příloha > vzdělávání situace ve školství vyšší odborné školy reforma vysokých škol

příloha

>

vzdělávání

situace ve školství

vyšší odborné školy

reforma vysokých škol

příloha

Letošní termíny nevybočují z běžné praxe >

Česká akademická

půda je stále horká a výhled není nijak příznivý. Ministryně školství založila Radu pro reformu, načež část politického spektra ji přijala kladně, druhá ji považuje za zbytečně vyhozené peníze. Nic nového. Uvidíme po volbách, možná všechno bude jinak. V každém případě s klidem na této půdě moc počítat nemůžeme. Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl

na světě vyvíjejí a obměňují, a tak jsou vždy o nějaký kus jinde než stávající zákony. Ale teoreticky by se mohly jednou za čas setkat. Teď je tato příležitost u nás. Ale diskuzi neprožívají jen vysoké školy. Kvůli jednotným maturitám vycházejí do ulic středoškolští studenti již po tři léta. A vlastně do dneška není zmatek u konce. Právě o tomto skutečně pestrém světě je dnešní příloha.

< Vlastimil Poliačik, editor speciálu

Foto čtk

nedávno v rozhovoru pro E15 upozornil, že univerzitní obce se všude

obsah >

Prognózy, naděje a pochybnosti kolem školských reforem II–IV − Pohled dvou ředitelů pražských středních škol na současnou situaci ve školství VI–VII − Vyšší odborné školy – dobrá volba VIII–IX − Pohled dvou představitelů pražských vysokých škol na současnou situaci ve školství X–XI − Ministryně školství iniciuje reformu vysokých škol XII–XIII − Nepodceňujte jazykovou přípravu na přijímací zkoušky XIV

Tak jako obvykle i v tomto roce se podávají přihlášky pro první kolo přijímacího řízení do 15. března. Nikoliv prostřednictvím základních škol, ale přímo ředitelům středních škol. Řádné termíny pro první kolo zkoušek se plánují na období od  22. dubna do 7. května. Pozvánku k přijímacímu řízení zasílá ředitel školy nejpozději do sedmi pracovních dnů před termínem konání přijímací zkoušky. Pro druhé kolo se může ředitel rozhodnout až podle počtu přijatých žáků. Nepřijatí žáci však ve druhém kole mohou podávat neomezený počet přihlášek. Pokud žák neuspěje ani ve druhém kole, mohou rodiče ještě podat odvolání. Nicméně se očekává, že i v tomto roce řada středních škol žádné přijímací zkoušky vyhlašovat nebude a žáci budou vybíráni především na základě prospěchu na základní škole.

Foto čtk

editorial >

>

Maturita. Ústní část zkoušky na Gymnáziu Jaroslava Seiferta v Praze

Otazníky kolem nových maturit >

Zcela jinak ovšem vypadá situace u maturit. O novém modelu maturitních zkoušek se jedná už od poloviny devadesátých let minulého století. V roce

1998 se dokonce zdálo, že budeme po Slovinsku druhou postkomunistickou zemí, která přistoupí na takzvaný všeobecný trend objektivizace maturitních zkoušek. Mezitím nás předběhlo Slovensko, Polsko i Maďarsko. Při

zavádění „státních“ maturit došlo k závažným technickým i metodologickým chybám. Zastánci změn tvrdí, že zdržení je jenom ku prospěchu věci, protože otevírá možnosti pro odstranění nedostatků.  >>> i n ze rce

100001145

Prognózy, naděje a pochybnosti kolem školských reforem >

Právě před rokem vstoupila v platnost novela školského zákona týkající

se výběrového řízení na střední školy. Ale bouřlivé diskuze, které ji provázely a ještě tu a tam provázejí, už zastiňují další radikální změny spojené s maturitou. Střední školství je zkrátka v jednom varu. Jenže co z toho všeho vzejde, ještě zůstává do značné míry záhadou.

Foto čtk

N

avzdory loňským zlověstným předpovědím se ukazuje, že novelizované přijímací řízení na střední školy probíhá celkem bez větších problémů. I tento rok si žáci mohou v prvním kole podat přihlášku na tři střední školy. Ředitelé středních škol jsou zase povinni vypsat v prvním kole dva řádné termíny. Žáci se tedy nemusejí obávat, že by se termíny jejich vybraných škol kryly. Pokud k tomu přece jenom dojde, jednu ze škol musí žák bohužel oželet. I když – existuje ještě jedna možnost: pokud žák včas oznámí

Přijímací písemná zkouška. Střední policejní škola dnes nemá nouzi o uchazeče

svou neúčast ze závažných důvodů (většinou nemoci), ředitel je povinen vyhlásit náhradní termín. Jistá změna nastává v manipulaci s takzvaným zápisovým lístkem. Jestliže je žák po prvním kole přijat na jednu či více škol, musí do pěti pracovních dnů od doručení rozhodnutí o přijetí předložit v jedné ze škol svůj zápisový lístek. Ve škole, kde lístek neuplatní, ztratí nárok stát se jejím žákem. Žák má ale také právo své rozhodnutí s hlasovacím lístkem jednou změnit, a to v libovolné lhůtě. Prakticky mu na rozmyšlenou zůstává období celých prázdnin až do zahájení nového školního roku.

i čkářují i n d Je s stud u nádarma! z

Dopřejte svým dětem kvalitní vzdělání ● 8 leté denní studium

● sociálně-právní zaměření s rozšířenou výukou cizích jazyků ● prospěchové stipendium

● 4 leté dálkové studium ● ideální pro studium při zaměstnání

www.bag8.cz

Dny otevřených dveří:

po předchozí telefonické domluvě kdykoli 1 1 . 0 2 . 2010 ● 26. 04. 2010 ● 06. 05. 2010

Bankovní akademie – gymnázium:

Výuka probíhá na adrese Estonská 500, Praha 10 Studijní oddělení: tel. 210 088 811, 602 675 167 [email protected]

ac m í j při z e B šek u o zk

ích

i n ze rce

příloha Odpůrci naopak skepticky konstatují, že žádné kosmetické změny už ve své podstatě špatně nastavený model nemohou vylepšit. O co tedy ve zkratce jde?

na kterou by se chtěli hlásit, nechává ředitelům středních škol volnou ruku, aby předměty v profilové části vhodně doplňovaly společnou část maturity a tak dále. Jenže jak známo teorie za praxí vždycky pokulhává, a kritici dokonce varují, že pro všeobecné vzdělání bude mít nový model katastrofální následky. Především v tom, že společná část maturity, která nutně musí přihlédnout k nižší úrovni učňovských škol, sleví ze studijních nároků a požadavků. Pro učně zůstane patrně nadále postrachem, ale žáky tradičně kvalitních gymnázií může přestat motivovat k vyšším výkonům. Krátce řečeno – hrozí, že maturita ztratí svůj dosavadní kredit.

Rozdělení maturity na čtyři části > V novém modelu se maturitní zkoušky na veškerých středních školách a učňovských oborech s maturitou budou dělit na čtyři části. Ty dvě základní tvoří společná neboli státní (státem centrálně zadávaná) část a profilová neboli školní část. Společná část bude od roku 2012 obsahovat tři povinné zkoušky: z českého jazyka a literatury, cizího jazyka a výběru mezi matematikou, informatikou nebo občanským a společenskovědním základem. (Ale pozor! Ředitel má právo omezit žákům možnost výběru předmětu ve třetí povinné zkoušce společné části maturity na dva předměty nebo určit jen jeden předmět. Tuto skutečnost však musí oznámit včas, ještě před podáváním přihlášek na svoji školu.) Vedle povinných předmětů společné části maturity bude žák skládat i zkoušky maximálně ze tří nepovinných předmětů, které si může ze široké nabídky sám vybrat. Profilová část je naproti tomu v kompetenci školy, ale podobně jako společná (státní) část se bude od roku 2012 skládat ze tří povinných předmětů a maximálně dvou nepovinných. U každého předmětu si žák může volit mezi dvěma stupni obtížnosti, tedy buď základní, nebo vyšší obtížnost. K úspěšnému složení maturitní zkoušky mu postačí zvládnutí povinných předmětů ve společné a profilové části.

