Příloha 1 SEZNAM ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ RIS KRAJE VYSOČINA NA LÉTA

Příloha 1 SEZNAM ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ RIS KRAJE VYSOČINA NA LÉTA 2013 - 2020

1. Přehled projektů Prioritní oblast A – Inovační infrastruktura a transfer technologií Specifický cíl A1 – Zřízení kontaktních míst na VŠ pro podporu spolupráce s privátním sektorem Projekt: A1.1 Kontaktní místa pro privátní sektor pro podporu spolupráce s VŠ Specifický cíl A2 – Podpora komercionalizace výsledků výzkumu a vývoje Projekty: A 2.1 Patentový fond Kraje Vysočina A 2.2 Podpora firem v Kraji Vysočina na vytvoření pracovních míst pro VaVaI A 2.3 Inovační vouchery Kraje Vysočina Specifický cíl A3 – Zakládání a rozvoj výzkumných klastrů Projekt: A 3.1 Facilitace založení výzkumných klastrů na území Kraje Vysočina Specifický cíl A4 – Stimulace zakládání podnikatelských inkubátorů Projekt: A 4.1 Vybudování podnikatelského inkubátoru v Kraji Vysočina Specifický cíl A5 – Podpora zakládání start-ups a spin-offs Projekty: A 5.1 Profesionální poradenské služby pro zakládání spin-off a inovativních start-up firem A 5.2 Workshopy – organizovaná setkání investorů rizikového kapitálu se zástupci spinoffs a inovativních start-ups A 5.3 Fond mikropůjček pro zakládání a rozvoj spin-offs a inovativních start-ups Prioritní oblast B – Lidské zdroje a PR inovačních aktivit Specifický cíl B1 – Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů o znalostní ekonomice Projekty: B 1.1 Škola inovací Kraje Vysočina

2

Specifický cíl B2 – Zvýšení kvalifikace lidských zdrojů ve znalostních institucích Projekty: B 2.1 Rozvoj pedagogických pracovníků na VŠ B 2.2 Stipendia bakalářům B 2.3 Rozvoj měkkých kompetencí (soft skills) pedagogických pracovníků Specifický cíl B3 – Rozvoj systému technického a dalšího vzdělání na ZŠ a SŠ Projekty: B 3.1 Technické a přírodní vědy – šance pro mladé B 3.2 Stáže studentů a pedagogů SŠ ve firmách Specifický cíl B4 – Propagace a medializace problematiky VaVaI Projekt: B4.1 Propagace a medializace RIS a jejích výstupů

Prioritní oblast C – Mezinárodní spolupráce Specifický cíl C1 – Podpora navázání mezinárodních kontaktů a účastí v mezinárodních projektech VaV Projekty: C 1.1 Workshopy pro mezinárodní výměnu poznatků ve výzkumu a vývoji C 1.2 One-stop-shop centrum pro programy podpory mezinárodní spolupráce Specifický cíl C2 – Podpora exportních aktivit firem s inovačním potenciálem Projekty: C 2.1 Zřízení exportního centra pro inovační firmy C 2.2 Uplatnění principů technology foresight pro klíčová odvětví v Kraji Vysočina a návazné VaV projekty

3

2. Popis projektů Kontaktní místa pro privátní sektor pro podporu spolupráce s VŠ

Název projektu:

A 1.1

Vazba na specifický cíl Strategie:

A1 Zřízení kontaktních míst pro podporu spolupráce mezi privátním sektorem a VŠ

Indikátor dosažení:

Počet zřízených kontaktních míst

Cílová hodnota:

1 (k dosažení v roce 2013)

Možný nositel projektu/aktivity:

VŠPJ, Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzy: Projekt reaguje na zjištění analytické části (Zpráva z terénního šetření ve firmách, kapitola 2, str. 6) týkající se potřeby zlepšení komunikace mezi VŠ a firmami za účelem většího rozlišení schopností a potřeb obou stran realizovat společný smluvní výzkum. Projekt zároveň reflektuje na jedno z ohrožení obsažené ve SWOT analýze – přetrvávající izolovanost podniků na straně jedné a vysokých škol a výzkumných ústavů na straně druhé. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Tento projekt si klade za cíl zřídit kontaktní místa pro podporu spolupráce mezi privátním sektorem a vysokými školami, ideálně s Vysokou školou polytechnickou Jihlava. Úkolem těchto kontaktních míst bude: - Plnit funkci hlavního komunikačního místa pro příjem poptávek smluvního výzkumu ze strany firem - Mapování výzkumných aktivit na jednotlivých katedrách VŠ a jejich výsledků vhodných ke komercializaci - Aktivní komunikace s firmami – poskytování informačního servisu firmám o aktivitách VŠ v oblasti výzkumu a vývoje (např. prostřednictvím newsletteru, informací na webových stránkách, apod.), organizace setkání zástupců VŠ a firem (workshopy, kulaté stoly) k posílení vzájemné spolupráce v oblasti VaV. V roce 2013 by mělo vzniknout 1 kontaktní místo (za všechny katedry VŠPJ). V závislosti na dalším vývoji aktivit v oblasti aplikovaného výzkumu pro firmy by došlo v dalších letech (po roce 2013) k rozšíření počtu kontaktních míst. Tato kontaktní místa by byla přiřazena k jednotlivým stávajícím či budoucím katedrám, které mají potenciál realizovat aplikovaný výzkum a vývoj pro firmy (katedra elektrotechniky a informatiky, katedra matematiky, katedra cestovního ruchu, další případné nové katedry VŠPJ). Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Zřízení kontaktního místa: v roce 2013 - Výběr prostor, pořízení vybavení: 2 – 3/2013 - Výběr zaměstnance kontaktního místa: 2 – 4/2013 - Zahájení činnosti - uspořádání úvodního workshopu k zahájení činnosti kontaktního místa pro firmy, uveřejnění informací o kontaktním místu na webových stránkách VŠPJ a Kraje Vysočina: 5 – 6/2013 Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 2013: 750 000 Kč (nákup vybavení: HW, SW, inventář; mzdové náklady, režijní náklady, náklady na organizaci WS), v dalších letech provozní náklady (mzdové a režijní náklady) ve 4

výši 666 000 Kč ročně; finanční prostředky VŠPJ a/nebo Kraje Vysočina. Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2013 Finanční prostředky VŠPJ 750 a/nebo Kraje Vysočina Vypracoval: Ing. David Pawera

Verze/datum: 3/16.10.2012

5

Název projektu:

A 2.1

Patentový fond Kraje Vysočina


SC A2 - Podpora komercializace výsledků výzkumu a vývoje


Počet podpořených subjektů

Cílová hodnota:

10 ročně


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt vychází z informací získaných v rámci terénního šetření ve firmách (kapitola 2, str. 5), z nichž vyplynula poptávka výzkumných organizací i firem po asistenci Kraje Vysočina při zajišťování průmyslově-právní ochrany výsledků výzkumu a vývoje, které mají být transferovány do aplikačního sektoru (ve formě finanční podpory). Tento projekt zároveň řeší jednu z identifikovaných slabých stránek ve SWOT analýze – nízkou úroveň průmyslově-právní ochrany výsledků výzkumu a vývoje u firem a výzkumných organizací na území Kraje Vysočina. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Patentový fond bude mít za cíl podpořit potenciální přihlašovatele vynálezů, vlastníky vynálezů, malé a střední podniky, VŠ a výzkumné ústavy při zajišťování průmyslově-právní ochrany výsledků jejich VaV aktivit. Žadatelé budou moci získat dotaci až do výše 400 000,- Kč (pro případ přihlášky k udělení evropského či jiného zahraničního patentu, např. americký patent). Z této dotace bude možné pokrýt až 80 % nákladů spojených s ochranou průmyslového vlastnictví souvisejícího s přihlášením vynálezu (národního, evropského či jiného, např. amerického) nebo užitného vzoru. Předběžný odhad rozpočtu patentového fondu činí 1 mil. Kč (předpokládá se, že jen menšina žadatelů bude žádat o udělení evropského či jiného zahraničního patentu). Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Zpracování projektové fiše Patentového fondu (forma dotačního programu), výběr odborných konzultantů: 1 - 3/2015 Schválení Patentového fondu v orgánech kraje: 4 – 6/2015 Vyhlášení programu: 9/2015 Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 100 tis. Kč na expertní služby konzultantů při zpracování programu, 1 mil. Kč alokace programu; prostředky Kraje Vysočina Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2015 Rozpočet Kraje Vysočina 1 100 Vypracoval: Ing. David Pawera


6

Podpora firem v Kraji Vysočina na vytvoření pracovních míst pro VaVaI

Název projektu:

A 2.2




Průzkum u firem v Kraji Vysočina, následně připravený pilotní dotační program pro firmy sídlící v Kraji Vysočina (k dosažení v roce 2013)

Cílová hodnota:

1 průzkum, 1 pilotní dotační program


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Účelem projektu je reagovat na poptávku zejména malých a středních firem zjištěnou během terénního šetření ve firmách (kapitola 2, str. 6 a další) týkající se finančních stimulů při vytváření pracovních míst ve výzkumu a vývoji. Pro malé a střední firmy je finančně nákladné zřizovat pracovní místa ve výzkumu a vývoji (efekty z takto vytvořených pracovních míst se dostaví za poměrně dlouhou dobu), proto by tyto firmy uvítaly finanční podporu ze strany Kraje Vysočina. Zároveň se tento projekt snaží řešit jedno z ohrožení uvedené ve SWOT analýze – častá neochota firem zahájit či rozšířit VaV aktivity. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Účelem tohoto projektu je stimulovat VaV aktivity firem působících v Kraji Vysočina. Je velmi důležité, aby stávající aktivity firem v kraji Vysočina byly více sofistikovány a zaměřeny také na výzkum a vývoj nových inovativních produktů, které budou posléze transferovány do samotných výrobních aktivit v závodech v Kraji Vysočina. Tím samozřejmě dojde ke zvýšení přidané hodnoty výroby a k dalším investicím do rozvoje lidských zdrojů a technologického vybavení, což vytvoří podmínky pro dlouhodobější uchování a rozvoj výrobních aktivit firem (českých i zahraničních) v Kraji Vysočina. Samozřejmě se jedná zejména o firmy s vyšší technickou náročností výroby a nejedná se tedy vyloženě o nízkonákladovou výrobu založenou na výrobě jednoduchých dílů a komponentů (např. základní výlisky a výkovky, atd.) případně montáž. Záleží samozřejmě jen na firmách samotných, zda chtějí investovat do lidských zdrojů a technologií ve VaV a zda v kladném případě chtějí tyto aktivity dále rozvíjet formou spolupráce s univerzitami, výzkumnými ústavy a dalšími firmami. Nicméně je potřebné zmíněnou skupinu firem, které mají v Kraji Vysočina výrobní aktivity s vyšší úrovní přidané hodnoty, k těmto aktivitám motivovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o individuální záležitost u každé firmy, bude zapotřebí provést terénní průzkum. Bude navštíven vybraný vzorek cca 20 firem splňujících výše uvedená kritéria a bude s nimi proveden strukturovaný rozhovor na základě připraveného stručného dotazníku. Poté bude vyhodnocen jejich zájem o tuto formu podpory. V kladném případě bude následovat pilotní fáze přípravy a realizace malého pilotního dotačního programu s omezenou alokací v režimu de minimis, v rámci něhož bude vybraným firmám poskytnuta podpora na vytvoření pracovních míst v oboru VaVaI. Alokace pilotního dotačního programu, forma a výše podpory bude stanovena na základě výsledků šetření ve firmách (předběžný odhad alokace programu 3 mil. Kč). Po uskutečnění realizace pilotního dotačního programu bude na základě výsledků jeho čerpání a zkušeností firem a jejich skutečného zájmu připraven dotační program, který by měl být notifikován, aby se předešlo problémům s veřejnou podporou. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Výběr konzultační firmy – následně výběr portfolia firem v Kraji Vysočina, příprava dotazníku pro strukturovaný rozhovor: 1 – 2/2015 (event. příprava a realizace šetření u firem ve vlastních 7

kapacitách Kraje Vysočina) Šetření u firem: 3 - 5/2015 Vyhodnocení šetření: 6/2015 Příprava pilotního dotačního programu, projednání a schválení v orgánech kraje: 7 – 12/2015 (realizace pilotního dotačního programu až v roce 2016) Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 150 tis. Kč (náklady na provedení terénního šetření – prostřednictvím konzultační firmy vzešlé z výběrového řízení nebo ve vlastních kapacitách Kraje Vysočina), 50 tis. Kč (expertní služby konzultanta související s přípravou fiše programu, příp. zpracování programové fiše ve vlastních kapacitách Kraje Vysočina); rozpočet Kraje Vysočina. Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2015 Rozpočet Kraje Vysočina 200 Vypracoval: Ing. David Pawera


8

Název projektu:

A 2.3

Inovační vouchery Kraje Vysočina




Podpořené projekty

Cílová hodnota:

10 ročně


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt vychází ze zjištění terénního šetření znalostních institucí (kapitola 3.2, str. 13), v rámci něhož znalostní instituce projevily zájem o užší navázání spolupráce s Krajem Vysočina a o podporu z jeho strany pro realizaci spolupráce ve výzkumu a vývoji s podnikatelskými subjekty. Projekt se zároveň snaží eliminovat ohrožení SWOT analýzy inovačního systému Kraje Vysočina, konkrétně přetrvávající izolovanost podniků na straně jedné a vysokých škol a výzkumných ústavů na straně druhé – nízkou úroveň komercializace výsledků výzkumu a vývoje a zároveň podpořit jednu z příležitostí ve SWOT analýze – zvýšit spolupráci mezi firmami a vědeckotechnickými institucemi prostřednictvím vhodných finančních nástrojů. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Program Inovační vouchery Kraje Vysočina má za cíl prostřednictvím dotační podpory dosáhnout zvýšení spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje mezi vědecko-výzkumnými pracovišti vysokých škol a výzkumných ústavů a podnikatelskou sférou. Cílem programu je tak přispět k naplnění potřeby regionálního inovačního systému – posílit transfer technologií směrem od výzkumu a vývoje k aplikační sféře. Dotace bude poskytnuta znalostním institucím (VŠ, výzkumné ústavy) se sídlem, příp. pobočkou na území kraje na realizaci výzkumných a vývojových projektů ve spolupráci s firmami, příp. na projekty smluvního výzkumu realizované na základě konkrétní poptávky firem. Znalostní instituce budou moci navázat spolupráci s firmami se sídlem či provozovnou v kterémkoliv kraji ČR. Znalostní instituce budou vybrány hodnotící komisí – hodnoceny budou programy výzkumné činnosti na daný a následující rok a rovněž konkrétní témata výzkumu, která hodlají znalostní instituce nabídnout firmám, příp. způsob, jakým znalostní instituce hodlají získat konkrétní poptávky od firem po smluvním výzkumu. V případě schválení žádosti získá znalostní instituce obnos ve výši 400 000 Kč, který bude rozdělen na dvě částky ve výši 200 000 Kč, tzn. 2 inovační vouchery pro realizaci dvou výzkumných projektů ve spolupráci s firmami, příp. projektů smluvního výzkumu realizovaných na základě konkrétní poptávky firem. Daná částka 200 000 Kč bude představovat max. 80 % dotaci na krytí nákladů výzkumného projektu, zbylých min. 20 % bude doloženo žadatelem bez ohledu na původ těchto finančních prostředků (vlastní zdroje znalostní instituce, finanční zdroje firem). Lhůta pro vyčerpání přidělené částky, tj. 400 000 Kč na 2 inovační vouchery, bude jeden rok od data přiznání dotace. Částky na nevyčerpané inovační vouchery budou vráceny příjemcem poskytovateli po uplynutí této lhůty. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: -

Příprava programu: 1 – 3/2013 Projednání programu v orgánech kraje (Rada, Zastupitelstvo): 4 – 6/2013 Vyhlášení programu, příjem žádostí: 9/2013

Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 2 mil. Kč ročně, rozpočet Kraje Vysočina

9

Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2013 Rozpočet Kraje Vysočina 2 000 Vypracoval: Ing. David Pawera

Verze/datum: 3/12.11.2012 Facilitace založení výzkumných klastrů na území Kraje Vysočina

Název projektu:

A 3.1


SC A3 – Zakládání a rozvoj výzkumných klastrů


Počet realizovaných facilitačních projektů

Cílová hodnota:



Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt reaguje na zjištění mapování institucí, které se podílí na podpoře inovací v kraji (kap. 3.1, str. 23), kterým je nedostatečně rozvinutá klastrová spolupráce firem, VŠ a výzkumných ústavů na území Kraje Vysočina, přičemž klastry jsou jedním z pilířů konkurenceschopnosti v jiných regionech ČR. Ve vztahu ke SWOT analýze tento projekt se snaží využít silné stránky, a to časté spolupráce firem s jinými firmami (ve všeobecném slova smyslu, nejen v oblasti výzkumu a vývoje) a zároveň eliminovat slabé stránky – ojedinělé aktivity ve výzkumu a vývoji u většiny malých a středních firem, nedostatek finančních prostředků u malých a středních firem na tyto aktivity a s tím související nízké výdaje firem na výzkum a vývoj. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Cílem tohoto projektu je identifikovat možnosti vzniku nových výzkumných klastrů na území Kraje Vysočina. Výzkumné klastry jsou jedním z klíčových prvků zvyšování regionální konkurenceschopnosti na bázi spolupráce firem, VŠ a výzkumných ústavů v konkrétním odvětví či segmentu výzkumu a vývoje. Díky této spolupráci dochází k prohloubení znalostního potenciálu a tím i k bližší specializaci výzkumných aktivit regionu v určitém segmentu, což přispívá ke zvýšení přidané hodnoty produkce a k vytváření konkurenčních výhod pro firmy v regionu, které by se měly projevit také ve zvýšení jejich exportního potenciálu. V současné době existuje na území Kraje Vysočina jedna klastrová organizace – Klastr přesného strojírenství Vysočina. Kromě této klastrové organizace je žádoucí iniciovat vznik dalších klastrových iniciativ, z nichž nemusí nutně vzniknout formalizované klastrové organizace s právní subjektivitou, podstatné je vytvoření fungujících sítí firem, VŠ a výzkumných ústavů v určitém odvětví či jeho dílčím segmentu, které mohou efektivně spolupracovat na výzkumných projektech i v rámci neformálního klastrového uskupení. K vytvoření nových výzkumných klastrů se nabízí tato odvětví:  Dřevařský průmysl;  Potravinářský průmysl;  Automobilový průmysl;  IT. V roce 2013 by měla proběhnout série facilitačních workshopů za účelem vytvoření a zahájení činnosti nových klastrových iniciativ (alespoň dvou z výše uvedených odvětví), v rámci nichž 10

budou iniciovány a následně realizovány konkrétní společné výzkumné projekty členů v určitých segmentech daných odvětví. Za tímto účelem proběhne série facilitačních workshopů (3 pro každé odvětví) za účasti potenciálních členů klastru a profesionálního facilitátora. V dalších letech po roce 2013 mohou potenciálně vzniknout v některých z výše uvedených odvětví další klastrové iniciativy. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Výběrové řízení na dodavatele mapovacích a facilitačních služeb pro vznik dvou klastrových iniciativ: 1 – 2/2013 Příprava metodiky mapování firem a dalších vhodných potenciálních členů pro dva vybrané klastrové projekty: 3/2013 Mapování firem a dalších vhodných potenciálních členů pro dva vybrané projekty: 4 – 6/2013 Organizace tří facilitačních workshopů (pro každé vybrané odvětví zvlášť): 9 – 11/2013 Vznik klastrových iniciativ a zahájení jejich činnosti v oblasti VaV: od 1/2014 V dalších letech realizace RIS (období 2014 – 2020) se předpokládá vznik ještě jedné klastrové iniciativy. Náklady projektu: 300 tis. Kč (zpracování metodiky pro oba klastrové projekty, mapování potenciálních členů a pořádání workshopů u obou klastrových projektů). Identifikace možných finančních zdrojů: -

Rozpočet Kraje Vysočina Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2013 Rozpočet Kraje Vysočina 300

Vypracoval: Ing. David Pawera


11

Vybudování podnikatelského inkubátoru v Kraji Vysočina

Název projektu:

A 4.1


SC A4 – Stimulace zakládání podnikatelských inkubátorů


Zřízený podnikatelský inkubátor

Cílová hodnota:

1 inkubátor


větší podnikatelský subjekt

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt se opírá o zjištění analytické části, konkrétně terénního šetření podpůrných institucí (kap. 3.1, str. 24), kterým je v podstatě neexistující infrastruktura pro podporu začínajících inovativních firem (start-ups, spin-offs) – momentálně v Kraji Vysočina neexistuje žádný podnikatelský inkubátor. Ve SWOT analýze je jako jedna ze silných stránek uveden postupný růst inovativních podniků v kraji, v souvislosti s tím je nutné vytvořit podmínky pro to, aby nových inovativních podniků s vysokým potenciálem růstu mohlo být v kraji více. Budování a rozvoj infrastruktury pro vznik nových inovativních firem je zároveň jednou z příležitostí obsažených ve SWOT analýze. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Kraj Vysočina nemá doposud vybudovanou primární infrastrukturu pro podporu inovačního podnikání, např. vědecko-technický park či podnikatelský inkubátor s parametry (kapacitními a technickými) srovnatelnými s vědecko-technickými parky či podnikatelskými inkubátory v jiných regionech ČR. Účelem tohoto projektu je změnit tento stav a vybudovat nový moderní podnikatelský inkubátor, který umožní středoškolským a vysokoškolským studentům během či po ukončení jejich studia připravit a realizovat jejich inovativní podnikatelské záměry (podnikatelský inkubátor bude samozřejmě k dispozici nejen pro studenty a absolventy). Jako nejvhodnější instituce pro zajištění vybudování a následného provozu podnikatelského inkubátoru se jeví Vysoká škola polytechnická Jihlava (předpokládaná výměra inkubátoru 1500 m2). Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Výběr vhodných prostor/lokality pro zřízení inkubátoru:1 – 2/2013 Zpracování stavební projektové dokumentace (včetně vyřízení potřebných povolení: územní rozhodnutí/stavební povolení): 3 – 9/2013 Zpracování projektové žádosti o podporu z příslušného dotačního programu: 2013 (v případě výzvy v programu OPPI – Prosperita), 2014 (v příštím programovacím období – předložení do některého z nových vhodných programů) Zahájení výstavby inkubátoru: 2014 – 2015 (podle termínu předložení žádosti o dotaci) Uvedení inkubátoru do provozu: 2015 – 2016 (v závislosti na období realizace stavby) Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 2013: 800 tis. Kč – zpracování stavební projektové dokumentace včetně žádosti o dotaci (s možným posunem do roku 2014); zdroje nositele projektu 2014: 40 mil. Kč – výstavba a vybavení inkubátoru (s možným posunem do roku 2015); příslušný dotační program a zdroje nositele projektu (kofinancování) Po uvedení inkubátoru do provozu se počítá provozními náklady (elektrická energie, voda, vytápění, plyn, náklady na opravy a udržování) ve výši 1,4 mil. Kč ročně. Tyto náklady budou 12

hrazeny nájemci, náklady na opravy a udržování budou hrazeny také nositelem projektu, část těchto nákladů bude hrazena rovněž z dotace z příslušného dotačního programu po dobu trvání projektu. Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2013 (2014) Zdroje nositele projektu 800 Příslušný dotační program, zdroje nositele projektu Vypracoval: Ing. David Pawera


13

2014 (2015) 40 000

Profesionální poradenské služby pro zakládání spin-off a inovativních start-up firem

Název projektu:

A 5.1


SC A5 - Podpora zakládání start-ups a spin-offs


Profesionální poradenský tým, počet podpořených spin-off a inovativních start-up projektů

Cílová hodnota:

1 profesionální poradenský tým, 10 (předpoklad vzniku 2 společností ročně)


Vysoká škola polytechnická Jihlava, příp. větší podnikatelský subjekt

projektů

ročně

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Daný projekt se opírá o zjištění analytické části, konkrétně terénního šetření podpůrných institucí pro podporu inovací (kap. 3.1, str. 24), že na území Kraje Vysočina nejsou poskytovány poradenské služby v oblasti inovačního podnikání. Co se týče vazby projektu na SWOT analýzu, projekt souvisí s jednou z příležitostí, a to s budováním a rozvojem infrastruktury pro vznik nových inovativních firem, k níž neodmyslitelně patří také kvalitní poradenské služby. Dále projekt hodlá stimulovat silnou stránku SWOT analýzy – postupný růst inovativních podniků v Kraji Vysočina, jelikož pro růst inovativních podniků (stávajících i nových) je poskytování kvalitních poradenských služeb naprosto nezbytné. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Tento projekt navazuje na projekt vybudování podnikatelského inkubátoru v Kraji Vysočina. Účelem tohoto projektu je zajistit začínajícím podnikatelům poskytování odborných poradenských služeb pro přípravu a následnou realizaci jejich inovativních podnikatelských záměrů, konkrétně:    

posouzení technických aspektů potenciálního nového produktu, technologie či služby – porovnání s aktuálním stavem techniky, asistence při zajištění průmyslově-právní ochrany výsledku výzkumu a vývoje pro finální produkt, příp. produktu jako takového, pomoc se zpracováním podnikatelského záměru včetně analýzy trhu a finančního plánu pomoc se založením firmy a realizace podnikatelského záměru.

Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: V závislosti na termínu vybudování a zprovoznění podnikatelského inkubátoru: 2015 – 2016 (sestavení týmu pracovníků a externích expertů, zahájení poskytování poradenských služeb) Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 2,2 mil. Kč ročně (mzdové + režijní náklady poradenského týmu, náklady na externí experty); prostředky nositele projektu, projektové financování, příjmy z pronájmu a poskytování poradenských služeb. Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2015 (2016) Prostředky nositele projektu, projektové 2 200 financování, komerční příjmy Vypracoval: Ing. David Pawera


14

Workshopy – organizovaná setkání investorů rizikového kapitálu se zástupci spin-offs a inovativních start-ups

Název projektu:

A 5.2




uskutečněný workshop

Cílová hodnota:

1 workshop (k dosažení v roce 2013)


Kraj Vysočina (ve spolupráci s partnery – MPO, CzechInvest, sítě business angels, CVCA)

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt se opírá o zjištění analýzy – terénního šetření firem (kapitola 2, str. 6 a další), v rámci něhož vyplynulo, že inovativní firmy na území Kraje Vysočina nevyužívají rizikový kapitál. Rizikový kapitál je přitom zajímavou alternativou financování inovačních záměrů oproti dotačním a standardním úvěrovým nástrojům. Projekt reaguje na následující body SWOT analýzy: slabé stránky – malé výdaje firem do VaV aktivit, nedostatek finančních prostředků u řady podniků na VaV aktivity, příležitosti – podpora investic a zaměstnanosti v high-tech sektorech, akvizice rizikového kapitálu do fungujících i nově zakládaných inovativních firem. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: V ČR a tím pádem i v Kraji Vysočina je v současné době velmi málo vznikajících inovativních MSP (spin-offs, inovativní start-ups). Kromě mnoha jiných faktorů je jedním z důvodů také to, že tyto firmy nemají přístup k prostředkům pro zahájení své podnikatelské činnosti a následný rozvoj (nemají historii a de facto ani žádný majetek; nejsou pro klasickou banku dostatečně bonitním subjektem). Ve vyspělých zemích usnadňují takovýmto firmám rozjezd investice ze soukromých zdrojů rizikového kapitálu (business angels, seed fondy, venture kapitálové fondy) zejména ve formě přímého majetkového vstupu (private equity). Soukromí investoři typu business angels (zkušení podnikatelé investující svůj kapitál do malých začínajících firem a poskytující zároveň mentoring manažerům těchto firem) jsou v ČR ve velmi omezeném počtu (existují 4 menší sítě business angels), jsou také k dispozici venture kapitáloví investoři hledající mladé inovativní podniky, kterým by rády poskytly financování rané fáze a fáze růstu, v některých případech také u startovní či předstartovní fáze. Tito venture kapitáloví investoři jsou v ČR sdruženi v České asociaci private equity a venture kapitálu – Czech Private Equity & Venture Capital Association (CVCA). V souladu se specifickým cílem A5 by bylo vhodné usnadnit zakládání a rozvoj nových inovativních MSP v Kraji Vysočina přilákáním těchto investorů a jejich bližším seznámením s možnostmi investování v kraji. Na základě skautingu v rámci projektu CzechEkoSystem budou identifikovány vhodné začínající firmy, které mají potenciál k financování prostřednictvím rizikového kapitálu. Poté, co vybrané firmy projdou poradenskými službami v rámci tohoto projektu, bude zapotřebí vyhledat těmto firmám vhodné investory rizikového kapitálu pro uskutečnění jejich podnikatelského záměru, příp. pro podání žádosti o private equity do ČRUIF (Český rozvojový uzavřený investiční fond – Seed fond MPO). Pro tyto účely by Kraj Vysočina pořádal ve spolupráci s agenturou CzechInvest, jejími vybranými skauty a poradci pro Kraj Vysočina v rámci projektu CzechEkoSystem a ČRUIF workshopy vybraných firem s investory rizikového kapitálu (uvedení partneři by oslovili potenciální investory z existujících sítí Business Angels, CVCA, případně by využili jiných kontaktů na další potenciální investory rizikového kapitálu). Účelem těchto workshopů by bylo zprostředkovat jednání mezi začínajícími inovativními firmami a investory formou prezentací těchto firem a následných konzultací s investory a přispívat tak k postupnému zvyšování objemu investic rizikového kapitálu do nových začínajících 15

inovativních firem na území Kraje Vysočina. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Pořádání 1 workshopu ročně, termín v závislosti na výzvách v projektu CzechEkoSystem a ČRUIF. Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 25 tis. Kč (náklady na organizaci 1 workshopu v roce 2014), prostředky agentury CzechInvest, MPO (ČRUIF), Rozpočet Kraje Vysočina. Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2014 Rozpočet Kraje Vysočina, MPO 25 (ČRUIF) a Agentury CzechInvest Vypracoval: Ing. David Pawera


16

Fond mikropůjček pro zakládání a rozvoj spin-offs a inovativních start-ups

Název projektu:

A 5.3





Cílová hodnota:

8 podpořených projektů ročně


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt koresponduje se zjištěním terénního šetření firem v rámci analytické části (kapitola 2, str. 6 a další) – nedostatkem finančních prostředků většiny firem na VaV aktivity. Projekt dále reaguje na následující body SWOT analýzy: slabé stránky – malé výdaje firem do VaV aktivit, nedostatek finančních prostředků u řady podniků na VaV aktivity. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Smyslem Fondu mikropůjček (revolvingového fondu) je veřejná podpora malých a středních, existujících (max. do 3 let existence) nebo vznikajících podniků v Kraji Vysočina. Podpora bude probíhat prostřednictvím poskytování zvýhodněných mikropůjček pro realizaci inovativních projektů – výzkumných, vývojových činností, směřujících k vytvoření nových nebo rozšíření stávajících výrobků či služeb nebo zlepšení jejich užitných vlastností, vstupu na nové trhy, zavedení nových postupů či změn ve výrobě, distribuci, řízení, organizaci práce nebo kvalifikaci pracovní síly. Maximální výše podpory pro jeden podnikatelský subjekt dosáhne výše 500 tis. Kč, bude požadováno spolufinancování ze strany žadatele min. ve výši 20 % z celkových nákladů projektu. Poskytnuté mikropůjčky budou zajištěny osobní směnkou žadatele. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: 2013: příprava fondu – ustavení pracovní skupiny, zpracování koncepce fondu, projednání v orgánech Kraje Vysočina 2014: spuštění fondu Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 4 mil. Kč (pro rok 2014); zdroje Kraje Vysočina; nutnost dalších prostředků pro fungování fondu v příštích letech vzhledem k postupnému splácení mikropůjček podpořenými firmami. Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj od 2014 4 000 Rozpočet Kraje Vysočina



17

Název projektu:

B 1.1

Škola inovací Kraje Vysočina


B1 Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů o znalostní ekonomice


Počet absolventů/účastníků ročně

Cílová hodnota:

30


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Projekt reaguje na nedostatečné znalosti o problematice výzkumu, vývoje a inovací u pracovníků firem, které byly identifikovány v analytické části, konkrétně při terénním šetření intermediárních institucí pro podporu inovací (kapitola 2.1, str. 5 a další) a při terénním šetření firem (kapitola 2, str. 6 a další). Uvedené nedostatečné povědomí je zároveň zmíněno mezi slabými stránkami SWOT analýzy, dále projekt řeší jedno z ohrožení uvedené ve SWOT analýze, kterým je častá neochota firem zahájit či rozšířit VaV aktivity. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Bude se jednat o 2 až 3 denní školení pro podnikatele, které se bude zaměřovat na jednotlivé metody rozpoznání inovačního potenciálu firmy, inovačního managementu firmy, financování inovačních projektů, technology foresight, navazování partnerství v inovačním procesu, apod. Školení bude obsahovat jak teoretickou část s informacemi o nejnovějších trendech řízení inovací ve firmách, tak rovněž praktickou část s interaktivními metodami výuky (řešení konkrétních příkladů/případových studií, práce v týmech, atd.). Školení bude zajištěno prostřednictvím zkušených odborníků na oblast VaVaI z univerzit, konzultačních společností i podniků jako takových. Součástí školení bude také exkurze do vybrané inovační firmy. Cíl školení, cílové skupiny: Cílem školení je zlepšit kompetence v inovačním podnikání u manažerů malých a středních firem, kteří jsou hlavní cílovou skupinou. Řada malých a středních firem v Kraji Vysočina se totiž nevěnuje systematicky VaV aktivitám, což má za následek poměrně malou intenzitu zavádění nových inovativních produktů či technologií v těchto firmách, což může ve středně až dlouhodobém horizontu vyústit ve ztrátu jejich konkurenceschopnosti v současné globální ekonomice. Proto budou manažeři malých a středních firem seznámeni s konkrétními praktickými metodami, jak analyzovat inovační možnosti své firmy a efektivně řídit inovační proces tak, aby jeho koncovým výstupem byly nové inovativní výrobky, technologie či služby. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity a dílčí činnosti: Přípravná fáze: 2 – 4 /2013 Konání akce: 5/2013 a pak každoročně do 2020 Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: Cca 150 000 Kč ročně (náklady na prostory, techniku, občerstvení a honoráře lektorům) Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj Rozpočet Kraje Vysočina, od roku 2014 možnost čerpání z relevantního operačního programu, zaměřeného na rozvoj lidských zdrojů Vypracoval: Mgr. Jiří Štěpán

od 2013 150 ročně

Verze/datum: 2/21.9.2012 18

Název projektu:

B 2.1

Rozvoj pedagogických pracovníků na VŠ


B2 Zvýšení kvalifikace lidských zdrojů ve znalostních institucích


a) počet uspořádaných konferencí a workshopů ročně b) počet zapojených zahraničních odborníků ročně

Cílová hodnota:

a) 4 b) 4


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Projekt navazuje na skutečnosti identifikované v terénním šetření institucí vědeckovýzkumné sféry (kapitola 2.6, str. 11 a 3.1, str. 13) a také institucí pro podporu inovací (kapitola 2.1, str. 5 a další), kterými jsou nedostatečné odborné kompetence VŠ výzkumných pracovníků na území Kraje Vysočina a potřeba získat přístup k dostupnému vědeckému know-how z jiných regionů, včetně zahraničních, a to nejlépe formou navázání osobních kontaktů se zahraničními výzkumnými pracovníky. Projekt má vazbu na dvě slabé stránky ve SWOT analýze: nedostatečně rozvinutá a nízká úroveň vysokého školství v Kraji Vysočina, slabá vědecko-výzkumná základna. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Bude se jednat o podporu získávání zkušeností výzkumných pracovníků VŠ a výzkumných ústavů Kraje Vysočina formou vystoupení zahraničních odborníků, kteří budou na konferencích a workshopech pořádaných v Kraji Vysočina prezentovat výsledky své výzkumné činnosti a způsoby jejich využití ve výuce. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Příprava – 2014 Realizace – 2014-2017 Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: Cca 200 000 Kč ročně (náklady na prostory, techniku, občerstvení a honoráře a cestovné lektorům – zahraničním expertům) Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj od 2013 Rozpočet Kraje Vysočina, od roku 2014 možnost čerpání z relevantního operačního 200 programu, zaměřeného na rozvoj lidských zdrojů Vypracoval: Mgr. Jiří Štěpán


19

Název projektu:

B 2.2

Stipendia bakalářům




Počet podpořených studentů ročně

Cílová hodnota:

25


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt má za cíl zvýšit úroveň absolventů VŠ a tím i samotných VŠ na území Kraje Vysočina za účelem postupně eliminovat nedostatek kvalitních VŠ výzkumných pracovníků (na základě zjištění z terénního šetření institucí vědeckovýzkumné sféry (kapitola 2.6, str. 11 a 3.1, str. 13) a institucí pro podporu inovací - kapitola 2.1, str. 5 a další) formou podpory vhodných potenciálních pracovníků z vlastních řad. Projekt se zároveň zaměřuje na potlačení následujících slabých stránek uvedených ve SWOT analýze: nedostatek zaměstnanců ve VaV, nedostatek vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, slabá vědecko-výzkumná základna. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Záměrem programu je poskytnutí dotací či finančního příspěvku studentům bakalářského studia, kteří splní veškeré nutné podmínky pro získání dotace (řádné studium v prezenční formě, aktivní plnění studijních povinností v rámci studia oboru, které bude podpořeno dotací). Dotaci mohou obdržet studenti prvních ročníků bakalářského studia, kteří v rámci studia na střední škole splnili podmínky: - Reprezentant České republiky na mezinárodní úrovni (např. matematické, fyzikální, biologické, chemické aj. olympiády, soutěže) - umístění v krajských kolech národních olympiád do třetího místa (pro středoškolskou mládež – kategorie A, B, C), nebo u uměleckých oborů účast ve významných mezinárodních soutěžích, získání mezinárodních ocenění (akceptovatelnost uvedené soutěže posoudí poskytovatel dotace). Dotace bude poskytnuta na osobu ve výši 35 000 Kč na semestr. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Příprava – 2014 Realizace – 2014-2020 Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: Finanční příspěvky studentům – 70 tis. na jednoho studenta ročně Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2014 Rozpočet Kraje Vysočina, od roku 2014 možnost čerpání z relevantního operačního programu, 1 750 ročně zaměřeného na rozvoj lidských zdrojů Vypracoval: Mgr. Jiří Štěpán


20

Rozvoj měkkých kompetencí (soft skills) pedagogických pracovníků

Název projektu:

B 2.3




Počet absolventů vzdělávacích kursů ročně

Cílová hodnota:

10


Vysoká škola polytechnická Jihlava

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Projekt reaguje na zjištění nedostatečné kvalifikace výzkumných pracovníků ve znalostních institucích na území Kraje Vysočina, a to i v oblasti měkkých kompetencí, jak vyplývá z terénního šetření institucí vědeckovýzkumné sféry (kapitola 2.6, str. 11 a 3.1, str. 13) a intermediárních institucí pro podporu inovací (kapitola 2.1, str. 5 a další). Projektu také reaguje na dvě slabé stránky identifikované ve SWOT analýze: nedostatečně rozvinutá a nízká úroveň vysokého školství v Kraji Vysočina, slabá vědecko-výzkumná základna. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Hlavním cílem projektu je vybudování aktivní podpory pro vznik a rozvoj špičkových výzkumných a vědeckých týmů z řad manažerů a VaV pracovníků ve znalostních institucích Kraje Vysočina. Toto vzdělávání v organizačních, komunikačních a dalších dovednostech významným způsobem přispěje ke zlepšení jejich uplatnitelnosti ve výzkumu a vývoji. V současnosti jsou ze strany obchodních či projektových partnerů kladeny stéle větší nároky na individuální osobnost. Z tohoto důvodu je stále více zdůrazňován význam tzv. měkkých dovedností (soft-skills), které se svým významem již zcela vyrovnají odborným znalostem. Jedná se o soubor vlastností a dovedností osobnosti, které jsou často rozhodujícím faktorem pracovního a obchodního úspěchu a měly by tak být nedílnou součástí celoživotního učení a vzdělávání. Projekt je zaměřen na rozvoj měkkých kompetencí pedagogických pracovníků. Prostřednictvím odborných školení i osobnostního rozvoje budou rozšiřovány tyto kompetence, což bude mít pozitivní vliv na profesní růst. Projekt využívá moderní a inovativní metody výuky. Cílovou skupinou jsou zde pedagogičtí pracovníci, kteří si mnohdy uvědomují handicap v tom, že nejsou vzděláváni v oblasti komunikace, prezentace, rétorice, či přípravě přednášek a vedení obchodních jednání. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: 2014 – Příprava projektu 2014 – 2017 Realizace projektu Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: Cca 200 000 Kč ročně (náklady na prostory, techniku, občerstvení a honoráře lektorům) Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj od 2014 Rozpočet Vysoké školy polytechnické Jihlava, od roku 2014 možnost čerpání z relevantního operačního 200 ročně programu, zaměřeného na rozvoj lidských zdrojů Vypracoval: Mgr. Jiří Štěpán

Verze/datum: 2/21.9.2012 21

Technické a přírodní vědy – šance pro mladé

Název projektu:

B 3.1


B3 Rozvoj systému technického a dalšího vzdělávání na ZŠ a SŠ


a) odborné exkurze, b) besedy, c) soutěžní přehlídka výrobků žáků, d) krajská technická olympiáda, e) workshopy pro žáky ZŠ (třídenní)

Cílová hodnota:

a) 15, b) 15, c) 1, d) 1, e) 2


Kraj Vysočina, partneři – ZŠ

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Projekt reflektuje na známé zjištění, které je typické pro všechny kraje ČR, a které bylo identifikováno v rámci terénního šetření firem – nedostatek technické pracovní síly po stránce kvantitativní i kvalitativní (např. kapitola 3.1.5, str. 12 a následující). Byl zároveň zaznamenán nedostatek absolventů přírodovědných oborů (v rámci terénního šetření znalostních institucí - kap. 2.6, str. 10, kap. 3.1, str. 13 a v rámci terénního šetření intermediárních isnstitucí pro podporu inovací – kap. 3.1, str. 21-22). Tento projekt také reaguje na slabé stránky uvedené ve SWOT analýze - nedostatek kvalitní a kvalifikované technické pracovní síly v Kraji Vysočina a nedostatek absolventů přírodovědných oborů. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Prvotními příčinami nedostatku technických profesí na trhu práce je malá motivace žáků ZŠ studovat střední školy technického směru a nízké propojení teoretické školské výuky s praxí. S tímto faktem také úzce souvisí nedostatečné nástroje pro učitele a výchovné poradce k motivaci žáků ZŠ k volbě studia technického oboru na středních školách, což opět souvisí s neuspokojenou poptávkou po technických profesích na trhu práce v dalších letech. Projekt se bude zároveň zabývat zvýšením motivace žáků ZŠ ke studiu přírodovědných oborů. Realizace projektu tak přispěje k lepšímu sladění nabídky a poptávky na trhu práce a podpoří tím i další rozvoj ekonomiky Kraje Vysočina, resp. kvalitu životní úrovně obyvatel kraje. V delším časovém horizontu umožní projekt žákům získat požadovanou kvalifikaci ve vybrané technické a přírodovědné specializaci v souladu s trendy daného oboru. Tato možnost s sebou přináší adekvátní uplatnění na trhu práce. Učitelům a výchovným poradcům projekt umožní zvýšení jejich kompetencí v oblasti měkkých dovedností. Učitelé budou pak lépe připraveni a více motivováni k tomu, aby se sami stali motivátory a aktivizátory žáků ZŠ ke studiu technických a přírodovědných oborů. Zhlediska technických škol jsou cílovými kategoriemi v rámci tohoto projektu střední školy strojírenského (např. obor CNC operátor), elektrotechnického (např. obor elektrikář) a stavebního (např. obor zedník) zaměření. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Příprava - 2013 Realizace – 2014-2015 Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: Náklady na organizaci odborných exkurzí, besed, soutěžní přehlídky, technické olympiády, workshopů Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj od 2014 relevantní operační program, zaměřený 4 000 na rozvoj lidských zdrojů Vypracoval: Mgr. Jiří Štěpán


22

Název projektu:

B 3.2

Stáže studentů a pedagogů SŠ ve firmách




a) upravené studijní plány na technických SŠ b) počet absolventů stáží ve firmách

Cílová hodnota:

a) 10 b) 100 studentů, 20 pedagogů


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Projekt řeší nedostatečnou připravenost absolventů SŠ, příp. SOU v praktických znalostech a schopnostech, která vyplývá z odpovědí většiny firem získaných v rámci terénního šetření (kapitola 3.1.5, str. 12 a další). Projekt tak reaguje také na jednu ze slabých stránek SWOT analýzy – nedostatek kvalitní a kvalifikované technické pracovní síly v Kraji Vysočina. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Projekt reaguje na stále nedostatečné propojení mezi vzdělávacími institucemi a firmami v Kraji Vysočina z pohledu přípravy absolventů pro potřeby praxe a požadavků firem zejména z důvodu zvýšení jejich konkurenceschopnosti prostřednictvím inovací a zaměření na produkty a technologie s vyšší přidanou hodnotou. Klade si za cíl tuto situaci zlepšit a to pomocí systematického přístupu k uskutečňování odborných stáží jak pedagogických pracovníků, tak žáků a následně promítnout poznatky do učebních plánů. Cílovou skupinou se zde stávají především technické střední školy strojírenského, elektrotechnického a stavebního zaměření. Hlavním cílem projektu je propojit svět odborného vzdělávání více s reálným světem práce, aby školy (pedagogové) byly schopny připravit své studenty dle skutečných a reálných potřeb trhu práce (zaměstnavatelů). Tohoto cíle bude dosaženo pomocí aktivní účasti pedagogů a žáků na odborných stážích v jednotlivých firmách kraje. Současně dojde k vytvoření stálé platformy, v nichž se budou pravidelně scházet zástupci managementu firem, krajského úřadu Kraje Vysočina, KHK a v neposlední řadě ředitelé a pedagogové středních škol a odborných učilišť. Hlavním úkolem tohoto uskupení pak bude tvorba návrhů, které by vedly k modifikaci studijních a učebních oborů na úrovni SŠ. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Příprava – 2014 Realizace – 2014-2016 Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: Organizace a realizace stáží – 500 tis. Konzultační služby při přípravě studijních plánů – 400 tis. Kč Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj od 2014 Rozpočet Kraje Vysočina, od roku 2014 možnost čerpání z relevantního operačního programu, 900 zaměřeného na rozvoj lidských zdrojů Vypracoval: Mgr. Jiří Štěpán


23

Propagace a medializace RIS a jejich výstupů

Název projektu:

B 4.1


B4 Propagace a medializace problematiky VaVaI


Počet realizovaných ročních mediálních plánů

Cílová hodnota:

8


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt má za cíl zvyšovat povědomí odborné i široké veřejnosti v Kraji Vysočina o problematice výzkumu, vývoje a inovací, které se v rámci terénního šetření institucí vědeckovýzkumné sféry (kapitola 3.1, str. 13), intermediárních institucí pro podporu inovací (kapitola 3.1, str. 5 a další) i terénního šetření firem (kapitola 2, str. 5 a další) ukázalo jako nízké. V souvislosti s tím je také zapotřebí propagovat i RIS Vysočina jako takovou a aktivity v ní obsažené. Ve vztahu ke SWOT analýze projekt reaguje na slabou stránku – nedostatečné povědomí široké i odborné veřejnosti o problematice výzkumu, vývoje a inovací. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Na základě propagace a medializace v médiích a na dalších pořádaných akcích zviditelnit oblast RIS a jejich dosažených výstupů a výsledků. -

-

Články v novinách (MF Dnes, obecní zpravodaje) a odborných časopisech (Ekonom, HN), vklady do novin (průběžně v r. 2013) Informace na webových stránkách (propagace důležitých akcí zařazených do RIS (průběžně v r. 2013) o web Kraje Vysočina (4-5/2013) o hlavní stránka www.seznam.cz (téma: podpor technického vzdělávání, stipendia, mikropůjčky) Tiskové zprávy Aktualizace webu Kraje Vysočina o inovacích a RIS – (11/2013) TV beseda na téma technické vzdělávání Webové stránky RIS Kraje Vysočina (příprava: 5 – 8 /2013, spuštění v 9/2013)

Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Každoročně, 2013-2020 Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: Náklady na realizaci každoročních mediálních plánů, obsahujících následující aktivity: a) Články; b) Informace na webu; c) Tiskové zprávy; d) Prezentace na konferencích/kulatých stolech; e) TV beseda; f) webové stránky RIS Vysočina Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2013 Rozpočet Kraje Vysočina 700 ročně Vypracoval: Mgr. Jiří Štěpán


24

Workshopy pro mezinárodní výměnu poznatků ve výzkumu a vývoji

Název projektu:

C 1.1


SC C1 Podpora navázání mezinárodních kontaktů a účasti v mezinárodních projektech VaV

Indikátory dosažení:

Cílová hodnota: Možný nositel projektu/aktivity:

a) Počet příležitostí k zapojení se do mezinárodních projektů VaV b) Počet mezinárodních projektů VaV s účastí subjektů z kraje Vysočina a) 8 ročně b) 3 ročně Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt má za úkol zvýšit zapojení firem a znalostních institucí v Kraji Vysočina do mezinárodních výzkumných aktivit, neboť v rámci všech uskutečněných terénních šetření se ukázalo, že je toto zapojení v současné době poměrně nízké (mapování institucí vědeckovýzkumné sféry, kapitola 2.1, str. 5 a další, zpráva z terénního šetření firem, kapitola 2, str. 6). Ve vazbě na SWOT analýzu má projekt za úkol eliminovat slabou stránku, kterou je nízké zapojení znalostních institucí a firem do mezinárodních výzkumných sítí a nepřímo podpořit také příležitost, a sice získání dostatečného množství evropských prostředků na výzkum, vývoj a inovace v příštím programovacím období a jejich efektivní využití. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Cílem workshopů - kooperačních tematických setkání je uskutečnit v Kraji Vysočina setkání expertů a odborníků z kraje, z ostatních regionů ČR i ze zahraničí v definované klíčové oborové specializaci a vytvořit tak partnerskou platformu zástupců firemní i akademické sféry, jejímž cílem je navazování kontaktů a vyhledávání partnerů pro mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu, vývoje technologií, průmyslových aplikací, inovačního podnikání apod. Výsledkem těchto setkání budou společné projekty a navázání spolupráce na mezinárodní úrovni a předávání znalostí a zkušeností. Workshopy by měly být pořádány jednou ročně. Hlavním organizátorem těchto workshopů bude Kraj Vysočina, který bude zajišťovat jejich přípravu s vybraným odborným partnerem (firma, klastrová organizace, vysoká škola). Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: 1 – 2/14: výběr tématu a odborného partnera, příprava programu 3 – 5/14: organizační příprava akce 6/14: konání akce Na základě výsledků první akce rozhodnutí o pořádání těchto akcí a jejich formě také v dalších letech. Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů 150 tis. Kč (náklady na prostory, techniku, občerstvení, honoráře přednášejícím a služby externích konzultantů, příp. odborného partnera); prostředky Kraje Vysočina, sponzorské dary vystupujících firem. 25

Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2014 Rozpočet Kraje Vysočina 130 Sponzorské dary firem 20 Vypracoval: Ing. David Pawera


26

One-stop-shop centrum pro programy podpory mezinárodní spolupráce

Název projektu:

C 1.2




a) počet poskytnutých informací o programech podpory VaV a jejich výzvách (pro optimální zacílení projektů a předkládání žádostí), b) počet uskutečněných seminářů o programech podpory VaV a jejich výzvách

Cílová hodnota:

Ročně: a) 50 b) 4


VŠPJ

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Daný projekt navazuje na zjištění terénního šetření znalostních institucí a firem (mapování institucí vědeckovýzkumné sféry, kapitola 2.1, str. 5 a další, zpráva z terénního šetření firem, kapitola 2, str. 6), kterým je nízká míra využívání evropských i jiných finančních nástrojů pro realizaci mezinárodních výzkumných aktivit. Ve vztahu ke SWOT analýze projekt souvisí s příležitostí – získání dostatečného množství evropských prostředků na výzkum, vývoj a inovace v příštím programovacím období a jejich efektivní využití a také se slabou stránkou – nízké zapojení znalostních institucí a firem do mezinárodních výzkumných aktivit. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Pro zvyšování výkonnosti kraje je nezbytné mnohem intenzivnější zapojování krajských subjektů a to nejen vzdělávacích institucí, ale především přímo firem do mezinárodních vědeckovýzkumných projektů, financovaných prostřednictvím programů a dalších finančních nástrojů EU (rámcové programy – 7. RP – Horizon 2020, Eureka, ERA Net, atd.). Absorpční kapacita kraje v této oblasti musí být posílena i zlepšením dostupnosti informací o možnostech zapojení se do programů či konkrétních projektů. Pro tyto účely se navrhuje zřídit v kraji kontaktní místo, které bude poskytovat následující služby:  informace o konkrétních programech a aktuálních výzvách;  pořádání seminářů a obdobných akcí pro zvýšení informovanosti o programech podpory VaV;  informační podpora pro správné zacílení projektů a při předkládání žádostí;  asistence při vyhledávání vhodných partnerů pro připravované projekty;  asistence při diseminaci výsledků projektů. Nezbytnou součástí realizace této aktivity je úzká spolupráce s Technologickým centrem AV ČR (součást EEN), které plní roli Národního informačního centra pro evropský výzkum a poskytuje obdobné služby na národní úrovni. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: 1 – 3/2014: výběrové řízení na pracovníka one-stop-shop centra, příprava kanceláře, pořízení potřebného vybavení (hardware, software, inventář) 4/2014: příprava propagačních materiálů, zahájení činnosti Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů 500 tis. Kč (100 tis. Kč náklady na zřízení kanceláře – pořízení vybavení; 400 tis. Kč – mzdové 27

náklady pracovníka + další režijní náklady); zdroje VŠPJ, příp. projektové financování (např. MŠMT- projekt EUPRO); v dalších letech mzdové + režijní náklady pracovníka 550 tis. Kč ročně. Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2014 Rozpočet VŠPJ, příp. projektové financování 500



28

Název projektu:

C 2.1

Zřízení Exportního centra pro inovační firmy


SC C2 Podpora exportních aktivit firem s inovačním potenciálem


Počet služeb poskytnutých MSP pro podporu exportu

Cílová hodnota:

100 ročně


Klastr

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Projekt reaguje na výsledky terénního šetření firem (kapitola 2, str. 5), v rámci kterého bylo zjištěno, že firmy by uvítaly větší podporu svých exportních aktivit ze strany veřejného sektoru. Ve vztahu ke SWOT analýze projekt reaguje na příležitost - možnosti napojení firem na další mezinárodní dodavatelské řetězce (kromě stávajících) a také na silnou stránku – postupný růst inovativních podniků v Kraji Vysočina. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Prvořadým cílem projektu je usnadnění vstupu malých a středních firem z Kraje Vysočina na zahraniční trhy a posílení jejich konkurenceschopnosti. Specializované služby pro podporu exportních aktivit by mohly být zajišťovány prostřednictvím Exportního centra pro inovační firmy zřízeného v rámci Klastru přesného strojírenství Vysočina, který reprezentuje dostatečně početnou základnu firem v hlavním klíčovém odvětví v kraji. Přidanou hodnotou portfolia nabízených služeb by byla systémově řízená podpora a propojení inovačního a exportního potenciálu s cílem dosažení synergického efektu při podpoře inovací a internacionalizace. Základním faktorem úspěchu této aktivity do budoucna je zajištění oborově specializovaných odborných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi z mezinárodního obchodu. Klíčové prvky projektu:     

specializované poradenství pro podporu exportních aktivit MSP organizace zahraničních obchodně-informačních misí vytváření sítě kontaktů (v oborových znalostních centrech s globálním rozsahem a na několika vybraných zahraničních teritoriích) s důrazem na třetí země mimo EU vytváření a upevňování partnerství a spolupráce se stávajícími institucemi podporujícími exportní a inovační aktivity (MPO, CzechTrade, CzechInvest, HK ČR, smíšené obchodní komory, zahraniční instituce) a s partnery z ostatních regionů (kraje, KHK apod.) podpora vzájemné komunikace a výměny zkušeností mezi exportéry – Klub exportérů

Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: 1 – 6/2014: zřízení centra – výběrové řízení na dva pracovníky, vyčlenění kancelářských prostor a pořízení vybavení, jednání o spolupráci s klíčovými partnerskými organizacemi (viz výše), příprava webových stránek a propagačních materiálů 7/2014 – zahájení činnosti Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 1 160 000 Kč (320 tis. Kč – příprava kancelářských prostor, pořízení vybavení, tvorba webových stránek, propagačních materiálů, cestovní výlohy – jednání s klíčovými partnerskými organizacemi; 840 tis. Kč – mzdové a režijní náklady dvou zaměstnanců v 2. pololetí 2014); prostředky Kraje Vysočina, projektové financování, komerční příjmy za poskytované služby, v dalších letech (od 2014) 1,68 mil. Kč – mzdové a režijní náklady pracovníků centra

29

Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2014 Prostředky Kraje Vysočina, projektové financování, 1 160 komerční příjmy Vypracoval: Ing. David Pawera


30

Uplatnění principů technology foresight pro klíčová odvětví v Kraji Vysočina a návazné VaV projekty

Název projektu:

C 2.2




Sumární foresightingové zprávy, workshopy k prezentaci výstupů zpráv a jejich doplnění v regionálním kontextu

Cílová hodnota:

4 zprávy, 4 workshopy


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Projekt reaguje na jedno z dílčích zjištění terénního šetření firem, kterým jsou nedostatečné znalosti malých a středních podniků o budoucím vývoji technologií a poptávky po nich na zahraničních trzích (kapitola 2, str. 6). V návaznosti na SWOT analýzu tento projekt má za cíl posílit existující silnou stránku – postupný růst inovativních podniků v Kraji Vysočina a využít příležitosti - možnosti napojení firem na další mezinárodní dodavatelské řetězce (kromě stávajících). Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Cílem tohoto projektu je poskytnout malým a středním podnikům informační a znalostní podporu při předvídání vývoje technologií a poptávky po nich na zahraničních trzích v dlouhodobém horizontu. Manažeři malých a středních firem jsou dosti zatíženi operativními aktivitami při každodenním řízení firmy a nemají časový prostor se věnovat těmto klíčovým otázkám týkajícím se dalších perspektiv firmy v dlouhodobém období. Budou identifikovány existující foresightingové studie popisující megatrendy budoucího socioekonomického vývoje. Tyto studie budou podrobeny rešerši a budou z nich zpracovány sumární foresightingové zprávy, které budou definovat klíčové trendy vývoje technologií a poptávky po nich na zahraničních trzích v nosných odvětvích Kraje Vysočina – strojírenství, automobilový průmysl, IT, potravinářství. Tyto zprávy umožní malým a středním firmám získat v předstihu potřebné informace k zacílení svých výzkumných a návazných obchodních aktivit na základě identifikovaných trendů. Všechna podstatná zjištění z těchto sumárních foresightingových zpráv budou prezentována prostřednictvím čtyř workshopů za každé uvedené klíčové odvětví (workshopy budou určeny zejména pro malé a střední firmy, ale i pro další subjekty inovačního systému – VŠ, výzkumné ústavy, klastry, aj.). Na těchto workshopech vnesou účastníci k prezentovaným zjištěním své podněty z pohledu Kraje Vysočina, následně pak budou foresightingové zprávy doplněny o upřesňující informace odrážející hlavní dopady těchto trendů na Kraj Vysočina a možnosti aktivního přispění k naplnění těchto trendů se strany subjektů inovačního systému Kraje Vysočina. Workshopy budou zároveň příležitostí pro generování nových výzkumných projektů v daných odvětvích včetně projektů meziodvětvových (na workshopy budou přizváni také zástupci firem a dalších organizací z jiných odvětví) prostřednictvím moderované diskuse. Výše popsané aktivity (sumární foresightingové zprávy, workshopy) budou realizovány opakovaně s periodicitou cca 2 – 3 roky. Tím dojde k postupné eliminaci současné situace, kdy většina malých a středních firem pouze pasivně přejímá signály o nových technologiích, inovativních produktech a službách, které se nacházejí ve fázi těsně před uvedením na trh, a přizpůsobuje se tak posléze těmto novým trendům, což jim v konečném důsledku znemožňuje

31

rozvíjet průběžně svůj znalostní potenciál a know-how a postupovat na vyšší příčky v globálních hodnotových řetězcích. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: 1 – 3/2014 – výběrové řízení na zpracovatele sumárních foresightingových zpráv 4 – 9/2014 – zpracování sumárních foresightingových zpráv 10 – 11/2014 – pořádání workshopů k prezentaci výstupů sumárních foresightingových zpráv za jednotlivá odvětví, k doplnění zpráv o poznatky a stanoviska účastníků z perspektivy Kraje Vysočina a ke generování nových potenciálních projektů VaV včetně interdisciplinárních 12/2014 – doplnění foresightingových zpráv o podněty z workshopů (v dalších letech průběžný monitoring iniciovaných VaV projektů) Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 1,5 mil. Kč (1,4 mil. Kč na zpracování sumárních foresightingových zpráv včetně jejich doplnění po konání workshopů, 100 tis. Kč na pořádání 4 workshopů); prostředky Kraje Vysočina, příp. projektové financování Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2014 Rozpočet Kraje Vysočina, případně 1 500 projektové financování



32

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE KRAJE VYSOČINA

Část 1.A Inovační profil Kraje Vysočina

OBSAH 1. ÚVOD ................................................................................................................................................. 3 1.1 Metodika a postup zpracování ............................................................................................... 3 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE – OBYVATELSTVO, EKONOMICKÁ VÝKONNOST ....................................... 4 2.1 Obyvatelstvo .......................................................................................................................... 4 2.2 Ekonomická výkonnost .......................................................................................................... 9 3. HNACÍ SÍLY INOVACÍ ..................................................................................................................... 15 3.1 Lidské zdroje ........................................................................................................................ 15 3.2 Financování a podpora ........................................................................................................ 24 4. AKTIVITY FIREM ............................................................................................................................. 30 4.1 Investice firem ...................................................................................................................... 30 4.2 Vazby a podnikavost ............................................................................................................ 35 5. VÝSTUPY......................................................................................................................................... 36 5.1 Inovátoři................................................................................................................................ 36 5.2 Ekonomické efekty ............................................................................................................... 41 6. SROVNÁNÍ SE ZAHRANIČNÍM REGIONEM – BURGENLAND (RAKOUSKO) ........................... 48 6.1 Charakteristika spolkové země Burgenland z hlediska řešené problematiky...................... 48 6.2 Benchmarking na základě statistických údajů ..................................................................... 50 6.3 Shrnutí.................................................................................................................................. 53 7. ZÁVĚRY ........................................................................................................................................... 54 7.1 Klasifikace inovačního prostředí kraje ................................................................................. 54 7.2 Zhodnocení vlivu inovací na zvýšení konkurenceschopnosti kraje ..................................... 55 8. POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA............................................................................................... 57 9. SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP ............................................................................................ 58 10.SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................................................ 60

2

1.

ÚVOD

1.1

Metodika a postup zpracování

V této fázi analytické části Regionální inovační strategie kraje Vysočina se zaměřujeme na statistické vyhodnocení inovační výkonnosti kraje Vysočina. Toto statistické vyhodnocení inovační výkonnosti je zpracováno jednak pro kraj Vysočina jako takový, ale zejména zahrnuje z důvodu objektivní vypovídací schopnosti srovnání s inovační výkonností ostatních krajů ČR. Navíc je porovnávána ze statistického hlediska inovační výkonnost krajů Vysočina a vybraného zahraničního regionu – rakouské spolkové země Burgenland. Rakouský Burgenland byl pro mezinárodní srovnání s krajem Vysočina vybrán z důvodu podobné odvětvové orientace zejména na zemědělství a zpracovatelský průmysl. Tento region je svou ekonomickou a inovační výkonností nejzaostalejší v Rakousku. To neplatí analogicky v případě kraje Vysočina, který sice patří k nejméně rozvinutým krajům v ČR, ale nelze ho v žádném případě hodnotit jako kraj nejvíce zaostalý. Každopádně svým celkovým profilem jsou si tyto kraje podobné, geograficky nepříliš vzdálené, a z těchto důvodů jsou pro vzájemné srovnání více než vhodné. Pro vzájemný benchmarking inovační výkonnosti kraje Vysočina s ostatními kraji ČR a rakouským regionem Burgenland byla použita metodika Evropské komise (iniciativa Pro Inno Europe) – Regional Innovation Scoreboard. Tato metodika zahrnuje ve strukturované podobě několik statistických indikátorů pro komplexní porovnání inovační výkonnosti na úrovni regionů, přičemž vychází ze struktury statistických indikátorů European Innovation Scoreboard 2009 (ta zahrnuje soubor indikátorů pro benchmarking mezi jednotlivými státy EU a dalšími zeměmi EU). Struktura statistických indikátorů v rámci Regional Innovation Scoreboard je v podstatě zjednodušenou podobou struktury indikátorů v European Innovation Scoreboard 2009 upravenou pro potřeby regionálního benchmarkingu. V roce 2010 byla představena nová metodika pro hodnocení inovační výkonnosti států Innovation Union Scoreboard 2010, od níž však zatím nebyla odvozena modifikovaná struktura indikátorů pro meziregionální srovnání. Z toho důvodu se celý tento dokument opírá o původní statistickou metodiku European Innovation Scoreboard. Výše uvedená struktura indikátorů dle Regional Innovation Scoreboard je rozdělena do tří základních kategorií a jejich dílčích podkategorií: Hnací síly (Lidské zdroje, Financování a podpora), Aktivity firem (Investice firem, Vazby a podnikavost), Výstupy (Inovátoři, Ekonomické efekty). Těmto jednotlivým kategoriím a podkategoriím se věnují následující kapitoly. Konkrétní statistické indikátory byly převzaty ze seznamu indikátorů pro jednotlivé kategorie a podkategorie Regional Innovation Scoreboard, s tím, že pro benchmarking kraje Vysočina s ostatními kraji ČR byly ve většině případů využity podobné či kompatibilní indikátory z ČSÚ. Kraj Vysočina je totiž regionem NUTS 3, přičemž vybrané indikátory dle Regional Innovation Scoreboard jsou na Eurostatu dostupné pouze do úrovně NUTS 2. V případě regionu Burgenland, který spadá do kategorie NUTS 2, byly využity ve většině případů indikátory přímo z Eurostatu, některé byly získány z rakouského statistického a patentového úřadu.

1. Úvod

3

2.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE – OBYVATELSTVO, EKONOMICKÁ VÝKONNOST

2.1

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel v krajích ČR Absolutní počet obyvatel v České republice během sledovaných let rostl a v roce 2009 (stav k 1. 7. 2009) se ustálil na počtu 10,49 mil. Podle grafu č. 1 se nejvyšší počet obyvatel nacházel v krajích Praha, Středočeském a Moravskoslezském nejméně pak v Karlovarském a Libereckém kraji. Vývoj počtu obyvatel ve vybraných letech 2002, 2005 a 2009 se vyznačoval ve všech krajích jeho stagnací. Výjimkou byly kraje Praha a Středočeský kraj. Kraj Vysočina patřil mezi kraje s nižším počtem obyvatel, který se pohyboval těsně nad 0,51 mil. obyvatel. Podíl obyvatel kraje Vysočina vzhledem k populaci České republiky se po celou dobu udržoval na hranici 5 %, v posledním sledovaném roce pak klesl pod tuto hranici. Graf č. 1 - Vývoj počtu obyvatel v krajích ČR k 1. 7. daného roku

Zdroj: Český statistický úřad, Demografická ročenka krajů 2000 až 2009 Sídelní struktura Kraj Vysočina je tvořen pěti okresy - Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou s poměrně řídkým zalidněním. Hustota zalidnění v kraji se pohybuje okolo 75 obyvatel na km2, což představuje téměř polovinu počtu obyvatel oproti ČR. Správním centrem kraje je Jihlava. Sídelní struktura kraje je rozdrobená, kraj Vysočina má 2. největší počet obcí (704). Nejpočetněji jsou zastoupeny obce s počtem obyvatel menším než 500. V těchto obcích žije asi pětina obyvatelstva kraje, což je největší podíl z České republiky. Nejlidnatějším okresem je okres Žďár nad Sázavou. V tomto okrese žila na konci sledovaného období téměř čtvrtina obyvatel. V tomto okrese se také nachází největší počet obcí. 2. Základní údaje – obyvatelstvo, ekonomická výkonnost

4

1

Podle grafu č. 2 pro rok 2009 se potvrdila předchozí tvrzení. Ze všech krajů žilo v kraji Vysočina nejméně obyvatel v obcích nad 50 000 obyvatel (1,53 %). Je to proto, že pouze krajské město Jihlava má počet obyvatel vyšší než 50-ti tisícová hranice. Naopak největší počet obyvatel žil v obcích do 200 obyvatel (21 %). Sídelní strukturou zobrazenou v grafu č. 2 se kraj Vysočina může srovnávat snad jedině s Karlovarským krajem, pomineme-li první kategorii v grafu. Graf č. 2 – Velikostní skupiny obcí podle krajů

Zdroj: Český statistický úřad, Statistická ročenka kraje Vysočina 2010 Věková struktura Základním demografickým ukazatelem každé populace je její věková struktura. Pro účely této analýzy bylo vybráno relativní rozložení obyvatel podle třech hlavních věkových kategorií a průměrný věk, který je váženým průměrem let, který prožili příslušníci dané populace. V mapě č. 1 je pro ilustraci opět znázorněn počet obyvatel v jednotlivých krajích a také věková skladba obyvatel.

1

v grafu bylo vynecháno Hl. m. Praha, které je zároveň krajem i obcí, počet obyvatel v Praze: 1,25 mil.

2. Základní údaje – obyvatelstvo, ekonomická výkonnost

5

Mapa č. 1 - Počet obyvatel a věková struktura v krajích ČR (2009)

Zdroj: Český statistický úřad, Demografická ročenka krajů 2000 až 2009 Z hlediska věkové struktury nejsou v mapě č. 1 při pohledu na tzv. koláčové grafy patrné výrazné rozdíly. Ve všech krajích převládala věková skupina 15 – 64 let a poproduktivní složka mírně převládala nad složkou dětskou (v tomto případě byl výjimkou kraj Středočeský). Přesnější pohled na věkovou strukturu obyvatel je v grafu č. 3. Trend zvyšování průměrného věku byl ve všech krajích s výjimkou Hlavního města Prahy zachován. I když v Praze hodnota průměrného věku poklesla, přesto výrazně převyšovala ostatní kraje a v roce 2009 přesáhla hodnotu 41,6 roku. Nejnižší hodnota průměrného věku byla po všechny sledované roky zaznamenána v kraji Ústeckém. V krajích Zlínském a Moravskoslezském došlo během sledového období k nejvýraznější změně hodnot průměrného věku. Během osmi let se průměrný věk zvýšil o 1,9 roku.Vývoj v kraji Vysočina se svými hodnotami podobal Pardubickému kraji a v posledním sledovaném roce 2009 se přiblížil hodnotě za Českou republiku. V mezikrajovém srovnání však vždy patřil mezi kraje se spíše nižšími hodnotami průměrného věku.


6

Graf č. 3 - Vývoj hodnot průměrného věku v krajích ČR

Zdroj: Český statistický úřad, Demografická ročenka krajů 2000 až 2009 Migrace Na intenzitu migrace má velký vliv především přírodní, sociální a ekonomická rozmanitost území, které sledujeme a také věková struktura obyvatelstva. I když Česká republika patří mezi státy s malou rozlohou, i na jejím území existují oblasti více či méně atraktivní. Pro hodnocení intenzity migrace byla použita hrubá míra migračního salda, která ale vliv věkové struktury nezohledňuje. Hodnoty v časové řadě za jednotlivé kraje jsou zřejmé z grafu č. 4. Pomineme-li pravděpodobný výkyv v případě Ústeckého kraje, patřil mezi nejatraktivnější regiony Středočeský kraj. Na opačném konci se umístil kraj Moravskoslezský, kde byla hodnota hrubé míry migračního salda ve sledovaném období často záporná. Kraj Vysočina se nevymykal průměru mezi kraji a hodnoty intenzity se po všechny roky držely v rozmezí -0,5 až 2,0 ‰. V roce 2009 došlo v kraji Vysočina k jednomu z nejintenzivnějších poklesů hrubé míry migračního salda, podobně na tom byl například Karlovarský kraj, ještě hůře pak kraj Moravskoslezský.


7

Graf č. 4 - Hrubá míra migračního salda podle krajů (‰)

Zdroj: Český statistický úřad, Demografická ročenka krajů 2000 až 2009, vlastní výpočet


8

2.2

Ekonomická výkonnost

Hrubý domácí produkt na obyvatele Hrubý domácí produkt je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území. Pro srovnání byl použit ukazatel HDP na hlavu. Nejbohatším krajem je z hlediska HDP na obyvatele Hlavní město Praha a také Jihomoravský kraj. Z mapy č. 2 je patrné, že v roce 2009 byly kraje s nižší hodnotou HDP v severních příhraničních oblastech, zejména pak v kraji Libereckém a Karlovarském. Pokud pomineme oblast severních Čech, dalo by se konstatovat, že kraje v Čechách jsou z hlediska HDP bohatší než kraje na Moravě. I zde je však výjimka v případě již zmiňovaného Jihomoravského kraje. Kraj Vysočina se hodnotou HDP na obyvatele zařadil mezi podprůměrné regiony. Snad ještě názorněji jsou předcházející tvrzení patrná z hodnot relativních, v mapě znázorněných pomocí kruhů. Nad všemi kraji výrazně převažovalo Hlavní město Praha. Žádný jiný kraj nepřesáhl hranici sta procent, tedy průměru ČR. Nejnižší hodnota se nacházela v Karlovarském kraji, kde nedosáhla ani 70-ti %. Mimo Prahu se nejvyšší hodnota nacházela v jejím zázemí v podobě Středočeského kraje. Kraj Vysočina se zařadil ke krajům se spíše nižší relativní hodnotou (méně než 80 %).

Mapa č. 2 - Hodnota HDP na obyvatele v krajích ČR (2009)

Zdroj: Český statistický úřad, Regionální účty


9

Zahraniční obchod Vývoz podle krajů je zobrazen v grafu č. 5. Data jsou relativizována vzhledem k počtu obyvatel a největší hodnoty tohoto ukazatele jsou po všechny roky vidět v krajích Středočeském, Plzeňském a Pardubickém. Naopak nejnižší hodnoty byly po celých sedm let v Hlavním městě Praha. Nízké hodnoty mohou být způsobeny jak vysokým počtem obyvatel v kraji, tak povahou sektorů národního hospodářství (převládá zde terciér a kvartér). Zbylé kraje si byly hodnotou vývozu po sledované roky podobné. U všech krajů došlo v posledních dvou letech k poklesu vývozu a u kraje Vysočina byl zaznamenán pokles až na úroveň hodnoty z roku 2003. Ve vývozu dvanácti krajů (vyjma Karlovarského a Ústeckého dominovaly stroje a dopravní prostředky, u zbývajících dvou krajů byly ve vývozu nejsilněji zastoupeny polotovary a materiály. Nejvyšší podíl na vývozu mezi kraji měl v roce 2009 Středočeský kraj. Nejnižší podíl na vývozu byl zjištěn v kraji Karlovarském a dále právě v kraji Vysočina (3,4 %). Graf č. 5 - Vývoz zboží v Kč na obyvatele a podíl krajů na celkovém vývozu v roce 2009 (%)

Zdroj: Informační portál Libereckého kraje pro inovace


10

Produktivita práce Důležitým ukazatelem výkonnosti sledované jednotky je produktivita práce. V grafu č. 6 jsou zobrazeny kraje na základě regionálního HDP na jednoho zaměstnaného. Z grafu je patrné, že produktivita práce ve sledovaných letech rostla, ale v posledních letech není tento růst již příliš intenzivní. V mnoha případech došlo k poklesu produktivity práce. Kraj Vysočina nikterak nevybočuje z řady a svými hodnotami patří ke skupině krajů se spíše nízkými hodnotami tohoto ukazatele. Za sledované období produktivita práce nikdy nepřekročila hodnotu 600 tisíc. na zaměstnaného. Nejnižší produktivitu práce měl po všechny roky Karlovarský kraj.

