PŘEZKOUMÁNÍ EPBD VZHLEDEM K ČLÁNKU 4: ZMĚNY POTŘEBNÉ V ČESKÉ REPUBLICE A ZKUŠENOSTI Z JINÝCH ZEMÍ EU. Richard Hartless

Phare projekt č. CZ2003/004-338.02.02 Implementace EU Směrnic pro Energetickou účinnost v České republice

PŘEZKOUMÁNÍ EPBD VZHLEDEM K ČLÁNKU 4: ZMĚNY POTŘEBNÉ V ČESKÉ REPUBLICE A ZKUŠENOSTI Z JINÝCH ZEMÍ EU

Richard Hartless Duben 2005

Realizace směrnic EU o energetické účinnosti v České republice

Souhrn Tato zpráva se zabývá prováděním článku 4 směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) v České republice. Článek 4 se týká stanovení minimální energetické náročnosti pro nové budovy a budovy stávající, které procházejí rekonstrukcí (články 5 a 6 EPBD). Tyto normy náročnosti je třeba odvodit výpočetní metodikou, vyžadovanou v článku 3 EPBD. Proto tato zpráva těsně souvisí se dvěma souběžnými zprávami, vypracovanými pro článek 3 a články 5 a 6. Zpráva začíná vysvětlením stávajícího přístupu v České republice a potom shrnuje aktuální a navrhované přístupy v několika členských státech ohledně jejich předpisů pro energetickou náročnost nových budov. Zabývá se také uplatňováním nařízení o EÚ pro stávající budovy a diskutuje problém těch budov, které lze vyjmout z působnosti článku 4. Konečně uvádí některá doporučení ohledně možné realizace v České republice, která reflektují úvahy, že je třeba, aby se žádný přístup významně neodchýlil od aktuálních postupů. Pokud jde o podrobnější výklad a zejména diskusi specifických změn českého legislativního rámce a podpůrných norem, je třeba se obrátit ke zprávě pro články 5 a 6.

2


Obsah 1.

ÚVOD ....................................................................................................................................................4

2.

PŘEHLED POŽADAVKŮ ČLÁNKU 4 Z EPBD ..............................................................................5

3.

AKTUÁLNÍ PRAXE V ČESKÉ REPUBLICE..................................................................................6

4.

PŘEZKOUMÁNÍ PRAXE V JINÝCH ZEMÍCH EU.......................................................................8 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9

5.

PŘEHLED .........................................................................................................................................8 UK..................................................................................................................................................9 FRANCIE .......................................................................................................................................24 NĚMECKO .....................................................................................................................................27 NIZOZEMSKO ................................................................................................................................30 ŠVÉDSKO ......................................................................................................................................35 SLOVINSKO ...................................................................................................................................40 STÁVAJÍCÍ BUDOVY.......................................................................................................................40 BUDOVY S VÝJIMKOU ...................................................................................................................40

PŘÍSTUP POTŘEBNÝ V ČESKÉ REPUBLICE............................................................................41

3


1. Úvod Článek 4 směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) se týká stanovení standardů pro maximální energetickou náročnost nových budov a stávajících budov procházejících rekonstrukcí (články 5 a 6 EPBD). Tyto požadavky je třeba odvodit pomocí výpočetní metodiky, která je uvedena v článku 3 EPBD. Proto tato zpráva těsně souvisí se dvěma souběžnými zprávami, vypracovanými pro článek 3 a články 5 a 6. Po prvním návrhu této zprávy z dubna 2005 byl tento revidován, aby se vzaly v úvahu připomínky podané ke všem třem zprávám, které se vztahují na články 3 a 6. Ve světle těchto připomínek se má zato, že nejužitečnějším doplněním této zprávy by mělo být rozšíření části 4 (Přehled praxe v jiných zemích EU) doplněním tabulek, které stanoví vzorce a porovnávací standardy „benchmarks“ pro každý zvažovaný proud energie (např. přenosové ztráty, tepelné ztráty větráním, efektivnost systémů vytápění, světelná energie atd.). Vzhledem k tomu, že by to vedlo ke značnému rozšíření této zprávy – a aby nedocházelo k nadměrné duplicitě – byly tam, kde to bylo možné, uvedeny odkazy na zveřejněné dokumenty, jejichž většina je v angličtině.

4


2. Přehled požadavků článku 4 z EPBD Článek 4 se týká stanovení norem maximální energetické náročnosti budov, založené na metodice výpočtu, požadované článkem 3. Na rozdíl od mnoha stávajících národních norem není založena na energetické náročnosti jednotlivých stavebních prvků, ani jejich skupin, dokonce ani na jediných koncových využitích, jako je vytápění. Namísto toho metodika vyžaduje, aby normy byly založeny na celkové energetické náročnosti celé budovy a všech koncových využitích energie. Články 5 a 6 vyžadují definování mechanismu, kterým budou zajištěny, že minimální normové hodnoty, definované v článku 4 budou dosahovány ve skutečné praxi, jak u nových budov (článek 5), tak u rekonstruovaných objektů, na něž se vztahuje článek 6. Tyto tři články jsou tudíž spolu neoddělitelně provázány, pročež je většina zemí realizuje společně. Zpráva ke článku 3 uvádí přehled možností postupů energetických výpočtů a na základě uspokojivého použití takovýchto postupů. Podle specifické situace v České republice identifikovala dvě alternativy, jak se vyrovnat s výpočtem pro spotřebu tepelné energie: (i) vyvinutou metodou stupeň-den a (ii) metodou měsíční tepelné bilance. Zpráva došla k závěru, že upřednostní přístup pomocí měsíční tepelné bilance, protože ji lze použít jak pro vytápěné, tak pro chlazené budovy, odpovídá navrhovaným normám CEN, je to metoda, která bude v Evropě nejrozšířenější a prototyp certifikačního nástroje již existuje ve Spojeném království a lze jej přizpůsobit také pro certifikaci v České republice. Zpráva o článcích 5 a 6 zachází do mnohem hlubších podrobností ohledně realizace EPBD v České republice a zejména zvýrazňuje potřebné změny českého legislativního rámce a podpůrných norem.

5


3. Aktuální praxe v České republice V § 5 “Ukazatele specifické spotřeby tepelné energie pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody používaná pro nové, nebo v případě změny již dokončených budov”, odst. 1a Vyhlášky 152/2001 Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) existují následující hodnoty specifické spotřeby energie pro vytápění prostorů (s výškou stropu místnosti 2,7 m): • •

Jestliže je vytápění zajišťováno lokálním zdrojem tepla s kotlem s vrchním napájením, vytápěným pevným palivem, nemůže být spotřeba vyšší, než 0,7 GJ/m2 v topné sezóně, nebo 0,162 MJ/m2.D° (stupe ň-dnů) a v případě vytápění z jiných zdrojů jsou ekvivalentní mezní hodnoty (limity) 0,55 GJ/m2 pro topnou sezónu nebo 0.162 MJ/m2.D°.

Odstavec (1b) určuje mezní hodnoty spotřeby tepla pro zajištění teplé vody po celý rok v jednotkách GJ/m2 (podlahové plochy) a rovnocenně v GJ/m3 (objemu vody). Náročnější požadavky jsou obsaženy ve Vyhlášce č. 291/2001 Sb. MPO pro budovy financované z veřejných zdrojů s roční spotřebou vyšší, než 700 GJ/rok. Avšak z hlediska realizace EPBD je potřebné požadavky Vyhlášky č. 152/2001 Sb. revidovat, aby se zajistila shoda s Vyhláškou č. 292/2001 Sb. V České republice existují závazné technické normy (např. ČSN 730540) a nezávazné normy (např. ČSN EN 832 a ČSN 06210). Část 2 ČSN 730540 Tepelná ochrana budov stanoví jak závazné tak doporučené hodnoty U (UN) pro stavební ´prvky (např. zdi, podlahy, střechy a pod.) budov s převládající projektovou vnitřní teplotou (θim) = 20°C. Platí pro obytné, veřejné (budovy škol, veřejné správy atd.) a jiné budovy za předpokladu, že jejich převládající vnitřní výpočtová (interiérová) teplota θim leží v rozmezí 18o až 24oC. Pro ostatní budovy se používá korekční koeficient pro hodnoty U, založený na rozdílu teplot v interiéru a exteriéru budovy. Zatímco závazné limity musí být splněny všemi vlastníky budov, doporučené limity jsou stanoveny pro “nízkoenergetické budovy”. Konkrétně jsou stanoveny na ekonomicky optimální úrovni, tj. 2/3 požadovaných hodnot. Norma dále udává požadované a doporučené hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla (Uem,N) všech typů budov s prozařovanou plochou (fW) menší nebo rovnou 50% nadzemního obvodového pláště budovy. Uvádí se řada hodnot Uem,N pro různé koeficienty závislé na tvaru budovy (definované jako A/V, tj. plocha pláště budovy dělená jejím objemem). Pro budovy se uvádějí různé vzorce podle toho, zda jde o budovu obytnou, nebo neobytnou s hodnotou fW>0.50, nebo budovu jakéhokoli jiného druhu.

