Pùvodní práce
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 19 2015 ÈÍSLO 4
NÁKLADOVOST LÉÈBY A PÉÈE O OSOBY S ALZHEIMEROVOU CHOROBOU – SITUACE V ÈESKÉ REPUBLICE V MEZINÁRODNÍM KONTEXTU COST OF CARE AND TREATMENT FOR PEOPLE WITH ALZHEIMER’S DISEASE – THE SITUATION IN THE CZECH REPUBLIC IN AN INTERNATIONAL CONTEXT PETRA MAREŠOVÁ1, KAMIL KUÈA2,3 Katedra ekonomie, Fakulta informatiky a managementu, Univerzita Hradec Králové 2 Centrum biomedicínského výzkumu, Fakultní nemocnice Hradec Králové 3 Centrum základního a aplikovaného výzkumu, Fakulta informatiky a managementu, Univerzita Hradec Králové 1
SOUHRN Alzheimerovou chorobou trpí v souèasnosti zhruba 37 milionù osob na celém svìtì, v Evropì více než 9 milionù lidí a v Èeské republice asi 143 tisíc lidí. S touto skuteèností souvisí otázka finanèních prostøedkù na léky a péèi o nemocné. Cílem pøíspìvku je analyzovat finanèní nároky na péèi o osoby trpící Alzheimerovou chorobou se zamìøením na Èeskou republiku a zároveò srovnat nákladovost a zajištìnost léèby s vybranými zemìmi EU. Tyto údaje byly zjišśovány za použití metod literární rešerše a analýzy dat z veøejnì dostupných databází (Eurostat, OECD, ÚZIS). Náklady byly tøídìny na pøímé a nepøímé, analyzovány a podrobnì popsány jsou pouze náklady pøímé. V Èeské republice bylo zjištìno, že náklady jsou v nejvìtší míøe vynaloženy na osoby ve tøetí a ètvrté fázi Alzheimerovy choroby. Je také možné sledovat vzrùstající poèet registrovaných pacientù s nejvyšším poètem ve skupinì G30.1 – Alzheimerova choroba s pozdním nástupem. Vzhledem k expertním odhadùm, které ukazují na poskytování péèe pouze 9,5 % osobám trpícím demencí v Èeské republice, lze oèekávat nárùst zdravotních a sociálních výdajù v následujících letech. Klíèová slova: Alzheimerova choroba, rizikové faktory, náklady
SUMMARY At present about 37 million people are suffering from Alzheimer’s disease worldwide. In Europe it is more than 9 million people and in the Czech Republic roughly 143,000 people. This fact is connected with the issue of financial means on patients’ medications and care. The purpose of this article is to analyze financial demands on care about the people suffering from Alzheimer’s disease with special focus on the Czech Republic. In addition, the authors aim to conduct comparison of costs and provision of the treatment in the selected EU countries. The data about the costs of care and treatment were collected from the publically available databases (Eurostat, OECD, ÚZIS) by using a method of literature search. The costs were divided into direct and indirect, but only the direct costs are analyzed and described in more detail. The authors discovered that in the Czech Republic the costs were spent at most on the persons in the third and fourth stages of Alzheimer’s disease. Furthermore, it is also possible to observe an increasing number of registered patients in group G30.1 – Alzheimer’s disease with later onset. With respect to experts’ estimates which show provision of care to only 9.5% of people suffering from dementia, an increase in health and social expenditure in the following years can be expected. Key words: Alzheimer’s disease, risk factors, cost Marešová P, Kuèa K. Nákladovost léèby a péèe o osoby s Alzheimerovou chorobou – situace v Èeské republice v mezinárodním kontextu Psychiatrie 2015;19(4):184-189.
