PROMĚNY VEŘEJNÉHO PARKU V ČASE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ZAHRADNICKÁ FAKULTA V LEDNICI

PROMĚNY VEŘEJNÉHO PARKU V ČASE DIPLOMOVÁ PRÁCE

VYPRACOVALA: Bc. Iveta Koutná VEDOUCÍ PRÁCE: doc. Dr. Ing. Dana Wilhelmová

LEDNICE 2016

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto práci: PROMĚNA VEŘEJNÉHO PARKU V ČASE vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejnna v souladu s § 47b zákona . 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon . 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutené výše. V Lednici dne:

…………………………………………………….. podpis

PODĚKOVÁNÍ Děkuji zejména paní doc. Dr. Ing. Daně Wilhelmové za podnětné rady a připomínky přispívající ke zlepšení této práce. Dále všem veřejným institucím, které mi poskytly cenné materiály a informace pro mou badatelskou činnost. Děkuji všem konzultantům, kteří mě vedli k novým myšlenkám a nápadům. Rady bych také poděkovala rodině a mým nejbližším, kteří mě podporovali a vytvořili vhodné zázemí ke studiu.

OBSAH 1.ÚVOD 2. CÍL PRÁCE 3. ÚVOD DO PROBLEMATIKY 3.1. Proměna parku 3.2. Vymezení základních pojmů 4. LITERÁRNÍ PŘEHLED 5. METODIKA PRÁCE 6. LITERÁRNÍ REŠERŠE – TEORETICKÁ ČÁST 6.1. Proměna 6.2. Proměna z hlediska času Historický vývoj městského parku jako specifického útvaru zahradního umění 7. VÝSLEDKY- TEORETICKÁ ČÁST 7.1. Historie a současnost parkových náměstí 7.2. Vybrané referenční příklady 7.3. Shrnutí literární části 8. PRAKTICKÁ ČÁST – MODELOVÝ OBJEKT PARK NA NÁMĚSTÍ 28. ŘÍJNA V BRNĚ 8.1. Lokalizace a širší územní vztahy 8.2. Základní charakteristika parku 8.3. Vznik parku, vývoj kompozice, proměna parku 8.4. Přírodní podmínky modelového území 8.5. Charakteristika současného stavu parku 8.6. Závěry z analýz a východiska pro návrh

5 5 6 6 6 7 8 9 9 9 14 14 15 18 19



19 19 20 25 26 34

9. NÁVRHOVÁ ČÁST - STUDIE PROMĚNY MĚSTSKÉHO PARKU NA NÁMĚSTÍ 28. ŘÍJNA 35 9.1. Koncept a cíl návrhu 35 9.2. Popis řešení a rozdělení na fukční části 37 10. DISKUZE 11. ZÁVĚR 12. SHRNUTÍ, RESUME, KLÍČOVÁ SLOVA 13. PRAMENY 14. TABULKY A VYOBRAZENÍ 15. PŘÍLOHY

54 55 56 57 59 60

1. ÚVOD Park patří mezi archetypy tradičního městského prostoru, je částí kultivované přírody uvnitř města. Zajišťuje nejen zdravější ovzduší, ale v umělém organismu města je takzvanou připomínkou přírodního elementu, na kterém bylo město samotné vybudováno lidskou silou. Touha po kontaktu s přírodním živlem rostla tím intenzivněji, čím rychleji byla města zastavována. Zakládání velkorysých městských parků v 19. století jsou dokladem o kompenzaci ztráty kontaktu s přírodou. Potřeba reflektovat aktuální potřeby obyvatel města ve veřejném prostoru probíhá kontinuálně s potřebou lidí vycházet ze svých příbytků, utíkat od starostí a načerpat novou sílu. Jsou to místa nepostradatelného významu, místa, kterými denně procházíme, nebo je využíváme k náhodným setkáním. Někdy jen rychle projdeme, jindy se zastavíme a jsme ohromeni scénografií přírody. Díla zahradní a krajinné architektury jsou přirozeným procesem a jejich kontinuální proměna je nevyhnutelná. Proměna s roční i denní dobou, proměna tvarů, barev, linoucí se vůně, rozkvétání, zvuk bzučícího hmyzu, záblesk slunečních paprsků, odlet ptáků a další projevy spojené s faunou jsou nerozlučnými spoluúčastníky každodenní proměny vegetačních prvků. Pokud nechceme nechat park zaniknout, je jeho obnova nevyhnutelná. V základu můžeme vybrat ze dvou přístupů. Park neboli zahradu lze obnovit do její původní podoby, nebo ji pozměnit a upravit v duchu požadavků současné doby. Právě tou druhou cestou, o trochu více tvořivou a kreativní, se autorka vydala a je hlavním naplněním této práce.

2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je prostudovat literární, tvůrčí a výtvarné prameny vážící se k tématu proměny veřejných parků a zpracovat literární rešerši. Práce se pokusí krátce objasnit význam parku v organismu města, jeho historický vývoj a význam s přesahem k současným tendencím a soudobým požadavkům. Pomocí vybraných referenčních příkladů a metodiky jejich analýzy proměny těchto prostor shrnuje práce poznatky do obecné teze. Vybrané referenční příklady pomohou porozumět principu proměny veřejných parků a reakci na soudobé potřeby jejich uživatelů. Zjištěné skutečnosti z teoretické části budou uplatněny na návrhu modelového objektu na úrovni studie.

proměny veřejného parku v čase

5

3. ÚVOD DO PROBLEMATIKY

3.2. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ

3.1. PROMĚNA PARKU

•

• Městské zahrady

Veřejný městský prostor

Veřejné prostory vytvářejí místo pro společenské aktivity.

Plochy zeleně uvnitř sídla převážně ke klidové rekreaci,

Proměna je jednou z možností obnovy historických prostor a

Jsou důležitým prvkem utváření městské struktury, vytvářejí

procházkám a posezení. Často se vyvinuly ze soukromých

i když není přímo vázaná na původní kompozici, přesto by ji

specifické znaky prostoru, plní reprezentativní účel a mají

zahrad, které byly předány do užívání veřejnosti. Nedochází

měla respektovat a navázat na ni. Proměna těchto prostor může

nezastupitelnou úlohu v obrazu a atmosféře města. Nároky

zde k většímu množství sociálních kontaktů.

mít svou intenzitu. Můžeme přistoupit k proměně zásadní,

na vybavení a uspořádání se mění podle společenských,

kdy dochází ke změně některého, nebo všech dominujících

kulturních a ekonomických podmínek společnosti a osídlení.

• Městské parky

elementů (kompozice, funkce, provoz aj.), nebo se můžeme

Forma prostoru by měla odpovídat jejich obsahu a náplni.

Jsou to plochy zeleně charakteristické rozvolněnou výsadbou a střídáním trávníkových ploch i stromových solitér s

vydat cestou proměny částečné, která respektuje a zachovává dominantní skladebné prvky, atmosféru a funkci místa.

Pojem „veřejné prostranství“ lze těžko přesně definovat, neboť

kompaktnější výsadbou záhonových nebo keřových výsadeb.

Každé obnově i proměně místa musí předcházet důsledný

existují mnohé výkladové spory. Je však zřejmé, že se jedná

Městské parky jsou nedílnou součástí města, poskytují širokou

analyticko-historický průzkum, zapotřebí je historických

o otevřená prostranství, nikoliv veřejně přístupné interiéry

škálu nabídky aktivit pro rozlišné věkové i sociální skupiny

fotografií, leteckých snímků a také využití původních map

budov. Naopak i soukromý pozemek může být veřejným

obyvatel.

a plánů. Pomocí všech dostupných archivních, historických

prostranstvím, pokud splňuje zákonnou definici.

V zákoně

Význam parků stoupá především s rozrůstáním měst a také se

materiálů, analýz současného stavu, hodnoty a problémů

128/2000 Sb., o obcích se uvádí, že: „Veřejným prostranstvím

změnou životního stylu a způsobu trávení volného času. Slouží

území zvolíme přiměřeně vhodnou formu obnovy.

jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky

ke krátkodobé rekreaci pro společenské, kulturní a sportovní

a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící

účely.

2

Profesor Ivar Otruba ve své knize rozděluje přeměny děl

obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto

zahradního umění a vymezuje tři základní formy obnovy:

prostoru.“ 3

Square je označení pro malé náměstí pravoúhlého půdorysu,

• obnova díla a návrat do jednoho slohového stylu • obnova díla s náznakem průběhů stylů, kdy je zachycena proměna, vrstvení věků a otisk názorů doby • nová úprava dle soudobých architektonických názorů, lze ji chápat jako přeměnu 1

• Square – parkové náměstí

Příspěvek autora Petera Marcuse z knihy Architektura a veřejný

které je doplněno veřejnou zelení. Tato squares navazují na

prostor uvádí pět principů, dle kterých definuje, co je veřejný

ostatní systém veřejné zeleně a stávají se doplněním městských

prostor:

parků, zahrad a alejí. 6

1.rovnost při rozdílení zdrojů, 2. přístupnost, 3.nediskriminující kontrola, 4.estetická kvalita, 5.environmentální udržitelnost. 4

• Funkce městského parku V minulosti sloužily veřejné prostory k plnění mnoha funkcí:

• Veřejná městská zeleň

„sloužily předvádění církevní, světské moci, nabízely prostor

Zeleň ve městě můžeme rozlišit na soukromou a veřejnou.

politickým debatám a manifestacím, byly místy obchodu a

Plochy veřejné zeleně vytvářejí především prostor k rekreaci

směny. V neposlední řadě se na nich po celá staletí odehrávala

a odpočinku. „Jako městskou zeleň můžeme chápat všechny

velká část každodenního života městských obyvatel.“ 7 To vše se

plochy vegetace, které se vyskytují v organismu města a zároveň

dnes změnilo ve všech ohledech. Stát se zde prezentuje jen

veškerou bodovou a liniovou vegetaci.“ 5

v podobě zákonů, videokamer na příležitostných politických shromážděních. Veřejné mínění se již nerodí na náměstích, agorách, v parcích, ale utváří se v novinách, televizi, na

1  OTRUBA, Ivar. Zahradní architektura, 2002

2  3 4  5 

ČABLOVÁ, Markéta. Prostory, 2013 Zákon o obcích 128/2000 Sb KRATOCHVÍL, Petr. Architektura a veřejný prostor, 2012, str. 47 ŠILHÁNKOVÁ,ČABLOVÁ, KOUTNÝ. Urbanismus a územní plánování, 2002.

internetu. Místo starých funkcí nastoupily nové formy užívání. 6  Square. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online] 7  Klaus Selle in Architektura a veřejný prostor, s 79

proměny veřejného parku v čase

6

Veřejné městské parky zajišťují v organismu města rozmanitou

4. LITERÁRNÍ PŘEHLED

škálu funkcí. Se změnou charakteru osídlení a měnícím se způsobem života, se kterým souvisí větší míra stresové zátěže

Shrnutí reflexe vlastních zkušeností z tvorby veřejných

Tématu proměny veřejných prostor se u nás věnují autoři

a rušivých faktorů ve městech, dochází ke stoupání významu

prostranství představuje souhrn děl dánského architekta Jana

a pedagové z Ústavu zahradní a krajinné architektury na

Gehla, u nás známého díky záslužnému překladu jeho tří

Zahradnické fakultě Mendelovy Univerzity: doc. Dr. Ing. Dana

knih. Jan Gehl je asi nejznámějším zavrhovatelem individuální

Wilhelmová a prof. Ing. Jiří Damec, CSc. K tomuto tématu

Mezi základní funkce a význam zeleně patří:

automobilové dopravy ve městech ve prospěch pěšího pohybu

byla uspořádána výstava Zahrada a město v roce 2015, ke které

• existenční význam

a cyklistické dopravy. Avšak zklidnění automobilové dopravy

byla vydána obrazová publikace se stejným názvem.



•

klimatická funkce

je pro něj jedním z předpokladů renesance veřejných prostorů



•

půdoochranná, vodoochranná a hospodářská funkce

a možností jejich využívání. V knihách tohoto významného



•

psychická a rekreační funkce

autora najdeme velmi detailní metodiku hodnocení podoby a



•

estetická a prostorotvorná funkce

fungování veřejných prostor a z nich vyplývající zásady jejich

zeleně.

8

tvorby. Ideální systém městské krajiny je postaven na zelené síti zahrad a parků vytvářejících prostředí pro propojení nejdůležitějších

Domácím autorem, který otevírá cesty v tématu řešení

ohnisek veřejného života s tradičními nástupy, kulturními,

veřejných prostranství je architekt Petr Kratochvíl, jehož

9

obchodními, provozními apod. Základ takového systému

knihy jsou výrazným přispěním do tuzemské bibliografie o

tvoří parky určené k rekreaci, pobytu, pěšímu pohybu a

tématu veřejných prostranství. Důležité je neopomenout

10

prostupnosti městem. Rekreační využití je spojeno s formou

knihu Městský veřejný prostor od zmíněného autora. Shrnuje

nejrozlehlejších veřejných prostor - s parky, rekreačními areály.

veškeré teoretické přístupy k tématu veřejného prostoru. Další

U veřejných prostranství dochází k obyčejnému setkávání

hodnotnou knihou je Architektura a veřejný prostor, ve které

11

se setkáváme s příspěvky a názory jednotlivých významných

mnoha různých lidí, která podporují socializaci a rozmanitost.

Funkční, rekreační a společenské aktivity měst se tak navzájem

světových architektů a urbanistů.

prolínají a dávají základ, smysl a přitažlivost prostorům měst a

Pro práci s historickými veřejnými městskými parky je třeba

obytných čtvrtí.

se výrazně orientovat v daném tématu. Pro studium nebo oživení lze využít znalosti a materiály z předmětů: Teorie a vývoj zahradní a krajinné architektury I a II, Urbanismus I a II, Architektura a stavby aj. Publikací o historii a vývoji zahradního umění vyšla celá řada, avšak publikací zaměřených pouze na veřejnou městskou zeleň není mnoho. Pro tuto práci posloužila jako významný zdroj informací skripta Ateliérová tvorba I a II od Jaroslava Sýkory z roku 2005, která shrnuje vývoj veřejné městské zeleně od starověku až po současnost.

8 ŠILHÁNKOVÁ,ČABLOVÁ, KOUTNÝ. Urbanismus a územní plánování, 2002. 9 Zahrada a město: katalog výstavy, 2015 10 tamtéž 11 Peter Marcuse in Architektura a veřejný prostor, 2012, s 49 

proměny veřejného parku v čase

7

5. METODIKA PRÁCE

• Inventarizace dřevinných vegetačních prvků • Metodika výběru a hodnocení referenčních příkladů Na základě získaných informací z literární rešerše budou

Součástí analýz bude i inventarizace dřevinných vegetačních

vybrány tři referenční příklady relevantních městských parků,

prvků objektu vypracovaná na základě metodiky dle Šimka

Při zpracovávání závěrečné diplomové práce bude určena

kterým bude věnována větší pozornost. U následujících objektů

(Šimek, 2006), která bude dále upravena dle potřeb autorky.

struktura rozdělení kapitol a stanoven předběžný postup.

budou zaměřeny na základní charakteristiku a historickou

Výstupem bude grafická i tabulková část a budou uvedeny

Všechny studované zdroje informací, tištěné zdroje, internetové

proměnu těchto prostor. Zvláštní pozornost bude věnována i

v přílohách této práce. Každému dřevinnému vegetačnímu

zdroje, archivní fotografie a plány budou uvedeny v seznamu

charakteristice parkového náměstí - square. Jednotlivé příklady

prvku bude přiděleno samostatné číslo. Keře (k), keřové skupiny

literatury na konci práce. Všechny bibliografické odkazy a

budou doprovozeny příslušným obrazovým materiálem a

(sk) a živé ploty (žp) budou doplněny o příslušnou zkratku a

citace budou uvedeny v seznamu použité literatury.

leteckým snímkem.

jednotlivé kategorie budou barevně odlišeny.

5.1. ZAMĚŘENÍ PRÁCE

Inventarizační tabulka bude obsahovat název taxonu, výšku

Rozsah práce bude zaměřen především na modelový objekt a k němu příslušnou studii řešení. Práce se bude věnovat i krátké

• Způsob získávání informací k modelovému objektu

jedince uváděnou v celých metrech, šířku koruny uváděnou v celých metrech a další dílčí údaje jako báze koruny, výčetní

literární rešerši nutné pro pochopení souvislostí s historií a Předpokladem k získání širokého spektra informací je vyhledání

tloušťka kmene určovaná ve výšce 1,3 m nad zemí určovanou

následujících podkladů:

v celých centimetrech. Další údaje budou věkové stádium,

• letecké snímky současné

vitalita, poškození kmene, poškození koruny, výskyt suchých

• letecké snímky historické

větví, výskyt hnilob a dutin, statická stabilita, jiné poškození,

Předpokladem k získání přehledu a orientace v daném tématu

• k atastrální mapa současná

zdravotní stav a sadovnická hodnota. Hodnoceny budou dle

je studium doporučené literatury. Další zdroje informací budou

• archivní mapy a plány

uvedené metodiky.

vyhledávány dle odkazů na použitou literaturu od jednotlivých

• historické fotografie

autorů a dle doporučení konzultantů. K získávání informací

• lokalizace inženýrských sítí

Ve výkresové části inventarizace dřevinných vegetačních prvků

může přispět i několik veřejných institucí jakou je Knihovna

• projektová dokumentace k rekonstrukci parku

budou jednotlivé sadovnické hodnoty barevně odlišeny, a to

vývojem městských parků. 5.2. ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ A NAVŠTÍVENÉ INSTITUCE

následovně:

Zahradnické Fakulty v Lednici a Moravská zemská knihovna v Brně. Autorka získá potřebné informace i z vlastní zakoupené,

K vypracování návrhové části diplomové práce bude nutné

1 – červená

2 – modrá

3 – zelená

4 – hnědá

5 - žlutá

běžně méně dostupné literatury. Pro získání kompletních

nejprve obstarat veškeré mapové podklady, které budou

Dle zjištění veškerých získaných informací z terénního

informací o historii modelového objektu a příslušné městské

sloužit jako podklad pro vypracování analýz. Nejprve bude

průzkumu, z archiválií a ústního podání budou zpracovány

části bude nutné navštívit i některé veřejné instituce jako je

nutné provést analýzu současného stavu území. Postupně

analýzy proměny kompozice v průběhu času.

Moravský zemský archiv, Muzeum města Brna, Archiv města

bude nutné navštívit výše zmíněné instituce, archivy, knihovny

Brna a Památkový ústav v Brně. Předpokladem k získání

apod.

5.4. NÁVRHOVÁ ČÁST

• Analýza původního stavu a terénní průzkum

Dle zjištěných poznatků a zpracovaných analýz bude zhotoven

informací o současném stavu a údržbě vybraného parku bude návštěva Odboru životního prostředí městské části Brno-střed. 5.3. PRAKTICKÁ ČÁST

modelového objektu

návrh řešení městského parku na úrovni studie. Dle poznatků bude zvolena možnost studie obnovy historické podoby parku,

• Výběr modelového objektu

Předpokladem pro úspěšné vypracování návrhu bude rozsáhlý

nebo studie řešení formou další fáze proměny kompozice

V průběhu zpracovávání praktické části bude vybrán modelový

a opakovaný terénní průzkum, zpracování analýzy současného

parku s reakcí na soudobé požadavky.

objekt, jehož historická část prošla alespoň částečnou

stavu a následné vypracovaní pasportu zeleně a inventarizace

Návrhové řešení bude doprovozené příslušným počtem

proměnou v průběhu času, nebo mu byla přiřazena nová

dřevinných vegetačních prvků.

prostorových zobrazení, řezů a detailnějších situací, které

funkční náplň.

budou uvedeny jako přílohy této práce. proměny veřejného parku v čase

8

6. LITERÁRNÍ REŠERŠE – TEORETICKÁ ČÁST

jednotlivých prostor, tedy proměna z hlediska funkce, je dnes pravděpodobně nejčastějším důvodem k přeměnám.

6.1. PROMĚNA 6.2. PROMĚNA Z HLEDISKA ČASU Proměna historických prostorů je napříč dotčenými obory neustále aktuální a současně i kontroverzní téma. Běžně se

Historický vývoj městského parku jako specifického

setkáváme s rozdílností názorů, jak k proměnám prostorů

útvaru zahradního umění - od středověku po současnost

přistupovat. Zatímco jiné názory zastávají krajinářští architekti, stavební architekti, urbanisté i zástupci památkové péče,

Prostorový aspekt lidského vztahu ke světu se v průběhu dějin

rozdílnost názorů nemine i samotné jednotlivce. Určitý rozpor

vyvíjel, proto každá epocha má v každé kulturně společenské

můžeme vnímat i v tom, co je považováno za historické.

homogenní oblasti své pojetí prostoru.

Obecně lze říci, že za historické lze považovat objekt starší než tři lidské generace (tedy přibližně 90-100 let), nebo pokud již

6.2.1. ZELEŇ STŘEDOVĚKÉHO A NOVOVĚKÉHO MĚSTA

Obr. č. 1: rajský dvůr v Assisi - příklad středověké zahrady, foto: autor 2010

byl ukončen vývoj dané složky a podobné objekty nebo místa již nevznikají.