6


Tento přístup je rovnocenný cestě shody s tzv. „cílovou hodnotou U“, používanou ve Spojeném království pro nové obytné budovy (tj. bytové stavby). Je to nejrozšířenější cesta shody s předpisy pro energetickou účinnost (Energy Performance - EN Regulations), která také dovoluje výhodami solárních zisků a efektivnosti systému vytápění vyrovnat základní hodnoty U (např. horší hodnoty U jsou přípustné, jestliže je zlepšena efektivnost systému vytápění). Avšak s realizací EPBD se cesty pro dosažení shody ve Spojeném království pravděpodobně změní, ačkoliv si stále zachovají pružnost, poskytovanou přístupem cílových hodnot U. To je předmětem níže uvedené diskuse. Tento postup optimalizuje stavební řešení a je v České republice nahlížen jako základ pro složitější energetické hodnocení.

7


4. Přezkoumání praxe v jiných zemích EU 4.1

Přehled

Účelem této části je přezkoumat přístupy, používané v řadě evropských zemí pro stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost. Nejvíce podrobností je uvedeno pro Spojené království. Jsou zde zhodnoceny obecné problémy, kterým čelí všechny členské státy při realizování EPBD ohledně přijaté metodiky, použití teoretické budovy pro výpočet cílových hodnot atd. Byla provedena rozsáhlá rešerše právních předpisů o energetické náročnosti budov v mnoha evropských zemích jako součást projektu ENPER, financovaného SAVE. Další podrobnější údaje lze nalézt ve zprávě Úkolu B1 (Tesk B1)1. Přehled o tom, jak si několik členských států “stojí” pokud jde o realizaci EPBD, lze nalézt ve zprávě Tesk B3 projektu ENPER. Jak je uvedeno v úvodu, množství těchto informací bylo zvětšeno a tyto informace jsou uvedeny v tabelární formě níže.

1

EnPeR (Předpisy o energetické výkonnosti)-). Podrobnosti a jak získat kopie výstupů projektu viz: http://www.enper.org/

8

Implementing EU Directives on Energy Efficiency in to the Czech Republic

4.2

UK

Tyto čtyři tabulky shrnují stanovisko UK. První dvě zachycují aktuální situaci: tabulka 1 se týká obytných budov (obytných či bytových budov) a tabulka 2 se týká ostatních budov, nikoli obydlí (tj. neobytných a nebytových). Tabulky 3 a 4 zachycují obydlí a jiné budovy a shrnují navrhovanou situaci s ohledem na provádění EPBD. Pamatujte, že informace z tabulek 3 a 4 se mohou měnit. Tabulka 1. Obydlí – Aktuální stanovisko Pro obydlí existují v současnosti tři možné cesty k dosažení shody, jak je stanoví Schválený dokument (AD) L12: (i) (ii)

(iii)

Metoda prvků, kde se poskytují maximální hodnoty U pro stavební prvky společně s minimální účinností systému vytápění. Ta se bere jako zjednodušená metoda pro shodu. Přístup Cílové hodnoty U, který umožňuje kompromis mezi hodnotami U a účinností systému vytápění, je však třeba, aby obydlí mělo energetickou náročnost obydlí, které je ve shodě podle metody prvků. Ta se bere jako zjednodušená metoda pro shodu. Přístup uhlíkového ukazatele (indexu), což je výpočetní metoda EN, která používá programové vybavení pro energetickou klasifikaci, v níž obydlí musí mít určitou (stanovenou) minimální úroveň emisí uhlíku na m2. Tyto emise je třeba vypočítat pomocí schváleného programového vybavení Standardního postupu hodnocení (SAP 2001)3 , založeného na normách CEN. Považuje se za podrobnou metodu (zjištění) shody

UK Vzorce Zjednodušená metoda

Sloupce porovnávacích standardů byly odstraněny a porovnávací standardy („benchmarks“) jsou obsaženy v rovnicích a tabulkových informacích uváděných ve sloupcích vzorců.

2

3

ADL1 (vyd. 2002) lze dostat od Úřadu náměstka předsedy vlády (ODPM) webové stránky na: http://www.odpm.gov.uk/stellent/groups/odpm_buildreg/documents/divisionhomepage/br0052.hcsp Další podrobnosti o vydání SAP z r. 2001 viz: http://projects.bre.co.uk/sap2001/

9

Vzorce Podrobná

Provádění směrnic EU o energetické účinnosti v České republice

Pro shodu cestou (i) jsou maximální hodnoty U uvedeny v tabulce 1 ADL1. Pro aplikaci cesty (ii) použijte rovnici (1) v ADL1 pro výpočet Cílové hodnoty U.

Použití energie

Ztráta prostupem tepla

Podrobné technické pokyny ohledně stavby zdí, podlah atd. pro dosažení daných hodnot U jsou uvedeny v podpůrné publikaci o „robustních podrobnostech“. Nová obydlí musí splňovat ustanovení o větrání v ADF4 a pro spalovací spotřebiče musí existovat patřičná dodávka vzduchu, jak stanoví ADJ5. Přirozené větrání

Ztráta tepla větráním

Strojní větrání Sluneční zisky Zisky tepla

Plášť budovy musí být přiměřeně vzduchotěsný a pokyny k tomu jsou uvedeny v podpůrné publikaci o „robustních podrobnostech“.Neexistuje žádný konkrétní požadavek ohledně propustnosti pláště pro vzduch, ale navrhuje se, že uspokojivá propustnost pro vzduch je <10 m3/m2/h při působícím rozdílu tlaků 50 Pa. Strojní (nucené) větrání se v obydlích užívá zřídka, ačkoliv v budoucnu může použití vzrůst. Pokyny ohledně shody je však v ADF Tolerance na sluneční zisk se bere v úvahu v cestě (ii). Viz rovnici (3) vADL1. Neberou se v úvahu v cestách (i) a (ii).

Vnitřní zisky (zařízení, lidé, atd.)

Hodnoty U se berou v úvahu při výpočtu EN. Podrobnosti viz SAP 2001.

Nová obydlí musí splňovat ustanovení o větrání v ADF a pro spalovací spotřebiče musí existovat patřičná dodávka vzduchu, jak stanoví ADJ. Výpočet zahrnuje větrání a vzduchotěsnost pláště – pro podrobnosti viz SAP 2001.

Výpočet pro strojní větrání v SAP 2001. Sluneční zisky brány v úvahu. Podrobnosti viz SAP 2001. Vnitřní zisky brány v úvahu. Podrobnosti viz SAP 2001.

4

ADF Větráníi je k dispozici na webových stránkách ODPM na: http://www.odpm.gov.uk/stellent/groups/odpm_buildreg/documents/divisionhomepage/br0047.hcsp. Toto je vydání 1995. V současnosti se provádí revize dokumentu souběžně s revizí ADL a měl by být zveřejněn letos později.

5

Schválený dokument J Spalovací spotřebiče a systémy skladování paliv je k dispozici na webových stránkách ODPM na: http://www.odpm.gov.uk/stellent/groups/odpm_buildreg/documents/divisionhomepage/br0050.hcsp

10


Neuvažuje se. Ztráta tepla chlazením, včetně vlivu ochrany budovy před sluncem ADL1 obsahuje pokyny o maximální (přípustné) náročnosti systému z hlediska regulačních prvků, úrovně izolace atd.

Příprava teplé vody

Vliv denního osvětlení Vestavěné osvětlení Umělé osvětlení

Vliv účinnosti

systémů vytápění

systémů větrání

6

Vodní topení se uvažuje jako část výpočtu, Sluneční zisky brány v úvahu. Podrobnosti viz SAP 2001.