Graf č. 6 - Vývoj produktivity práce – regionální HDP na 1 zaměstnaného (běžné ceny)

Zdroj: Český statistický úřad, Vybrané oblasti UR v kraji Vysočina (na vyžádání) Nezaměstnanost Podle grafu č. 7 se v celé České republice pohybovala míra nezaměstnanosti mezi lety 2002 až 2009 přibližně mezi šesti až desíti procenty. Oproti tomuto průměru se směrem nahoru výrazně vymykaly kraje Ústecký a Moravskoslezský, kde hodnota nezaměstnanosti dosáhla v roce 2003 maxima (více jak 17, resp. 16 %). Naopak po celé sledované období byly pod průměrem kraje Praha, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Královehradecký. Nejmenší hodnota nezaměstnanosti se nacházela vždy tradičně v Hlavním městě Praha. Během sledovaného období v roce 2004 došlo k úpravě metodiky výpočtu registrované míry nezaměstnanosti. Tímto zásahem došlo k poklesu hodnot měr nezaměstnanosti ve všech krajích ČR. Kraj Vysočina patřil po celé sledované období (2002-2009) k méně problematickým krajům. V roce 2002 se hodnota nezaměstnanosti pohybovala na úrovni 7,4 %. Po tomto roce došlo k mírnému nárůstu míry nezaměstnanosti, která byla ve třech po sobě jdoucích letech podobná (mírně nad 8 %). Od roku 2006 byl zaznamenán pokles úrovně nezaměstnanosti, který trval ještě v roce 2008, kdy hodnota nezaměstnanosti dosáhla svého minima (5,2 %). Příznivý trend ale nebyl udržen a v roce 2009 došlo k prudkému růstu nezaměstnanosti, především z důvodu pokračující finanční a ekonomické krize, který trval i v roce 2010. Kraj Vysočina má vzhledem k ČR pozoruhodnou bilanci, 2. Základní údaje – obyvatelstvo, ekonomická výkonnost

11

kdy pouze dvakrát za sledované období (2009, 2010) přesáhly hodnoty měr nezaměstnanosti úroveň ČR. Největší rozdíl ve prospěch kraje Vysočina byl zaznamenán v roce 2002 (rozdíl 1,8 procentních bodů). Graf č. 7 - Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v krajích ČR (%)

Zdroj: MPSV, Statistika nezaměstnanosti z územního hlediska

Průmyslové zóny V kraji je dle posledních dat (publikace Průmyslové zóny – brownfields, duben 2011, Kraj Vysočina) identifikováno 36 průmyslových zón o celkové rozloze témě 410 ha. Z nich je 16 s rozlohou 10 a více hektarů a celková jejich rozloha činí 327 ha. Mezi plochy a nemovitosti využitelné pro rozvoj podnikání lze zahrnout i území, která sloužila v předchozím období pro výrobu, vojenské účely apod., tzv. brownfieldy. V Kraji Vysočina je jich zmapováno 45, většinou jde o plochy nevelké rozlohou, školy, malé výrobní areály a jiné budovy na menších pozemcích. Mezi těmito nemovitostmi jsou i 3 velké bývalé vojenské areály, jejichž rozloha je v součtu téměř 490 ha. Tabulka č. 12 - Významné brownfieldy v Kraji Vysočina Brownfield - název

lokalizace

rozloha (ha)

kasárna letiště

Havlíčkův Brod

vojenský areál Bílek

Chotěboř

268

vojenský areál Pístov

Jihlava

110

109,5

Zdroj: Kraj Vysočina, Průmyslové zóny – brownfields, duben 2011, vlastní zpracování Do roku 2014 by měl v Jihlavě vyrůst vědeckotechnický park a centrum pro transfer technologií Vysočina, jehož zaměření bude přednostně na inovace v oblasti energetiky a podle prohlášení budoucích provozovatelů (Energoklastr) má potenciál stát se jedním z významných technologických pracovišť v České republice.


12

Přímé zahraniční investice Jako ukazatel otevřenosti ekonomiky a příznivého podnikatelského prostředí se často uvádí výše přímých zahraničních investic. Česká národní banka sleduje tento ukazatel na obyvatele. Podobně jako ve všech jiných ukazatelích, týkajících se inovačního potenciálu, se i zde potvrzuje výjimečná pozice Prahy, kam byla v roce 2009 lokalizována více než polovina přímých zahraničních investic v ČR. Kraj Vysočina se výší zahraničních investic na obyvatele v roce 2009 řadí na desáté místo ze čtrnácti krajů. Byla zde však zaznamenána vysoká dynamika růstu zahraničních investic, které se během 9 let zvýšily čtyřikrát. Celkově činil stav přímých zahraničních investic na konci roku 2009 v Kraji Vysočina 58 mld. Kč, v celé České republice cca 2,3 bil. Kč. Tabulka č. 3 - Výše přímých zahraničních investic na obyvatele v tis. Kč, 2000-2009 nárůst PZI 2009/2000 v% kraj / rok Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

2000 2001 328,9 416,1 87,2 93,3 49,6 56,3 60,3 71,1 34,5 36,5 73,7 84,5 36,8 41,5 31,0 35,9 44,1 54,7 27,8 47,0 45,2 51,9 27,8 38,1 34,0 44,4 28,8 30,8 79,7 96,1 Zdroj: Česká národní banka

2002 529,0 102,1 61,5 91,1 48,7 93,1 52,2 41,6 52,9 35,6 52,6 41,7 51,9 40,5 114,3

2003 462,6 119,1 52,7 90,6 45,5 82,7 67,6 44,3 78,4 61,6 62,8 48,7 47,5 56,2 113,9

2004 513,6 113,1 66,3 86,1 50,8 92,4 102,0 47,2 68,7 64,7 81,0 53,2 48,8 65,1 125,5

2005 681,1 138,9 90,9 88,2 52,7 75,2 107,7 44,7 71,2 69,1 52,2 43,9 50,0 71,0 145,7

2006 748,0 157,7 96,4 96,1 53,6 73,7 109,8 39,3 75,1 99,9 61,8 41,5 50,3 98,3 162,3

2007 876,8 194,8 112,6 106,3 58,7 127,0 121,9 54,5 79,4 124,4 73,4 42,3 62,4 131,7 196,9

2008 954,6 190,5 125,2 106,8 64,9 124,5 139,2 56,9 91,0 103,8 86,4 50,2 65,0 130,0 209,9

2009 953,6 220,9 130,5 125,0 72,0 124,2 133,2 65,1 76,6 113,1 116,1 52,0 66,9 138,2 220,3

304,4 282,2 267,6 214,7 211,1 170,4 370,1 211,0 176,4 402,5 259,7 186,9 194,5 468,6 282,4

V rámci kraje Vysočina je v absolutních hodnotách přímých zahraničních investic dominantním okresem okres Jihlava, za kterým se s velkým odstupem řadí okresy Pelhřimov, Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod. Na posledním místě je okres Třebíč, který v průběhu sledovaného období (2000 – 2009) dosáhl výše PZI na úrovni 10% okresu Jihlava.


13

Graf č. 8 - Přímé zahraniční investice - kraj Vysočina dle okresů

* Dle dat ČNB bylo 986 009 tis. Kč nezařazeno do okresů (vykazováno na jednotku kraj Vysočina)

Zdroj: Česká národní banka Investiční pobídky Investiční pobídky jsou v rámci celé České republiky poskytovány v souladu se Zákonem č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách, ve znění platném od 2. července 2007. Pobídky se poskytují investorům zavádějícím novou výrobu nebo rozšiřujícím stávající výrobu, a to na investice do zpracovatelského průmyslu. Pobídky se týkají slev na dani, hmotné podpory na vytváření pracovních míst, nebo na školení a rekvalifikace. Poskytování investičních pobídek je regulováno Regionální mapou veřejné podpory v ČR. Pro investice s uznatelnými náklady do 50 mil. EUR je pro kraj Vysočina max. strop veřejné podpory 40%, u středních podniků 50% a u malých až 60%. Tyto hodnoty maximální míry veřejné podpory mohou být sníženy dle podporovaného oboru investice (OKEČ). Podrobné podmínky jsou uvedeny v zákoně a jejich realizací je v České republice pověřena Agentura CzechInvest. Podle informací zveřejněných Agenturou CzechInvest byly ve sledovaném období duben 1998 až březen 2011 schváleny investiční pobídky dvěma firmám (dva projekty) z kraje Vysočina v celkové hodnotě 729,1 mil. Kč. Jednalo se o investiční pobídky z let 2009 a 2010 českým firmám z oblasti potravinářského a dřevozpracujícího průmyslu, oba projekty realizovány v okrese Jihlava. Celkem bylo realizací těchto projektů vytvořeno 350 pracovních míst.


14

3.

HNACÍ SÍLY INOVACÍ

3.1

Lidské zdroje

Vzdělanost v kraji Vysočina, vyjádřená počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí, za období 2005 – 2009 stále roste současně s trendem ostatních krajů ČR. Kraj Vysočina se nachází na 10. místě z důvodu nižšího rozvoje vysokého školství v kraji. Počet VaV zaměstnanců a výzkumných pracovníků v kraji Vysočina má kolísající tendenci. Vysočina následuje v nejmenším počtu těchto zaměstnanců pouze kraj Karlovarský. Vyšší nezaměstnanost se projevila v roce 2006, což způsobilo pokles VaV zaměstnanců a výzkumných pracovníků. Kraj Vysočina obsadil ve sledovaném období 2005 – 2009 v rámci obou skupin pracovníků třetí nejhorší místo v porovnání s ostatními kraji České republiky. Největší zastoupení, jak u kraje Vysočina, tak i u ostatních krajů, zaznamenává sektor podnikatelský, po něm sektor vládní a následně, většinou s nulovým zastoupením (Vysočina), sektory vysokoškolský a neziskový. Vysočina se podílí v sektoru podnikatelském 2-3% a v sektoru vládním 0,1-0,4% na celkovém počtu zaměstnanců VaV a výzkumníků v České republice. Tabulka č. 4 – Počet lidí s terciárním vzděláním na 100 obyvatel, 2005-2009 Kraj / Rok

2005

2006

2007

2008

2009

Praha

19,45

20,19

19,66

22,20

22,29

Středočeský

6,86

7,12

7,38

8,48

9,10

Jihočeský

7,34

8,46

8,65

8,61

9,79

Plzeňský

7,21

7,47

8,58

9,21

10,03

Karlovarský

5,89

5,72

5,95

5,39

7,11

Ústecký

5,00

5,46

4,55

4,54

5,58

Liberecký

6,52

6,49

6,48

6,47

7,58

Královéhradecký

7,34

8,91

8,47

9,10

9,83

Pardubický

7,75

7,73

7,03

8,28

9,36

Vysočina

6,93

7,32

7,56

8,08

8,26

Jihomoravský

10,68

10,78

11,59

11,81

13,26

Olomoucký

8,38

8,66

8,74

8,40

8,10

Zlínský

7,82

7,83

8,56

9,38

9,79

Moravskoslezský

7,17

7,73

8,02

8,16

9,79

ČR

8,85

9,28

9,39

10,03

10,89

Zdroj: Český statistický úřad, Trh práce v ČR 1993 až 2009, vlastní zpracování Hodnota počtu lidí s terciárním vzděláním na 100 obyvatel v kraji Vysočina v období 2005 – 2009 se nachází pod celorepublikovým průměrem, ačkoliv převyšuje kraje Ústecký, Karlovarský, Liberecký, Středočeský v letech 2005 - 2007 a v roce 2009 i Olomoucký. Příčinou nižšího počtu lidí s terciárním vzděláním je málo rozvinuté vysoké školství v kraji, což dokazuje přítomnost pouze dvou vysokých škol a to Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a Západomoravské vysoké škola Třebíč. V kraji Vysočina jsou zastoupeny i pobočky vysokých škol z okolních krajů, například pobočka Vysokého učení technického v Brně (Pobočka fakulty strojního inženýrství ve VOŠ a SPŠ Žďár nad Sázavou), pobočka Univerzity Palackého v Olomouci (Institut celoživotního vzdělávání FF UP, Regionální konzultační pracoviště v Jihlavě), pobočka České zemědělské univerzity v Praze (Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů – Centrum pro výuku chovu koní, Humpolec), pobočka

3. Hnací síly inovací

15

Vysoké školy chemicko – technologické v Praze (Akademie Světlá nad Sázavou – vzdělávací program Konzervování a restaurování objektů kulturního dědictví – uměleckořemeslných děl), pobočka Technické univerzity Liberec (Fakulta textilní, obor Textilní a oděvní návrhářství – Střední uměleckoprůmyslová škola Jihlava – Helenín) a pobočka Univerzity Jana Amose Komenského Praha (Konzultační středisko Obrataň , obory speciální pedagogiky). Dalším důvodem je nižší stupeň urbanizace kraje Vysočina oproti jiným krajům, kdy obyvatelé měst dosahují vyššího vzdělání oproti obyvatelům venkova. S tím souvisí i nižší procento vysokoškolsky vzdělaných u starší generace, která na venkově převažuje. Co se týká struktury vysokoškolských studentů podle studovaného oboru, jak ukazuje mapa č. 3, ve všech krajích převládají společenské vědy. U ostatních oborů jsou patrné jisté rozdíly, a to především v podílu zemědělských oborů. Kraj Vysočina (významná zemědělská oblast České republiky) a dále také Jihočeský kraj (významná rybníkářská oblast) se vyznačovaly v roce 2009 vyšším podílem těchto oborů. Kraj Vysočina se ale naopak v roce 2009 vyznačoval nižším podílem osob, studujících společenské vědy, Mapa č. 3 - Podíl osob s terciérním vzděláním na osobách 15+ a struktura VŠ studentů podle oborů v krajích ČR (2009)

Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, Statistická ročenka školství


16

Tabulka č. 5 – Zaměstnanci VaV (FTE), 2005-2009 Kraj / Rok

2005

2006

2007

2008

2009

Hl. m. Praha

17 584

19 889

21 176

20 943

19 747

Středočeský

4 513

4 924

5 056

5 176

5 230

Jihočeský

1 644

1 815

1 813

1 898

2 050

Plzeňský

1 432

1 799

1 953

1 793

1 951

70

94

70

136

107

697

793

842

798

736

Liberecký

1 295

1 857

1 432

1 423

1 270

Královéhradecký

1 365

1 198

1 453

1 447

1 750

Pardubický

1 936

2 145

2 193

2 218

2 092

699

605

605

683

648

Jihomoravský

6 036

6 200

6 205

7 501

8 387

Olomoucký

2 058

2 049

2 011

2 025

1 996

Zlínský

1 665

1 775

1 625

1 837

1 807

Moravskoslezský

2 376

2 585

2 759

2 931

3 191

43 370

47 729

49 192

50 808

50 961

Karlovarský Ústecký

Vysočina

ČR

Zdroj: Český statistický úřad - Statistická ročenka vědy, technologií a inovací, Česká republika a mezinárodní srovnání v období 2000 – 2008, Statistická ročenka České republiky 2010, vlastní zpracování. Tabulka č. 6 – Výzkumní pracovníci (FTE), 2005-2009 Kraj / Rok

2005

2006

2007

2008

2009

Hl. m. Praha

10580

11773

13125

13454

12076

Středočeský

2 420

2 677

2 763

3 025

2 889

Jihočeský

812

848

782

809

868

Plzeňský

814

631

721

742

886

29

36

39

106

62

Ústecký

302

395

411

398

370

Liberecký

669

1 037

779

735

502

Královéhradecký

733

628

740

701

804

Pardubický

907

1 117

1 159

1 176

1 142

Vysočina

369

258

305

387

358

Jihomoravský

3 596

3 705

3 749

4 723

5 136

Olomoucký

1 016

991

1 042

1 073

1 016

646

766

726

824

816

Moravskoslezský

1 277

1 404

1 536

1 632

1 835

ČR

24169

26267

27878

29785

28759

Karlovarský

Zlínský

Zdroj: Český statistický úřad - Statistická ročenka vědy, technologií a inovací, Česká republika a mezinárodní srovnání v období 2000 – 2008, Statistická ročenka České republiky 2010, vlastní zpracování. 3. Hnací síly inovací

17

Jak ukazuje tabulka č. 7, počet zaměstnanců pracujících ve vědě a výzkumu v kraji Vysočina má kolísající tendenci. Ovšem mezi léty 2006 – 2007 jejich počet stagnoval. V roce 2009 došlo k poklesu oproti roku 2008, a to v souvislosti se zvyšující se nezaměstnaností jak v kraji Vysočina, tak v celé České republice. Kraj Vysočina zaujímá třinácté místo co do počtu VaV zaměstnanců. Nejvyšší počet je zaznamenán v kraji Jihomoravském a nejnižší v kraji Karlovarském. Pozice kraje Vysočina vůči ostatním krajům ČR, co do počtu výzkumných pracovníků, je stejná jako u počtu VaV pracovníků. Kraj Vysočina následuje v nejmenším počtu těchto pracovníků Karlovarský kraj. K roku 2009 má srovnatelnou hodnotu s krajem Vysočina (358 pracovníků) pouze kraj Ústecký (370) a Liberecký (502). Ostatní kraje jej většinou převyšují o 500 – 1 000 výzkumných pracovníků. Tabulka č. 7 – Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných (FTE), 2005-2009 Kraj / Rok

2005

2006

2007

2008

2009

Hl. m. Praha

28,19

31,61

33,44

32,14

29,87

Středočeský

8,16

8,61

8,61

8,53

8,69

Jihočeský

5,44

5,93

5,78

6,03

6,73

Plzeňský

5,31

6,63

7,13

6,44

7,04

Karlovarský

0,48

0,65

0,48

0,91

0,75

Ústecký

1,94

2,21

2,35

2,16

2,01

Liberecký

6,41

9,51

7,08

7,11

6,38

Královéhradecký

5,29

4,55

5,40

5,49

6,88

Pardubický

8,07

9,01

9,09

8,94

8,78

Vysočina

2,93

2,49

2,41

2,77

2,71

11,66

11,85

11,59

13,84

15,87

Olomoucký

7,24

6,95

6,68

6,80

6,82

Zlínský

6,19

6,37

5,63

6,44

6,76

Moravskoslezský

4,40

4,75

4,90

5,06

5,75

ČR

9,03

9,82

9,90

10,09

10,34

Jihomoravský

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ - Práce, sociální statistiky, Český statistický úřad - Statistická ročenka vědy, technologií a inovací, Česká republika a mezinárodní srovnání v období 2000 – 2008, Statistická ročenka České republiky 2010, vlastní zpracování. Kraj Vysočina se dlouhodobě pohybuje co do počtu VaV pracovníků na 1 000 zaměstnaných na třetím místě od konce mezi kraji ČR a zároveň hluboko pod celorepublikovým průměrem. V letech 2008 a 2009 se hodnota ustálila, tak jako se dělo i u ostatních krajů. Počet výzkumných pracovníků v kraji Vysočina (tabulka č. 8) podporuje přítomnost vysokých škol a výzkumných ústavů, zejména jejich detašovaná pracoviště. Protože jejich množství je značně omezené, odráží se to i na počtu výzkumných pracovníků v kraji Vysočina. Kraj se nachází na třetím místě s nejmenším počtem těchto pracovníků na 1 000 zaměstnaných. Pod touto hodnotou (cca 1,4 v období 2005 – 2009) se nachází kraje Karlovarský (0,4 za sledované období) a Ústecký (1,0 za sledované období).


18

Tabulka č. 8 – Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných (FTE), 2005-2009 Kraj / Rok

2005

2006

2007

2008

2009

Hl. m. Praha

16,96

18,71

20,72

20,65

18,26

Středočeský

4,38

4,68

4,70

4,98

4,80

Jihočeský

2,69

2,77

2,49

2,57

2,85

Plzeňský

3,02

2,33

2,63

2,66

3,19

Karlovarský

0,20

0,25

0,26

0,71

0,44

Ústecký

0,84

1,10

1,15

1,08

1,01

Liberecký

3,31

5,30

3,85

3,67

2,52

Královéhradecký

2,84

2,38

2,75

2,66

3,16

Pardubický

3,78

4,70

4,81

4,74

4,79

Vysočina

1,54

1,06

1,21

1,57

1,50

Jihomoravský

6,95

7,08

7,00

8,71

9,72

Olomoucký

3,57

3,36

3,46

3,61

3,47

Zlínský

2,40

2,75

2,52

2,89

3,05

Moravskoslezský

2,36

2,58

2,73

2,82

3,30

ČR

5,03

5,40

5,61

5,92

5,84

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ - Práce, sociální statistiky, Český statistický úřad - Statistická ročenka vědy, technologií a inovací, Česká republika a mezinárodní srovnání v období 2000 – 2008, Statistická ročenka České republiky 2010, vlastní zpracování.


19

Tabulka č. 9 – Počet VaV pracovníků podle sektoru provádění (FTE), 2005-2009 Rok

2 005

Kraje / Sektory Česká republika

P

Vl

2 006 Vš

22143 10223

N

10776 229

Hl. m. Praha

6169

6789

Středočeský

3434

1077

0

Jihočeský

693

514

Plzeňský

717 63

Ústecký

Vl

Vš

24101 10698

N

12776 154

7360

7232

2

3780

1135

3

422

15

796

566

53

641

21

689

7

0

0

86

544

13

140

0

Liberecký

856

9

429

Královéhradecký

809

349

1704 675

Jihomoravský

2730

Olomoucký

1129

Zlínský Moravskoslezský

Karlovarský

Pardubický Vysočina

4453 173

P

2 007

5189 108

P

Vl

2 008 Vš

25650 10908

N

2 009

P

Vl

Vš

N

12465 168

26069

11386

13147 206

5588 131

7475

7759

5560 148

8017

7440

6

3879

1128

47

2

3972

1141

62

429

24

808

603

397

5

847

587

59

1051

0

777

78

1096

2

771

8

0

0

67

2

1

0

133

562

26

204

0

622

26

191

3

1

1021

24

811

1

890

10

531

206

0

860

107

231

1

1130

60

0

229

3

1851

53

240

0

1899

24

0

0

583

22

0

0

582

1235

2065

5

2648

1302

2247

3

5

920

4

1127

14

900

1248

2

415

0

1294

3

1370

145

856

5

1443

146

P

Vl

Vš

25884 11180

N

13648 249

6050

7666

5874 156

1

4107

1112

9

1

457

7

899

596

510

45

93

926

3

1047

95

810

0

2

1

0

102

2

2

0

563

56

179

0

498

54

183

1

2

1008

30

383

2

953

29

280

7

262

0

1130

68

250

0

1397

111

242

0

56

238

0

1927

54

237

0

1783

60

249

0

24

0

0

668

14

0

1

630

17

1

1

2744

1316

2141

5

3080

1416

2978

27

3848

1297

3222

20

8

1163

17

817

14

1152

17

843

13

1144

16

820

16

478

0

1508

6

109

2

1642

6

187

1

1607

7

193

0

992

4

1564

145

1048

1

1701

145

1084

1

1819

118

1254

1

Zdroj: Český statistický úřad - Statistická ročenka vědy, technologií a inovací, Česká republika a mezinárodní srovnání v období 2000 – 2008 , Statistická ročenka kraje Vysočina 2010, vlastní zpracování. Vysvětlivky: P - podnikatelský, Vl - vládní, Vš - vysokoškolský, N - neziskový

Vývoj počtu VaV zaměstnanců dle sektoru provádění v období 2005 – 2009 je mírně kolísavý. Největší hodnoty zaznamenává sektor podnikatelský. V roce 2005 dosahoval počtu 675 zaměstnaných, v letech 2006 a 2007 tato hodnota poklesla. V dalších letech dosáhla opět cca shodné hodnoty 650 pracovníků. Vládní sektor v roce 2005 prezentovalo 24 VaV pracovníků a Vysočina se tak umístila na 7 místě v pořadí krajů. Tato situace se v následující letech neopakovala a kraj Vysočina se vždy umístil na 4. nejhorším místě s počtem cca 20 pracovníků.


20

Tabulka č. 10 – Počet výzkumných pracovníků podle sektoru provádění (FTE), 2005-2009 Rok Kraje / Sektory Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2 005 P

Vl

2 006 P

Vl

2 007

Vš

N

P

Vl

2 008

Vš

N

Vš

N

10353 6113

7575

127

11290 6564

8352

61

12497 6648

8664

3196 4119

3662 4475

4360 4627

P

2 009

Vl

Vš

N

P

69 13253

7084

9358

90

Vl

Vš

N

12657 6270

9664

168

3106 4503

3170

95

3604

32

4091

46

4321

4922

4161

50

4363

104

1880

538

0

2

2085

586

2

6

2157

578

26

2

2385

600

40

1

2399

483

7

1

227

269

307

10

228

322

283

15

194

344

241

3

194

321

289

5

246

260

331

31

402

26

374

12

326

30

275

0

407

23

289

2

435

38

266

3

572

30

284

0

24

5

0

0

31

5

0

0

36

2

1

0

104

1

1

0

59

2

1

0

182

7

113

0

210

19

166

0

249

10

152

0

235

21

141

0

200

29

141

0

345

7

317

0

431

11

594

0

347

7

423

2

422

10

301

2

315

9

171

7

338

217

177

0

379

63

185

1

476

32

231

0

445

37

218

0

560

47

197

0

712

0

194

2

861

47

209

0

904

48

208

0

926

47

204

0

874

52

216

0

347

22

0

0

238

21

0

0

284

22

0

0

374

11

0

1

343

13

0

1

1456

817

1320

3

1415

889

1400

1

1419

854

1472

4

1615

973

2118

18

2145

753

2224

15

428

2

585

1

452

7

527

6

460

10

562

10

500

9

555

9

485

8

514

9

331

2

313

0

435

3

329

0

627

4

95

0

673

4

147

1

666

6

145

0

486

82

707

3

538

86

778

1

577

87

871

0

626

90

917

0

687

75

1073

0

Zdroj: Český statistický úřad - Statistická ročenka vědy, technologií a inovací, Česká republika a mezinárodní srovnání v období 2000 – 2008 a Statistická ročenka kraje Vysočina 2010, vlastní zpracování. Vysvětlivky: P - podnikatelský, Vl - vládní, Vš - vysokoškolský, N - neziskový Ve sledovaném období byl kraj Vysočina nejvíce aktivní v podnikatelském sektoru. V porovnání s ostatními kraji ČR se nachází v roce 2005 na 7. místě. V následujícím období je kraj Vysočina na 11. místě, před kraji Karlovarském, Jihočeském a Ústeckém. Vládní sektor je každoročně zastoupen krajem Vysočina v letech 2005 – 2007 22 výzkumnými pracovníky. V roce 2008 klesl jejich počet na polovinu (11 pracovníků) a v následujícím roce se mírně zvýšil na 13 výzkumných pracovníků. V porovnání s ostatními kraji pozice Vysočiny ve vládním sektoru se snižuje od 7. k 5. nejhorší hodnotě. Vysokoškolský a neziskový sektor nezastupovali ve Vysočině za sledované období žádní pracovníci. Výjimku tvoří roky 2008 a 2009, kdy neziskový sektor zastoupil každoročně jeden výzkumný pracovník.


21

Tabulka č. 11 – Podíl počtu zaměstnanců VaV podle sektorů a krajů (FTE), 2005-2009 Rok

2 005

2 006

2 007

2 008

2 009

Kraje / Sektory

P

Vl

Vš

N

P

Vl

Vš

N

P

Vl

Vš

N

P

Vl

Vš

N

P

Vl

Vš

N

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

27,9% 66,4% 41,3% 75,7% 30,5% 67,6% 40,6% 70,1%

31,3% 68,2% 44,8%

78,3% 28,7% 68,1% 42,3% 71,9% 23,4% 68,6% 43,0% 62,8%

15,5% 10,5%

0,0%

0,9%

15,7% 10,6%

0,0%

3,7%

15,1% 10,3%

0,4%

1,0%

15,2% 10,0%

0,5%

0,6%

15,9%

9,9%

0,1%

0,4%

3,1%

5,0%

3,9%

6,4%

3,3%

5,3%

3,4%

15,5%

3,2%

5,5%

3,2%

2,7%

3,2%

5,2%

3,5%

3,4%

3,5%

5,3%

3,7%

18,0%

3,2%

0,5%

5,9%

9,1%

2,9%

0,6%

8,2%

0,1%

3,0%

0,7%

8,8%

1,4%

3,0%

0,8%

7,0%

1,5%

4,0%

0,8%

5,9%

0,0%

0,3%

0,1%

0,0%

0,0%

0,4%

0,1%

0,0%

0,0%

0,3%

0,0%

0,0%

0,0%

0,5%

0,0%

0,0%

0,0%

0,4%

0,0%

0,0%

0,0%

2,5%

0,1%

1,3%

0,0%

2,3%

0,2%

1,6%

0,0%

2,4%

0,2%

1,5%

1,8%

2,2%

0,5%

1,4%

0,2%

1,9%

0,5%

1,3%

0,4%

3,9%

0,1%

4,0%

0,4%

4,2%

0,2%

6,3%

0,7%

3,5%

0,1%

4,3%

1,4%

3,9%

0,3%

2,9%

1,1%

3,7%

0,3%

2,1%

2,9%

3,7%

3,4%

1,9%

0,2%

3,6%

1,0%

1,8%

0,4%

4,4%

0,5%

2,1%

0,3%

4,3%

0,6%

1,9%

0,1%

5,4%

1,0%

1,8%

0,0%

7,7%

0,0%

2,1%

1,4%

7,7%

0,5%

1,9%

0,0%

7,4%

0,5%

1,9%

0,0%

7,4%

0,5%

1,8%

0,0%

6,9%

0,5%

1,8%

0,0%

3,0%

0,2%

0,2%

0,2%

0,1%

0,0%

0,5%

2,4%

0,1%

0,0%

0,0%

2,4%

0,0%

0,0%

2,3%

0,0%

0,0%

2,6%

0,0%

0,4%

12,3% 12,1% 19,2%

2,2%

11,0% 12,2% 17,6%

1,9%

10,7% 12,1% 17,2%

3,1%

11,8% 12,4% 22,7% 13,3% 14,9% 11,6% 23,6%

8,2%

5,1%

0,0%

8,5%

1,7%

4,7%

0,1%

7,0%

5,3%

4,5%

0,2%

6,6%

8,5%

4,4%

0,1%

6,4%

6,1%

4,4%

0,1%

6,0%

6,4%

5,6%

0,0%

3,8%

0,0%

5,4%

0,0%

3,7%

0,0%

5,9%

0,1%

0,9%

0,9%

6,3%

0,1%

1,4%

0,7%

6,2%

0,1%

1,4%

0,0%

6,2%

1,4%

7,9%

2,1%

6,0%

1,4%

7,8%

2,3%

6,1%

1,3%

8,4%

0,7%

6,5%

1,3%

8,2%

0,6%

7,0%

1,1%

9,2%

0,5%

Zdroj: Český statistický úřad - Statistická ročenka vědy, technologií a inovací, Česká republika a mezinárodní srovnání v období 2000 – 2008, Statistická ročenka kraje Vysočina 2010, vlastní zpracování. Vysvětlivky: P - podnikatelský, Vl - vládní, Vš - vysokoškolský, N - neziskový Procentuální podíl zaměstnanců VaV z celkového počtu těchto zaměstnanců v ČR je odvozen i z jejich počtu v jednotlivých sektorech. Pozice vůči krajům ČR je tedy shodná s předchozí tabulkou a komentářem. Podnikatelský sektor je procentuálně tvořen za sledované období cca 2,5%. Vládní sektor 0,2% a ostatní sektory 0% s výjimkou let 2008 a 2009, kdy neziskový sektor byl zastoupen 0,5 a 0,4%.


22

Tabulka č. 12 – Podíl počtu výzkumných pracovníků podle sektorů a krajů (FTE), 2005-2009 Rok

2 005

2 006

2 007

2 008

2 009

Kraje / Sektory

P

Vl

Vš

N

P

Vl

Vš

N

P

Vl

Vš

N

P

Vl

Vš

N

P

Vl

Vš

N

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

30,9% 67,4% 41,8%

74,5%

32,4% 68,2% 43,1%

52,8%

34,9% 69,6% 47,2%

66,6% 32,6% 69,5% 44,5% 55,8% 24,5% 71,8% 45,1%

62,0%

18,2%

8,8%

0,0%

1,4%

18,5%

8,9%

0,0%

8,9%

17,3%

8,7%

0,3%

2,8%

18,0%

8,5%

0,4%

0,9%

19,0%

7,7%

0,1%

0,4%

2,2%

4,4%

4,1%

7,5%

2,0%

4,9%

3,4%

23,8%

1,6%

5,2%

2,8%

4,3%

1,5%

4,5%

3,1%

5,5%

1,9%

4,2%

3,4%

18,4%

3,9%

0,4%

4,9%

9,1%

2,9%

0,5%

3,3%

0,2%

3,3%

0,3%

3,3%

2,8%

3,3%

0,5%

2,8%

3,3%

4,5%

0,5%

2,9%

0,0%

0,2%

0,1%

0,0%

0,0%

0,3%

0,1%

0,0%

0,0%

0,3%

0,0%

0,0%

0,0%

0,8%

0,0%

0,0%

0,0%

0,5%

0,0%

0,0%

0,0%

1,8%

0,1%

1,5%

0,0%

1,9%

0,3%

2,0%

0,0%

2,0%

0,2%

1,7%

0,0%

1,8%

0,3%

1,5%

0,0%

1,6%

0,5%

1,5%

0,0%

3,3%

0,1%

4,2%

0,0%

3,8%

0,2%

7,1%

0,0%

2,8%

0,1%

4,9%

2,8%

3,2%

0,1%

3,2%

1,8%

2,5%

0,1%

1,8%

4,3%

3,3%

3,6%

2,3%

0,3%

3,4%

1,0%

2,2%

0,8%

3,8%

0,5%

2,7%

0,0%

3,4%

0,5%

2,3%

0,0%

4,4%

0,7%

2,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

7,0%

0,7%

2,2%

0,0%

6,9%

0,8%

2,2%

0,0%

3,4%

0,4%

0,3%

0,3%

0,2%

0,0%

1,1%

2,7%

0,2%

0,0%

0,0%

2,1%

0,0%

0,0%

2,3%

0,0%

0,0%

2,8%

0,0%

0,6%

14,1% 13,4% 17,4%

2,7%

12,5% 13,6% 16,8%

2,1%

11,4% 12,8% 17,0%

5,8%

12,2% 13,7% 22,6% 19,9% 16,9% 12,0% 23,0%

8,7%

4,1%

0,0%

7,7%

0,7%

4,0%

0,1%

6,3%

9,2%

3,7%

0,2%

6,5%

14,4%

3,8%

0,1%

5,9%

9,9%

3,8%

0,1%

5,3%

5,3%

3,2%

0,0%

4,1%

0,0%

3,8%

0,0%

3,9%

0,0%

5,0%

0,1%

1,1%

0,0%

5,1%

0,1%

1,6%

0,9%

5,3%

0,1%

1,5%

0,0%

4,7%

1,3%

9,3%

2,4%

4,8%

1,3%

9,3%

2,2%

4,6%

1,3%

10,1%

0,0%

4,7%

1,3%

9,8%

0,0%

5,4%

1,2%

11,1%

0,0%

Zdroj: Český statistický úřad - Statistická ročenka vědy, technologií a inovací, Česká republika a mezinárodní srovnání v období 2000 – 2008, Statistická ročenka kraje Vysočina 2010, vlastní zpracování. Vysvětlivky: P - podnikatelský, Vl - vládní, Vš - vysokoškolský, N - neziskový Podíl výzkumných pracovníků z celkového počtu výzkumníků v ČR je odvozen i z jejich počtu v jednotlivých sektorech. Pozice vůči krajům ČR je tedy shodná s předchozí tabulkou a komentářem. Za období 2005 – 2009 je procentuálně nejvíce zastoupen krajem Vysočina podnikatelský sektor v roce 2005 a to 3,4% z celkového počtu těchto pracovníků v ČR. V následujících letech je zastoupen 2,5%. Vládní sektor tvoří kraj Vysočina 0,2 – 0,4% a má klesající tendenci. Vysokoškolský sektor není v rámci kraje vůbec zastoupen a sektor neziskový je tvořen v roce 2008 1,1% a v roce 2009 0,6%.


23

3.2

Financování a podpora

Podíl výdajů na výzkum a vývoj jako procento HDP kraje je v kraji Vysočina třetí nejnižší v rámci krajů České republiky, kdy nižší hodnoty jsou vykazovány v krajích Ústeckém a Karlovarském. Tento stav je charakteristický pro celé sledované období let 2005 až 2009. V rámci kraje Vysočina tento podíl mírně kolísá, ve srovnání let 2005 a 2009 došlo k poklesu o 0,1 procentního bodu. Ve srovnání s průměrnou hodnotou za všechny kraje ČR je tento podíl méně než třetinový. Některé z možných důvodů tohoto stavu jsou rozvedeny u následujících tabulek. Tabulka č. 13 - Vývoj podílu výdajů na VaV na HDP, 2005-2009 (v %) Kraj / Rok

2005

2006

2007

2008

2009

Praha

2,21%

2,46%

2,60%

2,42%

2,21%

Středočeský

2,77%

2,46%

2,77%

2,47%

2,56%

Jihočeský

0,98%

0,97%

0,96%

1,04%

1,12%

Plzeňský

0,75%

0,81%

0,79%

1,04%

0,93%

Karlovarský

0,11%

0,10%

0,10%

0,13%

0,13%

Ústecký

0,30%

0,28%

0,31%

0,34%

0,28%

Liberecký

1,06%

1,35%

1,15%

1,35%

1,26%

Královéhradecký

0,84%

0,67%

0,79%

0,74%

1,02%

Pardubický

1,34%

1,45%

1,38%

1,32%

1,31%

Vysočina

0,56%

0,38%

0,36%

0,49%

0,46%

Jihomoravský

1,55%

1,56%

1,60%

1,54%

2,14%

Olomoucký

0,97%

0,89%

0,93%

0,84%

0,97%

Zlínský

1,13%

1,09%

1,04%

0,92%

0,93%

Moravskoslezský

0,71%

1,69%

0,77%

0,70%

0,86%

ČR

1,41%

1,55%

1,54%

1,47%

1,53%

Zdroj: Český statistický úřad - Statistická ročenka vědy, technologií a inovací, Česká republika a mezinárodní srovnání v období 2000 – 2008, Statistická ročenka kraje Vysočina 2010, Veřejná databáze ČSÚ – Makroekonomika, vlastní zpracování. V případě veřejných výdajů na výzkum a vývoj jako procentního podílu na HDP patří kraji Vysočina až třinácté místo v rámci krajů ČR. Je to způsobeno především faktem, že v kraji takřka chybí vysoké školství, které je jinak významným kanálem, prostřednictvím kterého plynou veřejné prostředky do vědy a výzkumu. Vysoké školy či jejich pobočky, které v kraji působí, se orientují především na vzdělávací aktivity a vědeckovýzkumné aktivity jsou zatím ve stadiu plánování a příprav (například Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Tuto závislost lze doložit obdobnou situací v kraji Karlovarském, kde se rovněž nenachází vysoká škola s rozvinutými vědeckovýzkumnými aktivitami.


24

Tabulka č. 14 - Veřejné výdaje na VaV jako % podíl na HDP, 2005-2009 (v %) Kraj / Rok

2005

2006

2007

2008

2009

Praha

1,29%

1,37%

1,43%

1,36%

1,40%

Středočeský

0,36%

0,35%

0,32%

0,33%

0,36%

Jihočeský

0,39%

0,40%

0,47%

0,52%

0,55%

Plzeňský

0,27%

0,30%

0,31%

0,33%

0,33%

Karlovarský

0,01%

0,01%

0,02%

0,05%

0,00%

Ústecký

0,08%

0,10%

0,10%

0,10%

0,11%

Liberecký

0,25%

0,30%

0,31%

0,30%

0,44%

Královéhradecký

0,43%

0,28%

0,33%

0,25%

0,35%

Pardubický

0,34%

0,33%

0,31%

0,30%

0,37%

Vysočina

0,13%

0,10%

0,10%

0,10%

0,10%

Jihomoravský

0,88%

0,93%

0,90%

0,83%

1,01%

Olomoucký

0,38%

0,38%

0,44%

0,40%

0,44%

Zlínský

0,21%

0,25%

0,27%

0,26%

0,29%

Moravskoslezský

0,24%

0,26%

0,28%

0,24%

0,28%

ČR

0,58%

0,60%

0,63%

0,61%

0,67%

Zdroj: Český statistický úřad - Statistická ročenka vědy, technologií a inovací, Česká republika a mezinárodní srovnání v období 2000 – 2008, Statistická ročenka kraje Vysočina 2010, Veřejná databáze ČSÚ – Makroekonomika, vlastní zpracování. Výše uvedené skutečnosti je možno doložit i v následující tabulce, která uvádí výdaje na VaV financované veřejným sektorem v absolutních číslech.


25

Tabulka č. 15 - Výdaje na VaV financované veřejným sektorem, 2005-2009 (v mil. Kč) Kraj / Rok

2005

2006

2007

2008

2009

Praha

9 258

10 674

12 581

12 570

13 264

Středočeský

1 104

1 223

1 224

1 307

1 411

Jihočeský

643

716

879

992

1 051

Plzeňský

409

493

546

569

569

7

7

11

38

3

Ústecký

164

208

231

228

247

Liberecký

266

328

355

338

461

Královéhradecký

599

406

536

403

570

Pardubický

410

444

457

446

541

Vysočina

161

135

149

140

133

2 644

3 035

3 207

3 279

3 835

Olomoucký

537

561

720

678

744

Zlínský

290

374

449

452

500

Moravskoslezský

756

840

1 017

903

973

17 248

19 445

22 362

22 342

24 301

Karlovarský

Jihomoravský

ČR

Zdroj:, Český statistický úřad – Data v publikacích,věda a výzkum, ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2009, výdaje na VaV – základní ukazatele za ČR v letech 1999-2009, Český statistický úřad – Statistické údaje výzkumu a vývoje jednotlivých krajů 2009, vlastní zpracování. Výše uvedené závěry podporují i údaje následující tabulky, která uvádí výdaje na VaV prováděné veřejným sektorem v členění na sektory vládní, vysokoškolský a neziskový. Role neziskového sektoru při provádění VaV v krajích je obecně méně významná (s výjimkou Prahy), u kraje Vysočina je tato skutečnost zvlášť markantní - v letech 2005 až 2009 byly výdaje neziskového sektoru na VaV (s výjimkou roku 2007) nulové.


26

Tabulka č. 16 - Výdaje na VaV prováděné veřejným sektorem, 2005-2009 (v mil. Kč) Kraj / Rok Veřejný sektor

2005 Vládní sektor

2006

Sektor vysokého školství

Nezisk. sektor

2007

Sektor Nezisk. vysokého sektor školství

Vládní sektor

2008

Sektor vysokého školství

Vládní sektor

Nezisk. sektor

2009


Vládní sektor

Vládní sektor


ČR

8 441

6 907

194

9 309

7 918

204

11 306

9 158

199

11 325

9 090

208

11 836

10 022

274

Praha

5 431

3 349

155

6 430

3 739

163

8 501

4 180

164

8 371

4 213

165

8 546

4 639

201

Středočeský

1 120

46

4

1 072

1

2

982

12

1

1 014

17

1

1 078

2

1

Jihočeský

451

283

9

504

285

17

550

310

3

596

382

5

629

383

37

Plzeňský

10

302

6

15

403

0

16

435

1

25

466

1

31

398

0

Karlovarský

4

0

x

4

0

x

3

1

0

1

1

x

1

0

x

Ústecký

9

48

5

18

76

5

14

99

4

23

108

1

26

115

1

12

147

1

11

169

2

8

233

2

15

181

2

15

220

2

Královéhradecký

331

281

1

88

273

2

73

377

1

63

286

0

126

353

0

Pardubický

410

185

2

38

189

7

36

190

7

15

194

7

29

213

x

15

8

0

13

14

x

16

47

1

17

79

0

11

0

0

979

1 398

5

1 030

1 676

5

1 011

1 918

5

1 058

1 888

15

1 235

2 264

17

Olomoucký

8

393

5

11

456

8

17

559

13

17

570

12

19

622

13

Zlínský

1

97

15

2

106

4

5

139

1

6

183

1

4

179

x

70

424

5

73

545

5

74

706

4

105

602

4

86

633

1

Liberecký

Vysočina Jihomoravský

Moravskoslezský

Zdroj: Český statistický úřad – Data v publikacích,věda a výzkum, ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2009, výdaje na VaV – základní ukazatele za ČR v letech 1999-2009, Český statistický úřad – Statistické ročenky krajů, základní ukazatele výzkumu a vývoje, vlastní zpracování. Co se týká výdajů na výzkum a vývoj v přepočtu na zaměstnance ve VaV, patří kraji Vysočina v letech 2008 a 2009 v mezikrajském srovnání páté místo. Dá se předpokládat, že relativně vyšší hodnota tohoto indikátoru je způsobena absolutně nižším počtem zaměstnanců ve VaV a tím, že výdaje na VaV se skládají i z fixních nákladů (na provoz zařízení/pracovišť), které se s klesajícím počtem zaměstnanců příliš nesnižují.


27

Tabulka č. 17 - Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV, 2005-2009 (v mil. Kč) Kraj / Rok

2005

2006

2007

2008

2009

ČR

0,973

1,045

1,104

1,065

1,086

Praha

0,901

0,965

1,082

1,073

1,059

Středočeský

1,897

1,731

2,089

1,890

1,922

Jihočeský

0,979

0,944

0,986

1,037

1,036

Plzeňský

0,789

0,741

0,714

0,986

0,819

Karlovarský

1,084

0,755

1,113

0,718

0,864

Ústecký

0,845

0,742

0,822

1,013

0,886

Liberecký

0,857

0,798

0,916

1,066

1,047

Královéhradecký

0,857

0,822

0,873

0,838

0,943

Pardubický

0,843

0,901

0,920

0,903

0,927

Vysočina

1,011

0,854

0,889

1,022

0,997

Jihomoravský

0,771

0,816

0,923

0,806

0,969

Olomoucký

0,667

0,648

0,752

0,708

0,812

Zlínský

0,943

0,927

1,059

0,889

0,876

Moravskoslezský

0,918

2,141

1,002

0,908

0,949

Zdroj: Český statistický úřad - Statistická ročenka vědy, technologií a inovací, Česká republika a mezinárodní srovnání v období 2000 – 2008, Statistická ročenka České republiky 2010, vlastní zpracování. Tato skutečnost je doložena i následující tabulkou, která uvádí výdaje na výzkum a vývoj na zaměstnance ve VaV ve veřejném sektoru. Tabulka č. 18 - Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV ve veřejném sektoru, 2005-2008 (v mil. Kč) Kraj / Rok

2005

2006

2007

2008

ČR

0,453

0,493

0,542

0,535

Praha

0,489

0,539

0,594

0,591

Středočeský

0,830

0,881

0,884

0,895

Jihočeský

0,395

0,419

0,542

0,588

Plzeňský

0,302

0,337

0,361

0,415

Karlovarský

0,677

0,525

1,883

5,451

Ústecký

0,728

0,541

0,477

0,436

Liberecký

0,461

0,517

0,534

0,617

Královéhradecký

0,460

0,361

0,482

0,352

Pardubický

0,666

0,553

0,573

0,583

Vysočina

4,019

2,593

2,804

3,578

Jihomoravský

0,332

0,414

0,417

0,409

Olomoucký

0,362

0,357

0,450

0,426

Zlínský

0,582

0,675

2,755

1,676

Moravskoslezský

0,351

0,327

0,324

0,294

Zdroj: Český statistický úřad, Výzkum a vývoj - Ukazatelé výzkumu a vývoje podle krajů ČR , vlastní zpracování


28

I zde je patrné, že absolutně nižší počet zaměstnanců ve VaV ve veřejném sektoru v kombinaci s fixními náklady na provoz zařízení/institucí srovnatelnými s ostatními kraji způsobuje, že výdaje na výzkum a vývoj v přepočtu na zaměstnance násobně převyšují průměr za kraje ČR. To spolu s předchozím indikátorem vypovídá o slabé personální základně pro realizaci VaV aktivit v kraji Vysočina.


29

4.

AKTIVITY FIREM

4.1

Investice firem

Investice firem do VaV jsou významným faktorem úrovně inovační výkonnosti kraje, neboť právě VaV ve firmách má povahu ryze aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jehož výsledky se projevují v podobě konkrétních inovativních produktů pro konečného zákazníka. Kraj Vysočina se vyznačuje slabším podnikatelským sektorem v porovnání s ostatními kraji ČR, v sektoru malých a středních podniků je poměrně nízký podíl inovačních firem, které by se věnovaly (alespoň částečně) výzkumu a vývoji nových produktů s vyšší technologickou náročností a přidanou hodnotou. Následující komentáře ke statistickým indikátorům podrobněji popisují aktuální situaci v kraji Vysočina včetně jeho srovnání s ostatními kraji ČR. Tabulka č. 19 - Podnikové výdaje na VaV jako % HDP Kraj / Rok

2005

2006

2007

2008

2009

Praha

0,75%

0,95%

1,01%

0,85%

0,60%

Středočeský

2,39%

2,07%

2,42%

2,07%

2,12%

Jihočeský

0,54%

0,54%

0,47%

0,48%

0,24%

Plzeňský

0,46%

0,47%

0,45%

0,67%

0,57%

Karlovarský

0,10%

0,09%

0,09%

0,08%

0,11%

Ústecký

0,21%

0,17%

0,18%

0,22%

0,17%

Liberecký

0,79%

1,04%

0,83%

1,04%

0,76%

Královéhradecký

0,39%

0,37%

0,43%

0,47%

0,54%

Pardubický

0,93%

1,05%

0,99%

0,95%

0,84%

Vysočina

0,43%

0,27%

0,23%

0,34%

0,31%

Jihomoravský

0,53%

0,51%

0,58%

0,57%

0,63%

Olomoucký

0,57%

0,47%

0,44%

0,40%

0,48%

Zlínský

0,84%

0,84%

0,69%

0,61%

0,58%

Moravskoslezský

0,45%

1,42%

0,47%

0,45%

0,55%

ČR

0,76%

0,88%

0,83%

0,77%

0,70%

Zdroj: Český statistický úřad – jednotlivé kraje – oblast Výzkum a Vývoj, Veřejná databáze ČSÚ – Makroekonomika, vlastní zpracování. Podnikové výdaje na VaV jako % HDP daného kraje patří v případě kraje Vysočina k nejnižším v ČR společně s Karlovarským a Ústeckým krajem. Důvodem tohoto stavu je poměrně slabý podnikatelský sektor, zejména co se týká malých a středních inovačních firem. V kraji převládají malé a střední podniky věnující se převážně standardní výrobě, které vynakládají pouze minimální prostředky na případný výzkum a vývoj, přičemž se jedná pouze o nahodilé a nekoncepční aktivity. Větší firmy zastoupené v kraji Vysočina (např. Bosch Diesel v Jihlavě, Tedom v Třebíči), které investují mnohem více prostředků do výzkumu a vývoje, samozřejmě celkovou inovační výkonnost kraje Vysočina v tomto kritériu v porovnání s ostatními kraji ČR nevyváží. Rovněž v celkových nákladech na inovace v podnicích (tabulka č. 22) patří kraj Vysočina k nejhorším v ČR (v tomto ukazateli je třetí nejhorší za Karlovarským a Královéhradeckým krajem). Příčinou jsou v podstatě stejné důvody jako tomu bylo u předchozího ukazatele. Zejména malý a střední podnikatelský sektor není orientován na technologicky náročnější výrobní aktivity, čímž neexistuje žádná přirozená motivace realizovat výzkum a vývoj ať už vlastními silami, či ve spolupráci se

4. Aktivity firem

30

znalostními institucemi nebo jinými firmami. V kraji Vysočina je rovněž malý počet inovačních malých a středních firem, které by se věnovaly poskytování sofistikovaných služeb s inovačním potenciálem. Tabulka č. 20 – Náklady na inovace v podnicích v roce 2008 (v mil. Kč) Náklady na inovace v podnicích

Kraj Praha

30 770

Středočeský

20 134

Jihočeský

5 863

Plzeňský

6 154

Karlovarský

843

Ústecký

7 033

Liberecký

5 112

Královéhradecký

2 976

Pardubický

6 254

Vysočina

3 584

Jihomoravský

14 549

Olomoucký

4 680

Zlínský

5 140

Moravskoslezský

10 334

ČR

123 427

Zdroj: Tab.1.4. - Náklady na inovace v roce 2008, Inovace a technologie v rozvoji regionů, Pavel Švejda a kolektiv, vlastní zpracování. Tabulka č. 21 - Výdaje na VaV financované soukromým sektorem (v mil. Kč) Kraj / Rok

2005

2006

2007

2008

2009

Praha

5 394

7388

8865

7 858

5 669

Středočeský

7 388

7158

9238

8 203

8 345

Jihočeský

897

957

865

909

464

Plzeňský

697

776

797

1 146

978

69

63

66

60

81

Ústecký

412

363

399

510

382

Liberecký

823

1144

945

1 171

804

Královéhradecký

543

545

696

776

875

1 123

1402

1443

1 433

1 248

538

369

340

479

436

1 591

1657

2074

2 228

2 385

809

694

719

684

798

Zlínský

1 166

1260

1138

1 082

981

Moravskoslezský

1 376

4622

1703

1 704

1 921

22 825

28399

29290

28 242

25 367

Karlovarský

Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký

ČR

Zdroj: Český statistický úřad – Výzkum a vývoj, Ukazatele výzkumu a vývoje podle krajů ČR

4. Aktivity firem

31

Tabulka č. 23 charakterizuje výdaje, které jsou fakticky financované podnikovou sférou, přičemž tento výzkum a vývoj může být realizován buďto samotnými podniky jako takovými, nebo formou smluvního vztahu s externími organizacemi. V tomto indikátoru je kraj Vysočina opět třetí nejhorší v ČR (nejhůře je na tom Karlovarský a po něm pak Ústecký kraj). Soukromý sektor v kraji, jak je nejlépe patrné z indikátoru náklady na inovace, vynakládá velmi málo prostředků na samotné inovace (zavedení výsledků výzkumu a vývoje do praxe) a nejinak je tomu i v případě financování samotných výzkumných a vývojových aktivit. Tabulka č. 22 - Výdaje na VaV prováděné soukromým sektorem (v mil. Kč) Kraj / Rok

2005

2006

2007

26 657

32 470

33 620

33486

33218

Praha

6 899

8 855

10 069

9733

7520

Středočeský

7 438

7 450

9 565

8751

8970

Jihočeský

867

906

924

984

1074

Plzeňský

812

915

642

1276

1170

72

67

74

96

91

Ústecký

532

495

574

677

511

Liberecký

949

1 301

1 070

1319

1091

Královéhradecký

557

622

817

865

1173

1 445

1 705

1 792

1792

1698

691

504

522

680

634

2 271

2 346

2 791

3087

4610

966

853

923

833

966

Zlínský

1 473

1 538

1 576

1443

1400

Moravskoslezský

1 683

4 911

1 981

1950

2309

ČR

Karlovarský

Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký

2008

2009

Zdroj: Český statistický úřad – Výzkum a vývoj, Ukazatele výzkumu a vývoje podle krajů ČR Tento indikátor vypovídá o výdajích na výzkum a vývoj, který je fakticky prováděn podnikovým sektorem bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou tyto výdaje vynakládány (vlastní zdroje, externí soukromé investice – úvěry, kapitálové vstupy, veřejné prostředky – dotace, aj.). Také v tomto ohledu patří Vysočina společně s Karlovarským a Ústeckým krajem mezi nejhorší v ČR. Zvážíme-li nízkou aktivitu podniků v kraji Vysočina co se týče vynakládání ať už celkových (vlastní a cizí) nebo jen vlastních prostředků na výzkum a vývoj), je nutné k těmto zjištěním vzít také v úvahu skutečnost vyplývající z tohoto indikátoru, že totiž podniky v kraji Vysočina vynakládají na výzkum a vývoj malé množství nejen vlastních, ale i externích prostředků. Z toho lze usuzovat například to, že firmy v kraji Vysočina jsou méně úspěšné v čerpání prostředků ze Strukturálních fondů EU (OP PI, aj.) či v získávání jiných externích investic pro své podnikání (úvěry, kapitálové vstupy, atd.). Jinými slovy, jsou pro externí investory prozatím málo atraktivní.

4. Aktivity firem

32

Tabulka č. 23 - Výdaje na VaV na zaměstnance VaV v podnikovém sektoru (v mil. Kč) Kraj / Rok

2005

2006

2007

2008

2009

Praha

0,307

0,371

0,419

0,375

0,287

Středočeský

1,637

1,454

1,827

1,585

1,596

Jihočeský

0,546

0,528

0,477

0,479

0,226

Plzeňský

0,487

0,431

0,408

0,639

0,501

Karlovarský

0,978

0,673

0,944

0,438

0,761

Ústecký

0,591

0,458

0,474

0,639

0,519

Liberecký

0,635

0,616

0,660

0,823

0,633

Královéhradecký

0,398

0,455

0,479

0,536

0,500

Pardubický

0,580

0,654

0,658

0,646

0,597

Vysočina

0,769

0,609

0,562

0,702

0,672

Jihomoravský

0,264

0,267

0,334

0,297

0,284

Olomoucký

0,393

0,339

0,358

0,338

0,400

Zlínský

0,700

0,710

0,700

0,589

0,543

Moravskoslezský

0,579

1,788

0,617

0,581

0,602

ČR

0,526

0,595

0,595

0,556

0,498

Zdroj: Český statistický úřad, Výzkum a vývoj - Ukazatelé výzkumu a vývoje podle krajů ČR , vlastní zpracování V ukazateli Výdaje na VaV na zaměstnance VaV v podnikovém sektoru je možné pozorovat cyklický vývoj. Zatímco v letech 2005, 2008 a 2009 si Vysočina vedla relativně dobře (třetí nejlepší v ČR), v letech 2006 a 2007 byla průměrná (na 7. pozici ze 14 krajů ČR). Důvod, proč je Vysočina u tohoto indikátoru podstatně lepší, je nasnadě. Jelikož počet výzkumných pracovníků v kraji Vysočina se řadí k nejnižším v ČR, vychází podíl výdajů na VaV na zaměstnance VaV v podnikovém sektoru v řadě případů poměrově lépe než v ostatních krajích ČR. Nicméně i přes tyto příznivější čísla je celková inovační výkonnost kraje Vysočina v měřítku ČR vzhledem k nízkému počtu VaV pracovníků a nedostatečné VaV infrastruktuře podprůměrná.

4. Aktivity firem

33

Tabulka č. 24 - Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč) Kraj / Rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Praha

1 736

2 270

3 667

4 956

6 003

7 278

Středočeský

2 319

2 027

1 475

1 495

1 801

2 374

Jihočeský

15

45

50

54

55

38

Plzeňský

177

265

386

403

387

383

0

1

1

1

2

2

85

108

133

159

156

166

Liberecký

173

78

244

239

285

280

Královéhradecký

129

140

175

184

201

224

Pardubický

433

557

619

670

677

732

Vysočina

100

66

78

94

133

180

Jihomoravský

591

674

917

1 024

926

1 238

Olomoucký

158

201

232

233

238

269

Zlínský

225

161

220

259

379

449

Moravskoslezský

423

600

532

403

3 481

326

6 565

7 193

8 729

10 171

14 725

13 938

High-tech zprac. průmysl

1 999

2 251

2 567

3 396

7 348

4 893

High-tech služby

4 566

4 942

6 163

6 775

7 377

9 045

Karlovarský Ústecký

Celkem

Zdroj: Český statistický úřad – Věda a výzkum, High-tech sektor, High-tech sektor v České republice (1993 – 2007)

I v případě výdajů na VaV uskutečněných v high-tech sektoru nevyznívají hodnoty pro kraj Vysočina pozitivně. Kraj Vysočina je za většinu uvedených let třetí nejhorší v ČR (za Karlovarským a Jihočeským krajem, které dosahují ještě horších výsledků). Důvod této skutečnosti je v podstatě stejný jako u předchozích indikátorů orientovaných na výdaje na VaV v soukromém sektoru jako takovém. Jelikož kraj Vysočina disponuje omezeným počtem inovačních malých a středních firem, tak rovněž v high-tech sektoru je takovýchto firem velmi malé množství. Tím pádem i výdaje na VaV v high-tech sektoru jsou analogicky v kraji Vysočina podprůměrné. Souvisejícím důvodem je samozřejmě také nedostatečná VaV infrastruktura, která nepodporuje odpovídajícím způsobem zakládání a zahajování činnosti high-tech firem.

4. Aktivity firem

34

4.2

Vazby a podnikavost

Tato podkapitola odráží úroveň podnikatelské kultury v kraji, samozřejmě ve vztahu k VaV a inovačním aktivitám. Následující indikátor blíže rozvádí chování a rozhodování firem v oblasti investic do inovačních aktivit a samozřejmě porovnává kraj Vysočina s ostatními kraji ČR. Tabulka č. 25 - Aktivity podniků ve VaV a jejich finanční alokace v roce 2008 (v mil. Kč) v tom Kraj

Inovační podniky celkem

Vnitřní VaV

Získání Získání Získání výsledku jiných strojů a z externí externích zařízení VaV znalostí

Praha

30 770

8 404

2 542

18 549

1 274

Středočeský

20 134

3 361

8 287

8 374

112

Jihočeský

5 863

1 620

118

4 086

39

Plzeňský

6 154

944

1 081

4 107

22

843

211

166

425

41

Ústecký

7 033

1 340

246

5 343

104

Liberecký

5 112

1 927

159

3 007

19

Královéhradecký

2 976

885

162

1 898

31

Pardubický

6 254

1 525

256

4 442

32

Vysočina

3 584

1 088

238

2 244

14

14 549

4 198

2 800

7 309

242

Olomoucký

4 680

867

248

3 478

88

Zlínský

5 140

1 028

623

3 319

169

10 334

1 878

640

7 571

246

123 427

29 276

17 566

74 152

2 433

Karlovarský

Jihomoravský

Moravskoslezský ČR celkem

Zdroj: Český statistický úřad – statistika inovací Přepočtené údaje za období 2006-2008 podle OKEČ, vlastní zpracování. Z hlediska celkových nákladů na inovace (viz sloupec Inovační podniky celkem) je Vysočina třetí nejhorší v ČR za Karlovarským a Královéhradeckým krajem (podrobnější komentář viz ukazatel Náklady na inovace v podnicích v roce 2008, v rámci něhož je tento sloupec blíže analyzován). Co se týká finančního vyčíslení konkrétních aktivit podniků ve VaV, poměrně zajímavých hodnot dosahuje kraj Vysočina vzhledem ke své celkově podprůměrné inovační výkonnosti ve výdajích na vnitřní VaV (šesté místo) a na získání výsledků z externího VaV (páté místo). To signalizuje poměrně solidní inovační potenciál inovačních podniků na Vysočině, přičemž se však jedná o velmi omezený počet takovýchto podniků. U dílčího ukazatele získání strojů a zařízení už je Vysočina opět třetí nejhorší v ČR, což naopak poukazuje na to, že podniky na Vysočině celkově investují málo eventuálně podceňují investice do technologického vybavení pro VaV. V posledním dílčím ukazateli – získání jiných externích znalostí – je Vysočina na posledním místě v ČR. Avšak dle samotného názvu se jedná pouze o ostatní externí znalosti související s VaV, což znamená, že tento indikátor je poměrně marginální, ale i přes tento fakt by měla být zmíněná poslední pozice důležitou zpětnou vazbou pro kraj Vysočina.

4. Aktivity firem

35

5.

VÝSTUPY

5.1

Inovátoři

Tato podkapitola pojednává o skutečné aktivitě subjektů inovačního systému (zejména podnikatelských subjektů) na samotném konci VaV procesu, tzn. jak jsou aktivní v zavádění finálních inovací včetně využívání prostředků ochrany duševního vlastnictví (patenty). Tabulka č. 26 - Podniky s technickými inovacemi v letech 2006-2008 Kraje ČR

Podíl počtu podniků s technickými inovacemi na celkovém počtu podniků v jednotlivých krajích (%)

Praha

29,7%

Středočeský

35,5%

Jihočeský

30,9%

Plzeňský

31,3%

Karlovarský

34,4%

Ústecký

30,1%

Liberecký

33,2%

Královéhradecký

37,7%

Pardubický

42,7%

Vysočina

32,6%

Jihomoravský

33,1%

Olomoucký

26,7%

Zlínský

28,8%

Moravskoslezský

25,1%

Celkem

31,6%

Podniky pouze s produktovou inovací

4,5%

Podniky s pouze procesní inovací

10,8%

Zdroj: Český statistický úřad – Statistika inovací, Statistické šetření o inovacích TI 2008 Z hlediska podílu podniků s technickými inovacemi (produktovými a procesními) na celkovém počtu podniků v daném kraji je Vysočina průměrná (sedmá pozice). To znamená, že kraj Vysočina má vzhledem k celkově podprůměrné inovační výkonnosti poměrně vysoký potenciál v počtu podniků zavádějících technické inovace. Nicméně tento fakt nijak nezlepšuje celkově podprůměrnou inovační výkonnost kraje, což je způsobeno především všeobecně slabým podnikatelským sektorem v kraji (rovněž aktivita veřejného sektoru ve VaV je podprůměrná).

5. Výstupy

36

Tabulka č. 27 - Podniky s netechnickými inovacemi v letech 2006-2008 Kraje ČR

Podíl počtu podniků s netechnickými inovacemi na celkovém počtu podniků v jednotlivých krajích (%)

Praha

43,7%

Středočeský

45,3%

Jihočeský

39,6%

Plzeňský

30,0%

Karlovarský

46,7%

Ústecký

45,2%

Liberecký

37,2%

Královéhradecký

40,7%

Pardubický

51,5%

Vysočina

40,5%

Jihomoravský

44,7%

Olomoucký

41,0%

Zlínský

41,8%

Moravskoslezský

37,2%

Celkem Podniky pouze s marketingovou inovací

42,2% 13,0%

Podniky pouze s organizační inovací 10,1% Zdroj: Český statistický úřad – Statistika inovací, Statistické šetření o inovacích TI 2008 Z hlediska podílu podniků zavádějících netechnické inovace (marketingové a organizační) na celkovém počtu podniků v daném kraji je Vysočina podprůměrná – až na desátém místě. To dokládá, že podniky na Vysočině kladou poměrně malý důraz na tzv. měkké podpůrné aktivity pro inovační proces (marketing, systémy řízení). Tyto tzv. soft-skills jsou však v dnešní globální ekonomice velmi důležité pro dlouhodobou konkurenceschopnost firem a měly by mít tudíž své nezastupitelné místo v inovační strategii firmy. Toto zjištění se nabízí jako jedna z možností pro zlepšení v rámci návrhové části Regionální inovační strategie kraje Vysočina.

5. Výstupy

37

Tabulka č. 28 - Počet podniků s produktovou inovací novou na trhu v letech 2006 – 2008 Kraje ČR

Počet

ČR

7028

Praha

1 413

Středočeský kraj

805

Jihočeský

352

Plzeňský

308

Karlovarský

175

Ústecký

371

Liberecký

236

Královéhradecký

383

Pardubický

492

Vysočina

332

Jihomoravský

893

Olomoucký

269

Zlínský

458

Moravskoslezský

542

Zdroj: Český statistický úřad – Statistika inovací, Statistické šetření o inovacích TI 2008 V počtu podniků, které přišly v letech 2006 –2008 na trh se zcela novým inovativním produktem je Vysočina podprůměrná – na desátém místě. To je důsledkem zjištění z předchozích indikátorů, týkajících se nízkých celkových výdajů na VaV, ať už financovaných či prováděných soukromým sektorem, nízkými investicemi firem do technologického vybavení pro VaV, malým počtem VaV pracovníků ve firmách, apod. Tabulka č. 29 - Podíl podniků s produktovou inovací novou na trhu na celkovém počtu podniků s inovací produktu a počtu podniků celkem, 2004-2005, 2006-2008 Kraje / Období 2004-2005 2006-2008 Praha

20,2%

18,3%

Středočeský kraj

17,9%

21,3%

Jihočeský

18,0%

17,5%

Plzeňský

18,9%

17,2%

Karlovarský

13,8%

16,0%

Ústecký

16,5%

17,3%

Liberecký

16,9%

16,1%

Královéhradecký

17,1%

19,8%

Pardubický

19,9%

27,4%

Vysočina

13,7%

19,1%

Jihomoravský

21,8%

19,0%

Olomoucký

17,3%

14,5%

Zlínský

21,0%

18,3%

Moravskoslezský

15,2%

14,9%

Zdroj: Český statistický úřad – Statistika inovací, Statistické šetření o inovacích TI 2008, Věda a Výzkum – Inovační aktivity podniků v České republice letech 2004 – 2006, vlastní zpracování. 5. Výstupy

38

Za výše uvedené sledované časové úseky (2004 – 2005, 2006 – 2008) došlo ve vývoji tohoto ukazatele ke změně. Zatímco kraj Vysočina byl za období 2004-2005 v podílu podniků se zcela novým inovativním produktem na celkovém počtu podniků s inovací produktu a počtu podniků celkem jednoznačně nejhorší ve srovnání s jinými kraji ČR, v letech 2006 – 2008 byl naopak nadprůměrný (na čtvrtém místě). Z toho lze usuzovat, že aktivita podniků na Vysočině v zavádění produktových inovací nových na trhu se vyvíjí pozitivním směrem, nicméně je třeba racionálně vnímat tento poměrový ukazatel, který s vysokou pravděpodobností vychází pro kraj Vysočina v tomto období dobře z důvodu nízkého počtu inovativních podniků i celkového počtu podniků jako takových vzhledem k faktu, že podnikatelský sektor v kraji Vysočina je poměrně slabý. Znamená to tedy, že inovační výkonnost je u kraje Vysočina i přes toto pozitivní zjištění za období 2006 – 2008 podprůměrná, ale lze pozorovat postupně zlepšující se orientaci omezeného počtu inovativních firem na zcela nové produktové inovace. Tabulka č. 30 - Počet aktivních podniků v high-tech sektoru, 2003-2007 Kraj / Rok Praha

2003

2004

2005

2006

2007

10 380

9 411

9 317

9 834

9 050

Středočeský

2 957

3 370

3 513

3 805

4 280

Jihočeský

1 481

1 680

1 690

1 381

1 515

Plzeňský

1 737

1 889

2 248

1 809

3 028

940

746

897

609

780

1 210

1 149

1 751

1 895

2 538

931

882

1 060

1 234

819

Královéhradecký

1 959

1 587

2 253

1 972

1 624

Pardubický

1 481

1 841

1 167

1 428

1 363

980

926

979

897

1 307

Jihomoravský

2 860

4 275

3 951

3 651

4 536

Olomoucký

1 413

2 005

1 279

1 435

1 675

Zlínský

2 171

1 933

1 453

1 790

1 721

Moravskoslezský

4 246

3 373

2 911

2 740

3 701

33 262

33 550

33 179

33 255

36 589

8 293

8 682

9 476

9 366

9 666

24 969

24 868

23 703

23 889

26 923

Karlovarský Ústecký Liberecký

Vysočina

ČR celkem High-tech zpracovatelský průmysl High-tech služby


V kraji Vysočina bylo dle údajů Českého statistického úřadu (Strukturální šetření podnikatelského sektoru P4-01 a P5-01) v roce 2007 celkem 1307 aktivních podniků v sektorech, které spadají do tzv. high-tech sektorů. Ty byly stanoveny OECD a zahrnují ekonomické činnosti používající ve velké míře vyspělé technologie. Identifikace činností, které jsou nejvíce náročné na technologie, a tudíž vytvářejí vyšší přidanou hodnotu, jsou v ČR vymezeny prostřednictvím NACE, dříve OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností): 1. High-tech zpracovatelský průmysl: 

OKEČ 244 Výroba léčiv, chemických látek, rostlinných přípravků a dalších prostředků pro zdravotnické účely

5. Výstupy

39



OKEČ 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů



OKEČ 32 Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů



OKEČ 33 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů



OKEČ 353 Výroba a opravy letadel a kosmických lodí

2. High-tech služby: 

OKEČ 64 Spoje



OKEČ 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky



OKEČ 73 Výzkum a vývoj

Z hlediska pozice mezi kraji ČR patří kraji Vysočina 12. místo. Nutno ovšem dále konstatovat, že z celkového počtu 36 589 těchto podniků v ČR je 28 780, tedy takřka 79%, dle právní formy fyzickými osobami. Obdobné procento fyzických osob lze očekávat i u podniků z kraje Vysočina. Zároveň je třeba zmínit, že zařazení podniku do high-tech sektoru dle této metodiky nezaručuje, že se skutečně zabývá high-tech aktivitami, může se např. jednat o subdodavatele nižšího řádu, bez výroby s vyšší přidanou hodnotou. Aktivity krajských firem a výzkumných institucí v oblasti výzkumu a vývoje a míra úspěšnosti těchto aktivit jsou charakterizovány také počtem patentů, udělených Úřadem průmyslového vlastnictví. Patentová tvorba je na nízké úrovni v rámci celé ČR. Důvodem je jak administrativní a finanční náročnost, tak také skutečnost, že ani přihlášený patent často neposkytuje dostatečnou ochranu duševního vlastnictví, zejména proti konkurenci z Číny a obdobných teritorií. Navíc více než třetina (34,8% v roce 2008) celkového počtu udělených patentů připadá na přihlašovatele z Prahy. Kraj Vysočina s průměrně 6 udělenými patenty ročně v období let 2004-2009 se v tomto hodnocení řadí na 12 místo. Tabulka č. 31 - Patenty udělené (validované) Úřadem průmyslového vlastnictví, které mají původce z kraje dle roku udělení, 2004-2009 Kraj/Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Praha

77

114

91

84

87

148

Středočeský

40

51

18

20

25

35

Jihočeský

5

10

13

6

9

11

Plzeňský

12

14

8

18

12

7

.

4

5

2

4

2

Ústecký

14

10

10

1

10

12

Liberecký

18

24

26

18

8

29

Královéhradecký

22

18

10

11

18

11

Pardubický

12

16

6

13

25

29

3

7

6

6

5

8

Jihomoravský

34

27

30

19

22

48

Olomoucký

14

16

11

13

2

19

Zlínský

16

8

8

6

9

10

Moravskoslezský

25

28

24

19

16

18

291

346

265

235

251

385

Karlovarský

Vysočina

ČR

Zdroj: Český statistický úřad, Statistická ročenka kraje Vysočina 2010, Věda a výzkum.

5. Výstupy

40

5.2

Ekonomické efekty

Co do počtu zaměstnanců v high-tech sektoru zaujímá kraj Vysočina ve sledovaném období 2003 – 2007 12. místo ve srovnání s ostatními kraji ČR. V letech 2003 – 2004 byl počet zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu high-tech sektoru a odvětví služeb high-tech sektoru téměř shodný a kraj Vysočina se držel na druhém až třetím nejhorším místě. V následujících třech letech se zvýšil rozdíl mezi jednotlivými sektory až o 2 500 zaměstnanců. S porovnáním s ostatními kraji ČR si v tomto období stále drží druhé místo s nejmenším počtem těchto zaměstnanců hned po Karlovarském kraji. Tabulka č. 32 - Počet zaměstnanců v high-tech sektoru, 2003-2007 Kraj / Rok

2003

2004

2005

2006

2007

Praha

47 055

47 998

43 267

57 159

65 029

Středočeský

17 442

18 764

23 995

13 660

14 274

Jihočeský

9 899

9 216

10 254

8 888

10 068

Plzeňský

9 596

10 542

11 181

12 545

10 838

Karlovarský

2 816

1 891

1 884

990

1 530

Ústecký

8 828

8 244

9 708

9 476

9 191

Liberecký

4 282

4 612

2 868

3 006

3 103

Královéhradecký

11 248

11 229

10 022

10 908

10 699

Pardubický

14 733

15 287

17 473

17 487

18 139

4 868

4 679

3 439

4 390

5 083

Jihomoravský

21 730

22 821

26 355

30 219

30 331

Olomoucký

11 197

11 736

7 833

8 563

8 177

Zlínský

11 219

10 424

8 814

8 607

8 732

Moravskoslezský

13 089

13 112

16 564

17 530

16 551

Vysočina

Celkem High-tech zpracovatelský průmysl High-tech služby

188 333 190 782 80 465

83 535

107 868 107 247

193 848 203 717 212 055 84 135

89 446

93 828

109 714 114 271 118 228

Zdroj: Český statistický úřad – Věda a výzkum, High-tech sektor, High-tech sektor v České republice (1993 – 2007) Počet zaměstnanců v high-tech sektoru v celé České republice v letech 2003 – 2007 měl rostoucí tendenci. Tak tomu bylo i u kraje Vysočina s výjimkou v roce 2005, kdy zaměstnanost v high-tech sektoru náhle klesla o cca 1200 zaměstnanců. To mohlo být způsobeno ukončením výroby u některé z firem v kraji a následným nahrazením těchto pracovních míst příchodem nového investora.