Na případné změny zbývá ještě stále čas >

14.1.2010 16:06:43

1DãHRERU\9iP]DMLVWtXSODWQČQtYSUD[L

9\VRNiãNRODKRWHORYiY3UD]H Jsme ]DYHGHQRXSUHVWLåQtVRXNURPRXãNRORXXPRåĖXMtFtDEVROYHQWĤP ƑSHUVSHNWLYQtSUDFRYQtSR]LFHREFKRGQtLSURYR]Qt Yý5LYHVYČWČ ƑXSODWQČQtYREODVWLKRWHOQLFWYtJDVWURQRPLHFHVWRYQtKRUXFKXGRGDYDWHOVNêFKSURYR]Ĥ GRSUDYQtFKDVSHGLþQtFK¿UHP35DPDUNHWLQJRYêFKDJHQWXU ƑLGHiOQtSĜtSUDYXSURYODVWQtSRGQLNiQt

%DNDOiĜVNpDLQåHQêUVNpVWXGLMQtRERU\6WXGLXP0%$


0#%3k&-*
+4.&
3"5*/(
"
%-&
,-"4*'*,"$&
*&4

/&+-¡1&
)0%/0$&/™
45°
g,0-"
7
 3 
.™.&
/"%45"/%"3%/¥
7µ6,6
$*;¥$)
+";:,±
"+
/+
'3
g1
+"1

,0/7&3;" /¥
 ™45
7&%06
30%*-¥
.-67 ¥


45"3™.&
4&
*
0
70-/µ
 "4

/"#¥;¥.&
0,0-0

0%10-&%/¥$)
;™+.07µ$)
",5*7*5 
.™.&
.0%&3/¥
,0/$&1$*
7µ6,: 
7:6 6+&.&
1°&%.¤5:
,5&3¡
+*/%&
/&/"+%&5& 
61-"5ª6+&.&
*/%*7*%6™-/¥
1°¥4561
,&
456%&/507* 
456%&/5±.
4&
7¤/6+&
g,0-/¥
14:$)0-0( 
%*410/6+&.&
/"%45"/%"3%/¥.
5&$)/*$,µ.
7:#"7&/¥. 
10°™%™.&
&73014,¡
130+&,5:
"
;")3"/* /¥
7µ.¤/: 
1°*+¥."$¥
;,06g,:
10°™%™.&
'03.06
14:$)05&45± 
13±#¤)
456%*"
.0)06
30%* &
*
456%&/5*
4-&%07"5
/"
*/5&3/&56

Ƒ+RWHOQLFWYt%F ±SUH]HQþQtNRPELQRYDQp Ƒ+RWHOQLFWYt%F ±YêXNDYDQJOLFNpPMD]\FH Ƒ0DQDJHPHQWGHVWLQDFHFHVWRYQtKRUXFKX%F ±SUH]HQþQtNRPELQRYDQp Ƒ0DUNHWLQJRYpNRPXQLNDFHYHVOXåEiFK%F ±SUH]HQþQtNRPELQRYDQp Ƒ0DQDJHPHQWYROQpKRþDVX%F ±SUH]HQþQt Ƒ0DQDJHPHQWGRSUDYQtFKVOXåHE%F ±SUH]HQþQtNRPELQRYDQp Ƒ0DQDJHPHQWKRWHOQLFWYtDOi]HĖVWYt,QJ ±SUH]HQþQtNRPELQRYDQp Ƒ0DQDJHPHQWSURVSHULW\UL]LNDXGLWXDNUL]H,QJ ±SUH]HQþQtNRPELQRYDQp Ƒ0DUNHWLQJRYpNRPXQLNDFH,QJ ±SUH]HQþQtNRPELQRYDQp Ƒ0DQDJHPHQWGHVWLQDFHFHVWRYQtKRUXFKX,QJ ±SUH]HQþQtNRPELQRYDQp Ƒ0%$VH]DPČĜHQtPQDKRWHOQLFWYtJDVWURQRPLLDFHVWRYQtUXFK

3ĜLMćWHVHSRGtYDWDUR]KRGQRXWVH Ƒ'Q\RWHYĜHQêFKGYHĜtD  QHERNG\NROLYSRGRKRGČ Ƒ3ĜLKOiãN\NHVWXGLXGRNROR DGRNROR 9\VRNiãNRODKRWHORYiY3UD]HVSROVUR6YtGQLFNi3UDKD 7HOHPDLOLQIR#YVKF]VWXGLMQL#YVKF]

ZZZYVKF]

100001657

g&45*-&5¡
(:./™;*6.
4
.&;*/™30%/¥
("3"/$¥
,7"-*5:

100000978

Foto čtk

Protest. Jeden ze studentských protestů proti spuštění státních maturit. Demonstrativní pochody středoškoláků Prahou se periodicky opakují již tři roky

To, že k některým změnám pravděpodobně ještě dojde, mimo jiné ukazuje i takzvaná náběhová fáze, což je první „zkušební“ model nových maturit v příštím roce. Maturanty roku 2011 čeká historicky ojedinělá maturita, která v rámci plynulejšího přechodu bude o něco nenáročnější. Ve společné části jsou předepsány jen dva povinné předměty (český jazyk a literatura, cizí jazyk nebo matematika) a v profilové stanoví ředitel školy dva až tři povinné předměty. Mnozí žáci nad takovou úlevou patrně zajásají. No, a těm, kteří po studiu ještě stále prahnou, nezbývá než popřát, aby navzdory všem reformám a změnám, ve své píli a touze po vědomostech nepolevili.  < Ivana Peroutková

100001879

(:./"4*6. +*k/¥ .¤450

ROZHODUJETE SE O STUDIU?

jwt_unyp_inz_bacdeg_116x148_e15_01.indd 2

888(+.$;
5&3&307"

13")"


S podobnou rozpačitostí, a mnohdy přímo vyslovenou nevolí, přijímají děkani vysokých škol i původní záměr, že by totiž nový model maturitních zkoušek mohl efektivně sloužit jako přímá vstupenka na vysokou školu. Pro humanitní obory je nová koncepce maturity pro prověření hlubších znalostí většinou nedostačující. Technické obory zase vyžadují povinnou zkoušku z matematiky, které se žák při třetí povinné zkoušce společné části maturity může vyhnout.

900026860

Rozpačitý postoj vysokých škol >

Úskalí nového modelu, které prověří čas >

Ačkoliv nový model působí na první dojem možná poněkud komplikovaně, teoreticky se jeví velmi funkčně. Umožňuje žákům maturovat podle svých schopností, nabízí jim, aby v nepovinných předmětech prokázali své znalosti a dovednosti s ohledem na vysokou školu,

>

příloha

>

Pohled dvou ředitelů pražských středních š kol na současnou situaci ve školství > Položili jsme pro srovnání několik stejných otázek o situaci ve školství a na školách dvěma ředitelům pražských gymnázií. Každý řídí jiný typ školy – státní a soukromý.

E15: Váš pohled na současnou situaci ve školství. Téměř po čtyřiceti letech ve školství mi připadá, že čas od času se najde nový „Komenský“, který chce spasit radikální reformou české školství. Školství je však velice setrvačný systém a ten radikální obraty nedovoluje. Cesta podle mne vede cestou

dlouhodobého působení pozitivním směrem. Změny jsou pak sice nepatrné, ale za nějaký čas se projeví a natrvalo. E15: Jaké změny byste uvítal? U nás je alespoň „státní školství“ (vzdělání) zdarma. Mnozí si pak myslí, že je bezcenné, opak je však pravdou. Vzdělání je jedinou hodnotou, kterou nám nikdo nemůže vzít a která nám otevírá nejen nové obzory, ale i možnosti. Jen to obvykle trvá poněkud dlouho. To by si měli uvědomit především ti, co rozhodují o financování školství. E15: Srovnejte naše střední školství se státy v EU (včetně úrovně středních škol).

