tsuga canadensis /L./ Carr. (jedlovec kanadský) – (Obr. 14).

5.1.2 Listnaté dřeviny

Acer pseudoplatanus L. ´Atropurpurea Globosa´ (javor klen ´Atropurpurea Globosa´) – (Obr. 15), Acer pseudoplatanus L. ´Leopoldii´ (javor klen ´Leopoldii´) – (Obr. 16), Carpinus betulus L. (habr obecný), Castanea sativa Mill. (kaštanovník setý) – (Obr. 17), Cercis canadensis L. (zmarlika kanadská) – (Obr. 18), Corylus colurna L. (líska turecká), Cotinus coggygria Scop. (ruj vlasatá), Fagus silvatica L. ´Asplenifolia´ (buk lesní ´Asplenifolia´), Fagus silvatica L. ´Atropurpurea Pendula´ (buk lesní ´Atropurpurea Pendula´), Fraxinus excelsior L. ´Pendula´ (jasan ztepilý ´Pendula´) – (Obr. 19), Ilex aquifolium L. (cesmína ostrolistá), 30

Koelreuteria paniculata Laxm. (svitel latnatý) – (Obr. 20), Liquidambar styraciflua L. (ambroň západní) – (Obr. 21), Liriodendron tulipifera L. (liliovník tulipánokvětý) – (Obr. 22), Platanus x hispanica Mill. (platan javorolistý) - (Obr. 23), Populus x canadensis Moench (topol kanadský) - výmladky, Ptelea trifoliata L. (křídlatec trojlistý), Quercus petraea (Matt.) Liebl. (dub zimní), Quercus robur L. ´Fastigiata´ (dub letní ´Fastigiata´), Quercus rubra L. (dub červený) – (Obr. 24), Tilia cordata Mill. (lípa srdčitá) – druh, který je zahrnut převážně v aleji, 260 ks, Ulmus pumila L. (jilm sibiřský).

5.2 Skladba dřevin po zásahu přírodních katastrof

Společně s Faltysem proběhla 9. 3. 2014 rekonstrukce přírodních katastrof a padlé dřeviny byly zaznamenány do seznamu, který nebyl nikdy dříve vytvořen. Zároveň byly do mapy zaznamenány významné druhy dřevin a pořízeny digitální fotografie celkového habitu, listů, plodů, borky a květů daných dřevin. Nejvíce zasaženy byly jehličnaté rody Picea A. Dietr. (8 ks), Pinus L. (5 ks) a Tsuga Carr. (2 ks), z listnatých dřevin rody Acer L. (3 ks), Fagus L. (2 ks), Quercus L. (2 ks) a Tilia L. (3 ks). Seznam dřevin zničených přírodními katastrofami v letech 1992, 1997 a 2002 uvádí následující text.

31

5.2.1 Vichřice v letech 1992 a 2002

Vlivem působení vichřice v roce 1992 padlo na 118 stromů. Roku 2002 vichřice neměla tak dalekosáhlé následky.

5.2.1.1 Jehličnaté dřeviny

Abies concolor /Gord./ Hoopes (jedle ojíněná) – 2 ks, Larix decidua Mill. (modřín opadavý) – 2 ks, Picea abies /L./ Karst. (smrk ztepilý), Picea pungens Engelm. (smrk pichlavý) – 5 ks, Picea pungens Engelm. ´Columnaris´ (smrk pichlavý ´Columnaris´), Pinus nigra Arnold. (borovice černá) – 8 ks, Pinus strobus L. (borovice vejmutovka) – 2 ks, Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco (douglaska tisolistá) – 30 m vysoká, 2 kmeny, 1 přetrvala, Tsuga canadensis /L./ Carr. (jedlovec kanadský) – do té doby považován za největší v ČR, 250–300 cm obvod kmene.

5.2.1.2 Listnaté dřeviny

Fagus silvatica L. (buk lesní), Gleditsia triacanthos L. (dřezovec trojtrnný) – ukázkový exemplář, nahrazen novou výsadbou 3 mladých dřezovců, Tilia cordata Mill. (lípa srdčitá) – obvod kmene 450 cm,

32

Tilia x europaea L. (lípa evropská).

5.2.2 Povodeň v roce 1997

Roku 1997 postihla zámecký park rozsáhlá povodeň, která měla za následek pád mnoha vzácných dřevin. Část je uvedena v následujícím odstavci.

