Přílohy 1. Cesta peněz: Kurz hospodaření s penězi 2. Aktivita Souhlasím – Nesouhlasím (Agree or Disagree: Helping young people with learning disabilities to understand money) 3. Aktivita Můj přístup k penězům (Attitude to money: Helping young people with learning disabilities to understand money) 4. Speciální peněženka: Rytmus o.s. Netty Engels: Matematika krok za krokem. 5. Kolik stojí snídaně (The cost of breakfast: Helping young people with learning disabilities to understand money) 6. Australské mince a bankovky: Australian Money - Australia Coins in Circulation 7. Cíle programu Teaching money skills to mentally retarded person 8. Evaluační dotazník znalosti peněz, počítání pencí: Teaching money skills to retarded person 9. Numerická řada a početní vzory: Counting coins with template 10. Počítání mincí různé hodnoty: Teaching money skills to retarded person 11. Počítání drobných do $1.00: Teaching money skills to retarded person 12. Dotazník Proč potřebujete kurz?: Kurz hospodaření s penězi. 13. Formulář Měsíční rozpočet hospodaření s penězi: Hospodaření s penězi – Správná volba 14. Otázky k „nákupu“ 15. Průběh setkávání
1
Příloha 1 Cesta peněz
2
Příloha 2 Můj přístup k penězům
3
Příloha 3 Souhlasím - Nesouhlasím
4
Příloha 4 Speciální peněženka
5
Příloha 5 Kolik stojí snídaně?
6
Příloha 6 Australské mince a bankovky
7
Příloha 7 Cíle programu Teaching money skills to retarded person
8
Příloha 8 Evaluační dotazník znalosti peněz, počítání pencí
9
Příloha 9 Numerická řada a početní vzory
10
11
Příloha 10 Počítání mincí různé hodnoty
− STEP 1: za pomoci numerické řady s odkrytými čísly
− STEP 2: počítání mincí za pomoci numerické řady se zakrytými čísly
− STEP 3: počítání již seřazených mincí
12
13
Příloha 11 Počítání drobných do $1.00
14
Příloha 12 Dotazník „Proč potřebujete kurz?“ Proč se chcete kurzu zúčastnit? Co byste se chtěl/a naučit? ……………………………………………………………………………………………… Pracujete? …………………………………………………………………………………………….. Dostáváte důchod?…………………………………………………………………………………. Kdo Vám dává peníze? ……………………………………………………………………………………… Nosíte u sebe peníze? ano, vždy
někdy
nikdy
Kolik peněz u sebe obvykle nosíte? ……………………………………………………………………………………………… Za co peníze utrácíte? ……………………………………………………………………………………………… Platíte v restauraci? ano, sám/sama
ano, s doprovodem
ne
Kupujete si jízdenku na vlak nebo na autobus ? ano, sám/sama ano, s doprovodem
ne
Kupujete si vstupenky ? (do kina, do divadla, na koncert) ano, sám/sama ano, s doprovodem
ne
Jaké máte pravidelné příjmy ? Jaké máte pravidelné výdaje ? Víte, kolik přibližně stojí rohlík ? Víte, kolik přibližně stojí máslo ? Víte, kolik stojí káva ? v automatu…………. v cukrárně ………….. Víte, co si můžete koupit za 100,- Kč ? Umíte peníze našetřit ? Co uděláte, když zjistíte, že jste ztratili peněženku, doklady ? Podpis: …………………………………………………..
15
Příloha 13 Měsíční rozpočet hospodaření s penězi
PŘÍJMY : KOLIK PENĚZ MÁM NA MĚSÍC………..…………..…………………. KČ ( DŮCHOD, PŘÍSPĚVEK NA PÉČI, MZDA) VÝDAJE :
NÁJEM, TEPLO, VODA, ELEKTŘINA ……………...………KČ SLUŽBY ASISTENTŮ……………………………………………..……..KČ LÉKY……………………………………….……………………..………..KČ POTRAVINY……………………………………………………..………..KČ
DROGERIE ( ČISTÍCÍ PROSTŘEDKY, HYGIENA)…….……………KČ TELEFON – KREDIT…………………………….………………………..KČ OBLEČENÍ…………………………………………..…………………….KČ DOPRAVA…………………………………………………………………KČ CELKEM……………………………………………………....................KČ ZBÝVÁ KAPESNÉ……………………………………………...............KČ Z TOHO SPOŘENÍ……………………………………………………. ..KČ
16
Příloha 14 Otázky k „nákupu“ Před odchodem do obchodu: Co koupit a kolik kusů? Kolik co stojí? Kolik potřebuji na nákup peněz? Kolik mám v peněžence? Kam půjdu nakupovat? Vím, kde zboží, které chci, prodávají? Jak se do obchodu dostanu a jak se vrátím domů? Pojedu autem, autobusem, půjdu pěšky? Jak nákup odnesu? Bude mi stačit taška, batoh nebo si musím nákup rozložit na více dnů? V obchodě: Kde zboží v obchodě najdu? Jak zjistím, kolik zboží stojí? Prodává se zboží na váhu nebo po kusech? Pokud mají více druhů daného produktu, podle jakých kritérií si vybírat (cena, kvalita složení, gramáž)? Kdy mohu jít k pokladně? Kde pokladnu v obchodě najdu? Jak zjistím, kolik vše stojí dohromady? Jak zaplatit? Kartou nebo hotově? Co dělat, když nemám přesně? Neošidili mne? Doma po nákupu: Kam uložím nakoupené věci? Co kam patří?