Pro středověké cítění prostoru je určující představa prostoru jako ohraničeného místa. Prostor v prožitcích tehdejšího

Za historické lze označit historická města, jednotlivé stavby,

člověka je ještě spjat se stavbami a věcmi, ale taky s procesy,

ale i jejich okolí a krajinu, která je obklopuje. Dle oficiálního

které se v něm odehrávají, zejména bydlení, řemeslo a obchod.

dokumentu Florentské charty, který se zabývá ochranou

Proto je vždy spojen s antropomorfními, nebo náboženskými

historických zahrad, je za historickou zahradu považována:

obsahy. Hranice, centrum a směřování k nebi jako předobrazu

„architektonická kompozice, jejíž materiál je především rostlinný,

všech míst jsou základní souřadnice středověkého prostoru.4

tudíž živý a jako takový je pomíjející a obnovitelný. Její vzhled

Středověké město ovšem není bez zeleně, naopak. Středověké

vyplývá ze stálé rovnováhy mezi cyklickou změnou ročních období,

počiny ve městech se výrazně promítají i do tvorby veřejné

rozkvětu a odumírání přírody, z umělecké vůle a důmyslného

zeleně v jádrech měst 19. století. Kultivovaná zahrada je

záměru, jež se snaží ustálit její stav.“ 1

obrazem člověka v přírodě, který ji ovládá a která funguje podle jeho představ – uměle vytvořený vysněný ráj, stylizovaný

Setkáváme se však s díly zahradní a krajinné architektury, která

obraz přírody. 5

úplně zanikla, nebo se jejich kompozice měnila v průběhu let

Veškerý život byl soustředěn dovnitř hradeb. Ze strategických

a máme jen hypotetické důkazy o tom, jak přesně zahrada

důvodů byl v okolí hradeb ponecháván nezastavitelný pás. V

vypadala. Dílo, jež by se v tomto případě inspirovalo z tradičních

klidnějších obdobích byly v okruhu opevnění budovány vinice,

forem a bylo vybudováno na místech, na nichž nikdy žádná

zahrady, nebo plochy určené k zemědělství. V období po

zahrada nestála, má charakter evokace a nové kreace. 2

odstraňování hradeb v 19. století se původně nezastavitelná plocha hradeb samotných stává místem pro vytvoření sadů

Proměna je změna stavu, nebo vlastností se zachováním

a veřejných parků kolem nejstaršího městského jádra. Uvnitř

těch podstatných vlastností určujících charakter dané věci.

hradeb jsou většinou budovány hrady, kostely, kláštery a s nimi

Setkáváme se také s pojmem adaptace, který můžeme chápat

související zelené plochy – hradní, klášterní a farní zahrady,

jako: „citlivé přizpůsobení památky novému využití.“3Nové využití

hřbitovy, zahrady měšťanských domů.

1  Florentská charta - dokument mezinárodního výboru pro historické zahrady a lokality, 1996 2 tamtéž  3  PETRŮ, J. in ZEMANOVÁ, H., Uplatnění zahradní a krajinářské tvorby v přeměnách historických prostorů, 2009.

4  HALÍK, P., KRATOCHVÍL,P., NOVÝ,O., Architektura a město. , 1996 5  SÝKORA. Ateliérová tvorba 1 a 2. 2005

Obr. č. 2: zahrada Villy Lante, Bagnaia - příklad renesanční zahrady, foto: autor 2012

O veřejné zeleni středověkého města sice nemůže být řeč, přesto však nelze říci, že by středověká sídla byla bez zeleně. Středověké zahrady mají pro následující vývoj zahradního umění a městskou zeleň nepostradatelný význam. 6 Z hlediska zeleně je renesance přelomovým obdobím, kdy důležitost zahrady dosahuje téměř stejné úrovně jako architektura. Uzavřené maloplošné středověké zahrady se stávají neoddělitelnou součástí, pokračováním architektury do zahrady, rovnocennou součástí kompozice. Stále se samozřejmě jedná výhradně o soukromou zeleň, ne veřejnou. 6  SÝKORA. Ateliérová tvorba 1 a 2. 2005

proměny veřejného parku v čase

9

Ve městech nadále přetrvává zeleň funkce užitkové, výjimečně s okrasnými prvky.

7

6.2.2. VZNIK A VÝVOJ VEŘEJNÉ ZELENĚ Období 19. století je nejdůležitějším a rozhodujícím obdobím

Novověký člověk se ve vztahu k přírodě chápe jako pán. Snaží

pro vývoj městské zeleně. Dynamický rozvoj průmyslu, těžba

se stále více vědecky poznávat přírodu, aby ji mohl ovládat a

uhlí, rozvoj železniční dopravy, infrastruktury mělo vliv na

využívat jako neomezený zdroj lidských potřeb.

mohutnou urbanizaci a rychlý růst počtu obyvatel ve městech. Některá města hospodářsky stagnují, mnohá začínají nebývale

Poznání, které lze použít k ovládnutí přírody se projevilo při

růst a zahušťovat svoje městská jádra. Parcelují se soukromé

velkolepých přestavbách měst v období baroka. Do měst byly

okrasné i užitkové zahrady, paláce se přestavují na činžovní

vneseny nové soustavy hlavních tříd, hvězdicovitá náměstí,

domy. Zastavují se volné plochy po zrušených hřbitovech a

osově řešené palácové komplexy se zahradami, přísné

zahradách zrušených klášterů. Zaplňují se dvory obytných

kompoziční osy s rafinovaným využitím terénních modelací,

bloků.

vodních ploch, zeleně i celé krajiny. V 17. a 18. století tedy hovoříme právem o barokizaci českých měst.8

Během 19. století jsou města uvolněna ze sevření svých hradeb

Obr. č. 3: zahrada Schönbrunn, Vídeň - příklad barokní zahrady, foto: autor 2011

a obytné budovy se dále rozrůstají za hradební okruhy a dávají Přestože v barokních městech vznikají rozsáhle plochy zeleně,

vzniknout průmyslovým předměstím. Okolí továren zaplňují

je městská barokní zahrada ohraničena vysokou zdí a není

dělnické kolonie a nové obytné čtvrti. Naproti tomu vznikají i

určena pro širokou veřejnost. V této době se zásadně nemění

bohaté vilové čtvrti podnikatelské vrstvy. Rostoucí ekonomika

chápání významu městské zeleně, přestože se využívá stále

tlačí na zvyšování hustoty zastavění, kdy koncentrační

častěji. Zveřejnění soukromých feudálních zahrad a změna

snahy vedou k bourání historických čtvrtí. „Signifikantním

jejich funkce v park se v dějinách města objevuje už během

znakem doby se stává činžovní dům vytvářející kolem celého

18. stol. v podobě mecenášských darů osvícených panovníků

historického jádra natěsnanou záplavu pseudoslohových

svým poddaným.

9

objektů.“ To vše má za následek radikální úbytek zeleně ve městech.

V koncepci anglické krajinářské zahrady dochází k novému chápání zahrady. Nejedná se o revoluci, ale o nové pojetí

V knize Zeleň v historii města jsou uvedeny tři základní způsoby

fungující souběžně se staletou existencí kultivované krajiny.

rozrůstání měst v první polovině 19. století.

V poslední čtvrtině 18. století je již zahrada vytvořená podle



přírodních ideálů oslavována jako vrcholné umělecké dílo

zcela nebo zčásti odstraněno a na jejich místě vznikají nové

a stává se jedním z vůdčích uměleckých směrů své doby. Ke

obytné čtvrti a parkové plochy. Příkladem těchto měst může

konci století 18. se v literatuře označuje již za čistě krajinářský

být Štýrský Hradec, Brémy, nebo Frankfurt nad Mohanem.

park. Zahrada nebo park přírodně krajinářského stylu má



zobrazovat ideál krásy pastevecké krajiny, který je však neméně

bylo řešeno plánovitě. V některých případech jádro přechází

podřízen pravidly jako zahrada formální. Jednoduchost a

plynule v rozvojová území. Takovým příkladem je nerealizovaný

čistota kompozice opět vyžaduje modelaci terénu krajiny,

plán na rozšíření Brna z roku 1845. Další způsob bylo vybudování

skály jsou přemisťovány, vzrostlé stromy přesazovány, říční

okružní třídy s novými parky, parkovými náměstími, která

toky odváděny, nebo rozšiřovány v jezera. 7  SÝKORA. Ateliérová tvorba 1 a 2. 2005 8  tamtéž 9  Zahrada a město. 2015 10  SÝKORA. Ateliérová tvorba 1 a 2. 2005

10

Obr. č. 4: Blenheim, Anglie - příklad anglické krajinářské zahrady, foto: autor 2014

1. První způsob představují města, v nichž je opevnění

2. Druhým příkladem je skupina měst, jejichž rozšiřování

oddělí historické jádro od nových čtvrtí zeleným prstencem. Tento způsob se uplatnil v Ženevě. Obr. č. 5: Petworth, Anglie - příklad anglické krajinářské zahrady, foto: autor 2014

proměny veřejného parku v čase

10



3. Třetí skupinu tvoří hlavní města, u kterých je rozšíření

zapomenutých prostor, náměstí, míst po zrušených hřbitovech

spojeno s reprezentační funkcí. Charakteristickými příklady

a postupně se stává novým vědomě zakládaným městotvorným

jsou města Mnichov, Berlín, nebo Hannover.

prvkem veřejný městský park, sad, nebo zahrada.

Ve druhé polovině 19. století je považována za nejinspirativnější

Prvním krokem k veřejnému parku se od 18. století stává

projekt přestavba Paříže, kdy je území zvětšeno z 3400 na 7800

zpřístupňování soukromých šlechtických zahrad a parků, které

ha. Součástí rekonstrukce bylo vybudováno 95 nových ulic,

tak poskytují radost a osvěžení každému. Ve většině případů

zelených bulvárů a 60 ha parkových ploch. Druhým stěžejním

s tím souvisejí také jasně vymezená pravidla, řád a otevírací

příkladem je vybudování zeleného prstence Ringstrasse ve

doba. Posléze se už se zakládají veřejné sady a parky v pravém

Vídni.

11

slova smyslu, ovšem stále ještě ze soukromých finančních prostředků, protože na tyto účely nesmí být použity veřejné

Jasnou odpovědí na nutnost zeleně ve městech je také realizace

prostředky. Z tohoto důvodu je ještě nemálo parků v majetku

Central Parku v New Yorku, inspirovaného přírodní krajinou ve

spolků, sdružení, nebo jednotlivých soukromníků. První

spojení s organismem města. I dnes po 150 letech je zřejmé, že

opravdu veřejný sad byla Anglická zahrada - Englisher garten

i v tak plně umělém prostoru Manhattanu mají formy a duch

založená v Německu v Mnichově v roce 1789. Zahrada vzniklá

12

dle projektu dvorního zahradníka Friedricha Ludwiga Sckella

vyznít přesvědčivě a pravdivě.

Neutěšené prostředí a zhoršující se hygienické podmínky

Obr. č. 6: Englischer Garten, Mnichov - park založený r. 1789, foto: autor 2012

měla sloužit k zotavení a povznesení obyvatel města.13

uvnitř měst vyvolávají kritiku města a dávají vzniknout mnohým utopistickým koncepcím, v nichž hraje hlavní roli

V posledním stadiu na cestě k veřejnému parku jsou parky

decentralizace a uplatnění zeleně. S rozvojem osvícenství,

zakládané z veřejných prostředků města. S těmito parky mohla

medicíny a požadavky na životní prostředí se mění pohled na

města svévolně disponovat a nabízet přístup všem občanům.

význam zeleně uvnitř města a na přínos parků města pro lidské

Hojněji tyto parky vznikají až ve druhé polovině 19. století.

zdraví. Toto období se tak stává dobou největšího rozkvětu

Mezi nejvýznamnější parky z tohoto období patří Městský lesík

městské zeleně a parkové tvorby v našich zemích.

(Városliget) v Budapešti, Volksgarten ve Vídni, Parc des Buttes Chaumont a Parc de Monceau v Paříži. Na našem území je to

6.2.3. MĚSTSKÝ PARK V 19. STOLETÍ

především Petřín v Praze. Významnou osobností spojenou se

Obr. č. 7: Englischer Garten, Mnichov, foto: autor 2012

zakládáním veřejných parků v Praze je František Thomayer, V 19. století se formuje také společnost a mění se požadavky na

který je jako ředitel pražských sadů a tvůrce podepsán na

využívání veřejného prostoru. Člověk-občan se již neprochází

tvorbě nebo přeměnách mnoha parků.

jen po své soukromé zahradě, ale vychází do ulic, na promenády, kolonády a do parků. Mění se i požadavky na trávení volného

Určitým mezníkem při zakládání veřejných parků jsou u nás

času. Je to čas rozvoje veřejných městských divadel, lázní,

reformy vydané z rukou Marie Terezie a Josefa II. Osvícenský

vznikají výletní restaurace, zábavní parky, apod. S tím souvisí

despotismus Josefa II, který svými dekrety zasahuje do všech

i adekvátní vybavenost městské zeleně – pavilonky, besídky,

oblastí života, tedy i do stavby měst a formování krajiny.

kolonády, galerie, tribuny, plovárny, tančírny, letní divadla,

Nejznámějšími dekrety, které mají vliv na tvorbu a přeměnu

pro děti se rozšiřují atrakce v lunaparcích, houpačky, kolotoče,

zeleně ve městech je zrušení hřbitovů a systematické rušení

tobogány a další. Zeleň se již záměrně plánuje a zapojuje do

klášterů, bez ohledu na kulturní a umělecké ztráty a tradice.

organismu města. Nejprve se jedná o úpravy nevyužitých, nebo

Mnoho krásných objektů bylo určeno úřadům, armádě,

11  SÝKORA. Ateliérová tvorba 1 a 2. 2005 12  Zahrada a město. 2015

13  SÝKORA. Ateliérová tvorba 1 a 2. 2005

Obr. č. 8: St. James‘s Park, Londýn , foto: autor 2010

proměny veřejného parku v čase

11

školám, nemocnicím, ale také sloužilo k vybudování parků a

současně přetvoření soustavy osídlení a výstavbu zahradních

rozšíření zelených ploch ve městech, díky tomu, že mnohé

měst. Myšlenka zahradního města nachází svůj ohlas i na

14

plochy po rušení hřbitovů nemohly být zastavěny hned. Asi

našem území. Pod vlivem myšlenky zahradního města vzniklo

nejvýznamnějším a nejstarším příkladem přeměny klášterní

v Praze nové předměstí Spořilov (1926), Ořechovka (1919) a

zahrady na městský park je hlavní brněnský park Lužánky v

Hanspaulka. Ve skutečnosti se však u nás nová zahradní města

Brně.

příliš nezakládala, ale osvětová činnost spolků měla vliv na zakládání zahradních čtvrtí, sídlišť a vilových čtvrtí, kde je

Velkou příležitostí pro vznik nové zeleně ve městech jsou

podíl zeleně značný

hradební pásy podél opevnění, které bývají z bezpečnostních

Na konci 19. století se setkáváme s myšlenkou budování

důvodů nezastavitelné. Postupem času ztrácí plochy kolem

systému městské zeleně. Vzorem pro budování systémů zeleně

hradeb a na valech a bastionech svůj vojenský význam a na

ve městech je parkový systém města Bostonu vytvořený žákem

jejich místě jsou zakládány nové promenádní aleje, bastiony a

Olmsteda st. Charles Eliot v roce 1892. Pod jeho vlivem vznikl

koliště (nezastavěná mírně zešikmená rovina před opevněním)

vnitřní a vnější parkový okruh, který přesahuje svou rozlohou

jsou osazovány stromořadím.

15

Obr. č. 9: Olympia park , Mnichov - park z 80. let 20. století, foto: autor 2012

parky své doby. Systém volných nezastavitelných ploch opatřený parky a promenádními cestami o poloměru téměř

Velmi názorným příkladem je území hradebního okruhu v Brně.

18 kilometrů zasahuje až do srdce města a vede návštěvníka

Již od roku 1793 jsou podél hradeb vysazovány lipové aleje,

k objevování nejkrásnějších přírodních partií a spojených

později javorové a akátové určené k procházkám. Okamžitě

větších parkových celků. Tyto zásady se rozšířily i do dalších

po zániku hradebního okruhu jsou zřízeny promenády, jejichž

amerických měst a do Evropy. 17

součástí je i bastion barokního opevnění, dnes park Nové sady, původně Františkov na počest císaře Františka a dle vztyčení

2. POLOVINA 20. STOLETÍ

jeho obelisku v roce 1818. Roku 1834 věnuje císař Ferdinand pozemky bývalého opevnění veřejnosti a o rok později jsou na hradbách vysazeny aleje a vytvořeny parkové úpravy.

16

Od druhé poloviny 19. století se začíná zájem přesouvat do širokého okolí města. Snahou je vytvářet a zachovat rozsáhlé zelené enklávy vytvářející rekreační potenciál v bezprostřední

6.2.4. MĚSTSKÝ PARK VE 20. STOLETÍ

blízkosti bydliště. Nezanedbatelnou složku městské zeleně

Obr. č. 10: Olympia park , Mnichov, foto: autor 2012

představují zahrádkářské kolonie, které významné přispívají Z hlediska veřejného městského parku a veřejné zeleně je

ke kvalitě trávení volného času obyvatel. V našich podmínkách

velmi těžké obecně charakterizovat a vymezit proměny a formy

také hraje významnou roli sídlištní zeleň typická pro volná

následujícího vývoje, protože vedle sebe existuje současně

prostranství mezi jednotlivými bloky sídlištní zástavby

několik hnutí a přístupů.

charakteristickou rozvolněnou výsadbou dřevin. Většina

Důraz na zdravé městské prostředí ke konci 19. století vede

sídlišť byla realizována v letech 1959 – 1991. S nimi související

ke koncepci zahradního města. Již v roce 1898 vychází kniha

zeleň měla vytvářet významné zázemí obyvatelům. Bohužel

Ebenzera Howarda – Tomorrow a Peaceful Path to Real Reform

však v místech s největší koncentrací obyvatel chybí funkce

(Zítřek, pokojná cesta ke skutečné reformě). Tato kniha se stává

odpočinková a relaxační. Většina výsadeb byla zakládána zcela

podnětem pro mnohá hnutí zahradních měst, které se pokouší

nekoncepčně, bez potřebné odborné způsobilosti. To mělo

o překonání rozdílu mezi životem ve městě a na venkově a s tím

za následek neperspektivní vývoj zeleně, nenaplnění funkcí a

14  tamtéž 15 tamtéž 16  SÝKORA. Ateliérová tvorba 1 a 2. 2005

nároků obyvatel. 18

17  tamtéž 18  SÝKORA. Ateliérová tvorba 1 a 2. 2005

s

Obr. č. 11: Docklands park Londýn, příklad současného parku, foto: autor 2014

proměny veřejného parku v čase

12

Za přelomové mezníky v tvorbě parků můžeme považovat

zaznamenáváme zřetelné rozšíření veřejných prostorů. 22

realizace vzniklé v Německu a Francii od 70. let. Jeden z příkladů

Řada krajinářských intervencí má charakter přeměny stávajících

reflektujících přelomové myšlenky najdeme v Mnichovském

parků, nebo úprav náměstí a ulic. Vývoj městské zástavby vede

Olympia parku otevřeném v roce 1972, který je dodnes vnímán

ke zpřístupňování mnohých dříve izolovaných oblastí - území

jako impozantní uměle konstruovaná krajina reprezentovaná

železnic, přístavů, kasáren, továren, na nichž vznikají parky,

všemi kompozičními prvky zahradní a krajinné architektury.

náměstí a ulice. „Úspěšné architektonicko-krajinářské úpravy

Terén, voda, stavby, vegetace, mobiliář, artefakty i volba

městských prostorů dokáží skloubit jak přirozenou potřebu

materiálů v souznění s tradičními formami snových arkadských

kontaktu s přírodními prvky v městské scéně, tak určitý kompoziční

krajin Lancelota Capability Browna.

19

záměr, který vegetaci použivá jako součást urbánního celku, jako prostředek členění ploch, vytváření akcentů či charakterově

V průběhu druhé poloviny 20. století vznikaly po celém světě

odlišných zón.“ 23

nové komponované objekty městských parků v návaznosti na předchozí prototypy parků, sledující soudobé potřeby



a podněty moderního umění. Všechny však reagovaly na

diferenciovaná a liší se v míře svého umělého či přírodního

nutnost změnit kvalitu života lidí vložením esence přírody do

charakteru. Vedle úprav existujících městských parků

městského prostoru.