Bere se v úvahu z hlediska zajištění minimálních úrovní denního světla pomocí minimálních ploch otvorů. Zvláště je třeba brát to v úvahu při použití cesty (ii) a rovnice (3).

Energeticky efektivní osvětlení (světelná účinnost >40 lumenů na watt obvodu) je třeba zajistit v řadě míst, jak uvádí tabulka 4 ADL1.

Pro cestu (i) systémy potřebují minimální úrovně sezónní účinnosti, jak uvádí tabulka 2 ADL16. U cesty (ii) je možné použít odlišnou účinnost systému vytápění s Cílovou hodnotou U pomocí rovnice (2). ADL1 také požaduje minimální úrovně regulačních prvků vytápění. Neuvažuje se.

Účinnost a regulační prvky vytápění zahrnuty do výpočtu, Podrobnosti viz SAP 2001.

Uvažuje se strojní větrání s regenerací tepla. Podrobnosti viz SAP 2001.

Pozn. Revize vydání ADL1 z r.2002, byla zveřejněna v dubnu 2005 a vyžaduje vyšší sezónní účinnosti systémů vytápění. Pro podrobnosti viz webové stránky ODPM na: http://www.odpm.gov.uk/stellent/groups/odpm_buildreg/documents/divisionhomepage/br0052.hcsp

11


Neuvažuje se. V obydlích v UK se klimatizace používá zřídka, i když její používání vzrůstá. systémů klimatizace Není jasné, co to znamená. Regulace systémů

Energetická náročnost / Přepočítávací faktory

Jestliže to znamená kritéria EN, pak pro cestu (i) jsou primárně definována pomocí maximálních hodnot U a minimální sezónní účinnosti (viz shora). U cesty (ii) se mohou některá kritéria EN měnit v rámci omezení, uložených rovnicemi (1), (2) & (3).

Pro shodu pomocí cesty (iii) musí mít nové obydlí uhlíkový index 8.0 nebo vyšší podle výpočtu pomocí SAP 2001. Podrobnosti viz SAP 2001.

12


UK

Tabulka 2. Jiné budovy, než obydlí – Aktuální stanovisko

Vzorce Zjednodušená metoda

Vzorce Zjednodušená metoda

Pro jiné budovy, než obydlí, současné přístupy ke shodě zrcadlí v zásadě ty, které se používají pro obydlí. Jsou uvedeny v ADL27: (i) (ii)

(iii)

Metoda prvků, kde se požadují maximální hodnoty U pro stavební prvky (i když se povolují kompromisy) a požaduje se, aby technické služby budovy měly minimální (pžadovanou) účinnost. Metoda se bere jako zjednodušená metoda pro shodu. Metoda celé budovy pro kancelářské budovy, kde je třeba, aby systémy vytápění, větrání, klimatizace a osvětlení bylo možné provozovat tak, aby neemitovaly více uhlíku na m2 ročně, než podle zveřejněných dat porovnávacích standardů Metoda výpočtu emisí uhlíku, která se také používá na celou budovu, ale lze ji použít na budovu jakéhokoli druhu. Pro shodu s nařízeními EN nemají být roční emise uhlíku z budovy vyšší, než z imaginární (teoretické) budovy, která splňuje kritéria Metody prvků. Emise uhlíku z navrhované budovy a imaginární budovy je třeba odhadnou pomocí vhodného výpočetního nástroje. Metoda se bere jako podrobná metoda pro shodu.

Použití energie

Sloupce porovnávacích standardů byly odstraněny a porovnávací standardy („benchmarks“) jsou obsaženy v rovnicích a tabulkových informacích uváděných ve sloupcích vzorců.

7


Pro shodu cestou (i) jsou hodnoty uvedeny v tabulce 1 ADL2 (jsou identické s hodnotami pro obydlí). Jestliže děláte u hodnot U kompromis, použijte rovnici (3) v ADL2, která také bere v úvahu intenzitu uhlíkových emisí teplárny (viz níže).

V cestě (iii) by Metoda výpočtu emisí uhlíku měla brát v úvahu hodnoty U. Je také třeba, aby budova neměla významné tepelné můstky.

Podrobnosti viz e Schváleném dokumentu L2: http://www.odpm.gov.uk/stellent/groups/odpm_buildreg/documents/divisionhomepage/br0052.hcsp

13



Přirozené větrání

Strojní větrání Sluneční zisk Zisky tepla

Nové budovy musí splňovat ustanovení o větrání v ADF a musí být k dispozici patřičný přívod vzduchu pro spalovací zařízení, jak je uvedeno v ADJ. Avšak plášť budovy musí být přiměřeně vzduchotěsný a mít propustnost pro vzduch <10 m3/m2/h při působícím rozdílu tlaků 50 Pa, při měření předepsanou zkušební metodou.

Viz níže poznámky o klimatizaci. Nebere se v úvahu ve výpočtech jako takový, ale přehřívání sluncem se v úvahu bere (viz níže). Nebere se v úvahu.

Bere se v úvahu tepelná ztráta.. Nové budovy musí splňovat ustanovení o větrání v ADF a musí být k dispozici patřičný přívod vzduchu pro spalovací zařízení, jak je uvedeno v ADJ. Avšak plášť budovy musí být přiměřeně vzduchotěsný a mít propustnost pro vzduch <10 m3/m2/h při působícím rozdílu tlaků 50 Pa, při měření standardní zkušební metodou. Zvažuje se. Lze uvážit. Lze uvážit.


Ztráta tepla chlazením, včetně vlivu ochrany budovy před sluncem


Vestavěné osvětlení

Vliv denního osvětlení

ADL2 poskytuje pokyny ohledně vyloučení přehřívání sluncem pomocí maximálních zasklených otvorů (viz tabulku 4) nebo pomocí alternativních výpočetních postupů (viz dodatek H k ADL2). ADL2 poskytuje pokyny ohledně bezpečného a efektivního zajištění teplé vody a obsahuje obecnou diskusi regulačních prvků, izolace atd. ADL2 vyžaduje, aby systémy osvětlení byly přiměřeně efektivní a efektivně využívaly denního světla. Odstavec 1.45 definuje prostor s denním světlem v kancelářích, průmyslových a skladových budovách a váže jej na koeficienty regulace svítidel, které je třeba použít při výpočtu účinnosti světelného zdroje – viz níže. Propustnost zasklení má být vyšší, než 70 %. Je-li menší, je třeba zasklenou plochu zvětšit.

Zvažuje se.

Zvažuje se.

Zvažuje se.

14


Umělé osvětlení

Vliv účinnosti


Je třeba, aby v kancelářích, průmyslových a skladových budovách , byla průměrná výkonnost světelných zdrojů v celé budově >40 lumenů osvětlení na watt obvodu. Tato průměrná výkonnost svítidel se vypočte z rovnice (4) v ADL2 a koeficienty regulace svítidel jsou uvedeny v tabulce 7. Příklad výpočtu je uveden v dodatku F. Osvětlení až do 500W je vyňato z tohoto požadavku, aby se umožnilo osvětlení charakteristických rysů a pod.

Zvažuje se

v jiných budovách se požaduje, aby osvětlení mělo výkon svítidla plus tlumivky >50 světelných lumenů/watt obvodu. Tabulka 8 uvádí světelné zdroje, které splňují tato kritéria a tabulka 9 uvádí maximální spotřebu elektřiny vysoce výkonných regulačních zařízení. ADL2 poskytuje pokyny o úrovních spínání, regulačních prvcích atd. Uvádí také samostatné pokyny pro osvětlení pro účely vystavení, nouzového osvětlení atd. Tabulka 5 v ADL2 uvádí maximální přípustné intenzity emise uhlíku (v kg uhlíku na kWh výstupní energie topného zařízení. Tam, kde je více jednotek topného zařízení, je třeba použít rovnici (1) a tabulka 6 uvádí koeficienty emise uhlíku pro různá paliva (to v zásadě umožňuje brát v úvahu obnovitelné zdroje). Rovnice (3) umožňuje kompromis mezi tepelnou izolací a účinností systému vytápění.

Zvažuje se.

ADL2 také požaduje regulační prvky pro zóny, časování a teplotu.

15



systémů klimatizace

Systémy strojního větrání (MV) se berou v úvahu se systémy klimatizace (AC) , viz níže.

Zvažuje se.

