SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Účetnictví a finanční řízení podniku
Reforma daní a dávek v kontextu finanční situace mladé rodiny BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Ludmila Ondráková
Vedoucí bakalářské práce:
Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Znojmo, duben 2009
Abstrakt Tématem této bakalářské práce je vliv reformy daní a dávek na finanční situaci mladé rodiny. Reforma veřejných financí je důležitou reformou pro zajištění snižování schodku veřejných rozpočtů. Má významný dopad na finanční situaci každé domácnosti v České republice. V práci jsou představeny změny, které zavedla tato reforma od l. ledna 2008 nebo od 1. ledna 2009. Porovnala jsem analýzou daňové zatížení různých typů domácností mladých rodin v období před zavedením reformy a po zavedení reformy.
Z vyhodnocených údajů vyplývá, že zavedením jednotné sazby daně a zvýšených slev na dani se snížila celková daňová povinnost rodin jak s nižšími tak i s vyššími příjmy. Negativně ovlivnila reforma finanční situaci rodin s dětmi, které využívaly sociální systém. Od ledna 2009 došlo i ke snížení příjmů v případě krátkodobé nemoci a rovněž se zhoršily podmínky vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Finanční situace domácností je také ovlivněna zvýšením cen zboží a služeb, které podléhají snížené sazbě daně z přidané hodnoty. Tato sazba se zvýšila z 5 % na 9 %. Kladný vliv na finanční situaci osob patřících do I. nebo II. skupiny poplatníků mají změny u daně dědické a darovací, protože tyto osoby jsou od placení daně osvobozeny.
Abstract The topic of my thesis is the influence of the reform of taxes and rates on the financial situation of the young family. The public financial reform is an important one for ensuring of reducing of the deficit of public budgets. It has an important impact on the financial situation of each household in the Czech Republic. Changes, which are brought by the public financial reform since January 1st 2008 or January 1st 2009, are presented in my thesis. I used an analysis to compare tax burden of various types of young family households both before and after the reform coming into force. The survey shows that the introduction of the homogenous tax rate and the increase of tax allowances have resulted into the decrease of the total tax duty of the families both of lower and higher incomes.On the other hand, it has had a negative impact on the financial situation of young families with children who were utilizing the social system. Since January 1st 2009, also the decrease of incomes in the case of the short illness have happened as well as conditions for payment of support of unemployed persons have got worse. The financial situation of households is also negatively affected by increased costs of goods and services, which are liable to the cheaper rate of value added tax, as the cheaper rate of VAT has increased from 5 to 9 per cent. The possitive effect on the financial situation of persons belonging to the first and the second group of taxpayers is connected with changes by the estate duty and the gift tax, who are now freed of duty.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím literatury, kterou uvádím v příslušném seznamu.
Ve Znojmě dne 20. dubna 2009
Ludmila Ondráková
Poděkování Tímto vyjadřuji poděkování za odbornou pomoc při zpracování bakalářské práce panu Prof. Ing. Václavu Vybíhalovi, CSc., vedoucímu bakalářské práce.
Obsah 1
Úvod .................................................................................................................................7
2
Cíl práce............................................................................................................................9
3
Teoreticko-metodologická část.......................................................................................10
4
3.1
Mzdová problematika .............................................................................................10
3.2
Zdravotní pojištění..................................................................................................16
3.3
Pojistné na sociální zabezpečení.............................................................................19
3.4
Druhy dávek nemocenského pojištění ....................................................................23
3.5
Daň z příjmů fyzických osob..................................................................................30
3.6
Státní sociální podpora ...........................................................................................38
Praktická část ..................................................................................................................47 4.1
Reforma daní a dávek od 1. 1. 2008 a od 1. 1. 2009 ..............................................47
4.1.1
Daň z příjmů fyzických osob..............................................................................48
4.1.2
Dávky nemocenského pojištění ..........................................................................53
4.1.3
Regulační poplatky ve zdravotnictví ..................................................................58
4.1.4
Podpora v nezaměstnanosti.................................................................................59
4.1.5
Dávky státní sociální podpory ............................................................................60
4.1.6
Daň z přidané hodnoty........................................................................................63
4.1.7
Daň z nemovitostí, daň dědická a darovací ........................................................64
4.2
Analýza daňového zatížení a poskytovaných dávek z pohledu mladé rodiny
v období před zavedením reformy, po 1. 1. 2008 a po 1. 1. 2009. .....................................67 4.2.1
Domácnost mladé rodiny – 2 osoby. ..................................................................67
4.2.2
Domácnost mladé rodiny – 3 osoby. ..................................................................70
4.2.3
Domácnost mladé rodiny – 4 osoby. ..................................................................75
4.2.4
Domácnost mladé rodiny – 6 osob. ....................................................................80
4.2.5
Spotřební koš – vliv DPH. ..................................................................................85
5
Shrnutí a závěr ................................................................................................................86
6
Seznam použitých zdrojů................................................................................................89
7
Seznam tabulek...............................................................................................................91
1 Úvod V oblasti veřejných financí v České republice se uskutečnily a probíhají na základě zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů přijatém v roce 2007 významné změny. Tyto změny platné od 1. ledna 2008 zasahují do oblasti sociální, zdravotní a především daňové. Cílem změn je snížení výdajů a následným kontrolovaným růstem vládních výdajů zajistit snižování schodku veřejných rozpočtů. A to na takovou
úroveň, aby bylo splněno jedno z pěti
maastrichtských konvergenčních kritérií (cenová stabilita, vládní deficit a dluh, měnový kurz, dlouhodobé úrokové sazby) formulované v Maastrichtské smlouvě z roku 1992. Reforma veřejných financí má do budoucna hlavně vést k dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí. Česká republika ve srovnání s Polskem či Maďarskem plnila k březnu 2008 tato kritéria na 40 %. Polsko plní 20 % kritérií a má v plánu vstoupit do eurozóny k 1. lednu 2012. Slovensko avizovaný termín (1. 1. 2009) dodrželo a nahradilo svou národní měnu evropskou měnou. Nejhůře se daří
v této oblasti ze zemí Visegrádské skupiny
Maďarsku, protože v hodnoceném období nemělo splněno jediné kritérium. Česká republika ani Maďarsko nemají v současnosti stanovený oficiální termín zavedení eura. Vláda ČR oznámení oficiálního termínu zatím odkládá, a to hlavně z důvodu probíhající světové finanční krize a jejím obtížně předvídatelným následkům na domácí ekonomiku.
Reforma se projevila ve finanční situaci každé domácnosti v České republice. Nejvýraznější změny byly provedeny v daňové oblasti. Byla zavedena jednotná sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 %, která nahradila progresivní sazby těchto daní. Došlo ke zrušení možnosti uplatnění tzv. společného zdanění manželů. Nově byl pro zaměstnance zaveden pojem super hrubá mzda, která zahrnuje i platby za zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance. Zároveň se výrazně zvýšily slevy na dani, které by měly nahradit dřívější výhody pro domácnosti využívající společné zdanění nebo sociální systém. V oblasti daní byly ještě uskutečněny další důležité změny. Jednotná sazba daně
ve výši
15 % je zavedena i u srážkové daně. U daně dědické a darovací je zavedena možnost neplatit tyto daně pro příbuzné zařazené do I. a II. skupiny (kromě manželů, dětí, vnoučat, rodičů a prarodičů jde též o sourozence, synovce, neteře, strýce a tety). Dopad na rozpočty domácností má i zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z 5 % na 9 %.
7
Rovněž došlo ke změně pravidel pro poskytování sociálních dávek. Nastalo jejich zpřísnění a tím zúžení okruhu osob, které na ně mají nárok. To se týká rodičovského příspěvku, porodného nebo pohřebného. Zrušen byl
přídavku na dítě, příspěvek na školní
pomůcky.
Velkých změn se dočkala i oblast nemocenských dávek. Během roku 2008 docházelo k různých úpravám a poslední verze platná od 1. 1. 2009 výrazně ovlivňuje počet dočasně pracovně neschopných. Za první tři dny se nevyplácí žádná dávka ani náhrada, tu vyplácí zaměstnavatel od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti a teprve od 15. dne vzniká nárok na výplatu nemocenské dávky. Reformou byly také zavedeny regulační poplatky ve zdravotnictví, které hradí pacienti při návštěvě lékaře. V oblasti trhu práce došlo rovněž ke změnám majících dopad na finanční situaci domácnosti. Zavedený systém výplaty podpory v nezaměstnanosti má rychleji motivovat k vyhledání nové práce, je zkrácena doba výplaty a celková částka podpory v nezaměstnanosti se snížila.
Z těchto uvedených změn je zřejmé, že reforma veřejných financí doopravdy ovlivnila rozpočet každé rodiny nebo jednotlivce a proto bude zajímavé provést podrobnější rozbor těchto změn na různých typech domácností.
8
2 Cíl práce Hlavním cílem této práce je ukázat vliv reformy veřejných financí platné od 1. ledna 2008 na rozpočty jednotlivých typů domácností mladých rodin.
Domácnost mladé rodiny je určena jako domácnost tvořena fyzickými osobami, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
V teoretické části provedu představení jednotlivých oblastí, kterých se reforma veřejných financí týká a uvedu zde jejich stav platný v současné době, tj. po 1. lednu 2009.
V praktické části porovnám změny vyplývající z reformy veřejných financí. Bude zde srovnán stav platný před reformou, stav po 1. lednu 2008 a po 1. lednu 2009. Vliv změn na rozpočet domácností budu hodnotit v druhé části na modelových situacích mladých rodin v různých kategoriích příjmů. Formou analýzy porovnám vliv změn v daňové oblasti za jednotlivé roky před reformou veřejných financí, v roce 2008 a po 1. lednu 2009. Také se zde zaměřím na zjištění, jak se projevilo zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z 5 na 9 % v rozpočtu domácnosti mladé rodiny.
Výsledkem tohoto srovnávání by mělo být zjištění, pro které typy domácnosti byla reforma veřejných financí výhodnou a pro které přinesla negativní změny.
9
3 Teoreticko-metodologická část 3.1 Mzdová problematika Pro odměňování za práci zaměstnanců v pracovním poměru platí určité zásady uvedené v zákoníku práce a v dalších právních předpisech. Především je zaměstnavatel povinen přiznat a také vyplatit zaměstnanci stanovený druh a výši mzdy, platu nebo odměny z dohody.
Mzdou se rozumí peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci.1
Platem nazýváme peněžité plnění poskytované zaměstnanci státu, územních samosprávných celků, státních fondů, příspěvkových organizací nebo školských právnických osob.
Odměna z dohody se poskytuje jako peněžité plnění za práci vykonanou na základě dohod konaných mimo pracovní poměr (dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti).
Dohoda o provedení práce je uzavíraná na rozsah práce do 150 hodin v stejném kalendářním roce.
Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá na práci v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
Zaměstnavatel může uplatnit různé formy mzdových plnění. Je nutné rozlišit mzdu a plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním (náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových fondů a odměna za pracovní pohotovost). Tato ostatní plnění na rozdíl od mzdy nesouvisí přímo s výkonem práce.
1
VYBÍHAL, V. a kol. Mzdové účetnictví 2009, praktický průvodce. 12. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009. 416 s. ISBN 978-80-247-2918-3.
10
Podmínky odměňování se sjednávají písemnou formou v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě dle zákoníku práce. Mzda nesmí být nižší než minimální mzda. Má různé složky a formy.
Minimální mzda je stanovena jako nejnižší přípustná výše peněžitého plnění za práci v pracovněprávním vztahu bez příplatků. Základní sazba minimální mzdy je 8 000 Kč měsíčně nebo 48,10 Kč za hodinu.
Složky mzdy jsou např.:
základní mzda;
osobní ohodnocení;
příplatky;
prémie, odměny;
naturální mzda;
náhrada mzdy.
Mezi formy základní mzdy patří časová, úkolová, podílová, provizní a osobní mzda.
Časová mzda (hodinová, měsíční) je využívána u prací, kde nelze měřit výsledek práce pomocí technických a hodnotových ukazatelů, dále u různorodých činností a prací tvůrčího a řídícího charakteru. Je stanoven mzdový tarif, který je násoben skutečně odpracovanou dobou.
Úkolová mzda závisí na výkonu pracovníka nebo skupiny. Je stanovena sazba za jednotku práce a eviduje se skutečný výkon pracovníka za období.
Podílová mzda je daná podílem v procentech z výkonu vyjádřeného v peněžních jednotkách.
Provizní mzda se určí většinou jako podíl v procentech z uskutečněných obchodů, množství získaných klientů apod.
Osobní mzda je používaná u pracovníků, kteří po delší dobu vykazují stejné pracovní tempo a požadovanou kvalitu práce. 11
Rozlišujeme 5 druhů závazných příplatků ke mzdě:
příplatek za práci přesčas;
příplatek za práci v sobotu a v neděli;
příplatek za noční práci;
náhrada mzdy za svátek;
příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Příplatek za práci přesčas je poskytován zaměstnanci nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se obě strany nedohodly na poskytnutí náhradního volna. Náhradní volno je nutné čerpat do konce 3. kalendářního měsíce po výkonu práce přesčas nebo v jiné dohodnuté době. Práci přesčas je možné po zaměstnanci požadovat zaměstnavatelem jen výjimečně, na základě dohody a v rozsahu do 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce.
Příplatek za práci v sobotu a neděli je stanoven nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.
Příplatek za noční práci je nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Prací v noci je nejčastěji určen časový interval od 22.00 hodin do 6.00 hodin.
Náhrada mzdy za svátek je v rozsahu 100 % průměrného výdělku, tzn. že zaměstnanci přísluší za dobu práce ve svátek dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu čerpání náhradního volna náleží náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Po oboustranné dohodě lze místo náhradního volna poskytnout příplatek nejméně 100 % průměrného výdělku k dosažené mzdě.
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí je stanoven nejméně ve výši 10 % základní sazby minimální mzdy za každý zatěžující vliv.2
2
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
12
Naturální mzda
Zaměstnavatel poskytuje naturální mzdu jen se souhlasem zaměstnance a za dohodnutých podmínek. Nejdříve existuje povinnost vyplatit zaměstnanci v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy. Naturální mzda je poskytovaná ve formě výrobků, výkonů, práce nebo služeb. Výše naturální mzdy je určena v peněžní formě tak, aby odpovídala ceně účtované za srovnatelné výrobky, výkony práce a služby ostatním odběratelům nebo ceně obvyklé. Tato mzda je také předmětem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
Platební mechanismus mzdy nebo platu je nutné dodržet zaměstnavatelem při odměňování zaměstnanců. Zahrnuje tyto úkony:
splatnost (termín, ve kterém je mzda splatná);
výplata mzdy (v zákonných penězích, ve výplatní den, s písemným vyúčtováním);
srážky ze mzdy.
Srážky ze mzdy
Zaměstnavatel provádí tyto srážky ze mzdy:
obligatorní;
fakultativní.
Obligatorní srážky jsou povinné srážky ze mzdy bez nutnosti souhlasu zaměstnance. Dle zákoníku práce je také určeno pořadí. Jedná se o tyto srážky: -
záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti;
-
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti;
-
pojistné na všeobecné zdravotní pojištění;
-
záloha na mzdu, kterou je zaměstnance povinen vrátit z titulu nesplnění podmínek pro přiznání mzdy;
-
částky postižené výkonem rozhodnutí (exekuce) nařízených soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku;
-
nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady; 13
-
jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění pracovních úkolů;
-
náhrada mzdy za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.
Fakultativní srážky jsou ostatní srážky výše neuvedené, na které musí být se zaměstnancem uzavřena písemná dohoda o srážkách ze mzdy.
Průměrný výdělek
Pro výpočet různých příplatků a náhrad mezd je průměrný výdělek výchozí základnou. Používá se výhradně pro pracovněprávní a jiné pracovní účely, zobrazuje skutečnou výdělečnou úroveň zaměstnance. Průměrný výdělek jako mzdový instrument se využívá hlavně v těchto situacích:
náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku;
příplatky mzdy;
odměny za pracovní pohotovost;
odstupné;
náhrada škody;
hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání;
peněžitá kompenzace při konkurenčním ujednání;
převod mzdových nároků při smrti zaměstnance.
Pro účely nemocenského a důchodového pojištění je tento instrument nahrazen vyměřovacím základem.
Formy průměrného výdělku:
průměrný hrubý hodinový výdělek;
průměrný hrubý měsíční výdělek;
průměrný čistý měsíční výdělek.
Při výpočtu průměrného výdělku se do základu zahrnují jen ty částky, které jsou mzdou nebo platem, nikoliv ostatním plněním.
14
Průměrný hrubý hodinový výdělek se vypočte takto:
hPVh =
HMro :
odprT ro
, kde:
HMro je zúčtovaná celková hrubá mzda za rozhodné období; odprT ro
je počet odpracovaných hodin za rozhodné období;
rozhodným obdobím je přecházející kalendářní čtvrtletí.
Průměrný hrubý měsíční výdělek se určí takto:
mPVh
= hPVh x 40 x 4,348, kde:
číslo 40 je týdenní pracovní doba; koeficient 4,348 je průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce o 365,25 dnech.
Průměrný čistý měsíční výdělek se stanoví takto:
mPVč
=
mPVh
– Dz – Pz – Ps , kde
Dz je záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti; Pz je pojistné na veřejné zdravotní pojištění; Ps je pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.3
3
VYBÍHAL, V. a kol. Mzdové účetnictví 2009, praktický průvodce. 12. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009. 416 s. ISBN 978-80-247-2918-3.
15
3.2 Zdravotní pojištění Povinnost zdravotního pojištění vychází ze zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Dle tohoto zákona jsou povinně pojištěny všechny osoby, které:
mají na území České republiky trvalý pobyt (bez ohledu na jejich občanství);
nemají na území České republiky trvalý pobyt, ale jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má na území ČR sídlo nebo trvalý pobyt.