20

Škála

současných

městských

prostorů

je

tak

urbánní strukturu areálu. Obr. č. 12: Riem park - Buga, Mnichov, zal. v roce 1997-2005, foto: autor 2012

samozřejmě dále vznikají i parky nové, nejčastěji tam, kde nějaké větší plochy ztratily svou původní funkci. Příkladem může být

6.2.5. SOUČASNÉ TENDENCE V TVORBĚ MĚSTKÉHO PARKU

staré letiště v Mnichově, kde vznikl na rozsáhlých volných prostranstvích nový veřejný park Riemer park, známý také jako

Aktuální směry v utváření zeleně ve městech jsou úzce spojeny

Buga park. Park zaujímající rozlohu 210 hektarů vznikl jako

s tvorbou veřejných prostranství a urbanistického plánování.

zelené srdce, které obklopila nově vznikající zástavba včetně

Města se potýkají se s podobnými problémy. V souvislosti s

veřejných služeb po jeho obvodě. Obdobně rozsáhlé vznikají

nárůstem dopravy v druhé polovině 20. století se setkáváme

v místech bývalých průmyslových areálů (Parc André-Citroën v

přeplněností veřejného prostoru prostřednictvím aut. To má

Paříži, Park Dora v Turíně), železničních ploch (Millenium Park

za následek omezení pěší dopravy, ztrátu vztahu k veřejnému

v Chicagu). Právě tento chicagský park reprezentuje současný

prostoru a celkové odcizení. Andreas Faldtkeller vystihl

trend propojení nejrůznějších aktivit v rámci jednoho parkově

problém myšlenkou, že: „Odstavování aut na ulici neznamená

upraveného celku. Opuštěné industriální plochy jsou důležitá

nic jiného než obsazování veřejného prostoru pro soukromý účel.

místa proměňující se ve veřejné prostory a parky nejdříve jako

Individuální doprava si osobuje právo na veřejné městské prostory,

snaha o jejich zachování a propagaci skrytých hodnot, později

21

jako originální revitalizované prostředí, v němž se odehrávají

které kdysi bylo možné využívat rozmanitým způsobem“.

Množství dopravy tak negativně ovlivňuje i prostory parků,

Obr. č. 13: Thames Barrier park, Londýn, zal. v roce 2000, foto: autor 2014

různorodé kulturní i každodenní aktivity.

které jsou lemovány plochami určenými k odstavování aut, dříve využívaných k jinému účelu. Této problematice je v současnosti

Velkorysý koncept dolní oblasti Vítkovic realizovaný podle

věnována poměrně velká pozornost, ke které přispívá mnohá

návrhů Josefa Pleskota má ambici vytvořit z bývalého

hodnotná zahraniční literatura. V této souvislosti se mluví o

průmyslového areálu novou živou městskou čtvrť. V Košicích

úbytku veřejných prostor a prvků zeleně ve městech. Více

zase ateliér Zerozero realizoval přeměnu bývalých kasáren

teroretiků se však přiklání k názoru, že od 80. let 20. století

z období Rakouska-Uherska na Kulturpark s novým vnitřním

19  Zahrada a město. 2015 20  tamtéž 21  Klaus Selle in Architektura a veřejný prostor, 2012, s. 82

parkem a vložením několika skleněných objektů, které dotvářejí 22  Klaus Selle in Architektura a veřejný prostor, 2012 23  KRATOCHVÍL, Petr. Městský veřejný prostor, 2015, s. 94

Obr. č. 14: Kulturpark, Košice-přeměna bývalých kasáren,zal. v roce 2013, zdroj: archiweb.cz

proměny veřejného parku v čase

13

Je mnoho příkladu tuzemských i zahraničních, v nichž nejde

Zatímco velká náměstí byla přetvořena v krajinářský park, na

Mnohá náměstí byla v 90. letech minulého století zpustlými

pouze o záchranu industriálních památek, ale také o jejich

náměstích menších rozměrů byly uplatňovány kompoziční

parkovišti, městští tvůrci se museli potýkat s výzvou jak

revitalizaci jako působivého veřejného prostoru.

principy známé z období francouzského klasicismu. Obvodový

nastolit novou odpovídající kvalitu městského života spojenou

Mnoho současně vznikajících městských prostorů stírá viditelný

pás parků byl často obehnán alejí a takto vzniklý interiér

s proměnami města a jeho prostorů. Prostřednictvím těchto

přechod mezi stavbou a terénem. Takovéto netradiční příklady

bosketu byl komponován geometricky. V těžišti kompozice se

malých zahrad se pokouší zareagovat na rehabilitaci města

mají často obtížně definovatelnou podobu a funkci. Jsou

většinou nacházel vodní prvek, kašna, nebo pomník a okolo

s respektem k historické kvalitě a znovu nastolit obytnost a

27

současně parkem, náměstím, pěší cestou i součástí technické

něj květinové kobercové záhony.

infrastruktury. U těchto realizací často nejde o to definovat

Společným

řešení

na pěším propojení parků, přirozených ohnisek, významných

jejich podobu, ale jde především o jejich náplň. Často jsou

podporující sociální kontakt, kvalitu prostoru, přívětivé

městských prostorů, které mohou vytvořit pestrou mozaiku

tyto prostory, u kterých se prolínají urbánní formy, ale tím i

měřítko, obytnost, pohodu, pozorování lidí, kontakt s přírodou,

vyhledávaných mezicílů, mohou mít lokální ale i širší územní

pestré možnosti jejich využití, často proto indukují překvapivé konfrontace dějů, příběhů, lidských situací.

jmenovatelem

těchto

popularitu prostorů. Koncept parkového náměstí založený prostor

kulturní program a celková vizuální kvalita.

jsou

28

24

význam. Nově pojmuté nábřeží Temže v Londýně spojuje mnohá parková náměstí a další městské prostory a společně

Hlavním důvodem oblíbenosti těchto typů veřejné zeleně je

utváří systém, který má charakter greenway nebo parkway.

harmonie a lidské měřítko a vložení ducha zahrady a přírody

7. VÝSLEDKY- TEORETICKÁ ČÁST

vloženého do prostoru náměstí. Krásným příkladem parkového

Sjednocujícím prvkem prostorů nábřeží Temže je použití dlažby

náměstí jako prostoru kontinuálně se proměňujícího je Jardin

z desek modrého irského vápence, ze kterého vyrůstají ostrůvky

du Palais-Royal založený již v 17. století (viz referenční příklady).

stromů, živých plotů, trvalek a vodních prvků tvořících síť

Stále respektující tradiční le nôtrovské principy jsou doplněné

přítoků vlévajících se do řeky. Nejodvážnější momenty nových

Parkové náměstí (square) je veřejně přístupná zahrada, nebo

soudobým programem a vhodně reagují na požadavky dnešní

návrhů spočívají v převrácení historického pojetí místa. 29

park drobné rozlohy zapadající do systému veřejné zeleně

společnosti. Krásným příkladem využití elementu vody ve

města. S označením square se setkáváme již v 18. století v Anglii

veřejném prostoru jsou parkové náměstí vzniklé na americkém

a bylo jím původně označováno malé náměstí pravoúhlého

kontinentu na přelomu 60. a 70. let 20. století. Dílo z rukou

7.1. HISTORIE A SOUČASNOST PARKOVÝCH NÁMĚSTÍ

25

Ve Francii je

krajinářského architekta Lawrence Halprina v americkém

termín square používán přibližně od doby rozsáhlé přestavby

Portlandu položilo základ postupně se rozšiřujícímu systému

Paříže, kdy bylo v Paříži kromě sítě parků vytvořeno 24 squares

parkových squarů propojených alejemi. Dnes je díky tomuto

26

parkovému systému Portland vnímán jako ekologicky

půdorysu představující společenskou funkci.

spojených bulváry lemovanými výsadbou stromořadí a alejí.

přívětivé, zdravé a zelené město. V 70. letech 20. století se v V počátcích byl prostor parkového náměstí chápán jako

souvislosti s těmito typy veřejných prostorů mluvilo jako o

soukromý, kdy jej mohli užívat jen obyvatelé okolních domů

reakci na přehlcení městskou dopravou a hledání vzájemné

a sloužil tak nejčastěji k sušení prádla, klepání koberců a

rovnováhy. Zdařilou realizaci z tohoto období reprezentuje

podobným praktickým činnostem. S narůstající industrializací

Náměstí Modrého domu v Kodani, které se stalo společenským

a postupem času docházelo k přetváření těchto prostor v

místem s centrální zpevněnou plochou využitelnou ve všech

malé oázy přírody ve městech. Proto tak spoustu původně

ročních obdobích k náhodným i organizovaným akcím. Prostor

trhových náměstí bylo přetvářeno v parky. Jistou roli mohly

obklopen kavárnami a obchody nabízí multifunkční kvalitní

sehrát i jiné aspekty, např. hygienické požadavky či soudobé

městský prostor.

teorie zahradního města Ebenzera Howarda. Důležitým aspektem při tvorbě těchto prostor byla velikost náměstí. 24  KRATOCHVÍL, Petr. Městský veřejný prostor, 2015 25  Square. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online] 26  tamtéž

27  NOVÁK, Zdeněk. Dřeviny na veřejných městských prostranstvích, 2001 28  Zahrada a město. 2015

29  Zahrada a město. 2015

proměny veřejného parku v čase

14

7.2. VYBRANÉ REFERENČNÍ PŘÍKLADY PARKŮ A PARKOVÝCH NÁMĚSTÍ

ve spolupráci s architektonickou kanceláří Radko Květa projekt

7.2.1 PARK NA SLOVANSKÉM NÁMĚSTÍ, BRNO



Autoři návrhu: Leberecht Migge, Josef Kumpán

Obnova byla zahájena v prosinci roku 2005 a už rok poté začal

Autoři rekonstrukce: Václav Babka, Radko Květ, Zdeněk Sendler

park sloužit občanům. Návrh svým geometrickým trasováním

Architekt: Radko Květ

vymezuje v parku několik travnatých parterů, které jsou po

Krajinářský architekt: Václav Babka, Zdeněk Sendler

obvodu doplněny mobiliářem. A zachovává tak prostorové

Spolupráce: Jarmila Kopečná, Martin Materna, Pavel Pijáček,

členění z původní kompozice. Dále návrh zachovává obvodovou

Jiří Zrzavý

alej a hodnotné stromy ve střední části. Na vyvýšené terase v

Investor: Městská část Brno–Královo Pole

horní části plochy je situováno mlatové náměstíčko směrem

Rozloha: 1,4 ha

do parku zpřístupněné velkorysým betonovým pobytovým

Realizace: 2005 až 2006

schodištěm, v jehož dolní části se nachází objekt kavárny

zásadní přeměny parku. Proměna parku

Obr. č. 15: Slovanské náměstí, Brno, foto: autor 2016

a sociální zázemí. Jedná se o výrazný polyfunkční objekt s Park vznikl již při plánování urbanistické koncepce městské

bezbariérovým přístupem, amfiteátrem, schodištěm a rampami

části Králova Pole. Jedná se o parkové náměstí, které vzniklo

v místech vstupů. Vzhledem k intenzitě dopravy okolo náměstí

v roce 1913 podle návrhu hamburského architekta Leberechta

zřetelně odděluje vnější a vnitřní prostor, které jsou od sebe

Migga. Úprava byla pojata jako velká travnatá louka obklopená

odděleny tvarovanou habrovou stěnou přerušovanou pouze

lipovými alejemi. Další úpravu provedl architekt Josef Kumpán,

v místě vstupů. Modré a červené betonové stěny tyčící se v

který obohatil travnatou plochu o pravidelný rastr z cest,

tomto těžišti se stávají jediným barevným akcentem a výraznou

rondely s odpočívadly, pásy křovin a soliterní stromy. 30 S hlavní

novou intervencí celého prostoru.32

Palackého třídou bylo náměstí spojeno alejí v Husitské ulici, která má také charakter náměstí. Park je situovaný v mírném

Na mlatovém náměstíčku najdeme ohraničené pískoviště pro

svahu na dvou výškových úrovních je oblíbeným útočištěm lidí

děti a funkční herní prvky. Do prostoru parku je zakázán vstup

mnoha generací, především studentů nedalekého gymnázia. V

psům pro zajištění bezpečnosti dětí a čistoty parku.

60. letech byla plocha parku přeťata tramvajovou tratí.31

Obr. č. 16: Slovanské náměstí, Brno, foto: autor 2016

O rekonstrukci parku v brněnském Králově Poli uvažovalo město již od 90. let minulého století, ale rozhodující záchranu tohoto památkově chráněného parku přinesla až architektonická soutěž v roce 2005, kdy zvítězila studie vycházející ze základních principů původního návrhu hamburského architekta Miggeho z počátku 20. století. Cílem projektu bylo skloubení neopomenutelné historické hodnoty kompozice z počátku 20. století a potřeb společnosti 21. století. Rozpadající se stavební prvky a nefunkční zpevněné plochy s prosychajícími stromy a přehuštěnými skupinami keřů nebyly pro městský veřejný prostor ve vyhovujícím stavu, a tak vznikl 30  PÁNKOVÁ, Eva. Moje vzpomínka na parky a zajímavá zákoutí Brna, 2004 31  DAMCOVÁ, Eva. Významné parky města Brna. 2005

Obr. č. 18: Slovanské náměstí v r. 1929, Brno, zdroj: veronica.cz 32  STACHOVÁ, Klára. Český veřejný prostor a jeho soudobé pojetí. In: EARCH [online]. 2015

Obr. č. 17: Slovanské náměstí, Brno, zdroj: idnes.cz

proměny veřejného parku v čase

15

7.2.2. PROMENADE PAILLON, NICE

Dnes je toto nepříjemné koryto přetvořeno v podobu nového parku. Hladina vody je kontrolována monitorovacím systémem,

Autor celé koncepce: Michel Péna

přebytečná voda je regulována systémem přepadových tunelů.

Investor: Město Nice, Conseil Général des Alpes Maritimes



Rozloha: 12 ha



Realizace: dokončeno r. 2013

Nově rekonstruovaný park byl otevřen 26. listopadu 2013.

Nice, město na francouzském Azurovém pobřeží založené ve 4.

Jedná se o obří veřejnou zahradu - pás parku linoucí se skrze

století př.n.l. starověkými Řeky, je nyní pátým největším městem

centrum města. Vede od mořského pobřeží přímo do středu

Francie a zároveň turistickým letoviskem světového věhlasu.

staré části města. Po jeho vytvoření vznikla oáza využívající

Vodní tepnu města představuje řeka Paillon, která zde ústí

vodu v několika podobách. Jedná se o skutečné zelené plíce

do moře. Přímo v centru města leží na této řece, dnes zakryté

města rozkládající se na 12 ha a sestávající z 1600 stromů.35

a svedené do podzemí, park zvaný Promenade du Paillon,

Vše je navrženo tak, aby park připomínal proudící řeku

který propojuje Promenádu Angličanů na pobřeží s Národním

prostřednictvím proudů vody tryskajících do vzduchu v rytmu

divadlem na vzdálenosti zhruba 1,2 km. Původně se tato část

hudby. Chodníky jsou pokryty dlažbou, která při styku s vodou

města jmenovala Nice Coulee Verte, po architektonické soutěži

mění barevnost, nebo odstín. Vzduchová čerpadla ukryta v

byl park přejmenován na Promenade du Paillon na počest řeky

dlažbě foukají drobné kapky vody do vzduchu, vzniká tak úžasný

Paillon, která stále proudí pod ní.33

mlhový efekt. Některé části parku jsou oživeny o vodní zrcadla.

Proměna parku

Obr. č. 19: Promenade Paillon, Nice, zdroj: penapaysages.com

Jedná se vlastně o vodní bazén o hloubce jen dva centimetry,

Historie parku

jednotlivé trysky nevystupují na povrch, takže je možné se po

Proud zeleně nám připomíná, že původní řeka tekoucí ještě v

vodě procházet, nebo jít přímo naproti vodnímu střiku. Pokud

19. století je stále tady, ale malebnost vodního toku vzniká jen

se jedná o horký slunečný den, nikomu nevadí navlhnutí a děti

v našich představách.

tyto vodní hrátky přímo milují. V části pro děti najdeme herní

Paillon není druhem řeky, který by místo obohacoval, i přesto,

prvky v podobě mořských živočichů vyřezávaných ze dřeva

že koryto bylo poměrně široké, vetšinu času korytem protékal

pro lezení, kývání, odrážení apod. Velryby, chobotnice, rejnok

jen úzký pramínek vody. Nejznámější podoba řeky Paillon je z

a želvy jsou umístěny ve směru proudu řeky a tak naznačují

obrazu pradlen myjících prádlo v malém potůčku a po té je suší v

plynutí přímo do moře.

Obr. č. 20: Promenade Paillon, Nice, zdroj: yvettedefrance.com

korytě řeky. Již v té době byla turisty opovrhována a označována turisty jako řeka, dobrá tak akorát pro praní prádla. V případě, že nastaly v okolních horách vydatné deště, imaginární řeka se mohla naplnit velmi rychle, díky prudkému klesání směrem k moři. Přestože k záplavám ve městě nedocházelo často, riziko bylo velké. Nejen kvůli nebezpečí záplav ale i proto, že řeka tvořila bariéru rozrůstajícímu se městu a dopravě, začaly v polovině 19. století vznikat plány na úplné zakrytí řeky. Počínaje ústím a následně směrem proti proudu byla do konce 20. století řeka postupně zastavěna mosty, některé další byly zcela zakryty či zastavěny budovami. 34 33  MORETTI, Caroline. Le Paillon, un exe de reconversion urbaine. Strasbourg, 2012 34 tamtéž

Obr. č. 22: Promenade Paillon,Nice, řeka před zakrytím v r 1878, zdroj: Coulée Verte: Un poumon vert de 12 hectares en plein coeur de ville [online]

Obr. č. 21: Promenade Paillon,Nice - vodní hry v parku, foto: autor 2014 35  Coulée Verte: Un poumon vert de 12 hectares en plein coeur de ville [online]

proměny veřejného parku v čase

16

7.2.3. JARDIN DU PALAIS-ROYAL, PAŘÍŽ

a působivé atmosféře francouzského stylu vycházející z le nôtrovské tradice dotvořené dekorativními květinovými

Autoři: Pierre Desgot, André Le Nôtre

záhony.

Soudobý

program

doprovázený

happeningy,

Rozloha: 20,850 m2

instalacemi a spontánními událostmi, je příkladem živého umění ve veřejném prostoru.

Dalším příkladem kontinuálně se proměňujícího prostoru je zahrada u královského paláce Palais-Royal. Je označována za jednu z nejpozoruhodnějších zahrad v Paříži. V samotném paláci dnes sídlí Státní rada a Ministerstvo kultury. Zahrada ohraničená stříhaným tvarovaným bosketem s přilehlými arkádovými galeriemi s obchůdky je volně přístupná a slouží jako klidné útočiště hlavního města. Nedaleko rušných Obr. č. 23: Palace Royal, Paříž, zdroj: theavenuestory.com

dopravních tepen Avenue de l´Opéra a rue de Rivoli tak vzniklo místo pro procházky, nákupy a gastronomii. Zahrada byla vytvořena už roku 1633 Pierrem Desgots pro kardinála Richelieu a později přepracována slavným André Le Nôtre v roce 1674. V minulosti byla centrem pařížských potěšení, vyhledávaným místem spisovatelů a umělců. Po velkém požáru paláce v roce 1773 se kardinál rozhodl vytěsnit z parku hazardní hry a postavil zde pasáž z obchodů a kaváren. V centru prostoru vznikla jízdárna pro cirkusové představení. Nejprve byla zahrada místem k zábavě bohaté buržoazie, postupně se však stále více otevírala široké veřejnosti.