184
Pùvodní práce
P SYCH I A T R I E ROÈNÍK 19 2015 ÈÍSLO 4
zhoršení pamìti, neschopnosti postarat se o sebe, dezorientace èasové i prostorové, problému se psaním a ètením. Prvotní diagnostika byla popsána jako tìžká demence, pozdìji se však ukázalo, že mozková kùra pacientky byla o hodnì tenèí než u zdravých lidí (Maurer et al., 1997). Nejèastìji se Alzheimerova choroba vyskytuje u lidí, kteøí jsou starší 65 let, avšak jsou i výjimeèné pøípady, kdy jsou postiženi lidé mladšího vìku. Choroba postihuje více ženy než muže, je to zpùsobeno tím, že ženy se dožívají vyššího vìku než muži (Seshadri et al., 1997; Hebert et al., 2001). Celkový poèet lidí s Alzheimerovou chorobou v Evropì k roku 2012 byl 9 330 234. Z tabulky 1 je zøejmé, že poèet žen postižených nemocí je dvakrát vìtší (6 724 622) než mužù (3 100 613). Dùvodem je vyšší støední délka života u žen. V roce 2012 byla nadìje dožití pøi narození u žen 80,9 roku a u mužù byl tento údaj roven 75 (ÈSÚ, 2015).
Úvod Alzheimerovou chorobou trpí v souèasnosti zhruba 37 milionù osob na celém svìtì, v Evropì více než 9 milionù lidí a v Èeské republice pøibližnì 143 tisíc lidí (WHO: Dementia). Nemoc se vyskytuje hlavnì v rozvinutých zemích. Napøíklad procento prevalence v Africe je pouhých 2,6 %, kdežto v Americe to je 6,5 % a v západní Evropì 7,2 %. První zmínky o Alzheimerovì chorobì byly popsány v roce 1906 nìmeckým psychiatrem a neuropatologem Aloisem Alzheimerem. Spolu s Franzem Nisslem se zajímali o poruchy mozkové kùry, které poté zkoumali na pacientech sanatoria. Zásadní zlom nastal v roce 1901, kdy byla do sanatoria pøijata pacientka Auguste Deterová s pøíznaky demence. Pozdìji Alois Alzheimer pøišel na to, že se nejedná o pouhou demenci. U své pacientky si zaèal všímat nìkolika zajímavých aspektù:
Tabulka 1: Výskyt Alzheimerovy choroby v evropských zemích v roce 2012 Lidé trpící demencí – Evropa Muži
Ženy
Celkem
Prevalence demence
Rakousko
45 938
99 494
145 431
1,73 %
Belgie
62 972
128 309
191 281
1,77 %
Bulharsko
37 851
72 042
109 893
1,49 %
Chorvatsko
20 394
46 682
67 076
1,53 %
Kypr
4 333
6 917
11 250
1,07 %
Česká republika
45 532
97 778
143 310
1,36 %
Dánsko
29 715
55 847
85 562
1,53 %
Estonsko
5 469
16 252
21 721
1,62 %
Finsko
29 287
62 945
92 232
1,71 %
Francie
375 843
799 113
1 174 956
1,85 %
Německo
517 136
1 054 968
1 572 104
1,92 %
Řecko
75 392
126 375
201 767
1,77 %
Maďarsko
43 636
105 291
148 927
1,50 %
Irsko
17 895
31 574
49 469
1,08 %
Itálie
414 975
857 341
1 272 316
2,09 %
Lotyšsko
8 902
26 812
35 714
1,60 %
Litva
12 567
34 768
47 335
1,44 %
Lucembursko
2 327
4 662
6 989
1,34 %
Malta
1 878
3 423
5 301
1,26 %
Nizozemsko
83 247
162 314
245 561
1,47 %
Norsko
25 932
51 226
77 158
1,56 %
Polsko
150 371
350 721
501 092
1,31 %
Portugalsko
62 260
120 266
182 526
1,71 %
Rumunsko
90 484
179 820
270 304
1,26 %
Slovinsko
17 834
40 774
58 608
1,57 %
Slovensko
9 324
22 711
32 035
1,07 %
Španělsko
280 149
583 197
818 347
1,75 %
Švédsko
60 479
112 656
173 135
1,82 %
Švýcarsko
44 201