100003258

inzerce

w w w. o s u . c z

´Õ ’’’»àÙ ’’’ÂÚ ¶ĊĊ  èëÔäÓàa’áÔáäë’Û’è’ÓàÙÞÛ_æÛàb Äæãêãî”Õ”ÙßãâãáÝßÕ ”µÛæÝ×éàèéæÕà”¹×ãâãáÝ×ç”ÕâؔÁÕâÕÛÙáÙâ蠔¹êæãäçßX” ÕÛæXæâl”ØÝäàãáÕ×ÝÙ ”½âÚãæáÕèÝ×研ÄãØâÝßXâl”Õ”ÕØáÝâÝçèæÕèÝêÕ ”¹×ãâãáÝ×ç” ÕâؔÁÕâÕÛÙáÙâ蠔¼ãçäãØXçßX””Õ”ßéàèéæâl”çèéØÝÕ ”½âÚãæáÕèÝßÕ ”ÊفÙÞâX” çäæXêՔՔæÙÛÝãâXàâl”æãîêãÞ ”Çíçècáãêc”Ýâ’Ùâæçèêl ÅæçÖÛÜàj’áÖÖ ’Âäáèáìàb’×ÝáàáßÛÕÝa’ØÓÝçÞæë’!Ìǒè’ÂäÓìה”””””””””””””””””””””””””””””””””””””””””””””” ´Õ ’»èÓàӒ´×äàjÝáèV” ” æ×Þ ¬”¦¦¨”§¬¦”§ª¤” ” ” ןßÓÛÞ¬”ÖÙæâÝßãêÕ´äÙÚ¢×îé¢×”””””””

¿Õá×ßX”¥¦­ ¥ª©”¦¥””ÄæÕÜՔª”Ă”Çé×ÜØãà

Úææ⬡¡âäÛÜÛßÓÕÝë Õìç Õì’ 100003610

ééé â×Ø Õìç Õì

¸âí”ãèÙêÙâ×ܔØêفl®”¦­¢”¡”§¤¢”àÙØâՔ¦¤¥¤

ZU_104x66mm.indd 1

Provozně ekonomická fakulta

Mohu srovnávat pouze s naším družebním gymnáziem v Bamberku. Myslím, že úroveň znalostí studentů je podobná. Co se týče odměňování kantorů, to je zatím těžko srovnatelné. Různé problémy týkající se chodu školy jsou tam i tady. E15: Máte nějakou inspiraci, například z jiné země, kterou byste rád uplatnil či prosadil, jak všeobecně, tak konkrétně, na vaší škole? Inspirací by asi byla řada, ale jde spíše o drobné postřehy z návštěv jiných škol, které se snažím uplatnit u nás na škole. Že bych měl nějakou myšlenku, která by měla spasit české školství, to nemám, ona asi ani neexistuje. E15: Jaký máte názor na jednotné státní maturity a jejich odkládání? Připomíná mi to nekonečný příběh. Prvním neštěstím je už samotný název. Úroveň maturit na různých typech škol je bohužel rozdílná, ale sjednocení má pro jedny likvidační charakter, pro druhé je to degradace maturit. Střední cesta není. Mělo se to především jinak nazvat, nevzbudilo by to snad tolik emocí. Velikým problémem je rovněž poměr nákladů na státní maturity a přínos, který to skutečně přinese. Vkrádá se myšlenka, že hlavní přínos (finanční) je pro firmy, které se podílejí na organizaci a realizaci státních maturit. E15: Vyhovuje vám současný způsob podávání přihlášek na střední školy? Nevyhovuje. Domnívám se, že nevyhovuje ani uchazečům. E15: Jaké má podle vás výhody a nevýhody státní střední škola? Většina uchazečů o studium má zájem o přijetí na „státní školy“. Zatím jsme si mohli vybírat ty lepší. Hlavní nevýhodu vidím v nastavení tabulkových platů zejména pedagogů a je-

20.1.2010 11:25:22

Soukromá střední škola. Miroslav Hřebecký je ředitelem soukromého gymnázia Gymnázium Jižní město. Škola vznikla v roce 1991. Dnes škola nabízí šestileté studium. Foto E15 Anna Vacková

Státní střední škola. Michal Valek je ředitelem státního gymnázia Gymnázium profesora Jana Patočky. Škola vznikla v roce 1994. Dnes škola nabízí čtyřleté i osmileté studium.

jich nenárokových složek. I když v posledním roce nastala změna k lepšímu, stávající systém nedovoluje řediteli dostatečně zohlednit kvalitu nebo nekvalitu jednotlivých pracovníků. E15: Naopak, jaké má výhody a nevýhody soukromá střední škola? Neřídil jsem soukromou školu, proto může jít pouze o domněnky. Soukromá škola není svázána tabulkovými platy. To může usnadnit získání kvalitních učitelů. Horší to bývá, alespoň u nás, s kvalitou studentů. Obvykle ti lepší jsou úspěšně přijati na „státní školy“.

E15: Váš pohled na současnou situaci ve školství. Školskou reformou byla školám dána možnost uchopit do vlastních rukou co a jak budou učit. Výsledek? Mnoho základních i středních škol hlasitě a ostentativně dává najevo, jak je tato důvěra a zodpovědnost rozčiluje a obtěžuje. Začínám se pomalu smiřovat s faktem, že většina škol propásla jednu z posledních šancí reflektovat dobu a její požadavky a doopravdy se vnitřně reformovat a nabídnout moderní vzdělání pro budoucnost, nikoliv pro dvacáté století. Vztáhnu-li to k pozici Evropy ve světě, je to trochu symbolické – i tam mám pocit, že nám proti rozvíjejícím se regionům čím dál rychleji ujíždí vlak.

E15: Existuje jednoduché pravidlo, jak rozpoznat kvalitní školu? Myslím, že neexistuje. Škola je organismus, na jehož chodu se podílí tolik proměnných, jejichž význam se v čase mění, ze prostě jednoduché pravidlo nemůže existovat.

E15: Jaké změny byste uvítal? Naplnění výrazů, kterými se poslední dobou čím dál častěji školy při hovorech o výstupech výuky zaštiťují, ale ve skutečnosti jsou jen prázdnými pojmy: samostatnost, kreativita, schopnost řešení problémů, týmová spolupráce, nadhled a kritický odstup... Také to slýcháte a čtete? Všichni ty výrazy používáme, ale málokdo je dokáže dětem doopravdy vnuknout.

E15: Lze vedení školy, na které působíte, přirovnat k vedení firmy? (V čem se liší a co má společného?) Domnívám se, že lze. Žádnou jinou firmu jsem však nevedl, tak se mohu mýlit. Vedení firmy a vedení školy má podle mne mnoho společného. Ať je to práce se zaměstnanci, hospodaření školy, vytváření obrazu školy na veřejnosti… <

E15: Srovnejte naše střední školství se státy v EU (včetně úrovně středních škol). Optikou osmnáctého století si stojíme celkem obstojně. Marie Terezie to myslela dobře a na tu dobu to byl skvělý systém, který vydržel déle, než by si panovnice byla možná ochotna připustit. Jenže BYL a NA TU dobu. V dnešních poměrech je množství těch „historiků“, kteří systém stále

dříve v pozadí mají strategický náskok, protože se s krizí musely už vyrovnat.

postaru udržují v chodu a nechtějí si nijak připustit, že objednávka od společnosti na vzdělávací systém a jeho produkt se zásadně proměnila, žalostně vysoké. V rámci Evropy ale na tom nejsme zdaleka tak špatně. Reformu jsme spustili alespoň na papíře, mnoho států nedospělo ani do tohoto startovního bodu. A když porovnáte množství peněz, které do vzdělávání jednotlivé evropské vlády hrnou, u nás je efektivita ve vztahu k peněžní jednotce velmi vysoká. E15: Máte nějakou inspiraci, například z jiné země, kterou byste rád uplatnil či prosadil, jak všeobecně, tak konkrétně, na vaší škole? Určitě Finsko a jeho vzdělávací reformu. Už mají proměnu za sebou, funguje to a přináší výsledky. Například pravidelné vítězství finských školáků ve srovnávacích testech zemí OECD. Nebo otevřený vzdělávací systém schopný do sebe vstřebat pohromadě děti nadané i hendikepované. A dvojnásob jim závidím ekonomické reformy, které v době své hluboké hospodářské krize provedli. Právě díky těmto klíčovým skutečnostem dnes hrají tak trochu jinou ligu. E15: Jaký máte názor na jednotné státní maturity a jejich odkládání? V zájmu zachování duševního zdraví na pachtění kolem nich nahlížím už jen výhradně jako na folklorní festival. Odnáším si z toho dvě poznání: v poměrném volebním systému při daném stavu politické kultury se nějaká hluboká reforma, která se dotkne většiny voličů, téměř nedá uskutečnit. Děsím se analogie s čímkoliv dalším nedořešeným, jako je například penzijní reforma nebo rozpočtový deficit. Druhým „aha“ je závěr, že cokoliv státního je téměř nemanagementovatelné. Vidím to i na efektivitě čerpání nám obdobných rozpočtů u státních škol. Abych se vrátil ke státním maturitám. Asi nejsem jediný, koho to naplňuje vnitřním koncepčním pesimismem. Co by vás napadlo nad mailem o tom,