Plátcem zdravotního pojištění je:
pojištěnec – individuální plátce;
zaměstnavatel – hromadný plátce;
stát.
Pojištěncem se rozumí: 1. zaměstnanec v pracovním poměru; 2. osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ); 3. osoba bez zdanitelných příjmů.
Zaměstnavatelem je myšlena právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků dle zákona o daních z příjmů, a která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.
Stát hradí pojistné ze státního rozpočtu na tyto pojištěnce:
nezaopatřené děti;
poživatelé důchodu z důchodového pojištění;
příjemce rodičovského příspěvku;
ženy na mateřské a rodičovské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muži po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění;
uchazeči o zaměstnání;
osoby ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody;
osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované;
osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby;
osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) pobírající dávky nemocenského pojištění; 16
osoby mladistvé, umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy;
osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu;
cizinci, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území České republiky za účelem poskytnutí dočasné ochrany;
osoby, které jsou plně invalidní a nemají příjmy ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti,
osoby celodenně a řádně pečující o 1 dítě ve věku do 7 let nebo nejméně o 2 děti ve věku do 15 let při splnění další podmínek.
Povinnosti pojištěnců:
povinnost platit pojistné;
oznamovací povinnost (do 8 dnů);
povinnost hradit zdravotnickým zařízením regulační poplatky.
Pojištěnec má povinnost platit pojistné
jako zaměstnanec dnem nástupu do zaměstnání, odvodem pojistného je povinen zaměstnavatel;
jako OSVČ dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti;
jako OBZP dnem následujícím po dni, kdy zanikla tato povinnost jinému plátci.
Výše pojistného
Výše pojistného je 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období (zaokrouhluje se na celé koruny nahoru). Rozhodné období pro zaměstnance, zaměstnavatele a OBZP je měsíc, pro OSVČ je rozhodným obdobím kalendářní rok, za který se pojistné platí.
Vyměřovací základ zaměstnance zahrnuje příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nejsou od této daně osvobozeny a jsou zúčtovány zaměstnavatelem. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují např. tyto příjmy: náhrada škody podle zákoníku práce, odstupné, odchodné, odbytné, jednorázová sociální výpomoc.
17
Je stanoven minimální a od roku 2008 i maximální vyměřovací základ pro zaměstnance. Minimální vyměřování základ je ve výši minimální mzdy.
Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Pro rok 2008 je maximální vyměřovací základ stanoven na 1 034 880 Kč (průměrná mzda je pro rok 2008: 21 560 Kč). Pro rok 2009 činí maximální vyměřovací základ 1 130 640 Kč (průměrná mzda je pro rok 2009: 23 555 Kč).
Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel, u něhož bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu, v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ.
Vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných se rovná 50 % příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení (35 % před rokem 2004, 40 % v roce 2004, 45 % v roce 2005 a od roku 2006 to je 50 %). Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Pro rok 2008 je maximálním vyměřovacím základem částka 1 034 880 Kč a maximální výše zálohy na pojistné činí 11 643 Kč. V roce 2009 je to 1 130 640 Kč, resp. 12 720 Kč. Je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li
stanoveno jinak. Minimálním
vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy.
V roce 2008 byl
minimální měsíční vyměřovací základ 10 780 Kč a minimální měsíční záloha 1 456 Kč; pro rok 2009 minimální měsíční vyměřovací základ činí 11 777,50 Kč a minimální záloha na pojistné 1 590 Kč. Vyměřovací základ pro osoby bez zdanitelných příjmů určuje minimální mzda, která je od 1.1.2007 stanovena ve výši 8 000 Kč. Pojistné na zdravotní pojištění tedy činí 1 080 Kč měsíčně.
18
Odvod pojistného Za zaměstnance (4,5 %) odvádí pojistné zaměstnavatel současně s pojistným, které je povinen hradit zaměstnavatel (9 %), a to srážkou z jeho mzdy nebo platu. Osoba samostatně výdělečně činná hradí měsíční zálohy a doplatek
na pojistné dané
zdravotní pojišťovně do 8. dne následujícího měsíce po měsíci, kdy nastala povinnost platit. Zálohy neplatí za měsíce, v nichž je OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou a nebo je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost nejí jejím hlavním zdrojem příjmů. Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné příslušné zdravotní pojišťovně do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.
3.3 Pojistné na sociální zabezpečení Pojistné na sociální zabezpečení představuje z hlediska objemu zdrojů významný příjem veřejných rozpočtů. Dá se považovat za určitý typ přímé daně důchodového typu.
Zahrnuje tyto druhy pojištění:
pojistné na nemocenské pojištění;
pojistné na důchodové pojištění;
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Poplatníky pojistného jsou:
zaměstnanci;
zaměstnavatelé (organizace a malé organizace);
osoby samostatně výdělečné činné;
osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění (ODÚDP).
Výše pojistného na sociální zabezpečení se počítá z vyměřovacího základu zjištěného v rozhodném období a je stanovena procentní sazbou z vyměřovacího základu.
19
Tab. 1 Výše pojistného na sociální zabezpečení v roce 2008 a od 1. 1. 2009. Poplatník
Výše pojistného na sociální zabezpečení v % 2008 2009 26 25 Zaměstnavatel celkem - důchodové pojištění 21,5 21,5 - nemocenské pojištění 3,3 2,3 - státní politika zaměstnanosti 1,2 1,2 8 6,5 Zaměstnanec celkem - důchodové pojištění 6,5 6,5 - nemocenské pojištění 1,1 0 - státní politika zaměstnanosti 0,4 0 34 30,6 OSVČ celkem - důchodové pojištění 28 28 - nemocenské pojištění (dobrovolné) 4,4 1,4 - státní politika zaměstnanosti 1,6 1,2 28 28 ODÚDP Pramen: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/
Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Rozhodným obdobím pro zjištění vyměřovacího základu zaměstnance, organizace a malé organizace je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. Rozhodným obdobím u OSVČ, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění, je kalendářní rok.
Vyměřovací základ
U zaměstnavatele je vyměřovacím základem pro odvod pojistného částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejich zaměstnanců.
Vyměřovací základ zaměstnance je určen součtem příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a jsou zúčtovány zaměstnavatelem. Do tohoto základu se nezahrnují stejné příjmy jako u zdravotního pojištění. Maximální výše vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení je stejná jako u zdravotního pojištění. Vyměřovacím základem je u OSVČ v roce 2008 částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění.
20
Od 1.1.2009 nesmí být roční vyměřovací základ nižší než 50 % daňového základu. Ročním vyměřovacím základem pro odvod pojistného na důchodové pojištění je i nadále částka, kterou si OSVČ určí. Určený vyměřovací základ však nesmí činit méně než 50 % daňového základu a zároveň nesmí činit méně než stanovený minimální vyměřovací základ pro daný kalendářní rok, který se od 1. ledna 2009 stanovuje pro hlavní činnost jako 12 x 25 % průměrné mzdy a pro vedlejší činnost 12 x 10 % průměrné mzdy, pokud je činnost vykonávána po dobu 12 měsíců. Měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné si OSVČ již nemůže určit. Srovnání pojistného na sociální zabezpečení OSVČ je uvedeno v následujících tabulkách 2 a 3. Tab. 2 Pojistné na sociální zabezpečení OSVČ v roce 2008 (v Kč). Pojistné na sociální zabezpečení v r. 2008 u OSVČ Měsíční vyměřovací základ (50 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji) - minimální (z poloviny průměrné mzdy - maximální (čtyřnásobek průměrné mzdy) Měsíční záloha pojistného na důchodové pojištění (29,6 % vyměřovacího základu) - minimální - maximální Měsíční záloha pojistného na nemocenské pojištění (4,4 % z vyměřovacího základu) - minimální - maximální
Hlavní činnost
Vedlejší činnost
5 390 86 240
2 156
1 596 25 528
639
238 3 795
95
Pramen: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/
Tab. 3 Pojistné na sociální zabezpečení OSVČ v roce 2009 (v Kč). Pojistné na sociální zabezpečení v r. 2009 u OSVČ Měsíční vyměřovací základ (50 % z daňového základu) - minimální (25 % u hlavní, 10 % u vedlejší z průměrné mzdy - maximální (čtyřnásobek průměrné mzdy) Měsíční záloha pojistného na důchodové pojištění (29,2 % z vyměřovacího základu) - minimální - maximální Měsíční záloha pojistného na nemocenské pojištění (1,4 % z vyměřovacího základu) - minimální - maximální Pramen: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/
21
Hlavní činnost
Vedlejší činnost
5 889
2 356
94 220
1 720 27 513
688
83 1 320
33
Maximální roční vyměřovací základ (48 násobek průměrné mzdy) pro rok 2009 je 1 130 640 Kč, pro rok 2008 to bylo 1 034 880 Kč. Maximální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné v roce 2009 je 94 220 Kč, v roce 2008 to bylo 86 240 Kč, tedy čtyřnásobek průměrné mzdy. Na nemocenském pojištění jsou OSVČ účastny dobrovolně. Vyměřovací základ nemůže být nižší než dvojnásobek částky pro účast zaměstnanců, v roce 2009 tedy z částky minimálně 4 000 Kč. Pojistné na sociální zabezpečení je odváděno okresní správě sociálního zabezpečení a odtud se v podobě transferů poskytuje obyvatelstvu na:
dávky důchodového zabezpečení;
dávky nemocenského pojištění;
dávky hmotného zabezpečení jako služby státní politiky zaměstnanosti;
provádění nemocenského a důchodového pojištění.
Částka pojistného se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatná v den určený pro výplatu mezd a platů u zaměstnavatelů, u OSVČ od 1. dne měsíce, na který se platí, do 8. dne následujícího měsíce.
22
3.4 Druhy dávek nemocenského pojištění Podmínky pro nemocenské pojištění jsou uvedeny v zákoně o nemocenském pojištění platném od 1. ledna 2009.4 Tento zákon upravuje nemocenské pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství a ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj a organizaci a provádění pojištění. Do 31. 12. 2008 se vycházelo se zákona č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
Pojištěni jsou při splnění podmínek stanovených v zákoně o nemocenském pojištění:
zaměstnanci;
osoby samostatně výdělečně činné (jsou dobrovolně účastny nemocenského pojištění).
Mezi zaměstnance patří:
zaměstnanci v pracovním poměru;
členové družstva;
společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditních společnosti (do 31. 12. 2008);
zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti;
soudci;
příslušníci Policie ČR, Celní správy, Vězeňské služby, Hasičského záchranného sboru ČR, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojáci z povolání;
členové zastupitelstev územních samosprávných celků;
poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu ČR a poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území ČR;
členové vlády a další zaměstnanci vládních úřadů;
fyzické osoby jmenované nebo volené do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem;
4
dobrovolní pracovníci pečovatelské služby;
pěstouni;
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
23
odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce;
studenti a žáci (od 1.1.2009 ne);
státní zaměstnanci podle služebního zákona;
pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů;
osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak tento poměr nevznikl, neboť nebyly splněny pracovněprávní podmínky pro jeho vznik.
Podmínky účasti na nemocenském pojištění
výkon činnosti na území České republiky;
rozsah zaměstnání musí být alespoň 15 kalendářních dnů;
minimální výše sjednaného příjmu (rozhodného příjmu) ve výši 2 000 Kč.
Nárok na dávky nemocenského pojištění se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje ošetřující lékař. Zaměstnanci žádají o dávky u svého zaměstnavatele a OSVČ u příslušné správy sociálního zabezpečení.
Pro stanovení výše dávek je nutné určit denní vyměřovací základ a rozhodné období.
Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
Rozhodným obdobím je zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla posuzovaná událost.
Druhy dávek nemocenského pojištění: a)
nemocenské;
b)
peněžitá pomoc v mateřství;
c)
ošetřovné;
d)
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok pouze na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství, pokud si platí nemocenské pojištění.
24
Nemocenské
Podmínky nároku na nemocenské:
uznání pojištěnce dočasně neschopným k výkonu jeho zaměstnání nebo kterému byla nařízena karanténa,
trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená
karanténa déle než 14 kalendářních dní;
u OSVČ je nutná účast na pojištění alespoň 3 měsíce bezprostředně předcházející dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Doba poskytování nemocenského se nazývá podpůrčí doba. U nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény) a její maximální délka je 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.5
Pokud dočasná pracovní neschopnost (karanténa) trvala méně než 15 dnů, nemá pojištěnec nárok na nemocenské. Po dobu prvých 14 dnů je zaměstnanec, kterému trvá pracovní poměr, zabezpečen náhradou mzdy, kterou poskytuje jeho zaměstnavatel. Při dočasné pracovní neschopnosti je stanovena tato náhrady mzdy:
za prvé 3 pracovní dny náhrada mzdy nepřísluší;
od 4. pracovního dne (směny) náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.
Při karanténě se vyplácí tato náhrada mzdy:
za prvé 3 pracovní dny ve výši 25 % průměrného redukovaného výdělku;
od 4. pracovního dne ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.
Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hrubý hodinový výdělek dosažený zaměstnancem v rozhodném období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí.
5
PŘIB, J. Nemocenské pojištění v praxi zákon s výkladem, k 1 .1. 2009. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009. 208 s. ISBN 978-80-247-1969-6.
25
Průměrný hrubý hodinový výdělek se pro účely náhrady mzdy dále upraví jeho redukcí, tedy pomocí hodinových redukčních hranic odvozených z denních redukčních hranic pro nemocenské. Hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy se stanoví tak, že se denní redukční hranice pro nemocenské vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře nahoru. Redukční hranice pro nemocenské na příslušný kalendářní rok se vyhlašují ve Sbírce zákonů sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí vždy ve 2. pololetí.
Tab. 4 Výše redukčních hranic (RH) pro výpočet vyměřovacího základu pro r.2009 Koeficient
I.
Pro nemocenské (denní) do 786 Kč
II. III.
RH
x 0,175
Pro náhradu mzdy (hodinové) 137,55 Kč
Redukce (v %) 90
nad 786 do 1 178 Kč
x 0,175
206,15 Kč
60
nad 1 178 do 2 356 Kč
x 0,175
412,30 Kč
30
Pramen: Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Výše nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu a podle doby pracovní neschopnosti. Denní vyměřovací základ je stanoven jako průměr započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v rozhodném období. Nemocenské se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.
Denní vyměřovací základ je jako u náhrady mzdy omezen maximální hranicí, tzv. denní vyměřovací základ redukovaný. Maximální výše denního redukovaného vyměřovacího základu pro rok 2009 činí (786 x 0,9) + (1178-786) x 0,6 + (2356-1178) x 0,3 = 1 296 Kč.
Tab. 5 Výše nemocenské za kalendářní den z denního vyměřovacího základu pro rok 2009 Dny pracovní neschopnosti 1. – 14.
Výše nemocenské v% 0
Maximální denní výše dávky nemocenské v Kč 0
15. – 30.
60
778
31. – 60.
66
856
61. a více
72
934
Pramen: Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
26
Dále platí, že se vyplácí 100 % denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání pracovní
neschopnosti
(karantény) v případech
pracovní
neschopnosti
(karantény)
pojištěnce, který se prokazatelně podílel ve veřejném zájmu na provádění záchranných nebo likvidačních prací při požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, při povodni, vichřici nebo vyšším stupni větrné pohromy nebo při jiných mimořádných událostech jako člen jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním střediskem Hasičského záchranného sboru České republiky.
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)
Na peněžitou pomoc v mateřství má nárok:
pojištěnka, která porodila dítě nebo těhotná pojištěnka nejdříve od počátku 8. týdne před porodem;
pojištěnec, který převzal dítě do náhradní péče;
pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem matky dítěte za podmínky uzavření písemné dohody s matkou dítěte o péči o dítě (nejdříve od 7. týdne po porodu).
Podmínkou nároku je:
účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM;
u OSVČ je nutná účast na pojištění po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem nástupu na PPM.
Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) začíná nástupem na PPM, který si pojištěnka volí v rozmezí mezi počátkem 8. až 6. týdne před očekávaným dnem porodu a činí:
28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila;
37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí;
27
22 týdnů u pojištěnce, který převzal dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky nebo na základě dohody podle tohoto zákona);
31 týdnů u pojištěnce uvedeného v předchozím bodu pečujícího zároveň o dvě nebo více dětí, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.
Výše PPM činí od prvního kalendářního dne 70% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se u PPM zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou) dělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem podléhá redukci, která se u PPM provede stejným způsobem jako u nemocenského s tím, že do částky první redukční hranice se příjem započítává 100%. Maximální peněžitá pomoc v mateřství za 1 kalendářní den tedy činí 963 Kč.
Ošetřovné Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu:
ošetřování dítěte mladšího 10 let, které onemocnělo nebo utrpělo úraz;
ošetřování jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou;
péče o dítě mladší 10 let, protože bylo uzavřeno školské zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, je uzavřena; dále dítěti byla nařízena karanténa; a nebo fyzická osoba pečující jinak o dítě, onemocněla, utrpěla úraz, porodila, byla jí nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.
28
Podpůrčí doba je u ošetřovného nejdéle:
9 kalendářních dnů;
16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinou školní docházku.
Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se redukuje stejným způsobem jako u nemocenské. Maximální částka ošetřovného tedy činí 778 Kč na kalendářní den.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Tato dávka náleží zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek. Dávka se poskytuje těhotné zaměstnankyni nebo matce do konce 9. měsíce po porodu, pokud vykonávala práci, která je těmto ženám zakázána. Také zaměstnankyni, která nemůže vykonávat dosavadní práci, protože podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, mateřství nebo kojení. Poskytuje se za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci. Těhotné zaměstnankyni se vyplácí nejdéle do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Z důvodu mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje do konce 9. měsíce po porodu a u žen, které kojí, pak po dobu kojení. Výše této dávky se stanoví rozdílem mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na 1 kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Průměr započitatelných příjmů se zjistí tak, že se dosažený příjem za daný kalendářní měsíc vydělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci. U denního vyměřovacího základu se provádí redukce stejně jako u peněžité pomoci v mateřství.