5. Výstupy

41

Tabulka č. 33 – Počet zaměstnanců v high-tech sektoru ve zpracovatelském průmyslu, 20032007 Kraj / Rok

2003

2004

2005

2006

2007

10 619

10 926

10 832

12 012

12 461

Středočeský

9 577

10 078

9 887

8 800

9 919

Jihočeský

3 996

3 479

4 668

3 282

4 521

Plzeňský

4 507

5 674

4 895

6 427

5 461

Karlovarský

1 364

604

1 541

667

1 141

Ústecký

3 443

3 191

2 817

2 786

3 425

Liberecký

1 425

1 693

1 612

1 710

1 644

Královéhradecký

6 645

7 022

7 762

8 231

8 048

Pardubický

8 953

9 697

9 323

9 581

10 845

Vysočina

2 268

2 202

2 515

3 328

3 861

Jihomoravský

9 556

10 278

11 358

14 095

14 166

Olomoucký

6 445

7 262

5 720

6 569

5 717

Zlínský

8 312

7 641

7 014

6 681

6 488

Moravskoslezský

3 090

3 581

4 006

5 038

5 925

80 465

83 535

84 135

89 446

93 828

Praha

ČR

Zdroj: Český statistický úřad – Věda a výzkum, High-tech sektor, High-tech sektor v České republice (1993 – 2007) Zpracovatelský průmysl high-tech sektoru v roce 2003 na Vysočině zaměstnával celkem 2 268 zaměstnanců. V následujících dvou letech se tento počet nějak výrazně nezměnil. Změna nastala v roce 2006, kdy zaměstnanost v tomto odvětví stoupla o 800 a následný rok o 500 zaměstnanců. Tabulka č. 34 – Počet zaměstnanců v odvětví služeb v high-tech sektoru ČR, 2003-2007 Kraj / Rok

2003

2004

2005

2006

2007

36 436

37 071

32 435

45 147

52 568

Středočeský

7 866

8 686

14 108

4 860

4 355

Jihočeský

5 903

5 737

5 586

5 606

5 547

Plzeňský

5 089

4 868

6 286

6 118

5 377

Karlovarský

1 452

1 287

343

323

389

Ústecký

5 385

5 053

6 891

6 690

5 766

Liberecký

2 857

2 919

1 255

1 296

1 459

Královéhradecký

4 603

4 206

2 260

2 677

2 651

Pardubický

5 779

5 590

8 150

7 906

7 295

Vysočina

2 600

2 477

924

1 062

1 222

12 174

12 543

14 997

16 124

16 165

Olomoucký

4 752

4 473

2 113

1 994

2 460

Zlínský

2 907

2 782

1 800

1 925

2 244

Moravskoslezský

9 999

9 531

12 558

12 491

10 626

107 247 109 714 114 271

118 228

Praha

Jihomoravský

ČR

5. Výstupy

107 868

42

Zdroj: Český statistický úřad – Věda a výzkum, High-tech sektor, High-tech sektor v České republice (1993 – 2007) V letech 2003 – 2007 měla zaměstnanost v odvětví služeb high-tech sektoru na Vysočině klesající tendenci. Společně s Karlovarským, Libereckým, Královéhradeckým, Olomouckým a Zlínským krajem došlo v roce 2005 k radikálnímu poklesu těchto zaměstnanců. Ostatní kraje zaznamenaly naopak nárůst zaměstnanosti ve službách high-tech sektoru. Tabulka č. 35 - Investice uskutečněné v high-tech sektoru ČR, 2003-2007 (mil. Kč) Kraj / Rok

2003

2004

2005

2006

2007

12 512

14 001

11 066

12 726

11 435

3 453

3 070

2 748

3 495

3 728

934

842

872

1 002

1 184

1 073

1 669

1 924

3 458

2 510

338

300

286

300

303

1 006

970

679

918

2 198

313

723

463

517

789

Královéhradecký

1 361

992

879

1 197

1 702

Pardubický

1 240

1 329

1 217

1 224

2 060

345

291

359

1 053

1 349

Jihomoravský

2 896

2 280

3 830

4 962

3 544

Olomoucký

1 482

1 525

976

880

1 375

527

1 032

1 719

1 548

1 855

1 732

1 402

1 262

1 796

2 080

28 714

30 257

27 483

34 493

35 502

High-tech zpracovatelský průmysl

11 024

10 189

9 677

13 992

17 648

High-tech služby

17 690

20 068

17 806

20 501

17 855

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký

Vysočina

Zlínský Moravskoslezský Celkem

Zdroj: Český statistický úřad – Věda a výzkum, High-tech sektor, High-tech sektor v České republice (1993 – 2007) Jak bylo uvedeno v předcházející kapitole tzv. high-tech sektory byly definovány OECD a zahrnují ekonomické činnosti, používající ve velké míře vyspělé technologie. Identifikace činností, které jsou nejvíce náročné na technologie a tudíž vytvářejí vyšší přidanou hodnotu, jsou v ČR vymezeny prostřednictvím NACE, dříve OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností): 1. High-tech zpracovatelský průmysl: OKEČ 244 Výroba léčiv, chemických látek, rostlinných přípravků a dalších prostředků pro zdravotnické účely OKEČ 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů OKEČ 32 Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů OKEČ 33 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů OKEČ 353 Výroba a opravy letadel a kosmických lodí 2. High-tech služby: OKEČ 64 Spoje

5. Výstupy

43

OKEČ 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky OKEČ 73 Výzkum a vývoj Z hlediska investic, uskutečněných v high-tech sektoru ČR patří kraji Vysočina 11. místo před kraji Jihočeským, Karlovarským a Libereckým. Z hlediska vývoje tohoto indikátoru v letech 2003 až 2007 lze sledovat nárůst investic, se skokovým (cca trojnásobným) nárůstem v roce 2006. To souvisí s výrazným přílivem investic do ČR v letech před vypuknutím hospodářské krize v roce 2008. V kraji Vysočina byl tento nárůst zvlášť výrazný a částečně kompenzoval nižší příliv investic v letech předcházejících. Konkrétně se jednalo o významnou investici firmy Bosch v Jihlavě. Pokud rozdělíme tyto investice na investice do high-tech zpracovatelského průmyslu a do high-tech služeb, skutečně lze zaznamenat výraznější nárůst investic do zpracovatelského průmyslu oproti investicím do služeb. Tabulka č. 36 - Investice uskutečněné ve zpracovatelském průmyslu high-tech sektoru ČR, 2003-2007 (mil. Kč) Kraj / Rok

2003

2004

2005

2006

2007

Praha

1 971

1 389

1 981

2 678

1 938

Středočeský

2 608

2 240

1 574

2 320

2 953

Jihočeský

384

237

295

295

643

Plzeňský

480

1 030

1 018

1 871

1 611

Karlovarský

196

30

82

51

110

Ústecký

205

173

145

162

1 601

81

261

77

106

270

Královéhradecký

660

520

574

852

1 231

Pardubický

857

811

816

659

1 559

Vysočina

151

118

159

676

993

Jihomoravský

1 340

1 103

996

2 077

1 689

Olomoucký

1 191

1 251

578

421

886

Zlínský

318

757

1 346

1 067

1 308

Moravskoslezský

619

362

428

785

1 029

11 024

10 189

9 677

13 992

17 648

Liberecký

ČR


5. Výstupy

44

Tabulka č. 37 - Investice uskutečněné v odvětví služeb high-tech sektoru ČR, 2003-2007 (mil. Kč) Kraj / Rok

2003

2004

2005

2006

2007

10 541

12 613

9 085

10 047

9 497

Středočeský

845

830

1 173

1 176

775

Jihočeský

551

604

577

707

542

Plzeňský

593

639

906

1 587

900

Karlovarský

142

270

204

249

194

Ústecký

801

797

535

756

597

Liberecký

232

462

386

410

520

Královéhradecký

701

472

305

345

472

Pardubický

383

518

401

565

501

Vysočina

194

173

200

377

356

1 556

1 177

2 834

2 886

1 856

Olomoucký

291

274

398

458

488

Zlínský

209

274

373

480

546

1 112

1 040

835

1 011

1 051

17 690

20 068

17 806

20 501

17 855

Praha

Jihomoravský

Moravskoslezský ČR

Zdroj: Český statistický úřad – Věda a výzkum, High-tech sektor, High-tech sektor v České republice (1993 – 2007) Mzdové náklady vynaložené do high-tech sektoru vykazovaly v období 2003 – 2007, kdy ČSÚ provedl strukturální šetření podnikatelského sektoru, stoupající tendenci a mezi rokem 2003 a 2007 vzrostly v rámci celé ČR o 47%. V mezikrajském srovnání bylo zvýšení výrazně nad tento průměr u Hlavního města Prahy, Jihomoravského a Královéhradeckého kraje. V kraji Vysočina došlo ke zvýšení oproti průměru mezd počítáno na 1 kraj pouze o 1 procentní bod, což je ve srovnání s jinými kraji dobrý výsledek. Tabulka č. 38 – Mzdové náklady v high-tech sektoru (2003 – 2007) Kraje Celkem ČR Kraje Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Mzdové náklady v high-tech sektoru v mil. Kč 2003 2004 2005 2006 2007 48 557 53 014 57 313 64 218 71 456 18 661 4 121 1 972 2 137 524 1 801 858 2 237 2 827 916 5 123 2 170 2 139 2 915

20 613 4 777 2 025 2 405 375 1 747 991 2 429 3 125 948 5 688 2 441 2 245 3 092

21 633 5 785 2 294 2 623 392 2 252 761 2 341 3 779 839 6 774 1 733 1 900 4 127

26 737 4 108 2 199 3 367 235 2 298 778 2 699 3 915 1 089 8 201 1 944 2 063 4 481

31 451 4 725 2 507 2 969 365 2 279 894 2 742 4 345 1 360 9 095 2 056 2 259 4 293

Zdroj: Český statistický úřad , Strukturální šetření podnikatelského sektoru (2008) 5. Výstupy

45

Mzdové náklady ve zpracovatelském průmyslu, high-tech sektoru, se ve sledovaném období od roku 2003 do r. 2007 zvýšily v průměru za celou Českou republiku o 53%. Od hodnoty v desítkách procent se významně odchýlil kraj Moravskoslezský a Kraj Vysočina, který dosáhl největšího zvýšení objemu mezd, a to o 155%. Přesto, že v poměrném vyjádření je toto zvýšení mimořádné, v absolutních částkách nedosahuje objem mezd ve zpracovatelském průmyslu, high-tech sektoru, ani čtvrtiny průměrné částky vynaložené na mzdy ve zpracovatelském průmyslu high-tech sektoru na jeden kraj. Tabulka č. 39 - Mzdové náklady ve zpracovatelském průmyslu high-tech sektoru v ČR

Kraje

celkem podle krajů ČR Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Mzdové náklady ve zpracovatelském sektoru v mil. Kč 2003 16 410

2004 19 116

2005 19 757

2006 22 699

2007 25 221

3 061 2 206 684 885 237 609 246 1 172 1 577 374 1 849 1 175 1 510 697

3 898 2 623 653 1 177 119 594 328 1 336 1 838 400 2 196 1 416 1 576 866

3 955 2 619 881 1 024 282 556 309 1 601 1 934 517 2 515 1 074 1 389 1 025

4 692 2 562 674 1 541 123 586 348 1 801 2 076 745 3 302 1 353 1 481 1 316

5 009 3 149 916 1 388 235 810 403 1 848 2 536 954 3 648 1 190 1 504 1 542

Zdroj: Český statistický úřad , Strukturální šetření podnikatelského sektoru (2008) V šetření podnikatelského sektoru v letech 2003 – 2007 byly sledovány i mzdové náklady v odvětví služeb high-tech sektoru. V průměru v celé ČR došlo mezi roky 2003 a 2007 k navýšení objemu mezd v této oblasti o téměř 44%. Nad tímto průměrem je pouze Hlavní město Praha a Jihomoravský kraj. V kraji Vysočina došlo ke snížení mzdových nákladů o 25% a tento nepříznivý fakt umocňuje i absolutní částka objemu mezd v odvětví služeb high-tech sektoru v kraji Vysočina, která se pohybuje mírně nad 406 mil. Kč v roce 2007. Ve srovnání s průměrem ČR je tato částka cca 12% průměrného objemu mzdových nákladů vynaložených v jednom kraji v odvětví služeb high-tech sektoru.

5. Výstupy

46

Tabulka č. 40 - Mzdové náklady v odvětví služeb high-tech sektoru v ČR

Kraje

celkem podle krajů ČR Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Mzdové náklady v odvětví služeb high-tech sektoru v mil. Kč 2003 32 147

2004 33 897

2005 37 556

2006 41 519

2007 46 235

15 600 1 915 1 288 1 253 287 1 192 612 1 065 1 250 542 3 275 994 629 2 218

16 715 2 154 1 372 1 228 256 1 153 663 1 094 1 287 548 3 492 1 026 669 2 227

17 678 3 166 1 413 1 600 109 1 696 452 740 1 845 321 4 258 659 511 3 101

22 046 1 546 1 525 1 826 111 1 711 431 897 1 840 344 4 899 591 582 3 164

26 442 1 577 1 591 1 580 130 1 469 491 894 1 809 406 5 447 866 755 2 751

Zdroj: Český statistický úřad , Strukturální šetření podnikatelského sektoru (2008)

5. Výstupy

47

6.

SROVNÁNÍ SE ZAHRANIČNÍM REGIONEM – BURGENLAND (RAKOUSKO)

6.1

Charakteristika spolkové země Burgenland z hlediska řešené problematiky

Základní informace Burgenland je z hlediska počtu obyvatel nejmenší z devíti Rakouských spolkových zemí (Bundesländer) a nachází se na východě státu. V roce 2008 byl počet obyvatel 282 000, což představuje asi 3,3% celkového počtu obyvatel Rakouska. Hlavním městem je Eisenstadt. Burgenland sousedí se Slovinskem, Maďarskem a Slovenskem a také se spolkovými zeměmi Dolní Rakousko a Štýrsko. Ekonomika V r. 2006 byl v Burgenlandu hrubý domácí produkt 5,74 bilionu EUR, což odpovídá 2,2% HDP v Rakousku. HDP na hlavu v tomto regionu dosáhl hodnoty 20 500 EUR. Tato částka představuje 66% průměru v Rakousku. V r. 2008 bylo v tomto regionu 137 000 pracovních sil, to je pouze 3,3% celkem v Rakousku. V r. 2008 většina zaměstnanců pracovala ve službách (66,4%), zatímco v průmyslu pracovalo 26,6% a v zemědělství 6,9%. Tyto údaje se významně liší od národního průměru (68,4%/26,2%/5,4%), což vypovídá o relativní důležitosti zemědělství pro regionální ekonomiku. V roce 2008 byla nezaměstnanost v Burgenlandu 8,4%. Tento údaj výrazně převyšuje národní průměr, který činí 7,2%. Spolková země Burgenland byla jako NUTS II v roce 1995 zařazena do Cíle 1 pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU, tam bude patřit až do roku 2013. V období 1995 až 2003 vzrostl HDP na hlavu o průměrnou hodnotu 4,3%. V současné době lze ekonomickou strukturu regionu Burgenland popsat jako dost rozmanitou. Mezi důležité odvětví patří potravinářský průmysl (zejména vinařství), elektroinženýrství, dřevo a kovy. Ve službách jde zejména o maloobchod a čím dál větší roli hraje také turismus. Tabulka č. 41 - Základní ekonomické a VaV charakteristiky spolkové země Burgenland, 20052010 Indikátor HDP regionu (v tis. EUR) HDP na obyvatele (v tis. EUR) Nárůst HDP v regionu na obyvatele (v %) Zaměstnanost v průmyslu (včetně stavebnictví) (v %) Míra nezaměstnanosti (v %) Hrubé náklady na výzkum a vývoj (EUR)

Hodnota (průměr 2005-2010) 5.660 20.300 2,4 28,51 4,58 34,57

Hrubé náklady na výzkum a vývoj na HDP (v %)

0,59

Podíl firemních výdajů na výzkum a vývoj na hrubých nákladech na výzkum a vývoj (v %)

87,7

Patentové přihlášky u Evropského patentového úřadu (EPO) Podíl zaměstnanců ve výzkumu a vývoji (HRST) na ekonomicky aktivní populaci (v %)

17,79 8,5

Zdroj: Regional Innovation Monitor, www.rim-europa.eu/ 6. Srovnání se zahraničním regionem – Burgenland (Rakousko)

48

Výzkum, technologický vývoj a inovace (VTVI) Vzhledem ke své velikosti a relativně nízkému ekonomického výkonu se Burgenland vyznačuje celkově nízkou intenzitou VTVI (údaje za r. 2007, pokud není uvedeno jinak). Celkové náklady za výzkum a vývoj na HDP (0,6%) zaostává za národním průměrem (2,5%). Celkové náklady na výzkum a vývoj tohoto regionu tvořilo 0,5% (36m EUR) v Rakousku, což je o hodně méně než podíl regionu na HDP. Burgenland je rovněž na posledním místě při podávání patentových přihlášek. V r. 2008 byl počet patentových přihlášek (29) na Úřad pro patenty a vynálezy na 100.000 obyvatel (25,51) nadále hluboko pod průměrem v Rakousku (56,19) a činí pouze 0,1% celkového počtu v zemi (údaje za rok 2008). VTVI v Burgenlandu se zaměřuje na soukromý sektor. V r. 2007 se 88% výdajů za výzkum a vývoj vynaložilo v soukromém sektoru (národní průměr je 71%). V r. 2006 bylo v tomto regionu zaměstnáno méně než 1% všech zaměstnanců výzkumu a vývoje v Rakousku (336 zaměstnanců na plný úvazek). Pokud se týká výzkumné infrastruktury, v Burgenlandu se nachází tři instituce vyššího vzdělávání (dvě tzv. "Fachhochschulstudiengänge Burgenland", a to v Eisenstadtu a Pinkafeldu a European Peace University ve Schlainingu). V tomto regionu existuje také několik neuniversitních výzkumných institucí a center, např. Výzkumná společnost Burgenland (BFG - Burgenländische Forschungsgesellschaft) a K1-competence centre Bioenergy 2020+. Řízení VTVI Burgenland jako federální stát v Rakousku má volený zákonodárný sbor (Landtag), státní vládu (Landesregierung) a guvernéra (Landeshauptmann). Hlavní útvar zodpovědný za realizaci státní politiky VTVI v rámci regionální vlády je Sekce 7 "Kultur, Wissenschaft und Archiv" ("kultura, věda a archiv"). Dalším významným administrativním útvarem, důležitý pro politiku VTVI, je Sekce 3 "Finanzen und Buchhaltung" ("Finance a účetnictví"). Dále působí v Burgenlandu několik agentur, které poskytují podpůrné a konzultační činnosti. Ústřední institucí je WiBAG (Business Service Burgenland AG), kterou založila v r. 1994 státní vláda a která je zodpovědná za finanční nástroje podpory podnikání v této spolkové zemi. Do rámce její činnosti patří marketing a přesídlování společností, dále grantové poradenství, zprostředkování kapitálové spoluúčasti a rizikového kapitálu. Dalším důležitým protagonistou je Technology Promotion Burgenland (TOB), dceřiná společnost firmy WiBAG se sídlem v Eisenstadtu. TOB představuje vládní operativní nástroj pro podporu technologií v Burgenlandu. Mezi její hlavní tématické oblasti patří rozvoj klíčových technologií jako např. obnovitelná a udržitelná energie, optoelektronika, informační a komunikační technologie, technologie životního prostředí, technologie zpracování kovů a materiálů. V rámci těchto oblastí podporuje TOB také regionální vývoj v souvislosti s ekonomikou a zaměstnanosti v Burgenlandu. Generální ředitel TOB působí jako technologický zástupce pro Burgenland. Další důležitou agenturou pro transfer technologií je Business & Innovation Centre Burgenland GmbH, která je rovněž dceřinou společností firmy WiBAG. Dále zde působí společnost regionální management "Regionalmanagement Burgenland GmbH" (RMB), která je zodpovědná za administraci programů EU. V regionu dále funguje šest technologických center, které spravuje Facility Management Burgenland GmbH. Politika VTVI Politika VTVI je v Burgenlandu do vysoké míry ovlivněna federální politikou. Dalším důležitým impulsem pro aktivity VTVI jsou strukturální fondy EU. V rámci současného cíle "Covergence PhasingOut" odsouhlasila EU jak Operační program v rámci ERDF, tak v rámci ESF. Regionální vláda ve spolupráci s experty z vědy a průmyslu a také se zastupiteli relevantních firem v regionu zpracovala akční plán, který má za cíl posílit celkovou konkurenceschopnost regionu a jeho inovační výkonnost - "Innovationsoffensive Burgenland 2020". Tento akční plán definuje šest skupin aktivit:

6. Srovnání se zahraničním regionem – Burgenland (Rakousko)

49

i) zvýšení povědomí o důležitosti výzkumu a inovací v regionu pomocí různých PR aktivit; ii) podpora podnikání a založení firem v regionu a ve vybraných oblastech jako např. technologie životního prostředí, informační a komunikační technologie a potravinářský průmysl (včetně regionálního marketingu, rozšíření portfolia technologických center); iii) posílení firem (zvláště malých a středních podniků), inovačních schopností pomocí zavedení a podpory kvalifikovaných opatření a opatření pro financování aktivit firem ve výzkumu a vývoji a podpora poradenských služeb; iv) zavedení firemních infrastruktur a struktur pro spolupráci s cílem vytvořit služby pro podporu inovací v malých a středních podnicích (spolupráce s federálními institucemi, poradců a asistentů pro inovace); v) podpora spolupráce a sítí zejména s partnery mimo region (např. regionální clustery, společné projekty, spolupráce ve vědě a průmyslu) a určení a rozvoj vedoucích technologií a původních ekonomických odvětví.

6.2

Benchmarking na základě statistických údajů

Tabulka č. 42 – Počet obyvatel s terciárním vzděláním na 100 obyvatel, srovnání Vysočina – Burgenland (2008) Kraj / Rok

2008

Burgenland

14,9

Vysočina

8,08

Zdroj:http://epp.eurostat.ec.europa.eu, vlastní zpracování Rakouský region Burgenland disponuje větším podílem obyvatel s terciárním vzděláním než kraj Vysočina (v přepočtu na 100 obyvatel). Je to dáno větší koncentrací průmyslové výroby a větší rozvinutostí sektoru sofistikovaných služeb než je tomu v případě kraje Vysočina. Dalším důvodem může také být lepší napojení podniků, případně dalších organizací na rozvinutá průmyslová centra ve Vídni a jejím okolí (Dolní Rakousko), eventuálně v Grazu a jeho okolí (Štýrsko), než je tomu analogicky u kraje Vysočina. Tabulka č. 43 - Zaměstnanci VaV (FTE) - % ze zaměstnaných v regionu, srovnání Vysočina – Burgenland (2005-2010) Kraj / Období

2005 - 2010

Burgenland

8,50%

Vysočina

0,27%

Zdroj:http://epp.eurostat.ec.europa.eu, vlastní zpracování Co se týká podílu zaměstnanců VaV na počtu zaměstnaných je na tom Burgenland výrazně lépe než Vysočina. V případě tohoto indikátoru se jedná o všechny zaměstnance ve VaV, tzn. jak samotné výzkumné pracovníky, tak i další pracovníky ve VaV (technici, administrativní pracovníci, apod.). Zvážíme-li výsledky následujícího indikátoru týkajícího se podílu samotných výzkumných pracovníků na celkovém počtu zaměstnaných v regionu, je tento rozdíl způsoben lepší vybaveností VaV infrastruktury v Burgenlandu podpůrnými lidskými zdroji ve VaV (zmiňování technici, administrativní pracovníci, aj.). To samozřejmě inklinuje k dedukci, že rakouští výzkumníci mají díky tomu větší prostor věnovat se odborné práci a dosahují tak všeobecně lepší produktivity a kvality dosahovaných výsledků ve VaV.


50

Tabulka č. 44 - Výzkumní pracovníci (FTE) – z počtu zaměstnaných, srovnání Vysočina – Burgenland (2006, 2007) Kraj / Rok

2006

2007

0,13%

0,14%

Burgenland Vysočina

0,11% 0,12% Zdroj:http://epp.eurostat.ec.europa.eu, vlastní zpracování V případě tohoto indikátoru dosahuje Vysočina srovnatelných hodnot jako rakouský Burgenland. Z toho vyplývá, že z hlediska absorpční kapacity vytváří VaV infrastruktura v Burgenlandu (výzkumná pracoviště ve firmách, univerzitách a výzkumných ústavech) prostor pro stejný počet výzkumníků (poměrově vůči počtu zaměstnaných) jako v kraji Vysočina. Tabulka č. 45 - Podnikové výdaje na VaV jako % HDP, srovnání Vysočina – Burgenland (2006, 2007) Kraj / Rok Burgenland

2006

2007

0,60%

0,62%

Vysočina

0,27% 0,23% Zdroj:http://epp.eurostat.ec.europa.eu, vlastní zpracování Z hlediska výdajů vynakládaných podniky na VaV vyjádřených ve formě % podílu na regionálním HDP vykazuje rakouský region Burgenland lepší hodnoty. I z hlediska trendu je na tom Burgenland lépe, neboť podíl výdajů meziročně rostl, kdežto naopak v případě kraje Vysočina meziročně poklesl. Je to samozřejmě dáno lepšími výchozími podmínkami rakouských podniků, zejména v sektoru malých a středních podniků, neboť rakouský malý a střední podnikový sektor netrpí tolik podkapitalizovaností, jako je tomu v případě malých a středních podniků v kraji Vysočina, ale také i v ostatních krajích ČR. S tím souvisí také lepší přístup rakouských podniků k externím zdrojům financování a samozřejmě jejich delší podnikatelská tradice, z níž vyplývá všeobecně větší uvědomění rakouských podniků investovat do VaV aktivit za účelem zavádění nových inovativních výrobků a služeb na trh než je tomu v případě českých podniků všeobecně (nejen v kraji Vysočina), z nichž zejména malé a střední podniky dlouhodobě podceňují význam VaV aktivit. Tabulka č. 46 - Veřejné výdaje na VaV jako % podíl na HDP, srovnání Vysočina – Burgenland (2005-2008) Kraj / Rok

2005

2006

2007

2008

Burgenland

0,18%

0,14%

0,17%

0,26%

Vysočina

0,13%

0,10%

0,10%

0,10%

Zdroj:http://epp.eurostat.ec.europa.eu, vlastní zpracování Výše veřejných výdajů na VaV ve spolkové zemi Burgenland jako procentní podíl na HDP byla v roce 2008 více než dvojnásobná ve srovnání s krajem Vysočina. V Burgenlandu lze zároveň mezi sledovanými léty 2005 a 2008 spatřovat nárůst tohoto podílu o 8 procentních bodů, zatímco v kraji Vysočina došlo za stejné období k poklesu o tři p.b. a v posledních třech letech hodnota stagnuje. Důvodem může být především skutečnost, že ve spolkové zemi Burgenland existuje ve srovnání s krajem Vysočina poměrně rozvinutá sít institucí podporujících inovační aktivity včetně podpory získávání prostředků z evropských fondů, které jsou významným zdrojem financování výzkumných a vývojových aktivit v regionu (blíže v kapitole 6.1). V kraji Vysočina navíc takřka chybí vysoké školství, které je jinak významným kanálem, prostřednictvím kterého plynou veřejné prostředky do vědy a výzkumu. Naopak ve spolkové zemi Burgenland působí tři vysoké školy a několik neuniverzitních výzkumných pracovišť.


51

Tabulka č. 47 - Patentové přihlášky, podané k národním patentovým úřadům, které mají původce ze srovnávaných regionů dle roku udělení, 2008, 2009 Kraj / Rok

2008

2009

Burgenland

40

40

Vysočina

18

27

Zdroj: Český statistický úřad, Rakouský patentový úřad (www.patentamt.at/) Při srovnání počtu patentových přihlášek, podávaných k národním patentovým úřadům, které mají původce ze srovnávaných regionů, lze pozorovat vyšší aktivitu v případě spolkové země Burgenland, a to jak v absolutních číslech, tak v případném přečtu na 1 obyvatele (Burgenland 282 000, Vysočina 513 200). Důvody je nutno hledat jak v již zmíněné vyspělejší síti institucí podporující inovační aktivity, tak také částečně ve skutečnosti, že výzkumně vývojové aktivity ve spolkové zemi Burgenland se rozvíjejí zejména v těch sektorech, které se mohou opřít o převážně zemědělský charakter regionální ekonomiky. Jedná se především o environmentální technologie, dřevařství a potravinářství. Jak však ukazuje graf č. 5, pozice Burgenlandu v případě tohoto ukazatele je ve srovnání s ostatními spolkovými zeměmi Rakouska s velkým odstupem nejhorší. Kraji Vysočina patří v rámci krajů ČR jako u většiny ostatních indikátorů 12. místo. Graf č. 1 - Patentové přihlášky, podané k Rakouskému patentovému úřadu, které mají původce ze spolkových zemí Rakouska, 2009

Zdroj: Rakouský patentový úřad (www.patentamt.at/)


52

Jak ukazuje následující tabulka, také v případě zaměstnanosti v medium a high-tech výrobě (počet zaměstnanců v high-tech sektoru v případě kraje Vysočina) dosahuje spolková země Burgenland vyšší hodnoty. U obou srovnávaných regionů však v období let 2003-2006 došlo k poklesu podílu zaměstnanců v high-tech sektoru na celkovém počtu zaměstnaných. Lepší hodnotu u spolkové země Burgenland lze vysvětlit rozvinutější sítí výzkumně vývojových institucí a firem (viz kapitola 6.1). Tabulka č. 48 - Zaměstnanost v medium a high-tech výrobě - počet zaměstnanců v high-tech sektoru, srovnání Vysočina – Burgenland (2003-2006) Kraj / Rok Burgenland

2003 4,20%

2004

2005

4,29%

/

2006 3,16%

Vysočina

2,05% 1,97% / 1,83% Zdroj:http://epp.eurostat.ec.europa.eu, vlastní zpracování

6.3

Shrnutí

Z přímého porovnání kraje Vysočina a rakouské spolkové země Burgenland vychází lépe právě Burgenland, který dosahuje lepších hodnot v podstatě ve všech výše uvedených indikátorech. Výjimkou je pouze indikátor výzkumní pracovníci (vyjádřeno % podílem z počtu zaměstnaných), v němž Vysočina dosahuje srovnatelných hodnot. Vysočina má méně obyvatel s terciárním vzděláním (v přepočtu na 100 obyvatel), méně pracovníků VaV (v % vyjádření z celkového počtu zaměstnaných), nižší podíl podnikových i veřejných výdajů na VaV na HDP, nižší počet patentových přihlášek a celkově nižší počet zaměstnanců v high-tech sektoru. Je to dáno větší rozvinutostí průmyslu a inovační struktury (technologická centra, agentury pro transfer technologií) regionu Burgenland a celkově silnějším malým a středním podnikatelským sektorem. Rovněž podpora výzkumu, vývoje a inovací na úrovni regionu je z koncepčního hlediska lépe zastřešena (akční plán Innovationsoffensive Burgenland 2020). Globálně vzato, celkově má region Burgenland díky většímu regionálnímu HDP na obyvatele lepší předpoklady investovat a realizovat VaV aktivity než kraj Vysočina. Přičteme-li k tomu další výše uvedené důvody (lepší infrastruktura VaV, síť technologických center, ucelená koncepce podpory VaV na regionální úrovni), výsledek z výše uvedeného srovnání je nasnadě.


53

7.

ZÁVĚRY

7.1

Klasifikace inovačního prostředí kraje

Hnací síly inovací (lidské zdroje, financování a podpora) Lidský potenciál pro rozvoj VaV aktivit v kraji ovlivňuje několik zásadních skutečností. První z nich je nedostatečně rozvinutá síť vysokého školství v kraji, která se podílí na tom, že v podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel zaujímá kraj Vysočina až 11. místo mezi kraji ČR. Dalším důvodem je nižší stupeň urbanizace kraje Vysočina oproti jiným krajům, kdy obyvatelé měst dosahují vyššího vzdělání oproti obyvatelům venkova. S tím souvisí i nižší procento vysokoškolsky vzdělaných u starší generace, která na venkově převažuje. S úrovní rozvoje vysokého školství v kraji souvisí i počty VaV pracovníků – tato pracovní místa jsou rovněž často vázána na vysokoškolská pracoviště. Vzhledem k tomu, že dvě vysoké školy v kraji jsou zaměřeny takřka výhradně na výukové aktivity a vědecká činnost buď zcela chybí, nebo je vyvíjena jen sporadicky, logicky i v tomto ohledu zaujímá v rámci ČR kraj až 12 místo. Dá se předpokládat, že k počtu pracovníků ve VaV částečně přispívají i detašovaná pracoviště mimokrajských vysokých škol, která jsou v kraji umístěna. Nedostatečně rozvinuté vysoké školství v kraji je i jednou z příčin toho, že i v podílu výdajů na výzkum a vývoj jako procento HDP je na Vysočině třetí nejnižší v rámci krajů ČR. Kromě situace ve vysokém školství je zde však příčiny nutno hledat i v oblasti výdajů na VaV u neziskového sektoru. Ty byly v posledních letech v kraji Vysočina nulové. Relativně významnou úlohu proto v kraji sehrávají výdaje tzv. vládního sektoru, zejména tedy výzkumných ústavů či jejich poboček a pracovišť, která jsou v kraji umístěna. Ve srovnání s průměrem ČR se však i zde jedná o velmi nízké hodnoty. Pokud výdaje na VaV přepočteme na zaměstnance ve VaV, dostane se kraj na relativně lepší pozici v rámci ČR, na páté místo. Tuto skutečnost je však třeba interpretovat tak, že je způsobena absolutně nižším počtem zaměstnanců ve VaV a tím, že výdaje na VaV se skládají i z fixních nákladů na provoz zařízení/pracovišť, které se s klesajícím počtem zaměstnanců příliš nesnižují. Aktivity firem (investice firem, vazby a podnikavost) Za tuto oblast klasifikace inovačního prostředí kraje Vysočina lze konstatovat, že kraj vysočina patří svou inovační výkonností v podnikovém sektoru k těm nejméně rozvinutým v ČR. Dokládají to v podstatě všechny analyzované statistické indikátory v této oblasti – podprůměrné výdaje na VaV v podnikovém sektoru jako % podíl na HDP, podprůměrná úroveň nákladů na inovace v podnicích, nízká úroveň výdajů na VaV financovaných i prováděných podnikovým sektorem, a rovněž slabá úroveň výdajů na VaV uskutečněných v high-tech sektoru. Ve většině těchto indikátorů patří kraji Vysočina třetí nejhorší příčka v celkovém ratingu všech krajů ČR. Co se týče výdajů na VaV na zaměstnance VaV v podnikovém sektoru, zde dosahuje kraj nadprůměrných hodnot, nicméně tyto hodnoty jsou vzhledem ke své poměrovosti a nízkému počtu VaV pracovníků v kraji velmi relativní, takže jejich vypovídací schopnost je velmi omezená a nijak objektivně nezlepšují celkově podprůměrnou inovační výkonnost kraje. Rovněž co se týče rozdělení finančních alokací v podnicích na jednotlivé aktivity VaV, patří podniky v kraji Vysočina v investicích do strojů a zařízení pro VaV k podprůměrným, v případě získáni jiných externích znalostí pro VaV k úplně nejhorším. Naopak, lze vyzdvihnout poměrně slušné investice podniků v kraji Vysočina na vnitřní VaV (šesté místo v celorepublikovém ratingu) a v získání výsledků z externího VaV (páté místo). To signalizuje, že určitý omezený počet inovačních podniků v kraji Vysočina má slušný inovační potenciál a tím pádem i potenciál dalšího ekonomického růstu, nicméně jedná se o velmi omezený počet podniků. Výstupy (inovátoři, ekonomické efekty) Z hlediska zavádění samotných inovací jakožto výsledků VaV si kraj Vysočina vede průměrně v oblasti technických inovací (sedmé místo v celorepublikovém hodnocení), což na druhou stranu není

7. Závěry

54

při zvážení poměrně slabého podnikatelského sektoru s velmi omezeným počtem inovačních podniků špatný výsledek. Ovšem v dalších indikátorech, v zavádění netechnických inovací, v počtu podniků s produktovou inovací novou na trhu, v počtu aktivních high-tech firem a v počtu udělených patentů patří Vysočina k nejhorším krajům v ČR. Naopak v podílu podniků s produktovou inovací novou na trhu na celkovém počtu podniků s produktovou inovací a počtu podniků celkem dosáhnul kraj Vysočina v letech 2006 – 2008 velmi dobrého umístění (čtvrtá pozice). Tento výsledek je však relativní, zvážíme-li poměrně nízký podíl podniků s inovací produktu i celkově nízký počet podniků v kraji Vysočina. Je však nutné vyzdvihnout značné zlepšení kraje Vysočina v tomto ukazateli oproti předchozímu období let 2004 – 2005, za něž byl kraj Vysočina výrazně podprůměrný. To signalizuje, že v kraji Vysočina postupně narůstá počet inovativních podniků s novými produktovými inovacemi, které začínají cílevědoměji investovat do svých VaV aktivit. Z hlediska dopadů VaV aktivit na zaměstnanost lze konstatovat, že i v rámci těchto ukazatelů zaujímá kraj Vysočina zhruba 12. až 13 místo v rámci krajů ČR s tím, že počet zaměstnanců v high-tech sektoru ve zpracovatelském průmyslu zhruba dvojnásobně přesahuje počet zaměstnanců v odvětví služeb v high-tech sektoru. Vzhledem k tomu, že výroba, potažmo zpracovatelský průmysl, je nezbytnou součástí a tahounem regionální ekonomiky a přílišná orientace na sektor služeb se v poslední době ukazuje jako nepříliš strategická, lze tento poměr považovat do budoucna za optimální s tím, že bude samozřejmě nezbytné usilovat o nárůst absolutního počtu zaměstnaných v high-tech sektorech. Zcela stejné závěry lze učinit i v případě investic do high-tech sektoru, kdy rovněž převažují investice do zpracovatelského průmyslu nad investicemi do služeb, v tomto případě cca trojnásobně. S uvedenými skutečnostmi souvisí i vývoj mzdových nákladů, vynaložených v hightech sektorech. U kraje Vysočina je tempo nárůstu mzdových nákladů mírně nadprůměrné ve srovnání s průměrem ČR, i zde lze vysledovat výrazně vyšší tempo nárůstu mzdových nákladů v hightech sektorech ve zpracovatelském průmyslu nad mzdovými náklady v odvětví služeb.

7.2

Zhodnocení vlivu inovací na zvýšení konkurenceschopnosti kraje

Přístup uplatňovaný ve zpracované analýze vychází zejména z následujících implikací současné evropské diskuse o zdrojích dlouhodobě udržitelné, tj. znalostně založené konkurenceschopnosti: 



Kvalitativní (znalostní) náročnost ekonomických aktivit má zásadní význam pro dlouhodobou udržitelnost ekonomické výkonnosti regionu. Je podmíněna dosaženou úrovní ekonomického rozvoje. Znalostně vyspělejší země či regiony (jejich firmy) v průměru zakládají svojí konkurenční výhodu ve větším rozsahu na vlastních inovačních schopnostech s technologicky průlomovými výsledky, tedy na inovacemi založeném růstu. Méně vyspělé země spíše na přejímaných (vnějších) znalostech (byť kreativně přizpůsobovaných lokálním potřebám), tedy zejména na zvyšování efektivnosti produkce (snižováním nákladů na vstupy); Zvyšování znalostní náročnosti ekonomických aktivit je podmínkou nutnou, nikoli však postačující k rozvoji kvalitativní konkurenční výhody. Klíčová je schopnost využít dosaženou kvalitativní náročnost vstupů (např. finančních a lidských výdajů na inovační aktivity) k soustavnému zvyšování produktivity (tedy relativních výstupů). Tato schopnost je významně ovlivněna strukturálními specifiky odvětví a firem (resp. fází nadnárodních hodnotových řetězců), která je nutno brát v úvahu při srovnání produktivity v prostoru a čase. Dosažená (resp. dosažitelná) odvětvová či podniková struktura také zásadně předurčuje absorpční kapacitu regionální ekonomiky pro rostoucí znalostní vstupy.

Ke konkrétním vlivům aplikovaných inovací na konkurenceschopnost regionu lze zařadit: Z hlediska soukromého sektoru:   

Rozšíření škály produktů, nabízených regionálními podnikatelskými subjekty, a to včetně produktů v oblasti služeb; Umožnění rozvoje exportních aktivit pro regionální podnikatelské subjekty; Zvýšení kvality výrobků a služeb a tím jejich konkurenceschopnosti na trhu;

7. Závěry

55

     

Zvýšení pružnosti výroby nebo poskytování služeb; Zvýšení kapacity výroby nebo poskytování služeb; Snížení mzdových nákladů na jednotku produkce; Snížení spotřeby materiálu a energie na jednotku produkce; Snížení dopadu výroby na životní prostředí či zvýšení ochrany zdraví a bezpečnosti; Splnění regulačních požadavků a předpisů například v oblasti životního prostředí nebo požadovaných parametrů produkce.

Z hlediska veřejného sektoru:      

Zvýšení přitažlivosti regionu pro investory – kvalitní subdodavatelská základna, VaV kapacity, potenciální odběratelé; Zvýšení přílivu finančních prostředků na VaV aktivity ve veřejném sektoru prostřednictvím jejich komercionalizace; Zatraktivnění nabídky veřejných VaV institucí pro soukromý sektor – zvýšení potenciálu další spolupráce; Postupné odstraňování bariér spolupráce soukromého a veřejného sektoru; Zvýšení poptávky po výstupech VaV aktivit veřejných VaV institucí; Zvýšení přitažlivosti regionu pro odborníky a nadané studenty, spojené s vyšší šancí na jejich pracovní uplatnění.

V každém případě je nutno konstatovat, že vliv inovací na konkurenceschopnost regionu je podmíněn základním předpokladem – výsledky výzkumných a vývojových aktivit musí být uplatněny v praxi, tedy musí být využity výrobním sektorem (a také sektorem služeb). Komercionalizace výsledků výzkumu a vývoje je ostatně nezbytná nejen pro inovační aktivity v soukromém sektoru, kde je považována za samozřejmost, ale také v sektoru veřejném, tedy při výzkumných a vývojových aktivitách vysokých škol a neuniverzitních výzkumných a vývojových institucí. Dá se totiž předpokládat, že tlak státu na zvýšení samofinancovatelnosti VaV aktivit ve veřejném sektoru bude stále narůstat.

7. Závěry

56

8.

POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA

1.

Analýza inovačního potenciálu kraje Vysočina. Jihlava: Kraj Vysočina, 2008.

2.

Český statistický úřad [online]. [cit. 2011-26-04]. Dostupné z www: .

3.

Das Bundesland Burgenland [online]. [cit. 2011-28-04]. Dostupné z www: .

4.

Das Österreichische Patentamt [online]. [cit. 2011-27-04]. Dostupné z www: .

5.

European Patent organisation [online]. [cit. 2011-27-04]. Dostupné z www: .

6.

EUROSTAT [online]. [cit. 2011-25-04]. Dostupné z www: .

7.

Informační portál Libereckého kraje pro Inovace [online]. [cit. 2011-01-05]. Dostupné z www:
8.

Innovation Union Scoreboard 2010 [online]. [cit. 2011-28-04]. Dostupné z www: .

9.

KLUSÁČEK K., KUČERA Z., PAZOUR M. (Technologické centrum Akademie věd ČR): Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008.

10. Oficiální internetové stránky kraje Vysočina [online]. [cit. 2011-25-04]. Dostupné z www: . 11. POKORNÝ O., KOSTIĆ M, ČADIL V., VALENTA O., HEBÁKOVÁ L., VORLÍČKOVÁ V. (Technologické centrum Akademie věd ČR): Analýza inovačního potenciálu krajů České republiky. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008. 12. Profil kraje Vysočina. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, září 2010 13. Program rozvoje kraje Vysočina – Programová část a SWOT analýza. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, únor 2011. 14. Regional Innovation Monitor [online]. [cit. 2011-01-05]. Dostupné z www: . 15. Statistik Austria [online]. [cit. 2011-27-04]. Dostupné z www: < http://www.statistik.at/>. 16. Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. [cit. 2011-01-05]. Dostupné z www: .

8. Použité zdroje a literatura

57

9.

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP

Tabulky Tabulka č. 1 - Vývoj počtu obyvatel v krajích ČR k 1. 7. daného roku.................................................... 4 Tabulka č. 2 - Hrubá míra migračního salda podle krajů (‰) ................................................................. 8 Tabulka č. 3 - Vývoj míry nezaměstnanosti* v krajích ČR (%).............................................................. 12 Tabulka č. 4 - Významné brownfieldy v Kraji Vysočina......................................................................... 12 Tabulka č. 5 - Výše přímých zahraničních investic na obyvatele v tis. Kč, 2000-2009......................... 13 Tabulka č. 6 – Počet lidí s terciárním vzděláním na 100 obyvatel, 2005-2009..................................... 15 Tabulka č. 7 – Zaměstnanci VaV (FTE), 2005-2009 ............................................................................. 17 Tabulka č. 8 – Výzkumní pracovníci (FTE), 2005-2009 ........................................................................ 17 Tabulka č. 9 – Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných (FTE), 2005-2009 ............................... 18 Tabulka č. 10 – Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných (FTE), 2005-2009 ................ 19 Tabulka č. 11 – Počet VaV pracovníků podle sektoru provádění (FTE), 2005-2009............................ 20 Tabulka č. 12 – Počet výzkumných pracovníků podle sektoru provádění (FTE), 2005-2009............... 21 Tabulka č. 13 – Podíl počtu zaměstnanců VaV podle sektorů a krajů (FTE), 2005-2009 .................... 22 Tabulka č. 14 – Podíl počtu výzkumných pracovníků podle sektorů a krajů (FTE), 2005-2009 ........... 23 Tabulka č. 15 - Vývoj podílu výdajů na VaV na HDP, 2005-2009 (v %) ............................................... 24 Tabulka č. 16 - Veřejné výdaje na VaV jako % podíl na HDP, 2005-2009 (v %).................................. 25 Tabulka č. 17 - Výdaje na VaV financované veřejným sektorem, 2005-2009 (v mil. Kč) ..................... 26 Tabulka č. 18 - Výdaje na VaV prováděné veřejným sektorem, 2005-2009 (v mil. Kč)........................ 27 Tabulka č. 19 - Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV, 2005-2009 (v mil. Kč) ................................. 28 Tabulka č. 20 - Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV ve veřejném sektoru, 2005-2008 (v mil. Kč) 28 Tabulka č. 21 - Podnikové výdaje na VaV jako % HDP ........................................................................ 30 Tabulka č. 22 – Náklady na inovace v podnicích v roce 2008 (v mil. Kč) ............................................. 31 Tabulka č. 23 - Výdaje na VaV financované soukromým sektorem (v mil. Kč)..................................... 31 Tabulka č. 24 - Výdaje na VaV prováděné soukromým sektorem (v mil. Kč) ....................................... 32 Tabulka č. 25 - Výdaje na VaV na zaměstnance VaV v podnikovém sektoru (v mil. Kč) ..................... 33 Tabulka č. 26 - Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč)........................................ 34 Tabulka č. 27 - Aktivity podniků ve VaV a jejich finanční alokace v roce 2008 (v mil. Kč) ................... 35 Tabulka č. 28 - Podniky s technickými inovacemi v letech 2006-2008 ................................................. 36 Tabulka č. 29 - Podniky s netechnickými inovacemi v letech 2006-2008 ............................................. 37 Tabulka č. 30 - Počet podniků s produktovou inovací novou na trhu v letech 2006 – 2008................. 38 Tabulka č. 31 - Podíl podniků s produktovou inovací novou na trhu na celkovém počtu podniků s inovací produktu a počtu podniků celkem, 2004-2005, 2006-2008 ...................................................... 38 Tabulka č. 32 - Počet aktivních podniků v high-tech sektoru, 2003-2007............................................. 39 Tabulka č. 33 - Patenty udělené (validované) Úřadem průmyslového vlastnictví, které mají původce z kraje dle roku udělení, 2004-2009......................................................................................................... 40 Tabulka č. 34 - Počet zaměstnanců v high-tech sektoru, 2003-2007 ................................................... 41 Tabulka č. 35 – Počet zaměstnanců v high-tech sektoru ve zpracovatelském průmyslu, 2003-2007.. 42 Tabulka č. 36 – Počet zaměstnanců v odvětví služeb v high-tech sektoru ČR, 2003-2007 ................. 42 Tabulka č. 37 - Investice uskutečněné v high-tech sektoru ČR, 2003-2007 (mil. Kč)........................... 43

9. Seznam tabulek, grafů a map

58

Tabulka č. 38 - Investice uskutečněné ve zpracovatelském průmyslu high-tech sektoru ČR, 2003-2007 (mil. Kč).................................................................................................................................................. 44 Tabulka č. 39 - Investice uskutečněné v odvětví služeb high-tech sektoru ČR, 2003-2007 (mil. Kč) .. 45 Tabulka č. 40 – Mzdové náklady v high-tech sektoru (2003 – 2007).................................................... 45 Tabulka č. 41 - Mzdové náklady ve zpracovatelském průmyslu high-tech sektoru v ČR ..................... 46 Tabulka č. 42 - Mzdové náklady v odvětví služeb high-tech sektoru v ČR........................................... 47 Tabulka č. 43 - Základní ekonomické a VaV charakteristiky spolkové země Burgenland, 2005-2010. 48 Tabulka č. 44 – Počet obyvatel s terciárním vzděláním na 100 obyvatel, srovnání Vysočina – Burgenland (2008)................................................................................................................................. 50 Tabulka č. 45 - Zaměstnanci VaV (FTE) - % ze zaměstnaných v regionu, srovnání Vysočina – Burgenland (2005-2010)........................................................................................................................ 50 Tabulka č. 46 - Výzkumní pracovníci (FTE) – z počtu zaměstnaných, srovnání Vysočina – Burgenland (2006, 2007) .......................................................................................................................................... 51 Tabulka č. 47 - Podnikové výdaje na VaV jako % HDP, srovnání Vysočina – Burgenland (2006, 2007) ............................................................................................................................................................... 51 Tabulka č. 48 - Veřejné výdaje na VaV jako % podíl na HDP, srovnání Vysočina – Burgenland (20052008)...................................................................................................................................................... 51 Tabulka č. 49 - Patentové přihlášky, podané k národním patentovým úřadům, které mají původce ze srovnávaných regionů dle roku udělení, 2008, 2009 ............................................................................ 52 Tabulka č. 50 - Zaměstnanost v medium a high-tech výrobě - počet zaměstnanců v high-tech sektoru, srovnání Vysočina – Burgenland (2003-2006) ...................................................................................... 53 Grafy Graf č. 1 – Počet obcí podle počtu obyvatel............................................................................................ 5 Graf č. 2 - Vývoj hodnot průměrného věku v krajích ČR......................................................................... 7 Graf č. 3 - Vývoz zboží v Kč na obyvatele a podíl krajů na celkovém vývozu v roce 2009 (%)............ 10 Graf č. 4 - Vývoj produktivity práce – regionální HDP na 1 zaměstnaného (běžné ceny) .................... 11 Graf č. 5 - Patentové přihlášky, podané k Rakouskému patentovému úřadu, které mají původce ze spolkových zemí Rakouska, 2009......................................................................................................... 52 Mapy Mapa č. 1 - Počet obyvatel a věková struktura v krajích ČR (2009) ....................................................... 6 Mapa č. 2 - Hodnota HDP na obyvatele v krajích ČR (2009).................................................................. 9 Mapa č. 3 - Podíl osob s terciérním vzděláním na osobách 15+ a struktura VŠ studentů podle oborů v krajích ČR (2009)................................................................................................................................ 16

9. Seznam tabulek, grafů a map

59

10.

SEZNAM ZKRATEK zkratka

vysvětlení

ARR

Agentura pro regionální rozvoj, a. s.

b.c.

běžné ceny

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EPO

Evropský patentový úřad (European Patent Office)

ERDF

Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund

ESF

Evropský sociální fond (European Social Fund)

FTE

přepočet na plný pracovní úvazek (Full time equivalent)

HDP

hrubý domácí produkt

HRST

Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji (Human Resources in Science and Technology)

ILO

Mezinárodní úřad práce (International Labour Office

Kč

Koruna česká

MSP

malé a střední podniky

NACE

Statistická klasifikace ekonomických činností (Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes)

NUTS

nomenklatura územních statistických jednotek (Nomenclature Territoriales Statistique); NUTS 2 – region, NUTS 3 - kraj

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development)

OKEČ

odvětvová klasifikace ekonomických činností

p.b.

procentní bod

PZI

Přímé zahraniční investice

RIS

Regionální inovační strategie

TOB

Technology Promotion Burgenland (společnost)

ÚIV

Ústav pro informace ve vzdělávání

VaT

vědecká a technická zaměstnání

VaV

výzkum a vývoj

VŠPS

Výběrové šetření pracovních sil

VTVI

výzkum, technologický vývoj a inovace

10. Seznam zkratek

des

Unites

60


Část 1.B Mapování institucí, které se podílí na podpoře inovací v kraji

OBSAH 1. ÚVOD ................................................................................................................................................. 3 1.1 Postup zpracování, proces sběru informací, způsob oslovení institucí ................................. 3 2. CHARAKTERISTIKA INSTITUCÍ ...................................................................................................... 4 2.1 Agentura CzechInvest............................................................................................................ 4 2.2 Hospodářská komora ............................................................................................................. 5 2.3 Krajská agrární komora kraje Vysočina ................................................................................. 8 2.4 Kraj Vysočina ......................................................................................................................... 9 2.5 Regionální rozvojová agentura Vysočina............................................................................. 11 2.6 PRO-BIO – Regionální centrum Vysočina ........................................................................... 12 2.7 Klastr přesného strojírenství Vysočina, občanské sdružení ................................................ 13 2.8 Klastr českých nábytkářů ..................................................................................................... 14 2.9 Podnikatelský a inovační park Havlíčkův Brod, s. r. o. ........................................................ 16 2.10 Ministerstvo průmyslu a obchodu ........................................................................................ 17 2.11 Technologické centrum Akademie věd ČR.......................................................................... 18 2.12 Úřad práce - České republiky – krajská pobočka v Jihlavě ................................................. 19 3. ANALÝZA - KLÍČOVÉ INSTITUCE PRO PODPORU INOVACÍ V REGIONU ............................... 23 3.1 Klíčové instituce pro podporu inovací v regionu .................................................................. 23 3.2 Spolupráce institucí s krajem Vysočina – realita a možnosti rozvoje .................................. 24 4. PŘEHLED JEDNÁNÍ A OSLOVENÝCH OSOB.............................................................................. 25 5. PŘÍLOHY.......................................................................................................................................... 26

2

1.

ÚVOD

Mapování institucí, které se podílejí na podpoře inovací v kraji Vysočina je součástí analytické části Regionální inovační strategie kraje Vysočina. Toto mapování zahrnuje jak relevantní instituce veřejné správy, tak především instituce, zastupující firmy v kraji a poskytující mimo jiné i služby, spojené s rozvojem jejich inovačních aktivit. Jedná se především o komory, klastry a další oborová sdružení firem a také o instituce, které firmám poskytují infrastrukturu pro jejich podnikání a rozvoj inovačních aktivit. Do průzkumu byly zahrnuty instituce s působností v kraji Vysočina a další instituce, jejichž činnost má významný dopad na rozvoj inovačních aktivit v kraji.

1.1

Postup zpracování, proces sběru informací, způsob oslovení institucí

Mapování proběhlo v následujících krocích. V prvním kroku byl vytvořen přehled institucí, podílejících se na podpoře inovací v kraji Vysočina, který byl projednán se zástupci Krajského úřadu Kraje Vysočina. Jedná se o instituce, které se svou činností podílejí na rozvoji a podpoře inovačního systému v kraji, zejména co se týká podpory inovačních aktivit ve firmách. V následujícím kroku byly získány všeobecné dostupné informace o institucích, především na základě veřejně dostupných informačních zdrojů. Tyto informace jsou uvedeny v kapitole 2 – Charakteristika oslovených institucí. Souběžně se získáváním a zpracováváním těchto údajů byl připraven dotazník pro osobní návštěvu těchto institucí. Tento dotazník obsahuje 36 otázek zaměřujících se kromě běžných základních údajů (kontaktní informace, údaje o vzniku a historii instituce) zejména na charakteristiku jejich činností, směřujících k podpoře inovačního systému v kraji, především s ohledem na podporu aktivit firem, na otázky spojené s problematikou lidských zdrojů a také na otázky, směřující k identifikaci možných bariér rozvoje inovačních aktivit a způsobů jejich odstraňování. Důraz byl kladen také na popis existující spolupráce institucí při řešení dané problematiky. Zároveň byly získány informace o způsobu financování činností, směřujících k podpoře inovačních aktivit. Instituce byly osloveny na základě žádosti Krajského úřadu kraje Vysočina o spolupráci při zpracování Regionální inovační strategie kraje Vysočina. Poté byly osobně navštíveny, vyplnění dotazníků proběhlo formou řízeného rozhovoru. Vzor dotazníku a dotazníky vyplněné při návštěvách jednotlivých institucí jsou k dispozici v kapitole 5 – Přílohy. Prostřednictvím osobních návštěv byly získány konkrétní informace o aktuálním fungování těchto institucí včetně výhledu jejich dalšího možného rozvoje ve střednědobém horizontu. Tyto informace posloužily k doplnění kapitoly 2 – Charakteristika oslovených institucí. V případě Ministerstva průmyslu a obchodu a Technologického centra Akademie věd ČR byly informace z veřejných zdrojů v případě potřeby doplněny na základě komunikace se zástupci těchto institucí. Kapitola 3 – Analýza – Klíčové instituce pro podporu inovací v regionu obsahuje vyhodnocení zjištěných informací a identifikaci těch institucí a jejich aktivit, které mají pro inovační systém kraje Vysočina klíčový význam. V této kapitole je dále zhodnocena existující spolupráce podpůrných institucí s krajem Vysočina a možnosti jejího rozvoje. Výstupy této dílčí části zpracování strategie budou využity pro provedení SWOT analýzy a k přípravě návrhové části dokumentu.

Úvod

3

2.

CHARAKTERISTIKA INSTITUCÍ

2.1

Agentura CzechInvest

Základní informace: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která má za úkol posilovat konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. V kraji Vysočina má CzechInvest zřízenu Regionální kancelář kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě. Agentura CzechInvest měla v roce 2010 196 zaměstnanců, její činnost jako organizační složky státu je financována ze státního rozpočtu a z Technické pomoci Operačního programu Podnikání a inovace (OP PI). Podpora inovačních aktivit je financována částečně ze státního rozpočtu a především z příslušných podprogramů OP PI. Činnost organizace: Agentura poskytuje konzultace se zástupci firem možnosti podpory podnikání z programů strukturálních fondů EU, které CzechInvest zajišťuje. Pomáhá firmám, které mají zájem realizovat svou investici v daném regionu a spolupracuje se zástupci místní správy a samosprávy, školami a dalšími regionálními institucemi při hledání příležitosti rozvoje podnikatelského prostředí regionu. Regionální kancelář CzechInvestu pro kraj Vysočina má dva zaměstnance a těžiště její činnosti spočívá především v administraci operačního programu Podnikání a inovace včetně konzultací a marketingových aktivit. K dalším činnostem patří poskytování podpory centrále CzechInvestu při aktualizaci databáze brownfields, a při vyhledávání dalších ploch pro podnikání. Podpora investičních aktivit v kraji je v současné době realizována jen v omezené míře. Nástroje podpory inovačních aktivit CzechInvest aktivně vyhledává a pomocí nejrůznějších nástrojů (konzultace, informační servis, aktivní spolupráce při vyhledávání partnerů aj.) podporuje soukromé firmy s inovačním potenciálem a zaměřuje se na zvýšení zapojení institucí veřejného sektoru do inovačního procesu. Programy podpory: Potenciál má za cíl posílení podnikových kapacit výzkumu a vývoje s návazností na výrobní aktivity firem. Podporováno je zejména zakládání a rozvoj technologických center a vnitropodnikových oddělení výzkumu a vývoje. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a je určen všem podnikatelům bez ohledu na velikost. Prosperita je zaměřena na podporu vzájemné spolupráce mezi vědeckovýzkumnými institucemi, vysokými školami a podniky formou výstavby a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a je určen podnikatelským subjektům, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. Spolupráce podporuje vznik a rozvoj kooperačních seskupení (klastrů, pólů excelence a technologických platforem), v nichž spolupracují podniky, vysoké školy a výzkumné ústavy. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a je určen firmám, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví - tato část programu Inovace přispívá dotacemi k širšímu využívání ochrany nehmotných statků v podobě patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných známek. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a je určen podnikatelským subjektům, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. Charakteristika institucí

4

Pozornost vedle výše zmíněných programů bude věnována prohloubení spolupráce vysokých škol a průmyslového sektoru, vzniku nových technologicky orientovaných firem, informovanosti odborné i široké veřejnosti o výsledcích výzkumu a vývoje a v neposlední řadě podporou inovativních projektů.

Aktivity vzhledem ke kraji Vysočina, zapojení firem z regionu Z hlediska podpory investic bylo v kraji Vysočina v letech 1993 – 2010 Czechinvestem podpořeno celkem 58 projektů v celkové výši investice cca 36,2 mil. korun, v rámci nichž bylo vytvořeno 9 087 nových pracovních míst. Jednalo se jak o nově příchozí investory, tak i o podporu investic stávajících firem v kraji. Kraj Vysočina se tedy podílel 5% na celkovém objemu investic v jednotlivých regionech České republiky v letech 1993 – 2010. Většinu z uvedených 58 projektů tvořily investice do výroby, 10 projektů se však týkalo i vzniku technologických center ve firmách v celkové výši investice 258,7 mil. Kč (například Slévárna a modelárna Nové Ransko, s.r.o., UCHYTIL s.r.o., PAMPUS AUTOMOTIVE s.r.o. nebo První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s.. S rozvojem inovačního potenciálu firem úzce souvisí i rozvoj strategických služeb ve firmách, v kraji Vysočina bylo v uvedeném období podpořeno 6 takových projektů v celkové výši investice 144,1 mil. Kč (například MANN + HUMMEL Service s.r.o., ATX - technická kancelář pro komplexní automatizaci, s.r.o. nebo EURONEST s.r.o.). V rámci OP PI bylo podáno v kraji Vysočina celkem 826 žádostí a celkem 266 dotací a zvýhodněných úvěrů bylo přiznáno. Největší počet podaných žádostí či přiznaných dotací se pohybovalo v oblasti eko-energie, rozvoje, inovací a inovačních projektech, ICT v podnicích a marketing. Naopak velmi malý počet se vyskytoval v oblasti technologické platformy, klastrů a veřejné a neveřejné prosperity. V rámci 1. až 4. výzvy podprogramu Inovace bylo v kraji Vysočina podpořeno celkem 38 projektů (například TKZ Polná, spol. s.r.o. - Zahájení efektivní sériové výroby závěsu dveřního 3D ve společnosti TKZ Polná, spol. s.r.o. nebo MICo, spol. s.r.o. - Zavedení výroby nově vyvinutých řad svařovacích strojů II), v rámci 1. až 3. výzvy podprogramu potenciál bylo podpořeno 11 projektů (například Syncare Plus, s.r.o. - Laboratoř pro vývoj UV ochranných kosmetických prostředků určených pro děti do 3 let věku nebo HOUFEK a.s. - Vývojové, inovační a prototypové centrum). Spolupráce S krajem Vysočina CzechInvest spolupracuje především při pořádání seminářů pro podnikatele a při aktualizaci databáze brownfieldů v kraji. V oblasti podpory podnikání CzechInvest v kraji spolupracuje také s hospodářskou komorou.. Regionální Inovační strategie Z pohledu CzechInvestu je největší bariérou rozvoje inovačních aktivit ve firmách nedostatek pracovníků, kteří by se této problematice mohli věnovat. A to jak z hlediska odborného, tak také z hlediska disponibilních časových kapacit. Řešení vidí především ve vzdělávání zaměstnanců, a to jak z hlediska jejich profesionální odbornosti, tak také z hlediska dovedností v řízení a realizaci inovačních aktivit. Na to pak navazuje potřeba zlepšení marketingových dovedností, což je nezbytnou podmínkou komercionalizace výstupů inovačních aktivit. Důležité je také zlepšování informovanosti firem o vědeckovýzkumných kapacitách a nabídce znalostních institucí, a to nejen v kraji Vysočina. S tím úzce souvisí i potřeba lepší spolupráce firem a znalostních institucí, pro kterou je zlepšení vzájemné informovanosti nezbytnou podmínkou.

2.2

Hospodářská komora

Základní informace: V kraji Vysočina působí pět okresních hospodářských komor, pro realizaci některých aktivit a také z důvodu hájení zájmu podnikatelů v kraji byla založena rovněž Krajská hospodářská komora kraje Charakteristika institucí

5

Vysočina. Krajská hospodářská komora má společné sídlo s Okresní hospodářskou komorou v Jihlavě. Počet členů hospodářské komory je 582 (bez HK Žďár nad Sázavou – údaje zatím nezjištěny). Z hlediska oborů podnikání je zastoupeno především stavebnictví, služby, strojírenství, poradenství, obchod, dřevozpracující průmysl a v menší míře i další obory. K nejvýznamnějším firmám, kterou jsou členy komory, patří BOSCH DIESEL s.r.o., Sumitomo Electric Hartmetallfabrik GmbH, TKZ Polná, spol. s r.o. nebo TEDOM a.s. Činnost organizace: Hlavním posláním hospodářské komory je podpora rozvoje podnikatelského prostředí a prosazování zájmů podnikatelů. Má své nezastupitelné místo v oblasti shromažďování a poskytování informací pro podnikatele a v oblasti vytváření neformálních obchodních kontaktů. V současné době nabývá na významu vytváření podmínek pro navazování kooperací i širší obchodní spolupráce s komorami a podnikateli v sousedních zemích a dalších státech EU. Komora podporuje podnikatelské aktivity, prosazuje a chrání zájmy svých členů. Zabezpečuje výkon funkce Krajské hospodářské komory kraje Vysočina na základě usnesení valné hromady okresních hospodářských komor kraje Vysočina. Je držitelem certifikátu systému řízení jakosti podle normy ISO 9001 a působí jako Regionální poradenské a informační centrum (RPIC), které realizuje program „Poradenství“ pro malé a střední podnikatele a v jeho rámci poskytuje cenově zvýhodněné poradenské služby. Okresní hospodářské komory poskytují tyto konkrétní služby:  kontaktní setkání tuzemských i zahraničních firem;  poradenství a informace pro české exportéry (touto svou činností na Vysočině zároveň suplují roli agentury CzechTrade, jejíž regionální informační místo v Jihlavě bylo zrušeno);  poradenství v oblasti BOZP a PO;  poradenství v oblasti marketingu;  poradenství v oblasti podpor a dotací v rámci zdrojů Evropské unie;  poradenství v oblasti produktů Českomoravské záruční a rozvojové banky (programy Start, Kredit a další);  pořádání prezentačních akcí;  potvrzování certifikátů o původu zboží;  právní poradenství;  příprava žádostí o dotace v rámci Operačních programů, tvorba podnikatelských záměrů a studií proveditelnosti;  realizace certifikovaného kursu „Základy podnikání“;  semináře a školení;  vystavování karnetů ATA - celní poradenství;  výpisy z registrů ISVS;  zavádění systému řízení jakosti dle norem ISO;  zprostředkování nabídek a poptávek v tuzemsku i zahraničí. Nástroje podpory inovačních aktivit: Řada aktivit hospodářské komory přispívá jak přímo k rozvoji inovačních aktivit ve firmách, tak i k posilování jejich inovačního potenciálu prostřednictvím projektů rozvoje lidských zdrojů či rozvoje spolupráce mezi firmami a znalostními institucemi. V oblasti vzdělávání realizuje hospodářská komora projekt Excelentní manažer pro malé a střední firmy - Cílem tohoto projektu je zlepšení kompetencí manažerů malých a středních firem, nezbytných pro zvládnutí současné složité ekonomické situace, jakož i zvýšení kvality řízení malých a středních firem a zvýšení jejich konkurenceschopnosti prostřednictvím modernizace cíleného dalšího vzdělávání. Projekt probíhá v období 1. 6. 2010 do 31. 5. 2012, je financován v rámci operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost. Výstupem projektu bude Manuál vzdělávacího Charakteristika institucí

6

programu "Excelentní manažer MSP". Vzdělávání probíhá formou e-learningu, moduly se zaměřují na rozvoj dovedností, které jsou nezbytné nejen pro efektivní řízení firmy, ale také pro vytvoření potenciálu pro rozvoj a realizaci inovačních aktivit ve firmách. Na vzdělávání pracovníků znalostních institucí je pak zaměřen projekt Osm modulů pro DVPP – jedná se o pilotní vzdělávání řídících pracovníků a ostatních pedagogických pracovníků partnerských středních škol. Hlavním cílem projektu je zvýšit, rozšířit a prohloubit odborné specifické kompetence těchto pracovníků za účelem zkvalitňování vzdělávání. Tím dojde také ke zlepšení odborné kvality absolventů škol a budoucích zaměstnanců firem v kraji, což je jednou z nezbytných podmínek pro realizaci inovačních aktivit ve firmách. V průběhu trvání projektu se uskuteční 8 obsahově kompaktních vzdělávacích modulů (semináře, workshopy a příklady best practice) celkově v rozsahu min. 128 hod. Současně je řídícím pracovníkům a pedagogům k dispozici e-learningová aplikace. Projekt je financován v rámci operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost. Na vzdělávání zaměstnanců jako jednu z podmínek rozvoje inovačních aktivit ve firmách jsou pak zaměřeny i další projekty hospodářské komory Rozvoj zaměstnanců v kraji Vysočina, realizovaný v období září 2009 až květen 2012 v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Tržiště nabídek a poptávek vzdělávacích akcí - Cílem tohoto projektu, realizovaného v období červenec 2011 až březen 2012 je posílení informovanosti o nabídce dalšího vzdělávání v kraji Vysočina a zefektivnění procesů vyhledávání a nabízení vzdělávacích akcí s cílem zvýšit konkurenceschopnost cílových skupin v kraji Vysočina. Hospodářská komora se dále jako partner zapojuje do dalších projektů s přínosem pro rozvoj inovačních aktivit a infrastruktury v kraji. V letech 2008 až 2010 se účastnila projektu Incuba train v rámci programu Leonardo da Vinci. Hlavním cílem projektu byla příprava a školení manažerů (Incubation Manager), připravených poskytnout pomoc malým a středním podnikům při udržení jejich inovační konkurenceschopnosti (nový produkt, služba, obchodní plán atd.). Na odstraňování komunikačních bariér mezi firmami a znalostními institucemi je zaměřen projekt TechNet „Nové materiály a technologie – spojení výzkumu, vývoje a technické praxe“, jehož hlavní náplní je vytvoření aktivní komunikační sítě v oblasti nových materiálů a technologií. Hlavním partnerem je Technická univerzita v Liberci. Projekt Agentury pro evropské projekty & management „Malá firma v digitální ekonomice a informační společnosti na Vysočině“ pak přispívá ke zkvalitnění využívání moderních technologií v malých firmách. Projekt je financován v rámci operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost, probíhá v období červen 2010 až leden 2012. Hospodářská komora je také zapojena do projektu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě „Most partnerství“, jehož cílem je posílení vztahů mezi Vysokou školou polytechnickou Jihlava a partnery projektu, za účelem kvalitnějšího přenosu poznatků a praktické spolupráce mezi institucemi terciálního vzdělávání a aplikační sférou. Projekt je financován v rámci operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost a probíhá v období leden 2010 až prosinec 2012. Spolupráce V poslední době dochází k rozvoji kontaktů hospodářské komory a kraje Vysočina, komora je připravena kraji nabídnout své služby a kapacity, zejména zkušenosti s podporou podnikatelské sféry. Hospodářská komora se účastní práce v krajem zřízené Pracovní skupině pro ekonomiku, spolupracuje s krajem při pořádání podnikatelských misí (v posledních letech například dvě mise na Ukrajinu). Kraj také finančně podpořil činnost hospodářské komory v souvislosti se zrušením kanceláře agentury Czech Trade na Vysočině. Další formy spolupráce komory a jiných institucí se rozvíjejí především prostřednictvím zapojením do projektů, zde jsou kromě kraje Vysočina partnery například CzechInvest či Vysoká školy polytechnická v Jihlavě. Regionální Inovační strategie Podle zástupce hospodářské komory by se inovační strategie měla zaměřit na podporu vzdělávání, asistence a poradenství v oblasti řešení administrativní a finanční náročnosti zavádění nových Charakteristika institucí

7

technologií a produktů, zejména u malých a středních firem. Potřebu rozvoje lidských zdrojů ve firmách vidí zástupce komory jako důležitější než otázku financování inovačních aktivit – tam jsou v současnosti k dispozici různé zdroje, včetně dotačních.

2.3

Krajská agrární komora kraje Vysočina

Základní informace: Krajská agrární komora je pobočkou Agrární komory České republiky a byla vytvořena jako zastřešující organizace pěti okresních agrárních komor v kraji Vysočina (činnost komory v Pelhřimově byla v posledních letech utlumena, nyní se obnovuje). Činnost organizace: Agrární komora ČR je nevládní agrární organizací, která zastupuje zájmy 103 tisíc svých členů, jimiž jsou zemědělci, lesníci, potravináři, ale také včelaři a další. Agrární komora se zabývá především těmito činnostmi:   

  

poskytuje svým členům poradenské a konzultační služby v otázkách spojených s podnikatelskou činností, vydává vyjádření podle zvláštních předpisů a odborná stanoviska, organizuje vzdělávací činnost a spolupracuje s orgány státní správy v zajišťování informačního servisu, profesního vzdělávání a forem rekvalifikace a při řešení problémů zaměstnanosti, zabezpečuje propagaci a šíření informací o podnikatelské činnosti svých členů, vystavuje osvědčení o skutečnostech, důležitých v právních vztazích, které vznikají v mezinárodním obchodě, podílí se na odborné přípravě k výkonu povolání a podporuje školská zařízení.

Nástroje podpory inovačních aktivit: Agrární komora nevyvíjí aktivity, které by přímo přispívaly k rozvoji inovačních aktivit ve firmách – zemědělských podnicích. Snaží se však řešit problematiku nedostatku kvalifikovaných lidských zdrojů v zemědělství, způsobenou mimo jiné i nízkým zájmem o studijní obory na zemědělských středních školách. Usiluje o zlepšení spolupráce škol a zemědělských podniků při realizací praxí studentů a učňů, která je v současné době z finančních a legislativních důvodů komplikovaná. Agrární komora dále pořádá semináře pro své členy – především zemědělce, zaměřené na možnosti zavádění nových technologií či poznatků do praxe. V rámci nich spolupracuje s odborníky z Mendlovy zemědělské univerzity v Brně a s Jihočeskou univerzitou. Spolupráce Spolupráce s krajem Vysočina probíhá například v rámci soutěže Regionální potravina a při účasti na oborových veletrzích, například Země živitelka. Komora také pořádá setkání s přestaviteli kraje a snaží se je více zaangažovat do problematiky zemědělství. Komora by ocenila větší angažovanost kraje například v podpoře zemědělského školství (podpora praxí ve firmách) nebo při realizaci marketingu regionálních produktů. Regionální Inovační strategie Dle zástupce agrární komory je situace v regionálním zemědělství (ale i celostátně) složitá a doba příliš nepřeje realizaci rozvojových a inovačních aktivit. Hlavním problémem zde je kvalita lidských zdrojů a nedostatek časových kapacit pro realizaci těchto aktivit. Případná asistence kraje či inovační strategie by proto měla směřovat do podpory výchovy odborníků, například formou podpory provádění praxí studentů ve firmách. Charakteristika institucí

8

2.4

Kraj Vysočina

Základní informace: Kraj Vysočina je územním samosprávným celkem, veřejnoprávní korporací, vznikl v roce 2000, samosprávné kompetence získal na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Aktivity spojené s rozvojem podnikatelského prostředí a inovačních aktivit vykonává kraj v samostatné působnosti prostřednictvím odboru regionálního rozvoje krajského úřadu. Odbor regionálního rozvoje je zařazen do sekce pro rozvoj regionu a skládá se z oddělení regionálního rozvoje, oddělení strategického plánování, oddělení ekonomicko-právní pro čerpání prostředků ES a oddělení grantových programů. Činnost organizace: Odbor regionálního rozvoje se v samostatné působnosti podílí na vypracování celostátní strategie regionálního rozvoje a státních programů podpory regionálního rozvoje, příslušným ústředním orgánům státní správy. Poskytuje centrálním orgánům součinnost při přípravě a operačních programů pro účely čerpání strukturální pomoci EU. Dále provádí konzultační a poradenskou činnost v oblasti čerpání prostředků z finančních zdrojů ESF a dalších zdrojů v oblasti lidských zdrojů, provádí konzultační a poradenskou činnost a informační podporu organizacím v oblasti vzdělávání ve vztahu k možnostem čerpání finančních zdrojů z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost u kterého je kraj zprostředkujícím subjektem. Spolupracuje s ostatními odbory úřadu, výbory zastupitelstva kraje a komisemi Rady kraje při přípravě koncepčních dokumentů. Vyhodnocuje územní disparity hospodářského a sociálního rozvoje kraje, stanoví základní cíle a hlavní věcné priority rozvoje jednotlivých mikroregionů a vymezuje mikroregiony, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje. Dále zajišťuje a koordinuje vypracování dlouhodobé energetické koncepce a strategie hospodářského a sociálního rozvoje kraje. Zajišťuje a koordinuje vypracování programu rozvoje územního obvodu kraje a průběžnou aktualizaci tohoto programu. Odbor regionálního rozvoje dále zabezpečuje prezentace kraje Vysočina na veletrzích investičních příležitostí, např. URBIS INVEST Brno. Do spolupráce s podnikatelským sektorem vstupují i další odbory krajského úřadu: Odbor sekretariátu hejtmana se podílí na organizaci zahraničních misí představitelů kraje, do nichž jsou přizýváni také zástupci firem v kraji, které mají zájem o rozvoj svých obchodních aktivit v zahraničí. Odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství je zodpovědný za rozdělování finančních příspěvků na hospodaření v lesích. Dále v rámci své působnosti v oblasti koncepčního plánování na úseku lesního a vodního hospodářství a zemědělství spolupracuje s podnikateli v tomto sektoru tak, aby ve zpracovávaných koncepcích byly odpovídajícím způsobem zohledněny i jejich potřeby. Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu je zodpovědný za přípravu některých grantových programů Fondu Vysočiny, které jsou určeny i žadatelům z řad podnikatelů, například v oblasti cestovního ruchu či kultury. Zároveň zapojuje podnikatele do strategického plánovaní v oblasti rozvoje cestovního ruchu a kultury v kraji. Odbor školství, mládeže a sportu s podnikatelským sektorem spolupracuje v oblasti plánování rozvoje školských zařízení v kraji v souladu s potřebami zaměstnavatelů a v oblasti získávání informací o uplatnění absolventů na trhu práce Nástroje podpory inovačních aktivit: Podpora inovačních aktivit a infrastruktury je součástí aktivit, které kraj prostřednictvím odboru regionálního rozvoje realizuje v rámci rozvoje podnikání v kraji a regionální ekonomiky obecně. Základní strategický rámec pro tyto aktivity tvoří Program rozvoje kraje Vysočina,který je v současné době aktualizován. V návrhu z února 2011 je tato podpora řešena v Prioritní oblasti č. 1 Podnikání,

Charakteristika institucí

9

zaměstnanost, vzdělávání, výzkum, inovace, především v Opatření 1.1: Podpora inovací, výzkumu a vývoje a přeneseně rovněž v opatřeních 

Opatření 1.2: Podpora rozvoje průmyslových a víceúčelových a infrastruktury podmiňující rozvoj podnikatelských aktivit



Opatření 1.3:



Opatření 1.4: Rozvoj terciárního vzdělávání a vytváření regionálních struktur celoživotního vzdělávání a učení



Opatření 1.5: Rozvoj systému regionálního vzdělávání, implementace vzdělávacích programů škol a jejich koordinace s potřebami trhu práce



Opatření 1.6:

hospodářských

zón

Všeobecná podpora malých a středních podniků (MSP)

vhodných

Zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů na technologické změny

Dle zmíněného opatření 1.1 je pro zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů v kraji Vysočina důležitá podpora programů výzkumu a vývoje, a to nejen formou poskytování příspěvku na vlastní inovativní a výzkumně-vývojové procesy, ale i realizací podpory formou investic do infrastruktury spojené s výzkumem, vývojem a přenosem know-how. Prioritou kraje je etablování a zainvestování vědeckotechnologického parku včetně podpory aktivní spolupráce mezi vědeckými, výzkumnými a vývojovými pracovišti a podnikatelskými subjekty. Pro realizaci tohoto opatření jsou programu rozvoje kraje navržena následující opatření: Přednostní 

zvyšování konkurenceschopnosti kraje Vysočina podporou výzkumu a vývoje včetně podpory infrastruktury spojené s výzkumem a vývojem

Další 

realizace projektu vědeckotechnologického parku



prohloubení integrace vědeckovýzkumné soustavy s podnikatelskou sférou



zefektivnění výroby a zvýšení produktivity práce formou zavedení systémů jakosti



spolupráce vědeckých institucí působících v kraji s orgány samosprávy

Koordinace aktivit v oblasti podpory výzkumných a inovačních aktivit je jednou z rolí Pracovní skupiny pro ekonomiku, kterou kraj ustavil jako poradní orgán a jejímiž členy jsou další klíčové instituce podpory podnikání v kraji, jako jsou Hospodářská komora a Agrární komora kraje Vysočina. Činnost Pracovní skupiny je koordinována a zabezpečována odborem regionálního rozvoje. V oblasti vzdělávání a propojování potřeb firem s nabídkou především středních škol sehrává významnou roli Rada pro rozvoj lidských zdrojů. Ta je kromě představitelů kraje a krajského úřadu složena ze zástupců dalších úřadů (úřady práce, Český statistický úřad), zaměstnavatelských a odborových svazů, Sdružení obcí Vysočiny, Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a dalších organizací. Prioritním tématem k řešení je v současné době vzrůstající poptávka firem po absolventech technických škol. Komise rady nebo výbor zastupitelstva pro oblast vědy, výzkumu a inovací kraj v současné době zřízenu nemá. Finanční podpora podnikatelského sektoru včetně inovačních aktivit firem je realizována v rámci Fondu Vysočiny, jenž je účelovým fondem kraje Vysočina. Pro rok 2011 byl vyhlášen grantový program „Rozvoj podnikatelů 2011“ s celkovou finanční alokací 10 mil. Kč, určenou malým podnikům v kraji Vysočina s méně než 50 zaměstnanci na pořízení technologií, výrobních zařízení, případně rozšíření podnikatelských prostor. Z 219 podaných žádostí bylo podpořeno 82. V roce 2010 byla v tomto programu umožněna také podpora spolupráce malých a středních podniků s vysokými školami, univerzitami či veřejnými výzkumnými institucemi (podprogram B), tuto možnost však žádná firma nevyužila. Podpora podnikatelského sektoru z Fondu Vysočina je dále každoročně směřována také do podpory podnikání v cestovním ruchu, a to programem Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu, zaměřeným na rozvoj zážitkové turistiky na území kraje Vysočina. Podnikatelské subjekty mohou být příjemci dotace i v grantovém programu na podporu kulturních akcí v oblasti neprofesionálního umění. Charakteristika institucí

10

Dále jsou z rozpočtu kraje financovány i investiční akce krajských vysokých škol. Kraj má s oběma vysokými školami v kraji (Vysoká škola Polytechnická v Jihlavě a Západomoravská vysoká škola Třebíč) smlouvu v rámci akreditovaných tzv. měkkých oborů (finance, ekonomika řízení cestovního ruchu atd.), na základě umožňuje praxe studentů na KÚ a poskytuje školám datové služby. Na základě významu, který dle kraje oblast výzkumných a inovačních aktivit pro rozvoj regionální ekonomiky má, je v současné době zpracovávána Regionální inovační strategie kraje Vysočina. Spolupráce Jak bylo zmíněno výše, kraj Vysočina při řešení problematiky podpory podnikání a inovačních aktivit spolupracuje se všemi relevantními institucemi v kraji, a to především prostřednictvím Pracovní skupina pro ekonomiku a Rady pro rozvoj lidských zdrojů. Na aktivitách spojených s Fondem Vysočiny spolupracuje také s CzechInvestem. Regionální Inovační strategie Jednou z hlavních překážek rozvoje inovačních aktivit ve firmách a také výzkumných aktivit vysokých škol v kraji je nedostatek odborníků. Potřebu finančních prostředků je možno řešit z operačních programů a případně i z národních či krajských finančních nástrojů podpory podnikání, ale získání kvalitních odborníků do firem či škol je mnohem složitější. Bylo by vhodné podporovat příchod odborných kapacit do škol s tím, že se může jednat o relativně menší počet jednotlivců, kteří pak kolem sebe vybudují týmy. Ohrožením pro jejich další rozvoj je aktuální tendence dělit VŠ v České republice na „Science“ – výzkumné univerzity a ostatní, plnící „pouze“ vzdělávací funkci a s tím související závislost na finančních limitech na studenta.