kolik máte poslat lidí na školení maturitních komisařů, když pořádající instituce netuší, zda státní maturity budou, kdy, z čeho a v jaké podobě? A pokud si myslí, že to tuší, o to je to tragikomičtější. E15: Vyhovuje vám současný způsob podávání přihlášek na střední školy? Pokud myslíte tři přihlášky místo jedné, jsem určitě pro. Nemůže to být primárně o tom, že se školám hůře odhaduje naplnění. Důležité je, že je to výhodné pro zákazníky, tedy zájemce o studium. Hop nebo trop byl strašný systém. Co se týká zápisových lístků v digitální éře, navíc později poslanci změkčených faktem, že je můžete ze školy zase odebrat a dát jinam, je to podobná poslanecká tvořivost, jako legendární „větší množství než malé“ v protidrogovém zákoně. E15: Jaké má podle vás výhody a nevýhody státní střední škola? Víc než na formě a zřizovateli záleží na vrcholném managementu. Ten determinuje vše ostatní. Jinak limity jsem už naznačil. Neplatí to samozřejmě o všech, ale myslím, že státní školy jsou obecně mnohem těžkopádnější, mají mezery ve vnitřní efektivitě, neorientují se primárně na klienta, ale samy na sebe. Tak trochu se řítí do záhuby. Prozatím měly studentů dost a byly zadarmo, takže nic neřešily. Demografickým vývojem se vše rázem mění a ty

E15: Naopak jaké má výhody a nevýhody soukromá střední škola? Dnešní soukromé školy prošly existenčním sítem devadesátých let, osvědčily svoji opodstatněnost a životaschopnost i přes svůj největší hendikep, kterým je školné. Jsou klientsky orientované, většinou přátelštější, lépe komunikují, zvládají public relations. Často je možné je označit za dynamičtější a celkově modernější. Už bych se nebál nekvalitní školy, samozřejmě takové byly, ale trh je vytřídil (platí především o těch existujících dlouhodobě od revoluce). Roli v tom hraje i legislativa, není možná příliš známé, že soukromá škola dostane dotaci od státu jen tehdy, je-li auditovaná a předloží dobrou inspekční zprávu od České školní inspekce. Nutnost platit školné se může stát pro soukromé školství za jistých okolností strategickou výhodou v podobě větší nezávislosti na nevypočitatelné a proměnlivé politické reprezentaci. Přetrvávající nevýhodou je fakt, že většina populace si stále význam doopravdy moderního vzdělání stále nepřipouští a často „hlasují peněženkou“. E15: Existuje jednoduché pravidlo, jak rozpoznat kvalitní školu? Není to jednoduché ani jednoznačné. Už proto, že pod pojmem kvalita si každý představuje něco jiného. Co je pro jednoho pozitivem, je pro dalšího odstrašující. Někdo si hraje na elitářství důrazem na absolutní výkon za každou cenu. Podle mého má smysl sledovat především přidanou hodnotu. Důležitý je nejen vzdělávací efekt, ale i ten výchovný. Ideálem je celková kultivace a osobnostní rozvoj v klidné, přívětivé a bezpečné atmosféře. Pro ty, kteří chtějí srovnávat školy mezi sebou, doporučuji hledat instituce ověnčené mezinárodními certifikáty, jistotu kvality vám tak garantuje nějaká mezinárodní hodnotící autorita. <

Uplatnění na trhu práce >

Školné na veřejných vyšších odborných školách je regulováno vládním nařízením v rozmezí od  2,5 do pěti tisíc korun za rok v závislosti na ekonomické náročnosti

l

Zvo

oboru. U soukromých škol je školné obvykle vyšší. V současnosti se pohybuje v rozmezí od 15 do  25 tisíc korun za školní rok. Ukazatelem důležitosti těchto škol je pak uplatnění absolventů na trhu práce. Ze statistik vyplývá, že je relativně vysoké. Úřady práce v loňském roce evidovaly 6,8 procenta nezaměstnaných absolventů VOŠ (nezaměstnaných VŠ 3,1 procenta, středoškoláků s maturitou 7,8 procenta). „Podle našich šetření se ukazuje, že zhruba dvě třetiny absolventů VOŠ pracuje na pozicích, které odpovídají dosaženému vzdělání, a že absolventi tohoto typu studia jsou zdaleka nejspokojenější, co se týče celkové připravenosti a využitelnosti poznatků ze studia v praxi (3/4 absolventů by opět volilo studium na VOŠ),“ tvrdí předseda Sdružení škol vyššího studia Michal Karpíšek. < Josef Pojsl

=DĆtWVWXGRYDWXQiVPĭçH NDçGøQHERīSĥLMtPiPH EH]SĥLMtPDFtFK]NRXåHN 7LWXORGQiVYåDN]tVNDMt MHQWLNWHĥtEXGRXSRFWLYĕ VWXGRYDW 1DEt]tPHW\WRSUHVWLçQt obory:

,QIRUPDWLND (NRQRPLND 3UiYR 'Q\RWHYĥHQøFKGYHĥt 18. 2. od 17:00 v sídle školy 123234.pdf 20.1.2010 11:53:54

Vltavská 585/14, Praha 5, tel.: 800 555 808, www.vsmie.cz, [email protected]

Foto profimedia.cz

ÅáçÝäáßa’_æëÞ×æa’ÙëßàVìÛçߒè’Õ×àæäç’ÂäÓÚë îÕàã’Ùâc”ê”æã×ٔ¥­­¥

1. Dobrým vodítkem je certifikát kvality EVOS. Ne všechny VOŠ však toto hodnocení podstoupily, jinými slovy: nemá-li škola certifikát, neznamená to nutně, že je nekvalitní.

¨½®¯%¾ª¹®Ĩ« ¯ Ĩ³ ­ £© Ĩ³µ © ĨĄÒĨĢĐĠĐĂР‚æäáååáèӒ£¥¡¤¢¥ž’££¢’¢¢’’ÂäÓÚӒ£’ æ×Þ ¡ØÓꬒ¤¤¤’¤¦¢’«¤©ž’¤¤¦’¤¤¥’¨¤¥ ןßÓÛÞ¬’ÛàØá²ÙÜ⣠Õ잒ÛàØᬒééé ÙÜ⣠Õì

C

M

2. Studium by se mělo blížit svou organizací a pojetím výuky studiu na vysokých školách. Po celé studium by měly vytvářet prostor pro co největší volitelnost předmětů a škola by měla přijímat ke studiu dostatečný počet studentů. Y

CM

MY

CY

školy (VOŠ) se u nás objevily až po roce 1990. Jejich koncepce byla převzata ze zahraničí, kde existují již řadu let a jsou tradičním prvkem vzdělávací soustavy. Jejich hlavní předností je praxe, která se prolíná celým studiem a je jedním z klíčových faktorů přispívajících k uplatnění absolventů. VOŠ se dělí na soukromé a státní, u nás jich je celkem 184 a studuje na nich téměř 30 tisíc studentů.

N

abídka VOŠ je opravdu veliká a zahrnuje téměř veškeré obory. Od humanitních přes ekonomické, technické, umělecké, zdravotnické, ale třeba i obory zemědělské. Důležité je vybrat školu, kde je studium kvalitní. To ovšem není snadné. V minulosti k tomuto účelu sloužil certifikát EVOS. Ten byl udělován v letech 1995–2000. EVOS byl oceněním kvality škol,

které prošly komplexním hodnocením za účasti zástupců vysokých škol a podnikové sféry. „Tímto hodnocením prošlo zhruba 25 škol asi s 35 programy. Pak o tuto činnost opadl zájem, takže v současné době EVOS indikuje, že se jedná o školu, která byla v minulosti hodnocena jako velmi kvalitní. Kvalitní škola se však asi nejlépe pozná podle spokojených absolventů,“ tvrdí Michal Karpíšek, předseda Sdružení škol vyššího studia (SŠVS/CASPHE).

Mezi další kritéria kvality podle něho patří například možnost pokračování ve studiu a napojení na VŠ, specializovaní pedagogové, mezinárodní spolupráce se školami na podobné úrovni vzdělávání. Kvalitní škola by měla rovněž nabízet možnost části studia nebo odborné praxe v zahraničí. „Dobrá vyšší odborná škola by měla nabídnout dostatečně studium, které vede k jasně danému uplatnění v rámci určitého souvisejícího odborného

okruhu – těžko věřit školám, které slibují v jednom programu připravit všeuměly uplatnitelné v celé řadě jen zdánlivě souvisejících povolání,“ dodává Michal Karpíšek.