89 521
133 722
1,73 %
Turecko
134 927
196 586
331 512
0,44 %
Velká Británie
360 581
677 210
1 037 791
1,65 %
Skotsko
28 782
57 027
85 809
1,65 %
Zdroj: Alzheimer Europe, 2013
185
Pùvodní práce
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 19 2015 ÈÍSLO 4
Tabulka 2: Poèet lidí s demencí v Èeské republice v roce 2014 Počet lidí s demencí v jednotlivých krajích Kraj
Počet obyvatel
Počet lidí s demencí
Prevalence
hlavní město Praha
1 246 780
18 978
1,52 %
Středočeský
1 291 816
16 218
1,25 %
Jihočeský
636 611
8 640
1,35 %
Plzeňský
572 687
7 821
1,36 %
Karlovarský
301 726
3 654
1,21 %
Ústecký
826 764
9 756
1,18 %
Liberecký
438 594
5 696
1,29 %
Královéhradecký
552 946
8 097
1,46 %
Pardubický
516 440
7 215
1,39 %
Olomoucký
637 609
8 954
1,40 %
Moravskoslezský
1 226 602
15 785
1,28 %
Jihomoravský
1 168 650
16 893
1,44 %
Zlínský
587 693
8 418
1,43 %
Vysočina
511 207
7 179
1,40 %
Zdroj: Mátl et al., 2014
Rizikový faktor
RR
95 % CI
diabetes
1,46
< 1,20; 1,77 >
hypertenze ve středním věku
1,61
< 1,16; 2,24 >
obezita ve středním věku
1,60
< 1,31; 1,92 >
nedostatek fyzické aktivity
1,82
< 1,19; 2,78 >
deprese
1,65
< 1,42; 1,92 >
kouření
1,59
< 1,15; 2,20 >
nízká úroveň vzdělání
1,59
< 1,35; 1,86 >
Zdroj: Barnes a Yaffe, 2011
Situace v Èeské republice je z hlediska rozložení v krajích velice vyrovnaná (tabulka 2). Nejvíce lidí s demencí se nachází v hlavním mìstì Praha a naopak nejménì lidí v Karlovarském kraji. V budoucích letech se vzhledem k demografickému vývoji vyspìlých zemí, v nichž se pøepokládá stárnutí populace a v následujících 60 letech více než zdvojnásobení poètu osob starších 80 let, oèekává nárùst osob trpících Alzheimerovou chorobou. S touto skuteèností souvisí otázka finanèních prostøedkù na léky a péèi o nemocné. Bude øešena otázka zajištìní ekvivalentního rùstu lùžek v zdravotnických a sociálních zaøízeních. Podle expertního odhadu je v Èeské republice poskytována péèe pouze 9,5 % osob trpícím demencí (Mátl et al., 2014). Cílem pøíspìvku je analyzovat finanèní nároky na péèi o osoby trpící Alzheimerovou chorobou se zamìøením na Èeskou republiku a zároveò srovnat nákladovost léèby s jinými zemìmi EU. Metodika Pro specifikaci nákladù je využita metodika podle Drummonda (Drummond a O’Brien, 1997), kde jsou náklady na osoby s Alzheimerovou chorobou rozdìleny do dvou kategorií. První kategorie se skládá z nákladù na vytvoøení a provoz zdravotnického programu a náklady chápe jako použité zdroje. Zahrnuje jak variabilní, tak fixní náklady a bývá èasto nazývána jako pøímé náklady. Kategorie druhá obsahuje náklady, které vznikají pacientùm a jejich rodinám. Kromì pøímých výdajù jsou sem zaøazeny i náklady v podobì ztráty pracovního èasu pøi podstoupení léèby. Tyto produkèní ztráty jsou oznaèovány jako nepøímé náklady služby nebo programu. Podobný charakter mají i tzv. psychické náklady (resp. psychická újma), které nejsou pøi rozhodování pacientù a jejich rodin zanedbatelné. Nepøímé náklady ale nejsou pøedmìtem této analýzy.