5.2.2.1 Jehličnaté dřeviny

Picea abies /L./ Karst. (smrk ztepilý), Pinus nigra Arnold. (borovice černá), Pinus strobus L. (borovice vejmutovka), Tsuga canadensis /L./ Carr. (jedlovec kanadský) – napaden tzv. červenou hnilobou (Heterobasidion annosum).

5.2.2.2 Listnaté dřeviny

Acer platanoides L. ´Crimson King´ (javor mléč ´Crimson King´) – 2 ks, Acer saccharinum L. (javor stříbrný), Cornus mas L. (dřín obecný), Crataegus pinnatifida Bunge (hloh peřenoklaný) – jediný v parku, dochovaly se výmladky, Fagus silvatica L. ´Atropunicea´ (buk lesní ´Atropunicea´) – 2 ks, napadeny houbou vějířovec obrovský (Grifolia gigantea), Quercus petraea (Matt.) Liebl. (dub zimní) – odumřel vlivem houbových chorob, Quercus robur L. (dub letní), 33

Quercus velutina Lam. (dub sametový), Tilia x europaea L. (lípa evropská), Rhus typhina L. (škumpa ocetná).

34

6 ZÁVĚR S využitím historických i současných publikací byla v literární části stručně shrnuta historie města Choceň, Pelin a podrobně popsána historie zámeckého parku, dále byly popsány klimatické podmínky Chocně. Lze zkonstatovat, že se podařilo vytvořit ucelený soupis dřevin zasažených povodní (u některých dřevin lze pozorovat následky povodně i v současnosti, což je dáno rozvojem houbových chorob a půdní asfixií, konkrétně jsou to rody Tilia L., Acer L. a

Fagus L.) a vichřicemi. Zároveň byl vytvořen seznam nejzajímavějších

a nejdůležitějších exemplářů, které se v parku nachází. Byly porovnány změny výsadeb dřevin od založení parku až po současnost. Pomocí literárních zdrojů byla podrobně rozepsaná původní skladba dřevin, skladba dřevin od roku 1960 a zároveň skladba nové výsadby od roku 1992. V současnosti můžeme v parku nalézt 128 druhů a kultivarů jehličnatých a listnatých dřevin, které jsou stále obohacovány o nové exempláře. V rámci tříletého mapování zajímavých a starých dřevin bylo realizováno pravidelné fotografování jejich částí. Vzniklé fotografie dřevin byly pojmenovány a popsány dle příslušných publikací, zmenšeny a byl vložen tzv. vodotisk se jménem autora. Tyto snímky byly převedené do interaktivní prezentace, která by měla sloužit jako průvodce po přírodních zajímavostech parku. Zámecký park právem patří mezi oblíbené místo Chocně a okolí. Má jedinečnou historii, je zajímavý svou druhovou skladbou dřevin a je ideálním místem pro odpočinek.

35

7 SOUHRN A RESUME, KLÍČOVÁ SLOVA

Bakalářská práce na téma „Inventarizace dřevin v zámeckém parku v Chocni“ se zabývá zmapováním skladby dřevin od založení parku až po současnost. Pomocí literárních zdrojů dává ucelený přehled o historii zámeckého parku a dále porovnává stav skladby výsadeb po zásahu přírodních katastrof (povodně, vichřice). Součástí práce je soupis dřevin s důrazem kladeným na významné a staré exempláře. Na základě tohoto výběru bylo nutné provést prezentaci s mapou, která obsahuje fotografie vybraných exemplářů zachycující jednotlivé fenologické fáze růstu.

Klíčová slova: Choceň, park, přírodní katastrofy, významné dřeviny

The Bachelor thesis, the topic of which is "Wood Stocktaking in the Chocen's Chateua Park" is dealing with mapping of the wood composition since the time when the park has been founded till now. With the help of literary sources it provides a comprehensive overview of the Castle Park history; it also compares the state of the planting composition after natural disasters strike (flood, storm). The wood inventory is a part of the thesis, with emphasis on singnificant and old specimens. Based on this selection, it was necessary to perform the presentation with a map, containing photographs of the chosen specimens and capturing individual phenological phases of their growth.