Důraz na praxi >

Právě praxe je také největší předností a zároveň i odlišením VOŠ od klasických vysokých škol. Praxe na většině VOŠ zabírá obvykle více než jeden semestr z celkové délky studia. Ta se pohybuje

3. Dobrá vyšší odborná škola by měla mít knihovnu se studovnou a dostatkem literatury. Samozřejmostí by měl být přístup studentů k internetu.

CMY

K

4. Vyšší odborné školy by měly spolupracovat s obdobnými školami v zahraničí. To jim umožňuje vysílat část studentů na zahraniční stáže, respektive odborné praxe.

âÕÖlîl”’Xߎᔭ¢”èlؔÎH”Õ”ßêÕæè”ãçáÝàÙè×ܔÛíáâXîÝl® ” ć ßêÕàÝèâl”çèéØÝÞâl”äæãÛæÕá ” ć äÙçèæã锄ßXàé”êãàÝèÙàâ×ܔäÙØádèŽ ” ć ÝâØÝêÝØéXàâl”älçèéä Êٔ„ßãàâlá”æã×ٔ¦¤¥¤£¦¤¥¥”ÖéØãé”ãèÙêÙâ픦”èlØí”ä㔦¤”çèéØÙâèÙ×Ü¢ ¥¢”ßãàã”äÝÞláÕ×lÜ㔁lîÙâl”çٔÖéØٔßãâÕè”êٔ§”èÙæálâÙ×Ü®” ¤¤ ’¦ ž’¤¨ ’¦ ’Ó’¥ ’§ ’¤¢£¢”œê”ãØäãàÙØâl×ܔÜãØÝâX×ܝ £ ’¤ ’¤¢£¢’£¨ ¢¢’Ā’£ª ¢¢’ÚáÖ œØãäãàÙØâٔáã’âãçè”âXê„èdêí”êéßí ÄläÕØâd”àîٔÝâØÝêÝØéXàâd”ØãáàéêÝè”ç×܎îßé”甁ÙØÝèÙàÙᔄßãàí ” ßՒØc”äãâØdàl”ãØäãàÙØâÙ

¸Õà„l”ÝâÚãæáÕ×ٔ㔄ßãàÙ ”ÚãæáéàXÙ”äÝÜàX„ÙߔßٔçèéØÝé

ÿ¿øÜĹÿÜĪÜĨÿ¿ĨĵĵĵĐìöċĄĐÏĹ

5. Větší škola nabízí větší pestrost a více volitelných prvků a snáze zabezpečí potřebnou profilaci vyučujících (malá škola si těžko bude vydržovat odborníka na úzkou speciální oblast). 6. Pedagogové by měli mít specializaci na tento typ výuky. Vyučovat by měli i odborníci z praxe. Užitečné odkazy: www.VyssiOdborneSkoly.com – Adresář vyšších odborných škol www.ssvs.cz – Sdružení škol vyššího studia www.asociacevos.cz – Asociace vyšších odborných škol

100002762

Vyšší odborné

in ze rce

Vyšší odborné školy – dobrá volba >

ku

vejš

9]GĕOiQt 3DUWQHUVWYt ÔVSĕFK

Jak správně vybrat VOŠ

Spokojenost. Podle statistik jsou absolventi VOŠ nejspokojenější co se týče celkové připravenosti a využitelnosti poznatků ze studia v praxi

u

vno

rá si sp

900026768

od dvou do čtyř let. Studovat je možné jak prezenčně, tak distančně. Studium je stejně jako na vysoké škole (VŠ) rozloženo do semestrů, které jsou zakončeny zkouškovým obdobím. I na VOŠ je nutné zvládnout přijímací zkoušky. Ty probíhají na naprosté většině škol v srpnu a v září. Některé VOŠ začínají i postupně spolupracovat s VŠ. Absolventům se tak rozšiřuje možnost uznání části dosaženého vzdělání při případném dalším studiu. V každém případě absolvent VOŠ získává titul DiS. (diplomovaný specialista), a poněvadž v zahraničí je tento druh škol docela rozšířen, je tam vnímán pozitivně.

>

100003588

příloha

příloha

>

Pohled dvou představitelů pražských vysok ých škol na současnou situaci ve školství > Veřejná vysoká škola. Vladimír Kučera je ředitelem Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT v Praze. Ústav byl založen v roce 1991 jako vzdělávací instituce s postavením vysokoškolského ústavu. Zaměřuje se především na výukové programy v rámci celoživotního vzdělávání, zejména na programy určené pro absolventy (bakaláře a magistry) českých a zahraničních vysokých škol prováděné formou studia při zaměstnání.

E15: Váš pohled na současnou situaci ve školství. Naše školství prochází transformací. Na základních školách se mění osnovy, větší důraz je kladen na výuku cizích jazyků. Vznikají gymnázia, tradiční průmyslovky hledají v systému své místo. Mění se zájem o studijní/učební obory na všech stupních našich škol. Velkou změnou je zavedení strukturovaného studia na vysokých školách. Vysoké školy nyní působí v tržním prostředí a rostoucí konkurence spolu s demografickým vývojem nutí vysoké školy o nové studenty bojovat, což má za následek tlak na kvalitu vzdělávacího procesu. E15: Na jaké úrovni jsou dnes naše vysoké školy? Kvalita našich vysokých škol je velmi různá. Bohužel se to málo projevuje při hledání zaměstnání. Postupnou diferenciaci našich vysokých škol v povědomí veřejnosti vidím jako nejbližší velký úkol. Kritériem diferenciace by měl být právě zájem o absolventy a pozice, kterých se v životě dopracují. E15: Srovnejte naše školství se státy v EU (včetně kvality

vysokých škol, tento dodatek lze spojit s předchozím dotazem). Jsem přesvědčen, že české školství, podobně jako rakouské či německé, mělo v Evropě vždy dobrý zvuk. Jen musíme tuto pozici udržet. Na vysokých školách je významným aspektem jejich činnosti výzkum a spolupráce s praxí. Tu je třeba oboustranně rozvíjet. V tomto ohledu máme co dohánět. Někdy mám také pocit, že naše školy a nabízené studijní programy jsou příliš úzké, příliš specializované. Cennější je studenty naučit obecné metody a postupy, než jakékoliv konkrétní dovednosti. Ty v dnešním světě příliš rychle zastarávají. Ke srovnání se světem ještě poznamenávám, že v žebříčku univerzit britského listu The Times se mezi čtyřmi sty nejlepšími univerzitami umístila z ČR pouze Karlova univerzita a ČVUT. E15: Jaké hlavní změny byste uvítal v novém školském zákoně? Uvítal bych zavedení školného na vysokých školách. Vzdělání je ta nejlepší investice v životě. Vzdělání musí být zároveň dostupné, což vyžaduje vytvoření podmínek pro systém půjček a jejich splatnosti. E15: Máte nějakou inspiraci, například z jiné země, kterou byste rád uplatnil či prosadil jak všeobecně, tak konkrétně na vaší škole? Je potřeba více otevřít naše vysoké školy zahraničním studentům, ale i učitelům. Ale chybí nám i mobilita na vnitřním trhu. Jsem si samozřejmě vědom, že tento stav má i objektivní příčiny. Ale mělo by se stát normou studovat bakaláře na jedné škole, magistra na jiné škole a doktora opět jinde. Nebo na téže škole studovat alespoň jiný, či příbuzný obor. Dosahuje se tím širšího vzdělání a většího rozhledu. Firmy by měly při vybírání zaměstnanců takové studenty preferovat.