Zvažuje se. Pro kanceláře vybavené ACMV (klimatizací a nuceným větráním) se shoda s předpisy dokládá metodou klasifikace uhlíkové výkonnosti. (Carbon Performace Rating, CPR). CPR je klasifikace založená na normalizovaných modelech obsazenosti budovy, která vztahuje výkonnost navrhované budovy k porovnávacímu standardu, založeném na naměřených dtaech spotřeby, obsažených v ECOG 198. Dodatek G uvádí podrobněji výpočet CPR a tabulka 11 uvádí maximální přípustnou hodnotu CPR (v kg uhlíku na m2 za rok) pro kanceláře (vybavené) ACMV. Pro jiné budovy, než kanceláře, vybavené ACMV má být měrný výkon ventilátoru (SFP) menší než 2 W/litr/sec u nových budov a <3 W/litre/sec u stávajících budov. Není jisté, co se tím míní

Regulace systémů


8

Jestliže to znamená kritéria EN pro cestu (i), jsou primárně definována pomocí maximálních hodnot U a minimální účinnosti technických služeb (viz shora). Metoda CPR může být použita zejména pro kanceláře s ACMV a tabulka 11 obsahuje maximální přípusné hodnoty CPR.

Pro shodu s nařízeními o EN cestou (iii) je třeba, aby roční emise uhlíku z budovy nebyly větší, než z imaginární budovy, která splňuje kritéria shody cestou (i). Emise uhlíku z navrhované budovy a imaginární budovy je potřebné odhadnout pomocí vhodného výpočetního nástroje.

ECOG 19 (Pokyny o spotřebě energie) je dobrá praktická publikacedostupná na webvých stránkách Carbon Trust na: http://www.thecarbontrust.co.uk/energy/pages/publication_search.asp

16


Cesta (iije rozšířením metody CPR na kanceláře, protože zahrnuje prostorové vytápění a osvětlení. Pro shodu nesmí hodnoty CPR překročit maximální přípustné hodnoty uvedené v tabulce 12, a plášť budovy nemá mít významné tepelné můstky a jeho propustnost pro vzduch (prodyšnost) musí <10m3/m2/hr při působícím rozdílu tlaků 50Pa.

V ADL2 je málo pokynů ohledně tohoto nástroje. Pro stavební úřad (BCB) by však byl přijatelný jakýkoli nástroj za předpokladu, že je schválen příslušným úřadem, odpovědným za vydání odborných pokynů a že byl akceptován organizací odpovědnou za tuto práci, protože vyhovuje jejich vnitřním postupům zajišťování jakosti.

17


Tabulka 3. Obydlí – Navrhované stanovisko Navrhované změny ADL1 k realizaci EPBD a zahrnutí jiných změn byly předmětem veřejných konzultací od července do 20049. Od té doby tyto návrhy prodělaly další revizi. Pro podporu těchto revizí byl v zásadě revidován SAP (v zásadě aby zahrnul metodiku článku 3) a verze 2005 jer dostupná v návrhu10. Infomace v této tabulce popisují obecně nejnovější situaci, ale mohou se ještě změnit.

UK Vzorce Podrobná metoda

Zhruba řečeno, metodou (ověření) shody bude výpočet energetické náročnosti (tj. podrobná metoda) spolu s řadou dalších požadavků ohledně (přípustné) maximální energetické náročnosti pláště budovy a technických služeb. Sloupce porovnávacích standardů byly odstraněny a porovnávací standardy („benchmarks“) jsou obsaženy v rovnicích a tabulkových informacích uváděných ve sloupcích vzorců. Stavební prvky mohou dosáhnout jakoukoli hodnotu U, ale budou existovat hůře přijatelné standardy. Při výpočtu hodnot U je třeba vzít v úvahu opakující se tepelné můstky, a neopakující se je třeba vyloučit, pokud to je rozumně možné. Pokyny ke stavebním detailům a posuzování tepelných můstků budou poskytnuty.

Spotřeba energie


Pro podrobnosti výpočtu viz SAP 2005.. Nová obydlí musí splňovat ustanovení o větrání v ADF, ADC11 pro vyloučení kondenzace a musí být k dispozici patřičný přívod vzduchu pro spalovací spotřebiče , jak stanoví ADJ. Přirozené větrání Ztráta tepla větráním

Strojní (nucené) větrání

9 10 11

Plášť budovy musí být provedenpřiměřeně vzduchotěsný a má mít propustnost pro vzduch <10m3/m2/hr při působení tlakového spádu 50 Pa.. Pro podrobnosti výpočtu viz SAP 2005.. Pokyny ohledně účinného strojního větrání se nacházejí v podpůrné dokumentaci. Pro podrobnosti výpočtu viz SAP 2005..

Kopii části L konzultačního dokumentu lze nalézt na webových stránkách ODPM na: http://www.odpm.gov.uk/stellent/groups/odpm_buildreg/documents/divisionhomepage/br0032.hcsp poslední návrh SAP, verze 2005, lze získat na: http://projects.bre.co.uk/sap2005/ Schválený dokument C: Příprava staveniště a odolnost proti vlhkosti a znečistění je dostupný na webových stránkách ODPM na: http://www.odpm.gov.uk/stellent/groups/odpm_buildreg/documents/divisionhomepage/br0044.hcsp

18


Sluneční zisky se berou v úvahu - Pro podrobnosti výpočtu viz SAP 2005. Sluneční zisky Zisky tepla

Vnitřní zisky se berou v úvahu - Pro podrobnosti výpočtu viz SAP 2005. Vnitřní zisky (zařízení, lidé, atd.)


V těchto výpočtěch se v sočasnosti se chlazení nebere v úvahu. Jak se vyhnout nadměrným solárním ziskům v létě je zachyceno a uvádějí se podpůrné pokyny. SAP 2005 obsahuje kontrolu na pravděpodobnost nadměrně vysokých vnitřních teplot v létě. Pro podrobnosti výpočtu viz SAP 2005.. Přiměřená opatření pro efektivnost vytápění prostorů a přípravu teplé vody se dokládají následující podpůrnou dokumentací – Pokyny pro shodu domovního vytápění.


Pro podrobnosti výpočtu viz SAP 2005..


Zvažuje se z hlediska zajištění minimálních úrovní denního světla pomocí dostatečné plochy otvorů – viz příslunnou britskou normu (BS8206). Pro podrobnosti výpočtu viz SAP 2005..

Vestavěné osvětlení Umělé osvětlení

Energeticky efektivní osvětlení (světelný výkon >40 lumenů na watt obvodu) je teřba zajistit na přiměřeném počtu míst. Pro podrobnosti výpočtu viz SAP 2005..

Vliv účinnosti


Přiměřená opatření pro efektivnost vytápění prostorů a přípravu teplé vody se dokládají následující podpůrnou dokumentací – Pokyny pro shodu domovního vytápění. Pro podrobnosti výpočtu viz SAP 2005.. Pokyny pro energeticky efektivní strojní větrání jsou uvedeny v podpůrné dokumentaci.


Pro podrobnosti výpočtu viz SAP 2005..

19



Každý pevný systém strojního (nuceného) chlazení by měl mít jmenovitou hodnotu i minimální energetické účinnosti. V současnosti se ve výpočtech chlazení nebere v úvahu.. Není jisté, co se tím míní.

Regulace systémů


Jestliže se tím míní kritéria EN, potom by přijatelná hodnota emise CO2 (kg na m2 za rok) pro skutečné obydlí neměla být horší, než cílová hodnota emisí (TER), jak je vypočtena pro normalizovanou domácnost jako výsledek zajištění vytápění, teplé vody, větrání a osvětlení. Je třeba, aby referenční obydlí používalo jako palivo plyn a mělo stejné rozměry a tvar jako skutečné obydlí. Hodnotu TER je nutno vypočíst pomocí software SAP 2005 a potom upravit, aby odrážela palivo používané ve skutečném obydlí a koeficient zlepšení, protože referenční obydlí zhruba odpovídá vydání ADL1 z r. 2002. Pro podrobnosti výpočtu viz SAP 2005. Je-li celková podlahová plocha oibydlí větší, 450m2 je třeba emise počítat pomocí Zjednodušeného energetického modelu budovy12.

12

Podrobnosti o národní metodice výpočtu SBEM lze nalézt na: www.ncm.bre.co.uk

20


Tabulka 4. Jiné budovy, než obydlí – Navrhované stanovisko Navrhované změny ADL2 k realizaci EPBD a zahrnutí jiných změn byly předmětem veřejných konzultací od července do 2004. Od té doby tyto návrhy prodělaly další revizi. Pro podporu těchto revizí byla vyvinuta národní metodika výpočtu SBEM12, aby byly splněny požadavky článku 3. meet the requirements of Article 3. Infomace v této tabulce popisují obecně nejnovější situaci, ale mohou se ještě změnit.