17
Příloha 15 Průběh setkávání Pozdravení Po příchodu do domu a přivítání následuje má otázka: „Co budeme dnes dělat?“ Ačkoli víceméně vím, že půjdeme nakoupit, chci nechat prostor i pro možnost, že se klientka rozhodne jinak a nákup odloží. Přijde mi nezbytné s ohledem na předchozí zkušenost, aby se pro následující činnost rozhodla dobrovolně a při možných pozdějších námitkách jsem jí mohla připomenout, že se pro dnešní program rozhodla ona. Celá naše spolupráce je od počátku postavena na tom, že můj úkol je být jakýmsi vzorem. S ohledem na můj věk, klientka je jen o pár let starší než já. Navíc mé postavení v cizí zemi, kdy jsem se i já nucena učit se jazyk, peníze, zvyky apod., je zároveň i ona mým „průvodcem“. S úsměvem tuto roli od počátku přijala. Skutečnost, že si pomáháme navzájem jsem shledala jako jedním z motivačních pilířů naší spolupráce. Dalším je i to, že mne sama o „učení, jak nakupovat“ poprosila. Příprava na nákup Nákupní seznam Před odchodem z domu ji navrhují, abychom si společně sedli nad nákupním seznamem a prošly si, co máme koupit. Tento seznam si Kate s pomocí své asistentky – spolubydlící psala sama. Byla vedena k tomu, aby konečné rozhodnutí vyslovila ona s přihlédnutím na plánovaný jídelníček, svůj rozpočet a nechala si i prostor pro pamlsek. Od společné kontroly seznamu očekávám, že nám pomůže předejít situacím, kdy si napíše položku nečitelně či celkově špatně. Zároveň chci tím zvýraznit smysl, účel této pomůcky. Nákupní seznam společně procházíme bod po bodu. Ujišťuji se, že každá položka je jasně specifikována a je uvedeno množství. Procházíme i můj seznam. Kate se mne ptá, proč kupuji zase jablka. Bavíme se o tom, jak se peče u nás doma jablkový závin a o tom, že něco podobného zná také. Kontrola obsahu peněženky Po kontrole seznamu následuje kontrola obsahu peněženky, resp. našich peněženek. Vysvětluji Kate, že je třeba, abychom si ověřily, že na nákup máme dost peněz a také nám to pomůže si zkontrolovat, zda vše při placení proběhlo v pořádku. Na stole si před sebe každá vyskládáme obsah své peněženky. Přiřazujeme stejné mince k sobě. Dáváme si pozor, abychom si peníze mezi sebou nepomíchaly. Napadlo mne si mince po roztřídění vystavět do „komínků“. Kate mne pozoruje a pak udělá to samé.