E15: Je již dostatek (přebytek či nedostatek) vysokých škol? Jaký typ školy by u nás měl převyšovat (jak z hlediska oborů, tak veřejných a soukromých). Domnívám se, že se u nás začíná projevovat přebytek vysokých škol. Může to vést k rostoucí nezaměstnanosti jejich absolventů. Nepreferuji školy veřejné, či soukromé, nýbrž školy kvalitní. Důležitá je flexibilita nabízených oborů. Například Masarykovu ústavu vyšších studií ČVUT se podařilo akreditovat nové obory bakalářského i magisterského studia, které kombinují vzdělání technické se vzděláním ekonomickým. Obecně vzato, vzdělání na pomezí dvou oborů je pro život nejcennější. Naše zkušenosti dále ukazují, že velký zájem (hlavně v případě navazujících magisterských programů) je o kombinovanou formu studia, která umožňuje již pracujícím studentům si vzdělání doplnit. Proto na našem ústavu připravujeme kombinovanou formu všech již akreditovaných programů. E15: Máme již dostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí? Podle statistik jich máme méně než ve vyspělých evropských státech. Mají však jinou strukturu. Vysokoškolské vzdělání bych nerad omezoval, protože rozvíjí osobnost člověka. Vzdělání je třeba navíc chápat jako celoživotní proces. E15: Jaké má podle vás výhody a nevýhody veřejná vysoká škola? Veřejné vysoké školy v naší zemi existují již dlouho, a tedy mají tradici. To je obrovská výhoda. Pokud se z ní nestane pouhá setrvačnost. Pro někoho může být při současné legislativě výhoda, že neplatí školné. E15: Naopak jaké má výhody a nevýhody soukromá vysoká škola?

Foto VIC ČVUT

Položili jsme pro srovnání několik stejných otázek o situaci ve školství a na školách v České republice dvěma představitelům pražských vysokých škol. Každý řídí jiný typ školy – státní a soukromý.

Soukromé vysoké školy nabízejí nové programy, hledají mezery na trhu vzdělání. Mají však problém se zajištěním kvalitních pedagogů, kteří většinou již pracují na nějaké veřejné vysoké škole. Někoho může odradit školné. E15: Existuje jednoduché pravidlo, jak rozpoznat kvalitní vysokou školu? Jednoduché pravidlo zřejmě neexistuje. Proto jsou vytvářeny různé žebříčky a pořadí vysokých škol. Nejdůležitější je úspěšnost absolventů a kvalitní výzkum. Špičkové univerzity ve světě jsou hodnoceny podle toho, kolik vyprodukovaly laureátů Nobelových cen a jak jsou citovány publikace jejich zaměstnanců. E15: Lze vedení školy, na které působíte, přirovnat k vedení firmy? (V čem se liší a co má společného?) Vedení každé firmy má svá specifika, a tedy je má i vysoká škola. Hlavní rozdíl vidím v akademických svobodách. Pracuji léta ve vedení výzkumných ústavů a vysokých škol. V prostředí akademických svobod jsou zaměstnanci vedeni k vytváření vlastních názorů. Proto je potřeba nové myšlenky zaměstnancům nejen sdělit, ale hlavně je přesvědčit o jejich správnosti. <

Soukromá vysoká škola. Michal Klíma je rektor Metropolitní univerzity Praha. Škola vznikla jako obecně prospěšná společnost v roce 2001. V současné době univerzita nabízí celkem osm bakalářských, sedm magisterských a jeden doktorský obor. Zaměření školy je především na mezinárodní vztahy a evropská studia. Mimo Prahu působí ještě v Plzni, Liberci a Hradci Králové.

E15: Váš pohled na současnou situaci ve vysokém školství. Vysoké školství v Česku zažívá obtížné období, které souvisí především s kauzou plzeňské právnické fakulty. To, co se tam stalo, je naprosto nepřijatelné a já věřím, že jde o ojedinělý exces. Chtěl bych také věřit, že všechny vysoké školy si z toho vezmou ponaučení a nastaví systémově pravidla tak, aby něco takového nebylo možné. E15: Na jaké úrovni jsou dnes naše vysoké školy? Každá vysoká škola má jinou kvalitu. Působí zde jak velmi kvalitní vysoké školy, tak i ty slabší. Mám za to, že se již ve veřejnosti víceméně ví, která škola nabízí kvalitnější vzdělání. Mezi veřejnými vysokými školami patří ke špičce například Masarykova univerzita v Brně, mezi soukromými pak Metropolitní univerzita Praha. E15: Srovnejte naše školství se státy v EU. Je velmi obtížné se srovnávat se státy Evropské unie. Vždyť v každé členské zemi jsou kvalitní i méně kvalitní školy, jiná úroveň je ve Skandinávii a jiná třeba v Řecku.

Tedy i když probíhá standardizace vysokoškolského studia v rámci Boloňského procesu ve smyslu třístupňového strukturovaného studia (bakalářské, magisterské a doktorské), úrovně vzdělávání se vzájemně liší. Roli hraje i odlišný podíl státních výdajů na vzdělávání. E15: Jaké hlavní změny byste uvítal v novém vysokoškolském zákoně? Pro další rozvoj vysokého školství je třeba modernizovat systém akreditací studijních oborů a programů, který se dostává do situace, jež nevyhovuje ani soukromým, ani veřejným vysokým školám. Jak například navrhovala Bílá kniha, mělo by se zvážit zavedení akreditací celých studijních programů. Tím by se mohl racionalizovat stávající systém založený na akreditacích studijních oborů. Nemělo by se zapomenout ani na návrhy, které by umožnily diferenciaci vysokých škol na vzdělávací a vědecké. E15: Máte nějakou inspiraci, například z jiné země, kterou byste rád uplatnil či prosadil jak všeobecně, tak konkrétně na vaší škole? Osobně jsou mi nejsympatičtější systémy vzdělávání v severských zemích (Švédsko, Finsko, Dánsko), které jsou dlouhodobě hodnoceny jako nejkvalitnější. Tamní univerzity jsou velmi otevřené zahraniční spolupráci, což přináší samozřejmě výhody jim, ale i studentům a akademickým pracovníkům z jiných zemí, kteří zde mohou čerpat množství zkušeností. E15: Je již dostatek (přebytek či nedostatek) vysokých škol? Na tuto otázku lze odpovědět, jestliže se podíváme na to, zda poptávka odpovídá nabídce. A v současné době tato rovnováha víceméně existuje. Čili počet vysokých škol je v podstatě optimální. Vedle sebe mohou existovat menší a regionální vysoké školy

a na druhé straně větší celostátní univerzity. Dá se očekávat, že s ubývajícím počtem absolventů středních škol, budou zanikat některé menší soukromé vysoké školy. E15: Jaký typ školy by u nás měl převyšovat (jak z hlediska oborů, tak veřejných a soukromých)? Nežijeme ve státně plánované ekonomice, proto nelze nadekretovat, jaké obory by měli či neměli mladí lidé studovat. Nicméně stát může vytvořit výhodnější finanční podmínky pro studium v oborech, kde je nedostatek absolventů. Jde například o některé technické obory.

E15: Naopak jaké má výhody a nevýhody soukromá vysoká škola? První soukromé vysoké školy existují pouze první desetiletí a je tudíž obtížnější hodnotit jejich kvalitu. Nicméně mezi více než čtyřiceti soukromými vysokými školami získaly univerzitní status již tři tyto školy. Některé soukromé vysoké školy stále více stavějí svou prestiž na kvalitě ve smyslu nabízeného studia, moderního technického vybavení a vstřícnějšího přístupu ke studentům. Například na Metropolitní univerzitě Praha vznikl největší projekt v Česku pro hendikepované studenty s tělesným postižením. E15: Existuje jednoduché pravidlo, jak rozpoznat kvalitní vysokou školu? Za jedno z hlavních kritérií lze považovat mezinárodní rozměr každé vysoké školy. To znamená, že je třeba se ptát, s kolika a jakými zahraničními univerzitami uzavřela škola smlouvy o výměně studentů, kolik studentů každoročně vysílá na evropské a jiné světové univerzity. Samozřejmě je třeba se ptát, na jaké úrovni je vědecko-výzkumná činnost, jaké konference se konají, které granty se realizují a jaká vědecká centra fungují. < 100004327

E15: Máme již dostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí? Můj názor je ten, že nikdy nebudeme mít dost vzdělaných lidí, neboť moderní člověk se musí vzdělávat po celý život. Nejde také tolik o tituly, jako o skutečnou kvalitu vzdělání, jež pak každý uplatní ve své profesi a v každodenním životě. E15: Jaké má podle vás výhody a nevýhody veřejná vysoká škola? Veřejné vysoké školy mají zpravidla tradice a kontinuitu, větší komplexy budov, kolejí a jídelen.

i n ze rce

1ÑÆuUÆ
QÑÆMPIB
OB
UÂNB
W[EÅMºWºOÆ
WZKEF




MSP_50x68.indd 1

26.1.2010 14:17:42

příloha

Ministryně školství Miroslava Kopicová ustavila na konci loňského roku Radu pro refor-

mu vysokoškolského vzdělávání. Rada je složena z univerzitních expertů z České republiky a ze zahraničí i ze zástupců praxe a jejím úkolem je nastavit další směřování reformy terciárního vzdělávání, tedy reformu vysokého školství.