UK Vzorce Podrobná metoda

Zhruba řečeno, metodou (ověření) shody bude výpočet energetické náročnosti (tj. podrobná metoda) spolu s řadou dalších požadavků ohledně (přípustné) maximální energetické náročnosti pláště budovy a technických služeb. Sloupce porovnávacích standardů byly odstraněny a porovnávací standardy („benchmarks“) jsou obsaženy v rovnicích a tabulkových informacích uváděných ve sloupcích vzorců. Nástroje pro porovnávací standady energetické náročnosti pro řadu jiných typů budov, než obytných (např úřadů, nemocnic, škol, sportovních středisek atd.) lze nalézt na webové stránce Carbon Trust na: http://www.thecarbontrust.co.uk/energy/pages/page_66.asp Stavební prvky mohou dosáhnout jakoukoli hodnotu U, ale budou existovat hůře přijatelné standardy. Při výpočtu hodnot U je třeba vzít v úvahu opakující se tepelné můstky, a neopakující se je třeba vyloučit, pokud to je rozumně možné. Pokyny ke stavebním detailům a posuzování tepelných můstků budou poskytnuty, i když jsou ještě předmětem diskuse. Nové budovy musí splňovat ustanovení o větrání v ADF, ADC pro vyloučení kondenzace a musí být k dispozici patřičný přívod vzduchu pro spalovací spotřebiče , jak stanoví ADJ.

Spotřeba energie


Plášť budovy musí být proveden přiměřeně vzduchotěsný a má mít propustnost pro vzduch <10m3/m2/hr při působení tlakového spádu 50 Pa. Ztráta tepla větráním


Nová obydlí musí splňovat ustanovení o větrání v ADF, ADC pro vyloučení kondenzace a musí být k dispozici patřičný přívod vzduchu pro spalovací spotřebiče , jak stanoví ADJ. Plášť budovy musí být proveden přiměřeně vzduchotěsný a má mít propustnost pro vzduch <10m3/m2/hr při působení tlakového spádu 50 Pa.. SBEM používá v rozvrzích čísla.

21



Sluneční zisky Zisky tepla

ADL2 odkazuje na nejhorší přijatelné normy pro měrný výkon ventilátorů ve ventilátorových soustavách instalovaných pro zajištění větrání nebo cirkulace vzduchu. SBEM používá v seznamech čísla , ale ta mohou být zvýšena, jestliže systém HAV uloží vyšší hodnoty Sluneční zisky se berou v úvahu, ale ještě je třeba definovat měsíční údaje pro nebytové objekty.. Vnitřní zisky se berou v úvahu – SBEM používá čísla v rozvrzích.



ADL2 odkazuje na podpůrné pokyny ohledně stínění slunečního svitu. Postup pro výpočet rizika nadměrně vysokého slunečního zisku by měl být v SBEM. . Pokud jde o potřebu chlazení, SBEM se drží návrhu normy CEN. Přiměřená opatření pro účinnost a regulační prvky vytápění prostorů a ohřev teplé vody demonstruje následující podpůrná dokumentace Pokyny pro shodu vytápění nebytových objektů.



Vestavěné osvětlení Umělé osvětlení

Byl vyvinut algoritmus pro nebytové budovy, s dodržením zásad, ale nikoli podrobností, návrhu CEN. Ještě nebyl do SBEM zahrnut. Posuzováno z hlediska zajištění minimálních úrovní denního světla opatřením dostatečné plochy otvorů – odvolává se na příslušnou britskou normu (BS8206). Byl vyvinut algoritmus pro nebytové budovy, s dodržením zásad, ale nikoli podrobností, návrhu CEN. Ještě nebyl do SBEM zahrnut. Energeticky efektivní osvětlení (světelný výkon >45 lumenů na watt obvodu jako průměr v celé budově, což se týká kancelářských, průmyslových a skladových prostorů v budovách. V prostorech jiného druhu se požaduje, aby osvětlení mělo výkon >50 světelných lumenů/watt obvodu. ADL2 poskytuje pokyny o úrovních spínání, ovládacích prvcích atd. Osvětlení nebytových budov je z rozvrhů, ale ovládání se váže na denní osvětlení.

22



Vliv účinnosti


Přiměřená opatření pro účinnost a regulační prvky vytápění prostorů a ohřev teplé vody demonstruje následující podpůrná dokumentace Pokyny pro shodu vytápění nebytových objektů Pro podrobnosti výpočtu viz SBEM. ADL2 odkazuje na nejhorší přijatelné normy pro měrný výkon ventilátorů ve ventilátorových soustavách instalovaných pro zajištění větrání nebo cirkulace vzduchu. Pro podrobnosti výpočtu viz SBEM.


Přiměřené zajištění výkonnosti a regulačních prvků chladícího se dokládá následující podpůrnou dokumentací, Klimatizace nebytových budov a pokyny pro shodu. Pro podrobnosti výpočtu viz SBEM. Není jisté, co to znamená.

Regulace systémů

Energetická náročnost /Přepočítávací faktory

Jestliže se tím míní kritéria EN, potom by přijatelná hodnota emise CO2 (kg na m2 za rok) pro skutečnou budovu neměla být horší, než cílová hodnota emisí (TER), jak je vypočtena pro imaginární budovu jako výsledek spotřeby energie pro systémy vytápění, teplé vody, větrání, chlazení (pokud je zajištěno) a osvětlení. Je třeba, aby imaginární budova, mimo jiné: používalo jako palivo plyn a mělo stejné rozměry a tvar jako skutečné obydlí. • měla stejné rozměry a tvar jako skutečná budova; • shodovala se přesně s energetickou náročností prvků, jak stanoví SBEM, pokud jde jak o plášť buvoy, tak technické služby, • měly by se v ní provádět stejné činnosti a poskytování stejného druhu služeb, jak se navrhuje pro každý prostor skutečné budovy (předem definované prostory jsou podrobněji popasány v SBEM). Hodnotu TER je nutno vypočíst pomocí SBEM a TER pro imaginární budovu potom upravit, nejprve koeficientem zlepšení (ten je dán podle technických služeb budovy, tje. je vytápěna a přirozeně větraná, vytápěná a strojně větraná nebo klimatizovaná) a podruhé na porovnávací standard obnovitelného zdroje, pro povzbuzení projektantů, aby se takovými technologimi zabývali..

23


4.3

Francie

Tabulka 5 uvádí nejnovější stanovisko Francie. Tabulka 5. Navrhované stanovisko Francie Francie

Ve Francii byl Zákon o hospodaření s energií schválen v r. 2000 (RT2000) a obsahuje popis imaginární budovy, stejně jako minimální požadavky. Minimální požadavky jsou uváděny pro komponenty (hodnoty U pro okna, stěny atd., úroveň izolace rozvodů vody, požadavky na měření atd.) Zákon nebere v úvahu tvar budovy.

Vzorce Podrobná mtoda

Pro používání EPBD v r. 2006 se Zákon o hospodaření reviduje a úrovně minimálních a referenčních hodnot budou náročnější. Dále se vyvíjí celková maximální hodnota spotřeby energie. Tato hodnota vezme v úvahu tvar a orientaci budov. Dosu není rozhodnuto, zad to bude jen jedna hodnota podle různých druhů využívání budovy. Klimatické podmínky se patrně nebudou brát v úvahu. Toto je nejaktuálnější informace o francouzském stanovisku, jak je poskytuje CSTB. Několik podpůrných dokumentů je ve francouzštině, ačkoliv poslední návrh Zákona o hospodaření energií je v angličtině. Viz dokument o prostupu. Referenční hodnoty U ve francouzském Zákonu o hospodaření s energií.

Spotřeba energie




Sleduje práci CEN TC156 WG7. Francouzský Zákon o hospodaření energií zmiňuje propustnost pláště pro vzduch pro některé budovy.


Sleduje práci CEN TC156 WG7 Pro výpočet slunečních koeficientů viz francouzský Zákon o hospodaření energií.

Sluneční zisky Zisky tepla Vnitřní zisky (zařízení, lidé atd.)