Keywords: Choceň, park, natural disasters, significant trees

36

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

ANDRLE, Augustin. Města a obce Vysokomýtska. Vysoké Mýto: AAA Atlantik Augustin Andrle, 2007, 671s. ISBN 80-902996-2-8. BOROVEC, Alexandr. Historie vzniku zámeckého parku. In: Houby Zámeckého parku v Chocni. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: OFTIS, 2006, 7. s. BURIAN, Samuel. LÖW A SPOL. Rehabilitace zámeckého parku Choceň. Brno, květen 2010. ČERMÁK, Petr. ZPRAVODAJ ČSOP. Arboretum ´´Zámecký park´´ Choceň. 1996, XIII., č. 3. DVOŘÁK, Radovan. Choceň: Patnáct kapitol z dějin města. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: OFTIS s.r.o, 2000, 176s. ISBN 80-86042-22-7. DUDEK, Jiří. Střípky z minulosti i současnosti Podorlicka. 1.vyd. Letohrad: Společenské centrum Nový Dvůr, 2002, 78 s. FALTYS, Vladimír. Botanické záhady přírodní rezervace Peliny. In:

Houby

Zámeckého parku v Chocni. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: OFTIS, 2006, 16-18 s. FALTYS, Vladimír. Dendrologické a botanické zajímavosti zámeckého parku. In: Houby Zámeckého parku v Chocni. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: OFTIS, 2006, 8-15 s. HIEKE, Karel. České zámecké parky a jejich dřeviny. 1. vyd. Karel Hieke. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984, 464 s. HIEKE, Karel. Encyklopedie jehličnatých stromů a keřů. 1.vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008, 246 s. ISBN 978-80-251-1901-3. HORÁČEK, Petr. Encyklopedie listnatých stromů a keřů. 1.vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2007, 747 s. ISBN 80-251-1708-8. KOSINA, Emanuel. Dějina a místopis města Chocně a okolí: Z dob nejstarších, až ke vzniku jednotlivých částí města. Choceň: Loutkáře, spol. s.r.o, 1940, 127s.

37

KRAMOLIŠ, Jan et al. Mykoflóra zámeckého parku. In: Houby Zámeckého parku v Chocni. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: OFTIS, 2006, 19-64 s. SADILOVÁ, Iva. Inventarizace dřevin a management parku Lešná. 1. vyd. Fryšták, 2006. 52 s. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Vedoucí práce Luboš Úradníček. SUSKÁ, Marcela. Inventarizace a tvorba databáze dřevin v Arboretu Řícmanice. 1. vyd. Brno, 2006. 41 s. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Vedoucí práce Luboš Úradníček. ŠIMEK, Emil. Peliny: Botanický průvodce státní přírodní rezervací. Choceň: Moravské tiskařské závody, Vysoké Mýto, 1966, 39 s. ŠTĚPÁNÍKOVÁ, Hedvika. Inventarizace dřevin v Podzámecké zahradě v Kroměříži. 1. vyd. Lednice, 2004. 66 s. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. FALTYS, Vladimír. Botanické záhady přírodní rezervace Peliny. In:

Houby

Zámeckého parku v Chocni. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: OFTIS, 2006, 16-18 s. TOMÁŠOVÁ, Hana et al. Má Choceň. 1. vyd. Litomyšl: HRG, 2004. ISBN 802393047-8. TOMEK, Vincenc. Přírodní památky: choceňská tabla. Orlické muzeum v Chocni, 1918. VÍŠEK, Zdeněk. Choceň na pohlednicích do roku 1910. první. Ústí nad Orlicí: OFTIS s.r.o, 2000, 32 s. ISBN 80-86042-27-8.

38

9 PŘÍLOHY

Seznam příloh: Příloha 1: Obr. 1: Pohled na lipovou alej, fotografie patrně z roku 1944, Obr. 2: Mapa z roku 1811 zobrazující zámecký park, Obr. 3: Mapa stabilního katastru z roku 1839 zobrazující zámecký park, Obr. 4: Vyobrazení zámku ze třetí čtvrtiny 19. stol., J. Rau et Sohn, Obr. 5: Letecký snímek z roku 1954 zobrazující zámecký park a jeho současnou podobu, Obr. 6: Výrazná barevná kompozice parku, Obr. 7: Zámecká budova před rekonstrukcí, 80. léta.

Příloha 2: Obr. 8: Úvodní strana prezentace, Obr. 9: Zjednodušená mapa v prezentaci s ikonami exemplářů dřevin, Obr. 10: Abies concolor /Gord./ Hoopes (jedle ojíněná), Obr. 11: Chamaecyparis nootkatensis (Lamb.) Spach ´Pendula´ (cypřišek nutkajský ´Pendula´), Obr. 12: Larix kaempferii /Lambert/ Carr. (modřín japonský), Obr. 13: Metasequoia glyptostroboides Hu et Cheng (metasekvoje čínská), Obr. 14: Tsuga canadensis /L./ Carr. (jedlovec kanadský), Obr.