18
Řadím si je zleva doprava podle jejich nominální hodnoty. Snažím se pracovat v podobném tempu jako Kate. Kate poté, co vcelku rychle mince roztřídila, u řazení váhá a nakonec volí špatné pořadí: 2AUD, 1AUD, 50 c, 20 c, 10c, 5 c. Říkám něco v tom smyslu, že si musím ještě jednou zkontrolovat, jestli jsem postupovala správně. Zarazí se, podívá se ke mně a nakonec chybu opraví. Mince i bankovky máme před sebou seřazeny. Poprosím ji, aby mi řekla, jaké mince a bankovky v peněžence má. Chvíli váhá, ale začíná postupně peníze pojmenovávat. Náhle se zarazí a pak se mne zeptá, proč se ptám a co si to vůbec dovoluji. Vysvětluji jí, že nevím, jestli umí jednotlivé mince pojmenovat a protože se chce zdokonalit v nakupování a používání peněz, musím to vědět. Chvílí o mých slovech přemýšlí, pak správně jmenuje. Tady by tedy neměl být problém. Ale přesto bude potřeba si občas dovednost upevnit. Bude nutné ale vymyslet, jak se ptát, abych nevzbudila dojem, že ji nevěřím, že toto umí. Ptám se, zda má list papíru, na kterém bychom mohly počítat. Vím, že sčítat a odčítat písemně dovede. Kalkulačku zatím odmítám, vím od kolegyň, že s ní chybuje. Na list papíru napíši aktuálním datum a každá zvlášť počítáme hodnotu jednotlivých „komínků“, přičemž co typ mince, to zápis na papír pod sebe. Zde opět říkám nahlas, že je to dobré místo k tomu si postup zkontrolovat. Na tomto místě má Kate chybu v zápise desetinné čárky. Místo 10,00 AUD napsala 100,00 AUD. Ukazuji ji desetidolarovou bankovku a ptám se jí, kolik je to dolarů. Odpoví mi správně, pak se podívá na zápis a chybu sama opraví. Napíši na útržek papíru 15, 00 a na jiný 150,00, abych si znovu ověřila, zda pozná rozdíl. Kate číslovky správně přečte. Snad to tedy bylo jen z nepozornosti. Poté jsme obě zapsaná čísla sečetly a samozřejmě výpočet si navzájem přepočítaly. Kate na důkaz správnosti výsledek s úsměvem dvakrát podtrhla. Spočítala vše správně. Listy s výpočty jsem nám nechala na stole pro pozdější kontrolu po návratu z nákupu. Nákup Cestu na nákup jdeme pěšky. Kate se sama rozhodla. Povídáme si. Před obchodem si z nákupního seznamu znovu připomínáme, co je nutné nakoupit. Kate sama jde a ve stejném pořadí jako má naspaný seznam hledá a vkládá požadované produkty do košíku. Kate ještě připomínám, že mne může případně požádat o pomoc. Věnuji se svému nákupu, ale stále ji nenápadně pozoruji. Kate si nákup viditelně užívá. Zjišťuje kvalitu ovoce prohlédnutím, pohmatem. Sama ke mně přichází a doporučuje mi hroznové víno. Prý ho mají dnes velmi dobré. Upozorňuji ji, že stejně jako ona se i já musím držet svého seznamu a nic navíc, co
19
není potřeba, nemohu kupovat. Je potřeba šetřit, jak v emailové komunikaci zdůraznil její otec. Před přistoupením k pokladně si společně kontrolujeme, zda obsah košíku souhlasí se seznamem. Vše sedí. Jak se blížíme k pokladně Kate začíná být úzkostná. Opakuje dokola, že ji musím poradit, že ona sama neví, určitě nebude vědět, jakými bankovkami zaplatit. 1 Musím prý na ni dát pozor, aby neudělala chybu. Ujišťuji ji, že od toho jsem tu s ní, abych jí poradila, když bude potřebovat. A ať postupuje pomalu, nikam nespěchá. Společně to zvládneme a naučíme se to. Uklidní se jen trochu a křečovitě svírá peněženku. Pomáhám ji uložit věci do tašky a když pokladní řekne konečnou částku 13 AUD a 95c. Kate stojí nad otevřenou peněženkou a už vytahuje dvacetidolarovou bankovku. Zastaví se a podívá se na mne. „Je to správně?