2.5

Regionální rozvojová agentura Vysočina

Základní informace: Regionální rozvojová agentura Vysočina, z. s. p. o. (dále jen RRA Vysočina) je zájmovým sdružením právnických osob (kraj Vysočina, okresní hospodářská komora Jihlava, Sdružení obcí kraje Vysočina). Jejími klienty jsou především municipality v kraji Vysočina, své služby však nabízí i dalším subjektům. Činnost organizace: Předmětem hlavní činnosti RRA Vysočina je poradenská činnost obcím i podnikatelům ve věci přípravy, rozvoje a koordinace projektů. Dále monitoring a vyhodnocení připravenosti firem na podmínky EU (tzv. screening), iniciování a řízení regionálních rozvojových projektů, příprava a zpracování strategických rozvojových plánů v regionu, příprava a zpracování marketingových studií, příprava a zpracování projektových žádostí. Zabývá se také zpracováním analýz nákladů a výnosů, podnikatelských plánů a studií proveditelnosti. Ke svým aktivitám řadí také podporu efektivní spolupráce v ekonomickém rozvoji mezi obcemi, podnikatelskými subjekty i dalšími institucemi, asistence a podpora sektoru malého a středního podnikání, podporování efektivní spolupráce v ekonomickém rozvoji mezi obcemi, podnikatel. subjekty i dalšími institucemi. Mezi další činnosti patří poradenské a konzultační služby, informační servis - sběr, zpracování a distribuce dat a informací, marketing, identifikace možných zdrojů financování na rozvojové aktivity a organizační a technické zabezpečování rozvojových programů. Nástroje podpory inovačních aktivit: RRA Vysočina nevyvíjí aktivity, které by přímo přispívaly k rozvoji inovačních aktivit v kraji, je však připravena využít svých zkušeností v oblasti dotačního managementu, poradenství a informačních činností k tomu, aby se do regionálního inovačního systému zapojila.


11

Spolupráce Spolupráce RRA Vysočina s krajem Vysočina, zejména v oblasti podpory podnikání prozatím neprobíhá. Rozvojová agentura je však vzhledem ke svým zkušenostem připravena se zapojit do realizace konkrétních výstupů regionální inovační strategie. Dosavadní spolupráce RRAV s krajem Vysočina probíhala například při administraci tzv. Norských fondů nebo Fondu malých projektů v rámci operačního programu Přeshraniční spolupráce Rakousko-Česká republika. Kraj dále agenturu oslovuje k podání nabídek v případech, kdy předmět plnění odpovídá zaměření RRA Vysočina Regionální Inovační strategie Jako hlavní problém a zároveň téma, které by v regionální inovační strategii mělo být řešeno, je oblast lidských zdrojů. A to jak hlediska odbornosti, tak z hlediska disponibilních časových kapacit. Hlavní prioritou firem je zajištění provozu, výroby a operativních činností, na rozvojové aktivity včetně inovačních nezbývá čas. Problematika lidských zdrojů je v této souvislosti vnímána jako zásadnější ve srovnání s otázkami nedostatku finančních prostředků.

2.6

PRO-BIO – Regionální centrum Vysočina

Základní informace: Regionální centrum Vysočina je pobočkou PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců se sídlem v Jihlavě. Kromě kraje Vysočina pokrývá regionální centrum i okresy České Budějovice, Jindřichův Hradec a Tábor. Činnost organizace: Svaz PRO-BIO je celostátním občanským sdružením ekologických zemědělců, zpracovatelů, velkoobchodníků, podniků služeb, poradců, škol, výzkumných ústavů, spotřebitelů biopotravin a přátel ekologického zemědělství. Pro své členy Svaz obecně zajišťuje informační servis, poradenství, propagaci ekologického zemědělství a biopotravin, marketingovou podporu, informace o možnostech odbytu, kontakty, půjčky ze svépomocného fondu svazu a zastupování zájmů členů. Nástroje podpory inovačních aktivit: V rámci podpory vývoje a inovací zemědělských a potravinářských produktů Svaz ekologických zemědělců podporuje rozvoj bioproduktů, ekologického krmiva a ekofarem. Pro dosažení těchto cílů navazuje spolupráci se vzdělávacími institucemi, a to jak se středními, tak s vysokými školami. Jedná se o Zemědělskou akademii a obchodní školu Humpolec, Jihočeskou univerzitu, Mendelovu zemědělskou univerzitu v Brně a také Univerzitu Palackého Olomouc. Kromě společných výzkumných aktivit si firmy sdružení se školami vzájemně nabízejí své výrobní, výzkumné a vzdělávací aktivity. V oblasti rozvoje výzkumných aktivit sdružení spolupracuje s Výzkumným ústavem pro ekologické zemědělství (Forschungsinstitut für biologischen Landbau) ve švýcarském Fricku, se kterým Svaz PRO-BIO provozuje společnou výzkumnou instituci Bioinstitut, o.p.s. - Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny. S Německým svazem ekologických zemědělců BIOLAND pak Svaz PRO-BIO provozuje společnou odbytovou organizaci. Spolupráce: Svaz PRO-BIO spolupracuje s krajem Vysočina především prostřednictvím odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství - kraj poskytl finanční a další podporu akcí Svazu, ten pro kraj zpracoval studie o ekologickém zemědělství. Existuje i spolupráce na realizaci projektu Vysočina Regionální produkt Vysočina, a to z hlediska certifikace, propagace a oceňování regionálních produktů. Vzhledem k celostátní působnosti Svazu PRO-BIO má svaz rozvinuté kontakty po celé zemi, jichž využívá k přenosu zkušeností a know-how v oblasti ekozemědělství a biopotravin. Dále rozvíjí výše zmiňovanou mezinárodní spolupráci. Charakteristika institucí

12

Regionální Inovační strategie Rozvoj inovačních aktivit v oblasti zemědělství je do značné míry limitován konzervativností zemědělského sektoru a lidí v něm působících. Další bariérou jsou kapitálové důvody, nejistota odbytu a přebujelá legislativa - dotační systémy místo motivačního efektu často potenciální žadatele spíše odrazují. Inovační strategie by se proto měla, pokud je to možné, soustředit i na odstraňování těchto bariér v sektoru zemědělství, který je z hlediska rozvoje inovačních aktivit specifický a do velké míry problematický.

2.7

Klastr přesného strojírenství Vysočina, občanské sdružení

Základní informace: Klastr přesného strojírenství Vysočina (KPSV) vznikl v roce 2007, má sídlo v Moravských Budějovicích v sídle společnosti GRANTECH s. r. o., která byla iniciátorem vzniku klastru a která je zároveň jeho nejaktivnějším členem. V současnosti je členy KPSV 17 strojírenských a zámečnických firem (právnické i fyzické osoby) a dále 2 instituce terciárního vzdělávání (VUT v Brně, Střední škola řemesel a služeb Moravské Budějovice – jako partneři klastru). Kromě firem z kraje Vysočina jsou členy i firmy z kraje Jihomoravského (Brno, Znojmo). Činnost organizace: Klastr přesného strojírenství pro své členy zajišťuje následující činnosti: 

Organizuje společné nákupy a distribuci vstupních materiálů a surovin (průzkum a analýza dodavatelů a dodavatelských řetězců).



Zajišťuje finanční zdroje pro realizaci společných a individuálních projektů (dotační zdroje, investiční pobídky, výhodné bankovní úvěry)



Provádí analýzy výrobkového portfolia, sortimentu a společných zakázek klastru (dodavatelé výrobků /dodavatelé řešení a služeb).



Zajišťuje společný nákup a distribuce vstupních materiálů a surovin (průzkum a analýza dodavatelů a dodavatelských řetězců).



Zabývá se vývojem nových materiálů a optimalizace technologických procesů (spolupráce s VUT Brno).



Zvyšuje konkurenceschopnost členů klastru (benchmarking, tématické Workshopy, odborné semináře, vzdělávání).



Vytváří potenciál pro výchovu nových pracovních sil s požadovanou kvalifikací (spolupráce s terciální sférou).



Provádění marketingových průzkumů, podpora a propagace společného portfolia klastru (logo,www portál, prezentace, výstavy).



Funguje jako personální agentura (nábor a zajišťování potřebných pracovních sil, profesní kapacitní výpomoc mezi členy klastru).

Nástroje podpory inovačních aktivit: Klastr přesného strojírenství kromě jiných aktivit pro své členy zabývá také přípravou a realizací společných projektů, kterými chce vytvářet informační i materiální podmínky pro realizaci inovačních aktivit ve firmách. Pro realizaci tohoto záměru mimo jiné připravil projekt Rozvoj klastru přesného strojírenství Vysočina, který byl podpořen v rámci programu Klastry Operačního programu Podnikání a inovace částkou 28 480 tis. Kč. V rámci tohoto projektu bylo pořízeno technické a laboratorní vybavení, které je využívání členskými firmami k jejich vývojové a výrobní činnosti (například prototyp linky na střešní krytinu, zařízení pro monitoring strojů). Uvedené zařízení je zčásti umístěno v prostorách Střední školy řemesel a služeb v Moravských Budějovicích, kde slouží k výuce a tím ke Charakteristika institucí

13

zkvalitňování a popularizaci technického vzdělávání v oborech, které jsou klíčové pro členy klastru. Kromě zmíněné střední školy spolupracuje klastr již od roku 2007 i s Vysokým učením technickým v Brně, které pro klastr provádějí dílčí výzkumy. Nejvýznamnějším zapojením VUT v Brně je provádění laboratorních a zátěžových testů při realizaci projektu vývoje linky na výrobu střešní krytiny. Klastr a členské firmy se prostřednictvím svých technických kapacit naopak účastní některých projektů VÚT. Spolupráce: Klastr přesného strojírenství má navázánu spolupráci s krajem Vysočina. Klastr mimo jiné obdržel od kraje úvěr na pokrytí nákladů, spojených se zahájením jeho činnosti. Klastr je členem Národní klastrové asociace, spolupracuje také se znalostními institucemi při realizaci výzkumných aktivit (VUT Brno) a propagace technického vzdělávání (SŠ řemesel a služeb Moravské Budějovice. Klastr také navazuje spolupráci s Energoklastrem při přípravě projektu Vědeckotechnologický park Jihlava. Vzhledem k očekávanému zaměření vědeckotechnologického parku i na firmy ze sektoru strojírenství má klastr v úmyslu koordinovat s ním své aktivity. Regionální Inovační strategie Regionální inovační strategie by se kromě jiného měla soustředit i na podporu klastrových iniciativ a jejich propagaci mezi firmami. Vhodné by bylo rovněž řešit nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v technických oborech. Pokud je to možné, měla by inovační strategie napomáhat odstraňovat bariéry, které firmám brání rozvíjet své inovační aktivity – nedostatek financí, rizika spojená s nejistými výsledky vývojových aktivit. V případě znalostních institucí by se inovační strategie měla zaměřit na to, aby školy více myslely na potřeby firem a aby při realizaci svých výzkumných a vývojových aktivit dokázaly už od počátku zohledňovat možnost jejich komerčního využití.

2.8

Klastr českých nábytkářů

Základní informace: Klastr českých nábytkářů (KČN) je sdružení regionálně propojených společností (podnikatelů) v oboru nábytkářství a souvisejících sektorů a přidružených institucí a organizací - zejména institucí terciárního vzdělávání (vysoké školy, vyšší odborné školy), jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. V kraji Vysočina má provozovnu v Lukavci, sídle Dřevozpracujícího družstva Lukavec (DDL), které je zároveň jedním z nejvýznamnějších a nejaktivnějších členů. Klastr vznikl v roce 2006, má 35 členů - převážně firmy z kraje Vysočina, ale také z kraje Pardubického a Jihomoravského. Partnerem je Česká zemědělská univerzita v Praze. Činnost organizace: Klastr českých nábytkářů (dále KČN) vznikl za podpory Svazu českých a moravských výrobních družstev a Asociace českých nábytkářů. Hlavním cílem KČN je společná proexportní politika zaměřená na Rusko, Ukrajinu, Kanadu a německy mluvící země za podpory agentur CzechInvest a CzechTrade a podpora vývoje inovací výrobku a výzkumu u členských firem. KČN prostřednictvím spolupráce při exportní činnosti do Kanady, Ukrajiny, Ruska a Německa chce zvyšovat růst exportu svých firem a nábytkářského průmyslu České republiky. Členové klastru vystavují na nejdůležitějších světových veletrzích a výstavách. Klastr dále připravuje společné projekty a poskytuje členům poradenství v oblasti dotačního managementu, v oblasti marketingu se zabývá také podporou značky Česká kvalita nábytek. Pro své členy zajišťuje zprostředkování poptávek po jejich výrobcích. Nástroje podpory inovačních aktivit: V oblasti podpory inovačních aktivit členských firem a partnerských znalostních institucí má Klastr českých nábytkářů následující záměry:  Propojení oborových výzkumných pracovišť s výrobní nábytkářskou základnou a zajistit výrobcům přístup k nejnovějším technickým poznatkům a progresivním technologiím Charakteristika institucí

14

 Vytváření optimálních podmínek pro transfer technologií  Modernizovat zkušebnu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zajistit tak nezávislou kvalifikovanou atestaci nábytku na světově úrovni  Zajišťovat nepřetržitou komunikaci mezi výrobními a výzkumnými a vývojovými firmami a organizacemi. Pro naplnění těchto záměrů klastr realizoval a nadále realizuje několik projektů, financovaných z operačního programu Podpora podnikání 2004-2006, Podnikání a inovace 2007-2013 a také mezinárodní projekt v programu Leonardo da Vinci. Projekt s názvem Klastr českých nábytkářů v rámci OP průmysl a podnikání byl ukončen v roce 2008, během jeho realizace se podařilo úspěšně upevnit vazby mezi jednotlivými členy klastru, nastavit principy spolupráce členů na společných projektech a aktivitách a položit tak základ stabilního oborového seskupení. V současné době probíhá pokračující projekt s názvem Klastr českých nábytkářů II, realizovaný v rámci OP Podnikání a inovace. Plánovaný finanční rozpočet na celý projekt je cca 71 mil. Kč přičemž dotace z programu OP PI v programu SPOLUPRÁCE – Klastry činí cca 40 mil. Kč. V průběhu projektu KČN pořizuje více než 20 strojních zařízení, plánuje nákup více než 20 studií zaměřených na podporu inovací nábytku a marketing, jejích cílem bude zvýšit pomoci inovací konkurenceschopnost členských firem. V průběhu projektu KČN plánuje pořádá semináře a workshopy a účastní se mezinárodních veletrhů. KČN také bude ve svých provozovnách pracovat na svých výzkumně vývojových projektech, zaměřených rovněž na vývoj a inovace v nábytkářském průmyslu. Projekt je rozčleněn do 10 dílčích projektů: 

Pořízení laboratorních zařízení do servisních středisek KČN



Podpora inovací designu nábytkářských výrobků



Inovace distribučních a logistických výrobků



Vývoj nových modelů a technologií využití ve výrobě



Pořádání odborných workshopů, seminářů, setkání, účast na veletrzích



Mezinárodní konkurenceschopnost (analýzy, studie)



Výzkum pro inovace



Sdílení kapacit firem klastru



Inovace organizačních a řídicích procesů členských firem



Spolupráce a propagace klastrů

Předpokládané ukončení projektu je 31.8.2012. Mezinárodní projekt Virtuální vzdělávací program pro nábytkářský obor v programu Leonardo da Vinci má za cíl vytvořit vzdělávací program, který bude obsahovat výkladový slovník nejdůležitějších pojmů nábytkářského oboru. Jako podpora pro pochopení a interaktivní učení bude vytvořen virtuální interaktivní dům, kde bude na vzorovém interiéru vysvětlena odborná problematika. Všechny výstupy projektu pak budou umístěny na internetu. Cílovou skupinou projektu je odborná veřejnost, učitelé a studenti středních a vysokých odborných škol, B2B a designéři. Projekt byl zahájen v říjnu roku 2010 a potrvá do září roku 2012. Kromě technických inovací se KČN zabývá i inovacemi v oblasti organizační a v oblasti managementu. Inovační proces v KČN je rozdělen do tří na sebe navzájem navazujících etap. A to inovace myšlení členů KČN (přechod od ryze konkurenčního myšlení managementu k politice vzájemné spolupráce a participace na společných projektech prostřednictvím KČN za účelem zvýšení konkurenceschopnosti členů KČN), inovace procesu obchodních zvyklostí členů KČN (zvýšení konkurenceschopnosti, KČN jako katalyzátor procesů chce podnítit nastartování procesu přechodu z regionálního a roztříštěného obchodu jednotlivých členů bez vzájemné kooperace a společných aktivit v oblasti inovací na obchodování (prodej produktů a služeb) na globálním nábytkářském trhu Charakteristika institucí

15

založené na vzájemné kooperaci a společných aktivitách v oblasti inovací a marketingu členů KČN při využití moderních marketingových nástrojů jako například společný e-shop a webové stránky. Mapování procesu inovace obchodních zvyklostí členů KČN a zvýšení jejich konkurenceschopnosti bude doloženo marketingovými studiemi trhu v Kanadě a Ukrajině a studií možnosti zvýšení konkurenceschopnosti na globálním trhu), inovace produktů a procesů členů KČN (na základě výstupů z předchozích dvou etap inovačního procesu v KČN budou ve spolupráci s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně vybrány a přezkoušeny v akreditované zkušebně MZLU vhodné produkty pro prodej v globálním trhu s možností udělení certifikátu Značky české kvality. Na základě spolupráce mezi KČN, jednotlivými členy Asociace českých nábytkářů a Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně budou nastartovány procesy směřující k inovacím stávajících produktů a technologií členů KČN za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti). Spolupráce Kraj Vysočina jako jediný podpořil aktivity klastru ohledně snahy zmírnit nové normy, které limitují podnikání v oboru (emisní normy atd.), a také lobboval ve věci nedostatku dřevní hmoty, který je jedním ze základních problémů českého nábytkářského průmyslu. Kraj také v minulosti podporoval vznik dřevařského klastru na Vysočině. Další spolupráci klastr vyvíjí se znalostními institucemi (Česká zemědělská univerzita v Praze, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Prostřednictvím projektu v rámci programu Leonardo da Vinci má navázánu i spolupráci se zahraničními subjekty - BDS Sofia, Bulharsko, G.M.I.T. Letterfrack, Irsko, IHD Dresden, Německo, TUZVO Zvolen, Slovensko a Textilním zkušebním ústavem, s.p. Brno. Regionální Inovační strategie Jako hlavní překážky dalšího rozvoje inovačních aktivit ve firmách identifikoval zástupce klastru nedostatek časových kapacit, finančních prostředků a kvalitních lidských zdrojů. Bez dotací z operačních programů by se záměry klastru nepodařilo realizovat. Inovační strategie by proto měla hledat cesty, jak zajistit realizaci inovačních aktivit i bez dotačních prostředků EU. Dalším problémem k řešení je náročnost prosazení nových výrobků na trh, což je většinou možné jen agresivním a finančně nákladných marketingem. Obor nábytkářství, potažmo dřevařství v České republice je v obtížné situaci, kromě zahraniční konkurence jej ohrožuje nedostatek suroviny – dřeva, které se nadměrně vyváží, případně spaluje jako biomasa (dnes už i kvalitní dřevo, nejen odpadní). Navíc se stále zpřísňují normy pro výrobce (emise atd.) – tyto problémy je však nutno řešit spíš na celostátní úrovni – kraj jako v minulosti může přispět svou aktivitou.

2.9

Podnikatelský a inovační park Havlíčkův Brod, s. r. o.

Základní informace: Podnikatelský a inovační park sídlí v Havlíčkově Brodě v prostorách Výzkumného ústavu bramborářského. Vznikl jako reakce na skutečnost, že po privatizaci Výzkumného ústavu bramborářského vznikly v jeho areálu volné prostory. V roce 1999 byla od ministerstva průmyslu a obchodu získána dotace na zřízení podnikatelského inovačního parku a na vybudování potřebných inženýrských sítí. Činnost organizace: 3

V podnikatelském a inovačním parku působí na 4 200 m disponibilní plochy celkem 42 firem s různých oborů podnikání, kterým jsou kromě prostor poskytovány i související služby včetně dílenských prostor, stravování, parkování a telekomunikačních služeb. Zastoupené obory a činnosti: informační a komunikační technologie, stavebnictví, konstrukční kancelář, účetní služby, peněžnictví, Charakteristika institucí

16

doprava, leasingové, obchodní služby, množení rostlin, šlechtění a prodej brambor, prodej zemědělských strojů, masáže, stříhání psů, akvarijní rybičky, opravna automobilů a další. Nástroje podpory inovačních aktivit: V původních záměrech rozvoje Podnikatelského inovačních parku bylo upřednostňovat hlavně firmy, vyvíjející inovační aktivity, během let však došlo k tomu, že jsou do parku umisťovány i ostatní firmy. V současné době je v parku umístěno 13 firem, které je možno označit jako inovační. V rámci vzdělávání v oblasti inovačního podnikání jsou pro potřebu firem v parku uzavřeny smlouvy s Výzkumným ústavem stavebních hmot Brno a Výzkumným ústavem textilních strojů Liberec o pomoci a vzdělávání v oblasti stavebnictví a strojírenství. Podnikatelský inovační park je v současnosti jediným inovačním parkem, působícím na územní kraje Vysočina. Spolupráce Při rozvoji svých aktivit spolupracuje PIP především s Krajskou hospodářskou komorou a také s městem Havlíčkův Brod. Spolupráce s krajem Vysočina neprobíhá, Podnikatelský inovační park je v této souvislosti připraven poskytnout kraji nabídku svých kapacit a služeb pro marketingové aktivity kraje na úseku podpory podnikání. Regionální Inovační strategie Námět pro inovační strategii - je třeba klást důraz na rozvoj lidských zdrojů jako hlavní podmínku rozvoje inovačních aktivit ve firmách. Přínosné by bylo rovněž Zlepšení marketingu disponibilních podnikatelských ploch ze strany kraje – možno řešit i mimo inovační strategii.

2.10 Ministerstvo průmyslu a obchodu Základní informace: Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro 

průmyslovou politiku, energetickou politiku, obchodní politiku v kontextu jednotného trhu EU, proexportní politiku, tvorbu jednotné surovinové politiky a využívání nerostného bohatství;



podporu podnikání a investování v oblasti zpracovatelského průmyslu i průmyslového výzkumu a vývoje, techniky a technologií včetně využití evropských fondů v této oblasti;



vnitřní obchod a ochranu zájmů spotřebitelů v kontextu evropské spotřebitelské politiky;



podporu malých a středních podniků, s výjimkou regionální podpory podnikání, a pro rozvoj živnostenského podnikání a využívání evropských fondů v této oblasti;



technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví;



elektronické komunikace a poštovní služby.

Nástroje podpory inovačních aktivit: Ministerstvo pro místní rozvoj je řídícím orgánem operačního programu Podnikání a inovace, funkci implementační agentury vykonává jím zřízená Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest (blíže viz kapitola 2.1). Kromě toho vyvíjí ministerstvo řadu dalších činností na poli strategického plánování, řízení a realizace aktivit na úseku podpory průmyslových zón a technologických center, podpory výzkumu a vývoje a podpory inovací V oblasti podpory výzkumu a vývoje vyhlašuje ministerstvo každoročně veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji na výběr programových projektů do resortního programu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje „TIP“. Účelem programu TIP je poskytovat podporu z prostředků státního Charakteristika institucí

17

rozpočtu České republiky výzkumným a vývojovým projektům prováděným před vstupem do podmínek soutěže na trhu, zajišťujícím aplikovaný výzkum a experimentální vývoj pro racionální průmyslovou výrobu budoucnosti, za účelem posílení produkce v České republice a následně i v Evropské unii, k zajištění udržitelného rozvoje ve všech jeho dimenzích, tj. ekonomické, sociální a environmentální, k zajištění plynulé a trvalé tvorby poznatků pro průmyslovou výrobu a k zajištění jejich rychlého a efektivního využívání. V roce 2011 uspěly v programu TIP i žadatelé z kraje Vysočina, konkrétně První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s. (tři projekty) a ŽĎAS, a.s. (dva projekty). V oblasti podpory inovací se Ministerstvo průmyslu a obchodu podílí na přípravě národních strategických dokumentů, bylo spolupředkladatelem Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky (NPVVI ČR) na léta 2009 až 2015 a také Národní inovační politiky České republiky na léta 2005 – 2010. S oblastí inovací úzce souvisí i oblast profesního vzdělávání, zde Ministerstvo průmyslu a obchodu v programovacím období 2007 — 2013 navazuje na spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí v minulém období 2004 — 2006 a opět poskytovatelem dotací pro projekty zaměřené na profesní vzdělávání zaměstnanců podnikatelských subjektů v oblasti průmyslu a souvisejících služeb realizovaných v rámci 1. prioritní osy (Adaptabilita) Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Tato podpora je realizována prostřednictvím Globálního grantu EDUCA, jehož cílem je zvýšení profesních dovedností a znalostí zaměstnanců a zaměstnavatelů, zvýšení jejich kvalifikační úrovně a přispění tak ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů.

2.11 Technologické centrum Akademie věd ČR Základní informace: Technologické centrum Akademie věd ČR je národním informačním centrem pro evropský výzkum, připravuje analytické a výhledové studie v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a zabývá se mezinárodním transferem technologií. Technologické centrum je zájmovým sdružením právnických osob (pracoviště Akademie věd ČR): Fyzikální ústav, Mikrobiologický ústav, Ústav chemických procesů, Ústav fyziky plazmatu, Ústav molekulární genetiky a společnosti Technology management, s. r. o. Činnost organizace, nástroje podpory inovačních aktivit: K hlavním aktivitám Technologického centra patří Role Národního informačního centra pro evropský výzkum  poskytování informací a poradenství k rámcovým programům EU  monitorování účasti ČR v programech mezinárodní výzkumné spolupráce  koordinace a metodické řízení národní informační sítě NINET Transfer technologií  přímá spolupráce s průmyslovými podniky a podnikateli při inovaci produktů a technologických procesů  inovační audity  mezinárodní transfer technologií a komercializace výsledků výzkumu a vývoje Strategické studie a projekty 

zpracování studie pro výzkumnou a inovační politiku



formulace priorit výzkumu a vývoje



foresighting



zpracování strategie pro znalostní ekonomiku


18

Regionální rozvoj 

asistence při zpracování regionálních inovačních strategií (regiony Praha a Plzeň, projekt BRIS)



projekty pro strukturální fondy se zaměřením na inovace

V rámci poskytování asistence žadatelům a realizátorům projektů v rámci 7. Rámcového programu pro vědu a výzkum se Technologické centrum zabývá i sledováním aktivity subjektů z České republiky v rámci tohoto programu. V rámci kraje Vysočina jsou do 7. Rámcového programu v roce 2011 zapojeny tyto subjekty: Název organizace

začátek projektu

konec projektu

PERFORM

A sophisticated multi-parametric system for the continuous-effective assessment and monitoring of motor status in parkinson’s disease and other neurodegenerative diseases

1.2.2008

31.1.2011

HERCULES-B

HIGHER-EFFICIENCY ENGINE WITH ULTRA - LOW EMISSIONS FOR SHIPS

1.9.2008

31.8.2011

Development of an Integrated System for Gryf HB, s.r.o. OPTITEMPTANK Cost Effective Temperature Control in Aquaculture Tanks

1.12.2008

28.2.2011

Energetická agentura Vysočiny

PAthways for Carbon Transitions

1.10.2008

30.9.2011

Enhancing Innovation in Pre-Commercial Public Purchasing Processes

1.11.2009 31.10.2011

Oxygen Solutions, s.r.o. PBS Turbo, s.r.o

Akronym

Kraj Vysočina

PACT

PRECO

Název projektu

Technologické centrum se také podílí na přípravě 8. rámcového programu EU, který bude mít zásadní podíl na utváření Evropského výzkumného prostoru. V současné době se k budoucí podobě 8. rámcového programu vyjadřují výzkumné instituce, univerzity, oborová sdružení, zástupci průmyslu, malé a střední podniky apod. Technologické centrum koordinuje průběh této diskuze v České republice tak, aby se názory institucí z ČR mohly v podobě 8. rámcového programu odrazit.

2.12 Úřad práce - České republiky – krajská pobočka v Jihlavě Základní informace: Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností, zřízený zákonem č. 73/2011 Sb. (zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů). Organizačně je Úřad práce členěn na generální ředitelství a krajské pobočky. Obvody působení krajských poboček jsou shodné s územím krajů podle zákona č. 347/1997 Sb. Krajské pobočky se dále člení na kontaktní pracoviště. Kontaktní pracoviště vznikla reorganizací původních úřadů práce a jejich kontaktních míst. Pod krajskou pobočku v Jihlavě spadají následující kontaktní pracoviště: Bystřice nad Pernštejnem, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Pacov, Pelhřimov, Světlá nad Sázavou, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. V roce 2011 měla krajská pobočka včetně kontaktních pracovišť celkem 371 zaměstnanců.

Činnost organizace: Úřad práce plní úkoly v oblastech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a státní sociální podpory, v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem Charakteristika institucí

19

o zaměstnanosti, zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů a zákonem o státní sociální podpoře. Krajská pobočka Úřadu práce mimo jiné provádí tyto činnosti (výběr činností, relevantních vzhledem k potřebám firem jako zaměstnavatelů a vzhledem k zaměření Regionální inovační strategie): a) zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém obvodu, statistiky, rozbory a výhledy, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce; za tím účelem může vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti, b) spolupracuje při vytváření mezinárodních programů nebo programů s mezinárodní účastí týkajících se rozvoje lidských zdrojů a financování z prostředků Evropských strukturálních fondů, c) zabezpečuje a podporuje projekty a opatření související s rozvojem lidských zdrojů v oblasti trhu práce včetně účasti na mezinárodních programech a projektech, programech a projektech s mezinárodní účastí a na programech financovaných z Evropských strukturálních fondů a v rámci programů zaměstnanosti a programů Evropské unie, ověřuje nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, d) zajišťuje zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a poskytuje další služby v oblasti zaměstnanosti podle tohoto zákona, e) poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti a pracovněprávních vztahů, f) zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podle tohoto zákona, poskytuje příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci, g) pro účely zaměstnanosti zajišťuje vedení evidence volných pracovních míst, evidence zájemců o zaměstnání, evidence uchazečů o zaměstnání, evidence osob se zdravotním postižením a evidence cizinců; údaje z těchto evidencí předává do centrálních evidencí vedených ministerstvem, h) zabezpečuje spolupráci v otázkách zaměstnanosti, mobility pracovních sil a rozvoje lidských zdrojů s územními samosprávnými celky, příslušnými odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů. Krajská pobočka Úřadu práce je zapojena do řady projektů, financovaných především z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Tyto projekty lze rozdělit do dvou skupin: Národní integrované projekty (NIP), realizované Ministerstvem práce a sociálních věcí, do nichž se krajské pobočky (ne vždy všechny) zapojují a dále pak Regionální integrované projekty (RIP), které jsou připravovány a realizovány krajskými pobočkami ÚP. V kraji Vysočina se jedná o tyto projekty (v realizaci nebo těsně po ukončení): Název projektu

Stručný popis projektu

začátek projektu

konec projektu

Hlavním cílem jednotlivých klíčových aktivit projektu SeZam je provedení analýzy současných postupů „Rozvoj služeb a a metod v oblasti spolupráce úřadů práce se spolupráce úřadů zaměstnavateli, v návaznosti na výstupy ukončeného práce se projektu „Institut trhu práce“. Projektem ověřené formy 1.11.2009 31.10.2012 zaměstnavateli v spolupráce se zaměstnavateli budou zavedeny do měnících se každodenní činnosti pracovníků Úřadu práce České podmínkách na republiky. Komplexní poradenství pro zaměstnavatele trhu práce“ SeZam se tak stane jedním ze standardních nástrojů řešení situace na trhu práce. Personální a odborné zajištění realizace aktivní politiky Charakteristika institucí

Účelem projektu je posílení personální a odborné kapacity služeb zaměstnanosti. Realizace projektu bude zajištěna navýšením pracovních míst na Úřadu práce. Projekt sleduje především to, aby se aktivní

1.2.2010

31.1.2013

20

Název projektu

zaměstnanosti na úřadech práce RealAPZ

Vzdělávejte se se pro růst


začátek projektu

politika zaměstnanosti realizovala na vysoké úrovni. Odborným rozvojem pracovníků Úřadu práce budou vytvořeny podmínky pro zvýšení kvality poskytovaných služeb a problematika zaměstnanosti se bude řešit na základě relevantních dat a znalostí trhu práce, moderními technikami a pracovními postupy. Cílem projektu „Vzdělávejte se pro růst!“ je podpora zaměstnavatelů, kterým se podařilo překonat hospodářskou recesi a v současné době realizují svoji činnost v odvětvích s předpokladem růstu a s významným podílem na tvorbě HDP. Projekt je 31.5.2011 určen pro všechny typy podniků ve vybraných odvětvích - strojírenství, stavebnictví, nezávislý maloobchod, pohostinství, gastronomie, terénní sociální služby, odpadové hospodářství.

konec projektu

31.7.2013

Regionální integrované projekty: Název projektu

Řemeslo jako šance

Nový směr

Restart - Vysočina

Klíč ke kariéře

Kariéra s dítětem



začátek projektu

Tento projekt si klade za cíl podpořit uchazeče a zájemce o zaměstnání s trvalým bydlištěm v kraji Vysočina při hledání pracovního uplatnění zvýšením či změnou kvalifikace. Účastníci projektu absolvují motivační kurz a poté řemeslný rekvalifikační kurz 01/2010 s praxí u zaměstnavatele. To jim umožní zvýšit či změnit svou kvalifikaci a následně jim usnadní hledání nového zaměstnání. Po celou dobu účasti v projektu mají účastníci možnost využít pomoci poradců při hledání zaměstnání a komunikaci se zaměstnavatelem. Cílem projektu bylo prostřednictvím rozšířených služeb úřadu práce zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost cílové skupiny, které musí být věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Hlavní náplní projektu je komplexní individuální péče o klienta na trhu práce - 1.7.2009 provázané motivační, rekvalifikační a poradenské aktivity, praxe a úhrada doprovodných opatření. Dostupnost aktivit byla podpořena zřízením pěti středisek v každém okresním městě kraje Vysočina. Projekt určený pro zaměstnavatele a jejich zaměstnance v celém kraji Vysočina. Projekt nabízí pomoc zaměstnancům ve výpovědní době. Pro zaměstnance je připraveno odborné poradenství, řada 1.10.2009 vzdělávacích aktivit a 3 druhy rekvalifikací, které budou směřovat k orientaci a rychlejší reintegraci na trhu práce. Projekt je zaměřen na cílovou skupinu uchazečů o zaměstnání, kteří jsou v evidenci méně než 12 měsíců a na zájemce o zaměstnání. Hlavní náplní projektu je komplexní individuální péče o klienta na trhu práce 1.1.2009 provázané motivační, rekvalifikační a poradenské aktivity, praxe a úhrada doprovodných opatření. Dostupnost aktivit bude podpořena zřízením pěti středisek v každém okresním městě kraje Vysočina. Projekt je zaměřen na zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti cílové skupiny prostřednictvím 1.3.2010 efektivního a cíleného využití nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Cílovou skupinou jsou uchazeči

konec projektu

04/2012

30.9.2011

28.2.2012

30.12.2011

31.10.2012 21

Název projektu

Odrazový můstek


o zaměstnání - osoby pečující o dítě (děti) do 15 let věku a zájemci o zaměstnání - osoby na mateřské dovolené. Projekt je zaměřen především na motivaci cílové skupiny ke změně nebo obnově původní kvalifikace a tím jejímu znovuzařazení na trh práce. Projekt podporuje zvýšení motivace a získání lepší orientace na trhu práce u nezaměstnaných osob. Hlavním nástrojem pro dosažení těchto cílů je ucelený balíček služeb a aktivit – informační schůzky, bilanční diagnostika, aktivační kurzy, individuální a skupinové poradenství.

začátek projektu

konec projektu

1.2.2011

31.3.2013

Nástroje podpory inovačních aktivit: Úřad práce přispívá k rozvoji inovačního prostředí kraje především prostřednictvím některých projektů, které jsou zaměřeny na firmy v kraji. Jedná se například o projekt „Vzdělávejte se se pro růst!“, jehož cílem je podpora zaměstnavatelů, kterým se podařilo překonat hospodářskou recesi a v současné době realizují svoji činnost v odvětvích s předpokladem růstu a s významným podílem na tvorbě HDP. Projekt je určen pro všechny typy podniků ve vybraných odvětvích - strojírenství, stavebnictví, nezávislý maloobchod, pohostinství, gastronomie, terénní sociální služby a odpadové hospodářství. Vzhledem k tomu, že nezbytnou podmínkou toho, aby úřady práce mohly dobře reagovat na potřeby firem jako zaměstnavatelů, je jeho úzká spolupráce s firmami, lze jako podpůrný nástroj označit také projekt SeZam „Rozvoj služeb a spolupráce úřadů práce se zaměstnavateli v měnících se podmínkách na trhu práce“. Výstupem bude komplexní poradenství pro zaměstnavatele jako standardní nástroj řešení situace na trhu práce. Aktivity úřadu práce zejména v oblasti získávání a zpracovávání statistických dat v oblasti zaměstnanosti pak využívají i školy v rámci kraje – statistiky trhu práce jim přinášejí informace o úspěšnosti jejich absolventů při vstupu na trh práce a umožňují jim lépe reagovat na potřeby firem. Spolupráce Spolupráce krajské pobočky Úřadu práce s dalšími veřejnými institucemi je jednou z aktivit, kterou úřadům práce ukládá zákon. Jedná se o zabezpečování spolupráce v otázkách zaměstnanosti, mobility pracovních sil a rozvoje lidských zdrojů s územními samosprávnými celky, příslušnými odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů. Pro tyto účely úřad práce mimo jiné zřizuje tzv. poradní sbor, kterého se aktivně účastní jak Kraj, tak i hospodářská a agrární komora. Další formy spolupráce spočívají v přípravě a realizaci konkrétních projektů – s Krajem Vysočina Úřad práce spolupracoval při přípravě projektu Veřejná služba, obdobnou spolupráci úřad práce vyvíjí i s krajskou hospodářskou komorou. Krajská pobočka Úřadu práce v Jihlavě má navíc zájem tuto spolupráci dále rozvíjet – je připravena se vhodnou formou zapojit i do implementace vznikající regionální inovační strategie, zejména v tématech, souvisejících s rozvojem lidských zdrojů a s přesahy tématu inovační strategie do oblasti zaměstnanosti. Je také připravena poskytovat veškeré informace, včetně statistických dat, které by mohly být při realizaci inovační strategie užitečné. Regionální inovační strategie Regionální inovační strategie by se dle zástupce krajské pobočky Úřadu práce měla intenzivně zaměřit na oblast rozvoje lidských zdrojů, jejich kvalita a v některých případech i kvantita je jednou z podmínek rozvoje inovačních aktivit ve firmách. Firmy by proto také měly mít lepší přístup k projektům, zaměřeným na rozvoj jejich zaměstnanců.


22

3.

ANALÝZA - KLÍČOVÉ INSTITUCE PRO PODPORU INOVACÍ V REGIONU

Tato kapitola shrnuje zjištění, pořízená v rámci šetření institucí a vytváří tak implikace pro SWOT analýzu a strategickou část regionální inovační strategie.

3.1

Klíčové instituce pro podporu inovací v regionu

Síť institucí, které se v kraji Vysočina zabývají podporou inovačních aktivit firem a dalších institucí je poměrně rozvinutá. Svou roli intermediární (zprostředkující) instituce plní jak veřejné subjekty – kraj Vysočina, agentura CzechInvest a další, tak subjekty zastupující a reprezentující zájmy firem v regionu. Inovační aktivity a zapojení firem a institucí do výzkumných a vývojových projektů je podporováno i centrálními institucemi, které nesídlí přímo v kraji Vysočina – Ministerstvem průmyslu a obchodu a Technologických centrem Akademie věd. Role kraje Vysočina spočívá především v určování strategického rámce podpory podnikání a inovačních aktivit v kraji (Program rozvoje kraje, připravovaná Regionální inovační strategie), ale disponuje také nástroji finanční podpory inovačních aktivit firem i znalostních institucí. Jedná se zejména o program Rozvoj podnikatelů a také o přímou finanční podporu investičních akcí vysokých škol v kraji a další spolupráci s nimi. Nevyužita však zůstala možnost finanční podpory kooperace firem z kraje s vysokými školami v rámci zmíněného dotačního programu kraje. Agentura CzechInvest plní především roli implementační agentury operačního programu Podnikání a inovace, v rámci svých činnosti poskytuje také informační, konzultační a poradenské služby firmám. V širším rámci podpory podnikatelského prostředí v kraji je významná také činnost CzechInvestu v oblasti podpory investic a revitalizace brownfields. Hospodářská komora má v inovačním systému kraje roli hlavně jako poskytovatel vzdělávacích aktivit pro firmy, a to nejen pro členské firmy komory. Záběr těchto aktivit sahá od rozvoje tzv. měkkých dovedností, nezbytných jak pro podnikání samotné, tak pro realizaci rozvojových aktivit firem. Z hlediska zapojení do inovačního systému zatím zůstává nevyužit potenciál Regionální rozvojové agentury Vysočina, která je na základě předchozího vývoje orientována spíše na municipální sektor. Agentura může firmám nabídnout především služby dotačního managementu. Specifickým sektorem krajské ekonomiky, ve které mohou být rozvíjeny inovační aktivity, je zemědělství. Sektor zemědělství obecně se však nachází ve složité situaci především vlivem zahraniční konkurence, potíží s odbytem výrobků, nízké platové úrovně a s tím související malé atraktivity zemědělství pro absolventy. Agrární komora kraje Vysočina a okresní agrární komory proto vyvíjejí spíš činnosti, kterými napomáhají svým členům řešit běžné provozní a často i existenční problémy, o jiné služby firmy většinou ani nejeví zájem. Částečně svou roli agrární komora naplňuje zprostředkováváním spolupráce firem a vzdělávacích institucí v oboru zemědělství. Inovační a rozvojové aktivity zemědělců a výrobců potravin podporuje PRO-BIO – Svaz ekologických zemědělců, který má v kraji své regionální centrum. Jedná se o informační servis, poradenství a propagaci ekologického zemědělství a biopotravin. Sdružení také vyvíjí intenzivní spolupráci se zahraničními institucemi za účelem realizace společných vývojových aktivit a přenosu know-how. Významnou roli v krajském inovační systému sehrávají klastry, tedy místní koncentrace vzájemně propojených firem a institucí v konkrétním oboru. Je však nutno zmínit, že jejich počet je jen omezený a existuje velký potenciál rozvoje těchto uskupení v kraji. Nejaktivnějším takovým subjektem je Klastr přesného strojírenství se sídlem v Moravských Budějovicích, který kromě informační a asistenční činnosti pro firmy v oblasti získávání dotací vyvíjí intenzivní spolupráci se znalostními institucemi, a to jak při realizaci konkrétních vývojových aktivit, tak i při důležité propagaci technických oborů na středních školách. Klastr také zpracoval a realizuje vlastní projekty v rámci OP PI, ze kterých bylo


23

pořízeno laboratorní a další technické vybavení, sloužící jak členským firmám, tak partnerským školám. Z hlediska klastru spolupráce s vysokými školami je nutno zmínit skutečnost, že se v tomto jedná o Vysoké učení technické v Brně. Spolupráce s vysokými školami v kraji je vzhledem k nízkému stupni rozvoje jejich výzkumných aktivit minimální – to platí i o dalších klastrech a obdobných sdruženích v kraji. Klastr českých nábytkářů sdružuje kromě firem z kraje Vysočina i podniky z jiných krajů, těžiště jeho činnosti spočívá v realizaci projektu z operačního programu Podnikání a inovace, v rámci kterého bylo pořízeno laboratorní vybavení a je vyvíjena i vzdělávací činnost. I zde je navázána spolupráce s mimokrajskou vysokou školou – Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně. Další obdobné sdružení, Energoklastr, je spojeno především s přípravou projektu Vědeckotechnického parku a centra pro transfer technologií v Jihlavě, které zaměří se hlavně na energetiku. K inovačním parkům, které v kraji působí, patří Podnikatelský inovační park v Havlíčkově Brodě, založený v roce 1999. V současné době je však takřka zaplněn, působí v něm 13 firem, které lze dle jeho představitelů označit jako inovační. V kraji dále působí Podnikatelský a výzkumný inkubátor Třebíč jako společný projekt sedmi měst, financovaný z programu 2002 CBC Phare ČR – Rakousko. Majetek sdružení Rozvoj Třebíčska, které projekt řídilo, je v současné době převáděn na partnerská města (Třebíč, Hrotovice, Okříšky, Jemnice, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Jaroměřice nad Rokytnou), která v nejbližší době budou rozhodovat o dalším fungování inkubátorů či o jiném využití nemovitostí. Ministerstvo průmyslu a obchodu kromě své role řídícího orgánu operačního programu Podnikání a inovace vyvíjí další činností na poli podpory technologických center, podpory výzkumu a vývoje a podpory inovací. V rámci jeho programu TIP bylo v předchozích letech aktivních i několik firem z kraje Vysočina. Další celostátní institucí, která se zabývá podporou výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, je Technologické centrum Akademie věd ČR, které je národním informačním centrem pro evropský výzkum, připravuje analytické a výhledové studie v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a zabývá se mezinárodním transferem technologií. Technologické centrum eviduje pět projekt v rámci 7. Rámcového programu pro vědu a výzkum, do nichž jsou zapojeny instituce z kraje Vysočina. Obecně lze říci, že institucionální podpora inovačních aktivit v kraji je dobře zabezpečena, jednotlivé instituce zabezpečují jak informační, poradenskou a konzultační činnost, tak zprostředkovávají získávání finančních prostředků na realizaci konkrétních inovačních aktivit. Rozvinutá je i realizace vzdělávacích aktivit v oblasti inovací a transferu technologií, prostřednictvím aktivit klastrů se dobře rozvíjí i spolupráce se znalostními institucemi, z výše uvedených důvodů především mimokrajskými. Ve zprostředkování kontaktů a spolupráce firem z kraje s vysokými školami v kraji jsou tak ještě značné rezervy, zlepšení tohoto stavu však závisí na stupni rozvoje těchto škol a je záležitostí delšího časového výhledu. Relativně slabší je podpora inovačních aktivit v pro kraj Vysočina významném sektoru zemědělství, který však v současné době řeší spíše své existenční problémy.

3.2

Spolupráce institucí s krajem Vysočina – realita a možnosti rozvoje

Úroveň spolupráce institucí s krajem Vysočina se u jednotlivých institucí liší. Obecně, pokud existuje, je hodnocena pozitivně, zároveň je však spatřován velký potenciál jejího dalšího rozvoje. Zejména je třeba zmínit, že tato spolupráce není příliš systematická a realizuje se spíše na základě aktuálních konkrétních potřeb kraje či dotyčných institucí. Jediným institucionalizovaným nástrojem spolupráce institucí v oblasti podpory inovací je krajem zřízená Pracovní skupina pro ekonomiku, jejímiž členy jsou například hospodářská a agrární komora. Zaměření této pracovní skupiny je však mnohem širší a na oblast podpory výzkumu, vývoje a inovací se přímo nespecializuje. Jejími členy navíc nejsou všechny zmiňované instituce. Rovněž spolupráce podpůrných institucí se znalostními institucemi v kraji probíhá spíš na základě aktuálních konkrétních potřeb a není systematická. Úlohou Regionální inovační strategie kraje Vysočina by tak měla být i identifikace vhodných nástrojů či platforem spolupráce podpůrných i znalostních institucí. Vůle po této spolupráci v kraji existuje, je třeba však pro ni vytvořit lepší podmínky.


24

4. č.

PŘEHLED JEDNÁNÍ A OSLOVENÝCH OSOB Instituce

datum jednání

Ing. Hana Medřická, ředitelka regionální kanceláře

26. 5. 2011

Ing. Tomáš Prchal, ředitel

27. 5. 2011

1.

Agentura CzechInvest kancelář pro kraj Vysočina

2.

Krajská hospodářská Vysočina

3.


Ing. Karel Coufal, ředitel

7. 6. 2011

4.

Krajský úřad Vysočina

Doc. RNDr. Iveta Fryšová, Ph.D., vedoucí odboru regionálního rozvoje

1. 6. 2011

5.


Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka

26. 5. 2011

6.

PRO - BIO - Regionální centrum Vysočina (BIOFARMA SASOV)

Ing. Tomáš Klejzar, jednatel

1. 6. 2011

7.

Klastr přesného strojírenství Vysočina občanské sdružení

Ing. Jana Pešlová, manažerka klastru

27. 5. 2011

8.


Ing. Pavel Kříž, vedoucí provozovny Lukavec

7. 6. 2011

9.

Podnikatelský a inovační park Havlíčkův Brod, s.r.o.

Ing. Jan Bouma, ředitel

26. 5. 2011

10.

Úřad práce - České republiky – krajská pobočka v Jihlavě (kontaktní místo Žďár nad Sázavou)

Ing. Miloš Zauf, vedoucí oddělení zaměstnanosti

10. 10. 2011

Přehled jednání a oslovených osob

regionální

představitel

komora

kraje

25

5.

PŘÍLOHY

1.

Vzor dotazníku

2.

Zápisy z jednání se zástupci institucí 2.1

Agentura CzechInvest – regionální kancelář pro kraj Vysočina

2.2

Krajská hospodářská komora kraje Vysočina

2.3


2.4

Krajský úřad kraje Vysočina

2.5


2.6

PRO-BIO – Regionální centrum Vysočina

2.7

Klastr přesného strojírenství Vysočina, občanské sdružení

2.8


2.9

Podnikatelský a inovační park Havlíčkův Brod, s. r. o.

2.10 Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Jihlavě

Přílohy

26


Část 1.C Mapování institucí vědeckovýzkumné sféry

OBSAH 1. ÚVOD ................................................................................................................................................. 3 1.1 Postup zpracování, proces sběru informací, způsob oslovení institucí ................................. 3 2. CHARAKTERISTIKA INSTITUCÍ ...................................................................................................... 4 2.1 Vysoká škola polytechnická v Jihlavě .................................................................................... 4 2.2 Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i. .................................................. 6 2.3 Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. .......................................................... 6 2.4 Západomoravská vysoká škola Třebíč .................................................................................. 7 2.5 Výzkumný ústav jaderných elektráren Česká republika ........................................................ 9 2.6 Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. ................................................................................. 9 2.7 Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v.v.i. ...................................................... 11 2.8 Vysoké učení technické v Brně - pobočka fakulty strojního inženýrství .............................. 12 2.9 Institut celoživotního vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci - Regionální konzultační pracoviště v Jihlavě.............................................................................................................. 12 3. ANALÝZA - KLÍČOVÉ VĚDECKOVÝZKUMNÉ INSTITUCE V REGIONU .................................... 13 3.1 Klíčové vědeckovýzkumné instituce v regionu..................................................................... 13 3.2 Spolupráce institucí s krajem Vysočina – realita a možnosti rozvoje .................................. 13 4. PŘEHLED JEDNÁNÍ A OSLOVENÝCH OSOB.............................................................................. 14 5. PŘÍLOHY.......................................................................................................................................... 15

2

1.

ÚVOD

Mapování vědecko-výzkumných institucí je součástí analytické části Regionální inovační strategie kraje Vysočina. Toto mapování zahrnuje všechny klíčové vysoké školy a výzkumné ústavy nacházející se na území kraje Vysočina a věcně se týká konkrétních výzkumných aktivit těchto institucí včetně hodnocení potenciálního využití jejich výsledků v aplikační sféře a podmínek pro provádění těchto aktivit a podchycení trendů jejich vývoje. Šetření se zabývá vědecko-výzkumnými aktivitami realizovanými pouze na území kraje Vysočina.

1.1

Postup zpracování, proces sběru informací, způsob oslovení institucí

Mapování bylo provedeno v následujících krocích. V prvním kroku byl vytvořen přehled vědeckovýzkumných institucí v kraji Vysočina, který byl projednán se zástupci Krajského úřadu Kraje Vysočina. V následujícím kroku byly získány všeobecné dostupné informace o institucích, především na základě veřejně dostupných informačních zdrojů. Tyto informace jsou uvedeny v kapitole 2 – Charakteristika institucí. Souběžně se získáváním a zpracováváním těchto údajů byl připraven dotazník pro osobní návštěvu těchto institucí. Tento dotazník obsahuje 37 otázek zaměřujících se kromě základních údajů (kontaktní informace, údaje o vzniku a historii instituce) zejména na oblast specializace vědecko-výzkumných činností dané instituce, jejich výsledků a případné uplatnitelnosti v komerční sféře, lidských zdrojů, financování činnosti, spolupráce s dalšími organizacemi a jejich preferencí vhodných aktivit, které by měly být zahrnuty do Regionální inovační strategie kraje Vysočina. Instituce byly osloveny na základě žádosti Krajského úřadu kraje Vysočina o spolupráci při zpracování Regionální inovační strategie kraje Vysočina. Poté byly osobně navštíveny, vyplnění dotazníků proběhlo formou řízeného rozhovoru. Vzor dotazníku a dotazníky vyplněné při návštěvách jednotlivých institucí jsou k dispozici v kapitole 5 – Přílohy. Prostřednictvím osobních návštěv byly získány konkrétní informace o aktuálním fungování těchto institucí včetně výhledu jejich dalšího možného rozvoje ve střednědobém horizontu. Tyto informace, posloužily k doplnění kapitoly 2 – Charakteristika institucí. Následující kapitola 3 – Analýza – Klíčové vědecko-výzkumné instituce v regionu obsahuje celkové zhodnocení stávajících vědecko-výzkumných aktivit jednotlivých klíčových institucí na území kraje Vysočina a jejich dalšího potenciálu. Pozornost je věnována také dosavadní spolupráci těchto institucí s Krajským úřadem kraje Vysočina a možnostem jejího dalšího rozvoje. Výstupy této dílčí části strategie budou využity pro provedení SWOT analýzy a k přípravě návrhové části dokumentu.

Úvod

3

2.

CHARAKTERISTIKA INSTITUCÍ

Následující podkapitoly zahrnují všechny vědecko-výzkumné instituce, tj. vysoké školy a výzkumné ústavy, které mají sídlo a/nebo provádějí vědecko-výzkumné aktivity na území kraje Vysočina.

2.1

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě

Základní informace: Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ) je první veřejná vysoká škola neuniverzitního směru v kraji Vysočina. VŠPJ má hlavní sídlo v Jihlavě. Vysoká škola polytechnická Jihlava byla založena v roce 2004, kdy vznikla přeměnou z původní VOŠ. VŠPJ má v současné době akreditovány tři bakalářské studijní programy: ekonomika a řízení, počítačové systémy a aplikovaná informatika, ošetřovatelství, které obstarává sedm kateder: katedra ekonomických studií, katedra cestovního ruchu, katedra elektrotechniky a informatiky, katedra zdravotnických studií, katedra matematiky, katedra sportu, katedra jazyků a katedra veřejné správy a regionálního rozvoje. Mimo výuky v akreditovaných studijních programech nabízí VŠPJ také kurzy celoživotního vzdělávání včetně Univerzity třetího věku. Kurzy celoživotního vzdělávání jsou rozděleny na profesní (pro zaměstnance univerzity) a zájmové. Z profesních kursů celoživotního vzdělávání lze vyjmenovat Inovace a podpora praxí na VŠPJ a jejich monitoringu, Komplexní inovace v oboru cestovní ruch na VŠPJ, Spolupráce vysokých škol v cestovním ruchu, Studentská odborná praxe, Zavedení elearningového systému do výuky a vytvoření e-learningových opor na VŠPJ. Zájmové kursy celoživotního vzdělávání jsou v souladu s předměty uvedenými ve studijních plánech akreditovaných studijních oborů VŠPJ. Nabídka kurzů univerzity třetího věku je následující: Pracujeme s počítačem, GPS - využití pro turistiku a geocaching, Digitální fotografie, Digitální video, Grafika a prezentace na webu, Genealogie – rodopis, Z historie našeho regionu, Právní minimum pro seniory, Jazykové kurzy pro seniory, Životní styl seniorů, Duševní hygiena a lidské vztahy, Společenské vědy a současnost. VŠPJ usiluje i o kvalitní výstupy v oblasti výzkumu, vývoje a tvůrčí činnosti (vzhledem ke svému statutu VŠ neuniverzitního typu nemá však přístup do systému RIV ani k prostředkům GAČR; konkrétní projekty v této oblasti jsou financovány ze SF EU, z národních dotačních programů nebo se jedná o smluvní výzkum; jsou blíže popsány v následující subkapitole Specializace). Vysoká škola chce v budoucnosti řešit nadále nejen výzkumné úkoly regionálního charakteru (mající z geografického hlediska dopad pouze na území kraje Vysočina; jsou realizovány VŠPJ pro své potřeby s využitím prostředků SF EU, prostředků národních dotačních programů nebo na zakázku pro subjekty z kraje Vysočina; blíže viz následující kapitola), ale také se více zapojovat do některých výzkumných, vývojových a tvůrčích aktivit na úrovni národní a mezinárodní ve spolupráci s dalšími vysokoškolskými i výzkumnými pracovišti v České republice i v zahraničí. Specializace: Specializace vědecko-výzkumných aktivit VŠPJ úzce souvisí s výše popsanými studijními obory. VŠPJ jakožto vysoká škola neuniverzitního typu není financována k uskutečňování základního výzkumu a není zahrnuta ani do celostátního systému RIV. Z tohoto důvodu se VŠPJ soustředí na dílčí projekty aplikovaného výzkumu, financovaného z národních dotačních programů, z dotačních programů EU, eventuálně z prostředků komerčních subjektů. Jako příklady aktivit v oblasti aplikovaného výzkumu lze uvést projekt Most k partnerství (aktivity k propojení v rámci regionu), jehož realizace probíhá od října 2010 do října 2012. Financování je zajištěno z OPVK v celkové výši 2 046 890 Kč. Dalším zajímavým projektem je Empirické centrum Vysočiny (ECV), které funguje od roku 2010. Jeho rozpočet je 350 tis. Kč ročně. ECV funguje jako doplňková činnost, proto je financováno zakázkami. Výjimku tvoří 0,2 úvazku školního analytika (v roce 2011 celkem cca 43 tis. Kč), který je hrazen z příspěvku MŠMT na vzdělávání, tvůrčí a výzkumnou činnost. Katedra ekonomických studií VŠPJ zpracovala pro Český telekomunikační úřad analýzu síťových propojení přes internet. Jednalo se o aktivitu smluvního výzkumu hrazenou z prostředků Českého Charakteristika oslovených institucí

4

telekomunikačního úřadu o celkovém objemu 155 tis. Kč (v roce 2010 byl objem plnění 15 tisk. Kč, v roce 2011 140 tis. Kč). VŠPJ realizuje také projekt přeshraničního rozsahu pod názvem Elektro biomedicínská kooperace (budování biologicko-medicínsko-akustických laboratoří; financováno z Operačního programu přeshraniční spolupráce Česko-Rakousko). Realizace projektu probíhá od října 2010 do října roku 2012. Výše finančních prostředků na tento projekt ze strany VŠPJ činí 85 869 Kč. Co se týče licencí a patentů, VŠPJ v současnosti žádné nevlastní vzhledem k tomu, že je poměrně mladou univerzitou, která s aktivitami aplikovaného výzkumu nedávno začala. V publikační činnosti vykazuje VŠPJ poměrně slušnou aktivitu. Za rok 2010 eviduje VŠPJ celkově 809 záznamů ve svém informačním systému o tvůrčí činnosti, z toho 517 záznamů (63,9%) týkajících se publikační činnosti (sborníky z konferencí, recenzovaná i nerecenzovaná periodika, odborné monografie, učebnice, skripta, studijní opory). Dalších 292 záznamů připadá na doplňující tvůrčí činnosti (členství v odb. komisích, vědeckých a redakčních radách, vědeckých a odborných společnostech atd.). Lidské zdroje VŠPJ se potýká s nedostatkem pedagogických pracovníků s vyšší úrovní VŠ vzdělání (držitelé docentských a profesorských titulů). V roce 2010 učili na VŠPJ na úvazek ve výši 70 – 100 % 3 profesoři a 9 docentů. Dále zde byli zaměstnáni 2 profesoři a 4 docenti na úvazek ve výši 50 - 70% a na 30 – 50% úvazek 1 profesor a 2 docenti. VŠPJ jako neuniverzitní vysoká škola ze zákona neposkytuje studium v doktorských studijních programech, a proto nemůže být akreditována k provádění habilitačního řízení ani řízení ke jmenování profesorem dle § 82 zák. č. 111/1998 Sb. o vysokých školách. Průměrný věk profesorů dosahuje 62,8 let a docentů 60,5 let. Dále disponuje VŠPJ 76 pracovníky, z toho je 54 odborných asistentů s věkovým průměrem 46,2 let a 22 lektorů, jejichž věkový průměr je 45,4 let. Šedesát z nich pracuje na úvazek ve výši 70 – 100%, 4 jsou zaměstnáni na 50 – 70% úvazek, 6 zaměstnanců ve výši 30 – 50% a 6 do 30% výše pracovního úvazku. Podrobný soupis habilitovaných vědeckých pracovníků je k dispozici v příloze č.3. Získávání kvalifikovaných pedagogických pracovníků s vyšší úrovní VŠ vzdělání z jiných regionů ČR nebo ze zahraniční je velmi obtížné, neboť kraj Vysočina ani město Jihlava jako takové nejsou pro tyto skupiny lidí dostatečně atraktivní. Proto se VŠPJ soustředí na vzdělávání a další odborný rozvoj vlastních pracovníků, kteří by postupně měli aspirovat na získání vyšších akademických hodností . Takovýto proces je samozřejmě dlouhodobý. Výchozí finanční podmínky pro rozvoj vlastních zaměstnanců by měly být dostatečné, neboť průměrná hrubá měsíční mzda pedagogických pracovníků VŠPJ se pohybuje nad celorepublikovým průměrem (v roce 2010 byla nad 30 000,- Kč). Finance VŠPJ je jakožto VŠ neuniverzitního typu financována ze státního rozpočtu k provádění pouze vzdělávacích aktivit, nikoliv k provádění základního výzkumu. Roční rozpočet školy je cca 120 mil. Kč. Výzkumné aktivity jsou tak prováděny pouze na bázi projektového financování, přičemž z celkové částky získané z projektů (14 027 680 Kč v roce 2010, 8 909 610 Kč v roce 2009) připadá 30 % na národní dotační programy, 60 % na operační programy spolufinancované ze SF EU a 10 % na zdroje soukromé. Spolupráce Co se týče spolupráce s externími subjekty, VŠPJ spolupracuje s Masarykovou univerzitou Brno (tvorba databáze pro odhalování plagiátů), dále s Českým telekomunikačním úřadem a s Fachhochschule Vídeň (projekt přeshraniční spolupráce Elektro-biomedicínská kooperace). VŠPJ se snaží zatím neúspěšně navázat spolupráci s firmou Bosch.


5

Regionální Inovační strategie Z pohledu VŠPJ by se měla připravovaná inovační strategie zaměřit na konsolidaci stávajících aktivit v inovačním systému kraje Vysočina a na rozšíření současné infrastruktury pro výzkum a vývoj (ve vztahu k zatím neúspěšným projektům VTP a Neuroregion – školicí centrum pro pracovníky školy).

2.2

Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i.

Základní informace: Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany je veřejná výzkumná instituce zřízená Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. V kraji Vysočina se nachází odloučené pracoviště samostatného oddělení podpory dozoru v Dolní Rožínce. Činnost organizace: Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany se ve své hlavní činnosti zabývá aplikovaným výzkumem a vývojem zaměřeným na rozšiřování znalostí i vývoj praktických prostředků využitelných v oblasti radiační ochrany a ochrany před chemickými a biologickými látkami, zneužitelnými jako zbraně hromadného ničení. Další činností SÚCHBO je odborná činnost v oborech, kterými se zabývá (expertizy, testování, identifikace neznámých látek apod.), dále poskytuje expertizy v oblasti měření přírodní radioaktivity, testování a analýz chemických látek. vč. látek vysoce nebezpečných. Rovněž nabízí poskytování školení a dalších vzdělávacích akcí v oborech své působnosti. Výše popsané výzkumné a vývojové aktivity se realizují v hlavním sídle ústavu – Milíně ve Středočeském kraji. V odloučeném pracovišti v Dolní Rožínce na území kraje Vysočina se žádné výzkumné a vývojové aktivity nerealizují, na této pobočce pracují pouze dva pracovníci zajišťující podporu dozoru pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

2.3

Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.

Základní informace: Výzkumný ústav bramborářský je samostatná výzkumná organizace s hlavním sídlem v Havlíčkově Brodě. Výzkumný ústav bramborářský se zabývá zejména výzkumem brambor, ale i dalšími aktivitami, které přinášejí určité zdroje pro rozvoj ústavu. Do služeb, které ústav poskytuje, patří zejména sériová diagnóza virů bramboru metodou Elisa, diagnóza karanténních bakteriálních chorob, elektroforéza hlízových proteinů polyakrilamidovém gelu, stanovení vybraných původců karanténních chorob brambor, provedení chemických rozborů rostlinných materiálů, množení rostlin a hlíz brambor in vitro, množení a ozdravování česneku in vitro, stanovení některých kvalitativních vlastností hlíz, poradenská činnost pracovníků VÚB, provádění odborných činností, retardace hlíz ve skladech a služby poskytované střediskem VTI uživatelům. Specializace Z hlediska podpory výzkumu a vývoje byly na VÚB realizovány následující výzkumné projekty, na kterých se ústav podílel. V roce 2009 to byly tyto projekty: „Molekulární a technologické základy produkce kvalitních brambor“, „Strategie zajištění chemické bezpečnosti tepelně zpracovávaných výrobků z brambor a cereálií“, „Nové pěstební technologie u brambor se zaměřením na vyšší efektivnost hnojení a ochranu vod“, „Využití brambor s barevnou dužninou jako alternativní plodiny se specifickou potravinářskou kvalitou“, „Využití topinamburu v agrárním sektoru“, „Ochrana proti plísni bramboru podle náchylnosti odrůd k chorobě na základě nových poznatků o epidemiologii patogena se zřetelem na životní prostředí, ekonomické aspekty ochrany a kvalitu produkce“, „Snížení rizika výskytu původců bakteriálních měkkých hnilob a houby Colletotrichum coccodes, jejich vliv na


6

zdravotní nezávadnost a kvalitu mytých a balených brambor a možnosti jejich regulace nechemickými metodami“ a mnoho dalších i v předchozích letech. Z výše uvedeného popisu výzkumných projektů vyplývá, že hlavní specializací ústavu není jen výzkum a šlechtění brambor, ale všeobecně zemědělská výroba včetně potravinářství a živočišné výroby. Ústav se soustředí zejména na aplikovaný výzkum pro privátní sféru, ale je také zapojen do projektů základního výzkumu financovaných Grantovou agenturou a MŠMT. Ústav vlastní licence na tři odrůdy brambor z let 1991, 2004 a 2005. Za rok 2011 má ústav v RIV více než 1500 záznamů (ty zahrnují samozřejmě také vědecké práce a publikace). Ústav vydává odborné periodikum „Vědecké práce Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě“, ve kterém je možné uveřejňovat vědecké články pracovníků zabývajících se příslušnou problematikou bez ohledu na pracoviště a stát vydavatele. Transfer technologií provádí ústav ve vlastních kapacitách – aplikace výsledků výzkumu a vývoje směřují zejména do zemědělství (včetně souvisejících poradenských služeb) a zpracovatelského průmyslu, tzn. do zemědělských firem, k prvovýrobcům všech podnikatelských forem, do zpracovatelského průmyslu brambor, škrobáren, šlechtitelských firem a firem zabývajících se ochranou rostlin. 60 % klientů ústavu pochází z kraje Vysočina, zbytek z ostatních krajů ČR i ze zahraničí (zejména z oblasti šlechtění a množení brambor). Ústav plánuje do budoucna další specializaci a s tím související zúžení činností. Pro tento účel má připraven Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace. Lidské zdroje Ústav momentálně zaměstnává 106 pracovníků (v roce 2008 to bylo 102), z toho 28 pracovníků s vysokoškolským vzděláním (z nich 14 s vědeckým titulem Ph.D., CSc., doc., MBA), 53 pracovníků ze SŠ vzděláním a 25 pracovníků s vyučením (technici, řemeslníci). Fluktuace pracovníků je minimální, na druhou stranu je vzhledem k podprůměrným platovým podmínkám (průměrná hrubá měsíční mzda 18 500 Kč) velmi obtížné, téměř nemožné, získat nové, zejména mladé a perspektivní zaměstnance. Finance Roční rozpočet ústavu činí pro rok 2011 59 mil. Kč (56 mil. Kč v roce 2008), z toho polovina prostředků směřuje na základní výzkum, které jsou vynakládány jako 35 % spoluúčast při realizaci grantových projektů Grantové agentury či MŠMT, zbylých 65 % je pokryto ze samotných grantů. Aplikovaný výzkum je financován klienty, ústav na aplikovaný výzkum nahlíží jako na klasickou komerční činnost. Spolupráce Na území kraje Vysočina spolupracuje ústav s Farmou Havlíčkova Borová a Hořice ZD Olešná. V ostatních krajích ČR spolupracuje s JČU Budějovice, Mendelovou univerzitou Brno, ZU Praha, ZVÚ Kroměříž, VÚ Pícninářský Troubsko, VÚ Technických plodin Šumperk a VÚ Rostlinné výroby Praha. Spolupráce se zahraničními subjekty neprobíhá. Regionální inovační strategie K obsahu inovační strategie nemá vedení ústavu názor, doporučují vyčkat na dokončení komplexní analýzy inovačního prostředí kraje a poté stanovit konkrétní prioritní oblasti aktivit.

2.4

Západomoravská vysoká škola Třebíč

Základní informace: Západomoravská vysoká škola Třebíč je školou soukromého charakteru neuniverzitního typu a hlavní sídlo má v Třebíči. ZMVŠ je jedinou soukromou vysokou školou v kraji Vysočina. Svoji podstatou je


7

zaměřena na výchovu profesních bakalářů a orientuje se na velmi úzkou spolupráci s podnikatelskými subjekty a správními orgány v kraji Vysočina. V současné době nabízí čtyři obory bakalářského studia v prezenční i kombinované formě – veřejná správa, management a marketing, informační management, informační technologie. Další nezanedbatelnou oblastí profilace ZMVŠ je zaměření se na kurzy celoživotního vzdělávání (jsou v souladu s předměty uvedenými ve studijních plánech akreditovaných studijních oborů) a Univerzity třetího věku, kde realizuje kurzy Dějiny křesťanství, Právo, Sociální komunikace, Internet – Váš přítel a pomocník, Společensko – ekonomické reálie pro každý den, Spotřebitel – ochrana a orientace spotřebitele při nákupu. Specializace Stejně jako v případě VŠPJ i ZMVŠ neprovádí vzhledem ke svému statutu základní výzkum, snaží se orientovat na aplikovaný výzkum pro subjekty veřejné i soukromé sféry, tyto aktivity jsou však na počátku a jsou zatím spíše symbolického charakteru. Škola připravuje nové vědecké projekty v oblastech nových možností pro osoby se znevýhodněním, celoživotního vzdělávání a také energetiky – je připravován nový studijní obor zaměřený na energetiku. Dalšími aktivitami školy je organizace odborných konferencí a účast na odborných konferencích pořádaných jinými institucemi a věnují se také výzkumným projektům zaměřeným na problematiku podnikatelské etiky či etiky úředníka. Další aktivity školy jsou v oblasti projektů financovaných z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (Nové formy výuky ve školách kraje Vysočina, Business English on-line, Business Deutsch on-line), škola také pracuje na mezinárodních projektu v oblasti IT InnoTrain. Vzhledem k tomu, že škola neprovádí základní výzkum, nemá žádné záznamy v RIV. Z hlediska publikační činnosti škola vydává vlastní časopis, pracovníci školy publikují samozřejmě i v jiných periodicích, nejedná se ale o impaktované články. Co se týče komerčních aktivit souvisejících s oblastí výzkumu a vývoje, škola zpracovala analýzu v oblasti využívání IT pro kraj Vysočina. Vzhledem k výše popsanému stavu aktuálních aktivit v oblasti výzkumu a vývoje škola zatím nemá žádné výsledky výzkumu a vývoje, které by byly chráněny nástroji na ochranu duševního vlastnictví (patenty, užitné vzory, atd.) nebo by mohly být prodány k využívání třetím osobám (licence). Škola usiluje o statut vědecké organizace, o zavedení magisterských studijních oborů, chtěli by mít v budoucnu vlastní zaměstnance na vědu a výzkum a akreditovat nový studijní obor v oblasti energetiky. Lidské zdroje ZMVŠ má 25 vědeckých pracovníků, jedná se o habilitované a odborné garanty dle zákona, především jsou to pracovníci s titulem Ph.D. a odborní asistenti s VŠ vzděláním (podrobný soupis habilitovaných vědeckých pracovníků viz příloha č.4). Co se týče pracovníků s vyšší úrovní VŠ vzdělání (docenti, profesoři), pro školu je obtížné tyto lidi získat. Snaží se o to kontaktováním lidí s touto kvalifikací v jiných krajích ČR, kteří jsou původem z kraje Vysočina a mají případnou motivaci se vrátit. Jinak samozřejmě se snaží vychovávat vlastní lidi a motivovat je k získávání vědeckých hodností, což je však dlouhodobý proces. I přes tyto problémy se však škole podařilo díky spolupráci s ostatními univerzitami získat několik akademických pracovníků s vědeckou hodností. V roce 2010 na ZMVŠ učili na úvazek ve výši 70 – 100% 2 profesoři a 3 docenti. Na úvazek ve výši 50 – 70% 1 docent a ve výši 30 – 50 % také jeden docent. Dále zde bylo zaměstnáno celkem 9 odborných asistentů, 28 asistentů a 3 lektoři. Z toho 16 pracuje na úvazek ve výši 70 – 100%, 1 zaměstnanec ve výši 50 – 70%, u 9 pracovníků se výše jejich úvazků pohybuje v intervalu od 30 do 50% ,12 bylo zaměstnáno na úvazek do výše 30% a se dvěma asistenty byla podepsána smlouva o výuce. Věkový průměr profesorů je 64,5 let, docentů 60,5 let, odborných asistentů 46,7 let,asistentů 47,2 let a u lektorů dosahuje 51,2 let. Pedagogičtí pracovníci ZMVŠ jsou poměrně aktivní v publikační činnosti (podrobný soupis publikační činnosti pedagogů viz příloha č.5). Co se týče finančního ohodnocení, dle sdělení vedení školy je průměrná hrubá měsíční mzda nad úrovní průměrného platu v ČR. Financování Škola je financována převážně z vlastních zdrojů, které pokrývají 90 % nákladů (vesměs se jedná o příjmy ze školného). Dalších 5 % připadá na drobné projekty, financované z dotačních programů Charakteristika institucí

8

kraje Vysočina a města Třebíče, zbylých 5 % tvoří projekty financovaného z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Spolupráce ZMVŠ spolupracuje s jinými univerzitami mimo kraj Vysočina, konkrétně s Univerzitou Hradec Králové (připravili společný projekt na multikulturní komunikací k financování z ESF) a s Podnikatelskou fakultou VÚT v Brně. Zahraniční spolupráce je na samotném počátku (viz příprava mezinárodního projektu v oblasti IT InnoTrain). Regionální inovační strategie Z pohledu školy je velmi důležité, aby v Regionální inovační strategii byly formulovány klíčové směry rozvoje kraje v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Těch by pak škola mohla využít pro další nasměrování svých vzdělávacích aktivit v souladu s těmito rozvojovými směry pro lepší a cílenější uspokojení poptávky soukromého i veřejného sektoru.