186
Tabulka 3: Rizikové faktory Alzheimerovy choroby
Náklady na péèi o pacienty s Alzheimerovou chorobou v Èeské republice Mezinárodní sdružení pro Alzheimerovu chorobu provedlo výzkum a zjistilo, že dlouhodobou péèi vyžaduje 13 % lidí (101 milionù obyvatel), kteøí jsou starší 60 let. Podle tohoto sdružení by se mìl poèet lidí závislých na péèi zvýšit do roku 2050 na 277 milionù lidí. Náklady na péèi lidí s demencí, kterých je po celém svìtì 35 milionù, dosahují 11 bilionù korun za jeden rok, což pøedstavuje vysokou ekonomickou zátìž (Ehler et al., 2013) Náklady na péèi o lidi s demencí v Evropì byly vyèísleny v roce 2010 na 135 miliard euro (World Alzheimer Report, 2013). Tyto náklady jsou tvoøeny pøedevším náklady na neformální péèi 45 %, náklady na profesionální sociální péèi 40 % a náklady na lékaøskou péèi 15 % (Alzheimerova choroba v ÈR, 2014). Náklady s pøibývajícím poètem lidí s demencí budou stále rùst. Ty zahrnují náklady pøímé, jako jsou nemocnièní zdroje, lékaøské služby, léky, sociální služby, a nepøímé – ztráta zamìstnání, zapojení rodinného peèovatele (Castro et al., 2010). Zásadní je proto odhalení pøíèin a možná prevence nemoci. Zásadní je také specifikace rizikových faktorù Alzheimerovy choroby. Podle studie provedené v Kanadì mají lidé, kteøí se vzdìlávali více než deset let, nižší pravdìpodobnost onemocnìní, protože vzdìlanìjší lidé mají lepší schopnost uèit se a mají trénovanou pamìś. Tyto aspekty jsou zachovány i po propuknutí nemoci. Mezi rizikové faktory také patøí rùzné drogy – alkohol, kouøení èi tvrdší drogy (Holmerová et al., 2007). Dalším dùležitým aspektem jsou genetické pøedpoklady. Pokud existuje genetický pøedpoklad k propuknutí této nemoci, zvyšuje se riziko onemocnìní. Jestliže má èlovìk sklon k depresím bìhem života, potom i u nìj bude vyšší riziko, protože vlivem depresí dochází ke zhoršení kognitivních funkcí (Koukolík a Jirák, 1998). Velkou roli hrají stravovací návyky, které pùsobí jako prevence poškození kognitivních funkcí. Z výsledkù prospektivních epidemiologických studií vyplývá, že denní konzumace tøí a více porcí
Pùvodní práce
P SYCH I A T R I E ROÈNÍK 19 2015 ÈÍSLO 4 Tabulka 4: Celkové náklady na péèi a léèbu o osoby s Alzheimerovou chorobou Srovnání odhadovaných hodnot v jednotlivých letech
Roky (náklady v mld. eur)
náklady na nemoc zahrnující kombinované aktivity (ADLs), prevalence 2010
1
náklady na nemoc zahrnující základní aktivity (ADLs) (prevalence roku 2010)
2005
2009
2010
601,47
580,77
582,84
418,59
402,48
458,37
celkové náklady se zahrnutím zajištění kombinovaných aktivit (ADLs)
169 16,4 16 916,4
163 32,3 16 332,3
163 90,8 16 390,8
celkové náklady včetně základních ADLs
117 71,1 11 771,1
113 19,3 11 319,3
128 89,8 12 889,8
2
1 Kombinované ADLs: Kombinace: (1) pomoc při základních činnostech každodenního života: stravování, oblékání, koupání, toaleta; (2) pomoc při běžných aktivitách každodenního života, jako je nakupování, příprava jídla, použití dopravy, správa osobních financí; (3) dozor nad zvládáním dalších úkonů, aby bylo zabráněno případnému zranění 2 Pomoc se základními aktivitami každodenního života: stravování, oblékání, koupání, toaleta; Zdroj: Wimo et al., 2010; Wimo et al., 2007; Wimo et al., 2013. Upraveno podle kurzu ČNB k 28. 7. 2015 (převod z USD na euro)