Obr. č. 26: Palace Royal, Paříž - Claude Desgots 1754, zdroj: en.wikipedia.org Obr. č. 24: Palace Royal, Paříž, zdroj: cityguide.paris-is-beautiful.com

Zahrada obsahuje asi 500 stromů, včetně čtyř dvouřadých alejí lip vysazených roku 1970 a červené jírovce vysázeny v roku 1910. Centrální část zahrady obsahuje bazén s vodním střikem a dva dlouhé trávníky ohraničené květinovými záhony od Marka Rudkina. Velké nádvoří je odděleno od zahrady dvojitou řadou sloupů, Orleans galeria. V roce 1986 bylo nádvoří doplněno kontroverzním uměleckým dílem Daniela Burena. Tato trvalá instalace se skládá z 260 černobílých oktagonálních válců nestejné výšky a je známá pod názven Les Kolon de Buren.36 Oblíbenost této zahrady je dána díky příjemnému prostředí 36 

Palais-Royal Garden, Paris. Frenchmoments.eu [online]

Obr. č. 27: Palace Royal, Paříž -1863, zdroj: en.wikipedia.org

Obr. č. 25: Palace Royal, Paříž, zdroj: kleesbutterfly.com

proměny veřejného parku v čase

17

7. 3. Shrnutí literární části Pro dnešního člověka s životním stylem zaměřeným na maximální pracovní výkon stoupá potřeba a význam ploch

Na příkladu Slovanského náměstí v Brně lze poukázat na vhodné

Zahrada Jardin du Palais-Royal se adaptovala a současně

provázání původní koncepce od L. Miggeho a přeměnění

navázala na původní náplň parku. Již v minulosti byla

zeleně ve městech v co nejbližší možné vzdálenosti od bydliště.

do novodobější podoby. Výškový rozdíl v tomto prostoru je

vyhledávaným místem umělců, to zůstalo i dnes. S tím

Městské parky zakládané v počátcích sloužily potřebám

překonán prostřednictvím polyfunkčního objektu betonového

související pestré kulturní akce, happeningy, workshopy

tehdejších lidí. Tak jak postupuje čas, mění se člověk i jeho

monolitického schodiště, jež je současně zázemím pro kavárnu,

apod. Také je místem pro instalaci moderního umění. Zahradu

potřeba a nároky na trávení volného času. Člověk přelomu

toalety a současně amfiteátrem sloužícím mimo jiné jako

obklopují luxusní obchody a gastronomická zářízení. Nabízí

19. a 20. století využíval park především k procházkám a ke

venkovní učebna pro studenty blízkých škol. Obytné a poklidné

téměř vše, co Pařížan potřebuje k realizaci svých potřeb.

korzování. Městské parky byly také jakýmsi přehlídkovým

atmosféře napomáhá zahloubený kvalitní zavlažovaný trávník

molem, kde jsme mohli vídat poslední módu městské buržoazie.

a ohraničující stříhané aleje, které vytvářejí interiér izolovaný

Funkce tehdejších parků byla teda primárně promenádní.

od okolní rušné dopravy. Celkové řešení nabízí velmi kvalitní

Dnešní člověk má však nároků podstatně více, chce trávit čas

a čistý prostor zachovávající původní charakter s uplatněním

nejen pasivně, ale i aktivně. Je třeba naplnit funkci a zabavit co

soudobých doplňků v jinak tradičním historickém prostoru.

nejširší spektrum obyvatel. Proto je zapotřebí, aby historické městské parky uvědoměle zareagovaly prostřednictvím

Parková náměstí zakládaná od konce 19. století jsou

vhodné adaptace na současné požadavky. S tím souvisí

charakteristická formální kompozicí, pravoúhlým půdorysem

moderní doplňky, kulturní akce, jídelní zařízení, herní prvky a

a obvodovými alejemi dotvářejícími interiér parku. Často jde

kvalitní mobiliář.

také o poměrně malé území procházející městem a propojující jednotlivá místa. Formálnost kompozice vycházející z prvků

Z předešlých kapitol lze vydefinovat několik obecných

francouzského klasicismu je dána mimo jiné pravoúhlým

východisek pro proměnu parků v historických městech.

půdorysem těchto náměstí. Tyto prostory v bezprostřední

Především je potřebné mít na paměti, že proměna je

blízkosti centra města vyžadují vysokou intenzitu údržby.

přirozený proces a vývoj prvků městské zeleně nelze

Často i obklopení historickou architekturou ve své podstatě

zastavit ani zakonzervovat v jednom konkrétním okamžiku.

nepředpokládá existenci méně intenzivních vegetačních prvků

Prostřednictvím uvedených příkladů se můžeme stát svědky

přírodě blízkého charakteru.

zdařilých přeměn parků, jejichž proměna správně zareagovala na soudobé požadavky svých uživatelů. Avšak našli bychom

Na příkladu městského parku ve francouzském městě Nice

takové mnoho příkladů, které doplatily na nepochopení

můžeme vidět adaptaci městské řeky a přetvoření v tzv.

podstaty díla svých zakladatelů. Tuto myšlenku lze snadno

green line procházející centrem města. Přestože dnešní řeka

nastínit na příkladu anglické krajinářské školy, jejíž raná díla

jakoby zmizela z povrchu, pomocí vodních prvků, zrcadel

vycházela ve své čisté formě z předobrazu bájné arkádie,

a je přítomnost řeky zjevná. Toto území prošlo razantní

kterou doplňovaly romantické stavby a měkce modelovaná

proměnou, kdy dříve byla řeka bariérou, dnes se jedná o park

pastevecká krajina. Tuto nespoutanou romantickou atmosféru

sloužící a propojující historické a moderní centrum města,

naprosto potřela závěrečná fáze anglické krajinářské školy

kdy zelená linie není jen spojujícím prvkem ale parkovou linií

tzv. Gardenesque style se svou divokou záplavou barev a

s bohatou programovou náplní. Rostlinná skladba odkazuje

cizokrajných kultivarů. Potlačila původní myšlenku ducha a

na jihoevropskou flóru a jednotlivé trvalkové záhony s větším

atmosféru anglické krajinářské zahrady. Už jen proto je často

podílem trav a bylin jsou parafrází na říční vegetaci.

vymezován jako samostatný styl.

proměny veřejného parku v čase

18

8. PRAKTICKÁ ČÁST – MODELOVÝ OBJEKT PARK NA NÁMĚSTÍ 28. ŘÍJNA, v Brně

8.2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PARKU Park 28. října je obdélného půdorysu o rozměrech přibližně 50 x 100 m a rozloze 2 ha. Představuje příklad parku s historizující podobou reflektující období počátku 20. století. Jedná se o

8.1. LOKALIZACE A ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY

formální kompozici osově souměrnou jen z části zachovalé dřevinné skladby. Vnější obvod parku je lemován dvouřadým

Brno je druhým největším městem České republiky a současně

stromořadím vymezujícím prostor parku. Většina objektů,

i historickým, obchodním, průmyslovým a kulturním centrem

tedy zejména průčelí budov lemujících náměstí je v kategorii

Moravy. Dnešní správní území města má rozlohu 230 km2, na

památkové ochrany. Samotný prostor parku a jeho kompozice

které žije téměř 377 440 obyvatel.37

památkově chráněna není, ale podléhá ochraně městské

Historické centrum města bylo nařízením vlády ČSR č. 54/1989

památkové zóny.

Sb. bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Část historického centra města s dochovanými budovami a prvky

Obr. č. 29: Návaznost na prakový systém Brna, upraveno, zdroj: brno.cz/mapy

městské infrastruktury je chráněna podle zákona č. 22/1958 Sb. o kulturních památkách. 38 Náměstí 28. října se nachází v části městské části Brno Černá Pole. Park je lemován ulicemi Kudelova, Drobného a Jeřábkova. Nejlepší přístup z centra města vede před park Koliště směrem přes bývalou Sadovou ulici – dnes třídu Kapitána Jaroše. Park se nachází v dostupné vzdálenosti tramvajové dopravy jedné z významných brněnský tříd Milady Horákové. V dostupné vzdálenosti parku se nachází několik významných veřejných budov jako Fakultní dětská nemocne Brno a Městské divadlo Brno. Po obvodu parku se nachází velké množství školských zařízení Mateřská škola a Základní škola na ulici Drobného, Střední průmyslová škola stavební, Gymnázium Brno na Třídě Kapitána Jaroše a základní umělecké školy. Park navazuje na systém veřejné zeleně a to zejména na nejvýznamnější a největší brněnský park Lužánky. S parkem Lužánky je spojen s přiléhajícím Vrchlického sadem, jenž zaujímá plochu celkem 2,816m2. V současnosti slouží jako stinná oddychová plocha s lavičkami a jako propojovací prvek dvou parkových ploch. Dalším velkým parkem v okolí je park na Kolišti, který se nachází v dostupné vzdálenosti, ale není na něj souvisle navázán.

37  Statistická ročenka Jihomoravského kraje - 2015 [online] 38  Zákon o státní památkové péči 20/1987 Sb. [online]

Obr. č. 28: Analýza širších územních vztahů

Obr. č. 30: Katastrální mapa a ortofoto, zdroj: geoportalcuzk.cz

proměny veřejného parku v čase

19

8.3. VZNIK PARKU, VÝVOJ KOMPOZICE, PROMĚNA PARKU

urbanistického celku byl Franz Neubauer. Vodní tok Ponávky začíná postupně překážet stavitelům města a rozrůstající se zástavbě musela řeka ustoupit již mezi léty 1882-1884, kdy

8.3.1. Formování města Brna po bourání hradeb a asanace (19. století-1918)

došlo ke kanalizování toku. Nová obytná čtvrť je dílem dvou generací brněnských architektů,

Období první poloviny 19. století ukazuje snahu o odstranění

k těm nejvýznamnějším patří Alois Prastorfer, profesor brněnské

vojenského charakteru městských fortifikací, směřující k jejich

německé průmyslové školy a projektant ústředního hřbitova

kultivaci a využití pro život obyvatelstva. 39

v Brně. Je autorem pozdně renesanční podoby budovy centra Červeného kříže na dnešním Náměstí 28. října. Dílem Aloise

Následující urbanistický vývoj měl pro formování Brna zásadní

Prastorfera společně s Wilhelmem Dwořakem je také projekt

význam, protože město se přibližovalo velkoměstskému

nejvýraznější budovy náměstí německá průmyslová škola, ve

charakteru, díky převážně vídeňským architektům.40 Stavební

které se dnes nachází průmyslová škola stavební.44 Již záhy po

rozvoj nezadržitelně pokračoval, od poloviny 19. století

dokončení obytných budov bylo volné prostranství – bývalé

vznikaly nové obytné čtvrti za okružní třídou. Jednou z

dno rybníka využíváno jako trh na dřevo, k rekreaci a zábavě

nejvíce atraktivních ploch bylo okolí lužáneckého parku, po

místních obyvatel. Dřevěná stavba sloužila jako útočiště pro

jehož obvodu vznikaly nové domy středních a vyšších tříd,

divadelní a cirkusové arény.45

Obr.č. 32: Fáze vymezení prostoru náměstí výsadbou alejí (okolo r. 1890) - pohled směrem k ulici Milady Horákové, zdroj: Archiv města Brna

od nájemních domů, přes honosné vily, veřejné objekty až po domy palácového typu. Nové domy vznikaly také v ulici Křenové a v ulici Milady Horákové. V té době Brno získalo svou nynější novorenesanční a secesní podobu.41

8.3.2. Historické, urbanistické a architektonické souvislosti vzniku parku

44  FILIP, Vladimír. Brno: staré pohlednice., 2000 45  Encyklopedie dějin města Brna [online]

Park na náměstí 28. října vznikl na místě bývalého rybníka. V

Obr. č. 33: Fáze vymezení prostoru náměstí výsadbou alejí (okolo r. 1890)- pohled směrem k ulici Drobného, zdroj: Archiv města Brna

té době se na říčce Ponávce nacházelo celkem osm rybníků, jedním z nich byl Hutterův rybník přibližně v místě současného parku až do roku 1781.42 Na konci 80. let 18. století byl rybník postupně vysušen, zasypán43 , územím protékala již jen zvlněný tok říčky Ponávky, který obklopovaly užitkové plochy. Z mapy 1. vojenského mapování můžeme vidět ještě přirozený tok Ponávky a postupně se rozrůstající zástavbu. Tok Ponávky byl později regulován a napřímen, jak vyplývá z mapy z roku 1879. Plochu o rozloze 2 ha obklopilo rychle rozrůstající město a nové obytné domy rezidenční čtvrti. Autorem, náročného 39  40  41  42  43 

KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku., 1996 KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku., 1996 KILNAROVÁ, P., KOPÁČIK, G., KUZNETCOVA, E., ZDRAŽILOVÁ, J. (eds.). Moje náměstí., 2014 FILIP, Vladimír. Brno: staré pohlednice., 2000 KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku., 1996

Obr. č. 31: Hutterův rybník, Cesta od hráze rybníka do kopce vlevo je dnešní ulice Milady Horákové, zdroj: mojebrno.jecool.net

Obr. č. 34: Dřevěná bouda pro cirkusova a varietní představení, r. 1898, zdroj: Staré pohlednice - Vladimír Flip

proměny veřejného parku v čase

20

Obr. č 35: Hutterův rybník, výřez z mapy 1. vojenského mapování (1780-1783), zdroj: oldmaps.geolab.cz

Obr. č. 38: Situační plán města Brna výřez, rok 1879, regulovaný tok Ponávky, zdroj: vilemwalter.cz

Obr. č. 36: Fáze vysušování rybníka, tok Ponávky a přilehlé bažiny, výřez z mapy vojenského mapování (1835-1872), zdroj: vilemwalter.cz

Obr. č. 39: Katastrální mapa města Brna - výřez, r. 1906, zdroj: vilemwalter.cz

Obr. č. 37: Výřez z mapy 3. vojenského mapování (1836-1852), zdroj: oldmaps. geolab.cz

Obr. č. 40: Orientační plán města - výřez, r.1935, zdroj: vilemwalter.cz

Obr. č. 41: Plán velkého Brna, r. 1949, zdroj: vilemwalter.cz

Obr. č 42: Letecký snámek z r. 1953, zdroj: kontaminace.cenia.cz

proměny veřejného parku v čase

21

8.3.3. Vývoj kompozice parku • Vznik parku a vývoj kompozice (přelom 19. a 20. století) V 19. století nastává změna ve vnímání veřejných prostranství. V té době bylo i dokončeno náměstí 28. října a reprezentativní zástavba dále pokračovala. Náměstí jsou více chápána jako společenské a kulturní místo a nové vyšší reprezentativní budovy vtiskly čtvrti novou tvář.46 Hlavní výsadba parku probíhala v letech 1898–1902 vysazením alejí javorů sloužící k procházkám a korzování. Do té doby prostor náměstí plnil funkci tržiště. Na základě mezinárodní urbanistické soutěže z roku 1900 vznikl koncept formálního

Obr. č. 43: Pohled na náměstí od Černých polí (v 90. letech 19. st.), zdroj: Archiv města Brna

Obr. č. 46: Pohlednice z doby před 1. sv. válkou, zdroj: Staré pohlednice - Valadimír Filip

Obr. č. 44: Náměstí v r. 1902, zdroj: Muzeum města Brna

Obr. č. 47: Pohlednice z r. 1915, zdroj: Staré pohlednice - Vladimír Flip

Obr. č. 45: Pohlednice z r. 1906, zdroj: Staré pohlednice - Vladimír Flip

Obr. č. 48: Dobová pohlednice, přibl. 20. léta 20. st., zdroj: Staré pohlednice - Vladimír Flip

uspořádání parku. Jména autorů se bohužel nedochovala. V roce 1902 bylo slavnostně otevřeno nové náměstí. V zápětí byla dosazována stromořadí z lip.47

• Kompozice od počátku 20. století Dle mapy z roku 1907 vyplývá, že už je zřejmý půdorys parku. Uprostřed byla oválná asi štěrkopísková plocha sloužící stále ještě potřebám tržiště. Osově souměrnou kompozici tvořily dva kruhy určené k výsadbě letniček. Ze středu kruhů vycházely cesty diagonálně směřující k rohům parku. V roce 1915 byla plocha ve středu oseta trávníkem. Každý segment parku byl oplocen dřevěným plůtkem, tím byl obehnán i celý vnitřní prostor parku. V roce 1928 byla v čele parku vysazena Lípa svobody, dnes se zde už nenachází. V roce 1927 zde byl původně umístěn pomník s bustou Josefa Merhauta od E. Hlavici a J. Mráčka, jenž však byl v roce 1930 přemístěn do nedalekých Lužánek. Fotografie ze 40. let 20. století zachycují obdelníkový bazén ve středu travnaté plochy s fontánou a zábradlím od Ivana Blažka. V roce 1961byl bazén doplněn o sousoší Dívky po koupeli od Sylvy Lacinové.48 V roce 1960 byl celý park nově upraven, bylo zde umístěno sousoší Koupající se dívky, zvaná též Toaleta či Dívky po koupeli, jež vytvořila sochařka Sylva Lacinová.49

• Kompozice parku po roce 2000 46  47 48  49

KILNAROVÁ, P., KOPÁČIK, G., KUZNETCOVA, E., ZDRAŽILOVÁ, J. (eds.). Moje náměstí., 2014 GREGOVÁ, Markéta. Park na Náměstí 28. října. Brno, 2007 tamtéž Encyklopedie dějin města Brna [online]

proměny veřejného parku v čase

22

vodní prvek se však nerealizoval a zůstala zde travnatá plocha. Obnovilo se i dětské hřiště, které nahradilo původní z 60. let 20. století. Při rekonstrukci parku bylo počítáno i se sportovním využitím okolních škol, proto byl zachován oválný mlatový okruh okolo parku. Pobytový prostor parku je opatřen plůtkem a z vnitřní strany opatřen živým plotem z Ligustrum vulgare. Do tohoto prostoru měl být zákaz vodění psů, dokonce kvůli tomu byly navrženy i speciální vrátka na pružinu, aby se psi dovnitř sami nedostali. Postupně však bohužel zmizely cedule a zákaz už dnes nikdo nerespektuje.51 Obr. č. 52: Fotografie z března r. 2000, pohled z okem průmyslové školy, zdroj: Archiv města Brna Obr. č. 49: Vodní nádrž v parku, fotografie z obd. 2. sv. války (1939-1945), zdroj: Staré pohlednice - Vladimír Flip

Ještě v roce 2001 ještě nádrž existovala, ale byla značně poškozená a nefunkční. Veškeré cesty a zpevněné plochy pobytového prostoru v parku jsou odpočinková zóna s květinovým parterem s odpočívadly a lavičkami, pobytový trávník a dětské hřiště, které bylo na náklady městské části zrekonstruováno, a to ve dvou etapách v roce 2004 a 2006 v celkových nákladech přes milion korun. Celý prostor je doplněn stromy odpovídajícími druhovému složení období počátku 20. století. 50

• Rekonstrukce parku v roce 2001 Obr. č. 50: Bazén s vodotryskem a záhony růží, s částí vzrostlé lipové aleje v r 1942, zdroj: Archiv města Brna

Od roku 2001 probíhala rekonstrukce parku i přilehlého Vrchlického sadu dle návrhu pana Ing. Jaroslava Šubra. Zásadní rekonstrukcí v roce 2002 až 2003 v rámci programu PHARE CZ 99:10 Brno – rekonstrukce veřejné kanalizační sítě C2 Ponava. Obvodové promenádní aleje byly obnoveny novou výsadbou vzrostlých stejnověkých stromů. Návrh respektoval historický koncept a skladbu dřevin, které se byly použity při zakládání parku na počátku 20. století. Byla provedena regenerace obvodových alejí, některé části aleje byly kompletně nahrazeny. V obvodovém pásu okolo centrální plochy byly doplněny kvetoucí stromy a keře. Rozpadající asfalt byl nahrazen pískem. V centrálním parkovém prostoru byl navržen vodní prvek

Plocha Vrchlického sadu byla koncipována jako oddychová část, kde byl v centrální části umístěn kruhový záhon k výsadbě letniček. Okolo záhonu bylo umístěno několik laviček. Další lavičky jsou umístěny při hlavní aleji. V jižní části parku je umístěn památník dělnického hnutí.

• Shrnutí vývoje parkové kompozice Přestože v průběhu času došlo k několika změnám kompozice, tak její základní prvky formální kompozice byly zachovány. Prostorová a půdorysná kompozice parku s charakteristickými obvodovými alejemi, pravoúhlé cesty navazující na okolní čtvrti, hlavní vstupy do parku z nároží prostoru. Současné využívání zahrnuje občasné sportovní aktivity okolních škol. K těmto účelům je využívána travnatá plocha a mlatový okruh v parku. K nejnovějšímu zásahu do kompozice došlo v roce 2014 usazením památníku židovského i romského holocaustu, po kterém stéká voda do mělkého bazénu. Jak již bylo zmíněno v základní charakteristice, v současnosti se jedná o formální parkovou kompozici, která byla v průběhu století několikrát změněna. Návrh rekonstrukce respektoval historický koncept a skladbu dřevin, které se byly použity při zakládání parku na počátku 20. století. O původní kompozici z přelomu 19. a 20. století se tedy nejedná. Současná kompozice je spíše stylizací než věrohodným dokladem o historické podobě.

na místě bývalé nefunkční vodní nádrže. Ten měl v případě Obr. č. 51: Dva topoly a průhled směrem od průmyslové školy, 1958, zdroj: encyklopedie.brna.cz

suchého období sloužit jako zpevněná plocha – podium. Tento 50 ŠŤÁSTKA, Libor. Park Náměstí 28. října. Informační tabule v parku 

51  GREGOVÁ, Markéta. Park na Náměstí 28. října. Brno, 2007

proměny veřejného parku v čase

23

1781

1835

1879

1900

- do r. 1781 se na území dnešního náměstí se nacházel Hutterův rybník - Hutterteich, jeden z 8 rybníků na řece Ponávce - zástavba doposud jen uvnitř hradebního okruhu

- stav z r. 1835 (1. vojenské mapování), plocha rybníka vysušena - územím protéká říčka Ponávka - počátek výstavby v okolí Lužánek, vzniká ulice Milady Horákové a zástavba podél Lidické ulice

- dokončena zástavba v okolí náměstí - už je vymezen prostor náměstí vysazením lipových a javorových alejí (1898-1902) určených ke korzování a procházkám - rekonstrukce kompozice dle hist. fotografií z r. 1902

1906

1953

- stav dle mapy z r. 1879 - začíná se utvářet urbanistická struktura - tok Ponávky přestává vyhovovat, kanalizování jeho toku (1882-84) - zástavba v okolí pokračuje v místě dnešní třídy Kapitána Jaroše

2000

2004 - dosud

- stav po založení dle katastrální mapy z r. 1906 - uskutečněna hlavní výsadba, členění ploch - dva kruhové útvary, centrální volné prostranství

- dle leteckého snímkování z r. 1953 - proměna kompozice, zjednodušení ploch - centrální plochu nahradil trávník s vodní nádrží a vodotryskem a záhon růží po obvodu - jižní část náměstí tvořila volnou plochu k setkávání

- kompozice dle fotografií z r. 2000, stav před rekonstrukcí - stále ještě bazén, ale již nefunkční - pravoúhlou plochu v jižní části nahradilo hřiště

- aktuální stav parku po rekonstrukci (2004) - umístění hřiště zůstává - návrat ke kompozici dvou kruhů - centrální travnatá plocha - dosadba původního sortimentu z poč. 20. století, regenerace obvodových alejí - plocha hřiště setrávává v jižní části

Obr. č. 53: Schémata vývoje území od doby Hutterova rybníka až po současnou parkovou kompozici

proměny veřejného parku v čase

24

8.4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY MODELOVÉHO ÚZEMÍ

• Hydrologické poměry

• Klimatické poměry

Území Brna je díky své geomorfologické skladbě výrazně

Na ploše náměstí se nacházel Hutterův rybník o celkové rozloze

modelovaná říčními toky. Do řeky Svratky původně ústila v

17 ha až do roku 1781, kdy došlo k jeho záměrnému zasypání

Dle klimatické charakteristiky podle Quitta, E (1971, 1984)

Komárově říčka Ponávka, která byla v roce 1993 odvedena

a vysušení.56 V rozmezí let 1882-84 byla Ponávka kanalizována

se území nachází v teplé klimatické oblasti. Oblast je

do Cacovického náhonu, který ústí do Svitavy. V samotném

v úseku od Křenové po Lužáneckou ulici. V letech 1909-13 byl

charakteristická průměrnou teplotou vzduchu, která v červenci

prostoru náměstí se nacházíme v údolí toku Ponávky, která

zatrubněn následující úsek v Lužánkách až po Červený mlýn. 57

dosahuje 18-20°C a v lednu -2 až -3°C, průměrný počet letních

přicházela směrem od Vranova přes Lelekovice a Řečkovice

dní je 50 až 60, průměrný počet mrazových dní je 100 až 110.

směrem do Králova Pole, kde procházela několik rybníky

Průměrný roční srážkový úhrn se pohybuje v rozmezí 500 až

směrem do Lužánek (ty byly dříve také rybník), dále pokračovala

700 mm.52 Město Brno se tak nachází v jedné z nejteplejších

přes dnešní náměstí 28. října.

oblastí České Republiky. Průměrná roční teplota vzduchu pro město Brno se pohybuje v rozmezí 8,4 – 9,6 °C.