29
3.5
Daň z příjmů fyzických osob
Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Daňová povinnost se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky; příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti; příjmy z kapitálového majetku; příjmy z pronájmu; ostatní příjmy. Příjmy, které nejsou předmětem této daně jsou uvedeny v § 3, v § 6 odst. 7, v § 7 odst.10 zákona o daních z příjmů. Některé příjmy jsou osvobozeny od daně z příjmu, jejich výčet najdeme v § 4, v § 6 odst. 9, v § 10 odst. 3 zákona o daních z příjmů.
Stanovení základu daně ZD = (DZD §6 + DZD§7 + DZD§8 + DZD§9 + DZD§10) – NČZD – OP, kde je: ZD
základ daně,
DZD §6
dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků,
DZD §7
dílčí základ daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,
DZD §8
dílčí základ daně z kapitálového majetku,
DZD §9
dílčí základ daně z pronájmu,
DZD §10
dílčí základ daně z ostatních příjmů,
NČZD
nezdanitelná část základu daně,
OP
odčitatelné položky.6
6
VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2009, praktický průvodce. 5. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-2998-5.
30
Nezdanitelné části základu daně Od základu daně lze odečíst některé položky, které jsou ze zákona nezdanitelné. Podrobný popis všech těchto částek je v § 15 zákona o daních z příjmů. Jsou to:
Dary, jejichž hodnota musí přesáhnout 2 % ze základu daně nebo činit alespoň 1 000 Kč, v úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce se oceňuje částkou 2 000 Kč.
Úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru poskytnutého na bytové potřeby, max. ve výši 300 000 Kč ročně. (Od roku 2008 mohou tento odpočet daňoví nerezidenti uplatnit pouze, pokud nejméně 90 % příjmů daňového nerezidenta má zdroj na území ČR.)
Příspěvky zaplacené poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Částka, kterou lze odečíst se rovná celkově zaplaceným
příspěvkům sníženým
o 6 000 Kč. Max. výše činí 12 000 Kč ročně.
Pojistné zaplacené poplatníkem v kalendářním roce na jeho soukromé životní pojištění splňující zákonem dané podmínky, od roku 2008 také u pojištění od pojišťoven z EU. Max. lze ročně odečíst 12 000 Kč.
Členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci. Odečíst lze částku do výše 1,5% zdanitelných příjmů podle § 6, s výjimkou příjmů podle § 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.
Úhrady za
zkoušky ověřující výsledky dalšího
vzdělávání
nejvýše
do částky
10 000 Kč ročně (zdravotně postižení 13 000 Kč, těžce zdravotně postižení 15 000 Kč).
Odečitatelné položky Položky odečitatelné od základu daně zjistíme v § 34 zákona o daních z příjmů. Patří sem např. daňová ztráta nebo výdaje na realizaci projektů výzkumu a vývoje.
31
Sazba daně Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.
Slevy na dani Uplatňují se dle § 35 zákona o daních z příjmů tyto typy slev na dani:
klasické slevy na dani, které jsou poskytovány fyzickým osobám z titulu zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností;
slevy na dani mající povahu úlev na dani pro příjemce investičních pobídek;
slevy na dani nahrazující tzv. nezdanitelné části základu daně (tab. 6);
daňové zvýhodnění, které lze uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu.
Tab. 6 Slevy na dani nahrazující tzv. nezdanitelné části základu daně platné od r. 2008. Výše slevy v Kč 24 840
Typ slevy sleva na poplatníka
2 520
sleva na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující 68 000 Kč za zdaňovací období sleva na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující 68 000 Kč za zdaňovací období a zároveň má průkaz mimořádných výhod III. stupně ZTP/P sleva na poplatníka pokud pobírá částečný invalidní důchod
5 040
sleva na poplatníka pokud pobírá plný invalidní důchod
24 840 49 680
16 140 4 020
sleva na poplatníka, který je držitelem průkazu ZTP/P sleva na poplatníka připravuje-li se soustavně na budoucí povolání studiem
Pramen: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
32
Daňové zvýhodnění Nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti má poplatník ve výši 10 680 Kč ročně (890 Kč za kalendářní měsíc). Tuto slevu na dani je možno uplatnit až do výše vypočtené daňové povinnosti. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 200 Kč ročně.
Zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Příjmy ze závislé činnosti jsou v podstatě příjmy, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci. Z těchto příjmů odvádí zaměstnavatel jako plátce daně zálohu na daň nebo přímo daň za svého zaměstnance správci daně.7 Zahrnujeme sem tyto příjmy: 1. příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního, členského nebo obdobného poměru; 2. příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů spol. s r.o., komanditistů komanditní společnosti, likvidátorů; 3. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob; 4. příjmy poplatníka, které mu plynou v souvislosti se současným, dřívějším nebo budoucím výkonem závislé činnosti; 5. příjmy z tzv. mezinárodního pronájmu pracovní síly. Za funkční požitky jsou považovány: 1. funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu ČR, poslanců Evropského parlamentu zvolených na území ČR a vedoucích ústředních orgánů státní správy; 2. odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a jiných orgánech a institucí. 7
VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2008, praktický průvodce. 4. vyd. Praha: GRADA, a.s., 2008. 216 s. ISBN 978-80-247-2536-9.
33
Uplatňují se zde 2 daňové režimy: zdaňování příjmů zvláštní sazbou daně ve výši 15 % ze samostatného základu daně (tzv. srážkovou daní); zdaňování příjmů na základě stanovení zálohy na daň stanovené podle § 38h (po skončení zdaňovacího období může a nemusí následovat tzv. roční zúčtování záloh na daň). Zvláštní sazbou daně se zdaňují příjmy ze závislé činnosti uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) a d), pokud poplatník nepodepsal prohlášení k dani, a úhrnná výše příjmů nepřesáhne částku 5 000 Kč za 1 měsíc u téhož zaměstnavatele. V ostatních případech se stanovuje záloha na daň.
Zdaňování příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti Příjmy z podnikání zahrnují:
příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství;
příjmy ze živnosti;
příjmy z jiného podnikání podle zvláštních právních předpisů;
podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.
Mezi příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti patří:
příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví a autorských práv;
příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živostí ani podnikáním podle zvláštních předpisů;
příjmy za činnost podle zvláštních předpisů znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, rozhodců;
příjmy z činnosti insolvenčního správce.
34
Základem daně jsou tyto výše uvedené příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Výdaje může poplatník uplatnit ve výši skutečně vynaložených výdajů nebo výdaje uplatní
paušálně
procentem z příjmu dle typu podnikání a jiné
samostatné výdělečné činnosti.
Tab. 7 Výše výdajů uplatněných procentem z příjmů. Typ podnikání a samostatné výdělečné činnosti Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství
Výdaje v procentech z příjmu 80
Řemeslné živnosti
60
Neřemeslné živnosti
50
Příjmy v ostatních případech kromě podílů na zisku společníků v.o.s. a komplementářů k.s. (z jiného podnikání, z užití a poskytnutí práv, příjmy z výkonu nezávislého povolání, příjmy z činností podle zvláštních předpisů, příjmy z činnosti insolvenčního správce)
40
Pramen: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Používají se 3 techniky výběru daně: 1. výběr daně prostřednictvím plátce daně zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně (tzv. srážková daň); 2. výběr daně prostřednictvím přiznání k dani z příjmů fyzických osob s úhradou daně nejpozději v den stanoveného zákonného termínu pro přiznání k dani; 3. výběr daně na základě daně stanovené paušální částkou.
Zdaňování příjmů z kapitálového majetku Jde o příjmy z kapitálového majetku, které nemají povahu příjmů ze závislé činnosti, ani nejsou příjmy v podobě podílů společníků v.o.s. a komplementářů k.s. na zisku. Dílčím základem daně je příjem nesnížený o výdaje.
35
Uplatňují se tyto režimy zdanění:
příjmy vstupují do dílčího základu daně zdaňovaného v přiznání k dani z příjmu fyzických osob (např. úroky z vkladů na běžných účtech určených k podnikání, úroky z poskytnutých úvěrů, úrokové příjmy z vkladů, z cenných papírů);
příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR a v zahraničí jsou zahrnuty v samostatném základu daně a zdaňují se zvláštní sazbou daně 15 % , přičemž do samostatného základu daně se příjmy zahrnují v hrubé výši (např. podíly na zisku, úroky a jiné výnosy z vkladů na běžných účtech neurčených k podnikání).
Zdaňování příjmů z pronájmu Základem daně jsou příjmy z:
pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů;
pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu zdaňovaného podle § 10 zákona o daních z příjmů.
Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, a to buď v prokázané výši nebo v paušální částce ve výši 30 % z příjmů.
Zdaňování ostatních příjmů
Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle §6 až 9 zákona o daních z příjmů, jsou zejména:
příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem;
příjmy z převodu vlastní nemovitost, bytu nebo nebytového prostoru, movité věci a cenného papíru, pokud nejsou osvobozeny od daně z příjmu;
příjmy ze zděděných práv;
výhry a ceny s výjimkou příjmů osvobozených od daně a další dle § 10 zákona o daních z příjmů; aj.
36
U ostatních příjmů, které nejsou osvobozeny od daně, se uplatňují 2 daňové režimy:
zdanění příjmů u zdroje zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně;
stanovení dílčího základu daně v přiznání k dani z příjmů.
Stanovení jednotlivých dílčích základů daně se provádí následovně:
1)
DZD §6 = PC x 1,34, (DZD§6 > 0), kde: PC je celkový příjem (hrubý příjem, hrubá mzda), 1,34 je koeficient tzv. superhrubého příjmu.
2)
DZD §7 = P – Vdzu, (DZD§7 = 0, > 0, < 0), kde: P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, Vdzu jsou výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
3)
DZD §8 = P (DZD§8 > 0, = 0), kde: P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce.
4)
DZD §9 = P – Vdzu, (DZD§9 = 0, > 0, < 0), kde: P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce. Vdzu jsou výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
5)
DZD §10 = P – Vd, (DZD§10 = 0, > 0), kde: P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce, Vd jsou výdaje na dosažení příjmů. 8
8
VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2009, praktický průvodce. 5. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-2998-5.
37
3.6 Státní sociální podpora Státní sociální podpora je sociální systém dávek financovaný ze státního rozpočtu, kterým se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a nákladů vznikajících při sociálních situacích, stanovených v zákoně.9
Základním právním předpisem pro poskytování těchto dávek je zákon č. 117/1995 Sb, o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Předpis uvádí, které z dávek státní sociální podpory jsou při poskytování závislé na výši příjmu a jaké dávky státní sociální podpory jsou založeny mimo jiné na systému stanovení životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu.10
Životní minimum
Rozlišujeme životní minimum: 1. jednotlivce (3 126 Kč/měsíčně); 2. společně posuzovaných osob.
Výše životního minima u společně posuzovaných osob: a) u osoby posuzované jako 1. v pořadí 2 880 Kč; b) u 2. osoby a dalších osob dle věku takto: - 2 600 Kč u osob od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem; - 2 250 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku; - 1 960 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku; - 1 600 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.
O dávku státní sociální podpory může žádat oprávněná osoba, kterou je fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky.
9
VYBÍHAL, V. a kol. Mzdové účetnictví 2008, praktický průvodce. 11. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2008. 416 s. ISBN 978-80-247-2538-3. 10 Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
38
Za rodinu se považuje oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, není-li stanoveno jinak. Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách.
Společně posuzovanými osobami jsou: -
nezaopatřené děti;
-
nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí;
-
manželé, partneři nebo druh a družka;
-
nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče těchto rodičů.
Tyto osoby jsou společně posuzovanými osobami za podmínky, že s oprávněnou osobou trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky státní sociální podpory zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstnanosti včetně obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. čisté příjmy. Dávky státní sociální podpory dělíme na:
dávky testované ( jsou závislé na výši příjmu);
dávky netestované.
Druhy testovaných dávek jsou:
přídavek na dítě;
sociální příplatek;
příspěvek na bydlení.
Druhy netestovaných dávek jsou:
rodičovský příspěvek;
dávky pěstounské péče;
porodné;
pohřebné.
39
Přídavek na dítě
Přídavek na dítě je určen pro rodiny s nezaopatřenými dětmi k částečnému krytí nákladů, souvisejících s výchovou a výživou dítěte. Je to dávka dítěte, nezaopatřené dítě je také oprávněnou osobou. Za nezletilé nezaopatřené dítě podává žádost jeho zákonný zástupce. Po dosažení zletilosti dítěte se přídavek vyplácí přímo nezaopatřenému dítěti.
Výše přídavku na dítě je odvozena od částky životního minima na osobní potřebu dítěte a věku dítěte. Nezaopatřené dítě má nárok na přídavek na dítě, pokud rozhodný příjem v rodině není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40.
Rozhodné příjmy se prokazují za rozhodné období, kterým je kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba prokázat rozhodný příjem (tzn. v časovém intervalu od 1. 10. 2008 do 30. 9. 2009 je rozhodné období rok 2007).
Tab. 8 Výše přídavku na dítě od r. 2008 Věk dítěte
Výše přídavku (Kč)
Do 6 let
500
od 6 do 15 let
610
od 15 do 26 let
700
Pramen: Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Sociální příplatek
Sociální příplatek přispívá rodině na zvýšené náklady spojené s péčí o dítě. Tyto náklady jsou nejčastěji vyvolány zdravotním postižením dítěte či rodičů nebo osamělostí rodiče (ovdovělého, rozvedeného nebo svobodného, nežijícího s druhem). Nárok na sociální příplatek náleží osobě, která pečuje alespoň o 1 nezaopatřené dítě a rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,00.
40
Výše sociálního příplatku se určí podle následujícího vztahu:
SP = Pod – [(Pod × Prr) : (ŽM × 2,00)], kde
SP
……… sociální příplatek;
Pod
……… částka na osobní potřeby dítěte (dětí);
Prr
……… rozhodný příjem rodiny;
ŽM
……… životní minimum rodiny.11
Pokud je rozhodný příjem rodiny menší než životní minimum rodiny, tak se použije místo rozhodného příjmu rodiny částka, která odpovídá životnímu minimu rodiny.
Pro výpočet sociálního příplatku se používají tyto koeficienty: - při násobení s částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte:
koeficient 3,00 – dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené;
koeficient 2,67 – dítě dlouhodobě zdravotně postižené;
koeficient 1,34 – dítě dlouhodobě nemocné;
koeficient 1,22 – děti, které se narodily současně (postupně), a to v době do 3 let jejich věku;
koeficient 1,20 – dítě, které studuje na střední škole nebo na vysoké škole v prezenční formě studia.
- při násobení s částkou životního minima dítěte a částkou životního minima rodiny:
koeficient 1,35 – oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení;
koeficient 1,30 – osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený;
koeficient 1,05 – jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený;
koeficient 1,17 – jde o osamělého rodiče.
11
VYBÍHAL, V. a kol. Mzdové účetnictví 2009, praktický průvodce. 12. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009. 448 s. ISBN 978-80-247-2918-3.
41
Příspěvek na bydlení
Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a součin rozhodného příjmu v rodině a těchto koeficientů není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
Náklady na bydlení tvoří:
u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu;
u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady; náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo pevná paliva.
Tab. 9 Srovnatelné náklady u družstevních bytů a bytů vlastníků Počet osob
Srovnatelné měsíční
v rodině
náklady v Kč
1
999
2
1 367
3
1 788
4 a více
2 156
Pramen: Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení určí jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje.
Výše příspěvku na bydlení (PB) se stanovuje za kalendářní měsíce a stanovuje se podle tohoto vztahu: PB = normativní náklady – (rozhodný příjem rodiny x koeficient)
42
Aktuální částky normativních nákladů na bydlení jsou uvedeny v tabulkách 10 a 11.
Tab. 10 Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty pro rok 2009. Měsíční normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 (v Kč) Počet osob v Počet obyvatel obce rodině nad 100 tis. 50 000 - 99 999 10 000 - 49 999 do 9 999 Praha obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel 5 088 4 045 3 804 3 380 3 165 1 7 380 5 952 5 622 5 042 4 747 2 10 140 8 274 7 842 7 083 6 698 3 12 737 10 487 9 966 9 051 8 587 4 a více Pramen: Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Tab. 11 Normativní náklady na bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků v roce 2009 Měsíční normativní náklady na bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků platné od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 (v Kč) Počet osob v Počet obyvatel obce rodině nad 100 tis. 50 000 - 99 999 10 000 - 49 999 do 9 999 Praha obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel 3 109 3 109 3 109 3 109 3 109 1 4 719 4 719 4 719 4 719 4 719 2 6 654 6 654 6 654 6 654 6 654 3 8 516 8 516 8 516 8 516 8 516 4 a více Pramen: Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Rodičovský příspěvek
Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Rodič si může zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu do dvou, tří nebo čtyř let dítěte.
43
Rodičovský příspěvek je stanoven ve čtyřech výších daných v pevných měsíčních částkách: zvýšená výměra 11 400 Kč; základní výměra 7 600 Kč; snížená výměra 3 800 Kč; nižší výměra 3 000 Kč (u dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého ve věku od 7 do 10 let). Volbou doby čerpání si rodič zároveň volí i k ní příslušnou výši příspěvku, a to: „rychlejší čerpání rodičovského příspěvku“ – po peněžité pomoci v mateřství (dále jen PPM) ve zvýšené výměře 11 400 Kč do 24 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání však může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den; „klasické čerpání rodičovského příspěvku“ - po PPM v základní výměře 7 600 Kč do 36 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem; „pomalejší čerpání rodičovského příspěvku“ - po PPM nebo od narození dítěte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výměře 7 600 Kč do 21 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře 3 800 Kč do 48 měsíců věku dítěte.