Tabulka 5: Poèet pacientù trpících Alzheimerovou chorobou – VZP Počet pacientů trpících Alzheimerovou chorobou
Výše nákladů na péči (v tisících eur)
2010
2011
2012
2010
2011
2012
Muži
6 760
7 607
8 100
5 330,1
5 816,8
5 881,74
Ženy
15 942
17 901
19 378
13 448,1
14 471,3
15 955,6
Celkem
22 702
25 508
27 478
18 778,2
20 288,1
21 837,3
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat VZP a Mohelska et al., in press; upraveno podle kurzu ČNB k 28. 7. 2015
zeleniny a ovoce má pozitivní vliv na snížení rizika poškození kognitivních funkcí (Nooyens et al., 2011). Pøíznivý úèinek má také konzumace ryb, mononenasycených mastných kyselin (MUFA) a polynenasycených mastných kyselin (PUFA) (Solfrizzi et al., 2011). Barnes a Yaffe definovali sedm potenciálních faktorù, které mají vliv na propuknutí Alzheimerovy choroby (tabulka 3). Tìmito faktory jsou: diabetes (cukrovka), hypertenze (zvýšený krevní tlak), obezita, nedostatek fyzické aktivity, deprese, kouøení a nízká úroveò vzdìlání (Barnes a Yaffe, 2011). Lidé, kteøí mají cukrovku, mají dvojnásobnou šanci, že se u nich rozvine demence a mírná kognitivní porucha. To samé platí u hypertenze ve støedním vìku (Middleton a Yaffe, 2009). Norton et al. pøedstavili hodnoty relativního rizika. Hodnoty jednotlivých faktorù se vyskytují v intervalu od 1,46 po hodnotu 1,82. Hodnoty spadají do intervalu spolehlivosti na hladinì významnosti = 0,05 (Norton et al., 2014). Náklady na léèbu Alzheimerovy choroby ve vybraných zemích EU Existuje mnoho studií, které se zabývají náklady na péèi, liší se èasto èlenìním sledovaných nákladù i obsahem jednotlivých položek. Švédská studie rozlišuje náklady podle stupnì onemocnìní (1. úroveò – 18,05 dolaru, 2. úroveò – 36,15 dolaru, 3. úroveò – 50,84 dolaru). Náklady byly pøepoèteny na dolary podle aktuálního kurzu k 14. 4. 2015 (Great Impact on the Cost, 2013). Mesterton et al. pøedpokládají vztah mezi náklady, pacientem, kvalitou života peèovatele a úrovní onemocnìní. Provedli prùzkum, kterého se zúèastnilo 233 pacientù a jejich peèovatelé. Stanovili prùmìrné roèní náklady pro jednotlivé stupnì onemocnìní pro rok 2007 (mírná fáze – 23,4 dolaru, støední fáze – 56,8 dolaru a pokroèilá fáze – 71,4 dolaru) (Mesterton et al., 2010).
Tabulka 6: Náklady na pacienta v letech 2010–2014 Počet pacientů
Průměrné náklady na pacienta (v eurech)
2010
165
3 329
2011
174
4 561
2012
160
4 837
2013
141
4 380
2014
151
5 026
2010
396
6 675
2011
379
9 452
2012
414
8 971
2013
394
8 625
2014
386
9 105
G30.0
G30.1
Zdroj: na základě Tichý, 2013; Mohelska et al., in press, a vlastního zpracování, upraveno podle kurzu ČNB k 28. 7. 2015
Tabulka 4 uvádí odhad celosvìtových nákladù na péèi a léèbu o osoby s Alzheimerovou chorobou pro roky 2005, 2009 a 2010 (Wimo et al., 2010; Wimo et al., 2007; Wimo et al., 2013). Zkratka ADLs neboli Acitivities of daily living oznaèuje denní aktivity týkající se vlastní osoby. Tento termín je používán pro specifikaci schopnosti, pøípadnì neschopnosti zvládat vybrané typy úkonù (Ernst a Hay, 1994; Rice et al., 1993).