2.5

Výzkumný ústav jaderných elektráren Česká republika

Základní informace: VÚJE ČR, s.r.o. se sídlem v Dukovanech je dceřinou společností VUJE, a.s. Trnava a spolu s ní se podílí na spouštění reaktorových energetických bloků a vytváření vědecko-technického zázemí spolehlivého a bezpečného provozu jaderných elektráren v ČR a SR. VÚJE ČR, s.r.o. v současnosti působí ve dvou lokalitách - v JE Dukovany a v JE Temelín. Specializace: Oborem činností VÚJE je příprava, realizace a koordinace prací při uvádění jaderných elektráren do provozu a řešení úloh z oblasti provozu jaderných a klasických elektráren a tepláren, zprostředkovatelská činnost pro organizace v oblasti klasické a jaderné energetiky, provádění zkoušek nedestruktivními metodami a potvrzování technické dokumentace zařízení na vyhrazených technických zařízeních jaderných elektráren s reaktory VVER 440, VVER 1000 a výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd. VÚJE ČR, s.r.o. se v posledních letech úspěšně zapojil do programů Výzkumu a vývoje podporovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu. V rámci těchto programů byly řešeny následující projekty: „Výzkum vlastností prostředí v hermetické zóně (kontejnmentu) jaderných elektráren s reaktory typu VVER během poruchových stavů s malým únikem chladiva z primárního nebo sekundárního okruhu (projekt FF-P111, 2004)“, „Výzkum a vývoj pokročilých metod založených na výpočtové simulaci pro identifikaci bezpečnostně významných stavů v průmyslových provozech se zaměřením ověřovací aplikace na jadernou elektrárnu s reaktorem typu VVER“, „Výzkum a vývoj matematického modelu šíření aktivity v hermetických prostorech jaderných elektráren s reaktorem VVER (projekt FI-IM3/181, 2009)“. V rámci programu Výzkum-Vývoj-Inovace 2005 podporovaného Fondem Vysočina byl řešen projekt „Programový systém pro podporu vyhodnocení přechodových procesů na jaderné elektrárně“. VÚJE se také účastní projektu "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost", název projektu: Tým pro řešení mezních stavů jaderně-energetických zařízení.

2.6

Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.

Základní informace: Ústav biologie obratlovců je pobočkou Akademie věd České republiky se sídlem v Brně. V kraji Vysočina se nachází jeho pobočka „Oddělení populační biologie“ se sídlem ve Studenci. Kromě základního výzkumu se pracovníci podílejí na řešení cílených grantových projektů AV ČR a resortních projektů či programů MŽP ČR, MZ ČR a MZe ČR. Pracoviště má v současné době výzkumný záměr "Biodiverzita, ekologie a evoluce obratlovců: strategie ochrany a využívání přírodních populací", který Charakteristika institucí

9

je zpracován na období 2005-2011. Jeho vědecké cíle jsou zaměřeny na získání originálních poznatků o volně žijících obratlovcích s důrazem na jejich genetickou, populační a druhovou rozmanitost, populační dynamiku, interakce s prostředím v ekosystémech a asociaci s mikroorganismy patogenními pro člověka a zvířata. Specializace Oddělení populační biologie ve Studenci se z drtivé většiny zabývá základním výzkumem v oblasti biologie, molekulární genetiky, fyziologie, ekologie a evoluční biologie (vše, co se týče obratlovců). Ústav biologie obratlovců vydal jako celek v roce 2010 94 impaktovaných publikací, z toho 40 připadá na pracoviště ve Studenci (spoluautorství pracovníků z tohoto pracoviště). Recenzované publikace nejsou pro ústav prioritou, patenty a licence nemají. Ústav vydává mezinárodní impaktovaný časopis Folia Zoologica, pořádá a spolupořádá národní a mezinárodní konference. Za rok 2010 získal celý ústav v RIV celkem 8800 bodů, podíl pracoviště ve Studenci je přibližně jedna třetina. Případné aplikace výsledků výzkumu a vývoje směřují především do zemědělství, rybářství a medicínské zoologie (týká se to např. virů z Afriky, které přenášejí hlodavci). Byl zájem rozšířit aktivity i do oblasti aplikovaného výzkumu, byla podána žádost o dotaci na projekt Centrum biotechnologických aplikací molekulární ekologie (v rámci výzvy na regionální VaV centra z OP VaVpI; bližší informace viz následující subkapitola Spolupráce), žádost však nebyla schválena. Oddělení ve Studenci se postupně rozvíjí, mají laboratorní chovy volně žijících zvířat (hlodavci, obojživelníci) jako jediné pracoviště ústavu – na tom stojí jejich výhoda, chovy jsou však ze 70. let, potřebují zlepšit na evropskou úroveň, rádi by do těch chovů investovali, obtížně však shánějí finanční prostředky. Dále se pobočka rozvíjí v oblasti používání molekulárně genetických metod v zoologickém a ekologickém výzkumu, investice do zařízení neplánují. Určité analýzy totiž dělají outsourcingem v jiných laboratořích a zaměřují se v současné době spíše na udržení a další rozvoj know-how, jak analyzovat data. Pracoviště vlastní rozsáhlou sbírku kosterního materiálu obratlovců (přes 100 tisíc položek) sloužící studiu domácích i zahraničních vědců a má také unikátní knihovnu vědecké literatury čítající tisíce položek časopisů a knih. Lidské zdroje Na oddělení populační biologie ve Studenci pracuje 30 pracovníků, z toho 5 vědeckých (kmenových) pracovníků na plný úvazek, 20 pracovníků realizujících převážně projekty financované z Grantové agentury (jsou placeni prostřednictvím částečných úvazků v jednotlivých projektech) a 5 středoškolsky vzdělaných technických pracovníků. Platová úroveň je nižší než v případě univerzit, průměrný hrubý plat vědeckého pracovníka se pohybuje kolem 23 000 Kč, u projektových zaměstnanců kolem 20 000 Kč. Je pro ně obtížné získávat další vědecké pracovníky na plný úvazek, jelikož nemají dostatek finančních prostředků (prostředky z rozpočtu AVČR nestačí na pokrytí platů vědeckých pracovníků). Do výzkumných projektů jsou také zapojeni diplomanti a doktorandi z českých i zahraničních univerzit. Finance Celkové náklady na výzkum realizované v oddělení populační biologie dosáhly 21,3 mil. Kč v roce 2008 a 22 mil. Kč v roce 2010. Celý ústav a tím i poměrově oddělení populační biologie ve Studenci je financováno z prostředků AVČR, které však pokrývají jen 40 % nákladů na provoz oddělení. Z toho vyplývá, že oddělení je silně závislé na ostatních finančních zdrojích, zejména na projektech financovaných z Grantové agentury ČR (pokrývají cca 40 % nákladů), na projektech financovaných z fondů EU (15 %) a soukromých prostředků (zbývajících 5 % - marginální projekty aplikovaného výzkumu pro soukromé subjekty – analýzy, testy). Spolupráce Pracovníci oddělení populační biologie ve Studenci spolupracují v ČR s Karlovou univerzitou, Mendelovou univerzitou a Jihočeskou univerzitou. V zahraničním rozměru spolupracují na 10 mezinárodních výzkumných projektech s univerzitami v Antverpách, Montpellier, Portu a Michiganu.


10

Co se týče spolupráce s krajským úřadem Vysočina získal Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky dotaci na zpracování projektové dokumentace k projektu Regionální centrum biotechnologických aplikací molekulární ekologie živočichů ve Studenci. Zpracovaná dokumentace sloužila jako žádost o financování projektu z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Dokumentace k žádosti byla zpracovávána v období od 1.7. 2008 do 31.12. 2009. Získaná dotace ve výši 2 mil. Kč byla určena konkrétně na zpracování projektové žádosti včetně SWOT analýzy a studie proveditelnosti (500 tis. Kč) a na zpracování stavební a technologické dokumentace zahrnující urbanistickou studii území, technickou dokumentaci pro stavební povolení a zpracování technologické studie přístrojového a laboratorního vybavení (1,5 mil. Kč). Regionální inovační strategie Dle vyjádření vedoucího oddělení populační biologie by se měla regionální inovační strategie soustředit především na oblast lidských zdrojů, investovat do odborného rozvoje vlastních výzkumných pracovníků (např. soutěže pro doktorandy) a získat výzkumníky ze zahraničí.

2.7

Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v.v.i.

Základní informace: Ústav teoretické a aplikované mechaniky je součástí Akademie věd České republiky a v kraji Vysočina má pobočku v Telči. Činnost organizace: Ústav se zabývá teoretickým a experimentálním výzkumem v oboru mechaniky tuhé fáze (s převažujícím zaměřením na stavební konstrukce) a je orientován zejména na dynamiku konstrukcí (stochastickou dynamiku, aerodynamiku, aeroelasticitu), nelineární mechaniku, mechaniku materiálů (klasických i neklasických), mechaniku porušování, mikromechaniku, biomechaniku a mechaniku zemin, na analýzu vlastností konstrukcí, jejich elementů i jejich spolehlivosti. Výzkum je zaměřen rovněž na rozvoj nových metod diagnostiky a hodnocení stavebních materiálů a konstrukcí a na problémy spojené se záchranou a zachováním historických budov a sídel. Ústav přispívá ke zlepšení úrovně znalostí, výuky a použití výsledků vědeckého výzkumu v praxi. Shromažďuje, zpracovává a rozšiřuje vědecké informace v rámci evropského výzkumného prostoru, publikuje periodika a sborníky prací, organizuje národní i mezinárodní vědecká setkání. Od r. 2000 byl ústav podporován EC jako Centrum Excelence prostřednictvím projektu „ARCCHIP“, který je zaměřen na interdisciplinární výzkum problémů kulturního dědictví (Advanced Research Centre for the Cultural Heritage Interdisciplinary Project). Současným významným projektem, do něhož je ústav zapojen, je Centrum excelence Telč (CET). CET se stane unikátní součástí sítě evropské výzkumné infrastruktury s potenciálem využití v rámci RP (priority Environment, Security, RI, Energy), při mobilním terénním výzkumu a v nouzových situacích, při záchraně a hodnocení bezpečnosti kulturního a přírodního prostředí, v JTI, při výuce studentů v rámci programu ERASMUS MUNDUS a při výchově vědeckých pracovníků - doktorandů. Ve smyslu ESFRI roadmap 2008 bude plnit funkci partnerského zařízení k velké infrastruktuře klimatického tunelu - Jules Verne v Nantes ve Francii, European Joint Research Centre Ispra, Bristol BLADE Laboratory a Fraunhofer Institute v SRN. Projekt má doloženou poptávku v aplikační sféře a potenciál pro uplatnění výsledků výzkumu v zahraničí s využitím sítě spolupracujících institucí. Pracoviště je budováno s podporou dotace v rámci Prioritní osy 1 – Evropská centra excelence OP VaVpI. Na pobočce v Telči nejsou realizovány žádné výzkumné a vývojové aktivity, ty jsou realizovány v hlavním sídle společnosti v Praze. V Telči pracují pouze dva zaměstnanci, kteří mají na starost realizaci výše popsaného projektu CET.


11

2.8 Vysoké učení technické v Brně - pobočka fakulty strojního inženýrství Pobočka fakulty strojního inženýrství VÚT Brno se nachází na území kraje Vysočina ve Žďáru nad Sázavou. Na této pobočce probíhá pouze výuka (VÚT má pronajaté prostory a zajišťuje přednášející), žádné vědecko-výzkumné aktivity nejsou vyvíjeny.

2.9 Institut celoživotního vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci - Regionální konzultační pracoviště v Jihlavě Také v tomto případě (jako v bodě 2.8) probíhají v Jihlavě pouze vzdělávací aktivity (UP Olomouc má v Jihlavě pronajaté prostory a zajišťuje přednášející), vědecko-výzkumné aktivity nejsou realizovány.


12

3.

ANALÝZA - KLÍČOVÉ VĚDECKOVÝZKUMNÉ INSTITUCE V REGIONU

Tato kapitola shrnuje zjištění z předchozí kapitoly a vytváří tak implikace pro SWOT analýzu a strategickou část regionální inovační strategie.

3.1

Klíčové vědeckovýzkumné instituce v regionu

Z kapitoly 2 vyplývá, že kraj Vysočina disponuje poměrně slabou vědecko-výzkumnou základnou. Z identifikovaných devíti institucí probíhají skutečné výzkumné aktivity pouze ve čtyřech z nich – na Vysoké škole polytechnické Jihlava, Výzkumném ústavu biologie obratlovců, Výzkumném ústavu jaderných elektráren a Výzkumném ústavu bramborářském Havlíčkův brod. Obě identifikované vysoké školy (Vysoká škola polytechnická Jihlava, Západomoravská vysoká škola Třebíč) jsou neuniverzitního typu, neprovádějí tak základní výzkum, nemají tím přístup k prostředkům Grantové agentury a nejsou vedeny v RIV. Je tak prováděn pouze dílčí aplikovaný výzkum na Vysoké škole polytechnické Jihlava, který je teprve v počátcích a týká se širokého množství aktivit (vývoj databáze pro odhalování plagiátů, matematicko-statistické modelování v empirickém centru, elektrobiomedicínská spolupráce, apod.). Této vysoké škole citelně chybí technický obor (je teprve připravován strojírenský studijní obor) a magisterské studijní programy, o jejichž získání škola usiluje. V případě Západomoravské vysoké školy Třebíč nebyly dosud zahájeny v podstatě žádné vědeckovýzkumné aktivity a také ona se potýká s absencí magisterských studijních programů a snaží se o jejich získání. Co se týče výzkumných ústavů, Ústav biologie obratlovců se z drtivé většiny soustředí na základní výzkum a vzhledem k tomu, že prostředky poskytované AVČR nestačí na pokrytí platů vědeckých pracovníků, je silně závislý na projektovém financování (zejména GAČR). Tento ústav má však zajímavé výsledky ve výzkumu a vývoji v oblasti populační biologie obratlovců, které dosahují světové úrovně, ústav je poměrně intenzivně zapojen do mezinárodní spolupráce. Další dva ústavy, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod a Výzkumný ústav jaderných elektráren se orientují především na aplikovaný výzkum. Aplikovaný výzkum je v podstatě rozhodující obživou pro Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, který si v něm vede velmi úspěšně (zejména nové odrůdy a šlechtění brambor) a vlastní dokonce tři licence na šlechtění brambor. Na druhou stranu má kvůli nízké úrovni mezd problémy se získáváním a udržením nových, perspektivních zaměstnanců. V případě Výzkumného ústavu jaderných elektráren se jedná především o specifické výzkumné projekty k výrobě, řízení, monitorování a zajištění bezpečnosti jaderných reaktorů. Tyto výstupy jsou samozřejmě velmi užitečné, neboť nacházejí přímé uplatnění v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín a mají potenciál k využití také v zahraničí.

3.2

Spolupráce institucí s krajem Vysočina – realita a možnosti rozvoje

Spolupráce výše popsaných institucí s krajem Vysočina je hodnocena mírně pozitivně. Vysoká škola polytechnická Jihlava oceňuje dlouhodobou a flexibilní spolupráci s krajem Vysočina. V případě ostatních institucí bylo konstatováno, že spolupráce s krajem Vysočina je málo intenzivní a probíhá spíše nahodile při určitých příležitostech týkajících se dané organizace a kraje Vysočina (například Ústav biologie obratlovců spolupracoval s krajem Vysočina při přípravě projektové žádosti do OP VaVpI), v některých případech stále ještě probíhá snaha o navázání užší spolupráce (např. dle vyjádření Západomoravské vysoké školy Třebíč). Každopádně i přes tento fakt lze tuto odezvu hodnotit spíše pozitivně, neboť tyto instituce vyjádřily pozitivní očekávání od případného prohloubení spolupráce s krajem Vysočina ať už v rámci plánované realizace regionální inovační strategie, tak případně i mimo ni.

Analýza – Klíčové vědeckovýzkumné instituce v regionu

13

4.

PŘEHLED JEDNÁNÍ A OSLOVENÝCH OSOB

č.

instituce

představitel

datum jednání

1.

VŠPJ

doc. PhDr. Martin Hemelík, CSc., prorektor pro výzkum, vývoj a tvůrčí činnost

25. 5. 2011

2.

ZMVŠ Třebíč

ThLic. PhDr. Marek Matějek, Ph.D., Th.D., prorektor pro vědeckou činnost, Ing. Michal Blažek, kvestor

25. 5. 2011

3.

Ústav biologie obratlovců AVČR

doc. Mgr. et Mgr. Josef Bryja, Ph.D, vedoucí pobočky Studenec

25. 5. 2011

4.

Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod

Ing. Jaroslav Čepl, ředitel

26. 5. 2011

Přehled jednání a oslovených osob

14

5.

PŘÍLOHY

1.

Vzor dotazníku

2.

Zápisy z jednání se zástupci institucí 2.1


2.2

Západomoravská vysoká škola Třebíč

2.3

Ústav biologie obratlovců AVČR

2.4

Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod

3.

Podrobný soupis vědeckých pracovníků VŠPJ

4.

Podrobný soupis vědeckých pracovníků ZMVŠ

5.

Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti pedagogů ZMVS

Přílohy

15

Regionální inovační strategie Kraje Vysočina Analytická část – Zpráva z terénního šetření firem

1

Obsah 1. Úvod a metodika.........................................................................................................4 2. Shrnutí všech klíčových zjištění a implikace pro SWOT a strategickou část RIS Vysočina ............................................................................................................................5 3. Vyhodnocení firem za jednotlivá odvětví ....................................................................7 3.1 Kovodělný průmysl a strojírenství .........................................................................7 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.1.6 3.1.7

3.2

Dřevozpracující průmysl .....................................................................................16

3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.2.7

3.3

Současná situace firem .........................................................................................................43 Vývoj na trhu a plánovaná reakce .........................................................................................45 Výzkum, vývoj, inovace .........................................................................................................46 Lidé ........................................................................................................................................47 Hodnocení podnikatelského prostředí Kraje Vysočina ..........................................................48 Poptávka po asistenci veřejného sektoru, potenciál spolupráce s veřejným sektorem ........49 Shrnutí za automobilový průmysl...........................................................................................50

Chemický průmysl ..............................................................................................52

3.6.1 3.6.2 3.6.3 3.6.4 3.6.5 3.6.6 3.6.7

3.7

Současná situace firem .........................................................................................................34 Vývoj na trhu a plánovaná reakce .........................................................................................36 Výzkum, vývoj, inovace .........................................................................................................37 Lidé ........................................................................................................................................38 Hodnocení podnikatelského prostředí Kraje Vysočina ..........................................................39 Poptávka po asistenci veřejného sektoru, potenciál spolupráce s veřejným sektorem ........40 Shrnutí za potravinářský průmysl a zemědělství ...................................................................41

Automobilový průmysl.........................................................................................43

3.5.1 3.5.2 3.5.3 3.5.4 3.5.5 3.5.6 3.5.7

3.6

Současná situace firem .........................................................................................................25 Vývoj na trhu a plánovaná reakce .........................................................................................27 Výzkum, vývoj, inovace .........................................................................................................28 Lidé ........................................................................................................................................29 Hodnocení podnikatelského prostředí Kraje Vysočina ..........................................................30 Poptávka po asistenci veřejného sektoru, potenciál spolupráce s veřejným sektorem ........32 Shrnutí za textilní a oděvní průmysl ......................................................................................32

Potravinářský průmysl a zemědělství .................................................................34

3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.4.5 3.4.6 3.4.7

3.5

Současná situace firem .........................................................................................................16 Vývoj na trhu a plánovaná reakce .........................................................................................18 Výzkum, vývoj, inovace .........................................................................................................19 Lidé ........................................................................................................................................20 Hodnocení podnikatelského prostředí Kraje Vysočina ..........................................................21 Poptávka po asistenci veřejného sektoru, potenciál spolupráce s veřejným sektorem ........22 Shrnutí za dřevozpracující průmysl .......................................................................................23

Textilní a oděvní průmysl ....................................................................................25

3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5 3.3.6 3.3.7

3.4

Současná situace firem ........................................................................................................... 7 Vývoj na trhu a plánovaná reakce ........................................................................................... 8 Výzkum, vývoj, inovace ........................................................................................................... 9 Lidé ........................................................................................................................................11 Hodnocení podnikatelského prostředí Kraje Vysočina ..........................................................12 Poptávka po asistenci veřejného sektoru, potenciál spolupráce s veřejným sektorem ........13 Shrnutí za kovodělný průmysl a strojírenství.........................................................................14

Současná situace firem .........................................................................................................52 Vývoj na trhu a plánovaná reakce .........................................................................................53 Výzkum, vývoj, inovace .........................................................................................................54 Lidé ........................................................................................................................................56 Hodnocení podnikatelského prostředí Kraje Vysočina ..........................................................56 Poptávka po asistenci veřejného sektoru, potenciál spolupráce s veřejným sektorem ........58 Shrnutí za chemický průmysl.................................................................................................58

IT a průmyslová automatizace ............................................................................60

3.7.1 3.7.2 3.7.3 3.7.4

Současná situace firem .........................................................................................................60 Vývoj na trhu a plánovaná reakce .........................................................................................62 Výzkum, vývoj, inovace .........................................................................................................63 Lidé ........................................................................................................................................64 2

3.7.5 3.7.6 3.7.7

3.8

Energetika ..........................................................................................................69

3.8.1 3.8.2 3.8.3 3.8.4 3.8.5 3.8.6 3.8.7

3.9

Hodnocení podnikatelského prostředí Kraje Vysočina ..........................................................65 Poptávka po asistenci veřejného sektoru, potenciál spolupráce s veřejným sektorem ........66 Shrnutí za IT a průmyslovou automatizaci ............................................................................67 Současná situace firem .........................................................................................................69 Vývoj na trhu a plánovaná reakce .........................................................................................71 Výzkum, vývoj, inovace .........................................................................................................72 Lidé ........................................................................................................................................73 Hodnocení podnikatelského prostředí Kraje Vysočina ..........................................................74 Poptávka po asistenci veřejného sektoru, potenciál spolupráce s veřejným sektorem ........75 Shrnutí za odvětví energetiky ................................................................................................76

Ostatní ................................................................................................................78

3.9.1 3.9.2 3.9.3 3.9.4 3.9.5 3.9.6 3.9.7

Současná situace firem .........................................................................................................78 Vývoj na trhu a plánovaná reakce .........................................................................................80 Výzkum, vývoj, inovace .........................................................................................................81 Lidé ........................................................................................................................................82 Hodnocení podnikatelského prostředí Kraje Vysočina ..........................................................83 Poptávka po asistenci veřejného sektoru, potenciál spolupráce s veřejným sektorem ........84 Shrnutí za ostatní odvětví ......................................................................................................85

4.

Případové studie vybraných firem.............................................................................87 4.1 Kotrbatý V.M.Z. spol. s r.o. .................................................................................87 4.2 Valeo Compressor Europe s.r.o..........................................................................87 4.3 PBS Turbo, s. r. o. ..............................................................................................87 4.4 Racom, s. r. o. ....................................................................................................88 Seznam grafů ..................................................................................................................89 Seznam příloh..................................................................................................................91

3

1. Úvod a metodika Terénní šetření firem na území Kraje Vysočina je jednou ze stěžejních aktivit při zpracování analytické části Regionální inovační strategie Kraje Vysočina. V rámci tohoto šetření bylo fyzicky navštíveno celkem 284 firem. Pro uskutečnění rozhovorů byly připraveny okruhy otázek, které sloužily tazatelskému týmu k zajištění konzistentního a systematického průběhu rozhovoru s cílem získání komplexních informací o inovačním potenciálu firmy v logické struktuře. Okruhy otázek byly strukturovány do následujících oblastí, které podmiňují inovační aktivity firem:      

Současná situace firmy (historie, aktivity, zákazníci, dodavatelé, konkurenti), Vývoj na trhu a plánovaná reakce (i z hlediska strategie firmy), Znalostní náročnost (výzkum, vývoj, inovace) a vazby, Lidé ve firmě a na trhu práce, Hodnocení podnikatelského prostředí v Kraji Vysočina, Poptávka po asistenci veřejného sektoru, potenciál spolupráce s veřejným sektorem.

K vyplnění odpovědí na otázky spadající pod jednotlivé výše uvedené okruhy sloužila tzv. identifikační karta, která je svou strukturou identická se zmíněnými okruhy otázek. Z hlediska odvětvového vymezení byly do průzkumu zahrnuty firmy napříč všemi relevantními odvětvími, která byla v Kraji Vysočina identifikována (na základě čerpání údajů z Analýzy inovačního potenciálu Kraje Vysočina) za účelem získání komplexní představy o inovačních aktivitách firem a jejich dalším rozvojovém potenciálu jak v případě tradičních rozvinutých odvětví, tak v případě tradičních odvětví v útlumové fázi, nových perspektivních rostoucích odvětví a dalších doplňujících odvětví dotvářejících celkový průmyslový profil Kraje Vysočina. V případě tradičních rozvinutých odvětví se jednalo především o kovodělný průmysl a strojírenství (92 firem), dřevozpracující průmysl (28 firem) a potravinářský průmysl a zemědělství (31 firem). Naopak do tradičních odvětví v útlumové fázi byl zařazen textilní a oděvní průmysl (15 firem). Z nových perspektivních odvětví byl vybrán automobilový průmysl (19 firem) a IT a průmyslová automatizace (15 firem), které je odvětvím vyznačujícím se značným růstem a vysokou přidanou hodnotou v dnešní globální ekonomice jako takové. Z dalších perspektivních odvětví, které sice nejsou dominantní v Kraji Vysočina, ale vyznačují se silným inovačním potenciálem, byl vybrán chemický průmysl – plastikářství, gumárenství (24 firem) a energetika (12 firem). Do průzkumu byly zařazeny také firmy z dalších doplňujících odvětví vyskytujících se na území Kraje Vysočina pro vyhodnocení podmínek k realizaci inovačních aktivit i v těchto oborech za účelem identifikace případných dalších perspektivních oblastí podpory výzkumu, vývoje a inovací v kraji (48 firem - letecký průmysl, farmaceutický průmysl, stavebnictví, sklářství, tiskařství). Následující kapitola 2 sumarizuje zjištěné poznatky za jednotlivá odvětví a na jejich základě uvádí konkrétní implikace za podnikatelský sektor pro SWOT a strategickou část Regionální inovační strategie Kraje Vysočina (jedná se o komplexní souhrn všech zjištění za jednotlivá dílčí odvětví popsaná v kapitole 3). Kapitola 3 obsahuje podrobný popis a vyhodnocení situace firem v jednotlivých odvětvích – těmto odvětvím jsou věnovány jednotlivé dílčí kapitoly. Tyto dílčí kapitoly se dále člení na 6 podkapitol věnovaných analýze jednotlivých aspektů ovlivňujících inovační potenciál a výkonnost firmy (v souladu s výše uvedenými okruhy otázek). Poslední kapitola 4 zahrnuje případové studie firem, které byly v rámci terénního šetření navštíveny, a lze na ně nahlížet jako na inspirativní příklady efektivní a úspěšné realizace výzkumu a vývoje v podnikatelské praxi.

4

2. Shrnutí všech klíčových zjištění a implikace pro SWOT a strategickou část RIS Vysočina Následující subkapitoly 3.1 – 3.9 přinášejí řadu detailních informací o současné situaci a dalším předpokládaném vývoji firem v jednotlivých odvětvích, a to z komplexního hlediska, nejen ve vztahu k jejich aktivitám v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, i když této oblasti je samozřejmě přisuzován největší význam. Tato kapitola shrnuje všechna podstatná zjištění obsažená ve výše uvedených následujících subkapitolách. Z hlediska výzkumných a vývojových aktivit ve firmách samotných je nutno konstatovat, že většina firem tyto aktivity nerealizuje, a pokud ano, tak pouze příležitostně a v omezeném rozsahu. Výjimkou jsou například odvětví automobilového průmyslu, informačních technologií a průmyslové automatizace a energetiky, v nichž se většina firem věnuje těmto aktivitám systémově, pravidelně a dlouhodobě. To samozřejmě úzce vyplývá z charakteru těchto odvětví, která jsou technicky a znalostně vysoce náročná a v nichž jsou výzkum, vývoj a inovace jediným možným prostředkem k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti firmy. Co se týče spolupráce firem na výzkumných a vývojových aktivitách s jinými organizacemi, většina firem nespolupracuje s univerzitami a výzkumnými ústavy a jen málo z nich to plánuje. Ve spolupráci s jinými firmami na řešení výzkumných a vývojových úkolů už je situace lepší (zejména v rámci dodavatelských řetězců v automobilovém průmyslu, v energetice a strojírenství). Na otázku rizik v oblasti výzkumu a vývoje, většina firem překvapivě odpověděla, že žádná nevidí (což může pramenit zejména z jejich nezkušenosti s realizací těchto aktivit anebo naopak také z dlouhodobých zkušeností v této oblasti, díky nimž mohou případná rizika poměrně efektivně eliminovat), a pokud nějaké vidí, tak jsou to samozřejmě výsledky výzkumu bez komerčního uplatnění. Co se týče bariér ve spolupráci ve výzkumu a vývoji, převážná většina firem nevnímá žádné bariéry (což opět může vyplývat z určité nezkušenosti v těchto aktivitách, případně z již zaběhaných interních i externích výzkumných procesů v určitých firmách). Samozřejmě bariéry existují, firmy, které bariéry vnímají, se zmiňovaly zejména o odlišných očekáváních rozdílných subjektů (časová, odborná, finanční, aj. – zejména ve vztahu k univerzitám) a nedostatku financí pro tyto aktivity. V oblasti ochrany duševního vlastnictví (patenty, užitné a průmyslové vzory) bylo zjištěno, že většina firem si nechrání své know-how, a to z důvodu, že nerealizují výzkumné a vývojové aktivity, anebo je realizují, ale mají k jejich nevyužívání objektivní důvody (složitost a zdlouhavost podávání a vyřizování patentových přihlášek, nákladnost, právní ochrana je nedostatečná, anebo nemá u určitých produktů věcně význam, protože patentování nepodléhají – např. software). Z hlediska počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, nadpoloviční většina firem takovéto zaměstnance nemá, přibližně třetina má jednoho až pět zaměstnanců ve výzkumu a vývoji a jen menšina firem zaměstnává více než šest výzkumně-vývojových zaměstnanců (ale např. ve firmách v automobilovém průmyslu běžně pracuje více než šest zaměstnanců v této oblasti). Ve vztahu k dalším plánům firem v oblasti výzkumu, vývoje a inovací je možné konstatovat, že jen málo firem, které se momentálně těmto aktivitám nevěnují, plánuje jejich zahájení (v průměru jen 10 % z nich). U firem, které se těmto aktivitám věnují, jen menší část z nich plánuje jejich rozšíření (v průměru 20 % těchto firem), zbytek je chce ponechat v původním rozsahu. Na otázku předpokládaného vývoje trhu v krátkodobém i dlouhodobém horizontu reagovala většina firem optimisticky a očekává růst poptávky i obratu (zejména u automobilového průmyslu, IT, energetiky, kovodělného průmyslu a strojírenství, dřevozpracujícího průmyslu), pesimistická očekávání mají jen firmy z textilního a oděvního průmyslu, potravinářského průmyslu a zemědělství (zejména v případě zemědělských firem). Na tento vývoj firmy chtějí reagovat především opatřeními ke své stabilizaci (v počtu zaměstnanců, nákup dalšího vybavení, upevnění pozice na trhu, apod.), poté dalšími investicemi do nových technologií výroby a do vývoje nových produktů. Z hlediska 5

případných rizik podnikání v dlouhodobém horizontu má naprostá většina firem obavy z nestability ekonomiky, finančních trhů a silného kurzu koruny, poté z nedostatku kvalifikovaných lidských zdrojů a z neustále sílícího tlaku na cenu a rostoucí konkurence (výrobci z Asie, obchodní řetězce, velké firmy). Zajímavé byly rovněž odpovědi firem týkající se podmínek pro podnikání na území kraje. Firmy byly nejčastěji nespokojeny s nedostatkem kvalifikované technické pracovní síly a se špatnou dopravní dostupností a infrastrukturou kraje, jen okrajově upozorňovaly na nedostatečnou podporu podnikání ze strany kraje a byrokracii a jen velmi ojediněle zmiňovaly absenci univerzit a neexistenci inovační infrastruktury – vědecko-technické parky, podnikatelské inkubátory. Naopak pozitivně hodnotily nižší mzdovou úroveň v kraji, dlouhou tradici řady odvětví v kraji a dobrou geografickou polohu a dostupnost kraje (zde záleželo na konkrétní lokalizaci navštívených firem v kraji ve vztahu k výše negativně hodnocené dopravní dostupnosti a infrastruktuře), v minimálním počtu případů hodnotily pozitivně spolupráci s veřejnou správou. Nadpoloviční většina firem také vyjadřovala pozitivní zkušenosti s využíváním dotačních titulů (OPPP, OPPI, dotační tituly kraje – Fond Vysočiny, aj.), pouze čtvrtina dotázaných firem byla s jejich využíváním nespokojena, zbytek firem s jejich využíváním nemá doposud žádné zkušenosti. Velmi důležité byly preference firem k nabízeným možnostem podpory jejich inovačního podnikání ze strany veřejného sektoru. Největší zájem měly firmy o vzdělávání svých zaměstnanců v inovačním managementu, poté o pomoc se zajištěním dostatečného množství kvalifikovaných pracovníků. Průměrný zájem firem byl zaznamenán u transferu technologií a poradenství v této oblasti, u podpory spolupráce na výzkumných a vývojových aktivitách s univerzitami, výzkumnými ústavy a jinými firmami a u asistence při zajištění financování výzkumných, vývojových a inovačních projektů prostřednictvím dotačních a dalších finančních nástrojů (např. rizikový kapitál). Situaci v oblasti výzkumu, vývoje a inovací ve velkých firmách (nad 250 zaměstnanců) lze průřezově za všechna analyzovaná odvětví charakterizovat tak, že tyto firmy se výzkumným a vývojovým aktivitám věnují oproti malým a středním firmám pravidelně, více se soustředí na vývoj nových produktů, mají zřízena vlastní výzkumná a vývojová oddělení a téměř všechny (90 % z nich) zaměstnávají 6 a více zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Tyto firmy mají ucelenou koncepci výzkumu a vývoje, většina z nich pravidelně spolupracuje s univerzitami, ale také s jinými firmami v oblasti výzkumu a vývoje. Tyto firmy by nejvíce uvítaly pomoc ze strany veřejného sektoru se zajištěním dostatečného množství kvalifikované technické pracovní síly a s financováním výzkumných, vývojových a inovačních projektů. U firem s účastí zahraničního kapitálu lze vysledovat zejména jejich nízkou autonomii při rozhodování o dalším směrování jejich výrobních, ale také výzkumných a vývojových aktivit. Na druhou stranu v případě automobilového průmyslu (na toto odvětví připadá v Kraji Vysočina nejvíce firem s účastí zahraničního kapitálu, cca 80 %) mateřské firmy ze zahraničí plánují případně již realizují zahájení anebo rozšíření výzkumných a vývojových aktivit na území Kraje Vysočina. Z analýz a popsaných profilů jednotlivých odvětví vyplývá také návrh zaměření budoucích konkrétních aktivit a opatření Regionální inovační strategie Kraje Vysočina na tato klíčová odvětví:     

Kovodělný průmysl a strojírenství, Dřevozpracující průmysl, Potravinářský průmysl a zemědělství, Automobilový průmysl, IT a průmyslová automatizace.

Všechna výše popsaná zjištění a návrhy odvětvového zaměření strategie budou společně se zjištěními z dalších částí analytické fáze Regionální inovační strategie Kraje Vysočina (statistická analýza inovační výkonnosti kraje, terénní šetření znalostních institucí a terénní šetření intermediárních institucí) využita pro SWOT analýzu a stanovení jednotlivých prioritních oblastí a dílčích aktivit strategické části Regionální inovační strategie.

6

3. Vyhodnocení firem za jednotlivá odvětví 3.1Kovodělný průmysl a strojírenství Kovodělný průmysl a strojírenství lze charakterizovat jako nosné odvětví v Kraji Vysočina. Jedná se o tradiční rozvinuté odvětví s širokými možnostmi realizace výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Ve většině případů se jedná o výrobu kovových konstrukcí, svařenců, výlisků a výkovků a o lehké přesné strojírenství pro potřeby automobilového průmyslu, energetiky, průmyslové automatizace a jiné dílčí obory. Vzhledem k tomu, že toto odvětví má v Kraji Vysočina nejsilnější zastoupení a podílí se tak významným způsobem na HDP a zaměstnanosti v kraji, je zjištěním z firem náležejícím do tohoto odvětví věnována v dílčím shrnutí této kapitoly i v závěrečném vyhodnocení zprávy vysoká pozornost. V rámci terénního šetření bylo navštíveno 92 firem z odvětví kovodělného průmyslu a strojírenství.

3.1.1

Současná situace firem

Na úvod této kapitoly bychom chtěli zmínit rozmezí obratu firem, které byly navštíveny. S výší obratu totiž souvisí také následující odpovědi firem věnované jejich současné situaci a jejich dalšímu předpokládanému vývoji. Obrat většiny firem se pohybuje do 50 mil. Kč ročně (42 % firem) a od 50 do 250 mil. Kč ročně (rovněž 42 % firem). Zbytek připadá na firmy s obratem od 250 mil. do 1,075 mld. Kč (13 %) a s obratem nad 1,075 mld. Kč (3 %). 64 % dotázaných firem uvedlo, že jejich obrat se v období po hospodářské krizi (období od roku 2011) zvyšuje, a že očekávají jeho další růst. Pouze 20 % firem konstatovalo, že trend vývoje jejich obratu je negativní, 17 % firem vykazuje stabilní obrat. To nasvědčuje, že odvětví kovodělného průmyslu a strojírenství v Kraji Vysočina vykazuje celkově rostoucí tendenci. Graf č. 1 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Struktura firem dle obratu

Co se týče outsourcingu aktivit, 44 % firem uvedlo, že své výrobní činnosti či jiné aktivity nutné pro zajištění činnosti firmy nezadávají externím dodavatelům, 56 % firem uvedlo, že tak činí. Tzv. „kooperace“ firem (zajišťování lakování, tryskání kovových součástí, apod. u jiných firem) je typická pro toto odvětví, z tohoto důvodu nejsou výsledky odpovědí na tuto otázku nijak překvapující. Z hlediska účasti zahraničního kapitálu u navštívených firem, 85 % z nich nebylo součástí nadnárodní skupiny, 15 % ano. Na otázku, jak jsou firmy závislé na svých zákaznících, 24 % navštívených firem odpovědělo, že jsou vysoce závislé na úzkém okruhu svých zákazníků, 76 % z nich naopak konstatovalo, že mají široké portfolio zákazníků, a nejsou závislé na určitých vybraných zákaznících. Co se týče zprostředkujících subjektů mezi firmami a zákazníky, 40 % z nich uvedlo, že jejich produkty plynou k zákazníkům přes zprostředkující organizace, 60 % oslovených firem dodává zákazníkům napřímo. U firem, které dodávají přes zprostředkující subjekty, bylo dále zjištěno, že 46 % z nich by dokázaly tyto subjekty nahradit, 54 % 7

ne. Z hlediska závislosti na dodavatelích, 16 % firem je závislých na malém počtu klíčových dodavatelů, kteří jsou pro ně obtížně nahraditelní, 84 % naopak odebírá vstupy pro výrobu od širokého portfolia dodavatelů. Možnost integrace dodavatelů (přímo v prostorách firmy, případně v její těsné blízkosti) přichází v úvahu pouze u 6 % dotázaných firem. Většina firem uvádí, že uplatňují kreativní přístup a ofenzivní tržní strategii (68 %), zbylých 32 % hovoří vesměs o adaptivní a spíše defenzivní tržní strategii. Co se týče vztahu ke konkurenci, 44 % firem uvádí jako svou hlavní konkurenční výhodu kvalitu, poté cenu (20 %), rychlost, servis a flexibilitu (20 %) a nakonec vnitřní a vnější znalosti – know-how (15 %). Naopak jako své největší ohrožení vesměs vidí nestálost ekonomik, finančních trhů, krize, kurz koruny (ve vztahu k zahraniční konkurenci – 22 %) a nedostatek kvalifikovaných pracovníků (18 %) – blíže viz následující grafy. Autonomii své pozice vůči konkurenci hodnotí jako vysokou 43 % firem, průměrnou 39 % firem a minimální až žádnou 18 % firem. Graf č. 2 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Zdroje konkurenčních výhod firem

Graf č. 3 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Ohrožení a slabiny firem

3.1.2

Vývoj na trhu a plánovaná reakce

Oslovené firmy z hlediska krátkodobého vývoje trhu očekávají stabilní (44 %) až zvyšující se poptávku (45 %) po jejich produktech. Pouze 11 % dotázaných firem očekává pokles poptávky. Co se týče krátkodobého 8

vývoje konkurence, 57 % firem očekává stabilní konkurenční úroveň ve svém tržním segmentu, 43 % firem počítá se zvyšující se konkurencí v jejich oboru. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami bylo nejčastěji odpovězeno (36 % firem), že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují a v budoucnu lze očekávat další. 25 % firem odpovědělo, že se nevyskytují a ani by se v budoucnu vyskytnout neměly, 31 % firem tvrdí, že se vyskytují, ale další už by na trhu přibýt neměly a 8 % respondentů se vyjádřilo, že se nevyskytují, ale mohou se v budoucnu vyskytnout. Co se týče dlouhodobého vývoje na trhu, názory navštívených firem zůstávají v podstatě stejné jako v případě krátkodobého výhledu. Pouze 12 % firem očekává klesající poptávku po svých produktech, 40 % z nich počítá se stabilní poptávkou a 48 % firem předpokládá zvyšující se poptávku po jejich produkci v dlouhodobém horizontu (za 3 roky a déle). 57 % firem očekává stabilní, neměnnou konkurenci, 43 % z nich naopak zvyšující se konkurenci. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami bylo nejčastěji odpovězeno (45 % firem), že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují a v budoucnu lze očekávat další. 9 % firem odpovědělo, že se nevyskytují a ani by se v budoucnu vyskytnout neměly, 41 % firem tvrdí, že se vyskytují, ale další už by na trhu přibýt neměly a 5 % respondentů se vyjádřilo, že se nevyskytují, ale mohou se v budoucnu vyskytnout. Na předpokládaný budoucí vývoj na trhu firmy chtějí reagovat ve většině případů opatřeními ke stabilizaci firmy (finanční, lidské zdroje, vybavení – 33 %), 28 % firem chce investovat do rozšíření výroby a nových technologií, 17 % firem plánuje zvýšení počtu zaměstnanců (jedná se o zaměstnance ve výrobě), ale pouze 12 % z nich chce investovat do vývoje nových produktů (podrobnější informace viz následující graf). Zajímavá byla odpověď firem vlastněných zahraničním kapitálem na otázku, jakou mají autonomii při tomto rozhodování ve vztahu k mateřské firmě v zahraničí. 56 % firem odpovědělo, že jejich autonomie při tomto rozhodování je vysoká, 44 % sdělilo, že jejich autonomie je v této oblasti nízká až žádná. Co se týče zdrojů nových příležitostí k růstu firem, 51 % z nich odpovědělo, že plánují vstup na nové trhy (geograficky), 49 % naopak ne; poměr odpovědí je tak velmi vyvážený. Z hlediska vstupů firem do nových oborů (segmentů trhu) se 37 % respondentů vyjádřilo, že zamýšlejí vstup do nových odvětví, 63 % to neplánuje. Graf č. 4 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu

3.1.3

Výzkum, vývoj, inovace

V této části dotazníku jsme se zabývali nejprve otázkou, v jaké míře realizují dotazované firmy interní výzkumné, vývojové a inovační aktivity (v tom nejširším pojetí: vývoj zcela nových produktů, vývojové aktivity pro zdokonalení/upgrade stávajících produktů, měření a testování pro účely výzkumných a vývojových aktivit, apod). 39 % dotázaných firem je nerealizuje vůbec, 28 % pouze ojediněle, v omezeném 9

rozsahu, 33 % firem je realizuje pravidelně, systémově a dlouhodobě. 48 % dotázaných firem má vlastní výzkumné a vývojové oddělení, 52 % ne. Graf č. 5 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách

Co se týče ochrany duševního vlastnictví, pouze 36 % dotázaných firem si chrání výsledky svého výzkumu a vývoje prostřednictvím patentů, užitných a průmyslových vzorů, případně prodávají licence. Z hlediska využívání cizího know-how, 33 % firem využívá pro svou výrobu zakoupených licencí. Z hlediska dalších plánů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, 8 % z firem, které nerealizují momentálně žádné výzkumné a vývojové aktivity, má v plánu je v dohledné budoucnosti zahájit. U firem, které realizují výzkum a vývoj, 37 % z nich plánuje rozšíření těchto aktivit, zbytek je chce ponechat v původním rozsahu. Na otázku rizik vyplývajících z výzkumu a vývoje 63 % firem odpovědělo, že žádná rizika nevidí, 25 % firem spatřuje hlavní riziko ve výsledcích bez komerčního uplatnění, 13 % firem se obává, že i přes značné investice do výzkumu a vývoje mohou být i přes zdárné dokončení dílčích výzkumných a vývojových projektů předstiženi konkurencí. Zaměříme-li se na spolupráci firem ve výzkumu a vývoji s externími subjekty (univerzity, výzkumné ústavy), 30 % firem s nimi spolupracuje, 4 % ne, ale mají to v plánu a zbylých 66 % s nimi nespolupracuje a ani o tom neuvažují. V oblasti spolupráce firem na výzkumných a vývojových projektech s jinými firmami 53 % firem nespolupracuje s jinými podniky, 1 % respondentů to má v plánu a 46 % spolupracuje s jinými firmami. Ohledně bariér ve spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje s univerzitami, výzkumnými ústavy či jinými firmami, 60 % firem nevidí žádné bariéry, 18 % spatřuje jako hlavní bariéru nedostatek finančních prostředků, 12 % nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve výzkumu a vývoji a 10 % nepochopení potřeb, odlišná očekávání (časová, uplatnitelnost v praxi, aj. – zejména ve vztahu k univerzitám).

10

Graf č. 6 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Bariéry spolupráce ve VaV z pohledu firem

3.1.4

Lidé

Z hlediska počtu zaměstnanců v navštívených firmách 49 % navštívených firem zaměstnávaly do 50 zaměstnanců (malé podniky), 41 % zaměstnávalo 50 – 250 zaměstnanců (střední podniky) a ve zbylých 10 % firem pracovalo více než 250 zaměstnanců (velké podniky). Na otázku vývoje počtu zaměstnanců 37 % firem plánuje zvyšovat počet zaměstnanců, 49 % firem předpokládá stabilní počet zaměstnanců, zbylých 14 % uvažuje o snižování počtu zaměstnanců (jedná se o celkové počty zaměstnanců – ve výrobě i v režii). Graf č. 7 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Počet zaměstnanců v navštívených firmách

Co se týče zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji, 46 % dotázaných firem nemá žádného zaměstnance ve výzkumu a vývoji, 27 % firem má 1 – 5 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, zbylých 27 % má více než 6 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. 15 % respondentů plánuje navýšení počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, 85 % firem chce zachovat dosavadní počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji.

11

Graf č. 8 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách

Pro firmy je také důležitá dostupnost klíčových profesí a dovedností u zaměstnanců. Naprostá většina firem (67 %) ji pokládá za nedostatečnou, 18 % za průměrnou, pouze 15 % si myslí, že je dostatečná.

3.1.5

Hodnocení podnikatelského prostředí Kraje Vysočina

Nejvíce negativně hodnotí firmy na podnikatelském prostředí v kraji nedostatek kvalifikované technické pracovní síly (40 %), 21 % firem nevidí žádná negativa, 12 % firem negativně hodnotí byrokracii orgánů státní správy a legislativu, dalších 12 % dopravní dostupnost a infrastrukturu (podrobnější informace viz následující graf). Graf č. 9 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem

12

Pozitivně naopak hodnotí dostatek levné pracovní síly s nižší mzdovou úrovní (26 % respondentů), 23 % dobrou dopravní dostupnost (zde bude hrát rozhodující roli lokalizace navštívených firem v kraji ve vztahu k předchozímu negativnímu hodnocení dopravní dostupnosti a infrastruktury), 20 % dobrou geografickou polohu. Zajímavostí je, že jen 1 % dotázaných firem pozitivně hodnotilo spolupráci se středními školami (podrobnější informace viz následující graf). Graf č. 10 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem

Co se týče spokojenosti firem s intermediárními institucemi (Hospodářská komora, CzechInvest, klastrové organizace, aj.), 52 % firem je s jejich službami spokojeno, 25 % není, zbylých 23 % jejich služeb nevyužívá.

3.1.6

Poptávka po asistenci veřejného sektoru, potenciál spolupráce s veřejným sektorem

První otázkou v tomto okruhu byla zkušenost firem s dotačními tituly (OPPP, OPPI, dotační tituly kraje – např. Fond Vysočiny). 46 % firem konstatovalo spokojenost s jejich využíváním, 30 % firem bylo spíše nespokojeno, zbylých 24 % firem dotační tituly doposud nevyužívalo. Z hlediska zájmu o jednotlivé formy podpory firmám ze strany veřejného sektoru byl největší zájem o vzdělávání firem v oblasti inovačního managementu (21 % firem), dále o podporu spolupráce firem s VŠ, s výzkumnými ústavy a s jinými firmami na výzkumných a vývojových projektech (rovněž 21 %), dále o možnosti financování výzkumu, vývoje a zavádění inovací (14 %), o transfer technologií a poradenství v této oblasti (12,5 %), a o pomoc se zajištěním kvalifikovaných lidských zdrojů pro výzkum a vývoj (rovněž 12,5 %). Bližší informace jsou k dispozici v následujícím grafu.

13

Graf č. 11 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Zájem firem o jednotlivé formy podpory ze strany veřejného sektoru

Ve vztahu ke strategické části Regionální inovační strategie Kraje Vysočina, 58 % firem je ochotno poskytnout zpětnou vazbu při přípravě inovačních nástrojů strategie.

3.1.7

Shrnutí za kovodělný průmysl a strojírenství

Na základě všech výše uvedených faktů lze konstatovat, že odvětví kovodělného průmyslu a strojírenství je vysoce konkurenční a vyznačuje se značným tlakem na cenu výrobků při současném zajištění požadované kvality. Udržet si zákazníka je náročné, proto většina firem se snaží mít čím jak nejširší portfolio svých zákazníků (až 76 % dotázaných firem). S tím souvisí i poměrně vysoký tlak firem na své dodavatele, na které přenášejí část požadavků svých klientů z hlediska ceny i kvality včetně zajištění optimálního logistického toku vstupů pro výrobu. Většina firem se snaží diverzifikovat riziko nákupem vstupů od většího počtu dodavatelů za účelem snížení své závislosti na těchto firmách (až 84 % dotázaných firem). Co se týče konkurenčních výhod dotázaných firem, většina poukazuje na kvalitu svých výrobků, až poté na cenu, rychlost, servis a flexibilitu a až nakonec na vnitřní a vnější znalosti a know-how (15 % dotázaných firem). Je však evidentní, že znalosti a know-how firem jsou zásadní (nejen) pro výslednou kvalitu jejich výrobků. Z hlediska rizik firem pro jejich podnikání, největší obavy mají z nestálosti trhů a z dostupnosti kvalifikovaných lidských zdrojů (technické pracovní síly). Firmy očekávají v dlouhodobém horizontu mírně rostoucí poptávku (39 % firem počítá se stabilní poptávkou, 48 % firem očekává růst poptávky). Konkurence na trhu dle jejich předpokladů bude spíše stabilní. Tomu odpovídá také plánovaná reakce firem na tento budoucí předpokládaný vývoj, kdy většina z nich (přibližně třetina) se chce zaměřit především na stabilizaci firmy (stabilizace počtu zaměstnanců, obratu, průběžné obnovování výrobních zařízení, apod.), ty firmy, které očekávají větší poptávku, plánují další investice (nové technologie, rozšíření výroby), pouze 12 % dotázaných firem chce však investovat do vývoje nových produktů. Tato odpověď úzce souvisí s pohledem firem na vývoj trhu a konkurence. Vzhledem k těmto odpovědím (mírně rostoucí poptávka, stabilní konkurence), firmy nevidí jako zásadní úkol investovat do vývoje nových produktů, spíše chtějí vesměs zdokonalovat stávající výrobky za účelem udržení pozice na trhu. V souvislosti s očekávanou mírně rostoucí poptávkou by však polovina firem ráda vstoupila na nové zahraniční trhy, o průniku do jiných odvětví (segmentů) však uvažuje jen 37 % z nich. Od výše popsané situace se odvíjí míra současných interních výzkumných a vývojových aktivit realizovaných ve firmách (v tom nejširším pojetí: vývoj zcela nových produktů, vývoj za účelem zdokonalení stávajících produktů, testování a měření pro potřeby výzkumných a vývojových aktivit, apod.). 39 % firem 14

je nerealizuje vůbec, 33 % je realizuje pravidelně a 28 % pouze ojediněle. Firmy necítí zásadní potřebu zintenzivnit aktivity ve výzkumu a vývoji a vynaložit na tyto aktivity více finančních prostředků. Většina firem (52 %) nemá vlastní oddělení výzkumu a vývoje, což ale není zásadní překážkou pro realizaci výzkumu a vývoje, ať už pravidelného či ojedinělého. Většina firem nevyužívá nástrojů ochrany duševního vlastnictví (patenty, užitné a průmyslové vzory). Na základě těchto faktů 55 % firem plánuje ponechat své výzkumné a vývojové aktivity v původním rozsahu, 37 % firem plánuje jejich posílení, jen 8 % z firem, které je nerealizují, plánuje jejich zahájení. Z hlediska rizik v oblasti výzkumu a vývoje, 63 % firem nevidí žádná rizika, což je dáno jednak zkušenostmi firem, které tyto aktivity dlouhodobě realizují a dokážou je adekvátně eliminovat, jednak nedostatkem znalostí o této problematice u těch firem, které doposud výzkum a vývoj nerealizovaly; avšak z hlediska konkrétních rizik se firmy obávají především výsledků výzkumu a vývoje bez komerčního uplatnění (25 % firem). Většina firem nespolupracuje s univerzitami a výzkumnými ústavy a ani to neplánuje (66 %). Vzhledem k tomu, že firmy vesměs nechtějí rozšiřovat své stávající aktivity ve výzkumu a vývoji, nelze očekávat v této otázce výhledově žádné zlepšení (zahájení spolupráce s univerzitami plánuje jen 4 % firem). Téměř identická je situace u spolupráce s jinými firmami ve výzkumu a vývoji (53 % firem nespolupracuje, pouze 1 % plánuje zahájit spolupráci). Na otázku, jaké jsou bariéry bránící této spolupráci, firmy v nadpoloviční většině odpověděly, že žádné bariéry nevidí (60 % firem), 18 % firem uvádí jako důvod nedostatek finančních prostředků. Z toho vyplývá, že firmy necítí reálnou potřebu zahájit spolupráci s univerzitami či jinými firmami, neexistuje pro to žádný podstatný stimul, který by vyšel ze situace na trhu (dle vnímání firem). Na výše popsaný přístup firem k problematice výzkumu, vývoje a inovací navazuje pak jejich personální politika týkající se zaměstnávání pracovníků ve výzkumu a vývoji. Většina firem (46 %) nemá žádného výzkumného pracovníka, 27 % firem má 1 – 5 výzkumných pracovníků, 28 % firem 6 a více výzkumných pracovníků. Vzhledem k očekávané situaci na trhu a záměru firem vesměs ponechat své výzkumné a vývojové aktivity ve stávajícím rozsahu však plánuje navýšení stavu výzkumných pracovníků jen 15 % dotázaných firem. Nadpoloviční většina firem nemá své výzkumné oddělení, proto jsou tito výzkumní pracovníci vesměs zařazeni do rozličných výrobních divizí (i na částečný úvazek, apod.). Poptávka firem po asistenci veřejného sektoru vyplývá z výše popsaných skutečností. Největší zájem mají firmy o vzdělávání v inovačním managementu za účelem rozšíření svých znalostí o této problematice (21 % firem). Dalších 21 % firem však projevilo zájem o podporu spolupráce s univerzitami, výzkumnými ústavy a jinými firmami – smysl tohoto přání vyplývající z dotazníků a z výše popsaných skutečností je takový, že firmy uvítají určitý finanční stimul na zahájení spolupráce, vesměs však neví, co od ní mohou očekávat, a proto se do ní za vlastní finanční prostředky nepouštějí. V návaznosti na to firmy dále projevily zájem o podporu s financováním výzkumných a vývojových projektů (14 %), což koresponduje s výše identifikovanou bariérou spolupráce ve výzkumu spočívající v nedostatku finančních prostředků. Co se týče situace u velkých firem (nad 250 zaměstnanců), zde je možné konstatovat oproti výše uvedenému textu shrnujícím údaje za všechny kategorie firem s převážnou většinou malých a středních (90 %), že odhad předpokládaného vývoje na trhu je u těchto firem stejný jako u malých a středních podniků. Tyto firmy však realizují výzkumné a vývojové aktivity dlouhodobě a systémově a mají vždy vlastní výzkumná a vývojová oddělení. Neplánují však zvyšování počtu výzkumných a vývojových pracovníků. Spolupracují pravidelně s univerzitami. Jejich hlavní poptávanou podporou ze strany veřejného sektoru je hlavně finanční pomoc při realizaci výzkumných projektů, vzdělávání v inovacích pro ně není klíčové, stejně tak pro ně není klíčová podpora navázání spolupráce s univerzitami, výzkumnými ústavy či jinými firmami, jelikož tyto již dlouhodobě realizují.

15

3.2Dřevozpracující průmysl Dřevozpracující průmysl je dalším z typických tradičních rozvinutých odvětví na území Kraje Vysočina. I v tomto odvětví, o kterém se často hovoří jako o „low-tech“ odvětví, je možné realizovat velmi efektivní inovace v oblasti technologií zpracování dřeva (technologické inovace) a řízení dřevozpracující výroby (procesní a organizační inovace). Toto odvětví má pořád z hlediska zaměstnanosti poměrně důležité zastoupení v Kraji Vysočina, proto mu v této analýze přikládáme náležitý význam. V rámci terénního šetření bylo navštíveno 28 firem z odvětví dřevozpracujícího průmyslu.

3.2.1


V úvodu kapitoly uvádíme rozmezí obratu firem, které byly navštíveny. Z těchto dílčích rozmezí vyplývají odpovědi firem věnované jejich současné situaci a jejímu dalšímu předpokládanému vývoji. Obrat většiny firem se pohybuje do 50 mil. Kč ročně (58 % firem), následují firmy s obratem od 50 do 250 mil. Kč ročně (31 % firem). Zbytek připadá na firmy s obratem od 250 mil. do 1,075 mld. Kč (4 %) a s obratem nad 1,075 mld. Kč (7 %). 38 % dotázaných firem se vyjádřilo, že jejich obrat se v období po hospodářské krizi (období od roku 2011) zvyšuje. Pouze 12 % firem sdělilo, že trend vývoje jejich obratu je negativní, 50 % firem hovoří o stabilním obratu. Odvětví dřevozpracujícího průmyslu v Kraji Vysočina se tak vyvíjí poměrně pozitivně. Graf č. 12 - Dřevozpracující průmysl - Struktura firem dle obratu

Co se týče outsourcingu aktivit, 60 % firem uvedlo, že své výrobní činnosti či jiné aktivity nutné pro zajištění činnosti firmy nezadávají externím dodavatelům, 40 % firem ano. Z hlediska účasti zahraničního kapitálu u navštívených firem, 82 % z nich nebylo součástí nadnárodní skupiny, 18 % ano. Na otázku, jak jsou firmy závislé na svých zákaznících, 29 % navštívených firem je vysoce závislých na úzkém okruhu svých zákazníků, 71 % z nich naopak konstatovalo, že mají široký okruh zákazníků. Co se týče zprostředkujících subjektů mezi firmami a zákazníky, 32 % z nich uvedlo, že jejich produkty plynou k zákazníkům přes zprostředkující organizace, 68 % oslovených firem dodává zákazníkům napřímo. U firem, které dodávají přes zprostředkující subjekty, bylo dále zjištěno, že 71 % z nich by dokázaly tyto subjekty nahradit, 29 % ne. Z hlediska závislosti na dodavatelích, 25 % firem je závislých na malém počtu klíčových dodavatelů, 75 % z nich naopak odebírá vstupy pro výrobu od velkého počtu dodavatelů, přičemž může jednotlivé dodavatele poměrně snadno nahradit. Možnost integrace dodavatelů (přímo v prostorách firmy, případně v její těsné blízkosti) byla u všech dotazovaných firem (100 %) zcela vyloučena. Většina firem uvádí, že uplatňují kreativní přístup a ofenzivní tržní strategii (58 %), zbylých 42 % aplikuje spíše defenzivní tržní strategii.

16

Co se týče vztahu ke konkurenci, 51 % firem uvádí jako svou hlavní konkurenční výhodu kvalitu, poté cenu (22 %), pak vnitřní a vnější znalosti – know-how (17 %) a nakonec rychlost, servis a flexibilitu (10 %). Naopak jako své největší ohrožení vesměs vidí nestálost ekonomik, finančních trhů, krize, kurz koruny (ve vztahu k zahraniční konkurenci – 30 %) a nedostatek kapitálu a financí (17 %) – blíže viz následující grafy. Autonomii své pozice vůči konkurenci hodnotí jako vysokou 31 % firem, průměrnou 56 % firem a minimální až žádnou 13 % firem. Graf č. 13 - Dřevozpracující průmysl - Zdroje konkurenčních výhod firem

Graf č. 14 - Dřevozpracující průmysl - Ohrožení a slabiny firem

17

3.2.2


Oslovené firmy z hlediska krátkodobého vývoje trhu očekávají především stabilní poptávku po svých produktech (54 %), ostatní firmy stejnou měrou očekávají zvyšující se i snižující se poptávku (v obou případech 23 %). Co se týče krátkodobého vývoje konkurence, naprostá většina (82 % firem) očekává stabilní konkurenční úroveň ve svém tržním segmentu, jen 18 % firem počítá se zvyšující se konkurencí v jejich oboru. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami bylo nejčastěji odpovězeno (78 % firem), že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují, ale další už by se vyskytnout neměly. 15 % firem tvrdí, že se vyskytují a lze očekávat další a 7 % respondentů se vyjádřilo, že se nevyskytují, ale mohou se v budoucnu vyskytnout. Co se týče dlouhodobého vývoje na trhu, názory navštívených firem se mírně odlišují oproti krátkodobému výhledu. Pouze 6 % firem očekává klesající poptávku po svých produktech, 50 % z nich počítá se stabilní poptávkou a 44 % firem předpokládá zvyšující se poptávku po jejich produkci v dlouhodobém horizontu (za 3 roky a déle). 79 % firem počítá se stabilní, neměnnou konkurencí, 21 % z nich se naopak připravuje na zvyšující se konkurenci. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami bylo 11 % firem odpovězeno, že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují a v budoucnu lze očekávat další. 67 % firem tvrdí, že se vyskytují, ale další už by na trhu přibýt neměly a 22 % respondentů se vyjádřilo, že se nevyskytují, ale mohou se v budoucnu vyskytnout. Na předpokládaný budoucí vývoj na trhu firmy chtějí reagovat ve většině případů opatřeními ke stabilizaci firmy (finanční, lidské zdroje, vybavení – 31 %) a také do dalších investic (rozšíření výroby, nové technologie – rovněž 31 %). Dalších 21 % firem plánuje zvýšit počet zaměstnanců ve výrobě, firmy však zdůraznily, že toto zvýšení bude přicházet úvahu až v dlouhodobějším horizontu, v krátkodobém horizontu neplánují okamžité zvyšování počtu zaměstnanců ve výrobě (podrobnější informace viz následující graf). Na otázku u firem vlastněných zahraničním kapitálem, jakou mají autonomii při tomto rozhodování ve vztahu k mateřské firmě v zahraničí, byla naprosto jednoznačná odpověď – nemají autonomii žádnou anebo velmi nízkou (100 % dotázaných firem). Co se týče zdrojů nových příležitostí k růstu firem, 24 % z nich odpovědělo, že plánují vstup na nové trhy (geograficky), 76 % o tom neuvažuje. Z hlediska vstupů firem do nových oborů (segmentů trhu) se 44 % respondentů vyjádřilo, že zamýšlejí vstup do nových odvětví, 56 % to neplánuje. Graf č. 15 - Dřevozpracující průmysl - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu

18

3.2.3


V této části dotazníku vyvstala nejprve otázka, v jaké míře realizují dotazované firmy interní výzkumné, vývojové a inovační aktivity (v tom nejširším slova smyslu – výzkum a vývoj zcela nových produktů, výzkum a vývoj pro zdokonalení stávajících produktů, měření a testování pro potřeby výzkumných a vývojových aktivit, atd.). 46 % dotázaných firem je nerealizuje vůbec, další část firem (opět 46 %) pouze ojediněle, v omezeném rozsahu, pouze 8 % firem je realizuje pravidelně, systémově a dlouhodobě. 33 % dotázaných firem má vlastní výzkumné a vývojové oddělení, 67 % ne. Graf č. 16 - Dřevozpracující průmysl - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách

Co se týče ochrany duševního vlastnictví, 50 % dotázaných firem si chrání výsledky svého výzkumu a vývoje prostřednictvím patentů, užitných a průmyslových vzorů, případně prodávají licence. Z hlediska využívání cizího know-how, 30 % firem využívá pro svou výrobu zakoupených licencí. Z hlediska dalších plánů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, 10 % z firem, které nerealizují momentálně žádné výzkumné a vývojové aktivity, má v plánu je v dohledné budoucnosti zahájit. U firem, které realizují výzkum a vývoj, 21 % z nich plánuje rozšíření těchto aktivit, zbytek je chce ponechat v původním rozsahu. Na otázku rizik vyplývajících z výzkumu a vývoje 100 % firem odpovědělo, že žádná rizika nevidí. Zaměříme-li se na spolupráci firem ve výzkumu a vývoji s externími subjekty (univerzity, výzkumné ústavy), 70 % firem s nimi nespolupracuje, 10 % z nich to má v plánu a zbylých 20 % s nimi pravidelně spolupracuje. V oblasti spolupráce firem na výzkumných a vývojových projektech s jinými firmami 73 % firem nespolupracuje s jinými podniky, 5 % respondentů to má v plánu a 22 % spolupracuje s jinými firmami. Ohledně bariér ve spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje s univerzitami, výzkumnými ústavy či jinými firmami, 86 % firem nevidí žádné bariéry, 7 % spatřuje jako hlavní bariéru nepochopení potřeb, odlišná očekávání (časová, uplatnitelnost v praxi, aj. – zejména ve vztahu k univerzitám) a zbylých 7 % vidí jako problém nedostatečnou podporu ze strany EU, státu a regionální samosprávy.

19

Graf č. 17 - Dřevozpracující průmysl - Bariéry spolupráce ve VaV z pohledu firem

3.2.4

Lidé

Z hlediska počtu zaměstnanců v navštívených firmách 68 % navštívených firem zaměstnávaly do 50 zaměstnanců (malé podniky), 18 % zaměstnávalo 50 – 250 zaměstnanců (střední podniky) a ve zbylých 14 % firem pracovalo více než 250 zaměstnanců (velké podniky). Na otázku vývoje počtu zaměstnanců 86 % firem předpokládá stabilní počet zaměstnanců, zbylých 14 % uvažuje o snižování počtu zaměstnanců (v režii i ve výrobě). Zvyšování počtu zaměstnanců (v režii i ve výrobě) neplánuje v krátkodobém horizontu žádná oslovená firma. Graf č. 18 - Dřevozpracující průmysl - Počet zaměstnanců v navštívených firmách

Co se týče zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji, 63 % dotázaných firem nemá žádného zaměstnance ve výzkumu a vývoji, 33 % firem má 1 – 5 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, zbylých 4 % má více než 6 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Všech 100 % dotázaných firem chce zachovat dosavadní počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, žádná z nich neplánuje ani zvyšování ani snižování počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji.

20

Graf č. 19 - Dřevozpracující průmysl - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách

Pro firmy je také důležitá dostupnost klíčových profesí a dovedností u zaměstnanců. Naprostá většina firem (42 %) ji pokládá za nedostatečnou, 29 % za průměrnou a dalších 29 % firem si myslí, že je dostatečná.

3.2.5


Nejvíce negativně hodnotí firmy na podnikatelském prostředí v kraji nedostatek kvalifikované technické pracovní síly (28 %), 23 % firem nevidí žádná negativa, dalších 23 % firem negativně hodnotí byrokracii orgánů státní správy a legislativu, dalších 14 % dopravní dostupnost a infrastrukturu (podrobnější informace viz následující graf). Graf č. 20 - Dřevozpracující průmysl - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem

21

Pozitivně naopak hodnotí dobrou geografickou polohu kraje (25 % respondentů), 21 % dobrou dopravní dostupnost (zde bude hrát rozhodující roli lokalizace navštívených firem v kraji ve vztahu k předchozímu negativnímu hodnocení dopravní dostupnosti a infrastruktury), dalších 21 % dlouhou historii a tradici dřevozpracujícího průmyslu v kraji (podrobnější informace viz následující graf).

Graf č. 21 - Dřevozpracující průmysl - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem


3.2.6


První otázkou v tomto okruhu byla zkušenost firem s dotačními tituly (OPPP, OPPI, dotační tituly kraje – např. Fond Vysočiny). 43 % firem konstatovalo spokojenost s jejich využíváním, 14 % firem bylo spíše nespokojeno, zbylých 43 % firem dotační tituly doposud nevyužívalo. Z hlediska zájmu o jednotlivé formy podpory firmám ze strany veřejného sektoru byl největší zájem o vzdělávání firem v oblasti inovačního managementu (19 % firem), dále o transfer technologií a poradenství v této oblasti (17 %), o možnosti financování výzkumu, vývoje a zavádění inovací (16 %), o podporu spolupráce firem s VŠ, s výzkumnými ústavy a s jinými firmami na výzkumných a vývojových projektech (14 %). Bližší informace jsou k dispozici v následujícím grafu.

22

Graf č. 22 - Dřevozpracující průmysl - Zájem firem o jednotlivé formy podpory ze strany veřejného sektoru


3.2.7

Shrnutí za dřevozpracující průmysl

Dřevozpracující průmysl je odvětví, které čelí vysoké konkurenci ze strany dřevozpracujících firem ze zemí Východní Evropy, velký důraz v tomto odvětví je kladen na produktivitu práce a snižování nákladů (týká se i mzdových nákladů – mzdová úroveň v tomto odvětví patří k nižším). Firmy se pro stabilizaci své výroby snaží udržovat široké portfolio zákazníků (až 71 % dotázaných firem) a zbavit se tak závislosti na omezeném okruhu vybraných zákazníků. Firmy se snaží diverzifikovat své riziko i ve vztahu k dodavatelům – až 75 % z nich nakupuje vstupy od většího počtu dodavatelů. Jako hlavní konkurenční výhodu vnímají především kvalitu (51 %), až poté cenu (22 %), vnitřní a vnější znalosti - know-how (17 %) a rychlost, servis a flexibilitu (10 %). K zajištění potřebné kvality svých výrobků firmy potřebují si neustále aktualizovat a doplňovat své know-how, které se odvíjí od realizace patřičných výzkumných a vývojových aktivit (viz níže). V dlouhodobém horizontu firmy předpokládají stabilní poptávku i konkurenci. S tím souvisí i jejich plánovaná reakce, která se zaměřuje především na stabilizaci firmy (stabilizace počtu zaměstnanců, pravidelná obnova zařízení pro výrobu, atd. – 31 % dotázaných firem) a dalšími investicemi do rozšíření výroby a nových technologií (31 % firem – jedná se o menší počet firem, které v delším období očekávají růst poptávky). Jen 10 % firem chce investovat do vývoje zcela nových produktů, což souvisí s předpovědí stabilní poptávky a konkurence. Firmy nevnímají silnější potřebu přicházet na trh s novými výrobky, spíše se budou soustředit na zdokonalování stávajících. Od toho se odvíjí také intenzita jejich aktivit ve výzkumu a vývoji – pouze 8 % je realizuje pravidelně, 46 % ojediněle, zbylých 46 % vůbec (bráno komplexně – vývoj 23

nových výrobků, zdokonalování stávajících výrobků, měření, testování, atd.). Z hlediska organizace výzkumných a vývojových aktivit firmy převážně nemají výzkumné a vývojové oddělení (67 % firem), což ale v zásadě není překážka pro jejich realizaci. Polovina dotázaných firem je držitelem patentů, užitných a průmyslových vzorů. Z výše uvedených faktů (stabilní poptávka, stabilní konkurence) vyplývá i zjištění, že většina firem (68 %) plánuje ponechání svých výzkumných a vývojových aktivit v původním rozsahu, jen 11 % firem, které momentálně výzkum a vývoj nerealizují, má v plánu jeho zahájení. Z hlediska spolupráce firem s univerzitami na výzkumných projektech, 70 % firem s nimi nespolupracuje ani to neplánuje, dalších 10 % firem, které s nimi momentálně nespolupracují, má v plánu spolupráci zahájit. Obdobná situace je ve spolupráci s jinými firmami ve výzkumu a vývoji. Co se týče bariér ve spolupráci ve výzkumu a vývoji, 86 % firem nevidí žádné bariéry. Z toho plyne, že firmy nemají konkrétní potřebu k této spolupráci, v mnoha případech neví, co by od ní mohly očekávat, příp. jaký by to pro ně mělo mít efekt. S výše uvedenými fakty „korelují“ také zjištění v oblasti lidských zdrojů pro výzkum a vývoj. 63 % firem nemá žádné zaměstnance ve výzkumu a vývoji, 33 % firem má 1 – 5 výzkumných pracovníků, zbylé 4 % firem má více než 6 výzkumných pracovníků. Na základě předpokládaného vývoje na trhu, z toho odvozené plánované reakce a intenzity výzkumných aktivit všechny firmy chtějí ponechat své výzkumné pracovníky v původním počtu. Vzhledem k tomu, že firmy převážně nemají výzkumná a vývojová oddělení, výzkumní pracovníci jsou zaměstnaní v rámci jiných úseků (vč. částečných úvazků, apod.). Poptávka firem po asistenci veřejného sektoru je následující: největší zájem je o vzdělávání v inovačním managementu za účelem získání a rozšíření znalostí o této problematice (19 % firem), poté o transfer technologií a poradenství (17 %), možnosti financování výzkumných a vývojových projektů (16 %), ale také o podporu spolupráce s univerzitami, výzkumnými ústavy a jinými firmami na výzkumu a vývoji (14 %) – firmy sice primárně nevnímají potřebu spolupracovat např. s univerzitami, nemají o této spolupráci žádnou představu, na druhou stranu by za určité dotační podpory měly zájem tuto spolupráci vyzkoušet. U velkých firem (nad 250 zaměstnanců), které představovaly 14 % vzorku dotazovaných firem, lze pozorovat oproti výše uvedenému textu shrnujícímu výsledky za všechny velikostní kategorie firem tyto rozdíly: velké firmy dlouhodobě spolupracují na výzkumu a vývoji s univerzitami, výzkumnými ústavy a jinými firmami, mají své vlastní výzkumné oddělení, mají v nadpoloviční většině případů koncepci pro výzkum a vývoj a jejich přístup k výzkumným a vývojovým aktivitám je v převážné většině koordinovaný, systémový a založený na pravidelnosti těchto aktivit. Velké firmy jsou také lépe obeznámeny s možnostmi vývoje trhu (intenzivněji se věnují marketingu a předvídání nových technologií). Z hlediska poptávky po asistenci veřejného sektoru je zájem velkých firem soustředěn zejména na dotace k financování výzkumných a vývojových projektů a podporu se zajištěním dostatečného množství kvalifikované technické pracovní síly.