Foto mediafax

Rada pro reformu. Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová ohlašuje na tiskové konferenci 18. ledna vznik Rady pro reformu. Vedle ministryně poslouchá předseda nové rady Rudolf Haňka

P

odle ministryně je cíl rady jednoduchý, ale pouze zdánlivě. „Rada musí určit reformní priority tak, aby jakákoliv příští vláda vzešlá z letošních voleb mohla co nejrychleji zavést opatření pro přístupnější vysokoškolské vzdělávání, zajištění jeho kvality, hospodárnější nakládání s prostředky, udržitelné financování a snazší přenos výsledků výzkumu do praxe,“ vysvětluje Kopicová.

Vysokých škol je příliš mnoho >

Vysoké školství se musí podle Kopicové urychleně změnit. Univerzit je totiž podle ní moc a začíná být obtížné vysledovat, která škola je kvalitní a která ne. Navíc – stát dlouhodobě nemá na to, aby „zdarma“ dopřával

vysokoškolské vzdělání 60 procentům populačního ročníku, jako je tomu dnes. Podle Kopicové je nutné školy rozdělit. Ty elitní budou dělat špičkovou vědu a připravovat pětinu nejnadanějších studentů. Ostatní se mají zaměřit spíše na prakticky pojatou výuku – třeba jen v bakalářském stupni. Ministryně také připomněla, že vysokých škol je v Česku moc – celkem 75, z toho 45 soukromých – a mají velmi rozdílnou kvalitu. Podle ní by tak v budoucnu mohly některé školy, zejména ty soukromé, kterých je asi 45, zanikat nebo se slučovat. „To se ale nedá dělat příkazem shora. Ale aspoň jsme si připustili, že některé vysoké školy, hlavně soukromé, nenaplnily naše očekávání. Přitom třeba Oxford nebo Harvard jsou soukromé

univerzity. U nás se ale očekávání nenaplnila. My máme jen asi tři soukromé vysoké školy, které mají úroveň jako nejlepší veřejné univerzity, většina z těch ostatních je jen profesních,“ uvedla Kopicová a dodala: „Myslím, že když dáme jasný signál, že vnímáme rozdílné úrovně i poslání absolventů, a tomu přizpůsobíme finance, to znamená, že budeme platit více těm školám, které dělají výzkumnou činnost, mají doktorandy, tak možná přimějeme menší univerzity k tomu, aby se slučovaly. Budou tedy finanční pobídky.“ Ministryně upozornila i na problém kvalitních pedagogů, respektive na jejich nedostatek. „Je jasné, že nemáme dost akademických pracovníků, kteří by studium na tolika vysokých školách mohli garantovat,“ upozornila. Současná praxe vede podle ní k fenoménu tak-

zvaných létajících profesorů, kteří mají nasmlouvané úvazky na více školách zároveň. „Aby všechno stihli skutečně kvalitně odučit, museli by létat,“ podotýká ministryně. Chce proto brzy předložit vyhlášku, která určí, že jeden docent nebo profesor smí garantovat výuku pouze na jedné vysoké škole.

až patnáct procent mimořádně nadaných mladých lidí české vysoké školství momentálně nedělá dost,“ míní Haňka. Redukce vysokých škol je i podle Haňky potřebná, ale neměla by se řídit shora. „Veřejných vysokých škol je 26, to by tak asi odpovídalo počtu obyvatel. Soukromých univerzit je 45, nevím, jestli jich tolik potřebujeme. Navíc většinou nejsou kvalitně řízený, často chybí třeba akademický senát,“ uvedl Haňka. Rada, ve které kromě Haňky zasedá i několik rektorů nebo zástupci průmyslu, se bude v příštích měsících scházet a dávat dohromady návrhy, již mají české vysoké školství přiblížit světové úrovni. Foto profimedia.cz

Ministryně školství iniciuje reformu vysokých škol >

Školné? Ne, jen pro zahraniční studenty >

Rada není na rozdíl od OECD pro zavedení školného. „OECD je doporučila zavést, ale Rada pro reformu je proti tomu,

Baťova univerzita. Jedna z prvních nově vzniklých veřejných univerzit po roce1990 byla Baťova univerzita ve Zlíně

>

protože by to byla zátěž pro studenty. Podle nás by bylo lepší zavést finanční půjčky pro studenty, které zlepšily například ve Velké Británii přístup chudších studentů na univerzity. Školné by mělo být zavedeno jen pro zahraniční studenty, protože nevím, proč by je měli platit daňoví poplatníci,“ prohlásil Haňka. Podle stínového ministra školství za ODS Waltera Bartoše je nakročená cesta správná: „Rozdělit vysoké školy na výzkumné a praktické – o tom hovořím už deset let. K rušení soukromých vysokých škol bych byl ale skeptický,“ řekl Bartoš. Jiří Havel, který se zabývá školstvím v ČSSD, však vznik rady i její plánované aktivity považuje za „plácnutí do vody“. „Je úsměvné, že něco takového vzniká tři měsíce před volbami od lidí, kteří pak už nic řešit nebudou. Uniká mi smysl,“ řekl k tomu Havel.   < Alena Adámková

100001148

i n ze rce

Nadaní studenti jsou přehlíženi >

Radu, která má mít reformu vysokého školství na starosti, povede Rudolf Haňka, profesor na univerzitě v Cambridge. Výstupy kolegia odborníků mají být podle Kopicové použitelné i pro příštího ministra, ať už vzejde z jakékoliv strany. I profesor Haňka má za to, že vysokých škol je v Česku moc a je to na úkor kvality. „V Británii žije 60 milionů lidí a mají tam 130 univerzit. V Česku je deset milionů lidí a vysokých škol je tu 75. Každý musí vidět, že tady je problém,“ řekl Haňka. Kdyby jeho studenti z Cambridge přijeli na stáž na některou z českých univerzit, podle Haňky by se „ukousali nudou“. „Na druhé straně je velké procento vysokoškolských studentů v pořádku, protože se naučí novým věcem, dovednostem, jak pracovat s informacemi. Ale pro deset

Moderní Střední odborná škola s tradicí 16 let Jedinečné studijní obory:

● Bankovnictví a pojišťovnictví ● Média a marketing ● Cestovní ruch Vynikající studenti mohou získat prospěchové stipendium!

www.bankovniakademie.cz

i čkářují i n d Je s stud u nádarma! z

Dny otevřených dveří: 28. 01. ● 04. 02. ● 11. 02. ● 18. 02. ● 25. 02. ● 11. 03. 2010 po předchozí domluvě kdykoli

BANKOVNÍ AKADEMIE, Vlkova 12, Praha 3

Studijní oddělení: tel. 210 088 885, 724 135 120 [email protected]

ac m í j při z e B šek u o zk

ích

i n ze rce

Střední škola zahradnická s.r.o. nabízí

Nezadržitelně se blíží období přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy.

Jak předejít možnému neúspěchu? Zbývá posledních pár měsíců na doplnění případných mezer a zdárné složení vstupních jazykových zkoušek. Odborníci doporučují doplnit domácí přípravu o některý ze specializovaných jazykových kurzů. Investované prostředky se vám bohatě

Foto profimedia.cz

Mezinárodní jazykové zkoušky >

přijímacím řízení uchazeče, kteří v minulosti některou z jazykových zkoušek na odpovídající úrovni úspěšně složili. Takový mezinárodní

„Mezi nejznámější mezinárodní jazykové zkoušky v České republice patří City & Guilds a takzvaný Cambridge exams. Zkoušky City & Guilds je možné složit v certifikovaných centrech kterýkoli měsíc a jejich nespornou výhodou je možnost vykonání ústní a písemné části zvlášť, v případě potřeby i na rozdílných úrovních,“ upozorňuje Vítězslav Bican z jazykové školy Channel Crossings. Cambridge exams vypisují termíny třikrát ročně. Oba typy zkoušek odpovídají Společnému evropskému referenčnímu rámci pro jazyky,

• základy zahradnické výroby • okrasné sadovnictví

3-letý učební obor Učební obor ukončený závěrečnou zkouškou s vydáním

ZAHRADNÍK výučního listu.