24


Zjednodušená hodinová metoda CEN TC 89 WG 4 – pracovní položka 14 Ztráta tepla chlazením, včetně vlivu ochrany budovy před sluncem Viz francouzský Zákon o hospodaření energií – pokrývá ohřev a distribuci Příprava teplé vody Viz dokument o osvětlení poskytnutý CSTB (ve francouzštině). Vliv denního osvělení Vestavěné osvětlení Umělé osvělení


Vliv účinnosti



Viz dokument o osvětlení poskytnutý CSTB (ve francouzštině). Francouzský Zákon o hospodaření energiít obsahuje data o referenční elektrické energii pro různé zóny.

Používá přístup CEN TC 228 WG 4 – metoda účinnosti kotlů. Francouzský Zákon o hospodaření energií obsahuje data o účinnosti topným olejem a plynem vytápěných kotlů.

Francouzský Zákon o hospodaření energií definuje referenční systém větrání pro obydlí a neobytné budovy. Udává také referenční měrný výkon ventilatoru.

Francouzský Zákon o hospodaření energií stručně popisuje konstrukci a ovládací prvky klimatizačních systémů..

Regulace systémů

25



26


4.4

Německo

Tabulka 6 uvádí navrhované stanovisko v Německu Tabulka 6. Navhované stanovisko v Německu Německé nařízení o šetření energií (z února 2002) definuje vyčertpávající porovnávací standardy pro nové budovy. Metodika používá normu CEN EN832, ale bylo nezbytné do výpočtů zahrnout klimatizaci a osvětlení (podrobnosti viz zprávu o článku 3). Nařízení stanoví maximální (přípustnou) náročnost pro nové, a v určených případech i stávající budovy a zejména udává požadovanou maximální spotřebu energie pro nové budovy ve výši 70kWh/m2 za rok (což je 30% zlepšení proti budovám, stavěným před rokem 2002). Nařízení EN využívají představu imaginární budovy a kladou maximální přípustné požadavky na (energetickou) náročnost komponent. Německo také pracuje na celkové maximální hodnotě spotřeby energie, založené na objemu budovy. .

Německo Vzorce Podrobná metoda

Toto je nejaktuálnější informace o německém stanovisk, jak je získala CSTB. Ostatní dokumenty jsou v němčině.

Spotřeba energie



Natural Strojní (nucené) větrání Sluneční zisky

Zisky tepla Vnitřní zisky (zařízení, lidé atd.)

27


Používá modifikovaný přístup (návrhu normy) prEn13790 Ztráta tepla chlazením, včetně vlivu ochrany budovy před sluncem

Příprava teplé vody Používá měsíční metodu podle CEN TC169 WG9 – pracovní položka 13 Vliv denního osvělení Vestavěné osvětlení

Používá měsíční metodu podle CEN TC169 WG9 – pracovní položka 13 Umělé osvělení Používá přístup CEN TC 228 WG 4 – metoda účinnosti kotlů systémů vytápění

Vliv účinnosti



Regulace systémů

28



29


4.5

Nizozemsko

Tabulka 7 shrnuje aktuální situaci v Nizozemsku. Tabulka 7. Aktuální stanovisko v Nizozemsku Toto je aktuální situace v Nizozemsku a byla získána prostřednictvím projektu ENPER-TEBUC. Změny potřebné pro provádění EPBD The changes required to implement the EPBD have not been finalised and the most up to date papers are in Dutch.


Spotřeba energie

Vzorce Detailed Budovy splňují požadavky prostřednictvím maximálních hodnot U a ty se používají také ve výpočtu EN pro účely shody. Střecha 0.2-0.4, vnější stěny 0.2-0.4, podlahy v přízemí 0.20.4 a okna 1.5-2.5.


Ztráta tepla větráním Strojní (nucené) větrání

Zisky tepla

Nizozemsko

Sluneční zisky

Pro všechny budovy je výpočet EN součet objemových průtoků vzduchu infiltrací., přirozeným větráním a strojním větráním násobený tepelnou kapacitou a objemovou hmotou vzduchu, korigovaný na průtok vzduchu, který nemusí být úplně ohříván díky regeneraci tepla, recirkulaci a snížení průtoků vzduch v zimě, atd. Průtok vzduchu větráním závisí na minimálním potřebném větrání a maximálním větrání, které se používá. Průtok vzduchu způsobený infiltrací závisí na charkteristické vzduchotěsnosti a propustnosti pro vzduch, které se měří při rozdílu tlaků 10 Pa, a na výšce budovy.. Minimální průtok vzduchu stanovený pro implicitní hodnoty obsazenosti a podlahové plochy, ty však nejsou do nařízení EN pojaty. Vzduchotěsnost budovy a měrný výkon ventilátorů se ve výpočtu EN berou v úvahu. Obytné budovy: Neexistují žádná úřední projektová data ohledně počasí, ale udávají se zpravidla jako měsíní nebo sezónní. Uvažuje se jediné klimatické pásmo a zjednodušené definice pro odhad zastínění a překážek. Pro zjištění zisků pro výpočet zatížení se používají normy CEN. Neobytné budovy: Úřední projektové údaje o počasí se používají jako měsíční nebo sezónní. Uvažuje se jediné klimatické pásmo a zjednodušené definice pro odhad zastínění a překážek. Pro zjištění zisků pro výpočet zatížení se používají normy CEN.

30


Obytné budovy: V postup výpočtu EN užiivatel definuje jednu implicitní hodnotu, která má zahrnout osvětlení, spotřebiče a osazenstvo. Tyto vnitřní zisky nejsou nijak omezeny. Vnitřní zisky (zařízení, lidé atd.)


Neobytné budovy: Pro takovéto zisky existují omezení. Hustota obsazení se používá pro definpování minimální intenzity větrání a zisku z osvětlení, které poskytuje uživatel. Zisk ze spotřebičů má implicitní hodnotu. V předpisech neexistují žádné požadavky ohledně letní pohody, ale výpočty chlazení tvoří součást výpočtu EN. Výpočet je součástí EPN. Obytné budovy: Vypočet je možné provádět ručně. Implicitní objem doby, po kterou se používá chlazení, násobený elektrickým příkonem instalovaného chladícího zařízení. of time which the cooling is used, multiplied by the electrical power of the cooling device installed. Neobytné budovy: Pro výpočet je potřebný počítač. Zatížení chlazením se vypočte z energetické bilance budovy: zisky – koeficient využití x zráty prostupem a větráním. Účinnost chladícího zařízení se bere v úvahu pro výpočet primární energie.

Příprava teplé vody Osvětlení je součástí postupu výpočtu EN. Vestavěné osvětlení

Vliv denního osvělení

Výpočet na (každou) používanou funkci budovy a pro zóny denního světla a u,ělého osvětlení.

31


Využití energie v zóně denního světla = W/m2 celkový instalovaný výkon x faktor závisející na regulaci x % zóny denního osvětlení z celkové podlahové plochy x počet hodin světla během dne x faktor závislý na tom, zda je instalován detektor přítomnosti. Vyuužití energie v zóně umělého osvětlení = W/m2 celkový instalovaný výkon x faktor závisející na regulaci x % zóny umělého osvětlení z celkové podlahové plochy x počet hodin světla během večera a noci x faktor závislý na tom, zda je instalován detektor přítomnosti. Součet shora uvedeného se přepočítá z kWH na MJ, přičemž se vezme v úvahu účinnost elektrárny. Umělé osvělení

Alternativně lze použít metodu implicitního výpočtu: implicitní hodnoty pro využívání elektřiny na osvětlení na funkci využívání na m2 x plocha (v m2) x faktor závislý na regulaci. neexistuje žádná zńa denního osvětlení. Existují národní normy a doporučení ohledně osvětlení, zvlášte používání energie na osvětlení. • • •

Vliv účinnosti

NEN 2057 “Otvory pro denní světlo v budovách” – se používá pro určrní minimálního množství skla na bytné budově (závazná norma). NEN 1890 “Vnitřní osvětlení, funkční požadavky” (nezávazná) NEN 3087 “Ergonomika, Vizuální ergonomika ve vztahu k osvětlení. Zásady a aplikace” (nezávazná).