Dávky pěstounské péče Pěstounská péče je formou náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí. Vedle jednorázových dávek pěstounské péče náleží dítěti i pěstounovi i další dávky státní sociální podpory, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další vyjma sociálního příplatku.
44
Druhy dávek pěstounské péče: příspěvek na úhradu potřeb dítěte; odměna pěstouna; příspěvek při převzetí dítěte; příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na tento příspěvek má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče, slouží na zajištění životních potřeb dítěte a vyplácí se pěstounovi do dosažení zletilosti dítěte. Po dosažení zletilosti do 26. roku věku jeho věku, se příspěvek vyplácí dítěti, jen pokud toto dítě trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s pěstounem. Výše příspěvku činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima dítěte a koeficientu 1,40; u nezaopatřeného dítěte koeficientu 2,30. Pro dítě, které je: dlouhodobě nemocné je platí koeficient 2,35; dlouhodobě zdravotně postižené platí koeficient 2,90; dlouhodobě těžce zdravotně postižené platí koeficient 3,10.
Odměna pěstouna
Tato měsíční dávka náleží pěstounovi za výkon pěstounské péče po dobu této péče, a to za podmínky že pěstoun nebyl po celý kalendářní měsíc výdělečně činný. Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc za každé dítě svěřené do pěstounské péče součin částky životního minima jednotlivce (pěstouna) a koeficientu 1,00. Pro zvláštní případy se používá:
součin koeficientu 5,50 a životního minima pěstouna, a to při péči alespoň o 3 děti svěřené do pěstounské péče. Za každé další dítě se součin zvyšuje o 0,50.
součin koeficientu 3,30 a životního minima pěstouna při péči alespoň o jedno dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni závislosti II, III, IV.
45
Příspěvek na zakoupení motorového vozidla
Nárok na tento příspěvek má pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny motorového vozidla nebo prokázaných výdajům opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Toto vozidlo nesmí být používáno pro výdělečnou činnost a pěstoun nesmí do 5 let vozidlo prodat, darovat, jinak musí vrátit poměrnou část příspěvku. To platí i v případě, že do 5 let od poskytnutí přestane vykonávat pěstounskou činnost.
Porodné Porodné je dávka, kterou se matce jednorázově přispívá na náklady související s narozením dítěte. Při poskytnutí dávky není zkoumán příjem rodiny, nárok vzniká dnem porodu. Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela a porodné jí nebo jiné osobě nebylo vyplaceno, má na něj nárok otec dítěte. Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče, nahrazující péči rodičů. Porodné je stanoveno pevnou částkou v jednotné výši 13 000 Kč na každé narozené dítě.
Pohřebné Touto jednorázovou dávkou se přispívá na náklady spojené s vypravením pohřbu. Pohřebné je stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000 Kč a je vyplaceno jednorázově. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřebí a má ho osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti; osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území České republiky.
46
4 Praktická část
4.1
Reforma daní a dávek od 1. 1. 2008 a od 1. 1. 2009
Daňovou reformou rozumíme podstatnou změnu daňových zákonů. Daňová reforma má formulovány cíle, jejichž uskutečnění se projeví v ekonomice země. U daňové reformy se předpokládá, že má pozitivní vliv na ekonomický růst a že přerozdělí daňové břemeno spravedlivěji, než tomu bylo před reformou. 12
Zásadní změny ve zdaňování příjmů fyzických osob nemající od roku 1993 obdoby přinesl Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Od 1. ledna 2008 platná reforma daňového a sociálního systému má přibrzdit trend zvyšování sociálních výdajů státu a tím snížit zadlužení státního rozpočtu České republiky. Mezi její hlavní úkoly a cíle patří zejména:
podpora rodin přenesena do daňové oblasti – úspornější a adresnější sociální systém je kompenzován snížením daní a výrazným zvýšením daňových slev;
adresnější a méně nákladný sociální systém – zúžení okruhu příjemců dávek státní sociální podpory;
reforma nemocenského pojištění;
důchodová reforma – první etapa;
zpřísnění výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi, a tím motivovat především dlouhodobě nezaměstnané;
12
efektivnější systém zaměstnávání zdravotně postižených;
zavedení třírychlostní rodičovské dovolené pro větší svobodu volby;
motivující systém pobírání podpory v nezaměstnanosti.
KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2006. 280 s. ISBN 80-7357-205-2.
47
4.1.1 Daň z příjmů fyzických osob Jednu z největších změn doznal zákon o dani z příjmů. A tyto změny se dotýkají téměř každého z nás ať již pracuje jako zaměstnanec nebo podniká jako osoba samostatně výdělečně činná. Změna sazby daně Od 1. 1. 2008 se místo progresivní sazby daně nově zavedla jednotná sazba daně z příjmů fyzických osob, a to ve výši 15 % pro rok 2008 a 2009. S tímto také souvisí rozšíření základu daně u fyzických osob (zahrnuje i sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem) a zavedení tzv. super hrubé mzdy. Díky zavedení jednotné daně již ztrácí smysl institut společného zdanění manželů. Využít společného zdanění manželů mohly rodiny s dětmi, kdy jeden z rodičů měl výrazně vyšší příjmy než druhý (např. žena na rodičovské dovolené) naposledy za zdaňovací období roku 2007.
Tab. 12 Sazby daně na stanovení zálohy na daň v roce 2007. Základ pro výpočet zálohy od Kč do Kč 0 10 100 10 100 18 200 18 200 27 600 27 600 a více
Záloha
Ze základu přesahujícího (v Kč)
12 % 1 212 Kč + 19 % 2 751 Kč + 25 % 5 101 Kč + 32 %
10 100 18 200 27 600
Pramen: VYBÍHAL, V. a kol. Mzdové účetnictví 2007, praktický průvodce. 10. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2007. 400 s. ISBN 978-80-247-1923-8.
Tab. 13 Sazby daně pro roční zúčtování záloh na daň v roce 2007. Základ daně Od Kč Do Kč 0 121 200 121 200 218 400 218 400 331 200 331 200 a více
Daň 12 % 14 544 Kč + 19 % 33 012 Kč + 25 % 61 212 Kč + 32 %
Pramen: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
48
Ze základu přesahujícího (v Kč) 121 200 218 400 331 200
Zvýšení slev na dani a daňového zvýhodnění na dítě Také slevy na dani doznaly změny, od roku 2008 došlo k jejich zvýšení a to dle následující tabulky: Tab. 14 Srovnání ročních slev na dani od roku 2007 (v Kč). Sleva na - poplatníka (důchodce) - druhého z manželů žijícím s poplatníkem v domácnosti, pokud jeho příjem nepřesáhne 38 040 Kč za rok 2008, 68 000 Kč za rok 2009 držitel ZTP/P (manžel, -lka) - poživatele částečného invalidního důchodu - poživatele plného invalidního důchodu - držitele průkazu ZTP/P - studujícího Daňové zvýhodnění na dítě (dítě ZTP/P)
Před změnami (2007) 7 200 0
Po změnách (od 2008) 24 840 24 840
4 200
24 840
8 400 1 500 3 000 9 600 2 400 6 000 12 000
49 680 2 520 5 040 16 140 4 020 10 680 21 360
Pramen: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Daňový bonus Zákon platný do 31. 12. 2007 umožňoval fyzickým osobám uplatňujícím daňové zvýhodnění získat při splnění daných podmínek daňový bonus. Od 1. 1. 2008 dochází ke zvýšení maximálního limitu pro vyplácení daňového bonusu z částky 30 000 Kč na částku 52 200 Kč platnou i v roce 2009. Slevy na dani na poplatníka, na vyživovanou manželku a na dítě se původně měly od roku 2009 výrazně snížit, novela zákona o daních z příjmů, kterou v závěru roku 2008 schválila Poslanecká sněmovna a která platí od 1. ledna 2009, však plánované snížení zrušila. Zároveň nedošlo ke snížení daně z příjmu na původně slibovaných 12,5 %. Slevy na dani i samotná daň tak pro rok 2009 nadále zůstávají na stejných hodnotách jako v roce 2008. Nová úprava ale přináší jinou významnou změnu, a to zvýšení limitu pro uplatnění slevy na vyživovanou manželku nebo manžela. Zatímco dříve nesměl jejich vlastní příjem za zdaňovací období přesáhnout 38 040 Kč, nyní by neměl být vyšší než 68 000 Kč. Vyšší limit se použije již pro zdaňovací období roku 2008.
49
Princip superhrubé mzdy
Do konce roku 2007 se daň počítala z hrubé mzdy. Od roku 2008 se daň počítá ze součtu hrubé mzdy zaměstnance plus pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen hradit za zaměstnance zaměstnavatel, tzn. daň se odvádí z hrubé mzdy zvýšené o 35 % (v roce 2008), resp. o 34% (v roce 2009). I přes jednotnou daň 15 %, tak reálná sazba daně z příjmů fyzických osob dosáhla 20,25 % (15 x 0,135) za rok 2008; 20,10 % za rok 2009.
Schéma výpočtu zálohy na daň pro rok 2007: + měsíční příjem fyzické osoby (Kč) - zdravotní pojistné (4,5 %) - sociální pojistné (8 %) = základ daně pro výpočet zálohy na daň (Kč) = základ daně pro výpočet zálohy na daň (zaokrouhlený na 100 Kč nahoru) v Kč = záloha na daň vypočtená (Kč) – měsíční sleva na dani, a to :
600 Kč na poplatníka;
125 Kč na částečný invalidní důchod;
250 Kč na plný invalidní důchod;
1 800 Kč na držitele průkazu ZTP-P;
200 Kč na studenta.
= záloha na daň snížená o měsíční slevy na dani v Kč – měsíční daňové zvýhodnění formou slevy na dani (Kč) = skutečně sražená záloha na daň (Kč) + měsíční daňový bonus (Kč) = záloha na daň upravená o slevu na dani nebo daňový bonus (Kč).
50
Schéma výpočtu zálohy na daň pro rok 2008, resp. 2009 je následující : + měsíční příjem (Kč) * 1,35 (resp. 1,34) = super hrubý příjem (Kč) = základ daně pro výpočet zálohy na daň (Kč) = základ daně pro výpočet zálohy na daň (zaokrouhlený na 100 Kč nahoru) v Kč = záloha na daň vypočtená (Kč) – měsíční sleva na dani, a to :
2 070 Kč na poplatníka;
210 Kč na částečný invalidní důchod;
420 Kč na plný invalidní důchod;
1 345 Kč na držitele průkazu ZTP-P;
335 Kč na studenta.
= záloha na daň snížená o měsíční slevy na dani v Kč – měsíční daňové zvýhodnění formou slevy na dani (Kč) = skutečně sražená záloha na daň (Kč) + měsíční daňový bonus (Kč) = záloha na daň upravená o slevu na dani nebo daňový bonus (Kč).
Roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků se pro výpočet daňové povinnosti za rok 2007 provedlo takto: + roční příjem – úhrn sraženého zdravotního pojištění – úhrn sraženého sociálního pojištění = dílčí základ daně – odpočet nezdanitelných částek = základ daně = základ daně zaokrouhlený na celé 100 Kč dolů = daň – roční slevy na dani = daň po slevách (§ 35ba) = daňové zvýhodnění na vyživované dítě = zúčtování měsíčních daňových bonusů = zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění.
51
Při ročním zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků se provádí výpočet daňové povinnosti pro rok 2008, resp. pro rok 2009 takto: + roční příjem * 1,35 (resp. 1,34) = superhrubý příjem Kč (DZD§6) – odpočet nezdanitelných částek (§ 15 ZDP) = základ daně = základ daně zaokrouhlený na celé 100 Kč dolů = daň – roční slevy na dani = daň po slevách (§ 35ba) = daňové zvýhodnění na vyživované dítě = zúčtování měsíčních daňových bonusů = zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění.
52
4.1.2 Dávky nemocenského pojištění Zákon č. 187/2006 sb., o nemocenském pojištění je platný od roku 2006, kdy byl zveřejněn i ve Sbírce zákonů České republiky. Dnem 1. ledna 2009 nabyl (po jeho dvojím odložení) definitivně účinnosti. Změny se dotkly jak zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců. Nemocenská je vyplácená správami sociálního zabezpečení až od 15. dne pracovní neschopnosti, do této doby zaměstnavatelé platí od 4. dne pracovní neschopnosti zaměstnancům náhradu mzdy. Proto byly také sníženy zaměstnancům odvody na nemocenské pojištění
z 1,1 % na
nulový, OSVČ platí místo 4,4 % jen 1,4 %, zaměstnavatelé místo 3,3 % odvádí 2,3 % v roce 2009 a 1,4 % od roku 2010.
Výše nemocenských dávek se u nízkopříjmových skupin zaměstnanců vlivem nevyplacení prvních tří dnů pracovní neschopnosti snižují. Naopak pro zaměstnance s průměrnou mzdou a vyšší je vlivem zavedení třetí redukční hranice pobírání nemocenských dávek příznivější.
Před účinností tohoto zákona došlo v průběhu roku 2008 k několika změnám ve vyplácení dávek nemocenského pojištění. Od 1. ledna 2008 došlo ke snížení dávek nemocenského pojištění s výjimkou podpory v mateřství.
Nemocenské V roce 2007 se nemocenské poskytovalo již od 1. dne pracovní neschopnosti:
25 % denního vyměřovacího základu za 1. – 3. den pracovní neschopnosti;
69 % denního vyměřovacího základu od 4. dne pracovní neschopnosti.
Při pracovní neschopnosti od 15. dne se měnila výše nemocenského, protože se zvýšil denní vyměřovací základ redukovaný. Za prvních 14 dní se postupovalo stejně jako v roce 2008. Denní vyměřovací základ byl zvýšen při dlouhodobější pracovní neschopnosti od 15. dne trvání pracovní neschopnosti (částka do 550 Kč se započítala v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se započítalo 60 % a nad 790 Kč se nepřihlíželo).
53
Od
ledna 2008
bylo nemocenské
poskytováno až od 4. kalendářního dne pracovní
neschopnosti, a to za kalendářní dny (tedy nejen za dny pracovní, nýbrž i za sobotu, neděli a svátky) po stanovenou tzv. podpůrčí dobu. Výše nemocenského byla vypočtena podle doby pracovní neschopnosti z denního vyměřovacího základu:
60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény (v této době tedy nejvyšší denní nemocenská dávka činí 384 Kč);
66 % denního vyměřovacího základu od 31. do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény (v této době tedy nejvyšší denní nemocenská dávka činí 422 Kč);
72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény (v této době tedy nejvyšší denní nemocenská dávka činí 461 Kč).
Od 30. 6. 2008 náležely znovu dávky nemocenského již od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti ve výši 60 % denního vyměřovacího základu.
Od 1. 9. 2008 se poskytovala nemocenská ve výši 25 % denního vyměřovacího základu za první 3 dny pracovní neschopnosti.
Tab. 15 Vývoj maximální výše nemocenské za 1 kalendářní den (v Kč). Období
1.-3. den
4.-14. Den
15.- 30. den 31. - 60. den od 61. dne
1. 1. - 31. 12. 2007
160
441
479
479
479
1. 1. - 29. 6. 2008
0
384
384
422
461
30. 6. - 31. 8. 2008
384
384
384
422
461
1. 9. - 31. 12. 2008
160
384
384
422
461
Od 1. 1. 2009
0
náhrada mzdy
778
856
934
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
Změny ve výši nemocenské se v roce 2008 týkaly pouze 1. – 3. dne pracovní neschopnosti.
54
Tab. 16 Redukce vypočteného denního vyměřovacího základu od 1. 1. 2008. Denní vyměřovací základ Z částky do 550 Kč
Redukce vyměřovacího základu Započte se 90 % (max.495 Kč)
Z částky od 551 Kč do 790 Kč Započte se (550 x 90 %) + (DVZ – 550) x 60 % Z částky od 791 Kč
Započte se 639 Kč
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
Tab. 17 Porovnání sazeb nemocenské z denního vyměřovacího základu (v %). Období
Rok 2008 (od září)
Rok 2009
1. - 3. den
25
0
4. - 14. den
60
náhrada mzdy
15. - 30. den
60
60
31. - 60. den
66
66
od 61. dne
72
72
Pramen: Vlastní práce autorky.
Tab. 18 Srovnání nemocenských dávek za 30 kalendářních dnů nemoci v letech 2007 – 2009. Měsíční Nemocenské Podíl Podíl k Podíl Nemocenské Nemocenské hrubá
2007
k hrubé
2008 v Kč
k hrubé
+ náhrada
hrubé
mzda
(Kč)
mzdě
(platné od
mzdě
mzdy 2009
mzdě
(%)
1.9.2008)
(%)
(Kč)
(%)
(Kč) 10 000
6 098
60,98
5 058
50,58
4 584
48,84
15 000
9 139
60,93
7 542
50,28
6 904
46,03
20 000
11 450
57,25
9 804
49,02
9 168
45,84
25 000
12 995
51,98
11 499
46,00
11 320
45,28
30 000
12 995
43,32
11 952
39,84
12 824
42,75
40 000
12 995
32,49
11 952
29,88
15 280
38,20
50 000
12 995
25,99
11 952
23,90
16 784
33,59
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
55
Tab. 19 Porovnání výše pobírané částky při pracovní neschopnosti (v Kč). Počet dnů pracovní neschopnosti 7
Průměrný hrubý měsíční příjem 15 000 Kč 30 000 Kč r. 2007 r. 2008 r.2009 r. 2007 r.2008 r. 2009 1 557 1 401 752 2 244 2 016 1 392
14
3 699
3 270
2 632
5 331
4 704
4 872
30
9 139
7 542
6 904
12 995
11 952
12 824
60
19 339
16 332
15 694
27 365
23 508
29 234
90
29 539
25 932
25 324
41 735
37 338
47 114
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
V tabulkách 18 a 19 je provedeno srovnání výše nemocenských dávek za jednotlivé roky. Z propočtů lze vyčíst, že reforma veřejných financí výrazně snížila výši této dávky při krátké pracovní neschopnosti. V kategorii vyšších příjmů dochází od ledna 2009 k navýšení pobírané dávky nemocenské, a to hlavně při dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Peněžitá pomoc v mateřství
U peněžité pomoci v mateřství je nově umožněno střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě po uplynutí 6 týdnů po porodu; matce se přestane poskytovat tato dávka ode dne, v němž muž převzal dítě do péče. Muž si může požádat o poskytování peněžité pomoci v mateřství ze svého nemocenského pojištění, nárok uplatní u svého zaměstnavatele.