187
Pùvodní práce
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 19 2015 ÈÍSLO 4
Tabulka 7: Poèet a suma vyplacených pøíspìvkù na péèi v roce 2013 Průměrný měsíční počet vyplacených dávek (v tis.) Výdaje (v mil. eur) Věk oprávněné osoby
Celkem
Věk oprávněné osoby
Celkem
do 18 let
18 a více let
do 18 let
18 a více let
I. stupeň závislosti
11,1
97,5
108,6
16,9
36,0
52,9
II. stupeň závislosti
6,1
97,3
103,4
17,4
169,6
187,0
III. stupeň závislosti
4,6
63,5
68,1
19,7
219,0
238,7
IV. stupeň závislosti
5,1
36,2
41,3
28,7
186,4
215,1
Celkem ČR
26,9
294,5
321,4
82,6
611,1
693,7
Zdroj: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí, 2014; upraveno podle kurzu ČNB k 28. 7. 2015
Tabulka 8: Poèty posouzených a uznaných stupòù závislosti u Alzheimerovy choroby (G30) a u demence u Alzheimerovy choroby (F00) v roce 2010 Kód diagnózy podle MKN 10
Diagnóza
F00
G30
Uznáno
Neuznáno
Celkem provedeno
I. stupeň
II. stupeň
III. stupeň
IV. stupeň
demence u Alzheimerovy choroby
276
426
543
489
63
1 797
Alzheimerova choroba
388
622
820
771
97
2 698
Zdroj: vlastní zpracování podle Statistické ročenky z oblasti práce a sociálních věcí, 2014
3.2 Náklady na léèbu Alzheimerovy choroby v Èeské republice Do pøímých nákladù tedy patøí lékaøská péèe a sociální péèe. Zjistit souèet tìchto nákladù na pacienta trpícího Alzheimerovou chororbou z veøejnì dostupných údajù je v souèasné dobì nemožné. 3.2.1 Zdravotní péèe Všeobecná zdravotní pojišśovna v Èeské republice poskytuje na léèbu lidí s Alzheimerovou chorobou zhruba 600 milionù korun roènì. Tabulka 5 zachycuje poèet pacientù trpících touto nemocí, kteøí jsou registrování u VZP. Z tabulky lze vypozorovat již zmínìný fakt, že ženy tato nemoc postihuje více než muže. Tabulka 5 pøedstavuje výši nákladù na poskytovanou péèi. Hodnoty jsou uvedeny v tisících eur. Tyto výdaje každým rokem vzrùstají (Tichý, 2013). Podle mezinárodní klasifikace (International Classification of Diseases – ICD) jsou pacienti pøi vykazování lékaøských úkonù registrováni do ètyø základních skupin: G30.0 – Alzheimerova choroba s èasným zaèátkem, G30.1 – Alzheimerova choroba s pozdním nástupem, G30.8 – Alzheimerova choroba – ostatní a G30.9 – Alzheimerova choroba nespecifikovaná. Pøehled nákladù na pacienta podle tìchto kategorií poskytuje tabulka 6. V Èeské republice je možné sledovat vzrùstající poèet registrovaných pacientù s nejvyšším poètem ve skupinì G30.1 – Alzheimerova choroba s pozdním nástupem. Otázka vèasné identifikace nemoci by mìla být klíèovou pro zahájení léèby, která mùže prodloužit aktivní èást života s touto nemocí. 3.2.2 Sociální péèe Na rozdíl od zdravotní péèe v sociálních službách neexistují pravidelnì zveøejòované informace, natož takové, které
188
by se vìnovaly problematice demence. Veøejnì dostupné informace v registru poskytovatelù sociálních služeb neumožòují identifikovat poskytovatele zamìøené na lidi s demencí, a už vùbec ne pak objem poskytované péèe. Pøi hledání je zde možné vybírat si podle cílové skupiny klientù a podle druhu poskytované sociální služby. Cílové skupinì se nejvíce blíží kategorie osob s chronickým duševním onemocnìním a do urèité míry také kategorie seniorù, z hlediska druhù sociálních služeb pak pøedevším denní stacionáøe a domovy se zvláštním režimem. V roce 2013 bylo celkem vyplaceno 321,4 tisíc dávek. Celkové výdaje byly 18 730 milionù Kè, tedy 693, 7 mil. eur (tabulka 7). Nejvìtší poèet pøíspìvkù na péèi je poskytován lidem s I. a II. stupnìm závislosti. Osoby s demencí jsou však pro vyplácení pøíspìvkù nejèastìji identifikovány ve III. stupni závislosti (tabulka 8). Závìr V souèasnosti neexistuje žádný lék, který by Alzheimerovu chorobu vyléèil, existující medikace je schopna nìkteré projevy nemoci oddálit. Pacientùm jsou podávány léky na tišení bolesti, na zmírnìní deprese a snížení agresivity. Cílem léèby je tlumit hlavnì bolest a zamìøení se na pøíznaky onemocnìní. Léky buï zvyšují hladinu acetylcholinu na synapsi, nebo brání rozvoji apoptózy regulací vstupu vápníku do neuronù (Mohelska et al., in press). Klíèovou otázkou je jednak nalezení uèinného léku, jednak péèe o osoby s touto chorobou. Pacientùm je nemoc diagnostikována ve vìtšinì pøípadù až v poslední fázi, kdy jsou závislí na dostupné péèi. V Èeské republice je v souèasnosti pøibližnì 100 000 osob umístìných ve svých domovech,
Pùvodní práce
P SYCH I A T R I E ROÈNÍK 19 2015 ÈÍSLO 4 25 000 lidí v domovech pro seniory, 10 000 lidí v domovech se speciální péèí a 7 000 lidí ve speciálních nemocnièních oddìleních nebo jednotkách. Dalších zhruba 42 000 lidí s demencí se nachází v rùzných typech zaøízení, která nabízejí sociální péèi. Odhaduje se, že 68 % lidí s demencí je v nespecializovaných domovech (Alzheimer Europe, 2013). Problematika zdravotní i sociální péèe o lidi s Alzheimerovou chorobou je v dùsledku stárnoucí populace velice aktuální, protože vìk je nevyšším a zásadním rizikovým faktorem projevu demence. V Èeské republice je navíc podle prùzkumù poskytována péèe pouze asi 10 % nemocných. K efektivnímu pøístupu k této otázce by mìla pøispìt i Národní koncepce øešení problematiky Alzheimerovy choroby a obdobných onemocnìní v ÈR. Ta si klade pro následující období tyto cíle: • využívání dostupných metod nefarmakologického a farmakologického ovlivnìní onemocnìní s jejich úhradou z veøejného zdravotního pojištìní pro jednotlivé úrovnì poskytované zdravotní péèe; • nabídka flexibilních forem péèe pro zajištìní co nejdelší doby, kdy je možná svobodná volba mezi pobytem doma s péèí peèujících rodinných pøíslušníkù s odbornou pomocí a institucionalizovanou péèí;
• • • • •
zvýšení podpory pro peèovatele; informovanost a prevence v rámci zdravotních služeb; informovanost široké veøejnosti, etický pøístup spoleènosti; podpora a rozvoj vzdìlávání pro profesionální peèující; koordinované úsilí v oblasti výzkumu vèetnì využití již dostupných výsledkù; • zapojení ÈR do evropské spolupráce. Podìkování: Pøíspìvek vznikl v rámci interního specifického výzkumu „Ekonomicko-manažerské aspekty procesù v biomedicínì“. prof. Ing. Kamil Kuèa, Ph.D. Centrum biomedicínského výzkumu Fakultní nemocnice Hradec Králové Sokolská 581 500 05 Hradec Králové e-mail:
[email protected] Do redakce došlo: 6. 10 2015 K publikaci pøijato: 26. 10. 2015
LITERATURA Alzheimer Europe: Dementia in Europe Yearbook 2013. Luxembourg: Alzheimer Europe, 2013; 256.
Middleton L, Yaffe K. Promising strategies for the prevention of dementia. Arch Neurol 2009; 66(10): 1210–1215.
Alzheimerova choroba v ÈR: Zveøejnìna Zpráva o stavu demence 2014. Èeská alzheimerovská spoleènost, s. 17.
Mohelska H, Maresova P, Valis M, Kuca K. Alzheimer’s Disease and its Treatment Costs - Case Study in the Czech Republic, Neuropsychiatric Disease and Treatment Submission (in press).