24

3.3Textilní a oděvní průmysl Dané odvětví patří k tradičním odvětvím s dlouhou historií v Kraji Vysočina, které bohužel již delší dobu prochází fází útlumu. Postupná redukce textilní výroby a oděvního průmyslu jako takového souvisí samozřejmě stejně jako v případě jiných regionů s postupným přesunem výroby do nízkonákladových zemí (východní Evropa, Čína, apod.). Přesto jsme se zaměřili na analýzu firem i v tomto odvětví za účelem identifikace případných příležitostí realizovat výzkumné a vývojové aktivity směrem ke specializaci tohoto odvětví, které by mu zajistilo budoucí konkurenční výhodu a odlišení se vůči ostatním „standardním“ producentům z jiných zemí (např. technické textilie, apod.). V rámci terénního šetření bylo navštíveno 15 firem z odvětví textilního průmyslu.

3.3.1


V úvodu kapitoly uvádíme rozmezí obratu navštívených firem. Z těchto rozmezí vyplývají odpovědi firem týkající se jejich současné situace a dalšího předpokládaného vývoje. Obrat většiny firem se pohybuje do 50 mil. Kč ročně (62 % firem), následují firmy s obratem od 50 do 250 mil. Kč ročně (31 % firem). Zbytek připadá na firmy s obratem od 250 mil. do 1,075 mld. Kč (7 %). 46 % dotázaných firem se vyjádřilo, že jejich obrat se v období po hospodářské krizi (období od roku 2011) zvyšuje. Stejným dílem hovoří firmy o stabilním a klesajícím obratu (po 27 % u obou případů). Hospodářsky úspěšná je tak pouze necelá polovina firem, což vypovídá o postupném útlumu tohoto odvětví v kraji. Graf č. 23 - Textilní a oděvní průmysl - Struktura firem dle obratu

Co se týče outsourcingu aktivit, 33 % firem uvedlo, že své výrobní činnosti či jiné aktivity nutné pro zajištění činnosti firmy nezadávají externím dodavatelům, 67 % firem ano. Z hlediska účasti zahraničního kapitálu u navštívených firem, 80 % z nich nebylo součástí nadnárodní skupiny, 20 % ano. Na otázku, jak jsou firmy závislé na svých zákaznících, 27 % navštívených firem je vysoce závislých na úzkém okruhu svých zákazníků, 73 % z nich naopak konstatovalo, že mají široký okruh zákazníků. Co se týče zprostředkujících subjektů mezi firmami a zákazníky, 47 % z nich uvedlo, že jejich produkty plynou k zákazníkům přes zprostředkující organizace, 53 % oslovených firem dodává zákazníkům napřímo. U firem, které dodávají přes zprostředkující subjekty, bylo dále zjištěno, že 60 % z nich by dokázaly tyto subjekty nahradit, 40 % ne. Z hlediska závislosti na dodavatelích, 20 % firem je závislých na malém počtu klíčových dodavatelů, 80 % z nich naopak odebírá vstupy pro výrobu od velkého počtu dodavatelů, přičemž může jednotlivé dodavatele poměrně snadno nahradit. Možnost integrace dodavatelů (přímo v prostorách 25

firmy, případně v její těsné blízkosti) je možná pouze u 33 % firem. Většina firem uvádí, že uplatňují kreativní přístup a ofenzivní tržní strategii (57 %), zbylých 43 % aplikuje spíše defenzivní tržní strategii. Co se týče vztahu ke konkurenci, 62 % firem uvádí jako svou hlavní konkurenční výhodu kvalitu, poté cenu (14 %) a vnitřní a vnější znalosti – know-how (14 %) a nakonec rychlost, servis a flexibilitu (10 %). Naopak jako své největší ohrožení vesměs vidí nestálost ekonomik, finančních trhů, krize, kurz koruny (ve vztahu k zahraniční konkurenci – 42 %), pak silnou konkurenci (výrobci z Asie, řetězce, větší firmy – 26 %) a nedostatek kapitálu a financí (16 %) – blíže viz následující grafy. Autonomii své pozice vůči konkurenci hodnotí jako vysokou 56 % firem, průměrnou 22 % firem a minimální až žádnou 22 % firem. Převažující odpovědi o vysoké autonomii, ale na druhé straně obavy ze silné konkurence (viz následující grafy) vypovídají o tom, že firmy pociťují velkou výhodu v kvalitě svých výrobků (což je vede k vyjádření vysoké autonomie vůči konkurenci), na druhou stranu vnímají konkurenci z nízkonákladových zemí jako vážnou, neboť tato konkurence může i přes výrazně nižší kvalitu podstatně ohrozit pozice dotazovaných firem kvůli velmi nízké ceně. Graf č. 24 - Textilní a oděvní průmysl - Zdroje konkurenčních výhod firem

26

Graf č. 25 - Textilní a oděvní průmysl - Ohrožení a slabiny firem

3.3.2


Oslovené firmy z hlediska krátkodobého vývoje trhu očekávají především stabilní poptávku po svých produktech (53 %), klesající poptávku očekává 33 % firem a rostoucí jen 14 % firem. Co se týče krátkodobého vývoje konkurence, naprostá většina (85 % firem) očekává zvyšující se konkurenční úroveň ve svém tržním segmentu, jen 15 % firem počítá se stabilní konkurencí v jejich oboru. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami bylo 18 % firem odpovězeno, že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují, ale další už by se vyskytnout neměly. 64 % firem tvrdí, že se vyskytují a lze očekávat další, 9 % respondentů se vyjádřilo, že se nevyskytují, ale mohou se v budoucnu vyskytnout a zbylých 9 % sdělilo, že se nevyskytují a ani se v budoucnu nemohou vyskytnout. Co se týče dlouhodobého vývoje na trhu, názory navštívených firem se mírně odlišují oproti krátkodobému výhledu, a to zejména ve vztahu k prognóze poptávky. Pouze 14 % firem očekává klesající poptávku po svých produktech, 43 % z nich počítá se stabilní poptávkou a dalších 43 % firem předpokládá zvyšující se poptávku po jejich produkci v dlouhodobém horizontu (za 3 roky a déle). 17 % firem počítá se stabilní, neměnnou konkurencí, 83 % z nich se naopak připravuje na zvyšující se konkurenci. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami bylo 60 % firem odpovězeno, že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují a v budoucnu lze očekávat další. 20 % firem tvrdí, že se vyskytují, ale další už by na trhu přibýt neměly a 10 % respondentů se vyjádřilo, že se nevyskytují, ale mohou se v budoucnu vyskytnout a dalších 10 % firem se domnívá, že se nevyskytují a ani by se v budoucnu vyskytnout neměly. Na předpokládaný budoucí vývoj na trhu firmy chtějí reagovat ve většině případů opatřeními ke stabilizaci firmy (finanční, lidské zdroje, vybavení – 33 %) a také do dalších investic (rozšíření výroby, nové technologie – rovněž 33 %). 17 % firem hodlá investovat do vývoje nových produktů (podrobnější informace viz následující graf). Na otázku u firem vlastněných zahraničním kapitálem, jakou mají autonomii při tomto rozhodování ve vztahu k mateřské firmě v zahraničí, byla naprosto jednoznačná odpověď – nemají autonomii žádnou anebo velmi nízkou (100 % dotázaných firem). Co se týče zdrojů nových příležitostí k růstu firem, 67 % z nich odpovědělo, že plánují vstup na nové trhy (geograficky), 33 % o tom 27

neuvažuje. Z hlediska vstupů firem do nových oborů (segmentů trhu) se 40 % respondentů vyjádřilo, že zamýšlejí vstup do nových odvětví, 60 % to neplánuje. Graf č. 26 - Textilní a oděvní průmysl - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu

3.3.3


V této části dotazníku vyvstala nejprve otázka, v jaké míře realizují dotazované firmy interní výzkumné, vývojové a inovační aktivity (v komplexním pojetí – vývoj zcela nových produktů, zdokonalení stávajících produktů, měření a testování pro účely výzkumných a vývojových aktivit, apod). 27 % dotázaných firem je nerealizuje vůbec, 40 % firem pouze ojediněle, v omezeném rozsahu, a 33 % firem je realizuje pravidelně, systémově a dlouhodobě. 45 % dotázaných firem má vlastní výzkumné a vývojové oddělení, 55 % ne. Graf č. 27 - Textilní a oděvní průmysl - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách

Co se týče ochrany duševního vlastnictví, 17 % dotázaných firem si chrání výsledky svého výzkumu a vývoje prostřednictvím patentů, užitných a průmyslových vzorů, případně prodávají licence. Z hlediska využívání cizího know-how, 8 % firem využívá pro svou výrobu zakoupených licencí. Z hlediska dalších plánů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, žádná z firem, které nerealizují momentálně žádné výzkumné a vývojové aktivity, nemá v plánu je v dohledné budoucnosti zahájit. U firem, které realizují výzkum a vývoj, 25 % z nich plánuje rozšíření těchto aktivit, zbytek je chce ponechat v původním rozsahu. Na otázku rizik 28

vyplývajících z výzkumu a vývoje 50 % firem odpovědělo, že hlavním rizikem jsou výsledky bez komerčního uplatnění, další 50 % firem žádná rizika nevnímá. Zaměříme-li se na spolupráci firem ve výzkumu a vývoji s externími subjekty (univerzity, výzkumné ústavy), 83 % firem s nimi nespolupracuje, žádná z firem, které s nimi nespolupracují, to nemá v plánu a zbylých 17 % s nimi pravidelně spolupracuje. V oblasti spolupráce firem na výzkumných a vývojových projektech s jinými firmami 55 % firem nespolupracuje s jinými podniky, 9 % respondentů to má v plánu a 36 % spolupracuje s jinými firmami. Ohledně bariér ve spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje s univerzitami, výzkumnými ústavy či jinými firmami, 44 % firem nevidí žádné bariéry, 33 % spatřuje jako hlavní bariéru nedostatek finančních prostředků a zbylých 22 % vidí jako problém nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve výzkumu a vývoji.

Graf č. 28 - Textilní a oděvní průmysl - Bariéry spolupráce ve VaV z pohledu firem

3.3.4

Lidé

Z hlediska počtu zaměstnanců v navštívených firmách 53 % navštívených firem zaměstnávaly do 50 zaměstnanců (malé podniky), 40 % zaměstnávalo 50 – 250 zaměstnanců (střední podniky) a ve zbylých 7 % firem pracovalo více než 250 zaměstnanců (velké podniky). Na otázku vývoje počtu zaměstnanců 67 % firem předpokládá stabilní počet zaměstnanců, zbylých 33 % uvažuje o snižování počtu zaměstnanců. Zvyšování počtu zaměstnanců neplánuje žádná oslovená firma (v krátkodobém horizontu; v dlouhodobém horizontu by mohlo v závislosti na vývoji ekonomiky mírné navýšení počtu zaměstnanců přicházet v úvahu).

29

Graf č. 29 - Textilní a oděvní průmysl - Počet zaměstnanců v navštívených firmách

Co se týče zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji, 50 % dotázaných firem nemá žádného zaměstnance ve výzkumu a vývoji, 29 % firem má 1 – 5 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, zbylých 21 % má více než 6 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Všech 100 % dotázaných firem chce zachovat dosavadní počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, žádná z nich neplánuje ani zvyšování ani snižování počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Graf č. 30 - Textilní a oděvní průmysl - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách

Pro firmy je také důležitá dostupnost klíčových profesí a dovedností u zaměstnanců. Naprostá většina firem (74 %) ji pokládá za nedostatečnou, 13 % za průměrnou a dalších 13 % firem si myslí, že je dostatečná.

3.3.5


Nejvíce negativně hodnotí firmy na podnikatelském prostředí v kraji nedostatek kvalifikované technické pracovní síly (42 %), 15 % firem nevidí žádná negativa, dalších 15 % firem pokládá podporu podnikání ze strany kraje za nedostatečnou (podrobnější informace viz následující graf).

30

Graf č. 31 - Textilní a oděvní průmysl - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem

Pozitivně naopak hodnotí dlouhou tradici a historii textilního a oděvního průmyslu v kraji (38 % respondentů), 25 % dobrou dopravní dostupnost (zde bude hrát rozhodující roli lokalizace navštívených firem v kraji ve vztahu k předchozímu negativnímu hodnocení dopravní dostupnosti a infrastruktury) a dalších 25 % dobrou geografickou polohu kraje (podrobnější informace viz následující graf). Graf č. 32 - Textilní a oděvní průmysl - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem

31


3.3.6


První otázkou v tomto okruhu byla zkušenost firem s dotačními tituly (OPPP, OPPI, dotační tituly kraje – např. Fond Vysočiny). 27 % firem konstatovalo spokojenost s jejich využíváním, dalších 27 % firem, tj. ve stejné míře jako v předchozím případě, bylo spíše nespokojeno, zbylých 46 % firem dotační tituly doposud nevyužívalo. Z hlediska zájmu o jednotlivé formy podpory firmám ze strany veřejného sektoru byl největší zájem o transfer technologií a poradenství v této oblasti (26 %), vzdělávání firem v oblasti inovačního managementu (19 % firem) a o podporu spolupráce firem s VŠ, s výzkumnými ústavy a s jinými firmami na výzkumných a vývojových projektech (16 %). Bližší informace jsou k dispozici v následujícím grafu. Graf č. 33 - Textilní a oděvní průmysl - Zájem firem o následující formy podpory ze strany veřejného sektoru


3.3.7

Shrnutí za textilní a oděvní průmysl

Textilní a oděvní průmysl patří k tradičním odvětvím kraje, který se nachází ve fázi útlumu, jehož hlavní příčinou je silná konkurence ze strany nízkonákladových výrobců z asijských zemí. V tomto případě je hlavním konkurenčním faktorem cena, kvalita není bohužel vnímána většinou zákazníků jako prioritní. Firmy si v této situaci snaží udržovat široké portfolio zákazníků (73 %), které chtějí kromě přijatelné ceny stále oslovit tradiční kvalitou. To samozřejmě znamená mít kvalitní výrobní zařízení a nakupovat čím jak nejlevnější vstupy pro výrobu, proto tyto firmy mají enormní nároky na své dodavatele, přičemž většina firem má širší okruh dodavatelů (80 % dotázaných), které může poměrně snadno nahradit. Jako svoji konkurenční výhodu firmy tradičně vidí kvalitu výrobků (62 % firem) a poté až cenu (14 %), vnitřní a vnější znalosti – know-how (rovněž 14 %) a až nakonec rychlost, servis a flexibilitu (jen 10 % firem). 32

Z hlediska předpokládaného vývoje na trhu, firmy očekávají v dlouhodobém horizontu mírně rostoucí poptávku, avšak podstatně se zvyšující konkurenci (83 % oslovených firem). Reakce na tento trend je nasnadě: zejména opatření ke stabilizaci firmy (stabilizace počtu zaměstnanců, obratu, průběžná obnova výrobních zařízení – 33 % firem), další investice (rozšíření výroby, nové technologie; platí pro menší část – 33 % firem, které očekávají nárůst poptávky), 17 % firem chce investovat do vývoje nových produktů, které by je odlišily od „tuctových“ výrobků asijské konkurence. Co se týče samotných výzkumných a vývojových aktivit ve firmách (v komplexním pojetí: vývoj nových produktů, zdokonalení stávajících produktů, testování a měření pro výzkumné a vývojové potřeby) 27 % firem je nerealizuje vůbec, 40 % firem ojediněle, 33 % firem pravidelně. K výzkumným aktivitám je nutí zejména potřeba nabídnout větší přidanou hodnotu u svých výrobků oproti asijským konkurentům, zvláště ve vztahu k předpovídanému výraznému zvyšování konkurence v tomto odvětví (přičemž růst poptávky bude minimální). Nadpoloviční většina firem (55 %) nemá výzkumné a vývojové oddělení, to však není překážka pro realizaci pravidelného či občasného výzkumu a vývoje. Drtivá většina firem nevlastní patenty, užitné a průmyslové vzory (83 %) z důvodu toho, že tyto nástroje nejsou schopny zajistit adekvátní ochranu vůči asijským výrobcům. Většina firem však i přes rostoucí konkurenci (75 % dotázaných) plánuje ponechat své výzkumné a vývojové aktivity v původním rozsahu, jen 25 % je chce rozšířit, žádná z firem, které je momentálně realizují, neuvažují o jejich zahájení. Co se týče spolupráce s univerzitami, 83 % firem nespolupracuje ani o tom neuvažuje. Podobné je to u spolupráce s jinými firmami, s tím rozdílem, že 9 % firem z těch, které s jinými firmami nespolupracují, uvažují o navázání spolupráce. Co se týče bariér ve spolupráci ve výzkumu a vývoji, 44 % firem nevidí bariéry (z důvodu nedostatku zkušeností nebo naopak dovedou tyto bariéry efektině eliminovat na základě zkušeností z minulosti), 33 % vnímá jako hlavní problém nedostatek finančních prostředků, 22 % poukazuje na nedostatek kvalifikovaných výzkumných pracovníků. Ve vztahu k potřebě odlišit se od asijských výrobů ovšem není pozitivní zajištění, že 50 % navštívených firem nemá žádného zaměstnance ve výzkumu a vývoji (v mnoha případech z důvodu nedostatku finančních prostředků), 29 % firem má 1 – 5 výzkumných pracovníků, 21 % firem 6 a více výzkumných pracovníků. Všechny dotázané firmy neplánujjí navyšování stavu výzkumných pracovníků, což ovšem nezakládá naděje na uchování stávajících eventuálně zvyšování konkurenčních výhod vůči asijským výrobcům v dlouhodobém horizontu. Z identifikovaných potřeb firem týkajících se zvyšování přidané hodnoty svých výrobků vůči asijské konkurenci vyplývají tyto preference asistence od veřejného sektoru: podpora při transferu technologií (26 % firem) a vzdělávání v inovačním managementu (19 %). Co se týče informací od velkých firem (nad 250 zaměstnanců; 7 % navštívených firem), největší rozdíl oproti výše uvedeným souhrnným zjištěním za všechny velikostní kategorie firem je v dlouhodobém a pravidelném provádění výzkumných aktivit, v pravidelné spolupráci s univerzitami a snahou hledat mezery na textilním a oděvním trhu, kde není kladen takový důraz na cenu. Hlavní požadovanou pomocí ze strany veřejného sektoru je stejně jako v případě ostatních firem podpora při transferu technologií a vzdělávání v inovačním managementu.

33

3.4Potravinářský průmysl a zemědělství Potravinářský průmysl a zemědělství je typickým odvětvím v Kraji Vysočina s dlouhou tradicí. Kraj Vysočina má v porovnání s ostatními kraji poměrně velkou převahu v produkci mléka a mléčných výrobků, rovněž produkce ostatních potravinářských výrobků je nadprůměrná oproti jiným regionům. Proto je toto odvětví zahrnuto do průzkumu inovačních aktivit ve firmách. V rámci terénního šetření bylo navštíveno 31 firem z odvětví potravinářského průmyslu a zemědělství.

3.4.1


V úvodu kapitoly je uveden následující přehled rozmezí obratu navštívených firem. Z těchto rozmezí vyplývají odpovědi firem týkající se jejich současné situace a dalšího předpokládaného vývoje. Obrat do 50 mil. Kč ročně se pohybuje u 26 % firem, obrat od 50 do 250 mil. Kč ročně je zaznamenán u 44 % firem, od 250 mil. do 1,075 mld. Kč u 19 % firem, zbylých 11 % připadá na firmy s obratem nad 1,075 mld. Kč ročně. 54 % dotázaných firem se vyjádřilo, že jejich obrat se v období po hospodářské krizi (období od roku 2011) zvyšuje. Stabilní obrat vykazuje 35 % firem, klesající 11 % firem. Nadpoloviční většina firem v tomto odvětví tak vykazuje růstovou tendenci (zde se bude samozřejmě jednat z drtivé většiny o potravinářské firmy, zemědělské firmy naopak stagnují či jdou do útlumu vzhledem k neadekvátně nastavené dotační politice státu a EU dle vyjádření většiny zemědělských podniků). Graf č. 34 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Struktura firem dle obratu

Co se týče outsourcingu aktivit, 47 % firem uvedlo, že své výrobní činnosti či jiné aktivity nutné pro zajištění činnosti firmy nezadávají externím dodavatelům, 53 % firem ano. Z hlediska účasti zahraničního kapitálu u navštívených firem, 84 % z nich nebylo součástí nadnárodní skupiny, 16 % ano. Na otázku, jak jsou firmy závislé na svých zákaznících, 16 % navštívených firem je vysoce závislých na úzkém okruhu svých zákazníků, 84 % z nich naopak konstatovalo, že mají široký okruh zákazníků. Co se týče zprostředkujících subjektů mezi firmami a zákazníky, 52 % z nich uvedlo, že jejich produkty plynou k zákazníkům přes zprostředkující organizace, 48 % oslovených firem dodává zákazníkům napřímo. U firem, které dodávají přes zprostředkující subjekty, bylo dále zjištěno, že 82 % z nich by dokázaly tyto subjekty nahradit, 18 % ne. Z hlediska závislosti na dodavatelích, 23 % firem je závislých na malém počtu klíčových dodavatelů, 77 % z nich naopak odebírá vstupy pro výrobu od velkého počtu dodavatelů, přičemž může jednotlivé dodavatele poměrně snadno nahradit. Možnost integrace dodavatelů (přímo v prostorách firmy, případně v její těsné blízkosti) není u všech dotazovaných firem možná. Většina firem uvádí, že uplatňují kreativní přístup a ofenzivní tržní strategii (61 %), zbylých 39 % aplikuje spíše adaptivní a defenzivní tržní strategii.

34

Co se týče vztahu ke konkurenci, 67 % firem uvádí jako svou hlavní konkurenční výhodu kvalitu, poté cenu (19 %), vnitřní a vnější znalosti – know-how (11 %) a nakonec rychlost, servis a flexibilitu (3 %). Naopak jako své největší ohrožení vesměs vidí tlak na snižování cen potravin (zejména ze strany obchodních řetězců - 22 %), poté nestálost ekonomik, finančních trhů, krize, kurz koruny (ve vztahu k zahraniční konkurenci – 19 %) a pak silnou konkurenci (výrobci ze zahraničí, větší firmy – 14 %) – blíže viz následující grafy. Autonomii své pozice vůči konkurenci hodnotí jako vysokou 20 % firem, průměrnou 47 % firem a minimální až žádnou 33 % firem. Graf č. 35 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Zdroje konkurenčních výhod firem

Graf č. 36 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Ohrožení a slabiny firem

35

3.4.2


Oslovené firmy z hlediska krátkodobého vývoje trhu očekávají především stabilní poptávku po svých produktech (59 %), klesající poptávku očekává 14 % firem a rostoucí 27 % firem. Co se týče krátkodobého vývoje konkurence, naprostá většina (80 % firem) očekává stabilní úroveň konkurence ve svém tržním segmentu, jen 20 % firem počítá s rostoucí konkurencí v oboru. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami bylo 63 % firem odpovězeno, že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují, ale další už by se vyskytnout neměly. 31 % firem tvrdí, že se vyskytují a lze očekávat další a zbylých 6 % sdělilo, že se nevyskytují a ani se v budoucnu nemohou vyskytnout. Co se týče dlouhodobého vývoje na trhu, názory navštívených firem jsou identické s očekáváními v krátkodobém horizontu. Pouze 16 % firem očekává klesající poptávku po svých produktech, 46 % z nich počítá se stabilní poptávkou a dalších 38 % firem předpokládá zvyšující se poptávku po jejich produkci v dlouhodobém horizontu (za 3 roky a déle). 70 % firem počítá se stabilní, neměnnou konkurencí, 30 % z nich se naopak připravuje na zvyšující se konkurenci. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami bylo 25 % firem odpovězeno, že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují a v budoucnu lze očekávat další. 67 % firem tvrdí, že se vyskytují, ale další už by na trhu přibýt neměly a dalších 8 % firem se domnívá, že se nevyskytují a ani by se v budoucnu vyskytnout neměly. Na předpokládaný budoucí vývoj na trhu firmy chtějí reagovat především dalšími investicemi (rozšíření výroby, nové technologie – zejména u potravinářských firem; 40 % respondentů) a opatřeními ke stabilizaci firmy (finanční, lidské zdroje, vybavení – 26 %). 11 % firem uvažuje o snižování výrobních zaměstnanců, 6 % firem naopak o zvyšování zaměstnanců ve výrobě. Jen 11 % firem plánuje investovat do vývoje nových produktů. Na otázku u firem vlastněných zahraničním kapitálem, jakou mají autonomii při tomto rozhodování ve vztahu k mateřské firmě v zahraničí, byla naprosto jednoznačná odpověď – 75 % firem nemá autonomii žádnou, případně ji má velmi nízkou, 25 % firem pokládá svou autonomii za vysokou. Co se týče zdrojů nových příležitostí k růstu firem, 35 % z nich odpovědělo, že plánují vstup na nové trhy (geograficky), 65 % o tom neuvažuje. Z hlediska vstupů firem do nových oborů (segmentů trhu) se 29 % respondentů vyjádřilo, že zamýšlejí vstup do nových odvětví, 71 % to neplánuje. Graf č. 37 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu

36

3.4.3


V této části dotazníku vyvstala nejprve otázka, v jaké míře realizují dotazované firmy interní výzkumné, vývojové a inovační aktivity (v komplexním pojetí – vývoj nových produktů, zdokonalení stávajících produktů, měření a testování pro účely výzkumu a vývoje). 29 % dotázaných firem je nerealizuje vůbec, 42 % firem pouze ojediněle, v omezeném rozsahu, a 25 % firem je realizuje pravidelně, systémově a dlouhodobě. 27 % dotázaných firem má vlastní výzkumné a vývojové oddělení, 73 % ne. Graf č. 38 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách

Co se týče ochrany duševního vlastnictví, 21 % dotázaných firem si chrání výsledky svého výzkumu a vývoje prostřednictvím patentů, užitných a průmyslových vzorů, případně prodávají licence. Z hlediska využívání cizího know-how, 50 % firem využívá pro svou výrobu zakoupených licencí. Z hlediska dalších plánů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, 14% firem, které nerealizují momentálně žádné výzkumné a vývojové aktivity, má v plánu je v dohledné budoucnosti zahájit. U firem, které realizují výzkum a vývoj, 18 % z nich plánuje rozšíření těchto aktivit, zbytek je chce ponechat v původním rozsahu. Na otázku rizik vyplývajících z výzkumu a vývoje, všechny dotazované firmy odpověděly, že žádná rizika nevnímají (u některých firem to pramení z nedostatku zkušeností, u jiných to naopak vyplývá z jejich dlouhodobých zkušeností s problematikou VaV a schopností se těmto rizikům preventivně vyhýbat). Zaměříme-li se na spolupráci firem ve výzkumu a vývoji s externími subjekty (univerzity, výzkumné ústavy), 48 % firem s nimi nespolupracuje, 4 % firem, které s nimi nespolupracují, to má v plánu a dalších 48 % s nimi pravidelně spolupracuje. V oblasti spolupráce firem na výzkumných a vývojových projektech s jinými firmami 36 % firem nespolupracuje s jinými podniky a ani to neplánují, 64 % spolupracuje s jinými firmami. Ohledně bariér ve spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje s univerzitami, výzkumnými ústavy či jinými firmami, 67 % firem nevidí žádné bariéry, 10 % spatřuje jako hlavní bariéru nedostatek finančních prostředků, dalších 10 % poukazuje na nepochopení potřeb a odlišná očekávání (časová, aj. – zejména ve vztahu k univerzitám), 9 % upozorňuje na nedostatečnou podporu v této oblasti ze strany EU, státu a regionální samosprávy a zbylé 4 % vidí jako problém nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve výzkumu a vývoji.

37

Graf č. 39 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu

3.4.4

Lidé

Z hlediska počtu zaměstnanců v navštívených firmách 45 % navštívených firem zaměstnávaly do 50 zaměstnanců (malé podniky), 42 % zaměstnávalo 50 – 250 zaměstnanců (střední podniky) a ve zbylých 13 % firem pracovalo více než 250 zaměstnanců (velké podniky). Na otázku vývoje počtu zaměstnanců 76 % firem předpokládá stabilní počet zaměstnanců, 18 % uvažuje o snižování počtu zaměstnanců (v režii i ve výrobě). Zvyšování počtu zaměstnanců plánuje 6 % oslovených firem (jen ve výrobě). Graf č. 40 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Počet zaměstnanců v navštívených firmách

Co se týče zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji, 44 % dotázaných firem nemá žádného zaměstnance ve výzkumu a vývoji, 41 % firem má 1 – 5 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, zbylých 15 % má více než 6 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Většina firem (83 %) zamýšlí zachovat stávající počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, zbylých 17 % hodlá snížit počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji.

38

Graf č. 41 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách

Pro firmy je také důležitá dostupnost klíčových profesí a dovedností u zaměstnanců. Naprostá většina firem (62 %) ji pokládá za dostatečnou, 23 % za průměrnou a dalších 15 % firem si myslí, že je nedostatečná.

3.4.5


Většina firem (34 %) nevidí žádná negativa na podnikatelském prostředí v kraji. 21 % firem negativně hodnotí dopravní dostupnost a infrastrukturu, 17 % firem není spokojeno s byrokracií orgánů státní správy a s legislativou jako takovou a dalších 17 % firem si stěžuje na nedostatek kvalifikované technické pracovní síly (podrobnější informace viz následující graf). Graf č. 42 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem

39

Pozitivně naopak hodnotí dlouhou tradici a historii potravinářského průmyslu a zemědělství v kraji (27 % respondentů), dalších 27 % dobrou geografickou polohu kraje, 12 % firem pozitivně hodnotí dopravní dostupnost (zde bude hrát rozhodující roli lokalizace navštívených firem v kraji ve vztahu k předchozímu negativnímu hodnocení dopravní dostupnosti a infrastruktury), dalších 12 % firem pozitivně hodnotí spolupráci veřejnou správou a dalším 12 % firem vyhovuje dostatek levné pracovní síly a nižší mzdová úroveň (podrobnější informace viz následující graf). Graf č. 43 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem


3.4.6


První otázkou v tomto okruhu byla zkušenost firem s dotačními tituly (OPPP, OPPI, dotační tituly kraje – např. Fond Vysočiny). 48 % firem konstatovalo spokojenost s jejich využíváním, 23 % firem bylo spíše nespokojeno, zbylých 29 % firem dotační tituly doposud nevyužívalo. Z hlediska zájmu o jednotlivé formy podpory firmám ze strany veřejného sektoru byl největší zájem o vzdělávání firem v oblasti inovačního managementu (23 % firem), dále o transfer technologií a poradenství v této oblasti (18 % firem), o podporu spolupráce firem s VŠ, s výzkumnými ústavy a s jinými firmami na výzkumných a vývojových projektech (dalších 18 %) a o asistenci při financování projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (15 % firem). Bližší informace jsou k dispozici v následujícím grafu.

40

Graf č. 44 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Zájem firem o následující formy podpory ze strany veřejného sektoru


3.4.7

Shrnutí za potravinářský průmysl a zemědělství

Potravinářský průmysl je odvětvím, ve kterém existuje velký tlak na cenu (zejména ze strany obchodních řetězců) současně s nutností splnit předepsané normy týkající se bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin. Sektor zemědělství je silně ovlivňován dotační politikou EU a státu, která na zemědělce působí spíše negativně kvůli nevyváženosti rozdělování dotací v jednotlivých zemích EU. Řada zemědělských firem se tak nachází na hranici existenčních možností. Zde tak opět hrají velkou roli náklady a výsledná cena, za kterou jsou zemědělské firmy schopny umístit své produkty na trh. Zákazníci v tomto odvětví jsou vysoce nároční na cenu, jsou velmi nestabilními odběrateli, kteří často mění své dodavatele. Z toho důvodu 84 % firem si uchovává široké portfolio zákazníků, kterým můžou dodávat. I ve vztahu ke svým dodavatelům (dodavatelé zemědělských surovin, semen, apod.) se snaží udržovat si jejich čím jak nejširší okruh (77 % firem). Jako svou nejčastější výhodu vůči konkurenci uvádějí firmy kvalitu (68 %), pak cenu (19 %), poté vnitřní a vnější znalosti – know-how (11 %) a nakonec rychlost, servis a flexibilitu (2 %). Pro zajištění patřičné kvality výrobků je však know-how naprosto nezbytné. Co se týče vývoje na trhu, většina firem předpokládá dlouhodobě stabilní, případně jen mírně se zvyšující poptávku a stabilní úroveň konkurence. Bude však dále sílit tlak na ceny. Na to chtějí firmy reagovat dalšími investicemi do nových technologií (40 % firem) a opatřeními ke stabilizaci firmy (26 %). Jen 11 % dotázaných chce vzhledem k předpokládanému vývoji trhu investovat do vývoje nových produktů.

41

Výzkumné, vývojové a inovační aktivity provádí pravidelně jen 29 % firem, 42 % je realizuje ojediněle. To vyplývá z nutnosti provádět testy za účelem splnění nových norem a zkoumání nových metod/technologií/postupů ke splnění těchto nových norem. 73 % firem nemá vlastní oddělení výzkumu a vývoje. 79 % firem nevlastní patenty, užitné a průmyslové vzory, avšak 50 % firem vlastní cizí licence, což je zejména pro odvětví potravinářství příznačné (receptury, apod.). Vzhledem k očekávanému vývoji trhu a poptávky firmy chtějí převážně ponechat své stávající výzkumné a vývojové aktivity v původním rozsahu a chtějí se spíše zaměřit na další snižování nákladů všeho druhu. Za účelem měření, zkoušení a testování hodně firem spolupracuje s univerzitami a výzkumnými ústavy (až 48 %), ještě více je to u spolupráce s jinými firmami (až 64 %). Na základě této dlouhodobé spolupráce většina firem nespatřuje žádné zásadní bariéry, které by ji měly bránit. Vzhledem k výše popsaným záměrům firem ve výzkumu a vývoji ve vazbě na trh firmy neplánují zvyšování počtu výzkumných pracovníků. 41 % firem má 1 – 5 výzkumných pracovníků, 15 % má 6 a více výzkumných pracovníků, zbytek nemá žádné zaměstnance ve výzkumu a vývoji. Na základě výše popsaných priorit a skutečností mají firmy u asistence ze strany veřejného sektoru zájem především o další vzdělávání v inovačním managementu (23 %), poté o podporu dalšího rozvoje spolupráce s univerzitami, výzkumnými ústavy a jinými firmami (18 %), o transfer technologií a poradenství (18 %) a o podporu při financování výzkumných a vývojových aktivit (15 %). Ve vzorku navštívených firem všech velikostních kategorií bylo zahrnuto 13 % velkých podniků (nad 250 zaměstnanců). Tyto firmy očekávají identický vývoj na trhu (stabilní či mírně rostoucí poptávka, stabilní konkurence), úzce spolupracují s univerzitami, výzkumnými ústavy a jinými firmami (až 80 % velkých firem), svůj výzkum (interní i externí) tedy realizují pravidelně a dlouhodobě. Co se týče pomoci od veřejného sektoru, nejčastěji upřednostňují finanční podporu výzkumných a vývojových projektů a s nimi související transfer technologií.

42

3.5Automobilový průmysl

Automobilový průmysl patří mezi perspektivní rozvíjející se odvětví na území Kraje Vysočina. V kraji je soustředěn značný počet podniků vyrábějících komponenty buď přímo pro automobilky (OEM), nebo pro další dodavatele (integrátory) v dodavatelském řetězci o řád výš. Portfolio výrobců automobilových komponentů náležejících do jednotlivých úrovní dodavatelských řetězců (Tier 1 – 5) je na území Kraje Vysočina velmi různorodé (výroba plastů, světlometů, kabelů, elektronických součástek, textilií, výlisků, výkovků pro nápravy, součásti motorů, atd.). Automobilový průmysl všeobecně (nejen na území Kraje Vysočina) je „výkladní skříní“ dnešních technologických možností a integruje průřezově všechny technické disciplíny. Navíc v postkrizovém období automobilový průmysl opět roste a i pro příští léta je odhadován trvalý růst prodeje automobilů na globální úrovni. Z těchto důvodů je zjištěním od firem za toto odvětví věnována mimořádná pozornost. V rámci terénního šetření bylo navštíveno 19 firem z odvětví automobilového průmyslu.

3.5.1


V úvodu kapitoly je uveden následující přehled rozmezí obratu navštívených firem. Z těchto rozmezí vyplývají odpovědi firem týkající se jejich současné situace a dalšího předpokládaného vývoje. Obrat od 50 do 250 mil. Kč ročně byl zaznamenán u 23 % firem, od 250 mil. do 1,075 mld. Kč u 39 % firem, dalších 38 % připadá na firmy s obratem nad 1,075 mld. Kč ročně. 91 % dotázaných firem se vyjádřilo, že jejich obrat se v období po hospodářské krizi (období od roku 2011) zvyšuje, obrat klesá pouze 9 % dotázaných firem. Drtivá většina firem v tomto odvětví tak vykazuje růstovou tendenci, což jednoznačně dokladuje trvalý růst a perspektivu automobilového průmyslu v nadcházejících letech. Graf č. 45 - Automobilový průmysl - Struktura firem dle obratu

Co se týče outsourcingu aktivit, 20 % firem uvedlo, že své výrobní činnosti či jiné aktivity nutné pro zajištění činnosti firmy nezadávají externím dodavatelům, 80 % firem ano. Z hlediska účasti zahraničního kapitálu u navštívených firem, 53 % z nich nebylo součástí nadnárodní skupiny, 47 % ano. Na otázku, jak jsou firmy závislé na svých zákaznících, 11 % navštívených firem je vysoce závislých na úzkém okruhu svých zákazníků, 89 % z nich naopak konstatovalo, že mají široký okruh zákazníků. Co se týče zprostředkujících subjektů mezi firmami a zákazníky, 32 % z nich uvedlo, že jejich produkty plynou k zákazníkům přes zprostředkující organizace, 68 % oslovených firem dodává zákazníkům napřímo. U firem, které dodávají přes zprostředkující subjekty, bylo dále zjištěno, že 100 % z nich by dokázalo tyto subjekty nahradit. Z hlediska závislosti na dodavatelích, 37 % firem je závislých na malém počtu klíčových 43

dodavatelů, 63 % z nich naopak odebírá vstupy pro výrobu od velkého počtu dodavatelů, přičemž může jednotlivé dodavatele poměrně snadno nahradit. Možnost integrace dodavatelů (přímo v prostorách firmy, případně v její těsné blízkosti) je možná u 50 % dotázaných firem. Většina firem uvádí, že uplatňují kreativní přístup a ofenzivní tržní strategii (67 %), zbylých 33 % aplikuje spíše adaptivní a defenzivní tržní strategii. Co se týče vztahu ke konkurenci, 55 % firem uvádí jako svou hlavní konkurenční výhodu kvalitu a poté cenu (18 %). Naopak jako své největší ohrožení vesměs vidí nestálost ekonomik, finančních trhů, krize, kurz koruny (ve vztahu k zahraniční konkurenci – 43 %) a pak nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů (z hlediska odbornosti, vzdělanosti – 17 %) – blíže viz následující grafy. Autonomii své pozice vůči konkurenci hodnotí jako vysokou 54 % firem, průměrnou 38 % firem a minimální až žádnou 8 % firem. Graf č. 46 - Automobilový průmysl - Zdroje konkurenčních výhod firem

Graf č. 47 - Automobilový průmysl - Ohrožení a slabiny firem

44

3.5.2


Oslovené firmy z hlediska krátkodobého vývoje trhu očekávají především stabilní poptávku po svých produktech (43 %), klesající poptávku očekává 29 % firem a rostoucí 28 % firem. Co se týče krátkodobého vývoje konkurence, naprostá většina (83 % firem) očekává stabilní úroveň konkurence ve svém tržním segmentu, jen 17 % firem počítá s rostoucí konkurencí v oboru. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami bylo 29 % firem odpovězeno, že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují, ale další už by se vyskytnout neměly. 42 % firem tvrdí, že se vyskytují a lze očekávat další a zbylých 29 % sdělilo, že se nevyskytují a ani se v budoucnu nemohou vyskytnout. Co se týče dlouhodobého vývoje na trhu, názory navštívených firem jsou odlišné od očekávání v krátkodobém horizontu. 15 % firem očekává klesající poptávku po svých produktech, dalších 15 % z nich počítá se stabilní poptávkou a převážná většina, 70 % firem předpokládá zvyšující se poptávku po jejich produkci v dlouhodobém horizontu (za 3 roky a déle). 70 % firem počítá se stabilní, neměnnou konkurencí, 30 % z nich se naopak připravuje na zvyšující se konkurenci. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami bylo 60 % firem odpovězeno, že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují a v budoucnu lze očekávat další. Zbylých 40 % firem se domnívá, že se nevyskytují a ani by se v budoucnu vyskytnout neměly. Na předpokládaný budoucí vývoj na trhu firmy chtějí reagovat především dalšími investicemi (rozšíření výroby, nové technologie; 33 % respondentů) a opatřeními ke stabilizaci firmy (finanční, lidské zdroje, další vybavení – 33 %). 22 % firem chce zvýšit počet výrobních zaměstnanců. Na otázku u firem vlastněných zahraničním kapitálem, jakou mají autonomii při tomto rozhodování ve vztahu k mateřské firmě, 60 % firem odpovědělo, že nemají autonomii žádnou, případně ji mají velmi nízkou, 40 % firem pokládá svou autonomii za vysokou. Co se týče zdrojů nových příležitostí k růstu firem, 33 % z nich odpovědělo, že plánují vstup na nové trhy (geograficky), 67 % o tom neuvažuje. Z hlediska vstupů firem do nových oborů (segmentů trhu) se 22 % respondentů vyjádřilo, že zamýšlejí vstup do nových odvětví, 78 % to neplánuje. Graf č. 48 - Automobilový průmysl - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu

45

3.5.3


V této části dotazníku vyvstala nejprve otázka, v jaké míře realizují dotazované firmy interní výzkumné, vývojové a inovační aktivity (v komplexním pojetí – vývoj nových produktů, zdokonalení a další vývoj stávajících produktů, měření, testování a zkoušky pro potřeby výzkumných a vývojových aktivit). 21 % dotázaných firem je nerealizuje vůbec, 16 % firem pouze ojediněle, v omezeném rozsahu, a 63 % firem je realizuje pravidelně, systémově a dlouhodobě. To svědčí o obrovské inovační kapacitě automobilového průmyslu. Pramení to také z toho, že většina dodavatelů automobilových komponentů je svými odběrateli zapojována do výzkumu a vývoje nových komponentů, takže realizovat výzkum a vývoj je u drtivé většiny firem v automobilovém průmyslu v podstatě nutností. 53 % dotázaných firem má vlastní výzkumné a vývojové oddělení, 47 % ne. Graf č. 49 - Automobilový průmysl - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách

Co se týče ochrany duševního vlastnictví, 47 % dotázaných firem si chrání výsledky svého výzkumu a vývoje prostřednictvím patentů, užitných a průmyslových vzorů, případně prodávají licence. Z hlediska využívání cizího know-how, 38 % firem využívá pro svou výrobu zakoupených licencí. Z hlediska dalších plánů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, žádná z firem, které nerealizují momentálně žádné výzkumné a vývojové aktivity, nemá v plánu je v dohledné budoucnosti zahájit. U firem, které realizují výzkum a vývoj, 38 % z nich plánuje rozšíření těchto aktivit, zbytek je chce ponechat v původním rozsahu. Na otázku rizik vyplývajících z výzkumu a vývoje, všechny dotazované firmy odpověděly, že žádná rizika nevnímají. Podílejí se totiž pravidelně na vývoji nových komponentů ve spolupráci s jinými firmami a mají v této oblasti ve většině případů dlouhodobé zkušenosti. Zaměříme-li se na spolupráci firem ve výzkumu a vývoji s externími subjekty (univerzity, výzkumné ústavy), 53 % firem s nimi nespolupracuje, 12 % firem, které s nimi nespolupracují, to má v plánu a dalších 35 % s nimi pravidelně spolupracuje. V oblasti spolupráce firem na výzkumných a vývojových projektech s jinými firmami 59 % firem nespolupracuje s jinými podniky a ani to neplánují, 41 % spolupracuje s jinými firmami (myšleno ve vztahu k firmám na stejné úrovni v dodavatelském řetězci). Ohledně bariér ve spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje s univerzitami, výzkumnými ústavy či jinými firmami, naprostá většina - 62 % firem poukazuje na nepochopení potřeb a odlišná očekávání (časová, aj. – zejména ve vztahu k univerzitám), 23 % firem vidí jako problém nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve výzkumu a vývoji (podrobnější informace viz následující graf).

46

Graf č. 50 - Automobilový průmysl - Bariéry spolupráce ve VaV z pohledu firem

3.5.4

Lidé

Z hlediska počtu zaměstnanců v navštívených firmách pouze 6 % navštívených firem zaměstnávalo do 50 zaměstnanců (malé podniky), 33 % zaměstnávalo 50 – 250 zaměstnanců (střední podniky) a v drtivé většině (61 % firem) pracovalo více než 250 zaměstnanců (velké podniky). Na otázku vývoje počtu zaměstnanců 56 % firem předpokládá stabilní počet zaměstnanců, 11 % uvažuje o snižování počtu zaměstnanců (v režii i ve výrobě). Zvyšování počtu zaměstnanců plánuje 33 % oslovených firem (v režii i ve výrobě). Graf č. 51 - Automobilový průmysl - Počet zaměstnanců v navštívených firmách

Co se týče zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji, 25 % dotázaných firem nemá žádného zaměstnance ve výzkumu a vývoji, 19 % firem má 1 – 5 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, 56 % má více než 6 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, což opět podtrhuje vysokou inovační kapacitu automobilového průmyslu. Většina firem (71 %) zamýšlí zachovat stávající počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, 29 % firem hodlá zvýšit počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji.

47

Graf č. 52 - Automobilový průmysl - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách

Pro firmy je také důležitá dostupnost klíčových profesí a dovedností u zaměstnanců. 11 % firem ji pokládá za dostatečnou, 33 % za průměrnou, většina firem (56 %) si myslí, že je nedostatečná.

3.5.5


Firmy si převážně stěžují (31 % respondentů) na nedostatek kvalifikované technické pracovní síly a poté na dopravní dostupnost a infrastrukturu (19 %). Dalších 19 % firem nevnímá žádná negativa (podrobnější informace viz následující graf). Graf č. 53 - Automobilový průmysl - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem

48

Pozitivně naopak hodnotí zejména dobrou geografickou polohu kraje (29 % firem), dobrou dopravní dostupnost – 24 % firem (zde bude hrát rozhodující roli lokalizace navštívených firem v kraji ve vztahu k předchozímu negativnímu hodnocení dopravní dostupnosti a infrastruktury), a dalších 24 % firem pozitivně hodnotí dostatek levné pracovní síly a nižší mzdovou úroveň (podrobnější informace viz následující graf). Graf č. 54 - Automobilový průmysl - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem


3.5.6


První otázkou v tomto okruhu byla zkušenost firem s dotačními tituly (OPPP, OPPI, dotační tituly kraje – např. Fond Vysočiny). 53 % firem konstatovalo spokojenost s jejich využíváním, 21 % firem bylo spíše nespokojeno, zbylých 26 % firem dotační tituly doposud nevyužívalo. Z hlediska zájmu o jednotlivé formy podpory firmám ze strany veřejného sektoru byl největší zájem o vzdělávání firem v oblasti inovačního managementu (24 % firem), o podporu spolupráce firem s VŠ, s výzkumnými ústavy a s jinými firmami na výzkumných a vývojových projektech (22 %), dále o pomoc se zajištěním dostatečného množství kvalifikovaných technických pracovníků (17 %). Bližší informace jsou k dispozici v následujícím grafu.

49

Graf č. 55 - Automobilový průmysl - Zájem firem o následující formy podpory ze strany veřejného sektoru


3.5.7

Shrnutí za automobilový průmysl

V rámci tohoto odvětví bylo navštívno 19 firem. Jedná se o vysoce konkurenční odvětví se enormním tlakem na náklady a zároveň na kvalitu. Odvětví se vyznačuje rozvinutými dodavatelskými řetězci a intenzivním výzkumem a vývojem v rámci těchto řetězců. Firmy působící v tomto odvětví v kraji jsou dodavatelé komponentů na různých úrovních Tier 1 – 5, většina těchto firem disponuje širokým portfoliem zákazníků (89 % firem) i dodavatelů (63 % firem). Co se týče konkurenčních výhod, firmy kladou důraz převážně na kvalitu (55 % dotázaných), až poté na cenu (18 %). Z hlediska dlouhodobého vývoje trhu většina firem očekává rostoucí poptávku (69 % firem) a stabilní úroveň konkurence. Firmy plánují reagovat na tento vývoj zejména dalšími investicemi do výroby a technologií (33 %), opatřeními ke stabilizaci firmy (33 %) a zvyšováním počtu zaměstnanců ve výrobě (22 %). Marginální počet firem hodlá investovat do vývoje nových produktů (6 %). To znamená, že firmy se budou soustředit zejména na výzkum a vývoj v oblasti procesních inovací, technologických postupů za účelem upgradování stávajících produktů, apod. Drtivá většina firem v automobilovém průmyslu realizuje pravidelný výzkum a vývoj (63 %), 16 % ojediněle. Výzkum a vývoj v automobilovém průmyslu probíhá v úzké součinnosti mezi odběrateli a dodavateli v rámci řetězců firmy spolupracují se svými odběrateli na vývoji nových komponentů, které jim budou dodávat, 53 % dotázaných firem má oddělení výzkumu a vývoje. 50

Firmy si vlastní know-how vesměs nechrání, 62 % firem však využívá cizí licence. Výzkum a vývoj v automobilovém průmyslu je dnes naprostou nutností za účelem udržení si konkurenční pozice, na druhou stranu většina firem nechce rozšiřovat své výzkumné a vývojové aktivity, chce je spíše ponechat ve stávajícím rozsahu. V automobilovém průmyslu je realizován výzkum a vývoj převážně „privátní“ povahy (jak již bylo zmíněno – v rámci dodavatelských řetězců), firmy s univerzitami málo spolupracují (jen 35 % firem). Poměrně intenzivním aktivitám ve výzkumu a vývoji odpovídají i stavy výzkumných pracovníků – 56 % dotázaných firem zaměstnává více než 6 výzkumných zaměstnanců, naprostá většina firem má vlastní výzkumná oddělení, v souladu se zmíněným záměrem nerozšiřovat stávající výzkumné kapacity firmy neplánují zvyšovat počty výzkumných pracovníků, chtějí stavy těchto pracovníků stabilizovat. Co se týče poptávané asistence od veřejného sektoru, firmy by uvítaly zejména vzdělávání v inovačním managementu (24 %), a také finanční podporu spolupráce s univerzitami, výzkumnými ústavy a dalšími firmami ve výzkumu a vývoji (22 %). Velké firmy v automobilovém průmyslu s více než 250 zaměstnanci (v 80 % případů s účastí zahraničního kapitálu) lze charakterizovat intenzivním výzkumem a vývojem pro odběratele, existujícími výzkumnými odděleními s cca 10 a více zaměstnanci a pravidelnými investicemi do výzkumných a vývojových aktivit zejména v oblasti procesních a technologických inovací, ale v případě těchto firem také do nových produktů. Tyto firmy by z hlediska pomoci od veřejného sektoru nejvíce ocenily finanční podporu spolupráce s univerzitami a podporu při financování výzkumných a vývojových projektů.

51

3.6Chemický průmysl Chemický průmysl nelze označit jako jedno z dominantních odvětví v kraji. Firmy z chemického průmyslu však byly do průzkumu zahrnuty zejména z toho důvodu, že na území kraje jsou soustředěny firmy vyrábějící plastové a gumárenské produkty především pro potřeby automobilového průmyslu, který patří k dominantním odvětvím v kraji. Také v tomto odvětví je soustředěn poměrně silný inovační potenciál. V rámci terénního šetření bylo navštíveno 24 firem z odvětví chemického průmyslu.

3.6.1


V úvodu kapitoly je uveden následující přehled rozmezí obratu navštívených firem. Z těchto rozmezí vyplývají odpovědi firem týkající se jejich současné situace a dalšího předpokládaného vývoje. U 45 % navštívených firem byl zaznamenán obrat do 50 mil. Kč ročně, obrat od 50 do 250 mil. Kč ročně byl zjištěn u 32 % firem, od 250 mil. do 1,075 mld. Kč ročně u 23 % firem. 70 % dotázaných firem se vyjádřilo, že jejich obrat se v období po hospodářské krizi (období od roku 2011) zvyšuje, stabilní obrat vykazuje 20 % firem, obrat klesá pouze u 10 % dotázaných firem. Drtivá většina firem v tomto odvětví tak zaznamenává růst, což je z větší části způsobeno jejich napojením na automobilový průmysl. Graf č. 56 - Chemický průmysl - Struktura firem dle obratu

Co se týče outsourcingu aktivit, 31 % firem uvedlo, že své výrobní činnosti či jiné aktivity nutné pro zajištění činnosti firmy nezadávají externím dodavatelům, 69 % firem ano. Z hlediska účasti zahraničního kapitálu u navštívených firem, 79 % z nich nebylo součástí nadnárodní skupiny, 21 % ano. Na otázku, jak jsou firmy závislé na svých zákaznících, 21 % navštívených firem je vysoce závislých na úzkém okruhu svých zákazníků, 79 % z nich naopak konstatovalo, že mají široký okruh zákazníků. Co se týče zprostředkujících subjektů mezi firmami a zákazníky, 38 % z nich uvedlo, že jejich produkty plynou k zákazníkům přes zprostředkující organizace, 62 % oslovených firem dodává zákazníkům napřímo. U firem, které dodávají přes zprostředkující subjekty, bylo dále zjištěno, že 80 % z nich by dokázalo tyto subjekty nahradit. Z hlediska závislosti na dodavatelích, 38 % firem je závislých na malém počtu klíčových dodavatelů, 62 % z nich naopak odebírá vstupy pro výrobu od velkého počtu dodavatelů, přičemž může jednotlivé dodavatele poměrně snadno nahradit. Možnost integrace dodavatelů (přímo v prostorách firmy, případně v její těsné blízkosti) je u všech dotázaných firem vyloučena. Většina firem uvádí, že uplatňují kreativní přístup a ofenzivní tržní strategii (68 %), zbylých 32 % aplikuje spíše adaptivní a defenzivní tržní strategii. Co se týče vztahu ke konkurenci, 39 % firem uvádí jako svou hlavní konkurenční výhodu kvalitu a poté cenu (29 %). Naopak jako své největší ohrožení vesměs vidí nedostatek kapitálu a financí (17 %), nedostatek kvalifikované technické pracovní síly (14 %) a tlak na cenu (dalších 14 % - cena zatím patří spíše ke konkurenčním výhodám, nicméně s rostoucí konkurencí se může v příštích letech proměnit 52

v nevýhodu) – blíže viz následující grafy. Autonomii své pozice vůči konkurenci hodnotí jako vysokou 50 % firem, průměrnou 42 % firem a minimální až žádnou 8 % firem. Graf č. 57 - Chemický průmysl - Zdroje konkurenčních výhod firem

Graf č. 58 - Chemický průmysl - Ohrožení a slabiny firem

3.6.2


Oslovené firmy z hlediska krátkodobého vývoje trhu očekávají především zvyšující se poptávku po svých produktech (46 %), klesající poptávku očekává 18 % firem a stabilní 36 % firem. Co se týče krátkodobého vývoje konkurence, naprostá většina (71 % firem) očekává stabilní úroveň konkurence ve svém tržním segmentu, jen 29 % firem počítá s rostoucí konkurencí v oboru. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami bylo 12 % firem sděleno, že se nevyskytují, ale mohou se vyskytnout. 22 % firem odpovědělo, že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují, ale další už by se 53

vyskytnout neměly. 22 % firem tvrdí, že se vyskytují a lze očekávat další a většina z nich (44 %) sdělila, že se nevyskytují a ani se v budoucnu nemohou vyskytnout. Co se týče dlouhodobého vývoje na trhu, názory navštívených firem jsou v podstatě shodné s očekáváními v krátkodobém horizontu. 7 % firem očekává klesající poptávku po svých produktech, dalších 20 % z nich počítá se stabilní poptávkou a převážná většina, 73 % firem předpokládá zvyšující se poptávku po jejich produkci v dlouhodobém horizontu (za 3 roky a déle). 82 % firem počítá se stabilní, neměnnou konkurencí, 18 % z nich se naopak připravuje na zvyšující se konkurenci. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami bylo 14 % firem řečeno, že se nevyskytují, ale mohou se vyskytnout. Dalších 14 % firem odpovědělo, že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují a v budoucnu lze očekávat další, dalších 14 % se vyjádřilo, že se nevyskytují a ani by se v budoucnu vyskytnout neměly. Většina firem (57 %) se domnívá, že se nevyskytují a ani by se v budoucnu vyskytnout neměly. Na předpokládaný budoucí vývoj na trhu firmy chtějí reagovat především dalšími investicemi (rozšíření výroby, nové technologie; 32 % respondentů), opatřeními ke stabilizaci firmy (finanční, lidské zdroje, další vybavení – 25 %), 18 % firem dokonce uvažuje o zvyšování počtu výrobních zaměstnanců (další informace viz následující graf). Na otázku u firem vlastněných zahraničním kapitálem, jakou mají autonomii při tomto rozhodování ve vztahu k mateřské firmě, 50 % firem odpovědělo, že nemají autonomii žádnou, případně ji mají velmi nízkou, dalších 50 % firem pokládá svou autonomii za vysokou. Co se týče zdrojů nových příležitostí k růstu firem, 50 % z nich odpovědělo, že plánují vstup na nové trhy (geograficky), dalších 50 % o tom neuvažuje. Z hlediska vstupů firem do nových oborů (segmentů trhu) se 46 % respondentů vyjádřilo, že zamýšlejí vstup do nových odvětví, 54 % to neplánuje. Graf č. 59 - Chemický průmysl - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu

3.6.3


V této části dotazníku vyvstala nejprve otázka, v jaké míře realizují dotazované firmy interní výzkumné, vývojové a inovační aktivity (v komplexním pojetí – vývoj nových produktů, zdokonalení a vývoj stávajících produktů, měření, testování a zkoušky pro účely výzkumných a vývojových aktivit). 33 % dotázaných firem je nerealizuje vůbec, 42 % firem pouze ojediněle, v omezeném rozsahu, a 25 % firem je realizuje pravidelně, systémově a dlouhodobě. 31 % dotázaných firem má vlastní výzkumné a vývojové oddělení, 69 % ne. 54

Graf č. 60 - Chemický průmysl - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách

Co se týče ochrany duševního vlastnictví, 33 % dotázaných firem si chrání výsledky svého výzkumu a vývoje prostřednictvím patentů, užitných a průmyslových vzorů, případně prodávají licence. Z hlediska využívání cizího know-how, 43 % firem využívá pro svou výrobu zakoupených licencí. Z hlediska dalších plánů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, 5 % z firem, které nerealizují momentálně žádné výzkumné a vývojové aktivity, má v plánu je v dohledné budoucnosti zahájit. U firem, které realizují výzkum a vývoj, 21 % z nich plánuje rozšíření těchto aktivit, zbytek je chce ponechat v původním rozsahu. Na otázku rizik vyplývajících z výzkumu a vývoje, 25 % firem vnímá jako riziko, že jen samotné investice do výzkumu a vývoje nemusí zabránit předstižení konkurencí, zbylých 75 % firem nevnímá žádná rizika. Zaměříme-li se na spolupráci firem ve výzkumu a vývoji s externími subjekty (univerzity, výzkumné ústavy), 72 % firem s nimi nespolupracuje a ani to neplánuje, zbylých 28 % s nimi pravidelně spolupracuje. V oblasti spolupráce firem na výzkumných a vývojových projektech s jinými firmami 61 % firem nespolupracuje s jinými podniky a ani to neplánují, 39 % spolupracuje s jinými firmami. Ohledně bariér ve spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje s univerzitami, výzkumnými ústavy či jinými firmami, 79 % firem nevidí bariéry, 14 % z nich označuje jako problém nedostatek finančních prostředků a 7 % z nich poukazuje na nepochopení vzájemných potřeb (odlišná očekávání – časová aj.; zejména ve vztahu k univerzitám) - podrobnější informace viz následující graf. Graf č. 61 - Chemický průmysl - Bariéry spolupráce ve VaV z pohledu firem

55

3.6.4

Lidé

Z hlediska počtu zaměstnanců v navštívených firmách 65 % navštívených firem zaměstnávalo do 50 zaměstnanců (malé podniky), 35 % zaměstnávalo 50 – 250 zaměstnanců (střední podniky). V tomto odvětví tak jednoznačně dominují malé a střední firmy. Na otázku vývoje počtu zaměstnanců 54 % firem předpokládá stabilní počet zaměstnanců, 8 % uvažuje o snižování počtu zaměstnanců (v režii i ve výrobě). Zvyšování počtu zaměstnanců plánuje 38 % oslovených firem (v režii i ve výrobě). Graf č. 62 - Chemický průmysl - Počet zaměstnanců v navštívených firmách

Co se týče zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji, 48 % dotázaných firem nemá žádného zaměstnance ve výzkumu a vývoji, dalších 48 % firem má 1 – 5 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, 5 % firem má více než 6 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Většina firem (75 %) zamýšlí zachovat stávající počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, 25 % firem hodlá zvýšit počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Graf č. 63 - Chemický průmysl - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách

Pro firmy je také důležitá dostupnost klíčových profesí a dovedností u zaměstnanců. 50 % firem ji pokládá za dostatečnou, 23 % za průměrnou, 27 % si myslí, že je nedostatečná.

3.6.5


Firmy si převážně stěžují (26 % respondentů) na byrokracii orgánů státní správy a nevhodnou legislativu, dalších 26 % firem nevidí žádná negativa. 19 % firem upozorňuje na nedostatek kvalifikované technické 56

pracovní síly a poté na špatnou dopravní dostupnost a infrastrukturu (opět 19 %) - podrobnější informace viz následující graf. Graf č. 64 - Chemický průmysl - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem

Pozitivně naopak hodnotí zejména dostatek levné pracovní síly a nižší mzdovou úroveň (24 % firem) a dobrou dopravní dostupnost – 24 % firem (zde bude hrát rozhodující roli lokalizace navštívených firem v kraji ve vztahu k předchozímu negativnímu hodnocení dopravní dostupnosti a infrastruktury) podrobnější informace viz následující graf.

Graf č. 65 - Chemický průmysl - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem

57


3.6.6


První otázkou v tomto okruhu byla zkušenost firem s dotačními tituly (OPPP, OPPI, dotační tituly kraje – např. Fond Vysočiny). 38 % firem konstatovalo spokojenost s jejich využíváním, 25 % firem bylo spíše nespokojeno, zbylých 37 % firem dotační tituly doposud nevyužívalo. Z hlediska zájmu o jednotlivé formy podpory firmám ze strany veřejného sektoru byl největší zájem o vzdělávání firem v oblasti inovačního managementu (27 % firem), o asistenci při zajištění financování výzkumných, vývojových a inovačních projektů (17 %) a o podporu spolupráce firem s VŠ, s výzkumnými ústavy a s jinými firmami na výzkumných a vývojových projektech (15 %). Bližší informace jsou k dispozici v následujícím grafu. Graf č. 66 - Chemický průmysl - Zájem firem o následující formy podpory ze strany veřejného sektoru


3.6.7

Shrnutí za chemický průmysl

Za toto odvětví bylo navštíveno 24 firem. Dané odvětví v mnoha případech úzce souvisí s plastikářským a gumárenským průmyslem, tzn., že je zde patrné napojení na automobilový průmysl v kraji. I u tohoto odvětví je možné konstatovat, že je založené na kontinuálním rozvoji know-how a výzkum a vývoj v něm hraje podstatnou roli. Většina navštívených firem si udržuje široké portfolio zákazníků (79 % firem), stejně tak i v případě dodavatelů preferují spolupráci s větším počtem firem (63 % dotázaných). Jako svou výhodu vůči konkurenci vidí firmy především kvalitu (39 % firem), poté cenu (29 %), důležitou roli však u nich hraje také know-how (23 %), které je samozřejmě nutné pro zajištění odpovídající kvality výrobků. Dlouhodobá očekávání firem od vývoje trhu jsou velmi optimistická – rostoucí poptávku očekává až 73 % oslovených firem, firmy také očekávají stabilní úroveň konkurence (až 82 % firem). 58

Na základě uvedených očekávání firmy plánují především další investice do výroby a technologií (32 %), poté chtějí přijímat opatření ke své stabilizaci (25 %) a počítají také se zvyšováním počtu výrobních zaměstnanců (18 %). Přes uvedená zjištění však většina firem realizuje výzkum a vývoj převážně ojediněle (42 %), pravidelně pouze 25 % firem. Firmy vlastní oddělení výzkumu a vývoje převážně nemají (69 %) – zaměstnanci vesměs pracují ve výzkumu a vývoji na částečný úvazek v rámci jiných výrobních oddělení/divizí. Nástroje ochrany duševního vlastnictví (patenty, užitné a průmyslové vzory) firmami většinou nejsou využívány (67 % dotázaných firem). Vzhledem k tomu, že firmy počítají s rostoucí poptávkou a zároveň se stabilní konkurencí, nejsou výrazněji motivovány k rozšiřování svých výzkumných aktivit – 74 % dotázaných firem je chce ponechat ve stávajícím rozsahu. Firmy provádějí především interní výzkum a vývoj, s univerzitami nespolupracují (72 %), ani s jinými firmami (61 %). Převážně ojedinělé aktivity ve výzkumu a vývoji znamenají také to, že 48 % firem nemá žádného zaměstnance ve výzkumu a vývoji, dalších 48 % firem má 1 – 5 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Vzhledem k faktu, že firmy necítí nutnost rozšiřovat své výzkumné a vývojové aktivity, neplánují ani navyšování počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Z hlediska pomoci od veřejného sektoru by firmy měly největší zájem o vzdělávání v inovačním managementu (27 %), poté o podporu při financování výzkumných a vývojových projektů (17 %). V případě tohoto odvětví nebyly zahrnuty do šetření velké firmy zaměstnávající více než 250 zaměstnanců vzhledem k jejich marginálnímu počtu na území Kraje Vysočina.

59

3.7IT a průmyslová automatizace

U tohoto odvětví rovněž jako v předchozím případě nelze tvrdit, že patří k dominantním oborům v kraji. Je však nutno vzít v úvahu, že odvětví IT a navazující průmyslové automatizace patří k vysoce perspektivním odvětvím v dnešní globální ekonomice a vyznačují se vysokou přidanou hodnotou svých produktů založených na znalostech. Z tohoto důvodu je dané odvětví zahrnuto do průzkumu ve firmách. V rámci terénního šetření bylo navštíveno 15 firem z odvětví IT a průmyslové automatizace.

3.7.1


V úvodu kapitoly je uveden následující přehled rozmezí obratu navštívených firem. Z těchto rozmezí vyplývají odpovědi firem týkající se jejich současné situace a dalšího předpokládaného vývoje. U 50 % navštívených firem byl zaznamenán obrat do 50 mil. Kč ročně, obrat od 50 do 250 mil. Kč ročně byl zjištěn u 36 % firem, od 250 mil. do 1,075 mld. Kč ročně u 14 % firem. 29 % dotázaných firem se vyjádřilo, že jejich obrat se v období po hospodářské krizi (období od roku 2011) zvyšuje, stabilní obrat vykazuje 57 % firem, obrat klesá pouze u 14 % dotázaných firem. Graf č. 67 - IT a průmyslová automatizace - Struktura firem dle obratu

Co se týče outsourcingu aktivit, 40 % firem uvedlo, že své výrobní činnosti či jiné aktivity nutné pro zajištění činnosti firmy nezadávají externím dodavatelům, 60 % firem ano. Z hlediska účasti zahraničního kapitálu u navštívených firem, 94 % z nich nebylo součástí nadnárodní skupiny, 6 % ano. Na otázku, jak jsou firmy závislé na svých zákaznících, 20 % navštívených firem je vysoce závislých na úzkém okruhu svých zákazníků, 80 % z nich naopak konstatovalo, že mají široký okruh zákazníků. Co se týče zprostředkujících subjektů mezi firmami a zákazníky, 13 % z nich uvedlo, že jejich produkty plynou k zákazníkům přes zprostředkující organizace, 87 % oslovených firem dodává zákazníkům napřímo. U firem, které dodávají přes zprostředkující subjekty, bylo dále zjištěno, že 50 % z nich by dokázalo tyto subjekty nahradit. Z hlediska závislosti na dodavatelích, 6 % firem je závislých na malém počtu klíčových dodavatelů, 94 % z nich naopak odebírá vstupy od velkého počtu dodavatelů, přičemž může jednotlivé dodavatele poměrně snadno nahradit. Možnost integrace dodavatelů (přímo v prostorách firmy, případně v její těsné blízkosti) je možná u 43 % dotázaných firem. Většina firem uvádí, že uplatňují kreativní přístup a ofenzivní tržní strategii (92 %), zbylých 8 % aplikuje spíše adaptivní a defenzivní tržní strategii. Co se týče vztahu ke konkurenci, 50 % firem uvádí jako svou hlavní konkurenční výhodu kvalitu a poté vnitřní a vnější znalosti – know-how (30 %). Naopak jako své největší ohrožení vesměs vidí nestálost ekonomik, finančních trhů, kurz koruny (ve vztahu k zahraniční konkurenci; 28 % firem), nedostatek 60

kvalifikovaných lidských zdrojů (22 %), 17 % firem spatřuje jako ohrožení rostoucí tlak na cenu v oboru všeobecně (rovněž ze strany zákazníků), dalších 17 % firem se obává sílící konkurence (firmy z Asie, velké firmy) – blíže viz následující grafy. Autonomii své pozice vůči konkurenci hodnotí jako vysokou 78 % firem, jako průměrnou 22 % firem. Graf č. 68 - IT a průmyslová automatizace - Zdroje konkurenčních výhod firem

Graf č. 69 - IT a průmyslová automatizace - Ohrožení a slabiny firem

61

3.7.2


Oslovené firmy z hlediska krátkodobého vývoje trhu očekávají především zvyšující se poptávku po svých produktech (69 %), se stabilní poptávkou počítá 31 % firem. Co se týče krátkodobého vývoje konkurence, 50 % firem očekává stabilní úroveň konkurence ve svém tržním segmentu, dalších 50 % firem počítá s rostoucí konkurencí v oboru. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami bylo 25 % firem sděleno, že se nevyskytují, ale mohou se vyskytnout. Dalších 25 % firem odpovědělo, že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují, ale další už by se vyskytnout neměly. 50 % firem tvrdí, že se vyskytují a lze očekávat další. Co se týče dlouhodobého vývoje na trhu, názory navštívených firem jsou odlišné oproti očekáváním v krátkodobém horizontu. 9 % firem očekává klesající poptávku po svých produktech, dalších 18 % z nich počítá se stabilní poptávkou a převážná většina, 73 % firem předpokládá zvyšující se poptávku po jejich produkci v dlouhodobém horizontu (za 3 roky a déle). 38 % firem počítá se stabilní, neměnnou konkurencí, 62 % z nich se naopak připravuje na zvyšující se konkurenci. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami bylo 33 % firem řečeno, že se nevyskytují, ale mohou se vyskytnout. Dalších 67 % firem odpovědělo, že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují a v budoucnu lze očekávat další. Na předpokládaný budoucí vývoj na trhu firmy chtějí reagovat především dalšími investicemi (rozšíření výroby, nové technologie; 37 % respondentů), opatřeními ke stabilizaci firmy (finanční, lidské zdroje, další vybavení – 26 %), dalších 26 % firem dokonce uvažuje o zvyšování počtu výrobních zaměstnanců (další informace viz následující graf). Na otázku u firem vlastněných zahraničním kapitálem, jakou mají autonomii při tomto rozhodování ve vztahu k mateřské firmě, 50 % firem odpovědělo, že nemají autonomii žádnou, případně ji mají velmi nízkou, dalších 50 % firem pokládá svou autonomii za vysokou. Co se týče zdrojů nových příležitostí k růstu firem, 80 % z nich odpovědělo, že plánují vstup na nové trhy (geograficky), zbylých 20 % o tom neuvažuje. Z hlediska vstupů firem do nových oborů (segmentů trhu) se 57 % respondentů vyjádřilo, že zamýšlejí vstup do nových odvětví, 43 % to neplánuje. Graf č. 70 - IT a průmyslová automatizace - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu

62

3.7.3


V této části dotazníku vyvstala nejprve otázka, v jaké míře realizují dotazované firmy interní výzkumné, vývojové a inovační aktivity (v komplexním pojetí – vývoj nových produktů, zdokonalení a vývoj stávajících produktů, měření, testování a zkoušky pro potřeby výzkumu a vývoje). 20 % dotázaných firem je nerealizuje vůbec, dalších 20 % firem pouze ojediněle, v omezeném rozsahu, a 60 % firem je realizuje pravidelně, systémově a dlouhodobě, což signalizuje obrovský inovační potenciál tohoto odvětví. 67 % dotázaných firem má vlastní výzkumné a vývojové oddělení, 33 % ne. Graf č. 71 - IT a průmyslová automatizace - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách

Co se týče ochrany duševního vlastnictví, 56 % dotázaných firem si chrání výsledky svého výzkumu a vývoje prostřednictvím patentů, užitných a průmyslových vzorů, případně prodávají licence (zde se jedná hlavně o firmy z oblasti průmyslové automatizace). Z hlediska využívání cizího know-how, 71 % firem využívá zakoupených licencí. Z hlediska dalších plánů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, žádná z firem, které nerealizují momentálně žádné výzkumné a vývojové aktivity, nemá v plánu je v dohledné budoucnosti zahájit. U firem, které realizují výzkum a vývoj, 50 % z nich plánuje rozšíření těchto aktivit, druhá polovina je chce ponechat v původním rozsahu. Na otázku rizik vyplývajících z výzkumu a vývoje, 100 % firem nevnímá žádná rizika. Realizace výzkumu a vývoje je v tomto oboru v podstatě nutností a tyto firmy mají s pravidelnou realizací výzkumu a vývoje dlouhodobé zkušenosti. Zaměříme-li se na spolupráci firem ve výzkumu a vývoji s externími subjekty (univerzity, výzkumné ústavy), 38 % firem s nimi nespolupracuje a ani to neplánuje, zbylých 62 % s nimi pravidelně spolupracuje. V oblasti spolupráce firem na výzkumných a vývojových projektech s jinými firmami 54 % firem nespolupracuje s jinými podniky a ani to neplánují, 46 % spolupracuje s jinými firmami. Ohledně bariér ve spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje s univerzitami, výzkumnými ústavy či jinými firmami, 45 % firem nevidí bariéry, 18 % z nich upozorňuje na nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve výzkumu a vývoji, dalších 18 % firem brzdí nedostatek finančních prostředků - podrobnější informace viz následující graf.

63

Graf č. 72 - IT a průmyslová automatizace - Bariéry spolupráce ve VaV z pohledu firem

3.7.4

Lidé

Z hlediska počtu zaměstnanců v navštívených firmách 60 % navštívených firem zaměstnávalo do 50 zaměstnanců (malé podniky), 40 % zaměstnávalo 50 – 250 zaměstnanců (střední podniky). V tomto odvětví tak jednoznačně dominují malé a střední firmy. Na otázku vývoje počtu zaměstnanců 75 % firem předpokládá stabilní počet zaměstnanců, 30 % uvažuje o zvyšování počtu zaměstnanců (v režii i ve výrobě). Graf č. 73 - IT a průmyslová automatizace - Počet zaměstnanců v navštívených firmách

Co se týče zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji, 40 % dotázaných firem nemá žádného zaměstnance ve výzkumu a vývoji, dalších 27 % firem má 1 – 5 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, 33 % firem má více než 6 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Většina firem (89 %) zamýšlí zachovat stávající počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, 11 % firem hodlá zvýšit počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji.

64

Graf č. 74 - IT a průmyslová automatizace - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách


3.7.5


Firmy si převážně stěžují na nedostatek kvalifikované technické pracovní síly (30 % respondentů), dále pak na byrokracii orgánů státní správy a nevhodnou legislativu (21 %), na špatnou dopravní dostupnost a infrastrukturu (opět 21 %), dalších 21 % firem nevidí žádná negativa - podrobnější informace viz následující graf. Graf č. 75 - IT a průmyslová automatizace - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem

65

Pozitivně naopak hodnotí zejména dostatek levné pracovní síly a nižší mzdovou úroveň (57 % firem), dlouhou historii a tradici odvětví v kraji (zejména v oboru průmyslové automatizace; 29 % firem) a spolupráci s veřejnou správou (14 %) - podrobnější informace viz následující graf. Graf č. 76 - IT a průmyslová automatizace - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem


3.7.6


První otázkou v tomto okruhu byla zkušenost firem s dotačními tituly (OPPP, OPPI, dotační tituly kraje – např. Fond Vysočiny). 40 % firem konstatovalo spokojenost s jejich využíváním, 7 % firem bylo spíše nespokojeno, zbylých 53 % firem dotační tituly doposud nevyužívalo. Z hlediska zájmu o jednotlivé formy podpory firmám ze strany veřejného sektoru byl největší zájem o podporu spolupráce firem s VŠ, s výzkumnými ústavy a s jinými firmami na výzkumných a vývojových projektech (21 %), o vzdělávání firem v oblasti inovačního managementu (19 % firem) a o asistenci při zajištění dostatečného množství kvalifikované technické pracovní síly (dalších 19 % firem). Bližší informace jsou k dispozici v následujícím grafu.