Vzhledem k tomu, že se zvýšila sazba pro výpočet této dávky z 69 % na
70 % a také
z důvodu zvýšení redukčních hranic, je peněžitá pomoc v mateřství vyšší než v roce 2008. Její maximální výše je 963 Kč za kalendářní den, za 30 dnů 28 890 Kč (v roce 2008 bylo maximum 479 Kč za kalendářní den a 14 370 Kč za 30 dnů). Srovnání této změny je uvedeno v tabulce č. 20.
56
Tab. 20 Porovnání výše peněžité pomoci v mateřství (PPM) v r. 2008 a od 1. 1. 2009. 2008
2009
Měsíční hrubá mzda (Kč)
Denní vyměřovací základ před redukcí (Kč)
PPM (Kč)
10 000
328,77
6 840
Podíl PPM k hrubé mzdě (%) 68
15 000
493,15
10 230
20 000
657,53
25 000
6 930
Podíl PPM k hrubé mzdě (%) 69
68
10 380
69
12 750
64
13 830
69
821,92
14 370
57
16 980
68
30 000
986,30
14 370
48
19 050
64
35 000
1 150,68
14 370
41
21 120
60
40 000
1 315,07
14 370
36
22 350
56
45 000
1 479,45
14 370
32
23 370
52
50 000
1 643,84
14 370
29
24 390
49
55 000
1 808,22
14 370
26
25 440
46
60 000
1 972,60
14 370
24
26 460
44
65 000
2 136,99
14 370
22
27 510
42
70 000
2 301,37
14 370
21
28 560
41
75 000
2 465,75
14 370
19
28 890
39
80 000
2 630,14
14 370
18
28 890
36
PPM (Kč)
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
Ošetřovné
U ošetřovného (dříve podpora při ošetřování člena rodiny) se nově také umožňuje vystřídat se v péči o ošetřovanou osobu. Ošetřovné lze přiznat při splnění podmínek postupně dvěma osobám. Ošetřující osoby se mohou během jednoho případu ošetřování jen jednou vystřídat.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
U této dávky nemocenského pojištění nepřinesl nový zákon od roku 2009 žádné podstatné změny.
57
4.1.3
Regulační poplatky ve zdravotnictví
Reforma veřejných financí se dle zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů promítla také do oblasti zdravotnictví. Zásadní změnou mající od 1. ledna 2008 dopad na činnost zdravotnických zařízení včetně zařízení lékárenské péče a zdravotních pojišťoven je zavedení regulačních poplatků a limitu regulačních poplatků a doplatků na léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. Tato změna se dotkla každého pojištěnce v České republice. Po vítězství ČSSD v krajských volbách v říjnu 2008 došlo k prosazení zrušení účtování regulačních poplatků a některé nemocnice je již neúčtují. To však nic nemění na tom, že podle platného zákona stále regulační poplatky existují a naprostá většina zdravotnických zařízení je účtuje.
Pro kalendářní rok je stanoven limit 5 000 Kč na každého pojištěnce. Částky hrazené nad tento limit zdravotní pojišťovny pojištěnci vrací. Do stanoveného limitu se nezapočítávají všechny poplatky a doplatky.
Do limitu se započítávají tyto poplatky:
30 Kč za každou návštěvu lékaře, při které bylo provedeno klinické vyšetření konkrétně jde o návštěvu praktického, zubního či ženského lékaře, popř. psychologa či logopeda nebo návštěvu u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči;
30 Kč za každou návštěvu doma poskytnutou praktickým lékařem;
30 Kč za každý léčivý přípravek hrazený plně nebo částečně z veřejného zdravotního pojištění (na každém receptu mohou být předepsány maximálně 2 druhy léčivých přípravků, přičemž maximální množství jednoho druhu vydaného na jeden recept je 3 balení.
Do limitu se nezahrnují poplatky:
60 Kč za každý ošetřovací den při pobytu v nemocnici, odborném léčebném ústavu, léčebně dlouhodobě nemocných či lázeňském zařízení;
90 Kč za poskytnutí pohotovostní služby v zařízeních lékařské služby první pomoci či ústavní péče.
58
Od 1. dubna 2009 došlo vlivem politických jednání k prosazení změn v této oblasti. Mezi nejdůležitější patří neplacení regulačních poplatků 30 Kč osobami do 18 let a dále snížení limitu pro osoby do 18 let a nad 65 let na 2 500 Kč.
4.1.4
Podpora v nezaměstnanosti
Sociální systém v České republice během uplynulých dvou let procházel výraznými změnami. Od ledna 2009 dochází také k velkým změnám při vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Snižuje se délka podpory v nezaměstnanosti z 6 na 5 měsíců a zvyšuje se finanční částka podpory i strop pro maximální výši dávky. Mění se i všechny délky podpory. Pětiměsíční finanční podpora platí pro mladší 50 let, od 50 do 55 let je podpora 8 měsíců (bylo 9) a nad 55 let 11 měsíců (bylo 12). Výše podpory nesmí přesahovat 0,58násobek průměrné mzdy, tj. částku, která v roce 2008 činila 12 250 Kč měsíčně. Od 1. 1. 2009 se jedná o částku 13 307 Kč měsíčně. Podmínky vyplácení této podpory se změnily hlavně z důvodu větší motivace lidí k co nejkratšímu pobytu v sociální síti.
Podporu v nezaměstnanosti nedostane nezaměstnaný, který v posledním půlroce před zařazením do evidence úřadu práce bez vážných důvodů opakovaně (nejméně dvakrát) sám ukončil vhodné zaměstnání, které mu zprostředkoval úřad práce. Toto opatření má zabránit účelovým nástupům do zaměstnání a odchodům z něho jenom proto, že uchazeč o práci pracovat nechce a zneužívá podporu.
Tab. 21 Srovnání podmínek a výše vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Podpora v nezaměstnanosti
2009
2008
Podpůrná doba do 50 let věku v měsících
5
6
Podpůrná doba od 50 do 55 let v měsících
8
9
Podpůrná doba nad 55 let věku v měsících
11
12
Výše podpory první 2 měsíce (%)
65
50
Výše podpory další 2 měsíce (%)
50
45-50
Výše podpory v posledních měsících
45
45
13 307
12 250
Strop pro výplatu podpory (Kč) Pramen: Vlastní práce autorky.
59
4.1.5
Dávky státní sociální podpory
Sociální dávky tvoří jednu z největších částí výdajů státu. A právě proto reforma, která se snaží mimo jiné také snižovat výdaje státu, se dotkla hlavně sociálních dávek. Do sociální oblasti můžeme zahrnout změny týkající se dávek státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi či sociálních služeb.
Systém státní sociální podpory, resp. dávek státní sociální podpory zabezpečuje pomoc zejména rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích. Dávky státní sociální podpory zohledňují jak příjmovou tak sociální situaci rodiny.
Přídavek na dítě Před reformou veřejných financí byla tato dávka poskytována v závislosti na výši příjmu rodiny za kalendářní rok ve třech výších - zvýšené, základní a snížené. Od 1. ledna 2008 je tato dávka vyplácena pouze v jedné pevné výši, která je diferencovaná podle věku dítěte. Nárok na přídavek na nezaopatřené dítě do 26 let mají rodiny s příjmem do 2,4 násobku životního minima rodiny (dříve to bylo do 4násobku).
Tab. 22 Srovnání výše přídavku na dítě v r. 2007 a od roku 2008 (v Kč). Věk dítěte
Výše přídavku v r. 2007 ve výměře
Výše přídavku
zvýšené
základní
Snížené
Do 6 let
576
496
256
od r. 2008 500
Od 6 do 15 let
706
608
314
610
Od 15 do 26 let
810
698
360
700
Pramen: Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Sociální příplatek Sociální příplatek je poskytován rodiči pečujícímu o nezaopatřené dítě, jestliže příjem rodiny v předcházejícím kalendářním čtvrtletí nepřevyšoval 2,2 násobek částky životního minima rodiny pro rok 2007, od ledna 2008 došlo ke snížení koeficientu na 2. Snížením hranice příjmů rodiny, omezující nárok na dávku, tak dochází k zúžení okruhu rodin, které na dávku mají nárok, a ke snížení výše dávky.
60
Rodičovský příspěvek Největších změn doznal od roku 2008 rodičovský příspěvek. Rodičovský příspěvek je vyplácen ve třech výších podle doby jeho pobírání.
Tab. 23 Výše rodičovského příspěvku od 1. 1. 2008 (v Kč). Rodičovský příspěvek Forma čerpání rodičovského příspěvku
Věk dítěte 22 týdnů až 21 až 24 21 měsíců měsíců 11 400 11 400
Rychlejší čerpání
0 až 22 týdnů PPM
Klasické čerpání
PPM
7 600
7 600
7 600
x
Pomalejší čerpání (po PPM) Pomalejší čerpání (nárok na PPM nevznikl)
PPM
7 600
3 800
3 800
3 800
7 600
7 600
3 800
3 800
3 800
24 až 36 měsíců x
36 až 48 měsíců x
Pramen: Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Poznámka: PPM = peněžitá pomoc v mateřství.
Výše rodičovského příspěvku v roce 2007 činila za kalendářní měsíc 7 582 Kč po celou dobu pobírání této dávky pro všechny věkové kategorie.
Dávky pěstounské péče U těchto dávek došlo od roku 2008 ke změně pouze u příspěvku za převzetí dítěte. Nárok na tuto jednorázovou dávku má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče. Výše dávky je stanovena 4,45 násobkem částky životního minima převzatého dítěte. Od roku 2008 je tento příspěvek stanoven v pevné výši a již se nebude do budoucna automaticky valorizovat. Byl nově zaveden i pro věkovou kategorii 15 až 26 let.
Tab. 24 Srovnání výše příspěvku při převzetí dítěte (v Kč). Příspěvek při převzetí dítěte (Kč) Věk dítěte r. 2007
Od r. 2008
do 6 let
7 120
8 000
6 - 15 let
8 722
9 000
15 - 26 let
-
10 000
Pramen: Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
61
Porodné Porodné bylo poskytováno jako jednorázová dávka, která byla vyplácena bez ohledu na příjem rodiny, a to ve výši vycházející z částky násobku životního minima dítěte. Porodné při narození jednoho dítěte do konce roku 2007 činilo 17 760 Kč (53 120 Kč dvojčata, 79 680 Kč trojčata atd.). Od r. 2008 je tato dávka stanovena ve výši 13 000 Kč na jedno dítě a již není navázaná co do výše na životní minimum, tudíž již není automaticky valorizována.
Pohřebné Pohřebné bylo před reformou poskytováno osobě, která vypravila pohřeb osobě s trvalým pobytem v ČR nebo byl-li vypraven pohřeb v ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5 000,- Kč. I když se od r. 2008 výše částky nezměnila, změnil se okruh osob, kterým je tato dávka poskytována. Pohřebné náleží jednorázově osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Jde tedy o případy, kdy náklady na tuto neočekávanou událost významně jednorázově zatíží rozpočty rodin pečujících o nezaopatřené děti.
Reforma také dvě dávky úplně zrušila. Jedná se o příspěvek na školní pomůcky, na který mělo nárok dítě přihlášené k zápisu k povinné školní docházce při současném nároku na přídavek na dítě. Příspěvek byl vyplácen jednorázově a jeho výše byla 1 000 Kč. Druhou zrušenou dávkou od 1. ledna 2008 je příspěvek na zvýšené životní náklady.
Většina výše zmíněných dávek se týká především rodin s dětmi a je nutno říci, že změny rodinám nepřejí. Většina dávek se snižuje nebo na ně má nárok užší okruh osob.
62
4.1.6
Daň z přidané hodnoty
Daň z přidané hodnoty (DPH) tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Platíme ji všichni při nákupu většiny zboží a služeb. V současné době se uplatňují dvě sazby daně z přidané hodnoty: základní a snížená. Zboží a služby jsou až na výjimky zdaňovány základní sazbou DPH ve výši 19 %. Vybrané druhy zboží a služeb (zejména potraviny, léky, tiskoviny, vodné, stočné, hromadná doprava, kulturní a sportovní akce apod.) jsou zdaňovány sníženou 9 % sazbou DPH (do 31.12.2007 byla sazba 5 %). Spotřeba jednotlivých domácností je individuální, tzn. zvýšení DPH každý pocítil jinak, přesto je možné něco vyčíst z údajů Českého statistického úřadu. Podle statistiky rodinných účtů, která eviduje jednotlivé skupiny spotřebních vydání, průměrný jedinec zaplatí za zboží a služby se sníženou daní zhruba 5000 Kč měsíčně. Díky zvýšené dani z 5 na 9 % vynakládá o 200 Kč více než před změnou DPH, což činí 2 400 Kč ročně. Vyšší sazba DPH ovlivňuje také bytovou výstavbu. Již dřívější právní úprava umožňovala u dodání bytového domu, rodinného domu a bytu, a to i u nedokončených, včetně stavebních a montážních prací spojených s jejich výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami uplatnit sníženou sazbu daně. Snížená sazba daně se neuplatňovala u investicí týkajících se výhradně nebytových prostor bytových a rodinných domů.
Novela zákona o DPH platná od 1.1.2008 použití snížené sazby daně omezuje pouze u stavebních či montážních prací spojených se změnou dokončené stavby. Dále snížené sazbě daně podléhají všechny stavební činnosti určené pro sociální bydlení, u kterého jsou daná přesná kritéria (maximální podlahová plocha).
Reforma veřejných financí zavedla nový pojem, a to skupinová registrace, která umožňuje, aby skupina spojených osob vystupovala pro účely DPH jako jeden subjekt pod jedním registračním číslem. Skupina podává pouze jedno daňové přiznání prostřednictvím svého zastupujícího člena a plnění poskytnutá mezi jednotlivými členy nepodléhají DPH.
63
4.1.7
Daň z nemovitostí, daň dědická a darovací
Daň z nemovitostí
Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů obsahuje též změnu zákona o dani z nemovitostí. Daň z nemovitostí se skládá ze dvou částí - daně z pozemků a daně ze staveb. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok a daňové přiznání se podává do konce ledna.
Od 1. 1. 2008 mají obce možnost rozhodovat o případném osvobození zemědělské půdy a o novém místním koeficientu. Toto je podmíněno vydáním obecně závazné vyhlášky, která má účinnost od roku 2009.
Osvobození se vztahuje dle uvážení obcí na některé zemědělské pozemky členěné podle druhu evidovaného v katastru nemovitostí na ornou půdu, chmelnice, vinice, ovocné sady a trvalé travní porosty.
Zákon o dani z nemovitostí umožňoval u některých pozemků a staveb násobit základní sazbu daně ještě koeficientem přiřazeným jednotlivým obcím podle počtu obyvatel, jedná se o stavební pozemky, obytné domy a byty (pro obce do 300 obyvatel ve výši 0,3 a pro obce do 600 obyvatel ve výši 0,6). Od roku 2008 je však minimální výše koeficientu stanovena ve výši 1,0 pro všechny obce do 1000 obyvatel. Nejvíce se tak zvýšení daně dotkne obcí do 300 obyvatel.
U daně z nemovitostí se rovněž nově zavádí místní koeficient, který obec může obecně závaznou vyhláškou vyhlásit pro všechny nemovitosti na území celé obce ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty, popřípadě jejich soubory. Tento koeficient nelze uplatnit u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů.
64
Daň dědická a darovací
Reforma veřejných financí rozšiřuje osvobození od daně dědické. K osvobození od této daně dochází nově nejen mezi osobami zařazenými do I., ale také do II. skupiny.
Od 1.1.2008 došlo k významnému rozšíření osvobození také u daně darovací. Od daně darovací je nově zcela osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině (viz tabulka č. 25). Jedná se o majetek movitý i nemovitý. V dřívější právní úpravě bylo osvobození od daně darovací limitováno určitými částkami a to pro všechny tři skupiny osob a navíc platilo jen pro věci movité.
V souvislosti se zavedením výše uvedených osvobození se bezúplatné zřízení věcného břemene (nebo obdobného práva) ve prospěch dárce při darování nemovitosti vyjímá z předmětu daně z převodu nemovitostí a přesouvá se do předmětu daně darovací.
Tab. 25 Rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu daně dědické a darovací. Zařazení do skupin dle příbuzenského vztahu Skupina Vztah I. příbuzní v řadě přímé (děti, rodiče, prarodiče) a manželé II. příbuzní v řadě pobočné (tedy sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety) a manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela (nevlastní děti), rodiče manžela (tchán, tchýně), manželé rodičů (nevlastní rodiče) a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele III. ostatní fyzické osoby a právnické osoby Pramen: RYLOVÁ, Z., TUNKROVÁ, Z., ŠULC, I., KRŮČEK, Z. Daňové zákony 2009 v úplném znění k 1. 1. 2009 s komentářem změn. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 191 s. ISBN 978-80-251-2366-9.
65
Sazby daně dědické a darovací u osob zařazených do III. skupiny vycházejí ze stejného principu, pouze s tím rozdílem, že výsledná daň se u daně dědické vynásobí koeficientem 0,5. Dědická daň je tak oproti dani darovací o polovinu menší. Tyto sazby jsou uvedeny v tabulce č. 26.
