Příloha E.2
Přehled situace ve zpracování síťových elektronických publikací ve vybraných zemích
Austrálie National Library of Australia (NLA)
Legislativa: Legislativa k povinnému výtisku je obsažena v zákonu o autorském právu (Copyright Act) z roku 1968 a současně v zákonech vztahujících se ke knihovnám jednotlivých států. Nynější legislativa nezahrnuje elektronické publikace (dálkově ani lokálně přístupné). V současné době je v plném proudu významná revize zákona. NLA předložila v roce 1995 Výboru pro revizi autorského zákona (Copyright Law Review Committee) návrh na rozšíření platnosti tohoto zákona i pro všechny elektronické formáty. Právní úprava povinného výtisku zůstává podle návrhu obsaženo v autorském zákonu. Požadované revize zákona by měly umožnit i reformátování pro účely dlouhodobého přístupu a uchování původních dokumentů. Výbor pro revizi zákona vydal svoji zprávu v únoru 1999 a doporučil, aby se definice „knihovních dokumentů” rozšířila tak, aby zahrnovala i elektronické dokumenty, jejichž uložení v konzervačním fondu (archivu) se stane povinným, a aby přístup k archivovaným dokumentům byl omezen, tj. pouze v depozitní instituci. V prosinci 1999 předkládala NLA vládnímu výboru vyjádření k revizi povinného výtisku v autorském zákonu.
Opatření k získávání povinného výtisku: Do doby uzákonění povinného výtisku elektronických publikací jsou uzavřeny dobrovolné dohody s vydavateli. Zákon čeká na projednání.
Řešení problematiky síťových elektronických zdrojů (politika): V červnu 1996 byl zahájen projekt Pandora, který se zabývá vývojem a implementací postupů výběru, získávání a archivace dokumentů publikovaných v síti. Směrnice a kritéria výběru jsou publikovány v materiálu Guidelines for the Selection of Online Australian Publications Intended for Preservation by the National Library (aktualizace 1999) - dostupné na . V zásadě se podle této směrnice shromažďují v elektronickém archivu pouze publikace vzniklé jako původně elektronické, které mají „národní význam”. Pokud existuje souběžně online forma a jiná forma (např. tištěná nebo mikroforma), verze online se neshromažďuje. Postupuje se selektivně, tj. tento fond nezahrnuje všechny elektronické dokumenty. Před zařazením do fondu jsou tituly posuzovány v knihovně speciální komisí.
Pravidelně se provádějí snímky Internetu, při nichž se používá speciální software (harvester) pro indexování publikací z webu. Tituly jsou rovněž získávány jinými cestami, např. prostřednictvím vydavatelů nebo zaměstnanců NLA.
Spolupráce s vydavateli: Renomovaných vydavatelů publikací na Internetu není mnoho. Většina dokumentů shromážděných ve fondu je vydávána osobami nebo institucemi, které nejsou ještě obeznámeny s koncepcí konzervačního fondu. V únoru 2000 se uskutečnilo setkání NLA s asociací nakladatelů, kde byly dojednány podmínky, za jakých bude umožněn přístup k archivovaným dokumentům. Obecně bude povolen pouze přístup lokálně a nebude dovoleno stahování dokumentů o velkém rozsahu. Pro nakladatele byl připraven průvodní dopis pro dobrovolné odevzdávání kopií dokumentů do archivu. S některými nakladateli existuje dohoda o předávání dokumentů do digitálního archivu.
Přístup: NLA si je vědoma, že mohou nastat situace, kdy bude třeba použít určitá omezení přístupu k publikacím. Politika přístupu je uvedena v dokumentu: PANDORA Project: Preserving and Accessing Networked Documentary Resources of Australia : Business Process Model (říjen 1997). NLA hodlá postupovat v této oblasti na základě spolupráce s vydavateli. Například se navrhuje, aby na žádost vydavatele bylo stanoveno omezení externího přístupu (mimo knihovnu) k dokumentům s aktuální komerční hodnotou standardně na tříleté období. Omezení přístupu bude nutné ošetřit podmínkami nakladatele případ od případu. K některým omezením přístupu mohou existovat i nekomerční důvody. Navrhuje se také koncepce předplatného nebo nákupu práva k přístupu. Technická infrastruktura v současné době nepodporuje řízení různých způsobů přístupu. V současné době má pouze několik publikací omezený přístup.
Implementace: V říjnu 2000 bylo v archivu celkem 623 titulů, z toho mnoho titulů obsahovalo více verzí nebo vydání.