66

Graf č. 77 - IT a průmyslová automatizace - Zájem firem o následující formy podpory ze strany veřejného sektoru


3.7.7

Shrnutí za IT a průmyslovou automatizaci

Za toto odvětví bylo navštíveno 15 firem. Jedná se o odvětví založené především na know-how, vývoj každého nového softwaru či řešení pro průmyslovou automatizaci znamená inovaci, cena není rozhodující. 80 % firem se snaží diverzifikovat své podnikatelské riziko pomocí širokého portfolia zákazníků, stejně tak v případě dodavatelů až 93 % dotázaných firem spolupracuje s širokým okruhem obchodních partnerů. Co se týče vymezení firem vůči konkurenci, klíčová je kvalita (50 % dotázaných firem) a know-how (30 %), rychlost, servis, flexibilita (15 %), cena hraje roli jen z 5 %. Dlouhodobě firmy očekávají zvyšující se poptávku i zvyšující se konkurenci na trhu (70 % firem). Očekávání zvyšující se konkurence souvisí také s faktem, že se jedná o odvětví s obrovským potenciálem pro inkubaci nových firem (spin-offs, start-ups). V návaznosti na to firmy plánují uskutečňovat další investice do nových technologií (37 % firem), opatření ke stabilizaci firmy (26 %) a také zvyšování počtu kvalifikovaných zaměstnanců (SW inženýrů) – 26 % dotázaných. Výzkum a vývoj je v tomto odvětví rozhodující (jedná se převážně o vývoj softwaru či nových aplikací/technických řešení pro průmyslovou automatizaci) – až 60 % firem realizuje pravidelně výzkum a vývoj, dvě třetiny navštívených firem mají vlastní oddělení výzkumu a vývoje. 71 % firem užívá SW licence pro své výrobní aktivity (uvedený podíl odpovídá počtu navštívených IT firem). Firmy své produkty nepatentují – týká se to především IT, neboť software v EU nelze patentovat. 67

Vzhledem k vývoji trhu a konkurence a povaze svých podnikatelských aktivit plánuje 50 % firem další rozšíření výzkumných a vývojových aktivit, zbylých 50 % je chce ponechat v původním rozsahu. Firmy úzce spolupracují s univerzitami (62 %), méně již s ostatními firmami (46 %) z důvodu, že v tomto odvětví je vysoká rivalita a konkurence mezi firmami. O tom, že výzkumu a vývoji je v tomto odvětví věnována značná pozornost, svědčí fakt, že 33 % firem má více než 6 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, 27 % firem 1 – 5 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Vzhledem k očekávanému vývoji trhu i přes fakt, že 50 % firem chce rozšiřovat své výzkumné a vývojové aktivity, chtějí firmy stabilizovat počet výzkumných zaměstnanců (89 %), navyšovat počet těchto zaměstnanců uvažuje jen minimum firem – tato tendence také souvisí s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Případná pomoc ze strany veřejného sektoru by měla být podle firem směrována zejména na podporu dalšího rozvoje spolupráce s univerzitami (21 %), v návaznosti na to také na opatření ke zlepšení dostupnosti kvalifikovaných pracovníků (19 %; u firem je evidentní vysoká závislost na absolventech IT oborů) a na vzdělávání v inovačním managementu (19 %). U tohoto odvětví nebyly zařazeny do průzkumu velké firmy s více než 250 zaměstnanci, jelikož se firmy této velikosti na území Kraje Vysočina nevyskytují.

68

3.8Energetika

Odvětví energetiky má na území Kraje Vysočina spíše doplňující charakter. Toto odvětví však skýtá široké možnosti pro realizaci inovací jak v klasické a jaderné energetice, tak i v oblasti výroby energie z alternativních zdrojů. Významnou příležitostí pro inovace samozřejmě nejsou jen samotné technologie výroby energie, ale i energetické úspory a zvyšování energetické účinnosti. Proto bylo toto odvětví rovněž zahrnuto do průzkumu inovačních aktivit ve firmách. V rámci terénního šetření bylo navštíveno 12 firem z odvětví energetického průmyslu.

3.8.1


V úvodu kapitoly je uveden následující přehled rozmezí obratu navštívených firem. Z těchto rozmezí vyplývají odpovědi firem týkající se jejich současné situace a dalšího předpokládaného vývoje. Třetina navštívených firem měla obrat od 50 do 250 mil. Kč ročně, další třetina firem vykazovala obrat od 250 mil. do 1,075 mld. Kč ročně a poslední třetina firem dosahovala obratu nad 1,075 mld. Kč ročně (v průzkumu nebyla žádná firma s obratem do 50 mil. Kč). 40 % dotázaných firem se vyjádřilo, že jejich obrat se v období po hospodářské krizi (období od roku 2011) zvyšuje, stabilní obrat vykazuje 30 % firem, u zbylých 30 % firem obrat klesá. Graf č. 78 - Energetika - Struktura firem dle obratu

Co se týče outsourcingu aktivit, 33 % firem uvedlo, že své výrobní činnosti či jiné aktivity nutné pro zajištění činnosti firmy nezadávají externím dodavatelům, 67 % firem ano. Z hlediska účasti zahraničního kapitálu u navštívených firem, 67 % z nich nebylo součástí nadnárodní skupiny, 33 % ano. Na otázku, jak jsou firmy závislé na svých zákaznících, 58 % navštívených firem je vysoce závislých na úzkém okruhu svých zákazníků, 42 % z nich naopak konstatovalo, že mají široký okruh zákazníků. Co se týče zprostředkujících subjektů mezi firmami a zákazníky, 17 % z nich uvedlo, že jejich produkty plynou k zákazníkům přes zprostředkující organizace, 83 % oslovených firem dodává zákazníkům napřímo. U firem, které dodávají přes zprostředkující subjekty, bylo dále zjištěno, že 50 % z nich by dokázalo tyto subjekty nahradit. Z hlediska závislosti na dodavatelích, 33 % firem je závislých na malém počtu klíčových dodavatelů, 67 % z nich naopak odebírá vstupy od velkého počtu dodavatelů, přičemž může jednotlivé dodavatele poměrně snadno nahradit. Možnost integrace dodavatelů (přímo v prostorách firmy, případně v její těsné blízkosti) je u všech dotázaných firem vyloučena. Většina firem uvádí, že uplatňují kreativní přístup a ofenzivní tržní strategii (70 %), zbylých 30 % aplikuje spíše adaptivní a defenzivní tržní strategii. 69

Co se týče vztahu ke konkurenci, 73 % firem uvádí jako svou hlavní konkurenční výhodu kvalitu a poté rychlost, servis a flexibilitu (13 %). Naopak jako své největší ohrožení vesměs vidí nestálost ekonomik, finančních trhů, kurz koruny (ve vztahu k zahraniční konkurenci; 29 % firem), nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů (dalších 29 %) – blíže viz následující grafy. Autonomii své pozice vůči konkurenci hodnotí jako vysokou 87 % firem, jako průměrnou 13 % firem. Graf č. 79 - Energetika - Zdroje konkurenčních výhod firem

Graf č. 80 - Energetika - Ohrožení a slabiny firem

70

3.8.2


Oslovené firmy z hlediska krátkodobého vývoje trhu očekávají především stabilní poptávku po svých produktech (46 %), se zvyšující se poptávkou počítá 36 % firem, s klesající 18 % firem. Co se týče krátkodobého vývoje konkurence, 71 % firem očekává stabilní úroveň konkurence ve svém tržním segmentu, dalších 29 % firem počítá s rostoucí konkurencí v oboru. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami bylo 40 % firem odpovězeno, že se nevyskytují a ani by se v budoucnu vyskytnout neměly. 20 % firem sdělilo, že se nevyskytují, ale mohou se vyskytnout. Dalších 20 % firem odpovědělo, že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují, ale další už by se vyskytnout neměly. A posledních 20 % firem tvrdí, že se vyskytují a lze očekávat další. Co se týče dlouhodobého vývoje na trhu, názory navštívených firem jsou odlišné oproti očekáváním v krátkodobém horizontu. 33 % firem očekává stabilní poptávku po svých produktech, 67 % firem předpokládá zvyšující se poptávku po jejich produkci v dlouhodobém horizontu (za 3 roky a déle). 40 % firem počítá se stabilní, neměnnou konkurencí, 60 % z nich se naopak připravuje na zvyšující se konkurenci. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami bylo třetinou firem řečeno, že se nevyskytují, ale mohou se vyskytnout. Druhá třetina firem odpověděla, že se vyskytují, ale další by se vyskytnout už neměly. Poslední třetina firem je názoru, že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují a v budoucnu lze očekávat další. Na předpokládaný budoucí vývoj na trhu firmy chtějí reagovat především dalšími investicemi (rozšíření výroby, nové technologie; 36 % respondentů), opatřeními ke stabilizaci firmy (finanční, lidské zdroje, další vybavení – 18 %), dalších 18 % firem hodlá investovat do vývoje nových produktů, na druhou stranu dalších 18 % firem uvažuje o snižování počtu výrobních zaměstnanců. Zvýšit počet výrobních zaměstnanců uvažuje jen 9 % firem. Na otázku u firem vlastněných zahraničním kapitálem, jakou mají autonomii při tomto rozhodování ve vztahu k mateřské firmě, 67 % firem odpovědělo, že nemají autonomii žádnou, případně ji mají velmi nízkou, dalších 33 % firem pokládá svou autonomii za vysokou. Co se týče zdrojů nových příležitostí k růstu firem, 33 % z nich odpovědělo, že plánují vstup na nové trhy (geograficky), zbylých 67 % o tom neuvažuje. Z hlediska vstupů firem do nových oborů (segmentů trhu) se 50 % respondentů vyjádřilo, že zamýšlejí vstup do nových odvětví, dalších 50 % to neplánuje. Graf č. 81 - Energetika - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu

71

3.8.3


V této části dotazníku vyvstala nejprve otázka, v jaké míře realizují dotazované firmy interní výzkumné, vývojové a inovační aktivity (v komplexním pojetí – vývoj nových produktů, zdokonalení a další vývoj stávajících produktů, měření, testování a zkoušky pro potřeby výzkumu a vývoje). 25 % dotázaných firem je nerealizuje vůbec, dalších 25 % firem pouze ojediněle, v omezeném rozsahu, a 50 % firem je realizuje pravidelně, systémově a dlouhodobě, což dokazuje velký prostor pro inovace v tomto odvětví a ochotu firem je skutečně dělat. Toto tvrzení podtrhuje také fakt, že 67 % dotázaných firem má vlastní výzkumné a vývojové oddělení. Graf č. 82 - Energetika - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách

Co se týče ochrany duševního vlastnictví, 67 % dotázaných firem si chrání výsledky svého výzkumu a vývoje prostřednictvím patentů, užitných a průmyslových vzorů, případně prodávají licence. Z hlediska využívání cizího know-how, 56 % firem využívá zakoupených licencí. Z hlediska dalších plánů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, žádná z firem, které nerealizují momentálně žádné výzkumné a vývojové aktivity, nemá v plánu je v dohledné budoucnosti zahájit. U firem, které realizují výzkum a vývoj, 11 % z nich plánuje rozšíření těchto aktivit, zbytek je chce ponechat v původním rozsahu. Na otázku rizik vyplývajících z výzkumu a vývoje, 100 % firem nevnímá žádná rizika. Firmy v tomto oboru řeší dlouhodobě řadu dílčích i větších výzkumných projektů, často ve vlastních kapacitách, a jsou v této oblasti poměrně zkušené. Zaměříme-li se na spolupráci firem ve výzkumu a vývoji s externími subjekty (univerzity, výzkumné ústavy), 58 % firem s nimi nespolupracuje a ani to neplánuje, zbylých 42 % s nimi pravidelně spolupracuje. V oblasti spolupráce firem na výzkumných a vývojových projektech s jinými firmami 45 % firem nespolupracuje s jinými podniky a ani to neplánují, 55 % spolupracuje s jinými firmami. Ohledně bariér ve spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje s univerzitami, výzkumnými ústavy či jinými firmami, 90 % firem nevidí bariéry, 10 % z nich vidí jako problém nepochopení potřeb (odlišná vzájemná očekávání - časová, aj.; zejména ve vztahu k univerzitám).

72

Graf č. 83 - Energetika - Bariéry spolupráce ve VaV z pohledu firem

3.8.4

Lidé

Z hlediska počtu zaměstnanců v navštívených firmách třetina firem zaměstnávala do 50 zaměstnanců (malé podniky), další třetina 50 – 250 zaměstnanců (střední podniky), zbylá třetina více než 250 zaměstnanců (velké podniky). Na otázku vývoje počtu zaměstnanců 14 % firem očekává růst počtu zaměstnanců (v režii i ve výrobě), 43 % firem předpokládá stabilní počet zaměstnanců, dalších 43 % uvažuje o snižování počtu zaměstnanců (v režii i ve výrobě). Graf č. 84 - Energetika - Počet zaměstnanců v navštívených firmách

Co se týče zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji, 25 % dotázaných firem nemá žádného zaměstnance ve výzkumu a vývoji, 8 % firem má 1 – 5 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji a 67 % firem má více než 6 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Většina firem (86 %) zamýšlí zachovat stávající počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, 14 % firem hodlá zvýšit počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji.

73

Graf č. 85 - Energetika - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách


3.8.5


Firmy si převážně stěžují na nedostatek kvalifikované technické pracovní síly (35 % respondentů). 29 % firem nevidí žádná negativa. Dále firmy upozorňují na byrokracii orgánů státní správy a nevhodnou legislativu (18 %) a na špatnou dopravní dostupnost a infrastrukturu (opět 18 %) - viz následující graf. Graf č. 86 - Energetika - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem

74

Pozitivně naopak hodnotí zejména dobrou geografickou polohu kraje (50 % firem), dobrou dopravní dostupnost (25 % firem; zde bude hrát klíčovou roli lokalizace navštívených firem v kraji ve vztahu k předchozímu negativnímu hodnocení dopravní dostupnosti a infrastruktury) a spolupráci s veřejnou správou (25 % firem; zde záleží na individuálních případech a konkrétních předmětech jednání s institucemi veřejné správy ve vztahu k předchozímu negativnímu hodnocení byrokracie orgánů státní správy) - viz následující graf. Graf č. 87 - Energetika - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem


3.8.6


První otázkou v tomto okruhu byla zkušenost firem s dotačními tituly (OPPP, OPPI, dotační tituly kraje – např. Fond Vysočiny). 50 % firem konstatovalo spokojenost s jejich využíváním, 17 % firem bylo spíše nespokojeno, zbylých 33 % firem dotační tituly doposud nevyužívalo. Z hlediska zájmu o jednotlivé formy podpory firmám ze strany veřejného sektoru byl největší zájem o transfer technologií a poradenství v této oblasti (29 %), o vzdělávání firem v oblasti inovačního managementu (19 % firem) a o asistenci při zajištění dostatečného množství kvalifikované technické pracovní síly (dalších 19 % firem). Bližší informace jsou k dispozici v následujícím grafu.

75

Graf č. 88 - Energetika - Zájem firem o jednotlivé formy podpory ze strany veřejného sektoru


3.8.7

Shrnutí za odvětví energetiky

Bylo navštíveno 12 firem v odvětví energetiky, které se vyznačuje značným inovačním potenciálem v oblasti energetických úspor, energetické účinnosti, alternativních zdrojů energie, inteligentních sítí - smart grids, apod. Na rozdíl od ostatních odvětví byla u energetiky vypozorována závislost nadpoloviční většiny firem na malém počtu zákazníků (58 % firem) – jedná se zejména o odběratele kotlů, distributory energie, správce rozvodných sítí, teplárny, elektrárny; co se týče vazeb na dodavatele, také v případě tohoto odvětví firmy uváděly, že spolupracují s širokým okruhem dodavatelů (67 % dotázaných). Ze svých konkurenčních výhod firmy uváděly v drtivé většině kvalitu (73 %), pak rychlost, servis a flexibilitu (13 %), cenu (7 %) a know-how (taktéž 7 % - je však velmi podstatné pro zajištění kvality produktů). Firmy mají pozitivní očekávání od dlouhodobého vývoje trhu v souvislosti s neustále se zvyšující poptávkou po energii (67 % firem), ale zároveň počítají se zvyšující se konkurencí (60 % firem), což vyplývá z liberalizace trhu s energiemi. Reakce firem na vývoj na trhu je pak nasnadě – firmy plánují zejména další investice do nových technologií (36 %), opatření ke stabilizaci firmy (18 %), ale také investice do vývoje nových produktů (18 %), což jednoznačně souvisí s rostoucí poptávkou a zároveň i konkurencí.

76

Jedná se o konkurenční odvětví s velkými příležitostmi – 50 % firem realizuje pravidelně výzkum a vývoj, 25 % ojediněle, dvě třetiny firem mají vlastní výzkumné a vývojové oddělení. V tomto odvětví lze také pozorovat odpovědný přístup firem k ochraně svého know-how. 66 % firem si chrání své know-how prostřednictvím patentů, užitných a průmyslových vzorů, zároveň však užívají i cizí licence na technická řešení a technologické postupy (56 %). I přes nové výzvy na trhu však firmy chtějí ponechat své výzkumné a vývojové aktivity v původním rozsahu (89 %). Většina firem nespolupracuje ve výzkumu a vývoji s univerzitami (58 %), s jinými firmami naopak ano (55 %). O intenzitě aktivit ve výzkumu a vývoji svědčí fakt, že 67 % firem zaměstnává více než 6 výzkumných zaměstnanců, převážně v rámci svých oddělení výzkumu a vývoje. Firmy stejně jako u ostatních odvětví upřednostňují stabilizaci počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji (86 %), jen 14 % z nich plánuje navýšení počtu výzkumných pracovníků. Co se týče asistence veřejného sektoru, firmy projevily zájem zejména o podporu v oblasti transferu technologií a souvisejícího poradenství (29 %), vzdělávání v inovačním managementu (19 %) a o pomoc se zajištěním dostatečné dostupnosti kvalifikované technické pracovní síly (19 %). V případě velkých firem (33 % vzorku firem za odvětví energetiky) je možné uvést, že pravidelně realizují výzkum a vývoj, mají vlastní oddělení výzkumu a vývoje a všechny zaměstnávají více než 6 výzkumných pracovníků. Očekávají stejně jako malé a střední firmy velký růst poptávky, vzhledem k rostoucí konkurenci budou všechny velké firmy investovat do nových technologií. Jako pomoc od veřejného sektoru by firmy uvítaly zejména podporu při zajištění dostatečné dostupnosti kvalifikované technické pracovní síly.

77

3.9 Ostatní

Tato poslední odvětvová kapitola se věnuje dalším dílčím odvětvím, které byly v Kraji Vysočina identifikovány. Jedná se o odvětví leteckého průmyslu, farmaceutického průmyslu, stavebnictví, sklářství a tiskařství. Tato odvětví mají marginální význam, nicméně pro úplnost jsme zařadili do terénního průzkumu také firmy z těchto odvětví pro získání komplexního přehledu podnikatelského inovačního prostředí v kraji. V rámci terénního šetření bylo navštíveno 48 firem z ostatních odvětví (letecký průmysl, farmaceutický průmysl, stavebnictví, sklářství, tiskařství).

3.9.1


V úvodu kapitoly je uveden následující přehled rozmezí obratu navštívených firem. Z těchto rozmezí vyplývají odpovědi firem týkající se jejich současné situace a dalšího předpokládaného vývoje. 53 % navštívených firem mělo obrat do 50 mil. Kč ročně, 39 % firem vykazovalo obrat v rozmezí od 50 do 250 mil. Kč ročně, 4 % firem deklarovalo obrat od 250 mil. do 1,075 mld. Kč ročně a poslední 4 % firem dosahovalo obratu nad 1,075 mld. Kč ročně. 45 % dotázaných firem se vyjádřilo, že jejich obrat se v období po hospodářské krizi (období od roku 2011) zvyšuje, stabilní obrat vykazuje 32 % firem, u zbylých 23 % firem obrat klesá. Graf č. 89 - Ostatní - Struktura firem dle obratu

Co se týče outsourcingu aktivit, 42 % firem uvedlo, že své výrobní činnosti či jiné aktivity nutné pro zajištění činnosti firmy nezadávají externím dodavatelům, 58 % firem ano. Z hlediska účasti zahraničního kapitálu u navštívených firem, 88 % z nich nebylo součástí nadnárodní skupiny, 12 % ano. Na otázku, jak jsou firmy závislé na svých zákaznících, 23 % navštívených firem je vysoce závislých na úzkém okruhu svých zákazníků, 77 % z nich naopak konstatovalo, že mají široký okruh zákazníků. Co se týče zprostředkujících subjektů mezi firmami a zákazníky, 46 % z nich uvedlo, že jejich produkty plynou k zákazníkům přes zprostředkující organizace, 54 % oslovených firem dodává zákazníkům napřímo. U firem, které dodávají přes zprostředkující subjekty, bylo dále zjištěno, že 53 % z nich by dokázalo tyto subjekty nahradit. Z hlediska závislosti na dodavatelích, 22 % firem je závislých na malém počtu klíčových dodavatelů, 78 % z nich naopak odebírá vstupy od velkého počtu dodavatelů, přičemž může jednotlivé dodavatele poměrně snadno nahradit. Možnost integrace dodavatelů (přímo v prostorách firmy, případně v její těsné blízkosti) je možná u 7 % navštívených firem. Většina firem uvádí, že uplatňují kreativní přístup a ofenzivní tržní strategii (74 %), zbylých 26 % aplikuje spíše adaptivní a defenzivní tržní strategii. Co se týče vztahu ke konkurenci, 58 % firem uvádí jako svou hlavní konkurenční výhodu kvalitu, poté rychlost, servis a flexibilitu (15 %), vnitřní a vnější znalosti – know-how (dalších 15 %), až na posledním místě cenu (12 %). Naopak jako své největší ohrožení vesměs vidí nestálost ekonomik, finančních trhů, 78

kurz koruny (ve vztahu k zahraniční konkurenci; 18 % firem), tlak na cenu (i ze strany zákazníků samotných; 14 %), silnou konkurenci (výrobci z Asie, obchodní řetězce, velké firmy; 12 %) a nedostatek kapitálu a financí (dalších 12 %) – blíže viz následující grafy. Autonomii své pozice vůči konkurenci hodnotí jako vysokou 52 % firem, jako průměrnou 35 % firem a jako minimální až žádnou 13 % firem. Graf č. 90 - Ostatní - Zdroje konkurenčních výhod firem

Graf č. 91 - Ostatní - Ohrožení a slabiny firem

79

3.9.2


Oslovené firmy z hlediska krátkodobého vývoje trhu očekávají především zvyšující se poptávku po svých produktech (44 %), se stabilní poptávkou počítá 36 % firem, s klesající 20 % firem. Co se týče krátkodobého vývoje konkurence, 71 % firem očekává stabilní úroveň konkurence ve svém tržním segmentu, dalších 29 % firem počítá s rostoucí konkurencí v oboru. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami 4 % firem sdělilo, že se nevyskytují, ale mohou se vyskytnout. 23 % firem odpovědělo, že se nevyskytují a ani by se v budoucnu vyskytnout neměly. Dalších 46 % firem odpovědělo, že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují, ale další už by se vyskytnout neměly. A posledních 27 % firem tvrdí, že se vyskytují a lze očekávat další. Co se týče dlouhodobého vývoje na trhu, názory navštívených firem jsou v podstatě shodné s očekáváními v krátkodobém horizontu. 25 % firem očekává stabilní poptávku po svých produktech, 57 % firem předpokládá zvyšující se poptávku po jejich produkci v dlouhodobém horizontu (za 3 roky a déle), 18 % firem počítá se snižující se poptávkou. 79 % firem počítá se stabilní, neměnnou konkurencí, 21 % z nich se naopak připravuje na zvyšující se konkurenci. Z hlediska substitučních produktů k produktům vyráběným dotazovanými firmami bylo 12 % firem řečeno, že se nevyskytují, ale mohou se vyskytnout. 18 % firem tvrdí, že se nevyskytují a ani by se vyskytnout neměly. 59 % firem odpovědělo, že se vyskytují, ale další by se vyskytnout už neměly. Zbylých 12 % firem je názoru, že tyto substituční produkty se na trhu vyskytují a v budoucnu lze očekávat další. Na předpokládaný budoucí vývoj na trhu firmy chtějí reagovat především opatřeními ke stabilizaci firmy (finanční, lidské zdroje, další vybavení – 41 %), dalšími investicemi (rozšíření výroby, nové technologie; 27 % respondentů), 18 % firem uvažuje o zvyšování počtu výrobních zaměstnanců (bližší informace viz následující graf). Na otázku u firem vlastněných zahraničním kapitálem, jakou mají autonomii při tomto rozhodování ve vztahu k mateřské firmě, 50 % firem odpovědělo, že nemají autonomii žádnou, případně ji mají velmi nízkou, dalších 50 % firem pokládá svou autonomii za vysokou. Co se týče zdrojů nových příležitostí k růstu firem, 39 % z nich odpovědělo, že plánují vstup na nové trhy (geograficky), zbylých 61 % o tom neuvažuje. Z hlediska vstupů firem do nových oborů (segmentů trhu) se 29 % respondentů vyjádřilo, že zamýšlejí vstup do nových odvětví, dalších 71 % to neplánuje. Graf č. 92 - Ostatní - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu

80

3.9.3


V této části dotazníku vyvstala nejprve otázka, v jaké míře realizují dotazované firmy interní výzkumné, vývojové a inovační aktivity (v komplexním pojetí – vývoj nových produktů, zdokonalení a další vývoj stávajících produktů, měření, testování a zkoušky pro účely výzkumu a vývoje). 48 % dotázaných firem je nerealizuje vůbec, 27 % firem pouze ojediněle, v omezeném rozsahu, a 25 % firem je realizuje pravidelně, systémově a dlouhodobě. 36 % dotázaných firem má vlastní výzkumné a vývojové oddělení. Graf č. 93 - Ostatní - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách

Co se týče ochrany duševního vlastnictví, 35 % dotázaných firem si chrání výsledky svého výzkumu a vývoje prostřednictvím patentů, užitných a průmyslových vzorů, případně prodávají licence. Z hlediska využívání cizího know-how, 38 % firem využívá zakoupených licencí. Z hlediska dalších plánů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, 6 % z firem, které nerealizují momentálně žádné výzkumné a vývojové aktivity, má v plánu je v dohledné budoucnosti zahájit. U firem, které realizují výzkum a vývoj, 26 % z nich plánuje rozšíření těchto aktivit, zbytek je chce ponechat v původním rozsahu. Na otázku rizik vyplývajících z výzkumu a vývoje, 50 % firem nevnímá žádná rizika, zbylých 50 % firem vidí jako hlavní riziko výsledky bez komerčního uplatnění. Zaměříme-li se na spolupráci firem ve výzkumu a vývoji s externími subjekty (univerzity, výzkumné ústavy), 72 % firem s nimi nespolupracuje a ani to neplánuje, 7 % firem to má v plánu, zbylých 21 % s nimi pravidelně spolupracuje. V oblasti spolupráce firem na výzkumných a vývojových projektech s jinými firmami 41 % firem nespolupracuje s jinými podniky, 3 % firem to plánuje, 56 % spolupracuje s jinými firmami. Ohledně bariér ve spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje s univerzitami, výzkumnými ústavy či jinými firmami, 67 % firem nevidí bariéry, 20 % z nich vidí jako hlavní bariéru nedostatek finančních prostředků (bližší informace viz následující graf).

81

Graf č. 94 - Ostatní - Bariéry spolupráce ve VaV z pohledu firem

3.9.4

Lidé

Z hlediska počtu zaměstnanců v navštívených firmách 67 % firem zaměstnávalo do 50 zaměstnanců (malé podniky), 27 % firem 50 – 250 zaměstnanců (střední podniky), zbylých 6 % více než 250 zaměstnanců (velké podniky). Na otázku vývoje počtu zaměstnanců 30 % firem očekává růst počtu zaměstnanců (ve výrobě i v režii), 59 % firem předpokládá stabilní počet zaměstnanců, zbylých 11 % uvažuje o snižování počtu zaměstnanců (ve výrobě i v režii). Graf č. 95 - Ostatní - Počet zaměstnanců v navštívených firmách

Co se týče zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji, 30 % dotázaných firem nemá žádného zaměstnance ve výzkumu a vývoji, 48 % firem má 1 – 5 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji a 22 % firem má více než 6 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. V případě firem, které mají zaměstnance ve výzkumu a vývoji (1 – 5, příp. 6 a více) je však nutné u těchto ostatních odvětví vzít v úvahu fakt, že se v drtivé většině případů nejedná o stálé zaměstnance pro výzkum a vývoj (věnují se těmto aktivitám jen ojediněle částečným úvazkem, jsou vedeni jako zaměstnanci v rámci různých výrobních oddělení). Většina firem (78 %) zamýšlí zachovat stávající počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, 11 % firem hodlá zvýšit počet 82

zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, dalších 11 % firem naopak plánuje snížení počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Graf č. 96 - Ostatní - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách


3.9.5


Firmy si převážně stěžují na nedostatek kvalifikované technické pracovní síly (28 % respondentů). Dále firmy nejsou spokojeny s dopravní dostupností a infrastrukturou (23 %), 18 % firem pokládá podporu podnikání ze strany kraje za nedostatečnou – bližší informace viz následující graf. Graf č. 97 - Ostatní - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem

83

Pozitivně naopak hodnotí zejména dobrou geografickou polohu kraje (29 % firem), dlouhou historii a tradici jednotlivých odvětví v kraji (26 % firem) a dostatek levné pracovní síly a nižší mzdovou úroveň (18 %) – podrobnější informace viz následující graf. Graf č. 98 - Ostatní - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem


3.9.6


První otázkou v tomto okruhu byla zkušenost firem s dotačními tituly (OPPP, OPPI, dotační tituly kraje – např. Fond Vysočiny). 50 % firem konstatovalo spokojenost s jejich využíváním, 10 % firem bylo spíše nespokojeno, zbylých 40 % firem dotační tituly doposud nevyužívalo. Z hlediska zájmu o jednotlivé formy podpory firmám ze strany veřejného sektoru byl největší zájem o vzdělávání firem v oblasti inovačního managementu (26 % firem), o asistenci při zajištění financování výzkumných, vývojových a inovačních projektů (16 % firem) a o podporu navazování spolupráce s univerzitami, výzkumnými ústavy a jinými firmami (15 % firem). Bližší informace jsou k dispozici v následujícím grafu.

84

Graf č. 99 - Ostatní - Zájem firem o následující formy podpory ze strany veřejného sektoru

Ve vztahu ke strategické části Regionální inovační strategie Kraje Vysočina, všechny firmy jsou ochotny poskytnout zpětnou vazbu při přípravě inovačních nástrojů strategie.

3.9.7

Shrnutí za ostatní odvětví

V případě ostatních odvětví se jednalo o 48 navštívených firem z leteckého, farmaceutického průmyslu, stavebnictví, sklářství a tiskařství. Firmy dodávají své produkty širokému portfoliu zákazníků (77 % dotázaných), stejně tak odebírají vstupy od velkého počtu dodavatelů (78 %), v obou případech se tak samozřejmě děje za účelem diverzifikace podnikatelského rizika. V oblasti konkurenčních výhod si firmy zakládají zejména na kvalitě (58 %), knowhow (15 %), rychlosti, servisu a flexibilitě (15 %), až nakonec na ceně (12 %). V dlouhodobém horizontu předpokládají firmy zvyšující se poptávku a stabilní konkurenci na trhu. Na tento trend firmy chtějí reagovat především opatřeními ke stabilizaci (41 %), další investicemi do rozšíření výroby a nových technologií (27 %), jen 10 % firem plánuje investovat do vývoje nových produktů. Téměř polovina firem (48 %) nerealizuje výzkum a vývoj, 27 % z nich ojediněle, zbylých 25 % pravidelně. Vzhledem k očekávanému vývoji trhu plánují firmy výzkumné a vývojové aktivity především v oblasti zdokonalování/upgradu stávajících produktů, případně zavádění procesních a technologických inovací, vývoj nových produktů zamýšlejí minimálně. Téměř dvě třetiny firem nemají oddělení výzkumu a vývoje (zaměstnanci z výrobních divizí dělají výzkum a vývoj na částečný úvazek). Firmy vesměs nevyužívají 85

nástroje ochrany duševního vlastnictví (64 % dotázaných). Své výzkumné a vývojové aktivity vzhledem k vývoji na trhu plánují ponechat ve stávajícím rozsahu. Co se týče spolupráce ve výzkumu a vývoji s dalšími subjekty, s univerzitami firmy převážně nespolupracují (72 % firem), s jinými firmami převážně ano (57 %). Na téma vybavenosti firem lidskými zdroji ve výzkumu a vývoji bylo zjištěno, že 48 % firem zaměstnává 1 – 5 výzkumných pracovníků, 22 % firem 6 a více výzkumných pracovníků. V návaznosti na vývoj na trhu si firmy hodlají ponechat svůj výzkumný personál ve stávajícím rozsahu (78 % firem). Jako podporu ze strany veřejného sektoru by firmy uvítaly hlavně vzdělávání v inovačním managementu (26 %) a pomoc se zajištěním financování výzkumných a vývojových projektů (16 %). Velké firmy (6 % ze vzorku firem za ostatní odvětví) předpokládají stejný vývoj na trhu jako malé a střední firmy (rostoucí poptávka, stabilní konkurence). Oproti malým a středním firmám pravidelně realizují výzkum a vývoj, intenzivněji spolupracují s univerzitami (více než 50 % z nich), mají vlastní oddělení výzkumu a vývoje a definovanou koncepci výzkumu a vývoje. Na téma pomoci ze strany veřejného sektoru se nadpoloviční většina firem vyjádřila, že by upřednostnila především podporu při financování výzkumných a vývojových projektů.

86

4. Případové studie vybraných firem 4.1Kotrbatý V.M.Z. spol. s r.o. Jedná se o malou firmu z Pelhřimova zaměstnávající 26 zaměstnanců, z toho 6 pracovníků ve výzkumu a vývoji. Firma se zabývá výrobou sálavých panelů, světlých zářičů, teplovzdušných plynových jednotek, větracích a klimatizačních jednotek, výměníkových stanic pára-voda a voda-voda, tmavých zářičů, asfaltovacích zařízení, podstropních ventilátorů a expanzních zařízení s doplňováním. Dále provádí projekci a servis otopných, větracích a regulačních soustav jednotlivých objektů, stanic a kotelen, jakož i celých závodů a sídlišť. Firma exportuje 40 % své produkce na Slovensko, do Německa, Rakouska a Anglie. Zákazníky jsou převážně stavební a montážní firmy a technické služby municipalit. Dle představitelů firmy v ČR neexistuje přímá konkurenční firma, největší konkurence firmy se nachází v Itálii a v Německu. Firma cítí jako své největší konkurenční výhody kvalitu výroby a servisní služby. Firma hodlá expandovat se sálavými panely na německý trh a se stroji na opravu silnic na další trhy EU a do USA. Hlavním předmětem pravidelných výzkumných a vývojových aktivit firmy je vývoj nových topných systémů prostřednictvím spolupráce s vysokými školami. Firma chce zvyšovat své technické znalosti a know-how zejména v oblasti sálavých panelů a zařízení na opravu silnic. Veškeré své finální produkty si firma kromě dílčí spolupráce v počátečních fázích vývoje s univerzitami vyvinula sama, je držitelem mezinárodních ocenění za své výrobky. Firma si své výrobky a know-how zatím chrání převážně průmyslovými vzory, aktuálně podala žádost o patent v ČR a EU na stroj na opravu silnic. Firma plánuje rozšíření spolupráce s vysokými školami, již nyní spolupracuje s ČVUT, Slovenskou akademií věd, se slovenskými vysokými školami a také s firmou Sapa Building System. Firma umožňuje praxi studentům z ČVUT a ze slovenských VŠ.

4.2Valeo Compressor Europe s.r.o. Firma sídlí v Humpolci a je pobočkou nadnárodní společnosti Valeo (Francie), zaměstnává 650 zaměstnanců, z toho 20 ve výzkumu a vývoji. Hlavním předmětem činnosti firmy je výroba kompresorů do automobilových klimatizací (obroba a montáž). V roce 2002 vznikla původně v Humpolci firma Zexel Valeo, s.r.o. (japonsko-francouzský koncern), od roku 2004 se jedná pouze o francouzskou firmu Valeo Compressor Europe s.r.o. Firma dodává 20 % své produkce pro automobilku TPCA v Kolíně, 80 % jde na vývoz – EU, USA, Asie (zejména pro automobilky, Nissan, Renault, Volvo). Největší konkurencí v ČR je společnost Denso. Další konkurenční firmy se nachází v Maďarsku a Polsku. Konkurenční výhodou je silná pozice firmy vzhledem k širokému portfoliu výroby celé skupiny. V případě výpadku jednoho závodu je tento možné bez problému nahradit substitutem z jiného závodu. V současné době má společnost své vývojové centrum v Japonsku, v ČR působí tým konstruktérů pro uvedení nového výrobku do výroby, kteří na něm provádějí tzv. „final tuning“. Společnost vlastní několik patentů po celém světě. Firma plánuje přesunout prvotní vývoj z Japonska do závodu v Humpolci - již staví nové testovací laboratoře pro testování kompresorů. V oblasti výzkumu a vývoje se firma soustředí zejména na vývoj nových typů kompresorů (zejména elektrických). Momentálně s nikým na výzkumu a vývoji nespolupracují, je rozjednána spolupráce s ČVUT Praha a VŠP Jihlava. Firma postrádá vysokoškolsky vzdělané technology, nabízí praxi a brigády pro studenty bez ohledu na typ školy.

4.3PBS Turbo, s. r. o. Firma sídlí ve Velké Bíteši, zaměstnává 173 pracovníků, z toho 10 ve výzkumu a vývoji. Hlavním předmětem činnosti firmy je výroba turbodmychadel pro nákladní a užitkové vozy. Firma je součástí německé nadnárodní společnosti MAN B&W Diesel AG, Augsburg. Firma vznikla v roce 1997, kdy byla jako tehdejší část První brněnské strojírny, a. s. (divize turbodmychadel) odkoupena uvedenou německou společností. Zákazníci firmy jsou především z Německa, Rakouska, ale lze konstatovat, že společnost dodává turbodmychadla v podstatě pro celý svět. Firma prodává turbodmychadla přímo automobilkám/výrobcům motorů. V oblasti výzkumu a vývoje se firma zaměřuje na průběžné zdokonalování vlastní řady turbodmychadel. Konkrétní výzkumnou a vývojovou aktivitou může být například úspěšná analýza stupňů radiální turbíny, 87

v současné době firma pracuje na optimalizaci dalších uzlů turbodmychadel s radiální turbínou. Pro firmu je rozvoj výzkumu a vývoje do budoucna prioritou v souvislosti s nutností udržení technologických standardů na špici trhu. Firma spolupracuje se dvěma technickými univerzitami v ČR, se spoluprací je celkem spokojena, i když určitá pružnost a výzkum přímo na míru firmě by byla ideální. Firma poskytuje odborné praxe pro studenty VŠ a VOŠ a pro 3. ročník SOŠ Jana Tiraye ve V. Bíteši, obor obráběč kovů.

4.4Racom, s. r. o. Firma sídlí v Novém Městě na Moravě, zaměstnává 100 pracovníků, z toho 20 ve výzkumu a vývoji. Hlavním předmětem činnosti firmy jsou subdodávky industriálních zakázek v oblasti rádiového přenosu, vývoj a výroba zařízení pro bezdrátový přenos dat. Firma vznikla na zelené louce před rokem 1989 jako výrobní družstvo pro radioamatéry, v roce 1991 změnila právní formu a přejmenovala se na Racom. Podíl firmy na českém trhu je 70 – 80 %, 80 % produkce jde na export, v poslední době zaznamenala firma růst především v jihovýchodní Asii – Filipíny, Malajsie, Thajsko; asi čtvrtinu tržeb tvoří servis jejích zařízení. Firma prodává zákazníkům své výrobky napřímo kvůli vysokým požadavkům na odbornost a servis. Největší konkurence firmy je v zahraničí, jedná se přibližně o 9 firem, Racom je 6. – 7. v pořadí, největším konkurentem je firma SATEL. Firma plánuje posílit vlastní distribuci na Slovensku i prodej přes cizí distribuci. Z hlediska rozvojových aktivit se firma zaměřuje v poslední době především na segment mikrovlnných spojů. Firma pravidelně realizuje výzkumné a vývojové aktivity, ročně investuje do těchto činností přibližně 30 mil. Kč. Firmě se podařilo vyvinout mikrovlnné neladěné filtry, které jsou kvalitnější, jednodušší a uspoří spoustu času odpadnutím ladění. To je hlavní deviza firmy oproti konkurenci. Firma pro své produkty a know-how nevyužívá nástroje ochrany duševního vlastnictví, je to příliš náročné a stejně než to stihne konkurence okopírovat, tak jsou jiné technologie, neboť obor jde rychle kupředu. Nechala pouze zrušit patent konkurence, který byl příliš obecný a ohrožoval její podnikání. Firma má špatné zkušenosti s externím vývojem na univerzitách či jiných výzkumných institucích, preferuje spíše individuální kontakty – výzkumné pracovníky, doktorandy, instituce jako takové jsou nepružné. Praktický vývoj s nimi nefunguje, jejich přístup je příliš teoretický, daleko od praxe, i když občas se dá využít jejich nadhledu, jiného pohledu na věc. Firma je ale na druhou stranu otevřena spolupráci s VŠ studenty a doktorandy na diplomových a doktorandských pracích.

88

Seznam grafů Graf č. 1 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Struktura firem dle obratu ...................................................... 7 Graf č. 2 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Zdroje konkurenčních výhod firem......................................... 8 Graf č. 3 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Ohrožení a slabiny firem ........................................................ 8 Graf č. 4 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu............................... 9 Graf č. 5 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách ............................10 Graf č. 6 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Bariéry spolupráce ve VaV z pohledu firem.........................11 Graf č. 7 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Počet zaměstnanců v navštívených firmách........................11 Graf č. 8 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách ...........................................................................................................................................................12 Graf č. 9 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje .......................................................................................................................................................................12 Graf č. 10 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje .......................................................................................................................................................................13 Graf č. 11 - Kovodělný průmysl a strojírenství - Zájem firem o jednotlivé formy podpory ze strany veřejného sektoru ...........................................................................................................................................................14 Graf č. 12 - Dřevozpracující průmysl - Struktura firem dle obratu .................................................................16 Graf č. 13 - Dřevozpracující průmysl - Zdroje konkurenčních výhod firem ...................................................17 Graf č. 14 - Dřevozpracující průmysl - Ohrožení a slabiny firem...................................................................17 Graf č. 15 - Dřevozpracující průmysl - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu ........................................18 Graf č. 16 - Dřevozpracující průmysl - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách .........................................19 Graf č. 17 - Dřevozpracující průmysl - Bariéry spolupráce ve VaV z pohledu firem .....................................20 Graf č. 18 - Dřevozpracující průmysl - Počet zaměstnanců v navštívených firmách ....................................20 Graf č. 19 - Dřevozpracující průmysl - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách...21 Graf č. 20 - Dřevozpracující průmysl - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje...........21 Graf č. 21 - Dřevozpracující průmysl - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje ............22 Graf č. 22 - Dřevozpracující průmysl - Zájem firem o jednotlivé formy podpory ze strany veřejného sektoru .......................................................................................................................................................................23 Graf č. 23 - Textilní a oděvní průmysl - Struktura firem dle obratu ...............................................................25 Graf č. 24 - Textilní a oděvní průmysl - Zdroje konkurenčních výhod firem..................................................26 Graf č. 25 - Textilní a oděvní průmysl - Ohrožení a slabiny firem .................................................................27 Graf č. 26 - Textilní a oděvní průmysl - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu........................................28 Graf č. 27 - Textilní a oděvní průmysl - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách........................................28 Graf č. 28 - Textilní a oděvní průmysl - Bariéry spolupráce ve VaV z pohledu firem....................................29 Graf č. 29 - Textilní a oděvní průmysl - Počet zaměstnanců v navštívených firmách...................................30 Graf č. 30 - Textilní a oděvní průmysl - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách .30 Graf č. 31 - Textilní a oděvní průmysl - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem .................................................................................................................................................31 Graf č. 32 - Textilní a oděvní průmysl - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem .................................................................................................................................................31 Graf č. 33 - Textilní a oděvní průmysl - Zájem firem o následující formy podpory ze strany veřejného sektoru ...........................................................................................................................................................32 Graf č. 34 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Struktura firem dle obratu.............................................34 Graf č. 35 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Zdroje konkurenčních výhod firem ...............................35 Graf č. 36 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Ohrožení a slabiny firem ..............................................35 Graf č. 37 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu .....................36 Graf č. 38 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách.....................37 Graf č. 39 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Bariéry spolupráce ve VaV z pohledu firem .................38 Graf č. 40 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Počet zaměstnanců v navštívených firmách ................38 Graf č. 41 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách ...........................................................................................................................................................39 Graf č. 42 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem .....................................................................................................................................39 Graf č. 43 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem .....................................................................................................................................40 Graf č. 44 - Potravinářský průmysl a zemědělství - Zájem firem o následující formy podpory ze strany veřejného sektoru ..........................................................................................................................................41 Graf č. 45 - Automobilový průmysl - Struktura firem dle obratu ....................................................................43 Graf č. 46 - Automobilový průmysl - Zdroje konkurenčních výhod firem.......................................................44 Graf č. 47 - Automobilový průmysl - Ohrožení a slabiny firem ......................................................................44 89

Graf č. 48 - Automobilový průmysl - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu.............................................45 Graf č. 49 - Automobilový průmysl - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách ............................................46 Graf č. 50 - Automobilový průmysl - Bariéry spolupráce ve VaV z pohledu firem.........................................47 Graf č. 51 - Automobilový průmysl - Počet zaměstnanců v navštívených firmách........................................47 Graf č. 52 - Automobilový průmysl - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách ......48 Graf č. 53 - Automobilový průmysl - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem ...............................................................................................................................................................48 Graf č. 54 - Automobilový průmysl - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem ...............................................................................................................................................................49 Graf č. 55 - Automobilový průmysl - Zájem firem o následující formy podpory ze strany veřejného sektoru50 Graf č. 56 - Chemický průmysl - Struktura firem dle obratu ..........................................................................52 Graf č. 57 - Chemický průmysl - Zdroje konkurenčních výhod firem ............................................................53 Graf č. 58 - Chemický průmysl - Ohrožení a slabiny firem............................................................................53 Graf č. 59 - Chemický průmysl - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu ..................................................54 Graf č. 60 - Chemický průmysl - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách ..................................................55 Graf č. 61 - Chemický průmysl - Bariéry spolupráce ve VaV z pohledu firem ..............................................55 Graf č. 62 - Chemický průmysl - Počet zaměstnanců v navštívených firmách .............................................56 Graf č. 63 - Chemický průmysl - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách ............56 Graf č. 64 - Chemický průmysl - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem ...............................................................................................................................................................57 Graf č. 65 - Chemický průmysl - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem .......................................................................................................................................................................57 Graf č. 66 - Chemický průmysl - Zájem firem o následující formy podpory ze strany veřejného sektoru .....58 Graf č. 67 - IT a průmyslová automatizace - Struktura firem dle obratu .......................................................60 Graf č. 68 - IT a průmyslová automatizace - Zdroje konkurenčních výhod firem..........................................61 Graf č. 69 - IT a průmyslová automatizace - Ohrožení a slabiny firem .........................................................61 Graf č. 70 - IT a průmyslová automatizace - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu................................62 Graf č. 71 - IT a průmyslová automatizace - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách................................63 Graf č. 72 - IT a průmyslová automatizace - Bariéry spolupráce ve VaV z pohledu firem............................64 Graf č. 73 - IT a průmyslová automatizace - Počet zaměstnanců v navštívených firmách...........................64 Graf č. 74 - IT a průmyslová automatizace - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách ...........................................................................................................................................................65 Graf č. 75 - IT a průmyslová automatizace - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem .................................................................................................................................................65 Graf č. 76 - IT a průmyslová automatizace - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem .................................................................................................................................................66 Graf č. 77 - IT a průmyslová automatizace - Zájem firem o následující formy podpory ze strany veřejného sektoru ...........................................................................................................................................................67 Graf č. 78 - Energetika - Struktura firem dle obratu ......................................................................................69 Graf č. 79 - Energetika - Zdroje konkurenčních výhod firem.........................................................................70 Graf č. 80 - Energetika - Ohrožení a slabiny firem ........................................................................................70 Graf č. 81 - Energetika - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu...............................................................71 Graf č. 82 - Energetika - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách ..............................................................72 Graf č. 83 - Energetika - Bariéry spolupráce ve VaV z pohledu firem...........................................................73 Graf č. 84 - Energetika - Počet zaměstnanců v navštívených firmách..........................................................73 Graf č. 85 - Energetika - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách ........................74 Graf č. 86 - Energetika - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem ......74 Graf č. 87 - Energetika - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem ........75 Graf č. 88 - Energetika - Zájem firem o jednotlivé formy podpory ze strany veřejného sektoru ...................76 Graf č. 89 - Ostatní - Struktura firem dle obratu ............................................................................................78 Graf č. 90 - Ostatní - Zdroje konkurenčních výhod firem ..............................................................................79 Graf č. 91 - Ostatní - Ohrožení a slabiny firem..............................................................................................79 Graf č. 92 - Ostatní - Plánovaná reakce firem na vývoj na trhu ....................................................................80 Graf č. 93 - Ostatní - Výzkumné a vývojové aktivity ve firmách ....................................................................81 Graf č. 94 - Ostatní - Bariéry spolupráce ve VaV z pohledu firem ................................................................82 Graf č. 95 - Ostatní - Počet zaměstnanců v navštívených firmách ...............................................................82 Graf č. 96 - Ostatní - Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v navštívených firmách ..............................83 Graf č. 97 - Ostatní - Negativní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem ............83 Graf č. 98 - Ostatní - Pozitivní stránky podnikatelského prostředí na území kraje z pohledu firem..............84 Graf č. 99 - Ostatní - Zájem firem o následující formy podpory ze strany veřejného sektoru.......................85

90

Seznam příloh Příloha č. 1: Tabulka s přehledem odpovědí za jednotlivá odvětví Příloha č. 2: Tabulka s přehledem odpovědí jednotlivých firem

91


Část 2 SWOT analýza

Souhrnná SWOT analýza SWOT analýza (z anglického Strong points – silné stránky, Weak points – slabé stránky, Opportunities – příležitosti, Threats – ohrožení) je standardní metoda používaná k prezentaci analytických poznatků o nejrůznějších objektech zkoumání. Jejím principem je jednoduchá, avšak výstižná a pokud možno vyčerpávající a objektivní charakteristika silných a slabých stránek zkoumaného objektu a jeho možných příležitostí a ohrožení. Akcentováním silných stránek a naopak důrazem na odstraňování nebo alespoň omezování slabých stránek roste pravděpodobnost využití nabízejících se příležitostí a omezuje se dopad identifikovaných ohrožení. Proti obvyklým analytickým metodám prezentuje vyváženě pohled na minulost (ex post) a současnost a pohled na budoucnost (ex ante) analyzovaného objektu. Svým uspořádáním do čtyř kvadrantů – silné stránky, slabé stránky, příležitosti, ohrožení – dobře vyhovuje charakteru úvah, které potřebujeme vést při formulování strategií budoucího chování resp. cílevědomého ovlivňování dalšího vývoje objektu analýzy. Umožňuje, aby ve stejně přehledné struktuře, v jaké je provedena analýza, byla formulována strategická vize usměrnění budoucího vývoje analyzovaného objektu:    

jak zachovat resp. rozvíjet jeho silné stránky; jak odstraňovat resp. eliminovat jeho slabé stránky; které z budoucích příležitostí lze využít pro jeho další rozvoj a jak je využít; jakými cestami (prostředky, postupy) bude čeleno očekávaným ohrožením jeho dalšího rozvoje.

Silné a slabé stránky jsou výsledkem vnitřní analýzy:  silné stránky zahrnují jakékoliv komparativní a konkurenční výhody objektu pro jakékoliv typy rozvojových aktivit;  slabé stránky jsou veškeré faktory, které limitují nebo ohrožují tyto aktivity. Příležitosti a ohrožení jsou výsledkem analýzy vnějšího prostředí:  je důležité porozumět příležitostem a ohrožením vnějšího prostředí. Mnoho vnějších vlivů nebude moci strategie ovlivnit, avšak jejich pravděpodobné účinky na objekt strategie jsou důležité při tvorbě strategie;  důležitým aspektem vnější analýzy je posouzení, které okolnosti a tendence jsou pro objekt strategie důležité a jakou vyžadují reakci. Pro získání analytických poznatků SWOT analýzy bylo vycházeno z následujících součástí analytické části Regionální inovační strategie: 

Inovační profil Kraje Vysočina



Mapování institucí, které se podílí na podpoře inovací v kraji



Mapování institucí vědeckovýzkumné sféry



Průzkum ve firmách

SWOT analýza

2

Silné stránky

1.

Dobrá geografická poloha Kraje Vysočina

2.

Nižší mzdová úroveň v Kraji Vysočina

3.

Častá spolupráce firem s jinými firmami

4.

Pravidelné a systémové aktivity v oblasti VaV u většiny velkých firem (nad 250 zaměstnanců)

5.

Postupný růst inovativních podniků v Kraji Vysočina

Slabé stránky

1.

Nedostatek kvalitní a kvalifikované technické pracovní síly v Kraji Vysočina

2.

Nedostatek zaměstnanců ve VaV

3.

Ojedinělé a nepravidelné aktivity v oblasti VaV u většiny středních a malých podniků (do 250 zaměstnanců)

4.

Malé výdaje firem do VaV aktivit

5.

Nedostatek finančních prostředků u řady podniků na VaV aktivity

6.

Nedostatečně rozvinutá a nízká úroveň vysokého školství v Kraji Vysočina, nedostatek univerzit

7.

Absence magisterských oborů na vysokých školách

8.

Nedostatek vysokoškolsky vzdělaných obyvatel

9.

Slabá vědecko-výzkumná základna

10.

Nízká úroveň průmyslově-právní ochrany výsledků výzkumu a vývoje firem a výzkumných organizací v porovnání s jinými kraji ČR

11.

Nedostatečné povědomí široké i odborné veřejnosti o problematice výzkumu, vývoje a inovací

12.

Nedostatečné zapojení znalostních institucí a firem do mezinárodních výzkumných sítí

Příležitosti

1. 2.

Využít potenciálu rozvoje spolupráce podpůrných institucí s Krajem Vysočina Prohloubit spolupráci vědecko-výzkumných institucí s Krajem Vysočina

3.

Zvýšit spolupráci mezi firmami a vědeckotechnickými institucemi prostřednictvím vhodných finančních nástrojů

4.

Otevřít magisterské obory na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě

5.

Podpora investic a zaměstnanosti v high-tech sektorech, budování a rozvoj infrastruktury pro vznik nových inovativních firem (startups, spin-offs)

SWOT analýza

Ohrožení

1.

Růst konkurence

2.

Častá neochota firem zahájit či rozšířit VaV aktivity

3.

Přetrvávající izolovanost podniků na straně jedné a vysokých škol a výzkumných ústavů na straně druhé – nízká úroveň komercializace výsledků VaV

4.

Problémy se získáváním a udržováním nových či stávajících perspektivních zaměstnanců – odliv kvalifikovaných lidí do jiných regionů

5.

Nedostatečné využití evropských prostředků na výzkum, vývoj a inovace v příštím

3

6.

Akvizice rizikového kapitálu do fungujících i nově zakládaných inovativních firem

7.

Možnost napojení na rozvinutý inovační systém Jihomoravského kraje

8.

Získání dostatečného množství evropských prostředků na výzkum, vývoj a inovace v příštím programovacím období a jejich efektivní využití

9.

Možnosti napojení firem na další mezinárodní dodavatelské řetězce (kromě stávajících)

programovacím období

Výsledky SWOT analýzy budou využity jako základ pro zaměření návrhové části Regionální inovační strategie Kraje Vysočina.

SWOT analýza

4

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE KRAJE VYSOČINA NA LÉTA 2013 - 2020

Část 3 Strategická část

Obsah ÚVOD.................................................................................................................................... 3 METODIKA ........................................................................................................................... 4 VIZE ...................................................................................................................................... 5 GLOBÁLNÍ CÍL...................................................................................................................... 6 POPIS PRIORITNÍCH OBLASTÍ ........................................................................................... 7 Prioritní oblast A – Inovační infrastruktura a transfer technologií........................................ 7 Prioritní oblast B – Lidské zdroje a PR inovačních aktivit ..................................................87 Prioritní oblast C – Mezinárodní spolupráce......................................................................87 POPIS SPECIFICKÝCH CÍLŮ ............................................................................................109 Prioritní oblast A – Inovační infrastruktura a transfer technologií.....................................109 SC A1 – Zřízení kontaktních míst pro podporu spolupráce mezi privátním sektorem a VŠ ....................................................................................................................................109 SC A2 - Podpora komercializace výsledků výzkumu a vývoje .....................................109 SC A3 – Zakládání a rozvoj výzkumných klastrů .......................................................1110 SC A4 – Stimulace zakládání podnikatelských inkubátorů.........................................1211 SC A5 - Podpora zakládání start-ups a spin-offs .......................................................1211 Prioritní oblast B – Lidské zdroje a PR inovačních aktivit ..............................................1312 SC B1 Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů o znalostní ekonomice .........1312 SC B2 Zvýšení kvalifikace lidských zdrojů ve znalostních institucích.........................1312 SC B3 Rozvoj systému technického a dalšího vzdělávání na ZŠ a SŠ......................1413 SC B4 Propagace a medializace problematiky VaVaI ...............................................1514 Prioritní oblast C – Mezinárodní spolupráce..................................................................1514 SC C1 Podpora navázání mezinárodních kontaktů a účasti v mezinárodních projektech VaV ...........................................................................................................................1514 SC C2 Podpora exportních aktivit firem s inovačním potenciálem .............................1615 IMPLEMENTACE RIS ......................................................................................................1817 Rozvojové projekty RIS.................................................................................................1817 Řízení realizace RIS .....................................................................................................1817 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................1918

2

ÚVOD Regionální inovační strategie (dále jen RIS) jsou koncepcemi koordinované a systémové podpory výzkumu, vývoje a na nich navazujících inovačních aktivit v jednotlivých krajích. Tyto strategie jsou dnes implementovány v řadě regionů ČR, ale také v zahraničí. Rostoucí globální konkurence se týká nejen států, případně větších ekonomických celků, ale také regionů jako takových. Regionální samosprávy vnímají stále větší potřebu aktivně ovlivňovat výzkumné, vývojové a inovační aktivity ve svých regionálních inovačních systémech reprezentovaných malými, středními a velkými firmami, vysokými školami, výzkumnými ústavy, klastrovými organizacemi, rozvojovými agenturami, hospodářskými komorami a dalšími organizacemi. Cílem aktivit zahrnutých v RIS je zvyšovat v konečném důsledku konkurenceschopnost regionálních firem na globálních trzích na základě efektivní spolupráce výše uvedených subjektů inovačního systému. Obzvláště v podmínkách ČR jakožto malé ekonomiky je nezbytné na regionální úrovni podporovat specializaci výzkumných, výrobních a dalších navazujících aktivit za účelem zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti regionů prostřednictvím zvyšování přidané hodnoty produkce, a to zejména pomocí nových inovativních výrobků, služeb a technologií, případně výrazným zdokonalováním produktů stávajících. Výše popsaný cíl lze charakterizovat výstižným mottem „být specializovaný regionálně a zároveň být konkurenceschopný globálně“. Potřeba regionální specializace a zvyšování přidané hodnoty produkce je o to více aktuální, jelikož ČR jako taková ztrácí postupně svou hlavní konkurenční výhodu v podobě levné pracovní síly. Proto je nezbytné přecházet na výrobní aktivity s vyšší technologickou náročností výroby a s nimi související sofistikované služby (nové metody měření, řízení výrobních procesů, logistiky, sociální inovace, kreativní průmysl) a vyvíjet produkty, které nejsou jednoduše nahraditelné stejnými či podobnými produkty z tzv. „nízkonákladových“ zemí. Kraj Vysočina stejně jako ostatní kraje ČR vnímá výše zmíněnou potřebu podpory výzkumných, vývojových a inovačních aktivit prostřednictvím konkrétních intervencí, které se odvíjí od současného průmyslového profilu kraje a jeho dalšího žádoucího vývoje. Tyto konkrétní cíle a na ně navazující aktivity jsou formulovány v tomto dokumentu - RIS Kraje Vysočina na léta 2013 - 2020, která určuje hlavní směry podpory výzkumných, vývojových a inovačních aktivit na území kraje Vysočina.

3

METODIKA RIS Kraje Vysočina obsahuje vizi, na kterou navazuje globální cíl, který je kvantitativním vyjádřením jejího naplnění. K naplnění globálního cíle pak slouží konkrétní specifické cíle rozdělené do tří prioritních oblastí. Vize, globální cíl, prioritní oblasti a do nich zařazené specifické cíle byly navrženy na základě závěrů analytické části, která zahrnovala statistickou analýzu inovační výkonnosti Kraje Vysočina, terénní šetření znalostních a intermediárních institucí a terénní šetření firem, a také na základě SWOT analýzy komplexně shrnující závěry analytické části. Konkrétní aktivity, které budou realizovány v rámci jednotlivých specifických cílů, jsou popsány ve formě projektových listů v příloze č. 1 – Seznam rozvojových projektů RIS Kraje Vysočina na léta 2013 – 2020. V projektových listech jsou uvedeny i odkazy na konkrétní části analýzy, na které projekty reagují. Ke globálnímu cíli, specifickým cílům a jednotlivým rozvojovým projektům uvedeným v příloze č. 1 jsou přiřazeny indikátory pro měření jejich úspěšnosti. Každý indikátor má svou cílovou hodnotu. K naplnění indikátoru globálního cíle slouží indikátory specifických cílů a následně k naplnění indikátorů specifických cílů slouží indikátory rozvojových projektů. Indikátory u globálního cíle a u specifických cílů mají cílovou hodnotu k dosažení na konci období realizace strategie, tj. v roce 2020. U rozvojových projektů mají indikátory stanovené cílové hodnoty do ukončení jejich realizace, přičemž naplnění cílových hodnot indikátorů u dílčích projektů bude poměrně přispívat k naplnění cílových hodnot indikátorů specifických cílů pouze za období realizace předmětných projektů. Vzhledem ke zmíněné potřebě specializace jsou jednotlivé aktivity RIS Kraje Vysočina zaměřeny na podporu výzkumných, vývojových a inovačních procesů v těchto odvětvích:     

Kovodělný průmysl a strojírenství, Dřevozpracující průmysl, Potravinářský průmysl a zemědělství, Automobilový průmysl, IT a průmyslová automatizace.

4

VIZE Kraj Vysočina se zařadí do roku 2020 mezi regiony systémově podporující výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím specializace na vybraná tradiční, ale zároveň i nová, perspektivní odvětví s výrazným růstovým potenciálem. Výsledkem této podpory budou nové produkty, technologie a služby transferované do aplikačního sektoru, které se uplatní na mezinárodních trzích. K tomu bude zapotřebí vychovávat nové výzkumné pracovníky a zvyšovat kvalifikaci stávajících výzkumných pracovníků ve firmách, vysokých školách a výzkumných ústavech a zvyšovat tak jejich potenciál pro zapojení se do mezinárodní výzkumné spolupráce. Velký důraz bude kladen na podporu technického vzdělávání na základních a středních školách, zvyšování prestiže technických oborů a atraktivity inovačního podnikání jako takového. Pro zvýšení inovační výkonnosti kraje bude dále velmi důležité zvýšit potenciál aplikovaného výzkumu u vysokých škol a výzkumných ústavů a zároveň podpořit vytvoření efektivní infrastruktury pro vznik nových inovativních firem včetně vzniku nových výzkumných klastrů tak, aby se Kraj Vysočina mohl zařadit mezi renomované inovační regiony v ČR.

5

GLOBÁLNÍ CÍL Globálním cílem Regionální inovační strategie Kraje Vysočina je zvýšit inovační výkonnost a konkurenceschopnost kraje. Indikátor globálního cíle: hrubá přidaná hodnota (HPH) na zaměstnance v Kraji Vysočina vůči průměru ČR a EU Současný stav (data za rok 2010): 89 % průměru ČR, 47 % průměru EU Cílová hodnota k dosažení v roce 2020: 100 % průměru ČR, 60 % průměru EU

6

POPIS PRIORITNÍCH OBLASTÍ RIS Kraje Vysočina je rozdělena do tří prioritních oblastí zahrnujících dílčí specifické cíle, které za tyto dané prioritní oblasti naplňují globální cíl strategie a její vizi. Vzhledem k potřebě komplexně rozvíjet inovační systém Kraje Vysočina jsou stanoveny následující prioritní oblasti:

Prioritní oblast A – Inovační infrastruktura a transfer technologií Tato prioritní oblast se zaměřuje na rozvoj inovační infrastruktury na území Kraje Vysočina a na podporu s ní souvisejícího využívání výsledků výzkumu a vývoje v podobě nových inovativních výrobků, služeb a technologií v podnikovém sektoru. Jedná se především o stimulaci aktivit v oblasti aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje na vysokých školách a výzkumných ústavech na území Kraje Vysočina a na zlepšení podmínek potřebných pro jejich realizaci. Velkou roli při realizaci konkrétních aktivit v oblasti transferu technologií a budování nové výzkumné infrastruktury bude mít nové Centrum excelence Telč (CET), které je nyní budováno za finanční podpory z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (prioritní osa 1 – centra excelence). CET bude víceoborovým výzkumným centrem excelence, v rámci něhož bude realizován základní, ale také aplikovaný výzkum v oblasti environmentálních technologií, bezpečnosti (nouzové situace), energetiky a záchrany a hodnocení bezpečnosti kulturního a přírodního prostředí. CET bude také zapojeno do výzkumných projektů v rámci JTI (Joint Technology Initiative). V rámci ESFRI roadmap bude plnit funkci partnerského zařízení k velké infrastruktuře klimatického tunelu - Jules Verne v Nantes ve Francii, European Joint Research Centre Ispra, Bristol BLADE Laboratory a Fraunhofer Institut v Německu. Projekt má doloženou poptávku v aplikační sféře a potenciál pro uplatnění výsledků výzkumu v zahraničí s využitím sítě spolupracujících institucí. Kromě výše zmíněného CET budou na území kraje Vysočina realizovány rovněž dva zásadní projekty v oblasti výpočetních a úložných kapacit pro VaV infrastruktury národního i mezinárodního významu. Prvním projektem je Rozšíření národní informační infrastruktury pro VaV v regionech (dále jen eIGeR ), který je realizován zájmovým sdružením Cesnet a jeho zakladateli z řad vysokých škol od roku 2011. Tento projekt je financován z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a jeho cílem je vybudování regionálního základu komplexní národní e-infrastruktury pro VaV v ČR, která v sobě zahrnuje všechny integrální složky nezbytné pro poskytování služeb s vysokou přidanou hodnotou. Jde zejména o zvýšení kapacity komunikační infrastruktury a rozšíření jejích funkcí a vlastností nasazením výkonnějších síťových prvků, zvýšení kapacity přístupových rozhraní, rozšíření základu NGI (Národní gridová infrastruktura) posílením výpočetního výkonu MetaCentra (výpočetní grid, jehož činnost zastřešuje sdružení CESNET; pořízené výpočetní kapacity budou integrovány do NGI), vybudování tří velkokapacitních úložišť umožňujících ukládání a sdílení velkého množství dat, včetně jejich střednědobé a dlouhodobé archivace (tato úložiště budou tvořit základ národního integrovaného systému datových úložišť) a zvýšení kapacity a posílení infrastruktury pro realizaci videokonferencí. Jedno z výše uvedených tří národních datových center bude umístěno v prostorách Kraje Vysočina. Jde o poměrně zásadní záměr, který svojí realizací na území kraje kvalitativně posune význam kraje v oblasti potencionálu pro

7

vědu a výzkum. Kraj Vysočina se tak zařadí po bok Plzně a Brna, kde budou umístěna zbylá dvě datová centra. Druhý projekt, CERIT-SC, je národním centrem poskytujícím flexibilní úložné a výpočetní kapacity a související služby, včetně podpory jejich experimentálního využití. Projekt je financován z Operačního programu Výzkum a vývoj pro

inovace, jeho realizátorem je Masarykova univerzita v Brně. Centrum CERIT-SC vzniká transformací Superpočítačového centra Brno (SCB), které je součástí Ústavu výpočetní techniky (ÚVT) Masarykovy univerzity (MU). Centrum CERIT-SC plánuje do roku 2013 poskytovat více než 3500 jader a cca 3,5 PB úložného prostoru. Pořizované výpočetní a úložné kapacity jsou zprovozňovány postupně a jsou dostupné prostřednictvím Národní gridové infrastruktury, cloudových rozhraní a dalších experimentálních rozhraní. Část výpočetních a úložných

kapacit projektu bude umístěna v prostorách Kraje Vysočina. Realizací projektu CERIT-SC vzniká v Kraji Vysočina unikátní technické zázemí pro akademické aktivity v oblasti ICT. Prioritní oblast B – Lidské zdroje a PR inovačních

aktivit Lidské zdroje jsou klíčovým faktorem úspěšného rozvoje výzkumných, vývojových a inovačních aktivit v kraji. V této oblasti bude kladen důraz na odborný rozvoj stávajících i nových výzkumných pracovníků na vysokých školách a výzkumných ústavech v kraji. Neméně důležitou součástí této prioritní oblasti budou aktivity na podporu motivace žáků základních a středních škol ke studiu technických oborů. Tyto činnosti budou dále doplněny o vzdělávací aktivity o problematice výzkumu, vývoje a inovací určené pro odbornou i širokou veřejnost. Do této oblasti je zahrnuta také tématika propagace a medializace RIS Kraje Vysočina a konkrétních výzkumných, vývojových a inovačních aktivit na území Kraje Vysočina.

Prioritní oblast C – Mezinárodní spolupráce Internacionalizace aktivit v oblasti výzkumu, vývoje a inovací je v dnešní globalizované ekonomice nutnou součástí každého regionálního inovačního systému. Náplní této prioritní oblasti budou zejména aktivity na podporu vytváření příležitostí k zapojení subjektů Kraje Vysočina do mezinárodních výzkumných a vývojových projektů, informační a poradenský servis o programech podpory mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji pro tyto subjekty, podpora exportu inovačních firem a odborné expertízy v oblasti předvídání vývoje technologií v odvětvích klíčových pro Kraj Vysočina (tzv. technology foresight). Také v této oblasti budou mít významnou úlohu nově budované Centrum excelence Telč a projekty eIGeR a CERITSC (viz prioritní oblast A – Inovační infrastruktura a transfer technologií). Ve vztahu k výše zmíněným projektům VaV infrastruktury CET, eIGeR a CERIT SC je nutné zmínit vzájemnou provázanost těchto projektů s jednotlivými rozvojovými projekty uvedenými v příloze č. 1 spadající pod jednotlivé specifické cíle strategie. Příloha č. 1 obsahuje projekty, které budou realizovány na základě samotného zpracování RIS a tyto projekty svou realizací přispějí k úspěšné implementaci uvedených projektů VaV infrastruktury (tyto projekty byly iniciovány bez přímé vazby na RIS). Například projekty Podpora firem v Kraji Vysočina na vytvoření pracovních míst pro VaVaI, Inovační vouchery Kraje Vysočina a Facilitace založení výzkumných klastrů na území Kraje Vysočina budou stimulovat výzkumné a vývojové aktivity 8

ve firmách včetně spolupráce těchto firem se znalostními institucemi (VŠ, výzkumné ústavy), což zvýší potenciál pro využití projektů VaV infrastruktury v Kraji Vysočina. Dále díky projektům Rozvoj pedagogických pracovníků na VŠ a Rozvoj měkkých kompetencí (soft skills) těchto pedagogických pracovníků dojde ke zvýšení jejich kompetencí pro realizaci základního i aplikovaného výzkumu, což opět vytvoří podmínky pro optimální využívání projektů VaV infrastruktury na území Kraje Vysočina. Je rovněž možné zmínit další příklad v oblasti projektů na podporu mezinárodní spolupráce ve VaV – Workshopy pro mezinárodní výměnu poznatků ve VaV a Uplatnění principů technology foresight pro klíčová odvětví v Kraji Vysočina a návazné VaV projekty, které umožní využívat kapacit projektů VaV infrastruktury pro účely realizace mezinárodních VaV projektů s účastí firem, VŠ, výzkumných ústavů a klastrů z Kraje Vysočina. Uvedené příklady jsou pouze ilustrativním výčtem z širokého spektra vzájemných synergických vazeb, které mezi rozvojovými projekty z přílohy č. 1 a projekty VaV infrastruktury vzniknou díky realizaci RIS.