Tab. 26 Sazby daně dědické a darovací od 1. 1. 2008. Sazby daně dědické a darovací od 1. ledna 2008 Výše daru/dědictví Výše daně v závislosti na příbuzenské skupině Od Do I. skupina II. skupina III. skupina 0 Kč 1 mil. Kč 0 Kč 0 Kč 7% 1 mil. Kč 2 mil. Kč 0 Kč 0 Kč 70 000 Kč + 9 % 2 mil. Kč 5 mil. Kč 0 Kč 0 Kč 160 000 Kč + 12 % 5 mil. Kč 7 mil. Kč 0 Kč 0 Kč 520 000 Kč + 15 % 7 mil. Kč 10 mil. Kč 0 Kč 0 Kč 820 000 Kč + 18 % 10 mil. Kč 20 mil. Kč 0 Kč 0 Kč 1 360 000 Kč + 21 % 20 mil. Kč 30 mil. Kč 0 Kč 0 Kč 3 460 000 Kč + 25 % 30 mil. Kč 40 mil. Kč 0 Kč 0 Kč 5 960 000 Kč + 30 % 40 mil. Kč 50 mil. Kč 0 Kč 0 Kč 8 960 000 Kč + 35 % 50 mil. Kč a více 0 Kč 0 Kč 12 460 000 Kč + 40 % Pramen: RYLOVÁ, Z., TUNKROVÁ, Z., ŠULC, I., KRŮČEK, Z. Daňové zákony 2009 v úplném znění k 1. 1. 2009 s komentářem změn. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 191 s. ISBN 978-80-251-2366-9.
66
4.2 Analýza daňového zatížení a poskytovaných dávek z pohledu mladé rodiny v období před zavedením reformy, po 1. 1. 2008 a po 1. 1. 2009. V této části práce je provedeno srovnání finanční situace u 4 modelových typů domácností mladých rodin v různých kategoriích příjmů. Tímto porovnáním dojde ke zjištění, zda reforma veřejných financí byla pro mladé rodiny s dětmi v daňové oblasti přínosem či ne. Proto je hodnocen vliv zrušení společného zdanění manželů, zavedení jednotné sazby daně, zvýšení slev na dani, daňového zvýhodnění na dítě a daňového bonusu. Dále je rovněž na příkladu na konci kapitoly zachycen vliv zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty na rozpočtu domácnosti mladé rodiny.
4.2.1 Domácnost mladé rodiny – 2 osoby. Zde se zaměřím na rozbor finanční situace domácnosti tvořené bezdětnými manželi v jednotlivých letech. Společné zdanění manželů zde nemohlo být uplatněno z důvodu, že nebyla
splněna
podmínka
rodiny
s minimálně
jedním
nezaopatřeným
dítětem.
V následujících tabulkách je ukázán rozdíl v měsíčních zálohách na daň v letech 2007, 2008 a 2009.
Tab. 27 Výpočet záloh na daň v roce 2007 (v Kč). Měsíční hrubý příjem
12 000
18 000
25 000
35 000
60 000
100 000
Zdravotní pojištění (4,5 %)
- 540
- 810
- 1 125
- 1 575
- 2 700
-4 500
Sociální pojištění (8,0 %)
- 960
- 1 440
- 2 000
- 2 800
- 4 800
-8 000
Základ daně
10 500
15 750
21 875
30 625
54 500
87 500
Základ daně zaokrouhlený
10 500
15 800
21 900
30 700
54 500
87 500
Záloha na daň vypočtená
1 288
2 295
3 676
6 093
13 709
28 269
Sleva na poplatníka
- 600
- 600
- 600
- 600
- 600
- 600
688
1 695
3 076
5 493
13 109
27 669
Záloha na daň skutečná Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
67
Tab. 28 Výpočet záloh na daň v roce 2008 (v Kč). Měsíční hrubý příjem Super hrubá mzda = ZD (hrubý příjem x 1,35) Základ daně zaokrouhlený Záloha na daň vypočtená Sleva na poplatníka
12 000
18 000
25 000
35 000
60 000
100 000
16 200
24 300
33 750
47 250
81 000
135 000
16 200
24 300
33 800
47 300
81 000
135 000
2 430
3 645
5 070
7 095
12 150
20 250
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
360
1 575
3 000
5 025
10 080
18 180
Záloha na daň skutečná Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
Tab. 29 Výpočet záloh na daň v roce 2009 (v Kč). Měsíční hrubý příjem Super hrubá mzda = ZD (hrubý příjem x 1,34) Základ daně zaokrouhlený Záloha na daň vypočtená Sleva na poplatníka
12 000
18 000
25 000
35 000
60 000
100 000
16 080
24 120
33 500
46 900
80 400
134 000
16 100
24 200
33 500
46 900
80 400
134 000
2 415
3 630
5 025
7 035
12 060
20 100
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
345
1 560
2 955
4 695
9 990
18 030
Záloha na daň skutečná Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
Tab. 30 Porovnání výše záloh na daň v roce 2007, 2008 a 2009 (v Kč). Měsíční hrubý příjem
12 000
18 000
25 000
35 000
60 000
100 000
Záloha na daň v roce 2007
688
1 695
3 076
5493
13 109
27 669
Záloha na daň v roce 2008
360
1 575
3 000
5 025
10 080
18 180
Záloha na daň v roce 2009
345
1 560
2 955
4 965
9 990
18 030
+ 343
+ 135
+ 121
+ 528
+ 3 119
+ 9 639
Rozdíl zálohy (r.2007-r.2009) Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
68
Tab. 31 Porovnání celkové daňové povinnosti a odvodů na sociální a zdravotní pojištění v letech 2007 a 2009 (v Kč). Měsíční hrubý příjem
12 000
18 000
25 000
35 000
60 000
100 000
Zdravotní a sociální pojištění v r. 2007 (12,5 %) Roční daňová povinnost 2007
18 000
27 000
37 500
52 500
90 000
150 000
8 256
20 340
36 912
65 916
157 308
332 028
Celkem srážky v r. 2007
26 256
47 340
74 412
118 416
247 308
482 028
Srážky v % v r. 2007
-18,23
-21,92
-24,80
-28,19
-34,34
-40,16
Zdravotní a sociální pojištění v r. 2009 (11,0 %) Roční daňová povinnost 2009
15 840
23 760
33 000
46 200
79 200
124 370
4 140
18 720
35 460
59 580
119 880
216 360
Celkem srážky v r. 2009
19 980
42 480
65 460
105 780
199 080
340 730
Srážky v % v r. 2009
-13,86
-19,67
-21,82
-25,19
-27,65
-28,39
6 276
4 860
8 952
12 636
48 228
141 298
+4,37
+2,25
+2,98
+2,93
+6,69
+11,77
Rozdíl celkových srážek r.2007-2009 Rozdíl v %
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
Ze srovnání daňové povinnosti vyplývá, že v této kategorii domácnosti reforma veřejných financí snížila výši daně z příjmu fyzických osob hlavně u domácností s vyššími příjmy z důvodu snížení sazby daně z příjmů fyzických osob. Rozpočet domácností s nižšími příjmy byl příznivě ovlivněn zvýšením slev na dani.
69
4.2.2 Domácnost mladé rodiny – 3 osoby. V této modelové domácnosti porovnám změny ve finanční situaci rodiny v jednotlivých posuzovaných letech. Domácnost je tvořena rodiči s jedním nezaopatřeným dítětem, kde zdanitelný příjem má pouze jeden z rodičů a druhý pobírá rodičovský příspěvek.
Tab. 32 Výpočet záloh na daň v roce 2007 (v Kč). Měsíční hrubý příjem
12 000
18 000
25 000
35 000
60 000
100 000
Zdravotní pojištění (4,5 %)
- 540
- 810
- 1 125
- 1 575
- 2 700
-4 500
Sociální pojištění (8,0 %)
- 960
- 1 440
- 2 000
- 2 800
- 4 800
-8 000
Základ daně
10 500
15 750
21 875
30 625
54 500
87 500
Základ daně zaokrouhlený
10 500
15 800
21 900
30 700
54 500
87 500
Záloha na daň vypočtená
1 288
2 295
3 676
6 093
13 709
28 269
Sleva na poplatníka
- 600
- 600
- 600
- 600
- 600
- 600
Sleva na manželku
- 350
- 350
- 350
- 350
- 350
- 350
338
1 345
2 726
5 143
12 759
27 319
- 500
- 500
- 500
- 500
- 500
- 500
0
845
2 226
4 643
12 259
26 819
162
0
0
0
0
0
25 000
35 000
60 000
100 000
Záloha na daň po slevách Daňové zvýhodnění na 1 dítě Záloha na daň skutečná Daňový bonus Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
Tab. 33 Výpočet záloh na daň v roce 2008 (v Kč). Měsíční hrubý příjem
12 000
18 000
16 200
24 300
33 750
47 250
81 000
135 000
16 200
24 300
33 800
47 300
81 000
135 000
2 430
3 645
5 070
7 095
12 150
20 250
Sleva na poplatníka
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
Sleva na manželku
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
0
0
930
2 955
8 010
16 110
- 890
- 890
- 890
- 890
- 890
- 890
0
0
40
2 065
7 120
15 220
890
890
0
0
0
0
Super hrubá mzda = ZD (hrubý příjem x 1,35) Základ daně zaokrouhlený Záloha na daň vypočtená
Záloha na daň po slevách Daňové zvýhodnění na 1 dítě Záloha na daň skutečná Daňový bonus Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
70
Tab. 34 Výpočet záloh na daň v roce 2009 (v Kč). Měsíční hrubý příjem
12 000
18 000
25 000
35 000
60 000
100 000
16 080
24 120
33 500
46 900
80 400
134 000
16 100
24 200
33 500
46 900
80 400
134 000
2 415
3 630
5 025
7 035
12 060
20 100
Sleva na poplatníka
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
Sleva na manželku
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
0
0
885
2 895
7 920
15 960
- 890
- 890
- 890
- 890
- 890
- 890
0
0
0
2 005
7 030
15 070
890
890
0
0
0
0
Super hrubá mzda = ZD (hrubý příjem x 1,34) Základ daně zaokrouhlený Záloha na daň vypočtená
Záloha na daň po slevách Daňové zvýhodnění na 1 dítě Záloha na daň skutečná Daňový bonus Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
Tab. 35 Porovnání záloh na daň a daňových bonusů za rok 2007, 2008 a 2009 (v Kč). Měsíční hrubý příjem
12 000
18 000
25 000
35 000
60 000
100 000
845
2 226
4 643
12 259
26 819
Záloha na daň v roce 2007
-
Daňový bonus v roce 2007
162
-
Záloha na daň v roce 2008
-
-
Daňový bonus v roce 2008
890
Záloha na daň v roce 2009
-
Daňový bonus v roce 2009
890
890
+ 728
+ 1 735
Rozdíl (r.2009-r.2007)
890 -
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
71
-
40
-
2 065 2 005
7 120 7 030
15 220 15 070
-
-
-
-
+ 2 226
+ 2 638
+ 5 229
+ 11 749
Tab. 36 Roční zúčtování daně za r.2007 s využitím společného zdanění manželů (v Kč). Poplatník
Manžel
Roční hrubý příjem
144 000
216 000
300 000
Zdravotní pojištění
-6 480
-9 720
-13 500
Sociální pojištění
-11 520
-17 280
-24 000
Základ daně (ZD)
126 000
189 000
262 500
ZD zaokrouhlený
126 000
189 000
262 500
Rozdělení ZD
Manželka
Manžel
Manželka
Manžel
Manželka
63 000
63 000
94 500
94 500
131 250
131 250
Daň vypočtená (§16)
7 560
7 560
11 340
11 340
16 454
16 454
Sleva na poplatníka
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
360
360
4 140
4 140
9 254
9 254
Daň po slevě Daňové zvýhodnění Daňová povinnost Daňový bonus
0
-6 000 360
-
0
4 140
5 640
-
1 860
-
0
-
10 140
-
1 944
-
Zaplacené zálohy na daň Vyplacené bonusy
-
-6 000
Přeplatek na dani
-
-
3 366
-6 000
-
3 254
9 254 -
26 712
-
-
7 860
14 204
Tab. 36 pokračování Poplatník
Manžel
Manželka
Roční hrubý příjem
420 000
720 000
1 200 000
Zdravotní pojištění
-18 900
-32 400
-54 000
Sociální pojištění
-33 600
-57 600
-96 000
Základ daně (ZD)
367 500
630 000
1 050 000
ZD zaokrouhlený
367 500
630 000
1 050 000
Rozdělení ZD
183 750
183 750
315 000
315 000
540 750
540 750
Daň vypočtená (§16)
26 429
26 429
57 162
57 162
128 268
128 268
Sleva na poplatníka
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
Daň po slevě
19 229
19 229
49 962
49 962
121 068
121 068
Daňové zvýhodnění
-6 000
Daňová povinnost
13 229
Daňový bonus Zaplacené zálohy na daň Vyplacené bonusy Přeplatek na dani
-
Manžel
Manželka
-6 000
19 229
43 962
55 716 -
49 962
Manžel
Manželka
-6 000 115 068
-
-
147 108
-
-
-
-
23 258
53 184
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
72
121 068 -
321 828 -
-
85 692
Tab. 37 Roční zúčtování daně za rok 2008 a 2009 (v Kč). Příjem poplatníka za rok
2008
2009
2008
2009
2008
2009
Roční hrubý příjem
144 000
144 000
216 000
216 000
300 000
300 000
Superhrubý příjem
194 400
192 960
289 440
405 000
402 000
Základ daně zaokrouhlený
194 400
192 900
291 600
289 400
405 000
402 000
29 160
28 935
43 740
43 410
60 750
60 300
Sleva na poplatníka
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
Sleva na manželku
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
0
0
0
0
11 070
10 620
- 10 680
- 10 680
- 10 680
- 10 680
- 10 680
- 10 680
0
0
0
0
390
0
10 680
10 680
10 680
10 680
0
60
0
0
0
0
480
0
10 680
10 680
10 680
10 680
0
0
0
0
0
0
90
60
Daň vypočtená
Daň po slevách Daňové zvýhodnění – 1 dítě Daňová povinnost Daňový bonus Zaplacené zálohy na daň Vyplacené bonusy Přeplatek na dani
291 600
Tab. 37 pokračování Příjem poplatníka za rok
2008
2009
2008
2009
2008
2009
Roční hrubý příjem
420 000
420 000
720 000
720 000
1 200 000
1 200 000
Superhrubý příjem
567 000
562 800
972 000
964 800
1 620 000
1 608 000
Základ daně zaokrouhlený
567 000
562 800
972 000
964 800
1 620 000
1 608 000
85 050
84 420
145 800
144 720
243 000
241 200
Sleva na poplatníka
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
Sleva na manželku
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
35 370
34 740
96 120
95 040
193 320
191 520
- 10 680
- 10 680
- 10 680
- 10 680
- 10 680
- 10 680
24 690
24 060
85 440
84 360
182 640
180 840
0
0
0
0
0
0
24 780
24 060
85 420
84 360
182 640
180 840
Vyplacené bonusy
0
0
0
0
0
0
Přeplatek na dani
90
0
-20
0
0
0
Daň vypočtená
Daň po slevách Daňové zvýhodnění – 1 dítě Daňová povinnost Daňový bonus Zaplacené zálohy na daň
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
73
Tab. 38
Porovnání daňové povinnosti, daňových bonusů a celkových srážek za rok
2007, 2008, 2009 (v Kč). Roční hrubý příjem
144 000 216 000 300 000 420 000 720 000 1 200 000 -360
-4 140
-12 508
-32 458
-93 924
-236 136
5 640
1 860
0
0
0
0
-18 000
-27 000
-37 500
-52 500
-90 000
-150 000
12 720
29 280
50 008
84 958 183 924
386 136
-8,83
-13,55
-16,67
-20,22
-25,55
-32,18
0
0
-390
-24 690
-84 420
-182 640
10 680
10 680
0
0
0
0
0
0
0
-24 060
-84 360
-180 840
10 680
10 680
60
0
0
0
-15 840
-23 760
-33 000
-46 200
-79 200
-124 370
5 160
13 080
32 940
70 260 163 560
305 210
Srážky v % v r.2009
-3,58
-6,06
-10,98
-16,73
-22,72
-25,43
Rozdíl v Kč (2007-2009)
7 560
16 200
17 068
14 698
20 364
80 926
Rozdíl v %
+5,25
+7,49
+5,69
+3,49
+2,83
+6,75
Daňová povinnost 2007 Daňový bonus 2007 Zdravotní a sociální pojištění v r. 2007 (12,5 %) Celkem srážky v r.2007 Srážky v % v r. 2007 Daňová povinnost 2008 Daňový bonus 2008 Daňová povinnost 2009 Daňový bonus 2009 Zdravotní a sociální pojištění v r. 2009 (11,0 %) Celkem srážky v r.2009
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
Z tohoto porovnání celkových srážek ze mzdy lze vyčíst, že reforma veřejných financí přinesla do rozpočtu tohoto typu domácnosti v daňové oblasti větší příjmy i v případě uplatnění společného zdanění v roce 2007. V kategorii nižších příjmů úspory vznikly vlivem uplatnění vyšších slev na dani, daňového zvýhodnění a bonusu.
74
4.2.3 Domácnost mladé rodiny – 4 osoby. V této podkapitole srovnávám finanční situaci domácnosti tvořené rodiči a dvěma nezaopatřenými dětmi do 15 let. Zdanitelný příjem vykazuje pouze jeden z rodičů, druhý pobírá rodičovský příspěvek.