32



Regulace systémů Obytné budovy: Postup výpočtu EN nepoužívá referenční budovu a přejímá části EN 832 a prEN13790 a bere v úvahu všechny toky energie za celou topnou sezónu. Neobytné budovy: : Postup výpočtu EN používá přístup referenční budovy a přejímá části EN 832 a prEN13790 a při měsíčním výpočtu bere v úvahu všechny toky energie. Vzorec: Obytné budovy: 330*Aused floor area + 65*Aloss area Zavádí se ztrátová plocha, aby se pro koncové řadové domky a vily získal učitý rozpčet na energii navíc. Tato myšlena je založena na tom, že ve všech druzích domů je objem energeticky úsporných opatření vice-méně týž. Energetická náročnost /Přepočítávací faktory

Neobytné: (1/fkoel)*330(Afloor ;1*EPCdemand ;1*cEPC ;1+ Afloor ;2*EPCdemand ;2*cEPC ;2+ …) + (1/fkoel)*(Afloor,residential ;1*EPCdemand,dwelling ;1+ Afloor,residential ;2*EPCdemand,dwelling ;2+…) + yvent*cvent*(fvent ;1*uv ;min ;1*Afloor ;1+ fvent ;2*uv ;min ;2*Afloor ;2+…)+ 65*yverlies*Averlies + 65*EPCdemand,residential*Aloss,residential První část dává energetický rozpočet, v závislosti na koeficientu ENC (=EPC), na funkce využití budovy. Výraz cepc je opravný factor, zavedený po určitých změnách v metodě. Nemá žádný fyziikální význam. fkoel vyjadřuje kompenzaci na možné chladící zařízení v budově. Druhá část (druhý sčítanec) dává enegetický rozpočet pro možná přítomnou obytnou

33


budovu. Třetí část dává kompenzaci na minimální množství větrání, které je zákonem stanovené. Poslednéí dvě části (sčítance) dávají kompenzaci na mimořádnou tepelnou ztrátu, nebo na méně kompaktní (členitější) budovy.

34


4.6

Švédsko

Tabulka 8 shrnuje současnou situaci ve Švédsku. Tabulka 8. Současná situace ve Švédsku Toto je současná situace ve Švédsku a informace byla získána prostřednictvím projektu ENPERTEBUC. Změny, potřebné pro provádění EPBD nejsou dokončeny a většina dosavadní dokumentace je ve švédštině. .

Vzorce Podrobná metoda Budovy nabývají shodu (se směrnicí) na základě maximálních hodnot U a tyto hodnoty se také používaji ve výpočtu EN pro účely zajištění shody. Střecha 0.1-0.2, venkovní stěny 0.1-0.2, přízemní podlaží 0.1-0.2 a okna 1.0-1.5.


Přirozené větrání Ztráta tepla větráním Spotřeba energie

Švédsko


Sluneční zisky Zisky tepla Vnitřní zisky (zařízení, lidé atd.)

O charakteristikách šetření energií pro referenční budovu se rozhoduje pomocí vzorců pro střední hodnotu U, vzduchotěsnost, regeneraci tepla atd. Projektant pak má volnost přijmout jakoukoli formu za předpokladu, že roční spotřeba energie bude nižší, než spotřeba energiereferenční budovy se stejnoum geometrií, vypočtená stejným uznaným simulačním programem, jako jsou ENORM nebo EN832 pro měsíční průměry, nebo propracovanější programy jako jsou BRI, IDA, Derob či VIP+ Potom se pro výpočet použijí požadavky na čerstvý vzduch (založené na obsazenosti a podlahové ploše). Neexistují žádná úřední projektová data pro počasí, ale obvykle se používají měsíční nebo sezónní údaje. Uvažuje se jen jedno klimatické pásmo a nebeoru se v úvahu žádné překážky ani zastínění. Zisky pro výpočet zatížení lze získat pomocí jakéhokoli běžného simulačního nástroje. V postupu výpočtu EN definuje uživatel jedinou implicitní hodnotu, která má zahrnout osvětlení, spotřebiče a osazenstvo. Neexistují žádné výpočty chlazení (ochlazování).


Pro výpočet pravděpodobnosti, že se překročí v kancelářích teplota 27 °C, se používá postup zvaný P27.

35


Příprava teplé vody Žádné omezení zasklené plochy. Vliv denního osvělení Vestavěné osvětlení Umělé osvělení


Vliv účinnosti


Energie na světlo pro budovy se pouze doporučuje. Ve výpočtu EN se neprovádějí žádné výpočty osvbětlení, mimo rámec vnitřních zisků (5 W/m2).

Maximální spotřeba energie na vytápění se počítá podle normy EN832 pro obytné budovy a podle návrhu prEN13790 pro ostatní budovy. ve výpočtech EN se v současnosti nepoužívá.. Výpočetní postupy používají EN832 pro obytné budovy a návrh prEN13790 pro ostatní budovy.

Nebere se v úvahu. systémů klimatizace

Regulace systémů


Postup výpočtu EN bere v úvahu všechny toky energie. Přístup, používající referenční budovu, se používá tam, kde velikost a tvar budovy, klimatické údaje, bod nastavení vnitřní teploty, velikost oken a orientace jsou stejné, jako u skutečné budovy.

36


4.7 Dánsko Tabulka 9 shrnuje současnou situaci v Dánsku Tabulka 9 . Současná situace v Dánsku Toto je současná situace v Dánsku a informace byla získána prostřednictvím projektu ENPERTEBUC. Změny potřebné pro provádění EPBD nejsou dokončeny a většina dosavadní dokumentace je v dánštině.

Dánsko Vzorce Podrobná metoda

Dánsko má dva samostatné stavební zákony, které se vztahují na malé (BR-S), tj,). budovy s podlahovou plochou <1,500m2, a velké budovy (BR). Budovy musí mít maximální hodnoty U a tyto hodnoty se také používaji ve výpočtu EN pro účely zajištění shody. Střecha 0.1-0.2, venkovní stěny 0.1-0.2, přízemní podlaží 0.1-0.2 a okna 1.0-1.5.


Spotřeba energie

Natural

Ztráta tepla větráním Strojní (nucené) větrání

Sluneční zisky

O postupech výpočtu ztrát tepla větráním pojednává (norma) DS 418, oddíl 4. jsou stanoveny postupy jak pro strojní (nucené) větrání, tak pro přirozené větrání. Dánské stavební předpisy obsahují ustanovení o maximálním používání elektrické energie jak pro individuální jednotky větrání, tak pro systémy větrání obsluhující úseky budovy. Postup výpočtu EN pro zrátu tepla větráním (v kWh) se provádí pro skutečnou budovu. Pro čerstvý vzduch se obvykle používají doporučené hodnoty, založené na implicitních hodnotách pro druh budovy, podlahovou plochu, hustotu obsazení a na tom, zda je větrání strojní nebo přirozené. Vzduchotěsnost pláště budovy se odhaduje nebo stanoví z implicitních faktorů a yo, zda se s těsností pláště počítá, závisí na druhu budovy.. Výpočet EN používá úřední klimatické údaje za měsíční nebo sezónní období. Používá je jediné klimatické pásmo a pro účinku zastínění a překážek se používahjí zjednodušené definice.

Zisky tepla Vnitřní zisky (zařízení, lidé atd.)

V postupu výpočtu EN definuje uživatel jedinou implicitní hodnotu, která má zahrnout osvětlení, spotřebiče a osazenstvo. Pro takovéto ziske neexistují žádná omezení.

37


Neprovádějí se žádné výpočty chlazení. Ztráta tepla chlazením, včetně vlivu ochrany budovy před sluncem

Odstavec 11.5.2 dánského stavebního nařízení uvádí: „ Při projektování budov a výběru matriálů a velikostí oken, orientace a zastínění oken před sluncem musí být zajištěno, že v letním období budou dosahovány vhodné teploty, stejně jako budou vyloučeny problémy působené přímým slunečním zářením“ .


Vliv denního osvělení

Vestavěné osvětlení Umělé osvělení

Přístup denního světla bude normálně dostatečný, když plocha oken při světle z boku odpovídá 10 % podlahové plochy a v případě střešních oken nejméně 7 % podlahové plochy. když se použijí hodnoty U, celková plocha oken a venkovních dvěří a proskleného obvodového pláště nesmí překročit 22 % vytápěné podlahové plochy budovy. Postup výppočtu EN má výpočet celkové energie s implicitními hodnotami pro osvětlení, které jsou pro kancelářské budovy tyto: • Malé - Obecné osvětlení 8 W/m2, osvětlení činnosti 6 W/m2 • Velké - Obecné osvětlení 10 W/m2, osvětlení činnosti 6 W/m2 • Volný půdorys - Obecné osvětlení 12-15 W/m2, osvětlení činnosti 3 W/m2 • Shromažďovací prostory - Obecné osvětlení 8 W/m2 Existují rovněž doporučení pro průmysl, maloobchod a školy.