9

POPIS SPECIFICKÝCH CÍLŮ Prioritní oblast A – Inovační infrastruktura a transfer technologií Prioritní oblast A zahrnuje následujících pět specifických cílů, které společně za tuto prioritní oblast přispívají k naplnění globálního cíle a tím i vize RIS Kraje Vysočina. SC A1 – Zřízení kontaktních míst pro podporu spolupráce mezi privátním sektorem a VŠ Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento specifický cíl vychází ze zjištění v mapování institucí vědeckovýzkumné sféry a z terénního šetření firem, v rámci nichž byla identifikována jak na straně znalostních institucí, tak také na straně firem jednoznačná potřeba zlepšení komunikace mezi sebou navzájem – získání bližší představy o nabídce a poptávce výzkumných kapacit, pochopení vzájemných potřeb a s nimi související možnosti optimálního rozdělení rolí při spolupráci v rámci smluvního výzkumu. Ve vztahu ke SWOT analýze tento cíl řeší jedno z dílčích ohrožení, a to přetrvávající izolovanost podniků na straně jedné a vysokých škol a výzkumných ústavů na straně druhé. Popis cíle: Účelem tohoto cíle je podporovat a optimalizovat komunikaci mezi vysokými školami a firmami v oblasti zahájení a následného dalšího prohloubení spolupráce v aplikovaném výzkumu. Vzhledem k tomu, že regionální vysoké školy mají poměrně krátkou historii a relativně malý potenciál k realizaci aplikovaného výzkumu, jeví se tento krok zřízení kontaktních míst jako první klíčový prvek pro postupné bližší napojování se místních vysokých škol na výzkumné aktivity firem a přizpůsobování své budoucí nabídky v oblasti aplikovaného výzkumu jejich budoucím potřebám. Úkolem těchto kontaktních míst bude mapovat poptávku firem po službách VŠ v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje, identifikace výsledků výzkumu a vývoje jednotlivých kateder VŠ vhodných ke komerčnímu uplatnění ve firmách a v neposlední řadě aktivní komunikace s firmami. Indikátor specifického cíle: počet zřízených kontaktních míst Cílová hodnota do roku 2020: 3 SC A2 - Podpora komercializace výsledků výzkumu a vývoje Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento cíl reaguje na zjištěnou poptávku firem po větší asistenci Kraje Vysočina při nastartování smluvního výzkumu a následném transferu jeho výsledků do praxe. Rovněž ze strany VŠ zazněl zájem o krajské dotační nástroje na podporu transferu technologií směrem k firmám. Tento cíl se zároveň snaží eliminovat slabé stránky identifikované ve SWOT analýze (ojedinělé a nepravidelné aktivity ve VaV u většiny malých a středních podniků, malé výdaje firem na VaV a s tím související nedostatek finančních prostředků na VaV u firem) a také využít příležitosti zahrnuté ve SWOT analýze, a sice zvýšit spolupráci mezi firmami a vědeckotechnickými institucemi prostřednictvím vhodných finančních nástrojů. 10

Popis cíle: Tento specifický cíl navazuje na předchozí specifický cíl a zaměřuje se na podporu realizace samotného transferu technologií u konkrétních identifikovaných příležitostí k využití výsledků výzkumu a vývoje primárně vytvořených VŠ nebo vzniklých na VŠ na základě konkrétní poptávky firem. Indikátory specifického cíle a cílové hodnoty do roku 2020: Počet podniků s produktovou inovací novou na trhu / celkový počet podniků: 25 % (současný stav 18,4 %; dle aktuálních údajů ČSÚ; cílová hodnota stanovena po posouzení stávajících inovačních aktivit firem na území Kraje Vysočina a jejich dalšího potenciálu) Patenty udělené (validované) Úřadem průmyslového vlastnictví, které mají původce z kraje: 20 % úrovně Jihomoravského kraje (současný stav 16,67 %) SC A3 – Zakládání a rozvoj výzkumných klastrů Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Náplní tohoto cíle je reflektovat na zjištění analytické části (v rámci terénního šetření podpůrných institucí, institucí vědecko-výzkumné sféry a firem) týkající se nedostatečně rozvinuté organizované sektorové spolupráce firem a výzkumných organizací na bázi klastrové koncepce a s tím související nízká intenzita aktivit firem v oblasti výzkumu a vývoje, ojedinělé aktivity výzkumných organizací v oblasti aplikovaného výzkumu a z toho vyplývající nedostatek společných výzkumných projektů firem a výzkumných institucí zásadnějšího významu. Ve vazbě na SWOT analýzu se tento cíl snaží využít silné stránky – časté spolupráce firem s jinými firmami (ve všeobecném slova smyslu, ne jen v oblasti výzkumu a vývoje) a zároveň eliminovat slabé stránky, zejména ojedinělé a nepravidelné aktivity v oblasti výzkumu a vývoje u většiny malých a středních podniků, malé výdaje firem na výzkumné a vývojové aktivity a s tím související nedostatek finančních prostředků firem na tyto aktivity. Popis cíle: Výzkumné klastry jsou jedním z klíčových nástrojů posilování regionální konkurenceschopnosti na bázi propojení hlavních pólů tzv. triple helix (znalostní instituce, privátní sektor, veřejný sektor). V ČR mají klastry převážně podobu klastrových organizací s právní subjektivitou sdružující malé, střední i velké firmy, univerzity, výzkumné ústavy a další relevantní organizace reprezentující v regionu konkrétní odvětví či dílčí segment výzkumu a vývoje. Klastrové iniciativy jako takové přispívají k profilaci výrobních a návazně výzkumných aktivit v kraji směrem k větší specializaci a tím i konkurenceschopnosti (kromě výrobních aktivit také i v sektoru služeb). Účelem tohoto cíle je identifikovat vhodné segmenty podporovaných odvětví RIS Kraje Vysočina a následně facilitovat proces přípravy a zahájení klastrové spolupráce v těchto oborech. Výsledkem facilitačního procesu nemusí být nutně formalizované klastrové organizace s právní subjektivitou. Výsledkem facilitačního procesu mohou být i neformální klastrové iniciativy, přičemž důraz bude kladen na aktivní přístup členů klastru k řešení konkrétních společných výzkumných projektů ve vymezených odvětvových oborech. 11

Indikátor specifického cíle: počet zřízených klastrových iniciativ Cílová hodnota do roku 2020: 4 (současný stav 1) SC A4 – Stimulace zakládání podnikatelských inkubátorů Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento cíl vychází z terénního šetření podpůrných institucí pro podporu inovací, v rámci něhož bylo zjištěno, že na území Kraje Vysočina v současné době neexistuje žádná organizace, která by provozovala podnikatelský inkubátor poskytující prostory, technické a poradenské zázemí pro začínající inovativní firmy jako je tomu v jiných krajích ČR. Cíl souvisí se silnou stránkou identifikovanou ve SWOT analýze – postupný růst inovativních podniků v Kraji Vysočina. V návaznosti na to je zapotřebí vybudovat odpovídající infrastrukturu pro podporu vzniku a rozvoje nových inovativních firem s potenciálem vysokého růstu, aby takovýchto firem mohlo být ve střednědobém až dlouhodobém horizontu na území Kraje Vysočina více. Budování a rozvoj infrastruktury pro podporu nových inovativních firem je zároveň jedna z příležitostí obsažených ve SWOT analýze. Popis cíle: Kraj Vysočina se v současné době vyznačuje nízkou rozvinutostí výzkumně-vývojové infrastruktury včetně infrastruktury pro podporu inovačního podnikání. Tento cíl se zaměřuje na vytvoření vhodných podmínek (finančních, personálních a technických) pro vybudování prvního podnikatelského inkubátoru na území Kraje Vysočina s parametry srovnatelnými s podnikatelskými inkubátory v jiných regionech ČR. Je upřednostňováno zřízení podnikatelského inkubátoru u Vysoké školy polytechnické Jihlava. Indikátor specifického cíle: počet podnikatelských inkubátorů na území kraje Cílová hodnota do roku 2020: 2 (současný stav 0) SC A5 - Podpora zakládání start-ups a spin-offs Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Specifický cíl navazuje na zjištění z terénního šetření institucí pro podporu inovací, a sice na neexistenci poradenských služeb pro zakládání inovativních start-ups a spin-offs. Dále tento cíl navazuje na SWOT analýzu, v rámci níž souvisí s identifikovanou příležitostí budování a rozvoje infrastruktury pro vznik nových inovativních firem, která musí být nutně doplněna kvalitními poradenskými službami. Dále tento cíl koresponduje s jednou ze silných stránek SWOT analýzy, a to je postupný růst inovativních podniků v Kraji Vysočina, neboť pro růst těchto inovativních firem (ať už nových či stávajících) jsou tyto poradenské služby vysoce potřebné. Popis cíle: Tento specifický cíl navazuje na předchozí cíl a jeho náplní je vytvořit odborné poradenské zázemí pro vznik nových inovativních firem (start-ups a spin-offs) v plánovaném podnikatelském inkubátoru. Bude se jednat zejména o služby v oblasti posouzení 12

technických aspektů a míry inovativnosti podnikatelského záměru, poradenství v oblasti ochrany duševního vlastnictví, přípravy podnikatelského záměru včetně marketingové analýzy a zajištění financování podnikatelského záměru, pomoc se založením firmy a poskytování dalších doprovodných služeb během inkubace a zahájení podnikatelské činnosti firmy. Indikátor specifického cíle: počet nově vzniklých start-ups a spin-offs Cílová hodnota do roku 2020: 20

Prioritní oblast B – Lidské zdroje a PR inovačních aktivit V rámci této prioritní oblasti jsou definovány následující čtyři specifické cíle, které slouží k jejímu naplnění a zároveň také k naplnění globálního cíle a vize strategie. SC B1 Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů o znalostní ekonomice Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento cíl se snaží řešit problém identifikovaný v analytické části, konkrétně v terénním šetření intermediárních institucí pro podporu inovací a v terénním šetření firem, kterým je nedostatečné povědomí o problematice výzkumu, vývoje a inovací nejen u firem, ale i u institucí veřejného sektoru a široké veřejnosti jako takové. Toto nedostatečné povědomí je zároveň obsaženo ve slabých stránkách SWOT analýzy. Tento cíl zároveň reaguje také na jedno z ohrožení uvedené ve SWOT analýze – častou neochotu firem zahájit či rozšířit VaV aktivity. Popis cíle: Náplní tohoto cíle je rozšiřovat znalosti odborné i široké veřejnosti o problematice výzkumu, vývoje a inovací a její důležitosti pro další rozvoj konkurenceschopnosti regionu a tím i životní úrovně jeho obyvatel. V rámci tohoto cíle budou realizovány odborné vzdělávací workshopy a semináře na rozličná témata výzkumu, vývoje a inovací (např. inovační potenciál firmy, inovační management, transfer technologií, ochrana duševního vlastnictví, technology foresight, financování inovací, aj). Vzhledem k tomu, že dnešní ekonomika založená na znalostech a kompetencích lidských zdrojů si žádá pro svůj další rozvoj odborně zdatné, ale také kreativní a podnikavé lidi, v rámci tohoto cíle by měl být také iniciován nový vzdělávací předmět na podporu podnikavosti na úrovni VŠ i SŠ. Indikátory specifického cíle a jejich cílové hodnoty do roku 2020: Počet vzdělávacích seminářů: 8 Počet proškolených účastníků: 240 SC B2 Zvýšení kvalifikace lidských zdrojů ve znalostních institucích Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento cíl reaguje na zjištěné skutečnosti z terénního šetření výzkumných institucí a institucí pro podporu inovací, kterými jsou nedostatek kvalifikovaných VŠ pracovníků na VŠ v Kraji 13

Vysočina, a to jak po stránce vědeckých hodností, tak i po stránce připravenosti spolupracovat s podnikatelským sektorem. Ve vztahu ke SWOT analýze se cíl snaží eliminovat slabé stránky, a to konkrétně nedostatečně rozvinutou a nízkou úroveň vysokého školství v Kraji Vysočina, absenci magisterských oborů na vysokých školách a slabou vědecko-výzkumnou základnu. Popis cíle: V rámci tohoto cíle budou rozvíjeny odborné znalosti výzkumných pracovníků na VŠ a výzkumných ústavech jednak v přímém vztahu k určité oblasti výzkumu, které se věnují, jednak ve vztahu k získání dalších kompetencí k uplatnitelnosti jejich výsledků výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru, tzn. rozvoj jejich dalších kompetencí pro spolupráci s podnikatelským sektorem - jak měkkých (komunikační a manažerské dovednosti), tak i tvrdých kompetencí (marketingové a jazykové dovednosti). V tomto cíli budou také naplánovány aktivity na podporu získávání zkušeností výzkumných pracovníků VŠ a výzkumných ústavů Kraje Vysočina formou vystoupení zahraničních odborníků, kteří by na konferencích a workshopech pořádaných v Kraji Vysočina prezentovali výsledky své výzkumné činnosti a způsoby jejich využití ve výuce. Indikátory specifického cíle a jejich cílové hodnoty do roku 2020: Počet proškolených účastníků - vysokoškolských pedagogů: 120 (za období 2013 – 2020, tj. v průměru 15 ročně) Počet proškolených účastníků - studentů bakalářského studia: 175 (za období 2013 – 2020, tj. v průměru 22 ročně) SC B3 Rozvoj systému technického a dalšího vzdělávání na ZŠ a SŠ Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento cíl přímo navazuje na jedno z hlavních zjištění v terénním šetření firem, a to je, jak známo, nedostatek technické pracovní síly co do kvantity i kvality. Z terénního šetření znalostních institucí a intermediárních institucí pro podporu inovací zároveň vyplynul nedostatek absolventů přírodovědných oborů. Daný cíl je zároveň odpovědí na identické slabé stránky zmíněné ve SWOT analýze – nedostatek kvalitní a kvalifikované technické pracovní síly v Kraji Vysočina, nedostatek absolventů přírodovědných oborů. Popis cíle: Účelem tohoto cíle je podněcovat žáky ZŠ a SŠ ke studiu technických oborů a eliminovat tak nedostatečnou nabídku kvalifikovaných technických pracovníků, která je dlouhodobě významně nižší než je poptávka firem. Tento cíl bude naplňován konkrétními motivačními nástroji (exkurze v podnicích, besedy s manažery firem, technické olympiády, identifikace a rozvoj technického talentu, apod.) pro zvýšení zájmu žáků o technické obory. V rámci tohoto cíle budou zároveň podporovány aktivity na zvýšení zájmu žáků ZŠ a studentů gymnázií o studium přírodovědných oborů.

14

Indikátory specifického cíle a jejich cílové hodnoty do roku 2020: Zvýšení podílu studentů studujících technické a přírodovědné obory na SŠ a VŠ: o 20 % (kumulativně za období 2013 – 2020 - vzhledem k dostupnosti údajů o obsazenosti jednotlivých druhů SŠ a VŠ v uvedených letech vždy za předchozí rok budou sledovány údaje za období 2012 – 2019; v případě technických oborů se jedná o strojírenské, IT, elektrotechnické a stavební studijní obory) Počet upravených studijních plánů na technických SŠ: 10 SC B4 Propagace a medializace problematiky VaVaI Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento cíl má za úkol zvýšit povědomí a popularitu problematiky výzkumu, vývoje a inovací u široké i odborné veřejnosti v Kraji Vysočina, které je v současné době velmi nízké, jak vyplývá z terénního šetření znalostních institucí, intermediárních institucí pro podporu inovací a terénního šetření firem. S tím samozřejmě souvisí i propagace samotné RIS Kraje Vysočina a jejích dílčích aktivit. V návaznosti na SWOT analýzu se tento cíl snaží eliminovat jednu ze slabých stránek, kterou je nedostatečné povědomí široké i odborné veřejnosti o problematice výzkumu, vývoje a inovací. Popis cíle: Nedílnou součástí každé RIS jsou také nástroje na podporu propagace konkrétních realizovaných aktivit či projektů RIS a také samotných výzkumných projektů firem, vysokých škol, výzkumných ústavů a jejich výsledků jak v rámci Kraje Vysočina, tak i mimo něj. Propagační aktivity budou určeny vybraným cílovým skupinám, vůči nimž budou nastaveny relevantní propagační nástroje. Indikátor specifického cíle: počet zpracovaných propagačních plánů Cílová hodnota do roku 2020: 8 (pro jednotlivá léta realizace RIS)

Prioritní oblast C – Mezinárodní spolupráce Tato prioritní oblast zahrnuje dva specifické cíle na podporu zapojení znalostních institucí a firem na území Kraje Vysočina do mezinárodních výzkumných sítí a také konkrétních výzkumných projektů. SC C1 Podpora navázání mezinárodních kontaktů a účasti v mezinárodních projektech VaV Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Daný cíl reaguje na nedostatečné zapojení znalostních institucí a firem do mezinárodních výzkumných aktivit/projektů, jak bylo identifikováno v terénním šetření znalostních institucí, intermediárních institucí pro podporu inovací a firem. V návaznosti na SWOT analýzu se cíl snaží eliminovat slabou stránku – nedostatečné zapojení znalostních institucí a firem do mezinárodních výzkumných sítí a zároveň stimulovat příležitost – získání dostatečného množství evropských prostředků na výzkum, vývoj a inovace v příštím programovacím období a jejich efektivní využití. 15

Popis cíle: Daný specifický cíl se zaměřuje na zprostředkování příležitostí pro školy, výzkumné ústavy, firmy a další subjekty z Kraje Vysočina pro zapojení se do mezinárodních partnerství a projektů výzkumu a vývoje, které budou znamenat přínos pro ně samotné i pro Kraj Vysočina. Nedílnou součástí tohoto cíle bude také poskytování informačních a poradenských služeb o evropských a národních programech na podporu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Indikátory specifického cíle a jejich cílové hodnoty do roku 2020: Počet příležitostí k zapojení se do projektů mezinárodní spolupráce ve VaV: 64 Počet mezinárodních projektů VaV s účastí subjektů z Kraje Vysočina: 24 SC C2 Podpora exportních aktivit firem s inovačním potenciálem Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt reaguje na zjištění z terénního šetření firem, kterým je potřeba větší asistence při podpoře exportních aktivit firem. V návaznosti na SWOT analýzu se cíl zaměřuje na využití příležitosti – možnosti napojení firem na další mezinárodní dodavatelské řetězce (kromě stávajících) a také na další posílení jedné ze silných stránek – postupný růst inovativních podniků v Kraji Vysočina. Popis cíle: Nové či výrazně zdokonalené inovativní výrobky, služby a technologie musí být v dnešní globální ekonomice uplatnitelné na zahraničních trzích. Za tohoto předpokladu je nezbytné podporovat export zejména malých a středních firem, které disponují sofistikovanými produkty, které mají potenciál prosadit se na mezinárodních trzích. Bude se jednat především o aktivity formou informačního a poradenského servisu o exportních příležitostech pro tyto firmy, pořádání seminářů věnovaných konkrétním exportním lokalitám majícím pro firmy z Kraje Vysočina zásadní význam vzhledem k jejich odvětvovému zaměření a portfoliu výrobků a také pořádání misí přímo do těchto exportních lokalit a do světových center excelence v odvětvových oblastech klíčových pro Kraj Vysočina. Do tohoto cíle budou také zařazeny aktivity v oblasti technology foresight, tzn. odborné analýzy předvídání budoucího vývoje technologií a poptávky po nich na zahraničních trzích v odvětvích klíčových pro Kraj Vysočina. Tyto aktivity budou sloužit především inovačním malým a středním firmám jako znalostní podpora pro zacílení jejich výzkumných, vývojových a obchodních aktivit vůči stávajícím i novým potenciálním klientům v budoucnosti. Indikátory specifického cíle a jejich cílové hodnoty do roku 2020: Počet poskytnutých služeb firmám pro podporu exportu: 800 (za období 2013 – 2020) Počet zpracovaných sumárních foresightových zpráv: 12 (třikrát za čtyři dílčí odvětví) Počet realizovaných foresight workshopů: 12 (třikrát za čtyři dílčí odvětví)

16

Následující schéma přehledně zobrazuje strukturu cílů a prioritních oblastí RIS Kraje Vysočina. Obr. 1 – Struktura RIS

17

IMPLEMENTACE RIS Tato kapitola popisuje věcný i organizační rámec implementace RIS, a to konkrétně rozvojové projekty RIS a řízení realizace RIS.

Rozvojové projekty RIS Rozvojové projekty RIS naplňují uvedené specifické cíle. Tyto projekty jsou zahrnuty v příloze č. 1 – Seznam rozvojových projektů RIS Vysočina na léta 2013 – 2020. Projekty jsou v příloze popsány formou projektových listů, které obsahují přesný popis obsahové náplně projektu, garanta projektu, indikátor naplnění projektu a jeho cílovou hodnotu, harmonogram realizace projektu, rozpočet a zdroje financování. Tento seznam projektů bude průběžně doplňován a upravován dle aktuálních potřeb Kraje Vysočina během realizace RIS v letech 2013 – 2020. Realizace projektů bude v závislosti na jejich charakteru rozdělena mezi jednotlivé subjekty inovačního systému Kraje Vysočina (krajský úřad, vysoké školy, hospodářská komora, firmy, ad.).

Řízení realizace RIS Realizace RIS bude zajištěna formou dvoustupňové řídící struktury: 1.

Rada pro inovace Kraje Vysočina

Rada pro inovace bude vrcholovým orgánem řízení realizace RIS, který bude složen ze zástupců Kraje Vysočina, vysokých škol, výzkumných ústavů, inovačních firem, klastrových inciativ, hospodářské komory, regionální rozvojové agentury a dalších relevantních organizací. Rada pro inovace bude:

2.



určovat hlavní směry realizace RIS,



rozhodovat o nových projektech RIS a jejich zařazení do seznamu projektů,



určovat garanty těchto projektů,



průběžně vyhodnocovat realizaci těchto projektů a tím i naplňování specifických cílů a globálního cíle RIS.

Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor regionálního rozvoje

Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina bude plnit výkonnou funkci při realizaci RIS a bude zajišťovat zejména:    

Organizaci setkání Rady pro inovace Kraje Vysočina (dvakrát ročně), Monitoring a hodnocení realizace projektů RIS a naplňování cílů RIS (příprava podkladů pro Radu pro inovace), Návrh nových rozvojových projektů RIS (k projednání v Radě pro inovace), Pořádání dalších akcí na podporu zvyšování povědomí o aktivitách v oblasti výzkumu, vývoje a inovací za účelem posílení partnerství subjektů inovačního systému Kraje Vysočina (semináře, workshopy). 18

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Seznam rozvojových projektů RIS Kraje Vysočina na léta 2013 - 2020

19

Příloha 1 SEZNAM ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ RIS KRAJE VYSOČINA NA LÉTA 2013 - 2020

1. Přehled projektů Prioritní oblast A – Inovační infrastruktura a transfer technologií Specifický cíl A1 – Zřízení kontaktních míst na VŠ pro podporu spolupráce s privátním sektorem Projekt: A1.1 Kontaktní místa pro privátní sektor pro podporu spolupráce s VŠ Specifický cíl A2 – Podpora komercionalizace výsledků výzkumu a vývoje Projekty: A 2.1 Patentový fond Kraje Vysočina A 2.2 Podpora firem v Kraji Vysočina na vytvoření pracovních míst pro VaVaI A 2.3 Inovační vouchery Kraje Vysočina Specifický cíl A3 – Zakládání a rozvoj výzkumných klastrů Projekt: A 3.1 Facilitace založení výzkumných klastrů na území Kraje Vysočina Specifický cíl A4 – Stimulace zakládání podnikatelských inkubátorů Projekt: A 4.1 Vybudování podnikatelského inkubátoru v Kraji Vysočina Specifický cíl A5 – Podpora zakládání start-ups a spin-offs Projekty: A 5.1 Profesionální poradenské služby pro zakládání spin-off a inovativních start-up firem A 5.2 Workshopy – organizovaná setkání investorů rizikového kapitálu se zástupci spinoffs a inovativních start-ups A 5.3 Fond mikropůjček pro zakládání a rozvoj spin-offs a inovativních start-ups Prioritní oblast B – Lidské zdroje a PR inovačních aktivit Specifický cíl B1 – Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů o znalostní ekonomice Projekty: B 1.1 Škola inovací Kraje Vysočina

2

Specifický cíl B2 – Zvýšení kvalifikace lidských zdrojů ve znalostních institucích Projekty: B 2.1 Rozvoj pedagogických pracovníků na VŠ B 2.2 Stipendia bakalářům B 2.3 Rozvoj měkkých kompetencí (soft skills) pedagogických pracovníků Specifický cíl B3 – Rozvoj systému technického a dalšího vzdělání na ZŠ a SŠ Projekty: B 3.1 Technické a přírodní vědy – šance pro mladé B 3.2 Stáže studentů a pedagogů SŠ ve firmách Specifický cíl B4 – Propagace a medializace problematiky VaVaI Projekt: B4.1 Propagace a medializace RIS a jejích výstupů

Prioritní oblast C – Mezinárodní spolupráce Specifický cíl C1 – Podpora navázání mezinárodních kontaktů a účastí v mezinárodních projektech VaV Projekty: C 1.1 Workshopy pro mezinárodní výměnu poznatků ve výzkumu a vývoji C 1.2 One-stop-shop centrum pro programy podpory mezinárodní spolupráce Specifický cíl C2 – Podpora exportních aktivit firem s inovačním potenciálem Projekty: C 2.1 Zřízení exportního centra pro inovační firmy C 2.2 Uplatnění principů technology foresight pro klíčová odvětví v Kraji Vysočina a návazné VaV projekty

3

2. Popis projektů Kontaktní místa pro privátní sektor pro podporu spolupráce s VŠ

Název projektu:

A 1.1


A1 Zřízení kontaktních míst pro podporu spolupráce mezi privátním sektorem a VŠ


Počet zřízených kontaktních míst

Cílová hodnota:



VŠPJ, Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzy: Projekt reaguje na zjištění analytické části (Zpráva z terénního šetření ve firmách, kapitola 2, str. 6) týkající se potřeby zlepšení komunikace mezi VŠ a firmami za účelem většího rozlišení schopností a potřeb obou stran realizovat společný smluvní výzkum. Projekt zároveň reflektuje na jedno z ohrožení obsažené ve SWOT analýze – přetrvávající izolovanost podniků na straně jedné a vysokých škol a výzkumných ústavů na straně druhé. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Tento projekt si klade za cíl zřídit kontaktní místa pro podporu spolupráce mezi privátním sektorem a vysokými školami, ideálně s Vysokou školou polytechnickou Jihlava. Úkolem těchto kontaktních míst bude: - Plnit funkci hlavního komunikačního místa pro příjem poptávek smluvního výzkumu ze strany firem - Mapování výzkumných aktivit na jednotlivých katedrách VŠ a jejich výsledků vhodných ke komercializaci - Aktivní komunikace s firmami – poskytování informačního servisu firmám o aktivitách VŠ v oblasti výzkumu a vývoje (např. prostřednictvím newsletteru, informací na webových stránkách, apod.), organizace setkání zástupců VŠ a firem (workshopy, kulaté stoly) k posílení vzájemné spolupráce v oblasti VaV. V roce 2013 by mělo vzniknout 1 kontaktní místo (za všechny katedry VŠPJ). V závislosti na dalším vývoji aktivit v oblasti aplikovaného výzkumu pro firmy by došlo v dalších letech (po roce 2013) k rozšíření počtu kontaktních míst. Tato kontaktní místa by byla přiřazena k jednotlivým stávajícím či budoucím katedrám, které mají potenciál realizovat aplikovaný výzkum a vývoj pro firmy (katedra elektrotechniky a informatiky, katedra matematiky, katedra cestovního ruchu, další případné nové katedry VŠPJ). Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Zřízení kontaktního místa: v roce 2013 - Výběr prostor, pořízení vybavení: 2 – 3/2013 - Výběr zaměstnance kontaktního místa: 2 – 4/2013 - Zahájení činnosti - uspořádání úvodního workshopu k zahájení činnosti kontaktního místa pro firmy, uveřejnění informací o kontaktním místu na webových stránkách VŠPJ a Kraje Vysočina: 5 – 6/2013 Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 2013: 750 000 Kč (nákup vybavení: HW, SW, inventář; mzdové náklady, režijní náklady, náklady na organizaci WS), v dalších letech provozní náklady (mzdové a režijní náklady) ve 4

výši 666 000 Kč ročně; finanční prostředky VŠPJ a/nebo Kraje Vysočina. Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2013 Finanční prostředky VŠPJ 750 a/nebo Kraje Vysočina Vypracoval: Ing. David Pawera


5

Název projektu:

A 2.1

Patentový fond Kraje Vysočina





Cílová hodnota:

10 ročně


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt vychází z informací získaných v rámci terénního šetření ve firmách (kapitola 2, str. 5), z nichž vyplynula poptávka výzkumných organizací i firem po asistenci Kraje Vysočina při zajišťování průmyslově-právní ochrany výsledků výzkumu a vývoje, které mají být transferovány do aplikačního sektoru (ve formě finanční podpory). Tento projekt zároveň řeší jednu z identifikovaných slabých stránek ve SWOT analýze – nízkou úroveň průmyslově-právní ochrany výsledků výzkumu a vývoje u firem a výzkumných organizací na území Kraje Vysočina. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Patentový fond bude mít za cíl podpořit potenciální přihlašovatele vynálezů, vlastníky vynálezů, malé a střední podniky, VŠ a výzkumné ústavy při zajišťování průmyslově-právní ochrany výsledků jejich VaV aktivit. Žadatelé budou moci získat dotaci až do výše 400 000,- Kč (pro případ přihlášky k udělení evropského či jiného zahraničního patentu, např. americký patent). Z této dotace bude možné pokrýt až 80 % nákladů spojených s ochranou průmyslového vlastnictví souvisejícího s přihlášením vynálezu (národního, evropského či jiného, např. amerického) nebo užitného vzoru. Předběžný odhad rozpočtu patentového fondu činí 1 mil. Kč (předpokládá se, že jen menšina žadatelů bude žádat o udělení evropského či jiného zahraničního patentu). Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Zpracování projektové fiše Patentového fondu (forma dotačního programu), výběr odborných konzultantů: 1 - 3/2015 Schválení Patentového fondu v orgánech kraje: 4 – 6/2015 Vyhlášení programu: 9/2015 Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 100 tis. Kč na expertní služby konzultantů při zpracování programu, 1 mil. Kč alokace programu; prostředky Kraje Vysočina Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2015 Rozpočet Kraje Vysočina 1 100 Vypracoval: Ing. David Pawera


6

Podpora firem v Kraji Vysočina na vytvoření pracovních míst pro VaVaI

Název projektu:

A 2.2




Průzkum u firem v Kraji Vysočina, následně připravený pilotní dotační program pro firmy sídlící v Kraji Vysočina (k dosažení v roce 2013)

Cílová hodnota:

1 průzkum, 1 pilotní dotační program


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Účelem projektu je reagovat na poptávku zejména malých a středních firem zjištěnou během terénního šetření ve firmách (kapitola 2, str. 6 a další) týkající se finančních stimulů při vytváření pracovních míst ve výzkumu a vývoji. Pro malé a střední firmy je finančně nákladné zřizovat pracovní místa ve výzkumu a vývoji (efekty z takto vytvořených pracovních míst se dostaví za poměrně dlouhou dobu), proto by tyto firmy uvítaly finanční podporu ze strany Kraje Vysočina. Zároveň se tento projekt snaží řešit jedno z ohrožení uvedené ve SWOT analýze – častá neochota firem zahájit či rozšířit VaV aktivity. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Účelem tohoto projektu je stimulovat VaV aktivity firem působících v Kraji Vysočina. Je velmi důležité, aby stávající aktivity firem v kraji Vysočina byly více sofistikovány a zaměřeny také na výzkum a vývoj nových inovativních produktů, které budou posléze transferovány do samotných výrobních aktivit v závodech v Kraji Vysočina. Tím samozřejmě dojde ke zvýšení přidané hodnoty výroby a k dalším investicím do rozvoje lidských zdrojů a technologického vybavení, což vytvoří podmínky pro dlouhodobější uchování a rozvoj výrobních aktivit firem (českých i zahraničních) v Kraji Vysočina. Samozřejmě se jedná zejména o firmy s vyšší technickou náročností výroby a nejedná se tedy vyloženě o nízkonákladovou výrobu založenou na výrobě jednoduchých dílů a komponentů (např. základní výlisky a výkovky, atd.) případně montáž. Záleží samozřejmě jen na firmách samotných, zda chtějí investovat do lidských zdrojů a technologií ve VaV a zda v kladném případě chtějí tyto aktivity dále rozvíjet formou spolupráce s univerzitami, výzkumnými ústavy a dalšími firmami. Nicméně je potřebné zmíněnou skupinu firem, které mají v Kraji Vysočina výrobní aktivity s vyšší úrovní přidané hodnoty, k těmto aktivitám motivovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o individuální záležitost u každé firmy, bude zapotřebí provést terénní průzkum. Bude navštíven vybraný vzorek cca 20 firem splňujících výše uvedená kritéria a bude s nimi proveden strukturovaný rozhovor na základě připraveného stručného dotazníku. Poté bude vyhodnocen jejich zájem o tuto formu podpory. V kladném případě bude následovat pilotní fáze přípravy a realizace malého pilotního dotačního programu s omezenou alokací v režimu de minimis, v rámci něhož bude vybraným firmám poskytnuta podpora na vytvoření pracovních míst v oboru VaVaI. Alokace pilotního dotačního programu, forma a výše podpory bude stanovena na základě výsledků šetření ve firmách (předběžný odhad alokace programu 3 mil. Kč). Po uskutečnění realizace pilotního dotačního programu bude na základě výsledků jeho čerpání a zkušeností firem a jejich skutečného zájmu připraven dotační program, který by měl být notifikován, aby se předešlo problémům s veřejnou podporou. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Výběr konzultační firmy – následně výběr portfolia firem v Kraji Vysočina, příprava dotazníku pro strukturovaný rozhovor: 1 – 2/2015 (event. příprava a realizace šetření u firem ve vlastních 7

kapacitách Kraje Vysočina) Šetření u firem: 3 - 5/2015 Vyhodnocení šetření: 6/2015 Příprava pilotního dotačního programu, projednání a schválení v orgánech kraje: 7 – 12/2015 (realizace pilotního dotačního programu až v roce 2016) Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 150 tis. Kč (náklady na provedení terénního šetření – prostřednictvím konzultační firmy vzešlé z výběrového řízení nebo ve vlastních kapacitách Kraje Vysočina), 50 tis. Kč (expertní služby konzultanta související s přípravou fiše programu, příp. zpracování programové fiše ve vlastních kapacitách Kraje Vysočina); rozpočet Kraje Vysočina. Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2015 Rozpočet Kraje Vysočina 200 Vypracoval: Ing. David Pawera


8

Název projektu:

A 2.3

Inovační vouchery Kraje Vysočina




Podpořené projekty

Cílová hodnota:

10 ročně


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt vychází ze zjištění terénního šetření znalostních institucí (kapitola 3.2, str. 13), v rámci něhož znalostní instituce projevily zájem o užší navázání spolupráce s Krajem Vysočina a o podporu z jeho strany pro realizaci spolupráce ve výzkumu a vývoji s podnikatelskými subjekty. Projekt se zároveň snaží eliminovat ohrožení SWOT analýzy inovačního systému Kraje Vysočina, konkrétně přetrvávající izolovanost podniků na straně jedné a vysokých škol a výzkumných ústavů na straně druhé – nízkou úroveň komercializace výsledků výzkumu a vývoje a zároveň podpořit jednu z příležitostí ve SWOT analýze – zvýšit spolupráci mezi firmami a vědeckotechnickými institucemi prostřednictvím vhodných finančních nástrojů. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Program Inovační vouchery Kraje Vysočina má za cíl prostřednictvím dotační podpory dosáhnout zvýšení spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje mezi vědecko-výzkumnými pracovišti vysokých škol a výzkumných ústavů a podnikatelskou sférou. Cílem programu je tak přispět k naplnění potřeby regionálního inovačního systému – posílit transfer technologií směrem od výzkumu a vývoje k aplikační sféře. Dotace bude poskytnuta znalostním institucím (VŠ, výzkumné ústavy) se sídlem, příp. pobočkou na území kraje na realizaci výzkumných a vývojových projektů ve spolupráci s firmami, příp. na projekty smluvního výzkumu realizované na základě konkrétní poptávky firem. Znalostní instituce budou moci navázat spolupráci s firmami se sídlem či provozovnou v kterémkoliv kraji ČR. Znalostní instituce budou vybrány hodnotící komisí – hodnoceny budou programy výzkumné činnosti na daný a následující rok a rovněž konkrétní témata výzkumu, která hodlají znalostní instituce nabídnout firmám, příp. způsob, jakým znalostní instituce hodlají získat konkrétní poptávky od firem po smluvním výzkumu. V případě schválení žádosti získá znalostní instituce obnos ve výši 400 000 Kč, který bude rozdělen na dvě částky ve výši 200 000 Kč, tzn. 2 inovační vouchery pro realizaci dvou výzkumných projektů ve spolupráci s firmami, příp. projektů smluvního výzkumu realizovaných na základě konkrétní poptávky firem. Daná částka 200 000 Kč bude představovat max. 80 % dotaci na krytí nákladů výzkumného projektu, zbylých min. 20 % bude doloženo žadatelem bez ohledu na původ těchto finančních prostředků (vlastní zdroje znalostní instituce, finanční zdroje firem). Lhůta pro vyčerpání přidělené částky, tj. 400 000 Kč na 2 inovační vouchery, bude jeden rok od data přiznání dotace. Částky na nevyčerpané inovační vouchery budou vráceny příjemcem poskytovateli po uplynutí této lhůty. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: -

Příprava programu: 1 – 3/2013 Projednání programu v orgánech kraje (Rada, Zastupitelstvo): 4 – 6/2013 Vyhlášení programu, příjem žádostí: 9/2013

Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 2 mil. Kč ročně, rozpočet Kraje Vysočina

9

Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2013 Rozpočet Kraje Vysočina 2 000 Vypracoval: Ing. David Pawera

Verze/datum: 3/12.11.2012 Facilitace založení výzkumných klastrů na území Kraje Vysočina

Název projektu:

A 3.1


SC A3 – Zakládání a rozvoj výzkumných klastrů


Počet realizovaných facilitačních projektů

Cílová hodnota:



Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt reaguje na zjištění mapování institucí, které se podílí na podpoře inovací v kraji (kap. 3.1, str. 23), kterým je nedostatečně rozvinutá klastrová spolupráce firem, VŠ a výzkumných ústavů na území Kraje Vysočina, přičemž klastry jsou jedním z pilířů konkurenceschopnosti v jiných regionech ČR. Ve vztahu ke SWOT analýze tento projekt se snaží využít silné stránky, a to časté spolupráce firem s jinými firmami (ve všeobecném slova smyslu, nejen v oblasti výzkumu a vývoje) a zároveň eliminovat slabé stránky – ojedinělé aktivity ve výzkumu a vývoji u většiny malých a středních firem, nedostatek finančních prostředků u malých a středních firem na tyto aktivity a s tím související nízké výdaje firem na výzkum a vývoj. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Cílem tohoto projektu je identifikovat možnosti vzniku nových výzkumných klastrů na území Kraje Vysočina. Výzkumné klastry jsou jedním z klíčových prvků zvyšování regionální konkurenceschopnosti na bázi spolupráce firem, VŠ a výzkumných ústavů v konkrétním odvětví či segmentu výzkumu a vývoje. Díky této spolupráci dochází k prohloubení znalostního potenciálu a tím i k bližší specializaci výzkumných aktivit regionu v určitém segmentu, což přispívá ke zvýšení přidané hodnoty produkce a k vytváření konkurenčních výhod pro firmy v regionu, které by se měly projevit také ve zvýšení jejich exportního potenciálu. V současné době existuje na území Kraje Vysočina jedna klastrová organizace – Klastr přesného strojírenství Vysočina. Kromě této klastrové organizace je žádoucí iniciovat vznik dalších klastrových iniciativ, z nichž nemusí nutně vzniknout formalizované klastrové organizace s právní subjektivitou, podstatné je vytvoření fungujících sítí firem, VŠ a výzkumných ústavů v určitém odvětví či jeho dílčím segmentu, které mohou efektivně spolupracovat na výzkumných projektech i v rámci neformálního klastrového uskupení. K vytvoření nových výzkumných klastrů se nabízí tato odvětví:  Dřevařský průmysl;  Potravinářský průmysl;  Automobilový průmysl;  IT. V roce 2013 by měla proběhnout série facilitačních workshopů za účelem vytvoření a zahájení činnosti nových klastrových iniciativ (alespoň dvou z výše uvedených odvětví), v rámci nichž 10

budou iniciovány a následně realizovány konkrétní společné výzkumné projekty členů v určitých segmentech daných odvětví. Za tímto účelem proběhne série facilitačních workshopů (3 pro každé odvětví) za účasti potenciálních členů klastru a profesionálního facilitátora. V dalších letech po roce 2013 mohou potenciálně vzniknout v některých z výše uvedených odvětví další klastrové iniciativy. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Výběrové řízení na dodavatele mapovacích a facilitačních služeb pro vznik dvou klastrových iniciativ: 1 – 2/2013 Příprava metodiky mapování firem a dalších vhodných potenciálních členů pro dva vybrané klastrové projekty: 3/2013 Mapování firem a dalších vhodných potenciálních členů pro dva vybrané projekty: 4 – 6/2013 Organizace tří facilitačních workshopů (pro každé vybrané odvětví zvlášť): 9 – 11/2013 Vznik klastrových iniciativ a zahájení jejich činnosti v oblasti VaV: od 1/2014 V dalších letech realizace RIS (období 2014 – 2020) se předpokládá vznik ještě jedné klastrové iniciativy. Náklady projektu: 300 tis. Kč (zpracování metodiky pro oba klastrové projekty, mapování potenciálních členů a pořádání workshopů u obou klastrových projektů). Identifikace možných finančních zdrojů: -

Rozpočet Kraje Vysočina Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2013 Rozpočet Kraje Vysočina 300



11

Vybudování podnikatelského inkubátoru v Kraji Vysočina

Název projektu:

A 4.1


SC A4 – Stimulace zakládání podnikatelských inkubátorů


Zřízený podnikatelský inkubátor

Cílová hodnota:

1 inkubátor


větší podnikatelský subjekt

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt se opírá o zjištění analytické části, konkrétně terénního šetření podpůrných institucí (kap. 3.1, str. 24), kterým je v podstatě neexistující infrastruktura pro podporu začínajících inovativních firem (start-ups, spin-offs) – momentálně v Kraji Vysočina neexistuje žádný podnikatelský inkubátor. Ve SWOT analýze je jako jedna ze silných stránek uveden postupný růst inovativních podniků v kraji, v souvislosti s tím je nutné vytvořit podmínky pro to, aby nových inovativních podniků s vysokým potenciálem růstu mohlo být v kraji více. Budování a rozvoj infrastruktury pro vznik nových inovativních firem je zároveň jednou z příležitostí obsažených ve SWOT analýze. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Kraj Vysočina nemá doposud vybudovanou primární infrastrukturu pro podporu inovačního podnikání, např. vědecko-technický park či podnikatelský inkubátor s parametry (kapacitními a technickými) srovnatelnými s vědecko-technickými parky či podnikatelskými inkubátory v jiných regionech ČR. Účelem tohoto projektu je změnit tento stav a vybudovat nový moderní podnikatelský inkubátor, který umožní středoškolským a vysokoškolským studentům během či po ukončení jejich studia připravit a realizovat jejich inovativní podnikatelské záměry (podnikatelský inkubátor bude samozřejmě k dispozici nejen pro studenty a absolventy). Jako nejvhodnější instituce pro zajištění vybudování a následného provozu podnikatelského inkubátoru se jeví Vysoká škola polytechnická Jihlava (předpokládaná výměra inkubátoru 1500 m2). Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Výběr vhodných prostor/lokality pro zřízení inkubátoru:1 – 2/2013 Zpracování stavební projektové dokumentace (včetně vyřízení potřebných povolení: územní rozhodnutí/stavební povolení): 3 – 9/2013 Zpracování projektové žádosti o podporu z příslušného dotačního programu: 2013 (v případě výzvy v programu OPPI – Prosperita), 2014 (v příštím programovacím období – předložení do některého z nových vhodných programů) Zahájení výstavby inkubátoru: 2014 – 2015 (podle termínu předložení žádosti o dotaci) Uvedení inkubátoru do provozu: 2015 – 2016 (v závislosti na období realizace stavby) Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 2013: 800 tis. Kč – zpracování stavební projektové dokumentace včetně žádosti o dotaci (s možným posunem do roku 2014); zdroje nositele projektu 2014: 40 mil. Kč – výstavba a vybavení inkubátoru (s možným posunem do roku 2015); příslušný dotační program a zdroje nositele projektu (kofinancování) Po uvedení inkubátoru do provozu se počítá provozními náklady (elektrická energie, voda, vytápění, plyn, náklady na opravy a udržování) ve výši 1,4 mil. Kč ročně. Tyto náklady budou 12

hrazeny nájemci, náklady na opravy a udržování budou hrazeny také nositelem projektu, část těchto nákladů bude hrazena rovněž z dotace z příslušného dotačního programu po dobu trvání projektu. Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2013 (2014) Zdroje nositele projektu 800 Příslušný dotační program, zdroje nositele projektu Vypracoval: Ing. David Pawera


13

2014 (2015) 40 000

Profesionální poradenské služby pro zakládání spin-off a inovativních start-up firem

Název projektu:

A 5.1




Profesionální poradenský tým, počet podpořených spin-off a inovativních start-up projektů

Cílová hodnota:

1 profesionální poradenský tým, 10 (předpoklad vzniku 2 společností ročně)


Vysoká škola polytechnická Jihlava, příp. větší podnikatelský subjekt

projektů

ročně

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Daný projekt se opírá o zjištění analytické části, konkrétně terénního šetření podpůrných institucí pro podporu inovací (kap. 3.1, str. 24), že na území Kraje Vysočina nejsou poskytovány poradenské služby v oblasti inovačního podnikání. Co se týče vazby projektu na SWOT analýzu, projekt souvisí s jednou z příležitostí, a to s budováním a rozvojem infrastruktury pro vznik nových inovativních firem, k níž neodmyslitelně patří také kvalitní poradenské služby. Dále projekt hodlá stimulovat silnou stránku SWOT analýzy – postupný růst inovativních podniků v Kraji Vysočina, jelikož pro růst inovativních podniků (stávajících i nových) je poskytování kvalitních poradenských služeb naprosto nezbytné. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Tento projekt navazuje na projekt vybudování podnikatelského inkubátoru v Kraji Vysočina. Účelem tohoto projektu je zajistit začínajícím podnikatelům poskytování odborných poradenských služeb pro přípravu a následnou realizaci jejich inovativních podnikatelských záměrů, konkrétně:    

posouzení technických aspektů potenciálního nového produktu, technologie či služby – porovnání s aktuálním stavem techniky, asistence při zajištění průmyslově-právní ochrany výsledku výzkumu a vývoje pro finální produkt, příp. produktu jako takového, pomoc se zpracováním podnikatelského záměru včetně analýzy trhu a finančního plánu pomoc se založením firmy a realizace podnikatelského záměru.

Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: V závislosti na termínu vybudování a zprovoznění podnikatelského inkubátoru: 2015 – 2016 (sestavení týmu pracovníků a externích expertů, zahájení poskytování poradenských služeb) Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 2,2 mil. Kč ročně (mzdové + režijní náklady poradenského týmu, náklady na externí experty); prostředky nositele projektu, projektové financování, příjmy z pronájmu a poskytování poradenských služeb. Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2015 (2016) Prostředky nositele projektu, projektové 2 200 financování, komerční příjmy Vypracoval: Ing. David Pawera


14

Workshopy – organizovaná setkání investorů rizikového kapitálu se zástupci spin-offs a inovativních start-ups

Název projektu:

A 5.2




uskutečněný workshop

Cílová hodnota:

1 workshop (k dosažení v roce 2013)


Kraj Vysočina (ve spolupráci s partnery – MPO, CzechInvest, sítě business angels, CVCA)

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt se opírá o zjištění analýzy – terénního šetření firem (kapitola 2, str. 6 a další), v rámci něhož vyplynulo, že inovativní firmy na území Kraje Vysočina nevyužívají rizikový kapitál. Rizikový kapitál je přitom zajímavou alternativou financování inovačních záměrů oproti dotačním a standardním úvěrovým nástrojům. Projekt reaguje na následující body SWOT analýzy: slabé stránky – malé výdaje firem do VaV aktivit, nedostatek finančních prostředků u řady podniků na VaV aktivity, příležitosti – podpora investic a zaměstnanosti v high-tech sektorech, akvizice rizikového kapitálu do fungujících i nově zakládaných inovativních firem. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: V ČR a tím pádem i v Kraji Vysočina je v současné době velmi málo vznikajících inovativních MSP (spin-offs, inovativní start-ups). Kromě mnoha jiných faktorů je jedním z důvodů také to, že tyto firmy nemají přístup k prostředkům pro zahájení své podnikatelské činnosti a následný rozvoj (nemají historii a de facto ani žádný majetek; nejsou pro klasickou banku dostatečně bonitním subjektem). Ve vyspělých zemích usnadňují takovýmto firmám rozjezd investice ze soukromých zdrojů rizikového kapitálu (business angels, seed fondy, venture kapitálové fondy) zejména ve formě přímého majetkového vstupu (private equity). Soukromí investoři typu business angels (zkušení podnikatelé investující svůj kapitál do malých začínajících firem a poskytující zároveň mentoring manažerům těchto firem) jsou v ČR ve velmi omezeném počtu (existují 4 menší sítě business angels), jsou také k dispozici venture kapitáloví investoři hledající mladé inovativní podniky, kterým by rády poskytly financování rané fáze a fáze růstu, v některých případech také u startovní či předstartovní fáze. Tito venture kapitáloví investoři jsou v ČR sdruženi v České asociaci private equity a venture kapitálu – Czech Private Equity & Venture Capital Association (CVCA). V souladu se specifickým cílem A5 by bylo vhodné usnadnit zakládání a rozvoj nových inovativních MSP v Kraji Vysočina přilákáním těchto investorů a jejich bližším seznámením s možnostmi investování v kraji. Na základě skautingu v rámci projektu CzechEkoSystem budou identifikovány vhodné začínající firmy, které mají potenciál k financování prostřednictvím rizikového kapitálu. Poté, co vybrané firmy projdou poradenskými službami v rámci tohoto projektu, bude zapotřebí vyhledat těmto firmám vhodné investory rizikového kapitálu pro uskutečnění jejich podnikatelského záměru, příp. pro podání žádosti o private equity do ČRUIF (Český rozvojový uzavřený investiční fond – Seed fond MPO). Pro tyto účely by Kraj Vysočina pořádal ve spolupráci s agenturou CzechInvest, jejími vybranými skauty a poradci pro Kraj Vysočina v rámci projektu CzechEkoSystem a ČRUIF workshopy vybraných firem s investory rizikového kapitálu (uvedení partneři by oslovili potenciální investory z existujících sítí Business Angels, CVCA, případně by využili jiných kontaktů na další potenciální investory rizikového kapitálu). Účelem těchto workshopů by bylo zprostředkovat jednání mezi začínajícími inovativními firmami a investory formou prezentací těchto firem a následných konzultací s investory a přispívat tak k postupnému zvyšování objemu investic rizikového kapitálu do nových začínajících 15

inovativních firem na území Kraje Vysočina. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Pořádání 1 workshopu ročně, termín v závislosti na výzvách v projektu CzechEkoSystem a ČRUIF. Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 25 tis. Kč (náklady na organizaci 1 workshopu v roce 2014), prostředky agentury CzechInvest, MPO (ČRUIF), Rozpočet Kraje Vysočina. Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2014 Rozpočet Kraje Vysočina, MPO 25 (ČRUIF) a Agentury CzechInvest Vypracoval: Ing. David Pawera


16

Fond mikropůjček pro zakládání a rozvoj spin-offs a inovativních start-ups

Název projektu:

A 5.3





Cílová hodnota:

8 podpořených projektů ročně


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt koresponduje se zjištěním terénního šetření firem v rámci analytické části (kapitola 2, str. 6 a další) – nedostatkem finančních prostředků většiny firem na VaV aktivity. Projekt dále reaguje na následující body SWOT analýzy: slabé stránky – malé výdaje firem do VaV aktivit, nedostatek finančních prostředků u řady podniků na VaV aktivity. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Smyslem Fondu mikropůjček (revolvingového fondu) je veřejná podpora malých a středních, existujících (max. do 3 let existence) nebo vznikajících podniků v Kraji Vysočina. Podpora bude probíhat prostřednictvím poskytování zvýhodněných mikropůjček pro realizaci inovativních projektů – výzkumných, vývojových činností, směřujících k vytvoření nových nebo rozšíření stávajících výrobků či služeb nebo zlepšení jejich užitných vlastností, vstupu na nové trhy, zavedení nových postupů či změn ve výrobě, distribuci, řízení, organizaci práce nebo kvalifikaci pracovní síly. Maximální výše podpory pro jeden podnikatelský subjekt dosáhne výše 500 tis. Kč, bude požadováno spolufinancování ze strany žadatele min. ve výši 20 % z celkových nákladů projektu. Poskytnuté mikropůjčky budou zajištěny osobní směnkou žadatele. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: 2013: příprava fondu – ustavení pracovní skupiny, zpracování koncepce fondu, projednání v orgánech Kraje Vysočina 2014: spuštění fondu Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 4 mil. Kč (pro rok 2014); zdroje Kraje Vysočina; nutnost dalších prostředků pro fungování fondu v příštích letech vzhledem k postupnému splácení mikropůjček podpořenými firmami. Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj od 2014 4 000 Rozpočet Kraje Vysočina



17

Název projektu:

B 1.1

Škola inovací Kraje Vysočina


B1 Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů o znalostní ekonomice


Počet absolventů/účastníků ročně

Cílová hodnota:

30


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Projekt reaguje na nedostatečné znalosti o problematice výzkumu, vývoje a inovací u pracovníků firem, které byly identifikovány v analytické části, konkrétně při terénním šetření intermediárních institucí pro podporu inovací (kapitola 2.1, str. 5 a další) a při terénním šetření firem (kapitola 2, str. 6 a další). Uvedené nedostatečné povědomí je zároveň zmíněno mezi slabými stránkami SWOT analýzy, dále projekt řeší jedno z ohrožení uvedené ve SWOT analýze, kterým je častá neochota firem zahájit či rozšířit VaV aktivity. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Bude se jednat o 2 až 3 denní školení pro podnikatele, které se bude zaměřovat na jednotlivé metody rozpoznání inovačního potenciálu firmy, inovačního managementu firmy, financování inovačních projektů, technology foresight, navazování partnerství v inovačním procesu, apod. Školení bude obsahovat jak teoretickou část s informacemi o nejnovějších trendech řízení inovací ve firmách, tak rovněž praktickou část s interaktivními metodami výuky (řešení konkrétních příkladů/případových studií, práce v týmech, atd.). Školení bude zajištěno prostřednictvím zkušených odborníků na oblast VaVaI z univerzit, konzultačních společností i podniků jako takových. Součástí školení bude také exkurze do vybrané inovační firmy. Cíl školení, cílové skupiny: Cílem školení je zlepšit kompetence v inovačním podnikání u manažerů malých a středních firem, kteří jsou hlavní cílovou skupinou. Řada malých a středních firem v Kraji Vysočina se totiž nevěnuje systematicky VaV aktivitám, což má za následek poměrně malou intenzitu zavádění nových inovativních produktů či technologií v těchto firmách, což může ve středně až dlouhodobém horizontu vyústit ve ztrátu jejich konkurenceschopnosti v současné globální ekonomice. Proto budou manažeři malých a středních firem seznámeni s konkrétními praktickými metodami, jak analyzovat inovační možnosti své firmy a efektivně řídit inovační proces tak, aby jeho koncovým výstupem byly nové inovativní výrobky, technologie či služby. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity a dílčí činnosti: Přípravná fáze: 2 – 4 /2013 Konání akce: 5/2013 a pak každoročně do 2020 Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: Cca 150 000 Kč ročně (náklady na prostory, techniku, občerstvení a honoráře lektorům) Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj Rozpočet Kraje Vysočina, od roku 2014 možnost čerpání z relevantního operačního programu, zaměřeného na rozvoj lidských zdrojů Vypracoval: Mgr. Jiří Štěpán

od 2013 150 ročně

Verze/datum: 2/21.9.2012 18

Název projektu:

B 2.1

Rozvoj pedagogických pracovníků na VŠ




a) počet uspořádaných konferencí a workshopů ročně b) počet zapojených zahraničních odborníků ročně

Cílová hodnota:

a) 4 b) 4


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Projekt navazuje na skutečnosti identifikované v terénním šetření institucí vědeckovýzkumné sféry (kapitola 2.6, str. 11 a 3.1, str. 13) a také institucí pro podporu inovací (kapitola 2.1, str. 5 a další), kterými jsou nedostatečné odborné kompetence VŠ výzkumných pracovníků na území Kraje Vysočina a potřeba získat přístup k dostupnému vědeckému know-how z jiných regionů, včetně zahraničních, a to nejlépe formou navázání osobních kontaktů se zahraničními výzkumnými pracovníky. Projekt má vazbu na dvě slabé stránky ve SWOT analýze: nedostatečně rozvinutá a nízká úroveň vysokého školství v Kraji Vysočina, slabá vědecko-výzkumná základna. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Bude se jednat o podporu získávání zkušeností výzkumných pracovníků VŠ a výzkumných ústavů Kraje Vysočina formou vystoupení zahraničních odborníků, kteří budou na konferencích a workshopech pořádaných v Kraji Vysočina prezentovat výsledky své výzkumné činnosti a způsoby jejich využití ve výuce. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Příprava – 2014 Realizace – 2014-2017 Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: Cca 200 000 Kč ročně (náklady na prostory, techniku, občerstvení a honoráře a cestovné lektorům – zahraničním expertům) Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj od 2013 Rozpočet Kraje Vysočina, od roku 2014 možnost čerpání z relevantního operačního 200 programu, zaměřeného na rozvoj lidských zdrojů Vypracoval: Mgr. Jiří Štěpán


19

Název projektu:

B 2.2

Stipendia bakalářům




Počet podpořených studentů ročně

Cílová hodnota:

25


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt má za cíl zvýšit úroveň absolventů VŠ a tím i samotných VŠ na území Kraje Vysočina za účelem postupně eliminovat nedostatek kvalitních VŠ výzkumných pracovníků (na základě zjištění z terénního šetření institucí vědeckovýzkumné sféry (kapitola 2.6, str. 11 a 3.1, str. 13) a institucí pro podporu inovací - kapitola 2.1, str. 5 a další) formou podpory vhodných potenciálních pracovníků z vlastních řad. Projekt se zároveň zaměřuje na potlačení následujících slabých stránek uvedených ve SWOT analýze: nedostatek zaměstnanců ve VaV, nedostatek vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, slabá vědecko-výzkumná základna. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Záměrem programu je poskytnutí dotací či finančního příspěvku studentům bakalářského studia, kteří splní veškeré nutné podmínky pro získání dotace (řádné studium v prezenční formě, aktivní plnění studijních povinností v rámci studia oboru, které bude podpořeno dotací). Dotaci mohou obdržet studenti prvních ročníků bakalářského studia, kteří v rámci studia na střední škole splnili podmínky: - Reprezentant České republiky na mezinárodní úrovni (např. matematické, fyzikální, biologické, chemické aj. olympiády, soutěže) - umístění v krajských kolech národních olympiád do třetího místa (pro středoškolskou mládež – kategorie A, B, C), nebo u uměleckých oborů účast ve významných mezinárodních soutěžích, získání mezinárodních ocenění (akceptovatelnost uvedené soutěže posoudí poskytovatel dotace). Dotace bude poskytnuta na osobu ve výši 35 000 Kč na semestr. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Příprava – 2014 Realizace – 2014-2020 Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: Finanční příspěvky studentům – 70 tis. na jednoho studenta ročně Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2014 Rozpočet Kraje Vysočina, od roku 2014 možnost čerpání z relevantního operačního programu, 1 750 ročně zaměřeného na rozvoj lidských zdrojů Vypracoval: Mgr. Jiří Štěpán


20

Rozvoj měkkých kompetencí (soft skills) pedagogických pracovníků

Název projektu:

B 2.3




Počet absolventů vzdělávacích kursů ročně

Cílová hodnota:

10



Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Projekt reaguje na zjištění nedostatečné kvalifikace výzkumných pracovníků ve znalostních institucích na území Kraje Vysočina, a to i v oblasti měkkých kompetencí, jak vyplývá z terénního šetření institucí vědeckovýzkumné sféry (kapitola 2.6, str. 11 a 3.1, str. 13) a intermediárních institucí pro podporu inovací (kapitola 2.1, str. 5 a další). Projektu také reaguje na dvě slabé stránky identifikované ve SWOT analýze: nedostatečně rozvinutá a nízká úroveň vysokého školství v Kraji Vysočina, slabá vědecko-výzkumná základna. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Hlavním cílem projektu je vybudování aktivní podpory pro vznik a rozvoj špičkových výzkumných a vědeckých týmů z řad manažerů a VaV pracovníků ve znalostních institucích Kraje Vysočina. Toto vzdělávání v organizačních, komunikačních a dalších dovednostech významným způsobem přispěje ke zlepšení jejich uplatnitelnosti ve výzkumu a vývoji. V současnosti jsou ze strany obchodních či projektových partnerů kladeny stéle větší nároky na individuální osobnost. Z tohoto důvodu je stále více zdůrazňován význam tzv. měkkých dovedností (soft-skills), které se svým významem již zcela vyrovnají odborným znalostem. Jedná se o soubor vlastností a dovedností osobnosti, které jsou často rozhodujícím faktorem pracovního a obchodního úspěchu a měly by tak být nedílnou součástí celoživotního učení a vzdělávání. Projekt je zaměřen na rozvoj měkkých kompetencí pedagogických pracovníků. Prostřednictvím odborných školení i osobnostního rozvoje budou rozšiřovány tyto kompetence, což bude mít pozitivní vliv na profesní růst. Projekt využívá moderní a inovativní metody výuky. Cílovou skupinou jsou zde pedagogičtí pracovníci, kteří si mnohdy uvědomují handicap v tom, že nejsou vzděláváni v oblasti komunikace, prezentace, rétorice, či přípravě přednášek a vedení obchodních jednání. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: 2014 – Příprava projektu 2014 – 2017 Realizace projektu Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: Cca 200 000 Kč ročně (náklady na prostory, techniku, občerstvení a honoráře lektorům) Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj od 2014 Rozpočet Vysoké školy polytechnické Jihlava, od roku 2014 možnost čerpání z relevantního operačního 200 ročně programu, zaměřeného na rozvoj lidských zdrojů Vypracoval: Mgr. Jiří Štěpán

Verze/datum: 2/21.9.2012 21

Technické a přírodní vědy – šance pro mladé

Název projektu:

B 3.1




a) odborné exkurze, b) besedy, c) soutěžní přehlídka výrobků žáků, d) krajská technická olympiáda, e) workshopy pro žáky ZŠ (třídenní)

Cílová hodnota:

a) 15, b) 15, c) 1, d) 1, e) 2


Kraj Vysočina, partneři – ZŠ

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Projekt reflektuje na známé zjištění, které je typické pro všechny kraje ČR, a které bylo identifikováno v rámci terénního šetření firem – nedostatek technické pracovní síly po stránce kvantitativní i kvalitativní (např. kapitola 3.1.5, str. 12 a následující). Byl zároveň zaznamenán nedostatek absolventů přírodovědných oborů (v rámci terénního šetření znalostních institucí - kap. 2.6, str. 10, kap. 3.1, str. 13 a v rámci terénního šetření intermediárních isnstitucí pro podporu inovací – kap. 3.1, str. 21-22). Tento projekt také reaguje na slabé stránky uvedené ve SWOT analýze - nedostatek kvalitní a kvalifikované technické pracovní síly v Kraji Vysočina a nedostatek absolventů přírodovědných oborů. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Prvotními příčinami nedostatku technických profesí na trhu práce je malá motivace žáků ZŠ studovat střední školy technického směru a nízké propojení teoretické školské výuky s praxí. S tímto faktem také úzce souvisí nedostatečné nástroje pro učitele a výchovné poradce k motivaci žáků ZŠ k volbě studia technického oboru na středních školách, což opět souvisí s neuspokojenou poptávkou po technických profesích na trhu práce v dalších letech. Projekt se bude zároveň zabývat zvýšením motivace žáků ZŠ ke studiu přírodovědných oborů. Realizace projektu tak přispěje k lepšímu sladění nabídky a poptávky na trhu práce a podpoří tím i další rozvoj ekonomiky Kraje Vysočina, resp. kvalitu životní úrovně obyvatel kraje. V delším časovém horizontu umožní projekt žákům získat požadovanou kvalifikaci ve vybrané technické a přírodovědné specializaci v souladu s trendy daného oboru. Tato možnost s sebou přináší adekvátní uplatnění na trhu práce. Učitelům a výchovným poradcům projekt umožní zvýšení jejich kompetencí v oblasti měkkých dovedností. Učitelé budou pak lépe připraveni a více motivováni k tomu, aby se sami stali motivátory a aktivizátory žáků ZŠ ke studiu technických a přírodovědných oborů. Zhlediska technických škol jsou cílovými kategoriemi v rámci tohoto projektu střední školy strojírenského (např. obor CNC operátor), elektrotechnického (např. obor elektrikář) a stavebního (např. obor zedník) zaměření. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Příprava - 2013 Realizace – 2014-2015 Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: Náklady na organizaci odborných exkurzí, besed, soutěžní přehlídky, technické olympiády, workshopů Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj od 2014 relevantní operační program, zaměřený 4 000 na rozvoj lidských zdrojů Vypracoval: Mgr. Jiří Štěpán


22

Název projektu:

B 3.2

Stáže studentů a pedagogů SŠ ve firmách




a) upravené studijní plány na technických SŠ b) počet absolventů stáží ve firmách

Cílová hodnota:

a) 10 b) 100 studentů, 20 pedagogů


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Projekt řeší nedostatečnou připravenost absolventů SŠ, příp. SOU v praktických znalostech a schopnostech, která vyplývá z odpovědí většiny firem získaných v rámci terénního šetření (kapitola 3.1.5, str. 12 a další). Projekt tak reaguje také na jednu ze slabých stránek SWOT analýzy – nedostatek kvalitní a kvalifikované technické pracovní síly v Kraji Vysočina. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Projekt reaguje na stále nedostatečné propojení mezi vzdělávacími institucemi a firmami v Kraji Vysočina z pohledu přípravy absolventů pro potřeby praxe a požadavků firem zejména z důvodu zvýšení jejich konkurenceschopnosti prostřednictvím inovací a zaměření na produkty a technologie s vyšší přidanou hodnotou. Klade si za cíl tuto situaci zlepšit a to pomocí systematického přístupu k uskutečňování odborných stáží jak pedagogických pracovníků, tak žáků a následně promítnout poznatky do učebních plánů. Cílovou skupinou se zde stávají především technické střední školy strojírenského, elektrotechnického a stavebního zaměření. Hlavním cílem projektu je propojit svět odborného vzdělávání více s reálným světem práce, aby školy (pedagogové) byly schopny připravit své studenty dle skutečných a reálných potřeb trhu práce (zaměstnavatelů). Tohoto cíle bude dosaženo pomocí aktivní účasti pedagogů a žáků na odborných stážích v jednotlivých firmách kraje. Současně dojde k vytvoření stálé platformy, v nichž se budou pravidelně scházet zástupci managementu firem, krajského úřadu Kraje Vysočina, KHK a v neposlední řadě ředitelé a pedagogové středních škol a odborných učilišť. Hlavním úkolem tohoto uskupení pak bude tvorba návrhů, které by vedly k modifikaci studijních a učebních oborů na úrovni SŠ. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Příprava – 2014 Realizace – 2014-2016 Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: Organizace a realizace stáží – 500 tis. Konzultační služby při přípravě studijních plánů – 400 tis. Kč Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj od 2014 Rozpočet Kraje Vysočina, od roku 2014 možnost čerpání z relevantního operačního programu, 900 zaměřeného na rozvoj lidských zdrojů Vypracoval: Mgr. Jiří Štěpán


23

Propagace a medializace RIS a jejich výstupů

Název projektu:

B 4.1


B4 Propagace a medializace problematiky VaVaI


Počet realizovaných ročních mediálních plánů

Cílová hodnota:

8


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt má za cíl zvyšovat povědomí odborné i široké veřejnosti v Kraji Vysočina o problematice výzkumu, vývoje a inovací, které se v rámci terénního šetření institucí vědeckovýzkumné sféry (kapitola 3.1, str. 13), intermediárních institucí pro podporu inovací (kapitola 3.1, str. 5 a další) i terénního šetření firem (kapitola 2, str. 5 a další) ukázalo jako nízké. V souvislosti s tím je také zapotřebí propagovat i RIS Vysočina jako takovou a aktivity v ní obsažené. Ve vztahu ke SWOT analýze projekt reaguje na slabou stránku – nedostatečné povědomí široké i odborné veřejnosti o problematice výzkumu, vývoje a inovací. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Na základě propagace a medializace v médiích a na dalších pořádaných akcích zviditelnit oblast RIS a jejich dosažených výstupů a výsledků. -

-

Články v novinách (MF Dnes, obecní zpravodaje) a odborných časopisech (Ekonom, HN), vklady do novin (průběžně v r. 2013) Informace na webových stránkách (propagace důležitých akcí zařazených do RIS (průběžně v r. 2013) o web Kraje Vysočina (4-5/2013) o hlavní stránka www.seznam.cz (téma: podpor technického vzdělávání, stipendia, mikropůjčky) Tiskové zprávy Aktualizace webu Kraje Vysočina o inovacích a RIS – (11/2013) TV beseda na téma technické vzdělávání Webové stránky RIS Kraje Vysočina (příprava: 5 – 8 /2013, spuštění v 9/2013)

Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: Každoročně, 2013-2020 Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: Náklady na realizaci každoročních mediálních plánů, obsahujících následující aktivity: a) Články; b) Informace na webu; c) Tiskové zprávy; d) Prezentace na konferencích/kulatých stolech; e) TV beseda; f) webové stránky RIS Vysočina Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2013 Rozpočet Kraje Vysočina 700 ročně Vypracoval: Mgr. Jiří Štěpán


24

Workshopy pro mezinárodní výměnu poznatků ve výzkumu a vývoji

Název projektu:

C 1.1




Cílová hodnota: Možný nositel projektu/aktivity:

a) Počet příležitostí k zapojení se do mezinárodních projektů VaV b) Počet mezinárodních projektů VaV s účastí subjektů z kraje Vysočina a) 8 ročně b) 3 ročně Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Tento projekt má za úkol zvýšit zapojení firem a znalostních institucí v Kraji Vysočina do mezinárodních výzkumných aktivit, neboť v rámci všech uskutečněných terénních šetření se ukázalo, že je toto zapojení v současné době poměrně nízké (mapování institucí vědeckovýzkumné sféry, kapitola 2.1, str. 5 a další, zpráva z terénního šetření firem, kapitola 2, str. 6). Ve vazbě na SWOT analýzu má projekt za úkol eliminovat slabou stránku, kterou je nízké zapojení znalostních institucí a firem do mezinárodních výzkumných sítí a nepřímo podpořit také příležitost, a sice získání dostatečného množství evropských prostředků na výzkum, vývoj a inovace v příštím programovacím období a jejich efektivní využití. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Cílem workshopů - kooperačních tematických setkání je uskutečnit v Kraji Vysočina setkání expertů a odborníků z kraje, z ostatních regionů ČR i ze zahraničí v definované klíčové oborové specializaci a vytvořit tak partnerskou platformu zástupců firemní i akademické sféry, jejímž cílem je navazování kontaktů a vyhledávání partnerů pro mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu, vývoje technologií, průmyslových aplikací, inovačního podnikání apod. Výsledkem těchto setkání budou společné projekty a navázání spolupráce na mezinárodní úrovni a předávání znalostí a zkušeností. Workshopy by měly být pořádány jednou ročně. Hlavním organizátorem těchto workshopů bude Kraj Vysočina, který bude zajišťovat jejich přípravu s vybraným odborným partnerem (firma, klastrová organizace, vysoká škola). Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: 1 – 2/14: výběr tématu a odborného partnera, příprava programu 3 – 5/14: organizační příprava akce 6/14: konání akce Na základě výsledků první akce rozhodnutí o pořádání těchto akcí a jejich formě také v dalších letech. Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů 150 tis. Kč (náklady na prostory, techniku, občerstvení, honoráře přednášejícím a služby externích konzultantů, příp. odborného partnera); prostředky Kraje Vysočina, sponzorské dary vystupujících firem. 25

Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2014 Rozpočet Kraje Vysočina 130 Sponzorské dary firem 20 Vypracoval: Ing. David Pawera


26

One-stop-shop centrum pro programy podpory mezinárodní spolupráce

Název projektu:

C 1.2




a) počet poskytnutých informací o programech podpory VaV a jejich výzvách (pro optimální zacílení projektů a předkládání žádostí), b) počet uskutečněných seminářů o programech podpory VaV a jejich výzvách

Cílová hodnota:

Ročně: a) 50 b) 4


VŠPJ

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Daný projekt navazuje na zjištění terénního šetření znalostních institucí a firem (mapování institucí vědeckovýzkumné sféry, kapitola 2.1, str. 5 a další, zpráva z terénního šetření firem, kapitola 2, str. 6), kterým je nízká míra využívání evropských i jiných finančních nástrojů pro realizaci mezinárodních výzkumných aktivit. Ve vztahu ke SWOT analýze projekt souvisí s příležitostí – získání dostatečného množství evropských prostředků na výzkum, vývoj a inovace v příštím programovacím období a jejich efektivní využití a také se slabou stránkou – nízké zapojení znalostních institucí a firem do mezinárodních výzkumných aktivit. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Pro zvyšování výkonnosti kraje je nezbytné mnohem intenzivnější zapojování krajských subjektů a to nejen vzdělávacích institucí, ale především přímo firem do mezinárodních vědeckovýzkumných projektů, financovaných prostřednictvím programů a dalších finančních nástrojů EU (rámcové programy – 7. RP – Horizon 2020, Eureka, ERA Net, atd.). Absorpční kapacita kraje v této oblasti musí být posílena i zlepšením dostupnosti informací o možnostech zapojení se do programů či konkrétních projektů. Pro tyto účely se navrhuje zřídit v kraji kontaktní místo, které bude poskytovat následující služby:  informace o konkrétních programech a aktuálních výzvách;  pořádání seminářů a obdobných akcí pro zvýšení informovanosti o programech podpory VaV;  informační podpora pro správné zacílení projektů a při předkládání žádostí;  asistence při vyhledávání vhodných partnerů pro připravované projekty;  asistence při diseminaci výsledků projektů. Nezbytnou součástí realizace této aktivity je úzká spolupráce s Technologickým centrem AV ČR (součást EEN), které plní roli Národního informačního centra pro evropský výzkum a poskytuje obdobné služby na národní úrovni. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: 1 – 3/2014: výběrové řízení na pracovníka one-stop-shop centra, příprava kanceláře, pořízení potřebného vybavení (hardware, software, inventář) 4/2014: příprava propagačních materiálů, zahájení činnosti Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů 500 tis. Kč (100 tis. Kč náklady na zřízení kanceláře – pořízení vybavení; 400 tis. Kč – mzdové 27

náklady pracovníka + další režijní náklady); zdroje VŠPJ, příp. projektové financování (např. MŠMT- projekt EUPRO); v dalších letech mzdové + režijní náklady pracovníka 550 tis. Kč ročně. Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2014 Rozpočet VŠPJ, příp. projektové financování 500



28

Název projektu:

C 2.1

Zřízení Exportního centra pro inovační firmy




Počet služeb poskytnutých MSP pro podporu exportu

Cílová hodnota:

100 ročně


Klastr

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Projekt reaguje na výsledky terénního šetření firem (kapitola 2, str. 5), v rámci kterého bylo zjištěno, že firmy by uvítaly větší podporu svých exportních aktivit ze strany veřejného sektoru. Ve vztahu ke SWOT analýze projekt reaguje na příležitost - možnosti napojení firem na další mezinárodní dodavatelské řetězce (kromě stávajících) a také na silnou stránku – postupný růst inovativních podniků v Kraji Vysočina. Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Prvořadým cílem projektu je usnadnění vstupu malých a středních firem z Kraje Vysočina na zahraniční trhy a posílení jejich konkurenceschopnosti. Specializované služby pro podporu exportních aktivit by mohly být zajišťovány prostřednictvím Exportního centra pro inovační firmy zřízeného v rámci Klastru přesného strojírenství Vysočina, který reprezentuje dostatečně početnou základnu firem v hlavním klíčovém odvětví v kraji. Přidanou hodnotou portfolia nabízených služeb by byla systémově řízená podpora a propojení inovačního a exportního potenciálu s cílem dosažení synergického efektu při podpoře inovací a internacionalizace. Základním faktorem úspěchu této aktivity do budoucna je zajištění oborově specializovaných odborných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi z mezinárodního obchodu. Klíčové prvky projektu:     

specializované poradenství pro podporu exportních aktivit MSP organizace zahraničních obchodně-informačních misí vytváření sítě kontaktů (v oborových znalostních centrech s globálním rozsahem a na několika vybraných zahraničních teritoriích) s důrazem na třetí země mimo EU vytváření a upevňování partnerství a spolupráce se stávajícími institucemi podporujícími exportní a inovační aktivity (MPO, CzechTrade, CzechInvest, HK ČR, smíšené obchodní komory, zahraniční instituce) a s partnery z ostatních regionů (kraje, KHK apod.) podpora vzájemné komunikace a výměny zkušeností mezi exportéry – Klub exportérů

Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: 1 – 6/2014: zřízení centra – výběrové řízení na dva pracovníky, vyčlenění kancelářských prostor a pořízení vybavení, jednání o spolupráci s klíčovými partnerskými organizacemi (viz výše), příprava webových stránek a propagačních materiálů 7/2014 – zahájení činnosti Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 1 160 000 Kč (320 tis. Kč – příprava kancelářských prostor, pořízení vybavení, tvorba webových stránek, propagačních materiálů, cestovní výlohy – jednání s klíčovými partnerskými organizacemi; 840 tis. Kč – mzdové a režijní náklady dvou zaměstnanců v 2. pololetí 2014); prostředky Kraje Vysočina, projektové financování, komerční příjmy za poskytované služby, v dalších letech (od 2014) 1,68 mil. Kč – mzdové a režijní náklady pracovníků centra

29

Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2014 Prostředky Kraje Vysočina, projektové financování, 1 160 komerční příjmy Vypracoval: Ing. David Pawera


30

Uplatnění principů technology foresight pro klíčová odvětví v Kraji Vysočina a návazné VaV projekty

Název projektu:

C 2.2




Sumární foresightingové zprávy, workshopy k prezentaci výstupů zpráv a jejich doplnění v regionálním kontextu

Cílová hodnota:

4 zprávy, 4 workshopy


Kraj Vysočina

Popis výchozí situace, návaznost na zjištění analytické části a SWOT analýzu: Projekt reaguje na jedno z dílčích zjištění terénního šetření firem, kterým jsou nedostatečné znalosti malých a středních podniků o budoucím vývoji technologií a poptávky po nich na zahraničních trzích (kapitola 2, str. 6). V návaznosti na SWOT analýzu tento projekt má za cíl posílit existující silnou stránku – postupný růst inovativních podniků v Kraji Vysočina a využít příležitosti - možnosti napojení firem na další mezinárodní dodavatelské řetězce (kromě stávajících). Stručný popis projektu/aktivity – návrh postupu k dosažení stanovených indikátorů: Cílem tohoto projektu je poskytnout malým a středním podnikům informační a znalostní podporu při předvídání vývoje technologií a poptávky po nich na zahraničních trzích v dlouhodobém horizontu. Manažeři malých a středních firem jsou dosti zatíženi operativními aktivitami při každodenním řízení firmy a nemají časový prostor se věnovat těmto klíčovým otázkám týkajícím se dalších perspektiv firmy v dlouhodobém období. Budou identifikovány existující foresightingové studie popisující megatrendy budoucího socioekonomického vývoje. Tyto studie budou podrobeny rešerši a budou z nich zpracovány sumární foresightingové zprávy, které budou definovat klíčové trendy vývoje technologií a poptávky po nich na zahraničních trzích v nosných odvětvích Kraje Vysočina – strojírenství, automobilový průmysl, IT, potravinářství. Tyto zprávy umožní malým a středním firmám získat v předstihu potřebné informace k zacílení svých výzkumných a návazných obchodních aktivit na základě identifikovaných trendů. Všechna podstatná zjištění z těchto sumárních foresightingových zpráv budou prezentována prostřednictvím čtyř workshopů za každé uvedené klíčové odvětví (workshopy budou určeny zejména pro malé a střední firmy, ale i pro další subjekty inovačního systému – VŠ, výzkumné ústavy, klastry, aj.). Na těchto workshopech vnesou účastníci k prezentovaným zjištěním své podněty z pohledu Kraje Vysočina, následně pak budou foresightingové zprávy doplněny o upřesňující informace odrážející hlavní dopady těchto trendů na Kraj Vysočina a možnosti aktivního přispění k naplnění těchto trendů se strany subjektů inovačního systému Kraje Vysočina. Workshopy budou zároveň příležitostí pro generování nových výzkumných projektů v daných odvětvích včetně projektů meziodvětvových (na workshopy budou přizváni také zástupci firem a dalších organizací z jiných odvětví) prostřednictvím moderované diskuse. Výše popsané aktivity (sumární foresightingové zprávy, workshopy) budou realizovány opakovaně s periodicitou cca 2 – 3 roky. Tím dojde k postupné eliminaci současné situace, kdy většina malých a středních firem pouze pasivně přejímá signály o nových technologiích, inovativních produktech a službách, které se nacházejí ve fázi těsně před uvedením na trh, a přizpůsobuje se tak posléze těmto novým trendům, což jim v konečném důsledku znemožňuje

31

rozvíjet průběžně svůj znalostní potenciál a know-how a postupovat na vyšší příčky v globálních hodnotových řetězcích. Hlavní etapy – časový harmonogram projektu/aktivity: 1 – 3/2014 – výběrové řízení na zpracovatele sumárních foresightingových zpráv 4 – 9/2014 – zpracování sumárních foresightingových zpráv 10 – 11/2014 – pořádání workshopů k prezentaci výstupů sumárních foresightingových zpráv za jednotlivá odvětví, k doplnění zpráv o poznatky a stanoviska účastníků z perspektivy Kraje Vysočina a ke generování nových potenciálních projektů VaV včetně interdisciplinárních 12/2014 – doplnění foresightingových zpráv o podněty z workshopů (v dalších letech průběžný monitoring iniciovaných VaV projektů) Náklady projektu a identifikace možných finančních zdrojů: 1,5 mil. Kč (1,4 mil. Kč na zpracování sumárních foresightingových zpráv včetně jejich doplnění po konání workshopů, 100 tis. Kč na pořádání 4 workshopů); prostředky Kraje Vysočina, příp. projektové financování Identifikace možných finančních zdrojů (v tis. Kč) Zdroj 2014 Rozpočet Kraje Vysočina, případně 1 500 projektové financování



32

Příloha 1 SEZNAM ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ RIS KRAJE VYSOČINA NA LÉTA

Recommend Documents