56  tamtéž 57  KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku., 1996

• Geomorfologická charakteristika Brno je charakteristické pestrým georeliéfem v důsledku rozhraní dvou geomorfologických jednotek Evropy a to České Vysočiny a severu Západních Karpat na jihu. Modelové území charakterizuje rovinatý reliéf nivy Ponávky, tvořené třetihorními sedimenty, překrytými kvartérními sprašovými pokryvy a říčními terasami. 53

• Geologická charakteristika Geologické podloží je v území tvořeno původně fluviálními sedimenty (štěrky a písky), dál směrem od toku jsou spraše a sprašové hlíny.

54

Samotný prostor náměstí, kde se v

minulosti nacházela plocha rybníka, je po jeho vysušení tvořen antropogenními uloženinami. Dle Dr. Cecilie Hálové je místy 5 až 6 metrů vysoká navážka. 55

52  53  54  55 

DEMEK, J. a kol.Chraněna uzemi ČR - Brněnsko, 2007 DEMEK, J. a kol.Chraněna uzemi ČR - Brněnsko, 2007 Geologická mapa 1:50 000. Geology.cz [online] FILIP, Vladimír. Brno: staré pohlednice., 2000

Obr. č. 55: Geologická analýza

Obr. č. 56: Hydrogeologická analýza

proměny veřejného parku v čase

25

8.5. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU PARKU

8.5.1. Základní kompoziční členění Park lemují obvodové promenádní aleje, které byly z jedné strany obnoveny. Park je rozdělen do tří funkčních částí. V první části se nachází plocha dětského hřiště s pískovištěm a barevnými herními prvky. Budeme-li pokračovat směrem dál od budovy Střední průmyslové školy mineme památník holocaustu z roku 2014 a dostaneme se k rozsáhlé travnaté ploše uprostřed parku určené k pohybovým hrám, nebo pasivní relaxaci na trávníku. Třetí část parku, jejíž kompozice je utvářena kolem letničkového záhonu s begoniemi a afrikánami, kolem kterého jsou kruhově uspořádané travnaté plochy. Tato část je doplněna tvarovanými živými ploty, které znemožňují pohled od laviček směrem do parku. Výrazným akcentem jsou dva jedinci Picea pungens. V této části se také nachází umělecký objekt sousoší Tři dívky od sochařky Sylvy Lacinové. Posezení s lavičkami rámují skupiny šeříků. Výraznou pohledovou vazbu a barevný kontrast tvoří vzrostlé skupiny tisů po stranách parku. Při rekonstrukci parku bylo počítáno, proto vznikl oválný mlatový okruh okolo parku. Celý prostor parku je ohraničen plůtkem a z vnitřní strany opatřen živým plotem z Ligustrum vulgare. Ohraničení je doplněno bránkami na pružinu, které se samy uzavírají. Plocha Vrchlického sadu je koncipována jako oddychová část, kde se v centrální části nachází kruhový záhon k výsadbě letniček. Okolo záhonu jsou umístěny lavičky k sezení.

Obr. č. 57: Vnitřní a vnější obraz místa - obrázky vystihující charakter místa

proměny veřejného parku v čase

26

Obr. č. 58: lavičky v parku, foto: autorka

Obr. č. 59: mlatové cesty v zimním období, foto: autorka

8.5.2. Správa a údržba parku

8.5.3. Pasport zeleně

Městský park je ve správě městské části Brno-střed. Kontrola

Podrobný průzkum terénu vedl k vypracování pasportu zeleně.

údržby parku probíhá jedenkrát týdně. K základní údržbě

Výstupem této analýzy je výkres Pasport zeleně parku na

parku dochází každý den. Jedná se o vysypávání košů, úklid

Náměstí 28. října. Součástí výstupu je i přilehlá tabulka bilance

odpadků z prostranství a pod lavičkami. Na jaře a na podzim

ploch a vybavení parku.

je nutné hrabání opadlého listí. V průběhu sezony probíhá

Z tabulky vyplývá, že největší plochu zaujímají plochy trávníku,

pravidelné sečení trávník, přibližně devětkrát ročně. V květnu

celkem 13 933 m2. Další rozsáhlou plochou jsou plochy

je odplevelován a vysazován letničkový záhon s begoniemi,

mlatových a dlážděných chodníků. Mlatové chodníky zabírají

afrikány a je doplňován v případě poškození, nebo úbytku

plochu celkem 4386 m2 , plocha dlažby zabírá celkem 3545 m2.

rostlin. Údržba letničkového záhonu zahrnuje i pravidelnou

V zimě se udržují jen chodníky dlážděné.

zálivku. V zimním období je nutné odhrnování sněhu ze

Co se týče vybavenosti parku lavičkami, nachází se zde poměrně

zpevněných cest a sypání cest. Keře vyžadují pravidelné

velké množství laviček k sezení, mnohé z nich však nejsou

každoroční zmlazování, živé ploty se seřezávají až čtyřikrát

v dobrém stavu. Odpadkové koše nevykazují příliš velkou

ročně. V parku se nachází také množství mobiliáře, který je

kvalitu a na území se nachází tři druhy odpadkových košů,

nutné ošetřovat každoročním jarním nátěrem. Na dětském

mnohé z nich jsou poškozené, nebo rozpadené. Na dětském

hřišti se jedenkrát ročně vyměňuje písek do hloubky 40 cm.

hřišti se nacházejí 4 herní prvky v uspokojivé kvalitě. Dětskému

Běžná údržba dětského hřiště probíhá v souladu s normou ČSN

pískovišti chybí ohraničení plůtky.

EN 1176.58

PASPORT ZELENĚ - Tabulková část

Obr. č. 60: odpadkové koše, foto: autorka

Tab. č. 1: Tabulka bilance ploch a zastoupení prvků v parku Obr. č. 61: herní prvky, foto: autorka

58 dle ústního sdělení JAROŠOVÁ. A.

proměny veřejného parku v čase

27

Obr. č. 62: Pasport zeleně - výkresová část

proměny veřejného parku v čase

28

8.5.4. Hodnocení dřevin

dendrologického

potenciálu

Byla provedena inventarizace dřevin v parku na Náměstí 28. října a ve Vrchlického sadu dle metodiky dle doc. Pavla Šimka. 59

Celkem bylo zhodnoceno 291 stromů, z toho je 268 stromů listnatých a 23 stromů jehličnatých. V parku se nachází celkem 4 kusy keřů a celkem 16 živých plotů, z toho 8 kusů živého plotu s Ligustrum vulgare ohraničuje prostor parku. Z celkového počtu 291 stromů je celkem 200 stromů obsaženo v alejích, které jsou z druhů Acer pseudoplatanus a A. platanoides V parku se nachází 24 druhů dřevin, z nichž nejpočetnější je druh Acer pseudoplatanus a Acer platanoides, které jsou obsaženy v alejích. Dalšími početnými druhy zastoupenými v parku jsou Tilia cordata, Taxus baccata a Picea pungens. Převažují jedinci 3. a 4. věkového stádia a sadovnické hodnoty 3 a 4. Sadovnickou hodnotou číslo 5 bylo označeno celkem 12 dřevin a byly následně doporučeny ke kácení. Tyto dřeviny jsou v poznámce označeny zkratkou A (asanace). Dle metodiky hodnocení dendrologického potenciálu dle Šimka lze označit dřevinný vegetační prvek za HAVÁRII. Stádium HAVÁRIE značí lokální poškození objektu, kdy se předpokládá zajištění nové perspektivní generace dřevinného vegetačního

stromů alejové stromy keřů skupin keřů živých plotů náletové dřeviny listnaté stromy jehličnaté stromy

celkem počet

Tab. č. 2: Dendrologický potenciál parku

Zastoupení sadovnických hodnot dřevin sadovnická hodnota celkem počet 1 0 2 3 3 189 4 89 5 12

Tab. č. 5: Sadovnická hodnota dřevin

Zastoupení zdravotního stavu dřevin zdravotní stav celkem počet 1 188 2 85 3 13

Tab. č. 9: Taxonomické složení parku

Tab. č. 6: Zdravotní stav dřevin celkem počet stromů Zastoupení věkového stádia dřevin alejové stromy věkové stádium keřů celkem počet skupin keřů 1 0 živých plotů 2 0 náletové dřeviny

Dendrologickýpotenciál potenciál -- dílčí Dendrologický dílčíhodnocení hodnocení sadovnická hodnota sadovnická hodnota věkovéstádium stádium 1 22 33 věkové 1 1 0 0 00 1 0 0 0 00 00 22 0 3 0 0 14 3 0 0 14 4 0 3 173 4 0 3 173 5 0 0 0 5 0 0 0 součet 0 3 187 součet 0 3 187

Tab. č. 8: Dendrologický potenciál - dílčí hodnocení

59 ŠIMEK, Pavel. Vyhodnocení dendrologického potenciálu objektu, 2011

268 23

Tab. č. 3 a 4: celkové součty vegetačních prvků

listnaté stromy jehličnaté stromy Tab. č. 7: Věkové stádium dřevin

Dendrologický potenciál - výsledek Dendrologický potenciál - výsledek sadovnická hodnota sadovnická hodnota věkové stádium 1-3 věkové stádium 1-3 4-5 4-5 1-3 14 1-3 14 2 2 4-5 4-5 176 176 99 99

291 200 4 10 16 0

celkem počet

3 4 5

prvku.

složení četnostTaxonomické zastoupení jednotlivých druhů dřevin Taxon Celkem pořadí četnosti taxon počet ks Acer pseudoplatanus 126 1 Acer pseudoplatanus 126 Acer platanoides 93 2 Acer platanoides 93 Tilia cordata 14 3 Tilia cordata 15 Taxus baccata 10 4 Taxus baccata 10 Prunus mahaleb 6 5 Picea pungens 9 Betula papyrifera 4 6 Prunus mahaleb 6 Laburnum x watereri 'Vossii' 4 7 Salix x sepulcralis 4 Salix x sepulcralis 4 Betula papyrifera Picea pungens 'Argentea' 4 Pinus nigra Pinus nigra 4 Laburnum x watereri 'Vossii' Picea pungens 3 nigrajednotlivých 'Pyramidalis' 2 četnostPopulus zastoupení rodů dřevin 'Autumnalis Rosea' 2počet ks pořadí Prunus četnostisubhirtela taxon Koelreuteria 2 1 Acerpaniculata 221 Prunus serrulata 'Kanzan' 2 2 Tilia 15 Picena pungens 2 3 Prunus 12 Populus alba 'Boleana' 2 4 Taxus 10 Acer saccharinum 'Laciniatum Wieri' 1 5 Picea 7 Acer saccharinum 'Pyramidale' 1 6 Populus 5 Prunus crasifera 'Nigra' 1 7 Pinus 4 Populus tremula 1 Betula Tilia platyphyllos 1 Salix Robinia hispida 1 Laburnum Prunus cerasifera 'Nigra' 1 Celkový součet 259

4 0 0 2 87 0 89

16 275 0

celkem počet

4 0 0 2 87 0 89

291 200 4 10 16 0 268 23

5 5součet součet 0 0 0 0 0 0 0 0 0 16 0 16 12 272 12 272 0 0 0 0 12

12

četnost zastoupení jednotlivých druhů dřevin pořadí četnosti taxon 1 Acer pseudoplatanus 2 Acer platanoides 3 Tilia cordata 4 Taxus baccata 5 Picea pungens 6 Prunus mahaleb 7 Salix x sepulcralis Betula papyrifera Pinus nigra Laburnum x watereri 'Vossii' četnost zastoupení jednotlivých rodů dřevin pořadí četnosti taxon 1 Acer 2 Tilia 3 Prunus 4 Taxus 5 Picea 6 Populus 7 Pinus Betula Salix Laburnum

počet ks 126 93 15 10 9 6 4

počet ks 221 15 12 10 7 5 4

Tab. č. 10 a 11: Četnost zastoupení jednotlivých druhů a rodů

proměny veřejného parku v čase

29

Obr. č. 63: Inventarizace zeleně - výkresová část

proměny veřejného parku v čase

30

8.5.5. Doprava a provoz V přímém kontaktu s řešeným územím se nachází ulice Drobného a je poměrně rušnou dopravní tepnou. V okolí parku byla naměřena hladina hluku vyšší než dB v noční době. Od prostoru parku je však oddělena dvouřadým stromořadím, které tvoří optickou clonu. Další vozovky po obvodu parku jsou dopravně spíše méně intenzivní, především sloužící jako parkoviště. Okolní ulice jsou charakteristické přeplněnými parkovišti. K parkování se využívá celý obvod parku kromě části ulice Drobného. Auta parkují po obou stranách vozovky. Nejčastějším typem parkování je parkování šikmé a podélné. Na určitých místech zaparkovaná auta vykazují velký problém (viz. kap. problémy v parku). Zaparkovaná vozidla zamezují volný průchod do některých částí lokality a dochází zde i k ohrožování chodců. Přímo na hranici parku se nachází zastávka autobusu směr Zvonařka-Jundrov. Tramvajová zastávka se nachází v dostupné vzdálenosti na ulici Milady Horákové. Celkové napojení na městskou hromadnou dopravu lze hodnotit jako uspokojivé.

Obr. č. 64: Analýza dopravy a provozu

proměny veřejného parku v čase

31

8.5.6. Funkční analýza Zástavba v nejbližším okolí byla rozdělena do tří funkčních kategorií: plochy k bydlení, plochy smíšené obytné a plochy občanského veřejného vybavení. Pomocí žluté barvy byly označeny plochy veřejné městské zeleně. Největší rozlohu zaujímá zástavba s funkcí smíšenou obytnou, za ní následuje funkce obytná a nejméně zastoupenou složkou jsou plochy veřejného občanského vybavení.

Obr. č. 65: Funkční analýza zástavby

Obr. č. 66: Funkce jednotlivých ploch v parku

proměny veřejného parku v čase

32

8.5.7. Hodnocení kvality veřejného prostranství Podklady pro tuto analýzu byly získány z oficiálního

Velmi nízké hodnocení vykazuje také vybavenost parku, jež

dotazníkového šetření z roku 2014, které probíhalo v rámci

je spojena s využitím parteru. Území bylo srovnáváno s místy,

projektu Moje náměstí. 60 Jedná se o metodu multikriteriálního

disponujícími různými restauracemi a obchody se zajímavým

hodnocení kvality, kdy se prolíná (pohled architekta-urbanisty)

zbožím, které jsou atraktivní a vybízejí k trávení volného času

s analýzou života (pohled sociologa) a dotazníkovým šetřením

nebo aspoň ke krátkému zastavení při prohlížení výloh. Dále

(pohled uživatele náměstí). Metoda dotazníkového šetření

byla hodnocena možnost navštívit území i v neděli.

byla založena na metodách dánského architekta Jana Gehla, ze kterých vyplývá, že „prostory mezi budovami by měly v prvé

Další nízké hodnocení vykazuje kategorie kategorie lidské

61

měřítko, sociální a dopravní bezpečnost. Poměrně dobře si

Jednotlivé principy byly shrnuty do dvanácti kritérii kvality v

v hodnocení obstály kategorie hodnocení kvality vzduchu,

knize Města pro lidi.

pohody prostředí, možnost hrát si a dostupnost.

řadě sloužit lidem, být živé, bezpečné, udržitelné a zdravé.“

V tomto dotazníkovém šetření se ukázalo, že prostor Náměstí 28. října je všeobecně hodnocen jako upravený, narušený hlukem, jenž znepříjemňuje chůzi po východní straně náměstí. V ostatních částech se chodcům do cesty staví zaparkovaná auta. Z dotazníku vyplynulo, že chybí kvalitní pěší navázání na park Lužánky. Obr. č. 68: Percentuální hodnocení kvality veřejného prostranství, zdroj: mojenamesti.com

Další kritéria hovoří o tom, že park nedisponuje možností občerstvit se, chybí zde kavárny, restaurace a kavárny, ale i nejrůznější formy rychlého občerstvení a obchody s potravinami. Kategorie Živý parter vykazuje jedno s nejhůře hodnocených kritérií. Okna, dveře a výkladce obchodů, které propojují vnitřní a vnější prostředí, vytvářející živý parter, umožňující kontakt interiéru a exteriéru a přináší chodcům příjemné smyslové zážitky. Holé zdi v úrovni očí a okolní domy jsou hodnoceny jako pasivní a nudné.

60  Hodnocení kvality veřejných prostranství: Náměstí 28. října Brno[online]. 2014 61  tamtéž

Obr. č. 67: Graf hodnocení kvality veřejného prostranství, zdroj: mojenamesti.com

proměny veřejného parku v čase

33

8.5.8. Problémy parku

Jeden ze střetů funkcí vykazuje umístění památníku holocaustu

významu. Lze tedy předpokládat, že park bude sloužit

v travnaté ploše, která je určena k pohybovým hrám. Památník

kromě obyvatel okolních čtvrtí také dalším návštěvníkům,

Na území pravidelně dochází ke střetu zájmů návštěvníků. Z

je také umístěn ve společnosti dětského hřiště. Dochází zde k

jako spojující prvek parku na Kolišti a parku Lužánky.

tohoto důvodu se setkáváme v parku s množstvím problémů, se

estetickému i funkčnímu nesouladu futuristického barevného

• Z provozní analýzy vyplynulo, že stávající rozvržení cestní

kterými je správa parku nucena opakovaně nakládat. V průběhu

hřiště a pietního místa s černým mramorovým památníkem.

sítě je v parku více než opodstatněné a bylo velmi obtížné a

roku dochází k pošlapu a vytrhávání rostlin z letničkového

Jako dílčí problém bychom mohli označit slabou programovou

současně neodůvodněné je měnit. Současně také mlatový

záhonu, který je problematické neustále doplňovat.62

náplň, díky které park není hojně navštěvován běžnými

povrch hlavní cesty, sice nekvalitně provedený, se jeví jako

návštěvníky a slouží výhradně pro venčení psů.

praktické řešení pro sportovní využití v parku.