Barnes DE, Yaffe K. The projected effect of risk factor reduction on Alzheimer’s disease prevalence. Lancet Neurol 2011; 10: 819–828. Castro D, Dillon C, Machnicki G, Allegri R. The economic cost of Alzheimer’s disease: family or public-health burden? Dement Neuropsychol 2010; 4: 262–267. Drummond MF, O’Brien BJ. Methods for the Economic Evaluation of Health Care Programs (Oxford Medical Publications). 2nd ed. Oxford Medical Publication, 1997. Ehler E, Bednaøík J, Höschl C, et al. Náklady na poruchy mozku v ÈR. Èeská a Slovenská neurologie a neurochirurgie 2013: 109(3): 282–291. Ernst RL, Hay JW. The US economic and social costs of Alzheimer’s disease revisited. Am J Public Health 1994; 84: 1261–1264. ÈSÚ: Èeská republika od roku 1989 v èíslech: Vybrané demografické údaje (1989–2014). 2015 https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republikaod-roku-1989-v-cislech Great Impact on the Cost- Effectiveness of Disease Modifying Treatment in Alzheimer’s Disease - A Simulation Study. Current Alzheimer Research 2013; 10(2): 207–216. Hebert LE, Scherr PA, McCann JJ, et al. Is the risk of developing Alzheimer’s disease greater for women than for men?. Am J Epidemiol 2001; 153: 132–136. Holmerová I, Jarolímová E, Suchá, J, et al. Péèe o pacienty s kognitivní poruchou. Praha: Gerontologické centrum, 2007; 75. Koukolík F, Jirák R. Alzheimerova nemoc a další demence. Praha: Grada, 1998; 20–21. Mátl O, Holmerová I, Mátlová M. Zpráva o stavu demence 2014: existují v krajích Èeské republiky významnìjší rozdíly? Praha: Èeská alzheimerovská spoleènost, 2014; 26. Maurer K, Volk S, Gerbaldo H. Auguste D and Alzheimer’s disease. Lancet 1997; 349: 1546–1549 Mesterton J, Wimo A, By A, et al. Cross sectional observational study on the societal costs of Alzheimer’s disease. Curr Alzheimer Res 2010; 7(4): 358–367.
Nooyens AC, Bueno-de-Mesquita HB, van Boxtel MP, et al. Fruit and vegetace intake and cognitive dechne in middle-aged men and women: Doetinchem Cohort Study. Br J Nutr 2011; 1–10. Norton S, Matthews FE, Barnes DE, et al. Potential for primary prevention of Alzheimer’s disease: an analysis of population-based data. Lancet Neurol 2014; 13: 788–794. Olesen J, Leonardi M. The burden of brain diseasesin Europe. Eur J Neurol 2003; 10(5): 471–477. Rice DP, Fox PJ, Max W, et al. The economic burden of Alzheimer’s disease care. Health Aff (Millwood). 1993; 12: 164–176. Seshadri S, Wolf PA, Beiser A, et al. Lifetime risk of dementia and Alzheimer’s disease. The impact of mortality on risk estimates in the Framingham Study. Neurology 1997; 49: 1498–1504. Solfrizzi V, Panza F, Frisardi V, et al. Diet and Alzheimer’s disease risk factors of preventiv: the current evidence. Expert Rev Neurother 2011; 11(5): 677–708. Statistická roèenka z oblasti práce a sociálních vìcí 2013. Praha: Artedit, 2014. Tichý O. Za klienty s Alzheimerem dá VZP roènì 600 milionù. Všeobecná zdravotní pojišśovna Èeské republiky 2013. https://www.vzp.cz/klienti/ aktuality/za-klienty-s-alzheimerem-da-vzp-rocne-600-milionu WHO: Dementia. The Website of WHO. http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs362/en/ Wimo A, Gustavsson A, McDaid D, et al. The economic impact of dementia in Europe in 2008: cost estimates from the Eurocode project. Int J Geriatr Psychiatry 2010; 26: 825–832. Wimo A, Johansson L, Jonsson L. [The societal costs of dementia and the number of people with dementia in Sweden 2005]. In: Underlag an exporter, ed. Socialstyrelsen. Stockholm: Socialstyrelsen, 2007 (in Swedish). Wimo A, Linus Jonsson L, Bond J, et al. The worldwide economic impact of dementia 2010. Alzheimers Dement 2013; 9(1): 1–11.e3. World Alzheimer Report 2013 Reveals Global Alzheimer’s Epidemic Creating Shortage of Caregivers, Lack of Support for Family Members. Alzheimer’s Disease International, http://www.alz.co.uk/media/130919
189