Dánsko Det Kongelige Bibliotek (KB)
Legislativa: Starý zákon je z roku 1927. Revidovaný zákon nabyl účinnosti 1. ledna 1998 – Act on Legal Deposit of Published Works. Nový zákon zahrnuje „povinný výtisk" všech děl publikovaných v Dánsku, bez ohledu na použité médium. Definice zahrnuje i díla publikovaná na Internetu, která tvoří konečnou a nezávislou jednotku (statická díla) a byla vyrobena pro dánské uživatele. Jedná se o dokumenty volně přístupné i dokumenty přístupné za úhradu. Povinnost poskytovat díla do depozitáře se netýká počítačových programů, pokud program netvoří součást díla jiného charakteru a není publikován společně s tímto dílem. U děl publikovaných ve formě databází musí povinná osoba informovat depozitní instituci o vydání a současně přiložit přístupové heslo a další informace nezbytné pro přístup instituce k dílům (možnost depozitní instituce požadovat nebo pořídit kopie děl).
Opatření k získávání povinného výtisku: Zákon a související předpisy.
Řešení problematiky síťových elektronických zdrojů (politika): KB používá pro archivaci povinného výtisku elektronických zdrojů publikovaných na Internetu archivní server. Pro dodávání povinného výtisku se používá metoda ohlašování, tzn. že po oznámení vydání publikace může knihovna získat dokument ze serveru vydavatele, pokud uzná, že publikace vyhovuje stanoveným kritériím výběru. Na všechny publikace uvedené v zákonu se vztahuje oznamovací povinnost výrobce/vydavatele; knihovna nemá právo provádět „aktivní" sběr stránek, které nebyly ohlášeny (tento bod má být předmětem diskuse a event. revize zákona). KB pracuje na principu, že každý dokument na Internetu by měl dostat registrační číslo národní bibliografie.
Spolupráce s vydavateli: Komunikace zejména s novými vydavateli, podpora registrace. Na webu KB je zřízena domovská stránka pro výrobce/vydavatele, kde jsou k dispozici informace k zákonu o povinném výtisku a formulář pro oznámení údajů o publikaci a uvedení adresy, odkud si může knihovna publikaci stáhnout.
Přístup: Pouze lokálně v depozitní knihovně. Využívání dokumentů získaných jako povinný výtisk je omezeno na prohlížení v knihovně na počítači bez možnosti stahování dokumentů (možnost zhotovení digitálních kopií na technickém zařízení knihovny pouze pro osobní potřebu).
Implementace: Za první rok shromažďování publikací ze sítě bylo staženo na archivní server knihovny 500 webových stránek a 25 tisíc souborů. Počet dokumentů by se měl zvýšit šířením informací o povinnosti poskytovat elektronické publikace na Internetu do elektronického archivu a spoluprací s vydavateli. Projekt InDoReg (Internet Document Registration) začal v roce 1996 pod řízením Dansk Biblioteks Center. Zabýval se problematikou spojenou s bibliografickou kontrolou dánských internetových dokumentů, např. kritérii výběru, způsoby registrace, metadaty, permanentními adresami PURL. Registrovány jsou všechny dokumenty, nejen dokumenty podléhající zákonu o povinném výtisku.
Finsko Helsingfors Universitetsbibliotek (HUB)
Legislativa: Zákon o povinném výtisku (Legal Deposit Act z roku 1980) platný v současné době se týká pouze tištěných publikací, zvukových dokumentů a mikrodokumentů (archivaci filmů a videozáznamů upravuje zvláštní zákon „Act on Archives for Motion Pictures"). Povinnost poskytovat povinný výtisk má tiskárna. V současné době je připraven návrh nového zákona, který byl předložen ministerstvu školství v dubnu 2000. Tento zákon by měl zahrnout všechny druhy elektronických dokumentů.
Opatření k získávání povinného výtisku: Směrnice. Platnost nového zákona o povinném výtisku závisí na úpravách autorského práva v souladu se směrnicemi EU a předpokládá se nejdříve od roku 2002.
Řešení problematiky síťových elektronických zdrojů (politika): Podle návrhu nového zákona: u volně přístupných dokumentů - oznamovací povinnost vydavatelů; shromažďování z webu použitím robotu (statické i dynamické dokumenty - snímek);
u dokumentů s omezeným přístupem - zákonná povinnost vydavatelů poskytovat jednu kopii pro elektronický archiv v použitelném formátu.