15:

Acer

pseudoplatanus

´Atropurpurea

L.

Globosa´

´Atropurpurea Globosa´), Obr. 16: Acer pseudoplatanus L. ´Leopoldii´ (javor klen ´Leopoldii´), 39

(javor

klen

Obr. 17: Castanea sativa Mill. (kaštanovník setý), Obr. 18: Cercis canadensis L. (zmarlika kanadská), Obr. 19:Fraxinus excelsior L. ´Pendula´ (jasan ztepilý ´Pendula´), Obr. 20:Koelreuteria paniculata Laxm. (svitel latnatý), Obr. 21:Liquidambar styraciflua L. (ambroň západní), Obr. 22:Liriondendron tulipifera L. (liliovník tulipánokvětý), Obr. 23: Platanus x hispanica Mill. (platan javorolistý), Obr. 24: Quercus rubra L. (dub červený).

40

Příloha 1:

Obr. 1: Pohled na lipovou alej, fotografie patrně z roku 1944 (TOMKOVA TABLA, Choceň)

41

Obr. 2: Mapa z roku 1811 zobrazující zámecký park (zdroj: Rehabilitace zámeckého parku - BURIAN, 2010)

Obr. 3: Mapa stabilního katastru z roku 1839 zobrazující zámecký park (zdroj: Rehabilitace zámeckého parku - BURIAN, 2010)

42

Obr. 4: Vyobrazení zámku ze třetí čtvrtiny 19. stol., J. Rau et Sohn (zdroj: HIEKE, 1984)

Obr. 5: Letecký snímek z roku 1954 zobrazující zámecký park a jeho současnou podobu (zdroj: CENIA – Národní inventarizace kontaminovaných míst)

43

Obr. 6: Výrazná barevná kompozice parku (autor: FALTYS, 1985)

Obr. 7: Zámecká budova před rekonstrukcí, 80. léta (autor: FALTYS, 1985)

44

Příloha 2:

Obr. 8: Úvodní strana prezentace (autor: KALOUSOVÁ, 2014)

Obr. 9: Zjednodušená mapa v prezentaci s ikonami exemplářů dřevin (autor: KALOUSOVÁ, 2014) 45

Obr. 10: Abies concolor /Gord./ Hoopes (jedle ojíněná), (autor: KALOUSOVÁ, 2014)

46

Obr. 11: Chamaecyparis nootkatensis (Lamb.) Spach ´Pendula´ (cypřišek nutkajský ´Pendula´), (autor: KALOUSOVÁ, 2012)

47

Obr. 12:Larix kaempferii /Lambert/ Carr. (modřín japonský), (autor: KALOUSOVÁ, 2012)

48

Obr. 13: Metasequoia glyptostroboides Hu et Cheng (metasekvoje čínská), (autor: KALOUSOVÁ, 2012)

49

Obr. 14: Tsuga canadensis /L./ Carr. (jedlovec kanadský), (autor: KALOUSOVÁ, 2012)

50

Obr. 15: Acer pseudoplatanus L. ´Atropurpurea Globosa´ (javor klen ´Atropurpurea Globosa´), (autor: KALOUSOVÁ, 2012)

51

Obr. 16: Acer pseudoplatanus (autor: KALOUSOVÁ, 2012)

L.

´Leopoldii´

52

(javor

klen

´Leopoldii´),

Obr. 17: Castanea sativa Mill. (kaštanovník setý), (autor: KALOUSOVÁ, 2013)

53

Obr. 18: Cercis canadensis L. (zmarlika kanadská), (autor: KALOUSOVÁ, 2012)

54

Obr. 19:Fraxinus excelsior KALOUSOVÁ, 2012)

L.

´Pendula´ (jasan ztepilý ´Pendula´),

55

(autor:

Obr. 20:Koelreuteria paniculata Laxm. (svitel latnatý), (autor: KALOUSOVÁ, 2012)

56

Obr. 21:Liquidambar styraciflua L. (ambroň západní), (autor: KALOUSOVÁ, 2012)

57

Obr. 22:Liriondendron tulipifera L. (liliovník tulipánokvětý), (autor: KALOUSOVÁ, 2012) 58

Obr. 23: Platanus x hispanica Mill. (platan javorolistý), (autor: KALOUSOVÁ, 2013)

59

Obr. 24: Quercus rubra L. (dub červený), (autor: KALOUSOVÁ, 2012)

60