Nejvyhledávanější skupinou uživatelů jsou především majitelé

• Dopravní analýza také poukazuje na vysoký stupeň dopravy

psů navštěvující denně park. Mnozí z nich se nehodlají

na ulici Drobného, který je z části eliminován obnovenou

smířit se zákazem volného pobíhání psů a svůj názor dávají

alejí po obvodu parku. Velký problém v území vykazuje

najevo prostřednictvím utržených a poničených cedulek

parkování po obvodu parku, zejména v místech, kde brání

s upozorněním. Výjimečně dochází také k poškozování

průchodu chodců do parku a v místech vytížených pěších

uměleckých objektů, zatím naštěstí jen v malé míře.

tahů. Parkování podél ulice Drobného, kde auta parkují přímo v aleji mezi kmeny stromu je z dlouhodobého

V minulosti se zde zřídka sdružovali lidé bez domova, především

hlediska nevhodné pro zdravotní stav dřevin. Vzhledem k

v části tisových porostů, proto bylo nutné ze spodních částí

tomu, že se jedná o mladou a perspektivní alej z jedné strany

dřevin odstranit větve. Park se využívá také k příležitostným

vysazenou ve zpevněné ploše a na druhé straně v trávníku,

sportovním akcím okolních budov škol. K těmto účelům je

lze předpokládat, že výsadba v trávníku bude vitálnější a

využívána travnatá plocha, která je ale neustále znečišťována

časem přeroste stromořadí ve zpevněné ploše. Proto v této

psi. Mlatový povrch k běhání v parku také nevykazuje příliš

lokalitě bude doporučeno parkování zcela eliminovat.

velkou kvalitu, neboť i po krátkém deštivém počasí trpí loužemi

• Ve vybrané lokalitě převažuje funkce estetická, hygienická

s vodou. Park se potýká s vysokou intenzitou dopravy v ulici

a rekreační, které by zde měli zůstat zachovány a doplněny

Drobného.

o další funkce, které by nabídly návštěvníkovi další využití. Dochází zde však na určitých místech k nesouladu

Okolní ulice jsou charakteristické přeplněnými parkovišti. Na určitých místech zaparkovaná auta vykazují velký problém. Někteří řidiči svým parkujícím vozidlem blokují místa

Obr. č. 69: Problémová analýza parku

8.6. ZÁVĚRY Z ANALÝZ A VÝCHODISKA PRO NÁVRH

jednotlivých funkcí (pietní funkce s památníkem x dětské hřiště), jenž jsou současně i vizuálně neharmonické. • Velký problém vykazuje porušování zákazu volného pobíhání psů v prostoru parku. Parkové plochy určené k

průchodu chodců, před gymnáziem, u vstupů do parku, v

pohybovým i pasivním aktivitám, dětské hřiště a pískoviště

místě průchodu do Vrchlického sadu, na nároží budov apod.

• Lokalita je charakteristická okolní zástavbou z jednoho

Chodci jsou každou chvíli ohrožováni nečekaně vyjíždějícím

stylového období a vykazuje historickou hodnotu. Většina

autem. Největší problém vykazují vozidla zaparkovaná před

budov ohraničujících prostor parku má památkově

• Dendrologický průzkum odhalil celkově neperspektivní

budovou gymnázia, která místy až znemožňují volný průchod

chráněné průčelí. Další vizuální vazby z prostoru parku

dřevinnou skladbu dle metodiky označenou za havárii.

podél budovy a brání volnému vstupu do parku.

na okolí se v území nenacházejí, nebo nejsou významné z

• Dle oficiálního dotazníkového šetření prostor nenabízí

především

důvodu uzavřenosti okolní architekturou. Samotný prostor

možnost občerstvení a nedisponuje dobrou celkovou

neorganizovaně umístěné popelnice a kontejnery, nezřídka

parku, ani jeho kompozice chráněná není, ale podléhá

vybaveností.

umístěné na vozovce.

kritériím městské památkové zóny.

Vizuálně

rušivé

elementy

v

území

jsou

jsou neustále znečišťovány psy.

• Z analýzy širších vztahů vyplývá, že se park nachází v 62  dle ústního sdělení JAROŠOVÁ. A.

dostupné vzdálenosti dvou velkých parků celoměstského

proměny veřejného parku v čase

34

9. NÁVRHOVÁ ČÁST

STUDIE PROMĚNY MĚSTSKÉHO PARKU NA NÁMĚSTÍ 28. ŘÍJNA

9.1. KONCEPT A CÍL NÁVRHU Z historického průzkumu autorky se nepodařilo zjistit jméno

Cílem návrhu je vytvořit polootevřený prostor poskytující

původního tvůrce návrhu parku z poč. 20. století a původní

pocitovou ochranu a bezpečnost, současně mechanicky

plány k parku se pravděpodobně nedochovaly. Kompozice

otevřený a umožňující bezbariérový průchod. Dnešní prostor

parkových náměstí z období přelomu 19. a 20. století mají jistě

parkového náměstí je spíše parkem nežli náměstím, návrh chce

na našem území nesmazatelnou stopu a je zapotřebí je chránit,

podpořit funkci veřejného prostranství, kdy by měl vzniknout

jako památky zahradního umění.

společenský otevřený prostor k setkávání lidí. Tím odkazuje také ne předchozí využití, kdy prostor náměstí sloužil jako místo

Současná kompozice parku na Náměstí 28. října je však spíše

sociálního kontaktu, obchodní tržiště a místo společenských

historizující stylizací než věrohodnou historickou podobou.

událostí.

I skutečnost, že se kompozice parku kontinuálně proměňovala, navedla autorku na cestu vytvořit koncept jako další fázi

Návrh respektuje historickou stopu, kompozici cestních sítí,

proměny tohoto parku, s respektem k tvůrcům minulým i s

stávající dřevinnou skladbu a stávající funkce.

reakcí na soudobé požadavky uživatelů prostoru. Hlavním motivem návrhu řešení je linie živé říčky Ponávky,

Cíl návrhu v bodech:

která územím protékala až do roku 1884, kdy začala překážet

• vytvořit živé místo pro široké spektrum lidí

nové reprezentativní funkci prostoru náměstí a rozrůstající se

• vytvořit osobitý prostor reagující na soudobé požadavky uživatelů

zástavbě. Cílem návrhu není vytvoření reálného říčního koryta, ale jeho stylizace pomocí linie táhnoucí se napříč prostorem

• přesunutí památníku holocaustu na místo odkazující na židovskou historii

a provázející návštěvníka až do parku Lužánky. Tak jako byl vytvořen georeliéf města Brna pomocí říčních toků, i zde se

• zachování stávajících funkcí s doplněním o funkce nové

linie projeví jako otisk řeky v terénní modelaci. Přítomnost řeky

• otevřít prostor studentům a žákům školy, vytvořit centrální prostor pro studenty ze střední průmyslové školy

se v jedné části projeví jako cesta, v jiné části se objeví voda a také se otiskne ve tvaru břehu trávníku.

• zakázat vstup psům do prostoru parku • zrušení parkování podél ulice Drobného, před budovou školy a podél parku v ulici Jeřábkova

Linii řeky bude doprovázet zvlněná linie z vysazených okrasných třešní jako projev třetí dimenze a umocnění linearity. S

• zachování dřevinné skladby, jednorázová obnova stárnoucí hlavní aleje

příchodem jara současně zakvete proud bílých vonných květů linoucí se prostorem.



proměny veřejného parku v čase

35

Obr. č. 70: CELKOVÁ SITUACE ŘEŠENÍ

proměny veřejného parku v čase

36

9.2. POPIS ŘEŠENÍ A ROZDĚLENÍ NA JEDNOTLIVÉ FUNKČNÍ ČÁSTI

1. NÁMĚSTÍ Smyslem řešení bylo vytvořit otevřený společenský prostor k setkávání lidí a podpořit funkci náměstí. Měla by být místem

Samotný prostor parku byl v návrhu rozdělen do tří funkčních

, kde s možností občerstvit se, načerpat nové síly, odreagovat

částí: 1. náměstí, 2. zahloubený bowling green, 3. dětské

se, nebo jen posedět s přáteli. Centrálním prvkem plochy je

hřiště. Uvedené části jsou podrobně popsány a doprovozeny

dlážděná plocha s kavárnou a vodním prvkem.

příslušným počtem zobrazení. Za další celky v území je

Stavbu kavárny, jejíž prosklené tabule je možno složit, lze

považován prostor obvodových alejí a plocha Vrchlického

užívat v letním období jako otevíratelný pavilon. Kavárna bude

sadu.

počítat s celoročním provozem a bude sloužit současně jako svačinový stánek pro studenty okolních škol. Nad stavbou kavárny je navržena konstrukce z cortenového plechu do které se promítá vzor vlnky použitý v celém prostoru. V kavárně bude také sociální zázemí a toalety. Okolí kavárny je dlážděné žulovou dlažbou. Vodní prvek na hlavní lince je přenesením řeky do podoby, kde se představuje jako dynamický živel. Element vody si můžeme na tomto místě vychutnat prostřednictvím vodní hladiny s kameny, po kterých je možno přejít na druhou stranu za doprovodu vodní hry, drobných střiků a mlhového efektu. Okolí dlážděné plochy s kavárnou je zpevněno mlatovým povrchem. Před kavárnou je navržena výsadba čtveřice stromů Sorbus x intermedia, jež svými korunami vytvářejí stinné útočiště v horkých dnech. Pod korunami stromů budou umístěna dřevěná odpočívadla k ležení. Po straně náměstí je vymezená plocha ke společenským hrám. Je to plocha, kde je možné sejít se s přáteli a zahrát si hru pétanque, která má hlubokou tradici v jižní Evropě a podporuje sociální kontakt.

Obr. č. 70 b : SCHÉMA ROZDĚLENÍ NA FUNKČNÍ ČÁSTI

proměny veřejného parku v čase

37

Obr. č. 71: AXONOMETRIE

proměny veřejného parku v čase

38

Obr. č. 72: Podrobnější situace - NÁMĚSTÍ

proměny veřejného parku v čase

39

Obr. č. 73: Materiálové řešení vodního prvku

proměny veřejného parku v čase

40

Obr. č. 74: Řezopohled - NÁMĚSTÍ S KAVÁRNOU

proměny veřejného parku v čase

41

Obr. č. 75: vizualizace - Náměstí s kavárnou a vodním prvkem

proměny veřejného parku v čase

42

2.

ZAHLOUBENÝ BOWLING GREEN

V případě, že se necháme unášet proudem řeky, zavede nás do centrálního prostoru parku, zahloubeného bowling greenu. Jedná se o travnatou plochu, zahloubenou 90 cm pod stávajícím terénem, na kterou vstoupíme pomocí šesti kamenných schodů a dále můžeme projít po korunami třešňové aleje do dalšího prostoru. Chodník v trávníku je dlážděný líšeňským vápencem. Nepravidelné kusy dlažby se postupně rozlévají do plochy jako tající ledové kry putující po vodní hladině. Jako první posel jara se objeví sněženky, mezi jednotlivými kameny na okraji chodníku. Těmto křehkým květům bude přizpůsobena první seč trávníku. Zahloubení trávníku má do prostoru vnést zklidňující atmosféru a větší pocit bezpečí. Současně je prvkem, který na obdobných parkových náměstích není cizorodý. K sezení terénní modelaci vystupující 50 cm nad stávající terén. Základem je udržet travnatou plochu v takové kvalitě, aby bylo možné projít se po ní i bosou nohou, proto bude nutné zde vybudovat zavlažovací systém, který se postará o zásobu vody i v letních obdobích. Tuto část je možné využít jak k pasivní relaxaci ve stínu korun stromů, ale i k provozování aktivních her na volné ploše. Po stranách trávníku budou zachovány lavičky pod korunami vzrostlých lip. Lavičky budou pouze vyměněny a sedací plocha bude přemístěna před koruny stromů, tak aby byl kořenový prostor lip více chráněn před zátěží. Pod lavičkami bude dlážděný pruh pro snadnější údržbu pod nimi.

proměny veřejného parku v čase

43

Obr. č. 76: Podrobnější situace - BOWLING GREEN

proměny veřejného parku v čase

44

Obr. č. 77: Řez trávníkem a terénní modelací

proměny veřejného parku v čase

45

Obr. č. 78: Vizualizace trávníku

proměny veřejného parku v čase

46

3.

DĚTSKÉ HŘIŠTĚ

Ze zahloubeného trávníku nás proud řeky táhne přes obdélnou travnatou plochou s liniovými záhony inspirovanými vegetací říčního toku. Záhony budou stylizovat podobu říční vegetace pomocí okrasných travin, kakostů, žlutých kosatců, kontryhelů a dalších trvalek, jež svými nároky odpovídají danému stanovišti. Přes travnatou plochu s kvetoucími záhony se dostáváme do třetí části parku, kde lze přes vodní tok přejít po dřevěném mostku do prostoru dětského hřiště s herními prvky navazujícími na myšlenku vody. Těmi jsou kolotoč, houpačky a prolézačky stylizující popadané kmeny, dřevěný mostek přes vodu, zelené žabky na sezení pro děti a naslouchadla se zvuky šplouchající vody. Pískoviště pro děti bude ohraničené kovovým plůtkem. Plocha je doplněna dostatečným množstvím laviček. pro maminky dětí a další návštěvníky dětského hřiště. Kamenná dlažba se zde opět rozlévá do plochy. Kameny mohou sloužit i jako hra k nácviku žabího skoku.

proměny veřejného parku v čase

47

Obr. č. 79: Podrobnější situace - Dětské hřiště

proměny veřejného parku v čase

48

Obr. č. 79: Vizualizace - trvalkové záhony s travinami

proměny veřejného parku v čase

49

Obr. č. 80: Vizualizace - Dětské hřiště

proměny veřejného parku v čase

50

VRCHLICKÉHO SAD Jedná se o samostatnou parkovou plochu o výměře 2,816m2, sloužící jako propojovací prvek s Lužánkami. Prostor bude nadále fungovat jako stinná oddychová plocha s lavičkami a pítkem. Vrchlického sadem prochází poslední část vodící linie za doprovodu třešní Prunus avium ´Plena´.

PARKOVÉ ALEJE Parkové aleje, které jsou tvořeny druhy Acer platanoides a A. pseudoplatanus v současnosti slouží jako oddělení vnitřního a vnějšího prostoru parku a k odclonění od rušné vozovky na ulici Drobného. Hlavní alejí je možné projít až do Lužánek, tato část se užívá jako nejvytíženější pěší tah. Většina alejí je ve stabilizovaném stavu. Hlavní alej není doposud obnovená a vykazuje velmi špatný zdravotní stav a sadovnická hodnota převažuje 4. V návrhu je počítáno s jednorázovou obnovou hlavní aleje. Plocha pod nimi bude doplněna stinnými půdopokryvnými trvalkami jako Hedera helix, Vinca minor, Pachysandra terminalis s použitím kvetoucích jarních druhů jako: Omphalodes verna, Lamium galeobdolon, Galanthus nivalis, Narcissus poeticus, Narcissus ´Lavender Mist´ apod. Současnému trávníku se ve stínu vzrostlých javorů příliš nedaří. Stávající přestárlé a vyvětvené skupiny šeříků budou odstraněny. Aleje budou doplněny lavičkami, odpadkovými koši a osvětlením po celém obvodu parku. V aleji podél ulice Drobného bude zrušeno parkování mezi kmeny stromů, aby byl stabilizován jejich zdravotní stav a nedocházelo k poškození kmenů a kořenového systému. V části u střední průmyslové školy je navrženo ke kácení celkem 20 stromů z kompozičních důvodů, aby se otevřel průhled na významnou a nejstarší budovu v parku bývalou německou školu - dnes Střední průmyslovou školu stavební. Vstupy do parku jsou odlišeny jinou barvou, ale stejným typem dlažby pro zvýraznění nástupů do prostoru.

proměny veřejného parku v čase

51

Obr. č. 81: Vizualizace - Vrchlického sad

proměny veřejného parku v čase

52

Obr. č. 82: Vizualizace - Pohled do alejí

proměny veřejného parku v čase

53

odkazem k židovskému holocaustu. K tomuto názoru autorku

10. DISKUZE

přivedlo zjištění, že v současnosti památník není odkazem na konkrétní událost na konkrétním místě, ale pravděpodobně

S faktem, že území Náměstí 28. října spadá do zóny městské

to, že se zde nacházel volný prostor v dostupné vzdálenosti

památkové rezervace je spojeno mnoho úskalí v tématu

sídla Federace židovských obcí Brno. Autorka považuje tento

proměn veřejných prostor, neboť místa v památkové rezervaci

přístup k umisťování uměleckých děl za nevhodný.

podléhají nařízení vlády č. 54/1989 sb. o prohlášení území historických jader města Brna za památkové rezervace.

Linie říčky Ponávky nerespektuje osovou symetrii, ale je

Tato skutečnost přivedla autorku k myšlence konzultace

dynamickým prvkem, který přísně osovou kompozcici oživuje.

záměru na Národním památkovém ústavu (NPÚ) v Brně.

Linie doprovozená výsadbou okrasných třešní je propojujícím

Tématu památky zahradního umění se na NPÚ věnuje pan

a vodícím prvkem celého prostoru. Zahloubení trávníku

Ing. Roman Zámečník, který na základě předloženého návrhu

poskytuje útočiště pod korunami stromů a také zvyšuje

řešení diplomního projektu sestavil Konzultační vyjádření ke

obytnost a pocitovou ochranu pobytovému trávníku.

studii řešení. Předmětem vyjádření není posouzení kvality zpracovaného návrhu, ale je zaměřeno výhradně na posouzení

Otevření průhledu na nejstarší budovu v území je možnou

dopadu návrhu na památkové hodnoty památkové rezervace

cestou jak otevřít prostor ze strany Střední průmyslové školy

(viz. vyjádření NPÚ - příloha č. 1). Výsledné vyjádření slouží

stavební, od které je dnes izolován dvouřadou alejí, živým

jako vhodný doplněk pro diskuzi této práce.

plotem s brankou a plochou trávníku. Aktuální stav před budovou zcela nereaguje na pěší tah studentů směrem od

Dle jednotlivých bodů nařízení vlády č. 54/1989 sb. je autorka

školy, důkazem jsou vyšlapané cestičky a špatná kvalita

výsledné studie přesvědčena, že výsledný návrh řešení

trávníku u školní budovy. Rozsah zpevněného prostoru je

respektuje základní kompoziční členění parku, formální

adekvátní provozní zátěži v území a reaguje na předpoklad

charakter území a stávající funkce. Dále respektuje stávající

větší vytíženosti plochy v okolí kavárny. Otevřením parkového

cestní síť a napojení na okolní ulice. Návrh zachovává stávající

náměstí a zpevněním této plochy vznikne potřebný

dřevinnou a druhovou skladbu. Dřeviny špatného zdravotního

společenský prostor pro velké množství mladých studentů,

stavu jsou navrženy k obnově. Vegetační prvky navržené k

určený ke krátkodobé i dlouhodobé rekreaci.

výsadbě jsou citlivě vybrány s ohledem na historický charakter místa. Upřednostňovány byly druhy proměnlivé, atraktivní

Autorka je přesvědčena, že vnesením soudobých prvků nedojde

po celou vegetační sezonu, druhy domácí, nebo druhy

k potlačení historického charakteru místa, nýbrž k oživení

charakteristické pro tvorbu parků daného období.

dnes sporadicky využívaného prostoru, který nemá dnešnímu náročnému uživateli co nabídnout. V zahraničí jsme svědky

Za diskutabilní autorka považuje odstavec c § 3 (citovaného

velkého množství realizací přeměn veřejných parků. Mnohé

nařízení vlády), který předpokládá, že „úpravy městských

z těchto prostorů prošly více či méně rozsáhlou proměnou

prostor a ploch v rezervaci musí směřovat k jejich obnově“, a

a nezřídka jsou v odborné literatuře uváděny jako příklady

který nehovoří o charakteru zásahu a také ho dostatečně

zdařilé, vhodně reagující na aktuální potřeby obyvatel.

nespecifikuje.

Cílem práce bylo z těchto příkladů čerpat a nacházet tak východiska pro vlastní interpretaci.

Pravděpodobně nejvíce kontroverzním zásahem do území je přesun památníku holocaustu na jiné místo s relevantním

proměny veřejného parku v čase

54

11. ZÁVĚR Podíl zeleně se v průběhu 19. století stává prvkem výrazně

Park na Náměstí 28. října je parkem lokálního i celoměstského

zhodnocujícím pro kvalitu a cenu bydlení ve městě. Konec 19.

významu a na tyto skutečnosti byl v návrhu brán zřetel.

století přináší nové koncepce, vznikají nové čtvrti, předměstí

Vnesením nových funkcí a soudobých prvků park nabídne

a města, kde je zeleň plnohodnotným urbanistickým prvkem.