Spolupráce s vydavateli: Kooperace s vybranými nakladateli. Po schválení zákona o povinném výtisku kooperace s vydavateli dokumentů s omezeným přístupem (ve skutečnosti by měl speciální program umožňovat většinu těchto dokumentů získávat automaticky, což ovšem vyžaduje souhlas vydavatele).
Přístup: Pouze lokálně. Přístup by měl být ze všech depozitních knihoven v zemi, pouze pro „oprávněné” uživatele.
Implementace: První snímek finského webu (doména „.fi”) z března 1998 obsahuje 1,8 miliónu statických dokumentů asi ze 7500 webovských stránek.
Francie Bibliothèque national de France (BNF)
Legislativa: Nový zákon o povinném výtisku vstoupil v platnost v roce 1994. Požaduje ukládání specifikovaných elektronických zdrojů v depozitáři (počítačový software, databáze, expertní systémy a jiné dokumenty odvozené od umělé inteligence, pokud jsou veřejnosti nabízeny na médiu čitelném počítačem). Elektronické publikace přístupné online jsou mimo rámec zákona, poněvadž nejsou uloženy na fyzickém nosiči.
Opatření k získávání povinného výtisku: Na bázi dobrovolnosti.
Přístup: Elektronické zdroje publikované v síti budou pravděpodobně přístupné pouze lokálně.
Nizozemí Koninklijke Bibliothek (KB)
Legislativa: Neexistuje žádný zákon o povinném výtisku pro žádný druh publikací, shromažďování dokumentů do depozitáře je na základě dobrovolnosti. Depozitní knihovnou je KB na základě dohody mezi holandskou vládou a národními asociacemi vydavatelů a knihkupců. Shromažďování elektronických publikací začalo v roce 1995. KB získala výjimku z dodržování autorského práva a smí kopírovat elektronické publikace pro účely jejich ochrany a trvalého zpřístupnění.
Opatření k získávání povinného výtisku: Na bázi dobrovolnosti.
Řešení problematiky síťových elektronických zdrojů (politika): Depozitní fond elektronických publikací vznikl v roce 1993. V roce 1995 začala KB experimentálně shromažďovat elektronické publikace od tří největších vydavatelů: Elsevier Science, Kluwer Academic a SDU Utigevers. V roce 1996 byla uzavřena obecná dohoda o depozitních kopiích elektronických publikací s holandským svazem vydavatelů. Status experimentu přešel na provozní službu. Priority ve shromažďování elektronických publikací jsou dávány publikacím renomovaných vydavatelů. Kritéria výběru jsou adekvátní pravidlům pro výběr tištěných publikací. Elektronická verze se shromažďuje i tehdy, když existuje i tištěná verze. Dynamické publikace (např. databáze) se shromažďují na bázi “snímku” v časové frekvenci dohodnuté s vydavatelem.
Spolupráce s vydavateli: Byl vydán přehled vydavatelů, jejichž elektronické publikace vyhovují kritériím výběru pro depozitní fond. S těmito vydavateli jsou uzavírány dohody o poskytování publikací do depozitáře. Vydavatelé oznamují vydání publikace pomocí formuláře na webu. Probíhají konzultace s vydavateli k revizi autorského zákona.
Přístup: Vydavatelé mohou omezit přístup k využívání svých informací. KB zase poskytuje zprávy vydavatelům o využití jejich publikací. Publikace jsou zpravidla přístupné uživatelům pouze lokálně v knihovně. V některých případech se platí úhrada za užití díla.
Implementace: Ukládání v systému DNEP (Depot van Nederlands Elektronische Publicaties).
Kanada National Library of Canada (NLC)
Legislativa: Povinný výtisk je zahrnut v zákoně o národní knihovně a ve směrnicích o depozitním fondu (National Library Act, National Library Book Deposit Regulations) z roku 1995. Původní legislativa zahrnovala pouze knihy, v průběhu let byla rozšířena na další publikace včetně elektronických publikací uložených na fyzických nosičích. Online elektronické dokumenty mohou být zahrnuty do zákona až po vyřešení problémů spojených s autorským zákonem.
Opatření k získávání povinného výtisku: Na bázi dobrovolnosti.
Řešení problematiky síťových elektronických zdrojů (politika): Nedořešené chápání definice publikovaného dokumentu.
Implementace: Řešen pilotní projekt týkající se získávání a uchovávání elektronických publikací přístupných online (Electronic Publications Pilot Project - EPPP).