Tab. 39 Výpočet záloh na daň v roce 2007 (v Kč). Měsíční hrubý příjem
12 000
18 000
25 000
35 000
60 000
100 000
Zdravotní pojištění (4,5 %)
- 540
- 810
- 1 125
- 1 575
- 2 700
-4 500
Sociální pojištění (8,0 %)
- 960
- 1 440
- 2 000
- 2 800
- 4 800
-8 000
Základ daně
10 500
15 750
21 875
30 625
54 500
87 500
Základ daně zaokrouhlený
10 500
15 800
21 900
30 700
54 500
87 500
Záloha na daň vypočtená
1 288
2 295
3 676
6 093
13 709
28 269
Sleva na poplatníka
- 600
- 600
- 600
- 600
- 600
- 600
Sleva na manželku
- 350
- 350
- 350
- 350
- 350
- 350
338
1 345
2 726
5 143
12 759
27 319
- 1 000
- 1 000
- 1 000
- 1 000
- 1 000
- 1 000
0
345
1 726
4 143
11 759
26 319
662
-
-
-
-
-
Záloha na daň po slevách Daňové zvýhodnění na 2 děti Záloha na daň skutečná Daňový bonus Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
Tab. 40 Výpočet záloh na daň v roce 2008 (v Kč). Měsíční hrubý příjem
12 000
18 000
25 000
35 000
60 000
100 000
16 200
24 300
33 750
47 250
81 000
135 000
16 200
24 300
33 800
47 300
81 000
135 000
2 430
3 645
5 070
7 095
12 150
20 250
Sleva na poplatníka
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
Sleva na manželku
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
0
0
930
2 955
8 010
16 110
- 1 780
- 1 780
- 1 780
- 1 780
- 1 780
- 1 780
-
-
0
1 175
6 230
14 330
1 780
1 780
850
-
-
-
Super hrubá mzda = ZD (hrubý příjem x 1,35) Základ daně zaokrouhlený Záloha na daň vypočtená
Záloha na daň po slevách Daňové zvýhodnění na 2 děti Záloha na daň skutečná Daňový bonus Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
75
Tab. 41 Výpočet záloh na daň v roce 2009 (v Kč). Měsíční hrubý příjem
12 000
18 000
25 000
35 000
60 000
100 000
16 080
24 120
33 500
46 900
80 400
134 000
16 100
24 200
33 500
46 900
80 400
134 000
2 415
3 630
5 025
7 035
12 060
20 100
Sleva na poplatníka
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
Sleva na manželku
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
0
0
885
2 895
7 920
15 960
- 1 780
- 1 780
- 1 780
- 1 780
- 1 780
- 1 780
-
-
0
1 115
6 140
14 180
Super hrubá mzda = ZD (hrubý příjem x 1,34) Základ daně zaokrouhlený Záloha na daň vypočtená
Záloha na daň po slevách Daňové zvýhodnění na 2 děti Záloha na daň skutečná
1 780
Daňový bonus
1 780
895
-
-
-
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
Tab. 42 Porovnání záloh na daň a daňových bonusů za rok 2007, 2008 a 2009 (Kč). Měsíční hrubý příjem
12 000
18 000
25 000
35 000
60 000
100 000
Záloha na daň v roce 2007
0
345
1 726
4 143
11 759
26 319
Daňový bonus v roce 2007
662
-
-
Záloha na daň v roce 2008
-
-
850
Daňový bonus v roce 2008
1 780 -
Záloha na daň v roce 2009 Daňový bonus v roce 2009 Rozdíl (r.2009-r.2007)
1 780 -
-
1 780
1 780
895
+1 118
+2 125
+2 621
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
76
1 175 1 115
6 230 6 140
14 330 14 180
-
-
-
+3 028
+5 619
+12 139
Tab. 43 Roční zúčtování daně za r.2007 s využitím společného zdanění manželů (Kč). Poplatník
Manžel
Roční hrubý příjem
144 000
216 000
300 000
Zdravotní pojištění
-6 480
-9 720
-13 500
Sociální pojištění
-11 520
-17 280
-24 000
Základ daně (ZD)
126 000
189 000
262 500
ZD zaokrouhlený
126 000
189 000
262 500
Rozdělení ZD
Manželka
Manžel
Manželka
Manžel
Manželka
63 000
63 000
94 500
94 500
131 250
131 250
Daň vypočtená (§16)
7 560
7 560
11 340
11 340
16 454
16 454
Sleva na poplatníka
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
360
360
4 140
4 140
9 254
9 254
Daň po slevě Daňové zvýhodnění-2 děti Daňová povinnost Daňový bonus
0
-12 000 360
-
0
-12 000
4 140
-
0
9 254
11 640
-
7 860
-
2 746
-
0
-
4 140
-
20 712
-
7 944
-
Zaplacené zálohy na daň Vyplacené bonusy
-
-12 000
Přeplatek
-
-
3 366
-
7 860
14 204
Tab. 43 pokračování Poplatník
Manžel
Roční hrubý příjem
420 000
720 000
1 200 000
Zdravotní pojištění
-18 900
-32 400
-54 000
Sociální pojištění
-33 600
-57 600
-96 000
Základ daně (ZD)
367 500
630 000
1 050 000
ZD zaokrouhlený
367 500
630 000
1 050 000
Rozdělení ZD
183 750
183 750
315 000
315 000
540 750
540 750
Daň vypočtená (§16)
26 429
26 429
57 162
57 162
128 268
128 268
Sleva na poplatníka
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
Daň po slevě
19 229
19 229
49 962
49 962
121 068
121 068
Daňové zvýhodnění-2 děti Daňová povinnost Daňový bonus Zaplacené zálohy na daň Vyplacené bonusy Přeplatek
Manželka
-12 000 7 229 49 716 -
-
Manžel
Manželka
-12 000
19 229
37 962
49 962
-
-
-
-
141 108
-
-
-
-
23 258
53 184
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
77
Manžel
Manželka
-12 000 109 068
121 068
-
-
315 828 -
-
85 692
Tab. 44 Roční zúčtování daně za rok 2008 a 2009 (v Kč). Příjem poplatníka za rok
2008
2009
2008
Roční hrubý příjem
144 000
144 000
Superhrubý příjem
194 400
192 960
Základ daně zaokrouhlený
194 400
192 900
29 160
Sleva na poplatníka Sleva na manželku
Daň vypočtená
300 000
289 440
405 000
402 000
291 600
289 400
405 000
402 000
28 935
43 740
43 410
60 750
60 300
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
0
0
0
0
11 070
10 620
- 21 360
- 21 360
- 21 360
- 21 360
- 21 360
- 21 360
0
0
0
0
0
0
21 360
21 360
21 360
21 360
10 290
10 740
0
0
0
0
0
0
21 360
21 360
21 360
21 360
10 200
10 740
0
0
0
0
Zaplacené zálohy na daň Vyplacené bonusy
2009
300 000
Daňová povinnost Daňový bonus
2008
216 000
Daň po slevách Daňové zvýhodnění-2 děti
2009
Přeplatek
216 000 291 600
0
90
Tab. 44 pokračování Příjem poplatníka za rok
2008
2009
2008
2009
2008
2009
Roční hrubý příjem
420 000
420 000
720 000
720 000
1 200 000
1 200 000
Superhrubý příjem
567 000
562 800
972 000
964 800
1 620 000
1 608 000
Základ daně zaokrouhlený
567 000
562 800
972 000
964 800
1 620 000
1 608 000
85 050
84 420
145 800
144 720
243 000
241 200
Sleva na poplatníka
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
Sleva na manželku
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
35 370
34 740
96 120
95 040
193 320
191 520
- 21 360
- 21 360
- 21 360
- 21 360
- 21 360
- 21 360
14 010
13 380
74 760
73 680
171 960
170 160
0
0
0
0
0
0
14 100
13 380
74 760
73 680
171 960
170 160
0
0
0
0
0
0
90
0
0
0
0
0
Daň vypočtená
Daň po slevách Daňové zvýhodnění-2 děti Daňová povinnost Daňový bonus Zaplacené zálohy na daň Vyplacené bonusy Přeplatek
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
78
Tab. 45 Porovnání daňové povinnosti, daňových bonusů a celkových srážek za rok 2007, 2008, 2009 (v Kč). Roční hrubý příjem
144 000 216 000 300 000 420 000
720 000 1 200 000
-360
-4 140
-9 254
-26 458
-87 924
-230 136
11 640
7 860
2 746
0
0
0
-18 000
-27 000
-37 500
-52 500
-90 000
-150 000
-6 720
-23 280
-44 008
-78 958 -177 924
-380 136
-4,66
-10,78
-14,67
-18,79
-24,71
-31,68
0
0
0
-14 010
-74 760
-171 960
21 360
21 360
10 290
0
0
0
0
0
0
-13 380
-73 680
-170 160
21 360
21 360
10 740
0
0
0
-15 840
-23 760
-33 000
-46 200
-79 200
-124 370
+5 520
-2 400
-22 260
-59 580 -152 880
-294 530
Srážky v % v r. 2009
+3,83
-1,11
-7,42
-14,19
-21,23
-24,54
Rozdíl (r.2009-r.2007)
12 240
20 880
21 748
19 378
25 044
85 606
+8,49
+9,67
+7,25
+4,60
+3,48
+7,14
Daňová povinnost 2007 Daňový bonus 2007 Zdravotní a sociální pojištění- r.2007 (12,5%) Celkové srážky v r.2007 Srážky v % v r. 2007 Daňová povinnost 2008 Daňový bonus 2008 Daňová povinnost 2009 Daňový bonus 2009 Zdravotní a sociální pojištění- r.2009 (11%) Celkové srážky v r.2009
Rozdíl v %
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
Z této modelové situace domácnosti je zřejmé, že možnost odečtu vyšších slev na dani, daňového zvýhodnění a uplatnění vyšších daňových bonusů navyšuje rozpočet nejvýrazněji opět u rodin s nižšími příjmy. Zde se dokonce neodvádí žádné srážky z příjmů a formou daňového bonusu se zvýšil celkový hrubý příjem domácnosti. Tato úspora na dani může nahradit dávky státní sociální podpory, např. přídavky na děti, u kterých došlo ke zpřísnění podmínek jejich nároku.
79
4.2.4 Domácnost mladé rodiny – 6 osob. V tomto posledním modelu domácnosti jsem provedla analýzu finanční situace rodiny tvořené rodiči a 4 nezaopatřenými dětmi. Zdanitelný příjem vykazuje
opět pouze jeden
z rodičů, druhý pobírá rodičovský příspěvek.
Tab. 46 Výpočet výše zálohy na daň v roce 2007 (v Kč). Měsíční hrubý příjem
12 000
18 000
25 000
35 000
60 000
100 000
Zdravotní pojištění (4,5 %)
- 540
- 810
- 1 125
- 1 575
- 2 700
4 500
Sociální pojištění (8,0 %)
- 960
- 1 440
- 2 000
- 2 800
- 4 800
8 000
Základ daně
10 500
15 750
21 875
30 625
54 500
87 500
Základ daně zaokrouhlený
10 500
15 800
21 900
30 700
54 500
87 500
Záloha na daň vypočtená
1 288
2 295
3 676
6 093
13 709
28 269
Sleva na poplatníka
- 600
- 600
- 600
- 600
- 600
- 600
Sleva na manželku
- 350
- 350
- 350
- 350
- 350
- 350
338
1 345
2 726
5 143
12 759
27 319
- 2 000
- 2 000
- 2 000
- 2 000
- 2 000
- 2 000
0
0
726
3 143
10 759
25 319
1 662
655
-
-
-
-
Záloha na daň po slevách Daňové zvýhodnění na 4 děti Záloha na daň skutečná Daňový bonus Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
Tab. 47 Výpočet záloh na daň v roce 2008 (v Kč). Měsíční hrubý příjem
12 000
18 000
25 000
35 000
60 000
100 000
16 200
24 300
33 750
47 250
81 000
135 000
16 200
24 300
33 800
47 300
81 000
135 000
2 430
3 645
5 070
7 095
12 150
20 250
Sleva na poplatníka
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
Sleva na manželku
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
0
0
930
2 955
8 010
16 110
- 3 560
- 3 560
- 3 560
- 3 560
- 3 560
- 3 560
-
-
0
0
4 450
12 550
3 560
3 560
2 630
605
-
-
Super hrubá mzda = ZD (hrubý příjem x 1,35) Základ daně zaokrouhlený Záloha na daň vypočtená
Záloha na daň po slevách Daňové zvýhodnění na 4 děti Záloha na daň skutečná Daňový bonus Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
80
Tab. 48 Výpočet záloh na daň v roce 2009 (v Kč). Měsíční hrubý příjem
12 000
18 000
25 000
35 000
60 000
100 000
16 080
24 120
33 500
46 900
80 400
134 000
16 100
24 200
33 500
46 900
80 400
134 000
2 415
3 630
5 025
7 035
12 060
20 100
Sleva na poplatníka
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
Sleva na manželku
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
- 2 070
0
0
885
2 895
7 920
15 960
- 3 560
- 3 560
- 3 560
- 3 560
- 3 560
- 3 560
-
-
0
0
4 360
12 400
2 675
665
Super hrubá mzda = ZD (hrubý příjem x 1,34) Základ daně zaokrouhlený Záloha na daň vypočtená
Záloha na daň po slevách Daňové zvýhodnění na 4 děti Záloha na daň skutečná
3 560
Daňový bonus
3 560
-
-
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
Tab. 49 Porovnání záloh na daň a daňových bonusů za rok 2007, 2008 a 2009 (Kč). Měsíční hrubý příjem
12 000
18 000
25 000
35 000
60 000
100 000
Záloha na daň v roce 2007
0
0
726
3 143
10 759
25 319
Daňový bonus v roce 2007
1 662
0
0
0
Záloha na daň v roce 2008
0
0
0
0
4 450
12 550
Daňový bonus v roce 2008
3 560
3 560
2 630
605
0
0
Záloha na daň v roce 2009
0
0
0
0
4 360
12 400
Daňový bonus v roce 2009
3 560
3560
2 675
665
0
0
+1 898
+2 905
+3 401
+3 808
+6 399
+12 919
Rozdíl (r.2009-r.2007)
655
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
81
0
Tab. 50 Roční zúčtování daně za r.2007 s využitím společného zdanění manželů (Kč). Poplatník
Manžel
Manželka
Manžel
Manželka
Manžel
Manželka
Roční hrubý příjem
144 000
216 000
300 000
Zdravotní pojištění
-6 480
-9 720
-13 500
Sociální pojištění
-11 520
-17 280
-24 000
Základ daně (ZD)
126 000
189 000
262 500
ZD zaokrouhlený
126 000
189 000
262 500
Rozdělení ZD
63 000
63 000
94 500
94 500
131 250
131 250
Daň vypočtená (§16)
7 560
7 560
11 340
11 340
16 454
16 454
Sleva na poplatníka
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
360
360
4 140
4 140
9 254
9 254
Daň po slevě Daňové zvýhodnění na 4 děti Daňová povinnost Daňový bonus
0
-24 000 360
-
0
-24 000
4 140
-
0
9 254
23 640
-
19 860
-
14 746
-
0
-
0
-
8 712
-
19 944
-
7 860
-
-
-
Zaplac. zálohy na daň Vyplacené bonusy
-
-24 000
Přeplatek
3 336
7 860
14 204
Tab. 50 pokračování Poplatník
Manžel
Manželka
Manžel
Manželka
Manžel
Manželka
Roční hrubý příjem
420 000
720 000
1 200 000
Zdravotní pojištění
-18 900
-32 400
-54 000
Sociální pojištění
-33 600
-57 600
-96 000
Základ daně (ZD)
367 500
630 000
1 050 000
ZD zaokrouhlený
367 500
630 000
1 050 000
Rozdělení ZD
183 750
183 750
315 000
315 000
540 750
540 750
Daň vypočtená (§16)
26 429
26 429
57 162
57 162
128 268
128 268
Sleva na poplatníka
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
-7 200
Daň po slevě
19 229
19 229
49 962
49 962
121 068
121 068
Daňové zvýhodnění na 4 děti Daňová povinnost Daňový bonus Zaplac. zálohy na daň Vyplacené bonusy Přeplatek
-24 000 0 4 771
-
-24 000
19 229
25 962
49 962
-
-
-
37 716
-
129 108
-
-
-
-
-
23 258
53 184
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
82
-24 000 97 068 -
121 068 -
303 828 -
-
85 692
Tab. 51 Roční zúčtování daně za rok 2008 a 2009 (v Kč). Příjem poplatníka za rok
2008
2009
2008
2009
2008
2009
Roční hrubý příjem
144 000
144 000
216 000
216 000
300 000
300 000
Superhrubý příjem
194 400
192 960
291 600
289 440
405 000
402 000
Základ daně zaokrouhlený Daň vypočtená
194 400
192 900
291 600
289 400
405 000
402 000
29 160
28 935
43 740
43 410
60 750
60 300
Sleva na poplatníka
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
Sleva na manželku
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
0
0
0
0
11 070
10 620
- 42 720
- 42 720
- 42 720
- 42 720
- 42 720
- 42 720
0
0
0
0
0
0
42 720
42 720
42 720
42 720
31 650
32 100
0
0
0
0
0
0
42 720
42 720
42 720
42 720
31 560
32 100
0
0
0
0
Daň po slevách Daňové zvýhodnění na 4 děti Daňová povinnost Daňový bonus Zaplacené zálohy na daň Vyplacené bonusy Přeplatek
0
90
Tab. 51 pokračování Příjem poplatníka za rok
2008
2009
2008
2009
Roční hrubý příjem
420 000
420 000
720 000
720 000
1 200 000
1 200 000
Superhrubý příjem
567 000
562 800
972 000
964 800
1 620 000
1 608 000
Základ daně zaokrouhlený Daň vypočtená
567 000
562 800
972 000
964 800
1 620 000
1 608 000
85 050
84 420
145 800
144 720
243 000
241 200
Sleva na poplatníka
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
Sleva na manželku
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
- 24 840
35 370
34 740
96 120
95 040
193 320
191 520
- 42 720
- 42 720
- 42 720
- 42 720
- 42 720
- 42 720
0
0
53 400
52 320
150 600
148 800
7 350
7 980
0
0
0
0
0
0
53 400
52 320
150 600
148 800
7 260
7980
0
0
0
0
90
0
0
0
0
0
Daň po slevách Daňové zvýhodnění na 4 děti Daňová povinnost Daňový bonus Zaplacené zálohy na daň Vyplacené bonusy Přeplatek
2009
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
83
2008
Tab. 52
Porovnání daňové povinnosti, daňových bonusů a celkových srážek za rok
2007, 2008, 2009 (v Kč). Roční hrubý příjem Daňová povinnost 2007 Daňový bonus 2007 Zdravotní a sociální pojištění- r.2007 (12,5%) Celkové srážky-r.2007 Srážky v % - r.2007
144 000 216 000 300 000 420 000 -360
-4 140
-9 254
-19 229
-75 924
-218 136
23 640
19 860
14 746
4 711
0
0
-18 000
-27 000
-37 500
-52 500
-90 000
-150 000
+5 280
-11 280
-32 008
-67 018 -165 924
-368 136
+3,67
-5,22
-10,67
-15,96
-23,05
-30,68
0
0
0
0
-53 400
-150 600
42 720
42 720
31 650
7 350
0
0
0
0
0
0
-52 320
-148 800
42 720
42 720
32 100
7 980
0
0
-15 840
-46 200
-79 200
-124 370
-38 220 -131 520
-273 170
Daňová povinnost 2008 Daňový bonus 2008 Daňová povinnost 2009 Daňový bonus 2009
720 000 1 200 000
Zdravotní a sociální pojištění-r.2009 (11%) Celkové srážky-r.2009
-23 760
-33 000
+26 880 +18 960
-900
Srážky v % - r.2009
+18,66
-0,30
-9,10
-18,27
-22,76
Rozdíl (r.2009-r.2007)
+21 600 +30 240 +31 108 +28 798
+34 404
+94 966
+4,78
+7,92
Rozdíl v %
+8,78
+14,99
+14,00
+10,37
+6,86
Pramen: Údaje získané vlastními výpočty.