širokou škálu aktivit a funkcí vedoucích k naplnění potřeb

Význam a potřeba zřizování veřejného městského parku je

širokého spektra návštěvníků. Z výše popsaných přístupů k

nejvíce pociťován právě v průběhu 19. století. Souvisí s mobilitou

návrhu řešení vyplývá mnoho otázek, především to, do jaké

obyvatelstva, rozvojem průmyslu a zvyšováním nároků na

míry je v tomto území vhodný prostor pro vlastní intervenci a

kvalitu bydlení ve městech. V posledních letech se opět mění

do jaké míry můžeme do současné kompozice zasáhnout.

pohled obyvatelstva na městskou zeleň, ulice jsou přeplněny automobily a v mnohých městech je upřednostňováno parkování před zelení. V současné době opět stoupá zájem o trávení volného času ve městech a nároky na kvalitu životního prostředí a množství zeleně se stávají ukazatelem kvality bydlení. Z této skutečnosti vyplývá nutnost reagovat na tyto potřeby podpořením současných tendencí a přízpůsobením stávajících prostor, aby byly stále živé a mohly sloužit k naplnění fyzických a duševních sil člověka. Diplomová práce se zabývá proměnou veřejného parku v čase. Toto téma je vždy spojeno s určitými úskalími, kterými je konfrontace mezioborových názorů. Návrh řešení parku na Náměstí 28. října usiluje o naplnění několika důležitých momentů, které s sebou přináší specifika proměn veřejných parků v organismu města. Předně nejde o snahu prostor zakonzervovat, nebo kopírovat historizující formy předešlých vývojových fází, ale jde o další fázi proměny veřejného parku s použitím soudobých forem, které směřují k vytvoření osobitého místa konkurujícího velkým a vytíženým sousedním parkům. Tento přístup současně řeší i určitou izolovanost a opuštěnost místa.

proměny veřejného parku v čase

55

12. SHRNUTÍ, RESUME, KLÍČOVÁ SLOVA SHRNUTÍ Diplomová práce s názvem Proměny veřejného parku v čase se zabývá studiem proměn veřejných parků v organismu města. Práce se pokouší krátce objasnit historickou roli městských parků a soudobé tendence, které shrnuje v krátké literární rešerši. Vybrané referenční příklady představující zdařilé realizace přeměn veřejných parků s historickým vývojem pomohly porozumět problematice proměny veřejných parků a jejich reakci na soudobé potřeby. Výsledná zjištění jsou formulována do východisek pro přístupy k vlastnímu ideovému řešení modelového objektu, za který byl vybrán park na Náměstí 28. října v Brně. Samotnému návrhu předcházel rozsáhlý analyticko-historický průzkum. Navržené řešení na úrovni studie je prokázáno adekvátním počtem grafických zobrazení. KLÍČOVÁ SLOVA: Proměna parku, Městský park, Náměstí 28. října v Brně RESUME The diploma thesis with the name Changes of public park during the time deals with study of changes of public parks in city organism. The main topic is focused on historical and current role of public parks, which are summarized in short literrature review. Selected reference examples represen succeful implementaion of changes of public parks which are responding to current requirement. The findings are formulated for own approaches to proposal part of model object. For architectural study was selected park on the square Náměstí 28. října in Brno. These architectural study is supported by graphical illustrations. The concept of proposal is preceded by an extensive analytical and historical research. KEY WORDS: Changes of park, City park, square Náměstí 28. října in Brno

proměny veřejného parku v čase

56

13. PRAMENY SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY:

INTERNETOVÉ ZDROJE:

ČABLOVÁ, Markéta. Prostory: Průvodce tvorbou a obnovou veřejných prostranství. Brno: Nadace Partnerství, 2013. ISBN 978-80-904918-6-1.

Palais-Royal Garden, Paris. Frenchmoments.eu [online]. Paris, 2015 [cit. 2016-05-06]. Dostupné z: http://frenchmoments.eu/palais-royal-garden-paris/

DAMCOVÁ, Eva. Významné parky města Brna. Brno: Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna, 2005. ISBN 8025420191.

Hodnocení kvality veřejných prostranství: Náměstí 28. října Brno. In: Mojenamesti.com [online]. 2014 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.mojenamesti.com/namesti-28-rijna-brno/

FILIP, Vladimír. Brno: staré pohlednice = alte Postkarten = old postcards. Brno: Josef Filip, zal. 1938, 2000, sv. ISBN 9788026038610.

Statistická ročenka Jihomoravského kraje - 2015. In: Český statistický úřad [online]. 2015 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/1-zakladni-charakteristika-okresy-0rgwpuvm2v

HALÍK, Pavel, Petr KRATOCHVÍL a Otakar NOVÝ. Architektura a město. Praha: Academia, 1996. ISBN 8020002456. KILNAROVÁ, Pavla, KOPÁČIK, Gabriel, Evgeniia KUZNETCOVA a Jana ZDRAŽILOVÁ (eds.). Moje náměstí. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2014, 183 s. ISBN 9788072048946. KRATOCHVÍL, Petr. Městský veřejný prostor. Vydání první. Praha: Zlatý řez, 2015, 191 stran. ISBN 9788088033004. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 1996, 874 s. ISBN 8085983125. NOVÁK, Zdeněk. Dřeviny na veřejných městských prostranstvích: použití dřevin v ulicích a na náměstích památkově chráněných měst. Praha: Jalna, 2001, 56 s. Odborné a metodické publikace (Státní ústav památkové péče). ISBN 8086234215. OTRUBA, Ivar. Zahradní architektura: tvorba zahrad a parků. Šlapanice: ERA, 2002. ISBN 80-8651728-4.

Square. In: Wikipedie otevřevná encyklopedie [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/ wiki/Square Florentská charta - dokument mezinárodního výboru pro historické zahrady a lokality ICOMOSIFLA týkající se ochrany historických zahrad. In: . Praha: Pražský ústav památkové péče, 1996. Dostupné také z: http://otacivehlediste.ckrumlov.cz/obr/dokumenty/dokument. php3?major=19960917&minor=1&nazev=Florentsk%E1%20charta%20-%20dokument%20 mezin%E1rodn%EDho%20v%FDboru%20pro%20historick%E9%20zahrady%20a%20lokality%20ICOMOSIFLA%20t%FDkaj%EDc%ED%20se%20ochrany%20historick%FDch%20zahrad Square. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2016-03-19]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Square Coulée Verte: Un poumon vert de 12 hectares en plein coeur de ville [online]. Nice, 25 [cit. 2016-03-18]. Dostupné z: http://www.nicecotedazur.org/uploads/media_items/d%C3%A9molition-parking-paillon. original.pdf

PÁNKOVÁ, Eva (ed.). Moje vzpomínka na parky a zajímavá zákoutí Brna. Brno: Kulturní a informační centrum města Brna, 2004, 155 s.

MORETTI, Caroline. Le Paillon, un axe de reconversion urbaine. Strasbourg, 2012. Dostupné také z: http:// eprints2.insa-strasbourg.fr/1292/1/Moretti-Le_Paillon.pdf. Mémoire de Diplome. Vedoucí práce Bruno Steiner. http://www.earch.cz/cs/revue/cesky-verejny-prostor-jeho-soudobe-pojeti

SENNETT, Richard, KRATOCHVÍL, Petr (ed.). Architektura a veřejný prostor: texty o moderní a současné architektuře IV. Praha: Zlatý řez, 2012, 164 s. ISBN 9788090382640.

Náměstí 28. října. Encyklopedie dějin města Brna [online]. Brno, 2011 [cit. 2016-02-20]. Dostupné z: http:// encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=480

13) SÝKORA, Jaroslav. Ateliérová tvorba 1 a 2. Vyd. 1. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2005. ISBN 80-0103231-0.

STACHOVÁ, Klára. Český veřejný prostor a jeho soudobé pojetí. In: EARCH [online]. 2015 [cit. 2016-02-20]. Dostupné z: http://www.earch.cz/cs/revue/cesky-verejny-prostor-jeho-soudobe-pojeti

ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra, Markéta ČABLOVÁ a Jan KOUTNÝ. Urbanismus a územní plánování. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2002, 117 s. ISBN 80-719-4415-7.

Zákon o obcích 128/2000 Sb. [online] Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon. jsp?page=0&nr=128~2F2000&rpp=15#seznam

ŠIMEK, Pavel. Vyhodnocení dendrologického potenciálu objektu: osnova učebního textu. Mendelova univerzita, Ústav biotechniky zeleně, 2011.

Zákon o státní památkové péči 20/1987 Sb. [online] Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon. jsp?page=0&nr=20~2F1987&rpp=15#seznam

Zahrada a město: katalog výstavy : 16.09.-16.10.2015, Akademická zahrada ZF MENDELU v Lednici. Vydání první. V Brně: Ústav zahradní a krajinářské architektury, Zahradnická fakulta se sídlem v Lednici, Mendelova univerzita, 2015. ISBN 978-80-7509-312-7. DEMEK, J. a kol.Chraněná uzemí ČR - Brněnsko, Svazek IX., AOPk ČR, 2007, ISBN 978-80-86064-66-6

ČSN EN 1176-7: Pokyny pro zřizování, kontrolu, údržbu a provoz [online]. 2009 [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.revizekontroly.cz/ostatni-legislativa/item/zarizeni-a-povrch-detskeho-hriste-cast-7-pokyny-prozrizovani-kontrolu-udrzbu-a-provoz

proměny veřejného parku v čase

57

ÚSTNÍ SDĚLENÍ: • Téma: Současný stav, údržba a problémy parku na Nám. 28.října Informace poskytla Anna Jarošová, Odbor životního prostředí - vedoucí odd. zeleně Brnostřed. Brno 9.2.2016. • Téma: Vyjádření NPÚ k návrhu řešení parku na Náměstí 28. října Informace poskytl Ing. Roman Zámečník – památkář – specialista na památky zahradního umění. Brno 28.4.2016

MAPOVÉ ZDROJE: Katastrální mapy. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: http:// nahlizenidokn.cuzk.cz/ Geologická mapa 1:50 000. Geology.cz [online]. Česká geologická služba, Český úřad zeměměrický a katastrální [cit. 2016-05-06]. Dostupné z: http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/ show_map.php?mapa=g50&y=598800&x=1160700&s=1 Digitalizované staré mapy Moravy a města Brna [online]. [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: http:// www.vilemwalter.cz/mapy/

OSTATNÍ PRAMENY GREGOVÁ, Markéta. Park na Náměstí 28. října. Brno, 2007. Seminární práce. Mendelova Univerzita. ŠŤÁSTKA, Libor. Park Náměstí 28. října. Informační tabule v parku. Hana Zemanová. Uplatnění zahradní a krajinářské tvorby v přeměnách historických prostorů. Mendelova univerzita, 2009. Diplomová práce.

proměny veřejného parku v čase

58

14. TABULKY A VYOBRAZENÍ SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1: rajský dvůr v Assisi - příklad středověké zahrady, foto: autor 2010 Obr. č. 2: zahrada Villy Lante, Bagnaia - příklad renesanční zahrady, foto: autor 2012 Obr. č. 3: zahrada Schönbrunn, Vídeň - příklad barokní zahrady, foto: autor 2011

www.brno.cz/mapy/ Obr. č. 30: Katastrální mapa a ortofoto, zdroj: geoportalcuzk.cz Obr. č. 31: Hutterův rybník, Cesta od hráze rybníka do kopce vlevo je dnešní ulice Milady Horákové, zdroj: http://mojebrno.jecool.net

Obr. č. 61: herní prvky, foto: autorka Obr. č. 62: Pasport zeleně - výkresová část Obr. č. 63: Inventarizace zeleně - výkresová část

Obr.č. 32: Fáze vymezení prostoru náměstí výsadbou alejí (okolo r. 1890) pohled směrem k ulici Milady Horákové, zdroj: Archiv města Brna

Obr. č. 64: Analýza dopravy a provozu

Obr. č. 33: Fáze vymezení prostoru náměstí výsadbou alejí (okolo r. 1890)pohled směrem k ulici Drobného, zdroj: Archiv města Brna

Obr. č. 66: Funkce jednotlivých ploch v parku

Obr. č. 65: Funkční analýza zástavby

Obr. č. 34: Dřevěná bouda pro cirkusova a varietní představení, r. 1898, zdroj: Staré pohlednice - Vladimír Flip

Obr. č. 67: Graf hodnocení kvality veřejného prostranství, zdroj: http:// www.mojenamesti.com/namesti-28-rijna-brno/

Obr. č 35: Hutterův rybník, výřez z mapy 1. vojenského mapování (17801783), zdroj: oldmaps.geolab.cz

Obr. č. 68: Percentuální hodnocení kvality veřejného prostranství, zdroj: mojenamesti.com

Obr. č. 36: Fáze vysušování rybníka, tok Ponávky a přilehlé bažiny, výřez z mapy vojenského mapování (1835-1872), zdroj: vilemwalter.cz

Obr. č. 69: Problémová analýza parku

Obr. č. 7: Englischer Garten, Mnichov, foto: autor 2012

Obr. č. 37: Výřez z mapy 3. vojenského mapování (1836-1852), zdroj: oldmaps.geolab.cz

Obr. č. 70 b : SCHÉMA ROZDĚLENÍ NA FUNKČNÍ ČÁSTI

Obr. č. 8: St. James‘s Park, Londýn , foto: autor 2010

Obr. č. 38: Situační plán města Brna výřez, rok 1879, regulovaný tok Ponávky, zdroj: vilemwalter.cz

Obr. č. 4: Blenheim, Anglie - příklad anglické krajinářské zahrady, foto: autor 2014 Obr. č. 5: Petworth, Anglie - příklad anglické krajinářské zahrady, foto: autor 2014 Obr. č. 6: Englischer Garten, Mnichov - park založený r. 1789, foto: autor 2012

Obr. č. 9: Olympia park , Mnichov - park z 80. let 20. století, foto: autor 2012 Obr. č. 10: Olympia park , Mnichov, foto: autor 2012 Obr. č. 11: Docklands park Londýn, příklad současného parku, foto: autor 2014 Obr. č. 12: Riem park - Buga, Mnichov, zal. v roce 1997-2005, foto: autor 2012 Obr. č. 13: Thames Barrier park, Londýn, zal. v roce 2000, foto: autor 2014

Obr. č. 39: Katastrální mapa města Brna - výřez, r. 1906, zdroj: vilemwalter. cz

Obr. č. 70: CELKOVÁ SITUACE ŘEŠENÍ Obr. č. 71: AXONOMETRIE Obr. č. 72: Podrobnější situace - NÁMĚSTÍ Obr. č. 73: Materiálové řešení vodního prvku

Obr. č. 40: Orientační plán města - výřez, r.1935, zdroj: vilemwalter.cz

Obr. č. 74: Řezopohled - NÁMĚSTÍ S KAVÁRNOU

Obr. č. 41: Plán velkého Brna, r. 1949, zdroj: vilemwalter.cz

Obr. č. 75: vizualizace - Náměstí s kavárnou a vodním prvkem

Obr. č 42: Letecký snímek z r. 1953, zdroj: kontaminace.cenia.cz

Obr. č. 76: Podrobnější situace - BOWLING GREEN

Obr. č. 43: Pohled na náměstí od Černých polí (v 90. letech 19. st.), zdroj: Archiv města Brna

Obr. č. 77: Řez trávníkem a terénní modelací Obr. č. 78: Vizualizace trávníku

Obr. č. 14: Kulturpark, Košice-přeměna bývalých kasáren,zal. v roce 2013, zdroj: archiweb.cz

Obr. č. 44: Náměstí v r. 1902, zdroj: Muzeum města Brna

Obr. č. 15: Slovanské náměstí, Brno, foto: autor 2016, zdroj: archiweb.cz Obr. č. 16: Slovanské náměstí, Brno, foto: autor 2016, zdroj: archiweb.cz

Obr. č. 46: Pohlednice z doby před 1. sv. válkou, zdroj: Staré pohlednice Vladimír Filip

Obr. č. 17: Slovanské náměstí, Brno, zdroj: idnes.cz

Obr. č. 47: Pohlednice z r. 1915, zdroj: Staré pohlednice - Vladimír Flip

Obr. č. 81: Vizualizace - Vrchlického sad

Obr. č. 18: Slovanské náměstí v r. 1929, Brno, zdroj: veronica.cz

Obr. č. 48: Dobová pohlednice, přibl. 20. léta 20. st., zdroj: Staré pohlednice - Vladimír Flip

Obr. č. 82: Vizualizace - Pohled do alejí

Obr. č. 19: Promenade Paillon, Nice, zdroj: penapaysages.com

Obr. č. 45: Pohlednice z r. 1906, zdroj: Staré pohlednice - Vladimír Flip

Obr. č. 20: Promenade Paillon, Nice, zdroj: yvettedefrance.com

Obr. č. 49: Vodní nádrž v parku, fotografie z obd. 2. sv. války (1939-1945), zdroj: Staré pohlednice - Vladimír Flip

Obr. č. 21: Promenade Paillon,Nice - vodní hry v parku, foto: autor 2014

Obr. č. 50: Bazén s vodotryskem a záhony růží, s částí vzrostlé lipové aleje v r 1942, zdroj: Archiv města Brna

Obr. č. 22: Promenade Paillon,Nice, řeka před zakrytím v r 1878, zdroj: Coulée Verte: Un poumon vert de 12 hectares en plein coeur de ville [online] Obr. č. 23: Palace Royal, Paříž, zdroj: theavenuestory.com Obr. č. 24: Palace Royal, Paříž, zdroj: cityguide.paris-is-beautiful.com Obr. č. 25: Palace Royal, Paříž, zdroj: kleesbutterfly.com

Obr. č. 80: Vizualizace - Dětské hřiště

Obr. č. 52: Fotografie z března r. 2000, pohled z okem průmyslové školy, zdroj: Archiv města Brna Obr. č. 53: Schémata vývoje území od doby Hutterova rybníka až po současnou parkovou kompozici Obr. č. 55: Geologická analýza

Obr. č. 27: Palace Royal, Paříž -1863, zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/ Claude_Desgots

Obr. č. 57: Vnitřní a vnější obraz místa - obrázky vystihující charakter místa Obr. č. 58: lavičky v parku, foto: autorka

Obr. č. 29: Návaznost na parkový systém Brna, upraveno, zdroj: http://

Obr. č. 79: Vizualizace - trvalkové záhony s travinami

Obr. č. 51: Dva topoly a průhled směrem od průmyslové školy, 1958, zdroj: encyklopedie.brna.cz

Obr. č. 26: Palace Royal, Paříž - Claude Desgots 1754, zdroj: en.wikipedia. org

Obr. č. 28: Analýza širších územních vztahů

Obr. č. 79: Podrobnější situace - Dětské hřiště

Obr. č. 56: Hydrogeologická analýza

Obr. č. 59: mlatové cesty v zimním období, foto: autorka Obr. č. 60: odpadkové koše, foto: autorka

proměny veřejného parku v čase

59

SEZNAM TABULEK

15. PŘÍLOHY PRÁCE

Tab. č. 1: Tabulka bilance ploch a zastoupení prvků v parku

Příloha č. 1:

Tab. č. 2: Dendrologický potenciál parku Tab. č. 3 a 4: celkové součty vegetačních prvků

Konzultační vyjádření ke studii návrhu řešení parku na Náměstí 28. října v Brně, vydal Ing. Roman Zámečník - památkář – specialista na památky zahradního umění. Brno,

Tab. č. 5: Sadovnická hodnota dřevin

datum vystavení 6.5.2016

Tab. č. 6: Zdravotní stav dřevin

Příloha č. 2: Inventarizační soupiska hodnocení dendrologického potenciálu, tabulka č. 12 - 21

Tab. č. 7: Věkové stádium dřevin Tab. č. 8: Dendrologický potenciál - dílčí hodnocení Tab. č. 9: Taxonomické složení parku Tab. č. 10 a 11: Četnost zastoupení jednotlivých druhů a rodů

Příloha č. 3: Situace řešení parku na Náměstí 28. října, M 1:500 Příloha č. 4: Fotodokumentace stávajícího stavu parku, zdroj: autorka

Tab. č. 12: Inventarizační soupiska dřevin, stromy, Náměstí 28. října Tab. č. 13: Inventarizační soupiska dřevin, stromy, Náměstí 28. října Tab. č. 14: Inventarizační soupiska dřevin, stromy, Náměstí 28. října Tab. č. 15: Inventarizační soupiska dřevin, stromy, Náměstí 28. října Tab. č. 16: Inventarizační soupiska dřevin, stromy, Náměstí 28. října Tab. č. 17: Inventarizační soupiska dřevin, stromy, Náměstí 28. října Tab. č. 18: Inventarizační soupiska dřevin, stromy, Vrchlického sad Tab. č. 19: Inventarizační soupiska dřevin, keře, Náměstí 28. října + Vrchlického sad Tab. č. 20: Inventarizační soupiska dřevin, skupiny keřů, Náměstí 28. října + Vrchlického sad Tab. č. 21: Inventarizační soupiska dřevin, živé ploty, Náměstí 28. října + Vrchlického sad

proměny veřejného parku v čase

60

Příloha č. 1

proměny veřejného parku v čase

61

2 2 3

2 2 2 2 1 1

4 3

2 2 1 2 2 1 2 1 1

2 3 2

2 1

1

1

2

2 2 1

1

3

3 1

1

3

1

1

2

1 1 1

1

1

2

2 2 2 2

2 1

2 2 2 1 1

1 1 1 1

1

1

2

2 1 2 1 3 1 2 2 2 2 3 2 2 2 1 1 1 1 1 3 3 2 1 1 1 1 2 1 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 2 1 2 1 1 2 1 2

4 3 4 3 5 3 4 4 4 4 5 4 4 4 3 3 3 3 3 5 5 4 3 3 3 3 4 3 4 4 4 4 3 3 3 3 3 3 3 4 3 4 3 3 4 3 4

Poznámka

Sadovnická hodnota

1 2 3 2 3 2 2 1 3 1 3 1 1 2 1 2 3 3 3 3 4 2 1 2 3 2 1 2 1 1 3 3 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 3 3 1 2 2

Zdravotní stav celkem

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

Jiné poškození

28 23 32 18 25 36 45 44 70 15 30,23,16 18 9 22,24,16 15 40 65 50 45 25,27,22,12 100 50 13 15 10 80 28 13 12,10,9 19,19 35 27 12 10 15 12,13,22 16,13 15,16 24,17 15 34 19 47 38 10 10 13

Statická stabilita

Vitalita

2 1 1 1 1 1 8 2 4 2 2 2 1 1 2 2 2 2 2 1 1 5 2 2 2 3 2 3 1 2 1 1 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1

Výskyt hnilob a dutin

Vkové stádium

5 3 5 7 10 8 8 11 13 5 11 4 2 8 6 8 8 8 8 10 3 8 7 7 7 15 15 3 5 5 3 3 7 5 10 3 8 8 8 2 2 2 10 8 3 3 4