Německo Die Deutsche Bibliothek (DDB)
Legislativa: Nynější zákon - Gesetz über die Deutsche Bibliothek - z března 1990 byl upraven v souvislosti se sjednocením Německa v září 1990. Každá ze 16 spolkových zemí má rovněž svoji vlastní legislativu upravující povinný výtisk. Nynější zákon nezahrnuje síťové elektronické publikace. Záměrem je provádět nejprve experimentální shromažďování dokumentů, než se navrhnou změny zákona.
Opatření k získávání povinného výtisku: Na bázi dobrovolnosti. Shromažďování dobrovolně poskytovaných dokumentů začalo v červenci 1998 od malého množství vybraných komerčních vydavatelů. Od července 1998 je povinně vyžadováno poskytování disertací publikovaných online od univerzitních vydavatelů. Připravují se legislativní opatření.
Řešení problematiky síťových elektronických zdrojů (politika): Postupně. Kooperace a konzultace s vydavateli, knihovníky, informačními odborníky a představiteli vlády začaly v roce 1997. Pro začátek byla uzavřena dohoda všech stran na dobrovolné poskytování elektronických dokumentů. Cílem je úplnost (nikoliv výběrovost) určitých typů publikací, ale DDB bude rozšiřovat výčet dokumentů zahrnutých ve „vyloučených dokumentech”. V případě souběžného vydání publikace v různých formách se poskytují do archivu obě publikace. Formáty shromažďovaných elektronických dokumentů budou specifikovány DDB. U volně dostupných dokumentů se počítá s automatickým dodáváním. Metoda přímého dodávání vydavatelem bude preferována u publikací s omezeným přístupem (za úhradu).
Spolupráce s vydavateli: Spolupráce na vytvoření postupů pro dobrovolné poskytování archivních kopií. Zvláštní dohody na zpřístupňování dokumentů externím uživatelům. Byla ustavena pracovní skupina pro otázky dodávání, shromažďování, katalogizace, archivace a zpřístupňování elektronických zdrojů. Jejími členy jsou DDB, několik vydavatelů a německý svaz vydavatelů a knihkupců (Buchhandler-Vereinigung). Zúčastněnými vydavateli jsou Springer Verlag, Wiley-Vch, Dumont Buchverlag a K. G. Saur Verlag. V září 1999 zorganizovala pracovní skupina informační den s vydavateli, zaměřený na trvalé identifikátory a dlouhodobé uchovávání dokumentů.
Přístup: Plánováno je bezplatné využívání digitálního archivu ve studovnách knihovny. Přístup přes OPAC pouze v případě, že jej bude dovolovat zákon. DDB vyžaduje oprávnění zhotovovat kopie každé elektronické publikace pro účely dlouhodobého uchovávání a zpřístupňování.
Implementace: Experimentálně dobrovolná depozitní kopie od roku 1998. Řízené poskytování disertací publikovaných na Internetu od července 1998.
Norsko Nasjonalbiblioteket (NB)
Legislativa: Zákon o povinném výtisku z roku 1989 je pokládán za platný pro všechny druhy publikací včetně síťových elektronických publikací. Zákonné předpisy upravují podrobně tvorbu depozitního fondu. NB má oprávnění vytvářet ochranné kopie dokumentů. Po získání zkušeností se zpracováním elektronických dokumentů se předpokládá revize předpisů.
Opatření k získávání povinného výtisku: Zákonné předpisy.
Řešení problematiky síťových elektronických zdrojů (politika): Způsob úplného dodávání dokumentů. Povinnost dodávat všechny veřejně přístupné publikace, pokud originálně existují v elektronické podobě. Po dodání publikace do knihovny se rozhoduje na základě kritérií výběru o její relevantnosti pro depozitní fond. Hlavní důraz je kladen na shromažďování publikací trvalé kulturní hodnoty.
Přístup: Záměrem je embargo na přístup po stanovené časové období (např. tři roky).
Slovensko Slovenská národná knižnica (SNK) Univerzitná knižnica v Bratislave (UKB)
Legislativa: Zákon č. 182/2000 z 12. května 2000, kterým se mění a doplňuje zákon č. 212/1997 o povinných výtlačkoch periodických publikácií, neperiodických publikácií a rozmnoženín audiovizuálnych diel. Podle tohoto zákona je každý vydavatel periodické i neperiodické publikace v jakékoliv elektronické formě povinen poskytovat dokument po jedné kopii Univerzitní knihovně v Bratislavě a Slovenské národní knihovně. Bližší podmínky nejsou specifikovány.