Střední škola zahradnická s.r.o., Jírovcovo nám. 1782, Praha 4, tel.: 267 910 144

www.zahradnickaskola.cz

Další možností, jak zvýšit svoje šance u přijímacích zkoušek, je studium jazyka v zahraničí. Takové studium jazykové agentury doporučují naplánovat raději na delší dobu a s dostatečným předstihem, aby student maximálně využil možnosti výuky v cizojazyčném prostředí. Studium v zahraničí je obrovským přínosem pro schopnost dorozumět se v běžných situacích, ale také při přípravě na mezinárodní jazykové zkoušky. Ty můžete složit přímo v zemi pobytu v rámci studia nebo po návratu domů. Nepromarněte čas bezcennou přípravou a věnujte prostor efektivnímu studiu, ať už doma, nebo v zahraničí. Získané znalosti a případný certifikát rozhodně v budoucnosti mnohokrát využijete. < Irena Hartingerová

INTERNATIONAL BUSINESS - CENTRAL EUROPEAN BUSINESS REALITIES a two-year full-time Master’s Program taught in English with a possibility to study part of the program at one of our partner universities in Lyon-France, Mainz-Germany, Innsbruck-Austria or Geneva-Switzerland and to graduate with diplomas (Double Degree) from both universities.

IB_104x66mm.indd 1

Obory vzdělání SPŠE (i dálkové studium): Informační technologie Elektronické počítačové systémy Technické lyceum Elektrotechnika Vzdělávací program VOŠE: Silnoproudá elektrotechnika Dny otevřených dveří: 2.2.2010 v 16,30 hod.

Learn more at: http://ib.vse.cz

Na Příkopě 16, 110 00 Praha 1 e-mail: [email protected] tel.: 224210585

www.vosaspsekrizik.cz 5R]KRGXMHWHVHRVWXGLXQDVWĜHGQtãNROH"

14.12.2009 VOŠ_104x66mm.indd 16:29:09 1

15.1.2010 10:50:53

1DãHRERU\9iP]DMLVWtXSODWQČQtYSUD[L

3UYQtVRXNURPiKRWHORYiãNROD

i n ze rce

QDEt]tYHãNROQtPURFHþW\ĜOHWpGHQQt VWXGLXPYRERUHFK

I Management ICT projektů I Informační technologie I Ekonomie a management

100000590

Prezenční, kombinované a individuální studium.

Škola, která vám k něčemu bude.

Application deadline: 30 April 2010 Tuition fee: 1.800 euros / per semester

Informace a přihlášky ke studiu: Institut doktorských studií a MBA Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava Sokolská 33, 701 21 Ostrava, nebo tel.: 597 322 192,2377 fax: 596 110 026 e-mail:[email protected] www.ekf.vsb.cz

Podmínky studia: VŠ vzdělání, 3 roky manažerské praxe nebo výjimečně úplné středoškolské vzdělání s dlouhodobou manažerskou praxí. Zahájení studia: září 2010 Místo studia: Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava, Havlíčkovo nábřeží 38 A, 701 21 Ostrava 1 Realizace studia: 1x za měsíc pátek od 14.00 hod. – 20.00 hod. sobota od 8.00 hod. – 15.00 hod. Poplatek za studium: 70.000,-Kč bez DPH /1 rok studia Poplatek za přijímací řízení: 2 000,- Kč

VOŠ a SPŠE F. Křižíka

opens for the ninth consecutive academic year 2010/2011

Studium v zahraničí >

STUDIUM PROGRAMU MBA

Ekonomické vzdělání na dobré adrese

• trávníkářství • mechanizační prostředky pro údržbu golfových hřiš�

University of Economics, Prague, Czech Republic

Otevřené obory bakalářského studia

www.unicorncollege.cz

GREENKEEPER

Kontakt:

a proto slouží jako oficiální potvrzení jazykových znalostí.

100000129

Zaměření Floristika je určeno pro zájemce o aranžování a vazbu květin. Odborná praxe probíhá v prostorách Pražského hradu, v Botanické zahradě Troja aj.

0+27(/1,&79Ë 0&(67291Ë58&+ .*<01È=,80 První soukromá hotelová škola má dlouholetou tradici, disponuje nadstandardním gastronomickým vybavením pro výuku odborných SĜHGPČWĤ 6SROXSUDFXMH V SĜHGQtPL SUDåVNêPL KRWHORYêPL VSROHþQRVWPLDUHVWDXUDFHPLNGHVWXGHQWLY\NRQiYDMtVYRXSRYLQQRX SUD[L $EVROYHQWL ãNRO\ PRKRX SRNUDþRYDW YH Y\VRNRãNROVNpP VWXGLX Y EDNDOiĜVNêFK D PDJLVWHUVNêFK RERUHFK QD 9\VRNp ãNROH KRWHORYp NWHUiMHVRXþiVWtVSROHþQRVWLQHERQDMLQêFKY\VRNêFKãNROiFKYý5 0RKRX WDNWpå SUDFRYDW YH VWĜHGQtP D Y\ããtP PDQDJHPHQWX VSROHþQRVWt]DPČĜHQêFKQDKRWHOQLFWYtJDVWURQRPLLDFHVWRYQtUXFK 6RXþiVWt SĜLMtPDFtKR Ĝt]HQt QHQt SĜLMtPDFt ]NRXãND .ULWpULHP SUR SĜLMHWtXFKD]HþHMHSURVSČFKDYêVWXSQtKRGQRFHQt]H=â %OLåãt LQIRUPDFH O]H ]tVNDW Y VHNWHUDULiWX ãNRO\ QD ZHERYêFK VWUiQNiFKQHERQDQtåHXYHGHQêFKNRQWDNWHFK 3UYQtVRXNURPiKRWHORYiãNRODVSROVUR ZZZSVKVF] 6YtGQLFNi3UDKD LQIR#SVKVF] 7HO 'HQRWHYĜHQêFKGYHĜtQHERNG\NROLYSRGRKRGČ 3ĜLKOiãN\NHVWXGLXGREĜH]QD

3ĜLMćWHVHSRGtYDWDUR]KRGQRXWVH

100001658

jazykový certifikát se zároveň může stát vstupenkou do některé z velkých zahraničních společností, ať již ve formě práce při studiu, nebo stálého zaměstnání.

900026928

J

azykové školy dnes již standardně nabízejí množství přípravných jazykových kurzů na maturitu a přijímací zkoušky na vysoké školy. V této široké škále můžete vybírat dokonce z jazykových kurzů specializovaných například na lingvistické a ekonomické obory. Nechybí samozřejmě výuka se zaměřením na neoblíbenou, ale u přijímacích zkoušek velice důležitou gramatiku. Pro dosažení odpovídajících výsledků studia je velice důležitá také motivace, s níž student k výuce přistupuje. Jednou z možných cest jejího zvýšení a zároveň konkrétního zaměření studia je příprava na některou z mezinárodně uznávaných jazykových zkoušek. Získání celosvětově uznávaného certifikátu pomůže k následnému úspěšnému přijetí na vysokou školu, protože vybrané vysoké školy zvýhodňují při

FLORISTIKA

Dále pořádáme KURZY: Vazba a aranžování květin a Zahradník

100004136

vrátí, přijetím na vybranou školu budete mít rozumným způsobem vyřešenou budoucnost dalšího vzdělávání svých dětí.

4-leté studium ukončené maturitou

100004242

Přihlaš se a staň se odborníkem!

Nepodceňujte jazykovou přípravu na  přijímací zkoušky >

Studium je tříleté, výukový jazyk je čeština a anglické sekvence budou překládány. Po úspěšném ukončení všech fází studia absolventi získají titul MBA vydaný Liverpool John Moores University.

100002763

>

47014d

příloha

Chci být Tvá první...

...Tvá první soukromá ekonomická univerzita v ČR Vysoká škola f inanční a správní Bakalářské a magisterské studijní obory ● ● ● ●

Aplikovaná informatika Bankovnictví Finance a finanční služby Marketingová komunikace

● ● ● ●

Pojišťovnictví Řízení podniku a podnikové finance Veřejné finance Veřejná správa

Dny otevřených dveří: ● 04. 02. ● 11. 02. ● 18. 02. ● 25. 02. ● 11. 03. ● 08. 04. ● 13. 05. ● 10. 06. ● 08. 07. ● 12. 08. 2010

● Bc. ● Ing. ● Mgr. ● MBA ● Ph.D. Praha

Kladno

Most

tel.: 210 088 827

tel.: 312 242 187

tel.: 476 707 722