Vliv účinnosti


Maximální spotřeba energie pro vytápění se počítá podle normy EN832 pro obytné budovy a podle návrhu normy prEN13790 pro ostatní budovy. V současnosti se neužívá při výpočtu EN. Výpočetní postupy používají normu EN832 pro obytné budovy a návrh normy prEN13790 pro ostatní budovy.

Nebere se v úvahu. systémů klimatizace

38


Regulace systémů Postup výpočtu EN bere v úvahu ztráty prostupem tepla a ztráty větráním, snitřní a sluneční zisky, stejně jako energii osvětlení. Výpočet EN se vyjadřuje pro celou budovu jako čistá hodnota energie. Energetický rámec (qr) je maximální přípustná spotřeba energie na m2 vytápěné podlahové plochy. Vzorec pro obytné budovy: qr <= 160 + 140/e, kde e = vytápěná plocha / podlahová plocha s max. 280 MJ/m2 za rok. V některých budovách s potřebným strojním větráním, které má za výsledek intenzitu větrání přes 0,5 ACH (výměn vzduchu za hodinu) bez regenerace tepla, může být hodnota qr zvýšena: ∆q = 400 * (qvm – 0.3), kde qvm je objemový průtok odsávacího větrání v l/m2 vytápěné podlahové plochy. Vzorec pro ostatní budovy: Energetická náročnost /Přepočítávací faktory

qr = 110 + 5000/podlah. plochu + 140/e, při a max. 280 MJ/ m2 za rok. V budovách se strojním větráním s intenzitou větrání přes 2 ACH může být energetický rámec zvýšen o: ∆q = 1.0 * Tr * (qvm – 1.2), kde Tr doba provozu systému větrání za týden a qvm je průtok vzduchu v systému větrání v l/m2 vyrápěné podlahové plochy. Ve zvýšeném energetickém rámci se berou v úvahu jen ty prosotory budovy, v nichž je průtok vzduch zvýšen (přes 2 ACH nebo 1.2 l/s na m2). V budovách, kde nemůže bý zaveden žádný system regenerace tepla z důvodu bezpečnosti nebo ochrany zdraví, nebo kde teplo odchozího vzduchu nelze využít, může být energetický rámec zvýšen o: ∆q = 2.4 * Tr * (qvm – 0.6) MJ/m2 za rok Ve zvýšeném energetickém rámci se berou v úvahu jen ty prostory budovy, v nichž je průtok vzduch zvýšen (přes 1 ACH nebo 0,6 l/s na m2).

39

Implementing EU Directives on Energy Efficiency in to the Czech Republic

4.7

Slovinsko

Slovinsko stanovuje hodnoty U pro stavební prvky a má také požadavek celkové tepelné ztráty pro plášť budovy, který je vyjádřen jako vzorce (jeden pro obydlí a osttaní vytápěné budovy budovy s plochou oken <30%, a druhý pro vytápěné budovy s plochou oken >30%), které obsahují stupeň-dny a faktor (koeficient) tvaru budovy. Existují také požadavky ne celkovou spotřebu energie, vyjádřené ve formě samostatných vzorců pro obydlí a jiné, než obytné budovy, které opět obsahují koeficient pro tvar budovy.

4.8

Stávající budovy

Předchozí diskuse se zamřila na uplatňování nařízení o EN na nové budovy. Nařízení o EN také platí pro stávající budovy, i když hlavně tehdy, když se provádí jejich obnova anebo když se staví jejich přístavba. Takovýto přístup je v mnoha členských státech běžný. Například Německo klade požadavky na minimální (přípustnou) izolaci, když se vyměňují části pláště budovy a kladou se požadavky na maximální (přípustnou) energetickou náročnost, když se obnovuje více, než 20 % pláště budovy. (Rozsáhlejší diskuse je uvedena ve zprávě Úkolu B4 pro projekt ENPER 1.) To odráží článek 6 EPBD a konkrétně bod 13 odůvodnění uvádí, že větší renovace stávajících budov (definované jako práce, které přesahují 25 % hodnoty budovy, nebo když se provádí renovace 25 % pláště budovy) je řeba považovat za příležitost přijmout nákladově efektivní opatření pro zlepšení (=snížení) energetické náročnosti budovy. Další diskuse lze nalézt v zprávě k článkům 5 a 6.

4.9

Budovy s výjimkou

Článek 4 EPBD (speciálně odstavec 3) udává seznam budov, které lze osvobodit od potřeby minimálních požadavků na EN (tj. je na jednoitlivých členských státech, zda na tyto budovy požadavky na EN uplatní). mezi tyto budovy patří budovy kultruního významu, místa bohoslužeb, prozatímní stavby a obytné budovy s nízkou frekvencí obývání. Tento seznam zhruba odráží výjimky, které se již v celé Evropě udělují a tak není pravděpodobné, že jako součást provádění EPBD způsobí větší problémy. Tam, kde země skutečně uplatňují minimální požadavky na EN, jsou tyto požadavky často změkčovány s ohledem na požadavky na nové budovy (například za účelem zachování charakteru historických budov) a lze o nich rozhodovat na místní úrovni případ od případu.

40


5. Přístup potřebný v České republice Česká republika má obavy, že bude obtížné dosáhnout přijetí jakékoli metody, která se významně odchyluje od aktuálních (českých) prostředků regulace tepelné náročnosti budov (jak popisuje část 3). Týká se to především metody stupeň-den , která je bližší české praxi, a metody měsíčních tepelných bilancí, která vyžaduje další vývoj (jak se diskutuje v části 2). Proto může být možné použít stávající metody pro vývoj nějakého jednoduchého energetického modelu, který může být souběžný složitějším a přesnějším metodám. Ačkoliv je nepravděpodobné, že takový model bude splňovat normy CEN, není to nezbytně nutné. Další diskuse je uvedena ve zprávě k článku 3. Celkový přístup může uznat obě cesty: požadavek na maximální přípustné hodnoty U společně s maximálním přípustným celkovým použitím energie. Právní předpisy mohou zachovat současný systém maximálních přípustných hodnot U pro jednotlivé prvky a systém „požadovaných“ a „doporučených“ průměrných hodnot. Regulations can retain the current system of maximum allowable U-values for individual elements, and the system of ‘required’ and ‘recommended’ average values – včetně zmírnění pomocí koeficeintu tvaru budov. Tyto hodnoty U lze revidovat a měnit na náročnější jako součást procesu, i když hodnoty současně stanovené v předpisech v České republice jsou podobné hodnotám, které se ve většině evropských zemí připravují pro použití od roku 2006. (Tyto hodnoty platí od revize ČSN 730540 v listopadu 2002 , která byla aktualizována v březnu 2005.) Může být také potřebné zachovat jakékoli další samostatné normy, které se energetické náročnosti týkají. Integrovaná celková energetická náročnost imaginární (teoretické) budovy může být vypočtena z geometrie a činností ze skutečné budovy, ale s hodnotami U, nastavenými na patřičnou „požadovanou“ úroveň. (Výhodou přístupu použití imaginární budovy je, že dosažení shody volbou hodnot prvků, jako jsou hodnoty U, je snadnější, protože geometrické faktory jsou společné imaginární i skutečné budově.) Aby se to usnadnilo, je potřebný soubor dat pro požadavky a činnosti v různých druzích budov. Náročnost imaginární budovy se pak o určené procento zlepší a bude sloužit jako cílová hodnota náročnosti pro skutečnou budovu. Ke stanovení hodnoty percentuálního zlepšení lze přistoupit tak, že se použijí vhodné „doporučené“ hodnoty prvků, které se uplatní na výběr budov, které poslouží jako příklady, aby se zjistilo, jaké percentuální zlepšení je rozumné. Tato část zachytila zhruba změny přístupu v České republice. Zpráva k článkům 5 a 6 se problémem zabývá podrobněji a zejména zdůrazňuje potřebné změny v legislativním rámci České republiky a podpůrných norem.

41

PŘEZKOUMÁNÍ EPBD VZHLEDEM K ČLÁNKU 4: ZMĚNY POTŘEBNÉ V ČESKÉ REPUBLICE A ZKUŠENOSTI Z JINÝCH ZEMÍ EU. Richard Hartless

Recommend Documents