“ Zeptá se. Kývnu na souhlas, ale upozorním ji, že její otec přeci chtěl, aby zkusila platit více mincemi, kterých má plnou peněženku. Moc se jí nechce, ale nakonec začne mince vyndavat. Dopočítá dvoudolarové do desíti. Počítá pomalu a je velmi nervózní. Nakonec se na mne podívá a chce pomoci. Snažím se jí poradit slovně, ale nakonec společně najdeme v peněžence další drobné. Ještě jednou se ptá pokladní na konečnou cenu, ta jí ukazuje na displej. Kate ji podá 14AUD v kombinaci dvoudolarových a jedné dolarové mince, zbytek padesáti centové. Pokladní ji vrací drobné. Kate si pečlivě ukládá vrácenou minci s účtenkou do peněženky. Odcházíme ven z obchodu. Kate vypadá unaveně. Nacházím nedalekou lavičku, kde si lépe nákup urovnáme a chvíli odpočineme, než se vydáme na autobus. Nabízím Kate kousek čokolády na posilnění a také za odměnu. Začíná se usmívat a slibuje mi, že mi uvaří hrnek čaje. Těší se. Chválím ji, že mne překvapila, jak je šikovná. Vše bez problémů našla. Kate začíná mluvit o placení u pokladny. Opakuje, že je to těžké takto platit a bude se muset ještě mnoho učit, ale je ráda, že to alespoň takto zvládla.2 Ještě se napijeme a vyrážíme na autobus. Po nákupu Cestou autobusem Kate připomínám, že po příchodu domů musíme nákup uložit do lednice a útratu zapsat do jejího účetnictví. Kate trvá na tom, že si ale nejdříve musíme dát čaj. Nabízím, že si čaj můžeme dát při práci. Kate souhlasí. Hned po příchodu domů jde Kate postavit na čaj. Pečlivě připraví hrnky s čajovými sáčky. Výběr nechávám na ní. 1
2
„I don´t want to get stuck, I won´t get stuck. You have to help me. I don´t want to give her wrong money. It´s too difficult. I don´t know. You have to help me. I don´t want to get stuck.“ „ It´s difficult. I´m happy that I haven´t stressed out. I didn´t stress out at the shop. Yes, I´m happy.“
20
Usmívá se a viditelně se těší. Uklízíme nákup do lednice a spíže. S čajem usedáme ke stolu. Počítáme zbývající mince a bankovky v peněžence. Kate bez obtíží roztřídí stejné mince k sobě, ale chybu udělá opět na místě řazení podle hodnoty. Použiji stejnou „fintu“ jako na začátku setkání, chybu sama opravuje. Na naše listy papíru na výpočty si zapisujeme sloupek po sloupku. Kontroluji Kate. Zápis provedla bez chyby, i výpočet zvládla. Snažím se jí vysvětlit, jak provedeme kontrolu. Požádám ji, aby vyndala účet z obchodu a znovu se podívala, kolik jsme utratily. Kate se dívá na účtenku, ale není mi schopna odpovědět na otázku. Je na ní vidět, že se v účtence neorientuje. Ukazuji jí, že v levém sloupci je velkými písmeny napsáno slovo TOTAL, což znamená konečnou cenu. Beru si zvýrazňovač a řádek podtrhávám. Ptám se, kolik dnes utratila? Kate mi správně čte číslovku na účtence. I na otázku, kolik má teď v peněžence, mi ukazuje správné číslo na papíře. Vysvětluji jí, že tato dvě čísla po sečtení by nám měla, pokud nákup proběhl tak, jak má, dát dohromady výsledek, který nám vyšel před nákupem. Kate si bere papír a zmíněná čísla sčítá. Výsledek souhlasí a Kate se spokojeně napije čaje. Připomínám, že je ještě nutné zapsat útratu do sešitu s účetnictvím. Kate se už příliš nechce, ale po mém naléhání se nechává přesvědčit a sešit otvírá. Ptá se na datum. Ukazuji ji místo na účtence, kde je datum hned nad konečnou částkou. Místo zvýrazňuji. Kate datum přečte a přepíše do sešitu do správného sloupce. Chvíli ji trvá než najde sloupek pro jídlo (Food and Drink). Částku opisuje z účtenky s mírným zaváháním. Už málem napsala desetinnou čárku špatně. Sama si bere papír a počítá si zbylé peníze, jestli souhlasí s momentálním obsahem její peněženky. Ptám se jí, co znamenají jednotlivé částky. Odpovídá správně. Zápis provedla bez obtíží. Výsledek bohužel nesouhlasí. Prosí mne, abych se podívala a zkontrolovala, zda počítala správně. Výpočet je bez chyby. Zřejmě si zapomněla do účetnictví zapsat nějakou dřívější útratu. Chybí ji v peněžence 5 AUD. Kate neví. Uklidňuji jí, že se musí poradit se spolubydlicí a projít si staré účtenky. Slíbila jsem jí, že z domova napíši maily ostatním, zda si nevzpomenou. Je na ni vidět, že jí toto zjištění nepotěšilo. Kate najednou vypadá unaveně. Ptám se jí, co bude teď dělat. Říká, že si chce jít odpočinout. Loučíme se. Kate se mne ještě ptá, co budeme příště dělat, zda půjdeme nakupovat. Odpovídám, že to záleží na ní, jestli se jí bude chtít. Odcházím.
21