Výskyt suchých vtví

Výetní tlouška kmene d130 (cm)

Pinus nigra Pinus nigra Pinus nigra Koelreuteria paniculata Acer platanoides Tilia platyphyllos Acer platanoides Salix x sepulcralis Acer platanoides Acer pseudoplatanus Prunus mahaleb Populus tremula Laburnum x watereri 'Vossii' Prunus mahaleb Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Prunus mahaleb Populus nigra 'Pyramidalis' Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Salix x sepulcralis Laburnum x watereri 'Vossii' Prunus mahaleb Prunus mahaleb Picea pungens Picea pungens Betula papyrifera Betula papyrifera Prunus cerasifera 'Nigra' Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Picea pungens Picea pungens Betula papyrifera Betula papyrifera Prunus crasifera 'Nigra'

Poškození koruny

Báze koruny (m)

10 12 11 6 12 18 18 15 20 15 8 15 5 3 10 18 20 20 18 12 18 20 10 10 8 25 15 10 7 7 18 16 10 11 11 12 15 12 14 10 15 16 33 29 8 8 8

Taxon

Poškození kmene

Šíka koruny (m)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47

Výška (m)

Tab. č. 12: Inventarizační soupiska dřevin, stromy, Náměstí 28. října

Poadové íslo jedince

NÁM. 28. ÍJNA

Příloha č. 2

A Z vyvtvený Z pošk. sazenice na dožití, trojkmen jednostranná koruna trojkmen pošk. koenové nábhy obnažené koenové nábhy obnažené koenové nábhy obnažené koenové nábhy 4 kmeny proveden R

uprosted tis trojkmen dvojkmen jednostr. koruna pkná trojkmen dvojkmen dvojkmen dvojkmen druhý kmen odíznutý obnažené koen. nábhy obnažené koen. nábhy

proměny veřejného parku v čase

62

1 1 2

1 2

1 2 2

1

1

2

1 1 1

1 1

3 2

2

1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 1

1 1

2 1

1

1 2 2 2

1

1 1

2

1 1 1 1 1

2

1

1 1 1 1 2 1 1 1 2 2 2 2 1 1 1 3 2 1 1 1 1 1 1 2 1 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1

3 3 2 3 4 3 3 3 4 4 4 4 3 3 3 5 4 3 3 3 3 3 3 4 3 4 4 4 3 3 3 3 3 3 3 2 2 3 3 3 3 3 4 3 3 3 3

Poznámka

Sadovnická hodnota

3 3 3 2 1 1 1 1 1 2 2 2 1 3 1 4 2 1 1 2 1 1 2 2 1 3 3 1 3 1 2 3 1 1 1 2 1 1 3 3 1 1 3 2 2 3 3

Zdravotní stav celkem

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

Jiné poškození

Vitalita

30 29 45 34 28 24,35 38 35 15 16 43 40 8 6 11 100 8 12 38 40 40 40 45 50 17 46 49 37 34 17 22 24 20 30 23 28 25 27 14 17 14 14 18 22 19 17 12

Statická stabilita

Vkové stádium

2 0 0 1 1 1 1 3 2 2 2 2 2 2 2 1 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 4 3 1 1 2 1 1 0 2 2 1 2 3 3 3 3 3 3 4 3 4

Výskyt hnilob a dutin

Výetní tlouška kmene d130 (cm)

9 8 8 10 7 10 12 15 5 7 10 9 2 2 2 3 1,2 3 6 7 7 8 7 10 3 17 15 9 12 7 10 7 4 6 7 7 10 8 6 7 7 7 7 7 7 6 6

Výskyt suchých vtví

Báze koruny (m)

27 30 30 11 8 12 14 17 15 15 25 25 7 4 8 30 4 6 18 20 20 20 20 18 9 30 30 10 20 6 12 17 15 17 8 25 23 9 11 12 12 12 12 12 12 12 12

Poškození koruny

Šíka koruny (m)

Picea pungens 'Argentea' Picea pungens 'Argentea' Picea pungens 'Argentea' Taxus baccata Prunus mahaleb Taxus baccata Taxus baccata Salix x sepulcralis Acer saccharinum 'Pyramidale' Acer saccharinum 'Laciniatum Wieri' Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Prunus serrulata 'Kanzan' Populus nigra 'Pyramidalis' Laburnum x watereri 'Vossii' Laburnum x watereri 'Vossii' Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Prunus serrulata 'Kanzan' Acer platanoides Acer platanoides Salix x sepulcralis Tilia cordata Koelreuteria paniculata Robinia hispida Pinus nigra Picea pungens 'Argentea' Picea pungens Prunus subhirtela 'Autumnalis Rosea' Populus alba 'Boleana' Populus alba 'Boleana' Prunus subhirtela 'Autumnalis Rosea' Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus

Poškození kmene

Výška (m)

Poadové íslo jedince

NÁM. 28. ÍJNA

48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 78a 79 80 81 82 83 84 aleje 85 86 87 88 89 90 91 Tab. č. 13: Inventarizační soupiska dřevin, 92 stromy, Náměstí 28. října 93

Taxon

pkný pkný pkný pkný, vícekmen vícekmen, roste v betonové šacht pkný kmen, dvojkmen pkný, vícekmen pkná, zdravá tlakové vtvení, neprov. V, nepersp. tlakové vtvení tlakové vtvení

suchý, poškozený, A špatná pée, jednostranný, neestetický bez poškození ztlustlé koenové nábhy ztlustlé koenové nábhy ztlustlé koenové nábhy ztlustlé koenové nábhy ztlustlé koenové nábhy tlakové vtvení tlakové vtvení tlakové vtvení, vysoko vyvtvený poškozená koruna, špatný ez pkná jednostranná koruna, proveden ez velmi pkná velmi pkný, sloupovitý v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku, hniloba v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku

proměny veřejného parku v čase

63

2

2 2

1 3

2

1

1 1 2

1

1 2 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

3 4 3 3 3 3 4 4 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 5 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

Poznámka

Sadovnická hodnota

2 2 3 1 4 4 4 3 2 1 2 2 1 2 2 2 2 2 4 1 1 2 2 1 2 1 2 2 2 3 2 1 2 1 2 3 2 2 1 2 2 2 1 1 2 2 3

Zdravotní stav celkem

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

Jiné poškození

Vitalita

17 8 16 15 14 19 30 44 7 10 14 15 12 13 15 14 38 32 10 18 19 16 14 14 13 18 16 14 13 10 12 13 11 13 12 9 12 10 14 16 19 15 7 19 15 11 12

Statická stabilita

Vkové stádium

4 4 4 4 3 4 9 2 3 2 2 2 2 3 2 3 2 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 2 4 4 4 4 4 4 2 3 3 3

Výskyt hnilob a dutin

Výetní tlouška kmene d130 (cm)

7 2 7 7 7 7 10 18 6 7 8 9 10 11 12 15 10 10 2 8 7 6 6 6 7 8 8 8 9 6 7 7 6 7 7 5 6 4 7 8 9 6 4 6 7 3 6

Výskyt suchých vtví

Báze koruny (m)

12 5 12 14 12 12 20 28 12 15 15 12 12 12 12 12 25 20 9 12 13 12 12 11 11 12 12 13 13 10 11 14 9 10 12 9 9 8 12 13 13 11 9 12 12 12 13

Poškození koruny

Šíka koruny (m)

Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Tilia cordata Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus

Poškození kmene

Výška (m)

Poadové íslo jedince

NÁM. 28. ÍJNA Tab. č. 14: Inventarizační soupiska dřevin, stromy, Náměstí 28. října

94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140

Taxon

v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v kaírku vysoko vyvtvený tlakové vtvení

asanace v kaírku v kaírku v kaírku v kaírku v kaírku v kaírku v kaírku v kaírku v kaírku v kaírku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v kaírku v kaírku v kaírku v kaírku v kaírku, dosadba v kaírku v kaírku v kaírku, zábrana na auto v kaírku, zábrana na auto

proměny veřejného parku v čase

64

2

1

2 1 1

2

2

2

1 1

2

Poznámka

2

Sadovnická hodnota

1 1 2 2 2 2 2 2 2 1 1 3 3 2 2 1 1 2 2 2 2 2 1 1 1 2 1 1 2 1 1 1 1 2 1 1 1 1 3 1 2 1 2 2 1 3 2

Zdravotní stav celkem

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

Jiné poškození

Vitalita

14 15 11 35 9 10 50 45 8 6 12 11 7 7 10 12 11 12 11 14 14 12 13 12 18 11 12 13 12 11 11 14 16 12 13 22 16 15 18 13 15 23 14 14 23 11 42

Statická stabilita

Vkové stádium

4 4 4 2 2 2 2 2 2 3 1 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 2 3 1 2 2 2 2 2 2 4 4 4 4 2 2 3 2 2 2 3 2

Výskyt hnilob a dutin

Výetní tlouška kmene d130 (cm)

6 7 6 10 5 5 10 12 3 1,2 7 6 6 6 7 6 5 6 5 6 6 6 6 5 7 4 7 6 6 7 6 6 6 7 6 10 8 7 8 8 9 8 7 8 8 4 10

Výskyt suchých vtví

Báze koruny (m)

13 14 12 20 8 8 25 25 8 10 9 8 8 7 9 12 12 11 11 12 12 10 10 10 10 8 12 12 12 12 12 12 12 10 9 15 16 17 18 18 18 18 16 17 18 10 28

Poškození koruny

Šíka koruny (m)

Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus

Poškození kmene

Výška (m)

Poadové íslo jedince

NÁM. 28. ÍJNA Tab. č. 15: Inventarizační soupiska dřevin, stromy, Náměstí 28. října

141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187

Taxon

1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1

3 3 3 4 4 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 3 3 3 3 3 3 3 3 4 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 3 3 3 3 3 3 3

v kaírku, zábrana na auto v kaírku, zábrana na auto v kaírku, zábrana na auto v trávníku v trávníku, výrazn nahnutý v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku, úzký habitus v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v kaírku, zábrana na auto v kaírku, zábrana na auto v kaírku, zábrana na auto v kaírku, zábrana na auto v kaírku, zábrana na auto v kaírku, zábrana na auto v kaírku, zábrana na auto v kaírku, zábrana na auto v kaírku, zábrana na auto v kaírku, zábrana na auto v kaírku, zábrana na auto v trávníku v trávníku v trávníku, poškození u báze kmene v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku, výtok na kmeni v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku výrazn menší, nedost. svtla v trávníku v trávníku

proměny veřejného parku v čase

65

3

1

2

3

2

2

1

1

1

2 2 2 3 2 2 2 2 2

2

1

1

1 2

1 1 1 1

1

1

2

2

1 1

2 2 2 1 1 1 2

2

2

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

2 2 2 2

2 2 2 2

2 2 2 2 2 2 2

2 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2

Poznámka

3

1 1 1 1 1 1 1 1 1 3 1 3 1 2 1 3 2 2 3 2 2 2 2 2 1 1 1 2 2

Sadovnická hodnota

1 2 2 2 2 2 1 1 2 3 2 3 1 2 2 4 3 3 3 2 3 1 3 2 2 2 1 2 3 1 2 2 1 2 3 3 3 3 2 2 3 2 2 2 2 2 2

Zdravotní stav celkem

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

Jiné poškození

Vitalita

15 14 15 8 60 8 12 12 8 55 8 8 25 34 36 42 48 52 28 43 41 42 36 42 38 36 40 37 37 30 10 30 10 38 35 42 40 38 38 20 44 45 43 45 45 46 44

Statická stabilita

Vkové stádium

2 3 3 3 2 3 2 3 3 5 3 3 3 2 3 4 2 8 5 4 3 3 5 4 2 3 3 2 2 2 2 2 2 3 3 2 2 3 2 3 3 2 2 2 2 2 2

Výskyt hnilob a dutin

Výetní tlouška kmene d130 (cm)

8 8 7 3 10 3 6 6 4 12 8 6 10 10 10 9 14 9 6 13 12 18 9 8 12 11 12 12 10 10 1,5 10 1,5 12 12 12 12 12 12 8 12 10 10 10 10 10 10

Výskyt suchých vtví

Báze koruny (m)

18 18 17 5 25 8 8 10 7 30 13 13 25 28 28 20 25 25 25 25 25 23 25 25 25 25 25 25 25 25 4 30 4 25 25 25 25 25 25 15 25 30 30 30 30 30 30

Poškození koruny

Šíka koruny (m)

Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides

Poškození kmene

Výška (m)

Poadové íslo jedince

NÁM. 28. ÍJNA Tab. č. 16: Inventarizační soupiska dřevin, stromy, Náměstí 28. října

188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234

Taxon

3 3 3 3 3 3 3 3 3 5 3 5 3 4 3 4 4 4 5 4 4 4 4 4 3 3 3 4 4 3 4 4 3 4 4 4 4 4 4 3 4 4 4 4 4 4 4

v trávníku v trávníku v dlažb v trávníku v trávníku, pkný v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku, tlakové vtvení, A v trávníku v trávníku, poškození u báze kmene v trávníku v trávníku, vysoko vyvtvený, dutiny v trávníku v trávníku v trávníku, vyvtvený v trávníku v trávníku, A v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku, dosazený v trávníku v trávníku, dutina u báze v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku

proměny veřejného parku v čase

66

2 2 2 1 2 2 1

2 2 2 1

1 1 1

1

2 2

2 1

3 2

2

2 2 2 2 1

1 1

3

2 3

1

2 2

1 1 1 2 3

2 1

2

2 2 1

Poznámka

1 1 1 1 1

Sadovnická hodnota

2 3 3 2 2 2 2 2 3 3 3 3 2 2 3 3 4 3 3 3 2 2 2 1

Zdravotní stav celkem

4 4 4 3 3 4 4 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

Jiné poškození

Vitalita

45 52 45 10 10 56 8 5 53 8 27 39 8 32 41 43 35 53 9 33 37 13 15 11

Statická stabilita

Vkové stádium

2 2 2 3 2 2 3 2 2 2 4 8 2 2 2 2 2 2 2 3 4 2 2 1

Výskyt hnilob a dutin

Výetní tlouška kmene d130 (cm)

10 10 10 2 3 14 2 2 16 3 6 14 3 13 7 10 10 15 5 12 12 7 8 6

Výskyt suchých vtví

Báze koruny (m)

30 30 30 7 7 28 10 8 27 8 28 22 12 19 20 20 18 19 8 20 20 14 13 9

Poškození koruny

Šíka koruny (m)

Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Tilia cordata

Poškození kmene

Výška (m)

Poadové íslo jedince

NÁM. 28. ÍJNA

235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258

Taxon

2 2 2 1 2 2 1 1 2 1 3 2 1 2 2 2 3 1 1 2 3 1 1 1

4 4 4 3 4 4 3 3 4 3 5 4 3 4 4 4 5 3 3 4 5 3 3 3

v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku, sazenice v trávníku, sazenice, chybí terminál v trávníku, naklonný, jednostranný v trávníku, jednostranná koruna v trávníku, sazenice v trávníku, naklonný v trávníku v trávníku, A v trávníku, Z v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku, plodnice v trávníku v trávníku v trávníku v trávníku, silne zezaná koruna v trávníku v trávníku v trávníku, chybí terminál

Tab. č. 17: Inventarizační soupiska dřevin, stromy, Náměstí 28. října

A - asanace R - redukní ez V - výchovní ez Z - zdravotní ez

proměny veřejného parku v čase

67

2 2 2 2 2

2

1

2 2

1

1 1 1 1

2

2

1

1

1

1 2

2 1 2 2 1 2

2

1 1 2 2 1

2

1 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 2 1 1 2 1 2 1 2 2 1 1 1 2

3 4 4 4 4 4 4 3 3 3 3 4 4 3 3 3 3 3 3 4 3 3 4 3 4 3 4 4 3 3 3 4

Poznámka

Sadovnická hodnota

1

1 2 1 2

Zdravotní stav celkem

2

Jiné poškození

2 3 3 2 2 3 2 1 2 2 2 3 3 2 1 1 1 2 2 2 3 1 3 3 3 1 3 2 2 1 2 2

3 4 4 4 4 4 3 4 4 3 4 4 4 3 3 4 4 4 3 4 3 3 4 4 4 4 4 4 3 3 3 4

Statická stabilita

5 30 41 30 40 45 5 50 40 10 60 55 50 15 10 50 30 18 8 80 10 8 60 60 45 70 70 30 18 20 18 30

Výskyt hnilob a dutin

3 2 5 2 2 2 3 2 1 2 3 3 8 2 2 2 3 2 1 4 2 2 6 3 3 3 3 5 2 2 3 5

Výskyt suchých větví

Vitalita

2 9 8 8 7 10 2 9 11 4 15 12 7 4 3 13 8 6 4 12 3 4 9 7 6 7 5 6 6 5 4 8

Poškození koruny

Výčetní tloušťka kmene d (cm) Věkové stádium

6 20 18 16 18 18 3 25 20 5 25 25 30 6 5 20 20 10 5 25 5 5 30 24 20 28 28 28 10 10 10 20

Poškození kmene

Báze koruny (m)

Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides

Šířka koruny (m)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32

Výška (m)

Pořadové číslo jedince

VRCHLICKÉHO SAD

Taxon

mladý jednostranný, výrazný naklon jednostranný, výrazný naklon odřený kmen, jednostranný vysoko vyvětvený, dvoják jednostranný, výrazný náklon mladý, poškození kmene mladý vyvětvený esovitě prohnutý kmen vyvětvený mladý mladý vyvětvený vyvětvený mladý náklon, vyvětvený jednostranný nakloněný tlakové větvení náklon náklon, vyvětvený náklon, vyvětvený mladý náklon, vyvětvený A - asanace RŘ - redukční řez VŘ - výchovní řez ZŘ - zdravotní řez

Tab. č. 18: Inventarizační soupiska dřevin, stromy, Vrchlického sad

proměny veřejného parku v čase

68

Šířka koruny (m)

Sadovnická hodnota

1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2

0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

6 21 6 6 6 56 74 62 30 30 64 74 56 68 16 16

vyvětvený 5 kusů 5 kusů vyvětvené, pěkné vyvětvené Tab. č. 20: Inventarizační soupiska dřevin, skupiny keřů Náměstí 28. října + Vrchlického sad

Poznámka

Sadovnická hodnota

80 28 2 5 30 5 5 112 112 112

Délka (m)

5 3 1 1 3 3 2 3 3 3

Poznámka

Rozloha (m2)

Sadovnická hodnota

Tab. č. 19: Inventarizační soupiska dřevin, keře, Náměstí 28. října + Vrchlického sad

Šířka (m)

Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Ligustrum ovalifolium Ligustrum ovalifolium Ligustrum ovalifolium Ligustrum ovalifolium Ligustrum ovalifolium Ligustrum ovalifolium Ligustrum ovalifolium Ligustrum ovalifolium Ligustrum ovalifolium Ligustrum ovalifolium Ligustrum ovalifolium

Poznámka

Výška (m)

žp 1 žp 2 žp 3 žp 4 žp 5 žp 6 žp 7 žp 8 žp 9 žp 10 žp 11 žp 12 žp 13 žp 14 žp 15 žp 16

10 5 1,2 1,2 2 3 3 5 5 5

Šířka (m)

Taxus baccata Syringa vulgaris Ribes alpinum Ribes alpinum Syringa vulgaris Taxus baccata Taxus baccata Syringa vulgaris Syringa vulgaris Syringa vulgaris

Výška (m)

sk1 sk2 sk3 sk4 sk5 sk6 sk7 sk8 sk9 sk10

Výška (m)

Taxon

3 3 3 3

Taxon

5 2 2 1,2

Taxon

Pořadové číslo jedince

4 1,5 1,5 4

Pořadové číslo jedince

Syringa vulgaris Berberis frikartii 'Amstelveen' Berberis frikartii 'Amstelveen' Chaenomeles superba 'Pink Lady'

Pořadové číslo jedince

KEŘE Náměstí 28. října + Vrchlického sad

SKUPINY KEŘŮ Náměstí 28. října + Vrchlického sad

ŽIVÉ PLOTY Náměstí 28. října + Vrchlického sad

k1 k2 k3 k4

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 5 3 3

ŽP tvarovaný ŽP tvarovaný ŽP tvarovaný ŽP tvarovaný ŽP tvarovaný ŽP tvarovaný ŽP tvarovaný ŽP tvarovaný ŽP tvarovaný ŽP tvarovaný ŽP tvarovaný ŽP tvarovaný ŽP tvarovaný ŽP tvarovaný ŽP tvarovaný ŽP tvarovaný

Tab. č. 21: Inventarizační soupiska dřevin, živé ploty Náměstí 28. října + Vrchlického sad

proměny veřejného parku v čase

69

Příloha č. 3 Fotografie aktuálního stavu parku

pohled na střední průmyslovou školu

pohled do zadní části parku

dětské hřiště

autorem veškerých fotografií v příloze je autorka práce

proměny veřejného parku v čase

70

památník holocaustu

fotografie vnějšího obvodu parku

parkování u průmyslové školy

pohled Vrchlického sadu směrem do Lužánek

pohled do Vrchlického sadu směrem od Lužánek

proměny veřejného parku v čase

71

Vegetační prvky v parku

proměny veřejného parku v čase

72