Švédsko Kungliga biblioteket (KB)
Legislativa: Zákon o povinném výtisku z roku 1993 zahrnuje hmotné, nikoliv síťové elektronické publikace. V roce 1997 byla ustavena komise ministerstva školství pro přípravu nového zákona o depozitu síťových elektronických publikací. V srpnu 1998 byl předložen návrh na změnu autorského zákona, která by umožňovala automatické stahování webových dokumentů, ukládání a zpřístupňování za určitých podmínek. Zákon by měl zahrnovat i webové stránky chráněné heslem. Dosud nebyl návrh předložen ke schválení parlamentu.
Opatření k získávání povinného výtisku: Automatické stahování celého švédského webu (harvesting), tj. z domény „.se”, ze serverů umístěných ve Švédsku s jinou doménou, od švédských vydavatelů se stránkami umístěnými na cizím serveru a z cizích stránek se švédskou doménou. Některé dobrovolné registrace publikací prováděné vydavateli.
Řešení problematiky síťových elektronických zdrojů (politika): Přístup úplného shromažďování dokumentů, protože je těžké posuzovat, co bude mít hodnotu v budoucnosti. Shromažďování se provádí pokud možno automaticky (robot) od
září 1996 (projekt Kulturarw3). Cílem je sbírat dokumenty ze švédského webu periodicky a v úplnosti. Důraz při shromažďování je kladen na periodické publikace (časopisy a noviny), statické dokumenty a dynamické dokumenty obsahující odkazy.
Spolupráce s vydavateli: Testuje se přímé elektronické dodávání dokumentů od výrobce.
Přístup: Uplatňuje se přístup k uloženým dokumentům není obecně povolen, dokud se nevytvoří právní rámec zákona o depozitu. V současných podmínkách se musí čekat určitou dobu, až se dokument stane přístupným.
Implementace: V roce 1997 bylo provedeno šest kompletních stažení švédského webu.
USA Library of Congress (LC)
Legislativa: Zákon o povinném výtisku je součástí autorského zákona z roku 1976. Od roku 1989 jsou zahrnuty i počítačové programy a data publikovaná ve strojem čitelné formě. Kopie síťových elektronických dokumentů nejsou v současné době vyžadovány pro ukládání do depozitáře žádným nařízením.
Opatření k získávání povinného výtisku: Na bázi dobrovolnosti. Dobrovolné poskytování online dokumentů je realizováno prostřednictvím systému elektronické registrace a dodávání dokumentů CORDS.
Řešení problematiky síťových elektronických zdrojů (politika): Podle amerického autorského práva je definice „publikace” svázána s distribucí. Zpřístupňování kopií online je chápáno spíše jako veřejné předvádění.
Spolupráce s vydavateli: Dohody s vydavateli na poskytování elektronických publikací na fyzických nosičích.
Implementace: Dobrovolný systém registrace.
Velká Británie British Library (BL)
Legislativa: Současný zákon o povinném výtisku pochází z roku 1911, je součástí autorského zákona a nezahrnuje „netištěné” publikace. Návrh zákona pro „netištěné” publikace pochází z roku 1998, ale z elektronických dokumentů se týká pouze fyzických médií.
Opatření k získávání povinného výtisku: Na základě dobrovolnosti. BL doporučuje oddělení nových zákonů týkajících se depozit od autorského zákona.
Řešení problematiky síťových elektronických zdrojů (politika): Návrh pracovní skupiny pro přípravu nového zákona o povinném výtisku na zahrnutí i elektronických publikací přístupných primárně online (hlavně monografií a časopisů) byl vydavateli odmítnut. Řeší se obecné principy, směrnice pro výběr určitých typů publikací pro depozitní fond, ochrana práv majitelů a vydavatelů a možnosti kopírování pro účely uchovávání publikací.
Spolupráce s vydavateli: Vydavatelé v zásadě souhlasí s rozšířením zákona o povinného výtisku i na síťové elektronické publikace, ovšem jejich obavy se týkají bezpečnosti a přístupu k publikacím. Někteří vydavatelé poskytují elektronické publikace, zejména časopisy, do depozitáře dobrovolně.
Přístup: Vydavatelé požadují omezení přístupu vždy pouze na jednoho uživatele v místě depozitáře.
Implementace: Návrh pravidel pro dobrovolné poskytování určitých druhů elektronických publikací do depozitáře je diskutován asociací vydavatelů a všemi depozitními knihovnami ve Velké Británii.