Tato poslední modelová domácnost potvrzuje jeden z cílů reformy veřejných financí, a to přenést podporu rodin s dětmi
ze sociální do daňové oblasti. Uplatnění daňového
zvýhodnění a daňových bonusů na 4 děti přineslo výraznou úsporu na daních, u nižších příjmů je rozpočet domácnosti zvýšen o částku nad úroveň celkového hrubého příjmu. Domácnosti s vysokými příjmy vykazují také úspory na odvodech do státního rozpočtu, zde je to hlavně vlivem snížení sazby daně z příjmů fyzických osob.
84
4.2.5 Spotřební koš – vliv DPH.
Pro zjištění vlivu změny u daně z přidané hodnoty jsem provedla analýzu skutečných výdajů domácnosti na potraviny. Na základě daňových dokladů za období říjen až listopad 2008 jsem zjistila skutečné výdaje na nákup potravin ve čtyřčlenné domácnosti mladé rodiny. Jednalo se o rodinu tvořenou rodiči a dvěma dětmi ve věku 4 a 7 let. Následně jsem provedla porovnání vlivu zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z 5 % na 9 %.
Průměrné měsíční výdaje na potraviny činily 6 873 Kč, z toho představuje daň z přidané hodnoty 9 % částku 567,50 Kč.
Při sazbě daně z přidané hodnoty 5 % (315,30 Kč) by tyto výdaje byly 6 620,80 Kč. Rozdíl tedy činí navýšení o průměrně 252,20 Kč za jeden měsíc na zkoumanou rodinu. Roční zvýšení výdajů této domácnosti na potraviny odpovídá částce 3 026,40 Kč.
85
5 Shrnutí a závěr Hlavním cílem této práce bylo ukázat vliv reformy veřejných financí platné od 1. ledna 2008 na rozpočty jednotlivých typů domácností mladých rodin. Proto
bylo nejdříve nutné
představit jednotlivé změny vyplývající z reformy, která vychází ze zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů a ovlivňují finanční situaci v domácnostech mladých rodin.
Nejvýraznější změny byly zavedeny v daňové oblasti od ledna 2008. V platnost vstoupila jednotná sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % namísto progresivních sazeb těchto daní. Zrušení společného zdanění manželů bylo nahrazeno zvýšením slev na dani na poplatníka, na druhého z manželů (z 4 200 Kč na 24 840 Kč), daňového zvýhodnění na dítě (z 6 000 Kč na 10 680 Kč). Od ledna 2009 je přínosem i zvýšení limitu pro uplatnění slevy na vyživovanou manželku nebo manžela z 38 040 Kč na 68 000 Kč. Zavedení tzv. super hrubé mzdy u zaměstnanců, kdy hrubá mzda zaměstnance je pro výpočet daně navýšena o pojistné na sociální a zdravotní pojištění v roce 2008 o 35 % a v roce 2009 o 34 % , rovněž výrazně ovlivnilo výši daně z příjmů.
Z těchto opatření vyplynulo, že podpora rodin byla přenesena ze sociálního systému právě do daňové oblasti. Sociální systém se stal úspornějším a více adresnějším. Došlo k zúžení okruhu příjemců dávek státní sociální podpory a dávek v hmotné nouzi. Při čerpání dávky rodičovského příspěvku má rodina možnost volby výše této dávky v závislosti na délce čerpání, a to umožnilo mladým rodinám lépe sladit rodinný a pracovní život. Přídavek na dítě po reformě náleží jen rodinám, které mají příjmy do 2,4 násobku životního minima a je vyplácen ve třech pevných částkách (500, 610 a 700 Kč) dle věku dítěte. Dříve mohly tuto dávku pobírat i rodiny s příjmem až na úrovni 4násobku životního minima. Takže případné daňové úspory rodin jsou náhradou za odebranou dávku státní sociální podpory jako je přídavek na dítě nebo vyrovnávají snížení či zrušení jiných dávek (např. sociální příplatek, porodné nebo zrušený příspěvek na školní pomůcky ve výši 1 000 Kč).
Pro zjištění konkrétního dopadu reformy veřejných financí na rozpočet domácnosti mladé rodiny jsem si vytvořila čtyři modelové typy rodin vždy se šesti kategoriemi příjmů. Provedla jsem porovnání skutečné daňové povinnosti, odvodů na sociální a zdravotní pojištění a výše daňových bonusů za jednotlivé roky 2007, 2008 a 2009. U domácností se
86
3, 4 a 6 osobami jsem zjišťovala rozdíly daňové povinnosti v případě využití společného zdanění manželů v roce 2007. Při konečné analýze celkových srážek z ročního příjmu jsem použila roky 2007 a 2009.
U modelové domácnosti tvořené 2 osobami bez dětí (a tedy bez možnosti využití společného zdanění manželů) jsem došla k závěru, že reforma přinesla snížení celkových srážek ve všech kategoriích příjmů. Toto snížení bylo u nižších příjmů vyvoláno zvýšením slev na poplatníka a u vyšších příjmů navíc ještě snížením jednotné sazby daně, takže pak poplatník s vyšším příjmem získal větší procentní úsporu na dani z příjmů.
Z dalších modelových typů domácností tvořené rodiči a dětmi jsem vyvodila tento závěr. Zvýšení slevy na poplatníka, slevy na druhého z manželů, daňového zvýhodnění na dítě a daňového bonusu přineslo pro rodiny s dětmi výraznou celkovou daňovou úlevu. Společné zdanění manželů bylo méně výhodné. Zároveň to přináší z důvodu vyplnění jednoho daňového přiznání namísto dvou za oba manžele při společném zdanění i úsporu státních financí. Pro rodiny s nižšími příjmy, které mají dvě a více dětí přináší zvýšení daňového zvýhodnění a bonusu na tyto děti nejvýraznější úsporu na daních a dochází k navýšení rozpočtu domácnosti nad úroveň hrubého příjmu, protože daňový bonus pokryje i odvody na sociální a zdravotní pojištění poplatníka. Na dávky státní sociální podpory by měly mít tyto typy domácností stále nárok. U rodin s průměrnými příjmy úspory na daních kompenzují dávky státní sociální podpory (např. přídavek na dítě), na které po zpřísnění pravidel již nemají nárok, takže pak rozpočet takovéto domácnosti je pravděpodobně podobný jako v předchozím období. V kategorii vyšších příjmů je rozpočet rodiny s dětmi také navýšen oproti roku 2007, daňová úspora vznikla opět vlivem snížení sazby daně a zvýšením slev na dani.
Další významné změny promítající se do finanční situace mladých rodin přinesla reforma v oblasti nemocenského pojištění. Na základě provedených srovnání lze konstatovat, že při dočasné krátkodobé pracovní neschopnosti se u rodin s nižšími příjmy dávky nemocenské snížily, a to zejména z důvodu neposkytnutí plnění za první 3 dny této neschopnosti. Snížení výše pojistného na nemocenské pojištění o 0,1 % od ledna 2009 je částečnou kompenzací za tyto 3 dny bez náhrad. U rodin s příjmy průměrnými a vyššími naopak došlo ke zlepšení při výplatě nemocenské nebo peněžité podpory v mateřství, neboť byla výrazně zvýšena maximální výše těchto dávek na kalendářní den oproti roku 2007 (u nemocenské z 479 Kč 87
na 934 Kč, u peněžité podpory v mateřství z 479 Kč na 963 Kč), a to vlivem zavedení třetí redukční hranice pro výpočet výše dávek. Navýšení dávek nemocenské se nejvíce projevilo při dlouhodobé pracovní neschopnosti. Zároveň byl v takovéto sociální situaci rozpočet domácnosti zatížen dalšími výdaji za regulační poplatky ve zdravotnictví, které byly zavedeny od ledna 2008. Pro rodiny s dětmi pak od dubna 2009 byla přijata pozitivní změna, která zavedla neplacení regulačních poplatků při návštěvě lékaře dítětem.
Ze změněných pravidel vyplácení podpory v nezaměstnanosti lze vyvodit závěr, že rozpočet domácnosti mladé rodiny ovlivní negativně, neboť se snížila pobíraná částka i délka výplaty této podpory.
Daňová reforma se týkala i ostatních daní. U daně z nemovitostí se zvýšení výdajů z rozpočtu domácnosti týká nejvíce rodin žijících v obci do 300 obyvatel, protože zde došlo k nejvyššímu navýšení koeficientu z 0,3 na 1,0 pro výpočet daně ze staveb a pozemků. Úspor na dani dědické nebo darovací mohou dosáhnout ti poplatníci, kteří jsou zařazení do I. a II. skupiny poplatníků, protože reformou byli od této daně osvobozeni. Posledním hodnoceným vlivem na rozpočet domácnosti bylo zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z 5 % na 9 %. Na základě provedené analýzy je zřejmé, že touto změnou se zvýšily výdaje každé domácnosti v České republice, protože tuto daň hradíme všichni např. při běžných nákupech za potraviny, léky nebo tiskoviny.
Jako shrnutí výše uvedených poznatků konstatuji, že reforma veřejných financí je významnou změnou ovlivňující finanční situaci domácností mladých rodin a důležitým krokem ke stabilizaci a snižování vládních výdajů.
88
6 Seznam použitých zdrojů KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2006. 280 s. ISBN 807357-205-2.
PŘIB, J. Nemocenské pojištění v praxi zákon s výkladem, k 1 .1. 2009. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009. 208 s. ISBN 978-80-247-1969-6.
RYLOVÁ, Z., TUNKROVÁ, Z., ŠULC, I., KRŮČEK, Z. Daňové zákony 2009 v úplném znění k 1. 1. 2009 s komentářem změn. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 191 s. ISBN 978-80-251-2366-9.
VYBÍHAL, V. a kol. Mzdové účetnictví 2007, praktický průvodce. 10. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2007. 400 s. ISBN 978-80-247-1923-8.
VYBÍHAL, V. a kol. Mzdové účetnictví 2008, praktický průvodce. 11. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2008. 416 s. ISBN 978-80-247-2538-3.
VYBÍHAL, V. a kol. Mzdové účetnictví 2009, praktický průvodce. 12. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009. 448 s. ISBN 978-80-247-2918-3.
VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2007, praktický průvodce. 3. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2007. 216 s. ISBN 978-80-247-2096-8.
VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2008, praktický průvodce. 4. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2008. 216 s. ISBN 978-80-247-2536-9.
VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2009, praktický průvodce. 5. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-2998-5.
Zákony: Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
89
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.
Internetové zdroje: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni
90
7 Seznam tabulek Tab. 1 Výše pojistného na sociální zabezpečení v roce 2008 a od 1. 1. 2009......................20 Tab. 2 Pojistné na sociální zabezpečení OSVČ v roce 2008 (v Kč).....................................21 Tab. 3 Pojistné na sociální zabezpečení OSVČ v roce 2009 (v Kč).....................................21 Tab. 4 Výše redukčních hranic (RH) pro výpočet vyměřovacího základu pro r.2009 .........26 Tab. 5 Výše nemocenské za kalendářní den z denního vyměřovacího základu...................26 Tab. 6 Slevy na dani nahrazující tzv. nezdanitelné části základu daně platné od r. 2008. ...32 Tab. 7 Výše výdajů uplatněných procentem z příjmů. .........................................................35 Tab. 8 Výše přídavku na dítě od r. 2008 ..............................................................................40 Tab. 9 Srovnatelné náklady u družstevních bytů a bytů vlastníků .......................................42 Tab. 10 Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty pro rok 2009. ............................43 Tab. 11 Normativní náklady na bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků -2009...43 Tab. 12 Sazby daně na stanovení zálohy na daň v roce 2007...............................................48 Tab. 13 Sazby daně pro roční zúčtování záloh na daň v roce 2007......................................48 Tab. 14 Srovnání ročních slev na dani od roku 2007 (v Kč). ..............................................49 Tab. 15 Vývoj maximální výše nemocenské za 1 kalendářní den (v Kč). ...........................54 Tab. 16 Redukce vypočteného denního vyměřovacího základu od 1. 1. 2008. ...................55 Tab. 17 Porovnání sazeb nemocenské z denního vyměřovacího základu (v %). .................55 Tab. 18 Srovnání nemocenských dávek za 30 kalendářních dnů nemoci v r.2007–2009. ..55 Tab. 19 Porovnání výše pobírané částky při pracovní neschopnosti (v Kč). .......................56 Tab. 20 Porovnání výše peněžité pomoci v mateřství (PPM) v r. 2008 a od 1. 1. 2009. .....57 Tab. 21 Srovnání podmínek a výše vyplácení podpory v nezaměstnanosti. ........................59 Tab. 22 Srovnání výše přídavku na dítě v r. 2007 a od roku 2008 (v Kč)...........................60 Tab. 23 Výše rodičovského příspěvku od 1. 1. 2008 (v Kč). ...............................................61 Tab. 24 Srovnání výše příspěvku při převzetí dítěte (v Kč). ................................................61 Tab. 25 Rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu daně dědické a darovací. .................65 Tab. 26 Sazby daně dědické a darovací od 1. 1. 2008..........................................................66 Tab. 27 Výpočet záloh na daň v roce 2007 (v Kč). ..............................................................67 Tab. 28 Výpočet záloh na daň v roce 2008 (v Kč). ..............................................................68 Tab. 29 Výpočet záloh na daň v roce 2009 (v Kč). ..............................................................68 Tab. 30 Porovnání výše záloh na daň v roce 2007, 2008 a 2009 (v Kč). .............................68 Tab. 31 Porovnání celkové daňové povinnosti a odvodů na sociální a zdravotní pojištění v letech 2007 a 2009 (v Kč)....................................................................................................69
91
Tab. 32 Výpočet záloh na daň v roce 2007 (v Kč). ..............................................................70 Tab. 33 Výpočet záloh na daň v roce 2008 (v Kč). ..............................................................70 Tab. 34 Výpočet záloh na daň v roce 2009 (v Kč). ..............................................................71 Tab. 35 Porovnání záloh na daň a daňových bonusů za rok 2007, 2008 a 2009 (v Kč).......71 Tab. 36 Roční zúčtování daně za r.2007 s využitím společného zdanění manželů (v Kč). .72 Tab. 37 Roční zúčtování daně za rok 2008 a 2009 (v Kč). ..................................................73 Tab. 38 Porovnání daňové povinnosti, daňových bonusů a celkových srážek za rok 2007, 2008, 2009 (v Kč). ........................................................................................................74 Tab. 39 Výpočet záloh na daň v roce 2007 (v Kč). ..............................................................75 Tab. 40 Výpočet záloh na daň v roce 2008 (v Kč). ..............................................................75 Tab. 41 Výpočet záloh na daň v roce 2009 (v Kč). ..............................................................76 Tab. 42 Porovnání záloh na daň a daňových bonusů za rok 2007, 2008 a 2009 (Kč)..........76 Tab. 43 Roční zúčtování daně za r.2007 s využitím společného zdanění manželů (Kč). ....77 Tab. 44 Roční zúčtování daně za rok 2008 a 2009 (v Kč). ..................................................78 Tab. 45 Porovnání daňové povinnosti, daňových bonusů a celkových srážek za rok 2007, 2008, 2009 (v Kč). ..................................................................................................................79 Tab. 46 Výpočet výše zálohy na daň v roce 2007 (v Kč).....................................................80 Tab. 47 Výpočet záloh na daň v roce 2008 (v Kč). ..............................................................80 Tab. 48 Výpočet záloh na daň v roce 2009 (v Kč). ..............................................................81 Tab. 49 Porovnání záloh na daň a daňových bonusů za rok 2007, 2008 a 2009 (Kč)..........81 Tab. 50 Roční zúčtování daně za r.2007 s využitím společného zdanění manželů (Kč). ....82 Tab. 51 Roční zúčtování daně za rok 2008 a 2009 (v Kč). ..................................................83 Tab. 52 Porovnání daňové povinnosti, daňových bonusů a celkových srážek za rok 2007, 2008, 2009 (v Kč). ..................................................................................................................84
92